Větrník č. 4 2014 - Vysoké nad Jizerou

Větrník č. 4 2014 - Vysoké nad Jizerou

XLVII. ročník
IŘ
IM
Červenec - srpen 2014
ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU
VE VYSOKÉM NAD JIZEROU
mlj
IŘ
ZPRÁVY Z MĚSTA
ZPRÁVY Z MĚSTA
Ze zápisu
z 39. zasedání městského zastupitelstva
Vysokého nad Jizerou konaného
dne 30. 6. 2014 v hasičské zbrojnici
Přítomno: 6 městských zastupitelů a 6
občanů
Předsedající: Jindřich Matura, starosta
města
Zapisovatel: Ing. Pavel Štěpánek
1) Hospodaření města za rok 2013 −
závěrečný účet, zpráva o výsledku
Příjmy města 27 870 316 Kč, výdaje
30 714 571 Kč
Rozdíl mezi příjmy a výdaji byl kryt zůstatkem na účtu města k 1. 1. 2013
Pan starosta seznámil se Zprávou o výsledku hospodaření města za rok 2013.
Předložen byl inventarizační zápis, rozvaha – bilance, výkaz zisku a ztrát a příloha.
Nebyly zjištěny žádné závažné chyby a
nedostatky.
Odsouhlaseno.
Předložil zastupitelům města i výsledky
hospodaření města v období 1 − 5/2014 ve
smyslu výkazu FIN 2 − 12 M.
Odhlasováno.
2) Veřejnoprávní kontroly příspěvkových organizací města za ok 2013
a) MŠ a ZŠ
Účetnictví organizací je vedeno přehledně, průkazným způsobem a správně. Hospodaří v souladu se schváleným rozpoč-
2
tem, náklady jsou hospodárné a účelné.
Doporučení pro ZŠ:
Prověřit pohledávku za FÚ na SÚ 377
Opravit účtování rozdělení HV za rok
2012
Mgr. Nýdrlová se vyjádřila k doporučením kontrolního orgánu.
Pohledávku prověřila paní účetní Pavlína
Krejsová. Již vše v pořádku.
Částka 8 484 Kč byla z Fondu rezerv převedena do fondu odměn, ve Fondu rezerv
má ZŠ 563 028 Kč.
Následně byla projednána i žádost vedení
ZŠ o změnu usnesení MZ, kterým bylo
řešeno rozdělení výsledku hospodaření ZŠ
za rok 2012.
Navrhuje, aby nové usnesení MZ odsouhlasilo rozdělení výsledku hospodaření,
Fond odměn do výše 20 % a zbytek do
Rezervního fondu.
Odsouhlaseno.
b) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření ÚCHR a PCH
Hospodaření organizace nevykazuje žádné
závažné nedostatky.
Výnosy 52 800 779 Kč, tj. 108,71% plánovaných výnosů.
Náklady 52 800 779 Kč, tj. 107,76 % plánovaných nákladů.
Zisk 465 846 Kč, tj. 0,87 % z dosažených
výnosů.
J. Matura vznesl dotaz na podmínky pro
sestavení přehledu o peněžních tocích.
Ing. Škodová se domnívá, že ÚCHR a
PCH nemusí tento výkaz sestavovat.
Městským zastupitelům města poskytne
písemné stanovisko
Uvedla problematiku pořízení a vyřazení
majetku.
ÚCHR a PCH realizoval výměnu operačních světel v celkové hodnotě 591 945 Kč
vč. DPH a před dokončením je realizace
nákupu pojízdného rentgenového přístroje
v hodnotě 1 633 500 Kč vč. DPH.
ÚCHR a PCH požaduje souhlas s vyřazením „starého“ pojízdného rentgenového
přístroje v době, až bude uvedení nového
přístroje do provozu schváleno Státním
úřadem pro jadernou bezpečnost v Hradci
Králové.
Odsouhlaseno.
3) Různé
a) Odprodej nemovitosti z majetku města Vysoké nad Jizerou č. p. 126.
Ocenění této nemovitosti vychází ze znaleckého posudku č. 1281/11 ke dni 31. 10.
2011.
Výsledná zjištěná cena 1 076 730 Kč.
Mgr. Strnádková navrhuje objekt inzerovat k odprodeji za cenu 1,5 mil. Kč tak,
jak zaznělo na přípravném zasedání MZ.
Inzerci odprodeje zajistí ing. Bartoš.
Odhlasováno.
b) Zbořeniště v prostoru fary ve Vysokém nad Jizerou
S žádostí o řešení se obrátil na MZ Dr.
Antonín Sporer, farář a os. arciděkan.
Objekt bývalého hospodářského stavení
(kůlny, chlévy), v minulosti patřící faře,
zakoupil pan Pokorný. Objekt byl určen k
demolici. Nic se však neděje.
Budova chátrá. Ve středu města vzniká
smetiště a hrozí velké nebezpečí úrazu
hlavně pro děti, které toto místo navštěvují. Vlastník nemovitosti na žádosti o nápravu nereaguje.
J. Matura upozornil na zákonné možnosti
města (demolice a následné vymáhání
nákladů na vlastníkovi). Město k tomuto
opatření prozatím nepřistoupí. Navrhuje,
aby celou záležitost projednal s panem
Pokorným tajemník úřadu.
K. Bárta navrhuje, aby majitel předmětného pozemku byl osloven písemně a vy-
IŘ
3
zván k odstranění zbořeniště.
Ing. Nechanický navrhuje zapojit do řešení problematiky pověřený stavební úřad.
Odsouhlaseno.
c) Návrh na restaurátorský průzkum
altánu na náměstí
Altánek je zapsán v seznamu kulturních
památek. Tento průzkum by měl být součástí žádosti o poskytnutí dotace na rekonstrukci altánku.
Celková cena průzkumových prací 18 500
Kč.
Odhlasováno.
d) Na vědomí. Informace o pozvánce na
setkání k projektu rozhleden a stezek. Setkání organizuje Euroregion Nisa. První
jednání se uskuteční dne 8. 7. 2014
e) Žádost pana Leoše Trepery o pronájem
pozemku p. č. 1914/3 díl „c“, 285 m2 v k.
ú. Vysoké nad Jizerou. Jedná se o pozemek v lokalitě zahrádek Varoulova skála.
Odhlasováno zveřejnit záměr města o pronájmu pro účel vybudování zahrádky.
f) Žádost o LČR a zakoupení pozemku
města p. č. 130/5 v k. ú. Stará Ves
Jedná se o pozemek v lokalitě u RD Klucovi, na kterém je vybudovaná opěrná zeď
u Staroveského potoka.
Zveřejnění záměru o odprodeji odhlasováno.
g) Žádost Ing. Bartoše o upřesnění usnesení zastupitelstva města, které se týkalo
odprodeje pozemku p. č. 1258/6 v k. ú.
Vysoké nad Jizerou.
Pozemek rozhodlo MZ odprodat obálkovou metodou.
Základní cena 249 000 Kč.
Dva přihlášení zájemci.
Aleš Havelka, Iveta Kurfiřtová − nabídka
252 000 Kč, vítěz.
Ivana Tauchmanová nabídka 251 000 Kč.
Nad základní cenu + 3 000 Kč.
Při rozhodování o odprodeji byla stanovena podmínka, že na předmětném pozemku
musí vyrůst do 30 měsíců od podpisu kupní smlouvy hrubá stavba, tj. obvodové
konstrukce + střešní plášť. V opačném
případě má město právo od smlouvy odstoupit a nabyvatel má povinnost poskytnout součinnost k převedení pozemku zpět
na město.
Podmínka bude zakotvena v kupní
smlouvě. Zajistí Mgr. Strnádková.
Odhlasováno.
Pan starosta podal informace i o odprodeji pozemků ve Sklenařicích.
Základní cena 300 050 Kč.
Pan Juliš nabídka 301 000 Kč
Pan Fuksa nabídka 425 924 Kč, vítěz.
Nad základní cenu + 125 874 Kč
V souvislosti s řešením této problematiky
požádali pan Aleš Havelka a sl. Iveta Kurfiřtová o zvážení možnosti uzavřít s městem Vysoké nad Jizerou smlouvu o
smlouvě budoucí (kupní) z důvodu plánovaného uzavření sňatku počátkem září
2014. Tato smlouva by měla usnadnit jednání o stavebním povolení. „Ostrá smlouva“ by se uzavřela po uzavření sňatku.
Zajistí Mgr. Strnádková.
h) Žádost pana Roberta Kodejšky o pronájem stánku umístěného na náměstí ve
Vysokém nad Jizerou za účelem prodeje
rychlého občerstvení bude dořešena na
příštím zasedání MZ. Zodpovídá Karel
Bárta.
ch) Čerpání Rezervního fondu v ZŠ.
Tuto problematiku řešila za město Ing.
Zelinková. S návrhem souhlasí i Školská
rada.
Vedení školy navrhuje rozdělit cca na
polovinu a na nákup vybavení školy použít 280 000 Kč a zbytek ponechat na nutnou opravu střechy na objektu školy. Nákup 2 ks interaktivních tabulí v hodnotě
cca 160 000 Kč, lavic a židliček pro žáky
v hodnotě cca 85 000 Kč a zbytek investovat do nákupu nábytku do tříd (katedry,
skříně).
i) Žádost Mgr. Nýdrlové o opravu zápisu z 38. zasedání MZ, kde Ing. Zelinková
sdělila veřejnosti, že s Mgr. Nýdrlovou
jednala o prioritách při využití Rezervního
fondu a ta údajně již nechtěla o této zále-
4
žitosti rozhodovat, neboť právě v té době
probíhalo výběrové řízení na nového ředitele ZŠ. Vyjádření Ing. Zelinkové bylo
zapsáno v zápise z 38. zasedání tak, jak
bylo vyřčeno.
Mgr. Nýdrlová se proti tomuto tvrzení
ohrazuje, jelikož Ing. Zelinková s ní o této
problematice vůbec nejednala.
Oba ověřovatelé zápisu z 38. zasedání MZ
Ing. Zelinková a Ing. Nechanický zápis
podepsali bez závad.
Ing. Nechanický podotkl, že to pak všechno s Ing. Zelinkovou dodatečně probíral s
tím, že si Ing. Zelinková, která je v současné době na dovolené, přeje, aby na
dnešním zasedání zazněla její zprostředkovaná veřejná omluva paní ředitelce ZŠ,
kdy mylně uvedla, že s ní jednala o nákupu vybavení školy, ale ve skutečnosti to
tak nebylo.
Mgr. Nýdrlová − tyto nepravdy se jí osobně velmi dotkly. Nechápe, jak člověk s
takovou funkcí může takhle mluvit na
veřejnosti. Se zápisem se seznámili všichni občané města a nyní si mohou myslet,
že ve své funkcí ředitelky ZŠ nechce již
nic dělat. Nechápe důvody této nepravdy.
Omluvu přijímá. Je ráda, že mohla podat
vysvětlení.
Ing. Štěpánek zápis z 38. zasedání nebude
měnit. Požadavek paní ředitelka považuje
za oprávněný. Zápisy ze zasedání se šíří
pomocí internetu do celého světa.
j) Informace pana starosty o rozhodnutí
zadavatele o jmenování komise hodnotící
a otevírání obálek na veřejnou zakázku
„Snížení energetické náročnosti objektu
ZŠ Vysoké nad Jizerou“.
Hodnota díla dle zadávací dokumentace
5 800 000 Kč.
Výběrového řízení se zúčastnilo 6 firem.
Seznámení se zápisem vyhodnocení.
Pořadí hodnocených firem:
1. Ještědská stavební společnost s. r. o.
4 352 780 Kč
2. Michal Havran 4 363 970 Kč
3. P +P spol. s. r.o. Vysoké nad Jizerou
4 973 861 Kč
4. STAVORECYKLA s.r.o. 5 049 110 Kč
5. OBIS, spol. s. r. o. 5 237 828 Kč
6. ALLKON spol. s. r. o. 5 774 894 Kč
Odhlasováno uzavření smlouvy o dílo s
firmou Ještědská stavební, spol. s. r. o. s
nejvýhodnější nabídkou bez DPH.
k) Informace pana starosty o poskytnutí
finančního příspěvku města Vysoké nad
Jizerou Domovu důchodců v Rokytnici
nad Jizerou ve výši 5 000 Kč.
l) Zpráva o stavu městských bytů. Zprávu vypracovali: Ing. Nechanický a Mgr.
