Vzdělávací program Charitativní a sociální práce_denní

Transkript

Aa – Žádost o akreditaci změny / prodloužení platnosti akreditace/ vzdělávacího programu
Název školy
CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Sídlo školy
nám. Republiky 3, Olomouc
Zřizovatel školy
Arcibiskupství olomoucké v Olomouci
Název oboru vzdělání
Sociální práce a sociální pedagogika
Název vzdělávacího programu
Charitativní a sociální práce
právní forma právnické osoby Školská právnická osoba
kód oboru vzdělání
75-32-N/..
Zaměření vzdělávacího programu
Specif. podm. zdrav. způsobilosti
Platnost předchozí akreditace
ano
standardní délka
2016
3 roky, 6 období
návrh doby platnosti nové akreditace
Typ žádosti
Forma vzdělávání
Adresa www stránky
český
6 let
Akreditace změny
denní
e-mail
www.caritas-vos.cz
Projednáno ŠR
dne
vyučovací jazyk
12.3.2013
podpis ředitele školy
1
[email protected]
datum
19.3.2013
Aa – Žádost o akreditaci změny / prodloužení platnosti akreditace/ vzdělávacího programu
Poznámky:
Specifické podmínky zdravotní způsobilosti odpovídají aktuálnímu znění příloh č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 689/2004 Sb., v platném znění. Podmínkou
zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání je skutečnost, že netrpí závažnou duševní nemocí a poruchou chování.
2
Ab – Akreditace změny vzdělávacího programu
Název školy
CARITAS-Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Kód oboru vzdělání
75-32-N/.. Sociální práce a sociální pedagogika
Studium denní
Druh změny
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Obsahové změny, formální změny, změny v personálním zabezpečení vzdělávacího programu
Zpřesnění profilu absolventa
Zavedení nových povinných a povinně volitelných předmětů
Sloučení několika předmětů do jednoho
Změna v uspořádání obsahu studijních období, názvu předmětů a hodinové dotaci
Změna složení zkoušky z odborných předmětů u absolutoria
Aktualizace literatury
Personální změny
Denní
3
Druh změny
Formální změny, obsahové změny, změny v zabezpečení VP
Zpřesnění profilu absolventa
CARITAS-VOŠs Olomouc se zapojila v roce 2011-2012 do pilotní implementace projektu Ministerstva školsví, mládeže a tělovýchovy Q-RAM (Národní
kvalifikační rámec terciárního vzdělávání). Cílem Projektu bylo vytvořit národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání, jehož prostřednictvím budou
formulovány očekávané znalosti, dovednosti a kompetence absolventů terciárního vzdělávání. Jednou z aktivit zapojených subjektů byla i inovace a
aktualizace Profilu absolventa. Díky tomuto projektu se stávající Profil absolventa oboru CHASOP zaktualizoval a konkrétněji byly vydefinovány znalosti a
dovednosti ve vztahu ke konkrétním předmětům. Text v nové podobě více odpovídá aktuální terminologii, je více konkrétnější a kopíruje požadavky
moderní sociální práce.
Zavedení nových povinných a povinně volitelných předmětů:
Posouzení situace klienta
V návrhu předkládané akreditace se nově vyskytuje předmět Posouzení situace klienta, který je jedním ze základních profilujících předmětů reakreditace.
Tento předmět má studenty vést k pochopení komplexního vnímání člověka z pohledu bio-psycho-sociálně-spirituálního. Předmět Posouzení situace klienta
v sobě zahrnuje předměty předchozí akreditace - Zdravotní nauky, Patopsychologii, Sociální patologii a Spiritualitu soc. pracovníka. Z analýz předmětů a
z evaluací studentů bylo zjištěno, že výše zmíněné předměty neposkytují dostatečnou provázanost informací a studenti nevnímali jednotlivé předměty jako
ucelený celek. Nová filosofie předmětu Posouzení situace klienta má tento nedostatek odstranit. Studentům bude předmět nabízen jako komplex
přednášek, ve kterých se studenti budou seznamovat s jednotlivými cílovými skupinami a bude jim na příkladu jedné cílové skupiny představen holistický
přístup a pohled na klienta z oblasti bio-psycho-sociálně-spirituální. Výsledným efektem bude propojení odborných znalostí z odlišných předmětů a jejich
praktické využívání v sociální práci při intervenci s klientem.
Kazuistický seminář
Nově zařazený předmět Kazuistický seminář je zaměřen na zvýšení praktických kompetencí studentů třetích ročníků. V rámci tohoto předmětu budou
studenti analyzovat celý proces intervence a aplikovat teorie a metody sociální práce.
Terénní sociální práce
Předmět Terénní sociální práce je nově zařazen z důvodu vnímání zvýšené potřebnosti znát specifika sociální práce poskytované v terénu. Jedná se také o
specifické zaměření na problematické cílové skupiny, které se vyskytují v sociální práci stále častěji, např. lidé závislí na návykových látkách, lidé bez domova
(ženy bez domova), děti ulice, atd.
4
Gerontologie
Předmět Gerontologie byl zařazen především pro aktuální situaci, která je závažná z pohledu vývoje počtu seniorů, a tedy i budoucích klientů v sociální
práci. Podle statistik lze předpokládat, že právě z této cílové skupiny bude v budoucnu v sociální práci nejvíce klientů. Je tak pravděpodobné, že mnoho
studentů v zařízeních poskytujících služby pro seniory, bude pracovat. Předmět Gerontologie studenty odborně připraví na jejich budoucí práci, seznámí je
s řadou specifických technik a metod.
Úvod do konceptů péče o klienta
V uvedeném předmětu Úvod do konceptů péče o klienta se studenti seznámí s koncepty využívanými při poskytování péče, především seniorům a lidem se
zdravotním postižením. Koncepty, které jsou obsahem předmětu, budou představeny v praktické, aplikované podobě a povedou k individuálnímu vnímání
klienta studentem. Jedná se o časově náročnou výuku, proto je toto téma zařazeno jako samostatný předmět.
Prezentační dovednosti
Předmět Prezentační dovednosti povede studenty k dobré prezentaci své profese a také k obhajobě svých záměrů i práv a zájmů klientů. Jedná se
o inovační předmět, doposud se s obdobným tématem studenti neseznamovali.
Projektové řízení
Předmět Projektové řízení se vyprofiloval z předchozí akreditace z předmětu Řízení neziskového sektoru. Oblast projektového řízení je ale v současné době
natolik stěžejní a aktuální téma, proto došlo k vytvoření samostatného předmětu, aby byl zaručen praktický nácvik projektového cyklu a výstupy odpovídaly
realitě praktické sociální práce.
Sloučení několika předmětů do jednoho
Odborná praxe (I-VI)
Předmět Odborná praxe I–IV vznikl sloučením předmětů předchozí akreditace Odborná praxe (I-V), předmětu Provázení odbornou praxí (I-V) a Supervize (IIII).
Důvodem pro tento krok byla snaha o těsnější koncepční provázanost těchto jednotlivých oblastí s důrazem na jejich rovnocenný význam v systému
praktického vzdělávání. Chceme, aby studenti vnímali odbornou praxi komplexně se vším, co se k praktickému vzdělávání váže (individuální doprovázení,
supervize, vyjednávání cílů učení s pracovištěm, atd.) a ne výhradně jako pobyt na pracovišti. Sloučení tří předmětů do jednoho také přispívá k jednodušší
orientaci v systému praxí pro všechny strany (studenty, pracovníky školy, mentory) a zefektivňuje agendu s tím spojenou.
Změna v uspořádání obsahu studijních období, názvu předmětů a hodinové dotaci
Předmět Základy ekonomiky je vyřazen se seznamu předmětů, jedná se však o změnu pouze administrativní. Předmět Základy ekonomiky se stal součástí
předmětu Ekonomika neziskových organizací. Důvodem byla snaha o sjednocení příbuzných předmětů tak, aby se studenti lépe orientovali v nabízených
předmětech a vnímali kontinuitu a komplexnost struktury výuky.
5
Taktéž u předmětů Teologie charity a Teologie zdraví a nemoci se nejedná o jejich vyřazení z učebního plánu, nýbrž o změnu administrativního charakteru.
Výše uvedené předměty se staly součástí předmětu Křesťanské základy sociální práce.
V předkládané akreditaci je předmět Speciální pedagogika z původních čtyř studijních období zkrácen pouze na dvě studijní období. V předchozí akreditaci
byl tento předmět součástí absolutoria, proto mu byla věnována velká pozornost, což se odráželo i v celkovém rozsahu výuky. V nové akreditaci vnímáme
předmět Speciální pedagogika jako doplňkový, proto byl rozsah a počet hodin zkrácen.
Změna složení zkoušky z odborných předmětů u absolutoria
Oproti předchozí akreditaci je ponechána pouze dvojice základních profilujících předmětů vzdělávacího programu. Dřívější volitelná část byla odstraněna,
neboť zahrnovala specifické manažerské kompetence, pro které je vyhrazen prostor v navazujících magisterských oborech.
Ve většině ostatních předmětů nedošlo obsahově k žádným změnám, pouze k upřesnění struktury výuky a přeskupení, u všech pak k doplnění a aktualizaci
literatury.
Drobné personální změny v zabezpečení vzdělávacího programu vyplývají s přirozené fluktuace zaměstnanců.
6
Obsah
Aa – Žádost o akreditaci změny / prodloužení platnosti akreditace/ vzdělávacího programu ......................... 1
Ab – Akreditace změny vzdělávacího programu ............................................................................................... 3
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa .................................................................................... 9
Bb – Návrh vzdělávacího programu – kompetence a možnosti uplatnění absolventa ................................... 11
Bc – Návrh vzdělávacího programu – charakteristika vzdělávacího programu............................................... 12
Ca – Informace o vzdělávacím programu – rozsah.......................................................................................... 14
Cb – Informace o vzdělávacím programu – hodnocení výsledků vzdělávání studentů................................... 15
Cc1 – Informace o vzdělávacím programu ...................................................................................................... 16
Podrobný obsah studia .................................................................................................................................... 21
Cd – Charakteristika studijního předmětu ...................................................................................................... 21
Filozofie pro sociální pracovníky ................................................................................................................. 21
Sociologie I. ................................................................................................................................................. 22
Sociologie II. ................................................................................................................................................ 24
Psychologie I................................................................................................................................................ 25
Psychologie II............................................................................................................................................... 26
Úvod do právní teorie a praxe II.................................................................................................................. 29
Úvod do právní teorie a praxe III................................................................................................................. 31
Speciální pedagogika I. ................................................................................................................................ 33
Speciální pedagogika II. ............................................................................................................................... 34
Posouzení situace klienta II ......................................................................................................................... 37
Zdravotní nauky I......................................................................................................................................... 39
Zdravotní nauky II........................................................................................................................................ 41
Teorie a metody sociální práce I. ................................................................................................................ 43
Teorie a metody sociální práce II. ............................................................................................................... 45
Teorie a metody sociální práce III. .............................................................................................................. 47
Teorie a metody sociální práce IV. .............................................................................................................. 49
Teorie a metody sociální práce V. ............................................................................................................... 51
Teorie a metody sociální práce VI. .............................................................................................................. 53
Základy sociální práce s imigranty a uprchlíky ............................................................................................ 55
Sociální politika I ......................................................................................................................................... 57
Sociální politika II ........................................................................................................................................ 59
Sociální politika III. ...................................................................................................................................... 61
Sociální politika IV. ...................................................................................................................................... 63
Sociální politika V. ....................................................................................................................................... 65
Sociální politika VI. ...................................................................................................................................... 66
Etika sociální práce I. ................................................................................................................................... 67
Etika sociální práce II. .................................................................................................................................. 68
Odborná praxe I .......................................................................................................................................... 70
Odborná praxe II ......................................................................................................................................... 72
Odborná praxe III ........................................................................................................................................ 74
Odborná praxe IV ........................................................................................................................................ 76
Odborná praxe V ......................................................................................................................................... 78
Metody a techniky sociálního výzkumu I. ................................................................................................... 80
Metody a techniky sociálního výzkumu II. .................................................................................................. 81
Křesťanské základy sociální práce I. ............................................................................................................ 82
Křesťanské základy sociální práce II. ........................................................................................................... 84
Křesťanské základy sociální práce III. .......................................................................................................... 85
Křesťanské základy sociální práce IV. .......................................................................................................... 87
Křesťanské základy sociální práce V. ........................................................................................................... 88
Ekonomika neziskových organizací I. .......................................................................................................... 89
Ekonomika neziskových organizací II. ......................................................................................................... 90
7
Ekonomika neziskových organizací III. ........................................................................................................ 91
Cizí jazyk – anglický I. .................................................................................................................................. 92
Cizí jazyk – anglický II. ................................................................................................................................. 93
Cizí jazyk – anglický III. ................................................................................................................................ 94
Cizí jazyk – anglický IV. ................................................................................................................................ 95
Cizí jazyk – anglický V. ................................................................................................................................. 96
Cizí jazyk – anglický VI. ................................................................................................................................ 98
Cizí jazyk – německý I. ................................................................................................................................. 99
Cizí jazyk – německý II. .............................................................................................................................. 100
Cizí jazyk – německý III. ............................................................................................................................. 101
Cizí jazyk – německý IV.............................................................................................................................. 102
Cizí jazyk – německý V............................................................................................................................... 103
Cizí jazyk – německý VI.............................................................................................................................. 105
Výpočetní technika I. ................................................................................................................................. 107
Výpočetní technika II. ................................................................................................................................ 108
Propedeutický seminář ............................................................................................................................. 109
Seminář k ročníkové práci I. ...................................................................................................................... 110
Seminář k ročníkové práci II. ..................................................................................................................... 111
Diplomový seminář I. ................................................................................................................................ 112
Diplomový seminář II. ............................................................................................................................... 113
Psychosociání výcvik ................................................................................................................................. 114
Studijní soustředění I. ............................................................................................................................... 115
Studijní soustředění II. .............................................................................................................................. 116
Křesťanské reálie ....................................................................................................................................... 117
Úvod do duchovního života ...................................................................................................................... 118
Základy mediální gramotnosti ................................................................................................................... 119
Úvod do konceptů péče o klienta ............................................................................................................. 121
Stereotypizace menšin .............................................................................................................................. 122
Prezentační dovednosti............................................................................................................................. 124
Spiritualita charitního pracovníka ............................................................................................................. 125
Terénní sociální práce ............................................................................................................................... 126
Projektové řízení ....................................................................................................................................... 128
Metody charitní práce ............................................................................................................................... 129
Gerontologie ............................................................................................................................................. 130
Marketing .................................................................................................................................................. 131
Sociální práce a pastorace......................................................................................................................... 132
Kazuistický seminář ................................................................................................................................... 133
Fundraising ................................................................................................................................................ 134
Ce – Informace o vzdělávacím programu – charakteristika odborné praxe ................................................. 135
D – Personální zabezpečení vzdělávacího programu – souhrnné údaje ....................................................... 138
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor ...................................... 139
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby ................................................... 141
H – Rozvojové záměry školy .......................................................................................................................... 148
I – Motivační nástroje školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami ...................................... 149
J – Zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu ...................................................................... 150
K – Podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu .................................................. 151
L – Seznam příloh žádosti .............................................................................................................................. 152
8
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa
Název školy
Studium denní
Vymezení výstupních znalostí a dovedností:
Profil absolventa
Absolvent vzdělávacího programu je připraven pro sociální práci realizovanou v celém spektru organizací.
Zvláštní důraz je kladen na motivační a identifikační předpoklady pro působení v křesťanských církevních
službách.
Absolvent účinně působí ve všech relevantních oblastech sociální práce. Jeho cílem je zlepšení nebo
obnovení schopnosti jednotlivců, skupin nebo komunit sociálně fungovat.
Je schopen preventivně působit při řešení sociálních problémů, profesionálně zachází s nástroji sociální
kontroly.
Znalosti a dovednosti získané propojením teorie a promyšleným systémem praxí v ČR i v zahraničí umí
uplatnit v bio-psycho-sociálně-spirituální oblasti.
Student si sám volí podobu své profilace v oblasti teologických nebo ekonomických a manažerských
kompetencí vzhledem ke svým osobním východiskům, zájmům a budoucímu uplatnění.
Znalosti absolventa Charitativní a sociální práce:
– zná historii, jednotlivé teoretické koncepty sociální práce, její metody a techniky
– zná metody komplexního posouzení sociální situace klienta a formy intervence
– orientuje se v problematice jednotlivých cílových skupin
– orientuje se v metodách a technikách výzkumu v sociální práci
– zná působnost a strukturu institucí a nástrojů sociálního zabezpečení
– rozumí etickým a filosofickým východiskům sociální práce
– zná platné právní předpisy související s výkonem charitativní a sociální práce včetně církevního
práva
– rozumí problematice kvality v sociálních službách
– má základní znalosti z managementu (ekonomického, finančního, personálního) v různých typech
organizací
– rozumí specifikům církevních poskytovatelů sociálních služeb
– rozumí náboženským zdrojům klíčových principů sociální práce, především důstojnosti člověka a
požadavku sociální spravedlnosti
– zná ideové zdroje a historický vývoj křesťansky motivované sociální práce
– rozumí vzájemné provázanosti somatických a psychosociálních problémů na sociální fungování
klienta
– ovládá základní odbornou terminologii sociální práce a příbuzných disciplín alespoň v jednom cizím
jazyce
Dovednosti absolventa Charitativní a sociální práce:
– respektuje a reflektuje hodnoty, principy a etická východiska profese
– je schopen identifikovat ohrožené skupiny, jedince a komunity
– je schopen rozpoznat individuální potřeby klienta (skupiny, rodiny a komunity) a sestavit
intervenční plán či komunitní projekt
– dovede vyhledávat a zpracovávat relevantní informace a pracovat s nimi
– je schopen nacházet adekvátní řešení problémů v intencích právních předpisů
– umí poskytnout sociální pomoc, zejména formou základního sociálního poradenství, tréninku,
organizování, vyjednávání a zastupování s využitím znalosti teoretických přístupů
– umí využít nejnovější trendy v informačních technologiích, zejména při vedení dokumentace
– umí se podílet na realizaci a vyhodnocování základního výzkumu v sociální práci
– umí rozpoznat spirituální potřeby klienta a reagovat na ně
– je schopen trvalé formace a vzdělávání, včetně osobnostního a spirituálního růstu v návaznosti na
reflexi své praxe
9
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa
– umí využívat pro svou práci a sebevzdělávání znalosti nejméně jednoho cizího jazyka
– podílí se na rozvoji a profesionalizaci sociální práce a sociálních služeb
– je schopen zaujmout stanovisko k profesním otázkám a aktuálnímu dění na poli sociální práce
Cíle studia
Cílem je komplexně připravit absolventy na práci sociálních pracovníků, tzn. vybavit je veškerými
teoretickými a praktickými znalostmi a kompetencemi pro výkon této náročné profese. Absolventi budou
ovládat znalosti jednotlivých teoretických disciplín souvisejících se sociální prací, zejména zahrnutých
v minimálním standardu vzdělávání v sociální práci, budou mít praktické zkušenosti ověřené a
supervidované v praxi zahrnující 30 % rozsahu studia. Specifickým rozšířením studia je příprava na sociální
práci realizovanou v církevních organizacích, zaměřená na křesťanské pojetí člověka a společnosti a na
využívání potenciálu religiozity u klientů i pracovníků.
– Při přípravě reakreditace byly využity zkušenosti z dosavadního vzdělávacího programu Charitativní
a sociální práce. Jeho kvality nejlépe potvrzuje skutečnost, že prakticky nemá nezaměstnané
absolventy, resp. jsou na trhu práce napříč celým spektrem zaměstnavatelů velice žádáni.
Bakalářské studijní programy v příbuzných oborech vzdělávání, definice rozdílů, možnosti prostupu
absolventů:
Charitativní a sociální práce na CMTF UP Olomouc. Tento bakalářský studijní obor je realizován ve
spolupráci s CARITAS – VOŠs Olomouc. Díky vzájemné smlouvě o spolupráci je možná 100 % prostupnost
absolventů.
Školní vzdělávací programy oboru vzdělání a definice přidané hodnoty absolventa VOŠ:
Sociální práci nelze studovat na střední škole. Plnou kvalifikaci pro výkon profese sociálního pracovníka
lze dle zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění získat studiem minimálně na úrovni vyššího odborného
studia.
10
Bb – Návrh vzdělávacího programu – kompetence a možnosti uplatnění absolventa
Název školy
Studium denní
Činnosti, pro které je absolvent připravován:
– Sociální šetření, zabezpečení sociální agendy vč. řešení sociálně právních problémů, sociální a
sociálně právní poradenství, analytická, metodická a koncepční činnost, odborná činnost v oblasti
depistáže, sociální prevence, sociálního poradenství, sociální pomoci, vč. krizové pomoci, sociální
rehabilitace.
– Posuzování životní situace jednotlivých klientů, jejich potíží v interakci se subjekty v sociálním
prostředí, příčiny těchto potíží, jejich důsledky pro klienty a subjekty v jejich sociálním prostředí a
možnosti jejich překonávání.
– Navrhování, provádění a vyhodnocení intervence, která je přiměřená situaci klienta a povaze jeho
interakcí se subjekty v sociálním prostředí.
– Sociální práci s jednotlivcem, skupinou, rodinou a komunitou.
Možnosti uplatnění absolventa:
Absolventi najdou uplatnění na úseku charitativní a sociální práce, a to v rámci všech zřizovatelů
organizací zde působících. Zejména se uplatní v oblasti služeb sociální péče a sociální prevence. Dobře
budou připraveni pro práci na úseku sociální práce ve státní správě i samosprávě. Zde všude se uplatní
jako kvalifikovaní sociální pracovníci. Specifickou kompetencí je schopnost rozvíjet diakonický charakter
veškeré pastorační činnosti církve.
Povolání a typové pozice:
Sociální pracovník
Odborný sociální pracovník v sociálních službách:
Typová pozice:
– odborný sociální pracovník,
– odborný asistent v sociálních službách,
– odborný kontaktní pracovník v sociálních službách,
– odborný resocializační pracovník,
– poradce v sociálních službách,
– samostatný kontaktní pracovník v sociálních službách,
– samostatný resocializační pracovník,
– samostatný sociální pracovník,
– koordinátor pečovatelské služby,
– sociální pracovník v oblasti veřejné správy,
– sociální pracovník v oblasti zdravotnictví,
– sociální pracovník v oblasti poradenství včetně pedagogicko-psychologických poraden.
11
Bc – Návrh vzdělávacího programu – charakteristika vzdělávacího programu
Název školy
Studium denní
Pojetí a cíle:
Vzdělávací program byl koncipován na základě úzké spolupráce s poskytovateli sociální práce a sociálních
služeb v regionu. Mezi nejvýznamnější spolupracující organizace patří Arcidiecézní charita Olomouc,
jakožto největší nestátní poskytovatel sociálních služeb a Krajský úřad Olomouckého kraje.
Cílem je komplexně připravit absolventy na práci sociálních pracovníků, tzn. vybavit je veškerými teoretickými
a praktickými znalostmi a kompetencemi pro výkon této náročné profese. Absolventi budou ovládat znalosti
jednotlivých teoretických disciplín souvisejících se sociální prací, zejména zahrnutých v minimálním standardu
vzdělávání v sociální práci, budou mít praktické zkušenosti ověřené a supervidované v praxi zahrnující 30 %
rozsahu studia. Specifickým rozšířením studia je příprava na sociální práci realizovanou v církevních
organizacích, zaměřená na křesťanské pojetí člověka a společnosti a na využívání potenciálu religiozity
u klientů i pracovníků.
Při přípravě programu byly využity zkušenosti z dosavadního vzdělávacího programu Charitativní
a sociální práce. Jeho kvality nejlépe potvrzuje skutečnost, že prakticky nemá nezaměstnané absolventy,
resp. jsou na trhu práce napříč celým spektrem zaměstnavatelů velice žádáni. Nezanedbatelná je také
skutečnost, že řada absolventů pokračuje ve studiu na vysokých školách v ČR i v zahraničí.
V rámci přípravy akreditačních materiálů byly využity poznatky z dosavadní výuky, požadavky z praxe a
zahraniční zkušenosti. Prezentovaný obsah prošel v několika kolech připomínkovým řízením významných
odborníků sociální práce.
Studující je během svého studia motivován ke své permanentní odborné i osobní formaci.
Charakteristika vzdělávacího programu:
Tříletý vzdělávací program se skládá z předmětů všeobecně vzdělávacích a profilujících. Více než třicet
procent rozsahu studia tvoří praxe. Obsah vzdělávacího programu odpovídá minimálním standardům
vzdělávání v sociální práci.
Vzdělávací program má interdisciplinární povahu, tzn. že jednotlivé disciplíny integrují své specifické
obsahy do rámce teoretické i praktické sociální práce. Předmět teorie a metody sociální práce je tak
základním integrujícím prvkem celého vzdělávacího programu.
Kromě výuky prostřednictvím přednášek, seminářů a cvičení obsahuje i netradiční výukové aktivity:
psychosociální výcvik, studijní soustředění apod.
Studentům je umožněna individuální profilace prostřednictvím povinně volitelných předmětů. Kromě
toho mohou využít široké nabídky volitelných předmětů. Jejich obsah navazuje na potřeby budoucího
pracovního uplatnění.
Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví odpovídají předpisům v této oblasti. Veškeré prostory školy
jsou nově zrekonstruované a splňují příslušné normy.
Zvýšená pozornost je věnována praxi, pro kterou škola ve spolupráci s příslušnými pracovišti zajišťuje
speciální přípravu. Podíl praxe se v průběhu studia zvyšuje, praxe je supervidována. Ve třetím ročníku mají
studenti možnost absolvovat souvislou praxi v zahraničí.
Organizace výuky:
Organizace výuky odpovídá vyhlášce 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělání.
Učební plán je koncipován multidisciplinárně. Skladba předmětů je taková, aby se studenti naučili
komplexnímu přístupu při řešení problémů. Část předmětů je povinně volitelná a část volitelná. Tento
systém umožňuje profilaci dle zájmu studentů.
Povinně volitelné předměty jsou řazené do bloků a student si musí vybrat z každého bloku vždy jeden
předmět.
Volitelné předměty jsou koncipovány speciálně pro vzdělávací program Charitativní a sociální práce, a to
především s ohledem na zájem studentů. Kromě toho lze na základě smlouvy o spolupráci s CMTF UP
Olomouc využívat celouniverzitní nabídku.
12
Bc – Návrh vzdělávacího programu – charakteristika vzdělávacího programu
Do prvního a druhého ročníku je zařazeno studijní soustředění. Do druhého ročníku zařazen
psychosociální výcvik. Podrobný rozpis výukových aktivit je uveden v časovém plánu studia.
Organizaci studia, vč. informačního systému má na starosti studijní oddělení školy.
