Náměty o sexu v bibli a poselstvích

NÁMÌTY O SEXU
V BIBLI
A V POSELSTVÍCH
NÁMÌTY O SEXU V BIBLI A V POSELSTVÍCH
Co øíká Bible o sexuální zvrhlosti?
A se jedná o jakoukoliv otázku, vždy záleží pøedevším na tom, co nám sdìluje, co žádá, jak soudí Bùh. A protože
Bible je zjevení Boha, mùžeme její slova pøijímat jako slova samotného Boha.
„To je poselství, které jsme slyšeli a vám zvìstujeme: Bùh je svìtlo, tma v nìm vùbec není. Když tvrdíme,
že máme s ním spoleèenství, ale pøitom žijeme ve tmì, lžeme, a naše jednání není ve shodì s pravdou.
Když však žijeme ve svìtle, jako on je ve svìtle, máme spoleèenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše
Krista nás oèišuje od každého høíchu.
Øekneme-li, že høích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když však uznáme, že se
dopouštíme høíchù, on nám høíchy odpustí a oèistí nás od všeho špatného, protože vìrnì plní co slíbil, a
protože je spravedlivý. Øekneme-li však, že jsme nezhøešili, dìláme z nìho lháøe a jeho slovo v nás není.“
(1Jan 1,5-10 Bùh je svìtlo, my synové svìtla)
A Výòatky ze starozákonních textù
1
GENESIS 1,27-28
27Bùh stvoøil èlovìka, aby byl jeho obrazem, stvoøil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je
stvoøil.
28A Bùh jim požehnal a øekl jim: „Ploïte a množte se a naplòte zemi. Podmaòte ji a panujte nad
moøskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
2
GENESIS 2,24
24Proto opustí muž svého otce i matku a pøilne ke své ženì a stanou se jedním tìlem.
3
GENESIS 6,1-14
1Když se lidé poèali na zemi množit a rodily se jim dcery, vidìli synové božští,
2jak pùvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtìlo.
3Hospodin však øekl: „Mùj duch se nebude èlovìkem vìènì zaneprazdòovat. Vždy je jen tìlo. A je jeho
dnù sto dvacet let.“
4Za onìch dnù, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrùdy, ba
ještì i potom. To jsou ti bohatýøi dávnovìku, mužové povìstní.
5I vidìl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovùle èlovìka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v
každé chvíli jen zlý.
6Litoval, že na zemi uèinil èlovìka, a trápil se ve svém srdci.
7Øekl: „Èlovìka, kterého jsem stvoøil, smetu z povrchu zemì, èlovìka i zvíøata, plazy i nebeské ptactvo,
nebo lituji, že jsem je uèinil.“
8Ale Noe našel u Hospodina milost.
9Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.
10A Noe zplodil tøi syny: Šéma, Cháma a Jefeta.
11Zemì však byla pøed Bohem zkažená a plná násilí.
12Bùh pohledìl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.
13I øekl Bùh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, nebo zemì je plná lidského násilí.
Zahladím je i se zemí.
14Udìlej si archu z goferového døeva.
4
GENESIS 7,17-24
17Potopa na zemi trvala ètyøicet dní, vod pøibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od zemì.
18Vody zmohutnìly a stále jich na zemi pøibývalo. Archa plula po hladinì vod.
19Vody na zemi pøevelice zmohutnìly, až pøikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy.
20Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly pøikryty hory.
21A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvìø a také všechna na
zemi se hemžící havì, i každý èlovìk.
22Všechno, co mìlo v chøípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomøelo.
23Tak smetl Bùh vše, co povstalo, co bylo na povrchu zemì: od lidí až po zvíøata, po plazy a nebeské
ptactvo, všechno bylo smeteno ze zemì. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše.
24Mohutnì stály vody na zemi po sto padesát dnù.
5
GENESIS 18,19-24
19Dùvìrnì jsem se s ním sblížil, aby pøikazoval svým synùm a všem, kteøí pøijdou po nìm: ‚Dbejte na
Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, a Hospodin Abrahamovi splní, co mu pøislíbil.'“
20Hospodin dále pravil: „Køik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich høích je tak tìžký,
21že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si poèínají tak, jak je patrno z køiku, který ke mnì pøichází,
je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.“
22Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomì, Abraham zùstal stát pøed Hospodinem.
23I pøistoupil Abraham a øekl: „Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?
24Možná, že je v tom mìstì padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu,
pøestože je v nìm padesát spravedlivých?
6
GENESIS - 19,15 - 30
Když vzešla jitøenka, nutili poslové Lota: „Ihned vezmi svou ženu a obì dcery, které tu máš, abys pro
nepravost mìsta nezahynul.“
16Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obì dcery to shovívavost Hospodinova
byla s ním , vyvedli ho a dovolili mu odpoèinout až za mìstem.
17Když je Hospodin vyvádìl ven, øekl: „Uteè, jde ti o život. Neohlížej se zpìt a v celém tomto okrsku se
nezastavuj. Uteè na horu, abys nezahynul.“
18Lot jim však odvìtil: „Ne tak prosím, Panovníku.
19Hle, tvùj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mì chceš zachovat pøi
životì. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mì nepostihlo nìco zlého a abych nezemøel.
20Hle, tamto mìsto je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen malièké. Smím tam utéci? Což není opravdu
malièké? Tak zùstanu naživu.“
21I øekl mu: „Vyhovím ti i v této vìci; mìsto, o kterém mluvíš, nepodvrátím.
22Uteè tam rychle, nebo nemohu nic uèinit, dokud tam nevejdeš.“ Proto bylo to mìsto nazváno Sóar (to
je Malièké) .
23Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
24Hospodin zaèal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheò; od Hospodina z nebe to bylo .
25Tak podvrátil ta mìsta i celý okrsek a znièil všechny obyvatele mìst, i co rostlo na rolích.
26 Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a promìnila se v solný sloup.
27Za èasného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál pøed Hospodinem.
28Vyhlížel smìrem k Sodomì a Gomoøe a spatøil, jak po celé krajinì toho okrsku vystupuje ze zemì dým
jako dým z hutì.
29Ale Bùh, když vyhlazoval mìsta toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryè ze støedu
zkázy, když vyvracel mìsta, v nichž se Lot usadil.
30Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvìma dcerami na hoøe, protože se bál usadit se v
Sóaru. Usadil se s obìma dcerami v jeskyni
7
TØETÍ MOJŽÍŠOVA 18,1-30
ØÁD POHLAVNÍHO ŽIVOTA
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2„Mluv k Izraelcùm a øekni jim: Já jsem Hospodin, váš Bùh.
3Nesmíte jednat po zpùsobu egyptské zemì, v níž jste sídlili, ani po zpùsobu kenaanské zemì, do které
vás vedu. Nebudete se øídit jejich zvyklostmi.
4Budete jednat podle mých øádù a dbát na má naøízení; jimi se budete øídit, nebo já jsem Hospodin, váš
Bùh.