Strnádková.
Pan starosta navrhuje, aby byl tento dokument vzat na vědomí a byl použit při tvorbě rozpočtu na rok 2015. V letošním roce
realizovat opravu střechy na č. p. 8
(pošta).
m) Žádost vedení MŠ ve Vysokém nad
Jizerou o navýšení finančního limitu pro
nákupy bez souhlasu zřizovatele. Nyní
limit 5 000 Kč. Požadavek 20 000 Kč.
Odhlasováno.
Žádost o zhodnocení situace ve využití
Rezervního fondu MŠ ve Vysokém nad
Jizerou.
Vedení MŠ požaduje zvážit možnost realizace těchto akcí.
Oprava schodiště cca 30 000 Kč vč. DPH
položením protiskluzové dlažby
Dokončení rekonstrukce povrchu před
objektem MŠ, položení zámkové dlažby
cca 385 000 Kč bez DPH
Nákup interaktivní tabule cca 60 000 Kč
Po rozpravě J. Matura navrhuje opravit
schodiště bez položení protiskluzové dlažby, povolit vedení MŠ nákup interaktivní
tabule a zbytek finančních prostředků ponechat v Rezervním fondu MŠ.
Odhlasováno.
n) Žádost pana Pavla Štingla o slevu na
fakturaci za vodné a stočné v č. p. 305 ve
Vysokém nad Jizerou za období 1. pololetí 2014
Pan Štingl zdůvodňuje vysokou spotřebu
vody (nekontrolovaný průtok neoznáme-
5
nou odstávkou dodávky pitné vody). Přiznává i svoji nepozornost z důvodu časové
tísně. „Nekontrolovaně“ byla navýšena
spotřeba na cca 250 m3.
Pokud byla nečekaná odstávka, v době
kdy se žadatel právě holil a sháněl poslední kapky na opláchnutí, jak uvádí v žádosti, bylo by adekvátní uzavřít hlavní
uzávěr vody do objektu.
J. Matura navrhuje poskytnout slevu max.
50 % na stočném.
o) Žádost CČSH ve Vysokém nad Jizerou
o korekci úhrady za vodné a stočné. Žádost podala jménem Rady starších paní
Alena Kučerová.
Nekontrolovaný únik vody způsobil ve
Sboru spotřebu 19 m3. Normální spotřeba
je cca 2 m3.
Navýšení činí cca 800 Kč.
K. Bárta navrhuje také slevu 50% ze stočného.
Odhlasováno.
p) Rozpočtové opatření č. 2/2014 odsouhlaseno
4) Diskuse
Mgr. Strnádková poděkovala panu starostovi za organizaci důstojného pietního
aktu při příležitosti 70 let od konání Sondergerichtu ve Vysokém nad Jizerou.
Bylo to moc hezké.
Ing. Štěpánek informoval přítomné o tom,
že paní Jana Vaváčková vyslovila přání
skončit jako kronikářka města ke konci
roku 2014. Případní zájemci o tuto práci
se mohou hlásit na MěÚ.
J. Matura veřejně poděkoval paní Mgr.
Nýdrlové (končící) za její práci ve funkci
ředitelky ZŠ ve Vysokém nad Jizerou a
nastupující paní ředitelce Mgr. Farské
popřál mnoho úspěchů v nové funkci.
K. Bárta vznesl dotaz k ředitelce MŠ ohledně uzavírání MŠ v období prázdninového období.
Š. Štěpánková − velký zájem o docházku
do MŠ o prázdninách není. Dnešní den
bylo v MŠ 8 dětí. Řada dětí je přihlášena,
ale pak nechodí. Informovala veřejnost o
nutnosti záručních oprav v objektu MŠ.
Mgr. Nýdrlová – vznesla dotaz na harmonogram investiční akce (zateplení ŽS,
oprava střechy, malování družiny apod.)
J. Matura podal vysvětlení. Vše se bude
odvíjet od podepsání smlouvy s vítězem
výběrového řízení. Doporučuje prozatím
nerealizovat malování prostorů školní
družiny, ale v prostorách, kde budou měněna okna.
I. Ř.
Informace pana starosty
Práce na čističce ve Tříči byla zahájena
24. července, bude pokračovat částí kanalizačního řadu (k truhlárně) a týden po
pouti bude uzavřena ulice Metelkova (od
MŠ po náměstí).
Zateplení a výměna oken na ZŠ začala,
nejdřív bude probíhat výroba a asi
v polovině srpna výměna oken.
Byly zahájeny práce na výměně celé střechy na domě č. 8 –poště.
I. Ř.
Oprava a omluva
Údržba města − Simona Plůchová
Zadní strana obálky − Vodseďálkovy
V článku ing. Štěpánka Pěkně z gruntu
byli tiskem přehozeni hlasující po komunálních volbách o funkci uvolněného starosty, neuvolněného místostarosty a tajemníka. Správně mělo být:
PRO 5 − Matura, Nosek, Pohanková,
Strnádková, Štěpánek
PROTI 4 – Bárta, Škodová, Nechanický
a Zelinková
I. Ř.
Dům v majetku města na prodej
Město Vysoké nad Jizerou zveřejnilo záměr, dle usnesení z 39. zasedání městského zastupitelstva ze dne 30. 6. 2014 č. u.
542/Z/39/2014, odprodat ze svého majetku dům č. p. 126 se st. p. č. 177. Dům se
nalézá v centru města naproti poště.
Popis domu: 1. NP – nebytový prostor –
obchod, skladovací prostory, chodby
– uzavřená nájemní smlouva na dobu určitou do 1. 11. 2018,
6
IŘ
2. NP – 2 bytové jednotky – na jednu je
uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou v délce 1 roku,
podkroví – půdní prostor
Bližší informace na MěÚ Vysoké nad Jizerou u pana starosty.
Ing. J. Bartoš
O městských nájemních bytech II.
Aby mohly být v rozpočtu města pro rok
2015 s potřebnou odborností vyčísleny
výdaje potřebné na opravy a údržbu městského majetku, bylo třeba zmapovat stav
městských nájemních bytů a zjistit, které
opravy je třeba provést akutně a které lze
odložit na později.
Prošli jsme tedy fyzicky většinu městských bytů a s nájemníky jsme zkonzultovali závady a potřeby oprav.
Úvodem je snad potřebné říct, že někteří
nájemníci mají byty opravdu moc hezké a
vesměs se dá říct, že se všichni nájemníci
o byty dobře starají. I když, pravda, jsou i
výjimky, které potvrzují pravidlo. S těmi
jsme promluvili na místě a požádali o odstranění nepořádku, zejména ve společných prostorách a kolem domů. Bohužel je
to tak asi všechno, co jsme mohli dělat –
nařizovací pravomoc nemáme, tudíž se o
znovuzavedení a udržení pořádku v městských domech bude muset postarat městský úřad.
Suverénně nejhorším městským bytovým
domem je dům čísla popisného 8 (tj. objekt pošty). Celkový stav objektu vykazuje
značné poškození společných prostor a
venkovních omítek vodou (chybí okapy),
do bytů i společných prostor zatéká střechou a tvoří se plísně. Přesto i v tomto
domě má několik bytů již nová plastová
okna a jeden byt ze šesti je užíván úplně
bez obtíží.
Dům čísla popisného 28 (bytovka u hřbitova) je na tom o trochu lépe – byty jsou
většinou malé a útulné, nemají vysoko do
stropu, všech deset bytů i společné prostory ovšem akutně potřebují plošnou výměnu oken, která dávno netěsní a jejichž
otvírače jsou rezavé. Kolem oken a
v koupelnách se tvoří plísně, do jednoho
z horních bytů navíc poměrně masívně
zatéká i střechou. Bortící se roh soklové
části asi v nejbližší době zřícení domu
nezaviní, ale stejně by stálo za to jej opravit.
Dům čísla popisného 292 (SKI chata) je
tvořen čtyřmi byty, společnými prostorami a dřevěnou verandou, která nejspíš
kdysi bývala chloubou Chaty Českého ski
klubu, což jsou tedy dnes už opravdu jenom loňské sněhy. Okna jsou sice dvojitá
a nájemníci si je natírají, přesto jimi zatéká a v bytech se tvoří plísně. V přízemí je
světlá výška místností asi 4 metry, čímž je
samozřejmě problém byty vytopit. Plechová střecha místy rezaví, schází část
okapu i část oplechování soklu. Střechu
dřevěné verandy je nutné vyměnit, nejlépe
ještě letos a ještě letos je také nutné zajistit, aby v jednom z bytů v zimě nezamrzala voda, přičemž jedni z nájemců se nabídli, že s opravami svého bytu i společných prostor vypomůžou.
Následuje 5 bytů v čísle popisném 130
(pod muzeem). Na objektu je plechová
střecha, přičemž touto zatéká zejména do
muzea, a to už několik let. Okna jsou zatím vyměněna pouze ve dvou bytech,
v ostatních bytech jsou okna poškozená,
protahuje jimi a při dešti zatéká.
Dům číslo popisné 165 (vedle a nad knihovnou) je po nedávné kompletní rekonstrukci. Kromě jedné vlhké skvrny na
chodbě je úplně v pořádku.
7
V čísle popisném 52 (hasičská zbrojnice) je pouze
jediný
byt.
Stav samotného
bytu
MS
není špatný,
okna i topení v bytě jsou v pořádku, závada (plísně na venkovních stěnách způsobené zřejmě kondenzací páry v půdních prostorách) souvisí spíše se stavem celého
objektu hasičárny – topné médium je naprosto nevyhovující a okna na sále by bylo
třeba vyměnit.
Byt v čísle popisném 323 (mateřská škola)
je po rekonstrukci a bez závad. Totéž se dá
(až na vodu stékající po rohu objektu) říci
o devíti bytech v čísle popisném 227 (tj. na
radnici). Dům číslo popisné 366 (bytovka
za penzionem pro seniory) přejde v roce
2019 do vlastnictví současných nájemců,
větší investice města v tomto objektu tedy
neočekáváme.
V domě číslo popisné 359 (dům pro seniory) se nachází 21 bytů, přičemž problémem tohoto domu jsou zejména okna,
která velice špatně těsní a zvyšují už tak
vysoké náklady na vytápění, když téměř
všechny byty jsou vytápěny přímotopy.
Dům dále vykazuje problémy se stoupačkami, které bude zřejmě nutné řešit postupně.
Ačkoliv jsme navrhli několik usnesení
k závadám, které je třeba řešit ještě v tomto roce, hlasováno bylo pouze o jediném (a
toto bylo také přijato) – že zastupitelstvo
bere na vědomí zprávu o stavu městských
bytů. Zbývá nám tedy dotazovat se na stav
oprav na zasedáních příštích.
Samostatnou kapitolou je pak dům číslo
popisné 126 (naproti knihovně či poště).
Dům kromě nebytových prostor zahrnuje
ještě dva byty s výměrou zhruba 100 čtverečních metrů a se sociálním zařízením na
chodbě, přičemž nyní je obsazen pouze
jeden, druhý byt byl před nedávnem určen
k rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že město jedná o zakoupení objektu Výzkumného
ústavu rostlinné výroby, máme obavy
uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci v domě č. p. 126. Dohodli jsme se tedy,
že zjistíme, zda by se nenašel solidní zájemce o koupi objektu č. p. 126 a na posledním zasedání jsme rozhodli vyvěsit na
úřední desku záměr odprodeje tohoto objektu za částku jeden a půl milionu korun.
Jedná se pouze o záměr – pokud by se
kupec našel, bude nutné zajistit jiné bydlení stávající nájemnici, při debatě mezi
zastupiteli sice zazněl i hlas opačný, ale
město je jednou město a své nájemníky
bezdůvodně na dlažbu nevyhazuje. Uvidíme tedy, zda se nějaký zájemce o koupi
přihlásí.