Pravidla a podmínky pro zařazování odborné praxe, její obsah a rozsah
Odborná praxe navazuje na získané teoretické znalosti. V denním studiu je v prvním a druhém období
zařazena motivační týdenní praxe, ve třetím i čtvrtém odbobí jsou praxe dotovány 4 týdny. V pátém
období je zařazena osmitýdenní praxe, zaměřená dle profilace studentů, zejména s ohledem na zájem
budoucího uplatnění a téma absolventské práce. Tuto praxi je možné absolvovat v zahraničí. Celkový
rozsah vlastní praxe na pracovišti tvoří 720 hodin, časová dotace semináře k Odborné praxi společně se
supervizí tvoří 56 hodin.
Každý student je povinnen absolvovat praxi v celém jejím stanovaném rozsahu, přičemž podmínkou jejího
uznání je i splnění dalších požadavků souvisejících s Odbornou praxí jako je účast na semináři k Odborné
praxi, účast na Supervizi či odevzdání portfolia.
Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví odpovídají předpisům v této oblasti.
BOZP:
Z hlediska BOZP nejsou na studenty kladeny žádné mimořádné nároky nad rámec obecně platných
předpisů. Oblast BOZP na škole ve vztahu ke studentům má na starosti proškolený interní pracovník a
smluvní bezpečnostní technik.
Přijímání uchazečů:
Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání, osobnostní předpoklady, komunikační schopnosti a
patřičná úroveň všeobecných znalostí, úspěšné absolvování přijímacího řízení.
Specifické podmínky zdravotní způsobilosti odpovídají aktuálnímu znění příloh č. 1 a 2 k nařízení vlády
č. 689/2004 Sb., v platném znění. Podmínkou zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání je skutečnost,
že netrpí závažnou duševní nemocí a poruchou chování.
Kritéria přijímacího řízení:
1) Vyhodnocení materiálů, které uchazeč zaslal současně s přihláškou ke studiu
- studijní výsledky na střední škole, zkušenosti, dobrovolnická činnost, doporučení, životopis
- písemné zpracování odpovědí na předem definované otázky
Hodnotícími kritérii jsou obsah, vyjadřovací schopnosti, vztah k duchovním hodnotám, stylistika,
pravopis, formální stránka.
2) Test z cizího jazyka (angličtina/němčina)
3) Osobní pohovor, jehož hodnotícími kritérii jsou osobnostní předpoklady, motivace pro zvolený obor
a školu, orientace v oboru sociální a humanitární práce, zkušenosti v sociální oblasti, dobrovolnictví,
všeobecný rozhled, znalost reálií, současných problémů, názorové ukotvení uchazeče, komunikační
dovednosti, osobnostní předpoklady pro sociální práci, studijní předpoklady.
4) V případě vysokého počtu uchazečů o studium může být zařazen také test studijních předpokladů či
vědomostní test.
O přijetí uchazeče ke vzdělávání rozhoduje ředitel školy.
13
Ca – Informace o vzdělávacím programu – rozsah
Název školy
Studium denní
všeobecné
Členění předmětů
všeobecné
teoretické
jazykové
odborné
komunikační
ITC
odborné
povinné
povinně
volitelné
volitelné
odborná praxe
Počet předmětů
16
1
1
1
8
8
15
1
Počet hodin za celé studium
551
152
12
60
542
69
dle individuální volby
776
Počet konz. hodin za celé studium
2239 hodin
Počet hodin samostudia za celé
studium
800 hodin
Počet hodin přednášek
370
0
0
0
298
14
0
Počet hodin seminářů a cvičení
181
152
12
60
244
55
56
Přehled využití týdnů
1/1
1/2
2/1
2/2
3/1
3/2
Výuka
15
15
12
12
8
14
Samostudium – příprava na hodnocení
3
3
3
3
3
5
Souvislá odborná praxe
1
1
4
4
8
-
Rezerva
1
1
1
1
1
1
Celkem
20
20
20
20
20
20
14
Cb – Informace o vzdělávacím programu – hodnocení výsledků vzdělávání studentů
Název školy
Studium denní
Způsob a podmínky kontroly studia
Základními formami hodnocení studia jsou zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška. Jejich rozpis stanoví
vzdělávací program. V průběhu období mohou učitelé provádět kontrolu studia zejména kontrolními
otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, seminárními pracemi. V souladu
s programem předmětu mohou být výsledky těchto kontrol příslušným způsobem zohledněny při
zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu.
Do druhého ročníku je zařazeno zpracování ročníkové práce.
Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným
vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
15
Cc1 – Informace o vzdělávacím programu
Název školy
Kód oboru vzdělávání
Denní studium
Název předmětu
rozsah
způsob zak.
Povinné předměty společného profilujícího základu
Filozofie pro sociální pracovníky
2p
klasifik. zápočet
Sociologie I.
1p+1c zápočet
Sociologie II.
1p+1c zkouška
Psychologie I.
1p+1c zápočet
Psychologie II.
1p+1c zkouška
Úvod do právní teorie a praxe I.
2p
klasifik. zápočet
Úvod do právní teorie a praxe II.
1p+1s zápočet
Úvod do právní teorie a praxe III.
1p+1s zkouška
Speciální pedagogika I.
1p+1s zápočet
Speciální pedagogika II.
1p+1c klasifik. zápočet
Posouzení situace klienta I.
2p+2s zápočet
Posouzení situace klienta II.
2p+2s klasifik. zápočet
Zdravotní nauky I.
Zdravotní nauky II.
Teorie a metody soc. práce I.
Teorie a metody sociální práce II.
Teorie a metody sociální práce III.
Teorie a metody sociální práce IV.
Teorie a metody sociální práce V.
Teorie a metody sociální práce VI.
Základy sociální práce s imigranty a
uprchlíky
Sociální politika I.
Sociální politika II.
Sociální politika III.
Sociální politika IV.
Sociální politika V.
Sociální politika VI.
Etika sociální práce I.
Etika sociální práce II.
Odborná praxe I.
Odborná praxe II.
Odborná praxe III.
Odborná praxe IV.
Odborná praxe V.
Metody a techniky sociálního
výzkumu I.
Metody a techniky sociálního
výzkumu II.
Křesťanské základy sociální práce I.
Křesťanské základy sociální práce II.
Křesťanské základy sociální práce III.
Křesťanské základy sociální práce IV.
Křesťanské základy sociální práce V.
druh
před.
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
garant
dop.
obd.
Koblížek, Th.D.
Mgr. Závrská
1.
1.
2.
PhDr. Pastuszaková, 1.
Ph.D.
2.
JUDr. Šosová
1.
2.
3.
Mgr. Hutyrová, Ph.D. 4.
5.
Mgr. Šotolová
3.
Mgr. Štěpánková
4.
Mgr. Petřeková,
Mgr. Chovancová
Mgr. Petřeková
1.
Mgr. Chovancová
2.
PhDr. Nečasová, Ph.D 1.
Mgr. Šotolová
2.
3.
4.
5.
6.
Mgr. Malochová
5.
1p+1c
1p+1c
1p+1c
1p+1c
1p+1c
1p+1c
2p+2c
2p+1c
1s
zápočet
klasifik. zápočet
zápočet
klasifik. zápočet
zkouška
zápočet
zkouška
klasifik. zápočet
zápočet
p
p
p
p
p
p
p
p
p
1p+1c
1p+1c
2p
2p
1p
1p+1c
2p
1p+1s
58 hod.
50 hod.
170 h.
170 h.
328 h.
1p+1c
zápočet
zkouška
zápočet
zkouška
zápočet
zkouška
zápočet
klasifik. zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
Mgr. Ing. Říkovský
Mgr. Bednář, Ph.D.
Mgr. Musilová
1p+2c
klasifik. zápočet
p
Mgr. Závrská
4.
2p
2p
2p
2p
2p
zápočet
zápočet
zkouška
zápočet
zápočet
p
p
p
p
p
ThLic. Cincialová,
Th.D.
ThLic. Doležel, Th.D.
ThLic. Umlauf
2.
3.
4.
5.
6.
16
1.
2.
3.
4.
5.
6.
PhDr. Nečasová, Ph.D 4.
5.
Mgr. Růžičková
1.
2.
3.
4.
5.
Mgr. Valouchová
3.
Podpůrné předměty
Ekonomika neziskových organizací I.
Ekonomika nezisk. organizací II.
Ekonomika nezisk. organizací III.
Cizí jazyk I.
Cizí jazyk II.
Cizí jazyk III.
Cizí jazyk IV.
Cizí jazyk V.
Cizí jazyk VI.
Výpočetní technika I.
Výpočetní technika II.
Propedeutický seminář
Seminář k ročníkové práci I.
Seminář k ročníkové práci II.
Diplomový seminář I.
Diplomový seminář II.
Psychosociální výcvik
Studijní soustředění I.
Studijní soustředění II.
Povinně volitelné bloky
Blok 1. – student si volí 1 předmět
Křesťanské reálie
Úvod do duchovního života
Základy mediální gramotnosti
Stereotypizace menšin
Spiritualita charitního pracovníka
Metody charitní práce
Gerontologie
Marketing
Sociální práce a pastorace
Kasuistický seminář
Fundraising
Předměty absolutoria
Cizí jazyk
Teorie a metody sociální práce
Sociální politika
1p
1p+1s
1p+1s
2c
2c
2c
2c
2c
2c
2c
2c
1s
0,5s
0,5s
1s
1s
20 hod.
30 hod.
30 hod.
zápočet
zápočet
zkouška
zápočet
zkouška
zápočet
zápočet
zkouška
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
p
Ing. Danihelková
1p
1p
klasifik. zápočet
klasifik. zápočet
pv
pv
ThLic. Franc,Th.D.
1.
ThLic. Cincialová,Th.D 1.
1s
1c
zápočet
zápočet
pv
pv
Mgr. Mludek
Mgr. Petřeková
2.
2.
1c
1c
1p
zápočet
zápočet
zápočet
pv
pv
pv
Mgr. Mludek
Mgr. Palaščáková
ThLic.Cincialová,
Th.D.
3.
3.
3.
1s
1c
1c
zápočet
zápočet
zápočet
pv
pv
pv
Mgr. Šotolová
Ing. Danihelková
ThLic. Doležel, Th.D.
4.
4.
4.
2s
2c
2p
zápočet
zápočet
zápočet
pv
pv
pv
Mgr. Chovancová
Ing. Danihelková
ThLic. Umlauf
5.
5.
5.
1s
1c
zápočet
zápočet
pv
pv
Mgr. Musilová
Ing. Danihelková
6.
6.
17
Mgr. Puškášová
Mgr. Tkadlčíková
Mgr. Svozil
Mgr. Chovanec
Mgr. Valouchová
Mgr. Valouchová
Mgr. Votoupal
PhDr.Gabrhelík, CSc.
Mgr. Synková
3.
4.
5.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
1.
2.
1.
3.
4.
5.
6.
3.
2.
4.
Vzdělávací program dle předmětů a ročníků
forma
Denní
Předmět
Kód a název oboru vzdělání
75-32-N/.. Sociální práce a sociální
pedagogika
1.ročník
2.ročník
3.ročník
ZO
LO
ZO
LO
ZO
LO
Povinné předměty
Předměty společného profilujícího základu
2 0
KZ
1 0
Sociologie
Z
1 0
Psychologie
Z
2 0
Úvod do právní teorie a praxe
KZ
0
2 0 0
1 1 0 1
Zk
1 1 0 1
Zk
0 1 1 0 1 1 0
Z
Zk
2 0 2
Speciální pedagogika
2
Posouzení situace klienta
Zdravotní nauky
Teorie a metody sociální práce
Základy sociální práce s imigranty a
uprchlíky
Sociální politika
Etika sociální práce
Odborná praxe
Metody a techniky sociálního výzkumu
Křesťanské základy sociální práce
Celkem
2
Z
2 0 2
4 2 0
1
1 0 1 0 1
Z
KZ
0 2 2 0
KZ
1 0 1 1 0 1
Z
KZ
1 0 1 1 0 1 1 0 1 1
Z
KZ
Zk
2 1 1
4 4 0
2 0 2
1 2 0 2 2 0 1 8 0 7
Zk
KZ
0 1 0
0 1 0
Z
1 0 1 1 0 1 2 0 0 2 0 0 1 0 0 1 0 1 8 0 3
Z
Zk
Z
Zk
Z
Zk
2 0 0 1 1 0
3 1 0
Z
KZ
58 h.
50 h.
170 h.
170 h. 328 h.
776
Z
Z
Z
Z
Z
1 0 1 1 0 2
2 0 3
Z
KZ
2 0 0 2 0 0 2 0 0 2 0 0 2 0 0 10 0 0
Z
Z
Zk
Z
Z
18
0
Z
Podpůrné předměty
1
Ekonomika neziskových organizací
Cizí jazyk
Výpočetní technika
Seminář k ročníkové práci
0
Z
0
Z
0 1
1
Z
0
Z
0 0 2 0 0 2 0
2 0
Z
Zk
0 0 2 0 0 2
Z
Z
0 1 0
Z
0 0,5 0 0 0,5 0
Z
Z
Diplomový seminář
0 1 0 0 1 0
Z
Z
30 h.
Z
Studijní soustředění
19
18
30 h.
Z
17,5
19
3
2
0
0 12
0
0
4
0
1
0
0
1
0
0
2
0
20 h.
20 h.
Z
Psychosociální výcvik
Celkem hodin povinných předmětů
0 1 1 0
Zk
2 0 0 2 0 0 2
Zk
Z
21,5
60 h.
17
10
0
Kód a název oboru vzdělání
75-32-N/.. Sociální práce a sociální pedagogika denní
Předmět
1.ročník
ZO
LO
2.ročník
ZO
LO
forma
3.ročník
ZO
LO
celkem
Povinně volitelné bloky
1. blok – student si volí 1 předmět
1 0 0
KZ
1 0 0
KZ
1 0 0
1 0 0
2. blok - student si volí 1 předmět
0 1 0
Z
0 0 1
Z
0 1 0
0 0 1
0 0 1
Z
0 0 1
Z
1 0 0
Z
0 0 1
0 0 1
1 0 0
0 1 0
Z
0 0 1
Z
0 0 1
Z
0 1 0
0 0 1
0 0 1
0 2 0
Z
0 0 2
Z
2 0 0
Z
Gerontologie
Marketing
0 2 0
0 0 2
2 0 0
0 1 0 0 1 0
Z
0 0 1 0 0 1
Z
Fundraising
Celkem hodin povinně volitelných
předmětů
Celkem hodin povinných a povinně
volitelných předmětů
1,00
1,00
1,00
1,00
2,00
1,00
20
19
18,5
22,5
19
11
Pozn.: Počty hodin v tabulce jsou uváděné za týden;
Výjimkou jsou počty hodin u studijního soustředění, psychosociálního výcviku a odborné praxe, které
udávají počet hodin za dané studijní období.
20
Podrobný obsah studia
Cd – Charakteristika studijního předmětu
Název studijního předmětu
Typ předmětu
Rozsah studijního předmětu
Jiný způsob vyjádření rozsahu
Způsob zakončení
Další požadavky na studenta
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
klasifikovaný zápočet
Forma výuky
1.
P
Vyučující
Mgr. Jan Koblížek, Th.D.
Stručná anotace předmětu
Cíle
Předmět uvádí do filozofického myšlení prostřednictvím velkých postav západní kultury s odkazem na jejich
základní otázky a díla. Těžiště je kladeno na problémy, které souvisejí s antropologií, etikou a politickou
filosofií.
Způsobilosti
Studenti budou mít základní zkušenost s povahou a obsahem filozofického tázání, skrze které budou schopni
kriticky reflektovat vlastní postoje, hodnotit nároky jednotlivých speciálních věd a praktických postupů,
včetně těch, které mají vztah k sociální práci.
Požadavky
Četba požadovaných textů a úspěšné absolvování dvou testů během studijního období.
Přehled hlavních témat
– Pojem filozofie, její východisko a metoda, její vztah k mýtu.
– Od přírodní filosofie k Sokratovu zájmu o člověka, metoda dialogu.
– Pojetí člověka a obce u Platóna a u Aristotela.
– Helénská filosofie a její důraz na osobní etiku.
– Filosofie inspirovaná křesťanstvím – otázka zla, přirozený zákon (sv. Augustin, sv. Tomáš Akvinský).
– Problém politické moci a mezinárodního práva u pozdních scholastiků (Vitoria a Suárez).
– Niccolo Machiavelli.
– Myslitelé společenské smlouvy (Hobbes, Locke, Rousseau).
– Immanuel Kant, kategorický imperativ a kritika empiristické etiky.
– Redukce člověka a společnosti u některých myslitelů v 19. st. (Marx, Nietzsche)
– Hannah Arendtová – krize západní kultury a totalitarismus ve 20. století.
– Simone Weilová a spiritualita práce.
Informace k dálkové formě studia
Rozsah konzultací (soustředění)
hodin za období
Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Povinnáliteratura
Studijní opora předmětu
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení od Tháleta k Rousseauovi. Paseka, 1999.
Doporučená literatura
FISCHER, Ondřej (ed.) Úvod do filosofie pro pomáhající profese. Praha: Jabok, 2008.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Portál, 2005.
JASPERS, Karl. Úvod do filosofie. Praha: Oikúmené, 1996.
ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Petr Rezek, 2009.
ARISTOTELÉS. Politika. Petr Rezek, 2009.
MACHIAVELLI, Niccolo. Úvahy o vládnutí a o vojenství. Argo, 2005.
HOBBES, Thomas. Leviathan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického. Praha: Oikúmené, 2009.
21
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociologie I.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
P+C
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská
Uvedená disciplína představuje sociologii jako společenskou vědu, vymezuje její předmět, kontextualizuje její
vznik a stručně nastiňuje sociologické dějiny. Sociologii ukazuje jako multiparadigmatickou. Student bude
uveden do základních sociologických pojmů (v jejich příslušném kontextu) a na základní úrovni se seznámí s
některými otázkami aplikované sociologie. Studentům tak budou poskytnuty základní informace o sociologii,
jejích přístupech a předmětu zájmu. Naučí se orientovat v odborných sociologických pojmech a některých
problémech aplikované sociologie. V rámci sociologického cvičení bude důraz kladen na porozumění
sociologickým textům. Jednotlivé úryvky budou interpretovány a zasazovány do kontextu sociální a charitativní
práce.
Cíle
Cílem je poskytnout studentům základní informace o sociologii jako společenskovědní disciplíně, o jejích
přístupech a předmětu zájmu. Cílem sociologických cvičení bude porozumění odbornému textu a jeho
interpretace v kontextu studovaného oboru.
Rámcový rozpis učiva
Přednáškový cyklus:
– Vymezení předmětu sociologie, odlišení sociologického vědění od common sense, sociologie ve
vztahu k sociální práci. Uvedení základních pojmů.
– Zakladatelé sociologického myšlení (Comte, Durkheim, Weber, Marx).
– Základní paradigmata sociologického myšlení: konsensuální, konfliktologické a interpretativní
paradigma.
– Socializace. Přístupy k socializačnímu procesu. Genderová socializace.
– Sociální a přírodní realita. Způsoby poznávání sociální reality.
– Sociálně konstruktivistická pozice a její důsledky pro interpretaci vybraných sociálních problémů.
Sociologická cvičení:
– Svoboda a závislost. Co je zdrojem svobody/závislosti? Co konstituuje svobodu člověka? Jak souvisí se
svobodou/závislostí socializační proces?
– My a oni. Sociální skupiny a jejich důležitost pro identitu člověka. Referenční skupiny. Vlastní a cizí
skupina. Stereotypy, předsudky, xenofobie.
– Sociální komunita, sociální organizace, sociální role. Osobní a neosobní vztahy.
– Moc a volba. Zdroje moci. Způsoby legitimizace moci.
– Příroda a kultura. Odlišnost sociální reality od reality přírodní a důsledky, které z tohoto odlišení
vyplývají pro naše poznání.
– Konzumní životní styl a jeho znaky.
Způsobilosti
Studenti se naučí na základní úrovni rozpoznat sociologické hledisko jevů a událostí.
Požadavky
Zápočtový test z rozsahu povinné literatury a probrané látky na přednáškách a cvičeních. Aktivní účast ve
cvičení a zpracování jednoho z navržených témat včetně jeho ústní prezentace.
hodin za období
22
Povinná
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992. (nebo kterékoliv jiné vydání této
knihy)
Bauman, Zygmunt. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
Berger, Peter. L.; Luckmann, Thomas. Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a
kultury, 1999.
Doporučená
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Studio Ypsilon,
1999.
MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
MONTOUSSÉ, Marc.; RENOUARD, Gilles. Přehled sociologie. Praha: Portál, 2005.
23
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociologie II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zkouška
Forma výuky
2.
P+C
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská
Disciplína navazuje na předchozí Sociologii I., v rámci kterého byli studenti seznámeni s předmětem
sociologie a kontextem jejího vzniku, paradigmatičností oboru a některými základními sociologickými
koncepty.
V tomto kurzu bude podrobně pojednáno o vybraných dílčích předmětech sociologického bádání.
Významným probíraným okruhem, vybraným s ohledem na studijní obor a potenciální zájem sociálních
pracovníků, je téma sociální kontroly a sociálních deviací. Na tuto oblast naváže tématika strachu z jinakosti,
ale také těsně související problém sociálních nerovností (na základě genderu, sexuality, stáří, nemoci…).
Cíle
Představit studentům sociologický pohled na sociální kontrolu a společenské nerovnosti.
• Sociální kontrola. Konformita a sociální deviace.
• Normativní a relativistický přístup ke studiu sociálních deviací. Vybrané teoretické přístupy (teorie
anomie Émila Durkheima a Roberta Kinga Mertona, teorie kultur a subkultur, etiketizační teorie…).
• Odlišnost, jinakost. Stigmatizace.
• Sociální nerovnosti a jejich konstrukce.
Způsobilosti
Studenti budou schopni identifikovat sociologické souvislosti problémů sociální kontroly a sociálních
nerovností.
Požadavky
Aktivní účast ve cvičení, která předpokládá připravenost všech účastníků a související plnění zadaných úkolů.
Úspěšné složení zkoušky za studijní období.
hodin za období
Povinná
Goffman, Erving. Stigma. Problémy zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
Mareš, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
Munková, Gabriela. Sociální deviace. Praha: Karolinum, 2004.
Doporučená
GÁL, Fedor. O jinakosti. Praha: G plus G, 1998.
MAREŠ, Petr. „Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení“, Sociologický časopis, 2000, č. 3, s 285-297.
MERTON, Robert. Sociální struktura a anomie. In Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2000.
NEDBÁLKOVÁ, Kateřina. Spoutaná rozkoš. Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2006.
24
Typ předmětu
Způsob zakončení
Psychologie I.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
P+C
Aktivní účast na cvičení popř. seminární práce v rozsahu min. 5 stran s využitím odborných literárních zdrojů.
Vyučující
PhDr. Denisa Pastuszaková, Ph.D.
Hlavní cíl
Cílem předmětu PSYCHOLOGIE I. je pochopení a zvládnutí základních poznatků a terminologie z obecné
psychologie a psychologie osobnosti. Dalším cílem je zprostředkovat studentům poznání sebe sama
i druhých z hlediska fungování lidské psychiky v procesu sociální interakce a umožnit tak vytváření jejich
předpokladů takovou zkušenost využívat v rámci výkonu sociální práce.
Dílčí cíle
Seznámení s hlavními psychologickými směry 20. stol. s návazností na terapeutické směry, vymezení
psychických procesů, seznámení s teoriemi emocí a motivace, učením a jeho typy. Studenti by měli rovněž
nabýt základních poznatků z psychologie osobnosti, seznámit se s terminologií, faktory ovlivňujícími vývoj
osobnosti, strukturou a dynamikou osobnosti, vývojem a strukturou temperamentu a charakteru. Studenti
se seznámí s vývojovými teoriemi, metodami poznávání osobnosti člověka a konkrétními modely osobnosti.
Během prakticky zaměřených cvičení zažijí studenti sebezkušenost v rámci fungování lidské psychiky a
v interakci s druhými mohou nabyté zkušenosti využít pro svou budoucí profesi.
Způsobilost
Studenti získají základní přehled v oblasti obecné psychologe a psychologie osobnosti. V rámci cvičení zažijí
skupinovou dynamiku, vyzkouší si možné způsoby komunikace, procvičí aplikaci teoretických poznatků
v procesu poznávání druhých i sebe sama.
Požadavky
Účast a aktivní zapojení do cvičení, úspěšné absolvování zápočtového testu.
hodin za odbodí
Povinná literatura
Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1998.
Základní literatura
Atkinsonová, R. a kol. Psychologie. Praha: Victoria publishing, 1995.
Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Praha: Barrister&Principal, 2012.
Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000.
Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: 1983.
Cakirpaloglu, P. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2012.
Stuchlíková, I. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.
Říčan, P. Cesta životem. Praha: Panorama, 1990.
Matějček, Z., Langmeier, J. Počátky duševního života. Praha: Panorama, 1986.
Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2001.
Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
Hall, C. S., Lindzay, G. Psychologia osobnosti. Bratislava: SNP, 2002.
25
Typ předmětu
Způsob zakončení
Psychologie II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zkouška
Forma výuky
2.
P+C
Aktivní účast na cvičení popř. seminární práce v rozsahu min. 5 stran s využitím odborných literárních zdrojů.
Vyučující
PhDr. Denisa Pastuszaková, Ph.D.
Cíle
Seznámení s terminologií a základními poznatky z oblasti vývojové psychologie, vymezení hlavních činitelů
psychického vývoje jedince, podstaty jednotlivých etap vývoje člověka – základní charakteristika, změny
v psychickém vývoji jedince ve vztahu k vývojovým etapám.
Pochopení a zvládnutí základních poznatků a terminologie z oblasti sociální psychologie, socializace –
faktory, vliv na život jedince, kontexty sociální interakce, sociální scénáře, role a schémata, sociální percepce
a kognice, komunikace, fenomén skupiny, skupinová dynamika a skupinové jevy, náročné, zátěžové a
konfliktní sociální situace (problémové, frustrační, stresující situace, situace konfliktu rolí), prosociální
chování, afiliace, atraktivita, láska, sebesystém, vztah k já, agresivita, asertivita, vůdcovství a jeho styly.
Způsobilosti
Studenti získají základní přehled v oblasti vývojové a sociální psychologie. V rámci prakticky zaměřených
cvičení zažijí skupinovou dynamiku, vyzkouší si možné způsoby komunikace, procvičí aplikaci teoretických
poznatků v procesu poznávání druhých i sebe sama.
Požadavky
Účast a aktivní zapojení do cvičení, úspěšné absolvování závěrečné ústní zkoušky.
hodin za období
Povinná literatura
Výrost, J., Slaměník, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
Nakonečný, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2009.
Hayesová, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2003.
Krejčířová, D., Langmeier, J. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2007.
Helus, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2006.
Atkinsonová, R. a kol. Psychologie. Praha: Victoria publishing, 1995.
Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000.
Stuchlíková, I. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.
Matějček, Z., Langmeier, J. Počátky duševního života. Praha: Panorama, 1986.
Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2001.
26
Typ předmětu
Způsob zakončení
Úvod do právní teorie a praxe I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
Forma výuky
1.
P
Vyučující
JUDr. Marta Šosová
Cíl
Zprostředkovat studentovi poznatky umožňující mu získat nejen základní orientaci v právním systému a
nejdůležitějších právních předpisech, včetně práva EU, ale zároveň formovat jeho schopnost tyto poznatky
uplatnit při výkonu sociální práce i v občanském životě. Spolu s tím má předmět seznámit studenty
s legislativním a institucionálním kontextem výkonu sociální práce. Cílem předmětu je dosáhnout základních
obecných znalostí o právu jako takovém, z pohledu občana státu a zejména sociálního pracovníka. V tomto
období se mají studenti seznámit se základními pojmy z teorie práva, s ústavním právem a správním právem
hmotným, trestním a procesním. Je zařazen základní exkurs do práva Evropských společenství, práva
autorského a právní úpravy ochrany osobních údajů.
Způsobilost
Studenti získají základní orientaci v českém právním systému, ústavním právu, právní úpravě ochrany
lidských práv a správním právu.
Student popíše a vysvětlí:
– principy právního státu,
– základní pojmy teorie práva,
– ústavní pořádek ČR,
– strukturu právníhořádu ČR,
– uspořádání státní správy a
– samosprávy v podmínkách ČR,
– systém ochrany lidských práv v ČR,
– problematiku cizinců a azylantů,
– problematiku státního občanství a statusových věcí,
– principy ochrany osobních údajů,
– právní systém a instituce EU,
– základní zásady autorského práva,
– průběh správního řízení,
– problematiku správního práva trestního.
Student
– objasní fungování státu a respektuje kompetence příslušných orgánů,
– vysvětlí dělbu moci,
– legislativní proces,
– v praxi rozliší poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
– ovládá zásady správního řízení a správní řád,
– bere při práci s klienty ohled na státní občanství v právním kontextu,
– aplikuje právní normy na problematiku cizinců a uprchlíků.
Hlavní témata předmětu
Vybrané kapitoly z teorie práva
– právo a stát, principy právního státu, právní řád, zákonnost a právní vědomí
– prameny práva, právní normy
– platnost, účinnost a působnost právních předpisů
– právní vztahy, právní skutečnosti
– aplikace a interpretace práva
27
– právo veřejné a soukromé, systém práva
– působnost právních institucí
Ústavní právo
– ústavní zákony a ústavní pořádek
– ústava ČR jako základní zákon
– ústavní soud a další orgány chránící lidská práva, veřejný ochránce práv
– Listina základních práv a svobod
– mezinárodní ochrana lidských práv a Úmluva o právech dítěte
Správní právo
– subjekty správního práva a správně právní vztahy
– veřejná správa, státní správa a samospráva, obecní zřízení
– statusové věci, státní občanství
– ochrana osobních údajů
– problematika cizinců a azylantů
Základní zásady správního řízení
– správně právní procesní vztah, subjekty správního řízení
– zahájení a průběh správního řízení
– správní rozhodnutí, opravné prostředky, výkon správního rozhodnutí
Správní právo trestní
Vybrané kapitoly z práva Evropské unie
– instituce EU
– právní systém EU
Autorské právo
Ochrana osobních údajů
Požadavky
66 % správných odpovědí v písemném testu.
Součástí výuky jsou praktické diskuse, případové analýzy a řešení modelových situací. Studenti jsou vedeni
k úvahám o stávající právní úpravě a jejím dopadu na praktický život a podporováni v rozvíjení kompetence
sociálního pracovníka – upozorňovat a prosazovat potřebné změny legislativy.
Úzká je návaznost na profilující předmět Sociální politika, v jehož rámci je vyučováno právo sociálního
zabezpečení.
Výuka předmětu je v souladu s aktuálními minimálními standardy předmětu.
hodin za období
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Praha: C. H. Beck, 2012.
Materiály od vyučujících předané prostřednictvím e-learningového systému Moodle.
Právní předpisy související s probíranými tématy, dle seznamu předaného vyučujícími.
ŠIŠKOVÁ, Naděžda. Dimenze ochrany lidských práv v Evropské unii. Praha: Linde a. s., 2008.
ŠIŠKOVÁ, Naděžda, STEHLÍK,Václav. Evropské právo 1, Ústavní základy Evropské unie. Praha: Linde a. s., 2007.
KUBŮ, Lubomír, a kol. Teorie práva. Praha: Praha a. s., 2007.
ŠABATOVÁ, Anna. Ombudsman a lidská práva. Praha: Linde a. s., 2008.
SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. Praha: Aspi, 2009.
ČERNÝ, Pavel, a kol. Průvodce novým správním řádem. Praha: Linde, 2006.
28
Typ předmětu
Způsob zakončení
Úvod do právní teorie a praxe II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
2.
P+S
Vyučující
Cíl
Položit základy práce s právními předpisy, včetně vyhledávání a propojování potřebných informací, sestavení
podání a řešení modelových situací.
Způsobilost
Získání základní orientace v Občanském právu hmotném a procesním, právo rodinné. Schopnost řešení
modelových situací, sestavení jednodušších podání.
Student dokáže popsat a vysvětlit:
– základní pojmy občanského práva hmotného,
– problematiku ochrany osobnosti,
– věcná práva, závazková práva, dědění a náhradu škody,
– zásady a průběh občanského soudního řízení,
– principy insolvenčního práva,
– principy rodinného práva,
– vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi, osvojení,
– zásady vyživovací povinnosti,
– analyzuje právní normu a právní vztah,
– aplikuje právní normy na konkrétní případy,
– v praxi rozlišuje poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
– bere při práci s klienty ohled na státní občanství v právním kontextu,
– prakticky využívá znalosti z občanského a rodinného práva.
Občanské právo hmotné a procesní
– základní pojmy
– ochrana osobnosti
– základní pojmy autorského práva
– věcná práva
– odpovědnost za škodu
– závazkové právo
– dědění
– zásady občanského soudního řízení
– organizace soudnictví, notářství a advokacie
– zahájení a průběh soudního řízení
– odvolací řízení a mimořádné odvolací prostředky
– výkon rozhodnutí
– základy insolvenčního práva
– správní soudnictví
Rodinné právo
– základní instituty, pojmy a principy rodinného práva
– manželství, vztahy mezi manžely a mezi rodiči a dětmi
– rodičovství
– vyživovací povinnost
– náhradní rodinná péče
– základní principy sociálně právní ochrany dětí.
29
Požadavky
Řešení modelové situace na téma a v rozsahu zadaném vyučující, se zpětnou vazbou vyučující.
zabezpečení.
hodin za období
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Praha: C. H. Beck, 2012.
Materiály od vyučujících předané prostřednictvím e-learningového systému Moodle.
Právní předpisy související s probíranými tématy, dle seznamu předaného vyučujícími.
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva:
Praha: C. H. Beck, 2012.
ŠÍMA, Alexander, a kol. Občanské právo procesní. Plzeň: 2008.
PEMOVÁ,Terezie, PTÁČEK,Radek. Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi. Praha: 2012.
30
Typ předmětu
Způsob zakončení
Úvod do právní teorie a praxe III.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zkouška
Forma výuky
3.
P+S
Vyučující
Obsahem předmětu jsou vybrané kapitoly z práva trestního, pracovního a vybrané kapitoly z konfesního a
církevního práva. Součástí výuky jsou praktické diskuse, případové analýzy a řešení modelových situací.
Cíl
Zprostředkovat studentovi poznatky umožňující mu získat nejen základní orientaci v právním systému a
nejdůležitějších právních předpisech, ale zároveň formovat jeho schopnost tyto poznatky uplatnit při výkonu
sociální práce i v občanském životě. Spolu s tím má předmět seznámit studenty s legislativním a
institucionálním kontextem výkonu sociální práce. Cílem předmětu je dosáhnout základních obecných
znalostí o právu jako takovém, z pohledu občana státu a zejména sociálního pracovníka. V tomto studijním
období se mají studenti seznámit se základními pojmy z trestního a pracovního práva a také studentům bude
představena problematika konfesního a církevního práva. Cílem je také položit základy práce s právními
předpisy, včetně vyhledávání a propojování potřebných informací, sestavení podání a řešení modelových
situací.
Způsobilosti
Studenti získají schopnost pracovat s právními předpisy, vyhledat a sestavit základní podání, mající souvislost
s nepříznivou sociální situací osob, umět odvodit základní souvislosti a vztahy mezi jednotlivými právními
odvětvími, jakož i návaznosti na jiné příbuzné obory týkající se sociální práce, vyjadřovat se terminologicky
správně v ústní i písemné formě, správně pracovat s literaturou, aplikovat teoretické poznatky na praktické
situace. Jsou schopni rozpoznat možnosti sociálního pracovníka v dané problematice a situace, kdy je třeba
odkázat na odbornou pomoc. Orientují se v dostupných zdrojích informací a návazné odborné pomoci.
Student popíše a vysvětlí:
– právní úpravu individuálního a kolektivního pracovního práva a otázek zaměstnanosti,
– základní pojmy, prvky a znaky trestního práva hmotného,
– vybrané skutkové podstaty trestných činů,
– zásady trestního řízení, jeho průběh,
– základní pojmy církevního práva,
– respektuje kompetence příslušných orgánů,
– analyzuje právní normu a právní vztah,
– aplikuje právní normy na konkrétní případy,
– v praxi rozlišuje poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
– sestaví jednodušší žalobu,
– interpretuje základní nástroje trestního práva,
– adekvátně spolupracuje v rámci subsystémů řízení sociálního zabezpečení.
Požadavky
Řešení modelové situace dle zadání vyučující
Ústní zkouška.
zabezpečení.
31
Trestní právo
– základy trestní odpovědnosti, trestné činy, tresty a ochranná opatření
– základní zásady trestního procesu
– průběh trestního řízení, orgány, subjekty
– trestní problematika mladistvých
– probační a mediační služba
Pracovní právo
– právo zaměstnanosti
– pracovněprávní vztahy, způsobilost k pracovněprávním vztahům
– vznik a zánik pracovního poměru
– právo na odpočinek a na dovolenou, právo na odměnu za práci
– náhrada škody a pracovní úrazy
– kolektivní pracovní právo
Vybrané kapitoly z konfesního a církevního práva.
hodin za období
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008.
386 s. ISBN 978-80-7400-014-0.
Materiály od vyučujících.
Právní předpisy.
Rozšiřující literatura
ŠÍMA, Alexander, a kol. Občanské právo procesní, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o., 2008. 407 s. ISBN: 978-807380-098-7.
HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdenka. České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. 400 s. ISBN:
80-7239-192-5.
JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné, obecná + zvláštní část. 3. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2008. 832 s. ISBN:
978-80-7201-696-9
NĚMEC, Damián. Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo. Praha – Kostelní
Vydří:Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, 2006. 215 s. ISBN 80-85929-83-X – 80-7195-065-3
32
Typ předmětu
Způsob zakončení
Speciální pedagogika I.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
P+S
Vyučující
Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.
Cíle předmětu
Studenti se seznámí s terminologií, obsahem, strukturou, cílovými skupinami a interdisciplinárními vztahy
oboru speciální pedagogika, seznámí se s kategoriemi osob se speciálními potřebami a systémem péče
o osoby se zdravotním postižením nebo jinou příčinou znevýhodnění.
Způsobilosti
Studenti si osvojí teoretické znalosti oboru speciální pedagogika, budou schopni charakterizovat jednotlivé
