Kronika rodu Janáčků 2. díl

-'IV
1()
Opis nejstarsich postupnich smluv Janackovjch, cp. 27, v Sobinove,
z roku 1848.
___
_____
Listina c. 1 ma 2 listy, 3 a pUl
strany textu.
_..
...
Dnes nize psaneho dne a roku ae s vejhradou kuratelsko aur edlni.ho potvrzeni nasledujici od.= a nastupni - a v potahu tez
svadebni smlauva ktera az po knezsqm· snatku jejich platnost
padosahne mezi Karlem J:anackem z Sobinova jjakozto. adstupuji~m
z jedne - pak jeho nezletiljm synem a · zenichem Frantiskem Janackem pod zastoupenim jemu ustanoveneho opatrovnika Tomase Lastovicky a jeho nezletilou neveatou Terezi:( Luncarovou pod zastoupenim jejiho otee J~aefa Luncara ucitele z Sopot - jakozto nastupujieimi z druhe strany vjednala a uzavrela:
I .. Slibuji sobe avadebnici manzel.skou lasku a vernost za
2. Venuje nevesta Terezie L.uncarova svemu zenichovi Frantisku
Janackovi do spolecne vlastnoati svadebniho vena v hotovosti
majicich
I2 zl.
k tomu pridava jeji otec Josef Luncar jednu kravu v nature za
8 zl.
Pospolu
20 zl
piau dvacet zlatych v stribrnYch penezich.
Naproti tomu za
}. Prijme zenich Frantisek Janacek svou nevestu za spoluvlastnici
domku nr. 27 v Sobinove, ktery otec Karel Janacek nastavajieim
manzelUm do spolecne vlastnosti se vsim pravem a prislusen.stvim
za oboustrane Y.m1uvenou odstupujici cenu za
170 zl
t .j. jedno sto sedmdesat zlatych v stribre proti tomu odstupuje
a odevzdava, ze za
4. Budou nastupujici manzele poviny z teto prevzate ceny nasleduj ic1 podile splacet toti.z:
a ./ nezletil.e Marii Lastovickove '-~fltti Q; /5~eaurokfun pojistenYch
40 zl
b./ zietilemu .bratru Josefu Janackovi
l 3 zl
c./ nezletile Marii Lastovickove bezdrocne
13 zl
Bl.e vyplati na domovni.m podilu a do vyplac.eni na tomto domku
Sneseni .........,
... _j isti.
66 zl •
'-J
t .
Preneseni 66 zl.
d./ zletilemu bratru Josef Janackovi proti l/4 letni v.Ypovedi
bez uroku
64 zl.
e./ odstupujicimu otci Karla a Materi Anne Janackove na pozadani
30 zl.
a sam sobe nastupujici Franc Janacek za svuj podil odpocte a srazi
10 zl.
~ini
horejsich 170 zl.
5./ Prevezmou tez nastupujici manzele na sebe pacht od odstupujiciho Karla Janecka otce spaChtovan;Ych vrchnostenskYch druntu,
a zavazuji se vsechny gruntovni zavazky radne dodrzet.
6./ Jest na tomto domku aruntovni Conti za
11 zl. 18 kr.
jedna mira zi ta a jedm.a mira ovsa za od gruntu nr. 6 v Sobinove spachtovan;Ych gruntu pojistena, jejizto vejmaz odstupujici na sve autraty vydobyt se zavazuje.
7./ Vy~nuje sobe odstupujici otec pro sebe a svou manzelku Annu
az do obouch smrti neodplatn;Y teplj a svetlj spolecn;Y byt, kdyby
se vsak s hospodarem srovnat nemohli, uzivani male svetnicky,
do ktere jim nastupujici potnebn;Y dn1vi k topeni zaopat!it
musi, avobodne provoz,o vani tkadlcovskeho remesla v velke svetnici na jednom stave, spolecn;Y uzitek od jedne kravy, spolecne uzivani zahrady a sklepu, plac na pude nad malou svetnici
a v stodole pro jejich nabytek a obili, a svobodne chovani
l . kusu cern;Yh~ dobytka, jakoz i take svobodn;Y byt pro syna
JOJS_e fa JanB.cka, dokud svobodn;Y bude.
8./ Budou nastupujici manzele povinni, kdyz hned do vlastnosti
tohoto domku nastoupi od 1. Unora 1848 zacinajici, vse~
cis. kr. dane, jak vrchnastenskY a obycejn;Y obecni povinnosti
sami ze sveho platit a vybejvat.
9./ Ujednali svadebnici mezi sebou, ze vsechno v manzelskem stavu
zejskane neb zdedene jmeni, se vzdy jako spolecn;Y ma pozorovat.
V padu smrti se za
lO./ vstanovilo, ze kdyby buq jeden neb druny z tech svadebniku
bez zanechani ditek predemrel, pretrvajicimu manzeli vsechno nynejsi a budouci oboustranne jmeni, krom ctvrteho dilu s kterym
, "
I/
ksaftujici svobodne vladnouti muze, pripadnouti ma, jestlizeby
ale predemre~ s timto ctvrtym dilem posledne nekseftoval, tak
v tom padu taky tento ctvrty dil pretrvajicimu manzeli v eelosti
pripadne, ponevadz tyto svadebni neb dedicnY sml~uvy platnost
obapolneho ksaftu miti maji.
Kdyby vsak ditky pozustaly a jeden z tech svadebniku predemrel,
tak Od VSehO oboustrannYhO jmeni polovic tyto d~, a druhou stejnou polovici pretrvajiai manZel do ~stnosti podosahne.
K stvrzeni toho se smlouvajici strany s dozadanYmi svedky a s tim
dolozenim vlastnorucne podepsali, ze tato smlouva gruntoknihovne
vtelena a vyznamenana byti mtize.
V Sobinove dne 4. unora 1848.
Karel
Vencl
Jamub
Franc
Janacek vodstupujici
Tonar svedek
?
Puza
svedek
Franc Janacek nastupujici
Terezie Lunzarova nevesta
Tomas Lastovicka kopurator
Jos. Lunzar otec nevesty
Pozdejsi nemeckY zapis - preKbd:
Predchazejic.i manzelska smlouva s.e vzhledem k manzelUm
Frantisku Janackovi a Terezii Luncarove potvrzuje opatrovnickouredne.
Vrchm urad Polna v Pribyslavi 10. brezna 1848.
Na 4. strane drubj nemeckY zapis- preklad:
Nasledkem zde,jsiho soudn.iho prikazu z 10. brezna 1848, Nc 442 jd
vla)zeno v :: knize obce Sobinov N i folio 39 a 40 a vyznaceno
v nove pozemkove knize teze a-bee fol. 98 a pop is. cisla 27.
Fribyslav 10. brezna 1848.
Razitko a podpis vedouciho poze~ov.Ych knih •
10~.
Listina c. 2 ma 2 listy, 1 a pul strany textu.
-------------------------------------------Qicprav0mocnoot.i panstvi Poley u Pribyslavi se pozustalost
ze dne 23. kvetna 1823 bez zanechane posledni vule zemrele
lfagdalene Janackove dom.karce ze Sobinova nr. 27 jejim na zakladl
zakona pasloupno.sti pod vyminkou prohlase:nYm dedicfun, to jest
zletilemu synovi Jose:fu Janackovi a nezle.tile vnucce Marii Lastovickovu, ktera skrze sveho otc;e Tomase Lastovicku zastupuje
v srovnalosti objednB.vajiciho pro.tokolu de 7po:
4. unora 1848
Ne: 274 jud takto prirkuje:
v pripadu vlastnictvi zemrele Magdalene Janackove pripsane poloce rustik: domku nr. 27 v Sobinove v cene:
40 zl. str.
ma!lZelovi a spoluvlastnikovi tehoz domku Karlu Janackovi proti
tomu, ze da z ~eto ceey.
a./ sobe za nebozku manzelku Magdalenu Janackovou zaplacene
pohrebni utraty po
14 zl. str.
odpacte a srazi.
b./ zletilemu synovi Jose:fu Janackovi na materskYm podilu na
pozadani
13 zl.
c./ nezletile vnucce Marii Lastovickove na podilu jeji predemrele matky pri jeji zletilo.s ti neb drivejsim provdani
13 zl. str~
advede d.o odvedeni ale b.ezurocne t~to podile na celem domku
nr. 27, v Sobinove pojisti, proto ze dle doznani otce Tomase
Lastovicky tuto nezletilou Marii Lastovickovou vychovava.
s cim2 kdyz cele pozustale jmeni za
90 zl. str.
Strana 2.
vykazane a prirknute jest, poz.u stalost po Magdalene Janackove
za skoncenou se prohlasuje.
V Pfibyslavi dne 4. linora 1848.
Razitko - Herrscha:ft Polna
Upis pozdejsi nemecky- preklad:
Kasledkem zde.jsiho soudniho prikazu z 10. unora 1848.
e 331 jd vlozeno v knize ob~e Sobinov N i :fol. 37 a vyznaceno
v nove pozemkove knize teze obce :fol. 98 u pop. c. 27.
ITibyslav 10. \inora 1848 • . Razitko a podpis.
/!'((,
Opisy dvou listin nemecky psaeych, po.cMzejici z f'arniho archivu,
v Sopotech.
Pfeklad:
-------------------------------------------------.:.·
;_,f
o.
158.
Od vrehniho uradu panstvi Polna u ~ibyslavi dave se povol eni, aby snaubenee Frantisek Jana~ek, syn Karla Jana~ka, majiele domu v Sabinove ~.27, katoliekeho nabozenstvi, snevestou
erezii Lunzarovou, dc.erou Jos:ef'a Lunzara, skolniho ueitele na
dpo~inku v Sopotech, katolickeho nabozenstvi, dvakrat ohlasen
'ti mohl.
FribysJ.av 13.
~edna
1848o
Razitko.•
·-----------
Uredni podpis.
~.158 •..
Od vrchniho uradu panstvi Polna u PribJrslavi udeluje se
voleni, aby nezletil.Y zenieh Frantisek. Jana~ek, domkar v Sobi• ve, syn Karla Jana~ka ze Sobinova, katolickeho nabozenstvi,
hl byti potreti ohlasen, a v pripade, ze zadnB z:akonita pre.:, Zka se nenask:yt11.E!i, tez oddan s nezlet.ilou nevestou Terezii
Ilmzarovou, dcerou Jo\sef'a Lunzara ze Sopo)t, nabozenstvi kato:.ickeho.
Prib~slav
4.
tfuo~ra
Raz·.:( tko.
------------
1848 •
Uredni podpis.
/ft;;l..~
ctyri roky pozdeji - roku 1852 - se zeni1 Frantiska Janecka
starsi bra~ Josef /32r./ a bral si zs zenu druhou dceru Josefa
Lunzara, ucitele ze Sopot. Listina psana nemecky, poehazi z far.niho archivu v Sopotech.
Preklad:
c.
238.
Svedectvi o nabozenskem vyznani.
~e snoubenci: Josef Janacek, tkalcovskY pomocnik v So~ nove c •.. 27 ,. 32 roku stacy a Marie Lunzarova, dcera uci tele v Sopotech c. 15, 24 roku stars, ·oba svobodni, katolickeho nabozens tvi, kdysi prislusnici panstvi Polna v kraji caslavskem, zzyni
prislusnici k hejtmsnstvi a okresnimu soudu choteborskemu, kraj i pardubickemu v Cechach, predepsane zkousce nabozenske se patricne podrobili a ··pokud se tyee viry a mravu katolicke eirkve
dostatecne poucenjmi shledani byli, timto se potyrzuje.
Duchovni sprava v Sopotech 29. rijna 1852.
Raz.itko.
Frantisek Opatril,
duchovni spravce.
' f
':1 .
Frantisek Jana~ek, majitel chalupy ~p. 27 v Sobinove,
zemrel 27. ledna 1862, ve veku 37 let •. Zanechal tri chlapce -
z
roku 1862, kdy Fr. Jana~ek zemrel postupni smlouva neni.
te doby drzela chalupu ~p. 27, Terezie, jeho zena·, ktera se
po roce I866 podruhe prOivdala za Josefa Valentu, .z Nove Vsi,
·em.uz po Prusko- rako~ake valc.e, r. 1866 zemrela manzelka na
choleru.
Josef Valenta s Terezii, roz. Lunzarovou mel dceru Julii,
tera byla ztizena alabomyslnosti a bezmocnosti, zemrela ve
24 letech.
Nasleduje postupni smlouva z roku 1892 mezi Terezii Valentovou a manzeli Janem a Annou Jana~kov.Ymi.
-----------...
Ohlasene
~is:
k vymereni popatku dne 21. rijna 1892 pod
210 B.
Snime.t:
~ialo jednaci: 27857· Stranka prvni
s p i s n a t a r a k y.
Dnes dne devatenacteho rijna roku tiaiciho oamisteho devateho druheho uzavreli prede mnou Karlem Bayerem, cisarakYm
kralovakYm notarem v Chotebori, v me no,tarske kancelari v Chotebori Terezie Val.entova drive ovdovel.8 Jana~kova, domkarova,
ze Sobinova eo poatupujic:i a jeji ~n Jan Jana~ek, tkadlec, ze
Sobinova, d~e sveho atvrzeni zletilY, a manzelka tohoto Anna
J anackova ze Sobinova d]e sveho stvrzeni zletila, co nastupujici, naaledujici a m 1 0 u v u
p 0 a t u p n i, kdyz mne
svedkove totoznosti asob od atran dozadani a mne osobne znami
pam Tobias Stary, rolnik, ze Sobinova a Jo,s ef ScMnil, mlynar
z Podmoklan o Terezii Va1entove drive ovdovele Jana~kove, Janevi Jana~kovi a Anne Jana~kove patvrdili, ze jsou to ty prave
osoby.
Tobias Star.Y svedek oaob.
Josef Schanil v.r. avedek oab.
PI-edne: Te~ez ie Va:tentova drive ovdovela Jana~kova postupuje a
/ 16
c
timto skutecne postoupila stavebni prostoru cislo katastru 18.,
dfim cislo popisne 27. a cislo katastru 32 zahradu s pastvinou
v so,b inove, ji dle smlouvy postupni z dne 4. unora 184-S,pravniho prirknuti z dne 29. cervence 1862 cislo 323l.. a vlozky 27.
knihy pozemkove sobinovske patrici, se vsim co hrebem •••••••
Stranka druhB. •••••••••••••••
pribito, hlinau omazano, ma]..tou ovrhnuto a v zemi zapusteno jest,
v tecf:t mezech a hranicich a s temi pravy a bremeey, jak same
drze]a a uzivala, neb drzeti a uzivati pravo mela za , eenu postupDd dve ste padesat zlatyeh rakouskeho cisla to jest 2 5 o zl.
r. c. a za VJ'hrady nize uvedene synovi Janovi Janackovi a jeho
manZe~ce Anne Janackove v jejich vlastnic:tvi, kteri tyto nemovitosti za tu cenu a za ty v,Yhrady ujimaji.
Za druhe: Nas,t upujici prejimaji dle vt'Ue postupujici na odrazku z ceey postupni podily na tom to domku zjistene: Karla vi
Janackovi sestnact zlatych tricet pet krejcaru rakouskeho cisla
to jest
16 zl. 35 kr. r. c.
Joaefovi Janackovi sestnact zlatych tricet pet krejcaru rakouskeho cisla to jest
16 zl. 35 kr. r. c.
a zavazuji ae, ze z postupni ceny dle ustanoveni postupujici
jejim synU.m jmenem matersqch po.dilu a siee Karlovi Janackovi
osmd.e sat tri z1atYch sedesat pet krejcaru rakouskeho cisla
to jest
83 zl. 65 kr. r.c.
a Jogefovi Janackovi padesat tri zlatych sedesat pet krejearu
rakouskeho cisla to jest
53 zl. 65 kr. r. c.
do jednoho roku on dnesniho dne citajic bez\irocne a postupujici Terezii Va1entove drive Janackove a jak ona v.Yslovne
ustanovuje - spolu jejimu manzelovi Josefovi Va1entovi dohromady dle jejich p0-treby n8 jejich pozadani padesat zlatych rakauskeho cisla to jest
50 zl. r.c.
a na jej:ich pohrby tricet zlat.ych rakouskeho
Stranka treti.
cisla to jest
30 zl. r. c.
v.yplati. Postupujici uvadi zaroven, ze spo~uvlastnictvi techto
50 zl. r.c. a 30 zl. r.c. manzelovi Joaefovi Val.entovi darem
ustanovuje cili daruje avsak s v,Yhradou nize uvedenou.
•
..
•
·
-
•
•
J
./( ;') fl.
. Tim j"est cela eena dve ste padesat zlat;ych rak. cisla
to jest
250 zl. r. c.
vyuctovana.
Za treti: Postupujici vyhrazuje v techto nemovitostech mim.G
cenu postupni pro s::.ebe a spolu darem. pro sveho mallZela Josefa
Valentu nasledujici bezodplatcy vYminek, ktecy az do jejich smrti trvati bude a siee: spoleczzy byt ve velke s:~etnici s pravem
tam variti a sice, pokud budou moci drivi opatrovati, sv.Ym dfivim, kdyz by si ale drivi jiz opatrovati nemohli, dfivim drzite]\1 domku, kdyzby s.e ve spolecnem byte nesrovnali, u:Zivani male
svetnie:e, v kazdem pade at si spolecn.Y byt ve velke svetnici neb
malou svetnicku uzivaji, inisto ve velke svetnici pb .t.Jiac1lcovsk:Y stav Jo.s efa Valenty a pravo pro neho, tam na tom stavu tkad]covstv:! pro>vozovati, l1Zivani polovice pudy,_ pol.ovice chl.eva,
poJ..o.vice komory, polovice zahrady" poloviee dvora a po1ovic:e
stodoly, vall\¥ pr:Cstup k tem.to mistno.stem a volzzy odchod z nich.
Dale vyhrazuje Terezie YaJLentova pro sebe a man!el.a Josefa Va]..entu pravo, ze jim nastupujici uZivani jedne miry role z panskJfch k t.omuto domku pachtovaeych pozemku a jedne miry rol.e
z obecnich k tomuto domlro pachtovaeych pozemku pro.t i p1acen:£.
p·achtovni cinZe poneehati museji a sice po dobu, po kterou budou
s.t.o,, aby tyto pozemlcy vzdelavali, a pokud vubec se pacht techto
Str8nk:a ctvrta.
pozemku drzitelfun tohoto domku ponechBvati bude, a ma toto pravo
v padu .dmrti jednoho z v,YminkBru zase v celosti pro druheho pozust.a ti.
Nas:tupujici se k poskytovani ci]i vybYvani techta, v,YminkU a
v.Yhrad zavazuji.
Za ctvrte:
Terezie Va1entova drive Janackova ustanovuje yYslovne, ze polovice castky postupni ceny padesati zlatych rak. cisla
v clanku druhem pro se.b e a manzela vyhrazene tedy dvac.e t pet zlatych rak. cisla manzelovi Jose.f ovi Val.e ntovi jen pod tou v.Yminkou daruje, ze V padu, kdyz by zemfel, aniz by byl techtG 25 z1.
rc. zc.ela nebo dilem vybral, ta po nem pozustala castka techto
25 zl. rc. synlim jejim Janovi, Karlovi a Josefovi Janackovi po
stejnem dilu nalezeti rna, an jim ji pro ten pad v-Yslovne daruje.
Za pate:
Spolunastupujici Jan Janacek ma v odevzdaci listine
po otci :Frantisko.vi Janackovi z dne 29. cervence 1862 c. 3231.
podil seatnact zlatych tricet p:e t krejcaru ra. cisla vykB.zaey.
-
1!J1.,
Toho pGdilu se za pricinou, ze spolu s manzelkou tohoto domu
nabyva, zcela vydava a svoluje, aby se tento jeho podil nezjistoval neb kdyz by zjisten byl, pravo zastavni pro nej vtelene
s t~hoto domu c.pop. 27. s pripadnostmi v Sobinove v knize pozemkove v.ymazalo.
Za ses:te:
Nas_tupujici p!ejimaji na sebe naklad v;Ymazu odpadljch
d!Uh&.
Za seclnie: Vl.astnictvi, drzeni, uZivani, _placeni dani a jieych
verejn$ch davek prejde na nastupujici od dnesniho dne.
stranka pata.
Za osme: Naklad spojeey se sepsanim teto smlouvy a sjejim vtelenim v knihy pozemkove jakoz i pri~ popstek z ni zaplati pouze
nastupujici.
Za devate:
Ucastnici ustanovuji a svoluji, by na zaklade teto
smlouvy na stavebni prostoru cis.kat. 18., dUm cis. pop. 27 a
zahradu cis.kat.32 v Sobinove, posledni s pastvou:
a. pravo vlastnicke pro manzele Jana Janecka a Annu Janackovou
kazdeho po jedne po~ovici,
b. pravo zastavni za pohledavani Josefa Va~enty a Terezie Val.entove drive Janackove v clanku druhem uvedena 50 zl. rc. a 30 zl.
rc. , pro ktere se tyto nemovitosti od nastupujicich v zastavu
kladou, v prospech Josefa Val.enty a Terezie Val.e ntove drive Janackove,
c .. sluzebnost bytu a v.Yminek v clanku t.retim teto sml.ouvy uvedene pro manzele Jaseffa Valentu a Terezii Va1entovou drive Janackovou v knihy pozemkove vt.eleny byly.
Zjisteni materskYch podilu v clanku druhem uvedeeych postupujici
nezada.
0 tom byl tento spis notarskY sepsan a byl pak vsem ucastnikUm
precten, kteri ho schvalili a se v nem prede mnou svou rukou podepsali. Na to byl tento spis tez ode mne c.k. notare podepsan
a mou peceti opatren. Dne a roku svrchu psaneho
L.s. Terezie Valentova, drive Janackova /svabachem!/
L.s. Jan Janacek , Anna Janackova
Karel Bayer v.r. c.k. notar
Honorer 2 zl. Za psani- 50 kr. = 2 zl 50 kr zaplaceno
Karel Bayer· v. r. c. k .. notaro
76 J
Stvrzuji, ze tento Janovi Janackovi tkad1ci ze Sobinova svedcici
snimek s prvopisem spisu :no;.t arskeho cis1o jednaci 21.857 v nzych
spisech chavaeym,; 0 dvau arsich, z mchz prvni kolky za dva z1ate dvacet jeden krejcar a druey kolkem. za padesat krejcarll opatren jest, uplne souh1asi.
v Chotebori dne dvacat.eho druheho rijna roku tisiciha. osmisteho
devadesateho druheho.
Za psani: 50 kr.
Za overeni : 60 kr.
It z1 10 kr.
Karel Bayer
c .. k. notar
Pecet
. Razitko
Po:d1e teto smlouvy a v.Ymeru tohoto soudu ze dne 6. listopadu
1892 c .. 11556 vlozeno na domek cp. 27 v Sobinove ve vlozce
c. 27:
1~
2.
a.
b.
).
pravo v1astnicke Janu a Anne Janackov,Ym,
pravo zastavni a pohledavani v sume 50 zl
Jaaef'a Vaientu po1ovici,
Terezii Yaientovou polovici.
vymenek dle c1 3 t .e to smlouvy pro tytez.
C K Khihovni urad v Chotebori.
Ck. knihovni:
Podpis
8
30 zl pro.:
''V
{,.,
Slavey e.k. okresni soude v Chatebori!
Nianzele Jan Janacek, tkadlec a Anna Janackova ze Sobinova cp. 27.
prasi na zak1ade 1istin A az Y o vklad v kniby pozemkove na polovici domu cp. 27 v Sobinove /v1o·zka 27/ Frantiska Janecka prava vlastniekeho pro ~erezii Janackovou, vklad na tento dfun cp. 27
prava zastavniho za podily Karla Janecka 16 zl. 35 kr.- pak zase o vk:lad na tento celj dUm. cp. 27 s pripadnostmi v Sobinove
prava vlastnickeho pro zadatele Jane a Annu Janackovi, prava
zastavniho za pohledavani Jose:fa V'al.enty a Teri:zie VaJLentove
50 zl a 30 zl. r. c.. a sl.uZe bnos:' ti bytu a v.Yminku pro tyte z manzele Jose_fa a Terezie Valentovy a o v.Ymaz z tohoto domu pohledavek Marie Lastovickove 40 zl_. str. a 13 zl. str. Josefa Janecka 13 zl. str. a 64 zl. str. a manze~O. Karla Janecka a Army
Janackove 30 zl. str. a v.Yminku techto,.
--
Povoluje se, aby se do vlozky c. 27 knihy obce Sobinovske:
I. na polovici domu Fran-tiska Janecka cp. 27 v Sobinove '"vlo.zi~o
pravo vlastnicke Terezii Janackove- podle o.devzdaci ·-listiny c .k.
okresniho soudu v Chotebori z.e dne 29. cervence 1862 c.. 3231
I I .. na dUm. c.p .. 27 v Sobinove vlozilo pravo zastavni za pohledavani
a./ Karla Janacka v sume 1.6 zl. 35 kr. r. c.
b./ Josefa Janacka v sume 16 zl. 35 kr.r.c. podle odevzdaci listiny c. k.okresniho soudu v Choteba.r i ze dne 29. cervence 1862
c. 3231.
III. na dtlm cp. 27 v SobinO·Ve
1./ vlo.zilo pravo vlastnicke
a:./ Janu Janackovi na polovici,
b./ Anne Janackove na polovici
2./ vlozilo pravo zastavni za pohledavani Josefa a Terezie V'alentov.Ych v sume 50 z~. a 30 zl.
