Vysoká škola ekonomická v Praze Vývoj námořních

Transkript

Vysoká škola ekonomická v Praze Vývoj námořních
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Vysoká
kola e konomick á v Praze
Fakulta mezinárodních vztah
Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Vedlej í specializace: Logistika – mezinárodní p eprava a
zasílatelství
Diplomová práce
Vývoj námo ních p ístav od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav Bremen/Bremerhaven a Hamburk
Vypracoval: Viliam Zachar
Vedoucí diplomové práce: JUDr. Ing. Radek NOVÁK, CSc.
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Pod kování
Na
tomto
diplomové
vedení,
míst
práce
JUDr.
p ipomínky
práce a za
Dále
a
bych
velice
Ing.
Radku
cenné
rady
rád
pod koval
Novákovi,
p i
CSc.
zpracování
vedoucímu
za
mé
odborné
diplomové
as, který mi v noval p i konzultacích.
bych
cht l
editeli Svazu dopravy
mise 2005 SD
pod kovat
Petru
R za mo nost z
Ka íkovi,
výkonnému
astnit se Podnikatelské
R v oblasti Hamburk, Brémy a za jeho cenné rady a
názory. Také bych cht l pod kovat Ing. Lu kovi Slabému, zástupci
Brémských p ístav
a Ing. Bohumilovi Pr
ovi, zástupci p ístavu
Hamburk za jejich vst ícnost, poznatky a poskytnutí informací
k vypracování této diplomové práce.
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Prohlá ení
Prohla uji,
e diplomovou práci na téma
„Vývoj námo ních p ístav
centru na p íkladu p ístav
od p ekladi
k logistickému
Bremen/Bremerhaven a Hamburk“
jsem vypracoval samostatn .
Pou itou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu
literatury.
V Praze dne 28. srpna 2006
....................
podpis
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Obsah:
Cíl diplomové práce ...................................... 5
Úvod ..................................................... 6
1
Historie a rozvoj Brémských p ístav
a p ístavu Hamburk
po sou asnost ......................................... 8
1.1
Hanza ...................................................8
1.1.1 Vznik spole enství hanzovních m st........................... 8
1.1.2 Obchodníci spole enství Hanzy............................... 10
1.1.3 Hanzovní lo stvo............................................ 11
1.1.4 Úpadek a následný zánik Hanzy............................... 13
1.2
Hamburk ................................................14
1.2.1 Historie p ístavu Hamburk................................... 15
1.2.2 HafenCity................................................... 17
1.3
Brémy a Bremerhaven.....................................18
1.3.1 Historie Brémských p ístav ................................. 18
1.3.2 Kontejnerový terminál CT 4.................................. 21
2
Terminály a technická vybavenost p ístav , komoditní
struktura a poskytované slu by .......................... 23
2.1
Komoditní struktura a terminály p ístavu Hamburk ........23
2.1.1 Kontejnerové terminály...................................... 24
2.1.1.1 Container Terminal Altenwerder.......................... 25
2.1.1.1.1
Slu by informa ního st ediska CTA.................. 33
2.1.1.2 Kontejnerový terminál Burchadkai........................ 34
2.1.1.3 Kontejnerový terminál Tollerort......................... 36
2.1.1.4 Kontejnerový terminál Eurogate.......................... 38
2.1.2 Automobilový terminál....................................... 38
2.1.3 Multifunk ní terminály...................................... 40
2.1.4 Potraviny a speciální komodity.............................. 40
2.1.5 Hromadné zbo í.............................................. 42
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.2
ístavní slu by........................................46
2.3
Komoditní struktura a terminály Brémských p ístav ......50
2.3.1 BLG Logistics............................................... 50
2.3.2 Kontejnerové terminály...................................... 52
2.3.3 Automobilový terminál....................................... 55
2.3.3.1 Logistické slu by....................................... 59
2.3.3.1.1
BLG Logistics Contract............................. 60
2.3.4 Multifunk ní terminály...................................... 65
2.3.5 Potraviny a speciální komodity.............................. 67
2.4
3
ístavní informa ní systémy ............................69
Dostupnost a mo nosti dopravního napojení Brémských
ístav
a p ístavu Hamburk ............................. 71
4
St edisko nákladní dopravy - GVZ .................... 76
5
Praktické p íklady p epravy zbo í Brémskými p ístavy a
ístavem Hamburk ....................................... 79
5.1
Export plze ského piva Pilsner Urquell do USA............... 79
5.2
Export CKD autodíl
5.3
Import vozidel Hyundai Motor Group z J. Korey do Evropy..... 81
5.4
Vývoz potrubních trubek z N mecka do Norska................. 81
5.5
eprava nadrozm rného nákladu z Ostravy do Ruska........... 82
pro
koda Auto India.................... 80
Záv r ................................................... 83
Spln ní cíle diplomové práce ............................ 86
Pou itá literatura a zdroje informací .................. 877
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Cíl diplomové práce
Cílem této diplomové práce je informovat
tená e o vývoji
aktuálního postavení p ístavu Hamburk a Brémských p ístav
mezi
evropskými
svým
konkurenty
a mo nostech,
které
nabízejí
zákazník m. Jde o identifikaci jejich p edností, charakteristiku
vybavenosti jejich terminál
a nazna ení tendence v jejich mo ném
budoucím vývoji.
5
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Úvod
Podíváme-li se do historie p ístavních m st, zjistíme,
oby ejn
stávala
zahrani ního
významnými
obchodu.
kazem. Ob
místy
Hamburk
sm
ování
a Brémy
jsou
zbo í
a
tomu
e se
centry
p íkladným
tato m sta se stala sou ástí jedine ného obchodního
spolku
m st
n mecké
výrazn
prosperovala.
hanzy
a
jako
jeho
lenové
z této
pozice
Historií Hanzy, Hamburku a Brém, rozvojem p ístav
t chto
dvou m st a p ístavu v Bremerhavenu se zabývá první kapitola této
práce.
Proto e
edstaveny
vývoj
dva
jde
neustále
nejvýznamn
í
dop edu,
aktuální
jsou
projekty
zde
–
také
výstavba
HafenCity v Hamburku a výstavba nového kontejnerového terminálu
CT IV v Bremerhavenu.
Nejrozsáhlej í
podkapitoly
-
vývoje
epravy
kontejneru
roce
2006
v Evrop )
práce
Díky
se
jsou
rozd lena
V nuje
terminál ,
dne nímu
do
40.
se
jejich
tendencemi
slaví
zde
je
brémskou.
mo nostem,
budoucnosti.
(v
a
jednotlivých
kapacitním
do
této
hamburskou
charakteristice
vybavení,
ást
výro í
pop edí
dv
p edev ím
technickému
jejich
významu
na
rozvoje
a
kontejnerové
vykládky
postaveny
prvního
p edev ím
kontejnerové terminály.
Nejen terminály v Hamburku a Bremerhavenu prochází neustálou
modernizací.
ístavy.
Tento
Aby
trend
obstály
postihuje
v rostoucí
v echny
významné
konkurenci,
sv tové
zvy ují
svoji
kapacitu, zavád jí nové informa ní technologie a zkvalit ují své
slu by tak, aby se zvý il pr tok zbo í jejich za ízeními. Pro
evropský
trh
je
velmi
významný
také
automobilový
terminál
v Bremerhavenu.
6
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Díky tomu,
e jsem m l mo nost zú astnit se n mecké
podnikatelské mise Svazu dopravy
v nedávné
minulosti
dostav ný
ásti
R, je zde blí e p edstaven jen
a
technologicky
velmi
vysp lý
kontejnerový terminál Altenwerder v Hamburku. Dále je zmínka o
spole nosti
sobení
BLG
v
logistiky.
Logistics
oblasti
Tato
z p ekladi tní
a
jejích
t ech
automobilové,
spole nost
spole nosti
je
hlavních
kontejnerové
p íkladem
postupn
segmentech
a
toho,
vyprofilovala
smluvní
jak
se
holdingová
skupina, která poskytuje komplexní logistické slu by.
Pro ka dý p ístav je d le itá jeho geografická poloha a
zárove
jeho
napojení
infrastrukturu,
která
na
je
dal í
druhy
u ivatel m
doprav,
tedy
p ístavních
celkovou
slu eb
a
za ízení k dispozici. Tomuto tématu se v nuje t etí kapitola,
která
poukazuje
ístav
kombinace
mo ností
p ístupu
do
Brémských
p edstavuje
St edisko
a p ístavu Hamburk.
Dal í
nákladní
na
ást
diplomové
dopravy
práce
blí e
Güterverkehrszentrum
íkladem vyu ívaní synergických efekt
koncentrace
logistikou
výhod samoz ejm
se
zabývajících
v
Brémách,
které
je
a výhod, které p iná í
spole ností.
Z t chto
neprofitují jen zde operující spole nosti, ale
edev ím jejich zákazníci.
Poslední
zných druh
ást
se
zabývá
praktickými
zbo í, které na své cest
p íklady
p epravy
k zákazníkovi prochází
také Brémskými p ístavy a p ístavem Hamburk.
7
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
1
Historie a rozvoj Brémských p ístav a p ístavu
Hamburk a po sou asnost
1.1
Hanza
Rozdílné p írodní podmínky zemí východní a západní Evropy
byly
d le itým
Evropa
p edpokladem
oplývala
pro
jehli natými
obchod
lesy,
mezi
ko
nimi.
inovou
Východní
zv
í
a
materiálem d le itým pro stavbu lodí. Západní Evropa zakládala
sv j obchod na bohatství z
itných a p eni ných polí, n mecká
sta byla vývozci piva, dále byla velmi
ádána m
a st íbro.
le itým dovozním artiklem do st ední Evropy bylo flanderské
sukno, ryby ze severských stát , anglická vlna, s l z ji ních
stát , dále orientální ko ení a ovoce. Tak e byl dostatek zbo í
pro obchodní vým nu mezi východní a západní Evropou.
1.1.1 Vznik spole enství hanzovních m st
Jeliko
obchodní výpravy byly ohro ovány lupi i a piráty,
cestovali obchodníci ozbrojeni ve skupinách, nebo vyu ili slu eb
ozbrojeného doprovodu. N mecká
správní
aparát,
který
by
e nem la v té dob
obchodník m
zajistil
funk ní
dostate nou
ochranu. Moc byla dekoncentrována v rukou jednotlivých kní at,
co
bylo
jedním
spole enství
severon meckých
z d vod
n meckých
m st.
a
p edpoklad
obchodník
N me tí
sídlem ve m st
a
obchodníci
spole enství „obchodníci n mecké
spole enství sdru ovalo asi 30 p ístav
následn
se
e, nav
Visby na západní stran
vzniku
tedy
nejd íve
svazu
spojili
ve
vující Gotland“ se
ostrova Gotland. Toto
a vnitrozemských m st.
8
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Smlouvami zaji
ovalo
obchodování
s Ruskem,
baltskými
Norskem, Flandry a Anglií. Ve druhé polovin
sílil vliv spolk
zem mi,
t ináctého století
severon meckým m st, které mohly lépe
it
problémy spojené s obchodem. N mecká severská p ímo ská m sta
byla s Gotlandským spole enstvím stále nespokojen
í a zárove
více a více rostl vliv Lübecku. Ten pak odebral v roce 1299
Gotlandskému spole enství jeho pravomoci i pe
,
ím
p estala
gotlandská organizace prakticky existovat.
Spory v padesátých letech
im ly
severon mecká
obchodu
sama.
m sta
trnáctého století definitivn
ujmout
Rozvíjející
se
se
spolupráce
spole enství, které bylo v listin
zbohatli
dosa itelné.
sm nou
Panovníci
zbo í,
jiných
zahrani ního
dostala
formu
z roku 1358 poprvé ozna eno
jako „Steden van der Dudeschen Hanse“
Obchodníci
ízení
- M sta n mecké hanzy.
které
zemí
byli
bylo
jinak
odkázáni
na
t
ko
jejich
obchodování, proto jim ud lovali r zné výhody. T mi byly hlavn
bezpe nost
v Anglii
ni
í
obchodník ,
platili
ne
n me tí
domácí
s konkurencí, co
sní ení
poplatk
obchodníci
obchodníci.
a
cel.
n které
Dokázali
Nap íklad
poplatky
tak
úsp
dokonce
soupe it
ale vyvolávalo vlny nevoli.
chto výsad mohl vyu ívat ka dý obchodník
lenského m sta.
Pozd ji byla kv li zachování ur ité exkluzivity platnost výsad
zákonem omezena jen na m
narodili.
Jen
na
severu
any, kte í se v hanzovních m stech
a
východ
íslu nosti, tam sta ilo m stu k
obyvatelstvo,
nebo
n mecké
hanzovních m st je t
aktivních
netrvala
Hanza
na
ské
lenství v Hanze jeho n mecké
m stské
právo.
P esný
po et
ké ur it, proto e se nikdy nevedly seznamy
len , aby nebyly zneu ity nap íklad pro po adavky
kolektivní náhrady
kod. Oblast Hanzy se rozprostírala na území
dlouhém p es 1500 km od Rýna po Finský záliv a v jejím centru
stála
mimo
Stralsund
Lübecku
nebo
Kiel.
m sta
jako
Hamburk
byl
Hamburk,
a
do
Wismar,
estnáctého
Rostock,
století
"p edp ístavem" Lübecku na Severním mo i, pak si ale svoje role
tato m sta vym nila.
9
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
1.1.2 Obchodníci spole enství Hanzy
V po átcích
spole enství
cestách
se
st edov kého
Hanzy
svým
obchodu
problematické
zbo ím,
které
bylo
zastihnout.
osobn
i nakupovali. Toto zbo í oby ejn
obchodníky
Byli
po ád
v zahrani í
na
prodávali
skladovali ve svých kupeckých
domech. V dob , kdy tyto domy ji
kapacitn
nesta ily, za aly se
v p ístavech a centrech m st stav t nové sklady. V
ina zbo í
se ukládala do sud , které nesly ozna ení obchodníka, aby se
zjednodu ila manipulace.
Bohatí hanzovní obchodníci se stávali té
spolumajiteli
lodí.
Proto e
ale
náklady
provoz byly vysoké, podílelo se na stavb
co
zárove
na
majiteli nebo
jejich
a
lodi více obchodník ,
slou ilo jako pojistka proti nehod
a
rozkládala mezi jednotlivé podílníky. Nejb
osminové a
výrobu
koda se tak
í p itom byly
estnáctinové podíly.
V ranném hanzovním období byl vlastníkem lodi nebo alespo
podílníkem
velitelem
posádku,
sám
kapitán
lodi
z pov
nakupoval
lodi.
ení
výstroj
A
rejda
a
asem
.
Sám
zásoby
se
stal
najímal
nebo
kapitán
a
propou
uzavíral
jen
l
dopravní
smlouvy. Aby obchodníci sní ili riziko ztráty, rozd lovali svoje
zbo í do n kolika lodí. Dopravní smlouva se uzavírala p evá
ústn
a
p ed
sv dky.
Od
trnáctého
století
se
datují
první
písemné listiny a v e bylo zapisováno také do m stských knih.
Písemná
dopravní
smlouva
se
nazývala
„certr“.
Smlouva
se
zapisovala ve dvou a více vyhotoveních na jeden list a do mezer
mezi texty vkládali
adu písmen, takzvané chirographum1. Jedno
vyhotovení smlouvy dostal kapitán, druhé p epravce, který jej
podle
mo nosti
zaslal
p íjemci,
pokud
ten
nedostal
t etí
vyhotovení smlouvy. Tento zp sob se v hanzovní oblasti udr el do
estnáctého století.
1
Tato písmena byla p i odd lování jednotlivých exemplá
nepravideln
roz íznuta a jejich zp tným sesazením se ov ovala pravost smlouvy.
10
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
1.1.3 Hanzovní lo stvo
Lod
byly
spolu
s kamennými
budovami
nejv
ími
ástmi
st edov ké techniky. Na jejich stavb , provozu a udr ování se
podílelo mnoho obyvatel hanzovních m st. Celá stavba lodi trvala
v závislosti na její velikosti n kolik týdn
lod
díky
a
m síc . Hanzovní
se nejvíce stav ly v Lübecku, dále v Gda sku a to hlavn
rozsáhlým
les m
v jeho
okolí
dodávajících
dostatek
stavebního materiálu.
Hanzovní
stav né
kogy
jednost
esahujícími
–
níky
viz
obrázek
s pom rn
vý ku
.
1 -
krátkým
obvyklou
u
byly
trupem
a
plavidel
2
západoslovanských . Jejich „pla ky“ se klinkrov
velmi
byteln
boky
siln
vikinských
3
a
p ekrývaly a na
rozdíl od fríských kog m ly kýl a díky tomu lépe plachtily. Tato
plavidla m la b
nosnost sto a
nemohla být pohán na vesly. M la
sto
edesát tun, a proto
tverhrannou plachtu a ráhno, na
byla upevn na plachta. Ráhno bylo mo né voln
zdokonalení se odrazilo hlavn
otá et. Toto
na lep í manévrovatelnosti lodi.
V t ináctém století se na kogách poprvé objevily nástavby na
ídi i zádi, které chránily stanovi
kormidelníka, nebo zde
byla kajuta pro kapitána a také pro obchodníky. P vodní kogy m ly
délku okolo osmnácti metr
proti
p ibli
a ponor 1-1,5 m, co byl zna ný rozdíl
p lmetrovému
ponoru
lodí. S dal ím vývojem se ponor tém
také
ka a vý ka tak,
vikinských
a
slovanských
zdvojnásobil, zv
ovala se
e koncem t ináctého století m ly kogy
nosnost okolo 200 t. Jen pro ilustraci - kogy z tohoto období by
tak „na váhu“ uvezly okolo 7 TEU4.
Kogy
z staly
v severoevropských
vedoucím
mo ích
a
do
typem
druhé
dopravních
poloviny
lodí
trnáctého
2
Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri
2002, str. 105.
3
Stejný zp sob jako p ekrývaní st
ních ta ek.
4
Dvacetistopý (20’) standardizovaný kontejner ISO 1C.
11
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
století. Vedle kog se uplat ovaly také jiné typy lodí, jako byly
pomocné kahny, sneky a
modely byly lod
uty5 s nosností do padesáti tun. Dal í
zvané every s nosností od padesáti do sta tun a
nakonec hulky, které zatla ily kogy asi po dvou stoletích do
ústraní.
úctyhodné
Pozd ji,
V polovin
nosnosti
jakmile
trnáctého
kolem
200-300
v severozápadní
epravu hromadného zbo í, ji
byly postupn
Obr.
století
nahrazeny v
tun
a
Evrop
ji
hulky
n které
nar stala
a
dosahovaly
400 tun.
pot eba
na
kogy tomuto trendu nesta ily a
ími typy lodí.
.1: Rekonstrukce kogy z roku 1380, nalezené ve Veze e u Brém6
Zdroj: Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri 2002
5
Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri
2002, str. 109.
6
Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri
2002, str. 105.
12
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
1.1.4 Úpadek a následný zánik Hanzy
me tí
obchodníci
získali
v pr
hu
dvanáctého
a
ináctého století vedoucí postavení na celém území Baltského
pob
í a rozvíjeli obchod kolem Baltského a Severního mo e.
Hanza pozd ji získala pro své
výsady a tém
leny od Ruska po Anglii rozsáhlé
monopol na obchod v této oblasti. Po staletí si
udr ovala svého vedoucího postavení a byla hospodá skou velmocí.
Sv j statut získala jak pomocí úsp
ných hospodá ských blokád,
tak i samotným bojem. Nezávislé, zárove
hanzovních
m st
bylo
výhodné
jen
po
ale osamocené postavení
dobu,
po kterou
nebyli
jejich partne i hospodá sky a politicky sjednoceni.
Hanza toti
udr ovala svou pozici v
byla natolik silná v
i Dánsku,
i zahrani í jen pokud
e si mohla vynutit pr jezd
Øresundem. Pokud se Anglie, Dánsko a
védsko nemohly obejít bez
hanzovního obchodu, musely Hanze ud lovat výsady. Postupn
se
ale sílící státy a monarchové sna ili tyto výsady Hanzovnímu
spole enství upírat a za aly zvýhod ovat své obchodníky. Tomu se
sice Hanza bránila, ale neúsp
od východu p es sever a
zákonit
. Postupn
na západ. Po rozkv tu proto musel
následovat úpadek. Hanze se tém
udr ovat svou pozici
ztrácela svou sílu
jedno století da ilo
ikovností a diplomatickým úsilím svých
politik . Nakonec ale p ece zanikla.
Samotný úpadek Hanzy v ak neznamenal pokles obchodu v ech
st spole enství. Druhá polovina
estnáctého století znamenala
obrovský nár st obchodu. P esto e podíl konkurent
v obchod
neustále vzr stal, fyzický objem hanzovního obchodu byl v
ne
v dobách jeho nejv
hanzovních
m st
ztratila
význam, stále siln
ího rozkv tu. V
v
estnáctém
í
ina vnitrozemských
století
sv j
obchodní
ím se ale stával Hamburk. P isp li k tomu
edev ím obchodníci ji ního N mecka, Nizozemí a Anglie. Zatímco
obyvatelstvo Kolína nad Rýnem a Lübecku od konce 15. století
stagnovalo, v Hamburku vzrostlo z 15 tis. na tém
50 tis. osob
13
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ve
dvacátých
letech
století.7
17.
hamburského lo stva více ne
V tomto
se
toná
zdvojnásobila.
Do Hamburku p iplouvalo ro
Brém jich bylo p ibli
období
p es patnáct set lodí, do
osmdesát, sto do Emdenu a n kolik set
do Nizozemí. I p es velkou konkurenci rozvíjel Hamburku také
obchod se skandinávskými zem mi;
s Anglií, Francií,
