Kamenoviny č. 17

str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 17
duben 2007
zdarma
Vydává Obecní úřad Kamenice u Jihlavy
Sponzoři novin:
Müller Luboš, Řehořov 72
GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476
PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33
VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava
Jiří Vaněk, Kamenice 238
Keramika U slunečních hodin, Kamenice 28
Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321
GAMA Kamenička, Ing. Miloš Mach a Marie Machová
Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38
Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220
Průmyslové zboží Novotný Jan, Kamenice 220
JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18
Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil
Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442
Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463
STAVOSPOL, spol. s r.o.,
U Městského nádraží 10, Jihlava
Sdružení klempířů a pokrývačů, Jan Čermák,
Kamenice 472
Vysoušení EMZET, Miloš Žáček,
Kamenice č. 258 (Brodek)
Autodoprava Radek Krčál, Řehořov 76
Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl,
Kamenice 34
Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493
Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice
MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice
FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37
STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasádKamenice č. 16
str.
2
Rozvoj obce v roce 2007
Vážení občané!
Vyrovnaný rozpočet na letošní rok byl schválen
14. 2. 2007 ve výši 19.823.000,- Kč.
Do této doby jsme hospodařili dle rozpočtového
provizoria, tj. 1/12 roku minulého.
Také letos chystáme investiční i neinvestiční akce,
které přispějí k lepšímu životu všech generací
v Kamenici i místních částech.
Dostaveny by měly být 2 obecní byty, nový povrch
bude mít komunikace kolem bytovky v Cihelně.
Dokončena byla instalace bezdrátového rozhlasu a
zahájen byl zkušební provoz. Je teď na vás, abyste nám
sdělovali připomínky k hlasitosti a srozumitelnosti.
Oprava střechy a rozvody vody se budou realizovat
ve 2 obecních bytovkách.
Aby obec byla stále upravená, kupujeme novou
multikáru pro dvě osoby, která nahradí stávající a
poruchovou Magmu. Ta bude odprodána za
180.000,- Kč.
V mateřské škole budou mít po prázdninách nové
sociální zařízení a na zahrádce pergolu.
Dojde také k odkupu pozemků a naopak k prodeji
některých obecních lokalit. Postupně se tak srovnávají
výměry, zapisují se do katastru postavené budovy. Je to
dlouhodobá práce, ale je v zájmu nás všech, aby postupně
došlo k nápravě a katastrální mapa odpovídala
skutečnosti.
Škola již má projekt na učebnu v přírodě s malým
arboretem. V rozpočtu jsme mysleli na hasiče, TJ
SOKOL, včelaře i myslivce. Jejich práce si vážíme a
věříme, že finanční pomoc jim přijde vhod.
Nové hasičské auto ve Slavičíně, odkud dojelo šťastně
přes 200 km do Kamenice.
Tato multikára brázdí ulice města Polná a zanedlouho
bude stejný typ zajišťovat údržbu v naší obci. Nákup
nového stroje proběhne začátkem dubna.
Nezapomeneme ani na památky. Opravena bude
poslední z kapliček – tentokrát u Řehořova. Dokončíme
parkoviště za kostelem i s brankou v ohradní zdi. Do
poutě bude vyměněna mříž za hlavním vstupem do
kostela.
Počítáme také s údržbou stromů rostoucích kolem
ohradní zdi starého hřbitova a v Kameničce na návsi.
V souvislosti s výměnou sloupů elektrického vedení
bude instalováno nové osvětlení v ulici kolem potoka a
fary směrem na Třebíč.
Děti se mohou těšit na doplnění dětského hřiště
o skluzavku, houpací lavici a most i nezbytné pískoviště.
I před domovskou garáží mu to sluší!
Hasiči si přivezli 21.února repasovanou cisternovou
stříkačku za 750.000,- Kč. S těmito prostředky počítal
rozpočet a my věříme, že pořízená technika bude dobře
sloužit.
str. 3
Upravena bude také náves.
Věříme, že se podaří uskutečnit vše, s čím počítá
rozpočet. Předem děkujeme jednotlivcům i organizacím
všem, kteří se na vylepšení prostředí v obcích budou
podílet. Děkujeme také pedagogům a žákům za udržování
pořádku kolem školy a v čekárně u školy, která bude
opravena.
Přejeme hodně zdraví, úspěchů a pěkných zážitků
všem čtenářům KAMENOVIN!
Eva Jelenová
Jan Zeman
Pracovní schůzka nad projekty nové mříže do kostelazleva pan farář Stanislav Tvarůžek, Ing. Dana
Komárková z památkového ústavu a umělecký kovář
pan Pavel Jekl DiS., autor námětu.
Také v místních částech se bude tradičně vylepšovat.
V Řehořově to letos bude „jenom“ nové hřiště, malá
autobusová čekárna pro děti, oprava kapličky a zakoupení
dataprojektoru a plátna do kulturního domu.Část
prostředků na letošní rok si Řehořovští proinvestovali již
loni při výstavbě kulturného stánku. Fasáda a úprava
terénu kolem budovy je plánovaná na rok 2008.
Kamenička počítá s dokončením obecního bytu,
s územní studií pro výstavbu rodinných domků.
V kulturním domě vzniknou moderní toalety.
Ve Vržanově se budou moci těšit na nové dětské hřiště
i rekonstrukci klubovny a kuchyňky v kulturním domě.
Vzpomínka na krásný vánoční koncert, kde skupina
Reliéf opět nezklamala a svou hudbou potěšila
posluchače. Ti zaplnili kostel sv. Jakuba do posledního
místečka.
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA
2007
6. ledna proběhla
v Kamenici Tříkrálová
sbírka. Čtyři skupinky
koledníků v Kamenici
vykoledovaly 24.245,50 Kč
a v Kameničce 7.940,- Kč,
celkem tedy 32.185,50 Kč.
Tato částka byla poukázána
na konto Charity Česká republika. Následně bude
rozdělena, podle příslušných kritérii.( více na
www.charita.cz).
V roce 2006 Charitní pečovatelská služba v Kamenici
získala z Tříkrálové sbírky 2006 finanční částku 150.000,Kč. Tyto finance byly použity na nákup terapeutického
materiálu a na ostatní provozní výdaje.
Děkujeme Všem, kteří nám jakoukoliv částkou do
sbírky přispěli.
Děkujeme i koledníkům – Lucce Pojmanové, Ivě
Mašterové, Ivetce Kalné, Aničce a Terezce Jelínkovým,
Lucce Hrubé, Katce Kozákové, Terezce a Katce
Cahovým, Klárce Pelíškové, Elišce a Jiříkovi Vaňkovým,
Kristýně, Lucce, Honzovi a Jakubovi Součkovým a Evě
Eiglové.
Zdislava Součková – Oblastní charita Jihlava
str.
4
Střípky z letošní
plesové sezóny
a z Masopustu
Veselá kopa na hasičském plese se inspirovala známou
reklamou.
Bohatá tombola lidového plesu
Masopust 2007- tentokrát téma LAZEBNÍCI a HOLIČI
- se opravdu vyvedl. Stovky diváků se za pěkného
slunného počasí dobře bavily.
str. 5
Pochvala patří všem
Na valné hromadě k 15. výročí
založení firmy ESKO-T Třebíč jsme
obdrželi krásné ocenění.
Všem občanům Kamenice,
Řehořova, Kameničky a Vržanova i
zdejším firmám
děkujeme a
blahopřejeme k 1. místu, které jsme
získali za třídění odpadu v roce 2006.
Ve třetí kategorii - v obcích nad
1.000 obyvatel - jsme byli prostě
nejlepší!
Společná snaha byla odměněna
šekem na 5.000,- Kč, které jsme
použili na nákup pytlů na svoz plastů.
Těšíme se na Vaše další pečlivé
třídění a dobrou spolupráci
v odpadovém hospodářství !
