Modul 5 – VODA Hodina Cíl Doporučené předměty Výstupy na

VODA
Modul 5 – VODA
Hodina
Cíl
1.
Virtuální
voda
2.
Moře plastu
Žáci spočítají a dozvědí se o
„virtuální vodě“, analyzují
globální propojenost skrze
výrobu zboží a uvažují o své
vlastní roli jako spotřebitelé
Žáci porozumějí, proč je
používání plastových sáčků/lahví
problematické, diskutují o
možných řešeních problému
plastového odpadu a vytvoří
„Moře plastu“.
3.
Velká ryba
Žáci se dozvědí o dvou
konkrétních případech
globálních „vodních“ problémů a
pochopí, že i malá změna může
postupně způsobit velkou změnu
v celém systému (pozitivně i
negativně)
Doporučené
předměty
společenské
vědy, zeměpis,
matematika
Výstupy na webu
La Ngonpo
Brainstorming na
téma voda
(fotografie nebo
překlad)
Poznámky
výtvarná
výchova,
zeměpis,
anglický jazyk
- Fotografie prací
– „Moře plastu“
- Fotografie
plastového
odpadu
posbíraného
během hodiny
- Osobní
průzkum (kolik
plastu spotřebuji
za 1 týden?)
90 minut!
společenské
vědy, anglický
jazyk, biologie,
zeměpis
Poslední
termín pro
vložení
fotografií +
brainstorming
u na webovou
stránku La
Ngonpo
+ DÚ – podívat
se na ně
4.
Změna
Žáci uvažují nad výstupy
partnerů. Formulují vlastní
argumenty pro a proti a zaujímají
vlastní postoj. Žáci také
přemýšlejí jak mohou zlepšit
vlastní životy, své okolí nebo
svět.
zeměpis,
společenské
vědy, anglický
jazyk
Práce s výstupy
z první a druhé
hodiny
1
HODINA 1
Virtuální voda
Doporučené předměty:
− matematika, společenské vědy, zeměpis
Cíle:
-
Žáci spočítají a dozvědí se kolik vody je potřeba k výrobě různých výrobků
Žáci analyzují globální propojenost skrze výrobu zboží, které kupujeme
Žáci uvažují o své vlastní roli spotřebitelů v globálním systému
Pomůcky:
- Velký kus papíru na brainstorming – Úvodní aktivita
- Pracovní list č. 1 – vystřihnuté kartičky s různými výrobky (jedna sada na skupinu) –
Hlavní aktivita
- Pracovní list č. 2 – popisy výrobků s matematickými úlohami (1-3 na skupinu
v závislosti na čase a matematických schopnostech žáků; vyberte ty, které jsou
přiměřené pro vaše žáky i kulturu) – Hlavní aktivita
Webová stránka La Ngonpo:
A. Fotografie třídního brainstormingu na téma „voda“ (nebo přepsat do angličtiny na
webovou stránku); žáci z partnerské školy je uvidí ve 4. hodině
Rizika:
Poznámky:
Rozhodli jsme se, že tyto hodiny postavíme na příkladech výrobků, které jsou náročné na
vodu a jejichž spotřeba je všude na světě vysoká. Jsme si vědomi toho, že výrobky se
v závislosti na oblasti mohou lišit. Také jsme použili případovou studii o hovězím mase, což
v některých částech světa může být kontroverzní. Proto necháváme na učitelích, aby si
vědomě vybrali, se kterými výrobky mají žáci pracovat. Vyberte prosím pouze ty, které
jsou přijatelné pro vaše prostředí.
POSTUP
Úvodní aktivita (5 minut)
1/ Řekněte žákům, že dnes budete hovořit o vodě a o tom, jak ji užíváme. Vysvětlete, že
nejdřív začnete s třídním brainstormingem na téma „voda“. Na tabuli nebo na zeď umístěte
velký prázdný papír a jednoho nebo dva žáky požádejte, aby na něj psali vše, co uslyší od
ostatních žáků ve třídě. Zeptejte se žáků:
Co vás napadne jako první, když řeknu „voda“?
2
Nechte žáky chvíli přemýšlet a přicházet s nápady. K nápadům žáků se nevyjadřujte a
povzbuzujte je, aby jich vymysleli co nejvíce. V této aktivitě není žádná myšlenka špatná.
Cílem této krátké úvodní aktivity je žáky na téma připravit. (5 min)
2/ Po ukončení brainstrormingu informujte žáky, že si aktivitu vyfotí (pokud je to třeba,
nejprve ji přeložte do angličtiny) a dají ji na webovou stránku La Ngonpo. Žáci z partnerské
školy učiní to stejné.
Hlavní aktivita (30 minut)
1/ Abyste žáky na následující aktivitu připravili, zeptejte se jich:
Jaká si myslíte, že je spojitost mezi vodou a výrobky, které užíváme?
Poté, co se pár žáků podělí o své nápady, rozdělte žáky na malé skupinky. Řekněte jim:
Každá skupina dostane sadu vystřihnutých kartiček s různými výrobky. V procesu výroby
všech těchto výrobků se používá voda. Vaším úkolem bude srovnat kartičky podle toho, kolik
vody si myslíte, že se při jejich výrobě používá. Výrobky na vodu nejnáročnější budou na
jednom konci a výrobky na vodu nejméně náročné budou na konci druhém. Měli byste vzít
v úvahu všechny stadia zpracování a všechny vstupy. Na splnění tohoto úkolu máte 3 minuty.
Poté rozdejte vystřihnuté kartičky s výrobky (Pracovní list č. 1) a řekněte žákům, aby se dali
do práce. (5 min)
2/ Diskuze se třídou. Po pár minutách řekněte žákům, aby práci ukončili, a rychle se jich
zeptejte na následující otázky. (Správné odpovědi ještě neodhalujte!)
Které z výrobků na kartičkách podle vás k výrobě potřebují nejvíce vody? Proč? A které jsou
podle vás na vodu nejméně náročné?
Kolik vody (kolik litrů) si myslíte, že je třeba k výrobě některých z těchto výrobků?
