Trhák è. 2 - ZŠ Sedlice

Transkript

ŠKOLNÍ ČASOPIS č. 2
2008/2009
Soutěž o nejkrásnější
kraslici
Ve škole se uskutečnila soutěž o nejkrásnější kraslici.
Všechny děti, které se do soutěže přihlásily, dostaly odměnu.
Byly vyhlášeny tři nejkrásnější kraslice.
Vajíčka byla ozdobena různými technikami - například
vajíčka zdobená fixem, mašlí, provázkem.
Všem děkujeme a gratulujeme vítězům. Vítězi se stali:
Jakub Bašta 2. tř., Nela Šavrdová 4. tř., Leona Jíchová 5. tř.
Adéla Krejčová, Tereza Hrubá, Leona Nováková, 2. tř.
Jaro
Jaro k nám
už přichází.
Sníh už taje,
všude kytky rozkvétají
a slunko vychází.
Včelky začínají létat.
Hmyz už vylézá
a začíná létat.
Adéla Krejčová, Leona Nováková, Andrea Vrbová 2. tř.
Javor
Kopretina
Javor, javor, javor,
poslali mi z Bavor.
Zasadím ho na dvorku,
dám si pod něj motorku.
Zasadím ho k žumpě
nebo možná k pumpě.
Dám ho radši na zahrádku,
rozplácnu se na lehátku
a ve stínu javoru
dám si nohy na horu.
Kopretina, kopretina,
krásná je jak žádná jiná.
Nevoní však jako růže,
na záhonku však býti může.
Jan Lassner, 6. tř.
Honza Lassner, 6. tř.
2
Můj velikonoční den – 3. třída
Na velikonoční pondělí jsem šla s bratrem v osm hodin
ráno koledovat. Odpoledne jsme měli plný košík dobrot. Pak
jsme zamířili domů. Cestou mi chrastily kapsy plné peněz.
Když už jsme byli doma, někdo zazvonil. Šla jsem
otevřít. Byli to koledníci. Vyšlupali mě a já jim za to dala
malovaná vejce. Potom jsem šla babičce pomáhat vařit.
Veronika Hejduková
O letošních Velikonocích nám přálo počasí. Od rána
svítilo slunce a bylo teplo.
Když jsem se probudil, vyšlupal jsem mamku, která
ještě ležela v posteli. Pak jsem vyšlupal i sestry. Dostal jsem za to čokoládového zajíce,
vajíčka a bonbóny. V půl osmé jsem se sešel s bratranci Pavlem a Martinem a šli jsme
společně koledovat. Přinesl jsem si plný košík dobrot.
Radovan Hudák
Ve čtvrtek a v pátek jsme chodili rachtat třikrát denně. Od chalupy k chalupě jsme
chodili s rachtačkou a koledami. Přitom jsme vybírali vajíčka. Začali jsme v půl sedmé ráno a
skončili v půl jedenácté dopoledne.
Nikola Drastíková
Na velikonoční pondělí jsme se domluvili, že
půjdeme na pomlázku .
Ráno jsem vstala, připravila si košík a
pomlázku. Po snídani jsem vyrazila. Šla se mnou i
moje sestra. S ostatními dětmi jsme se sešli u tety.
Chodilo nás deset. Šli jsme od domu k domu. Všude
jsme řekli básničku, vyšlupali jsme holky. Lidi nám
dávali vajíčka nebo nějaké sladkosti. I pár korun jsme
si vydělali. Před obědem jsme se všichni rozešli.
Maminka měla radost, když jsme přinesli domů plné
košíky.
Monika Novosadová
3
Akce druháků
Ptačí den
S 2. třídou jsme měli ptačí den. Ptačí den znamená, že
jsme si povídali a ukazovali ptáčky. Den byl moc hezký a
zajímavý. Dokonce jsme si hráli hru „Všechno lítá, co peří má“.
Přejeme Vám, abyste měli ptačí den také. Určitě se Vám bude
líbit. Nám se líbil.
Kristýna Strnadová
A je to!
Byli jsme na představení A je to v MŠ. Hrdinové
divadla A je to stavěli střechu, měli narozeniny, zpívali
písničky, hráli na klavír, na flétnu a na kytaru. Byla tam také
1. třída. Představení se mi moc líbilo! Těším se, až bude další.
Adéla Krejčová
A je to!
Byli jsme na divadle A je to. Nejvíc se mi líbilo, jak
Pat a Mat stavěli cihlové tašky na střechu. A pak bylo
srandovní, že Pat si vzal motorovou pilu a držel ji špatně, a
proto mu ta motorová pila lítala sem a tam. Líbilo se mi, jak
tam zpívali různé písničky. Byl to krásný zážitek.
Doporučila bych, abyste se na tenhle pořad podívali.
Určitě se vám bude líbit. Je to hezké představení .
Iva Klímová.
Vojáci v Jiníně
Byla jsem na vojácích v Jiníně. Nejvíc se mi líbil
skákací hrad a ježdění na člunech. Měli tam dobrý guláš a
byla tam i klouzačka. Když jsem se na ní sklouzla, válela
jsem sudy. Nosila jsem lžíci a na té lžíci byl pingpongový
míček. Měli tam malinovou šťávu. A když jsem jela na
člunu, tak začalo pršet. Pak mi sundali vestu a já jsem si šla
vzít pláštěnku a měla jsem promoklý batoh. Pak jsem házela
míčky do gumy a trefila jsem se 3krát a dostala jsem za to
bonbón a malinovou šťávu. Koupila jsem si balón, ale ten
mi uletěl. Kristýnka mi koupila tedy nový, ale ten mi
bohužel také uletěl. Měla jsem smůlu.
Iva Klímová
4
Olympiáda z českého jazyka
Školní kolo olympiády pro 8. a 9. ročník z českého jazyka se konalo 7. ledna 2009.
Zúčastnili se pouze někteří žáci devátého ročníku. Do okresního kola postoupili: Nikola
Vonášková, Zdeněk Kylberger a Veronika Soukupová jako náhradnice, která nakonec
zastoupila nemocného Zdeňka.
Ráno 17. března jsme s p.uč. Tesařovou odjely autobusem do Strakonic do DDM. Na
místě jsme dostaly registrační čísla a od 8,30h jsme začaly psát mluvnickou část, kterou jsme
dokončily v 9,30h. Poté po 15minutové přestávce jsme psaly další hodinu sloh na téma:
,,Místo, které mne zaujalo“.
Po dvouhodinovém trápení nad papíry plných pro nás většinou nesmyslných otázek
jsme šly mlsat do cukrárny. Ale protože jsme si měly stále o čem povídat, úplně jsme
zapomněly na čas. To se nám stalo osudným .... :o) ..... Né né né nestíhám,
nesvačím, nestihnu to, nestačím, promiňte, vážení, mám veliké
zpoždění .... ☺
Autobus nám frnknul přímo před nosem. I přes snažení o běh a mávání igelitovou
taškou značky Lidl na řidiče, jsme zůstaly civět s otevřenou pusou na vzdalující se autobus.
,,Pan ředitel mě zabije, já mám ještě odpolední vyučování“, pronesla zmučeným hlasem celá
rudá p.uč. Tesařová. Nejbližší spoj nám totiž jel až za hodinu a to nepřipadalo v úvahu.
Naštěstí Nikču napadla spásná myšlenka: ,,Vždyť můj taťka pracuje tady poblíž, tak on nás
odveze“. Ač nám p. učitelka dávala jasně najevo, jak je jí trapně, dostaly jsme se do školy
ještě dřív než autobusem. S příslibem mlčení a úsměvem na rtech jsme se šly naobědvat.
Doufáme, že při čtení tohoto článku p.učitelka nezrudne tak, jako v těch osudných
minutách, kdy selhala služba ČSAD ... nebo snad my? ;)
Výsledek našeho snažení:
1.
2.
3.
4. – 5.
4. - 5.
6. – 10.
6. – 10.
6. – 10.
6. – 10.
6. - 10.
11.
12.
13. – 17.
13. – 17.
13. – 17.
13. – 17.
13. - 17.
18. – 19.
18. - 19.
20. – 23.
20. – 23.
20. – 23.
20. – 23.
24.
25.
26.
Jitka Masopustová
Barbora Adlerová
Marie Zlochová
Kateřina Čenovská
Tereza Veselá
Hana Benešová
Simona Hauserová
Josef Neškodný
Martin Klecán
Adéla Hronková
Hana Bublíková
Matouš Vinš
Kateřina Žejdlová
Michaela Vohryzková
Veronika Soukupová
Lenka Hrabáková
Jaroslava Trojanová
Nikola Vonášková
Šárka Květoňová
Pavla Marešová
Pavlína Beranová
Tereza Řezáčová
Anna Sedláková
Adéla Klichová
Anna Švecová
Adam Ježek
Gymnázium Strakonice
ZŠ F.L.Čelakovského Strak.
ZŠ Záboří
ZŠ F.L.Čelakovského Strak.
