To tu květen 2010

Reportáž
Sbor
dobrovolných
knihovníků
hraje
divadlo
Co všechno musí umět knihovník? Tancovat, zpívat, číst a hlavně hrát! Studentům druhého ročníku Knihovnických a informačních služeb se povedlo
skloubit všechny tyto dovednosti dohromady. Vymysleli vynikající divadelní představení jako další způsob přiblížení knihy dětskému čtenáři. Akce
se konala ve středu 26. května ve
školním kinosále pro tři třídy z prvního stupně Základní školy Husova. A
určitě to nebylo poslední představení,
které studenti chtějí hrát.
přišly hádky a nedorozumění! Nespočetněkrát se práskalo dveřmi a zazněly i nadávky. Ladislav Svatoš, který
byl režisérem a zároveň hercem, se
přiznal, že s divadlem měl několikrát
sto chutí seknout. Ale nakonec vše
zachránila dobrá nálada a hlavně
smích.
Na svět přišly dvě hry. „Čtyrlístek a
pětiboj“ napsala Lída Kodadová a
„Rychlé šípy hrají divadlo“ Ladislav
Svatoš. A proč zrovna tyhle dva komiksy? Jsou to klasické české komiksy
A jak to vlastně všechno vzniklo? Lavi- a spousta lidí na nich vyrůstalo. Rychlé šípy používají prvorepublikovou
nu spustil Ladislav Svatoš, student
druhého ročníku. Jeho snem bylo zno- mluvu, což nešlo studentům snadno a
repliky se museli slovo od slova učit.
vu si zahrát v divadle, kterému se
ochotnicky věnoval na základní škole.
Návrh přednesl paní učitelce Kláře
Smolíkové, která ho s velkým nadšením přijala, a tak vznikl Sbor dobrovolných knihovníků zkráceně SDK.
Začalo velké martýrium zkoušek a
dlouhé měsíce dohadování. Nejprve
studenti zkoušeli v jedné z učeben,
ale kvůli prostoru se brzy přesunuli do
kinosálu. Zkoušení pro ně bylo velkou
zábavou, ale také dřinou, občas také
To tu květen 2010
Studenti si vše připravovali sami kostýmy, scénář, kulisy, namixovali
hudební doprovod a zvuky a naučili
se používat světla a další techniku.
Pouze se dvěmi kulisami jim pomohl
manžel paní učitelky Smolíkové, Honza Smolík. Do akce se zapojila celá
třída a dokonce i dva učitelé, kteří si
také ve hře zahráli. Za nezapomenutelný herecký výkon musíme pochválit Hynka Šibala, který si zahrál nejprve Pinďu v Čtyřlístku a nakonec
soutěžící v Superstar, která si spletla
pódium. Jeho taneční vystoupení a
následný křik na konci si děti budou
pamatovat ještě hodně dlouho. Na
ukončení divadelního představení
studenti zařadili jako bonus ještě
taneční kreace.
A z čeho měl autor největší strach?
„Ani to nebylo tak o text, ale o pauzy, kdy se stěhují věci. Bál jsem se,
že něco spadne! A taky jsme si nebyli
jistí, zda děti pochopí naše vtipy.
Přece jenom, co přijde vtipné nám,
nemuselo přijít až tak vtipné jim. Ale
nakonec to mělo výborný ohlas a vše
dobře dopadlo.‘‘
Po představení byly pro žáky prvního
stupně ZŠ Husova připraveny soutěže
a všechny čekala odměna v podobě
knížek a materiálů přivezených
z anglických knihoven. Úplně na závěr bylo přichystané sestříhané video
se sestřihanými záběry ze zkoušek.
Bavili se všichni a to nejenom malí
diváci, ale i studenti a učitelé. Dokonce se shodli na tom, že to byla
zatím nejlepší knihovnická akce. Na
závěr bychom chtěli studenty pochválit a popřát jim mnoho úspěchů a
dalších dobrých her.
Kateřina Mikešová a Martina Valová
Fotografie: Kateřina Mikešová
1
Novinky
Květnové novinky
Čau rošťáci! Mám pro Vás
novinky, stejně pestré, jako
všude přítomné sluníčko,
který mi přinesl nového kamaráda zpěváčka Jájíka a
ten mi doporučil úžasné
knihy!