Ing. Jaroslav Nechanický,
člen zastupitelstva
Mgr. Lucie Strnádková,
místostarostka města
▬▬▬
Malá připomínka k češtině
Bylo to takové hezké české. Zastupitelstvo
města Vysokého nad Jizerou se jmenovalo
Městské zastupitelstvo, ostatně na webových stránkách města je to tam stále tak
uvedeno. Ve Větrníku se užívala zkratka
MZ. V novém Větrníku je nyní zkratka
ZM. Z kontextu jsem si vyvodila, že je to
asi Zastupitelstvo města.
Zastupitelstvo města zastupuje město?
Kde? A jak to město zastupuje? Proč je
potřeba město zastupovat? Kdežto městské zastupitelstvo je tvořeno zastupiteli
voličů, kteří je zvolili, aby ZASTUPOVALI je, voliče.
Slovník spisovného jazyka českého uvádí:
„zastupitelstvo, -a, 1. Veřejná správa. Zastupitelský orgán územní samosprávy:
obecní zastupitelstvo.“'
SSJČ na dotaz zastupitelstvo města odpoví
– NENALEZENO.
Byla bych ráda, kdyby to bylo zase hezky
česky.
Zorka Bartoňová
Bude. Viz výše.
Krátký příběh
V sadu v ulici Fr. Vodseďálka 78 jsem
měla zavěšenou kosu ve stromě a už
jsem ji tam nenalezla. Čekala jsem, že ten,
kdo si ji vypůjčil, ji zase vrátí. Opravdu ji
potřebuju, je darovaná a je MOJE. Asi po
měsíci jsem našla kosu na nemožném místě − poražený plot a strčená v křoví pod
sadem. Říkala jsem to hodně lidem, že se
ztratila, tak nechci nikoho vinit, ale zabralo to. Děkuju za vrácení.
Jana a Ivo Vodseďálkovi
CÍRKVE
Římskokatolická
KRZTITEDLNICE CHRAMV PANIE
S. KATERZINI MESTA WYSSOKEHO NAD GIZERAV A CZERNIMI
LESSI KAVPENA NAKLADEM TEHOZ CHRAMV P. ZA SPRAWI
WACZLAWA GRÜNERA FARARZE
WISSOCZKEHO 1701
V minulém čísle Větrníku byla fotka vysocké křtitelnice. Zde je nápis, který je na ní
odlitý. Stará čeština odpovídá době pořízení a umístění v kostele. (vyryto bez diakritiky, v čti jako u – red. pozn.)
†
O slavnosti našich věrozvěstů Cyrila a
Metoděje bylo na velehradské pouti údajně 30 000 účastníků bohoslužby. Ve Vysokém přišly z místních farníků dvě staré
dámy.
†
V neděli 13. července po mši, která byla
v 10 hodin, jsem požehnal těm, kteří o to
stáli, dopravní prostředky.
A. Sporer
ŠKOLNÍ OKÉNKO
8
ISŠ
ODBORNÁ STÁŽ ŽÁKŮ ISŠ VYSOKÉ NAD JIZEROU V POLSKÉM
WALBRZYCHU
LEONARDO DA VINCI
Dvoutýdenní odborné stáže v polské part-
nerské škole ZESZPÓL SZKÓL Nr. 5 im
M. T. Hubera se zúčastnilo osm žáků druhého ročníku. Žáci studují učební obor
Mechanik opravář a Opravář lesnických
strojů.
Hlavním garantem stáže byl pan ředitel
Mgr. Piotr Krzywda, který má velké zkušenosti s realizací a vedením projektů.
Kvalitu stáže zaštítil také jeho kolega
Mgr. Marek Wieczorek a další pedagogové školy. Jmenovat musíme hlavně Mgr.
Natašu Grabinskou, která s našimi žáky
strávila mnoho volného času.
Program stáže byl jako vždy perfektně
připraven a stáž tudíž proběhla bez problémů. Ubytování žáků a doprovodné osoby
bylo zajištěno v sousedním lázeňském
městečku Sztawno Zdroj v penzionu Magnolia, ve kterém se také stravovali. Hlavní
náplní stáže jsou odborné praxe, které
proběhly v dílnách CKP, v autoservisu
Citroen a v odborných učebnách školy –
autotroniky, mechatroniky a dílny CNC.
Žáci se hned po příjezdu rozdělili na dvě
skupiny, ve kterých stáž absolvovali. První skupina začínala v Citroenu a druhá
v CKP. Po týdnu se skupiny vyměnily.
Účastníci stáže se seznámili s novými
progresivními metodami, postupy, s novými moderními přístroji a zapojili se do
běžné pracovní činnosti dílen a autoservisu. Během stáže byli také na dvou odborných exkurzích ve firmách Toyota a Faurecia. Všichni žáci se shodli, že nejlepší
praxí, kterou zažili, byla praxe v Citroenu,
kde se žákům věnovali zkušení odborníci,
kteří jim předávali své znalosti a zkušenosti z oblasti oprav a servisu automobilů.
O zručnosti, odborných znalostech a pracovní morálce našich žáků se velmi pochvalně vyjadřovali všichni pracovníci ve
firmě Citroen. V odborných učebnách si
žáci vyzkoušeli práci s novými moderními
přístroji a osvojili si základy programování. Za pomoci cvičných panelů si vyzkoušeli simulaci závad a jejich odstraňování.
Velmi zajímavá byla práce na CNC, kde si
vyzkoušeli celý technologický postup
výroby součásti.
Kromě odborné praxe byl pro naše žáky
připraven také velmi pestrý a přitažlivý
program pro volný čas. Společně s našimi
žáky se jich účastnili také žáci z partnerské školy. Společně sportovali v tělocvičně, kde sehráli turnaj ve fotbale. Žáci využívali posilovnu a byli také v bazénu a
aquaparku. Velmi působivá byla návštěva
podzemního komplexu Walim, který za
druhé světové války budovali vězni
z koncentračního tábora. Zajímavá a přínosná byla prohlídka zámku Ksiacz a
technického muzea.
Po celou dobu stáže byla přítomna doprovodná osoba, kterou byli pedagogové
z naší školy – Martin Patera a Bc. Jitka
Křížová. Doprovodná osoba vykonávala
odborný dohled, kontrolní, organizační a
hodnotitelskou činnost.
Na konci stáže ředitel školy Mgr. Piotr
Krzywda zhodnotil stáž a ocenil pracovitost a znalosti našich žáků a vyzdvihl dobrou spolupráci našich škol, kterou se obě
organizace snaží upevňovat a rozšiřovat.
Výstupem stáže je mezinárodní certifikát
Europass mobilita, který získali všichni
účastníci. Pro naši školu i pro zahraničního partnera patří odborné stáže k jedné
z metod, jak vyzkoušet profesní připravenost žáků. Přidanou hodnotou odborné
stáže je pozitivní dopad na chování a rozvoj charakterových vlastností žáků a výchova k týmové práci.
V letošním roce získala naše škola prestižní ocenění Pečeť kvality, kterou jsou oceňovány nejlepší projekty realizované
v rámci Leonardo da Vinci. Ocenění jsme
převzali na celostátní konferenci v Olomouci.
Projekt Leonardo da Vinci je pro naši
školu prestižní záležitostí a jsme rádi, že
můžeme našim žákům dát šanci získat
nové znalosti a zkušenosti v cizích zemích.
Ing. Marie Kramsová
9
Den dětí s přírodou
Myslivecké sdružení Kalifornie Vysoké
nad Jizerou nás letos přizvalo k pořádání
Dětského dne s přírodou pro děti z prvního stupně vysocké základní školy. Základní tábor jsme rozbili u koupaliště, kde se
skupiny dětí přesouvaly mezi jednotlivými
výukovými stanovišti. Dva z kolegů vyprávěli o květeně a zvířeně Krkonoš, další
dva obsluhovali vzduchovkovou střelnici,
já jsem vykládala něco jako mysliveckou
zoologii v koutku plném preparované zvěře a shozených parohů, myslivecký hospodář sousedního sdružení předvedl práci
loveckého psa ve vodě a náš hospodář s
odborným výkladem provedl děti po lese.
Zajištěn byl též odborný výklad sokolníků
a ukázky dravců. Školáci si pak opekli
buřty a utkali se ve vědomostní soutěži.
Za nás myslivce musím říct, že to bylo
fajn. Školáci poznají zajíce od králíka,
vesměs vědí, že koloušek není mládě od
srnky, znají lišku, jezevce i kunu. Nepoznali jenom muflona, ale toho tu nepotkají, leda by sem od Turnova nějaký zabloudil. Menším dětem jsem z legrace ukazovala obrázky zvěře, a když poznaly, směly
si obrázek nechat. Nikdy bych neřekla,
jaká může být v dnešní počítačové generaci dětí rvačka o prachobyčejné fotky vystříhané z mysliveckých časopisů. Z toho
vyplývá, že i dospělý člověk se pořád učí.
Takže – dětem děkujeme a budeme se
těšit na příště.
Za Myslivecké sdružení Šachty Sklenařice
Lucie Strnádková
Hasičský tábor
Mladí hasiči se zúčastnili týdenního soustředění v Dachové u Hořic. Příprava byla
zaměřena především na podzimní soutěž,
která by se měla konat u nás ve Vysokém.
KB ml.
IŘ
Děti na Aktivu
Z KULTURY
Zprávy z muzea
SERIÁL
3.
Badatelna – studovna
V současnosti prostor dlouhodobě mimo
provoz. Svépomocně oškrábané zdi už
dávno čekají na sádrování a vybílení.
Velký problém je vlhko. Otočené okapy
chrlí vodu přímo na zeď badatelny a rovněž očekávají nutnou opravu. V pořádku
není ani hromosvod, od něhož visí dolů
spojka.
Zatím místnost slouží na odkládání
„krámů“ a krabic s věcmi, které je třeba
vytřídit a uložit jinam. Studovna by měla
mít volný prostor se stoly a židlemi. Bývala zde ředitelna, depozitář.
Muzejníci situaci chtějí řešit.
Archiv
Úzký prostor ukrývá rukopisy, opisy
např. domácích kronik, divadelní hry,
cechovní památky, zápisky Kamily Viplerové, korespondenci, fotografie, negativy
filmů, skleněné fotografické negativy,
kramářské tisky, osobní kartotéku (osoby,
místopis, předměty).
Jsou tu nejcennější spisy muzea. Část je
uložená ve skříni truhláře Jandy z konce
19. století.
Najdou se tady prapory, odložené věci,
které mají být umístěné jinde, osobní fotografie, Bartoníčkovy cukrářské výrobky
a jiné památky. Součástí
jsou katalogizační soupisy
negativů
na
kartách a spisovna.
Většina archiválií je vedena v centrálním
NADu – Národním archivním dědictví.
Části muzejního archivu se nachá10
zejí i v jiných
prostorách.
Pracovna
Slouží i jako
šatna pro návštěvníky. Do
bílé
skříně
Červeného
kříže se ukládají svršky a
zavazadla.
Příruční knihovna je součástí přírůstkového seznamu „nové“ knihovny.
Zdejší dokumentace a zastaralé svazky by
měly být převedeny do staré knihovny.
Knihy jsou z minulosti nešťastně přeřazené abecedně podle obsahu a knihovny i
knihy jsou smíchané. Nesplňuje to původní účel příruční knihovny.
Další „náplní“ pracovny jsou krabice
s opisy, výpisy, soupisy. Skoro každý pracovník muzea začal nový systém a nikdo
ho nedokončil. Což má za následek těžké
dohledávání. Pomocné zápisy, všechno je
smíchané, přeřazuje se, třídí a čistí.
V pracovně je mnoho pomůcek, předmětů
ke zpracování i dokumentů a pracovních
potřeb. Samozřejmě nesmí chybět počítače
a obrazovka, na které se monitorují jednotlivé místnosti s exponáty a pohyb návštěvníků.
