Poslednídiv svě ta (5)

Zdeně k Patrick
Poslednídiv svě ta (5)
OBSAH:
5
Divoká karta .......................................................
8
Poslední div světa ..............................................
Š pičkové technologie starověku ............................ 22
Archa ú mluvy ...................................................... 32
Virtuá lní model smrtelné ho viru ........................... 48
Č arodějná high-tech .............................................. 55
Lé tající oko ........................................................ 59
Mutant nebo hybrid? ............................................. 66
Světelná past ....................................................... 73
Přichá zejí? ........................................................... 8 2
Uká ží místo Kristova utrpení ................................ 90
Tisícihlavý drak bez těla ....................................... 99
Bílá hora .............................................................. 110
Bludný kruh ......................................................... 115
Nedej bože, je snad někdo tam venku? .................. 128
Příloha pro odborníky ........................................... 141
© Zdeně k Patrick, 1998
© DAM 2000 Publishers, 2002
All rights reserved
D IV O KÁ KA R T A
Quod de futuris non est determinata omnio veritas...
Ač koli budoucnost je nejistá ...
Michael de Nostradam
D ivoká ka rta
Poděková ní zvlá štěpanu Erichu von Dänikenovi
za jeho krá sné knihy,
jež obohatily nejen přímočaré hledá ní pravdy.
Zcela jistěprobudily z letargie i ty, kteří zaspali
na vavřínech svých kolegů z 19. století.
© Zdeněk Patrick, 1998
© Nakladatelství DAM 2000 Publishers, 2002
All Rights reserved
„Divoká karta“ je specifický výraz jisté skupiny počítačově
orientovaných šílenců vyvolá vajících blíže nezná mé soubory dat,
které , ač pro běžné ho uživatele prokazatelněneexistují a nejsou za
žá dnou cenu k nalezení, přesto řídí a koordinují tajemněnevyzpytatelné čarová ní vašeho drahé ho počítadla.
Divokou kartou lze nazvat i naše odvá žné volá ní do ú dajně
liduprá zdné ho vesmíru, ale i směrem k systé mu věcí, jenž se tvá ří
jako moudro samo, ač opak mů že být, nedej Bože, pravdou.
Do té že kategorie jsem kdysi zařadil i celé Nostradamovo dílo,
hovořící té ž o „Třetí vyvolané potopěkrve“.
Smutné čtení, které mů že být za jistých okolností fikcí, či velmi
nepravděpodobnou variantou vývoje. Pokud ovšem prozíraví „politici“ s moudrostí soběvlastní nerozhodnou opačně.
A prá větehdy, když nejmenovaní stá tníci jedné nejmenované
evropské mocnosti začali promyšleně, nicmé něú spěšně, šťourat do
jihoslovanské ho vosího hnízda, z něhož zcela jistě vylé tne hejno
zuřivých sršňů , začala Nostradamova „divoká karta" nabývat konkré tních rozměrů .
Dalmá cie, Slovinsko, Makedonie, Srbové a Albá nci.
Té měř počá tek celosvětové ho konfliktu, jenž byl před více než
400 lety nazvá n „Třetí vyvolanou potopou krve“.
Mů žeme se sice Nostradamovi srdečněvysmá t přesnětak, jak
to kdysi udělal i Adolf Hitler, ale...
Centurie VI./ 43
Long-temps sera sans e(f)tre habité e,
Ou Signe & Marne autour vient arrouser:
De la Tamise & martiaux tenté e,
De ceux les gardes en cuidant repousser.
I5 I
D IV O KÁ KA R T A
Dlouhý čas bude bez živé ho obyvatele
místo, kde Seina a Marna odedá vna proté kají.
Vá lečníci od Temže se pokusí (pomoci).
Zklamané gardy odmítnou.
Jediný ú tok na obklíčené Velké město a jeho obyvatelé do jednoho zahynou - tvrdí Nostradam.
Paříž , město na soutoku Seiny a Marny, se pak stane na dlouhé
období neobyvatelnou. Nebude nikoho, kdo by pohřbil desetitisíce
mrtvých povalujících se na širokých bulvá rech, ná městích, či tlejících pod troskami zdí. Skupina anglické ho výsadku se bude marně
pokoušet pomoci těm uvnitř města.
Příliš pozdě. Zbytky zklamaných prchajících francouzských
gard je ubezpečí, že již není komu pomoci.
Centurie III./ 93
Dans Avignon tout le Chef de l´Empire
Ferra Arrest pour Paris desolé :
Trica(f)t tiendra l´Annibalique ire:
Lyon par change sera mal consolé .
V Avignonu bude š é f stá tu (vlá dy)
po zničení Paříže zatčen:
což zadrží Hanibalův hněv.
Lionu bude skrze (tyto) změny ulehčeno v potížích.
Hanibalovy armá dy s konečnou platností zničily Paříž. Francouzská vlá da i prezident jsou na ú těku směrem na jih, kde zbytky
bojeschopné francouzské armá dy stá le ještěodrá žejí jednotky nepřítele, postupujícího do vnitrozemí Francie.
Š é f stá tu se ukryje ve staroslavné m Avignonu - v posledním
možné m a bezpečné m ú krytu.
Krutý vojevů dce Hanibal je velmi rozhněvá n, neboť hodlá co
nejdříve vystavit na odiv své velké vítězství.
Jeho hněv však zá hy pomine.
Invazní jednotky postupující z Marseille směrem na Lion obsazují zakrá tko i Avignon, kde se francouzský prezident, či šé f vlá dy
I6 I
D IV O KÁ KA R T A
skrývá . Ten je vzá pětí zatčen okupační vojenskou policií. Lionským se zmírní potíže a boje poblíž jejich města postupněutichají.
Centurie IX./100
Navale pugne suit sera superé e,
Le fei auz naves a l Occident ruine:
Rubriche neuve, la grande nef coloré e,
Ire a vaincu, et victoire en bruine.
Ná mořní bitva ná sleduje, když končí noc,
oheň z lodí (způsobí) zhroucení Zá padu:
(Objeví se) velká loď zabarvená novou lstí (novou kamuflá ží).
Přemožený rozhněvá n, a vítězství v mrholení.
Nepřá telské loďstvo se blíží k břehů m Zá padu. Krá tce před
svítá ním jsou lodi ú točníka objeveny a jedna z lodí Zá padu, opatřená systé mem neviditelnosti, má ú tok nepřá telských plavidel na
pobřeží Zá padu eliminovat.
Nestane se tak.
Jedna jediná střela vypuštěná na Zá padní pobřeží způ sobí katastrofu. Obrana Zá padu se zcela zhroutí. Nepřítel mizí v mlze a mrholení.
Centurie II./70
Le dard du ciel fera son e(f)tenduë,
Mort en parlant: grande execution:
La pierre en l´arbre, la fiere gent renduë,
Bruit, humain monstre, purge expiation.
V rozsá hlé m prostoru nebes bude (znít) zvuk střely,
Smrt hovoří: Velká poprava (exekuce):
Kamenu (Petru) na stožá ru svěřen zemdlený lid,
hluk, lidská nestvůra, očistění poká ní (desinfekce a trest).
.
Lid uslyší z nebes hluk letící střely.
To hovoří smrt.
Za několik okamžiků se bude konat hromadná poprava.
I7 I
D IV O KÁ KA R T A
Smrt a hluk výbuchu. Lidé , kteří přežijí, budou znetvořeni atomovým výbuchem.
Dezinfekce a ná sledné utrpení.
Centurie VI./97
Cinq & quarante degrez ciel bru(f)lera,
Peu approcher de la grand cité neuve,
Instant grand flamme é (f)parse sautera,
Quand on voudra des Normans faire preuve.
Č tyřicá tý pá tý stupeň, hořící nebe,
v malé vzdá lenosti od velké ho Nové ho města:
chvílemi velké rozptýlené plameny vyletí (k nebesům),
zatímco Normané (Francouzi) dokazují svoji statečnost.
V té době, když se Francouzi snaží odrazit ú toky jižního a dá lněvýchodního nepřítele, kdesi u velké ho Nové ho města vyblesknou
k nebi plameny.
Celá nebesa hoří a ohnivá smršť se blíží ke zmíněné mu městu
ležícímu poblíž 450. Nové město - Nea polis (?), nebo dokonce
New York? Mnozí badatelé jsou přesvědčeni, že je to prá věměsto
New York ležící na 500, jež bude zasaženo plamenným peklem
atomové ho výbuchu.
Vypá lit z utajené ponorky jednu raketovou střelu s několika
atomovými hlavicemi a překvapit tak vzdušnou obranu Spojených
stá tů , jež má k dispozici celý družicový komplex, by bylo pro mnohé chtivé zá jemce „tvrdým oříškem“.
Nicmé nějiž strýček Mao (Mao Ce Tung ) tvrdil, že jednoho
dne řekne strýčku Samovi, aby si sbalil svých pět švestek, včetně
všech svých papírových čertů , či draků (atomových zbraní) a vypadl navždy ze severní Ameriky.
Centurie II./96
Flambeau ardent au ciel soir sera veu
Pres de la fin & principe du Rosne:
Famine, glaive: tard le secours pourveu,
La Perse tourne envahir Macedoine.
I8 I
D IV O KÁ KA R T A
Večer bude viděna na obloze plá polající plamenná pochodeň.
(tam) Kde je konec a počá tek Rhôny.
Hladomor, ocelové zbraně, pozdě přispět na pomoc.
Perš ané se obrá tí, aby napadli Makedonii.
V době, kdy se Francouzů m snad nakrá tko podaří zpomalit,
nebo dokonce zastavit, jihovýchodní vojska ú točící ve směru od
Marseille, je již Paříž zničena invazními vojsky postupujícími od
Atlantické ho oceá nu, ale i z Německa, Š výcarska a Belgie.
A prá vě tehdy se jednoho pozdního večera na obloze objeví
ohnivé znamení zla.
A bude velmi nepravděpodobné , aby si velký mistr hrů zných
strašidelností zaměnil gigantický požá r za romantický zá pad slunce,
či dokonce polá rní zá ři.
Způ sob jeho prá ce tuto možnost zcela vylučuje a tak zkrá tka
nedá vá notorickým optimistů m ani tu nejmenší šanci.
Jaderná zbraň?
Nic podobné ho nelze potvrdit. Nicmé ně představa obrovské
tlakové vlny v hluboké ú dolní rýze tá hnoucí se od severu k jihu
mů že vyvolat i představy sekundá rních požá rů .
Do výše šlehající plameny budou zdaleka viděny v těch místech, kde ú dolním korytem proté ká řeka Rhôna. Od pramene až k
ú stí řeky, vše bude zasaženo prudkým požá rem.
Plameny gigantické pochodněbudou šlehat k nebesů m a zasá hnou rozsá hlá ú zemí mezi městy Lyon a Marseilles. Vzdušnou čarou
asi 280 kilometrů devastované ho ú zemí.
Prudký a nezvykle velký požá r nenadá le ozá ří noční oblohu a
každá pomoc bude marná . Zbraněa hladomor dokončí své zhoubné
dílo. A v té že doběse perská vojska obrá tí, aby zaú točila na Makedonii - jižní čá st Jugoslá vie a severní čá st Ř ecka.
Francie, ale i celá Evropa, jež sama sebe nazývala Zá padem, je
již zcela obsazena okupačními vojsky.
Z pøipr a v ov a né k nihy :
K r álpr opa stí
fr a ncouz sk é h o pr or ok a
M ich a ela de N ostr a da m a
I9 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
B y la t
o je d iná st
ø e la nab it
á ve ške rou silou ve sm íru.
B ílý sloup plam e ne a d ým u žh nul jasnìji ne ž d e se tt
isíc
sluncí. Ne zná m á zb raò. Pose l sm rt
i a h ub it
e l svìt
ù,je nž
ob rá t
il ve ške répokole ní Vršni a And h aka v pope l.
M rt
voly se že h nut
ék ne pozná ní.Vlasy i ne h t
y vy pad á vají,h linìnéd žb á ny praskají a pt
á ci zb ìlají.
A gneyaj - o bìtní o h eò
(
sánsk r tsk é texty )
Poslední div světa
Každý z ná s má svých sedm divů světa, nebo alespoň otá zky
bez odpovědí, jež jej prová zejí možná celým životem. Vzá cné
okamžiky hledá ní pravdy, kdy se alespoň na malou chvilku stá vá me
svobodnými a nezá vislými na systé mu věcí.
Fascinující situace, jež jsou pro některé z ná s kupodivu zcela
prozaickou kulisou fá dního a samozřejmé ho běhu udá lostí, které
nelze ovlivnit. S přízraky mocných stínů , jež není zá hodno drá ždit.
Nekrmit a nedrá ždit.
Systé m věcí by se mohl rozzlobit.
A tak se jedna z největších udá lostí, jež potkala tuto planetu,
mohla stá t zá hadou soupeřící se sedmi divy světa.
Nemyslím tím skutečnost, že poblíž naší planety se celkem
pravidelně vyskytují stabilní technicko-fyziká lní jevy, s určitými
logickými vstupy. To není samo o soběnic divné ho, či zá hadné ho,
pokud reá lněuvá žíme mocnost hlubin vesmíru.
Dnes již pouze nenapravitelní optimisté a hlupá ci prosazují
scestný ná zor, že jsme jedinečnou zvlá štností nemající ve vesmíru
obdoby a nic mocnějšího (mimo našich vlá dců a generalissimů )
široko daleko neexistuje. Dokazují si to navzá jem pracněvypocenými „empirickými“ vzorci, jež se mají podobat přísněmatematické pravdě.
Avšak ani to není zá hadou, pokud uvá žíme možnost, že pravda
kdysi dá vno, pradá vno, ale i velmi nedá vno, sbalila svých pá r
švestek a belhajíc odcestovala tím sprá vným směrem.
I 10 I
P O S LE D N Í D IV S V ÌTA
Pro mne se stá vá jednou z největších zá had systé m, jemuž se
podařilo, celkem snadno, těmi nejjednoduššími mechanismy, eliminovat jakoukoli pravdivou informaci o jevech, jež se tak staly
„Velkým utajeným prů švihem“.
Zdá nlivěabsurdní situace se další eliminací pravdy stá vá posledním divem světa. Posledním, neboť je možné , že nic dalšího,
mimo usměvavé tvá ře vů dčího managementu, již nestačíme, na své
cestě ve sprá vně určené m směru a tím sprá vně rychlým krokem,
zahlé dnout ani koutkem oka.
Z objektivních dů vodů se nemusím od jisté doby dohadovat,
zda jsou U.F.O. jevy reá lné , či nikoli. Č asem jsem pochopil i to, co
systé m věcí vlastnězamýšlí.
Přes všechna tato zná má fakta zů stá vá stá le nezodpovězena
otá zka, jak dlouho tento nerovnová žný stav přetrvá vá .
Je totiž zcela možné , že některé „převratné udá losti“ mohly mít
společné jmenovatele.
Bohužel, jsme i v té to oblasti odká zá ni na sporné informace
„z druhé ruky“. Prostřednictvím leckdy době poplatným zá pisů m
z kronik, nic neřešících legend a dänikenovské ho pohledu na možné historické indicie.
Ale i to mů že být, za jistých okolností nadhledu, poučné a zajímavé . Nechť tedy žijí romantičtí archeologové a zastá nci dlouhé ho časová ní v chronologii historické ho i mé něhistorické ho vývoje
lidstva. Mají odvahu, nutnou fantazii a mnohdy i více cti.
Mozaika legend skloubená s některými biblickými texty na
pozadí vědecké ho přístupu k nezapsané a zapsané historii lidstva.
Pokusím se v té to kapitole ve zkratce vystihnout jedno z nejzajímavějších období lidstva, z té čá sti připravované knihy, ve které
jsem si dovolil spojit nespojitelné . Romantické datová ní, legendy,
biblické texty a vědecky dokumentovaná fakta.
***
Někdy kolem roku 35 000 př. n. l. celkem zá hadněa navždy
mizí druh, jenž mohl být, za určitých okolností, nepřímým, či dokonce přímým prapředkem některé ho z ná s. Protože nechci být
popohná vá n k soudnímu dvoru pro rasověmotivovanou nesná šenliI 11 I
POSLEDNÍ DIV SVĚ TA
vost některým z možných míšenců , či dokonce potomků , i když
klasické ho homo neandertalis (75 000 roků př. n. l.), upozorňuji, že
je zná má i mé nědrastická vědecká varianta.
Je docela možné , že typičtí neandertá lci byli jen hluchou „vývojovou“ větví, příležitostnělovenou dřívějšími, kupodivu vyspělejšími a mé něneandertá lskými neandertá lci typu „Shanidar“ (žijícími
již před 150 000 lety), ale i kromaňonci, kteří přichvá tali na tuto
planetu prá věvčas, aby stihli Zlatý neandertá lský věk (50 000 roků
př. n. l.). Tehdy, kdy vlá dla tuhá doba ledová .
Jen na okraj poznamenejme, že velký obsah kromaňonské lebky
rozesmutní nejednoho „nadlida“ 20. století, jehož mozkovna, ale i
postava, zdaleka nedosahuje neandertá lských parametrů .
Dle některých vědců , vychá zejících z ná lezů v jihoslovanské
oblasti, byli neandertá lci - stojící na nižším vývojové m stupni nejen loveni vyspělejšími kromaňonci jako zvěř, ale některé zlé
vědecké jazyky hovoří i o příležitostné m mísení.
Jestli se k těmto bakchaná liím připojil i neandertá lec Shanidar,
pak se nelze divit, že druhová nená vist dospěla zdá rnějednoho dne
až do druhé světové vá lky.
Pod heslem „Planeta opic - ná š cíl“ byl konečněobjeven i mezičlá nek mezi opy a člověkem (tzv. Pitdownský člověk) a zastá nci
vývojové teorie nepříčetnějá sali.
Předčasně.
Viník, jenž nená hodněslepil nesourodé kosti opice a člověka
pravděpodobněroztaveným klihem, se nakonec přiznal.
Kdy to bylo?
Několik okamžiků předtím, než konečnědostal příležitost vše
vysvětlit Hospodinu z očí do očí.
Neandertá lci zmizeli navždy a nikdo neví jistěproč. Rozhodně
je období kolem roku 35 000 př. n. l. zajímavé nejen tím, že se objevili první lidé v Americe, ale i romantickým časová ním legend.
V té doběpomalu končili vlá du krá lové z chaldejské ho seznamu
krá lů , ale i v bá jné Atlantidě.
Krá tce před tím, než neandertá lci do jednoho vymřeli po meči i
po přeslici, se v legendá rní Atlantiděstá le ještěpanovačněroztahoval krá l Chron.
Také Egypt prý kypěl životem.
I 12 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Dějiny lidstva, potažmo předků Egypťanů , sepsané egyptským
knězem Manethonem (cca 400 let př. n. l.) zaznamená vají chronologicky dějiny od roku 32 627 př. n. l. Spis se jmenuje Egyptské pamětihodnosti.
Přituhovalo. Kolem roku 25 000 př. n. l. dosá hlo zalednění své ho maxima - celkem asi 62 383 000 km3 ledu, což představuje přibližně57 383 000 km3 vody. A prá vědo tohoto období kladou ti
nejodvá žnější romantičtí indologové zlatý věk indických bohů obývajících svá velkolepá zlatězá řící nebeská města a čas od času navštěvujících i naši planetu. Ta se tenkrá t ještěnazývala Vrtalókha Otá čející se. Božské nauky - šá stry získalo lidstvo společněs vé dami darem, jenž měl rozsé vat zá kladní vědomosti v mnohých oblastech vzdělá ní. Vimanika šá stra (její vznik kladou renomovaní
vědci do roku 1000 př. n. l., přičemž se všeobecněuvažuje o zá znamu mnohem starších informací) - nauka o letectví - hovoří o
lé tajících strojích dá vné ho starověku.
Vimana - lé tající stroj určený ke krá tkým letů m kolem planety.
Rychlost v přepočtu cca 5760 km/ hod.
Vimany sloužily jako bojové nosiče zbraní hromadné ho ničení,
jakou bezesporu mohla být např. Brahmadanda, jejíž zá ře byla jasnější než deset tisíc sluncí, ale i Brahmašíraz, jež byla schopna
zničit svět a proti níž nebylo žá dné obrany, střely typu Pá šupá ta,
které byly schopné rozpoutat vichřice ohně, při nichž pohaslo i
Slunce.
Agnihotra - lé tající stroj pohá něný ohněm, jenž tryskal ze dvou
hnacích agregá tů .
Nástramandala - meziplanetá rní lé tající stroj určený pro lety
ke vzdá leným hvězdá m. Lé tající stroje bohů mohli v ojedinělých
případech používat i vznešení pozemšťané , které s nezanedbatelným přispěním nebeských bohů porodily o několik tisíciletí později
i pozemské matky. Na nebesích kroužila v té doběohromná shromaždištěstarohinduistických bohů , jež bylo možno ze Zeměspatřit
v podobězá řících perel. Mohlo to být i podstatněpozději (11 500
let př. n. l.).
I 13 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Bů h smrti Yama obýval nebeské palá ce a jeho shromaždiště
považovali bohové za největší (cca 750 x 800 km). Jeho otá čející se
nebeské město bylo obklopeno bílou, zá řivělesklou stěnou.
Nejkrá snější shromaždištěbohů vlastnil bů h Kuvera. Jeho nebeské město o velikosti 550 x 800 km bylo naplněno množstvím
zlatých palá ců a veškerými božskými vymoženostmi.
Varunovo (potažmo Perunovo) shromaždiště se pohybovalo v hlubiná ch pozemských oceá nů .
Híranapura - zlaté město boha Brahmy bylo tak ná dherné , že
vedle něho pohasl Měsíc i Slunce. Výhled na nebeské končiny,
který toto pohybující a otá čející se město poskytovalo, byl skvělý.
Indrovo město se volněpohybovalo vesmírem a jeho parametry
byly i tenkrá t neuvěřitelné - 1200 x 8 x16 km.
Ať již to bylo jakkoli, kolem roku 20 000 př. n. l. nastalo postupné tá ní ledovců . Něco podobné ho, čeho jsme svědky i dnes.
Nezřízená chamtivost v konečné m dů sledku je příčinou dnešního
tutlané ho tá ní ledovců prová zené ho ozonovou dírou postupněměněné ho klimatu. Velké zá topy, efekt El Niňo, vichřice a huriká ny
jsou pouhou kulisou dobře připravené ho dramatu.
Roky 14 471 - 14 000 př. n. l. znamenají v romantické archeokontologické archeologii vlá du mudrců , s nimiž se podle Manethona radili sami bohové .
Umělým jazykem vytvořeným indickými bohy pro potřeby
pozemšťanů byl i sá nskrt dé va nagari - písmo z města bohů .
Dlužno poznamenat, že čilí egyptští bohové nejen v té době
zaklá dají města v Egyptě, ale stá vají se na jisté období (až do roku
cca 4900 př. n. l.), společněs bá jnými Heroi, i vlá dci Egypta.
Prvním zná mějším legendá rním božským vlá dcem se stá vá
mimozemšťan Usirev (Osiris). Později bratrovrah Seth, ale i moudrý Thovt. Ná sledoval Epaf, Bú siris (Usirev?). Ti všichni patří, dle
legend, do první migrace ze Síria.
Od dob Usireva a jeho sestry Isis uběhne plných 10 000 let, než
se objeví na světové scé něvlá dce Perské říše - Alexandr Veliký
(336 - 326 př. n. l.). Diodóros poznamená vá , že jiní hovoří o 23 000
let. Nelení ani yukatá nští bů žci a Tiahuanaco se v té době stá vá
funkčním kulturním střediskem (podle Poznanské ho).
Také bohové Tamilů se obětavěpodílejí na vzdělá vá ní lidstva a
společněs lidmi dá vné ho starověku vytvá řejí Sangá ny - Univerzity.
Stalo se 11 000 let před rokem 400 př. n. l. Tehdy prý byli bohové
mezi Tamily.
Pravděpodobný zlom ve vývoji nastá vá v intervalu roků 10 700
až 10 471 př. n. l.
Po prozkoumá ní sedimentů v ledové m poli došli vědci k zá věru,
že kolem uvedené ho roku 10 700 došlo během několika desítek let
k prudké mu oteplení.
Celková teplota planety prudce vzrostla o sedm stupňů . Ná sledky byly katastrofá lní. Hladina oceá nů rychle stoupá a mění se i
směr mořských proudů . Gigantická proměna klimatu a hojné deště
způ sobují nebývalé zá topy.
Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios zaznamená vá , že
bohové smetli obry potopou a nová rasa, jež se na Zemi objevila na
plných 4010 let, byla nakonec zničena uragá nem z nebes.
Končí i Zlatý věk řeckých legend. Je ukončen vá lkou bohů .
Titá ni proti Gigantů m, ale vá lka přiná ší zmar i všem pozemšťanů m.
Vítězný Zeus se ujímá vlá dy a objevuje se nová rasa. Pyšná , marnivá i hloupá . Neschopná života.
Prometheů v oheň, ukradený olympským bohů m, je předzvěstí
lepších časů . Nastá vá Stříbrný věk lidstva. Mohlo to být však i
docela jinak.
Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios
Nadeš el den smrti a dospělí odeš li do kraje Mictlan. Pouze
malé děti mohly zůstat poblíž stromu života. Tehdy se zrodila nová
rasa obrů, jež opanovala tuto zem plných 4008 let. Pak je smetla
potopa.
Zlatý věk lidstva z řeckých legend pomalu končí a vlá da Titá na
Chronose nepřečká jeho konec ani o vteřinu dé le. Prozatím však
stá le bohové ještěhojněnavštěvují Zemi a chodí se radit s lidstvem
Zlaté ho věku.
I Hé rodotos, společněs egyptskými kněžími, tvrdí, že bohové
byli ještěmezi lidmi. Podobněhovoří i Diodóros Sicilský (1. století
n. l.). Ten se navíc zmiňuje i o umělé m jazyku, jenž byl olympskými bohy vytvořen k lidské mu užitku.
I 14 I
I 15 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Nyní vynechá m další zajímavosti, které má m připravené do své
nové knihy, a přejdu plynule do roku 10 000 př. n. l. Do mezolitu konce doby ledové . Ten je poznamená n lavinovitým ú stupem ledovců a rychlým zvyšová ním mořské hladiny, jejíž ú roveň se ustá lí
až kolem roku 7000 př. n. l.
Vá lka bohů je zmiňová na v legendá ch mnohých ná rodů . Sumery počínaje, Tibeťany konče. Rovněž křesťanská mytologie hovoří
o vzpouře andělů a boji o moc na nebesích. Povstalci byli poraženi
a svrženi i se svým vů dcem Luciferem, či chcete-li Satanem, na
temnou Zem.
Hinduistické prameny hovoří o dé monech, kteří se vynořili
z hlubin vesmíru a napadli nebeská města bohů . Zděšení bohové se
rozprchli do všech koutů nebes, či hledali spá su v podzemních
prostorá ch, jež si prozřetelněkdysi na Zemi vybudovali.
Novodobé legendy hovoří v té to souvislosti o nucené m přistá ní
mimozemské entity, jež byla postupně vyvražděna domorodci.
Podle místních legend byly vyhublé bytosti, jež sestoupily z nebes,
zabíjeny pro svou šerednost. Ú dajněse psal rok 10 000 př. n. l.
Asurové společněse svými vazaly Rakšasy ovlá dli na dlouhé
období celou oblast naší sluneční soustavy. Na nebesích se objevila
jejich svítící města, ale staří hinduističtí bohové přichá zeli do těchto končin již jen velmi sporadicky.
Na Zemi, jež se z otá čející planety (Vrtalokhy) stala planetou
deště- Varšalokha, se odehrá vala dramata.
Zvedající se hladina oceá nů postupnězaplavovala níže položené souše i celé čá sti pevnin.
Rok 9570 př. n. l. znamená dle Platóna konečné potopení Atlantidy. Hladina Středozemního moře ležela v té doběo 30 až 50 m
níže, než je dnes. Sicilsko-maltská plošina, ale i protější šelf africké ho kontinentu, byly obnaženy.
Rovněž i celé koryto Nilu, jež se dnes nachá zí v šelfové m moři. Velké čá sti dna Egejské ho moře byly pevninou. Toté ž tvrdí
Erastosthé nes, ale i Plinius starší. Vědci připouštějí možnost o 8
milionů let dříve.
Golfský proud začíná proudit, nemaje dřívější překá žky, až na
sever Evropy a ohřívá tuto čá st naší planety do dnešních dnů .
Prozatím.
Mezitím se blíží na naši planetu další pohroma. Někteří badatelé ji nechá vají srazit s hypotetickou planetkou. Mělo se tak stá t
někdy kolem roku 8948 př. n. l. Je však možné , že hromadné ú mrtí
mamutů na Sibiři souvisí s dramatickou změnou klimatu a problé m
vesmírné ho kataklyzmatu leží v té doběještěv budoucnosti. Jisté je
pouze tvrzení legendy o potopené zemi Mu a sporný dokument o
egyptské m krá li Senthovi, jenž nechá vá hledat potopenou vlast
svých předků , která zmizela ve vlná ch roku 8921 př. n. l.
Poslední krá lovnou Atlantidy měla být Antiné . Budoucí bů h
Egypta Thovt, jenž přišel na tuto planetu ze Síria, prchá rovněž z Atlantidy přímo do Egypta.
Kolem roku 8000 př. n. l. nastá vají klimatické změny i v prostoru dnešní pouště Sahary. Z ú rodné krajiny tak zů stane v roce
4000 př. n. l. pouze nekonečná poušť.
...Bali obklíčil nebeské město a zadul na ulitu, kterou mu dal
jeho učitel.
Srdce nebeských krasavic zachvá til strach. Tehdy, když se nebeš ť
ané rozprchli a z nebe zmizeli, vlá dl v Indrově nebeské m domě
Viračonův syn Bali a časem si podmanil vš echny tři světy.
Bhágavátapurána
Nechťnaslouchají dá vní bohové ,
kteří jsou na nebesích, i ti, co jsou na temné Zemi...
Kdysi, v dá vných časech, byl Alalu na nebesích krá lem.
Alalu na trůnu sedí...
Devět souzených let byl Alalu na nebesích krá lem.
V desá té m roce pozvedl Anu proti Alalovi boj.
Porazil jej a Alala před ním utekl,
odeš el dolů na temnou Zem...
Vládci Nebes
chetitské mýty
Jak dalece zapadají do tohoto příběhu zná mé ná lezy v čínské m
pohoří Baian Char Ur (na hranicích Č íny a Tibetu), není tak docela
jisté , jako ostatněvše, co není vědecky podloženo.
I 16 I
I 17 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Prastará legenda o dvou sluncích zá řících na nebesích, jež přiná šela velká utrpení lidstvu, se v roce 1968 nepřímo potvrdila. Australští astronomové objevili stopy po výbuchu gigantické supernovy, jež se svým jasem mohla po celé dlouhé období vyrovnat zá ři
Slunce. Ú činky takové ho výbuchu poblíž naší sluneční soustavy by
měly nedozírné ná sledky. Dramatické změny životního prostředí,
ale i dopad tvrdé ho zá ření, by způ sobily hromadný ú hyn živočichů .
Objevila se té ž domněnka, že tato kosmická tragé die ukončila i
život na Marsu. Do té to hypoté zy bezezbytku zapadá i řecká legenda o Faëthonovi, jenž vzlé tl ve slunečním voze vzhů ru k nebesů m,
jak sá m sluneční bů h, aby vzá pětí zcela nedů stojněhavaroval.
Žá r jeho slunečního spřežení způsobil, že se v Eufratu a Orenté su začala vařit voda. Pak vš ude tam, kde sluneční vůz prolé tá val.
Již se vaří voda v Istrosu i v Tiberu. Nil navěky změnil svůj tok.
Nízko letící oheň spá lil Ará bii a Núbii. Sahara se změnila v okamžení ve vyprahlou pouš ť
. Vysychala i moře a země pukala suchem. Šílený Faëthonův let ohrozil i samotný život na té to planetě.
Není bez zajímavosti, a kosmický výzkum to potvrzuje, že Nil
měl skutečnějiné koryto. Legendá rní příběh pozemské ho syna boha
Slunce Hé lia mohl mít tedy zcela reá lné já dro a v rů zných modifikacích se objevil i v legendá ch jiných ná rodů (viz finský epos Kalevala).
Do období kolem roku 6641 př. n. l. lze zařadit i další planetá rní katastrofu, jež Zemi postihla. Mohlo se tak stá t i mnohem
později.
Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios
Ti, co žili po potopě (zá nik hypotetické pevniny, pravlasti
Mayů), byli smeteni uragá nem z nebes. Mnozí zahynuli, jiní se
změnili v opice, aby nakonec i ony byly pohlceny jaguá ry, kteří
přiš li z nebes. Zachrá nila se dvojice skrytá mezi kamením. Jejich
potomci pak žili celých 4800 let.
Toté ž postihlo i jiné mayské kmeny a pů vodcem onoho zla byl
tentokrá te bů h Hurakan.
I 18 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Ř ecké legendy naopak tvrdí, že krá tce poté , co Zeus ovlá dl
nebesa, postihla Zemi další katastrofa. Zaú točil na ni stohlavý obr
Tyfón vyslaný z Tartaru pomstychtivou bohyní Gaiou.
Zeměse otřá sala v samých zá kladech a prohýbala se pod jeho
tíhou. Množství jeho hlav ječelo a kvílelo, jeho dračí tlamy chrlily
ničivý oheň.
Ohnivá a větrná smršť z nebes ničily vše živé . Po těžké m boji
srazil Zeus svými mocnými blesky obra Tyfóna zpět do Tartaru.
Posvá tná kniha mayské ho kmene Quichů Popol Vuh (Chilama
Balama) hovoří o vyhlazení lidstva větrnou smrští, jež přišla z nebe. Pak ná sledovalo dlouhé období, kdy se na obloze neobjevilo
Slunce.
Tenkrá t prý panovaly kruté mrazy.
Také pů vodní vlast írá nské ho lidu - Arjů - bá jná zeměAirjanem
Vaedžo, byla postižena krutými mrazy a Arjové byli nuceni svoji
pravlast opustit.
Vše pravděpodobnězpů sobil Vrtra - Ten který pokrývá - jednonohý had, jenž byl později zabit hromovým klínem boha Indry.
Jednonohý had, který vše způ sobil, opět připomíná jednonohý
blesk - Caculha Hurakana - Oheň vychá zející z jedné nohy.
Jednoho dne Slunce konečně vyš lo a jeho zá ř osuš ila povrch
země, jenž byl blá tivý a vlhký. Jeho žá r byl vš ak k nevystá ní a Slunce se při své m zrodu objevilo jen na chvíli. Uká zalo se na nebi jako
zrcadlo. Určitě to nebylo Slunce, které vidíme dnes.
Mnozí živočichové byli jeho žá rem proměněni v ká men...
Popol Vuh
posvá tná kniha Quichů
Kolem roku 6000 př. n. l. je osídleno Eridu, město v jižní Mezopotá mii. Místo s nedostatkem vody i vodních srá žek. Osídlení je
podmíněno umělým zavlažová ním. A co říkají legendy?
A tehdy, po velké katastrofě, opět sestoupilo krá lovství z nebes
do města Eridu. Pak i do ostatních měst.
Sumerský seznam králů
I 19 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Když bohové ještěbyli lidmi, pracovali a lopotili se, těžká to
byla ná maha a mnohá nesná z.
Vyšší bohové Anunakové dohlíželi na nižší Igigy hloubící zavlažovací kaná ly.
Ti počítali lé ta ná mahy.
Celkem dva tisíce a pět set let
nesmírně a těžce pracovali ve dne i v noci.
Akádský epos o stvoření č lově ka a potopě svě ta
Rok 6000 př. n. l. je ve znamení osídlová ní Afriky negroidním
obyvatelstvem. Začíná é ra staveb velkých lodí o výtlaku 150 až 200
tun.
Na Japonských ostrovech se objevují Ainové - poslední lid,
jenž přišel z nebes. Předkové Dogonů (střední Afrika) dokončili
svoji migraci ze Síria. Skončil první sangá n a bohové se u Tamilů
již nikdy neobjevili.
Je zahá jena stavba sfingy v Gíze (dlouhé časová ní před rokem
10 600 př. n. l., krá tké časová ní kolem roku 2600 př. n. l.).
Blíží se konec vlá dy božských a heroických vlá dců Egypta a
počá tek vlá dy první dynastie lidských vlá dců (4900 př. n. l. Diodoros Sicilský). Roku 4571 př. n. l. legendá rní panovník Senth
z druhé dynastie vlá dců nechá vá hledat zemi svých předků v Atlantské m oceá nu. Zemi, z níž Egypťané prchli v dobá ch, kdy byla
postižena zá plavovou vlnou. Stalo se tak před 4350 lety.
Pokud bychom se mohli spolehnout na biblickou dataci a Wooleyů v archeologický dů kaz nesmírné zá plavy, jež postihla oblast
Mezopotá mie v roce 4250 př. n. l., pak se blíží stvoření Adama
mílovými kroky. A krá tce nato, 600 let po Adamovi, v dobá ch Já reda, sestupuje na Zem, na horu Hermon, dvěstěsynů nebes, budoucích padlých andělů , aby obcovali s pozemskými ženami.
Smlouva o sestupu, kterou každý z nich podepsal, jim měla v očích
nebeské ho společenství zabezpečit beztrestnost.
Stali se nejen milenci pozemských žen, ale i učiteli domorodců .
Mnohem větší prů švih nastal prá větehdy, kdy jim pozemské ženy
začaly rodit potomky - obry Nefilim. Muži mocní, kteříž zdá vna
byli, muži na slovo vzatí, synové Boží, začali tušit, že je zle. Podle
I 20 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
Enochovy knihy pověřili pozemšťana a snad i hybridního potomka
Enocha, aby vykonal smírčí misi u samotné ho Velké ho Otce (Enochova kniha - považová na za apokryfní spis, viz předchozí díly).
Tak se i stalo, že smírčí mise byla misí neú spěšnou do té míry,
že bylo rozhodnuto řešit celou problematiku velmi razantně. Enoch
se po delším letu ve vesmíru vrá til zpět na Zem s nemilou zvěstí.
Viníci budou přísněpotrestá ni. Jakým způ sobem se tak mělo přihodit, dozvědělo se od Enocha pouze několik má lo vyvolených.
Sice s dostatečným předstihem, nicmé něpro mnohé bez možnosti
ú niku. Všichni hříšníci, včetněobrů Nefilim, musí být zničeni.
Ná sledovala biblická potopa, jež měla své dupliká ty i v legendá ch všech ná rodů v pá smu života té to planety.
Věk Č tyři (Voda) je zasvěcen božstvu vod. Tento věk byl ukončen rozsá hlou potopou a převá žná čá st lidí zahynula.
Aztécká vize zániku svě ta
Objevila se mocná vnější entita, jež se podstatněliší od zhýralých bohů Staré Indie, ale i bohů yucatanských Indiá nů , či zmizelých Sumerů .
Přiná ší nový morá lní kodex a mísení nebešťanů s pozemskými
krasavicemi není nikterak příznivěnakloněna.
V té dobějsou již Asurové poraženi a pouze sporadicky ohrožují prostory kolem naší planety a nebeská města indických bohů
mohou používat pouze v rá mci tisícileté ho poká ní.
Ještějednou, naposledy, se indičtí a yucatanští bohové pokusí
vměšovat do lidských zá ležitostí, když krá tce předtím bude zničeno
jedno z posledních měst Asurů . Pak se na dlouhá staletí, možná
tisíciletí, odmlčí...
To je č ást, spíše prů řez, z podstatně bohatšího textu připraveného v další nové knize.
Překvapivé spojitosti tam, kde vě da mlč í.
Legendy ve spojení s ně který mi vý sledky vě decký ch vý zkumů , prastaré báje doplňující náš vzácně neúplný pohled do
minulosti nekoneč ně vzdálené, ale i relativně nedávné.
Zkoumání indicií vý skytu vlivu mimozemský ch entit na
dě ní této planety od poč átku svě ta až do roku 1998, ale kupodivu i mnohem dále.
I 21 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
M ayský ko dex
T eleriano R em ensis aR io s
O pùvo dù bo h ù
ø
ecké legendy
Aztécká vize zániků svě ta
14 471 pø
.n.l.
A t
e h d y pø iše l d e n sm rt
ia
d ospìlí od e šli d okraje M ict
lan.
Pouze m alé d ìt
i m oh ly zùst
at
pob líž st
rom u život
a, je nž je
živil svým m léke m . Na Z e m i se
pak ob je vila nová rasa ob rù.
T a žila na Z e m i 4008 le t
. B oh ové však s ob ry ne b y li spokoje ni a t
ak se slali na Z e m pot
opu a t
a sm e t
la vše živé.
Krá t
ce pot
é,coT it
á n Ch ronos svrh l svéh oot
ce U rana,nast
al Z lat
ý vìk lid st
va.T i ne znali
ne m oce , ani st
á ø í. D louh ovìkosta št
ìst
í je srovnaly s b oh y ,
kt
e ø í je v t
ìch d ob á ch navšt
ìvovali a ch od ili se s nim i rad it
.
Z lat
ý vìk zm ize l a zah y nuloi lid st
vo.
Věk Č tyři (Ocelot) je věkem
obrů a lidí, jimž vlá dne bůh
Tezcatlipoca - kouřící zrcadlo.
Ničivá blíže nezná má katastrofa postihla vš e živé .
10 600 pø
.n.l.- V álkabo h ù
Pø iše l St
ø íb rný vìk a s ním i
10 471 pø
.n.l.
nová rasa. Py šná a m arnivá ,
Nová rasa,je ž se popot
opì s m alou int
e lige ncí. Prom e t
h eob je vila, žila na t
ét
o plane t
ì ova d ob a, ale i b ojù T it
á nù o
ce lých 4010 le t
. Ale i t
u nako- m oc.
ne c post
ih la kat
ast
rofa. U ragá n z ne b e s sm e t
l vše živé.Lid é
Krá t
ce pot
é,coZ e us ovlá d l
se zm ìnili v opice a b y li nako- ne b e , oh rožuje Z e m i T y fón ne c poh lce ni jaguá ry , kt
e ø í ne sm írná vìt
rná sm rš ø voucí
pø išli z ne b e s.
jakom noh oh lavý d rak.
Vìk m ocných a st
rašlivých
6641 pø
.n.l.
lid í ob rovských post
av. J e jich
Z ach rá nila se d vojice skry - d om y i zb ranì jsou z b ronzu.
t
á m e zi kam e ny . Pot
om ci lid í z Ale i oni zah y nou pø i pot
opì.
kam e nù žili ce lých 4800 rokù,
ale i t
i pak b y li znièe ni oh nìm .
Nast
á vá vìk polob oh ù H e rakla
a O d y sse a - pot
om kù lid í z
1841 pø
.n.l.
kam e ne . Ale i oni m usí od e jíta
Èt
vrt
é rase vlá d l Que t
zal- je jich vìk konèí t
rojskou vá lcoat
l. T e n však m use l od e jíta kou.
pø e ne ch atvlá d u zlém u d ém onovi T e zcat
lipocovi.
1500 pø
.n.l.
T rojská vá lka
I 22 I
14 100 př. n. l. Vláda mudrců
Manethon (cca 400 př. n. l)
hovoří o vlá dě mudrců, kteří
vedli před 13 900 lety lidstvo a
s nimiž se radili sami bohové
z nebes.