cílové skupiny a budou se orientovat systému péče o osoby daných cílových skupin.
– vymezení oboru speciální pedagogika,
– osoby se speciálními potřebami,
– zdravotní postižení, znevýhodnění, sociální znevýhodnění,
– integrace a inkluze,
– systém zařízení pro osoby se speciálními potřebami.
Požadavky na ukončení:
zpracování seminární práce, absolvování vědomostního testu.
hodin za období
Povinná literatura:
LECHTA, V. (ed.) Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010.
RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. a kol. Speciální pedagogika. Olomouc: UP Olomouc, 2006.
Doporučená literatura:
FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.
HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010.
JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovanýmpostižením. Praha: Triton, 2006.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006.
Kubová, L. Alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Tech-market, 1996.
KRAUS, J., a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, 2005.
MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Jinočany: H&H, 2001.
MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011.
PACLT, I. a kol. Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada, 2007.
PEUTELSCHMIEDOVÁ, A. Logopedické minimum. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.
33
Typ předmětu
Způsob zakončení
Speciální pedagogika II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
Forma výuky
5.
P+C
Vyučující
Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.
Cíle předmětu
Studenti se seznámí s terminologií, obsahem, strukturou, cílovými skupinami a interdisciplinárními vztahy
jednotlivých disciplín oboru speciální pedagogika, tedy logopedií, surdopedií, somatopedií, tyflopedií,
psychopedií a etopedií.
Způsobilosti
Studenti si osvojí teoretické znalosti jednotlivých disciplín oboru speciální pedagogika, budou schopni
charakterizovat osoby cílových skupin a budou se orientovat v problematice osob se zdravotním
znevýhodněním, postižením a jinou příčinou znevýhodnění.
– speciální pedagogika osob s narušenou komunikační schopností,
– speciální pedagogika osob se sluchovým postižením,
– speciální pedagogika osob se zrakovým postižením,
– speciální pedagogika osob s tělesným postižením, nemocí a zdravotním oslabením,
– speciální pedagogika osob s mentálním postižením,
– speciální pedagogika osob s psychosociálním ohrožením a narušením.
Požadavky na ukončení:
Zpracování a prezentace seminární práce, absolvování vědomostního testu.
hodin za období
Povinná literatura
LECHTA, V. (ed.) Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010.
FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc:
Univerzita Palackého, 2007.
JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovanýmpostižením. Praha: Triton, 2006.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006.
KUBOVÁ, L. Alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Tech-market, 1996.
KRAUS, J., a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, 2005.
MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Jinočany: H&H, 2001.
MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011.
PACLT, I. a kol. Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada, 2007.
34
Typ předmětu
Způsob zakončení
Posouzení situace klienta I
povinný
hod. za týden
2+2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
P+S
Aktivní účast na hodinách
Vyučující
Mgr. Petra Chovancová, Mgr. Miroslava Petřeková, Mgr. Hana Štěpánková, PhDr. Denisa Pastuszaková, Ph.D,
Mgr. Miloslava Šotolová
Předmět Posouzení situace klienta se zaměřuje na celkové vnímaní klienta v sociální práci, tedy z pohledu
bio-psycho-sociálně-spirituálního. Jednotlivá témata pomohou studenům k uvědomění si situace člověka
v komplexním pohledu. Dovednost správně posoudit životní situaci klienta je důležitá především v úvodní
fázi intervence s klientem, kdy na základě posouzení aktuální situace student dokáže navrhnout další postup
intervenčního procesu.
Obsahem předmětu je teoretické vymezení situací a podmínek, ve kterých se klient nachází, ale i popis
charakteristik jednotlivých cílových skupin optikou bio-psycho-sociální-spirituální, což povede k získání
dovednosti posoudit životní situaci komplexně za využití různých disciplín a odlišných pohledů.
V rámci přednášek se studenti seznámí se základy bio-psycho-sociálně-spirutální složky člověka, v rámci
seminářů budou studentům předkládány kazusitiky, na kterých budou aplikovat své teoretické znalosti.
Cíle
Cílem předmětu je naučit studenta vnímat klienta z holistického pohledu a naučit ho využívat konceptu
sociálního fungování v prvotní fázi intervenčního procesu.
Cíle z oblasti biologické stránky:
Poskytnout znalosti, které souvisí se zdravotním stavem klienta a ovlivní výkon sociální práce v souvislosti
s jednotlivými obory medicíny.
Způsobilosti
Studenti se naučí posoudit situace, kdy jsou sociální podmínky jedním z faktorů, které napomáhají vzniku
choroby a naopak, jaký vliv a dopad má zhoršený zdravotní stav. Student se orientuje v problematice zdraví
a nemoci, rozumí základní lékařské terminologii, umí uplatňovat znalosti psychiatrie, pediatrie, porodnictví.
Student potřebné osobě dokáže včas zajistit zdravotní péči. Témata v bio oblasti: Zdravotní péče o ženu a
dítě (těhotenství, porod, šestinedělí, potrat, hygiena dítěte, čistota, denní režim, spánek, stravování dítěte
v různých věkových obdobích, zdravotní péče v dětském věku, nejčastější choroby vyskytující se v dětském
věku dle jednotlivých orgánových systémů a jejich prevence).
Zdravotní péče o duševně postižené klienty (základní pojmy, příčiny, prevence duševních chorob, vybrané
duševní poruchy, léčba duševních poruch (informativně), formy péče o jedince s duševním postižením);
Nejčastější změny zdravotního stavu u lidí bez přístřeší.
Cíle z oblasti psychologické stránky:
Cílem je seznámit studenty s jednotlivými oblastmi intervence ve vztahu k cílovým skupinám z pohledu
psychologického. Student by měl být schopen uvědomit si základní psychologické charakteristiky prožívání
typické pro konkrétní situaci klienta a různé formy přístupu k řešení konkrétních situací.
Způsobilosti:
Student bude schopen základní psychologické diagnostiky situace klienta a zároveň bude schopen uplatnit
výchozí psychologické poznatky pro sociální intervenci. Témata v psycho oblasti: Pojetí normy, vymezení
normality, úvod do předmětu psychopatologie, jeho vymezení, vztah k dalším disciplínám. Typy zátěžových
situací (frustrace, konflikt, stres), fáze reakce na stres. Copingové strategie, deprivace. Historie
psychopatologie, psychologické a psychiatrické vyšetření. Poruchy kognitivních procesů (poruchy vnímání a
paměti). Poruchy motivace, pudů, vůle, pozornosti. Poruchy vědomí, poruchy spánku. Poruchy osobnosti.
Neurotické poruchy. Syndrom CAN, syndrom týrané a zneužívané ženy. Intelekt a jeho poruchy, mentální
retardace. Poruchy intelektu.
35
Cíl z oblasti sociální stránky:
Cílem předmětu je především posouzení životní situace klientů pohledem sociální patologie a představení
sociálně patologických jevů z pohledu sociálního dopadu na klienta, jeho okolí a společnost.
Způsobilosti
Student zná vybrané sociální deviace a sociálněpatologické jevy, jejich strukturu, dynamiku, příčiny, důsledky
a možnost prevence vč. organizací a institucí, které ji zajišťují.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách při řešení kazuistik, vypracování seminární práce.
Přehled probíraných témat
V rámci předmětu PSK se studenti seznámí s charakteristikami následujících cílových skupin:
– koncept posouzení situace klienta,
– terminologie, základní pojmy,
– rodiny s dětmi,
– lidé s duševním onemocněním,
– lidé se zdravotním postižením.
hodin za období
JANEBOVÁ, R., SMUTEK, M. Posuzování životní situace v sociální práci. Sborník z konference V. Hradecké dny
sociální práceHradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.
NAVRÁTIL, P. Posouzení životní situace: úvod do problematiky. Sociální práce/Sociálna práca, 2007, č. 1, s.
72-86
NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. 2000. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia 5, sborník prací
FSS MU. 2000, s. 127-163.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008.
Doporučená literatura0:
BARTLETOVÁ, H. The common bsese of social work practice. Washington D.C.: NASW 1970
BAŠTECKA, B., GOLDMAN, P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001.
BAŠTECKA, B. a kol. Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál, 2003.
FISCHER, S., Škoda, J. Sociální patologie. Grada, 2009.
FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1995.
GLENNER, JOY A. Péče o člověka s demencí. Praha: Portál, 2012.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, K. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada, 2009.
Kraus, B., Hroncová, J. a kol. Sociální patologie. Gaudeamus, 2010.
Krch, D. a kol. Poruchy příjmu potravy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Grada, 2001 MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. Sociální práce
s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008.
MACHOVÁ, J., HAMANOVÁ, J. Reprodukční zdraví v dospívání. Praha: H&H, 2002.
MALÁ, E., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Portál, 2010.
MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. vyd. Jinončany: HaH, 2001. PIDRMAN,
V. Demence. Praha: Grada, 2008.
MULPACHR, P. Sociální patologie. Brno, 2001.
RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Triton, 2006.
SLEZAKOVA, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011.
SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf, 1996.
SVOBODA, M. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál, 2006.
STOŽICKÝ, F., PIZINGEROVÁ, K. Nemoci dětského věku. Praha: Karolinum, 2004.
VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
WILLKE, B., WILLKE, J. Člověkem od početí. Český Těšín: Cor Jesu, 1993.
36
Typ předmětu
Způsob zakončení
Posouzení situace klienta II
povinný
hod. za týden
2+2
dopor. období
Forma výuky
4.
P+S
Aktivní účast na hodinách
Vyučující
Mgr. Petra Chovancová, Mgr. Miroslava Petřeková, Mgr. Hana Štěpánková, PhDr. Denisa Pastuszaková, Ph.D,
Předmět Posouzení situace klienta se zaměřuje na celkové vnímaní klienta v sociální práci, tedy z pohledu
bio-psycho-sociálně-spirituálního. Jednotlivá témata pomohou studenům k uvědomění si situace člověka
v komplexním pohledu. Dovednost správně posoudit životní situaci klienta je důležitá především v úvodní
fázi intervence s klientem, kdy na základě posouzení aktuální situace student dokáže navrhnout další postup
intervenčního procesu.
Obsahem předmětu je teoretické vymezení situací a podmínek, ve kterých se klient nachází, ale i popis
charakteristik jednotlivých cílových skupin optikou bio-psycho-sociální-spirituální, což povede k získání
dovednosti posoudit životní situaci komplexně za využití různých disciplín a odlišných pohledů.
V rámci přednášek se studenti seznámí se základy bio-psycho-sociálně-spirutální složky člověka, v rámci
seminářů budou studentům předkládány kazusitiky, na kterých budou aplikovat své teoretické znalosti.
Cíle
Cílem předmětu je naučit studenta vnímat klienta z holistického pohledu a naučit ho využívat konceptu
sociálního fungování v prvotní fázi intervenčního procesu.
Cíle z oblasti biologické stránky:
Poskytnout znalosti, které souvisí se zdravotním stavem klienta a ovlivní výkon sociální práce v souvislosti
s jednotlivými obory medicíny.
Způsobilosti
Studenti se naučí posoudit situace, kdy jsou sociální podmínky jedním z faktorů, které napomáhají vzniku
choroby a naopak, jaký vliv a dopad má zhoršený zdravotní stav. Student se orientuje v problematice zdraví
a nemoci, rozumí základní lékařské terminologii, umí uplatňovat znalosti psychiatrie, pediatrie, porodnictví.
Student potřebné osobě dokáže včas zajistit zdravotní péči. Témata v bio oblasti: Zdravotní péče o ženu a
dítě (těhotenství, porod, šestinedělí, potrat, hygiena dítěte, čistota, denní režim, spánek, stravování dítěte
v různých věkových obdobích, zdravotní péče v dětském věku, nejčastější choroby vyskytující se v dětském
věku dle jednotlivých orgánových systémů a jejich prevence).
Zdravotní péče o duševně postižené klienty (základní pojmy, příčiny, prevence duševních chorob, vybrané
duševní poruchy, léčba duševních poruch (informativně), formy péče o jedince s duševním postižením);
Nejčastější změny zdravotního stavu u lidí bez přístřeší.
Cíle z oblasti psychologické stránky:
Cílem je seznámit studenty s jednotlivými oblastmi intervence ve vztahu k cílovým skupinám z pohledu
psychologického. Student by měl být schopen uvědomit si základní psychologické charakteristiky prožívání
typické pro konkrétní situaci klienta a různé formy přístupu k řešení konkrétních situací.
Způsobilosti:
Student bude schopen základní psychologické diagnostiky situace klienta a zároveň bude schopen uplatnit
výchozí psychologické poznatky pro sociální intervenci.
Témata v psycho oblasti: Nezaměstnanost a bezdomovectví, závislosti, psychologie kriminálního chování a
penitenciárního působení, psychologie obětí trestného činu.
Cíl z oblasti sociální stránky:
Cílem předmětu je především posouzení životní situace klientů pohledem sociální patologie a představení
sociálně patologických jevů z pohledu sociálního dopadu na klienta, jeho okolí a společnost.
37
Způsobilosti
Student zná vybrané sociální deviace a sociálněpatologické jevy, jejich strukturu, dynamiku, příčiny, důsledky
a možnost prevence vč. organizací a institucí, které ji zajišťují.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách při řešení kasuistik, vypracování seminární práce.
V rámci předmětu PSK se studenti seznámí s charakteristikami následujících cílových skupin:
– senioři,
– lidé se suicidiálními sklony,
– lidé bez domova,
– šikana, agresivita a násilí,
– lidé páchající trestnou činnost,
– nezaměstnaní,
– lidé závislí na návykových látkách.
hodin za období
JANEBOVÁ, R., SMUTEK, M. Posuzování životní situace v sociální práci. Sborník z konference V. Hradecké dny
sociální práceHradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.
NAVRÁTIL, P. Posouzení životní situace: úvod do problematiky. Sociální práce/Sociálna práca, 2007, č.1, s. 7286
NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. 2000. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia 5, sborník prací
FSS MU. 2000, s. 127-163.
BARTLETOVÁ, H. The common bsese of social work.practice. Washington D.C.: NASW 1970
BAŠTECKA, B., GOLDMAN, P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001.
BAŠTECKA, B. a kol. Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál, 2003.
FISCHER, S., Škoda, J. Sociální patologie. Grada, 2009.
FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1995.
GLENNER, JOY A. Péče o člověka s demencí. Praha: Portál, 2012.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, K. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada, 2009.
Kraus, B., Hroncová, J. a kol. Sociální patologie. Gaudeamus, 2010.
Krch, D. a kol. Poruchy přájmu potravy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Grada, 2001.
MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008.
MACHOVÁ, J., HAMANOVÁ, J. Reprodukční zdraví v dospívání. Praha: H&H, 2002.
MALÁ, E., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Portál, 2010.
MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. vyd. Jinončany: HaH, 2001.
PIDRMAN, V. Demence. Praha: Grada, 2008.
MULPACHR, P. Sociální patologie. Brno, 2001.
RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Triton, 2006.
SLEZAKOVA, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011.
SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf, 1996.
SVOBODA, M. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál, 2006.
STOŽICKÝ, F., PIZINGEROVÁ, K. Nemoci dětského věku. Praha: Karolinum, 2004.
VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
WILLKE, B., WILLKE, J. Člověkem od početí. Český Těšín: Cor Jesu, 1993.
38
Typ předmětu
Způsob zakončení
Zdravotní nauky I.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
P+C
Vyučující
Mgr. Miroslava Petřeková, Mgr. Petra Chovancová
Cíle
Cílem předmětu je získat znalosti a dovednosti, které umožní orientaci ve zdraví a nemoci člověka. Dávají
možnost vnímat vzájemné souvislosti a dopady změn zdravotního stavu a změn životní situace klienta.
Způsobilosti
– orientuje se v základní medicínské terminologii
– má znalosti z oboru anatomie a fyziologie člověka
– umí vymezit pojmy zdraví a nemoc, determinanty ovlivňující zdravotní stav člověka
– orientuje se v sociálních aspektech zdraví a nemoci
– orientuje se v programech WHO
– orientuje se v základní charakteristice vybraných onemocnění a jejich sociálním dopadu (je schopen
rozpoznat změny zdravotního stavu klienta, vyhodnotit potřebu odborné pomoci)
– má základní znalosti z oboru pečovatelství, umí provést základní pečovatelské úkony
Požadavky
– prověření teoretických znalostí a praktických dovedností z oboru pečovatelství
– písemné prověření znalostí z anatomie a fyziologie
Přednášky:
Zdraví a nemoc (vymezení pojmu, sociální aspekty zdraví a nemoci, faktory ovlivňující zdraví, podpora zdraví,
WHO a programy zdraví);
Základní charakteristika vybraných onemocnění a jejich sociální dopad (základní onemocnění podle
jednotlivých orgánových systémů včetně somatologie a jejich prevence, nejčastější onemocnění vyskytující
se v některých zařízeních sociálních služeb, změny v životní situaci klienta vzniklé zdravotním omezením).
Cvičení:
Zdravotní péče o klienty (péče o pomůcky, lůžko a jeho úprava, polohy klienta, komplexní hygienická péče o
klienta, stravování klienta, domácí péče, edukace klienta)
hodin za období
Povinná literatura
JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha: Portál, 2009.
MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: GRADA Publishing,
2008.
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetřovatelství 1, 2 díl. Praha: Karolinum, 2002.
ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, 2006.
ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2010.
GOLDMANN, R., CICHÁ, M. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,
2004.
KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMANN, R. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada, 2012.
HAŠKOVCOVÁ, H. Práva pacientů. Havířov: Nakladatelství Aleny Krtilové, 1996.
KUZNÍKOVÁ, I. Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2011.
39
JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro Gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2002.
STREJČKOVÁ, A. a kol. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví pro SZŠ, obor zdravotnický asistent. Praha:
Fortuna, 2007.
MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. Praha: Grada, 2005.
VOKURKA, M., Hugo, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
PAVLÍKOVÁ, S. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada, 2006.
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007.
HALOVÁ, M. Nemocný v domácí péči. Javorník: MAJ.ZJ, 2007.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka 2. díl. Praha: Grada, 2011.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka 3. díl. Praha: Grada, 2012.
MASTILIÁKOVÁ, D. Holistické přístupy v péči o zdraví. Brno: NCO NZO, 2007.
NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2008.
40
Typ předmětu
Způsob zakončení
Zdravotní nauky II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
Forma výuky
2.
P+C
Vyučující
Cíle
Získat znalosti a dovednosti, které umožní orientaci ve zdraví a nemoci člověka. Dávají možnost vnímat
vzájemné souvislosti a dopady změn zdravotního stavu a změn životní situace klienta.
Způsobilosti
– orientuje se v základní charakteristice vybraných onemocnění a jejich sociálním dopadu (je schopen
rozpoznat změny zdravotního stavu nemocného a vyhodnotit potřebu odborné pomoci)
– umí uplatňovat poznatky z hygieny a epidemiologie
– umí poradit kde vyhledat příslušnou zdravotnickou odbornou pomoc
– dovede realizovat protiepidemická opatření v praxi
– má teoretické znalosti ze základů první pomoci, umí poskytnout laickou první pomoc
Požadavky
ústní prověření znalostí probraného učiva formou skupinového pohovoru
klasifikace teoretických znalostí a praktických dovedností z první pomoci
Přednášky:
Základní charakteristika vybraných onemocnění a jejich sociální dopad (základní onemocnění podle
jednotlivých orgánových systémů včetně somatologie, a jejich prevence, nejčastější onemocnění vyskytující
se v některých zařízeních sociálních služeb, změny v životní situaci klienta vzniklé zdravotním omezením).
Základy hygieny a epidemiologie (základní pojmy, hygiena práce a pracovního prostředí s důrazem na
sociální a charitní zařízení, formy a šíření nákazy, protiepidemická opatření, nejčastější infekční onemocnění
vyskytující se v některých sociálních zařízeních, prevence infekčních onemocnění)
Cvičení:
Základy první pomoci (orientace na místě nehody, zajištění pomoci, neodkladná resuscitace, bezvědomí, šok,
krvácení, závažná poranění, polohy a přemisťování raněných, náhlé stavy).
hodin za období
KELNAROVÁ, J., TOUFAROVÁ, J., VÁNOVÁ, J., ČÍKOVÁ, Z. První pomoc I. Praha: Grada, 2012.
NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2008.
SEID, Z. Neurologie. Praha: Grada, 2008.
MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: Grada, 2008.
HALOVÁ, M. Nemocný v domácí péči. Javorník: MAJ.ZJ, 2007.
GÖPFERTOVÁ, D. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena. Praha: Triton, 2002.
KLEMENTA, B. Resuscitace ve světle nových guidelines. Olomouc: Solen, 2011.
KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMANN, R. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada, 2012.
MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, 2011.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka. 2. díl. Praha: Grada, 2011.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka. 3. díl. Praha: Grada, 2012.
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetřovatelství 1., 2. díl. Praha: Karolinum, 2002.
ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, 2006.
41
SCHINDLER, J. Mikrobiologie. Praha: Grada, 2009.
VOKURKA, M., Hugo, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
42
Teorie a metody sociální práce I.
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
1+1
Způsob zakončení
zápočet
1.
dopor. období
Forma výuky
P+C
Vyučující
PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D.
Cíle
Cílem předmětu Teorie a metody sociální práce je dosažení toho, aby studující oboru sociální práce získali
základní přehled o vývoji sociální práce a její legitimitě, přijali hodnoty sociální práce a osvojili si základní
etické principy sociální práce, její terminologii, orientovali se v hlavních myšlenkových proudech ovlivňujících
rozvoj sociální práce, znali teoretické modely relevantní pro sociální práci a osvojili si základní metody a
techniky pro výkon sociální práce, přičemž v tomto předmětu se jedná především o sociální práci
s jednotlivcem.
Cílem je schopnost vytvořit profesionální vztah sociálního pracovníka a klienta založeného na akceptaci,
empatii a otevřenosti.
Způsobilost
Student :
– je vybaven znalostmi potřebnými k pochopení podstaty sociální práce v sociálním systému, její
legitimitě,
– získává přehled o terminologii oboru sociální práce,
– umí vymezit cíle a význam sociální práce,
– má přehled o vývoji sociální práce a vzdělávání v sociální práci,
– akceptuje hodnoty sociální práce,
– osvojuje si základní etické principy sociální práce.
Stěžejní poslání předmětu spočívá ve výcviku základních dovedností potřebných pro vykonávání sociální
práce. Důraz je kladen na podněcování aktivity klientů, jejich vedení k samostatnosti a orientaci na zdravé
perspektivy a znalosti aktuálních trendů teorií a metod sociální práce.
1. Úvod do problematiky teorie a metod sociální práce
– vymezení pojmu sociální práce
– koncept sociálního fungování
– paradigmata
– význam teorií v sociální práci
2. Historie sociální práce
– historické počátky sociální práce včetně historie na území českých zemí
– historie vzdělávání v sociální práci
– velké postavy v sociální práci
3. Hodnoty v sociální práci
– hodnotové orientace z historického pohledu
– hodnoty a etické principy sociální práce v současnosti
– Etický kodex sociálních pracovníků ČR a Mezinárodní deklarace etických zásad v sociální práci
– vztah sociálního pracovníka a klienta
4. Sociální práce jako profese
– kompetence v praxi sociální práce
– osobnost sociálního pracovníka syndrom vyhoření
– supervize v sociální práci
Požadavky:
Podmínkou udělení zápočtu je četba povinné literatury, úspěšné absolvování testu znalostí a vypracování
seminární práce.
43
hodin za období
DOLEŽEL, J. 2008. Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. Praktická teologie pro sociální
pracovníky. Praha: Jabok, str. 26–38.
HAVRDOVÁ, Z. 1999. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium.
KODYMOVÁ, P. 2001. Sociální práce do druhé světové války. In Matoušek, O. a kol. Základy sociální práce.
Praha: Portál, str. 111–138.
KOPŘIVA, K. 1997. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál.
MATOUŠEK, O., ŠUSTOVÁ, J. 2001. Vývoj sociální práce jako oboru v západním světě. In MATOUŠEK, O. a kol.
Základy sociální práce. Praha: Portál, str. 83–109.
NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. 2000. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia 5, sborník
prací FSS MU. 2000, s. 127-163.
NEČASOVÁ, M. 2003. Profesní etika. In MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, str. 33 –
38.
RŮŽIČKOVÁ, D., MUSIL, L. 2009. Hledají sociální pracovníci kolektivní identitu? Sociální práce/Sociálna práca.
3/2009.
ŘEZNÍČEK, I. 1994. Metody sociální práce. Praha: Slon, vybrané části.
SOTONIAKOVÁ, E. 2005. Teorie a metody sociální práce. Ostrava: Ostravská univerzita, str. 5–20.
ŠIKLOVÁ, J. 2001. Sociální práce v našem státě od druhé světové války do současnosti. In MATOUŠEK, O. a
kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, str. 139–154.
Kodexy:
Etický kodex sociálních pracovníků České republiky, Společnost sociálních pracovníků ČR, Praha, 2006.
Etika sociální práce – principy, dokument přijatý na valné hromadě IFSW, Adelaide, Austrálie, 2004.
Časopis
Sociální práce/Sociálna práca
Rozšiřující a doplňující literatura
GÉRINGOVÁ, J. 2011. Pomáhající profese. Tvořivé zacházení s odvrácenou stranou. Praha/Kroměříž: Triton.
HAVRDOVÁ, Z., HAJNÝ, M. et al. 2008. Praktická supervize. Praha: Galén.
KŘIVOHLAVÝ, J. 1998. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada Publ.
KVĚTENSKÁ, D. 2009. Úvod do sociální práce pro pomáhající profese. Hradec Králové: Gaudeamus.
LISHMAN, J. 1998. Personal and professional development. In ADAMS, R., DOMINELLI, L., PAYNE, M. Social
Work. London: Macmillan Press, s. 138–148
MATOUŠEK, O. 2003. Slovník sociální práce. Praha: Portál.
NAVRÁTIL, P. 2001. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman.
NEČASOVÁ, M. 2001. Úvod do filozofie a etiky sociální práce. Brno: Vydavatelství MU.
NEČASOVÁ, M. 2004. Respekt ke klientům na praktickém příkladu kvality života seniorů v domově. Sociální
práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 4/2004, 4, od s. 39–54.
SCHMIDBAUER, W. 2000. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál.
WALSCH, J. 2010. Theories for Direct Social Work Practice. Belmont: Wadsworth Cengage Learning.
44
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody sociální práce II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
Forma výuky
2.
P+C
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu Teorie a metody sociální práce je, aby studující oboru sociální práce získali základní přehled
o vývoji sociální práce a její legitimitě, přijali hodnoty sociální práce a osvojili si základní etické principy
sociální práce, její terminologii, orientovali se v hlavních myšlenkových proudech ovlivňujících rozvoj
sociální práce, znali teoretické modely relevantní pro sociální práci a osvojili si základní metody a techniky
pro výkon sociální práce.
Cílem je schopnost vytvořit profesionální vztah sociálního pracovníka a klienta založeného na akceptaci,
empatii a otevřenosti.
Způsobilost
Student :
– je schopen navázat interakci s různými typy klientů, ovládá různé způsoby verbální i neverbální
komunikace,
– dovede vést rozhovor s klientem,
– je vybaven znalostmi potřebnými k pochopení podstaty sociální práce s jednotlivcem včetně
orientace v příslušných teoriích a schopnosti adekvátně využít prvky obsažené v těchto teoriích.
Stěžejní poslání předmětu spočívá ve výcviku základních dovedností potřebných pro vykonávání sociální
práce. Důraz je kladen na podněcování aktivity klientů, jejich vedení k samostatnosti a orientaci na zdravé
perspektivy.
1. Sociální komunikace
– komunikační teorie
– základní schéma interpersonální komunikace
– verbální a neverbální sociální komunikace, bariéry v komunikaci
2. Sociální práce s jednotlivcem:
– hlavní zásady a historie (psychosociální a funkční přístup)
– etapy práce s klientem (první kontakt, získávání informací, ukončení a hodnocení intervence)
– práce s dokumentací, individuální plánování
– typologie klientů
3. Přístup orientovaný na úkoly a jeho využití v sociální práci:
– metoda a techniky
– jako rámec pro integraci prvků jiných přístupů
4. Teorie a modely významné pro sociální práci:
– postup výběru teorií a modelů nebo jejich částí
– sociálně psychologický přístup (teorie rolí, etiketizační teorie, realitní terapie)
– humanistické přístupy (přístup orientovaný na klienta, transakční analýza)
– existenciální analýza a logoterapie
Požadavky
Podmínkou získání klasifikovaného zápočtu je četba povinné literatury, plnění průběžně zadávaných úkolů
v akceptovatelné kvalitě a úspěšné absolvování testu znalostí.
45
hodin za období
Povinná literatura
DEVITO, J. A. 2001. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, vybrané části.
GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. 1995. Poradenský proces. Praha: Slon, vybrané části.
KRATOCHVÍL, S. 2006. Základy psychoterapie. Praha: Portál, vybrané části.
KŘIVOHLAVÝ, J. 1993. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat.
MATOUŠEK, O. a kol. 2002. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, vybrané části.
MATOUŠEK, O. a kol. 2001. Základy sociální práce. Praha: Portál, vybrané části.
NAVRÁTIL, P. 2001. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, vybrané části.
ŘEZNÍČEK, I. 1994. Metody sociální práce. Praha: Slon, vybrané části.
SCHIMMERLINGOVÁ, V., NOVOTNÁ, V. 1992. Sociální práce, její vývoj a metodické postupy. Praha: UK,
strany 49-67.
VYBÍRAL, Z. 2000. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, vybrané části.
Sociální práce/Sociálna práca
BERNE, E. 1992. Jak si lidé hrají. Liberec: Dialog.
BOBEK, M., PENIŠKA, P. 2008. Práce s lidmi: Učebnice poradenství, koučování, terapie a socioterapie pro
pomáhající profese. Brno: NC Publishing.
KOPŘIVA, K. 1994. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia.
MATOUŠEK, O. 2003. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003.
MATOUŠEK, O. 2005. Sociální práce v praxi. Praha: Portál.
ÚLEHLA, I. 1996. Umění pomáhat. Písek: Renesance.
FRANKL, V., E. 1996. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta.
GLASER, W. 2001. Terapie realitou. Praha: Portál.
ROGERS, C. 1998. Způsob bytí. Praha: Portál.
TOLAN, J. 2006. Na osobu zaměřený přístup. Praha: Portál.
46
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody sociální práce III.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zkouška
Forma výuky
3.
P+C
Aktivní účast ve cvičeních
Vyučující
Studenti se naučí orientovat v hlavních myšlenkových proudech ovlivňujících rozvoj sociální práce, znát
teoretické modely relevantní pro sociální práci a osvojí si základní metody a techniky pro výkon budoucí
profese. Výuka TMSP v zimním studijním období bude zaměřena na sociální práci s rodinou. Studenti budou
seznámeni se základními principy teoretických přístupů a s jejich využitím v sociální práci s rodinou. Součástí
předmětu bude také nácvik praktických dovedností.
Cíle
Studenti se seznámí se základními metodami sociální práce s rodinou a relevantními přístupy, které se při
práci s rodinou mohou využít. Osvojí si znalosti základních principů vybraných teoretických přístupů.
Způsobilosti
Studenti budou schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci cvičení.
– kognitivně-behaviorální přístup
– systémový přístup
– systemický přístup
– metody sociální práce s rodinou
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních, zpracování seminární práce a následná prezentace v hodinách TMSP. V seminární
práci student prokáže schopnost aplikovat vybraný teoretický přístup na konkrétní kazuistice.
hodin za období
47
Povinná literatura
Bechyňová, V. Případová konference. Praha: Portál, 2012.
Bechyňová, V., Konvičná, M. Sanance rodiny. Praha: Portál, 2008.
Kratochvíl, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 1997.
Ludewig, K. Systemická terapie. Praha: Pallata, 1994.
Matoušek, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
Matoušek, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2002.
Matoušek, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003.
Matoušek, O. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
Matoušek, O., Pazlarová, H. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, 2010.
Možný, P., Praško, J. Kongnitivně-behaviorální terapie Úvod do teorie a praxe. Praha: Triton, 1999.
Navrátil, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001.
PROCHASKA, J. O. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 2001.
ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996.
Gabura, J., Pružinská, J. Poradenský proces. Praha: SLON, 1995.
Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia, 1994.
Králová, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002.
Kratochvíl, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 1997.
Křivohlavý, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988.
Křivohlavý, J. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat, 1993.
Kratochvíl, S. Manželská terapie. Praha: Portál, 2000.
Kratochvíl, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén,2005.
Časopis: Sociální práce/Sociálna práca
48
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody sociální práce IV.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
P+C
Vyučující
profese. Výuka TMSP v letním studijním období bude zaměřena na sociální práci s komunitou a se
skupinou. Studenti se seznámí s relevantními přístupy, které se při práci s komunitou a se skupinou mohou