ZŠ Záboří
ZŠ Radomyšl
ZŠ Alešova Vodňany
ZŠ Alešova Vodňany
ZŠ Poděbradova Strakonice
ZŠ Volyně
ZŠ Dukelská Strakonice
ZŠ TGM Blatná
Gymnázium Strakonice
ZŠ TGM Blatná
ZŠ Sedlice
ZŠ Volenice
Gymnázium Vodňany
ZŠ Sedlice
ZŠ Bělčice
ZŠ a MŠ Povážská Strakonice
ZŠ JAK Blatná
ZŠ Dukelská Strakonice
Gymnázium Vodňany
ZŠ Volyně
ZŠ Poděbradova Strakonice
ZŠ Bělčice
22
20
19
17
17
16
16
16
16
16
15
14
13
13
13
13
13
12
12
11
11
11
11
9
8
7
Veronika Soukupová, Nikola Vonášková, 9. tř.
5
1. Žena Rumcajse
M
2. Opak málo
M
3. Loučit se rukou
M
4. Domy na mletí mouky
M
5. Chlapecké jméno (25.4.)
M
6. Vodní ještěrka
M
7. Opak suchý
M
Monika Novosadová, 3. tř.
1. Nejstarší známí členovci
2. Žába lezoucí po žebříku
3. Fobie z pavouků
4. Jinak Pepa
5. Itálie je jaký poloostrov
6. Vojevůdce žijící na Elbě
Poslední římský dobyvatel byl:________________________
Jan Lassner, 6.tř.
6
MOA
Moa byl dva a půl metru vysoký nelétavý pták žijící ještě v minulém století na Novém
Zélandu.
Dva kryptozoologové se vydali na Nový Zéland, aby tam našli a vyfotografovali
největšího ptáka, který kdy na světě žil. Moa, démon pralesa, dva a půl metru vysoký nelétavý
pták, to byl jejich cíl. Ale nebylo to tak jednoduché. Tři měsíce se plavili po řekách, putovali
v lesích, okolo skal, ale nic. Pořád nic. Jako by si z nich ten pták dělal srandu. Vždy se někde
něco mihlo, ale hned to zase zmizelo a nikde ani stopa. Jako kdyby někde ve skrytu pralesa
sledoval ty dva, co se ho snažili najít. Byly to hrozné tři měsíce. Oba si začali pokládat
stejnou otázku: „Kde může být? Proč se nechce podělit o svoje tajemství?“ Skoro už přestali
doufat, že ho objeví. Tři měsíce uplynuly jako voda v řece, na které se plavili snad už stokrát.
„Půjdeme na břeh,“
namítl
jeden.
„Bude to lepší.“
Připluli ke břehu a
vystoupili. Šli do
svého stanu a dali
si oběd. Po obědě se
šel jeden projít, ale
jen co vylezl ze
stanu
ztuhnul.
Druhý vylezl taky,
aby zjistil, co se
děje, ale zůstal stát
taky. Asi třicet
velký pták. Byl to
metrů od nich stál
Moa. Za chvíli se
vzpamatovali
a
přiblížili se až na
patnáct metrů a
znovu se zastavili,
protože si jich Moa
všiml. Hleděli na
sebe.
Oběma
prolétla
hlavou
stejná myšlenka:
Je to masožravec
„Nic o něm nevíme.
nebo býložravec? Napadne nás nebo odejde?“ Začali couvat. Pak si jeden vzpomněl. Vytáhl
foťák a vyfotil ho. Ale došel film a foťák začal bzučet. To Moa podráždilo a rozběhl se proti
nim. Dali se na útěk, ale Moa je brzy dohonil. Svou velkou silnou nohou kopl jednoho
z nich a zlomil mu stehenní kost. Ten se svalil na zem. Moa ho přišlápl a jednou ranou svého
zobáku ho usmrtil. Druhý to vše pozoroval ze skrytu houštin. Byl k smrti vyděšený a už se na
to nemohl dívat. Chtěl jít do města a nechat toho nebezpečného dobrodružství. Ale jen co se
pohnul, křupla pod ním větev. Moa nechal hodování a šel nejistým krokem k houští.
Kryptozoolog ztuhnul, ale už to nevydržel a kýchl. Moa si ho všiml a zasadil mu ránu
zobákem. Místo toho aby pokračoval, se obrátil a vyplašeně odešel. Náhle se stalo něco
nečekaného. Z hloubi pralesa vyběhl další Moa a začal boj. Dosud v křoví schovaný
kryptozoolog toho využil, vyběhl ze svého úkrytu, vzal pušku a oba ptáky zastřelil. Z
neznámých důvodů pak oba ptáky hodil do řeky a zatížil je kameny. Pak nasedl na motorový
člun a odjel do města. Druhý den, když se člun vynořil ze spleti stromů, kmenů a křovisek,
jejichž větve sahaly až na hladinu řeky, ležel na jeho dně mrtvý kryptozoolog. Nejspíš
vykrvácel.
Upozornění: Moa žil v pravěku a v minulém století. Dnes už nežije.
Jan Lassner, 6.tř.
7
Potok
Nacházíme se v lese v blízkosti skal, kde pramení potok. Chvíli běží po kamenech,
chvíli po písku, poté se vlévá do prohlubně mezi kameny a vytváří jezírko. Na druhém konci
se znovu vylévá a tvoří krásný vodopád. Pak vesele pokračuje dál.
Voda v jezírku je krásně čistá a plná žábronožek. Po kamenech, které jsou kluzké a
porostlé mechem, skáčou malé zelené žabky.
Půjdeme-li kousek po proudu, dostaneme se do úplně jiné krajiny. Do krajiny, kde
voda už není tak čistá jako na začátku, ale valí se mezi stromy a bere s sebou hrabanku,
jehličí a spousty jiných věcí. Právě nánosy jehličí, listů a hlíny brání potůčku v dalším
postupu. Ale jak je jistě všem známo, voda si vždy cestu najde, a tak potůček odbočí a
pokračuje na své pouti dál.
V lese je krásně a jen pár slunečních paprsků proniká mezi hustými korunami stromů.
Vypadá to, že všichni obyvatelé lesa spí. Ale nespí!
Jan Lassner, 6. tř.
Který led je pevnější?
Potřebné vybavení:
Dva kulaté plastové kelímky.
Dřevěné piliny.
Voda.
Jak pokus probíhá?
1. Do obou kelímků nalijte trochu vody.
2. Do jednoho z kelímků nasypte piliny. Dbejte na to, aby v obou kelímkách
byla hladina vody ve stejné výšce.
3. Dejte oba kelímky do mrazáku a nechte důkladně zmrazit.
4. Po chvilce vyndejte kolečka ledu a zkuste je rozlomit.
Co se stane?
Led obsahující piliny se láme hůř.
Proč?
Piliny působí jako výztuha a led je díky nim pevnější.
Jan Hrubý, 5. tř.
8
8. 4. byl ve škole Den zdraví. Sešli jsme
se u pingpongového stolu a paní učitelky nás
rozdělily do 4 skupin. V těch skupinách jsme se
přesunuli do tělocvičny. V tělocvičně na nás
čekaly zdravotní sestřičky z Písku. Ty nám
povídaly o popáleninách, o umělém dýchání, o
zlomeninách a ještě o různých zraněních. Pak
jsme se přesunuli do tříd, abychom se mohli
nasvačit. Na horním patře bylo v každé třídě
jedno stanoviště. V první třídě jsme cvičili,
v druhé třídě jsme tvořili režim dne, ve třetí třídě
zachraňovali děti a ve čtvrté třídě jsme třídili
jídlo na zdravé a nezdravé. Den zdraví se nám
moc líbil.
Leona Nováková, Adéla Krejčová 2.tř.
Den zdraví byl velice pěkný a skvěle
nachystaný. Nejdříve jsme byli rozděleni do šesti
skupin. Pak si nás přebrali učitelé. Jednotlivé skupiny
dostaly od každého z učitelů několik úkolů. Za jejich
splnění jsme dostávali písmena, ze kterých jsme pak
složili větu o zdraví. Po této části projektového dne,
jsme se přesunuli do tělocvičny, kde na nás čekaly
usměvavé studentky ze zdravotnické školy. Budoucí
sestřičky nás seznámily se zásadami první pomoci,
s ošetřením popálenin, zlomenin a dokonce nám
předvedly masáž srdce a umělé dýchání. Škoda, že jen
na figurínách.☺ Vše bylo perfektně připravené.
Projektový den byl moc pěkný. Nejvíce se mi líbily
sestřičky.
Jakub Forman, 7. tř.
Dne 8. 4. na naší škole proběhla
akce, která měla děti z naší školy naučit
první pomoci. Nejdříve se všechny děti
z druhého stupně rozdělily do šesti
skupin. Každý z učitelů si pro jednotlivé
skupiny připravil různé úkoly z oblasti
zdraví. Za jejich vyřešení jsme postupně
získávali písmena, ze kterých jsme měli
složit větu: „Zdraví je největší bohatství
člověka.“ Po splnění všech úkolů, jsme
vytvořili čtyři nové skupiny a přesunuli
se do tělocvičny, kde jsme se prakticky
učili první pomoci. Mohli jsme se naučit
ošetřit popáleniny, zlomeniny, dýchali
jsem do „Anduly“ a mnoho dalšího. Na
závěr projektového dne byla vyhlášena
nejlepší skupina.