Neztrácejte příliš mnoho času probíráním různých výrobků, protože o výsledcích budete
hovořit později během hodiny. Řekněte žákům, že se nyní o tom dozvědí více a zjistí i
správné odpovědi. (5 min)
3/ Matematické úlohy. Vysvětlete, že nyní každá skupina dostane popis jednoho z výrobků,
se kterými pracovali, včetně matematické úlohy. Nejprve si musí přečíst informace o
výrobku a pak spočítat, kolik vody je potřeba k jeho výrobě (Pracovní list č. 2). Úlohy
rozdělte tak, aby každá skupina zpracovávala jen jednu. Pokud máte dostatek času nebo
pokud jsou některé skupiny rychlejší než ostatní, můžete jim zadat k přečtení a vyřešení více
než jednu úlohu. (7 min)
Poznámka: Zatímco skupiny pracují na svých úlohách, nakreslete na tabuli dlouhou přímku a
zaznačte počet litrů, které ukazují správné odpovědi k zadaným úkolům (ale zatím
neodhalují, jaká čísla patří ke kterému výrobku):
3
0 litrů _10__ 30 ________________1600 __________3000_______________ 15 000 litrů
4/ Kontrola na tabuli s celou třídou. Když jsou všechny skupiny hotové, požádejte je o
připsání výrobků z jejich úkolů k příslušným číslům na přímce na tabuli. Tímto způsobem se
přesvědčí, jestli své výpočty udělali správně a zároveň každý uvidí pořadí výrobků podle jejich
náročnosti na vodu. (3 min)
Klíč k matematickým úlohám (pracovní list č. 2):
Rýže: 2300 / 0.67 = 3 432 litrů = cca 3 400 litrů
Cukr: 175 / 0.11 = 1 590 litrů
Čaj: 2400 / 0.26 x 0.003 = 27.69 litrů = cca 30 litrů
Hovězí maso: (3060 + 24 + 7) / 200 x 1000 = 15 455 litrů = cca 15 500 litrů
Papír: 6000 / 10 / 300 x 0.005 x 1000 = 10 litrů
Bavlna: (3600 / 0.35 / 0.9 + 30 + 140 + 190) x 0.25 = 2 947 litrů = cca 2 900 litrů
5/ Diskuze se třídou. Upoutejte pozornost na přímku na tabuli. Aby se žáci dozvěděli více o
jednotlivých výrobcích, požádejte všechny skupiny, aby se zbytkem třídy sdílely některé
informace o výrobcích, se kterými pracovali (např. ve které zemi se vyrábí, množství vody
použité na různé fáze výroby, možné problémy spojené s výrobním procesem, jakékoli další
informace, které shledávají zajímavými). V tomto bodě byste také měli na přímku přidat
zbylé výrobky z minulé aktivity. (10 min)
Poznámka: Kartičky také obsahují fotografii výrobku a mapu, která ukazuje, kde se odehrává
část výroby. Toto by mělo žákům pomoci si uvědomit globální propojenost protože některé
z výrobků jsou vyráběny a spotřebovávány v různých částech světa.
Klíč:
Výrobek
virtuální voda
výrobek
(v litrech)
virtuální voda
(v litrech)
balená voda (1l)
9
cukr (1kg)
1590
list papíru o velikosti A4
10
bavlněné tričko
2900
brambora
25
rýže (1kg)
3400
šálek čaje (250 ml)
30
pár kožených bot
8000
vajíčko
135
džíny
11800
sklenice mléka (200 ml)
200
hovězí maso (1kg)
15500
Zdroj: Hoekstra, Chapagain 2008: 15, 119; www.waterfootprint.org (cit. 9 Jan 2011)
4
Závěrečná aktivita (10 minut)
1/ Požádejte žáky, aby zformulovali co znamená pojem „virtuální voda“. Po předchozí
aktivitě by měli být schopni odvodit význam tohoto termínu. Pokud mají nějaké pochybnosti,
jednoduše jim řekněte, že virtuální voda je množství vody, která je použitá při výrobním
procesu určitého výrobku. (2 min)
2/ Pokračujte tím, že se žáků zeptáte na následující otázky (8 min):
− Existuje nějaká souvislost mezi vámi a výrobky z těchto úkolů? Pokud ano, jaká?
− Můžeme jako spotřebitelé těchto výrobků udělat něco ohledně problémů, které jsou
popsány v některých popisech těchto výrobků? Pokud ano, co?
Cílem této diskuze je, aby si žáci uvědomili moc, kterou jako spotřebitelé mají. Výrobky,
které si vyberou a koupí, ovlivňují lidi a životní prostředí v dalších částech světa.
Domácí úkol nebo doplňující aktivita
Povinné:
− Nahrajte soupis z vašeho úvodního brainstormingu na webovou stránku La Ngonpo
(přeložte do angličtiny pokud je to třeba).
Volitelné:
− Žáci si udělají zápis do svých osobních zápisníků, ve kterém se budou ptát Jak jsem
spojen(a) se zbytkem světa skrze vodu?
− Pokud jste hodinu realizovali v hodině matematiky, můžete žákům za domácí úkol dát
zbytek úloh, se kterými jste v hodině nepracovali.
5
Pracovní list č. 1 – Seznam výrobků:
balená voda (1l)
cukr (1kg)
list papíru o velikosti A4
bavlněné tričko
brambora
rýže (1kg)
šálek čaje (250 ml)
pár kožených bot
vajíčko
džíny
sklenice mléka (200 ml)
hovězí maso (1kg)
-------------------------------------------------------------------------------------------------balená voda (1l)
cukr (1kg)
list papíru o velikosti A4
bavlněné tričko
brambora
rýže (1kg)
šálek čaje (250 ml)
pár kožených bot
vajíčko
džíny
sklenice mléka (200 ml)
hovězí maso (1kg)
6
Pracovní list č. 2
RÝŽE
Rýže je druhá nejvíce pěstovaná obilovina na světě. V dnešní době
se rýže pěstuje na každém kontinentu kromě Antarktidy, ale
největším producentem je Asie, kde se pěstuje i konzumuje 90 %
rýže na světě. Největší světoví pěstitelé rýže jsou Indie, Čína,
Indonésie, Thajsko, Bangladéš a Vietnam.
Většina rýže je zkonzumována ve stejné zemi ve které je
vypěstována.
Tradičními vývozci
rýže jsou Thajsko, Vietnam, Indie a Pákistán. Rýže se také
pěstuje v Evropě. Ve skutečnosti jsou asi dvě třetiny rýže
zkonzumované v Evropské unii vypěstované v Evropě.
Největšími pěstiteli jsou zde Španělsko a Itálie. Většina rýže
z dovozu v EU pochází z Thajska, Indie a Pákistánu.
Téměř všechna rýže na světě se pěstuje ručně na malých farmách. Malí pěstitelé jsou bohužel často nuceni
prodávat svou produkci za velmi nízké ceny, což jim působí problémy.
V obchodě si kupujeme takzvanou „mletou“ rýži ve formě bílé rýže nebo lámané rýže. „Surová“ rýže (rýže
sklizená z pole) spotřebuje 2 300 litrů vody na kg. Z jednoho kila surové rýže se v průměru vyrobí 0,67 kg
mleté rýže.
Kolik vody je potřeba na 1 kg mleté rýže?
