BSF magazín - říjen 2013 - Bohemia Servis Finance as

magazín 2013
časopis pro klienty společnosti Bohemia Servis Finance a.s.
Regionálníředitel BSF
Jan Navrátil:
Průzkum KPMG
BSF, to je
spokojená
firma
Jsem věrný
týmu BSF
O výhodách MLM
Andrea a JiříPokorní
mistři ČR v judu a klienti BSF
Kde se vzaly, tu se vzaly - peníze
Ing. Milan Kosť: „Hypotéky mě baví”
Novinky v portfoliu BSF
Obřísud - za odměnu do Jizerek
Obsah čísla
Editorial
2
BSF - spokojená firma
Lidé mohou být spokojení i nespokojení. Mohou takové být i firmy?
Společnost KPMG zjistila, že ano. A BSF podle ní patří k těm spokojeným.
4
Když čas běží
Léto je za námi a nebudu patrně
daleko od pravdy, když vyslovím obavu,
Novinky v Dříteči
Manažerské školení v Dříteči pod Kunětickou horou přineslo novinky,
které znamenají zkvalitnění práce BSF i nové možnosti pro klienty.
6
že pro mnoho z nás uteklo opět o něco
Firma ve firmě
rychleji, než minulý rok. Sotva stihneme
Jan Navrátil patří bezesporu k top manažerům BSF. Jaké výhody vidí
v systému multi-level marketingu?
zaregistrovat, co se kolem nás děje, už
je to jen vzpomínkou. A to, co se zdálo
původně vzdálené se brzy stane naší
8
přítomností jenom proto, aby se také
Hypotéky mě baví
stalo jen - vzpomínkou. Takto nás tedy
Pracovní úspěchy Ing. Milana Kostě jednoznačně dokazují pravdivost
jeho slov: „Hypotéky mě baví!”
letos minula politika a politika se na nás
také znovu řítí, jako jakýsi neodbytný
a neodmyslitelný kolorit našich dnů.
11
Minula nás dovolená a výlety a leccos
Vítězky odpovídají
milého a třeba i nepříjemného.
Další z bonusových akcí pro manažery a poradce BSF mají své vítěze.
Jaká však může být naše obrana proti
této neuchopitelné pomíjivosti? Žijme
12
v nyní, v „teď”. Soustřeďme se na
Kde se vzaly, tu se vzaly - peníze
přítomný okamžik a vědomě si jej
O historii peněz, ale také o jejich falšování.
vychutnejme. Možná pak v něm a především skrze něj rozpoznáme v pozadí
20
běhu světa nekonečný klid a řád, který
Olympiáda ve Vranicích
nám není zastírán ničím jiným, než
Rozhovor s Andreou a Jiřím Pokorných, reprezentanty v judu a klienty BSF.
naším vlastním lidským shonem. Stačí
opravdu málo, několik drahocenných
minut tak věnujme sami sobě, opravdu
jen několik minut. Je to malá cena za
bohatství klidu, které bude následovat.
Přeji vám příjemné chvíle u nového
vydání BSF Magazínu.
26
Novinky v portfoliu BSF
Investiční zlato a výhodná nabídka energií, to jsou novinky z BSF
28
Obří sud
Za odměnu v Jizerských horách.
Dalibor Vajnar
BSF magazín je časopis pro klienty
společnosti Bohemia Servis Finance a.s.
Klientům je k dispozici prostřednictvím
poradců společnosti BSF a.s. a není
volně prodejný ve veřejné distribuční síti.
BSF magazín - říjen 2013.
Vydavatel:
Bohemia Servis Finance a.s.
Volyňských Čechů 837, Žatec
www.bohemiaservis.cz
tel.: 810 888 900
e-mail redakce:
[email protected]
telefon redakce:
733 728 212
Grafická úprava, sazba:
Bc. Dalibor Vajnar
Tisk:
Ústecké tiskárny, s.r.o.
Uzávěrka tohoto čísla:
30. 9. 2013
svět
BSF
Spokojená firma
Průzkumy mohou být ošemetné, stačí nevhodně zvolit otázky a cíl samotného
průzkumu, abychom snadno zjistili - že jsme se nedozvěděli zhola nic. BSF a.s.
proto neponechala nic náhodě a s cílem zjistit názory spolupracovníků na firemní kulturu, obrátila se na známou společnost KPMG. Spolupracovníci BSF
tak měli možnost vyjádřit svůj názor a přispět tak k dalšímu kladnému vývoji
uvnitř firmy.
Text Dalibor Vajnar
H
ned na úvod je třeba říci, že výsledky
zaskočily i samotné vedení BSF. Ovšem jen
v tom dobrém.
V krátkosti si představme společnost KPMG. Ta je
tvořena celosvětovou sítí poradenských společností
poskytujících služby v oblasti auditu, daní,
poradenství a práva, a to v široké škále různých
odvětví. Za fiskální rok končící 30. 9. 2012 dosáhla
tato síť výnosu ve výši 23,03 miliardy dolarů. Tolik
stručně o KPMG.
Proč průzkum?
Nikdo se nemůže posunout kupředu, dokud
skutečně nepozná sám sebe. Bez příkras a sebeklamu. To platí pro jednotlivce i pro firmy. Toto
sebepoznání je tak nezbytným prostředkem na cestě
k vytyčenému cíli, spokojeným klientům a zdravému
firemnímu duchu.
Proto se mohli poradci a manažeři společnosti
Bohemia Servis Finance a.s. anonymně vyjádřit
prostřednictvím on-line formuláře a přispět tak
k dalšímu zlepšování vnitrofiremních procesů
a nálady.
Rozdělení respondentů
1) dle délky pracovního poměru 69 % respondentů
je u společnosti déle než 3 roky, 19 % 6 měsíců až 3
roky a 12 % 6 měsíců a méně.
2
2) dle nadřízenosti a podřízenosti - 53 %
respondentů byli poradci bez podřízených, 47 %
tvořili pracovníci ve vedoucích pozicích (manažeři,
supervizoři, teamleadeři)
3) dle věku - 33 % respondentů je ve věku 40-49 let,
31 % 50 let a více, 25 % 26-39 let, 11 % do 25 let
4) dle doby působení ve finanční oblasti - 60 %
respondentů pracuje ve finanční oblasti více než 5
let, 19 % 3-5 let, 15 % 1-3 roky, 6 % méně než rok
Otázky se týkaly těchto náležitostí:
1) spokojenost s komunikací
2) spokojenost s týmovou spoluprací
3) spokojenost s nadřízenými
4) celková spokojenost
Respondenti byli také požádáni, aby se pokusili
charakterizovat společnost Bohemia Servis Finance
pomocí tří výrazů. Těmi nejčastějšími byly nakonec
tyto:
•LIDSKÝ PŘÍSTUP
•JISTOTA
•DŮVĚRA
Výsledky průzkumu KPMG jsou jednak
potěšitelné, jednak inspirativní. Především jsou
ale zcela jasným důkazem, že BSF má našlápnuto
správným směrem.
KOMUNIKACE
45 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10)
39 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)
TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE
48 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10)
38 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)
MŮJ NADŘÍZENÝ
71 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10)
15 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)
CELKOVÁ SPOKOJENOST
59 % velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10)
28 % spokojeno (oceněno známkou 6-8)
VNÍMÁNÍ VEDENÍ SPOLEČNOSTI
65% velmi spokojeno (oceněno známkou 8-10)
24% spokojeno (oceněno známkou 6-8)
84 %
86 %
86 %
87 %
89 %
3
svět
Novinky
v Dříteči
K
rásné počasí venku, uvnitř, oblečení v dress
code, to již tak skvělé nebylo, přestože
klimatizace běžela naplno. Příval novinek ale
dal přítomným brzy zapomenout na krůpěje potu.
Organizátorka celého dne, ředitelka BSF
akademie Mgr. Pavla Hanusová, nenechala hned
od počátku nic náhodě a pevně třímala otěže přednášek i přestávek. Její velitelský čas platil pro všechny stejně a i díky tomu zazněly vždy především
jasné a výstižné informace.
Na úvod výkonný ředitel BSF Roman Kratochvíl
seznámil přítomné s výsledky průzkumu provedeného společností KPMG (píšeme o něm na předchozí dvoustraně). V průzkumu se spolupracovníci BSF
mohli nedávno vyjádřit k otázkám týkajícím se jejich
spokojenosti se svými manažery, s vedením
společnosti, s komunikací ve firmě apod. Výsledky
byly povzbudivé a sám Roman Kratochvíl byl jimi
mile překvapen a nebojím se říci, že i dojat.
Předseda představenstva BSF, Oto Toferner, pak
v několika vstupech „zásobil“ všechny přítomné
množstvím informací týkajících se spolupracovníků
i klientů. Právě pro klienty BSF bude velmi významným plusem rozšiřování portfolia produktů, a to
například pokud jde o nemovitosti. Díky spojení
s realitními odborníky společnosti CERET REALITY,
budeme schopni našim klientům poskytnout i služby úspěšné realitní kanceláře. Dalším rozšířením
nabídky je využití možností investic do zlata, tedy
kovu, jenž si stabilně udržuje svojí hodnotu a v krizových dobách poskytuje jistotu neztrátové investice. Portfolio produktů bude také obohaceno o nabídku levných energií a mobilního volání. Společně
s dosavadní kvalitní škálou produktů nyní bude BSF
Ing. Milan Kosť
se ve svém vstupu
věnoval spolupráci
s hypotečními
makléři.
8
4
Dne 1. 8. 2013 se v golfovém areálu Kunětická Hora
uskutečnilo školení manažerů Bohemia Servis Finance
v pozici od 4. stupně. Témata školení se týkala
především aplikací nových, prorůstových obchodních
novinek a postupů.
Text Dalibor Vajnar Foto Dalibor Vajnar, Aleš Háva
Jan Navrátil dokázal svým proslovem
zapůsobit na celý sál.
Oto Toferner před posluchače
předstoupil s konkrétními novinkami.
moci svým klientům předložit opravdu komplexní služby, které jim
ušetří nemálo času a finančních prostředků. Tyto změny jsou dychtivě
očekávány a nelze pochybovat o tom, že se stanou prostředkem
pro další kvalitní službu stávajícím i novým klientům BSF.
Zajímavý byl i vstup reg. ředitele BSF Jana Navrátila. Úspěšný
a zkušený harcovník trefně popsal vše, co je nutné udělat pro úspěch
vlastní firmy. Jeho slova o tom, že omezit nás může jen naše vlastní
pohodlnost, absence vize a nedůslednosti, byla provázena hrobovým
tichem v sále a zapůsobila i na mnoho podobně úspěšných kolegů.
Jeho vlastní zkušeností podložený proslov by se dal tesat do kamene
a s jeho obsahem se ve stručnosti seznámíte o stranu dále.
Příznačná pro celý maraton přednášek byla výborná atmosféra
ve Velkém sále dřítečského centra. Přestože se vystřídalo mnoho
přednášejících, oni i jejich posluchači nepostrádali úsměv a celkový
dojem nelze shrnout jinak, než jako velmi příjemný a povzbudivý.
Věřme, že domů se pak všichni rozjeli plni elánu do další záslužné
práce.
Dnes jsem si uvědomila, jak se Bohemka za těch čtyři a půl roku posunula kupředu.
Všechna témata byla zajímavá a ilustrovala, jak lidé v BSF vyrostli. To je pro mě to
nejcennějšía těším se na budoucnost.
Lenka Adrlíková-Hantlová
5
firma
firmě
O VÝHODÁCH MLM
Text Jan Navrátil, Dalibor Vajnar
Foto Dalibor Vajnar
Většina
lidí má tendenci v případě
neúspěchu hledat příčiny všude jinde než
v sobě. Já sám jsem na začátku své práce v oboru
Multi-level marketing. Výraz,
který mnoho lidí u nás nemá příliš v lásce
a současně jej považují za překonaný. MLM přesto
ocenili velikáni jako Warren Buffett a Bill Gates. Warren
Buffett dokonce až ve svých 75 letech, kdy po pečlivém
pozorování prohlásil, že pokud by měl založit nějakou další
společnost, byla by založena právě na multi-level marketingu.
Každý v systému tvoří jednotku, která může něco vyrobit. Cokoliv.