Leona Jíchová, Petr Koutenský, 5. tř.
8. dubna se v naší škole pořádal Den zdraví. Žáci 5., 6., 7., 8. a 9. třídy byli rozděleni do šesti
skupin. Po jednotlivých skupinách jsme obcházeli stanoviště, která byla zaměřena na téma zdraví.
Kolem desáté hodiny se všichni přesunuli do tělocvičny, kde probíhala druhá část projektového dne.
V tělocvičně byly studentky ze zdravotnické školy, které nám říkaly, co máme dělat, pokud bychom
se naskytli k nějaké nehodě. Na jednotlivých stanovištích nám ukazovaly, jak ošetřit popáleniny,
zlomeniny, jak obvázat zranění různých částí těla a také nám ukázaly, jak se provádí umělé dýchání a
masáž srdce.Den zdraví se mi moc líbil.
Klára Kalbáčová, 7. tř.
9
10
DEN ZDRAVÍ
Připravili jsme si pro žáky druhého stupně anketu ohledně projektového dne - Dne
zdraví, který proběhl na naší škole 8. dubna. Anketa nám pomohla zjistit, co se žákům na
projektovém dni líbilo a co nelíbilo. Také jsme zjistili, jaký tento den měl pro ně přínos, či do
jakého dalšího projektového dne by se ještě chtěli zapojit. Zkoumání jsme uskutečnili i v naší
třídě. Výsledky našeho snažní si můžete prohlédnout v následující tabulce. A otázky, na které
jsme se ptali, jsou zde:
1) Co se ti líbilo v 1. části DNE ZDRAVÍ –
stanoviště učitelů?
a. Duševní hygiena
b. Lékárnička
c. Infekční nemoci
d. Zdravá výživa
e. Nic
5) Co bys dokázal z první pomoci
zvládnout sám?
a. Obvazování ran
b. Ošetření zlomenin
c. Oživování
d. Asi všechno
e. Nic
2) Jaká další stanoviště by ještě mohla být
v 1. části?
a. Velmi vážné nemoci
b. Večerníček o zdraví
c. Komunikace
d. Dopravní nehoda
e. AIDS
f. Nic
6) Pamatuješ si postup při oživování
dospělého člověka (poměr vdechů a
stlačení hrudníku?
a. Ano
b. Asi ano
c. Ne
7) Myslíš si, že DEN ZDRAVÍ ti přinesl
nějaké poučení, poznání?
a. Ano
b. Asi ano
c. Ne
d. Nic, protože vše už znám
e. Ano, hlavně 2. část
3) Jaké stanoviště se ti líbilo ve 2. části
DNE ZDRAVÍ – tělocvična?
a. Zlomeniny
b. Obvazování ran
c. Nácvik umělého dýchání, masáže
srdce
d. Popáleniny
e. Nic
8) Chtěl bys ještě DEN …? Jaký?
a. DEN VOLNOSTI
b. DEN VESMÍRU
c. DEN ZEMĚ
d. PRACOVNÍ DEN
e) DEN VÝMĚN
4) Odvážil by ses někomu pomoci?
a. Ano
b. Jak kdy
c. Ne
Žáci 5. třídy
třída
5. 6. 7. 8.
a
1
2
třída
9.
otázky
2
5
3
3
10
b
2
0
0
2
1
c
3
3
3
3
0
d
1
0
2
1
třída
5. 6. 7. 8. 9.
otázky
a
5. 6. 7.
8.
9.
8
8
6
otázky
3
1
3
6
4
a
6
7
6
b
2
4
4
1
2
b
1
2
3
4
4
c
2
2
1
0
4
c
1
0
0
1
1
0
d
2
2
1
5
1
a
2
5
2
5
7
3
e
2
0
1
4
0
e
1
0
0
1
0
a
4
4
2
4
4
a
7
2
6
8
8
4
7
b
3
2
3
6
2
c
1
0
6
0
0
b
1
0
0
1
0
b
2
6
2
5
3
d
2
0
1
0
0
c
1
3
0
2
0
c
1
1
1
0
0
e
1
2
3
2
2
d
1
0
2
3
3
a
5
2
3
3
6
a
6
2
8
10 8
e
1
1
4
1
2
f
2
1
1
2
2
5
b
0
3
1
3
1
c
1
1
1
2
3
8
b
1
3
0
0
0
c
1
0
0
1
1
d
2
3
4
3
1
d
1
0
0
1
0
e
2
0
0
3
0
e
1
4
1
1
2
11
1. Pozdrav čau jinak…
2. Lesní zvěř
s parohy…
3. První měsíc v roce…
4. Ústrojí čichu…
5. Náplň do pera…
6. Opak bílé…
7. K šípu patří…
8. V atlase je…
[Å? ä àtÇv| }x àÉ ‹‹‹AARRR
Nela Šavrdová, 4. tř.
1. nejvyšší hora Krušných hor
2. myšlené čáry, které směřují od
severního pólu k jižnímu
3. historické země našeho státu
(vyhledej všechny tři)
4. místa na zemi s nadmořskou výškou
200 m
5. nejvyšší hora Jizerských hor
od 200 do 1000 m
7. zelené zlato
8. nejvyšší hora Českého lesa
9. zmenšený model planety Země
10. naše hlavní město; nejvyšší hora
Českomoravské vrchoviny
11. myšlené čáry směřující od východu
na západ
12. nejdelší rovnoběžka
13. nejvyšší hora Šumavy na české
straně
14. nejvyšší hora Lužických hor
15. nejvyšší hora Krkonoš
od 1000 m
17. místo, kde se řeka vlévá do moře
Žaneta Kahovcová, 7. tř.
12
PÁLENÍ ČARODĚJNIC
Dne 30.4. se na školním hřišti uskutečnilo
pálení čarodějnic. Po velké přestávce jsme se sešli u
ohniště a přinesli jsme Mílu (našeho čaroděje).
Páťáci a šesťáci nosili dříví na oheň. Když se oheň
rozhořel, tak jsme si upekli a snědli vuřty. Nakonec
jsme se s Mílou vyfotili a pak musel do ohně.
Zachránili jsme klobouk, ale nesmím říct proč.
Petra Šavrdová, 5.tř.
ČARODĚJNICE
Šla jsem na hasičárnu,
potkala jsem čarodku.
Čarodka mi povídá, nechoď tam,
je tam bubák!
A já říkám nenene,
je tam oheň pro tebe,
upálí ti tvoje šaty,
strčí tě tam do ohně,
do ohně velkého,
do ohně červeného.
Adéla Krejčová, 2.tř.
30.4. 2009 se konalo pálení čarodějnic. Den před
pálením se naší třídě povedla sestrojit krásná čarodějnice,
která se všem moc líbila. Když přišlo na řadu pálení
čarodějnic, opekli jsme si špekáčky, topinky a rohlíky.
Pálení čarodějnic se povedlo a všichni na to budou
vzpomínat. V 18.00 se pálily čarodějnice u hasičárny
znovu. Bohužel po dvou hodinách začala být bouřka a
museli jsme domů. I tak se mi to moc líbilo.
Jan Hrubý 5.tř.
ČARODĚJNICE
Byla jsem na hasičárně,
skočil na mě malý pejsánek.
Byla jsem u prolézačky,
tam na mě čekaly dvě holčičky.
Jedna na sobě měla korálky
a ta druhá zase mlsala bonbónky.
Iva Klímová, 2. tř.
ČARODKY
Přiletěla čarodějnice,
velká jako polednice,
rozdávala dárky,
měla koště taky.
Dostali jsme toho moc,
až jsme volali o pomoc,
dala nám diplom a bonbóny,
málem jsme to nestihli.
Kristýna Strnadová, 2. tř.
Dne 30.4.2009 proběhlo na naší škole
pálení čarodějnic. Týden před pálením jsme začali
nosit staré hadry na čarodějnici. Den před pálením
jsme vyrobili čarodějnici. Nejvíce se nám povedla
hlava, kterou jsme udělali ze starého trička
s potiskem obličeje. Čarodějnice se nám povedla.
Ve třídě ji někdo považoval za čarodějnici a někdo
za čaroděje. Na pálení se sešel celý první stupeň,
všichni si opekli špekáčky, párky nebo pečivo. O
pálení čarodějnic byla legrace.
Leona Jíchová 5.tř.
13
PRAVIDELNÉ HUDEBNÍ OKÉNKO
KISS
Kiss, kapela vzniklá v New Yorku, byla založena basákem Gene Simmonsem,
kytaristou a zpěvákem Paulem Stanleym.