I kdy
ilé obchodní styky m l té
pan lskem a Portugalskem.
se Hanza v rámci n kolika sn
postavení i uvnit
svazu, p ízniv
í
sna ila upevnit své
asy ji
Proto e jednotlivá hanzovní m sta postupn
nikdy nenastaly.
ztrácela zájem o svá
spole enství, p estala Hanza ve skute nosti existovat ji
druhé
tvrtin
sedmnáctého století. Formáln
ve
sice pokra ovala
svazkem Lübecku, Hamburku a Brém, který byl zplnomocn n jednat
jménem celé Hanzy a spravoval zbývající hanzovní majetek, ve
skute nosti
v ak
tato
t i
„svobodná
a
hanzovní“
m sta
zastupovala jen sama sebe. Jejich spolek byl prodlu ován a
20.
století8,
ve
spole enství
t chto
t í
m st
p
ila
do
Hanza
nadlouho sv j vlastní zánik9.
1.2
Hamburk
sto Hamburk je druhý nejmen í spolkový stát N mecka, ale
zárove
kte í
po Berlín
druhé nejv
í m sto s 1,7 miliónem obyvatel,
ijí na plo e m sta 755 km2. Metropolitní region, který
zahrnuje
osm
sousedních
správních
Schleswig - Holstein, má 3,22 milión
zabírá p ibli
oblastí
v
Dolním
Sasku
a
obyvatel. P ístav Hamburk
10% z celkové m stské územní
ásti. M sto le í
7
Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri
2002, str. 227.
8
Do roku 1937, kdy nacisté zru ili samostatný statut Lübecku a za lenili jej
do lesvicka-Hol týnska.
9
Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního obchodu, Libri
2002, str. 232.
14
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
v Severon mecké ní in , na dolním toku
km
p ed
jeho
ústím
do
Severního
eky Labe, p ibli
mo e.
Labe
je
110
neustále
ovliv ováno p ílivem a odlivem Severního mo e a tím i samotný
ístav. Hlavní
ást centra m sta je v záplavové oblasti
eky a
je proto chrán na proti jarním povodním systémem hrází.
1.2.1 Historie p ístavu Hamburk
První zmínka o 120 m dlouhém d ev ném p ístavním náb
ze kterého
200
obyvatel
obchod, pochází ji
m sta
Hamburku
provozovalo
í,
dálkový
z devátého století. První p ístavní za ízení
se nacházelo na Nikoleifleet v roce 1188, ale oficiální datum
zrození p ístavu Hamburk se datuje k 7.5.1189. Císa
Barbarossa
zajistil Hambur an m také privilegia bezcelní plavby na dolním
toku Labe a
po Severní mo e a právo obchodu.
Dal ím
významným
milníkem
v historii
p ístavu
bylo
istoupení Hamburku do spole enství Hanzy v roce 1321. Jak jsem
ji
zmínil
vý e,
Hanza
byla
nejd le it
ím
obchodním
spole enstvím ve st edov ku a Hamburk v ní zastával výjime né
postavení. Svoje obchodní aktivity nesoust edil sm rem na východ
- jako v
poloze
ina severon meckých m st - ale díky své geografické
se
zam
severomo ský
il
na
region.
obchodování
Tímto
sm rem
zp sobem
si
na
západ
Hamburk
a
na
zajistil
privilegia v Anglii a Flandrech. Byly také zalo eny obchodní
pobo ky
v Londýn ,
vnitrozemí.
v
Objevení
Bruggách,
Ameriky
ve Skandinávií
koncem
patnáctého
a
v n meckém
století
bylo
dal ím hnacím motorem v rozvoji hamburského dálkového obchodu
a samotného p ístavu. Obchod s Amerikou za al v roce 1782. Dal í
rok plula první hamburská lo
„Elise Katharina“ p es Atlantik do
Charlestonu a Filadelfie.
Ve t etí
otázka
tvrtin
plánování
devatenáctého století za ala být aktuální
moderního
p ístavu.
V roce
1862
se
m sto
15
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
rozhodlo pro alternativu p ílivového p ístavu, proto e roz
z let
1840
a
1855
u
nebylo
dosta ující.
Pod
vedením
Johannese Dalmanna se za alo s výstavbou p ístavních
ení
pana
upen a
hrází po obou dvou stranách b ehu Labe. V roce 1872 se pak
uskute nila
první
V osmdesátých
p ekládka
letech
v
pak
Kaiserkai
vznikly
se
do
na
následn
Speicherstadt10, který je dodnes nejv
komplexem na sv
z lod
koleje.
Freihafen
a
ím souvislým skladovacím
. Hambur ané byli Bismarckem dotla eni p idat
celního spolku,
pouze
území Freihafen a
Speicherstadt
mohly i nadále vyu ívat statutu bezcelní zóny. Tradice zanikla
po
114
letech
za átkem
roku
2003,
kdy
byla
území
kolem
Speicherstadt v rámci plánování HafenCity z této zóny vy len na.
V roce 1913 p ekro ila populace m sta milionovou hranici,
em
nemalou
nejd le it
procent
na
tom
m l
ím p ístavem na kontinent
etím nejv
se výrazn
zásluhu
práv
a po Londýn
Byl
a New Yorku
ím p ístavem sv ta. Situace hamburského p ístavu
zhor ila po druhé sv tové válce; bylo zni eno na 80
p ístavního
regionu výrazn
za ízení.
Bohatství
a
V polovin
padesátých
edvále né
toná e.
novodobého
námo ní dopravy
blahobyt
tohoto
závisely na samotném p ístavu, jeho obnova byla
prvo adým povále ným cílem a probíhala skute
kapitola
p ístav.
let
ji
V roce
1967
p ístavu,
hamburský
se
známá
pak
té
velmi rychle.
p ístav
za ala
jako
psát
dosáhl
dal í
industrializace
i kontejnerizace. V roce 1989 slavil p ístav
Hamburk 800 let své existence.
S celkovým ro ním p ekladem 126 mil. tun zbo í byl v roce
2005 p ístav Hamburk nejv
ím n meckým p ístavem. Z evropského
hlediska tak obsazuje t etí místo za Rotterdamem (370 mil. tun
v roce 2005) a Antverpami (160 mil. tun v roce 2005). V po tu
elo ených kontejner
s p ekládkou 8,09 mil. TEU v roce 2005 se
adí na osmé místo na sv
. Z evropského hlediska je na druhém
10
Doslovný p eklad „Svobodný p ístav“ a „Skladovací m sto“, z praktického
hlediska budu pou ívat p vodní n mecké názvy.
16
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
míst
za Rotterdamem (9,285 mil. TEU v roce 2005). Antverpy jsou
etí s 6,5 mil. TEU v roce 2005.
1.2.2 HafenCity
Snad nejvýznamn
ji
zmín ného
z nejv
tím,
ím projektem poslední doby je výstavba
HafenCity
–
viz
obrázek
ích m stských rozvojových projekt
.2.
Je
to
jeden
Evropy. Je jedine ný
e vzniká v samotném centru m sta. Jednotlivé budovy jsou
naprojektovány tak, aby jejich vyu ití bylo z ásti ur ené pro
bydlení a z ásti pro kancelá e a obchodní prostory. V HafenCity
by m lo být vytvo eno 40 tis. nových pracovních p íle itostí.
Obr.
.2: HafenCity v pop edí, historické centrum m sta v levé horní
ásti obrázku
Zdroj: http://www.hafencity.com
Hlavním
obytné
zám rem
plochy.
projektu
Problémem
z centra na jeho okraj a
bylo
Hamburku
vytvo it
je
astokrát práv
toti
a
nové
atraktivní
vysídlování
lidí
za jeho hranice. Tím
sto p ichází o p íjmy z daní, které toto obyvatelstvo platí
spádov
ve
v sousedních spolkových zemích. Hamburk je chce udr et
m st
a
prost ednictvím
projektu
HafenCity
atraktivní obytné zóny p ímo v centru m sta a u
hladina p i p ílivu a odlivu dosahuje výkyv
a
nabídnout
eky, její
3,5 m. Dal ím
17
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
zám rem
m sta
Hamburk
je
p ilákat
do
atraktivní
centrální
oblasti m sta a do nových prostor více firem.
Zajímavá je té
otázka financování tohoto projektu. Celkové
náklady na výstavbu by m ly dosáhnout vý e 186 milión
sto ale m
e poskytnout jen jeho ur itou
eur.
ást - cca 77 milion
EUR. Zbytek má být získán p es sponzory, r zné nadace a dota ní
programy. V den mé náv
oznámeno,
vy prostor infocentra HafenCity bylo
e jeden bohatý hamburský pár v noval 30 milión
eur
na výstavbu projektu. Dov
l jsem se také,
e podobné nada ní a
darovací
tuto
né
nálady
profituje.
jsou
pro
Dal ích 250
milión
oblast
b
eur bude
a
stát
m sto
z nich
výstavba
dal í
linky metra, které se napojí na stávající sí . V tomto p ípad
poskytne
Hamburku
významnou
finan ní
podporu
samotný
n mecký
stát.
1.3
Brémy a Bremerhaven
Brémy jsou hlavním a zárove
„Svobodné
severn
hanzovní
m sto
nejv
Bremen“,
ím m stem spolkové zem
kam
pat í
také
asi
60 km
vzdálené m sto Bremerhaven. Brémy le í na obou b ezích
eky Vezery asi 70 km od jejího ústí do Severního mo e. Brémy
pat í
svou
rozlohou
mezi
obyvatel kolem 550 tisíc se
nejv
í
n mecká
m sta
a
po tem
adí na desáté místo.
1.3.1 Historie Brémských p ístav
První
písemné
zmínky
o
Brémských
p ístavech
z osmého století na eho letopo tu. V roce 888 prop
obchodní právo saský král
vyhledávaným
il Brémám
Arnulf. Pozd ji získaly Brémy také
mincovní a celní právo. Díky své poloze na
Brémy
pochází
obchodním
centrem.
ece Veze e byly
Za átkem
t ináctého
18
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
století podnikali brém tí obchodníci daleké cesty do Nizozemí,
Anglie a oblasti Baltského mo e. V roce 1260 se Brémy poprvé
staly
lenem
spole enství
Hanzy.
Ve
své
historii
byly
ale
kolikrát z Hanzy vylou eny a pozd ji zase p ijaty.
V roce
1827
se
Brémskému senátu poda ilo s Hannoverským
královstvím dohodnout a odkoupit od n j území v okolí ústí
eky
Geeste do Vezery. Ú elem bylo získat bezprost ední p ístup k
Severnímu mo i a postavit zde pro Brémy nový p ístav. Zárove
tento
projekt
Bremerhaven.
stal
V roce
„základním
1847
kamenem“
tak
zde
pro
za ala
vznik
výstavba
se
m sta
Nového
ístavu. O dvanáct let pozd ji se Brémy domluvily s Hannoverem
na
napojení
p ístavu
v Bremerhavenu
na
nov
vznikající
elezni ní tra . Od roku 1860 tak zde existuje mo nost p ímé
ekládky
zbo í
na
eleznici,
co
umo
uje
jeho
snadn
í
transport do vnitrozemí.
hem osmdesátých let se kone
se zaná ením
poda ilo vy
it problém
eky Vezery. Její dno bylo uzp sobeno tak, aby se
ílivová vlna dostala a
do Brém a p i odlivu pomocí síly toku
eky nanesený písek vzala s sebou do mo e. Náklady se vy plhaly
v té dob
zát
na neuv
itelných 30 milión
m sta odleh ila, byl pro lod
marek. Aby se finan ní
zaveden poplatek jedné marky
za ka dou vylo enou tunu zbo í.
Na
konci
Bremerhaven
skon ení
Nejvy
2.
sv tové
v ruinách.
války,
u
války
bylo
na
podzim
Ale
za aly
vykládky
90%
p ístav
1945,
pár
Bremen
m síc
v Überseehafen
í prioritu zde m la rekonstrukce. V p eprav
a
po
Bremen.
p eva oval
import od European Recovery Programme (ERP) a humanitární pomoc.
Na
základ
toho
se
op t
zvý il
význam
lod mi. Rekonstrukce byla závodem s
p epravního
asem a za al rozvoj obou
ístav . Na konci 50. let byla kapacita p ístav
patnáct milion
pr myslu
s p ekládkou
tun zbo í na p edvále né úrovni.
19
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Standardizované kontejnery daly p ístavnímu obchodu novou
dimenzi, p esto e odborníci té doby kontejner m
dobrou budoucnost.
nep edpovídali
estého kv tna roku 1966 byl po úsp
ných
jednáních BLG s americkou spole ností Sea-Land v Brémách z lod
Fairland vylo en první kontejner na n meckou p du (o den d íve
tato lo
kotvila v Rotterdamu) a letos se slavilo ji
po átku
kontejnerizace.
za ízení
U ití
kontejner
40. výro í
vy adovalo
nová
a rozsáhlá nová území. P vodní brémský kontejnerový
terminál byl postaven v Neustädter Hafen, ale z d vodu zvy ování
objem
byl
p eprav bylo rozhodnuto expandovat do Bremerhavenu, kde
dostatek
v Nordhafenu
ploch
p i
ústí
eky
Vezery.
.3.
za aly
v roce 1968 a v roce 1971 byl terminál oficiáln
otev en. Od té doby se ve t ech etapách zv
kilometr
Práce
a plochy dvou milion
oval do délky t í
tvere ních metr
– viz obrázek
tvrtá fáze expanze CT IV je nyní v procesu.
Obr.
.3: Letecký pohled na kontejnerový a automobilový terminál Bremerhaven
Zdroj: http://www.bremenports.de
20
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Na po átku sedmdesátých let byla nejd le it
faktorem
komunikace.
informací.
Z tohoto
P eprava
d vodu
vy adovala
byla
roku
stále
1973
ím výrobním
rychlej í
zalo ena
tok
databáze
(Datenbank Bremische Hafen – Ports of Bremen and Bremerhaven
Database)
a také COMPASS, první p ístavní datový systém na
sv
tohoto
.
Do
systému
vstupovaly
obchodní
spole nosti,
epravní firmy a zprost edkovatelé. Tato technologie je nyní
standardem
p ístav .
automobil
z Japonska se p ístavy staly d le itým p ekládacím
centrem
základ
a
V sedmdesátých
spolupracovníkem
letech
s východními
s rozvojem
výrobci.
Na
vývozu
tomto
vznikl Auto Terminal, díky kterému je dnes Bremerhaven
nejd le it
prost edk
ím p ekladi
ro
m v Evrop
s 1,65 miliony dopravních
.
V osmdesátých letech bylo jasné,
skladování
zbo í
ístavní slu by
epravního
konkurenci
v dlouhodobém
vývoji
neobstojí.
ítaly kolem deseti procent
et zce.
po
e pouhé p ekládání
celém
P íjmy
se
sv
Proto
.
ale
bylo
Tradi ní
náklad
sni ovaly
z celého
kv li
rozhodnuto
a
rostoucí
zlep ovat
logistické slu by a dal í slu by a náklady na tyto slu by se
stanou sou ástí celé
moderních
Nejd le it
ástky za p epravné. To vedlo k zalo ení
logistických
center
v Brémách
a
Bremerhavenu.
í je spolupráce s mezinárodními výrobci automobil
jako jsou DaimlerChrysler, BMW a VW, kte í p es Brémské p ístavy
vyvá ejí do celého sv ta.
1.3.2
Kontejnerový terminál CT 4
Momentáln
ji
nejd le it
í prioritou Brémských p ístav
je
probíhající výstavba nového kontejnerového terminálu CT 4,
která
byla
zapo ata
v roce
2004.
Kontejnerová
doprava
pat í
k nejrychleji rostoucí hospodá ské oblasti v okolí Brém. V roce
1998 se zde p elo ilo 1,77 milión
tém
dvojnásobek,
co
adí
TEU a v roce 2003 to byl ji
Brémské
p ístavy
mezi
dvacet
21
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
nejv
ích p ístav
místo – viz obrázek
Obr.
sv ta. Z evropského hlediska si dr í
tvrté
. 4.
4: Srovnání vedoucích evropských p ístav
v kontejnerové p ekládce, v TEU
Zdroj: http://www.hafenhamburg.de/de/index.php?option=com_content&task=view&id=2834&Itemid=251
Údaje a p edpov di dále nazna ují,
e v této oblasti je
potenciál pro dal í r st a rozvoj kontejnerové dopravy. Z tohoto
vodu byla zapo ata výstavba nového projektu za zhruba 500 mil.
EUR. Dosavadní p ístavní hráz byla s 3,2 km nejdel í soustavou
ístavních
hrází
prodlou í je
na
sv
,
kontejnerový
dal ích 1681 m. Zv
plochy o p ibli
terminál
CT
4
ji
í i odstavné a pracovní
90 ha. Vzniknou zde tak
ty i nová kotvi
pro p ekládku velkých kontejnerových lodí. Stavba by m la být
ukon ena za átkem roku 2009 a podle propo
by pak m ly být
Brémské p ístavy schopny zvý it svou kapacitu p i plném vytí ení
na víc ne
6 milion
TEU ro
.
22
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2
Terminály a technická vybavenost p ístav ,
komoditní struktura a poskytované slu by
V následující kapitole se zam
ístav ,
jejich
nejd le it
í
kapacitu
zde
a
ím na terminály jednotlivých
komoditní
p sobící
strukturu.
operátory
a
Uvedu
také
provozovatele.
Detailn ji se budu v novat terminálu CTA v Hamburku a p sobení
brémské spole nosti BLG, které jsem m l mo nost nav tívit. I
kdy
jsou oba p ístavy uzp sobeny pro p íjem ve kerého druhu
zbo í, procentuální rozlo ení p íjmu jednotlivých druh
závisí
i
na
skladi tní
následujících
plochy,
specializace
faktorech:
technická
samotného
celkové
vybavenost
p ístavu
na
a
ur itý
komodit
p ístavní
také
region
i
áste ná
nebo
druh
zbo í.
2.1
Komoditní struktura a terminály p ístavu Hamburk
Tab.
.1: Vývoj celkové p ekládky zbo í a jednotlivých polo ek
1990
2001
2002
2003
2004
2005
Celkový p eklad zbo í
(v mil. tun)
61,4
92,4
97,6
106,3
114,5
125,8
Hromadné zbo í
32,8
39,2
37,5
39,4
37,8
40,0
Tekuté substráty
15,3
13,6
11,5
11,6
12,2
13,1
4,9
6,8
6,2
6,7
4,3
5,6
Nerostné suroviny
12,6
18,8
19,9
21,2
21,3
21,2
Konven ní kusové zbo í
28,6
53,2
60.1
66.9
76.7
85,8
1969
4688
5374
6138
7003
8100
68,6
91,5
95,7
96,1
96,5
96,8
Zem
lské produkty
Po et 20’ kontejner
(v tis.) TEU
Podíl kontejnerizace
kusového zbo í v %
Zdroj: http://www.hafen-hamburg.org/de/
23
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ístav Hamburk je jedním z nejmodernej ích p ístav
v Evrop , ale i ve sv
ne
300
kotvících
kontejnerových
nejen
. Infrastruktura p ístavu nabízí více
míst,
portálových
46
km
je áb ,
náb
í,
p ístavní
více
ne
drapákové
200
je áby
pro hromadné substráty a cca. 30 sacích pneumatických mechanism
pro p ekládku obilovin a krmiv.
2.1.1 Kontejnerové terminály
Pravidelný
zaznamenává ji
nár st
po
p epravních
objem ,
resp.
jednotek,
adu posledních let kontejnerová p eprava.
Její „boom“ se nevyhnul ani p ístavu Hamburk. To je patrné také
z grafu – viz obrázek
kontejner
Obr.
.5, který ukazuje celkový vývoj p ekládky
za posledních patnáct let.
.5 : Vývoj p ekládky kontejner
v letech 1990-2005 podle kontinent
v TEU
Zdroj: http://www.hafenhamburg.de/de/index.php?option=com_content&task=view&id=2834&Itemid=251
„Hamburský p ístav p edstavuje velmi d le itou k
pro
p epravy
z asijských
V roce 2005 bylo v doprav
p ístav
a
oblastí
Baltského
ovatku
mo e.
s Asii p elo eno okolo 4,5 mil TEU.
24
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
S nejvýznamn
elo eno
ím obchodním partnerem, p edstavovaný
2,2
mil
TEU,
co
p edstavuje
ínou, bylo
nár st
oproti
edcházejícímu roku o 29%. Mezi Hamburkem a baltskými p ístavy,
které zastupují zejména p ístavy v Polsku a Rusku, bylo v roce
2005
p epraveno
federaci
bylo
2,2
mil
p elo eno
TEU
(nár st
o
19,7%).
úctyhodných
Pro
422 000
Ruskou
TEU,
co
edstavuje rapidní nár st oproti roku 2004 o 50,2% a pro polské
ístavy
bylo
nalo eno z hamburských
kontejnerových
terminál
11
225 000 TEU (nár st o 34,1%).“
Velice zajímavý údaj nám poskytuje i tabulka
.1 kde vidíme
výrazný nár st podílu kontejnerizace kusového zbo í. Tento trend
si také vy ádal nová
ení do budoucna. Za tímto ú elem byl mj.
postaven kontejnerový terminál Container Terminal Altenwerder –
CTA. Kontejnerový terminál CTA provozuje spole nost HHLA Group,
které pat í i dal í hamburské terminály Tollerort a Burchardkai.
Nejv
í n mecká rejda ská spole nost Hapag - Lloyd je s podílem
25,1%
druhým
podílov
nejv
ím
obchodním
partnerem.
HHLA
zabezpe uje skoro 65% p ístavní kontejnerové p ekládky. Asi 30%
kontejner
se p ekládá na terminálu Eurogate (pat í spole nosti
Eurogate) a zbylých 5% p ekládají víceú eloví operáto i.
2.1.1.1 Container Terminal Altenwerder
Stavba CT Altenwerder p edstavuje nejrozsáhlej í projekt v
ístavu Hamburk v druhé polovin
dvacátého století. S výstavbou
se za alo v roce 1996 a celkové náklady vystoupaly na p ibli
650 milion
zdi
eur. Náklady na infrastrukturu a vybudování náb
p edstavovaly
ástku
p ibli
300
milion
suprastruktury terminálu investovala HHLA více ne
eur. Odbor pro p ístavní a
zodpovídal za stavbu náb
eur.
ní
Do
350 milion
ní in enýrství hamburské radnice
ní zdi, výpl
prostoru staveni
a
11
Jaromír
iroký, Rozmach kontejnerové dopravy v evropských kontejnerových
terminálech,
elezni ná
doprava
a logistika
2/2006,
Dostupný
z:
http://fpedas.utc.sk/zdal/cisla/2_06/11_siroky.pdf.
25
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
poskytování dopravního spojení. V p
podstatný
nár st
objemu
p ekládky,
Hamburk v roce 2010 na 9 milion
výsledk
který
TEU. U
z roku 2005 – viz tabulka
ekonána je
je
te
.1,
odhadován
pro
je ale vid t - z
e tato hranice bude
d íve.
V sou asné dob
pro
tích letech se tak o ekává
manipulaci
s
je CTA jedním z nejmodern
kontejnery.
ídicí pohybové systémy zaji
pi kové
ích za ízení
technologie
a
moderní
ují efektivní a rychlou expedici.
Automatická manipulace umo
uje trvalou funk nost p i nízkých
nákladech. Vlaky a kamiony zde mohou rychle nakládat a skládat
zbo í.
Provozovatel m
lodí
je
zaji
n
optimální
ekládání. Novátorský p ekládací systém CTA zaji
zp sob
uje stálou a
vysokou produktivitu a také bezpe nost. Kontejnery se
automatizovaném
skladi ti,
které
je
kontrolu vstupu osob. Vysokou úrove
chrán no