To je základ aktivního příjmu. Zodpovědná manažerská práce
a budování nižších pozic jsou potom cestou k vytváření pasívního
příjmu. Je to přece prosté, pokud máte právě schůzku s klientem
a deset vašich spolupracovníků také, právě v tuto chvíli vám běží
jedenáct možností k úspěchu. Sami to nemůžete dokázat. Můžete se
udřít k smrti, a přesto nedosáhnete toho, co manažer s dvaceti lidmi.
ztratil tři roky přesně tímto. Spoustu času jsem strávil
vymýšlením zdůvodnění svých nízkých týdenních výkonů
a přikrášlováním statistik. Tři roky jsem obelhával sám sebe
a nikam jsem se neposunul. Pomocí mi však byl fakt, že jsem si to
nakonec UVĚDOMIL. Restartoval jsem se a první úspěchy mě
motivovaly k tomu, abych je následně násobil. Dnes jsem za tyto
tři roky rád, protože mi ve skutečnosti nesmírně pomohly.
Posunuly mě od několikrát opakované činnosti, která nikam
nevedla k tomu, že jsem začal opakovat činnost, která
mě posune. Analýza vlastních úspěchů a propadů,
to je velmi důležitý prostředek na cestě
ke stabilní a úspěšné kariéře.
„Raději budu mít 1 % z práce 100 lidí, než 100 % ze své vlastní práce.“
(J. Paul Getty o základním pilíři síťového marketingu)
Nevidím smysl v kanceláři, ve které bude sedět deset manažerů.
Cesta vede přes deset kanceláří s manažerem a jeho týmem.
Uvědomme si zde ještě jednu věc, BSF nám umožňuje, abychom
po skončení své aktivní kariéry předali celý svůj kmen
komukoliv, tak co třeba svému potomkovi? Nebo svému
nejlepšímu manažerovi? Zde totiž nebudujete něco pro
někoho, ale budujete skutečně něco VLASTNÍHO.
Ještě jednou: BUDUJETE VLASTNÍ FIRMU!
Odměna je přímo úměrná
investovanému času a úsilí a přitom s celkem
zanedbatelnými náklady oproti kolegům v jiných
oborech. Vrátíme se nyní ještě k Warrenu Buffettovi. Kdysi
jsem se seznámil se třemi body, které vyhodnotil jako největší výhody
multi-level marketingu a tehdy jsem si uvědomil, že sám se intuitivně
těmito body řídím již mnoho let.
1) Word of Mouth marketing.
Úspěch
však tkví ještě v něčem
Spotřebitelé mají pohnutku poskytnout informace dalším spotřebitelům. Tento
marketing dává lidem důvody mluvit o vašich produktech a službách. Mnoho lidí mi volá jen
proto, že na mě dostali doporučení, je to třeba čtyřicet telefonátů týdně. A je to výsledek
usilovné a poctivé desetileté práce, ničeho jiného.
dalším. Svou práci dělám deset let. Žijí
2) Prakticky žádné náklady.
přitom ale mezi námi tisíce lidí, kteří ji dělají
Ano, moje práce mi stále dělá radost, dobře mě živí
Warren Buffett dlouhé roky podnikal v oborech, které vyžadovaly značné investice do nákladů.
Později se vyjádřil, že 80 % jeho majetku pohltily náklady na jeho firmy. V našem oboru
investujete především svůj čas a svoji vůli. Sjednám jednoho klienta? Dokážu i deset. Sjednám
deset klientů? Dokážu i sto! Pokud dokážete za den být aktivní u jednoho klienta, proč by to
nešlo vícekrát?
a zabezpečuje mé děti, kterým ji jednoho dne mohu
3) Nepotřebujete školy.
mnohem déle. Proč tedy mnoho z nich nedosáhlo
úspěchu? Práce, kterou děláte, vás musí BAVIT!
předat. Buduji něco, co se neztratí. Cožpak vás by to
nebavilo? Vybudujte svoji firmu ve firmě a buďte
úspěšní. Buďte disciplinovaní a nakonec dojdete
k vlastní seberealizaci tím, že budete moci
vykonávat tu činnost, pro kterou jste
se rozhodli a máte ji rádi.
6
Zde se mažou veškeré rozdíly mezi lidmi. Plusy a mínusy, které by vás jinde mohly
limitovat, zde padají. Nezáleží na tom, jakého vzdělání jste dosáhli, vzdělávat
se můžete zde. Zde se totiž teprve ukazuje, jací jste lidé a co ve vás je.
Ukáže se, jaké úsilí dokážete vyvinout a to nejlepší je, že je vyvíjíte
především pro SEBE! S vaším rostoucím úspěchem bude mít
navíc firma více možností investovat do vašeho
dalšího vývoje a opět podpořit váš růst.
Regionální ředitel BSF Jan Navrátil na srpnovém
setkání manažerů v Dříteči velice zajímavě
hovořil o výhodách multi-level marketingu
a práci na vlastním úspěchu. Asi nejlepším
důkazem vážnosti jeho slov bylo hrobové ticho
v sále během celé přednášky.
„Základem úspěchu je vybrat
si společnost s produktem, kterému
důvěřuji a mohu ho s klidným svědomím doporučit.“
Toto je asi moje nejoblíbenější věta od Warrena
Buffetta. Já už jsem si vybral. A nezapomeňte, že klient
pozná, zda svému produktu a společnosti věříte anebo ne.
Tak jako ve sportu stále hraji za stejný klub, v práci zůstávám
věrný týmu BSF. Plně důvěřuji tomu, co se v tomto týmu
odehrává. Společnost Bohemia Servis Finance poskytuje
manažerům veškeré podmínky k tomu, aby mohli být
maximálně úspěšní a současně aby mohli dostoupat vyšších
úrovní, než na kterých momentálně jsou. Ano, leckdo může
mít třeba výhrady. Co mu brání v tom, aby se vypracoval na
pozici, ze které může věci měnit nebo může ke změně
inspirovat? Dostáváme se tak k další výhodě, vy totiž
přece nemusíte souhlasit s tím, jak práci dělá
váš nadřízený. Přeskočte ho a dělejte
práci podle sebe.
Nezapomeňte, že i jiné
firmy na trhu mají schopné poradce.
A stane se, že vám odvedou klienta. Jenže co
jiného to je, než inspirace k tomu, být ještě lepší?
I vy jste si přece přivedli klienta, který jinde nebyl
spokojený. Skalní klienti vám zůstanou právě proto,
že svou práci vykonáváte dobře. A nikde není psáno, že se
klient, který odešel za lepší vidinou, jednoho dne nevrátí,
protože mu u konkurence nebylo plněno tak, jak si
představoval. Stejně tak, jak se vyvíjíte vy ve své práci,
vyvíjí se i klienti. I oni musí poznávat, získat
zkušenosti jinde a poznat, že se mají kam
vracet. Není zde tedy místo pro
zhrzenost a smutek.
Co více však ještě dělá
manažer? Dává příležitost jiným lidem,
vytváří pracovní místa. Vykonává tvrdou práci,
je za ní ale také odměněn. Každý manažer by si měl
vzpomenout na dobu před a nyní, na to, jak se mu změnil
život. A kdo z manažerů by měnil? Lze snad nalézt jistotu práce
ve státní instituci nebo snad v bance či v továrně? Největší naší
jistotou je přece vlastní každodenní svědomitá práce. Každý
manažer může dát práci mnoha šikovným lidem okolo. Může do
nich investovat čas, pomáhat jim k úspěchu. A budou-li úspěšní
oni, bude pak přece automaticky úspěšný také i on sám.
„Čím více pomáháte jiným, tím vyšší pasívní příjem máte.“
(Richard De Vos o podstatě MLM)
7
svět
Text Dalibor Vajnar Foto archiv Ing. Milana Kostě
8
Život hypotečního makléře Ing. Milana Kostě byl vždy pevně svázán s nemovitostmi.
Ať již v rámci studia, dosavadních profesí i rodiny. Proč se jim tedy věnuje i nadále
v podobě hypoték? Jeho odpověď na tuto otázku je prostá:
Hypotéky mě baví.
•Milane, seznámíte nás se současnými trendy na trhu
s hypotékami?
Dle mých zkušeností v současné době vedou fixované sazby.
Nejčastěji se jedná o tříleté a pětileté fixace, přičemž ty druhé jsou
častější. Ubývá také stoprocentních hypoték, tedy lidé si již na dům
za milion nepůjčují milion, ale snaží se mít částečně vlastní zdroje,
což má vliv na sazbu i schválení hypotéky. Dalším trendem je,
že klienti přestali tolik sledovat sazbu, za níž si hypotéku berou
a všímají si také její poplatkové struktury. To přisuzuji rozsáhlé
reklamní kampani, která v minulých měsících probíhala.
•V poslední době zaznamenáváme ze strany bank přes 200
akčních nabídek k hypotéčním produktům za rok, před 3-4 lety
jich bývalo řádově kolem 20-30 za rok. S čím by mohly přijít,
aby mohly nabídnout klientům něco více kromě slev?
To je zajímavá otázka a hlavu si s ní lámou v mnoha bankách.
Směrů je několik. Například orientace na externí partnery, což jsme
my, makléři, kteří tvoříme velkou část jejich produkce. Výhoda
spočívá v usnadnění komunikace s bankami, on-line aplikace,
přenášení podpisových práv na makléře apod. Z toho pro klienty
plynou výhody například při vyřízení hypotéky a zvýšení rychlosti
schvalovacího procesu.
Další možností je obměna metodiky bank. Každá banka má svoji
a žádná z nich nepokrývá zcela všechny možnosti na trhu.
Zaznamenávám tedy nyní snahy některých ústavů o vyplnění těchto
„děr“ v nabídkách a snaze vycházet klientům vstříc.
Třetím směrem je zaměření se přímo na klienta samotného,
jedná se například o různé nadstandardní služby zdarma, například
prohlídka konkrétní nemovitosti odborníkem, který zjistí její stav,
či snaha o vyjednání výhodnější ceny s majitelem kupované nemovitosti nebo realitní kanceláří. Toto jsou služby, které poskytuji
třeba já sám, ale banky se zatím angažují velmi pozvolna.
•Jaký je podle vás optimální rytmus zprostředkovatele, pokud jde
o hypotéky? Máte nastavenou svojí laťku?
Vezmu-li to od svých počátků, uvědomoval jsem si, že pouze
každodenní styk s klienty a řešení jejich požadavků mě mohou
pozvednout na takovou úroveň, kdy budu schopen zcela profesionálních výkonů. Dlouhodobým vývojem jsem u sebe dospěl
k jistému současnému optimálnímu rytmu. Nyní tak sám po sobě
požaduji, abych každý týden získal dva nové klienty řešící otázku
financování a moje produkce činila minimálně šest uzavřených
hypotéčních úvěrů měsíčně. A zde opravdu pomáhá, že pokud
pracujete kvalitně, doporučení se mezi lidmi šíří samo. Funguje to.
•Jaké máte zkušenosti se spoluprací s poskytovateli hypoték?
Každá banka má samozřejmě svoji metodiku, ale konkrétní
jednání a řešení jsou vždy o lidech. V každém bankovním ústavu
musíte nalézt člověka, se kterým si „sednete“ lidsky i profesně.
Je pravdou, že v některých bankách jsem takové lidi našel bohužel
až na několikátý pokus. Vyžaduji vždy kvalitní komunikaci, je to
přece v konečném důsledku v zájmu klientů.
•Hypotéky byly v minulosti považovány za určitý luxus, který si
nemohl dovolit každý. Dnes na hypotéku dosáhne více lidí, než
tomu bylo dříve. Existuje mezi vašimi klienty typická skupina?
Přiznám se, že žádnou typickou skupinu nepozoruji. Spolupracuji
jak s podnikateli, tak i se zaměstnanci. Vzhledem k větší vstřícnosti
bank si nyní úvěr může dovolit mnohem širší spektrum lidí, nejedná
se již o záležitost nějaké vyvolené skupiny. Stejně tak, i konkrétní
hypotéky jsou určeny na různé účely, koupě bytů, refinancování,
výstavby, koupě RD, takže nic nepřevládá. Je to všem závislé na
lokalitě, já působím Brněnsku, Vysočině a části východních Čech.
•Sazby jsou nyní nízko, je ta správná doba na řešení bydlení,
neboli – když ne teď, tak už snad nikdy?
