Made in Shell

Transkript

Made in Shell

Titul
12/13/04
12:33 PM
Page 1
Made in Shell
Časopis společnosti Shell
zima 2004
Titul
12/13/04
12:33 PM
Page 3
Inspirace pro chronické odkladače
Tradiční komickou vánoční figurkou bývají uhonění manažeři, kteří ráno čtyřiadvacátého s určitým údivem zjišťují, že už za pár hodin by měli potěšit široký okruh příbuzných a přátel skvělými dárky. Pokud
vaše skrýše zejí prázdnotou i v těsně předvánočních chvílích, dovolujeme si vás upozornit na možnost
vyřídit celé vánoční nákupy u libovolné čerpací stanice Shell. Jediné, co potřebujete je Smart karta
Shell. Tady je několik tipů na dárky z katalogu SMARTZIMA.
Dárek pro manželku domáckého založení:
Multifunkční kuchyňský robot Philips z řady Essence
Dárek pro manželku
světáckého založení,
manžela libovolného
založení a také pro kohokoli, koho chcete doslova
dostat do kolen:
Digitální fotoaparát
Olympus Ferrari Digital Model 2004
Dárek pro postpubertální ratolest:
Pánské nebo dámské
hodinkyTimex
Dárek pro atraktivní přítelkyni:
Dámská taška Lefkada, anebo dámský epilátor
(záleží na tom, jak jste s ní daleko)
Dárek pro předpubertální
ratolest:
Maxi kyblík
Lego Creator
Dárek pro pubertální ratolest:
Přenosný přehrávač MP3 Philips
Dárek pro tchýni:
Nerezová termoska
Dárek pro tchána:
Elegantní nerezová
butylka pro chladné dny
Made in Shell zima 04
12/13/04
1:16 PM
Page 1
OBSAH
Mládí vládne DTM - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 2
Anketa - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 5
Kdo? Sedmnáctý listopad (www.sedmnactylistopad.cz). Proč? A proč ne?
Měl jsem opět to potěšení a shodou okolností
dva dny po tomto svátku již po několikáté
v tomto roce vedl v zastoupení Shell Czech
Republic jeden ze seminářů na Vysoké škole ekonomické na téma etika
(www.slusnechovani.cz) v podnikání (www.jungle.cz). A tak jako pokaždé předtím jsem si znovu ověřil, jak bezvadní jsou dnešní studenti . Jak jim změna společenského klimatu (www.predpovedpocasi.cz), ke kterému jejich o něco starší
kolegové přispěli před patnácti lety neoddiskutovatelným způsobem, otevřela
život (www.otevrenyzivot.cz) a možnosti.
Jací jsou? Kromě toho, že mladí, a za to jediné fakt žádné zásluhy nenesou
(www.antiko.cz), jsou otevření, spontánní, zvídaví ale také přemýšliví a daleko
samostatnější, než jsme bývali ve škole my. Rád se na půdu své Alma Mater
vracím a sleduji i tam změny v čase. Jsou víc vidět právě na studentech než na
budově (www.pecnamspadla.cz) či učebnách. Stejné stoly, stejné chodby, jen
výtah od našich dob přibyl. A počítače na chodbách a u nich volně surfující
(www.diskoska.cz) adepti vysokoškolského vzdělání. S úsměvem si vzpomenu na
náš tehdejší počítač zvící dvojitého peřiňáku i s válendou
(www.primavalenda.cz) a to celé na děrné štítky a diskutující s posluchači těmi
perforovanými kartičkami ve Fortranu. Zkušenější to uměli v Assembleru. Nostalgie?
Ale kdeže. Jak jsem šťastný, že je tohle všechno pryč (www.casyzanami.cz).
Že jsou tu oni mladí a zvídaví a otevření a spontánní a přemýšliví.
A také jsem nesmírně rád, že je máme nejen na vysokých školách, ale také
u nás. Ve firmě. Zatím třeba jen jako brigádníky, ale kdo ví….
(www.coneznam.cz). Přál bych firmě, aby se jí podařilo zaujmout ty nejlepší
z nich (www.suprstar.cz) a přesvědčit je, že pracovat v naší společnosti natrvalo
není vůbec špatný start do profesionální kariéry. Mají ještě čas si to rozmyslet.
Tak ať se jim dobře přemýšlí. Za okny je právě zima jak v ruským filmu (www.nasibir.cz) a na dohled Vánoce a nový rok. Doba k přemýšlení jak stvořená.
Jim k zamyšlení a nám ostatním k tomu dalšímu, z čeho sestává hezky
prožívaný život, přeji vyrovnanou pohodu, bezstarostné noci a prosluněné dny
(www.kazdymasvedny.cz). A když bude zataženo? Mám návod. Skočte do
květinářství a kupte sobě nebo někomu svému květ slunečnice. Živý. Je v něm
schované všechno to teplo a slunce.
Všem vám krásné svátky, příjemné prožití posledních dní v letošním a hodně
zdraví (www.nazdravi.cz) do toho nového roku. Co nám přinese? To, co pro to
uděláme sami.
Tak co? Tak jo.….
Všechny zdraví
DTM v Brně - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 6
Interview: Frank Biela - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 8
Škola hrou a labyrint olejů - - - - - - - - - - - - - - - - - 10
Orientace není (jen) legrace - - - - - - - - - - - - 12
Jak se řídí ferrari - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 14
Shell Gas: Dobrý recept nejen na tuňáka- - - - 16
Dolomity:
Lyžovačka v pohodě - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 20
Výhra jako vyšší princip - - - - - - - - - - - - - - - - - 22
Hudba do auta: Kraftwerk - - - - - - - - - - - - - - 24
Anastacia - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 24
Polární expres pro zahřátí - - - - - - - - - - - - - - - 25
Filmový tip - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 26
Carvujte! - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 28
Bez pardonu: SIMS 2 - - - - - - - - - - - - - - - - - - 29
Inspirace pro chronické odkladače- - - - - - - 30
shell - pell - mell - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 31
Made in Shell /prosinec 2004/
Vydává
Joe PR s.r.o.
Osadní 26, Praha 7
283 870 524
www.joepr.cz
pro
Shell Czech Republic a.s.
Pod Pekárnami 2, Praha 9
244 025 111
www.shell.com
Redakce
Joe PR s.r.o.
Osadní 26, Praha 7
[email protected]
Redakční rada
Jana Pěchová (Shell CR)
Pavel Los (Shell CR)
Pavel Kuptík (Shell CR)
Josef Miřácký (Joe PR)
Dušan Všelicha (Joe PR)
Fotografie
Václav Novák
Tomáš Rasl
Grafika a DTP
New in Production s.r.o.
www.nip.cz
Tisk
Tiskárna Horák
www.tiskhorak.cz
MK ČR E 15584
OBSAH
Budiž pochválen.
(www.pozornafabulace.cz)
1
12/13/04
1:16 PM
Page 2
Mládí vládne DTM
Letošní seriál cestovních vozů
Deutsche Tourenwagen Masters
(DTM) měl na vývoj tohoto
populárního šampionátu zásadní
vliv v několika momentech.
A některé z nich se týkaly přímo
i českého jezdce a tuzemského
okruhu.
K
líčovou změnou DTM byla zásadní proměna vozového parku. Po čtyřech letech
od obnovení seriálu v roce 2000 se objevily
čtyřdveřové sedany se čtyřlitrovým motorem.
Nové vozy mají lepší aerodynamiku, která jim
generuje větší přítlak, proto jsou v zatáčkách
rychlejší. Na rovinkách bývají rychlejší starší
vozy, protože ty nové brzdil právě větší přítlak,
ale v zatáčkách si to bohatě vynahrazují.
K jejich dynamickému představení na závodním
okruhu prospívá také benzin Shell V-Power,
který mají všechny týmy předepsaný, a s jehož
kvalitou jsou náramně spokojeni.
Ve hře tak zůstaly Mercedes s modelem
C-Klasse, Audi s A4 DTM a Opel s Vectrou
GTS V8. V šampionátu zůstaly také čtyři starší
vozy Mercedes CLK (a jeden Opel Astra),
s nimiž jedou nováčci seriálu. Týká se to i českého jezdce Jaroslava Janiše, jenž startoval
v týmu bývalého mistra světa formule 1 Kekeho
Rosberga.
Zásadním momentem však byla změna poměru
sil, vždyť z deseti letošních závodů vyhráli osm
jezdci mladší šestadvaceti let. Vzácnými výjimkami z řad starší generace se stali dánský jezdec Tom Kristensen a Němec Bernd Schneider.
Prvně jmenovaný, šestinásobný vítěz 24 hodin
Le Mans, vyhrál ve své premiérové sezoně
závod na jednom z nejpomalejších okruhů
v Evropě, v německém Oscherslebenu. „Mám
už něco za sebou, ale tohle závodění je
naprosto o něčem jiném a je dost náročné si na
ně přivyknout. Vyhrát závod v premiérové sezoně
v novém seriálu je ohromná motivace a jsem
rád, že mi Audi dává další důvěru,“ říká Kristensen, který pro „čtyři kruhy“ získal pět ze svých
šesti triumfů v Le Mans.
Z
atímco Kristensen jel DTM první sezonu,
řada dalších zkušenějších jezdců se trápila, ať již to byli další vítězové slavné čtyřiadvacetihodinovky z Le Mans Emanuele Pirro
a Frank Biela (vyhrál DTM v roce 1992),
Francouz Laurent Aiello (vítěz několika prestižních šampionátů cestovních automobilů
nejen v Anglii a Francii, ale i DTM) nebo bývalí
jezdci formule 1 Jean Alesi či letošní nováček
DTM Heinz-Harald Frentzen. Zejména
u posledně jmenovaného překonala realita
jeho vlastní očekávání, neboť německý jezdec dokázal zabodovat pouze jednou
v desetidílném seriálu, a to na autodromu
v Brně.
L
etošní DTM opanovala trojice mladíků Mattias Ekström ze Švédska, Gary Paffet z Anglie a Nizozemec Christijan Albert, jenž má zkušenosti jako testovací jezdec F1. Všichni tři byli
dostatečně agresivní a jezdili přesně takovým
způsobem, jaký DTM vyžaduje. Mezi sebe si
rozdělili osm vítězství, přičemž druhý švédský
šampion v historii DTM (prvním byl Per Stuersson s volvem v roce 1985) Mattias Ekström
vyhrál čtyři závody, Gary Paffet tři a Christijan
Albert jeden. Všichni tři také obsadili první tři
místa v konečném pořadí DTM 2004.
Průběh letošní sezony dokázal, že obliba
DTM neustále stoupá a na většině okruhů padaly divácké rekordy. Úvodní závod letošního
mistrovství na Hockenheimringu zhlédlo celkem
118 000 diváků, v polovině sezony přišlo na
německý městský okruh Norisring (jezdí se na
okraji Norimberku) dokonce 132 000 fanoušků!
2
12/13/04
1:16 PM
Page 3
UDÁLOST
o několik tisíc více. Mimochodem, víkendová
vstupenka na hlavní tribunu na Hockenheimu
přijde při závodu F1 na 380 eur (přibližně
11500 korun) a můžete pouze sedět na tribuně. Vstupenka na stejné místo při závodě DTM
přišla na 180 eur (5500 korun) a je v ní
pochopitelně zahrnutý vstup do paddocku.
„Filozofií DTM je jít k našim zákazníkům
a tohoto pravidla se držíme. To je jeden
z důvodů, proč je paddock otevřen veřejnosti,“ vysvětluje Hans Werner Aufrecht, ředitel
pořadatelské organizace ITR.
V
Dohromady vidělo deset závodu letošního seriálu dohromady 755 000 diváků, což dělá průměr 75 000 na jeden závod! Na závody
v Brně přišlo sice „jen“ 35 000 fanoušků, ale
i to překročilo očekávanou hranici, kterou stanovili pracovníci pořadatelské společnosti ITR.
S
těžejním prvkem, který odlišuje DTM od
ostatních seriálů na okruzích v celém
světě (vyjma závodů v USA), je přístup k divákům. Za příslušnou sumu si totiž příznivci
německého šampionátu cestovních vozů
mohou na každém závodě koupit také vstupenku do zákulisí závodu a kromě boxů a prostor pro V.I.P. mohou všude a jezdci se jim
samozřejmě také věnují. Při prvním letošním
vystoupení na Hockenheimringu prodali pořadatelé 35 000 vstupenek do boxů. Více už
nemohli, protože jich neměli tolik natištěno.
Sami toho hodně litovali, neboť zájemců bylo
MLÁDÍ VLÁDNE DTM
ýrazným prvkem, který činí DTM atraktivním, je systém kvalifikace, z níž by si
měla brát příklad i formule 1. Během pětadvaceti minut má každý z 21 jezdců celkem
9 kol na dosažení nejlepšího času. Když
sečtete jeden okruh po vyjetí z boxů, měřený
okruh a další okruh k návratu do boxů, pak
vám vyjdou tři pokusy na dosažení nejlepšího výsledku. Po 25 minutách končí jezdci na
11. až 21. místě, pro prvních deset začíná
tzv. superpole, což je systém, kdy je jezdec
sám na trati. Druhá část kvalifikace se jede
postupně od desátého k prvnímu a toto
pořadí určí „top ten“ na startu. Všechno trvá
hodinu a divák v žádném okamžiku neztrácí
přehled.
3
12/13/04
1:16 PM
J
ediný český zástupce ve startovním poli
Jaroslav Janiš sice v průběhu desetidílného
seriálu nebodoval, ale rozhodně byl vidět.
