Oslavme naše učitele

Č. 128 - 4/2012 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Ü Jaké to je být v kůži kan-
torů jsme si vyzkoušeli ve
Dni na ruby. Múžete si ho
připomenout
na str. 2
Ü Ve škole se stále něco
děje, a tak se vracíme k vánoční dílničce
na str. 8
Na elektrické křeslo
tentokrát usedla vládkyně
Eurestu Helena Žďánská
na str. 2
Ü Festival Jeden svět je za
námi, zhodnocení a trochu
statistiky hledejte na str. 4
Ü
Ü Finanční poradci pomá-
hají lidem, a že je to zajímavé a poučné, se dozvíte
na str. 5
Ü Píší nám bývalí studenti, Martina Votočková o
prokrastinaci a Michal
Klacík o střední škole svého
srdce
na str. 5 + 6
Šesťáci navštívili turnovské muzeum. Žáci VI. A navštívili ve středu 21. března Muzeum Českého ráje
v Turnově. V rámci dějepisné exkurze si prohlédli expozici archeologie, která soustřeďuje nálezy hmotných památek období pravěku v oblasti Pojizeří. Hledali odpovědi na otázky, které byly součástí pracovního listu. Následně prošli i ostatní stálé expozice, z nichž je zaujala především mineralogie a geologie. V galerii obdivovali
monumentální plátno malíře Mikoláše Alše o rozměrech 10x8,5 m, zachycující bitvu českého lidu proti saským
hordám pod Hrubou Skálou. Na závěr se žáci seznámili s Kamenářským domem (viz foto M. Přikryla). Jde
o repliku domu č. p. 19 z počátku 18. století, který stál v Turnově na rohu dnešního Havlíčkova náměstí. Vznikl
tak objekt, který nabízí ukázku zlatnictví a šperkařství. V přízemí domu se konají různé tvůrčí dílny, 1. patro
funguje jako studovna s expozicí Český ráj J. V. Scheybala.
MP
Oslavme naše učitele
Ano, oslavme je důstojně a s obdivem, neboť jestli si někdo nejen
v den narození J. A. Komenského a právě v této době zaslouží úctu
a uznání – jsou to učitelé.
Chtěl bych v úvodu obrátit vaši pozornost na mé tvrzení, proč
právě v této době, neboť vyhlášená stávková pohotovost pracovníků ve školství, celonárodní petice k novému financování regionálního školství, záměr nového zákona o vysokých školách, snížení rozpočtu ministerstva školství o 4 miliardy, problémy s čerpáním
finančních prostředků z EU a v neposlední řadě se stále vedou
debaty o optimalizace sítí škol nejen v našem kraji – to vše nepřináší tolik potřebný klid do práce našich učitelů. Právě naopak.
Učitelovy profesní povinnosti totiž přesahují hranice vzdělávání a výchovy. Učitel má většinou za povinnost, podle druhu a
stupně vzdělávání, doprovázet žáky na školních výletech a školních
kurzech, dohlížet na chodbách, v jídelnách a jiných prostorách
školního zařízení, pomáhat s organizací školy, účastnit se a připravovat evropské projekty, komunikovat s rodiči o problémech jejich
Ü Nezapomněli jsme ani
na rodinu, na níž přináší
názory žáků anketa
na str. 7
... a ještě zajímavosti
v pravidelných rubrikách
si přečtete v celých novinách.
Ü
dětí a snažit se je řešit, a tak bych mohl pokračovat dál.
Z neúplného výčtu činností pedagogů je patrné, že učitel není jen
pouhým zprostředkovatelem informací, ale osobností, která na sebe
bere velkou odpovědnost za výchovu a vzdělávání budoucích generací. Tak, jak ze své dlouholeté praxe kolegyně a kolegy znám,
tak i přes současnou nepřízeň a někdy i nepochopení jsou odhodláni zhostit se svých úkolů na ně kladených se ctí a pokorou.
Jsme jedním z těch menších ve struktuře evropských národů. Naší
silnou stránkou nebude nikdy velikost objemu toho, co budeme
světu nabízet. Musí to být především kvalita naší práce a náš příslovečný důvtip, kterým často překvapujeme. Máme zkušenosti,
jak lze přežít i doby zlé. Pracujme proto tak, abychom nebyli naší
zemi a i Evropě na obtíž, ale ku prospěchu.
S přáním všeho dobrého a s díky za vaši obětavou a záslužnou
práci mé zamyšlení ke Dni učitelů končím.
Mgr. Stanislav Pěnička, předseda Výboru pro výchovu,
vzdělávání, zaměstnanost a sport LK
Jarní úvodník
ELEKTRICKÉ KØESLO
Velikonoce jsou za námi a čtvrtletí nám už
šlape na paty. Jak jste si užili Velikonoce?
Asi jste doma ozdobili o něco méně kraslic
než loni vzhledem k markantnímu nárůstu
ceny vajec, ale věřím, že vám to neubralo na
svěží jarní náladě a že jste si Velikonoce
užili, jak se sluší a patří. A jestli jste se na
Škaredou středu podívali do zrcadla, snad
z toho nemáte moc velké obavy.
Blíží se k nám čtvrtletí, a to znamená jediné:
rychle vytáhnout známky na co nejlepší
úroveň. A taky ještě jedna věc náš čeká a
nemine. Pro někoho jsou ta dvě slova doslova noční můrou. Třídní schůzky. Přeji vám
(i sobě), ať zvládnete své chování vůči učitelům i spolužákům do „třídňáků“ vypilovat, ať se za nás rodiče nemusí stydět. A
deváťákům přeji, ať se jim při přijímačkách
neklepou moc ruce.
M. Moudrá, 8.A
Ze školního parlamentu
Ve školním parlamentu jsme
připravili Den
naruby (viz strana 3), který se
opět docela
vydařil, a nyní
probíhá projekt
podle programu
Unicef – adoptuj
si panenku. Doufám, že se celá škola zapojí
jak v akci sběru papíru, tak ve sbírce.
M. Moudrá, 8.A
Jednou větou...
l Na konci ledna navštívila 8.A Liberec, kde
se zúčastnila projektu „Jak chutná prales“.
Zkušený tým žákům prezentoval spoustu
zajímavostí, které se týkají pralesa. Celá akce
byla velmi zdařilá a všem se líbila.
Štěpánka Vrbová, 8.A
l Dne 14. března se sedmá třída vydala do
jabloneckého divadla, kde zhlédla vystoupení tří zpěváků, kteří zazpívali nejznámější hity z muzikálů – Drákula, Pomáda,
Hrabě Monte Christo, Žebrácká opera a
Bídníci. Celé vystoupení trvalo 85 minut,
bylo zajímavé a všichni se zaujetím poslouchali známé písně. Na závěr se s námi
zpěváci rozloučili a po krátkém rozchodu
jsme odjeli vlakem směr Tanvald.
Z. Pešatová, 7.A
l Dne 4. dubna, poslední den před velikonočními prázdninami, proběhlo v naší
školní družině Velikonoční koledování.
Jednotlivě i společně jsme si s dětmi zarecitovali známé velikonoční koledy a zároveň
chlapci s pomlázkou „trochu“ vyšlehali naše
dívky (aby nám neuschly a byly zdravé).
Všichni přítomní nakonec od paní vychovatelky dostali velikonoční koledu, takže si na
své přišli i „stydlíni“, kterým se moc do
koledování nechtělo.
Jana Rutkovská,
vychovatelka ŠD
Na elektrické křeslo jsme tentokrát posadili vedoucí Eurestu paní Helenu Žďánskou (na fotografii JD s žáky šumburské
školy).
Jak jste se k této práci dostala, jak dlouho
ji vykonáváte, jaké vzdělání je na toto
místo požadováno?
