Český červený kříž Blansko Republikové kolo Hlídek mladých

Český červený kříž
Blansko
Vás zve na
Republikové kolo
Hlídek mladých zdravotníků
17. - 19.6.2011
Blansko
Blansko
Blansko (německy Blanz) je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy,
19 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá
ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a v roce 2010 zde
žilo 21 018 obyvatel.
Historie
První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje
v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a pochází z roku 1136. Blansko se s dalšími
osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako
léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od
Blanska.
Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky novou
osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se
vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a
Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a
Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko
sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky odkoupil od Jaroslava Černohorského z
Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš
Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694 držel Blansko rod pánů z
Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K
významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších
železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města
přispěla železniční trať Brno - Česká Třebová, která bylo slavnostně otevřena 1. ledna 1849.
V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem
jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.
Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V tomto roce
byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků
apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým
městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment
nejen železářské produkce a které zaměstnávaly 2000 dělníků. Dalším závodem byla továrna
a slévárna firmy Ježek, která zaměstnávala 400 dělníků a továrna firmy Carl Mayers Söhne,
zabývající se výrobou hliněných kamen a šamotového zboží a zaměstnávající 120 dělníků.
Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna
hospodářských strojů Družstvo železářů, strojína bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a
další. Roku 1911 založil v Blansku ing. Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických
měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi;
roku 1945 byla tato továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD
Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce
1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně
průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese znatelně poklesl.
Zajímavá místa a stavby v Blansku
Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem
turistických cest do oblasti Moravského krasu bývá nazýváno bránou Moravského krasu.
Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina
Čertova hrádku a Nový hrad.
•
•
•
•
•
náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí leží budova Komerční banky,
budova Městského úřadu, hotel Dukla, je zde vybudován vodotrysk, lavičky a také
parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino
náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je
parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka
zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v 1. světové
válce
Wankelovo náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou
litinovými sochami
Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou,
lavičkami, litinovou výzdobou a fontánkou; jedna z laviček zde nese jméno slavného
zdejšího rodáka, sportovce, turisty, divadelníka, kuchaře a všeuměla Kašpara Krásy
Blanenského, současníka a přítele Járy Cimrmana
park u Zborováka – nově zrekonstruovaný park u vlakové zastávky s památníkem
bitvy u Zborova
Historické stavby
•
•
•
•
•
•
•
blanenský zámek se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko
s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20.
století, Moravský kras, historické interiéry; v tomto zámku mimo jiné pobýval lékař a
archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke
ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve
windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je této budově vinárna a
restaurace
barokní kostel sv. Martina (postaven 1672–1691) – původně zde stál románský
(později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem
Jindřichem Zdíkem; starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě;
Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti
Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická
bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela.
Klamova huť (z roku 1855) – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve
muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory
dřevěný kostelík ze 17. století, přivezený sem v roce 1936 z Podkarpatské Rusi
radnice – postavena r. 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla
dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu starosty a některých složek Městského úřadu
hotel Skalní mlýn - nejvýznamnější centrum Moravského krasu
Památníky
•
•
•
•
•
památník Boženy Němcové, nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a
Havlíčkovy
památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody.
památník hrdinům bitvy u Zborova, byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu
komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena a na své původní místo se
vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku u zastávky ČD Blansko-město.
památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové,
Seifertovy a Hybešovy.
náhrobní památník první ženy anglického krále Viléma IV. Karoliny Meineke ,
obklopený nově zbudovaným rozáriem, se nachází přímo u kostela sv. Martina
Moderní stavby
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Městská knihovna Blansko – okresní knihovna
Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění
Městský klub – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a
klubovnami; budova od července 2006 prochází rekonstrukcí vnitřních prostor;
součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou
Kino Blansko
Nemocnice Blansko
hotel Dukla – zastaralá budova sloužící převážně jako ubytovna pro zahraniční
dělníky; pravidelně se objevují návrhy na její zbourání
Hotel Macocha
Domov důchodců
Obchodní akademie
Zvláštní škola
Strojírenský komplex ČKD Blansko
Hrad Blansek
Hrad Blansek založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku ve 13. století. Poprvé se hrad
výslovně uvádí roku 1275. Hrad se stal centrem lenního obvodu s více jak 30 many. Jako léno
byl Blansek udělován až od konce 14. století, kdy na Moravě došlo k markraběcím válkám.
Prvním leníkem byl Erhart z Kunštátu a ze Skal, kterému hrad svěřil roku 1396 biskup
Mikuláš z Riesenburka. Od roku 1400 měl hrad v zástavě Aleš z Kunštátu a Lysic, v letech
1417-1420 ho držel Vilém Zajíc z Valdeka a v letech 1420-1435 rod ze Studnice. Za
husitských válek se stal Blansek jedním z opěrných bodů biskupa Jana Železného proti
husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání hradu za husitských válek neexistují, dle tradice měl
být hrad dobýván při husitském tažení roku 1424 a poté roku 1431. K dobytí však
pravděpodobně nedošlo nebo hrad nebyl poškozen tak, aby nebyl dále obyvatelný. Hrad měl
slíbený do zástavy Vok V. z Holštejna, avšak biskup Pavel z Miličína si ho ponechal pro
příslušníky svého rodu. Roku 1440 se na hradě konal sjezd biskupských leníků. V roce 1461
je uváděn jako pustý. Hrad byl zničen požárem. Ještě se traduje, že za třicetileté války byl
uzpůsoben provizorně k obraně proti Švédům.
Hrad sestává z původního hradu o rozměrech 70x25 metrů. Tato část hradu s palácem, která
vznikla v 13. století, leží přímo nad údolím, kudy vede silnice k Punkevním jeskyním. Někdy
před rokem 1349 bylo k hradu přistavěno rozsáhlé předhradí, které je od hlavního hradu
odděleno dvojitým příkopem. Z původního hradu se zachovaly zbytky paláce a hradby,
zřetelné jsou i zbytky předhradí. V 30. letech 20. století se z bezpečnostních důvodů strhávala
část chátrajícího zdiva, aby nedošlo k jeho zřícení na silnici k Punkevním jeskyním, které se v
té době právě zpřístupňovaly pro veřejnost.
Zámek Blansko
První zmínky o Blansku pocházejí z první poloviny 12. století. To se stalo biskupským
majetkem a kromě kostela zde pravděpodobně stávalo nějaké opevněné sídlo (tvrz či dvůr),
které se však zřejmě nacházelo na Starém Blansku. K tomuto se váže pověst o dobývání
Tatary při jejich vpádu na Moravu. Středověká tvrz však byla postavena i na Novém Blansku
a pravděpodobně u ní se uvádí v roce 1431 biskupský man Mikuláš z Vážan. První zaručená
zmínka o tvrzi pochází až z roku 1532, kdy tam Jan Skála z Doubravky prostavěl 900 zlatých.
Přestavbu na renesanční zámek zahájil na konci 16. století moravský zemský prokurátor
Matyáš Žalkovský ze Žalkovic. Přestavbu ale dokončil až roku 1604 jeho syn Jan Žalkovský
ze Žalkovic. Od roku 1631 drželi zámek páni z Rožmitálu. Za třicetileté války byl zámek
poškozen a opravili ho teprve Gellhornové, kteří ho vlastnili od roku 1694 a kteří zde sídlili.
Blanenský statek však zadlužili a roku 1766 ho prodali rodu Salmů. Ti však sídlili v Rájci a
blanenský zámek používali jako letní sídlo. V zámku bydlela v 18. a 19. století řady
významných lidí, jako např. Karel Reichenbach, Karolina Meineke, Jindřich Wankel, Josef
Dobrovský, Josef Mánes, Ferdinand von Saar a další. V roce 1818 zámek vyhořel a hrabě
Hugo František Salm ho nechal opravit, přičemž byly provedeny stavební změny. Další
opravy a změny provedli jeho nástupci. Na konci 19. a začátku 20. století však začal zámek
chátrat a ve třicátých letech 20. století byl využíván jako nájemní dům a noclehárna. Město
Blansko mělo zájem o jeho odkoupení, ale bezvýsledně. Po druhé světové válce byl zabaven
na základě dekretů prezidenta Beneše. V letech 1960-1969 zde probíhala generální
rekonstrukce a zámek byl předán do užívání Okresnímu vlastivědnému muzeu.
Kostel svatého Martina
V Blansku pochází 17. století. Stavěn byl v letech 1672 - 1691 v barokním stylu. Od 1.
poloviny 12. století zde stál kostel v románském slohu. Později přestavěn do gotického. Ten
zde založil Jindřich Zdík. V dnešním kostele se nachází zvon, který patří mezi nejstarší na
Moravě. V letech 1707 - 1708 probíhaly na kostele opravy. A roku 1889 dochází opět k další
renovaci a rozšíření kostela.
Wankelovo náměstí
Náměstí Republiky
zimní stadion
vlaková stanice
Blansko - město
vlaková stanice
Blansko
Informace o soutěži
Datum:
17. – 19.6.2011
Více informací viz rozpis a přihláška.
Místo konání:
Zimní stadion Blansko
Mlýnská 17, Blansko 678 01
GPS: 49°21'51.173"N, 16°38'19.527"E
Kontakty:
Ředitel soutěže:
Jaroslav Jura
tel. 724420315
email: [email protected]
tel. 736546607
email: [email protected]
tel. 602785931
email: [email protected]
Hlavní rozhodčí:
Iva Kučerová
Hlavní organizátor
Jiří Kučera
Hlavní maskér
Anna Altrichterová
Český červený kříž Blansko
Blansko, Sadová 2
516 418 624
[email protected]
Prosíme všechny rozhodčí, kteří chtějí pomoci na
soutěži, aby se ozvali hlavnímu rozhodčímu na
zmíněné kontakty. Děkujeme.
Časový harmonogram
čas
10:00 - 10:30
10:45
11:00
11:30
do 17:00
Prezence
Porada velitelů a doprovodů
Slavnostní nástup
Samotná soutěž
Řešení protestů
Vyhlášení výsledků
Informace pro ubytované
Pá do 18:00 Příjezd, ubytování
18:00
Večeře
18:30
Možnost prohlídka města s hosteskou
So 8:30 - 9:00 Snídaně
18:00
Večeře
Ne 8:30 - 9:00 Snídaně, odjezd
Změna časů (příjezdu, odjezdu, ubytování) možná po předchozí domluvě.
PŘIHLÁŠKA NA REPUBLIKOVÉ KOLO HLÍDEK MLADÝCH ZDRAVOTNÍKŮ
Datum soutěže: 17. – 19.6.2011
Místo konání: areál zimního stadionu Blansko
Uzávěrka přihlášek: 15.6.2011
Prezence: 10:00 – 10:30
I. stupeň
II. stupeň:
Jméno
Datum narození
Adresa
1. velitel ________________________________________________________________
2. _____________________________________________________________________
3. _____________________________________________________________________
4. _____________________________________________________________________
5. _____________________________________________________________________
náhradník _______________________________________________________________
pedagogický doprovod:________________________________________________________
speciální stravovací návyky:____________________________________________________
___________________________________________________________________________
další ubytovaní: _____________________________________________________________
Ubytování:
pátek / sobota
sobota / neděle
ano/ne
ano/ne
Všem neubytovaným bude uhrazena cena dopravy (do maximální výše 2000 Kč, pokud by
cena za dopravu byla vyšší, dostane vysílající oblastní spolek 2000 Kč).
Cena za další ubytovanou osobu (fanoušky, rodiče …) činí 310 Kč/os./den, cena za jídlo činí
190 Kč.
Neubytovaným doprovodům (řidič, zástupci z vysílajících Oblastních spolků ČČK) bude
poskytnut oběd a večeře zdarma.
Prosíme o zaslání vyplněné přihlášky v nejbližším možném termínu (alespoň telefonicky
potvrdit, zda se hlídka ubytuje, počet doprovodných osob na telefon 516 418 624). Přihlášky
zasílejte na email [email protected] nebo na Oblastní spolek ČČK, Sadová 2 Blansko,
678 01. Telefon 516 418 624.
Potvrzení vysílající organizací:
Propozice pro
Soutěže Hlídek mladých zdravotníků
Český červený kříž organizuje soutěže Hlídek mladých zdravotníků ve všech okresech České
republiky. Soutěž je rozdělena na dvě části - pro Mladé zdravotníky I. stupně a pro Mladé
zdravotníky II. stupně. Hodnocení probíhá odděleně pro tyto dvě skupiny.
Soutěž je postupová. Vítězná hlídka z okresního kola postupuje do kola regionálního.
Vítězové regionálních kol si měří síly na národním kole. V některých okresech z důvodu
velkého zájmu o soutěže ČČK organizuje i základní a okrsková kola.
Soutěže Hlídek mladých zdravotníků jsou určeny pro pětičlenná družstva (ve složení velitel +
4 členové). Hlídky mohou do soutěže vyslat:
•
•
•
•
základní školy
místní skupiny ČČK
Oblastní skupiny Mládeže ČČK
příp. jiné dětské organizace
Hlídky jsou složeny ze žáků základních škol nebo víceletých gymnázií ve dvou věkových
kategoriích:
•
•
I. stupeň žáci z 1. - 5. ročníku ZŠ
II. stupeň žáci ze 6. - 9. ročníku ZŠ nebo žáci z věkově odpovídajících ročníků
víceletých gymnázií
Podmínky pro účast hlídky v soutěži jsou následující:
1. Školou nebo jinou vysílající organizací potvrzený jmenný seznam členů hlídky.
2. Každou soutěžní hlídku musí doprovázet osoba starší 18 let. Na místě disciplíny se
zdržuje ve vzdálenosti, kterou určí rozhodčí stanoviště. Zasahování doprovázející
osoby do průběhu soutěžní disciplíny je důvodem k vyloučení družstva ze soutěže.
3. Hlídka soutěží ve vhodném sportovním oblečení a obuvi.
4. Každá hlídka musí být vybavena malou zdravotnickou brašnou, která slouží
k případnému ošetření zranění člena Hlídky.
A v čem vlastně Hlídky soutěží?
1. Praktické provedení první pomoci s použitím
o standardního zdravotnického materiálu
o improvizovaných prostředků
2. Doprava postižených
3. Obvazová technika
Praktické provedení první pomoci
1. stupeň
Hlídka ošetřuje 5 poranění, z toho 2 poranění na jednom stanovišti s využitím
standardního zdravotnického materiálu. Na dalších stanovištích hlídka ošetřuje 2 a 1
poranění s využitím improvizovaného materiálu.
2. stupeň
Hlídka ošetřuje 7 poranění, z toho 3 poranění na jednom stanovišti s využitím
standardního zdravotnického materiálu. Na dalším stanovišti hlídka ošetřuje 2 a 2
poranění s využitím improvizovaného materiálu.
Zdravotnický a improvizovaný materiál je připraven na jednotlivých stanovištích a dodává
ho organizátor soutěže.
Při posuzování poranění se vychází ze Standardů první pomoci a doporučení Evropské
resuscitační rady 2010.
Případné protesty podává velitel hlídky s doprovázející osobou rozhodčímu stanoviště
písemně na místě. Rozhodčí stanoviště připíše k protestu své stanovisko a zajistí jeho
předání hlavnímu rozhodčímu soutěže. Protest se řeší po skončení soutěže před spočítáním výsledků za přítomnosti hlavního rozhodčího soutěže, rozhodčího stanoviště,
velitele hlídky a doprovodu. Rozhodnutí hlavního rozhodčího soutěže je konečné.