Dokázal to například při exhibičním závodě
v čínské Šanghaji, kde dojel na osmém místě,
což by v započítávaném závodě znamenalo
bodový zisk. „Závodili jsme v ulicích města
a byla to pro všechny nová trať. Po celý
závod jsem jel ve skupince, která bojovala
o páté místo. Těsně přede mnou jeli třeba
Heinz-Harald Frentzen a Christijan Albers,“
líčí své zážitky Janiš a při hodnocení sezony
Page 4
říká: „Pro mě bylo nejdůležitější srovnání
s kolegy z juniorského týmu Mercedesu, kteří
měli stejné vozy. Myslím, že když mě netrápila technika, tak jsem v tomto srovnání obstál.“
Pro příští sezonu má jedenadvacetiletý jezdec jasno: „Jako závodní jezdec chci pochopitelně mít šanci bojovat o příčky nejvyšší.
Pro úspěch potřebujete být ve správném
týmu.“
Na okruh v Brně se vrátil seriál DTM po
dvanácti letech a dá se bez rozpaků říci, že
s úspěchem. Přišlo více diváků, než bylo očekáváno, v závodě byla k vidění řada dramatických situací včetně kolizí a předjíždění.
Vítězstvím korunoval svůj letošní titul Švéd
Mattias Ekström. Sportovní ředitel Mercedes-Benz a oficiální poradce ITR Norbert
Haug (působí rovněž v týmu McLaren ve F1)
po závodě nešetřil slovy chvály a ocenil
i špičkovou pořadatelskou úroveň brněnského
závodu.
Michal Štěpanovský
Svět motorů
KONEČNÉ POŘADÍ DTM 2004
JEZDCI
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Matthias Ekström
Gary Paffet
Christijan Albers
Tom Kristensen
Martin Tomczyk
Bernd Schneider
Jean Alesi
Timo Scheider
Marcel Fässler
Laurent Aiello
Emanuele Pirro
Manuel Reuter
Peter Dumbreck
Heinz-Harald Frentzen
Stefan Mücke
Christian Abt
Švédsko
Anglie
Nizozemí
Dánsko
Německo
Německo
Francie
Německo
Švýcarsko
Francie
Itálie
Německo
Anglie
Německo
Německo
Německo
Audi A4 DTM
AMG Mercedes C-Klasse
Audi A4 DTM
Audi A4 DTM
Opel Vectra GTS V8
Opel Vectra GTS V8
Opel Vectra GTS V8
Audi A4 DTM
Opel Vectra GTS V8
Opel Vectra GTS V8
Opel Vectra GTS V8
AMG Mercedes CLK
Audi A4 DTM
74
57
50
43
39
36
19
15
13
12
11
9
6
3
2
1
TÝMY
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Audi Sport Team Abt (Ekström, Tomczyk)
Vodafone/Daimler Chrysler Bank AMG Mercedes (Schneider, Albers)
C-Klasse AMG Mercedes (Paffet, Alesi)
Audi Sport Team Abt Sportsline (Abt, Kristensen)
OPC - Team 2 (Aiello, Scheider)
OPC - Team 4 (Fässler, Dumbreck)
OPC - Team 3 (Frentzen, Reuter)
Audi Sport Infineon Team Joest (Pirro, Biela)
Original-Teile/CLK AMG Mercedes
113
86
76
44
27
19
12
11
2
ZNAČKY
1.
2.
3.
4
Audi
Mercedes-Benz
Opel
168
164
58
12/13/04
1:16 PM
Page 5
UDÁLOST
Anketa
JEZDCI DTM K OKRUHU V BRNĚ
„Velký dojem na mě udělalo
zázemí okruhu. Trať vypadá skvěle
ve všech parametrech.“
Heinz-Harald Frentzen, Opel
Vectra GTS V8
„Asi jsem byl jedním z prvních
jezdců, kteří závodili na nové trati. V
roce 1987 jsem na ní jel závod
mistrovství světa cestovních vozů.
Okruh je zajímavý, vždy se mi líbil a
je příjemné na něm závodit.“
Frank Biela, Audi A4 DTM
„Rád jezdím na nových tratích,
jsou pro mě výzvou. A Brno představuje přesně takovou výzvou, jaké se
mi líbí.“
Jean Alesi, AMG Mercedes-Benz
„Jízda v Brně je vzrušující a je to dobrá trať i pro
diváky, jsou tam místa, kde se dá předjíždět. Je to
hodně rychlý okruh.“
Mattias Ekström, Audi A4 DTM
„Je to fantastická trať. V průběhu jednoho okruhu
řadíme dvojku pouze na jednom místě, jinak jsou tam
jen samé rychlé zatáčky.“
Tom Kristensen, Audi A4 DTM
„Je to náročná trať s několika vzrušujícími zatáčkami.“
Christijan Albers, AMG Mercedes-Benz
ANKETA
„Hodně se mi líbí rychlé části okruhu, a těch není
málo.“
Gary Paffet, AMG Mercedes-Benz
5
12/13/04
1:16 PM
Page 6
pf 2005
6
12/13/04
1:16 PM
Page 7
GALERIE
příprava na startu
levá …
micromaschines na trati
… a pravá
stříbrný sršeň
Shell V-Power Racing - pro DTM jiné palivo ani neexistuje
DTM BRNO
DTM BRNO
7
12/13/04
1:16 PM
Page 8
Frank Biela:
Doma jsem v Mariánských Lázních
vity svého juniorského týmu,
a proto jsem v roce 1990 jezdil
v DTM s Mercedesem. Pak jsem
se rozhlížel, co budu dělat dál,
měl jsem několik zajímavých
nabídek. Na radu Lothara Pinskeho, mého bývalého šéfa
z Ford Motosportu, jsem se rozhodl podepsat smlouvy s Audi.
A musím říci, že mi poradil
dobře.
Motorističtí fanoušci asi ze všech jezdců nejvíce obdivují piloty formule 1.
I mimo svět efjedniček ale najdeme mnoho
špičkových závodníků, kteří přes své úspěchy zůstávají pro laickou veřejnost v anonymitě. V následujícím rozhovoru vám představíme Franka Bielu, jednoho z nejúspěšnějších
automobilových závodníků současnosti. Již
více než jedno desetiletí se jeho jméno objevuje v čele výsledkových listin různých automobilových disciplín. V barvách Audi se stal
mj. vítězem DTM (Německého mistrovství
cestovních automobilů), francouzského i britského mistrovství cestovních vozů. V neposlední řadě objevíte v životopisu Franka
Biely i tři po sobě následující vítězství v prestižním závodě 24 hodin Le Mans.
Následující exkluzivní rozhovor pro Made in
Shell vznikl krátce po závodě DTM v Brně
v jedné pražské pizzerii. Frank Biela za námi
přijel do Prahy. Jak to měl blízko nebo daleko, to se dozvíte v našem rozhovoru.
Jak jste se dostal k závodění?
Od mého dětství se vše u nás doma točilo
okolo aut. Můj otec jezdil závody, ovšem jen
amatérsky a jen když byly peníze. Snil jsem
o tom, že budu závodníkem. Pro splnění snů je
ale potřeba mít podporu rodičů a také finanční
prostředky. I když mi bylo 12-13, rodiče si stále
mysleli, že jsem na závodění ještě „malý“. Až
jednou později mě otcův přítel vzal na motokárové závody a tvrdil, že mám talent. Teprve
v 19 letech jsem dostal svou první motokárovou
sezónu.
Máte pocit, že jste k závodění měl
nějaké zvláštní předpoklady?
U mě to byl přirozený vývoj,
těžko říci. Určitě je potřeba mít
nějaké „závodnické“ geny. Ale
bez táty, velkého nadšence do
aut, a jeho podpory by to nešlo.
Odkdy jste profesionálním závodníkem?
Důležitým zlomem v mé kariéře bylo angažmá v juniorském týmu Fordu, ve kterém mj. jezdili i Manuel Reuter a Bernd Schneider. Za to, že
závodím, jsem nemusel platit od začátku roku
1986. Tehdy jsem se také musel i rozhodnout,
zda budu dále studovat, nebo závodit. Rozhodl jsem, že se stanu profesionálním jezdcem.
Od sezóny 87 jsem jezdil závody cestovních
automobilů s Fordem. To jsem již za závodění
dostával peníze. V roce 1989 Ford ukončil akti-
Co se vám na závodění líbí?
Na začátku kariéry to byla
touha být rychlejší než všichni
ostatní. I když jsem odpadl,
vědomí, že jsem byl nejrychlejší, to by
skvělý pocit. Mé ego mě, samozřejmě,
tlačí dopředu. Když jsi rychlý, tak vyhráváš
závody, vyhráváš i celá mistrovství. Na
druhou stranu, když víš, že 250 lidí na
tvém autě pracovalo po celý rok, je potřeba jejich podporu a práci respektovat –
a třeba na jistotu dojet třetí a nerozbít
auto.
Pokud se mi nebude dařit, tak se závoděním skončím. Vítězství je super, ale chci se
závoděním i bavit. Musíš mít úspěch, přátele
okolo sebe – pak můžeš pokračovat. Když
to tak není, tak je opravdu lepší pověsit přilbu
na hřebík.
Čím byste byl, kdybyste se nevěnoval
závodění?
Opravdu nevím, vždy jsem chtěl závodit, ale
stárneme, je mi 40. Nyní už si dovedu představit, že budu dělat jiné věci – třeba podnikání,
které dostává hrubé obrysy. Chtěl bych si založit stavební firmu. To by mě bavilo. Teď ale chci
dále závodit a bavit se přitom. Když konec
závodnické kariéry jednou přijde, tak budu připravený.
8
12/13/04
1:16 PM
Page 9
INTERVIEW
Čeho byste ještě chtěl ve své kariéře
dosáhnout?
Kromě formule 1 jsem vyhrál vše – 24 hodin
Le Mans, americkou sérii Le Mans, mistrovství
cestovních vozů v Německu, Francii i Velké Británii. O moc víc toho ve světě k vyhrání není.
Ale stálo by za to obnovit si pěkné zážitky.
Co si myslíte o DTM?
Je to nejlepší šampionát současnosti, velmi
tvrdý, je zde velká konkurence. Organizátoři
myslí na diváky. Ti se mohou za přiměřené vstupné dostat při závodech téměř kamkoli. I proto
jezdíme před plnými tribunami. A to je dnes celkem vzácné. V USA jsme měli hodně diváků jen
při třech velkých závodech, ale v průměru jich
tam bylo málo. Startovní pole je hodně vyrovnané, všechny týmy mají předepsané shodné pneumatiky i další díly. Všichni mají k dispozici stejné
palivo Shell V-Power Racing. Nikdo nemá výraznou technickou výhodu. A ještě musím říci, že testování je v DTM velmi omezeno.
Jak vnímáte jako dlouholetý pilot Audi spolupráci s jeho dlouholetým partnerem Shell?
Pokud měli lidé u Audi možnost volby petrolejářského partnera, pak si vždy vybrali Shell.
Když lidé obyčejně mluví o Audi, mají na mysli
vytrvalost a spolehlivost .
I z tohoto pohledu jsme se vždy mohli na Shell
a jeho podporu spolehnout. Úspěch Audi je
i úspěchem firmy Shell.
Kde se cítíte nejvíce doma?
Nyní asi v Mariánských Lázních. Mým rodným
městem samozřejmě zůstává německý Neuss.
Trvalé bydliště mám stále v Monaku. Někdy po
dvou třech letech, kdy jsem již v Monaku bydlel,
jsem si jednou při příjezdu bezděčně řekl: a jsem
doma. V uplynulých letech jsem však byl často
v Mariánských Lázních. Mám to tam rád – jsou
tam mj. tři golfová hřiště. Navíc to mám blízko
do Německa a Praha je taky blízko. Česko mi
přirostlo k srdci.
Aleš Holan
Každá velká akce má kromě hvězd, kterých si
každý všimne, alespoň jednoho nenápadného
hrdinu. Bývá pravidlem, že kolem nenápadného hrdiny se netočí média a nešílí kvůli němu
publikum. A bývá dalším pravidlem, že bez
tohoto nenápadného hrdiny by se celá akce
neobešla. A bývá ještě jedním pravidlem, že
zatímco hvězdy se mění každou sezónu, nenápadný hrdina zůstává.
Nenápadný hrdina DTM se jmenuje Rudi
Siems. Jezdí s čerpacím kamiónem Shell a na
všechny závody DTM vozí oficiální palivo soutěže Shell V-Power Racing. Je mu 57 let, pochází
z Hamburku, z města námořníků, tak mu jeho
kočovný život nevadí. Ostatně z našeho hlediska
to opravdu není špatné. Devět měsíců v roce
jezdí od závodu k závodu, pak skončí sezóna
a má tři měsíce dovolené. Letos ji tráví ve Španělsku, kam jsme mu zavolali.
Haló, Rudi, jak dlouho děláte tuto práci?
Od svých sedmnácti let se pohybuji v oblasti
motorismu. U společnosti Shell jsem zaměstnán
už hodně dlouho. Snad si ani nevzpomenu,
kolik to bude let. Ale odhadem bych se nebál
říci, že naše vzájemná spolupráce trvá již 20
let.
Kolik závodů během sezóny objedete?
Účastním se zhruba 24 závodů.
Kolik kilometrů přitom najedete?
(velký smích…) To opravdu není jednoduchá
otázka. Co vám na to mám odpovědět.
Moment, prosím, zkusím přemýšlet… Myslím, že
určitě nějaké kilometry najezdím, ale kdybych si
pamatoval, kolik to dělá, připadal bych si
vážně moc unavený.
Kolik benzinu dodáváte na závod?
