„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy
Transkript
„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy
„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy, kterým se zabývají především žáci 8. ročníku v předmětu „Anglický jazyk – eTwinning“. Na nich leží odpovědnost za komunikaci s evropskými partnery. Kromě nich se postupně zapojili nebo se zapojí další žáci, např. deváťáci pomohli s vytvořením animovaných, anglicky namluvených Starých pověstí českých. V osmém ročníku jsme se účastnili první videokonference, kde jsme mohli „naživo“ hovořit s polskými partnery anglicky, další – „vánoční“ videokonference nás čeká. Na začátku roku jsme se vzájemně představili, odpověděli jsme si na kontaktní otázky, vytvořili návrhy loga, podle anglického popisu jsme kreslili školy našich partnerů, virtuálně jsme navštívili partnerské školy, poznávali jsme hymny našich zemí, nazpívali jsme tu svou. Čeká nás předvánoční divadlo, kde 7., 8., a 9. ročníky představí vždy důležitou část české historie nejen mladším dětem naší školy, ale i virtuálně partnerům. Po Vánocích chystáme „Volby největšího Čecha“ pro starší děti, ty mladší se budou zabývat literárními postavičkami z dětských knížek českých autorů. Máme zájem představit tradiční české produkty a též poznat, co zajímavého se vyrábí v zemích našich jazykově spřízněných partnerů. Ke vzájemné spolupráci se letos přidali naši tradiční partneři z polské Wroclawi, dále Litevci, Bulhaři a také Rusové z Čeljabinska. Více zde: http://new-twinspace.etwinning.net/web/p97692 /Iva Čejková/ Minikonference Na podzim jsme u nás ve škole přivítali hosty ze školy ve Vejvanovicích a ze ZŠ v Rosicích u Chrasti. Z obou škol přijelo celkem 28 dětí ze 4. a 5. tříd a 3 paní učitelky. Cílem bylo seznámení dětí s aktivitou eTwinning, tedy s projektovou výukou v rámci mezinárodní spolupráce škol nejen v Evropě, ale dnes i často mimo ni. Jeden z našich projektů děti z hostitelské školy prezentovaly svým mladším kamarádům. Ukázaly jim záznam z divadla „O princezně Průdušce“, jak se tvoří loutky a jak se s nimi hraje divadlo na téma „Pošta pro tebe“, jak se připravit na konkurz do nadnárodní firmy, dále video z módní přehlídky dětí, která se konala před Vánocemi a mnohé další zajímavé věci. Hosté si zkusili vytvořit animovanou mluvící postavičku voki, pokusili se vytvořit komiksové obrázky z fotografií, nakonec pak společně namalovali podzimní obrázky. Ve všem je ochotně provázeli starší kamarádi z devítky, kterým patří dík. Součástí setkání byly i seznamovací hry, kdy děti získaly nové kamarády, s kterými pak dopoledne strávily. Škoda jen, že čas byl neúprosný, a přece jenom nastala doba odjezdu. Více zde: http://minikonference-hrochuvtynec2013.webnode.cz/ /Mgr. M. Filipi a J. Žemličková/ Can you paint my school? Our school is named by genaral Leopold Okulicki. It is situated in the west part of Wroclaw at Grecka street. In the 50s there used to be a hospital. The building is in shape of letter L. It is divided into two parts. The older one is shorter and the newer, built later, is longer. In front of the school there is a high pine. Stairs and big, brown, wooden door would take you inside. Above the entrance there is a tower with Polish emblem. The building is beige and it’s got a red roof. Behind the building there is a lot of green open space with PingPong tables, some benches and two grass pitches. There are a lot of trees around. Let’s come back inside the school. On the grand floor there are classrooms for pupils from grade 0-2. /written by Poles, painted by Czechs/ Moudrá sova Vánoční zvyky v Polsku: Stół nakrywa się białym obrusem, przypominającym ołtarz. Pod nim kładzie się sianko dla przypomnienia, że na nim spoczywało Boże Dziecię. ●Przy stole pozostawiamy wolne nakrycie, które jest