Článek si můžete prohlédnout ZDE

magazín o životním stylu
2013
ŠŤASTNÝ
ŽIVOT
splňte si své tajné sny
květen
Maroš
Kramár
Když herec baví
hlavně sám sebe
Tatarák
Oblíbená pochoutka
v podání nejlepších
šéfkuchařů
Magické slunce
Proč nás tolik fascinují
východy a západy slunce?
A kde můžete zažít
ty nejkrásnější?
JEDNY Z NEJSTARŠÍCH JODOVÝCH LÁZNÍ V EVROPÌ
ZALOŽENY V ROCE 1867
SPECIALISTÉ V LÉÈBÌ POHYBOVÉHO APARÁTU, OBÌHOVÉHO
A NERVOVÉHO SYSTÉMU, GYNEKOLOGICKÝCH A KOŽNÍCH
ONEMOCNÌNÍ
PØÍRODNÍ MOØSKÝ LÉÈIVÝ ZDROJ TØETIHORNÍHO PÙVODU
JODOBROMOVÁ SOLANKA
PØÍMÝ PØEKLAD Z LÙŽKA NA LÙŽKO, ØÍZENÝ PROGRAM VÈASNÉ
POOPERAÈNÍ REHABILITACE PACIENTÙ S ENDOPROTÉZOU
IKTOVÝ PROGRAM - ØÍZENÝ PROGRAM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
NAVAZUJÍCÍ NA PRODÌLANÉ AKUTNÍ ONEMOCNÌNÍ MOZKU
ODBORNÝ LÉÈEBNÝ ÚSTAV REHABILITAÈNÍ S LÙŽKOVOU
LÉÈEBNÌ REHABILITAÈNÍ PÉÈÍ
KOMPLEXNÍ A PØÍSPÌVKOVÁ LÁZEÒSKÁ LÉÈEBNÌ REHABILITAÈNÍ PÉÈE,
AMBULANTNÍ LÉÈBA, SAMOPLÁTECKÉ A WELLNESS POBYTY
PESTRÉ KULTURNÍ VYŽITÍ
ŠPIÈKOVÁ GASTRONOMIE
WWW.DARKOV.CZ
+420 596 372 210
[email protected]
Editorial
splňte si své tajné sny
Peníze nebo čas,
to je oč tu běží
Z
Ameriky nedávno přišla zajímavá, byť poněkud pochmurná
zpráva. Statistici spočítali, že Američané stráví v práci mnohem více času než dříve. Zatímco před čtyřiceti lety běžný americký občan odpracoval za rok nějakých 1 600 hodin,
dnes je to o 200 hodin více, tedy 1787 hodin. Američané jsou
tak společně s Korejci nejvytíženějším národem vyspělého světa (jen pro
srovnání - Němci odpracují za rok jen 1413 hodin). Zřejmě mají prostě v
krvi zakódovánu touhu po úspěchu a bohatství, více pracují, více vydělávají a mohou si tak koupit více televizí, ledniček a aut. Ale už jim nezbývá tolik času a sil na reálný život, takže zbytky volného času tráví hlavně
u konzumní zábavy zprostředkované televizí či internetem. A život jim
utíká. Své o tom ví australská zpěvačka a publicistka Bronnie Ware, která pracovala v léčebně nevyléčitelně nemocných a vyzpovídala tam stovky umírajících lidí. Všichni jí na konci života opakovali totéž. „Kéž bych tolik nepracoval. Kéž bych si dovolil být v životě šťastnější!“ A to je přesně
to, oč v životě běží. Peníze jsou sice fajn, ale opravdovou cenu má jen čas
a naše schopnost ho dobře a odpovědně využít. Jenže právě to si většina lidí uvědomí až ve chvíli, kdy už jim ho moc nezbývá. A proto se vám
snažíme v každém našem čísle nabídnout a ukázat řadu zajímavých tipů,
které mohou váš život zpestřit a udělat vás opravdu šťastnými. Ať už je to
cestování, netradiční zážitky, kvalitní gastronomie či odvaha splnit si svůj
dětský sen - to vše může dát životu novou náplň a smysl. Doufáme, že vás
naše články zaujmou a přejeme vám příjemné a inspirativní čtení.
ŠŤASTNÝ
ŽIVOT
měsíčník
elektronický časopis
Vydavatel
IZIP, a.s.
Hvězdova 33,
Praha 4
www.izip.cz
Inzerce:
[email protected]
Šéfredaktor:
Libor Budinský
Editor:
Markéta Křížová
Grafická podoba:
Vítězslav Cinger
Číslo 4 vyjde na konci června.
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
3
Obsah
8
14
OBSAH
22
Citát měsíce
Walt Disney: „Všechny naše sny se mohou splnit
- máme-li odvahu se jim věnovat.“
O čem se mluví
nejkrásnější místa
světa
8 Maroš Kramár o svém
nejúspěšnějším představení
hospody
a hospůdky
6 Jsou dnešní děti chytřejší než jejich vrstevníci před padesáti lety?
22 Vydejte se s námi
do Amsterdamu
Galerie slavných
téma
24 Nezapomenutelná atmosféra
Hliněné bašty
10 20 rad, jak si
chránit zrak a sluch Jak si žije
14 Horolezec, který
zdolává osmitisícovky
Nezapomenutelné
zážitky
16 Země Půlnočního království
- Laponsko
RELAX
20 Vychutnejte si západ
a východ slunce
4
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
gurmánský manuál
26 Kde ochutnat
nejlepší tatarák
DĚJINY NÁPOJŮ
28 Odkud se vzal rum?
tipy měsíce
30 Co vás nesmí minout Příběhy slavných
34 Šílený génius
Vincent van Gogh
ŠŤASTNÝ
Výsledky SOUTĚŽE
ŽIVOT
Klientská soutěž, která byla uveřejněná
v březnovém vydání e-magazínu ŠŤASTNÝ ŽIVOT
- a probíhala od 11. března 2013 do 18. dubna 2013,
má již své výherce!
splňte si své tajné sny
Výherci, kteří splnili podmínky účasti soutěže, vyhrávají
kávovar značky Sencor 9050 (Espresso/Capuccino).
Šťastnými výherci se stávají:
kamil matuška, Říčany
Ing. Zbyněk Smetana, Zdiby -Brnky
Výhercům blahopřejeme a věříme, že se šálkem dobré
kávy stráví nejednu příjemnou chvíli i při čtení nových
vydání magazínu Šťastný život.
Výherci budou kontaktováni redakcí magazínu na kontaktním emailu,
který uvedli při registraci do soutěže.
Využijte penzijní reformu ve svůj prospěch – sjednejte si Důchodové spoření
Na každých vložených 1 000 Kč získáte příspěvek od státu 1 500 Kč
Celý život budete platit nižší odvody na sociální pojištění, a jejich
významnou část si přesměrujete na své soukromé spoření jako
velmi výhodný státní příspěvek.
Spočítali jsme pro vás, kolik si s novým důchodovým spořením našetříte
Váš
věk
Úspory jsou předmětem dědictví
35 let
Peníze, které si naspoříte, zdědí v případě nenadálé události vaši blízcí.
Sjednáním nového Důchodového spoření tak zabezpečíte nejen sebe.
40 let
45 let
Váš měsíční plat
20 000 Kč
400 Kč
600 Kč
867 645 Kč
400 Kč
600 Kč
595 707 Kč
400 Kč
600 Kč
391 506 Kč
30 000 Kč
600 Kč
900 Kč
1 301 467 Kč
600 Kč
900 Kč
893 560 Kč
600 Kč
900 Kč
587 259 Kč
40 000 Kč
800 Kč
1 200 Kč
1 735 289 Kč
800 Kč
1 200 Kč
1 191 413 Kč
800 Kč
1 200 Kč
783 011 Kč
50 000 Kč
1 000 Kč
1 500 Kč
2 169 112 Kč
1 000 Kč
1 500 Kč
1 489 266 Kč
1 000 Kč
1 500 Kč
978 764 Kč
Na vaše úspory navíc nabízíme GARANCI – jako jediní na trhu!
Více informací o nabízené GARANCI naleznete na www.pfcp.cz.
* „Příspěvkemodstátu“serozumí3%zhrubémzdy,kterémístonazákladnídůchodovépojištění
odvedetenadůchodovéspoření.
Doplňující informace k tabulce:
Více informací získáte
vevšechpobočkáchnebouporadců České pojišťovny,
vevšechpobočkáchČeské pošty,
uvybranýchfinančních poradců,
nainternetovýchstránkáchwww.pfcp.cznebonanaší
infolince 840 111 280.
Sjednat Důchodové spoření
Dobaspořenípřiurčitémvěkuklientajeodvozenaoddobyodchodumužůdo důchodu(proženyseliší
s rostoucímvěkemapočtemdětí),kterávycházíz materiáluMinisterstvapráceasociálníchvěcípromuže.
Vevýpočtuzhodnoceníjezohledněnainvestičníbrzdadlezákona(přesundo konzervativníhofondu
s blížícímsekoncemspoření,jehožvýnosčiní2 %).
Vcelkovénaspořenéčástcejezahrnutopředpokládanéročnízhodnocení5 %(odpovídávyvážené strategii).
Uvedenýpříkladmápouzeilustrativnícharakter.
Klienti starší 35 let si mohou uzavřít Důchodové spoření
pouze do 30. 6. 2013!
Komentář
Aktuálně
Jsme stále
chytřejší?
P
odle nových výzkumů dosahují děti v IQ testech
stále lepších výsledků. A i když se rozdíly na první
pohled nezdají příliš závratné (jsou to zhruba tři
procentní body každých deset let), v dlouhodobém měřítku jde o velmi zvláštní jev. Je ale opravdu zapříčiněn zvyšující se inteligencí přicházejících generací, nebo je za tímto posunem skryto ještě něco jiného?
