podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

460 01 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel: 485 107 757 - 9, fax: 485 104 715, e-mail: [email protected]
Akce :
www.saul.eu
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
LIBERECKÉHO KRAJE
Základní údaje
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Pořizovatel :
Krajský úřad Libereckého kraje
Zpracovatel :
SAUL s.r.o.
Hlavní projektant :
Ing. arch. Vladislav Hron
Projektanti :
Ing. arch. Vladislav Hron
Ing. Oldřich Lubojacký
RNDr. Václav Poštolka, Ph.D.
RNDr. Zdeněk Kadlas
Ing. Jan Hromek
Ing. Ladislav Křenek
Ing. Josef Kobrle
Ing. Vladimír Janečka
Ing. Jana Kubinová
Ing. Lucie Ježková
Ing. Zuzana Toniková
Ing. Hana Koryntová
Mgr. Pavel Bauer
Mgr. Jiří Šmída, Ph.D.
Ing. arch. Zdeněk Bičík
Zakázkové číslo zpracovatele:
Zakázkové číslo objednatele:
021/2007
OLP/1623/2007
zpracováno:
datová základna:
únor 2008
březen 2007
1
Obsah
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI
SVAZEK I.
Kapitola
Strana
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
3
1.
2.
3.
3
3
8
Východiska zpracování
Způsob zpracování, členění dokumentace
Vztah k dříve zpracované ÚPD a rozvojovým dokumentům
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
9
1.
Širší vztahy řešeného území
9
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
Postavení Libereckého kraje v rámci EU
Postavení Libereckého kraje v rámci ČR
Charakteristika sousedních krajů
Charakteristika příhraničních regionů sousedních států
Vazby a vztahy
Celkové zhodnocení
9
9
10
12
18
22
A
Podklady pro RURÚ v členění podle třech pilířů udržitelného rozvoje území
Pilíř hospodářský
23
23
A.1
A.2
A.3
A.4
Hospodářská základna
Veřejná ekonomika
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace, odpady
23
42
46
63
B
Pilíř soudržnosti společenství obyvatel
81
B.1
B.2
B.3
B.4
B.5
B.6
B.7
B.8
B.9
B.10
Obyvatelstvo
Vzdělávání
Zdravotnictví
Sociální péče
Kultura a památková péče
Sport a tělovýchova
Bydlení a bytový fond
Zaměstnanost a trh práce
Bezpečnost
Struktura osídlení, regionalizace
81
84
87
89
91
97
99
102
106
112
C
Pilíř environmentální
121
C.1
C.2
C.3
C.4
C.5
Geologie
Hydrologie a klimatologie
Půdní fond
Zatížení životního prostředí
Ochrana přírody a krajiny
121
129
141
147
159
Rekapitulace hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn
173
Hodnoty území
Limity využití území
Záměry na provedení změn v území
173
175
177
Seznam použitých zkratek, vysvětlivky
189
Seznam použitých zkratek
Vysvětlivky
189
191
2.
3
3.1
3.2
3.3
4.
4.1
4.2
OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI
Číslo
1
2
3
Název výkresu
Výkres hodnot území
Výkres limitů využití území
Výkres záměrů na provedení změn v území
2
Měřítko
1 : 100000
1 : 100000
1 : 100000
Základní údaje
Východiska, způsob zpracování
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ
Vypracování Podkladové dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje (dále
jen Podklady pro ÚAP_K) bylo provedeno dle požadavku zadavatele - Libereckého kraje
v návaznosti na usnesení Rady Libereckého kraje č.779/07/RK ze dne 14.8.2007 a na základě
následného výběrového řízení dle II. Výzvy k předložení nabídky na zpracování zakázky malého
rozsahu „Podkladová dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje“ pro
potřeby pořízení krajských územně analytických podkladů Libereckého kraje ve smyslu zákona
č.183/2006Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č.500/2006Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti.
V průběhu zpracování této dokumentace (Podklady pro ÚAP_K), po předání její 1. části –
„Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území“ zadavateli, určil zadavatel změnu názvu
dokumentace z „Podkladové dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje“ na
„Územně analytické podklady Libereckého kraje“ - dále jen ÚAP LK (viz příloha: Upřesnění názvu
dokumentace, 01/2008).
Výklad stavebního zákona (s odkazem na §185, odst.3) sleduje záměr zpracovat ÚAP kraje
následně po ÚAP obcí tak, aby se obě úrovně při jejich využití vzájemně doplňovaly.
Tato dokumentace je zpracována před vznikem ÚAP obcí, jejichž výstupy takto nemohly být
využity. V mnoha případech byly nahrazeny disponibilními daty a informacemi o území a záměrech
na jeho využívání, které se mění a upřesňují v čase a v případě jejich absence byly doplněny
expertními odhady zpracovatele. Dokumentace nevychází z garantovaných údajů o území od
poskytovatelů údajů o území a součástí takto vytvořených ÚAP nejsou pasporty údajů o území.
Takto vytvořené ÚAP kraje proto z výše uvedených důvodů nemusí vždy tvořit nezpochybnitelně
provázaný celek s ÚAP obcí.
Tato dokumentace je dle pokynů zadavatele postavena na datech a informacích, které byly
k dispozici v době zpracování Návrhu zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR
LK) a vychází zejména:
§
z datové a informační základny transformovaného konceptu Územního plánu velkého
územního celku Liberecký kraj (dále jen ÚP VÚC LK),
§
z aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, splňujícího požadavky na zásady územního
rozvoje ve smyslu ustanovení §187, odst.6 zákona č.183/2006Sb., ,
§
ze zpracovaných rozvojových krajských dokumentací (zejména Strategie rozvoje
Libereckého kraje a Programu rozvoje Libereckého kraje) a dalších dílčích krajských i
národních oborových koncepcí a dalších relevantních údajů doplněných zpracovatelem
z dostupných zdrojů (veřejně přístupná data ČSÚ a jiných institucí).
Hlavním cílem dokumentace je vytvoření struktury a formy ÚAP kraje v souladu se zákonem
č.183/2006 Sb., a vyhláškou č.500/2006Sb.
Dokumentace shromažďuje a vyhodnocuje dostupné informace o území a provádí rozbor
udržitelného rozvoje území v podrobnosti a rozsahu potřebném pro pořizování a aktualizaci zásad
územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK).
Hodnoty území, limity využití území, záměry na provedení změn v území a problémy určené
k řešení v územně plánovací dokumentaci budou zpřesňovány v ÚAP obcí.
3
Základní údaje
2.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, ČLENĚNÍ DOKUMENTACE
Struktura dokumentace je dána strukturou územně analytických podkladů, stanovenou v zákoně
č.183/2006Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášce č.500/2006Sb. a dále zohledňuje
požadavky zadavatele uvedené ve výzvě na zpracování veřejné zakázky malého rozsahu
Podklady pro ÚAP LK (dále jen Výzva) a připomínky zadavatele k dopracování zakázky do
výsledné podoby z jednotlivých pracovních informačních schůzek.
Tato dokumentace je členěna na tři základní části rozdělené do dvou svazků:
SVAZEK I.
Základní údaje
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen PRURÚ)
SVAZEK II.
Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ)
V textové i grafické části je struktura PRURÚ a RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře
udržitelného rozvoje území:
§
pilíř hospodářský
§
pilíř soudržnosti společenství obyvatel
§
pilíř environmentální
a dále na jednotlivé tématické okruhy v souladu s požadavky Výzvy k předložení nabídky na
zpracování Podkladů pro ÚAP_K, následně upřesněné dle požadavků zadavatele. Označení
tématických okruhů je uváděno shodně v PRURÚ a RURÚ. Tématické členění zohledňuje
požadavky vyhlášky č.500/2006Sb. (§4, odst.1,písm. b).
Po dohodě zpracovatele se zadavatelem bylo tématické členění dokumentace rozšířeno o dva
tématické okruhy: struktura osídlení, regionalizace a bezpečnost a byly upraveny názvy a členění
některých tématických okruhů v souladu s jejich obsahem.
Struktura členění třech pilířů udržitelného rozvoje
A.1 Hospodářská základna
A.2 Veřejná ekonomika
A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
A.4 Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace,
odpady
B.1 Obyvatelstvo
B.2 Vzdělávání
B.3 Zdravotnictví
B.4 Sociální péče
B.5 Kultura a památková péče
B.6 Sport a tělovýchova
B.7 Bydlení a bytový fond
B.8 Zaměstnanost a trh práce
B.9 Bezpečnost
B.10 Struktura osídlení, regionalizace
C.1 Geologie
C.2 Hydrologie a klimatologie
C.3 Půdní fond
C.4 Zatížení životního prostředí
C.5 Ochrana přírody a krajiny
Textová část je doplněna začleněnými schématy, tabulkami a grafy. Grafická část obsahuje
předepsané výkresy v měřítku 1:100000.
4
Základní údaje
Řešeným územím je celé správní území Libereckého kraje, které je tvořeno správními územími
celkem 215 obcí.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Obsahují zjištěné a vyhodnocené dostupné informace a data (k 03/2007) relevantní pro územní
plánování v přiměřené podrobnosti a rozsahu nezbytném pro RURÚ a pořízení zásad územního
rozvoje Libereckého kraje (měřítko 1:100000).
Informace v této části jsou v jednotlivých tématických okruzích členěny na stav a vývoj území,
hodnoty území, limity využití území (vyplývající z právních předpisů a z vlastností území) a záměry
na provedení změn v území. Součástí je seznam použitých podkladů.
Jednotlivé jevy jsou identifikovány shodně s přílohou č.1 vyhlášky č.500/2006Sb. a to jevy z části
A - ÚAP obcí (Ax-n) a jevy z části B - ÚAP kraje (Bx-n), kde x-n je číselný kód jevu. V PRURÚ,
jsou uvedeny pouze základní charakteristiky jevů s odkazem na další informační zdroje.
Součástí PRURÚ jsou širší vztahy řešeného území popisující postavení Libereckého kraje v rámci
EU i ČR, základní charakteristiky okolních krajů a států a základní vztahy a vazby včetně vazeb na
Politiku územního rozvoje ČR.
Zpracovatel PRURÚ vycházel z poskytnutých podkladů pořizovatele z března 2007:
§
aktualizované zadání ÚP VÚC LK (dále jen Zadání)
§
vstupní datová sada DS_ZUR_LK
§
rozvojové dokumenty krajské úrovně
§
Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien
§
Plan zagospodarowania przestrennego wojewodztwa Dolnoslaskiego
§
koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje
§
zadání ÚP VÚC Královehradeckého kraje
§
ÚP VÚC Krkonoše
§
ÚP VÚC Ralsko
§
ÚP VÚC LSRA
které vyhodnotil a dalších relevantních podkladů opatřených zpracovatelem v součinnosti se
zadavatelem (viz uvedené podklady u jednotlivých tématických okruhů). Pokud nebyly potřebné
informace dosažitelné, byly doplněny expertním odhadem.
Poskytnutá datová sada obsahovala sedm modulů:
§
1. Základní mapa 1 : 10 000 (rastrová podoba)
§
2. Základní mapa 1 : 200 000 (rastrová podoba)
§
3. Širší vztahy (7 informačních vrstev)
§
4. Podkladové zdrojové informační vrstvy pro zpracování hodnot území (49 informačních
vrstev)
§
5. Registr záměrů
§
Registr transformovaných záměrů z konceptu ÚP VÚC LK, který je v souladu se Zadáním
ZÚR LK, mapová schémata ÚTP vyhotovená z podkladů konceptu ÚP VÚC LK,
rozpracované podklady k syntetickému návrhu sídelní struktury ZÚR LK (OHRR,
OKPPCR KÚLK), rozpracované podklady k návrhu dopravní části ZÚR LK (Regiotram
Nisa, Studie proveditelnosti železničního spojení Liberec - Hradec Králové) a podklady
SEA R35 (úseky dopravního řešení hodnocené v procesu SEA etapa koncept ÚP VÚC
LK), rastrové podklady ORVZPZ KÚLK - PRVKÚK - situace vodovod a kanalizace
§
6. Registr územních problémů
§
Registr územních problémů je v této etapě pořizování ZÚR LK totožný s registrem
záměrů. Záměr je chápán jako důsledek odstraňování určité disparity (problému)
řešeného v ÚP VÚC LK a aktualizovaného v procesu transformace konceptu ÚP VÚC LK
na ZÚR LK.
§
7. Registr limitů (6 informačních vrstev - pouze zdrojové informační vrstvy neuložené
v registru hodnot území)
§
Rastrový výkres limitů využití území
5
Základní údaje
Poskytnuté rozvojové dokumenty krajské úrovně:
§
Strategie rozvoje LK, Program rozvoje LK
§
Strategie udržitelného rozvoje LK
§
Surovinová politika LK
§
Územně energetická koncepce LK (rozpracovaná aktualizace)
§
Koncepce odpadového hospodářství na území LK
§
Plán odpadového hospodářství LK
§
Koncepce ochrany přírody a krajiny LK
§
Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK
§
Koncepce ochrany před povodněmi LK, Povodňový plán LK
§
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací LK
§
Krajská koncepce zemědělství LK
§
Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK, Dopravní politika LK
§
Koncepce kultury LK 2004 – 2008
§
Program rozvoje cestovního ruchu LK
§
Zdravotní politika LK, Krajský zdravotní plán LK
§
Havarijní plán LK, Krizový plán LK
Se znalostí sledovaných jevů v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro zpracování ZÚR LK bylo
provedeno vyhodnocení stavu a vývoje území, identifikovány hodnoty území a vymezeny limity
využití území.
Záměry na provedení změn v území byly do ÚAP LK zařazeny na základě vyhodnocení zdrojů:
§
§
§
registr záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK (aktuální stav záměrů vyplývající
z procesu transformace konceptu ÚP VÚC LK do ZÚR LK)
dalších podkladů KÚLK, poskytnutých k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK
podkladů ŘSD Praha, SŽDC, ČD, SVS Teplice, ČEPS Praha, ČEZ Děčín, SČP Ústí nad
Labem, Povodí Labe, Povodí Ohře aj.
Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území a jejich upřesnění, provedené zpracovatelem
ÚAP LK (SAUL s.r.o.) na základě konzultací se zadavatelem OÚPaSŘ KÚLK a dalšími odbory
KÚLK (OD, OHRR, OKPPCR, ORVZŽP, OŠMTS), s KVUSS, HZS, se správci infrastruktury (ŘSD,
SŽDC, ČEZ, SČVK, ČEPS, SČP, Povodí Ohře, Povodí Labe aj. na úrovni poznání časového
horizontu zpracování návrhu ZÚR LK zahrnovalo:
§
§
§
§
ověření aktuálnosti jejich zařazení (trvající zájem investora, záměry v realizaci aj.),
zjištění stavu rozpracovanosti záměru nebo aktuálního názoru investora,
prověření reálnosti záměru v kontextu ostatních záměrů a limitů využití území,
význam a rozlišitelnost záměru na úrovni ÚPD kraje (nadmístní význam, měřítko ZÚR LK
1:100000).
Souhrn evidovaných a vyhodnocovaných záměrů zahrnuje záměry:
-
zařazené do ZÚR LK (označení je shodné se ZÚR LK - např. D02, E1)
nezařazené do ZÚR LK (označení dle registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP
VÚC LK - např. -(V4/4))
Pro potřeby orientace v rozsáhlé databázi záměrů ÚAP LK a možnost srovnání se seznamem
záměrů z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK ve smyslu sledování vývoje
názorů na jejich využitelnost v aktuální podobě jsou v tabulkách záměrů (kapitola 3.3.) uvedeny
kódy ÚAP LK a kódy záměrů dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK.