przeznaczone dla przygodnego gościa. Miejsce to może również przypominać nam zmarłego członka rodziny. ● Najważniejszym momentem jest zwyczaj łamania się poświęconym opłatkiem, którego nazwa łacińska „oblatum” znaczy dar ofiarny. Zwyczaj ten uczy, że należy podzielić się nawet ostatnim kawałkiem chleba. ●Na stole ustawia się 12 potraw - na cześć dwunastu apostołów. Wigilie otwiera jedna z tradycyjnych zup wigilijnych - najczęściej barszcz czerwony z uszkami, zupa grzybowa lub rzadziej migdałowa. Oprócz dań rybnych podaje się staropolski groch z kapusta, potrawy z grzybów suszonych, kompoty z suszonych owoców. ● Po Wieczerzy oprócz śpiewania kolęd.● Na Podlasiu resztki wieczerzy ustawia się przy piecu, a przed nim ławę posypaną piaskiem lub popiołem. Są to pokarmy przeznaczone dla zmarłych. Rano, po śladach na piasku, odgaduje się, kto przyszedł w nocy i czy w ogóle przyszedł.●W wieczór wigilijny wyruszają kolędnicy. Obowiązkowo muszą być trzy postacie: bocian, koza i niedźwiedź. Bocian symbolizuje nowy rok i nowe życie, koza - płodność, a niedźwiedź wrogie siły przyrody. /od našich polských partnerů, zdroj: etwinning, twinspace/ ---------------------------------------------------------------------------Malá ochutnávka z našeho vánočního divadelního představení: Franz Josef (postel, pyžamo): „Tak, moji národové už taky spí. Já, monarcha, hlava pomazaná, jdu taky do hajan. Češi, ti mi dávají! Cožpak můžu jen tak usnout? Zapráskaní obrozenci, pořád se jim to či ono nelíbí. Slovanskou vzájemnost by chtěli… Němčina se jim zajídá… Kolik nocí jsem už oka nezamhouřil…himl laudon…Chrrr..Chrrrr…“ Karel Havlíček Borovský (cela, Brixen, spánek, špatný sen): Čelakovský napsal „Ohlas písní Rakousko-Uherských“. Do toho Josef Kajetán začal psát své hry jen německy… Němcová zpívala rakousko-uherskou hymnu a ještě falešně, kdyby tak alespoň česky, nějakou národní…“ Franz Josef: Už asi spím, co to slyším? Zase nějaký český rebelant? Češtiny, té sprosté mluvy se jim zachtělo. Vždyť ani ten Ressel z Chrudimi není pořádný Čech! Má jasně německé jméno! No a ten náš Tesla a jeho střídací proud a také Roentgen, ten umí prozářit člověka! Karel Havlíček: „Co to pořád mele ten člověk? Jaké paprsky, proč zářit do člověka? Což sluníčko nestačí? A kde by bylo Rakousko bez Veverkových? … Moudrá sova Vánoce v Litvě Vánoce se na Litvě slavily ještě před příchodem křesťanství a bývají spojovány s odchodem starého roku a příchodem nového. Sami Litevci tento svátek nazývají Kūčių ir Kalėdų šventės (svátek koled a kůti). Kůťa je pojmenování pokrmu. O Štědrém dni se jí velmi málo, přes den se uklízí dům a připravuje jídlo. Litevci vaří dvanáct pokrmů – tolik, kolik má rok měsíců. Večeřet se začíná po východu první hvězdy. Jí se klidně, nikdo se nesmí hněvat a je třeba odpustit si všechny křivdy. Večer provází několik tradičních obřadů a zvyků. Na stůl se pokládá seno a po večeři se zpod ubrusu vytahuje stéblo. Délka značí dlouhý a šťastný život. Děvčata poté poslouchají štěkání psů – ze směru, odkud se štěkot ozývá, přijde jejich budoucí muž. Vánoce v Rusku Vánoce slaví až 6. a 7. ledna – tento termín má původ v dávných dobách ještě před gregoriánskou reformou kalendáře. Vánoce v Rusku se až na termín příliš neliší od těch našich – dárečky však dětem naděluje Děda Mráz společně se svojí pomocnicí Sněhurečkou a tradiční večeře má neuvěřitelných 12 chodů, přičemž každý stolovník musí všechny z nich alespoň ochutnat! Vánoce v Bulharsku V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát - 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda. Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží, malý Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený "stůl“ rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít. Zdroj: http://www.mundo.cz/litva/svatky#vanoce