Někteří odborníci tvrdí, že jedním z důvodů tohoto „růstu“
inteligence by mohl být tzv. Flynnův efekt. Děti žijí ve stále
složitějším a výkonnějším prostředí, kterému se musejí přizpůsobit a díky tomu se některé složky jejich inteligence
vyvíjejí rychleji než dříve. Oproti tomu již zmíněné inteligenční testy procházejí během desetiletí jen malými technickými úpravami, jejich struktura je tedy téměř neměnná
a pro „moderní“ děti příliš jednoduchá. To by tedy znamenalo, že se až tak nemění obecná inteligenční kapacita, ale
spíše se zlepšuje její využití. Nicméně v úvahu přicházejí i
jiné možnosti. Jednou z nich je správná výživa, na kterou
se čím dál častěji klade větší důraz a u které byl vliv na fungování mozku prokázán již mnoha výzkumy. Ale ani toto
vysvětlení není v odborném světě všeobecně akceptováno. A tak si vědci budou dál lámat hlavu, jestli se během
příštích padesáti let stane z průměrně inteligentní generace mírně geniální společnost, kde IQ kolem 130 nebude
výjimečné, ale obvyklé.
Galerie slavných
Někdy se směji více než diváci
J
Je zřejmě nejznámějším slovenským
hercem v Česku. Mimo televizní a
seriálové role také moderuje pořad
Zázraky přírody a hraje v několika
divadelních představeních. Mezi ta
nejúspěšnější patří komedie Vše o mužích,
z repertoáru Studia Dva, která má za
sebou 300. reprízu a stále vyprodává česká
divadla. A proč se zrovna „Muži“ stali tak obrovským diváckým hitem a Divadlo Palace,
kde je v Praze hrají, pravidelně praská ve
švech? Maroš Kramár to komentuje slovy:
„Představení má takový úspěch proto, že i
když na pódiu hrajeme jen tři, každý z nás
8
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
střídá čtyři různé postavy. To je pro nás,
herce, vždycky velká výzva, když můžeme
hrát několik postav v jednom představení.
Navíc to autor hry Miro Gavran napsal velmi
moderně, takže se dějové linky prolínají a
my skáčeme doslova jako střihem z postavy
do postavy. Stačíte si jen převléknout svetr
a už jste někdo jiný.“ Ale samozřejmě nejde
jen o převlékání, každá postava má jiné
chování i vystupování, a tak musejí herci
změnit také řeč, protože jeden mluví rychle
a nahlas, druhý zase potichu a pomalu. „A
to je zajímavé jak pro herce, tak pro diváka,
který musí být stále ve střehu,“ připomíná
15
Kramár a dodává, že ani pro
herce to není úplně jednoduché. „V jedné scéně končíte
úplně rozesmátý a okamžitě
musíte pokračovat na vážno.
Ale mě vždycky bavilo dělat
tragikomedii. V jednu chvíli lidi
rozesmějete, ale hned vzápětí jim
ukážete, že život je také smutný
a komplikovaný. V takové chvíli
vlastně šlapete proti proudu,
protože lidé se chtějí dále smát,
jak jste je předtím rozbláznili, a
najednou přijde smutné a vážné
téma, kdy začnou přemýšlet. A
když pár diváků donutíte k tomu,
že po slzách ze smíchu vyhrknou
ještě pár slz smutku, tak to je
neskutečný zážitek. Tohle já miluji,“ rozplývá se potomek slavné
herecké rodiny. A tak zatímco
původní, v podstatě vážná verze
představení Vše o mužích trvala
hodinu čtyřicet bez přestávky,
teď hrají herci přes tři hodiny.
„Hra je sama o sobě výborně na-
psaná. My jsme ji navíc obohatili
obrovským kvantem improvizace
a diváci jsou nadšení,“ vysvětluje
slovenský herec, který však mluví
nejen na jevišti plynně česky. I
sami herci si ale občas uvědomí,
že už možná zašli příliš daleko.
„Sranda a improvizace musí
být vždy pro diváka, nesmí si
to dělat herci mezi sebou. A já
mám někdy pocit, že už to s tou
improvizací přeháníme a smějeme se na pódiu více než diváci,“
přiznává herec. Bouřlivý smích
má bohužel i jednu stinnou
stránku, protože některé dialogy
není moc slyšet. Podle Kramára
to má však i pozitivní důsledek.
„Ti, co sedí vzadu, často mnoho
věcí neslyší. A proto musí přijít
znovu a sednout si dopředu, aby
slyšeli všechno. A tak se nám lidé
hodně vrací. Dokonce máme
jednu rekordmanku, která Muže
viděla už asi dvacetkrát,“ uzavírá
s úsměvem Kramár.
Maroše Kramára můžete kromě
hry Vše o mužích vidět také v
představení Soukromý skandál.
Maroš Kramár (54) pochází z bratislavské herecké rodiny,
jeho otec i dědeček byli herci. Vystudoval brněnskou konzervatoř,
řadu let působil v divadlech v Brně a v Bratislavě, často hraje také
v televizních seriálech (Letiště). V současné době se objevuje
velmi často v Praze, kde hraje ve hrách Vše o mužích či Soukromý
skandál, které uvádí Studio Dva. Je ženatý, jeho manželka
je právnička. Má dceru a dva syny.
Maroš Kramár s Filipem Blažkem
během představení Vše o mužích.
Téma
14
20 rad
jak chránit zrak a sluch
M
oderní člověk
tráví stále více času
civěním na monitor
počítače, televizní
obrazovku či displej
chytrého telefonu, navíc přitom žijeme v hlučném prostředí, které chceme ještě přehlušit hlasitou hudbou.
Výsledek je zřejmý. Naše smysly vadnou, a nejvíce dostávají zabrat právě
naše oči a uši. Lékaři tvrdí, že dokonce
plná třetina lidí má nějaký problém se
zrakem a sluchem už před čtyřicátým
rokem života, takže je třeba začít oba
smysly chránit. Jak na to?
1
Pozor na klimatizaci
Moderní civilizace nám kazí
zrak na každém kroku. A nemu-
2
sí to být jen tím, na co se díváme. Velkou hrozbu představuje klimatizace,
která je součástí mnoha moderních
budov. Klimatizace vysouší oči, navíc
při práci u počítače upíráme zrak na
obrazovku, zapomínáme mrkat, a tím
oko omývat. Lékaři hovoří o syndromu suchého oka či přímo o kancelářském syndromu, kterým dnes trpí
téměř každý dvacátý pacient, který
přijde do ordinace očního lékaře.
„Slzný film oka se vysušuje a lidé cítí v
očích pálení a řezání,“ vysvětluje oční
lékařka Šárka Pitrová. Pokud pacient
problém neřeší, může vzniknout
chronický zánět rohovky a spojivky.
Jestli vás oči také pálí, zkuste následující test. Dvakrát mrkněte, a pak se
dívejte upřeně před sebe a snažte se
nemrknout tak dlouho, jak vydržíte.
Pokud vás do pěti vteřin začne oko
pálit, slzný film se přerušil moc brzy
a vy můžete trpět výše uvedeným
syndromem. V takovém případě by
bylo dobré navštívit lékaře.
2
Noste sluneční brýle
Další nebezpečí představuje
ozonová díra a velké množství
škodlivého ultrafialového záření. A
právě ultrafialové paprsky mohou být
podle lékařů jednou z příčin vážného
onemocnění sítnice, odborně zvaného podmíněná makulární degenerace. Ta je u lidí starších 65 let nejčastější
příčinou úplné ztráty zraku. I proto
odborníci radí: noste sluneční brýle
co nejčastěji, bez ohledu na roční ob-
dobí a počasí. Výroba plastových čoček
s UV filtrem je už dnes naštěstí docela
levná, takže by vás měly ochránit i
běžně prodávané brýle.
měsíci odpustíte všechny elektronické
přístroje, televizí počínaje a tabletem konče, prokážete tím svým očím ohromnou
službu.
3
7
U televize a počítače
si rozsviťte
Lidské oko není přizpůsobené strnulému pozorování jednoho bodu. Zraku
nedělá dobře ani neustálé ostření na krátkou vzdálenost, což je již zmíněný případ
monitoru počítače. Navíc technika nyní
velmi razantně předběhla evoluci: zatímco
pračlověk ostřil na blízko jen minimálně a
ani zemědělci před sto lety nemuseli svůj
zrak nijak zvlášť namáhat, dnes se bez
nakrátko upřeného pohledu neobejdeme.
Pokud chcete ulevit namáhanému zraku,
dodržujte následující pravidla: nepiště
na počítači ve tmě a také na televizi se
nedívejte v tmavé místnosti, ale v obou
případech si rozsviťte.
4
Používejte šetrnější
metody
Navštivte lékaře
Některé problémy by nás ale
trápily i bez civilizačních zlozvyků.
S přibývajícími léty se zhoršuje pružnost
oční čočky, a tak zatímco v deseti letech
zaostříme i na vzdálenost osmi centimetrů,
průměrný sedmdesátník už k tomu potřebuje celý metr. Doporučená vzdálenost
pro čtení je minimálně 30 centimetrů, s
přibývajícím věkem ji ale stále zvětšujeme, až musíme k lékaři pro brýle. A právě
návštěva očního oddělení je mimořádně
důležitá. Lékař nám totiž změří nitrooční
tlak, který v mnoha případech signalizuje
nebezpečný zelený zákal, při kterém
postupně odumírají nervové buňky zrakového nervu. „Po čtyřicátém roce života
by měl člověk chodit k očnímu lékaři
Také šetrnou prací s počítačem
můžete svým očím ulevit. Jak? Fíglů je
celá řada, stačí třeba místo bílé plochy a
černých písmen nastavit žlutá písmena na
modrém pozadí. Taková kombinace oči
tolik nedráždí a je vhodná obzvlášť pro ty,
kteří tráví u počítače celé hodiny.
5
Trénujte oči
6
Pomoc přírody
Spousta lidí chodí pravidelně do
fitness center, ale kdo z nás cvičí
také zrak? Přitom pravidelný trénink očí
pomáhá při práci s počítačem a současně chrání zrak do budoucna. Jedním z
doporučovaných cviků je ostření na různě
vzdálené předměty – první by měl být
půl metru před očima, druhý dva metry
a třetí pět metrů. Podstatou tréninku je
ostřit postupně na všechny předměty.
Cvik opakujte minimálně desetkrát. Další
cvičení začíná tak, že si zahřejeme dlaně
třením o sebe a přiložíme je na zavřené oči.
Pod dlaněmi se pak podíváme, několikrát
zamrkáme a potom koulíme očima doprava a zase doleva. Nakonec pohybujeme
očima do čtverce a v úhlopříčkách.
Unavenému zraku pomáhá chození do přírody a do lesa. Pravidelná
relaxace pohledem do zelena je starý, ale
vyzkoušený recept, který má blahodárné
účinky. Když si alespoň jeden víkend v
3
14
alespoň jednou ročně. Jenže málokdo
to opravdu dodržuje a zadělává si tím
na opravdové problémy,“ říká primář
očního oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Novák.
