docSborník abstraktů - 23. středoevropská geografická konference
download 
Stížnost Transkript
Sborník abstraktů - 23. středoevropská geografická konference
-1- -2- Sborník abstraktů Výroční konference České geografické společnosti Nové výzvy pro geografii 3. – 7. září 2012, Brno http://geokonference.ped.muni.cz/ -1- Pořadatelé Výroční konference České geografické společnosti: Jihomoravská pobočka ČGS Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., pobočka Brno Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Programový výbor Organizační výbor doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D. doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc. doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Ing. Mgr. Libor Lněnička Kateřina Hönigová RNDr. Karel Kirchner, CSc. RNDr. Petr Daněk, Ph.D. doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. RNDr. Petr Kubíček, CSc. doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. Mgr. Ondřej Šerý Mgr. et Bc. Filip Chvátal Mgr. Eva Nováková RNDr. Josef Kunc, Ph.D. -2- Obsah ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČGS ........................................................... 4 INFORMACE ................................................................................................................................. 5 MÍSTO KONÁNÍ KONFERENCE ..................................................................................................................... 5 REGISTRACE A INFORMACE ........................................................................................................................ 5 SPOLEČENSKÝ VEČER ................................................................................................................................. 6 JEDNÁNÍ V SEKCÍCH ................................................................................................................................... 6 DISKUZE U KULATÝCH STOLŮ ...................................................................................................................... 6 VÝSTAVA POSTERŮ ................................................................................................................................... 6 VÝSTAVA KNIH ......................................................................................................................................... 7 EXKURZE................................................................................................................................................. 7 PŘESTÁVKY NA KÁVU, PŘÍSTUP K INTERNETU ................................................................................................. 7 SEZNAM ÚČASTNÍKŮ ................................................................................................................................. 7 PROGRAM KONFERENCE .............................................................................................................. 8 ABSTRAKTY ................................................................................................................................ 10 -3- Úvodní slovo předsedy Jihomoravské pobočky ČGS Vážení členové české geografické komunity, vážení hosté a přátelé geografie, Jihomoravská pobočka České geografické společnosti pořádá s pověřením hlavního výboru Společnosti tradiční regionální konferenci v poločase mezi národními geografickými sjezdy. Počátkem září 2012 se v Brně uskuteční setkání geografů a příznivců geografie nikoliv jen z České republiky. Akci těchto rozměrů nepořádá Jihomoravská pobočka poprvé, což je nemalou zárukou zajímavého programu a výměny zkušeností. K uspořádání této významné akce spojily své síly geografická pracoviště Masarykovy univerzity Brno, Ústavu geoniky AV ČR, v.v.i. a členská základna Jihomoravské pobočky Společnosti. Jak se dále v této pozvánce dočtete, odborný program je koncipován nekonvenčně. Namísto tradičních tematických okruhů spojených s geografickými disciplinami, nabízíme jednací sekce zaměřené na okruhy problematik české geografické vědy a současného světa, k nimž se čeští i zahraniční účastníci mohou kompetentně vyjádřit. Součástí programu budou i exkurze a společenské akce. Jižní Morava je známá svou pohostinností, pestrou přírodou, barvitostí minulosti i současnosti, a také moderní geografickou prozkoumaností. Věříme, že se vám zde bude líbit, že získáte zajímavé poznatky a kontakty a že výrazně přispějete k dalšímu pokroku v geografické vědě. Vítejte na jižní Moravě! doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. Předseda výboru Jihomoravské pobočky České geografické společnosti -4- Informace Místo konání konference Výroční konference České geografické společnosti se uskuteční v prostorách Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Doprava k místu konání Cestující MHD: o tramvaj č. 2 od Hlavního nádraží směr Modřice, Ústřední hřbitov – zastávka Poříčí, o tramvaj č. 5, 6 nebo 7 z ulice Česká směr Modřice, Ústřední hřbitov resp. Starý Lískovec – zastávka Poříčí, o autobus č. 44 z autobusového nádraží ze zastávky Autobusové nádraží nebo Zvonařka – zastávka Poříčí. Pěšky: z vlakového nádraží cca 15 minut, z autobusového cca 20 minut Autem: několik parkovacích míst je před budovou fakulty, parkování přes den je však v Brně všeobecně problém. Registrace a informace Registrace účastníků bude umístěna ve foyer Pedagogické fakulty MU (ulice Poříčí 7) po všechny dny konání konference. V první den konference, tj. 4. 9. bude registrace probíhat od 11 do 14 hodin, další dny od 9 do 11 hodin. Po celou dobu konání konference budou k dispozici členové organizačního týmu, kteří budou zodpovídat případné dotazy a pomáhat s orientací v budově i ve městě. -5- Účastníci obdrží konferenční set včetně konferenční visačky, která jim umožní vstup do prostor konání konference. Součástí konferenčního setu bude tištěný sborník abstraktů a informační materiály. Sborník z konference bude vydán po konferenci a zaslán všem účastníkům poštou na adresu uvedenou v registračním systému konference. Společenský večer Neformální společenský večer s rautem se bude konat dne 4. 9. 2012 od 17.30 hod ve Starobrněnském klášteře (Mendlovo náměstí). Pro členy ČGS je vstup součástí registračního poplatku, pro ostatní je cena stanovena na 500,- Kč (platba je možná při registraci v den konference). Společenský večer Garni hotel Vinařská asi 1 km Pedagogická fakulta asi 350 m Jednání v sekcích Jednání v sekcích budou probíhat ve středu 5. 9. a ve čtvrtek 6. 9., a to vždy od 9.30 do 11.45 a od 13.00 do 15.15. Čas na prezentaci je 10–15 minut (dle příslušné sekce), 5 minut je vyhrazeno na diskuzi. V průběhu jednání bude vymezena krátká přestávka na občerstvení. Rámcový program konference je uveden níže, podrobný program včetně zařazení jednotlivých účastí do sekcí je přílohou sborníku. Diskuze u kulatých stolů Diskuze u kulatých stolů budou probíhat po skončení odpoledních jednání v sekcích nebo po polední pauze. Jednotlivé diskuze proběhnou formou představení hlavních tezí vybranými odborníky na aktuální geografická témata. Účastníci budou mít možnost reagovat na přednesené teze a představit i svoje poznatky k tématu. Výstava posterů Postery budou vystaveny po celou dobu konání konference, tj. od 4. do 6. 9. v prostorách fakulty. Prosíme autory, aby se na jejich vyvěšení domluvili se členy organizačního týmu již při registraci. -6- Výstava knih Ve spolupráci s knihkupectvím Malé centrum (http://www.malecentrum.cz/) a Nakladatelstvím České geografické společnosti bude připravena v průběhu konference prodejní výstava české i cizojazyčné geografické odborné i vzdělávací literatury. Exkurze Exkurze budou probíhat v průběhu celého týdne v odpoledních hodinách. Jihomoravské inovační centrum (úterý 4. 9. – v rámci workshopu doktorandů/doktorandek): Jihomoravské inovační centrum (JIC) se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje. Pomáhá inovačním firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vynálezcům. JIC podporuje spolupráci mezi průmyslem, výzkumnými pracovišti a veřejnou správou. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě. 9:00 – 10:30 Marketing (Prohlídka Technologického inkubátoru, povídání o JIC) 10:30 – 12:00 přednáška Mgr. Petra Chládka o Regionální inovační strategii Brněnské vyhlídky (středa 6. 9.): Město Brno je známé a atraktivní svým okolím. Tato atraktivnost má základ v pestré geologické stavbě, členitém reliéfu a poloze města na styku dvou hlavních geologických horopisných soustav – Českého masivu a Západních Karpat. Základní protiklad, zdůrazněný osídlením a hospodářskou činností člověka, můžeme pozorovat ze všech vyhlídkových bodů v Brně. Všechny tyto pohledy ukazují tedy nejen malebnost města a jeho dominant (Špilberk, Petrov), ale i dominanty spjaté s historií Brna jako širšího centra. Na pohledech do okolí je možné přímo vidět i přírodní podmínky a krajinu v okolí, jež určila a stále ovlivňuje vzhled a význam Brna. Rudické propadání (pátek 7. 9.): Rudické propadání leží ve střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, poblíž obcí Jedovnice a Rudice. Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů. Část tohoto systému bude možné navštívit v rámci exkurze. Počet účastníků je však omezen. Přestávky na kávu, přístup k internetu V průběhu celé doby konání konference bude o přestávkách k dispozici káva, čaj, nealkoholické nápoje a drobné občerstvení. Občerstvení bude umístěno ve 2. patře v učebně 5a, kde je rovněž možné využít přístup k internetu. Seznam účastníků Na posledních stánkách přiloženého programu naleznete seznam autorů s odkazem na číslo sekce, ve které přednesou svůj konferenční příspěvek. Tento seznam Vám pomůže v rychlé orientaci v programu a jednotlivých sekcích. -7- Program konference Pondělí 3. 9. 2012 Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU: SVOP – soutěž o nejlepší studentskou odbornou práci v geografii Workshop doktorandů/doktorandek 2012 – Geografický výzkum: příroda a společnost v období krize Pedagogická fakulta MU: 18.00–20.00 Zasedání Hlavního výboru ČGS, učebna 5a Úterý 4. září 2012 9.00–12.00 Exkurze – Jihomoravské inovační centrum v rámci workshopu doktorandů/doktorandek 9.00–10.30 Marketing (Prohlídka Technologického inkubátoru, povídání o JIC) 10.30–12.00 přednáška Petra Chládka o Regionální inovační strategii Pedagogická fakulta MU: 12.30–15.00 Plenární zasedání doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF OSU – Zpráva o stavu Společnosti RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK – Geografické vzdělávání v Česku: stav, výzkum a vývoj doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc., Katedra geografie, PdF MU & doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc., Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK – Národní výzkumné projekty, Češi v zahraničí doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK – Současné teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji a možnosti jejich praktické aplikace RNDr. Petr Kubíček, CSc., Geografický ústav, PřF MU – Kartografická vizualizace geografických dat – kde jsme a kam směřujeme 15.00–15.30 Přestávka na občerstveí 15.30–16.30 Kulatý stůl – Česká geografie na světovém hřišti – doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc., RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK) & doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. (Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK) 17.30–23.30 Společenský večer, Starobrněnský klášter -8- Středa 5. září 2012 9.30–11.45 Jednání v sekcích 13.00–15.15 Jednání v sekcích 15.30–16.30 Kulatý stůl – Standardy geografického vzdělávání, práce s talentovanou mládeží v geografii – doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc. (Katedra geografie PdF MU), RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D. (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK) Mgr. Tomáš Pavlas (Gymnázium Rumburk, Národní ústav pro vzdělávání) 17.00–19.00 Exkurze – Brněnské vyhlídky, garant Ing. Mgr. Libor Lněnička Čtvrtek 6. září 2012 9.30–11.45 Jednání v sekcích 13.00–14.00 Kulatý stůl – Osud Atlasu krajiny ČR – Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. (VÚKOZ) & doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. (Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.) 14.15–16.30 Jednání v sekcích Pátek 7. září 2012 Ukončení konference 10.00–12.00 Exkurze – Rudické propadání, garant doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc. -9- Abstrakty PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ...................................................................................................................................... 14 ZPRÁVA O STAVU SPOLEČNOSTI................................................................................................................................. 14 Tadeusz Siwek SOUČASNÉ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K REGIONÁLNÍMU ROZVOJI A MOŽNOSTI JEJICH PRAKTICKÉ APLIKACE .................................... 14 Jiří Blažek KARTOGRAFICKÁ VIZUALIZACE GEOGRAFICKÝCH DAT – KDE JSME A KAM SMĚŘUJEME ........................................................... 14 Petr Kubíček GEOGRAFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKU: STAV, VÝZKUM A VÝVOJ ......................................................................................... 