Od 18 do 20 tisíc litrů.
Co říkají o benzinu Shell V-Power Racing
piloti, kteří u Vás tankují?
Samozřejmě všichni jezdci porovnávají kvality
různých pohonných hmot. Sám za sebe bych
řekl, že kvalita V-Power Racing je velice vysoká
a vidím to i na spokojenosti jezdců, kteří u mě
čerpají. Jsou nadmíru spokojeni a myslím, že
musím poctivě říct, že všichni do jednoho jsou
z tohoto paliva nadšeni. Dokonce mi sami od
sebe děkují za to, že jim tak kvalitní palivo
vozím. A jsem díky benzinu taky trochu populární
v našich závodnických kuloárech. To mi přináší
skutečné uspokojení z práce. Nedivte se, že
mám svou práci rád.
INTERVIEW
Co považujete za vrchol své dosavadní
kariéry?
Jednoznačně moje tři vítězství závodu 24
hodin Le Mans.
Nenápadný
hrdina
9
12/13/04
1:16 PM
Page 10
Škola hrou a labyrint olejů
Odborníci říkají, že známé heslo učitele národů Jana Ámose Komenského „Škola hrou!“ si většinou vykládáme špatně. On neusiloval o to, aby škola byla hravá, aby si v ní děti hrály. Chtěl,
aby škola byla názorná a aby si žáci vše co nejlépe zapamatovali, a proto vyučoval hraním ve
smyslu přehrávání situací a výukových dialogů.
Vzdělávací akce Shell Helix Academy, kterou Shell pořádá pro mechaniky z autoservisů, naplňuje oba případné významy Komenského výzvy. Kdyby se tedy v budoucnu odborníci rozhodli, že to Komenský myslel jinak, Shell Helix Academy bude stále v jeho duchu. Pravda, trochu
v kombinaci se stylem, řekněme, Michaela Schumachera se zlatým pohárem nad hlavou.
J
ak to vidí budoucí vítěz? V servisu dostal
na ten den volno, ale musí si prohlédnout
instruktážní cédéčko a zapamatovat si z něj co
nejvíc. Tedy pokud chce postoupit do finále. Tak
si v počítači projíždí soubory o nejnovějších olejích a jejich přínosu pro motory a motoristy. Zatím
není nijak nervózní, protože, upřímně řečeno, ani
moc netuší, o jaké finále vlastně jde. Ví, že za
chvíli nasedne do auta a pojede do Brna
(anebo do Prahy) na školení, které pořádá Shell
pro automechaniky,co v servisech pracují s oleji.
Akce se sice jmenuje trochu vznešeněji než školení automechaniků, ale slovo akademie v něm
také nevzbuzuje důvěru. Školní akademie, to
byla vždycky nuda a akademie věd působí
suchopárně. Lepší význam slova akademie
budoucí vítěz prostě nezná. Zatím. Určitou naději
vzbuzuje pozvánka, která slibuje cosi o Velké
ceně a Schumacherovi, a taky kolega, který to
absolvoval vloni a říká, že to bylo perfektní.
10
J
ak to vidí organizátor? Tedy –pardonorganizátorka! Česky by se dalo říct i šéfová Shell Helix Academy. Tou je ing. Jana
Pěchová, manažerka Shell pro marketingovou
komunikaci. Shell Helix Academy prodělala
letos v její péči úspěšně třetí ročník a jestli to
takhle půjde dál, bude se Janě za pár let přezdívat Komenský českých automechaniků. No
a jak to vidí budoucí Komenský: „Samozřejmě
chceme, aby se účastníci naší akademie
dozvěděli co nejvíc o novinkách z oblasti
motorových olejů, a také chceme, aby si tak
nějak všimli, že to je právě značka Shell, která
pečuje o to, aby byli v kontaktu s děním na
špičce oboru. Zároveň chceme, aby našim hostům, nebo chcete-li studentům, bylo jasné, že
o jejich pozornost stojíme a že jim také chceme
připravit příjemný, zábavný a pokud možno
nezapomenutelný zážitek. Letos jsem akci
pojali jako trénink na Velkou cenu Monaka F –
1. Díky tomu, že spolupracujeme s týmem Ferrari, víme totiž velmi dobře, co to obnáší.
Našim hostům se ovšem snažíme připravit lepší
program, než má Schumacher. Takže stručně
řečeno, nejprve jim řekneme, co je nového
v našem oboru, pak jim dáme možnost potrénovat si a zabojovat na závodní trati na motokárách, kde se zapotí víc, než ve formuli. A protože je to trénink na Velkou cenu Monaka,
12/13/04
1:16 PM
Page 11
AKTA S
máme sebou i mobilní casino a pro každého
solidní kapesné, aby se mohl pustit do hry
v ruletě a black jacku. Takže po našem setkání
mohou naši absolventi směle přijmout brigádu
na závodech v Monte Carlu.“
ak se to všechno stalo? Jednou v Brně
a třikrát v Praze se sešlo vždy asi padesát mechaniků, postupně z celých Čech
a Moravy. Absolvovali olejářský seminář, prošli krutým testem a pak už si užívali líp než
Schumacher. Na motokárách si mohli vyzávodit Ferrari, trochu menší než to z Maranella,
ale stejně lesklé a červené. A horentní sumy
vyhrané v kasinu pak uplatnili v dramatické
dražbě. Organizátoři mezitím vyhodnotili olejářské testy a tři nejlepší z každého kola
postoupili do finále třetího ročníku Shell Helix
Academy. Finále vypadalo trochu jako kombinace nejnapínavějších televizních soutěží.
Finalisté byli samozřejmě v rolích soutěžících,
kterým jde o všechno, a v tu chvíli to pro ně
byla opravdová škola hrou, přesně jak to myslel Komenský.
Vítězem se stal Radek Lachman z autoservisu
Socar servis Svitavy. Nad hlavu zdvihl s nefalšovanou radostí obrovský pohár z nefalšovaného falešného zlata a hned se s ním pochlubil majiteli servisu,
kde bude pohár rok stát a upozorňovat všechny
kolemjdoucí (zákazníky i kolegy), že vítěz Shell
Helix Academy 2004 a tedy certifikovaný odborník na maziva pracuje někde v jeho blízkosti.
D
ovolíte jednu radu na závěr? Jestli
chcete, aby váš motor dobře šel, zařiďte si, aby se vám o něj staral absolvent Shell
Helix Academy. A přátelům pak budete moci
říkat: Mně se o auto nestará doktor nebo
docent. Dokonce ani profesor. Mně o něj
pečuje rovnou akademik.
Pět dobrých rad běžným motoristům
od čerstvého absolventa Akademie
• při volbě správného oleje pro své vozidlo byste se měli vždy řídit doporučením výrobce vozu
• syntetický motorový olej vždy přináší v porovnání s minerálním olejem výhody snadných studených
startů a tím vyšší ochranu proti opotřebení
• výměnné intervaly olejů a maziv jsou vždy předepsány výrobcem vozidla, nikoliv olejářskou společností
• použití syntetických motorových a převodových olejů umožňuje dosažení až pětiprocentní úspory
paliva
• svými vlastnostmi umožňují syntetické motorové oleje prodloužení životnosti motoru a snížení provozních
nákladů
ŠKOLA HROU A LABYRINT OLEJŮ
J
11
12/13/04
1:16 PM
Page 12
Orientace
není (jen)
legrace
Každý motorista a nepochybně
také každá motoristka alespoň
občas zažije náhlou touhu prošlápnout plynový pedál až
k podlaze a třeba jen na tom
důvěrně známém úseku od chalupy k vesnici prosviští pár desítek metrů s pocitem šampióna,
který se právě vřítil do cílové
rovinky Rallye Monte Carlo.
Někdo si tenhle závodnický
sklon odjezdí s dětmi na autodráze, někdo musí navštěvovat
motokárové kartcentrum a pár
šťastlivců se prosadí v opravdovém závodním týmu. Ostatním
zbývají motoristické přenosy
v televizi anebo nejrozšířenější
motoristická sportovní disciplína u nás, automobilové orientační soutěže (AOS).
AOS jsou doslova pro každého. Pravděpodobně není možné najít regulérní sportovní disciplínu, která by měla více rodinný nebo mezigenerační charakter. A přitom jde skutečně
o sportovní disciplínu se vším, co ke sportu patří:
dramatické srovnání vlastní výkonnosti a schop-
12
ností s ostatními soupeři, spojení tělesných
a myšlenkových výkonů s vůlí a morálkou, vznik
specifické skupiny nadšenců s jedinečnými
mezilidskými vztahy a v neposlední řadě také
velká soutěž v centru pozornosti. V roce 2004
totiž vstoupila společnost Shell Czech Republic
do celoročního seriálu AOS pro širokou motoristickou veřejnost. A dala celé soutěži jméno,
které v motoristické branži zní prestižně: Shell
cup.
AOS se v České republice dělí na výkonnostní
a rekreační. Výkonnostní část tvoří mistrovství
republiky, což je seriál deseti soutěží (5 nočních, 5 denních). Po započítání sedmi nejlepších
umístění je každoročně známa vítězná posádka.
Dále se jezdí Český pohár a Moravský pohár.
Jedná se opět o seriál denních a nočních soutěží v Čechách a na Moravě. Posádky jsou ve
výkonnostní části dvoučlenné.
Shell cup je otevřený celé české a moravské
motoristické veřejnosti a patří tedy do části
rekreační. Účastnit se může opravdu každý,
kdo má s čím přijet, tedy kdo má auto. Počet
členů posádky je omezen pouze tím, kolik se
jich do konkrétního vozu vejde. Měřítkem
v tomto směru ovšem nejsou fakírské schopnosti, ale předepsaný maximální počet osob v autě
podle technického průkazu. Znáte nějakou
jinou sportovní disciplínu, ve které můžete vrcholovou celosezónní akci absolvovat v jednom
týmu s manželkou či manželem, dětmi, s přáteli
či příbuznými všeho druhu včetně pradědečka
a tchýně? To je možné jen v Shell cupu.
Jak se především neztratit
I když ale povezete na zadním sedadle tetičku z Ameriky, která se tam vypracovala na
ministryni zahraničí, nejdůležitějšími osobami ve
vozidle budou řidič a jeho spolujezdec, zvaný
12/13/04
1:16 PM
Page 13
AKTA S
Tak tedy vypadá každá ze soutěží v seriálu
Shell cup.
V roce 2005 bude Shell cup tvořit 8 soutěží
v Čechách a 8 na Moravě. Každé posádce
se započítají 4 nejlepší umístění a podle nich
určíme vítěze v Čechách a vítěze na Moravě.
Posádka může odjezdit skoro všechny soutěže
v obou částech republiky, neboť termínově se
překrývají pouze výjimečně.
Všechny soutěže se jezdí podle řádů AOS.
Jejich přesné znění je k dispozici na stránnavigátor. Správná dělba práce mezi nimi je
kách: www.aoscz.info.
základem úspěchu. Řidič se nepřetržitě ztrácí
Soutěže v rámci Shell cupu se může
a navigátor ho z toho nepřetržitě dostává.
zúčastnit jakékoliv osobní auto, které má
Délka jedné soutěže je asi 70 – 80 km a tvoří
platné OTP. Žádné speciální úpravy nejsou
ji obvykle 2 – 3 etapy. Na každou etapu je
potřeba. Během času začne docela zákonitě
předepsán časový limit, stejný pro všechny
každý účastník tomuto sportu
posádky. Zde je třeba zdůrazpodléhat a potom začíná shánit, že se nejedná o rychlostní
nět přesná počítadla vzdálezávody. Tyto soutěže se jezdí
Kalendář soutěží zařazených do České
ností, osvětlení pro noční soutěže
za normálního silničního provoa Moravské části Shell cup 2005
pro navigátora, přídavné refzu a za dodržování všech pravilektory pro řidiče, možná i silný
del silničního provozu, včetně
Čechy
Morava
plech pod motor, aby řidič při
maximálních povolených rychlo26. 2.
Hrubá Skála
26. 3.
Hlučín
živější jízdě po horší komunikastí. Dvě minuty před startem
26. 3.
Lázně Toušeň
21. 5.
Vyškov
ci nic dole neutrhl. Možná tak
v časové kontrole obdrží posádka
21. 5
Jilemnice
3. 9.
Ostrava
dopadnete i vy, kteří se teď
popis průjezdu pro etapu,
10. 9.
Roudnice n.L.
24. 9.
Přerov
díky tomuto článku teprve
zvaný itinerář, zkráceně itík.
23. 9.
Plzeň (noční)
1. 10.
Opava
dozvídáte o existenci automoSoučástí itíku je mapa, podle
24. 9
Plzeň
27. 10.
Hlučín (noční)
bilových orientačních soutěží.
které se etapa jede. Itinerář má
8. 10. České Budějovice
12. 11.
Stará Bělá
Pořadatelé seriálu Shell cup
různé stupně obtížnosti a různé
12. 11
Tábor
a s nimi i jeho zavedení účastzpůsoby zápisu. Jmenujme jen
níci pro vás mají jeden vzkaz:
některé:
Přijeďte, setkáte se s lidmi stejného zájmu,
• šipkový itík, v němž jsou vyznačeny tvary
poznáte partu AOSáků, ve které si tyká
projížděných křižovatek. Ty mohou být dále
Mistr republiky v zajíždění do garáže
každý s každým, kde letošní mistr rád
různě orientovány, mohou být určeny vzdáMimo již popsané orientační jízdy musí ještě
poradí začátečníkovi. Jsme parta, kterou
leností mezi sebou apod.
posádka absolvovat jízdu zručnosti. Vozidlo
baví něco, co může začít bavit i vás.