5Budete dbát na moje naøízení a na moje øády. Èlovìk, který podle nich bude jednat, bude z nich žít. Já
jsem Hospodin.
6Nikdo se nepøiblíží k nìkteré ze svých blízkých pøíbuzných, aby odkryl její nahotu. Já jsem Hospodin.
7Neodkryješ nahotu svého otce tím, že bys odkryl nahotu své matky. Je to tvá matka, neodkryješ její
nahotu.
8Neodkryješ nahotu ani jiné ženy svého otce. Je to také nahota tvého otce.
9 Neodkryješ nahotu žádné své sestry, dcery svého otce nebo své matky, a zplozené v manželství nebo
mimo. Neodkryješ jejich nahotu.
10 Neodkryješ nahotu dcery svého syna nebo své dcery. Neodkryješ jejich nahotu, je to tvá nahota.
11 Neodkryješ nahotu dcery jiné ženy svého otce. Tvùj otec ji zplodil, je to tvá sestra, neodkryješ její
nahotu.
12Neodkryješ nahotu sestry svého otce. Je to blízká pøíbuzná tvého otce.
13Neodkryješ nahotu sestry své matky. Je to blízká pøíbuzná tvé matky.
14Neodkryješ nahotu bratra svého otce tím, že by ses pøiblížil k jeho ženì. Je to tvá teta.
15Neodkryješ nahotu své snachy. Je to žena tvého syna, neodkryješ její nahotu.
16Neodkryješ nahotu ženy svého bratra. Je to nahota tvého bratra.
17Neodkryješ nahotu nìkteré ženy a její dcery. Nevezmeš si ani dceru jejího syna nebo její dcery proto,
abys tím odkryl její nahotu. Jsou to blízké pøíbuzné. Byl by to mrzký èin.
18Nevezmeš si za ženu ani sestru své ženy, abys tu první soužil tím, že bys odkrýval její nahotu za jejího
života.
19Nepøiblížíš se k ženì, abys odkryl její nahotu v období jejího krvácení, kdy je neèistá.
20Nebudeš obcovat se ženou svého bližního a neposkvrníš se s ní.
21Nedopustíš, aby nìkdo z tvých potomkù byl pøiveden v obì Molekovi. Neznesvìtíš jméno svého
Boha. Já jsem Hospodin.
22Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.
23Nebudeš obcovat s žádným dobytèetem a nezneèistíš se s ním. Ani žena se nepostaví pøed dobytèe,
aby se s ní páøilo. Je to zvrhlost.
24Nièím z toho všeho se nezneèišuj, nebo tím vším se zneèišují pronárody, které pøed vámi vyháním.
25 Jimi byla zneèištìna zemì. Proto jsem ji ztrestal pro její nepravost a ona vyvrhla své obyvatele.
26Vy tedy dbejte na má naøízení a na mé øády, a se nedopustíte žádné z tìchto ohavností, ani
domorodec, ani ten, kdo pøebývá mezi vámi jako host.
27Všech tìchto ohavností se totiž dopouštìli mužové této zemì, kteøí byli pøed vámi, takže zemì byla
zneèištìna.
28Nebo i vás zemì vyvrhne, kdybyste ji zneèistili, jako vyvrhla pronárod, který byl pøed vámi.
29Každý, kdo se dopustí kterékoli z tìchto ohavností, bude vyobcován ze spoleèenství svého lidu.
30Proto dbejte na to, co jsem vám uložil. Nesmíte jednat podle ohavných zvyklostí, které byly páchány
pøed vámi. Nezneèišujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bùh.“
8
DEUTERONOMIUM 22,5
5Žena na sebe nevezme, co patøí muži, a muž neobleèe, co nosí žena. Hospodin, tvùj Bùh, má v
ohavnosti každého, kdo to èiní.
9
SOUDCÙ 19,23
Pozn.: Zde, jako u Lota, se píše o homosexuálním násilí. K jejich úplnému pochopení je treba èíst hodnì
textù, které ve svých souvislostech navzájem, dávají teprve jasný obraz.
10
IZAJÁŠ 1,1-31
1Vidìní Izajáše, syna Amósova, které vidìl o Judsku a Jeruzalému za dnù Uzijáše, Jótama, Achaza a
Chizkijáše, králù judských.
2Slyšte, nebesa, naslouchej, zemì, tak promluvil Hospodin: „Syny jsem vychoval, peèoval o nì , ale
vzepøeli se mi.
3Vùl zná svého hospodáøe, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, mùj lid je nechápavý.“
4Ach, pronárode høíšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníkù, synové šíøící zkázu! Opustili
Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu .
5Naè vás ještì bít? Jste jen umínìnìjší. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.
6Od hlavy až k patì nic zdravého není. Samá modøina a jizva i èerstvá rána, nejsou vymaèkány ani
obvázány ani ošetøeny olejem.
7Vaše zemì je zpustošená, vaše mìsta vypálená ohnìm, vaši pùdu vám pøed oèima vyžírají cizáci; je
zpustošená, cizáky podvrácená.
8Dcera sijónská zùstala jako chatrè na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené mìsto.
9 A kdyby Hospodin zástupù nám neponechal hrstku tìch, kdo pøežili, byli bychom jako Sodoma, podobni
Gomoøe bychom byli.
10Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náèelníci, naslouchejte nauèení našeho Boha, lide gomorský.
11„K èemu je mi množství vašich obìtních hodù, praví Hospodin. Pøesytil jsem se zápalných obìtí beranù
i tuku vykrmených dobytèat, nemám zájem o krev býèkù, beránkù a kozlù.
12Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoøí?
13Nepøinášejte už šalebné obìtní dary, kouø kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpoèinku a svolaná
shromáždìní; nièemnost a slavnostní shromáždìní, to nemohu vystát.
14Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyèerpán, když je musím
snášet.
15Když rozprostíráte své dlanì, zakrývám si pøed vámi oèi. A se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce
jsou celé od krve.
16Omyjte se, oèiste se, odkliïte mi své zlé skutky z oèí, pøestaòte páchat zlo.
17Uète se èinit dobro. Hledejte právo, zakroète proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se
pøe vdovy.
18Pojïte, projednejme to spolu , praví Hospodin. I kdyby vaše høíchy byly jako šarlat, zbìlejí jako sníh, i
kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.
19Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darù zemì.
20Když však odmítnete a budete se zpìèovat, bude vás požírat meè.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.
21Bìda! Nevìstkou se stalo mìsto vìrné! Bývalo plné práva, pøebývala v nìm spravedlnost, teï jsou v
nìm vrahové.
22Tvé støíbro se stalo struskou, tvé víno je smíšené s vodou,
23tvoji velmoži jsou umínìnci, spolèenci zlodìjù. Kdekdo miluje úplatek a rád bere dary; sirotkovi právo
nezjednají a pøe vdovy se k nim nedostane.
24Takový je výrok Pána, Hospodina zástupù, Pøesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potìším na svých
protivnících, vykonám pomstu na svých nepøátelích!