CUKR
Cukr se dá vyrábět z různých rostlin jako je cukrová třtina
nebo cukrová řepa. V dnešní době pochází asi 70 % světových
dodávek cukru z cukrové třtiny, která se pěstuje hlavně
v tropických oblastech. V koncových produktech není rozdíl
mezi řepným a třtinovým cukrem, oběma se říká bílý (nebo
rafinovaný) cukr. Třtinový cukr může ale také být zpracován
na hnědý cukr (někdy nazývaný surový cukr). Zde se
zaměříme na případ cukrové třtiny.
Největší producenti cukrové třtiny jsou Brazílie a
Indie. Brazílie je také největší světový vývozce cukru,
na dalších místech je Evropská unie (kde se pěstuje
cukrová řepa) a Austrálie.
Práce na plantážích cukrové třtiny je náročná a
může být i nebezpečná. Dělníci používají ostré
mačety a někdy pracují i s nebezpečnými chemikáliemi. Mzdy dělníků v odvětví pěstování cukrové třtiny
často nepokrývají ani základní potřeby. Další problémy představují nadměrné zavlažování a vypalování polí
s cukrovou třtinou.
Abychom dostali 1 kg cukrové třtiny potřebujeme přibližně 175 litrů vody. Asi 11 % z cukrové třtiny je
cukr, takže 1 kg cukrové třtiny vydá 0,11 kg cukru.
Kolik litrů vody je tedy třeba k výrobě 1 kg rafinovaného cukru?
7
ČAJ
Čaj je druhým nejkonzumovanějším nápojem na světě (po vodě) a
vyskytuje se skoro v každé kultuře. Existují čtyři hlavní druhy čaje:
zelený, bílý, oolongový a černý. Nicméně všechny tyto druhy
pocházejí ze stejné rostliny, která se nazývá Camellia sinensis
(čajovník čínský).
Čajové keře rostou v tropickém nebo subtropickém klimatu. Čaj se
připravuje z listů čajovníku. Čajové plantáže jsou obyčejně
situovány na úbočí hor a čím výše se plantáž nachází, tím je čaj
kvalitnější.
Lidé, kteří pracují na čajových plantážích, mají často velmi nízké mzdy a mnoho jich je zaměstnáno pouze
na krátkodobé smlouvy, takže si svou prací nemohu být ani jistí. Navíc je sbírání čajových lístků velice
únavná práce a pracovníci často nemají žádné
speciální pracovní oblečení ani vybavení.
Nejdůležitější země s čajovými plantážemi a
zároveň největší vývozci čaje jsou Čína, Indie, Keňa
a Srí Lanka.
K vypěstování 1 kg čerstvých čajových lístků
potřebujeme 2 400 litrů vody. Jeden kilogram
čerstvých lístků vydá na 0,26 kg zpracovaného čaje
(černého čaje jaký si kupujeme v obchodě). Na
běžný šálek čaje (250 ml) potřebujeme 3 gramy černého čaje.
Kolik litrů vody je třeba na jeden šálek čaje (250 ml)?
HOVĚZÍ MASO
V průmyslovém zemědělství trvá průměrně tři roky než je zvíře
poraženo, čímž se získá přibližně 200 kg čistého masa bez kostí.
Během těchto tří let zvíře spotřebuje téměř 1 300 kg zrnin
(pšenice, oves, ječmen, kukuřice, hrách, sójový šrot a další
drobné zrniny) a 7 200 kg objemných krmiv (pastva, seno, siláž a
další objemná krmiva). Výroba tohoto množství krmiva vyžaduje
v průměru asi 3 060 m3 vody. Kromě toho, zvíře potřebuje ještě
24 m3 vody na pití a 7 m3 vody na provozní účely.
Kolik litrů vody je použito k výrobě jednoho kilogramu hovězího masa bez kostí?
8
PAPÍR
Většina lidí ví, že hlavním zdrojem pro výrobu papíru jsou stromy,
ale používají se i jiné materiály a rostliny. Velmi důležitá je i
recyklace. Nicméně množství stromů poražených na výrobu papíru
je stále obrovské. Kromě kácení stromů samotných mohou životní
prostředí ohrožovat i chemikálie používané při výrobě papíru,
obzvláště když se dostanou do vodních zdrojů a do půdy.
Předpokládáme zde, že jeden list papíru o velikosti A4 je běžný
osmdesátigramový papír (80g/m2). Jeden list tohoto papíru váží 0,005 kg.
Dále předpokládáme, že je tento papír vyroben ze dřeva. Vezměte v úvahu les o výparu (proces vypařování
vody skrz listy) 6 000 m3/ha za rok. Připusťme, že se z lesa vytěží 10 m3 dřeva na hektar za rok. A
nezapomeňte i na fakt, že 1 m3 dřeva vydá na 0,3 tun papíru.
Kolik litrů vody se spotřebuje na výrobu jednoho listu papíru o velikosti A4?
BAVLNA
Bavlna se pěstuje v teplých pásmech, přičemž většina
světové bavlny pochází z Číny, Indie, USA, Pákistánu,
Brazílie a Uzbekistánu.
Jedním z největších problémů souvisejících s pěstováním
bavlny je masivní používání chemikálií, zejména těch,
které rostliny chrání před různými škůdci. Tyto chemikálie
jsou velmi nebezpečné jak pro zdraví člověka, tak pro životní
prostředí. Další chemikálie jsou navíc ještě používány při
zpracování. To vše vede ke znečištění půdy a vody.
Bavlněné tričko je vyrobené z bavlněné látky, která se vyrábí
z odzrněné bavlny, která pochází ze semenné bavlny, jež je
sklizena z bavlníkových polí. Ovšem dříve, než se hotová bavlněná
látka dostane k zákazníkovi, projde řadou procesů a produktů.
Celosvětový průměr vody užité k vypěstování 1 tuny semenné bavlny je 3600m3. Semenná bavlna je
nejprve odzrněna, tím získáme pouze 350 kg z 1 000 kg semenné bavlny. Po pročesávání, předení a tkaní
dostaneme šedou látku – z 1 000 kg tedy získáme pouze 900 kg šedé látky. Ta poté prochází mokrým
zpracováním (bělení a barvení) a končí jako výsledná bavlněná látka s potiskem. Navíc je ještě potřeba asi
30 m3 na tunu na bělení, 140 m3 na tunu na barvení a 190 m3 na tunu na potisk. Jedno bavlněné tričko
váží 250 gramů.
Kolik litrů vody je použito při výrobě jednoho bavlněného trička?