• jízda podle mapy
je na startu JZ v klidu a řidič je mimo vozidlo
• jízda podle slepých map
u stolku časoměřičů. Po zmáčknutí stopek běží
• průjezdy bodů a kót v mapě
k autu, startuje a vyjíždí z prostoru mezi kuželkami, většinou do slalomu vpřed.
Protože ale už jen trochu ostřílené posádce
Může následovat zastavení v garáži na
tohle vše brzy připadá docela jednoduché, připřesnost, poté slalom vzad, zúžený profil (dvě
dávají se do itineráře různé příkazy typu „za
kuželky poměrně blízko sebe), otočná branka
každou STOPKOU jeď pravá“ apod.
a končí se většinou zastavením vozidla praPři správném vyřešení itíku existuje jediná
vým předním kolem ve čtverci 50 x 50 cm.
možná varianta průjezdu. Během etapy čekají
Opět se čas i poražené kuželky přepočítají
na posádku průjezdní kontroly, o kterých dopředu
na trestné body, to dá rozum. Vyhraje posádneví. Posádka si na každé kontrole poznamená
ka, která jich má nejméně.
ORIENTACE NENÍ (JEN) LEGRACE
její kód. Organizátoři podle tohoto zápisu
poznají, kudy kdo jel, a mají tak možnost ohodnotit každý výkon trestnými body za špatný průjezd. Na trati se mohou vyskytovat také průjezdní kontroly, které stojí úmyslně mimo správnou trať. Nechá-li se posádka zmást, nerozpozná-li, že jsou tzv. falešné, a zaznamená si je
do zápisu, získá radostnou jistotu dalších trestných bodů. V cíli etapy musí být každá posádka v přesně vymezeném časovém intervalu.
Rychlostní průměry v etapě nejsou vysoké, cca
25 – 30 km/h. Jenže když z toho odjedete
polovinu ve městě, nevíte dopředu, kudy jet,
a vše řešíte za jízdy v autě, mezitím se několikrát
vracíte, neboť jste se ztratili (tzv. zakufrovali), tak
najednou času není nazbyt.
13
12/13/04
1:16 PM
Page 14
Jak se řídí ferrari
Když do redakce časopisu Playboy
přišla pozvánka od společnosti
Shell, mužské části se zatajil
dech a srdce se rozbušilo snad
dvakrát rychleji, než je tomu
v nejvypjatějších chvílích, které
se s železnou pravidelností opakují na konci měsíce při uzávěrce
časopisu.
D
ostalo se nám totiž do ruky pozvání strávit tři dny v Itálii. Řeknete si, co je na tom
tak skvělého, vždyť v Itálii byl snad už celý
národ. Ale není Itálie jako Itálie. Někdo
z redakce si to měl namířit po trase Praha-Miláno-Bologna do Modeny. A odtud je to kousek
do Maranella.
Maranello. Tohle slovo působí jako zaklínadlo. Při jeho vyslovení se všem motoristickým
fandům okamžitě vybaví místo, kde se usídlila
nejslavnější a nejúspěšnější značka automobilové
historie - Ferrari. A právě při přečtení tohoto
slova nám všem málem spadla čelist. Je nás
v redakčním týmu jako do mariáše, a jelikož šéf
se právě chystal na dovolenou do Ameriky,
možná právě proto padla volba na mě.
Měl se testovat nový stooktanový benzin Shell
V-Power Racing, který je od května letošního
roku běžně dostupný na všech stanicích Shell
v republice. Vznikl ve spolupráci společností
Shell a Ferrari, jejichž týmy odborníků spolupracují hned na několika frontách. Ferrari je tvůrcem nejen závodních, ale i silničních automobilů, takže zkušenosti, které získává na trati, pak
využívá při vývoji automobilů pro běžné silnice.
A právě tento benzin, který zvyšuje výkon motoru, zlepšuje reakční vlastnosti vozu a v neposlední řadě motor ošetřuje a chrání, jsme měli
mít možnost testovat na továrním zkušebním
okruhu Fiorano. A rovnou ve ferrari! Ale to
poněkud předbíhám.
Trochu mě mrazilo, že mám být jediným
Čechem, ale touha vše vidět a splnit si klukovský
sen - sedět ve ferrari (na řízení jsem ani nepomyslel) - byla silnější. Jelikož všechny propozice
jsem měl dostat po příletu v hotelu v Modeně,
kapánek mi zatrnulo, když letadlo dosedlo
v Bologni a člověk, který mě měl vyzvednout,
nikde. Už jsem se v duchu připravoval na to, jak
prolelkuju dva dny na letišti, než sednu do letadla zpět domů. Rozjelo se to dobře - ještě jsem
nic neviděl a už nervy. Po chvilce jsem se vrátil
zpět k východu z příletové haly a tam už naštěstí stál člověk s cedulí, na níž se skvěl znak Shellu
a pod ním mé jméno. Správně napsané, což se
mi doma moc často nestává. Od té doby ale
vše běželo jako po drátkách.
P
rvní den (nebo spíš odpoledne) byl spojen
s návštěvou kompexu výrobních hal, kde
z linky sjíždějí automobily se vzpínajícím se
koněm ve znaku. Jen co jsme prošli pod vstupní
závorou, na okamžik jsme ztuhli. Stálo tam
nablýskané futuristické enzo - rudé, jak jen ferrari může být. Doslova nás museli odtáhnout, aby-
14
chom nepropásli začátek exkurze. Pro zajímavost snad jen to, že denně z linky sjede sedmnáct hotových automobilů. Všechno se montuje
ručně, žádný automatický provoz. Všimli jsme si,
že jakmile kdokoliv cokoliv do auta namontuje,
hned se to zanese do listiny, která provází
každý kus automobilu, a mechanik se podepíše. Prý kvůli kontrole. A ještě jedna listina je přiložená. Říká se jí Carozzeria Scaglietti, která
shrnuje všechny požadavky budoucího majitele
tak, aby jeho vůz bylo doslova ušit na míru. Je
tam vše od barvy karoserie přes barvu koženého čalounění až třeba po barvu nití a druh
stehu, kterým se má interiér obšít. Prostě snad
vše, co si vymyslíte.
Po zhruba dvouhodinové prohlídce nás
zavezli ještě do takové žlutě natřené haličky,
kde na průčelí stál nenápadným písmem nápis
Ferrari. Jak jinak. My ale vstoupili do chrámu
12/13/04
1:17 PM
Page 15
PŘÍBĚH
aneb když se tankuje Shell V-Power Racing
když za volantem sedí profík. Připadal jsem si
chvílemi jako na Matějské pouti v centrifuze. Při
druhé a všech následujících jízdách už instruktor
zaujal skromně místo spolujezdce a pro nás
všechny začaly předčasné Vánoce. Ve ferrari
jsem seděl vůbec poprvé, takže jsem ani nepostřehl, který typ byl zrovna prvním ferrari, ve kterém jsem jel. A bez mučení se přiznám, že jsem
se trochu i klepal. Ne strachy, přece vyslanec
českého Playboye se jen tak něčeho nelekne.
Bylo to vzrušení, které mi vnutilo do končetin
chvění. Ale ostatní na tom byli podobně. Při dalších jízdách ale chvění ustupovalo a začalo
N
astal den s velkým D. Brzo
ráno jsme se autobusem podruhé přesunuli z Modeny do Maranella,
ale tentokrát jsme zamířili přímo do
areálu Fiorano. Sem se sice formule 1
“nevejdou”, ale na to, aby nás povozili trochu rychleji, než je obvyklé, to
úplně stačilo. Ještě předtím, než nás
pustili k autům, která jsme měli sedlat,
proběhla povinná přednáška, jak se
vůbec s takovým ferrari jezdí. Snad nejdůležitější zjištění bylo, že při sebeprudší zatáčce ruce nemusí opustit
předpisovou polohu rukou “tři čtvrtě na
tři”. Je to i kvůli tomu, že při tomto držení máte
hned pod volantem řadicí páky. Pravá ruka řadí
nahoru, levá dolu. Ještě rozdělení do dvou skupin a pak už vyrazit směr depo. Byl jsem ve skupině se samými Čechy (ó, jak se mi ulevilo) a šli
jsme do toho proti zbytku světa.
A tam na nás už čekali čtyři krasavci - dvě
Modeny 360 a dvě Maranella 575. Auta,
která jedou ďábelsky rychle. Zvlášť maranello,
které zvládne zrychlení z nuly na sto za 4,2 vteřiny. První jízdu jsme absolvovali na místě spolujezdce, kdy nám instruktoři ukázali, jaké to je,
převládat opojení z jízdy. Když už naprosto
v každém z nás převládla euforie, přišla trochu
nevhod polední pauza na oběd.
Hned po ní nám postavili na place uprostřed
okruhu zatáčku z gumových kuželů a z cisterny
začali celou minitrať kropit. Nastal čas školy
smyku. Tentokrát jsme sedlali auta s mechanickou převodovkou. Vypadalo to, že snad soutěžíme v tom, kdo udělá hezčí hodiny. Když jsme
trať projeli, instruktor pouze lakonicky prohlásil,
že bylo málo plynu. Chlapci od Ferrari byli
samý žert a úsměv, tak jsme se dohodli, že jim
to vrátíme na okruhu. A i když je úsměv neopustil
ani tam, přeci jen častěji než dopoledne
používali před zatáčkou, ke které jsme se podle
jejich mínění blížili závratnou rychlostí, jediné
slovo: Brake! (brzdit!).
Den s Ferrari se pomalu chýlil ke svému závěru. Pořadatelé si možná mysleli, že už jsme tak
dobří, anebo nám spíš chtěli dokázat pravý
opak.Rozhodli se, že mezi čtyři ďábly pustí na
okruh maseratti v úpravě pro čtyřiadvacetihodinový závod Le Mans. Rázem se z nás, “mistrů”
za volantem ferrari, stali štvanci. Maseratti si
s námi dělalo, co chtělo. V depu jsme se ovšem
všichni shodli, že kdybychom doopravdy ukázali, co v nás je, přišel by jezdec v maseratti
o místo. Jenže když jsme na návštěvě, není slušné
někoho připravit o existenci.
K
aždý z nás dostal jako upomínku diplom jakési osvědčení o řízení ferrari - které nám
podepsal ředitel areálu Antonio (mimochodem to
byl zrovna můj instruktor). Navíc jsme každý z nás
dostal pár fotografií od místního fotografa, které
nám budou připomínat tuto událost a nevšední
zážitky. Panoval zde přísný zákaz fotografování a všichni, kdo měli své aparáty, je museli před testováním dát do
úschovy. Když jsme jen pozvolna
a neradi opouštěli okruh a volným krokem mířili k autobusu, dostalo se nám
ještě jednoho bonbonku, který nám už
hostitel nepřipravil. Přijel italský playboy
v nejnovějším skvostu od Ferrari - Ferrari
430 – a chtěl vpustit na okruh. Zda se
mu to podařilo, jsme ale už neviděli. Už
jsme mířili zpět do Modeny.
Následující den jsem odjížděl spolu
s anglickou dvojicí úplně poslední,
a když pro nás přijelo auto před hotel (mimochodem přesně podle itineráře), zbytek naší
party z Čech už dosedal na přistávací plochu
v Ruzyni. Když jsem vstoupil do letištní haly
v Bologni, organizace a přesnost, s jakou bylo
vše naplánováno a fungovalo do posledního
puntíku, rázem přestaly fungovat. Přesnost
v letovém provozu už ani Shell, ani Ferrari
nedokázaly ovlivnit. Ocitl jsem se po třech
dnech opět v realitě všedního dne. Zážitky
a dojmy však zůstanou.
Milan Kapec
Playboy
JAK SE ŘÍDÍ FERRARI
formule jedna. Jezdci z týmu zrovna nebyli
doma (byli tou dobou už na Velké ceně
v Imole), tak jsme zběžně zhlédli pouze prázdné
boxy a jen v jednom byla rozebraná "efjednička".
Sice nám naznačili, že jen tak někdo se sem
nedostane, ale nám to bylo vcelku fuk. V každém z nás se totiž zračilo napětí a očekávání
událostí následujícího dne. Ještě ten večer jsme
po večeři podepsali list papíru, kde jsme se
zavázali, že v případě jakékoliv nehody my
nebo naši pozůstalí nepůjdeme hostiteli po krku,
a pak už hajdy na kutě.
15
12/13/04
1:17 PM
Page 16
Shell Gas:
Dobrý recept nejen
Moderní člověk čím dál víc oceňuje místa, která mají svůj
půvab, kouzlo nebo jak se říká
génia loci. Když pomineme mystické výklady této touhy, dá se
jednoduše říct, že hledáme
místa natolik pěkná, že nás
donutí k usednutí, odpočinutí,
případně i k troše přemítání.
Taková místa pak nacházíme
nejčastěji stranou civilizace,
což nám přináší jeden malý problém. Řekněme si to na rovinu:
Rádi si užíváme kouzlo místa
a okamžiku, ale stejně rádi
jsme, když se přitom nemusíme
vzdát našich nároků na osobní
komfort. Rádi pobýváme na
čistém místě s mrazivě voňavým
vzduchem, ale stejně rádi jsme,
když se tam v přilehlé restauraci
topí a vaří. Nabízíme vám výlet
na místo, kde si půvab a funkce
vzájemně vyhovují.