3./ vlozila sluzebnost bytu a v.Ymenek dle postavky 3 t!-podle smlo.uvy ddto 19. rijna 1892 I cislo 27. 857 spisu not./
pro Josefa a 'fEf'imii Valentov.Ych
IV. vlozil v;Ymaz prava zastavniho na dome cp. 27 v Sobinove
vaznouciho za pohled8vani:
1 .. Maria Lastovickove v sume 40 zl. str. a 13 z~. str. - podle
kvi tanc:e ddto Sobinove 8. prosince 1867 a krestniho listu farmho uradu v Sopotech ze dne 28. rijna 1892 cis. 179.
2.
16 .) '
2. Josefa Janacka v sume 13 zl. str. a 64 z1. str.- pod1e kvitanee dto Sobinove 1. listopadu 1851.
3. Karla a Anrrj Janackov.feh v sume 30 z1. str. i s vjmenkem pro
tyto zjistenYCh podle kvitanee ddto Sobinove 20. rijna ~892.0 cemz se Janu a Anne Janackovjm. s pril A- F orig., Terezii a
Jose:fu Vai.entov,Ym,
Karlu Janackovi,
Josefu Janackovi,
Marii - Last~vickove,
Jo:sefu, Janu,. Vaelavu a Karlu Janackov.Ym vesmes v Sobinove a ek.
evid. geometru v Chrudimi vedeti dava.
C.K. okresni soud v Chotebori,dne
6. listopadu 1892.
C:.K. okresni soudee:
Ra.z itko- podpis
V rodinnem arehivu se zaehovaly 4 listiny tohoto zneni.
urceey:
Janovi Janackovi s pripojenim prvopisu vseeh priloh
Janovi Janacko-v i v Sobinove
Terezii Va1entove v Sobinove
Marii Lastovickove v Sobinove
~ly
f 6 ,_,/- \
DEVZDAC: f
LISTINA
. A 187 I 23
++++++++++++++++++++++++++++++++++
14
Okresni soud v Chotebori, odd. I. , odevzdava timto pozusta1ost
Janu Janackovi, tkad1ci v Sobinove, ktery nezanechav pos1edni
?Orizeni, dne 19 .. brezna 1922 v Sobinove zemre1, kdyz se k deai ctvi ze zakona vyminecne prih1asila pozusta1a v dova ANna Ja-,
nackova a toto prihlaseni se k dedictvi na soud bylo prijato a
projednani vrchnoporucensky s:chvaleno, takto:
Die a~psaneho inventare je zde nas1edujiei pozusta1ostni
jetek:
A. Jmeni:
~· Nemovite:
1 . Polovice domku cp. 2f v Sobinove se stavebni parce1ou
~ . kat. 32 zustaviteli knihovne pripsana ve v1ozce cis. 27.
_ zemkove knihy kat. obce Sobinov na zak1ade smlouvy postupni
:::e dne 19. rijna 1892 v eene
1050 Kc.
2 . Role
c.
kat. 248/1 ve v1. c. 359 pozemkove knihy kat. obce
~binov, zustavite1i knihovne pripsane nazaklade smlouvy trhove
~e dne 11. dubna 1911 v eene
480 Kc
2. Polovice rb1e c. kat. 290/3 a 290/ 15 zustaviteli Janu Janacvi knihovne ve vlozee cis. 64 poz. kniby kat. obce Nav.Y Stu~nec pripsanou na zak1ade trhove smlouvy ze dne 16. dubna 1913
s plne moci ze dne 11. listopadu ~912 v cene
225 Kc
• Role c. kat. 116/24 zustaviteli knihovne ve v1. c. 421
pozemkove knihy kat. obce Sobinov pripsane na aiklade usneseni
- e dne 20. prosince 1920 a 10. ledna 1921 c.j. Ne I 1642/19- 5 a usneseni ze:mskeho civilniho soudu v Fraze ze dne
~G . zari 1921 c. 9590/21 v kupni cene
247 Kc.
Movi te :
- · Idealni po1ovice 1 kravy cervene straky
cene
335 Kc
- • ~Bnslcy podil u Spori telniho a zalozniho spolku pro Sobinov
5 Kc
= oko1i /cis. kn. A 32/
elkem jmeni za • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 234 2 Kc
--. • He1£B.:i:ft&.&-
B. Dluhy:
I. Knihovni:
I. Knihovni:
4 { f -luhy knihovni zadne nepozustavaji, ty jez dosud na nemovitostech
pozustalostnich vaznou, vaznou indebite.
I I. Neknihovni:
1. Polovice dluhu u Sporitelniho a zalozniho spolku pro Sobinov
400 Kc~·
a okoli dle predlozene clens'ke knizky cis. A 32...
2 . Polo vice dluhu u Rudol:fa ProcMzk:y, <lielnika na draze v Soinove dle pripojeneho potvrzeni •••••••••••••• ~ ••••• 800 Kc.
3. Od Karla Janecka, tkadlc:e v Sobinove vypujceno na prilepsenou
nemo.ci zustavi telove ••••••••••••• ~....... • • • • • • • • • 400 Kc
• Utraty pohrbu dle pripojene kvitance :farniho uradu v Sopotech
667 Kc.
56 Pohledavka pozustaleho syna Jasefa Janecka ze zapujck:y poskytte otci v roce 1921 na zakoupeni pozemku z dlouholeteho pachtu
a zaplaceni praci mericeych, celkem ••• •·•.............. 282 Kc •
... elkem dlli.u.llu ........................................... 2549 Kc.
ectou-li se pozustalostni dluby od poztistalostniho jmeni, jevi
se poz.u stalost predluzenou obnosem. •• .... • • • •• • • • • •.•• 207 Kc.
"' -"'evzdani:
v dova pani Anna Janackova prejima veskere pozustalostni jmeni
Janu Janackovi, tkadlci v Sobinove, dne 19. brezna 1922
-emrelem, jak v sepsanem inventari je uvedeno, s bremeny a uzitky,
naproti cemuz se zavazuje:
~e zaplati statni a fondove poplatky, ktere za pricinou dmrti
=apraviti dluzno, jak prislusnYm uradem vymereny budou, vcetne
~vplatku realniho, jakoz i naklady projednaci a dale veskere
• zustalostni dluhy v sepsanem inventari uvedene.
im jest pozustal.ost po Janu Janackovi skoncena a muze se na
~ade odevzdaci listiny a teto pozustalosti vydane
- · na polovici domku cp. 27 v Sobinove se stavebni parcelou
-·kat. 32 z.l istaviteli knihovne pf;>sane ve vl. c. 27 poz. knihy
~t . obce Sobinov.
~ . na role c. kat. 248/1 ve vl. c. 359 poz. knihy kat. , bee
binov zustavitelovi knihovne pripsane,
- · na polovici role c. kat. 290-l a 290/ 1.5 zustaviteli Janu
-an.ackovi knihovne ve vlozc.e cis. 64 poz. knihy kat. obce Nov;Y
~tudenec pripsanou,
• na role c. kat. 116/24 zustaviteli knihovne ve vl. c. 421
:;:ozemkove knihy kat. obce Sobinov pripsane:
_oziti pravo vlastnicke A n n e ~na c k o v e.
Okresni soud v Chotebori, odd. I.,
dne 3. prosince 1923.
4{9
OPISY
~edni
listina pro v,Ymaz v knih8ch pozemkov.Ych
/Listina I./
Na zaklade urednich zjisteni, proveden.Ych, pri dmrtnim zapisu
po T e r e z i i V a 1 e n t o v e, v.Ymenkarce v S o b i n o v i
cp. 27,
zemrele dne 1. b r e z n a 1 8 9 4 s;e stvrzuje, ze lz,e vloziti
v,f.maz pro z~stavitelku podle smlouvy postupni ze dne 19. rijna
1892 na domku cp. 27. v Sobinove ve vlozce cis. 27 poz. knihy
katastru obce Sobinova
1. pod pol. 9/ polovice pohledavky 50 zl. r. c.
2./ pod pol. 10/ polovice pohledavky 30 zl. r. c.
3./ pod pol. 11/ sluzebnost bytu a v,Yminku vaznoucich.
Okresni soud v Chotebori oddel. I
dne 28. prosince 1922.
Razi tko - podpis
Uredni listina pro v.Ymaz v knihach pozemk:ov,Ych
/Listina II./
Na zaklade urednich zjisteni, provedecych, pri llinrtnim zapisu
po J 0 s e f u v a 1 e n t 0 v i, byv. tka1ci v s 0 b i n 0 v e
cp. 21,
zemrelem dne 7. c e r v n a 1 9 0 3 ae stvrzuje, ze lze vloziti
v:jmaz, pro zllstavi tele po,dle 'sml,ouvy postupni z dne 19. rijna
1892 ve vlo.zce cis. 27 poz. knihy katastr. obce Sobinova na
domk:u cp. 27 v Sobinove zjistene:
1/ pod pol. 9/ polovice pohledavani
50 zl.
2/ pod pol. 10/ polovice pohledavani 30 zl.
3/ pod pol. 11/ sluzebnosti bytu a v.Ymenku.
soud v Chotebori oddel. I
de 28. prosince 1922.
Razitko - podpis
~esni
_.....,_........._....
________
OPIS
'
KVITANCE
4'f-6,
Na dome cp. 27 v Sobinove zapsanem ve vlozce cis. 27 pozemkove
knihy kat. obc.e Sobinov .. zjisten jest pro mne nize psaneho Karla
J a n a c k a, tkalce v Sobinove cp. 40 podle odevzdaci listi:ny
z 29. cervence 1862 cis. 3281 sub. praes.: 5. listopadu 1892
pod cis. deniku 11556 pod pol. 8 podil per 16. zl. 35 kr. r. c.
= 32 Kc 10 h.
Ponevadz mne byl podil ten pred vice lety zaplacen, kvituji
ja podepsaey Karel Janacek na podil ten a svoluji, aby na zaklade
teto kvitance ve vlozce c. 27 pozemkove knihy katastralni obce
Sobinova vlo,zen byl v.Ymaz prava zas tavniho za podil muj per
ses.tnact zl. 35 kr. r. c. cili tricetdve korwzy 70/ 100.
Ddkazem toho mUj vlastorucni svedky overeey podpis.
Karel Janacek
V Sobinove , 3. prosinee 1922.
Ja nize psaey JQsef Stary 28 ]ety tkadlec ze Sobinova c, 24
stvrz&ji, ze podpisujici Karel Janacek tkadlec v Sobinove c. 40
je mi osobne znB.m ze v me pritomnosti tuto kvitanci vlastnorucne
po.d epsal.
V Sobinove dne 3. prosince 1922.
Jose:f Stacy
Ja nizepsaey Jindrich Zvolanek 34 lety tkadlec v Sobinove c. 31
stvrzuji ze podpisujici Karel Janacek tkadlec ze Sobinova c. 40
je mi osobne znam a ze v me pritomnosti tuto kvitanci ' vlastnorucne
podepsal.
V Sobinove dne 3. prosince 1922.
Jindtich Zvolanek.
Pozn. K.J.: V zapisech vidime, ze nektery pisatel v listinaeh
pise nazev obc.e Sobinov, tak jak se psal jeste v 19. stoleti.
/'7"7o
SMLOUVA
POSTUPNf
uzavrena dne a roku v datu uvedeneho mezi pani Annou Janackovou,
majitelkou hospodarstvi v Sobinove cp. 27, jako postupujici se
atrany jedne,a jejim sy,nem a snachou, pany manzel¥ Josefem a
A1binou J a n a c k o v y m i, pri hospodarstvi tamtez, jako
nastupujicimi se strany druhe, zni takto:
Io
Pani Anna J a, n a c k o v a postupuje a tate smlouvou jiz
skutecne postoupi1a a odevzda1a svemu synu a sve snase, panam
manze1am Josefu a A1bine Janackozym do spo1ecneho vlastnictvf
stejn;Ym di1em, tutiz kazdemu z nich jednou polovic:( nasledujici
svoje nemovitosti, resp. dily a to:
1. domek cp. 27 v Sobinove se stp. ckat. 18 a zahradou s pastvinou ckat. 32, zapsa~ ve v1ozce sobinovske cis1o 27 a pripsabY
ji podle sml.ouvy postupni ze dne 19. rijna r. 1892 a odevzdaci
1istiny ze dne 3. prosinee r. 1923 cj. A 187/ 22,
2. role ckat. 248/1 tamZe, zapsane ve vlozce sobinovske cislo
359 podle shora citovane odevzdaci 1istiny,
3. role ckat. 116/24 tam!Ze, zapsane ve v1ozce sobinovske cis1o
421 podle teze odevzdaci 1istiny,
4. role ckat. 290/3 a 290/15 u Noveho Studence, zapsana ve v1ozce
novostudenecke cislo 64 podle smlouvy trhove ze dne 16. dubna
r. 1913 a shore eitovane odevz. listiny postupujici vlastnicky
pripsan,.,
5. pozemk:y ckat. 484-16 pastvina a 490/56 l.ouka u Sobinova,
pripsane po-s tupujici ve vlozce sobino.ske cis1o649 pod1e usneseni
ze dne a. Unora r. 1932 cj. 1826f3~
podle rozh~dnuti 0 pride1u,
,
6. jednu idea1ni po1ovici /jeji/ 'pozemku ckat. 726/10, 726/32 a
726/49 u Sobinova, pripsanou ji pod1e usneseni z 6. 1istopadu
r. 1922 Nc I 1642/]9-, ve vlozce sobinovske cislo 539,
7.. jeji idealni polovici louky ckat. 775/12 tam!e, zapsane ve
vlozce sobinovske cislo 591 pod1e usneseni z 5. brezna r. 1926
Nc I 1642/19.
8. jednu idea1ni ctvrtinu pozemku ckat. 719/6 role, 648/38 a 726/21
luk u Sobinova zapsan;Ych ve vlozce sobinovske cis1o 547 pod1e
usneseni z .. 6. 1istopadu 1922 Nc I 1642/~9,
a to postupuje zminen;Y domek s yesker.Ym jeho zakonn;Ym prisl~sens­
tvim, zejmena se vsmm ' co jest bfeby, h1inou, nebo vapnem pripevneno a s pudou trva1e spojeno, niko1iv vsak s hospodarskYm pris1use~~tvim, ktere patri nastupujicim, a nemovi tosti ty VU.bec se
·'I -r .z..
)
vsem?- pravy, uzi tky a bremeny s ni.mi spojeeymi, v mezich a hranicich, jak postupujici dosud sama jich uzivala, neb uzivati a drzeti opravnena byla, za ujednanou postupni cenu v obnosu
Kc 7 o o o
slovy sedm tisic korun csl. a nize uvedena prava vymenkova , za
ktecychzto podminek nastupujici pani. manzele nemov:itosti ty s
prislusenstvim ve sve vlastni.ctvi prijimaji.
II.
,
Na srazku postupni
ceny
prejimaji
nastupujici
pani
.
. manzele
k osobnimu zaplaceni a zdroceni i se vsemi pripadne zadrze1Ymi
drok dluh neknihovni pani postupujici do sporitelniho a zalozniho spolku pro Sobinov a okoli zapsaneho spolecenstva a neobmezeeym rucenim ve v,Ysi postupni any, cimz ze souhlasu obou smluvnich stran jest eels postupni cena vyuctovana.
III.
Beze srazky z penezite postupni ceny a za ucelem jejiho doplneni vyhra!uje si postupujici pani Anna Janackova pro sebe
na postoupeeych nemovitostech, vyjimaje shora uvedeeych poz.
dilcich zapsan;Ych ve vlozkach sobinovsk;Ych cislo 539,547 a 591,
nasledujici, ihned pocinajici a do ..smrti jeji beze zmeny a nezkracene trvajici, bezuplatnou sluzebnost bytu a bezuplatey vymenek:
V postoupenem domku cp. 27 v Sobinove v,thradne uzivani jedne
svetnice meDII lezici vpravo ad vchodu do sine, do ktere jsou
hospodari povinni na svuj naklad na kazde prani postupujici dati
kamna se sporakem sv.Ym vlastnim nakladem, dale spoluuzivani pudy
prostirajici se nad obyteym stavenim, sine, s pravem v teto pos taviti si zejmena i svoji varenku, - studne, sklepa, tohoto zej.ena pro ukladani bramboru, mleka a jieych domacich potreb, misto · ve s todole pro ukladani lirody z pozemk:O. nize v.Yntenkarce k
;J.zivani vyhrazeeych,- misto pro palivo na dvore, pravo uzivati
polovice zahradky k jihu obracene pro pestovani zeleniny, a pravo
olneho pobytu na dvorku i zahradce postoupeneho hospodarstvi.
Rozumi se, ze v.Ymenkarce prislusi vzdy volnj pristup ke vsem
~ro ni vyhrazenjch mistnostech a prostorach.
Vyminenou svetnici jsou hospodari povinni udrzovJ;lti v radnem
stavu a ji zejmena i jednou za rok vybiliti a jednou tydne ~ti
oat. V pripade, ze by se vymenkarka ze zmineneho bytu sveho vyehovala, neprislusela by~i za tento jeji byt zadna penezita
!:B.hrada.
I
...., ...
Do vyminene:c:"'vymenk:arske svetnice jsou hospodari povinni v;jmenkaree kazdorocne dodavati ses metru mekkeho, stepinoveho, palivoveho drivi, ale drivi toto jenom tehdy, nebude-li si v;jmenk:arka
pro svoji vlastni domaci potrebu potrebneho paliva brati ze zasob
hospodarov.Ych, k cemuz jest dle ave volby vlastni opravnena, a
vekteremzto poslednejsim pripade jsou hospodari . povinni stale po
ruce v dostatecnem zasobe udrzovati primerene upravene palivo, a
dale jednu tretinu ovoce vseho druhu ze stromu vysazeeych. na zahrade postoupeneho domk:u.
Vymenk:arka ma naro.k a prislusi ji dale jmenem v;jmenku vjhradne
uz~vani pozemk:u ckat. 248-1 role u Sobinova zapsane ve vlozce so.binovske cis~o 359 a 490/56 louka tamZe~ zapsane ve vlozce sobinovske cislo 649.
Hospodari jsou povinni dle prani v,tmenkarky vcas a dle pravidel
v miste obvykleho radneho hospodareni obstarati na pozemcich tech
veskere polni prace, zejmena prace spojene s osetim a osazenim,
obdelanim jich i sklizni drody z nich vsak jen do Sobinova a poskytnouti k tomu primereey potah s povozem. Dane a ostatni verejne
davky po cas tohoto u2ivani plati vsak sami vlastnici.
Vymenkarka ma narok podle sve vlastni volby vsak take zadati
misto toho.to uzivani pozemku, aby ji hospodari v v.Ymenkem povinni poskytovali pri spolecnem svem stole v domku cp. 27 v Sobinove
radnou a jejimu stavu i veku primerenou, dostatecnou v.Yzivu, zacez
by jim nahradou prisluselo zase uzivani shore uvedeeych pozemku.
Hospo:d ari jsou pak v kazdem pripade povinni v.Ymenk:arce v jeji
nemoci obsluhu potrebnou poskytnouti, jeji pradlo v kazdem pripade ji vyprati a vyzehliti dati, jeji drivi ji rozrezati a rozstipati dati a vypraviti ji s~usey, v miste obvyklY a jejimu stavu primereey pohreb.
Bremena tuto uvedena prejimaji nastupujici pani manze~e za
sebe i ave pravni nastupc.e k osobnimu snaseni a plneni' davajice
za ne do zastavy nemovitosti shore uvedene, a zapsane ve vlozkach
sobinovsk:Ych cislo 27, 359, 421 a 649 a novostudenecke cislo 64,
svolujice ke vkladu prava zastavniho za bremena ta.
IV.
Vlastnictvi, nebezpeci a uzivani postoupenYch nemovitosti
prech8z:( na nastupujic:( paqy manzely dnesmim dnem6
Tiz berou na vedomi veskera omezeni sveho prava vlastnickeho
a disposicniho ve pricine nabyvaeych pozemku zapsaeych ve vlozce
' I
7
sobinovske cislo· 649, jak dle zakona prideloveho, tak i dle
rozhodnuti o nem, kterazto omezeni jsou v poz. knize vyznacena,
a.prohlasujice, ze . jest jim znam obsah omezeni a zavazku tech podrobuji se jim i pro svoje osoby.
Dane a ostatni verejne davky z techto nemovitosti.jsou nastupujici povinni platiti, jak bezne, tak i pripadne zadrzele.
v•
. Nastupujici s nabyvaeymi nemovitostmi neprejimaji zadeych jieych,
k:rome shora uvedeeych knih. bremen a dluhu, apostupujici jest proto povinna odevzdati jim nemovitosti ty beze vsech dalsich dluhu
a postarati se svjm nB.kladem o v-Ymaz veskecych zavad, ktere by se
snad jeste pred sv.Ym vkladem teto smlouvy na nich vyskytly.
VI.
Veskere v.Yloby sepisu a knihovniho vkladu teto smlouvy, jakoz
i veskere poplatky prevodni z ni predepsane a pripadajici, zavazuji se solidarne zaplatiti oba nastupujici pani manzele.
K vuli vjmere pop1atku nemovitostnich, uvadeji strany, ze pani
postupujici sama dosud uzivala postoupeeych nemovitosti zemedelstvi venovanYch a ze i nastupujici stejn~ sami jich uzivati budou.
VII.
Obe strany vzdavaji se prava odporovati platnosti teto smlouvy
pro zkraceni pres polovici obecne prave ceny a svoluji, aby podle
teto smlo.uvy soucastne vlozeny byly:
I. na domek cp. 27 v Sobinove
pozemky shora blize vyjmenovane
a zapsane ve vlo!kach sobinovskjch cislo 27,) 359, 421 a 649, novostud.e necke cislo 64, jakoz i idealni polovici pozemku zapsarzych
ve vlozkach sobinovskjch cislo 539 a 591 a jednu idealni ctvrtinu
pozeiDkll ve vla,Zce sobinovske cislo 547 pani postupujici Anne
Janackove vlastnicky pripsane,- vlozeno bylo pravo vlastnicke
panam manzelam Josefu a Albine J a n a c k o v y m, kazdemu na polovici, pokud ::e tkne kazdemu na jedn\i ctvrtinu a na jednu osminu
v pomeru c.e lku.
~I. na nemovitosti zapsane ve vlozkach sobinovskjch cislo 27,
359, 421 a 649. a novostudeneckeho cisla 64 ' I soucastne se dozivotni ~ek dle cl. III. sml. teto pro pani Annu Janackovou,
III. na domek cp. 27 v Sobinove, - dozivotni sluzebnost bytu
dle tehoz clanku pro tutez pani Annu Janackovou,
IV. na pozemky ckat. 490/56 ve vlozce sobinovske cislo 649 a na
role ckat. 248/1 ve vlozce sobinovske cislo 359 vlozena sluzebnost
prava uzivaciho dle cl. II. pro . tutez pani Annu Janackovou a to
do.z i votni.
V C:h(i))tebori, dne 19. cervna r •. 1934.
Anna Janackova Albina Janackova Jo·s ef Janacek.
a
-·;-rv,
e:£s1o jednac:! 4.986.
/pozn.K.J. notar chybne lli!i~S1AW:!na, 1
ze osobne mi znami: pan:! Albina J a n a c k o v a , majitelka
hospodarstvi v Sobinove cp. 27 a pani manzele Josef' a Albina
. J a n a c k 0 v i, pri hospodarstvi tamze, podepsali dnes
prede mnou v1astorucne pripojenou smi.ouvu postupni. - V Chotebori dne devatenacteho cervna rok:u tis:!ciho devitisteho tricateho
etvrteho.Ov:ereni Kc 12.kolek Kc 1o-
JUDr. Vaclav Melmer notar
Razitko
JUDr. Vac.1av Melmer notar
v Chotebori
Republika ~eskoslovenska
Provedeno ~nes:enim ze dne 27.6. 1934
pod c. d. 1830/34,
Okresni saud v Chotebori, odd. knihovni
Razitko
Okresni soud v Chotebori Silhanek revident.
4 1 0.
Jak ,zili nasi predkove nBm mohou jen castecne povedet kroniky
a archivni dokumenty, ktere jsem pouzil pro zpracovani teto matrikykroniky rodu Janackd. Ponevadz jiz mnoho o minuljch caaech jsem
zapsal do predesl.;Ych · kronik, nebudu opakovat udalosti uz zapsane.
Uvedu jen strucne dejin;y v obc.i Sobinove ve stoleti 19. a 20,
abych navazal na zpravy ze 17 .. a 18 • .-stoleti, ktecymi zpestril
~adnost dat nasich predkd, d.p. P. Josef M a 1 Y•
Ponevadz skola je zaklad pro kazdeho cloveka, uvedeme jeji
dejiny v Sopotech.
~kolni kronika zalozena roku 1844 ucitelem Pau1usem uvadi,
ze sk?.la v Sopotech vznikla v dobe kdy byla zrizena fara, tedy
kol roku 1760. Tuto zpravu prejal i c .. k. okresni inspektor Zeman,
v knize Choteborsko- skolstvi, ktera byla vydana r. 1910.
MUsime tedy tyto zpravy uvest na pravou miru.
Ucitel Pau1us pravd~podobne nemel moznosti overit tyto zpra\7.
Podle pramenu z archivu panstvi Polensko- pribyslavskeho zjis{ujeme:
Roku 1664 - Studenec~ kantor o pouti v Sopotech hral pri
boho.s luzbach na regal/male prenosne varhany/ za to obdrzel 15 krejcard.