Původně jsem chtěla být kominicí, protože
jsem byla dítko neposedné, měla jsem ráda
výšky a hlavně jsem se věnovala sportovní
gymnastice. Bohužel holky nebrali. Když
jsem se rozhodovala o svém budoucím
povolání, zbylo na mě pouze místo kuchařky. Šla jsem se tedy učit kuchařkou, i když
jsem k tomu neměla žádný vztah. Nakonec
se mi to povolání zalíbilo, a tak jsem pokračovala v dálkovém studiu na Hotelové
škole v Poděbradech. Hned po vyučení jsem
pracovala na vaší škole jako vedoucí školní
jídelny a v této funkci jsem dodnes, což je
pětatřicet let. Od roku 1994 jsem vedoucí ŠR
Eurest. Tato funkce je hlavně manažerská.
Kdo připravuje jídelníček a podle jakých
hledisek?
Jídelníček připravuje šéfkuchař ve spolupráci s vedoucí podle vyhlášky o školním
stravování, kde je stanoveno mnoho kritérií,
která musí dodržovat všechny školní jídelny
v republice.
Kolik jídel se denně vaří v Eurestu?
Denně vaříme 550 – 600 jídel.
Jaký máte vztah ke gastronomii?
Hana Palmová, 4. A
O gastronomii se pochopitelně zajímám,
ráda vařím, ale ještě raději jím.
Jak je personál ve vaší kuchyni spokojen se
svými strávníky, hlavně s žáky a studenty,
co byste jim vytkli?
Vařit pro děti je velmi příjemné, jsou to
vděční strávníci. Líbí se mi jejich bezprostřednost a upřímnost, což je pro nás velice
inspirující. Byli bychom rádi, aby jim u nás
chutnalo.
Které jídlo patří mezi nejoblíbenější, a
o které není přílišný zájem, přestože patří
mezi zdravá jídla? Vaří se oblíbeného jídla
větší množství?
Nejoblíbenější jsou špagety a omáčky na
jakýkoliv způsob, smažená jídla, buchtičky
s krémem, ale i jídla se špenátem. Méně
oblíbená jsou jídla zeleninová, ale už zaznamenáváme zlepšení. Samozřejmě se oblíbených jídel vaří větší množství. Po letech
praxe už dokážeme odhadnout, o která
jídla bude větší zájem.
Není vám někdy otravné tolika dětem a
studentům dokola říkat: “Není zač“, a
popřát jim dobrou chuť?
Pozdrav a přání dobré chuti nám problém
nedělá. Žáci a studenti se možná naučí
zdravit a děkovat, a to je naším cílem. Opakování je matka moudrosti. Patří to ke
kultuře stravování. Tím dáváme najevo, že
své strávníky považujeme za hosty.
Jak relaxujete?
Bydlím v rodinném domku se zahradou, tak
mám k relaxaci mnoho příležitostí. Ráda
jezdím na výlety, na dovolenou k moři a
nepohrdnu ani adrenalinovým zážitkem,
jako třeba seskok padákem.
Myslíte, že vás tato práce bude bavit až do
důchodu?
Tato práce mě bavila, baví a vždycky bavit
bude.
Za rozhovor děkuje RR
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Den naruby aneb škola vzhůru nohama
legraci. Chtěl bych poděkovat paní učitelce
Myslivcové, že jsem to za ni mohl „vzít“.
Filip Kotlár: „Učil jsem přírodopis. Připravil jsem se na látku o plodech. Zpočátku mě
neposlouchali, ale pak se utišili a bylo to
„dobrý“.
Martin Pulo: „Učil jsem za paní učitelku
Pěničkovou pracovní činnosti. Pod mým
vedením jsme ostříhali keře, zametli pozemek školy. Všichni byli „v pohodě“ a dostali jedničku.
J Osmáci:
Daniela Hozdová: „Sama za sebe můžu říct,
že to není nic jednoduchého. Učila jsem
základy ekologie a příprava na hodinu byla
docela složitá. Učitel si musí na každou
hodinu připravit nějaké téma a řeč, aby
zaujal žáky a hlavně to, aby po deseti minutách měl stále co mluvit. Není to jen o tom,
že si něco vyhledá na internetu, aniž by
věděl, o co jde, ale také musí odpovídat na
otázky žáků. Učitel si musí sjednat pořádek
ve třídě, kde na sebe všichni povykují a
nedávají pozor, což není zrovna příjemné.
Učitel by měl chodit do třídy rád, a ne vždy,
když tam jde, se bát, co žáci vyvedou. Určitě bych nechtěla být učitelkou, ale jsem moc
ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet. Žáci
byli docela hodní, protože jsme měli ve
třídě naši paní učitelku třídní. Hodina se mi
líbila, byla jsem celkem nervózní, ale zvládla jsem to! Učitelům teď můžu vzkázat, že
jim jejich práci nezávidím.
Žáci sedmičky, osmičky a L.M.
Při příležitosti Dne učitelů, kterým si připomínáme narození vynikajícího českého pedagoga, kartografa a zakladatele moderní pedagogiky, hlavního představitele kultury 17. století Jana Amose
Komenského, se již poněkolikáté odehrál na naší škole Den naruby. Žáci byli učiteli a učitelé žáky.
Cože? Ano, dárek, který přichystal školní parlament pro své pedagogy, aby si mohli alespoň jednou
v roce „dát nohy na stůl“ a vrátit se do bezstarostného dětství. My učitelé jsme si svou roli náležitě
užívali, ale co děti? Jak se cítily na „druhém břehu“? Za žáky zde máme několik postřehů:
J Deváťáci: Učitelé si zavzpomínali na svá nebylo by na škodu, kdyby se to dodržovalo
dětská léta a usedli do školních lavic. Naše každý rok.“
třída 9.A, odučila 5 hodin. 1. hodinu jsme Jakub Fajfr: „Učil jsem český jazyk. Moc se
měli matematiku, kterou odučil Lukáš mi to líbilo, jenom bych nemohl být učitel,
Nehilla a František Pavlišta. Paní učitelka nedokázal bych dát někomu pětku, připaDolenská se i trochu zapojila do matematic- dalo by mi to divný. Líbí se mi vžít se na tu
kých her, které nám „noví kantoři“ připra- hodinu do role učitele, i když je to někdy
vili. Další hodiny byli taky „fajn“. Myslím, hodně náročné, když si z vás ostatní dělají
že se nám ten den líbil všem, a užili jsme si
to! Pro některé byla ovšem role učitele těžká,
zato učitelům role žáka nedělala žádný problém. Doufám, že si tento den zopakujeme i
příští rok. Moc se na to těšíme.
Zdeňka Pulová, 9.A
J Páťáci: I my, žáci 5. ročníku, jsme se také
do výuky zapojili. Měli jsme strach, že nám
to nevyjde, ale na poslední chvíli se nám to
podařilo zajistit. První hodinu odučila
Nikola Horvátová. Byl to přírodopis za paní
učitelku E. Ježkovou. Druhou hodinu vyučoval Leoš Kohout matematiku za paní
učitelku O. Dolenskou. Dále to byla dvouhodina výtvarné výchovy a tam se vystřídali dva kluci, Martin Gojda a Marian Tatár.
Zastoupili pana učitele Martina Přikryla.
A poslední hodinu češtiny za paní učitelku
Š. Kozákovou vyučovala Marie Balogová.
Moc se nám to líbilo. Příští rok se připravíme
ještě lépe.
N. Horvátová, N. Pulová, 5.A
J Sedmáci:
Zdena Pešatová: „Zastupovala jsem paní
„Zimo, zimo, táhni pryč!“. Jaro nás potěšilo a na místní poměry přišlo nezvykle brzy. My mu
učitelku Danielu Janáčkovou, která u nás
rádi pomohli zbytky zimy vyhnat. Tato akce, spojená s vynášením symbolu zimy Morany (Moreny
učí anglický jazyk. Na začátek hodiny jsem
či Mařeny – záleží na místních zvycích), se má konat na Smrtnou neděli, my si ale Moranu ve
si připravila malý testík ze slovíček. Všichni
škole vyrobili o dva dny dříve. Sláma, vyfouklá vejce, klacky, zbytky látek – to vše nám posloužilo
sice protestovali, ale nakonec to všichni
při výrobě figuriny, kterou jsme pak za „skandování“ lidových říkadel spojených s koncem zimy
napsali. Abych je příliš neunavila, tak jsem
vyprovodili k řece Desné. Tam jsme Moranu odstrojili a poslali po vodě pryč. Teď držíme jaru
na posledních deset minut vymyslela hru
palce, aby už zimu nemuselo pouštět zpět a my mohli šály a čepice nechat zamčené ve skříni.