9
HODINA 2
Moře plastu (90 min)
Doporučené předměty:
− výtvarná výchova, zeměpis, anglický jazyk
Cíle:
− žáci pochopí, proč je používání igelitových tašek a sáčků problematické, a porozumějí
dopadům zpracování plastového odpadu
− žáci zjistí a prodiskutují možná řešení problému plastového odpadu a seřadí je podle
jejich efektivity
− žáci vytvoří “Moře plastu“, aby symbolicky naznačili celosvětový problém odpadů
Pomůcky:
- Pracovní list č. 1 – „Igelitový kvíz“ – vystřihnuté kartičky (jedna sada pro celou třídu)
- lepidlo, nůžky, papír, velký průsvitný igelit k naznačení moře (např. igelit použitý
na přikrytí nábytku před malováním) či velký kus papíru (nebo šňůra, látka)
- Fotografie plastového odpadu (vytištěné nebo promítnuté na zeď) (např. zadejte do
vyhledavače google – „plastic waste in the Pacific Ocean“)
- Igelitové tašky a sáčky, pet lahve, atd. k vytvoření „moře plastu“ (použijte pouze
plastové materiály, které už byly použité)
- Pracovní list č. 2 – aktivita Diamant (9 vystřihnutých kartiček) – jedna sada na
skupinu. (pokud nechcete dělat kopie, můžete napsat 9 tvrzení na tabuli a nechat
žáky ve skupinkách si je opsat)
Webová stránka La Ngonpo:
- po hodině nahrajte fotografie Moří plastu
- nahrajte fotografie všech igelitových tašek, sáčků, pet lahví, atd. nasbíraných ve třídě
během hodiny
- nahrajte výsledky průzkumu „Kolik plastu spotřebuji za týden?“
Poznámky:
Tato hodina se zabývá globálním problémem plastového odpadu v mořích a zvyšující se
celosvětovou spotřebou igelitových tašek, sáčků a plastových lahví. I v případě, že se tento
problém netýká přímo vaší země či regionu (např. igelitové tašky jsou zakázané), tato
hodina zvýší povědomí žáků o celosvětovém problému odpadů (moře jsou součástí
planety) a může pozitivně ovlivnit budoucí jednání vašich žáků.
Tato hodina je převzatá a upravená z příručky „IgelitART“ (Společnost pro Fair Trade, 2010,
ve spolupráci s RISC a October Gallery, UK)
10
POSTUP
Úvodní aktivita (20 minut)
1/ Rozdělte žáky do sedmi dvojic nebo skupin (odpovídá to počtu otázek). Pokud máte
méně než 14 žáků, udělejte menší počet skupin a každá skupina dostane k řešení více otázek.
Každá dvojice či skupina potřebuje tužku a papír k zaznamenání svých odpovědí.
Řekněte žákům, že tato hodina bude o plastech a že začnou kvízem:
Připravil(a) jsem si pro vás „Igelitový kvíz“, který má 7 otázek. Každá dvojice nebo skupina
dostane jednu otázku a vaším úkolem je společně si ji přečíst a odpovědět na ni. Odpověď pak
zapište. Po jedné minutě tlesknu a vy pošlete svou otázku skupině napravo od vás. Stejně
budete pokračovat, dokud nezodpovíte všechny otázky.
Poté rozdejte vystřihnuté otázky (Pracovní list č. 1). Sledujte práci žáků ve skupinách a
každou minutu tleskněte, abyste udrželi dynamiku aktivity. (10 min)
2/ Společná kontrola odpovědí. Dříve než žákům prozradíte správné odpovědi (níže),
zeptejte se jich, co si napsali na své papíry. Než odhalíte správnou odpověď, požádejte
alespoň tři skupiny, aby se s ostatními podělili o své odpovědi. Tímto způsobem zkontrolujte
celý kvíz. Na poslední otázku se od žáků snažte shromáždit co nejvíce odpovědí. (10 min)
Správné odpovědi:
1 Plasty se vyrábějí z ropy. Většina syntetických plastů se vyrábí z polyethylenu, který se získává z ropy. Předtím,
než byly objeveny syntetické plasty, se používaly šelak a paroží zvířat.
2 Ve světě se používá zhruba 1,2 bilionů igelitových tašek za rok. To znamená 300 tašek ročně v průměru na
jednoho dospělého člověka či milion tašek za minutu na celé planetě.
3 V průměru používáme jeden sáček 12 minut předtím, než jej vyhodíme. Sáček se nerozloží dříve než za 500 až
1000 let.
4 Recyklace odpadu je výraz pro takové nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Recyklace
umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a v některých případech může omezovat zátěž životního
prostředí. Dělí se na přímou a nepřímou. Přímá recyklace znamená znovuvyužití věci bez další úpravy (například
znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště). Nepřímá recyklace zahrnuje nové využití pomocí
opětovného zpracování materiálu z odpadu. Nepřímá recyklace je obvykle velmi náročná na využití energií,
proto se zátěž životního prostředí někdy zvyšuje.
5 Většina plastů po použití skončí v oceánech. Zpráva mezinárodní environmentální organizace Greenpeace z
roku 2007 říká, že nejméně 267 mořských druhů trpí poté, co se zaplete do plastových odpadků, nebo po jejich
požití. Odhaduje se, že okolo jednoho milionu mořských ptáků se denně zachytí do plastového odpadu. Zemřeli živočich po požití plastu, dostane se po jeho rozložení plast zpět do životního prostředí, kde ohrožuje další
živočichy.
6 Ve všech uvedených zemích jsou nebo brzy budou zakázané igelitové tašky pro zákazníky v obchodech
zdarma. V Irsku jsou na igelitové tašky uvalené vysoké daně, a tím se také daří redukovat jejich spotřebu až o 90
%.
11
7 Odhaduje se, že na hladině oceánu o rozloze 1 km2 plave průměrně 17 692 kusů plastového odpadu. Největší
zóna plovoucího odpadu na světě se nachází v oblasti severního Pacifiku. Nahromadil se zde kvůli mořským
proudům a doslova vytvořil „plastový ostrov“ o rozloze blížící se desetinásobku rozlohy České republiky
Hlavní aktivita (55 min)
1/ Požádejte žáky, aby doprostřed třídy nashromáždili všechny igelitové tašky, mikrotenové
sáčky a pet lahve, které u sebe momentálně mají (např. ve školních taškách), nebo které
naleznou ve třídě (např. v odpadkovém koši). (pro symboličtější znázornění můžete nejprve
na podlaze udělat z provázků jeden „metr čtvereční“ – žáci pak všechny igelitky a lahve
pokládají dovnitř). Nechte je hádat:
Jak myslíte, že by byla velká hromada igelitek, pet lahví a sáčků od všech žáků na této škole?
Od všech lidí v tomto městě? Od všech lidí v téhle zemi/regionu?
Kolik igelitek, sáčků a lahví spotřebujeme v této třídě za týden?
Hromadu vyfotografujte a nahrajte ji na webovou stránku (i pokud jste nashromáždili jen
málo plastového odpadu). Bude sloužit k porovnání s partnerskou školou.