Roku 1670 - hral studeneckY kantor o pouti na regal za 9 kr.
Dosud ae nejmenuje kantor sopots~, ale uz roku
1692 v zazname;ch se pravi: o.d udelani kamen v chalupe
pri koatele 1 zlaty.
Roku 1698 od Blazka z Branzova koupeno 2000 sindelu na pobijeni chalupy Ambrozovy vedle kostela.
Roku 1703 obdrzel studeneckY kantor odmenu 1 zl 10 kr, ze
na posi ti v /male neprenosne varhany pevne umistene/ o.d kolik8
Let hral. Tedy jeste Sopoty nemeiy sveho varhanika, ale uz me}¥
stabilni varhany.
Jistejsi zprava o skole v Sopotech je z roku 1705.
Dne 16. kvetna dano sklenari krucemburskemu od udelani nov.Ych
oken do skoly 45 krejcard. Prvne jmenovan je kantor roku !19§~
Kantorem v Sopo.tech byl toho roku A M B R 0 ~
J E L :f N E K.
Viz- rok 1698 chalupa Ambrozova vedle kostela!! A jeste drive- .
rok 1692 - porizeni kamen do chalupy pri kostelet ~lo jiste o
skolu ..
-"'1 Q 7 , ,
Roku 1710. Do skoly sopotske zhotoveny opet dve nova okna na
ucet zadusi a spravovany zde kamna.
Roku 1716. Dana okna do stare sopotske skoly.
Roku 1717, dne 11. prasince daval krucemburskY hrncir dono v e
8 o po t s k e
6 k o 1 y dvoje nova kamna. Byla tedy--~------nova skola
v Sopotech. Uvadi se ucet za postaveni skoly Jakubu Rajspurkrovi
a dalsim remeslnikUm, kteri se na stavbe zucastnili.
Podro.bnosti uctu - v kronice Ze starych pameti, K. Janacek, r . 1972.
,.,,
Byla tedy nova skola v Sopotech, postavena roku 1717 na ucet zadu&i
a mela trvani jeste za zrizeni fary, tedy i po r. 1760, v mistech
dnaSni fa rake zahrady.
Kolem roku 1.734 je zaznamenano: rektor skoly sopotske Matej Dobrovoley mel pronajatou louku zadusni za 20 kr. raene. Rocniho
pJlatu mel od zadu.Si 2 zl.
Roku 1.740. Kantorovi davano te doby rocne 3 zl. Najemne ze zadusni ]ouky bylo vsak zv.Yseno na 1 zl. rocne.
Roku 1788. Kantor dostaval rocne odmeey ze zadusniho jmeni 4 zl., -,
30 krejearu.
Dale muzeme vyucovani deti v Sopotech sledovat P£§!7 zaznamu Pauvluse, kter,Y jmenuje nektere ucitele. Kolem roku vyucoval Frantisek Stanek, jehoDAstupcem BSe s.tal J o s e f
L u n z a r,
po nem v 0 j t e c h p a u 1 u s, zakladatel skolni kroniky.
Pak uz jsou ucitele zachy.ceni az do konce stoleti 19. a pak nasl.eduji v druhe skolni kronice az do dnesni doby.
Tak jak jsme prosli struceymi dejinami skoly podle zaznamil,
llllizeme sledovat i stridani knezi v Sopotech, · zase podle pametnich
knih. Drive vsak si precteme nekolik zaznamu z kronik skolnieh,
kde jsou i udalosti jine, tykajici se obce Sobinov a politickeho
cleni.
---------
-"l(f~
Kdyz ucitel Vojtech Paulus pocal psat skolni kroniku, tedy v roce
1844,
z:apsal taky Qeti schopne do skoly,, ze Sobinova, Nove Vsi, Markvartic, Bilku, Malochjna, Kfiveho, Bransova. Ewlo jich celkem 169.
Roku 1870 uvadi deti:
Ze Sopot
24
Sobinova
54
Nove . Vsi
53
Markvartic
0
/Chodily do ev.sk. v Sobinove,
Bilku
59
MalGchjna, Ktiveho
6
Bram.Zova
8
Noveho Hanska
2:0
Ce.l kem
deti
224
-------
Ve skolnim roce 1892 -3 bylo skolou poVinnYCh deti:
Sopoty
29
Sobinov 72 + 1 do Chrudimi + 10 evang,soukr. + 2 pro vady ducha neb
tela
It
Nova Yes 81
13 evang. soukr .+ 4
.arkvartice 5
6
"
"
].1
.Bran.Zov
3 +1 do Chotebore
Maloceyn
Bilek
56 +2
l.3 tl
"
"
1 "
Na:ve Ransko37
"
Cellk:.em
294 +4 jinou skolu +43 eva~ka soukr. + 7 vady ducha a
tela
II
Roku 1894 -5
Rolru 1896 -7
bylo d.e ti
bylo d3ti
286.
283, 135 Chlapcu, 148 devcat.
Jak pribyvalo obyvat .e lv olh,ci Sobinove, tak pribyvalo i zaku do
Sopotske a Sobinovske skoly. Zapisovatele ucitele uvadeji i stav
deti na konci skolniho roku. Ten byl nekdy vetsi, jindy mensi,
podle toho kolik deti bylo propusteno pri dosazeni 14 let, kdy
b.yly propousteny behem roku. I hodne zaku odchazelo odstehovanim,
zvlaste deti podruhu, pracujicich u vetsich rolniku.
4J3..
Uvadim zde zajimave state o kantorech, dobrodineich skoly, o
rychtarich a predstaveeych obce Sobinovske, revoluci roku 1848,
Prusko-rakouske va1ce r. 1866 a da1sich udalostech.
Abychom si vice priblizi1i zasle easy, v kter,Ych zili nasi predci zanechal jsem stary s1onL~a pravopis. Pisatele kronik, jak
ucitele, · tak knezi si s pravopisem nekdy i s Uhlednosti mnoho
starosti nede1ali. Jmena stej~ch osob jsou psana jednou, napr.
Hofman, padruhe Hochman, Star,Y, Starej, PocickY, PorickY, Janacek,
Jane.Cek, Janczak atd. Nazvy osad Soboty, Sopoty, Sobota, Sobenov,
Sobinov.
--,
P o s t u p
u
ci
r
t
e 1
u
Prve nezli radne zkouseni ucitelove zde usazeni byli, vyucoval PrY
N. Dobrovolnj,ktery pouze krejcim, nikoli ucitelem cvicen byl.
Nejprvnejsi ucitel byl Frantisek T A U L. Kdy by ustanoven a
po.tvrzen byl, to se nevi, snad ten sanzy cas, jak se poe ala
skola r. 1760. Tento ucitel skrze ce~ch 12 roku aurad zastavati mel a pak v roku 1772 do Losenice k presazeni presel.
Po Frantiskovi TA u L o VI nastoupil za skolniho ucitele
Fratisek V A N !: K, ktery skrze avau neunavenau pilnos;t v Iit .e rnim umeni a zbehlost v hudbe /jak s:e
0
nem v predes}ych spisech
vypravuje/ pochvaly zaslauzil. Ten aa~ skrze ee}ych 30 roku v ucitelstvi byti mel, napot.om pak ponevadz sluch ztratil, ke skole
ne:s.chopen jsauce, za kostelnika ~olen byl, a '{ te povinnosti
skrze 4 ro~ k starosti ave zivobyti podporoval, zemfel v Panu
v roku 1 8 0 2, dne 18. dubna.
Nastupi tel Frantiska V A ~ K A jmenoval se Frantisek KYSELO,
ktery v roku 1798 ad Jeho Exelence Frantiska, knizete z Dietrichsteina potvrzeni na skolu /Decret/ obdrzel, on v SOBOT~ c·eJ:Ych l.4
roku travil. Kdyz pak skrze sve pricineni a setrnost sobe nejake
hospodarstvi zavedl poodstaupil v roku l. 8 1 2 samochtic a
dobrovolne ad skoly.
Jeho nastupce slaul Jakob STAN!K, ktery ad te same Milostive
Vrchnosti, jako predesry v naarecenem roku 1 8 1 2 potvrzeni
na skolu obdrzel. Tento slauzil skrze 8 roku pri skole, a napatom dne 16.ho brezna 1 8 2 0 roku v Panu zemrel.
Po jeho smrti obdrzel J 0 S E F L U N z A R /jeho nastupce/
od narecene Milostive Vrchnosti na zpusob predes}ych
dne 6 • k v e t n a 1 8 2 0 r o k u dekret neb stvrzeni na
Sabotskau skolu, kdezto jiz 2 5 roku jak pri chramu Pane, tak
tez pri skole sluzbu zastava, ponevadz ale skrze churavost a
jeho stari sobe ulehceni hledaje, usmyslil sobe, jeho skolni
sluzbu v roku 1 8 4 3
V o j t e c. h o v i
PAULUSOVI
'
postaupiti, ze ale Mi.lostiva Vrchnost jeho zadost ztvrditi neracila, zadal v roku 1 8 4 4 o· provizora, na kterauzto zadost
Veleslavna Konstistor vejs jmenovaneho Voj. P eul. u s e
toho
sameho roku od 3 ho rijna za zastupce nadrecene skoly ustanoviti
a potvrditi racila.
/Pozd~i zapis V. Pauluse/
'tojteeh PAULUS roku. 1847 od Milostive Vrehnosti 1. bl:ezna presontaci a 7.- cervence t.r. od Vel. Kons . dakret obdr ~el. .
.
Strar~
'
krcniky. 12.
fento :t"ok l 6 4 7
postaupil Josef LUNZAR lokaW skolu ,
~1obotskau Vojt~ohu Paulusovi, ktecy jak v-Js .zuznamewmo od Veleslavne Kontistore za zae·tupce jiz od 3 ho r:!jna 1 8 4 4 ci s l o
5637 teto Skoly ustancrven byl . Proce3 nadrecen.1 Vojt!t Peulus od
Milostive Vrchnosti 1 Jeho exelenei Frantieka, kn:izete z Dietrich~ teinu l ho brezna l S 4 7 r cku Presentaci , .na to od Veleslavne
Biskupske Konsiotore dne 7ho eervence t . x·. s tvrzenf neb decret
obdrzel a za ucitele zdejs~ .skoly prijat byl.
Jeho narozeni jest l a h 0 " s r p n a
l 8 l 8 rotd
ve vsi Stt•kov~~ ne panatvi nasavrekem v ohrudim.skera kraji , ate...
st;Yrovdn v roicu 1 8 3 7) slauz:( teczy pri sko_le • .skrze 9 let
9 m.esicu, tot.iz v Hostim~ v zno-jemsL.lm kraji l : rok na V~el&kove
4 roky a v Soboteeh 4 roky a 9 mesicu.
-----------......... ..
~
Kniha- Ohotebor·sko- skolstv .. , str. 186: •• • Jos . Lunzar , kte:cy~ ehurav a star dostal za provisors. Vojt~eha PaUluse . zete sve•
ho, jenz kontraktem se zavazal tch6na do smrti ziviti i urcitou
rocn! nahradou penezni jej podporovoti . Tak take cinil po 18 let
a~ do r . l 8 6 1 , kdy tunzar zemi·el. Za. Pauluse rozs:lrena okola
o druhou a treti tr!du ••• •
--------~----~.........
Strana kroniky .ll.
Rok 1847 .
Skrze oznameni sobotskeho auradu dne 9 ho cervna b. m. byl
pan J o s e t
J A U A l! E K saused a faktor ~ila bavlneneh
z Nove V s i nr. 2l'za svetskenc skolniho dohlizetele prohlasen, on vsak byl jiz 25 . kvetna l 8 4 7 od Slavneho Krajskeho
Auradu prijat a potvrzen.
Stx·ano kroniky 16.
Rok 184 7 •
.Dne l ho listopadu darovfta pocestna obee· Sobinovska s
p~icinenim pana Vaclava J A NA ~ K A rychtare Sobinovskeho,
nov~ d.vereku sk:olni svetnici a·dve ~idlicky neb sesle.
'
Strsna kroniky 17- l B. Rok lS4e.
v roku nad.recenem se mnohe zmeny v Rakouekem c.iearstv.! staJ.y ,
z nichZto nekter6 zde v kr~tkosti uvadim.
Dne 13. brezna t.r. byle od J.M. C. Ferdinanda I. povolena svoboda tisku a narodni garda . Na to 17 . dubna byla v Praze Velika
ruznice s krze zidy . Dne 1"/ ,. kvetna uj el cisai:· Pan z Vidne do Tyrol, l9 • . t. m. prijel do Insbruku cili Inomosti . Pak 21. byly ve
V:ldni vydane nove peni ze- jednot ky a dvojk:y papirove . ·
Dne 2 cervna byl Slovanak;Y sjezrl v Praze otevr en a 3 t.m. byla
slovanska m~e sv. na s va tova clavskem trhu drzena .
Dne 11 a 12 t,. j. o s va todusn:!ch svatcich bylo v Praze velike po- ·
bouieni, t a ~e mnoho krve prolit:L se stale, nebo l mnono· lid.i ,jak
civilnich tak take i vojaku o zivot prHno . Na to dne 15 byla pak
Praha za oblezenou proh1asena, dana pod ze.koey vojenske a vs ecka
zbran od civ. lidu se musela sloziti .
......--....................... .... ----...---------------..-.... ................. __............._.... .......
v na ~ em kr aji , v tu dobu ,byla po vesnieich roz si r ovt:ina pi•
semna zprava tohoto zneni;
Dne 14. cervna 1848.
"R::lzmil:£ s ousede a. bratri 1.
-------------
~
-.....
-
_....
,
__
_~_...,._
Pri sla rozhodna doba, kde jes t nase vlast ve velkem nebezpecenstv.i, beztoho ji:t jest Vam znamo, j ak jeneral Vindisgrec v nas i
milene Fraze hospodar:C ~ procez padne-li Praha, padneme vsichni
a budeme ve t si mi otroky , nez jsme byli, procez se musime chopit
vsichni zbrane , kdo jakou ma , tfebas to aep by1 , a prispet Prazanum ku pomoci. K tomuto c:Lli jest vyjednanot bude-li zle / neb
jsou z Chrudimi v Praze vyslanci , ti ·se maji v noci vratitlt
bude-li zle, zopaleji se v noci dnes po kopcich ohne , proce~
buote opatrni a c ejte vedet hned do drurzych vesnic a sami te ~
nejacy ohen prichystejte ."
Tuto zpra vu prinesl dne 14. ce1·vna 1848 vecer panstcy kan•
celarskj Binder z Krucemburku , kde toho dne byl za ufaednim. po•
slan:Lm. /Viz Kronika Pfibyslavstca- Dr . P5. ~a , Pribyslav/
Vice o udalostech revolucniho roku 1848 v kronice Ze
r,Ych pameti, 2. dil , Karel Janacek, r ok 1979.
___ ........ - .....-..-----li!l!!ll".........--.........--,..........._...... __,.. __
~---
sta~
...-----....-
Rok 1848 , kd;y se zenil nas predek Frantisek J a n a c e k;
s Terezii L u n z a r o v o u, byl velmi bohaty na politicke
'"delosti, Ve skolni kronice•, j ak jsme cetli- je popsal ucitel
Paulus. Ten byl s vagrem Franti~ka Janacka , mel za manzelk:u ciruhou
ceru Lunzara.
/ft}' 6,
Dne 13. brezna t.r. byla od J.M.C. F~rdinanda I. povolena svoboda tisku a narodni garda. Na to 17. dubna byla v Fraze Velika
ruznice skrze zidy. Dne 17. kvetna ujel cisar Pan z Vidne do Tyrol, 19. t.m. prijel do Insbruku cili Inomosti. Pak 21. byly ve
Vidni vydane nove penize- jednotk:y a dvojk:y papirove.
Dne 2 cervna by1 Slovansey sjezd v Praze otevren a 3 t.m. by1a
s1ovanska roSe sv. na svatovac1avskem trhu drzena.
Dne 11 a 12 t.j. o svatodusnich svatcich by1o v Fraze velike pobQuiem, ta ze mnoho krve pro1iti se sta1o, nebot mnoho 1idi,jak
civilnich tak take i vojaku o zivot pris1o. Na to dne 15 byla pak
Praha za ob1ezenou proh1asena, dana pod zako~ vojenske a vsecka
zbran od civ. lidu se musela s1oziti.
-----------------------------------·· . ---···
-------------~·
v
nasem kraji, v tu dobu by1a po vesnicich rozsirovana pisemna zprava tohoto zneni:
Dne 14~ cervna 1848.
'tRozmi1i sDusede a bratri !.
Prisia rozhodna doba, kde jest nase v1ast ve ve1kem nebezpecenstvi, beztoho jiz jest Vam znamo, jak jeneral Vindisgrec v nasi
milene Fraze hospodari, procez padne-1i Praha, padneme vsichni
a budeme vetsimi otroky, nez jsme by1i, procez se musime chopit
vsichni zbrane, kdo jakou ma, trebas to cep byl,. a prispet Prazanlim ku pomoci. K tomuto cili jest vyjednano, bude-Ii z1e /neb
jsou z Chrudimi v Praze vyslanci, ti se maji v noci vratit/,
bude-li z1e, zapa1eji se v noci dnes po kopcich ohne, procez
buote opatrni a d ejte vedet hned do dru.hjch vesnic a semi tez
nejak:Y ohen prichystejte."
Tuto zpravu prines1 dne 14 .. cervna 1848 vecer pansey kance1arsk:Y Binder z Krucemburku, kde toho dne byl za urednim poslanim. /Viz Kronika ETibyslavska- Dr. Puza, Pribyslav/
Vice o udalo.stech revo1ucniho roku 1848 v kronice Ze star,tch pameti, 2. di1, Karel Janacek, rok 1979.
---------------------------------------------·
Rok 1848, kdy se zenil nas predek Frantisek J a n a c e k
s Terezii L u n z a r o v o u,byl velmi bohaty na politicke
udalosti. Ve sko1ni kronice- jak jsme cet1i- je popsal ucitel
Paulus. Ten by1 svagrem Frantiska Janecka, mel za manzelku druhou
dceru Lunzara.
g£!_!~1~.:.­
/! f,'J \
Strana kroniky 19.
Dne 6. pro,aince t. r. odde1ily se evange1ickeho vyznani deti,
od Sobotske lokalni skoly a ponevadz zadnou skolu pro uceni se,
nemely' tedy se pocaly vyucovati v s 0 b i n 0 v e' v jedne cha1upe. pod c i s I e m 3 1, u K a r 1 a
z v o 1 a n k a, ku
kteremu cviceni sobe zvo1i1y jakehosi Jos. Nespora.
Zda1iz toto pravo k oddeleni se potvrzeni od vyssich auradu
maji, a je1i nadjmenovanj J. Nespor za skutecneho ucite1e zkouse~
tom zdejsi ucitel posavade povedomost od sveho predstaveneho
auradu nedostal.
/Poznamka: V cp. 31, tohoto casu bydli Karel a Marie Janackovi/.
0
v- tomto roku z nedostatku drobeych penez byly jednotky na ctvrtky
rezane.
Rok 1849.
Od tohoto roku. uc. Paulus pocal psat latinkou, dosud
psal svabachem.
Die Guber~ Dekr. od 21 cervna cislo 23780 jest smyslena evangelicka skola v Sobinove odmrstenao
Dne prvniho cervence byly nove papirove dvougrosaky a desetniky vydany, nebot skrze nedostatek drobeych penez se jednotky
nejen na ctvrtk:y, . n#brz ina pulctvrtky strihati musely.
BQ~_!§2Q.:._
Dne 15 ledna toho roku nastal poli ticey Slavey cis. krai.
PodkrajskY urad okresu Choteborskeho, ku kteremu zdejsi okrslek,
odpadnuvse od byvaleho panstvi Polenskeho tez privtelen byi.
Dne 27. kvetna b.r. zacaly soudni urady v Slav. cis. kr. Podkrajstvi okresu Choteborskeho.
Dne 1. prosince t.r. byl od poc9tne obce Sobinovske, s pricinenim
p. predstaveneho J a n a
s t , a r y h o, ze Sobinova cislo 8,
darovan pro zde,jsi skolu nov;j krizek, nebot posud jeste zadey takov:f v teto skole se nevynachazel, a protoz ucitel 0 nej zadal.
~e ustavicne nedostatek drobeych neb medeeych i take stribreych
penez se roznullial, byly i dvougrosaky a desetniky papiro.ve na
pUlk:y rez·a ti povolene • .
Rok 1852.
,.,/fJ!-
~e
v obci ustavicne neporadk:y se rozmaha1y, tedy by1 misto
J a n a
S t a r 1 h o
ze S o b i n o v a
J o s e f
H o c h m. a n ze S o p o t
za p. predstaveneho ustanoven.
V nadrecenem roee by1i evange1ici ze zdejsiho hrbitova vy1ouceni a protoz sebe riov:f evange1iclcy hrbitov vzde1ali a sice na _
kopci u sv. Krize vedle c.e sty jdouci k Sobinovu, na kteremz by1
nejprvnejsi pochovan + Fr •. Havlicek ze Sopot cis. 4., ktereho
rodina jeho vydati neehte1a, ponevadz si zadala, by byl na katolickem hrbitove pochovan, a tudy by1 tento pohi'eb s rozbrojem
az po s1unci zapadu konan.
Rok 1853.
Skrze pricineni p. V a c 1 a v a
J a n a c k a, obecnih.o
predstaveneho z Sobinova, jenz po + J o s. H o f m a n o v i
nastoupi1, ucini1 se z dobrocinneho prispevku obce Sobinovske
od 1 rijna t.r. zak1ad knihovny pro sko1u Sobotskou s casopisem
pod nazvem: "Z1ate k1asy'', ku vzde1ani a zabave mladeze.
Rok 1854.
Dne 1 cervence 1854 zapoca1 vyucovati J. N e s p o r
evangelicke ditky, acko1iv jeste vseck:y v.YminkY vyp1nene neby1y
v S o b i n o v e u F r a n t i s k a J a n ac k a
v
ci
s •
1
3.
/Poznamka: na strane2l'· sop. sk. kroniky je nemecky psane
hodnuti ve veci existence evange1icke sko1y v Sobinove./
roz-
Rok 1858.
By1a postavena kap1icka na
Bi1~
Rok 1859.
22. kvetna 1859 odpo1edne by1o drzane s1avne proeesi do Bi1ku
a tam se sveti1a kap1icka a obraz B1. Fanny Marie v ni.
/fJg~
ROK
1 8 5 9.
V tomt,o roee panova1y straslive va1ky s Francouzi a Sardinskem, ktere se mezi nejkrvavejsi bitvy naseho sto1eti pocitati mohou, a sice:
Dne 24. cervna u Solferina v Italii by1a ta nejvetsi bitva kdezto vsech ~jujieich muzd 320.000 by1o, a sice:
Rakouskeho vojska 140.000, Francouzi 120.000, Sardind 60.000.
a ztrata rakouske armady obnasi: 4 jenera1i, z nichz 3 opet
urad svuj zastavati mohou, 630 dustojniku, 19311 muzu, 891 ~oni.
Francouzi a Sardinove ztrati1i 8 jenera1u, z mchz 6 zemrel.o
na rany' 936 ddstojniku, 17305 muzd. - - - - v bitve u Slavkova: dne 2. prosince 1805 me1o 70000 Rusd a
13.000 Rak:us. z jedne, 70000 Francouzu z druhe strany podil.
Ztrata Rusd by1a: padlYch a raneeych 21. 000, nasich 5800,
Franeouzu 10.000.
v bitve u Asperu dne 21.-22. kvetna 1809 bojovalo 75.000 Rakusanu proti 60.000 Francouzu. Ztrata nasieh byla 20.000, nepritel mel 13.000 mrt:vych a 30.000 raneeych muzu. ---v bitve u Vangramu 5. a 6. cervence 1809 v:ojsko nase pocita1o
137.000, neprite1 170.000 muzu. Ztrata nasieh byla 20.000,
Franc. 22.000 muzu. -----Nejkrvavejsi boj byl u reky MOskvy dne 7. zari 1812, sta1o
tam 130 ..000 Rus11 proti 134.000 Francouzd. Ztrata Rusd 58.000,
Frane. 50.000 muzd. - - - V povestne bitve narod11 u Lipska 16. 17. 18. rijna 1813 stalo 330.000 spojencu proti 260.000 Francouzu. Ztrate spojencu
48.000, Francouzi 45.000.-----Porazke Napoleons u Vaterlo:o 18. cervna 1815, bylo tam pro,t i
100 •.000 spojencu 70.000 Franeouzu, tito meli ztratu 25.400,
spojenei 31.000.--Dne 16. cervence 1859 by1a konecna smlouva miru v Curiehu podepsana.
48iJ,
Rok 1861.
Dne 25. 1edna odpo1edne by1o vo1en! noveho predstavenstva,
zvolil se za predstaveneho opet
v a c 1 a v J a n a c e k ze Sob i nov a,
ktery jiz pred tim byl, pak 2 radni a 4 vyborove.
Rok 1864.
Dne 20. srpna odpoledne bylo voleno nove predstavenstvo v obci
Sobinovske a zvolen za predstaveneho
p. v a c 1 a v J a n a c e k
ze s 0 b i n 0 v a c.6
a 3 radni.
Rok 1865.
Dne 18. kvetne t. r. odpo1edne o trech hodinach zesnu1 v Panu
p. J o s e f
L u n z a r
ucite1 ne odpocinku pri zdejsi
skole, na to dne 21. kvetna t.r. odpo1edne s1avne pohrben by1.