Simon says, aby si nemysleli, že jsem nějaká
Šumburačky, foto JD
zlá učitelka. Tento den se mi velice líbil a
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
STUDENTSKÉ LISTY
Festival Jeden svět 2012 v režii Vteamu
Ve dnech 2. až 4. dubna probíhal v Tanvaldě již 6. ročník festivalu Jeden svět. Jako
každý rok se organizace ujala studentská
společnost 3. ročníku (Vteam - viz foto nahoře). My jsme se na jeho pořádání podíleli
i minulý rok, proto jsme v určitých funkcích
měli jasno. Samozřejmě moderátoři museli
všechny filmy zhlédnout a připravit se na
debaty. Letošním heslem byly nepokoje,
protesty a revolta. První den začal školní
projekcí. Film Kdo zabil Natašu byl komplexním svědectvím o umlčování disidentů,
novinářů a lidskoprávních aktivistů v současném Rusku a Čečensku. Druhý film
Nedáme se umlčet, dotočený v létě 2011,
nabízí ucelený pohled na průběh revolucí
ve třech různých zemích a ukazuje až překvapivě velké množství shodných rysů mezi
jednotlivými protesty. Tyto filmy byly
určené pro střední školy. V 16 hodin bylo
slavnostní zahájení ve vestibulu kina a
doprovodný program: ochutnávky jídel,
hudební vystoupení, představení studentských projektů, výstava fotografií z Gruzie.
Od 18 hodin jsme promítali film pro veřejnost Láska v hrobě. Odehrává se na německém evangelickém hřbitově v Praze, kde si
našla útočiště početná skupina bezdomovců. Mezi nimi i věční snoubenci Jana a Jan.
Bezdomovecký pár si zařizuje „startovací
byt“ mezi urnami ve staré hrobce. Poté následovala debata s panem Richardem Piskorem, což je bývalý bezdomovec. Druhý
den ráno jsme opakovali pondělní školní
projekci, pouze s výměnou filmů. Veřejná
projekce začala v 18 hodin filmem Není
úniku. Je to snímek, který prostřednictvím
rozhovorů s demonstranty, Helmutem a
Kdo jiný?
Andreou Petríkovou, Pavlínou Kracíkovou,
Hanou Vedralovou a Lukášem Herrmannem. Chystáme projekce dokumentárních
filmů s různou problematikou od rasismu
a drog až po celosvětové konflikty. Termín
první projekce ještě není znám, ale doufáme,
že bude co nejdřív. Také doufáme, že se
dostaví co nejvíce studentů!
Ale zpět ke srazu… Po zhlédnutí prezentací jsme se vydali konečně najíst! Všichni
měli hlad a tak jsme si narvali pupky. Po
jídle jsme se rozprchli a vyrazili jsme do kina
Světozor a zhlédli zde film Ilegální máma,
který byl o mongolských přistěhovalcích do
různých států Evropy. V neděli ráno jsme
se vydali opět do kina Světozor na další film.
Pak proběhlo dojemné rozloučení a my jsme
se vydali poněkud ve spěchu na metro a
hurá domů… Myslím si, že tento víkend byl
velice povedený. Získali jsme zde spoustu
nových zkušeností a trošku jsme se „rozkoukali“, jak to chodí na nových školách, a
také jsme se seznámili s novými lidmi.
Lukáš Herrmann , II. r. OA
Ve dnech 9. až 11. března se v Praze konal
sraz týmů „Kdo jiný?“ Srazu se zúčastnily
tři týmy – dva týmy si vybraly problematiku šikany a jeden chudobu v Africe. Další
tým, který jel do Prahy, byl ze 3. ročníku a
to byla studentská společnost Vteam. Po
příjezdu do Prahy jsme se ubytovali a jeli
jsme do „Trick baru“, kde jsme zhlédli prezentace našich i ostatních týmů „Kdo jiný?“
Některé byly povedené, některé méně.
V sobotu jsme zhlédli zbytek prezentací,
které se v pátek k večeru nestihly… Odpoledne jsme vyrazili do Galerie Hollar a nasprejovali jsme si trička různými slogany,
které si týmy vymyslely. Náš slogan byl:
Nebojíme se projevit a co vy?
Poté jsme vyrazili do Goetheo Institutu a
zde jsme zhlédli prezentace v angličtině od
týmů ze zahraničí. Zde se také zrodil nápad
založit na naší škole filmový klub, který byl
založen opravdu nedávno, a to studenty
Petrem Králem, Tomášem Kaprasem,
jeho rodinou i nenáviděným Karlem přibližuje napjatou situaci na obou stranách
„barikády“, průběh davové hysterie maloměšťácky založených obyvatel a nepřímo
se zamýšlí nad limity lidské tolerance.
Debatérem byl vězeňský psycholog. A je tu
středa, poslední den našeho snažení. Jako
vždy je tento den věnován mladším dětem,
projekce jsou spojeny s hrami. Zde jsme se
vyřádili jak my, tak i děti, všem se to moc
líbilo. Po projekcích nás čekalo už jen uklízení. Všichni jsme byli unavení, ale energii
nám dodával pocit, že jsme svým snažením
udělali radost hodně lidem a že se nám filmový festival vydařil. Závěrem bych chtěla
poděkovat našim učitelkám Mgr. Martině
Staffenové, Ing. Zdeňce Juklové a samozřejmě panu Hamplovi a promítači, bez kterých
bychom byli bezradní.
Denča III. ročník
Festival v číslech: Během tří dnů bylo
promítnuto 15 filmů a několik sociálních
spotů. Filmy doplnilo 6 debat se 7 odborníky a 2 interaktivní programy s 8 soutěžními
disciplínami. Projekce navštívilo 709 žáků a
studentů v doprovodu 45 učitelů ze 7 škol.
Dvě veřejné projekce zhlédlo 41 platících
diváků a 6 osob (seniorů a zdravotně postižených) mělo vstup zdarma. Role dobrovolníků se zhostilo 25 studentů 3. ročníku obchodní akademie. Do přípravy se zapojilo 5
učitelek. Doprovodný program osvěžila
studentská kapela o 6 členech. Návštěvníci
mohli ochutnat jídla z 9 zemí světa, obdivovat 18 černobílých fotografií z Gruzie, seznámit se s výsledky práce tří studentských
týmů v rámci projektu Kdo jiný?
Všem, kteří festival podpořili, ať jako diváci, nebo jako organizátoři, děkují dvě
koordinátorky - Zdeňka Juklová a Martina
Staffenová a jejich tým.
ZJ
Příběhy bezpráví
Nejlepší cesta, jak porozumět nejnovějším
dějinám. Projekt, který zajišťuje organizace
Člověk v tísni, má již svoji tradici. Minulý
rok se této události účastnila skupinka studentů letošního 3. ročníku, kteří světu
„odvyprávěli“ příběh pana Trejbala. O co
se jedná, nemusím vysvětlovat, protože nám
cestičku prošlapali loňští předchůdci. Do
projektu se zapojila s neuvěřitelným zápalem a nasazením pětice studentů 1. ročníku.
Aby získali povědomí, jak postupovat v práci s pamětníkem, účastnili se někteří víkendového workshopu v Praze. Díky tomu
získali jasnou představu o tom, jak mají svou
práci vést. Práce na prezentaci osobnosti,
která zažila hrůzy a pocity bezpráví, jsou
v plném proudu, doufejme, že se nám podaří vyprávění naší pamětnice vylíčit stejně
zajímavě a poutavě, jako paní Hana KrskováDvořáková. Informace o finální podobě a
zkušenostech z tohoto projektu přineseme
v závěrečném letošním čísle.