Práci komplikuje velmi vysoká prašnost
z ulice, kam vedou nedoléhající okna, kterými i prší. Opadávající omítka je provizorně zakrývaná sádrovým štukováním
Věry B.
foto a text I. Řehořová
○
Členky Klubu lidové tvorby Praha znovu
předváděly své výtvory v týdnu od 22.
července.
○
„Z Vysokého narukovali“ – výstava
ke 100. výročí mobilizace 1914 v přízemí
muzea a městského úřadu potrvá do 19.
VB
září a je doplněná válečnou korespondencí ze
sbírky Františka Vodseďálka.
Z vernisáže, na které se
muselo improvizovat s
osvětlením.
Novinky v knihovně
Pro děti
I. Binar: Bořivoj a blecha
Fló
J. Suchý: Veselá zahrádka
(leporelo)
K. Sechovcová: Kouzelný polštář (kreslený)
K. Smolíková: Řemesla
J. Kinney: Deník malého poseroutky 8
▬
P. May: Muž z ostrova Lewis (záhadný
případ)
M. McFarlane: Na první pohled (setkání
po letech)
Z. Merta: Pražská svatba a jiné erotické
povídky
A. Bradley: Vražda není hra (pátrání 11
leté dívky)
V. Kabourek: Ze Staňkova do Hollywoodu (autobiografie filmového pracovníka)
Civilizace a dějiny
Zámek – komiks podle F. Kafky
F. Šmahel: Jan Hus
Akademická příručka českého jazyka
J. Lukavec: Od českého Tokia k exotické
Praze
A. Mornštajnová: Slepá mapa (román.
příběh tří generací žen)
J. Červenková. Zavři oči, otevři pusu
(psycholog. próza z pováleč. období)
11
peckého za zásluhy o
české loutkářství Janu
Vaverkovi st., které mu
předali manželé Müllerovi ze SAL SČDO.
Divadelní kukátko
Divadelní budova Krakonoš od 26. a 27.
června, kdy vystoupila 9. třída, „zažila“
velký „šrumec“. Následovala „krakonošácká“ svatba, početná oslava šedesátin
manželů Schmoranzových a týden tréninku skupin jiu − jitsu, kdy bojové umění do
4. července ovládlo velký sál.
A 5. července se děti
těšily z pohádkového
parku.
▬▬▬
Návštěva archivu
Ve státním okresním
IM
archivu Semily měli 9.
června den otevřených
dveří spojený s výstavou fotografií z přírody Českého ráje
autora Zdeňka Mrkáčka. Exkurze s
výkladem nás zavedla do studovny,
knihovny, depozitářů, skladů uložených tiskovin, listin, zápisů týkajících se především
regionu. Mohli jsme s průvodcem vidět
některé exempláře. Velmi zajímavá byla
například kronika jedné hospody, bohatá
na fotografie a nalezená v kontejneru nebo kronika JZD ze Studence. Nahlédli
jsme i do restaurátorské dílny, kde nás
restaurátorka seznámila s prací na turnovské listině z konce 15. století. Pro nás
ovšem byly přitažlivé v loňském roce
zrestaurované listiny na pergamenu a
s pečetidly z Lomnice, ale co je důležité,
z Vysokého nad Jizerou.
Listina z r. 1660 rušící robotu
PeHe
○
90 let loutek ve Vysokém
Šp
Oslava
proběhla
podle
avizovaného
programu, kromě domácích
se představily i
soubory odjinud, jistě zajímavé jako např. stínové diIM vadlo z Poniklé. Na vernisáži výstavy na půdičce bylo
předáno Čestné uznání Matěje Ko-
12
Často se stává, že úplné historicky cenné
mínáme“ ze vzpomínkového sborníku
„Kde se bělí Krkonoše“.
Byli jsme také upozorněni na první monografii zakladatele české sci-fi, kterou rovněž vydal Vilém Kmuníček, s názvem
Hledání Jana Weisse (také z regionu).
Návštěva byla slušná, i když složení návštěvníků spíš starších ročníků nebylo
příliš početně vysocké.
Foto Zuzana Alsterová
Text Ivana Řehořová
▬▬▬
poklady lidé vyhazují do popelnic, místo
aby je odnesli na místo, kde budou uchované. Neboť z archivu se nic nevyřazuje.
Takže pokud máte doma něco, co nechcete, a nikdy nevíte jakou to má cenu, obraťte se s tím třeba do muzea. Ale v žádném
případě nevyhazujte!
foto a text I. Řehořová
Sedmého června v Krakonoši
Sobotní „rónovský“ večer brněnských
organizátorů v upraveném malém sále
divadla s promítanými fotografiemi z rodinného alba a s nabídkou občerstvení
nápoji, byl důstojnou vzpomínkou na vysockého rodáka. A hlavně představením
knihy vydané zásluhou Mgr. Viléma
Kmuníčka z Bílovic nad Svitavou a PhDr.
Evy Koudelkové v edici Odkaz nakladatelství Bor Liberec. Kniha vyšla za podpory starosty a zastupitelstva Vysokého a
přispění muzea.
Škoda, že spoluautoři a nejbližší Zdeňka
Róna, manželé Kohoutovi, se vydání knihy již nedočkali.
Zdařilá publikace V mých kalužích se
Bůh svým nebem zhlíží je k zapůjčení
v městské knihovně a k zakoupení na internetovém knihkupectví Kosmas.
Úvodního slova se ujal autor, vyslechli
jsme ukázky záznamu Rónova hlasu, i
Kohoutových, seznámili jsme se s možnostmi nahlédnout do webu.
Verše
z pera
Zdeňka
Róna
přečetl s porozuměním
Bc.
Michal Jakl.
Ludmila Blažková,
členka
vysockého divadelního spolku
Krakonoš, večer
doplnila ukázkou
Rónova
vyznání
„Nezapo-
Sondergericht
15. června proběhlo uctění památky popravených v roce 1944.
Akt k 70. výročí této události se odehrál za
přítomnosti vysockých hasičů a příslušníků Policie ČR. Kromě pana starosty promluvili zástupci Národní rady klubu Českého pohraničí, Vlasteneckého sdružení
antifašistů ze Semil (od něhož se dostalo
uznání Štěpánce Skalské a Josefu a Janu
Bartoňovým za jejich vystoupení)...
13
návštěvníky směřují
pokaždé
jinam
Je to marné, je to
marné…
Vítr, nebo
„vtipálci“?
Projevy sice trochu rušila doprava, takže
celkem početní účastníci mnohdy dobře
neslyšeli promlouvající, ale s tím se nedalo nic dělat. Jinak shromáždění proběhlo
na úrovni včetně setkání a přednášky
v kapli církve československé husitské.
Všem, kteří se podíleli na přípravě a
průběhu této vzpomínky, patří velké
poděkování!
I.Ř., foto mlj
IŘ
○
Vysoké bylo 14. června jednou z průjezdních kontrol jízdy automobilů a
motocyklů veteránů Tatra v Českém
VÍTE, ŽE...
Přijela pouť...
ráji na trase Jilemnice, Vysoké, Kořenov, Harrachov, Rokytnice, Benecko.
○
Pracovníci firmy P & P vsadili do
altánu v parku znovu plastickou mapu, jejíž skleněný kryt zničili vandalové. Teď vypadá poněkud jinak, je
PeHe
Příznivci populární sportovně turistické hry geocachingu s použitím navigačního systému GPS hledají a loví
skryté schránky i ve Vysokém a okolí; jedna „multinka“ vede „kačery“ i
po stopách divadelních předků.
Ovšem ani kešky se nevyhnou zásahům vandalů.
○
Směrovky před radnicí zase klamou
14
IŘ
15
pátek 10. října
19.30 hodin
sobota 11. října
16.00 a 19.30 hodin
neděle 12. října
16.00 hodin
neděle 12. října
19.30 hodin
pondělí 13. října
16.00 hodin
pondělí 13. října
9.00 a 19.30 hodin
úterý 14. října
8.30 a 10.30 hodin
úterý 14. října
19.30 hodin
středa 15. října
16.00 a 19.30 hodin
čtvrtek 16. října
16.00 hodin
čtvrtek 16. října
19.30 hodin
pátek 17. října
16.00 a 19.30 hodin
sobota 18. října
13.00 a 15.00 hodin
Termín
Vladimír Zajíc
v kostele sv. Kateřiny
Ondřej Benda
Jaroslav Němejc
Jaroslav Vondruška
Markéta Světlíková
Michal Lurie
Irena Kozáková
Karel Stuchlík
Režie
Alena Chalupová
Ořechovské divadlo Ořechov u Brna
host přehlídky
Vlastimil Peška
DS bratří Mrštíků Boleradice
Mládí Jablonec nad Jizerou
host přehlídky
DS MKZ Horšovský Týn
ŠAMU Štítina
DS Vojan Libice nad Cidlinou
host přehlídky
Ražický hravý spolek Ražice
Doveda Sloupnice
Vítězné výstupy národní soutěže
Eva Holubová
host přehlídky
DS Bezchibi Brtnice
DS J. K. Tyl Meziměstí
DS J. K. Tyl Josefův Důl
Divadelní soubor
Vajíčko
Představení
Šanghaj
Zdeněk Kozák
Zapeklitá komedie aneb Kdo si brousí nad Paďousy
Vlastimil Peška
Rychlé šípy z Oltecu aneb Opereta třetího věku
Vladimír Zajíc
Koncert
Defilé Pohárku SČDO
Miloš Kratochvíl
PEKLO s. r. o. aneb někdo si myslí, že čert se má...
Václav Beran
Čarovný kámen
Marc Camoletti
Na správné adrese
Antony Neilson
Lháři
Central Park West
Beseda s osobností
Peklo v hotelu Westminster
Monolog ženy, monolog muži, dialog
Woody Allen
Ray Cooney
Félicien Marceau
Autor
Program Krakonošova divadelního podzimu 2014
dřevěný a vyšší. Mapa pod sklem, ve
kterém se někdy odráží okolní příroda,
je umístěná níž a volá po tom, má – li
splnit svůj účel, aby bylo sklo pravidelně čištěno.
○
Mezi pekárnou a
muzeem
byly díry
na silnici
opatřeny
IŘ
záplatami.
○
Městský
úřad
nechal
opravit
štěrkovou
IŘ
cestu od
Šachet
kolem sv.
Josefa k
silnici na
Sklenařice.
○
Na
opravené
vážnici už
je zasazená
nová mříž.
○
IŘ
Za odbočkou k lesu od silnice ke Stanovému u
polní cesty zraje hnůj. Kdosi si u něj
nepochopitelně udělal skládku sutě.
(viz zadní stranu obálky). Hromádka
brambor, no budiž, ale i nad skrytým
“bordelem” kousek dál v lese zůstává
rozum stát.
○
V sokolovně v červenci tradičně
probíhalo soustředění tanečního studia z Jablonce nad Nisou.
V Roprachticích připravují na srpen
fotbalový turnaj a na září hasičskou
soutěž.
○
K odběru čerstvých iformací ze stránek města Vysoké se můžete přihlásit
prostřednictvím kanálu RSS. Klikněte
na odkaz na zápatí stránek.
▬▬▬
Patálie s ušní známkou aneb můj
obdiv zemědělcům
Rozhodla jsem se před nedávnem, že už
jsem dost stará na to, abych si začala plnit
svoje životní sny. Máme dnes tudíž ve
Vysokém prastarou horskou chalupu,
spoustu pozemků a taky pořádný chlév. A
protože jsem holka z hospodářství, pořídila
jsem si do toho chléva kozu. Koza je zvíře
veselé až čtveračivé, inteligentní a podle
mě na vysocké pastviny vyloženě vhodné.