Doba je relativně příznivá, ale nejsem zastáncem toho, jít
do akce za každou cenu. Je stále třeba vyhodnocovat, zda klient
na hypotéku má i z dlouhodobého hlediska. Ten závazek je přeci jen
dlouhý a je pravděpodobné, že v průběhu splácení někdy dojde
k navýšení sazby. To by znamenalo nemilé překvapení pro toho,
kdo by si nyní vzal hypotéku na hranici své únosnosti. Je tedy
paradoxně nutné být více opatrný, než kdyby sazby byly na střední
či vyšší úrovni.
•Ceny nemovitostí stále ještě klesají nebo stagnují, zároveň
dosahují historického dna i úrokové sazby, což napomáhá
rozhýbání hypotéčního trhu. Banky letos odhadují jeho cca 15%
růst. Jste optimistický i do dalších let?
Je nutné říci, že ten zmiňovaný nárůst zčásti tvoří trh refinancování hypotečních úvěrů, kdy se vlastně jedná o již poskytnuté
úvěry. Každopádně to letos nevypadá vůbec špatně. Každá doba má
plusy i mínusy, média nás sice masírují informacemi o nízkých
cenách nemovitostí, ale spíše se nyní dostávají zpět na reálné ceny.
Vždyť v roce 2007 zažily panelové byty jejich raketový růst a zájemci přepláceli nabídkové ceny jen proto, aby je získali. V Čechách je
dosti silně zakořeněna touha po vlastnictví nemovitosti, v okolních
státech to není tak silné. Věřím, že s růstem ekonomiky a s tím
souvisejícím opětovným růstem sazeb, bude i nadále velký zájem
o vlastní bydlení.
•Kolem jaké částky se pohybuje dnešní průměrný hypoteční úvěr
na bydlení?
Zde je třeba vycházet ze statistik, celorepublikový průměr je 1,5
milionu. To je ale zase hodně odvislé od lokality, na Vysočině je to
například mnohem horší než v Brně.
9
z čehož také pramení, že je finančně nezatíží tolik, jako kdyby
koupili předraženou nemovitost, jejíž financování by jim,
a v konečném důsledku i mně, mohlo způsobit problémy. Mohu
pomoci i s rekonstrukcemi, výstavbami i rozpočty. Posledním
bodem pak je, že neustále přemýšlím nad novými obchody.
Nespím na vavřínech a snažím se neustrnout.
•Jaká informovanost dnes panuje mezi klienty, resp. zájemci
o hypotéku?
Z mého pohledu se úroveň v tomto ohledu zvyšuje, zejména
u mladé generace, pro kterou není problém si cokoliv najít
na internetu. Takové klienty mám rád, hledají totiž specialistu
v oboru a obyčejně se ke mně dostanou po schůzkách s jinými
makléři, se kterými nebyli spokojení. Proto velmi vítám, že BSF
nám dává možnost specializovat se na tento konkrétní druh
produktů a tím klientům nabízet perfektní servis.
•Co považujete za největší výhody a nevýhody hypotéky?
Výhodu spatřuji v tom, že se dle mě jedná o jednu z nejlepších
investic. Plusem je, že si „kupujete čas“. Hypotéka je vlastně koupě
například třiceti let času, kdy si své bydlení můžete pořídit hned.
Drtivá většina lidí nemá na to, aby platila nájem a ještě si spořila
na vlastní bydlení. Nevýhodu pak spatřuji v jistém stresu
pramenícím z vědomí závazku, který musíte pravidelně splácet.
•Jaká byla vlastně vaše cesta k finančnímu poradenství?
Mamka se poradenstvím zabývá již sedmnáct let, a protože jsem
sem tam něco pochytil, začal jsem si všímat, že třeba moji přátelé
nemají zcela optimální produkty, nedokázal jsem ale přesně
specifikovat proč. Nakonec to vedlo k tomu, že jsem se z vlastní
iniciativy nechal proškolit, abych věci rozuměl. Začal jsem s klasickým finančním poradenstvím a po získání zkušeností jsem se
rozhodl specializovat.
•Proč jste se rozhodl zaměřit především na hypotéky?
Hledal jsem syntézu všech svých dosavadních zkušeností. Mám
vysokoškolské stavební vzdělání, můj otec vlastní stavební firmu,
takže mnoha stavbami jsem také prošel, pracoval jsem v projekční
kanceláři a poté jsem se pět let zabýval oceňováním nemovitostí
ve znaleckém ústavu. Chtěl jsem tedy toto vše spojit a k tomu mi
hypotéky připadaly ideální.
•V čem si myslíte, že spočívá jádro vašeho úspěchu?
Odpovím v bodech, tím prvním je zápal pro danou věc. Mě hypotéky opravdu baví, stejně jako všechny věci s tím spojené a klienti
to ze mě vycítí. Za druhé, rád poznávám nové lidi. Navíc při vyřizování hypotečního úvěru s klienty trávíte mnoho času, někdy se
z nich stanou známí nebo i přátelé a to mě moc baví. Třetí bod,
na nic si nehraji. Čím déle tuto práci dělám, tím více se snažím
mluvit jednodušeji a „lidštěji“. Klient chce věc pochopit a nemá
zájem o spousty cizích slov. Čtvrtým bodem je v mém případě jakýsi
nadstandard, který jsem schopen poskytovat v souvislosti s mojí
odborností na oceňování nemovitostí a stavebním vzděláním.
Mohu tak klientům pomáhat s výběrem a prohlídkou nebo vyjednáváním. Umožním jim tím získat nemovitost za přiměřenou cenu,
10
•Nedávno jsem četl průzkum, který se týkal deseti povolání,
které u nás lidé nejméně touží vykonávat. Mezi nimi se objevila
i práce finančního poradce, byť s bezpečně nejvyšším průměrným
výdělkem. Když se podíváte zpět, měnil byste? Má vám vaše
současná činnost stále co nabídnout?
Myslím, že výsledek tohoto konkrétního průzkumu pramení
spíše z toho, že lidé tuto práci hodnotí podle jejího relativně
těžkého začátku. Totiž, když začínáte podnikat, musíte to o sobě
dát vědět, to je stejné ve všech oborech a mnoho lidí s tím má
problém. Ostýchají se, mají obavu, že budou někoho otravovat.
A to je také nejčastější důvod, proč uchazeči o tento obor skončí.
Jenže, to je jen první fáze a po jejím překonání záhy poznáte,
že klienti velmi dobře poznají výhody, které jim poradenství nabízí
a začnou vás sami doporučovat. Je třeba vytrvat, protože se jedná
o velmi zajímavou práci. Skoro bych se ale vsadil, že kdybyste se
zeptal jakéhokoliv finančního poradce, zda o této práci někdy
v minulosti snil, odpoví záporně. Její klady se totiž odhalují
postupně. Dá se ale také říci, že ona prvotní fáze odfiltruje ty, kteří
nejsou pro obor vhodní a je tedy asi dobře, že existuje. Každý si tím
musí projít a dokázat, že na to má. To jsou základní zkušenosti,
poté se již může rozmýšlet nad případnou další specializací.
•Může makléř pro klienta znamenat větší výhodu, než kdyby
zájemce o hypotéku šel rovnou do banky?
Zásadní výhodou je, že makléř může vybírat to nejlepší.
Zástupce banky má jeden produkt a spoustu podmínek. Makléř si
s klientem sedne a postupně mu odhaluje výhody a nevýhody
různých nabídek. Klient tak může virtuálně nahlédnout třeba do
třinácti bank, znát detailní informace a to vše za jednu návštěvu
u makléře. Tedy, úspora peněz i času. Jen málokdo si může vybrat
hypotéku pouze na základě výše sazby. Většina klientů je nestandardních, s různými omezeními a to banky často nejsou schopné
individuálně řešit. Poradce tak může pomoci i v tomto ohledu.
Také vyjednání lepších podmínek je možné. Díky podpisovému
právu dostane klient službu od A do Z a v podstatě se nemusí o nic
starat. Poradce tak pro klienta znamená jednoznačný přínos.
Milane, děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.
Vítězky odpovídají
svět
Dvě z letošních bonusových akcí BSF, konkrétně Dovolená pro poradce a Dovolená pro manažery, obě
s bonusem v podobě poukazu na zájezd v hodnotě 20 000 Kč, již mají své výherkyně. Požádali jsme
tedy paní Ludmilu Břečkovou a Evu Šplíchalovou o odpovědi na několik otázek.
Ludmila Břečková
manažerka
Jaké byly vaše začátky
ve finančním oboru a kdy
jste se dostala do fáze,
kdy už byste neměnila?
Tato činnost byla vlastně
původně nabídnuta mému
manželovi. Bylo to v době
8. měsíce mého těhotenství.
Na školení jsem ale nakonec
jela já. Nevydržím být pouze
doma a bylo pro mě velmi
příjemné dostat se mezi lidi.
Po mateřské dovolené jsem
řešila, zda nastoupit do zaměstnání nebo pracovat ve
finančnictví. Spočítala jsem si, kolik si vydělám v zaměstnání a kolik
jsem si dokázala vydělat při mateřské a to rozhodlo. Otevřela jsem
si kancelář ve Žďáru nad Sázavou a osud tomu chtěl, že jsem začala
pracovat pod Zdeňkou Kosťovou. To bylo rozhodující, Zdeňka je pro
mne důležitý člověk a stále se mám od ní co učit. Každý z nás
máme v životě chvíle, kdy přemýšlíme, zda práci, kterou děláme
a s kým ji děláme, je to pravé. A tato práce je především o vztazích
Eva Šplíchalová
vedoucí obchodní skupiny
Jaké byly vaše začátky ve finančním oboru a kdy jste se dostala
do fáze, kdy už byste neměnila?
V oboru jsem začínala po absolvování Základního semináře
u BSF a.s. v lednu 2011.
Na začátku onoho měsíce jsem se
zúčastnila pohovoru u mojí bývalé
třídní učitelky ze střední školy
Mgr. Lenky Andrlíkové – to bylo
překvapení , po 10 letech se
vidíme s učitelkou angličtiny
na pohovoru týkající se financí.
Na základě důvěry k ní jsem se
zúčastnila semináře i přesto, že se jednalo o práci, jíž jsem si v mém
případě neuměla nikdy představit. Jelikož jsem na seminář nechtěla
jet sama, požádala jsem svoji sestru, aby jela se mnou.
Tehdy nám byl na semináři představem produkt Filip Exclusiv, z nějž
jsem byla nadšená a uvědomila si, že tak, jako toho o financích
a možnostech v nich moc nevím já, tak na tom můžou být i ostatní
lidé. Chtěla jsem hned všem vysvětlit, jak moc je tento produkt
důležitý a proč by ho měli mít. Líbila se nám filozofie a způsob
jednání firmy BSF a.s, takže jsme to se sestrou zkusili. Mgr. Lenka
Andrlíková mi říkala, že dva roky to bude jako na houpačce, asi tako-
a já jsem si uvědomila, že na svém profesním životě nechci již nic
měnit.
Souvisí Váš úspěch v bonusové akci s nějakým mimořádným
úsilím nebo jste zachovala svůj standardní pracovní program?
Většinou jsem postupovala zcela standardně, pracuji prostě každý
den. Na každý měsíc si určím, co chci udělat a jaký výdělek ten
daný měsíc budu mít. Samozřejmě v době, kdy probíhala bonusová
akce, jsem si produkci více sledovala.
Považujete bonusové akce za přínos k motivaci?
Obrovský přínos, kde je motivace je i výkon! U nás v kanceláři se
vždy domlouváme, jak jsme na tom a motivujeme se navzájem,
aby se vyhlášené akce zúčastnilo co nejvíce kolegů z kanceláře,
nebo abychom na akci jeli společně. Tímto chci vyjádřit velký vděk
a zároveň poděkování BSF a.s., že celý rok probíhají bonusové akce,
které nás podporují a motivují.
V současnosti běží další bonusová akce, jdete „do toho“?
Samozřejmě, že jdu ,,do toho“. V této firmě se nedá odpočívat!
Jak jste si svoji výhru užila?
Jsem ve fázi výběru. Těším se, že se v zimním období pojedu
podívat za sluníčkem, pravděpodobně do Egypta.
vou dobu se prý budu ujišťovat, zda v tomto oboru zůstat. Měla
pravdu.