Tajemná země RONDO – Klíč
Otevři bránu a vydej se do Ronda!
Ale pozor – dodržuj pravidla!
- Otoč klíčkem pouze třikrát.
- Nikdy neotáčej klíčkem, dokud hudba hraje.
- Když hudba hraje, nikdy skříňku nezvedej.
- Nikdy nezavírej víko, dokud hudba nedohraje.
Teta Bethany odkáže Leovi krásnou malovanou hrací skříňku i s návodem na zacházení.
Sám by přísná pravidla nikdy neporušil, ale
sestřenice Mimi je zvídavější a odvážnější.
Láká jí fantastický svět plný známých i neznámých pohádkových postav!
Pravidla skříňky jsou porušena a brána do
Ronda otevřena. Dobrodružná výprava plná
nečekaných setkání a vypjatých situací právě začíná.
2
To tu květen 2010
1. díl - Probuzení Astarotha
2. díl - Na pokraji zkázy
Odhalte záhadu prastarého gobelínu! Dvanáctiletý Max žije v Chicagu se svým otcem poklidný život až do chvíle, kdy při návštěvě
muzea narazí na starý gobelín.
Ten mu vyjeví záhadný motiv a
zahraje magickou melodii a od té
chvíle se začnou dít podivné věci.
Max si uvědomuje sílu, která se v
něm probouzí a zároveň ho i děsí.
Vždyť nepřítel je možná docela blízko…
Nenechte si ujít napínavý příběh, který přečtete jedním dechem!
Nejkrásnější české pohádky
Nejkrásnější české pohádky - to je výběr třinácti oblíbených českých pohádek autorů Jaromíra Erbena, Boženy Němcové a Františka Bartoše. Kniha je určena pro malé posluchače i
malé čtenáře, kteří ocení velké, dobře čitelné
písmo i milé ilustrace, provázející každou pohádku.
Jarmila Dvořáčková, Nikola Brůžková, Danijela Lukičová
3
Bájná zvířata
DRACI :o)
Pamatujete si na rubriku o jednorožcích?
Toto číslo se k rubrice vrátíme a nakoukneme do světa draků ! :o)
Mýtické zvíře vyskytující se v pohádkách a pověstech celé řady
světových kultur.
Má mnoho podob a pro každou zemi znamená něco jiného.
Draci se údajně rodí z vajec.
Údajně se draci dělí na dva základní druhy podle jejich výskytu:
na draky evropské a asijské.
Michaela Tesařová
4
Oba dva druhy jsou schopné plivat
oheň, i když drak asijský této
schopnosti využívá jen velice zřídka.
Pro draky není sjednocující žádná
barva. Existují draci modří, zelení,
hnědí, červení atd.
To tu květen 2010
•
Zabití draka
Nejčastěji je drak zabíjen jako
temný element a jeho zabití pak
symbolizuje vítězství světla a
dobra.
V některých případech je zabití
draka považováno za akt zabití
posvátného zvířete.
•
Čínský drak
Narozdíl od evropské mytologie je
čínský drak dobromyslné zvíře symbol mužské plodící přírodní síly.
Od dob dynastie Chan je zároveň
symbolem císaře nebo syna nebes.
Je prvním ze "360 šupinatých zvířat"
a páté zvíře čínského zvěrokruhu.
Jako jedno ze čtyř zvířat světových
stran je drak spojován s východem,
se stranou vycházejícího slunce,
zrodu, jarního deště a deště vůbec.
Zde se mu říká modrozelený drak a
jeho protějškem je bílý tygr, vládce
západu a smrti.
Na obrazech jsou často znázorněni
dva draci, kteří si v oblacích hrají s
míčem, což způsobuje déšť.
5
Na skok do města
Vlajka města
Miami
Pečeť města
Asi se vás ani nemusím ptát, zda
jste už slyšeli o městě Miami.
Florida, pláže, palmy, sluníčko…
To jsou slova, která se mi hned vybaví, když se řekne: Miami.
Obecné informace:
Miami je hned po hlavním městě Tallahassee druhé největší město Floridy. Zároveň je Miami krajským městem Miamia-Dade, to je nejzalidněnější kraj na Floridě. Ve městě žije skoro 5 a půl milionů obyvatel.
