Finanční termínové obchody

Převzato a částečně doplněno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.
Finanční termínové obchody
Doposud jsme se věnovali především finančním obchodům, které měly jeden společný znak:
termín sjednání obchodu a termín jeho vypořádání se shodoval, popř. se lišil jen o několik
málo dnů. Všechny tyto obchody se označují jako promptní /spotové/.
Vedle těchto obchodů existují i obchody termínové, pro které je charakteristické, že obchod
se všemi podmínkami je sjednán dnes (dnes dochází k uzamknutí budoucích podmínek),
jeho vypořádání je ovšem posunuto do předem stanovené budoucnosti. To znamená, že
smluvní strany si sjednají pevné podmínky pro obchod, který bude realizován později. Během
této doby nemůže žádná ze smluvních stran měnit sjednané podmínky obchodu, mohou se
však - a zpravidla tomu tak je - měnit podmínky trhu (např. spotová cena podkladové aktiva,
neboli předmětu, termínového kontraktu apod.).
Jednou z nejdůležitějších podmínek každého obchodu je cena. Nejinak je tomu i u
termínových obchodů. I zde je cena v konečné podobě dána stavem poptávky a nabídky trhu,
ale můžeme i v tomto případě odvodit její teoretický základ (teoretická cena – vnitřní
hodnota). V tomto případě je jedná o tzv. termínovou cenu, neboli cenu uzamknutou dnes, za
kterou bude termínový kontrakt vypořádán v budoucnosti bez ohledu na budoucí aktuální
podmínky na trhu.
Motivy, které vedou jednotlivé subjekty k sjednávání termínových obchodů, můžeme rozdělit
do tří skupin:
•
Zajištění neboli hedging je zjednodušeně řečeno založeno na tom, že pomocí
termínového obchodu si můžeme zajistit pevnou cenu pro nějaký obchod
v budoucnosti již dnes, takže změny cen na trhu do doby realizace obchodu nás již
neovlivní.
Př. Importér má zaplatit částku 1 000 000 EUR za 6 měsíců, v současnosti je kurz 27
CZK/EUR, tudíž dle současného (spotového, promptního) měnového kurzu by zaplatil
27 000 000 CZK. Co když ale bude spotový měnový kurz za 6 měsíců činit 29 CZK/EUR a
on by musel zaplatit 29 000 000 Kč??? V tomto případě by utrpěl ztrátu 2 000 000 CZK,
ale pokud by byl spotový měnový kurz za 6 měsíců pouze 25 CZK/EUR, tak by vydělal
2 000 000 CZK. Importér je ovšem averzní k riziku, a proto uzavře 6měsíční termínový
obchod na 1 000 000 EUR a jeho protistrana (např. banka) mu stanoví 6měsíční
termínový kurz 28 CZK/EUR. Za tento kurz mu za 6 měsíců prodá 1 000 000 EUR,, takže
importér za 6 měsíců zaplatí v CZK 28 000 000 bez ohledu na to, jestli aktuální měnový
kurz platný za 6 měsíců bude 25 CZK/EUR nebo 29 CZK/EUR. Importér je zajištěn proti
měnovému riziku.
•
Spekulace spočívá naproti tomu v tom, že spekulant sjednává termínový obchod s tím,
že v době jeho realizace budou na trhu takové podmínky, které mu umožní dosáhnout
zisku /např. sjedná termínový obchod pro prodej určitého cenného papíru za 1 000 Kč
a očekává, že v době realizace tohoto obchodu se mu podaří tento cenný papír koupit
na trhu za cenu nižší než 1 000 Kč a ihned jej v rámci termínového obchodu prodá za
dohodnutých 1 000 Kč/.
Jde také o to, že vývoj termínové ceny aktiva je závislý na vývoji jeho promptní (spotové)
ceny. V případě některých termínových kontraktů taktéž dochází k působení tzv. pákového
efektu (dáno systémem obchodování), který poté způsobí, že spotová cena akcie se změní o
Převzato a částečně upraveno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.
