archívní průzkum - Úterský spolek Bart

archívní průzkum - Úterský spolek Bart

VARHANY V KOSTELE SV. JANA KŘTITELE V ÚTERÝ
(Písemné prameny)
Pavel Zahradník
Kostel sv. Jana Křtitele v Úterý, poddanském městečku tepelského
premonstrátského kláštera, byl po vyhoření starého farního kostela za velkého požáru
městečka dne 6. května 1694 nově postaven v letech 1695-1697, nepochybně
tehdejším tepelským klášterním stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem. Z tepelských
klášterních análů, stavebních účtů i z dalších, dnes nezvěstných pramenů, jež ještě
znal autor publikace o Úterý z roku 1894 Michael Urban (jistě šlo o dnes ztracené
farní pamětní knihy) se sice dovídáme o pořízení hlavního i dvou postranních oltářů,
zvonů a hodin, avšak o pořízení varhan není v těchto pramenech sebemenší zmínky. I
z této skutečnosti můžeme snad usuzovat na to, že varhany byly do nového kostela
pořízeny o něco později než ostatní kostelní zařízení.
Protože kostelní účty úterského kostela se dochovaly až od roku 1755, je první
doloženou opravou úterských varhan ta, k níž došlo v roce 1760, kdy bylo z
kostelních peněz zaplaceno 12 zl. "varhanářovi za opravu varhan" (SOA Plzeň,
ŘPrem Teplá, kniha 384). V roce 1781 bylo z kostelních peněz zaplaceno 10 zl.
"varhanáři Prokopu Nollemu" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 652).
Úterský varhanář František Prokop Nolli uzavřel roku 1790 s tepelským opatem
smlouvu, podle níž se stal varhanářem tepelského kláštera s ročním platem 50 zl.;
smlouva byla s Nollim, tehdy již "varhanářem města Plzně", obnovena roku 1792. Na
základě této smlouvy bylo povinností Nolliho opravování varhan všech kostelů
tepelského patronátu, tedy i úterských varhan; ze zmíněného ročního platu, který
dostával, byly 3 zl. 30 kr. vypláceny právě za opravy varhan v Úterý (Lubomír Tomší,
Plzeňští varhanáři, Hudební nástroje 29, 1992, s. 231).
V kostelním inventáři z roku 1796 jsou mezi mobiliářem kostela pouze stručně
uvedeny 1 varhany a 1 pozitiv bez bližších podrobností (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá,
kart. 665).
O opravě varhan, provedené v roce 1814, přinášela zprávu úterská farní pamětní
kniha, dnes bohužel dlouhodobě nezvěstná; její absenci budeme citelně postrádat i při
dalších opravách varhan v 19. a 20. století. Pasáž o opravě roku 1814 však naštěstí
citovali regionální badatelé Nentwich a Hauschild ve své práci z roku 1930, kdy ještě
měli tuto pamětní knihu k dispozici. Podle nich v ní stálo:
"V tomto roce [tj. 1814] byly varhany zcela nově opraveny. Plzeňský varhanář
Noly je udělal o jeden tón nižší (hat sie um einen Ton niedriger hergestellt). Částka na
náklady činila 658 zlatých, z kteréžto částky zapravilo zdejší město 400 zl., pan prelát
250 zl. a kostel 8 zl." (Viktor Nentwich - Wendelin Hauschild, Abt Reitenberger und
Neumarkt, in: Prälat Karl Reitenberger, Abt von Stift Tepl und Gründer der Kurstadt
Marienbad. Festschrift zu seinem 150. Geburtstag, ed. Benedikt Brandl, Mariánské
Lázně 1930, s. 16-18). Výše částky, kterou Nolli dostal, dosvědčuje, že šlo o opravu
poměrně rozsáhlou.
Pravdivost informace o této opravě potvrzují dochované účty za některé
drobnější práce s opravou varhan spjaté. 5. srpnem 1814 je datováno potvrzení, podle
nějž "byl pro úterské varhany po dobu plných 18 týdnů používán jeden nádeník a ten
byl kvůli své zručnosti přijat jménem úterských farníků a byl placen za práci na
stavbě tamních varhan." Za svou pomoc při opravě varhan dostal tento nejmenovaný
nádeník celkem 29 zl. (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 670).
Dne 13. listopadu 1814 pak předložil svůj účet za kovářskou práci do úterského
kostela kovářský mistr Adalbert Zietterbart, jenž si účtoval celkem 9 zl. 59 kr.,
převážnou většinou za práce na varhanách. Svůj požadavek rozepsal takto (ceny jsou
uváděny ve zlatých a krejcarech):
"Pět košů uhlí ke stavbě varhan - 3.45.