A kdo by nechtěl zvířátko, které občas
sežere sousedům kytky nebo které se na
louce místo pasení vydrží hodinu točit
kolem kůlu a řvát jako tur? Navíc kozí
mléko je zdravé, a když jsem byla malá,
měla kozu kdejaká babka, koneckonců –
my měli doma dokonce tři. Jenže – před
třiceti lety byla koza takříkajíc administrativy prostá. Zato dneska – abych nechovala kozu načerno, vyplnila jsem registrační
lístek. Zpátky mi přišla obrovská obálka
plná čehosi, co jsem dodnes celé nepřečetla. Jen si pamatuju, že když se koza přemísťuje, musí se nahlásit jméno řidiče auta
nebo se musí napsat, že koza šla pěšky a
kam. Navštívila jsem v našem okresním
městě pracoviště příslušné k tomu, abych
hodným úředníkům v katastrální mapě
ukázala, kde koza bydlí. Místo, abych tam
něco kloudného vyřídila, dozvěděla jsem
se, že v našem chlévě před dvěma týdny
proběhla kontrola na udání, že tam bývalý
uživatel týrá koně a krávu. Proběhla kontrola? Jak, chlév je přece zamčený. Ubohý
koník a ubohá kravička tam sice byli, ale
16
je to už tři měsíce, co jsou pryč. Nutno
podotknout, že to inspektoři zjistili, jelikož výsledkem kontroly prý bylo, že už
tam zvířata nejsou. Tak nevím, nás nekontaktovali a nikdo nám nic nevyřídil, nakukovali tajně oknem? A to přehlédli tu kozu? Nebo kozu nekontrolujou, když se
neví, čí je? Doteď to nechápu. O tom, že
si nejspíš může do vašeho domu či chléva
zaregistrovat svoje hospodářství kdokoliv,
aniž byste se o tom dozvěděli, ani nemluvím. Divím se, že ještě nikoho žádná pořádná recese nenapadla. Třeba jednou
někdo přijde zkontrolovat, jak se má těch
dvě stě slepic,
které někdo z
legrace nahlásil do vašeho
sklepa, aniž
by měl k vašemu
sklepu
nějaké užívací
právo. Zaregistrovala
jsem tedy kozu a musela jí
tudíž objednat
ušní známky.
Ale ouha – je
tržní hospodářství a demokracie, je tudíž
na výběr z nevím kolika typů a z nevím
kolika barev. Vždycky jsem si myslela, že
samci mají jednu barvu náušnice a samice
jinou, prostě aby se to na první pohled
poznalo. To taky ano, ovšem ve svém
hospodářství si můžete barvu vybrat –
budete mít tedy kozu bílou a kozla fialového, zatímco soused asi může mít kozla
oranžového a kozu červenou. To je přece
úplný blázinec. Že si dvě známky za deset
korun musíte objednat na dobírku, která
stojí stovku, je fakt pravda. Doteď jsem si
myslela, že zemědělství na té naší drápanině je jenom ukrutná dřina, protože ať
vsadíte cokoliv, vyroste hlavně kamení.
Ale že musí každý hospodář kromě svých
zvířat krmit ještě úřední šimly, a k tomu
v takovém rozsahu, o tom se mi tedy ani
nesnilo. Takže vzdávám hold všem zemědělcům a hospodářům, protože takhle se
uživit hned tak někdo nedokáže.
Lucie Strnádková
▬▬▬
Vysocké pomníky
František Prokop (1787 – 1861), semilský
kameník, je auIŘ
torem kříže u
Vysokého
(silnice na Sklenařice)
z roku
1822 – je to nejstarší jeho zjištěný kříž; poslední
prokázané dílo
z r. 1831 vytvořil
pro obec Jesenný.
Jeho syn Jiří
Prokop (1822 –
1885)
převzal
živnost. Jediným
prokazatelným,
signovaným dílem zůstává zatím novogotický náhrobek patřící rodinám
Rónových a Nosálových na vysockém
hřbitově a je z let cca 1850 – 1870, ve
tvaru lomeného gotického okna se slepou
kružbou, sloupky a kraby. Zdobí ho také
neumělá, ale ikonograficky zajímavá reliéfní postava světce oděná v sutaně, komži
IŘ
17
a svrchní pláštěnce. Měl by to být Jan
Nepomucký, poloha rukou naznačuje, že
v nich mohl původně držet krucifix a palmu, avšak zdá se, že byl těchto atributů
později zbaven a pětici hvězd kolem hlavy
nahradila aureola v podobě hladké kružnice. Kamenicky precizní provedení náhrobku s diletantskou figurou kontrastuje a
svatý v této podobě zjevně nepochází od
Prokopa. Dodatečné úpravy svatojanské
postavy by mohly být zajímavým dokladem protikatolických emocí, doprovázených ničením svatojanských soch ve 20.
letech 20. století. Signatura Pracoval J
Prokop / ze Semil na zadní straně náhrobního kamene by mohla ukazovat i na mladšího bratra Josefa, který byl také kameníkem, ten si však podle archivu sháněl zřejmě obživu jinde.
Čerpáno z vlastivědné ročenky Z Českého
ráje a Podkrkonoší č. 26 (2013) z muzejní
knihovny / I. Ř.
▬▬▬
Přednáška
Jak zdravě hubnout?
(Naučte se hubnout změnou jídelníčku
a zdravým pohybem)
Přednáší Mgr. Eva Stoklasová (Kučerová)
Sobota 6. září 2014 17:00 – 18:30
v jídelně penzionu Albína
Vysoké nad Jizerou
Z HISTORIE
Požár města 1834
ležení okolo pazderny stojící o samotě,
kterou požár „neuchvátil“. „Horko bylo
tak veliké, že jsem ani na ulici vydržeti
nemohl a roucho na mně smahnouti počalo. …Oheň (v lékárně), … uchvátil tlučený
dusičnan draselný a prášek antimonový …
Výsledek byl oheň bengálský se záhubným výbuchem, … Strašné prý bylo temné
dunění zvonů, když roztavená zvonovina
z výšky dolů kapati počala a to prý se stalo, když hodiny dobíjely jedenáct – ale již
nedobily. Hrůzlivé podívání poskytovala
hořící radnice,…a dřevěná…shořely veškeré staré listiny městské. Prvních čtrnáct
dní … žili jsme z darů, …neslýchané
neštěstí, jemuž na sto lét snad nikde nebylo se přihodilo rovného, vzbudilo také
neobyčejný soucit v celém i vzdálenějším
okolí. V čelo všech dobrodinců postaviti
se sluší Liberec. … Žhavé milíře, jenž
podvečer mnoho dní po požáru ještě na
spáleništích příšerně svítily, činily obzvláště děsivý pohled, když do nich vítr
dul.“
Požár prý vznikl v malém „osamotnělém“
baráku na severozápadním konci města při
spravování houslí starým učitelem, kdy
ohřívané lepidlo chytlo, rozstříklo se, záhy
bylo vše v plamenech a oheň se šířil, neboť bylo všechno vyprahlé vedrem. Lidé
byli v polích na žních. V 11 hodin v noci
byla největší část města zničena (přes 140
domů a přes 60 stodol). Shořelo mnoho
památných věcí. Nebyly peníze ani materiál na znovuvybudování staveb. Bylo upotřebeno kamene a nepálených cihel. Mnoho domů nebylo postaveno vůbec. Je to
vidět na mezerách v číslování. Domy byly
často stavěné se společnými stěnami. A na
náměstí musely být jednopatrové.
Čerpáno z Pamětí svého života Josefa
Kramáře – I. Ř.
29. července si připomínáme 180. výročí
vyhoření Vysokého nad Jizerou. Domy
byly tehdy z větší části dřevěné nebo kryté
šindelem. Z Jičína bylo vidět při stmívání
ohnivou zář po celé šířce podlouhlého
Tábora. „…, (na druhý den) spatřil jsem
komíny, vyčnívající ze sutin, z nichž se
▀
dým tu a tam ještě valil, kostel bez střechy
100 let od vypuknutí I. světové války
a báně věžové a žádný neporušený dům.“
Před městem veliké množství lidí se zbyt- Vysocké střípky
kem uchráněného majetku založilo polní Už v prvních měsících války se vytvořily
18 z českých dobrovolníků v Rusku vojenské
útvary (Česká družina), později ve Francii,
Itálii i jinde celé prapory a pluky dobrovolníků ze zajateckých táborů.
Nejvíc vysockých občanů bylo v ruských,
méně v italských legiích.
Jeden z nejmladších legionářů,
Jan Schovánek,
si přinesl z války
zárodek zhoubné nemoci a po
dlouhém strádání zemřel ve
věku 42 let v r.
1939 v sanatoriu na Pleši.
Jako italský
legionář.
♯
Jindřich Ulman mezi
vojáky (vlevo stojící)
v r. 1914 – Bajna
Luka (Bosna)
(fotopohled z majetku
M. Harčarikové)
♯
Arnošt Kučera ml., č.
p. 34, svobodník ženijního pluku (foto
zasláno z Lublaně).
♯
Prkýnko z bedýnky K. u. K. Militär –
Conserven – fabrik Királyhida K II.
(Švejkovy
příhody
v Királyhidě
– dnes Burgenland
v Rakousku ,
dříve zřejmě
Uhry)
♯
Známý malíř a ilustrátor Camil Václav
Muttich (č. p. 127 –
později Hořavkovo
cukrářství) se přistěhoval do Vysokého
v prvních týdnech
války a zapojil se do
kulturního a hlavně
divadelního života
města. 1915 – 16 byl
ředitelem divadla,
hercem, maskérem,
malířem
dekorací i
spisovatelem her.
Koncem r. 1916 přenesl svůj ateliér opět do Prahy, oblékl tu též
uniformu c. k. vojáka.
R. 1924 poměrně mlád umírá
v nemocnici v Nymburce
♯
11. února 1917 ročník 1899 u
válečného odvodu v Jilemnici.
10. března všichni rukovali – byli
„tauglich“.
Část odvedenců:
M. Lukeš (padl), J. Nesvadba, J. Šilhán, J.
19
Petruška, K. Hajna, A. Junek (fotograf), J.
Hásek (padl), O Vlk (z Hradska), F. Vodseďálek
♯
Uvítání Dr. Karla Kramáře rodáky
v červenci 1917 po propuštění z vězení.
U Tomíčkova smrčí očekáván příjezd kočáru od Semil.
Město jakoby opuštěné – již 3 roky zuří
válka – jen tetka zábojská (Anna Mařatková č. p. 23) sedí každodenně za svým
krámkem s cukrovými salámky, mejdlíčkama… Největší zákazníci jsou ale vosy.
♯
V SOkA Semily v Archivu města Vysoké
nad Jizerou se pod inv. č. 354 a signaturou VII/7 (Domobrana 1885-1917)
v kartonu 49 nachází pro město Vysoké
nad Jizerou z června 1917 „seznam vojínů
a zeměbranců, kteří od počátku války
z obce narukovali a odvedení byli.“ Uvádí
jich 268, z toho bylo „v činné službě vojenské“ 208, „v zajetí“ 17, padlo nebo
zemřelo 11, bylo nezvěstných 6, „doma
co invalida“ 1 a osvobozeno 25.
Novější údaje jsem v tuto chvíli nenalezl.
Zajíčkova kronika uvádí, že na vysockém
pomníku se jmenovitě uvádí padesát pad-
lých a nezvěstných dohromady a sám Josef Zajíček 30. 7. 1936 doplňuje ještě jednapadesátého neuvedeného Václava Lukáše. (K tomu dodávám, že jeho uvedení
odmítla údajně jeho choť, tedy má prababička Antonie, v naději na jeho návrat, ale
nachází se na pomníku v Krči u Protivína.) Pěkná je poznámka Zajíčkova, že by
byla „záslužná statistika těchto zemřelých
a to dle věku, stavu, zaměstnání, způsobu
úmrtí aj. Zatím jsou obtíže se shledáváním
dat. 30. VII. 1936 Josef Zajíček v. r.“
Od června 1917 do konce války vyšplhal
počet mrtvých a nezvěstných tedy ze 17
na 51 jen ve Vysokém nad Jizerou, když
navíc nepočítám mnohem později připojené okolní vesnice, kde jsou též nejasnosti,
zda pomníky zmiňují všechny osoby
padlé a nezvěstné!
MLJ
Lístek na frontu se
sbírky
F. Vodseďálka
Mírové zvonění?