Toto město bylo zařazeno i mezi globální města, pro svou důležitost v
oblasti financí, obchodu, médií, zábavy, umění a mezinárodního obchodu. Miami je domovem pro ředitelství mnohých společností, sídlí zde
banky a televizní studia. Velmi se zde rozvíjí televize, hudba, móda a
filmový průmysl.
Palmy, pláže a vysoké
mrakodrapy — to budete nejčastěji potkávat
v Miami.
6
To tu květen 2010
Lidé v Miami jsou velice sebevědomí a soběstační. Pamatujte si, že v
Mimi platí heslo: Žít! Pokud si zajdete do nákupního střediska Lincoln
Road Mall, nejdete tam proto, abyste si šli něco koupit, ale abyste byli
viděni a aby si vás lidé všímali. V Miami potkáme také mnoho známých
celebrit. Pokud se půjdete projít po ulici Ocean Drive, je možné, že
tam na některou z nich brzy narazíte! Tato ulice je plná umělců, celebrit předstírajících, že jsou turisti a turistů předstírajících, že jsou
celebrity. Lidé tady v Miami nežijí jen ve dne, ale hlavně v noci.
Přístav města Miami:
Jako každé správné město u moře i Miami má svůj přístav. Ale Miamský
přístav není jen tak obyčejný! Je domovem ředitelství několika plavebních společností. Tento přístav je také největším shromaždištěm křižníků na světě!
Nepřipomíná vám tahle
loď tak trošku Titanic?
Lodě sídlící v Miamském přístavu.
Nezapomeňte na Knihožrouta, kde se dozvíte daleko víc informací nejen o
Miami! www.knihovnici-tabor.cz
Žaneta Matunáková
7
Komunikace
V dubnovém článku jsem inzeroval, že hodlám pokračovat
antickou vzdělaností, jelikož o
té vám ale poví kde kdo ve
škole, rozhodl jsem se raději
pro vzdělanost dálného východu. Držte se, pojedeme
z kopce.
Indie
O sanskrtu jste jistě slyšeli ve škole. Víte, že se jím mluvilo v Indii,
a že je to mrtvý jazyk. Ach bože.
Sanskrt je liána, operovávaná květina, klenot lingvistiky. Dnes zůstal sice pouze jen jako jazyk hinduistické, popř. buddhistické liturgie, což ale jeho význam nijak nezmenšuje.
Třeba „sedět! Je „sideti“ (srovnej
s archaickým „seděti“).
Avšak lze vůbec o jazyku, v němž
jedno slovo může mít až 30 různých významů, jedna věta může
vyprávět dva příběhy a v němž
Kodifikován byl už ve čtvrtém sto- dělají zásadní významové chyby i
letí př.n.l. jazykovědcem Páninim, rodilý mluvčí, že je pro někoho
jednoduchý?
patří do indoevropské skupiny jazyků, a je blízce příbuzný s těmi
Znám příběh jednoho indického
slovanskými, pro našince je tedy
krále, kterému si manželka postě„snadné“ se jej naučit, mnoho
žovala, že je jí horko.
slov zní navíc velmi podobně.
8
To tu květen 2010
Král jí ovšem špatně rozuměl a
větu si vyložil tak, že jeho manželka touží po cukroví, a proto ji
zahrnul sladkostmi. Když se tento
trapný omyl vysvětlil, králi bylo
velmi stydno, a horlivě se vrhl na
studium gramatiky.
Teď si představte poezii psanou
tímto jazykem. Jistě musí být
úžasná!
Zapisován je písmem Dévanágarí
(दे वनागरी). Jeho abeceda není
řazena pouze z tradice, jako ta
naše, ale podle pořadí hlásek dle
pohybu jazyka (R je tedy někde
na začátku, a P naopak u konce).
Sanskrt jakožto nositel indické
kultury sehrál v této oblasti
stejnou roli jako latina v Evropě,
či čínština dále na východě.
Získal obrovskou prestiž, studovali
jej a přejímali národy Indočíny,
Indonésie, ale i Nepálu, Tibetu a
dalších zemí, a od Dévanágarí
odvozovali svá písma (např.