L.M.
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY
Ze studenta finančním poradcem Jak je na "vysoké"
Většina lidí se naší práci směje a stojí si za
tím, že lidi okrádáme. Bohužel to, že si přečte pár článků s negativním odkazem na naši
práci, opravdu nestačí. A právě o naší práci,
finančním poradenství, je tento článek.
Náš tým se skládá z několika mladých
studentů a společně pod vedením jednoho
zkušeného manažera jménem Ondřej Masopust pracujeme pro společnost Fincentrum, a.s. Já sám jsem se sem dostal díky
svému dobrému kamarádovi, dnes už senior poradci Filipu Slavíkovi, kterému jsem
nesmírně vděčný za tuto příležitost. Už teď
sbírám zkušenosti a v budoucnu je chci
uplatnit i v praxi.
V krátkosti bych něco zmínil o společnosti Fincentrum. Byla založena v roce 2000, od
roku 2002 vyhlašuje ocenění Banka roku.
Jeden ze zakladatelů společnosti stál u zrodu internetové odnože Mafra, www.idnes.cz. Fincetrum patří mezi nejlepší poradenské společnosti! Jen pro zajímavost,
společnost čítá k dnešnímu dni na tisíc dvě
stě aktivních finančních poradců u nás a
v sousedním Slovensku a obrat za rok 2010
činil více jak 850 mil. Kč.
A co je vlastně účelem naší práce? Čím se
zabýváme? Od roku 2002 je finanční poradenství největší divizí Fincentra. Stovky
osobních finančních poradců analyzují
Na exkurzi u aut
Návštěva mladoboleslavské škodovky vždy
patřila k nejzajímavějším exkurzím, které
OA pořádá. Hned po příjezdu nám padl za
oběť historický automobil, do kterého byl
malý přístup a náležitě jsme toho využili
(viz foto). Návrat do dětských let vyvolal
nechápavé pohledy personálu muzea. Hlavně, že je sranda. Když jsme si dostatečně
vyhráli, byly nám rozdány stanice, aby
každý slyšel výklad průvodkyně. Ve výrobě
nebylo slyšet vlastního slova. Krabičky se
tedy hodily. Vlastní exkurze velice zaujala i
netechnicky založené jedince. Od nakouknutí do logistiky firmy po konečné leštění
vozidel. Vše mají dopředu naplánované a
připravené. Opravdu to tam lítá. V podstatě je to město ve městě s teplárnou, železnicí a mnohým dalším. Tato exkurze opravdu
stála za to.
P. Král, I. ročník OA
potřeby klientů, připravují a realizují finanční plány a poskytují následnou péči.
Což znamená, že poradce z volných finančních prostředků klienta může například
zabezpečit celou rodinu nebo i uložit nějaké
peníze pro důchod.
Během naší práce se však dále vzděláváme a školíme prostřednictvím kurzů, které
pro nás Fincetrum připravuje. Kurzy probíhají jak v Liberci, tak i v Tanvaldě na naší
škole, kde probíhají každé pondělí. Tímto
bychom chtěli poděkovat ředitelství Masarykovy základní školy a Obchodní akademie
za poskytnuté prostory pro školení.
Věřím, že se spolupráce s naší školou
bude nadále příjemně rozvíjet a z nás nakonec
budou kvalitní finanční experti!
Jakub Pěnička, 3. ročník
Junior poradce, Fincentrum, a.s.
Vzpomínky na "lyžák"
V prvních řádcích podobných článků se
obvykle zmiňuje kde, kdy a jak. Tyto informace stejně nikoho nezajímají, i samotní
účastníci je brzy vypustí ze svých hlaviček.
Naproti tomu zážitky, které posbírali, si
budou mnozí připomínat i v dalších letech.
Ke zmínění se toho najde dost, ale musím
brát ohledy na naše nepříliš tolerantní "bosse". Mezi zajímavosti, které nikoho nepohorší, určitě patří vlek. Upřímně mě nadchl!
Už proto, že se nacházel v bezprostřední
blízkosti hotelu, což je úžasné. Sami si vzpomeňte, jak dupete v přeskáčích od auta
(vlaku, busu) k turniketům. Bolí, že?! PS:
Snowboardy jsou lepší!!! Dalším ohromným
plusem byly fronty. Žádné tam nebyly. Po
náročném dni se šiknul výtah, jenž neklapal
vždy, jak by měl. Zaseknutí v mezipatře na
patnáct minut, to nebylo příliš vtipné. Oproti tomu setkání s přírodou nám přineslo
úsměv na tvářích. Holt krávy v cestě budí
respekt. Všichni přežili a ti, kteří se zájezdu
nezúčastnili, můžou pouze litovat. Tolik legrace se skvělým kolektivem je k nezaplacení.
P. Král, I. ročník OA
Zeptali jsme se Martiny Votočkové, naší
bývalé úspěšné šéfredaktorky, jak se jí
daří na vysoké škole.
Mezi studenty středních i vysokých škol
se šíří zákeřná nemoc! Že jste o tom neslyšeli? Určitě ano, možná už trpíte jejími příznaky a ani si to neuvědomujete...
Její bacily poletují celoročně, až na dvouměsíční období v létě; většinou ulpí na pokožce, a tak si nemoc nosíme všude s sebou.
Lék neexistuje, bojovat s ní lze jen pevnou
vůlí a odhodláním. Ti, co s chorobou bojují,
se nazývají prokrastinátoři.
Dobře, omlouvám se, jistě jste poznali, že
to nemyslím úplně vážně. Nejedná se o nemoc, ale vlastně obyčejnou lenost. Ale název
prokrastinátoři jsem si nevymyslela! Dle
výkladového slovníku zní definice prokrastinace takto: „Výrazná a chronická tendence
odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu, rizikový fenomén pro duševní
zdraví.“
Prakticky to vypadá tak, že většinu povinností se dozvíte hned na začátku semestru a máte několik měsíců na jejich splnění.
Lenoši hodí rovnou nohy na stůl a je jim
zatěžko vůbec chodit do školy. Odolnější
plní aspoň dílčí úkoly, ale naprostá většina
studentů nechává věci jako semestrální
práce a učení se na zkoušky až na poslední
chvíli.
Výsledek u mé studující osoby po prvním
zkouškovém období? Infarktové situace,
deprese, skálopevné rozhodnutí, že vysoká
pro mě není, naprostý pocit z neschopnosti,
atd. Nakonec stačilo jen pár sobot nespat a
pár neděl probdít, a nakonec jsem vše zdárně splnila a jsem v letňáku. Tedy, až na jeden
předmět, kdy na poslední termín zkoušky
z něj jsem zaspala. Hups.
Slíbila jsem si, že už nebudu prokrastinátor a začnu lépe, s předstihem, nebudu
místo úkolů brouzdat po internetu a termíny budu plnit včas! A vám radím, vyhněte
se bacilu prokrastinace, nenakažte se jí, jen
vás zbytečně brzdí v rozletu!
Martina
Jak to vidí Péťa…
Facebook. Fenomén dnešní doby. Proč? Protože pro lidi je sdílení informací mnohem jednodušší, beze strachu a studu. Není problém zasednout
ke klávesnici a strávit tam hodiny projížděním fotek, obrázků, komentářů
či zjišťováním, kdo se s kým dal do vztahu! Ať už z nejrůznějších důvodů,
ale přeci nás tyto informace zajímají. Třeba se bojíme, že bychom dostali
kopačky hned po prvním kontaktu. Tak si ji/ho přidáme do přátel. Nahlédneme do profilu, zkoukneme a olajkujeme fotky. Po splnění kritérií začíná
psaní a toto je místo pro sraby. Když jsi srab a vydáš se cestou digitální, tak
přicházíš o mnoho! Nevíš, jak se tváří, zda-li se opravdu směje, a tak dále... Proč radši nezvolit
reálnou konverzaci?! Zastavení a prohození pár vět na ulici, chodbě, ve vlaku, zanechá nějaký
dojem. To spíš máme šanci, aby si nás zapamatoval/a, popřípadě navázal/a další kontakt.