8
Dodržujte správný
jídelníček
Špenát, kapusta, saláty a další
zeleně zbarvené druhy zeleniny obsahují lutein a zeaxanthin, které chrání
sítnici oka před poškozením způsobeným například ultrafialovým zářením.
Podle doktorky Emily Graubartové z
očního centra v Atlantě jsou tyto dva
karotenoidy spojeny se sníženým
rizikem rozvinutí šedého zákalu a
makulární degenerace. Důležité jsou
také antioxydanty. Bobulovité ovoce,
hroznové víno, pomeranče či švestky
pomáhají minimalizovat poškození volnými radikály, které je způsobeno například znečištěním životního prostředí,
a které také může urychlit degeneraci
očních čoček.
9
Nebojte
se vitamínů
Studie odborníků z
National Eye Institute ukázala, že vitaminové doplňky
s vitaminy C a E,
betakaroténem,
mědí a zinkem zpomalují vývoj pokročilé makulární degenerace u pacientů s
vysokým rizikem tohoto onemocnění.
„Berte multivitaminy s minerály každý
den jako vhodný preventivní krok,“ radí
i doktorka Graubartová, specialistka na
oční choroby.
10
Dejte si do těla
Pravidelný tělesný pohyb
má kladný vliv nejen na
kardiovaskulární systém, ale může pomoci i při ochraně vašeho zraku. Podle
některých studií snižuje aerobní cvičení
oční tlak a pomáhá tak celkově snižovat
riziko glaukomu (zeleného zákalu). Optimální je cvičit alespoň 30 minut třikrát
týdně, vyzkoušet můžete třeba svižnou
chůzi, běh, plavání nebo aerobik.
11
Bydlete v tichu
A nyní přejdeme od zraku
ke sluchu. Naše smysly se
po tisíciletí vyvíjely v přírodě a právě
ta je pro jejich provoz optimálním
prostředím. Pro sluch je nejpříjemnější
šumění lesa, kde se zvuková hladina
pohybuje pod hranicí 30 decibelů.
Jenže většina lidí v „civilizovaných“
zemích tráví většinu dní úplně jinde a
svůj sluch nezdravě zatěžuje téměř 24
hodin denně. Zapnuté rádio při snídani,
cesta do práce hlučným autobusem,
společné kanceláře pro dvacet lidí,
nabité hospody a diskotéky. To všechno
náš sluch permanentně opotřebovává.
Takže první rada zní: ztište se.
12
Nechte uši odpočinout
Málokdo si všiml, že zvuk
v multikinech je mnohem silnější, než
býval ve starých kamenných sálech.
Hlasitější jsou také reklamy v televizi –
aby upoutaly divákovu pozornost, zní o
poznání silněji než ostatní program. Stálý zvukový atak unavuje nervy, které tím
pádem nefungují tak, jak by měly. „Když
začne pískat nebo hučet v uchu, říká se,
že je to pláč odumírajících vláskových
buněk,“ říká primář ORL Nemocnice
Na Homolce Jan Paska. Pokud takové
poškození nastane, neexistuje obvykle
žádný lék, který by sluch navrátil zpět.
Nové vláskové buňky si člověk vytvořit
nedokáže, a tak jediná cesta je nechávat
sluch čas od času pořádně odpočinout.
13
Neposlouchejte
hudbu
v metru
Sluchátka jsou možná vůbec největším
nepřítelem naší sluchové výbavy. Mnoho lidí si ve snaze uniknout hlučnému
okolnímu prostředí pouští nahlas hudbu a paradoxně tím ničí uši ještě více.
Lékaři kritizují hlavně to, když někdo
poslouchá hudbu ve vlaku, metru či autobuse. Abychom nahrávky totiž vůbec
slyšeli, musíme zvýšit hlasitost přístroje
15
téměř na maximum. Nadměrné vibrace
membrány ve sluchátku způsobí velký
akustický tlak, a tím přetěžují zranitelné
buňky ve vnitřním uchu. Zhruba sto decibelů je pro náš sluch kritická hranice,
ale ti, kdo mají sluchátka ve voze metra,
si do uší sto decibelů pouští naprosto
běžně.
14
Na koncert jen
párkrát do roka
„Vůbec nejhorší je hudba,
kde se rychle mění tiché a hlasité zvuky,”
upozorňuje psycholožka Zdeňka Židková, která se podílí na osvětové kampani
s názvem Zabiják hluk. „Pětina mladých
lidí, kteří pravidelně navštěvují různé
koncerty, slyší hůře než ostatní. Pokud
budou pokračovat, ve třiceti budou mít
sluch na úrovni šedesátiletého člověka.
Přichází nahluchlá generace,“ říká o
ohrožení lidského smyslu a varuje před
častými návštěvami podobných akcí.
15
Pozor na
návykovost
To, proč některé z nás tolik
těší hlasitá hudba, má i zajímavé chemické vysvětlení. Při zvýšené hladině hluku
se do těla vyplavuje stresový hormon
adrenalin, který nám pomáhá překonat
rizikovou situaci. Vedle adrenalinu se
ale v těle spouští i produkce endorfinů,
přirozených opiátů, které slouží jako
tlumiče bolesti – a pokud bolest není,
zvyšují dobrou náladu. Takže zatímco ve
sluchátkách to pořádně duní, endorfiny
v nás vyvolávají příjemné pocity a právě
tato situace je značně návyková. Mnoho
lidí tak pro zlepšení nálady využívá
nebezpečně hlasitou hudbu, a tím si
pravidelně kazí sluch.
16
Kupte
si špunty
Všudypřítomný hluk
dopravy atakuje náš mozek, a tím
způsobuje velmi časté bolesti hlavy a
poruchy soustředění. Organismus je přetížený a dostává se do stavu rozmrzelosti
a deprese. Někteří lékaři se dokonce
domnívají, že za pětinou infarktů stojí
dlouhodobý akustický stres. Nadměrný
hluk také prodlužuje dobu usínání a
současně snižuje kvalitu samotného
spánku. Používejte proto špunty do uší,
nebo investujte do kvalitních zvukotěsných oken. Vaše uši vám budou vděčné.
17
Pořiďte si
naslouchátko
18
Čistěte správně
19
Nebezpečná
facka
Pokud už je pozdě a problémy se sluchem naplno propukly – nezoufejte. I pro vás se dají nalézt vhodná
řešení. Podle primáře Jana Pasky už dnes
lékaři běžně operují pod mikroskopem
zvukovod, středoušní kůstky i protržený
bubínek. Do vnitřního ucha ale zatím
vstoupit neumějí, a pokud člověku začnou odumírat sluchové buňky, pomůže
mu buď stále dokonalejší naslouchátko
nebo kochleární (takový je latinský
název hlemýždě v uchu) implantát. To je
zařízení, které zprostředkovává sluchové
vjemy elektrickou stimulací sluchového
nervu ve vnitřním uchu.
Lékaři stále dokola
upozorňují na nešťastné
používání špachtliček na čištění uší. Lidé
si občas myslí, že se o své uši velmi pečlivě starají, a přitom si tyčinkou ládují ušní
maz do zvukovodu jako do kanónu. Tím
se v uchu vytvoří zátka, kvůli které pak
hůř slyší. V takovém případě je nejlepší
vyhledat lékařskou pomoc.
Člověk by se divil, jak může
uchu ublížit obyčejná, špatně trefená
facka. Velmi snadno dokáže prorazit
bubínek, a jak dosvědčují lékaři, podobných případů není málo.
20
Pozor na kávu,
kouření
a fastfoody
Chraňte si i své ostatní smysly! Přestože čich a chuť řada z nás považuje za
smysly druhé kategorie, jsou také velmi
důležité a podobně jako zrak a sluch, i
čichové a chuťové orgány moderního
člověka vytrvale chřadnou. Čichové
buňky vysychají v budovách s klimatizací, na ztrátě chuti se podepisuje
kouření, pravidelné pití kávy, ale i příliš
mnoho kořeněných pokrmů. Největším zabijákem chuťových buněk jsou
však fastfoody, a to především čínské
bufety. Devastaci chuti má na svědomí
nenahraditelné ochucovadlo v podobě
glutamátu sodného, který sice prohlubuje chuť jídla, ale při dlouhodobé
konzumaci paradoxně vede k tomu,
že chuť ztrácíme.
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
13
Jak si žije
Mrazivý pohled z očí do očí. Nanga
Parbat, 7 tisíc metrů a rozhodování,
co dál. Před námi nikdo a za zády jsou
jen naše stopy hluboko zabořené v
nestabilním sněhu. Pokračovat vzhůru,
nebo otočit dolů, do bezpečí…
Horolezec


Marek Holeček (39) je jedním z nejzkušenějších českých horolezců. Absolvoval více
než dvě desítky výprav po asijských a jihoamerických velehorách a na svém kontě má nejen řadu
prvovýstupů, ale i sólový výstup na osmitisícovku. V loňském roce úspěšně absolvoval
jeden z nejtěžších výstupů planety v podobě sólo výstupu na Nanga Parbat tzv. Kinshoferovou
cestou. A nebylo to nic pro padavky.
H
orolezectví se
v posledních
letech věnuje stále
více lidí, ale jen
málo z nich je na
nebezpečné hory
opravdu připraveno. „Většinou
je to velký risk, aniž si ho rádoby
horolezci dostatečně uvědomují. Málokdy jsou dobře fyzicky,
psychicky a technicky připraveni.
Smysl podobné aktivity není jen
vylézt nahoru, užít si mrazivou
krásu přírody a zažít na vlastní kůži
pořádné dobrodružství, ale člověk
se také musí vrátit zpátky, aby si
14
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
mohl všechny krásné vzpomínky
potom vychutnat,“ prozrazuje svůj
postoj k horám a horolezectví Marek Holeček. „Navíc na vrcholu si to
nikdy neužijete. Vládne tam šílený
stres a jedinou vaší touhou je
zmizet zase rychle dolů. Alespoň
já to tak mám nastavené, protože
nahoru pokaždé vylezu s vyplazeným jazykem,“ svěřuje se jeden
z nejlepších současných českých
horolezců a dodává, že velkým
oříškem je také sehnat peníze na
expedice. Jedna výprava vyjde
třeba i na 700 tisíc korun. „Když
jsem před lety odjížděl na svou
první cestu, tak jsem si myslel, že
je to asi jediný výstup, který za
život udělám. To vydání peněz
bylo obrovské. Ale pak jsem si řekl
- já to chci - a od té doby jezdím
každý rok,“ směje se horolezec.