P
o úzké cestě se zámkovou dlažbou couvá
bílá cisterna s LPG. Řidič zaparkuje vedle
kaple a natahuje hadice k zásobníkům vedle
rustikální restaurace. Všude kolem jsou nádherné vzrostlé stromy a měkké podzimní sluníčko
jen posiluje mimořádný půvab tohoto místa,
který nic neruší. Z restaurace vychází její majitel
a obrací se k řidiči cisterny: Tak vy se taky jmenujete Novák? To jste už třetí. Nemáte tam
nějakou líheň? Řidič se směje a začíná přečerpávat.
I když se to možná nezdá, je předchozí
žánrový obrázek dobrou a také pravdivou
ilustrací několika základních výhod, které přináší využití LPG a řešení společnosti Shell
Gas ČR provozovatelům restaurací a hotelů.
Jsme před restaurací Malá Svatá hora
u Mníšku pod Brdy. Jeli jsme po dálnici
z Prahy na Strakonice a odbočili k ní hned
za Mníškem. Restaurace je ve zhruba sto let
starém venkovském stavení, které prošlo
před třemi lety důkladnou a citlivou rekonstrukcí. Všechno ještě teď září novotou, ale
také elegancí a vkusem. Stavení se nachází
16
na samotě za Mníškem. Kdysi to bylo vlastně už odlehlé místo na brdském návrší vedle
kaple, kde se zastavovali poutníci, putující
z Prahy na Svatou horu u Příbrami. Když
bylo dobré počasí, byly vidět kupole svato-
12/13/04
1:17 PM
Page 17
GÉNIUS LOCI
horského kláštera. Dnes mají to místo díky
dálnici po ruce nejen lidé z okolí, ale i Pražáci. V každém případě je to však místo bez
plynového rozvodu a s nutností být citlivý
k hodnotě okolní přírody. Tedy místo, které
přímo volá po uplatnění LPG, což je mimochodem zkratka pro tekutou směs uhlovodíkových plynů.
M
ajitel restaurace Malá Svatá hora pan
Pavel Coubal vypráví, jak posiluje
zvláštní kouzlo této lokality. Dal si záležet na
rekonstrukci, která zdůraznila selský styl budovy
i jejího interiéru. Pečlivým provedením se jeho
restaurace jakoby decentně přimyká k jednoduché, ale vznešené lesní kapli v sousedství.
Z předchozích působišť s sebou přivedl kuchařku, která má talent na českou kuchyni, a nechává ji tady uplatňovat její umění. Časem se
doslechl o výborném místním kuchaři a vytvořil
geniální tandem. Po svých mistrech dokonce
pojmenoval některá jídla a fotografie kuchařů
ukazuje u vchodu do restaurace. Od první chvíle je každému hostu jasné, že tady jde o maximálně osobní přístup se vším všudy a snahu vyjít
vstříc každému z příchozích. Jakoby se starobylý
charakter poutního místa promítl i do současné
restaurace.
Podobně se také tomuto svému klientovi snaží
ve všem vyhovět Shell Gas ČR, dodavatel LPG.
Právě toto médium si pan Coubal vybral pro
svou restauraci jako nejvhodnější. Říká: „Není
výhodné mít celou kuchyň jen na elektřinu.
Některé pokrmy prostě potřebují přímý plamen, jinak to není ono. Na zemní plyn se tady
připojit nemůžeme, takže rozhodování bylo
jednoduché. S pomocí LPG vytápíme celý dům
a máme na něj v kuchyni sporák, ohřívač
a hlavně velký grilovací tál, na kterém se dělají skvělé šťavnaté a voňavé steaky.“ Později se
dozvídáme, že právě na jeden ze steaků je
pan Coubal mimořádně pyšný. Jde o recept na
zpracování tuňáka, jehož maso je poměrně
suché. Vynález Pavla Coubala spočívá ve využití způsobu, jímž se marinují a připravují klasické pfeffer steaky z hovězí svíčkové. Důležitou
roli ve výrobě delikatesy pak hraje už zmíněný
tál a LPG plamen pod ním. Mimořádnost tohoto gurmánského zážitku potvrdila, mimo jiné,
i řada celebrit. Nebudeme netaktně prozrazovat, kdo sem chodí, ale čtenáři bulváru jistě
vědí, kdo žije v tomto kraji, ať už v Mníšku
nebo v nedaleké Řitce.
Ptáme se pana Coubala, jak je spokojený se
službou Shell Gas, a on říká, že je to maximálně spolehlivý dodavatel, a dodává: „Jsem rád,
že LPG nijak nezatěžuje naše brdské lesy
a mimořádně mi vyhovuje, že Shell Gas je
schopný reagovat i na moje speciální požadavky. Kolem restaurace mám zámkovou
dlažbu s menší nosností. Takže nejdříve to obsluha čerpacího vozu řešila delšími hadicemi,
které natahovali k nádržím z parkoviště,
a později začali jezdit menší cisternou, kterou
mohou zajet blíž. A úplně speciální výhodou,
kterou Shell Gas poskytuje, je možnost přímo
říci jméno řidiče, který má s cisternou přijet.
Mají tam totiž tři a všichni se jmenují Novák,“
směje se pan Coubal. „Ale všichni jsou to sympaťáci.“
A
to už jsme u našeho žánrového obrázku,
kterým jsme začínali. Dozvěděli jsme se
vše, co potřebujeme, a můžeme se dál věnovat atmosféře poutního místa, pro kterou jsou
typické brdské lesy, Kája Mařík, laskaví lidé
a dneska i v terénním zářezu nenápadně skryté zásobníky LPG.
SHELL GAS: DOBRÝ RECEPT NEJEN NA TUŇÁKA
na tuňáka
17
12/13/04
1:17 PM
Page 18
GÉNIUS LOCI
Inkognito
na Malé Svaté hoře
Psal jsem už ledacos, ale ještě nikdy jsem nerecenzoval
restauraci. Z čtenářské zkušenosti vím, že se to dělá inkognito a na vlastní náklady, aby nikdo z personálu netušil, že
právě tamten nenápadný pár si zaslouží zvláštní pozornost,
větší porce a laskavější obsluhu. Připadal jsem si tedy jak
jistý Brettschneider, udavač ze Švejka, když jsme se ženou
vstupovali do restaurace Malá Svatá hora a tvářili se, že
jsme dvojice víkendových turistů neuvěřitelně vyhladovělá
dlouhým pochodem. Tabule u vstupu hlásila, že dnes vaří
pan Josef.
T
rému začínajícího kontrolora jsem ztratil už
při prvním loku perfektně ošetřeného Prazdroje. Manželka si jako předkrm vybrala kuřecí salát s ananasem, o kterém prohlásila, že byl
velmi příjemný. Já jsem váhal nad položkou
„tatarský biftek z uzeného lososa s česnekovými
toasty“, ale když jsem od vedlejšího stolu
zaslechl cosi o vlastním mandlovém dortu, rozhodl jsem se nechat si místo na dezert. Houbová polévka měla intenzivní houbovou chuť
a voněla českým lesem, i když je připravována
z japonské houby dlouhověkosti šitaké. Následná svíčková na smetaně byla opravdu přinej-
18
menším taková, jak má být (což se inzeruje v jídelním lístku). To přinejmenším znamená, že byla ještě lepší. Zvláštní noblesu v chuti omáčky jsme nebyli schopni
vyjádřit a teprve po našem odtajnění nám
šéfkuchař prozradil, že vzniká přidáním
velmi malých, takřka nevysledovatelných
kousků osmažené slaniny. A to vše je
doplněno domácím knedlíkem.
J
á jsem ovšem cítil potřebu počechrat
své chuťové pohárky něčím ostřejším
a vyzkoušel jsem Josefův dračí mls, což je
dokonale vyvážená
směs nudliček ze svíčkové, cibule, žampiónů,
kapie, česneku a chilli
na bramboráku. Masíčko bylo šťavnaté a chilli
přesné. A přísné. Závěrečný dezert už vyžadoval povolení opasku, ale co
se dalo dělat, když je to specialita podniku podle unikátního receptu. Rozplývavé mandlové těsto (tipuju, že v něm
není mouka) je doplněno šlehačkou, která není ze spreje
a proto chutná jako šlehačka
z dob, kdy hospodyňky ještě měly spoustu času
a nebyly znavené. Pro pořádek dodám, že ristretto z kávy Trombetta udrželo na své pěně lžičku cukru a vy znalci víte, co to znamená.
Podtrženo a sečteno jsme v restauraci Malá
Svatá hora nenašli chybu a vsadím se, že se to
podaří málokomu. Nutnost vyrazit dál směrem
k Dobříši byla ovšem krutá.
12/13/04
1:17 PM
Page 19
12/13/04
1:17 PM
Page 20
Dolomity:
Lyžovačka v pohodě
Pokud toužíte dovolenou na
horách strávit nejen polykáním
sněhových kilometrů, ale chcete
dopřát odpočinek i své duši,
vyrazte si zalyžovat do Itálie,
respektive do oblasti zvané
Trentino. Pravda, je to o něco
dál, než zimní střediska
v Rakousku, ale týden strávený
ve vstřícné a pohodové náruči
Dolomit rozhodně za těch pár
hodin jízdy navíc stojí. Koneckonců nebudete první ani
poslední – češtinu na zdejších
sjezdovkách zaslechnete stejně
často, jako němčinu ve Bedřichově. Název Trentino vám
možná bude připadat cizí, ale
věhlasná střediska Madonna di
Camipglio nebo Cortina D`Ampezzo
či údolí Val di Fiemme a Val di
Sole, spadající právě do této
oblasti, budete znát určitě.
foto: TRENTINO S.P.A. www.trentino.to
20
Reklama á la Messner
Slavný italský horolezec prohlásil o Dolomitech, že to jsou nejkrásnější hory na světě. Jeho
slova pochopitelně musíme brát s rezervou, protože Messner je zapřisáhlý patriot. Nelze však
tomuto slavnému sportovci upřít, že už nějaký
ten světový kopeček viděl, takže asi ví, o čem
mluví. Ovšem chvála, i když takového kalibru,
asi sama o sobě nestačí. Lyžaři totiž chtějí víc,
než jen pohled na romantické štíty kolem dokola
a dvakrát denně fantastické divadlo v podobě
dočervena se zabarvujících vrcholků hor (prý to
je způsobeno vysokým obsahem magnesia
v hornině).
Slunce, hory, sníh…
Italské Dolomity jsou pověstné nádherným
počasím. Sluníčko tu prý v zimní sezóně svítí
80 % dní. Na první pohled se to jeví jako
báječná představa – typické italské azzuro,
svahy zalité sluncem, jiskřivý sníh… Jenže právě
vysoké (a oprávněné) požadavky lyžařů na
kvalitu sněhu plus všudypřítomné sluneční paprsky
nejsou zrovna příkladem ideální symbiózy. Italové však tenhle oříšek rozlouskli s nonšalancí
sobě vlastní. Pod neustávajícím „deštěm“ slunečních paprsků se totiž o sníh naučili pečovat mnohem efektivněji, než jiné alpské země. Na
začátku sezóny si například udělají „fóra“
v podobě asi půlmetrové vrstvy technického
sněhu, čímž eliminují riziko, které by hrozilo při
nedostatku srážek.
Kdo lyžuje, nezlobí
Tam, kde v první světové válce bojoval proti
Italům po boku rakouských vojáků váš pradědeček, se nyní můžete pustit do boje se zdoláváním kopců. I když… jakýpak boj. Zdejší sjezdovky jsou široké a pohodlné, tudíž vhodné rovnou
pro celé rodinné klany - od dvouletých špuntů
až po sportovně založené babičky. To však
neznamená, že milovníci ostřejších oblouků i strmějších kopců se tady budou nudit. Černé chuťovky v Dolomitech rozhodně nechybí, a když
už vás nebudou bavit ani ty, můžete si střihnout
celodenní výlet po sjezdovkách kolem hory
Sella, tzv. okruh Sella Ronda. Ten patří do rozsáhlého lyžařského střediska Dolomity Superski,
který svým příznivcům nabízí 1220 km sjezdovek, na něž vás vyveze 450 lanovek a vleků (usilovná výstavba a modernizace je tady hodně
znát). A ještě něco: pokud po vašich běžkách
už dávno „pes neštěkne“, je na čase to změnit.
12/13/04
1:17 PM
Page 21
CESTOVÁNÍ
Tipy
Pokud jste v Trentinu ještě nebyli a váháte,
kam se vlastně vydat, zkuste například skiareál
Paganella, jehož vrcholky ční ve výšce 2 125 metrů
nad mořem. Spadá do lyžařské oblasti Skirama
Dolomiti Adamello Brenta, kde si můžete zakoupit tři druhy skipasů:
1. Skipas Paganella platí pro 50 km sjezdových tratí v celé oblasti Paganella, cena se
pohybuje od 91,50*€ výš.
2. Skipas Skirama (od 119,50 €) platí celkem pro 340 km sjezdovek západních
Dolomitů. Kromě Paganelly si můžete udělat jednodenní výlet na sjezdové tratě ve
věhlasné Madonně di Camipglio, skiareálech Pinzolo, Pejo atd…
3. Skipas Super Skirama (od 139 €) nemá
v rámci jednotlivých areálů žádné časové
omezení, takže se ve všech výše uvedených střediscích můžete prohánět kdy a jak
se vám zachce.
Petr Kolisch
Věřte, že pokud dlouhá prkýnka necháte chřadnout v temných koutech sklepa, budete při pohledu na jiskřivé stopy, vedoucí kolem neméně jiskřivých jezer a lákavých hospůdek, ronit hořké
slzy. Uvidíte, že celodenní výlet malebným údolím – jedno jakým, stojí všechna za vidění - vám
napumpuje do žil tolik pozitivní energie, že z ní
budete žít ještě několik týdnů! Á propos hospůdky
– na sjezdovkách hlady rozhodně trpět nebudete.