využít. Osvojí si znalosti základních principů vybraných teoretických přístupů a metod sociální práce.
Cíle
Studenti budou seznámeni se základními principy vybraných přístupů a s jejich využitím v sociální práci
s komunitou a skupinou. Součástí předmětu bude také nácvik praktických dovedností.
Způsobilosti
Studenti budou schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci cvičení.
Student dokáže sestavit návrh komunitního projektu.
Student dokáže naplánovat skupinovou práci a pracovat se skupinou klientů.
Přehled probíraných témat:
– Metody sociální práce s komunitou.
– Ekologické perspektivy.
– Antiopresivní přístup.
– Radikální sociální práce.
– Feministické perspektivy.
– Metody sociální práce se skupinou.
hodin za období
49
GOJOVÁ, A. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta,
2006.
HARTL, P. Komunita občanská a komunita terapeutická. Praha: Slon, 1997.
KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 1997.
KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 2005.
MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2002.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003.
MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001.
SCHURINGA, L. Komunitní práce a inkluze Romů. Ostrava: 2007.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia, 1994.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat, 1993.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002.
50
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody sociální práce V.
povinný
hod. za týden
2+2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
5.
P+C
Ústní zkouška
Vyučující
profese.
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými cílovými skupinami klientů a možnostmi využití teorií,
metod a technik sociální práce takovým způsobem, aby studenti byli schopni těchto poznatků využívat
v přímé praxi při řešení konkrétních sociálních problémů. V zimním studijním období budou studenti
seznámeni i s problematikou dluhového poradenství.
Součástí předmětu (cvičení) bude také nácvik praktických dovedností. V rámci cvičení studenti budou
procvičovat zásady vedení rozhorů s klienty na základě připravených kazuistik, řešit etická dilemata a
porozumět možnostem řešení, zpracovávat zakázku klienta, provádět sociální šetření, sestavovat
individuální plán. V rámci cvičení budou studenti také seznámeni se zásadami poskytování krizové
intervence.
Způsobilosti
Studenti se seznámí se specifiky jednotlivých cílových skupin. Seznámí se s využitím konkrétních metod ve
vztahu k probraným cílovým skupinám a budou schopni reflektovat způsob komunikace. Studenti budou
schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci cvičení.
– Metody sociální práce s nezaměstnanými.
– Metody sociální práce se sociálně vyloučenými.
– Metody sociální práce se seniory.
– Dluhové poradenství (8 hod.)
– Krizová intervence (8 hod. cv.)
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních, zpracování seminární práce a následná prezentace v hodinách TMSP. V seminární
práci student prokáže schopnost aplikovat vybrané teoretické přístupy na konkrétní kazuistice.
hodin za období
51
BAŠTECKÁ, B. Krizová intervence, Praha: Portál, 2002.
KASTOVÁ, V. Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál, 2000.
MATOUŠEK, O a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
MATOUŠEK, O Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002.
BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002.
KRATOCHVÍL, S. Manželská terapie. Praha: Portál, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: GRADA, 2002.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000.
52
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody sociální práce VI.
povinný
hod. za týden
2+1
dopor. období
Forma výuky
6.
P+C
Vyučující
Součástí předmětu (cvičení) bude také nácvik praktických dovedností. V rámci cvičení studenti budou
procvičovat zásady vedení rozhorů s klienty na základě připravených kazuistik, řešit etická dilemata a
porozumět možnostem řešení, zpracovávat zakázku klienta, provádět sociální šetření, sestavovat
individuální plán.
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými cílovými skupinami klientů a možnostmi využití
teorií, metod a technik sociální práce takovým způsobem, aby studenti byli schopni těchto poznatků
využívat v přímé praxi při řešení konkrétních sociálních problémů.
profese.
Způsobilosti
Studenti se seznámí se specifiky jednotlivých cílových skupin. Seznámí se s využitím konkrétních metod ve
vztahu k probraným cílovým skupinám a budou schopni reflektovat způsob komunikace. Studenti budou
schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci cvičení.
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních, zpracování seminární práce a následná prezentace v hodinách TMSP.
V seminární práci student prokáže schopnost aplikovat vybrané teoretické přístupy na konkrétní
kazuistice.
Rámcový rozpis učiva:
– Metody sociální práce s lidmi s duševním onemocněním (4 hod.)
– Metody sociální práce s lidmi se zdravotním postižením (4 hod.)
– Metody sociální práce s rizikovou mládeží (4 hod.)
– Metody sociální práce s příslušníky etnických menšin (8 hod.)
– Metody sociální práce s cizinci (4 hod.)
– Metody sociální práce s uprchlíky (4 hod.)
hodin za období
MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 1994.
MATOUŠEK, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
MUSIL, L. „ráda bych Vám pomohla, ale“ dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman,
2004.
53
NAVRÁTIL, P. Romové v České společnosti. Praha: Portál, 2003.
SCHURINGA, L. Komunnitní práce a inkluze Romů. Ostrava, 2007.
DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. Týrané zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995.
HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce. ČKCH, 1999.
KALVACH, Z., Onderková, A. Stáří. Praha: Galén, 2006.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky,
2002.
KRATOCHVÍL, S. Manželská terapie. Praha: Portál, 2000.
KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: GRADA, 2002.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000.
54
Typ předmětu
Způsob zakončení
Základy sociální práce s imigranty a uprchlíky
dopor. období
povinný
hod. za týden
1
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Mgr. Tereza Malochová
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou sociální práce s imigranty a uprchlíky, a relevantními
koncepty vztahujícími se k tématu. Formou interaktivních přednášek a cvičení poskytuje základní přehled
o národnostních menšinách a etnických skupinách žijících v České republice a představuje přístupy a metody
sociální práce s příslušníky těchto menšin.
Způsobilosti
Studenti mají teoretické znalosti z oblasti problematiky imigrace a mezinárodní ochrany a legislativy s ní
související, získají přehled o mezinárodních organizacích, smlouvách a zákonných úpravách souvisejících
s problematikou, orientují se v základní terminologii, v historii migrace a vývoji migrační a integrační politiky,
poznají příčiny a důsledky migrace a uprchlictví, emigrace, xenofobie a rasismu, mají přehled v metodách a
přístupech sociální práce s danou cílovou skupinou.
Na základě nabytých teoretických znalostí z přednášek jsou studenti schopni řešit kazuistiky použité z praxe.
Získají přehled o možných kořenech konfliktů vyplývajících ze specifiky různých kultur, umí objasnit příčiny
multikulturních problémů ve společnosti a možnosti jejich řešení. Budou mít možnost prožít si v modelových
situacích pocity, které mohou příslušníci menšin zažívat.
Požadavky
Příprava a prezentace referátu o charakteristikách (sociokulturních, historických, demografických,
psychologických) vybrané etnické skupiny žijící na území ČR a úspěšné zvládnutí testu.
– Úvodní terminologie: rasa, rasismus, teorie o vzniku lidských ras, přestavitelé rasových teorií;
etnikum, etnocentrismus; etnická identita; stereotypy, enkulturace, kulturní relativismus; xenofobie;
etc.
– Etnické a národnostní menšiny na území ČR, jejich demografický profil.
– Postavení a práva národnostních a etnických menšin, mezinárodní úmluvy o jejich právech a ochraně,
základní lidskoprávní dokumenty.
– Migrace: historie a vývoj migrační a integrační politiky ČR. Současná migrace ve světě a v Evropě, její
příčiny, ekonomické, demografické a politické důsledky.
– Psychosociální aspekty migrace. Strategie adaptace.
– Sociální práce s imigranty.
– Sociální práce s uprchlíky. Uprchlictví a azylová politika EU.
– Organizace národnostních menšin u nás.
hodin za období
55
Povinná literatura
Průcha, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
Šišková, T. ed. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
Šišková, T. ed. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001.
Wolf, J. Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Člověk a jeho svět II. Praha: UK, 2000.
Dohnalová, E. Úvod do sociální práce s migranty. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2012.
Trbola, R., Rákoczyová, M. (eds.) Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR I. Integrační
politika. Brno: Barrister & Principal, 2011.
Trbola, R., Rákoczyová, M. (eds.) Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR II. Role
zaměstnávání a vybraných institucí v procestu integrace. Brno: Barrister & Principal, 2011.
Kolektiv autorů. Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. Praha: Triton, 2008.
www.mvcr.cz
www.vlada.cz
www.mkc.cz
www.migraceonline.cz
www.suz.cz
www.cizinci.cz
www.domavcr.cz
www.unhcr.cz
www.media4us.cz
www.migrationinformation.org
www.mezikulturnidialog.cz
Lévi-Strauss, C. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis, 1999.
Budil, I. T., Blažek, V., Sládek, V. ed. Dějiny, rasa a kultura. Plzeň: Dryada, 2005.
Machalová, T. a kol. Lidska práva proti rasismu. Brno: Doplněk, 2001.
Pospíšil, I. Práva národnostních menšin. Praha: Eurolex, 2006.
Sirovátka, T. Menšiny a marginalizované skupiny v České Republice. Brno: MU, 2002.
Průcha, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001.
Barša, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 2003.
Navrátil, P.; Musil, L. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. In Sociální studia. Sborník FSS MU.
Brno: MU, 2000, s. 127-163.
Publikace online
Rákoczyová, M., Trbola, R. (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Slon 2009.
Hendriks, M. Sociální práce s uprchlíky. Praha: PPU ČHV, 1996.
Barša, P.; Strmiska, M. Národní stát a etnický konflikt: politologická perspektiva. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999.
Dominelli, L., Lorenz, W., Soydan, H. (eds.) Beyond Racial Divides: Ethnicities in Social Work Practice.
Aldershot: Ashgate, 2001.
Gabal, I. a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G, 1999.
Hübschmannová, M. Můžeme se domluvit. Olomouc: UP, 1993.
Kamín, T., Machalová, T. Kritika rasy a rasismu. Brno: Masarykova univerzita, 2003.
56
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika I
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. ročník / období
zápočet
Forma výuky
1.
P+C
Povinná literatura (viz níže) – kontrola test.
Vyučující
Mgr. Ing. Jan Říkovský
Cíle
Cílem předmětu v daném období je seznámit studenty se základními funkcemi a principy sociální politiky a
vybavit je znalostmi o sociální a ekonomické podmíněnosti opatření v oblasti sociální politiky takovým
způsobem, aby byli schopni těchto poznatků využívat v přímé praxi při řešení konkrétních sociálních
problémů. Postupně jsou probírána témata:
– Co je sociální politika? Vymezení pojmu sociální politika, základní charakteristiky sociální politiky,
funkce sociální politiky.
– Vymezení pojmů, které teorie a praxe sociální politiky používá: sociální bezpečí a sociální suverenita,
sociální jistoty, sociální práva; sociální potřeby, sociální situace, životní úroveň, sociální dezintegrace;
vznik a typy sociálních událostí a situací, sociální rizika, problémové události, preventivní role sociální
politiky, záchranná sociální síť, instituce sociální politiky.
– Vztah sociální politiky a ostatních společenských věd – ekonomie, sociologie, demografie, sociální a
demografická struktura společnosti; sociální politika jako proces.
– Funkce, cíle a efekty sociální politiky: typologie funkcí (ochranná, redistributivní, homogenizační,
aktivizační, preventivní), vývoj typů sociální politiky v závislosti na dominantní funkci, typologie cílů a
jejich vztah k funkcím sociální politiky.
– Principy sociální politiky: přehled jednotlivých principů, jejich vzájemná podmíněnost, návaznost na
trendy v sociální politice, sociální solidarita a redistribuce z hlediska tvorby a čerpání státního
rozpočtu.
– Aktéři sociální politiky: rozlišení subjektů a objektů, jejich uplatnění v závislosti na funkcích, cílech a
principech (subjekty: mezinárodní organizace, stát, kraje a obce, nestátní organizace – tj. Charita,
ostatní NGO, firmy, stavovská a profesní sdružení).
– Nástroje sociální politiky: třídění podle délky jejich působnosti, druhu jejich působení (sociálněprávní ochrana, sociální dávky, sociální služby), nástroje jednotlivých aktérů sociální politiky.
– Problematika chudoby a sociálního vyloučení: koncepty chudoby, měření chudoby, nástroje pro
marginalizaci chudoby.
– Historický vývoj sociální politiky: od starověku až do současnosti.
– Sociální stát: definice, východiska, vývoj sociálního státu, základní charakteristiky, typologie
sociálního státu, krize sociálního státu, současnost a budoucnost sociálního státu.
Způsobilosti
Studenti získají přehled o sociální politice jako rámci pro vykonávání sociální práce a jsou schopni základní
orientace ve všech směrech a součástech základů sociální politiky.
Požadavky
Zimní období je ukončeno písemným testem (60 % úspěšnost).
57
hodin za období
Povinná literatura
KREBS, Vojtěch a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
TOMEŠ, Igor: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
BRDEK, Miroslav, JÍROVÁ, Hana a KREBS, Vojtěch: Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI, 2002.
POTŮČEK, Martin: Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010.
BUCHTOVÁ, Božena: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002.
DRBAL, Ctibor: Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005.
GIDDENS, Antony: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta, 2004.
KELLER, Jan: Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.
KELLER, Jan: Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009.
KELLER, Jan a Lubor TVRDÝ: Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MAREŠ, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
MATOUŠEK, Oldřich: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007.
MOŽNÝ, Ivo: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MUNKOVÁ, Gabriela a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, 2004.
POTŮČEK, Martin: Křižovatky české sociální reformy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
POTŮČEK, Martin a kol.: Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg, 2003.
POTŮČEK, Martin: Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada, 2007.
SIROVÁTKA, Tomáš a MAREŠ, Petr: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova
univerzita, 2003.
SIROVÁTKA, Tomáš a HORA, Ondřej: Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: Masarykova
univerzita, 2008.
TOMEŠ, Igor a KOLDINSKÁ. Kristina: Sociální právo Evropské unie. Praha: C.H. Beck, 2003.
TOMEŠ, Igor: Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Praha: Portál, 2009.
VEČEŘA, Miloš: Sociální stát: východiska a přístupy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
Časopisy
Sociální politika
Sociologický časopis
Platná legislativa sociálního zabezpečení a legislativa související
Webové portály
http://portal.mpsv.cz/
http://europa.eu/
http://www.mzcr.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.mmr.cz/
a další…
Studijní pomůcky
Učební text, podkladové materiály, lektorské poznámky, flipchart, odborná literatura, www zdroje, ukázky a
návody postupů
Vybavení – dataprojektor, DVD, plátno, notebook, PC
58
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika II
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. ročník / období
zkouška
Forma výuky
2.
P+C
Povinná literatura (viz níže) – ústní zkoušení.
Vyučující
Mgr. Ing. Jan Říkovský
Cíle
Učivo letního období ozřejmuje význam sociální politiky a význam aktuálních sociálních opatření ve
společnosti vzhledem k současným celospolečenským trendům. Podrobně seznamuje studenty s dílčími
oblastmi sociální politiky a významem EU v dnešním světě. Postupně jsou probírána témata:
– Politika sociálního zabezpečení - sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc a služby.
– Politika trhu práce - nezaměstnanost, dopady nezaměstnanosti, trh práce, aktivní a pasivní politika
zaměstnanosti, mobilita práce, ÚP a jejich význam, rekvalifikace.
– Zdravotní politika - systém zdravotní péče, poskytovatelé zdrav. péče, systém zdravotního pojištění –
hrazení péče.
– Vzdělávací politika - vzdělávací systém, nástroje vzdělávací politiky, situace v ČR a EU.
– Politika bydlení – nástroje bytové politiky, bytový fond, politiky bydlení, sociální bydlení.
– Rodinná politika – rodina, funkce rodiny, rodinná politika, vývoj modelu rodiny, gender, rovné
příležitosti žen a mužů.
– Další oblasti sociální politiky – lokální/komunální sociální politika, rozvoj občanské společnosti a další.
– Evropské dimenze sociální politiky – EU (vznik, důležité dokumenty, fungování), cíle a priority EU
v sociální politice, nástroje EU – strukturální fondy, aktuální směřování.
Způsobilosti
Studenti získají přehled o sociální politice jako rámci pro vykonávání sociální práce a jsou schopni základní
orientace ve všech směrech a součástech dílčích oblastí sociální politiky včetně aplikace těchto vědomostí
v přímé práci s klienty.
Požadavky
Letní období je ukončeno ústní zkouškou z okruhů zahrnujících výuku předmětů Sociální politika I a II.
hodin za období
59
Povinná literatura
KREBS, Vojtěch a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
TOMEŠ, Igor: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
BRDEK, Miroslav, JÍROVÁ, Hana a KREBS, Vojtěch: Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI, 2002.
BUCHTOVÁ, Božena: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002.
DRBAL, Ctibor: Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005.
GIDDENS, Antony: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta, 2004.
KELLER, Jan: Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.
KELLER, Jan: Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009.
KELLER, Jan a TVRDÝ, Lubor: Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MAREŠ, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
MATOUŠEK, Oldřich: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007.
MOŽNÝ, Ivo: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MUNKOVÁ, Gabriela a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, 2004.
POTŮČEK, Martin: Křižovatky české sociální reformy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
POTŮČEK, Martin a kol.: Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg, 2003.
POTŮČEK, Martin: Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada, 2007.
SIROVÁTKA, Tomáš a MAREŠ, Petr: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova
univerzita, 2003.
SIROVÁTKA, Tomáš a HORA, Ondřej: Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: Masarykova
univerzita, 2008.
TOMEŠ, Igor a KOLDINSKÁ, Kristina: Sociální právo Evropské unie. Praha: C.H. Beck, 2003.
TOMEŠ, Igor: Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Praha: Portál, 2009.
VEČEŘA, Miloš: Sociální stát: východiska a přístupy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
Časopisy
Sociální politika
Sociologický časopis
Platná legislativa sociálního zabezpečení a legislativa související
Webové portály
http://portal.mpsv.cz/
http://europa.eu/
http://www.mzcr.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.mmr.cz/
Studijní pomůcky
Učební text, podkladové materiály, lektorské poznámky, flipchart, odborná literatura, www zdroje, ukázky a
návody postupů.
Vybavení – dataprojektor, DVD, plátno, notebook, PC.
60
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika III.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
Mgr. Martin Bednář, Ph.D.
Cíle
Rozvinout teoretické znalosti prvního ročníku do schopnosti praktického uplatnění nástrojů sociální
ochrany/zabezpečení.
Způsobilosti
Znalosti
– Student dokáže popsat vývoj a současný systém sociální ochrany/zabezpečení a veřejné správy
v oblasti sociální ochrany/zabezpečení.
– Ví, na které orgány sociální ochrany/zabezpečení se při řešení sociálních problémů klientů může
obrátit, zná jejich kompetence.
– Vysvětlí teoretická východiska a obsah zákona o životním minimu a pomoci v hmotné nouzi.
– Zná právo sociálního zabezpečení v oblasti důchodového pojištění, státní sociální podpory a zákona
o sociálním zabezpečení.
– Rozumí nástrojům sociální ochrany/zabezpečení v kontextu teorie sociální politiky.
Dovednosti
– Student vypočítá životní minimum.
– Identifikuje potřeby klienta a možnosti pomoci v probíraných oblastech (pomoc v hmotné nouzi,
důchodové pojištění, státní sociální podpora, dávky občanům se zdravotním postižením).
– Poskytne sociálně právní poradenství v oblasti pomoci v hmotné nouzi, důchodového pojištění, státní
sociální podpory a dávek občanům se zdravotním postižením.
– Znalosti sociální politiky umí propojovat s praktickými nástroji sociální ochrany/zabezpečení a umí je
využívat v práci s klienty.
Požadavky
Aktivní účast ve výuce. Napsání průběžných kontrolních testů – minimální úspěšnost 65 %.
1. Vývoj systému sociální ochrany/sociálního zabezpečení.
2. Reforma sociálního zabezpečení po roce 1989.
3. Systém sociálního zabezpečení/ochrany, veřejná správa v sociálním zabezpečení.
4. Životní a existenční minimum.
5. Pomoc v hmotné nouzi.
6. Důchodové pojištění.
7. Státní sociální podpora.
hodin za období
61
Povinná literatura
KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. Praha: C. H. Beck, 2007.
KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2011.
TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2011.
TRÖSTER, P. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2008.
časopis Sociální práce/Sociálna práca
Platná legislativa
Gregorová, Z. Důchodové systémy. Brno: Masarykova univerzita, 1998.
Kepková, M. Státní sociální podpora. Praha: Socioklub, 1997.
Dlouhý, J. Životní minimum. Praha: Socioklub, 1997.
Soubor studijních opor
62
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika IV.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
4.
P
Vyučující
Mgr. Martin Bednář, Ph.D.
Cíle
Rozvinout znalosti předchozího učiva do schopnosti praktického uplatnění nástrojů sociální politiky.
Zprostředkovat zejména důkladnou znalost problematiky sociální pomoci a sociálních služeb.
Způsobilosti
Znalosti
– Student zná nástroje sociální pomoci seniorům a osobám se zdravotním postižením.
– Dokáže vysvětlit systém sociálních služeb.
– Zná legislativu sociálních služeb, vč. vývoje.
– Dokáže popsat nároky na poskytovatele sociálních služeb vyplývající z platné legislativy.
– Zná teoretická východiska kvality sociálních služeb.
– Vysvětlí obsah standardů kvality sociálních služeb.
– Popíše proces ověřování kvality sociálních služeb.
– Vysvětlí specifické nástroje pomoci klientům v případě pracovního úrazu a nemoci z povolání,
zaměstnávání handicapovaných, právního postavení osob stižených duševní poruchou.
– Znalosti teorie sociální politiky propojuje s aktuálním systémem sociálních služeb.
Dovednosti
– Student identifikuje potřeby klienta a možnosti pomoci v probíraných oblastech (sociální služby,
zaměstnávání handicapovaných, pracovní úraz a nemoc z povolání, právní postavení osob stižených
duševní poruchou).
– Poskytne sociálně právní poradenství v oblasti sociálních služeb a specifických problémů klienta
(pracovní úraz a nemoc z povolání, zaměstnávání handicapovaných, právní postavení osob stižených
duševní poruchou).
– Sociální služby umí využívat ve prospěch klientů.
– Sociální služby umí poskytovat v souladu se zákonnými požadavky.
– V praxi dokáže naplňovat požadavky standardů kvality sociálních služeb, za tím účelem dokáže
propojovat poznatky z jednotlivých disciplín.
– Zhodnotí kvalitu sociální služby.
– Sociální služby využije v rámci pomáhající intervence.
Požadavky
Zkouška z okruhů zahrnujících výuku 3. a 4. studijního období, vč. prokázání schopnosti syntézy s poznatky
z prvního ročníku a praktická aplikace učiva.
1. Sociální péče/pomoc.
2. Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, mimořádné a další výhody pro osoby se ZP.
3. Zákon o sociálních službách.
4. Kvalita v sociálních službách a její ověřování.
5. Standardy kvality v sociálních službách.
6. Zaměstnávání handicapovaných.
7. Pracovní úraz a nemoc z povolání.
Právní postavení osob stižených duševní poruchou.
63
hodin za období
Povinná literatura
BEDNÁŘ, M. Manuál zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Olomouc: CARITAS-VOŠs
Olomouc, 2011.
BEDNÁŘ, M. Kvalita v sociálních službách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012.
Doležel, J. ed. Spravedlnost a služba. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2006.
Doležel, J. ed. Spravedlnost a služba II. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2008.
Kol. autorů. Standardy kvality sociálních služeb. Výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV ČR, 2008.
KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. Praha: C. H. Beck, 2007.
PALAŠČÁKOVÁ, D. ed. Spravedlnost a služba III. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2008.
KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2009.
TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
Platná legislativa
časopis Sociální práce/Sociálna práca
KOL. AUTORŮ. Standardy kvality sociálních služeb-metodika pro zavádění standardu č. 2 ochrana práv
uživatelů sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory. Praha: Český helsinský výbor, 2004.
KOL. AUTORŮ. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Praha: MPSV, 2002.
MÁTL, O., JABŮRKOVÁ, M. Kvalita péče o seniory. Řízení kvality dlouhodobé péče v ČR. Praha: Galén, 2007.
Mátl, O., Jabůrková, M. Kvalita péče o seniory II. Řízení kvality dlouhodobé péče v mezinárodním srovnání.
Praha: Galén, 2007.
TRÖSTER, P. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2008.
64
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika V.
povinný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
P
Vyučující
Mgr. Alice Musilová
Cíle
Konstrukce předmětu navazuje na předchozí studijní bloky a obsah je zaměřen na sociální pomoc jako prvek
systému sociální ochrany osob. Předmět má studentům poskytnout zejména vhled do oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Pozornost je věnována definičnímu vymezení činnosti jednotlivých orgánů sociálněprávní ochrany dětí; základním zásadám výkonu sociálně-právní ochrany dětí; opatřením směřujícím
k ochraně práv a právem chráněných zájmů; systému náhradní rodinné péče, včetně vymezení obsahu
jednotlivých forem náhradní rodinné péče a přiblížení procesu zprostředkování.
Způsobilosti
Studenti získají schopnost propojit základní roviny sociální politiky: obecný, teoretický základ sledované
problematiky a praktickou aplikaci získaných poznatků.
Požadavky:
účast; aktivita v rámci přednášky; zpracování řešení zadaných modelových situací formou zápočtové práce
Definiční vymezení systému sociálně-právní ochrany dětí.
Působnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
Zásady poskytování sociálně-právní ochrany dětí.
Opatření na ochranu dětí.
Formy náhradní rodinné péče.
Proces zprostředkování náhradní rodinné péče.
hodin za období
Povinná literatura
BECHYŇOVÁ, Věra. Případová konference. Praha: Portál, 2012.
MATOUŠEK, Oldřich, PAZLAROVÁ, Hana. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, 2010.
NOVOTNÁ, Věra, BURDOVÁ Eva. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. Praha: Linde, 2007.
NOVOTNÁ, Věra, PRUŠOVÁ, Lenka. K vybraným otázkám osvojování dětí. Praha: Linde, 2004.
NOŽÍŘOVÁ, Jana. Náhradní rodinná péče. Praha: Linde, 2012.
MATĚJČEK, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994.
MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 2003.
ŠPECIÁNOVÁ, Šárka. Právní manuál pro sociálně-právní ochranu dětí. Praha: Linde, 2005.
ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál, 2007.
Odborná periodika, související právní normy.
65
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální politika VI.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
zkouška
Forma výuky
6.
P+C
Vyučující
Cíle
Předmět má studentům poskytnout vhled do oblasti sociálně-právní ochrany dětí, sociální pomoci rodinám
s nezaopatřenými dětmi a sociální pomoci osobám ohroženým sociálním vyloučením či osobám, které se
ocitly v mimořádně obtížné situaci.
Způsobilosti
Studenti získají schopnost propojit základní roviny sociální politiky: obecný, teoretický základ sledované
problematiky a praktickou aplikaci získaných poznatků.
Požadavky
Účast; aktivita v rámci přednášky.
Ústní zkouška shrnující učivo dvou období.
– Zařízení pro výkon sociálně-právní ochrany dětí.
– Vymezení činností osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
– Popis systému pomoci osobám ohroženým sociálním vyloučením či osobám, které se ocitly
v mimořádně obtížné situaci.
Vymezení pozice sociálního kurátora.
hodin za období
Povinná literatura
BECHYŇOVÁ, Věra. Případová konference. Praha: Portál, 2012.
MAREK, Jakub, STRNAD, Aleš, HOTOVCOVÁ, Lucie. Bezdomovectví. Praha: Portál, 2010.
MATOUŠEK, Oldřich, PAZLAROVÁ, Hana. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, 2010.
NOVOTNÁ, Věra, BURDOVÁ, Eva. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. Praha: Linde, 2007.
MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 2003.
ŠPECIÁNOVÁ, Šárka. Právní manuál pro sociálně-právní ochranu dětí. Praha: Linde, 2005.
ŠTERN, Pavel, OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka, DOUBRAVOVÁ, Dagmar. Probace a mediace. Praha: Portál, 2010.
Odborná periodika, související právní normy.
66
Typ předmětu
Způsob zakončení
Etika sociální práce I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
P
Vyučující
Cíle
Předmět je úvodem k reflexi profesní hodnotové orientace. Hlavním cílem je podpořit u studentů schopnost
sebepoznání a činění informovaných rozhodnutí v oblasti etických problémů a dilemat, které vyvstávají při
výkonu sociální práce. Studenti jsou vedeni k porozumění významu etických teorií pro praktický výkon
profese sociální práce, aplikaci poznatků z etických teorií na příklady z praxe a uvědomění si vlastních hodnot
a teoretického zázemí, ze kterého tyto hodnoty vycházejí. Součástí je i úvod do křesťanské etiky. Takto
předmět přispívá k mravní kompetenci v osobním a profesním životě.
– Význam a uplatnění etiky v sociální práci.
– Etika a morálka z obecného pohledu, s důrazem na křesťanskou etiku.
– Základní etické teorie.
– Hodnoty v sociální práci a proměna přístupu k hodnotám v rámci její historie.
Způsobilosti
Student rozumí obsahu a předmětu zkoumání etiky.
Student reflektuje význam a praktické využití základních etických kategorií a etických teorií.
Student dokáže reflektovat etická dilemata a etické problémy v praxi sociálního pracovníka.
Požadavky
Četba povinné literatury, plnění průběžně zadávaných úkolů a úspěšné zvládnutí závěrečného testu.
hodin za období
Povinná literatura
ANZENBACHER, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon, vybrané části.
FISCHER, O., MILFAIT, R. 2008. Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, vybrané části.
HENRIKSEN, J.-O., VETLESEN, A. J. 2000. Blízké a vzdálené. Boskovice: Albert, Podané ruce, vybrané části.
NEČASOVÁ, M. Respekt ke klientovi na praktickém příkladu kvality života seniorů v domově. Sociální
práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 4/2004, s. 39-54.
NEČASOVÁ, M. 2001. Úvod do filozofie a etiky sociální práce. Brno: MU, vybrané části.
BANKS, S. 2004. Ethics, Accountability and the Social Professions. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
BANKS, S. 2006. Ethics and Values in Social Work. London: Palgrave Macmillam Press.
BECKETT, Ch., MAYNARD, A. 2005. Values and Ethics in Social Work. London: Sage.
CLARK,C. L. 2000. Social Work Ethics. Politics, Principles, and Practice. London: Macmillan Press.
HEIDBRINK, H. 1996. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
HUGMAN, R. 2005. New Approaches in Ethics for the Caring Professions. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
JANKOVSKÝ, J. 2003. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton.
REAMER, F. G. 1995. Social Work Values and Ethics. New York: Columbia University Press.
THOMPSON, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
67
Typ předmětu
Způsob zakončení
Etika sociální práce II.
povinný
hod. za týden
1+1
dopor. období
Forma výuky
5.
P+S
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je:
– vysvětlit a na konkrétních příkladech seznámit studenta s vybranými etickými dilematy a problémy a
vést studenta k jejich reflektovanému řešení,
– vést studenta k porozumění významu hodnot v sociální práci a k dovednosti je identifikovat
v příslušných lidskoprávních a profesních dokumentech,
– vést studenta k dovednosti posoudit východiska různých hodnotově postavených etických přístupů,
– seznámit studenty s hlavními etickými teoriemi a jejich aplikacemi na konkrétní příklady.
Způsobilosti
Student se orientuje v hlavních etických teoriích a jejich aplikacích na konkrétní příklady.
Student dokáže zohlednit etické aspekty při hledání zodpovědného rozhodnutí a jednání.
Požadavky
Student zpracuje seminární práci na téma „vybrané otázky etiky“ .
Cíle
Předmět je úvodem k reflexi profesní hodnotové orientace. Hlavním cílem je podpořit u studentů schopnost
sebepoznání a činění informovaných rozhodnutí v oblasti etických problémů a dilemat, které vyvstávají při
výkonu sociální práce. Studenti jsou vedeni k porozumění významu etických teorií pro praktický výkon
profese sociální práce, aplikaci poznatků z etických teorií na příklady z praxe a uvědomění si vlastních hodnot
a teoretického zázemí, ze kterého tyto hodnoty vycházejí. Takto předmět přispívá k mravní kompetenci
v osobním a profesním životě.
Přehled hlavních témat:
– Přístupy k praxi a pojetí uživatele služby.
– Profesní normy.
– (Etické problémy) a dilemata v sociální práci.
Způsobilosti
Student rozumí obsahu a předmětu zkoumání etiky.
Student reflektuje význam základních etických kategorií a etických teorií.
Požadavky
Četba povinné literatury a úspěšné zvládnutí závěrečného eseje.
hodin za období
68
Povinná literatura