10 481 př. n. l. tzv. kronika
Akakoru
Bohové opustili svůj lid,
Věk Č tyři (Vítr) je ve znamení když předtím poučili své povlá dy Opeřené ho hada - Que- zemské služebníky, jak použít v
tzalcoatla. Lidstvo tohoto věku případě pohrom jejich podbylo smeteno katastrofickou zemní obydlí. Slíbili té ž, že se
vrá tí, bude-li jejich lid ohrožen.
smrš tí.
Krá tce poté , co pohasly na
nebi zlatě třpytící se lodě bohů,
Věk Č tyři (Dé š ť
) je zasvěcen přiš la velká potopa.
vlá dě božstva deš tě Tlalokovi.
Ten smrtícím ohnivým deš těm 10 350 př. n. l.
První sangá n - (literá rní
smetl vš e živé z povrchu Země.
akademie) trval 4400 let a měl
své sídlo ve městě Madura.
Věku Č tyři (Voda) vlá dne bož- Tohoto sangá nu se ješ tě společně s Tamily zúčastňovali
stvo vod - Paní Hadí sukno.
Tento věk je ukončen roz- bohové .
sá hlou potopou a převá žná čá st
lidí zahyne.
Současný věk Č tyři (Zemětřesení) nese ve své m ná zvu osud
poslední z katastrof, jež postihne tento věk ovlá daný bohem
Slunce - Tonatiuhem.
5590 př. n. l.
Druhý sangá n trval 3700
let a dal vzniknout gramatice
starotamilské ho jazyka Tolkapijam.
2250 př. n. l.
Třetí sangá n trval celkem
1850 let a zanechal osmero
antologií Ettuttokai a dílo
Pattupotu.
I 23 I
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
MEZO P O TÁ MIE
30 000
15 000
12 000
10 451
9 000
8 000
7 000
6 641
5 000
3 102
2 261
1 900
1 000
562
P O S LE D N Í D IV S V Ì T A
EG YP T
IN D IE
IN D R A
D oba ledová -vym íránínea ndertálcù
V láda legendárních
králù pøed potopou. U SIR EV
vládcem E gypta.
E A -D rak Zem ì M anethon hovoøí o
vládì m udrcù pøed
v E ri
du.
mi
ž
S tvoøeniprvníli
dé. 13 9 00 lety, s ni
se radi
liib ohové.
Záøící m ìsta b ohù
otáè ející se na neb esích.Létajícístroje a b ož ské zb ranì
hrom adného ni
è ení.
S ánskrt - jazyk
b ohù.
P R U D K É O TEP LEN Í-zvyšováníhla din oceánù
B ohové opouš tìjí
E ri
du.P otopa.
T hovtopouš tí
A tlanti
du.
Š ástry a védy.
H rom a dné vym íráním a m utùna Sibiøi
Utanapi
š ti
m
(sum erský N oe).
S tavb a sfi
ngy.
V láda b ájný ch
králù.
Igi
gové stavízavlaž ovacíkanály.
B ohové se vracejí
S enthzdruhé dydo m ìsta E ri
du.
nasti
e b ájný chkrálù
E A - (O anes) pøedává li
dstvuvìdìní.hledá potopenou
E tana vystupuje na vlastpøedkù.
neb esa.
Sj
ednocení
SU MER O VÉ
EG YP TA ,
sta vby pyra m id
G ILG A MEŠ
Izraelské km eny
v E gyptì.
Konec m ìsta Ur.
Sta roba bylonská
øíše.
F araon Sesak.
N a buchodnozor.
P erša né dobyli
EG YP T
A surové napadají
m ìsta neb eš anù,
ale ipozem š any.
A surové b udujíè tyøi
neb eská m ìsta.
P ozem š tívládcipom áhajíb ohùm v b oji
protiA surùm .
K urušetra a použití
božských zbra ní.
K a lij
ug a
V zni
k M aháb haráty.
Š ástry a védy.
Ø EC K O
V láda C hronose.
Zlatý vìk li
dstva.
P A LESTIN A
YU K A TÁ N
Jahve a legenda
o stvoøenísvìta.
P oè átek
osídlení
A TLA N TID A ,
P rvníli
dé,kteøí
vl
ádce C hron
neb ylizplozeni
. Legenda o b ojio
V álka T i
tánù m oc na neb esích.
vlády se zm ocní
Luci
fersraž en na P øedkové E gypanù odcházejí
ZE US .
Zem .
zpotápìjícíse A tO b øí rasa sm etedy. P oslední
Li
dstvo Zlatého na potopou.
Legenda o stvo- lanti
kr
álovna
A nti
ne.
vìkusm eteno
øeníA dam a.
Koli
ze shypoteZem ì po dlouhé
potopou.
ti
ckouplanetkou.
ob dob í b ez S lunce.
O sídlení
Vzniká
T yfón - vìtrná
J ericha
G olfský proud.
sm rš  -ohrož uje
SA H A R A S trហcineb es seZem i
.
H ura ka n
stupují za dnù zm ìny klim a tu
S tøíb rný vìk li
dí sm ete neposluš - Járeda na Zem .
né li
dstvo vi
chøi
cí S li
dský m idcera- V A frice se obj
ob rovský chpoezneb es.
m iplodíN efi
li
m.
stav.
vuj
e neg roidní
obyva telstvo
EN O C H
V ìk hrdi
nù,
m ísenípotom kù
pozem š anù a
b ohù zO lym pu.
B iblická potopa
podle W ooleye
P otom citìch,
kteøí se zachráni
lim ezikameny.
NO E
Q uetza lcoa tl.
Tezca tlipoca .
M ayské pøedklasi
cké ob dob í.
Troj
ská válka
M ayské klasi
cké
O sídlováníØ ecka ob dob í.
øecký m ikm eny.
I 24 I
SA H A R A
pouští
G O B Ipouští
S tìhovánínárodù
zA si
e.
A BR A H ÁM
MO J Ž Í
Š,
a rcha úm luvy
V zni
kži
dovského
státu.
O b dob íprorokù.
K R ISTU S
0
O STA TN Í
I 25 I
SO D O MA
a
G O MO R A
S tìhováním oøský chnárodù.
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Muktaphaladhvadža zá řil na své m zakleté m lé tajícím
ptá ku jako slunce. V tom před sebou spatřil nepřemožitelnou zbraň Paš upá tu. Byla obrovská , měla tři oči, čtyři
tlamy, jednu nohu a osm paží. Chrlila plameny, jako by
chtěla přivodit konec světa.
Kathasaritságaram
Špič kové technologie starově ku
Vrá tím se nyní zpět k notoricky zná mým dänikenovským té matů m s tím rozdílem, že pokud možno zanedbá m zná má fakta a zaměřím se spíše na ta „technická zařízení“, jež by skutečněmohla
být technickými prostředky kohosi, kdo se v dané doběstarověku
zcela evidentně pohyboval bez vědecké ho povolení, jež zcela
„oprá vněně“ poskytuje pouze devatená cté století, či vyvolení borci
dalšího století nevídaných zá zraků a vědecky vedených světových
vá lek.
Zapomeneme pro tuto chvíli na drzé Abrahá movo dohadová ní
s božími posly, zda zničit Sodomu a Gomoru, či nikoli. Jestliže
ano, pak za jakých přijatelných podmínek. Jeho příbuzný Lot s
rodinou musí být zachrá něni a Abrahá m s nadá ním zkušené ho diplomata si vymů že slib, jenž není v počá teční fá zi vyjedná vá ní
zralý na ú spěch. Andělé vyrá žejí zničit Sodomu a Gomoru, zatímco
Abrahá m naopak uhá ní zpět k domovu. Neponechá vá však zřejmě
nic ná hodě. Příbuzné mů že zachrá nit již jen dobře informovaný
rychlonohý posel. Propá st tak dů ležitou andělskou misi by totiž
nebylo příliš prozíravé . Proto Lot tak bedlivě vyhlíží avizované
vzá cné posly přímo u městské brá ny. Ti skutečněnavečer dorazí.
Lot jako znalec místních poměrů tušil, že není radno provokovat sodomské chasníky, a proto zval vzá cné příchozí pod svou pohostinnou střechu. Poslové pravděpodobněvěděli o starověké hygieněsvé a zpočá tku Lotovo pozvá ní rozhodně odmítali. Hodlali
přečkat noc venku pod jistotou širé ho nebe. Lotovo nalé há ní přineslo však nakonec ú spěch a cizinci pod tíhou jeho argumentů pozvá ní přijali.
Sodomité , prozatím nic zlé ho netuše, nenechali na sebe příliš
I 26 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
dlouho čekat. Zakrá tko, cloumá ni zřejměsvými zvrá cenými choutkami, zabušili na dveře Lotova příbytku. MarněLot nabízel sodomským zhýralců m své dvěmilované dcery, aby jim udělali to, co se
prá věchystali udělat nezná mým cizinců m.
Ti naopak, protože to byli sprá vní Sodomité , spanilé dívky neprodleně, jako objekt milová ní, zavrhli jako zvrá cenost. Jediná
možná a schů dná varianta specificky sodomské zá bavy byla místními zhýralci viděna v okamžité m vydá ní cizinců . Zvrhlá sodomská
chlípnost měla slavit svů j další ú spěch. Což se ostatněo něco
později uká že jako nepříliš moudrý zá měr.
„Sá m je chceš mít pro sebe? Nyní udělá me toběhů ř než jim.“
A již se sá pou na Lota a snaží se vylomit vchodové dveře.
Dveře budou také to poslední, co ve své m životě, mimo velké ho
zá blesku, spatří. Pak je již dělí jen několik má lo okamžiků od
chvíle, kdy „přeslavně“ vstoupí do světové historie.
Oba andělští hosté vyšli na zá praží domu, aby Lota vysvobodili
z rukou prostopá šné ho sodomské ho davu. Tak se i stalo a jakmile
se za Lotem zavřely dveře, začaly se pro sodomské bídá ky dít věci,
jak již řečeno, dosud nevídané ...
Genesis - I. Kniha Mojžíšova
Kap. 19./ verš 11.
A ty muže, kteříž byli přede
dveřmi domu, ranili slepotou
velikou, od nejmenš ího až do největš ího,
takže ustali, hledajíce dveří.
Oslepení a potá cející se Sodomité v té chvíli netušili, že je po
nich veta. Prá věv té to chvíli bylo již rozhodnuto o jejich dalším
osudu. Příštího jitra budou města Sodoma a Gomora smetena ze
zemské ho povrchu ohnivou smrští, aby se stala do budoucna synonymen opovrženíhodných homosexuá lních radová nek. Slané vody
Mrtvé ho moře navždy zakryjí zvrhlost, jež se tak nestydatěpostavila proti přírodním zá konů m. Podobněslaná krev, nakažená virem
HIV, smete vše, co stojí proti zá konů m, jež nejsou ani ná hodou pod
kontrolou mafiá nských vlá dců temné ho ziskuchtivé ho společenství.
I 27 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Ná m prozatím postačí připomenutí, že i v tomto případěhrá la
intenzita světelné ho paprsku obrannou roli. Měla ú točníky pouze
oslepit a paralyzovat. Nevšední poznatek těch, kteří kdysi dá vno,
před mnoha tisíci lety, vše zapsali tak, jak zapsali.
Intenzivní světelný paprsek skutečněnejen oslepuje, ale i paralyzuje. A nejen to.
Tuté ž vyspělou technologii popisují i jiné biblické texty. Andělská high-tech dělá v ruká ch poslů Jsoucnosti pravé divy, nebo
chcete-li - zá zraky. Jiná je pouze použitá energetická ú roveň, jež
přemění v okamžení maso na popel.
V knize soudců je možné objevit příběh o Gedeonovi a jeho
setká ní s andělem - tedy poslem samotné ho Hospodina.
„Milý Gedeone,“ pravil onen posel. „Jdi a postav se do čela
lidu proti Medianským.“
„Kdo jsem já , nejmenší z nejmenších? Jak tedy mohu vysvobodit Izraelské ? Dej mi alespoň znamení, žes ten, co zřejmějsi,“
odpověděl zmatený Gedeon.
Z uvedené ho rozhovoru zcela jasněvyplývá , že vyslaný posel
ani ná hodou neodpovídal Gedeonovým představá m o andělských
bytostech. Jistota je však jistota, a nevyplnit přá ní tak vrcholné
autority, jakou příchozí mohl zastupovat, by jistě nebylo příliš
prozíravé . Postačil by malinký dů kaz.
Nic nemohu pokazit, jestliže možné ho anděla pohostím. Tak
nějak mohl Gedeon uvažovat.
Předpoklá dejme, že ků zle mohlo vá žit kolem 30 kg, a pokud
mělo být košer, pak muselo být zbaveno krve.
Jestliže však zmíněná potravina měla být spíše obětí, pak i krev
byla nezbytnou součá stí onoho děje. Ná sledující polití obětin vývarem pak lze považovat již jen za trik, který měl celkem zanedbatelný vliv na konečný efekt, pokud tím požadovaným efektem neměl
být Gedeonů v ú div.
Kniha soudců
Kap. 6./ verš 19.
Tedy veš el Gedeon do domu,
připravil kozelce, a po měřici
mouky přesných chlebů.
I vložil maso do koš e, a polé vku
vlil do hrnce, i vynesl to k němu
pod dub a obětoval.
Gedeon tedy zabil nejen ků zle, ale připravil i dostatečné množství pravděpodobněchutné ho vývaru a nezbytný chlé b.
I 28 I
Kap. 6./ verš 20.
I řekl jemu anděl Boží: Vezmi
to maso a chleby ty nekvaš ené ,
a polož je na tuto ská lu, a polé vkou
polej. I učinil (Gedeon) tak.
Vzá cný posel přistoupil na Gedeonovu podmínku a hodlal proká zat svoji, pů vodněinkognito, totožnost.
Namísto očeká vané ho zá zraku předvá dí jakousi blíže neurčenou hů lkou fyziká lní jev, jenž je i dnes technicky, ale zejmé na
energeticky, velmi ná ročný.
Kap. 6./ verš 21.
Potom zdvihl anděl Hospodinův
konec holi, kterouž měl v rukou
svých, a dotekl se masa a chlebů
přesných: i vystoupil oheň z té
ská ly, a spá lil to maso i chleba
přesné . A v tom anděl Hospodinův
odš el od očí jeho.
Předpoklá dejme, že ků zle obsahuje, tak jako každý sprá vný
pozemský tvor, až 80 % vody, avšak obětiny byly okamžitěspá leny
ohněm. Jednoduchým počtem přestupu tepla a vteřinovým výkonem zjistíme, že „čarovná “ hů lka přeměňující v okamžení maso na
popel „použila“ energetický potenciá l menší atomové elektrá rny.
Od té doby uběhlo již více než 2000 let a svět je obohacen o
I 29 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
neuvěřitelné energetické zdroje, ale i další, tentokrá t v ruká ch mimozemské entity. Prá věté , jež tvrdohlavěbrá zdí ná š vzdušný prostor - aniž by jí to vlá dy, politici, vojá ci a vědci dovolili, či alespoň
připustili její existenci. I když té měř všichni vědí, že skoro všichni
vědí.
Centurie V./ 16 - Nostradam
Á son haut prix plus la larme sabee,
D´humaine chir par mort en cendre mettre,
A l´isle Pharos par Croissars perurbé e,
Alors qu a Rhodes paraitra du espectre.
Příliš vysoká cena za slzu sabeiské kapky (ropy),
a) lidské maso smrt obrací na popel,
b) smrtící (zbraň?) spá lí lidské maso na popel.
Ostrov Faros je vyruš en Půlměsícem (té ž croiseur - křižník)
tehdy, když Rhodos se zdá být zničen.
O podobné zá ležitosti píše tedy jak vidno Nostradam i ve svých
verších o třetí světové vá lce.
V té době, kdy vzroste cena ropy nad ú nosnou míru, se poblíž
ostrova Rhodos objeví lodě„Pů lměsíce“. Osud Rhodu je zpečetěn.
Několik vojenských akcí a obrá nci budou rozdrceni muslimskou
přesilou, neboť se zá padní spojenci zmohou jen na řečnická čarová ní. Stane se tak prý krá tce před „třetí vyvolanou potopou krve“.
Tehdy bude pravděpodobně poprvé použita dá vno vyvinutá krá tkovlnná nízkofrekvenční High Technology k rychlé mu spalová ní
zesnulých. Lidské maso, jež se v okamžiku obrací na popel. Tato
technologie však mů že být i velmi výkonnou zbraní H.P.M. (High
Power Microwave).
Cosi jako mikrovlnná trouba n-té generace, seřízená šílenými
tvů rci na vysoký energetický potenciá l, jenž mů že přivodit smrt i
při ochranou zmírněné m zá sahu. Silné popá leniny, bolesti hlavy a
nakonec vše končí ve smrtelné m kómatu. Ano, barbaři se vždy
bavili opé ká ním svých obětí.
V souvislosti s přítomností nejvyšší možné starozá konní entity
se neustá le hovoří o oblaku, či mračnu sestupujícím z nebes.
I 30 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Exodus - II. Kniha Mojžíšova
Kap. 14./ verš 19.
I bral se anděl boží, kterýž byl
prve předchá zel vojsko Izraelské ,
a š el z zadu za nimi; neboť
hnul se sloup oblakový, kterýž byl
před nimi, a stá l v zadu za nimi.
Kap. 14./ verš 20.
A přiš el (sloup oblakový) mezi vojska Egyptských
a vojska Izraelská , byl Egyptským oblakem a tmou,
Izraelským osvěcoval noc, tak aby se nepřiblížili
jedni k druhým přes celou noc.
Kap. 14./ verš 24.
Stalo se pak v bdění jitřním,
že pohleděl Hospodin na vojska
Egyptských z sloupu ohně a oblaku,
a zmá tl Egyptské .
Oblak, jenž byl pro egyptské tmou a pro izraelské světlem. Pohybujícím se světlem. Cosi podobné ho spatřili mnozí z těch, kteří
pozorují světelné jevy související s jinou venkovní entitou, jež je
charakterizová na zkratkou U.F.O.
Světlo „pootočené o devadesá t stupňů “, z jedné strany viditelné , z jiné strany neexistující. Ačkoli je to k nevíře, cosi podobné ho
mů že být, za jistých okolností, možné .
Světlo je elektromagnetické příčné vlnění, jehož složky se
„vlní“ ve vzá jemněrů zné m ú hlu, ale i jisté m fá zové m posuvu, a
mů že být za jistých okolností upraveno. Koherentní zdroje světla
(lasery) umožňující interferenci světla - snížení, či zvýšení intenzity
světla, ale i polarizace světla prostřednictvím polarizačních filtrů
umožňujících kmitá ní světla pouze v jedné rovině, bude možná tím,
o čem se překvapivěhovoří v prastarých textech.
I 31 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Č as od času probleskne v tisku zprá va o zbraních, jejichž ú činky narušují nevratněpsychiku člověka natolik, že myšlenkové pochody oběti připomínají chorobné výplody pacientů s těmi nejhoršími příznaky duševních nemocí.
Imperialisté , nebo naopak ti, co vždy vlastnili pouze mírové
zbraně, pracují na plné obrá tky a ú činky novodobých zbraní, jež
spatřují světlo světa, jako by nebyly z tohoto světa. Přesnětak, jako
jejich tvů rci.
Ú zce nasměrované nízkofrekvenční vysokoenergetické vlny vá s
nejen pěkněopečou, ale navíc vá m skutečnězpů sobí - při specifické frekvenci - mimo rakoviny čehokoli i narušení biorytmu a ná sledné vydatné deprese končící celkovou dezintegrací vašeho nervové ho systé mu.
Jak je ze zprá v patrné , prová dějí se té ž pokusy namodulovat na
nosnou vlnu systé m interaktivního určení vašeho dalšího chová ní,
či dokonce modely, či chcete-li vzorce, těch nejhorších nemocí.
Aby nebyla zá bava u konce, lze pravděpodobně, krá tce po vašem mírné m opečení mikrovlnným systé mem, oslabit vá š imunitní
systé m natolik, že týmž způ sobem zmutované viry mají pověření
snících armá dních generá lů vá s okamžitěusmrtit, či „sežrat za živa“.
I když, z pochopitelných dů vodů , by to měla být smrt pomalá a
zejmé na velmi bolestivá . Je totiž nutné zdeptat nejen nepřítele, ale i
jeho zdravotní systé m.
Smrtelné , či masožravé viry zmutované mikrovlnnou technologií, jež vá s opé ká a zá roveň nevratněničí vá š nervový systé m a
určuje vaše další šílené chová ní.
Jak skvělé a dů myslné . Č ert vzal ty, na nichž bylo zařízení, za
přítomnosti vědců a lé kařů , vyzkoušeno.
Blahoslavení psychiatričtí lé kaři zkoumající své oběti poklepem
chromovaným kladívkem na patřičný nerv, či eliminující některé
blá boly pacientů , či samotné vzpurné jedince, elektrickými šoky,
aniž by jakkoli byla zasažena sama choroba. Jak jednat s obětmi
„mimozemských ú nosů “, které např. hovoří o „hlasech v hlavě“,
jimiž mimozemská entita komunikuje s pozemšťany. Byl snad i
v tomto případě použit interaktivní prostup informací pomocí
mikrovlnné technologie, včetněprvotního ochromení?
I 32 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Komunikoval snad Enoch, Noe, Mojžíš či Abrahá m s Hospodinem na té že ú rovni, jaká se ná m rýsuje v oblasti mikrovlnné vysokoenergetické technologie?
Nehovoří snad prastaré texty sepsané v sá nskrtu, jež pro ná s
objevil pan Däniken, na stejné té ma?
...tajemství, jak získá vat obrazy vnitřních prostor nepřá telských
lé tajících aparatur...
...tajemství, jak odposlouchá vat zvuky a hovory v nepřá telské m
lé tajícím apará tu...
...tajemství, jak zbavit vědomí bytosti v nepřá telských lé tajících
apará tech a jak tyto apará ty zničit...
***
Levicitus - III. Kniha Mojžíšova
Kap. 10./ verš 2.
Protož sestoupiv oheň od Hospodina,
spá lil je (syny Aronovy - Ná daba a Abina);
a zemřeli před Hospodinem.
Věrohodné příznaky legend a pradá vných textů nepřímo potvrzují domněnku, že se mnohé ná rody starověku pravděpodobně
pravidelněsetká valy s mimořá dnými jevy, jež ve své podstatěnebyly ničím jiným než sekundá rními projevy rů zných mimozemských
entit.
Zá roveň lze i posoudit ú roveň setká vá ní, těmi přá telskými počínaje, až po ty zjevněnepřá telské .
Společným jmenovatelem příznaků pravděpodobnosti mohou
být prá větyto fyziká lní jevy, přesněji jejich popisy, jež pochá zejí
z rů zných kulturních center i dob.
„Nejpřesnější“ informace „přichá zejí“ jako vždy z Ameriky,
Palestiny, ale i ze staré Indie.
Vá džo Ra - osobní zbraň nejvyššího hinduistické ho božstva
Indry, měla podezřele podobné až identické ú činky jako obdobné
zařízení nejvyššího slovanské ho boha Peruna, či řecké ho Dia, nebo
naopak germá nské ho Thora.
I 33 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Ačkoliv jsem pln pokory k vědecké mu označení „hromový
klín“, dovolím si ze své hlubokosti upozornit na fakt, že výsledným
efektem nebylo hřmění hromu, ale svazek paprsků lehce připomínající blesky. A tak Vá džo Ra boha Indry, tvrdohlavěpředstavovaný jako zbraň typu „hromový klín“ (od klínu není totiž daleko k
velmi rozumné mu a vědecky lehce zařaditelné mu sekeromlatu),
není nic jiné ho než „hadí zbraň“. Hadí zbraň, jež vysílá hadů m
podobný svazek paprsků .
Staré hinduistické legendy vyprá vějí o době, kdy se z temné ho
podsvětí vyrojily hordy Asurů a společněse svými vazaly Rakšasy
způ sobily mezi nebešťany nebývalý zmatek.
Vyděšení nebešťané a nebešťanky opouštějí svá nebeská města,
otá čející se kdesi v blízké m vesmírné m prostoru, a prchají hlouběji
do vesmíru.
Vš echen odpor se zdá l být marný. Byla zničena jedna z planet
naš í sluneční soustavy. Naruš ená planetá rní rovnová ha způsobila
změnu oběžné drá hy Venuš e, a ta se stala žhavou a vyprahlou pustinou.
Rovněž na Marsu byl zničen veš kerý život. Je ohrožen i samotný život na naš í planetě, na níž dochá zí k dramatickým změná m
životních podmínek.
Postupně ovlá dli dé moni Asurové celý prostor naš í sluneční
soustavy a Země se stá vá jednou z jejich zá kladen. A oni sami se na
dlouhý čas stá vají mocnými a zlými bohy prastarých legend a pohá dek...
Volnězpracová no dle hypoté zy Ericha von Dänikena
Zakrá tko se objevila na nebesích tři zá řící velká města Asurů .
Velitel Asurů Vidyunmalin přebýval v železné m nebeské m
městě. Město třpytící se jako stříbro vlastnil zloduch Tarakša a
třetí, jako by ze zlata, patřilo dé monu Kamalakšovi.
Zdecimovaní hinduističtí bohové , rozprá šení do všech koutů
vesmíru, připravují pá dnou odvetu.
Bů h Mahadé va společněs vozatajem Č ivou zaú točí ze své ho
ná dherné ho vozu, složené ho ze všech nebeských sil, na tři asurská
města. V té mže okamžiku, kdy se všechna tři města objeví v jeho
I 34 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
palebné m kříži, vypustí Mahadé va strašlivý paprsek složený z trojná sobných pá sů oživených ohněm Yuga samotné ho Višny a Somy.
Paprsek se již neodvratněřítí na tři dé monská města a dé moni
Danavové mu již nejsou schopni nikterak čelit. Tři hořící města
dé monů pak skýtají neobyčejnou podívanou.
Vůdce Asurů Tralókjamalin spatřil Muktá paladvá džu a jeho
dva syny letící vzduchem na zakleté m lé tajícím ptá ku a vypustil
proti nim svoji hadí zbraň. V tomté ž okamžiku se z ní vyřítili nespočetní jedovatí hadi.
Kathasaritságaram
Numeri - IV. Kniha Mojžíšova
Kap. 21./ verš 6.
Protož vypustil Hospodin na
lid hady ohnivé , kteříž je š típali
tak, že množství lidu zemřelo
z Izraele.
Jisté , dů kazy nepodložené , legendy hovoří o tom, že tito ohniví
hadi vystupovali z truhly ú mluvy. Ta by pak byla zcela bezkonkurenčním univerzá lním zařízením, jehož podstata ná m však uniká .
Kap. 21./ verš 8.
I řekl Hospodin Mojžíš ovi: Udělej
sobě hada podobné ho těm ohnivým,
a vyzdvihni jej na sochu; a každý uš tknutý,
když pohledí na něj, živ bude.
Kap. 21./ verš 9.
I udělal Mojžíš hada měděné ho,
a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se,
když uš tkl had někoho, a on
vzhlé dl na hada měděné ho, že
zůstal živ.
I 35 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Jak je patrné , ohniví hadi se vyskytovali i v starozá konní Palestiněa entita, jež s touto zbraní disponovala, byla jednou z nejzajímavějších, neboť její vliv na pozemské dění měl ten nejvyšší ú činek.
Lé tající ohniví hadi usmrcující šokem.
Ze starozá konních textů sice vyplývá , že vyslanci nejvyšší
možné entity pracovali ve zcela specifických podmínká ch rozvratu
izraelských kmenů putujících kdysi po poušti, avšak jedinou omluvou porušení vlastního ustanovení „nezabiješ“ mů že být pouze
lidská ruka, jež vše zapisovala v představěotce trestajícího své ho
nehodné ho, avšak milované ho syna.
Nicmé něje pozoruhodné , že prá věz tohoto schopné ho ná roda
vzešel nakonec muž, jenž zcela nečekaně ovlivnil světové dějiny
tak, jak se to ještěnikomu v zaznamenané lidské historii nepodařilo. Suše konstatuji, že jeho morá lní kodex a vize lidské společnosti
nebyly dosud překoná ny. A při pohledu z okna, či na stá le střílející,
vybuchující a krvá cející obrazovku, začíná m tušit, že ani nikdy
nebudou.
Kupodivu tento muž stá le přiná ší množství světla v ponuré m
světěneonových atrakcí.
***
Jiný příběh z biblických dob nehovoří opět o ničem jiné m než
o výstupu pozemšťana na nebesa.
Ta tvořila v tehdejším světěnepřekonatelnou hranici mezi poznatelným světem a „Velkým tajemstvím“.
Vše, co leželo za touto hranicí, bylo čímsi, co bylo viděno spíše
v oblasti vyššího duchovního světa než jako nedílná součá st vesmírných hvězdných prostor. Z nezná mé ho a nepochopitelné ho dů vodu trvá tento stav až do dnešních dní - „vystoupil na nebesa“ a
basta.
Vždyť zvlá ště pro ná š věk plný materialistické ho pojetí by
mělo být jasné , že biblická nebesa mnohdy znamenala nejen
zvlá štní dimenzi stojící mimo ná š čas a prostor, ale také blízké i
daleké prostory Univerza.
Nicmé něi dnes musíme připustit, že blízký vesmír, či celé Univerzum, mů že být domovinou rů zných forem života, přičemž naše
I 36 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
neznalost automaticky ještěneznamená neexistenci dimenzí s vyššími formami bytí.
I když...
Nedá vno jsem zhlé dl televizní šot, ve které m se mihl jakýsi
astronom, jenž na otá zku, zda mů že být někde ve vesmíru rozumný
život, lakonicky odpověděl, že má zaká zá no na toto té ma hovořit.
Jsem si té měř jist, že to nebyl žá dný zá kaz, jenž mu brá nil hovořit na aktuá lní a zdá se, že i velmi ožehavé té ma, jako spíše ná zorný příklad „osobní statečnosti“.
Přičemž netvrdím, že rovněž nejsem, do jisté míry, vazalem
systé mu, jenž má ve své moci všechny nitky kývající mou hlavou
na znamení souhlasu a pokory.
A tak se, zcela nezá visle na naší vů li, či zbožných přá ních, kolem naší planety pohybovaly a nadá le pohybují síly, jež „ú ředně“
neexistují, neboť jsou pro další nezá vadný chod zavedené ho systé mu lží objektivněpřijatelné pouze jako pohá dková fikce.
II. Kniha Královská
Kap. 2./ verš 1.
Stalo se potom, když měl již vzíti
Hospodin Eliá š e u vichru do nebe,
že vyš el Eliá š s Elizeem z Galgala.
Kap. 2./ verš 11.
Takž stalo se, že když předce
jdouce, rozmlouvali, aj, vůz
ohnivý a koni ohniví rozdělili je
na různo. I vystoupil Eliá š na vichru do nebe.
Přesto však existují příznaky, jež již odedá vna hovoří o možnosti, že Univerzum je nejen plněautomatizovaný systé m nejvyšší
kvality, ale i více než možný prostor aktivit, jež nutněmusíme zařadit do projevu rů zných forem života.
Eliá š nebyl ani první, ani poslední pozemšťan, jenž mohl nahlé dnout do „Velké ho tajemství“, jež ú spěšněodmítají již jen neI 37 I
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
Š P IÈ KO V É T E C H N O LO G IE S T A R O V Ì KU
napravitelní snílci homocentristické ho scé ná ře, který zcela preventivněa programověeliminuje jakoukoli jinou alternativu.
Pomineme-li fakt, že tento muž vystoupil na nebesa ve vichru a
ohni, zbývá jen zdů raznit, že znal nejen místo, ale i čas své ho odchodu z té to planety. Znali je však i jeho nejbližší přá telé .
Není žá dným tajemstvím, že naši předkové zabydleli nebesa,
potažmo vesmír, bytostmi vlá dnoucími neobyčejnými kouzly. Žá dné z nich se však nevymykalo platným fyziká lním zá konů m, jak se
ostatněv prů běhu vývoje naší vzdělanosti postupněpřesvědčujeme.
O to více haraší svými „pravdami“ systé m lží, aby vyhověl nevyslovené mu požadavku svých abonentů zrajících pro peklo, jež si
sami a ochotněna té to planetěpravděpodobněchystají.
Je totiž možné , že pravdu měli opět naši předkové . Ti rozlišovali hned několik nebeských entit, z nichž nejmé nějedna nesla typické znaky zla. Prá věty, které jsme ještědonedá vna byli schopni
vnímat nikoli jako „daň pokroku a demokracii“, nýbrž jako příznaky neobyčejné zvrá cenosti.
a
Pradá vná civilizace na kamenech z Icy může být čá stí příběhu,
o nichž hovoří i posvá tná kniha Mayů - Popol Vuh.
Mocní předkové kdysi pozorovali celý vesmír a znali vš e, aniž
by opustili svá místa.
I 38 I
I 39 I
ARCHA Ú MLUVY
Exo dus - II.K nih aM o jžíšo va
K a p.2 5./v er š 2 2 .
At
am b ud u pø ich á ze t
ik t
ob ì,
ast
e b ou h ovoø it
iz t
éslit
ovnice (zlat
éh ovíka),
z prost
ø e d ku d vou ch e rub ínù,kt
e ø íž jsou nad
t
ruh lou svìd e ct
ví,m luvit
i ovše cko,což b y ch
porouèe t
i ch t
ìl k sy nùm Izrae lským .
A rcha úm luvy
To, že byla archa ú mluvy, přes svoji konstrukční jednoduchost,
patrně složitá zá ležitost, vybavená množstvím zcela specifických
funkcí, nebude dnes již poznatkem příliš objevným a zdá se, že již
bylo řečeno vše.
Přesto je možné objevit další mé ně zná mé zajímavosti, jež
mohou ve spojení se stá nkem ú mluvy, kde byla ona vzá cná truhla
deponová na, možné tajemství poodhalit.
Nejdříve však shrňme některé již publikované indicie, suchá
fakta, ale i rů zné hypoté zy, jež mnohdy možná předčí i fantazii
samotných autorů biblických textů . Přesto vše zů stá vá archa ú mluvy i nadá le fenomé nem, jenž se vymyká všemu, co bychom tak rá di
přisoudili historické doběkolem r. 1300 př. n. l.
Schrá nka ú mluvy byla zhotovena izraelskými řemeslníky dle
ná kresu a ná vodu, který Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj. Nic z popisu díla nenasvědčovalo tomu, že se bude jednat o
komplikované technické zařízení.
K té muž ná zoru dospěli o mnoho let později i ti, kteří archu
ú mluvy, po jejím slavné m ná vratu z filištínské ho Ashogu, otevřeli.
Tenkrá t byla již totiž „nekonečně“ prá zdná .
Nicmé něstá le funkční. Uza, jeden z mužů já sajícího doprovodné ho prů vodu, doplatil na svoji přílišnou horlivost. Byl mrtev dříve,
než dopadl k zemi - zabit při pouhé m doteku archy.
Je té ž možné , že zdrojem již zmiňovaných ohnivých hadů , kteří
mohli být propleteným svazkem ohnivé ho výboje, byla prá věarcha
I4 0 I
ARCHA Ú MLUVY
ú mluvy. Snad i proto, že se o jiné m zdroji v biblických textech
neuvažuje, pokud se ovšem nehovoří o obětním plamenné m výboji
přichá zejícím na obětní oltá ř odkudsi „shů ry“.
Jedna z hypoté z, jež spatřila světlo světa relativně nedá vno,
hovoří o možnosti, že archa ú mluvy byla komplikovaným technickým zařízením pro výrobu many. Přístrojem, jehož zdrojem měl
být miniaturní jaderný reaktor, jehož činnost byla prý o několik
tisíciletí později zaznamená na v knize Zohar. Detailněpropracovaná domněnka vychá zí ze zá hady, jakým způ sobem byla vlastně
zajištěna pravidelná strava velké mu množství Izraelitů putujících
po poušti celých čtyřicet let.
Ač vše zní velmi logicky, to, co je v Bibli popisová no jako archa ú mluvy, má zcela jiné parametry. V nejlepším případěmohla
dřevěná skříň pobitá zlatým plechem sloužit pouze jako ochranné
pouzdro zmíněné ho zařízení. Pokud skutečněexistovalo.
Rozhodněvšak nelze archu ú mluvy zaměňovat za onen hypotetický přístroj na výrobu many, jakkoli by to bylo z hlediska romantické ho pohledu více než zajímavé .
Archa byla zhotovena z aká ciové ho dřeva a její rozměry 2,5 x
1,5 x 1,5 lokte nenasvědčují tomu, že měla sloužit jen jako přenosný depozitá ř kamenných desek ú mluvy. Byla podé lná (cca 1,20 m),
ne příliš široká , ale naopak „zbytečně“ vysoká (cca 0,7 m). Zevnitř
i zvenku potažená zlatými plechy.
V horní čá sti archy byly v každé m rohu zapuštěny čtyři zlaté
kruhy, jimiž byly trvale protaženy dva sochory - rovněž pokryté
zlatem. Víko bylo odlité z ryzího zlata a zdobili ho dva ze zlata
tepaní cherubové s křídly rozprostřenými tak, aby stínila celý vršek
archy. Uvnitř se pak nachá zelo svědectví, jež Mojžíš obdržel od
Hospodina. Podobněbyl zhotoven nejen stů l, ale i obětní oltá ř.
Vše bylo umístěno ve stá nku ú mluvy, jenž měl stavebnicovou
konstrukci rovněž z aká ciové ho dřeva. Jednotlivé díly (10 x 1,5
lokte) propojené čepy se zasunovaly do pá ru stříbrných podstavců .
Díly byly potaženy zlatem. Stá nek měl pak čtvercový pů dorys o
rozměrech 20 x 20 loktů (cca 9,5 x 9,5 m) a výšku přibližně4,5
metru. Nad tím vším čněl stan z ků ží a lá tek z kozí srsti.
Ná dvoří stá nku ú mluvy, o rozměrech 100 x 50 x 5 loktů (cca 46
x 23 x 2,3 m), bylo ohraničeno zá věsy z jemné lněné lá tky zavěšené
I4 1 I
ARCHA Ú MLUVY
na stříbrné m nosiči. Hlavní konstrukční prvky sestá valy z 20 nosných sloupů podé l a 10 sloupů našíř. Sloupy byly zasunuty do měděných podstavců pospojených stříbrem.
Také oděvy těch, kteří byli pověřeni obsluhou zařízení stá nku
ú mluvy, musely splnit jisté , velmi přísné , předpisy. Mimoto všichni
ti, co byli oprá vněni vstoupit do stá nku ú mluvy, měli cinkat
zlatými zvonečky, jimiž byli kolem dokola ověšeni.
ARCHA Ú MLUVY
Kap. 40./ verš 34.
Tedy přikryl oblak stá nek úmluvy,
a slá va Hospodinova naplnila
příbytek.
Kap. 40./ verš 35.
A nemohl Mojžíš vjíti do stá nku
úmluvy; nebo byl nad ním oblak,
a slá va Hospodinova naplnila příbytek.
II. Kniha Mojžíšova
Kap. 28./ verš 35.
A bude to míti na sobě Aron při službá ch,
aby slyš á n byl zvuk jeho, když vchá zeti bude do
svatyně před Hospodina, i když vychá zeti bude,
aby neumřel.
Tento verš zcela jasněhovoří o jediné možnosti. Oboustranná
komunikace probíhala pouze v oblasti fonie - mluvené ho slova a
charakteristických zvuků . „Bezpečnostní systé m“ spustil své mechanismy prá věv okamžiku, kdy vstupující nepovolaná osoba postrá dala jistou signalizační ú roveň. Ať již je to v dnešní době, kdy
jsou zloději a vrahové propouštěni pro „nedostatek dů kazů “ a jaká koli obrana vů či nim velmi přísněposuzová na, podivné , byly kdysi
doby podstatnějiné . Avšak chá pat minulý verš jen v té to roviněby
nebylo pravděpodobněpříliš prozíravé .
Spíše se zdá , že nejen prostor kolem archy ú mluvy, ale i obětního oltá ře, byl pracovištěm nadmíru rizikovým a nepovolaná - a
řá dněneproškolená - osoba mohla ohrozit nejen život svů j, ale i
životy ostatních přítomných.Z několika dalších veršů zcela jasně
vyplývá , že přesněurčená pravidla nesměla být nikdy obchá zena.
Kap. 33./ verš 9.
Jak je patrné , mohl Mojžíš vstoupit do stá nku ú mluvy, tedy
tam, kde se nalé zala schrá nka ú mluvy, pouze tehdy, jestliže nad
ním nebyla zá ře Hospodinovy slá vy. Je to podivné . Neboť v okamžiku, kdy Mojžíš vstoupil, ona zá ře sestoupila a zaplnila celý
příbytek, aniž Mojžíšovi nějakým způ sobem ublížila. Jak se zdá ,
nebylo radno touto zá ří projít „napříč“. Z té hož dů vodu mohla být
truhla přená šena pouze tehdy, nebyl-li oblak slá vy nad stá nkem.
Kap. 40./ verš 36.
Když pak odná š el se oblak s příbytku,
brali se synové Izraelš tí
po vš ech taženích svých.
Kap. 40./ verš 37.
Pakli se neodná š el oblak, nehýbali
se až do dne, v němž se zdvihl.
Kap. 40./ verš 38.
Bývalo pak toto, že když vchá zíval
Mojžíš do stá nku (úmluvy), sstupoval
sloup oblakový, a stá val u dveří
stá nku, a mluvil s Mojžíš em.
I4 2 I
A byl oblak Hospodinův nad
příbytkem ve dne, a oheň býval
v noci na něm, před očima vš eho domu
Izraelské ho ve vš ech taženích jejich.
I4 3 I
ARCHA Ú MLUVY
Mimo Mojžíše a Arona nebylo nikoho, kdo by měl podobné
platné pověření hovořit s Hospodinem. Způ sob komunikace je však
více mé něstá le zahalen tajemstvím.
I když...
IV. Kniha Mojžíšova
Kap. 7./ verš 89.
Potom když vchá zel Mojžíš do stá nku úmluvy,
aby mluvil s Bohem, tedy slýchá val hlas mluvícího
k sobě z slitovnice (zlaté ho víka), která ž byla nad truhlou
svědectví mezi dvěma cherubíny, a mluvíval k němu.
Že jistá opatrnost ze strany obsluhy nebyla marná , uká zalo se o
několik veršů později. Aronovi synové Ná dab a Abiu (III. Kniha
Mojžíšova, kap. 10., verš 1.), kteří se, ač nikým nepověřeni, příliš
lehková žněpohybovali poblíž stá nku, nebo snad dokonce i v bezprostřední blízkosti obětního oltá ře, padli ná hle k zemi mrtvi - zasaženi ohnivým výbojem. Byli spá leni v jednom jediné m okamžiku,
přesnětak, jako obětní kozel z ná sledujícího verše.
Obětní rituá l býval totiž pořá dá n na přesněvymezené m místě
obětního oltá ře a z popisu činností obsluhy, jež byla pevněstanovena, vyplývá , že vše spalující plamenný výboj sestupoval shů ry.
III. Kniha Mojžíšova
Kap. 9./ verš 24.
Nebo sstoupil oheň od tvá ři Hospodina,
a spá lil na oltá ři obět zá palnou i vš ecken tuk.
Což když uzřel veš keren lid, zkřikli
a padli na tvá ři své .