Kartogramy, schémata, grafy a tabulky jsou zařazeny příslušně v textové části, pouze rozsáhlé
tabulky pro tématické okruhy: hospodářská základna, struktura osídlení, regionalizace,
obyvatelstvo, bydlení a bytový fond jsou součástí samostatné tabulkové přílohy na konci
dokumentace (část III. RURÚ).
Grafická část PRURÚ obsahuje 3 výkresy v měřítku 1:100000:
č. 1.
Výkres hodnot území
č. 2.
Výkres limitů využití území
č. 3.
Výkres záměrů na provedení změn v území
6
Základní údaje
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území
(dále jen URÚ) včetně vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní
prostředí (pilíř environmentální), pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) a pro soudržnost
společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti společenství obyvatel) a určení problémů k řešení
především v ZÚR LK.
U jednotlivých tématických okruhů je provedeno stručné souhrnné zhodnocení stavu, jsou uvedeny
vybrané sledované jevy (indikátory) vhodné pro další sledování vývoje URÚ a pro vyhodnocování
vlivu ZÚR LK na stav a vývoj území a vyhodnocen URÚ pomocí dílčích SWOT analýz (uvedení
silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) .
Dílčí SWOT analýzy byly sestavovány s ohledem na provázanost třech pilířů URÚ, na vazby a
vztahy mezi dílčími jevy, na širší souvislosti a to při zachování stručného a jasného vyjádření.
Součástí dílčích kapitol je identifikace střetů z hlediska jednotlivých tématických okruhů a jsou
navrženy problémy k řešení v ÚPD při zohlednění urbanistických, dopravních a hygienických
závad a ohrožení území rizikovými jevy nadmístního významu.
Provedená souhrnná SWOT analýza členěná podle třech pilířů URÚ zachycuje nejvýznamnější
stránky URÚ pro Liberecký kraj a je provedeno vyhodnocení vyváženosti vztahu pilíře
hospodářského, pilíře soudržnosti společenství obyvatel a pilíře environmentálního a jsou
vymezeny rozvojové oblasti - oblasti se zvýšenými požadavky na provedení změn v území, dále
specifické oblasti - oblasti s dlouhodobými projevy nevyváženosti udržitelného rozvoje a
nevyváženosti úrovně těchto oblastí s ostatními územími kraje a je charakterizováno stabilizované
území kraje.
Součástí RURÚ je vyhodnocení potenciálních střetů záměrů na provedení změn v území s limity
využití území a s ÚSES.
Na závěr je provedena rekapitulace územních problémů k řešení v ÚPD.
Grafická část RURÚ obsahuje 1 výkres v měřítku 1:100000:
č. 4.
Problémový výkres.
7
Základní údaje
3.
Vztah k dříve zpracované ÚPD
VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A ROZVOJOVÝM DOKUMENTŮM
Vzhledem k nutnosti postihnout nové územně technické vazby dané vytvořením kraje (nové
administrativní členění ČR k 1.1.2000) Liberecký kraj (resp. Krajský úřad Libereckého kraje)
zajišťuje rozvojové dokumenty nejen charakteru strategií (Strategie rozvoje Libereckého kraje,
Program rozvoje Libereckého kraje atd.), ale i územně plánovací dokumentace.
Liberecký kraj byl vytvořen spojením správních území čtyř okresů: Liberec, Jablonec n.N., Česká
Lípa a Semily. Existence Libereckého kraje představuje nový útvar, pro který nebyla zpracována
komplexní ÚPD postihující celé území kraje. Pouze okresy Liberec a Jablonec n. N., díky své úzce
spojené územně technické problematice, navzájem koordinovaly svůj územní rozvoj.
V roce 2001 rozhodlo Zastupitelstvo Libereckého kraje o pořízení ÚP VÚC LK. V konceptu tohoto
územního plánu byly řešeny vazby nadmístního významu, tj. takové, které rozsahem, významem
nebo důsledky zasahují nebo ovlivňují podmínky využívání území více obcí a dále vazby
mezikrajské a mezinárodní a zohlednil závazné části do té doby zpracovaných a schválených ÚP
VÚC týkajících se území Libereckého kraje (ÚP VÚC Českolipsko, ÚP VÚC LSRA, ÚP VÚC
Krkonoše, ÚP VÚC Ralsko). Pořizování ÚP VÚC LK bylo zastaveno z důvodu účinnosti nového
zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, kde je vymezen nový typ ÚPD
kraje, kterými jsou zásady územního rozvoje kraje.
Za účelem využití přechodného ustanovení zákona č.183/2006Sb., uvedeného v §187, odst.6 bylo
aktualizováno zadání ÚP VÚC LK. Zadání věcně vycházelo z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC
LK a stanovilo požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK.
ÚAP LK věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK (průzkumy a rozbory, koncept),
z aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, krajských rozvojových dokumentací zejména ze Strategie
rozvoje Libereckého kraje a Programu rozvoje Libereckého kraje, dalších dílčích oborových
koncepcí a z návrhu ZÚR LK.
8
Širší vztahy
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
1.
ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
1.1
POSTAVENÍ LIBERECKÉHO KRAJE V RÁMCI EU
Liberecký kraj leží v severním cípu České republiky při hranici s Polskem v délce cca 130 km a
s Německem v délce cca 20 km. Výhodná poloha kraje je dána blízkostí dvou velkých
průmyslových a správních center – Praha a Drážďany (Německo) a rozvíjejícími se vazbami na
hlavní evropské dopravní tahy Berlin – Praha – Vídeň a Lipsko – Dresden – Wrocław. Prodloužení
rychlostní silnice R10/R35 spojující Prahu a Liberec silnicí I/35 v upravené trase a parametrech
Liberec – Hrádek nad Nisou – Zittau umožní prostřednictvím silnice B178 Zittau – Weissenberg
přímé napojení na dálniční siť (A4) v Německu.
V rámci Evropské unie je v současné době vytvořena jedna výrazná větší zóna globální
ekonomické integrace – ústřední oblast EU – pětiúhelník definovaný metropolemi Londýnem,
Paříží, Milánem, Mnichovem a Hamburkem. V rámci integrace usiluje Berlín i Praha se svými
metropolitními oblastmi o lepší zapojení do evropských struktur. Výhodnou geografickou polohu,
blízkost Prahy (cca 100 km), blízkost multimodálních dopravních koridorů III. a IV. jsou integrační
procesy, kterých může Liberecký kraj do budoucna využít pro svůj rozvoj.
Města a obce původních okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly
začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu
s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem
řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a
obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. Euroregion
zaujímá rozlohu 13 600 km2, z toho je 51 % v Polsku, 23 % v Německu a 26 % na českém území a
žije zde cca 1,75 mil. obyvatel. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím
programu Phare CBC a Interreg celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti
dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a
kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly
k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. V následujícím programovacím období Evropské Unie
(2007 – 2013) dojde bezesporu k dalšímu významnému rozvoji přeshraničních vztahů v rámci
naplnění Cíle 3 – Evropské územní spolupráce, realizovaného v řešeném území prostřednictvím
navazujících Operačních programů přeshraniční spolupráce ČR – Sasko a ČR – Polsko.
1.2
POSTAVENÍ LIBERECKÉHO KRAJE V RÁMCI ČR
Liberecký kraj zahrnuje území 4 okresů (Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily) a 10
správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou,
Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Celková rozloha kraje
(nejmenšího v ČR) je 3163 km2, počet obyvatel se od sčítání lidu v roce 2001 mírně zvýšil a dosáhl
k 31.12.2006 hodnoty 430 774.
Postavení Libereckého kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR z hlediska základních
statistických ukazatelů (obyvatelstvo, osídlení, HDP, nezaměstnanost aj.) charakterizují údaje z
následující tabulky č.1.
Liberecký kraj spolu s Pardubickým a Královéhradeckým krajem tvoří NUTS2 – Severovýchod o
rozloze 12 440 km2 a s počtem 1 488 168 obyvatel (k 31.12.2006). V rámci území NUTS2 jsou
intenzivní vztahy se sousedními státy realizovány prostřednictvím přeshraniční spolupráce v rámci
Euroregionu Nisa a Euroregionu Glacensis.
9
Širší vztahy
Tab.1 Postavení Libereckého kraje ve srovnání s ostatními regiony v České republice (2006)
Počet
obcí
Kraj
ČR CELKEM
Ekon.
Obce III.
Podíl
Obyvatelstvo
Výměra Hustota
aktivní
Města měst.
2
2 stupně
celkem 1)
km
ob./km
% 2)
(ORP)
obyv.
6 248
10 287 159
59,3
78867
130
205
529
70,1
Míra
reg.
HDP na 1
nezamě
ob. v PPS
stnanos
(r.2004)
ti dle
MPSV 1)
7,67
Průměr.
měsíční
mzda (Kč)
3)
20 844
v tom :
HL. m. Praha
1
1 188 126
62,0
496
2382
0
1
100,0
33 115
2,72
26 160
1 146
1 175 254
59,8
11015
105
26
74
54,3
14 940
5,32
20 428
Jihočeský kraj
623
630 006
59,5
10057
62
17
46
64,3
14 324
5,68
18 320
Plzeňský kraj
501
554 537
59,5
7561
73
15
46
66,6
15 504
5,60
19 356
Karlovarský kraj
132
304 602
61,5
3315
92
7
28
80,5
12 546
9,20
17 543
Ústecký kraj
354
823 265
60,5
5335
154
16
46
79,1
13 079
13,77
18 527
Liberecký kraj
215
430 774
59,1
3163
136
10
36
77,8
12 778
7,04
18 582
Královéhradecký kraj
448
549 643
59,3
4758
115
15
43
67,8
14 387
6,32
17 913
Pardubický kraj
452
507 751
58,5
4518
112
15
32
61,0
13 451
6,91
17 871
Vysočina
704
511 645
58,5
6796
75
15
33
58,5
13 258
7,10
18 069
Jihomoravský kraj
672
1 132 563
57,8
7196
157
21
48
63,0
14 919
8,82
19 016
Olomoucký kraj
Moravskoslezský
kraj
Zlínský kraj
397
639 894
58,3
5267
121
13
27
57,5
12 785
8,97
17 639
299
1 249 290
57,3
5427
230
22
39
76,6
13 047
12,58
19 145
304
589 839
58,4
3963
149
13
30
61,1
12 774
7,75
17 866
Středočeský kraj
Zdroj: ČSÚ SLDB 2001, ČSÚ 2006
1) data k 31.12.2006
2) podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech 15-ti letých a starších
3) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na
počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje
1.3
CHARAKTERISTIKA SOUSEDNÍCH KRAJŮ
1.3.1
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Královéhradecký kraj zaujímá severovýchodní oblast Čech, s Libereckým krajem má hranici
procházející Krkonošemi, Podkrkonoším a oblastí Českého ráje. Součástí jeho území jsou jak
pohraniční pohoří (Krkonoše a Orlické hory), tak i Krkonošské podhůří a Polabská nížina. Kraj
sousedí na severu a východě s polským Dolním Slezskem, na jihu se stýká s krajem Pardubickým,
se kterým byl společně téměř 40 let součástí dřívějšího kraje Východočeského, na západě
s krajem Středočeským.
Hospodářskou strukturu kraje lze chápat jako zemědělsko-průmyslovou (s ohledem na vhodné
podmínky pro zemědělství v nížinných oblastech kraje) se zvlášť velkým potenciálem pro cestovní
ruch a rekreaci v horských a podhorských oblastech. Příhraniční části kraje sousedící s Polskem
spadají do Euroregionu Glacensis, v rámci přeshraniční spolupráce vznikla celá řada významných
projektů na rozvoj infrastruktury. V současné době chybí kraji vhodná rychlostní komunikace, která
by odlehčila zatížení silnic zejména ve směru k hraničním přechodům do Polska (pokračování
dálnice D11 směrem na Jaroměř – Trutnov – Královec) i kapacitní spojnice ve směru SZ – JV (R35
v trase od Turnova přes Jičín, Hradec Králové, Svitavy směrem na Olomouc).
Královéhradecký kraj je vymezený územím původních 5 okresů – Hradec Králové, Jičín, Náchod,
Rychnov nad Kněžnou a Trutnov, resp. 16 spádových obvodů III.stupně. Celková rozloha kraje je
4758,1 km2 (6,03 % rozlohy ČR) a kraj podle své plochy zaujímá mezi 14 kraji ČR deváté místo.
Území kraje je členěno na 448 obcí (43 měst). V obcích do 500 obyvatel žije osmina všech
obyvatel kraje, což o polovinu přesahuje průměrnou hodnotu v ČR, počet obyvatel obcí s populací
vyšší než 10 000 obyvatel je 1/4 pod průměrem ČR a dále velmi mírně klesá. Největším městem je
Hradec Králové s 94 255 obyvateli (k 31.12.2006), další města v pořadí jsou populačně výrazně
menší (Trutnov – 31 109, Náchod – 20 961, nad 10 tisíc obyvatel mají ještě Jičín, Dvůr Králové
nad Labem, Vrchlabí, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou a Nové Město nad Metují). Hustota
zalidnění v kraji je podprůměrná (115 obyv./km2, tj. 8. ze 14 krajů).
10
Širší vztahy
Královéhradecký kraj má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jak přírodní, tak i kulturněhistorický, postrádá však potřebné kvalitní služby a vyšší aktivitu s cílem rozšíření turistického
ruchu a rekreace do méně exponovaných oblastí tak, aby se omezila přílišná koncentrace do
významných turistických center, zejména v Krkonoších (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn aj.).
Z hlediska územního plánování zatím neexistuje ÚPD pro kraj jako celek, pouze ÚP VÚC částí
kraje, a to Adršpašsko-Broumovsko (schváleno 7.12.2006), ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní
regionální aglomerace (schváleno 18.5.1988, změny a doplňky v r. 1997 a 2001), ÚP VÚC
Krkonoše (9.11.1994), ÚP VÚC Orlické hory a podhůří (7.12.2006) a ÚP VÚC Trutnovsko Náchodsko. Rozpracován byl koncept ÚP VÚC okresu Jičín. Podle starého stavebního zákona
bylo ještě zpracováno Zadání územního plánu VÚC Královéhradeckého kraje.
1.3.2
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Středočeský kraj leží uprostřed České kotliny, obklopuje hlavní město Prahu a sousedí na jihu s
krajem Jihlavským a Budějovickým, na západě s krajem Plzeňským, na severu s krajem Ústeckým
a Libereckým a na východě s krajem Královéhradeckým a Pardubickým. Tato poloha výrazně
ovlivňuje charakter kraje, který se stává zázemím hlavního města Prahy, je zdrojem pracovních sil
pro pražské podniky, doplňuje pražský průmysl a služby, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje
svůj rekreační potenciál, a je také územím, přes které vedou všechny komunikace, sítě a
energovody spojující Prahu se všemi kraji České republiky a s evropskými zeměmi.
Středočeský kraj je největším z krajů ČR, jeho charakter však není zcela homogenní - je tvořen
třemi oblastmi. První oblastí je tzv. centrální oblast tvořící s hlavním městem Prahou „Pražskoustředočeskou aglomeraci“, ležící na Pražské plošině a zasahující téměř 38 % obcí Středočeského
kraje s více než 46 % obyvatel kraje. Mezi touto oblastí a hlavním městem Prahou existují
vzájemné těsné vazby. Pro Středočeský kraj je hlavní město Praha významným odbytištěm řady
produktů, zvláště pak potravin a cílem dojížďky za prací, vzděláním, kulturou a ostatními aktivitami.