Souvisí Váš úspěch v bonusové akci s nějakým mimořádným
úsilím nebo jste zachovala svůj standardní pracovní program?
Můj úspěch v bonusové akci nijak nesouvisel s nějakým
mimořádným úsilím. Zachovala jsem si svůj standardní pracovní
program, ve kterém pokračuji systematicky dál. Buduji a tvořím si
tým spolupracovníků, je to moje práce. Pokračuji dál a kdo ví, třeba
se na mě štěstíčko při losování v nových bonusových akcích znovu
usměje.
Považujete bonusové akce za přínos k motivaci?
Bonusové akce jsou fajn a je to pro mě určitě motivace a přínos,
jakýsi dárek navíc. Je to poprvé, kdy jsem něco vyhrála, nemohla
jsem tomu uvěřit a moc si toho vážím.
V současnosti běží další bonusová akce, jdete „do toho“?
Nová bonusová akce v podobě dovolené mě samozřejmě opět
velmi potěšila. Už se nové soutěže účastním a jistě tam opět nebude jen jeden kupon, ale více. Musíme jít tomu štěstíčku trochu
naproti, ne?
Jak jste si svoji výhru užila?
Plánujeme s manželem, že se poletíme na podzim ohřát někam
do tepla nebo se s dětmi v zimě vydáme na zimní dovolenou, třeba
do Alp. Určitě si to ale užijeme.
11
12
Kde se vzaly,
tu se vzaly...
peníze
Nutné zlo, ale někdy také smysl života,
to pro lidstvo představuje šustivý
i cinkavý vynález majícína chod
našícivilizace zásadnívliv.
Protože princip „něco za něco“
nemohl vytrvat věčně,
přišly na svět peníze.
13
Peníze dnes bereme jako cosi samozřejmého,
co zde muselo být již od pradávna. Vnímáme je
buď jen jako cosi virtuálního na bankovním účtu
a pokud je právě používáme, myslíme na jejich
hodnotu. Ani nás přitom nenapadne, že i ony
měly kdysi svůj počátek. Pojďme se tedy projít
minulostí a poodhalit dějiny peněz, které měly
a mají na naší civilizaci zásadní dopad.
Text Dalibor Vajnar
kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn
Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století
platilo kousky plátna.
První peníze necinkaly
Oblast mezi Eufratem a Tigrisem u Perského zálivu
se stala kolébkou rozvinuté sumerské civilizace.
Směnný obchod se zde již začal projevovat jako
dosti nepraktický, představme si, že na trhu chceme
získat vyšívaný ubrus a přitom máme doma stádo
ovcí… Jak na to? Řešení bylo moderní a přetrvalo
v podstatě až do doby nedávné. Na svět totiž přišlo
oběživo kryté konkrétním zbožím. Pranic tedy
nevadilo, že se jednalo o útvary vyrobené z pálené
hlíny. Tvar „peněz“ určoval druh zboží nebo komo-
Tak to máte za dva delfíní
zuby, paní Nováková
„Mušlové” peníze používané
na Šalamounových ostrovech
S rozšiřováním dělby práce v období prvních
městských civilizací se objevila potřeba platidel. Již ze
základní školy víme, že platidly se v minulosti stalo
vše, co mělo nějakou hodnotu, tedy většinou
zemědělské plodiny, dobytek, ale i delfíní zuby.
Latinský výraz pro peníze - pecunia, vznikl z termínu
pecus, označujícím právě dobytek. Lidé ale měli
velkou fantazii, ve světě se platilo totiž i kamennými
kotouči, solnými tyčemi, rýží anebo rumem.
Takový směnný obchod měl však jednu zásadní
nevýhodu v tzv. double coinsidence, tedy „dvojí
shody potřeb“. Pokud někdo chtěl konkrétní věc,
musel nalézt toho, kdo jí má a je ochoten jí směnit
právě za to, co on nabízí. Druhou možností pak bylo
měnit a měnit jako onen dědeček v pohádce a také
patrně s podobným výsledkem.
Proto se už v předhistorických společnostech začal
prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí
vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které
byl každý ochoten přijmout, i když je právě
nepotřeboval. Nejznámějšími příklady jsou mušle
Hliněné „peníze” nalezené v oblasti dnešního Iránu, Iráku a Sýrie.
dity, které je kryly. Ano, tak, jako byly ještě před pár
lety kryty bankovky zlatem státních bank. Nacházíme tedy hliněné peníze, z nichž jedny měly hodnotu
například ovce, jiné hodnotu nádoby s olejem či daného množství medu.
S tímto vývojem logicky vyvstala potřeba
institucí, které by „krycí“ komodity shromažďovaly.
A zde hledejme prapůvod bank, v Sumeru však
nesly jiný název – bankovní chrámy. Za uložení
komodit, zvířat nebo jiného směnitelného zboží,
Do širokého užívání se od roku 1200 př. n. l. rozšířily z Číny jako platidlo nevelké, lesklé mušle,
které vešly ve známost jako „kauri“. Svou velikostí, hladkým lesklým povrchem, krásným tvarem,
mechanickou odolností a hojným výskytem se staly ideálním předmětem výměny. Jedná se
o ulity dvou druhů zavinutců, penízkového a kroužkového. Jejich cena rostla v poměru ke vzdálenosti od přirozeného zdroje. Přestože v 6. století před naším letopočtem vyrobili Číňané první
bronzové peníze ve tvaru zavinutců, velmi rychle se toto přírodní oběživo rozšířilo téměř do
poloviny světa. Čím dále od přírodního zdroje člověk žil, tím více si zavinutců cenil. Například
v Ugandě, kde se používaly zavinutci zcela běžně jako platidlo až do poloviny 19. století, byl kurz
u kmene Baganda stanoven podle ceny krávy, která se rovnala 2500 kusům ulit kauri. Koza stála
500, kuře 25, sloní kel o hmotnosti 30 kg stál 1000 kauri. Ještě do roku 1950 v jižní Nigérii stála
nevěsta podle věku a krásy od 200 000 do 700 000 kauri. V africké
Guinei se zavinutci jako měna také hojně používali a v roce 1971
zhotovili platnou hliníkovou minci s nominální hodnotou 50
cauris. Tato mince obíhala v Guinei pouze jeden rok od jejího
vydání. Termín „kauri“ je odvozen z řeckého slova znamenajícího
prasátko, zřejmě pro určitou podobnost připomínající záda
tohoto zvířete. Zavinutci se stali i komunikačním prostředkem,
na pobřeží Guinejského zálivu si domorodci ještě dnes „dopisují“
pomocí mušlí kauri. Tyto zprávy se nazývají „aroco”. Obsah aroka
lze vyčíst z počtu mušlí a jejich umístění. Jedna mušle znamená
zápornou odpověď, dvě mušle obrácené k sobě znamenají
přátelství. Naopak mušle odvrácené od sebe znamenají
nepřátelství. Kdo chce vyznat lásku, musí poslat šest mušlí.
14
obdržel majitel daný počet hliněných platidel. A nyní
se již mohl zvesela vydat na trh a zakoupit si onen
kýžený ubrus.
I přes velkou výhodu tohoto systému hliněných
peněz byla brzy zřejmá jeho vada na kráse - mohl
totiž fungovat jen v Sumeru. A tak přišel nástup
drahých kovů.
Od prutů k mincím
Staří Egypťané kupodivu moc neřešili praktičnost
placení a kovem se platilo podle váhy. Na trzích se
platilo zlatými náramky nebo se zlato odsekávalo
z valounů. Zlaté pruty označené faraonovou pečetí
pak následovaly o něco později.
Stále jsme se tedy ještě nedostali k mincím, ale to
se nyní změní. V 7. stolení před naším letopočtem
nechal král Lýdského království (přibližně na území
dnešního západního Turecka) Allyattés, vyrobit první
mince ze slitiny zlata a stříbra. Jeho syn Kroisos pak
všechny nechal stáhnout z oběhu a nahradil je ryze
zlatými, s ražbou lva a býka. Razil i stříbrné mince, jež
platily za desetinu jedné zlaté. Sláva, moc a bohatství
Kroisovi vydržely ale jen do doby, kdy narazil na perského krále Kyra.
Lýdská zlatá mince
Kroisos byl poražen, praktičnost mincí naopak
začala vítězit na celé čáře. Možnost jejich počítání
zjednodušila platební proces a starověký obchod se
mohl zdárně rozvíjet v Řecku, Itálii, Makedonii
i v severní Africe. I Římská říše přešla na tento způsob
platby, když opustila, stejně jako jiné latinské
a etruské oblasti, užívání navážených kusů lité mědi.
A skočíme-li o notný kus na východ, přibližně ve
stejném období přešla k mincím i Čína.
Zajímavé je, že nejstarší druhy mincí nebyly
vyráběny ražbou, ale litím. Výroba, při níž se
roztavený kov naléval do připravených forem a dál se
ještě upravoval, byla však procesem zdlouhavým a
neefektivním. Během středověku se proto rozvinula
metoda ražení mincí, s jejímž využitím bylo možné
vyrobit velké množství mincí v poměrně krátkém
čase. Zrodilo se pregéřství neboli ražebnictví. Ale to
předbíháme, mincím totiž vyvstala konkurence.
Papírové tažení
Že má Čína na světovou ekonomiku zásadní vliv
v dnešní době, to víme. Ovšem jejím hybatelem se
stala již před staletími, alespoň v jistém smyslu.
Za vlády dynastie Tang (618-907) rozhodl císař KaoTsung o zavedení papírové podoby peněz.
Čínské „létajícípeníze” (nahoře) a platebníúpis (vpravo) se staly
prvníformou papírových peněz.
Nový systém byl od počátku postavený na důvěře
a zárukách. První využití papíru jako jakéhosi platidla
spočívalo ve vytvoření dopisů - poukázek na určitý
obnos při platbách na velké vzdálenosti. Jednalo se
o bezpečnější způsob převodu majetku, který Číňané
nazvali "létající peníze". Použití papíru jako náhražky
drahých kovů, tak jak ho známe dnes, započalo
v izolované provincii Sečuán trpící častým nedostatkem mědi, jehož důsledkem byla nemožnost používání běžných bronzových mincí (bronz je slitinou
mědi a cínu). Obchodníci tedy nabídli značné
zjednodušení obchodu (papír) a po jeho rozšíření
vláda tento systém velice rychle od soukromníků
převzala. Za dynastie Sung už na bankovkách
vládnoucí třída vydělávala. Nejprve putovaly drahé
kovy do úschovy, vyměnily se tedy za papírové
peníze. Ty měly jen omezenou dobu platnosti,
nejčastěji tři roky, posléze musely být vyměněny,
přičemž si vláda strhla 3% za poskytnutí služby.
Nejslavnějším čínským emitentem papírových
peněz se stal Mongol Kublaj Chán, jenž založil
důvěryhodnost své měny deklarováním, že jeho
peníze musí být přijímány v celé říši, jinak hrozí trest
smrti. Jako další krok a své posílení zvolil zabavení
veškerého zlata a stříbra, přičemž nezáleželo na tom,
kdo jej do říše a jak dostal.
V patnáctém století se ale Čína užívání bankovek
víceméně vzdala. Kvůli nevědomosti, nezkušenosti
či hamižnosti vládců, kteří nekonečnou emisí dalších
peněz spustili proces inflace, paradoxně klesla
i hodnota prakticky od počátku bezcenných kusů
papíru. To nakonec v roce 1455 vedlo ke stažení
papírových peněz z oběhu a několik dalších století
se k nim Čína nevrátila. Malá zajímavost, anglický
a vlastně již mezinárodní výraz „cash“ prý pochází
původně právě z názvu čínské mince „kai-yuan“ se
čtvercovým otvorem uprostřed. Používala se právě
v období dynastie Tang před nástupem papírových
peněz.
V Evropě v té době stále ještě zaujímaly neotřesitelnou pozici mince, od 17. století byla jejich výroba již částečně mechanizovaná. Nahlédneme-li do
Čech, nejstaršími penězi byly denáry, přesněji české
a moravské denáry, které zaznamenáváme asi
od roku 970 a inspirovaly se v bavorských mincích.