Strach mi pomáhá
Na stěně však zažívá chvíle, kdy
mu do smíchu vůbec není. A
přiznává, že má častokrát i strach.
„Jasně že mám strach. Je to
přirozená vlastnost, která je dána
lidem, kteří chtějí přežít. Strach je
zdravý, ale nesmí vás paralyzovat.
Musí dávat nápovědy, ale nesmí
vás vnitřně deptat. Hlavně mu-
15
Na horách v Jižním
Tyrolsku můžete
poobědvat čerstvé ryby
i typické jídlo tyrolských
horalů. Říkají mu
císařský trhanec a dnes
ho rádi s brusinkami,
Lezení má různé podoby, styly, náplně.
Každý z nich je drsnou, nebezpečnou
zábavou s pravidly, která diktuje
sama příroda.
Naučit se lézt a zvládnutí
pohybové dovednosti je jeden ze
stavebních kamenů, který dává
další prostor pro nadstavbu, kterou
vyžaduje pohyb v horách.
síte v noci spát. Musíte se naučit
odpočívat, zapomenout na stres,
na únavu, na nedostatek vody,
prostě na všechno, co vás druhý
den čeká,“ popisuje své stavy v
nejvyšších partiích velehor Marek
Holeček a s trochou nadsázky si
pokládá otázku, proč tam člověk
vlastně leze, když pak trpí a kňučí
jako pes? „Protože mě to baví,“ říká
s úsměvem Holeček, a už zase s
vážnou tváří dodává, že jednou z
nejdůležitějších věcí ve vysokých
horách je správná intuice. „Musíte
věřit, že vás vede správná intuice,
že máte schopnost dotáhnout
všechno ke zdárnému konci. Ta
víra vám může připadat bláznivá,
ztřeštěná, ale bez ní neuděláte
jeden jediný krok navíc. Pokud
atakujete náročné cíle, tak „bezpečnou“ hranici překračujete už
od samotného začátku. Tak to
prostě je. Ovšem vždycky věřím ve
šťastný návrat a snažím se pro to
udělat maximum.“
Koule v batohu
Pokud chcete dosahovat opravdových vrcholů, musíte brát horolezectví jako životní styl, musíte
se mu naplno oddat. „Já sám mám
nejradši výzvy, které jsou zahalené
v tajemství, ne klasické „turistické“
atrakce. Kvůli tomu jsem však
spoustu měsíců mimo domov,
což je náročné pro moji rodinu,
tedy pro mou přítelkyni a dcerku.
Ale mám velké štěstí - moje přítelkyně Klára má totiž nejen velké
pochopení pro mou zálibu, ale
také skvělý smysl pro humor, což
se třeba nedávno projevilo tím, že
mi na cestu do batohu přibalila vrhačskou kouli, která byla asi sedm
kilo těžká. Naštěstí jsem to zjistil
už na letišti, kde mi ji taky zabavili,“
uzavírá s úsměvem horolezec.
Marek Holeček
a šáša, kterého
dostal za snímek
„Chytnout nebe
za kšandy“.
3
Nezapomenutelné zážitky
Během svátku Půlnočního slunce
se na severu zapalují ohně.
Syrovou divočinou
LaponskA
Už týden se táhnu divočinou daleko nad polárním kruhem. Krajina je stále
stejná, úzké říčky jako nitky spěchají mírně zvlněnou zemí plnou jezer, močálů
a řídkých severských lesíků. Prostě takový bažinov. Nejsou tu žádné cesty, ale
ani žádné ploty či jiné lidské hranice, a tak mohu jít přímo za nosem. Teprve
nedávno roztál sníh, který se tu drží od října do května, všude je mokro, země
pod mýma nohama je nasáklá jako houba, šedivá obloha pomalu temní
a hladinu jezera čeří první drobné kapky deště.
Po stopách hadráků
Přespal jsem v malé chatce, kterých je tu všude plno. Budím se
brzy, ale než vyrazím dál, musím
po sobě trochu uklidit, naštípat
dřevo a připravit ho na oheň, neboť takový je zvyk místních tuláků
a traperů, kteří táhnou jarním Laponskem. Nic se tu neplatí, dokonce v chatce najdete i plechovku s
kávou. Tihle Finové jsou prostě
dokonalí. No Finové, není to přímo
jejich domovina, ta leží až o stovky
kilometrů níže. Tady, vysoko nad
polárním kruhem, se vždycky toulali jen Sámové, hrdý přírodní národ, který tu po staletí kočoval se
stády polodivokých sobů. Sámové
nosili jen sobí kožešiny, oblékané
chlupem dovnitř přímo na tělo (samozřejmě bez spodního prádla),
a tak si vysloužili jméno Laponci.
Ale tohle slovo nemají moc rádi.
Pochází totiž ze staré švédštiny,
Život v drsných severských
podmínkách nebyl nikdy jednoduchý.
kde lapp znamená hadr, takže si dovedete představit, jak jim to asi zní...
Hadráci.
Jazykem mrtvých
Slovo Sámové naopak znamená
lidé z močálů. Potkal jsem je před
dvěma dny a byl to zážitek jako z
hollywoodského slaďáku. Jen si
to představte. U ohně stojí divoká
sámská dívka, bubnuje na bubínek
a prozpěvuje starobylým jazykem
tajemné písně. Její hrdelní zpěv
připomíná daleko více jakési halekání na soby, než nějakou píseň.
Ale tradice sámských joiků patří
k dědictví, které nesmí být zapomenuto, vždyť Sámové svými hrdelními
výkřiky dokázali nejen uklidnit rozčilené stádo, ale také si prý uměli popovídat s duší zemřelé bytosti. Tedy jako
by mluvili jazykem mrtvých.
Což o to, když jsem to „óólo luláála ula
ulajáá oló ólajláá“ jenom poslouchal,
bylo mi ještě hej. Ale na konci rituálu
jsem musel pokleknout a donutit své
hrdlo k famóznímu výkonu. „Tak jak
se dělá na soba? Dokážeš svolat své
rozuteklé stádo,“ burcuje mě okatá
Tytöt. „Ulááá ulááá,“ pokusil jsem se,
jenže další zvuk mi zamrzl v krku. Ale
dívka zabalená v kožešinách a ozdobená barevnou čepicí byla velkorysá.
„Šest, možná i sedm sobů bys asi ukočíroval. A také uspokojíš stejný po-
čet žen,“ vydává Tytöt svůj ortel. Ale
už mi neřekne, jestli myslí najednou,
nebo za celý život.
Můj milý sobe
Odpoledne přicházím na vlčí farmu,
která stojí nedaleko městečka
Levi. Šlachovitý padesátník Reijo
Jääskeläinen je místní legendou,
patří totiž k nejslavnějším laponským
musherům. Žije u jezera, kde má
obrovskou psí farmu s několika desítkami nádherných hafanů. U brány
mě ovšem nevítá Reijo, ani jeho psi,
ale ochočený sob Pekkia, stojící na
dřevěném stole. „Nazdar chlape.
Musíš ho políbit, jinak tě dál nepustí.
Vycvičil jsem ho,“ volá Reijo a směje
se od ucha k uchu. Vtip je to prima,
ale tak pro zájezd japonských
U ohně stála divoká sámská dívka, bubnovala
na bubínek a starobylým jazykem prozpěvovala
tajemné písně, kterými si Sámové uměli prý
i popovídat s dušemi zemřelých lidí.
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
17
turistů. Já se ale se sobem líbat nechci.
Nešlo by to nějak podlézt nebo obejít?
Sob nekompromisně kroutí hlavou. A
tak zavírám oči a nakláním se dopředu.
A pak přijde mlask... No, skoro jako od
maminky.
Psi místo auta
Většina Reijových psů v zimě tvrdě maká,
den co den tahají sáně s turisty. „Skoro
každý, kdo přijede do Laponska, se chce
projet se psím spřežením. Ale psy to baví. A
ještě víc je baví samotné závody, ale tam se
dostanou jen ti nejlepší,“ vypráví mi Reijo,
zatímco se nemohu nasytit podmanivého
pohledu do divokých vlčích očí jeho miláčků. Pořídit si psí spřežení ovšem není levný
koníček – tři roky starý vycvičený pes vyjde
na dva a půl tisíce euro, takže pokud sáně
táhnou čtyři psi, vyjde vás jedno spřežení
stejně jako nové auto.
Když dopijeme kafe, podá mi Reijo prut.
„Skoč k jezeru a nachytej nějaké ryby k večeři,“ prohodí stejným tónem, jako by mě
posílal do sklepa pro brambory. Šourám
se ke břehu jezera, rozbalím prut a naho-
žádnou šanci. A já pomalu přitahuji vlasec
a za chvíli z vody vytáhnu krásného duhového pstruha. A za minutu přijde druhý a
pak třetí. To je rychlejší, než nákupy v supermarketu.
Psí spřežení není vůbec levný koníček – tři
roky starý vycvičený pes stojí až dva a půl
tisíce euro, takže pokud sáně táhnou čtyři psi,
vyjde vás jedno spřežení stejně jako nové auto.
dím. Jednou, dvakrát, třikrát.. To bude asi
marné. Počtvrté, popáté... A najednou ťuk,
v rukou ucítím jemný tah, jak ryba zkouší
návnadu. Morseovka z cizí říše. A najednou
zatáhne naplno, zaseknu a už cítím v rukou
její sílu, jak se rve, jak ještě zkouší bojovat
o svůj život. Ale marně, je moc malá a nemá
Když o půlnoci svítí slunce
Reijo ryby vykuchá, hodí je nad oheň a jeho
chatu zalije vůně čerstvě pečeného masa.