Několika snímky se vracíme k veletrhu
cestovního ruchu GO v Brně, který jsme navštívili
13. 1. 2007. Na stánku VYSOČINY jsme
prezentovali mikroregion Loucko. Pohlednice,
brožurky i další upomínkové předměty byly hned
rozebrané. Věříme tedy, že se turisté do naší
krásné oblasti podívají.
Pohled na veletržní palác brněnského výstaviště
Sikmund Freud zakladatel psychoanalýzy ve stánku
města Příbor, kde se narodil
Poberounská hudební skupina TŘEHUSK hrála veselé
jarmareční písničky, rádi bychom ji do Kamenice také
pozvali
str.
6
NAŠE ŘEMESLO ZAČÍNÁ NA K………
Milan Jelen
Je krásné předjarní počasí,
čtvrtek odpoledne a láká nás to ven.
Procházíme loudavě od bývalé
Jednoty k hlavní autobusové
zastávce. Dole u chodníku objevíme
„Vítězný oblouk“, který spojuje
stavbu čekárny s nápadně hezkou
opravenou budovou pokrytou
šindelem.
A skutečně – duch Paříže se v tomto stavení ukrývá.
Vzpomeneme si na Montmartre, kde můžeme spatřit
mnoho umělců při práci. Na místě bývalé nevzhledné
zelené oprýskané a vlhké budovy, která za svého života
sloužila mnoha účelům, vidíme krásný vesnický
památkově chráněný dům. Jeho pozemek je ohrazen
stylovým kamenným plotem. Místní přece znají Keramiku
U slunečních hodin, Kamenice č. 28.
Tiše vcházíme s očekáváním dovnitř. Zde vládne
Michaela Berková – mladá žena, která toho o keramice
hodně ví. Na židli sedí její přítel Martin a v dílně můžeme
spatřit ještě dva studenty. On i ona rádi pracují s hlínou.
Malá Míša Berková chodila do Základní školy Jihlava,
Kollárova. Už od dětství se zajímala o uměleckou tvorbu.
V základní umělecké škole / bývalá LŠU / se věnovala
některým výtvarným oborům. Postupně zjistila, že ji
nejvíce baví práce s hrnčířským materiálem. Své nadání
dále rozvíjela v Domě dětí v Jihlavě. Tam už se věnovala
výhradně keramice. Jejímu zájmu odpovídala i volba další
školy. Vystudovala Střední průmyslovou školu
keramickou v Bechyni.
Nová umělkyně potřebovala vlastní dílnu. Naskytla
se jí příležitost v Kamenici u Jihlavy. Jednalo se o vhodný
objekt v centru obce. Dnes je Michala již čtvrtým rokem
v Kamenici a její výrobky jsou známé nejen v širokém
okolí naší krásné obce. A skoro každá kamenická rodina
má doma něco od Slunečních hodin.
Rozhlížíme se kolem sebe po dílně. Hlavními
zařízeními jsou klasický hrnčířský kruh, kde lze jeden
kus nádobí zkušeným hrnčířem vytočit třeba za pouhé 2
minuty. Začátečník však s rotací kruhu zápasí půl hodiny
a ke kýženému cíli to nevede. Dál tu vidíme zatáčecí kruh,
na němž je činnost jednodušší. Práci tu usnadňují sádrové
formy na talíře, hrnky a misky. Velmi důležitá je
samozřejmě elektrická pec, bez které se keramik
neobejde.
Můžeme tu zjistit, že se pracuje převážně s dvěma
druhy hmot. Točířská hlína se používá na vytáčení
souměrných rotačních výrobků. Šamotová hlína slouží
k modelování nejrůznějších tvarů. Slyšíme celou řadu
pojmů. Špachtle opravuje tvary výrobků, struna slouží
k odřezávání výrobků od hrnčířského kruhu. Na
povrchovou úpravu se používá čepel ze dřeva nebo ji
může nahradit použitá telefonní karta. Velmi důležitá je
podobně jako ve škole voda a houba. Chcete vědět, co je
to šlikr ? Je to takové bahýnko z hlíny, které nám pomáhá
lepit k sobě jednotlivé díly výrobku. Důležitý je při lepení
zdrsněný povrch částí. Jako náhražka šlikru se někdy
používá obyčejná voda.
Rozhlížíme se po místnosti. Cože, takového psa lze
také vyrobit z hlíny ? Jasně, že ne. Má sice barvu
keramiky před vypálením, ale olizuje nám ruce a vrtí
ocasem. Je živý…Vidíme tu spoustu dalších věcí –
květináče, hrníčky, cukřenky, dózičky, svícny, kalichy,
talíře a spoustu dalších předmětů. Umí tu vyrobit nápojové
soupravy, jídelní sety, vázy, karafy, džbány.
Z dekorativních věcí nám nabídnou zvonky, zvonkohry,
aromalampy, kahany, závěsné svíčky i kalíšky.
Ptáme se Michaely, zda se účastní výtvarných soutěží
nebo přehlídek či výstav. Říká, že by předměty vhodné
k těmto příležitostem při dostatku času zhotovila, ale v této
fázi své tvorby se věnuje spíše výrobě komerční a
užitkové. Ta se může prodávat při různých poutích, trzích
a příležitostných prodejních akcích. Krásné keramické
jarmarky bychom na mapě naší vlasti našli například
v Berouně, v Kunštátu nebo v Kostelci nad Černými lesy.
Teď prozradíme obecný postup při výrobě keramiky.
Začíná to zhotovením tvaru. Dílo se nechá uschnout a
poprvé se vypálí. Každý používá jinou teplotu tzv.
str. 7
to, co je naučí.
Pomalu se loučíme se čtyřmi lidmi, kteří jsou v zajetí
desítek tvarů, barev a nápadů. Na stole mezi hrníčky
ukázněně leží nekeramická kočička / už se nenecháme
nachytat , i když ten její rezavobéžový odstín …./.
Michaela stále pracuje, jako ostatně po celou dobu naší
návštěvy. U dveří objevíme předměty, které na sobě mají
znak Kamenice nebo různé místní památky či
nápisy.Vůbec nemusíme litovat, že jsme nestrávili
hodinku venku pod modrou oblohou, ale zde v neméně
přitažlivém světě stále přetvářené hlíny.
Kdo do kamenické keramiky chodíte, přijďte určitě
opět. Vy, kdo jste ještě neměli tu čest, neváhejte. Určitě
nebudete zklamáni a pro své nejbližší tu vyberete malý i
větší dárek velmi dobré kvality. Více na
www.keramikaberkova.cz.
přežahu / je to vlastně vypálení na nižší teplotu /.
U slunečních hodin se dostaneme na 940 °C. Poté
následuje glazování. Glazura se provádí proto, aby hotová
keramika nepropouštěla tekutinu. Existuje velká barevná
škála glazur. A konečně přichází definitivní vypálení na
1160 °C.
Aniž by to Michaela věděla, keramickou výrobu
bychom v Kamenici ještě asi před 50 - 60 lety našli, ale
to bylo něco úplně jiného. Je moc dobře, že si své
zkušenosti a znalosti nenechává pro sebe, ale nezištně je
předává dál.
V první řadě vede 3 skupinky celkem asi 17 dětí
z místní základní školy ve věku 6 – 12 let a učí je vyrábět
keramiku. Výhodou je, že si děti mohou do určité míry
zvolit, jaký výrobek si udělají. Nejčastěji jsou to figurky.
Všechny děti z kamenické školy mají několikaletou
průpravu. Dvakrát ročně je navštěvují keramičky
z Moravských Budějovic a učí je pracovat s hlínou.