18 udělaných skob (Bankeisel) po 6 kr. - 1.48.
3 kopy hřebíků prkeňáků, udělaných zčásti k varhanám, zčásti ke kostelním
lavicím, po 45 kr. - 2.15.
12 železných tyček (Stangel) k varhanním píšťalám po 10 kr. - 1.20.
40 kolíčků (Stifteln) k varhanám - 0.15.
Železný drát k varhanám - 0.36" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 731).
Brzy po této nákladné opravě, již roku 1819, byly úterské varhany znovu
opravovány, tentokrát varhanářem Josefem Gartnerem. Ten po dokončení opravy
vystavil dne 14. prosince 1819 účet, znějící takto:
"Za přeladění a opravu varhan v Úterý, které byly ve všech 14 mutacích
vyčištěny a naladěny, po 2 zl. - 28 zl.
Za třetí měch, který byl upevněn 2 železnými panty, poté naklížen kůží, jakož i
dva druhé měchy byly tam, kde to bylo nutné, naklíženy kůží - 7 zl.
Summa - 35 zl."
Téhož dne úterský farář P. Adrian Oehler potvrdil, "že p. Josef Gartner, varhanář
z Tachova, ve zdejším farním kostele varhany i s pozitivem, nacházejícím se u nich,
vyčistil, přeladil a jeden měch připevnil železným hákem a naklížil" (SOA Plzeň,
ŘPrem Teplá, kart. 732).
Gartnerova oprava byla tedy mnohem menšího rozsahu než Nolliho oprava před
pěti lety. Do kostelního účtu byla tato oprava zapsána až následujícího roku 1820.
Varhanáři bylo podle tohoto účtu vskutku zaplaceno požadovaných 35 zl. vídeň.
měny (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kniha 386).
V kostelním inventáři z roku 1836 jsou uvedeny opět bez jakýchkoli podrobností
"jedny varhany s jedním pozitivem" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 649).
Dne 23. července 1839 zhotovil Ferdinand Guth, varhanář z Čisté, spolu s
rozpočty na opravy varhan v dalších dvou lokalitách také rozpočet na opravu
úterských varhan, za niž požadoval částku 136 zl. Jeho česky psaný rozpočet zní takto
(ceny jsou opět uváděny ve zlatých a krejcarech):
"Kostenüberschlag na správu varhan do chrámu Páně s. Jana Křtitele do
Neymarku, který pozůstávají ve štrnácti mutacích.
1. Od rozebrání a vypucování těch varhan - 15.0.
2. Wintlordny spravit, 3 nový pytlíčky a nový pera, novou kůži na ventyle a
rekyrunk spravit - 18.0.
3. Miksturu předělat, věčí píšťale vysázet [recte: vyházet], moc novejch - 7.0.
4. Šest dřevěnejch mutacích, píšťale pedálu, manualu, positivu, který sou
rozklížený, sklížit a spravit - 16.0.
5. Dva měchy rozebrat, zpantovat a tuplovanou kůží potáhnout a jeden novej a
kanály k němu - 50.0.
6. Klábesy některý nový pedálový - 2.0.
7. 14 mutacích štemovat, od jedný 2 fr. - 28.0.
Suma 136 fr."
Zřejmě v tepelském klášteře byl k tomuto rozpočtu připojen jeho německý
překlad, který občas doplňuje méně srozumitelný český text. Německý překlad
rozpočtu zní:
"Deutsch.
1. Fürs Zerlegen und Ausputzen der Orgel - 15.0.
2. Für Reparatur der Windläder, der Regierung, neue Windsackeln und neue
Federn, die Ventile frisch beledern - 18.0.
3. Fürs Uibermachen der Mixtur, die größere Pfeifen zu kassieren und neue zu
machen - 7.0.
4. Fürs Repariren und frisch Verleimen von 6 hölzernen Mutationen im Pedal,
Manual u. Positiv - 16.0.
5. Zwei Blasbälge zerlegen, frische Bänder machen, ganz mit neuem Leder zu
überziehen; dann einen Blasbalg ganz neu zu machen sammt dazugehörigen
Windkanälen - 50.0.
6. Mehrere Klaves neu zu machen, die Pedalklaves ganz neu - 2.0.
7. Fürs Uiberstimmen aller 14 Mutationen a 2 fl. - 28.0" (SOA Plzeň, ŘPrem
Teplá, kart. 648).