MATOUŠEK, O. a kol. 2002. Metody a řízení sociální práce, Praha: Portál, vybrané části.
NEČASOVÁ, M. 2008. Profesionalismus a etické kodexy v sociální práci. In FISCHER, O., MILFAIT, R. a kol.
Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, strany 72-94.
NEČASOVÁ, M. 2001. Úvod do filozofie a etiky sociální práce. Brno: MU, vybrané části.
NEČASOVÁ, M., DOHNALOVÁ, Z., TALAŠOVÁ, R. Využití vybraných etických teorií v praxi sociální práce.
Sociální práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 3/2010, s. 76 – 87.
BANKS, S. 2004. Ethics, Accountability and the Social Professions. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
BANKS, S. 2006. Ethics and Values in Social Work. London: Palgrave Macmillam Press.
BECKETT, Ch., MAYNARD, A. 2005. Values and Ethics in Social Work. London: Sage.
CLARK,C. L. 2000. Social Work Ethics. Politics, Principles, and Practice. London: Macmillan Press.
FISCHER, O., MILFAIT, R. 2008. Etika pro sociální práci. Praha: Jabok.
HENRIKSEN, J.-O., VETLESEN, A. J. 2000. Blízké a vzdálené. Boskovice: Albert, Podané ruce.
HUGMAN, R. 2005. New Approaches in Ethics for the Caring Professions. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
JINEK, J., KŘIŠŤAN, A. Etická teorie a její aplikace - problém pro sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca,
Brno: ASVSP, 2/2011, s. 125-132.
69
Typ předmětu
Způsob zakončení
Odborná praxe I
povinný
dopor. období
1.
hod. za týden
58 hodin
zápočet
Forma výuky
OP + S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Petra Chovancová, Mgr. Miroslava Petřeková
Předmět Odborná praxe se skládá ze tří částí:
– Odborná praxe: 40 h (1 týden)/studijní období
– Seminář Provázení odbornou praxí: 16 h/studijní období
– Supervize odborné praxe – 2 h/studijní období
Cíle
Obecné cíle Odborné praxe:
– podpořit odbornou způsobilost a rozvíjet kompetence studujících k výkonu sociální práce
v příslušných typech institucí a organizací,
– vést studující k reflexi zkušenosti z odborné praxe a sebereflexi, aby si byli vědomi sebe jako nástroje
sociální práce,
– vést studující k vědomému a aktivnímu používání teoretických poznatků, metod a etických standardů
sociální práce,
– motivovat studující k hledání a nalézání profesní identity.
Základní principy Odborné praxe:
– individualizovaný přístup ke studujícím, který podporuje jejich osobnostní zrání a profesní růst,
– partnerství a aktivní participace všech zúčastněných stran (studující – škola – pracoviště), včetně
vzájemného hodnocení,
– odborná praxe je systematicky plánována, koordinována a hodnocena na základě plnění úkolů,
kterými studující prokazují dosažení vzdělávacích cílů. Důkazy o osobnostním a profesním růstu
studující dokládají v portfoliích.
Odborná praxe je doprovázena seminářem k odborné praxi a supervizí.
Cílem Odborné praxe studentů 1. ročníku je zprostředkovat studujícím zkušenost zejména s rezidenčními
sociálními službami, které se zaměřují na sociální práci se seniory nebo lidmi se zdravotním postižením.
Studenti si volí pracoviště z nabídky školy, praxe trvá jeden týden a je pobytová.
V souladu s tím sleduje Odborná praxe také získávání konkrétních praktických kompetencí sociálního
pracovníka, jež vychází ze školou stanovených cílů učení, které jsou součástí metodické příručky pro
provázení studentů odbornou praxí. Důkazy o splnění vytýčených cílů jsou součástí zprávy z praxe a
hodnocení studenta mentorem. Oba tyto dokumenty student následně zakládá do svého portfolia.
Odbornou praxi studentů na pracovišti doprovází také seminář, v rámci kterého se student seznamuje se
smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem. Vyučující se studenty se věnují tématu, jak se
pozná dobrá sociální práce a dobrý sociální pracovník a seznamují se s povinnými výukovými cíli pro praxi.
Provázení odbornými praxemi je organizováno skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe.
Každý student má nárok na individuální konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během
individuálního rozhovoru studentovi poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své
motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli
školy. Skupinová práce se zaměřuje na seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování
vzdělávacích cílů, uzavíraní kontraktu, způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení
studenta na praxi).
Supervize odborné praxe studentů probíhá po skončení praxe v malé supervizní skupině v počtu max. 12
studentů pod vedením kvalifikovaného supervizora, popřípadě individuálně. Studenti, škola a supervizor
podepisují trojstranný kontrakt a studenti formulují zakázku pro supervizi.
70
Způsobilosti
Student rozumí metodickému a organizačnímu rámci praktického vzdělávání a disponuje kompetencemi,
které vychází ze školou stanovených cílů učení.
Požadavky
100 % účast na praxi, supervizi, odevzdání portfolia.
hodin za období
HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999.
PALAŠČÁKOVÁ, D. a kol. Průvodce praktickým vzděláváním na CARITAS- VOŠs Olomouc, 2012.
KAHÁNKOVÁ, J. a kol. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra sociální
práce, ZSF Ostravská univerzita, 2007.
MAROON, I., MATOUŠEK, O., PAZLAROVÁ, H. Vzdělávání studentů sociální práce v terénu. Model pro supervizi.
Praha: Karolinum, 2007.
71
Typ předmětu
Způsob zakončení
Odborná praxe II
povinný
dopor. období
2.
hod. za týden
50 hodin
zápočet
Forma výuky
OP + S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Petra Chovancová, Mgr. Miroslava Petřeková
– Odborná praxe: 40 h (1 týden)/studijní období
Cíle
sociální práce,
sociální práce,
Cílem Odborné praxe studentů 1. ročníku je zprostředkovat studujícím zkušenost zejména s rezidenčními
sociálními službami, které se zaměřují na sociální práci se seniory nebo lidmi se zdravotním postižením.
Studenti si volí pracoviště z nabídky školy, praxe trvá jeden týden a je pobytová.
smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem. Vyučující se studenty se věnují tématu, jak se
pozná dobrá sociální práce a dobrý sociální pracovník a seznamují se s povinnými výukovými cíli pro praxi.
Provázení odbornými praxemi je organizováno skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe.
Každý student má nárok na individuální konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během
individuálního rozhovoru studentovi poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své
motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli
školy. Skupinová práce se zaměřuje na seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování
vzdělávacích cílů, uzavíraní kontraktu, způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení
studenta na praxi).
72
Způsobilosti
které vychází ze školou stanovených cílů učení.
Požadavky
hodin za období
KAHÁNKOVÁ, J. A KOL. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra sociální
MAROON, I., MATOUŠEK, O., PAZLAROVÁ, H. Vzdělávání studentů sociální práce v terénu. Model pro supervizi. Praha:
Karolinum, 2007.
73
Typ předmětu
Způsob zakončení
Odborná praxe III
povinný
dopor. období
3.
hod. za týden
170 hodin
zápočet
Forma výuky
OP + S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková
– Odborná praxe: 160 h (4 týdny)/studijní období
Cíle
sociální práce,
sociální práce,
Cílem Odborné praxe studentů 2. ročníku je zprostředkovat studujícím zkušenost s různými typy pracovišť a
tematikou různých cílových skupin, a to v rozsahu 4 týdnů. Vybrat si mohou z cca 15 odborných pracovišť, se
kterými škola dlouhodobě spolupracuje, z oblasti státní správy, samosprávy a nevládního sektoru, apod.
smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem. Vyučující se studenty rozvíjí témata dobré
praxe a seznamují se s povinnými výukovými cíli pro praxi. Provázení odbornými praxemi je organizováno
skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe (tutor). Každý student má nárok na individuální
konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi
poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků
růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce se zaměřuje na
seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů, uzavíraní kontraktu,
způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na praxi).
74
Způsobilosti
které vychází ze školou stanovených cílů učení. V rámci supervize umí spolupracovat při vytváření
supervizního kontraktu, využívat reflexi a získanou zpětnou vazbu pro rozvoj vlastních odborných
kompetencí v praxi sociální práce, aktivně spolupracovat v supervizní skupině.
Požadavky
hodin za období
Karolinum, 2007.
75
Typ předmětu
Způsob zakončení
Odborná praxe IV
povinný
dopor. období
4.
hod. za týden
170 hodin
zápočet
Forma výuky
OP + S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková
– Odborná praxe: 160 h (4 týdny)/studijní období
Cíle
sociální práce,
sociální práce,
Cílem Odborné praxe studentů 2. ročníku letního období je umožnit studentům si zvolit na základě
individuální motivace pracoviště, kde mohou vykonávat 4 týdenní blokovou praxi. V souladu s tím sleduje
Odborná praxe také získávání konkrétních praktických kompetencí sociálního pracovníka, jež vychází ze
školou stanovených cílů učení, které jsou součástí metodické příručky pro provázení studentů odbornou
praxí. Důkazy o splnění vytýčených cílů jsou součástí zprávy z praxe a hodnocení studenta mentorem. Oba
tyto dokumenty student následně zakládá do svého portfolia.
smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem. Vyučující se studenty rozvíjí témata dobré
praxe a seznamují se s povinnými výukovými cíli pro praxi. Provázení odbornými praxemi je organizováno
skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe (tutor). Každý student má nárok na individuální
konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi
růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce se zaměřuje na
seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů, uzavíraní kontraktu,
způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na praxi).
76
Způsobilosti
Požadavky
hodin za období
Karolinum, 2007.
77
Typ předmětu
Způsob zakončení
Odborná praxe V
povinný
dopor. období
5.
hod. za týden
328 hodin
zápočet
Forma výuky
OP + S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková, Mgr. Miloslava Šotolová
– Odborná praxe: 320 h (8 týdnů)/studijní období
Cíle
sociální práce,
sociální práce,
Studenti 3. ročníku jsou motivování k tomu, aby si pro svou odbornou praxi zvolili cílovou skupinu klientů,
které by se chtěli po ukončení studia věnovat. Na odborných pracovištích tráví 8 týdnů. Studenti již znají
zásady správné komunikace, jsou si vědomi komunikačních bariér při práci s vybranou cílovou skupinou
klientů a orientují se v principech rozličných metod (individuální přístup, práce se skupinou/rodinou a
s komunitou). Na odborných pracovištích mají příležitost konfrontovat získané teoretické poznatky
z odborných předmětů v přirozených podmínkách tím, že se podílejí na chodu organizací (účast na poradách,
supervizích). Studenti se učí také stanovovat hranice profesionálního vztahu mezi pracovníkem a klientem.
Praxi lze absolvovat také na zahraničním pracovišti.
I zde student usiluje o naplnění praktických kompetencí sociálního pracovníka, jež vychází ze školou
stanovených cílů učení pro daný ročník, které jsou součástí metodické příručky pro provázení studentů
odbornou praxí. Důkazy o splnění vytýčených cílů jsou součástí zprávy z praxe a hodnocení studenta
mentorem. Oba tyto dokumenty student následně zakládá do svého portfolia.
smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem pro daný ročník. Vyučující studenty seznamují
s povinnými výukovými cíli pro praxi. Provázení odbornými praxemi je organizováno skupinově a
individuálně a podílí se na něm učitel praxe (tutor). Každý student má nárok na individuální konzultace
vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi poskytuje prostor
a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků růstu na cestě
k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce se zaměřuje na seznámení se
metodikou praktického vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů, uzavíraní kontraktu, způsoby dokazování
naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na praxi).
78
Způsobilosti
Požadavky
hodin za období
Karolinum, 2007.
79
Typ předmětu
Způsob zakončení
Metody a techniky sociálního výzkumu I.
dopor. období
povinný
hod. za týden
1+1
zápočet
Forma výuky
3.
P+C
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská, Mgr. Pavlína Valouchová
Cíle
Cílem je, aby studenti získali schopnost vyhledávat nebo samostatně a systematicky získávat data o sociální
skutečnosti, porozumět jim, znát možnosti a limity jejich výpovědní schopnosti a naučit se sociologicky
interpretovat nesystematizované informace o svém profesionálním životě a životě svých klientů. Cílem
předmětu je seznámit studenty se dvěma základními přístupy v rámci sociálně-vědních výzkumů
(kvantitativním a kvalitativním). Kvantitativnímu přístupu bude věnovaná první část předmětu. Studenti se
vytvářením týmového projektu naučí logiku práce v kvantitativním paradigmatu. Osvojí si základní výzkumné
techniky (standardizovaný rozhovor, dotazník) i možnosti práce s daty. Předmět umožní vhled do způsobů
interpretace výsledků z kvantitativních empirických šetření.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu kvalifikovanými zadavateli a čtenáři kvantitativních studií z oblasti
sociálně-vědních výzkumů.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách. Odevzdání projektu kvantitativního sociálně-vědního výzkumu.
Úspěšné složení testu.
– Uvedení do problematiky výzkumu v sociálních vědách.
– Redukce a transformace dat.
– Uvedení do kvantitativního výzkumu – fáze.
– Teoretická východiska, výzkumné cíle a otázky.
– Hypotézy a jejich operacionalizace.
– Výzkumné techniky (dotazník, rozhovor, obsahová analýza, pozorování).
– Výběr vzorku, časový harmonogram, finanční rozpočet.
– Způsoby analýzy dat, statistické zpracování dat.
– Interpretace dat a tvorba závěrečné výzkumné zprávy.
hodin za období
Povinná literatura
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008.
BURIÁNEK, Jiří. Systémová sociologie. Problém operacionalizace. Praha: Karolinum, 1993.
HUBÍK, Stanislav. HYPOTÉZA. Metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. České Budějovice:
Jihočeská univerzita, 2006.
PETRUSEK, Miloslav. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: Karolinum, 1993.
SURYNEK, Alois a kol. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001.
SCHNEIDER, Milan, KOUDELKA, Ferdinand. Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc: FF UP, 1993.
80
Typ předmětu
Způsob zakončení
Metody a techniky sociálního výzkumu II.
dopor. období
povinný
hod. za týden
1+2
Forma výuky
4.
P+C
Vyučující
Cíle
Druhá část předmětu bude zaměřena na získání dovedností potřebných k práci v kvalitativním paradigmatu.
Studenti se skrze týmovou práci na kvalitativním výzkumu naučí logiku práce v tomto paradigmatu. Osvojí si
základní výzkumné techniky (hloubkový a narativní rozhovor, pozorování) i možnosti práce se získanými
daty. Předmět umožní vhled do způsobů interpretace výsledků z kvalitativního výzkumu.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu kvalifikovanými zadavateli a čtenáři kvalitativních studií z oblasti
sociálně-vědních výzkumů.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách. Odevzdání analýzy dat kvalitativního sociálně-vědního výzkumu.
Úspěšné složení testu.
– Kvantitativní a kvalitativní paradigma - návaznost, komplementarita.
– Uvedení do kvalitativního výzkumného paradigmatu – specifika přístupu.
– Kvalitativní výzkumné paradigma v kontextu sociální práce; vhodnost témat pro kvalitativní
zpracování.
– Osobnostní předpoklady a dovednosti pro kvalitativní výzkumnou činnost.
– Kvalitativní výzkumné paradigma – design výzkumného šetření.
– Metody a techniky sběru a analýzy dat v kvalitativním paradigmatu. Interpretace kvalitativních dat.
– Práce s daty získanými ve výzkumném šetření v kontextu sociální práce.
– Sociální pracovník jako kvalifikovaný zadavatel kvalitativního výzkumného šetření.
hodin za období
Povinná literatura
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006.
PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008.
STRAUSS, Anselm; CORBINOVÁ, Juliet: Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Sdružení podané ruce, 1999.
SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005.
81
Typ předmětu
Způsob zakončení
Křesťanské základy sociální práce I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
2.
P
Vyučující
Lucie Marta Cincialová, Th.D.
Cíle
Ozřejmit studujícím roli křesťanské teologie ve vzdělání sociálního pracovníka, představit teologii nejen jako
rámec církevně zakotvené sociální práce, ale rovněž jako podpůrnou vědu moderní sociální práce.
Vztah teologie a sociální práce – charakteristiky obou oborů, podpora sociálního fungování ze strany
teologie, sociální hřích. Význam pastorační práce pro sociální práci.
Sociální práce jako diakonie církve – konstitutivní prvky církve, místo diakonie v životě církve. Pastorační
péče o vybranou cílovou skupinu.
Hlavní body encykliky Deus caritas est, její přínos a význam pro charitativní sociální práci.
Sociální rozměr v jednotlivých náboženstvích (přestavení hl. náboženských východisek a pochopení
mezilidské solidarity, pomoci, sociální a charitativní činnosti).
Sociální rozměr v křesťanství (v učení Ježíše Krista). Křesťanský pohled na smysl utrpení (hlavní body
encykliky Salvifici doloris).
Sociální rozměr v jednotlivých náboženských systémech (nejstarší náboženství: přírodní národy, starověká
Mezopotámie, a Egypt, védské náboženství (bráhmanismus), hinduismus. Sociální rozměr v buddhismu,
v náboženstvích antického Řecka a Říma. Sociální rozměr v židovství (judaismu) a islámu.
Způsobilosti
Student dokáže popsat vztah teologie a sociální práce, dokáže vyjmenovat hl. body encykliky Deus caritas
est, vysvětlit sociální rozměr v jednotlivých náboženských systémech a v křesťanství, umístit sociální práci do
diakonického systému církve, pojmenovat klíčové prvky křesťanského výkladu lidského utrpení.
Požadavky
Zápočtová práce ve formě referátu ze zvoleného titulu doporučené literatury.
hodin za období
82
Povinná literatura
Studijní opora
MARTINEK, M. a kol. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Praha: Jabok, 2008.
BENEDIKT XVI. Deus caritas est. Encyklika O křesťanské lásce (ze dne 25.12. 2005). Praha: Paulínky, 2006.
JAN PAVEL II. Salvifici doloris. Encyklika O křesťanském smyslu lidského utrpení (ze dne 11.února 1984). Praha:
Zvon, 1995.
MESSINA, R. Dějiny charitativní činnosti. Kostelní Vydří: KN, 2005.
POSPÍŠIL, C. V. Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.
WALDENFELS, H. Světová náboženství. Praha: Zvon, 1992.
ELIADE, M. Dějiny náboženského myšlení II. Praha: 1996.
HALÍK, T. Prolínání světů. Praha: Lidové noviny, 2006.
VAŠEK, B. Dějiny křesťanské charity. Olomouc: Velehrad, 1941.
PERA, H., Weinert, B. Nemocným nablízku. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, 1996.
LEWIS, C. S. Problém bolesti. Praha: Návrat domů, 1998.
WEISMAYER, J. Život v plnosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994.
KŘIVOHLAVÝ, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
LÄNGLE, A. Smysluplně žít. Aplikovaná existenciální analýza. Brno: Cesta, 2002.
CRABB, L., ALLENDER, D. Naděje v utrpení. Praha: Návrat domů, 2002.
YANCEY, P. Kde je Bůh, když to bolí? Praha: Návrat domů, 2003.
OPATRNÝ, A. Pastorační péče v méně obvyklých situacích II. Praha: Pastorační středisko, 2001.
83
Typ předmětu
Způsob zakončení
Křesťanské základy sociální práce II.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
Jakub Doležel, Th.D.
Cíle
Látku tohoto období tvoří biblická východiska křesťansky zakotvené sociální práce.
Způsobilosti
Student definuje obecný charakter biblické literatury s ohledem na procesy v sociální práci, vyjmenuje
jednotlivé linie biblické literatury, v nichž se objevuje tématika chudoby a utrpení, rozlišuje motivační a
organizační nástroje péče o chudé v biblické literatuře, analyzuje setkání s klientem v sociální práci za
pomocí evangelijních kritérií, zapojuje do svého vnímání celospolečenského klimatu biblický princip „stát na
straně chudých“.
Požadavky
Zápočtová práce formou strukturovaného zamyšlení nad zvoleným titulem z doporučené literatury.
Hodnotový rámec Starého zákona v perspektivě sociální práce.
Sociální étos a systém ve Starém zákoně.
Sociální étos evangelií.
Charakteristiky Ježíšova pomáhající praxe.
Koncept skutků milosrdenství.
Charakteristiky pomáhající praxe podle 1Kor 13.
hodin za období
Povinná literatura
Studijní opora
DOLEŽEL, J. Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (ed.) Praktická teologie pro sociální
pracovníky. Praha: Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008, 176 stran, s. 26-39.
Číslo 4/2008 Sociální práce/Sociálna práca.
POSPÍŠIL, C. V. Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002, s. 89-98.
REMEŠ, P., HALAMOVÁ, A. Nahá žena na střeše. Bible a psychoterapie. Praha: Portál, 2004.
MESSINA, R. Dějiny charitativní činnosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005.
VAŠEK, B. Dějiny křesťanské charity. Olomouc: Velehrad, 1941.
MÜLLER, W. I láska má svá pravidla. Blízkost a odstup v pastoraci. Kostelní Vydří: Karmelitánské
POMPEY, H., DOLEŽEL, J. Mezinárodní konference Deus Caritas est. Dokumentace a zhodnocení. Olomouc: b.n.,
2008.
ZULEHNER, P. M. Církev: přístřeší duše. Praha: Portál, 1997.
FRIELINGSDORF, KARL. Agrese vytváří vztahy. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.
MÜLLER, WUNIBALD. Zamlčené rány. Otázky sexuálního zneužívání v katolické církvi. Praha: Portál, 2011.
MÜLLER, WUNIBALD. Zamilovanost. Praha: Portál, 2011.
GRÜN, ANSELM, MÜLLER ,WUNIBALD. Co je duše? Moje Tajemství – moje síla. Cesta, 2010.
GRÜN, ANSELM. Život je teď. Umění stárnout. Praha: Portál, 2010.
84
Typ předmětu
Způsob zakončení
Křesťanské základy sociální práce III.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
4.
P
Vyučující
Cíle
Látka v tomto studijním období nabízí další klíčové teologické okruhy sociální a charitní práce. Tématy jsou
historický vývoj sociální a charitní práce; práce s konstruktem spirituálních potřeb a duchovně citlivé sociální
práce.
Způsobilosti
Student je schopen charakterizovat koncepce řešení sociálních problémů v evropských dějinách, popsat
hlavní trendy církevní charitní praxe v jednotlivých historických epochách, vyjmenovat jednotlivé klíčové
postavy a korporace, které výrazně ovlivnily způsob zacházení se sociálními problémy v evropských dějinách
a vysvětlit silné a slabé stránky historické zkušenosti, umí operacionalizovat konstrukt duchovních potřeb,
zná obrysy konceptu duchovně citlivé sociální práce.
Požadavky
Ústní zkouška z vypsaných okruhů pokrývajících látku všech 3 období.
Sociální práce v předmoderní době.
Sociální práce v moderní době.
Spirituální potřeby klientů.
Spirituálně citlivá sociální práce.
hodin za období
Povinná literatura
Studijní opora
DOLEŽEL, J. Nárys dějin charitativní služby chudým a trpícím – Historické inspirace sociální práce. In Martinek,
M. a kol. (vyd.) Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha: Jabok - Vyšší odborná škola sociálně
pedagogická a teologická, 2008, 176 stran, s. 40-61.
DOLEŽEL, J. Sociální práce v premoderní době. In Matoušek, O. (ed.). Encyklopedie sociální práce. Praha:
Portál. V tisku.
MATOUŠEK, O., DOLEŽEL, J. Sociální práce v modení době. Matoušek, O. (ed.). Encyklopedie sociální práce.
Praha: Portál. V tisku.
CHLOUBOVÁ, H. Vyšší psychosociální potřeby nemocných vztahové potřeby: Základní potřeby člověka.
Osobní rádce zdravotní sestry, 2004, č. 5, 4/15.2.3, s. 1-8. ISSN 1214-0074
CHLOUBOVÁ, H. Vyšší psychosociální potřeby nemocných Self (já) potřeby sebepojetí a sebeúcty: Základní
potřeby člověka. Osobní rádce zdravotní sestry, 2004.
MAJERNÍKOVÁ, L., JAKOBIČOVÁ, A. Saturácia spirituálnych potrieb u onkologického pacienta. Onkologická péče,
2008, č. 4, s. 22-24.
CANDA, E., FURMAN, L. Spiritual diversity in social work practice. 2. Ed. Oxford University Press, 2010.
DOLEŽEL, J. Východiska a cíle charitativně-diakonické práce se seniory. Sociální práce, 2004, č. 3, s. 90-102.
85
NIXON, A., NARAYANASAMY, A. The spiritual needs of neuro-oncology patients from pacients´ perspective.
Journal of clinical noursing, 2010, 19, 2259-2270.
HOLLOWAY, M. Spiritual Need and Core Bussines of Social Work. British Journal of Social Work, 2007, 37, 265280.
MORRIS ET AL. Spirituality in Occupational Therapy: Do We practice what we teach? J Relig Health, 2012, 7
March.
MACKINLAY, E. Spiritual Care: Recognising Spiritual Needs of Older Adults. Journal of Religion, Spirituality &
Aging Vol. 18, No. 2/3, 2006, pp. 59-71.
HODGE, D. R. Spiritual assessment: A handbook for helping professionals. Botsford, CT: NACSW, 2003.
86
Typ předmětu
Způsob zakončení
Křesťanské základy sociální práce IV.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
P
Vyučující
ThLic. Michal Umlauf
Cíle
Cílem předmětu je představit základní charakteristiku sociální nauky církve jako teologické disciplíny,
základní terminologie a prameny, základní principy a dále historické souvislosti jejího vývoje ve vztahu
k sociálním encyklikám a sociálním dokumentům partikulárních církví.
Způsobilosti
Student bude schopen specifikovat základní východiska katolické sociální etiky a vztáhnout je na souvislosti
sociálních problémů.
Požadavky
Zpracování zápočtové práce v rozsahu 3-5 stran.
– Obecné základy, metody a zdroje sociálního učení církve. Základní dokumenty sociálního učení církve.
– Biblické kořeny křesťanské antropologie a sociologie.
– Základní zásady uspořádání společnosti: lidská osoba a její důstojnost, princip solidarity, subsidiarity a
společného dobra.
– Historická dimenze a vývoj sociální nauky církve.
– Sociální encykliky a jiné dokumenty katolické církve týkající se sociální problematiky.
hodin za období
Povinná literatura
Kompendium sociální nauky církve. KNA, 2008.
Sociální encykliky (1891-1991). Praha: Zvon, 1996. (zvláště LE, SRS, CA)
Dokumenty II. vatikánského koncilu. Praha: Zvon, 1995.
ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno: CDK, 2004.
MARTINEK, C. Cesta k solidaritě. Svitavy: Trinitas, 1998.
OCKENFELS, W. Katolická sociální nauka. Praha: Zvon, 1994.
87
Typ předmětu
Způsob zakončení
Křesťanské základy sociální práce V.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
6.
P
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je představit vztah mezi základními zásadami a hodnotami sociální nauky církve a důležitými
oblastmi života společnosti (rodina a manželství, lidská práce, hospodářství, ekologie, politika).
Způsobilosti
Student bude schopen aplikovat základní východiska sociální nauky církve a vztáhnout je na souvislosti
sociálních problémů.
Požadavky
Absolvování zápočtového testu.
– Personalistický princip – lidská osoba a její práva.
– Univerzální určení statků a soukromé vlastnictví.
– Zásada „volby pro chudé“.
– Hodnoty pravdy, svobody a spravedlnosti.
– Manželství a rodina z pohledu SNC.
– Lidská práce a nezaměstnanost z hlediska SNC.
– Ekonomický život, morálka a ekonomika.
– Politická obec, občanská společnost z hlediska SNC.
hodin za období
Kompendium sociální nauky církve. KNA, 2008.
Sociální encykliky (1891-1991). Praha: Zvon, 1996. (zvláště LE, SRS, CA)
ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno: CDK, 2004.
FIALA, P. (a kol.). Katolická sociální nauka a současná věda. Brno: CDK, 2004.
88
Typ předmětu
Způsob zakončení
Ekonomika neziskových organizací I.
povinný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
Ing. Ester Danihelková
Cíle
V návaznosti na ekonomické znalosti středoškolské je cílem předmětu seznámit studenta s rozdělením
národního hospodářství, naučit jej chápat postavení a význam neziskového sektoru a zhodnotit postavení
neziskové organizace sociálních služeb v tomto prostředí.
Způsobilosti
V tomto předmětu se student naučí srovnat základní typy neziskových organizací a prakticky založit
organizaci.
Požadavky
Aktivní účast, zápočtový test
Členění NH z hlediska sektorů, význam občanského sektoru, historie občanského sektoru v ČR, oblasti
působení NNO, vztah NNO k veřejnému a podnikatelskému sektoru, typické právní formy a charakteristické
znaky NNO v ČR.
hodin za období
Povinná literatura
BÁRTA, Jiří. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997.
BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: VŠE, 2009.
FRIČ, Pavol., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, 2001.
REKTOŘÍK, Jaroslav. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Brno:
Ekopress, 2010.
SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Organizace občanské společnosti v ČR. Praha: Portál, 2010.
RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. Olomouc: Anag, 2011.
TOŠNER, Jiří., SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. 2. vyd. Praha: Portál, 2006.
HYÁNEK, Vladimír. Neziskové organizace:teorie a mýty. Brno: Masarykova univerzita, ESF, 2011.
Kolektiv autorů. Čítanka pre neziskové organizácie. Bratislava: Centrum prevencie a riešenia konfliktov, 1998.
Kolektiv autorů: Čítanka pro pokročilé neziskové organizácie. Bratislava: Centrum prevencie a riešenia
konfliktov, 2000.
89
Typ předmětu
Způsob zakončení
Ekonomika neziskových organizací II.
dopor. období
povinný
hod. za týden
1+1
zápočet
Forma výuky
4.
P+S
Vyučující
Cíle
V návaznosti na předchozí znalosti je cílem seznámit studenta s financováním neziskových organizací, naučit
jej chápat postavení a význam neziskového sektoru z hlediska financování a nacházet možnosti pro finanční
zabezpečení institucí neziskového sektoru.
Způsobilosti
Student se naučí srovnat základní typy nevládních neziskových organizací v EU a zvládne základy finančního
řízení. Pochopí princip vícezdrojového financování, naučí se sestavovat rozpočet a zhodnotit činnost
organizace jako celku, včetně návodu k jejímu založení.
Požadavky
Aktivní účast a sestavení programového rozpočtu neziskové organizace.
Financování NNO, hospodaření NNO, hlavní a vedlejší činnost, proces založení NNO.
hodin za období
Povinná literatura
BÁRTA, Jiří. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997.
LEDVINOVÁ, Jana, PEŠTA, Karel. Základy fundraisingu. Praha: ICN, 1996.
PLAMÍNEK, Jiří. a kol. Řízení neziskových organizací. Praha: Nadace Lotos, 1996.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, 2004.
STULÍK, Jiří, a kol. Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. Praha: NROS, 2003.
HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
FRIČ, Pavol., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, 2001.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, 2002.
Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2012. Praha: Úřad vlády ČR, 2011.
90
Typ předmětu
Způsob zakončení
Ekonomika neziskových organizací III.
dopor. období
povinný
hod. za týden
1+1
zkouška
Forma výuky
5.
P+S
Vyučující
Cíle
V návaznosti na znalosti z předchozích dvou studijních období tohoto předmětu je cílem seznámit studenta
s postavením nevládních organizací v EU, s konceptem společenské odpovědnosti firem a principy sociálního
podnikání. Cílem tohoto předmětu je také seznámit studenta s významem dárcovství a dobrovolnictví pro
neziskovou organizaci.
Způsobilosti
Student se naučí pravidla fungování NO v zemích EU, pochopí význam SOF, dobrovolnictví, dárcovství.
Požadavky
Aktivní účast a ústní zkouška.
NNO v EU, koncept SOF (CSR), ekonomické a právní aspekty dárcovství a dobrovolnictví.
hodin za období
ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. Liberec: Onega, 2003.
DOHNALOVÁ, Marie, PRŮŠA, Ladislav. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer, 2011.
TOŠNER, Jiří., SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. 2. vyd. Praha: Portál,
2006.
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě.
Kolektiv autorů: Napříč společenskou odpovědností firem. Praha: AOSIS, 2005.
MESZÁROS, Peter, a kol. Sociální podnikání. 10 úspěšných příkladů z Evropy. Praha: Nový prostor, 2008.
FRIČ, Pavol, POSPÍŠILOVÁ, Tereza, a kol. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21.
století. Praha: Agnes, Hesia, 2010.
KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Kanina:
Kuldová OPS, 2010.
91
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
C
Vyučující
Mgr. Lenka Tkadlčíková
Cíle
Odbourání jazykové bariéry, rozšiřování slovní zásoby především o odbornou terminologii zaměřenou na
studovaný obor, rozvoj komunikativních dovedností s důrazem na schopnost argumentovat a zapojovat se
aktivně do diskuse. Tematické okruhy a texty jsou zaměřeny na studovaný obor.
Způsobilosti
Studenti jsou schopni formulovat argumenty v cizím jazyce a transformovat své myšlenky do cizího jazyka
spontánně a bez chyb, které by bránily porozumění.
Požadavky
Referát prezentovaný před skupinou formou Power Pointové prezentace. Zápočtový písemný test ověřující
znalost slovní zásoby a schopnost práce s textem, vyhledání hlavní myšlenky a její reformulace v cizím
jazyce.
hodin za období
Povinná literatura
TKADLČÍKOVÁ, Lenka: English for Social Work Purposes 1. Olomouc: CARITAS – VOŠs Olomouc, 2012.
Studijní materiály průběžně aktualizované a zveřejňované přes LMS Moodle CARITAS – VOŠs Olomouc
Aktuální texty z odborných periodik, např. Bridge apod.
Odborné texty z relevantních internetových stránek
Odborná literatura v anglickém jazyce zaměřená na sociální práci.
92
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický II.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Cíle
Student
– si uvědomuje rozdíly mezi mateřštinou a cizím jazykem a dokáže jim přizpůsobovat svoji řeč,
– pracuje se synonymy a antonymy běžně používaných verb a adjektiv, což mu umožňuje volit složitější
větné konstrukce a svobodně formulovat všechny své myšlenky,
– pracuje na odstraňování bariér v komunikaci v cizím jazyce a rozvíjení vět v delší větné celky,
– popíše témata spojená se sociální prací pouze na obecné rovině, zato na dlouhé časové ploše 10-15
minut,
– vysvětlí svoji motivaci pro studium a definuje obor sociální práce.
Způsobilosti
Student:
– Aktivně naslouchá, argumentuje, dotazuje se, rozvíjí komunikaci, formuluje svůj názor a
zprostředkovává informace druhé osobě.
– Osvojí si a dokáže použít ve vhodném kontextu základní odbornou terminologii studovaného oboru,
která nemá v mateřském jazyce ekvivalent.
– Dovede si připravit referát na odborné téma ze sociální oblasti s pomocí využití power-pointové
prezentace v cizím jazyce.
– Vyjadřuje se k aktuálním společenským jevům, a pokud jsou doprovázeny grafickou ilustrací, dokáže
z ní vyčíst důležitá data a správně je okomentovat.
Požadavky