15 Dana Řezníčková NÁRODNÍ VÝZKUMNÉ PROJEKTY A ČEŠI V ZAHRANIČÍ ..................................................................................................... 15 Jaromír Kolejka, Vít Vilímek KULATÉ STOLY ................................................................................................................................................ 16 ČESKÁ GEOGRAFIE NA SVĚTOVÉM HŘIŠTI ..................................................................................................................... 16 Ivan Bičík, Pavel Chromý, Vít Vilímek STANDARDY GEOGRAFICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, PRÁCE S TALENTOVANOU MLÁDEŽÍ V GEOGRAFII ................................................ 16 Dana Řezníčková, Eduard Hofmann, Tomáš Pavlas OSUD ATLASU KRAJINY ČR ...................................................................................................................................... 16 Peter Mackovčin, Jaromír Kolejka NÁRODNÍ VÝZKUMNÉ PROJEKTY .................................................................................................................... 18 HYBNÉ SÍLY VZNIKU A PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ GATED COMMUNITIES V ČESKU ............................................................ 18 Tomáš Brabec, Branislav Machala ZDRAVOTNĚ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ MLÁDEŽE: SOCIO-GEOGRAFICKÝ VÝZKUM ......................................................................... 18 Dagmar Dzúrová HOLANDSKÉ VESNIČKY V ČECHÁCH – VÝCHODISKA VÝZKUMU .......................................................................................... 18 Dana Fialová, Hana Horáková FORMOVÁNÍ ÚZEMNÍCH IDENTIT V OBLASTECH S INTENZIVNĚ PŘEMĚNĚNOU KRAJINOU ........................................................ 19 Pavel Chromý, Milan Jeřábek, Michal Semian et al. SPOLEČNOST A PERIFERIE: VYBRANÉ PROBLÉMY ROZVOJE PERIFERIÍ V ČESKU A V RAKOUSKU.................................................. 19 Vít Jančák, Pavel Chromý, Tomáš Havlíček, Miroslav Marada, Jan Pileček, Viktor Květoň SUBJEKTIVNÍ POHLED MÍSTNÍCH OBYVATEL NA ŽIVOT A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V EUROREGIONU ŠUMAVA-BAYERISCHER WALD/UNTERER INN-MÜHLVIERTEL ......................................................................................................................... 19 Alena Matušková, Magdalena Rousová VÝZNAM REKREAČNÍ FUNKCE OBCÍ A SÍDEL PŘI FORMOVÁNÍ REGIONÁLNÍ IDENTITY – VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................ 20 Jiří Vágner, Dana Fialová ČEŠTÍ GEOGRAFOVÉ V ZAHRANIČÍ .................................................................................................................. 21 PODÍL ČESKÝCH CESTOVATELŮ NA OBJEVOVÁNÍ SVĚTA ................................................................................................... 21 Jiří Martínek ORIENTACE V GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A VE SVĚTĚ ....................................................................... 22 MAPOVÉ DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽÁKŮ ........................................................................................................................ 22 Martin Hanus, Miroslav Marada VÝUKA DIDAKTIKY PŘÍRODNÍCH VĚD NA PDF MU ......................................................................................................... 22 Eduard Hofmann - 10 - LAS UNIVERSIDADES CUBANAS – THE CUBAN UNIVERSITIES – KUBÁNSKE UNIVERZITY ......................................................... 22 Miroslava Ištoková PRAKTICKÁ CVIČENÍ A POKUSY VE VÝUCE FYZICKÉHO ZEMĚPISU NA ZŠ ............................................................................... 23 Petra Karvánková DRUŽICOVÉ ATLASY JAKO UČEBNÍ POMŮCKA VE VÝUCE GEOGRAFIE ................................................................................... 23 Jaromír Kolejka, Kateřina Batelková ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA A GEOGRAFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................ 23 Jan Kopp, Lukáš Černík, Marek Ulip NĚKOLIK KONCEPČNÍCH OTÁZEK PRÁCE S TALENTOVANÝMI ŽÁKY V GEOGRAFII .................................................................... 23 Silvie Kučerová REGIONÁLNÍ KABINET NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY .................................................................................................... 24 Darina Mísařová, Vlasta Dušejovská KOMPETENCE STUDENTŮ GEOGRAFIE NA VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V POLSKU .......................................................... 24 Wiktor Osuch VYUŽITÍ NÁSTROJŮ PRO ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ANALÝZU STARÝCH MAP PRO VÝUKOVÉ ÚČELY ........................................................ 25 Zdeněk Stachoň, Jiří Kozel GEOGRAFICKÝ VÝZKUM KRAJINY ................................................................................................................... 26 VLIV ČASOVÉHO FAKTORU NA STAV BIOKORIDORŮ ........................................................................................................ 26 Martin Culek REKONSTRUKCE VÝVOJE A ANALÝZA ZMĚN KRAJINNÝCH STRUKTUR VE VZTAHU KE GEODIVERZITĚ ÚZEMÍ V POVODÍ SMĚDÉ ........... 26 Viola Dítětová NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT ............... 26 Karel Kirchner, Lucie Kubalíková GRADACE KRAJINNÝCH MAP V GEOGRAFICKÝCH ATLASECH.............................................................................................. 27 Jaromír Kolejka ANALÝZA VYBRANÝCH MORFOMETRICKÝCH PARAMETROV V PROCESE GEOMORFOLOGICKÉHO VÝSKUMU (NA PRÍKLADE SEVERNEJ ČASTI BRANISKA) ................................................................................................................................................... 27 Martin Pramuka GEOGRAFICKÉ ASPEKTY EKONOMICKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE ............................................................... 28 PERCEPCIA KVALITY ŽIVOTA V BRNE ........................................................................................................................... 28 Ivan Andráško, Josef Kunc, Petr Tonev, Jaroslav Biolek VYBRANÉ ASPEKTY ADMINISTRATÍVNEHO USPORIADANIA SLOVENSKEJ REPUBLIKY PO ROKU 1989 NA LOKÁLNEJ ÚROVNI ............. 28 Miloš Bačík GEOGRAFIE A UMĚNÍ: SITE-SPECIFIC ART V AKCÍCH KATEŘINY ŠEDÉ .................................................................................. 28 Jaroslav Biolek, Ivan Andráško MOBILITA CIZINCŮ V ČESKU ..................................................................................................................................... 29 Zdeněk Čermák, Eva Janská ČASOPROSTOROVÁ MOBILITA UKRAJINSKÝCH MIGRANTŮ V PRAZE (REMITENCE JAKO JEDENY Z VYSVĚTLUJÍCÍCH MOŽNOSTÍ) ........ 29 Dita Čermáková, Jakub Novák DŮSLEDKY ODSUNU: MIGRAČNÍ PREFERENCE, VOLEBNÍ CHOVÁNÍ A MÍSTNÍ IDENTITA OBYVATEL BROUMOVSKA A POLICKA .......... 29 Petr Daněk VLIV EUROREGIONU ŠUMAVA-BAYERISCHER WALD/UNTERER INN-MÜHLVIERTEL NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKO-BAVORSKÉHO POHRANIČÍ ........................................................................................................................................................... 30 Jaroslav Dokoupil, Jiří Preis VOLNÝ ČAS A SOCIÁLNÍ KAPITÁL: ANALÝZA SPOLKOVÉ AKTIVITY V ČESKU ............................................................................ 30 Tereza Gelná PROSTOROVÉ ASPEKTY POSLANECKÝCH A MINISTERSKÝCH DOTACÍ V ČESKU V OBDOBÍ 2003–2012 ....................................... 31 David Hána - 11 - GEOGRAFIE PŘÍJMOVÝCH NEROVNOMĚRNOSTÍ A VYBRANÉ PODMIŇUJÍCÍ FAKTORY: PRŮŘEZOVÁ ANALÝZA NA ÚROVNI ZEMÍ ......... 31 Jiří Hasman, Josef Novotný SEKULARIZACE A CÍRKEVNÍ MAJETEK: PŘÍPADOVÁ STUDIE ČESKA ...................................................................................... 31 Tomáš Havlíček, Martina Hupková UKRAJINSKÁ PRACOVNÍ MIGRACE V ČESKU – VAZBY MEZI ZDROJOVOU A CÍLOVOU ZEMÍ........................................................ 32 Eva Janská, Zdeněk Čermák, Dušan Drbohlav PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MĚST A REGIONŮ: VÝVOJ TEORETICKÝCH PŘÍSTUPŮ .......................................................................... 32 Jiří Ježek MULTIFUNKCIONALITA: GEOGRAFIE, VENKOV, ZEMĚDĚLSTVÍ ........................................................................................... 32 Ondřej Konečný REZIDENČNÍ STABILITA OBYVATEL V ZÁZEMÍ PRAHY ....................................................................................................... 33 Martina Kopečná DOPRAVNÍ METROPOLITNÍ REGIONY V ČESKÉ REPUBLICE: PRINCIPY VYMEZENÍ A HODNOCENÍ VÝVOJOVÝCH TENDENCÍ ................. 33 Stanislav Kraft DOPRAVNÍ INTERAKCE A DOSTUPNOST V SÍDELNÍM SYSTÉMU ČESKA ................................................................................. 33 Viktor Květoň, Miroslav Marada, Stanislav Kraft, Jakub Chmelík, Karel Mikula PROSTOROVÉ ZMĚNY LOKALIZACE PRŮMYSLOVÝCH AKTIVIT VE MĚSTĚ SVITAVY ................................................................... 34 Libor Lněnička URBANIZÁCIA A REGIONÁLNY ROZVOJ V KONTEXTE GLOBÁLNYCH ZMIEN ............................................................................ 34 Alena Lukáčová, Ivana Sovičová TRANSIT ORIENTED DEVELOPMENT: ALTERNATIVA KE STÁVAJÍCÍMU SUBURBÁNNÍMU ROZVOJI V ZÁZEMÍ HL. MĚSTA PRAHY ........ 35 Josef Mareš KREATIVITA, KREATIVNÍ TŘÍDA A KREATIVNÍ KAPITÁL ...................................................................................................... 35 František Murgaš REGIONÁLNA IDENTITA SLOVENSKO-POĽSKÉHO POHRANIČIA ........................................................................................... 35 Richard Nikischer EMISE JAKO SOUČÁST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU ....................................................................................................... 36 Vojtěch Nosek, Jana Vlčková, Josef Novotný DUALITA EVROPY – FENOMÉN, VÝVOJ A VYMEZENÍ ....................................................................................................... 36 Aleš Nováček SOUČASNÉ ZMĚNY MIGRAČNÍ BILANCE NEJMENŠÍCH ČESKÝCH OBCÍ .................................................................................. 36 Martin Ouředníček, Martin Šimon, Jakub Novák BUDOUCNOST ROZVOJE VENKOVA ............................................................................................................................. 37 Radim Perlín KREATIVNÍ VYUŽITÍ PRAŽSKÝCH REZIDUÁLNÍCH OBLASTÍ .................................................................................................. 37 Michaela Pixová IDENTIFIKÁCIA A EVALUÁCIA MIGRAČNÝCH PRÚDOV OBYVATEĽSTVA V ZÁZEMÍ ČESKÝCH BUDEJOVÍC........................................ 37 Dagmar Popjaková GEOGRAFICKÉ RYSY PANDEMIE HIV/AIDS VE SVĚTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE UKRAJINY ............................................................ 38 Jiří Preis ZKUŠENOSTI S PROGRAMEM LEADER V ČR A VE FINSKU: KOMPARAČNÍ ANALÝZA .............................................................. 38 Jan Procházka, Kiira Noponen, Antonín Věžník, Hana Svobodová DOPADY GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ KRIZE NA PRŮMYSL MĚSTA PLZNĚ ................................................................................. 38 Magdalena Rousová ČESKÁ IMIGRAČNÍ POLITIKA V DOBĚ FINANČNÍ KRIZE 2008–2011: NOVÍ PRACOVNÍCI Z MONGOLSKA, UKRAJINY A VIETNAMU .... 39 Soňa Schovanková SČÍTÁNÍ LIDU 2011 – KONFRONTACE ADMINISTRATIVNÍCH DAT S VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ ........................................... 39 Robert Šanda NÁKUPNÍ CENTRA V ČESKÉ REPUBLICE A V BRNĚ – VYBRANÉ ASPEKTY ............................................................................... 39 Petr Tonev, Josef Kunc, Bohumil Frantál, Zdeněk Szczyrba - 12 - ZMĚNY V ROZMÍSTĚNÍ ČESKÉHO PRŮMYSLU V OBDOBÍ LET 2001 AŽ 2011......................................................................... 40 Václav Toušek, Ondřej Šerý VÝVOJ SLOVENSKO-UKRAJINSKÉHO POHRANIČÍ............................................................................................................. 40 Martina Wojnarová REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST VE STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍCH - HLEDÁNÍ VHODNÉHO KONCEPTUÁLNÍHO RÁMCE .......... 40 Jan Ženka, Josef Novotný, Pavel Csank OPTIMÁLNA VEĽKOSŤ HIERARCHICKY NAJNIŽŠEJ ÚZEMNO-SPRÁVNEJ JEDNOTKY PRE POTREBY KOMUNÁLNEJ REFORMY A JEJ TEORETICKO-EMPIRICKÝ ASPEKT ................................................................................................................................ 41 Matúš Žolna TECHNOLOGIE A METODY ZPRACOVÁNÍ A VIZUALIZACE GEOGRAFICKÝCH ÚDAJŮ......................................... 42 ORIENTAČNÝ SYSTÉM UNIVERZITY POSTAVENÝ NA TECHNOLÓGII MAPOVÉHO SERVERA ......................................................... 42 Martin Jedlák HODNOCENÍ POPULAČNÍ STRUKTURY POMOCÍ ANALÝZY PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ PŘÍJMENÍ V ČESKU................................. 42 Josef Novotný VOZÍČKÁŘI: MOŽNOSTI STUDIA PROSTORU BEZ VYUŽITÍ MAPY.......................................................................................... 42 Robert Osman, Jakub Trojan VOJENSKÉ MAPY A LETECKÉ SNÍMKY – DOKLADY EXISTENCE KONCENTRAČNÍ TÁBORŮ KRAJINĚ JÁCHYMOVSKA ........................... 