JMÉNEM PROTI ZAPOMNĚNÍ

Církev československá husitská Vás srdečně zve
na pietní setkání
JMÉNEM PROTI ZAPOMNĚNÍ
u příležitosti 70. výročí odsunu Židů z Hořic a okolí
v době nacistické okupace 14. 12. 1943
Program:
Zahájení
Pásmo vzpomínek účastníků odsunu v podání žáků ZUŠ Hořice
Slovo předsedy Židovské obce Praha – p. Františka Bányaie
Židovská modlitba za zesnulé El male rachamim
Psaní jmen do Knihy života účastníky setkání
Svědectví o naději
v neděli 16. prosince 2012 od 14 hodin
bývalá synagoga v Hořicích (Tovární ul.)
Po stopách hořických Židů
Židé se v Hořicích poprvé připomínají v 1. čtvrtině 16. století a
pravděpodobně již v následujícím století se zde ustavila židovská obec,
v 18. století byla postavena první synagoga a založena židovská škola,
v 19. století budují židovští podnikatelé ve městě několik
mechanických tkalcoven, město se rozrůstá početně i stavebně, sílí i
židovská obec, která kolem r. 1850 čítá na čtyři sta příslušníků, tj. 10%
všeho obyvatelstva. Ze tří lékařů jsou dva Židé, syn jednoho z nich
buduje koncem století v Hořicích vzornou okresní nemocnici… Židé
s námi žili po staletí a naše město jim vděčí za mnohé. Před 70 lety
odešli, aby se již nikdy nevrátili. Nacistická genocida způsobila zánik
kdysi prosperující komunity.
V předvečer 2. světové války čítala hořická židovská obec již jen
pouhých 70 osob. V polovině června 1940 bylo ve městě zřízeno
židovské ghetto v objektu bývalé Hirschovy vily čp. 495 v Karlově
ulici a ve dvou dalších židovských domech – v čp. 167 v bývalé
židovské škole na náměstí a v objektu zrušené firmy Munk a spol. čp.
676 v Husově ulici. Dne 14. prosince 1942 byla většina hořických Židů
odvezena vlakem do Hradce Králové. Odtud pak byli dále deportováni
do ghetta v Terezíně, kde řada z nich zahynula. Ostatní pak byli
hromadnými transporty přesunuti do koncentračního tábora v Osvětimi.
Mezi odvlečenými byli i starci a děti. Nejstarším byl Ervín Gráf
z Hořic, v době transportu již téměř osmdesátiletý. První obětí se stal
JUDr. Rudolf Brunner (*1880), hořický advokát a starosta židovské
obce, který byl zatčen již 1. září 1939. Zemřel bez lékařské pomoci
hladem, zimou a vysílením na židovském bloku koncentračního tábora
Buchenwald v prosinci 1939. V Osvětimi v r. 1944 skončil i život
významného hořického rodáka a vynikajícího českého chirurga MUDr.
Jana Levita a jeho sestry Marie. Přežilo jen několik…
PhDr. Oldřiška Tomíčková