Rok 1865.
Je1ikoz v Sopotech u hrbitova stojici drevenj kriz vekem sealY
by1, tedy se nov.Y kamennY s vyzlacent,m 1itjlm te1em od dobrodincu
zdejsi ko1atury poridi1 a dne
2 8. c e r v n a postavi1, nacez 29. t.m • .na sv.
Petra a Pav1a odpoledne slavne posvecen by1.
Rok 1866.
p
r u s k
0 -
r a k
0
u s k a
v a1
k
a.
Strana 44, sk. kronike s-opot.
V mesici cervenci b. roku nasta1y n8m smutne a nepokojne
easy. Pruske vojsko vtDhlo do ~ech, dne 3. t.m. ata1a se velka
bitva mezi Kralov,Ym Hradcem a Josefove~. Je1ikoz nase vojsko nejvice do Ho1omuce, Brna a do Vidne odt8h1o, s1i Prusane porad do
Oeeh dale, tak ze jiz 1/3 ~eeh od zapadu k v.Ychodu zaujali.
A!} f.
a to tis:ice vozu nasieh, napo,tom.. Prusk:Jfch sk:rz Sobinov t8hlo,
na ktecych pokrm pro lid vojenskj jakoz i p:ice pro dobytek nalozen byl •• Dne 8. t.m. na den navst:iven:i blahoslavene Panny Marie
prave o pozehnan:i prijelo nekolik Pruskjch vojaku do Sopot, na
t o drzhj den dne 9. rano jiz jich oyly plne Sopota a vseek:y okoln:i vesnice, a brali kdekdo co k j:idlu a pit:i mel. Prusane tahli
porad dale, tak ze eele ~ecby, Moravu, Rakousy zaujali a prosli
az do Uber se dostali.
V m..es:ici srpnu t .r·. tahli Prusane zase nazpatek, tu jsme jich
eli plne vesnice asi 14 dn:i. Na to nasledovala nemoc morova
r ana, tak ze mnoho lid:i mrelo, kazdY dostal bolen:i a v nekolika
· odinaeh byl v Panu. Pruske vojsko do posl. srpna t.r. v nas:iett
zem:ich hospodarilo.
/Poznamky: V:ice v kroniee K. Janecka, Ze starych pamet:i, d:il2.,
strana 138 - 159./
----------- Cholera - tezka strevn:i nakazliva nemoc, vyskytu·:ic:i se epidemicky. Infekc.e nastava eestou zaz:ivac:i, a to preievs:im vodou a potravinami. Umrtnost je 40- 70 %. Ve stredoveku
~valy epidemie cholerou i u· nas katastrofaln:i. Posledn:i velka
zholerova epidemie prosla Evropou roku 1831, pak byla privlece na vojsk:y v roce 1866.
v dnesn:i dobe proti cholere lze uspesne ockovat aleci.t antibiotiky./
1Y.Z.
Uci tel Vojtech Paulus, ve skolni kronice pocet ze:m.f'eJ.Ych
cholera v obci Sobinove nezapsal. Zapis jsem nenasel ani
farm kroniee. ustni podani uvadi 14 U:mrt.i v dolni casti
Nove Vsi. Sobinovu se pcy cholera vyhnula.
Vice
se dovidame ze zapisd v kronikach v Krucemburku,
.
bori, Vojnove Mestci a Vilemova.
na
ve
obceChote-
Pisatel ve farni k:ronic·e Vojnuv Mestec uvedl pocet obeti
epidemie : 65 lidi odrostlYeh a na 40 ditek ve V9jnove Mestci,
21 v Radostine. Ve ~krdlovicich a Karlove toho nebylo.
Prohledl jsem dmrtni listky, z roku 1866 ve farnim vojnomesteckem archivu. S divnY-m pocitem jsem cetl na zezloutlYch listeich
jmena dospelYch a deti, jejich vek a uvadenou pricinu smrti.cholera, ~ece, prujem. Nejsmutnejsim dojmem puso•ily jmena
os:ob jedne rodiny a dodatecne zapisy sirotku, kteri ztratily
oba rodice. Mezi vice jak stovkou jmen jsem nasel i jmeno katolickeho kneze Po Frantiska Opatrila a jmeno jeho hospodyne.
Uvadfm obsah dmrtnich listku:
~
Umrtni eedule 122.
VeledustojnY pan dekan pan Frantisek 0 p a t r i 1 naroze~
v Brochu ~ynci obydli Vojnomestci cis.l, star.f 74 let
pad posledni nemoei cholera. Daa zemr!ti dne 2 6. z a f' !
v g hodin ramo' den a hodina pohrbu 28. tm.
Vojnomestci dne 26. zari 1866.
Jo·s ef' Skrivan /podpis/
.. ---
Umrtn! cedule
1.52.
Frantiska Opatril, svobodna, narozena v Nizkove, okr. Pribyslavslcy,obydli Vojnomestci cis. 1.
Nabozenstvi katolickeho, stars 31 rok, pad posledni nemoci
nazaludkov,Y krece.
Den . zemriti dne 3. rijna v 8 hodin vecyr.
Den a hodina pobfbu 5. t.m.
V:ojnomes tci dne 4. rl. jna 1866.
Josef Skrivan /podpis/
- --- -
Rok 1867.
4..!iLf.
v
tomto roce byl vydan zakon o doplnovani vojska, v kterem
ani ucitelsk$' stav od vojny osvobozen· nebyl, procez bylo mnoho poduci tel~ k asentu povolano . a nekter:! take odvedeni.
Jelikoz zdejs:! pan farar Josef Tyll do Mesee za pana farare
ustanoven byl, kamz se take dne 24. dubna t.r. odstehoval. Tedy byl sem zase velebnY pan Fr. Knob jakozto administrator dosazen a 25. t.m.. pristehovan. ----jPoznBmky: P. Josef Tyll nastoupil ve Vojnove Mestci za zemreleho farare Frantiska Opatrila, ktecy zemrel i se svou hospodyni
. pri epidemii cholery r. 1866. P. Opatril piisobi1 v Sopotech
v letech 1835 - 1854.
Kneze, kter:! v Sopotech piisobili od zr:!zeni fary, od roku
1761 az r .. 1952 uvad:!m v kroniee o Sob:!nove, 1. d:!1, r. 1959./
Rok 1869.
V tomto roce zr:!dil se ve zdejs:! obci potravn:! spolek pod
b r a t r s t v 0 "·
nazvem " s v 0 r n e
Na zdar tohoto spolku byla pri zac:!t:! jeho, totiz na den Svateho Vaclava slouzena ve zdejs:!m ehramu Pane m2e svata s Ambrozians!cym zpevem T'e Boha ehvalime.
Rok 1870.
Sc:!tani lidu v obci Sob:!nove.
Sob:!nov
575 obyvatel
Nova "Ves
561
"
Sopoty
210
"
Markvartice
51
•t
Celkem
1397 o.b yvatel
B. 0 K
1 8 'Z' 1.
/jy,J-.
Letosniho roku byla vystavena zelezna drabs, ktera se poeala stavet v predesleiq roee v dubnu, ved~n.a od Pardubie okolo
Sopot k Chotebori, Nemeekemu Brodu az k: Yidni.
R 0 K l 8 7 3.
Dne 28. srpna bylo volene nove predstavenstvo v obei sobinovske a zvolen za predstaveneho
Hy n e k
R 0 K
P e
r
i n a
S o p o t
cp. 1 4.
1- 8 7 4.
Byl uci tel Vojteeh P a u 1 u s
R0 K
ze
jmenovan ridie:fm ucitelem.
1 8 7 6 •
Pro zd:ejsi obee se zvolilo aove predstavenstvo k:terezto
predsedou se stal
F r a n t i s e k D y m a c e k, rolnik ze
S o b i n o v a
c. 1.
ROK
1878.
Dne 28. kvetna tr. daroval P• Josef J a n a c e k, spravee
v L i t n i za Prahou I byvaly hodni zak sopotsk:e sk:oly,
syn + p. J osefa J a n a c k a t'aktora z N o v e V a i c. 21/
zdejs:f skole priro-dopisne pomtleky t .o tiz:
100 druhtl nerosttl ve 4 skatulieh
100 druhtl h:azyzu vseeh celedi a
150 druha susenteh rostlin.
Boze raciz odplatit jemu tento dobry skutekl
R0 K
1 8 8
l~
Dne 26. brezna t. r. zesnula v Panu ucitelska vdova
Marie L, u n z a r ova, poztlstala po + Josefovi Lunzarovi,
uciteli skoly Sopotske. /Lunzarova prezila sveho m.uze o 16 let./
R 0 K 1 8 8 1.
/.gc_
Podzimek letosniho roku byl velm.i nepr:(zniv;j, skrze
destive pocasi. Vsak nejen podzimek, ale i jarni cas nebyl prijem.nY, kazQt ma v pameti, jak jsme meli od 7 az do 18 cervna t.r.
nebot staljm destem a chladeym pocasim,bylo malo stupnu nad
bodem mrazu, a v hornatych krajinach snezilo. Tim pohynulo mnoho mladjch neznejsich ptacat. Nejvice utrpely nase vlastovky,
ktere ziv:( se jen hmyzem letaj'i cim, ktereho za pricinou velikeho
chladna jen pramalo toho hmyzu ve vzduchu poletovalo, a tak tito
nednavni letouni nenalezli dostatek potravy, ~Y nahrazovati mobli
stale ubyvajici sobe s:ily, a krom toho nemajice dosti tepla, mnoz:i2techto ptacku uplne vysilili a~ehli, a tak premnoho jich zabynulo. La.s tovky byly tak slabe, ze je lide rtikou chytali, staje
a pr:ibytky jim otvirali, eby poskytovali prihodneho jim utulku.
Tez je tu a tam krmili muchami a podobeym bmyzem, ale ptaei ti to
nejsouee tomuto zpO.sobu zivota zvykli, hynuli predce kratce potom.
ejlepe bylo temto ptaclclm pomozeno, kdyz s.e za kazdeho destiveho dne v zahradach, vzlaste odp\lldne, stromy zatraslo, coz mel.o
ten nasledek, ze na sta h.myzO., po.d chranicimi listy vespod ukryteho nuceno bylo ave misto opustiti a tu se vyskytlo hneEI hejno
hladov;jeh vlastovek, ktere bystrYm. okem poletujic:i hmyz pozoroaly, aby se nasytily, a tim se zachranily.
I
R 0 K 1- 8 8 2.
Z knihy "Choteborsko- skolatvi", ' strana 187:
Z vynikajicich zaku skoly sopotske slus:i jmenovatiY Karla Nottiga
ae Sopot, potomniho biskupa brnensk:eho, Jos.Klimse z N. Vsi, byvaleho poslanee na zem. snemu a purkmistra mesta Chrudime a j.
Kstolicke novi~- Karel N6ttig /1871- 1882-/ biskup
Bohoslovi studoval a na kneze byl vysvecen v Brne, byl vik:arem a
spraveem domske fary, rektor seminare, kanovnik a vrchni inspek:tor
skol v diecezi, arcij8hen jihlavslcy a znojemslcy. Dlouholety vychoatel k:nezstva, nevystupoval na verejnost politicky a mohl byt poazovan za uklidnujiciho c.initele v narodnostnich sporech. Zavedl
pastoracni konference, v obrannem boji proti liberalismu zddraz·.oval ulohu tisku, cimz pribyvalo clenll (Dedictvi sv. Cyrila a Meodeje. N&ttig se postaral o zdokonaleni bohovedneho studia zaveee'
nim prednasek z kateehetiky, pedagogiky. k:r. fil0zofie a e:irkevni.! lo umenio
R0 K
1 8 8 2 •
Pro zdejsi obee
ni rada, predsedou
F r a n t i
ze s 0 b i
R0 K. 1 8 8 3 •
-'fill .,
bylo voleno nove predstaventvo a mistni skolteto rady jest zvolen
s e k D y m a c e k , rolnik
n G v a cis. I~
Velika po:voden na Doubravee.
v mesici
cervnu t.r. a sic.e dne 18. 19. 20. trva1 ustaviccy
dest, takze se 21. a 22. ve1mi rozvodnilo na zdejsi rece Doubravce,
:jakazto povoden ani skoro v pameti neni. Ge1e oko1i Sopot pos:tytoval hrozrzy pah1ed, rybniky byly nap1nene, takze pretyka1y pres
braze a zaplavily luka a pole, ve1ike skody zpusobi1y.
V B!leckym rybniku priby1o 21. to1ik vody, ze hraz podemle1a a
take k veceru ji strhala. Voda vrazila do domk:u oknama, kamna,
stavy tka1eovske a pod1ahy poroueha1a, take jeden domek a stodolu podvrati1a a most u silnb.e strha1a. Narek a bedovani vsude
se ozyva1o~ Tato povoden sla oko1o cele Doubravice, mistem mlYny porouehala, zaplavile ve1ikou cast tirody lucni a polni az
k Staremu Kolinu. ~kody jsou znacne, trava je podka1ena, ze
nebude k potrebe.
R0 K 1 8 8 6 •
Dne 16. 1edna t. r. bylo voleno pro zdejsi obec predstavenst vo, za preds.edu byl zvolen
F r a n t i s e k D y m a c e k , rolnik
ze s 0 b i n 0 v a cis. 1.
Uz pet roku uplynu1o od zalozeni Spolku dobrovo1njch hasicu
v Sobinove. Spolek byl zalozen r. 1881, po ve1kem pozaru 7 chalup r. ·1880.
ROK 1887.
/l-3!~
v mesici
zar:( t.r. daroval pan J 0 s e :f J a n a c e k
statkar v N o v e V s i u Sobinova cis. 21 - byva]J hodrzy
zak zdejsi skoly- pro skolu Sopotskou znacrzy pocet obrazku ku
stereoskopu ~-akozto pomueku deje= a zemepisnou.
Zaplat Pan BUh za tento darekl
Roku 1887
odesel f'arar A n t o n i n J a n a c e k, ze Sopot do Pohledu.
Misto neho prisel P. Vac1av H a v 1 i k •
Roku 1888
na strane kroniky skolni 98 je posledni zapis ucitele
V o j t e c h a
P a u 1 u s e, ktery vyucoval v Sopotech
od roku 1844 az do konee skolniho roku 1888.
15. rijna 1888 byl Vojtech Paulus ranen mrtvici.
Pocatkem pro.s ince t •.r. byl dan pro nemoc do pense, ale uz za
14 dni, 16. prosince 1888 umira.
Pusobil v Sopotech 46 roku.
Za jeho pusobeni se vystriaaa rada ucitelu.
Nov.Y de:finitivni ucitel P e t r
H r o n na strane 99 zapsal:
Pohreb odbyvan za hojneho ucastenstvi obyvatelstva a asi 30
ucitelu ze zde.jsiho okresu, dne 19. prosinc.e 1888.
22. pr·o.s ince 1888 byl jmenovan okr. skol. radou zat. ridieim
ucitelem v Sopotech P e t r
Hr o n •
Ale uz roku 1889 nastupuje na zdejsi skolu za ridiciho
tele
Jan v o ' s a h. 1 o,
narozenj 30. listopadu 1860 v Milevsku.
uci-
R0 K 1 8 9 0 •
V skolnim roee 1890 - 91 z narizeni c.k.okr. lekare by1o
vyucovani od 24. listopadu 1890 zastaveno. Mezi ditkami rozsirily se spala, zaskrt, nestovic.e , boule. Nektere ditky take
zemfely. Vyucovati se pocalo az ll. ledna 1891.
<_XI-.
R0 K
1 8 9 5 •
ucite1 V o s a h 1 o vymeni1 si ucite1ske misto v Sopotech,
s r. uc. Bahumilem Weissrem z ~achotina.
B. W e i s s e r
se narodi1 5. dubna 1855 v Jicine.
~dici
byl starostou v s 0 b i
J 0 s e f
J a n a c e k,
rolnik a hostinskY.
ROK
l 8 9 5
R0 K
1 8 9 7.
n0
v e
v mesici breznu darovala zakovske knihovne skoly zdejsi slecna
L i d mi 1 a
a n a c k o v a, deere statkare a elena zdejsi
mistni rady skolni p., Jos. Janecka z Nove Vsi, 50 svazecku
cteni poucneho a zabavneho. z knih tech vradeno do knihovny
zakovsk:e 42 svazk:u, 8 pak svazku pro zavadn.Y obsah do knihovny
te se nehodicich vraceno panu Janackovi.
J
~IVNOSTENSKA
~INNOST
Vybrano z Okresnich urednich listu c.k. ok:res • . hejtmanstvi
v Chotebori. Rocnik: 1902 - c. 10, stro 48.
~ivnostenske
opravneni
v mes.i ci. rijnu 1902 byly vys.taveny tyto zivnostenske listy:
T o ma s i
S t a r e mu
v S o b i •n o v e cp. 13,
na obchod dle § 18 z. r. '
~---.
Okreani ur. list hejtmanstvi v Chotebori Rocnik 1902, c. 2, str. 56.
v mesici listopadu 1902 b1ly ~staveny zivnostenske listy:
J 0 h a n c e
~ t a s t n i k: 0 v e
ve s 1 a v e t i n e
cp •. 40, na prodej bavlneneho pletiva na trzich a poutich.
~- ~ f,
Okresni ur. list hejtmanstvi v Chotebori
Rocnik 1903, cis. 6., s tr. jO.
~ivnostenske opravneni:
Jo s e f u Novotnemu ku provozovani hudby
cp. 32.
s 0 b i n0 v e
v
-·-----Rocnik 1903 , cis. 12, str. 60 Fran t i s k u
z v 0 l a n k 0 v i, v s 0 b i
0 v e cp. 38,
E m i l u J .a n a c k o v i na tkalcovske faktorstvi, v S o b i
o v e cp. 54.
n
n
Rocnik 1903, cis. 4, str. 19 A n t o n i n u S 1 a n a r o v i , v N o v e V s i u Sobinova
cp. 20 na tkalcovske faktorstvi.
_____ ...._.__
Rocnik ~904, cis. 3, str. 68 V mes.ici 'breznu byly Q1118ZSny tyto zivnos ti:
Ma x
H e n d. l M a r · g u 1 i u s, rucni tkalcovstvi
potech.
v So-
Rocnik 1904, cis. 5, str. 26 V meSiCi kvetnU ZiVnOStenske OpraVneni:
X . ~ 25
~..;p • .:::
.•
Bernardu H a r t m a n o v i na tkaJ...eovst vi v S o p o t e c h •
Vymazany: v mesici kvetnu Vac1av VeprovskY z Nove Vsi cp. 37.
Rocnik 1904, cis. 8, str. 41~ivnostenske opravneni vymazano:
V meaici srpnu- A n t o n i n ti' S 1 a n a r , tka1eovske faktorstvi v N o v e V s i
u Sobinova cp. 20.
Rocnik 1905, cis. 10, str. 53 zivnostenste opravneni v mesici rijnu Tobias i
Stare mu ml. na zivnost tka1covskou
v s o b i
o v e cp. 13. ·
n
Rocnik 1905, c:!s. 2, str. 10 28 •. t1nora 1905 v Sopote.c h. Z detske hry di vadelni "Cizinei
o stedrem veceru" vytezi1o se 52 K. 80 h., kterehoz obnosu se
pouzije na v,Ypravu v.Y~etu zactva pre.d prazdninami.
,.z
ROK 1906 - v dnoru - opravneni zivnosti:
J a n u Z ~ c h o v i
na faktorstvi tkalcovske v N o v e
V s i cp. 2, u Sobinovao
v mesici
dubnu 1906 - vymazano:
T o b i a s
S t
r y ml., obchod dle i 38
stvi tkalcovske v s 0 b i n 0 v e cp. 13 • .
a
z.r.
a faktor-
v mesici kvetnu 1906 v,rstaven zivnostenskY list:
s
J 0 s e f u
t a r e
m
s
b i
nost tkalcovskou v
0
u
n
na obchod dle § 38 z.r. a na ziv0 v e cp. 13.
v mesici f'ijnu 1906 vymazani:
o s e f
No v o t n y, hudebnictvi v Sobinove cp. 32,
J a n S t a r y, o,bchod maslem, vejci, ovocem"'a prodej chleba
v s o b i n. o v e cp. 1s.
J
v mesici lednu 1907 vymazan:
J o
s e f
s
t a r
y,
tkalcovstvi v Sobinove cp. 10.
v mesici
dnoru 1907 vystaven zivnostenskY list:
E m i 1 u B e d n a r o v i na tkalcovske faktorstvi
s o b i n. o e cp. 50.
v
v mesici
v
srpnu 1907 vystaven zivnostensey list:
To b i a s i S t a r e m u na obchod S o b i no v e cp. 7.
v
v m.esici srpnu 1907 vystaven zivnostenslcy list:
a r o s 1
v S o P' a. t
ymazan: E
v s o b in
J
a v u
K o z 1 o v i na tkalcovske faktorstvi
e e h cp. 19.
m i 1 J a n a c e k , tkalcovske faktorstvi
o v e cp. 54.
mesici cervenci 1908 vyataven zivnostenslcy list:
J o s e f u
D v o r a k o v i na obehod ovocem a zeleninou
a pivem v uzavfe~ch lahvich v N o v e V s i cp.64 u Sobinova.
mesici srpnu 1908 vystaven zivnostenskY list:
~ u ber t u
G u h I. o v i na zivnost zelenarskou s
~iva, sodovky Iimonady v uazvre~ch lahvich v N o v e
prodejem~
V s i cp.32.
~ i
v e 1 n i
p o h r o ma d a
r o k u
l 9 0 3
~koln:l kro nika II .
-
19 . srpna 1903 okolo 8 . hodiny vecern:l pi•ihnala se sme:rem
od Nemeekeho Brodu do . zdejsi krajiny za hrozneho hrmeni a silne
vi cb.rice cerna zlovestr~.r1 mracna , jez vychx•livse vsude k:udy tahla ,
ol1romr1e spousty velikYch kr up a kusu . ledu , zpustosila pclni drodu ve velmi mnotzych obcich celcho jihov,Ychodu ceskeho tak, ze
spoust podobrzych neni, ani mezi lid:m..i. starymi pam€tnik§.•
Take zdejs:C Qbec utrpela skod velik;ych ze,jmena r olnici jieyeh
pramenu zdroju nemaJici . Ve zdejsi skol ni budov·e vytluc e:no na "
strane jizni a zapadni 56 tabulek okenn!ch, take v ostatnich
budovach zdejs :! obce rozbito nekolik set oken. Bylo bohuzel, pt-ede znemi , obil:l na polich primlacenq k zerni a vymlaceno tak ze
lide sklidili pouze nedozralou, r'oz.cuchanou slamu. Podobne se tak
stalo i s ostatn!mi polnimi plodinami . Nat bramborova r'O ztlu~. ena
a vich.rici odnes ena .. i\fmo~.stvi stromO. v lesich a podel silnic vy vr&ceno nebo zpr erazeno . Ty co zbyly zO.stJly vetvi a list:! zbave:ny nekde castecne, jinde uplne.
Tak zklamaey nejkrasnejs:! nadeje r olnikil re uroou, ktera se
zvlaste letos ukazovala sl ibnou . HospodarUm zadluzenejsiut bude
krupobiti neodvratnou zkazou.
........ ..
--
~
~
- --~-
f T ANf
L I DU
, arkvartice
No v
a
Sob:£
0
V e s
nov
p 0 t y
dohromady
---------...-..-,...
31. prosince
74
1 9 1 0 •
obyvatel
43 9
tt
45 7
lt 5
n
112 5_,
n
obyvatelu
~ i
v e 1 n i
p o h
1 9 0 3
~kolni kronika II.
r o ma d a r o k u
-
19. srpna 1903 ok:olo 8. hodiny vecerni prihnala se smerem
od Neme_ckeho Brodu do zdej's i krajiny za hrozneho hrmeni a silne
rlchrice cerna zlovestna mracna, jez vyehrli vse vsude kudy tahla,
ohromne spousty vei!.ik;Ych krup a kusu ledu, zpustosila polni lirodu ve velmi mnonych obcich celeho jihov.Yehodu ceskeho tak:, ze
spoust podobeych neni, ani mezi lidmi stacymi pametnikd.
Take zdejsi obec utrpela skod velilcych zejmema rolniei jicych
pramend zdroju nemajici. V.e zdejsi skolni budove vytluceno na
strane jizni a zapadni 56 tabulek okennich, take v ostatnich
budovach zdejs:( obee roz,b i to nekolik set oken. Bylo bohuzel, prede znemi, obili na polich primlaceno k zemi a vymlaceno tak ze
lide sklidili pouze nedozralou, rozcue.hanou slamu. Podobne se t ,a k
stalo i s ostatnimi polnimi plodinami. Nat bramborova roztlueena
a viehriei odnesena. Mnozstvi stromli v lesich a podel ~ilnie vyvraeeno nebo zprerazeno. Ty co zbyly zust~ly vetvi a list:( zbaveny nekde easteene, jinde uplne.
Tak zklamaJ:\Y nejkrasnejsi nadeje rolnikli m drodu, ktera se
zvlaste letos ukazovala slibnou. Hospodarlim zadluzenejsim bude
krupobiti neodvratnou zkazou.
----------
S ~ f T
ANf L I DU
a r k v a r t i c e
Nov a V e s
Sobinov
Sopoty
dohromady
M
31. prosince
7
43
45
l !j
112
l 9 1 0 •
4 obyvatel
9
7
"
5.