Dále slečna Berková působí jako učitelka v Jihlavě
na Soukromé vyšší odborné škole grafické a Střední
umělecké škole grafické, s.r.o. Druháky střední školy učí
keramickému řemeslu. Přijde tedy do styku s malými
dětmi i s dospívajícími. Všichni jsou jí určitě vděčni za
Veselé Velikonoce, plné slunce, jara,
posvátných zastavení, tradičních
zvyků a pěkných okamžiků přejí
pracovníci OÚ v Kamenici.
str.
8
Mladý herec
Na kamenickou základní školu chodí jeden herec
Horáckého divadla. Nevěříte tomu? Přečtěte si tedy
následující řádky. / M – Mirek, R – redaktor /
R : Představ se, prosím, všem čtenářům.
M : Jsem Miroslav Jirka z Řehořova a chodím do
6. třídy v Kamenici.
R : Opravdu hraješ v Horáckém divadle v Jihlavě,
v nejvýznamnější krajské scéně?
M : Ano, ve hře od Josefa Kajetána Tyla Strakonický
dudák, kterou má toto divadlo pro letošní sezónu ve svém
repertoáru.
R : V jaké roli jsi obsazen?
M : Hraji Frantíka, syna Kalafuny a Korduly.
R : Kdo hraje tvé divadelní rodiče?
M : Maminku Lucie Štorková a tatínka Josef Kundera.
R : Která byla tvoje první divadelní role v životě?
M : Byl to král v představení Jak děti zachránily svět.
Hráli jsme to u nás ve škole v divadelním kroužku pod
vedením paní učitelky Evy Jelenové. Chodil jsem tenkrát
do první třídy, byla to jedna z hlavních rolí a všechno
jsem zvládl.
Představení Strakonický dudák (Horácké divadlo –
2007), Josef Kundera, Lucie Štorková, Tereza Buštová,
Miroslav Jirka, Ludmila Forétková
Představení Jak děti zachránili svět (2002) – zleva Eliška
Semerádová, Vendula Dvořáčková, Miroslav Jirka
R : Pokračoval jsi dál v dramatické činnosti, když
kroužek ve škole musel skončit?
M : Už tři roky chodím do Základní umělecké školy
v Jihlavě. V dramatickém kroužku nás vede herec a
režisér HD pan Josef Kundera. Ten s námi každý rok
nacvičil některé hry.
R : Jak často kroužek máte a kolik vás tam chodí?
M : Scházíme se jednou týdně a je nás kolem dvaceti.
Z toho 9 hraje dětské role ve Strakonickém dudákovi.
V kroužku procvičujeme divadlo, hrajeme různé hry a
zkoušíme jazykolamy.
R : Hraješ tu roli sám nebo někteří chlapci alternují?
M : Střídáme se tři Frantíci. Mimo mě ještě kluci
z Jihlavy Tomáš Neruda a Martin Dokulil.
R : Chtěl by ses i do budoucna věnovat divadlu?
M : Ano, chtěl bych být hercem, o jiném povolání
jsem zatím nepřemýšlel.
R : Samozřejmě, jsi ještě mladý a na výběr zaměstnání
máš ještě dost času. Přeji ti hodně divadelních i školních
úspěchů a děkuji za rozhovor.
str. 9
Cestovatelská přání
? Chtěl bych se tento víkend podívat autobusem do
Prahy, ale bez většího přestupování a pohodlně ?
! To by šlo, v pátek 15:38 z Kamenice, přestup
v Lukách /16:12/ a v 18:00 vystupuješ na zastávce Praha,
Roztyly !
? A co zpátky ?
! V 8:30 v neděli nastupuješ v Praze na Florenci a jedeš
přímo – v 10:39 vystupuješ na městečku v Kamenici !
? V sobotu z Prahy jede taky něco do Kamenice ?
! Samozřejmě, každou sobotu z pražského Florence
v 7:00 a v 9:09 se už procházíš kolem kamenické kapličky
a přitom vůbec nepřestupuješ !
? Já zase jezdím do Kamenice ke svým známým i
příbuzným a ráda bych se dostala v neděli večer do Luk
nebo do Jihlavy / poslední autobus do srdce Vysočiny
odjíždí kolem 13:00 / ?
! Žádný problém, v neděli v 18:06 nastoupíte na
městečku a v 18:15 jste v Lukách, v 18:30 v Jihlavě,
v 18:50 ve Větrném Jeníkově nebo v 19:05 v Humpolci
/ za Hliníkem / a dokonce ve 20 hodin v Praze / za
studiem/!
? A co v sobotu ?
! Přesně o dvě hodiny dříve 16:06, všechny minutové
časy platí až do Prahy !
? To mně by se zase líbilo jet v sobotu nebo v neděli
na výlet do Náměště / na zámek / či třeba do Kralic
/ Památník Bible kralické /, do Mohelna / hadcová step/
nebo do Moravského Krumlova / Slovanská epopej od
Alfonse Muchy / ?
! Není nic jednoduššího než v sobotu 9:09 a v neděli
v 10:39 vyrazit z Kamenice, náměstí a v 10:45 / sobota /
a ve 12:30 / neděle / jste na konečné v Moravském
Krumlově. Ostatní zajímavé zastávky jsou po cestě.
Zhruba za 4 hodiny zase jedete zpátky bez přestupů přímo
do naší obce !
? Doveze mě tento autobus i někam jinam ?
! V sobotu třeba do Velké Bíteše a v neděli například
do Třebíče !
? Já nejsem náročná, v neděli by se mi třeba nechtělo
vařit a jela bych do Měřína na oběd do restaurace s celou
rodinou ?
! Jasně, v 10:39 z Kamenice a 12:50 zpět z Měřína
linkou ICOMu !
? A co takhle Velké Meziříčí ?
! Tam jste v neděli v 11:00 / v sobotu v 9:30 / a do
Kamenice to jede v 17:45 /neděle / a 15:45 / sobota / !
? Mám trochu obavy, že by na mě v autobuse nezbylo
místo ?
! No stát celou cestu z Prahy nebo do Prahy by nebylo
příjemné, ale i na to se myslí. Místenku lze objednat SMS
nonstop u každého operátora mobilních služeb !
? Jak se dozvím, že mé objednávce bylo vyhověno ?
! Přijde vám SMS odpověď, kde bude uvedeno číslo
sedadla !
? A kde si můžu místenku vyzvednout ?
! Nikam nemusíte chodit, vše dostanete přímo
v autobusu u řidiče !
? Všední dny nejsou autobusovým spojením pokryty?
! Ano, je to pravda, ve všední dny se dostanete
s odjezdem z Prahy v 7:00 jenom do Luk 9:00 nebo do
Okříšek 9:20 a dále do Třebíče, Náměště,
…..Moravského Krumlova. To opačným směrem je to
trochu lepší. Jedná se už o výše zmíněný spoj 15:38
/ ICOM /, který směřuje do Luk a odtud přímo do Prahy!
Tak konec sci-fi. Pražská dopravní společnost REBAG
spol. s. r. o. požádala Krajský úřad v Jihlavě o udělení
licence na novou linku 183 107 Praha – Jihlava - Třebíč
/ Velká Bíteš / - Náměšť nad Oslavou – Dukovany –
Moravský Krumlov, která by oběma směry v sobotu a
v neděli projížděla naší obcí. Poprvé by se to mělo stát
10.6. 2007. Za 2 měsíce se dozvíme, zda bude naše
dopravní obslužnost zpestřena v duchu našeho článku.
str. 10
Vítr a větrníky
Milan Jelen
K výrobě větrníku potřebujeme:
čtvrtku, půlmetrovou hůlku, nůžky,
korálek, hřebíček a kladívko.
Čtvrtku si upravíme do tvaru
čtverce, po diagonále do poloviny
nastřihneme a vzniklé růžky
ohneme ke středu. Na jednom konci
klacku probijeme malý hřebík,
papírovou část upevníme korálkem
a větrník je hotov.