43 Hana Svatoňová ZPRACOVÁNÍ GEOGRAFICKÝCH DAT S POMOCÍ SPATIAL SQL............................................................................................ 43 Pavel Švec, Daniela Szturcova, Václav Hönig POSTEROVÁ SEKCE ......................................................................................................................................... 44 ZOBRAZENÍ DAT ZE SČÍTÁNÍ V GRIDECH ....................................................................................................................... 44 Hana Bednářová, Petr Klauda GEONET – PROJEKT SÍTĚ PRO VĚDECKOU A VZDĚLÁVACÍ KOMUNIKACI A PARTNERSTVÍ V OBLASTI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A VEŘEJNÉ SPRÁVY .................................................................................................................................................... 44 Martin Blažek Miloš Fňukal, Karel Kichner, Petr Klusáček, Aleš Létal, Pavel Ptáček, Irena Smolová, Zdeněk Szczyrba, Václav Toušek, Michal Vančura PROSTOROVÉ INTERAKCE A SPÁDOVOST NEMOCNIC V ČR............................................................................................... 44 Marián Halás, Pavel Klapka ČESKÉ POHRANIČÍ PO SCHENGENU – ÚZEMÍ SVÉBYTNÉ, OSCILAČNÍ A/NEBO TRANZITNÍ? ....................................................... 44 Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol. POUTNÍ MÍSTA V KULTURNÍM DĚDICTVÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI ........................................................................................... 45 Martina Hupková, Zdeněk Kučera, Silvie Kučerová, Daniel Reeves, Jan Daniel Bláha SUBURBIA A TYPY SUBURBIÍ V ZÁZEMÍ VĚTŠÍHO MĚSTA - ČESKÝCH BUDĚJOVIC .................................................................... 45 Jan Kubeš, Pavlína Pavlíková, Jonatan Hána, Ondřej Jurák, Václav Karas, Filip Tomíček KARTOGRAFIE VE FILATELII ....................................................................................................................................... 46 Milan Konečný, Edvard Geryk, Zdeněk Stachoň INTEGROVANÁ PŘÍRODOVĚDA................................................................................................................................... 46 Darina Mísařová a kol. KATEDRA GEOGRAFIE PDF MU................................................................................................................................. 47 Darina Mísařová a kol. PROSTOROVÉ ASPEKTY SOCIÁLNÍ DIFERENCIACE: METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY ...................................................................... 47 Pavlína Netrdová, Vojtěch Nosek DYNAMIKA KRAJINY BRNĚNSKÉ AGLOMERACE POD VLIVEM SUBURBANIZAČNÍCH PROCESŮ .................................................... 47 Hana Vavrouchová, Iva Křenovská, Mária Pákozdiová - 13 - Plenární zasedání Zpráva o stavu společnosti Tadeusz Siwek Zpráva obsahující přehled činnosti České geografické společnosti za poslední 2 roky od sjezdu v Ostravě a nástin hlavních problémů, před kterými společnost dnes stojí. Klíčová slova: Zpráva, vědecká společnost, hlavní problémy Současné teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji a možnosti jejich praktické aplikace Jiří Blažek Vystoupení představí současné teoretické přístupy ke studiu reg. rozvoje a naznačí některé možnosti aplikace těchto přístupů v reg. výzkumu. Jedná se především o tyto koncepty či teorie: regionální inovační systémy, globální produkční sítě, rozložené znalostní sítě. Zřetelným trendem je také širší chápání regionálního rozvoje než jen rozvoje ekonomického. V současnosti existuje výrazný zájem o širší, především sociokulturní a environmentální podmíněnosti a důsledky regionálního rozvoje. Právě s rozvojem tzv. znalostní ekonomiky a odpovídajícího důrazu na inovační aktivity, nabývá kvalita širšího a komplexně chápaného prostředí na mimořádném významu. Do hodnocení tak nutně vstupují tzv. měkké faktory regionálního rozvoje, jejichž objektivizace a eventuální kvantifikace je obtížná, což však nijak nesnižuje jejich význam. Kartografická vizualizace geografických dat – kde jsme a kam směřujeme Petr Kubíček Rozvoj technologie v posledním desetiletí napomohl demokratizaci procesu kartografické tvorby. S příchodem geoinformačních technologií byl dokonce zpochybňován další rozvoj kartografického oboru a snižován jeho význam. Demokratizace kartografie přináší nebezpečí vzniku řady mapových výstupů postrádajících základní kartografické znalosti. Vznik, šíření a masové využití mapových podkladů a portálů však také v uživatelích nenásilnou formou podněcuje zájem o mapy a mapování samotné. Interaktivní zapojení uživatelů sebou přináší větší využití map při každodenní činnosti. Nejenom, že roste škála možností pro vytváření novým tematických mapových podkladů, ale v poslední době se objevuje také nárůst tvůrců mapových dat. Jaké jsou možnosti a cíle kartografie a geoinformatiky v tomto novém prostředí? Jaká je provázanost kartografické teorie a požadavků aplikační sféry? Co může kartografie a geoinformatika nabídnout pro širší geografickou komunitu? Příspěvek shrnuje současnou situaci v oblasti kartografické vizualizace geografických dat, a to v kontextu jak světového, tak českého vývoje. Činí tak na pozadí rozboru strategických dokumentů Mezinárodní kartografické asociace (ICA), řady příspěvků prezentovaných na konferencích ICA a přehledu hlavních projektů v oblasti kartografie a geoinformatiky podpořených a realizovaných v ČR. Hodnocena je přitom jak oblast základního výzkumu v oblasti kartografie a geoinformatiky, tak - 14 - aplikačně zaměřené iniciativy dokumentující využitelnost a prospěšnost digitálních kartografických technologií pro širší společenskou praxi. Samostatně je hodnocena oblast geoinformačních infrastruktur a související směrnice EU, které představují příležitost uplatnění, avšak také výrazné konkurenční prostředí pro kartografickou komunitu. Geografické vzdělávání v Česku: stav, výzkum a vývoj Dana Řezníčková Příspěvek se zabývá geografickým vzděláváním v Česku. V první části je sledovaná problematika zasazena do teoretického rámce modelu výzkumu a tvorby víceúrovňového kurikula se záměrem poukázat na šíři a rozmanitost objektu zájmu oborové didaktiky a na proměny její předmětové orientace. Teoretická východiska ke geografickému vzdělávání a pluralita přístupů řešení této problematiky vyvolávají řadu otázek, mj. zda existuje jedna či více, popř. žádná didaktika geografie. V další části je podle zmiňovaného modelu strukturováno hodnocení podmínek a výsledků současného stavu výzkumu a „tvorby“ školní geografie v Česku. Hodnocení je doplněno příklady konkrétních výstupů, dokládající úspěchy a nezdary v dané problematice v posledních letech. Závěr příspěvku obsahuje výzvy v oblasti geografického vzdělávání, před kterými stojí geografická obec jako celek. Národní výzkumné projekty a Češi v zahraničí Jaromír Kolejka, Vít Vilímek Čeští geografové dokončili, nebo v současnosti řeší několik projektů, které se týkají celého území republiky a nikoliv jen pouze zvolených modelových území menšího, než celostátního rozsahu. Nedávno dokončené, či stále řešené projekty se týkají jak inventarizace, hodnocení a všestranné interpretace změn využití krajiny, identifikace postindustriálních krajin, klimatických charakteristik a hydrologických objektů. Aktivní zahraniční výzkum se zabývá jak evropskými zeměmi (Slovensko, Ukrajina, Skandinávie), tak Eurasie (Střední Asie, jmenovitě Ťan-šan, ruské dálně východní Přímoří), Jižní Ameriky (Peru), Severní Amerika (region zlomu San Andreas). Rostoucí ambice českých geografů směřují rovněž do východní Afriky (Etiopie, Sokotra) a už nikoliv vzdálený je horizont Austrálie a Oceánie. Skvěte česká geografická věda zakotvila v Antarktidě na vlastní výzkumné stanici. Společně s kolegy ze sousedních zemí se řešily a řeší přeshraniční projekty, a to zejména s Německem (Sasko a Bavorsko) a Rakouskem (jižní Čechy a jižní Morava). - 15 - Kulaté stoly Česká geografie na světovém hřišti Ivan Bičík, Pavel Chromý, Vít Vilímek Kulatý stůl je obsazen odborníky z Albertova, kteří se podělí o aktuální poznatky z mezinárodních konferencí. Standardy geografického vzdělávání, práce s talentovanou mládeží v geografii Dana Řezníčková, Eduard Hofmann, Tomáš Pavlas Kulatý stůl je obsazen třemi odborníky na geografické vzdělávání. Jednotliví aktéři se budou v rámci diskuze u kulatého stolu zaměřovat především na dominantní obor svého zájmu: Dana Řezníčková: Geografické vzdělávání v Česku: stav, výzkum a vývoj; Eduard Hofmann: Standardy geografického vzdělávání, práce s talentovanou mládeží v geografii; Tomáš Pavlas: Spolupráce geografů a učitelů geografie s Národním ústavem pro vzdělávání. Osud Atlasu krajiny ČR Peter Mackovčin, Jaromír Kolejka Základní teze ke kulatému stolu: Oceněný Atlas krajiny ČR a otazník nad jeho distribuční tečkou? V roce 2011 byl Atlas oceněn doma i v zahraničí. Rovněž v roce 2012 se Atlasu krajiny ČR dostane další významné pocty. Proběhlo první kolo distribuce do škol, státní správy, samosprávy, odborných a výzkumných institucí, muzeím, NGO atd. Nastane ještě v budoucnu příležitost vydat národní atlas? Časové rozestupy mezi národními atlasy v průběhu 20. století byly v intervalu 30 let a od posledního vydání Atlasu životního prostředí a zdraví obyvatelstva k vydání Atlas krajiny České republiky uplynulo 18 let. Lze očekávat vydání národního atlasu v roce 2028? Čeká nás sdílení atlasů pouze přes elektronická média? Z hlediska přístupu uživatelů k mapám na webech, lze očekávat vývoj technologií sdílení (PC, iPad, iPhone, mobil atd.). Atlasová díla se pouze zpracují a budou sdíleny z jedné elektronické adresy nebo datového skladu přes nosiče. Využití atlasu v různých oborech (vědecká oblast, státní správa, školství): využitelnost atlasu je patrně široká. Ve státní správě jsou důležitější podrobnější mapy velkých měřítek, obdobně je tomu ve vědeckých oblastech. Mapy jsou nástrojem jak zjištěné skutečnosti interpretovat v dvou nebo třírozměrném prostoru. Největší využití je ve školství na všech jeho úrovních včetně ekologické výchovy. - 16 - Nadstavba na Atlasem krajiny: po ukončení prací na Atlase se všichni členové redakce přesunuli na jiné typy činností (badatelská, akademická, provozně-technická atd.). Měl by se tým nebo stát jako investor snažit o udržování týmu, který vytvořil národní. Má tým aktualizovat datové vrstvy nebo doplňovat o nové témata jenž se vydaného atlasu nedostaly. Je vhodné sladit datové vrstvy pro modelování krajiny a predikci dynamiky změn příslušných tematik. - 17 - Národní výzkumné projekty Hybné síly vzniku a prostorového rozmístění gated communities v Česku Tomáš Brabec, Branislav Machala Podíl obyvatel žijících v uzavřených rezidenčních komplexech (gated communities) po celém světě rychle narůstá. Cílem příspěvku je diskutovat prostorové rozmístnění a příčny vzniku gated communities v současném Česku a to v kontextu celkových proměn post-socialistických měst. Vznik gated communities v USA, Latinské Americe či Jihoafrické republice je nejčastěji spojován s obavami z kriminality a zvyšováním sociální prestiže spojeného s prostorovým odlišováním se od majoritní společnosti. Rozšíření gated communities v Česku však naproti tomu není primárně iniciován na straně poptávky. Současný výzkum nedostatečně koncentruje svoji pozornost na úlohu developerů v procesu vytváření gated communities. Tento příspěvek chce poukázat na stranu nabídky a její úlohy při vytváření a prostorovém rozmístění gated communities v Česku. Klíčová slova: Gated communities, Česko, Praha, developeři, rezidenční separace; postkomunistické město Zdravotně rizikové chování mládeže: socio-geografický výzkum Dagmar Dzúrová Cílem projektu je analyzovat zdravotně rizikové chování mladých lidí a najít prostorový vzor jejich chování, a to na základě statistické analýzy dat Evropského školního projektu o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Klíčová slova: zdravotně rizikové chování; návykové látky; životní styl; determinanty; kvalita života; GIS; územní rozdíly Holandské vesničky v Čechách – východiska výzkumu Dana Fialová, Hana Horáková Příspěvek seznamuje s východisky meziuniverzitního tříletého projektu „Holandské vesničky v Čechách: nová forma mezinárodního turismu na počátku 21. století“ podpořeného GAČR, který si klade za cíl sledovat charakteristické rysy této formy turismu a především jeho dopady na dotčené území a komunitu, případně se pokusit o predikci budoucího vývoje. Projekt navazuje a hlouběji rozpracovává zjištění, která byla učiněna v dílčích studiích. Ty se pokusily, tuto novou formu turismu, která bývá v médiích často zmiňována, na území Česka zmapovat a charakterizovat. Předkládaný příspěvek vychází právě z těchto studií a naznačuje, jakými směry se ubírá další výzkum, který využívá přístupů sociální geografie a sociální antropologie. Klíčová slova: Česko, turismus, venkov - 18 - Formování územních identit v oblastech s intenzivně přeměněnou krajinou Pavel Chromý, Milan Jeřábek, Michal Semian et al. Příspěvek rozvíjí dosavadní výzkumy regionální identity (koncepty nové regionální a kulturní geografie) a historické geografie (změny krajiny, dědictví ad.). Zaměřuje se na analýzu procesu formování územních identit (regionální identity a identity regionů), v oblastech