Uplynulo již téměř šest desetiletí ode dne,
kdy jsem slyšela svého prastrýčka Františka Hnyka ze Tříče vyprávět příběh z první
světové války, který měl zásadní význam
pro moje bytí. Prastrýček sloužil jako rakouský voják u jezdectva. Po bitvě u Zborova projížděl se svým tříčským sousedem
a kamarádem Nesvadbou bojištěm, když
ho pan Nesvadba upozornil, že na mezi
ležící, těžce raněný pěšák se podobá strýčkovu bratru Josefovi. Byl to opravdu on.
Sanitní vůz, který tudy předtím projel, ho
nechal bez pomoci jako beznadějný případ. Strýček se sousedem Nesvadbou jej
odvezli na ošetřovnu a Josef – můj děde20
ček – se ze svého zranění zotavil. Nevím,
kolika bitev před Zborovem a po Zborovu
se Josef Hnyk účastnil, vím pouze, že konce války se dočkal jako ruský zajatec, pracující v dolech v Taškentu. Odtamtud se
vrátil do Vysokého n. J. počátkem r. 1919.
Doma se šťastně shledal se svou ženou,
s níž se musel rozloučit 26. července
1914., právě dva měsíce po jejich květnové svatbě. Po válce se jim narodily tři děti.
Moje maminka byla z nich nejstarší. Dědeček zemřel v r. 1935 na následky žaludečních vředů, které si dovezl z válečné
fronty a zajetí. Kdyby ho byli bratr František s kamarádem Nesvadbou u Zborova
nezachránili, nemohla bych dnes psát tyto
řádky.
Podívá - li se kdokoliv z našich současníků do minulosti své rodiny, s největší
pravděpodobností zjistí, že i té se dotkla
první světová válka; ne - li přímo, tak někoho z příbuzenstva. Množství jmen na
pomnících padlých v Roprachticích, Sklenařicích, Staré Vsi, Tříči i Helkovicích a
Vysokém nad Jiz. o tom také svědčí.
Když jsem byla dítě školou povinné, konalo se na Zákostelí u pomníku padlých
každoročně 28. října pietní shromáždění s
proslovy a hudbou. Později se tento obyčej nějak vytratil. Nebylo by dobré obnovit tradici, připomenout si minulost, která
nás ovlivňuje, ať chceme nebo nechceme,
tak jako my svým konáním ovlivňujeme
budoucnost? Nebo založit tradici novou?
Tak to udělali v obcích na Benešovsku,
kde se lidé scházejí 28. října u pomníků
padlých na chvíli za zvuku místních zvonů. Říkají tomu „mírové zvonění“. Stanice
ČRo 6 vysílala n toto téma 1. 7. 2014 po
22. hodině celý pořad.
V Praze 2. 7. 2014 Anna Vávrová
Z městské kroniky
Červenec 1936
Začátkem července mírně chladno a zamračeno
Z neznámých důvodů se letos nekonal
tradiční lampionový průvod 5. 7., který21
21
byl manifestací Husovy myšlenky (vždy
se sešlo několik stovek lidí z okolí), ale
slavnostní divadelní představení v divadle
Krakonoš Langrova Jízdní hlídka, které
bylo málo navštíveno
6. krásně, koncert hudebního sboru, večer
se divadelní představení pro ubohou návštěvu nehrálo a peníze se vracely
7. výroční trh za slunného počasí, obchody jsou velmi slabé
8. malíř Josef Špika provádí malbu zasedací síně a chodby. Námět podal umělec
Alois Hásek
10. podle usnesení městské rady upsáno
na půjčku Národní obrany 20 000 Kč ze
jmění nadací a fondů
12. mírný déšť, vysocké sdružení studentstva uspořádalo v městských sadech pietní
slavnost u památníčku, který postavili na
památku pobytu básníka Antonína Sovy
ve Vysokém o prázdninách 1920 – malá
účast. Slavnost zahájil předseda sdružení
Bř. Babec, následoval proslov spisovatele
Zdeňka Róna, z díla básníka recitovali
Karel Palouš, člen Národ. divadla moravsko – slezského, a Růžena Pluhařová.
Zakončení státní hymnou, kterou zazpívala Vlastimila. Památník studenti postavili
ze svých prostředků a došlých darů.
13. – 16. přeháňky, chladno
15. ulice vedle sokolovny pojmenovaná
Tyršovou
17. slunečno, teplo, 19. zamračeno, odpoledne prudký déšť a ochlazení, 20. krásně
– oživení na plovárně
22. teplo, do Rokycan odchází lékárník
Ph. Mr. Karel Bufka z č. 123, přistěhovalý
r. 1930, ochotník, sokol, účinkující, tenorista
24. slunečno, živo u plovárny, ochotnický
spolek připravuje 150. výročí hraní divadla
25. prapory, hudební akademie, výstava
na malém sále divadla podávající přehled
umělecké, vlastenecké a kulturní práce
ochotníků, slavnostní valnou hromadu
v sále zahájil předseda Jaroslav Janda za
účasti zástupců okolních divadelních spolků, úřadů, zastupitelstva, promluvili spisovatel dr. Fr. Herman a starosta J. E. Nečásek, Dr. Kramář poslal písemný pozdrav,
12 členů spolku obdrželo stříbrné odznaky
ÚMDOČ a spolek diplom, ukončení státní
hymnou, účastníci se odebrali s hudbou
k pomníku padlých a na hřbitov, kde byla
uctěna památka zemřelých členů jednoty,
zapěl mužský sbor a zahrála hudba Zasviť
mi ty, slunko zlaté, odpoledne průvod
městem, v městských sadech po vztyčení
státní vlajky koncert, odpolední slavnost
byla slabě navštívena, večerní divadelní
představení Našich furiantů bylo vyprodáno, profesor a akad. malíř Jaroslav Skrbek
píše o této události v různých časopisech,
spolek Krakonoš vydal „Památník“
27. „Úroda hub jest méně průměrná, jinak
nacházejí se houby hodně červivé a
k nepotřebě.“
28., 29. teplo, přeháňky, 30. chladno
29. 80. výročí úmrtí K. Havlíčka Borovského – předváděn film o něm v bio –
před promítáním proslov z péra učitele
Josefa Knoba učinila Marie Chvalinová.
Návštěva byla podprůměrná.
31. olympijskou pochodeň směřující k
hranicím Německa na Poříčí přejal mistr
v jízdě na lyžích náš Antonín Bartoň.
I. Ř.
Náměstí
Bylo to krásné náměstí. Žádný kopec ani
jen rozšířená ulice nebo nezastavěný plácek, pěkně do obdélníku, kolem dokola
ohraničené poschoďovými domy a jeden
dokonce s podloubím, stará hospoda Kol22
dovských, škola a radnice. Po delších stranách v řadě vysázené nízkokmenné okrasné lípy s kulovitou korunou a pod každou
lavička. Auta ještě jezdila jen málo, a tak
tam bylo hezké a klidné posezení.
Nechyběl ani mariánský sloup a vedle,
jako třešnička na dortu, stál altánek. Bez
něj by to snad ani nebylo to správné vysocké náměstí.
Půlila ho hlavní ulice a v každém rohu
ústily jako paprsky silnice nebo cesty.
Říká se, že náměstí má být srdcem města
a tady to tak opravdu bylo.
Bylo to místo slavnostních a významných
událostí, a že se jich za mého dětství a
mládí něco konalo i s průvody. A každý,
ať se řadil u vodárny, u Sokolovny nebo
u ,,Krakonoše“ a končil v parku nebo kdekoli jinde, šel přes náměstí.
Pořádaly se tam trhy, výroční jarmarky i
pout'. A ta byla nějak slavná! Plno atrakcí, stánků i lidí, že nebylo k hnutí.
Lyžařské závody tam měly start i cíl, i
ceny se tam rozdávaly. A konaly se tam
promenádní koncerty.
Když zemřel vysocký občan, pohřební
průvod obešel tu větší půlku náměstí. To
bylo poslední rozloučení občana s městem. Nebo naopak města s občanem?
Byla tam i obecní váha, vkusně i nenápadně ukrytá za altánkem. Vážily se tam naložené povozy a potom vyložené. Nikdo
nemohl být ošizen na váze.
Po válce to poklidné náměstí nemohlo
čelit rozvoji motorizace. A altánek začal
mezi auty a autobusy ztrácet své dominantní postavení. Ale přesto tam patří.
Potom přišla další rána. ,,Škatulový sloh.“
Řešila se jím sice bytová otázka, ale ve
staré zástavbě působil poněkud nepatřičně. Staré domy se místo údržby bouraly a
na jejich místě se stavěly šedivé krabice.
To postihlo i vysocké náměstí.
Dnes je, dalo by se říct, z nejhoršího venku, ale ta poklidná atmosféra minulých
časů se tam už nikdy nevrátí.
Anna Čeřovská
ROZHOVORY
Stanový a František „Pecák“
Vodseďálek
Popovídat si s pamětníkem při kávě je
rozhodně záležitost zajímavá, poučná a
příjemná. Pan František se rozpovídal o
svých vlastních zážitcích i příhodách, které znal z vyprávění:
Mohl byste se ohlédnout za svým životem?
Jsem ročník 1927. Vodseďálkové původně
pocházeli z Vysokého – Kopčoví. Děda
měl ve Vysokém tři sestřenice (byly to
sestry). Pradědeček byl švec. Byl kolem
13 let na vojně a prababička na něj čekala.
První rok jsem chodil do školy ve Vyso-
kém. Ve Stanovém mě učil učitel Kotyk
(ve válce působil ve Valteřicích). Nová
škola tady byla otevřena kolem roku 1880.
24
Tři roky jsem navštěvoval měšťanku ve
Vysokém. Rok hospodářskou školu, kterou ale zabrali Němci včetně hospodářství. Druhý den po zabrání jim zabil blesk
na pastvě čtyři kusy dobytka. Další rok
jsem jezdil do Jilemnice. Pak jsem se přihlásil u Slavíků v hospodářství. Dostal se
do Bozkova, odkud jsem na konci války
utekl. Čtrnáct dní po válce jsem odešel na
vojnu jako dobrovolník. Nudili jsme se
s kamarádem v kině, odešli a přihlásili se
k vojákům z vily, kteří odváděli 1200
válečných zajatců do Tanvaldu. Poprvé
jsme drželi flintu v ruce a vedli vojáky co
prošli válečnou vřavou. Ve vile jak známo
byla partajnická škola NSDAP pro celé
Sudety. V Horní Rokytnici (Modrá hvězda) jsme sloužili s vojáky z 1. republiky.
Měl jsem tu „čest“ hlídat Schattiho – velitele Hitlerjugend ve Františkově, byli to ti,
co přišli do Vysokého. Schatti měl rodinu
a bokem ženskou – psal jí dopis. Tak přišli na to, že se skrývá ve mlýně u Mimoně. Jelo se pro něj, střílelo se tam a přivezli ho do Rokytnice. Jeden z Vysokého ho
zmlátil, že chtěl vypálit Vysoké. Schattiho
pak odvezli. Němec, který měl být odsunutý, vypálil barák i se včelami a oběsil
se. Vyváděli jsme dobytek. Po dvouleté
službě jsem měl ve dvaceti odslouženo.
Dělal jsem na silnici k Navarovu, pak 4
roky v Jesenném v brusírně. Všechno bylo
tehdy na poukazy. Chodil jsem za holkou
na Šachovec, na tancovačky po celém
okolí. Všude mě znali, u muziky v Jestřabí, Buřanech, Stromkovicích, Držkově,
rozpětí bylo velké. Chodilo se pěšky. Domů jsem se vracel ráno a dostával huby od
mámy. Musel jsem hned jít dělat na pole.
Ve Mlejnkách na čajích jsem často prodával vstupenky. Za pět let civilu mě zavolala vojenská správa sloužit. Podepsal jsem
papír na dva roky vojny. Vybral jsem si
posádku v Turnově. Tam jsem se oženil.
Odjeli jsme do Brd (tam co měl být radar),
na jaře to byla Libava, Mimoň, Ralsko.