Nebo: ohromné množství umně
tvarované oceli, kabely, šrouby,
nýty, dráty, počítače, žebříky, schodiště, výtahy a desítky
elektrotechnických zařízení. Přesný postup instalace
neznám.
Tato dvě odlišná zařízení mají něco společného. Ke
svému fungování potřebují vítr. Zatímco výroba, provoz
a likvidace papírového větrníku se počítá na halíře a
koruny, kovový větrník funguje a odstraňuje se
v částkách milionových, ale navíc vyrábí elektřinu.
Dál už budu mluvit hlavně o větrných elektrárnách.
V minulých letech jsme je mimo jiné mohli zpozorovat
při našich toulkách Evropou např. v Německu, Rakousku,
Dánsku a třeba i u Bratislavy. Teď začal hon v ČR. Na
desítky obcí naší země je nyní vyvíjen tlak, aby za svými
humny postavily tato technická zařízení.
Základní myšlenka je bohulibá – čoudící komíny,
spoutané řeky a nebezpečné jádro budou nahrazeny
poklidným a vznešeným pohybem velkých vrtulí.
Občané přirozeně vedou diskusi – hluk či nehluk, zjevné
i skryté výhody nebo nevýhody pro ptáky, zvěř a lidi.
Stroboskopický efekt / střídání světla a stínu /, klesání
cen pozemků, snad lákadlo pro turisty. Co však hledisko
estetické, krajinotvorné a historické ?
Budou do budoucna dominantou naší krajiny hrady,
zámky, kostely, boží muka, lesy, skály, hory apod. nebo
vrtule, vrtule a vrtule. Půjdeme dnes odpoledne na hříbky
ke třem vrtulím nebo na křemenáče a bedly na druhou
stranu ke čtyřem vrtulím ?
Někdy bývají VE přirovnávány k vysílačům
mobilních operátorů, ale v rozměrech je často rozdíl
obrovský. „Posedy“ mobilů jsou vysoké tak dvě desítky
metrů a nejnovější elektrárny dosahují v plné výši 150
m. Představte si ,sportovci, fotbalové hřiště na výšku –
tělo stožáru 105 metrů a na něm připevněno další
fotbalové hřiště – už menší bez malých vápen – 90 m, to
jsou vrtule.
Nedávno jsem navštívil 2 větrníky v Pavlově / když
ještě byly 2 /. Technicky jsem byl udiven a krajinářsky
negativně ohromen. Nevím, zda je vám známo, že vždy
ty počáteční dvě na kterémkoliv místě naší republiky,
jsou prvními vlaštovkami počínajícího větrného parku,
který pak čítá mnohem více staveb, aby práce větru byla
technicky a finančně efektivní. S tím samozřejmě souvisí
budování přenosové soustavy i síť komunikací,
umožňující přístup k větrníkům.
Nezanedbatelná je mimo jiné otázka peněz. Kromě
vlastníků zařízení a majitelů dotčených pozemků by si
prý měly přijít na své také obce nebo města. Kupodivu
čím menší obec, tím je zde ochota k budování elektráren
větší. Je jasné, že přidat třeba 2 miliony ke stejně velkému
rozpočtu vesnice znamená víc než přispět např. k částce
25 milionů.
Přemýšlejme však do budoucna. Elektrárna 7 – 10 let
pracuje, aby se zaplatila a pak asi 10 let „vydělává“
v případě nízké poruchovosti a velké přízně větru. Co
s ní potom ? V zásadě existují zhruba 2 možnosti – buď
repasovat a prodloužit o kousek její život nebo
zlikvidovat. Kdo to provede ? Bude ještě existovat firma,
která ji stavěla a nějaký čas provozovala či snad změní
název o jedno písmenko a zřekne se svých závazků ?
Sami nejlépe víte, co naše zákony umožňují. A teprve
potom mohou obce definitivně zúčtovat své „má dáti….
dal…“ , v době, kdy budou muset stavby odstranit nebo
tento pomník navěky obdivovat.
Samozřejmě také draze vykoupená elektřina z VE
požene ceny energie vzhůru. Zajímavá je také prostorová
úvaha o rozmístění a množství větrníků. Pan Daneš
Burket ve svém článku Ekologie: Větrné elektrárny
v české kotlině uvádí, že jedna farma o výkonu
1000MW (jeden blok temelínské elektrárny) zabere území
o velikosti 35 000 km2 , což je území téměř poloviny
rozlohy našeho státu (počítáme-li s tím, že ne všude fouká
vítr nebo vezmeme-li do úvahy existenci přírodních
rezervací). Je potřebné též zmínit, že v současnosti netrpí
naše země nedostatkem elektřiny, ale přibližně 25 %
přebytek energie vyvážíme sousedním státům. Navíc
veškerá větrná energie se musí zálohovat, protože
nedostatečná rychlost větru / ale také vichřice / může
způsobit obrovské výpadky dodávek. Tato náhrada musí
str. 11
Koně,
koníci, koníčci
být nejen kapacitní, ale i velmi rychlá. To v našich
podmínkách dokážou /ať se nám to líbí nebo ne/ pouze
tepelné elektrárny.
Berme tedy Pavlov jako novodobý skanzen technické
památky, který nám dokazuje, že i takto se v nejhorším
případě dá elektrika vyrábět, bude – li třeba. Za příznivé
viditelnosti můžete tyto technické památky spatřit ze
silnice u výkrmny vepřů „SELMY“.
O dalších větrných zařízeních musíme nesmírně
odpovědně rozhodovat a ne je budovat chaoticky a
prakticky nekontrolovaně jako všude kolem nás
v Evropě. Své slovo by měli říci občané, zastupitelé obcí,
starostové i rady a hlavně představitelé kraje Vysočina,
ale i ostatních krajů. Každému, kdo má možnost zvednout
ruku pro nebo proti, radím, aby nelitoval cesty do Pavlova
nedaleko Stonařova. Podívejte se na větrník zblízka, ale
udělejte si také malou procházku od místní mateřské školy
asi 500 m k vrcholu silnice směr Telč. Ladí to s věží
kostela.
Zdůrazňuji, že nejsem odpůrcem technického pokroku
a vím, že krásu krajiny je někdy třeba trochu oželet, ale
masové brutální zásahy do krajiny podpořit nemohu.
Při úrovni současných poznatků je třeba se při
postupném útlumu tepelných elektráren zaměřit na malé
vodní stavby / svým zanedbatelným významem
srovnatelných s VE /, zdokonalení výroby atomové
energie s problémy bezpečné výroby a uložení odpadu.
Sluneční energie / ač by se mi líbila / u nás nebude mít
velkou perspektivu. Biomasa / prostorově k pěstování
velmi náročná / a geotermální energie sice elektřinu
nevyrábí, ale můžou ji v mnoha případech nahradit.
Výhody „mixérů“ oblohy : čistá výroba,
nevyčerpatelnost zdroje, poměrně jednoduchá funkčnost.
Nevýhody : závislost na síle větru, estetika krajiny,
nákladná výstavba a likvidace, neprozkoumané působení
na živočichy, nemožnost akumulace vyrobené energie /
prozatím /, nutnost pohotovostní rezervy pro případ
nepříznivého větru a také způsobí zvýšení ceny elektřiny.
Posuďte sami, co je víc ?
Volného času není nikdy dost. Stíháme dny, hodiny,
někdy i minuty. Denních úkolů je mnoho.V práci i doma.
Mít tak někdy celý den pro sebe! Jak bychom jej využili?
Nejdříve bychom se asi dobře vyspali, nabrali síly a pak
se pustili do všeho, na co nám v pracovním týdnu nezbude
prostor.
Nově zvolených zastupitelů jsme se zeptali:
„Jakým třem koníčkům se věnujete nejraději ve
svém volném čase?
(Musím dodat, že se všichni této otázce srdečně
zasmáli, protože pojem volný čas téměř neznají!)