Z dalšího vyprá vění je patrné , že uvnitř stá nku ú mluvy zů stalo
v tomto případě„uvězněno“ několik šokovaných lidí, obá vajících
se překročit jeho prá h.
Narychlo povolaný Mojžíš okamžitěvydá vá pokyny a nabá dá
je, aby prozatím nevychá zeli. Zá roveň pobízí ty, kteří odná šejí oba
I4 4 I
ARCHA Ú MLUVY
mrtvé , či přesněji jejich pozů statky, aby zů stali zahaleni, neboť i
jim hrozí smrt.
Kap. 10./ verš 7.
Vy pak ze dveří stá nku úmluvy
nevychá zejte, abyste nezemřeli;
nebo olej pomazá ní Hospodinova jest na vá s.
Neštěstí, jež postihlo Aronovy syny, si žá dalo okamžité vysvětlení, a proto Mojžíš zahá jil okamžité pá trá ní po příčiná ch nečekané
tragé die. Pravděpodobně se mu je podařilo objasnit. Krá tce nato
vydá vá Bů h, prostřednictvím Mojžíše, okamžitý zá kaz platný na
„věčné časy“: striktní zá kaz požívá ní vína, ale i jiných opojných
ná pojů před vstupem do stá nku ú mluvy. Zá kaz opuštění stá nku
ú mluvy v doběrituá lu, ale i zá kaz vstupu nepovolaným osobá m.
Kap.10./ verš 9.
Vína a ná poje opojné ho
nebudeš píti, ty ani tvoji synové s tebou,
kdyžkoli budete míti vchá zeti
do stá nku úmluvy, abyste nezemřeli
(ustanovení věčné to bude po rodech vaš ich).
V kontextu s tímto veršem vyplývá , že se Aronovi synové , krá tce před svojí smrtí, pravděpodobněposilnili opojnými ná poji, aby
pak v té to povznesené ná ladě nedbali o bezpečnost prá ce poblíž
rizikové ho pracoviště. A tím stá nek ú mluvy a obětní oltá ř pravděpodobně byly.
Z jiných veršů je patrné , že mnohé tučné masité obětiny byly
spá leny na popel. Jiné se naopak, přijatelněopečeny a propečeny
plamenným výbojem, stá valy chutnou a doporučenou potravou pověřené obsluhy.
Byla to jejich uzá koněná odměna za provedené obětní ú kony.
Aronů v sarkastický dotaz, zda je také povinen pozřít svoji velkou oběť - své dva syny, uzamkl jinak hovorná Mojžíšova ú sta.
I4 5 I
ARCHA Ú MLUVY
Nicmé ně skrytý sarkasmus nebyl pochopen, ale den poté byl
zveřejněn zá vazný seznam pokrmů typu „košer“.
Což je samo o soběvelká podivnost.
Tak jako archa ú mluvy, tak i obětní „oltá ř“ byl zhotoven z
aká ciové ho dřeva (5 x 5 x 3 lokte) a potažen tentokrá te mědí.
V horní čá sti byl opatřen měděným roštem s měděnými kruhy v jeho rozích. Uvnitř byl obětní oltá ř dutý, zřejměprostor pro
spadaný popel.
Kombinace vodivé ho a nevodivé ho materiá lu dala vzniknout
dänikenovské verzi významu archy ú mluvy jako velkokapacitního
kondenzá toru, jenž prostřednictvím blíže neurčené ho rezoná toru
umožňoval komunikaci s Hospodinem.
Také propojení nosných sloupů stříbrem a uzemněné měděné
podstavce, připomínající svým uspořá dá ním určitý druh uzemnění, či pospojová ní nulová ním elektrické ho zařízení dle stá tních
norem, hovoří ve prospěch té to hypoté zy.
Kondenzá torem však mohl být nejen obětní stů l, ale také i
obětní oltá ř, a přesto komunikace s Hospodinem nebyla, v tomto
případě, nikterak očeká vá na.
Krá tký výboj a skvělé propečení obětin spíše opět připomíná , v případě obětního prostoru, spíše technologii H.T.M. (High
Technology Microwave). Vysokoenergetickou mikrovlnnou troubu
několiká té generace, jež opeče svoji oběť i na větší vzdá lenosti.
Zatímco jedna z funkcí archy ú mluvy je zcela jasná - komunikace s Bohem, předá vá ní příkazů a zá vazných pokynů - jsou ostatní
činnosti archy stá le sporné . Víme jen, že mnohé z efektů , jež jsou
přisuzová ny schrá nce, spíše pouze probíhaly v její bezprostřední
blízkosti. Ale i tak jsou velmi pozoruhodné .
Svými parametry se blíží tomu, co označujeme jako zbraně
hromadné ho ničení s nedozírnými ná sledky.
Opomeneme-li tu skutečnost, že poblíž archy ú mluvy byla potrestá na sestra Arona neomylnými příznaky malomocenství, jako
jediná z přítomných, pak nemů žeme toté ž přehlé dnout v případě,
kdy během několika má lo okamžiků zemřelo zasaženo morovou
ranou celkem 14 700 vzbouřenců .
Již den před tím bylo, ohnivým výbojem sestupujícím z výšin,
spá leno na prach 250 mužů . Těch, kteří se vzbouřili proti MojžíšoI4 6 I
ARCHA Ú MLUVY
vým příkazů m. Mimo spá leništěa kovových předmětů se nenalezlo
nic než popel a všeobecně zavlá dlo přesvědčení, že se Choré ho
muži propadli do země- do ohnivé ho pekla.
Na druhý den poté , prá větehdy, kdy se sešli reptající Choré ho
soukmenovci poblíž stá nku ú mluvy, sestoupil nad stá nek zná mý
oblak, jenž v tomto okamžiku nevěštil nic dobré ho.
Vzá pětí bylo Mojžíšovi přiká zá no, aby vystoupil mimo reptající dav. V té mže okamžiku, kdy tak učinil, začaly padat k zemi
první oběti zasažené nebývale rychlou morovou ranou.
Na příkaz zděšené ho Mojžíše vběhl jeho bratr Aron zpět mezi
dav a pů sobení rá ny bylo zastaveno.
14 700 mrtvých. Byla i zde použita modifikace vysokoenergetické mikrovlnné techniky s namodulovaným vzorcem blíže nezná mé choroby, či nebývale rychlé ú mrtí pouze tyto příznaky připomínalo?
Těžko říci.
Jisté je pouze to, že archa ú mluvy vydá vající příkazy a pokyny
na cestědo zaslíbené zeměpřipomíná , se vším všudy, mluvící sochu Huitzilopochtliho, jež rovněž vydá vala příkazy a pokyny azté ckým předků m na jejich, avšak dvousetleté cestě do zaslíbené
země. Také tato aparatura byla nošena na sochorech azté ckými
atlety. A naopak bá jný strom, živící ty, kteří přežili dá vnou indiá nskou katastrofu, připomíná zná mé tajné zařízení z knihy Zohar.
Zařízení na výrobu many.
Co je možné , a co nikoli? Kdo z ná s je oprá vněn neomylností,
již nelze v žá dné m případězaměňovat za pověření z výšin pragmaticky ú čelovým systé mem věcí, jenž žá rlivěstřeží své „neomylné
pravdy“?
I4 7 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
Satanisté jednou stanou na tajných místech Země a
budou ovlá dat svou satanskou mocí davy zachvá cené š ílenstvím.
Pak nastane den, kdy budou moci vystoupit a slavnostně
vyhlá sit: „ Jsem satanista. Skloňte se, neboťjá jsem nejvyš š ím ztělesněním lidské ho života.“
Anton Szandor La Vey
samozvaný čaroděj
Virtuálnímodel smrtelné ho viru
Zlatý ú svit, Jitřenka, Aurora, Lucifer - rů zná pojmenová ní té že
pomyslné substance zla - Satana. Semeništěteorií o nadřazených
rasá ch a pohá dká ch o nadčlověku s přirozenými vů dčími vlohami a
kořeny třídní nená visti.
Podivný svět mystiky a světových vá lek, kdy na bojištích umírají hrů zostrašným způ sobem miliony lidí, zatímco jiným, z nezná mé ho dů vodu, v té mže okamžiku vybuchují v ruká ch pouze baterie
šampaňské ho, k veliké radosti majitelů bordelů .
Je to vlastněgeniá lnějednoduchý systé m, jenž smete i ty, kteří
mu z rů zných dů vodů přisluhují. V zá rodku mohou být eliminová ny
jaké koli narů stající sociá lní nepokoje, „objektivně“ těžká bojiště
pohltí každé ho nežá doucího jedince. Zá roveň se tím aktivně řeší
přelidnění planety a devastují nežá doucí hodnoty. Zvá žíme-li vyšší
zisky bank i vojenskoprů myslových magná tů a z toho vyplývající
větší moc, pak v jisté m ohledu lze hovořit i o jisté logice zavedené ho systé mu.
Kapitalismus, fašismus a komunismus přechá zejí plynule v další fá zi - budová ní rozvinuté ho subkomunismu. Hybrid předchozích
ideologií dramaticky neguje humanismus těmi nejzá keřnějšími
činy. Pro nositele pragmatické ho satanismu, ale i všech předchozích „ismů “, znamená humanismus pouze tu nejdrzejší možnou
vzpouru slabších proti silnějším.
Tato situace je pro „nadřazené “ tvory nepřijatelná . Jejich obranou byla a je stranická či společenská nomenklatura, umožňující za
určité poplatky získat prá vo k ovlá dá ní „slabších“.
I4 8 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
Za slabé ho je pak poklá dá n každý, kdo „nepatří do velké rodiny
vyvolených“. Sociá lní cítění, soucit, odpuštění, rozlišová ní dobra a
zla, to vše je poklá dá no za projev odsouzeníhodné slabosti nízké ho
ducha.
Živočišná strá nka má být nadřazena všemu ostatnímu - silnější
má prá vo požírat slabší. Silní a zdatní lovci se z džungle pouze
přemístili do světa politiky a obchodu, a svá nezadatelná prá va
prosazují těmi prostředky, jež jsou prá věpo ruce. Hodnota lidské ho
života (nikoli vlastního) se stá vá proměnnou hodnotou setrvá vající
většinou poblíž absolutní nuly. Latentní satanismus v podobě
„osvícené ho pragmatismu“ pak skrytě podporuje vše, co je cizí
všemu lidské mu. A pokud hovoří o demokracii, pak je to jen příznak zvrá cené ho humoru.
Demokracie v rukou „silných“ pak není nic jiné ho než „zá konné “ mimikry, jež mají usnadnit „pacifikaci“ podřadné lů zy.
Nevzdělanou lů zou se mů že stá t v libovolné m okamžiku každý,
kdo nevyhovuje zavedené mu systé mu.
V rá mci transformací do „vyšších“ ú rovní je povoleno použít
nejen „charismatické “ vů dce revolučních mas, ale i „populistickou“
ré toriku, aby vzá pětí bylo lů ze dá no najevo, že pravda má tisícero
podob. Podle situace a potřeb silnějších.
Orwellovský svět druhé generace. Pohá dkově rozsvícené čerpací pumpy a supermarkety, eutanazie a prá vo na smrt, potraty a
omlazovací prostředky, tunelová ní čehokoliv, bílí koníci pohřbení
zaživa, propouštění vrahů , luxusní pračky špinavých peněz, lů za a
„prů zkumy“ veřejné ho mínění, ale i „překvapené “ tvá ře demokraticky zvolených lhá řů , pravidelná chemická vá lka s obyvatelstvem,
nové bojové lá tky a mutované viry, sterilita a sterilizace, obrazovkami frustrované ženy a umělý sex s čímkoli, Velký bratr a tok
„nezá vadných“ informací, implantá ty totožnosti a družicové systé my sledující veškerý „svobodný pohyb“, lupiči a bezdomovci vytvá řející „demokratický“ systé m nevyslovené ho zá kazu vychá zení
po dvacá té hodině.
To je vize šílené ho světa, v němž systé m věcí umožní duševním
žebrá ků m a otroků m stá t se na malou chvilku „neomezenými“ pá ny
situace. Postačí být jen malinko bezohledný a chamtivý, trochu
nemilosrdný, nepatrně zvrá cený, mírně arogantní, přiměřeně proI4 9 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
hnaný, dostatečněslepý, příležitostněhluchý, chvilkami nevědomý,
avšak neuvěřitelněprolhaný.
To vše však bude pouhou „demokratickou“ kulisou dramatických dějů , jež byly připravová ny mnohem mnohem dříve, než zaznělo nové zběsile pažravé chrochtá ní u starých koryt.
17. prosince 1997
Toho dne, ale i dne ná sledujícího, přinesly sdělovací mé dia
kratičkou zprá vu tentokrá te z daleké ho Japonska.
Nejmé ně 600 registrovaných lidí ve věku od tří do dvaceti tří
roků bylo v té že chvíli postiženo typickými příznaky velmi těžké ho
epileptické ho zá chvatu. Nejmé ně 100 dětí muselo být okamžitě
hospitalizová no s těžkými depresemi, jež ná sledovaly krá tce po
epileptické m zá chvatu.
K zá chvatu doš lo v okamžiku, kdy postižení ve svých domovech
sledovali animovaný film o „ příš erká ch“ bojujících s počítačovými
viry. Regulé rní počá tek epileptické ho zá chvatu stanovila vyš etřující
komise na okamžik, kdy jedna z příš erek „ likviduje“ počítačový vir opakovaným flashem - zá bleskem bílé ho světla - vychá zejícím z očí.
Dodatečně zveřejněné zprá vy hovoří o ná sledné m zkoumá ní
animované ho filmu - snímek po snímku - s podezřením na uměle
vybuzenou fotosenzitivní epilepsii.
Celý problé m mů že být mnohem vá žnější, než se mů že neinformované mu pozorovateli zdá t. Je totiž velmi pravděpodobné , že
informace o možné m pokusu na lidské m materiá lu unikla pouhým
nedopatřením, a tak se celým světem vzá pětí šíří jiná zprá va - o
neú myslně vybuzené , ale jinak nezná mé chorobě, jmé nem fotosenzitivní epilepsie.
A až časem vlna zá jmu opadne, budou další rozhovory na té ma
„elektronické virulentní zbraně“ skomírat na ú bytě zvané lišá cky
„informační exploze“.
Nejdříve si připomeňme oslavované pokusy (nejen) sovětských
lé kařů na choromyslných pacientech, žijících svů j neradostný život
s trvale zavedenými sondami v mozku. Rozpomeňme se i na mnohé
nedobrovolné oběti cílených pokusů s chemickými, bakterioloI50 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
gickými a jadernými zbraněmi. Sněť slezinná , viry dýmějové ho
moru, ale také „Big eye“ spolu s dalšími vymoženostmi našich, ale
i ostatních dobře placených uniformovaných šílenců .
Rozpomeňme se i na dá vné meziná rodní dohody o zá kazu zneužívá ní filmu a potažmo i televize při pů sobení na podvědomí divá ků okem nepostřehnutelnými zá blesky vnucené informace, kratší
než 0, 24 vteřiny.
Podprahové vnímá ní je prá věta oblast, na kterou mnohdy marněbušily nejen zaťaté pěsti ideologických má gů , ale i reklamních
agentur. A pokud se někdy přistihnete, že si objedná vá te zná mý
prací prostředek, aniž jej nějak zvlá šť potřebujete - nezoufejte.
Rovněž nevolejte televizního opravá ře. Nesnesitelné probliká vá ní
bílé ho světla, ale i ostatních barev spektra, či zběsilá frekvence
střihů v obraze, jež jsou nyní tak časté a hraničí již snad i se samozřejmostí, nesouvisí s vadami na vašem televizním přijímači. Je
totiž možné , že se jedná o pouhé porušová ní lidských prá v, nebo v
tom horš ím případěo střihače - amaté ra.
Kvů li tomu nemusíte vybíhat ze svých domovů , abyste, po zuby
ozbrojeni, vystříleli všechny hosty v první ná hodněvybrané restauraci nebo dokonce celou zá kladní školu i s jejím vrcholným managementem. Systé my se mění jiným způ sobem.
Podprahové vnímá ní probíhající mimo naši vů li je však mnohem zranitelnější, než bychom si vů bec kdy přá li. Zvlá štětehdy, je-li ú tok na bezbrannou oběť veden rukou neznající slitová ní. A
prá věto, co se stalo v Japonsku, možná signalizuje, v jaké oblasti
se vrcholek ledovce prá věnachá zí.
Vedle AIDS, eboly, sněti slezinné , nových virů pů vodněnevirových onemocnění, hovoří čas od času ta upovídanější čá st systé mu o možnosti naklonovat Lenina či Hitlera, nebo vyslat do
vesmíru plavidlo řízené „uříznutou“ hlavou napojenou trvale na
palubní počítač. Ú spěch je dle německé ho vědce zaručen. Jedinou
podmínkou onoho veliká na je, že to musí být hlava nemluvněte.
Božena Němcová se svými pohá dkovými horory na dobrou noc
hanebně zaostá vá . Rovněž diplomovaní „lé kaři“ z pokusných a
„vývojových“ koncentrá čnických laboratoří umírají na stará kolena
neutěšitelnou zá vistí. A pokud novodobí giganti vědy mlčí, buďme
ujištěni, že trpí představou, že vedle omezené ho počtu šílených
I51 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
krav skomírá tato planeta na akutní nedostatek šílenců . Proto se
v laboratořích zkoumají nové a nové možnosti, jak narušit psychiku
a neurovegetativní systé m nepřítele. Způ sob, jak rozložit lidský
materiá l v nepotřebné trosky, padni komu padni, neboť nepřítelem
se mů že stá t libovolné seskupení, které s ná mi a našimi mírotvornými ná vrhy nesouhlasí.
Virulence je schopnost mikroorganismů pronikat, v tomto případědo lidské ho těla. Je-li konstelace hvězd příznivěnakloněna a
oběť virové invaze má nedostatek ochranných lá tek, pak nezadatelným prá vem takové ho viru je eliminace celé ho majitele těla.
Virtuá lní - zdá nlivý, a tedy neexistující, virulentní vir lze za
jistých okolností elektronicky ošetřit tak, že kýžený výsledek je od
skutečné virové ná kazy k nerozezná ní. Dokonce by bylo čistěteoreticky možné vybudit příznaky těch nejsmrtelnějších nemocí, ale i
infarktů , schizofrenií, depresí a epilepsií.
Zvlá ště ty posledně jmenované choroby, svými prů vodními,
lehce zjistitelnými příznaky, mohou být na prvních místech v seznamech výzkumných pracovišť.
Vyvolat smrtelné - či oběť deklasující - choroby na libovolnou
vzdá lenost nikdy neexistujícími (virtuá lními) viry se zdá být přesně
tak směšné , jak s tímto faktorem pravděpodobněkalkulovali i samotní tvů rci onoho, možná i japonské ho, hororu.
V historicky nedá vné doběbyly v těle, respektive mozku živých
bytostí zjištěny a změřeny elektrické proudy biologické povahy.
Jejich velikost se pohybuje kolem 0,00005 voltů . Jsou charakteristické svým prů během, jenž vzdá leněpřipomíná střídavý proud nejen o rů zné amplitudě, ale i frekvenci. Každý stav těla i mysli se
zrcadlí v jejich specifických velikostech, přesně tak, jak se týmž
způ sobem mění tyto veličiny v dramatické m prů běhu některých
nemocí. Některé , pro nemoc či stavy, typické změny amplitudy a
frekvence lze sejmout velmi lehce.
Zdá se, že infarkty, deprese a epilepsie se svými jednoznačnými
výkyvy bioelektrických proudů budou tím odrazovým mů stkem
směřujícím do pekel. Je té ž velmi pravděpodobné , že virtuá lní virulentní elektronické zbranějsou již naší realitou. A to již několik desetiletí. Problé m, jenž musel být vyřešen, spočívá v elektronické m
zpracová ní a vyslá ní dat k vyhlé dnuté oběti, či nežá doucí skupině.
I52 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
Obr. 1. - Prů běh bioproudů v mozku, jenž je postižen epileptickým
zá chvatem.
Obr. 2. - Diracovy impulzy zaznamenaných bioproudů epileptické ho zá chvatu.
velikost impulzů
frekvence impulzů
Z diagramu je patrné , že se prakticky jedná o signá ly frekvenčně a amplitudově modulované .
Podobně jako elektromagnetické pulzy mohou zá stupně působit
s týmž efektem i opakované světelné zá blesky.
Na obr. č. l je zaznamená n analogový (spojitý) prů běh bioproudů pacienta postižené ho akutním epileptickým zá chvatem. ZaznaI53 I
V IR T UÁLN Í M O D E L S M R T E LN ÉH O V IR U
menaný prů běh bioproudů se zpracuje a vzá pětí namoduluje na
vysokofrekvenční pulzy, jež mají v tomto případěcharakter Diracova impulzu (obr. č. 2). Směrové anté ny dopraví signá l do vytyčené ho prostoru a nastá vá bombardová ní prozatím zdravé ho organismu falešnými informacemi. Podvědomí oběti svými receptory a
celým neurovegetativním systé mem eviduje tyto pekelné informace
jako analogický signá l, a ani nemů že jinak.
U ozá řené ho člověka pak dochá zí ke spojité odezvěna již zmíněné impulzy. Informace obsažené v převzatých prů bězích bioproudů jsou pak brá ny jako pravé . Tělo reaguje jako by epileptický
zá chvat, nebo napadení virem, byly skutečné .
Elektromagnetické peklo pozvolna naruší jemnou rovnová hu
vnitřních biologických elektrických proudů .
Na podkladěmylných informací dochá zí ke změněchemických
pochodů a pů vodnězdravý jedinec jeví příznaky choroby, kterou
netrpěl ani ná hodou.
A když se pokus nepovede, má me v zá loze, při dostatečně
dlouhé doběozařová ní, ještědalší spojence - rakovinu a leukemii.
Vhodným okamžikem pro ná š zvrá cený humor by bylo načasová ní našeho pokusu s virtuá lním modelem deprese, či těžké ho epileptické ho zá chvatu, na okamžik, kdy blíže nezajímavá příšerka
zabíjí opakovaným flashem nežá doucí počítačový vir.
È A R O D Ì JN Á H IG H -T E C H
Ezechiel
Kap. 1./ verš 18.
Na čtyři strany své (kola) jíti majíce,
chodila a neuchylovala se, když chodila.
Kap. 1./ verš 20.
Kdekoli chtěl duch (vů dce), aby š la,
tam š la. Kde duch (vů dce) chtěl jíti,
i kola se vzná š ela naproti nim,
neboťduch zvířat byl v kolá ch.
Č arodějná high - tech
Osobní, až drzá , statečnost proroka Ezechiela je zajisté hodna
obdivu, neboť bez ní bychom nikdy neměli to potěšení podrobně
se sezná mit se starověkým zařízením, jež jednoho dne, za velké ho
blýská ní, sestoupilo na Zem.
Více než odvahu bychom však měli ocenit jeho logické zá věry
a pozorovací talent hodný skvěle proškolené ho špiona.
Starověký muž ná m, mimo zevrubné ho popisu hybridu vzná šedla a teré nního vozu, zanechal i jisté indicie, jež mohou být stejně
tak překvapivé jako ostatněcelá řada dalších biblických zá ležitostí.
Kap. 9./ verš 11.
Když chodily (kola), na čtyři strany
jejich chodily. Neuchylovaly se, když
se obracel vůdce, za ním š ly. Neuchylovaly
se, když š ly.
Z celkové ho kontextu se dovídá me, že vů dce sedící na vytvarované m trů nu, jenž spočívá pod roztaženou křišťá lovou kopulí, kontroluje svými myšlenkami nejen chod otá čejících se kol, ale i směr
pohybu.
I54 I
I55 I
È A R O D Ì JN Á H IG H -T E C H
È A R O D Ì JN Á H IG H -T E C H
Kam se vů dce obrá tí, tím směrem se pohybuje celé zařízení.
Podobná zařízení mů žeme vysledovat i u jisté ho vybavení astronautů , či vojenských letců .
Myšlenkami řízené aparatury?
Ano, to je povoleno. Nikoli však v minulosti.
Ještěrelativněnedá vno by podobné tvrzení přivedlo zatvrzelé ho kacíře do zá jmové sfé ry inkvizičních borců . Ti by jistěvynaložili dostatek energie k přesvědčení hříšníka, jak nebetyčněse mýlí.
Avšak ani dnes, kdy kolem ná s již řadu let řá dí informační exploze, nebude jednoduché uniknout pozorné mu oku „neexistující“
cenzury.
Jistěže mů žete psá t cokoli, avšak za jistých specifických okolností si mů žete své textíky strčit za klobouk. Vždyť je totiž povoleno jen tolik, kolik vrchnost dovolí. Někdy více, jindy o pozná ní
mé ně.
Nejsem však ani první, ani poslední, kdo se snaží upozornit na
jisté nesrovnalosti, jež nepozorovaněvlá dnou tomuto světu. S jistým stupněm škodolibosti připomíná m dá vnou fantazii Ř eků , tedy
dobu, kdy technická a obzvlá štěinformační revoluce nemohla být
ani zdaleka jejich silnou strá nkou.
Jejich - ale i ostatní - bohové vlá dli na starověk nesporněneobvyklými vymoženostmi, které si i my postupem techniky, vývojem
technologií, ale i vývojem znalostí, budeme moci možná jednou
dovolit.
Chromý Hefaistos, bů h ohně, ková řů a zbrojířů , syn samotné ho
Dia a jeho manželky Hé ry, by mohl celkem vzornězastoupit celý
tým současných vědců , techniků a biotroniků .
Tedy tehdy, pokud ná s Homé r neklame, když tvrdí, že Hefaistos si plnězautomatizoval některé sekce své božské ková rny. Jistá
oddělení byla dokonce řízena silou jeho myšlenky. Příkazy zadá val
přímo ze své ho mozku, tvrdí Homé r.
Kdy to bylo?
V dobá ch lidí druhé ho - stříbrné ho věku. Tehdy, kdy ještěmezi
lidem vlá dla moudrost.
Z tohoto prosté ho dů vodu se to zdá být již nekonečnědá vno,
a proto mne, i z mnoha jiných příčin, znepokojuje datace romantických archeologů pouze minimá lně. Jestli vů bec.
Ti mé něstateční hovoří o letech 7000 až 8000 př. n. l., ti statečnější o roku 10 500 př. n. l., a ti otrlí hovoří o permu.
I56 I
První lidé měli lidský vzhled a nezrodila je žena. Byli učiněni
bohy. Mluvili a rozprá věli, viděli a slyš eli, chodili a do rukou brali.
Byli to lidé dobří a krá sní a jejich postava byla postavou muže.
Měli schopnost myš lení a chá pali vš e. Sotva upřeli svůj zrak,
spatřili. Vnímali a nakonec chá pali celý svět.
Když se rozhlé dli, ihned spatřili vš echno kolem, viděli klenbu
nebeskou a celý kulatý povrch Země.
Viděli vš echny věci vzdá lené i skryté , aniž by se k nim museli
přiblížit. Postačilo jim zůstat na místě a spatřili celý vesmír.
Velká byla jejich moudrost.
Nakonec znali vš e ve vš ech světových straná ch nebes i povrchu
Země.
Popol Vuh
posvá tná kniha Quichů
A přesto jsou bionika, kybernetika i psychotronika jedněmiz nejmladších vědních oborů , jež lidstvo zkoumá na zá kladě
objevu bioproudů v mozku, snad i z hlediska objektivního přínosu.
Ovlá dněte svůj počítač myš lenkou. Použijte Mind Drive. Zá kladní sada Mind Drive konečně na trhu. Cenová bomba (do vaš í
kapsy?). Kupte si Mind Drive a ovlá dnete svůj počítačpouze činností svých mozkových center. Zdokonalujete své soustředění a
odměnou vá m bude zvýš ení vaš eho intelektu a sebekontroly.
Ne, nestal jsem se dealerem softwarových a hardwarových výrobků .
Pouze dokumentuji stav současné ho trhu, který ve své podstatě
nabízí odvar toho, co lze celkem ú spěšněvystopovat i v prastarých
legendá ch a bá jích. Bohužel, v souvislosti s možností negativního
ovlivnění prů běhu mozkových bioproudů patřičně „ošetřeným“
softwarem lze i z té to hračky vytvořit zbraň, či ná stroj hodný Svaté
inkvizice.
Ale i takové zbranělze ve starých spisech objevit.
I57 I
È A R O D E JN Á H IG H -T E C H
LÉT A JÍC Í O KO
Pak vypustil Muktaphaladhvadža proti nepřá telům svoji obluzující zbraň, jež je srazila k zemi omá mené . Tam je spoutal Varunovou zbraní. Vítězové ukořistili mnoho lé tajících vozů a podrobili
si zbytek armá dy Asurů, i jejich krá sné ženy.
K ath asaritságaram
Zachariáš
Kap. 5./ verš 3.
Toto prokletí vyjde na š irokost
vš í země...
Kap. 5./ verš 6.
Vá lka bohů s mimozemskou entitou, nazývanou v sá nskrtu
Asury, proběhla v pradá vných dobá ch v několika etapá ch ještěpřed
počá tkem poslední kalijugy, tedy před 18. ú norem 3102 př. n. l.
Někteří indologové ú dajněhovoří o roku 7000 př. n. l. (jsou
však uvažová ny i doby mnohem vzdá lenější).
Připomíná m již jen podobnou zá ležitost, o níž se někdy hovoří
i v kontextu s potrestá ním padlých andělů z dob před potopou. Také oni byli spoutá ni řetězy mrá kot a jsou v tomto nevědomé m stavu
chová ni až do konce věků .
Pokud bychom vychá zeli z Wooleyovy datace potopy (archeologické vykopá vky v Mezopotá mii), pak i tato udá lost nese utěšeně
prastarou dataci.
Muselo se tak přihodit kolem roku 4250 př. n. l.
Starověká (!) replika jednoho z exotických lé tajících
vozů Indie jakoby z oka vypadla tomu, co popisuje starozá konní prorok Ezachiel ve své m
vidění u řeky Chebar.
I58 I
I řekl jsem: Co jest? Kterýž
odpověděl: Toto jest efi vychá zející.
Řekl také : Toto jest oko její
prohlé dající vš ecku zemi.
Lé tajícíoko
V minulé m díle jsem se odvá žil polemizovat o Zachariá šově
vizi, kterou jsem porovná val s vizí orwellovské ho systé mu druhé
generace. Lé tající oko, jež je prokletím lidstva obhlížejícím - pod
multikontrolou systé mu - celou planetu.
Neočeká val jsem, že se onen pochmurný den dostaví tak brzy,
i když prozatím s minimá lními vnějšími projevy (pokud ovšem vše
posuzujeme odděleněod ostatních neuvěřitelností).
Relativně nedá vno (1996) měl prezident ná rodního střediska
pro strategické informace Roy Goodson při slyšení před výborem
Kongresu Spojených stá tů prohlá sit, že je bezpodmínečně nutné
předchá zet teroristickým operacím. Je nutné je likvidovat dříve, než
začnou jednat teroristé . Je nutné použít nejen otevřený boj, ale i skryté
možnosti. To by bylo v pořá dku, pokud slovo terorista neztratí svů j
obsah a nebude sloužit systé mu k potlačová ní zá kladních lidských
prá v tak, jak je dnes doposud vnímá me.
Jiný pá n, tentokrá te bývalý agent zpravodajské služby CIA,
rozšiřuje teroristické skupiny i o nekontrolovatelné ná boženské
sekty. Prá věty prý představují nebývalou hrozbu.
To samo o sobě je sice překvapující ná zor, nicmé ně v souvislosti s nekompromisní likvidací novodobých mesiá šů typu
David Koresh nic, co bychom již nepoznali.
I59 I
LÉ TAJÍCÍ OKO
Pan Koresh byl skutečnězlikvidová n tak dů kladněa urychleně,
že v tomto nekompromisním boji se sektou musely uhořet i malé
děti. Přesnětak, jak dů myslněbyli upalová ni i středověcí kacíři.
K potírá ní terorismu a ná boženských sekt bude použito i takových prostředků , jež jsou hodny označení sci-fi.
Aviation Week and Space Technology uvažuje na svých strá nká ch (15. května 1995) o možnosti Pentagonu umístit na oběžné
drá ze kolem naší planety speciá lní radar. Takový, který umožní
navigaci družicových zbraní na principu vysokoenergetických mikrovln.
Elektronické zbraněpak vzá pětí, s jistým dostatečným předstihem a velkou ú činností, zasá hnou v neprospěch zmíněných nestá totvorných a rozkladných band.
Opomeneme-li fakt, že jedna skupina pozemšťanů stá le ještě
očeká vá příchod své ho skutečné ho Mesiá še a existuje tak reá lné
nebezpečí, že i on mů že být opět „ukřižová n“ - pak nezbývá nic
jiné ho, než vyjá dřit ú div.
Jakou technologií bude možno rozeznat hříšné ná boženské
sekty a jejich jednotlivé členy od bohabojných občanů , ale i od
neškodných a vítaných ateistů , či pohanů ?
Č ím budou zločinecké bandy a ná boženští kacíři povinněvybaveni, aby Lé tající velké oko, či Lé tající velké ucho splnilo své dů ležité stá totvorné poslá ní?
Bude to integrovaný počítačový komplex spolupracující s nadací pro registraci občanů , jenž nahradí Prozřetelnost sakumprá sk?
Obranný systé m rozhodující o bytí a nebytí jedince svým originá lním flexibilním počítačovým softwarem?
Není pochyb, že v tomto procesu bude plněvyužita specialita
mediá lních moderá torů (moderá tor - ten jenž zpomaluje dopad) vždy pomá hat bestii na nohy.
Bude to tentokrá te osvětová činnost, jež ná m konečněumožní
rozezná vat kacíře a rozkladné elementy, či eliminace informací
autocenzurou v potřebné m politické m nadhledu?
Pak již bude pro mocenský systé m hračkou zasadit konečný a
zdrcující ú der tak, aby byla spokojena celá demokraticky občanská
společnost prá vního stá tu krá čejícího neochvějně vpřed. Kriminá lní bandy ná boženských odpadlíků budou strategicky obklíčeny
I 60 I
L É TAJÍCÍ OKO
v prostoru s předem určenými souřadnicemi a družicové zbraněpak
krá tkým procesem očistí nevinnost od hříchu. Pará dní vize, není-liž
pravda?
Blíže nezná mý Velký bratr si zřejměspletl století a vystavuje
si, díky naší netečnosti a neinformovanosti, vlastnoruční pověření
k potírá ní kacířů .
Abychom dobře spali, připomíná m fakt, že mimozemská technologie vsazených čipů , či označení dlouhodobě sledované ho jedince radioaktivním kódem, není zase tak velkým problé mem.
Velmi jednoduchá procedura, kterou inkriminované individuum
není schopné vů bec zaregistrovat a již lze naopak velmi dobře
monitorovat „orwellovskými“ družicovými systé my „Velké ho bratra“,
s konečnou platností rozhodne o tom, kdo je proradný ná boženský
sektá ř či nehodný terorista.
Nebo poslušný otrok?
Jistěrozhodne i o tom, co je již terorismus a co ještěpovolené
ná boženství.
Dnes již je mnoho samozvaných mesiá šů - Davidovců - moudřejších o poznatek, že být Mesiá šem není snadné povolá ní.
Ani nikdy nebylo.
Nicmé něby ná s měl zamrazit fakt, že ná čelníků m vadí spíše
muži hlá sající lá sku a porozumění než vrahové a zloději.
Jejich laskavá starost, abychom nebyli ná hodou „utlučeni lá skou“, by mohla být za jiných okolností až dojemná .
***
Zdá se, že systé mu vadí i „čarodějové vize automatizované ho
vesmíru“. Použité slogany ná m mají pomoci zavrhnout Hospodina,
zá kony Univerza, ale i systé m příčiny a dů sledku jeho veškeré ho
dění. Je až s ú žasem, co vše doká ží propojit v homogenněgeniá lní
slepenec, v zá jmu své legrační pažravosti.
Ř íkají tomu politický nadhled, vysílá ní sprá vných signá lů , krok
sprá vným směrem, hledá ní konsenzu v plné m pracovním nasazení,
či flexibilní postoje pružněreagující na proměnnost situací...
I 61 I
LÉ TAJÍCÍ OKO
„ Nyní vykladači Nostradama určují za oběť Hale-Boppovy
komety papeže Jana Pavla II. ...a někteří horliví křesť
ané pak považují kometu za hvězdu jmé nem Pelyněk.“
MF - Dnes z 26. března 1997
Tento geniá lní citá t, jedna z neuvěřitelné ho množství zaručeně
nezá vadných informací, jimiž jsme denněv dostatečné míře přezá sobová ni, hovoří o tom, že autorovi citá tu „leží v žaludku“ spíše
Nostradam než jeho vykladači.
A to i přes nesporný fakt, že si z Nostradamova díla přečetl
pouze jeho jmé no.
Michael de Nostradam nic takové ho totiž nenapsal.
A co se týče horlivých křesťanů ?
Podle toho, z čeho je autor citá tu obvinil, se jejich horlivost
nutněblíží absolutní nule a jejich znalost biblických textů by byla
na ú rovni vá nočního stromečku radostně rozsvícené ho na Velký
pá tek. Usuzuji tak z tvrzení, že „horliví křesťané “ poklá dají HaleBoppovu kometu za hvězdu Pelyněk.
To by bylo příliš jednoduché řešení jak zatloukat pravdu.
Opět měla kvalitní tiskařská čerň zaplnit mezery. Nikoli však
proto, abychom se dozvěděli pravdu. Pisateli očividněvadil mimo
jiné Nostradam, ná boženské sekty a zejmé na Janova Apokalypsa.
Zarytěsveřepý se s ná mi chce, nikoli pro spokojenost zaměstnavatele, či za příslušný peněžní tarif, o svů j dojem bratrsky podělit. Měl být vyřešen i další problé m - dá t poslední rá nu i nepříjemným U.F.O. - prostřednictvím sloganu „Mimozemšťané přichá zejí“.
Přichá zejí skryti prá věza Hale-Boppovou kometou.
Č as od času se opravdu objevují vhodní šílenci, kteří jsou vodou na mlýn těch, co pá chají novinové člá nky o zelených mužících.
„ Můžete ná s ná sledovat, avš ak nemůžete na Zemi zůstat, neboť
proběhne vš eobecná recyklace.“
Videový zá znam jaké hosi muže hovořícího za mrtvé muže i
ženy nalezené v San Diegu (Spojené stá ty) proběhl kupodivu snad
na všech světových televizních stanicích.
I 62 I
L É TAJÍCÍ OKO
Třicet devět mrtvých bylo prohlá šeno za počítačověorientovanou šílenou ná boženskou sektu - Higher Source.
Televizní komentá toři hovoří o sektě připravující se na setká ní
s U.F.O., jež přilé tá vá skryto kometou.
„Totožnost obětí (věk od 14 do 28 let) je nezná má , ale vše nasvědčuje tomu, že se kulty zaměřují na vyšší střední vrstvy a mladou populaci,“ komentuje udá lost svými slovy profesor filozofie
Ronald Enroth. Systé m tedy vsadil na rozhořčení středních vrstev.
Což je pozoruhodný poznatek, posoudíme-li celosvětovou snahu o likvidaci prá věté to vrstvy obyvatel. Že by opět dvěmouchy
jednou ranou?
A považte, čarodějové počítačové sekty prý používali dokonce
webovské (www) strá nky Internetu.
Mrtví nekoušou, nejsou již zbytečnězvědaví a zejmé na - definitivnězmlkli.
Mrtví již nikdy nemohou vysvětlit, jaké spojení má me tušit
mezi orientací na počítače, ná boženstvím a „U.F.O. skrývajícím se
za kometou“.
„Č arová ní“ na počítačové síti posloužilo k odsouzení podivné
skupiny kupodivu stejně tak dobře a kvalifikovaně, jako lé tající
košťata nesympatických babizen ze slavných dob inkvizice.
Zdá se však, že zde prů kazněkrá čí o čarodějné kejkle mocenské ho systé mu věcí, jenž má být v očích lů zy vždy neomylnězá zračný a tedy nezničitelný.
Komentá ř vysvětlující smrt nešťastníků lze tedy považovat za
mimořá dněamaté rsky zavá dějící.
„Mimozemci přichá zejí,“ tvrdili členové sekty ú sty televizního
pracovníka, jenž dá vá nepokrytěsvým zaměstnavatelů m najevo, že
miluje svů j život nade vše.
Samo tvrzení o příchodu mimozemců v uvedených souvislostech je více než podivné .
Nicmé nědobře načasované .
Mimozemci totiž nepřichá zejí.
A vů bec ne kryti kometou.
Věrohodné příznaky hovoří o tom, že se opozdil pouze slogan,
nikoli venkovní entita.
A to o velmi velký časový interval.
I 63 I
LÉ TAJÍCÍ OKO
Z kusé informace, jež prošla televizním sítem pravdy, je nejzajímavější pozná mka o recyklaci hmotné ho, ale i nehmotné ho vybavení naší planety.
Slovo recyklace není třeba totiž chá pat jako proces obnovy
spojitěvychá zející z pů vodní materie. Naopak - pů vodní materie
musí být rozložena na elementá rní nesourodé čá sti a ty použity
k vytvoření nové materie, jež nemá s tou první nic společné ho.
„Recyklujeme vaše duše,“ tvrdí na strá nká ch ufologických periodik venkovní hypotetická entita šedivců .
Taková tvrzení by byla v příkré m rozporu s tím, co mnozí z ná s
chá pou jako zá měr Prozřetelnosti. Ta s recyklací duší zcela evidentněnepočítá .
Dotá hneme-li tuto myšlenku až do konce, pak by pomocí té to
technologie kdejaký zločinec zakryl své minulé zločiny a bezprecedentněby unikl spravedlnosti „božích mlýnů “, jež chystají ukončit
dlouhodobý program osídlení té to planety nenapravitelnými hříšníky akcí „Soudný den“.
Recyklace duší.
Spočítá me-li si, kolik je jedna a jedna, a přičteme-li vše, čím se
systé m věcí vyznamenal, pak odkudsi začíná nepříjemněfoukat.
AIDS, ozonová díra, „elixíry mlá dí“ z mozku lidských embryí
a propagované potraty, genetika a viry, eutanazie a klonová ní, genetická kontrola při výběru zaměstnanců - výdobytky vá lečné ho
zločince Mengeleho servírované nyní lidskou tvá ří Molocha, jehož
škleb je doporučeno považovat za velmi demokratický ú směv.
Když nic jiné ho, tak systé m - všichni nepřá telé pobiti, nikdo
zraněn a nikdo zajat - je systé mem ná dhernějednoduchým.
Z množství sekt, jejichž členové se do jednoho „dobrovolně“
upá lili, otrá vili a zastřelili, dominuje od dob adamitů sekta „Sluneční brá ny“.
Nedokončený seriá l o spá lených tělech, tu ve Š výcarsku, jindy
Francii nebo Kanadě.
Všichni mrtví a žá dný svědek - je neklamným znamením, že
ná s nepřítel zradil a podvedl.
Všichni zemřeli na otravu jedovatými houbami, a ti, co odmítli,
byli zastřeleni.
I 64 I
L É TAJÍCÍ OKO
V absurdním světěse absurdní legrace stá vá běžnou realitou.
Stejnělegračnězní policejní zprá va tlumočená nejmenovaným
noviná řským gé niem:
„Č lenové sekty se př ed zapá lením domů, nebo krá tce po něm,
všichni zastř elili.“
Jistěoriginá lněvyhraněný ná zor s nadějí na sponzorské dotace.