"
5 obyvatelu
.
7
SOPOTY
roku
1 9 1 1 •
OPIS pametni listiny nalezene pri oprave domku cp. 105, majitele
KARLA. Slamy , v SOPOTECH.
Original psaey UhlednYm pismem, inkoustem, 26. dubna 1 9 1 1,
v majetku Karla Slamy, Sopoty. Listina ma 3 listy, popsano
6 stran.
Strojopis 2X - Karel Slama Sopoty
1X - vlozena do sopotske f'arni kronik:y
5X - v m&tric.e rodu Janackli.
Opis 22. brezna 1981.
PAMtTNf
LISTINA
Tento domek cp. 5 byl puvodne postaven roku 1748 p~i stavoe
kostela zdejsiho f'arniho, od zedniku praeujicich pri stavbe kostela jako provisorni obydli pro stavebniho mi.stra STUKU.
Domek tento by1 prvnim zdeeym domkem v S o p o t e c h a od roku
1748 vystridalo se v nem vice rodin D v o r a k o v y c h, dale
K a r e 1 U e h y t i 1 a od roku 1900 jest majitelkou pan
c e e i 1 i e z v 0 1 a n k 0 v a, porodni babicka v s 0 p ot e c h spolecne se av;jm bratrem panem R e m i g i n e m
z v 0 1 a n k e m ve v :( d n io
V dubnu roku l.9ll nechala pani C~ecilie Zvolank:ova, porod...
ni babicka v So potech domek tent.o obnovi ti a tuto jihov.fchodni svetnice zriditi.
Pri teto stavbe praeovali:
zednik Vaeiav S tefacek ze Strizova, zednik Antonin Konfrst ze
Sobinova, zedn!k Frantisek Kavka ze Strizova, nadenik Vaelav
Mach· ze Sopot, tesar Frantisek Sustr stars:! ze Strizova, tesar
Frnatisek Sustr mla:d si ze Strizova, nadenik Frantisek Ficek
/brobar/ ze Sopot a Frantiska Ondrackova z Nove Vsi.
V Sopotech toho casu. byl :farni kostel pod patronatem
Eduardiny knezny KHEVENHULLEROvE a hrabenky FESTETICZOvE,
fararem: diistojey pan P. ANTONIN MAK:, dale trojtridni obecna
.' '
,
,
skola na ktere byl ridieim uc1telem pan. VACLAV KUBAT, tridnim
ucitelem pan RUDOLF KROFT, tridni ucitelkou slecna'Bo~ KU, ,
BATOVA.
Dale byl v Sopotech postovni a telegrafrii urad
posta.od ' roku 1902, telegraf od roku 1907, nova postovni budova od roku 1904.
"'
·- 1-... . .
Prvni pani postmistrovou by1a od roku 1902, s lecna LUDMILA
"X
,
JANA~,;KOVA.
Mimo to byla zde zastavka severozapadni drahy na ktere s1uzbu
kona1 stanicni dozoroe VACLAV MASEK. Zastavka zrizena by1a
roku 1900, drana vystavena roku 1871.
PoznBmky K.J.: Dr. Gustav Jaruicek v kronice Z dejin obce Sobinova
uvadi na stra:ae 78 - prvni vlak od Havl. Brodu do Pardubic jel
1 o. k v e t n a 1 8 7 1.
zr:Czeni zastavky v Sobinove r. 1896, zrizeni postovniho uradu
1906.
Dr.G .. Ja·n acek uvadi spatne datum zrizeni post. uradu. V Olcresnim urednim liste hejtmanstv:( v Chotebori, rocnik 1902, c. 8 se
pise: Dnem 1. zari 1902 nabyl pusobnosti nove zrizeni postovni
uead v Sopotech.o•••
a obchod byl zastoupen dvema tovarniky a sice pan
BERNARD HARTMANN a pan JAN dMEc, dale velkoobchodnik, pan
BERNARD ONDRAaEK, dale 2 ho·stince : JAN ONDRAaEK, z8.r:to·v en
pekarstvi, FR: . MACEK, zaroven reznictvi.
•.
Pr~sl
Drahotni pomer,y:
1 kg hoveziho masa
1 kg veproveho masa
1 kg cerneho chleba
1 kg bileho ehleba
1 litr piva
1 litr mleka
1 kg mas1a
1 kg sad1a
1 q brambor
1 q ovsa
lq jecmene
1 q zita
1 q jeteloveho seminka
1- kg mouky psenicne
1 kg cukru
1 kg kavy
K.
1,52
1,92
- 20
- 26
- 26
- 16
2,40
2,24
9, 20, 18, 18, 240, - 42
~ 84
3,70
Pri teto prestavbe p1ati1o se zednikUm a tesarUm denne 3,70 K
a nadenikUm od 1, 60 do 2,40 K denneo
V'-·7
~p.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
22.
23.
2f.
25.
/
~
Guidon Perina, tkadlec
sko1ni budova
farni budova
prazdne misto, b$va1a sko1a
Frantisek Ficek, hrobar
Maman, tovarnik Hlinsko
Josef Ondracek~ tkad1ec
cislo 21 neni psano
Jan Hocbmon, tkad1ec
Jan Ondracek, hostinskY
Bernard Hartmann, tovarnik
-
Psano v Sopotech, dne 26. dubna roku 1911.
PO\~dpisy:
Ceei1ie ZvolB.nk:ova, porodni babicka od roku 1889
Terezie Ondrackova ind. ucite1ka od roku 1878
Jan Zvo1anek
Jo~sefa Tonarova, vdova po ucetnim
Zdenicka Tonarova, vnucka
Jan Tonar, ucetni
RO.za Tonarova
Frantisek Kafka, zednik ze Strizova
Antonin Konfrst, zednik ze Sobinova
Vac1av ~tefacek, zednik ze Strizova
Vaclav Mach, nadenik ze Sopot
Frantisek Ficek, hrobar v Sopotech
Frantisek ~ustr
Franti.sek ~ustr - otec se synem, oba tesari ze Strizova.
R0 K
1 9 1. 2 •
.C.'7J '
Skolni kronikaii. strana 109.
Skola v Sopotech stoji po vice nez sto let. Slouzila rllzcym
uce1Um nez upravena b,y1a na budovu mladez vychovavajici a vyucovaQ:ic:i. By1a svjm casem skolou i hospodou zaroven- nahore se
ucilo- dole se tancilo a · obchodovalo. ~iji jeste pametni.ci, kteri. radi vypravuji 0 dobach zasljch, 0 ves.eljch hodeeh ve stare
budove, o obzinkach a podobnich vese1ostech, ktere se odbyvaly
ve zdech nasi skoly • Nikdy ovsem. nen:! zapomenuto take vypravovani. 0 va1ce 66 l.ete, kdy husar i s konem vjel do sa1u, pri
cemz zajimavo je pozorovati ucast starych vyslouzilcll na vypravovani.
R 0 K 1 9 1 4o
V tomto roce, na svatek svate Anny, 26. cervence vypukla 1. svetova valka. Za 4 roky jejiho trvani zahynulo v ni 40 muzO. ze Sobinova. S~ni kronika jen malo uvadi o udalostech valky.
v ar·chiv\:i vsak chovam desitky dopisll; listkll polni posty, ktere
posilali vojaci domll z fronty. Z jejich obsahu by vznikla eela
kniha. Korespondence se zachoval.a po ce.tari Aloisu Janackovi,
Karlu Janackovi, ze Sobinova, Frantisku Janackovi, z Krucemburku,
Rud0lfu Starem ze Sobinova, Josefu Pokornemze Sobinova. Po otci
mB.m jen tri listky pohrl post~' I feldpostkartky/. Ty jsou pro
mne nejce%ejsi. Treba i jednou zprac.uji tuto obsahlou korespondenci.
Nektere vzpominky vojakU mam zapsany v predchazejicich kronikach.
v teto matrice- kroniee rodu budeme sledovat udalosti podle skoln:! kroniky zapsane ridieim ucitelem K A R L E M K u B AT E M•
...,......._
___
R 0 K
..
1. 9 1.4 •
--------------·
Dary pro vojiny v poli a v nemocnicich.
Na zdejsi skole pletly divky hned od pocatku skolniho roku
z v~~' jiz samy z domu prinase1y neb od slecny z I. tridy dostavaly, natepnick:y. 16.ll. 1914 odvedli jsme jich "Dobrovolnemu pomocnemu v;Yboru va1ecnemu v Praze II- 56 parll.
I(,
t:.t 6',
Ind. u~itelka sl. Gemrichova prilozila k tomu take neko1ik
pard. natepnicek, jez sama zhotovila.
By1 take poslan ba1ik eupaniny, vycupovanY z kusu platenYch latek.
25. linora 1915 poslala skola sberne v Pardubicich 650 pard
papirov,fch podesvu. Pro nemoene voj!ny v infekeni nemocnici
v Pisku 4 kg pradla- dar pi. Marie Kabatove.
Rok 1915.
Sbirka ko~ a medi, mosaze, cinu, olova, niklu, bronzu
atd. vynesla 12, 51 kg potrebnYch kovd.
Rok 191541
Po mai svate 15. VII. 1915 sesli se zaci v I. tride, v jejiz
pru~eli mezi ozdobnYmi draperiemi a bujnYm ze1enim, byl zavesen obraz Jeho Velicenstva. Spravce sko1y promluvil k zakdm
0 pos1ednich rekOVnYCh cineeh a Vitezstvich state~ne nasi armady, hlavne pak o znovudobyti hlavniho mesta Halice, Lvova a
vyslovi1 ·duveru v konecne vitezstvi nasich chrabr,Ych vojsk.
Ce1a re~ spravce skoly vyznela v ujisteni o neochvejne vernosti ditek i u~ite~stva k Jeho Veli~enstvu a Nejjasnejsimu panujicimu rodu. Slavnost ukon~ena provolanim "Slavyn Jeho Vellcenstvu a zapenim rakouske narodni hyiillzy. Pritomni byli mimo
zactvo vsichni clenove u~itelskeho sboru a mistni farar pan
P. Antonin Mak.
Tentyz spravce skoly sopotske, ridici u~itel Karel Kubat
po 28. rijnu 1918:
Mohutne nadseni zavladlo v eelem ceskem narode, po dlouQich
letech tezk;fch utiskO. a soustavneho prikori zasvitl mu velk:Y den
svobody. Samostatnost ~eskeho naroda vstava v mocnem rozmachu
k novemu a bohda i lepsimu zivotu.
--Heslo- Zlato za zelezo.
Rok 1915.
Mnohe rodiny ehovaji v krabicich poskozene neuzivane sperky
/zlate a stribrne naramky, broze, prsteny, privesky, retizky aj./
Veci tyto. nemaji pro ne jiz ceny, avsak vale~ne akci poslouzi.
Darci sperku v cene aspon 5 K dostane se nShradou za drabY kov
zelezneho prstenu s napisem : ZLATO ZA ~ELEZO 1914 R.S.K.
/rakouslcy stribrnY kfiz/ Mane cenne dacy mohou se doplni.ti
penezi papiro~, stribreymi i niklov.Ymi.
Venovani ucitelstva zactvu o prazdldnach. /Str. kr. 151/
Za destiveho pocasi vypravovano detem o viteznem postupu nasich
vojsk, rllzne prihody ze zivota naseho eisare Pana, . zpivany rakouska a narodni hynma i jine zname pisne. Deti vypravovaly eo
jim pisi jejich tatickove a bratri z dalne ciziny, z nemocniee,
ze zajeti, prinase];y pohlednice z rllzeych koncin sveta, prohlizeli jsme si je vsichni, hovorili o nich, pridavali k nim rtizne
pozza.B.mk:y, potrebne vysvetlivky •
...._,
Rok 1 9 1 6 -
1 7
--~-
Setreni palivem
Nedostatek uhli a driv:l, paliva a svitiva mel za nasledek stoupnuti een. 1 g uhli az 15 korun, 1 m3 drivi tYrdeho stepinoveho 1g - 22 K. Mekke 16 - 20 K.
Pro bk 1916 - 17 zaveden, od 15. dubna do 17. zari letni cas.
Posunuty hodiny o hodinu drive.
Hroby nesmely byti na Dusicky osvetlovany svickami a olejov.Ymi
svetly.
Nejvice paliva a svitiva se usetrilo v hostincich, nektere se
uplne uzavrel~'., V Sobinove Macek, Ondracek, Ehrman, Bedn8r/Stary/.
Litr piva 1 K 60 h.- l .K 80 h, jinde i vice., Ani vino nebylo,
kdyz tu a tam meli stala ctvrtka 1,40 K - 2,00 K. Pily se proto:
sodova voda, Iimonady 50 - 60 h, ovocne striky ap.
Pocitovan nedostatek DJidla, sody,ko.s tka ~dla drive za 8 h, rzyni
3 K.~ a nebylo vlibec k dostani.
Po obcich rekvisice med. a mosazxzych predmetti, kotlti pradeleych,
medene plaste kaminek z koupelen, mosazne hmozdire, svicny, nadobi kuchynske, kovani dveri a hlavne kostelni- zvony.
z naseho ,. kostelika zmizely 2 kovovi hlasatele stacych zbozeych
predku.
Rekvisice obili, dobytka.
~vezi
meso placeno 6,60 K , teleci 7 K, mleko 1 litr 5o- 40 h,
: kg hoveziho salamu 8 K, 1 kg masla 12~ 26 K.
: kg psenicne mouky "pod rukou" platili lide v Brevnici, v ml.Ych u Skutce a Luze ·7- 8 K, za 1 kg zitne mouky 5 K.
;A
Brambory 20 - 25 K za 1 q.
Vykradani zasilek pro vojaky na frontu., na postach, drahach.
Kurivo- malo, n8hrazka.
Kuraci k:ouri seno, brezove, jahodove, o.stru.zinove, orechove
list!, padbel, marinku vonnou, komoniei lek:arsk:ou a j.
Ueitelstvu skolniho okresu ehoteborskemu. po prevratu - 6. listopadu 1 9 1 9 nspsal inspektor JOSEF ZEMAN:
Ze sutin rakousko- uherske rise vyvstal svobodnY eeskoslovenlcy narod. 0 cemz jsme jen snili, stalo se sku.tkem. Jsme zbaveni jha, jez nesnesitelne tizilo kazdeho ~eeha. s trpkosti
vzpominame nedavne minulosti, kdyz srdee nase bila laskou. k deptane vlasti a k nositelfim nasili. K tomu nutila nas vlada a
musel se ji poddati uei tel i okresni skolni rada. A vedlo s.e
uradu -skolnimu hure nez ueitelstvu. Rdeli jsme se a spravedlnost dejin n8m odpu.sti' nebot zpivajice uzachovej nam•• modlili
jsme se v duchu za svou pravou., jedinou vlast eeskou.
Jalcy obrat. Ueitel i okresni skolni rada jsou zbaveni techto
pout, s radosti a opravdovosti oddaji se v,Yehove mladeze pro
lepsi budoucnost naroda.
V cistem vzduchu nemaji jiz mists citanky, ktere nas ponizovaly,
ani pisne, ktere z.a tlaeovaly krasne pisne narodni, ani osnovy
jez vedly k vrcholcym poznatkmn Vidne a Habsburkll.
Osnovy si pripravime k budoucimu roku skolnimu. Zakony a narizeni stare jsou dosud v platnosti, ale budou ovivany duchem svobody , lasky a kazne narodni. Jasavou radost nad vitezstvim spravedlnosti -oslavte s mladezi' pokud se tak jiz nestalo. Nestaci
vsak jeden slavnostni den, v nemz srdee zahori, de je potrebi rozum deti osvecovati systematickYmi v.Yklady o v,Yznamu prevratu,
o pojmu svobody, demokracie, o povinnostech svobodrzych obcanll,
o lize miru, o lasce k pravde a k vlasti, ke bliznimu, jak je
projevovali lide cestni za valky.
Otevrete , zase zakovske k:nihovny, ctete s ciletmi milacka Jiraska,
ctete s detmi :Bezruce, Maehara, Dyka, kter:! byli zalarovani, mluvte k detem 0 osudeeh a silne vuli Kramarove, Ras:!nove, Klofacove,
vypravujte jim vrouene o starickem Mararykovi, jehoz vraue:! laska k pravde a svobode prenasel.a ho pres nebezpeci oeeanu, aby
sVO.j narod privedl ze tmy k hvezdam. Legionari ho zvou tat:!ckem,
my rad:!me ho k Husovi a ke Komenskemu. Vzbuote v deteeh vdecnou
uatu k ceslcym legitim , k novodobYm &sitiim~ Ucte podrobneji
znat uslapane Slovensko, jehoz sveraznost bude omlazovaeim zdrojem. Je t .o lik v,Yehoveyeh nametu a tolik nadeje, ze nova sko1a
vyehova nove lidi. Buote vsak sami nejprve vzorem.
Prokazte 1asku k narodu usilovnou praei ve skole vzdelanim se,
mraveym, beztlhodn;Ym zivotem, us1eehti1osti a bratrstvi v jednani
bez sobeetvi, nenavisti a zasti.
Mdky tyto by1y pr:!cinou mnoeyeh prudkj-eh utokd novinarsJcyeh i .. jinich na pana inspektora, takze se zda1o, ze jiz pan
inspektor jim pod1ehne a nas okres opusti, kdyz tu, v pos1ednim
takfka okamziku nasta1 o.b rat. Rozvadene strany, v1astne litoenik
a napadeni si poda1y ruee.
R0 K 1 9 1 9 •
Sbirka zlata a stribra
-~--------------------
kovov.Y pok1ad naseho statu vybralo se v Sobinove r. 1919 :
822 gramu
1 3 4 kusy stribreyeh mine:! ve vaze
7 0 "
z1atyeh
mine:! ve vaze
90 1/2 "
tt
104
"
stribreyeh veci ve ·vaze
1525
Celkem
2437 1/2 gramu
N,a
----------------Od 13. 1edna 1 9 1 9 by1a v
praeovni aoba ..
~eskos1ovensku
zat.¢ena osmihodinova
~kolni
0
s
L A
,LIJ
kronika Sopoty.
v
A
1. M
AJ
c,
E
Roku 1889 prvn.i kveten prohlasen za svatek tridne organisovaneho proletariatu:dil~ a zavody stanuly a delnicke masy vychazely na ulice mest, aby manifestovaly za sve socialni pozadavk:y.
1. kveten roku 1919 prohlasen za svatek narodni. Oslavovali jej
vsichni cesti lide bez ohledu na to, jakou slozkou lidske prace
byli osudem povereni, tedy nejen ceskY delnik, ale i ceskY za-·
mestnavatel, ceskY Ufednik, ceskY vzdelanee, ceskY rolnik - ceskY
ucitel.
Volebni agitace ve skolach /Okresni uredni list 1919, c. 4-6./
Ucitele a ucitelky maji plna obcanska prava a v.Ykon techto prav
se jim zabezpecuje. Mimo skolu maji prave tak, jako ostatni statni obcane pravo svobodne pronaseti sve mineni. Avsak ucebni sine
nutno usetriti jakekoliv agitace. ~kola je mistem, kde se schazi
zactvo rodicu vsech politickYch stran, a to bua vzdy respektovano.
Doch8zka skolni
Hrozna valka zanechala hrozne nasledky. Mravy mladeze se uvolnily, s~sl pro povinnost mizi, dochazka skolni poklesla az na
povazenou. Je v zajmu deti a v zajmu celeho naroda obratit pozornost k mladezi, aby z ni ~rostli obcane uslechtili, pracoviti, a svou vlast milujiei. Beda narodu, vyroste-li mladez
drsna a nevzdelana.
Rok
~919.
Okresni skolni rada 18o cervna 1919 vyslovila politovani nad
t im, ze ceskoslovenska strana lidova uzila prea volbami do obci
l etaku, jimiz se podryvala duvera ke skole, v nichz bylo tvrzeno,
ze skola zakazuje detem modlitby, vysmiva se nabozenstYm pozdravfun a trha ze srdci detskYch koreny nabozenskeho citeni, ze
s kola vychovava pokoleni, ktere bude plniti kaznice, veznice a
bude zkazou statu. Okresni skomni rada protestuje prot i obsahu
l etaku a je presvedcena, ze ucitelstvo vede deti ke snasenlivosti, k mravnosti a neurazi nabozenske city.
R 0 K-1 9 1 9 - 1 9 2 0
Ministr skolstvi a osvety prikazal okr. sk. inspektora Josefa
0--'!,
Zemana v Chotebori s1uzbou ministerstvu skolstvi a narodni osvety
od 1. 1istopadu 1919. Na jeho misto byl povolan Rudolf Secka reditel mestanske skoly v Kumzaku u Jidrichova Hradce. Sluzbu nastoupil 1~· kvetna 1920.
0 BE CNf
V0 LBY
1 5. eERVNA 1 9 1 9.
Dne 15. cervna 1919 vykonan;y 1919 vykonany volby do obeenich zastupitelstev v cele republice ceskoslovenske dle noveho
volebniho radu z )1 •. ledna 1919, c. 75 sb. z. a n. a instrukci
min. vnitra k radu volebnimu. v obcich z 25. dnora 1919, c. 6377 primYm, rovnim a tajn¥m hlasovanim.
v Sobinove zucastnily se voleb 4 politicke strany:
agrarni, klerikalni, socialne- demokraticka a narodni.
Socia1ne demokraticka strana docilila 11 mandatd ~
Josef Dvorak Nova Ves co 64, Josef Janacek Sobinov c. 45., V. Lezak Nova Ves c. 1. , Josef Hosek Sobinov c. 49.; Frantisek Holubar Sopoty c. 2., Eduard Jenicek Sobinov c. 58., Josef PokornY
Nova Ve.s. c. 53., Ka·r el Stary Sobinov c~ 55., Jo.sef Malek Nova Ves
c. 42., Jaroslav Stary Sobinov c • . 51., Aloisie Valentova Nova Ves
c. 26.
Klerikalni - 4 mandaty - Frantisek ~ermak Sobinov c. 5.,
Josef Henzl Nova Ves c. 19., Vaclav Janacek Sopoty c~ 4, Julie
G~lova Nova Ves c. 32 •
....
Agrarni - 2
Josef Kostkan Markvartice c. 1
0
•
Jan Stary
Sobinov c. 8.
Narodni 1
Karel Kubat ridici ucite1 v Sopotech.
1
Starostou zvolen jednohlasne 10. cervna 1919
JOSEF DVOnAK domkar z NOvE VSI c. 64.
OBECN:f VOLBY
v Sobinove
16. zari
1 9 2 J •
byli zvoleni:
.!.a stranu rep. ces. venko.va
2
~a lidovou
4
za komunistickou
5
eocil. demokratickou
7
. . ellcem 18 c1enu, kter:! 30. zari s1ozili slib do rukou pisate1e
citele Tillmana/
-<-v <-<.· 1
Starostou byl zvolen JAN sun., rolnik ze Sobinova c. 8, ale
po mesiei resignoval ze zdravotnich ddvodu a zvolen
JOSEF JANA~EK, domkar ze Sobinova c. 45, otec dvou syrui- ucitelu.
-----------------s
~
V
obci 8
i T ANf L I Du
0 B
:f
~ 0 V ~
1 6 •
u N 0 R. A
1 9 2 1.
celkem 1 0 5 5 obyvatel:
'
V SOPOTECH
144
v SOBI~Ovl
442
V MARKvARTICICH
424
43
v Novf·vsr
K nemecke narodnosti se priznali 3.
-----.....----------POMNIK PADLYCH vOJ:fNB
1 9. 2 2
v I. s.vetove vale e.
- 2 3 •
teto dobe pripravovana pietni slavnost odhaleni pomniku padJ.Ym
vojinam nasi obce. Jiz ve valee pamatovano ruzpYmi sbirkami na
pomnik zasluhou pana farare A.B. Maka a p. r. u. Ko Kubata.
Letos celkem sebrano..... Kcs I suma vsik nezapsana/ a tu
pan obecni starosta J. Dvorak svolal komite, jehoz clenem byl
i pisatel techto radku /uc. Tillmann/. Urceno misto nad zastavkou
v sobinovskem kopci, nalaman kamen na Hf.avatkach, vyjednana cena
za pomirlk a za 4o jmen na nem u kamenika.
~kola i ucitelskY sbor zucastnil se pr::(praVnYCh prac::( se skolmmi detmi ruzpYm zpusobem, uprava cest, navse, kolem pomniku,
pomoc zednik1lm, zpevy, dek~mace, pruvod atd.
Slavnost zacala dne 23. zari divadlem" ~ena legionarova"
jiz sehrala Delnicka Telocvicna Jednota I vn>ce 1920 zalozena/
v nedeli 24.9. dopoledne pruvod skolnich deti k pomniku, privitani host:( obecnim starostou, slavnostni rec ••••
Pri dojemne reci pana Jaroslava Stareho ze Sobinova odhalen
byl pomnik padljch vojinu postavenY nakladem 8 7 7· 5 K c.
Skolni deti stridave s recmi zpivaly a deklamovaly. DojemnYm
V
.(.{}J,
zpusobem uctena by1a zvlaste pamatka na italskem bojisti pad1eho
ucite1e Antonina Ruzicky.
Odpo1edne predan pomnik po pruvodu peci obce a konoertem pred
sko1ou s1avnost ukoncena.
R0 K 1 9 2 2 •
Strana ~ko1ni kroniky 258.