– Referát prezentovaný před skupinou formou PowerPointové prezentace.
– Ústní zkouška z 10-ti probraných témat vztahujících se ke studovanému oboru.
hodin za období
Povinná literatura
Studijní materiály průběžně aktualizované a zveřejňované přes LMS Moodle CARITAS – VOŠs Olomouc.
Odborné texty z relevantních internetových stránek.
93
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický III.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Cíle
Student
– si prohloubí znalosti z prvního ročníku, obohatí svůj slovní projev o akademickou slovní zásobu,
zdokonalí argumentační dovednosti,
– pracuje se zkušenostmi z praxe,
– vysvětlí možnosti uplatnění soc. pracovníka,
– naučí se pracovat s odborným textem.
Způsobilosti
Student
– umí číst delší odborný souvislý text v cizím jazyce, identifikuje v něm klíčová slova, podstatné
informace, analyzuje jej a interpretuje vlastními slovy,
– je schopen reagovat spontánně v nepředvídatelných komunikačních situacích,
– vyjadřuje se na akademické úrovni a obohacuje svůj projev o PTN (prostředky textové návaznosti),
– umí napsat svůj životopis, motivační dopis a žádost o místo v cizím jazyce.
Požadavky
Zápočtový pohovor z pěti odborných témat probraných v zimním studijním období.
hodin za období
Povinná literatura
Holy Bible. New International Version. London: Hodder & Stoughton, 2000.
Watzlawick, P. Situation is hopeless but not serious. New York: W. W. Norton & Co.: 1993.
Walter, J. L., Peller, J. E. BECOMING SOLUTION-FOCUSED IN BRIEF THERAPY. New York: Brunner/Mazel, 1992.
Berg, I. K., Dolan, Y. TALES OF SOLUTIONS: A COLLECTION OF HOPE-INSPIRING STORIES. New York: W. W. Norton and
comp., 2001.
Okun, B. F. EFFECTIVE HELPING: INTERVIEWING AND COUNSELING TECHNIQUES. 4th ed. Pacific Groove: Brooks/ Cole
publ., 1992.
Wampold, B. E. THE GREAT PSYCHOTHERAPY DEBATE: MODELS, METHODS AND FINDINGS. Mahwah: Lawrence Elbraum
Associates, 2001.
Glasser, W. COUNSELING WITH CHOICE THEORY. New York: HarperCollins publ., 2000.
Phillips, E. L., Wiener, D. N. SHORT-TERM PSYCHOTHERAPY AND STRUCTURED BEHAVIOR CHANGE. New York: McgrawHill book comp., 1966.
94
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický IV.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
C
Vyučující
Cíle
–
dokázat využít své znalosti z profilujících předmětů pro diskuzní účely v cizím jazyce, být schopen
reprodukovat vlastní zkušenosti a získané informace prezentovat ve skupině,
– rozšíření slovní zásoby o odbornou terminologii v rámci nových soc. témat, obohacení ústního
projevu o další akademickou slovní zásobu,
– schopnost práce s delším odborným souvislým textem v cizím jazyce, rozeznání klíčových slov a
informací,
– analýza a interpretace textu.
Způsobilosti
Student
– si poradí s delším odborným souvislým textem v cizím jazyce, rozezná klíčová slova, podstatné
informace,
– umí analyzovat a interpretovat text v cizím jazyce vlastními slovy,
– je schopen zpracovat písemnou formou zvukový záznam v cizím jazyce,
– umí spontánně reagovat v nepředvídatelných komunikačních situacích a je schopen se vyjadřovat na
akademické úrovni.
Požadavky
Ústní zápočtový pohovor z pěti odborných témat probraných v tomto studijním období.
hodin za období
Povinná literatura
Walter, J. L., Peller, J. E. Becoming solution-focused in brief therapy. New York: Brunner/Mazel, 1992.
Berg, I. K., Dolan, Y. Tales of solutions: A collection of hope-inspiring stories. New York: W. W. Norton and
comp., 2001.
Okun, B. F. Effective helping: Interviewing and counseling techniques. 4th ed. Pacific Groove: Brooks/ Cole
publ., 1992.
Wampold, B. E. The great psychotherapy debate: Models, methods and findings. Mahwah: Lawrence
Elbraum Associates, 2001.
Glasser, W. Counseling with choice theory. New York: HarperCollins publ., 2000.
Phillips, E. L., Wiener, D. N. Short-term psychotherapy and structured behavior change. New York: McgrawHill book comp., 1966.
95
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický V.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Cíle
Student
– se naučí pracovat s odborným slovníkem zaměřeným na slovní zásobu z oblasti sociální práce, rozezná
vhodná synonyma a správně je použije ve větě,
– využívá své zkušenosti z praxe k popisu zařízení, ve kterém strávil souvislou praxi, popisu cílové
skupiny se kterou pracoval a pomocí zpětné vazby evaluuje svůj pobyt tam strávený,
– vyjmenuje a vysvětlí obsah témat k absolutoriu,
– vyhodnotí své dosavadní studium v cizím jazyce.
Způsobilosti
Student
– dokáže čerpat informace z cizojazyčných zdrojů a interpretovat zásadní odborné informace v cizím
jazyce,
– umí využívat, reprodukovat a propojovat své znalosti z profilujících předmětů v cizím jazyce,
– je schopen aplikovat své dovednosti v rámci vedení minikonferencí na témata spojená se sociální
tématikou v cizím jazyce,
– umí definovat náplň sociálního pracovníka, své silné a slabé stránky, stanovit cíl a reflektovat své
zkušenosti ze studia i ze stáží a zároveň nastínit své profesní perspektivy,
– pracuje s odbornými texty z renomovaných sociologických žurnálů a publikací, rozezná podstatné
informace od podružných a text umí písemně zpracovat a ústně interpretovat,
– vyjadřuje svůj názor ohledně specifických soc. jevů na pokročilé úrovni za samozřejmého použití PTN.
Požadavky
– ústní zkouška ze všech dosud probraných odborných témat
hodin za období
96
Povinná literatura
comp., 2001.
publ., 1992.
Associates, 2001.
97
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – anglický VI.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Cíle
Student
– se naučí získávat a ověřovat data a informace z cizojazyčných zdrojů,
– je v kontaktu s cizojazyčnou literaturou ve větším rozsahu a je schopen ji reprodukovat a využít pro
účely studia či zpracování své závěrečné práce,
– vysvětlí a popíše sociologické jevy ve společnosti za využití svých znalostí ze všech profilujících
předmětů.
Způsobilosti
Student
– je schopen aplikovat své dovednosti v rámci vedení minikonference na témata spojená se sociální
– umí definovat v cizím jazyce náplň sociálního pracovníka, své silné a slabé stránky, stanovit cíl a
reflektovat své zkušenosti ze studia i ze stáží a zároveň nastínit své profesní perspektivy,
– umí si poradit v cizím jazyce s představením své absolventské práce, napsat krátký abstrakt, popsat cíl
své práce a způsob jeho dosažení a to vše obhájit před publikem.
Požadavky
Zápočtový pohovor ze všech témat, jež jsou předmětem závěrečné zkoušky.
hodin za období
Povinná literatura
comp., 2001.
publ., 1992.
Associates, 2001.
98
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
C
Vyučující
Mgr. Martina Puškášová
Cíle
Odbourání jazykové bariéry, rozšiřování slovní zásoby především o odbornou terminologii zaměřenou na
studovaný obor, rozvoj komunikativních dovedností s důrazem na schopnost argumentovat a zapojovat se
aktivně do diskuse. Tematické okruhy a texty jsou zaměřeny na studovaný obor.
Způsobilosti
Studenti jsou schopni formulovat argumenty v cizím jazyce a transformovat své myšlenky do cizího jazyka
spontánně a bez chyb, které by bránily porozumění.
Požadavky
Referát prezentovaný před skupinou formou Power Pointové prezentace. Zápočtový písemný test ověřující
znalost slovní zásoby a schopnost práce s textem, vyhledání hlavní myšlenky a její reformulace v cizím
jazyce.
hodin za období
Povinná literatura
Aktuální texty z odborných periodik.
Odborná literatura v německém jazyce zaměřená na sociální práci.
Doporučená
Berglová, E., Formánková, E., Mašek, M. Moderní gramatika němčiny. Plzeň: Fraus, 2002.
Bernard, J. Deutsch für Sozialpädagogen und Sozialarbeiter. Praha: Jabok-Vyšší odborná škola sociálně
pedagogická a teologická, 2008.
Höppnerová, V. Kontakte. Deutsche Konversation. Praha: Ekopress, 2005.
Höppnerová, V. a kol. Němčina pro jazykové školy 1-4. Praha: Scientia, 1994.
Jarmuzek, E. a kol. Kommunikation in sozialen und medizinischen Berufen. Plzeň: Fraus, 2003.
Nekovářová, A., Flieger, D. Alltagssprache Deutsch. Plzeň: Fraus, 2003.
Nordhues, P., Becker, J., Bormann, P. Handbuch der Caritas-Arbeit. Paderborn: Verlag Bonifatius-Druckerei, 1986.
Povejšil, J. Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia, 1994.
Seebauer, R. Ausgewählte Stichwörter zur Schulpädagogik. Brno: Paido, 1998.
Zeitschrift Heilpädagogik
99
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý II.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Cíle
Student
– si uvědomuje rozdíly mezi mateřštinou a cizím jazykem a dokáže jim přizpůsobovat svoji řeč,
– pracuje se synonymy a antonymy běžně používaných verb a adjektiv, což mu umožňuje volit složitější
větné konstrukce a svobodně formulovat všechny své myšlenky,
– pracuje na odstraňování bariér v komunikaci v cizím jazyce a rozvíjení vět v delší větné celky,
– popíše témata spojená se sociální prací pouze na obecné rovině, zato na dlouhé časové ploše 10-15 minut,
– vysvětlí svoji motivaci pro studium a definuje obor sociální práce.
Způsobilosti
Student
– Aktivně naslouchá, argumentuje, dotazuje se, rozvíjí komunikaci, formuluje svůj názor a
zprostředkovává informace druhé osobě.
– Osvojí si a dokáže použít ve vhodném kontextu základní odbornou terminologii studovaného oboru,
která nemá v mateřském jazyce ekvivalent.
– Dovede si připravit referát na odborné téma ze sociální oblasti s pomocí využití power-pointové
prezentace v cizím jazyce.
– Vyjadřuje se k aktuálním společenským jevům, a pokud jsou doprovázeny grafickou ilustrací, dokáže
z ní vyčíst důležitá data a správně je okomentovat.
Požadavky
– Referát prezentovaný před skupinou formou PowerPointové prezentace.
Ústní zkouška z 10-ti probraných témat vztahujících se ke studovanému oboru.
hodin za období
Povinná literatura
Doporučená
Galuske, M. Methoden der sozialen Arbeit. Eine Einführung. Weinheim: Juventa Verlag, 2007.
Kreft, D., Mielenz, I. Wörterbuch Soziale Arbeit. Aufgaben, Praxisfelder, Begriffe und Methoden der Sozialarbeit
und Sozialpädagogik. Wiengiem: Juventa Verlag, 2008.
Nekovářová, A., Flieger, D. Alltagssprache Deutsh. Plzeň: Fraus, 2003.
100
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý III.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Cíle
Student
– si prohloubí znalosti z prvního ročníku, obohatí svůj slovní projev o akademickou slovní zásobu,
zdokonalí argumentační dovednosti,
– pracuje se zkušenostmi z praxe,
– vysvětlí možnosti uplatnění soc. pracovníka,
– naučí se pracovat s odborným textem.
Způsobilosti
Student
– umí číst delší odborný souvislý text v cizím jazyce, identifikuje v něm klíčová slova, podstatné
informace, analyzuje jej a interpretuje vlastními slovy,
– je schopen reagovat spontánně v nepředvídatelných komunikačních situacích,
– vyjadřuje se na akademické úrovni a obohacuje svůj projev o PTN (prostředky textové návaznosti)
– umí napsat svůj životopis, motivační dopis a žádost o místo v cizím jazyce.
Požadavky
Zápočtový pohovor z pěti odborných témat probraných v zimním studijním období.
hodin za období
Povinná literatura
Doporučená
Heiner, M. Soziale Arbeit als Beruf. Fälle - Felder - Fähigkeiten. München: Ernst Reinhardt Verlag, 2007.
Hensle, U. Einführung in die Arbeit mit Behinderten. Psychologische, pädagogische und medizinische Aspekte.
Heidelberg: 1982.
Klöcker, M., Tworuschka, M., Tworuschka, U. Wörterbuch Ethik der Weltreligionen. Die wichtigsten Unterschiede
und Gemeinsamkeiten. Gütersloher, 1995.
Kreft, D., Mielenz, I. Wörterbuch Soziale Arbeit. Aufgaben, Praxisfelder, Begriffe und Methoden der
Sozialarbeit und Sozialpädagogik. Weinheim: Juventa Verlag, 2008.
101
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý IV.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
C
Vyučující
Cíle
– dokázat využít své znalosti z profilujících předmětů pro diskuzní účely v cizím jazyce, být schopen
reprodukovat vlastní zkušenosti a získané informace prezentovat ve skupině,
– rozšíření slovní zásoby o odbornou terminologii v rámci nových soc. témat, obohacení ústního
projevu o další akademickou slovní zásobu,
– schopnost práce s delším odborným souvislým textem v cizím jazyce, rozeznání klíčových slov a informací,
– analýza a interpretace textu.
Způsobilosti
Student
– si poradí s delším odborným souvislým textem v cizím jazyce, rozezná klíčová slova, podstatné
informace,
– umí analyzovat a interpretovat text v cizím jazyce vlastními slovy,
– je schopen zpracovat písemnou formou zvukový záznam v cizím jazyce,
– umí spontánně reagovat v nepředvídatelných komunikačních situacích a je schopen se vyjadřovat na
akademické úrovni.
Požadavky
Ustní zápočtový pohovor z pěti odborných témat probraných v tomto studijním období.
hodin za období
Povinná literatura
Doporučená
Klöcker, M., Tworuschka, M., Tworuschka, U. Wörterbuch Ethik der Weltreligionen. Die wichtigsten
Unterschiede und Gemeinsamkeiten. Gütersloher, 1995.
und Sozialpädagogik. Weinheim: Juventa Verlag, 2008.
Nekovářová, A., Flieger, D. Alltagssprache Deutsc. Plzeň: Fraus, 2003.
Nordhues, P., Becker, J., Bormann, P. Handbuch der Caritas-Arbeit. Paderborn: Verlag Bonifatius-Druckerei, 1986.
Seebauer, R. Ausgewählte Stichwörter zur Schulpädagogik. Brno: Paido, 1998.
102
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý V.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zkouška
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Cíle
Student
– se naučí pracovat s odborným slovníkem zaměřeným na slovní zásobu z oblasti sociální práce, rozezná
vhodná synonyma a správně je použije ve větě,
– využívá své zkušenosti z praxe k popisu zařízení, ve kterém strávil souvislou praxi, popisu cílové
skupiny se kterou pracoval a pomocí zpětné vazby evaluuje svůj pobyt tam strávený,
– vyjmenuje a vysvětlí obsah témat k absolutoriu,
– vyhodnotí své dosavadní studium v cizím jazyce.
Způsobilosti
Student
– dokáže čerpat informace z cizojazyčných zdrojů a interpretovat zásadní odborné informace v cizím
jazyce,
– umí využívat, reprodukovat a propojovat své znalosti z profilujících předmětů v cizím jazyce,
– je schopen aplikovat své dovednosti v rámci vedení minikonferencí na témata spojená se sociální
– umí definovat náplň sociálního pracovníka, své silné a slabé stránky, stanovit cíl a reflektovat své
zkušenosti ze studia i ze stáží a zároveň nastínit své profesní perspektivy,
– pracuje s odbornými texty z renomovaných sociologických žurnálů a publikací, rozezná podstatné
informace od podružných a text umí písemně zpracovat a ústně interpretovat,
– vyjadřuje svůj názor ohledně specifických soc. jevů na pokročilé úrovni za samozřejmého použití PTN.
Požadavky
– Ústní zkouška ze všech dosud probraných odborných témat.
hodin za období
Povinná literatura
Doporučená
Heidelberg: 1982.
103
Klöcker, M., Tworuschka, M., Tworuschka, U. Wörterbuch Ethik der Weltreligionen. Die wichtigsten Unterschiede
und Gemeinsamkeiten. Gütersloher, 1995.
Kuhrau-Neumärker, D. "War das o.k.?" Moralische Konflikte im Alltag sozialer Arbeit. Einführung in die
Berufsethik. Münster/New York/Berlin/München: Waxmann Verlag, 2005.
Kübler-Ross, E. Interviews mit Sterbenden. 21. Aufl. Stuttgart: Kreuz-Verlag, 1999.
Lechner, M. Theologie in der Sozialen Arbeit: Begründung und Konzeption einer Theologie an Fachhochschulen
für soziale Arbeit. München: Don Bosco Verlag, 2000.
Miesen, B. Leben mit verwirrten älteren Menschen. Wie Sie mit Demenz-Kranken und Alzheimer-Kranken
umgehen lernen. Stuttgart: TRIAS, 1998.
104
Typ předmětu
Způsob zakončení
Cizí jazyk – německý VI.
povinný
2
6.
dopor. období
hod. za týden
zápočet
Forma výuky
C
Vyučující
Cíle
Student
– se naučí získávat a ověřovat data a informace z cizojazyčných zdrojů,
– je v kontaktu s cizojazyčnou literaturou ve větším rozsahu a je schopen ji reprodukovat a využít pro
účely studia či zpracování své závěrečné práce,
– vysvětlí a popíše sociologické jevy ve společnosti za využití svých znalostí ze všech profilujících
předmětů.
Způsobilosti
Student
– je schopen aplikovat své dovednosti v rámci vedení minikonference na témata spojená se sociální
– umí definovat v cizím jazyce náplň sociálního pracovníka, své silné a slabé stránky, stanovit cíl a
reflektovat své zkušenosti ze studia i ze stáží a zároveň nastínit své profesní perspektivy,
– umí si poradit v cizím jazyce s představením své absolventské práce, napsat krátký abstrakt, popsat
cíl své práce a způsob jeho dosažení a to vše obhájit před publikem.
Požadavky
Zápočtový pohovor ze všech témat, jež jsou předmětem závěrečné zkoušky.
hodin za období
Povinná literatura
Doporučená
Galuske, M. Methoden der sozialen Arbeit. Eine Einführung. Weinheimj: Juventa Verlag, 2007.
Heidelberg: 1982.
Klöcker, M., Tworuschka, M., Tworuschka, U. Wörterbuch Ethik der Weltreligionen. Die wichtigsten
Unterschiede und Gemeinsamkeiten. Gütersloher, 1995.
105
Kuhrau-Neumärker, D. "War das o.k.?" Moralische Konflikte im Alltag sozialer Arbeit. Einführung in die
Berufsethik. Münster/New York/Berlin/München: Waxmann Verlag, 2005.
Kübler-Ross, E. Interviews mit Sterbenden. 21. Aufl. Stuttgart: Kreuz-Verlag, 1999.
Lechner, M. Theologie in der Sozialen Arbeit : Begründung und Konzeption einer Theologie an
Fachhochschulen für soziale Arbeit .München: Don Bosco Verlag, 2000.
106
Typ předmětu
Způsob zakončení
Výpočetní technika I.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
C
Vyučující
Mgr. Jaromír Chovanec, Mgr. Tomáš Svozil
Cíle
Cílem předmětu je prohloubit dosavadní obecné dovednosti studentů s využíváním výpočetní techniky,
naučit je vytvářet a zpracovávat složitější textové dokumenty, ukázat možnosti tvorby elektronických
prezentací a seznámit je se základními principy počítačové grafiky a úpravami grafických souborů a dat.
Způsobilosti
Studenti budou schopni využít počítač ke zpracování seminárních a diplomový prací v textovém editoru,
k vyhledávání informací, elektronické komunikaci, vytváření a úpravě diagramů, schémat a digitální
fotografie a tvorbě elektronických prezentací.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách, vypracování zadaných úkolů, test z formátování textového dokumentu.
Předmět se v úvodu zabývá nastavením uživatelského prostředí v operačním systému, správou dat, prací
v lokálních počítačových sítích a službami internetu. Hlavní část výuky se věnuje tvorbě textových
dokumentů a jejich formátováním (tj. formátováním písma a odstavců, nastavením vlastností tiskové
stránky, využitím stylů a šablon, vygenerováním obsahu dokumentu, tvorbou záhlaví a zápatí, vkládáním
grafických objektů, prací s nástroji pro korekturu textu apod.) Další část je věnována vytváření
elektronických prezentací, úpravě digitální fotografie, tvorbě a editaci rastrové a vektorové grafiky
(diagramy, schémata) a mentálních map.
hodin za období
Doporučená
PECINOVSKÝ, Josef: Microsoft Office Word 2007 - Hotová řešení. Praha: Compurer Press, 2009.
PÍRKOVÁ, Kateřina: Microsoft Office Word 2007 - Podrobná uživatelská příručka. Praha: Compurer Press,
2007.
PÍRKOVÁ, Kateřina: Microsoft Office Word 2010 - Rychle hotovo. Praha: Compurer Press, 2007.
FRANCŮ, Marie: Jak zvládnout testy ECDL. Praha: Compurer Press, 2007.
LAPÁČEK, Jiří: Počítač v kanceláři. Praha: Computer Press, 2006.
PECINOVSKÝ, Josef: OpenOffice.org 2.0 - kompletní průvodce. Praha: Grada, 2006.
LIDNER, Petr, MYŠKA, Miroslav, TŮMA, Tomáš: Velká kniha digitální fotografie. Praha: Computer Press,
2008.
107
Typ předmětu
Způsob zakončení
Výpočetní technika II.
povinný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Mgr. Jaromír Chovanec, Mgr. Tomáš Svozil
Cíle
Předmět se věnuje tabulkám, tabulkovým procesorům a databázím jako prostředkům pro uchovávání,
analýzu a prezentaci strukturovaných dat. Student bude seznámen o možnostech a vhodnosti využití
tabulkového editoru a databází, seznámí se se základními pojmy a principy, osvojí si základy práce s daty,
vyzkouší si řešení vzorových příkladů z praxe.
Způsobilosti
Student dokáže využít osvojené dovednosti ke zpracování, analýze a prezentaci strukturovaných dat. Dokáže
nad daty vytvářet vzorce a výpočty, filtrovat a řadit data a seznamy, sestavit logický výraz pro výběr dat a
větvení výpočtu, vytvářet tiskové sestavy a formuláře pro sběr dat, provést import a export dat, pracovat se
základními analytickými nástroji tabulkového procesoru, připojit se k datovému souboru z kancelářských
aplikací (textový editor).
Požadavky
Aktivní účast na hodinách, vypracování zadaných úkolů, test.
Náplní je vytváření tabulek v tabulkovém procesoru, formátování tabulek, sestavování vzorců a jejich využití
k výpočtům při řešení úloh, využití funkcí ve vzorcích, adresování buněk v tabulkovém procesoru, formát
čísla a číselných typů dat, konstrukce logických výrazů a jejich využití při větvení výpočtu a podmíněném
formátování, vytváření šablon, tiskových sestav, formulářů pro zadávání a editaci, grafů, manipulace se
seznamy – řazení dat podle zadaných kritérií, filtrování dat, vyhledávání dat, použití analytických nástrojů,
import a export dat, hromadná korespondence, návrh struktury jednoduché databáze, validace dat.
hodin za období
Doporučená
PECINOVSKÝ, Josef: Microsoft Excel 2007/2010 – Hotová řešení. Praha: Computer Press, 2011.
BEZVODA, Václav, BROŽ, Milan: Microsoft Excel 2007/2010 – Vzorce, funkce, výpočty. Praha: Computer
Press, 2011.
108
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
1.
S
Vyučující
Cíle
Cílem propedeutického semináře je seznámit studenty se způsoby práce v odborném stylu.
V rámci semináře budou probrány textové vzorce odborného stylu (žánry) s důrazem na jejich psanou
podobu – anotace, referát, esej, komparace, kompilace. Další část semináře bude věnovaná základním
předpokladům mluvené podoby odborného stylu – argumentace, diskuse a debata. Seminář bude uzavřen
představením norem a náležitostí pro psaní absolventské a bakalářské práce. V průběhu semináře bude
kladen důraz na správné užívání norem odborného stylu (citační normy, normy daného žánru atp.) a
schopnost pracovat s jednotlivými informačními zdroji.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu schopni pracovat v odborném stylu (a to jak v jeho písemné, tak i
v mluvené formě).
Požadavky
Aktivní účast na seminářích. Odevzdání seminární práce.
– Úvod do studia (s důrazem na práci v odborném diskurzu) – možnosti získávání informací.
– Úvod do psaní odborných prací – zásady pro tvorbu odborných textů, přehled vybraných žánrů
odborného stylu, pravidla užívání informačních zdrojů.
– Žánry – anotace, kompilace, komparace, referát, přehledová studie.
– Mluvený projev v odborném diskurzu – argumentace, diskuse.
– Zásady pro vypracování dalších odborných prací – AP, BP, RP – formulace cílů, volba metod, práce se
závěry.
hodin za období
Povinná literatura
ŠANDEROVÁ, Jadwiga: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství,
2007.
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ, H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce/Principy a postupy.
Olomouc: CARITAS-VOŠ sociální Olomouc, 2012.
109
Typ předmětu
Způsob zakončení
Seminář k ročníkové práci I.
povinný
hod. za týden
0,5
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
S
Vyučující
Cíle
Cílem semináře je rozšířit znalosti získané v propedeutickém semináři a ty pak využít pro psaní ročníkové
práce. V prvním studijním období bude úkolem studenta navrhnout adekvátní téma ročníkové práce, zvolit
cíl a navrhnout metodu zpracování.
Způsobilosti
Po ukončení studijního období by měl student znát principy psaní odborného textu, měl by být schopen
stanovit si cíl odborné práce a vybrat vhodnou metodu zpracování.
Požadavky
Účast na seminářích, plnění úkolů, samostudium doporučené literatury. Student odevzdá téma, cíl, a
metodu ročníkové práce (součástí bude také osnova práce a seznam odborné literatury).
– Obecný úvod do předmětu.
– Odborný styl – pravidla odborného stylu.
– Odborné kvalifikační práce (charakteristika).
– Stanovení tématu, cíle a metody.
– Metodologie práce – teoretická práce.
– Metodologie práce – výzkumná práce.
– Konzultace témat prací.
hodin za období
Povinná literatura
ŠANDEROVÁ, Jadwiga: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství,
2007.
KUBÁTOVÁ, Helena; ŠIMEK, Dušan: Od abstraktu do závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007.
110
Typ předmětu
Způsob zakončení
Seminář k ročníkové práci II.
povinný
hod. za týden
0,5
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
S
Vyučující
Cíle
Cílem semináře je rozšířit znalosti získané v propedeutickém semináři a ty pak využít pro psaní ročníkové
práce. Ve druhém studijním období bude úkolem studenta zpracovat ročníkovou práci na zvolené téma.
V seminářích bude probíhat diskuse nad problémy spojenými s psaním odborného textu tohoto žánru
(ročníkové práce).
Způsobilosti
Po ukončení studijního období by měl být student schopen samostatnější a efektivnější práce na
absolventské nebo diplomové práci, měl by si být více vědom možných úskalí při psaní odborného textu a
znát principy, jak těmto úskalím předcházet.
Požadavky
Účast na seminářích, plnění úkolů, samostudium doporučené literatury, odevzdání ročníkové práce.
– Konzultace metod
– Konzultace prací
hodin za období
Povinná literatura
ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007.
KUBÁTOVÁ, H.ŠIMEK, D. Od abstraktu do závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007.
111
Typ předmětu
Způsob zakončení
Diplomový seminář I.
povinný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Mgr. Miloš Votoupal
Cíle
Cílem diplomového semináře je podpořit studenty ve formulaci tématu a cíle diplomové práce. V rámci
semináře studenti rozpracovávají téma a cíl své diplomové práce. V jeho rámci zahájí také proces volby
přiměřeného metodologického aparátu a mohou konzultovat otázky metodologické povahy.
Způsobilosti
Studenti si osvojují a upevňují základy vědecké práce v kontextu sociální práce. Jsou seznámení se
základními obsahovými hledisky kvalitní diplomové práce v sociální práci.
Požadavky
Aktivní účast na minimálně 80 procentech výuky, dále studenti odevzdávají zápočtovou práci v rozsahu 2–3
stran s formulací cílů práce (symbolický, poznávací, aplikační).
– Charakteristika odborného textu.
– Proces tvorby diplomové práce.
– Formální a obsahové nároky kladené na diplomové práce.
– Téma práce- formulace symbolického, poznávacího a aplikačního cíle práce.
– Práce s literaturou – adekvátní typy zdrojů a způsoby práce s nimi .
– Citace, citační etika
hodin za období
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ., H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce - principy a postupy.
Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2012.
ČSN ISO 690: Informace a dokumentace - pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů 01
0197. mezinárodní norma. česká technická norma ICS 01.140.20 . . Praha: Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2010.
O'LEARY, Z. The essential guide to doing your research project. London: Sage Publications, 2010.
ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách několik zásad pro začátečníky. Praha:
ALSTON, M., BOWLES, W. Research for social workers an introduction to methods. London: Routledge, 2003.
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.
Hart, C. Doing a literature review releasing the social science research imagination. London: Sage, 2003
112
Typ předmětu
Způsob zakončení
Diplomový seminář II.
povinný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
6.
S
Vyučující
Mgr. Miloš Votoupal
Cíle
Cílem diplomového semináře je podpořit studenty ve formulaci tématu a cíle diplomové práce. V rámci
semináře studenti rozpracovávají téma a cíl své diplomové práce. V jeho rámci zahájí také proces volby
přiměřeného metodologického aparátu a mohou konzultovat otázky metodologické povahy.
Způsobilosti
Studenti si osvojují a upevňují základy vědecké práce v kontextu sociální práce. Jsou seznámeni se
základními obsahovými hledisky kvalitní diplomové práce v sociální práci:
Požadavky
Aktivní účast na minimálně 80 procentech výuky, dále studenti odevzdávají zápočtovou práci v rozsahu 2–3
stran s formulací cílů práce (symbolický, poznávací, aplikační).
– Charakteristika odborného textu.
– Proces tvorby diplomové práce.
– Formální a obsahové nároky kladené na diplomové práce.
– Téma práce - formulace symbolického, poznávacího a aplikačního cíle práce.
– Práce s literaturou – adekvátní typy zdrojů a způsoby práce s nimi.
– Citace, citační etika.
hodin za období
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ., H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce - principy a postupy.
Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2012.
ČSN ISO 690: Informace a dokumentace - pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů 01
0197. mezinárodní norma. česká technická norma ICS 01.140.20 . . Praha: Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2010.
O'LEARY, Z.The essential guide to doing your research project. London: Sage Publications, 2010.
ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách několik zásad pro začátečníky. Praha:
ALSTON, M., BOWLES, W. Research for social workers an introduction to methods. London: Routledge, 2003.
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.
Hart, C. Doing a literature review releasing the social science research imagination. London: Sage, 2003.
113
Typ předmětu
Způsob zakončení
Psychosociání výcvik
povinný
3.
dopor. období
hod. za týden
20 hodin
zápočet
Forma výuky
C
Vyučující
Mgr. Jana Paloušková, PhDr. Ivo Gabrhelík, Csc.
Cíle
Sebepoznání jako předpoklad pro kvalitní práci s lidmi.
Způsobilosti
Transparentní zlepšení skupinové atmosféry, pohody, soudržnosti a týmové práce, rozvinutí komunikačních
dovedností.
Požadavky
Plná a aktivní účast studentů v rámci jednotlivých cvičení.
Účinné poskytování zpětné vazby, zásady asertivní komunikace, zásady efektivního vyjednávání s uživateli,
kolegy, výcvikové setkání poskytují seriózní podněty k hlubšímu pochopení sebe sama, ale i dalších dimenzí
osobností uživatelů a jejich jednání.
hodin za období
KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. Aplikovaná sociální psychologie III (Sociálněpsychologický výcvik).
Praha: Grada, 2001.
HERMOCHOVÁ, S. Hry pro dospělé. Praha: Grada, 2004.
HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1 – 2. Praha: 1994.
HOPPEOVI, S. a H., Krabel, J. Sociálně psychologické hry. Praha: Portál, 2001.
BAKALÁŘ, E. Psychohry. Praha: Mír, 1989.
BAKALÁŘ, E. Předposlední psychohry. Praha: Portál, 2000.
BAKALÁŘ, E. Dospělí si mohou stále hrát. Praha: Alfa Publishing, 2004.
PORTMANOVÁ, R., Schneiderová, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Praha: Portál, 1993.
SKAPIRO, D. Konflikt a komunikace. New York: Open Society Institute, 1995.
LAMBERT, T. E. Jak účinně ovlivňovat druhé. Praha: Management Press, 1999.
PREKOP, J. Empatie. Vcítění v každodenním životě. Praha: Grada, 2004.
DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: GRADA, 2001.
FORET, M. Jak komunikovat se zákazníkem? Praha: Computer Press, 2000.
WINKLER, J. Komunikace v organizacích. Brno: MU, 1998.
BOOHER, D. Komunikujeme s jistotou. Brno: Computer Press, 1999.
VYBÍRAL, Z. Co, čím, jak a s kým komunikujeme. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.
JANDA, P. Vnitrofiremní komunikace. Praha: GRADA, 2004.
TEGZE, O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003.
THIEL, E. Řeč lidského těla. Bratislava: Plasma Service, 1993.
114
Typ předmětu
Způsob zakončení
Studijní soustředění I.
povinný
2.
dopor. období
hod. za týden
30 hodin
zápočet
Forma výuky
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cílem je
netradiční formou zařadit do výuky přednášky odborníků z nejrůznějších oblastí sociální práce, kteří tak
mohou studentům předat a zprostředkovat své znalosti a zkušenosti získané dlouhodobou praxí,
rozšířit vzdělávací nabídku nad rámec povinných přednášek (obsah je koncipován v nejužší návaznosti na
studium),
poskytnout studentům prostor pro upevnění studijních poznatků,
nabídnout interaktivní intenzivní výuku,
v návaznosti na teoretickou přípravu zařadit do programu studijního soustředění alternativní prožitkové
aktivity bezprostředně důležité pro práci v pomáhajících profesích, kde dochází ke komunikaci s klienty
nebo skupinami. Tyto aktivity jsou zaměřeny nejen na odborné znalosti a pozitivní motivaci, ale také na
zjištění a rozlišení určitých schopností a specifických sociálních dovedností.
Druhořadým cílem studijního soustředění je taktéž vzájemné hlubší poznání jednotlivců, které vede ke
zlepšení sociálního klimatu a větší soudržnost studijních kolektivů.
Způsobilosti
Student si rozšíří své znalosti a dovednosti ve studovaném oboru. Prostřednictvím alternativních
prožitkových metod se dokáže lépe začleňovat do sociální skupiny a chápat sociální vazby bezprostředně
důležité pro práci v pomáhajících profesích.
Požadavky
Aktivní účast na celém studijním soustředění (v případě absence musí student vypracovat náhradní
požadavky, většinou se jedná o referát, esej, reflexi apod. na přednášené téma)
115
Typ předmětu
Způsob zakončení
Studijní soustředění II.
povinný
4.
dopor. období
hod. za týden
30 hodin
zápočet
Forma výuky
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cílem je
netradiční formou zařadit do výuky přednášky odborníků z nejrůznějších oblastí sociální práce, kteří tak
mohou studentům předat a zprostředkovat své znalosti a zkušenosti získané dlouhodobou praxí, rozšířit
vzdělávací nabídku nad rámec povinných přednášek (obsah je koncipován v nejužší návaznosti na studium),
poskytnout studentům prostor pro upevnění studijních poznatků,
nabídnout interaktivní intenzivní výuku,
v návaznosti na teoretickou přípravu zařadit do programu studijního soustředění alternativní prožitkové
aktivity bezprostředně důležité pro práci v pomáhajících profesích, kde dochází ke komunikaci s klienty
nebo skupinami. Tyto aktivity jsou zaměřeny nejen na odborné znalosti a pozitivní motivaci, ale také na
zjištění a rozlišení určitých schopností a specifických sociálních dovedností.
Druhořadým cílem studijního soustředění je taktéž vzájemné hlubší poznání jednotlivců, které vede ke
zlepšení sociálního klimatu a větší soudržnost studijních kolektivů.
Způsobilosti
Student si rozšíří své znalosti a dovednosti ve studovaném oboru. Prostřednictvím alternativních
prožitkových metod se dokáže lépe začleňovat do sociální skupiny a chápat sociální vazby bezprostředně
důležité pro práci v pomáhajících profesích.
Požadavky
Aktivní účast na celém studijním soustředění (v případě absence musí student vypracovat náhradní
požadavky, které stanoví jednotliví přednášející - většinou se jedná o referát, esej, reflexi apod. na
přednášené téma)
116
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
Forma výuky
1.
P
Vyučující
ThLic. Jaroslav Franc, Th.D.
Předmět si klade za cíl uvést studenta do reálií a pojmosloví současného křesťanského světa. Zabývá se
situací křesťanství v současném světě a zvláště v EU a v ČR. Dále studuje katolickou církev, ekumenismus,
dialogickou a solidární dimenzi velkých církví. Seznamuje se základními pojmy současného křesťanství a
katolické církve. Ukazuje na hlavní české myšlenkové proudy a některé křesťanské myslitele od druhé
poloviny dvacátého století až po současnost.
Tento předmět je určen studentům spíše vzdáleným církvím a náboženským společnostem. Jeho cílem je
uvést studenta, který přichází z okraje křesťanského prostředí, nebo se s křesťanstvím setkal jen vzdáleně do
základních pojmů, reálií a pomoci mu k základní orientaci.
Způsobilosti
základní znalosti o současném křesťanství,
základní schopnost orientovat se a používat pojmy vlastní současné církvi,
základní přehled o náboženské situaci v EU, ČR a místě kde bydlí,
základní znalosti o katolické církvi, její liturgii, ekumenismu, a o solidaritě v církvích,
umí se aktivně zapojit do náboženského prostředí a znají metody práce s pojmy.
Požadavky
Znalost evropských dějin na základní úrovni.
Křesťanství v současném světě, v EU a ČR.
Katolická církev a ekumenismus.
Základní pojmosloví katolické církve.
hodin za období
Povinná literatura
PETROSILLO, P. Křesťanství od A do Z. Kostelní Vydří: 1998.
Kompendium katechismu katolické církve. Kostelní Vydří: 2005.
AMBROS, P. Církev, kultura, společnost, misie. Olomouc: 2000.
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno: 1999.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: 1999.
ELSER, M. Encyklopedie náboženství. Kostelní Vydří: 1997.
ENROTH, R. Průvodce sektami a novými náboženstvími. Praha: 1994.
HORYNA, B. Dějiny religionistiky. Olomouc: 2001.
KUBALÍK, J. Dějiny náboženství. Praha: 1984.
RATZINGER, J. Úvod do křesťanství. Brno: 1991.
117
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
Forma výuky
1.
P
Vyučující
ThLic. Lucie Marta Cincialová, Th.D.
Cíle
Předmět si klade za cíl uvést studenty do duchovního života, předpokládá víru a náboženskou zkušenost
nebo alespoň vážný zájem o spiritualitu a je doporučen především těm, kdo chtějí svou křesťanskou
zkušenost prohloubit.
Způsobilosti
Studenti jsou seznámeni se základními pojmy z oblasti spirituality, s modely duchovní cesty v dějinách
křesťanské spirituality, se zákonitostmi a vývojem v duchovním životě. Předmět se věnuje otázkám modlitby,
askeze, duchovnímu rozlišování, prostředkům duchovního života, prožívání víry ve společenství církve.
Požadavky
Aktivní účast, písemná reflexe na zadané téma a jeho prezentace, písemný test.
Spiritualita, spirituální teologie, duchovní život - vymezení pojmů z křesťanského hlediska. Člověk jako Boží
obraz – křesť. antropologie, hřích, milost, přirozenost. Víra, naděje a láska (teologální ctnosti). Duchovní
život jako cesta –zákonitosti a fáze duch. vývoje, modely duch. cesty v dějinách křesť. spirituality, křesťanská
zralost. Modlitba – zákl. formy a vývoj modlitby, lectio divina, meditace křesťanská a nekřesťanská.
Křesťanská askeze a její smysl, nesprávné pojetí askeze a falešné představy o Bohu. Duchovní rozlišování,
smysl pokušení, vášně a neřesti. Přirozené ctnosti. Povolání ke svatosti a konkrétní povolání jednotlivce
(osobní povolání). Duchovní život prožívaný v Církvi – společenství, vztah křesťana ke „světu“. Prostředky
duchovního života, překážky na duchovní cestě.
hodin za období
Povinná literatura
ŠPIDLÍK, T. Prameny světla. Velehrad: Refugium, 1995.
WEISMAYER, J. Život v plnosti. Kostelní Vydří: KN, 1994.
SOLOVJOV, V. Duchovní základy života. Velehrad: Refugium, 1996.
CUSKELLY, E. J. Současná spiritualita. Duchovní život z hlediska moderní psychologie. Kostelní Vydří: KN, 1994.
AUMANN, J. Křesťanská spiritualita v katolické tradici. Praha: Karolinum, 2000.
DACÍK, R. M. Prameny duchovního života. Olomouc: Krystal, 1947.
vybraná hesla ze Slovníku spirituality. Kostelní Vydří: KN, 1999.
SHELDRAKE, P. Spiritualita a historie. Úvod do studia dějin a interpretace křesťanského duchovního života.
Brno: CDK, 2003.
WARE, K. Cestou orthodoxie. Praha: Síť, 1996.
EVDOKIMOV, P. Epochy duchovního života, Od pouštních otců do našich dnů. Velehrad: Refugium VelehradRoma, 2002.
Studijní texty ze spirituální teologie I. Axiomy duch. života, (péčí M.Altrichtra). Velehrad: Refugium VelehradRoma, 2003.
KARDINÁL J. RATZINGER. List biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace
(z 15.10.1989), in Křesťanství a ostatní náboženství, ss. 63-82, Krystal OP 1999.
118
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
2.
S
Vyučující
Mgr. Ivo Mludek
Cíle
Život v moderní (informační) společnosti je neodmyslitelně spjat s masovými médii, jejichž vliv na naši
socializaci je stále zásadnější. Většina z nás je přesvědčena, že nám média předkládají skutečný obraz světa.
Mediální výstupy jsou ovšem pouze umělou a profesními rutinami či ekonomickými nebo politickomocenskými zájmy podmíněnou konstrukcí skutečnosti, nezobrazují realitu, ale její sociálně podmíněný
obraz. „Medializace“, nový druh zprostředkované sociální komunikace, může přenášené informace
významově posunovat, měnit, nebo i záměrně manipulovat. Cílem předmětu je studenty seznámit s tím, jak
média fungují a naučit je očekávat a díky tomu také rozpoznat rozdíly mezi sociální a mediální realitou
včetně nebezpečí, která pramení z jejich záměny.
Způsobilosti
– Studenti poznají svět médií a jeho fungování, díky čemuž na něj získají kritický nadhled.
– Naučí se rozpoznávat různé formy skrytých mediálních manipulací, jimž mohou podlehnout, pakliže
nekriticky vnímají média jako autoritativní zdroj informací.
– Budou umět rozpoznat nebezpečí, vyplývající z propojení informačních médií a komunikačních
technologií.
– Získané znalosti jim posléze v praxi umožní lépe komunikovat s médii, jejichž prostřednictvím budou
chtít oslovit cílové skupiny uživatelů sociálních služeb.
Požadavky
– povinná účast na seminářích (max. jedna absence),
– prezentace nejméně jedné aktuality na semináři,
– vypracování písemné práce na zadané téma.
Přehled probíraných téma
1. Co je to mediální gramotnost.
2. Historie médií.
3. Kyberprostor jako nové místo socializace.
4. Jsou média zrcadlem světa? Zpravodajství a jeho zákonitosti.
5. Komercionalizace, bulvarizace, infozábava a polittainment.
6. Ekonomická reklama, politický marketing.
hodin za období
Povinná literatura
BRADOVÁ, E. A KOL. Negativní kampaně a politická reklama ve volbách. Olomouc: Periplum, 2008. (Vybrané
kapitoly)
MIČIENKA, MAREK, JIRÁK, J. A KOL. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2007.
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Masová média. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-466-3. (Vybrané kapitoly)
MCNAIR, B. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-840-6. (Vybrané kapitoly)
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999.
SEDLÁČEK, O. Reklama. Triky, které vás dostanou. Praha: Vinland, 2009.
TRAMPOTA, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-069-8. (Vybrané kapitoly)
McLUHAN, M. Jak rozumět médiím (Extenze člověka). Praha: Mladá fronta, 2011.
119
MCQUIAL, D. Úvod do teorie masové komuniace. Praha: Portál, 2007.
MEYROWITZ, J. Všude a nikde – vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, 2006.
SRPOVÁ, H. a kol. Od informace k reklamě. Ostrava: Ostravská univerzita - Filozofická fakulta, 2007.
ŠERADÍN, Pavel a kol. Politické kampaně, volby a politický marketing. Olomouc: Periplum.
GOLDSMITH, J., WU, T. Kdo řídí internet? Praha: Dokořán, 2008.
RAMONET, I. Tyranie médií. Praha: Mladá fronta, 2003.
ČERMÁK, M. Kdyby sólokapři měli křídla. Prha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006.
120
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je získat znalosti, které umožní orientaci v konceptech podporujících důstojnost člověka při
poskytování péče a zvyšujících kvalitu jejich života. Dává možnost vnímat vzájemné souvislosti v životním
příběhu člověka, současným stavem a způsobem poskytnuté péče. Rozvíjí citlivost k individualizovaným
potřebám jedince na základě teoretických východisek konceptů a praktických cvičení zaměřených na prožití
situací, které se v péči o klienta mohou vyskytnout.
Způsobilosti
– orientuje se v současných konceptech péče o klienta,
– umí je aplikovat v sociálních službách,
– orientuje se v oblasti podpory vnímání a komunikace, mobilizace zachovalých schopností klientů
pomocí technik konceptu bazální stimulace,
– orientuje se v technice využívající časovou osu a biografii klienta,
– umí aplikovat princip normality v plánu péče a v péči o klienta.
Požadavky
Aktivní účast ve výuce, povinná účast v rozsahu 80 %.
Současné koncepty péče využívané v ČR (orientačně).
Teoretická východiska a neurofyziologický podklad konceptu bazální stimulace, prvky bazální stimulace,
které je možno aplikovat v sociálních službách.
Teoretická východiska psychobiografického konceptu péče, příprava a využití prvků biografie v sociální práci.
hodin za období
Povinná literatura
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace® v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007.
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace® pro učitele předmětu ošetřovatelství. Frýdek-Místek: Institut bazální
stimulace, 2009.
Bazální stimulace® v ošetřovatelské a pedagogické praxi, Sborník příspěvků Historicky III. mezinárodního
kongresu Bazální stimulace®. Frýdek-Místek: INSTITUT Bazální stimulace®, 2009.
Cesta k humánnímu ošetřovatelství, sborník příspěvků Historicky 2. národní konference Bazální stimulace®
s mezinárodní účast. Frýdek-Místek: INSTITUT Bazální stimulace®, 2007.
GLENNER, Joy A. Péče člověka s demencí. Praha: Portál, 2012.
BÖHM, E. Psychobiographisches Pflegemodell nach Böhm, Band I. Wien–München–Bern: Grundlagen, Verlag
Wilhelm Maudrich, 2004.
BÖHM, E. Psychobiographisches Pflegemodell nach Böhm, Band II. Wien–München–Bern: Grundlagen,
Verlag Wilhelm.
121
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Mgr. Ivo Mludek
Cíle
Cílem předmětu je naučit studenty vnímat rozdíly mezi sociální a mediální realitou, definovat úrovně
mediální reprezentace aktérů zpravodajských příběhů (archetyp, typ a stereotyp) a v případě stereotypů
rozpoznat jejich nebezpečné formy, spojené se zobrazováním menšin. Studenti se seznámí s používáním a
zneužíváním stereotypů v reklamě a volebních kampaních, stejně jako s umělou „výrobou“ etnických
konfliktů skrze nastolování agendy v médiích. Důležitou součástí výuky budou i praktická cvičení: studenti se
budou učit kriticky rozebrat aktuální mediální výstupy, týkající se minorit a naučí se odpovědně a poučeně
informovat veřejnost a média o problematice menšin.
Způsobilosti
Student dokáže rozeznat rozdíly mezi sociální a mediální realitou a definovat nebezpečné stereotypy
v zobrazování menšin v médiích.
Rozpozná nebezpečí tzv. pozitivních stereotypů v zobrazování minorit.
Bude znát techniky na „výrobu“ etnických konfliktů skrze nastolování agendy v médiích a mediální strategie
aktivistů krajní pravice.
Bude umět informovat média a problematice menšin bez používání negativních i pozitivních stereotypů.
Požadavky
Aktivní účast na seminářích (maximálně jedna absence).
Prezentace rozboru aktuálního mediálního výstupu, týkajícího se zobrazení libovolné minority.
Vypracování eseje podle jedné z publikací povinné literatury na základě vlastního výběru.
1) Sociální a mediální realita.
2) Bezpečné a nebezpečné stereotypy.
3) Stereotypy v reklamě, etnické stereotypy ve volebních kampaních.
4) Etnické stereotypy v médiích – rozbor aktuálních mediálních výstupů.
5) Nastolování agendy a stereotypy.
6) „Výroba“ etnických konfliktů a jejich využití, pseudoudálosti, mediální strategie extrémistů.
7) Spirála mlčení, nebezpečí rozevírání nůžek v zobrazování menšin mezi tradičními médii a sociálními
sítěmi.
8) Jak psát a informovat o menšinách - praktická cvičení.
hodin za období
Povinná literatura
BRADOVÁ, Eva. Negativní reklama a negativní kampaň: Historie, využití a výzkum. In BRADOVÁ, Eva a kol.
Negativní kampaně a politická reklama ve volbách. Olomouc: Periplum, 2008.
Cizinci, našinci a média. Mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum o. s., 2007.
FRIČ, Pavol. Sociólogia sociálných problémov v USA. Sociólogia 21. 1989, roč. 21, č. 6, str. 636-637.
JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Masová média. Praha: Portál, 2009. Kapitola 4: Mediální produkty, kapitola
5: Vliv médií.
JIRÁK, Jan, WOLÁK, Martin. Stereotypy v médiích. In MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan a kol. Základy mediální
výchovy. Praha: Portál, 2007. str. 179 – 183.
122
KALIBOVÁ, Klára (ed.). Násilí z nenávisti. Rasismus a média. Jak nepsat černobíle o barevném světě. Praha: In
iustitia, 2011.
Nečitelní cizinci. Jak se (ne)píše o cizincích v českem tisku. Multikulturní centrum, 2003.
POSPÍŠIL, Filip, ŠIMÁČEK, Martin, VOCHOCOVÁ, Lenka (eds.). Očernění. Etnické stereotypy v médiích. Člověk
v tísni – společnost při ČT, o. p. s., 2003.
VYBÍRAL, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. 1. vyd. Praha: Portál, 2003.
Kapitola 4: Nepravdivosti v politice, publicistice a vědě.
McQUIAL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2007. Kapitola 14: Účinky Dlouhodobější a nepřímá změna.
McNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004.
McCOMBS, Maxwell. Agenda setting. Praha: Portál, 2009.
TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006.
123
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Mgr. Dita Palaščáková
Cíle
1. Vysvětlit význam schopnosti prezentovat a argumentovat v kontextu pomáhajících profesí ve vazbě
na téma formulace společenské zakázky.
2. Naučit studenty připravit vhodnou strukturu prezentace.
3. Naučit studenty používat vhodné verbální a neverbální techniky.
4. Naučit studenty pohotově reagovat a zvládat obtížné situace.
5. Vysvětlit význam etiky v kontextu prezentace a argumentace.
Způsobilosti
Student rozumí významu prezentačního a argumentačního umění v kontextu sociální práce.
Student dokáže připravit kvalitní prezentaci a tu také srozumitelně předat publiku.
Student zná techniky a zákonitosti efektivní prezentace a argumentace.
Student reflektuje vlastní silné a slabé stránky vzhledem ke schopnosti prezentovat a argumentovat.
Požadavky
Příprava prezentace na zadané téma (odborná „kontroverzní“ témata).
Zásady efektivní prezentace a argumentace.
Základy rétoriky.
Verbální a neverbální komunikace a její využití v rámci prezentace, přesvědčivé vystupování.
Příprava a obsah prezentace.
Zvládání trémy a obtížných situací.
Trénink modelových situací.
hodin za období
Povinná literatura
HOSPODÁŘOVÁ, I. Prezentační dovednosti. Praha: Alfa Publishing, 2007.
MEDLÍKOVÁ, O. Přesvědčivá prezentace. Praha: Gradapublishing, 2010.
BRADBURY, A. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. Praha: Computer Press, 2001.
HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada Publishing, 2005.
ŠPAČKOVÁ, A. Moderní rétorika. Praha: Grada Publishing, 2006.
124
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
ThLic. Lucie Marta Cincialová
Cíle
Předmět si klade za cíl pomoci utvářet duchovní a charakterový profil budoucího charitativního pracovníka. Je
určen posluchačům majícím hlubší zájem o spirituální rozměr jejich služby. Předmět ozřejmuje spirituální přístup
k zátěžovým a krizovým situacím ve službě charitativního pracovníka, kultivaci jeho schopnosti spolupracovat.
Věnuje se pochopení spirituální dimenze v pojetí lidské osoby, zdraví a nemoci jako duchovnímu úkolu, věnuje se
možným přístupům k nemoci, umírání a ke smrti. Na příkladech významných postav dějin křesťanské charity a
jejich odkazu a ctností hledá možnou inspiraci pro současného charitativního pracovníka.
Způsobilosti
Studenti získají prohloubené poznání spirituálních otázek, týkajících se vlastní duchovní formace
charitativního pracovníka, osobního povolání, křesťanského milosrdenství, vztahu k lidskému utrpení.
Požadavky:
Aktivní účast (nejméně 50 %), písemná reflexe na zadané téma a její prezentace, krátký písemný test.
Osobnost charitativního pracovníka, jeho spirituální formace podle encykliky Deus caritas est. Přístup
k profesi CHP (rozlišení: práce-zaměstnání-služba-povolání-poslání). Sebepoznání a sebevýchova,
sebereflexe a „formace srdce”. Vnitřní uzdravení, obrácení, odpuštění, smíření. Zvládání negativních emocí.
Zvládání krizí a zátěžových situací ze spirituálního hlediska. Otázka vyčerpanosti a syndromu vyhoření a
spirituální prevence. Osobní přístup k nemoci, umírání a smrti. Vhodné přístupy k člověku v obtížné situaci
(soucit-milosrdenství). Pastorační rozhovor a morální dilemata. Příklady křesťanských osobností
angažovaných v sociální práci a jejich inspirace pro CHP dnes.
hodin za období
Povinná literautra
ALTRICHTER, M. A KOL. Studijní texty ze spirituální teologie II. Osoba – osobnost- osobitost, Olomouc- Velehrad:
Refugium, 2004.
BENEDIKT XVI. Deus caritas est. Encyklika O křesťanské lásce (ze dne 25. 12. 2005), Praha: Paulínky, 2006.
JAN PAVEL II. Salvifici doloris. Encyklika O křesťanském smyslu lidského utrpení (ze dne 11. února 1984).
Praha: Zvon, 1995.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2000.
ALPHONSO, H. Osobní povolání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994.
ROTTER, H. Důstojnost lidského života. Praha: Vyšehrad, 1999.
MADRE, P. Když je život zraněn. Praha: Paulínky, 2007.
GRÜN, A., DÜFNER, M. Zdraví jako duchovní úkol. Praha: Trinitas, 1994.
LAÍN ENTRALGO P. Nemoc a hřích. Praha: Vyšehrad, 1995.
RIVOIREOVÁ, B. Naděje tváří v tvář umírání. Praha: Paulínky, 2007.
GRÜN, A. Ztroskotals? Máš šanci. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004.
AUGUSTYN, J. Křivda, odpuštění, smíření. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000.
VANIER, J.Cesta k lidství. Praha: Portál, 2004.
125
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
S
Vyučující
Předmět se zaměřuje na oblast terénní sociální práce (TSP) a všímá si legislativních, sociálních, sociálně
pedagogických a pedagogických aspektů profese. Formou semináře a cvičení se snaží zprostředkovat
základní znalosti a dovednosti důležité pro výkon TSP. Obsahem předmětu je legislativní ukotvení terénní
sociální práce v rámci sociálního pole, cílové skupiny pro terénní práci a jejich specifika a možnosti práce s
nimi. Dále se pak zaměřuje na konkrétní metody a techniky využívané při kontaktní a sociální práci,
motivační práci a práci na změně s různými cílovými skupinami. Všímá si úskalí, problémových momentů a
etických aspektů výkonu terénní sociální práce, jejich prevence a možností jejich řešení. Formou kazuistik
pak předkládá studentům modelové situace a pracuje s nimi na možnostech intervence. Zaměřuje se také na
vztah pracovník – klient a jeho hranice, etiku vztahu, status a roli pracovníka v kontextu terénní práce.
Cíle:
– objasnit pozici TSP v legislativě a v systému sociálních služeb,
– zdůraznit výhody a nevýhody TSP oproti jiným formám sociální práce,
– seznámit s přímou i nepřímou prací s klienty a vedením dokumentace dle Standardů kvality sociálních
služeb,
– nabídnout metody a techniky práce s různými cílovými skupinami,
– upozornit na možné problémové a mimořádné situace v rámci TSP včetně možností prevence a jejich
řešení,
– informovat o možných eticky problémových situacích v rámci výkonu TSP, jak jim předcházet,
přistupovat a jak je řešit.
Způsobilosti
Absolvent předmětu:
– zná historii a vývoj TSP, její legislativní ukotvení a systém sociálních služeb využívajících tuto metodu
práce,
– orientuje se v cílových skupinách pro TSP, dokáže popsat jejich hlavní znaky a specifika,
– chápe výhody a nevýhody TSP, zná základní požadavky na vedení dokumentace o TP a práci
s klientem,
– zná základní zásady výkonu TSP, je seznámen s možnostmi kontaktní a sociální práce s cílovými
skupinami,
– je schopen použít specifické metody či techniky práce s klientem,
– je si vědom možností a úskalí komunikace se specifickými cílovými skupinami,
– dokáže identifikovat základní problematické (mimořádné) situace při výkonu TSP, ví, jak jim
předcházet či je řešit,
– je seznámen se základními eticky problémovými situacemi v rámci TP, umí je identifikovat, uvažovat
nad nimi, předcházet jim či je řešit.
Požadavky
80 % účast, zpracování kazuistiky v rozsahu cca 4-5 stran.
– Historie TSP, legislativní ukotvení. Zákon o sociálních službách, Standardy kvality sociálních služeb.
Pozice TSP v systému sociálních služeb. Nízkoprahové sociální služby.
– Cílové skupiny pro TSP, jejich specifika, možnosti práce s nimi.
– Výhody a nevýhody TSP a klasické sociální práce. Kontraktování a párování potřeb. Individuální
plánování. Dokumentace.
– Zásady terénní práce. Kontaktní práce, sociální práce, techniky motivační práce a práce na změně
s různými cílovými skupinami.
126
– Komunikace se specifickými cílovými skupinami, úskalí a možnosti.
– Problémové a mimořádné situace v rámci TSP. Možnosti prevence a jejich řešení.
– Etické aspekty TSP. Vztah pracovník – klient, status a role terénního pracovníka. Další etické
problémy.
– Kazuistiky a modelové situace.
hodin za období
Povinná literatura
BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH. L. Sociální práce na ulici. Brno: Doplněk, 2000.
BEDNÁŘOVÁ, Z. ,PELECH, L. Slabikář sociální práce na ulici. Brno: Doplněk, 2003.
JANOUŠKOVÁ, K; NEDĚLNÍKOVÁ, D. Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků: Sborník studijních
textů pro terénní sociální pracovníky [online]. Ostrava: [s.n.], 2008 [cit. 18. 7. 2011]. Dostupné z WWW:
<www.projekty.osu.cz/tsp/dokumenty/sbornik_tsp.pdf>.
Kontaktní práce 2007. Antologie textů České asociace streetwork. Praha: 2007.
Kontaktní práce 2010. Antologie textů České asociace streetwork. Praha: NVF, o.p.s., 2010.
NEDĚLNÍKOVÁ, D, et al. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce [online]. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, 2008 [cit. 2011-07-18]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/2317>.Éthum.
Bulletin pro sociální pedagogiku.
Internetové zdroje:
www.nzdm.cz
www.streetwork.cz
www.socialniprace.wz.cz
www.nicm.cz
www.mpsv.cz
FISCHER, S. , ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009.
KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003.
KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003.
MUHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: Paido, 2001.
POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů: Manuál praxe. Brno: Ústav
psychologického poradenství, 2003.
RHODES, T. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Strasbourg: Council of Europe, 1996.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
127
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
C
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s teorií projektu a projektového managementu, s financováním
projektů, s projektovým cyklem a projektovými žádostmi.
Způsobilosti
Student se naučí základní projektovou terminologii, bude umět navrhnout projekt, vyplnit projektovou
žádost a projekt řídit.
Požadavky
Aktivní účast a zpracování projektové žádosti.
Projektová terminologie, cíl projektu, význam projektu, metody řízení projektu a řízení projektového týmu.
Specifika řízení evropských projektů.
hodin za období
Povinná literatura
ROSENAU, M. D. Řízení projektů. Praha: Computer Press, 2000.
CHVALOVSKÝ, V. Řízení projektů aneb překážkový běh na dlouhou trať. Praha: ASPI, 2005.
REPKOVÁ, K. Sociálne programovanie a projektovanie (nielen) v sociálnem práci. Bratislava: EPOS, 2008.
MAREK, Dan, KANTOR,Tomáš. Příprava a řízení projektů ze strukturálních fondů Evropské unie. Brno:
Barrister&Principal, 2007.
BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2009.
NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada Publishing, 2002.
SIEBER, Patrik. Studie proveditelnosti. Metodická příručka SROP. Praha: MMR, 2004.
VAŠEČKA, Imrich. Projektování institucí sociální práce. SPP 341, 2002.
128
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
4.
C
Vyučující
Cíle
Získat základní přehled specifik a kritérií charitní práce církve, způsobů její organizace, úrovní a používaných
metod.
Způsobilosti
Schopnost aktivně, konstruktivně a kriticky působit v charitních a diakonických zařízeních církví, zejména na
úrovni středního managementu. Student rozlišuje úrovně charitní praxe podle představeného modelu 5
principů, charakterizuje základní kritéria charitní praxe v rámci jednotlivých principů a je schopen kriticky
posoudit konkrétní charitní projekt.
Požadavky
Zápočtová práce
Bibliografie k tématu.
Aktéři charitní praxe (skupiny, iniciativy, jednotlivci, komunity, instituce, univerzální církev).
Cíle charitní práce (orientace na zdroje, empowerment příjemců služby, změna společenských podmínek).
Úrovně charitní praxe (životní situace jednotlivců, skupin, komunity, působení na podmínky ve společnosti).
Metody charitní práce (vztah mezi osobními postoji a volbou metody, pluralita metod, volba metod, kritická
reflexe metod).
Solidarita v charitní praxi (postoj vnímavosti vůči nouzi, solidární jednání v rámci svépomoci, dobrovolnictví,
v profesionální pomoci).
Subsidiarita v charitní praxi (ve vnější pomoci, ve svépomoci, podpora dobrovolnictví).
Spiritualita v charitní praxi (Kodex Charity ČR, způsoby podpory spirituální citlivosti v charitních zařízeních,
obsahové vymezení spirituality charitní činnosti).
hodin za období
Povinná literatura
Studijní opora
POMPEY, H. Kirche für andere. Handbuch für eine diakonische Praxis. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag,
1998, s. 213-364. Kap. Praktische Konsequenzen: Konturen diakonischen Handelns in heutiger Gesellschaft.
129
Typ předmětu
Způsob zakončení
Gerontologie
povinně volitelný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Mgr. Petra Chovancová, Mgr. Miroslava Petřeková
Cíle
Cílem předmětu je získat znalosti, které umožní základní orientaci v oboru gerontologie a objasnění specifik
zdravotně sociální problematiky ve stáří včetně možností péče se zachováním autonomie a lidské
důstojnosti.
Způsobilosti
– orientuje se v základním členění oboru gerontologie,
– orientuje se v geriatrických syndromech v souvislosti se změnou životní situace seniora,
– orientuje se v oblasti edukace seniorů,
– zná typy sociálních služeb,
– umí uplatňovat poznatky z komunikace se seniory.
Požadavky
Písemné prověření získaných znalostí.
Gerontologie - členění, náplň oboru, demografie a její vztah ke gerontologii, postoj společnosti ke stáří,
práva seniorů, stáří jako komplexní proces, zdravé stárnutí, edukace seniorů, zneužívání a týrání seniorů,
geriatrické syndromy, formy péče, zjišťování potřeb uživatelů a individuální plánování průběhu sociální
služby, aktivizační metody, komunikace se seniory.
hodin za období
Povinná literatura
HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha: Galén, 2000.
HAŠKOVCOVÁ, H. Sociální gerontologie aneb senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012.
KALVACH, Z. a kol. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, 2008.
BASTECKÝ, J. Gerontopsychiatrie. Praha: Avicenum, 1994.
ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Praha: Grada, 2012.
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha: Galén, 2012.
JANEČKOVÁ, H. Reminiscence. Praha: Portál, 2010.
KALVACH, Z. a kol. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada, 2012.
KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008.
KÜBLER-ROSSOVÁ, E. Hovory s umírajícími. Hradec Králové: Signum Unitátis, 1992.
KÜBLER-ROSSOVÁ, E. O smrti a umírání. Turnov: Arica, 1993.
KÜBLER-ROSSOVÁ, E. Otázky a odpovědi o smrti a umírání. Turnov: Arica, 1994.
POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada, 2010.
SAK, P., KOLESÁRKOVÁ, K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada, 2012.
SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. Praha: Ecce homo, 1995.
SVATOŠOVÁ, M. Víme si rady s duchovními potřebami nemocných? Praha: Grada, 2012.
130
Typ předmětu
Způsob zakončení
Marketing
povinně volitelný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Cíle
Seznámit studenta s pojetím marketingu v neziskové sféře, odlišit ziskový a neziskový trh, a pochopit
specifika nehmotného produktu.
Obsahem předmětu je marketingový průzkum, marketingové charakteristiky, marketingový plán, způsoby
marketingové komunikace a efektivita marketingu.
Způsobilosti
Student si osvojí základní dovednosti při sestavování marketingového plánu neziskové organizace, naučí se
základní charakteristiky nehmotného produktu a pochopí důležitost nástrojů marketingové komunikace.
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních a sestavení marketingového plánu organizace.
hodin za období
Povinná literatura
BLAŽKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2007.
HANNAGAN, Tim, J. Marketing pro neziskové organizace. Praha: Management Press, 1996.
NAGYOVÁ, Jana. Marketingová komunikace. Praha: VŠE, 1998.
SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010.
ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.
DRUCKER, Peter F. Řízení neziskových organizací. Praxe a principy. Praha: Management Press, 1994.
ČIHOVSKÁ, V., HANULÁKOVÁ, E., HARNA, I., LIPIANSKÁ, J. Marketing neziskových organizácií. Bratislava: 2002.
KOTLER, Philip. Marketing management. 11. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003.
PLAMÍNEK, Jiří, a kol. Řízení neziskových organizací. Praha: Lotos, 1997.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, 2004.
131
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
2
dopor. období
zápočet
Forma výuky
5.
P
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s povahou pastorační činnosti církve, poukázat na vztah mezi sociální
prací a pastorací, nabídnout vhodné nástroje pastorační péče, představit základní prvky kategoriální
pastorace a rovněž pastorace pomáhajících pracovníků.
Způsobilosti
Student bude rozumět vztahu mezi sociální prací a pastorací, bude schopen reagovat na duchovní potřeby
konkrétních cílových skupin a odpovědět na ně vhodnými nástroji pastorační péče.
Požadavky
Zpracování referátu pro udělení klasifikovaného zápočtu.
Historický vývoj pastorace; Východiska, cíle a metody pastorace a past.teologie; Sociální práce a základní
služby církve (martyria, leiturgia, diakonia); Profesní způsobilost sociálního pracovníka s ohledem na
duchovní podporu klientů; Pastorační péče o vybrané cílové skupiny (senioři, nemocní, umírající, děti,
mládež, rodina).
hodin za období
Povinná literatura
MARTINEK, M. (ed.), Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok, 2008.
OPATRNÝ, A. Pastorační péče v méně obvyklých situacích I., II. Praha: 2002.
BENEDIKT XVI. Encyklika Deus caritas est. Praha: 2005.
Sociální práce 4 (2008) – Duchovní dimenze sociální práce
AMBROS, P. Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: 2002.
132
Typ předmětu
Způsob zakončení
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
6.
S
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu Kazuistický seminář je zvýšení praktických kompetencí studentů třetích ročníků, kteří se
připravují na písemnou státní závěrečnou zkoušku z předmětu Teorie a metody sociální práce. Na
konkrétních kazuistikách si studenti prakticky osvojí své teoretické znalosti a to především v oblasti přímé
práce s klientem formou sestavení intervenčního plánu s reflexí teoretických přístupů a východisek. Studenti
se díky práci s kazuistikami naučí aplikovat základní metody sociální práce a techniky, které jsou v praxi
sociálního pracovníka běžně využívané.
Způsobilosti
– Schopnost pracovat na základě předložené kazuistiky v jednotlivých krocích procesu práce s klientem.
– Vypracování konkrétního intervenčního plánu.
– Schopnost teoreticky ukotvit navrženou intervenci.
– Aplikace teoretických znalostí z předmětů Sociální politika a Teorie a metody sociální práce do
praktické činnosti sociálního pracovníka.
Požadavky
Vypracování písemného intervenčního plánu dle zadané kazuistiky.
– Zpracování kazuistiky klienta, struktura a písemná forma kazuistiky.
– Posouzení životní situace klienta a následné zaznamenávání.
– Práce s kazuistikami optikou předmětu Teorie a metody sociální práce.
– Zpracování intervenčního plánu klienta (definování problému, teoretická východiska, kontrakt,
zakázka, cíle společné spolupráce, konkrétní popis kroků směřujících k naplnění cílů, ukončení
kontaktu s klientem, etická dilemata)
hodin za období
Povinná literatura
MUSIL, L., NAVRÁTIL, P. Posouzení životní situace klienta – jak na to. Časopis sociální práce, 1, 2007
HRUŠKOVÁ, H., MATOUŠEK, O., LANDISCHOVÁ, E. Sociální práce s lidmi s mentálním postižením. In
Matoušek, O. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
MACEČEK, R. Proces individuálního plánování průběhu poskytování sociálních služeb. In Janoušková, K.,
Nedělníková, D. Profesní dovednosti terénních pracovníků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008.
Internetové zdroje: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné na World Wide Web:
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb06108
Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Průvodce poskytovatele. 2002. Praha: MPSV ČR.
Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1459/pruvodce.pdf
133
Typ předmětu
Způsob zakončení
Fundraising
povinně volitelný
hod. za týden
1
dopor. období
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je naučit studenta pracovat s finančními zdroji, seznámit ho s metodami získávání
finančních prostředků pro neziskovou organizaci a systematicky pracovat s dárci potencionálními i
pravidelnými, individuálními i firemními a hledat formy samofinacování, které budou v souladu s posláním
organizace.
Způsobilosti
Student porozumí zásadám fundraisingu.
Student bude schopen vypracovat fundraisingovou strategii.
Student bude schopen identifikovat zdroje prostředků pro neziskové organizace.
Student se bude orientovat v technikách individuálního a firemního fundraisingu.
Student získá potřebné komunikační dovednosti fundraisera.
Požadavky
Student zpracuje projekt fiktivní či reálné fundraisingové akce.
Právní aspekty fundraisingu, fundraisingová strategie neziskové organizace, zdroje, techniky, komunikační
dovednosti ve fundraisingu.
hodin za období
Povinná literatura
Ledvinová, J., Pešta, K. Základy fundraisingu. Praha: ICN, 1996.
Norton, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Praha: Nadace Via, 2003.
Bárta, J. Strategické plánování. Praha: NROS, 1997.
Cesty k účinnému fundraisingu. Sborník z konference. Praha: Spiralis, o. s., 2004.
Frič, P. a kol. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. Praha: NROS a Agnes, 2001.
Tošner, J. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizaci. Praha: Portál, 2002.