Bengálí, Tamil, Malayálam, Thain,
Jawa, Bali... a mnohé další).
Napsal Jan Kopřanský
9
VTIPY
O ŠKOLE
Ahoj děti, pár měsíců
už namáháte své myslivny ve škole, a aby
vám to učení rychleji
utíkalo, uděláme si
spolu ze školy srandu
a uvidíte, jak vám
učení půjde mnohem
lépe!
TAK ŠKOLÁM ZDAR!
Paní učitelka se ptá dětí, kdo si
myslí, že je hloupý, ať se postaví.
Postaví se Honzík. ,,Honzíčku, ty
si myslíš, že jsi hloupý?'' ,,Ne, já
jsem si stoupl, abyste nestála sama''.
Proč si myslíš, že byl Pinocchio černoch, Aničko?”
podivila se paní učitelka.
„No, pokud platí, podle nosa
poznáš kosa...”
Paní učitelka jde se třídou
do ZOO a ukazuje dětem
různá zvířátka. Pak ukáže na
zebru a táže se Pepíčka:
Paní učitelka chce po dětech, aby
„Pepíčku, co je tady to za
vymyslely větu se slovem paklizvířátko?”
že... Vyvolá Mařenku a ta povídá:
Pepíček neví.
"Květiny musíme zalévat, pakliže
„No tak, co to
je velmi sucho." Vyvolá Jeníčka a
je? No - zeb,
ten říká: "Jeli jsme na hory, jeli
zeb, zeb…“
jsme vlakem, vlak cuknul a na ta„Zeby to byl
tínka spadl batoh a pak lyže."
tygl?”
10
To tu květen 2010
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Člověk předpovídající budoucnost
Anglicky králík
Kontinent ležící na západní
polokouli
Hlavní město Rakouska
Konec závodu
Anglicky rajče
Slovensky želva
Hloupý jako …
Ta matika je
ale dřina...
V další sérii vtipů vás čeká hádání známých slovních hříček!:-)
11
KNIHOVNY
JIHLAVSKÁ
KNIHOVNA
Jihlavská knihovna je velmi důmyslně
schována na konci malé a tajuplné uličky
vedoucí z Masarykova náměstí. Ten, kdo
chce knihovnu navštívit, se však nemusí
bát, že by ji nenašel. Cedule, která na ni
upozorňuje, je vidět téměř z každé strany
náměstí.
Otevírací doba:
Po: 9.00 - 18.00
Út: zavřeno
St: 9.00 - 18.00
Čt: 9.00 - 18.00
Pá: 9.00 - 18.00
Když návštěvník vstoupí do knihovny, ocitne se ve výpůjční hale. Tou
projde, proplete se kouzelnou chodbičkou a už mu nic nebrání vyjít po
schodech do čtyř pater.
Schody jsou to téměř pohádkové, neboť pamatují vůbec první krůčky stařičké budovy a nás budou předně zajímat ty, které vedou do dětského oddělení.
Téměř každý den se v tomto
oddělení odehrávají nejrůznější besedy a naučná povídání
pro nejmenší dítka ze škol
z Jihlavy a z okolí.
Nadšení z takových akcí nezná
podle rozzářených očí žádných
dětské oddělení
12
To tu květen 2010
Všelijaké hry, povídání o dětských knihách rozdělené do věkových kategorií,
soutěže – to všechno mají na starost
šikovné paní knihovnice, které nejsou
proti žádné hravosti a umí hovořit
s dětmi jejich řečí.
Otevírací doba
dětského oddělení:
Po: 12,30 - 18
Út: zavřeno
St: 12,30 - 18
Čt: 12,30 - 18
Pá: 12,30 - 18
Záleží na každém detailu, který vede
ke konečnému zájmu o literaturu. Čtenářství je otázkou srdce a jako takové
se nesmí vnucovat. To v jihlavské
knihovně pochopili, a tak se není čemu
divit, že každý dětský čtenář z ní odchází nejenom šťastný, ale také obohacený o nové poznatky, které ho výrazně ovlivní.
vstupní brána
V poslední době jste mohli v knihovně vidět tyto akce:
• 4.1. - 18.1. 2010 - pokračování výstavy prací žáků ZUŠ
• 21.1. 2010 v 17:00- přednáška čínské a západní medicíny, vliv přírody na lidský
organismus
• 19.1. - 19.2. 2010 - výstava fotografií: Amnesty International před rokem 1989
V současnosti jsou připravovány akce:
•
13.5. - literární přednáška o Kosmově a Dalimilově kronice
•
20.5. - literární přednáška o středověké milostné poezii
13
Sport
Ahoj děti, čeští hokejisté se stali
Mistry světa v hokeji, což je dobrá
příležitost pro osvěžení základních
pravidel ledního hokeje.