Bumbálek Jaroslav: hory, práce se dřevem, příprava
kulturních akcí
Caha Václav: hra na saxofon, zahrádka, hospodářství
Čáp Radek: četba, jízda na kole, dvě malé dcerky
Duba Miloš: internet, počítač, lehce sport (pasivně
i aktivně)
Javůrek Pavel: fotografování, cestování, sport
Jelen Milan: turistika, sport, práce s informacemi všeho
druhu
Jelenová Eva: divadlo, tanec, ruční práce
Jelínková Karla: zahrádka (letos poprvé po 15ti letech
od otevření obchodu zasela malé záhonky zeleniny),
cestování, tři vnoučata
Kalný Jan: zahrada, rybaření, proniká do tajů svého
nového počítače
Novotná Lenka: četba, cestování, vaření
Sedlák Stanislav: lyžování, jízda na kole, pravidelné
návštěvy bazénu
Šerý Vlastimil: práce na poli, domácí zvířata, hasiči
Vařílek Josef: aktivně divadlo, tenis, otužování
Vebr Bohumír: hudba, cykloturistika, cestování
Zeman Jan: sport, chov holubů, myslivost
Caha Stanislav: sport, truhlářské práce, příroda
Každý přece jenom věděl, čemu by se rád věnoval.
Mnozí by jistě jmenovali i více zálib.
Je nedělní večer. Naši zastupitelé se již zase chystají
do práce.Zítra začne nový březnový týden.
Přejeme nejen jim, ale také všem čtenářům více
volného času na hodnotné záliby, které obohacují život a
přináší uspokojení.
str. 12
Z tvorby kamenických školáků
Děti ze 6. třídy dostali v češtině za úkol vymyslet
smysluplné vyprávění, ale aby to neměly tak jednoduché,
musela všechna slova začínat na stejné písmeno.
Dokázali byste to také?
MARCEL FERDA
Veverka vynášela vysoké větve velkými vraty. „
Vydro, vyjeď, ve vozíku vezu vysoké větve.“ Vydra volá
vlaštovku : „Vlaštovko, vynadej veverce!“ Vlaštovka
volá: „Veverko, vypadni vodsaď!“ Veverka vzala větve,
vyhodila všechny větve vedle vlaštovky. Vlaštovka
vypískla : „Vydro, vezmi veverce všechny velký věci!“
Vydra vystartovala. Vzala veverce : vařečky, vidle, vrták,
vaničku; vedle veverce vyloupala voříšky. Vzteklá
veverka vyházela vlaštovce všechny vzácné věcičky.
Vzbouřená vydra vztekle vyřvávala. Ve výšině vznešeně
vykračoval vlk. Vyhlídl věci veverky, vydry, vlaštovky.
Vychytrale vybafl, vytáhl vousiska, vykulil voči. Velkým
výskokem vyrazil vpřed. Všichni vykuleně vřískli. Ve
vteřině všichni vychladli. Vlk velkoryse vodešel.
„Vyhlídka vyklizená,“ vydechla vyjukaná vlaštovka.
ELIŠKA SEMERÁDOVÁ
Katka Koldová kráčela kolem krásné kapradiny.
Kapradina kypěla krásou. Katka koupila kouzelně
krásnou kapraď. Koupená kapradina krásně krášlila
koutek Katky Koldové. Katky kamarádka Karolínka
Konečná Kristýnce koupila kaktus, který každoročně
kvete. Karlík Kolda koupil Katce kanárka káravého.
Kristýnčino kotě koulí kotrmelce. Karlík ková koně.
Klouček Kuba krásně kreslí. Kristián Kvetovský kluše
kolem Karličky Kubištové ke Karlíkovi. Klárka
Kozáková koupala krásné kotě.
Žáci deváťáci zase vzpomínali na téma Co mi
vyprávěl dědeček. Zde jsou malé ukázky :
NIKOLA FIALOVÁ
Děda mi vždycky vyprávěl, jak vychovával své tři
syny a co všechno s nimi zažil. Nejstarší syn se jmenuje
Libor, prostřední Milan a nejmladší, můj taťka, Zdeněk.
Jednou taťku učil plavat. Můj taťka se ve svém dětství
strašně bál vody. Vždycky, když šel okolo rybníka,
pokaždé ho obcházel a ostražitě sledoval. Prý raději
prolézal ostružinami, než by se přiblížil k vodě.
Děda byl sportovec a chtěl, aby všichni jeho potomci
uměli plavat, proto se mu taťkův rozmar vůbec
nezamlouval.
Jednou v létě se šli projít a obhlídnout okolí, aby viděli,
co se kde změnilo. Děda začal taťkovi vyprávět nějaký
příběh, aby utlumil jeho pozornost. Ve chvíli, kdy došli
k rybníku, taťku chytil, a protože byl v té době lehký jako
pírko, hodil ho do rybníka pár metrů od břehu.
Taťka začal křičet a zoufale máchat rukama. Sice mu
to trvalo, ale nějak se dopachtil na místo, kde už dosáhl
na dno.
Když přišli domů, bábí začala dědovi nadávat : „ Ty
máš ale blbý nápady, co kdyby se kluk utopil !“ Celá
akce však smysl měla, taťka se přestal bát vody.
Teď plave vždy, když má možnost a pro změnu nechce
z vody ven. Nás plavat učil a naučil, ale naštěstí se vzdal
metody svého otce.
RADKA STOJÁNKOVÁ
Líbí se mi, když můj dědeček vypráví příběhy. Ke
konci 19. století odcházeli koutští občané za prací do
Ameriky. Většina z nich našla nový domov ve státě
Nebraska. Odešel tam i můj prapradědeček.
Děda vypráví: „ Z evrpských přístavů byly
vypravovány velké zaoceánské parníky s vystěhovalci,
jejich rodinami a většinou velice skrovným majetkem.
12. června 1896 se můj dědeček, tehdy třiadvacetiletý a
svobodný, s dvěma koutskými občany vydali na cestu
do Hamburku. 22. června už odjíždělli lodí.
Cesta byla velmi obtížná a nesnadná. Seděli na lavicích
v podpalubí v levné třídě. Bylo tam mnoho lidí a mezi
nimi i nemocní. Neměli co jíst a v podpalubí byl veliký
zápach. Můj dědeček měl na cestu jen fazole. Občas
dostal od spolucestujících i něco jiného k jídlu.
Cestování lodí špatně snášel, protože měl mořskou
nemoc. Plavba po moři byla pro něj nezapomenutelným
zážitkem. Okolo parníku plavali velryby i delfíni, které
ve svém vyprávění nazýval mořskými příšerami. Asi po
třech týdnech dopluli do New Yorku. Na ostrově byli
všichni zadrženi a nemocné vrátili zpět do jejich vlasti.
Můj předek v USA zůstal.“
Takto děda často vzpomíná na svého dědečka, který
se po deseti letech vrátil a založil rodinu v Koutech.
A chlapci z devítky trochu lyricky Proč má sluníčko
sedmitečné sedm teček
str. 13
JAKUB REITERMAN
Nad touto otázkou se moc nezamýšlíme, proto jsem
začal bádat a zjistil proč.
Tento příběh začíná na samém počátku světa, kdy
Velká matka vytvářela přírodu. Nejdřív začala krajinou
– vytvářela řeky, hory, nížiny, propasti, bažiny … Pak si
ale řekla, že by to chtělo něco, co by se tu dobře vyjímalo.
Tak začala tvořit stromy – smrky, jedle, borovice. Jenže
!! „ Chtělo by to něco, co by na podzim hýřilo barvami.“
A tak vytvořila jabloně, hrušně, kaštany, topoly … Takto
pokračovala i s keři, houbami a květinami …
Za několik dní se jí zdálo, že je to nějaké nudné, když
vše stojí a nehýbe se. Proto stvořila savce, ptáky, ryby,
plazy a hmyz. Od každého druhu vytvořila tisíce
poddruhů.