Naopak Pražané vyjíždějí do Středočeského kraje za krátkodobou a střednědobou rekreací. Na
území této oblasti se nachází těžební a metalurgické podniky, které postupně omezují svoji
aktivitu. Druhou oblastí (s cca 25 % obcí a s 24 % obyvatel) je průmyslově zemědělský
severovýchod (obilí, cukrovka, zelenina v Polabí, strojírenství, zejména výroba osobních
automobilů, dále pak chemie, potravinářství a další průmysl a také lázeňství v Polabí a v Pojizeří).
Třetí oblastí (mající cca 37 % obcí a 29 % obyvatel) je lesnatější jih a jihozápad, pro kterou je
charakteristické zemědělství (brambory a obilí), a také méně koncentrovaný průmysl, turistické
oblasti, zdroje pitné vody, hydrocentrály.
Středočeský kraj se skládá ze 12 původních okresů (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora,
Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník), resp. 26
spádových obvodů III.stupně. Celková rozloha kraje 11 015 km2 činí 13,96 % rozlohy ČR. Má 1146
obcí, přičemž funkci krajského centra zastává hlavní město Praha (1 188 126 obyvatel
k 31.12.2006), tvořící samostatný kraj. Méně než 500 obyvatel má 65 % obcí a žije v nich
cca 16 % obyvatel kraje. Největší obcí kraje je Kladno (69 276 obyvatel, za ním následuje Mladá
Boleslav (43 923 obyvatel), Příbram (34 660 obyvatel), Kolín (30 158 obyvatel). Velký růstový
potenciál má zejména Kolínsko v souvislosti s novou průmyslovou zónou celorepublikového
významu v Ovčárech (automobilka TPCA). K 31.12.2006 žilo ve Středočeském kraji celkem
1 175 254 obyvatel. Hustota zalidnění 105 obyvatel na km2 řadí kraj na 10. místo ze 14 krajů ČR.
Z hlediska územního plánování zatím neexistuje ÚPD pro Středočeský kraj jako celek. Sousední
Mladoboleslavsko má zpracovanou Územní prognózu Velkého územního celku Mladoboleslavsko
z prosince 2002.
1.3.3
ÚSTECKÝ KRAJ
Ústecký kraj se rozkládá na severozápadě České kotliny. Na jihu sousedí se Středočeským
krajem, na východě s krajem Libereckým, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský a
na západě hraničí s Karlovarským krajem a z malé části i s krajem Plzeňským. Severní hranice
kraje je i státní hranicí česko-německou, ze strany Spolkové republiky Německo k ní po celé délce
přiléhá spolková země Sasko (NUTS1 a NUTS2).
11
Širší vztahy
Ústecký kraj byl až do konce 1. světové války nejlidnatější a nejprůmyslovější oblastí Rakouskouherské monarchie. Stal se průmyslovou základnou ČSR se širokou mezinárodní orientací trhu.
Před 2. světovou válkou z území odešlo okolo 100 tisíc obyvatel, po 2. světové válce bylo
odsunuto přes 500 tisíc německých obyvatel a oblast dosídlilo přes 300 tisíc obyvatel z vnitrozemí
ČSR. Orientace ekonomických činností se pak změnila na těžbu uhlí, energetiku a chemii se všemi
navazujícími dopady. Část obyvatel se ještě plně nesžila s krajem, který je obecně spojován s
různými negativními aspekty zejména v oblasti životního prostředí jako je např. postižení krajiny
exhalacemi nebo měsíční území po povrchových dolech. V současné době je navíc v kraji vysoká
nezaměstnanost. Kraj má ale také své pozitivní charakteristiky, např. atraktivní přírodu mimo
uhelnou pánev („Zahrada Čech" Litoměřicko a Lounsko, České středohoří,
"Česko-saské
Švýcarsko"), dobrou úroveň technické infrastruktury, výhodnou polohu na jedné z hlavních
evropských dopravních os (silniční, železniční i říční), dostupnost Prahy i sousedních krajských
center atd. Z hlediska fyzicko-geografických i socio-ekonomických charakteristik není kraj
homogenní; je možné zde nalézt několik vzájemně se lišících oblastí jako je pánevní oblast v
Podkrušnohoří s vysokou koncentrací průmyslu, urbanizací a hustotou osídlení nad 300 obyv./km2,
zemědělská oblast u jižní hranice kraje méně industrializovaná a urbanizovaná s hustotou osídlení
pod 80 obyv./km2, Krušné hory, resp. česko-saské pohraničí s omezenými hospodářskými
aktivitami, velmi nízkým osídlením (50 obyv./ km2) a Děčínsko na jihu více vázané na sídlo kraje a
na severu tvořené odlehlým hospodářsky slabším Šluknovským výběžkem.
Ústecký kraj je vymezený územím původních okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most,
Teplice a Ústí nad Labem, resp. 16 spádových obvodů III.stupně. Celková výměra území
Ústeckého kraje 5 335 km2 je 6,76 % rozlohy ČR, v 354 obcích žilo k 31.12.2006 celkem 823 265
obyvatel. Největším městem kraje je Ústí nad Labem (95 436 obyvatel), dalšími významnými
centry jsou Most (67 691), Děčín (52 165), Teplice (51 046) a Chomutov (49 817 obyvatel).
Co se týče procesu územního plánování v kraji, byl zpracován Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje
(2005). Zákon č. 183/2006 Sb. neumožňuje dokončit rozpracované územně plánovací
dokumentace dle původního zákona č. 50/1976 Sb., proto práce na pořízení ÚP VÚC ÚK
pořizovatel zastavil. V souladu s novým stavebním zákonem zahájil odbor UPS KÚ ÚK práce na
pořízení Zásad územního rozvoje (ZÚR). Zadání ZÚR Ústeckého kraje bylo projednáno v souladu
s ust. § 187 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb. a upravený návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem
Ústeckého kraje v listopadu 2007 s tím, že termín dokončení a schválení dokumentu je stanoven
na rok 2009.
Koncepční řešení ZÚR Libereckého kraje reaguje na vazby a vztahy plynoucí z výše uvedených
zpracovaných ÚPD okolních krajů.
1.4
CHARAKTERISTIKA PŘÍHRANIČNÍCH REGIONŮ SOUSEDNÍCH STÁTŮ
1.4.1
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO - SPOLKOVÝ STÁT SASKO
(REGION OBERLAUSITZ – NIEDERSCHLESIEN)
Liberecký kraj hraničí na severu se Spolkovou republikou Německo – Svobodným státem Sasko
(Freistaat Sachsen). Svobodný stát Sasko s hlavním městem Drážďany (Dresden) se rozkládá na
ploše 18 413 km2; počet obyvatel dosahuje necelých 4,25 milionu, průměrná hustota zalidnění je
231 obyvatel na km2. Počet obyvatel s výjimkou velkých měst (Dresden, Leipzig) v posledním
období stále klesá (viz tabulka).
12
Širší vztahy
Tab.2 Sasko – základní charakteristiky podle krajů a okresů – 1999, 2006
Kreis/Regierungsbezirk/Land
(Okres/Kraj/Země)
Počet
obcí
Počet obyvatel
Dresden, Stadt
Görlitz, Stadt
Hoyerswerda, Stadt
Bautzen
Meißen
Niederschlesischer Oberlausitzkreis
Riesa-Großenhain
Löbau-Zittau
Sächsische Schweiz
Weißeritzkreis
Kamenz
Regierungsbezirk Dresden
Regierungsbezirk Leipzig
Regierungsbezirk Chemnitz
Sachsen
1
1
1
31
17
29
23
38
26
22
39
228
102
214
544
476 668
62 871
52 249
159 127
153 909
108 095
123 699
157 472
148 797
125 200
156 616
1 724 703
1 096 052
1 638 931
4 459 686
1999
2006
504 795
57 111
41 562
147 994
148 840
94 750
112 855
140 982
138 486
121 239
148 500
1 657 114
1 072 123
1 520 537
4 249 774
Rozloha
(km²)
328,30
67,22
86,09
955,46
631,67
1 340,23
820,51
698,51
887,87
765,60
1 348,94
7 930,40
4 385,60
6 096,84
18 412,83
Hustota zalidnění
(ob./ km²)
1999
2006
1 452
935
607
167
244
81
151
225
168
164
116
217
250
269
242
1 538
850
482
155
236
71
138
202
156
158
110
209
244
249
231
Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen - Kamenz (http://www.statistik.sachsen.de), data za okresy
pouze u Regierungsbezirk Dresden.
FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Sasko lze rozčlenit na několik odlišných geografických regionů:
Na severozápadě se nachází Lipská oblast s Lipskou kotlinou (Leipziger Tieflandsbucht) a
Dübenským a Dahlenským vřesovištěm (Dübener und Dahlener Heide). Ve střední části Saska se
rozprostírá Saská pahorkatina (Sächsische Hügelland), která zasahuje od duryňsko-saské hranice až
k Labi. Na jihozápadě Saska, mezi Duryňskem, Bavorskem, Krušnými horami a Českou republikou
se nachází Sächsische Vogtland s rozpětím v nadmořské výšky mezi 300 a 900 m.n.m. Východně
navazují Krušné hory (Erzgebirge) s nejvyšší horou Saska – Fichtelbergem (1214 m) v blízkosti
zimního sportovního střediska Oberwiesenthalu. Saské Švýcarsko (Sächsische Schweiz) a kaňon
Labe se známou skalní pevností (Bastei) a výraznými skalními útvary (Lilienstein, Königstein) se
nachází mezi Míšní a státní hranicí s Českou republikou. Na jihovýchodě Saska se nachází
Lužická pahorkatina, která přechází v České republice do Lužických hor (Lausitzer Bergland).
V jihovýchodním výběžku Saska, v Trojzemí s Českou republikou a Polskem leží malé Žitavské
hory (Zittauer Gebirge). Severně od Hornolužické pahorkatiny, mezi městy Bautzen, Hoyerswerda,
Weißwasser a Görlitz leží Hornolužická krajina rybníků a vřesovišť (Oberlausitzer Teich- und
Heidelandschaft), ke které se řadí východní části Dolního Slezska.
Kromě České republiky (jižní hranice – 454 km – prochází hřebeny Krušných a Žitavských hor)
hraničí Sasko na severu s Braniborskem (Brandenburg) – 244 km, na severozápadě se SaskemAnhaltskem (Sachsen-Anhalt) – 204 km, na západě s Duryňskem (Thüringen) – 265 km, na
jihozápadě s Bavorskem (Bayern) – 41 km. Východní hranici s Polskem (112 km) tvoří řeka
Lužická Nisa.
SOCIÁLNĚ-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Administrativně se Svobodný stát Sasko člení na 3 kraje (Regierungsbezirk) – Dresden, Leipzig a
Chemnitz a několik měst se zvláštním statutem (viz mapa):
Sasko má dlouholetou průmyslovou tradici. Prosperitu již v období středověku zajišťovala Sasku
těžba stříbra, antracitu a hnědého uhlí, novodobá historie je ve znamení tradičního textilního
průmyslu, strojírenství a výroby dopravních prostředků. Po 2.světové válce a 40-letém období
plánované ekonomiky v rámci bývalé NDR dochází po roce 1989 k výraznému rozvoji služeb a
nových hospodářských odvětví (high-tech). Vznikají nové průmyslové zóny „na zelené louce“ i
v přestavbových územích. Mezi nejvýznamnější firmy se v Sasku řadí Audi, Dresdner Bank,
Melitta, Strabag a Wella; u městečka Mosel nedaleko Zwickau vyrostla nová továrna na výrobu
populárního automobilu VW Golf.
13
Širší vztahy
Obr.1 Administrativní členění Svobodného státu Sasko
ŠIRŠÍ VZTAHY
Regionální
plány
a
územně-plánovací
dokumenty na saské straně řeší i problematiku
„širších vztahů“. Zemský plán rozvoje území
Saska (Landesentwicklungsplan Sachsen)
2003 si v oblasti mezinárodní a přeshraniční
spolupráce vytýčil následující cíle:
Cíl 1: Transnárodní spolupráce regionů,
komunální sféry a sdružení měst a obcí má
pokračovat a být intenzifikována především
v kooperačním
prostoru
„CADSES“
(středoevropský, jadranský a jihovýchodní
prostor).
Cíl 2: Pro zajištění perspektivnosti regionů
v rozšiřující se a sjednocující se Evropě má být
rozvíjena
přeshraniční
kooperace
a
etablovány země přesahující akční prostory.
Obr.2 Dálnice A17
14
Zdroj: Mapa - www.ceskedalnice.cz
Širší vztahy
Cíl 3: Orgány regionálního plánování mají se srovnatelnými orgány územního plánování
v sousedících oblastech České republiky a Polské republiky intenzifikovat spolupráci a koordinovat
územně-plánovací aktivity a opatření především v oblasti protipovodňové prevence a výstavby
infrastruktury dle zásad vzájemnosti a rovnocennosti.
Cíl 4: Po vstupu České republiky a Polské republiky do Evropské unie mají orgány regionálního
plánování Svobodného státu Sasko se srovnatelnými orgány územního plánování v České a
Polské republice vypracovat z existujících regionálních plánů společné přeshraniční územní plány.
Cíl 5: Pro realizaci přeshraničně koordinovaného regionálního rozvoje mají být ve vhodných
územích v případě existence partnerských komunálních zájmů společně vypracovány a
realizovány přeshraniční koncepce.
Pro rozvoj přeshraniční spolupráce jsou významné cíle z oblasti dopravy, zejména dostavba a
nová infrastruktura v saských úsecích panevropských koridorů III (Drážďany/Berlín – Vratislav –
Krakov – Kyjev) a IV (Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň – Budapešť), elektrifikace a
modernizace železniční infrastruktury v panevropském koridoru III (pro osobní dopravu trať mezi
Drážďanami a Zhořelcem pro rychlost minimálně 160 km/h, pro nákladní dopravu dostavba a
elektrifikace železniční tratě Hoyerswerda – Horka – (Wegliniec) pro rychlost cca 120 km/h).
V panevropském koridoru IV má být vybudována vysokorychlostní trať pro provoz rychlostí
minimálně 300 km/h.
S ohledem na rozšíření EU je nutno vybudovat mezi Saskem a Českou republikou, případně
Polskem kapacitní dálkové silnice. Po zprovoznění dálnice A17 je třeba dobudovat síť spolkových
silnic B92, B93, B95, B170, B174 a B178 (spojuje dálnici A4 přes Löbau a Zittau s rychlostní silnicí
R35 na českém území).
SÍDELNÍ STRUKTURA
Sídelní struktura v celém prostoru Libereckého kraje a přilehlých oblastí na české, polské a saské
straně je řešena ve schématu širších vztahů.
Obr.3 Sídelní struktura
Zdroj: Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien 2006
15
Širší vztahy
Nejintenzivnější přeshraniční vztahy s Libereckým krajem se na německé straně realizují ve
východním cípu Svobodného státu Sasko v oblasti Oberlausitz-Niederschlesien.
Mezi nejvýznamnější příhraniční města v Sasku v oblasti sousedící s Libereckým krajem patří
Görlitz (57 111 obyvatel k 31.12.2006), Bautzen (41 779), Löbau (17 695) a Zittau
(24 984 obyvatel). Počet obyvatel v důsledku velmi nepříznivé věkové struktury obyvatel a
záporného salda migrace stále klesá.
1.4.2
POLSKÁ REPUBLIKA - DOLNOSLEZSKÉ VOJVODSTVÍ
Na severu a severovýchodě hraničí Liberecký kraj s Polskem, resp. v rámci územněsprávní
reformy s nově vzniklým Dolnoslezským vojvodstvím. Od 1. ledna 1999 bylo zrušeno 49
vojvodství, existujících od 1.6.1975. Místo nich bylo ustanoveno 16 vojvodství nových. Původní
vojvodství Jelenia Góra, sousedící
s Libereckým krajem, je dnes po
provedené
reformě
součástí
Dolnoslezského
vojvodství
(Województwo
dolnośląskie).
Rozloha činí 19 948 km2, počet
obyvatel dosahuje 2,88 milionů (k
31.3.2007). Sídlem vojvodství je
Vratislav (Wrocław) s více než 600
tisíci
obyvateli.
Dolnoslezské
vojvodství se dělí na okresy
(powiaty) – 4 městské (powiat
grodzki), což jsou města s právy
okresu (patří sem bývalá sídla
malých vojvodství – Wrocław,
Wałbrzych, Legnica, Jelenia Góra)
a 26 zemských. Okresy se člení na
36
městských,
53
městskovenkovských a 80 venkovských
obcí (gminy), které obvykle tvoří
několik sídel nebo jednotlivá města
se svými čtvrtěmi. V příhraniční
oblasti bývalých Sudet pokračuje
proces vylidňování venkova.
Obr.4 Administrativní členění
Zdroj: http://www.umwd.pl/inf_stat.html
Kromě hranice s Německem (na západě) a s Českou republikou (na jihozápadě a jihu) sousedí
Dolnoslezské vojvodství na západě s Lubušským, na severu s Velkopolským a na východě
s vojvodstvím Opolským.
Samospráva
vojvodství:
Dolnoslezský
Oblastní sněm je odpovědný za veřejné úkoly
regionálního významu. K výkonu svých
rozhodnutí
Oblastní
sněm
ustanovuje
vojvodskou správu v čele s maršálkem. Druhý
stupeň územní samosprávy představuje
okres. K úkolům okresní správy patří veřejná
správa, překračující kompetence obcí, jako
např. vzdělávání, veřejná doprava, boj
s nezaměstnaností apod. Základní jednotkou
územní samosprávy je obec, výkonným
orgánem je primátor / starosta / fojt (prezident
/ burmistrz / wójt) – název záleží na velikosti
obce.
Obr.5 Reliéf území Dolnoslezského vojvodství
16
Širší vztahy
Reliéf je velmi členitý. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (Śnieżka) v Krkonoších – 1602 m n.m.,
nejnižším bodem údolí Odry u obce Dobrzejowice (69 m n.m.). Zhruba 1/3 území zaujímá horský
pás Sudet, který přechází v Sudetské podhůří (Przedgórze Sudeckie) a Slezskou nížinu (Niz.
Śląska), na S a SZ v nížinu Slezsko-lužickou (Niz. Śląsko-Łużycka). Severovýchod území
zaujímají Milicko-glogovské sníženiny (Obniżenia Milicko-Głogowskiego – kotliny Milicka i
Żmigrodzka), oddělené od Slezské nížiny Wałem Trzebnickim.
Podnebí je velmi různorodé s převahou oceánického vlivu. Slezská nížina patří k nejteplejším
oblastem v Polsku (roční průměrná teplota je 8,5ºC), Krkonoše k nejchladnějším (Sněžka +0,5ºC); průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 – 1150 mm.
Z hlediska ekonomické struktury patří vojvodství k průmyslově-zemědělským regionům
s vysokým podílem služeb (cestovní ruch). Hospodářsky nejvyspělejší oblastí je okolí Wrocławi a
Lubina, k nejzaostalejším regionům patří Wałbrzych a okolí. Velký význam má spolupráce se SRN;
zahraniční investice se koncentrovaly do oblasti Wrocławi (Volvo, ABB Dolmel, ECE, Apsys),
Kobierzyc (Cadbury, Ikea), Polkowic (Volkswagen), Środzie Śląskiej (Roebben).
Województwo dolnośląskie má velké zásoby nerostných surovin; rozvinutá je těžba mědi, zlata a
stříbra (Legnicko-Głogowski Okręg Miedziowy – nejvýznamnější naleziště měděných rud v
Polsku), hnědého uhlí (Turoszowskie Zagłębie Węgla Brunatnego), zemního plynu (Wilków,
Żuchlów, Załęcze); těžba kamene (Pogórze Sudeckie, mj. žula, melafyr), baryt, (Stanisławów,
Boguszów-Gorce); v Żarowě je největší polské naleziště kaolinu (nevyužívané). Významná jsou i
naleziště ropy (Trzebnica), železné rudy (Kowary), niklu (Szklary), cínu (Gierczyn), uranu;
polodrahokamů (Sudety).
Struktura průmyslové výroby je pestrá; významnou pozici má hutnictví mědi (KGHM Polska
Miedź SA), strojírenství (Wrocław, Świdnica), výroba dopravních prostředků (Jelcz-Laskowice,
Wrocław, Twardogóra, Polkowice), chemie (Wrocław, Brzeg Dolny, Jelenia Góra), farmaceutický
průmysl (Jelenia Góra, Bolesławiec), sklářství (Stronie Śląskie, Pieńsk, Szczytna); méně
významné je oděvnictví (Wrocław, Legnica, Jelenia Góra), výroba nábytku (Wałbrzych, Wrocław,
Gryfów Śląski), v útlumu je tradiční textilní průmysl (Bielawa, Dzierżoniów, Wałbrzych, Kamienna
Góra ).
Zemědělská půda zaujímá 58,6% rozlohy vojvodství (z toho orná půda 45,8%, louky a pastviny
12,3%) lesy 28,3% (nejvíce – nad 48%, v okresech bolesławieckém a jeleniogórském); značná
část půdy je neobdělávaná. Nejrozvinutější zemědělství je na východě (Niz. Śląska), pěstuje se
zde pšenice, ječmen, cukrovka (50 tis. t = 1/5 polské produkce).
Z hlediska dopravního napojení má
největší význam železnice Berlin –
Poznań – Wrocław -Katowice a silnice
Berlin – Legnica –Wrocław – Gliwice
(část má charakter dálnice, další úseky
jsou ve výstavbě). Nejvýznamnější
letiště je ve Wrocławi (Strachowice).
Mezi důležité hraniční přechody patří
Zgorzelec (se SRN) a Kudowa-Zdrój a
Jakuszyce
(s
ČR).
Hlavním
komunikačním
uzlem
Wrocław,
vedlejšími Wałbrzych a Jelenia Góra.
Obr.6 Důležité hraniční přechody
Mezi významná hospodářská odvětví patří cestovní ruch a lázeňství; nejrozvinutější je v oblasti
Krkonoš (Szklarska Poręba, Karpacz – lyžování, pěší a pobytová turistika), známá je i Kotlina
Kłodzka (lázně Świeradów-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Lądek-Zdrój, pobytová turistika). Z hlediska
kultury a historických památek jsou zajímavá města Wrocław, Trzebnica, Kudowa-Zdrój, DusznikyZdrój, Wambierzyce, aj..
17
Širší vztahy
Základním dokumentem územního plánování na regionální úrovni je Plan zagospodarowania
przestrzennego województwa dolnośląskiego (zpracovatel - Wojewódzkie Biuro Urbanistyczne
we Wrocławiu 1999 – 2002), který byl schválen 30.8.2002. Vazby v česko-polském pohraničí (na
polské straně) řeší Studium zagospodarowania przestrzennego pogranicza polsko –
czeskiego – część polska (zpracováno 2004-2005)
Po přistoupení k Schengenskému protokolu se vazby Libereckého kraje s Polskem zintenzivní;
předpokladem je dobudování silnice I/35 k hranicím u Hrádku nad Nisou (pokračování přes Polsko
do SRN) a dálnice D 11 od Hradce Králové přes Jaroměř, Trutnov, hraniční přechod
Královec/Łubawka do Wrocławi. Stávajícím hraničním přechodům v Harrachově a NáchoděBělovsi se výrazně ulehčí (zejména od kamionové dopravy) a získají význam regionálních a
turistických přechodů.
1.5
VAZBY A VZTAHY
1.5.1
SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÉ OSY
Pro charakteristiku a grafické vyjádření struktury osídlení a rozvojových os z hlediska širších
vztahů je řešené území orientačně vymezeno trojúhelníkem mezi městy Praha, Dresden a
Wrocław. Tato města patří z hlediska kategorizace (hierarchie) osídlení podle Atlasu ESPON
(European Spatial Planning Observation Network) mezi nejvýznamnější. Prahu lze zařadit mezi
potenciální MEGAs (evropská metropolitní
centra), Wrocław mezi slabá MEGAs, Dresden
mezi nadnárodní centra.
Prahu (1,2 mil. obyv.) můžeme zařadit mezi
evropská (metropolitní) centra, Dresden (0,5
mil. obyv.) a Wrocław (0,6 mil. obyv.) mezi
národní centra. Liberec je spolu s dalšími městy
na českém území (např. Ústí nad Labem,
Hradec Králové, Mladá Boleslav...), území
Saska (Bautzen, Görlitz-Zgorzelec) a Polska
(Jelenia Góra, Legnica, Wałbrzych) řazen do
kategorie nadregionálních center. Ostatní
významnější střediska (z hlediska sociálněgeografické
regionalizace
ČR
tzv.
mikroregionální centra II. stupně) jsou označena
jako regionální centra.
Obr.7 Rozvojové osy - střední Evropa
Zdroj: Atlas ESPON
V tomto prostoru lze identifikovat rozvojové osy evropského významu (makroregionální) v území
podél trasy dálnice A4, A17 a D8, které kopírují evropské multimodální koridory III a IV a
republikové osy s mezinárodním přesahem (mezoregionální), které tyto koridory propojují (v
Libereckém kraji území podél rychlostních silnic R35 a R10 a silnice I/13). Význam těchto „příček“
vzroste po dobudování dálnice D 11, resp. rychlostní silnice R11 od Hradce Králové přes Jaroměř,
Trutnov a Královec do Polska (nové propojení na Wrocław) a silnice R35, (I/35), která bude
napojena prostřednictvím spolkové silnice B178 na dálnici A4 a dobudování silnice I/13 směrem na
Děčín a Ústí nad Labem s napojením na dálnici D8.
1.5.2
VAZBY NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR ČR (2006))
V rámci Politiky územního rozvoje (PÚR ČR (2006)) byla na území kraje vymezena pouze jediná
rozvojová oblast OB 7 (zahrnuje území správních obvodů ORP Liberec, Jablonec nad Nisou,
Česká Lípa a Tanvald, vymezení dle ORP je však velmi nepřesné). Libereckým krajem prochází
rozvojová osa OS 7 (Praha – Liberec – hranice SRN); v rámci širších vztahů procházejí ještě
územím rozvojové osy OS 2 (Praha – Ústí nad Labem – hranice SRN) a OS 3 (Praha – Hradec
Králové – hranice PR). V zájmu rozvoje dalších oblastí kraje a zintenzivnění mezikrajských vazeb
by bylo účelné do výhledu vymezit v rámci aktualizace PÚR ČR (2008) novou rozvojovou osu
podél R35 směrem od Liberce na Hradec Králové a na Ústí nad Labem (podél silnice I/13).
18
Širší vztahy
Obr.8 Rozvojové oblasti a rozvojové osy v ČR
Zdroj: PÚR ČR 2006
1.5.3
DOPRAVNÍ VAZBY
Z hlediska civilizačních vazeb jsou nejdůležitější vazby dopravní. Evropský parlament a Rada
přijaly v roce 1996 směrnice Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které určují
orientaci rozvoje multimodální dopravní sítě na území EU, zejména prostřednictvím prosazování
propojení a provozní provázanosti národních sítí, podporování jejich využívání a slučitelnosti s cíli
Společenství pro životní prostředí. Na třetí Panevropské dopravní konferenci v roce 1997 v
Helsinkách byly definovány transevropské dopravní sítě a multimodální dopravní koridory ve
středoevropských a východoevropských státech.
Území Libereckého kraje není přímo napojeno na trasy těchto Krétských/Helsinských koridorů.
Z hlediska širších vazeb leží území v jihovýchodním kvadrantu koridorů
§
III. multimodální koridor: Berlin - Wrocław - Katowice - Lvov - Kijev (větve III.A Dresden
- Wrocław)
§
IV. multimodální koridor: Berlin - Dresden - Praha - Bratislava - Györ - Budapešť - Arad
- Craiova - Sofia - Istanbul
Do páteřní sítě TINA jsou zařazeny dálnice Berlin – Dresden (A 17) – Praha (D 8) a železniční trať
Berlín – Děčín – Praha, do doplňkové sítě TINA rychlostní silnice R 10 Praha – Turnov a (I/35),
R35 st. hranice – Hrádek n. Nisou – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad
Bečvou, jež zajišťují vazbu na III. i IV. multimodální koridor. Nejbližší vodní cesta v doplňkové síti
TINA je Labe a nejbližší letiště v doplňkové síti TINA je Praha – Ruzyně.
Kromě R 10/35 představují důležité urbanizační či spojovací osy i další komunikace:
§
I/9 Praha – Mělník – Dubá – Zahrádky – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk/Varnsdorf –
SRN (Neugersdorf, Bautzen)
§
I/13 Děčín – Česká Lípa – Nový Bor – Jablonné v Podještědí – Liberec – Frýdlant –
Habartice – Polsko (Zawidów, Zgorzelec). (Komplikovaný úsek I/13 mezi Novým Borem a
Děčínem je navržen v nové trase přes Benešov nad Ploučnicí).
§
I/14 Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Jilemnice – Vrchlabí – Trutnov – Náchod
19
Širší vztahy
Důležitou roli v dalším rozvoji území hraje kromě dálnic a rychlostních silnic také kvalitní železniční
spojení. Libereckým krajem neprocházejí žádné železniční koridory (do doplňkové sítě TINA není v
zájmovém území kraje zařazena žádná železniční trať). Nejbližší významnější tratě v okolí jsou
téměř 100 km vzdáleny od krajského města (Praha – Ústí nad Labem – Dresden, Praha –
Pardubice – Česká Třebová – Brno/Ostrava, Wrocław – Görlitz – Dresden pro osobní, resp.
Wrocław – Więgliniec – Hoyerswerda – střední Německo pro nákladní dopravu). Ve strategických
rozvojových dokumentech ČR i SRN je zakotvena také idea výstavby vysokorychlostní trati Berlin
– Dresden – Praha – Budapešť, která rovněž míjí území kraje.
Na železniční trati Liberec – Frýdlant – Zawidów je hraniční přechod do Polska pro nákladní
dopravu zařazený do systému mezinárodní kombinované dopravy AGTC. Přestože hustota
železniční sítě v kraji výrazně převyšuje průměr České republiky. Železniční doprava v kraji však
v důsledku zanedbané infrastruktury a špatných technických parametrů nemůže (zejména
z hlediska dálkové dopravy) konkurovat silniční dopravě.
Obr.9 Železniční tratě
Zdroj: ČD, mapa žel. tratí
Spojení
centra
Libereckojablonecké aglomerace se SRN
a
Polskem
a
zavedení
integrovaného
dopravního
systému
umožní
realizace
projektu Regiotram NISA, který
však
v důsledku
vysoké
finanční náročnosti mění svou
původní podobu a rozsah prací
bude
zřejmě
výraznějším
způsobem redukován. Uvažuje
se i o dočasném sezónním
zprovoznění železniční trati ze
Skłarske
Poręby
do
Harrachova s návazností do
Liberce (mj. s ohledem na
nutnost
zajištění
přepravy
návštěvníků Mistrovství světa
v klasických
lyžařských
disciplinách v roce 2009).
Na
zkvalitnění
dálkové
železniční dopravy bude mít
rozhodující vliv nové spojení
Liberce
s hlavním městem
Prahou
v rámci
tzv.
5.
železničního koridoru (pracovní název studie) na trase Liberec – Turnov – Mladá Boleslav – Vlkava
– Milovice – Lysá nad Labem – Praha (viz mapa).
Po realizaci 5. železničního koridoru (po roce 2020) by se spojení Liberce s centrem Prahy mělo
zkrátit na cca 75 minut. Trať by měla mít parametry obdobné jako stávající či realizované
železniční koridory (nejvyšší traťová rychlost 160 km/h, zdvoukolejnění, elektrizace, provoz
jednotek s naklápěcími skříněmi). Nejsložitějším úsekem bude trať Liberec – Turnov, kde bude
nutné vybudovat několik dlouhých tunelů, které umožní zkrátit jízdní dobu z dnešních nejkratších
40 minut na pouhých 15 minut.
Na stávajících železničních tratích ve směru z Liberce na Ústí nad Labem a Hradec Králové se
navrhují optimalizační opatření, umožňující zvýšení traťové rychlosti a propustnosti.
20
1.5.4
§
§
§
§
§
§
§
Širší vztahy
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - NADŘAZENÉ TAHY
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
kraj je v zásobování vodou soběstačný, má dostatečně využitelnou zásobu vody.
Významná propojení do dalších území zde nejsou, možné je využití přebytků v JZ části
kraje (Českolipsko) pro navazující území Středočeského kraje.
ochrana vodních zdrojů – území je součástí tří CHOPAV, z nichž dvě zasahují do
sousedních území – CHOPAV Severočeská křída a CHOPAV Krkonoše
do území zasahuje i ochranné pásmo vodárenského odběru pro Prahu z Jizery (Káraný
mimo řešené území)
čištění odpadních vod – do čistírny odpadních vod Jablonné v Podještědí jsou přiváděny
odpadní vody ze SRN (Lückendorf)
záplavové území Jizery zasahuje i do sousedního kraje
na západě záplavové území Ploučnice zasahuje do Ústeckého kraje
na severu kraje je riziko záplav z hald v Polské republice (Višňová)
PLYN A ELEKTRICKÁ ENERGIE
Území je energeticky propojeno s okolními kraji České republiky (Královéhradeckým,
Středočeským a Ústeckým) nikoli však s okolními zeměmi (Polsko, Německo). Média jsou
dodávána do kraje nadřazenými tahy :
§
elektrická energie je do území dodávána z transformoven Babylon (400/110kV) a
Bezděčín (400/220/110kV), napojených nadzemními vedeními 400 kV z TR elektrárna
Mělník a TR Neznášov; v řešení jsou nová vedení VVN s cílem zvýšení spolehlivosti
systému v oblasti severních Čech: vedení VVN 400 kV TR Výškov - TR Chotějovice - TR
Babylon , vedení VVN 110kV TR Úštěk – TR Babylon, TR Děčín Želenice – TR Babylon a
jako územní rezerva se navrhuje vedení VVN 110kV Nový Bor – Svor – Varnsdorf (řeší
zásobování Šluknovského výběžku)
§
plyn je dodáván hlavně z VTL plynovodů Hospozín – Liberec (JZ větev), Konecchlumí –
Turnov (JV)
1.5.5
SOCIOEKONOMICKÉ VAZBY
Nové kraje existují teprve několik let, proto vlivem historické inercie přetrvávají určité vazby
v oblasti státní správy (působnost regionálních pracovišť centrálních orgánů, soudy, armáda,
policie aj.) k centrům bývalých krajů (Hradec Králové, Ústí nad Labem). Rovněž spádové obvody
některých zařízení na hranicích kraje, které byly utvářeny v minulosti, přetrvávají i v současné
době (např. okres Jičín poskytuje lékařskou péči a sociální služby pro část okresu Semily).
V podnikatelské sféře jsou přeshraniční vazby ještě patrnější (např. Škoda Mladá Boleslav
poskytuje pracovní příležitosti velké části obyvatel přilehlých oblastí Českolipska, Liberecka i
Turnovska) a mnoha podnikatelským subjektům poskytuje zakázkovou náplň v rámci subdodávek
pro automobilový průmysl. Naopak Liberecký kraj je často pro okolní kraje a příhraniční oblasti
SRN a Polska cílovou oblastí z hlediska cestovního ruchu.
Přirozenou spádovou oblastí Libereckého kraje je historicky i Šluknovský výběžek (součást
Libereckého kraje v letech 1949-1960) a Mnichovohradištsko, naopak v jihovýchodním cípu kraje
(Studenec a okolí) přetrvávají vazby do přilehlých oblastí Královéhradeckého kraje (Jičínsko,
Novopacko, Vrchlabí, aj.). Na západě krajská hranice rozděluje uměle dvě úzce propojená
(dojížďka za prací, vybaveností, do škol) města – Kamenický Šenov a Českou Kamenici. V rámci
dokončení procesu reformy veřejné správy pokládáme za účelné provést některé korekce
v územním vymezení kraje i spádových obvodů III.stupně.
1.5.6
PŘÍRODNÍ VAZBY
Území kraje je přírodními vazbami těsně spjato se sousedními kraji – na severovýchodě jsou to
Jizerské hory, na východě Krkonoše a Podkrkonoší, na jihu Česká tabule, na západě Lužické hory
a České středohoří. Hranice kraje překračují chráněné oblasti – Krkonošský národní park, CHKO
Český ráj, Kokořínsko, Lužické hory, České středohoří, prvky ÚSES.
21
1.6
Širší vztahy
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ
Liberecký kraj má výhodnou polohu vůči hlavním evropským dopravním koridorům i vůči hlavnímu
rozvojovému prostoru naší republiky. Nevýhodou je absence kvalitního připojení na evropské
koridory, které vyřeší dostavba silnice I/35 z Liberce směrem na SRN (Hrádek nad Nisou – Zittau –
Weissenberg – napojení na dálnici A4 prostřednictvím spolkové silnice B178) a dostavba
rychlostní silnice R35 směrem na Moravu (Turnov – Jičín – Hradec Králové – Olomouc). Spojení
po železnici je zastaralé, nekvalitní. Výraznější zkvalitnění by měla přinést výstavba nové
železniční trati s napojením na úsek Praha – Lysá nad Labem – Milovice a dále Mladou Boleslav a
Liberec (tzv. „5. železniční koridor“), modernizace železniční trati Turnov - Jičín - Hradec Králové a
optimalizace železniční trati Liberec - Česká Lípa - Děčín s novým úsekem Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice.
Přírodní vazby probíhají do sousedních krajů a regionů a přispívají k rozmanitosti kraje. Specifikou
kraje je vysoký podíl území zařazených do národních parků a chráněných krajinných oblastí.
Perspektivním odvětvím se pro kraj stává zejména cestovní ruch; je však třeba výrazně zkvalitnit
nabídku služeb pro atraktivní a ekonomicky zajímavou klientelu ze zemí Evropské Unie a
marketingově „vyprofilovat“ nové, méně exponované lokality (některá střediska cestovního ruchu
v Krkonoších a Jizerských horách jsou v sezóně na hranici únosnosti). Důležitou součástí
marketingové strategie kraje je mj. zařazení skalních měst Českého ráje mezi geoparky UNESCO
(statut získal v r. 2005).
Z hlediska mezinárodní (přeshraniční) spolupráce se objevuje (zejména z německé strany) snaha
o koordinaci v oblasti územního plánování s cílem (v delším časovém horizontu) společného
pořizování i realizace přeshraničních územních plánů a rozvojových koncepcí. Kromě bezesporu
významné oblasti dopravy (přeshraniční dopravní sítě) existuje intenzivní spolupráce v ekonomické
oblasti (posílila po vstupu ČR a Polska do EU) a cestovním ruchu, ale např. i v oblasti preventivní
protipovodňové ochrany.
22
Podkladová dokumentace pro ÚAP LK
2.
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VE
STRUKTUŘE TŘECH PILIŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
A
PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ
A.1
HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA
A.1.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, 2003
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, KÚLK 2006
Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005
Program rozvoje Libereckého kraje - Studie vlivu průmyslových zón, TU Liberec, 2002
Program rozvoje Libereckého kraje - Ekonomický rozvoj – analýza, ARR, 2002
Analýza podnikatelského prostředí Libereckého kraje, EuroAnalysis, 2002
Průmyslové klastry v Libereckém kraji, TUL, 2004
Nabídka investičních příležitostí - www. stránky
Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, ARR Nisa, TUL, SAUL, 2006
Návrh aktualizace vymezení hospodářsky slabých oblastí, KÚLK, 2007
Obce Libereckého kraje, ČSÚ 2006
-
Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005
-
Liberecký kraj – ČSÚ 2006
Statistický bulletin – Liberecký kraj – 1.čtvrtletí 2007
Výsledky sčítání roku 2001
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v období 2007-2013, MMR 2003
Program rozvoje CR Libereckého kraje - Analytická a návrhová část - GAREP - 2002,2003
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období
2007-2013, GAREP - 2007
§
údaje a informace poskytnuté:
-
Úřadem práce v Liberci
Krajským úřadem v Liberci
Krajskou reprezentací ČSÚ v Liberci
Agenturou regionálního rozvoje Nisa v Liberci
A.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY
A.1.2.1 VÝVOJ A SOUČASNOST
Z historického pohledu byl prostor Libereckého kraje v období před 2. světovou válkou jedním
z významných průmyslových center republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald –
Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším již tradičním výrobním
odvětvím byl textilní průmysl, po 2. světové válce strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená
zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroba bižuterie (Jablonecko).
Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i
zaměstnanosti se významně snížil, podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků a
u těžby uranu. Útlum činností byl do jisté míry kompenzován novými pracovními příležitostmi ve
službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury. Výrazný útlum nastal i
v zemědělské výrobě.
Reakcí na nové tržní podmínky je rozvoj malého a středního podnikání, na základě požadavků
trhu, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově
vzniklé firmy velmi výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. polovině 90. let je zřejmý
příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje a to zvláště
v perspektivních oborech (výroba skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství,
automobilový průmysl).
23
Relativně kvalifikovaná pracovní síla je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť.
Nejvýznamnější postavení v tomto ohledu má Technická univerzita v Liberci s fakultami strojní,
textilní, hospodářskou, pedagogickou, architektury, mechatroniky a mezioborových inženýrských
studií.
Po transformaci organizační struktury hospodářství v 90. letech lze považovat současný stav za
víceméně cílový a lze očekávat spíše další prohlubování započatých trendů než další strukturální
změny. Obecně jsou pro ekonomiku kraje klíčové dvě kategorie podniků: velké firmy tvořící motor
rozvoje a skupina malých a středních podniků tvořících pestrou základnu zaměstnanosti v kraji a
zajišťující pružnost a ekonomickou stabilitu kraje.
Počet ekonomických subjektů v Libereckém kraji se neustále zvyšuje, i když dochází ke
zmírňování dynamiky. Podílí se na tom zejména obchodní společnosti a to zejména zahraniční,
což vypovídá o Libereckém kraji jako o zajímavé destinaci zahraničních investorů.
V Libereckém kraji se po léta těží bohaté zásoby nerostných surovin, především kameniva a písku.
Významná byla již v minulosti těžba a zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např.
liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče, křemence aj.). V současné
době je lomová činnost zaměřena hlavně na těžbu písků (kvalitních sklářských a slévárenských
písků), štěrkopísků a drceného kameniva.
Liberecký kraj je svou geografickou rozmanitostí velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu, který
je nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje. Tisíce turistů ročně využívají nabídky pro pěší
turistiku, cykloturistiku, letní i zimní sporty. Nejvíce se turistický ruch koncentruje do horských
oblastí ve východní části kraje (Krkonoše a Jizerské hory), na Turnovsku – Český ráj, na západě v
Doksech a okolí.
A.1.2.2 LIBERECKÝ KRAJ V ČÍSLECH
Pro ekonomiku kraje a k zajištění dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti je klíčová oblast
výzkumu a vývoje. V Libereckém kraji se mezi lety 2001 až 2004 vzrostl počet výzkumných
pracovníků o 17,6 %, zejména díky vysokému školství, a výdaje na výzkum a vývoj vzrostly o
19,1%. Na podnikatelský sektor připadá 87 % výdajů a 60 % výzkumných pracovníků.
Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2005 vykazoval 80,0 % průměrné úrovně hrubého
domácího produktu na obyvatele České republiky a 57,8 % hrubého domácího produktu na
obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,3 % na celkovém HDP České
republiky. Patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní.
Tab.1 Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2005
na 1 obyvatele
Celkem
ČR, kraje
HDP celkem
(mil. Kč)
(Kč)
Česká republika
2 970 261
290 232
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
713 814
310 160
162 124
153 183
68 657
193 614
99 488
142 083
121 037
124 700
302 309
144 804
137 313
296 974
HDP celkem
(EURO)
9 745
HDP celkem
(PPS)1)
17 309
HDP
na zaměstnance
(Kč)
724 978
20 379
9 055
8 685
9 345
7 569
7 899
7 800
8 708
8 039
8 210
8 981
7 609
7 809
7 966
36 196
16 083
15 427
16 599
13 443
14 031
13 854
15 467
14 278
14 582
15 951
13 515
13 869
14 149
1 119 400
796 140
644 209
666 779
554 649
646 081
601 605
651 246
586 967
658 601
671 165
598 525
618 249
630 022
606 925
269 674
258 668
278 326
225 410
235 260
232 303
259 348
239 415
244 510
267 463
226 617
232 558
237 244
PPS - jednotka pro měření kupní síly
Zdroj: Statistický bulletin 2006
24
Ke konci roku 2006 bylo v rámci Libereckého kraje v ekonomických subjektech s 20 a více
zaměstnanci a v peněžních institucích a korporacích, pojišťovacích společnostech, vládních
institucích a soukromých neziskových institucích bez ohledu na počet zaměstnanců zaměstnáno v
přepočtu na plně zaměstnané celkem 112 081 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005
se tento počet zvýšil o 4,2 %. Meziroční zvýšení počtu zaměstnanců se nejvýrazněji projevilo v
odvětví finančního zprostředkování, ve kterém v roce 2006 pracovalo o 44,7 % osob více než v
roce 2005. Více než 10 % nárůst počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví dopravy, skladování,
spojů (o 12,6 %), také o 7,8 % osob více pracovalo v rámci průmyslových subjektů, přičemž
největší podíl na tomto výsledku mělo odvětví zpracovatelského průmyslu (meziroční nárůst o
8,6%). Naopak k nejvyššímu úbytku zaměstnanců došlo v odvětví obchodu, oprav motorových
vozidel (o 10,6 %), dále také ve stavebnictví (o 6,7 %) nebo v oblasti veřejné správy a obrany,
povinného sociálního zabezpečení (o 5,4 %).