s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku. Řeší otázky týkající se identifikace vnitřního potenciálu rozvoje specifické oblasti (ve smyslu socio-ekonomickém i socio-kulturním) SZ Čech (zájmovou oblast tvoří Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj). V 1. části bude analyzována jak vnitřní image území (jeho percepce vlastními obyvateli), tak image vnější (v rámci Česka). Míra sounáležitosti lidí s územím, které užívají, vnímání místní krajiny a jejích hodnot, percepce krajinných změn jsou předmětem 2. části výzkumu v modelových územích s odlišnou geografickou polohou, s odlišnou mírou krajinných změn i odlišným životním stylem obyvatel. Klíčová slova: region, krajina, regionální identita, kulturní geografie, historická geografie Společnost a periferie: vybrané problémy rozvoje periferií v Česku a v Rakousku Vít Jančák, Pavel Chromý, Tomáš Havlíček, Miroslav Marada, Jan Pileček, Viktor Květoň Příspěvek se zabývá výzkumem polarizace prostoru (periferií) v kontextu přístupů evropského neoregionalismu. Důraz se klade na interpretaci a komparaci mechanismů polarizace prostoru a vývoje integrace periferií do řádovostně uspořádaného regionálního systému v kontextu vývoje střední Evropy v post-industruálním období (v modelových oblastech Česka a Rakouska). Cílem je identifikovat důvody a interpretovat mechanismy integrace/dezintegrace periferií (v různých řádovostních úrovních území) do regionálních struktur, a to jak z hlediska úspěšnosti jejich integrace, tak z hlediska dopadů integračních procesů na vývoj vztahu závislosti periferií a center různých řádů, jakož i změny strukturálních znaků a institucionálních podmínek periferií (socioekonomických i sociokulturních). Obecně jde tak o identifikaci a vyhodnocení vývojových mechanismů demarginalizace území. Klíčová slova: periferie, regionální rozvoj, postindustriální transformace, Česko, Rakousko Subjektivní pohled místních obyvatel na život a přeshraniční spolupráci v euroregionu Šumava-Bayerischer Wald/Unterer Inn-Mühlviertel Alena Matušková, Magdalena Rousová Příspěvek poukazuje na vnímání života v euroregionu Šumava-Bayerischer Wald/Unterer InnMühlviertel obyvateli jeho tří částí. Zabývá se jejich vztahem k regionu, hodnocením kvality života ve zdejším pohraničí a posouzením změn kvality života v oblasti po roce 2004 a 2007. Sleduje též vzájemné přeshraniční kontakty obyvatel euroregionu a zapojení respondentů do přeshraničních aktivit. Příspěvek je jedním z výstupů grantového úkolu GAAV: "České pohraničí po Schengenu: území svébytné, oscilační a/nebo tranzitní?" - 19 - Klíčová slova: česko-bavorsko-rakouské pohraničí; přeshraniční spolupráce; euroregion ŠumavaBayerischer Wald/Unterer Inn-Mühlviertel Význam rekreační funkce obcí a sídel při formování regionální identity – výsledky výzkumu Jiří Vágner, Dana Fialová Příspěvek seznamuje s výsledky tříletého projektu podpořeného GAČR, který si kladl za cíl ověřit, jakou roli hraje rekreační funkce obcí a sídel při formování regionální identity a identity regionů v Česku. Výzkum proběhl v 8 modelových územích s významnou rekreační funkcí. Hlavní metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření a řízené rozhovory. Respondenty byli rezidenti, rekreanti (uživatelé druhého bydlení), představitelé samosprávy a podnikatelé v cestovním ruchu. Příspěvek přináší dílčí výsledky těchto šetření (vztah jednotlivých skupin k území, obci, lokalitě a k sobě navzájem) a pokouší se o zobecnění získaných poznatků. Ukázalo se, že rekreanti – vlastníci a uživatelé objektů druhého bydlení i podnikatelé v cestovním ruchu patří v periferních územních k významným aktérům rozvoje nejen aktivit, spjatých s cestovním ruchem, ale i k důležitým organizátorům a účastníkům lokálního sociálního života. Klíčová slova: regionální identita; rekreační funkce; cestovní ruch; druhé bydlení; Česko - 20 - Čeští geografové v zahraničí Podíl českých cestovatelů na objevování světa Jiří Martínek Na objevování světa, které dlouho představovalo hlavní náplň geografie jako oboru, se podílela i řada osobností původem z českých zemí; jména jako Fritz, Haenke, Holub jsou obecně známá. Kritický výzkum v oboru dějin českého cestovatelství ale u řady z nich význam relativizuje, a naopak upozorňuje na jména jiných osobností, které skutečně přispěly k poznání světa (v geografickém pojetí). Klíčová slova: Čeští cestovatelé – 17. – 20. stol. – význam pro geografii - 21 - Orientace v geografickém vzdělávání v ČR a ve světě Mapové dovednosti českých žáků Martin Hanus, Miroslav Marada Příspěvek předkládá výsledky výzkumu zaměřeného na míru osvojení práce s mapou, jako specifickým zdrojem geografických informací, u žáků různých věkových skupin. Na základ analýzy kurikulárních dokumentů vybraných zemí byly identifikovány hlavní oblasti dovedností práce s mapou. Dovednosti z těchto oblastí byly ověřovány formou testu mapových dovedností na vzorku cca 1 300 žáků ve věku 11, 15 a 18 let, tedy na závěr jednotlivých stupňů vzdělávání. Výsledky jednotlivých věkových skupin žáků v testu (tj. osvojené kurikulum) pak byly analyzovány především v kontextu požadavků na mapové dovednosti v závazných kurikulárních dokumentech (tj. projektové kurikulum). Klíčová slova: test, mapové dovednosti, didaktika, geografie, dovednosti, mapa Výuka didaktiky přírodních věd na PdF MU Eduard Hofmann Příspěvek pojednává o spolupráci kateder přírodních věd na PdF MU. Podává přehled o dosavadním vývoji předmětu, který je nazýván jako Didaktika přírodních věd. V dosavadním vývoji tohoto předmětu zatím nejde o koncipování nového vědního oboru a jedná se o spolupráci při výuce přírodovědných předmětů, která je založena zatím spíše prakticky. Výuka probíhá formu projektové výuky. Klíčová slova: didaktika, přírodní vědy, projektová výuka Las Universidades Cubanas – The Cuban Universities – Kubánske univerzity Miroslava Ištoková Príspevok sa zaoberá na kubánskym edukačným systémom, niekoľko desaťročí stojacim na pokraji všeobecného záujmu. Kubánske vysoké školstvo sa v súčasnosti vysporadúva so značne odlišnými podmienkami než väčšina západno-európskych univerzít, a preto by sme mali vziať do úvahy hlavné črty, silné i slabé stránky, výzvy a problémy takto špecifického systému vyššieho vzdelávania. Analýza sa primárne orientuje na pozíciu geografie, štruktúru kurzov a výuky, výskumné aktivity, publikačné výstupy apod. Toto stručné hodnotenie sa zameriava na tri najvýznamnejšie kubánske univerzity (Habana, Oriente, Las Villas). Článok je založený na vlastných skúsenostiach autorky, získaných počas študentských vedeckých expedícií v rokoch 2010 a 2012, na osobnom príklade kubánskych akademickov: prof. F. Rodriguez Molinu a prof. P. Correa Alvareza, a taktiež na konzultáciách s p. Chargé d'affaires F. G. Quinones Sanchez z Veľvyslanectva Kubánskej republiky v ČR. Klíčová slova: kubánsky edukačný systém, kubánske univerzity, pozícia geografie, výskumné aktivity, publikačné výstupy - 22 - Praktická cvičení a pokusy ve výuce fyzického zeměpisu na ZŠ Petra Karvánková Příspěvek je zacílen na využití různých forem praktických pokusů z fyzické geografie ve výuce zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Věnuje se využití praktických cvičení a pokusů z jednotlivých oborů fyzické geografie a jejich využití ve výukové praxi. Cílem je přiblížit žákům praktickou stránku zeměpisu umožňující jednak lepší pochopení probírané látky, ale také zvýšení zájmu samotných žáků o danou problematiku. Klíčová slova: fyzická geografie, praktická výuka, 2. stupeň ZŠ Družicové atlasy jako učební pomůcka ve výuce geografie Jaromír Kolejka, Kateřina Batelková Hlavními uživateli nákladných edicí družicových atlasů jsou školy. V podmínkách ČR však zatím do výuky příliš nepronikly, ačkoliv cena řady z nich se pohybuje v rozmezí 100–300 Kč. Vypovídací hodnota atlasů byla testována v průběhu speciálního projektu zaměřeného na žáky a studenty brněnských základních, středních a vysokých škol v rámci jejich studia geografie. Výsledky ukazují na rozdíly v chápání a čtení družicových map na základě intuice a vědomostí podle typu jejich technologické úpravy, měřítka, barevného ztvárnění a charakteru podpůrného interpretačního návodu. Získané poznatky však mohou být také velmi užitečné pro tvůrce a vydavatele družicových atlasů. Klíčová slova: družicový atlas, mapa, škola, žák Environmentální rizika a geografické vzdělávání Jan Kopp, Lukáš Černík, Marek Ulip Příspěvek prezentuje téma „Environmentální rizika“ a jeho využití v geografickém vzdělávání. Teoretická část diskutuje vnímání environmentálních rizik ve společnosti. Praktická část ukazuje nástroje pro rozvoj vzdělávání – využití historických map a obrázků, mentálních map, geoinformací a matematických znalostí. Klíčová slova: environmentální rizika, přírodní rizika, geografické vzdělávání Několik koncepčních otázek práce s talentovanými žáky v geografii Silvie Kučerová Zatímco v pedagogických vědách jsou obecné otázky, kdo je talentovaný žák a jakým způsobem k němu přistupovat, poměrně diskutované, problematika nadaných žáků v (českém) geografickém - 23 - vzdělávání zůstává řešena nedostatečně. Nejednoznačná je již charakteristika žáka, kterého lze označit za „talentovaného v geografii“. Systematicky nejsou rozpracovány otázky, jak pracovat s těmito žáky, a učitelé přistupují k rozvíjení talentu žáků v geografii/zeměpise spíše intuitivně. Poměrně velkou prestiž mají předmětové soutěže, včetně Zeměpisné olympiády. Právě celková nekoncepčnost přístupu k talentovaným žákům v geografii má však za následek, že ne vždy jsou pro účast v soutěži učiteli vybráni vhodní žáci. Druhý problém vyvstává pro organizátory Zeměpisné olympiády, kteří mají talent žáků rozvíjet: vědí, jaký profil žáka hledají? A hledají ho skutečně prostřednictvím zadávaných úloh? Tento příspěvek si klade za cíl otevřít veřejnou diskusi v geografické obci na dané téma. Klíčová slova: talentovaní žáci, Zeměpisná olympiáda, předmětová soutěž, geografické vzdělávání Regionální kabinet na 1. stupni základní školy Darina Mísařová, Vlasta Dušejovská V současné době existuje celá řada různých materiálů písemných i hmotných, ze kterých může učitel při přípravě učiva o regionu na prvním stupni ZŠ čerpat. Tyto materiály se ve školách vyskytují v různých množstvích a jsou většinou rozptýleny v odborných učebnách či kabinetech. Cílem příspěvku je představit portfolio dostupných pomůcek týkajících se regionu a použitelných při výuce nejen na prvním stupni ZŠ. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů, které s regionem a regionálním kabinetem souvisí a výběrem pomůcek, které by v plně vybaveném regionálním kabinetě měly být. Výzkumná část je věnována zjištění, zda a jaké pomůcky učitelé na školách využívají. Klíčová slova: region, regionální kabinet, pomůcky, výuka na 1. stupni ZŠ Kompetence studentů geografie na vybraných vysokých školách v Polsku Wiktor Osuch Předmětem výzkumů bylo hodnocení kompetencí učitelů zeměpisu a studentů geografie – budoucích učitelů. Ve vzdělávacím procesu budoucích učitelů a učitelů zeměpisu podstatnou úlohu sehrávají kompetence, které jsou utvářeny především během geografického studia a odborné praxe ve škole. Autor předložené práce již několik let provádí výzkumy týkající se utváření předmětových a didaktických kompetencí studentů geografie – budoucích učitelů. Výzkumy byly prováděny v letech 2000-2009, tj. v období důležitém na změny probíhající v evropském vysokém školství. Tyto změny jsou označovány jako součást širšího procesu směřujícího k realizaci vize znalostí Evropy. Klíčová slova: vzdělávání geografů, předmětové a didaktické kompetence - 24 - Využití nástrojů pro zpřístupnění a analýzu starých map pro výukové účely Zdeněk Stachoň, Jiří Kozel Výuka dějin kartografie probíhá na většině škol s výukou kartografických a geografických oborů. V souvislosti s vývojem v oboru je k dispozici stále větší množství digitálních kopií starých map na straně jedné a nástrojů pro práci s nimi na straně druhé. Logickou reakcí je potom zařazení ukázek dostupných map a také využití dostupných nástrojů nejen v předmětech zaměřených na výuku dějin kartografie. Prezentovaný příspěvek představuje dostupné nástroje pro práci se starými mapami a na zvolených příkladech prezentuje jejich možnosti pro využití ve výuce. Klíčová slova: staré mapy, výuka - 25 - Geografický výzkum krajiny Vliv časového faktoru na stav biokoridorů Martin Culek Monitoring biokoridorů v současné době stagnuje. Proto se do výzkumu biokoridorů z ekologického a biogeografického hlediska zapojilo pod vedením autora článku i několik studentů na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy university. Zkoumány byly lokální biokoridor ve Vracově, regionální biokoridor v Bílých Karpatech a starý dřevinný pás nad obcí Strání v tomtéž pohoří. Ukázalo se, že v biokoridoru ve Vracově se přes jeho současný nevalný vzhled vytvořilo lesní prostředí a začínají se v něm vyskytovat první lesní druhy rostlin i živočichů. Regionální biokoridor v Bílých Karpatech se vyvíjí velice dobře a daří se v něm i migraci lesních rostlin. Překvapivé výsledky přinesl výzkum asi 160 let starého pásu listnatých stromů nad obcí Strání, kde se v bylinném patře vyskytuje škála rostlin s dominancí typicky lesních a v mnoha případech i vzácnějších rostlin. To vše ukazuje na velký význam časového faktoru pro kvalitativní vývoj biokoridorů. Klíčová slova: ÚSES, biokoridor, migrace rostlin a živočichů, jižní Morava, výzkum Rekonstrukce vývoje a analýza změn krajinných struktur ve vztahu ke geodiverzitě území v povodí Smědé Viola Dítětová Příspěvek je zaměřen na rekonstrukci vývoje a analýzu změn krajinných struktur ve vztahu ke geodiverzitě území. Geodiverzita je považována za faktor, který má vliv na procesy podílející se na utváření přírodních i kulturních krajin. Je zkoumána vazba mezi georeliéfem a utvářením hydrografické sítě, výskytem půd a diverzitou biotopů v prostoru Frýdlantska. Pozornost je věnována rovněž dopadům změn druhotné krajinné struktury na diverzitu přírodních stanovišť. Klíčová slova: krajinná struktura, geodiverzita, biodiverzita, přírodní krajina, kulturní krajina Některé současné problémy geomorfologických lokalit environmentální geomorfologie a hodnocení Karel Kirchner, Lucie Kubalíková Environmentální geomorfologie znamená praktické využití geomorfologie pro řešení problémů, kdy lidská společnost chce transformovat tvary nebo využívat a měnit geomorfologické procesy. V současnosti je environmentální geomorfologie řazena jako dílčí disciplína obecné geomorfologie vedle např. inženýrské geomorfologie nebo antropogenní geomorfologie. Environmentální geomorfologie podle Panizzy (1996) zkoumá vztahy mezi člověkem a prostředím speciálně jeho geomorfologickými složkami. Geomorfologické složky mohou být schematicky rozděleny na geomorfologické zdroje a geomorfologická nebezpečí (hazardy). Hodnocení geomorfologických lokalit – koncept geomorphosites – je jednou z možností hodnocení geomorfologických zdrojů. Na - 26 - základě metod již využitých pro hodnocení lokalit (např. Panizza, 2001, Reynard et al. 2007, Pereira, 2007) bude prezentován vlastní přístup k hodnocení na příkladech z České republiky. Klíčová slova: Environmentální geomorfologie, geomorfologické locality, metodický přístup Gradace krajinných map v geografických atlasech Jaromír Kolejka Většina vydávaných atlasů disponuje klasickou strukturou a uspořádáním obsahu spočívající v pořadí od lokačních a obecně geografických map k mapám analytickým počínaje mapami o přírodních a konče o ekonomických a sociálních (a ochranářských) aspektech území. Syntetické či alespoň polytematické mapy jsou spíše vzácností, ve východní Evropě naopak tradicí. Krajinné mapy v atlasech se v poslední době přece jen objevují častěji a představují „původní“ geografický produkt. Také jejich uspořádání vyžaduje logický systém. V příspěvku je demonstrováno jedno z možných uspořádání, které čtenáři umožní pochopit prostorové synergetické a synchorické souvislosti v krajině a jejich prezentaci v krajinných mapách typologického a individuálního pojetí. Klíčová slova: atlas, krajinná mapa, krajina Analýza vybraných morfometrických parametrov v procese geomorfologického výskumu (na príklade severnej časti Braniska) Martin Pramuka Pohorie Branisko na východnom Slovensku nebolo doteraz významnejším objektom slovenských geomorfológov. V tomto príspevku sa snažíme načrtnúť význam GIS metód v geomorfologickom výskume práve na príklade tohto územia. Venujeme sa analýze niektorých vybraných morfometrických parametrov, medzi ktoré patria hypsometrické pomery, reálny sklon svahu georeliéfu alebo orientácia svahov voči svetovým stranám. Tento krok má pomerne veľký potenciál stať sa kľúčovým momentom v úvodnej fáze geomorfologického výskumu. Branisko predstavuje výraznú horskú bariéru v rámci východného Slovenska, maximálne relatívne výškové rozdiely dosahujú 700 – 800 m a aj z tohto dôvodu naberá význam a analýza práve vybraných parametrov na dôležitosti. Klíčová slova: Branisko, geomorfologický výskum, GIS, hypsometria, reálny sklon svahu georeliéfu - 27 - Geografické aspekty ekonomického a sociálního rozvoje Percepcia kvality života v Brne Ivan Andráško, Josef Kunc, Petr Tonev, Jaroslav Biolek V príspevku sa zameriame na zhodnotenie vybraných výsledkov výskumu subjektívnej dimenzie kvality života v Brne a jeho mestských štvrtiach. Pozornosť bude venovaná najmä identifikácii štvrtí s najvyššou a najnižšou úrovňou kvality života (na základe percepcie a názorov obyvateľov mesta). Pokúsime sa tiež o konfrontáciu pohľadu obyvateľov vybraných štvrtí s „celomestským“ pohľadom. Klíčová slova: percepcia, kvalita života, životné podmienky, mestské štvrte, Brno, dotazníkový výskum Vybrané aspekty administratívneho usporiadania Slovenskej republiky po roku 1989 na lokálnej úrovni Miloš Bačík Významné spoločenské a politické zmeny po roku 1989 sa premietli aj do organizácie administratívneho systému štátu. Na začiatku poslednej dekády minulého storočia došlo k legitímnemu zrušeniu inštitútu národných výborov a konštituovaniu sa nových úradov štátnej moci, správy a orgánov samosprávy. Obnovenie samosprávy na lokálnej úrovni znamenalo nesporne posilnenie postavenia obce ako rovnocenného partnera vo vzťahu k štátu, často deformované predchádzajúcim zriadením. Spontánne prejavy korigovať necitlivé rozhodnutia v dotknutom území v rokoch minulých viedli zákonite k odstredivým tendenciám miestneho obyvateľstva, ktoré sa prejavili nárastom počtu samostatných obcí. Cieľom príspevku je zhodnotiť vybrané aspekty administratívneho usporiadania Slovenskej republiky po roku 1989 na lokálnej úrovni a to najmä z pohľadu dezintegračného procesu, ktorý v latentnej forme stále pretrváva, pričom má vplyv aj na sídelnú štruktúru. Klíčová slova: administratívne usporiadanie, Slovenská republika, typológia územných zmien, dezintegračný proces, sídelná štruktúra Geografie a umění: Site-specific art v akcích Kateřiny Šedé Jaroslav Biolek, Ivan Andráško V posledních letech řada umělců začíná využívat geografické perspektivy při své práci a zároveň čím dál více geografů počíná studovat umělecká vyjádření zkoumající prostor kolem nás. Tendence pracovat s daným prostorem v místně specifickém umění můžeme nalézt i v českém prostředí, kupříkladu v akcích Kateřiny Šedé. Cílem studie je ukázat, jakým způsobem česká umělkyně Kateřina Šedá vytváří sociální projekty v kontextu různých míst. Prostřednictvím rozhovoru s umělkyní a studia dokumentů o jejích projektech analyzujeme celý proces vzniku a výstavby vybraných místně specifických akcí. Rovněž rozebíráme a hodnotíme socio-prostorové dopady na účastníky těchto akcí využitím metod humanistické geografie. Výsledky práce potvrzují, že site-specific art může odhalit - 28 - mnoho skrytých aspektů lidského prostorového chování, dokonce umění v podání Kateřiny Šedé může přispět k vytvoření pozitivních vazeb mezi lidmi a jejich místy. Klíčová slova: umění, geografie, Kateřina Šedá, site-specific art, community-specific art, humanistická geografie Mobilita cizinců v Česku Zdeněk Čermák, Eva Janská Prostorové rozmístění cizinců je modifikováno jejich vnitrostátní mobilitou, která je ve srovnání s českou populací mnohem vyšší. Tato mobilita je ovlivněna jejich specifickým postavením na trhu práce a jejich rostoucí flexibilitou. Praha jako gateway city je nejatraktivnějším městem jak pro mezinárodní tak i pro vnitřní migraci cizinců. Klíčová slova: mezinárodní migrace, vnitrostátní migrace, gateway city koncept Časoprostorová mobilita ukrajinských migrantů v Praze (remitence jako jedeny z vysvětlujících možností) Dita Čermáková, Jakub Novák V rámci příspěvku budou představeny dílčí výsledky výzkumu projektu nazvaného Migrace a rozvoj. Projekt je zaměřen na ekonomické výsledky migrace – sleduje příjmy a výdaje migrantů včetně úspor a zasílaných peněz domů (remitencí). Jako modelové země výzkumu byly zvoleny Česko – země cílová, a Ukrajina – země zdrojová. Součástí výzkumu bylo sledování časoprostorové mobility dvou desítek migrantů po dobu půl roku. Tento příspěvek přinese výsledky z každodenních záznamů migrantů o pohybu v čase a prostoru. Klíčová slova: Mezinárodní migrace obyvatelstva, časoprostorová mobilita, remitence, Česko, Ukrajinci Důsledky odsunu: migrační preference, volební chování a místní identita obyvatel Broumovska a Policka Petr Daněk Odsun německy mluvících obyvatel v letech 1945-46 a následné dosídlení vedlo v českém pohraničí k vytvoření specifické sociokulturní struktury obyvatel. V obcích, kde došlo k rychlé výměně většiny obyvatel, byla přerušena tradice a začala se vytvářet nová místní identita. Příspěvek hledá odpověď na otázku, zda lze i tři generace od odsunu postihnout určité rysy místní kultury dosídlených obcí v pohraničí, kterými se odlišují od obcí, které nebyly poválečnými migracemi tak hluboce postiženy. Odpověď na tuto otázku byla hledána prostřednictvím srovnání dvou modelových území v okrese Náchod, dosídleného Broumovska a kontinuálně osídleného Policka, a to ve třech tematických - 29 - oblastech: intenzita migrace a migrační preference, volební chování a politické postoje a vztah k obci a zapojení do místních aktivit. Hlavním zdrojem dat byla 2 terénní šetření: reprezentativní dotazníkový průzkum mezi obyv. 20 obcí obou model. území a rozhovory s představiteli místní pol. reprezentace těchto obcí. Klíčová slova: výměna obyvatelstva, pohraničí, migrační preference, volební chování, místní identita, Broumovsko Vliv Euroregionu Šumava-Bayerischer Wald/Unterer Inn-Mühlviertel na regionální rozvoj česko-bavorského pohraničí Jaroslav Dokoupil, Jiří Preis V teoretické rovině příspěvek ukazuje na význam euroregionu jakožto řízené instituce, která má vliv na přeshraniční spolupráci a přeshraniční regionální rozvoj. Prakticky se příspěvek věnuje činnosti Euroregionu Šumava v současném plánovacím období Evropské unie 2007-2013. Analyzuje zaměření a regionální rozložení přeshraničních projektů na území Euroregionu Šumava v rámci „Cíle 3 Evropská územní spolupráce“, konkrétně „Přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko“. Klíčová slova: euroregion, přeshraniční rozvoj, přeshraniční spolupráce Volný čas a sociální kapitál: analýza spolkové aktivity v Česku Tereza Gelná Tvorba sociálního kapitálu je podmíněna existencí sociálních sítí a vztahů, které vznikají i v rámci volnočasových aktivit. Sociální kapitál je zdrojem, který může být využit pro individuální prospěch či vést k posílení soudržnosti společnosti jako celku. Vazby vytvářené v rámci volného času slouží k oběma těmto účelům. Některé formy trávení volného času (např. dobrovolnictví), jsou navíc přímo motivovány snahou o veřejné blaho. Cílem příspěvku je objasnit, jakým způsobem a v rámci jakých volnočasových aktivit je sociální kapitál vytvářen a představit výsledky analýzy vertikální a polohové diferenciace rozložení předpokladů pro vznik sociálního kapitálu v rámci volného času v Česku. Analýza vychází z dat o spolkovém životě v českých obcích a regionech. Spolky jsou založeny na dobrovolné práci jejich členů v rámci volného času a jejich význam spočívá také ve vytváření volnočasových aktivit. Participace ve spolcích je tak obecně používána jako jeden z ukazatelů sociálního kapitálu. Klíčová slova: volný čas, sociální kapitál, spolky, Česko - 30 - Prostorové aspekty poslaneckých a ministerských dotací v Česku v období 2003–2012 David Hána Jedním z podstatných témat sociální geografie je sledování faktorů z oblasti státního sektoru, které mohou mít vliv na rozvoj regionů. Volení zástupci občanů se na všech prostorových úrovních snaží politicky, finančně i legislativně podporovat vlastní volební obvody či místa vlastních bydlišť. To lze vysvětlit pomocí několika teoretických konceptů od strukturalistické nutné podpory svých teritoriálních aliancí až po institucionální sociální sítě, které mohou zaručit podporu konkrétních projektů kontakty na politiky. Typickými příklady jsou poslanecké dotace (porcování medvěda) a dotace ministerské. Příspěvek představí výzkum regionální a oborové diferenciace obou druhů dotací, které spolu mohou blíže souviset. Následně se příspěvek zaměří na význam výsledků voleb a nerovnoměrného prostorového rozmístění míst poslaneckých bydlišť v procesu alokace poslaneckých a ministerských dotací mezi okresy a obce Česka v období 2003-2012. Klíčová slova: poslanecké dotace, ministerské dotace, veřejné výdaje, sociální sítě, teritoriální aliance, volby, Česko Geografie příjmových nerovnoměrností a vybrané podmiňující faktory: průřezová analýza na úrovni zemí Jiří Hasman, Josef Novotný Sestavili jsme novou kvalitní standardizovanou databázi příjmových nerovnoměrností pro 147 zemí. Za pomoci Bayesiánského průměrování modelů a vícenásobné imputace dat jsme odhalili robustní prediktory nerovnoměrností z větší sady 26 potenciálních faktorů vycházejících z teoretické literatury. Kromě analýzy na celosvětové úrovni jsme též přistoupili k testování prediktorů nerovnoměrností ve čtyřech šířeji vymezených makroregionech. Výsledky prokazují významnou makroregionální specifičnost samotné výše nerovnoměrností i jejích prediktorů, což naznačuje, že celosvětová analýza může poskytnout jen dílčí náhled. Zatímco globalizace je spojená s nižšími nerovnoměrnostmi v západních zemích, v Latinské Americe, Subsaharské Africe a postkomunistických zemích je její vliv opačný. Dalšími důležitými determinantami s regionálně-specifickými dopady na nerovnoměrnosti jsou věková struktura populace, velikost sociálních výdajů a koloniální výdaje. Klíčová slova: Bayesiánské průměrování modelů; průřezová analýza; příjmové nerovnoměrnosti; vícenásobná imputace Sekularizace a církevní majetek: případová studie Česka Tomáš Havlíček, Martina