Antonin KrivskY zak II. tridy zas1uhuje zvlastni zminky:
rodice chudobni s 8 detmi ziji v pazderne, ;:;!loch z hladu zebral
a krad1, tou1a1 se po oko1i a dosta1 se- prestiraje sirotupesky do Praby, odkud ho straznik 27. 12. 1922 privez1.
Tehdy spravce sko1y vyjednava1 se spo1kem "Okresni pece <? mladez"
v Chotebori o umisteni hocha v nejake po1epsovne. Letos - 1923 ae s nim sta1 obrat k 1epsimu zejmena, kdyz si ho p. ridici vza1
k pos1uze. Ale od 1. 1edna 1924 prece jen .hoch by1 odvezen do
vychovate1ny v Kralikach, odkud- doufejme- vrati se napraven.
ROK 1923
2 4 •
Obcas zakro,u zi nad nasi obci aerop1an, , kter.Y ridi byvaJ.Y zak
nasi sko1y BE D ~ I c H S T A R f, nyni ve1ite1 1eteckeho vojenskeho oddi1u. Je vyucenY zahradnik, dosta1 se do Francie, kde
vstoupi1 do 1egii. Jsa zranen, pozada1 v nemocnici tehdejsiho
dustojnika M.R. ~tef~nika, aby, ho prija1 mezi letce. S vysolcym
1eteck:Ym vyznamenanim - zvitezi1 nekolikrate nad nemeckYmi letad1y - pusobi v nasi armade.
VOLBY
ROK 1925.
Dne 15. 1istopadu 1925 konany vo1b,y do senatu a do Narodniho
shromazdeni. Ze Sobinova vo1i1o do senatu 495 vo1ic11:
Socia1ni demokrate
123
Komuniste
108
56
Repub1ikanska strana
naridni socia1iste
40
1idovci
120
zivnostenska strana
28
narodni demokrate
13
zbytek ruzne
.(._{) 7
Tedy nejsi1nejsi straey v obci: soc. demokrate, komuniste, lidovci
/pres 100 volicd/.
Do Narodniho shromazdeni 546 vo1icu:
Socia1ni demokrate
134
zi vnost.
30 _
Komuniste
129
Narodni demokrate
12
cs1. soc:ia1ni
45
republ.
62
1idovci
131
zbytek ruzne
-~-------------------------
OBECN:f VOLBY
1 9 2 7o
16. rijna 1927 konany v Sobinove vo1by do obecniho zastupitastva. Vo1icu by1o 572. Podano ·-5 kandidatnich 1istin.
Z odevzdarzych 563 hlas\l obdrzely:
~eskos1ovenska strana narodne so_cia1isticka
47 hlasll - 2 mandaty
Komunistieka strana
118h1asll - 4 mandaty
Lidova strana
148 h1asll - 5 mandatll
Soeia1ne demokraticka strana
165 hlasu - 5 mandatu
Spojene strany agrarni, zivnos.t enska a
86 h1asll - 2 mandaty
narodne d.e mokraticka
Starostou zvo1en opet J. J a n a c e k, tkad1ec v Sobinove.
-------------------------v oL BY
do Narodniho shromazdeni a do senatu - 19. kvetna 1935.
v Sobinove zapsano 643 vo1icd.
:::,
-
Repub1ikanska strana zemedelska
Socialni demokrate
Narodni socia1ove
Komuniste
Lidovci
Zivnostenska
Fasistieka I to je k podivu!/
NarOdni sbromazdeni- do senatu
63 hlasu
53 h1.
11
81
72 It
It
92
93 It
tt
119 "
135
tt
89
85 tt
n
82
67 "
12
12 tt
"
;'- v ..:.7
Naredni sjednoeeni /dr. Kramar/
Neplatnich hlasu
51
7
41
1
Do senatu bylo opravnenYch volicu
566 - 284 muzu a 282 zen volilo
264
"
278 It
-------------~------
26. kvetna 1935 volby do zemskYch a okresnich zastupitelstev.
Volicu bylo 580 I 292 muzu 288 zen/ z devzdanYCh hlasu obdrzely:
do okresnib.O. zastupi telstva
Do zemskebb zastupitelstvi
Republ. str. zemed.
62
59
Soc. dem.
80
79
100
Nar. soc.
97
122
Komunist.
123
~ivnost.
74
73
Fasisticka
10
9
Nar. sjednoceni /Dr.Kramar/ 40
40
2
8
Nepla. hlasu
------------
H a s p o d a
r
e n i
/?"'-
v "'
n a
si
c h
p
r
e d k
u
Fred rok~ 1900 bylo v nasem kraji hospodareni tzv. trojpolni.
Lezelo-li pole Uhorem a nepohnojilo se, selo se po Uhoru zito Uhorove, pak se nasazely do "'tezniste brambory nebo jina okpanina, pos1eze oves, do nehoz sivali cervenj jetel. Po sklizni jetele pole
se nechalo opet Uhorem, nebo se pohnojilo a zasela se psenice.
A to se mluvilo o ct~rpolnim hospodarstvi, nebot teprve po
psenici prislo zito, pak brambor,y, zeli nebo ripa, nekdy len a
konecne oves, jenz tak:to prisel do ctvrteho seti, s kterym se
opet zaselo jetelove seminko. Nekde se selo na podzim zito po
Uhoru, jenz byl vypasen a v srpnu radlem ridce a melko zoran,
pak zavlacen a pohnojen. Zaselo se na pocatku zari. Po zite seli
oves, pak brambory. Mely-li se tyto sazet po ovse nebo po jarnim
zite, hospodari zoravali pole na podzim sikmo na smyk a na jare
je uvlacili a pohnojili. Po zi te i po brambor#ch seli len.
Nekdy hledeli pri osevu spise jen k jakosti pudy.- jen len 8e
' Pole se
nesel nikdy brzy po sobe a nikdy po zeli a po repe.
na podzim podoralo pluhem a na jare uvlacelo, zaselo, zavlacelo.
Pri vlaceni sedeli hospodari na konich. Vlacilo se na lichy neb
stezky /zahony/. Pri vetsim poli meli u vlaceni 3 neb 4 kosy
najednou, aby nemuseli obracet, njbrz jen zanybat. Tu se vlacelo
sikmo pres pole od jedne meze pole k druhe mezi s ni bezprostredne sousedici, od teto~ezi, jez byla naproti prve a kdyz pole
melo tvar obdelnika nebo ctverce, konecne k ctvrte mezi a od teto
zase k prve mezi a tak dale. Kazd;Y nedovedl takto vlacit. Bylo
k 'bmu zapotrebi znacne obratnosti. Na s;ousedove pozemku se nesmelo obracet, njbrz musela se udela·t ouvrat na sv.em. Ten kus
okraje, jenz nemohli zorat, okopavali motykami. Kdyz vsak oylo
po znich a b~'la strniska a nedelala se sousedovi skoda, mohl
druey soused otocit s potahem i na c.izim pozemku. Majitel svolil
k tomu z dobre vule.
Na katastru Sobinova, na mistech byval;Ych rybniku, zvlaste
na mistech zvaeych Hampejz, kde byla puda mokra, se zoravalo az
do 30. let t. st. do zahonu. Zahony se zoravaly do stredu tak,
sby uprostred byly vyssi a ke krajUm se svazovaly do struh,
ktere se ponechavaly po obou stranach zahonU, aby se do nich
voda vstahovala.
V dnesni dobe /r- 1981/ nenajdeme u nas·pametn:lka Uhoroveho
hospodareni. Jen v kronikach a star.Ych spisech se muzeme dovedet o tomto hospo:aareni. V arehivu Janackovu rodu se zachovala
tistena zprava z. roku 1840 -"Zl.ata sbeceda, aneb verey.raditel
a wdce, jak hospodr c:lm. dale rozumnejs:lm, leps:lm, moh~ejs:lm
a, stastnejs:lm byti muze"!.
§ 6.
Jak s.e pripravuje role k ozimu neb seti na · zimu, co jest
souditi o Uhoru.
Zimni oseni neb o.zim seje se do cisteho Uhoru, aneb nasleduje po jeteli,, po smesce, hrachu, rice, bramborach, po repce atd.
~istym Uhorem, nekoliker,Ym voranim a viacen:lm v. roce, pripravuje
se role k set! ozimu, 8 ze k cisteni poli od travy a k zaurodne. ni povetr:lm nejleps~ prostredkem jest, nemuzeme ve zvlastniCh
pr:lpadnostech jim uzi tecnosti up:lra~i.• I tu mus:l predce take
rozumne se jednati, abychom bez potreby prace a casu nem~rili.
§
7.
Jak se maze Uhoru k zahubeni travy a k mrveni ze~inou
uz:lvati.
Ouhorem nejlepe se muze role z travy ocistiti. Jell pole
neciste korenami mnoholetych rostlin, ku pr. pejravkou, vorejme
jen melko, pak c:lm dale hloub, a vlacejme teprv v.Zdy pred kazdjm
nov.Ym voranim" aby role, co jen mozno, dlouho nezvla.c ena byTa.
Toto musf se vsak pokazde jen v suchem povetr:l d:lti.
V teto a v jieych pr::Lpadnostech jest prospesno, na pr:lc
vorati, a sice plenitelem, j:lmz koreny nejlepe na vrch tahati se
mohou. Koreny se davaj::L na hromadu, spal::L se, a popel se roztrousi. Jestli tu trava na semeno, ku pr •. koukol, brany at chod:l
hned za pluhem, aby tim semeno se privedlo k zrustu. Kdyz .. na to
vorati se bude, zaoraj:l se, shnij:l, a rozmnoz:l potravu bylin v
zemi. ~oti nam ukazuje, ze auhoru jeste mnohem vice k zaurodneni
a naplnem jeij··~:o potravnimi castkami uz:lvati muzeme, kdyz do
neho takov,fch rostlin nasejeme, kterez potravu z povetr:l vice
nez ze zeme berou •••••• ., •••
§ 8.
Jak se maj:l zahony zakladati.
Role voraj:l se nekde v ouzke, nekde v sias::C zahony, kterez
v rovinach nejlepe od poledni. stm ny k pUlnoci se zakladaj:l,
proto ze takto vseeky slunecniho tepla stejne pozivaji.
v polich na stranich musime vsak se riditi podle polohy' a brazdy
nesmeji nikdy dolO. po strani se~elati, eybrz na pric neb kosmo,
sbeby de·stova a snehova voda prilis mnoho z:eme splachla.
Zc:el.a ouzke zahony achvaluji se jen na mokre pude, v mene mokrych krajich , a vubee. na vsech rolich, musi voda rozhorami nalezi tjmi. se odvadeti. T.ezka puda vorava se obycejne v mene siroke
zahony, melka puda, a ktera nema spod.e k vodu drzici, bud se vore
u velmi siroke zahony, aneb misidlem zeela bez za.honu. ··
v can vezi hlavni prekazka lepsiho hospodareni?
Hlavn:i prekazka lepsiho hospodareni vezi v mineni v tom vU.bec'
ze tretina poli jako auhor lezeti musi, tot.o ale neni potrebi, kdyz
jen o pici a mrvu pecujeme. Jesti t t.otiz mnoho prikladu v zemi,
zvlaste u mest, kdez jednotna pole .. rok jako rok se osivaj:! a osazuji, a v kazdem leps:!m hospodarstv:! nyn:! auhor nejv:!c.e k j'eteli
k se:sulinam neb lustinam a k bramborUm se odhodlava. ~isteho
auhoru jest jen potreb:!, kde z pole travu vycistiti, aneb trativody zakladati, aneb sice jine zmeny zpusobiti chceme, kterez
zadaj:!, aby pole skrze dels:! cas prazdne polezelo.
Jak rozd.e luj:! rozumni hospodarove sva pole, a jak nechavaji
oseni jedno po druhem nasledovati?
Rozumn:! hospod·.a rove, jimz jest o to ciniti, aby z poli vetsiho
vejnosu dobyli, rozdeluji tedy vsecky pole sva podle dobroty pudy
a potreby pice v mensi a vets:! stejne castky, jimz strany r:!kaj:! '
a ze zkusenost. uc:!, ze stybelna auroda po stybelne aurode tak
dobre se nedar:!, jako kdyz p:!cn:! rostlina neb okopavaniny mezi
tim se sily neb sazely, tedy nechavaj:! v stranach pozitky takto
po sobe nasledovati, ze vzdy me.z i stybelnou aurodou aurodu jinou
listnatou vmesuj:!. Sazej:! v dobre pude ku pr. v prvnim roce okopavaniny,v druhem roce jecmen s jetelem, v tretim jetel, ve ctvrtem psenici a zit.o , v patem sesuliny neb l.ustiny, v sestem zimni
zito, ne.b kdyz pole je slabs:!, ove.s, kteryz zpusob hospodareni
slove stridave hospodareni - hospodarstv:! /Fruchtwirthschaft,
Wechselwirthschaft/, v nemz rozlicne aurody po sobe nasleduj:!.
V prvnich letech, kdez maj:! nedus.tatek pice, a kupovati ji
nemohou, pom8haji si hospodarove tim, ze jetel nechaji 2 leta
stati' aneb posej:! castku biJ.Ym jetelem, a uz:!vaji ho nekolik
let z.a pastvu, t .im se techto poli usetri, apici tou, kterou posk:ytuji, davaji prilezitost, aby ostatni pole · v bujey stav se uvedla.
Kdyz pol.e ta jiz v lepsim atavu jsou, zmeni poradek ourod opet
jak jeste vets:( v.Ynos toho zada, az to konecne tak daleko privedou
ze s dobrym prospechem. se:ti a sazeti mohou, co a v jakem poradkku sejim libi. Neseji vsak nic:, coby se nehodilo pro pudu aneb pro
podnebi, nebot ne kazda puda, ne kazde podnebi jest schopno ke
vsi ourode. · Pri tom zachovavaji pravidlo, ze mrvu jen k jist$m
ourodam obraceji, ku pr. k bramborU:m, k psenici, k zitu a td.
V nasem vejs uvedenem prikladu mrviloby se v sesti letech dvakrat, a sice k okopavanin8m, k nim nalezeji brambory, zeli, repa,
turin, a k psenicL~ silnejsi mrvu dostavaji okopavaniny, psenice
vsak slabsi mrvu, aby nelehala.
Primad posloupnosti ourod, kdez jetel nekolik let se ponechava,
bylby:
1. Brambory mrvene
2. jecmen s jetelem
3. jetel
4. jetel
5. zito
neb v studenejsich krajinach:
1. polo brambor,y a polovice sesulin mrven¥ch
2. jarni zito s jetelem, aneb jecmen neb oves
3. jetel
4. jetel
5. ozim
Pri tom se mwsli sama od sebe vejminka, kdyz dvoulety jetel
jeste dobry v;Ynos dava, coz vsude nebyva.
Psemice dari se rada po cistem ouhoru, po repce, po sesulinach,
po jeteli- zito rado po cistem ouhoru, po jeteli a po sesulinach,
a muze v siln¥ch a bujn¥ch polich siti.- jecme~ rad po takov,ich
ourodach, pri kter,Ych ae puda hodne zkypri a ciste drzi, ku pr.
po okopavaninach, po lnu, i take precasto s dobr.Ym prospechem
~e se jecmen po psenici neb zitu, kdyz k nim se mrvilo, sice se
seje oves. Oves s:e.je se obycejne na nejvyzilejsi pole, ale kdyz
dobre pocitame, v nektecych mistech nebtrle skoditi, aby se k nemu
pomrvilo, do neho aby se jetel nasel, jak kraj to snese. Majili
sesuliny mnoho lusku miti, nesmime je do cea:stve mrvy seti.
Kde jetel se nedari, museji brambor.y, vika a smesek jen nahrazovati, a v posloupnost ourod se brati. Pf'i urcovani, mnoho-li
pic·e seti se ma, musime pamatovati, abychom s letni i s zimni
pici nalezite v~acili. Erospesno jest, kus vojtesky podle poctu
dobytka naseti, nebot voJdjteskou muzeme nejdrive krmiti, a dava
vJ'rbornou pomoc., kdyz ··prvni a druey jetel jest zkrmen- procez
o tom jiz pod pismenou M s.c hvaleni dutkli ve se stalo.
I
o(,fc>O '
Choteborsko- Hlinecko- Popieya nazvy zemedelskeho naradi a
vozu jak je zachytil Dr. Adamek z Hlinska pred rokem 1900.
--------------------------==------------=--------.-.OD-----------·----
Nazvy i naradi s mensimi upravami se udrzely do dob druzstev,
to je do 50-60 let, t.ohoto stoleti.
-----~--~~--~~-------~------~----~----~------~---~-----~
Na dopravu osob uzivalo se vozu s fasuDkem, jenze pro vetsi
pohodli s.e do zadu postavila kosatina z prouti spletena a do ni
se nasthlo s~~ a perin, nebo se na retezu spustila dve nebo tri
sedaUa arevena do fasuDku.. Take vo,z ili naklad na fasuDku. u fasunku jsou cyf.y horni a dolni, jez jsou spojeny mecik:y. Meciky jsou
castqV~ ozdobne v,yrezavane a ozdobene vrezanYmi kvety, na cyfy
jsou dobre hlaze~-' a pekne nabarveny. ~dere vozi'l ozdobovaly se
hvezdickami, pulkruby a metlickami do kovu vtisknutymi. Na zderi u ramen byva vyrazen den a rok kovani a jmeno vlastnikovo.
Take na voji a napravach byvaly ptacky. Voj ma ramena, vahu nebo
pUlvahu, rozpory/rozporky/. Na konci voje, jez jest vsazena do
ramen, jest formanek, aby dclak, jimz dobytce jest k voji pripoutano, nemohl dolu sjizdeti. Ramena jsou vsazena do napravy
a jest na ramenach nad napravou stolicka, na niz se obrtel otaci
kol.em svornika /dlouheho zelezneho hrebiku, jenZ se zapusti volne
skrz. obrtel a stoli,cku. I N.a obrtel se atavi klanice. Na konec
prijde potizka, aby voj nepadala doli'!, a na te se priklonuje
brzda. Rozvora spojuje predek s.e zadni casti vozu. Na zadek se
obrtel nedava. Do obrtle zapada arden. Kolo vozu sklada se z hlavy, naboje, spic a l .o ukoti a ma, aby··nevyjelo, ~ounek nebo zablatnik. Napred a vzadu vozu jest rozperak, aby fasunek se drzel
pohromade a nerozbihal se- dole jsou k temuz ucelu mensi rozperacky. Lisne drzi fasunek, aby nepadal do kola, jsou pro.to ctyry
lisne, jez maji na konci zelezne oko nebo zelezey hrebik, ponevadz
se navlekaji na napravy, jez jsou bua zelezne nebo crrevene a na
sv;Ych koncieh maji zablatniky, do nichz vzharu trci lisne.
Na predni naprave jest obrtel s klanicemi. Uzivaji se tez pro
dopravu osob moravske fasuneck:y, jez maji misto fasuDku s maciky
fasunek z prouti neho z korenu plete~ mnohem mensi a nizsi nez
fasunek mecikov;Y.
Sklizen se svazi na dlouh!ch zebrinach I rebrinach/. ~ebrina
ma cyfy, sprusle, meciky, rob¥ /nosy/, rozperak, stizku, brejle,
outaby a outazky. "tluz zebrinov;Y sklada se z zebrin, naprav, voje,
ramen, rozvory, lisni a kol.
""'- v '/.,
Na fUrU sena dava se nahoru pouza /paveza/, jez se uvaze provazem
~i pouznikem, a nekdy daji na v~z plachtu, zvlaste za nestaleho
po~asi.
Vuz hnojzzy . na nemz se vyvazi hnuj, ma misto fasWlku jen prkna o
lisne oprena.
Na vozeni klad dava se na predek vobrtel, jenz jest provrtan a
v nem je nastr~ena srden. Klady jsou pripe~eny retezy.
v zime byva v~z roztrojen, zebriny postaveny u steny, nebo zaveseny na stene, na hakach, i fasunek s rozperak:y, vahy a podpfirk:y
jsouc.d.epjaty.
Zimniho ~a.su. s~aji se k jizde sane, jez se skladaji ze sanic,
v nichz jsou zasazeny hnatk:y, a v llruitkach zas:e nasady. Jedno.tlive casti sani jsou pri~ka, nejtky, kriz, klanice, voj voji~ko,
outah /ouvinek/, prkna, liQy, kosatina, korba, sedaldlo, stoli~ka,
kozlik. Kdyz se ma na sanich vezti tezs:( naklad, daji se na sane
lihy. Pro dopravu osob polozi se na sane korba drevena, na vnejsich
stranach pomalovana, v niz jsou sedadla. Na prednim sedadle $edi
~eledin, na sedadle v korbe oatatni jedouci.
Postroj na kone a na hovezi dobytek byva povesen na koliku
v sini nebo v chlive •. Konskj postr·o j jest poduska ~latena a dobre konskjmi chlupy nebo "'prasecimi nabita l ohlavka/, na niz se
navlekne chomout kozenY., jenz byva casto posazen mosazzzymi ozdobami, konick:y, hrebel\Y, hrkaly, puk:vicemi, jichz nekolik za sebou
se zavesuje na reminek I narusne/. K chomoutu jsou pripojeny pobocnice, jez jsou spojen;y pohfbetnikem I porbetnikem, I jenz
bezi pres hrbet kone, a podpinkou, jez bezi pod bricho. Na pobocnici nebo na chomout se zavesuji zvonk:y, zvlaste v zime, kdy se
jezdi se aanemi, aby se predeslo ma~znemu nestesti, kdyby chodec,
neslyse jizdu., v ~as neustoupil. Pobocnici¢m. se take rika prostraiiky. Hiine l houne/ pritahuje se na kone popruhem, k postroji
je pripo.jena oprat. Nekdy se davaji koni klapk:y k ocim, sedlo,
do huby udidla. P~i volslcych ehomoutech jsou klece drevene, nahore hlavicky mosazne. Volskemu nahubku rika se kacaboun.
N· a
r ad
i
-----..-----~-----
Mezi naradimhospodarskjm nalez:( predni misto pluhu. z-a starodavna byl celj .pluh ze dreva, jen radliee byla zelezna. K pluhu byla pripojena rozpora na skripce.
" ' 6' ~ \
Pluh ma hfidel /ridel/, splaz, radlici, klece, pluznata. Radlice
se nastrkuje na drevenY plaz, jenz se po zemi plazi~ Do hfidele
se zastrkuje roubik, nazvanY pretykac, jimz se zpusobuje, ze se
ore melee nebo hluboko, takze, ma-li se orat melee, zastrci se
pretykac do dir.y blize ke klecim, za nez se pluh drzi, a ma-li
se orat hloubeji, postrci se dale k pokraji hfidele, jenz spociva na pluznatech. Pluh zeleznak byl zaveden v letech 1850 a
1860 tych, tehdy tez·byly zaveoeny zelezne napravy.
D v o j a k m8 ridel, 2 plazy, klece, 2 pleehy, pluznata.
R u e h a d 1 o ma dve klece, plaz., slubici, rozhozy~· pl.e ch,.
ridel, v nemz dirky, do nichz dava se prepykac /pretykac/, a
od pluznat oko se navlika na ridel. Krome radlice bylo cele
radlo drevenne.
R a d 1 o miva misto klece sloupek, jehoz hfidel jest podepren
slubici, napred jest radlice zelezna s naradlim, dale kolecko
ve vidlici.
p 0 S p i C h a C Sklada se Z klece, ramu, zeleZnYCh nozek, radlicek a ridele. Pospichacem se po~cha, radlem se radluje, pluhem
ora.
Kdyz se jelo na pole, byly pokladany vlaky pod radlo, aby ae nerozryla cesta. fpO silnici v~ak toto vleceni nebylo dovoleno,
cestari prisne na to dohlizeli./
Brany jsou z drevepYch paprsku, jez jsou spojeny meciky /prickami drevenYmi/, do niehz davaji se zelezne hrebiky, druhdy i drevene roubiky. Branami se vlaci na poli.
IV dobe prvni republik:y, za valky a po valce, byly uz brany vet~i­
nou cele zelezne- prick:y z pasoveho zeleza a do nich namontovane
zuby, ktere se caaem, kdyz byly tupe u kovare ostrily, do spic./
Drevene brany se zeleznYmi zuby byly jen malo, jen nekter.Y chuay
hospodar se s nimi nechtel rozloucit. Radlo i brany zelezne je
mozne je~te dnes/ r. 1981/ spatrit, pri praci na zahradkach, pri
priprave brambor k sazeni.
v a 1 e c jimz nekteri hospodari vali pole, sklada se z voj·e ,
ramu, valce, a nekdy byva tez stolicka,ksezeni kocihoe
T r a k a r jest zhotoven ze dreva, ma nosidla ze dreva brezoveho, do nich jsou zasazeny meciky obycejne z bukoveho dreva, potom
jest ~ejstrok. Kola, po nemz se trakar pohybuje, jmenuje se nekdy
tucko.
K o 1 e c k o lisi se od trakare tim, ze ma drevenou truhlici,
J:ez m8 postranice a celo, pohybuje se na tucku tak, ze vezouci
drzi nosidla. Sejstrok pri kolecku neni.
Ho s p o d ar s k y c h
s t r o j u soustav modernich se jiz
uziva dosti, ale prece ne tolik jake v kraji, nebot puda nesvedci
uzivani nekterych strojue Hlavne byvaji po dedinacn tyto stroje:
r u c n i m 1 a t i c k y a zentoury na pohon mlaticek, pospichace na kypreni pudy, vetrnik na vani obili /fofr/, maynky na
cisteni obili a sem tam &eai stroj.