adí v
systémem
pro
bezpe nosti poskytuje i
nep etr itá elektronická vým na dat (EDI) s celní správou.
CTA le í na ji ním Labi ji
od mostu Kohlbrand. P ístavní
hráz má délku 1400 m a odstavné a pracovní plochy se rozkládají
na
osmdesáti
terminál m,
rozlohou
hektarech.
kterými
polovi ní,
Proti
jsou
ale
porovnatelným
Burchadkai
výkon
má
nebo
stejný.
konkuren ním
Eurogate
Maximální
je
CTA
ponor
u
ístavní hráze je 16,7 m nad st ední vý kou hladiny p ílivu.
Severní
a
ji ní
ást
náb
í
slou í
kontejnerových lodí. Do ji ního obrati
vlastní
Obrati
pohon,
tam
je dostate
se
otá í
a
jsou
jako
velkých
p iplouvají lodi na
rychle
vle eny
zp t.
velké pro obracení lodí dosahujících a
400 m délky. Pro zajímavost bych na tomto míst
lod
obrati
cht l zmínit,
e
t ídy Colombo Express spole nosti Hapag-Lloyd s celkovou
délkou 335 m pojmou celkov
8750 TEU.
Terminál se stav l ve dvou fázích a byl dokon en v roce
2005. V dne ní dob
viz obrázek
disponuje
estnácti kontejnerovými je áby –
.6. T ináct z nich jsou je áby kategorie „Post-
26
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Panamax12“, se dv ma zvedacími za ízeními - ko kami a pomocným
portálovým je ábem. P eprava kontejner
v areálu je zaji
na 73
13
automatickými mobilními p eklada i AGV . Skladovací plocha pro
kontejnery
blok .
je
Ka dý
rozd lena
blok
do
22
obsluhuje
kolejových portálových je áb
kontejnerových
jedna
dvojice
skladi tních
automatických
(ASC – Automatic Stacking Crane)
pro nakládání a skládání kontejner . Celková kapacita skladi
je 33 tis. TEU (z toho 3 tis. pro izotermické kontejnery).
Obr.
.6 : Kontejnerové je áby CTA
Zdroj : Vlastní foto
Pro p ekládku feedrových lodí, které p ed a po zámo ském
transportu
svá ejí
pobaltských
a
i
rozvá ejí
skandinávských
stát ,
zámo ské
je
ur en
kontejnery
pomocný
do
men í
portálový je áb. Ka dý kontejnerový portálový je áb je ovládán
idi em. Zdvi ení kontejneru p i vykládce a nakládce zaji
áste
automatizovaná
je ábová
ko ka,
která
jej
umístí
uje
na
vázací plo inu. Zde se pak automaticky odemknou bezpe nostní
za ízení známá jako oto né zámky (twist locks).
12
Lod kategorie „Post-Panamax“ jsou ir í ne 32,30 m a proto ji
proplout Panamským pr plavem.
13
Automatic Guided Vehicle - automaticky ízené vozidlo.
nemohou
27
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Po jejich odemknutí p evezme kontejner pln
je ábová ko ka a umístí jej na mobilní p eklada
v míst
automatizovaná
AGV, který
pro pozemní manipulaci pod je ábem. Mezitím ji
je ábová
ko ka
jede
pro
dal í
kontejner.
automatizované p eklada e AGV – viz obrázek
Mobilní
eká
první
pln
.7 pak p esouvají
kontejnery mezi portálovým je ábem a skladi tnímy bloky. Tato
zóna, v které se pohybují, má
ku 100 m a nemají sem p ístup
ádné osoby.
Tisíce
ídících
v zemi toti
umo
uje pln
ídit jízdu a p esn
pokyn k jízd
elektromagnetických
idel
zabudovaných
automatizovaným p eklada
m nezávisle
stanovovat svou aktuální polohu. Vlastní
spolu s podrobnostmi o trase se p ená í z po íta
ídicího st ediska prost ednictvím rádiového spojení. Sledování
priorit
a
dozor
nad
plynulostí
provozu
zaji
uje
ídicí
softwarový systém.
Obr.
.7: Mobilní automatický kontejnerový p eklada
AGV
Zdroj : Vlastní foto
28
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Podobný systém byl poprvé uveden do provozu v roce 1993
v Rotterdamu
na Delta
terminálu
spole nosti
Europe
Container
Terminals. Mobilní p eklada e AGV, vyrobeny stejnou spole ností
Gottwald jako v CTA, jsou schopny kontrolovat svou pozici a sm r
a
upravovat
pomoci
podle
toho
svoji
rychlost.
Toto
je
umo
no
za
naviga ního systému, který se nachází na ka dém AGV.
Tento systém vyu ívá referen ních sítí a transpondér , které
jsou ulo eny na povrchu plochy. Dohled nad celým procesem má
kontrolní
systém
PCS
–
Process
Control
System.
zaznamenává otá ky svých kol a pravideln
pozici. PCS centráln
Samotné
AGV
informuje PCS o své
plánuje trasy jednotlivých AGV a tím také
ur uje, které AGV má p ednost v jízd , aby se zabránilo kolizi.
Mobilní p eklada e AGV mohou p evá et bu
40'/45' nebo sou asn
jeden kontejner
dva standardní kontejnery 20'. P eklada e
AGV jsou pohán ny diesel-hydraulickými motory, ale testují se
ji
nové AGV s diesel-elektrickým pohonem, které by zde m ly
sobit v budoucnosti. Samotné AGV jezdí dop edu a dozadu, ale
na rozdíl od rotterdamských AGV zvládnou také jízdu bokem a
mohou se navzájem p edjí
t.
Kontejnerové skladi
Ka dý z blok
umo
terminálu je rozd leno na 22 blok .
uje uskladnit 10 kontejner
délku. Na vý ku pak lze vyu ít
provádí
Díky
v ka dém
své
ejí
bloku
konstrukci
ty
dvojice
m
e
v
ku a 37 na
pozic. Stohování kontejner
pln
í
na
automatizovaných
portálový
je áb
je áb .
kdykoliv
t i s kontejnerem nad men ím vnit ním je ábem – viz
obrázek
.8,
kv li
tomu
mají
oba
je áby
trvalý
a
sou asný
ístup k pozicím pro kontejnery.
Uprost ed této skladi tní plochy jsou vyhrazené t i bloky
speciáln
vybavené
(izotermickými)
pro
kontejnery.
manipulaci
Ty
jsou
s chladírenskými
ulo eny
plo inami, z kterých se p ivádí energie a m
mezi
ocelovými
e se provád t také
ru ní údr ba chladicích agregát . Manipulace a polohování ve
skladi ti
cisternových
kontejner
je
samoz ejm
také
pln
29
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
automatické, co
platí také pro nebezpe né náklady tém
v ech
íd.
Obr.
.8: Portálové kontejnerové je áby mohou p es sebe p ejí
t
Zdroj : Vlastní foto
ekládka kamion
probíhá na pozemní stran
blok . V ka dém z nich jsou
skladi tních
ty i pruhy vyhrazené pro kamiony.
Pokud není kamion p ihlá en do systému p edem, musí se
ohlásit
u
informace.
systému
idi i,
CTA,
terminálu,
dostanou
p edb
né
kte í
mohou
kde
kontroly
se
jet
prob hne
vod
zadat
p edem
p ímo
zde
ohlásili
k
fyzická
vstupní
v
identifika ní
elektronickém
kontrolní
kontrola
brán
kontejner .
Zde
íslo svého skladi tního bloku, kde jim bude kontejner
nalo en nebo vylo en. Potom
ty
a
idi
nakládacích
zde
musí
pruh
v
idi
zacouvá s vozem do jednoho ze
p íslu ném
vystoupit
a
bloku.
pomocí
ipové
ipravenost vozu na vykládku – viz obrázek
povel jednomu ze dvou portálových je áb
Z bezpe nostních
.9,
karty
ím
ohlásí
se ode le
v daném bloku, který
provede vykládku.
30
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Obr.
.9: Portálový je áb nakládá kontejner na kamion
Celý proces sledují kamery
a dálkov
ídí pracovi
ídicí
budov
dokon ení
kamion
CTA.
vykládky
kde
Po
opou tí
terminál
branou,
v
výjezdní
je
pro
n j
ur ena tzv. prázdná stopa –
viz obrázek
odevzdá
.10. Zde
ip
a
idi
zárove
automaticky
je
laserem
zkontrolován
náv s
jestli,
ven opravdu nic neveze. To
samé
platí,
kdy
do
p ístavu
kamion
kontejner.
pro
Projí dí
prázdnou
stopou
elektronicky
zda
jede
do
a
zkontrolován
areálu
prázdný. Denn
odbaveno
je
vjí dí
tu je takto
okolo
3600
kamion .
Zdroj : Vlastní foto
Sou ástí
terminálu
je
vlastní
vysokokapacitní
elezni ní nádra í, které je jedním z nejmodern
Má
est kolejí o délce 750 m,
ucelených
kontejnerových
nakládají
ty i moderní, manuáln
ím
vlak .
áste ná automatizace je áb
nákladové
ích v Evrop .
je vhodné pro sestavování
Kontejnery
zde
ovládáné
ale umo
vykládají
a
elezni ní je áby.
uje je ábníkovi sledovat
podrobnosti o poloze nákladu nad podvozkem
i cílovou plo inou
vozu. Vlakový terminál CTA je vybaven 15 ta nými vozidly a 200
podvozky.
Za
tyto
vozy
se
p es
automatické
sp áhlo
podvozek, který je ur en pro p evoz kontejner
skladi tních blok
p ipojí
z jednotlivých
na odstavnou kolej. Zde si kontejner vyzvedne
elezni ní je áb a nalo í jej na p istavený vlak.
31
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Obr.
.10: Celní stanice a kontrola voz , v pravo prázdná pr jezdná „stopa“
Zdroj : Vlastní foto
Automatizace
p epravy
a
ízení
kontejnerového
vy aduje efektivní souhru v ech logistických a
Na
vývoji
zde
projektový
tým
automatizované
pou ívaného
CTA.
softwaru
Software
p eklada e
tu
kontroluje
AGV,
má
ídicích systém .
velkou
povely
provádí
terminálu
pro
výpo et
zásluhu
mobilní
nejlep ího
umíst ní kontejneru v skladi tním bloku tak, aby se v ideálním
ípad
manipulovalo s kontejnerem pouze jednou a stanovuje
plán chodu portálového je ábu tak, aby se vylou ily nevyu ité
ejezdy
bez
nákladu.
Systém
také
bere
ohled
edpisy pro skladování nebezpe ných materiál
na
zvlá tní
a chladírenských
kontejner .
Výb r skladi tního bloku a pozice pro kontejner probíhá
individuáln
kontejneru
na základ
ihned
po
jeho dal í trasy. Tuto pozici p id lí
jeho
p íchodu
a
software. Pokud by ale z n jakých d vod
id lit
optimální
pozici,
kontrolní
identifikaci
opera ní
nebylo mo né okam it
mechanismy
skladi tního
32
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
bloku
zajistí
automatický
p esun
v
období
men ího
Kontejnery ur ené pro p evoz kamiony nebo po
postupn
stran
náb
v dob
ni
ího vytí ení je áb
vytí ení.
eleznici se tak
p esouvají k pozemní
skladi tního bloku a kontejnery ur ené k nalod ní k jeho
ní stran .
3.1.1.1.1 Slu by informa ního st ediska CTA
Jednou
z n kolika
slu eb,
které
poskytuje
informa ní
st edisko zákazník m, jsou údaje o stavu kontejneru p ekládaného
v terminálu. Tato slu ba je dostupná v em zákazník m, kte í se
zajímají o data uvoln ní a vylo ení kontejner , p íjezdy
i
odjezdy lodí. Slu ba COAST (ohla ovací systém pro kontejnery)
poskytovaná online, umo
uje zákazník m terminálu získat údaje
nezávisle 24 hodin denn
Dále CTA nabízí rychlé celní odbavení díky integrovanému
celnímu systému. CTA je prvním terminálem umíst ným mimo hranice
„svobodného“ p ístavu a je provozován jako celní zóna. Celní
odbavení zaji
uje nový automatický sazebník a místní metodika
pro systém celního odbavení zvaná ATLAS. Tento postup je tém
výhradn
s
zalo en na elektronickém zpracování dat. Ve spolupráci
celními
orgány
byly
vypracovány
odbavení. Jako p íklad m
zabudované
v
kontrolní
nové
a
rychlej í
postupy
e slou it expedi ní odbavení kamion
brán .
zpracovává úst ední celní kancelá
Komplikovan
í
celní
p ípady
terminálu.
V CTA jsou k dispozici také dal í kontejnerové slu by. Jsou
to
nap íklad
cisternové
náklad .
skladovací
kontejnery
P ilehlá
i
za ízení
pro
p ekládka
konven ních
skladi
kapacitu. Opravny kontejner
prázdných
nebezpe né
kontejner
i
náklady
a
nadm rných
mají
velkou
spole nosti Hamburger Container-
und Chassis-Reparatur GmbH zde mají rozsáhlé provozy pro
ní
a opravy kontejner . Spole nost SCA Service Center Altenwerder
33
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
GmbH, která je stoprocentn
vlastn nou pobo kou CTA, poskytuje
v kontejnerovém terminálu Altenwerder technické slu by, opravy
údr bu
a
odstra ování
závad
kontejner .
Díky
své
poloze
v
sousedství CTA nabízí SCA rychlé slu by p i odstra ování závad,
a to 24 hodin denn , 365 dní v roce.
Tyto
slu by
podporuje
pi kový
diagnostický
systém
pro
hlá ení závad. Funguje on-line na v ech manipula ních za ízeních
online s vyu itím elektronického zpracování dat. Díky tomu mohou
pracovníci SCA celodenn
plánovat optimální p esuny a vyu ití
za ízení. Ve zvlá tních p ípadech doká e tento systém odstranit
závady
bez
p ítomnosti
personálu.
Jiný
tým
provádí
údr bu
ekládacích za ízení p ímo v terminálu. S ohledem na to,
za ízení
jsou
pro údr bu
k
dispozici
pouze
po
velmi
e
krátké
asové úseky, pracuje tento tým 24 hodin denn .
Jednou z dal ích a d le itých slu eb, které spole nost HHLA
poskytuje, je mo nost vyu ití plovoucích je áb
300
tun.
Tato
slu ba
není
samoz ejm
s nosností a
k dispozici
jenom
v samotném p ístavu, ale také na celém dolním toku Labe a
ste ko
Brunsbüttel.
zákazník
pot ebuje
rozm
nebo
kontejnerových
Tyto
je áby
manipulovat
hmotnosti
je áb
nebo
nem
se
zbo í,
e
jiných
pou ívají
které
být
zde
hlavn
v d sledku
manipulováno
dostupných
Dokonce je mo né s nadrozm rným zbo ím (a
po
kdy
svých
pomocí
za ízení.
do 200 tun) také
plout, a tím jej p esunout nap íklad k vle ce, která je pro tyto
je áby
k dispozici
v terminálu
Burchadkai.
O
n m
se zmíním
podrobn ji v následujícím odstavci.
2.1.1.2 Kontejnerový terminál Burchadkai
Ji
zmi ovaný terminál Burchadkai pat í spole nosti HHLA –
viz obrázek
. 11. Terminál Burchadkai je co do plochy nejv
ím
za ízením pro kontejnerovou p ekládku v p ístavu Hamburk. P es
34
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
tento terminál projde a
zakotvilo
p es
5000
40% v ech kontejner . Minulý rok zde
lodí
a
osmnáct
kontejnerových
je áb
elo ilo p es 2,6 milionu TEU. P esto má kapacita v budoucnu
je
stoupat
prognózy
pro
a
proto e
p ekládku
se
18
Hamburku
milión
pro rok
TEU,
2015
nevyhly
p isuzují
se
tomuto
terminálu a v budoucnu nevyhnou dal í významné investice pro
dosa ení v
í kapacity.
Obr.
.11: Kontejnerový terminál Burchadkai
Zdroj: http://www.hhla.de/de/Geschaeftsfelder/index.jsp
Aby
se
p i
p estavb
Burchadkai
nesní ila
kvalita
a
mno ství slu eb poskytovaných zákazník m, byly za tímto ú elem
ji
po
operace
otev ení
první
z Burchadkai
fáze
do
zmodernizováno, momentáln
terminálu
CTA.
První
CTA
p esunuty
kotvi
n které
ji
se pracuje na kotvi tích
íslo dv
bylo
a
ty i. Prohlubuje se zde dno a zesiluje p ístavní hráz, aby do
ístavu mohly zají
t lod
skladovací prostory a také nový
s v
ím ponorem. Staví se nové
elezni ní terminál. Operují zde
mimo Polzug - sesterská spole nost HHLA, také
eský Metrans a
35
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
mecký operátor Transfracht. Denn
je zde odbaveno p es cca.
1100 vagón .
Nový
elezni ní
v polovin
terminál
by
m l
být
uveden
do
provozu
roku 2006. Bude rozd len na dva moduly - ji ní a
severní. Ka dý modul bude obsahovat 5 kolejí o odbavovací délce
700 m. Na plo e dosavadního
nové kontejnerové skladi
elezni ního p ekladi
podobné ji
v CTA. Rozdíl bude nejen v tom,
CTA
del í
a
ir í,
ale
existujícímu skladi ti
e jednotlivé bloky budou oproti
hlavn
budou
obsluhovány
skladovacím bloku ne dv ma (jako v CTA), nýbr
nezávislými
terminál
milión
portálovými
Burchadkai
je áby.
m l
vznikne
být
Na
konci
schopen
v
ka dém
t emi na sob
roku
2015
dosáhnout
by
pak
kapacity
5,2
TEU.
Tento 160 hektarový terminál poskytuje nejen 68 tis. m2
krytých skladovacích ploch, ale také skladovací kapacitu pro
10 tis. jednotek TEU. Délka p ístavního mola je 2850 m, kam
z drtivé v
iny zají
jí feedrové lod
k dispozici 20 portálových je áb
„Post-Panamax“.
30-40%
lokální náklad, sm
zde
– kolem 85%. Je zde
a 10 kotvi
p ekládaného
pro lod
zbo í
typu
p edstavuje
ující z nebo do Hamburku a jeho okolí.
2.1.1.3 Kontejnerový terminál Tollerort
etím a zárove
spole nost
HHLA,
také nejmen ím terminálem, v n
je
terminál
Tollerort.
Tento
operuje
terminál
zaznamenává ka dým rokem n kolika procentní nár st objemu zbo í
a v roce 2005 dosáhl také obratu více ne
20%). Do budoucna se po ítá je
Do roku 2008 bude délka náb
870 tis. TEU (nár st o
s dal ím roz
ením kapacity.
í prodlou ena ze sou asných 1006 m
na 1525 m. Tím bude mít terminál k dispozici celkem 6 kotvi
pro
lod
s maximálním
ponorem
do
15,2
m.
Plocha
,
terminálu
dosahující 377 tis. m2 by m la být pak zdvojnásobena. Tyto zm ny
36
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
by m ly posta ovat k tomu, aby se dosavadní kapacita 720 tis.
TEU zvý ila na 2 mil. TEU ro
.
Dal ím inovativním bodem v pilotním projektu bylo pokusné
zavedení 11 nových Van Carrier
do provozu – viz obrázek
. 12.
Van Carrier je speciální na kolech se pohybující p ekládací
za ízení schopné p ekládat kontejnery z nákladních automobil
skládat je na sebe do vý ky
pozd ji ukázaly,
ty
a
vrstev. Výsledky testování
e nové diesel-elektrické van carriery mají
oproti staré hydrodynamické verzi daleko men í spot ebu nejen
nafty ale hlavn
hydraulického oleje. Zárove
jsou také mén
hlu né a lépe ovladatelné.
Obr.
.12: Van carrier v akci
Zdroj : Vlastní foto
Pozitivní výsledky se tak odrazily v podpo e hamburských
ad
pro
m stský
rozvoj
a
ivotního
prost edí.
Tyto
Van
37
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Carriery
budou
Ve keré
aktivity
kontrolním
dále
postupn
na
systémem
zavád ny
i
na
takovém
terminálu
v echny
operace
a
reálném
ase.
Bezdrátový
datový
kontejner
po skladovací plo e a zárove
jiné
jsou
jsou
systém
terminály.
koordinovány
monitorovány
kontroluje
v
pohyb
jejich nakládku na lo .
2.1.1.4 Kontejnerový terminál Eurogate
Spole nost Eurogate je nejv
terminál
v Evrop
logistických
Provozuje
slu eb
celkov
Portugalsku.
významn
a
Proto e
í ne
je
„evropskou
v oblasti
dev t
je
ím operátorem kontejnerových
jedni kou“
kontejnerových
terminál
brémský
v poskytování
terminál .
v N mecku, Itálii
Eurogate
terminál
v
a
í
a
hamburský, zmíním se o této spole nosti více
v spojitosti s brémskými terminály.
Hamburský terminál Eurogate p elo il v roce 2005 p es 2,6
mil. TEU. Jeho ro ní kapacita je 4 mil. TEU. Odstavné a pracovní
plochy dosahují 1,1 mil. m2. Dále je zde k dispozici dal ích
60600 m2 krytých skladovacích ploch. Délka náb
í je 2 050 m
s max. ponorem u p ístavní hráze 15,5 m. Vykládku a nakládku
zabezpe uje
kategorie
osmnáct
„Post
druhým nejv
kontejnerových
Panamax“.
Po
je áb
Bremerhavenu
–
je
15
z nich
tento
jsou
terminál
ím terminálem v portfoliu skupiny Eurogate. I zde
jsou plánovány rozsáhlé investice do modernizace a zvládnutí
nar stajících kapacitních po adavk
trhu.
2.1.2 Automobilový terminál
S p ldruhým milionem tun r zných dopravních prost edk
za ízení, v etn
více ne
a
450 tis. osobních automobil , pat í
Hamburk na automobilovém trhu Evropy mezi d le ité logistické
38
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
uzly. P es Hamburk jsou exportovány hlavn
automobily vyrobené
v N mecku a automobily dová ené z Anglie a Skandinávie. Hamburk
je
transitním
bodem pro
import
z Dálného Východu
východoevropský trh. Najdeme zde také zna
automobily, které sm
ují hlavn
ur ený
pro
velký trh s ojetými
do Ruska a Severní Afriky.
ichni obchodníci s dopravními prost edky nabízí
irokou
kálu
slu eb p idané hodnoty, jako jsou nap íklad kontrola kvality,
lakýrnické slu by, Pre Delivery Inspection (PDI) – technická
kontrola
vozidel
„vylad ní“
p ed
dopravních
dodáním
prodejc m,
prost edk
dle
p ání
dal í
úpravy
prodejc .
a
Dal í
výhodou pro importéry je mo nost ulo ení dopravních prost edk
v bezcelní zón .
Spole nost E.H. Harms GmbH & Co. je jedním z nejv
meckých poskytovatel
mnoho
námo ních
Spole nost
i
Harms
ích
logistiky dopravních prost edk . Vlastní
vnitrozemských
je
hlavním
terminál
po celé
poskytovatelem
Evrop .
t chto
slu eb
v p ístavu Hamburk. Automobilovým terminálem pro lo v roce 2005
347 tis. automobil .
rozlohu 335 tis. m2 a firma plánuje
Terminál má celkov
je
výstavbu nového n kolikaposcho ového parkovacího domu s
cílem zvý it skladovací a opera ní kapacitu. Harms poskytuje
vlastní
automobilové
námo ní
a
zasílatelské
slu by
spojující
Hamburk s Nizozemskem, Anglií, Skandinávií, Polskem, Ruskem a
ínou.
Nachází
se
rozloze 21 tis. m
lakování
2
zde
také
nejv
í
hamburská