Roku 1972 mezi sebe přijaly rockového newyorského veterána Petera Crisse,
který se stal bubeníkem. Kapela začala skládat první skladby strutter a deuce, ale
sháněla sólového kytaristu. Roku 1973 přijaly na místo sólového kytaristy Ace
Frehleyho, který byl přijat vskutku podivným způsobem. Kapela totiž dělala nábor na
kytaristu a už byla rozhodnuta pro jednoho mladíka, ale v tom vtrhl do dveří Ace,
odstrčil ho, zapojil se do komba a bez vyzvání začal hrát.
Syrovost jeho hraní kapelu ohromila na tolik, že se s druhým
kytaristou rozloučili a na jeho místo dosadili Ace Frehleyho.
Kapela nahrála první album 10. října roku 1973, a vůbec poprvé
se představila na koncertě v New Yorku, kde basákovi Genu
Simmonsovi při plivání ohňů vzplály nalakované vlasy.
Kapela měla od svých počátků problémy s názvem. Název
Kiss vznikl proto, aby se dobře pamatoval a aby ho mohla
děvčata rychle naškrábat na lavici, ovšem problém byl zejména se psaním písmen ss
hned za sebou, protože při jejich grafickém ztvárnění silně
připomínalo znak bývalé fašistické SS. Kapele se v prvních
letech moc nedařilo a jejich alb se i přes odehrané turné
prodalo pouze 75000. Průlom pro kapelu nastal roku 1975,
kdy byla nahrávací společnost před rozpadem a kapele
hrozil rozpad. Kapela vydala album Alive se záznamem
z živého koncertu, a singl Rock n Roll all night obdržel
čtyřnásobnou platinu.
Kapela se mezi lety 1977 a 1979 dostala tak vysoko,
kam se mnoho kapel nedostane za celou kariéru. Za
nahrávky v tomto časovém úseku obdrželi neuvěřitelných 100 milionů dolarů.
S motivem KISS se začalo dělat prakticky vše, co se v té době dobře
prodávalo. Dělaly se kupříkladu komiksy, postavičky pro děti, animované pohádky,
no prostě vše, na co si jen vzpomeneme, nosilo jejich název. Kapela dosáhla takové
popularity, že jejich fanoušci založili jejich osobní
armádu s názvem Kiss army, což bylo absolutně
nevídaným úkazem. Po roce 1978 snad každý
fotograf chtěl zachytit někoho z členů Kiss bez
masky, což se nikomu nepodařilo, nakonec se ale
Kiss rozhodli sejmout masky sami od sebe, což
většina managerů hodnotí jako největší omyl
v dějinách hudby, Kapela posléze nahrála DVD
Unmasked.
V kapele docházelo ke změnám, bubeník Paul
Criss odešel z osobních důvodů, a kytarista Ace
Frehley neunesl svou závislost na alkoholu a po sléze skončil též. Mezi největší hity
této kapely patří I was made for loving you, Rock n roll all night, God give rock n roll
to you, Lick it up a spousta dalších. Kapela se stále těší velké pozornosti a hraje stále
naplno, i když už bez masek.
Aleš Sladký, 9. tř.
14
Krokodýl a oslík
Žil jeden oslík,
žil s krokodýlem.
Byl to jeho poslík,
ale v srdci žádným dílem.
Krokodýl byl lakomý,
oslíka neměl rád,
ale on nebyl hloupý,
nestal se jeho kamarád.
Líčil na něj různé pasti,
on se jim však vyhýbal,
nebyly to žádné slasti,
chytrosti pak nabíral.
Jednou vykopal na něj jámu
a přikryl je listím.
Pro jednu krásnou pannu,
spadl do ní, co teď s tím.
Už roky tam teď leží,
oslík se mu vysmívá.
Ven to nejde, ani stěží,
a takhle to vždy bývá.
Jaroslava Baštová, 8.tř.
Lev strašpytel
Žil jeden lev, lesa to byl král,
les to byl krásný, on se do něj bál.
Jak vládnout má, to neví sám.
Přiběhl oslík „chytrý Ján“.
Chvilku se zamyslel a povídal,
že takové případy nikdy nevídal.
„Dej les jinému a dej ho mně,
budu obchodovat a to výhodně.“
Lev se svého panství vzdal a jen vzdychne:
„Já nemám nic a on bohatne, ach ne!“
Proč byl lev takový strašpytel,
teď by měl peněz pytel!
Jarka Baštová, 8.tř.
15
KYTARA
Pro popis předmětu jsem si vybral kytaru. Protože to není jen obyčejný kus dřeva?.
Jak si hodně lidí myslí. Jako jedna z mála věcí musí být kytara absolutně dokonalá. Fascinuje
mne, že stačí malinká nedokonalost a kytara ztratí veškerou hodnotu. Vše musí
bezpodmínečně býti na milimetr přesné, aby dílo a vychutnání hry bylo dokonalé.
Kytara, kterou jsem si vybral, je podařená kopie legendárních lubových kytar. Její
dokonale hladké tělo má jakousi trochu nevšední barvu dřeva. Jedná se o tmavě hnědou
s jasně viditelnými letokruhy.
Příjemný matný lak je u krajů obehnán černým lemem. Dýchá z ní historie. Na obou
stranách dřevěného těla jsou identické obloukové výřezy pro docílení dokonalého zvuku.
Spodní strana je zdobena čtyřmi černými ovládacími kolíky velikosti zhruba víčka od
petlahve, v jejichž blízkosti se třpytí chromovaná páčka. Přesně na středu vystupuje z nástroje
též chromovaná kobyla, za níž v těsné blízkosti leží zařízení na přichycení strun. V těle jsou
jasně patrny dva humbuckerové jemně bronzové snímače obklopené černou umělou hmotou.
Nesmíme zapomenout na jackový vstup na spodní hraně nástroje. Tělo je opravdu umělecky
spojeno s průchozím krkem. Krk je vlastně lepený, ale místo lepení je dokonale překryto
lakem tak, že vytváří dojem, že tělo a krk jsou jedno dřevo. Krk osazený dvaceti pražci, které
se od hlavy k tělu zhušťují skvěle napodobil krk Gibson. Musí být bez sebemenšího výstupku
a sebemenší jizvičky, což se v tomto případě podařilo, je taktéž tmavě hnědý zezadu protínán
dvěma černými pruhy. Mezi pražci je po určitých úsecích přidělána slída. Na krku majestátně
lpí hlava nástroje. Hlava má krom úkolu držet šest bronzových ladících kolíků nejdůležitější
poslání ze všech částí nástroje, to jest poukazovat na značku výrobce, jímž byla v tomto
případě firma Ibanez.
Ale teď také něco o zvuku, ten je jemně basový ve středech a výškách však nádherně
průrazný a medový. Basy, středy a výšky jsou ve zvuku jasně rozlišeny , to je ovšem ale také
možno změnit korekcemi, které jsou úžasně citlivé i na jemný dotyk, což přináší ohromné
možnosti, pohrání si jak s barvou, tak i s průrazností zvuku.
Kytara se velice povedla, jsem jejím hrdým vlastníkem a jsem rád že jsem si vybral
znamenitý kus a plně splňuje mé požadavky. Podle mne je to zdatná kopie starých časů,
schopna konkurovat mnoha výplodům dnešního hudebního průmyslu.
Aleš Sladký, 9 tř.
16
Diese Umfrage an das Essen haben die Schüler aus der
neunten Klasse gemacht. Schaut mal was sie geantwortet
haben und versucht auch zu antworten. Sind eure
Antworten gleich ?
◘ Isst du viel Gemüse ?
◘ Hast du Froschenschenkel gegessen ?
♦ Ja, Gemüse esse ich oft.
♦ Nein, ich habe sie nicht gern.
♦ Nein, ich esse oft Obst.
♦ Nein, ich esse sie nicht.
♦ Ich weiss nicht, ich habe sie nicht probiert.
◘ Was hast du zu Mittagessen am meisten ?
♦ Nein, aber ich möchte sie probieren.
♦ Am häufigsten habe ich Fleisch mit Knödel.
♦ Schnitzel mit Kartoffeln.
◘ Kannst du kochen ?
♦ Ja, aber nicht alles.
◘ Sind deine Speisen gesund ?
♦ Ja.
♦ Nein, meine Speisen sind nur manchmal gesund.
♦ Ein wenig.
♦ Ja, ich esse oft Gemüse und Obst.
♦ Ja, ich esse gesunde Speisen.
◘ Magst du Obst ?
♦ Ja.
◘ Schmeckt dir Fisch ?
♦ Ja, sehr.
♦ Ja, ich esse Fisch einmal pro Woche.
♦ Ja, aber nicht alles.
♦ Nein, Fisch schmeckt mir nicht.
♦ Nein, ich esse Fisch nur zu Weihnachten.
◘ Schmeckt dir Pferdegulasch ?
♦ Nein.
◘ Besuchst du oft Fast-food ?
♦ Ich weiss nicht.
♦ Nein, ich besuche Fast-food nicht oft.
♦ Ja, es ist mein Lieblingsgericht.
♦ Nein, ich esse am liebsten zu Hause.
♦ Ja, ich besuche gern Fast-food.
◘ Schmeckt dir Schnitzel ?