25Obrátím na tebe svou ruku, vytavím tvou strusku, jako louhem odlouèím všechny tvé pøimíšeniny.
26A vrátím ti soudce, jako byli na poèátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tì budou nazývat mìstem
spravedlnosti, mìstem vìrným.“
27Sijón bude vykoupen soudem a ti v nìm, kdo se obrátí, spravedlností.
28Zkáza nevìrných a høíšníkù však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina.
29Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydìt za zahrady, které jste si
zvolili.
30Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.
31Nejzdatnìjší bude koudelí a jeho skutky jiskrou; vzplane spolu obojí a nikdo to neuhasí.
11
IZAJÁŠ 3,8-26
8Jeruzalém klopýtl a Judsko padlo; jejich jazyk a jejich skutky byly proti Hospodinu a do oèí vzdorovali
jeho slávì.
9Nestoudnost jejich tváøe proti nim svìdèí, jako Sodoma svùj høích vystavují a neskrývají. Bìda jim,
pøipravili si zlou odplatu.
10Øeknìte: „Spravedlivému bude dobøe, bude jíst ovoce svých skutkù.“
11Bìda, zle bude svévolníku, tomu se dostane odplaty za to, co páchal.
12 A mùj lid pacholata jsou jeho pohánìèi a vládnou mu ženy. Mùj lide, ti, kdo øídí tvé kroky, jsou svùdci a
matou cestu tvého putování.
13Hospodin se postavil, povede spor, stojí, aby vedl pøi s národy.
14Hospodin zahajuje soud se staršími svého lidu a s velmoži jeho: „Spásali jste vinici, máte ve svých
domech, oè jste obrali utištìného.
15Jak to, že deptáte mùj lid a drtíte tváø utištìných?“ je výrok Panovníka, Hospodina zástupù.
16I øekl Hospodin: „Dcery sijónské se vypínají, chodí s pozdviženou šíjí, svùdnì hledí, cupitavì chodí, na
nohou jim chøestí nákotníky.“
17Panovník proto zachvátí témì dcer sijónských prašivinou, Hospodin obnaží jejich spánky.
18V onen den odejme Panovník okrasné nákotníky, náèelky a pùlmìsíèky,
19náušnice, náramky a závojíèky,
20èelenky a øetízky, stužky, talismany a amulety,
21prsteny a nosní kroužky,
22slavnostní roucha a pøehozy, šátky a váèky,
23zrcátka i košilky, turbany a øízy.
24A stane se, že bude namísto balzámu hnis a místo pásu smyèka, místo pracných úèesù lysina, místo
skvostného roucha žínìný pás a vypálené znamení na místì krásy.
25Tvoji muži, Sijóne , padnou meèem a bohatýøi v boji.
26Rmoutit se a truchlit budou brány Sijónu ; o vše pøipravený bude sedìt na zemi.
12
IZAJÁŠ 13,9-16
9Hle, pøichází den Hospodinùv, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hnìvem, aby zemi zmìnil v spouš a
vymýtil z ní její høíchy.
10Nebeské hvìzdy a souhvìzdí se nezatøpytí svým svìtlem, slunce se pøi svém východu zatmí, mìsíc
svým svìtlem nezazáøí.
11A budu stíhat zlobu svìta a nepravost svévolníkù. Uèiním pøítrž pýše opovážlivcù, ponížím troufalost
ukrutníkù.
12Zpùsobím, že èlovìk bude vzácnìjší než ryzí zlato, èlovìk bude nad zlato z Ofíru.
13Otøesu totiž nebesy a zemì se pohne ze svého místa prchlivostí Hospodina zástupù v den jeho
planoucího hnìvu.
14Jako vyplašená laò a jako stádo, jež neshromažïuje nikdo, tak se obrátí každý ke svému lidu, každý
uteèe do své zemì.
15Každý, koho najdou, bude skolen, každý, koho chytí, padne meèem.
16Jejich nemluvòata budou rozdrcena pøed jejich zraky, jejich domy budou vyplenìny, jejich ženy
zneuctìny.
13
JEREMIÁŠ 23,10-16
10Ponìvadž zemì je plná cizoložníkù, truchlí pod kletbou a pastviny na stepi vyschly; oni však bìhají za
zlem a zmužile si vedou v tom, co není správné.
11Vždy jak prorok, tak knìz se rouhají, i ve svém domì nalézám jejich zlé èiny, je výrok Hospodinùv.
12Proto bude jejich cesta kluzká, budou vyhnáni do temnoty a v ní padnou; pøivedu na nì zlo, rok jejich
trestu, je výrok Hospodinùv.“
13Na samaøských prorocích jsem vidìl tuto nepatøiènost: Prorokovali ve jménu Baalovì a svádìli
Izraele, mùj lid.
14Také u jeruzalémských prorokù jsem vidìl hroznou vìc: cizoložství a neustálé klamání. Posilují ruce
zlovolníkù, aby se nikdo neodvrátil od svých zlých èinù. Jsou pro mne všichni jako Sodoma a obyvatelé
mìsta jako Gomora.
15Proto Hospodin zástupù praví proti tìm prorokùm toto: „Hle, nakrmím je pelyòkem a napojím je
otrávenou vodou, protože od jeruzalémských prorokù vyšlo rouhaèství na celou zemi.“
16Toto praví Hospodin zástupù: „Neposlouchejte slova prorokù, kteøí vám prorokují, obluzují vás
pøeludy, ohlašují vám vidìní svých srdcí, a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových.“
14
EZECHIEL 16,14-25
14Tvé jméno proniklo mezi pronárody pro tvou krásu; byla dokonalá pro dùstojnost, kterou jsem na tebe
vložil, je výrok Panovníka Hospodina.
15Ty jsi však spoléhala na svou krásu a zhanobila jsi své jméno smilstvím. Zahrnovala jsi svým smilstvím
každého, kdo šel kolem, a to byl kdo byl.
16A vzala jsi èást svých rouch a køiklavì sis jimi vyzdobila posvátná návrší. Na nich jsi smilnila, jak tomu
nikdy nebylo a nebude.
17Vzala jsi pøekrásné pøedmìty z mého zlata a støíbra, které jsem ti dal, udìlala sis obrazy mužského
pohlaví a smilnila jsi s nimi.
18Vzala jsi svá pestrá roucha a pøikrývala jsi je jimi a kladla jsi pøed nì mùj olej a mé kadidlo.
19Mùj chléb, který jsem ti dal, bílou mouku, olej a med, jimiž jsem tì živil, jsi kladla pøed nì jako libou vùni.
Tak to bylo, je výrok Panovníka Hospodina.
20Vzala jsi také své syny a dcery, které jsi mi porodila, a jim jsi je obìtovala za pokrm, jako by bylo tvého
smilstva málo.
21Zabíjela jsi mé syny v obì a jim jsi je vydávala tím, že jsi je provádìla ohnìm .