autodílna
o
. Tyto prostory jsou vyu ívány pro opravu a
automobil ,
dále
dola ování,
modifikaci
a
instalaci
speciálních za ízení dle jednotlivých p ání zákazník . Terminál
má
vlastní
elezni ní
p ipojení
a
p esto e
se
nachází
mimo
ohrani eného území „Svobodného p ístavu“, jeho areál má také
bezcelní charakter.
39
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.1.3 Multifunk ní terminály
Krom
p ti speciálních kontejnerových terminál
poskytuje
Hamburk také n kolik multifunk ních za ízení. Ty zahrnují BUSS
Hansa Terminal, Unikai víceú elové za ízení v O’Swaldkai, C.
Steinweg
a
Wallmann
Terminal
v
ji ní
ásti
p ístavu.
terminály nabízí kapacitu p es 260 tis. TEU s
dopl kových
slu eb.
Celkem
nabízí
skladovacích prostor a 109 ha vn
jednotlivých
mol
zmín ných
pohybuje mezi jedenácti a
Tyto
adou dal ích
m2
210 tis.
krytých
ích skladovacích ploch. Vedle
terminál
se
p ístavní
hloubka
t inácti metry.
V roce 2003 pro lo t mito terminály celkem 2,6 milionu tun
konven ního
zbo í,
speciálních
tradi ní
co
demonstruje
za ízeních
podob .
Není
schopných
prakticky
stále
silnou
manipulovat
d le ité
poptávku
zbo í
zda jde
o
po
v jeho
zbo í
v
pytlích nebo zbo í paletizované, jestli jde o kovy nebo t
ké
náklady. Hambur tí multifunk ní operáto i poskytují p ibli
50
kotvi
pro b
ný náklad. V p ístavu se také nachází n kolik
kotoná ních zvedacích za ízení a dále plovoucí je áby, které
je mo no pou ít v rámci celého p ístavu.
2.1.4 Potraviny a speciální komodity
ístav
manipulaci
Hamburk
nabízí
s potravinami
a
dostate né
rychle
se
mno ství
kazícím
za ízení
zbo ím
pro
v etn
chladicích skladi tních ploch. B hem roku 2003 dosáhl celkového
obratu kolem miliónu tun importovaného a exportovaného ovoce a
asi t í milión
tun jiných zkazitelných potravin jako jsou maso,
ryby a mlé né výrobky. Hlavním operátorem pro tento druh zbo í
je HHLA Frucht- und Kühl Zentrum GmbH (dále FKZ), který ovládá
hlavní centrum pro manipulaci s ovocem na terminále O’Swaldkai.
40
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Ovládá takté
Fischmarkt Hamburg Altona GmbH, který je centrem
pro skladování hluboce zamra ených potravin.
Nosným obchodním artiklem pro FKZ jsou banány. V roce 2005
jich zde bylo bez naru ení chladícího
et zce p elo eno kolem
600 tis. tun a dal í ovoce tvo ilo cca. 50 tis. tun.
v O’Swaldkai je jedním z nejd le it
Terminál
ích za ízení svého druhu
v Severní Evrop . Koncentrují se sem obchodní aktivity s banány
za
ú elem
sní ení
náklad
a
etnosti
operací.
Stále
je zde
dodate ná kapacita a spole nost se sna í zaujmout p epravce ovoce
i
z jiných krajin,
z nejmodern
ích
a
zejména
Ji ní
nejefektivn
Ameriky.
ích
Terminál je
v Evrop .
Mohou
jedním
zde
být
ijaty v echny druhy chladírenských lodí a najednou mohou být
operovány
a
ty i
z nich.
portálových je áb . Skladi
Terminál
má
osm
výtah
uskladn ní
je
d le itým
erstvých
Hamburg-Altona
a
je
sedm
s kontrolovanou teplotou poskytují
25 tis. paletových míst a lehce tak zvládnou i sezónní
Hamburk
a
centrem
zmra ených
odpov dná
pro
zpracování,
ryb.
Spole nost
za
vydávaní
pi ku.
prodej
a
Fischmarkt
povolení
pro
velkoodb ratele ryb, kterých je jen v samotném areálu p ístavu
okolo 70 a kte í zde provádí rybí aukce a poskytují chladící
prostory pro hluboce zmra ený náklad. Dv
skladi
výrobky s teplotou okolo mínus 25 stup
ístavu
a
mají
kapacitu
18 tis.
pro zmra ené
jsou ve starém rybá ském
3
m,
co
je
3 700
palet.
Fischmarkt Hamburg je schopný poskytnout také dodate né slu by
pro hluboko zmra ené potraviny. Jsou jimi nap íklad etiketování,
balení, konsolidace nebo dekonsolidace.
Hamburk
je
sv tov
jedno
z nejv
ích
manipula ních
a
obchodních center s mnoha druhy speciálních komodit jako jsou
káva,
aj, kakao, ko ení, o echy, su ené ovoce ale také koberce
z orientu.
Hamburk
a
em
aje, p
meckém
trhu
elo eno
1,2
je
„evropskou
asi dv
projde
mil.
jedni kou“
t etiny kávy a
tímto
tun
p ístavem.
surové
kávy.
v importu
kávy
aje spot ebovaného na
V roce
Je
to
2004
nejv
zde
í
bylo
n mecké
41
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
obchodní, manipula ní a skladovací centrum kakaa, kterého zde
ro
projde
okolo
250
tis.
tun.
Hamburk
je
také
centrem obchodu s orientálními koberci. P evá ná
významným
ást obchodník
sídlí a skladuje své koberce ve známém Speicherstadt.
V roce 2003 pro lo p ístavem p es 1,4 mil. tun speciálních
komodit. Díky atraktivní lokalit
a dobrému spojení s východní
Evropou a Baltem po adavky na hamburské za ízení stále stoupají.
Nejv
í
zm na
kontejnerizaci
za
poslední
daných
roky
komodit.
je
P es
práv
98%
p echod
kávy
zde
ke
pro lo
v kontejnerech a podíl konven ního balení je neustále na ústupu.
Pra írny si nechávají men í zásoby kávy a vy adují stále
ast ji
dodávky formou Just In Time. Automatizace vykládky, p epravní a
balící procesy jsou dnes pro úsp
ný obchod klí ové.
ina hamburských skladovacích operátor
je zaregistrována
v London International Futures Exchange (LIFE) a v New York Board
of Trade (NYBOT) jako oprávn ní skladující. Mezinárodní obchodní
organizace s kakaem (ICCO) vyu ívá Hamburk jako své centrum pro
uskladn ní vyrovnávacích zásob. M sto je zárove
transit nákladu sm rem do Polska,
Mezi
hlavní
spole nosti
d le ité pro
eské republiky a
operující
zde
v tomto
výcarska.
oboru
pat í
Eichholtz, Kaffee - Lagerei N.H.L. Hinsch & Cons., Schwarze und
Consort. GmbH, ji
inu
je
spole nost
zmín ný C. Steinweg, Wallmann
dominantní
Werner
komoditou
Bruhns
káva,
ale
Lagergesellschaft
zpracování a skladování r zných druh
o ech
a dal í. Pro
nap íklad
je
pro
dominantní
a ko ení.
2.1.5 Hromadné zbo í
Hamburk
zastává
mezi evropskými p ístavy
v dne ní
v p ekládce
dob
významnou
hromadného
zbo í.
pozici
V roce
2005 jím pro lo 40 mil. tun suchého a tekutého hromadného zbo í.
Vývoj oproti roku 2004 je znázorn n na obrázku
. 13. Hambur tí
42
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
operáto i
jsou
vybaveni
mnoha
manipula ními
a
skladovacími
za ízeními. Neustále se stup uje jejich výkonnost a zvy uje se
obrat
p ekládaného
zbo í.
Manipulují
s nejr zn
nákladu, jako jsou minerály a chemikálie, zem
ími
druhy
lské produkty,
hnojiva, potraviny, oleje a petrolejové výrobky.
Nejv
a
ím operátorem nerostných surovin v p ístavu Hamburk
takté
v
celém
N mecku
Hafenbetriebsgesellschaft
mbH.
je
spole nost
Specializuje
se
Hansaport
hlavn
eleznou rudu a uhlí. Terminál na kterém operují má celkov
náb
í o celkové délce 760 m a hloubce vody a
zbo í zaji
na
t i
15,6 m. Vykládku
ují 4 portálové drapákové je áby, ka dý o kapacit
32 tun.
Obr.
. 13: Objem p elo eného hromadného zbo í v 1000 tun
Zdroj: http://www.hafenhamburg.de/de/index.php?option=com_content&task=view&id=2834&Itemid=251
Zbo í
je
p evá
skladováno
na
otev ených
plochách
o
2
rozloze 350 tis. m . Nachází se zde také za ízení pro vykládku
zbo í p ímo do p istavených men ích lodí a vle ných
kapacita
p ekládky
tak
m
e
dosáhnout
vý e
a
lun . Denní
70 tis.
tun.
ina objemu zde p ekládaných rud ale pokra uje na své cest
43
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
do vnitrozemí po
eleznici. Hansaport zde má k dispozici dv
stanice nakládky, které umo
ují nalo it b hem hodiny 1800 tun
elezné rudy nebo tisíc tun uhlí. Denn
je vypraveno v pr
ru
patnáct vlakových souprav.
Spole nost Buss Kuhwerder Terminal je zam
ena p evá
ekládku nerostných surovin z velkých bulk carrier
né
dál
na vle né a
luny a jiné druhy men ích plavidel. Ty p epravují zbo í
do
r zných
kanálovému
artiklem
pob
systému
jsou
m
celkov
65
tis.
ních
také
né
Kuhwerder terminálu
do
rudy.
je
destinací
Pr
rná
15 tis. tun.
krytých
a
ístav
Hamburk
143
Evrop . Zaji
uje cca. tém
díky
rozsáhlému
Hlavním
p epravním
denní
nekrytých
rostlinný
olej.
manipulaci
a
í
se
Mezi
dispozici
skladovacích
kapacitou
sil
na
obilí
o
adí se tím do pop edí v severní
50% n meckých p ekládek. V roce
adí
obilí, olejní
nejd le it
skladování
Buss
s ponorem do 11,5 m.
2005 dosáhl p ístav obratu 5,6 mil. tun zem
nejvýznamn
kapacita
Terminál má k
tis.
disponuje
hmotnosti p es 800 tis. tun a
nebo
vnitrozemí.
prostor a u jeho mola mohou p istát lod
Mezi
na
í
pat í
lských produkt .
semínka,
poskytovatele
spole nost
krmiva
slu eb
G.T.H.
a
pro
Getreide
Terminal Hamburg GmbH & Co. KG. Dal í dominantní komodity jsou
následující: obilí, olejní semínka a také zelená káva, pro její
zpracování zde existuje kompletní vybavení. Dal í spole ností,
která
se
specializuje
hlavn
Hafengesellschaft.
Dohromady
skladovací
pro
kapacitu
Jejich kotvi
440
na
import
tyto
tis.
spole nosti
tun
jsou dostate ná pro lod
ou mít ponor a
obilovin,
zem
Neuhof
poskytují
lských
o délce a
je
produkt .
280 m, které
o 12,4 respektive 13,7 m.
Hamburk také poskytuje za ízení pro skladování a manipulaci
s cukrem ur eným na export. Asi dv
kontejnerizovány,
zbytek
je
t etiny tohoto zbo í jsou
manipulován
balením do pytl . Cukr je dovezen
tradi ní
eleznicí bu
cestou
-
k uskladn ní v
terminále, který pojme 40 tis. tun, nebo pro p ímé zásilky do
44
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
destinací po celém sv
. Tento terminál provozuje firma C.
Steinweg.
Ve velkém mno ství jsou zde také zastoupeny tekuté hromadné
substráty a chemikálie. V roce 2005 zde bylo zpracováno 13,1
mil.
tun
tekutého
substrátu.
Je
zde
celkem
osm
terminál
ur ených k manipulaci s tekutým substrátem a také skladovací
prostory o celkovém objemu 2 mil. m3. Tyto
áste
slou í t em
rafinériím; DEA, Holborn a Shell. Slou í dále jako strategické
zásobárny paliva pro n mecký trh. Hlavními produkty jsou ropa a
olejové deriváty, dále r zné chemikálie, rostlinné a
ivo
né
tuky, oleje, alkohol, tekutá hnojiva a melasa.
Nejd le it
Co.
pat ící
do
í spole ností je Vopak Terminal Hamburg GmbH &
skupiny
Royal
Vopak
B.V.,
která
je sv tovou
jedni kou ve skladování tekutých substrát .
Jen v Hamburku má
zásobárny o objemu 712 tis. m3 a terminál se
ty mi kotvi ti pro
zámo ské
doká e
tankery.
zacházet
nap íklad
mastné
Vopak je v Hamburku unikátní také tím,
tém
ropné
s celým
produkty,
kyseliny,
latex
a
skladovat kapaliny za r zn
Hamburk
je
známý
díky
spektrem
kapalin,
tekutá
hnojiva,
mazací
oleje.
jakými
rostlinné
Vopak
je
e
jsou
oleje,
schopen
ízených teplot.
bezpe né
manipulaci
a
skladování
nebezpe ného zbo í jako jsou oleje, plyny, chemikálie, výbu niny
a
odpadové
produkty.
Nezávislí
obratu patnácti milion
p ístavní
operáto i
dosahují
tun nebezpe ného zbo í. V p ístavu je
kolik firem poskytujících speciální slu by pro nebezpe né zbo í
jako
jsou
Nejd le it
ní,
í
spole ností
k dispozici skladi
speciáln
opravy,
je
balení
Wallmann
nebo
&
Co.,
etiketování.
která
má
2
o rozloze 800 m , pro nebezpe né zbo í se
zpevn nou st echou a podlahou upravenou tak, aby byla
schopna pojmout uniklé kapaliny. Je zárove
jedinou spole ností
v p ístavu, která má takovéto prostory na pravidelném liniovém
terminále. Firma Wallmann má povolení pro skladování ve kerých
nebezpe ných látek mimo t íd 1, 5, 6.2 a 7.
45
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.2
P ístavní slu by
Bezpe nost provozu a ekologie pat í mezi priority správy
ístavu Hamburk, který dnes právem pat í mezi nejbezpe
ístavy na sv
. Za posledních patnáct let se významn
po et kolizí a ztrát zp sobených rozlitím
í
sní il
i rozsypáním zbo í.
To v e díky d raznému sna ení místních správ o maximalizaci
bezpe nosti provozu na dolním toku Labe
ad
pro
zabezpe ení
plánování
eku
a
p ístavní
a
výstavbu
i v samotném p ístavu.
p ístavu
infrastruktury;
rozvojových
dohlí í
také
strategiích.
Dále
na
je
údr bu
poradcem
poskytuje
a
p i
námo ní
údr bu (Marine Engeneering) v asociaci s ú adem pro ochranu vod,
bagrování,
hydrografický
výzkum,
ní,
údr bu
protipovod ových zábran a provoz elektronického protipovod ového
výstra ného
systému.
Tento
ú ad
také
koordinuje
p ístavní
záchrannou slu bu. Hlavním projektem, který má zvý it bezpe nost
ístavu,
je
modernizace
radarové
sít .
Nový
dopravní
bezpe nostní systém nahradí stávající radarový systém v p ístavu
i podél Labe a bude sledovat a informovat v echny lod , které do
ístavu p iplouvají a odplouvají. Systém pom
orientaci
v p ístavu
a
lokalizaci
e lodím usnadnit
jednotlivých
kotvi
p ístavních
vod
a
poskytne podporu naviga ní slu by.
K udr ení
bezpe né
hloubky
bezproblémový pohyb lodí je t eba ka doro
ty i
mil.
odd lení
bagr ,
m3
ú adu
která
provozovateli.
výrazn
sediment
pro
do
a
je
v p ípad
Zne
ní
sní ilo. V
navrácena
eku
ulo ených
eky.
na
výstavbu
pot eby
eky
se
za
vybagrovat t i a
dn
eky.
provozuje
je
m
flotilu
privátními
posledních
tvrtina
Bagrovací
celou
posilována
ina vybagrovaných sediment
P ibli
pro
dvacet
let
e být zp tn
dále
speciáln
upravována a vyu ívána ve stavebnictví.
46
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Nejstar í
institucí,
která
se
stará
o bezpe nost
v hamburském p ístavu, je vodní policie, která byla zalo ena ji
v roce
1787.
nacházející
P vodn
se
m la
hlavn
v p ístavu.
Její
chránit
dne ní
obchodní
role
zbo í
je
mnohem
rozsáhlej í. Nezahrnuje jenom p ístav Hamburk, ale také horní a
dolní tok
eky a
ást pob
í Severního mo e. V t chto oblastech
je vodní policie odpov dná za prevenci proti nehodám, regulaci
pr jezd
nebezpe ného zbo í po p ístavu, vy et ování p estupk
dodr ování na ízení týkajících se p íslu ných druh
ístavní
naviga ní
slu bu
(Pilotage
a
náklad .
Service)
poskytují
piloti, kte í jsou organizováni v tzv. „bratrství“. V Hamburku
jsou
opera ní
Brunsbüttel
centra
pro
dopravu
sm rem
ven
z p ístavu
pro dopravu sm rem do p ístavu. Samoz ejm ,
a
v
e tato
slu ba je lodím p ístupná „nonstop“, ka dý lodivod má mo nost si
zavolat
do
centra
podpora je mo ná
a
v p ípad
hustého provozu na
pomocí
ehu
radar
ivot
únik
se
silné
pilotem
navigovat.
nep ízn
po así. V
ece jsou velké zaoceánské lod
umíst ných
v pravidelných
Dodate ná
p ípad
navigovány
vzdálenostech
podél
eky Labe.
Ropa,
v
nechat
jako
obchodní
komodita
zastává
p ístavu, a proto se ú ady obzvlá
této
kapaliny
do
vody.
Z tohoto
významnou
sna í minimalizovat
d vodu
byla
zvlá tní jednotka „Emergency Response Unit“, její
nejrychleji
zne kodnit
uniklé
látky
a
roli
vytvo ena
náplní je co
minimalizovat
následky
nehod, zachra ovat potáp jící se lod , nebo hasit ho ící sklady.
Za poslední roky se poda ilo po et únik
hlavn
výrazn
díky opat ení, které p ijala Evropská unie, aby ropné
tankery nají
jící do evropských p ístavi
m ly dvojité dno.
Zdokonalován byl také plán bojující proti zne
pob
sní it. To
í. Je vyu íván na celém n meckém pob
ní n meckého
í a pozd ji byl
také implementován do Finského zálivu a Baltického mo e p i
Ruském
pob
spole ností
í.
Dále
operuje
zabývajících
se
v p ístavu
ním
n kolik
p íznivým
speciálních
pro
ivotní
prost edí nebo recyklací a likvidací odpad .
47
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Dal í d le itou slu bou je Ship Reporting Service (SRS).
Slu bu vyvinula a
ídí firma Schiffsmeldedienst GmbH. SRS zbírá
informace o p iplouvajících, tranzitních, kotvicích a r zn
zde
se pohybujících lodích. V této oblasti, která zahrnuje také Labe
a Kielský kanál, se ro
uskute ní cca. 45 tis. pohyb
lodí a
320 tis. pozi ních zpráv. Mimo samotného sledování lodí zbírá
SRS informace také o r zných problémech a zm nách jízdních
nehodách, problém
edává
tyto
ád ,
s motory a kotvi ti nebo jiných zdr eních a
informace
zprost edkovatelským
agent m,
vedení
ístavu, pilot m a obchodník m.
SRS udr uje databázi
pravideln
ítající asi 15 tisíc plavidel, které
vyu ívají p ístav Hamburk a postupn
tuto databázi
dopl uje p i ka dém p iplutí daného plavidla do p ístavu. Jsou
to informace typu: p ístav vyplutí, kone ná destinace, ponor,
remorká
shroma
nebo
místo
ující data
kotvení.
ze Systému
SRS
implementoval
automatické
také
systém
identifikace
(AIS),
který je od roku 2002 povinný pro v echny lod
p esahující 300
GRT (GRT – brutto registrovaná tuna je jednotka, která ur uje
celkový stále uzav ený prostor pod a nad palubou lodi). Tento
AIS
systém
pak
umo
uje
vytvá et
elektronickou
mapu
pozic
jednotlivých plavidel.
Hamburk je známý také jako centrum pro stavbu a opravy
(generální opravy a renovace, ale také b
specializovaných
firem
natírání
trup ,
lodních
pou ití nejmodern
obrázek
zde
provádí
palub,
lodních
ích technologií - bu
ná údr ba) lodí. Mnoho
ní,
odrezování
prostor .
To
v e
a
za
v suchých docích – viz
. 14, nebo p ímo v kotvi ti.
Obr.
. 14: Oprava lodi v suchém doku
48
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Zdroj : Vlastní foto
Mezi dal í d le itou a samoz ejmou slu bu pat í dopl ování
paliva. Dostupné jsou r zné druhy paliv a olej . Dal í slu bou
je p ekládka suchého zbo í, nerostných rud a podobn . P ekládka
probíhá p ímo z lodi na nákladní
nebo v kotvi ti.
asto je z jedné strany lodi vykládáno zbo í na
pevninu a z druhé na nákladní
asu.
D le itou
poskytující
v provozu
plavidly
slu eb
zabalit
druhy
12
t
ve
balení
nejen
ké
sedm
ta ných
a
lun
ta ných
a
pi kách.
standardní
v ka dém
spole ností,
exportního
techniky,
lun. Vyu ívá se tak velké úspory
zastávají
tla ných
operuje
rozdíly
je
funkci
slu by
V Hamburku
lun - a to p ímo na kanálu,
jsou
krabice
auta
nebo
lun
a
které
schopny
Nedílnou
zbo í.
p ístavu
neustále
pokrýt
dal ími
Specialisté
jiné
remorkér .
mají
sou ástí
a balíky,
firmy
ale
p ístavních
jsou
hlavn
p edm ty
schopni
r zné
r zného
i
nepravidelného tvaru. Jsou schopni vyrobit pro jakékoliv zbo í
obal p ímo na míru.
49
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.3
Komoditní struktura a terminály Brémských p ístav
V roce 2001 byla zalo ena spole nost Bremenports GmbH & Co
KG.
Od
ledna
ístav
2002
je
odpov dna
za
infrastrukturu
Brémských
v Brémách a Bremerhavenu. Do této infrastruktury je
zahrnuto p ibli
kolejí
49 km náb
p ístavní
í, 75 km silnic a kanál , 250 km
eleznice,
65
most ,
6
zdymadel
a 10
km
ochranných hrází. Stoprocentním vlastníkem této spole nosti je
sto Brémy, ale forma privátní koncepce spole nosti ji dává
í
komer ní
navy ovat
a
finan ní
vydáváním
volnost.
obligací.
M
Své
e
finan ní
také
jm ní
vstupovat
m
e
do
joint
stejn
jako
venture spoluprácí se soukromým sektorem.
ístavy
v Brémách
a
v Bremerhavenu
jsou
ístavy v Hamburku tzv. „Svobodnými p ístavy“. To znamená,
echno
zbo í,
které
tudy
prochází,
nebo
je
zde
e
do asn
uskladn no, je vy ato z povinnosti uhradit importní celní sazby.
Zákazníci
upravovat
tak
a
mají
op t
mo nost
zbo í
re-exportovat
bez
importovat,
nutnosti
celní sazby nebo DPH. Ty jsou hrazeny a
skladovat,
platit
importní
v moment , kdy toto
zbo í opustí p ístav a vstoupí do N mecka nebo jiné zem
ístavy
v Brémách
jsou
ur eny
p edev ím
pro
EU.
konven ní
ekládku. V Bremerhavenu jsou p ekládány zejména kontejnery a
automobily.
2.3.1 BLG Logistics
Provozovatelem
p ístav
a
dominantním
operátorem
v Brémských p ístavech je spole nost BLG Logistics Group AG &
Co.
KG.
V Brémách
a v Bremerhavenu
