červen 2012 - NaPlachetnici.cz

Transkript

červen 2012 - NaPlachetnici.cz
www.lideazeme.
cz
LllÉ e ZnvrĚ
147
jematé
Lemmer
městečko
naokrajibývalého
mořského
zá[ivu,
dnesvlastně
jezerazvaného
obrovského
|jssetské
moře(|Jsselmeer).
odtud Baniaard
prvnícestu
vyplouvá
nasVoU
skorosymbolickou
v nadcházejícísezoně.
Plachty
posádku
letínahoru
hnedpovyplutí,
tedyhnedpoté,
cokapitánAardzaškolit
alespoňv tom nejnutnějším
' KaŽdý,
kdose plaví,
musípřitoŽit
rukuk dí[u.
Na paluběneníposádka
a cestující,
tadyjsounajednou
všichni
námořníky,
najejichŽ
schopnostech
a zručnosti
ptavby.
závisíÚspěch
ceté
A Banjaard
jedocelastožitá
plachettodlsedm
inŽenýr Corne|ius Lely, který připravil
toobnášíkitometry
lan,které
odněkud celý projekt výstavby. Jenžetrvalo ješněkamvedou.Odvázatnesprávné tě dalších29 let, než se začalopořádně
lanov nesprávnou
chvíti
může
taky stavět.Na hráz se spotřebovaloneuvěřipěknýprůšvih.
znamenat
telných23 milionům3písku,13,5mi|ionům3 zeminy a 1,5 milionu m3 kamene.
ochrana okolí bývaléhozálivu Zulderzee
Při pohledu na mapu vypadá Ijsselské před záplavami se díky tétostavběvelmi
moře jako neškodný rybník. Zátoka
zlepšila:místo300km dřívějších
ochranZuiderzee byla totiŽ V roce 1932 přenýchhrázi je dnes zapotřebíudržovatjen
htazena úctyhodnou hrází Afsluitdijk,
45 km. Přes hráz dnes vede čtyřproudá
dlouhou 32 kilometrů a širokou místy
dálnice, která spojuje provincie Noord
až 90 metru. Ijsselskémoře je s roz|oHol|and a Frísko (Freisland).Původněse
hou 1100 km2 největšímnizozemským
tu počítalot se železnicí,ale k položení
jezerema vlastně ani nepoznáte,ženejste
kolejí přes vody Ijsselskéhomoře nikdy
na moři. Poplujete-listředembýva\é,až
nedošlo.Aby mohly do jezera vplouvat
25 km širokézátoky, břeh neuvidíte.Také
i lodě s vysokými stěžni'hráz přerušují
změny počasía silný vítr mohou v této dva otáčecídálničnímosty, kterév přípaoblasti zaskočitav|ny zde mohou dosadě potřeby umožňujíproplout i plachethovatvýškyaž4 metry,T akžeitohle'jenici se stěžnivysokými 32 metrů,jako
zero,,dokáženámořníkůmpřipravit perné má Banjaard, omezeni pro plavbu však
chvilky. Jen hloubka celéhojezerajetronese malá p|avebníhloubka a mě|činyje
chu jiná nežna širémmoři - v nejh|ubším třeba při plavbě velmi pečlivě sledovat
místědosahujepouhých pěti a půl metv mapě.Malá p|avebníhloubka byla i důru. Toto místoležína jihovýchodě jezera
vodem, proč se tato trasa opustila jako
u městečkaUrk. Největšímiříčnímipří- spojniceAmsterodamus volným mořem:
tokyjsou řeky lJssel a Vechte'
před |egendární
mělčinouzvanou Pampus
nezřídka čekaladlouhá řada námořních
Lelyho dílo
korábůna příznivějšístav vody' Dodnes
Nizozemci odjakživa bojují s mořem,
se pý v holandštiněpoužívávýraz ,,sÍát
před Pampusem..,kteý vyjadřuje nekokteré se snaží ukousnout jim půdu'
na kterou si oni sami ale už po staletí nečnéčekání
' až se zvýši stav vody, aby
dělajínároky. Myšlenkou,jak přehradit
bylo možnéproplout.
zá\iv za Frískými ostrovy, se zača|zabýAby tu a|e hrází nebylo málo, v roce
vat už v druhépůlce l7.
l976 přišliNizozemci s dalšímnápadempostavitdalšíhráz, Houtribdijk.Ta rozděstoletí Hendric Stevin.
Sedmplachet,
to
Tehdy ale ještě nenaztál
lila Ijsselskémoře na dvě části.Sevemí
obnáší
kilometry
[an, časpro stavbu obří hrá- částsi ponecha|anázev lJsselmeer,jiŽní
je umění z e . V Š e h os e c h o p i l a Ž částbyla pojmenovánaMarkermeer podle
do kterých
se nezamotat.
v r o c e 1 8 9 1 e n e r g i c k ý poetickéhoostrovaMarken. Markermeer
148
LIoÉa ZnltĚ
w w w . l i d e a z e mcez.
I
!t
IM
w w w . l ide a ze me .cz
l
Evropaspeciát
LroÉ e ZtvĚ
www.lideazeme.cz
Se Stal Se svými 700 km2
druhým největšímjezerem Nizozemska. I přes
tuto hráz vede silnice
a stejnějako v Ijsselském
moři zajišťuje proplutí
dvojice obřích plavebních
komor.
Chvílimoře,
chvílibtáto
Za hrází s nevyslovitelným jménem Afsluitdijk
začiná další div, kvůli
kterému sem zejména
v létě míří řady turistů
místníchi zahraničních.
Waddenzee je nesmírně
zajimav á mořská kraj ina,
kterou na severu ohraníčlji Západofríské os.
trovy. Střídavě se stává
bažinatou pevninou a při
přílivu zase mořskou hladinou. Příliv a odliv slané
vody ze Severního moře
se tady opakují kažďých
12 hodin a 25 minut.
Vzhledem k tomu, žetuto
zvláštníkrajinu chráníval
ostrovů Texel, Vlieland'
Terschelling, Ameland
a Schiermonnikoog, vytvořil se tu ojedinělý
ekosystémtzv. amfibické
krajiny, která je střídavě
mořem a střídavě pevninou. Mikroskopický
plankton umožňuje život
bezpočtubahenníchživonajaře a na podzim
čichů.
zase
srocují hejna tažných ptáků,
se tu
aby se naposledy posilnila před dalekou
cestou. Při odlivu se dá suchou (ovšem
zablácenou) nohou dojít až na Ameland
a Schiermonnikoog.
A1e Banjaard právě vyplouvá
z Lemmeru směr sever, našímdnešním
www.lideazeme.cz
cílem bude ospaléměstečkoMakkum.
Zdá se,žepočasíj e zalim docela pÍimívé
ttato, žeje začátekdubna. občas vyleze
a naoba
VyplouVá
stoletýBaniaard
Téměř
plachty'
bíté
stěŽněletícelkemrychte
LtoÉ a ZtuĚ
l5l

Podobné dokumenty

ZDE - Domů

ZDE - Domů války byl uschován u další z Frankových zaměstnankyň. Po válce se ukázalo, že přežili jen Otta Frank a dva uvěznění zaměstnanci jeho firmy a Frank dostal deník své dcery. Deník poprvé vyšel v roce ...

Více

Agroekologie Základy agroekologie

Agroekologie Základy agroekologie Řízení (management) agroekosystémů • zemědělství je „bioekonomická“ aktivita – řízení biologických, technologických a sociálně ekonomických složek

Více