Mezitím už rozfajroval kamna v malé kůlně
na břehu jezera, která mu slouží jako sauna
a kam se přemístíme s lahví piva Lapin Kul-
ta, což ve finštině znamená Laponské
zlato. Zatím je tu příjemně, ale po půl
hodině začne Reijo polévat horkem
rozbělené kameny vodou, takže se po
chvíli cítím jako v nějaké turbo prádelně. Když už je peklo k nevydržení,
vyběhnu ven a hupsnu do jezera. Celým tělem mi projedou tisíce ostrých
jehliček, vždyť voda v jezeře má nějakých deset stupňů, ale za chvíli bolest
zmizí a já plavu mimo čas a prostor v
nádherném snu a toužím, aby nikdy
neskončil. Přestože se pomalu blíží
půlnoc, chladné slunce se líně koulí
nad obzorem a ne a ne za něj zapadnout. A já si plavu v opuštěném jezeře, jako bych byl vikingský bojovník
z dávných časů. Prostě taková krásná
pohádka z Půlnočního království.
Reijo mi hází malou krabičku a přidává radu: „Namaž si štípance a hned to
přestane!“ Koukám, co je to za zázračný lék a ejhle, tygří mast z Číny. Tak
globalizace dorazila už i do Laponska.
Ale zabírá to, štípance už nesvědí.
Komáří nálety
A pak už mi Reijo podává plecháček
s čerstvě uvařenou kávou, která mě
zahřeje, než vyrazím zase dál.
Spát jdeme až ve dvě, ale dlouho se
válím a nemohu usnout. Pak na chvíli
zaberu, a znovu se budím kolem sedmé. „Jak v tom světle můžete spát,“
ptám se. „My vlastně v létě skoro nespíme, jen v noci ležíme a užíváme si
světla. V zimě nás totiž čeká několik
měsíců dlouhá noc,“ vysvětluje Reijo
a dává vařit vodu na kafe. Nejprve
si musím odskočit, vyběhnu mezi
stromky, svléknu si kalhoty a najednou pích, pích, usídlí se na mě hejno
hladových komárů a než se stihnu vyčurat, odnáším si z předem ztracené
bitvy rovných třicet štípanců. „Tak i
tahle pohádka má svá ale,“ říkám si a
začínám si škrábat svědící místa. Ale
Turisté mohou v Laponsku zadarmo
přespat v dřevěných srubech, kde
najdou i základní potraviny.
Přestože se pomalu
blíží půlnoc, chladné
slunce se líně koulí
nad obzorem a ne a
ne za něj zapadnout.
Prostě taková krásná
pohádka z Půlnočního
království.
Relax
Západ slunce
není žádný kýč
Dobrodruzi a cestovatelé z celého světa mají
zvláštní koníček - hledají a sledují zajímavé
východy a západy slunce. A nelze se jim vůbec
divit, neboť zažít západ či východ slunce na
nějakém netradičním, symbolickém či krásném
místě představuje zážitek, na jaký hned tak
nezapomenete.
J
e však třeba připomenout, že východ a západ slunce, byť jsou oba
dva jevy spojené s obíháním Země
kolem naší zářivé a hřející hvězdy,
mají úplně jinou atmosféru a energii. Zatímco východ je chladný, spíše racionální
a aktivní či energeticky nabíjecí, takže by
se dal přiřadit k mužskému světu, západ
slunce je emotivní, hřejivý a melancholický, tím pádem by mohl patřit spíše do
ženského světa. Ale oba dva zážitky mohou být úplně stejně úchvatné a můžete
si je dopřát na nejrůznějších místech a v
nejrůznějších situacích.
20
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
Adamova hora
Třeba na Srí Lance stoupají turisté noc
co noc na vysokou Adamovu horu, která je posvátným místem hned několika
náboženství. Z vesnice se vychází ve dvě
v noci, abyste kolem šesté dorazili na vrchol a mohli z výšky sledovat zrození nového slunce hluboko pod vámi. Stejně
úchvatné je i pozorování východu slunce
ze slavného buddhistického chrámu Borobudur stojícího nedaleko Yogyakarty
na Jávě. Vůbec však nemusíte jezdit tak
daleko. Stačí, když máte v létě při cestě k
moři štěstí na polohu pláže u vašeho ho-
Západ a východ
slunce mají odlišnou
atmosféru i energii.
telu a slunce vychází přímo z vody. Pokud si chcete zážitek umocnit, vstaňte
ještě před rozedněním a jděte východ
slunce přivítat přímo do moře - vidět
totiž slunce nořit se z nekonečné masy
vody, ve které zrovna plavete, patří k
nejkrásnějším a nejromantičtějším zážitkům léta.
Barevné západy
A teď přeskočme celý den a přivítejme
západ slunce, který je svým způsobem
ještě výraznější a efektivnější. Pokud
máte štěstí, a cestě slunce za horizont
nebrání opar či oblačnost, celý svět
kolem vás se kýčovitě zahalí do zlatých
a červených barev. Příčinou tohoto
jevu je zvířený prach a vlhkost v atmosféře, které způsobují rozptyl a odklon
slunečních paprsků a vyvolávají tyto
výrazné vizuální efekty. Jedny z nejkrásnějších západů slunce zažijete u moře,
především v tropických oblastech. Ale
dech beroucí západy slunce jsou také
v horách, neboť tu žhavý kotouč zapadá hluboko pod vámi. Takže až budete
odjíždět na letošní dovolenou, dejte
si závazek, že alespoň jednou naplno
prožijete východ a západ slunce. Věřte
nám, nebudete litovat.
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
91
3
Nejkrásnější místa světa
V centru města jezdí na kole snad
každý, půjčit si ho můžete i vy.
Magický
AMSTERDAM
V nevelkém centru jezdí všichni na kole, v každé ulici stojí spousta nádherných
hospůdek a celé město je plné netradičních muzeí a galerií. Amsterdam představuje
perfektní tip na prodloužený jarní víkend, navíc sem létají nízkonákladové letecké
společnosti, takže vás to ani nebude stát majlant.
T
ak romantickou atmosféru, jaká na vás čeká v
Amsterdamu, hned tak
nenajdete. Celé centrum
města je totiž jedním velkým bludištěm ulic, vodních kanálů,
grachtů a mostů.
Kolem čtvrté hodiny zmizí z
okolních sjezdovek všichni lyžaři
a my zůstáváme vysoko v horách
Statistici spočítali, že v Amsterdamu najdete téměř 1 300 mostů, což
je světový unikát. Voda je tu prostě
všude a na vodě se také bydlí, neboť
místní kanály jsou plné obytných
hausbótů, které představují romantické, byť poněkud nepraktické
ubytování. Místnosti či spíše kajuty
ve starých lodích přestavěných na
bydlení nejsou vůbec veliké, jak se
o tom můžete přesvědčit ve čtvrti
Jordaan (a tu si projděte pořádně,
neboť je to zřejmě nejkrásnější část
města), kde je jeden rodinný haus-
bót zpřístupněn turistům. Pokud ho
navštívíte, na vlastní kůži poznáte,
že život na lodi není žádný med,
neboť děti spí víceméně ve skříni a
není tam vůbec žádné soukromí.
Království piv
Ale pojďme zpátky do ulic, které
jsou plné vyhlášených amsterdamských hospůdek. Jenom vás nesmí
zmást, že je na vývěsních štítech většinou napsáno pouze Cafe. Ovšem
když vstoupíte dovnitř, pohltí vás
hřejivá a působivá atmosféra staro-
15
bylých hospod anglického střihu,
které jsou obložené tmavým dřevem a vybavené minimálně půl tuctem píp, z nichž se točí ty největší
holandské či belgické pivní poklady. Jednou z nejkrásnějších hospůdek je krčma De Wildeman, ležící v
centru města jen pár set metrů od
hlavního náměstí Dam. Tato hospůdka byla založena již v roce 1690
a do dnešních dob přitahuje nejen
místní štamgasty, ale i informované
turisty, kteří sem přicházejí za pivními speciály tryskajícími z neuvěřitelné palety 18 píp. Není to ovšem
úplně levná záležitost, neboť pivo
se točí většinou do sklenic o velikosti dvou deci, za kterou zaplatíte
klidně i pět euro. Ale na výletě se
přeci nešetří.
to jsou dlouhé až dvě hodiny), či
při návštěvě muzea malířského
génia Vincenta van Gogha (jeho
speciální portrét najdete v rubrice
Příběhy slavných). Ale ať už jsou
nabídky místních muzeí kdovíjak
lákavé, nesnažte se stihnout všechno a raději se jedno dopoledne či
odpoledne jen tak bezcílně procházejte městem. Jen tak totiž nejlépe
poznáte onu magickou atmosféru
a přitom bezděky objevíte spoustu
nádherných míst, které v průvodcích nenajdete.
Město muzeí
Amsterdam je proslulý jako město
plné nádherných muzeí a galerií,
které najdete v docházkové vzdálenosti od hlavního náměstí. Za
návštěvu stojí především unikátní
muzeum tetování či muzeum marihuany, ale turisty přitahuje také
muzeum sexu, bible, sýrů či bolsu.
Na velké fronty se připravte při
návštěvě muzea Anny Frankové,
jejíž tragický příběh zná díky zachovalým deníkům celý svět (čas-
Zkuste se jedno odpoledne bezcílně
procházet městem. Jen tak totiž
poznáte onu magickou atmosféru.
Hospody a hospůdky
Podmanivá atmosféra
v Hliněné Baště
Vyhlášený podnik v Průhonicích už patnáct let přitahuje milovníky
poctivé gastronomie prezentované v unikátním, romantickém
prostředí s nádhernou terasou doslova přilepenou k rozkošnému
rybníčku. Hospůdka, za jakou by se nemuselo stydět žádné
městečko jižní Francie, nabízí skvělé domácí speciality, jako je
třeba pečené kůzlečí maso či kachna se zelím.
minulého století.
H
liněná bašta stojí na konci
Průhonic a hned při vstupu
do restaurace vás uchvátí
příjemná rodinná atmosféra,
která je jako vystřižená z nějaké venkovské hospůdky na francouzském
či italském jihu. Prosklená stěna za24
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
jišťuje spoustu světla, velká terasa
u rybníčka přímo láká k posezení a
mohutné trámy staré tři sta let dávají
celému prostoru výjimečný rustikální
ráz. A když k tomu připočítáme nádherné kočky, které potichu našlapují
na podlaze, nebo spí uvelebené na
Nádherná terasa je především
v teplých měsících největším
lákadlem Hliněné bašty.
některé lavici, je již dopředu jasné, že
podobný podnik nenajdete na každém
rohu.