celosv tov
provozuje
kontejnerový
p ístav
Neustädter
a automobilový terminál.
Hafen
BLG
je
p sobící poskytovatel logistických slu eb.
50
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
vodn
Je
se
p ed
firmou.
tato
dvaceti
lety
V 90-tých
etransformovala
mate ská
spole nost
byla
pouze
letech
na
v novala
a
univerzální
minulého
holdingové
spole nost
skladování
postupn
p ekladi tní
století
uspo ádání
–
n kolik
bavlny.
se
BLG
byla
vytvo ena
dal ích
dce iných
spole ností, které mají ka dá svou právní subjektivitu. Hlavním
vodem
této
prom ny
vytvá et
spole né
spojením
nerovných.
právn
bylo
podniky,
Pro
to,
a
BLG
aby
aby
by
mohly
tyto
dce iné
joint
toti
spole nosti
ventures
nebylo
nebyly
ekonomicky
ani
výhodné slou it se jako celek se spole ností, která se
zabývá jen ur itou
ástí jejího portfolia.
íkladem spole ného podniku je spojení dce iné firmy BLG
Container
z roku
s hamburskou
1999,
rodinnou
kdy
tato
firma
vytvo ila
kontejnerovou spole ností
venture EUROGATE. Eurogate momentáln
spolu
Eurokai joint
zaujímá na evropském trhu
vedoucí pozici v kontejnerové p ekládce. Jeho silné postavení je
zalo eno na celoevropské koncepci terminál , roz
slu by
související
s kontejnerovou
dopravou
ené o v echny
v etn
sb rných
slu eb a intermodálního propojení se zázemím.
Sí
Hamburk,
terminál
Lisabon,
EUROGATE
Gioia
zahrnuje
Tauro,
La
Livorno a Cagliari. Strategii sít
terminál .
Nejsiln
V roce
ími
2005
st edisky
bylo
p ístavy
Spezia,
Bremerhaven,
Ravenna,
potvrzuje nadpr
p elo eno
terminálové
p es
sít
Salerno,
rný r st
12,1
mil.
jsou
TEU.
p ístavy
Bremerhaven a Gioia Tauro - oba s objemem p ekládky p es 3 mil.
TEU.
Plánovaný
JadeWeserPort
ve
Wilhelmshavenu
je
dopln ním velkých n meckých kontejnerových p ístav
ideálním
Bremerhaven
a Hamburk.
Holding BLG se soust edí zejména na t i pilí e – segmenty
své
innosti:
Logistics
Logistics
Contract
logistika a
–
Automobile
kontrakta ní
–
automobilová
logistika,
logistika,
neboli
smluvní
Logistics Container – kontejnerová logistika. Za
tímto ú elem byly vytvo eny dce iné spole nosti: BLG Logistics
51
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
N
bu
y
Automobile, BLG Logistics Contract a BLG Logistics Container.
Pro srovnání je vhodné zmínit,
v Brémských
p ístavech
jako
Hamburku v takovém rozsahu
e slu by, které spole nost BLG
celek
poskytuje,
neposkytuje
v
ádná jiná spole nost. V Hamburku
toto spektrum slu eb pokrývají r zné spole nosti.
2.3.2 Kontejnerové terminály
Brémské p ístavy v roce 2005 p elo ily p es 3,7 mil. TEU.
Od
roku
2000
Podrobn
í
do
vývoj
roku
m
2005
eme
byl
sledovat
zaznamenán
na
nár st
obrázku
.
o
15,
36
%.
který
poukazuje na silný rozvoj kontejnerové p epravy za posledních
patnáct let.
Obr.
. 15: Vývoj kontejnerové p ekládky v Brémských p ístavech
Vývoj kontejnerové p ekládky v Brémských
ístavech v letech 1990 - 2005 v tis. TEU
4 000
3 500
3 000
2002
2003
3744
500
3189,9
1 000
1518,2
1 500
3031,6
2751,8
2 000
3469,3
2 500
2004
2005
0
1990
1995
2000
Zdroj: http://www.keyports.de/
52
to
k
lic
.d o
m
o
.c
1 198
c u-tr a c k
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Po dokon ení nového terminálu v Bremerhavenu, spolu s jeho
posledním
prodlou ením
kontejnerový
v Evrop .
terminál
Má
s jedenácti
v roce
3237
2003
Wilhelm
m
kotvi ti.
Kaisen
dlouhé
V roce
úsek CTIIIa,
jedním
nep eru ené
2008
terminál CT IV, o kterém jsem se ji
náb
o
bude
je
z nejv
p ístavní
uveden
do
ích
molo
provozu
zmínil. Terminál prodlou í
í o dal ích 1681 m a poskytne dal í
ty i kotvi
. Poté
by ro ní kapacita Bremerhavenu m la dosáhnout cca. 6 mil. TEU.
ístav
dále
disponuje
2
m2
mil
plochy
na
skladování
a
ekládání.
Celkov
se na terminálu nachází 27 portálových je áb . 12
je t ídy „Super Post Panamax“ a dal ích 12 t ídy „Post Panamax“.
Portálové
je áby
nakládací
Vn
tak
zde
mohou
kou 23 kontejner
obslou it
plavidla
s palubní
vedle sebe v 6 vrstvách na sob .
í naviga ní kanál Vezery je vybagrován do hloubky 14 m. Aby
lod
ech
typu „Super Post Panamax“14 mohli do p ístavu vplout ve
stádiích
p ílivu
prohloubit minimáln
a
odlivu,
o 1,5 a
bude
se
muset
tento
kanál
2 m.
Na terminálu Wilhelm Kaisen v Bremerhavenu p sobí celkov
i
operáto i.
Bremerhaven
Ji
zmi ovaná
(Eurogate
CTB),
Eurogate
dále
pak
Container
North
Sea
Terminal
Terminal
Bremerhaven GmbH & Co (NTB) a MSC Gate Bremerhaven GmbH & Co. KG
(MSC
Gate).
První
operátor
vyplývá, je stoprocentn
disponuje
venture
také
NTB
Eurogate
2004
jak
ji
z
názvu
vlastn n spole ností Eurogate, která
50
procentní
zde
p sobí
ú astí
od
v NTB
roku
spoluvlastníkem je v sou asnosti nejv
rejda
CTB,
a
1999
MSC
a
Gate.
jeho
Joint
druhým
í sv tový kontejnerový
- spole nost Maersk Line. MSC Gate zde p sobí od podzimu
v
spolupráci
s
druhým
nejv
ím
sv tovým
kontejnerovým
rejda em Mediterranean Shipping Company S.A.
14
Ozna ení
více ne
„Super Post Panamax“ se pou ívá pro lod
7 tis. TEU.
s kapacitou
53
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Jednotlivá
fyzicky
území
odd lena,
zmín ných
jsou rozpoznatelná
portálových je áb
jen
nejsou
podle
nijak
zbarvení
a kontejner . Terminály NTB a MSC Gate jsou
tzv. „Dedicated Terminals“, co
pro ur ité lod
provozovatel
znamená,
zde p ednostn
spole nost Maersk Line a lod
MSC Gate pro lod
e jsou vyhrazeny pouze
odbavovány. V p ípad
NTB pro
jeho smluvních partner , v p ípad
MSC. Terminál Eurogate CTB z stává p ístupný
pro v echny rejda e.
Spole nost
Maersk
z Brémských p ístav
Asie.
Koncem
Line
p vodn
provozovala
linky
do Severní Ameriky a linky z Hamburku do
devadesátých
let
po adoval
Maersk
provozovateli hamburských kontejnerových terminál
Line
po
HHLA Group
vytvo ení dedicated terminálu v Hamburku. To se nestalo a výhody
dedicated
terminálu
Následn
„nají
potom
t“
poskytl
spole nost
Hamburk
a
Maersk
Line
Maersk
v echny
Line
své
práv
Bremerhaven.
prakticky
aktivity
p estala
p evedla
do
Bremerhavenu.
Eurogate
terminál
Tyto
poskytuje
zákazník m
svých
kontejnerových
kompletní logistické, skladovací a distribu ní slu by.
jsou
podporovány
technologií,
která
umo
a zaji
uje
ovány
nejnov
í
po íta ovou
zákazník m kontrolovat
a sledovat
jejich zásilky nejen v ka dém okam iku cesty zbo í p ístavem,
ale
také
na
Container
cest
Freight
po
jeho
Station
–
opu
ní.
Nachází
„kontejnerová
se
zde
nákladní
také
stanice“
(CFS), která se zabývá nakládkou a vykládkou vagón , nákladních
vozidel a kontejner , dále rozmontováváním automobil
ásti,
které
epravních
jsou
baleny
jednotek
jsou
do
kontejner .
p evá
Obsahem
luxusní
na men í
t chto
a exklusivní
automobily ur ené do zámo í, nebo jinak vzácné a drahé zbo í,
o které
je
p i
balení
a
nakládce
disponuje plochou kolem 105 tis. m
2
30 tis. m
2
odborn
postaráno.
CFS
pro skladování, z toho je
krytých.
54
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.3.3 Automobilový terminál
Automobilový
terminál
v Bremerhavenu
provozuje
dce iná
spole nost holdingu BLG - BLG Automobile Logistics, která zde
poskytuje kompletní slu by v rámci automobilové logistiky. Aby
toho dosáhla, koupila 50% podíl v ji
zmín né spole nosti E.H.
Harms Automobile Logistics, která je významným specialistou na
automobilovou
nákladních
logistiku.
E.H.
automobil
pro
feedrovými lod mi, p ti
Harms
disponuje
p epravu
flotilou
osobních
aut,
350
esti
nímy remorkéry a n kolika dílnami ve
svých automobilových terminálech po celém N mecku.
Bremerhaven
se
adí
mezi
nejv
í
sv tová
centra
v p ekládce automobil . V roce 2005 zde bylo p elo eno tém
1,65 milión
automobil , z toho jsou p ibli
export. Celkový vývoj m
na
obrázku
.
16.
Logistics celkov
2/3 ur eny na
eme znázornit grafem, který je zobrazen
V roce
2004
spole nost
BLG
Automobile
logisticky zabezpe ila a odbavila ve svých
evropských terminálech 3,75 mil. automobil .
evá ná
tvo ena
ást
automobily
p ekládaných
evropských
vozidel
výrobc
-
v Bremerhavenu,
p edev ím
je
n meckých
zna ek (Mercedes-Benz, BMW, Porsche, z ásti VW a Audi), které
jsou exportovány p edev ím do USA, Východní Asie a St edního
východu.
(Ji ní
Importu
zase
dominují
Korea a Japonsko)
amerických
zna ek
také
automobiloví
výrobci
z Asie
a USA (Z USA jsou importovány
modely
BMW
Z4,
X5
a t ída
M
mimo
a
R
spole nosti Mercedes, které jsou zde vyráb né a jsou ur ené pro
evropský
trh),
ale
také
automobily
koncernu
PSA vyráb né
ve
pan lských závodech.
55
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
N
bu
y
Obr.
. 16: Vývoj p ekládky automobil
v Brémských p ístavech
Vývoj p ekládky automobil v Brémských
ístavech v letech 1990 - 2005
1 800 000
1 600 000
1 400 000
1 200 000
1 000 000
800 000
1 417 995
1 349 645
1 439 138
1 645 806
200 000
1 099 986
400 000
802 544
600 000
1990
1995
2000
2002
2003
2004
2005
0
Zdroj: http://www.keyports.de/
Importované automobily z asijských zemí se v p ístavu zdr í
jeden
a
devadesát
dní
v tzv.
sklad), kde mohou být je
r zn
„buffer
lager“(pohotovostní
dovybavovány a upravovány –
o t chto slu bách bude zmínka pozd ji. Importé i t chto mo ností
vyu ívají p edev ím proto,
e Brémské p ístavy jsou bezcelní
zónou. P i exportu je tento interval výrazn
zde nepobývají déle ne
3 a
krat í a automobily
8 dní. Export vozidel je podporován
informa ním systémem s názvem CAR, který monitoruje transport
vozidla od výrobce a
k prodejci v zemi ur ení.
Dále jsou zde mimo osobních automobil
druhy
dopravních
a stavebních
automobily, autobusy,
p ekládány i ostatní
prost edk
jako
luny, stavební stroje, zem
nákladní
lské stroje
56
to
k
lic
.d o
m
o
.c
706 853
c u-tr a c k
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
nebo r zná kolejová vozidla – viz obrázek
. 17. Toto zbo í BLG
adí do podkategorie „High & Heavy“ - velká a t
Ro
ká technika.
je v Bremerhavenu odbaveno p es 1 500 tzv. Ro/Ro
automobilových lodí. P ibli
edesát procent z nich tvo í tzv.
Deep Sea Car Carriers – dálkové zaoceánské automobilové lod .
stávající
ást tvo í feedrové automobilové lod
– Short Sea
Car Carriers.
Obr.
.17: R zná dopravní za ízení a stroje
ekající na p ekládku
Zdroj : Vlastní foto
Automobilový terminál v Bremerhavenu má na plo e 240 ha
celkov
k dispozici 120 tis. parkovacích míst, z toho 40 tis.
míst je rozlo eno v sedmi „parkovacích domech“ – viz obrázek
17,
z kterých
ka dý
pojme
6
tis.
automobil .
a vykládku je zde k dispozici 9 kotvi
automobilové lod
Pro
.
nakládku
pro velké zaoceánské
a 5 dal ích pro men í feedrové. Proto e velká
57
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
ást
automobil
p ichází
nebo
opou tí
p ístav
po
eleznici,
nachází se zde 10 ramp pro jejich vykládku.
Jako p íklad bych uvedl spole nost DaimlerChrysler, která
do
p ístavu
denn
automobilových
posílá
vlacích
p es
nejen
ze
600
automobil
Stuttgartu
v ucelených
ale
p edev ím
z fabriky ve Sindelfingenu. Mercedes narozdíl od BMW pou ívá na
epravu svých automobil
.
18,
které
eprav
nemusí
sni ují
být
je
zvlá
speciáln
pohybuje
tvo en
klasickým
dvaceti
vagóny,
po kození
vozidel
p i
Tato
Jeden
p
míra
ucelený
em
po kození
se
automobilový
ka dý
pojme
20
více oproti 10 - 12 vozidl m p i
otev eným
mo nost po kození automobil
Obr.
baleny.
v setinách.
automobil . To je výrazn
eprav
mo nost
a také sni ují celkové náklady na p epravu, proto e
procentuáln
vlak
výrazn
speciální kryté vagóny - viz obrázek
automobilovým
p i jejich p eprav
vagónem,
výrazn
kde
vy
je
í.
. 18: „Parkovací d m“ a kryté automobilové vagóny v pop edí
Zdroj : Vlastní foto
58
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Proto e se automobilový export neustále rozvíjí a objemy
stále rostou i v sekci „High & Heavy“, je zapot ebí se neustále
izp sobovat
(nap íklad v
a udr ovat
tak
konkurenceschopnost
i belgickým Zeebrugge), co pro Bremerhaven znamená
investovat do nového zdymadla. Lod
doprav
p ístavu
jsou
a
240
m
dlouhé
pro p epravu aut v zámo ské
a
mohou
p i
této
velikosti
transportovat cca. 6 500 osobních automobil .
12
nebo
13
palub
v
trupu
lodi
je
z
ásti
nastavitelných, aby bylo mo no p epravovat bez problém
náklady. Jeliko
vý kov
i v
í
nakládka a vykládka lodí probíhá p es vlastní
palubní rampy, musí být
hladina
stejné úrovni. Automobilové lod
vody v p ístavu neustále na
proto zají
jí p es zdymadlo a
plavební komory do chrán ných p ístavních prostor a bazén .
Stávající
Severní
zdymadlo
bude
pot ebám
p ístavu
za
kolik let nedostate né. Proto má hlavní prioritu p estavba
zdymadla „Kaiserschleuse“ – („Císa ovo zdymadlo“), které bylo
postaveno v roce 1897 a je zp sobilé jen pro lod
maximální délky 185 m. To ji
dosahující
nevyhovuje dne ním zaoceánským
automobilovým lodím a proto bude prodlou eno na 305 m a plavební
ka bude 55 m. Stavba si vy ádá náklady ve vý i cca. 240 mil.
EUR. S uvedením do provozu se po ítá v roce 2010.
2.3.3.1 Logistické slu by
Bremerhaven
poskytuje
irokou
kálu
logistických
a technických slu eb pro automobilový pr mysl, nabízí tak n co,
co lze p irovnat k
operace
provozují
„externí autodíln “, která nahrazuje n které
automobilových
výrobc .
v Autoterminálu
BLG
Autotec
v Bremerhavenu
E.H.H. Autotec. Zde se importovaná vozidla
a E.H.
Technické
Harms
centrum
istí, zbavují vosku
a provede se tzv. „Pre Delivery Inspection“ (PDI) – technická
kontrola
vozidel
p ed
dodáním
prodejci.
Dále
se
zde
opraví
59
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
jakékoli
eventuální
po kození,
které
nastalo
v pr
hu
transportu t chto vozidel. Pak následují procesy drobných úprav
a dovybavení
dle
technických
po adavk
kterých jednotlivá vozidla sm
Ve keré
individuáln
automobily
dovybaveny
zemí,
do
p izp sobovány
a
ují.
zde
dle
a p edpis
mohou
p ání
být
a objednávek
zákazník . Jsou tak zde nap íklad montována st
jednotlivých
ní okna, dále
klimatizace, zábavní a audio systémy, satelitní navigace, ko ená
sedadla,
sportovní
specialist
zaji
disky
kol
nebo
spoilery.
P ibli
400
uje finalizaci cca. 350 tis. vozidel ro
.
Bremerhaven tak disponuje nejv
í autodílnou Evropy. E.H.Harms
mimo
také
t chto
eleznice,
slu eb
flotily
feedrových
lodí.
vnitrozemských
poskytuje
automobilových
Firma
je
automobilových
dopravní
nákladních
slu by
voz ,
také
provozovatelem
terminál
v N mecku,
pomocí
ních
a
n kolika
Rakousku a
Polsku.
2.3.3.1.1 BLG Logistics Contract
BLG
Logistics
poskytuje
v segmentu
„Contract“
smluvní
logistické slu by: provád ní neboli outsourcing logistiky podle
individuálních pot eb a p ání zákazníka. Specialista na smluvní
logistiku je hlavním architektem a hlavním ú astníkem celého
logistického
na obrázku
et zce. R zné logistické strategie jsou na rtnuty
. 19.
V Bremerhavenu
zabezpe ením
se
logistiky
spole nost
kompletních
built up unit, dále také
áste
Knocked Down (SKD). V tomto p ípad
dodávány
BLG
vozidel
zabývá
CBU
–
p edev ím
Completely
rozlo enými vozidly – Semi
jsou do montá ních továren
áste né ale ucelené díly, jako nap íklad celé motory,
nebo celé palubní desky.
60
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Obr.
. 19: Logistické strategie
C
B
U
S
K
D
C
K
D
P
ar
tby
P
ar
t
6
x
120
x
160 x
200
x
Zdroj: Prezentace spole nosti BLG
V Brémách se BLG zabývá automobilovými díly. Jedná se o
logistické metody CKD – Completely Knocked Down a Part-by-part
ást po
ásti), kdy je vozidlo prakticky rozlo ené na tisíce
malých díl . Tyto strategie fungují na principu dodávání Just In
Time (JIT) nebo Just In Sequence (JIS).
Spole nost
technologické
ve zdej ích
DaimlerChrysler
díly
pro
logistických
Mercedesy
nap íklad
t ídy
dodavatelských
C.
dodává
Tyto
centrech
citlivé
díly
jsou
speciáln
baleny a ukládány do zvlá tních schránek ur ených pro p epravu a
poté pe liv
ulo eny do kontejner
podle p esn
ur eného po adí,
v jakém musí být dodány na montá ní linku. Tyto kontejnery jsou
pak posílány do jednotlivých montá ních továren DaimlerChrysler,
kam jsou dodávávány JIT nebo JIS. Jsou to nap íklad továrny v
61
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Egypt , Malajsii, Vietnamu, Indonésii nebo v Ji ní Africe. Zde
jsou pak tyto sou ástky zabudovávány do automobil .
Pro dodávky do závodu v Ji ní Africe, kde se ro
na 50 tis. kus
Part-by-part.
vyrobí
Mercedesu t ídy C, je pou ívána práv
BLG
vykonává
konsolidaci,
koordinuje dodávání jednotlivých díl
strategie
objednává
p epravu,
od výrobc , provádí jejich
kontrolu a n které díly také p edmontuje. Jednotlivé díly jsou
pak dodány do Ji ní Afriky. Pokud by chyb la jediná sou ástka,
nemohlo
by být
auto
smontováno.
BLG
by
pak
muselo
zajistit
individuální leteckou dopravu této sou ástky. Náklady na takovou
epravu
jsou
ni
í
ne
vý ka
smluvní
pokuty
p i
nedodání
jednotlivých díl .
Strategie Part-by-part a CKD/SKD se oby ejn
kdy
je
dovoz
do
cílové
zem
regulován
preferencemi jednotlivých zemí. Tyto zem
pou ívají,
r znými
mají v
celními
í zájem aby
výrobci zde postavili montá ní haly a zam stnali místní pracovní
sílu
a
zvy ovali
tak
její
kvalifikaci.
Proto
bývá
dovézt automobil rozlo ený na jednotlivé díly, ne
levn
í
automobil
celý.
Nejznám
ím p íkladem smluvní logistiky spole nosti BLG
Logistics v poslední dob
je poskytování logistických slu eb pro
spole nost Tchibo, která díky tomuto konceptu vyhrála v roce
2004 cenu logistiky N meckého logistického svazu.
Jedná
nejv
se
o
vysokoregálový
í a nejmodern
sklad,
toho
asu
v Evrop
í. Byl postaven v blízkosti p ístavních
hrází Brémského p ístavu - viz obrázek
. 20. Pro spole nost
Tchibo jej provozuje BLG Logistics Contract. Tento sklad plní
funkci centrálního zásobovacího skladu nepotraviná ského zbo í
pro
Evropský
trh.
Jsou
odtud
zásobovány
v echny
regionální
zásobovací sklady spole nosti Tchibo.
62
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Obr.
. 20: Vysokoregálový sklad spole nosti BLG Logistics
Zdroj: http://www.blg.de/press/contract01_en.php
Sklad
poz stává
ze dvou
blok .
Ka dý
je
dlouhý
146
m,
íroký 70 m a dosahuje vý ky 42 m, s expedi ní plochou 6 500 m2.
Na tyto dva bloky jsou napojené je
dva malé multifunk ní
sklady. Celý areál se rozkládá na plo e 120 tis. m2. Celková
kapacita tohoto skladu je 133 tis. paletových míst. V dob
náv
vy
Brémských
p ístav
byla
výstavba
t etího
bloku
zapo ata. První dva byly v d sledku obchodních úsp ch
Tchibo
zcela
rozhodnuto
o
vyu ity
dodate né
a
kapacitn
výstavb
celkovou kapacitu na více ne
stavba p ijde p ibli
Krom
etn
nesta ily.
t etího
bloku,
ji
firmy
Proto
který
mé
bylo
navý í
200 tis. paletových míst. Celková
na cca. 110 mil. EUR.
skladování zaji
uje BLG i balící a expedi ní slu by
plánování optimálních cest k 170 regionálním distribu ním
sklad m Tchibo v N mecku. Takto je distribuováno ro
a
2,3
mil. palet.
Sklad je strategicky umíst n v rámci Neustädter Hafen v
Brémském
p ístavu,
V blízkosti
se
kde
navíc
je
p ímo
nachází
napojen
logistické
na
elezni ní
centrum
DHL,
sí .
které
63
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
zaji
uje pro Tchibo vlastní logistické slu by. Toto centrum
edstavuje
námo ní/
logistické
ní/letecká, silni ní a