♦ Ja, mir Schmeckt Schnitzel, aber ich esse
◘ Kannst du etwas backen ?
kein Schweineschnitzel.
♦ Ja, ich backe manchmal etwas.
♦ Ja, mir schmeckt Schnitzel, am liebsten mit
♦ Ja, ich backe jeden Tag mit meiner Mutti.
♦ Nein, ich kann nicht backen.
Kartoffeln.
♦ Ja, ja, ja.
◘ Hast du jeden Tag den Frühstück ?
♦ Nein. Ich früstücke nicht jeden Tag. Ich habe keine
Zeit.
♦ Ja, ich habe Frühstück
Žáci 9. ročníku
17
Hokejbal proti drogám - turnaj v Blatné
Dva týmy ZŠ Sedlice se zúčastnily 29. dubna hokejbalového turnaje v Blatné.
Vzhledem k tomu, že se v Sedlici hokejbal soutěžně nehraje, byl pro nás turnaj velkou
neznámou. Týden před turnajem kluci lehce potrénovali v družině a vyrazili jsme do boje.
Hrály se vlastně souběžně dva samostatné turnaje ve dvou kategoriích. V kategorii I
hráli žáci 1. - 3. třídy, v kategorii II žáci 4. - 5. třídy a mladší.
Kategorie I
V této kategorii se zúčastnily pouze čtyři týmy a tak se hrálo systémem každý s
každým. Náš tým odehrál dobré zápasy s Radomyšlí a JAK Blatná, nestačil pouze na TGM
Blatná, která nakonec turnaj vyhrála. Sedlice obsadila nakonec 3. místo.
SEDLICE - Radomyšl
SEDLICE - TGM Blatná
SEDLICE - JAK Blatná
1:0, branka: V.Šimůnek
0:3
0:0
Pořadí: 1. TGM Blatná, 2. JAK Blatná, 3. SEDLICE, 4. Radomyšl
Sestava: Suda - Pešír, Bašta, Kolář, Mišiak, Volinský, Ludvík, Piskáček, Sýkora, Šimůnek
Kategorie II
Ve starší kategorii se hrálo ve dvou skupinách. Náš tým narazil nejprve na Bělčice a
po velmi dobrém výkonu zvítězil. Ve druhém utkání jsme nastoupili proti favorizovanému
týmu JAK Blatná (hrají hokejbal soutěžně) a po zodpovědné hře a dobrém výkonu brankáře
Šimůnka jsme uhráli remízu. Tento výsledek znamenal postup do finále, přestože pořadatelé
se snažili do finále protlačit "svou" Komenskou školu. Ve finále jsme nastoupili proti
Radomyšli. Na vedoucí gól soupeře jsme ještě dokázali odpovědět, ale soupeř skóroval
podruhé pouhých 20 sekund před koncem a v dramatickém závěru již vítězství uhájil.
SEDLICE - Bělčice
finále SEDLICE - Radomyšl
3:0, branky: J.Heblák 2, M.Drůba
1:1, branka: J.Heblák
1:2, branka: L.Matějovský
Pořadí: 1. Radomyšl, 2. SEDLICE, 3. JAK Blatná, 4. TGM Blatná, 5. Lnáře, 6. Bělčice
Sestava: Šimůnek - Hála, Heblák, Kökény, Koutenský, Matějovský, Dolejš, Drůba, Hrubý
Co je to vlastně hokejbal?
Hokejbal je v podstatě hokej s tenisákem a bez bruslí, který se dá hrát na jakémkoli
plácku. Jako organizovaný sport vznikl v Českých Budějovicích, kde se začaly v roce 1984
hrát první soutěže. Tohoto dění jsem byl přímým účastníkem, zahrál jsem si proti hokejovým
reprezentantům (Jiří Lála, Vladimír Caldr, Rudolf Suchánek), občasným spoluhráčem byl Petr
Bříza. Dnes se hokejbal víc přiblížil hokeji (vyšší mantinely, výstroj hráčů, rozdělení hřiště na
třetiny), hraje se se speciálním míčkem, ale stále platí, že trénovat s tenisákem lze kdykoli a
téměř kdekoli.
Marek Charvát
18
Fotbalové "úspěchy" a úspěchy
McDonald's Cup 4. - 5. třída (16 týmů)
V této kategorii jsme měli vyšší ambice, bohužel, z důvodu nemoci nemohli jet
M.Drůba a M.Vonášková a oslabený tým nakonec příliš neuspěl. V základní skupině jsme
obsadili poslední místo a po vyřazení TGM Blatná jsme na penalty prohráli s Bělčicemi.
SEDLICE - Povážská Strakonice
SEDLICE - Cehnice
SEDLICE - Bavorovská Vodňany
SEDLICE - Bělčice
1:4
0:3
0:3
3:0
0:0
(J.Hrubý)
(J.Hrubý 2, M.Kotmel)
na penalty 3:5
Pořadí: 1. Povážská, 2. Volenice, 3. JAK Blatná, ...14. Sedlice, 15. TGM Blatná, 16. Bavorov
Sestava: Šimůnek - Hrubý, Matějovský, Hála, Koutenský, Heblák, Kotmel, Sýkora, Piskáček
McDonald's Cup 1. - 3. třída (12 týmů)
Mladší tým odehrál turnaj v dobré formě a po 2. místě ve skupině podlehl ve
čtvrtfinále TGM Blatná. O dalším pořadí rozhodovaly penalty (vzhledem k soustavnému
dešti) a v této disciplíně jsme vybojovali výborné 5. místo.
SEDLICE - FLČ Strakonice
SEDLICE - Bavorov
SEDLICE - Povážská Strakonice
0:1
1:0
0:2
3:1
4:3
(V.Šimůnek)
na penalty
na penalty
Pořadí: 1.Poděbradka, 2. TGM Blatná, 3. Dukelská, 4. Katovice, 5. Sedlice, 6. JAK Blatná, ...
Sestava: Míčka - Pešír, Ludvík, Mišiak, Volinský, Kolář, Piskáček, Sýkora, Šimůnek, Suda
Malá kopaná 8. - 9. třída (15 týmů)
Největší úspěch jsme získali na závěr. Naši nejstarší získali po výborných výkonech
skvělé 3. místo, když za sebou nechali i fotbalovou Poděbradku. Po 2. místě ve skupině jsme
na penalty vyřadili Volenice, na soupeře ve finálové skupině jsme již nestačili.
SEDLICE - Alešova Vodňany
SEDLICE - FLČ Strakonice
SEDLICE - Čestice
SEDLICE - Záboří
SEDLICE - Volenice
Finálová skupina o 1. - 3. místo:
SEDLICE - Dukelská Strakonice
SEDLICE - Alešova Vodňany
0:0
2:1
1:0
0:0
0:0
(J.Lávička, F.Rakovan)
(J.Lávička)
na penalty 3:2
0:1
0:1
Pořadí: 1. Dukelská, 2. Alešova, 3. Sedlice, 4. Poděbradka, 5. Volenice, 6. JAK Blatná, ...
Sestava: Charvát - Kopal, Káňa, Pravda, Kylberger, Rakovan, Lávička, Šípek
Marek Charvát
19
CocaCoca-Cola cup
Dne 21. 4. 2009 se na našem hřišti uskutečnil Coca-Cola cup.
V prvním utkání se proti našemu týmu postavil tým Základní školy
Radomyšl. V průběhu utkání ukázali domácí převahu a snadno zvítězili
2:0. V druhém už o poznání těžším utkání se proti našemu týmu
postavilo družstvo Mirotic. Po zápase plném emocí a fyzického vysílení
se domácím podařilo zvítězit 5:2. Ve třetím a posledním utkání se proti nám postavilo
mužstvo z Čimelic. Po zápase plném nadávek se bohužel domácím nepodařilo stáhnout
jednogólové manko a prohráli 2:1. Náš tým tak nemohl postoupit do dalšího kola soutěže.
Zdeněk Kylberger, 9. tř.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Obyvatelé Kartága…
Příjmení Tiberia…
O co se bojovalo v 2. punské válce?
Římský vůdce v 2. punské válce…
V jaké římské provincii se narodil Napoleon?
Kdo založil Kartágo?
Co se pěstovalo v Římě víno a…?
Gracchus mladší…
O co se bojovalo v 1. punské válce?
Protivník Říma v punské válce…
Před kým se bránili Římané?
Jan Panuška, 6.tř.
20
KOUŘENÍ
Snad každý člověk už viděl, držel, ba dokonce i kouřil cigarety, popřípadě tabákové
výrobky, kterých je nepřeberné množství. Ti, co to vyzkoušeli, se zpravidla zařazují do dvou
skupin. První skupina byla nadšena a cigarety jim zachutnaly, anebo se stali zapřisáhlými
odpůrci.
To vše je ale ovšem pouze obrazně řečeno. Ti, co se řadí do první skupiny, by ale ovšem měli
vědět, co taková cigareta může způsobit. Všichni jsme už samozřejmě slyšeli, že cigareta je
nezdravá, že je návyková a že páchne, to vše víme, ale možná nevíme, že tabák je původně
z Ameriky. A údajně jako pomsta indiánů za alkohol.