Módní asijské variace
Přestože Hliněná bašta slouží svým
hostům již přes patnáct let, mnoho
štamgastů se zdejší uvolněné atmosféry stále nemůže nabažit stejně jako
místních specialit. Hlavní důraz je kladen na čerstvé ryby v nejrůznějších
úpravách. Výtečný je například steak
z tuňáka, který se připravuje v hliněné
peci, mořský vlk, doráda či halibut. Za
zkoušku ovšem stojí i pikantní krevety
nebo nezvyklá kombinace lososového
či hovězího tataráku, který je podáván s bramboráčky. Dalším trumfem
kuchařů je fantastické domácí pečivo
(peče se dokonce dvakrát denně), ať
už škvarkové houstičky či sýrové bochánky, jedno lepší než druhé. Přestože na Baště najdete celkem obsáhlý
jídelní lístek, to nejlepší se skrývá v
denní nabídce a zvlášť na jaře tu na
vás čeká spousta kulinárních pokladů.
Můžeme doporučit například grilované svatojakubky podávané s hráškovým pyré či grilované thajské krevety,
jejichž chuť je zvýrazněna pikantní curry pastou a současně zjemněna koko-
sovým mlékem. Oblíbenou stálicí Hliněné bašty je také v sezamu obalený a
prudce osmažený tuňák, který je servírován na salátku z růžového zázvoru.
Steak z bizona
Tolik z mezinárodní kuchyně. Do
módy totiž přicházejí jídla našich předků, jedním z jarních hitů tedy stoprocentně bude na másle pečené kůzle,
které vás překvapí svou jemností a
lahodností. Velmi populární jsou také
zdejší telecí líčka připravená na červeném víně se švestkami či klasika v podobě pečené kachny se zelím. Pokud
naopak hledáte skutečný unikát, který
jste ještě nikdy nejedli, pak vyzkoušejte bizoní maso. Chuťově osciluje
někde mezi vyzrálým hovězím a zvěřinou, takže pokud máte rádi hodně
zemité a rustikální chuťové tóny, steak
z bizona bude ta pravá volba. A jestliže
stále nebudete mít dost, můžete prozkoumat místní dezerty. Mezi ty nejlepší patří rozhodně domácí ovocné
sorbety či víkendové „rodinné“ koláče, které jsou připravované na mnoho
způsobů - jednou třeba s rebarborou,
jindy zase s povidly, meruňkami či tvarohem, a které chutnají stejně dobře a
lahodně, jako v podání našich babiček.
Můžete zde ochutnat jak jídla
mezinárodní, tak ta ryze česká.
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
91
3
Gurmánský manuál
jak na
Tatarák?
Pokud by se mělo vybírat
nejslavnější české jídlo poslední
dekády, pravděpodobně by
zvítězil hovězí tatarák, který
nabízí snad každá druhá hospoda
či restaurace. Jenže všichni dobře
víme, že je tatarák a tatarák.
A nezáleží jen na kvalitě masa,
byť i ta je hodně důležitá, ale
také na schopnostech kuchaře,
případně hosta, jak tatarák
dokonale chuťově vyladí.
26
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
N
ejprve se zastavme u
samotné suroviny. Už
dávno neplatí, že by se
musel tatarský biftek
připravovat výhradně z
pravé svíčkové. Naopak, ta je hodně
suchá a musíte ji pak notně okořenit, aby tatarák dostal ten správný
šmak. Proto se často používají jiné
druhy masa, třeba část hovězí kýty,
která je chuťově výraznější a šťavnatější. Tu používají například v oblíbené restauraci Čestr, ale protože
zdejší hovězí zraje celé dva měsíce,
maso má velmi výraznou a intenzivní chuť samo o sobě, a proto se už
nesmí přebít dalšími ingrediencemi
a vůbec se nepoužívá třeba kečup,
ale jen špetka soli, hořčice, cibule
a kapary. Maso se také zjemní trochou 33 procentní smetany ke šlehání, plus tu běžný žloutek nahrazují žloutkem křepelčím. A konečný
výsledek je skutečně famózní.
Tabasco a limetka
Další fígle na přípravu tataráku nám
prozradil šéfkuchař restaurace Mlýnec, která se zaměřila na moderně
pojatou českou kuchyni. Zde připravují velmi jemný tatarák z telecího
masa, které je jemnější a chuťově
delikátnější než klasické hovězí. Pokud je s masem spojen nějaký tuk,
tak se do tataráku také naškrábe,
protože právě tuk zvýrazňuje chuť
či takzvanou šťavnatost masa. A jak
dochucují tatarský biftek zde? Do
masa přidávají najemno nakrájenou
šalotku, okurku, trochu dijonské
hořčice, sojové omáčky a tabasca.
A samozřejmě pepř a sůl, jež nesmí
nikdy chybět. Tajným trikem na
závěr je použití usušených a rozemletých limetkových listů, které přidají masové směsi zvláštní svěžest.
A opět nechybí křepelčí vajíčko.
Romantické omyly
Pokud si myslíte, že k tatarskému
bifteku neodmyslitelně patří topinka s česnekem, není to tak úplně
pravda, protože i česnek přebíjí
krásnou chuť syrového masa, a
třeba v Belgii či ve Francii se jí tatarský biftek výhradně s hranolky.
Ostatně právě Francie je považova-
ná za kolébku tatarského bifteku,
neboť právě tam se na přelomu 19.
a 20. století začalo podávat naškrábané či rozemleté syrové hovězí
ochucené hořčicí, cibulí, kapary a
syrovým žloutkem. A protože se k
tomu podávala ještě tatarská omáčka, začalo se této úpravě masa říkat
tatarský biftek. Naopak běžně rozšířená a tradovaná teorie, že tento
typ masa přinesli do Evropy již v
raném středověku tatarští válečníci,
kteří si údajně dávali kusy syrového
masa pod sedla, je jen romantickou
báchorkou.
V Čestru nechávají hovězí
maso zrát dva měsíce.
Hovězí zázrak
A na závěr vám poradíme, kam
můžete zajít na vyhlášený tatarák.
Velmi dobrou pověst má tatarský
biftek podávaný v restauraci Na
Kopci, který dokonce před lety vítězil v internetových debatách o nejlepším tataráku v metropoli. Tamní
šéfkuchař Titus Eliáš, jenž se rozhodl pro francouzskou cestu, použil
navíc několik zajímavých fíglů, díky
nimž dostalo maso fantastickou
chuť - místo běžných okurek používá okurky lehce pálivé a do masa
navíc přidává olivový olej a parmazán. A samozřejmě používá šalotku
a dijonskou hořčici. Pokud naopak
chcete ochutnat tatarský biftek v
tradiční české úpravě, vydejte se za
ním do Plzně, kde v Pivnici u Feřtů
podávají tatarák, který se stal západočeskou legendou.
Chuť vyzrálého masa je mnohem
výraznější a intenzivnější.
Dějiny nápojů
tajemství
karibského
rumu
Rum známe všichni. Děláme z něj vaječný likér či grog, přidáváme
ho do kafe, pijeme ho s colou a ještě častěji samotný. V drtivé
většině případů však nejde o rum, byť ho tak stále dokola
nazýváme, ale o jeho napodobeninu.
A
V muzeu rumu si můžete prohlédnout
také 150 let starý destilační přístroj.
no, máme na mysli náš
slavný tuzemák, který
se ve střední Evropě
vyrábí už od 19. století,
kdy se mu říkalo čajový
rum či rum na vaření, protože pravý Karibský rum byl velmi drahý a
do kafe či na vaření ho byla prostě škoda. A tak se vymyslel rum
tuzemský, vyráběný z brambor,
doslazovaný cukrem a ochucený
rumovou trestí. Jenže tento nápoj
nemá s pravým rumem, který se
připravuje výhradně z cukrové třti-
ny a v ideálním případě zraje léta v
sudech, pranic společného. Takže
pokud chcete ochutnat opravdu
lahodný rum špičkové kvality,
musíte se zaměřit na produkty
pocházející z Karibiku, především
z Kuby, která je považovaná za
kolébku moderního rumu a jejíž
rumy jsou stejně vyhlášené jako
doutníky.
Jak se krotí dráček
Slavný „pirátský“ nápoj se zrodil
už na počátku 16. století, k dneš-
nímu rumu měl však hodně daleko.
Byl totiž většinou mnohem silnější a
značně nekvalitní, takže to byl spíše
takový nahořklý dryák, kterému se
říkalo drak, případně dráček, a který
mohli pít akorát drsní námořníci. A i
ti ho často ještě mixovali s cukrem
a mátou, aby se zmírnila jeho hořká
pachuť (a tak vlastně vzniklo mojito). Přestože první rum se prý začal
připravovat na Barbadosu, později
se pálil v celém Karibiku. Moderní
podobu rumu vymyslel či objevil don
Facundo Bacardi, který připlul na
Kubu z Katalánska a v roce 1862 založil slavné rumové imperium Bacardi. Jeho potomci však utekli před Fidelem Castrem, a tak svůj rum musí
vyrábět na Bahamách či v Portoriku,
zatímco na Kubě se dělá Havana
Club nebo méně známější značky
Santiago či Varadero.
době rumu Havana Club Selección
de maestros, který vytvořili největší
znalci kubánského rumu z nejjemnějších rumů ve sklepích Havana
Club. Rum má jantarovou barvu,
lehké aroma pečených pekanových
ořechů a jemnou chuť karamelových
bonbonů a znalci ho doporučují pít
v koňakových sklenkách s kostkou
ledu. Přestože ani tento rum není z
nejlevnějších a láhev vyjde na 1 400
korun, rozdíl mezi touto speciální
rezervou a naším tuzemákem je asi
tak velký, jako kdybyste přesedli z
dvacet let staré škody Favorit do nejnovější audiny. A i když v ní nebudete
jezdit pořád, za vyzkoušení ten rozdíl
jistě stojí.
Hodně drahý luxus
Výborný rum pořídíte na Kubě za
špičkové ceny - například láhev
sedm let starého Havana Club vyjde
na nějakých 250 korun, zatímco stejně starý rum značky Varadero je ještě o padesát korun levnější. Naopak
nejlepší kubánský rum je patnáctiletý Havana Club, vybraný z těch nejlepších stařených rumů, v jehož vůni
můžete objevit tóny vanilky a čerstvých fíků a jehož chuť je příjemně
nasládlá s lehkými tóny soli. Tomuto ultraprémiovému rumu odpovídá
také značně vysoká cena - v Česku
se láhev prodává za astronomických
šest tisíc korun. Stejně špičková, ale
výrazně levnější je pak novinka v po-
Starobylá plnící linka se už nepoužívá,
a tak skončila v muzeu.