K realizaci této opravy však nakonec zřejmě nedošlo.
Z roku 1841 pochází další inventář úterského farního kostela, v němž jsou
varhany popsány takto: "Na hudebním kůru varhany s 10 rejstříky, při nichž je pozitiv
se 4 rejstříky, a mají 2 měchy" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 649).
Dne 12. května 1869 sestavili v Chebu varhanáři bratři Leopold a Josef
Müllerové další rozpočet na opravu úterských varhan, znějící následovně:
"Rozpočet na vadné varhany farního kostela v Úterý.
Tyto varhany sestávají ze dvou manuálů a pedálu.
Na hlavním manuálu jsou následující hlasy:
Principal - 4 stopy
Octav - 2 stopy
Copl - 8 stop
PordunalFlöte - 8 stop
Mixtur - 4 stopy
Quint - 3 stopy
Quint - 1 1/2 stopy
Copl - 4 stopy
Viola - 4 stopy
V pozitivu:
Principal - 2 stopy
Copl - 8 stop
Copl - 4 stopy
V pedálu:
Subbass - 16 stop
Octavbass - 8 stop
Závady a způsob jejich opravy:
1. Tyto varhany je třeba rozebrat a očistit od prachu - 10 zl.
2. Mechanika potřebuje opravu - 4 zl.
3. Měchy a kanály, kde se místy vítr ztrácí, je třeba vzduchotěsně (windfest)
opravit - 3 zl.
4. Dřevěné píšťaly, které jsou popraskané, a zarážky (Vorschläge), které jsou
odklížené, musejí být upraveny (aufgebasst) a dobře naklíženy - 6 zl.
5. Veškeré dřevěné i cínové píšťaly v počtu 771 je třeba správně intonovat a
podle nejlepší temperatury čistě naladit, za jeden rejstřík po 5 zl., což činí za 14 - 70
zl.
Summa - 93 zl.
Podepsaní podotýkají, že chtějí tuto práci přenechat za pěkného počasí, protože
všechno se musí dělat v kostele" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 582).
Ani tentokrát však nevíme nic o tom, že by tato oprava byla uskutečněna. K
opravě varhan pak došlo až v roce 1888, kdy varhanář Christof Müller z Pomezí nad
Ohří obdržel za svoji práci 220 zl. (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kniha 388; SOkA
Plzeň-sever, AF Úterý, kostelní účet kostelů sv. Jana Křtitele a sv. Václava 18651889).
O této opravě máme ještě několik dalších informací. Dochoval se list Christofa
Müllera, datovaný v Pomezí nad Ohří dne 3. srpna 1888, v němž pisatel sděluje:
"Zatímco si kladu za čest tímto přiloženě zaslat požadovaný rozpočet bezpodmínečně
nutné opravy úterských varhan, dovoluji si podotknout, že bych s cenou nemohl jít
níže, jelikož chci táhla (Abstrakturwerk) řádně opravit a udělat trvanlivými pomocí
vtažení nových měděných drátů a žádná vyrušování při bohoslužbách nemohou tak
snadno nastat!" Na dopis byla poté tužkou připsána částka 180 zl. (SOA Plzeň, ŘPrem
Teplá, kart. 648), nakonec však, jak víme, bylo Müllerovi zaplaceno o 40 zl. více.
Zmínku o této opravě (čerpající nepochybně opět z nezvěstné farní pamětní
knihy) nacházíme i ve vlastivědné publikaci Franze Lercha z roku 1936, v níž se píše,
že varhany byly "posledně přestavěné Müllerem r. 1888. Při této opravě bylo použito
některých píšťal z malých, již nepoužívaných varhan z kaple sv. Václava" (Unsere
Heimat. Eine Heimatkunde des Weseritzer Gerichtsbezirkes, ed. Franz Lerch,
Bezdružice 1936).
Z kostelních účtů se dovídáme, že znovu byly varhany opraveny v roce 1908,
kdy bylo "za opravu varhan" zaplaceno 214 K (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kniha 388;
SOkA Plzeň-sever, AF Úterý, kostelní účet kostela sv. Jana Křtitele 1890-1930).
Z dalších pramenů zjišťujeme, že tuto opravu provedl tepelský varhanář Wilhelm
Schusser, který dne 19. prosince 1908 vystavil v Teplé účet "za opravu varhan
úterského farního kostela", ve kterém psal:
"Oprava byla ve všech částech dobře provedena podle rozpočtu z 10./XI. 1908.