Na podzim jsem se vrátil domů. Šel jsem
ce. Také to
VB
byl
rodný
dům Oty Žanty, letce, sestřeleného za 2.
svět.
války.
Přes Polsko se
dostal
do
Francie, přeletěl do Jugoslávie. Byl internovaný, propuštěný. Potom Palestina a
přes Egypt a Gibraltar do Anglie.
Byl tady dřevěný most, který je už zbouraný. Rokle, čedičový lom, kde se netěžilo.
Jenom na silnici k Navarovu se odtud použil kámen. Lékárník Kramář, poslanec
říšského sněmu ve Vídni, prosadil kolem
roku 1860 stavbu silnice z Příchovic přes
Vysoké do Jilemnice.
Vysočáci, kteří chodili
každou neděli ke Slavíkům do hospody, si
sami 1862 postavili
silnici od Ručiček k
Peci. Od Pece vedla
trhovice k Jesennému.
U bývalé školy stojí
VB krásný pomník nejsvětější trojice.
Které zajímavé postavy
byste připomněl?
Pamatuju jak na louce u Pece křičel starý
Zeman, děda Pepíka. Paní Zemanová zase
sebrala a uvařila holubí vejce, z kterých si
chtěl Oto Hojsák odchovat holoubata.
„Nezlobte se, zítra vám zas snesou jiný“.
Ve Vysokém u Štekrů žil slavný Stanovák
Skrbek zmiňovaný ve Větrníku v Pamětech ze Dvorku. Kšeftoval s obilím až v
Budapešti i ve Vídni a byl starší než jeho
tchán.
Maštal u Strnádků bývala kancelář starosty, alkoholika Jáchyma Holého.
Letec Žanta měl dvě sestry. Jedna si vzala
agronoma. Ten se nechal ve 20. letech
zlákat reklamou zvoucí k hospodaření v
Rusku. Psal odtud, měli se dobře až do
do civilu. V Hrádku nad Nisou jsem 4
roky vyráběl operační rukavice. Vrátil
jsem se k rodině k Peci – pomoct obhospodařovat pole. Na roční brigádu jsem šel
do jesennské vápenky a zůstal tam 13 let.
Pak jsme si ve Stanovém koupili vlastní
dům. Za Rakouska Koldovský, vrchní
inspektor pošt Království českého v Praze,
vlastnil dům, pak jsem ho koupil od jeho
syna Floriána. Roku 1969 jsem přistoupil
do družstva, nejdřív to bylo JZD Stanový
a pak Zlatá Olešnice. Až do důchodu jsem
tam dělal ve skladu. Vychoval jsem tři
děti – nevlastní syn žije v Kořenově a moje dcera strávila 17 let ve Švýcarsku, kde
se jim vedlo dobře, teď je v Liberci, syn je
v Olešnici autobusák. Synovi jsem předal
dům i pozemek a žiju ve Vysokém v domě
pro seniory.
A teď bychom se mohli podívat do Stanového?
Dnes je Stanový vylidněná vesnice. Podle
volební listiny z roku 1936 bylo 300,
teď sotva 30 stálých obyvatel. Většina je
lufťáků. Dřív měl každý u baráku pole.
Zemědělství byla hlavní činnost, žilo se
z toho. Začal jsem zpracovávat popis
všech, i už neexistujících domů. Kdy byly
postavené, kdo je stavěl, jak se tam říkalo,
příslotky, kdo tam žil.
Bývaly zde 2 obchody, krám u Prušků a
v hospodě u Richtrů (na půdě), 3 krejčí.
Např. „Novomódní krejčovství i pro dámské pláště a kostýmy Václav Hojsák“. „V
kasárnách“ byli asi kdysi ubytovaní vojáci, hodně Maďaři, za to, že po zrušení
roboty nechtěli Stanovští platit daně. Tento obytný dům měl asi 6 místností. Opravna rádií Prušek i potraviny, ty byly pak
pod Jednotou. Hospody u Zemanů, u Pece
u Slavíků, blízko u Olešnice panská hospoda. Vedle v baráku u Zemanů hospodu
zavřeli, postavili si novou. Zajímavý byl
baráček č. 5 vedle hasičárny. Měl jednu
místnost. Narodil se zde Matouš Štěpánek,
skutečná osoba, předobraz Staškova šev25
U nás chtěl někoho schovat Fr. Čivrný
(jezdil u svého bratra autobusem). Pořád
bylo třeba někomu poskytnout úkryt, i
zahraničním uprchlíkům. Otec však nikoho nevzal. Pětiletý brácha (Jaromír) byl
tak užvaněný, že by bylo velké riziko
prozrazení. Poslední úkryt Ulmana byl u
Marousků v Olešnici, kde ho našli. Byl
tady německý starosta. Marouskovi skončili „jenom“ v koncentráku, protože byli
v Sudetech, ale vrátili se. Ostatní byli
popraveni v protektorátu. Na soud se museli povinně dostavit starostové obcí.
Po válce byl Josef Zeman první předseda
ONV v Jilemnici a později poslanec za
národně socialistickou stranu v Praze. Po
Únoru byl zavřený. Pak odešel do zahraničí, v Americe měl zahradnictví.
A dva životní koníčky knihovna a divadlo?
Odmalička jsem měl zájem o historii. (O
tom svědčí i album pohlednic z 1. světové
války.) Knihovna bývala ve škole, kde
bydleli Hojsákovi. Starala se o ni paní
Nygrínová, zamykali ji tam a musela skákat z okna. Za 1. republiky ve Stanovým
fungovala obecní knihovna a čtenářská
beseda. Bylo by škoda přerušit tradici, tak
jsem to kolem 80. roku vzal. Problémy
byly nejen se skákáním oknem, ale i
s vyměňováním žárovky. Nakonec jsme
se přestěhovali s knihovnou ke Staškovi.
Také jsme pořádali čtení nad kronikou.
Stanovské kroniky jsou dvě. Kroniku založil za Rakouska starší Florián Koldovský, pokračoval Jan Zeman, pak Václav
Zeman popravený
za války, obě byly
gestapem zabavené
při zatčení Zemanových, ve válce se
ztratily, pak se vrátily do Stanového.
Divadlo se hrálo ve
Stanovym a pak ve
Lhotce. Dělal ho
doby založení kolchozů. Nastala bída,
vrátil se, ale jeho žena s dítětem zemřela
hlady. Dopisy s adresou v azbuce jsem
našel na půdě.
Hodně starých věcí a pohledů shořelo u
Řeháka.
Otec Karla Kramáře, stavitel Petr, pocházel ze Stanového – Vysočáci by neměli
Kramáře. Panský dvůr, největší hospodářství s 30 ha, koupili Kramářovi, původně
ze Tříče, kde prodali 3 baráky.
Prokop, bratr Petra, hospodařil na 120
korcích.
Prokopova dcera si vzala Jana Zemana,
bratra Antala Staška. Jan chodil s dlouhou
fajfkou. Jeho dcera si vzala ředitele Orionky.
Ze Stanového pocházel i malíř Oldřich
Vodseďálek
František Žanta neplnil dodávky. Tvrdil,
že v base je dobře. „Ale pane komunista,
když vono to není snadný. A co na mě
chcete, vždyť já mám tak starý pole, na
něm nic neroste.“ Uhlí nanosil za kamna.
Byl kolář – na ponku shrnul hoblovačky,
nasypal mouku a válel těsto na knedlíky.
Za kamnama měl kozlata. „Co to je za
člověka – on má v chlévě i hodiny.“ „To
jste nebyla ve chlévě, ale ve světnici.“
K vesnici patřili i žebráci. Postaviček a
postav by bylo mnoho.
Můžete vzpomenout zvláštní soud 1944?
Zemanovi u Pece byli vzdálení příbuzní
od Staška. Schovávali Ulmana, styčného
důstojníka (viz Dvorek). Pepík Zeman od
Pece dělal přemety na lyžích a skákal na
lyžích. Gestapo si přišlo pro něj a jeho
tátu. Vedli je v zimě pěšky do Vysokého
na náměstí. Dva gestapáci a oni mezi nimi. Pepík do jednoho u Hnyků strčil, utek
a ztratil se v uličce. Večer byl ve Stanovym a ujel do Jesennýho na vypůjčených
lyžích. Schovával se. Na Berounsku chytli
buňku. V zápisníku se objevil listonoš
Mařatka z Vysokýho. Otec (v Buchenwaldu) a matka (na Pankráci) byli popravený.
26
učitel Drážný, režisérka byla Dörinková,
sestra Laurinové ze Šachovce. Stanovské
divadlo, to byly spíš večírky s divadlem,
scénkami a zpěvy. Dělaly se parodie – co se
stalo za rok ve vsi. Ve Vysokém vedl učitel
Ďoubalík pěvecký sbor a brácha mě tam
dostal na zkoušku ze zpěvu. Zkoušeli Zelenou louku, kde se odehrával tanec myslivců
a jeden byl brácha. Byl tady taky spolužák
Pepík Hejral. Vyvolával jsem jako cirkusák.
Od roku 1969 jsem v Krakonoši. Ale poslední co jsem dělal, byl sv. Petr v Ukřižování.
Jak vidíte budoucnost malých vesnic?
Pokud se něco nezmění, bude tady jenom
rekreace. Když není práce, nejsou lidi.
Děkuji Františku Vodseďálkovi za vzpomínání, vstřícnost a ochotu a Věře Babákové za všestrannou spoluúčast.
Ivana Řehořová
Kuplety ze Stanového
Když se stavěla silnice k Olešnici (1910) :
Kulhava jde od kříže(Bílkova) nese otruby,
v kapse má cikorii, fajfku u huby.
Stará mu naproti běží,
Petře jsou tam inžinýři,
u nás pod domem v sadě, něco vymíří.
Dufek jede s korčákem, listiny veze,
do každýho baráku i statku vleze.
Nedá mu to ani spáti, máte se tu podepsati,
na stanovskou silnici svolení dáti.
(složil Petr Žanta a Bohuslav Matoušek)
Silnice ke Lhotce (1946-48) :
V údolí je vesnice, staví se tam silnice.
Je tam farma slepičí, řádějí tam lupiči.
Loupili už dlouhý čas,
často byli ,,pod obraz”,
potom řekli si už dost a postavili most.
Jede auto z kopečka vrzají mu kolečka,
na překážku narazí, v příkopě se zarazí.
Lupiči hned zasáhli, z příkopu ho vytáhli,
za odměnu dostali dvě flašky kořaly.
Jeden občan z Haratic,
ten se napil trochu víc.
Dopadlo to uboze,
ten se vyspal ve voze.
(složil pan učitel Drážný)
Vyloveno z paměti Františka Vodseďálka
dne 23. 5. 2014.
Další kuplety ve velkém množství sebrané
a uchované panem Josefem Žantou mají
souborné názvy jako Stanovská beseda
nebo čtverylka, Hlasy a šlehy ze Stanova,
z masopustu apod.
DŘÍVE A NYNÍ
Když procházím svou rodnou vesnicí, je
mně docela smutno. Dříve byla Tříč trvale obydlena. V oknech kvetly muškáty,
před okny zahrádky, poblíž políčka na
zeleninu a brambory. Na jaře se louky
uhrabovaly, kamínky se spravovaly cesty
po zimě. V sadech dozrávalo ovoce až do
podzimu. Mezi domy vedly cestičky, které se respektovaly z generace na generaci.
Zkracovaly cestu k sousedům na pobyt,
do školy, do práce, k vlaku, na pole i do
háje. Téměř u každého stavení rostl
ořech, kaštan nebo lípa. Sloužily nejen
k užitku, ale i k odpočinku.
Na jaře rozkvetly na loukách sněženky,
bledule, a narcisy. Pak se louky zbarvily
do žluta pampeliškami (u nás mlíčím).
Během roku měnily barvu podle toho, jak
rozkvétaly různé druhy rostlin.
Nyní je řada stavení určena k rekreaci.