To byste ani nebyli v Itálii, kdybyste téměř na
každém kroku, či spíše řečeno svahu, nenarazili
na příjemnou osvěžovnu se sluneční terasou.
V březnu či dubnu, kdy už slunce nádherně
hřeje, je ovšem každé takové zastavení krajně
nebezpečné, protože se může lehce přihodit,
že se vám nebude chtít z pohodlného lehátka
za žádnou cenu zvednout. Ale nezoufejte, když
bude nejhůř, určitě vás postaví na nohy zdejší
skvělá pálenka z vinných hroznů nebo horký
nápoj Bombardino. Ten je podobný našemu
vaječnému koňaku (je však mnohem silnější)
a podává se kouřící s pořádným kopcem šlehačky,
takže jeden takový panák do vás napumpuje
tolik energie, že se nebudete stačit divit. Oba
* Všechny uvedené ceny byly platné v sezóně 2003/04,
ty úplně nejaktuálnější včetně všemožných a hlavně velkorysých nabídek slev (pro děti, ženy, seniory – záleží, na které
období svou dovolenou plánujete) pak najdete na
www.paganella.net a www.trentino.to.
DOLOMITY: LYŽOVAČKA V POHODĚ
lomcováky jsou sice hříšně dobré, ale věřte, že
jedno „čin-čin“ úplně stačí. První pomoc je sice
na zdejších sjezdovkách zdarma, ale není o co
stát…
21
12/13/04
1:17 PM
Page 22
Výhra jako vyšší princip
Řídí výhry v soutěžích a loteriích nějaká vyšší moc, nebo je
všechno jen náhoda? Pokud
hledáte argument pro vyšší
moc, podívejte se s námi na
SMS soutěž pro zákazníky čerpacích stanic Shell o novou
Škodu Octavia. Soutěž trvala
déle než dva měsíce. Soutěžící
musel po natankování u stanice
Shell odpovědět co nejrychleji
na esemeskovou otázku. Každý
týden bylo 15 autorů nejrychlejších odpovědí odměněno
plnou nádrží paliva. Tisícovka
absolutně nejrychlejších odpovědí
dostala své odesílatele do finále.
A nejrychlejší správná reakce
určila vítěze. Stal se jím jedenatřicetiletý ostravský technik
Pavel Gallo. Setkali jsme se
v Mladé Boleslavi, kde si
v reprezentačních prostorách
Škoda přebíral hlavní cenu –
tmavě zelenou Octavii. Když
Pavel Gallo poprvé vyzkoušel
sedadlo řidiče, přisedl jsem na
místo spolujezdce a zeptal se,
jak se ve svém novém autě cítí:
Pavel Gallo:
„Ještě ani necítím, že to je moje auto. To se
stane tak někde na půli cesty do Ostravy. Ale
už je to pěkný pocit. A teď koukám, že je tady
ještě kazetový přehrávač, přiznám se, že to
jsem nečekal. To je výborné, protože budeme
mít s manželkou příležitost oprášit staré kazety.
Prostě je přestěhujeme do auta.“
22
Co tedy v autě budete pouštět za hudbu?
„Jsou to hlavně kazety mojí manželky, která
na nich má především naše severomoravské folkaře Jarka Nohavicu, Pavla Dobeše a vůbec
všechny ty písničky, kterým snad v Čechách ani
nejde rozumět. Vím, že když jsme s kamarády
spustili někde v Čechách v hospodě za-na-šustodolu-hruška-mas-lo-va, že se lidé ptali, v jaké
že to řeči zpíváme.“
To budou ty matoucí „kratke“ samohlásky. Vraťme se k vaší výhře. Jak se vám to podařilo?
„Tak nejdříve jsem usoudil, že je to zajímavá
soutěž. Rozhodl jsem se, že budu hrát a že do
toho dám všechno. Nejdřív jsem si nacvičil
rychlé esemeskování a pak jsem jen podle
potřeby zastavil při rodinných pojížďkách na
čerpačce Shell. S naší stopětkou nejezdíme
zase tak často, takže jsem během soutěže tankoval asi třikrát. A stačilo to. Kluci, dva synové,
dvou-a tříletý, fandili. A manželka Martina mě
podporovala a dávala pozor, abych neudělal
chybu. Však je to auto napůl její.“
A necháte manželku řídit?
„Jasně. A rád. Opravdu. Byl to sice původně
můj nápad, ale tu hru jsme si užili oba a radost
byla společná. A navíc moje žena řídí dobře,
tak ať si to také užije. Já si rád vyzkouším i to
sedadlo, na kterém sedíte teď vy.“
Říkáte, že máte dva malé kluky. Jak se
díváte na nutně záporné důsledky jejich
pobytu v novotou vonícím autě? Co čokoláda, oplatky a cola na nových sedadlech?
„To je daň, to patří k dětem. Mám svoje
děti moc rád a když je jim dobře, jsem opravdu šťastný. Že bych je chtěl omezovat a trápit kvůli skvrnám na potahu, to vůbec nepřipadá v úvahu.“
A Pavle, jaký je váš názor na téma našeho článku: řídí výhry v soutěžích a loteriích vyšší spravedlnost? Vyhrál jste zákonitě, nebo náhodou?
„Jako že co se má stát, to se stane? Tomu spíš
nevěřím. Ve škole mi sice říkali, že jsem strašný
haluzář, neboli, jak se říká v Čechách, klikař,
12/13/04
1:17 PM
Page 23
SHELL A ŠKODA
Zlatý volant 2004 pro novou Škodu Octavia
Nová Škoda Octavia získala nedávno v Berlíně prestižní ocenění
Zlatý volant. Navzdory tvrdé konkurenci obsadila nová Škoda Octavia první místo v kategorii kompaktů a vozů střední střídy. V hodnocení 27 členné poroty časopisu Bild am Sonntag zvítězila nová Octavia
ve třech z osmi kategorií - prostornosti, poměru ceny a užitné hodnoty a v dílenském zpracování.
Porotu složenou ze 27 hodnotících tvořili uznávaní automobiloví
odborníci stejně tak jako prominentní osoby se zájmem o automobily.
Za volantem nové Octavie se tak vystřídali například dva bývalí mistři
světa v rallye Walter Röhl a Rauno Aaltonen, Hans-Joachim Stuck
(bývalý pilot Formule 1), Eve Sheer (závodnice), Wolfgang Ernst kníže
z Ysenburgu a Bündingen (šéf AvD), fotbalová legenda Franz
Beckenbauer, televizní hvězdy Jörg Wontora, Kai Pflaume, Frank
Elstner, Caroline Beil,
Barbara Schöneberger, Peter Boenisch nebo zpěváci Patrick Lindner a Thomas Anders.
Cenu Zlatý volant udělil vydavatel Axel Springer poprvé před 29 lety
a od té doby ji uděluje každoročně čtyřem nejlepším automobilovým
novinkám roku. V historii získal model značky Škoda Zlatý volant již
podruhé. V roce 1999 obdržela tuto trofej Škoda Fabia.
Nová Škoda Octavia,
která byla uvedena na trh
letos na jaře, navazuje
na svého úspěšného
předchůdce
stejného
jména. Od roku 1996,
kdy byla Octavia představena, překročil počet
vyrobených vozů miliónovou hranici.
VÝHRA JAKO VYŠŠÍ PRINCIP
takže nějaké štěstí já mívám. Ale štěstí přece
přeje připraveným a já jsem si natrénoval to
odesílání a udělal to dobře.“
Tak výherce na osud nevěří. Jenže my, co
jsme se s ním u jeho výhry setkali, věřit začínáme. Řekněte sami – kdo jiný by měl vyhrát, než
tenhle klidný, sympatický Moravan, který výhrou
potěší celou rodinu i starou škodovku, která si
už půjde odpočinout, manželce s radostí přenechá řízení a nebude se zlobit na děti, když
poznamenají nový interiér nějakou neplechou.
Všechno se prostě stalo tak, jak to má být. A to
není samo sebou. Mimochodem od realizačního týmu soutěže jsem se dozvěděl, že proti Pavlovi neobstál ani soutěžící, který si na výhru vyvinul doslova průmyslovou technologii odpovídání
a vyhrávání. Měl to vymyšlené, ale neměl štěstí.
Na tu mušku zlatou jsme totiž všichni krátcí. A to
je správné. Pavle a Martino, vy to u ní máte
dobré. Tak ať se vás drží a ještě jednou
gratulujeme.
23
12/13/04
1:17 PM
Page 24
Hudba do auta
Kraftwerk
Zvláštní kategorií hudby do auta jsou skladby, které umějí v jedoucím
voze vytvořit zvukovou iluzi, že se děje něco zvláštního. Nemám na mysli
nic mystického, naopak. Na desce Heathen má David Bowie virbl nahraný, myslím, v protifázi. Drnčivý přechod se díky tomu ozve najednou jakoby mimo prostor nahrávky a tak nahlas, že mám vždycky pocit, jakoby
motor právě opouštěl prostor pod kapotou. Nebo jiný příklad. Léta opakovaně zpomaluji, když si pustím cédéčko elektronické kapely Aloof. Začíná totiž dlouhou sérií basových syntetických úderů, které, slovy kritika,
dokonale evokují postmoderní pocit vylágrované převodovky. Mám ale
i pozitivní příklad iluze vytvořené přehrávačem v autě. Poslední deska příjemné Morcheeby začíná takovým zvláštním sférickým svistem, který
vůbec nevychází z reproduktorů ve voze. Jakmile zazní, zasáhne mě vždy
naprosto nebeský pocit, že stoupám ke hvězdám, jakkoli tuto schopnost
výrobce dieselové Oktávie neuvádí ani ve výbavě na velmi zvláštní přání.
Tyto mimohudební zážitky z hudby v autě vám pěkně zhoustnou, jakmile začnete na cestách poslouchat desky německé skupiny Kraftwerk. Tito
nezpochybnitelní vynálezci a průkopníci elektronického popu začali už
zkraje sedmdesátých let skládat industriální sykoty a počítačové bzučení
do okouzlujících skladeb, které snad měly znít, jako by je skládaly a hrály
stroje. Jenže i když se nás interpreti snaží přesvědčit dokola se opakujícím
refrénem We are the robots o své nelidské podstatě, nemůžeme přehlédnout, že nahrávka vykazuje jednoznačně lidské kvality: humor a ironii
v textech a hudební nápaditost v melodiích, které se jednou jemně vznášejí nad počítačovými rytmy, jindy duní s rockovou naléhavostí. Hudba
Kraftwerků se děje v opakujících se smyčkách a jejich proměny vás ideálně zabaví na dlouhých cestách. V pozornosti vás budou udržovat občasné industriální pazvuky, které vás donutí průběžně kontrolovat životní funkce vašeho vozu. A radost z cestování vám přinesou minimalistické melodie, ke kterým se skupina nejspíš inspirovala u jiného německého mistra
nezapomenutelných melodií z pár tónů, u Franze Schuberta.
Pro poslech v autě byste měli zvolit především první americkou desku
kapely s příznačným názvem Autobahn, dálnice. Její anglicko-německý
refrén Fun, fun, fun auf die Autobahn se zábavně rýmuje, vryje se vám
dokonale do paměti a bude vám neustále připomínat, že máte mít radost
z toho, jak si to tak s pomocí vybroušené techniky hladce svištíte krajinou.
Nemusíte být přece zrovna hasiči nebo záchranáři, abyste si uvědomili,
že je to docela zázrak.
ANASTACIA
Půvabná jedenatřicetiletá zpěvačka Anastacia Newkirk, pocházející z New Yorku, na sebe poprvé upozornila v soutěži talentů, kterou pořádala MTV a kde se zalíbila nejenom publiku, ale i nahrávací společnosti Daylight records
koncernu Sony. Nahrávací smlouva na sebe nenechala dlouho
čekat, vzápětí vyšlo první album,
které dostalo název „Not That
Kind“ a přineslo směs R’n’B
a taneční hudby. Singl „I’m Outta
Love“ vzal okamžitě útokem přední
příčky hitparád a Anastacii tento
úspěch katapultoval do první ligy popu. Alba se prodalo kolem pěti milionů kopií.
Svůj koktejl hudby s téměř černošským vokálem přinesla i na následujícím počinu
„Freak Of Nature“. Miliony prodaných desek, úspěch v Evropě a řada ocenění její
pozici jen upevnily.
V roce 2003 bojovala s vážnou nemocí a na varování lékařů před náročnou prací
odpověděla začátkem roku 2004 přesunem do nahrávacího studia. Společnost jí
dělali renomovaní producenti (mezi nimi například Dave Stewart) a výsledkem - dle
jejích slov - „náročné tvůrčí cesty“ je deska pojmenovaná „Anastacia“. Dvanáct skladeb na albu obsažených zní svěže a moderně, vše násobí opět velká pěvecká
forma Anastacie. Zpěvačka se na albu představuje i v rockověji laděných skladbách,
nechybí však ani pop a soul. Celou směsici žánrů sama ráda nazývá „sprock“. Texty
jsou plné životních zkušeností jejich autorky, najdete v nich jak skryté, tak i velmi otevřené pocity ženy, která toho za svou krátkou kariéru už stihla opravdu mnoho.
První singl "Left Outside Alone" okamžitě zamířil na vrcholky světových žebříčků
včetně vysoké rotace na hudebních i ne čistě hudebních stanicích. Stejně tak se vede
další skladbě "Sick And Tired", kterou Anastacia původně chtěla vydat jako první
singl. Třetím singlem je píseň o boji s rakovinou - "Heavy On My Heart". Na albu
najdeme i zajímavého hosta - Sonnyho ze skupiny P.O.D. ve skladbě "I Do". Anastacia si touto deskou otevřela srdce nejenom popových fanoušků.