Převzato a částečně doplněno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.
5 %, ale cena termínového kontraktu např. o 50 % (tzn. např. 10krát tolik). Pákový efekt
působí u opčních kontraktů a lze se s ním také setkat při obchodování s futures kontrakty.
•
Arbitráž je založena na využití cenových nesouladů mezi jednotlivými termínovými
trhy či mezi instrumenty na promptním a termínovém trhu. Arbitražér zjednodušeně
řečeno nakupuje podhodnocené instrumenty a současně prodává nadhodnocené. Z
cenových diferencí mu potom plyne bezrizikový zisk.
Princip tří a vícestranné arbitráže byl také vysvětlen v kapitole Měnové kurzy. Arbitráž je
narozdíl od spekulace obecně bezrizikovou operací a spočívá také v profitu z cenových
rozdílů jednoho aktiva v jednom okamžiku na více místech. Kdežto spekulace je
profitování z cenových rozdílů jednoho aktiva v čase (v různých okamžicích).
Termínové obchody mohou být sjednávány na řadu různých instrumentů. Z finančních
instrumentů, kterým se budeme věnovat (některým jsem se již věnovali), se může v obecné
rovině jednat o následující:
•
•
•
Úvěr či depozitum spojené s určitou úrokovou sazbou (termínové úrokové sazby)
viz kapitola Obligace – výnosové křivky
Cizí měna (termínový měnový kurz)
viz kapitola Měnové kurzy
Cenný papír, ať již ve formě dluhopisu či akcie (termínová cena akcie či obligace)
viz elektronická opora Finanční matematika (kapitola Výpočet ceny futures) nebo
doplňující materiál (příklady).
Termínové obchody v praxi
V praxi se dnes na vyspělých finančních trzích objevuje celá řada nejrůznějších finančních
termínových obchodů, označovaných dnes často jako finanční deriváty1. Vývoj v posledních
letech ukazuje nejen na značnou dynamiku v objemu těchto obchodů, ale objevují se stále
nové a nové instrumenty. Ukázat jejich vyčerpávající přehled je takřka nemožné.
Mezi základní druhy finančních termínových obchodů patří:
•
Forwardové obchody jsou mimoburzovní nestandardizované obchody, spočívající
v pevné dohodě mezi dvěma subjekty o termínovém nákupu, resp. O prodeji cizích
měn, ale i cenných papírů, o termínovém přijetí depozit či o poskytování úvěrů.
Nevýhodou forwardových obchodů je obecně nemožnost z tohoto kontraktu jednostranně
„vyskočit“, z čehož poté vyplývá i zvýšené kreditní riziko (protistrana nedodrží to, k čemu
se zavázala). Výhodou je, že termínový kontrakt lze ušít tzv. na míru. To znamená, že si
s protistranou individuálně dohodnu množství podkladového aktiva, termín vypořádání
obchodu a i termínovou cenu. Jsou obchodovány mimoburzovně na tzv. OTC trzích,
neboli „přes přepážku“ (např. individuální dohoda s bankou).
•
Futures obchody jsou ve své podstatě shodné s obchody forwardovými, zásadním
rozdílem je ovšem to, že se jedná o burzovní obchody. Termínová burza, na které je
příslušný obchod uzavírán, upravuje jednotně podmínky /předmět obchodů, termín a
1
Jsou totiž odvozeny, neboli derivovány od jiných v základě ležících instrumentů (měnový kurz, úroková sazba,
cenný papír apod.).
Převzato a částečně upraveno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.
Převzato a částečně doplněno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.
způsob vypořádání, způsob stanovení ceny atd./, za kterých jsou tyto obchody
sjednávány. Burza rovněž určitým způsobem garantuje plnění sjednaných obchodů.
Výhodou je, že z futures kontraktu mohu jednostranně „vyskočit“, a to vstupem do opačné
pozice u stejného futures kontraktu (stejné množství, stejný termín vypořádání). Nevýhodou je,
že množství a termín vypořádání je standardizováno a nemohu si individuálně domluvit
podmínky s protistranou, a to také proto, že nevím, kdo je fakticky ta protistrana, jelikož jako
protistrana vždy vystupuje příslušná futures burza, které tyto kontrakty (jejich vypořádání)
garantuje. Obchodování s futures kontrakty probíhá na základě tzv. záloh s denním
vypořádáním, což umožňuje posléze působení tzv. pákového efektu. Proto jsou futures
kontrakty vyhledávány především spekulanty, kteří futures kontrakt drží např. pouze několik
minut, než jej uzavřou vstupem do opačné pozice. Jsou obchodovány burzovně na tzv. futures
burzách (např. Londýn, Chicago, New York, Paříž)
•
Swapové obchody představují opět pevnou dohodu mezi dvěma subjekty o budoucí
opakované směně úrokových plateb, vztahujících se ke stejné částce kapitálu, ale
definované různým způsobem /např. úrok stanovený na fixní bázi proti úroku, který se
odvíjí podle vývoje tržních úrokových sazeb/, popř. denominované i v různé měně /v
tomto případě je swap spojen i se směnou kapitálů/. Tyto swapy se označují jako
úrokové, resp. měnové. Jiným druhem swapu je devizový swap, který je – na rozdíl od
úrokových a měnových swapů – založen na jednorázové transakci, jejíž podstatou je
dnešní směna kapitálu v měně A do měny B v promptním kurzu a současně zpětná
směna těchto kapitálů k dohodnutému termínu v budoucnosti v pevně sjednaném
termínovém kurzu.
Jsou obchodovány mimoburzovně na tzv. OTC trzích, neboli „přes přepážku“. Existují na
jejich poskytování i specializované instituce, tzv. swapové domy (swap house)
•
Opční obchody (opce) se od všech předchozích liší tím, že v tomto případě již nemají
oba dva subjekty právo a současně povinnost obchod plnit, ale kupující – majitel opce
– získává jejím zakoupením právo na plnění obchodu, zatímco proti němu stojící
subjekt, prodávající opci, má povinnost na požádání obchod plnit. Opce se vyskytují
jak jako standardizované burzovní obchody, tak i jako na míru šité obchody, uzavírané
mimo burzu.
Výhodou opce je, že ten, kdo opci nakoupí má právo (nikoliv povinnost) podkladové aktivum
za předem stanovenou cenu od protistrany koupit (kupní – call opce) nebo prodat (prodejní
– put opce). Za toto právo platí majitel opce protistraně tzv. opční prémii (cena opce), která
je pouhým zlomkem dohodnuté (termínové) ceny. V případě opčních kontraktů tak dochází
k působení pákového efektu, pokud se např. změní spotová cena podkladového aktiva o 10 %,
opční prémie pro opci na toto pokladové aktivum ze změní např. o 100 %. Jsou obchodovány
mimoburzovně na tzv. OTC trzích, neboli „přes přepážku“ nebo na speciálních opčních
burzách. Pro oceňování opčních kontraktů (výpočet opční prémie, termínová cena je totiž u
tohoto typu termínového kontraktu vždy známa) existují různé modely, se kterými Vás již
v tomto předmětu nebudu zatěžovat☺ (ani to není v jeho náplni), které využívají taktéž
principu pravděpodobnosti apod. (např. Black-Scholesův model, Binomický model, apod.)
Výpočet termínové ceny na příkladě tří termínových kontraktů (příklady jsou
demonstrovány na příkladě futures resp. forwardových obchodů) jsou uvedeny
v doplňujícím materiálu.
Převzato a částečně upraveno z publikace: Radová, J. – Dvořák, P. – Málek, J. Finanční
matematika pro každého. Praha: GRADA Publishing. 5 vyd. 2005. ISBN 80-247-1230-X.