22Pøi všech svých ohavnostech a smilstvech sis nevzpomnìla na dny svého mládí, jak jsi byla docela
nahá a jak ses tøepala ve své krvi.
23Po všech tvých zloèinech se stalo, bìda, bìda tobì, je výrok Panovníka Hospodina,
24že sis vybudovala modláøskou svatyòku a udìlala sis vyvýšené místo na kdejakém prostranství.
25Na každém rozcestí sis vybudovala své vyvýšené místo, a tak jsi zohavila svou krásu. Své nohy jsi
roztahovala pro každého, kdo šel kolem, a tak jsi množila své smilstvo.
15
EZECHIEL 16,46-47
46Tvou vìtší sestrou je Samaøí se svými dcerami; ta sedí po tvé levici. Tvou menší sestrou je Sodoma se
svými dcerami; ta sedí po tvé pravici.
47Ale ty jsi nechodila jen jejich cestami, ani jsi nepáchala jen jejich ohavnosti; to ti bylo málo. Na všech
svých cestách jsi byla horší než ony.
16
SOFONJÁŠ 2,9-10
9Avšak, jakože jsem živ, je výrok Hospodina zástupù, Boha Izraele, Moáb bude jako Sodoma, Amónovci
jako Gomora, stanou se panstvím kopøiv, solnou proláklinou, krajem navìky zpustošeným. Oloupí je
pozùstatek mého lidu, zbytek mého národa je zdìdí.
10To vše se jim stane za jejich pýchu, nebo utrhali lidu Hospodina zástupù a vypínali se nad nìj.
17
KNIHA MOUDROSTI 1,1-16
1Milujte spravedlnost, vy soudcové zemì, smýšlejte o Hospodinu v dobrotì a hledejte ho upøímným
srdcem.
2Dává se nalézat tìm, kdo ho nepokoušejí, ukazuje se tìm, kdo mu nejsou nevìrní.
3Zvrácené myšlenky totiž odvádìjí od Boha, ale jeho moc zahanbuje nemoudré, když ji pokoušejí.
4Moudrost nevejde do zlovolné duše, nebude pøebývat v tìle podrobeném høíchu.
5Svatý duch káznì prchá pøed lstí, vzdaluje se od nerozumných myšlenek, v studu se odvrací od
nepravosti.
6Moudrost je duch lidumilný, ale nepromine trest rouhaèovi za slova jeho rtù; Bùh je zajisté svìdkem
jeho ledví, dobøe vidí do skrytu jeho srdce a slyší všechno , co èlovìk mluví.
7Duch Hospodinùv naplòuje zemi, on, jenž všemu dává øád, zná každou myšlenku.
8Pøed ním se neskryje nikdo, kdo je na stranì bezpráví, trestající spravedlnost ho nemine.
9Spády svévolníka vyjdou najevo, o jeho piklech uslyší Hospodin a ztrestá jeho zvrácenost.
10Vždy ucho žárlivì milujícího slyší všechno, ani reptání šeptem mu neujde.
11Chraòte se neprospìšného reptání, zdržte jazyk od pomluv, vždy ani hovor vskrytu neprojde bez
povšimnutí a prolhaná ústa zabíjejí duši.
12Nepøivolávejte si smrt pobloudilostí svého života, nevystavujte se záhubì pro èiny svých rukou.
13Vždy Bùh smrt neuèinil, ani se netìší ze zahynutí živých;
14stvoøil totiž všechno, aby to bylo, èemu dal na svìtì vzniknout, urèil k spáse, není v tom smrtící jed;
podsvìtí nebude kralovat nad zemí.
15Vždy spravedlnost je nesmrtelná.
16Ale svévolníci pøivolali smrt rukama i slovy, mìli ji za pøítelkyni, proto zchøadli; uzavøeli s ní smlouvu, a
tak si zasluhují, aby byla jejich údìlem.
18
KNIHA MOUDROSTI 14,22-27
22Dále nezùstalo pøi tom, že bloudí v poznání Boha; žijí nadto pod tak silným náporem nevìdomosti, že
strašlivé zlo nazývají pokojem.
23Zabíjejí dìti k obìtem a konají tajné obøady nebo bujné hostiny s prostopášnými obyèeji.
24Ani v životì, ani v manželství nedbají už èistoty, jeden druhého úkladnì vraždí nebo trápí cizoložstvím.
25Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, nevìra, vzpoura, køivopøísežnictví,
26osoèování èestných, nevdìk za dobrodiní, poskvròování duší, pohlavní zvrácenost, rušení
manželství, smilstvo a cizoložství.
27A tak služba modlám nehodným jména je poèátkem, pøíèinou i koncem všeho zla.
2 Téma sexuální zvrhlosti v Novém zákonì
1
MATOUŠ 19,4-6
4Odpovìdìl jim: „Neèetli jste, že Stvoøitel od poèátku ‚muže a ženu uèinil je'?
5A øekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a pøipojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tìlo;'
6takže již nejsou dva, ale jeden
2
ØÍMANÙM 1,24-32
24Proto je Bùh nechal na pospas neèistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní tìla;
25vymìnili Boží pravdu za lež a klanìjí se a slouží tvorstvu místo Stvoøiteli on budiž veleben na vìky!
Amen.
26Proto je Bùh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zamìnily pøirozený styk za nepøirozený
27a stejnì i muži zanechali pøirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži
provádìjí hanebnosti, a tak sami na sobì dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.
28Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bùh na pospas jejich zvrácené mysli, aby
dìlali, co se nesluší.
29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou
donašeèi,
30pomlouvaèi, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé vìci, neposlouchají rodièe,
31nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování.
32Vìdí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteøí tak jednají, jsou hodni smrti; a pøece nejenže sami
tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.
3
1 KORINTSKÝM 6,9
9Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít úèast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani
modláøi, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,
10ani zlodìji, ani lakomci, opilci, utrhaèi, lupièi nebudou mít úèast v Božím království.
11A to jste nìkteøí byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvìceni, byli jste ospravedlnìni ve jménu
Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.
Pozn.: Všimnìte si dobrou zprávu, zvrácení, atd. - lze se ospravedlnit.
4
GALATSKÝM 5,19-21
19Skutky lidské svévole jsou zøejmé: necudnost, neèistota, bezuzdnost,
20modláøství, èarodìjství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeò, podlost, rozpory, rozkoly,
21závist, opilství, nestøídmost a podobné vìci. Øekl jsem už døíve a øíkám znovu, že ti, kteøí takové vìci
dìlají, nebudou mít podíl na království Božím.
5
EFEZSKÝM 5,3-8
3O smilstvu, jakékoliv nezøízenosti nebo chamtivosti a se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo
patøí Bohu.
4Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné øeèi se nepatøí; vy máte vzdávat Bohu díky!
5Dobøe si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl
v království Kristovu a Božím.
6Nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy, aby vás nestihl Boží hnìv jako ty, kdo ho neposlouchají.
7Proto s nimi nemìjte nic spoleèného.
8I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán uèinil svìtlem.
6
KOLOSKÝM 3,5-6
5Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeò, zlou touhu a hrabivost, která je
modloslužbou.
6Pro takové vìci pøichází Boží hnìv.
7
1 TIMOTEOVI 1,8-11
8Víme, že zákon je dobrý, když ho nìkdo užívá správnì
9a je si vìdom, že zákon není urèen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a
høíšníky, pro lidi bohaprázdné a svìtské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy,
10smilníky, zvrhlíky, únosce, lháøe, køivopøísežníky, a co se ještì pøíèí zdravému uèení
11podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svìøeno.
8
LIST JUDÙV 1,3-25
3Milovaní, velmi jsem si pøál psát vám o našem spoleèném spasení, ale teï pokládám za nutné
napomenout vás, abyste zápasili o víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu.
4Vloudili se totiž mezi vás nìkteøí bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteøí zamìòují milost
našeho Boha v nezøízenost a zapírají jediného vládce a našeho Pána Ježíše Krista.
5Chci vám však pøipomenout, tøebaže to všechno již dávno víte, že Hospodin sice vysvobodil lid z
egyptské zemì, potom však zahubil ty, kteøí neuvìøili.
6Také andìly, kteøí si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili urèené místo, drží ve vìèných
poutech v temnotì pro veliký den soudu.
7Podobnì jako oni i Sodoma, Gomora a okolní mìsta se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám
výstražným pøíkladem trestu vìèného ohnì.
8Podobnì i tito blouznivci poskvròují své tìlo, žádnou autoritu neuznávají, nadpozemským mocnostem
se rouhají.
9A pøece sám archandìl Michael, když se pøel s ïáblem o Mojžíšovo tìlo, neosmìlil se vynést nad ním
zatracující soud, ale øekl: Potrestej tì Hospodin.
10Tito však se rouhají tomu, co neznají; a co pudem jako nerozumná zvíøata znají, v tom propadají
zhoubì.
11Bìda jim, nebo se dali cestou Kainovou a jako Balaám se nechali svést úplatkem a jako Kore zahynuli
pro svou vzpouru.
12Ti jsou úskalím vašeho bratrského stolování, když s vámi hodují bez báznì pøed Bohem a jsou jako
pastýøi, kteøí pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deštì, hnané vìtrem, podzimní stromy bez ovoce,
dvakrát mrtvé a vykoøenìné,
13divoké vlny moøské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvìzdy, jimž navìky je pøipravena
nejèernìjší tma.
14Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, pøichází Pán s desetitisíci svých svatých,
15aby vykonal soud nade všemi a usvìdèil všechny bezbožné z jejich skutkù, které kdy ve své
bezbožnosti spáchali, i ze všech zpupných øeèí, které ti høíšníci mluvili proti nìmu.
16Vzpouzejí se a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní, jejich ústa mluví nadutì a lichotí
lidem pro svùj prospìch.
17Ale vy, milovaní, pamatujte na to, co pøedpovìdìli apoštolové Pána našeho Ježíše Krista,
18nebo vám øíkali, že v posledním èase pøijdou posmìvaèi, žijící bezbožnì podle svých vášní.
19To jsou ti pùvodci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího.
20Ale vy, milovaní, budujte svùj život na pøesvaté víøe, modlete se v Duchu svatém,
21uchovejte se v lásce Boží a oèekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k vìènému životu.
22S tìmi, kdo pochybují, mìjte slitování;
23zachraòujte je z hoøícího ohnì. Mìjte slitování i nad jinými, ale s obezøetností, a se vám oškliví i jejich
pl᚝, poskvrnìný høíchem.
24Tomu pak, který má moc uchránit vás pøed pádem a postavit neposkvrnìné a v radosti pøed tváø své
slávy,
25jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buï sláva, velebnost, vláda i moc
pøede vším èasem i nyní i po všecky vìky. Amen.
UKÁZKY Z POSELSTVÍ NEBES
Víme, že proroctví, poselství, dostává lidstvo v prùbìhu celé své existence od Boha, od nebes.
Neodvážím se ani odhadovat jejich obrovský rozsah. Zde jsem nabral kapku z toho, co souvisí se sexem.
Podávám je jako namátkou vybrané krátké výòatky. Upozoròuji tím na to, že by každý mìl vìnovat více
èasu a energie nechat se oslovit jejich naléhavostí. Žádné z nich neslouží k pobavení èlovìka, nýbrž
pøedává èasto životnì dùležité vìdomosti.
Mezi nejbohatší a nejaktuálnìjší, které vlastním, mám po ruce, jsou mariánská poselství v „Modré
knížce“ Mariánského knìžského hnutí. Panna Marie tato slova zasazovala do srdce italkého knìze, dona
Gobbiho.
GOBBI
31.prosince 1982
[] Tento svìt je v moci mého Protivníka, který jej ovládá svým duchem pýchy a vzpoury a pøivádí
nesmírnì mnoho dìtí Božích na cestu rozkoše, høíchu, neposlušnosti Božího zákona a k zanedbávání Boží
vùle.
[] Nemravnost se šíøí jako záplava bahna a je programována prostøedky spoleèenské komunikace,
zvláštì filmem, tiskem a televizí. Prostøednictví televize se vtírá do každé rodiny dùvtipná a ïábelská taktika
svádìní a zkaženosti. Dìti a mládež jsou obìtmi, které se nejménì mohou bránit. Pohlížím na nì se
starostlivou nìžností Matky.
Jen mohutná síla modlitby a usmiøujícího pokání mùže svìt zachránit od všeho toho, co pøipravila
spravedlnost Boží, jestliže svìt bude tvrdošíjnì odmítat každé pozvání k pokání.
15.srpna 1983
[] Lidstvo jde cestou vzpoury proti Bohu a zatvrzelé zvrácenosti. A tak ovoce, které sbíráte, je špatné:
jsou to plody nenávisti a násilí, korupce a bezbožnosti, neèistoty a modloslužby. Vaše tìlo bylo povýšeno
na idol a požitek se pokládá za nejvyšší hodnotu.
[] V úplném odpoutání od svìta a tvorù se stanete opravdu malými, plnými dùvìry, pokory, dobroty.
Pùjdete cestou pohrdání svìtem a sebezapøení. Budete schopni umrtvovat své smysly a nabídnete mi dar
svého pokání.
Pøeji si také, aby se vrátila praxe postu, Ježíšem tak doporuèovaného v jeho
evangeliu.
31. prosince 1983
Svìt jde cestami nenávisti a tvrdošíjného odmítání Boha, násilí a nemravnosti. I pøes všechny výzvy,
které lidstvu stále posílá Boží milosrdenství, lidstvo zùstává hluché ke každému volání.
24. øíjna 1984
Pøedevším ve vašich zemích vás svádí mùj Protivník jedem novo pohanství a nemravnosti, který se
stále víc rozšiøuje a kosí obìti mezi tak mnohými mými dìtmi.