Kromě třech vydaných sólových desek se podílela i na muzikálu Chicago, kam přispěla skladbou „Love Is A Crime“, a písničku „Boom !“ nazpívala pro světový šampionát ve fotbale v roce 2002.
Nyní máme jedinečnou šanci užít si koncert této skvělé zpěvačky, která do Čech
zavítá poprvé, a slyšet hity jako ‘Left Outside Alone’, ‘I’m Outta Love’ nebo ‘Paid My
Dues’ naživo. Koncert se uskuteční 21.2.2005 v T-Mobile Aréně.
Vyhrajte s „Made in Shell“ čtyři vstupenky na koncert zpěvačky Anastacia do
pražské T-Mobile Arény 21. 2. 2005!
Napište, ve kterém nizozemském městě odstartovala Anastacia své letošní podzimní evropské turné.
Své odpovědi s uvedením jména, adresy a telefonního čísla zašlete nejpozději do 31.1.2005 na elektronickou adresu [email protected]. Z
došlých správných odpovědí získává první, poslední a dva prostřední v pořadí lístek na koncert zpěvačky Anastacia v Praze 21.2.2005 a drobné
ceny od společnosti Shell.
24
12/13/04
1:17 PM
Page 25
RELAX!
Polární expres
pro zahřátí
T
ito giganti světového filmu, v jejichž společné filmografii je slavný Forrest Gump, se
teď sešli s touhou převést na plátno svou oblíbenou vánoční knížku a zachovat její mimořádné
kouzlo. Příběh knížky je ovšem v očích příznivců
spojen s původními Van Allsburgovými olejomalbami. Proto se Zemeckis rozhodl využít pro
realizaci filmu novou technologii, která rafinovaně kombinuje klasickou hereckou práci s hypermoderní počítačovou animací. Reální herci nejprve zahráli před kamerou svou akci. Ještě
věc. Tom Hanks hraje ve filmu několik postav.
A hraje nejen staršího průvodčího v magickém
vlaku, ale také malého chlapce, hlavního hrdinu
tohoto vánočního dobrodružství. Jen bylo potřeba ho v počítači trochu zmenšit a samozřejmě
obléknout mu podobu kluka z ilustrací.
M
ožná se vám zdá nemožné, aby se
tvůrcům podařilo udělat za pomoci tak
složité technologie opravdu poetický vánoční
film. Ale tento film nedělaly počítače, ale básníci. Měli ovšem k dispozici stovky mimořádně
schopných lidí ve štábu a desítky milónů dolarů,
což je kombinace, která většinou funguje. A pak
měli také silný a přesvědčivý příběh o víře ve
věci, které nelze zcela vidět nebo kterým se
nedá zcela porozumět. Možná všechnu tu technologii použili autoři Polárního expresu jen
proto, aby zachovali jedno velké lidské tajemství. Což neživé stroje, jak známo, velmi dobře
umějí.
POLÁRNÍ EXPRES PRO ZAHŘÁTÍ
K americkým vánočním svátkům patří už
nějakou dobu knížka předního autora literatury pro děti Chrise Van Allsburga Polární
expres. Příběh o chlapci jedoucím magickým
nočním vlakem na severní pól za Santa Klausem je už pro několikátou generaci amerických rodičů a dětí přitažlivou variantou
tématu o snech, které máme snít a nemáme
se jich vzdávat. Mezi obdivovatele knížky
patří i dvě velké osobnosti filmové tvorby:
režisér Robert Zemeckis a herec Tom Hanks.
"V době, kdy vyrůstal můj syn, se stalo každoroční tradicí číst mu tento příběh. Nikdy ho
nepřestal fascinovat," říká Zemeckis, který je
fandou knížky od jejího vydání v roce 1985:
"Její představivost má kvalitu z jiného světa,
který existuje někde mezi sny a realitou
a který zachycuje tajemství neklidného Štědrého večera.“ Tom Hanks, otec čtyř dětí,
strávil čtením příběhů v posteli nespočet
hodin. "Už léta vždycky v čase mezi listopadem a prosincem předčítám dětem Polární
expres - někdy i čtyřikrát týdně, dvakrát za
noc, znovu a znovu. O příběhu tudíž vím od
doby, kdy mému čtrnáctiletému dítěti byly tři
roky," říká Hanks.
předtím si ale natáhli přiléhavé obleky pro snímání pohybů, které připomínaly oděvy potápěčů. Na každém z nich se nacházelo zhruba 60
"perel" neboli snímačů z reflexního materiálu,
které umožňovaly digitálním kamerám zaznamenávat pohyby těla jako konfiguraci bodů
v trojrozměrném prostoru. Ty pak byly převáděny do plynulé a přirozené akce ve virtuálním
světě. Jelikož skutečnou hlavní výhodou záznamu hraní je možnost spojit upřímné lidské
emoce a přirozené výrazy s nekompromisní čistotou a detailem, byla speciální pozornost
věnována obličejům herců. Až 150 reflexních
"perel" jim bylo vsazeno do obličejů a vlasů
tak, aby přiléhaly k liniím svalů. Byly přilepeny
k očním víčkům, k řasám, k horním a dolním
rtům, k bradě a ke tvářím. Jenom jejich osazení
trvalo téměř dvě hodiny. Jakmile byli herci takto
vybaveni, odehráli svoje role stejně, jako kdyby
byli na scéně, ovšem bez rušivých vlivů chvátajícího filmového štábu. V počítači pak byla jejich
veskrze pravdivá mimika, výrazy a gestikulace
jakoby potaženy podobou postav z původních
ilustrací. Cesta, kterou zahájil fantastický Glum
v Pánu prstenů, se tedy rozvíjí dál, tentokrát už
ne na jedné postavě, ale na celém filmu.
Skutečnost, že při tomto postupu dává herec
postavě hlas, mimiku, gestikulaci, ale nikoliv
fyzickou podobu, umožnila opravdu jedinečnou
25
12/13/04
1:17 PM
Page 26
RELAX!
Filmový tip
k smíchu i pláči
A
ndy a Mike jsou dva kamarádi bez ekonomického vzdělání, kteří před
časem vytvořili falešný web slovutné a uznávané světové obchodní
organizace WTO. Na webu se na ně obraceli lidé z celého světa s odbornými dotazy a oni na ně podle svého rozpoložení odpovídali. Časem si oba
hoši vydobyli pověst expertů a začali být zváni na různé odborné konference
do zahraničí. Jezdili tam a hlásali různé, většinou dosti šílené pravdy, ale
protože to bylo jménem WTO, nikdo se nad tím nepozastavoval. Na jedné
ekonomické konferenci například doporučili řešit hlad ve třetím světě tak, že
by chudí jedli hamburgery, které se pak dají až desetkrát recyklovat.
Abychom si jejich skvělou mystifikaci mohli užít i my, co nejezdíme na mezinárodní konference, Andy a Mike všechno točili a z výsledného materiálu dali
dohromady celovečerní filmový dokument Yesmen. 20. ledna 2005 přicházejí
Yesmeni do českých kin. Jejich autoři věří, že dobrým žertem se dá změnit svět.
To je samozřejmě otázka. Ale je pravda, že Yesmeni jsou opravdu dobrým
žertem a také dobrým filmem. Váš svět na osmdesát minut rozhodně změní.
Na takovou novou planetu, kde chytrost, vtipnost a kreativita vítězí nad
hloupostí a nabubřelostí. Je to vítězství dočasné, ale stojí za to. Myslím, že my,
co jsme tenhle film viděli, si teď dáme nějakou chvíli pozor, jestli se nebereme
moc vážně.
Yesmeni, česká premiéra 20.1.2005, více na www.intersonic.cz
a www.theyesmen.org
Který film bych chtěl dostat
od Ježíška na DVD?
Odpovídá publicista, filmový kritik
a citlivý vtipálek na smutná komunální témata
Tomáš Baldýnský:
Chybí mi Můj soused Totoro a pak už bych měl boha japonské animace
Miyazakiho kompletního.
A které další jeho filmy bys doporučil těm, kteří s japonskou animací teprve
začínají?
Cestu do Fantazie, protože ta vyšla na DVD i v Čechách.
Proč se ti vlastně jako dospělému člověkovi tak líbí tyhle animované
a dá se říci i pohádkové filmy?
Protože to je nebe a peklo zároveň.
26
12/13/04
1:17 PM
Page 27
12/13/04
1:17 PM
Page 28
Je vám přes třicet?
Carvujte!
Milan Zajíc je opravdový znalec adrenalinových atrakcí. Proto jsem se na něj
obrátil, když jsem hledal námět na článek o nějaké adrenalinové novince. Po
chvilce přemýšlení mi odpověděl, že
asi nejvýraznější novinkou, která má na
to, aby se stala jakýmsi trendem, je
jízda na carvingovém snowboardu.
A rovnou také řekl větu, která vyvolala
mou zvědavost: „A člověče, je zajímavé, že tomuto sportu se věnují skoro
výhradně lidi nad třicet. Za chvíli to
snad bude tak, že třicátník nebo čtyřicátník, který necarvuje na prkně, bude
naprosto mimo!“
Co to tedy je, ten carvingový nebo, jak se
také říká, alpský snowboarding?
„Zatímco tradiční freestylový snowboarding je hlavně o dovádění na překážkách, carvingová varianta nabízí
dynamickou podobu tohoto sportu,
založenou na požitku z rychlosti
a řezání oblouků,“ říká Milan Zajíc.
„I já si myslím, že teprve ten správně
řezaný carvový oblouk přinese člověku skutečnou radost ze sportu
v zimě!“
Milan se zároveň domnívá, že
carvingový snowboard přitahuje
vyšší věkové skupiny naprosto zákonitě: „Freestylové ježdění je záležitostí partičky a společného zážitku.
To je typické pro týnejdžry. Zablbnout si někde na hrbolatém kopečku
a smát se jeden druhému. Starší lidi
tohle už nezajímá. Chtějí si pořádně
zajezdit, užít si na sjezdovce.“
Milan říká, že to naprosto přesně
vidí v lyžařské škole na šumavském
Zadově, kde působí jako instruktor
snowboardingu: „Vypadá to, že lidi,
kteří si už dost užili carvingové lyžování, začali hledat zase něco nového,
ale podobně přitažlivého. Zároveň se stále
28
zlepšuje kvalita sjezdovek. Hlavně co nejlepší úprava a také šířka sjezdovek
jsou důležitou podmínkou pro pěkný
zážitek na carvovém prkně. Chodí
ke mně lidi, kteří vůbec nemají
ostych a zábrany a vysloveně se
těší, jak se naučí něco nového.
Donedávna jsem učil hlavně děti
a studenty, dneska jsou to hlavně
manažeři a samozřejmě manažerky. Ženám to jde zvlášť dobře,
mají proti chlapům hezčí styl, takový jakoby tanečnější. A pohled na
dámu, která elegantně řeže oblouky na prkně je opravdu moc hezký.
Zvlášť zezadu!“
Za tři dny na sjezdovku
Milan Zajíc tvrdí, že na carvingovém prkně se naučí jezdit každý. Je
to údajně jednodušší, než klasické
lyžování. Jeden a půl dne potřebujete k vytvoření návyků na normálním prkně a po dalším jednom
a půl dni sjedete sjezdovku na carvingovém prkně. Podrobnosti
o výuce najdete například na webu
lyžařského areálu na Zadově
www.lazadov.cz.
Vybavení pro carving
na jednom prkně
Jak vypadá vybavení pro carvingový snowboarding jsme se zeptali Honzy Šilhavého,
experta z pražského Surf-Snow shopu:
„Charakteristikou tohoto stylu snowboardingu je oblouk vyjetý po hraně prkna ve vyšší
rychlosti. Prkno připomíná svým tvarem carvingovou lyži, rádius oblouku bývá od 8-9 m
(slalomová prkna) přes 9-11 m (carvingová
prkna) po 15 m (prkna pro obří slalom). Používají se tvrdé boty (přezkáče) a tvrdé vázání (normální nebo nášlapné). Délka prkna se
volí od brady výše, v úvahu se rovněž bere
váha jezdce a jeho jezdecké schopnosti
(podle toho se pak volí typ prkna - rozdílné
typy mají rozdílné tvrdosti). Prkna jsou užší
než freestylová (měkká), takže jezdec jede
více čelem ve směru jízdy. Úhly, pod jakými
se nastavuje vázání, jsou proto vysoké - od
40 do 60 stupňů.“
Honza rád poradí každému, kdo ho vyhledá v jeho prodejně v Olbrachtově ulici
v Praze 4, ale vybavení pro vaši kariéru carvového snowboarďáka si můžete vybrat i na
www.f2.cz.
12/13/04
1:17 PM
Page 29
ADRENALIN
M
ůj komentář k druhému dílu The Sims
musím začít holým faktem, že díl první se
stal nejprodávanější hrou všech dob.
Zatímco ve filmovém byznysu stačí
postavit Di Capria a Kate Winslet na
příď nestabilního parníku a nechat do
toho zakvílet Céline Dion, ve světě
her musíte předvést mnohem větší
porci nápadu, propracovanosti, kreativity a také chytlavosti. A to se
v tomto případě maximálně povedlo.
The Sims byli simulátorem života.