Rektoří, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací. Brno: Masarykova Univerzita Brno, 1998.
Plamínek, J. a kol. Řízení neziskových organizací. Praha: Lotos, 1996.
134
Ce – Informace o vzdělávacím programu – charakteristika odborné praxe
Název školy
Denní studium
Cíle a pojetí modulu odborné praxe
Odborná praxe je jednou ze základních odborných disciplín. Vytváří předpoklady pro budoucí
samostatnou práci absolventů.
Představuje interdisciplinární předmět, která zahrnuje poznatky a dovednosti celého studia a je tak
syntetizující složkou profesní přípravy. Navazuje zejména na výuku předmětů: teorie a metody sociální
práce, psychologie, speciální pedagogika, sociální politika, zdravotní nauky, filozofie pro sociální
pracovníky, etika sociální práce, teologické základy sociální práce, sociální nauka církve, sociální patologie
a problematika menšin.
Hlavní cíle:
– zprostředkovat zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce, které existují nebo jsou
uplatňovány v charitních a jiných sociálních zařízeních a podnítit snahu o reflexi této zkušenosti,
– konfrontovat získané teoretické poznatky z odborných předmětů v přirozených podmínkách,
– aplikovat teoretické poznatky v praktické činnosti,
– stimulovat proces identifikace studentů s charitní a sociální činností jako profesí.
Náplň praxe:
– účast na násleších při rozhovorech sociálního pracovníka s klientem, vlastní vedení poradenského
rozhovoru,
– rozvoj schopnosti komplexně vnímat životní situaci klienta v rovině bio-psycho-sociálně-spirituální,
– mapování uplatňovaných technik a metod sociální práce při práci s klienty, vlastní zkušenost
s použitím vybraných přístupů při práci s klienty,
– rozvoj komunikačních dovedností potřebných pro práci s klienty i pro efektivní fungování v týmu,
– reflexe praktických zkušeností z hlediska etických principů a hodnot sociální práce,
– práce s dokumentací,
– účast na sociálním šetření,
– účast na životě organizace a práce v týmu (např. porady, jednání, výjezdy do terénu, supervize
projekty a akce, apod.),
– rozšíření znalostí v oblasti personální stránky a ekonomického zajištění chodu organizace,
– rozvoj schopnosti respektovat poslání, pravidla, režim organizace, její kulturu, ale také schopnost
kriticky nahlížet realitu sociální práce v daném zařízení.
Forma organizace odborné praxe, návrhy pozic a pracovišť
V prvním ročníku praxe probíhá ve dvou vybraných typech pracovišť, která poskytují rozdílné sociální
služby. Délka praxe činí vždy 1 týden v zimním a 1 týden v letním období. Studenti se na praxi seznamují s
problematikou daných cílových skupin a mají příležitost se postupně identifikovat se sociální prací jako
profesí. Učí se poskytovat emoční podporu, rozumět struktuře a cílům organizace a respektovat její
hodnoty a pravidla. Navíc se učí také účinně komunikovat a spolupracovat a u sebe i druhých identifikovat
předsudky.
V zimním období druhého ročníku rozsah praxe činí 4 týdny. Studenti mají možnost seznámit se
s rozdílnými typy sociálních služeb, přičemž si vybírají z aktuální nabídky smluvně zajištěných pracovišť.
V letním období tohoto ročníku probíhá praxe také v rozsahu 4 týdnů s rozdílem, že si studenti mají
možnost sami volit pracoviště i cílovou skupinou. Na praxích v tomto ročníku dochází ke konfrontaci a
propojování získaných teoretických poznatků z odborných předmětů s jejich praktickou aplikací, studenti
si postupně osvojují a naplňují kompetence, prohlubují a upevňují odborné vědomosti, dovednosti a
návyky potřebné pro další studium.
V zimním období třetího ročníku probíhá souvislá praxe v délce 2 měsíců. Cílovou skupinu i pracoviště si
studenti volí sami, jsou motivováni k tomu, aby si pro svou odbornou praxi zvolili cílovou skupinu klientů,
které by se chtěli po ukončení studia věnovat. Část studentů vybraných ve výběrovém řízení má možnost
na tuto praxi vycestovat do zahraničí – zemí ES/EU v rámci programu Leonardo da Vinci, Erasmus.
135
Studenti již znají zásady správné komunikace, jsou si vědomi komunikačních bariér při práci s vybranou
cílovou skupinou a orientují se v principech rozličných metod. Na odborných pracovištích mají příležitost
konfrontovat získané teoretické poznatky z odborných předmětů v přirozených podmínkách tím, že se již
výrazněji podílejí na chodu organizací. Studenti se také učí stanovovat hranice profesionálního vztahu
mezi pracovníkem a klientem.
Popis řízení praxe a vyhodnocování
Provázení studenta na praxi je kontinuální proces začínající nastoupením studenta
na školu a končící jeho absolutoriem. Studentovi poskytuje záruku, že jde po cestě, která směřuje
k dobrému sociálnímu pracovníkovi. Student se setkává během svého studia s těmito hlavními průvodci –
tutorem (učitel semináře k odborným praxím), mentorem z odborného pracoviště a interním/externím
supervizorem. Každý z těchto průvodců má jinou roli a odpovědnost, nicméně všichni společně se snaží se
studentem stanovit vhodné cíle jeho profesního a osobního rozvoje, sledovat a podporovat jeho růst,
hodnotit naplňování stanovených cílů a propojovat obsahy vzdělávání ve škole a na praxi. Provázení si
tedy klade za cíl pomoci studentovi se zorientovat v jeho silných a slabých stránkách, podpořit jej při jeho
rozvoji a kontrolovat jej, zda jde po cestě, která mu umožní plně rozvinout a uplatnit svůj potenciál a stát
se dobrým profesionálem. K úspěšnosti celého procesu výrazně přispívá i existující metodický Průvodce
praktickým vzděláváním, který komplexně vysvětluje nejen filozofii a obsahové zaměření praxí, ale věnuje
se např. i organizační a bezpečnostní stránce praxe.
Student v průběhu studia zpracovává portfolio, kde zaznamenává, kde už všude byl a co se naučil a
dozvěděl v oblasti sociální a humanitární práce a slouží mu coby zdroj důkazů, že kus cesty za sebou již má
a může pokračovat dál, prakticky po celou dobu jeho studia. Absolvent díky portfoliu může svému
potenciálnímu zaměstnavateli přehledně prokázat, v čem je kompetentní, jaké jsou jeho silné a slabé
stránky a jakým způsobem se chce profesně a osobně rozvíjet.
Cesta praktického vzdělávání je vymezena třemi po sobě následujícími úseky – příprava na praxi, pobyt na
praxi a hodnocení průběhu praxe. Student se tedy na praxi připravuje, praxi provádí a praxi společně
s dalšími kompetentními osobami hodnotí.
Příprava na praxi
Student se seznamuje se smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem v rámci semináře
praxí na škole. Vyučující se studenty se věnují tématu, jak se pozná dobrá sociální práce a dobrý sociální
pracovník. Seminář je organizován skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe a tutor. Každý
student má nárok na individuální konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Student se s pravidly
individuálního tutoringu seznamuje v rámci semináře. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi
růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy.
Obsah semináře je vymezen následujícími otázkami: Co se chci/potřebuji na praxi naučit? Jak se to mohu
naučit a jak poznám, že jsem se to naučil? Naučil jsem se dobré věci? Odpovědi na tyto otázky student
hledá jak ve spolupráci s tutorem, tak s mentorem na odborném pracovišti, kam se chystá na praxi.
Doporučenou pomůckou pro stanovování cílů praktického vzdělávání v sociální práci je soustava
praktických kompetencí Zuzany Havrdové (Havrdová, Z. Kompetence v praxi sociální práce. Osmium,
Praha 1999). Daná soustava se snaží definovat soubor kompetencí dobrého sociálního pracovníka – co by
měl vědět, umět a jak by se měl chovat. Od samého počátku nastavování systému provázení studenta na
praxi jsme však zároveň tematizovali reflexivitu studenta jako nedílnou součást jeho rozvoje a záruku
schopnosti kriticky se vracet k vlastnímu výkonu a vnitřním i vnějším faktorům, které ho ovlivňují. Zároveň
je naší snahou vést studenta k aplikaci kritického myšlení a kritické práci v oblasti získávání dat a
nakládání s nimi.
Stanovování cílů v ideální situaci probíhá společně s tutorem a mentorem. Pokud je mentor
časově/prostorově nedostupný, stanovuje si cíle učení student s tutorem a mentor je komentuje na dálku
(emailová korespondence). Student na setkání přichází vybaven informacemi o zařízení, kam hodlá jít na
praxi. Informace získává z webových stránek zařízení a také ze zpráv z praxe svých kolegů, kteří na daném
pracovišti již byli.
136
Pro každý ročník jsou stanoveny povinné výukové cíle, které jsou součástí metodické příručky (Průvodce
praktickým vzděláváním na CARITAS-VOŠs Olomouc). Tyto cíle učení je student povinen splnit a vedle
toho si stanovuje individuální výukové cíle.
Realizace praxe
Při nástupu na praxi se student setkává se svým mentorem a společně plánují průběh praxe ve vztahu
ke stanoveným cílům učení. Mentor studentovi radí, kde a jak by se dané věci mohl naučit a domlouvají
se na způsobu komunikace během praxe.
Během praxe je studentovi umožněno konzultovat naplňování cílů společně s mentorem a tutorem.
S mentorem se setkává na pracovišti a s tutorem komunikuje emailem/telefonicky a na pracovišti se s ním
setkává během monitoringu, kdy tutor po domluvě s mentorem a studentem přijíždí na pracoviště a
všichni se společně schází ke konzultaci. Smyslem monitoringu je podpořit a ověřit vzdělávání studenta na
pracovišti a prohloubit spolupráci mezi pracovištěm a školou. Tutor vypracovává společně se studentem a
mentorem zprávu z monitoringu, která je určena všem zúčastněným. Technicky není možné, aby tutor
navštívil všechny studenty na praxi díky pracovní vytíženosti a mnohdy velké vzdálenosti pracovišť.
Prioritu mají pracoviště v Olomouckém kraji a dlouhodobě spolupracující organizace u nás i v zahraničí.
Naší snahou je provést monitoring praxe každého studenta jednou za školní rok.
Hodnocení praxe
Hodnocení praxe je cyklický proces, který se vztahuje na všechny zúčastněné strany. Student hodnotí
průběh praxe a práci tutora a mentora. Student současně hodnotí sám sebe a je hodnocen tutorem,
mentorem a supervizorem. Vzájemné hodnocení v ideální podobě probíhá formou přímé diskuse tutora,
mentora a studenta což se nejlépe uskutečňuje při monitoringu studenta na pracovišti. Vzájemným
hodnocením je v studentovi posilován princip rovnosti hodnocení v sociální práci ve vztahu profesionál a
klient.
Z pracoviště si student vždy přináší písemné hodnocení na formuláři školy, který definuje oblasti a
kompetence, na které se mentor při provázení studenta zaměřuje a na konci praxe hodnotí míru jejich
naplnění a případně formuluje doporučení pro další rozvoj.
Supervize
Součástí doprovázení studenta na praxi je supervize, která se odehrává po ukončení praxe a je součástí
vzdělávacího programu na škole. Supervize si klade za cíl pomoci studentovi reflektovat na základě
vlastních zážitků z praxe ve vztahu k uživatelům/pracovníkům a přes vlastní osobu základní otázky
pomáhání (moc-bezmoc, pomoc – invalidizace, podpora – kontrola) a sociální práce (začlenění,
participace, zplnomocňování atd.) a pomáhá reflektovat jeho silné a slabé stránky v roli studenta na praxi.
Souhrnně ho podporuje v jeho osobním a profesním rozvoji.
Supervize je prováděna interními i externími supervizory a je skupinová, případně individuální. Supervizor
je součástí tří až čtyřstranného zpětnovazebního okruhu (tutor – student – supervizor – mentor) a svoje
výstupy a inspirace podává v jeho rámci po dohodě se supervidovaným(i) studentem(ty). Cíle supervize
jsou vyjednávány se studenty a dalšími stranami smlouvy (zpětnovazebního okruhu). V rámci stanovených
cílů vyjednává supervizor ad hoc zakázku.
Zápis ze supervize se tvoří společně se studenty a je k dispozici studentům a supervizorovi, škole a
mentorovi (v případě supervize studenta na praxi). Supervize není revizí průběhu praxe, k tomu slouží její
hodnocení.
Poznámka
137
D
D – Personální zabezpečení vzdělávacího programu – souhrnné údaje
Název školy
Denní studium
Škola celkem
z toho střední škola
vyšší odborná škola
celkem
přepoč.
interních
interních
externích
externích
fyz. osob
osob
fyz. osob
přepoč.
fyz. osob
přepoč.
44
20,64
20
16,88
24
3,76
9
-
-
-
-
-
-
-
44
20,64
20
16,88
24
3,76
9
30
10,85
18
9,09
12
1,76
8
interní
PhD.(CSc.)*
jiná součást školy**
Předkládaný vzdělávací program
Poznámka
* včetně studujících PhD.
** rozveďte v poznámce
Personální zabezpečení ve formulářích Ea , Eb, Ec je uvedeno v příloze č. 1 této žádosti.
138
Ea
Fa
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor
Název školy
Denní studium
VOŠ
SŠ/VŠ/jiné
celková kapacita školy dle zřizovací listiny
denní
ostatní
denní
ostatní
Cílová kapacita dle zřizovací listiny
180
160
---
---
Počty studentů/žáků v organizaci*
180
160
---
--
7
6
---
---
180
160
---
---
počet
kapacita
dataprojekt.
/smartboard
Připojení
na internet
počítače
posluchárna > 60 osob
1
139
1
ano
1
posluchárna < 59 osob
1
50
1
ano
1
ostatní učebny > 30 osob
6
30-40
6
ano
6
ostatní učebny < 30 osob
4
25
2
2 ano/2 ne
2
počítačová učebna
3
30
1
ano
33
specializovaná učebna
1
20
0
ne
0
jazyková učebna
-
-
-
-
-
laboratoř
-
-
-
-
-
Atelier
-
-
-
-
-
Počet tříd/studijních skupin*
Počty studentů/žáků - navrhovaný stav
139
430
min. garant. kapacita
připojení
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor
další prostory pro odborné moduly
-
-
-
-
Struktura konfigurace PC:
• PC x86 Intel Pentium 4 DualCore
• OS Windows XP
• MS Office 2010, MS Office 2007
• slovník Lingea Lexicon 2002 – angličtina, němčina
• Zoner Photo Studio
• LAN, internet
• tisk na laserových tiskárnách po síti
Popis dalšího vybavení (lokální sítě, servery apod.):
Zajišťované serverové služby:
• souborové služby (úložiště dat)
• služby tisku na síťových tiskárnách a účtování tisku pro studenty
• prezentační služby: web a ftp
• poštovní server a správa schránek pro zaměstnance
• připojení na internet, DNS
• ochrana sítě: firewall, antivirová ochrana a antispamová ochrana
• interní IS školy
• systém pro e-learning (Moodle)
• jídelní systém
LAN (připojení na internet, struktura sítě):
• způsob připojení na internet: pevná linka (optický kabel), CESNET, 40 Mb/s
• strukturovaná kabeláž UTP splňující kategorii 5e pro přenosové rychlosti do 150 MHz, hvězdicová hierarchická topologie
• zásuvky a patch panely splňují parametry pro přenosové rychlosti do 200 MHz
Počet počítačových učeben: 3
Počet PC v počítačových učebnách: 33
Počet učeben s prezentační technikou (PC, dataprojektor): 11
* údaje podle výkazu ke dni 30. 9. 2012
140
-
Fb
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby
Název školy
Název vzdělávacího
programu
Denní studium
VOŠ
SŠ a jiné
celkem
Současný stav
studentů/žáků
270
--
--
Plánovaný stav
studentů/žáků
270
--
--
56 m2
Plocha knihovny/studovny
5 749 ks
Celkový počet svazků*
63.561,- Kč
Roční rozpočet
Roční přírůstek knižních
jednotek
340
Roční přírůstek titulů
celkem
340
Počet odebíraných titulů
časopisů celkem
29
Počet odebíraných zahr.
titulů časopisů
1
Počet odebíraných českých
titulů časop.
28
Jsou součástí fondů
kompaktní disky ?
ne
Jsou součástí fondů
videokazety ?
ne
Otevír. hod.
knihov./studovny v týdnu
12 hodin/týden
Provozuje knih. počítač.
inform. služby?
ano
Zajišťuje knihovna rešerše
z databází ?
ne
Je zapojena na INTERNET ?
ano
100 Mbps
Konektivita
Jiná databázová
centra/sítě ?
ne
Počet studijních míst
knihovny/studovny
45
Počet počítačů v
knihovně/IC
1/8
Z toho počítačů zapojeno v
síti
1/8
Informační systém školy
IS MUNI, vlastní knihovní systém, e-learningový sys. Moodle
141
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby
Stručný popis informačního systému školy:
CARITAS - VOŠs Olomouc používá IS vyvíjený Masarykovou univerzitou, e-learningový systém Moodle a
vlastní knihovní systém.
V současné době jsou k dispozici agendy: přijímací řízení, evidence studentů, průběhu studia a studijních
výsledků, registrace předmětů a odborných praxí, evidence učitelů, absolutoria, export statistik studentů
a uchazečů, registrace témat a sběr absolvenstých prací, elektronická nástěnka, dokumentový server a emailové služby, rozvrh a další.
Uchazeči o studium využívají elektronickou přihlášku ke studiu, kterou dále zpracovává studijní oddělení.
Studenti si mohou volit ze seznamu předmětů a mimořádných přednášek, mohou se zapisovat na termíny
zkoušek, volit témata absolventských prací, odevzdávat AP v elektronické podobě, sledovat studijní
výsledky, přihlašovat se na odborné praxe, evaluovat výuku, využívat objednávkový a výpůjční systém
knihovny, komunikovat pomocí vývěsek, diskuzních fór, anket a e-mailů, využívat e-learningových kurzů
a studijních materiálů, které jsou jejich součástí, atd.
Vyučující vkládají informace o vyučovaných předmětech, vypisují termíny zkoušení a hodnocení studentů,
vytváří studijní materiály pro e-learning atd.
Informační systém umožnuje generování souboru pro evidenci studentů (školní matrika) ve smyslu
zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), který jsou školy povinny odevzdávat Ústavu pro informace ve
vzdělávání (ÚIV).
Kromě vlastní knihovny a studovny mohou studenti i vyučující využívat veškerých služeb knihoven a
Informačního centra UP Olomouc.
* všechny údaje o KJ – pouze odborná literatura
142
G
G – Údaje o spolupráci
Název školy
Denní studium
Spolupráce s odbornou praxí
Příklady spolupracujících organizací:
Zařízení, ve kterých studenti 1. ročníku vykonávají řízenou praxi
Charita Opava
Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách u Opavy
Charita Konice
Dům pokojného stáří Bohuslavice
Domov pro seniory Tovačov, p. o.
Oblastní charita Červený Kostelec, Domov sv. Josefa, Žireč u Dvora Králové
Konvent sester alžbětinek, Domov sv. Alžběty v Jablunkově
Zařízení, ve kterých studenti 2. ročníku vykonávají řízenou praxi
Fakultní nemocnice Olomouc - odd. GERIATRIE
Vincentinum, poskytovatel sociálních služeb Šternberk
Magistrát města Olomouce, Odbor sociálních věcí
Klíč - centrum sociálních služeb Olomouc, příspěvková organizace
DC 90, občanské sdružení, Olomouc - Topolany
Spolek TREND vozíčkářů, Olomouc
O.s. InternetPoradna.cz, Olomouc
Charita Olomouc, Středisko sv. Kryštofa pro krizovou pomoc
Charita Olomouc, Středisko Samaritán pro lidi bez domova
Charita Olomouc, Středisko sv. Alžběty pro lidi s tělesným handicapem
Charita Olomouc, Středisko sv. Vincence pro lidi s duševním onemocněním
Charita Olomouc, Středisko KHAMORO pro etnické menšiny
Charita Šternberk, Jiloro – Srdíčko, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Charita Zábřeh, Denní stacionář Domovinka, Zábřeh na Moravě
Charita Zábřeh, Denní stacionář Okýnko, Mohelnice
Charita Zábřeh, Oáza – centrum denních služeb, Zábřeh na Moravě
Azylový dům pro matky s dětmi Fondu ohrožených dětí, Olomouc
Domov seniorů POHODA Chválkovice, p. o.
Ostatní zařízení (v nabídce pro volitelné praxe):
P-centrum Olomouc
Člověk v tísni, programy sociální integrace
Fond ohrožených dětí, pobočka Olomouc
Středisko sociální prevence Olomouc, p.o.
Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, ZŠ a ŠJ Olomouc-Svatý Kopeček
SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Olomouc
Oblastní charita Jihlava, NZDM ERKO, sociálně aktivizační služby Klubíčko
Oblastní charita Kutná Hora, Středisko Maják
Diecézní charita ostravsko-opavská, Vesnička soužití, Ostrava - Muglinov
Sdružení Podané ruce, o.s., K-centrum Olomouc
Sdružení Podané ruce, o.s., Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež KudyKam, Olomouc
Sdružení Podané ruce, o.s., Terénní programy Olomouc
Sdružení SPES, Poradenské centrum pro dlužníky, Olomouc
Arcidiecézní charita Olomouc, humanitární oddělení
Arcidiecézní charita Praha, Centrum zahraniční spolupráce
Arcidiecézní charita Praha, Projekt Magdala
Armáda spásy Přerov
143
Probační a mediační služba ČR
O.s. Pro Vás, NZDM Klub Zóna, Olomouc
Penzion pro důchodce Loštice
Středisko rané péče SPRP Olomouc, Pracoviště pro rodiny s dětmi se zrak. a komb. postižením
Zařízení pro děti – cizince, Praha
Sdružení pro integraci a migraci, Praha
InBáze Berkat, o.s., Praha
Sdružení Neratov, o.s., Bartošovice v Orlických horách
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah:
CARITAS-VOŠs Olomouc si uvědomuje význam praxe pro vzdělávání studentů a to, že odborná pracoviště
vysoce přispívají ke studentovu učení se profesi charitativní a sociální práce.
Pro zajištění efektivity studentova učení je velmi důležitá partnerská spolupráce mezi školou a pracovišti,
která vede k obohacení všech zúčastněných stran.
Pracoviště odborné praxe:
• Demonstrují svůj závazek ke vzdělávání v sociální práci zajištěním pracovníků, kteří budou mít
coby svoji pracovní odpovědnost doprovázení studentů na praxi a stanou se jejich mentory.
• Umožňují studentovi se zapojit do činnosti organizace a naplnit stanovené cíle učení.
• Mají zájem o spolupráci s CARITAS-VOŠs Olomouc na poli zlepšování vzdělávání v oblasti sociální
práce.
Formy spolupráce mezi CARITAS-VOŠs Olomouc a odbornými pracovišti mohou být na úrovni nabídnutí
speciálních vzdělávacích kurzů na základě vzdělávacích potřeb mentorů odborných pracovišť na škole,
konferencí a dílen pro předání zkušeností v oblasti průvodcování studentů praxemi a jiných
mezioborových diskusních fór, kde mohou pedagogové a zaměstnanci pracovišť diskutovat o podobách a
budoucnosti sociální práce coby profese.
Mentor odborné praxe (pracovník ze spolupracující organizace):
• Konzultuje se studentem a ve spolupráci s tutorem stanovené cíle učení, které jsou zaznamenány
v trojstranném kontraktu.
• Seznamuje studenta s chodem zařízení, jeho organizační strukturou, náplní práce jednotlivých
pracovních pozic a se specifiky role sociálního pracovníka.
• Odborně doprovází studenta na praxi – se studentem vypracovává plán praxe vzhledem ke
stanoveným cílům učení, poskytuje zpětnou vazbu, napomáhá při sběru důkazů ke stanoveným
cílům učení.
• Setkává se s tutorem a studentem při monitoringu, podává zpětnou vazbu studentovi a škole.
• Vypracovává hodnotící zprávu/posuzuje věrohodnost důkazů naplnění cílů učení a předává ji
studentovi, který ji vloží do portfolia.
• Konzultuje se studentem případné problémy a konflikty na pracovišti; v případě hrubého
porušování pravidel studentem, kontaktuje školu/tutora.
Rozsah:
1. ročník – 1 týden/zimní období, 1 týden/letní období
2. ročník – 4 týdny/zimní období, 4 týdny/letní období
3. ročník - 8 týdnů/zimní období
Spolupráce s jinými VOŠ, resp. VŠ
Spolupracující organizace
1. CMTF UP Olomouc
2. Filozofická fakulta Prešovské univerzity
3. Vysoké a vyšší odborné školy sdružené v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci
4. Zahraniční vysoké školy uvedené v oddíle Zahraniční spolupráce
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah
Ad 1) Společná akreditace bakalářských studijních programů, příprava magisterských programů.
Ad 2) Výměna zkušeností, spolupráce při tvorbě studijních dokumentů, společné pořádání konferencí.
Ad3) Spolupráce na rozvíjení kvality vzdělávání, konzultační činnost, kooperace škol, spolupráce učitelů.
Ad 4) Výměnné studijní pobyty studentů a učitelů, stáže.
144
Zahraniční spolupráce
Spolupracující organizace
1. Pracovní stáže studentů v rámci projektů Leonardo da Vinci
Velká Británie
Foxwood School, Hythe
Brothers of Charity, Liverpool
Richard Cloudesley School, Londýn
Německo
Altenpflegeheim Maria Rast, Langenbergstrasse 9, 320 49 Herford
IN VIA Mathildenheim, Beckhaustr. 130b., 336 11
Bernard-Heising-Haus, Langenbergstrasse 23a, 32049 Herford
Jugendhaus Hardehausen, Abt-Overgaer-Str. 1, 34414 Warburg
Slovensko
Arcidiecézní Charita Košice
Úsmev ako dar, Banská Bystrica
Gréckokatolická Charita Prešov
Nizozemí
Amerpoort, Zandheuvelweg 11, 3740 BA Baarn Postbus 1020
Portes Sociaal Ondernemend, Dienstencentrum Zuilen, Prins Bernhardlaan 2, Utrecht
Irsko
Cork Simon Community, Cork
Španělsko
Nazaret, Alicante
2. Další pracoviště pro mobility studentů a zaměstnanců mimo projekt Leonardo da Vinci
TUAS, Turku, Finsko
HU, Utrecht, Nizozemí
Prešovská univerzita v Prešově, Slovensko
Fond ASPERN - Kyjev, Ukrajina
Inštitút Krista Velkňaza Žakovce, Slovensko
Regionální centrum sociální adaptace - RCSA - Lvov, Brody, Ukrajina
Audubon Area Community Services, Owensboro, USA
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah
Studenti 3. ročníku jsou motivováni k tomu, aby si pro svou odbornou praxi zvolili cílovou skupinu klientů,
které by se chtěli po ukončení studia věnovat. Na odborných pracovištích tráví 8 týdnů. Před nástupem na
praxi si po konzultaci s vedoucím praxe a mentorem na pracovišti stanovují v kontraktu cíle učení.
Studenti již znají zásady správné komunikace, jsou si vědomi komunikačních bariér při práci s vybranou
cílovou skupinou klientů a orientují se v principech rozličných metod (individuální přístup, práce se
skupinou/rodinou a s komunitou). Na odborných pracovištích mají příležitost konfrontovat získané
teoretické poznatky z odborných předmětů v přirozených podmínkách tím, že se podílejí na chodu
organizací (účast na poradách, supervizích). Studenti se učí také stanovovat hranice profesionálního
vztahu mezi pracovníkem a klientem.
145
Účast v projektech
Název projektu, doba trvání:
Momentálně probíhající projekt Leonardo da Vinci CZ/12/LLP-LdV/IVT/134012. Probíhá od 25.7.2012 do
31.1.2013.
Stručná charakteristika projektu, role řešitele a celková výše rozpočtu:
Projektu mobility programu LdV se účastní celkem 12 studentů 3. ročníku vzdělávacího programu
Charitativní a sociální práce CARITAS – Vyšší odborné školy sociální v Olomouci, tj. budoucí sociální
pracovníci. Jedná se o zahraniční pracovní stáže vybraných studentů v zimním období posledního ročníku
vzdělávacího programu Charitativní a sociální práce. Toto je jediné období, kdy je studentům tohoto
vzdělávacího programu nabízena organizovaná příležitost absolvovat svou povinnou praxi v zahraničí.
Díky předchozím projektům jsme navázali již stabilní partnerství s několika konečnými přijímajícími
organizacemi a kromě toho máme téměř v každé zemi zprostředkujícího partnera, abychom umožnili
vybraným účastníkům zvolit si pracoviště co možná nejvíce odpovídající jejich konkrétnímu zájmu a
profesní specializaci a tím zajistili maximální přínos pro účastníka, jakož i pro partnerská pracoviště.
Vytčené cíle, význam, očekávané výstupy projektu:
Stěžejním cílem projektu je poskytnout vybraným studentům jedinečnou profesně, kulturně a osobnostně
obohacující zkušenost prostřednictvím profesionálně organizované zahraniční pracovní stáže a tím také
obohatit vlastní vzdělávací program a podílet se a přispívat k inovačním procesům v oblasti sociální práce
a sociálních služeb v ČR ve spolupráci se zahraničními partnery. Dalším významným cílem je upevnit
stávající a získat nová partnerství pro spolupráci nejen na poli studentských pracovních stáží, ale také
např. k odbornému dialogu a diskusi. Pracovníci z partnerských zahraničních organizací jsou zváni na
diskusní fóra v rámci různých vzdělávacích aktivit, kde dochází k výměně zkušeností mezi zahraničními a
tuzemskými experty.
Studenti získají během své stáže kromě nových profesních znalostí, praktických dovedností, postojů a
neocenitelných zkušeností také bohaté podklady pro zpracování svých absolventských/bakalářských prací
a vše osvědčí a zúročí v rámci svého budoucího profesního uplatnění. Prakticky využijí poznatky o
zahraniční dobré praxi při svém působení v sociálních službách v ČR a mohou v navázaných partnerstvích
pokračovat při vedení kontinuálního odborného dialogu. Tak se budou moci osobně aktivně podílet na
zkvalitňování a rozvoji sociálních služeb v ČR a v oblasti společných priorit sociální politiky ES/EU.
Délka a doba realizace stáží: 8 týdnů v říjnu-listopadu 2013
Hostitelské země: Nizozemí, Velká Británie, Slovensko, Irsko, Rakousko
Role řešitele:
CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc:
– vyhledává a navazuje kontakty se zahraničními partnery a vyjednává konkrétní podmínky
spolupráce,
– podává projekt a žádá o finanční podporu nutnou pro realizaci zahraničních stáží,
– poskytuje finanční spoluúčast nutnou pro úspěšnou realizaci projektu,
– informuje a pořádá výběrové řízení účastníků,
– zajišťuje odbornou vybavenost a cílenou přípravu vybraných studentů na stáže,
– sepisuje smlouvy,
– zajišťuje a vyjednává podmínky pro ubytování a stravování účastníků,
– pomáhá se zajištěním dopravy účastníků na místo stáže,
– realizuje monitorovací návštěvy,
– provádí průběžnou i konečnou evaluaci projektu s účastníky a partnery,
– koordinuje a řídí celý projekt,
– zajišťuje pro účastníky po návratu ze stáže odborně vedenou supervizi,
– zveřejní a rozšíří výsledky projektu.
146
Do projektu jsou zapojeni následující zaměstnanci:
– koordinátorka zahraničních projektů (píše a podává projekt, řídí jeho průběh),
– asistentka pro praxe (pomáhá s agendou),
– účetní (vyúčtovává veškeré náklady),
– vyučující vybraných studentů v roli tutorů (komunikace se studenty a partnery, monitoring).
Celková výše rozpočtu pro rok 2012/2013: 20 287 EUR
147
H
H – Rozvojové záměry školy
Název školy
Denní studium
Komentář:
V předkládaném materiálu žádáme o změnu o dílčí úpravy ve schválených vzdělávacích programech.
Rozvojovým záměrem školy je soustavná snaha o zkvalitňování studia. Za tím účelem jsme realizovali
celou řadu aktivit, mj. jsme byli pilotní školou projektu Q-Ram, účastnili jsme se projektu EFIN, absolvovali
jsme dobrovolnou konzultaci Asociace poskytovatelů sociálních služeb, realizovali jsme projekt Kvalita a
inovace pro lepší uplatnění absolventů na trhu práce. Mezi hlavní aktivity patřila Inovace vzdělávacích
programů, inovace studijních opor, nasazení LMS Moodle, tvorba distančních opor a stáže pedagogů,
inovace praktického vzdělávání, rozšířen informační systém. Dlouhodobým cílem je transformace na
profesní vysokou školu, což je ovšem limitováno legislativními změnami jak ve vztahu k vysokým školám,
tak specificky k církevním školám. Výše uvedené kroky jsou s tímto cílem kompatibilní a hodláme v nich
nadále pokračovat. To bude zahrnovat:
1. přípravu samostatně realizovaných bakalářských vzdělávacích programů,
2. přípravu kreditního systému vzdělávání,
3. přípravu distančních forem vzdělávání,
4. rozvoj systému praxí a spolupráce se zaměstnavateli,
5. doplňování postgraduálního vzdělávání vyučujících,
6. propracování vnitřního informačního systému,
7. zavedení systému řízení kvality,
8. zkvalitnění podpůrných procesů.
148
I
I – Motivační nástroje školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Název školy
Denní studium
Popis podmínek pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Výukové prostory jsou bezbariérové, v obou budovách školy je šikmá schodišťová plošina, bezbarierové
toalety. Prakticky po celou dobu existence školy vždy ve škole studoval student trvale používající
ortopedický vozík. Počítačové vybavení umožňuje usnadnění podmínek studia zrakově handicapovaných
studentů, kteří ve škole rovněž studovali (prakticky nevidomí).
Individuální učební plán
Individuální vzdělávací plán je umožněn studentům v souladu s platnou legislativou a jejich možnostmi za
účelem maximálním způsobem umožnit studium. Student sám navrhuje rozsah individuálního
přizpůsobení účasti na jednotlivých aktivitách, alternativní formy plnění úkolů, specifické technické
podmínky studia. Výstupy studia ale musí být srovnatelné s ostatními studenty a musí odpovídat
akreditovaným pedagogickým dokumentům.
Poradenství
Studijním oborem je sociální práce, tudíž poradenství, vč. možností studia a pracovního uplatnění
handicapovaných osob jsou předmětem studia. Je tedy samozřejmé, že studentům prostřednictvím
kvalifikovaných pedagogů poskytujeme odborné poradenství.
Jiné
Na CARITAS-VOŠs Olomouc nabízíme studentům taktéž služby školního spirituála a školního psychologa.
149
J
J – Zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu
Název školy
Denní studium
Vzdělávací program Charitativní a sociální práce vznikl na základě požadavku zaměstnavatelů,
vyhodnocení kvalifikační přípravy profesionálů zejména pro moderně koncipované formy sociálních
služeb a vyhodnocení potřeb trhu práce. Absolventi jsou na trhu práce velice žádaní, o čemž svědčí
skutečnost, že se prakticky nepotýkají s nezaměstnaností. Díky spolupráci s CMTF UP Olomouc jich velká
část pokračuje ve studiu v magisterských studijních programech na vysokých školách jak u nás, tak i
v zahraničí.
Škola má velmi dobré renomé, o čemž svědčí velký zájem zaměstnavatelů výhradně o absolventy této
školy.
Díky intenzivnímu propojení s praxí program reaguje na společenskou zakázku jak v oblasti řešení
aktuálních společenských problémů, tak specifické problematiky, jako je např. deinstitucionalizace a
transformace, rozvoj moderně koncipovaných sociálních služeb. Absolventi školy jsou v těchto oblastech
nositeli dobré praxe.
150
K
K – Podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu
Název školy
Denní studium
Hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu se uskutečňují prostřednictvím následujících
nástrojů:
Podmínky a průběh vzdělávání:
– evaluační dotazníky hodnotící jednotlivé vzdělávací aktivity, netradiční výukové aktivity, studium
ročníku a podmínek pro studium apod.,
– systém sebehodnocení a hodnocení vyučujících a administrativních pracovníků,
– systém hodnocení praxí,
– činností studentské rady.
Vliv vzájemných vztahů na vzdělávání:
– hodnocení spolupracujících organizací, zejména ve vztahu k praxím,
– zpětná vazba zaměstnavatelů,
– zpětná vazba zřizovatele.
Výsledky vzdělávání a uplatnitelnost na trhu práce:
– analýza uplatnění absolventů a jejich hodnocení studia,
– hodnocení zaměstnavatelů,
– informace Úřadů práce.
Řízení školy, personální práce, další vzdělávání:
– systém zaměstnaneckého hodnocení,
– evaluace studentů,
– hodnocení zřizovatele.
Úroveň výsledků práce:
– konzultace ASVSP,
– SWOT analýza,
– systematická spolupráce s iniciátorem vzniku a významným zaměstnavatelem Arcidiecézní charitou
Olomouc,
– analýza uplatnění absolventů a jejich hodnocení studia.
151
L
L – Seznam příloh žádosti
Název školy
Denní studium
Přílohy:
Příloha č. 1 Personální zabezpečení
152

Vzdělávací program Charitativní a sociální práce_denní

Transkript

Podobné dokumenty

Vzdělávací program Sociální a humanitární práce_2013

Sociální práce v nejisté době Social Work in Uncertain

Alpský region národní park Gesäuse - www

Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice na poli pedagogickém

138 Neuropterida a Mecoptera Jizerských hor a Lužických hor

Komplexní posuzování potřeb klientů v rámci poradenského

Tematické plány VOŠ 2D 2013/14

145 Neuropterida a Mecoptera z území Soutoku a CHKO Pálava

Adventisté sedmého dne, lidská práva a sociální

Sborník abstraktů

Stáhnout - Smetanova Litomyšl, o.p.s.

Anglický jazyk - eLearning FVP SU

Kompas 2 2012 - Zdravotnické nakladatelství GALÉN

Přehled dílčích usnesení 21.2.2013