Restrukturalizace průmyslu a zemědělství se projevila na růstu nezaměstnanosti. Míra
nezaměstnanosti vypočtená z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí k 31.12.2005 byla
6,50% a 31. 12. 2006 vzrostla na 7,04 % a byla tak o 0,63 procentního bodu nižší než v úhrnu
republiky. V pořadí krajů dle míry nezaměstnanosti se náš kraj zařadil na sedmé místo. Ze
spádových oblastí pověřené obce III. stupně nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje trvale
Frýdlantsko (14,0%), nejnižší je na Turnovsku (4,8%).
Podle údajů z Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Libereckém kraji ke konci roku 2006
evidováno celkem 111 299 subjektů. Oproti stavu z roku 2005 se tento počet zvýšil o
1 742
subjektů, tj. o 1,6 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely fyzické osoby nezapsané v obchodním
rejstříku – absolutně se jejich počet zvýšil o 967 subjektů, relativně o 1,2 %. Výrazný přírůstek
zaznamenaly také zahraniční osoby, a to o 366 subjektů, resp. o 12,7 %, a dále i společnosti s
ručením omezeným, jejichž počet meziročně vzrostl o 273 subjektů, tj. o 3,5 %.
Ve struktuře podle právní formy převažují v registru fyzické osoby (92 103 subjektů), z toho se
nejčastěji jedná o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – k 31. 12. 2006 to bylo 82 370
subjektů a na celkovém počtu subjektů se podílely ze 74,0 %. Do této skupiny můžeme zařadit mj.
i fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství
nezapsané v obchodním rejstříku tzv. svobodná povolání (4 659 osob) a samostatně hospodařící
rolníky nezapsané v obchodním rejstříku (3 222 subjektů). Z dalších právních forem bylo v RES k
31. 12. 2006 zapsáno 8 185 společností s ručením omezeným (7,4 % všech subjektů), 3 242
zahraničních osob (2,9 %), 2 402 sdružení (2,2 %) a 1 362 organizačních jednotek sdružení
(1,2%), 1 273 společenství vlastníků jednotek (1,1 %), 446 akciových společností (0,4 %) a 31
státních podniků, jejichž počet se neustále snižuje. Dle informací ze Statistického bulletinu LK2006
v rámci členění podle odvětví převažující činnosti se pak nejvíce subjektů, tj. 28 672 (25,8 % všech
subjektů), zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a
převážně pro domácnost. Druhým nejčetnějším podnikatelským odvětvím byl průmysl, ve kterém
působilo celkem 18 120 subjektů (16,3 %), z toho nejvíce se jich vyskytovalo v oblasti průmyslu
zpracovatelského (18 007 subjektů). Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské
činnosti jsou s počtem 17 322 subjektů (15,6 %) v pořadí třetím nejpočetněji zastoupeným
odvětvím. S mírným odstupem následuje stavebnictví - tuto činnost provozovalo 15 331 subjektů
(tj. 13,8 %) zapsaných v RES. Více než 61,0 % subjektů zapsaných v Registru ekonomických
subjektů neuvádí údaj o počtu zaměstnanců a 28,8 % uvedlo, že žádné zaměstnance nemá. Do
kategorie subjektů s 1 – 5 zaměstnanci spadá 6,7 % subjektů, počet 6 – 9 zaměstnanců uvádí
1,1% subjektů a 10 – 19 pracovníků vykázalo necelé 1,0 % subjektů. Mezi velké zaměstnavatele,
mající více než 2 500 zaměstnanců, bylo v našem kraji zařazeno pouze 5 subjektů.
Průměrná mzda v Libereckém kraji je trvale pod průměrem České republiky, který je však ovlivněn
vyšší průměrnou mzdou v hlavním městě Praze. Ve výši průměrné mzdy se odráží i struktura
průmyslu v Libereckém kraji, který zaměstnává vysoký podíl žen. Průměrná měsíční mzda v
Libereckém kraji ve fyzických osobách v roce 2006 činila 18585 Kč. Z pohledu jednotlivých odvětví
ekonomické činnosti v rámci Libereckého kraje pobírali nejvyšší mzdu (v přepočtu na plně
zaměstnané) zaměstnanci působící v oblasti finančního zprostředkování (22698Kč). Na druhém
místě se umístila oblast vzdělávání (19 133 Kč) a dále následovalo odvětví stavebnictví (18945Kč).
25
Nejnižší mzdy byly zaznamenány v odvětví ubytování a stravování (12203 Kč), v zemědělství,
myslivosti a lesnictví (14465 Kč) a v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb
(16015 Kč). Lidé zaměstnaní v průmyslu pobírali průměrně 18876 Kč. V rámci průmyslu pak
dominovala, se mzdou ve výši 22566 Kč, těžba nerostných surovin.
Tab.2 Zaměstnanci v Libereckém kraji podle OKEČ v 1. - 4. čtvrtletí 2006
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
Počet
fyzické osoby
přepočtené osoby
vykazujících
Index
Index
jednotek absolutně
absolutně
2006/2005
2006/2005
Kraj celkem
1 927
114 990
103,9
112 081
104,2
z toho:
A Zemědělství a myslivost, lesnictví
43
1 889
98,5
1 839
97,5
B Rybolov a chov ryb
C Těžba nerostných surovin
6
3 435
95,9
3 415
95,8
D Zpracovatelský průmysl
458
64 481
108,4
63 979
108,6
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
9
421
100,2
414
100,2
F Stavebnictví
83
3 701
93,6
3 675
93,3
G Obchod; opravy motorových vozidel a spotřebního
103
4 185
89,0
4 038
89,4
zboží
H Ubytování a stravování
I Doprava, skladování, spoje
J Finanční zprostředkování
K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu;
podnikatelské činnosti
L Veř. správa a obrana; povinné sociál.zabezp.
M Vzdělávání
N Zdravot. a sociální péče; veterinární činnosti
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Zdroj: Statistický bulletin Liberecký kraj 2006
32
43
17
129
1 148
3 259
77
4 516
105,7
112,3
148,1
96,7
1 074
3 215
68
4 245
104,6
112,6
144,7
98,5
217
410
87
289
4 724
11 444
8 293
3 416
94,9
100,3
100,8
102,5
4 533
10 427
8 031
3 127
94,6
100,5
100,5
103,2
26
Tab.3 Podíly odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 2006
ČR
Hl. m.
Praha
Celkem :
100,0
100,0
A Zemědělství a
3,6
0,3
myslivost, lesnictví
B Rybolov a chov ryb
0,1
C-E Průmysl celkem
30,9
11,3
F Stavebnictví
9,0
8,3
G Obchod; opravy
motorových vozidel a
12,6
16,1
spotřebního zboží
H Ubytování a stravování
3,8
5,3
I Doprava, skladování,
7,5
8,9
spoje
J Finanční
1,9
4,3
zprostředkování
K Činnosti v oblasti
nemovitostí a pronájmu;
6,8
15,7
podnikatelské činnosti
L Veřejná správa a
obrana; povinné sociální
6,8
7,7
zabezpečení
M Vzdělávání
5,9
6,7
N Zdravotnictví a sociální
7,7
7,0
péče; veterinární činnosti
O Ostatní veřejné,
4,1
7,4
sociální a osobní služby
Zdroj: Statistický bulletin Liberecký kraj 2006
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
4,0
6,2
5,4
2,2
2,6
2,3
3,7
4,8
7,7
3,7
6,0
2,8
2,4
0,1
28,1
9,6
0,4
30,7
10,4
0,2
34,6
8,1
33,9
10,6
32,8
8,3
45,7
7,9
0,1
35,3
6,9
0,1
36,5
9,8
0,2
39,3
8,6
0,0
29,2
10,6
0,0
34,2
8,2
39,1
10,1
35,0
8,4
13,7
11,3
11,9
10,9
11,0
9,9
12,8
12,2
9,4
11,6
12,8
12,4
13,4
4,4
4,6
2,2
6,3
4,3
2,8
3,9
2,2
3,3
2,8
3,4
4,7
2,9
9,5
6,0
6,7
5,3
9,4
6,1
5,9
7,5
5,5
7,4
6,5
4,9
8,2
2,3
1,6
1,5
1,0
1,3
1,4
1,9
1,5
1,6
2,1
0,9
0,8
1,5
6,4
4,8
6,4
4,6
5,8
5,2
4,8
4,1
4,0
7,4
4,4
3,9
5,5
7,5
7,3
8,4
8,3
6,7
5,7
6,6
6,5
5,8
6,7
7,3
4,9
5,4
4,5
6,2
4,6
4,5
5,1
5,7
6,4
5,0
5,7
8,0
5,5
5,4
6,4
6,2
6,8
6,4
7,9
7,3
4,8
7,8
7,3
6,0
6,6
7,1
7,9
7,5
3,6
3,6
3,6
4,5
5,3
2,4
3,8
2,4
2,9
3,7
3,7
3,0
3,4
A.1.2.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Podnikatelské prostředí je tvořeno širokým komplexem různorodých vlivů, vazeb a subjektů.
Nejširším východiskem je obecné legislativní a ekonomické prostředí, které určuje rámec pro
podnikání. Na regionální úrovni jde zejména o dopravní a prostorové souvislosti, plochy pro
podnikatelskou činnost, surovinovou základnu, dodavatelsko-odběratelské vztahy a v neposlední
řadě trh práce a finální odbytiště.
Členitost a přírodní charakter Libereckého kraje se promítá do nabídky podnikatelských ploch.
Husté osídlení v místech koncentrace průmyslu, kopcovitý terén a omezující ekologické limity
neskýtají mnoho možností pro rozvinutí nových velkoplošných areálů v kraji.
O pilířích ekonomiky kraje svědčí i pohled na největší podniky z hlediska zaměstnanosti. Mimo
České dráhy, Českou poštu a Krajskou nemocnici jsou největší podniky soustředěny do oblasti
průmyslové výroby.
Na konkurenceschopnost kraje má vliv i velikostní struktura podniků. Velké podniky jsou silnými
hráči na trzích a mají více možností jak překonat problematická období, malé a střední podniky
citlivěji reagují na hospodářský cyklus, dochází k jejich fluktuaci, ale současně jsou většinou
inovativnější a dokáží se snadněji přizpůsobit změnám poptávky. Skupina malých a středních
podniků (MSP) se obecně považuje, za klíčovou pro celkovou konkurenceschopnost a na trhu
práce absorbuje nejvyšší počet pracovníků.
Z hlediska odvětvového členění hospodářství zaujímá čelní pozici obchod a opravy motorových
vozidel. Tato sféra je významně ovlivněna zejména strukturou podnikatelů, tj. fyzických osob.
Dalšími významnými oblastmi z hlediska počtu subjektů jsou průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí
a pronájmu a stavebnictví.
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ
Zemědělství Libereckého kraje je ovlivněno jeho horským charakterem (pro zemědělské
hospodaření s převahou méně hodnotných pozemků a omezujících podmínek zájmy zvláštní
ochrany přírody a krajiny), na druhé straně i s velkým množstvím nejkvalitnějších pozemků o
vyšším stupni ochrany ZPF poskytující podmínky pro intenzivní zemědělství (pozemky I. až III.
třídy ochrany tvoří 53,61 % z celkové výměry ZPF). Dle údajů Krajské zemědělské koncepce je
téměř 70 % z celkové výměry ZPF kraje hodnoceno jako území s méně příznivými podmínkami
(LFA) – průměr ČR = 56,6 %.
Pro současnost je charakteristické zemědělské podnikáni na pronajaté půdě, kdy významná část
zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických osob a značná část také ve vlastnictví státu
(Pozemkový fond ČR) či právnických osob. Neukončené majetkoprávní vztahy (u pozemků PF
ČR), nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a zčásti pozemky původních státních
statků (ve stále pokračující likvidaci) mají největší vliv na značný rozsah nevyužívaných a ladem
ležících pozemků (rozsah není dosud zjištěn, různé a vesměs účelové expertízy se v údajích
značně liší). K této situaci také přispívají i rozdílné záměry hospodáře diktované aktuálními
dodavatelsko-odběratelskými vztahy, v neposlední řadě i stále se měnící podmínky zemědělské
politiky státu v tlaku EU.
Pro intenzivní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam zejména pozemky nejvyšších
tříd ochrany, jejichž lokalizace je předmětem vymezené tzv. produkční zóny krajinného hodnocení
(viz kap. C.5 – základní krajinné prostorové uspořádání). Pro část ostatní rostlinné výroby a pro
živočišnou výrobu mají největší význam pozemky ostatních tříd ochrany (s výjimkou ploch a území
v zájmech ochrany přírody) soustředěné hlavně ve vymezené tzv. smíšené zóně (viz kap C.5).
Způsoby produkčního zemědělského hospodaření a jeho intenzita je jedním z určujících a
nezaměnitelných atributů údržby krajiny – při absenci zemědělského využívání je nutné údržbu
krajiny zajišťovat jinými způsoby.
28
V posledním desetiletí došlo k restrukturalizaci a značnému útlumu zemědělské činnosti,
s podstatným vlivem na krajinu. Strukturální změny projevené v destrukci zemědělské výroby
(živočišné i rostlinné) se promítly do struktury zemědělských pozemků (viz kap. C.3). Současný
vysoký podíl travních porostů a „sezónně“ zatravněné orné půdy vytváří předpoklady pro
živočišnou výrobu (chov hospodářských zvířat, především skotu, též koz a ovcí). Této situaci však
neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat, které jsou ve srovnání s ČR pod průměrem
činícím 83 % (nízké stavy zvířat jsou jednou z příčin vysokého nevyužití zemědělské půdy).
V posledních letech existuje i nebezpečí nevylučitelného výskytu a šíření epidemií a chorob
užitkových zvířat, kdy tato situace může značně ovlivnit hospodářský výsledek chovatelů.
Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Z celkového počtu uvedených 1 679
zpravodajských jednotek ekologicky hospodařilo (k roku 2005) 49 subjektů, z toho 42 subjektů pak
hospodařilo výhradně ekologicky. V Libereckém kraji bylo tak ekologicky obhospodařováno 11 049
ha zemědělské půdy, z toho 658 ha tvořila půda orná. Dalších 7 718 ha zemědělské půdy (z toho
293 ha orné půdy) se na přechod k ekologickému zemědělství v roce 2005 připravovalo.
Ekologický chov zvířat u všech chovů uplatňovalo 42 zpravodajských jednotek.
LESNICTVÍ, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Liberecký kraj se řadí ke krajům s vysokým podílem lesní půdy, kde lesy zaujímají v současné
době 44,1 % území. Značná část lesů má však narušenou druhovou i věkovou strukturu, zejména
v územích s imisním zatížením, ale i v oblastech s převahou kulturních výnosových lesů (kategorie
lesů hospodářských) s převahou či vysokým podílem stanovištně nepůvodních dřevin.
Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví státu (LČR, s.p., VLS, s.p., Správa KRNAP), kdy
vlastní lesnické hospodaření je většinou prováděno dodavatelsky. Podíl lesů v soukromém
vlastnictví fyzických je podstatně menší (bližší údaje – viz OPRL, či jednotlivé Lesní hospodářské
plány a osnovy - LHP/LHO). Subjekty spravující státní pozemky vykonávají zčásti i funkci
odborného lesního hospodáře pro lesy v soukromém vlastnictví. I přes poměrně nízkou výměru
lesů v soukromém vlastnictví zde existuje nepříznivá struktura v jednotlivých jejich výměrách, kdy
početně převažují vlastníci lesních majetků menších než 1 ha (průměrná výměra je menší než 3
ha). Tento způsob vlastnictví nedává příliš předpoklady efektivnějšího zhodnocování lesní půdy
(vč. důsledné a včasné sanace škůdců), i přes deklarované snahy a připravenost státu podporovat
sdružování vlastníků lesa do efektivních celků.