Hupková Prohloubení sekularizace české společnosti s sebou přináší, na rozdíl od poklesu deklarovaných věřících i nárůst počtu nevyužívaného církevního majetku a také i snižující se roli náboženství při utváření české společnosti a nakonec i politiky. Tento trend je obzvláště patrný na vztahu české společnosti a politiky k restitucím (navrácení) církevního majetku. Přestože došlo k dohodě mezi - 31 - vládou a církvemi, tak současně nedošlo k jejímu legislativnímu potvrzení. Nemohlo tak také nastat kompletní oddělení církve a státu. Budoucí dohoda mezi státem a církvemi o navrácení majetku odstraňuje další možný problém. Blokovaný církevní majetek brání také regionálnímu rozvoji dotčených obcí, což je problémem nejen pro církev, ale i pro stát. Klíčová slova: geografie náboženství; Česko; církevní majetek; vztah církve a státu Ukrajinská pracovní migrace v Česku – vazby mezi zdrojovou a cílovou zemí Eva Janská, Zdeněk Čermák, Dušan Drbohlav Příspěvek je zaměřen na migrační , sociální a ekonomické vazby ukrajinských pracovních migrantů v Česku se svou domácností na Ukrajin.. Zvláštní důraz je kladen na podstatu, objem, intenzitu formy a zdroje remitencí. Klíčová slova: pracovní migrace, remitance, kvalitativní výzkum Plánování rozvoje měst a regionů: vývoj teoretických přístupů Jiří Ježek Příspěvek se zabývá problematikou plánování v rozvoji měst a regionů. Jedná se o kritickou analýzu vývoje pojetí a přístupů k plánování měst a regionů v průběhu 20. století. Zvláštní pozornost je věnována strategickému plánování a strategickému managementu městského rozvoje. Klíčová slova: plánování; strategické plánování; rozvoj měst a regionů; teoretické přístupy Multifunkcionalita: geografie, venkov, zemědělství Ondřej Konečný Měnící se charakter venkova, změny v zemědělství a i oslabování vztahu venkov-zemědělství je již dvě desítky let řadou geografů vysvětlováno jako přechod z produktivistického do post-produktivistického období. Někteří autoři pak hovoří o přechodu k multifunkčnímu režimu zemědělství a venkova, který by měl více vystihovat současné pozorované změny – stěžejním pojmem se v těchto debatách stává multifunkcionalita. Předkládaný příspěvek ukazuje, že zatímco čeští geografové užívají tento pojem zejména jako typ zemědělství respektující i mimoprodukční funkce zemědělství (obhajován Společnou zemědělskou politikou), někteří zahraniční autoři užívají normativního přístupu vysvětlující nejen celkové změny pozorované na venkově a zemědělství za posledních 20 let, nýbrž i jako vysvětlení pro rozdílné vývojové tendence jednotlivých regionů a lokalit. Příspěvek se proto snaží upozornit na tento přístup - dosud v českém geografickém prostředí nerozvinutý, a diskutovat jeho možnou aplikaci. Klíčová slova: Multifunkcionalita, multifunkční zemědělství, venkov, geografie zemědělství - 32 - Rezidenční stabilita obyvatel v zázemí Prahy Martina Kopečná Proces suburbanizace ovlivňuje rozvoj obcí v zázemí velkých českých měst již téměř dvacet let. Masivní výstavba a stěhování obyvatel do zázemí měst výrazně působí na nejen fyzickou, ale i sociální strukturu obcí. Mezi důvody nespokojenosti rezidentů patří např. každodenní dojížďka do práce a škol nebo nedostatečná vybavenost obcí základní infrastrukturou. Klíčovou otázkou je, zda tyto negativní aspekty nutí rezidenty suburbií k návratu do měst a tento migrační proud se tedy stává součástí procesu reurbanizace. Tento příspěvek se zabývá rezidenční stabilitou obyvatel zázemí Prahy a faktory, které ji podmiňují. Důležitou roli hraje rezidenční spokojenost obyvatel s kvalitou jejich bydlení, která je ovlivněna převážně fází životního cyklu rezidentů a typem bydlení. Mezi faktory, které výrazně působí na setrvání obyvatel v suburbiích, patří zejména délka bydlení v suburbiu či předchozí zkušenosti s daným typem bydlením. Příspěvek rovněž obsahuje teoretický úvod do problematiky. Klíčová slova: Rezidenční stabilita, rezidenční spokojenost, kvalita bydlení Dopravní metropolitní regiony v České republice: principy vymezení a hodnocení vývojových tendencí Stanislav Kraft Hlavním cílem předloženého příspěvku je vymezení a kritické hodnocení dopravních metropolitních regionů, které tvoří jádrové oblasti dopravního systému České republiky. Dopravní metropolitní regiony jsou vymezeny na základě údajů ze Sčítání silniční dopravy z let 2000 až 2010 pro individuální automobilovou dopravu. Jejich formování je výsledkem integrace středisek a regionů, a růstu dopravních interakcí mezi regionálními metropolemi Česka a jejich dopravním zázemím (blíže např. Kraft 2012). Zásadní otázkou je však postižení jejich vývojových tendencí, které mohou indikovat zásadní změny v prostorové organizaci dopravního systému České republiky a jako takové mají zásadní význam pro praktické využití v podobě rozvojových programů a celou koncepci dopravní politiky České republiky. Klíčová slova: dopravní interakce, prostorová organizace, metropolitní regiony, dopravní systém Dopravní interakce a dostupnost v sídelním systému Česka Viktor Květoň, Miroslav Marada, Stanislav Kraft, Jakub Chmelík, Karel Mikula Příspěvek je zaměřen na hodnocení dopravních interakcí v sídelním systému Česka. Interakční model bude prezentován na příkladu veřejné hromadné a individuální automobilové dopravy. Vybrané relace s největším rozdílem mezi reálnou a teoretickou (modelovou) interakcí budou sledovány podrobněji sledovány z hlediska železniční dopravy. Druhou rovinou příspěvku je vyhodnocení - 33 - dostupnosti sídelních středisek Česka pomocí časové, kumulované a potenciální akcesibility. Příspěvek je výstupem z projektu Prostorová dynamika dopravních vztahů v sídelním systému Česka (GA ČR, č. P404/12/1035) a ESPON TRACC 2013/1/10. Klíčová slova: dopravní interakce, gravitační model Prostorové změny lokalizace průmyslových aktivit ve městě Svitavy Libor Lněnička Průmyslové aktivity 19. a 20. století znamenaly pro mnohá města a regiony významný rozvoj. Lokalizace průmyslových závodů, či dokonce komplexů do míst s přístupem ke zdrojům rychle vedla ke kumulovanému rozvoji doprovodných aktivit (občanská a bytová vybavenost měst, dopravní infrastruktura apod.). Následné společensko-ekonomické změny 90. let 20. století přinesly také viditelnou morfologickou změnu v prostorovém uspořádání sídel. Velký zásah utrpěla velikostně střední a malá města, která vyrostla na průmyslových tradicích a kde průmysl tvořil dominantní postavení v zaměstnanosti. Jedním z malých měst, kde průmysl hrál významnou roli, jsou Svitavy. Město ležící na rozhraní historických zemí Čech a Moravy, kterým procházela významná Trstenická stezce, patřilo k průmyslovým městům díky rychle se rozvíjejícímu textilnímu a později strojírenskému. Záměrem následujícího příspěvku je poukázat na změny v prostorovém uspořádání průmyslových aktivit ve městě Svitavy s akcentem na strojírenský a textilní průmysl. Průmyslové změny přinesly také změnu v urbanistické koncepci města Svitav. Prostřednictvím geografické saturace budou v příspěvku nastíněny změny a procesy přechodu industriálního města k městu postindustriálnímu. Klíčová slova: Svitavy, textilní a strojírenský průmysl, strukturální změny, morfologická struktura, sídlo Urbanizácia a regionálny rozvoj v kontexte globálnych zmien Alena Lukáčová, Ivana Sovičová Príspevok rieši otázky súčasnej urbanizácie a vývoja miest sveta v súvislosti s globálnymi zmenami. Mestá ako ekonomické póly rastu a teda i proces urbanizácie je opodstatnené skúmať vo vzťahu k regionálnemu rozvoju. Urbanizácia, ako jeden z indikátorov regionálneho rozvoja je hlavným výskumným objektom predkladaného príspevku. Do akej miery môže urbanizácia ovplyvňovať, indikovať alebo negatívne ovplyvňovať regionálny rozvoj, sa pokúsime vysvetliť hľadaním závislostí medzi mierou urbanizácie a vybranými indikátormi regionálneho rozvoja. Príspevok sa venuje teoreticko-metodologickému rámcu urbanizácie a regionálneho rozvoja, interpretuje prejavy vybraných ukazovateľov na globálnej a regionálnej úrovni. Osobitná pozornosť je venovaná komparácii závislosti urbanizácie a ukazovateľov regionálneho rozvoja v rozvinutých a rozvojových krajinách. Záverečná časť poskytuje náčrt prognóz vývoja urbanizácie a jej vzťahu k regionálnemu rozvoju vo vybraných regiónoch sveta. Klíčová slova: Regionálny rozvoj, urbanizácia, rozvinutá krajina, rozvojová krajina, miera urbanizácie, HDI, HDP - 34 - Transit Oriented Development: Alternativa ke stávajícímu suburbánnímu rozvoji v zázemí hl. města Prahy Josef Mareš Jedna z nejvíce používaných strategií zaměřených na regulaci negativních důsledků suburbanizace v Severní Americe a západní Evropě je Transit Oriented Development (TOD, územní rozvoj zaměřený na preferenci hromadné dopravy). Příspěvek usiluje o diskuzi potenciálu této strategie ke snížení negativních důsledků suburbanizace v ČR srovnáním suburbánního rozvoje ve čtyřech rychle se rozvíjejících oblastech v zázemí hl. m. Prahy. Těmito oblastmi jsou: Říčany, Zeleneč, Jesenice a 6 menších obcí v oblasti mezi Říčany a Úvaly. Oblasti budou porovnávány z hlediska změn využití území, akcesibility služeb a analýzy dopravy a dopravní infrastruktury. Závěrem příspěvku bude diskuze rozvojových potřeb sledovaných oblastí a potenciálních opatření pro minimalizaci negativních důsledků suburbanizace a případné implementaci TOD. Klíčová slova: Rezidenční suburbánní rozvoj, hromadná doprava, Pražský metropolitní region Kreativita, kreativní třída a kreativní kapitál František Murgaš Cílem příspěvku je nástin konceptu kreativní třídy, kreativity a kreativního kapitálu. Richard Florida (2002), autor konceptu, jej považuje za klíčový prvek současného socio-ekonomického rozvoje. Koncept kreativity a jeho kvantifikace v podobě Indexu kreativity 3T a Indexu Euro-kreativity byly podrobeny ostré kritice. Z axiologického hlediska pravděpodobně nejvýraznější charakteristikou kreativní třídy je souběžně také destrukce sociálního kapitálu kreativních lidí a jeho nahrazení kreativním kapitálem. Vzestup kreativní třídy probíhá paralelně s implozí hodnot. Florida na to reaguje vágně s konstatováním, že ne všechny socioekonomické změny, provázející vzestup kreativní třídy budou mít pozitivní vliv na společnost. Klíčová slova: Koncept kreativní třídy, kreativita, kreativní kapitál, konceptu kreativní třídy Regionálna identita slovensko-poľského pohraničia Richard Nikischer Príspevok informuje o rozbiehajúcom sa projekte výskumu regionálnej identity slovensko-poľského pohraničného regiónu. Výskum regionálnej identity záujmového územia spočíva v štúdiu jej dvoch základných zložiek – identity obyvateľstva slovensko-poľského pohraničného regiónu a identity samotného regiónu ako sociálno-ekonomickej štruktúry, nadväzujúc na Paasiho koncept inštitucionalizácie regiónov. Príspevok pojednáva o vzájomnom prepojení troch elementov – identít, regiónov a hraníc, pričom na zreteľ bere najmä zložitú stratifikáciu a pluralitu regionálnej identity v pohraničnom priestore. Klíčová slova: regionálna identita, slovensko-poľský pohraničný región, inštitucionalizácia regiónu, identita regiónu, identita obyvateľstva - 35 - Emise jako součást mezinárodního obchodu Vojtěch Nosek, Jana Vlčková, Josef Novotný V našem příspěvku se zaměříme na mezinárodní obchod a speciálně na emise, které jsou v tomto obchodu implicitně zahrnuté. Přestože globální environmentální politika (např. Kjótský protokol) je často diskutované téma, většinou je zdůrazňována zodpovědnost za produkci emisí, nikoliv však již za jejich "spotřebu". Emise implicitně zahrnuté v mezinárodním obchodu je nutné brát v potaz především v případě tzv. globálních emisí, které mají globální dopadu bez vazby nato, kde byly vyprodukovány. V našem příspěvku používáme několik metodologických přístupů. Nejdříve jsou toky emisí vizualizovány pomocí jednoduchých avšak ilustrativních map. Následně je spočítána bilance produkce-spotřeby emisí zahrnutých v mezinárodním obchodě (BEEET). Vzorce mezinárodního obchodu ve vztahu k emisím jsou studovány také za pomoci síťových analýz, a to jak z pohledu jednotlivých zemí, tak i ekonomických sektorů (tzv. product space). Klíčová slova: mezinárodní obchod, emise, CO2, sítě Dualita Evropy – fenomén, vývoj a vymezení Aleš Nováček Příspěvek informuje o výsledcích autorova dlouholetého výzkumu, které letos publikoval ve své vědecké monografii [Nováček, A. (2012): Dualita Evropy: historickogeografická analýza. ČGS, Praha]. Tento výzkum si vytkl za cíl nalézt a pokusit se koncepčně definovat a fyzicky vymezit dualitu Evropy na základě historickogeografické analýzy jejího dlouhodobého vývoje. Odhalení kontinuity vývoje tohoto fenoménu od starověku až po současnost je zároveň východiskem k poznání kořenů současného stavu. Dualita je zde chápána jako jev komplexní, dynamický a v minulosti ve svém prostorovém vymezení proměnlivý. To a mnoho dalších skutečností dokládá ukázka 14 map duality Evropy vytvořených na základě výsledků analýzy 14 historických časových průřezů. Závěr patří syntéze poznatků. Klíčová slova: Dualita Evropy, historická geografie, vývoj Současné změny migrační bilance nejmenších českých obcí Martin Ouředníček, Martin Šimon, Jakub Novák V posledních desetiletích dochází k významné proměně migračních preferencí i chování obyvatelstva v České republice. Tato tendence je ovlivňována postsocialistickou transformací i demografickými, ekonomickými