/Prvni vetsi mlaticku s cistenim obili si koupil rolnik Janacek,
roku 1913. Sotva mlaticku privezl, prisel na jeho stodoly pozar
a nova mlaticka shorela. Podle zpravy kronikare obce Sobinova.l
Jinak byly mlaticky jen na rucni pohon - dva az ctyri muzi museli
otacet bubnem, pres prevodove kola, ktery byl. umisten ve arevene
kostre. Buben mel po povrchu nasroubovany zuby, ktere z klasd
mlatily zrni. K. J.
0 mlaceni obili jsem jiz drive zapsal - r. 1961 do kroniky
Ze starych pameti a v dotazniku Narodopisne spolecno.s ti v Praze.
Mlejnek na previvani obili jest bedna bez dna, v jejiz zadni
casti zabednene je upevnen hfidel, z nehoz vycnivaji lopaty na
vsechny strany. Otacenim techto lopat vzbuzuje se pruvan, jimz
se odvivaji plev.y z obili na toku nad predni casti bedny posunovanem.
Nazvy drobnejsiho naradi:
Cep, kopace, krumpace, motyky, r,Yce, lrejcel lopaty, podavky,
vidle hnojne, kosa travni a s hrabici, srp, bbtusek, kloubec,
babka na vyklepani ostri kosy,, kladivko. Pily, sekery, sekerky,
nebozezy,pprizy, dlata, hever;y;, hasaky, hobiiky a j.
Cepy byly bez kovani, proste jen obsity drevenimi vocepky.
Pozdeji pred 2. valkou videl jsem cepy i s drzaky kovov,Ymi.
Gepy byly obyce.jne z brezoveho dreva, hdl, ci drzak z mekkeho.
Na konci hlazene hole a na konci bijaku, jimz se tlouklo do
obili byly ocepky, obycejne z brezoveho dreva, reminky pripevnene k dotycne casti, jez se spajil kozenYm krouzkem nebo silnjm remenem, aby se mohl bijak volne pohybovat.
Toky byly ruzne, zvane dle houstky sejta: ritice.( ridk:j tok, I
reseto I nejridsil, tok zitni, hrachov.Y, lneni, prachov,Y a
ouhrabecnik.
Motyka ma toporo, topUrko, cepec, a ostri. eyce byvaly drevene
a okraje, ktere se zar;Yvaji do zeme, okovany. Lop~ta ze zelezneho plechu s drevenou nasadou. Lopatam vejicim I na prehazovani
obili se rikalo vej ecka, nekdy versouf' •.
Hospodari si potrebne veci vetsinou hotovili doma •1J:a obreznici, ..
Hospodarske naradi v prvni polovici 19. stoleti.
z
k:nihy Vojtecha ~vippla''Jiri
Veley, anebo priklad, jak mnoho
dobreho rozum.nY miiz v obci zpusobiti muze ••• " VJjdana v Praze
roku 1840.
Strana 156 - 1£0.
_________
...._._
_________ --- -------------------·------
0 potiehe a k cemu jest pluh, 0 jeho castkach a jejich slozeni, 0 haku, 0 ruChadlu, 0 pluzidle, 0 usaku.
--------------------------------------------Tomu muzi patri veru velka cest,
jenzto vynalezcem pluhu jest,
vetsi jest, nez kdo si mysli z nast
Kazde remeslo tim lepe se provozuje, cim dokonalejsi jsou
nastroje, kterjch se k tomu uziva.
Totot plati take o polnim hospodarstvi. Jak potrebne kypreni pudy
k prijmuti semena jest, lide brzy pochopovali, a vynalezli rozlicne nastroje. Jeden z nejprvnejsich byl snad klonik ze stromu,
a po vynalez.e ni zeleza rejc neb lopata. Neni pochybnosti, ze
lide za nejprvnejsich casu· zemi vlastnima rukama zdelavali, a
sice prave v potu tvari. P 0 nevadz tento zpusob zemi zdelavati
velmi tezkY a pracey byl, a jen malo zeme zdeiavati se mohlo,
nebot piley delnik za deset hodin denne nemuze vice nez 30
ctverecnich wan\l na 8 palcu hloubky zkopati, te dy se nasly vtipne hlavy, kterez se pokusily stroje vynalezti jimiz by pudu
zkyprovati mohli, a pritom silnejsi dobytek aby je tahati mohl.
Takov.Y nastroj byl pluh, jehoz vynalezeni v nejstarsi davnovekost
se trati •• Ovsem tak tehdaz jeste nevyhlizel, jako teo, eybrz bylte to kriVJ' kus dreva, jehoz konec zeleznou spici opatren byl.
Nyni :maji skoro v kazde krajine jiey zp\lsob pluhu, z nich nektere
lepe, ne~tere mene dobre slouzi k zdelavani zeme.
K cemu vlastne jest pluh, a jakY musi byti?
KazdY rozumnY hospodar bude snadno v stavu, pluh kraje sveho zlepsi t.i, kdyz jen drive vi, k cemu vlas.tne slouzi ti ma..
Pluh ma k tomu slouziti, aby zemi tak hluboko, jak oseni toho
zada, vypacil, obratil a zkypril, koreny rostlin, kterez tam
pro.ti nasi vU.Ii rostou , aneb travu zhubil a pudu do brazdy
s nejmen8i namahou potahu obracel.
2t{
'
Timto obracenim prouh zeme stave se totiz, ze zcela nova vrstva
zeme na slunce, na povetri a vubec s oborem parnatym ve spojeni
prichazi, z cehoz pudazourodnujl'ici veci v sebe tahne, a a by vy vracene rostliny i s koreny shnily, a takto z nich nastala prsi oseni ku potrave slouzila. Protoz musi pluh a castky jeho nalezite
zrizeny byti. v zaryvani sepluhu do zeme deje se neco podobneho,
j'ako kdyz klinem kus dreva stipame. Zem.e jest totiz to drevo,
pluh jest klinem. Prav,Y pluh, aby lehceji ch0dil, ma podobu polovicniho klinu. Castky ijeho jsou: ~!:~~.!.-~!~~~~~.!.-~~~-~!~~l.­
nridel, radlice, krojidlo, desk:a a klece.
-----------------------------------------
Plaz ma podobu poloklinu a slouzi spolu k upevneni ostatnich
castek. Jest obycejne drevenj, mnze take byti zeleznj. Napred
na konci plazu jest radlice, kteraz ohnutjmi uchy neb hrdlem na
nem upevnena jest. Radlice v rozlicntch krajich podle rozlicne
potreby jest rozlicne miry. Deska, shanecka, odha!lka, slouzi k
obracovani zeme. I tato rna rozlicnou podobu,jest oua drevena aneb
tocena ze zeleza, totoi jest k obracovani zeme leps1.
Rovne desky neb odhailky nezdvihaji zemi poz~ahlu vejs, njbrz
odhrnuji ji nasilne, proxoz museji byti velmi dlouhe, a pluh
chodi tim tiz. Muzet byvati prospesno, aby pluhy klamrami a haky
tak se zridily , by --deska s jedne strany na druhou se prekladati
mohla, nebot tim jsme v stavu, pole bez zahonu vorati. Slupice
upevni se napred v plazu, horejsek j.eji jest spojen s hridelem.
Hridel jest bud. roJlnj, bua ohnuty, jest jakoz se slupici, jeste
s levou kleci spojen. Oboji deje se jen drevenjmi klinky, tak ze
okolo slupice pohybnjm ucinen, predkem brzy vejs, brzy hloub
staven byti muze, jakoz vorani to zada.
Krojidlo neb certadlo, aby PbuhU zeme odkrajovalo, jest take
v hfideli drevenjmi kliny upevneno. Musit drobet krive a tak
obraceno byti, aby spicka vice tu predu stala a pred samou spickou radlice tak tez hluboko, jako tato do zeme lezla.
Dobytek potazni mohlby sice primo za samW hridel zaprahan
byti, kdyby se to ze zeleza k tomu dobre zridilo, ze vsak takove
pluhy, aneb kdyz hridel na vyssim, brzy na nizsim smyku, aneb
na jednom koleclru lezi, Velmi zkuseneho, zbehleho VOTace zadaji.
Proto ze nechodi takove pluhy tak pravidelne, klade se tedy hridel obycejne na drabce o dvou koleckach.
<..o-;-c
Jaci jini vorni nastrojove jsou jeste a kdy se jich uziva?
JinY zpusob pluhu, jest hak neb radlo, ktery v postave sve ma
podobu k celemu klinu, pri nemz radlice ma dve kfidla, a take po
obou stranach desky. Takto· zrizenY slouzi k tomu, aby zemi ve
vysoke zahony vyhanel, a jest tedy v horach velmi, ku pr. u Turnova, ve zvyku, kde takove zahony velmi obycejnY jsou, aby zbytecnou
vodu odvadely. V lehci pude, kdez obraceni zeme neni tak potrebne,
a obor parnaty neb povetri dustatecne zeme dotykati se muze, jen
kdyz tato zkyprena neb smisena jest, _take uzivami se radla s dvoujtridelni radlici, ktere vsak misto desek jen dve kratka dreva po
oboji strane ma. Protoz je jmenujeme v teto postave misidlo, ruchadlo. Dameli ty obe dfeva pryc, a pridelameli k misidlu mensi
radlici a udelameli jej vubec tak lehke, ze bez drabcu, jen jednim konem primo ku hrideli zapraze~ tahano byti muze, mamet
pluzidlo, ktere ku zkyprovani mezer u rostlin v radech rostJjch
a k zahubeni travy v,Yborne slouzi. Pridameli k tomuto jednospreznimu radlu dve male desky mame ohrnovak, kter,Yz tim prospesnejsi
jest, kdyz desky zeleznYmi pruhy k'.hrideli a potrebnYmi upevnovacimi haky ku klecim tak se pridelaji, a by mohly ouz a sire ··
staveny byti. Tito lehci pluhove jsou v obsirzzych pracech misto
motyk a prace nimi rychle se kona.
Mamet jeste jinY druh misidla, jehoz radlice podobna jest lopate
a ktera pudu nejen vyzdvihuje, ano i kaci, jakoz to se dela v
horach B,ydzovskeho kraje. V Zateckem a Loketskem kraji mimo obycejnY pluh maji take tak nazyvane ruchadlo, jehoz radlice ctverhranna skoro kolmo stoji.
Za novejsich casu staly se mnohe zmeny a zlepseni na vornich
strojich, kterez vic neb mene prospesne jsou. Kazdj hospodar
musi tedy se priciniti, aby pro kraj svuj a pudu neprospesnejsi
vorni stroje poznal a sobe opatrilo
Brany slouzi obzvlaste, aby povrchnost zeme rovnaly, hroudy
na ni roztloukly, travu, zvlast pejravku, vyplely a semeno
zemi zahrnovaly. Jsou rozlicne . delany a sice jednoduche neb dvoji
neb trojnasobne branyl hrebi~ podle rozlicnYch pud jsou bud
'
vetsi, bud men8i, ze dreva
neb zelezne, zelezne jsou vsak lepsi,
prvnejsich muze se jen v lehkjch pisecnatych pudach a v zavla!ovani drobneho semeni, jako ku pr. j etele uziti. Hrebiky museij:!
v t ramech - tramcich tak zadelany byti, aby nezabiraly se do
brazdek prvnejsich hfebiku, nYbrz aby kazdj hrebik pro sebe
caru cinil v pude.
Jake jsou z.a novejsich casu v;ynalezene nove hospodarske nastroje
a jak se jich uziva?
------------------------------------------------------------Mezi novejsi hospodarske nastroje" kteriz ku zdokonaleni polniho hospodarstvi se vynalezli, nalezeji rozlicne masiny k seti,
nimiz v stavu jsme, semeno v radech siti, tak ze mezi rady temi
pracovati muzeme, pak carkov~ neb delic, kter.Yz na poli vzdalenost radii dobre udava, a rozlicne radla, pluzidla, kterych se
uziva, aby mezery mezi rady se zdelavaly, pak plenitel lopatkov.Y,
neb rychzy pluh, kter.Y skoro jest prostredni podoby mezi pluhem
a branami. Masiny k seti jsou rozlicne a obycejne tak slozene,
zebyste je z pouheho popsani tezko dobre poznali, procez se vam
radi, abys.t e. tam, kde kterou maji, semi na ni dobre se podivali,
i nenit jiz vzacna, maj'i ji leckdes jiz. u jieych m dreceeych
nastroju rozeznavame postavu jejich a pak do nich nalezeji redlice s zelezeymi st.opkami na 11 - 12' dloubjmi.
Pri carkovaku jest postava z pricniho tramce s hridelem spojeneho,
a k nemuz klece· neb. drzadla pridelana jsou. v pricnim tramci jsou
diry rozlicne daleka ad sebe udelany, do nichz malicke radlicky
na stopkach v takove vzdalenosti od sebe se nas.trkaji a harem
dreveeymi klinky neb zelezeymi srouby s maticemi upevni, jakoz
to rad seti a zdelavani mezer zada.
Pluzidla o nichz jako o velmi lehkjch pluhach v predeslem p§ragrafu se mluvilo, mohou na zpusob carkovaka se zhotovovati, jen
ze tuto jest pricni tramec kratsi a radlice ze jsou vets:(. Vice
nez 3 radlice nepridelavaji se, spise mene, kdyz puda jest tezka.
Plenitel ma postavu ze dvou pricnich tramcu, kterez od sebe na
:LO" kri ve lezicimi bidly' pro,t .o; ze pricni tramec vzdy krats:(
jest, spolu a v prostred jich s hridelem spojeny jsou.
Ponevadz radlice tak pridel.8ny byti museji, ze kazda pro sebe
brazdu cini, jejich pocat byva vzdy licbj, u plenitele jedenactnika jest 6 radlic v zadnim, 5 v prednim tramci, u devitnika jest
jejich pocet S: a 4, u sedmika 4 a. 3, u petnika 3 a 2, a trojnika
2 a 1. ~im tezsi a tuzsi puda, cim vice travou prorostla jest,
tim mane radlic smi plenitel miti.
Uzivaji ho s veli~m prospechem ku povrchnimu zkypreni pudy,
k hubeni travy, zvlaste vsak k zadelani jarniho seti, proto ze
tim, on vorani se usetri, prace se rychleji kona, a zimni vlalj.a
se zachova.
lt9,
Misto radlie mllzeme do postavy plenitele astra, rezaci zeleza
zadelavati, a tu ma jine jmeno: rezak neb poskrabak, postava
plenitel mllze rozliceymi zelezn;Ymi stroji rozlicneho zpusobu
se opatrovati, jak prace toho zada.
Krome techto nastroju uZ:lva se take v a 1 c e bua kamenneho,
bud dreveneho, a dreveey b,Yva s zelezeymi spickami •
..
--------------ooooooooooooao-----------oooooooooooo-----Leceni
nemocnych
.
...
o laznich, obkladkach, klystyr!ch a pijavkach.
Nekdy narizuje lekar koupele, obkladky, klystyry a pijavky toto me. obsluhovac nemocneho vedeti jak z.pusobiti.
Koupele jsou bud studene, bud teple. ~eple zkousivame, kdyz tam
ohrnutou ruku a~ nad loket strcime, a · kdyz muzeme vydrzeti, ma
koupel nalezite teplo. Koupele deji se pred jidlem. Nemocneho
prikryjeme prosteradlem, kdyz jde do koupele, a kdyz z ni, dobre
ho otreme, pak ho do postele dame.
Take vlazne koupele jsou na nohy, kterez jsou velmi prospesne
v IllllOhYch pripadnoete.ch. Pridanim do nich soli obycejne a popele, i take otrub pseniceych stanou se silnejsimi. V koupeli
zustaneme ctvrt neb nanejv,Ysv pul hodiny •
Obkladky jsou bud suche, bu~ mokre a teple, aneb mokre a studene.
Suche obkladky d~laji se ze ·• succych otrub pseniceych, z hermanku
a bezoveho kvetu na drobno narezaneho. Vlozi se to do pytlicku
a zasije se, pak se kladou na bolav.Y oud, zvlaste kdyz jest zaniceni a otok, jemuz ruze rikaji.
Teple mokra obkladky delaji se, kdyz slozene platene satky do
teple vody, tepleho mleka aneb do teplych obvarenin z bezoveho
kvetu, z hermanku namocime, je vyzdimame, a pak na bolave oudy
polozime_, aneb kdyz bezov.Y kvet a hermanek s mlekem, lneeym
semenem, s oveseymi krupkami, kroupami, zemli aneb s moukou zi tnou
na kasi hustou svarime, do nejakeho satu zaobalime a na bolav.Y oud
polozime.
Musime caste jine teplejsi obkladky prikladati, aby se nestalo
zastuzeni. Studene obkladky namaceji se do studene vody, do kterez,
aby byla studenejsi, snih a led se dava a rozpousti, pak se kla~
dou na bolave oudy.
..
'v'
Z·t-a·
Klystyry davaji se cinovou strikackou, bez kterezby zadna osada
byti nemela. Nemoccy lehne si na stranu a trubicka strikacky drive drevecym- olejem namazana, prozretelne se strci v zadu do
konecnika, a mok se tam zdlouha vystrikne. Ve strikacce mok nesmi
byti nikdy prilis horkY, cybrz jen teply, tak ze kdyz naplnenou
strikacku k tvari prilozime, libe teplo citime. Nacez trubicka
se vytahne a nemoccy musi poltojne se drzeti, a z klystyr oucinkuje.
Lekarove narizuji casto klystyry, procez obsluhavac nemocneho
musi vedeti jak s tim zachazeti.
I pijavky narizuji lekarove a sazeji se takto: Misto, kam
pijavka: saditi chceme, drive se ciste umeje, a to se i mejdlem
ve vlazne vode musi stati, kdyz snad drive mast aneb testo kysele
na tom miste bylo, pak se misto to potre ml.ekem neb cukrovou
vodou, nebot sice pijavky se neujmou.
Pak se vezmipijavka s satkem zpozvolna, aby se netiskla, ~
drzi se hlavou tak dlouho na urcitem miste, az se ujala. Kdyz
pijavky do syta se napily, samy odpadavaji, ale mocne je nesmime odtrhovati. Chcemeli vsak predce aby pustily, posypejme je
soli neb popeiem. Kdyz odpadly, nakousnuta mista nechame 3 az
4 hodiny krvaceti, podle toho, jak lekar naridil,a obmejvame je
zacaste teplou vodou.
---------------------ooooooooooooooooo -----------------------Ktere jsou prekazky v dobrem?
Povera, ktera nejakYm vecem a skutkdm moci pricita, kterym
dle sve povahy a prirozenosti nemaji, vzdaluje se s cesty prave
a dobre a byva precasto pricinou, ze sobe a jicym skodime, neb
hledajic;e v tom, a ocekavajic·e nadprirozene oucinky, zanedbavame
prirozecych pro.stredkli, kteryzby nam byly pomohly.
Tak se vesmes myslivalo,ze zvonenim bourky se rozhaneji, a
sice proto, ze zvony jsou sveceny. Totot jest pouha povera, nebot zvony· jsou sveceny neb urceny k sluzbam Bozim, nikoli vsak
prciti bourkam.. Za nasich casli jest to svetskYmi zakony zapovezeno,
jezto zkuseno.s t nas naucila' ze blesk prave do takov.Ych vezi
bil, kde se zvonilo, a ze lide,, kteri zvonili, neb tam byli, pouhou poverou 0 zivot prichazeli.
Takova povera jest take, IIIJ'Slimeli, ze umirajicimu zvonenim
svececym, tak nazvacym LoretanskYm zvoneckem srdnatosti a potechy se dodava. Da se spise mysliti, ze skonavajici tim mucen
byva, nebot v poslednim okamzeni clovek ma pokoje potrebi.
i_ ":j-1,
Kdo dale mysli, ze svecene svicky hromnice, od kvetne nedele
chovane, palmy neb u nas naz~vane kocicky, a kour z nich, kdyz
je palime, aneb zbytky a oharky, ktere pozustahou, neb uhli, jimz
Jidas rikaji, kdyz na Bilou sobotu stare krizmo, neb svecene
oleje se pali- tu moe maji, blesky odvraceli; kdo mysli, ze svecene ratolesti, do pole _zastrkane, pred krupobitim a bourkou chrani, ze svecene kocicky neb tak nazyvane Lukasove cedulky hoji
nemoce lidi i dobytka, ze napisovanim nejakYch jmen a znameni
na dvere, carodejnicem a rozlicnYm nemocem brani a je obhaji, a
ze ohen velikY zehnanim uhasiti se muze, nepripominajice ani
rozlicnych moci, kterez s.v ecene vode se pripisuji, - ten vezi
v hluboke povere.
Tyto veci byvaji totiz proto sveceny ,,proto ze k sluzbam
bozim a k obradUm obycejnYm urceny jsou, nikoli vsak proto, aby
moc:n osti prirozene, jako zazrakem neb divem nejakYm zadrzovaly •.
Nejhllf pri tom jest, ze povercivi lide zanedbavaji pri tom prostredku, kterriby skute.cne byly pomohly, nebot mnoey rolnik neb
ho.s podar bylby nemocne · voly byl zachoval, kdyby byl misto zazehnavani aneb zaklinani nemoci od zaklinacu, misto cpani Lukasov.Ych cedulek do volu, jim byl dal v prav.Y cas zilou pustiti,
aneb kdyby jim byl zinenY provazek protahl; mnoeyby byl velikY
ohen uhasil neb mu vzniknouti zabranil, kdyqy, jak mile ohen
vysel, misto rikaneho zazehnavani aneb svecenou vodou kroperii,
s.e sousedy dllstatek vody byl n~sil. PoverecnY muze nadto velmi
snadno byti podveden, jakoz to na tisice _pribehu o zdvihani a
vykopavani pokladu, zaliinani atd. dokazuji. Tuto nvedeme jen
jeden priklad:
Sedlka jedna,ze ji kravy malo d~jily, mela je za ocarovane,
a dala jet: kdyz muz doma nebyl, zazehnavati. Cikanka toto konajici potvorila se pri tom po.d ivne, i prinutila hospodyni,aby
to s ni delala, az ji p.r i tom celou hlavu zamotala. Pak chtela
cikanka,; aby s:edlka truhlu otevrela, ze tam musi neco zamknau.ti.
To se stalo; klic vyt8.hla a zakopala jej pod prah u chleva, a
zakazala sedlce,. aby jej drive nez 24 hodin mine, nevyhrabala,, sice ze naramne nestesti ji potka; i dala si jeden zlaty zaplatiti
a odesla. Kdyz pak sedlka potom. truhlu svou prohledala, aby videla, co ji tam cikanka byla vlozila, nenasla nic, ani 30 zlatych,
kterez muz jeji den pred tim za kus dobytka byl utrzil. zena bezels s piacem k ouradu 0 pomoc, ale pri vsem vynasnazeni nemohlo
se ji jiz k penezilln pomoci.
'
Z·r f,
Nekolik eentu jetele byloby kravam jejim laeinejsim zpusobem
k mleku pomohlo.
Povera o carodejnicieh, totiz o takov,Yeh osobaeh, zeby
nejakou moe ve ~olku se z]jm duchem miti a provozovati mely,
jest taktez pouM. povera, ktera mnohou osobu poe.t ivou v krive
podezreni uvrhla, a zpusobila, ze s ni lide krute a nelaskave
nak:ladali.
v sestnaetem stoleti lide vubee jeste verili na carodejnice a carodejnictvi. Mnozi nevinni lide byli proto do vezeni
uvrhovani a k smrti odsuzovani. Ve Svedskem meste, jmenem MORA,
bylo jeden den 70 lid!, stareu, zen~- mladiku, devcat i deti
ukrutne a nevinne spaleno! - Pozdeji k:dyz se ze akusenosti lide
pres.vedcili, ze kde jaka skoda od takoVJieh lidi jin;Ym se stela,
to nejinac lee ze zlostise paehalo,) prco;to; ze zadey clovek nadprirozenou moe:! ke skode sv.Yeh bliznieh obdaren byti nemuze. Nyni never:( zadn;Y vzdelan;Y clovek na carodejstvi, a tem, kdo na to never:!,
nikdy take zadn;Y neucaruje, proto ze si nelenuji pricinu toho
zleho vyzkoumati, a pak vzdy jen zeela prirozena pricina se toho
shledava.
Taktez posetile, jako vira na carodejnice, jest toto, kdyz
nekdo veri, ze jsou jini prostredkove,aby se kdo .pevn;Ym pred
bodenim a vystrelen;Ymi kulemi ucinil, nez prirozeni prostredkove zelezo a kuze.
----·--
-
0000000000000000--------------
2~~
JOSEF JANA~EK, narozenj r. 1890, v Sobinove cp. 27.
Byl postavy slabsi, v.Ysky asi 165 em, oci modre, v1asy cerne.
By1 kurak, pozdeji snupal. Povahy- rychle splanul, rychle zchladl,
primj a vyrecnY v jednani. ~1 poctiv.Y, skroillnY, pracovity, zboznj
katolik, zil podle kfestanskjch ~asad. Byl sectely , znalj historie
naroda, mel velk;Y rozhled a spravedliv.Y usudek na socialni a politicke problemy ve state i ve svete. Kdyz na pocatku valky byl nemocnY a byl na leceni v Fraze, obdivovali ho spolupacienti jak zna Prahu a jeji dejiny. Za prvni svetove valky prosel ve1ik;Y kus sveta-.
3yl sikovnj, umel zhotovit sobe i jinjm bedbarske a kolarske veci nadoby na vodu, putny, skopky a potreby pro hospodarstvi a domacnost.