Informujte žáky o domácím úkolu. Žáci budou počítat a zaznamenávat kolik igelitek, sáčků,
pet lahví, atd. sami spotřebují za jeden týden. Připomeňte jim, že by měli počítat také co se
spotřebuje v rodině – např. po nákupu! Pro zajímavost a lepší motivaci žáků doporučujeme i
vám, učitelům, zapojení do tohoto „průzkumu“. (10 min)
2/ Fotografie plastového odpadu v moři. Řekněte žákům, že se nyní podívají na fotografie
plastového odpadu. Poté jim fotografie ukažte (vytištěné nebo promítnuté na zeď). Zde
můžete žákům sdělit další informace o jednotlivých fotografiích (např. kde to je, kolik
odpadu se tam nachází). Pak se žáků zeptejte (5 min):
Co vás k fotografiím napadá? Jaké jsou vaše úplně první dojmy?
Jsou nějaké otázky, na které byste se chtěli zeptat? (pokud ano, napište je na papír a vrátíme
se k nim později)
Poznámka: hodně obrázků můžete najít na: www.google.com Images (Obrázky): “plastic
waste in the sea“ (odkaz z webové stránky LN)
3/ Vytváření „moře plastu“. Rozložte na zem velký kus igelitu (ideálně průsvitný igelit –
např. igelit použitý na přikrytí nábytku před malováním, nebo můžete použít velký kus látky
či papíru), který bude symbolizovat moře. Pokud máte více než 15 žáků, doporučujeme,
abyste udělali moře dvě. Začněte s následujícími pokyny:
Teď jsme se dívali na obrázky z moře, které bylo ale daleko od nás. Proto si nyní vytvoříme
jedno malé moře přímo tady v naši třídě. Bude to ale moře zvláštní, moře plastu – vyrobené
z igelitových tašek, sáčků, plastových lahví a dalších podobných materiálů. Jak si myslíte, že
12
by takové moře mohlo vypadat? Co všechno by v něm mohlo žít? Zapojte svou fantazii a své
představy nakreslete na jakýkoli plastový nebo jiný materiál, který máte k dispozici. Pak je
vystřihněte a nalepte přímo do moře. Je na vás, zda budete pracovat samostatně nebo v
malých skupinkách. (tvorové žijící v moři plastu mohou být smyšlení i opravdoví).
Zadejte časový limit tak, abyste skončili tuto výtvarnou část 20 min před koncem hodiny.
(např. 35 min)
4/ Diskuze se třídou. Cílem je pomoci žákům zamyslet se nad předchozí výtvarnou aktivitou
a zejména pokusit se představit si dopady znečištění vod a plastového odpadu v moři a
živočichy v něm žijící. (5 min)
Jak byste pojmenovali živočichy v tomto moři?
Jaké myslíte, že je žít v takovém moři?
Jaké má podle vás toto moře náladu? Jak se může cítit?
Co by se s tímto problémem dalo dělat? Co by se dalo dělat s plastovým odpadem v moři?
Závěrečná aktivita (15 minut)
1/ Diamant. Rozdělte žáky do skupin. Další pokyny:
Nyní budeme hovořit o tom, co by se s plastovým odpadem dalo dělat. Zejména pak
s igelitovými taškami a mikrotenovými sáčky, které se odpadem mohou stát velice rychle.
Dostanete 9 různých nápadů jak zmenšit nebo vyřešit tento problém a vaším úkolem je
každý z nich promyslet, prodiskutovat a pak je seřadit podle toho, jak jsou podle vás dobré či
efektivní. K tomuto použijeme tvar diamantu.
Dříve, než každé skupině rozdáte 9 kartiček z Pracovního listu č. 2 (nebo je opíšete na tabuli
– viz. níže), namalujte diamant na tabuli (každá linka představuje 1 nápad):
_ (nejlepší, nejefektivnější činnost)
_ _
_ _ _
_ _
_ (nejhorší, nejméně efektivní činnost)
Namísto rozdání 9 vystřihnutých kartiček jednotlivým skupinám, můžete 9 nápadů jen napsat
na tabuli. Žáci si je tak mohou opsat.
Když jsou žáci hotovi, mohou diamanty představit ostatním nebo vystavit plakáty do galerie
(žáci chodí po třídě a prohlíží si všechny diamanty). Nechte prostor pro dodatečné otázky.
(10 min)
2/ Otázky do osobního zápisníku (5 min):
Která dvě řešení vám připadají nejlepší a proč?
Jaké by to bylo být zvířetem a žít v Moři plastu?
13
Jak se vám líbila společná práce na Moři plastu?
Domácí úkol nebo doplňující aktivita
- Žáci počítají a zaznamenávají kolik igelitek, sáčků, pet lahví, atd. sami spotřebují za týden
(viz. Hlavní aktivita). Výsledky nahrají na webovou stránku LN.
14
Pracovní list č. 1 – Igelitový kvíz
1. Z čeho se vyrábí plasty?
2. Kolik igelitek a sáčků spotřebuje průměrně jeden člověk
za rok?
3. Jak dlouho používáme v průměru jeden plastový sáček
než ho vyhodíme?
4. Co je recyklace? Můžeme recyklovat plasty? Pokud ano,
jak?
5. Kde končí většina plastů po použití, pokud se nerecyklují?
6. Ve kterých z těchto zemí jsou nebo brzy budou zakázané
igelitky?
Bangladéš, Rwanda, Izrael, Kanada, Maharashtra
(svazový stát západní Indie), Botswana, Keňa, Jihoafrická
republika, Taiwan,
Singapur, Irsko, Čína.
7. Kolik kusů plastových odpadů plave v průměru na
jednom km2 hladiny oceánu?
15
Pracovní list č. 2. – Diamant:
2x vedle sebe
POUŽIJTE JE ZNOVU! (např.
igelitky a sáčky)!
ODMÍTNĚTE JE! ŘEKNĚTE NE (v
obchodě)!
OMEZTE JE! POUŽÍVEJTE JE
MÉNĚ!
VYHOĎTE JE DO POPELNICE!
POUŽIJTE JE JINAK!
RECYKLUJTE JE!
VYVÁŽEJTE JE DO JINÉ ZEMĚ!
ZAKOPEJTE JE!
SPALTE JE!