Narazila však na problém. Vytvořila predátora pro
mšice, ale nevěděla, jak ho vybarvit. Po chvilce ji napadlo,
že když mají tygři pruhy a gepardi nepravidelná kolečka,
proč by nemohlo mít kolečka pravidelná. Ale kolik ?
Dlouho přemýšlela a hudrovala : „ Sedm dní nad tím
přemýšlím.“ „ Sedm !“ vykřikla. „No jo, ale jakou barvu
? Je to “to“ sluníčko, zní to však žensky, tak červenou .
A tečky černě, protože černá je smrt a ona ji přináší
mšicím.“
Tak vzniklo slunéčko sedmitečné – požírač mšic, se
kterým si matka Příroda lámala hlavu.
kotel nesmazatelné černé barvy a všem beruškám
namaluje sedm černých teček na krovky.
A od té doby mají všechny berušky na zádech sedm
černých teček.
A na závěr: Zkusili jste se někdy vcítit do „duše“
neživých předmětů, třeba obyčejných věcí?
GABRIELA ADAMCOVÁ
Já hmoždíř
Jsem velice starý oprýskaný a těžký hmoždíř. Dívám
se na Vás z police v krásné moderní kuchyni. Zlatavá
barva ze mě už téměř celá opadla a zub času je na mně
znát. Hýčkají mě, leští a chodí kolem mě s úctou. Aby
také ne, znám generace žen, hospodyněk, které mi daly
vůni, a to pokaždé jinou, aniž bych šel na nějaký ples.
Vůni drsných muškátových oříšků, vůni hřebíčku a
skořice. Žádný Dolce & Gabbana /parfém/ se nevyrovná
mé vůni a to ani po 86 letech mé existence. Dýchá ze mě
tržiště, kde pra, pra, pra …bába smlouvala s váženým
kupcem o mé ceně. Byl jsem mladý, zlatý a velice pyšný
! Byl jsem dominantou kuchyně a při drcení koření jsem
se rozezněl jako zvony v kostele. Dnes tyto zvony spí a
já s nimi. Nikdo však neopomene zvednout oči k „spící“
historii, která je na polici, kdykoliv přijde do kuchyně.
JAN NOHA
Kdysi za dávných časů berušky neměly na krovkách
žádné černé tečky.
Všechno začalo tak, že v lese se konal maškarní bál.
Jedna beruška se rozhodla se rozhodla, že se převleče za
muchomůrku. Na krovky si namalovala sedm bílých
teček, navlékla na sebe bílou sukénku a šla. Tolik jí to
slušelo, že i muchomůrky před ní pukaly závistí.
O její kráse se dozvěděla i královna berušek, která
byla velmi pyšná a závistivá. Poručila svému dvornímu
malíři, aby jí také namaloval bílé tečky, ale nesmazatelnou
bílou barvou, protože té berušce se tečky časem smažou,
ale královně nikdy. Malíř ale odpověděl : „ Má vzácná
paní, bílou barvu namíchat neumím. Ve vzdálených
zemích jsem se naučil míchat pouze nesmazatelnou černou
a žádnou jinou.“
Královna měla na výběr. Buď bude mít nesmazatelné
černé tečky na krovkách, anebo nebude mít žádné.
Královna rozhodla, ať jí namaluje sedm černých teček.
Už se těšila, jak ji všichni budou obdivovat. Když však
poprvé vyšla ven, úplně všichni se jí smáli, nejvíce
muchomůrky, neboť se už nemusely za sebe stydět.
Královna byla hrozně zklamaná a rozhodla se, že už
nebude středem posměchu. Poručila malíři, ať namíchá
Karneval v tělocvičně
str. 14
První výsledky
testů na Základní
škole
V mém posledním příspěvku v Kamenovinách jsem
vás informoval o tom, jak chceme zkvalitnit výstup našich
žáků na základě nezávislých prověrek či testů jejich
znalostí. Trochu mě zamrzel výsledek dotazníků rodičů,
kteří vyjadřovali nespokojenost s výukou anglického
jazyka. S napětím jsem tedy očekával výsledky
hodnocení testů z této oblasti. Prozatím byli testováni žáci
šesté a deváté třídy a výsledek je pro nás velmi příjemným
překvapením. V anglickém jazyce byli hodnoceni žáci
v průměru nejlépe. Dokonce i v rámci testovaných škol
jsme v té lepší polovině a to k testům přistupujeme
naprosto objektivně, nic nechceme přikrášlovat. Když
jsem totiž firmě, která testování bude provádět, zadával
počet žáků ve třídách, překvapila mě otázka: „ A kolik
chcete testů?“. Zjistil jsem, že většina škol nebere plný
počet testů a slabé žáky netestuje. Potom musí zákonitě
ke zkreslování výsledků školy jako celku docházet!! U
nás jsme do testů zahrnuli všechny žáky, i když jsme
věděli, že výsledky školy jako celku to sníží. Každý
deváťák však dostal ještě výsledky sám za sebe, a tak
rodiče vědí, jak na tom jejich děti jsou. Dobré hodnocení
v rámci výuky anglického jazyka nevyšlo jenom
v testech, ale historického průlomu jsme dosáhli i
v umístění našich žáků na okresní olympiádě v anglickém
jazyce, kde se umístili na medailových pozicích.
Testy naopak ukázaly, že větší pozornost budeme
muset věnovat rodnému - tedy českému jazyku. Přitom
bych se ale chtěl učitelů tohoto předmětu již dopředu
zastat. Tam je totiž sestupný trend jevem
celospolečenským. V době masivního rozšíření počítačů
a internetu se děti dokáží pochlubit tím, kolik her na
počítači zvládnou, a za čtení knih se málem stydí.
Počítačová gramotnost stoupá, ale gramotnost v rodném
jazyce klesá. Jen se obávám, aby nešlo o nepřímou úměru
- oč lépe děti budou ovládat počítače, o to hůře na tom
budou v českém jazyce.
Na závěr bych chtěl ještě rodičům vycházejících žáků
připomenout, aby se znovu podívali na výsledky svých
dětí z testovaných oblastí. Ty jsou totiž popsány velice
konkrétně i s upozorněním, v kterých oblastech by měl
každý přidat a jaké má předpoklady uspět na zvoleném
oboru po ukončení základní školy.
Bohumil Lála – ředitel ZŠ
Školní
fotozastavení
Vánoční jarmark
Pobyt na horách v Jeseníkách - Kouty nad Desnou
str. 15
Zápis budoucích
prvňáčků
Dne 19. ledna 2007 byl
ochromen život v obci, neboť
po silném větru došlo v noci
k výpadku elektrického
proudu. Porucha byla
odstraněna až v pátek
dopoledne. Ve škole se
neučilo, ve školní kuchyni se
nevařilo, ale plánovaný zápis
do 1. třídy proběhl.
Pedagogové prvního stupně
připravili
netradiční
stanoviště, kde se děti cítily velmi dobře. Organizační
pomoc ochotně zajistily žákyně Gábina Adamcová, Iveta
Kinčíová a sestry Iva a Jana Vrzáčkovy.Odpoledne plné
her, barev, pěkných obrázků a povídání, s prvky tělesné
výchovy a písničkami, se líbilo nejen dětem, ale také
rodičům.
str. 16
Na co se můžete
těšit ve chvílích
volna?
Nejbližší kulturní akcí bude 22. dubna divadelní
představení ve 14 hodin na fotbalovém hřišti - Don
Qichot de la Ancha, které režíroval známý Bolek
Polívka. Toto představení v Den Země bude odměnou
všem občanům za jarní úklid kolem svých příbytků.
Podrobnější informace se dozvíte na plakátech a
pozvánkách.
V dalším měsíci se můžete těšit na „Rodinný víkend“.