Hlavu vzhůru, vypnout PC a hurá ven. Čerstvý vzduch, čistá mysl. A hlavně u kompu akorát
pupek naroste, a ten nikdo nechce.
Petr Král, I. ročník OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
Jak to jde mimo rodné hnízdo aneb pohled jinam
Žáci naší bývalé devítky se již druhým
rokem mimo zdi Masarykovy ZŠ a OA
Tanvald a věnují studiu svého vysněného
povolání. Většina z nás se pilně snaží dosáhnout svého cíle, a proto dělá značné
ústupky ve svém životním stylu. Když nám
říkají, že se naše povaha značně změnila,
mluví pravdu, protože se jedná o holý fakt,
který nelze vyvrátit ani popřít, protože se
změní úplně každý, kdo odcestuje mimo
rodné místo. Musí tak učinit, protože se od
něj očekávají jiné způsoby. Když nevyhoví,
tak se neujme. Jak snadné a jednoduché, že?
Bohužel obměna jistě nepřináší růže oběma
stranám, a tak se nám žákům během pár
prvních dní vytratí veškeré dřívější běžné
radovánky, na něž jsme si za ta léta polehávání zvykli.
Ano, polehávání! Tím neútočím na způsob výuky, avšak pouze na pravidlo, které
určuje, že jsou střední školy náročnější než
základní, a proto se jim musí věnovat daleko více volného času. V takové chvíli přestává existovat tlustá zeď mezi školou a
koníčkem. Vždyť my sami si vybíráme své
vyšší studium dle toho, zda nás dokáže
zabavit. Každý nový zájem na střední škole
silně navazuje na ni samotnou. Udám osobní příklad, který sice odradí většinu mladých studentů, avšak nejlépe znázorní mou
myšlenku.
Student střední průmyslové školy studující informační technologie (nepohledný
shrbený „ajťák“, co každým dnem i nocí
sleduje obrazovku počítače a pojídá kuřecí
žebírka – abychom si trochu objasnili, o kom
je řeč) se neustále učí matematiku, protože
se domnívá, že se s ní potká často. Následně
jej vyberou do reprezentativního matematického družstva, a tak svá odpoledne
stráví ve třídě plné extrémně těžkých příkladů čekajících na spočítání. Pokud jej
profesorka zahrne primitivními grafy goniometrických funkcí a listinou parabol v absolutní hodnotě, tak se odhodlá vstoupit do
kroužku programování v C# (čti.: sí šárp,
případné dotazy pokládej nejbližšímu učiteli informatiky, jemuž se předně omlouvám, a nebo navštiv tetičku Wikipedii),
protože tento druh zájmu se silně upíná
k budoucí profesi programátora (jo, to je ten
týpek, díky kterému se dostanete na Facebook). Následně se však rozhodne psát pro
externí magazíny o počítačových hrách,
protože ho to jednoduše baví. Tento tah mu
však sníží čas na ostatní aktivity včetně
školy, protože šéfredaktoři umějí někdy
pořádně pocuchat redaktorovy nervy před
uzávěrkou odevzdávání článků. Následně
si pak vezme do hlavy, že by se sebou měl
něco udělat, a proto vstává o dvě hodiny
dříve než všichni ostatní, aby ukojil svou
touhu po sportu ranním běháním. Když si
chce odpočinout o víkendu v klidu domova,
nemůže. Táhne s sebou své problémy i tam,
kde jej provázejí při relaxaci. De facto nelze,
aby se zastavil, protože by značně poklesl
v očích ostatních, což by dnes představovalo
vyřčení ortelu smrti.
Pokud si mí mladí a nebo zkušení a moudří čtenáři myslíte, že se pisatel těchto řádků
dočista zbláznil, vypráví lacinou pohádku,
hyperbolickým nadhledem straší nebo pouze patří ke školou posedlým maniakům,
kteří zůstanou nadosmrti nepochopeni pro
svou absurditu a bezmyšlenkovité potápění
každodenních radostí života, mýlíte se.
Pouze rozvíjí to, co jej baví, i když se nepochybně čertí nad mořem času, které mu
ubírá nemilosrdně škola a tamější učitelé.
Pořád to zní moc „intošsky“ co? Je mi to
jasné. Shrnouc předchozí řádky vám tedy
dím (hmm... pardon říkám), že na střední
škole končí veškerá zábava. Nikdo nikoho
ke studiu nenutí a záleží pouze na studentovi, jak přistoupí k látce. Ve většině případů (jako u mě) se škola stane zároveň i koníčkem – dělám, co mě baví a co mě bavit
bude a o čemž jsem přesvědčen, že mě bavit
nepřestane. Někdy to bohužel nevyjde a žáci
studují z donucení nebo z faktu, že neměli
jinou možnost, což se potom v budoucnu
poukazuje jako smutné a špatné. Na střední
škole však nekončí veškeré radovánky, ale
pouze se pozmění. Aby to vše nevypadalo
tak tragicky a nebáli jste se budoucího pokračování na jiných školách, tak demonstruji, jak se tedy bavím já. Na co mám čas a co
zvládám.
Není nic lepšího než si vzít sbírku z matematiky a začít počí... Je, omlouvám se.
Člověku někdy slova ujíždějí sama od sebe.
Tedy vážně. Daleko častěji využívám volné
večery k zábavě, která mě dokáže odpoutat
od každodenních povinností. Krom elegantních tanečních lekcí využiji uvolňujících
terapíí i o víkendových živějších akcích (tak
jinak: „kalím na diskoškách do ranního
zakokrhání“). Hlavu od zbytečných starostí také skvěle pročistím sportováním a totiž
běháním, které mi sice je vyčítáno (protože
ubírám své spolubydlící o drahocenný spánek, který tolik potřebují po víkendových
flámech), avšak dokáže mi pozoruhodně
odlehčit od tíhy starostí. Pokud se najde
trocha času, tak četba knižních děl známých
autorů mi také nedělá potíže, i když se jedná už o mírně zavrhovanou zábavu v dnešních časech, čehož lituji, protože dokáže
příjemně rozvíjet osobnost člověka. Pokud
se ručičky hodinek ještě neustále líně pohybují, tak vytahuji své žonglovací pomůcky,
a tak hned hodiny plynou rychleji.
Michaela Králová, 4. A
Zájmy se však váží ke každému člověku
zvlášť, a proto mé nudné mohou jednoduše
vystřídat vaše chytlavé. Básník se snažil říci,
že pokud člověka opravdu baví jedna
činnost, tak si na ni čas najde vždy.
Abych zde nehovořil neustále o sobě, tak
posílám pozdrav celému učitelskému sboru
Masarykovy ZŠ a popřípadě i OA, na který
si neustále živě vzpomínám a nechci uvěřit,
že se s nimi již denně nesetkávám, třebaže
před dvěma lety se jednalo o běžnou záležitost. I když na mě časem zapomenete,
čemuž se nedá vyhnout, tak si můžete být
jisti, že já nezapomenu a myslím, že na
skvělé lidi se jednoduše zapomenout nedá.
Taktéž mávám na obchodní akademii, kde
se nachází hrstka mých bývalých spolužáků,
jež považuji za jedinečné. Doufám, že se
v obou případech brzy shledáme.
Post scriptum: Pořád dělají v baru ty skvělé
párky v rohlíku?
Michal Klacik, Vyšší odborná a střední
průmyslová škola, Jičín, I2A
HOROSKOP
Beran. Jste unavení, podráždění a nespokojení. Aby do vašich dnů mohlo proniknout
víc tepla a sluníčka, začněte pravidelně
cvičit.