Prospekt byl celý ohlazen (abgezogen) a pěkně vyleštěn (polirt). Mechanika,
jakož i měchy byly dobře opraveny. 12 rejstříkových píšťal, jakož i varhany byly čistě
vyčištěny, pak intonovány a čistě naladěny - 214 K" (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart.
763).
Na tuto opravu upomínají i nápisy, jež byly na varhanách zjištěny (někdy ovšem
se je již nepodařilo správně přečíst) při jejich opravě v roce 1969 (viz níže).
Již citovaná Lerchova práce uvádí, že "před válkou 1914-1918 se pomýšlelo na
stavbu nových varhan, ale již k ní nedošlo" (Unsere Heimat. Eine Heimatkunde des
Weseritzer Gerichtsbezirkes, ed. Franz Lerch, Bezdružice 1936).
Když byly v roce 1916 pořizovány popisy varhan v celých Čechách pro tzv.
katastr varhan, byly 26. ledna 1916 popsány i varhany v Úterý. Doba jejich postavení
nebyla ovšem ani tehdy známa a znám nebyl ani jejich tvůrce. Do zaslaného
formuláře byla zaznamenána oprava z roku 1888, jejich systém byl označen jako
"obyčejné pákoví (Hebelwerk)", do rubriky "Rejstříky, znějící hlasy" bylo zapsáno, že
I. manuál má 6 rejstříků a pedál "2 rejstříky, lomený (gebrochenes) pedál", spojky a
pomocné rejstříky tu nebyly žádné, do rubriky "Měchy, druh a tlak" bylo zapsán
„dvojitý měch k tažení (Ziehen)" a posléze skříň byla označena za "stylově
provedenou, románský styl" (NA, ZÚ - odd. církevní, nadační, školské, kart. 614).
Znovu byly varhany opraveny v roce 1920, kdy bylo "za opravu varhan"
zaplaceno 150 Kč (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kniha 388; SOkA Plzeň-sever, AF
Úterý, kostelní účet kostela sv. Jana Křtitele 1890-1930); nic bližšího o této opravě
nevíme.
Roku 1932 byla oprava varhan zadána tepelskému varhanáři Wilhelmu
Schusserovi, který si již v předešlém roce varhany prohlédl. Schusser nejprve dne 3.
března 1932 vypracoval, jednak dobrozdání o stavu varhan, jednak rozpočet. Ve svém
dobrozdání píše:
"Dobrozdání o varhanách úterského farního kostela, které jsem vykonal 8. 4.
1931 v přítomnosti důstojného pana faráře a pana regenschoriho:
Varhany - starý systém se zásuvkovou vzdušnicí (Schleifladen-System) s 10
znějícími rejstříky s následující dispozicí:
1. Oktav 4´, v prospektu staré cínové píšťaly, 50% olova.
2. Flöte 8´, dřevo velmi silně rozežráno červotočem.
3. Bourdon 8´, dřevo velmi silně rozežráno červotočem.
4. Gedeckt 4´, dřevo velmi silně rozežráno červotočem.
5. Principal 8´, první oktáva C-H = 12 píšťal ze dřeva, které jsou rovněž velmi
silně rozežrány červotočem.
6. Superoktav 2´, z cínu, 50% cínu.
7. Fugara 4´, z cínu, 50% cínu.
8. Quinte 2 2/3´, z cínu, 50% cínu.
9. Mixtur 3 Fach, z cínu, 30% cínu.
10. Subbass 16´, ze dřeva 12 píšťal s 18 klávesami, spojenými, rovněž silně
rozežráno červotočem.
1. manuál C-c = 49 tónů chromatické tónové řady, v pedálu 1 rejstřík s 12
píšťalami a 18 klávesami zlomen (gebrochen), to jest chybějí půltóny Cis, Dis, Fis,
Gis, vyžadoval by (protože dřevěné píšťaly v celých varhanách jsou rozežrány
červotočem) se subbassem 16´ s 27 píšťalami, novou vzdušnicí (Windlade),
machanikou a pedálovou klaviaturou s 27 klávesami rovněž chromatickou vestavbu
(Einbau).