V sobotu 12. května se sejdeme ve 14.00 hodin na
dětském hřišti, kde připraví program pro děti Zemanovo
dřevěné divadlo z Brna.Oslava Dne dětí se změní
v oslavu Dne matek. Následovat bude totiž od 16.00
hodin módní přehlídka, kterou zajistí studenti Střední
průmyslové školy z Helenína. Pokud by nepřálo počasí,
uskuteční se tyto pořady v orlovně.
O den později v neděli 13. května začne ve 14.00
hodin v orlovně exhibice mistrů stolního tenisu Milana
Orlowského a Jindřicha Panského. V utkáních
s místními borci i v utkání vzájemném se můžete těšit na
velké sportovní zážitky.
Dne 26. května se na svůj den mohou těšit všichni
jubilanti narození v roce 1947. Setkání po letech bude
jistě příjemné stejně jako zajištěný program, který začne
ve 13.30 hodin. Kdy sraz skončí, záleží jen na
oslavencích.Realizační tým Sboru pro občanské
záležitosti je připraven zajistit vše potřebné ke
spokojenosti hostů.
Sportovním svátkem bude jubilejní XX. ročník běhu
Kamenické patnáctky v pátek 1. 6. 2007.
Snažíme se zajistit některou sportovní osobnost, která
by v závod odstartovala. Hodnotné budou ceny pro
nejlepší i drobnosti pro všechny zúčastněné.
Srdečně jste zváni! Využijte toho, že za Vámi kultura
i sport přijedou do Kamenice.Podpořte akce svou
návštěvou. Je to odměna pro všechny pořadatele i
zúčastněné. Současně prožijete pěkné chvíle volna,
budete relaxovat a společně se bavit!
Příště se dozvíte něco bližšího o programu letošní
poutě, o oslavách 40. výročí postavení základní školy
připravovaných koncertech v kostele a dalších pořadech.
Eva Jelenová
str. 17
13. 5. 2007 ve 14 hodin bude kamenická orlovna
svědkem zajímavé sportovní podívané. Zájemci uvidí při
„práci“ dvě velké sportovní hvězdy minulých let.
Představí se nám vynikající bývalí českoslovenští
reprezentanti ve stolním tenisu MILAN ORLOWSKI a
JINDŘICH PANSKÝ.
MILAN ORLOWSKI je pětapadesátiletý trojnásobný
mistr Evropy ve dvouhře, čtyřhře /s Maďarem
Gergelym/ a smíšené čtyřhře /s Ilonou Uhlíkovou/.
Společně se svým kolegou Panským byli finalisty
mistrovství světa ve čtyřhře. Dvakrát zvítězil na prestižním
turnaji TOP 12 / 1977 a 1983 /. Dvacetkrát získal domácí
titul ve dvouhře, čtyřhře i smíšené čtyřhře. Bydlí v Praze.
Má jednu dceru. Ve své kariéře hrál za Spartu Praha,
Bayreuth a TTC Jülich. Ve volném čase rybaří, hraje tenis
a rád lyžuje.
JINDŘICH PANSKÝ je šestačtyřicetiletý mistr
Evropy ve smíšené čtyřhře / s Marií Hrachovou /. Dvakrát
byl ve finále MS ve čtyřhře a smíšené čtyřhře. Dvakrát
získal druhé místo v turnaji TOP 12. Dvanáctkrát se stal
mistrem Československa ve dvouhře, čtyřhře a smíšené
čtyřhře. Také žije v Praze. Je otcem dvou synů. Dosud
působil v oddílech Sparta Praha, VŠ Praha, TTF
Ochsenhausen, Augsburg, Salder. Má-li čas, věnuje se
fotbalu, tenisu a v neposlední řadě také rodině.
Společenská kronika
Leden:
Paní Marie Škodová z Kamenice
Paní Anežka Moláková z Kameničky
Pan Bohuslav Kratochvíl z Kamenice
85 let
80 let
80 let
Na Luboše Valu z Řehořova nikdy nezapomenou
příbuzní, kamarádi a spolužáci, kteří se s ním
rozloučili v říjnu loňského roku.Odjel navždy do
nebeské krajiny klidu a bezpečí..
Únor:
Paní Anna Bednářová z Řehořova
Pan Petr Kratochvíl z Kamenice
80 let
96 let
Také nám zůstaly vzpomínky na tyto občany:
Březen:
Pan Josef Vostál z Kamenice
Paní Milada Jeřábková z Brodku
Upřímně blahopřejeme!
Marie Zadražilová, Kamenice 460, (29. 12. 2006)
85 let
95 let
František Vala, Řehořov 7, (26. 2. 2007)
Anděla Valová, Kamenice 185, (28. 2. 2007)
str. 18
Dvacátá patnáctka
z pramenů Bohumila Nováka
Běh patří k nejpřirozenějším
pohybům člověka. Jen zlomek lidí
dokáže běhat tak dobře, že se nebojí
každý týden jít „se svou kůží na trh“ a
výkonnostně nebo vrcholově se
poměřit s ostatními.
Takovouto příležitostí na Vysočině
je běžecký vytrvalecký soutěžní
cyklus BĚŽEC VYSOČINY. Jeho
počátky sahají až do roku 1976.
Tehdy byl tvořen 9 závody. V roce
2007 proběhne 32. ročník. Náš závod
KAMENICKÁ PATNÁCTKA je o
něco mladší. Poprvé se uskutečnil
roku 1988. Tehdy už bylo v seriálu
zastoupeno spolu s ním 15 klání.
V současnosti si mohou vytrvalci vybrat z 19 závodů
o délce 6,6 – 21,1 km, mezi nimiž pochopitelně naše trať
nechybí.
Pro vaši představu uvádíme, kde všude se běhá:
/letos od 13.4. do 26.10. s letní přestávkou/
1. PÁVOVSKÝ BĚH – 8,75 KM
2. BĚH CHOTĚBOŘSKEM – 16,1 KM
3. JARNÍ CENA DATALUSKU – 8,8 KM
4. JIHLAVA – TŘEŠŤ – 14,6 KM
5. PLANDERSKÝ BĚH – 9,4 KM
6. STONAŘOVSKÉ ALEJE – 20 KM
7. KAMENICKÁ „15“ –15 KM
8. DAČICKÁ „14“ – 13,2 KM
9. OPATOV, PŘES TŘI HRÁZE – 8,8 KM
10. NOVÉ VESELÍ – 21,1 KM
11. ALEJEMI V KNĚŽICÍCH – 9,1 KM
12. JIHLAVSKÁ HODINOVKA
– 1 HODINA / 14 – 17 KM ? /
13. SÁDECKÝMI VINOHRADY – 6,9 KM
14. ŘÁSNÁ, PŘESPOLNÍ BĚH – 9,6 KM
15. VYSOKÝ KÁMEN – 13,85 KM
16. BŘEZINA V POLNÉ – 10,75 KM
17. BĚH HEULOSEM – 6,6 KM
18. OKŘÍŠKY, BĚH OKOLO DOLŇÁKU – 6,3 KM
19. OKOLO RUDNÉHO – 8,3 KM
Na 20 ročnících KAMENICKÉ PATNÁCTKY se
podílelo mnoho obětavých pořadatelů. Mnozí z nich si
též trasu vyzkoušeli aktivně. Za všechny jmenujme
Miroslava Bumbálka, Miroslava Dvořáčka, Ludvíka
Hrubého, Josefa Vařílka, Tomáše Hrdličku, Jana Bourka,
Aleše Havelku, Aničku Kozovou a vůbec většinu členů
výboru TJ SOKOL Kamenice. Obrovský dík patří i
desítkám sponzorů, kteří dokázali vždy
udržet vysokou úroveň našich
běžeckých závodů.