Středověký pozdrav z inkvizičních kuloá rů ?
Dílo strá žců bedlivé ho Luciferova oka?
Nové aranže mistra Goebbelse, či lože jeho učedníků ?
Spontá nní potlesk hodné ho strýčka Adolfa?
Sci-fi, jež se změnila ve skutečnost?
Virtuá lní svět supertajné ho bankovního „padrina“, kde pravda
„klečí na hrachu“?
Až se objeví první „ vědec“ s vlastnoručně implantovaným
čipem a první noviná ř propagující tuto neuvěřitelnost, vzhlé dnu k
noční hvězdnaté obloze - zda konečně spatřím pozorné a nanejvýš
demokratické „ lé tající oko“ blíže nezná mé ho „ Velké ho bratra“ .
I 65 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Jaké koli děravé zá kony, včetně těch ekonomických, vytvořené
zlým úmyslem, ani zdaleka nejsou zá kony, a mnohdy nejsou ani
empirií. Jsou to spíš e ná stroje připomínající solidní otroká řský bič,
ačkoliv i biče lze použít jinak.
Ten, kdo miluje nadvlá du nad druhými, jím může prá skat nad
hlavami. Kdykoli se mu zamane. Úroveň dobytka vš ak nemusí být
nutně souměřitelná s potřebami lidské bytosti. Lze s ní komunikovat
i v jiné úrovni. Pokud ovš em má protějš í strana zá jem pochopit
souvislosti. Zdá se vš ak, že se vš e pohybuje v oblasti někdy více
jindy i mé ně hvízdajícího biče, neutěš ené ho systé mu věcí, jenž připomíná hromadné š ílenství spiklenců. Jako by tuto planetu napadla
nespočetná armá da mimozemských predá torů nevídané ho kalibru.
Prá vě v tomto století se objevily hyeny, jež si osobovaly prá vo
rozhodovat o bytí a nebytí v zá jmu čehokoli, co bylo po ruce. Se
zá kony opravňujícími rozemílat lidskou bytost na mýdlo, hnojiva a
stínítka lamp, či „ nové ho“ člověka.
Ten, kdo je omezený, omezuje druhé . Touha ovlá dat druhé mu
dá vá ď á belská křídla egoismu a arogance. Pronikají do vš ech
struktur a pozměňují morá lní kodex k obrazu své mu. Ten pak již
nemůže být nikdy morá lní. Někteří si pak hrají na bohy vůdčích
osobností, ale nezůstane po nich, mimo jejich kostí a smradu - vůbec nic dobré ho.
Povyš ují svůj egoismus a zvrá cenost nad pravdu, která je pro
ně ostatně nadbytečně nicotná , někdy až nebezpečně nežá doucí.
Vš e kulminuje ve své m naplnění a jestliže lež jde opačným směrem než zá kony Univerza, pak bezohlednost slaví pouze pomyslná
vítězství. Velké i malé hyeny čeká stejně velká odplata.
Zdeně k Š mitmajer
hybrid -
kříženec, přenesenězrů da
potomstvo vzniklé spojením dvou odlišných
jedinců , lišících se alespoň v jednom genu
mutace -
změna, obměna, variace
idealistická teorie dědičnosti - změny probíhající
ve skocích - většinou nezá visle na prostředí zá kladní ká men vývojové teorie
I 66 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Mutant nebo hybrid?
Mutagenní změny - vyvolá vající systé m, jehož spouštěcí mechanismus by odstartoval pouze zapřisá hlý nepřítel lidstva či šílenec, se díky nezřízené chamtivosti spotřební společnosti stá vá bohužel čím dá l tím hrozivější. Je to udivující a matoucí poznatek, jestliže uvá žíme, že v čele korporací, bankovních domů i vlá d prý
stojí ti nejvybranější muži - výkvět a elita lidstva.
Oddechl bych si, jestliže by to byla pouhá zabedněnost „vědeckých veliká nů “ hovořících o kladných mutacích, na jejichž konci
má stá t nový nadčlověk.
Navzdory pracněvypoceným teoriím jsou mutace s konečnou
platností pouze zá porné , i když televizní pravdy tvrdí opak.
To, co by skutečněmohlo stá t na konci „exhalá tové a odpadní“
společnosti, by nemusel být nutněsuperman či gé nius. Byla by to
spíše troska velmi vzdá leněpřipomínající lidskou bytost.
Pouze blá hový snílek, nebo apatický ignorant se mů že domnívat, že rozsá hlá devastace životních podmínek nezanechá vá na
přírodě, klimatu a lidské m organismu trvalé stopy.
A bojím se pomyslet na to, co se děje s mozkovou hmotou, jestliže na ná s odevšad trvale ú točí vedle těžkých kovů , prvků a sloučenin neslučitelných se životem i uměle zvýšená radioaktivita přirozené ho prostředí, či zvýšený prostup tvrdé ho zá ření již neexistujícími ochrannými vrstvami ozonu.
Co ještědoká ží na ná s „naši“ politici vymyslet, kroměblá bolů
o rů stu ekonomiky, zatímco se jaksi samovolně, včetnějejich platů ,
zvyšují ceny čehokoli. Prá věti, co do ú moru vyrá bějí děravé zá kony, na jejichž vysvětlová ní musí být přítomno hned několik odborníků ?
S čím vším se musí setkat lidský zá rodek v těle matky zasažené
pekelnými výdobytky zá zračné ho dvacá té ho století. Mnohdy nedýchatelný vzduch má dodat mozku a srdci život? Mrtvá a neuvěřitelněznečištěná voda energii? Extré mněstresovaní živočichové konec potravinové ho řetězce člověka - mají, mimo smrtelných virů
či výkrmové „hormoná lní“ chemie, přiné st životodá rné živiny?
I 67 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Víme již, co všechno doká že prové st s citlivými lidskými orgá ny elektromagnetické peklo - smetištěnašeho neviditelné ho světa vytvořené silnými zdroji elektromagnetické ho zá ření?
Genetičtí inženýři tvrděpracující na projektech, které nemusí
být nutněv souladu se zá kony přírody, ačkoli generá lové i negenerá lové satansky já sají.
Roztodivné viry, ale i další „neočeká vané “ prů švihy mají vyřešit, společněs nemilosrdněpragmatickými giganty vů dcovské ho
typu, populační explozi?
Neobvykle vydatné deště, jež chemiká liemi uzavřená zem okamžitěpřemění v nebývale apokalyptické zá topy.
„Sociá lní“ programy, které vytvoří armá du zá vislých bezdomovců ?
Hromadná výroba všeho schopné ho lidské ho odpadu patřičně
motivované ho děravými zá kony a pohá dkovou justicí?
Drogy, špinavé peníze a zlý ú mysl sponzorující svými „nezištnými“ dary nepodplatitelné tvů rce zá konů ?
Prolhanost pseudocharismatických „stá tníků “, kteří se slzou
v oku přesvědčují dostatečně tlusté ho české ho kapra o prozíravé
nutnosti a prospěšnosti vypustit si svů j má lo prosperující a neperspektivní rybník, pak mů že v porovná ní se všemi ostatními dobře připravenými nepříjemnostmi znít v uších pažravosti jako vzá cněvyrovnaná stá tnická moudrost.
Presage 72
Portenteux fait, horrible et incroyable!
Typhon fera e(f)mouvoir les me(f)chans:
Qui puis apres sou(f)tenus par le cable,
Et la pluspart exilez sur les champs.
Zpřístupnit čin, (jenž) je hrozný a neuvěřitelný!
Tajfun bude vybuzen bídností,
jež je skryta v kabelu,
a větš ina vyhná na do polí.
Hrozný a neuvěřitelný čin. Jistěnení nezajímavé , že o technice
uměle vybuzených tajfunů se hovoří i v temné m středověku.
I 68 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Michael de Nostradam je viditelně šoková n činem lidských
zrů d, jež se budou v jeho budoucnosti zabývat ničemnostmi a cílenými ú toky proti životu na té to planetě.
High-tech umožňující krá tkodobé , ale i dlouhodobé změny
klimatu, atmosfé rické poruchy s ná slednými dlouhodobými dešti, či
naopak hladová sucha, silné huriká ny ničící předem vybraná ú zemí,
se zdají být výplodem sci - fi literatury.
A přesto již dnes existuje vyspělá technika, jež mů že způ sobit
změny životního prostředí. Na Aljašce (Gakona) je budová n systé m, jenž umožní vysílat do ionosfé ry soustředěnou elektromagnetickou energii o výkonu dosahujícím té měř dvou miliard wattů .
Soustava anté n má umožnit jisté změny ve vzdušné m obalu naší
planety. Nasměrovaný paprsek vysokoenergetických nízkofrekvenčních mikrovln pravděpodobně způ sobí prudkou tepelnou
změnu ve vybrané oblasti ionosfé ry a ná slednězměny ve směru i
síle vzdušné ho proudění. Nezodpovězenou otá zkou však stá le zů stá vá , komu přinese tato činnost nezměrné potěšení a komu zmar.
Stá le se však nemohu zbavit dojmu, že středověk nemístněhovořící
o kabelu budícím ničivé tajfuny mů že vyvolat asociace marné podivnosti.
***
Kde jsou ty ná dherné časy, kdy konečněpřestala být zima zimou a lé to lé tem?
Tenkrá t, kdy se kdosi usilovněpokoušel zničit naši zeměkouli
pravidelnými variacemi na atomové pokusy.
Studená vá lka se ú spěšněprohá něla světem, aby ná m dala na
dlouhá lé ta zapomenout, co zde, na té to planetě, vlastněpohledá vá me.
„Letní“ lednové dny se střídaly se srpnovými sněhovými vá nicemi s takovou pravidelností, že jsme začali tyto změny považovat
snad i za normá lní.
Jednoho veselé ho červencové ho dne jsem se v bulvá rním tisku
dočetl, že jsem dítěštěstěny, neboť za několik dní konečněspatřím
na vlastní oči a přesněna čas - polá rní zá ři.
Byl jsem tenkrá t dů věřivý a bezelstný mladík a tak jsem ani na
okamžik nezapochyboval o tom, že se v Praze, a ještěk tomu za
bílé ho dne, polá rní zá ře skutečněv předem určené m čase objeví.
I 69 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Kdo si již dnes vzpomene, jak to všechno tenkrá t vlastněproběhlo?
Jisté je to, že stranický tisk měl opět pravdu.
Skutečnějsem na jihozá padní obloze pozoroval mohutnou zelenavěpulzující zá ři.
Zá ře to byla, avšak dodnes není tak zcela jisté , zda to byla zá ře
polá rní.
V té době(9. července 1962) provedly Spojené stá ty atomový
pokus ve stratosfé ře a jediné , co jsme se v té to souvislosti dozvěděli, bylo to, že to byl pokus nadmíru ú spěšný.
O několik let později tentýž tisk psal o posledním stratosfé rické m atomové m pokusu, který rozhýbal elektromagnetické pole
Zeměnatolik, že ná slednědestabilizovaný ochranný štít byl narušen. Tvrdé zá ření vyřadilo z provozu přístroje umístěné v družici,
jež měla vše zdokumentovat, naměřit zá ření a nafilmovat onen libý
skutek.
Zá ření dopadlo pravděpodobněi na nic netušící pozemšťany a
to v takové míře, že pouze notorický optimista by spojoval zvýšený
počet infarktů , rakovin a zá nětů všeho druhu s explozí nanejvýš
zhýralé ho života.
Rozhodně to byl pokus své ho druhu, ač sá m ú spěšný - jeden z posledních. Snad i proto, že se díky výkyvů m magnetické ho
pole odehrá valy jevy podstatněvýjimečnější?
Kdo ví?
Ještějedno je jisté . Rozkmit van Allenových radiačních pá sů
vystrašil nadlouho i ty, kteří ná m každodenně, s ledabylou elegancí
a ležé rností majitele střelnice, dá vají najevo svoji jakoukoli bohorovnou neomylnost.
A ozonová díra?
V jednom malé m bezvýznamné m, avšak ká drově mocné m
podniku (Praha 4) se jednoho krá sné ho dne popadali smíchy za
břicha.
Bujaré veselí neomylné „většiny“ bylo tentokrá t nehrané a
skutečněspontá nní. „Společné mu dílu se bude konečněopět dařit,“
oznamovali s nezvykle širokými soudružskými ú směvy, opouštějíce
svů j svatostá nek politické ho školení.
„S americkými imperialisty udělá me krá tký proces.
I7 0 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Ná š mírumilovný tá bor má zbraň, schopnou zničit libovolnou
čá st ochranné vrstvy nad kterýmkoliv kapitalistickým stá tem.
Nic jim nepomů že.
Na nic netušící zlé americké vydřiduchy dopadne tvrdé zá ření a
oni nebudou mít ani tu nejmenší šanci přežít. Konečněs nimi zú čtujeme jednou provždy!“
Psal se rok 1980 a první zprá vy o ná hodné m objevení ozonové
díry ležely v té doběještěv relativnědaleké budoucnosti a nic nenasvědčovalo, že vše bude jinak.
Pulzující a nevyzpytatelná ozonová díra, ať již vznikla jakkoli,
je jedno z mnoha překvapení, jež se „z ničeho nic“ stalo součá stí
dů kladné ho systé mu, který bychom mohli s klidným svědomím
zahrnout do databanky pod položku „A SAKRA“.
***
Relativněnedá vno se jistí vědci rozhodli k zajímavé mu pokusu.
Podrobili zkoumá ní jedny z nejstarších sumerských hliněných destiček. Po dů kladné laboratorní analýze a patřičných testech určili
nejstarší z nich.
Tu pak předali znalců m sumerské ho klínové ho písma. Ti nelenili, a tak po mnoha tisíci letech spatřila světlo světa nejstarší
dochovaná myšlenka.
Na tabulce bylo napsá no: „Všude, kam se podívá m, vidím samé ho blbce.“
A ná m již nezbývá nic menšího, než zjistit, jak dalece pokročil
vývoj i v té to oblasti.
Zdá se, že jsme se konečněopět ocitli v samotné m víru udá lostí, který tak slibnězahá jila světová vá lka z počá tku našeho století.
Vše se zdá být marností, i když se i ta nejoškubanější slepice brá ní
řeznické mu há ku alespoň zatřepá ním křídel a zakvoká ním.
V době, kdy slova ztrá cejí svů j pravý význam a stá tní otroci
ú ředních mocí vytvá řejí orwellovský jazyk nové ho subkomunistické ho systé mu, za jehož prohnanost by se nemuseli stydět ani autoři
„Sionských protokolů “, lze celkem s ú spěchem tvrdit, že se na naší
planetěodehrá vá dramaticky podivná podívaná .
Pokud se ovšem opět nemýlím.
I7 1 I
M UT A N T N E B O H Y B R ID ?
Na druhé stranějsme, jak jsem však již jednou řekl, naštěstí
natolik moudří, pravdymilovní a spravedliví ochrá nci všeho, že to
snad není ani možné .
Zkrá tka proč se nepochlubit.
Nemů že být sporu, že jsme jedineční a skvělí.
Zvlá ště tehdy, když s dů myslností sobě vlastní respektujeme
občas nejen našich tisíc pravd, ale i některé přírodní zá kony a někdy dokonce i zá kony vlastní.
S V Ì T E LN Á P A S T
Evangelium sv.Lukáše
K a p.2 1./v er š 2 6.
T ak že zm rt
vìjí lid épro
st
rach a prooèe ká vá ní t
ìch
vìcí,kt
e réž pø íjd ou na vše cke n
svìt
.Ne b o m oci ne b e ské
poh y b ovat
i se b ud ou.
Svìtelná pa st
Lé ta se marně se snažím, aby doktoři konečně zapsali pravdu
do mých spisů - že mé infarky způsobil stres a smog. A tak, ačkoliv se denně prodírá m olovnatou směsí s puchem spá lených pneumatik a bůhví, čeho ješ tě - moji lé kaři mají své přesné instrukce.
Neslyš í.
A tak jednoho dne, prá vě tehdy když televizní rosnička opět
radostně ozná mí nejnižš í stupeň zá těže a smog označí za ranní
mlhy - zemřu s lé kařsky ověřeným zá pisem - „ notorický kuřá k“ .
Nebo se má m chrá nit podobným oblečením jako japonské soš ky Dogu. Směřující k nebesům, tak jako ostatně mnoho zá had tohoto podivnými agenturami usměrňované ho virtuá lního světa.
Ač je to podivné , nejsou světelné bytosti, navštěvující prý čas
od času naši planetu, jen vymožeností „ufologicky, ale i jinak osvícené ho“ dvacá té ho století.
Tentýž fenomé n se totiž prohá něl, i když v omezené míře, po
naší planetěi v dobá ch temné ho středověku (v časové m intervalu
od roku 1000 do roku 1600 n. l.). A to prá větehdy, kdy se „svatí“
inkviziční pá ni činili na plné obrá tky.
Pracovali ve velké m a nic nemohlo uniknout jejich pozorné mu
oku. Satanisté i čarodějnice hromadně hynuli na pochmurně planoucích obětních hranicích pro své (většinou domnělé ) styky s
bytostmi ďá belské kategorie.
Jedna z největších podivností té doby byla skutečnost, že Svatá
inkvizice nechala mezi svými drá py uniknout nepočetnou skupinu
mužů , kteří bezostyšnětvrdili, že se stýkají se světelnými bytostmi.
Se světelným dé monem se setkal i Cyrano z Bergeracu. (Jedná
se mimochodem o skutečnou osobu. Tento muž se narodil v Paříži roku 1619. Jsou zná my jeho dvěknihy - Stá ty a říše sluneční a
Velké dílo filozofů .)
Ať již byl Cyrano z Bergeracu nenapravitelný snílek, či veliká n
středověké sci-fi, jedno je jisté - to, co napsal v dobá ch nesmiřitelné ho boje s čarodějnicemi, stojí za připomenutí. Se svým dé monem
se setká vá na Měsíci zá hy poté , co překoná vá vesmírné prostory
dělící Zemi a Měsíc. Jeho pokročilé technické zařízení, umožňující i středověkým snílků m lé tat na Měsíc, není nezajímavé :
I 72 I
I7 3 I
SVĚ TELNÁ PAST
...Tehdy, když vojá ci objevili zařízení s vymrš ť
ovacím perem,
navrhli upevnit na zařízení množství raket, jež vynesou celou aparaturu do pěkné výš ky. A až tam bude pero má vat velikými křídly.
Vš ichni pak budou věřit, že je to ohnivý drak...
Jak je z vyprá vění patrné , i tehdy měli vojá ci velmi blízko k utajová ní a podvrhů m informací. Lid si měl myslet, že se
jedná o ohnivé ho draka.
Pozoruhodný detail podivuhodné ho, byť smyšlené ho příběhu...
...Vznesl jsem se do oblak. Sotva plameny strá vily jednu řadu
raket, jež byly připevněny v řadá ch po š esti a spojeny navzá jem
doutná kem, ihned vzplanula druhá řada raket a po ní dalš í...
Nepochybněse v té to středověké sci-fi hovoří o letu na Měsíc
za pomoci třístupňové rakety. Necelých tři sta let před misí Apollo.
Středověký cestovatel vše pečlivě propočítal a tak víme,
že v okamžiku, kdy urazil tři čtvrtiny drá hy dělící Zemi od Měsíce,
zjistil, že padá nohama vzhů ru, aniž se jakkoliv pozorovatelněpřevrá til.
Konečněpřistá vá za blíže neuvedených podmínek na Měsíci a
setká vá se s bytostí, jež o sobětvrdí, že i ona kdysi dá vno pobývala
na Zemi. Tenkrá t ji nazývali Sokratovým dé monem. Po smrti Sokrata vychová vala, společněse svými druhy, i mnohé další pozemské vzdělance. Nakonec prý lidé na Zemi velmi zhloupli a veškeré
potěšení z komunikace s nimi se rozplynulo jako pá ra nad hrncem.
Navš tívili jsme ješ tě Cardana a poučili ho o mnohých věcech,
tak jako spolek mladých mužů, které jsme zasvětili do tajemství.
Budou mezi nevzdělanými muži platit za veliké kouzelníky.
Zdá se, že Cyrano z Bergeracu měl neobvykle bujnou fantazii.
Tak bujnou, že je v té to souvislosti laxní přístup inkvizičních
ú ředníků - hraničící až s trestuhodným nezá jmem - podezřelý.
Začal jsem si prohlížet jejich knihy i skříňky obdivujíc jejich
bohatou výzdobu.
I7 4 I
SV Ě TELNÁ PAST
Když jsem skříňku otevřel, nalezl jsem uvnitř cosi kovové ho,
podobajícího se té měř naš im hodiná m. Samé pružiny a maličká
soukolí. Ke čtení té to knihy jsou oči zbytečné . Je zapotřebí uš í.
Když si chce někdo v té to knize číst, ovine přístroj velkým
množstvím vš elijakých nitek. Pak nařídí ručičku na kapitolu, kterou
si chce poslechnout, a rá zem se ze skříňky zřetelně ozvou,
jako z lidských úst, vš echny ty rozličné tóny, jež slouží měsíční
š lechtě za vyjadřovací jazyk.
Skříňka umožňuje stá le číst. Doma, v komnatě, na prochá zce,
na cestá ch. Vš ude mohou mít s sebou, buď v kapse nebo u pasu,
třeba třicet takových knih.
Stačí pouze natá hnout pero.
Tak můžete slyš et kolem sebe vš echny živé i mrtvé velké muže a
ti k vá m nahlas hovoří.
Podivuhodný svět měsíčních obyvatel z temné ho středověku
překvapil pozemské ho cestovatele i jinými technickými zajímavostmi, jež o staletí později spadaly do zá jmové sfé ry týmu Tomá še
Alvy Edisona.
Můj dé mon odběhl do své ho pokojíku a zanedlouho se vrá til se
dvěma ohnivými koulemi, tak jasnými, že jsem se podivil, že si nespá lí prsty.
„ Tyto pochodně, jež nikdy neshoří, ná m poslouží lé pe než vaš e
chumá če svatojá nských muš ek. Jsou to sluneční paprsky, které jsem
zbavil tepla. Jinak by ničivé vlastnosti slunečního ohně uš kodily
vaš im očím,“ pravil dé mon...
Zanechme nenapravitelně optimistické ho vizioná ře temné ho
středověku snít o měsíčních i slunečních stá tech a vraťme se k jeho
zmínce o setká ní třetího druhu, jež postihlo prý i Facia Cardana,
otce slavné ho matematika Jeroma Cardana.
Je zcela nepochybné , že Cyrano z Bergeracu programově a
cíleněpoužil toto jmé no k posílení své snové vize, neboť mu byl
tento příběh zná m, tak jako později Jacquesovi Bergierovi (1912 1978). Ten cituje samotné ho Facia Cardana ve své knize „Mimozemšťané v dějiná ch“.
I7 5 I
SVĚ TELNÁ PAST
„ Když jsem ke dvacá té hodině dokončil obvyklé úkony, zjevilo
se mi sedm mužů v hedvá bných oděvech, jež se podobaly řeckým
tógá m, a v zá řivých botá ch.
Rovněž stavěli na odiv brnění a pod ním bylo možno spatřit
honosné nachové prá dlo mimořá dné krá sy.
Zdá lo se, že dva z nich mají vyš š í postavení než ostatní.
Ten, který vypadal na velitele, měl tvá ř tmavočervené barvy.
Prohlá sili, že jim je čtyřicet let, ale žá dný z nich nevypadal na více
než na třicet. Ptal jsem se, co jsou zač, a odpověděli mi, že jsou lidé
složení určitým způsobem ze vzduchu a podlé hající tak jako my
zrození a smrti.
Jejich život je delš í než ná š , může dosá hnout až tří století.
Ptal jsem se na nesmrtelnost duš e a odpověděli mi, že nepřežije
nic. Ptal jsem se jich, pročnevyjeví lidem poklady své ho vědění.
Odvětili mi, že zvlá š tní zá kon jim uklá dá nejtěžš í tresty, jestliže své
vědění vyzradí lidem. Ten, jenž byl vůdcem, popřel, že by Bůh
stvořil svět na celou věčnost. Naopak dodal, že se svět tvoří každým
okamžikem a že kdyby Bůh ztratil odvahu, svět by okamžitě zahynul.“
To zaznamenal Facius Cardan dne 13. srpna 1491!!!
Kdo zná klíč, podle které ho si Svatá inkvizice vybírala oběti
pro své nelidské čarodějnické kejkle? Spis, jenž sloužil inkvizici
jako nepostradatelný manuá l - Kladivo na čarodějnice - spatřil
světlo tohoto světa roku 1497.
Bula papeže Ř ehoře IX., hovořící o podivné bezmasé bytosti,
zjevující se v intenzivní zá ři, jež vychá zí z horní poloviny těla, byla
vydá na 13. června 1233.
Jde tedy o problematiku velmi prastarou.
***
Prozatím je lhostejné , kdy, kde a zda vů bec se přihodily ná sledující fyziká lní jevy, které jsem opatřil zdá nlivěnepřesným ná zvem
„světelná past“.
Myslím si totiž, že je dobré tušit, co všechno ná m fyzika mů že
nabídnout, jestliže se nebudeme usilovněpotá cet v ú rovni hereticI7 6 I
SV Ě TELNÁ PAST
ké ho puritá nství. S potřebnou fantazií a odvahou lze připustit, že
vývoj tohoto světa je dlouhodoběovlivňová n venkovany.
Ačkoli by bylo, ještěv nedaleké minulosti, jaké koli tvrzení o
smrtících světelných paprscích zesměšňová no a vědci by pohrdavě
a odměřeněkřepčili kolem svých posvá tných textů z dob osvícení,
je dnes nad „slunce jasnější“, že noví čarodějové prů měrnosti opět
dotančili jedno ze svých posledních koleček.
Světlo o frekvenci, jež je schopna narušit psychickou stabilitu
„oběti“, světelné paprsky, jež oslepují, způ sobují popá leniny, nevolnost a poslé ze smrt, jsou dnes již tvrdou realitou high - tech.
Srovnatelné s ú činky vysokoenergetických impulzních vln,
schopných usmažit „nepřítele“ do podoby, se kterou by jistě, po
předchozí konzultaci, nesouhlasil. Maso obrá tit na popel během
zlomku vteřiny.
Není bez zajímavosti, že první signá ly o takové to možnosti
nepřichá zely z řad vědeckých veliká nů , ale naopak od lidí, kteří se
někdy v minulosti ná hodněsetkali s jevem nazvaným U.F.O. Fenomé nem, který se stal nevítanou bestií, jež sice existuje, nicmé ně
má zů stat i nadá le dobře utajena.
Dříve než se pokusíme celé zá ležitosti porozumět, je nutné
zdů raznit, že i v oblasti světelných paprsků , které používala
(doposud hypotetická ) venkovní entita, je možno za posledních
padesá t let rozeznat jistý pokrok v použité technologii.
Což je přesnětak podezřelé jako tvrzení, že U.F.O. je pouhé
má mení smyslů .
I když v rá mci objektivity připomíná m, že staré texty rovněž
leckdy hovoří o té že problematice.
Potvrzují tak nejen svoji hodnověrnost - mohou být svědectvím
i pro budoucnost.
Paprsky mimozemské entity lze co do intenzity, ú činků a použití rozdělit do několika skupin. Do první lze zařadit i technologii
ryze biblickou - paprsky, které oslepují či ochromují vyhlé dnutou
oběť. Do té že skupiny patří i psychologicky paralyzující bílé světlo
s možností zabloková ní vzpomínek - jaké si místní vyprá ní mozkových buněk, či jejich propojení.
Do druhé skupiny patří světelné paprsky způ sobující okamžité
popá leniny, oční zá něty nebo celkové přehřá tí.
I7 7 I
SVĚ TELNÁ PAST
To vše lze zařadit mezi „humá nní“ prostředky, jež mají stabilizovat oběť v jisté m stupni odevzdá ní se nemilé mu osudu.
Ná sledují paprsky způ sobující celkovou dezintegraci vyhlé dnuté ho objektu. I zde nelze nevzpomenout světelný zá blesk z hole
božího posla v případu „Gedeon“.
Podobné paprsky ú dajněvyslané z U.F.O. způ sobují popá leniny
druhé ho a třetího stupně, celkové přehřá tí oběti vedoucí ke kómatu
a nakonec i k smrti. Mimo biblických textů není mi zná m jediný
případ, kdy je oběť bezprostředněspá lena na popel.
Jiné světelné paprsky lze rozdělit nejen co do ú činků , ale i
podle barev.
Bílé , ostře a proti „přírodním zá konů m“ ohraničené světlo viditelné pouze v jednom směru (interference světla), bez jaké hokoliv
očeká vané ho rozptylu, se zdá být neškodné a připomíná osvit velmi
silným světlometem. Zde je ale jistý rozpor, neboť entita, o které je
prá věřeč, nemá zapotřebí v noční tměposilovat svů j zrak nočního
predá tora.
Modrý paprsek, který je opět nečekaně ostře ohraničen, je
schopen prová dět kouzla, jež jsou hodna naší pozornosti. Zachycuje vyhlé dnutý objekt a bez obtíží jej vyzvedá vá do jaké koliv výše,
aby vzá pětí skončil v „ú trobá ch“ lé tajícího tělesa.
Jsou prý zná my případy, kdy se paprsek choval jako běžný pozemský predá tor. Nejdříve „mrštil“ obětí o zem, aby se takto otřesena, či omrá čena, nemohla brá nit nemilé mu transferu do nezná ma.
Tedy i do zažívacího traktu vítěze.
Z minulosti jsou zná my i takové případy, kdy se podařilo několika jedinců m vymanit z tohoto modré ho sevření buď vlastní silou,
nebo pomocí někoho druhé ho.
Podobnou funkci má ojediněle i světležlutý paprsek. Je řídkým
jevem a byl prakticky zaznamená n pouze v případěpři přemisťová ní malé ho telete. Celý projekt mimozemců skončil praktickými
pokusy - vivisekcí. Odejmutím oka, jazyku a varlat.
Modrý paprsek prostupuje homogenními lá tkami a je schopen
vytá hnout touže cestou i vyhlé dnutou oběť.
To vše připomíná prostupy zdí, okny, stropem, či dokonce komínem, jež zná me nejen ze středověkých honů na čarodějné babice.
Pokud jsou zá znamy o ú nosech pravdivé , pak nezbývá než suše
I7 8 I
SV Ě TELNÁ PAST
konstatovat, že vybrané oběti dodnes patrnělé tají na nedobrovolná
pekelná shromá ždění. Bez šance na ú činnou obranu.
Posledním v řadě je žlutý až žlutohnědý paprsek intenzivní
barvy připomínající plyn. Zasažený jedinec beze stopy zmizí, nebo
naopak zů stane otřesen ležet na zemi.
Vzá pětí ná sledují fá ze postupné dezintegrace jeho tělesné
schrá nky. Nejdříve se objeví na jeho pokožce popá leniny třetího
stupně. Pak postupně odumírají masité čá sti a postižený jedinec
komunikuje s okolím s nepředstavitelnými obtížemi.
Během několika má lo chvil „zestá rne“ s příznaky katastrofá lní
dehydratace. Maso se odděluje od kostí a ná sleduje smrt. Mrtvola
se během několika má lo hodin rozpadá v prach.
Mimo tyto „vymoženosti“ existují, pokud mů žeme vů bec uvěřit
neuvěřitelným zkušenostem „z druhé ruky“, i jiné světelné efekty,
jež mají patřit některé z přítomných mimozemských entit.
(Všimněte si, prosím, že nepoužívá m slů vko „civilizací“. Takové
označení by bylo velmi zavá dějící, neboť hovoří o čemsi, co je
blízké lidské mu vnímá ní. A s ním to nemusí mít nic společné ho.)
Malá červená světé lka, nebo zelené „šipky“, jež bez problé mu
prostupují okenní tabulí a zcela evidentněprová dějí prů zkum kolem vyhlé dnuté ho objektu svých podivných zá jmů . Mohou způ sobit
i dočasná ochromení. Vzá pětí ná sleduje modrý paprsek a vyzdvihnutí směrem vzhů ru.
Jinou mimozemskou atrakcí je pulzující a rotující světelný kruh
doprová zený tichým bzučením. Způ sobuje rovněž dočasné ochrnutí
těla. Č lověk není schopen pohybu, ani řeči. Jev mů že být té ž kombinová n s intenzivním modrým paprskem.
Další variantou energetické ho paprsku je fluidum, jež lze spatřit pod nebo za nezná mými lé tajícími objekty, o nichž s klidným
svědomím mohu prohlá sit, že za nimi i ta přísněutajovaná pozemská technika beznadějněa bezmocnězaostá vá . Fluidum je možno
spatřit při prů chodu slunečních paprsků . Barva je rů zná , podle
osvitu. Od rů žové do zlatavé .
Jestliže objekt nehybně„visí“ v prostoru, směřuje od něj paprsek šikmo k zemi a dosahuje největší dé lky. V okamžiku pohybu se
zkracuje a přechá zí pozvolna do vodorovné polohy, a to pravděpodobněv zá vislosti na rychlosti objektu. Tento paprsek však není
I7 9 I
SVĚ TELNÁ PAST
SV Ě TELNÁ PAST
typickým „pozná vacím znamením“ pro všechna U.F.O., i když je
patrné , že mé dium odrá žející světelné paprsky je světelným efektem hnacího systé mu. Bezpochyby je však jeho viditelnost dá na
dobou pozorová ní.
Na noční obloze lze spatřit i jiný objekt, tentokrá te ve tvaru
oranžověčervené koule, za níž „plá polá “ ostře ohraničený barevný
„ohon“, mající po straná ch všechny barvy spektra.
Podobnějako když hoří dobře okysličený koks.
Konce poměrněkrá tké ho ohonu jsou mírněvyhnuté do vnějších
stran a samotný ohon mů že svírat s horizontem ú hel až 150. Ale jak
jsem již řekl, ne všechny objekty mají stejné barvy, tvary a proporce. Jisté je to, že je lze jen velmi těžko zaměnit za bolidy, balony,
letadla, či planetu Venuši.
Způ sob letu, proměnná rychlost, ale i směr, výmluvně hovoří o systé mu, jenž není vizuá lní hříčkou přírody.
V nočních, či spíše ranních hodiná ch mů že vytrvalý pozorovatel zahlé dnout na obloze i jiné lé tající objekty.
Několik „lé tajících kapek“ pohybujících se v neměnné formaci.
Jejich velikost mnohoná sobně převyšuje i ty nejjasnější planety.
Barva objektů letících v sevřené m tvaru je jasně modrá , a řekl
bych, že jejich povrch vyzařuje Eliá šů v oheň (elektrostatický výboj
namodrale dlouhotrvající luminiscence vyrovná vající elektrický
potenciá l mezi objektem a prostředím. Tento efekt lze spatřit sporadicky na stožá rech, věžích, či letadlech).
Ani v jednom z četných pozorová ní (vyjma dvou případů ) jsem
nezaregistroval jakýkoliv zvuk. Vše probíhalo nehlučně, včetně
zrychlení z nulové rychlosti na 70 000 km/ hod., ale i na
vyšší rychlost. Zdá se, že nejen převá žná čá st paprsků , ale i způ sob
transformace tvarů , či samotné mizení nezná mých objektů , leží v té
oblasti fyziky, jež ná s mů že obohatit o relativistické jevy a jiný
pohled na Univerzum. Je možné , že transportní paprsky vytvá řejí
pouze přijatelné prostředí pro energetickou výměnu mezi dvěma od
sebe nepříliš vzdá lenými časovými prostory.
Světelné fenomé ny, oslnivé zá řící koule, ale i bytosti prostupující proti všemu našemu očeká vá ní zamčenými dveřmi, stěnami a
stropem, jsou jevy někdy prozaicky reá lné , jindy naopak spíše snovou zá ležitostí.
Mezi reá lné jevy patří i promítá ní stříbrné ho plastické ho obrazu
na stěny, či do volné ho prostoru.
Mezi nejnepříjemnější zprá vy o nezná mé entitěpatří zejmé na
ty, které hovoří o mimozemské technologii schopné vytvá řet dokonalý obraz nikdy neexistující reality.
Lidská psychika mů že být oklamá na dokonalým audiovizuá lním vjemem, včetněčichové i hmatové vybavenosti.
Zvlá štěcitlivá je nejen oblast víry, ale i vize budoucnosti, jež
mů že být sice sugestivní a plná apokalyptických výjevů , nicmé ně
vzdá lená skutečnosti.
Domé nou těchto snah o rozklad pozemské ho systé mu mohou
být jaká koli uskupení, jež mohou destruktivně pů sobit, aniž by
kdokoli z pozemských červů pochopil, oč vlastněběží...
I8 0 I
Boží poslové z kupole monastýru ve Visoki Dečani (detail fresky ze 14. století - Jižní Jugoslá vie) usazení v lé tající aerodynamické podivnosti? Podobné lé tající kapky rozvá žně brá zdící naš e
noční nebe lze čas od času, kupodivu bez povolení zavedené ho
systé mu věcí, spatřit i dnes.
I8 1 I
PŘ ICHÁ ZEJÍ?
HIC IACET
CASPARUS HAUSER
AENIGMA
SUI TEMPORIS
IGNOTA NATIVITAS
OCCULTA MORS
Přicházejí?
„Zde odpočívá Kaspar Hauser, há danka své doby nezná mé ho
pů vodu a tajemné smrti.“ Tak zní volný překlad latinské ho ná pisu
na jednom z ná hrobních kamenů městské ho hřbitova v německé m
Ansbachu. Pod ním odpočívá tragická legenda, jejíž tajemství nebylo nikdy uspokojivěvysvětleno.
Ačkoliv se romantičtí knihomolové opět snažili seč jim síly
stačily, a rozšiřovali, tentokrá t o Kasparu Hauserovi, ty nejnepodivnější historky, nikdy se jim nepodařilo „zamé st stopy“ tak dokonale, jak by si zřejměpřá li jejich chlebodá rci. Legendy o odložené m levobočkovi jaké si blíže neurčené šlechtické , či dokonce krá lovské rodiny mohou být sice jakýmsi do jisté míry i přijatelným
vysvětlením celé zá hady, nicmé ně podrobnosti případu „Kaspar
Hauser“ jasněhovoří o velmi zapeklité zá ležitosti.
Jednoho jarního dne, bylo to přesně26. května 1828, se v Norimberku objevil podivný, asi sedmná ctiletý mladík, jenž nejen
svým oblečením, ale zejmé na svým chová ním vzbudil okamžitě
pozornost davu. Ten okamžitě, více než pudověvycítil, že je zde
cosi v jisté m nepořá dku. A nelze jinak, než s norimberskými občany opožděněsouhlasit. Nezná mý mladík se zcela zjevněvymykal
všemu, co lze i dnes považovat za normá lní. Jeho oblečení bylo
očividněv rozporu s tehdejšími představami o solidnosti selské ho,
či městské ho obleku. Frak s ustřiženými šosy, červená vá zanka,
děravé dá mské holínky s vysokými podpatky a prosakující krví z
rozdrá saných nohou.
Jeho chů ze připomínala se vším všudy první krů čky batolete:
kolé bavý a nejistý krok - opatrné , avšak těžkopá dné našlapová ní
celou plochou chodidla.
I8 2 I
P Ř ICHÁ ZEJÍ?
Nekoordinované pohyby těla dá valy tušit, že zemská gravitace
je pro mladíka novinkou. Nezvykle se pohybující ruce jako by se
neustá le potýkaly s houževnatým odporem čehosi neviditelné ho.
Až na několik má lo slov, jejichž význam mu unikal, neuměl
vů bec mluvit. Vyjadřoval se na ú rovni dvouleté ho dítěte, ačkoli se
později uká zalo, že některé jeho intelektuá lní schopnosti jsou více
než prů měrné .
Nezná mý mladík byl podrobnězkoumá n odborníky, kteří zjistili další anomá lie, jež potvrzovaly předchozí ú div.
Po celých 17 let musel být hoch držen ve tmě, bez možnosti
pohybu a jaké koli informace o čemkoli. Nerozezná val rozdíl mezi
minulostí a budoucností, čas byl pro něj nezná mým pojmem, jako
ostatněvše, co nějak souvisí s lidským společenstvím. Slunce pravděpodobně uviděl krá tce před svým objevením v Norimberku a
hvězdy jej uvá děly do vytržení. Jeho oči nesná šely prudký sluneční
jas a jeho pokožka byla jemná až prů svitná , takže bylo možno pozorovat vystupující modré žíly. Chodidla měl rů žověhladká , jako
nohy nemluvněte, jež nikdy nestá lo na vlastních nohou. Lé kařská
zprá va hovořila o zvlá štní až podivné konstrukci kolenou a užasla
nad neexistencí rohovité ků že na chodidlech. „Vidí v noci lé pe než
kdokoliv jiný a naopak denní světlo drá ždí jeho zrak,“ bylo konstatová no věhlasnými doktory na samé m zá věru.
Kaspar Hauser začínal zřejměbýt (tehdejším) politickým problé mem, a proto byl neprodleněuvězněn ve staré městské věži.
„Nejí, nepije, nemluví a není schopen pochopit sá m sebe jako
jedince. Odmítá jakoukoli stravu mimo chleba a vody. Nezná ani
maso, ani mlé ko. A když ho jednoho dne zlí lidé nutili vypít sklenku alkoholu, ská cel se na zem jako špalek a omdlel prá věv tom
okamžiku, kdy jej zasá hl charakteristický zá van kořalky,“ říká dobová zprá va. Ve vězení byl sledová n každý jeho pohyb i reakce.
V noci byl dokonce pravidelněkontrolová n i jeho spá nek.
Mnohé jeho reakce potvrzovaly pů vodní podezření - hoch žil
celých sedmná ct let mimo lidské společenství. Plamen svíčky jej
fascinoval tak, že se ho snažil uchopit do své ruky. Sahal po něm
tak dlouho, až se popá lil. Ná sledoval neutichající plá č. Jindy se
snažil uchopit pohled z otevřené ho okna, jenž jej uchvá til slunečním jasem prozá řené krajiny. Mrzutěse odvrá til a nadšení vystřídaI8 3 I
PŘ ICHÁ ZEJÍ?
lo zklamá ní když zjistil, že ná dherný obraz na zdi není ničím jiným
než obyčejným otvorem umožňujícím normá lním smrtelníků m pohled do reá lné ho světa.
Břeskná dechová hudba u něho naopak vyvolá vala smrtelnou
hrů zu a patologický zá chvat, jenž odezníval jen velmi pomalu.
Zvuk dechových ná strojů pů sobil natolik destruktivněna jeho jemnou a nepřipravenou psychiku, že se okamžitězhroutil. Jako by byl
zasažen ú činky mistrně„vyladěné ho“ zvukové ho děla.
„Jeho ků že zežloutla jako citron,“ říká dobová informace. Po
šoku ná sledovaly dlouhotrvající vysoké horečky. Celkem tedy neadekvá tní reakce na německou hudbu, a to i v takové m případě,
kdyby norimberští muzikanti považovali ladění ná strojů za pohanský zlozvyk, či tmá řskou pověru.
Č as však ubíhal a hoch se poznená hlu naučil komunikovat se
svým okolím.
Pomalu se jeho tajemství začínalo poodhalovat, aby se stalo
ještěvíce nevysvětlitelné .
V ten den, kdy se Kaspar Hauser objevil ve městě, byly u něho
nalezeny dva odlišné dopisy od dvou rů zných pisatelů .