a technologickými změnami uplatňujícími se v Evropě. Příspěvek přináší dokumentaci migrační bilance v posledních dvou desetiletích (1992-2010) se zvláštním zaměřením na kategorii nejmenších obcí s méně než 500 obyvateli. Empirická část využívá individuální migrační data v podrobnosti obcí České republiky a členění sídelního systému na urbánní, suburbánní a rurální obce. Právě vymezení suburbánní zóny umožňuje odlišit předměstské lokality integrované do městských regionů od odlehlejšího venkova. Cílem příspěvku je zodpovědět na otázku, zda současné migrační - 36 - zisky velmi malých obcí souvisí s postupnou difúzí suburbanizačního procesu, či získávají spíše venkovské oblasti. V další části hodnotíme strukturu migrantů a diskutujeme důvody a přínosy migrace na venkov pro lokální komunity. Klíčová slova: migrace; kontraurbanizace; Česká republika Budoucnost rozvoje venkova Radim Perlín Paradigma rozvoje venkova se velmi výrazně mění. Původní nástroje napojené především na společnou zemědělskou politiku se v poslední dekádě pod tlakem požadavků na nové přístupy zásadně mění. Mnohem větší důraz je kladen na přístupy zdola na důraz na participaci jednotlivých aktérů na venkově a na podporu měkkých projektů s cílem podpořit vzdělanost a adaptabilitu obyvatel venkova. Klíčová slova: rozvoj venkova, participace, nástroje Kreativní využití pražských reziduálních oblastí Michaela Pixová V době, kdy se urbanizační procesy staly hlavním motorem ekonomiky, se současná města proměnila v dějiště neustálého stavění, boření, ale také chátrání a úpadku již nevyužívaných budov a ploch. Způsobů, kterými lze tyto části měst využívat, existuje mnoho. Nemusí přitom vždy jít jen o takové využití, které do těchto lokalit vrátí investice, nebo zvýší jejich schopnost generovat zisk. Životaschopným využitím se prokazují být různé iniciativy zdola, jako kupř. různé typy alternativní kultury, či neziskových činností. Podobné aktivity však při současném nastavení městské politiky a rozvoje nejen nebývají příliš podporovány, ale často bývají i znesnadňovány, nebo dokonce potlačovány. Cílem příspěvku je jednak představit některé typy aktivit zdola, které přispěly, nebo by mohly přispět k oživení upadajících lokalit v Praze, a zároveň kriticky poukázat na slabé stránky v pražské městské politice a rozvoji, které rozvoji tohoto typu využití brání. Klíčová slova: reziduum, město, kreativita, alternativní kultura, nezisková činnost Identifikácia a evaluácia migračných prúdov obyvateľstva v zázemí Českých Budejovíc Dagmar Popjaková Transformácia českej spoločnosti po roku 1989 priniesla postupne so sebou aj očakávané zmeny migračných vzorcov. Napriek tomu, že sa oproti predchádzajúcemu obdobiu, spätému so silnou urbanizáciou, intenzita presunov populácie za posledných 20 rokov podstatne redukovala, je opodstatnené študovať súčasné procesy jej premiestňovania v priestore. Článok nadväzuje na viaceré štúdie migrácie obyvateľov, ktoré boli spracované v predmetnom území. Analýza migrácie obyvateľov - 37 - v rokoch 2005–2010 komparuje jej vývoj s predchádzajúcim obdobím. Obmedzuje sa na identifikáciu a evaluáciu migračných prúdov a štruktúrnych charakteristík migrantov na báze analýzy tvrdých dát. V súlade s poznaním územia je vyčlenený metropolitný areál juhočeského stotisícového krajského mesta a jeho zázemie. Analyzované sú migračné toky medzi mestom, jeho suburbiom a hierarchickými stupňami vidieckeho priestoru. Klíčová slova: migrácia obyvateľstva, migračné toky, suburbanizácia, kontraurbanizácia, reurbanizácia Geografické rysy pandemie HIV/AIDS ve světě: případová studie Ukrajiny Jiří Preis Příspěvek se zabývá časoprostorovými aspekty šíření nákazy HIV/AIDS v jednotlivých oblastech Ukrajiny jakožto transformující se země na cestě od socialismu k tržní ekonomice. Na základě analýzy epidemiologických a vybraných socioekonomických dat odhaluje specifické faktory, které v nedávné minulosti a současnosti ovlivňovali šíření infekce. Na základě dosažených výsledků jsou rovněž navrženy nástroje pro eliminaci této epidemie. Klíčová slova: prevalence HIV/AIDS, Ukrajina, urbanizace, sociální koheze, korelační koeficient Zkušenosti s programem LEADER v ČR a ve Finsku: komparační analýza Jan Procházka, Kiira Noponen, Antonín Věžník, Hana Svobodová Způsob rozvoje českého venkova prochází po vstupu ČR do EU velkými změnami. V aktuálním programovacím období 2007-2013 se na český venkov postupně rozšiřuje přístup Leader. Jedná se o nový způsob vládnutí ve venkovských regionech, tedy přístup zdola založený na lokálním partnerství. Nedávné výzkumy provedené v Česku, poukazují na využívání přístupu Leader spíše jako finančního nástroje pro již naplánované investice ve venkovských obcích. Přesto lze v Česku nalézt i pozitivní příklady využití tohoto přístupu při rozvoji venkova, které byly zatím identifikovány hlavně na národní úrovni v rámci Národní sítě místních akčních skupin. Pro objektivní zhodnocení aplikace přístupu Leader na regionální úrovni je potřeba provést další výzkum přímo v regionech. Klíčová slova: přístup Leader, vládnutí, místní akční skupina, Finsko, venkov Dopady globální ekonomické krize na průmysl města Plzně Magdalena Rousová Příspěvek zachycuje dopady nedávné ekonomické a finanční krize na průmysl města Plzně, který se vyznačuje vysokým podílem přímých zahraničních investic. Ekonomická krize se zde začala projevovat od konce roku 2008 a to nejen na průmyslové výrobě města, ale i na místním trhu práce. Příspěvek se snaží odhalit ,jaká odvětví byla nejvíce a naopak nejméně zasažena. Předkládaná analýza je založena - 38 - zejména na datech o vývoji zaměstnanosti v průmyslu, která jsou dostupná z účetních uzávěrek jednotlivých průmyslových podniků. Klíčová slova: globální ekonomická krize; průmyslová produkce; zaměstnanost v průmyslu; město Plzeň Česká imigrační politika v době finanční krize 2008–2011: noví pracovníci z Mongolska, Ukrajiny a Vietnamu Soňa Schovanková Po nástupu globální finanční krize se očekávalo, ze její dopady na českou ekonomiku a pracovní trh jako takový budou především negativní a povedou k nárůstu nezaměstnanosti. České úřady proto přistoupily k úpravě imigrační politiky, aby se počet nových pracovníku ze zdrojových zemí zejména Mongolska, Ukrajiny a Vietnamu snížil a na takto uvolněná místa nastoupili pracující z Česka, EU / EHP či Švýcarska. Cílem tohoto příspěvku je v kontextu legalizačních změn zjistit, co nejpřesnější údaje o počtu pracujících cizinců z Mongolska, Ukrajiny a Vietnamu, kteří do Česka přišli v době finanční krize. Klíčová slova: pracovní migrace, finanční krize, imigrační politika, Mongolsko, Ukrajina, Vietnam Sčítání lidu 2011 – konfrontace administrativních dat s výsledky terénního šetření Robert Šanda Od 70. let 20. století dochází v evropských populačních cenzech k postupnému prosazování administrativních registrů jako alternativního zdroje dat k tradičnímu terénnímu zjišťování. Při sčítání v roce 2011 již registry využila většina států EU, mezi nimi i Česká republika. Výsledky českého sčítání lidu byly získány propojením vyplněných sčítacích formulářů se záznamy evidence obyvatel. Konfrontace těchto zdrojů umožňuje posoudit spolehlivost základních údajů o obyvatelstvu (včetně její územní diferenciace). Zásadní metodickou změnou oproti minulým cenzům bylo přijetí konceptu obvyklého pobytu. Po propojení formulářů s evidencí obyvatel tak lze porovnat rozdíly mezi evidovaným a skutečným rozmístěním obyvatelstva. Klíčová slova: obyvatelstvo, sčítání lidu, administrativní zdroje dat, obvyklý pobyt Nákupní centra v České republice a v Brně – vybrané aspekty Petr Tonev, Josef Kunc, Bohumil Frantál, Zdeněk Szczyrba Nákupní centra jsou velice úspěšným fenoménem současné doby. O jejich expanzi lze v České republice hovořit od konce 90. let a zdá se, že hlavní vlna výstavby se zarazila spolu s počínající ekonomickou krizí v roce 2008. Některá centra mají problémy s odlivem zákazníků a první již také skončila. Trh je do značné míry nasycený a konkurence je velká. Rozhodujícími faktory úspěchu se - 39 - stávají atraktivní lokalita, vhodný mix nájemců a stále populárnější možnosti zábavy a trávení volného času. Kontroverzní zůstává lokalizace velkých nákupních center mimo urbánní rezidenční prostor, ale i v blízkosti městských center, jež v důsledku odlivu návštěvníků nezřídka ztrácejí svoji obchodní a společenskou funkci. Prostorová a socioekonomická analýza nákupních center v České republice a v Brně je doplněna o vybrané výsledky výzkumu spádovosti za maloobchodem (jehož součástí jsou i nákupní centra) a nákupního chování ve vnitřním Brně. Klíčová slova: nákupní centra, lokalizace, dojížďka za maloobchodem, nákupní chování, Česká republika, Brno Změny v rozmístění českého průmyslu v období let 2001 až 2011 Václav Toušek, Ondřej Šerý Cílem příspěvku je hodnocení změn českého průmyslu v posledním desetiletí včetně identifikace jejich příčin. Příspěvek tak navazuje na článek Toneva a Touška (2002), který se zabýval změnami českého průmyslu v letech 1989 až 1999. Základem hodnocení jsou data o struktuře zaměstnanosti získaná sčítáními lidu v letech 2001 a 2011, která jsou dále objektivizována. Zvláštní pozornost je věnována roli přímých zahraničních investic a vlivu globální ekonomické krize na změnu odvětvové struktury. Klíčová slova: průmysl, zaměstnanost, přímé zahraniční investice, ekonomická krize, odvětvová struktura Vývoj slovensko-ukrajinského pohraničí Martina Wojnarová Slovensko-ukrajinská hranice je mezi geografy hranicí velmi málo studovanou, navzdory tomu, že po vstupu SR do EU se stala východní schengenskou hranicí. V příspěvku bych chtěla představit vývoj hranice od roku 1945 až po současnost. Klíčová slova: pohraničí Regionální konkurenceschopnost ve středoevropských zemích - hledání vhodného konceptuálního rámce Jan Ženka, Josef Novotný, Pavel Csank Cílem příspěvku je zhodnotit relevanci a vypovídací schopnost čtyř vlivných konceptů regionální konkurenceschopnosti ve středoevroském kontextu - klastrů, RIS, GPN a ekonomické komplexity/příbuzné rozmanitosti. Klíčová slova: střední Evropa; klastry; inovační systémy, regionální konkurenceschopnost, regionální zakořeněnost - 40 - Optimálna veľkosť hierarchicky najnižšej územno-správnej jednotky pre potreby komunálnej reformy a jej teoreticko-empirický aspekt Matúš Žolna Komunálna reforma je jedna z posledných neuskutočnených zmien v rámci reformy verejnej správy v Slovenskej republike. Chýba dôkladný výskum a návrh jej elementárnej časti – priestorový systém hierarchicky najmenšej územno-správnej jednotky. Súčasný systém územno-správnych jednotiek popiera elementárne regionalizačné kritériá, neberie ohľad na špecifické prírodné pomery, nerešpektuje nodalitu regiónov a hierarchiu urbánnych centier v Slovenskej republike. Primárnym cieľom príspevku je identifikácia hlavných faktorov determinujúcich optimálnu veľkosť hierarchicky najnižšej územno-správnej jednotky pre potreby komunálnej reformy. Klíčová slova: optimálna veľkosť, komunálna reforma, územno-správna jednotka - 41 - Technologie a metody zpracování a vizualizace geografických údajů Orientačný systém univerzity postavený na technológii mapového servera Martin Jedlák Geografické informačné systémy sa v súčasnosti stále viac zapájajú do mnohých oblastí nášho života. Predkladaný príspevok prezentuje tzv. orientačný systém univerzity, ktorý využíva geografické informačné systémy na priestorovú správu budovy (v tomto prípade univerzity), a ktorý budujeme na Prešovskej univerzite. V úvodnej fáze je jeho úlohou pomáhať študentom univerzity zorientovať sa v jej rozsiahlych priestoroch prostredníctvom mapovej aplikácie umiestnenej na internetovej stránke univerzity. Tieto priestory sú prezentované vo forme mapy pozostávajúcej z viacerých vrstiev, ktoré zobrazujú jednotlivé podlažia budovy so seminárnymi a prednáškovými miestnosťami. Študent bude schopný miestnosť na mape jednoducho vyhľadať a po kliknutí na jej plochu bude možné zobraziť jej základné informácie. Za najzaujímavejšiu považujeme možnosť načítať priamo z tejto aplikácie rozvrh hodín danej miestnosti. Táto funkcia bude zabezpečená prepojením mapovej aplikácie s akademickým systémom MAIS. Klíčová slova: GIS, mapserver, orientačný systém Hodnocení populační struktury pomocí analýzy prostorového rozmístění příjmení v Česku Josef Novotný V rámci tohoto příspěvku je hodnocena struktura příjmení v Česku pomocí analýzy párových podobností v rozmístění jednotlivých příjmení. Sledována je přitom frekvence společných prostorových koncentrací jednotlivých příjmení. Formalizován je jednoduchý předpoklad, že čím častěji se nositelé jednotlivých příjmení vyskytují ve stejných regionech a lokalitách, tím větší je pravděpodobnost, že daná příjmení jsou „příbuzná.