Lesnické hospodaření je zajišťováno na základě LHP/LHO, zpracovávané v desetiletých cyklech.
PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ A SLUŽBY
Liberecký kraj zůstává stále průmyslovým regionem, i když došlo k výrazné změně jeho struktury a
přes zachování tradičních výrob (zejména sklářský průmysl) došlo v posunu těžiště výroby do
oblasti dopravního strojírenství. Rozvoj služeb a posilování jejich významu je nedílnou součástí
ekonomického růstu a důrazu na znalostní a inovační ekonomiku. Zejména posílení vysokého
školství tvoří základ pro prohlubování kvality služeb a růst nejen terciérního, ale i kvartérního
sektoru hospodářství. V oblasti služeb je pro rozvoj kraje významný cestovní ruch.
Průmysl
Ke konci roku 2006 sídlilo na území Libereckého kraje 121 průmyslových podniků, které
zaměstnávaly 100 a více zaměstnanců (z toho 97,5 % působila v oblasti zpracovatelského
průmyslu).
V Libereckém kraji zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou
hodnotou. Po roce 1989 se v kraji rozvinulo silné zastoupení dopravního strojírenství, kdy za
pomoci zejména zahraničního kapitálu začala řada podniků vyrábět komponenty pro automobilový
průmysl. Naopak v případě průmyslu textilního došlo k značnému poklesu produkce i
zaměstnanosti.
29
Silná orientace průmyslu na některé sektory – automobilový a dopravní průmysl, sklářský a
bižuterní průmysl – může z hlediska hospodářské stability nést určitá rizika související s možnými
strukturálními problémy v daných odvětvích a poklesem poptávky po jejich výrobcích na domácích
i světových trzích. Fungování a rozvoj největších podniků je spojen se zahraničními investory.
Podniky s největším počtem zaměstnanců se koncentrují právě do zmiňovaných odvětví.
Stavebnictví
V roce 2006 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 76 subjektů, se sídlem na jeho území a s
20 a více zaměstnanci, které se zabývaly stavební výrobou. Z toho 40 % stavebních podniků bylo
registrováno v okrese Liberec, nejméně pak v okrese Semily (14,5 %). Vykázaný objem stavebních
prací podle dodavatelských smluv meziročně vzrostl o 4,8 % a činil tak 8 328,1mil. Kč. Rozhodující
podíl stavebních prací podle dodavatelských smluv a to 98,8 %, byl realizován v tuzemsku.
Největší objem tuzemských stavebních prací, které meziročně vzrostly o 4,6 %, byl realizován na
nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88,2 %) a přes 71 % této výstavby bylo směřováno do
pozemního stavitelství. Přestože opravy a údržby představují pouze 11,7 % tuzemských
stavebních prací, jejich hodnota meziročně vzrostla o 43,2 %. Největší nárůst stavebních prací
realizovaných na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci v rámci Libereckého kraje byl
dosažen v okrese Jablonec nad Nisou, a to o 4,9 %, převažující objem těchto prací (76,3%) byl
však soustředěn v okrese Liberec. Přes 68 % stavebních oprav a údržby uskutečněných podle
dodavatelských smluv v tuzemsku bylo realizováno v okrese Česká Lípa. Celkový objem
stavebních prací i těch provedených v tuzemsku vzrostl ve třech okresech Libereckého kraje.
Nejdynamičtěji shodně v okrese Česká Lípa o 34,2 %. Výjimkou s poklesem o 1,8 %, resp. o 2,2
%, je okres Liberec.
Služby
Terciérní sektor („sektor služeb“) se podílí přibližně 50 % na hrubé přidané hodnotě kraje. Největší
část připadá na obchodní aktivity a na dopravu a spoje.
Z různých důvodů (např. neadekvátní celospolečenské hodnocení kvalitní řemeslné práce, tvrdé
konkurenční prostředí), ubývá poskytovatelů tradičních řemeslných služeb. Mírný pokles se týká
téměř všech odvětví. Za zmínku stojí výraznější nárůst v jediném odvětví, v odvětví ubytování a
stravování. Z původního terciérního sektoru se v posledních desetiletích vyčleňuje ještě sektor
kvartérní - služby veřejného charakteru (veřejná správa, justice, policie) a rozvojové služby
(zejména věda, výzkum).
A.1.2.4 ROZLOŽENÍ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT
Největší koncentrace podnikatelských aktivit i zahraničního kapitálu je v Liberci a v jeho okolí,
případně v místech s tradiční průmyslovou výrobou. Liberec disponuje dvěma průmyslovými
zónami o rozsahu cca 120 a 60 ha, což vzhledem k vazbám na výzkum a vývoj a vysoké školství
dává šancí na získání dalších velkých investic v oblasti výroby. Ostatní města rozsahem
nabízených ploch a dalším nabízeným zázemím (pracovní síly, služby atd.) mohou uspokojit spíše
střední a menší investory.
Je tedy nutné vytvořit podmínky pro zvýšení míry investic ve zpracovatelském průmyslu,
zabezpečit dostatečný objem kapitálu dostupného pro investice do moderních projektů zacílených
na zvyšování technické a technologické úrovně a struktury výroby ve zpracovatelském průmyslu
tak, aby rostl podíl výrobků s vyšším obsahem přidané hodnoty ve výrobě i vývozu. Základním
předpokladem (kromě podpory domácích úspor) je i pokračující příliv zahraničního kapitálu, a to
nejen zvýšení jeho objemu v ekonomice, ale jehož přítomnost by více směřovala k účinnější
kooperaci s domácími podniky. V oblasti podnikové sféry musí být podporovány programy
přispívající jednoznačně k restrukturalizačním a revitalizačním procesům a programy rozvoje
malých a středních podniků, regionální politiky, podpory exportu, výzkumu a vývoje, při současném
přehodnocení váhy objemu prostředků pomoci plynoucí z veřejných fondů velkým podnikům na
jedné straně a malým a středním podnikům na straně druhé.
30
A.1.2.5 ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ PRO PODNIKÁNÍ
Ekonomický rozvoj celého kraje je podmíněn současným rozvojem všech faktorů přímo nebo
nepřímo ovlivňujících přínos finančních prostředků do obecního rozpočtu jednotlivých obcí kraje.
Mezi tyto faktory nesporně patří vyřešení problémů spojených s nevhodně umístěnými výrobními
provozy a úroveň nabídky nových ploch pro podnikání. Efektivita dosaženého rozvoje je přitom
přímo úměrná stupni zhodnocení přirozených podmínek obce.
Využití stávajících opuštěných výrobních areálů, popř. vytvoření nové průmyslové zóny, která
ulehčí obci od vlivů stávající průmyslové výroby nevhodně umístěné v sousedství ploch určených
pro bydlení, občanskou vybavenost nebo rekreaci, případně její obsazení novými investory, zajistí
další pracovní místa a přínos finančních prostředků do obecního rozpočtu, je v současnosti
trendem vyvolávajícím zvýšený zájem mnoha obcí. Příklady, společně s možnostmi využití
dotačních příspěvků, či vyhledávání potenciálních investorů pomocí nabídkové databáze Czech
Investu, motivují k následování úspěšných postupů vedoucích k realizaci nových průmyslových
zón.
Reálný pokrok v realizaci vykazují však zatím pouze větší města, např. v libereckých průmyslových
zónách Jih a Sever vzniklo tisíce nových pracovních příležitostí „na zelené louce“, dobře se rozvíjí
průmyslové zóny Ohrazenice a Vesecko v Turnově v České Lípě - Dubici, v Novém Boru a v
Hrádku nad Nisou.
Pro potenciální investory se na území kraje nabízí nejen řada dobře připravených průmyslových
zón na „zelené louce“ např. v Liberci, České Lípě, Turnově a Hrádku nad Nisou, ale i mnoho
zastaralých nevyužívaných průmyslových areálů (tzv. brownfields).
Tab.5 Významné rozvojové lokality Libereckého kraje pro velké (popř.strategické) investory
Správní území
Obec
Průmyslová zóna
Volná plocha
Dostupnost v km –
obcí
Skutečnost k září 2002
(ha)
R/I.tř.
s rozšířenou
působností
STÁVAJÍCÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY1)
Českolipsko
Jilemnicko
Novoborsko
Tanvaldsko
Frýdlantsko
Liberecko
Turnovsko
Česká Lípa
Ralsko
Ralsko
Stráž p. Ralskem
Jilemnice
Cvikov
Okrouhlá
Smržovka
Frýdlant v Č.
Hodkovice n/M
Hrádek nad Nisou
Liberec
Liberec
Turnov
Turnov
Dubice
Kuřívody
Hradčany – letiště
Stráž p. R.
Jilemnice - Hrabačov
Cvikov
Okrouhlá
Smržovka
Frýdlant v Čechách
Za Horkou
Hrádek nad Nisou
Liberec - Jih (125ha)
Liberec - Růžodol
Turnov - Ohrazenice
Vesecko
POTENCIÁLNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY2)
Českolipsko
Česká Lípa
Mimoň
14,4
24,8
?
16,8
9,9
11
20+6
10
9
12,3
30
20
69
10
21
47/1
20/10
25/15
35/9
39/0
50/1
50/0
15/0
22/0
0/0
20/1
1/1
1/1
0/0
1/0
Žizníkov
?
47/1
Mimoň 1
33,5
25/15
Mimoň 2
21
25/15
Stráž p. Ralskem
Na Americe
56,2
35/9
Novoborsko
Nový Bor
Za Crystalexem
21
50/0
Liberecko
Jablonné v Podj.
Jablonné v Podj.
13
26/1
Hrádek nad Nisou
V Cihelně
25
20/1
U hranic
16
20/1
Za obchvatem
40
20/1
Zdroj: PRK – Studie vlivu průmyslových zón (TU Liberec 2002), PRK – Ekonomický rozvoj (ARR 11/2002), ÚPD obcí
? - výměra není specifikována
Poznámka: jednotlivé lokality jsou postupně využívány, rozloha volné plochy (stav r.2002),
1)
stávající rozvojové plochy - zainvestované plochy nebo ve vysokém stupni přípravy
tučně jsou vyznačeny stávající rozvojové plochy typu brownfields, ostatní stávající rozvojové plochy byly
nebo budou vybudovány „ na zelené louce“
2)
potenciální rozvojové plochy jsou zatím řešeny pouze na úrovni ÚPD obcí
Významné rozvojové lokality z tabulky jsou zobrazeny ve schématu Ekonomický potenciál, rozvojové plochy
31
Zcela novým fenoménem přelomu tisíciletí jsou společensko-zábavní střediska, tzv. centra volného
času (př. Centrum Babylon v Liberci), která integrují funkce obchodní, společensko-zábavní,
tělovýchovné a nevyhýbají se i novým formám cestovního ruchu, jako je např. kongresová turistika.
Tyto aktivity jsou jednou z možností, jak využít opuštěné staré výrobní areály v intravilánech měst,
tzv. „brownfields“.
Soukromý kapitál zatím většinou nechce, neumí a ani nemůže řešit rizika, problémy ekologické
zátěže a náklady spojené s rozvojem brownfields. Do toho typu investic se pouští pouze výjimečně
(viz již zmíněné centrum Babylon). Impulsem pro rekonstrukci brownfields obvykle bývá kapitál
veřejný, který tak připraví prostředí pro další podnikatelské aktivity. Zdroje veřejného kapitálu
nemusí mít jen formu státních dotací a pobídek, ale mohou být podpořeny i na regionální úrovni.
Na území Libereckého kraje vykazují určité rezervy pro podnikání málo nebo vůbec nevyužívané
staré průmyslové a zemědělské areály a provozy v obcích (např. Jindřichovice pod Smrkem,
Frýdlant, Chotyně, Bílý Kostel, Chrastava, Ralsko, atd.). Je sice jasné, že špatný a stále se
zhoršující stav těchto fondů komplikuje jejich další využití. V řadě případů jsou využitelné zejména
pro výrobu v rámci středního a malého podnikání, čerpajících z místních surovinových zdrojů a
specifické úrovně místních pracovních sil.
AKTUALIZACE LOKALIT TYPU BROWNFIELDS V LIBERECKÉM KRAJI
Počet brownfields (nevyužívaných nebo neefektivně využívaných lokalit) se v regionu neustále
mění, některé lokality jsou buď odstraněny nebo v lepším případě již zrevitalizovány. Jiné naopak
postupem času vznikají např. ukončením podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné
zmapované lokality brownfields neustále aktualizovat. Smyslem dalšího mapování je přiblížit
informace o nevyužívaných plochách potencionálním investorům, samozřejmě v případě zájmu o
danou lokalitu je nutné jednat vždy s jejím majitelem.
V lednu roku 2007 firma DHV CR spol. s r.o. dokončila vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields
na území Libereckého kraje, v které bylo zaevidováno celkem 364 lokalit tohoto významu.
Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle určených kritérií, a to ve stanovených
krocích úrovně popisu. Na závěr studie byly pro 10 vybraných lokalit zpracovány projekty
obsahující návrh stavebně-technického, urbanistického a architektonického řešení lokality včetně
časového plánu realizace projektu.
Na webových stránkách Libereckého kraje lze najít mimo jiné i odkaz na Nabídku investičních
příležitostí.
A.1.2.6 CHARAKTERISTIKA OBLASTÍ (SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ)
Liberecký kraj se skládá z 10 správních území obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka
znázorňuje rozdělení subjektů zapsaných v RES v Libereckém kraji podle odvětví.
Tab.6 Ekonomické charakteristiky správních území obcí s rozšířenou působností
Struktura subjektů zapsaných v RES podle
Počet subjektů
správní území obcí
odvětví
zapsaných v RES k
s rozšířenou působností
I.
II.
III.
31. 12. 2006
Česká Lípa
16124
Frýdlant
5305
Jablonec n. N.
14418
Jilemnice
5773
Liberec
41353
Nový Bor
5960
Semily
6039
Tanvald
5297
Turnov
7840
Železný Brod
3190
Liberecký kraj
111299
Zdroj: ČSÚ, 2006
Legenda: I.sektor – zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba
II.sektor – průmysl a stavebnictví
III.sektor – ostatní odvětví
RES - registr ekonomických subjektů
918
610
399
672
1456
217
520
300
783
189
6064
32
3977
1707
4505
1479
12346
2148
1918
1581
2291
1499
33451
11229
2988
9514
3622
27551
3595
3601
3416
4766
1502
71784
Míra nezam.
k 31.12.2006
7,43
14,07
5,36
7,57
6,78
7,56
7,23
7,62
4,86
4,97
7,10
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ LÍPA
Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa patří mezi správní obvody s rozvinutým
průmyslem, který se v současné době zaměřil především na výrobu automobilových dílů a
doplňků. Ta je zastoupena několika firmami - Delphi Packard Elektric s.r.o., JOHNSON
CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Fehrer Bohemia s.r.o. se sídlem v České Lípě.