Po vdechnutí kouře z cigarety se
společně s kouřem dostane do krve také
nikotin společně s kapičkami dehtu a
následně se dostává do plicních sklípků a
v mozku je za 10 sekund, což je stejně rychle
jako při nitrožilní aplikaci. Nikotin potom
působí ve vegetativním nervovém systému a
způsobuje vyšší tvorbu trávicích šťáv,
zvýšenou tvorbu slin, a při dlouhodobějším
užívání zužuje zornice, dochází k větší
produkci potu a nakonec způsobí to nejhorší,
tj. závislost a následně rakovina.
Nikotin je tak zvaná psychoaktivní
látka, u které je závislost zhruba na úrovni
závislosti na heroinu. Ovšem na rozdíl od heroinu způsobuje záněty v krku podobné
nachlazení, horší průchodnost cév a dokonce i zhoubné nádory na plicích. Smrtelná dávka
nikotinu je cca 60mg. A ten kdo si myslí že úmrtí kuřáků způsobuje nikotin, tak je bohužel na
omylu. Jelikož nikotin způsobuje „pouze“ závislost na kouření, ale hlavní úlohu vraha
nakonec zastane dehet. Ale nemysleme si, že nikotin pouze škodí. Je to výborný hubič mšic a
také pomáhá při léčení Parkinsonovy choroby. No a ten co se po přečtení této reportáže
rozhodne přestat kouřit, tak se musí připravit na nespavost, deprese, cítění bušení srdce,
úzkost a zhoršenou orientaci, to ale doufám nikoho od odvykání neodradilo, ostatně co jste si
nadrobili, tak to si také snězte.
Zde je znázorněno, co dokáží cigarety udělat s plícemi. Hádejte, které patří kuřákovi a
které nekuřákovi?
21
K
X
N
T
D
C
1. místo, kde žijeme s rodiči, náš dům, byt, naše ulice, škola, …
2. 1. československý prezident
3. naše nejvyšší hora
4. koruna, žezlo a …
5. vlajka má 3 barvy - červenou, bílou a …
6. píseň „Kde domov můj“ je státní …
7. širší územní společenství s právem na samosprávu
8. významný most, který se nachází v Praze
9. naše nejdelší řeka
10. příslušnost k národu, člověk ji získává narozením
11. jmenujte našeho souseda - Německo, Polsko, Slovensko a …
12. v roce 1989-1992, 1993-2003 byl prezidentem Václav …
13. nejvyšší forma lidského společenství
14. forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na
správě a řízení státu
Žaneta Kahovcová, 7. tř.
22
SKÁKAL BROUK
Skákal brouk přes palouk,
přes zelenou mouchu.
Šel za ním jezevec,
měl ostny na klobouku.
Broučku náš, proč belháš?
Zlomil jsem si nožku
u vás na paloučku.
Eliška Kozáková,
Klára Flanderová,
Leona Jíchová,
Sandra Šimůnková, 5.třída
POHÁDKA
Byl jednou jeden domeček,
v něm bydlel chlapeček.
Ten měl hnědého medvídka,
vážně, není to jen povídka.
Ten medvídek měl jméno Kulička,
i když tenký byl jak houžvička.
To bylo však jen jméno lidské,
on měl svoje jméno čisté.
V zemi medvídků, v zemi jisté,
se jmenoval Míša, to mi věřte!
A v té zemi zmiňované,
bylo krásně, milý pane.
Ale ten náš medvídek,
neměl rád moc povídek.
Jen jednu rád měl moc a moc.
Byla krásná o holčičce,
která jezdí na tříkolce.
Na tříkolce červené
a jak pěkné, jéminé!
Jednou jela do Škvořetic,
zatáček tam bylo tisíc.
Pod sedačkou měla košík,
a v něm seděl malý hrošík.
Ten hrošík dobře znal,
Škvořetice, kde bydlíval.
Až v té sté zatáčce,
dali se doleva lehoučce.
A hned tady zabloudili
a oba se tuze báli.
Co když nenajdou cestu zpátky,
a nevrátí se do pohádky?
Potom přiběhl kapříček
a v ploutvičce nesl kufříček.
V tom kufříčku mapu měl,
kdyby náhodou zapomněl.
Pak je zavedl do pohádky,
nevrátili se nikdy zpátky.
Jarka a Jakub Baštovi
23
Dopravní soutěž
Soutěž se konala 6. května ve Strakonicích
na dopravním hřišti u Základní školy Poděbradova.
Do Strakonic jsme jeli autobusem v 6:54.
Na cyklistické soutěži byla čtyři stanoviště
rozdělená na různé disciplíny: první pomoc,
dopravní hřiště, test zručnosti a test pravidel
silničního provozu. Všichni soutěžící byli rozděleni
do dvou kategorií - mladší a starší.
Jako první jsme měli test pravidel silničního
provozu, pak následovalo dopravní hřiště, jako třetí
na nás čekalo stanoviště, kde byla testována naše
zručnost, a posledním stanovištěm byla první
pomoc.
V soutěži jsme se umístili na 7. místě
z deseti družstev s počtem 416 trestných bodů.
Naši starší spolužáci byli o něco úspěšnější a
skončili na 4. místě z dvanácti s 254 trestnými body.
Sandra Šimůnková, Barbora Hudáková, Miloš Drůba, Pavel Dolejš, 5. tř.
Dne 6.5. jsem se zúčastnila se svými spolužáky, s Honzou Brožovským, Filipem
Rakovanem, Simonou Krejčovou, a s žáky z páté třídy, Milošem Drůbou, Bárou Hudákovou,
Sandrou Šimůnkovou a Pavlem Dolejšem, dopravní soutěže, která se konala ve Strakonicích
na dopravním hřišti u ZŠ Poděbradova.
Z autobusové zastávky nás ráno odvezl autobus za pět minut sedm. Jako první věc po
našem příchodu na místo konání byla ta, že jsme dostali závodní čísla od 67 do74.
Soutěžili jsme v různých soutěžích, např. jsme jezdili na kolech po dopravním hřišti
plném značek, plnili jízdu zručnosti, vyplňovali dopravní test. Také jsme museli předvést, co
umíme z první pomoci. My starší jsme resuscitovali.
Za chyby jsme dostávali trestné body. Snažili jsme
se, co jsme mohli. Mně osobně se nejvíc líbilo ježdění po
dopravním hřišti. Ten den nám všechno vycházelo docela
dobře, až na neustálé mrholení.
Když už jsme splnili všechny úkoly, řekl nám pan
učitel Diviš, že máme rozchod, že můžeme jít, kam chceme.
Když jsem se vrátili, bylo vyhlášení výsledků. Pak jsme šli
na autobusové nádraží. Do Sedlice jsme dorazili po čtvrt na
jednu. Celý den se nám velmi líbil.
Jaroslava Baštová, 8. tř.
Kočka
Pes
Naše malá kočka
jmenuje se Čočka,
líže dobré mlíčko
a je chlupatá jako klubíčko.
Náš malý pes
jmenuje se Rex.
Ve dne v noci hlídá nás,
v boudě leží jen občas.
Babička ji hladí den co den,
Čočka přitom vrní jen.
Máme ji moc rádi
a ona nás taky.
Koupeme ho vždycky v létě,
krmíme ho každý den.
Musíme mu uklidit v boudě,
aby byl zase spokojen.
Babičce však vadí,
že Čočka moc kadí.
Vždycky když se vykadí,
babička to odstraní.
Máme ho moc rády
a on nás taky.
Hrajeme si s ním každý den,
na procházky s ním chodíme ven.
Granulky mu nasypu
a on je sní za chvilku.
Maminka ji češe ráda,
Čočka přitom ocáskem mává.
A když už ji učeše,
Čočka vždycky uteče.
Chytá myšky na louce,
všechny přitom pokouše.
Nikola Hlinková
Mamča s taťkou jsou moc rádi,
že se s Rexem máme rádi.
Když se na mě Rexík rozzlobí,
uklidním ho, to se ví.
Nikola Hlinková, Marie Vonášková, Sarah Chromá
Hezký den
Když je hezký den,
tak musíme z domu ven.
Když se kouknem na větve,
tak vidíme hrdličky,
jak zpívají písničky.
Založíme s nimi kapelu
a hned se dáme do zpěvu.
Ten zvuk ale hezky zní
a cizí nám jen závidí.
Viděli jsme sýkoru,
jak letí z lesa nahoru.
Tak přidala se i sýkora,
ta létá pořád dokola.