Vše připomínalo systé m - nevyjde-li varianta číslo jedna, má me
ještě druhou. V obou dopisech však nezná mí pisatelé tvrdili, že
hoch je nalezenec a jmenuje se Kaspar Hauser. Nemá matku a ani
žá dné ho příbuzné ho. Společnost nemá jiné ho východiska, než se o
Kaspara Hausera postarat.
To, že oba dopisy byly podvrhy, lze celkem přejít mlčením.
Jinak je to s materiá lem, na které m byly napsá ny. Nebyl to ani papír a ani pergamen. Připomínal spíše tenkou, velmi jemněvydělanou ků ži. A prá větato indicie je onou zapeklitostí, o níž se hovoří
na počá tku té to kapitoly. Tentýž materiá l bývá popisová n v souvislosti s ú nosy mimozemců , ale i jistými zjeveními.
Připočítá me-li vše, co lze i dnes počítat mezi zvlá štní neobvyklosti, pak nelze nevzpomenout na ú nosy dětí, umělá oplodnění,
snahu o vytvoření hybridů a konečně sestoupení „svatých dětí
z nebes“, těch, jež mají nahradit pozemskou rasu. Nezná má mimozemská entita tedy zřejměnelenila ani v minulosti.
„Nikdy jsem nebyl malý, nikdy jsem neměl tak krá tké ruce a
nohy,“ tvrdil později Kaspar Hauser, když se poslé ze naučil mluvit.
I8 4 I
P Ř ICHÁ ZEJÍ?
„Malí lidé “, tak nazýval udiveně děti. Nechal si vysvětlit, proč jsou
malé . „Nikdy jsem nebyl takový. Byl jsem hned tak velký jako
dnes!“
Jediné , na co si z minulosti pamatoval, bylo to, že žil v temné
místnosti připoutá n na jaké si lů žko, z něhož se nemohl vzdá lit. Jako
by byl připoutá n pouty. Ta však nikdy nespatřil. Neuvědomoval si
nic, včetněsebe samotné ho. Neznal nic, co by mohlo být lidské .
Vyjma vody a chleba, jež mu kdosi nezná mý podá val. Nikdy nikoho nespatřil. Rozezná val pouze šero a tmu.
Jednou se vše změnilo. Vstoupil „Ty“ a řekl: „Budeš se učit.“
Slova, jež se učil, ú zce souvisela s texty dopisů . Naučil se neuměle napsat i své jmé no.
A tak i pro Kaspara Hausera nastal bílý den. Bylo to tehdy, kdy
se otevřel otvor ve zdi a dovnitř jeho tmavé místnosti vklouzlo
denní světlo se všemi omamnými vů němi země.
Probudil se kdesi, co mohlo být cokoli a co nedovedl popsat.
Byl přinucen učit se chodit po zemi. Pak „Ty“ uká zal vpřed a řekl:
„Velké město. Dej si uká zat, kam doručit dopis.“ Pak „Ty“ zmizel a
Kaspar Hauser již nebyl tam, kde před malou chvílí. Stá l nyní na
tvrdé norimberské dlažbě. A to ostatní již bylo řečeno. Nyní přijde
pochmurný a z lidské ho hlediska nelogický konec. Dříve než přeskočíme čas, ještěmalá perlička. Jedno z největších zděšení vyvolala v Kasparovi zprá va, že se už nikdy nevrá tí do své temné místnosti, ale zů stane navždy mezi lidmi.
Kaspar Hauser byl zavražděn nezná mým pachatelem, jenž ho
odlá kal na opuštěné místo a tam mu vrazil nů ž do srdce. Rá na nekrvá cela. Byla však smrtelná .
Hauser žil ještěněkolik dní.
Nebyl jediným, kdo měl podobný osud.
Možná že přichá zeli a stá le přichá zejí další. Snad i proto, aby
prošli „minovým polem“. Prokazatelně nepřipraveni na bojové
podmínky, lehce zranitelní nejen systé mem typicky pozemských
trampot, ale i s viditelnými mezerami ve znalostech těch nejzá kladnějších lidských potřeb.
Není bez zajímavosti, že město Norimberk bylo i v minulosti
oblastí, v níž se čas od času vyskytovaly jevy vymykající se běžné mu chá pá ní.
I8 5 I
PŘ ICHÁ ZEJÍ?
P Ř ICHÁ ZEJÍ?
Jevy, jež dnes skepticky nazývá me U.F.O. Č etnost jejich výskytu v minulosti kulminovala prá věv tom období, kdy se nekompromisněvystupňoval i hon na čarodějnice (cca 1550 - 1750 n. l.), což
je samo o soběnezanedbatelnězajímavá shoda.
Nebohé ženy, jež byly spíše obětmi než strů jkyněmi ďá belské
„konspirace“ proti lidstvu, postupně osvětlovaly plameny „svých“
hranic středověkou zabedněnost.
Přesnětak, jako dnes osvětlují v plamenech havarovaných vozů
nezú častněné okolí ti, co se přiblížili k nežá doucí pravdě.
Ano, i nyní umírají lidé jen proto, že vědí příliš.
Rovněž se objevují i zprá vy o ú nosech, o umělých oplodněních
a chovu hybridních jedinců kdesi nad našimi hlavami. O těch, kteří
mají v souladu s apokryfními spisy jednoho dne sestoupit na zdevastovanou planetu a sdělit sterilnímu lidstvu, aby si sbalilo svých
pět švestek a odkrá čelo na smetištěUniverza.
Pokud je cosi podobné ho vů bec možné .
Jedno - pro mne z nejpozoruhodnějších pozorová ní přeletu
nezná mé ho objektu po středověké m nebi - nezanechal nikdo jiný
než sá m velký Mistr předpovědí Michael de Nostradam.
Norimberk - 14. dubna 1561
Toho dne se na obloze, krá tce po východu slunce, objevily lé tající objekty fantastických tvarů. Velké lé tající srpy, kulové objekty,
z nichž některé byly volné a jiné propojeny jakýmsi křížem, ale i
lé tající břevna svírající s horizontem 30 až 40 stupňů. Průhledné i
tmavé koule byly vypouš těny z průhledných vá lců a zdá lo se, že
mezi objekty probíhá jaká si neobvyklá nebeská bitva.
„ Boj“ trval celou hodinu, aby poté mnohé objekty spadly nedaleko městských hradeb na zem. Dobový zá pis hovoří o zá ři, jež
připomínala plameny. Vš e mizelo v tomto nebývalé m požá ru a
husté m bílé m dýmu.
Když byl boj ukončen, vysublimoval na nebeské kopuli velký
černý objekt, jehož velikost přesahovala tehdejš í chá pá ní.
(Volnězpracová no)
Bylo to něco, co matka příroda prozatím běžněneprezentuje.
Doposud totiž není zná m takový soubor přírodních zá konů , jež by
něco takové ho umožňovaly. Pokud jej dodatečně nevymyslí genialita zavedené ho systé mu věcí. Již tehdy se inkvizice musela
zabývat nejen ú nosy nemluvňat z kolé bek a menších dětí, ale i zá hadným mizením dospělých jedinců . Není žá dným tajemstvím, že
unesené ženy hovořily o podivné m otěhotnění a nevyjasněné ztrá tě
plodu. Č as od času se mezi lidmi objevovali zvlá štní jedinci, kteří
se v mnohé m lišili od běžné ho standardu a „lidová moudrost“ je
tím pá dem automaticky označila za potomky dé monů , zplozených
s pozemskými ženami.
Za vším tímto čarová ním byly viděny podivné nelidské bytosti,
jež vlá dly neobyčejnými kouzly.
Pracovníci „Svaté inkvizice“ se té ž, mimo jiné , pídili i po místech, kde jsou dé mony unesené děti ukrývá ny. Bylo nad slunce
jasné , že čarodějnice jsou v kontaktu s onou nevítanou entitou.
I8 6 I
Stalo se 7. března roku 1554 o sedmé hodině večerní. Tehdy se
objevila na obloze poblíž Salonu straš ná a odporná tvá řnost.
Domnívá m se, že zasahovala až po Marseille, ale bylo ji možno
spatřit i nad mořskou hladinou nedaleko St. Chamos.
Velký oheň pak přeletěl od východu na zá pad, když na své cestě
po obloze minul v blízkosti Měsíc v jeho první čtvrtině.
Hořící břevno ná dherně zá řilo jako pochodeň, jako žhavé železo, z něhož š lehají ohnivé plameny. Také dlouhé stříbřité jiskření
kolem letícího ohně, kymá cejícího se té ž jako listí ve větru, bylo
vidět v celé dé lce Mlé čné drá hy. Rychlost tohoto jevu byla jako
rychlost kopí a kouř se š ířil vůkol, zanechá vaje za sebou velkou a
viditelnou stopu, jež si podržela svůj tvar i barvu dlouho poté , co
oheň dolé tl až k Arles do míst zvaných Kamenná cesta. Nato prudce
zabočil směrem k jihu na moře, zmizel v dá li a s ním i doprovodný
roj jisker podobný zá bleskům.
Dovolme Michaelu de Nostradamovi i pro tuto chvíli těšit se
věhlasu učené ho muže a zkušené ho astronoma.
Ponechme mu i jistou míru své prá vnosti rozeznat výjimečný
jev od běžných astronomických, vyskytujících se čas od času na
našich nebesích.
I8 7 I
PŘ ICHÁ ZEJÍ?
P Ř ICHÁ ZEJÍ?
Je totiž více než pravděpodobné , že se orientoval v nebeské
mechanice lé pe než prů měrný pozemšťan dvacá té ho století.
I pro ná s mů že být přelet letícího hořícího břevna v roce 1554
minimá lním problé mem, pokud uvá žíme uvedené vzdá lenosti a
změny směru. Až nesouměřitelněrychlejší byl však let v porovná ní
s neznatelným pohybem komet v reá lné m čase.
Relativněpomalý let, vzhledem k uvedeným vzdá lenostem, se
urychlí při představěrychlosti letícího kopí. Ohnivý objekt se mohl
odhadem pohybovat rychlostí od 140 km/ hod. výše.
Příliš rychlé a zá roveň neskonale pomalé v porovná ní se vším,
co mohlo beztrestnělé tat v té doběna nebeské bá ni.
Ale i ostatní prů vodní jevy naznačují všechno to, s čím se marněpotýká i dnešní Sisyfos, ale i jiní tutlalové z povolá ní.
Rozhodněse ná m naskýtá jedinečná příležitost nahlé dnout na
chvíli do způ sobů , jimiž Michael de Nostradam zpracová val některé ze svých prorockých veršů , aby ná s tak v dostatečné míře neprozřetelnězá sobil.
Jev, který Nostradam spatřil, zanechal v něm silný dojem a on
dospěl k logické mu zá věru, že to byl ú kaz sice zcela výjimečný,
nicmé ně natolik reá lný, aby nevyhnutelně vychá zel z přírodních
zá konů . Zá kon však nutněvyvolá vá možnost opaková ní té hož.
Pak tedy nezbývá , než očeká vat v budoucnosti stejný nebo podobný jev. A Michael de Nostradam neudělal nic jiné ho, než že
použil týchž slov v jednom ze svých prorockých čtyřverší.
Po velkých potížích lidstva vzá pětí ná sledují další - ještěvětší.
Deště, krev, hlad, zbraněa ná kazy. Z nezná mé ho dů vodu označuje
Nostradam za jednu z pohrom i mlé ko. Zřejměmlé ko obsahující
blíže neurčené jedy.
Zbraněsouvisející s ná kazami budou se vší pravděpodobností
bakteriologické . Dlouhotrvající deštěa ná sledný hlad umocní krvavé ná silí.
V té doběse na nebi objeví oheň, uhá nějící v dlouhých zá blescích a zá ření. Podivný jev bude ú zce souviset s těmi největšími
potížemi. Francouzský termín „courant“ lze přeložit i jako
„prozrazené tajemství“. Pak by poslední řá dek verše zněl velmi
zajímavě:
„Na nebi viděn oheň, prozrazené tajemství uhá nějící v dlouhé m
jiskřivé m zá ření.“
Jaké že „tajemství“ před ná mi skrývají strá žci „utajovaných
skutečností“? Zá řící oheň, jiskřivěsvěté lkující a netečněuhá nějící
po obloze? Novou zbraň, nebo stroje nezná mé entity, jež se beztrestněprohá ní po naší nebeské bá ni, či spočívající v tajných sejfech pod filmovým označením „X - Files“?
Centurie II./46
Apres grand trouble humain plus grand´s
Le gräd Moteur les siecles renouveuelle, (appreste),
Pluye, sang, laict, famine, fer & peste,
Au ciel veu feu, courant longue e(f)tincelle.
Po velkých potížích člověčenstva ješ tě větš í.
Setiny stupně hybatel staletí obnovuje (upravuje),
Deš tě, krev, mlé ko, hlad, železo a ná kazy.
Na nebi viděn oheň, proudící (uhá nějící) dlouhým jiskřením
(zá řením).
I8 8 I
7. srpna 1566 se nad Daselem ve Švýcarsku objevily podivné
černé lé tající koule dokumentující lidské mezery ve vzdělá ní...
I8 9 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
Centurie IV./ 43 - Nostradam
Seront ouye au ciel armes battre,
Celuy au me(f)me les divins ennemis.
Voudront loix sainctes inuiftement debattre.
Par fraude et guerre bien croyans a mortinis.
Na nebesích bude možno slyš et bitevní vřavu
samotných božských nepřá tel.
Budou se přít o zá kony svaté (smlouvy).
Skrze podvod a vá lku dobří křesť
ané mrtví.
Ukáž ímísto Kristova utrpení
Presages 83 - Nostradam
En debats Princes & Chrestié nté e(f)meuë.
Gentils e(f)tranges siege á Christ mole(f)té .
Venu tre(f)mal prou bien mortelle veuë.
Mort Orient, peste, faim, mal traité .
Po debatá ch vlá dců a křesť
anů (velké ) pobouření.
Pohanš tí (vzneš ení) cizinci uká ží místo Kristova utrpení
přichá zející trojstěnnou sítí, velmi skutečný - krutý výjev.
Smrt Orientu, ná kazy, hlad, zlá smlouva (cesta).
Pohanští (gentils - archaické označení pohanů ) blíže nezná mí
cizinci uká ží nejmenovaným vlá dců m obraz posledního Kristova
utrpení. Obraz ukřižová ní bude přichá zet trojstěnnou sítí (tremal,
tremail, tramail - trojstěnná síť - rybá řský termín) a bude až neuvěřitelněskutečný .
Stane se tak tehdy, až v Orientězavlá dne smrt, ná kazy a hlad.
Tehdy bude stvrzena zlá smlouva.
Vlá dci budou o celé zá ležitosti informovat některé představitele
církví a zpochybní zejmé na texty Nové smlouvy. V celé problematice však sehraje dominantní roli spíše zlý ú mysl, než zá jem cokoli
solidněvysvětlit. Po debatá ch vlá dců a církevních hodnostá řů zavlá dne pobouření.
I9 0 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
„Prostý“ lid bude z té to informační hry o bytí či nebytí křesťanské víry vytěsněn pečlivěpřipravenými jakýmikoli krizemi a hlupá ci začnou tušit, že nadchá zí jejich zlatý věk.
Michael de Nostradam ná s opětovně varuje před tajemnými
cizinci, kteří mohou být nezná mými bohy, vnějškem připomínajícími lidské bytosti. V několika svých prorockých verších postupně upřesňuje svoji vizi o nezvaných ná vštěvnících přichá zejících z hluboké ho vesmíru, jejichž ú mysly nejsou, vzhledem k
pozemšťanů m, nikterak přá telské .
Jednoho dne sestoupí z nebes, aby ozná mili zdecimované mu a
sterilnímu lidstvu, že vše mají pod kontrolou. Na Zemi se v té době
objeví androgyni - dvojpohlavní bytosti „stvořené “ na nedaleké m
vysoké m nebi. V té doběbude již otupena jaká koli nevraživost lidí
proti jakýmkoli „sexuá lním“ ú chylká m.
Vše bude pečlivěpřipraveno kampaněmi za uzá konění homosexuality.
Je možné , že androgyni Michaela de Nostradama jsou totožní
nejen s „vybranými a svatými dětmi“, které v souladu s apokryfní
Enochovou knihou sestoupí z nebes, aby se „spojily“ s pozemskými
dětmi, ale i s hybridy vytvořenými šílenými genetickými pokusy
venkovní entity.
Nicmé něnic není v té to oblasti jisté .
Zneužití víry rekonstrukcí obrazů minulosti, či zaznamená ní
skutečných dějů ?
Toť otá zka.
Na druhé straně, nikoli technicky nemožná . Jakkoli pro ná s
nepřijatelná a šokující.
Nedělejme si rovněž iluze o tom, že ti, co ná s pravidelnězá sobují informacemi o zelených mužících s tykadé lky hovořících
plynněněmecky, o marťanká ch postrá dajících ňadra, ale i o nebývalé spokojenosti obyvatelstva s vlá dou, jež nechala rozkrá st vše,
co se rozkrá st dalo.
Přesnětyp těch, kteří kdysi poučovali, jak nejlé pe hajlovat, aby
vzá pětí oslavovali komunistické vlá dce.
Těm, kterým tolik vadil a stá le vadí Dr. Beneš.
Možná že přijde den, kdy se budeme muset omluvit i za to, že
stá le ještěmluvíme česky a Vltava proté ká Prahou.
I9 1 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
S ú spěchem lze tedy pochybovat o tom, že by ná s byli prá věoni
ochotni pravdivěinformovat o čemkoli dů ležité m.
Tedy i o setká ní „vlá dců “ světa s nezná mou vesmírnou entitou,
jež uká zala holografické snímky posledních okamžiků protagonisty
Nové ho zá kona.
I když...
V roce 1989 spatřil světlo světa dopis Miltona Williama Coopera adresovaný sená tu Spojených stá tů . Jakkoliv se jeho obsah
jeví jako více než blá znivý, nehovoří o ničem, co bychom nemohli
konfrontovat se skutečnými udá lostmi, objektivněse podobajícími
tomu, o čem William Cooper hovořil.
Je to podivné .
Ještěpodivnější jsou jeho tvrzení, že mimozemci uká zali všem
přítomným pozemšťanů m dokumentá rní snímek ukřižová ní Krista a
poslé ze prý potvrdili i pravdivost některých proroctví.
Jakkoli neuvěřitelné , až blá znivé tvrzení Williama Coopera se
stá vá postupem času čímsi, co začíná nepozorovaně prolínat lidskou společností s prokazatelně negativními dů sledky. A je opět
lhostejné , že Cooper měl přístup k mnoha tajným dokumentů m.
V té to souvislosti nebude jistěnezajímavé připomenout vá žené mu čtená ři příběh, jenž osciluje na stejné frekvenci - „uká ží ukřižová ní Krista“.
Protagonisty onoho zdařilé ho příběhu mají být benediktinský
mnich Alfredo Pellegrino Ernetti a katolický kněz Agostino Gemelli, ale i další nejmenovaní vědečtí pracovníci.
Oba dva fundovaní teologové zcela hříšněa nezvykle pragmaticky, kdesi v milá nských laboratořích skrývali přístroj, jenž jim
umožnil vyvolá vat nejen zvuky, ale i reá lné obrazy pochá zející
ú dajněz minulosti.
Jednou z vyvolaných projekcí dob dá vno minulých mělo být
prý ukřižová ní Krista.
Ačkoli je nadmíru sporné , zda by něco podobné ho vatiká nští
otcové vů bec připustili, natož sponzorovali. Nicmé něse zdá , že se
někdo stá le snaží hovořit na stejné té ma.
V prů běhu našeho století byly zaznamená ny jevy, jež svým
obsahem nečekaně silně zasá hly široké spektrum populace, např.
zjevení ve Fatiměa Medžugorji (viz předchozí díly).
I9 2 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
Zcela jistěse jedná o setká ní s mimozemskou entitou, doposud
však není jasné , jaké síly jsou vlastněve hře.
A to je v období Velké ho tutlá ní reá lné ho fenomé nu zvané ho
U.F.O. více než na pová ženou.
Za velmi poučné lze považovat i neutuchající snahy zavedené ho systé mu prosadit cokoli, co odporuje příroděa jejím zá konů m.
Ideálnípartnerka budoucnosti bude hodná, poslušná a umě lá!
Zprá va Č TK, DPA - srpen 1997
Washington
Partnerka hebká a poddajná jako ta nejkvalitnějš í dětská panenka. Navíc ji nikdy nebude bolet hlava, a když vztah ná hodou
přece jen ztroskotá , nezačne obtelefonová vat prá vníky, aby si zajistila co největš í odstupné a alimenty.
Tak vypadá představa japonských vědců a amerických sociologů. V té to souvislosti se rozvíjejí dva proudy.
První spočívá ve zkonstruová ní umělé ho člověka, tedy technicky dokonalé obdoby nafukovací panny.
Druhý ve zdokonalení virtuá lních technik, jež působí na lidské
vjemy a vytvá řejí tak umělou realitu.
Prototyp umělé „ ženy“ , která pochopitelně není z masa a kostí,
byl již údajně spatřen v Japonsku. Americký sociolog Jolyon Snell
dokonce pro tuto vizi budoucí lá sky razí nový termín sexbot - tedy
sex s robotem.
Také jeho futurologický kolega Kenneth Maxwell je přesvědčen, že lidstvo na své dlouhé cestě od dědičné ho hříchu v rajské
zahradě ke „ kybersexu“ stojí nyní v oblasti sexuality na prahu
nové revoluce, při níž budou prolomena vš echna zbývající tabu.
Podle Maxwella, který působí jako biolog na Kalifornské univerzitě, touží lidé netrpící žá dnými zá branami posouvat hranice
sexuá lního experimentová ní stá le dá l.
Vědci předpovídají technologickou revoluci, která způsobí,
že vibrá tory a dalš í současné tzv. sexuá lní pomůcky budou vyhlížet
stejně primitivně jako ná stroje z doby kamenné .
Jednou z možností bude podle Maxwella rozvoj interaktivních
elektronických sexuá lních vztahů, či dobrodružství. Ten bude ovI9 3 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
š em zá ležet na tom, do jaké míry se podaří elektronický přenos
hmatových, chuť
ových a čichových vjemů.
Snell zase spíš e spatřuje budoucnost v „ sexbotu“ - sexu s dokonalými roboty, kteří budou i š eptat své mu majiteli do ouš ka nejrůznějš í lichotky. Varuje vš ak, že tato technologie se může snadno stá t
ná vykovou, a mohla by ohrozit manželství, či dokonce povzbudit
muže vyzkouš et si homosexuá lní styk. Bude snad nová technologie
znamenat zá nik romance mezi dvěma živými bytostmi?
Vědecká genialita z možné ho konce světa.
Když nic jiné ho, tak jsme se z fundované ho pramene alespoň
dozvěděli, co za naše peníze na ná s „naši geniá lní vědci“, mimo
světových vá lek, koncentračních tá borů , sametových revolucí, hladomorů , klonová ní, eutanazií, ale i dalších netradičních zá bav, opět
chystají. Vše souvisí se vším. Někdy více, jindy zase mé něpřipomínají „vyná lezy“ vědecké ho světa sen Adolfa Hitlera o likvidaci
lidstva a počá tek vlá dy nepozemských nadlidí.
Je dokonce možné , že i on měl svá spojení s mimozemskou
entitou, jejíž pokusy se tolik podobají tomu, co praktikovali němečtí vědci v koncentračních tá borech.
Objevují se i „vědecké “ ná zory, že ženy budou sloužit pouze
jako pomocný materiá l při výroběhybridů a rodina bude odstraněna, neboť je energeticky příliš ná ročná .
Jednoho dne sestoupí na Zemi „nový nadčlověk“ vypěstovaný
společně s mimozemskou entitou. Již dnes je nutné „osvětovou
činností“ připravit vše potřebné .
Zdá se, že novodobí janičá ři jsou šoková ni takovým detailem,
že vedle mužů žijí na té to planetěi takové zvlá štní bytosti, jakými
ženy bezpochyby jistějsou. Na rozdíl od ná s, kteří si již na tuto
eventualitu zvykli natolik, že podezření o nepostradatelnosti žen na
té to planetěse dlouholetými zkušenostmi blíží té měř jistotě.
Ř íká m té měř, neboť zvlá štěv posledním období ná s „televizní
pravdy“ přesvědčují o tom, že ženy nejsou tak nepostradatelné .
Slavnostní prů vody ověnčených a našminkovaných homosexuá lů
pochodujících městy i našimi televizními obrazovkami mají být
zřejmětím pá dným dů kazem, že se příroda tragicky zmýlila prá vě
v tom okamžiku, kdy muže i ženy obdařila vzá jemnou sympatií.
I9 4 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
Tvů rci nové ho systé mu se nyní všemožněsnaží pomocí nových
zá konů eliminovat toto malé nedopatření na ú nosnou míru. Ženy
tak musí překypovat dojmem nebývalé ho vykořisťová ní ze strany
muže a trpět neobyčejným zklamá ním nad jeho jakoukoli potencí,
přičemž - nejen ta finanční - zá visí na rozhodnutích systé mu vyvolá vajícímu pravidelné „objektivní“ stresové situace.
Ř íkají tomu „civilizační daň pokroku“.
Přirozené aktivity mužské populace jsou, nebo v blízké budoucnosti zřejměbudou, trestným činem nazvaným „sexuá lní harašení“. Ze své nicotné malosti připomíná m všem veliká nů m televizních obrazovek, že přirozené mužské aktivity klesají či stoupají
přímo ú měrnětomu, co žena dovolí a co si skutečněpřeje.
Mladí mužové jsou naopak vychová vá ni pornografickými časopisy k představá m, jež o něco později mohou vyvolat stres a panickou hrů zu místo přirozených aktivit. Rodinný život se tak postupně stane zbytečným přepychem. Budoucí matky stá le častěji
prostřednictvím mé dií „nabývají“ emancipované ho dojmu, že otec
jejich dítěte se stá vá v jisté m okamžiku zbytečný a neú nosněenergeticky ná ročný. A systé m se činí seč mu síly stačí, aby žená m,
poučeným o nedostatečné mužnosti svých protějšků , dal za pravdu.
Otcové se tak obratem ruky mění na svými dětmi nená viděné
zlo, přispívající více než spoře na „rodinný“ rozpočet. „Potulní“
bývalí otcové se pak lehce stá vají žá danými milenci jiných žen,
které ještěnedospěly do kýžené ho stadia pozná ní, že jejich vlastní
manžel není tak výkonný jako jejich nový milenec či vibrá tor.
Ano, rozumím tomu tak, že silná a velká rodina je silná i ekonomicky, a tedy relativněnezá vislá na politické zlovů li systé mu. Je
to té ž poslední bašta demokracie, jež ná m nakonec zbyla.
Obtížněkontrolovatelná - zvlá štětehdy, nefungují-li odposlouchá vací zařízení, či onemocněla-li „domovní dů věrnice“, nebo jiná
„zá konná “ a odpovídající zařízení. Je možné , že zdravá rodina
dohá ní jisté samozvané vlá dce až k nepříčetné zuřivosti. Tvá ří se
sice přitom vznešenějako moudro samo a přesnětak ustaranějako
indiá nská babička při vydělá vá ní ků ží, avšak skrytěa tvrděpracují
na podivných zá konech zavedené ho systé mu věcí.
Vraťme se však zpět k Nostradamovi (přesněji k výňatků m
z připravované knihy s pracovním ná zvem „Krá l propastí francouzI9 5 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
ské ho proroka Michaela de Nostradama“). Krá tce před tím, než
sestoupí androgyni na tuto planetu, budou vlá dci a stá tní ú ředníci
financovat projekt bakteriologických zkoušek na vězních. V té doběbudou podle Nostradama oslavová na zveřejněná tajemství nejen
mezi mužem a ženou, ale i „upocená pá ření ve třech“. Soudci a
zá konodá rci vytvoří děravé zá kony, jež umožní zlegalizovat postupněi homosexualitu.
Vzá pětí postihne mladé ženy neobvyklá ná kaza.
Presages 82
Peres & Meres morts de deuls infinis.
Femmes a deul la pestilente monstre.
Le Grand plus n´e(f)tre tout le monde finir.
Soubs paix, repos & trestous a l´encontre.
Otcové a matky v hluboké m zá rmutku.
Ženy zarmouceny nestvůrnou ná kazou (morovým zá pachem).
Větš í nebude do konce světa.
Nečekaný mír, pokoj a rohaté kozy.
Ná kaza, jež hluboce rozesmutní zejmé na otce a matky. Jejich
děti budou postiženy tou nejhorší pohromou, jaká na Zemi nebyla a
nebude až do konce světa. Pravděpodobněpů jde o ná kazu postihující zejmé na mladé ženy. Rohaté kozy jsou neřešitelným problé mem. Zřejměse ale nebude v té doběkonat žá dný hladomor, a tak
se dožijí i svých rohů dříve, než poslouží jako potrava.
Presages 130
Mort, maladie aux jeunes femmes, rhumes
De te(f)te aux eux. Malheur marchands de terre.
De mer insau(f)t femmes mal vin par brumes.
Prou huile, trop de pluye, aux fruits mole(f)te guerre.
Smrt, nemoc mladých žen, katary (zá něty)
hlavy a očí. Neš těstí obchodníků země.
Moře smradlavé - ženské zlo skrze husté mlhy.
Hodně oleje, příliš mnoho deš tě, na ovoci hniloba vá lky.
I9 6 I
UKÁŽ Í M ÍS T O KR IS T O V A UT R P E N Í
Zcela evidentněse jedná o ú tok na nejplodnější skupinu žen.
Zvlá štní epidemie přinese obchodníků m velké nepříjemnosti, neboť
zdroj ná kazy bude, vzhledem k věkem vymezené skupině obětí,
hledá n mezi těmi produkty, jež používají jen mladé ženy.
Nostradam tvrdí, že nemoc je dů sledkem znečistění moře a
husté mlhy - možná smogu. Další možné příčiny vidí v příliš častých deštích a zejmé na ve hniloběna ovoci - způ sobené vá lkou.
Chemickou vá lkou?
Vlá dci decentněmlčí, mlčí i stá tní apará t. Rovněž vědci a lé kaři
řeší jiné neodkladné zá ležitosti. Svět polopravd a lží?
Presages 138
Les ennemis secrets seront emprisonnez:
Les Rois & Magistrats y tiendront la main feure
La vie de plusiers. Santé , maladie eux, nez.
Les deux grands s´ en iront bien a la male heure.
Nepřá telské tajemství bude odtajněno - vyzrazeno:
Krá lové a (stá tní) úředníci a jejich š pinavé ruce
(mají) několik životů. Zdraví (zdravotní stav), ná kaza očí, nosu.
Obě velké (instituce) budou dlouho vzdá leny zlé hodině.
Tajemství ná kazy bude odhaleno. Vlá dci a odpovědní stá tní
ú ředníci patří, jak jinak, mezi „hroší ků že“. Ná kaza očí a nosu však
stá le trvá a vlá da se tvá ří, že se vlastněnic neobvyklé ho neděje.
Presages 131
Prisons, secrets ennuis, entre proches discorde,
La vie on donnera, par mal divers catarrhes.
La mort s´en enfuivra poison sera concorde.
Frayeur, peur, crainte grande, voyageant l´airra d´arres.
Vězni, tajemství otravy, blížící se nesoulad,
život ustanoven, vůči zlu rozmanitá (různá ) očista.
Jed a ná sledná smrt budou ve svornosti.
Hrůza a strach, velké zděš ení, cestová ní prostorem
(vzduchem) Marsu (zastaveno - arret).
I9 7 I
UKAŽÍ MÍSTO KRISTOVA UTRPENÍ
Ona tajemná ná kaza žen bude dů sledkem použití chemické či
bakteriologické zbraněvyzkoušené na vězních. Smrt přichá zí zcela
neodvratně- krá tce po vdechnutí jedu - a jediněrů znorodá prevence je ochranou.
Život mnohých je tak zcela podmíněn tímto faktem. Všechny
jímá strach a hrů za.
Den velké ho protektora se blíží. „Starý a Nový zá kon bude
odstraněn a spá len. Tehdy se sá m Ďá bel stane Antikristem,“ říká
vzá pětí Nostradam.
Pohlé dnu-li na neproniknutelný a dusivý smog za okny a vzpomenu-li si na geniá lní novinové člá nky o tom, že český smog není
vlastně smogem, ale i na televizní pravdy o stá le lepšící se ekologické situaci, pak mi nezbývá nic jiné ho, než považovat silný a
všudypřítomný puch pá lených pneumatik za neobvyklé požehná ní,
jež „demokratické “ vlá dy udílejí, čas od času, svým poddaným.
V opačné m případě by se totiž jednalo o pravidelnou chemickou vá lku se zá měry, jež by potěšily i toho největšího a nejzuřivějšího nepřítele lidstva.
A slouhové systé mu?
Ti nepotřební se udusí společněs ná mi.
Uká ží utrpení Krista.- Pokud
by u tzv. Turínské ho plá tna
neš lo o otisk lidské tvá ře se
stopami po raná ch a hrotech
trnů, ale o malbu nezná mé ho
autora (jak tvrdí mnozí oponenti), pak by se malíři jako
jediné mu na světě podařilo
namalovat dokonalý negativ
originá lu. Reprodukce představuje filmový negativ plá tna,
což je tedy pozitiv původní
tvá ře.
I9 8 I
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
T isíce pravd a úh lù poh le d ù je ne jvìt
ším úskoke m sy st
ém u z h loub i svépø iroze nost
i ne ná vid ìjícíh o
pravd u.
A b lá znovst
ví m anipulace s výpovìïm i b lá znù
vy t
vá ø e jí pak živnou pùd u d oh ad ùm a m y st
ifikacím ,
je ž zave d e ný sy st
ém ne je n ne skrývanìpod poruje ,ale
i rad ost
nìvít
á.
A utor
Tisí
cihla vý dra kbez tìla
P ok ud h ov oøím o U .F.O .,pa k m ám na m y slipouz e ty jev y a
objek ty ,o nich ž jsem ,po letech poz or né h o sledov ání toh oto fenom é nu z pùsobem „na v la stní oèi“,stopr ocentnì pøesv ìdèen,že jim i
sk uteènìjsou.
J
inou otáz k ou je,z da se jedná o pr ojev m im oz em sk é entity ,
pr oblem a tiku únosù,èia k tivity jiné h o dr uh u.Z de nem ám ta k ov ých
z k ušeností.M é infor m a ce v té to obla stijsou v ìtšinou pouz e z pr ostøedk ov a né .A pr oto je nutné posuz ov a t v šech ny m é úv a h y v té to
obla stipøísnìv té to r ov inì.
N icm é nì,v z h ledem k e sk uteènosti,že se dr tivá èást pøedsta v itelù v r ch olné h o v ìdeck é h o a politick é h o m a na g em entu té to pla nety
nech áv á z a pír a t,je-liøeè o U .F.O .,a na v íc um lèuje z cela pr im itivním z pùsobem sv é oponenty ,nez býv á nic jiné h o,než pov a žov a t
celou z áležitostz a v elm iv ážnou.
M usím e tedy suše k onsta tov a t,že se na sv é politick é a v ìdeck é
pøedsta v itele nem ùžem e v žádné m pøípa dì spolé h a t,nebo jsou to
pr áv ìoni,k do s nám ih r a jíneèistou h r u.
J
sem pøesv ìdèen io tom ,že je neom luv itelným h a z a r dem nena slouch a ttìm ,k teøíh leda jípom oc a por oz um ìní,nebo jsou v elm i
tìžce fr ustr ov ánisv ým iz ážitk y ,jež z a ur èitých ok olností sk uteènì
m oh ou býtz r ca dlením nepøíjem né h o setk ánís nez nám em .
Z toh oto dùv odu jsem sebr a l z by tk y sv é z tr a cené odv a h y a pok usím se odpov ìdìt v šem tìm ,k teøí cosipodobné h o pr ožilia neI9 9 I
TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
m oh ou na sv é tr a um a na lé z t odpov ìï a niv uèených k nihách ,a niu
odbor ník ù specialistù.
N ejpr v e je nutné ,døív e než sipøiznám e „tv r dou r ea litu“,str uènìpotv r ditnìk olik fa k tù.
N a otáz k u,z da jsou tech nick o-fy z ikální jev y ,jež jsou bìžnì
oz na èov ány z a U nidentified Fly ing O bjects -U .F.O .,sk uteèností,
existuje pouz e jediná odpov ìï .
A no.
J
sou ty to jev y v ýr a z em tech nick é úr ov nì m ožné m im oz em sk é
for m y života ?
M noh é z pøíz na k ù,a le ilog ick ých a k tivit,h ov oøí jednoz na ènìo
tech nice pøev y šujícípoz em sk é m ožnosti.
V e sv ých úv a h ách nev y luèujiz 9 0 % m ožnost,že se jedná o
m im oz em sk ou entitu.Z býv a jících 10 % poch y b jde pa r a doxnì na
v r ub infor m a cím o únosech ,jež nejsou m noh dy pr o m ne ta k docela
pøijatelné .J
e té ž m ožné ,že sipodv ìdom ì pøipr a v uji„ústupov ou
cestu“ a pøipisujiz býv a jící pr ocenta silám ,jež jsou popisov ány v
bi-blick ých textech .
L z e pok láda t tv r z ení o únosech èijiných nepøíjem ných a k tivitách m im oz em sk é entity z a r eálné ?
V z h ledem k èetnostiz pr áv pøich áz ejících z celé h o sv ìta ,z ápisùm v e sta r ých k r onikách ,nìk ter ým v elm ispor a dick ým pr ojev ùm ,
jež by ch m oh l v elm iv z dálenì oz na èit z a v la stní setk ání tøetíh o
dr uh u pr obíh a jící tentok r áte v dosta teènìbez peèné v z dálenosti,a le
ik e z k ušenostem s m ech a nism y dez infor m a èních k a m pa ní v obla sti
U .F.O .,nem ám pr oè by ch nev ìøil èlov ìk u,jenž nikdy nic neuk r a dl,
nikoh o nez a v r a ždil,nic nev y tunelov a l,nenílstivým politikem a tìší
se pr ùm ìr né m u z dr a v ív r ám cim ožnostíexh a látov é spoleènosti.
P r oè nev ìøittom u,k do sv ojísdílnostív íce z tr a tí než z ísk á?
A le ito je v elm ipouèné a h odné pov šim nutí.N ebo itento fa k t
dok um entuje m ech a nism y r epr esivníh o sy sté m u,jenž sna d již -jak
doufám - neupa luje,nicm é nì dáv á jasnì na jev o pr ostøednictv ím
„stádov é h o pudu“,k de jsou v y ty èené m ez e.
J
edno je jisté .Ø a dov ý obèa n,jenž siponech á pr o sebe v še,co
sy sté m v ìcí m lèk y pov a žuje z a nepøípustné z v eøejnit,se nev y sta v uje žádné m u nebez peèí.M usí v ša k m lèet ina sv é m pr a cov išti,nebo
I 100 I
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
nikdy nikým nev y slov ená „z tr áta dùv ìr y “ jeja utom a tick y m ùže
pøesunoutna v edlejšík olejz v a nou „neúspìšná m a r nost“.
B oh užel,tom uto sy sté m u pøich áz í v h od k om er cializa ce celé
z áležitosti.
A pr áv ì ona v elm ifundov a nì z a stoupí nov ináøsk ý m a r a sm us
ty pu „M a r a nk y nem a jí pr sa “.N a m ísto osv ìty pa k seh r áv á sm utnou
r olik v a lifikov a né h o dez infor m átor a .
J
iným v elm idùležitým neg ujícím fa k tem h ov oøícím v nepr ospìch unesených ,je ta sk uteènost,že siv la stnì v pøev ážné v ìtšinì
nic z e sv é h o setk ání s cizor odou entitou nepa m a tují.V ešk er é i
nfor m a ce z nich pov ìtšinou v y ždím a l pøir eg r esní h y pnó z e odbor ník
na jiné z áležitosti.
N y ní to,co pov a žujiz a nejdùležitìjší. P ok ud se dov edem e
v cítit do bez na dìjné bez m ocnostiby  jediné h o neša stník a ,jenž by l
sk uteènì unesen,se v šem i v y plýv a jícím i z nám ým i dùsledk y ,a
spoleènost odm ítá jeh o pr a v divé infor m a ce jak o pr ev entivnìscestné ,pa k a nion,a nijeh o r odina již nikdy plnì nepocítí pr a v divost
lidsk é sounáležitosti. T ím sidov oluji,z e sv é uboh é h lubok osti,
podotk nout cosio cestì k V elk é m u pr ùšv ihu.N ebo to není jediný
z pùsob,jím ž sy sté m v ìcí dùm y slnì a pr oz ír a v ì fr ustr uje obèansk ou spoleènost.
J
a k z jedna t nápr a v u,k dy ž z cela ch y bí z ájem na pr a v ov a t tisíce
jiných ,podsta tnìim enších pr ùšv ihù,jež není pr oz ír a v é pov a žov a t
z a pr ùšv ih.
N ez býv á,než uz a v øít tuto úv a h u k onsta tov áním ,že v šich niti,
co by lifr ustr ov ánisv ým neuv ìøitelným z ážitk em a v z ápìtí išok em
bez m ocnostiz pr og r a m ov ìpøipr a v ené h o nez ájm u spoleènosti,jsou
bez na dìjnìsa m i.
Spoleènost odm ítá,z e z cela poch y bných dùv odù,r espek tov a t
jejich nez a da telné pr áv o na opìtov a ný pocit na h la s pr ojev ené sounáležitosti. J
e jistì v elm iz lé být bláz nem . A v ša k nesnesitelnost
pocitu být z a øaz en do té že for m a ce jen pr oto,že k dosiom ez il,èi
stále om ez uje m oje pr áv a ,bez m ožnostiodv olání -to je,nebo spíše
m ùže být,doslov a tou nejstr a šnìjšíživotníz k ušeností.
J
e m ožné ,že sy sté m v ìcí k a lk ulov a l,ta k jak o s pr odloužením
dùch odov é h o v ìk u,ise sm r tí.M r tv í totiž již nek oušou a nem oh ou
sina nic stìžov a t.
I 101 I
TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
Sm utné tv r z ení o pocitu osa m ocení.V obla stiU .F.O .a únosù to
pla tí nìk olika násobnì,nebo pøi setk ání s nez nám em ,jež oficiálnì
nesm í existov a t,se nejedná o nic m enšíh o než o by tí,èineby tí lidsk é h o spoleèenstv í,ta k jak jsm e h o doposud a k ceptov a li.
Sám pr o sebe,a le ipr o sv ìdectv í pr otisy sté m u,z a z na m enáv ám
v še,co jsem v idìl.
P or ov náv ám spa tøené s tím ,co jsem èetl,se sna h ou pr a v divì
pojm enov a t a poch opit.J
sem siplnì v ìdom z lé h o úm y slu,jenž
k dy sir oz táh l sv é sítìa pøesv ìdèuje nás o v ýh odách spr áv né h o k r ok u tím pa tøièným sm ìr em .J
e to v ša k uboh á na bídk a ubožák ù s v izí
v irtuálnír ea lity .
P ok ud se v ša k nem ýlím ,pa k lz e z a bít tisícihla v é h o dr a k a bez
tìla jen v elm iobtížnì.
A le ito je v e v šech sm ìr ech v elm ipoz or uh odné .