Býk. Do března vám hvězdy příliš nepřály,
ale nejhorší období roku máte za sebou a
odteď už bude jen lépe. Užívejte život plnými doušky, ale nezapomeňte, že se blíží
konec školního roku.
Blíženci. Že je na dovolenou příliš brzy? Ale
vůbec ne. Můžete si už teď promyslet, jak
naložíte s prázdninovými dny.
Rak. Udělejte průvan v šatníku a vyházejte
nejen zimní věci, ale i oblečení, které jste celý
rok neměli na sobě.
Lev. Ukliďte si svůj pokoj, pořiďte si originální doplňky, hned se budete cítit lépe.
Panna. Odpočinete si, nasbíráte nové zkušenosti a inspirace a získáte nadhled, který
vám teď trochu chybí.
Váhy. Využijte jarních dnů a choďte sami
na dlouhé procházky do přírody, učení vám
pak půjde samo.
Štír. Vyjděte si s rodiči do cukrárny, na
fotbal a kamarádku vytáhněte do kina.
Užijete si to vy i oni.
Střelec. Největší požitek v tomto období
vám přinese voňavá lázeň a návštěva kadeřnice, popřípadě kosmetičky.
Kozoroh. Naučte se meditovat, kupte si
duchovní knihu nebo alespoň romantický
román. Jaro totiž přeje probuzení vaší fantasie, na kterou občas trochu zapomínáte.
Vodnář. Máte dar urovnat jakékoli rodinné
rozepře a krize, když přijde jaro. Jste přímo
hojivý balzám pro vztahy a nedělá vám
potíže uklidnit jakoukoli situaci.
Ryby. V hlavě se vám honí geniální myšlenky a právě teď je čas podělit se o ně i s ostatními, přišel jarní čas a vám se vše bude
dařit.
Denisa Šepsová, III. r. OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
Naše anketa, tentokrát na téma rodina, manželství a rodičovství
Už jste se zamýšleli nad pojmem rodina?
Je to společenská jednotka, jež zahrnuje
vztahy mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi
v užším nebo širším smyslu a jejíž členové
si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého.
Zajímalo nás, co si o tom myslí žáci 8. a 9.
ročníku, a proto jsme jim položili několik
otázek.
Proč se lidé berou?
83% žáků odpovědělo, že se mají rádi a
chtějí utužit svůj vztah.
• Protože se mají rádi, chtějí začít nový život
a žít spolu.
• Chtějí mít sex a děti.
• Mají se rádi, ale nemusí se brát předčasně.
Měli by se lépe poznat a ne hned svatba, aby
se za měsíc rozvedli.
• Pro peníze a z lásky.
• Protože se milujou a chtějí být spolu a mít
rodinu. A chtějí, aby všichni věděli, že patří k sobě.
• Protože se mají rádi a chtěli spolu strávit
zbytek života – a nebo za určitých okolností
– například těhotenství.
• Protože jsou blbí (nebo se vezmou kvůli
majetku a pak se rozvedou)
Je svatba důležitá?
67% žáků se domnívá, že svatba důležitá
není, 10% si myslí, že je, a ostatní si myslí,
že jak pro koho.
• Ne, když se dva mají rádi, tak jim to vydrží
i bez svatby.
• Je, mají hodně peněz.
• Ne, je to jen úřední listina.
• Ne, milujou se, i když se neoženili a mají
děti.
• Když se dva lidi mají rádi, nepotřebujou
na to žádnej papír.
• Já si myslím, že ano, aby někdo nepodváděl.
• Každý člověk má na to jiný názor. Někdo
říká, že lásku nemusí stvrzovat prstýnky,
někdo, že je to posílí.
Jsou lidé v manželství spokojenější?
44% žáků si myslí, že ne, 33% tvrdí jak kdy,
10% píše, že ano, ostatní neví.
• Já si myslím, že po svatbě jde vše z kopce.
Na druhou stranu je dobře, že jsou pořád
spolu.
• Jak to mám vědět, jenom ňáký, ale když
se rozvedou, tak se hádaj o byt atd.
• Asi jo, ale jak jsou spolu, hádají se a hledají
nové přátele.
• Ano i ne, záleží na druhu manželů.
• Ne, možná první měsíc si to užívají, ale
jinak je to stejné.
• Ne, protože musí být spolu a musí si být
věrní.
• Jak kteří, protože někdo žije rád jen tak, a
je volnější, jako ženatý si toho tolik nemůže
dovolit.
• Podle dětí.
Kdy by se lidé měli brát?
40% žáků si myslí, že záleží na tom, jak jsou
na tento krok připraveni, 17% se domnívá,
že rozhodující jsou finance, 17% podle toho,
kdy se jim chce, 13% tvrdí, že kolem dvaceti
let a ostatní se nevyjádřili.
• Myslím, že by se měli brát v době, kdy se
na svazek cítí.
• Podle toho, kdy chtěj, je to jejich věc.
• Když má chlap prachy.
• Mohli by se vzít po delším vztahu.
• Až budou prachy na kraviny (byt, auto…)
Může manželství vydržet, když je jeden
z partnerů výrazně starší?
63% žáků se domnívá, že ano, věk nerozhoduje, 17% si myslí, že ne, 10% neví a zbytek
si myslí, že jak u koho.
• Myslím, že by měla být stejná věková
kategorie.
• Mně osobně by nevadilo mít staršího
partnera, pokud by mě mohl dobře finančně
zabezpečit. Starší partner by mohl mít víc
peněz než mladší.
• Nemyslím, protože staršího to přestane
dřív bavit.
• Věk je jen číslo.
• Jo, když se maj rádi.
• Ano, moji rodiče jsou od sebe deset let a
klape jim to.
• Myslím, že ne, protože každý přemýšlí
úplně jinak.
• Důležitý je respekt a peníze.
Kolik je ideální počet dětí?
Většina (63%) myslí, že ideální počet jsou
dvě děti, 13% dvě až tři, 13% jedno až dvě,
7% dvě až čtyři, 3,5% jedno. Největším
důvodem jsou finance.
• Dvě, není dobré mít jedináčka.
• Na víc než na dvě bych neměla.
• Jen dvě, není s nimi tolik starostí.
• Finančně asi jedno, ale pro děti je lepší,
když jsou dvě.
Kdy by měla mít žena první dítě?
30% žáků si myslí, že kolem dvaceti let, 17%
kolem třiceti, 17% mezi 20 až 25 lety, 10%
po kariéře, 10% až budou partneři připraveni, a to nejen finančně, 7% mezi 30 až 40
lety a zbytek po studiích nebo až budou
prostě chtít.
• Po ukončení studií a taky si musí užít
života (35 - 40).
• Ve 30 až 40 – to je nejvyšší čas!
• Když je člověk finančně zabezpečený, má
byt a je na to připraven.
Proč je tolik rozvedených manželství?
63% tvrdí, že důvodem je podvádění, přestávají se mít rádi a nerozumějí si, 13% si
myslí, že se vzali unáhleně, 10% (chlapců)
ví s určitostí, že konečně dostali rozum a
zbytek neví.
• To je blbá otázka, já nevím.
• Děvkaří s jinejma.
• Protože už nechtěj mít sex a jdou za lepším.
• Protože se berou brzy, moc se neznají a
moc nad tím nepřemýšlejí.
• V dnešní době je velkým HITEM – milenec
– milenka.
• Dostali rozum nebo už dostatečně zbohatli.
• Protože se podváděj!
Víte, co je předmanželská smlouva?
Je důležitá?
66% žáků neví, co je předmanželská smlouva,
z toho 7% se domnívá, že je důležitá, 23%
ví, co to je a považuje ji za důležitou, a 10%
ví, co je to, ale nepovažuje smlouvu za
důležitou.
• Je důležitá, kdyby se člověk rozvedl, tak
by se vše rozdělilo půl na půl.
• Je to smlouva kvůli rozvodu, rozhoduje
se o tom, kdo co dostane, důležitá není.
• Ne – když to nevím, tak asi nemůžu vědět,
jestli je to důležitý!
• Majetná smlouva. Když jeden z partnerů
zemře nebo se rozvede, je užitečná.
• Myslím, že je to dobrá věc, každý si ujedná, co je jeho.
• Nevím, nepotřebuju to vědět, je to zbytečný!
• Nevím a ani mě to nezajímá.
Zpracováno v hodinách tvůrčího psaní
TVŮRČÍ OKÉNKO
Den matek
Jaro, slunce krásně svítí
na loukách je plno kvítí.
Mamince je natrháme
ke Dni matek jí je dáme.
Tulipány jí přinesu
a k tomu dám sladkou pusu.
Tereza Bujárková, 6.A
Jarní nálada
Sedí štěně na zápraží
a sluníčko do něj praží,
kvočna kuřátka si v řádce
vodí po malé zahrádce.
Všechna malá zvířátka
vidí jarní svět,
bledulky a sněženky –
ty jsou samý květ.
Tak to v světě lidi chodí
lenochod tu nepochodí.
Sára Zuzánková, 6.A
Radostné jaro
V březnu jaro začne nám,
proto si dneska zazpívám.
Kytky začnou klíčit všem,
brzy na prázdniny odjedem.
Radost z toho velkou mám
o jaru si ráda povídám.
Kristina Rejsková, 6.A
Jaro s námi dělá divy
Jaro, to má každý rád
je náš nejlepší kamarád
stromy raší, slunce svítí
na louce je plno kvítí.
Ptáčci pějí píseň svou,
ta je celá o nás dvou.
Děti na louce si hrají
maminky jim zazpívají.
Večer těžko nacházím polohu
poněvadž nadšením usnout nemohu.
Denisa Balogová, 6.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
* MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE *
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO
SKŘÍTKA KULIFERDY
Ahoj všichni! Jak se
máte? Já skvěle. Nejdřív bych se chtěl pochvalně vyjádřit o akci,
kterou na návrh Kačky
Karbanové z IX.A připravuje školní parlament. Je to program
Unicef – adoptuj si panenku – panenku, kterou vyrobili lidé z Afriky. To je akce, kterou
obdivuji. Já bych si taky rád objednal takovou panenku. Hrál bych si s ní a hřálo by
mě u srdíčka, že jsem ji koupil pro dobrou
věc. Tak to jste teda zabodovali! Ale musím
taky říci, že jsou na škole věci, se kterými
nejsem spokojen. Například každý čtvrtek
probíhá ve škole sběr starého papíru, ale
těch, co ho přinášejí, je strašně málo. A ještě
horší situace je v šatnách. Jedná se o pár
„nenechavců“, kteří se snaží otevřít skříňky,
které jim nepatří, a pak vyhazovat obsah
skříněk kolem dokola. Takže tam vidím
rozházené bačkory, části oděvů a další věci.
A víte, co mě vadí úplně nejvíc? Že stále část
žáků nechápe, co patří do pojmu SLUŠNÉ
CHOVÁNÍ.
Ale já si myslím, že se to těm přidrzlíkům
stejně jednou vrátí a oni „spláčou nad
výdělkem“.
Tak se mějte, zdraví vás Kuliferda
Módní policie si tentokrát došlápnula na
Mgr. Karolínu Blažejovou (viz foto LB).
Jakou úlohu sehrává ve vašem životě
móda?
Kdybych řekla, že žádnou, tak bych lhala.
Pravdou je, že módu příliš neřeším. Důležité je, abych se cítila pohodlně. Ráda se podívám na hezky upraveného člověka, ale
nutně nemusí následovat poslední módní
trendy. Méně je někdy více, takže střídmost
a přirozenost je pravidlo číslo jedna.
Kolik jste schopná utratit za oblečení?
To je různé. Záleží na tom, co člověk zrovna
kupuje. Pokud se mi něco opravdu líbí, tak
si šetřím nebo přeju k Vánocům. Ale náročná opravdu nejsem. Naštěstí jsou i jiné věci,
za které se dá utrácet. A ty nejcennější a
nejkrásnější jsou kupodivu stále zadarmo.
Co vás ovlivňuje při výběru oblečení?
Barva, praktičnost, pohodlnost, cena a
samozřejmě mi musí padnout do oka.
Najdete jednoznačnou odpověď na otázku:
Jaká je vaše nejoblíbenější značka oblečení
a parfému?
Jednoduchá odpověď. Nemám nejoblíbenější značku.
Nakupujete ráda sama nebo s doprovodem?
Doprovod je skvělý z ryze z praktických
důvodů, jako například k nošení tašek nebo
placení. Jinak nákup ráda zvládám sama.
Za rozhovor děkuje RR
Jak jsme o Vánocích hráli divadlo - Projekt 6. A
Tiskařský šotek si zařádil a nám v minulém čísle vypadla včas dodaná zpráva
o projektu, který se našim žákům velice
podařil. Přestože vánoční čas je dávno pryč,
stojí za to si článek dívek ze 6.A přečíst:
Určitě si všichni ještě vzpomínáte na
předvánoční čas. Naše třída 6.A v té době
připravovala projekt. Samozřejmě nám
s ním pomáhala paní učitelka Josífková (na
snímku s šumburskými žáky). Hráli jsme
pohádky z knihy Ježíšek vypráví o vánočních tradicích, kterou napsal František Ber.
V této knížce bylo hodně pohádek, ale paní
učitelka vybrala čtyři: Ježíškovo vyprávění
začíná, Kouzla Štědrého večera, Skořápky
mají pravdu a Čarovnou hladinu. Premiéru
jsme měli 20. 12. 2011. Pohádky byly určeny
pro 1. stupeň na čp. 416 i pro děti na Šumburku. Připravovali jsme se od konce října.
Kostýmy jsme si sehnali sami, kulisy jsme
si vyrobili při hodinách výtvarné výchovy
s paní učitelkou Rutkovskou. Abychom
trochu zaujali děti, zpívali jsme vánoční
koledy, které jsme cvičili při hudební výchově s paní učitelkou Pěničkovou. Protože
někteří z nás hráli více rolí, museli jsme se
převlékat, v tom nám pomáhaly studentky
OA Týna Nováková a Míša Samková jako
garderobiérky. Kdybychom náhodou zapomněli text, měli jsme nápovědu - Míšu
Moudrou a Štěpánku Vrbovou z 8.A. Kulisy
přenášeli Míra Poláček a Honza Slavíček z
9.A. Ze začátku se nám to zdálo složité, ale
nakonec jsme všechno zvládli a děkujeme
paní učitelce Josífkové za trpělivost. Dětem
se představení líbilo a někteří z nás zazářili:
možná, že je někdy v budoucnu uvidíme na
prknech, která znamenají svět.
Terka Bujárková,
Lucka Gojdová
a Gábina Kroupová
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Velikonoční dílničky
Nějak to uteklo a místo Vánoc jsme tu měli
Velikonoce a s nimi spojené zvyky. Ty jsme
si připomněli v našich tradičních dílničkách.
Žáčci si mohli vybrat:
Pletení pomlázky – v čistě pánské společnosti vznikala díla z osmi proutků, někteří
chlapci se je hned snažili testovat na prchajících slečnách.
Zdobení kraslic různými technikami – děti
své výrobky zdobily voskem, drátkováním,
pomocí inkoustu a zmizíku, korálků…
Vznikly věnečky z břízy, skořápek a řeřichy.
Motýlci - tady chyběla jen rozkvetlá louka…
Pestrobarevní motýlci (vyrobení z drátků,
dřívka a punčoch) vypadali jako živí, jen
usednout na květ.
Perníčky v květináči - tady to vonělo! Pekly
a zdobily se perníčky určené coby dekorace
na zapíchnutí do misky s naklíčeným osením. Ne všechny dobroty byly ale odneseny
domů. Mnozí nevydrželi a část dobrot
skončila v žaludku.