Utkání ledního hokeje musí být sehráno na bílé ledové ploše zvané HŘIŠTĚ.
Maximální velikost: 61 m dlouhé a 30
m široké.
Minimální velikost: 56 m dlouhé 26 m
široké.
Rohy musí být zaobleny v poloměru 7
až 8,5 m.
Hřiště musí být obklopeno dřevěnou
nebo umělohmotnou stěnou zvanou
HRAZENÍ, které musí být bílé barvy.
Hrazení musí být minimálně 1,20 m a
maximálně 1,22 m vysoké, měřeno od
povrchu ledu.
Hrazení musí být zhotoveno tak, aby
jeho plocha obrácená k ledu byla
hladká a nebyly na ní žádné výstupky,
které by mohly hráčům způsobit zranění.
14
Ochranná zařízení a podpěry, které
udržují hrazení ve správné poloze,
musí být montovány na vnější straně
hrazení.
Všechna dvířka vedoucí na hřiště se
musí otvírat směrem od hrací plochy.
BRANKOVIŠTĚ se vyznačí před každou
brankou červenou čárou, 5 cm širokou. Plocha brankoviště se vybarví
světle modře.
Řádné utkání se skládá ze tří dvacetiminutových třetin čistého času a dvou
patnáctiminutových přestávek.
To tu květen 2010
Družstva si po každé třetině vymění strany.
Hra začne okamžikem, kdy je vhozen kotouč, a
přeruší se při hvizdu píšťalky.
Každé družstvo může v průběhu řádné hrací doby
nebo v prodloužení využít jeden třicetivteřinový
oddechový čas.
Během přestávek se upraví ledová plocha.
Ve hře se samozřejmě objevují fauly,
za které jsou hráči trestáni vyloučením.
Doba vyloučení se rozumí čistého času.
Běžný faul takzvaný menší je trest,
při kterém je hráč, s výjimkou brankáře, vyloučen z hřiště na dvě minuty
a nepovolí se náhradník.
Jestliže v době, kdy je družstvo v
oslabení kvůli jednomu nebo více
menším trestům nebo menším trestům pro hráčskou lavici, soupeř dosáhne branky, první z těchto trestů
automaticky skončí, poté jsou ještě
vetší tresty a ty jsou pětiminutové
nebo takové osobní tresty a ty jsou
desetiminutové, při nichž však je
hráč postaven mimo hru, ale mužstvo
oslabeno není.
A ještě existuje jeden trest, osobní
trest do konce utkání, při němž je
hráč, včetně brankáře, jakož i funkcionář družstva, vyloučen z hřiště a
vykázán do šatny pro zbytek utkání a
náhradník za hráče se povolí okamžitě.
Teď jsem vám představil
pravidla ledního hokeje a
příště se můžete těšit na, no
nechte se překvapit. Tak se
s vámi loučím.
A hokejistům hodně štěstí
do dalších zápasů!
15
Pohádka
O skunčici,
která chtěla být někým jiným
Žila jednou jedna skunčice Anička,
která si pořád přála být nějakým
jiným zvířátkem, než byla ona sama.
„Proč nechceš být skunkem Aničko?“ ptala se jí jednou její kamarádka myška Hrabalka.
„Protože mi všichni říkají, že smrdím. Kdybych byla třeba motýlem
tak bych byla určitě spokojenější
než sem teď,“ řekla Anička. Myška
nad tím jen zavrtěla svou šedivou
hlavičkou a nic na to neřekla.
tem, které si přilétalo ulovit nějakou tu myšku. Všude vládl hrozný
chaos a strach. Káně kroužilo nad
loukou a hledalo vhodnou kořit,
kterou by snadno ulovilo.