Naprostá v
které
jsou
v Bremerhavenu
Je
zde
kombinována
elezni ní doprava.
nejprve
p elo eny
a dovezeny proti proudu
kontejner
eleznici.
Brém.
ina zbo í p ichází do centra v kontejnerech,
kontejnerové lod
ást
mo nosti
p ijí dí
Expedice
je
z
Hamburku
realizována
na
feedrové
eky Vezery do Brém.
vodní
p es
cestou
p ilehlé
nebo
po
St edisko
nákladní dopravy - Gütervekehrszentrum (GVZ), o kterém se zmíním
v samostatné
kapitole.
regionálních
distribu ních
kamionovou nebo
Odtud
jsou
center.
palety
P eprava
distribuovány
je
do
provád na
bu
elezni ní dopravou.
eprava zbo í mezi vysokoregálovým skladem a distribu ním
centrem GVZ, kde se nachází zmín né distribu ní st edisko DHL,
je
realizována
„shuttle“
kamiony,
které
op t
zaji
uje
spole nost BLG. D le ité v rámci celého distribu ního procesu je
zejména správné plánování. BLG Logistics, která p epravu mezi
skladem a distribucí zaji
kde p esn
uje a Tchibo v ka dý okam ik v dí,
se daná paleta nachází.
Dal ím p íkladem BLG fungování kontrakta ní logistiky je
spole nost Rautenbach, která je výrobcem slitin z lehkých kov
je dodavatelem díl
a
koda.
V roce
a
pro automobily Audi, Porsche, Mitsubishi, VW
2004
p evedl
Rautenbach
kompletní
výrobní
logistiku ve svých závodech na BLG Logistics Solutions. Tato
spolupráce se zda ila a Rautenbach pov
také v nov
il t mito slu bami BLG
vzniklé dce iné spole nosti na Slovensku. Vznikla
proto BLG Logistics Slovakia.
BLG Logistics provozují dále centrální sklad pro spole nost
Konica-Minolta.
kontinent
Z tohoto
kancelá skými
skladu
je
výrobky
zásobován
(kopírky,
celý
Evropský
faxy)
této
spole nosti.
64
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.3.4 Multifunk ní terminály
Multifunk ní terminály koncentrované v p ístavu v Brémách,
poskytují
rozsáhlé
kontejnerizovaného,
prostory
hromadného
ístavy v Brémách jsou blízko
a
za ízení
nebo
kusového
západním
b ehu
Vezery,
východním b ehu. Ob
p ekládku
nákladu.
V echny
eleznice, silnice nebo samotného
sta. Brémský p ístav se skládá ze t í
na
pro
ástí: Neustädter Hafen
Handelshafen
a
Industriehafen
na
ásti, Neustädter i Handelshafen, vyu ívají
statutu svobodného p ístavu.
Spole nost
„Contract“
a
specializuje
spole nost
BLG
Cargo
provozující
Logistics
zde
p ístav
pat ící
pro
do
konve ní
segmentu
zbo í
se
na
ocel,
stroje,
pr myslové
celky.
Nap íklad
Linde
sem
zasílá
jednotlivé
ásti
za ízení
pr myslových celk . Ty jsou zde namíst
smontovány a nalod ny.
Dová í se také papír ze Severní Ameriky.
echny brémské terminály mají dostate
zde
mohly
splavnost
kotvit
eky
zámo ské
Vezery,
lodi.
která
Pro
umo
hluboké dno, aby
ty
uje
je
omezující
plavbu
plavidl m
jen
o
maximálním ponoru 10,5 m. Pou ívají speciální portálové je áby,
které jsou schopné p ekládat jednotlivé kusy a
do hmotnosti 80
tun. Také je zde k dispozici speciální je áb s vakuovým zvedacím
systémem pro bezpe né p ekládání trubek. Plovoucí je áby jsou
za ízené pro extrémn
Logistics
také
konsolida ních
t
nabízí
ký náklad a
iroké
do 500 tun. BLG Cargo
spektrum
logistických,
a skladovacích slu eb. Sklady tak mohou uchovat
zbo í citlivé na po así jako nap . ocel, technologická za ízení,
trubky a kontejnery.
65
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Tab.
.2: Vývoj celkové p ekládky zbo í a jednotlivých polo ek
1990
1995
2000
2002
2003
2004
2005
zbo í (v tis. tun)
30 240
31 071
44 770
46 519
48 888
52 319
54 190
Vylo ené zbo í
18 847
19 069
25 688
25 847
26 803
27 874
28 170
Nalo ené zbo í
11 357
12 002
19 082
20 672
22 085
24 445
26 020
(v tis. tun)
10 739
10 467
10 939
9 365
9 902
9 629
8 721
Tekuté zbo í
2 665
2 285
1 893
1 496
1 823
1 850
2 064
Suché zbo í
8 074
8 182
9 046
7 869
8 079
7 779
6 657
Obilniny / krmiva
1 608
1 822
724
554
797
495
583
Rudy (vylo ené)
4 722
4 253
4 923
4 487
4 542
4 403
3 675
743
823
1 389
1 447
1 337
1 468
1 243
19 465
20 604
33 831
37 154
38 986
42 690
45 469
8 035
5 484
6 109
6 867
7 097
7 602
8 134
771
469
396
442
383
372
360
Lesní produkty
1 831
1 039
1 039
1 113
1 102
1 123
1 346
Ocel
2 378
1 718
2 060
1 792
2 117
2 475
2 415
11 430
15 120
27 722
30 287
31 889
35 088
37 335
Celkový p eklad
Hromadné zbo í
Uhlí
Kusové zbo í
(v tis. tun)
Nekontejnerizované
Ovoce (vylo ené)
Kontejnerizované
zbo í (hrubá váha)
Zdroj: http://www.keyports.de/
Spole nost Weserport GmbH, p sobící v Industriehafen, je
nejv
í
hlavn
zdej í
soukromý
p ekládkou
terminálový
suchého
hromadného
operátor,
zbo í,
zabývající
kusového
se
zbo í,
evin a kontejner . V roce 2005 tato spole nost zpracovala 6,4
mil.
tun
nákladu
co
tvo í
tém
40%
nekontejnerizovaného
nákladu, které pro lo Brémskými p ístavy – viz tabulka
Délka p ístavních mol jejích t í terminál
jsou
schopny
p ijmout
lod
kategorie
. 2.
dosahuje 1300 m a
„Panamax“
o
maximálním
ponoru 9,45 m. K dispozici je zde 275 tis. m2 skladovacích,
odstavných
a
pracovních
terminálových je áb
ploch.
Náklady
p esahující
kapacitu
jsou manipulovány mobilními nebo plovoucími
je áby.
66
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.3.5 Potraviny a speciální komodity
Brémské
v p ekládání
potraviny,
bavlna
a
p ístavy
a
pat í
zpracování
rychle
vlna.
se
mezi
komodit,
kazící
Brémské
nejv
a
í
jakými
chlazené
p ístavy
evropská
jsou
zbo í,
p elo í
asi
centra
ryby
a
káva,
jiné
tabák,
polovinu
ovoce
importovaného do N mecka a jsou také známy jako Evropský studený
sklad
(Europe´s
skladování
zárove
Cold
chlazeného
Store).
Nabízí
nákladu
v celé
jako tranzitní p ekladi
nejvíce
Evrop .
za ízení
P ístavy
pro
slou í
pro ovoce a hlubokozmra ené
potraviny jako jsou nap íklad ryby nebo maso p epravované do a
z východní Evropy, Rakouska,
výcarska a Skandinávie.
V roce 2005 bylo v Bremerhavenu p elo eno kolem 360 tis.
tun ovoce. Existují zde dva terminály, které jsou provozovány
spole nostmi Portco a Schifahrtsgesselschaft Meyer & Co GmbH
(SSG), ob
Portco
se
banány.
jsou ale dce iné spole nosti Heuer Group. Zatímco
specializuje
Celý
na
p epravní
patetizované
et zec
ovoce,
kontroluje
z Bremerhavenu. Její terminál na ostrov
ímý
p ístup
k Severnímu
mo i.
SSG na kusové
tato
organizace
Columbuskaje umo
Disponuje
t emi
náb
uje
ími
s molem dlouhým 500 m o ponoru 11 m p i odlivu. Celková plocha
terminálu tvo í 78 tis. m2, co
zahrnuje 28 tis. m2 skladové
kapacity a chladících prostor pro 16 tis. palet. Terminál je
v blízkosti
pomocí
eleznice a dálnice. Ovoce m
speciálních
vagon
s vyh ívaným
e být transportováno
dnem,
které
navrhla
spole nost Heuer Group.
SSG terminál je hlavním centrem p ekládky banán
150 tis. tun ro
. Terminály jsou vybaveny
o objemu
ty mi výtahy pro
vykládku a nákladu a osmi dopravními pásy, které umo ní operace
s banány.
Systém
ke kompletaci
dále
palet.
disponuje
Celý
p ti
distribu ní
dopravními
komplex
je
pásy
pln
automatizován a je zde trvale udr ována teplota 14ºC.
67
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Brémské p ístavy, jako jeden z nejvýznamn
ích evropských
kontejnerových center, jsou ideálním místem pro „buffer“ sklady
a také pro p ekládku a distribuci zbo í. Bremerhaven, známý také
jako
Evropský
studený
sklad
poskytuje
kapacitu 600 tis. m3. V halách jsou za
následující
potraviny:
ryby,
maso,
celkovou
skladovací
ízené teploty skladovány
ovoce
a
zelenina,
hotové
výrobky nebo polotovary pro potraviná ský pr mysl.
Spole nost
BLG
Coldstore
Logistics
GmbH,
pat ící
do
segmentu „Contract“, zde poskytuje 30 tis. z celkových 143 tis.
paletových míst pro mra ené a chlazené zbo í. Tento sklad je
nejv
do
ím v regionu. BLG také t
bezcelní
zóny,
co
je
í z toho,
p ínosné
e její sklady pat í
p edev ím
pro
zákazníky
z Asie, Severní a Ji ní Ameriky, také z Evropy. V roce 2004 zde
bylo p elo eno 200 tis. palet o hmotnosti cca. 100 tis. tun.
Brémské p ístavy se tradi
zabývaly p ekládáním
kávy,
kakaa, vlny a tabáku. Dnes jsou Brémy d le itým centrem dovozu
kávy
do
N mecka
a
jsou
vedeny
jako
zásobovací
p ístav
u
Londýnské komoditní burzy. Okolo 500 tis. tun zelené kávy je
dová eno p es Brémy, 90 % v kontejnerizované form . Bavlna je
tradi ní
surovinou
ze St ední
ji
více
ne
jedno
Asie, Indie, Turecka,
Ameriky. Brémy jsou sídlem
ecka, Afriky,
a
ze
zámo í.
Brémy
jsou
Federation - asociace 13 obchodník
hlavn
z Austrálie,
V Neustädterhafen
je
Nového
Je
dová ena
USA a
Ji ní
Cotton Exchange – Burza bavlny,
která byla zalo ena roku 1872. Jejím
z Evropy
století.
také
sídlem
German
Wool
s bavlnou. Vlna je dová ena
Zélandu,
d le itý
lenem je 220 organizací
Ji ní
centrální
Ameriky
sklad
pro
a
Afriky.
uchovávání
2
tabáku, který má kapacitu 85 tis. m .
68
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
2.4
P ístavní informa ní systémy
Elektronický
obchod
le itou sou ástí
se
stal
jednotlivých
za
posledních
operací
patnáct
hamburského
let
p ístavu.
Jeho pokro ilé informa ní systémy nespojují jen komunitu uvnit
ístavu, ale spojují Hamburk p ímo se zasílateli a nákladními
operátory z celé Evropy a ze sv ta.
Dominantním EDI systémem v p ístavu Hamburk je DAKOSY (Data
Communications
System
for
the
Transport
Industry).
Dakosy
poskytuje EDI a internetové spojení pro celou p ístavní komunitu
– intranet, který spojuje terminálové operátory, p epravce a
výrobce,
rejda e,
obsluhovala sí
brokery,
zasílatele
a
Dakosy jen operátory uvnit
dal í.
p ístavu, poslední
dobou ale expandovala a zahrnula celý dopravní
Systém
Dakosy
je
z nákladového
P vodn
et zec.
hlediska
efektivní
pro
echny firmy v p ístavu. Firmy si mohou sd lovat informace bez
vynalo ení
vysokých
náklad
na
vlastní
elektronický
systém.
Systém Dakosy pat í mezi nejv
í p ístavní systémy na sv
, má
více
Sí
mil.
ne
tisíc
komunika ních
transakcí
enese m sí
nap íklad
ú astník .
víc ne
p epravní
m sí
zpracuje
a
po íta ové
informace,
se
výrazn
p ipojí
centrum
dokumentace,
Dakosy
kontejnerové
elezni ní p epravy atd.
Poslední zásadní inovací bylo spu
kdy
1,5
75 mil. datových záznam , kterými jsou
kontroly, celní odbavení, knihování
internet. Firmy ji
p es
ní tohoto systému p es
nemusí vlastnit kompletní software. Sta í,
do
systému
pouze
p es
zlevnil p ístupnost systému – co
internet.
Tento
krok
je zajímavé p evá
pro men í spole nosti. Dakosy také vyvinul systémové aplikace –
moduly pro jednotlivé sektory aktivit uvnit
p ístavu. Pat í mezi
nap íklad GEGIS, který je ur en k monitorování nebezpe ného
zbo í, ZODIAK/ATLAS – celní systém vyu ívaný ke sledování import
a
ZAPP
ke
sledování
export .
HABIS
je
ur en
pro
p ístavní
elezni ní sí , SHIPS – informa ní systém o odplutí lodí a INTTRA
69
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
–
platforma
internet.
pro
Výhoda
zaknihování
modulového
vyu ívání jeho jednotlivých
lodního
systému
prostoru
Dakosy
on-line
spo ívá
p es
v mo nosti
ástí dle pot eb konkrétní firmy.
ístavní operáto i v Brémách a Bremerhavenu také pou ívají
EDI
systém
a
nejnov
í
neustále vyvíjí modern
po íta ový
software.
IT
specialisté
í informa ní systémy, proto e mno ství
dat, které je nutné zpracovávat stále roste.
BLG
Complements
je
poskytovatelem
IT
slu eb
a
í
logistické informa ní problémy firmy BLG Group a také dal ích
externích
spole nosti.
systém, který umo
získávat
Vyvinuli
vlastní
modulový
informa ní
uje zákazník m pomocí internetového p ipojení
informace z databáze
a sledovat
stav a
pozici
svých
zásilek.
Významnou
Datenbank
spole ností
Bremische
v
Häfen
rámci
(DBH),
p ístavních
která
je
IT
ení
mezinárodním
poskytovatelem IT slu eb na poli transportní logistiky ji
ne
25
let.
Poskytuje
produkty,
které
zákazník m
aktuálních a rychle dostupných informací umo
efektivitu v rámci obchodních
zahrnout
Bremen
Harbour
je
za
více
pomoci
ují dosahovat vy
í
inností. Mezi tyto produkty lze
Telematics
(BHT)
–
platformu
pro
zpracovávaní v ech obchodních transakcí v Brémských p ístavech,
ZOLAS pro celní odbavení p es systém ATLAS (který je vyu íván
také v Hamburku) a zasílatelský modulový software COMPASS, který
optimalizuje interní procesy ve firm . Umo
operace od p íjmu objednávek a
uje sledovat obchodní
po fakturace. Obsahuje moduly pro
vodní, pozemní a leteckou dopravu, také pro skladování.
70
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
3
Dostupnost a mo nosti dopravního napojení
Brémských p ístav a p ístavu Hamburk
Hamburk
je
nejvýchodn
í
n mecký
p ístav
od
Severního
mo e. N mecké teritoriální vody za ínají v takzvané "krabici"
západn
od ostrova Helgoland. Labe je dlouhé 1165 km, z nich
ibli
870 km splavných. V ústí dosahuje
je
ky 15 km. B hem
ílivu, který nastává 4 krát denn , dosahuje hloubky 16,3 m.
Toho vyu ívají p edev ím
lod
s maximálním ponorem do 13,5 m,
které zde mohou vplout do p ístavu. Nezávisle na p ílivu je
omezený ponor na 12,8 m.
ístav Hamburk není mo no chápat pouze jako samostatnou
entitu.
M
logistické
systém
eme
jej
uzly
s právem
v Severní
silni ních
a
za adit
Evrop .
mezi
Vyu ívá
elezni ních
sítí,
leteckého dopravního spojení. To v e umo
nejvýznamn
vysoce
vodních
í
rozvinutý
kanál
a
uje rychlý a nenáro ný
echod zbo í mezi jednotlivými druhy dopravy. Centrální pozice
na severoevropském pob
í vytvá í z Hamburku jakýsi „most“ mezi
západními a východními trhy.
práv
tento
p ístav,
sahá
Dopravní
daleko
za
et zec, jeho
centrem je
jeho
hranice
samotné
a
vytvá í tak „metropolitní region“.
Hamburk
s Brunswickem
evropský
a
Hannoverem
vnitrozemský
systém
vyu ívají
napojení
na
obrázek
. 21. Elbe-Seitenkanal nebo Elbe Lateral Kanal spojují
Hamburk p es Magdeburk, Aken, Riesu a Drá
Prahy.
Objemy
nákladu
p epraveného
po
vodních
výborného
any a
ekách
cest
do D
stále
–
viz
ína a
rostou.
Meziro ní nár st dosáhl v roce 2003 20%. Bylo p epraveno p es 60
tis. TEU. Zhruba 10% p ekládaného zbo í do Hamburku p iplouvá
nebo z n j odplouvá po vnitrozemských
ních cestách.
Obchodní centra Labského regionu produkují ve skute nosti
více
ne
jednu
t etinu
importovaného
a
exportovaného
zbo í,
které prochází p ístavem v Hamburku. Brunsbüttel a Glückstadt,
71
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
dolní p ístavy na
ece Labi, mají zvlá tní význam pro tento
metropolitní region a specializovaly se hlavn
na zacházení s
hromadným zbo ím. T emi terminály p ístavu Brunsbüttel projde
ro
více ne
zásobovány
cementá ský,
10 mil. tun zbo í. P es p ístav v Glückstadt jsou
r zné
sektory
pr myslu
d evozpracující,
dále
jako
také
jsou
zem
papírenský,
lství
a
místní
elektrárny.
Obr.
. 21: P eprava zbo í vnitrozemskými kanály
Zdroj: Port Of Hamburg Handbook 2004/2005
Lübecký kontejnerový terminál je napojen na p ístav Hamburk
formou ucelených kontejnerových vlakových spojení. Doba p epravy
do Lübecku byla pomocí
e
díky
tomuto
eleznice zkrácena o dva dny. Dá se
spojení
má
Hamburk
p ístup
k
dv ma
íci,
mo ím
–
k Severnímu a k Baltskému.
72
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Magdeburský
p ístav
je
jedním
z
nejv
vnitrozemních p ístav . V p ístavech Drá
jsou nabízena logistická
ní,
ích
n meckých
any, Riesa a Torgau
ení kombinující t i druhy dopravy:
elezni ní a silni ní.
Mnohá z distribu ních center Hamburku jsou umíst na blízko
dálnic E45 (A7) a E22 (A1). Severovýchodním sm rem umo
uje E22
spojení p es Lübeck se Stockholmem. Sm rem na západ umo
napojení na dálni ní sít
Osnabrück a
tato
do
dálnice
do Nizozemí a na jih p es Brémy a
pan lska a Portugalska. Ji
k
uje
uje
práv
s E45,
pod Hamburkem se
která
propojuje
Dánsko
s Rakouskem. Hamburkem je tato dálnice vedena Labským tunelem.
Významné spojení je také sm rem na východ p es Berlín po dálnici
E26
(A24).
Podíl
tvo í p ibli
je
elezni ních
z nejv
p epravy
z celkového
objemu
zbo í
32%.
Hamburk
kontejner .
silni ní
jedním
uzl ,
nebo
Se azovací
ích
z nejd le it
jim ro
nádra í
v Evrop
a
ích
projde
nákladních
více
v Alte
Süderelbe
p ímé
spojení
má
ne
milion
je
jedno
s hlavními
kontejnerovými terminály v Burchadkai a Eurogate. P ímo sousedí
s
terminálem
Altenwerder.
V
ina
n meckých
pr myslových destinací je dosa itelná
evá
a
rakouských
eleznicí do 24 hodin,
s dodáním následujícího dne ráno. Do této zóny pat í
také Praha, Basilej, Pa
nebo Londýn. Do 48 hodin m
e být
zbo í dodáno do destinací jako jsou Oslo, Stockholm, Var ava,
Budape
, Záh eb, Miláno, Marseille nebo Barcelona.
je
p ístavu
do
Hamburk
p ivezeno
nebo
odvezeno
eleznicí
44
procent
celkového zde p ekládaného zbo í.
Hamburské
zaji
leti
pat í
mezi
nejmodern
í
v Evrop
uje nákladní p epravu i p epravu cestujících. Leti
a
je
vlastn no a provozováno spole ností Flughafen Hamburg GmbH a
zí
m sta
Hamburk
provozovatelem
Objemy
s Hochtief
dopravy,
p epravovaného
který
nákladu
AG.
zde
a
Je
zde
jediným
nevyu ívá
mno ství
ve ejným
subvencí
cestujících
vlády.
stále
73
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
rostou. Z tohoto d vodu jsou naplánovány investice ve vý i cca.
350
mil.
EUR.
Tyto
finance
budou
ur eny
na
odbavovací plochy, nového terminálu, parkovi
stanice.
Hlavními
leteckými
nákladními
výstavbu
nové
, hotelu a metro
dopravci
jsou
zde
Lufthansa Cargo AG, Air France, British Airways, Cargolux.
Brémské p ístavy stejn
jako Hamburk vyu ívají své pozice
uprost ed severoevropského pob
í, kde mají k dispozici také
vynikající dopravní napojení na silnici,
vodní
cesty
a
leteckou
dopravu.
eleznici, vnitrozemské
Bremerhaven
námo ních mil od otev eného mo e. Námo ní lod
z otev eného mo e do p ístavu za dv
je
vzdálen
32
se tak dostanou
hodiny (oproti Hamburku je
to velká výhoda, proto e tam lodím trvá plavba z otev eného mo e
do p ístavu 7-8 hodin).
ístupový kanál je 14 m hluboký a pro lod
do maximálního
ponoru 12,4 m jsou jeho terminály dostupné v kterémkoli stadiu
ílivu. Lod
v Brémách,
nejji
s v
který
ím ponorem jsou závislé na p ílivu. P ístav
je
vzdálen
60
km
od
ústí
eky
Vezery
je
ím n meckým námo ním p ístavem a poskytuje p edev ím
kapacity svých multifunk ních terminál . Je dostupný pro lod
s ponorem do 10,5 m.
V Bremerhavenu
(sm
má
je
p ekládáno
ujících do vnitrozemí) na
tendenci
neustále
r st.
elezni ní
kontejner
mezi
s vnitrozemím
kapacitou
240
je
napojení.
silnicí
Roland
tis.
a
export
a
import
eleznici. Tento podíl
Proto
terminál , jakým je v dne ní dob
ímé
65%
je
ím
eleznicí
kontejner
výstavb
nových
CT IV, pamatováno na jejich
Nejd le it
Terminal
p i
eleznice
a
nedaleko
ro
.
centrem
p ekládky
Brémských
p ístav
Neustädter
Hafen
Operáto i
jako
s
TFG
(Transfracht International), Eurogate nebo Polzug zde poskytují
své slu by ucelených kontejnerových vlakových spoj , kterých je
vypravováno n kolik stovek týdn .
74
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Silni ní spojení je zaji
ováno severoji ním sm rem dálnicí
E234 (A27), na kterou jsou ob
m sta p ímo napojena. Tato dálnice
se nedaleko Brém napojuje na ji
dálnice
tak
zaji
ují
spojení
zmi ovanou E22/E37 (A1). Tyto
Brémských
p ístav
s 300
km
vzdáleným pr myslovým srdcem N mecka - Porú ím a Porýním, dále
pak s 800 km vzdáleným Berlínem. Tato poloha na osách sever-jih a
východ-západ umo