Na tomto místě bych rád taky
vyjmenoval všechny závodníky, kteří
si své jméno spojili s názvem
Kamenice u Jihlavy v rámci Běžce
Vysočiny : Petr Šťáva, Miroslav
Bumbálek, Milan Malý, Miroslav
Dvořáček, Josef Vařílek, Jan Zeman,
Tomáš Hrdlička, Ludvík Hrubý, Jan
Nejedlý, Martin Stejskal, Tomáš
Pojman, Jan Hlaváč, Aleš Sochor,
Luboš Janoušek a Marek Pojman.
Trať závodu pro dospělé měří
přesně 15 km, je od samého začátku
stále stejná a vede z Kamenice přes Brodek okolo
Panského kopce a hájovny na silnici od Svatoslavi. Potom
míjí hájenku Cípy a přes radošovskou křižovatku se vrací
kolem Urbánkovy samoty zpět do Kamenice.
Pro mládež je připraven 1 nebo 2 okruhy / 1750 m /.
Z městečka se běží k faře okolo garáží, podél potoka až
kousek za plac. U Hrubých zatáčí doprava a za potokem
znovu doprava k zadnímu vchodu místní masny. U
hasičské zbrojnice směřuje ke tvrzi a okolo dolní kašny
do cíle. Tato trať byla také vždy stejná s výjimkou prvního
ročníku, kdy se od potoka přiběhlo na městečko
„Lamencovkou“. Tam byl i první cíl. V loňském roce
/2006/ byl vytyčen miniokruh pro nejmenší po městečku
okolo kapličky a kašny v délce 300 m.
Ve startovních listinách 19 ročníků našeho běhu se
objevilo 279 jmen. Startovali tu běžci z Vysočiny, ale i
z Prahy, Brna, Hradce Králové, Turnova, Plzně,
Č. Budějovic, Šumperka, Přelouče, Sezimova Ústí aj.
Nechyběla ani mezinárodní účast / Polsko, Ukrajina a
Maroko /. Nejpočetnější účast jsme zaznamenali poslední
květnový den 2002 při 15. ročníku. 186 klasifikovaných
běžců – rekord mužů / 69 /, dorostu / 13 / i žactva /101 /
doplnily 3 ženy. Žen bylo nejvíce v následujících dvou
letech – 5.
Pětinásobným vítězem nejsilnější kategorie / ze 7
startů / je Pavel Novák. Tento závodník v současnosti
patří k české maratonské špičce. Mezi ženami tu čtyřikrát
dokázala vyhrát Jana Kopřivová / z 8 startů /.
Pozoruhodná je i pravidelná účast 2 závodníků.
Kamenický Miroslav Bumbálek a jihlavský Pavel Hotař
nechyběli u nás ani jednou na startu. Nejúspěšnější
kamenický běžec Petr Šťáva absentoval pouze jednou.
str. 19
Rekordmanem našeho běhu je Andrej Danilev. Ten
„patnáctku“ dokázal prolétnout v čase 47:17 min. v roce
1997. Z téhož roku pochází i absolutní výkon žen. Karla
Mališová předvedla výkon 1:00, 24 hod.
Mezi žáky drží rekord Miroslav Ludes z Třebíče. 1750
m uběhl v roce 2001 za výborných 5:42 min., v žákyních
drží primát D. Vykypělová ze Starého Města. Roku 2004
trať zvládla za 6:28 min.
Dorostenecké rekordy jsou mladé, na trati dlouhé 3,5
km běhají teprve od roku 2001. Zdeněk Hnilo ze Žďáru
n.Sáz. předvedl čas 10:58 min. / 2002 / a Petra Benová z
Třebíče zvládla tuto vzdálenost za 13:53 min. / 2002 /
„Kamenickou 15“ žáků dokázala 4 krát vyhrát Jarmila
Machačová ze Světlé nad Sázavou. Dnes je tato dívka
jednou z nejlepších dráhových cyklistek v ČR. Třikrát
tu triumfoval Patrik Fink, který byl později velmi dobrým
hokejistou Dukly Jihlava. Stejný počet výher mají na
kontě i někdejší žáci kamenické ZŠ Luboš Kučera a Věra
Kratochvílová.
Raritou je, že v kategorii mužů v roce 1997 zvládl bez
problémů tuto trať Ladislav Novotný ve věku 72 let.
Letošní jubilejní 20. ročník KAMENICKÉ 15 se bude
konat v pátek 1.6. 2007. Těšíme se, že se zúčastníte ať už
jako diváci nebo dokonce závodníci.
Jarní kopaná v Kamenici
Miroslav Kopečný, Roman Procházka, Miloš Kráčmar
Sponzoři: Jaroslav Dvořáček, Obec Kamenice, Josef
Pejchal, Pohostinství Tomáš Hrdlička, Řeznictví Josef
Kratochvíl, pohostinství Jan Kratochvíl, SYS Spektrum
s.r.o., ....
Soupiska hráčů kopané Sokol Kamenice
pro jarní sezónu 2007
Kamenický fotbal prošel od podzimu několika
změnami, Miroslav Sakmar jako hlavní trenér ukončil
tuto činnost a k mužstvu nastoupil nový realizační tým
M. Kopečný, P. Kalina, M. Vébr. Mužstvo bylo posíleno
o hráče J. Řehoře a M. Kráčmara, který se podílí i na
vedení všech tréninků. Družstvo se připravovalo během
zimní přestávky 3x týdně a to v tělocvičně, přírodě a na
nově osvětleném tréninkovém hřišti, které vybudovali
hráči a příznivci kamenického fotbalu. Materiální pomoc
nabídla Obec Kamenice. Za toto všem náleží velké
poděkování. Na začátku bylo stanoveno 32 tréninků a 5
přípravných zápasů se soupeři vyšších tříd. Tato příprava
svoji kvalitou splnila očekávání trenérů.
Hlavním cílem oddílu kopané je stabilizace jeho
umístění na předních místech tabulky 4. třídy. Další
prioritou mužstva je vybudování týmu z řad domácích
hráčů.
Ve spolupráci s Obcí Kamenice a SDH Kamenice
hodláme nadále zvelebovat celý sportovní areál a to
nejenom ke sportovním účelům, ale i k jiným
celospolečenským akcím.
Adamec
Auředník
Dočekal
Fiala
Havelka
Komárek
Kopečný
Kráčmar
Lipš
Maštera
Miloš
Ondřej
Michal
Kamil
Michal
Ladislav
Pavel
Miloš
Jiří
Martin
Molák
Novotný
Pojman
Procházka
Řehoř
Sakmar
Sakmar
Sochor
Večeřa
Vyzibla
Petr
Josef
Tomáš
Roman
Jan
David
Miroslav
Vojtěch
Jaroslav
Lubomír
Tabulka po podzimní části
Rk. Tým
ZápVýhryRemízyPorážkySkóre Body (Prav)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
Ždírec
Smrčná
Brzkov
Střítež
Měšín
KAMENICE
Nadějov B
Bítovčice B
Hybrálec
Věžnice
KTS Jihlava
9
8
6
5
5
4
3
3
3
2
2
1
0
1
3
1
2
1
1
0
0
0
0
2
3
2
4
4
6
6
7
8
8
48: 10
48: 16
14: 11
20: 7
20: 14
18: 18
21: 27
23: 34
16: 32
11: 37
18: 51
28
24
19
18
16
14
10
10
9
6
6
(10)
(9)
(4)
(3)
(1)
(-1)
(-5)
(-2)
(-9)
(-9)
(-6)
str. 20
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku.
KAMENOVINY vydává OÚ Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava
Tel.: 567 273 309, e-mail: [email protected]
Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415
Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 700 kusů.
Toto 17. číslo vyšlo v dubnu 2007. Uzávěrka 30. 3. 2007
Tiskne ASTERA G, Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz
Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen.
Příspěvky přijímá Obecní úřad Kamenice.
Foto na titulní straně Jaroslav Bumbálek - kaple Cyrila a Metoděje u Kamenice