Všechna zvířátka se snažila co
nejrychleji schovat. Jen jedna
malá a příliš pomalá veverka
ostatním nestačila a zůstávala
hodně pozadu. Káně se na ní vrhlo
Anička dál lamentovala nad tím
z výšky jako střela a už, už by jí
proč není nějakým jiným zvířátkem než skunkem, až jí jedna sta- chytilo, kdyby mu do cesty neskorá sova řekla: „Každé zvířátko má čila skunčice Anička a neposlala
být rádo, jakým zvířátkem je, a ne mu do obličeje svůj smrdutý dým,
si stěžovat, jaký má ve své podobě jakým se skunkové chrání před
nepřáteli.
špatný život.“
Anička nad tím jen vrtěla hlavou a
myslela si: ,,Ty mi tak budeš kázat, ty sovo jedna hloupá. Kdybys
byla v mojí kůži taky by sis stěžovala.“
Po delší době se na louce, kde
Anička bydlela, strhnul velký poplach. Všechna zvířátka utíkala a
schovávala se před dravým káně-
16
Káně uletělo z louky a milá Anička
byla za velkou hrdinku. Všichni jí
děkovali za záchranu malé veverky a chválili ji, jak je odvážná. A
tak Anička poznala, že je dobře,
že je skunkem, a ne jiným zvířátkem, protože každé zvířátko je
jedinečné. I když trochu smrdí.
Wendy Šimotová
To tu květen 2010
Noc s Andersenem ve znamení Zeleného Karkuláka
Jestli jste v pátek 26. března potkali v ulicích Tábora pohádkové
postavy, věřte, že z pohádkových knížek nikdo neutekl, ale že jsme
to byli my, studenti knihovnictví. Tou dobou jsme byli zcela ve víru
Noci s Andersenem, noci věnované knihám, knihovnám a čtení, kterou jsme organizovali pro malé třeťáčky ze školy Bernarda Bolzana.
„Najít poklad ale nebude jednoduché,
protože ho hlídá duch chamtivého
rychtáře!" Touto větou končila pověst, kterou jsme dětem na úvod
předvedli. Poté už následovalo odpoledne plné her, dobrodružná honba za
pokladem a na konec noc plná pohádek.
Děti byly rozděleny do čtyř skupin a
za vedoucí dostali vždy jednu pohádkovou bytost – Bílou paní, princeznu,
rytíře a Hloupého Honzu. S jejich pomocí plnily stanovené úkoly. Když si
náhodou nevěděly rady, pomohly další
nadpřirozené postavy například Sněhová královna či čarodějnice.
Děti zdolaly překážkovou dráhu, ověřily si své znalosti v testu pohádek a
vyluštily tajné heslo, nutné k získání
pokladu. Po večeři sehrály s velkou
chutí tradiční pohádky O Popelce, O
perníkové chaloupce a O třech prasátkách a netradiční pohádku "O zeleném
Karkulákovi".
Po setmění vyrazily skupinky na stezku odvahy do ulic města, kde na ně
čekaly další úkoly a nástrahy. Cesta
končila v Městské knihovně Tábor.
Tam se mezi stovkami knih v regálech
skrýval klíč k pokladu. A pak bylo tře-
ba získat zlato! Potmě, aby ukázali
svoji odvahu, museli malí dobrodruzi
vejít do temné místnosti, říct hlídajícímu duchovi tajné heslo a získat tak
svůj (sladký) poklad. V těžké zkoušce
obstáli úplně všichni, a tak se do školy
vraceli v dobré náladě.
Večer ukončilo vyprávění pohádky "O
nezbedné princezně". Děti si ji vyslechly ve spacácích, ale navzdory
náročnému odpoledni nebyly vůbec
unavené a paní učitelku stálo jejich
uklidnění ještě hodně úsilí. Naproti
tomu budoucí knihovníci usnuli, jen
co zalehli. Druhý den ráno se děti rozcházely s diplomy Odvážného nocležníka v rukách a možná i s přáním zopakovat si Noc s Andersenem příští
rok.
Karolína Moravcová
17
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem a státním rozpočtem České republiky