Bednarskemu remeslu nebyl vyucen, a_1 e naucil se teto praci od sveho
ot ce Jana, ktery byl bednarem. Vyucil se tkaill.cem a take tkalcovinou
se ponejvice zivil. Nebal se ani jine prace. Kdyz bylo malo dila za
stavem, chodil do lese kacet stromy a take pracovat na stavby, naprpri stavbe kasaren a vojenskjch objektu na Bilku~
·ychoval se svou manzelko~ Albinou, rozenou Henzlovou 6 deti:
~udmilu, Josefa, Marii, Karla, Vita a Jaroslavu •
.uemrel pomerne mlad, ve veku 51 roku, na rakovinu plic, r. 1941.
Z detskjch let se mi zachovaly vzpominky na jeho vypraveni o prvni svetove valce. Tatinek byl v Srbsku, Rusku a Italii •
.yz tahli do Srbska dostal uplavici ze svestek, ktere jemu a dalsim vojakU:m podaly srbske zeny. Vylecil se 'trakiin silnou koralkou.
Italii, v Alpach pri nepratelskem ostrelovani byl lehce zranen do nosu
~drazenjm ulomkem kamene. Vzpominal nakrasu fikovniku, jejich ovoce
~ pripominalo zelene hrusky a jak v horach, pri bouri shora pozo:-ovali, pod nimi dole mraky, v kterych se krizovaly blesky a nad
'
~mi svitilo slunicko. Snad, jak rikal, uchranil se smrti, nebo
' ezkeho zraneni, ze byl sluhou /pucakem/ u nadporucika Lissaka a
- nim se zdrzoval vzadu a nebyl primo ve fronte.
Po tatinkovi se zachovaly jen tri listky, ktere poslal svemu stcy::i Karlu Janackovi /Lukasovi/ a bratranci Karlu Janackovi, v Sobinove.
:.istky polni posty a dalsi dopisy, ktere zasilal mamince se nezacho-aly.
Na jednom listku je razitko: K.u.k. Feldhaubitzregiment Josef
enzel FUrst von L;echtenstein Nr o 9 •
Na druhem je zpatecni adresa: Josef Janacek, bai Johan Lissak
Jungbuch 217 bai Trautenau BBhmen. Tret::C je bez zpa tecni adresy a
ma postovni razitko- Jungbuch.
Uvadim obsah 1istku s adresou: CtenY Pan Karel Janacek, Sobinov
c. 40, p. Sopoty, B5bmen.
I
Datovan 14. 2.,rok neni sice uveden, ale vime podle druhe~ 0 ze
to bylo v roce ~915·
Drabj strycku a teto!
Pr·ijmete uprirnn;Y muj pozdrav. Jak jsem se tesi1, ze Vas vsichni
uhlidam a takh1e jsem dopad. Vsak co nam je to p1atnY narikat, snad
jednou ty va1ce bude konec a my vsichni se k Vam navratimeo
g:{Kar1em si p::Csem, nenarika. Co de1a Jarous? Posi1am Va.m hospodu
kde byla maminkao ·Moe se jim tady libilo. Mne by se vsak nejvic
libi1o v Sobinove. Srdecne Vas zdravi Pepik.
Listek by1 pos1an z Junbuchu, kde tatinek se sv;Ym "panem'' by1i
na dovo1ene. Tam tatinka navs tivily babicka Anna /jeho matka/ a
moje maminka, jeste svobodna. Vypravela maminka jaka dobra hostinska by1a v te ho.s pode, kterou tatinek posla1 na obrazku. Jak jim
dala dobry obed a jak se o ne pec1i've starala.
tTak byl tatinek skromn;Y a nesme1y dosvedcuje tato prihoda.
Jeho pan by1 povjs en na nadpo,rucika. Kdyz prise1 do bytu s novou
hodnosti na d.niforme, ceka1, ze mu bude jeho sluha gratu1ovat. Ten
s e vsak k tomu neme1. Proto novopecenY nadporucik nadhodil:" Copak
Janacku, nevidite?" Tatinek se neodva.zil a ani to neume1 rici mu
neco, co by pane nadporucika povzneslo. Ten si ria takove veci potrpe1. S1uha Janacek mlce1 jako rybao
~·
·
Kdyz skoncila valka z pana nadporucika se nahle stal Lisak
jmenem i jednanim. Presel do ceskoslovenske armady a dostal se
do Olo:0lnouce, kde vyucoval ve skole. Sluha Janacek musel tam s nim.
Dostal se do civilu az na jare,roku 1919 a to na zadost, kterou
poslala moje maminka, jmenem tatin~ovy rodiny.
Jungbuch = Mlade Buky, mestys v Cechach, okres Trutnov. Mes t ecko
~elo pred II.sv. valkou
3926 obyv. - 211 cs~, 3680 nem. narodnosti.
·ni
1
t~
zi
.
.....,.,
-'1
'
v o t o p i s
Ka r 1 a
J a n a c k a , narozeneho
1. brezna 1899 v Sobinove, dfive okres Chotebor, nyni Hav1ickuv
/Nemeckj/ Brod, duchodce v Krizove c. 17, fara, okres Hav1ickuv
Brod.
----------------------------------------~---------------------
Narodi1 jsem se, jak jiz shora uvadim, 1.brezna 1899 v Sobinove v cp. 27, jako sesty z deseti deti. Byli jsme ve1ice
chuda rodina. Tatinek by1 vetsinou nemocnY, vydelek z rucniho
tkalcovstvi a sitkovani vlasov;Ych sitek, byl pro velkou rodinu
maly. Jakmile nekdo z nas poyyrostl, byla mu hned pridelena
nejaka prace. J a jsem ze zacatku pasl husy na "ubci", jak se
rikalo mistu od nas za silnici. Tehdy tam byl jeste dost velkj
prostor pro paseni husi do roku 1904 nebo 1905, kdy se tam
zacal stavet domek bratri Karla a Vaclava Rybickov;Ych - fSpravne
Starych. Jsou to popisna cis1a 55 a 56. Pak staveli Woh1muthovi,
Jenickovi a da1si. Dalsi moje prace byla navazovat vlasy a nat a cet je na civecku. Pozdeji jsem zacal sitkovat take j a . Pamatuji se, jak jsem nejakY cas nese1 do skoly a pilne jsem
sitkoval. Vyde1al jsem si tehdy 3 zlate I 6 K/, za to mi maminka koupila latku na oblek, t.zv. "tisk".
Do skoly jsme chodili v zime v botech/ polobotky JSme
nezna1i/, jinak bosi. Drevaky nam rodice nechte1i povolit, ze
bychom si zlamali nohy. Teprve pozdeji k tomu svoli1i, ale drevaky musely dostat ostre cvocky, ne ty hladke, aby se brzy neojezdily. Od evangelickeho hrbitova az dolu k ze1eznicni zastavce v Sopotech se to totiz s kopce pekne jezdilo.
Ponevadz se nyni mluvi o Portugalsku, vzpominam si, jak
v roce 1910 vyhnali v Portugalsku kra1e Manuela a jak tam by1
kazdj rok prevrat, ktery dela1i dustojnici.
V roce 1910. zjara byla k spatreni ve1ka vlasatice - Kometa
Ha11eyova. Poprve jsme vybehli do snehu bosi, abychom ji videli.
B&lo ji videt vzdy po zapadu s1unce. Tato kometa ma byt zase videt v r. 1985 nebo 1986.
V roce 1911 bylo velike sucho. Za Chot ebori vyhorela ce1a
vesnice az na kostel a s ko1u. Vesnice se jmenova1a Veprikov.
Tenkrat jsem s ostatnimi pozorrval pozar z Brezinky. Pozar zavinily deti.
V tomto roce se z luk u Doubravky /Hamerskj rybnik, pod Sopoty, pod pazdernou a za Huti/ sk1idi1a jen sena. Vrchnost v
Po1ne dovolila past na techto 1ukach hovezi dobytek, coz jsme
take ucini1i.
''?C)
#r , ''
v roce 1911 byly volby poslancu do risskeho parlamentu ve
Vidni. Tehdy nebyly jeste vazane kandidatni listiny. Byly volebni obvody. Pokud se pam.atuji, kandidoval ve zde,isim volebnim obvode 1 krestanskj social, 1 socialni demokrat a 1 agrarnik. Nedosahl-li v prvnim kole kandidat absolutni vetsinu, konala se za tyden t.zv. uzsi volba mezi 2 kandidaty, kteri dostali v prvnim kole nejvic hlasu. Pri teto uzsi volbe vyhral
ten kandidat, ktery dostal treba jen o 1 hlas viceo V ~echach
udelali agrarnici se social. demokraty dohodu, ze ve voleb.
obvode, kde bude v~lba mezi agrarnikem a krest. socialem, budou soc. demokrati volit agrarnika a v mistech, kde bude volba
mezi soc. demokratem a krest. socialem, budou agrarnici zase
volit socialniho demokrata. Tak se stalo, ze v ~echach nebyl
zvolen ani jeden krestansk;Y social. Na Morave byla strana
katolicko- narodni a ta udelala take kompromis a ziskala 7 mandatu.
v roce 1912 vypukla t.zv. balkanska valka. Zahajil ji vjstrelem z dela cernohorsk;Y princ Danilo. Spo'jenjmi silami ~er­
nohorcu, Srbu a Bulharu byli Turci takmer vyhnani z balkanskeho poloostrova a byli by byvali vyhnani vubec z Evropy nebyt
zakroku Nemecka a Rakouska, kteri meli strach, aby Rusko neovladlo Dardanelskou uzinu.
Bratr Josef' byl v teto dobe o.dveden k vojsku I ve druhe
tride, v prve byl schwach- slabyl. Tenkrat si odvedenec mohl
rici ke ktere zbrani chce a take mu bylo vyhoveno. Bratr si
vybra1 delostrelectvo. Protoze bratr jako jedinj vydelaval v
tkalcovstvi na rodinu, zadali rodice, . aby bratr jako zivitel
rodiny mohl slouzit na vojne jen 8 tydnu. Ponevadz si vsak vybral delostrelectvo, kde byl delsi vjcvik nez u pechoty a vzhledem k napjate tehdy situaci I s Ruskem/, pris~1 domu az za 13
tydnu.
Valka b2lkanska skoncila v r. 1913.
Uvadim neco ze statistiky z r. 1914:
1 kg mouky stalo 42 haleru, 1 kg ryze 48 hal., 1 kg brambor
10 hal., 1 kg chleba 36 hal., hovezi maso 1 kg 1,70 K, 1 kg
sadla 1, 90 K, 1 kg masla 2,90 K, 1 kg margarinu 1, 60 K,
1 kg cukru o, 80 K, 1 litr mleka 24 hal~ 3 rohliky 10 hal.,
1 rohlik 4 hal.
V breznu 1913 jsem vysel z obecne skoly. Bratr Josef' mi
pripravil tkalcovskj stav a zacali jsme tkat na 3 stavech,
vsak ne d louho.
t...Jo,
V cervenci 1914 vypukla prvni svetova valka. Bratr Josef musel
na vojnu. Frace na stavech se zastavila. Tkal jsem sice nejak:j
cas na sestistovce flanelove pokryvky pro vojsko. Byl na tom
ma1Y v,Ydelek a brzy ani ten nebyl.
Koncem roku 1915 k nam prisel pantata " Z chalupy" /Jan
Stary z c. 8/, ze musi take na vojnu a rikal, jestli bych k nim
nesel za celedina. Frace nebyla, jist se chtelo a penez malo.
Za bratra Josefa dostavali rodice vyzivovaci prispevek, ten byl
tez maly. Sel jsem do ncnalupy .. a byl jsem tam az do doby, kdy
jsem byl jako·osmnactilety odveden take k vojsku. To bylo v tinoru 1917.
K odvodu do Chotebore jsem je~ po~ve ve svem zivote vlakem,
ze to bylo zadarmo. Drive maminka rikala, kdyz slo o cestu do
Chotebore, ze mohu jit pesky. Stalo to tehdy, tusim, 15 krejcaru = 30 hal. a tech bylo stale malo.
10. brezna 1917 jsem narukoval k vojsku do ~aslavi. Tam
Jsme byli jen 3 dny a pak nas zavezli do Nagy Kanisza v jiznim
Maaarsku, kde jsme prodelavali vojenskj v,Ycvik. Na podzim 1917
jsme jeli na ruskou frontu, kde se jiz nebojovalo. Odtamtud se
v lednu 1918 jelo na italskou frontu. Se mnou na vojne se stale
drzel bratranec Jaromir Jelinek. Na tomtez useku byli ze Sobinova Jaroslav Stary /Bybicka/, Karel Janacek- Lukasu /rovnez
bratrahec/ a Arnost Jerdcku. Jaromir Jelinek pad1 3. cervna
1918, bratranec Karel Janacku byl stre1erl do jazyka a zemrel
v nemocnici v Inspruku. Arnost Jenicek prisel 15.6. 1918 o
nohu, ja jsem byl tezce- ranen 10. cervna 1918 tim, ze jsem prise1 0 pravou nohu.
Jako ranen.Y jsem cestoval do Inspruku, Terezina, Hlinska
v ~echa ch, ~aslavi a konecne do Prahy. Tam mi ustanovili,abych
na~evoval tka1covskou skolu v Humpo1ci a pak v Lomnici nad
Popelkou. Prvni skolni rok jsem dostaval stipendium 360 Kc,
drub$" rok 450 Kc mesicne. Po vyjiti skol jsem shanel misto.
Odpoveo na zadost zne1a: misto bylo obsazeno jinak.
Arnost J"enicek, kterj byl zamestnan od r. 1921 na Slovensku,
mi sdelil, ze v Ostrave u policejniho reditelstvi se obsadi
100 mist kancelarskjch pomocniku. Podal jsem si zadost a odpovea stejna: misto bylo obsazeno jinak. Arnost mi pak sdelil, ze
se to dela tak, ze se rozepise. konkurs na uprazdnena mista, aby
se vyhovelo predpisu, ale ze uz ma urad lidi na tato mista.
/
..'1
211,
Napsal jsem proto v tom smyslu do Ostravy. Za to jsem mel byt
trestne stihan. Policejni reditelstvi v Ostrave zadalo okresni
hejtmanstvi v Chotebori o vysetreni, jestli jsem to psal. Okresni hejtmanstvi pozadalo obecni urad v Sobinove o sepsani protokolu se mnou. Tehdejsi starosta obce Dvorak, kapelnik, mi dal
· spis s tim, abych s nim zasel k okresnimu hejtmanovi dr. Zeinerovi do Chotebore a s nim si to vyridil. Dr. Zeiner se tomu .
divil, ze mi starosta dal spis do rukou, coz nebylo pripustne,
ale sepsal se mnou protokol tak, aby mi to neskodilo a v~atil
spis do Ostravy.
Prispenim jednoho poslance jsem konecne dostal misto u krajskeho soudu v Olomouci jako v.Ypomocnj kancelarskj pomocnik s
dennim platem 1 1, 2 0 K c a prisl. drahotnim pridavkem.
V Olomouci jsem byl do 19. tinora 1926, pak jsem byl prelozen
k okresnimu soudu v BYmarove, odkud jsem na vlastni zadost
v rijnu 1926 byl prelozen do Olomouce. ·
V roce 1 9 5 6
jsem se ozenil. Manzelka mi v roce 1 9 6 7
zemrela a sourozenci mi radili, abych se prest€hova1 do rodneho kraje, coz jsem ucinil 11. 6. 1970.
.t.J(,
VOJT~CH JANA~EK, narozen;Y . 5. dubna 1901, v Sobinove cp. 27.
'
Chodil do 8 tr. obecne sko1y v Sopotech, vyuci1 se kolarem,
ozeni1 se s Marii Janeckovou, ze Stareho Ranska 1. kvetna 1926.
Na vojne byl v Josefove r. 1921 - 1923, dosahl hodnosti cetare.
Po svatbe QNd1e1 na Starem Ransku, potom v Hav1ickove Borove,
kde provozova1 11 roku ko1arinu. Pak se vratil na Stare Ransko,
kde pracova1 jako ko1ar a zemede1ec. Vlastni domek cp. 39VSt. Ransku.
V roce 1921, kdy by1 prave na vojne vtrh1i na S1ovensko Maoari.
Do boju pos1an neby1, zusta1 v Josefove. Roku 1938 v mobi1izaci
byl povo1an jako zaloznik a se svou jednotkou se pohyboval v blizkosti Prahy. V revolucnich dnech r. 1945 se zucastni1 se zbrani
h1idek v obci Stare Ransko.
Manze1ka Vojtecha Janacka, rozena Janeckova, nar. 24. cervna 1900,
ve ~dirci nad Doubravou vychodila 8 trid obecne skoly, jinak, pracova1a v domacnosti.
Vojtech Janacek se svou manze1kou vychova1i 4 deti:
Josef'a, nar. 11. 4. 1938, vyuc. soustruznik kovu, pracuje v Elektropraga Hlinsko, byd1i v Hlinsku, ul. Budovatelu 1204, je
zenat s Antonii Prosovou, z Chotebore, nar. 15.2.1943, ta pracuje
jako skladnice tez v Elektropraga Hlinsko.
Jaros1ava, nar. 22.3. 1934, ridic u Jednoty Dvtl.r Kra1ove, byd1i
Borovnice 231, okres Trutnov. Je zenat s ~li1adou, rozenoa Svedirohovou.
Karla,
je zamestnan v ChoteborskYch strojirnach, Stare Ransko,
je zenat
byd1i ve Starem Ransku
Marii,
vdana ve vsi Vseradove
•.
-
;_ !.1. .
AL ~ B~ TA
F I AL 0 V
A,
narozena 13. srpna 1894, v s
0
rozena
b i n
0
J A N
A~
v e
c p. 27.
K0 V
A
v dova po zemfelem Josefu F i a 1 o v i, Nova Ves cp. 4.
Popis osoby:
postava stredni 155 em
oblicej obJ.Y, barva oci sedomodra, barva vlasu tm. hneda, tvar
nosu tupy.
Alzbeta Fialova, rozena Janackova a Josef Fiala museli pred snat kem zadat o dispenc, pro krevni pribuzenstvi. Alzbety paalilabicka
Anna Janackova, byla rozena Fialova, z Ostrolovskeho mlyna
u Noveho Ranska a Josef Fiala pochazel z teto mlynarske vetve.
Alzbeta Fialova mela ctyr·i deti:
Frantieka, Rudol:fa, J 0 se:fa a Ludmilu.
VfT
JANA~EK
narozenj 1. cervence 1908 v Sobinove cp. 27, bytem v Sobinove cp. 74.
Ozenil se 4. unora 1933 s Ruzenou Brizovou, z Noveho Ranska, narozenou 20. unora 1909.
Vychodil 8 trid obecne skoly v Sopo.tech, vyucen tkadlec, vojakem
od r. 1928 - · 30 u pesiho pluku ve Vysokem ~te. Dvakrate byl v mobilizaci - r. 1938 a 1939. · Ucastnil se povstani se zbrani v ruce
na Bilku a boje u Sobinova,·dne 5. kvetna 1945.
Vychova1 se svou zenou . Ruzenou dve deti, dcery: Evu a Bohunu.
Vit Janacek je nejmladsi z desetireti Jana a Anny Janackov,Ych, ze
Sobinova cp. 2t/. Kdyz se ozenil bydle1 od roku 1933 - 1934 v cp. 27.
v roce 1934 se dohodl s bratrem Jose:fem, ktery mel od r. 1936 postavenY domek na Cikance na v,Ymene tohoto domku cp. 74, za cha1upu s polmi a lukami, kterou mel prevzit od sve matky. Majitelem
domku na Cikance cp. 74 se tedy stal Vit Janacek s manze1kou Ruzenou a chalupu s polnostmi prevzal jeho bratr Josef s manzelkou
A1binou. Josef Janacek mel uz sest deti a tkalcovinou je nemohl
uzivit, tedy poca1 mimo tkalcovinu jeste hospodarit.
Nov,Y domek cp. 74 by1 postaven nakladem 23.000 Kc a vazl na nem
dluh 7.000 Kc. Take. na chalupe cp. 27 bylo 6.500 Kc dluhu.
V tom roce 1934 se uskutecnila smlouva mezi Annou Janackovou, dosavadni majitelkou cp. 27 a jejim synem Josefem Janackem a jeho manzelkou Albinou.
Jeji opis je prilozen.
lff'
JAN
JANACEK
narozenj 31. cervence 1903, v Sobinove cp. 27, zemrel 12. listopadu 1981, na rakovinu, ve stari 78 let.
Mel 8 trid obecne skoly v Sopotech, vyucen tkalcem, vojakem v Jos.ef'ove , u pesiho - pluku, od r. 1923 - 24, ~4 mesicu, byl v mobilizaci, zucastnil se povstani na Bilku a boje u Sobinova, 5. kvetna
1945.
Byl zenat s Marii Ruzickovou z Bilku, mel dve dcery Ruzenue M8rii.
1. Ruzena provdana DaDkova, spachala sebevrazdu otravenim leku,
pri tezke nervove nemoci. Zemrela 19. srpna 1978, ve veku 49 let.
Jeji IDBnzel Vaclav Danek, rodak ze Strizova, zemrel 14. srpna 1980.
Mela ~fi dcery: Janu, Alenu, Ruzenu.
2. Marie - provdana Kasparova, Chrastava u Liberce.
MARIE
PROCHAZKOVA
rozena Janackova 11. 8. 1888, v'Sobinove cp. 27, nejstarsi z deti
Anrzy a Jana Jam:1ckov;Ych. Bytem v Sob:lnove cp. 44.
Provdana za Rudolf'a Prochazku z Rovneho, narozeneho 11. 4. 1886.
Me1a ctyri deti- Antonina 1914, · Rudo1f'a 1916, Jana 1920, Bedricha
1922.
Marie Prochazkova do.sud zije - zapis 21. 'linora 1982.
PQ6ely svuj d1ouhj zivot se stara1a o domacnost a vjchovu sv;Ych
ctyr synu. Pos1edni Bedrich, ucite1 v Sopotech, svobodnj se o ni
peclive stara. Marie Prochazkova je skromna ve snicka zena, ke
ka zdemu 1askava a pohostinna. I ve svem vysokern veku ma dobrou
parnet. Jinak vetsinu dne prosedi, nebo prolezi na 1uzku.
Bedfich, stary mladenec, neni muz mrzuty, ale vesely a spolecensky
clovek. ~~ rad prirodu, casto chodi do lesa, kde pazoruje ptactvo,
hmyz, zver, zna mnoho rostlin a hub. Jeho jednani je inteligentni,
laskave. ~kolnimi detmi je obliben, i kdyz je prisnj ucite1. Rodici deti je pok1adan za velmi dobreho ucitele,
K Prochazktlm jsme jako chlapci velmi radi chodili. Bratranci Pro_
chazkovi nas ume1i zabavit i mnohdy si z nas mladsich"vystrelit ",
udelat legraci. Vzpominam jak me jedenkrate sotva sestileteho poslali do lesa Verpanek. "Jdi se podivat na kraj Verpanek, lez:(
tam hned u cesty kus cloveka s popsanjm papi:bem!" Co jsem tam nase1
bylo skutecne z cloveka a pachlo to zdaleka. To tam nektery bratranec zanechal. Kdyz jsem byl s necim k nim pos1an,aekova1i mi se
slovy: 11 Dekujem, dostanes na hrusky, az budou nizko!"
V case nedelnim, kdy bylo osklive pocasi a nemohlo se k lesu "mazali11 jsme u Prochazku karty- "vole lehni", a staveli zachod. Napet:(
udrZ_oJLalo
11
clovP.cP. nQz1oh
~P."-
32A
0 B SA H
Strana
,
Uvod
Fo.t ograf'ie, reprodukce osob a dokumatu
Basnicky K. J. o sourozencich
Vzpominky na mladi K.J.
Janackove jako mlynari
Janackove v hospode v Sobinove cp. 6.
Obyvatele jmenem Janacek, v obci Sobinove,
roku 1981 a stav obyvatel v cele obci ·
Rod Jamicku na Bilku a v Sobinove /podle
P. Maleho - z archivu/
Reprodukce postupnich smluv z r. 1848
Opisy nejstarsich postupnich smluv, cp. 27,
v Sobinove z r. 1848 a dalsi - krestni listy
Jak zili nasi predkove - ze skolni kroniky,
z Kroniky Pribyslavska, Janackova archivu, aj.
Hospodareni nasich predku
Leceni nemocpYch a povery
Notarskj zapis - Smlouva "trhova K.a M. JanackoviJindrich Zvolanek
~ivotopiay - Josef' Janacek, Karel Janacek,
Vojtech Janacek, Alzbeta Fialova, Vit Janacek
Jan Janacek, Marie Prochazkova,
P. Maka, Sopoty
~kolni mladez Sopoty
Chalupa Jonasova Sopoty - rozbourana, zahrada
Hospoda Janackova Sobinov - rozbourana
Slawnost v r. 1907- v· levem rohu nahore Albina
Janackova, roz. Henzlova
~kolni mladez, stavba pomniku padlym v 1. svetove
valce, r. 1923
Prvni svetova valka v obrazech - 1914 - 1918
Obsah
1
3
77
86
94
97
-
2
76
85
93
96
99
100 - 101
102 - 130
131 - 135
136 - 179
180 - 255
256 - 268 - 269
269 - 272
273 - 275
276 - 288
289
290 - 292
293
294
295
296
297 - 320
a.21