Varhany mají krásnou barokní skříň, která je natřena šedou klihovou barvou a
byla pokažena. Chybějící výplně a okrasy by musely být doplněny, a tak by se
varhanní skříň, kdyby byla nově štafírována, dala znovu použít. Varhany mají kromě
toho ještě prastarý systém napínacích měchů (Spannbalg-System), který ještě nikdy
nevydal stejný vzduch. Oba napínací měchy (Spannbälge) jsou taženy provazy a jsou
zcela defektní, rozežrány červotočem a potažení koží je částečně prodřeno. (Měchy
byly už častěji záplatovány.) Ventily napínacích měchů (Spannbälge) jsou velmi
veliké a dělají při otevření (Aufschlagen) velký šum, což velmi ruší.
Dřevěné píšťaly v celých varhanách jsou rozežrány červotočem a v důsledku
toho se už nemůže hrát žádný dřevěný rejstřík, jako flétna 8´, bourdon 8´, kryt 4´,
jelikož v každém rejstříku už mnoho dřevěných píšťal odmítá vydávat nějaký tón.
Kdyby nebyla u varhan provedena zcela nová vestavba vzdušnic (Windladen),
mechaniky, píšťal a měchů, bylo by naléhavě nutné následující: 4 dřevěné rejstříky,
flétna 8´, bourdon 8´, kryt 4´ a subbass 16´, i s pedálovou vzdušnicí (Windlade),
mechanikou, pedálovou klaviaturou a novým zásobním měchem. Aeolinový rejstřík
8´, velice jemně smykavý tón by byl žádoucí a mohl by být vestavěn na rejstřík
superoktáv nebo quint 2 2/3. Manuálová vzdušnice (Windlade), musely by být
přinejmenším všechny hrací ventily, v případě, že by zůstala, potaženy koží."
Rozpočet z téhož dne 3. března 1932 pak zní následovně:
"Rozpočet na přestavbu varhan farního kostela v Úterý.
1. Nový zásobní měch se 2 m3 objemu vzduchu (Luftfassung), 2 zdvihadly
(Schöpfer), dvojitě potaženo koží, i s hranicí (Lagergerüste), ruční pákou a tahadlem,
1 m ve vzduchovém kanálu - 3000 Kč.
2. Bourdon-Register 8´ C-c = 49 tónů z 1a smrkového dřeva, koží potažené zátky
(Stöpseln), buková jádra (Buchen Kerne), našroubované javorové zarážky
(Vorschlägen) dobře inton. - 982 Kč 10 h.
3. Flöte 8´ C-c 49 otevřených píšťal z 1a smrkového dřeva, buková jádra
(Buchen Kerne) s našroubovanými javorovými zarážkami (Vorschlägen) a
»Stimmschübern«, dobře intonovaný flétnový tón - 1000 Kč 20 h.
4. Lieblich-Gedeckt 4´ C-c = 49 krytých píšťal z 1a smrkového dřeva, koží
potažené zátky (Stopseln), buková jádra (Buchen Kerne), našroubované javorové
zarážky (Vorschlägen), velmi dobře intonovány - 689 Kč 30 h.
5. Subbass 16´ C-d 27 kusů píšťal z borového dřeva, nesukovaté zboží, zátky
(Stöpsel) potaženy plstí, zarážky (Vorschläge), javorové hrany našroubovány, velmi
dobrá plná bastónová intonace - 1427 Kč 40 h.
6. Nový Aeoline-Register 8´ otevřený (eolská harfa) C-c = 49 tónů, inton. velmi
jemný smyk - 1236 Kč 80 h.
7. Materiál jako ventilová kůže, 1 kůže Kč 75, plsť, šrouby, kolíky atd. - 100 Kč.
8. Přestavba varhan s novou pedálovou vzdušnicí (Windlade) C-d = 27 tónů pro
subbasový rejstřík - 1000 Kč.
S novou mechanikou, jako pedálová klaviatura s 27 klávesami, pružení z
ocelových desek (Stahlplattenfederung) a plsťové vložky (Filzeinlagen), klidný chod
kláves - 260 Kč.
2 úhelníkové trámy (Winkelbalken) s 27 kusy úhlů (Winkel), za kus 100 - 200
Kč.
Prkno (Führungsbrett) s 24 »Stechern«, potaženo kůží, a mosazné kolíky - 60
Kč.
3 soubory (Satz) nových táhel s plátnem (Leinwandfassung), 1 soubor (Satz) s 27
kusy mosazných drátů (Messinquinddrähte) a koženými maticemi (Ledermuttern), 2
soubory (Sätze) s plátnem a pocínovaným železným drátem (Eisendrahtfassung), za
soubor (Satz) 60 x 3 - 180 Kč.
9. Za 2 muže 41 pracovních dní, za den za 2 muže i s vlastním zaopatřením za
den Kč 130 - 5330 Kč.