Za vlád různých panovníků se pouze měnily vyražené
motivy. Jenže na přelomu 12. a 13. století již bylo
nutné z důvodu opotřebovanosti přijít s nově vyrobenými platidly. Přemysl Otakar I. tedy přišel s brakteáty, jednostrannými stříbrnými ražbami, Václav II.
Čínská mince kai-yuan.
Athénská tetradrachma,
449–404 př. n. l., 17 g stříbra
Aes Rude - nezpracovaný kus
mědi o 2 g až 2,5 kg, užívaný
na italském územív 1. tis. př. n.l.
až do přelomu 4. a 3. st. př.n.l.
jako směnný prostředek
Aes Signatum, tedy značený kov.
Měly destičkovitý tvar a vážily
1,6 kg, jejich rozměr byl 9x17 cm.
Motivem často to byl býk nebo jiná
zvířata. Od latinského výrazu pecus
(skot) je odvozen i název pro peníze
- pecunia a odtud vzniklo i české
slovo peníz, peníze.
15
k nim pak přidal pražské groše ražené v Kutné Hoře.
Pražský groš měl tuhý život a byl nahrazen až po 247
letech stříbrnými tolary a krejcary za vlády
Ferdinanda I.
V již zmíněném 17. století ale také dochází
k nedostatku stříbra na starém kontinentu a Stockholmská banka následně vydala papírové peníze,
Ř ímská stříbrná mince
z roku 42 př. n. l.
Stříbrný denár Boleslava I. Jato
prvníčeská měna, byly raženy
od 60. let 10. stoletído 13. století.
Jejich kvalita (obsah stříbra) však
na konci 12. stoletívelice upadala.
Stříbrný groš Václava I. Pro svoji
kvalitu a stálost byl groš oblíbený
a berný po celé Evropě.
Zlatý floren Jana Lucemburského,
prvnízlatá středověká mince
v Českých zemích.
Jáchymovský tolar. Vzorem byla
saská mince Klappmützentaler.
Ražba byla zahájena z podnětu
rodu Šliků r. 1520. a zastavena
na jaře roku 1528 z příkazu
Ferdinanda I. Od jména jáchym.
tolaru se později odvozovaly názvy
dalších mincía měn, tolary
a dolary.
16
Papírové peníze vydané Stockholmskou bankou
psal se rok 1661. Dalším důvodem postupného
nástupu papírových peněz byl fakt, že kovová
platidla čím dál víc nestačila pokrývat prudký růst
objemu transakcí v obchodním styku. Aby se
nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy.
Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky.
Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry,
ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit
držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo
obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod,
byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná
hodnota závisela na platební morálce konkrétního
emitenta. Banky proto začaly směnky vykupovat
a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky.
Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo
zlatem.
Švédského příkladu následovala Anglie, kde
vzniknuvší Bank of England poskytla půjčku králi
Vilému III. Oranžskému, jehož dvůr se topil v dluzích.
Bank of England se tak postupně stala správcem
anglických zlatých rezerv a začala vydávat bankovky,
které byly kryté zlatem. Tento přístup se rozšířil i do
jiných zemí a to přispělo k hospodářskému rozvoji.
Vzájemný měnový konverzní poměr se odvozoval
právě od množství zlatého obsahu. Takto kryté
bankovky bylo možno
kdykoliv po předložení
směnit za komoditu, která
měnu kryla. Toto komoditní
krytí měny tvořilo
rovnovážnou měnovou
soustavu, za kterou ručili
emitenti bankovek.
První "bankovky" na území rakouské monarchie se
začaly vydávat na konci
vlády Marie Terezie. Poukazy
začala emitovat Vídeňská
centrální banka, proto se
začaly nazývat „Bancozettel”, doslova „bankovní
lístek”. Počeštěním vznikl název „bankocetle”. První
oficiální bankovka, vydaná na státní náklady byla
vydána v emisi k 1. lednu 1800. Lidé však tehdy
k novým kreditním, a tím pádem nehodnotným
penězům neměli důvěru.
Všechno celkem dobře šlo jen do dob, než přišly
na svět ekonomické krize, tedy do 20. století. Tehdy
střadatelé často požadovali výměnu bankovek
za zlato a nastaly problémy. Dobře míněné zlaté krytí
tak bylo postupně opuštěno a z bankovek se stala
zákonná platidla, za něž ručí stát. Do stejné situace
se ale již dávno předtím dostaly kovové mince.
Původně totiž měly stejnou hodnotu jako drahý kov,
ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně
úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má
určitou hmotnost a určitou kvalitu. Později se mince
začaly zlehčovat příměsemi levnějších kovů a jejich
hodnota začala být spjatá s kredibilitou panovníka,
který je vydal. Různé mince měly různou pověst
v zahraničí a byly různě ceněny. Nakonec došlo
k tomu, že materiálová hodnota mincí se stala nižší,
než jejich nominální hodnota. Mince je tak dnes
v podstatě pouze „kovová bankovka“.
A co koruna?
Historie názvu naší měny se píše vlastně od roku
1892, kdy Rakousko-Uhersko opustilo užívání měny
s názvem zlatý ve prospěch měny nové, koruny.
V roce 1918 tento název převzala nově vzniklá
československá měna. Tou první byla stokorunová
státovka (ano, do roku 1926 totiž vydával peníze
stát), následovaná i prvními mincemi, dvaceti
a padesátihaléři. První naší bankovkou byla
dvacetikoruna vydaná roku 1926 nově vzniknuvší
centrální československou bankou.
Stokorunová státovka z roku 1919.
Naše prvníbankovka z roku 1926.
Prvorepubliková pětikoruna. Jedna z nejoblíbenějších mincímezi sběrateli, představuje
totiž naprostý ideál. Nádherné zpracování,
rozmanitost ročníků, variant, druhu kovu
a počet ražených kusů. Jejím autorem
je sochař Otto Gutfreund.
Za doby existence Protektorátu Čechy a Morava
existence koruny přetrvala, její hodnota však byla
uměle snížena Říšskou bankou na potupný poměr 10
korun za 1 marku. Decimaci měny také velmi
napomohla krádež našeho měnového zlata.
Koruna však nakonec přečkala i dvě poválečné
měnové reformy a doprovodila nás až do 21. století.
A co takhle
peníze falšovat?
Historie padělání peněz je zřejmě jen o pár dní mladší
než peníze samy. Svědčí o tom nálezy padělků nebo
celých padělatelských dílen, ale také záznamy o tvrdých trestech, které stíhaly penězokazce. Dokud se
platilo drahými kovy, nejběžnější metodou bylo
přimíchávání méně ušlechtilých přísad do slitin. Tato
praxe ovšem nelákala jen padělatele, ale rovněž i samotné státy, které si tak vylepšovaly rozpočet a zároveň roztáčely kola inflace.
Ražba mincí
ve středověku.
Padělky mohly být dvojího druhu: ražené a lité.
Ražené padělky jsou mnohem vzácnější, protože
obtížnost výroby přesných razidel, později strojová
ražba bránily většímu rozšíření falešných ražených
mincí. Jinak je tomu ovšem s litím, které šlo provádět
doslova primitivně. Napodobovaly se především zlaté
mince, kdy se lité padělky pozlacovaly. Často se však
padělaly i větší nominály mincí stříbrných, které se
obdobně stříbřily. K rozpoznání litých padělků od pravých mincí jsou hned dvě cesty. Prvním znakem je to,
že padělky jsou o něco menší než originál. Je to tím,
že chladnoucí horký kov zmenšuje ve formě svůj
objem a tím ubývá mince na průměru. Druhým
rozpoznávacím znamením je ostrost mince. Žádná litá
mince nemůže mít ostrost mincovního obrazu i písma
mince ražené. Kontury jsou trochu rozmazané, plochy
nerovné a nečisté, celá mince působí jaksi měkčeji.
Pravý rozkvět padělatelství přišel ale až se zavedením papírových bankovek. Po skončení americké
občanské války se odhadovalo, že až třetina všech
amerických peněz v oběhu jsou padělky. Americký
dolar ostatně i nadále zůstává nejpadělanějším
platidlem světa.
Státní padělatelství sloužilo někdy jako „tajná
zbraň“. Jako příklad je možné uvést francouzského
císaře Napoleona. Když se mu v roce 1806 podařilo
obsadit Vídeň, dal okopírovat tiskařské desky, konfiskovat originály a potom nechal v Paříži i v Itálii
tisknout velmi kvalitní padělky. Zároveň přikázal
falšovat ruské a anglické bankovky, ale nikdy neměl
příležitost uvést svoje plány do praxe. Na jeho
„omluvu“ lze snad uvést fakt, že se Velká Británie
koncem 18. století pokusila pomocí padělání
francouzské měny (tzv. asignátů) zničit Francouzskou
republiku. Po roce 1918 se zase maďarští padělatelé
zaměřili na padělání československých korun, jednalo
se prý o „odvetu“ za to, že se Slovensko odtrhlo od
Uherska a stalo se součástí Československa. Stejně
tak, němečtí nacisté padělali v době druhé světové
války zejména britské libry, jednak s cílem opatřit si
devizy, kterých měli zoufalý nedostatek, jednak
rozvrátit britské hospodářství.
Českým zemím se padělání peněz samozřejmě
nevyhnulo. Například v 15. století provozoval
v jeskyních na Zlatém Koni u Koněprus falešnou
mincovnu Petr Kořenský z Terešova, který byl majitelem blízské tvrze Korno. Šlo o chudé sídlo a nelze
předpokládat, že by tedy oplýval velkou sumou
peněz. Přesto se po určitém čase neobyčejně
vzmohl, zakoupil další sídla a dokonce byl jmenován
v dlužní listině Voka z Rožmberka mezi těmi, kteří
mu půjčují částku 2100 zlatých. Lze se tedy
domnívat, že tento majetek nebyl získán legálním
a čestným způsobem. Na místě falešné mincovny
bylo nalezeno několik předmětů dokazujících jeho
činnost. Jedná se například o dřevěný mincířský štok,
dřevěnou nádobu se zbytky měděných odstřižků,
postříbřené měděné střížky, ražené falešné mince
a další. Padělatelé se samozřejmě zaměřili na soudobé drobné mince, takzvané peníze, na které se dělil
pražský groš.
V roce 1858 tehdejší majitel hradu Kámen
uskutečňoval přestavbu, při níž byly v zasypaných
sklepích objeveny kleště a klešťovité stroje k bití
mincí, pláty s výkroji ve tvaru penízků a mnoho uhlí.
To vše bylo nesporným důkazem padělání peněz
na hradu Kámen. Na svědomí je měl Oldřich Fifka
z Vydří a na Kameni, který byl sice po obvinění z padělatelství roku 1476 komorním soudem osvobozen
pro nedostatek důkazů, ale o 400 let později přeci
jen vyšla pravda najevo!
Již před rokem 1886 se v jeskyni Čertova díra
ve vrchu Kotouč u Šternberku přišlo při výzkumu
na pozůstatky rozsáhlého falzifikátorského mincovního díla, množství měděných plátů s vyraženými
otvory i s tavicími kelímky. Podle počtu otvorů byla
odhadnuta kapacita dílny z druhé poloviny 15. st.
na 4000 drobných mincí.
Za vlády Jagellonců a prvního Habsburka,
Ferdinanda I., byl základní jednotkou mincovní
soustavy stále pražský groš, který se dělil na 7 peněz
bílých (velkých) a 14 peněz černých (malých),
přičemž bílé peníze byly nejrozšířenější. Černé peníze se lišily od bílých nižší váhou i jakostí, především
však jiným mincovním reliéfem. Většina lidí neměla
možnost, a ani neznala postup, jak zjišťovat jakost
mince. Také váha drobné mince se nekontrolovala,
Falešné mince ze 16. století
vyrobené z mosazi.
Měděné střížky nalezené
na brněnském Špilberku, jsou
důkazem, že se zde v 15. století
padělaly pražské groše.
Falšováníje stále „in” Toto je
raznice na výrobu falešných
keltských mincí, kterou používali
tři padělatelé na Slovensku.
Takto to vypadalo v padělatelské
dílně v Koněpruských jeskyních.
17
Václav Hanka, padělatel,
který to nemyslel ve zlém...