zbo í
na
uje zákazník m Brémských p ístav
d le ité
evropské
trhy.
P ímé
dálnice je tedy velmi výhodné hlavn
na
as a p i p eprav
Brémské
jsou
p i p eprav
napojeny
Mittellandkanal, který tak umo
víc ne
napojení
p ístav
na
zbo í citlivého
hodnotných zásilek.
p ístavy
a st edoevropské sít
dostat své
pomocí
eky
Vezery
na
uje p ístup do rozsáhlé n mecké
vodních kanál .
ní
luny ro
p evezou
5 mil. tun nákladu a realizují cca. 7 tis. plaveb.
Spojení mezi Brémami, Bremerhavenem a Hamburkem uleh uje pozemní
eprav .
Brémské leti
, které bylo nov
vystav no v období 1991 –
1998 je významným regionálním centrem pro p epravu cestujících i
nákladu.
V roce
2005
bylo
celkov
p epraveno
1,74
miliónu
cestujících a 26 116 tun nákladu.
75
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
4
St edisko nákladní dopravy - GVZ
My lenka
v
vybudovat
zdej í
logistický
areál
vznikla
edesátých letech v Brémské obchodní komo e. Základem této
my lenky
bylo,
aby
koncentrovány je
v echny
druhy
nákladní
dopravy
byly
p ed „branami“ m sta. Z výstavbou se za alo
v roce 1983. St edisko nákladní dopravy GVZ Bremen bylo první
svého druhu v N mecku.
Za átky výstavby provázely komplikace zp sobené protesty
ekologických aktivist . Nakonec bylo p istoupeno k
áste nému
kompromisu, kdy se jednotlivé zde podnikající firmy zavázaly
nezastav t ve keré své prostory, ale ur ité
ásti vyhradit pro
zele . V p vodních plánech byla také naprojektována p ípojka na
nedalekou
významné
dálnici
A1.
politické
up ednostn ny
v zemích
zm ny
projekty
bývalého
Koncem
a
pro
osmdesátých
po
sjednocení
výstavbu
Východního
poté,
kdy
se
zde
ale
nastaly
N mecka
dopravních
N mecka.
ípojky se tak stává op t aktuální a
Krátce
let
Otázka
byly
komunikací
výstavby
této
v dne ní dob .
za alo
stav t,
byla
zalo ena
spole nost GVZ Entwicklungsgesellschaft (Rozvojová spole nost) –
GVZe, která nemá jen za úkol zvý it tr ní hodnotu celého areálu,
ale
také
zastupuje
navenek
zdej í
spole nosti.
vyskytnou n jaké problémy mezi spole nostmi, sna í se
spole nosti
p im t
ke
spolupráci
V p ípad ,
e
n která
spole nost
a daný
í
Pokud
se
GVZe tyto
problém
externí
it.
problémy
a konflikty, GVZe se stává ú astníkem sporu jako prost edník.
Dále
energií,
GVZe
koordinuje
datových
spole ností
-
vyjednává
a telekomunika ních
tzv.
velkoodb ratelské
a
slevy
nákupní
pool.
a rabaty,
z
ceny
za
slu eb
Tím
eho
nákup
zbo í,
jménem
v ech
získává
profitují
r zné
hlavn
subjekty, které zde p sobí. Má na starost také Public Relations
celého
areálu
a prezentuje
host m
funkci
a význam
tohoto
76
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
st ediska.
GVZe
zastupuje
areál
také
na
konferencích
a výstavách. GVZe je z ásti vlastn na samotným m stem Brémy,
které má 25% podíl a dále asi
ty iceti spole nostmi, které zde
mají své zastoupení (mimo jiné také Deutsche Bahn).
Roku
1985
se
s postupující
výstavbou
za aly
do
areálu
st hovat první firmy a celý projekt se velmi rychle rozvíjel.
Ji
koncem
osmdesátých
multimodální
Postupn
dopravu
let
bylo
provozované
dobudováno
spole ností
p ekladi
Roland
pro
Umschlag.
p ibývaly dal í slu by a projekty nezbytné pro chod
celého areálu, jako jsou nap íklad my ka pro nákladní vozy,
stanice technické kontroly nákladních vozidel a jejich servis,
benzínová pumpa a v neposlední
ad
také stanice celní kontroly.
Tento projekt a celý areál byl podnikatelským prost edím
velmi dob e akceptován, co
V roce
2001
zde
je také vid t z následujících údaj .
podnikalo
ji
115
spole ností,
které
zde
zam stnávaly 3600 zam stnanc . V roce 2005 celková plocha areálu
dosahovala ji
362 ha, z toho 259 ha p ipadlo na firmy, 41 ha na
dopravní komunikace, 17 ha zabírají terminály a 42 ha je vyu ito
ekologicky. Zam stnáno zde bylo p es 4800 lidí. Celkové náklady
na výstavbu tohoto areálu doposud dosáhly vý e 450 milión
EUR.
Pro zajímavost stojí za to zmínit následující: konzultantské
spole nosti Dornier se poda ilo spo ítat,
inesly celkov
estinásobné zhodnocení.
edtím, ne
se po roce 1985 za aly podniky st hovat do
areálu, byly r zn
lokalitách.
Z toho
problematické
e vynalo ené náklady
rozmístn ny ve m st
vyplývaly
dopravní
r zné
napojení.
v navzájem nepropojených
problémy
Díky
jako
nap íklad
nedostatku
volných
pozemk , r stu jejich cen a nájm , se spole nosti nem ly kam
roz
ovat. Prostory t chto firem se oby ejn
nacházely nedaleko
obytných zón a spole nosti tak musely dodr ovat nízkou míru
hluku
a
problémy
emise,
byly
co
bylo
základními
neustále
argumenty
kontrolováno.
výhodnosti
a
Tyto
a
jiné
prakti nosti
est hování se mimo m sto do uceleného areálu.
77
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Hlavní
plynou
výhodou
p i
ují
je
spolupráci
za ízení
zde
synergické
koupí
finan ních
a
spolu
prost edk .
blízkost
efekty.
(vysokozdvi né
eklada e), která momentáln
spole
vzájemná
firem,
Firmy
si
vozíky,
z
eho
navzájem
kontejnerové
nepot ebují, nebo si tyto za ízení
je
provozují,
V areálu
je
ím
u et í
terminál
hodn
multimodální
dopravy, jsou zde spole nosti zabývající se spedicí, obalovou
technikou,
skladováním
a
jinými
logistickými
innostmi.
areál je v t sné blízkosti brémského Neustädter Hafen,
Celý
ního a
dálni ního napojení. Navíc zde existuje subjekt - GVZe, který se
stará
o
prosperitu
vody,
pro
se
celé
komunity.
spole nosti
Toto
st hují
jsou
do
dal í
významné
St ediska
nákladní
dopravy a nehledají jiné místo, kde by p ípadn
dan
nebo získaly levn
platily men í
í pozemek, ale nem ly v blízkosti r zná
logistická „rozhraní“.
Mezi St ediskem nákladní dopravy a klasickými obchodními
zónami
existují
t i
hlavní
rozdíly.
T mi
jsou:
p ítomnost
terminálu multimodální dopravy, poskytovaný servis a existence
rozvojové
spole nosti,
jednotlivými firmami. B
která
se
ná praxe v
stará
o
koordinaci
mezi
R je naproti tomu taková,
e developerská spole nost koupí pozemek pro vznik nové obchodní
zóny a pak tyto pozemky nabídne jednotlivým spole nostem, které
projeví zájem zde podnikat. O nic dal ího se tento developer
nestará a neposkytuje ani
Je nesporné,
velice úsp
i servis.
e tento projekt St ediska nákladní dopravy je
ný. Dokonce ani není závislý na napojení na vodní
dopravu. Sv
st edisek
ádné dodate né slu by
í o tom fakt,
rozmístn ných
po
e v dne ní dob , je celkov
celém
N mecku.
Jsou
24 GVZ
sdru ena
do
Deutsche GVZ Gessellschaft, jakéhosi „svazu St edisek nákladní
dopravy“.
78
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
5
Praktické p íklady p epravy zbo í Brémskými
ístavy a p ístavem Hamburk
i
exportu
zákazníky
mimo
domácích
evropský
produkt ,
kontinent,
které
se
jsou
na i
ur eny
exporté i
pro
tém
nevyhnou vyu ití slu eb n kterého z evropských p ístav , pokud
samoz ejm
nejde o leteckou p epravu. V následujících kapitolách
zmíním n které p íklady p eprav, které na své cest
vyu ívají
slu eb Brémských p ístav , nebo p ístavu Hamburk.
5.1
Export plze ského piva Pilsner Urquell do USA
Jednou
Plze ský
z padesáti
Prazdroj
zemí,
a.s.
do
vyvá í,
které
jsou
se
pivo
Spojené
spole nosti
státy
americké.
Hlavní exportní zna kou je Pilsner Urquell. Jak jsem se ji
zmínil,
zam
Brémské
ené
p ístavy
p edev ím
na
jsou
ve
svém
severoamerický
portfoliu
kontinent.
destinací
V p ípad
exportu piva Pilsner Urquell tento fakt umoc uje to,
e celé
logistické
Maersk
ení
této
p epravy
realizuje
spole nost
Line, která má sv j „dedicated terminal“15 práv
v Bremerhavenu.
Pivo je v Plzni nalo eno do 40’ kontejner , které jsou pak
nákladními automobily p evezeny do terminálu kombinované dopravy
v M lníku. Odtud firma Maersk Line provozuje pravidelné vlakové
spojení
do
Bremerhavenu.
elo í na n kterou lo
spole nosti,
která
sm
V
Bremerhavenu
se
tyto
kontejnery
z flotily kontejnerových lodí stejné
uje
distribuci v USA a Kanad
do
p ístav
v Severní
Americe.
O
se pak stará spole nost SAB Miller,
která je majoritním vlastníkem Plze ského Prazdroje.
15
více o „dedicated terminálu“ v kapitole 2.3.2.
79
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
5.2
Export CKD autodíl pro koda Auto India
Spole nost
indickém
stát
koda Auto a.s. provozuje ve m st
Maharastra,
automobil . Produkce voz
16
3 ,
zalo ené
na
montá i
montá ní
halu
na
Aurangabad, v
výrobu
osobních
koda v Indii probíhá dle metody CKDrozlo ených
automobil
z
dová ených
komponent .
i tomto systému jsou z výrobních závod
moduly
slo ené
z
karosá ských
díl ,
dodávány montá ní
rozlo ených
pohonných
jednotek (motor, p evodovka a p ední náprava), zadní nápravy,
ístrojové
komponent
desky,
ji
jednotlivých
prvk
interiéru
a
dal ích
ve velkém stupni rozlo enosti. Montá ní celky CKD
se pro indické Octavie vyrábí v Mladé Boleslavi a ve Vrchlabí.
Tyto
celky
se
pak
zhromá
v Mladé Boleslavi, jeho
ují
v nov
otev eném
centru
hlavním úkolem je p íprava a expedice
zahrani ním montá ním závod m17
rozlo ených voz
CKD
koda Auto.
Kompletní rozlo ené vozy jsou do zahrani ního montá ního
závodu
o celou
expedovány
p epravu
z tohoto
stará
CKD
centra.
spole nost
I v tomto
Maersk
Line,
p ípad
která
se
v CKD
centru p ipravené kontejnery p eveze nákladními automobily do
lníku, kde jsou p elo eny na vlak. Taková vlaková souprava
epraví kontejnery do NTB terminálu18 v Bremerhavenu, kde jsou
dále p elo eny na námo ní lo , která je p es Suezský pr plav
veze do Indie.
Montá ní
karoserie,
závod
montá
následn
agregátu
zaji
a
uje
dal ích
sva ení
a
lakování
komponent
a
celkovou
finalizaci vozu na standardní montá ní lince. Systémem CKD-3,
co
je modifikace vyu ívající prvky ze systém
MKD19 a CKD, jsou
16
O metod CKD se zmi uji v kapitole 2.3.3.1.1.
V sou asné dob má spole nost koda Auto montá ní závody také na Ukrajin ,
v Kazachstánu a v Bosn a Hercegovin .
18
více v kapitole 2.3.2.
19
„Medium-Knocked-Down“ – st edn rozlo ený.
17
80
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
v sou asnosti montovány vozy
koda Octavia (Octavia Tour), Laura
(ozna ení vozu Octavia pro indický trh) a Superb.
5.3
Import vozidel Hyundai Motor Group z Ji ní Koreje do
Evropy
Hyundai
a Kia
v Bremerhavenu ji
dopravují
do
Carriers,
která
importují
vozidla
p es
p ístav
od dob vstupu na n mecký trh. Svá vozidla
Evropy
a spole nostmi
svá
je
Ro/Ro
áste
Wilh.
lod mi20
spole nosti
vlastn na
Wilhelmsen
Hyundai
Eukor
Motor
a Wallenius
Car
Group
Lines.
V Bremerhavenu skladuje a manipuluje s vozidly BLG Automobile
Logistics. Pod dohledem této spole nosti tato vozidla projdou
technickou kontrolou a jsou zde p izp sobována21 dle po adavk
obchodních dealer
a jejich zákazník . Poté jsou z Bremerhavenu
evá ena „flotilou“ nákladních automobil
po
celé
západní
jihovýchodní
Evrop .
Automobily
spole nosti E.H.Harms
ur ené
pro
ji ní
a
ást Evropy jsou vylo eny také na terminálech joint
venture BLG Automobile a E.H.Harms v slovinském Koperu, nebo
italském Gioia Tauro.
5.4
Vývoz potrubních trubek z N mecka do Norska
Norská spole nost Statoil za ala v roce 2005 z výstavbou
plynovodu, kterým se bude transportovat plyn z Barentsova mo e
do m sta Hammerfest na severu Norska. Potrubní roury pro tento
plynovod byly vyrobeny v n meckém Mülheimu spole ností Europipe
GmbH.
20
21
Více v kapitole 2.3.3.
více v kapitole 2.3.3.
81
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Jednotlivé kusy m
ily 18 m a celkov
si jich Statoil
objednal 300 tis. tun. Do brémského p ístavu Neustädter Hafen22,
kde p sobí BLG Cargo Logistics, p
vlakovými
soupravami.
Zde
pak
el tento náklad ucelenými
byl
vylo en
a
shromá
v meziskladu. Pozd ji byly trubky pro Statoil nalo eny na lo
n
a
evezeny do Norska.
5.5
P eprava nadrozm rného nákladu z Ostravy do Ruska
eprava dílu lisu (240 t) prob hla za átkem
ervna 2004.
Tento díl byl vyroben na p ání n mecké spole nosti SMS Meer
GmbH ve Vítkovických strojírnách a.s., pro speciální lis, který
l u kone ného zákazníka v ruském hutním kombinátu slou it ke
zpracování plech
plynu.
pro potrubí velkých pr
Speciální
taha
spole nosti
na p epravu ropy a
DAN
-
Czech
Special
Transport, s.r.o., která tuto p epravu zabezpe ovala, pot eboval
i dny, ne
a
dorazil do M lníka. Zde byl tento díl lisu vylo en
ekal na druhý, který byl dopraven obdobn .
Pro tento druh p epravy nadrozm rného nákladu byla jako
nejefektivn
ístavy
v
meckých
i tyto
dva
í zvolena labská
eské
Republice
ních kanál
nadrozm rné
v M lníku nalo eny na
Ruska. V Hamburku je je
ní cesta. Ta spojuje n které
s Hamburkem
a
díky
p epojení
také s jinými m sty a p ístavy23. Tak
produkty
ní
lo
Vítkovických
a sm
ovaly
strojíren
byly
p es
Hamburk do
ekala p ekládka na v
í námo ní
lo .
22
23
více v kapitole 2.3.4.
více v kapitole 3.
82
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Záv r
Ve své historii si p ístavní m sta Hamburk a Brémy postupn
budovala svou pozici, d kazem
eho
bylo také jejich významné
postavení mezi ostatními m sty spole enství n mecké Hanzy.
Druhá sv tová válka zap
inila jejich tak ka úplné zni ení.
I s touto situací se v ak oba p ístavy rychle vyrovnaly a byly
znovu
vybudovány.
Nastala
tak
nová
ístav ; rychlý rozvoj a nár st objem
vy ádaly pot ebu roz
povále ná
„éra“
zde p ekládaného zbo í si
ování a budování nových terminál .
V sedmdesátých letech minulého století potvrdil tento fakt
nástup
„nové
technologie“
–
kontejnerizace.
dodnes. Kontejnery zaujaly v námo ní p eprav
lze p edpokládat,
Dokazuje
to
Její
„boom“
trvá
dominantní pozici a
e jejich vyu ití se bude i nadále zvy ovat.
podíl
kontejnerizace
na
p eprav
kusového
zbo í
v p ístavu Hamburk, který se za posledních patnáct let zvý il
o 28%.
Tém
elo eno,
97%
bylo
kusového
zbo í,
p epravováno
které
zde
bylo
v kontejnerech.
v roce
Podobný
2005
nár st
zaznamenaly také Brémské p ístavy.
V nejrozsáhlej í
edev ím
ásti této práce jsem se proto v noval
p ístavním
kontejnerovým
terminál m.
V Hamburku
i v Bremerhavenu zastávají významnou pozici z pohledu celkov
ekládaného
a roz
ovány.
zbo í
a jsou
P íkladem
toho
proto
je
neustále
dokon ení
moderního kontejnerového p ekladi
spu
modernizovány
výstavby
Nejen
kapacita
tohoto
nového
CT Altenwerder. Dále byla
na p estavba terminálu Burchadkai, který je postupn
modernizován.
zde
terminálu
se
tak
zcela
zvý í
z dne ních 2,6 mil. TEU na plánovaných 5,2 mil. TEU, ale zvý í se
také rychlost a kvalita kontejnerové p ekládky. Do budoucna se
ji
te
po ítá s výstavbou nového kontejnerového terminálu CT
Steinwerder, který by m l být hotový v roce 2015 a umo ní tak
v p ístavu Hamburk dodate nou p ekládku 3,2 mil TEU.
83
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
V Bremerhavenu se dle plánu pokra uje s výstavbou terminálu
CT IV, který je
více prodlou í ji
dnes nejdel í souvislou
ístavní hráz sv ta. V této práci jsem vyu il poznatky z vlastní
náv
vy obou p ístav
automatizace
a sna il se tak p iblí it nap íklad význam
p ekládky
kontejner
v kontejnerovém
terminálu
CT
Altenwerder.
Tato práce dále poukázala na r zné slu by, které jsou zde
poskytovány nejen provozovatel m terminál
a rejda
jejich
jsou
zákazník m.
Hlavním
„motorem“
zde
informa ní technologie a také snaha provozovatel
terminál
nabídnout
svým
klient m
co
nej ir í
kálu poskytovaných slu eb. U
nakládku
a
vykládku
jak
tomu
nejlep í
ástí,
skladování,
pokro ilé
jednotlivých
kvalitu
a co
se nejedná jen o samotnou
bylo
v
minulosti,
o zabezpe ení zbo í od dodavatel , p ípadn
jednotlivých
m, ale také
balení,
ale
také
áste né smontování
komplexní
zaji
ní
epravy, technická kontrola, nebo také provedení nutných oprav
a úprav daného zbo í.
Nemén
d le itým faktorem úsp chu obou p ístav
je jejich
geografická poloha a také vysoce rozvinutý systém silni ních a
elezni ních sítí, vodních kanál
a leteckého dopravního spojení,
které mají k dispozici. To samoz ejm
umo
uje rychlý a nenáro ný
echod zbo í mezi jednotlivými druhy dopravy.
V Brémách vznikl p ed dvaceti lety první ucelený logistický
areál - St edisko nákladní dopravy – GVZ. Jeho hlavní výhodou je
blízkost
firem,
n kolika
které
spolupráce,
z
desítek
p iná í
eho
p evá
logistikou
synergické
profitují
také
efekty
se
zabývajících
z úzké
zákazníci
nejen
vzájemné
t chto
spole ností. GVZ jsem se v noval jen do míry, kterou jsem uznal
za slu itelnou s cílem mé diplomové práce; myslím si v ak,
e
funkce a význam takového st ediska a jeho aplikace na podmínky v
eské republice by mohly být nám tem na samostatnou diplomovou
práci.
84
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Poslední kapitola se v nuje n kolika konkrétním p íklad m
eprav
Brémskými
zbo í,
které
p ístavy
na
nebo
své
p ístavem
mo nost v praxi osobn
poznat,
v kontejnerech,
jsem
proto
ístav . V p ípad
v
e v
uvedl
k zákazníkovi
Hamburku.
Zde
prochází
jsem
m l
ina zbo í je p epravována
n kolik
p íklad
z Brémských
Hamburku by se jednalo o toté , jen by se
zm nil název terminál
více p íklad
cest
a p ístavu. Nepoda ilo se mi v ak získat
p eprav hromadného zbo í, za
ím ale stojí také
neochota firem poskytnout takovéto informace.
85
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Spln ní cíle diplomové práce
Tato
ístav
práce
a
si
p ístavu
kladla
za
Hamburk.
cíl
zmapovat
Domnívám
se,
vývoj
e
se
Brémských
tento
cíl
poda ilo splnit.
86
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
Pou itá literatura a zdroje informací
[1] Zimák Alexandr: Hanza - Obrazy z d jin severského námo ního
obchodu, Libri 2002
[2] Port of Hamburg Handbook 2004/2005
[3] Bremen & Bremerhaven Ports Handbook 2003/2004
[4] HafenCity
Hamburg
Projekte
–
Einblicke
in
die
Aktuellen
Entwicklungen, HafenCity Hamburg GmbH, März 2005
[5] Hafenbau in Bremerhaven – Container-Terminal CT 4, 2004
[6] Logistics made in Bremen, Bremische Hafenvertretung e.V.
[7] Eurogate – The Gateway to the European Economy, Eurogate
Gmbh & Co. KGaA, KG, May 2005
[8] BLG Logistics Profile 2005
Internetové zdroje:
•
http://www.hafen-hamburg.de/en/
•
http://www.hafencity.com/
•
http://www.hamburg.de/
•
http://www.terminal-altenwerder.de/
•
http://www.gottwald.com/gottwald/site/gottwald/index.html
•
http://de.wikipedia.org/wiki/Bremen
•
http://de.wikipedia.org/wiki/Bremerhaven
•
http://www.ct-bremerhaven.de
•
http://www.bremenports.de/
•
http://www.keyports.de/
•
http://www.ntb-bremerhaven.de/
•
http://www.gvz-bremen.de/
•
http://www.gvz-org.de/
87
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c
H
F-XC A N GE
H
F-XC A N GE
c u-tr a c k
N
y
bu
to
k
lic
•
http://www.ehharms.de/
•
http://www.eurogate.de/live/eg_site_de/show.php3?id=1
•
http://www.blg.de/jumpto/index_en.php
•
http://www.hhla.de/
•
http://www.hapag-lloyd.com/en/
•
http://www.ect.nl/
•
http://www.portofrotterdam.com/en/home/
•
http://www.portofantwerp.be
•
http://fpedas.utc.sk/zdal/?id=3
•
http://www.dan-czech.cz
•
http://www.eukor.com/index.jsp
88
.d o
o
.c
m
C
m
w
o
.d o
w
w
w
Vývoj námo ních p ístav
od p ekladi
k logistickému centru na p íkladu
ístav
Bremen/Bremerhaven a Hamburk
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
c u-tr a c k
.c