Dohromady Kč 15 865.80.
2% daň z obratu Kč 317.32.
Celková částka Kč 16 183.12."
Dnem 12. března 1932 Schusser datoval ještě rozpočet na stavbu zcela nových
varhan na předtištěném formuláři; ty by měly stát 33 600 Kč. Oba rozpočty ještě
téhož dne poslal úterskému faráři spolu s doprovodným dopisem, v němž psal:
"Přátelsky žádám o pročtení obou rozpočtů a o potvrzení toho, který je účelnější,
nebo obou, také pana regenschoriho pana nadučitele Bayera prosím o jeho potvrzení a
odborný posudek.
Bude-li žádoucí přestavba, může být rozpočet dále poslán na stavební úřad
tepelského kláštera, ale rozpočet na stavbu nových varhan by musel být kvůli
doplnění varhanního prospektu poslán mně, za což předem co nejvíce děkuji."
Nakonec bylo ovšem rozhodnuto provést nikoli stavbu nových varhan, ale pouze
opravu varhan, a to ještě za podstatně nižší částku, než jakou předpokládal Schusser
ve svém rozpočtu. Dovídáme se to z dopisu, zaslaného Schusserovi 20. dubna 1932, v
němž čteme:
"Na základě Vaší oferty z 3. března t. r. a ústního projednání se Vám zadává k
provedení dodání a kompletní montáž jednoho nového měchu pro varhany kostela v
Úterý.
Měch je zásobní měch (pneumatický měch) se 2 m3 objemu vzduchu
(Luftfassung), 2 zdvihadly (Schöpfer), dvojitě potaženo koží, i s hranicí
(Lagergerüste), ruční pákou a tahadlem, 1 m ve vzduchovém kanálu, celkové
fungování trvale bez šumu.
Kromě toho se Vám zadává důkladné očištění celých varhan, specielně rejstříků.
Paušální cena za tyto práce obnáší 3000 Kč plus 1000 Kč, dohromady 4000 Kč.
Vícepráce nesmějí být prováděny bez povolení stavebního úřadu."
Dne 16. června 1932 bylo již na kopii tohoto dopisu připsáno, že Schusserovi
bylo za provedenou práci zaplaceno smluvených 4000 Kč a ještě dalších 120 Kč, což
činí dohromady 5120 (sic!) Kč (SOA Plzeň, ŘPrem Teplá, kart. 600).
Dne 17. června 1949 si varhany prohlédl organolog Karel Rodina, jenž o nich
zanechal tuto zprávu:
„Varhany staršího přechodního typu o 1 manuálu a pedálu s 10 znějícími rejstříky
(8 pro man., 2 pro ped.).
1. Umístění a vnější úprava.
Ve vysokém kostele je i kůr vysoko položen a jde se na něj z kostela z levého
rohu po točitých schodech krytých, z nichž vyúsťují i vchody na čtyři oratoře po
stranách kůru. Varhany stojí uprostřed kůru: hrací stolek opodál zábradlí, za ním skříň
a měch při ní vzadu.
Skříň má opelichanou šedou barvu. Prospekt je barokní, třídílný s nejvyšším
dílem uprostřed a dvěma mezilehlými nižšími travé. Píšťal je v něm 7 - 5 - 5 - 5 - 7.
Těžké plastické římsy vystupují v půdoryse na vnějších dílech úhly, na prostředním
polokruhem. Záclonky nad píšťalami jsou vyřezávané, bílé, po stranách prospektu
jsou podobná, dosti široká křídla.
Hrací stolek je jednoduchý, bez nátěru. Klávesnice manuálu C - c3 chromaticky
je bílá, 68 cm dlouhá, klávesy 13.5 a 8.5 cm. Pedál C - a se zkrácenou oktávou je 84
cm dlouhý, klávesy 50 a 12 cm. Vzdálenost od manuálu 76 cm, podstrčení 8 cm.
Po stranách jsou mohutné vytahovací rejstříky s točenými hlavicemi a nápisy na
nich. Původní texty jsou psány význačnou frakturou a nad některými jsou připsány
novějším, jemným italským písmem ještě dodatky, uvedené zde v závorkách.
Levá strana:
Principal 4´ - Flöte 8´
Principalbass 8´ - (Oktav) Gedackt 4´ - Principal 8´
Pravá strana:
(Superoktav) Principal 2´ - (Superquinte Se. St.) Mixtur 1 1/3´
(Oktav) Fugara 4´ - (Quint) Tibia 2 2/3´ - (Pedal Contra) Gedecktbass 16´
Nápisy souhlasí, jen flétna 8´ je vlastně kryt.