... a jeho výrobek, údajně mince
knížete Rastislava.
protože šlo řádově o pouhé desetiny gramu. A tak se
zrodila myšlenka na podvod. Kdyby se podařilo černý
peníz rozklepat na velikost bílého a na místě
rozklepaného obrazu vyrazit lva s opisem, získali
bychom snadno bílý peníz a zisk by byl stoprocentní.
V roce 1950 tak byla v Praze objevena nádobka
s mincemi z 1. poloviny 16. století. Bylo mezi nimi
velké množství padělků, zejména bílých penízů a mezi
nimi i jedna kuriozita. Bílý peníz Ludvíka I. s rázem
Ludvíkova černého peníze na rubu. Protože ráz mince
je zcela ušlechtilý, musíme předpokládat, že toto
falešné dílo vzniklo v řádné vládní mincovně. Toto je
tedy jeden z důkazů padělání přímo ve vládní
mincovně.
Za třicetileté války se u nás padělání dopustila
také dánská vojska. V Hradci u Opavy byla zřízena
mincovna, z níž vycházely krejcary, dvoukrejcary
a groše zhotovované většinou z mědi, někdy trochu
postříbřené. Za mincovní kov posloužily staré mince
a měděné pivovarské pánve. Šlo o napodobeniny
císařských mincí, které byly antidatovány, tedy dostávaly dřívější letopočet 1623. Obyvatelstvo bylo
násilím nuceno, aby nehodnotné mince přijímalo,
sami Dánové však požadovali placení jen v pravých
mincích. Albrecht z Valdštejna dostal od císaře pokyn,
aby dobyl Opavu a zmocnil se mincovny, a tak byl 17.
července 1627 dobyt i Hradec.
Vůbec nejznámějším a historicky doloženým
padělatelem je bezpochyby Václav Hanka, pracovník
Národního muzea. K jeho jednání jej však nevedla
touha po penězích, ale snaha o povznesení národní
hrdosti. Spolu s rukopisy Královédvorským a Zelenohorským vyrobil falza mincí, které měly platit na Velké
Moravě. A právě tyto mince odstartovaly nedůvěru
k pravosti obou rukopisů, protože na Velké Moravě
se mince vůbec nerazily.
Je znám velký počet dalších padělatelských dílen
v Čechách, například jeskyně Babí Pec na Kozákově,
při výzkumu z roku 1936 zde byly objeveny kousky
cisury, měděný odpad, s vyraženými kotoučky a měděné postříbřené střížky. Předmětem padělání byly
stejné mince jako v případě změněné padělatelské
dílny v Koněprusích. Na začátku 20. století se při
bagrování Vltavy a stavbě nového nábřeží u pražského Žofína zase přišlo na 41 měděných střižků, z nichž
měly být zhotoveny jednak peníze a jednak groše.
Šlo o nedokončené padělky mincí opět z druhé
poloviny 15. století.
Za vlády přemyslovce
Vladislava II. klesla jakost
českých mincí, naše země však
zaznamenala za jeho vlády
rozkvět.
Když padělá vládce
Paděláním se ale nezabývali jen zločinci. České mince
z období 11. - 12. století byly podrobeny zkoušce
a ke všeobecnému překvapení se zjistilo, že dvě
mince téhož panovníka se od sebe podstatně liší.
Jeden stříbrný denár byl značně těžší než ten druhý.
Rozborem ryzosti a porovnáním hmotností mincí se
zjistilo, že si čeští panovníci falšováním mincí přilepšovali. Ve středověku můžeme nalézt mince s ryzostí 958/1000 až 965/1000. V tomto případě jde o
jakost skutečně vynikající, která se ve středověkých
pramenech označuje jako stříbro královské, stříbro
ryzí. Mince se však nerazí z čistého stříbra. Mincovní
kov často obsahuje umělou příměs, takzvaný náčist.
Můžeme se ptát, kolik náčistu se přidávalo z důvodů
technologických a kolik se ho přidávalo proto, aby se
na této výrobě vydělalo. Snižování ryzosti stříbra je
jedním ze zdrojů výdělku pro vydavatele. A tak se
stalo, že začal úpadek české mince. Vidíme to na
vzhledu denárů z dvanáctého století. Technické
provedení zároveň ukazuje stále více ledabylou
a nedokonalou práci. Denáry jsou často nedoražené,
s četnými případy dvojrázu.
Úplná katastrofa potkává obsah mincí za vlády
Vladislava II. Jakost denáru klesá na pouhých
164/1000, ale to jsou vlastně ještě kvalitní kusy. Je
totiž možné najít i exempláře, kdy jakost není lepší
než 50/1000. Nakonec můžeme doložit četné
exempláře, které jsou úplně měděné. Jsou plátovány
pouze tenkou vrstvičkou stříbra, která měla vytvořit
iluzi mince kvalitní, pravé. Tyto měděné plátované
ražby jsou ve skutečnosti padělky, i když oficiální
vládní padělky.
Nemáte náhodou falešné euro mince?
Na rozdíl od bankovek může být odhalení kvalitního padělku mince v běžném platebním styku
složitější. Méně kvalitní padělky poznáte ihned, ty zdařilejší vyžadují více času a bystré oko. Jako
příklad použijeme fotografie falešné mince, která byla v oběhu v Německu.
Použití jiných (levnějších) materiálů se obvykle projeví buď na barvě mince, anebo na optických
vadách (například světlý proužek na stříbrné části mince na obrázku). Pozorněji se podívejte i na
přechod jednotlivých materiálů (použití více různých materiálů je jedním z ochranných prvků
euromincí). V našem případě je na první pohled vidět, že zlatá část mince, resp. její okraje,
rozhodně "nesedí" se stříbrnou. I přes snahu padělatelů o co nejlepší ražbu můžete nalézt
odchylky i v grafických detailech mince. Nejčastěji jsou původní drobné detaily, v našem případě
relativně malý ostrov západně od Skotska, výrazně větší (porovnejte se skutečnou eurovou mincí).
18
Vzácné československé mince
5 haléř 1924
(vydražen v r. 2008 za 328 000 Kč)
25 haléř 1932
1 Kčs 1947
(pouze hliníková)
5 Kčs 1951
(pozor na novoražby)
Všechny zde uvedené vzácné československé mince se často padělají, v poslední době je trh doslova zaplaven
čínskými padělky různé kvality.
10 Kč 1933
Další numismatiky hledané ročníky čs. mincí (ceny těchto mincí však již nemusí být nijak závratné):
3 haléř 1962 (velmi časté padělky, včetně novodobých čínských), 5 haléř 1926, 20 haléř 1933, 20 haléř 1947, 50
haléř 1926, 50 haléř 1953 (pouze v hezkých zachovalostech), 5 Kč 1927, 5 Kčs 1952 (nevydaná mince) - časté
novodobé padělky, 5 Kčs 1986
Konec padělatelů mincí?
Roku 1753 se uskutečnila mincovní dohoda k níž dal
popud negativní vliv nadprodukce zlata, což ovlivnilo
cenový poměr mezi ním a stříbrem. Vzhledem k nadhodnocení stříbra se stalo, že mělo nyní větší hodnotu, než uváděla nominální hodnota stříbrných mincí.
Marie Terezie snížila hodnotu stříbrných peněz tak,
že z jedné kolínské hřivny se razilo 10 tolarů, které se
rovnaly 20 zlatým. Tento systém byl dohodnut s Bavorskem a poté i s dalšími německými státy.
Za existence konvenční měny upozorňovaly
jednotlivé patenty na celou řadu falzifikátorských
případů a nebezpečí, i když už padělání kovových
peněz s postupem času uvadalo. Patentem z roku
1773 byla veřejnost vyzývána k vážení zlatých mincí,
protože tak se lze údajně vyvarovat padělání zlatých
peněz. Bylo to varování dosti nedomyšlené, protože
se neuvádělo, jak se mají mince vážit a k jakým
výsledkům se při vážení má dojít. Oběžník z r. 1785
poukazoval na nepravé bavorské tolary, roku 1794
byla veřejnost varována před falešnými nizozemskými
tolary a oběžník z roku 1797 upozorňoval na falešné
12ti krejcary.
Měnové nesnáze nakonec pomohl zvládnout
příchod papírových peněz, na jejichž padělání byl
stanoven trest smrti. Papírové peníze tak začínají mít
naprostou převahu a v období Rakouska-Uherska se
nesetkáme s výraznější padělatelskou činností. Jinak
je tomu ale ve 20. století, které je na případy padělání velmi bohaté.
Roku 1919 vznikla československá měna. Hned
po jejím vzniku se ale začaly objevovat pokusy o její
padělání. V oběhu byla ještě stará rakousko-uherská
platidla, stačilo padělat kolek a z méně hodnotných
rakousko-uherských platidel rázem získal padělatel
tvrdou československou valutu.
Souhrnně můžeme říci, že období po první světové
válce se nazývá zlatým věkem falzifikace československých peněz. Důvod je zcela prostý, bankovky
hodnot nižších než 1000 Kč se zhotovovaly v domácích tiskárnách, které tehdy neměly takové vybavení,
jakého se nejčastěji pro výrobu bankovek používá
a neměly tedy takové ochranné prvky, jež by penězokazce důrazněji odrazovaly. Výsledkem tedy bylo
84 padělatelských dílen, které zhotovily 105 052
padělků v celkové hodnotě 35 449 841 Kč. To jsou
určitě hrozivá čísla, na druhé straně je ale pravda,
že většina padělků se do oběhu vůbec nedostala,
protože byla pachatelům včas zabavena.
Časový úsek od roku 1945 do měnové reformy
v roce 1953 je pak na druhé straně co do případů
padělání velmi chudé. Za těchto osm let bylo
zjištěno dohromady třicet případů padělání
československých bankovek.
V současnosti u nás nejčastěji padělaným
platidlem bývá tradičně tisícikoruna nebo také
pětitisícová bankovka, nedávno však překvapivě
vévodila pětisetkoruna. Zajímavé je, že většina
padělků bankovek české měny byla nejčastěji
zhotovena na inkoustových tiskárnách a kopírkách,
jednalo se o téměř 90 procent padělků. Oproti tomu
náročným způsobem výroby na tiskařských strojích,
kde je nutná jistá odborná znalost a zkušenost, byly
nejčastěji padělanými bankovkami eura a dolary.
Problémem, který se poslední dobou rozmáhá,
je padělání peněz mladistvými. Moderní technika,
která vytvoří dokonalé kopie, svádí mladé pachatele
k nerozvážnosti, důsledky mohou ale být tvrdé.
U plnoletých je sazba za padělání bankovek deset
až patnáct let, pokud se jedná o čin výrazného
rozsahu nebo pokud je padělatel členem
organizované skupiny. V ostatních případech může
dostat trest ve výši odnětí svobody na pět až deset
let a to platí i jenom za pokus o udání bankovek
do oběhu. Na hodnotě padělané bankovky přitom
nezáleží.
Dvě padělané české mince, litá
dvacetikoruna a pod nísice
skutečná dvacetikoruna,
ale přeražená na rozměr a vzhled
padesátikoruny.
19
Sedíme právě uprostřed dětského tábora ve Vranicích, letošním dějišti
Olympijských her 2013. Ne, to opravdu není žert ani omyl. S námi je zde
dokonce skutečná olympionička, Andrea Pokorná a její manžel Jiří, oba
dva bývalí reprezentanti České republiky v judu a také klienti společnosti
Bohemia Servis Finance.
Text a foto Dalibor Vajnar
20
rozhovor
ve Vranicích
V
již 21. ročníku tábora měla letos opět „prsty“ specialistka BSF
Marcela Hofmanová, jeho organizátorka a hlavní vedoucí.
Dlužno však předeslat, že tuto roli stále plní s nesmírným
nadšením a z lásky k dětem. Účastníci tábora se rekrutují povětšinou
z řad klientů a spolupracovníků BSF a tábor se rok od roku stává
populárnějším a žádanějším. Díky programům, které Marcela se svým
týmem pečlivě připravuje, se děti mají vždy na co těšit.
Letošním tématem se staly „Olympijské hry“. Dva týdny soutěží,
sportovních klání a povídání o historii OH byly pro všechny nabité
k prasknutí, díky návštěvě Andrey a Jiřího však dostaly i nádech
olympijské opravdovosti. Manželé Pokorní se rozhodli dětem přiblížit
jak historii juda, tak i jeho pravidla a základy. Názorné ukázky
a spolupráce s dětskými diváky byly nabité legrací i zkouškou fyzické
zdatnosti a oba bývalí reprezentanti ochotně svolili k rozhovoru pro
BSF magazín.