Pavlína Dobiášová
25
Exkurze
28. 4. v úterý jsme se vydali na školní
výlet, ve kterém jsme se pokusili spojit historii
českého jazyka s kamením. Nejdříve jsme jeli do
dolů v Příbrami. Je to neuvěřitelné lidské dílo,
stovky metrů chodeb, které brázdí podzemí
Příbrami. Připadali jsme si jako v obrovském
termitišti. Po skončení návštěvy dolů jsme se
vydali na cestu k Památníku Karla Čapka. Já
osobně jako velký milovník českého jazyka a
Karla Čapka jako takového jsem se nemohl
dočkat. Příjemná průvodkyně a zachovalé osobní
věci dodaly výpravě zajímavý nádech. Bylo
zvláštní vidět stůl, na kterém tvořil svá
celosvětově známá díla mistr českého jazyka. Ve
vile se nacházelo snad vše, co potřeboval od stolu
až po dokonale ohryzanou násadku na plnící pero.
Zaníceně jsem hltal vše, co nám paní o Karlovi
vyprávěla. Vypadalo to skoro jako kdyby ho
osobně znala. Z jeho věcí byla doslova cítit
genialita a představivost člověka, který se narodil
s perem v ruce. Výlet byl podle mého názoru
naprosto fantastický.
Důl Anna v Příbrami
Dne 28.4.2009 jely 7., 8. a 9.
třída na výlet do Příbrami a do vily Karla
Čapka. Když jsme přijeli do Příbrami, tak
jsme nemohli najít důl Anna. Po 10
minutách jsme však dorazili na místo a
rozdělili jsme se na dvě skupiny.
Dozvěděli jsme se o tom, jak vznikal důl
Anna. Projeli jsme se vláčkem a vyjeli
jsme ve Vojtěchově dole. Tam nám
průvodce ukázal parní stroj. A pak jsme
jeli do vily Karla Čapka. Tam nám
průvodkyně vyprávěla o životě Karla
Čapka. Když jsme si vše prohlídli, jeli
jsme domů.
Filip Rakovan, 8. tř.
Památník Karla Čapka
Dne 28.4.2009 jsme navštívili Hornické muzeum
v Příbrami, kde jsme se procházeli v dolech a vezli jsme se
podzemním vláčkem. Navštívili jsme také Památník Karla Čapka
ve Staré Huti u Dobříše. Tam jsme měli možnost navštívit vilu, ve
které žil Karel Čapek. V domě jsou vystaveny obrazy, knihy,
fotografie a další věci po Karlu Čapkovi. Nakonec výletu jsme měli
hodinový rozchod, po kterém jsme jeli domů.
Klára Kalbáčová, 7.třída
26
Nezdařilý výlet
Se školou jsme vyjeli,
na výlet nezdařilý.
Kola jsme si připravit měli,
měsíc před výletem do FORT HARY!
Cestou zpět se ta věc stala,
kola se nám polámala.
Šest nehod se tam stalo,
málem se to nespravilo.
Lucka si své kolo píchla
a tak autem odjela,
Mírovi brzdy selhaly,
když jsme z kopce jeli.
Honza šlapku ulomil
a Pavel brzdy odpojil.
Já jsem převodovky rozbila,
ale doma jsem to spravila.
Tak skončil výlet nezdařilý
se spousty rozbitými koly!!!
Leona Jíchová
Výlet
Na žádný výlet se školu
už nejedu.
Míše vypadl řetěz,
Lee převody zas.
Honzík šlapku polámal,
Pavel brzdě taky dal.
Každý do příkopu zajel,
když Míra bez brzd si to hnal.
V kole byla díra velká,
Lucka bezmocně se na to kouká.
I s chůzí dřív bychom tam byli.
Kola by se nerozbily!
Petr Koutenský
27
Dne 26.května jsme jeli na exkurzi
do pivovaru Pilsner Urguell. Exkurze byla
velmi zajímavá. Dozvěděli jsme se mnoho
o výrobě piva. Prošli jsme výrobnou a
viděli jsme video o kvašení tohoto
lahodného moku. Potom jsme šli do muzea
plzeňského pivovarnictví. Viděli jsme film
o výrobě sudů, dozvěděli jsme se o sušení
chmele a mnoho dalšího. Když jsme tam
skončili, jeli jsme domů.
Filip Rakovan, 8. tř.
26.5.2009 jsme navštívili Plzeňský pivovar a muzeum
pivovaru. V pivovaru nám vyprávěli o historii a výrobě piva.
Navštívili jsme lednici pivovaru, kde bylo 10° C. Učitelé měli
možnost ochutnat pivo. Pak jsme šli do muzea, kde jsme viděli
nástroje na výrobu piva. Po návštěvě muzea jsme šli k autobusu a
poté jsme jeli domů. Výlet se nám moc líbil.
Klára Kalbáčová,
Miroslava Šindelářová, 7. tř
28
Volný čas – 2. třída
Když mám volno, tak ráda
chodím na mažoretky, kde se učíme nové
sestavy. Doma se nejraději starám o
štěňátka, krmím je a mazlím se s nimi.
Mamince pomáhám s úklidem a vařením.
Nela Zbíralová
V hudebce mě baví, že pořád dostávám
nové písničky. A taky si vždycky pohraju
s notami. Mamka mě vždycky nutí hrát na
flétnu a na klavír. A pak se těším, když jdu
do hudebky. A taky se mi tam líbí, že je to
hodně zajímavé, jak se mi prsty na té flétně
motají dokolečka. Je moc důležité umět
hrát všechny tóny za sebou a umět hrát
písničky.
Iva Klímová
Ve volném čase ráda
posílám kamarádce Lence e-mail.
Ve čtvrtek jdu na fotbal. Hraji si s
pejskem. Také si ráda čtu. Hraji si
s kamarádkami. O víkendu v létě
s rodinou jedeme na veliký rybník a
jezdíme na lodi. Volný čas je super!
Tereza Hrubá
Aerobik
je
sport.
Protahujeme se a různě cvičíme.
Trénujeme skoky, provazy a
učíme se nové a nové sestavy.
Provaz je cvik při aerobiku hodně
důležitý. Aerobik je každý čtvrtek
a každé úterý. Jezdíme na
soustředění. Tam máme ráno
rozcvičku, pak jdeme na snídani.
Přes den cvičíme, jdeme na oběd
a
večer
opékáme
vuřty.
S aerobikem jezdíme do Českých
Budějovic na závody. Na
závodech jsme od rána do večera.
Bojujeme o medaile.
Leona Nováková
Mě baví paličkování. Je to hezké i
se výrobky posílají do soutěží. Na
paličkování se dozvíme, jak se dělá řetízek
nebo plátýnko a i něco jiného. Musíme
paličkovat na válečku z látky a to se dá na
stojánek. Chodím tam jednou týdně.
Dostala jsem se tam díky sestře. Už dřív
tam chodila a mamce se to moc líbilo, tak
mě tam přihlásila. A budu tam chodit,
dokud to půjde. Už mám upaličkovaných
věcí hodně. Chodí tam i moje spolužačky
Terezka a Kristýnka.
Lenka Kozáková
29
V pondělí 1. června 2009 probíhal Dětský
den. Jako každý rok ho pořádali žáci devátého
ročníku. Žáci rozdělili všechny děti do deseti
skupin pod velením jednotlivých učitelů. Na
každém stanovišti na žáky čekal nějaký zajímavý
úkol, za jehož splnění byli odměněni indiciemi.
Tématem příběhu
byly Večerníkové
postavy jako například Manka s Rumcajsem, Ája
s Fíkem, Anče s Krakonošem a spousta dalších.
Cílem výpravy bylo najít viníka, který unesl
Večerníčka. Což se všem skupinám úspěšně
podařilo. Druhý den jsme také připravovali
Dětský den, ale tentokrát pro
školčata. Děti byly velmi
nadšené, protože za splněný úkol dostávaly do kartičky
„Večerníčkova cesta“ různá razítka. Protože školčata
všechno splnila, dostala odměnu.
Myslíme si, že se obě akce náramně vydařily a doufáme, že
se všem dětem Den dětí líbil.
žáci 9. třídy
30
Ráno v 7.40 jsme se měli sejít na hřišti u školy. Tam nás pan ředitel rozdělil do skupin.
První skupiny vyšly dřív. Šli jsme po silnici, potom po polní cestě, kde bylo bahno. Na
stanovištích stáli deváťáci převlečení za pohádkové bytosti. Měli jsme zjistit, kdo ukradl
Večerníčka. Záhadu jsme zjistili, byl to Rumcajs.
Adéla Krejčová, 2. tř.
V pondělí byl Den dětí.
Sešli jsme se na školním hřišti a tam nás rozdělili do skupin. Každá
skupina měla za úkol najít únosce Večerníčka.
Cestou necestou jsme potkávali pohádkové bytosti - Pata a Mata, Boba
a Bobka, Áju s Fíkem, Macha a Šebestovou, Manku a Rumcajse, motýla
Emanuela s Makovou panenkou, Krakonoše a Ančí, Krtečka s Myškou. Každý z nich nám po
splnění úkolu něco prozradil. Po dlouhém pátrání jsme všichni pachatele odhalili.
Byl to
Rumcajs!