9
Aktuality
májový
elixír lásky
Jaro je konečně tady a s ním přichází i speciální
nabídka drinků Bubblelogy, která zažene žízeň,
skvěle osvěží a navíc má pro vás žhavou novinku.
Limitovanou edici nápojů pro měsíc zamilovaných
- květen. Barvu lásky přináší tropické ovoce red
guava, pocházející z Mexika a Střední Ameriky.
Tyto plody ale hlavně dodají jedinečně jemnou
sladkou chuť a navodí tu pravou májovou náladu.
Nenechte si ujít nezapomenutelnou chuť prvního
opravdového Bubble tea, značky Bubbleology,
která je v České republice jediným Bubbletea, jež
se drží britského konceptu a originální receptury
produktu a postupu přípravy. Stačí jednou ochutnat a poznáte rozdíl. A co je to vlastně Bubbletea?
Nápoj, který si po celém světě získal milióny
fanoušků, je původem z Tchaj-wanu, přes celý svět
se nyní dostal i do Evropy. Jde o bio přírodní nápoj,
který zároveň posiluje imunitu díky blahodárným
účinkům zeleného čaje a také pomáhá dodržovat
pitný režim. Je vhodný i pro děti, těhotné ženy
nebo třeba celiaky a alergiky. Základem studeného
nebo teplého bubbletea je černý nebo zelený čaj
dochucený ovocnými příchutěmi. Na dně kelímku
najdete tapiokové perly, želé nebo praskající kuličky, které vysajete silným brčkem. Vybrat si můžete
z ovocných a mléčných verzí, které lze libovolně
kombinovat. Více na www.bubbleology.cz
Co by vás
nemělo minout
Víno bez alkoholu
Rádi byste si dali sklenku dobrého vína, ale budete řídit? Už máte možnost. Na trhu se totiž
objevil nový trend – dealkoholizovaná vína. Ta umožňují vychutnat si chuť kvalitního vína,
a zároveň se vyhnout nežádoucímu působení alkoholu. Nový e-shop je specialistou na kvalitní
španělská a německá vína bez alkoholu a nabízí bílá, červená i růžová dealkoholizovaná vína,
která moderním procesem vakuové extrakce ztratí veškerý alkohol. Jejich kvalita a vlastnosti ale
zůstávají nezměněné. Zachovávají si vůni, chuť i všechny zdraví prospěšné látky, jejichž pozitivní
vliv na lidský organismus prokázala řada výzkumů. Jsou ideální volbou také pro sportovce,
nastávající maminky či kojící ženy. Více na www.a-freewine.cz.
Do plavek
s NOVÝM TĚLEM
Pochutnejte si
na opravdové rýži
Pokud si často dopřáváte rýži, a z ní připravené
pokrmy, zapomeňte na tu ve varných sáčcích.
Ve vodě, kde se sáčky vaří, končí řada látek této
obilniny, a tak je pro dosažení dobré chuti nezbytné
použít koření. Snadno se také převaří, nebo naopak
nedovaří. Navíc rýže uvařená v běžném hrnci málokdy
zaujme výrazným aroma a vynikající chutí. Existuje
ale řešení, které umožňuje rýži připravit mimořádně
chutně. V plně automatickém rýžovaru se rýže nikdy
nepřipálí, a bude správně uvařená přibližně za 30
minut. Spolu s rýží se dá v páře připravovat i řada
dalších potravin, například zelenina nebo vejce, ale
i nejrůznější kaše, obilniny, omáčky, těstoviny nebo
dokonce knedlíky. Další informace na www.sencor.cz.
Zatímco v zimě skryjeme všechny nedokonalosti svého těla do tlustých svetrů a
kabátů, na jaře, a především v létě vystavujeme své křivky prakticky odhalené.
A pokud se svým tělem nejste po zimních
měsících spokojeni, je nejvyšší čas s tím
začít něco dělat! Jestliže si však nevíte
rady kdy a co jíst, či jak přesně cvičit,
abyste co nejefektivněji shodili přebytečná kila, svěřte se do péče odborníků.
Pomůže vám v tom web novetelo.cz,
kde najdete rady o zdravém stravování,
cvičení i pozitivním myšlení. Dočtete se
na něm například i to, jaké nástrahy na
vás - jako na spotřebitele - mohou číhat
v obchodě a můžete si vybrat z mnoha
zdravých a chutných receptů, které
jsou navíc opravdu ozkoušené. Velkou
výhodou je také cvičení v podobě video
tréninků, které vám pomůže na cestě za
vytouženou postavou.
Více na www.novetelo.cz.
Osvěžte si život
Stále máte pocit, že vašim pokrmům něco chybí?
A zkusili jste už jídlo dochutit pár kapkami čerstvé citrusové šťávy? Nyní máte možnost zjistit, co dokáže tento
vydatný zdroj vitamínů a přírodních antioxydantů. Díky
citrus spreji značky Lékué je čerstvá šťáva z citrusů na
dosah kdykoliv potřebujete. Stačí jen seříznout špičku
citronu, limety, grepu či pomeranče a našroubovat
citrus sprej. Zajímavá pomůcka se prodává v sadě ve
dvou velikostech, takže se dá bez problémů použít na
menší i větší plody a kromě násady s rozprašovačem má
také stabilní misku, kterou můžete postavit na stůl. Více
informací najdete na www.pottenpannen.cz.
Inspirace
Denisa Palečková založila v roce
2007 centrum pro práci s tělem
a osobní rozvoj Tantra Spa.
Klíč ke štěstí
zvaný Tantra masáž
Pro mnoho lidí má slovo tantra negativní, až téměř sprostý nádech. Spojují si
s ním jakési hromadné sexuální orgie, kde je vše dovoleno. Přitom je to úplně naopak, neboť
soudobá tantra učí sexuální energií poznávat, kultivovat a využívat ji v běžném životě.
T
antra masáž, neboli
celostní smyslná masáž,
je vlastně jakýsi klíč k
tajemné třinácté komnatě, kterou většina z nás
neumí otevřít. A důležité
je hned na začátek připomenout, že
v první řadě nejde vůbec o sex, ale o
životní energii, která se transformuje
z energie sexuální.
Sexuální energie je nejsilnější a
nejpůvodnější pramen naší životní
radosti a síly. Chápeme ji jako jeden
z mnoha aspektů lidského života.
„Naše práce je založena na porozumění jednotě těla, pocitů, ducha
32
ŠŤASTNÝ ŽIVOT
a duše. Díky zdravému přístupu k
sexualitě můžeme lépe rozumět
svým potřebám, mít rádi své tělo a
pečovat o něj,“ osvětluje podstatu své
práce Richard Vojík, který spolu s Denisou Palečkovou již déle než 10 let
vede kurzy v oblasti intimity, vztahů
a osobního rozvoje. Společně také
do Čech zavedli celostní smyslnou
masáž, která si rychle získala oblibu
pod názvem tantra masáž, a v této
oblasti pořádají i profesionální výcvik
pro masážní terapeuty, kouče a další
odborníky pracujícími s lidmi.
Nejjednodušší způsob, jak
nahlédnout do zmíněných tajů, je
absolvovat tantrickou masáž, kterou
provádějí zkušené masérky a maséři,
kteří umějí pracovat se sexuální
energií a klientům ukáží, jak silná tato
energie ve skutečnosti je. „Při celostní
smyslné masáži dochází k uvolnění
těla a posílení sexuální energie.
Ta je při masáži něžnými doteky
rozváděna do celého těla. Přitom
nejde jen o nějaké povrchní vzrušení.
Masáž má hlubokou léčivou funkci,
která dokáže odstraňovat nejrůznější
bloky a emocionální zranění, jež
často souvisejí právě se sexualitou,“
vysvětluje Denisa Palečková, která
spolu s Richardem Vojíkem v Praze
15
Na horách v Jižním
Tyrolsku můžete
poobědvat čerstvé ryby
i typické jídlo tyrolských
horalů. Říkají mu
císařský trhanec a dnes
ho rádi s brusinkami,
Vedle masáží můžete absolvovat
i některý z masážních kurzů, kde
se naučíte pracovat s touto
mocnou energií.
založila v roce 2007 centrum pro
práci s tělem a osobní rozvoj Tantra
Spa. „Sexualitu chápeme jako mocný zdroj energie, který nám slouží
k obnovení životní síly a případně
i k léčení těla a duše. Sexualita u
nás není cíl, ale nástroj. Podstata
celostní smyslné masáže tudíž není
jen o doteku na intimních místech,
ale o hledání a otvírání nových
receptorů, o probouzení nervové
soustavy tak, aby se člověk cítil příjemně a oživeně. Masáž je založená
na láskyplném dotyku a pomáhá
aktivovat radost, optimismus a
lásku,“ dodává Palečková, která
mimo jiné vystudovala v USA obor
Sexuologická práce s tělem.
Vedle masáží může zájemce
absolvovat také některý z masážních kurzů, kde se absolventi učí
pracovat s touto mocnou energií.
A pozor, řada z nich je určená i pro
stydlivější povahy. „Někteří lidé
se domnívají, že základem všech
kurzů tantry je sex a nahota, ale tak
to vůbec není. To podstatné se lze
naučit i bez svlékání a intimních
technik. Proto řada našich kurzů
nahotu vůbec nezahrnuje – setkáte
se tu naopak jen s výkladem, energetickými konstelacemi, tancem
či prací s tělem a dechem,“ uzavírá
Denisa Palečková.
3
Příběhy slavných
Na návštěvě u
Vincenta van Gogha
Geniální malíř, samouk a blázen
Van Goghova plátna plná zářivých barev představují klenoty všech světových sbírek. Jeho
život však byl možná ještě šílenější než samotné obrazy. Nevěříte?
Jedním z nejčastějších témat
van Goghových obrazů byly
autoportréty.
N
Nejprve rychle nakoukněme
do míst, kde van Gogh strávil
poslední rok života. V malé místnosti, působící velmi stísněným
dojmem, stojí pouze postel, malířský stojan a depresivně vyhlížející zamřížované okno, které nabízí pohled do nádherně
prosluněné provensálské krajiny. Vězení s výhledem na svobodu, peklo ve spojení s rájem.
Tak může i dnes působit budova bývalého
kláštera, která se později změnila na blázinec
(a ten zde funguje dodnes).