• Andreo, Jiří, provozujete společně dětskou plaveckou školu
a své nadšení pro sport jste se rozhodli využít jako zdroj obživy.
Bylo to pro vás samozřejmé rozhodnutí?
A. P.: Nic samozřejmě nelze zcela přesně plánovat, nicméně, ještě
před zakončením naší sportovní kariéry jsme přemýšleli co dál.
Shodou okolností jsem v té době začala se svým ročním synem
21
navštěvovat cizí plaveckou školu, ve které jsem ale
nebyla zcela spokojená. Přivedlo mě to nakonec
k úvahám, jak tuto činnost dělat lépe a současně
s tím přicházela i spousta nápadů. Nakonec se postupně všechno se sešlo se vším, nalezli jsme vhodné
prostory a pustili se do práce. Současně se hodilo,
že jsme oba vystudovali FTVS, využili jsme tak i naše
vzdělání.
Dilema mnoha sportovců, kteří hledají uplatnění
po ukončení své kariéry, se nám tedy podařilo vyřešit
k naší velké spokojenosti. V současné době tak již
nabízíme v rámci našeho dětského klubu velké
množství aktivit, letních i zimních.
J. P.: Já jsem se poslední tři roky své sportovní kariéry
trápil myšlenkou, čím se budu živit. Moje výsledky
Vranický dětský tábor je situován v nádherném koutu přírody. Les a potok, tak to má být.
Začínáme pozdravem. Děti se na táboře naučili základům, ke kterým patří nedílně pozdrav i úcta k soupeři.
už nebyly tak dobré, výkonnost se snižovala a i sám
svět profi sportu mě začal tak trochu nudit. Když
manželka navrhla realizovat se v dětské plavecké
škole, nápad se mi zalíbil a šli jsme do toho. Mojí
vlastností je, že když se pro něco rozhodnu, neznám
překážky. Společně jsme absolvovali nezbytný kurz
a začali jsme. Jedinou nezvyklostí pro mě byl neustálý
kontakt s kojenci a batolaty. Přece jen, do té doby
jsem se stále „pral“ s velkými chlapy a mít najednou
taková mrňata v ruce, vyžadovalo chvíli zvykání. Nyní
jsem v situaci, kdy jsem spokojený s vlastní prací,
naplňuje mě to.
• Stát se profesionálním sportovcem a vstoupit tak
do vysoce konkurenčního prostředí určitě není
snadný krok. Jak jste dobu tohoto rozhodování
prožívali vy? Přece jen, byli jste na středních školách
a životních zkušeností nebylo tolik.
A. P.: Ono se tomu vlastně nedá říci rozhodnutí,
rozhodně ne ve smyslu zvažování nějakých výhod
22
...občas to
ale mohl
manželce vrátit.
Buch, buch, buch!
Pádů si Jiří Pokorný
užil desítky...
Při škrcení vlastního manžela se Andrea Pokorná často usmívala...
Formou hry se děti učily, jak pracovat se stabilitou. I soupeřovou.
a nevýhod. Když totiž chcete podávat výkony a získávat medaile, chcete také být
profesionálním sportovcem. Jen tak se vám totiž dostane potřebného zázemí
a podmínek pro trénink. Já jsem tedy po maturitě jasně toužila budovat sportovní
kariéru, protože to je nezbytnou vstupenkou na olympiádu a ostatní vrcholné
akce. Vyrůstala jsem jako dcera trenéra juda a toužila jsem se vždy stát olympijskou vítězkou, už od základní školy. Za tímto cílem jsem šla, od patnácti let jsem
byla v juniorské i seniorské reprezentaci a moje ambice mě v plnoletosti přivedly
ke kariéře profesionální sportovkyně.
J. P.: U mě to zase bylo jiné. Nikdy jsem neřešil, zda chci dělat sport profesionálně.
Dělal jsem jej, protože mě především bavil, dosáhl jsem solidní úrovně, kdy jsem
mohl konkurovat i zahraničním závodníkům a zčistajasna přišla nabídka z Ministerstva vnitra na podporu v dalším vývoji. Dá se tedy říci, že jsem k tomuto cíli
nijak plánovaně nedošel, bylo to vlastně ze dne na den.
• Co vlastně obnáší být profesionálním sportovcem v České republice?
Existují nějaká kritéria, která se musí plnit?
A. P.: Je to jednoduché, musíte vyhrávat medaile, respektive plnit kritéria daná
konkrétní smlouvou. Když nevyhráváte nebo neplníte, končíte. Je to na jednu
stranu těžká pozice, je to ale vyváženo podmínkami, které sportovci mají. Pokud
nemají úspěchy, sami nemají šanci dále vrcholově pokračovat, závody, soustředění, vybavení – to vše stojí spoustu peněz. Neliší se to ale vlastně od podnikání,
i tam máte nůž na krku, a pokud neplníte cíle, zvítězí konkurence.
J. P.: K tomu doplním jeden paradox. Sport mě bavil vždy, ale od té doby, kdy jej
provozuji rekreačně a kdy já chci, bez onoho nože na krku, tak mě baví mnohem
více. A ne proto, že bych na sebe byl měkčí. Spíše mám stále nutkání nakládat si
velké dávky jako v dobách plného tréninku. Když si pak jdu volně zasportovat,
mám občas pocit, že si moc ulevuji. Je v tom ale více radosti.
• Co je podle vás klíčové pro to, aby se z člověka stal podnikatel, tedy někdo,
kdo je schopen spoléhat se na sebe, hledat cesty a stát na vlastních nohách?
A. P.: Je třeba jít za svým cílem, být pilný a stanovit si režim práce a dodržovat ho.
J. P.: Také je třeba mít v sobě odhodlanost. Příkladem mohou být
u nás „těžcí“ klienti, mám zde na mysli třeba plačtivé či odmítající děti. K tomu je
třeba postavit se čelem a snažit se dosáhnout stavu, kdy od nás budou s rodiči
odcházet spokojeně a s úsměvem.
23
Andrea Pokorná - nar. 6. 1. 1979
Světový pohár (3x zlato, 6x stříbro, 3x bronz)
ME senioři (1x bronz),
ME junioři (1x zlato, 2x bronz)
mistrovství ČR senioři (9x zlato, 1x stříbro)
Jiří Pokorný – nar. 2. 4. 1980
Světový pohár (2x stříbro, 2x bronz)
mistrovství ČR senioři (4x zlato, 2x stříbro, 1x bronz)
mistrovství ČR junioři (1x zlato)
mě byl sport, jako třeba atletika. Nicméně, filozofie v judu samozřejmě přítomna je. Je však zřetelnější v zemi svého vzniku, tedy
v Japonsku. Během svého půlročního pobytu jsem tam poznala,
že japonské judo je zcela jiné než světové, má totiž svou nedílnou
tradici. Jinde ve světě se již zcela přeměnilo „jen“ ve sport
a komerční záležitost.
V takových situacích musíte hledat příčiny, má dítě strach z vody,
ze mě nebo je problém v rodině? Hledáme metody a cesty k překonání takových bloků.
• Kde čerpáte sílu a energii po dni plném soustředění?
A. P.: Samozřejmě opět děti, a mimo to jsem se nadchla pro chovatelství, takže v současnosti chovám papoušky Ara ararauna.
J. P.: Nabíjí mě stále hlavně sport, ale jak jsem již řekl, nyní mě baví
snad ještě více.
• Jaký by byl váš vzkaz pro ty, kteří by se chtěli postavit na vlastní
nohy, ale váhají?
A. P.: Risk je zisk a odvážným štěstí přeje. V životě přece není vůbec
nic jistého. Musíte vědět, zda chcete něco dokázat, a pokud ano,
jděte do toho po hlavě. Když jsme začínali ve zdánlivě nevyhovujících sklepních prostorech, nikdo nevěřil, že bychom v nich své
podnikání dokázali rozjet. Po třech měsících jsme měli zcela naplněnou kapacitu.
J. P.: Nic nepřijde samo. Je třeba udělat své maximum a výsledky se
dostaví, to platí ve sportu i v práci. Nikdy jsem sám se sebou nebyl
spokojený, pokud jsem nevěděl, že jsem pro úspěch v tu chvíli
udělal vše. A i když se úspěch nedostaví, ale makal jsem pro něj,
nemám důvod svádět to na někoho jiného. Vím, že mám základ
pro příště.
• Judo je oblíbený sport, rozvíjející tělo i ducha. Vnímali jste
kromě jeho sebeobranné funkce i filozofickou stránku východních
bojových umění?
A. P.: Musím se přiznat, že obrannou funkci juda jsem nevnímala.
Vlastně jsem ani mimo žíněnku judo nemusela použít. Vždy to pro
Stupně vítězů
na olympiádě
nemohly
chybět.
24
J. P.: Bohužel, většina bojových sportů je natolik zkomercionalizována, že se z nich jejich filozofická složka vytrácí. Ano, v tradičních
zemích přetrvává, především u starších generací, ale jinak platí,
že důležité jsou výsledky. Judo je olympijský sport, za úspěchy máte
peníze a filozofii v něm už hledá málokdo. Nicméně, sport snad
alespoň jako takový vychovává člověka k úctě k druhému a fair-play.
Nebo by alespoň měl…
• Můžete nám popsat vaše největší sportovní úspěchy?
A. P.: 2x bronz na juniorském ME, v roce 1998 jsem byla juniorskou
mistryní Evropy, dále bronz z ME seniorů a deváté místo z OH, tam
jsem ovšem doufala v lepší výsledek. Jinak je to ještě na dvacet
titulů mistryně ČR v juniorské i seniorské kategorii.
J. P.: Těžko říci, co je největší úspěch. Nyní, kdy již vrcholový sport
nedělám, si spíše vzpomenu na to, co jsem dokázat chtěl a nepovedlo se mi to. Co dnes znamená, že jsem byl mistr republiky nebo
pátý na MS? Nebyl jsem na olympiádě, nemám medaili z ME nebo
MS, což byly věci, které jsem opravdu chtěl. Umístil jsem se na
předních pozicích na Světových pohárech, ale chtěl jsem víc. Chtěl
jsem medaile z mistrovství nebo z olympiády. Jenže, kdo ví, kdybych
býval získal bronz, třeba bych nyní říkal, že jsem chtěl stříbro.
Člověk není nikdy spokojený.
• Jakou roli hraje pro výkon tréma?
A. P.: Samozřejmě, čím významnější akce to v danou chvíli je, tím
psychika hraje větší roli. Na olympiádu trénujete čtyři roky a je to
akce, kde psychika selhává i největším hvězdám. Musím říci, že na
olympiádu jsem byla dokonale připravená, ale nakonec největší roli
hrála právě psychika. Podle mě je výsledek při takové akci na psychice závislý
z padesáti procent. Navíc, v judu je to o to těžší, že stačí jeden špatný pohyb nebo
krok a letíte. Doslova.
Veliký zájem byl o vyzkoušení si reprezentačního kimona.
• Díky častému kontaktu s dětmi jste „v obraze“ pokud jde o smýšlení dětí
i jejich kondici. Vnímáte u nejmladší generace něco, co by bylo vhodné
podporovat nebo naopak změnit?
A. P.: Na současných dětech miluji jejich otevřenost, jsou připravené jako houba
nasáknout vše nové a hltají každé slovo a informaci. Platí ale, že kolem školních
let, v období lákání počítačů a technických věcí, vymizí venkovní aktivity.
Vzájemná komunikace z očí do očí je nahrazena „on-line“ komunikací. To mi
vadí, ale nejsem si jistá, zda právě toto mám možnost změnit. Snažím se dětem
tedy připravovat co nejzajímavější program ať v bazénu, na judu nebo na táborech
a vymýšlet různé akce tak, aby viděly, že se dá dělat i mnoho jiného, než sedět
u počítačů. Nic ale nenaděláte s rodiči, kteří podobný pohled nesdílejí, jejich děti
se ani většinou venkovních aktivit nezúčastňují.