16
HODINA 3
Velká ryba
Doporučené předměty:
− biologie, zeměpis, anglický jazyk, společenské vědy
Cíle:
− žáci se zjistí, že i malá změna může postupně způsobit velkou změnu v celém systému
(pozitivně i negativně)
− žáci pochopí, že každý z nás má sílu/schopnost něco změnit
− žáci se dozvědí o dvou konkrétních případech globálních „vodních“ problémů
(případové studie Coca-Coly v Plačimadě a robala nilského ve Viktoriině jezeře)
Pomůcky:
- Pracovní list pro žáky č. 1 – Příběh A: Coca-Cola v Plačimadě (polovina žáků pracuje
s příběhem A – 1 kopie pro každého žáka)
- Pracovní list pro žáky č. 2 – Příběh B: Velká ryba ve Viktoriině jezeře (polovina žáků
pracuje s příběhem B – 1 kopie pro každého žáka)
POSTUP
Úvodní aktivita (15 minut)
1/ Vymýšlení příběhů. Rozdělte žáky do dvojic nebo skupin po třech. Pak jim řekněte:
Dnešní hodina bude o dvou opravdových událostech z různých částí světa. Oba příběhy jsou
pravdivé a staly se nedávno. Oba souvisejí s vodou. Napíšu na tabuli z každého příběhu 5
důležitých slov. Polovina z vás bude ve dvojicích/skupinách hádat, o čem může být příběh A,
a zbytek dvojic/skupin bude přemýšlet o příběhu B. Máte 5 minut na to, abyste si rozmysleli
váš příběh. Není potřeba si ho psát ani zabíhat do detailů, pouze prodiskutujte a navrhněte
souvislosti mezi danými slovy. A nezapomeňte, že příběhy jsou pravdivé!
Napište na tabuli následující klíčová slova:
Příběh A
Coca-Cola
Voda
Vesničané z Plačimady
Žádná úroda
Chůze
Příběh B
Velká ryba
Evropa
Viktoriino jezero
250 miliónů amerických dolarů
Potravní řetězec
Sledujte žáky a pokud je to potřeba, pokládejte jim otázky, které je podnítí k diskuzi. (5 min)
17
2/ Sdílení příběhů. Po 5 minutách požádejte žáky, aby se s vámi a se zbytkem třídy podělili o
své příběhy. Vyslechněte alespoň 3 příběhy A a 3 příběhy B. Pomůže to žákům, kteří
pracovali s jiným příběhem, aby začali přemýšlet i o druhém příběhu. (10 min)
Hlavní aktivita (20 min)
1/ Čtení. Řekněte žákům, že si nyní přečtou příběhy opravdových událostí. Ti, kteří vymýšleli
příběh A budou číst opět příběh A, zbytek bude číst příběh B. Aby žáci s textem pracovali
aktivně a lépe se na něj soustředili, vysvětlete následující metodu (zvaná I.N.S.E.R.T.),
kterou budou používat. Nejprve na tabuli opište následující tabulku:
√
+
?
(„faj[a“)
(plus)
(minus)
(otazník)
Informace, kterou už znám
Nová informace
Informace, které nevěřím
Chtěl(a) bych se o tomto dozvědět
více
Vysvětlete žákům, že budou podtrhávat čtyři různé druhy informace (např. větu nebo jen
její část) podle čtyř symbolů v tabulce. Příslušný symbol by měl být zapsán vedle podtržené
informace při levém okraji textu. Upozorněte žáky, že musí použít každý symbol aspoň
jednou.
Pokud je vše jasné, rozdejte text. Zatímco žáci čtou, obcházejte a sledujte je. (10 min)
2/ Tabulka. Jakmile uvidíte, že většina žáků skončila, požádejte je, aby si překreslili
následující tabulku do svých papírů:
√
+
-
?
Jejich úkolem je napsat ke každému symbolu informaci, kterou si podtrhli. Nicméně by
neměli opisovat přesná slova z textu, ale napsat informace v celých větách vlastními slovy.
Tento postup jim pomůže si informaci zapamatovat a zamyslet se nad ní ještě jednou. Dejte
jim časový limit 3 minuty. (5 min)
Poznámka: Žáci si mohou tyto tabulky udělat do svých osobních zápisníků.
3/ Řekněte žákům, aby udělali nové dvojice. Do páru spojte jednoho žáka s příběhem A a
jednoho žáka, který má příběh B. Jejich úkolem je si navzájem sdělit, co si do svých tabulek
napsali. Pobídněte je, aby si vzájemně pokládali doplňující otázky. (5 min)
18
Závěrečná aktivita (10 minut)
1/ Shrnutí se třídou. Vraťte se ke klíčovým slovům na tabuli. Začněte s příběhem A a
zeptejte se žáků, jaké jsou mezi těmito slovy souvislosti. Pomůže to těm žákům, kteří měli
příběh B, se o něm dozvědět více. Poté nechte alespoň tři žáky říct u čeho použili symboly
minus a otazník. Pro žáky je obvykle těžké použít symbol minus, protože tímto způsobem
obyčejně nečtou – jedná se o kritický přístup k textu. Přijměte jakoukoli odpověď, kterou
vám dají. Povzbuzujte je, aby s něčím v textu nesouhlasili. Stejný postup zopakujte
s příběhem B. (5 min)
2/ Diskuze se třídou. Položte žákům následující otázky. Veďte diskuzi k pochopení, že
dokonce i jeden člověk nebo malá věc mohou postupně způsobit velkou změnu (pozitivně i
negativně).
Zaujalo vás něco? Pokud ano, co?
Co mají tyto příběhy společného?
Co změnilo životy lidí v okolí Viktoriina jezera? Jaká byla hlavní příčina těchto změn?
Co nebo kdo přispěl k uzavření továrny na nealkoholické nápoje v příběhu o Plačimadě? Jak
toho bylo dosaženo?
Možné další otázky:
Co v příběhu způsobila velká ryba? Co způsobili obyvatelé vesnice Plačimada? Vidíte nějaké
podobnosti mezi rolí vesničanů v Plačimadě a rolí velké ryby?
(5 min)
Domácí úkol nebo doplňující aktivita
Psaní osobního zápisníku – některé otázky ze závěrečné diskuze (v Závěrečné aktivitě)
Zdroje:
- Coca-Colonizace. O nadnárodních společnostech (nejen) v rozvojových zemích. Z cyklu metodických příruček
Svět v nákupním košíku. Společnost pro Fair Trade. 2008.
- Fryer, G., Iles, T. D. The Cichlid Fishes of the Great Lakes of Africa. Edinburgh: Oliver & Boyd. 1972.
- Joost Beuving, J. "Playing pool along the shores of Lake Victoria: Fishermen, careers and capital accumulation
in the Ugandan Nile perch business". Africa 80 (2): 224–248. 2010.
- Kaufman, L. „Catastrophic Change in Species-Rich Freshwater Ecosystems.“, BioScience Vol. 42, No. 11,
Stability and Change in the Tropics (Dec., 1992), pp. 846-858.
- Witte, F. "Species extinction and concomitant ecological changes in Lake Victoria". Netherlands Journal of
Zoology 42 (2-3): 214–232. 1992.