Abychom tuto těžko uchopitelnou
větu trochu rozvedli: ve hře jste si nejdříve vytvořili vlastní postavu - človíčka, tu nastěhovali do vybraného bytu
a začali se o ni starat. Každá figurka (sim) měla
několik základních potřeb a ty jste pomoci lehkých příkazů měli uspokojovat. Kupříkladu když
měla hlad, poslali jste ji k ledničce, když se cítila
smutná, nechali jste zavolat kamaráda, když se
cítila doma nepohodlně, koupili jste nové sofa,
když se jí chtělo na záchod, tak jste ji určitě
nenavigovali do ložnice atd. atd. Ve hře však
fungovaly snad všechny Murphyho zákony,
proto docházelo k mnoha nečekaným, více či
méně komickým situacím.
A co je obsahem druhého dílu? Minimálně
totéž. Pět let je ovšem dlouhá doba, a tak zatímco dříve nám vše autoři dávkovali po přídavcích,
nyní dostáváme hned v původním balení ohromnou porci zábavy a to v parádní 3D grafice
(u nás je navíc k dostání v české lokalizaci, ale instalovat můžete i anglicky).
Ať už si vytvoříte zčouzeného hipíka,
pracovitého japíka, liknavého teenagera
nebo zapšklou intelektuálku, vždy se
budete výborně bavit při sledování jejich
osudových výletů, jejichž otěže navíc
držíte právě vy. A je poměrně jedno,
jestli si dáte za cíl založit rodinu a starat
se o potomky (rostou jako z vody a mají
některé rysy rodičů), budovat kariéru
nebo se snažit ošustit a opustit co nejvíce kamarádů/-ek.
Postupem času se hra rozrůstala o možnosti
randit, dělat hvězdnou kariéru, jezdit na dovolenou atp. Kromě saturování potřeb jste si mohli se
svým simem experimentovat dle libosti a nechat
ho třeba balit dívku odvedle či vylepšovat interiér vlastního obydlí.
T
he Sims 2 v sobě má potenciál stát se nejúspěšnější hrou všech dob a pokud vás
děsí, že jste zatím žádné počítačové hry nehráli, máte dost dobrou příležitost to vyzkoušet. Byla
by škoda, kdyby tento druh zábavy uShell vaší
pozornosti.
soutěž
Život podle vás a přesně
Legendární počítačová hra nabízí nové zábavičky
Když se před lety objevila první verze počítačové hry Sims, bylo to doslova zjevení. Sims je zkratka od simulací a název tedy naznačoval, že v této hře bude možné ledacos si nasimulovat. Pozitivním rysem tohoto simulovaného světa je, že člověk není až tak úplně jeho pánem. Moje dcera si například nechala dovézt pizzu a zapomněla ji na stole. Pizza nejen oschla, ale začaly se nad ní slétat mouchy, což se stalo reálným problémem v simulovaném bytě, protože k ní přestaly chodit přátelé na návštěvu.
Letos v září přišla společnost Electronic Arts s druhou edicí simů. Sims 2 jsou samozřejmě po všech stránkách
lepší, snad už by se ani neměli jmenovat simové, protože to, co nabízejí, už není žádná simulace, ale je čistá realita. Okouzlující novinkou je schopnost hráče dát svým postavám možnost prožívat plnohodnotné vztahy doslova se vším všudy. Jen když dojde opravdu na to nejplnohodnotnější prožívání, určité partie se rozrastrují.
Soutěž o Sims 2
Je simulace života v počítačové hře prospěšným tréninkem na opravdový život, anebo je to naopak zábava vedoucí k odtržení od reality?
Producenta hry Electronic Arts i naši redakci zajímá váš názor. Napište nám na adresu [email protected]. První, poslední a tři prostřední odpovědi odeslané do 31. 1. 2005 odměníme aktuální verzí Sims 2.
BEZ PARDONU: SIMS 2
PC hru SIMS 2 hodnotí šéfredaktor odborného měsíčníku SCORE Mikoláš Tuček:
BEZ
PARDONU
29
12/13/04
1:17 PM
Page 30
ADRENALIN
POUR FELICITER…
a na celý rok!
Čínština má stejný znak pro kohouta i pro vyjádření pojmu čest
a sláva. A teď malý test logického uvažování. Platí, že v čínštině
se používá stejný znak pro kohouta a pro čest a slávu. Platí také,
že rok 2005 bude podle čínského horoskopu rokem kohouta.
Znamená to tedy, že rok 2005 bude automaticky rokem cti
a slávy? Správná odpověď: Ani náhodou. To se totiž ještě nestalo, aby nějaký rok byl rokem cti a slávy a nezařídí to ani tisíc
miliard Číňanů, natožpak jedna.
1
2
Zkusme hledat nějaké bližší podobenství. Poprosili jsme zaměstnance a spolupracovníky Shell CR,
aby si vzpomněli na mimořádné okamžiky roku 2004. A ještě jsme je požádali, aby tyto hvězdné
chvíle vybírali jako podklady pro novoroční přání zhruba následujícího znění: Toto byl jedinečný
okamžik mého roku 2004. Přeji vám, aby váš rok 2005 byl takový celý. A výsledkem jsou následující přání.
Obchodní zástupce Josef Hrůza by rád popřál čtenářům Made in Shell, aby si krásné dny navlékali
na prsty jako drahocenné prsteny. Je to takové dosti poetické přání, ale má velmi reálnou oporu
v jeho osobním životě – viz obr.1.
3
Martina Karvanová se věnuje logistice a zažila při tréninku teambuildingu (no, jestli čtete tohle
zběsilé slovní spojení, tak to znamená, že naše jazyková redaktorka to nepřežila…), Martina tedy
zažila pocit, že se vznáší mezi nebem a zemí. Přeje vám, abyste se tak měli pořád, protože být
trochu vzdálen pozemským starostem a trochu přiblížen buď ptákům, nebo andělům (vyberte si
podle vlastního založení) si každý člověk zaslouží. Navíc se prý v té výšce lépe dýchalo, což
může vyvolat i pocit euforie – viz obr.2.
Pavel Kuptík pracuje ve společnosti Shell Gas ČR a líbilo se mu, když mohl vyfotit své kolegy
s pohárem za vítězství ve volejbalovém turnaji. Přeje vám, abyste po celý rok neztratili schopnost
všechno nemilé odpinknout. Když to dokážete, odměna vás nemine – viz obr. 3.
4
Pavel Šenych má funkci country chairman, což je nejvyšší pozice v Shell CR. Před časem se setkal
s holandským princem a dovoluje si vás upozornit, že určitě všichni máte úplně stejně modrou krev
jako tento šarmantní aristokrat. Tak vám přeje také stejný úsměv – viz obr. 4.
Nakonec jsme si nechali přání marketingového manažera Pavla Lose. Rád vzpomíná na pár dní,
které díky pracovnímu úkolu prožil ve společnosti velmi slavného a velmi milého člověka. Pavel
vám přeje, abyste v roce 2005 našli spoustu přátel i tam, kde byste v to vůbec nedoufali. Například ve formuli 1 – viz obr. 5. Z posledního obrázku vyplývá, že Pavel se o příjemné setkání
s Rubensem Barrichellem rád rozdělil s manželkou. Dovolte nám tedy uzavřít toto novoroční přání
reklamní poznámkou: Štěstí a radostné okamžiky mají cosi společného s jednou čokoládou. Také
jsou lepší, když se rozdělíš.
30
5
12/13/04
1:17 PM
Page 31
SHELL PELL MELL
Shell Autogas v Chebu
Společnost Shell Gas ČR otevřela novou čerpací stanici LPG. Stanice se
nachází v areálu již fungující čerpací stanice Shell v Chebu. Chebským motoristům
se tak nabízí první možnost čerpat LPG palivo značky Shell Autogas přímo na
čerpací stanici Shell a získat tak všechny výhody, které byly dosud dostupné
pouze uživatelům klasických pohonných hmot Shell. Motoristé se mohou již po
prvním natankování zapojit do populárního věrnostního programu SMART a získávat tak zákaznické výhody sbíráním tzv. Smart bodů. V současném Smart
katalogu jsou takřka tři stovky položek od potřeb pro motoristy po televizory
Nadační fond Slunce pro všechny
euroShell Card
Shell Czech Republic byl hlavním partnerem I. Mezinárodní konference flotilového
odvětví, která proběhla 21. října v pražském hotelu Hilton. Cílem konference bylo
především seznámení účastníků (převážně správců firemních vozových parků,
finančních ředitelů, dodavatelů) se současnými trendy a rozvojovými tendencemi
na flotilovém trhu a porovnání rozdílů českých podmínek s možnostmi ostatních
států Evropy. Společnost Shell zde představila svůj produkt euroShell Card. V programu
vystoupil i fleet manager firmy Shell Rex Schothorst, který se ve svém referátu zaměřil
na problematiku paliv s akcentem na konkrétní řešení značky Shell pro automobilové
flotily. Za základní výhody palivových karet euroShell označil bezpečnost, kontrolu
nákladů a pohodlí uživatele i provozovatele vozového parku.
SHELL PELL MELL
Nadační fond Slunce pro všechny byl založen v roce 2002. Nadační fond
podporuje děti a dospělé se speciálními potřebami a zařízení, která pro ně vznikla.
Jako příklad můžeme uvést Soukromou speciální školu Slunce, o.p.s., se kterou
společnost SHELL spolupracuje již 10 let. Shell této škole přispívá na provoz
mikrobusů, které zajišťují svozy a rozvozy handicapovaných dětí do školy.
Nadační fond Vás srdečně zve na své akce:
vernisáž výstavy prací žáků SSŠ Slunce, o.p.s., se koná v Divadle Bez zábradlí
v paláci Adria v Praze 1 dne 6. prosince a vernisáž "Vánoční výstavy výtvarných
prací dětí a dospělých se speciálními potřebami" v Chrámu sv. Mikuláše na Praze 1,
dne 14. prosince.
31
12/13/04
1:17 PM
Page 32
SHELL PELL MELL
Vyhlášení vítězů o nejlepší fotografii
Soutěž o nejlepší fotografii z akce Shell V-Power Racing Show, která byla
vyhlášena krátce po návštěvě Rubense Barrichella, má své vítěze! Záměrně
zdůrazňujeme množné číslo. Z došlých fotografií bylo velice těžké určit
pořadí na prvních třech místech, proto se společnost Shell rozhodla odměnit
autory tří nejlepších fotografií stejným dílem. Pavel Bajer, Martin Jelínek
a Petr Plodík se tak mohou těšit na 40 litrů jedinečného paliva Shell V-Power
Racing.
Gratulujeme!
556 026 Kč pro Kapku naděje
Díky členům programu Smart a společnosti Shell přikapalo na konto Kapky Naděje
od začátku dubna do konce října letošního roku celkem 556 026 Kč. Smart je
věrnostní program společnosti Shell. Účastníci tohoto programu mohou své nasbírané
body proměňovat za atraktivních podmínek za výrobky a služby smluvních partnerů.
V současném Smart katalogu je více než pět set položek, od potřeb pro motoristy po
televizory. Účastníci tohoto programu také mohou tyto body namísto výběru výhod
upisovat na konto nadace Kapka naděje. Za každý takto upsaný bod zaplatí společnost
Shell Kapce naděje 1 Kč
První vodíková čerpací stanice
Společnost Shell Hydrogen otevřela 10. listopadu ve Washingtonu první veřejnou
čerpací stanici pro vodíková auta na světě. Stanice, umístěná v severovýchodní části
Washingtonu, je součástí spolupráce společností Shell a GM při předvádění vozidel na
vodíkové palivové články a technologie infrastruktury pro doplňování paliva.
Ta představuje důležitý prvek potřebný k tomu, aby se vozidla s palivovými články stala
každodenní realitou. Shell bude na stanici Benning Road nabízet jak stlačený, tak tekutý
vodík. Právě vodík považují experti za palivo budoucnosti. Kromě omezení škodlivých
emisí pomůže odbourat závislost na dodávkách ropy. Pohon takzvaného vodíkového
auta ve skutečnosti obstarává elektřina vznikající při reakci vodíku a kyslíku ve speciálních
palivových článcích. Jediným odpadem tohoto procesu je čistá voda.
32
Titul
12/13/04
12:33 PM
Page 3
Inspirace pro chronické odkladače
Tradiční komickou vánoční figurkou bývají uhonění manažeři, kteří ráno čtyřiadvacátého s určitým údivem zjišťují, že už za pár hodin by měli potěšit široký okruh příbuzných a přátel skvělými dárky. Pokud
vaše skrýše zejí prázdnotou i v těsně předvánočních chvílích, dovolujeme si vás upozornit na možnost
vyřídit celé vánoční nákupy u libovolné čerpací stanice Shell. Jediné, co potřebujete je Smart karta
Shell. Tady je několik tipů na dárky z katalogu SMARTZIMA.
Dárek pro manželku domáckého založení:
Multifunkční kuchyňský robot Philips z řady Essence
Dárek pro manželku
světáckého založení,
manžela libovolného
založení a také pro kohokoli, koho chcete doslova
dostat do kolen:
Digitální fotoaparát
Olympus Ferrari Digital Model 2004
Dárek pro postpubertální ratolest:
Pánské nebo dámské
hodinkyTimex
Dárek pro atraktivní přítelkyni:
Dámská taška Lefkada, anebo dámský epilátor
(záleží na tom, jak jste s ní daleko)
Dárek pro předpubertální
ratolest:
Maxi kyblík
Lego Creator
Dárek pro pubertální ratolest:
Přenosný přehrávač MP3 Philips
Dárek pro tchýni:
Nerezová termoska
Dárek pro tchána:
Elegantní nerezová
butylka pro chladné dny
Titul
12/13/04
12:33 PM
Page 1
Made in Shell
Časopis společnosti Shell
zima 2004

Made in Shell

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák