Niels Bohr 1885–1962 Bohrův model atomu Max Born 1882–1970

Transkript

Niels Bohr 1885–1962 Bohrův model atomu Max Born 1882–1970
Niels Bohr
1885–1962
Erwin Schrödinger
1887–1961
Bohrův
model atomu
Schrödingerova
vlnová rovnice
Louis de Broglie
1892–1987
Max Born
1882–1970
duální (vlnově-částicový)
charakter elementárních
částic
Bornova
(pravděpodobnostní)
interpretace vlnové
funkce
Werner Heisenberg
1901–1976
Heisenbergovy relace
neurčitosti
kvantová mechanika
Wolfgang Pauli
1900–1958
Pauliho princip
výlučnosti
Historické modely atomu
Rutherfordův planetární model atomu: Elektrony obíhají kolem jádra jako planety kolem
Slunce.
+
Rutherfordův model je v rozporu s klasickou fyzikou: Při zrychleném pohybu (s
dostředivým zrychlením) by elektron musel vyzařovat energii ve formě elektromagnetických
vln, ztrácet rychlost a nakonec splynout s jádrem.
Bohrův model atomu: Elektrony vyzařují elektromagnetické vlny jen při přechodech mezi
jednotlivými oběžnými drahami (orbity)
Elektron: částice nebo vlna?
Elektrony a další elementární částice mají jak částicové (srážky, pružný a nepružný rozptyl),
tak vlnové vlastnosti (interference, difrakce)
rovnice postupné vlny
  x t 
Y ( x, t )  Y0 cos 2π  
   T 
Difrakční obrazec z transmisního
elektronového mikroskopu
Y
Y0

De Broglieova vlnová délka

h
p
p=mv
h6,626068.10-34 Js
hybnost částice
Planckova konstanta
x
Vlnové vlastnosti částic
Zatímco polohu částice lze určit přesně...
x
Heisenbergův princip neurčitosti:
...vlna je delokalizovaná v prostoru
px  h / 4
x standardní odchylka měření polohy částice
p standardní odchylka měření hybnosti částice
1x
Nelze tedy současně určit přesně polohu a
hybnost částice.
1 > 2 , 2x > 1x
2x
Klasická mechanika – trajektorie r(t)=[x(t), y(t), z(t)]
2. Newtonův pohybový zákon:
dv (t )
d  dr (t ) 
d 2r (t )
F (r )  ma (t )  m
m 
m
dt
dt  dt 
dt 2
m
r
v
a
F
hmotnost částice
polohový vektor (souřadnice částice)
rychlost částice
zrychlení částice
síla působící na částici
Newtonovy pohybové rovnice
d 2 x(t )
V ( x, y, z )
m

F


x
dt 2
x
d 2 y (t )
V ( x, y, z )
m

F


y
dt 2
y
d 2 z (t )
V ( x, y, z )
m

F


z
dt 2
z
Jsou-li známy poloha r(t0) a rychlost částice v(t0) v
určitém čase t0, a potenciální energie V(r) jako
funkce souřadnic, je možné vypočítat polohu a
rychlost částice v kterémkoli čase
Kvantová mechanika – Schrödingerova vlnová funkce y(x,y,z)
jednorozměrný pohyb – vztah pro celkovou energii:
1 2
m2v 2
p2
E  T  V ( x)  mv  V ( x) 
 V ( x) 
 V ( x)
2
2m
2m
dosazení za p z de Broglieova vztahu a úprava
h2
1 2m
E  2  V ( x) 
 2 E  V ( x)
2
2 m

h
rovnice jednorozměrné vlny
m
v
p

h
E
V
T
x
hmotnost částice
rychlost částice
hybnost částice
vlnová délka částice
Planckova konstanta
celková energie částice
potenciální energie částice
kinetická energie částice
souřadnice
d 2y ( x)
4π 2
4π 2
 2π 
 2π 
y ( x)  y 0 cos x  
  2 cos x    2 y ( x)
2
dx


 
 
d 2y ( x) 8π 2 m
 2 E  V ( x)y ( x)  0
dx 2
h
Schrödingerova vlnová rovnice pro pohyb ve třech rozměrech
 2y ( x, y, z )  2y ( x, y, z )  2y ( x, y, z ) 8π 2 m


 2 E  V ( x, y, z )y ( x, y, z )  0
2
2
2
x
y
z
h
Interpretace Schrödingerovy vlnové rovnice a funkce
SVR nahrazuje Newtonovy pohybové rovnice v kvantové mechanice, SVF nahrazuje
trajektorii částice a je v ní obsažena veškerá informace o stavu systému
Přesnou polohu částice neznáme, kvadrát amplitudy vlnové funkce udává hustotu
pravděpodobnosti výskytu částice v poloze o souřadnicích x,y,z
  
   y ( x, y , z )
   
2
  
dxdydz 
  y * ( x, y, z)y ( x, y, z)dxdydz  1
   
každému stavu částice popsanému vlnovou funkcí přísluší určitá vlastní hodnota energie E
– různé stavy o stejné hodnotě energie se označují jako degenerované. Energie částice se
tedy obecně nemůže měnit spojitě – odtud termín kvantový stav, kvantová mechanika
Schrödingerova kočka
Je-li registrován rozpad radioaktivního atomu, rozbije zařízení baňku s jedem a ten usmrtí kočku.
Podle kvantové teorie je stav kočky v čase t = t1/2 popsán vlnovou funkcí

1
1
y živá  y mrtvá
2
2
Schrödingerovy vlnové funkce pro atom vodíku – atomové orbitaly
Potenciální energie elektronu
v elektrickém poli protonu
V (r )  
z
Sférické souřadnice r,J,j
e2
4 0 r
y n,l ,ml (r ,J ,j )  Rn,l (r )Yl ,ml (J ,j )
r
Rn,l(r)
radiální část vlnové funkce
Yl,ml(J,j) angulární část vlnové funkce
(sférická harmonická funkce)
z = r cosJ
J
0
y
j
x = r sinJ cosj
y = r sinJ sinj
x
kvantová čísla
n = 1, 2, 3....
l = 0, 1, 2, 3, 4..., n1
s, p, d, f, g,...
ml= l, l+1, ..., l1, l
hlavní kvantové číslo
vedlejší kvantové číslo
3p
magnetické kvantové číslo
n
l
Orbitaly 1s, 2s a 2px,y,z pro atom vodíku
3/ 2
1  1   r / a0
1 11
  e
 
y 1s (r ) 
y 2s (r ) 
π  a0 
4 2π  a0 
1 11
 
y 2 p z ( r ,J , j ) 
4 2π  a0 
3/ 2
1 11
 
4 2π  a0 
3/ 2
1 11
 
y 2 p y ( r ,J , j ) 
4 2π  a0 
3/ 2
y 2 p x ( r ,J , j ) 
2px
3/ 2
r  r / 2 a0
e
cosJ
a0
r  r / 2 a0
e
sin J cos j
a0
r  r / 2 a0
e
sin J sin j
a0
2py

r 
 2  e  r / 2 a0
a0 

100
80
)
2pz
y(r) (nm
2s
-3/2
1s
60
40
20
0
4 02 h 2
a0 
 0,0529nm
πme 2
2s
0.0
1s
0.1
0.2
r / nm
0.3
0.4
Hladiny energie elektronu v atomu vodíku
E
E = 0
5
4
2 3
n=1
e 4  1 
En   2 2  
8 0 h  n 

mp me
 me
me  mp
2
Orbitální magnetický moment elektronu
Pohybu („rotaci“) elektronu v orbitalu přísluší určitý moment hybnosti, a tím i
magnetický moment, jehož velikost a směr závisí na l a ml
Orbitální magnetický moment: velikost vektoru a jeho průmět do osy z
eh
eh
μ
l (l  1)
z  
ml
4πme
4πme
Orbitaly s (l=0):
μ 0
Orbitaly p (l=1):
μ
1
0
+1
z =
2eh
4πme
eh
4 πme
0

eh
4 πme
Vícelektronové atomy
Potenciální energie atomu s protonovým číslem Z
(r1, r2,..., rZ – souřadnice elektronů)
Ze 2 Z 1
e2
1
V (r1 , r2 ,...,rZ )  



4π 0 i 1 ri 4 0 i  j ri  r j
interakce mezi elektrony
interakce elektronjádro
Malá potíž: Schrödingerovu vlnovou rovnici s tímto potenciálem nelze řešit
Místo SVR pro Z elektronů se řeší jednoelektronové vlnové rovnice pro každý
elektron zvlášť, přičemž každý elektron se pohybuje ve zprůměrovaném poli
ostatních elektronů. Tomu odpovídá potenciál
Vi (r )  
2
2
y j (r j )
2
Ze
e

d 3r


4π 0 r 4 0 j i V r  r j
Hladiny orbitální energie ve víceelektronových atomech
vodík
E
víceelektronový atom
4p
3d
4s
4p
4d
4f
4s
3p
3s
3p
3d
3s
2p
2s
2p
2s
Energie elektronů roste s rostoucím n+l, je-li součet n a l stejný, má vyšší energii elektron v
orbitalu s vyšším n. V atomu v základním stavu jsou orbitaly jsou obsazovány v pořadí podle
rostoucí energie (výstavbový princip)
1s < 2s < 2p < 3s < 3p < 4s < 3d < 4p < 5s < 4d < 5p < 6s < 4f < 5d < 6p < 7s < 5f < 6d < 7p
Výjimky: Hladiny vnitřních elektronů u nejtěžších atomů – důsledek relativistických efektů
Spinový magnetický moment elektronu
Spinová kvantová čísla: s=1/2, s = ±s