19
Pracovní list č. 1 – příběh A
A. Coca-Cola v Plačimadě
Lidé žijící ve vesnici Plačimada (Indie, stát Kerala) vyhlásili válku korporaci „Coca-Cola“. Tvrdili, že
korporace jim vzala vodu – a oni mají na vodu právo (jedno ze základních lidských práv).
Je rok 2003. Obyvatelé vesnice Plačimada sedí před továrnou na výrobu nealkoholických nápojů.
Tímto způsobem už protestují rok – ve dne v noci. Čekají na změnu. Dnešní protest vede 55-ti letá
Mylama. Mylama tvrdí, že kvůli sodovkárně, která na výrobu nápojů (např. Coca-Cola) používá hodně
podzemní vody, nemají lidé ve studnách dost vody. Tyto nealkoholické nápoje pak putují do velkých
měst, kde si je kupují bohatí lidé. Voda z Mylamaniny studny tak konči na stolech bohatých lidí.
K výrobě jednoho litru nealkoholického nápoje potřebujete 10 litrů vody.
Tato sodovkárna byla postavena v roce 2000 a brzy poté si lidé z Plačimady všimli, že pěstovat úrodu,
která je často jediným způsobem přežití či získání peněz, je stále těžší. Životy se také změnily mnoha
ženám, které nyní musí chodit pro vodu do vzdálenějších míst. Tuto vodu používají na vaření, pití a
hygienu. Dalším problémem je špatná kvalita vody v místních studnách. Voda je bílá a moc dobře
nechutná – je to způsobeno jedovatým kalem, který pochází ze sodovkárny.
Na konci roku 2003, po téměř třech letech protestů, soud ve státě Kerala konečně nařídil továrně
přestat užívat podzemní vodu. V březnu 2004 byla továrna zcela uzavřena.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list č. 2 – příběh B
B. Velká ryba ve Viktoriině jezeře
Viktoriino jezero je jedním z Velkých afrických jezer a je druhým největším sladkovodním jezerem na
světě – 68 800 kilometrů čtverečních. Je skoro tak velké jako Česká republika nebo Ladak. Většina
jezera je v Ugandě a Tanzanii, malá část v Keni. Před rokem 1954 byla pro Viktoriino jezero typická
obrovská biodiverzita. Bylo zde přes 500 druhů ryb.
V roce 1954, byla do jezera z komerčních důvodů vysazena nová ryba, robalo nilský zvaný také
„okoun nilský“. Robalo nilský je jednou z největších sladkovodních ryb. Může dosahovat dvou metrů a
vážit až 200 kg. Průměrná velikost je 121–137 cm. Od té doby, tento exotický predátor negativně
narušil ekosystém, protože vyhubil několik set druhů ryb. Přírodní potravní řetězec v jezeře byl
zničen.
Tato ryba nezměnila pouze ekosystém, ale také ekonomiku oblasti a životy více než 30 milionů lidí,
kteří jsou na jezeře závislí. Robalo nilský je z Afriky vyvážen, zejména do Evropy, Austrálie a USA.
Velké rybářské oblasti v Tanzanii prodávají tuto rybu Evropanům, protože z toho mají velký zisk.
Současně však mnoho lidí v Tanzanii trpí hlady. V jezeře už nejsou žádné malé ryby pro samostatné
rybáře - nemají dobré vybavení pro lov velkých ryb.
V Ugandě je robalo nilský hned po kávě druhým největším vývozním artiklem. V roce 2006 se celková
hodnota vývozu robala nilského z jezera odhadovala na 250 milionů amerických dolarů.
20
HODINA 4
Změna
Doporučené předměty:
− anglický jazyk, společenské vědy, zeměpis
Cíle:
-
Žáci uvažují nad výstupy partnerů
Žáci formulují vlastní argumenty pro a proti a zaujímají osobní postoj.
Žáci přemýšlejí, jak mohou zlepšit vlastní životy, své okolí nebo svět a diskutují o síle
jedince
Pomůcky:
− výstupy partnerů z 1. a 2. hodiny (vytištěné nebo k promítnutí)
Webová stránka La Ngonpo:
− v hodině pracujte s výstupy partnerů z 1. a 2. hodiny
Poznámky:
První tři hodiny v tomto modulu byly o vodě a různých problémech, které se jí týkají. Hodiny
se zakládaly převážně na práci s fakty a s případovými studiemi. Abychom se vyhnuli
opakování a únavě žáků, tato čtvrtá hodina má odlišné zaměření a cíle. Jejím smyslem je
povzbudit angažovanost a zájem žáků o každodenní život, jak lokálně tak globálně. Cílem je
žákům ukázat, že každý má právo a schopnost se na věci podívat „kriticky“ (tj. uvažovat o
nich z různých stran a pokládat otázku „proč“) a cítit se oprávněn k tomu, aby udělal něco
s věcmi, se kterými není spokojený. Naším přáním je, aby si žáci uvědomili, že se v tomto
světě mohou stát aktivní hybnou sílou, že si mohou „dovolit“ být kritičtí a chtít změny. Chtěli
bychom zpochybnit představu, že musíme svět přijmout takový, jaký je (nic se s tím nedá
dělat). Abychom hodinu udělali zábavnější a žáky motivovali, užíváme v hlavní aktivitě dva
„šílené nápady“. Protože jsou „šílené“, umožňují žákům naplno využít jejich kreativitu a také
použít šílené argumenty. Nemusíte se omezovat na uvedené nápady, lze je změnit.
(poznámka: nápady pocházejí z programu BBC „60 second idea to improve the world“, ve
kterém slavní lidé a odborníci v 60 sekundách představují své šílené nebo radikální nápady
jak zlepšit svět)
POSTUP
Úvodní aktivita (10 minut)
V úvodní aktivitě začínají žáci s výstupy z partnerské školy. Můžete je vytisknout nebo
promítnout.
21
1/ fotografie brainstormingu na téma „voda“ z hodiny č. 1
Co je stejné a co se naopak liší od vašeho brainstormingu?
2/ fotografie moří plastu z hodiny č. 2
Co se vám na moři plastu vašich partnerů líbí? Co vám na něm připadá zajímavé?
3/ fotografie nashromážděného plastu během hodiny č. 2 + průzkum kolik plastu žáci (a
jejich rodiny) spotřebují za týden
Jak se liší od vaší sbírky a průzkumu?