“ V tomto kontextu se přitom jedná o tzv. zjevenou příbuznost - vztahuje se ke společným kulturním nebo dalším faktorům, které ovšem nejsou předem známé. Agregátní strukturu příjmení v Česku poté modelujeme jako neorientovanou síť jednotlivých příjmení spojených vazbami odpovídajícími míře uvedené vzájemné příbuznosti. Pomocí metod síťové analýzy pak odkrýváme zajímavé souvislosti s populační strukturou a diskutujeme možné implikace a aplikace. Klíčová slova: komplexní systémy, populační struktura, rozmístění příjmení, síťová analýza Vozíčkáři: možnosti studia prostoru bez využití mapy Robert Osman, Jakub Trojan Příspěvek navazuje na širší výzkum prostorovosti uživatelů elektrických invalidních vozíků. Podrobněji se zabývá (ne)vhodností určitých výzkumných metod při práci s touto skupinou. Konkrétně se jedná o využití mentální mapy, zákresu pohybu do podkladové mapy, verbálního popisu cesty, fyzického průchodu prostoru s komunikačním partnerem a zaznamenání pohybu pomocí GNSS. Jednotlivé - 42 - metody budou v příspěvku podrobně představeny a prostřednictvím experimentálního využití bude evaluována jejich vhodnost pro studovanou skupinu. Detailně se příspěvek zaměří na sledování pohybu pomocí segmentovaného určování polohy technologií GPS v kombinaci s následným rozhovorem s příslušným komunikačním partnerem, jakožto na nejvhodnější výzkumnou metodu. Důraz bude položen na praktické rady spojené s jejím využitím. Klíčová slova: vozíčkář, metoda, mapa, cesta, akční prostor, GPS Vojenské mapy a letecké snímky – doklady existence koncentrační táborů krajině Jáchymovska Hana Svatoňová Krajina Jáchymova a jeho okolí je známá především těžbou uranu ve 20. století a smutnou skutečností existence koncentračních táborů. Pro geografy je tato krajina dokladem rychle mizejících stop po některých lidských aktivitách i celkové proměny krajiny hornického města a jeho okolí. Článek představuje ukázku výzkumu využití vojenských map a ortofotosnímků z 50. let 20. století pro účely dokumentace rozmístění zaniklých koncentračních táborů k okolí Jáchymova. Ve většině případů jsou stopy po existenci táborů v okolí Jáchymova jen málo znatelné či zcela neznatelné. Na současných mapách zobrazující aktuální stav krajiny vyznačeny většinou nejsou. Pro rekonstrukci krajiny Jáchymovska 50.let je proto nutné vyhledat dobové dokumenty – vojenské mapy a letecké snímky. Výzkum zjišťoval, zda - vzhledem k utajování existence koncentračních táborů – byly na dobových mapách vůbec zakresleny či bylo provedeno retušování (jako v případě řady jiných citlivých objektů na vojenských a civilních mapách). Bylo zjištěno, že výsledné zpracování mapového listu Jáchymov obsahuje i tyto „citlivé objekty“, ovšem mapa nebyla ani pro vojenské potřeby řadu let vytištěna. Klíčová slova: Vojenské mapy a letecké snímky, postindustriální krajina, Jáchymov, koncentrační tábory Zpracování geografických dat s pomocí Spatial SQL Pavel Švec, Daniela Szturcova, Václav Hönig Pro zpracování geografických údajů je možné využít celou řadu různých nástrojů. V našem příspěvku jsme se snažili ukázat, že je možné mezi takové nástroje zahrnout i databázové systémy. Vzhledem k prudkému nárůstu zpracování prostorové složky v datových sadách různého charakteru, reagují výrobci databází rozšířením svých produktů o možnost uložení a následného zpracování dat s prostorovou složkou. Cílem praktického použití databáze Oracle se Spatial modulem bylo ověřit, zda lze pomocí dotazovacího jazyka Spatial SQL ověřovat hypotézy nad sadou geografických dat. Výhody a slabiny databázového prostředí jsou předvedeny nad daty, která byla získána při realizaci projektu "Klíšťata a jimi přenášené nemoci v Jihočeském kraji a Bavorsku" spolu se sadou dat z ČHMÚ. Klíčová slova: Spatial SQL, prostorová databáze, klíšťata - 43 - Posterová sekce Zobrazení dat ze sčítání v gridech Hana Bednářová, Petr Klauda Český statistický úřad se v roce 2012 zapojil do projektu Geostat 1B, který je podporován Eurostatem. Mezi hlavní cíle tohoto projektu, který navazuje na předchozí projekt Geostat 1A, patří vytvořit soubor metod, nástrojů a pokynů pro vytvoření harmonizovaných dat populačních statistik, přičemž zobrazovaná jednotka je čtvercová mřížka 1x1 km. Takto vytvořená síť pokrývá bezezbytku celou Evropu a umožňuje tak srovnání za jakékoli zvolené území. Poster na příkladu vymezení venkova ukazuje metody top-down a bottom-up, které jsou dle možností užívány pro přepočet údajů za gridy. Klíčová slova: gridy, zobrazení dat, sčítání GEONET – projekt sítě pro vědeckou a vzdělávací komunikaci a partnerství v oblasti regionálního rozvoje a veřejné správy Martin Blažek Miloš Fňukal, Karel Kichner, Petr Klusáček, Aleš Létal, Pavel Ptáček, Irena Smolová, Zdeněk Szczyrba, Václav Toušek, Michal Vančura Poster představuje základní cíle a dosažené výsledky projektu OPVK, který bly řešen v období 20102012 týmem tří pravišť (UP Olomouc - katedra geografie, JČU České Budějovice - katedra geeografie, Ústav geoniky AV ČR - pracoviště enviromentální geografie v Brně). Klíčová slova: regionální rozvoj, veřejná správa, networking Prostorové interakce a spádovost nemocnic v ČR Marián Halás, Pavel Klapka Tato studie je součástí výstupů projektu č. KJB300860901 Grantové agentury AV ČR „Kvantitativní metody a syntetizující grafické metody v aproximaci, projekci a modelování geografických jevů“ a projektu č. IAA301670901 Grantové agentury AV ČR „Časoprostorová organizace denních urbánních systémů: analýza a hodnocení vybraných procesů“. Autoři děkují agentuře za podporu. Klíčová slova: prostorové interakce, služby, Česká republika České pohraničí po Schengenu – území svébytné, oscilační a/nebo tranzitní? Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol. 1. Úvod – představení projektu, cíle, hypotézy, výstupy 2. Vývoj v pohraničních oblastech jako součást evropského integračního procesu - 44 - 3. Fenomén Schengenu – realita či fikce? 4. Euroregiony jako platforma pro přeshraniční spolupráci 5. Euroregion Labe (Česko/Sasko) – M. Jeřábek a kol. 6. Euroregion Šumava (Česko/Bavorsko) – J. Dokoupil a kol. 7. Euroregion Silva Nortica (Česko/Rakousko) – T. Havlíček a kol. 8. Euroregion Praděd (Česko/Polsko) – Z. Szczyrba, P. Ptáček / UP Olomouc 9. Euroregion Bílé Karpaty (Česko/Slovensko) – M. Halás / UP Olomouc, V. Slavík / UK Bratislava 10. Evropanství a železná opona – od kontradikce ke kohezi – I. Bičík, J. Anděl a kol. 11. Komparace modelových euroregionů Poutní místa v kulturním dědictví české společnosti Martina Hupková, Zdeněk Kučera, Silvie Kučerová, Daniel Reeves, Jan Daniel Bláha Poutní místa v Česku si uchovávají významy pro věřící stejně jako pro nevěřící. Tyto lokality jsou místy, která se mohou stát významnými symboly a přispívat tak k reprodukci individuálních a kolektivních identit. Jako místa zvláštního významu v sobě poutní místa propojují duchovní hodnoty vycházející z náboženství, s hodnotami světskými, spojenými s dalšími lidskými potřebami a vztahy. Poutní místa, která jsou vnímaná jako neoddělitelná součást regionálního a národního dědictví, mohou být prostředkem reprezentace regionálních společenství, složkou jejich identit nebo prostředkem komodifikace oblastí, v nichž se nacházejí. Současný stav poutních míst je odrazem jejich významu a způsobu užívání, stejně jako obecnějších charakteristik, jakými jsou například postavení církve ve společnosti a způsob užívání náboženských míst v Česku. Klíčová slova: poutní místa, dědictví, regionální identita, sekularizace, Česko Suburbia a typy suburbií v zázemí většího města - Českých Budějovic Jan Kubeš, Pavlína Pavlíková, Jonatan Hána, Ondřej Jurák, Václav Karas, Filip Tomíček Poster představuje výzkum katedry geografie zaměřený na suburbanizaci v bližším zázemí Českých Budějovic, konkrétně na vymezování zde ležících suburbií, jejich typizaci a srovnání. Suburbia a jejich typy, dále také semi-suburbia a městečka aglomerace, jsou vymezována na základě několika kriteriálních charakteristik a jejich kritérií – na základě převažujícího zastoupení nových (městských) bytů, významného zastoupení suburbánních migrantů, nadpolovičního podílu vyjíždějících za prací do měst a suburbií a na základě stanovené maximální vzdálenosti od města. V řešeném území bylo takto vymezeno 23 suburbií příměstské krajiny, 20 suburbií blízké venkovské krajiny, 5 suburbií vzdálenější venkovské krajiny a 5 městeček aglomerace, navíc také 26 venkovských sídel s částečnou - 45 - suburbanizací - semi-suburbií. Metodika výzkumu by mohla být využita k poznání suburbanizace v zázemí dalších větších měst Česka. Klíčová slova: suburbanizace, suburbánní zóna, typy suburbií, České Budějovice Kartografie ve filatelii Milan Konečný, Edvard Geryk, Zdeněk Stachoň Filatelie je oborem, který se zabývá poštovními známkami s tradicí od druhé poloviny 19. století s povědomím u široké veřejnosti. Méně známou je Geografilatelie, která představuje dílčí disciplínu, zabývající se známkami s náměty zeměpisnými, případně politickými. Od vydání první známky světa roku 1840 vydalo své známky přes 780 zemí, ze kterých do dnešní doby existuje asi třetina. Podle zásad Světové poštovní unie (UPU) musí mít známková země vlastní poštovní správu a poštovní suverenitu a zajišťovat poštovní služby na vymezeném území. Předkládané téma uvádí příklady filatelistických map a široký rozsah poštovních námětů. Mapy na známkách od počátku vyjadřovaly spolu s portréty panovníků politické ambice a teritoriální změny. Téměř sto prezentovaných ukázek ze tří oblastí přináší náměty pro současnou vizualizaci výsledků z kartografie včetně výzkumu z polárních oblastí Tím se filatelie, jako ušlechtilá zábava sběratelů, stává součástí aktuálních informačních nástrojů. Klíčová slova: filatelie, známky, kartografie Integrovaná přírodověda Darina Mísařová a kol. Katedra geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s katedrami biologie, fyziky, chemie a partnerskými školami představuje projekt: "Syntézou poznatků přírodních věd k rozvoji klíčových kompetencí učitelů s důrazem na realizaci kurikulární reformy" . Synteticky bylo zpracováno šest témat , studijní materiály a pracovní listy byly ověřovány na pilotních školách . Vytvořen byl dále e-learningový kurz, anglická verze a interaktivní podoba tématu "Jezdíme autem". V rámci projektu bylo uspořádáno řada workshopů a závěrečná konference pro učitele Jihomoravského kraje. klíčová slova: integrovaná přírodověda, pracovní listy a studijní materiály, učitelé Jihomoravského kraje - 46 - Katedra geografie PdF MU Darina Mísařová a kol. Poster představuje Katedru geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Seznamuje s vědeckou prací na katedře, se studijními programy a formami výuky studentů učitelství zeměpisu, či s pedagogickými a terénními praxemi, které studenti absolvují během studia. klíčová slova: katedra geografie PdF MU, studijní programy, terénní praxe, výukové praxe, vědecká činnost Prostorové aspekty sociální diferenciace: metodologické přístupy Pavlína Netrdová, Vojtěch Nosek Poster se věnuje prostorovým aspektům sociální diferenciace. Zejména se zabývá otázkou, jaký je význam sociálně geografické organizace v kontextu sociální diferenciace a jak přesně se změny v sociální struktuře odrážejí v prostoru. Poster má dvě hlavní části. Nejprve jsou vysvětleny teoretické koncepty prostorových aspektů sociální diferenciace a je ukázáno, že pro tento typ výzkumu je nutné využívat vhodné (statistické) nástroje. Rozhodující, i když často podceňované, je přitom především správné porozumění jejich možnostem a omezením. V následující části posteru jsou představeny metody vhodné pro měření prostorové komponenty sociální diferenciace a je ukázáno jejich využití pomocí modelových výstupů. Klíčová slova: prostorové aspekty, sociální diferenciace, modelová data Dynamika krajiny Brněnské aglomerace pod vlivem suburbanizačních procesů Hana Vavrouchová, Iva Křenovská, Mária Pákozdiová Proměny krajiny v zázemí větších měst jsou významným symptomem dnešní postmoderní společnosti. Aby bylo možné identifikovat vlivy tohoto procesu na krajinu, je nutné nejprve analyzovat strukturální a funkční změny území. Vhodným nástrojem analyticko-syntetického vyhodnocení těchto změn jsou územní indikátory. Tyto ukazatele srozumitelným způsobem dokumentují změny ve využití půdy dle kategorií land use v časovém intervalu a identifikují právě ty kategorie, ve kterých dochází k nejvýraznějším změnám a objektivizují tak hlavní krajinotvorné procesy. Zejména vlivem fyzicko-geografických předpokladů dochází k polarizaci zázemí města Brna a přerozdělení dominantních funkcí mezi nimi. A právě tento specifický fenomén je předmětem podrobnější analýzy pomocí výše zmíněných indikátorů (s důrazem na období mezi lety 2000-2011). Výzkum je podporován Interní grantovou agenturou MENDELU v Brně v rámci projektu s názvem Změny krajiny na okraji velkých měst. Je suburbanizovaný venkov ještě venkovem?. Klíčová slova: krajina, změny krajiny, suburbanizace, Brněnská aglomerace - 47 - - 48 - - 49 - - 50 -
Podobné dokumenty
Dualita Evropy jako fenomén a objekt výzkumu
Jaromír Kolejka, Kateřina Batelková
REGIONÁLNÍ KABINET NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY .................................................... 62
Darina Mísařová, Vlasta Dušejovská
ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA ...
geografické informácie - KGRR FPV UKF v Nitre
prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. (Česká republika / Czech Republic)
doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. (Česká republika / Czech Republic)
doc. RNDr. Alfred Krogmann, PhD. (Slovenská republika / Slovak R...
pod tímto odkazem celý sborník - Energetický ústav
možností využívání biomasy pro energetické účely.
Obsahy všech příspěvků, které jsou většinou i tématy budoucích doktorských disertačních prací autorů, řeší
aktuální problémy vycházející z potřeb p...
Suburbanizace.cz. ISSN 1803-8239. Publikováno 8.4.2012.