R oz støíh ám e-lilibov olný obr a z na libov olný poèet pr oužk ù a
složím e-lijejopìt ta k ,že k a ždý dr uh ý,tøetí,èin-tý pr oužek v y nech ám e,z ísk ám e cosi,co bude pùv odní obr a z -or iginál -stále pøipom ína t.N ejv ìtší podobnostidosáh nem e teh dy ,jestliže bude poèet
pùv odních pr oužk ù co nejv y šší.
P odobnì m ùžem e postupov a t ipøisk ládání fr a k tálù h ov or ov é
øeèi.Složením útr žk ov itých a úseèných odpov ìdí dlouh odobì sledov a né h o objek tu lz e z ísk a t dílèí pøeh led o tom ,èím se objek t z a býv á a jak é m á cíle.
P osoudit z ám ìr y stále h y potetick é entity ,k ter á,jak se z dá,
dlouh odobì oper uje v obla sti,již by ch om m ìlilog ick y stále ještì
pov a žov a t z a sfé r u na šich životnì dùležitých z ájm ù,bude v elm i
obtížné .Sna d ipr oto,že sna h a v še ututla t m ùže být pøíz na k em nedobr é h o úm y slu.
Sesta v m e tedy v šech ny dílèí a stìžejní poz na tk y o m ožných
pr ojev ech (
stále ještìh y potetick ých )m im oz em cù s v ìdom ím ,že se
jedná o infor m a cisloženou bez èa sov é náv a z nosti(
neh r a je v tom to
pøípa dì žádnou r oli) a že její v ìr oh odnost je,pøípa d od pøípa du,
r ùz ná.
1.P r v ním a nejv íce šok ujícím fa k tem je r oz por m ez iobjek tivní
r ea litou existence tech nick o-fy z ikálních jev ù a z ám ìr em popøít v še
z a jak ouk oliv cenu.
I 102 I
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
Z de není o èem disk utov a t.T ento pr oces m ùže být nek la m ným
z na m ením :
a )že se již r oz h odnì nejedná o bláh ov ou sla bom y slnost.T a se
oèek áv á spíše z e sm ìr u nov ináøsk é g eniality ,jež v ždy pom áh a la
bestiina noh y ;
b)nek om petence souèa sné h o poz em sk é h o m a na g em entu,a  již
sisám øík á jak k oliv.N ebo a  je jak k oliv sk r y t;
c) sa m ov olnì postupující dez integ r a ce sy sté m u,o nìm ž se
sna žím e sa m isebe pøesv ìdèit,že je lidsk ou civiliza cí;
d)m ožné h o pr ùniku m im oz em sk é entity do pøiøaz ených spolupr a cujících str uk tur ,jež se dez integ r a cí stáv a jícíh o sy sté m u sta nou
postupnì dom ina ntním ia ur èujícím i.P a k by by l cíl tìch to sna h
nespor ný a leh ce definov a telný.Z la tý v ìk lidstv a se obejde bez
lidstv a .T o,co po nás z ùsta ne,bude tìžce z nièená pøír oda ,nìk olik
šílencù v podz em ních pev nostech -a pár seth y br idù a m uta ntù.
2 .D r uh ým fa k tor em ,k ter ý nelz e r oz um nì popøít,jsou polní
obr a z ce,jež z cela ur èitì nez plodila r uk a v ždy pøipr a v ené h o h lupák a .L og ika celé z áležitostije úz ce spjata s celou nev y jasnìnou situa cík olem pr og r a m ov ìuta jov a né h o cíle pok usù U .F.O .
3 .Ca ttle a nd P eople M utila tions Sy ndr om -nález y la bor a tor nì
z oh a v ených z v íøat a lidí.P øíz na k y h ov oøí io v ivisek ci-pitv ì z a
živa .T a k é tento fa k tor pa tøím ez ih m a ta telné pøíz na k y .
4.Ú nosy v z or k ù lidsk é popula ce:
a )ur èujících ty pù pr o g enetick ou spolupr áci.P øev láda jící èást
tìch to poz em sk ých nositelù m im oz em sk ých z ásob náh r a dníh o g enofondu býv á v ìtšinou v r ácena z pìt do sv é h o pøiroz ené h o pr ostøedí
a pr ùbìžnì poz or ov ána a tøídìna podle sy sté m u,jeh ož cíle jsou na
h ony v z dáleny na šim pøedsta v ám a tužbám .
D a lším objek tem z ájm u jsou g y nek olog ick é pr oh lídk y ,odebír ání tk ánìz dìloh y ,sondy do v a jeèník ù a odebír ání v a jíèek ,um ìlé
oplodnìní a následné v y jm utí plodu,odebír ání tìlních tek utin,a le
im lé k a tìh otných žen.
P oz or nost v té to podivné h øe pa tøí im užsk ým poh la v ním or g ánùm .
I 103 I
TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
O debír ání sper m a tu je sa m oz øejm ostí.A to v še iu z cela nedospìlých jedincù.J
a k é k oliv lidsk é z v y k losti,k ultur nost a sociálnícítìníjsou z a nedba telným nesm y slem ;
b)dìtí,k ter é se již nem oh ou v r átit a m oh ou seh r át z nám ou r oli
janièár ù;
c)jedincù sloužících pouz e k e z k oum ání a k z ísk ání èistì v ìdeck ých poz na tk ù o lidsk é v y ba v enosti,psy ch ice,a le ipocitov é
úr ov ni.J
edná se,co do poètu,o nejv ìtší v z or ek ,jenž je v ždy v r ácen
nepr odlenìz pìta s ním ž jak é k oliv da lšík onta k ty ustáv a jí.
V y šetøení netr v á dé le než dv a cet m inut.J
e z a m ìøeno z ejm é na
na a na tom iia funk cilidsk é h o tìla ,z ejm é na lýtk ov ých sv a lù,v šech
k loubù,páteøe,pr oh lídk u h r udník u,žeber a z a žív a cíh o ústr ojí.
P r oh lídk a je pr ov ádìna r y ch lým pok lepáv áním ,doty k y a v izuální
k ontr olou.
M é nì pøíjem né a ž nepøíjem né jsou detek ce r ùz ným ipøístr oji,
nástr ojia oper a ce.
K nim pa tøí z ejm é na odebír ání m oz k ov ých bunìk ,oèní tek utiny ,tìlních tek utin,v y šetøení a oper a ce v nitøníh o uch a ,m ech a nick é
z a souv ání k ov ov ých ,z øejm ì m onitor ujících pøedm ìtù do obla sti
sinusov ých k a nálk ù pod ok em ,do v nitøníh o uch a ,z ubù a td...
D om ina ntním a pr og r a m ov ì cíleným v ýz k um em je obla st r epr oduk ce. T a se soustøeï uje pouz e na tech niku a v še osta tní je
podr užné ;
d)lidí,k teøíse již nikdy na té to pla netìneobjev í;
e)tìch ,k teøí se sice v r átí z pìt na Z em i,a le již jen jak o nepotøebnýodpa d;
A v ša k poz or ! P r áv ì ta to èást fr a g m entù r oz sáh lých m im oz em sk ých a k tivitje boh uželinejm é nìpr ùk a z ná.
D r tivá v ìtšina m ožných poz na tk ù v y ch áz í totiž z h y pnotick é
r eg r ese.J
edná se o pr oces,jenž m á z k ušené m u psy ch olog ov ipom ocina v oditu pa cienta pøiz tr átìpa m ìti-a m né z ii-poh led z pìt.
J
a k da lece se v sa m otné m v ýsledk u pr om ítá úr ov eò sug esti
vních otáz ek psy ch olog a ,je da lším ota z ník em v h ledání pr a v dy o
únosech .
D a lším pr oblé m em je fa k t,že sta nete-lise obìtí ta k ov é h oto
m ožné h o únosu,jedná se o z cela m im oøádnou a ž h r a niènì str esov ou situa cia v y již nikdy nem ùžete být nor m ální.Sna d ipr oto,že
I 104 I
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
nebez peèí da lšíh o opa k ov ání v ám v a šim im oz em ští únoscipotv r dí
z pùsobem ,jenž se podobá spíše h r oz bì.
N ejv ìtším pr ùšv ihem pøih ledání m ožné pr a v dy je tv r z ení o
k om unika cim ez ilidm ia m im oz em sk ou entitou m a lých šedivcù.T a
pr obíh á na úr ov ni„h la sù v h la v ì“,nebo entita ,jež se pr ojev uje
ta k ,jak se pr ojev uje,postr ádá m noh é z toh o,co m y pok ládám e z a
nor m ální,a na opa k m á pøeby tek toh o,co m y pov a žujem e z a sci-fi,
nebo k ouz la pr ùm ìr né h o èa r odìje od k olotoèov ých a tr a k cí.
H la sy v h la v ì-to je sy ndr om ,jenž je v la stní té nejt잚í dušev ní
por uše - sch izofr enii. D estr uk tivní nem oci,k ter á v k r átk é dobì
z m ìní sv é h o m a jitele k nepoz nání.T en je pa k z cela poh lcen nesk uteèným sv ìtem ,jenž nem á s tím na ším nic spoleèné h o.N ení v ša k
z nám a nijeden pøípa d spoleèných h a lucina cí a sa m otní sch izofr enicise m im oz em ša nùm v y h ýba jí jak o èer t k øíži.M a jí totiž dost
v la stních pr oblé m ù.N y ní z r ùz ných v ýpov ìdí unesených obìtí sesta v m e fiktivní r oz h ov or m ez iobìtí únosu a h y potetick ým m im oz em cem ta k ,jak je z a z na m ena lir ùz ní psy ch olog ov é pøir eg r esní
h y pnó z e.N ejdøív e v ša k pøedsta v ím e m im oz em ce z v ìda v é h o:
T eï jsina øadìty .N ez r a ním e tì,budeš v poøádk u.
P r oè z la tá plom ba ?
P r oè r ov nátk a na z uby ?
O bì: Z jistìte sito sa m i,k dy ž jste ta k ch y tøí! (
N ásleduje v y øíz nutíèástidásní.)
P r oè u nìk oh o fa lešných r up?
P r oè nev idíte v ultr a fialov é m spek tr u?
O bì:N ejsm e h m y z .
Co je r ok ?
O bì: O bìh Z em ì k olem Slunce,r ok se dìlí na m ìsíce,dny ,
h odiny ,v teøiny .
M im oz em ec v iditelnìnepoch opil.
N ásledující pøíbìh dok um entující neutuch a jící m im oz em sk ou
z v ìda v ostopustíz v ìda v é h o m im oz em ce pouz e z dánlivì.
V le t
e ch 1982 až 1988jse m b y l svìd ke m m noh a pø e le t
ù oèivid nì m im oze m ských ob je kt
ù v ob last
i kole m O rlíka. V t
om t
o okam žiku zce la opom íjím svá noèní pozorová ní, ne b o ob sah ovì ne I 105 I
TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
souvisí s t
ím ,co ch ci ø íci,ale zam ìø ím se na zce la spe cifický pø ípad . V pø e vá žné vìt
šinì d e nních pozorová ní se je d nalo o sy st
ém y
t
y pu „ lét
ající košt
ì“,èi ch ce t
e -li - „ lét
ající kom e t
y “ (d osah ující
ne pø íliš vy sokých ry ch lost
í cca 80 -300 km / h od .). D vakrá tjse m
b y l svìd ke m okam žiku,kd y se le t
ící kom e t
a b ìh e m se t
iny vt
e ø iny
pø e kvapivì zast
avila. J ist
ì ne ní ná h od ou,že si k svém u parková ní
vy b rala m íst
o s výh le d e m na rušnou kø ižovat
ku je d né z t
ras ve d oucí z Prah y na Píse k. A t
ovžd y v pá t
e k a v ne d ìli,ve zce la konkrét
ní h od inu,kd y provoz kulm inoval.
Asi po je d né h od inì pozorová ní ne kone èné šòùry autod lét
la
ne t
uct
ová kom e t
a ne zúèast
nìnì d o d á lav a výšin,a t
ot
ak,že b ìh e m je d nése t
iny vt
e ø iny nab rala okam žit
ou ry ch lost300 km / h od .
O dpov ìï : M noh o let.B ude-lipotøeba ,na jdem e sik oh ok oliv,
k dek olia k dy k oli.
O bì:J
ak ?
Ž ádná odpov ìï .
O bì:J
a k dlouh o toh le dìláte?
O dpov ìï :T o se tìnetýk á.
N em ùžete nás z a sta v it.N epøesta nem e.
O bì:O dk ud jste?
O dpov ìï :Co na tom z áleží.
V té to souv islostisiv z pom ínám na jeden z nám ý pøípa d popisující r oz h ov or policisty s nez nám ým iv etøelcinov inov ìz a v edené h o ty pu „m a lý šedivec“,èich cete-li- se z v ìda v ým m užík em
„V elk é ok o“.
J
sistr ážcem toh oto sh r om a ždištì?
M áte z de tov ár nu na elek tøinu?
K èem u sloužísh r om a ždištì(
m ìsto)?
O bì:Co to se m nou dìláte?
O dpov ìï :V ša k v idíš.
O bì:K do jste? O dk ud pøich áz íte?
O dpov ìï : D en je u P ána jak o tisíc let a tisíc let jak o jeden den
(
citátz B ible).
O bì:O dk ud pøich áz íte?
O dpov ìï :K èem u tito bude?
O bì:P r oè to dìláte?
O dpov ìï : M ám e z odpov ìdnost.J
sm e str ážci.Sh r om a žï ujem e
lidsk ou for m u.L idstv o se sta ne ster ilní.
R ecy k lujem e duše.M usíto být,je to pr ospìšné .
Sestoupím e na Z em i,a le lidé z toh o budou m ítstr a ch .
T o,co poz or ujete,jsou na še dìtia jsou to iv a še dìti.J
sou to
dìtibudoucnosti.
P odív ejte se,jak jsou nádh er né !
J
e to tv oje dítìa m y je v y ch ov ám e.
O bì:Spíte?
O dpov ìï :V ždy ck y spím e.
V m noh a pøípa dech ,z v láštìpøed bolestivým ioper a cem i,uk lidòujím im oz em cisv ojiobì z a k lína dly nesolidníh o z uba øe.
N ebojse.Sna d by jsise nebál.N ebojse,nez pùsobím e tibolest.
J
a k se cítíš?
O bì únosu:N e m oc dobøe,pr oè m iubližujete?
Ž ádná odpov ìï .
O bì:Z ba v ím se v ás,jednou se v ás z ba v ím .
O dpov ìï :D obøe,udìlejto.
O bì:J
a k dlouh o toh le dìláte?
O dpov ìï :T o se tìnetýk á!
O bì:N em áte k tom u pr áv o.
O dpov ìï :M ám e pr áv o!
O bì:J
a k dlouh o to dìláte?
Ž ádná odpov ìï .
O bì:J
a k dlouh o to budete ještìdìla t?
I 106 I
N ásledující r oz h ov or pøedsta v í m im oz em ce m im oøádnì upov ída né h o:
N ení žádným ta jem stv ím ,že z dánlivì osv ìtov á èinnost m im oz em cù týk a jící se budoucnostina ší pla nety je v e sk uteènostipouh é
z jišov áníúr ov nìr ea k cípoz em ša nù na m ožnýz ánik pla nety .
J
a k o by z k oum a li,k olik pr áce ještì s nám ibudou m ít a jak á
úr ov eò spolupr áce na tom to libé m sk utk u,z e str a ny lidsk é h o h luI 107 I
TISÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
páctv í,je v ùbec ještì m ožná.U neseným uk a z ují obr a z y r ùz ných
k a ta str of,m ožná a tom ov ých v ýbuch ù,èièeh osi,o èem h ov oøí,že
to na Z em iv y buch lo: bílá m lh a z a h a luje v lev é h or ní èástiobr a z u
Z em i.P ostupnìz a k r y je jednu pìtinu pla nety .
O bì :T o se sta lo v J
a ponsk u z a dr uh é sv ìtov é v álk y .
M im oz em ec v iditelnìpøek v a pen,odpov í:N eby ljsina r oz en.
N ení to to,co se sta lo v J
a ponsk u,a le došlo k tom u v r oce,k dy
jsise na r odil (
v r oce 19 59 ),a sta ne se to opìt v budoucnosti,m ìsíc
pøed tv ým ièty øicátina m i(
v r oce 19 9 9 ).
B ude to v elk á k a ta str ofa .
J
e nutné z a pa m a tov a tsijm é na na psa ná na pa píøe.
J
e ta m v álk a .J
m é na budeš potøebov a t.M usíš sije z a pa m a tov a t.
Z em ì v y buch ne,m ìsta z m izí,h or y budou pa da t a Slunce v y h a sne.
A ta k k onèí r oz h ov or s m im oz em ša nem ,jenž m ùže být souèástí dez integ r a èníh o pr ocesu. J
eštì jednou upoz or òujiv ážené h o
ètenáøe,že tento k a ta str ofick ý scé náøje posk ládán z r ùz nor odých
v ýpov ìdí tìch ,k teøí tr pìlia m né z ií - èásteènou z tr átou pa m ìtia
nev y sv ìtlenou m ez er ou v èa se. V ýpov ìdi,nebo jejich pøev ážná
èást,by ly z ísk ány m etodou r eg r esivníh y pnó z y .
P ok ud m oh u støíz livì posoudit tv r z ení jistých na dšených pr opa g átor ù a teism u,že pr áv ìta to entita v enk ov ních pr edátor ù stála
v poz a díbiblick ých událostí(
jak sta r oz ák onních ,ta k v poz a dí N ov é
sm louv y ),v èetnì stv oøení èlov ìk a g enetick ým iúpr a v a m inea nder tálcù,pa k suše k onsta tuji,že se její jaz y k ,a le im or ální k odex,pov ážlivì z m ìnil.T r a g ick y by by ly postiženy nejen z na losti,a le i
pa m ì tìch to nov ých bùžk ù z ám ìr né nev ìdom ostia z lé h o úm y slu.
T o,co v y plýv á na pov r ch ,je pr a v ý opa k toh o,co sledují sk uteèní
a utoøiB ible -pov z neseníèlov ìk a lásk ou a poz náním .
T v r doh la v ì opa k uji,že posk ládání z cizených or g ánù šíleným i
g enetick ým ipok usy nez na m ená pr oces stv oøení.
T a k ov ý z pùsob pøipom íná spíše dok tor a M eng eleh o v nejlepších letech jeh o k oncentr áènick é k a r iér y .
I k dy ž na dr uh é str a nì biblick á E v a by la k upodivu v y tv oøena
z pùsobem ,jenž v elm ipøipom íná k lonov ání.
P ok ud a no,pa k to z cela jistì neby la h y potetick á entita z té to
k a pitoly . N eby l to a nipok outní m a r a sm us g enetick ých inženýr ù
I 108 I
TIS ÍCIHLAVÝ DRAK BEZ TĚ LA
pr a cujících na objednáv k u nez nám é h o a z cela jistìšílené h o k lienta ,
ov ìnèené h o pr a v dìpodobnìg ener álsk ým ir a tolestm i.
P ok ud by by ly v šech ny z pr áv y o nepøíjem né m pr ojev u v enk ov ní entity jen tr och u pr a v divé ,pa k nejv ìtší nebez peèí spoèív á
z ejm é na v e sch opnostiov ládnout m y sl ipøedsta v y èlov ìèíh o jedince ta k dok ona le,jak je jen m ožné .J
ednotlivé v jem y ,obr a z y idìje
jsou m onitor ov ány do m oz k u obìtiz pùsobem ,jenž nedáv á ša nci
r oz ez na t sk uteènost od fiktivních scé n.Z ár ov eò tech nika v y m a z ání
k onk r é tní èástipa m ìti-èásteèná a m né z ie -by um ožòov a la h r u,na
jejím ž k oncinení úniku.H m a ta telné v áleèné scé ny ,k dy obì únosu
je pr ota g onistou pøíbìh u s nez a m ìnitelným i a bez pr ostøedním i
pocity .J
a k o by by ly z k oum ány pocity str a ch u,bolesti,pojem z ách r a ny a sebeobìtov ání,a le istupeò a g r esivity .
M ileneck é scé ny ,k dy iten nejm enší pocit je m onitor ov án.
N icm é nì nepoch open.N epoch open z ùstáv á ijistý r ituál posloupností,bez nìh ož by by l v z ta h m ez idv ojicí dek la sov án na pouh ý a k t
m nožení.
T y pick ým pøík la dem je z k oum ání,co v la stnì z na m ená pocit
v iny v h r a niènísitua ci.J
istýCh a r les P a tr ic z Flor idy m ìlbýtta k ov é
tv r dé z k oušce podr oben.P øinoèní jíz dì sr a z il sv ým a utom obilem
m a lé dítì.B y la to neša stná událost,k dy m a lé dítìv bìh lo pod k ola
jeh o v oz idla .M už ok a m žitì z a sta v il a v y stoupil z v oz u -po dítìti
v ša k a nipa m átk y .Z cela r eálná v ize,se v šem ipr ùv odním iefek ty ,
by la fikcí-žádné dítìneexistov a lo.
V y v ola ný v jem posloužil m im oz em cùm ,k teøí m uže v z ápìtí
pøem ístilido nez nám ých pr ostor ,k e z k oum ání pojm u a pocitu v iny .
Z øejm ìje m noh o fa k tor ù,jež jsou sr oz um itelné pouz e v lidsk é m a
poz em sk é m r oz m ìr u.
Z toh oto poh ledu je v ša k m ožnost z neužití v ír y k la m ným iv iz em iv íce než nebez peèná.Sna d ipr oto,že ta to otáz k a je nejcitliv ìjšíh ned v nìk olika r ov inách .
R oz h odnì se nez da jí být pojm y „nez a biješ a nesesm iln횓 nosným pr og r a m em té podivné a cizor odé entity ,jež pr ov ádí inv a z ina
str ánk ách m noh a k nih.
T a k é denní r ea lita m á sv é nek la m né pøíz na k y toh o,že se m ístní
ša m a nia sa m oz v a ní náèelnícista lih øíèk ou sv é nev y z py ta telné z ba bìlostia jejich lžim ožným osudem té to pla nety .
I 109 I
BÍLÁ HORA
Č eské království - 23. kvě ten 1618
Udeřením dvaná cté hodiny, která temně z věže svatovítské dolů
hučela a nastá ní 23. května věš tila, objevila se strnulým zrakům
astrologovým ná hle na zá padní obloze, která ž doposud neproniknutelnou tmou zahalena byla, krvavá rudá zá plava, jež jakoby z jediné ho kruhu vyrůstaje, v obloucích vždy mocnějš ích po celé m obzoru se rozš ířila, v ostré hrany vybíhajíc, velkolepé mu vějíři se podobala. A v zá plavě té to se míhalo tisíce blesků a paprsků.
Krví a plamenem zvěstuješ osud ná š ? Plamenem a literou zapsá n a krvavým mečem vyryt tento straš ný den.
Josef Svátek
Bitva bělohorská
Bílá hora
Autorem motivu jedné z prvních poštovních zná mek, vydané
krá tce po vzniku Č eskoslovenské republiky, nebyl nikdo jiný než
sá m Alfons Mucha. Velké já sá ní nad malým uměleckým dílem
slavné ho krajana vystřídalo nemenší rozčarová ní. Dů vodem pobouření však nebyl Pražský hrad jako symbol české stá tnosti, nýbrž
zá řící koule, jež se vším všudy připomínala vychá zející, či zapadající slunce.
Skandá l - Mistr Mucha neví, že něco podobné ho není vů bec
možné . Další emise té že zná mky se již musela obejít bez onoho
sporné ho artefaktu. Cenzura nechala zmizet nežá doucí kouli, nicmé nějejí paprsky nadá le ozařovaly sídlo českých krá lů i v ná sledující zná mkové emisi. Ani ná hodou nebudeme malíře Alfonse
Muchu podezřívat z nedbalosti, či zá kladní neznalosti geografické
polohy Hradčan. Je nad slunce jasné , že východy a zá pady naší
životodá rné hvězdy ležely - a stá le prozatím ještěleží - mimo tuto
staroslavnou oblast české ho „nacionalismu“.
Co chtěl vlastněautor motivu vyjá dřit, zů stá vá utajeno, i když
jisté příznaky směřují do minulosti. Je totiž možné , že malíř cílevědoměpoužil mystické propojení bělohorských udá lostí, konce české stá tnosti se znovuzrozením z popele vydupané české samostatnosti.
I 110 I
B ÍLÁ HORA
Třistaletá genocida a ná silné poněmčová ní, o které m není opět
zá hodno hovořit, začaly celkem nevinně- ú platky rakouské ho zá jemce o český trů n.
Ná sledné „zvolení“ Ferdinanda (23. října 1526) s konečnou
platností podpořilo habsburskou strategii, jež nakonec vyú stila ve
staroměstskou exekuci, konfiskaci majetku, hromadné vyhá nění
dominantní čá sti české ho ná roda, rabová ní stá tu přivandrovalými
„šlechtici“, ale i třicetiletou vá lku.
Všem těmto udá lostem předchá zela nespokojenost české
šlechty s rozhodnutími Ferdinanda II., jenž s habsburskou arogancí
cílevědoměomezoval její prá va.
Dne 22. května 1618 se v pozdních hodiná ch v domě pana
Smiřické ho sešel výkvět českých stavů a rozhodl o sesazení Habsburků z trů nu.
A prá větehdy, když odbíjela dvaná ctá hodina, objevila se směrem na zá pad od Pražské ho hradu obrovská rudá zá ře, jež postupně
rostla a měnila se v okrouhlý tvar.
Tisíce světelných paprsků a blesků ozařovalo noční oblohu. Jak
dalece ovlivnil tento nebývalý ú kaz další rozhodnutí českých stavů ,
je dnes již jen problé mem našich předků , nicmé nějedno je jisté .
Ná sledující den se rozjitření stavové nezapomenutelnězapsali do
učebnic dějepisu v Č echá ch oblíbeným kouskem - „vyokněním“.
Defenestrace, jež postihla habsburské místodržící, a vše, co
ná sledovalo, předznamenal ú kaz předešlé noci. S klidným svědomím jej mohli naši předkové považovat za zlé znamení.
A za takové je pravděpodobně považovali i cenzoři zná mek s motivy Pražské ho hradu Mistra Alfonse Muchy.
Tento prastarý český folklor, propracovaný husity k dokonalosti
a zbabraný jejich potomky, se Habsburkovi zjevněnelíbil.
Ale přišel vhod.
Bezvýznamná bitva na Bílé hoře (8. 11. 1620), trvající necelé
dvěhodiny, vyú stila nakonec v malé habsburské překvapení - staroměstskou exekuci, pogromy a vyhá nění české ho ná roda z Č ech, a
nakonec i v třistaletou genocidu nežá doucího zbytku pů vodního
osídlení, jež odmítalo mluvit německy.
Lichtenstein - je jmé no jednoho z přivandrovalců , jenž zachytil
ty sprá vné signá ly z Prahy a vykročil včas tím patřičným směrem.
I 111 I
B ÍLÁ HORA
BÍLÁ HORA
Zdařilá staroměstská show nebyla jediným bodem jeho skvělé ho repertoá ru.
Ná sledné konfiskace majetku české šlechty postupně udělaly z hamižné ho zloděje nejbohatšího muže Evropy. Nejdříve ze
všeho ale musí Lichtenstein připravit zmíněnou velkou lidovou
veselici - staroměstskou exekuci.
Slovo poprava v tomto případěnevyjadřuje podstatu věci, neboť na onom ná silné m činu nebylo nic po prá vu. Celkem bylo zabito dvacet sedm českých pá nů .
Někteří nelidsky mučeni, čtvrceni, pověšeni nebo setnuti.
Č tyřikrá t vyměnil kat Mydlá ř otupený popravčí meč.
A opět sprá vný signá l tím „sprá vným" směrem a již se hrnou
z celé Evropy další zchudlí dobrodruhové toužící zbohatnout na
středověké m české m Klondiku.
Ná sleduje vyhá nění nejušlechtilejšího já dra české ho ná roda a
rozdá vá ní majetku komukoli, kdo nemluví česky a je schopen kývat
katolické mu Habsburkovi na znamení pokory.
Argument ubohosti nepřá tel všeho české ho, že mezi českými
pá ny byli měšťané , ale i Němci, je směšnězatrpklý. Zá měrná nevědomost programovězanedbá vá fakt, že český ná rod, z vděčnosti za
jejich oběť, povýšil i toho nejmenšího z nejmenších na české ho
pá na.
Nevzali jsme s sebou nic, po vš em je veta,
jen Bibli kralickou a Labyrint světa.
(zná mý popěvek exulantů )
Není to má lo, co ná m přes propast času naši předci vzkazují.
Zvlá štědnes, kdy opět nastal čas velké ho omlouvá ní.
Možná že dokonce i za nesnesitelnou českou rozpínavost.
8. 11. 1620 proběhla bitva na Bílé hoře a 21. 6. 1621 staroměstská exekuce.
Nic nenasvědčuje tomu, že mezi těmito daty je nějaká spojitost.
Nicmé něvydělíme-li rok 1620 číslem 27 (počet popravených českých pá nů ), dostaneme číslo 216 - 21. 6. (den a měsíc popravy).
Přeskupíme-li toto číslo ve všech variantá ch, pak zjistíme, že
číslo 27 a ani datum popravy nemusí být až tak ná hodné .
I 112 I
2
6
1
9
1
2
2
5
6
1
6
13
9
9
9
27
2
1
2
5
1
2
6
9
6
6
1
13
9
9
9
27
6
2
1
9
2
6
6
14
1
1
2
4
9
9
9
27
2
6
2
10
1
2
6
9
6
1
1
8
9
9
9
27
1
1
2
4
2
6
1
9
6
2
6
14
9
9
9
27
6
1
1
8
1
2
6
9
2
6
2
10
9
9
9
27
Součet ve svislici i horizontu je 27, přičemž jiné číslo 999
(zá krytně666) mů že být číslem velmi zajímavým, jestliže jím vydělíme rok bitvy na Bílé hoře:
1620 : 999 = 1, 621 621 621 621
Zcela nečekaněse objeví opakovaněčíslo 1621 a nebo zá roveň
čísla 21 a 6. Tedy datum staroměstské exekuce - 21. 6. 1621.
Považujme vše za legraci, nicmé něsi připomeňme jiná data, jež
mohou být stejnězajímavá .
Č eskoslovenská republika byla rozbita roku 1939 a prezidentem
zbytku zeměse stal Dr. Emil Há cha, prá věten, které ho Dr. Edvard
Beneš ve svých dopisech nazýval krycím jmé nem Havel.
Dr. Há cha po likvidaci říšské ho zastupujícího protektora Heydricha a vyvraždění Lidic spustil příval omluv velké mu německé mu
ná rodu a přísah věrnosti Německé říši.
Obrá tíme-li v čísle 1939 poslední dvojčíslí, dostaneme rok
1993, rok destrukce Č eskoslovenské ho stá tu. Prezidentem zbytku
zeměse stal Vá clav Havel.
Č eši se proplakali dějinami - tvrdí současný německý tisk. Suše
konstatuji, že se v tomto případějedná o typickou ztrá tu paměti.
Jiným případem je datum svržení atomové bomby na Hirošimu:
6. 8. 1 9 4 5 (2)
I 113 I
B ÍLÁ HORA
Č teme-li s přidanou číslicí 2 poslední tři a první dvě číslice
obrá ceně, získá me datum havá rie černobylské ho atomové ho reaktoru (25. 4. 1986). Do přibližněstejněpekelné kategorie patří i datum
staroměstské exekuce.
Č íslice se však liší tím, že v obrá cené m gardu vytvá řejí opět
stejné datum, což mů že být příznivým pozná ním, že se nic podobné ho již nebude opakovat. Tímto zdravím zcela nesrdečněa čistě
formá lně všechny protektorá tní vlastence a milovníky císařskohabsburských licousů směřující nikoli do Evropy, jako spíše k velké mu orwellovské mu bratru, či zpět do Vídně.
21. 6. 1 6 2 1
T zv. „ èe ská “ sdělovací m e d ia m ne ne d á vno ujist
ila, že J an
Á m os Kom e nský b y l t
ragickou post
avou našich d ìjin. St
á l prý na
ne sprá vnést
ranì.F aksim ile le t
á ku z roku 16 21,s h lavam i èe ských
pá nù na St
arom ìst
kém ost
e ckévìži,však t
vrd í pravý opak.
I 114 I
B LUD N Ý KR UH
Č as od času proletí kolem. Obzvlá š tě vydařený zá řící
objekt vybavený nezvyklým počtem silných světlometů.
Jde spíš e o legraci š é fpilota než úmysl havarovat na
střechá ch městské zá stavby. Zá roveň ubezpečuji možné
„nebeské “ falzifiká tory, že U.F.O. je něco zcela jiné ho.
A utor
B ludný kruh
Mé zkušenosti s ú zce chá paným energetickým vměšová ním
čehokoli z možné ho mimoprostoru, jenž kdosi nazval „oním světem“, jsou tak minimá lní, že jaké koli mé harašení v té to oblasti lze
s ú spěchem poklá dat za příkladnědrzý diletantismus. Opomenu-li
pravidelné ztrá ty svých zá hadněmizejících klíčů , jak jsem neochvějněpřesvědčen, v mimoprostoru, aby vzá pětí opět vysublimovaly
na netušeněrafinovaných místech, pak musím přiznat, že má tožné
stíny, levitující předměty a samovolněpohybující se ná bytek mne
prozatím ponechá vají v líné netečnosti.
Přesto si však dovolím vyprá vět příběh, pro který sá m pro sebe
hledá m rozumné vysvětlení.
Prozatím marně.
Je to již neuvěřitelně dá vno, jednoho červnové ho dne roku
1980. Tehdy jsem byl požá dá n, abych společně s několika má lo
svědky pozoroval v jednom z pražských bytů podivný fialový ú kaz
a pukající kuličky, jež vystupovaly ze zdi pokoje.
Vystrašená majitelka, starší žena, tvrdila, že se tento jev opakuje pravidelněněkolikrá t za den, ale i v noci. Již celý týden. Nic
zvlá štního se však toho dne, ale již nikdy jindy, v onom bytěnestalo. Nezvyklé jevy po mé ná vštěvěustaly.
I když...
Ná sledoval nejdelší den mé ho života, pak večerní ú nava na
pohovce a uklidňující konverzace s manželkou.
I 115 I
B LUD N Ý KR UH
Slunce již zapadlo a v zešeřelé místnosti zavlá dlo na chvíli
ticho, neboť uplynulý den byl velmi ná ročný.
Bez jaké hokoliv předchozího příznaku se na protější bílé zdi
objevila pulzující fialová girlanda ve tvaru polokoule. Sestá vala se
z mnoha ze středu vyrů stajících vá lečků , každý o prů měru 8 mm.
V okamžiku, když postupně„dorostly“ na rozměr 15 cm, oddělila se od každé ho z nich kulička, jež ve vzdá lenosti 5 mm od
vá lečku s mírným prasknutím pukla a bezezbytku zmizela. S ní
zmizel i vá leček, aby v té mže okamžiku vyrostly ze středu další a
další „tyčky“ a jev se beze zjevných výkyvů opakoval.
Podivná pů lkulovitá kytice světelných vá lečků a pukajících
kuliček měla poloměr kolem 30 cm. Byla velmi jasná , avšak její jas
neoslňoval a na blízko se nachá zející předměty nevrhala žá dný
viditelný stín. Byla mimochodem velmi krá sná .
Vodotrysk pravidelných a pomalých zá blesků .
Přiskočil jsem ke zdi a pozoroval nezvyklý jev z bezprostřední
blízkosti.
Vzpomněl jsem si v té chvíli na tvrzení oné starší ženy, pro něž
jsem měl pouze shovívavý ú směv. Stejný jev, avšak na zcela jiné m
a vzdá lené m místě.
Cosi podivné ho se rozhodlo přestěhovat ze své ho pů vodního
pů sobiště- k ná m.
„Ne, aby ses té věci dotýkal,“ varovala mne moje manželka,
sedící naproti. „Jasně, jasně,“ odvětil jsem více mé něhrdinsky, ale
„šá hnout“ jsem si nedovolil.
Světelný fenomé n, jenž vystupoval ze zdi, se nepodobal ničemu, co jsem kdy spatřil. Nebyly to ani chaotické elektrostatické
výboje, ani bludné proudy, či něco, co by připomínalo jakýkoliv
jiný elektrický efekt, tedy jevy, kterých jsem viděl ve své m životě
dostatečněmnoho.
Tento byl ve své mnohotvá rnosti přísně pravidelný, rytmický, s konstantní ú rovní zvukové ho efektu i barev.
Jednotlivé čá sti nečekané girlandy byly jasněohraničené , fialověmodré ho zabarvení, které připomínalo neonový svit. Byly však
neprů hledné .
Po celých třicet vteřin vyrů staly ze středu do rů zných stran
neonové tyčky, aby postupněmizely společněs pukajícími kuličI 116 I
B LUD N Ý KR UH
kami. Rytmus celé ho „systé mu“ byl poměrněpomalý - snad každou druhou vteřinu pukla jedna kulička a nová neonová tyčka dorů stala na kritický rozměr asi dvě, nebo snad tři vteřiny.
Zvuk praskajících kuliček byl přesně tak hlasitý, abyste jej
zcela jasněslyšeli.
Znovu opakuji, že jev probíhal bez výkyvu - velmi rytmicky.
Tak, jak se fenomé n nenadá le objevil, tak i zmizel. Rozsvítil
jsem a „odvá žně“ prohmatal stěnu z jedné , ale i druhé strany. Nic
zvlá štního, mimo pevné a studené zdivo, jsem nezjistil. Snad jen
skutečnost, že stěna nebyla nosná a čtyři centimetry pod povrchem
byl vodič na elektrickou zá suvku, která však byla v jiné výšce, než
se vyskytoval samotný jev.
Faradayova klec?
Samotný charakter jevu nasvědčoval, že se jedná o zcela jinou
kategorii, než o jaké vyprá vějí učebnice.
Nikdy předtím, ale ani později, jsem nic podobné ho již
nespatřil. Nemá m ani žá dné rozumné vysvětlení a nezná m ani žá dný přírodní zá kon, jenž by umožňoval cosi tak podivněnezvyklé ho.
Nicmé ně nemohu přistoupit na jaké koli křečovité vysvětlení
jevu jen proto, aby byl vysvětlen „rozumně“. Jediný možný zá věr
mů že být to, že naše znalosti prostředí, v němž žijeme a umírá me,
mají pová žlivé trhliny.
Jedno vím však zcela jistě. Tento den byl tím nejdelším dnem
v mé m životě, neboť jsme pohřbili mé ho otce.
Nejsem sice nakloněn zá hrobním machinacím jakýchkoli sil,
nicmé ně nehodlá m naopak, za každou cenu, objasňovat některé
jevy učebnicovými formulkami jen proto, že jsem vyděšen možností, že relativita dovoluje představy prostředí, jež u mnohých
mů že způ sobit ježení vlasů a zpocené čelo.
Měl jsem v životěpravděpodobněvíce štěstí než druzí, neboť
jsem postupně zaznamenal množství neobvyklých jevů , z nichž
převá žná většina patří do oblasti, již lze nazvat podivností. Nelze je
vysvětlit žá dnými učebnicovými pravdami a poučkami. A odmítá m
zá roveň jaká koli klišé v podoběrá doby vědeckých postojů .
Mé zkušenosti mi zá roveň dá vají přiměřenou svobodu nezá vislé ho posuzová ní informací z „druhé ruky“.
Svá pozorová ní bych mohl rozdělit zhruba na několik skupin:
I 117 I
B LUD N Ý KR UH
a) lokální jevy - jevy probíhající v bezprostřední blízkosti od
jednoho do tří metrů . Zdá se, že tento fenomé n nemá nic společné ho s ostatními pozorová ními jiných zvlá štních ú kazů ;
b) svě telné úkazy na obloze vyskytující se bez jaké koli fyziká lní souvztažnosti k čemukoli. Do té to kategorie lze zařadit prakticky
vše, co lze rozumněvysvětlit.
Patří sem i mé nedá vné pozorová ní neslyšně se otá čejícího
světelné ho kola s dvojitými loukotěmi, jež se zá roveň posunovalo
plynule po čá sti noční oblohy.
Nízká mračna zespodu „osvícená “ načervenalým městským
osvětlením dá vala vyniknout jeho modrozelené mu neonové mu
zabarvení.
Kruh o prů měru cca 100 metrů se otá čel rytmicky, dvěotá čky
ve směru hodinových ručiček a ná sledně to samé v protisměru.
Plynulý pohyb v ná hodněvybraných směrech pak doplňoval celou
světelnou hru. Možná vysvětlení pro tento jev jsou hned dvě.
Jednou z možností je laserový paprsek odražený od koule, na
jejímž povrchu jsou nalepena zrcá tka. Typický efekt laserové show
používaný v rů zných obměná ch hudebními skupinami.
V té době se však podobné hudební jamboree, ale ani žá dná
podobná akce, nekonaly.
Nezbývá tedy nic jiné ho než uvažovat o soukromé iniciativě
nezná mé ho tvů rce efektů , který trpí nespavostí (jev trval od jedená cté do třetí hodiny ranní). Onen zá hadný majitel světelné techniky by si pak musel nutně opatřit i vzná šedlo, jež by se pohybovalo nad střechami zá stavby sem a tam rychlostí 100 m/ s. K tomuto
tvrzení mne vede poznatek, jenž zá roveň neguje i variantu první.
Kruh poletující a otá čející se na noční obloze nejevil ani ty
nejmenší zná mky deformace, jež by byly logické při „promítá ní“z
jednoho místa. Místa, jež by nutněmuselo být objektivněvzdá lené
od místa pozorová ní i několik kilometrů .
Světelný efekt byl vždy přesněkruhový, což by manipulant výzkumník - se svou laserovou aparaturou nezvlá dl, i kdyby se
„stavěl na hlavu“.
Rovněž pravidelná chemická vá lka, kterou vede systé m
věcí s obyvatelstvem - všudypřítomný smog - hovoří proti laserové mu paprsku vysílané mu ze zeměi odjinud.
I 118 I
B LUD N Ý KR UH
Ten by byl na pozadí husté ho chemické ho exhalá tu lehce viditelný. Nicmé ně, i přes argumenty „proti“, přiklá ním se k ná zoru, že
jasně ohraničený kruh a dvojité loukotěbyly výsledkem laserové hry a v tomto okamžiku je lhostejné , jaké ú mysly měl jejich
tvů rce. Snad i proto, že oblast vysvětlitelných jevů činí necelé procento všech mých ostatních pozorová ní.
Jiným případem budou zřejměnotoricky zná má obří kola rotující na mořské hladině, jež byla zaznamená na i v minulosti.
Velká světelná kola s loukotěmi otá čející se jednou ve směru,
či naopak v protisměru otá čení hodinových ručiček, vydá vajícími
svištivý zvuk.
Další jev, který jsem měl tu čest spatřit, spadá rovněž do té že
kategorie s možným použitím laserové techniky.
18. 12. 1987 (čtvrtek) - 20 hod. 55 min.
Dva mohutné blesky, nebo cosi, co lze tímto způ sobem jen
velmi přibližněpopsat, jdoucí po soběs tříminutovým intervalem.
Vzdá lenost pozorovatele od místa, které bylo „blesky“ zasaženo, nemohla být vzdušnou čarou větší než 500 metrů .