Jak mnoho mladých je svedeno neøestí a hledají jenom požitky, nakaženi velkýmrozšíøením
nemravnosti a drog žijí jako nemocní, kteøí potøebují pomoci, abybyli uzdraveni!
14. listopadu 1984
Já jsem Matka dùvìry.
Jak mnoho mých ubohých dìtí se v tìchto dnech vzdaluje od Boha, protože se stávají obìtí bludu
ateismu, dnes tak rozšíøeného, obhajovaného a propagovaného všemi prostøedky spoleèenské
komunikace.
Nesèetný je zástup tìch, kteøí chodí ve tmì odmítání Boha, nedostatku víry, nemravnosti,
nespravedlnosti a bezbožectví.
Nepravost pokrývá celou zem jako vysoká vrstva ledu a kalich Boží spravedlnosti je už plný a pøetéká.
Nuže: zjevuji se vám, abych vám ukázala cestu k záchranì: je to cesta návratu k Bohu. Jestliže lidstvo
nepøijme mou mateøskou výzvu k návratu k Bohu, bude neúprosnì ztraceno.
Proto vám, zarmoucená, ještì jednou opakuji své poselství: Bìžte cestou svého návratu k Bohu!
Obrate se, nebo je už málo èasu, který je k obrácení pøíhodný.
Obrate se a vrate se k svému Bohu!
9. února 1985
Pokaždé když pøicházíte k mému milostnému obrazu, který je tak uctíván, abyste mi vzdali svùj dìtinný
hold lásky, nechám proudit mnoho milostí ze svého Neposkvrnìného
Srdce na vás, na všechny pøemilé syny na svìtì, na církev, na ubohé høíšné dìti, ano, na celé lidstvo,
které je tak velice ohroženo zlem, nenávistí, násilím a válkou a vyprahlé høíchem a stále se rozpínající
nemravností.
16. bøezna 1985
„Jdìte cestou pokání a umrtvování.
Chci po vás TÌLESNÝ PÙST jako prostøedek k umrtvení vašich smyslù a k odèiòování rozšíøeného
podvodu, kterým je dnes svedeno tolik mých dìtí, podnìcovaných hledat štìstí jenom v plném
uspokojování svých smyslných a hmotných požitkù.
Kolik je tìch, kteøí se živí otrávenou potravou neèistoty a drog! Jak se rozšiøuje hnisavá rána
nemravného tisku a pornografie! Spoleèenské sdìlovací prostøedky se stávají èasto nástroji mravní zkázy
svìdomí, rozšiøování neøestí a nemravností, høíchu pøedkládaného dnes jako dobro a jako hodnota.
Proto žádám od vás, moji pøemilí a dìti mnì zasvìcené, abyste mi poskytli velkou úèinnou sílu nápravy
a smíru a s ní vytvoøili hráz proti rozšiøování tak nakažlivého a nebezpeèného zla.
Chci po vás tìlesný pùst k umrtvení vašich smyslù a na svìdectví o nutnosti dnes skoncovat s
vystupòovanou honbou za požitky.
13. øíjna 1987
[] Uèinil vás otroky rozkoše a neèistoty tím, že pravého Boha nahradil novými idoly, mnoha lidmi dnes
následovanými a uctívanými: sex, zábava, peníze, blahobyt. Høích tak rozprostøel svùj temný závoj mrazu a
smrti nad svìtem.
[] Žili jste sedmdesát let jako otroci mého Protivníka, jemuž se podaøilo promìnit svìt v mìsto Babylon,
zvrácený a høíšný, který pohárem rozkoše a rozmaøilosti svedl všechny národy zemì.
Ale teï už údobí tohoto babylonského otroctví bude konèit. Uèiním konec vašemu otroctví!
2. února 1988
Oslavuji se ve vás, kráèíte-li se mnou ve svìtle svatosti.
Kráèejte cestou pohrdání svìtem a sebou samými, cestou ustavièné modlitby, umrtvování smyslù a
pokání.
Stavte se proti duchu svìta, který šíøí všude mravní toleranci, uspokojování všech vášní, rozkoš
vyhledávanou a chtìnou, høích páchaný vìdomì a se zjevným pohrdáním svatým zákonem Pánì.
Tak v tìchto dnech bezbožnosti a nesmírné nemravnosti šíøíte vy vùni svatosti. A skrze vás bude opìt
záøit svìtlo èistoty a Boží milosti a ve vás já jsem oslavena. Ve vás jsem oslavena, když jste pokorní, chudí,
maliècí, èistí a milosrdní.
31. srpna 1988
Kolik lidí žije v temnotì høíchu, zla, neèistoty, pýchy, rouhání, modláøství a bezbožnosti!
Vy mì musíte následovat cestou svatosti, které se dosáhne pevným odhodláním potírat høích ve všech
jeho úskoèných formách, abyste žili v milosti Boží, v lásce, v èistotì, v milosrdenství k bližnímu a v konání
všech ctností.
To bude váš pøínos k vyhojení velké rány materialismu, který zavlekl do vašich zemí nemoc nemravnosti,
zoufalé honby za požitky, blahobytu, bezuzdného egoismu, lakoty a necitelnosti k potøebám nepatrných,
chudých a nejvíce odstrkovaných.
29. záøí 1988
[] První úklad se týká vaší vlasti, která se ofi ciálnì vzdálila z cesty staleté vìrnosti køesanským tradicím
a pøijala bezbožecké materiali stické ideologie. Tak byl pøijat blud indiferentismu v politickém a
spoleèenském životì a ve jménu falešné svobody byly legalizovány rozvody, potraty a všechny prostøedky
zabraòující životu.
Co køesanského zùstává dnes ve vašem národì, který byl pøece svìtlem celému svìtu pro pøíklady
dané tolika jeho svìtci a tolika muèedníky?
[] Tøetí úklad se týká života mých dìtí, zvláštì mládeže, ohrožené velikým rozšíøením nemravnosti.
Žádám návrat na cestu zásadního obrácení k Pánu se zachováváním Božího zákona a praktikováním
køesanských ctností, zejména pokání a lásky.
Vùnì vaší èistoty a znovu zjasòuje vaše prostøedí, nabité hrozbami a nebezpeèími. Svìøte se do
ochrany andìlù strážných, zejména archandìlù Gabriela, Rafaela a Michaela, jejichž svátek dnes slavíte.
Tak budete obleèeni ve ctnost dnes tak potøebné stateènosti, uzdravíte se z hlubokých ran, které vás
zasáhly, pøedevším budete stále chránìni svatým Michaelem ve strašné bitvì, která v tìchto posledních
èasech probíhá mezi nebem a zemí.
11. øíjna 1989
Dongo (Como), Výroèí posledního zjevení ve Fatimì
Andìl první metly
„Pøipomínáte si dnes mé poslední zjevení ve Fatimì 13. øíjna 1917, potvrzené zázrakem slunce.
Patøte stále více na Ženu odìnou sluncem, která má za úkol pøipravit církev a lidstvo na pøíchod velikého
dne Pánì.
Nastal èas rozhodné bitvy. Na svìt sestoupila hodina velkého soužení, nebo andìlé Pána byli vysláni
svými metlami potrestat zemi. Kolikrát jsem vás vyzývala, abyste kráèeli cestou umrtvování smyslù,
ovládání vášní, skromnosti, dobrého pøíkladu, èistoty a svatosti!
Lidstvo však nepøijalo moji výzvu a pokraèovalo v neposlušnosti vùèi šestému pøikázání Zákona Pánì,
pøedpisujícímu nedopouštìt se neèistých skutkù. Usilovalo dokonce velebit takové pøestoupení a
pøedkládat je jako dosažení lidské hodnoty stateènosti a nový zpùsob uplatòování vlastní osobní svobody.
Tak se dnes dospìlo k uznání všech høíchù neèistoty jako opravdových dober. Zaèalo se kažením
svìdomí dìtí a mladistvých tím, že byli vedeni k pøesvìdèení, že neèisté skutky, páchané na sobì
samotném, nejsou høíchem; že pomìr pøed manželstvím mezi snoubenci je dovolený a dobrý; že rodiny se
mohou chovat svobodnì a užívat i prostøedkù zamezujících poèetí.
Došlo se až k ospravedlnìní a vychvalování neèistých skutkù proti pøírodì a dokonce k návrhu zákonù
stavících na roveò rodiny soužití homosexuálù.
Nikdy tak jako dnes nebyla ustaviènì propagována tiskem a všemi hromadnými sdìlovacími prostøedky
nemorálnost, neèistota a oplzlost.
Pøedevším televize se stala perverzním nástrojem dennodenního bombardování oplzlými scénami,
zamìøenými na zkažení mysli a srdce všech.
Zábavné lokály, zejména kina a diskotéky, se staly místy veøejného zhanobení vlastní lidské a
køesanské dùstojnosti.
Je doba, kdy Pán náš Bùh je ustaviènì veøejnì urážen høíchy tìla. Už Písmo svaté nás varovalo, že kdo
høeší tìlem, v témž tìle najde své spravedlivé potrestání. Tak pøišel èas, kdy Andìl první metly letí nad
svìtem, aby jej ztrestal podle vùle Boží.
Andìl první metly zarývá do tìla tìch, kdo se nechali poznamenat cejchem obludy na èele a na ruce a
klanìli se jejímu obrazu, bolestivou a zhoubnou ránu, zapøíèiòující zoufalý køik u tìch, kteøí jí byli stiženi.
Tato rána pøedstavuje fyzické bolesti, postihující tìlo tìžkými nevyléèitelnými nemocemi. Bolestivá
zhoubná rána je metlou pro celé dnes tolik zkažené lidstvo, které vybudovalo bezbožeckou materialistickou
civilizaci a z honby za rozkoší dìlá vrcholný cíl lidského žití.
Nìkteré z mých ubohých dìtí jí byly zasaženy za své neèisté høíchy a svùj morální rozvrat a nesou v sobì
samých tíhu zla, které spáchaly. Jiní naopak jsou zasaženi, i když jsou dobøí a nevinní; pak jejich utrpení
slouží k záchranì mnoha špatných, vzhledem k solidaritì, která vás všechny spojuje.
První metlou jsou zhoubné nádory a všechny druhy rakoviny, proti níž vìda nemùže nic zmoci, aè ve
všech úsecích zaznamenala pokrok; nemoci to, která se stále rozlézá a zasahuje lidské tìlo a pustoší je
velmi bolestnými zhoubnými ranami.
Milovaní synové, mìjte pøed oèima rozšiøování tìchto nevyléèitelných nemocí ve všech èástech svìta a
milióny mrtvých, které zapøièiòují.
První metlou je nová nemoc AIDS, která postihuje pøedevším mé ubohé dìti, obìti drog, neøestí a
neèistých høíchù proti pøírodì.
Vaše nebeská Matka chce být pro všechny pomocí, podporou, posilou a nadìjí v této dobì, kdy je lidstvo
stiženo touto první metlou. Proto vás vyzývám, abyste kráèeli po cestì postu, umrtvování a pokání.
Dítky žádám, aby vyrùstaly v ctnosti èistoty a na této obtížné cestì aby se jim dostávalo podpory od
rodièù a vychovatelù.
Mladistvé žádám, aby se cvièili v ovládání vášní modlitbou a životem ve spojení se mnou, aby se vzdali
návštìv kina a diskoték, kde existuje ustavièné tìžké nebezpeèí prohøešit se proti této ctnosti, tak drahé
mému Neposkvrnìnému Srdci.
Od snoubencù požaduji, aby se zdrželi každého pomìru pøed manželstvím.
Od køesanských rodin požaduji, aby se cvièily v manželské èistotì a neužívaly nikdy umìlých
prostøedkù k zamezení života, podle Kristova uèení, které církev dnes pøedkládá s osvícenou moudrostí.
A s jakou touhou oèekávám od knìží svìdomité zachovávání celibátu a od øeholníkù vìrné a pøísné
dodržování jejich slibu èistoty! Mým ubohým dìtem zasaženým první metlou bolestivé a zhoubné rány se
pøedstavuji jako milosrdná Matka, která pozdvihuje a posiluje, která vede k nadìji a pokoji. Od nich žádám,
aby svá utrpení obìtovali v duchu zadostuèinìní, oèisty a posvìcení. Pro nì pøedevším se mé Srdce stává
nejvítanìjším, nejotevøenìjším útoèištìm a bezpeènou cestou vedoucí je k Bohu spásy a radosti.
V této mé nebeské zahradì budou všichni potìšeni a povzbuzeni a já sama si vezmu láskyplnì na
starost dodávat jim ulehèení v utrpení, a je-li to vùle Pánì, darovat jim uzdravení.
Proto v tìchto dobách, v nichž lidstvo je zasaženo první metlou, vás všechny vyzývám, abyste patøili na
mne, svou nebeskou Matku, a tak byli posíleni a dostalo se vám pomoci.“
7. øíjna 1990
Mùj Protivník velmi potupil tuto zemi tím, že mnoho mých ubohých synù pøivedl na cestu materialismu,
bezuzdné honby za rozkošemi a penìzi, egoismu, pýchy a neèistoty.
Oplzlost a nemravnost zaplavuje všechno, zejména prostøednictvím tisku a televize, a tak jsou kaženy
duše dìtí a prostých lidí.
Také zdejší církev je obzvláštì ohrožována šíøením bludù, které vedou ke ztrátì pravé víry.
Pastýøi jsou zodpovìdni za tuto truchlivou situaci, nebo mnozí z nich nehájí s odvahou pravdu, èasto
mlèí a tolerují zloøády všeho druhu, a tak je stále více ohrožována integrita katolické víry.
15. listopadu 1990
[] Velká zkouška nadešla pro váš národ.
Kolikrát jako starostlivá a zarmoucená Matka jsem chtìla pozvat své syny, aby se dali na cestu obrácení
a návratu k Pánu.
Nebylo mi popøáno sluchu.
Pokraèovali jste po cestì odmítání Boha a jeho zákona lásky. Stále více se množily høíchy neèistoty a
nemravnost zaplavila všechno jako moøe. Byl legalizován neèistý høích homosexuality proti pøírodì;
zevšeobecnilo se používání prostøedkù zabraòujících životu, zatímco potraty, tyto vraždy nevinných dìtí,
které volají o pomstu pøed tváøí Boží, se rozšíøily a jsou provádìny ve všech konèinách vaší vlasti.
Nadešla chvíle Boží spravedlnosti a velikého milosrdenství. Poznáte hodinu slabosti a ubohosti; hodinu
utrpení a porážky; oèistnou hodinu velikého trestu.
[] Vy musíte být apoštoly tìchto posledních èasù.
Jdìte do všech konèin a stateènì a odvážnì hlásejte Ježíšovo evangelium. Kráèejte cestou pohrdání
svìtem a sebou samými.
V tìchto dobách veliké temnoty osvìcujte zemi. Dejte na svìt sestoupit svìtelným paprskùm své víry,
své svatosti a své lásky.
27. února 1992
Navíc se stále více šíøí zla, která ohrožují morální integritu národù, jako neèistota, pornografi e, drogy,
rozvody, používání všemožných prostøedkù k zabránìní životu a ony prokleté potraty, které volají o pomstu
pøed tváøí Boží.
31. prosince 1993
Jméno Pánì je tupeno a jeho den je stále více profanován. Egoismus vysušuje lidská srdce, která
vychladla a zavøela se velikou neschopností milovat.
Cena života je znehodnocena; množí se násilí a vraždy; vyhledávají se všechny zpùsoby, aby se
zabránilo narození nových tvorù; na všech stranách se množí dobrovolné potraty, tyto strašlivé zloèiny,
které volají dnem i nocí o pomstu pøed tváøí vašeho Boha; neèistota se rozlévá jako pøíval bahna, který
všechno strhává s sebou.
Èíše Boží spravedlnosti je naplnìna a pøetéká.
Vidím trest, kterým chce Boží milosrdenství oèistit a spasit toto ubohé høíšné lidstvo. Jak veliká a tìžká
utrpení vás èekají, moje ubohé dìti, které tolik ohrožuje a podvádí satan, duch lži, který vás svádí a vede
vás ke smrti!
Moje obavy jsou veliké, protože moji církev ovládá zvùle zlých sil, které ji ohrožují a chtìjí ji znièit zevnitø.
Zednáøství si se svou ïábelskou mocí založilo své centrum pøímo v srdci církve, kde sídlí zástupce mého
Syna Ježíše, a rozlévá svùj zlobný vliv do všech koutù svìta.
Církev bude nyní zrazena svými vlastními èleny, bude krutì pronásledována a pøivedena na popravištì.
Vidím, že krvavé pronásledování je již pøed branami, a tak mnozí z vás budou strženi prudkou vichøicí
tohoto strašného uragánu. Podívejte se se mnou v tìchto hodinách na mé velké obavy a spojte se všichni
se mnou v modlitbì o pøímluvu a usmíøení.
30. èervna 1994
[] Moje Neposkvrnìné Srdce bude triumfovat v tomto nemocném materialistickém lidstvu. Ono se
zamìøilo na zoufalé vyhledávání rozkoší a blahobytu, vytvoøilo novou civilizaci bez Boha a vrátilo se k
pohanství témìø po dvou tisíciletích od prvního zvìstování evangelia.
Jdìte a hlásejte nutnost pokání a obrácení, návratu k Pánu cestou modlitby a kajícnosti, odøeknutí se
satana a jeho svodù, zla a nadvlády vášní.
A se lidstvo vrátí jako marnotratný syn do náruèe nebeského Otce, který s láskou èeká, aby se tak mezi
Bohem a lidstvem ustálilo nové, hluboké a všeobecné usmíøení.
[] Vezmìte za ruku dìti, které zbloudily v pøekotných zkušenostech zla; podpoøte
podvedenou mládež, svedenou falešnými hodnotami, které jí byly pøedloženy. Leží pod tíhou høíchù,
neèistoty a drog.
Pomáhejte køesanským rodinám žít jako malá spoleèenství milosti a modlitby, jednoty a lásky a
vysvoboïte je z velkého nebezpeèí rozdìlení a rozvodu, z nebezpeèí uchylování se k prostøedkùm, které
zabraòují životu, z nebezpeèí potratù, které se množí po celém svìtì.
13. øíjna 1994
Pøinášejte všem mé mateøské poselství.
Mùj èas nastal.
Pøišla doba, kterou jsem pøedpovìdìla ve Fatimì.
Dnes si pøipomínáte výroèí mého posledního zjevení, potvrzeného sluneèním zázrakem.Tehdy jsem
vám pøedpovìdìla, co prožijete v tìchto letech oèisty a velkého utrpení.
Pøedpovìdìla jsem vám velký trest, který zasáhne ubohé zpohanštìlé lidstvo, jež zbudovalo novou
civilizaci bez Boha a je ohrožováno násilím, nenávistí, válkou a jemuž hrozí nebezpeèí, že se znièí
vlastníma rukama.
Má mimoøádná opatøení, která jsem uèinila, abych je pøivedla na cestu obrácení a návratu k Pánu, se
minula úèinkem a byla zpochybnìna.
Nacházíte se tedy nyní v pøedveèer velké zkoušky, kterou jsem vám pøedpovìdìla: nastane vrcholný
projev Boží spravedlnosti a milosrdenství.
Z nebe sestoupí oheò, oèistí lidstvo a úplnì obnoví, aby bylo pøipraveno pøijmout Pána Ježíše, jenž se k
vám vrátí ve slávì.
Také jsem pøedpovìdìla tìžkou krizi, která nastane v církvi v dùsledku velkého odpadu do ní proniklého
stále vìtším šíøením bludù, vnitøním rozdìlením, odporem vùèi papeži a odmítáním jeho uèitelského úøadu.
Tato moje nejmilejší dcera musí prožít hodiny své agonie a bolestného utrpení; bude opuštìna mnoha
svými syny. Prudký vichr pronásledování ji zachvátí a mnoho krve prolijí i moji milovaní synové.
Mùj èas nastal.
Proto vás zvu, abyste mì následovali na cestì modlitby a pokání, èistoty a svatosti. Pohleïte, jak se
vaše národy staly obìmi materialismu a nezøízené honby za zábavou! Stále víc se porušuje Boží zákon;
nemravnost je propagována všemi spoleèenskými sdìlovacími prostøedky; používá se všech prostøedkù k
zábranì života; všude roste poèet potratù, jsou legalizovány nespravedlivými a nemorálními zákony.
Mùj èas nastal.
Øeknìte všem, aby vstoupili do archy mého Neposkvrnìného Srdce, kde je ochráním a zachráním.