Podobné dokumenty

INCOTERMS 2010

INCOTERMS 2010 INCOTERMS 2010 S ú inností od 1. ledna 2011 vstoupila v platnost další inovovaná verze pravidel INCOTERMS 2010. Nová pravidla obsahují jedenáct doložek azených do dvou velkých skupin podle zp sobu ...

Více

příloha - Professionals

příloha - Professionals Druhou městskou částí v objemu realizovaných transakcí je pak Praha 5 s 19,1 % z celkového objemu transakcí. Naopak nejnižší objem realizovaných transakcí připadá na okrajové oblasti Praha jako jso...

Více

Analýza hospodářského potenciálu dopravního - Dunaj-Odra-Labe

Analýza hospodářského potenciálu dopravního - Dunaj-Odra-Labe Tímto oznámením byl zahájen po átek dialogu o realizaci kanálu Seina - severní Evropa. Jde o d ležitou etapu formování ve ejn -privátního partnerství v diskusi, kterou bude VNF vést s každým ze dvo...

Více

JAVA vývojová prostředí sborník CIV 1/2005

JAVA vývojová prostředí sborník CIV 1/2005 Tento sborník vás nemá naučit programovat. Nicméně vznikl díky spolupráci s Katedrou informatiky a výpočetní techniky (KIV) Fakulty aplikovaných věd a je primárně obsahově zamýšlen jako dopln...

Více

Rady a návody

Rady a návody 100g konopí +250g big fisch (posilovač). Pro proudící vody: 2kg big roach +1kg record gold +1kg secret +300g konopí +200g rotaugen (posilovač). SECRET - secret je jedno z nejstarších a nejvíce prod...

Více