Shodou okolností byl tento „cíl“ zcela totožný s místem, kam
bily nehlučné blesky z čisté ho nebe i v minulé m dílu té to knihy,
avšak při zcela jiné konstelaci. Co je ale nejdů ležitější - samotná
povaha a pravděpodobně i substance mohutných zá blesků
byly v obou případech tak odlišné , jak si jen dovedete představit.
Představme si nyní přímku červeno-oranžové ho výboje přichá zejícího šikmo dolů z pomyslné ho bodu ležícího nízko nad jižním
horizontem (cca 200 ).
Těsněza sídlištěm, nad lesíkem svažujícím se do ú dolí, se zá blesk rozšířil na obrovskou oranžovo-rudězá řící kouli s temněrudým elipsovitým já drem. Z něj vystupoval tlustší konec výboje,
jenž se trychtýřovitěrozšiřoval směrem k zemi. Prů měr koule byl
cca 10 metrů a největší prů měr světlejší čá sti trychtýře měl těsně
u zeměcca 50 metrů .
Opakuji, že se tento blesk na „milimetry přesnětrefil“ do míst,
kam v minulosti rovněž směřovaly podivné elektrické výboje, avšak
s diametrá lněodlišnými charakteristikami.
I 119 I
B LUD N Ý KR UH
Ohromný výboj, ve střední kulovité čá sti připomínající výbuch, se i tentokrá te obešel bez patřičné ho zvukové ho efektu.
Otevřel jsem okno a pozoroval protější čá st ú dolí.
Za malou chvíli se jev opakoval do nejmenších podrobností
stejně. Toté ž bylo i místo zá sahu. Tentokrá t jsem - s příslušným
zpožděním - zaslechl slabý, vzdá lenosti a razanci zá blesku neodpovídající „výbuch“. Byl v hluku vzdá lených motorových vozidel
sotva slyšitelný a přichá zel seshora.
Jediným schů dným vysvětlením by mohl být laserový paprsek o
velmi nezvyklé razanci, jehož majitel je kdesi poblíž nebes.
Kdysi jsem viděl barevnou fotografii té hož efektu označenou
jako U.F.O. Já však považuji za U.F.O. pouze ty technickofyziká lní jevy, jež jsou pravděpodobněprozaicky hmotným technickým zařízením. Světelné zá blesky, výboje, či podobné efekty, vymykající se zkušenosti, považuji striktnějen za jevy dokumentující
buď ú roveň naší informovanosti, či mezery v naší fyzice.
Jisté je, že v kosmu v té doběprobíhaly pokusy zničit „zbytky
družic“ za pomoci laserových zbraní.
Pokud by byla tato ú vaha sprá vná , pak by postrá dali příslušní
odborníci patřičnou mušku. I když na druhé straněse jim podařilo
dvakrá t zasá hnout toté ž místo ve velmi vzdá lené zemi.
Byl bych rá d poučen, jindy tak hovornými mé dii. Nic takové ho
však pracovití publicisté očividně neměli - a doposud nemají v ú myslu;
c) technicko-fyzikální fenomén, jenž lze označit i pojmem
U.F.O. Jevy, které se vždy vztahují k hmotné substanci, jež sice
mů že transformovat svů j tvar, nicmé něsvětelné efekty jsou až sekundá rním projevem.
Vesměs se pohybují neuvěřitelně vysokými rychlostmi, které
nutněvyvolá vají u pilotů supersonických letadel pocit frustrace.
Od roku 1973 jsem viděl přibližně 30 takových „kousků “ a
mohu pouze konstatovat, že jsem konečněpochopil, proč systé m
věcí vynaklá dá tolik prostředků na zatajení té to skutečnosti. Objevilo se totiž cosi, co objektivně ohrožuje vlá dychtivost jistých
mocenských struktur „nové ho“ orwellovské ho společenství.
Stydím se, vzhledem ke svým přá telů m, kteří ještěnic podobné ho neviděli, přiznat svá další nová pozorová ní objektů v těch
I 120 I
B LUD N Ý KR UH
regionech, kde jsem je viděl i v dřívějších letech. Ale i to je pro
mne poučné . Jsou pravděpodobněmoudřejší než já a mlčí.
Má m rovněž mlčet, uvidím-li nad krkonošskými sjezdovkami
svítící objekt ve velikosti 2/3 Měsíce, letící vodorovně, relativně
nízko, rychlostí asi 20 000 km/ hod.? Má m se odvrá tit na druhou
stranu, jestliže na noční obloze letí rychlostí asi 50 000 km/ hod.
velká oranžová koule s geometricky přesným ocasem zá řícím zelenomodrým spektrem s neměnněhá kovitěvyhnutými konci?
Všem těm, kteří ještěneviděli a skutečnětouží spatřit na své
vlastní oči hned několik neindetifikovatelných objektů najednou,
doporučuji křižovatku „dá lnice“ Písek - Praha s komunikací vedoucí
na Tá bor (poblíž obce Lety).
Pokud zabloudíte do těch míst v letních srpnových dnech,
nejlé pe v podvečer (19. - 20. hodina), pak je možné , že i vy spatříte
hned několik lé tajících objektů , pohybujících se na modré obloze
ozá řené sluncem, které je nízko nad obzorem.
V roce 1997 se objevila nad zmíněnou oblastí tělesa, která se
do určité míry svým tvarem lišila od běžných U.F.O., jež nad touto
křižovatkou, ale i poblíž ní, té měř pravidelněpoletovala sem a tam.
Některá se pohybovala, jiná „nečinněpostá vala“, aby se pak dala
ná hle do pohybu. Lhostejno zda vpřed nebo vzad.
Byly to zlatězá řící objekty se dvěma „kondenzačními“ pruhy,
směrem dozadu navzá jem propletenými do ostré špičky.
Dovolím si poznamenat, že jsem způ sobilý rozeznat nejen letící
balon od objektu o velikosti té měř kilometr, jenž „odfrčí“ z místa
rychlostí 80 000 km/ hod., ale i rozlišit běžné kondenzační pruhy
vojenských i dopravních letadel. Nechť je mi povoleno poznat na
obloze Venuši, Jupitera, či ostatní planety, a také rozlišit, co je
meteroid, bolid a meteorit, či pomalu letící umělá družice, ačkoli
nemusím být nutněastronom. Prosím té ž o shovívavost ponechat
mi tu míru své prá vnosti, umožňující nezá visle posoudit, jak vypadá
„odlesk“ světel na noční obloze, či letadlo rozsvícené před přistá ním jako vá noční stromeček.
Na druhé stranějsem viděl i takové objekty, jež musím objektivněpovažovat za dosud nevídané stroje pozemské provenience.
Č etnost výskytu nezná mých objektů pohybujících se v nočních
hodiná ch poblíž míst, kde jsme spolu s manželkou trá vili dovoleI 121 I
B LUD N Ý KR UH
nou, způ sobila, že má žena ztratila zá jem o mé nadšení nad lé tajícími světly.
Má m temné podezření, že byla spíše vystrašená , i když i to
někdy bývá prospěšné .
Nikoli však v okamžiku, kdy nutněpotřebujete svědka-oponenta, jenž je schopen pokaždé vidět svět specificky odlišněji.
Každopá dněmá životní partnerka odmítla okamžitěvyběhnout
do tmavěnebezpečné noci, aby společněse mnou sledovala velkou
sytě modrou kapku letící nehlučně šikmo k místu pozorovatele.
Během několika vteřin dosá hl objekt plynule, z pů vodněrelativně
výškověi dé lkověvzdá lené ho bodu, výše asi sto padesá ti metrů a
přímo nad mou hlavou se v neuvěřitelněmalé m rá diu otočil o 120
stupňů . Pak začal nehlučněšikmo, avšak velmi prudce, pod ú hlem
75 stupňů stoupat.
Až do té to chvíle jsem byl přesvědčen, že pozoruji tentýž objekt jako mnohokrá t předtím.
Mohutný výbuch, jenž zatřá sl okolím, mi však dá val jasněnajevo, že jsem se pravděpodobně mýlil. Třesk byl totiž totožný s
efektem, který ná sleduje vždy po překoná ní zvukové barié ry.
V té mže okamžiku se modrá kapka změnila na velké ohnivě
rudé plameny stoupající a vzdalující se s hlasitým burá cením podezřele stejnou rychlostí, pod stejným ú hlem.
Pů vodní rychlost byla ná padněvyšší, než je u vojenských bojových letadel obvyklé . Nehlučný let a vzá pětí třesk a burá cení
„proudové ho“ pohonu jasněhovořily o tzv. ná razové m proudové m
motoru, který mohla naše armá da kdysi zkušebněprovozovat.
Je to možné . V tom případězpů sob prů letu „ostrou zatá čkou“
svědčí o solidní konstrukci a výborných letových vlastnostech letounu, jenž patrněnebyl už nikdy použit. V tomto případěby měl
ministr pro utajované zá ležitosti dostat vysoké stá tní vyznamená ní
za vzorné utajení.
Již nikdy jsem totiž nic podobné ho neviděl;
d) halucinace - silný argument, když dochá zejí „dů kazy“.
Nicmé něi s touto alternativou je nutné v některých případech počítat. „Pravé “ halucinace ú zce souvisejí s ná stupem té nejtěžší psychické poruchy, jaká kdy byla na lidstvo „seslá na“. Po krá tké m
období vizuá lních vjemů spojených s blíže neurčitými „hlasy“ v
I 122 I
B LUD N Ý KR UH
hlavě ná sleduje postupný a neodvolatelný rozpad osobnosti, jenž
bývá vhodnědoplněn uklidňujícími lé ky.
Tento stav je lehce rozpoznatelný, neboť postižená osoba se
projevuje navenek charakteristickými příznaky, které rozezná i
neodborník.
Nesmíme zapomenout i na lé ky (ale i drogy), jež mohou sekundá rněvyvolat halucinogenní stav. Ten je však opět zcela nezaměnitelný a jako argument proti reá lné existenci U.F.O se jeví spíše jako
ubohost.
Podstatněvá žnějším dů kazem, jenž mů že být laicky zaměněn
za halucinace, je vidění způ sobené ú navou oka. Je i tehdy možné
vidět bytosti, těžko zaměnitelné s pohá dkověvybarvenými trpaslíky? Mé zkušenosti jsou v té to oblasti minimá lní, a tak ná sledující
případy patří k těm „z druhé ruky“ - od mých přá tel, kteří se mimochodem jinak těší, již mnohá desetiletí, dobré mu zdraví, duševního
nevyjímaje.
Jistě zná te onu fotografii malé dívenky v lesní scenerii s podivným zeleným skřetem stojícím v jaké msi střehu v pozadí. Za určitých okolností bych vš e považoval za legraci jaké hosi české ho vtipá lka pracujícího usilovně za temných nocí na své m počítači.
Avš ak nemohu. I když jsem si vědom toho, že vš e, co na sebe
prozradím, může být použito proti mně.
Byl krá sný srpnový podvečer roku 1990 a já se plavil na ká noi,
společně se svou manželkou, po Orlické m jezeře. Slunce zmizelo za
vysokým lesním svahem a osvětlovalo již jen vrcholky protějš ího
zalesněné ho kopce.
Usilovně pá dlující manželka čeřila poklidnou hladinu Vltavy se
zřetelnými úmysly dosá hnout v co nejkratš í době malebné ho zá livu s cílem vychutnat zde poslední sluneční paprsky tohoto dne. Já
naopak, sedě na zá di a nekontrolová n, plá cnul jsem tu a tam pá dlem do vody, abych nevzbudil zbytečné pohorš ení.
Proplouvali jsme prá vě kolem skalnaté ho břehu, kde rostl jeden
jediný keřík, zatímco les stá l několik metrů opodá l.
Tehdy jsem spatřil cosi, co mne na dlouhý čas znepokojilo a co
jsem nepochopil dodnes.
Ze vzdá lenosti asi 10 metrů jsem uviděl malé ho zelené ho
I 123 I
B LUD N Ý KR UH
trpaslíka, stojícího za keřem a bedlivě pozorujícího nikoli mne, ale
moji ženu.
Byl to š ok. Tehdy jsem se poprvé v životě š típl a promnul si oči.
Bezvýsledně. Zelený skřet, s čímsi červeným na prsou, stá l těsně za
keřem a já postřehl několik jeho nepatrných pohybů. Sporý keřík
mohl vš ak rozhýbat pouze silnějš í zá van větru. Rozhlé dl jsem se.
Okolní blízké stromy, nehnutě stojící, s listy nehybně visícími,
ale i nehybná vodní hladina, svědčily o opaku.
I když bylo bezvětří, přesto se keř viditelně chvěl. Nebyl jsem
vš ak schopen, přes relativně krá tkou vzdá lenost, rozeznat detaily.
Manželka nic nepostřehla, neboťse již viděla v zá toce. Poprosil
jsem ji, aby pá dlovala blíže ke břehu. Loď ka se začala pomalu
š ikmo přibližovat a zastavila se asi pět metrů od břehu. Já ale stá le
viděl toté ž - zelené ho skřeta - i z té to vzdá lenosti.
Přelud vš ak ná hle zmizel a bylo možno vidět již jen zkomírající
keřík s několika má lo lístky.
Vystoupil jsem na břeh a s překvapením jej prohlížel. Ješ tě
před chvílí vypadal zcela jinak.
Pracovití zemědělci? Bohužel nikoli. Jen mimořá dně úspěš ný
žert mimozemců, kteří za překvapivě vydatné kooperace s domorodými ná čelníky - okupují tuto planetu. Co bude ná sledovat?
Podivné zvrá cené zá kony, podkožní čipy, š pehová ní a dostatek
denních starostí na cestě nikam. Vlá da brutá lní Bestie?
I 124 I
B LUD N Ý KR UH
Uvědomil jsem si, že jsem v nebývalé m průš vihu. Buď jsem se
dokonale zblá znil, nebo naš e babičky skutečně potká valy hejkaly a
trpaslíky.
Ten můj byl jako vymalovaný.
Rozhodl jsem zachovat mlčení hodné pracovníka ministerstva
utajová ní.
A mlčel jsem dlouhá lé ta, až do té to chvíle. Č asem prvotní dojem vyprchal a já se dnes přiklá ním k ná zoru, že se jednalo o chvilkovou halucinaci, či unavené oko.
Co jiné ho mi také zbývá ?
Jiným druhem podivnosti je příhoda, kterou jsem zaznamenal
dle vyprá vění své ho někdejšího spolupracovníka, jehož jmé no není
v tomto okamžiku, i v jeho zá jmu, dů ležité .
Vš e se odehrá lo někdy v lé tě roku 1984 v obci H., ležící na jih
od Prahy, poblíž silnice Praha - Písek.
Prá vě v té době, kdy v nedaleké obci N. a okolí tvrdili, že spatřili na zdejš ích polích pohybující se červenou světelnou skvrnu.
Místní domorodci světelný fenomé n nejen pozorovali, ale té ž neúspěš ně proná sledovali.
J. D. trá vil v té době se svou rodinou jeden z letních víkendů na
své chalupě. O světelné m jevu „řá dícím“ v okolí se dozvěděl mnohem později, takže vš e, co se mu té noci přihodilo, nedá val v dané
chvíli do nejmenš í spojitosti s ním.
„Probudil jsem se v nezvyklé době - v půl třetí rá no, a podíval
se mimoděk na protějš í stěnu podkrovní místnosti, jež svírala s podlahou asi 450 (je to prakticky krov pobitý dřevem). K mé mu
úžasu se na ní objevil obrá zek, přesně takový, jako když vá m promítají film v kině.
Č ernobílý film s ná dechem do stříbrna. Udiven jsem sledoval
podivné lidské postavy pohybující se mezi jakýmisi vysokými „rourami“. Na hlavá ch měly cosi, co mi připomínalo skleněné koule.
Byl jsem ospalý a v prvním momentě nechá pal, co se vlastně děje.
Sedl jsem si na postel, pozoroval onen film a říkal si stá le, že to
není vůbec možné .
Potom jsem vstal, abych si prohlé dl obraz z blízka.
I 125 I
B LUD N Ý KR UH
I když jsem znovu ulehl, obraz byl stá le na své m místě. Nedalo
mi to, a tak jsem opět vstal a pozoroval tento film. Vlastně to ani
film nebyl, neboť neměl žá dný děj a vlastnímu obsahu jsem neporozuměl. Vzpomíná m si, že sloupy, o nichž jsem si myslel, že jsou
raketami, byly třikrá t větš í než postavy pohybující se mezi nimi.
Vš e se odehrá valo na jaké msi prostranství a postavy s velkými
kulovými hlavami se vš elijak vzdalovaly a přibližovaly. Jedna se i
zastavila a dívala se směrem ke mně. Pak se otočila a š la zpá tky.
Zřejmě jsem se jen zaměřil na jednu z nich. Pamatuji si, že
měla jaké si nafouklé tělo a místo hlavy kouli, o níž si myslím, ale
nevím již ani proč, že byla skleněná . Snad proto, že byla stříbřitá .
Jak se postavy přibližovaly a vzdalovaly, zachová valy zá kony perspektivy. Vš e bylo plastické , avš ak pouze uvnitř obrazu. Nic nevystupovalo mimo.
Nevím již, kolik postav se na obraze pohybovalo, snad i proto,
že jsem byl fascinová n prá vě tou, která se zastavila, jako by mne
pozorovala.
Sledoval jsem vš e jako u vytržení. Byl jsem vš ak při plné m vědomí. Obraz měl tvar pravidelné ho lichoběžníku - horní strana
měla dé lku asi 70 cm a spodní 50 cm. Celý lichoběžník byl posunut
doleva, asi tak 55 cm od š títové zdi.
Střeš ní okno o velikosti 80 x 92 cm (53 cm od podlahy a 151 cm
od š títové zdi), kterým mohl obraz vstupovat, bylo pootevřeno,
avš ak mimo osu obrazu.
To, co se tehdy objevilo na stěně místnosti, byl dokonalý film,
takový jaký zná me z kina.
Pozoroval jsem jej plných pět minut. Pak ná hle zmizel a na
stěně zůstal pouze bílý obrys, který vrhalo mírně osvětlené střeš ní
okno. Snad od měsíce nebo svítá ní.
Tato neuvěřitelná příhoda má jeden podezřelý bod - obraz
promítaný na podkrovní šikmou stěnu měl být, dle přírodních zá konů , sice lichoběžník, nicmé nědelší horní hrana měla být stranou
spodní a naopak.
To, že se tak přirozeněnestalo, lze vysvětlit pouze tím, že obraz
prostupoval a byl promítnut na protější stěnu odrazem od skla pootevřené ho okna. Pak ten, jenž obraz promítal, byl kdesi ve výšce,
I 126 I
B LUD N Ý KR UH
šikmo od stavení. To by však obraz nemohl být pravidelný lichoběžník.
Vzhledem k faktu, že to není jediný případ hovořící na podobné
té ma a J. D. je pro mne dů věryhodnou osobou spíše materialistické ho založení - nemá m ani ten nejmenší dů vod pochybovat o věrohodnosti jeho vyprá vění.
Nezbývá než konstatovat, že se v naší bezprostřední blízkosti
odehrá vají věci a jevy, vymykající se nejen zavedené logice, ale i
snahá m vysvětlit vše vědecky, i za cenu nevědeckých a nelogických
argumentů .
Rozděl a panuj.
Vždyť mezi těmi, co viděli, a těmi, kteří vše považují z objektivních dů vodů za blá bol, narů stá den ode dne rozpor a vzá jemné
nepochopení. Přičteme-li snahu těch, co vytvá řejí databanky utajených skutečností, o navyšová ní tohoto rozporu neuvěřitelně nepravdivými informacemi, pak si mů že ten, jenž rozdělil, zamnout
spokojeněsvými tlapkami.
T akt
ika sy st
ém u vìcí ná s nut
í uvažovato èe m koli,co získá m e
„ z d ruh é ruky “ ,jako o pot
e nciá lním pod vrh u. Egy pt
ský ch rá m v
Ab y d iosu prý na st
ìná ch skrýval ce lou e skad ru m od e rních lét
ajících st
rojù st
aroe gy pt
ských b oh ù. O no pø e vzá cné t
aje m st
ví se pod aø iloob je vita vy néstna b oží svìt
lojakém usi D r.R ut
h H ow e rovi.
I 127 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
Optimista prohlaš uje, že žijeme
v nejlepš ím možné m světě,
a pesimista se obá vá ,
že je to možná pravda.
Cabell
Nedej bož e, je snad ně kdo tam venku?
„Is anybody out there?“
„Je někdo tam venku?“ Tak se za ná s tá že imaginá rního individua dostatečnětučný titulek jednoho zahraničního časopisu.
Abychom nebyli na pochybá ch, nalé zá se poblíž i krá sněbarevněvyvedený snímek naší planety.
Je to zajisté velmi příhodná otá zka a je hodna naivity místního
domorodce, jemuž v líté m vá lečné m konfliktu zničili rodinný domeček přímým zá sahem raketové střely.
„Je tam, nedej bože, někdo venku?“ ptají se i bohatěfinancované programy na vyhledá vá ní signá lů rozumných bytostí v daleké m
vesmíru, zatímco nedaleko od nich prosperuje eldorá do plné toho,
co je tak ná kladněhledá no kdekoliv jinde.
Jestliže na malou chvíli připustím, že tatá ž štědrá ruka vynaklá dá pohá dkové sumy i na projekty, které lze zahrnout pod heslem
„Nikdo tam, zaplať pá mbů , není“, pak zprá vy pana Dänikena o
obuté noze, jež kdysi pradá vno rozšlá pla trilobita, jsou velmi krotké
a fá dní.
Zapomeňme však pro tuto chvíli na tradičnědobrou spoluprá ci
vědecké ho světa s padělatelskými individui při eliminaci optimistické ho
ná zoru, že U.F.O. jsou letouny mimozemské entity a obrazce na
polích nesporným dů kazem o její existenci.
V zá jmu uklidnění hladiny ná lad navrhuji nadá le tvrdit cokoli
ná s napadne. Obrazce na polích totiž zcela jistěvytvořili vá lející se
krtci, dezorientovaní silným měsíčním svitem, a zmíněná U.F.O.
jsou typickým příznakem halucinací, které se dostaví krá tce po
požití jemněrozemleté ho denního tisku.
Bohužel, přes všechny snahy nelze jinak, než zmíněnou rozhazovačněmovitou končetinu s ú spěchem podezřívat i z programové ho zkoumá ní mimozemských objektů z nejmenší možné blízkosti,
I 128 I
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
či chcete-li bezprostřední vzdá lenosti, prostřednictvím NASA Ná rodního ú řadu pro letectví a vesmír (National Aeronautic and
Space Administration).
Ještědonedá vna byly přímé přenosy z paluby raketoplá nů nezpochybnitelnou samozřejmostí. Zřejměse však jednalo o scestný
ná zor, a tak relativněnedá vno NASA vyhlá sila na tyto přímé přenosy přísné embargo.
Dů vodem byly aktivity nezodpovědných neoficiá lních center a
zejmé na nepřípustné otá zky, na které by byli krá tcí i autoři „vá lejících se krtků “.
Nyní nepatrně odbočím do našich končin, kam konečně - na
velmi kratičký čas - zavítal hraný seriá l o U.F.O., pečlivěsestříhaný
a zejmé na dů myslněnepřesněkomentovaný. Nicmé něsnímky, jež
pochá zely ú dajněz přímých přenosů jednotlivých raketoplá nových
misí (pokud rafinovaně nepochá zely z osvětové činnosti „Nikdo
tam, zaplať pá mbů , není“) byly pro „doposud neinformované “ divá ky jistěšokující.
Pokud zmíněné zá běry nebyly dodatečnězpracová ny, pak nelze
jinak, než souhlasit s komentá torem seriá lu, že poblíž naší planety
prá věprobíhá omezená vá lka světů .
Zachraň se, kdo mů žeš! Spaste duši! Pokud ještěnějakou má te.
Tak nějak vyznívá resumé studie, jež si nechala NASA zpracovat od jisté renomované univerzity. Jaké koli zveřejnění o setká ní
s mnohem vyspělejší mimozemskou entitou by prý způ sobilo rozpad lidské ho společenství a lavinovitý ná rů st anarchie.
Až tak strašné to tedy s ná mi je. Zhroutíme se vzá pětí poté , co
zjistíme, že ná š soused je nepatrněchytřejší.
Prozatím však není jisté , zda se zmíněné možné vá lky světů
zú častňují pozemšťané jako pozorovatelé , či naopak. Jestliže jsou
však pouze pouhými pozorovateli, pak by nezbývala jiná varianta,
než že ony snímky skutečně dokumentují možný konflikt mezi
dvěma rů znými venkovními entitami. Některé příznaky tuto možnost nevylučují.
Jedná se celkem o pět kratičkých filmových zá běrů , které pronikly na veřejnost ve zlatých dobá ch přímých přenosů .
Američtí astronauté nezaznamenali na filmové pá sy, mimo jisté
významné maličkosti, nic jiné ho než to, co lze v jisté konfiguraci
I 129 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
zahlé dnout i z povrchu Země. Nicmé ně spatřit toté ž z „kosmu“
umocňuje možnost porovná ní.
Kratičký snímek, který si dovolím označit jako první, je cihlově
až vybledle rudězabarven. Vše dů ležité se odehrá vá nad kontinentem neurčitých obrysů . Z letové výšky raketoplá nu lze pozorovat
dva nezná mé objekty, letící o pozná ní níže. Jejich mimořá dněčilý
pohyb lze označit jako nejmé něočeká vaný.
Připomíná let rozdivočelé ho dravé ho hmyzu, či v lepším případěpoletová ní velmi hladové , ale pracovité včelky na louce poseté
mimořá dným výběrem květů .
Bleskurychlý výpad vpřed je přerušen krá tkým, nicmé něokamžitým zastavením, aby vzá pětí pozorovaný objekt vyrazil tím
nejmé ně očeká vaným směrem šikmo vpřed a vzá pětí o několik
stovek kilometrů nazpět. Tu doprava, hned doleva a zase kupředu,
pak zase šikmo a opět zpět, avšak stá le kupředu.
Během pěti vteřin však tímto nečekaným způ sobem překoná vá
ú ctyhodnou vzdá lenost a několikaná sobněi možnosti tuzemských
výrobků té nejtajnější kvality. Připomíná m, že velikost objektů
mohla přesahovat stovky metrů a dosahovaná zrychlení, potažmo
zpomalení, by z obyčejné ho pozemšťana vytřá sla duši během první
setiny vteřiny. Nic podobné ho, myslím tím styl komplikované ho
letu připomínající let řá dněrozdurděné ho hmyzího predá tora, jsem
ještěneviděl.
I když...
Prastaré texty psané v sanskrtu hovoří na stejné té ma.
Jak dlouho jsme vlastnězahrnuti v akčním rá diusu možné mimozemské entity? Má me snad bezmezněvěřit polooficiá lní zprá vě,
že teprve od roku 1945?
Druhým snímkem v pořadí jsou vlastně dva filmové zá běry
té hož, avšak z rů zných dob.
Barevně nejkvalitnější ukazuje okamžik, kdy se mise č. 51
(1984) přibližuje raketoplá nem k satelitu Westor VI.
Vzá pětí se nad tmavým okrajem horizontu objevuje ová lný až
diskovitý objekt, řekl bych že barevněsice solidněvyvedený, byť
jsou barvy nestá lé .
Jeho mané vrovací schopnosti připomínají bohužel nejen předchozí případ, ale i zručněpočítačověanimovaný snímek.
Chvílemi se nelogicky pohybuje do jedné , či druhé strany, aby
se vzá pětí obracel podle svislé i podé lné osy. Vyrá ží bleskurychle
vpřed, jindy mírněvzhů ru, ale vždy tím nejmé něočeká vaným směrem. Za necelých pět vteřin přelé tl od vzdá lené ho horizontu, aby
zmizel ze zorné ho ú hlu kamery, kdesi za raketoplá nem.
Prakticky tentýž snímek, avšak o necelých deset let později, byl
obdobou předchozího s tím rozdílem, že chyběl satelit.
Na třetím snímku byl zachycen velký nepohybující se objekt,
„zavěšený“ pravděpodobněnad Aljaškou (byl-li to americký kontinent). Jiný objekt, připomínající hybrid střely a komety, se naopak
řítil z oblasti Nové ho Mexika, tedy z místa, kde tušíme zaká zanou
oblast „Area 51“, směrem k onomu nehybné mu.
Odhadovaná rychlost větší než 300 000 km/ hod. připomínala
střelu, ionizace kolem a relativnědlouhý ocas pak kometu, ale i jistý
druh U.F.O., které lze spatřit čas od času i v českých zemích.
A prá věcharakteristika pohybu, zejmé na pak rychlost z oblasti
sci-fi, připomínala spíše střelu ze zbrojního arzená lu, o které m si
generá lové nechá vají zdá t.
Nelze jinak než opět připomenout skutečnost, že filmová kamera byla výše než oba objekty.
Další snímek již pomalu začíná připomínat tvrzení komentá tora, že blízko naší planety se odehrá vá omezená vá lka světů . Jeho
kvalita připomíná spíše černobílý zá znam.
Zřetelnělze spatřit celkem nejmé něpět rů zných objektů , jejichž
„cestovní“ rychlost opět překoná vá i ty nejodvá žnější fantazie, snad
Pevnost dé monů se rychle pohybovala, hned sem, hned tam,
chvílemi se nořila do vod, chvílemi vzlé tala vysoko k oblakům, neboťtakovou schopnost měla ta pevnost dé monů.
I vyslali obrá nci města jedinou ohnivou střelu, která zasá hla
lé tající stroj. Vybuchla na nebesích ta pevnost a s velikým burá cením se rozpadla...
Mahabhárata
Legendá rní invaze Asurů v dá vných historicky nezaznamenaných dobá ch, ale i vše, co mů žeme bezprostředněpři jisté m štěstí a
dílu trpělivosti sledovat i na naší obloze, vyvolá vá otá zku:
I 130 I
I 131 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
i proto, že bleskurychlý let probíhá zřetelně ve vzdušné m obalu
planety Země.
Dominantní obří kulový objekt (velikost několik set metrů ) letí
šikmo pod raketoplá nem konstantní rychlostí kolem 80 000 km/ hod.
Zpočá tku přímý směr se za chvilku změní o více než patná ct stupňů , jako by se čemusi vyhýbal.
V tentýž okamžik lze spatřit jiné dva objekty letící proti sobě,
avšak v dostatečné vzdá lenosti od sebe. Tato tělesa jsou podstatně
menší a mají i odlišný tvar.
Jsou vlastněpodlouhlá a ná padněú zká . Mohla by to být letadla,
avšak tuto možnost vyvrací jejich rychlost, která je jen o něco nižší
než rychlost dominantního objektu.
Pak se znenadá ní objevují postupnědalší dva objekty připomínající střelu z minulé ho snímku.
Rychlost je opět vyšší než 300 000 km/ hod. Směr přímý a během zlomku vteřiny překoná vají rozlehlé vzdá lenosti kontinentu
ležícího hluboko pod nimi. Jedna ze „střel“ znenadá ní mění svů j
směr a lehce zahýbá do strany.
Poslední snímek překoná vá vše.
Bohužel je jeho kvalita nejhorší, avšak lze dobře rozeznat nejen
výseč zemské ho obvodu, ale i množství nezná mých obřích objektů ,
dílem stojících, dílem pohybujících se nad planetou. Další je možno spatřit stojící, nebo pohybující se v blízké m vesmírné m prostoru. Kamera z raketoplá nu je opět nad nezná mými objekty.
Vrcholným okamžikem jsou však zá běry bleskurychlých střel,
jež postupněvylé tá vají z rů zných míst (naší?) planety směrem ke
shluku U.F.O. Zcela zřetelněse krá tce před objevením střel dá vají
stojící objekty do pohybu.
Střely mající okamžitou rychlost nejmé ně 360 000 km/ hod.
míjejí nedaleká tělesa a mizí v tmavé m prostoru.
Celkový dojem mů že, za jistých okolností, skutečněpřipomínat
ú tok, či varovné signá ly.
Do U.F.O. skutečně jako když střelí. Zcela prokazatelně se
dá vají na kvapný ú stup. I když nikoli tou nejvyšší rychlostí.
Co říci k raketoplá nu?
Je umění být na pravé m místě, v pravý čas a mít informace,
kam vlastněnamířit kameru.
Zdá lo by se tedy, že jsme byli prá věsvědky použití některé ze
zbraní S.D.I. - vesmírné obranné iniciativy Spojených stá tů , kterou
u ná s zná me jako zbrojní systé m hvězdných vá lek. K té muž ná zoru
dospěl i „odvá zaný“ komentá tor.
Nicmé něskutečnost mů že být podstatněkomplikovanější. Nic
podobněbleskurychle lé tajícího se oficiá lněv žá dné armá děsvěta
nevyskytuje.
Dříve než se pokusíme přijít zá haděna kloub, je nutné si připomenout několik suchých faktů :
I 132 I
1) Rychlost raketoplá nu byla vzhledem k pohybu nezná mých
těles zanedbatelná .
Dodejme jen, že družice kroužící (po kruhové drá ze) ve vzdá lenosti 200 km od Zeměse pohybuje rychlostí 7,8 km/ sec., což je
přibližně28 080 km/ hod. (prvníkosmická rychlost je cca 7,9 km/ sec.).
Doba oběhu je kolem 1 hodiny a 26 minut. Jejíú hlová rychlost vztažená
ke středu planety není větší než 10/ 4,18 min.
Pokud se však družice, či raketoplá n, pohybuje ve vzdá lenosti
400 km od planety, pak oběžná rychlost klesá na 27 720 km/ hod.
Doba oběhu je v tomto případě jen o tři až čtyři minuty větší
(cca 1 hod. a 29,45 min.).
Rovněž ú hlová rychlost dozná nepatrných změn: 10/ 4 min.
Jak však lze ze snímku, respektive rychlostí a charakteristiky
pohybů všech zú častněných objektů , odvodit, nenachá zela se v tomto
prostoru mimo raketoplá nu, z něhož byly snímky pořízeny, žá dná
jiná pozemská aparatura.
2) Považujme za podezřelou i tu skutečnost, že se raketoplá n
nachá zel na pravé m místěa zejmé na v pravý čas - prá větehdy, kdy
byly na shromá žděné U.F.O. vypuštěny bleskurychlé „střely“. A
nebylo to poprvé .
3) Zmíněné „střely“ odlé tající do vnějšího prostoru rychlostí
cca 360 000 km/ hod. byly „vypuštěny“ ze dvou rů zných oblastí
„ležících“ v bezprostřední blízkosti zemské ho povrchu (nebo snad
dokonce z pozemního sila?). Podobaly se spíše zá blesku, jenž zanechá vá zcela zřetelnou bílou stopu.
I 133 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
I druhá kosmická rychlost (11,2 km/ sec. - asi 40 320 km/ hod),
nutná k opuštění sfé r vlivu naší planety po parabolické drá ze, je
podstatněnižší, než byla rychlost onoho efektu.
ale i bezpilotnísupersoniky dosahujícírychlostíkolem 20 000 km/ hod.
(podobné rychlosti lze dnes oficiá lnědocílit snad jen při strmé m
klesá ní).
4) Pokud se skutečnějednalo o střely, pak jejich pravděpodobným ú kolem nebylo žá dný z postá vajících, či mané vrujících objektů zasá hnout.
V opačné m případěsmysl onoho jevu zcela uniká . Výstražný
výstřel však mů že být jen ryze pozemská pověra, i když je ze snímku patrný kvalitativní ú činek, jenž lze za jistých podmínek poklá dat
za neorganizovaný ú stup nezná mých objektů .
„Neprchají“ však všechna U.F.O.
6) Vzhledem ke skutečnosti, že systé m věcí je takový jaký je, je
nutno kalkulovat s „nepatrnými“ ú pravami snímků již během „přímé ho“ přenosu.
Pak ale musí být na pořadu dne logická otá zka - z jaké ho dů vodu by něco podobné ho NASA prová děla?
Možná odpověď? Situace je ještě mnohem horší, než doufají
optimisté .
***
Do projektu „Nedej bože, aby tam venku někdo skutečněbyl“
patří bezesporu i zná má „tlačenice“ sovětských družic u Marsu.
Lé pe řečeno - neobyčejněamaté rské tutlá ní prů švihu, jenž byl
pravděpodobně nezodpovědnou skupinou vyzrazen. Pokud ovšem
nešlo naopak o mistrný tah kontrarozvědek, jak získat od hloupé ho
protivníka informace, co vše si o tom myslí.
A opět nejdříve některá fakta.
Mars, čtvrtá planeta našeho slunečního systé mu, obíhá ú střední
hvězdu ve střední vzdá lenosti 227,9 milionů kilometrů (Země 149,6 milionů km) a jeden oběh trvá jeden rok a 322 dní. Kolem
své osy se otočí za 24 hodin 56 minut. Prů měr planety terrestrické ho typu je 6837 kilometrů (Země- 12 102 km).
Sklon rotační osy 230 59’ je velmi podobný sklonu osy naší
planety (Země- 230 27’). Střídá ní ročních období bude tedy u obou
planet velmi podobné .
Na pólech Marsu jsou pozorová ny bílé kruhové skvrny, jež jsou
poklá dá ny za zmrzlý sníh smíšený s prachem. Ještě nedá vno se
hovořilo o kysličníku uhličité m, ač teploty okolí tomu neodpovídaly. Č ervenou barvu povrchu ú dajnězpů sobily oxidy železa v povrchových vrstvá ch.
Hustota Marsu je nižší než Země- jeden krychlový centimetr
vá ží pouze 3,9 gramu.
Relié f teré nu je podobný pozemské mu. Mars, Zeměi Měsíc mají
podobný výškový rozdíl. Země18 km, Mars 14 km, Měsíc 12 km.
Jednu z má la výjimek tvoří Olympus Mons s prů měrem 600 km
5) Jestliže se odvá žíme zmíněné střely považovat za součá st
zbrojního systé mu zvané ho S.D.I. - vesmírné obranné iniciativy
Spojených stá tů - a misi raketoplá nu za součá st informačního systé mu s ú kolem předá vat potřebná data o ú čincích vá lečné ho arzená lu
hvězdných vá lek, pak ú roveň pozemských technologií poskočila,
prá vě v té to ú zce vymezené oblasti, během několika desetiletí o
celá staletí kupředu.
Zcela jistěmů žeme zavrhnout myšlenku, že šlo o laserové dělo,
i když není pochyb o ú spěšnosti prá věprobíhajících pokusů . Jinou
zbraní S.D.I., jež by se svými parametry mohla čá stečněvyrovnat s
rychlostí onoho zaznamenané ho efektu, je elektromagnetické dělo,
jehož střela dosahuje až 90 000 km/ hod. Pokud by tato zbraň byla
navíc urychlena raketovým nosičem a ten naopak supersonickým
raketovým bojovým letadlem stoupajícím v přijatelně příznivé m
ú hlu, pak stá le ještěnepřekročíme 120 000 km/ hod. Abychom si
udělali bližší představu nejen o rychlosti střely, ale i možné ho tuzemské ho nosiče, porovnejme jejich rychlosti například se stoupavostí proudové ho nadzvukové ho bojové ho letounu F -18.
Ta zcela jistěnepřesahuje 100 km/ hod.
Parní lokomotiva se pohybuje rychleji.
Nicmé nějsme již poměrněblízko, neboť oběstřely svíraly dostatečný, se zemským povrchem totožný, ú hel. V té to souvislosti si
připomeňme nejen supersonická letadla určená pro detekci technicko-fyziká lních jevů ve výšká ch od 120 do 150 kilometrů ,
I 134 I
I 135 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
M ars -je d na ze d vou m ožných zá klad e n m im oze m ských e nt
itje
zah ale na m noh a prot
ich ùd ným i inform ace m i,je jich ž pravd ivé já d rot
iše a b e z od poru spoèívá v t
re zore ch vìd e ckých úst
avù.
a převyšující okolní teré n o 25 km. Vznikl někdy před 100 miliony
let. V dá vných dobá ch tektonických aktivit.
Velká čá st planety je pokryta krá tery. Zvlá štějižní polokoule se
mů že pochlubit těmi největšími - Hellas o prů měru 2000 km a
hloubce 4 km.
Jednou z ú středních čá stí Marsu je oblast velké ho zlomu a sinusovitěvinoucích se kaná lů připomínajících vyschlá koryta velkých
I 136 I
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
řek. Nejdelší takové koryto se tá hne v dé lce 1200 km a dosahuje
šíře až 200 km. Koryta mají typický vzhled způ sobený vodní erozí.
Snímky nepřinesly nic nové ho, jak sděluje odborná literatura.
První optické přístroje umožnily vidět mnohým pozorovatelů m
pevniny i moře, i roční změny barev, jiní spatřili umělé kaná ly.
Atmosfé ra obsahuje asi 95 % kysličníku uhličité ho, 3 % dusíku, 0,4 % kyslíku a 1 % argonu. První zprá vy hovořily i o velmi
malé m množství vodních par a vody. Všechna voda by tehdy na
Marsu vytvořila nepatrnou vrstvu o mocnosti 0,2 mm. Později se
však zá zračněproměnila na celých 20 metrů .
Mars vlastní té ž dva nevelké měsíce - Phobos a Deimos.
První snímky z Marsu přinesla vesmírná sonda Viking 1. Dne
20. července 1976 přistá vá na povrchu planety oddělený modul a
na Zemi jsou odeslá ny první dva snímky, jež musí být později
upravová ny počítačovou grafikou do přijatelné ú rovně.
Jako neodborník a amaté rský diletant prohlížím ony fotografie
„okem znalce“. První, co mne napadá , se nijak neliší od všeobecně
přijaté ho ná zoru - Mars je zcela mrtvý a bez života. Množství rozsetých kamenů ve mněokamžitěvybudí zcela konkré tní asociace.
Okolí sondy Viking 1 připomíná mé představy o dokonalé devastaci - jako by kdosi mocný srovnal se „zemí“ vše, a to tak dokonale,
že nezbylo nic jiné ho než hromada kamení a nízké duny červené ho
písku. Ty tam jsou naděje o možné m životěna Marsu.
V odborné literatuře je prohlá šen za mrtvou planetu, a to i
geologicky.
Přesto se mi zdá být na fotografiích cosi podivné ho. Buď byl
aranžé r snímků Klenete L. Jones již titěrnou prací unaven a přehlé dl a neupravil několik „kamé nků “, nebo se na povrchu Marsu
odehrá vají jisté zá ležitosti, pro které není prozatím žá dné vysvětlení. Převá žná čá st kamenů je jakoby provrtá na nespočetnými kruhovými otvory. Některé však nikoli. A to je podle mne velká zá hada, neboť vysvětlení otvorů jako pozů statek eroze není logické .
Jakýsi Barry De Grigerio, specialista muzea Buffalo v New
Yorku, je naopak přesvědčen, že hluboké otvory připomínají fosilní
stopy v pískovci z oblasti Ontaria, jež tam zanechali pravěcí červi.
To by pak nebyl Mars zase tak pustý a bez života, jak vyprá ví jedna
z vědeckých pověr.
I 137 I
NEDEJ BOŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
NEDEJ BO ŽE, JE SNAD NĚ KDO TAM VENKU?
Mars pro ná s mů že mít připraveno nejedno překvapení. Prvním
fantomem Marsu mohou být zá blesky, jež byly pozorová ny již
v roce 1892. Také 8. listopadu 1900 byly pozorová ny další zá blesky v oblasti Mare Icarium - trvaly celých sedmdesá t minut (E.