Šumburačky
����������������������������
����������������������
�������������������������������������
�������������������
�����������������
��������������������
Daniela Jarolímková, 4. A
��������������������
������������������������
SPORTOVNÍ SLOUPEK
�������������������������
Nazdárek sportovci, mám pro vás výsledky naší školní
sportovní soutěže.
Jak jste si vedli v člunkovém běhu?
1. Jakub Fajfr
5b.
1. Simona Konárková 5b.
2. Jan Slavíček 4b.
2. Štěpánka Vrbová
3b.
3. Jan Zelinka
3b.
3. Zdena Pešatová
3b.
Celkové hodnocení:
Chlapci: 1. Jakub Fajfr
12b.
2. David Bendík, Lukáš Kerhart
9b.
3. Filip Kotlár, Jan Zelinka, Jakub Lála 8b.
Dívky: 1. Zdena Pešatová
22b.
2. Anna Skřivánková, Dominika Pulová,
Štěpánka Vrbová, Simona Konárková 10b.
3. Kateřina Karbanová
7b.
Tak to by byly výsledky naší soutěže. Snažte se, pořadí se dá ještě změnit! Jak si užíváte jaro? Doufám, že
jezdíte na kole nebo jen tak jdete ven s kamarády
alespoň na hodinu. Tak ZDAREC, sportovci.
Polášek Martin, IX.A
��������������������������
���������������������
����������������������
�������������������
����������������������
������������������������
�������������������
�������������������������
�����������������������������
�������������������������
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
FENOMÉN POČÍTAČ
Star Wars: the Old Republic
Star Wars: the Old Republic je MMORPG ze světa Star Wars
(Hvězdných Válek), konkrétně ze starší republikové doby.
Autory této hry jsou Bioware a LucasArts. Je to jedna z největších děl firmy Bioware. Je tu na výběr mnoho postav a asi se
to bude rozšiřovat pomocí aktualizace. Například rytíř Jedi
(Jedi knight), moje oblíbená postava. Od začátku hry je rozhodování, za které poneseme následky. Všechna rozhodnutí
budou mít své následky, které hluboce ovlivní vývoj naší postavy. Za některé své volby budete odměňováni xp (body),
které vás přikloní ke Světlé či Temné straně Síly a tím vám
zpřístupní určité bonusy. V jiných případech to ovlivní, jak na
vás budou dané skupiny či postavy pohlížet a komunikovat
s vámi. Můžete si koupit za různé poplatky další vylepšení do
hry nebo pro postavu, například barva meče, oblečení atd. Máte
i svoji vesmírnou loď, můžete cestovat a je to i váš domov. Jako
u postavy i zde lze různě vylepšovat (treba interiér). Každá
postava má svůj příběh, který můžete svým rozhodnutím
ovlivnit. Cestou za plněním úkolů potkáte nejen ostatní hráče,
ale i NPC společníky, kteří vám budou pomáhat. Je tu i možnost
prolítávat Galaxii a plnit další mise. Podle mě je to dobře udělaná Star Wars hra skoro po všech stránkách, ale má to i svoje
mínus, to by i jinak nebylo možné. Skoro každý měsíc musíte
platit různé poplatky, buď za super aktualizace, nebo za ostatní věci ve hře.Tak neváhejte a kupte si jí. Hra stojí od 600 Kč
do 790 Kč.
Martin Polášek, IX.A
Dominik Smrčka, 2 A
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ**SOUTĚŽ*SOUTĚŽ
Je tu čtvrté kolo! Počet soutěžících se poněkud snížil. Pokud jste vynechali jedno kolo, nevadí, všechno ještě můžete dohnat.
Odpovědi jsou bodovány, jednotlivá kola se sčítají a na závěr čekají úspěšné soutěžící odměny.
Podepsané odpovědi odevzdávejte (do týdne) paní učitelce Josífkové.
Správné odpovědi z minulého kola
1. Čmuch je bambule na čepici.
2. V Bahních se říká dolní části Světlé.
3. Svatý Valentýn byl kněz, který přes zákaz
císaře oddával mladé páry.
Byl za to popraven.
4. Únor bílý pole sílí. Na Hromnice o hodinu
více. Na svatého Řehoře led plave do
moře.
5. Masopust je karnevalové období od Tří
králů do Popeleční středy. Po něm následuje předvelikonoční půst.
6. Popeleční středa je prvním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Tučný
čtvrtek - týden před Popeleční středou, kdy
se konaly zabíjačky.
7. Den učitelů se slaví 28. 3., kdy se narodil
J. A. Komenský, Učitel národů.
8. 15. 3. 1939 obsadila německá armáda
zbytek Čech a Moravy, byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava.
9. Romea a Julii napsal W. Shakespeare.
Další tragedie: Othello, Hamlet...
10. Jiří Raška byl náš vynikající skokan na
Školní noviny.
Vydává Masarykova škola v Tanvaldě.
Šéfredaktorka Štěpánka Vrbová.
Šéfredaktor Stud. listů Petr Král, I. r. OA
Sazba Jana Daníčková, tisk SATO Tanvald.
Náklad 500 kusů.
lyžích. Na ZOH v Grenoblu získal zlatou a
stříbrnou medaili (1968).
Výsledky 3. kola
1. - 36b. - M. Mikeš 6.A
2.-4. - 31b. - E. Ullmannová, L. Gojdová, T.
Bujárková - 6.A
5. - 22b. - D. Pulová 7.A
6. - 13b. - A. Kučerová 7.A
7. - 11b. - A. Ackermann 7.A
8.-10. - 10b. - M. Pulo, F. Kotlár, L. Kerhart 7.A
11.-12 - 9b. V. Rychtárech, J. Fajfr 7.A
13.-14. - 6b. - J. Lála, L. Kubíček 6.A
15 - 4b. - P. Oeser 6.A
Výsledky po třech kolech
1. - 92 b. - M. Mikeš 6.A
2. - 91 b. - E. Ullmannová 6.A
3.-4. - 78 b. - T. Bujárková, L. Gojdová 6.A
5. - 68 b. - D. Pulová 7.A
6. - 54 b. - J. Fajfr 7.A
7. - 48 b. - J.Novotný 6.A
8. - 42 b. - A. Ackermann 7.A
9. - 36 b. - N. Turnová 8.A
10. - 34 b. A. Patrmann 8.A
11.-13. - 33 b. - L. Patrmann 8.A, M. Polášek
9.A, V. Rychtárech 7.A
14. - 32 b. - M. Král 8.A
15. - 27 b. - J. Lála 6.A
16.-17. - 25 b - L. Kubíček 6.A, A. Skřivánková 8.A
18.-20. - 24 b. - M. Moudrá, Konárková 8.A
21. - 22 b. - P. Oeser 6.A
22. - 17 b - S. Zuzánková 6.A
23. - 16 b. - A. Kučerová 7.A
24. - 15 b. - K. Kozáková 8.A
25. - 14 b. - D. Hozdová 8.A
26. - 27. - 13 b. - A. Kučerová 7.A, H. Ceéová
6.A
28. - 12 b. - Z. Pešatová 7.A
29. - 35. - 10 b. - M. Pulo, F. Kotlár, L. Kerhart
7.A, J. Votruba 6.A, Diana, Piječek 8.A
36. - 9b. - R. Rondoš 8.A
37. - 7b. - T. Kohout 7.A
Otázky pro 4. kolo
1. Kde v okolí Šumburku se nachází Sluneční
chata?
2. Co dostanete, když vám někdo dá
"pokroutky"?
3. Kdo byl svatý Jiří, co víš o jeho životě?
4. Uveď tři pranostiky na duben.
5. Co všechno se slaví na 1. května ?
6. Co začalo 5. 5. 1945 v Praze?
7. Které noci se říká filipojakubská, čím je
zvláštní?
8. Kdy se slaví Den matek?
9. Co jsou Svatodušní svátky, kdy se slaví?
10. “Byl pozdní večer - první máj večerní máj - byl lásky čas“...
Z které básně je daný úryvek, urči i autora.