Hlavní aktivita (20 min)
1/ Řekněte žákům, že během tohoto modulu se dozvěděli o příkladech lokálních i globálních
problémů souvisejících s vodou a o jejich možných řešeních. Tato hodina bude jiná než ty
předchozí. Nebudete hovořit o vodě či o životním prostředí, ale o problémech obecně
(osobních, lokálních, globálních). Problémy budete analyzovat a diskutovat o tom, co s nimi
můžeme nebo nemůžeme dělat. Nyní pro ně máte 2 šílené nápady jak zlepšit svět. Tyto
nápady nejsou vaše, ale jsou převzaté z rozhlasového programu BBC, v němž slavní lidé a
odborníci mají 60 sekund na to, aby představili své radikální nebo šílené nápady jak zlepšit
svět. Pak jim je přečtěte:
První nápad z rozhlasového programu je, že každé město s více než 50 000 obyvateli by mělo
na každém chodníku vybudovat zvláštní rychlý pruh pro lidi, kteří chtějí jít rychleji. A každý
chodník bude jednosměrný – např. jeden pouze pro lidi jdoucí na sever a druhý pro lidi jdoucí
na jih. Zlepšilo by to svět.
Diskutujte s celou třídou. Požádejte žáky, aby vymysleli co nejvíce výhod a záporů.
Zdůrazněte, že s nimi nemusí souhlasit:
Jak myslíte, že by to mohlo lidem ulehčit život? Jaké jsou výhody takových rychlých pruhů?
(Možné odpovědi: žádní nervózní lidé, turisté nemusejí pospíchat, nikdy nepřijdete pozdě)
Jaké jsou jejich nevýhody? Jaké problémy se zde mohou vyskytnout? (možné odpovědi: více
pravidel = méně opatrní lidé, potřeba zvláštního „pěšího průkazu“, kdo rozhodne, co
znamená rychle?, žádná šance narazit na přítele – ten bude na druhé straně ulice)
(5 min)
2/ Prozraďte žákům, že pro ně máte ještě jeden šílený nápad jak zlepšit svět. Až jim ho
přečtete, měli si okamžitě a samostatně zapsat (např. do osobního zápisníku) 2 výhody a 2
nevýhody. Nemusí s nimi souhlasit – cílem je si představit, jak se na to mohou dívat ostatní
lidé – pozitivně i negativně. Není dovoleno mluvit (ledaže by žáci nápadu nerozuměli).
Nápad:
Svět by se mohl zlepšit „povinným zimním spánkem pro lidi“, což znamená, že každý člověk
musí spát půl roku bez přerušení (jako některá zvířata, např. medvědi). Nebudou pak žádné
konflikty nebo války, protože nepřátelé budou spát během různých polovin roku.
22
Zadejte časový limit 2 min.
(možné výhody: lepší životní prostředí, méně spotřeby a čerpání přírodních zdrojů, lidé
budou plní energie, nebude muset jezdit nap dovolenou… možné nevýhody: nemůžete
komunikovat se všemi, potřeba se postarat o spící, ztráta času)
(4 min)
3/ Následně, žáci utvoří skupiny po 3 nebo 4 a podělí se o své nápady. Pokud uslyší něco, na
co nepomysleli a přijde jim to zajímavé, měli by si to přidat na svůj seznam. (4 min)
4/ K ukončení aktivity si každý žák ze všech svých argumentů vybere pouze JEDEN
argument, který se mu/jí nejvíc líbí. Měli by si ho podtrhnout. Je důležité, aby si žáci
opravdu vybrali pouze jeden a ne dva – tak se budou muset rozhodnou, zda-li jsou pro či
proti tomuto nápadu. Dejte jim minutu, aby si prošli všechny argumenty a vybrali si ten
nejlepší.
Požádejte několik dobrovolníků, aby se o své nejlepší argumenty podělili se zbytkem třídy.
Zajistěte, aby se žáci poslouchali a vzájemně respektovali své argumenty. (7 min)
Poznámka: pokud máte čas, udělejte sdílení interaktivní. Až si žáci podtrhnou nejlepší
argument, požádejte je, aby se postavili. Označte jedno místo (např. roh) jako místo
VÝHODY a jiné místo jako místo NEVÝHODY. Pak se všichni žáci najednou přesunou na
odpovídající místo, takže prostorově vyjadřují, jestli je jejich argument pro nebo proti.
Dobrovolníci se střídají ve čtení podtržených argumentů. Nedovolte ostatním žákům žádné
poznámky. Každý by měl mít možnost říct svůj vybraný argument beze strachu, že se mu
ostatní budou smát.
Závěrečná aktivita (15 minut)
1/ Všem řekněte, ať si připraví tužku a kus papíru (mohou použít osobní zápisníky).
Požádejte je, aby si pod sebe zapsali následující slova, která nadiktujete (nemusíte diktovat
všechny – pouze ty, o nichž si myslíte, že jsou relevantní pro vaše prostředí, můžete také
přidat vlastní nápady)
- můj rozvrh
- počasí
- můj pokoj
- moje město
- moje víkendy/volný čas
- moje angličtina
- moje budoucnost
- moje země
- svět
- … (další, které jsou pro vás relevantní)
23
Dále jim vysvětlete:
Každý z vás si vybere 2-3 slova ze seznamu, který jsi jste si zrovna napsali, a rozmyslí si, jak
byste mohli tyto věci změnit a zlepšit nebo jak je pro vás udělat příjemnějšími. Své
odpovědi zapište vedle těchto slov.Máte na to 5 minut.
(8 min)
POZNÁMKA: Cílem této aktivity je žákům ukázat, že mohou svobodně přemýšlet o běžných
věcech jako o něčem otevřeném změnám a zlepšení (kritický přístup) a že věci nemusí vždy
být dané. (Ačkoli je samozřejmé, že ve skutečnosti by bylo některé věci obtížné či dokonce
nemožné změnit.)
2/ Sdílení. Projděte si všechny slova společně – jedno po druhém. Požádejte vždy alespoň
dva dobrovolníky, aby svým spolužákům pověděli, jak by zlepšili určitou věc. Měla by to být
dynamická aktivita. Nepřipusťte žádné poznámky od ostatních spolužáků. Stanovte pravidlo:
žáci mohou hovořit pouze o tom, co si sami napsali – ne o nápadech svých spolužáků.
Na konec přidejte alespoň jednu z těchto otázek (podle nápadů žáků a podle jejich
duševního rozpoložení):
Když se vrátíme k seznamu slov, kdo přemýšlel jak změnit „svět“? Proč jste si to vybrali? Nebo
Proč jste si to nevybrali? Myslíte, že by to bylo pro jednoho člověka obtížné? (Znáte někoho,
kdo změnil svět? Pokud ano, koho a jak?)
Někteří lidé říkají, že „Dokonce i malá změna může způsobit velkou změnu“, co si o tom
myslíte? Věříte tomu? Proč ano/ne?
Další oblíbená věta dneška je: „Mysli globálně, jednej lokálně.“ Co myslíte, že to znamená?
Jak tomu rozumíte?
(7 min)
24