1
2
Spinový magnetický moment: velikost vektoru a jeho
průmět do osy z
μ

1
2
geh
3geh
s ( s  1) 
4πme
8πme
z  
geh
geh
s 
4 πme
8πme
g-faktor elektronu: g = 2,002
Spinorbital
y (r,s )  j (r) (s )
j(r) prostorový orbital
(s) spinová funkce
(1) (1/2)=0, (1/2)=1
(2) (1/2)=1, (1/2)=0
Elektronové konfigurace atomů
Pauliho princip výlučnosti: V atomu nemohou existovat 2 elektrony, které by měly
všechna čtyři kvantová čísla shodná, t.j. v jednom orbitalu mohou být nejvýše dva
elektrony s opačným spinem.
Hundovo pravidlo maximální multiplicity: Konfiguraci s vyšší spinovou multiplicitou
přísluší nižší energie, proto jsou v každé podslupce elektrony rozmístěny tak, aby bylo v
co největším počtu orbitalů po jednom elektronu s paralelními spiny.
Li
2s

2p
N
2s

2p



Be
2s

2p
O
2s

2p
 

B
2s

2p

F
2s

2p
  
C
2s

2p

Ne
2s

2p
  

Zpola a zcela zaplněné podslupky mají obzvlášť stabilní konfiguraci (=s nízkou energií), což
se projeví při malém energetickém rozdílu mezi podslupkami:
Cr
4s

3d

Cu
4s

3d
    




místo 4s

3d

místo 4s

3d
    



Periodická tabulka prvků

Podobné dokumenty

Univezita Karlova v Praze

Univezita Karlova v Praze 6.1.4.2 Výsledné spektrum operátorů T3 a H ......................................................... 128 6.1.4.3 Vlastní funkce/vektory ................................................................

Více

EXCITOVANÉ STAVY. VZNIK IONTŮ

EXCITOVANÉ STAVY. VZNIK IONTŮ Všechna pravidla o zaplňování orbitalů elektrony se týkala základního stavu atomu, tj. stavu o nejnižší energii. Jestliže atom pohltí určité množství energie (např. ve formě záření, tepla), může do...

Více

RADIOAKTIVITA: Přirozená radioaktivita:

RADIOAKTIVITA: Přirozená radioaktivita: ¾ Pochází z půdy, hornin (největším zdrojem radiace je žula), vzduchu, vody, rostlin i z potravin. Část přichází ve formě kosmického záření z vesmíru. ¾ Objevil ji r. 1896 francouzský fyzik Henri B...

Více

Kvantova fyzika - e

Kvantova fyzika - e - objev jádra (Rutheford - Geiger, Marsden 1911) rozptyl α částic na atomech zlata jádro ∼ 10 – 15 m, téměř celá hmotnost atomu soustředěna v malém jádře

Více

Fyzika - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Fyzika - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) objasní pojmy kvantování energie, stacionární stav, kvantové číslo, energetická hladina

Více

Princip nerozlišitelnosti částic a Pauliho (vylučovací) princip

Princip nerozlišitelnosti částic a Pauliho (vylučovací) princip Pauliho princip vede k závěru, že může existovat jen určitý počet druhů atomů s přesným rozložením elektronů ve svých obalech. Vysvětluje zákonitosti periodické soustavy prvků a tím i celého bohats...

Více

1.4 VÍCEELEKTRONOVÉ ATOMY

1.4 VÍCEELEKTRONOVÉ ATOMY Pauliho vylučovací princip. Pro elektrony (fermiony se spinovým číslem s = 1/2) v atomu z tohoto principu vyplývá, že v daném atomovém orbitalu (určeném čísly n, l, m) se mohou nacházet nejvýše dva...

Více

13 Elektronová struktura molekul

13 Elektronová struktura molekul pro velké vzdálenosti rAB bude zanedbatelná a tento elektron je pak v zásadě popsán orbitalem 1sA , chová se tedy jako elektron atomu A. Nebo se elektron nachází v blízkosti jádra B a pak se chová ...

Více

Rutherfordův a Bohrův model atomu

Rutherfordův a Bohrův model atomu Čárový charakter atomových spekter vysvětlil Rutherfordův žák, dánský fyzik Niels Bohr (1913). Jeho model atomu, přesněji řečeno soustavy nehybného jádra a jednoho elektronu, je vytvořen z Rutherfo...

Více

1) Stavba atomu - Studijni

1) Stavba atomu - Studijni elektron může přecházet z energeticky nižší hladiny do vyšší při dodání kvanta energie (buď vše, nebo nic) = excitace kvantově mechanický model atomu (A. Einstein, L. de Broglie, Schrödinger, Heise...

Více