Žáci 3. třídy
Dětský den se vydařil. Hned ráno jsme se všichni
sešli na hřišti za školou. Pak se vybíraly skupiny. Já byla ve
druhé skupině s paní učitelkou Zbíralovou. Se mnou tam
byla ještě Mirka Šindelářová a Růža z 5. třídy a další. Na
jednotlivých stanovištích jsme plnili různé úkoly. Při jejich
plnění jsme postupně získávali různé nápovědy. Jednalo se
o to, že někdo unesl Večerníčka a my jsme měli za úkol
odhalit, kdo to byl. Vypátrali jsme, že ho unesl Rumcajs.
Dětský den se mi moc líbil a klidně bych si znovu obešla všechna stanoviště.
Kateřina Tóthová, 4. tř.
V pondělí 1. 6. jsme přišli do školy a shromáždili jsme se na školním hřišti. Tam jsme
byli rozděleni do 10 skupin. V každé skupině byly děti z různých tříd a u každé skupiny byla
jedna paní učitelka jako vedoucí skupiny. Šli jsme po různých stanovištích a museli jsme
vyřešit zmizení Večerníčka. Na třetím stanovišti jsme se potkali s Mankou a Rumcajsem.
Když jsme splnili jednotlivé úkoly na každém z 8 stanovišť, dali nám nápovědu. Třeba u
Rumcajse nám řekli, že byli na slavnosti slavit. Rumcajs skončil ve volbách na krásném
druhém místě. Jenomže u Krakonoše jsme se dozvěděli, že Krakonoš a Ančí byli také na
slavnosti a prý tam Rumcajse vůbec neviděli, jenom Manku s Cipískem. To nám hodně
pomohlo. Další nápovědu jsme se dozvěděli o motýlu Emanuelovi a Makové panence. Prý
seděli okolo 22.00 hodiny venku na květině. Motýl si odskočil a panenka viděla někoho
s trakařem. A prý měl vysoký klobouk, ale Rumcajs to být nemohl, protože hnůj na trakaři
vozí ráno. Ale nás napadlo, že by to Rumcajs přece jenom mohl být. Za správnou odpověď
jsme v cíli dostali odměnu a spravedlivě ji rozdělili. Pohádkový den jsme si pořádně užili,
moc mě to bavilo!
Nikola Hlinková, 4. tř.
31
Dne 1. 6. pro nás připravila 9. třída dětský den.
Byli jsme rozděleni do 10 skupin. Po jednotlivých
skupinách jsme obcházeli stanoviště. Čekali na nás Pat
a Mat, Bob a Bobek, Manka a Rumcajs, Ája s Fíkem,
Maková panenka s Emanuelem, Mach a Šebestová,
Ančí a Krakonoš, Myška s Krtečkem. Na každém
stanovišti jsme museli plnit úkoly, které si pro nás
připravily pohádkové postavy - deváťáci. Měli jsme
přijít na to, kdo ukradl Večerníčka. Po splnění úkolu
jsme dostali indicii. Večerníčka ukradl Rumcajs,
protože ve volbách skončil na druhém místě za Večerníčkem. Za vyřešení záhady jsme dostali
sladkou odměnu.
Klára Kalbáčová, 7. tř.
Dne 1. 6. 2009 byl dětský den, který připravili žáci 9. třídy naší školy.
Dětský den začínal v ranních hodinách. Měli jsme se sejít na školním hřišti, kde nám
pan ředitel přečetl příběh, o kterém byl celý dětský den. Potom nás rozdělil do 10 skupin
přibližně po 10 dětech. Šli jsme lesní cestou, kde byla
různá stanoviště, na kterých byli žáci 9. třídy převlečeni za
různé pohádkové bytosti. Na prvním byli Pat a Mat, na
druhém Bob a Bobek, a tak to šlo pořád dál až do 8.
stanoviště. Nakonec jsme šli zpátky na hřiště, kde na nás
čekal pan ředitel se sladkou odměnou. Dětský den se mi
velice líbil a doufám, že se nám příští rok také vydaří.
Martina
Škúciová, 8. tř.
Dne 1. 6. připravila 9. třída ZŠ Sedlice dětský den pro všechny žáky (od 1. do 8.
třídy). Pan ředitel nás seznámil s příběhem, který s sebou měl každý učitel. Pak nás rozdělil
do skupin (průměrně po 10 žácích z různých tříd) ke každému učiteli. Měli jsme zjistit, kdo
unesl Večerníčka. Na prvním stanovišti nás očekávali Pat a Mat. Ti nám dali za úkol poznat
různá zvířata. Jako druzí nás uvítali Bob a Bobek. U nich mladší poznávali, kde je sever, jih,
východ nebo západ. Ti starší se museli podívat na kostel a potom podle anglického kompasu
říct, jakým směrem leží. Na třetím stanovišti čekali Rumcajs a Manka. Ti nám dali za úkol
chodit mezi stromy se zavázanýma očima. Na čtvrtém stanovišti byli Ája s Maxipsem Fíkem.
Tam jsme dostali úkol, říct kolik věžiček má kostel, jaké má jméno a kdo je starosta Sedlice.
Na pátém stanovišti stál Emanuel s Makovou panenkou. Ti nás zaměstnali příkladem
z kousků špejlí, my museli dva kousky přendat tak, aby
příklad byl pravdivý. Jako šestí nás čekali Mach a
Šebestová, kteří na nás nachystali střelbu prakem do
krabice. Sedmá byla Ančí s Krakonošem. U nich malí
hledali poschovávané obrázky a my jsme poznávali, kdo
na nich je. Jako poslední jsme přišli k Myšičce a
Krtečkovi. Ti tam měli připravený basketbalový koš a my
jsme se do něho trefovali. Když jsme nakonec vypátrali,
že Večerníčka unesl Rumcajs a řekli jsme to panu řediteli,
dostali jsme odměnu.
Jaroslava Baštová, 8. tř.
32
VTI PY
Sedlák: „Sousede, prodal si mi prase, které kulhá!“
Soused: „No a? Nevěděl jsem, že na něm chceš jezdit!“
Říká mladý kanibal kanibalce: „Mohl bych ti nabídnout svou
ruku?“ „Díky, ne, už sem jedla.“
V muzeu pracuje nový hlídač. Po skončení první služby potká ředitele a hrdě mu oznamuje:
„Představte si, už jsem prodal čtyři obrazy!“
„Hej, sedláku, tvoje krávy kouří?“ „Ne, proč?“ „V tom případě ti hoří stáj!“
Lukáš Matějovský, 4. tř.
Jdou mravenci na lov. Uvidí slona a všichni se na něj
sesypou. Slon je setřese a jen jeden se mu udrží na krku.
Ostatní se zvednou a volají: „Uškrť ho. Uškrť ho.“
O půlnoci zazvoní na policejní stanici telefon. „Pomoc,
pomoc, do ložnice mi vlezla kočka,“ křičí vystrašený hlas.
„Počkat, kdo je tam?“ „Tady papoušek Pepík.“
Jdou dva policajti po ulici a najdou zrcátko. První říká: „Hele moje fotka.“ Druhý říká: „Ne to
je moje fotka.“ Donesou zrcátko kapitánovi. Kapitán říká: „Jé, to jste hodní, že u sebe nosíte
mou fotku,“ a zrcátko si nechá. Večer se mu prohrabuje ve věcech dcera a najde zrcátko.
„Mami, táta má nějakou ženskou.“ Manželka vezme zrcátko do ruky a řekne: „No fuj, ta je ale
hnusná.“
Petra Šavrdová, 5. tř.
Voják základní služby pošle babičce balíček
s ručním granátem a dopisem: „Babi když
zatáhneš za ten provázek, dostanu na tři dny opušťák.“
„Vojáci, kontrarozvědka nám hlásí, že si neměníme
spodní prádlo! Takže po nástupu si je okamžitě vyměníte!..
A teď vám řekneme, kdo s kým!“
Jan Panuška, 6. tř.
Přijde cizinec k policajtovi: „Do you speak english?“ „Cože?“ „Do you
speak english?“ „Cože?“
Kolemjdoucí: „Ptá se vás, jestli umíte anglicky .“
„Ano samozřejmě!“
Jan Panuška, 6. tř.
33
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA
T. G. MASARYKA
SEDLICE
Adresa:
IČ:
Kontakt:
Komenského 256
387 32 Sedlice
750 01 128
383 493 454
[email protected]
Ředitel školy: Marek Charvát
Grafická a počítačová sazba: Marek Charvát, Věra Procházková,
Filip Rakovan
Vedení Redakce: Věra Procházková, Šárka Zbíralová
Redakční rada: Lenka Kozáková, Leona Nováková - 2. třída
Monika Novosadová, Veronika Hejduková - 3.třída
Václav Vrba, Nikola Hlinková - 4. třída
Leona Jíchová, Petr Koutenský - 5. třída
Jan Panuška, Markéta Matějovská - 6. třída
Miroslava Šindelářová, Klára Kalbáčová - 7. třída
Filip Rakovan, Jiří Říha - 8. třída
Aleš Sladký, Nikola Vonášková, Veronika Soukupová - 9. třída
34

Trhák è. 2 - ZŠ Sedlice

Transkript

Podobné dokumenty