Někteří, i stálí obyvatelé přestali respektovat, co dříve bývalo. Chůze po cestičkách se zakazuje právem vlastnictví. Někdy jsou dokonce používané závory. Připomíná mi to situaci v době Sudet. O pole
a louky se mnozí nestarají, zarůstají náletem, vytlačují místní flóru, ovocné stromy
usychají. Na takovou přírodu je smutný
pohled. Někdo si dokonce stavení osází
křovinatým porostem a smrky. Je to neetický a necitlivý zásah do rázu naší krajiny. Vlastník asi neví, že je ze zákona povinen se o nemovitost řádně starat. Nápravu může udělat jedině MěÚ. A měl by
hodně práce!
text a foto Hana Kalousová
27
Krásná lomenice domu
prodaného i s nepořádkem
Udržovaná bývalá
kovárna
Nástrahy na auta
a nová značka
☺
Udržovaná chaloupka
paní Lukšové
☺
Opuštěná pilníkárna
pana Doška
☻
Josefe, Josefe. Už na tebe
na obecním pozemku
skoro není ani vidět
Zřícená chráněná
zemědělská usedlost
původně Čermákových
☻
SPORT
Velký sál v sokolovně
V roce 2013 se podařilo pro TJ Vysoké
nad Jizerou získat finanční prostředky
z Evropské unie, a to prostřednictvím
iniciativy LEADER, která je součástí Programu rozvoje venkova financovaného
Evropským zemědělským fondem pro
rozvoj venkova. Vše od podání žádosti o
dotaci až po podání žádosti o proplacení
administruje kancelář MAS „PŘIĎTE
POBEJT“ se sídlem v Jilemnici. Během
května a června tohoto roku pak došlo
k realizaci výměny podlahy a obložení na
velkém sále. Nový sportovní povrch včetně obložení byl položen na dřevěný rošt
s OSB deskami. Aby bylo zameze28
no vznikání vlhkosti, která byla v určité
části příčinou špatného stavu původní podlahy, tak došlo k výměně vodovodního
přívodu vedoucího v kanálu pod podlahou
a odizolování SV nároží velkého sálu. Dále
byly odstraněny kalilofery, které sloužily
k rychlejšímu vytápění sálu ještě v době,
kdy nebyla postavena přístavba sokolovny.
Došlo také ke sjednocení větracích okýnek
v luxferových oknech. Celkové náklady na
projekt včetně víceprací (zejména rošty a
OSB desky) se pak vyšplhaly na zhruba
1.450.000 Kč včetně DPH, v čemž jsou
zahrnuty také náklady na vlastní zaměstnance, kteří prováděli některé práce
(izolace, přívod vody, zednické práce, bílení a úklid), z důvodu zlevnění celé akce.
Z uznatelných nákladů na akci bude poskytnuto po podání žádosti o proplacení
téměř 360 000 Kč. Vlastní podíl k dotačním prostředkům budeme hradit prostřednictvím střednědobého úvěru se splatností
do konce roku 2020. Jak se dílo povedlo,
nechť ocení samotní sportovci od září.
Za TJ Vysoké nad Jizerou
Ing. Jaroslav Nechanický − předseda
− foto na zadní straně obálky
●●
Fotbal
Okresní soutěž mladší žáci
V prvním roce ve starší kategorii mladších
žáků, který jsme absolvovali s někdy až o 2
i 3 roky mladšími chlapci, jsme obsadili
poslední místo s 1 bodem a 6 vstřelenými
brankami. Věříme však nadále ve zlepšení
v dalším ročníku.
Na půlce hřiště hraje 7 hráčů a gólman. Na
střídačce máme maximálně 2 děti.
Jaroslav Metelka
●●
Moderní gymnastika
V sobotu 31. května jsme se zúčastnili
Mistrovství České republiky družstev v
základním programu moderní gymnastiky
v Hodoníně. Z Východočeské oblasti se
nominovala i naše děvčata ve dvou druž29
stvech, o kterých jsem vás informovala již
v minulém čísle. Musím ještě dodat, že na
poslední chvíli nám povolili vytvořit ještě
třetí družstvo z děvčat, která se umístila
na třetích místech ve svých kategoriích.
Do Hodonína s námi tedy odjela ještě tři
naše děvčata – Michaela Slámová, Karolína Šimůnková a Anna Patočková. V Hodoníně se závodu zúčastnilo 25 oddílů,
které vytvořily 25 družstev. Závodilo zde
98 gymnastek z celé republiky. V jednotlivcích závodilo v každé kategorii 25 dívek. Naše děvčata se umístila ve velké
konkurenci na krásných místech. Ve II.
kategorii Anna Patočková na 20. místě a
Andrea Šaldová na 21. místě. Ve III. kategorii Eliška Holá na 13. místě, Karolína
Šimůnková na 17. místě a Beáta Strnádková na 18. místě. Ve IV. kategorii Klára
Ševčíková na 14. místě, Zuzana Lišková
na 22. místě a Michaela Slámová na 23.
místě. Závod byl velmi zajímavý a skvěle
organizovaný. Děkujeme a dodatečně
gratulujeme všem našim gymnastkám, i
když ve velké konkurenci nedosáhla na
medaile. Mistryněmi ČR družstev se mezi
všemi zúčastněnými týmy stalo družstvo
Jižní Moravy. Třetí závod letošní východočeské ligy se konal 7. 6. v Hradci Králové pod názvem Hradecká Korunka. Naše vysocké gymnastky se opět umístily na
krásných místech. Přivezli jsme si celkem
8 medailí. Děvčata, která se umístila na
prvních místech, získala korunku do vlasů
– hlavní symbol závodu. V kategorii 0. A
2008 a mladší 2. místo Tereza Petřinová,
3. místo Rozálie Majorová, 8. místo Bar-
bora Hanoutová. V kategorii I 2005-6 1.
místo Nela Sadílková, 11. místo Kateřina
Majorová, 23. místo Žaneta Valčišová. V
kategorii II 2003 − 4 2. místo Anna Patočková, 3. místo Andrea Šaldová. V kategorii IV 2000 a starší 1. místo Klára Ševčíková, 2. místo Zuzana Lišková, 3. místo
Michaela Slámová. O prázdninách se vybraná děvčata zúčastní týdenního soustředění s oddílem Praha Stodůlky od 17. 8. v
naší nové sokolovně ve Vysokém nad
Jizerou.
Lenka Šaldová
●●
Mistrovství ČR v deblech
Ve Sklenařicích se uskutečnil již 45. ročník „Sklenařických deblů 2014“ ve volejbale dvojic. V rámci tohoto nejznámějšího
turnaje deblů v ČR se v sobotu uskutečnilo MČR veteránů nad 40 let. Turnaje se
zúčastnilo 7 dvojic a zde zvítězili Jiří Čermák z Vysokého n. J. s Miroslavem Železným z Prahy.
V turnaji I. a II. třídy mužů hrálo 19 dvojic a zvítězili Zdeněk Haník z Ostravy
s Janem Muroněm z Brna. V neděli se
uskutečnilo otevřené MČR mixů za účasti
17 dvojic. Zvítězili Miroslav a Gabriela
Železní z Prahy.
Z domácích hráčů vedle J. Čermáka se
nejvíce dařilo Aleši Vitvarovi, který si
dvakrát zahrál finále. V sobotním turnaji
mužů tak obsadil druhé místo společně
s Davidem Křížem a v nedělním turnaji
mixů se sestrou Zuzanou dosáhli na stříbro z MČR.
Turnaji přálo počasí po oba dny a na čtyřech hřištích bylo celkem sehráno 135
utkání.
Za pořadatele Zdeněk Seidl
●●
ŠACHTY – ŠTĚPÁNKA
V neděli 20. července 2014 se uskutečnil
již 29. ročník ČESKÉHO POHÁRU
V BĚZÍCH DO VRCHU do něhož je náš
závod zařazen.
Letos snad vlivem horkého počasí, byla
účast poněkud slabší, ale přesto se na start
postavilo 61 závodníků. Nejstarším závodníkem, který v cíli obdržel největší
aplaus, byl tradiční účastník našeho závodu pan František Bém z AC Liberec, který
má ve své rodném listě ročník narození
1927.
Kategorie juniorů: 1. ŠEVČÍK
Z vyhlášení MČR veteránů
V závodě
zvítězil
Pechek
Petr
z Maratonstavu Úpice, před Radimem
Berkou z Kozákova a třetím Janem Kopeckým z SKP Pardubice.
Velmi kvalitního výsledku dosáhl náš
závodník Štěpán ŠEVČÍK, který s převa30
hou zvítězil v kategorii juniorů a v absolutním pořadí obsadil 5. místo.
V kategorii žen zvítězila Táňa Metelková
z TJ Sokol Hradec Králové.
I přes velké horko všichni závodníci závod dokončili.
Za pořádající Ski klub
Vysoké nad Jizerou. Zdeněk Seidl
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
Svatby
Dne 7. 6. 2014 byli v městském parku
oddáni Zdenka Nosková ze Sklenařic a
Aleš Kučera z Roprachtic.
Dne 14. 6. 2014 se vzali u Koziny
v Roprachticích Pavla Peterová z Jablonce
nad Nisou a Vlastimil Nesvadba z Roprachtic.
Dne 28. 6. 2014 měli svatbu v městském
parku Magdaléna Hejralová a Jan Pohanka z Vysokého nad Jizerou.
Dne 1. 7. 2014 řekli své ano u Márinkova
kříže Tereza Bučilová a Roman Dorňák z
Trutnova.
Dne 17. 7. 2014 uzavřeli manželství
v Roprachticích na rozhledně U Borovice
Romana Kratochvílová a Tomáš Gráb ze
Železného Brodu
Mnoho štěstí. Blahopřejeme!
Vítání občánků
foto J. Kellnerová
31
Dne 25. 6. 2014 byly uvítány do života
občanů města Vysokého Karolína Grosmanová a Stela Lukešová z Vysokého a
Linda Nosková ze Sklenařic (uprostřed).
Narození
Dne 5. 6. 2014 se narodila Blance Kučerové z Vysokého nad Jizerou a Pavlu Novákovi z Malé Skály dcera Vilemína Nováková.
Dne 16. 6. 2014 se narodil v Jičíně Michaele Čermákové ze Staré Vsi syn Kryštof
Čermák.
Dne 19. 6. 2014 se manželům Magdaleně
a Adamovi Bartoňovým z Vysokého nad
Jizerou narodil syn Benedikt Bartoň.
Dne 3. 7. 2014 se narodila Michaele Kinské a Michalu Brožovi ze Tříče dcera Žaneta Brožová.
Hodně štěstí a zdraví!
Životní jubilea
Vysoké nad Jizerou
Petr Grosman 74 let
Milada Kašťáková 86 let
Václav Košatka 70 let
Eva Lukášová 72 let
Jan Blažek 74 let
Miloslav Cerman 76 let
Jana Fišerová 77 let
Emilie Haasová 89 let
Miloslava Kobrová 80 let
Ivan Kozák 70 let
Božena Nesvadbová 73 let
Ivo Vodseďálek 83 let
Horní Tříč
Ivanka Metelková 70 let
Božena Škodová 87 let
Oldřich Slavík 76 let
Sklenařice
Petr Haba 71 let
Olga Šimůnková 91 let
Oldřich Vitvar 91 let
Vladimír Grosman 72 let
Anna Metelková 85 let
Emilie Stochlová 93 let
Stará Ves
Věra Černá 81 let
Hodně zdraví! Blahopřejeme.
foto muzeum
Prostor zcela zamořil,
kdo sem před vernisáží
odpadky odložil.
Vítejte na MěÚ!
☻
Luxfery složené na hnojišti
úrodnou zem zřejmě jistí.
☻
Žlutý hořec
Milušky H.
IŘ
Skalákův
sýrovec
žlutooranžový
☺
Zpravodaj MěÚ Vysoké nad Jizerou - Větrník XLVII-7-8/2014,
redakce: Ivana Řehořová,
náklad 450 ks, cena 12 Kč, příspěvky zasílejte do městské knihovny
nejlépe přílohou na [email protected],
tel: 481 540 278, vytiskl H&H Servis 2014.
☺