A. Douglas). O třicet sedm let později pozoruje toté ž japonský
astronom Tsuneo Majeda.
Jiným fenomé nem jsou marťanské písečné bouře. V té to souvislosti se hovoří o silně vanoucích větrech. Atmosfé ra planety je
však velmi řídká a z nějaké ho podivné ho dů vodu se zamlčuje
skutečnost, že jediná písečná bouře proběhla pouze v okamžiku,
kdy se sonda Viking 1 blížila k Marsu. Snímky nepřinesly nic nové ho, říká odborná literatura.
Přesto se však relativně nedá vno proklamovaný tuhý roztok
oxidu uhličité ho proměnil zcela nenadá le na sníh. Přistupuje se
tiše i k ná zoru, že v některých oblastech se dokonce povoluje sněžení. Počítá se již i s velmi tlustou ledovou vrstvou, jejíž mocnost
dosahuje až několik set metrů .
Jiný fenomé n - Tvá ř „z Marsu“ v oblasti Sidonie - mne prozatím nechá vá chladným, neboť tuším, co vše lze počítačověupravit
do ú plné dokonalosti. To, co vzbuzuje podezření, že Mars není
tím, o čem hovoří suchá data, scientologové a vědecké zprá vy s
informačními mezerami hodnými bulvá rního tisku, je již zmíněná
tlačenice sovětských družic.
29. a 30. března roku 1989 přinesla Č eskoslovenská televize ve
své m večerním zpravodajství informaci o problé mech sovětské
družice Phobos II. Ta měla pořídit nejen snímky Marsu, ale i Marsova Měsíce Phobosu, v jehož blízkosti se prá vě nachá zela jiná
sovětská družice, jež naopak měla monitorovat veškeré dění kolem
automatické výzkumné stanice Phobos II.
Systé m vzá jemné kontroly selhal vzá pětí poté , co se na povrchu
Marsu objevil ová lný jev, jenž narů stal směrem k stanici obíhající
kolem planety do obří velikosti - ve tvaru protá hlé čočky. Zá roveň
byl pozorová n přímočarý pohyb čehosi, co zanechá valo za sebou
zřetelnou bílou stopu a neobyčejnou rychlostí se blížilo ke stanici
Phobos II. Snímek Marsu byl velmi kvalitní, takže bylo možno
rozeznat i členitost povrchu poseté ho množstvím krá terů . Diskovitý
objekt stoupající vzhů ru dosahoval dé lky přibližně25 kilometrů a
šířky l km. Takový byl odhad sovětských vědců . Okraje čočkovité ho jevu se nezdá ly být tak ostře ohraničené jako „hmotnější“ střed.
V okamžiku, kdy se předmět zanechá vající zřetelnou bílou stopu přiblížil družici, nastal kolaps a stanice Phobos II. přestala vysílat. Bylo řečeno, že vědci zkoumají příčinu poruchy.
V dalších dnech jsme se mohli dozvědět, že chybu zavinil lidský faktor. Takže dů vodné podezření, že činnost družice byla eliminová na aktivitami nezná mé ho systé mu sídlícího na Marsu, se
nezaklá dá na pravdě.
O první družici, jež měla monitorovat stav Phobosu II., se takticky mlčelo. Až za několik dní později ná sledovala kratičká zprá va,
že v týž okamžik, kdy přestal vysílat Phobos II., odmlčela se i tato
družice.
Zmlkli i ti, kteří měli vysvětlit zá hadný čočkovitý ú tvar.
Nicmé ně, jakkoliv je to nemilé , mů že být Mars, ale i ná š Měsíc,
ideá lním místem pro budová ní jakýchkoli zá kladen.
Ani ta nejmírumilovnější venkovní entita by neprohloupila.
A bylo by hloupé se tvá řit, že tomu tak není.
I 138 I
Co lze vy èíst z t
oh ot
o
ne kvalit
níh o sním ku ne zná m éh o ob je kt
u, kt
e rý se ob je vil na povrch u M arsu a
rost
l vzh ùru, sm ìre m k sovìt
ské d ružici? M ožná pø e snì t
olik,kolik m ùže m e vy èíst
z t
isícù sním kù od vrá ce né
st
rany M ìsíce , kt
e ré jsm e
ne m ìli a d osud ne m á m e
zah léd noutani kout
ke m oka.
I 139 I
P øí
loha
pro odborní
ky
P Ř ÍLOHA
Druhá epištola obecná Petra Apoštola
Kap. 3./ verš 8.
Ale jedna věc nebude před vá mi
skryta, že jeden den u Pá na
je jako tisíc let a tisíc let
jako jeden den.
Teorie relativity
m
x
t = 1
Jestliže zjistíte, že m ùj názo r na po dm ínky, kdy
vznikáè
aso vý efekt relativity,neso uh lasí se zavedeným i
zvyklo stm i, pak je vše v po ø
ádku.O dlišný byl
i pram en inspirace. Záro veò pro h lašuji,že auto rem té to
knih y- i všech o statních dílù knih y„S ilnìjší než D ä niken“,vè
etnì vzo rcù v nich o bsažených ,vztah ujících se
ve své m o dvo zení k jednico vé kružnici, je Zdenìk
Šm itm ajer (45 © 73) píšící po d jm é nem Zdenìk Patrick.
Jaké ko li zveø
ejnìní m atem atických a geo m etrických
vztah ù té to o riginální teo rie relativity m im o tyto knih y
m usí jím být auto rizo váno .
Zdenìk Šm itm ajer
tel./ fax: 02/44 46 21 98
S po jení je m o žné i pro stø
ednictvím
stránek w w w .no stradam .cz
interneto vých
È a s,ta k jak jejv ním ám e,je neh m a ta telný fenom é n z dánlivì
uh ánìjící po pøím ce odk udsinìk a m .P r om ìny situa cí,a niž by by la
jak k olina r ušena pøíèinnost událostí sv ìta ,k dy sled událostí m á v e
sv é m dùsledk u sv ojipøíèinu.P r om ìna tv a r ù -nìk ter é m izí,nebo
v še m á v y m ez enou dobu tr v ání.N ov é se objev ují,se v šem idùsledk y sv é existence a pr a pùv odu,v soula du se z ák ony U niver z a .
I 14 3 I
PŘ ÍLOHA
A pøesto je èa s,èijeh o pr a v á podsta ta ,èím si,co se v y m y k á
v šem u,èím nás v esm ír né dála v y k dy oh r om ily .
B udiž m itedy odpuštìno,že jsem ta k jak o m noh o jiných fa scinov án èa sem na tolik,a by ch se z nov u pr ov inil a pok r a èov a l v e sv é
„h øíšné “èinnosti-z a sk a k ov a t z a v ìdeck é v elikány v obla stech ,jež
m ineby ly nikým pøidìleny .
N a dr uh é str a nìse pøiznáv ám k tom u,že v še,co bude následov a t,jsou pouh opouh é h y poté z y a úv a h y ,stojící na v r a tk ých nožièk ách m é dr z ostia nev z dìla nosti.
D nes ch ciz k oum a t èa s jak o ener g etick ou substa nci,jejíž pa r a m etr y se blíží elek tr om a g netick é induk ci. Sna d ipr oto,že jsem
pøesv ìdèen,že je èa s pr otipó lem h m otnosti,ch cete-li-g r a v ita ce.
Z ák la dem v šech následujících úv a h bude m ùjv z or ec èa sov é
k ontinuity m x t = 1,a v íce než dom nìnk a ,že se v tom to ok a m žiku
jedná o ener g ii.Z deòk ùv v z or ec neøík á m im o jiné nic než to,že
k a ždá h m otná èástice m á sv ùjr ela tivní èa s v z áv islostina v elikosti
sv é h m oty ,k ter ou se pr om ítá v na šem tøír oz m ìr né m pr ostor u,a
tedy isv ùjv la stnía specifick ýpoloèa s r oz pa du.
Z e v šeh o nejdøív e se v r átím k jednicov é k r užnici,ik dy ž tentok r áte s ponìk ud odlišnìjším iúm y sly .
Model mož né ho indukováníč asu:
intenzita časové ho pole
4 π r2 x107
ploch a ind ukce π r2
kulový m od e l je d névt
e ø iny
Plocha o velikosti πr2 kolmo prostoupena časovým polem vybudí indukci času, jež vytvoří pomyslnou kouli o ploše 4 πr2 x 107,
ale pouze tehdy, jestliže bude rychlost pohybujícího se modelu
I 14 4 I
P Ř ÍLOHA
v teøiny (
sin α)blíz k á nule a pom ìr r ela tivní a a bsolutní v teøiny (
cos
α)bude r ov en jedné .
V ok a m žiku,k dy dosáh ne r y ch lost m odelu r y ch lostí sr ov na telných s r y ch lostm isv ìtla ,bude úr ov eò v y buz ené èa sov é induk ce
k lesa t v k osinov é z áv islosti,nebo èa sov ý tok bude pr ostupov a t
ploch ou induk ce pod úh lem β = 9 0 0 -α.Celou z áležitost siny ní
pøiblížím e pom ocína k lonìné r ov iny :
α
Z vy šujícím i se ry ch lost
m i se
naklá ní rovina ind ukèní ploch y a relat
ivnívt
eø ina se zm enšuje, ne b o svírá s èasovým
pole m st
á le m e nší úh e l.
re lat
ivní vt
e ø ina
N y ní sipøedsta v m e,že se nᚠk ulov ý m odel v teøiny øítí pr ostor em r y ch lostí sv ìtla .Z a nedbejm e pr oz a tím jak ouk olih m otnost a
jejínár ùst.
P oz or ov a tel stojící k olm o na sm ìr poh y bu z a k r átk o z jistí,že se
pr ùm ìr k oule postupnì z m enšuje. Z a nedlouh o na sta ne ok a m žik,
k dy je poz or ov a tel nucen pøipustit,že se jeh o k oule z m ìnila v
pøím k u a z m izela .
J
iný poz or ov a tel,stojící tentok r áte v e sm ìr u poh y bu,v tom té ž
ok a m žiku nez a z na m ená pr a k tick y žádnou z m ìnu.Stále se m u bude
jev it pr ùm ìt k oule jak o nem ìnná ploch a k r uh u.P o v z ájem né k onz ulta cidospìjí oba poz or ní poz or ov a telé jednom y slnìk náz or u,že
se ploch a letící k oule (
4πr 2 )pr om ìnila v ploch u k r uh u πr 2 .P loch a
se tedy r ela tivnì èty øikr át z m enšila a úr ov eò r ela tivní v teøiny se
lim itnì blíží nule,nebo èa sov é pole nepr otíná žádnou èást ploch y
induk ce.T a je v tom to ok a m žiku r ov nobìžná s èa sov ým polem .
I 14 5 I
PŘ ÍLOHA
T ento sta v je v ša k nepøijatelný,nebo jsm e neuv a žov a linár ùst
h m otnosti. Sna d ipr oto,že k ulov ý m odel v teøiny pr o nás stále
pøedsta v uje neh m otnou a neexistující èástici. P ok ud by ch om na
ch v ílipov oliliitom uto m odelu pr áv o na existenci,pa k v e ch v íli
la v inov ité h o nár ùstu h m otnostiby se èa s z tr átou jednoh o r oz m ìr u
ch ov a l jak o h m otná èástice.Sta ne se ta k pr áv ìteh dy ,k dy je pom ìr
a bsolutní a r ela tivní v teøiny r ov en èíslu 0,
23 8 (
cos α = 0,
2 3 8 pøi
per m ea bilitì pr ostøedí µ = 4π x 10 -7).V té to ch v ílisiještì pøipom eòm e nepa tr nýfa k t,že v še v e v esm ír u se sna ží z a ujm out s v ìtším
èim enším úspìch em co nejm enší ploch u a tu pr oz a tím sk ýtá pouz e
tv a r k oule (
ploch a k oule 4πr 2 ).
O pusm e ny ní k ulov ý m odel v teøiny a ov ìøm e sipla tnost Z deòk ov y r ov nice k ontinuity a h y poté z y té h ož a utor a ,z da r ela tivní èa s
jednotlivých h m otných tìles je sk uteènìr ùz ný v z áv islostina jejich
h m otnosti.
Z m noh a dùv odù,jež sinìk dy v budoucnostim ožná v y sv ìtlím e,pov a žujm e èíslo 4πr 2 = 4π x 10 7,udáv a jící celk ov ou intenz itu
èa sov é h o pole,z a v elièinu (
celk ov ý nábojèa su),jež se podílí sv ojí
pom ìr nou èástí (
0,
762 x 4π x 10 7)na h m otnostik a ždé h o h m otné h o
tìlesa na šeh o tøír oz m ìr né h o v esm ír u.Z býv a jící díl potenciálu èa sov é h o pole (
0,
2 3 8 x 4π x 10 7)jde na v r ub pr ostor u ležícíh o m im o
nᚠtø
ír oz m ìr nýv esm ír .
Φt
Ic
9,
575573 9 x10 7
4π x10 7
0,
762
È aso vý interval tø
etíh o ro zm ìru = celko váintenzita x 0,762.
Φt = 4π x 107 x 0,762 = 9,5755739 x 107
H r a nièní ba r iér a na šeh o tr ojroz m ìr né h o v esm ír u je tedy v soula du s na ší pr a cov ní h y poté z ou tv oøena èa sov ým inter v a lem ,jenž
m usíbýtr ov en celk ov é m u elek tr ick é m u nábojijak é h ok oliv pr v k u.
V z or ec m x t = 1 tedy netv r dí,m im o jiné ,nic m enšíh o,než
že èa s poblíž neutr onu,pr otonu a elek tr onu je odlišný,v z áv islosti
I 14 6 I
P Ř ÍLOHA
na h m otnostitìch to èástic,pøièem ž pouz e pom ìr ná èást intenz ity
èa sov é h o pole (
9,
575573 9 x 10 7) se tr a nsfor m ov a la poblíž tìch to
èástic v podobì èeh osi,co oz na èujem e jak o elek tr ick ý náboj.O dv oz enìtv r dí a utor tìch to øádk ù,že k ilog r a m jak é k oliv h m oty m usí
m ít celk ov ý elek tr ick ý náboj r ov ný h odnotì èa sov é h o inter v a lu
na šeh o tøír oz m ìr né h o sv ìta -9 ,
575573 9 x 10 7.J
ednoduch ým poèetním úk onem sk uteènìz jistím e,že se a utor tìch to øádk ù nem ýlí,
pok ud uv a žuje spojitostim ez icelk ov ým elek tr ick ým nábojem 1k g
jak é h ok olipr v k u a celk ov ým èa sov ým potenciálem na šeh o tøír oz m ìr né h o pr ostor u.
V o dík - nejjednodušší pr v ek ,jenž m á pouz e jeden elek tr on.
J
eden k g v odík u m á 5,
9 77618 x 10 2 6 a tom ù a pr áv ìten sa m ý poèet
pr otonù a elek tr onù.P ok ud budem e h ov oøit o neutr onech ,pa k pouz e v té úr ov ni,v e k ter é lz e tuto nesta bilní „èástici“ pov a žov a t z a
jeden z pr ojev ù nuk leonu (
dr uh ým sta v em té h ož je pr áv ì nejen
pr oton,a le ielek tr on).
N y ní sipøipom eòm e,že elem entár ní elek tr ick ý nábojm á h odnotu 1,
602 x10 -19 C.Celk ov ýelek tr ick ýnáboj1k g v odík u:
5,977618 x 1026 x 1,602 x 10-19 = 9,576144 x 107
Celk ov ý elek tr ick ý náboj 1k g v odík u m á sk uteènì h odnotu
odpov ída jící intenz itìèa sov é h o pole pr om íta jícíh o se v na šem tr ojr oz m ìr né m a z cela specifick é m fenom é nu.
N y ní se pok usm e z jistit,z da iosta tní pr v k y odpov ída jí sv ým
celk ov ým elek tr ick ým potenciálem tom uto tv r z ení.U h liník u se již
setk áv ám e s nìk olika elek tr ony a nás bude z a jím a t,jak se ta to sk uteènostpr om ítá na poz a díèa sov é h o pole,nebo ch cete-liiobr ácenì.
H liník -poèetpr otonù -13
poèetneutr onù -13
poèetelek tr onù -13
K lidov á h m otnostpr otonù je 1,
672 x 10-27
K lidov á h m otnostneutr onù je 1,
675 x 10-27
K lidov á h m otnostelek tr onù je 9 ,
107 x 10-3 1
I 14 7 I
PŘ ÍLOHA
A opìt jednoduch ým poètem z jistím e,že v 1k g h liník u je z cela
pøesný poèet a tom ù,pota žm o pr otonù,elek tr onù ineutr onù a souèetjejich celk ov ých h m otnostíje pr áv ì1k g .
v 1k g A lje 2 ,
2 9 771x10 2 5a tom ù
poèetpr otonù je 2 ,
2 9 771x10 2 5a tom ù x 13 = 2 ,
9 8 702 3 x10 2 6
25
poèetneutr onù je 2 ,
2 9 771x10 a tom ù x 13 = 2 ,
9 8 702 3 x10 2 6
C elko vý elektrický nábo j zúè
astnìných pro to nù:
2,
9 8 702 3 x10 2 6 x1,
602 x10 -19 = 4,7852108 x 107
T entýž nábojnese u A l nejen da ný poèet elek tr onù,a le ineutr onù.A pr otože se a tom jev ína v enek jak o neutr ální,pa k je neutr on,
jev ícíse ta k é jak o neutr ální,nositelem jak k la dné h o,ta k z ápor né h o
náboje.
Souètem celk ov é h o náboje pr otonù a neutr onù z ísk áv ám e opìt
z nám é èíslo 9 ,
57042 16x10 7 (
H -9 ,
576144 x10 7 ).
V y ber m e ny ní jiný pr v ek ,jenž se nám m ùže z dát z cela odlišný.
J
eh o a tom ov é èíslo je 2 07.M á 12 5 neutr onù,8 2 pr otonù a 8 2 elek tr onù.T ím pr v k em je olov o.
P Ř ÍLOHA
„ideálùm “,ch y stám m a lé pøek v a pení.V ím ,že je doh ání a ž k nepø
íèetné z uøivostim ožnost,že jedna a jedna jsou dv ì.P r áv ì tìm to
h och ùm v ìnujisv ùjSm it-P a tr ick ùv leg r a èní poz na tek ,že isouèet
celk ov é h o elek tr ick é h o náboje pr otonù a neutr onù olov a je r ov en
èíslu 9 ,
5709 768 x10 7 (
H -9 ,
576144 x10 7).Tedy èíslu,jež je 0,
762 x
m enší než ploch a k oule a z ár ov eò odpov ídá Sm it-P a tr ick ov ìh y poté z e o v eli
k ostii
nduk ce èasu v i
nter v alu 9 ,
575573 9 x 10 7 .J
istá nepøesnost,na d níž m í pøátelé jistì jása jí,je dána k nižním z a ok r ouh lov áním v ýpoètù.
Ch ciz ár ov eò oslov it ity ,k ter ým ta k v a dí,že jsem sisv ùjv z or ec na z v a l Z deòk ov ým v z or cem k ontinuity .P r osím je o jistou sh ov ív a v ost a z a sílám jim tím to im a lá slov a útìch y : J
e m ožné ,že v še
z pùsobila m á dr z á nev z dìla nosta z pupnost.
v 1k g olov a je 0,
02 8 8 618 x10 2 6 a tom ù
poèetpr otonù je 0,
02 8 8 618 x10 2 6a tom ù x8 2 =2 ,
3 666676x10 2 6
26
poèetneutr onù je 3 ,
60772 5x10
poèetelek tr onù je 2 ,
3 666676x10 2 6
C elko vý nábo j pro to nù:
2,
3 666676x10 2 6 x1,
602 x10 -19 = 3,7914014 x 107
C elko vý (po m yslný) nábo j neutro nù:
3,
60772 5x10 2 6 x1,
602 x10 -19 = 5,7795754 x 107
P r o ty ,k teøí nepok r y tì touží k a ždé h o z a støelit jen pr oto,že m á
jiný náz or ,jenž nepodlé h á jejich str a nick é k ontr ole,èiz a tuch lým
I 14 8 I
I 14 9 I
P Ø IP R A V U J E S E
K rálpropa stí
fra ncouzského proroka
Micha ela de N ostra da m a
ZdenìkP a trick
P øipr a v ov a ná k niha Z deòk a P a tr ick a obsa h uje v šech na nosná
pr or octv í M ich a ela de N ostr a da m a ,fr a ncouz sk é h o uèence z r odu
biblick ých pr or ok ù,jenž nem á od dob r a nné h o k øesa nstv í obdoby .
P øek la dy budete m ocipor ov na t s fr a ncouz sk ým textem Centur ií a
P r esa g es poch áz ejícím z r ok u 168 9 ,v èetnì pøedm luv v ìnov a ných
sy nu Ca esa r ov ia fr a ncouz sk é m u k r áliH enr y m u II.
1 .dí
l Ú vod
III.potopa krve
Ž ivotopis M ich a ela de N ostr a da m a
D a ta ce h istor ick ých událostí
P øedm luv a v ìnov a ná sy nu Ca esa r ov i
K onec k om unism u
P ouštníbouøe
V elk ýk r álH r ùz y
Sek ty v N ìm eck u
P r olog k tøetív y v ola né potopìk r v e
K onfliktv J
ug osláv ii
P ád k osm ick é h o tìlesa
Z ápla v y Itálie a k r a ch sv ìtov ých ba nk
R oz pa d Itálie
T ur eck o -øeck ýk onflikt
N a pa deníJ
ug osláv ie
N a pa deníItálie,Š v ýca r sk a a SR N
Z nièeníV a tikánu a útìk pa peže
P øepa deníŠ pa nìlsk a a Iz r a ele
O br a nná liga m ez iA ng lií,M a ï a r sk em ,
P olsk em a èesk ým iz em ìm i
Z a topeníA ng lie z ápla v ov ou v lnou
V y h lášenísa m osta tné h o Sk otsk a
Inv a z e V elk é T a r tár ie do E v r opy
L eteck é bitv y br utálních bestií
V ojensk é dr užicov é sy sté m y
P øepa deníFr a ncie
P Ø IP R A V U J E S E
Z a tím co pr or octv í uv edená v pìtidílech k nihy Silnìjší než
D äniken jsm e m oh lijednoduše por ov náv a t s h istor ick ým iudálostm i,pa k pøedpov ìdiuv edené v nov é k nize Z deòk a P a tr ick a m ùžem e posuz ov a tpouz e odv oz enì-h ov oøío na šíbudoucnosti.
N icm é nìpoz or uh odný postøeh M ich a ela de N ostr a da m a uv ede
m noh é h o ètenáøe do v y tr žení,nebo co m oh l støedov ìk tušit o
z br a ních h r om a dné h o nièení,èioh r ožení na ší pla nety m im oz em sk ou entitou.L eteck é bitv y br utálních by tostí,v ojensk é dr užicov é
sy sté m y pøinášející sm r telnou nák a z u,z a sta v ení v z dušné cirk ula ce
a ba k ter iolog ick á,èich em ick á v álk a ,pulz ující oh nìz nebes nièící
celá m ìsta v jediné m ok a m žiku.
2.dí
l Ú vod
O svobození
P øedm luv a v ìnov a ná H enr y m u II.
P a k tsev er sk ých státù
U m ìlé v y buz ené deštìa ta jfuny
L é ta jícíoh nìa sm r telné nák a z y
V y lidnìná P a øíž v tr osk ách
Z a tk nutífr a ncouz sk é h o pr ez identa
A tom ov á dev a sta ce Fr a ncie
A tom ov ýútok na N ov é m ìsto
O k upa ce E v r opy
Ú tok na A qv ilon -R usk o a U SA
D álnýz ápa d osv oboz uje L ondýn
Spojenciv stupujído Fr a ncie
Inv a z e u L a R och elle a N or m a ndie
O sv oboz eníN or sk a ,B elg ie
Ch em ick ýútok na Ž enev u
A qv ilonsk á a r m áda útoèína P er sii
E v r opa osv oboz ena
K onec tøetív y v ola né potopy k r v e
M uta ce,tìžk é nák a z y a h la dom or
P a pež se v r a cído z nièené h o V a tikánu
M im oz em sk á entita sestupuje z nebes
A ndr og y nina Z em i
O dv r h nutív ír y
T øetíA ntikr ista da lšív áleènýk onflikt
Soudnýden r ok u 3 79 7
P Ø IP R A V U J E S E
P r or ock é v er še M ich a ela de N ostr a da m a ,z a h r nující v sobì
èa sov ý inter v a l od r ok u 1547 do r ok u 3 79 7,m oh ou být z dánlivì
nepr a v dìpodobnou snov ou z áležitostí,jež se v ša k postupem èa su
v íce než dr a m a tick y na plòuje.
P oz or ný ètenáøté ž z a k r átk o z jistí,že pr or ock é v er še M ich a ela
de N ostr a da m a m oh ou být spíše sug estivním pouèením než v izí
sk uteèných h istor ick ých událostí.O pr a v dov á budoucnost je totiž
spøádána pouz e na šim i èiny objek tivnì podm ínìným i v ýv ojem
situa ce v pøileh lých èástech v esm ír u.A to ipøes nespor ný fa k t,že
se N ostr a da m ov y v er še tolik podoba jí tom u,co nás obk lopuje se
str a šidelnou jistotou.
V sa m é m z áv ìr u na ší na bídk y nov é k nihy Z deòk a P a tr ick a se
sez na m m e s nìk olika m álo v er ši,k ter é se bez pr ostøednì týk a jí
A ng lie oh r ožené nebýv a lou pøír odní k a ta str ofou v tom nejnepøíz niv ìjším období pr a v dìpodobnì III.v y v ola né potopy k r v e.N ic není
jisté a k oneèné .V m inulostise z h r outily jiné sta bilnínem ìnnosti.
Co z lé h o se v budoucnostim ùže pøihodit,že m ocný a boh a tý
sev er oz ápa d na šípla nety bude bez m ocnìpøihlížet v ítìz né m u ta žení
„ba r ba r ù“ od jihu a v ých odu Z em ì? Co,m im o lidsk é nesounáležitosti,m ùže z pùsobit tøetí v y v ola nou potopu k r v e? Z h r oucení obr a nných spoleèenstv í? P øír odník a ta str ofa ?
C enturie V ./ 93
Sous le t
e rroir d u rond glob e lunaire ,
Lors q ue se ra d om inat
e ur M e rcure :
L´isle d ´Escosse se ra lum inaire ,
Qui le s Anglois m e t
t
ra a d e confit
ure .
V ce léploše kole m M ìsíèní koule ,
pø ièe m ž b ud e vlá d noutM e rkur,
b ud e ost
rov Skot
skoosvìt
le n.
T e h d y b ud ou Anglièanéporaže ni (pot
ø e ni).
T eh dy ,v dom ina ntním posta v ení M er k ur a ,a ž celá ploch a m ìsíèníh o sv itu oz áøí Sk otsk o,a m y z jistím e,že je Sk otsk o ostr ov em ,
pr áv ì teh dy budou A ng lièa né por a ženi.T o v z k a z uje,nejen A ng lièa nùm ,M ich a elde N ostr a da m .
P Ø IP R A V U J E S E
J
e v ùbec cosipodobné h o m ožné ? J
a k da lece by se z m ìnily
nejen obr y sy Ang li
e,jestli
že by se h ladi
na sv ìtov ých m oø
í z v edla o
šest,èidesetm etr ù?
J
e pr a v dìpodobné ,že teh dy by se sta lo h or na té Sk otsk o sk uteènì ostr ov em .P odobný efek t by z pùsobily idlouh otr v a jící z ápla v y .
T edy nic,co by ch om již nepoz na li.N a stejné té m a podez øele h ov oøíinìk ter é v er še,jež na z ýv a jíA ng lièa ny -londýnsk ým i.
C enturie IX ./ 31
Le t
re m b le m e ntd e t
e rre M orrura,
Cassich sainctG e orge a d e m y pe rfond re z:
Paix assoupie la gue rre e (f)ve ille ra,
D ans t
e m ple a Pa(f)q ue s ab y (f)m e s e nfond re z.
Ot
ø á sá se ze m ìv M orrura (M ort
ara?),
cínový svat
ý J iø í napùl ponoø e n:
d ø ím ající m ír -vá lka prob uze na,
ch rá m a ve likonoce v h lub iná ch (propast
i) rozt
ave ny .
Sa int G eor g e -Sv a tý J
iøí je pa tr onem A ng lie.Sta øí Fé nièa né
na z ýv a lijižní èást ostr ov ù -Cínov ýostr ov .N a pùl potopenýcínov ý
Sv a tý J
iøí je tedy z ák r y tný v ýz na m pr o A ng lii,jež bude z polov iny
potopena .Ch r ám ,k ter ý bude is v elikonocem iv h lubinách r oz ta v en,je jeden z ty pick ých N ostr a da m ov ých z pùsobù,jak do jedné
v ìty sh r om áždit v ìtšinu infor m a cí. B ude použita z br a ò,jež je
sch opná ta v it k ám en.T i,co jipoužijí,nejsou k øesa né ,nebo v edle
ch r ám u jsou pom y slnìv pr opa stih lubin iv elikonoce.T ento sv átek
nech áv á ch la dným i,m im o a teistù,již jen silnì oh r a nièené sk upiny
jiných náboženstv í.Ch r ám bude r oz ta v en pøed z a topením .N ìk teøí
ba da telé se dom nív a jí,že jím bude ch r ám W estm inster A bbey v
L ondýnìposta v enýna tr osk ách pr a sta r é sv a ty nìboh a Slunce.
C enturie III./ 70
La grand e B re t
agne com prise d ´Angle t
e rre
Vie nd ra par e aux si h auta inond e r.
La ligue ne uve d ´Ausonne se ra gue rre ,
Que cont
re e ux ils se vie nd rontb and e r.
P Ø IP R A V U J E S E
Ve lká B rit
á nie ,pø e snìji Anglie
b ud e vy sokozaplave na vod am i.
Nová liga v Ausonnii b ud e b ojovat
,
t
e h d y ,kd y ž prot
i nim post
upují ob vá zaní.
J
iž není poch y b.È ást V elk é B r itánie bude z a pla v ena v y sok ou
z ápla v ov ou v lnou. N ostr a da m v z ápìtí v še upøesòuje - z a topena
bude „pouz e“ v elk á èást A ng lie.Sta ne se ta k teh dy ,k dy ž v A usonnii(
jižní Itálie)bude N ov á liga (
èesk á,a ng lick á,polsk á a m a ï a r sk á v ojsk a )spoleènìs Fr a ncouz ia sev er ním iIta ly bojov a t pr oti
obv áz a ným h la v ám - speciálním u inv a z ním u v ojsk u B líz k é h o i
D álné h o v ých odu...
Z knih Zdeò ka P a tricka dosud vyšlo:
N a kla da telstvíO strov
J e d not
livé d íly na se b e navazují zce la volnì,t
akže každ ý
t
voø í sam ost
at
néd ílo.
S ilnìjší nežD ä niken 1.díl (
r oz ebr áno)
T eor ie r ela tivity pøed 2 000 lety ? * P r or octv í s m r a z ením v z ádech * È lov ìk jm é nem 666 * H v ìz da z v a ná È er noby l? * V e z na m ení dr a k a * Z ák r y tné šifr ov ání v B ibli* Z ák r y tná šifr a im im o
B ibli? * P ek elná „sv a tá tr ojice“ * B oh ov é z e souh v ìz dí Siria *
H a dí dy na stie -Str ážcinebes? * A utom a tiza ce v dobì br onz ov é *
T ez ca tlipoca -D ým a jící z r ca dlo I.* O h nivý k r uh * Siby lla * M ich a el de N ostr a da m * T a jem stv í v ìèné h v ìz dy Sa m iel * Sv ìt m im o
z ák on * P øíloh a pr o odbor ník y -T eor ie r ela tivity
S ilnìjší nežD ä niken 2.díl (
r oz ebr áno)
N a d pr opa stí nek ých a t * P r or octv í bez k onk ur ence * M ich a el
de N ostr a da m * N euv ìøitelnì pøesná pr or octv í * T a jem stv í šesti
cest * Z ák r y tné šifr ov ání a leg endy * B líz k é letící objek ty *
H v ìz da z v a ná P ely nìk * Z r ca dlení èa su * Slepý m ládenec * L ám ání sedm é peèeti* È tv r tý jez dec A pok a ly psy ? * Z áøivá sv ìtla
A cilut * T a jem stv í je jm é no v e jm é nu * K r ál pr opa stí * H a dr ie
pom a tenec * A bude ur èeno èíslo k r v ela èné h o * Cesta sedm im udr cù * Cesty J
eciry * T ez ca tlipocov o dým a jící z r ca dlo II.* V elk ý
k r álH r ùz y * U .F.O .* M im oz em štílov cilidí
S ilnìjší nežD ä niken 3.díl (
r oz ebr áno)
K do v í? * M ocný dr a k Z em ì * Sm louv a o sestupu * V elk ý
sestup ok øídlené h o h a da * B itv a s dé m ony ? * T a jný jaz y k V elk é h o
Ink y ? * P odivná z na m ení * M a y sk é písm o * M im osm y slov é v ním ání * Z jev ení z Fa tim y * Z jev ení z M edžug or je * R a sa ,k ter á nás
na h r a dí * B líz k á setk ání ètv r té h o dr uh u * M im oz em sk á inv a z e
dé m onù * D en poté sestoupí na Z em * T a jná v láda br utální bestie *
B oh ov é ,str ùjciv elk é h o k onfliktu * R ela tivita ? * N ejm é nì ètv r tý
r oz m ìr * Spojením inulost-budoucnost* Z áv ìr
S ilnìjší nežD ä niken 4.díl (
r oz ebr áno)
Sv ìtelná pa st * M ich a el de N ostr a da m * D en,k dy sestoupil
A ID S * D o cípu L uny * Z a tlustou èa r ou -ponor u * T øetí v y v ola ná
potopa k r v e * A r m a g edon * Z pr áv a o pa tentu P r a v dy * K olonie
Z em ì* A jednoh o dne z em øou str a ch y * Z áh a da z uøivé h o m lèení *
E FI nebo U .F.O .? * A k ce O ch r oes * Str a šáciz lé ta jících lodí Ch u *
P h ila delph ia E xper im ent * N ev iditelné sy sté m y * P ániv šech situa cí * P a r a lelní sv ìt? * A k ce A lfa a O m eg a * P øíloh a pr o odbor níky
S ilnìjší nežD ä niken 5.díl (
r oz ebr áno)
D ivok á k a r ta * P oslední div sv ìta * Š pièk ov é tech nolog ie sta r ov ìk u * A r ch a úm luv y * V irtuální m odel sm r telné h o v iru * È a r odìjná h igh -tech * L é ta jící ok o * M uta nt nebo h y br id? * P øich áz ejí?
* U k áží m ísto K r istov a utr pení * Sv ìtelná pa st * T isícihla v ý dr a k
bez tìla * B ílá h or a * B ludnýk r uh * N edejbože,je sna d nìk do ta m
v enk u? * T eor ie r ela tivity
K rál pro pastí 1.díl
Ch r onolog ie N ostr a da m ov ých pr or octv í * V elk ý k r ál H r ùz y *
T øetí v y v ola ná potopa k r v e * J
ez dec jeh ož jm é no je Sm r t * D en
sedm ih r om ù * Z átopov á v lna * B oje v E v r opì
NakladatelstvíBaronet
Dýmajícízrcadlo
Tato kniha, ačkoliv je volným pokračová ním předchozích
pěti dílu "Silnější než Däniken", přiná ší další znepokojivé
otá zky na jednu z největší zá had minulé ho století - cílené
mystifikace všeobecné ho podvědomí lidstva mocenským
systé mem - v oblasti jevů , které napříč dějinami ovlivňovaly
dění na té to planetě. Podivuhodné souvislosti nejskrytějšího
tajemství lidstva, jež mohou vyvolá vat pověstné mrazení v
zá dech.
Autor současněpřiná ší nový, nikým ještěnepublikovaný
pohled na chronologické uspořá dá ní sumerské ho "Seznamu
krá lů ", jež umožňuje propojit reá lné historické udá losti s dá vnými legendami.
Vše směřuje do současnosti a budoucnosti, kdy technika dotýkající se samých temných nebes, vymykající se přirozené mu
vývoji, umožňuje zavedené mu systé mu věcí vytvá řet virtuá lní
orvelovský svět n-té generace...
Z obsahu:
Prolog * Geneze "informační exploze" * Týfón - uragan z
nebes * Sfinga - okno do minulosti * Věk obrů ? * Né biru hvězda bohů * Abydos * Vimanika šastra * Krá l krá lů * Tezcatlipoca III. * Nevyjasněné okolnosti * Fatimské tajemství *
Ř íše, nad kterou ani Slunce nezapadá *
NakladatelstvíDAM 2000 Publishers (na CD ROM)
Po slední div svìta1.díl
T eor ie r ela tivity pøed 2 000 lety ? * P r or octv í s m r a z ením v z ádech * È lov ìk jm é nem 666 * H v ìz da z v a ná È er noby l? * V e z na m ení dr a k a * Z ák r y tné šifr ov ání v B ibli* Z ák r y tná šifr a im im o
B ibli? * P ek elná „sv a tá tr ojice“ * B oh ov é z e souh v ìz dí Siria *
H a dí dy na stie -Str ážcinebes? * A utom a tiza ce v dobì br onz ov é *
T ez ca tlipoca -D ým a jící z r ca dlo I.* O h nivý k r uh * Siby lla * M ich a el de N ostr a da m * T a jem stv í v ìèné h v ìz dy Sa m iel * Sv ìt m im o
z ák on * P øíloh a pr o odbor ník y -T eor ie r ela tivity
Po slední div svìta2.díl
N a d pr opa stí nek ých a t * P r or octv í bez k onk ur ence * M ich a el
de N ostr a da m * N euv ìøitelnì pøesná pr or octv í * T a jem stv í šesti
cest * Z ák r y tné šifr ov ání a leg endy * B líz k é letící objek ty *
H v ìz da z v a ná P ely nìk * Z r ca dlení èa su * Slepý m ládenec * L ám ání sedm é peèeti* È tv r tý jez dec A pok a ly psy ? * Z áøivá sv ìtla
A cilut * T a jem stv í je jm é no v e jm é nu * K r ál pr opa stí * H a dr ie
pom a tenec * A bude ur èeno èíslo k r v ela èné h o * Cesta sedm im udr cù * Cesty J
eciry * T ez ca tlipocov o dým a jící z r ca dlo II.* V elk ý
k r álH r ùz y * U .F.O .* M im oz em štílov cilidí
Po slední div svìta3.díl
K do v í? * M ocný dr a k Z em ì * Sm louv a o sestupu * V elk ý
sestup ok øídlené h o h a da * B itv a s dé m ony ? * T a jný jaz y k V elk é h o
Ink y ? * P odivná z na m ení * M a y sk é písm o * M im osm y slov é v ním ání * Z jev ení z Fa tim y * Z jev ení z M edžug or je * R a sa ,k ter á nás
na h r a dí * B líz k á setk ání ètv r té h o dr uh u * M im oz em sk á inv a z e
dé m onù * D en poté sestoupí na Z em * T a jná v láda br utální bestie *
B oh ov é ,str ùjciv elk é h o k onfliktu * R ela tivita ? * N ejm é nì ètv r tý
r oz m ìr * Spojením inulost-budoucnost* Z áv ìr
Po slední div svìta4.díl
Sv ìtelná pa st * M ich a el de N ostr a da m * D en,k dy sestoupil
A ID S * D o cípu L uny * Z a tlustou èa r ou -ponor u * T øetí v y v ola ná
potopa k r v e * A r m a g edon * Z pr áv a o pa tentu P r a v dy * K olonie
Z em ì* A jednoh o dne z em øou str a ch y * Z áh a da z uøivé h o m lèení *
E FI nebo U .F.O .? * A k ce O ch r oes * Str a šáciz lé ta jících lodí Ch u *
P h ila delph ia E xper im ent * N ev iditelné sy sté m y * P ániv šech situa cí * P a r a lelní sv ìt? * A k ce A lfa a O m eg a * P øíloh a pr o odbor níky
Po slední div svìta5.díl
D ivok á k a r ta * P oslední div sv ìta * Š pièk ov é tech nolog ie sta r ov ìk u * A r ch a úm luv y * V irtuální m odel sm r telné h o v iru * È a r odìjná h igh -tech * L é ta jící ok o * M uta nt nebo h y br id? * P øich áz ejí?
* U k áží m ísto K r istov a utr pení * Sv ìtelná pa st * T isícihla v ý dr a k
bez tìla * B ílá h or a * B ludnýk r uh * N edejbože,je sna d nìk do ta m
v enk u? * T eor ie r ela tivity
K rál pro pastí 1.díl
Ch r onolog ie N ostr a da m ov ých pr or octv í * V elk ý k r ál H r ùz y *
T øetí v y v ola ná potopa k r v e * J
ez dec jeh ož jm é no je Sm r t * D en
sedm ih r om ù * Z átopov á v lna * B oje v E v r opì
S vítání Ï asù 2.díl
Předmluva věnovaná Henrymu II. * Zničení Paříže * Okupace
Evropy * Jaderný ú der Na Akvilon * Anglo-hesperidská invaze *
Hrů za strachy strnula * Svítá ní Ďasů * Tajná vlá da brutá lní bestie *
Č as hekatomb
Eno ch o va K nih a -èesk ý pøek la d nejza jím a v ìjších pa sáží nek annonizov a ných biblick ých textù tz v E noch ov y K nihy
C enturie -P ùv odní fr a ncouz sk é texty pr or ock ých v er šù sla v né h o
M ich a ela de N ostr a da m a -v èetnìor iginálních èesk ých pøek la dù
V e spolupr ácis a g entur ou w w w .no stradam .cz dále pøipr a v ujem e
v y dáník nihy Z deòk a P a tr ick a H rùzastrach ystrnula.
SEZNAM LITERATURY
Milton William Cooper
Mimozemšťané v pozadí vlá dy USA,
odtajnění instituce MJ 12
Nakladatelství Star, Praha 1993
Erich von Däniken
Prorok minulosti
Nakladatelství Naše vojsko, Praha 1994
Erich von Däniken
Stopy mimozemšťanů
Knižní klub, Praha 1996
Překlad: B. Hromá dka:
L. Matouš
J. Prosecký
J. Součková
Mýty staré Mezopotamie
Nakladatelství Odeon, Praha 1977
Leonard Schultze - Jena
Popol Vuh, posvá tná kniha Quichů ,
guatemalských indiá nů
Nakladatelství Odeon, Praha 1976
Dušan Zbavitel
Starověká Indie
Nakladatelství Panorama, Praha 1985
OBSAH
Divoká karta .......................................................
Poslední div světa ...............................................
Š pičkové technologie starověku ............................
Archa ú mluvy ......................................................
Virtuá lní model smrtelné ho viru ...........................
Č arodějná high-tech ..............................................
Lé tající oko ........................................................
Mutant nebo hybrid? .............................................
Světelná past .......................................................
Přichá zejí? ...........................................................
Uká ží místo Kristova utrpení ................................
Tisícihlavý drak bez těla .......................................
Bílá hora ..............................................................
Bludný kruh .........................................................
Nedej bože, je snad někdo tam venku? ..................
Příloha pro odborníky ...........................................
5
8
22
32
48
55
59
66
73
82
90
99
110
115
128
141