Maloval i v blázinci
Právě tato léčebna v městečku Saint Rémy de
Provence byla posledním útočištěm holandského malířského génia, neboť zde našel vyčerpaný a depresemi sužovaný malíř azyl po
dalším osudovém záchvatu, který vyústil tím,
že si v návalu smutku uřízl ucho. A tak tady
strávil poslední, relativně bezpečný rok svého
života, neboť po odchodu už ho čekala jen
rychlá cesta za smrtí. Ani v blázinci Saint Remy
de Provence ovšem nepřestal malovat. Nebyl
bláznem v pravém slova smyslu a měl oproti
dalším pacientům povolený zvláštní režim. A
protože těžké záchvaty deprese, zoufalství,
bolesti a halucinací střídaly měsíce, kdy mohl
pracovat, zvládl během svého léčení vytvořit
Van Goghovy obrazy
se vyznačují především
pestrou barevností.
na 150 úchvatných pláten, z nichž celá řada je
v budově blázince či v jeho okolí vystavena.
Samozřejmě to nejsou originály, ty najdete v
nejprestižnějších světových galeriích, ale jen
reprodukce, které jsou však často umístěné
na místě, kde malíř stál při jejich malování. A
chodovali s obrazy. Právě u nich našel v šestnácti letech uplatnění. Práce se mu dařila, ale
po rozchodu s milovanou dívkou byl hluboce
otřesen a začal svou práci odbývat, až ji po nějakém čase úplně opustil. A co bylo dál? Van
Gogh chce radikálně změnit svůj život, a tak se
Co dovedlo nadmíru talentovaného umělce do
blázince? Proč jeho krátký, pouze 37 let dlouhý
život doprovázely tak těžké psychické problémy
a nešťastný muž nakonec spáchal sebevraždu?
tak vedle obrazu můžete spatřit i realitu, což je
velmi zajímavá zkušenost. Ale pojďme zpátky
k našemu příběhu. Co dovedlo nadmíru talentovaného umělce do blázince? Proč jeho krátký, pouze 37 let dlouhý život doprovázely tak
těžké psychické problémy a nešťastný muž
nakonec spáchal sebevraždu? O to se přou
historici umění a psychologové už více než sto
let. A nikdo neumí dát správnou odpověď.
Život jako kometa
Van Goghův život připomíná let komety. Narodil se v roce 1853 v holandském Zundertu.
Otec byl farář, ale van Goghovi strýcové ob-
po otcově vzoru rozhodne, že bude šířit víru.
Neúspěšně zkouší studovat teologickou fakultu, později absolvuje kurs pro lidové kazatele,
aby nakonec získal kazatelské místo mezi nejchudšími horníky. Dobrovolně sdílí jejich bídu,
žije v chatrči, spí na slámě… Uteče pár let, než
mu dojde, že ani tady nenajde naplnění svého
života. Znovu se vrací domů s novým rozhodnutím: bude se věnovat kreslení, které zkoušel
už v dětství, a brzy se ukáže, že má naprosto
nečekaný talent. Jde to velmi rychle a jeho
ruka získává na jistotě. Je to téměř zázrak, neboť co jiným trvá celý život, zvládne van Gogh
za dva roky. Roku 1885 maluje svůj první velký
Příběhy slavných
obraz, až magicky působící Pojídače brambor. A když se tak dokonale vyrovná starým
holandským mistrům, odchází do Paříže, kde
podlehne - tehdy módnímu - impresionismu.
A sám si ho přetvoří do vlastní, unikátní podoby. V té době mu ale zbývá pouhých pět let
života, které zaplní horečná práce.
Nebezpečná břitva
V Paříži žije van Goghův mladší bratr Theo,
který je zde galeristou a snaží se Vincentovi
pomáhat ze všech sil v jeho rozjezdu. Van
Gogh touží po jakémsi kolektivním pojetí
umění a usiluje o založení sdružení avantgardních malířů. Jenže nikdy neměl pořádné štěstí
Když byl van Gogh
v nemocnici, místní
obyvatelé sepsali petici,
v níž malíře nazvali
zrzavým šílencem a
žádali jeho odchod z
města. Van Gogh pak
přijal vlastně jediné
možné řešení, které mu
zbývalo, a dobrovolně
nastoupil na léčení v
blázinci.
na přátele, je totiž až příliš velkou a vyhraněnou osobností. Po neúspěchu tohoto vysněného projektu propadá melancholii, kterou
„léčí“ alkoholem a nakonec prchá za sluncem
Van Gogh na svém autoportrétu
poté, co si uřízl ucho.
do jižní Francie, do slavné Provence, která ho
fascinuje svými zářivými barvami. Roku 1888
se přestěhuje do romantického Arles, kde si
pronajme kanárkově žlutý dům stojící těsně
u městských hradeb (později byl bohužel zbořen). Van Gogh maluje jako o život a těší se,
až za ním přijede snad jediný opravdový přítel - Gauguin. Ale společný život těchto dvou
malířů příliš nefungoval, Vincentovo nervové
vypětí (snad ovlivněné chronickým úpalem z
pravidelné práce na slunci) se radikálně zhoršilo a van Gogh nejprve napadl Gauguina a
Vany v léčebně sloužily mimo
jiné i k uklidnění pacientů.
posléze si při nervovém záchvatu uřízl břitvou
vlastní ucho. Ve zbědovaném stavu byl odvezen do místní nemocnice, kde ho sice dostali z
nejhoršího, ale když se v dalších měsících jeho
těžké deprese vrátily, musel zpátky na lůžko.
Lékaři na konci 19. století viděli jediné řešení:
pobyt v blázinci. A tehdy zasáhlo také veřejné
mínění, pokud to tak můžeme nazvat. Když
byl van Gogh v nemocnici, místní obyvatelé
sepsali petici, v níž malíře nazvali zrzavým šílencem a žádali jeho odchod z města. A když
policie uzavřela jeho dům, van Gogh přijal
vlastně jediné možné řešení, které mu zbývalo,
a dobrovolně nastoupil na léčení v nedalekém
blázinci Saint Paul de Mausole.
Obrazy za miliony dolarů
Přestože většina bláznů v léčebně musela pracovat - neboť lékaři tehdy věřili, že lehká práce v kuchyni či na zahradě pomáhá léčit - van
Gogh měl trochu jiný režim, a pokud zrovna
netrpěl záchvaty deprese, mohl se procházet
po okolí léčebny či malovat. Přestože se jeho
stav relativně stabilizoval, z léčebny nakonec
na vlastní žádost odešel a přestěhoval se do
Auvers nedaleko Paříže. Jenže po dvou měsících se záchvaty vrátily s ještě větší silou a malíř
už neměl sílu jim déle vzdorovat. Byl zrovna v
přírodě, kde zkoušel malovat, ale nakonec vzal
svůj revolver a rozhodl se ukončit život. Nevíme, jestli to byla náhoda nebo záměr, zda se
skutečně chtěl zabít, nebo jen zburcovat své
okolí, nicméně se pouze postřelil a domů se
vrátil pěšky a sám. Prý ani necítil žádnou bolest, navíc rána nebyla sama o sobě smrtelná
a van Gogh dokonce kouřil celou noc v posteli
svou dýmku. Jenže pak se rána zanítila a 30 hodin po sebevražedném pokusu malíř zemřel.
Po celé dvacáté století se budou psychiatři přít,
jaká byla příčina jeho šílenství. Nejčastěji se objevuje podezření na schizofrenii, maniodepresivní psychózu či otravu malířskými barvami,
občas se mluví také o epilepsii. Jisté však je, že
na jeho psychickém stavu se těžce podepsal i
„nezdravý“ bohémský životní styl, podpořený
nedostatečnou výživou, neustálým přepracováním a nadměrnou konzumací alkoholu, především absintu. Cena jeho obrazů však bude
stále stoupat a sto dvacet let po tragické van
Goghově smrti se budou prodávat v cenách
od 50 do 100 milionů dolarů. Přitom za svého
života prodal pouze jeden jediný obraz.
Malířův pokoj v blázinci zůstal
zachován v nezměněné podobě.
Socha Vincenta van Gogha
na zahradě francouzské léčebny.
Co vás
čeká
příště?
Jak si zlepšit fyzickou kondici
Zadýcháváte se při dobíhání tramvaje? A co když náhodou
nejde proud a musíte jít do osmého patra pěšky? Utrpení,
že? Fyzická kondice prostě není v současné době tím, čím
bychom se mohli chlubit. Přitom stačí tak málo. Pár minut
chůze navíc při cestě z práce, aktivní dovolená na kolech
či pravidelná ranní rozcvička a po pár týdnech se budete
divit, jak vám to najednou „šlape“.
Toulky kambodžským královstvím
Kambodža je pro cestovatele jedním z nejzajímavějších
cílů celé jihovýchodní Asie. Kvůli krvavému Polpotovu
režimu a následné občanské válce byla dlouhá léta
naprosto uzavřená před vnějším světem. Dnes už je
naštěstí turisticky bezpečná, navíc tu téměř na každém
rohu najdete nějaké překvapení. V jednom městě jí
pavouky, jinde mají domy postavené na hladině jezera a o
kus dál zase milují pečené hady. Prostě taková jedna velká
cestovatelská maturita.
Nezapomenutelný New York
Tentokrát zamíříme za velkou louži a navštívíme jedno
z nejslavnějších, ale současně i nejzajímavějších měst
světa, které nosí přezdívku Velké jablko. V New Yorku je
všechno tak trochu jinak - třeba metro tu jezdí dvacet čtyři
hodin denně, sedm dní v týdnu, obyvatelé města snídají
svou kávu v kelímku doslova v poklusu a nikdy nestojí
na červenou. Ale New York je také plný skvělých muzeí,
nádherných secesních mrakodrapů a v jeho srdci dýchá
obrovský zázrak se jménem Centrální park.
Co obnáší živá strava
Z Ameriky do Česka dorazila gastronomická novinka, která
má název živá strava. Je zakázáno veškeré dušení, vaření či
pečení, neboť potraviny mohou projít teplotou maximálně
do 40 stupňů. Ale pozor, na tatarském bifteku si také
nepochutnáte, protože při přípravě pokrmů živé stravy se
používá pouze ovoce, zelenina, ořechy a semínka. Přesto
dokážou vitariáni - tak se příznivci živé stravy nazývají neuvěřitelné divy. Tak třeba špagety vykouzlí z cukety
a hranolky zase z ředkve.