Pedál je 12tonový opakující.
Měch je v bedně vzadu a u něho šlapadlo s levé strany za skříní. Je přistavěn na
pravé straně až ke zdi, aby se okolo něho nedalo procházet.
2. Vnitřní zařízení.
Záhybový měch nahradil původní měchy klínové; sběrací truhlík od nich slouží
dosud za podnožku pro kalkanta. Od posunutého měchu jde vzduchovod šikmo do
varhan. Má odbočku do pedálové vzdušnice, níže položené vzadu. Manuálová je 2.5
m vysoko od podlahy, aby kratší píšťaly 4stopového principalu v prospektu se dostaly
do výše a lépe vyplnily vysoký kůr. Obě vzdušnice jsou zásuvkové. Každá strana
rejstříku má svislé hřídele od zásuvek na příslušném boku skříně. Na vzdušnici stojí
velké píšťaly na levé straně.
Rejstříky od prospektu:
Principal 4´ kovový stojí většinou v prospektu.
Mixtura je 3násobná, v 1. oktávě s tercií, 1 1/3´, 1´, 4/5´, od c je místo tercie
kvinta 2/3, ve 4. oktávě je opakována 3. bez horní kvinty.
Kryt 4´ dřevěný.
Kvinta 2 2/3´ kovová, slaběji intonovaná.
Kryt 8´ dřevěný.
Fugara 4´ kovová.
Oktáva 2´ kovová.
Principal 8´ má dvě oktávy dřevěné, dvě kovové, zvuk silnější flétny.
Principalbas 8´ s 12 dřevěnými píšťalami otevřenými.
Subbas 16´ s 12 dřevěnými krytými.
Všech píšťal je 489, z nich 342 kovové a 147 dřevěných.
3. Ostatní údaje.
Varhany, firmou neoznačené, jsou asi z 50. let minulého století. Zajímavé je v
nich, že principal 8´ je stavěn jen jako vedlejší rejstřík k doplnění hlavního principalu
4´. Není přistavován později, jak by se zdálo. Dílo je na varhanách solidní, souzvuk
rejstříků je dobrý, jen by nyní potřebovaly přiladit a poopravit zvláště dřevěné
rejstříky manuálu. O to již je postaráno. Je vyjednáno s kutnohorským Melzrem, že to
udělá a zapojí k varhanám motor s ventilátorem. Motor již došel a je již na kůru"
(Západočeské muzeum v Plzni, Soupis varhan od Karla Rodiny).
V roce 1964 provedl Václav Šlajs z Plzně "opravu traktury, intonaci a ladění
varhan" (Národní muzeum – České muzeum hudby, Bohumír Petr, Itinerarium
organale bohemo-topographicum VII., Praha 1971, s. 1133).
O opravě roku 1969 a poznatcích při ní získaných uvádí Bohumír Petr na základě
písemného sdělení Josefa Juliuse z 24. května 1969:
"Dne 1. května 1969 začal varhany reparovat Josef Julius, organolog z Plzně,
který změřil i mensury píšťal jednotlivých rejstříků, nastavování píšťal Fugary 4´, na
píšťale c 3 Principalu 8´ vyryté jméno Joseph Müller, na Flétně 8´ velké C nápis
švabachem: Eduard Langendörfer (Lanzendörfer) Tepl Dezembr 1908 Orgel repariert
Wilhelm Schnieder (Schusser?) Schasse... Tepl, a takto o varhanách zaznamenal:
Disposice varhan far. kostela sv. Jana Křtitele v Úterý, vikar. Teplá:
1. Principal 8´
2. Flöte 8´
3. Principal 4´ (nový štítek)
4. Gedeckt 4´ (nad tím napsáno Oktáv)
5. Fugara 4´ (nad tím napsáno Oktáv)
6. Tibia 2 2/3´ (nad tím napsáno Quint)
7. Principal 2´ (nad tím napsáno Superoktav)
8. Mixtur 3x 1 1/3´ (nad tím napsáno Superquint)
9. Principalbass 8´ (nad tím napsáno Pedal červeně)
10. Gedacktbass 16´ (nad tím napsáno Pedal Contra červeně)
Levá strana:
32
941
Pravá strana:
78
5 6 10
Názvy jsou psány švabachem (až na 3).