J. P.: Rodiče také často chtějí v dětech zrealizovat své představy a ambice, kladou
na ně občas nesmyslné nároky a nenechávají jim svobodu rozhodnutí. Stává se,
že namísto toho, aby své ratolesti nechali dojít k výsledku hrou, tlačí je k němu
příkazy a drilem. Je třeba mít dále na mysli, že sport je také něčím, co děláme
pro zdraví. Vrcholový sport má pro tělo dosti neblahý vliv, ale rekreační sportování
je vysoce prospěšné.
• Podnikáte v oblasti sportu a výchovy dětí, což je jistě choulostivý obor,
pokud jde o případnou nešťastnou událost. Ošetřili jste si tuto problematiku
i vhodným pojištěním?
J. P.: Samozřejmě, například v bazénu může nastat mnoho nepříjemných situací,
a to jsme museli mít podchyceno. Shodou okolností, jednou z našich klientek byla
a je paní Eva Hysková z BSF, která nám nabídla pomoc. Probrali jsme s ní tedy
všechny možné varianty událostí, které mohou nastat a máme pojistku doslova
ušitou na míru. Tuto problematiku opravdu nezanedbáváme, už v našich začátcích
jsem promýšlel jak pojištění vyřešit.
•Jak vnímáte dosavadní služby ze strany BSF?
J. P.: Ze společnosti BSF jsme získali pocit férového jednání a nedočkali jsme se
dosud žádného zklamání. To nás nakonec vedlo k tomu, že jsme veškeré ostatní
naše pojistky, tedy úrazové, na děti, na auta atd., převedli k Bohemia Servis
Finance. Víme, že můžeme kdykoliv zavolat a naše dotazy či problémy se okamžitě
budou řešit.
Děkuji vám oběma za rozhovor a přeji úspěch vašemu podnikání
i mnoho spokojenosti se službami BSF.
25
novinky v portfoliu
jako
Text Mgr. Jiří Procházka
investice
V souvislosti s vývojem a výhledem vývoje
ekonomik a finančních trhů avzhledem k vývoji
na světové politické scéně, je společnost BSF
potěšena, že může svým klientům nově
nabídnout investici ve formě investičního zlata.
I
nvestičním zlatem je míněna zvláštní forma zlata, která je
používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné
papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které
nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů,
ale jako investice, t. j. k uložení papírových peněz.
Investiční zlato z historického hlediska mělo, má a bude mít
vždy funkci reálného uchování hodnoty a ceny majetku. Zlato
až do 21. století tvořilo značnou rezervu centrálních bank
i jednotlivých zemí za účelem krytí papírových peněz. Od doby
před 5-6 lety a v současné době s ještě větší dynamikou, dochází
k enormnímu tištění dalších již nekrytých bankovek, které však již
vzhledem k omezené produkci zlata nemohou jím být kryty a tím
se snižuj nominálně hodnota papírového oběživa. Velké
ekonomiky ve snaze rozhýbat trh, snižují uměle ceny vlastních
měn, čímž dále snižují úspory vlastních domácností. To vše jsou
faktory, které by mohly přimět také občany ČR k zamyšlení nad
investicí do zlata, jako trvalé a po celém světě směnitelné
hodnotě.
Proto BSF a. s. ve spolupráci s investiční obchodní společností
Troyská unce a. s., připravila pro své klienty možnost zakoupení
investičního zlata, a to hned dvěma způsoby. Za prvé, nákupem
zlatých slitků formou jednorázových nákupů, kdy se platí najednou
za určitý slitek, přičemž tento slitek si klient může uschovat v trezoru společnosti Troyská unce, nebo má možnost uchovávat svoji
investici i doma. Za druhé, klientům, kteří chtějí mít část svých
úspor investovánu do zlata, ale nemají možnost a prostředky
k nákupu celých zlatých slitků, jsme připraveni nabídnout možnost
pravidelnými měsíčními platbami postupně zlaté slitky nakupovat.
Tento produkt s názvem Zlaté spoření můžeme rozdělit
do 2. typů, a to:
a) Zlaté portfolio
b) Zlatý slitek
26
„Zlaté portfolio” je produkt, který umožňuje klientům
pravidelnými úložkami postupně nakupovat větší množství
portfolio slitků. Je vhodné pro klienty, kteří chtějí mít například
část svých úspor na důchod uloženou v investičním zlatě nebo se
dá vnímat jako alternativa ke spoření pro děti (školné). Potenciální
výhodou tohoto produktu je tzv. průměrování ceny zlata, které se
promítá do pořizovaných slitků. Jde o to, že v čase cena zlata
kolísá, což je při pravidelných investicích jev, který pomáhá
klientům „rychleji“ slitky nakoupit. Při pravidelné úložce a zároveň
poklesu ceny zlata tak klient nakupuje zlato levněji, tudíž rychleji
„plní“ své zlaté slitky. Výhodou tohoto produktu je pořízení
optimálního portfolia zlatých slitků, ve smyslu poměru nákupu
v přepočtu na gram ceny zlata a likvidita, tedy možnost zpětného
odkupu/prodeje investičního zlata. Klienti BSF mohou takto
nakupovat slitky již od 300 Kč měsíčně.
„Zlatý slitek” je určen pro klienty, kteří by rádi v kratší době
(max. do 20 měsíců) nakoupili určitý, předem vybraný slitek.
Nejsou však přitom schopni najednou vyčlenit potřebnou sumu,
a proto menšími měsíčními platbami postupně naplňují svůj zlatý
slitek. Zde je minimální platbou 500 Kč, přičemž minimální objem
investice je 10 000 Kč.
Samozřejmostí u všech typů produktů je možnost úschovy
zlatých slitků v bankovních trezorech společnosti Troyská unce.
Klient má samozřejmě možnost si své slitky vyzvednout a
uchovávat doma nebo na jiných jím zvolených bezpečných
místech. Troyská unce a. s. pak klientům garantuje zpětný odkup
investičního zlata zpět (tedy opět směnu na peníze).
Zlato jako investiční produkt, má hlavně funkci uchování reálné
hodnoty, avšak nemělo by tvořit více než 10-15 % volných
prostředků klientů. Stanovit toto procento, resp. poměr, je velmi
individuální. Záleží na potřebách klienta, na jeho finančních
možnostech, na jeho pohledu a vnímání finančního trhu apod.
Současná doba je velmi vhodná k nákupu jednotlivých slitků
(ve smyslu likvidity ideálně v gramáži 1oz (troyská unce – cca 31,1
g), a to vzhledem k očekávanému postupnému nárůst ceny zlata,
na kterém se shoduje většina analytiků. Z tohoto úhlu pohledu
může tedy investice do zlatých slitků přinést velmi zajímavé
zhodnocení.
Posledním postřehem a faktem, který potvrzuje vhodnost
investice do zlata, je jeho velmi malé množství ve vlastnictví
českých občanů v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi.
Např. v sousedním Německu je odhadem drženo v soukromém
sektoru 150x více zlata než v ČR, což je fakt, který i dává
optimistický pohled na poradenství v sektoru investičního zlata
pro naše klienty.
Nová
energie
s BSF
Prodej energií je novinkou produktové
nabídky pro všechny klienty společnosti
Bohemia Servis Finance a.s., která tak
s větším výběrem přináší i nabídku
výhodnějších cen. Smyslem této nově
zařazené nabídky je optimalizace financí
klientů BSF i v oblasti energií, což je pro ně
velice dobrou příležitostí k úsporám.
Ušetřené prostředky tak mohou následně
být zhodnoceny ve finančních produktech
z portfolia společnosti BSF a.s..
Text Mgr. Jana Lindnerová
Alternativní dodavatelé
Slovo „alternativní dodavatel elektřiny a plynu“ (alternativní
prodejce) vzniklo z toho důvodu, že noví dodavatelé elektrické
energie a plynu poskytují alternativu ke tradičním dodavatelům
jako je ČEZ, PRE, RWE, Severomoravská plynárenská, Východočeská plynárenská atd.
BSF a.s. navázala spolupráci se společnostmi, které díky své
velikosti dokáži nastavit vysoce konkurenční ceny. Jsou jimi
Energetická bilance - Energy Servis Solutions, s.r.o. a společnost
Centropol a.s.
Energetická bilance - Energy Servis Solutions, s.r.o.
Jedná se o společný projekt společností Optimum Energy, s.r.o. a EP
ENERGY TRADING a.s., s názvem Energetická bilance. Projekt byl
založen na popud kultivace trhu. Svou transparentností si klade
za cíl ukázat klientovi, že za stejně spotřebovanou energii zaplatí
méně. Uvedené společnosti mají, stejně jako BSF, zájem
o dlouhodobého a dobře opečovaného klienta, kterému bude
prostřednictvím tohoto projektu poskytnuta výborná cena i servis.
Prostřednictvím svého softwaru a poradců BSF nabízí Energetická
bilance klientovi vyhotovení vizuální nabídky včetně situace
ostatních dodavatelů.
Centropol a.s.
Dalším alternativním dodavatelem, s ním BSF a.s. navázal
spolupráci, je společnost Centropol. Tato česká akciová společnost
se sídlem v Ústí nad Labem zahájila dodávky elektřiny prvním
zákazníkům již 1. 1. 2008 a od 1. 1. 2010 připojila i dodávku plynu.
Samozřejmě i společnost Centropol umožní díky spolupráci
s našimi poradci přiblížit klientům výhody nabízených služeb.
27
svět
„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je
břísud
Firemní bonusové akce se v rámci BSF těší velké popularitě.
Jsou jednak odměnou za vynikající práci a k tomu i skvělou
příležitostí k setkání lidí, kteří jsou jinak roztroušení po celé
republice.
Text a foto Dalibor Vajnar
28
Co všechno se dá provádět s láhvemi, to nám na úvod předvedl
barman při své show. Nerozbil ani jednu.
P
rodukty Evoluce a Domex/Bytex se staly
odrazovým můstkem pro ty poradce,
kteří si chtěli užít zábavu v Obřím sudu v
Jeřmanicích u Liberce. Restaurace a penzion
Obří sud navazuje na tradici původní stavby,
která byla na tomto místě otevřena v roce 1899.
Více než tříměsíční sjednatelské klání se
v září přetavilo do podoby výsledkové listiny,
která pro uvedené poradce znamenala jediné,
18. září se uvidíme!
Vítězové se sjížděli již od odpoledne. Našli se
ovšem i tací, kteří omylem zamířili k Obřímu
sudu v Lázních Libverda, který se nachází
severně od Liberce. Inu, hory jsou zrádné...
Večer zahájili výkonný ředitel BSF Roman Kratochvíl a generální
ředitel ČPP a.s. ing. Jaroslav Besperát.
Hudba snad již ani nemohla být lepší.
29
R. Kratochvíl právě účastníky „varuje”, že kuchyně za chvíli zavírá.
30
Mgr. Martin Chvojka se na parketu pohyboval velice suverénně.
Basou tvrdil muziku Petr Rauscher z BSF.
NEXT COMPANY se svým rytmickým funk-rockem zabodovala.
Titulek tohoto článku není náhodný, kopce nás
přivítaly mlhou a kapkami deště, což zna-menalo,
že jsme se museli držet pěkně v teple
a v suchu Obřího sudu. Plánované grilování tak
vzalo za své.
Akci zahájil výkonný ředitel BSF a.s. Roman
Kratochvíl, a to za účasti generálního ředitele ČPP
ing. Jaroslava Besperáta, který nejen zajímavě
promluvil o spolupráci obou firem, ale v průběhu
večera dokázal, že s přehledem zvládá i pohyby
na tanečním parketu.
Tančit také bylo na co, dvě kapely dokázaly
„dodat” dostatek melodií a rytmů, takže vnější
opláštění Obřího sudu doslova rezonovalo jako
membrána obřího reproduktoru. Ještěže se
31
budova nachází na kopci a obyvatelé okolních obcí se mohli v klidu uložit
k spánku. Bohemka totiž „jela” do hluboké noci.
Samozřejmě, mnozí účastníci také využili tohoto setkání i k výměně
pracovních zkušeností a rad, což je výbornou přidanou hodnotou bonusových
akcí BSF.
Druhý den ráno se kupodivu moc nevyspávalo a hned po snídani se první
z účastníků navraceli ke svým povinnostem již kolem deváté hodiny. Ovšem
s vidinou dalších příjemných zážitků - další bonusové akce BSF jsou totiž již
v plném proudu. Tak zase příště!
32