Je to zásuvková soustava, původní hrací stůl býval v korpusu, jsou zde ještě
otvory po rejstřících. Nyní stůl normální, asi z jiných varhan, neboť po každé straně
jsou uvnitř ještě dvě táhla na dva rejstříky. Klávesnice normální C - c 3. Pedál má 12
tónů. Pedálnice je krácená, má 18 kláves. Měch je velký, plovací, na elektrický
pohon. Varhany částečně napadeny červotočí. Nátěry skříně a řezeb značně sešlé,
patrně vlhkem. Okna za varhanami vytlučena. I dřevěné píšťaly byly vlhké. Barva se
loupe. Barva skříně je světle šedivá, ozdoby bílé. Původní barva asi polychrom, místy
prosvítá červená a žlutá barva.
Měch je za varhanami, rozměry: 196 x 122, výška 51 cm. Čerpací měch jeden.
Celý měch je zabedněn. Ventilátor je za dveřmi na schodišti do věže zleva.
Šířka varhan 177 cm, dole, hloubka 76, pedál 51 cm, celkem hloubka 118 cm.
Velikost vzdušnice: 188 x 56 x 20 cm. Má 8 rejstříků:
Principal 4´ (prospekt), Mixtura 3x, Quinta 2 2/3´, Oktava 2´, Fugara 4´, Kryt 4´,
Flétna 8´, Principal 8´.
Pedálová vzdušnice má dva rejstříky: Oktavbass 8´ a Subbass 16´.
Na levé věži nahoře vypáleno: K 1 S. Tepl. - V prostřední věži nahoře vlevo
psáno tužkou: Eduard Lanzendörfer Tepl in Dezemb. 1908 Orgel renoviert. - Vlevo
od nápisu nečitelné jméno a Maler (Müller?). - Pravá skříň nahoře, tužkou malým
písmem psáno: Georg. Schmid.
Prospekt je pětidílný: 7 5 5 5 7. - Osazení píšťal z leva do prava:
f cis A F G H dis
g a h cis dis
Ds Cs C D E
e° d° c° b gs
e c Gs Fs B d fs" (tamtéž, s. 1134-1135).
Prameny a literatura
Prameny
Národní archiv (NA)
Zemský úřad (ZÚ) - odd. církevní, nadační, školské
kart. 614
Státní oblastní archiv (SOA) Plzeň, pobočka Žlutice
Řád premonstrátů (ŘPrem) Teplá
kart. 582
kart. 600
kart. 648
kart. 649
kart. 652
kart. 665
kart. 670
kart. 731
kart. 732
kart. 763
kniha 384
kniha 386
kniha 388
Knihovna premonstrátského kláštera v Teplé
Cod. 735/6 = sign. A 47/6 (anály tepelského kláštera, díl 6)
Státní okresní archiv (SOkA) Plzeň-sever
Archiv fary (AF) Úterý
kostelní účet kostela sv. Jana Křtitele a kaple sv. Václava 1865 - 1889
kostelní účet kostela sv. Jana Křtitele 1890 -1930
Národní muzeum – České muzeum hudby
Bohumír Petr: Itinerarium organale bohemo-topographicum.
Glosář k
inventarizaci varhan v Čechách VII., Praha 1971 (strojopis)
Západočeské muzeum v Plzni
Soupis varhan od Karla Rodiny
Literatura
Köferl, Josef: Die Orgelbauer Gartner von Tachau, Deutsche Arbeit 8, 19081909, s. 489-494
Nentwich, Viktor - Hauschild, Wendelin: Abt Reitenberger und Neumarkt, in:
Prälat Karl Reitenberger, Abt von Stift Tepl und Gründer der Kurstadt Marienbad.
Festschrift zu seinem 150. Geburtstag, ed. Benedikt Brandl, Mariánské Lázně 1930
Quoika, Rudolf: Der Orgelbau in Böhmen in Mähren, Mainz 1966
Tomší, Lubomír: Plzeňští varhanáři, Hudební nástroje 29, 1992, s. 227-234
Tomší, Lubomír: Umělecké řemeslo rodiny Gartnerů, in:
Výroční zpráva
Okresního archívu Domažlice za rok 1981, Domažlice - Horšovský Týn 1982, s. 6796
Tomší, Lubomír - Lukeš, Jan - Tomíček, Jan - Uhlíř, Václav: Historické varhany
v Čechách, Praha 2000
Unsere Heimat. Eine Heimatkunde des Weseritzer
Lerch, Bezdružice s. d. (1936)
Gerichtsbezirkes, ed. F.