K největším zaměstnavatelům ve správním obvodu bezesporu patří dále Bombardier
Transportation Czech Republic (výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv), Protool,
a.s. (výroba obráběcích strojů), VEST - IZOL, s.r.o. Zákupy (výroba pryžových výrobků), Provimi
Pet Food CZ, s.r.o. Brniště (výroba hotového krmiva pro domácí zvířata). Hlavní činností státního
podniku DIAMO Stráž pod Ralskem po vyhlášení útlumového programu jsou likvidační a sanační
práce po průzkumu, těžbě a zpracování uranu v souladu s přísnými požadavky na ochranu a
tvorbu životního prostředí.
Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu Česká Lípa ke konci roku 2006 dosáhla 7,43%. V té
době nabízely úřady práce ve správním obvodu celkem 701 volných pracovních míst, v přepočtu
na 1 volné místo připadlo 4,5 uchazečů.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDLANT
Mezi největší firmy působící na území správního obvodu Frýdlant patří společnost CiS Systems,
s.r.o. zabývající se výrobou a montáží elektrických součástek do automobilů a sídlící v Novém
Městě pod Smrkem. Dále jsou to firmy: STEINEL ELEKTRONIK, s.r.o. vyrábějící hi-end součástky
pro elektroniku (Raspenava) a firma KNORR – BREMSE Systémy pro užitková vozidla, ČR, s.r.o.,
vyrábějící brzdové systémy pro nákladní automobily (Hejnice). Vedle těchto společností nabízejí
pracovní příležitosti v tomto obvodu i další menší průmyslové firmy jako například textilní podnik
Damino CZ, s.r.o. ve Frýdlantu, THERMOLAST, k.s. v Dětřichově, Frýdlantské strojírny – RASL a
SYN, a.s. ve Frýdlantu nebo UNITOPIS, a.s. v Hejnicích.
V závěru roku 2006 bylo ve správním obvodu Frýdlant evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci,
což představovalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti tak činila
14,07 %. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což
znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JABLONEC NAD NISOU
Z pohledu hospodářství je jablonecký správní obvod spíše průmyslovou oblastí. Tradičním
průmyslovým odvětvím je zde již od 17. století výroba bižuterie a skla. Mezi nejvýznamnější
sklářské firmy stále patří Preciosa, a.s. Jablonec nad Nisou a Skleněná bižuterie a.s. Pěnčín. Od
roku 1993 je Jablonec nad Nisou sídlem jediné mincovny v České republice – Divize Česká
mincovna (JABLONEX GROUP a.s.). V odvětví zahraničního obchodu má výsadní postavení
právě společnost JABLONEX GROUP a.s., Jablonec nad Nisou. Mezi velké zahraniční firmy patří
Lucas Varity s.r.o., AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s.r.o., TI Automotive AC s.r.o. a TI
GROUP AUTOMOTIVE SYSTEMS s.r.o.. Dalšími významnými zaměstnavateli v tomto obvodu
jsou také společnosti BTV plast, s.r.o., SOLITER, a.s., Pekařství Šumava, s.r.o. a AG PLUS, spol.
s.r.o.
Ke konci roku 2006 počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 1 719 osob, což znamenalo míru
nezaměstnanosti 5,36 %, ke stejnému datu úřady práce ve správním obvodu nabízely celkem 488
volných pracovních míst, což znamenalo 3,0 uchazeče na jedno místo.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JILEMNICE
Stejně jako ostatní oblasti Libereckého kraje má i správní obvod Jilemnice v dnešní době převážně
průmyslový charakter. V současné době nabízí nejvíce pracovních příležitostí z potravinářského
průmyslu firma CUTISIN a.s. – jediný výrobce umělých střívek a obalů na masné, drůbeží a
mlékárenské výrobky, z textilního průmyslu firma TECHNOLEN, Technický textil, a.s. zabývající se
výrobou technických vláken pro gumárenský průmysl, strojírenské firmy ELITEX OK, s.r.o. (ložiska
a převodové prvky), JINOVA s.r.o. (ohřívače vzduchu, kooperace při výrobě rentgenů), EPRONA,
a.s. (elektromotory), z dřevařského a papírenského průmyslu firmy EMBA, spol. s.r.o., JILOS
HORKA, s.r.o. a dále firma MEDIPLAST a.s., která vyrábí nealergizující ekologické zdravotní
náplasti.
33
Údaje z trhu práce signalizují pozitivní vývoj nezaměstnanosti ve správním obvodu Jilemnice. V
závěru roku 2006 zde míra nezaměstnanosti činila 7,57 %, kdežto na konci roku 2005 to bylo
7,73%. Úřad práce evidoval k 31. 12. 2006 celkem 939 uchazečů o práci, tj. 5,4 % všech uchazečů
v kraji. Na jedno volné pracovní místo připadlo 6,2 uchazeče, zatímco v závěru roku 2005 to bylo
6,6 uchazeče.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LIBEREC
Správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec prošel v oblasti hospodářství během
posledního desetiletí výraznými strukturálními změnami. Převážně průmyslový charakter oblasti
zůstal zachován, ale mezi průmyslovými odvětvími došlo k silnému útlumu tradiční textilní výroby,
což ve svém důsledku znamenalo uzavření i takových firem jako byla Textilana, a.s. Liberec. V
současné době patří ve správním obvodu mezi nejvýznamnější průmyslové odvětví výroba
kovodělných výrobků, strojů a zařízení, výrobků pro automobilový, textilní a plastikářský průmysl.
Právě výrobou dílů a příslušenství motorových vozidel se zabývají velké firmy, většinou se
zahraniční účastí, např. Cadence Innovation, k. s. se sídlem v Liberci, Benteler ČR, s. r. o.
Chrastava, ArvinMeritor LVS Liberec, a. s., Monroe Czechia, s. r. o. Hodkovice nad Mohelkou,
PEGUFORM PLASTIK, s. r. o. Liberec. Převažující zaměření na výrobu chladicího, větracího a
klimatizačního zařízení mají firmy DENSO MANUFACTURING CZECH, s. r. o. Liberec, LVZ, a. s.
Liberec a AIRS Manufacturing Czech, s. r. o. Liberec. Z textilního odvětví patří k největším firmám
pouze BERTERO, s. r. o. Liberec (tkaní bavlnářských tkanin).
Ke konci roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,78 %, bylo zde evidováno 5 217 uchazečů o
práci, což činilo 30 % všech uchazečů v kraji, úřady práce ve správním obvodu nabízely celkem
1523 volných pracovních míst, což znamenalo 3,4 uchazeče na jedno místo.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NOVÝ BOR
Správní obvod Nový Bor je oblastí se silnou průmyslovou základnou, k rozhodujícím průmyslovým
odvětvím patří sklářství, odvětví s mnohaletou tradicí a jedinečností. Bezesporu největší firmou
sklářského odvětví je CRYSTALEX a.s., Nový Bor – dominantní výrobce užitkového a technického
skla v České republice. Sklářská výroba je nosným programem také ve firmách Ajeto, s.r.o. Cvikov
(výroba dutého skla), Bohemia Optik, s.r.o. Cvikov (technické, laboratorní a optické sklo), KLÁRA –
sklářská huť, s.r.o., Nový Bor (užitkové a ozdobné sklo). Dalším tradičním podnikem tohoto
správního obvodu je podnik PRECIOSA – LUSTRY, a.s. Kamenický Šenov (výroba, prodej a jiná
montáž svítidel stylových, moderních, exkluzivních). Z jiných průmyslových odvětví lze mezi
významné zaměstnavatele zařadit REGULACE - AUTOMATIZACE BOR, spol. s.r.o. Nový Bor
(výroba elektromotorů) a INTERDOOR, spol. s.r.o., Cvikov (výroba ostatního nábytku).
Počet osob hledajících zaměstnání se v posledních letech snižuje a pozitivní vývoj
nezaměstnanosti ve správním obvodu Nový Bor pokračoval i v roce 2006. V závěru tohoto roku
bylo úřady práce evidováno 1 145 uchazečů o práci. Na jedno volné pracovní místo v roce 2006
připadlo 6,5 uchazeče o práci, kdežto v závěru roku 2005 to bylo 15,0 uchazečů.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY
Hospodářství správního obvodu Semily prošlo historickým vývojem od zemědělství přes řemeslnou
výrobu až k současnému průmyslovému charakteru s převážně textilní, strojírenskou a
dřevozpracující výrobou. Mezi nejvýznamnější textilní firmy patří HYBLER TEXTIL, s.r.o. Semily a
Technolen technický textil, a.s. Lomnice nad Popelkou. Ve strojírenském odvětví mezi největší
firmy patří TREVOS Košťálov s.r.o., TM ELITEX, s.r.o. Lomnice nad Popelkou a také A X L,
akciová společnost Semily.
Ke konci roku 2006 činila míra nezaměstnanosti 7,23 % a na úřadu práce bylo evidováno 1 039
uchazečů o práci, což činilo 6,0 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Na jedno volné pracovní
místo připadlo 7,5 uchazeče.
34
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TANVALD
V rámci průmyslu zaujímá významné postavení textilní výroba, která má dlouholetou tradici a
zasahuje již do 18. století. Dnes je zastoupena společností SEBA T a.s., patřící do skupiny
podniků v rámci firmy Hybler Group. Výrobou bižuterie, vánočních ozdob, dárkových předmětů se
zabývá firma Ornela a.s., divize Desenské sklárny. Důležitým zaměstnavatelem ve správním
obvodu je firma sídlící v obci Jiřetín pod Bukovou – DETOA Albrechtice, s.r.o., vyrábějící dřevěné
hračky, perly, klavírní mechaniky a klávesnice. Ze strojírenských podniků patří k největším firmy
LITMAS, s.r.o. (výroba sklářských a textilních strojů) a DESKO a.s. (sklářské stroje, formy,
elektroinstalační materiál.)
Ke konci roku 2006 evidoval úřad práce v tomto regionu celkem 991 uchazečů o práci, tzn. 5,7 %
všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti k tomuto datu činila 7,62 %. Na jedno
volné pracovní místo v roce 2006 připadlo 6,0 osob.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TURNOV
V současné době jsou největšími zaměstnavateli ve správním obvodu Turnov firmy GRUPO
ANTOLIN TURNOV s.r.o. (komponenty pro automobilový průmysl) a ONTEX CZ s.r.o. (hygienické
potřeby). Tradice šperkařství a výroby bižuterie, především výroba šperků s českým granátem,
pokračuje dodnes hlavně v družstvu umělecké výroby Granát, ale také v řadě soukromých dílen.
Ze strojírenských firem zde sídlí např. Šroubárna Turnov a.s., Kamax s.r.o. (spojovací materiál),
Sklostroj Turnov CZ s.r.o. (stroje pro sklářský průmysl), TREVOS a.s. (svítidla). Širokou paletu
brýlových čoček (minerální, plastové, bifokální a progresivní), lup, svítidel pro průmysl,
zdravotnictví i domácí použití vyrábí známá firma Dioptra a.s. Turnov.
Úroveň nezaměstnanosti ve správním obvodu Turnov trvale patří k nejnižším mezi správními
obvody v Libereckém kraji a ke konci roku 2006 činila 4,86 %. Evidováno zde bylo 829 uchazečů o
práci, což znamenalo 4,8 % všech uchazečů v kraji. Pozitivně se vyvíjel rovněž počet volných
pracovních míst k počtu uchazečů o práci. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v závěru
roku 2006 dosáhl 3,7 osoby.
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŽELEZNÝ BROD
Vzhledem k tomu, že na Železnobrodsku má výsadní postavení sklářský průmysl, nachází se zde
především sklářské firmy. Sklářská výroba byla posledních padesát let prezentována především
firmou Železnobrodské sklo, a.s.. V současné době je firma součástí společnosti JABLONEX
GROUP a.s.. Kromě výroby hutního skla, stolových a hutních figurek, skleněných stropních lustrů
a nástěníků je jedním z hlavních výrobních programů této společnosti výroba broušené, voskované
a mačkané bižuterie. Další známou firmou sídlící ve správním obvodu je společnost Ornela, a.s.,
divize České perličky se sídlem v Zásadě, která byla vždy významným výrobcem zamačkávacích
korálků, tzv. rokajlu. Výroba technického a laboratorního skla je programem firmy Technosklo,
s.r.o. se sídlem v Držkově a také firmy Detesk s.r.;o. v Železném Brodě. Vedle velkých firem se
výrobou skleněných figurek a skleněné bižuterie zabývá také celá řada drobných podnikatelů.
Vývoj nezaměstnanosti se v delším horizontu vyvíjel pozitivně také ve správním obvodu Železný
Brod. Avšak míra nezaměstnanosti v roce 2006 dosáhla 4,98 % a byla tak 0,68 procentního bodu
vyšší než v roce 2005. Tento meziroční nárůst zaznamenal Železný Brod jako jediný správní
obvod v rámci Libereckého kraje. V závěru roku 2006 evidoval úřad práce 367 uchazečů o práci. V
meziročním srovnání vzrostl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, a to z 12,6 osob v
roce 2005 na 13,6 v roce 2006.
35
A.1.2.7 CESTOVNÍ RUCH
ÚZEMNÍ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY
V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými
parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl.
Rozvoj cestovního ruchu je perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Libereckého kraje,
který svojí krajinnou malebností a rozmanitostí s množstvím přírodních a historických atraktivit
patří mezi ,,bohaté regiony". Na jeho území se nalézá i několika významných tradičních
turistických regionů: Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj a Máchovo jezero. Ročně Liberecký kraj
navštíví cca 750 tis. hostů a patří mezi nejnavštěvovanější kraje (5. místo v ČR – 2005)
Pro cestovní ruch v Libereckém kraji má značný význam jeho příhraniční poloha kde sousedí
s Německou spolkovou republikou – územím Východního Saska a Horní Lužice, kde je nejen
značný potenciál atraktivit ( především německá strana Lužických hor) a služeb (cca 3 700 lůžek),
ale toto území je i významným zdrojem návštěvníků kraje. Poněkud menší je hranice s Polskou
republikou jejíž přilehlé území spadá do vojvodství Jelení Gory s dominantním rekreačním
prostorem severních svahů Krkonoš a Jizerských hor s celkovou lůžkovou kapacitou celého
vojevodství přes 21000 lůžek.
Významnou roli v rozvoji přeshraničního cestovního ruchu má Euroregion Nisa, který celé
příhraniční území ve všech třech zemích spojuje a v rámci svých aktivit rozvíjí vzájemnou
spolupráci v celém regionu. Spolupráci v oblasti cestovního ruchu je kladena značná pozornost a
byla realizována řada společných projektů především v rámci projektů PHARE CBC a INTEREG II.
a INTEREG III.
ZÓNOVÁNÍ CR, OBLASTI A PODOBLASTI CR (jev B15)
Území České republiky bylo Českou centrálou cestovního ruchu-Czechtourism (CzT) rozděleno na
14 Marketingových turistických regionů. Z tohoto hlediska leží na území Libereckého kraje 3
marketingové turistické regiony Krkonoše, Český ráj a Český sever – rozdělený v roce 2005 na
dva regiony: Českolipsko a Jizerské hory a Frýdlantsko (což bylo akceptováno i CzT). Z hlediska
územního uspořádání, jsou na území kraje celkem 4 turistické regiony: Jizerské hory a
Frýdlantsko, Českolipsko, Krkonoše (část leží na území Královehradeckého kraje) a Český ráj
(část leží na území Královehradeckého kraje a Středočeského kraje).
Turistické regiony jsou územně rozděleny na 7 turistických oblastí: České středohoří, Máchův kraj,
Lužické hory a Ještědský hřbet, Frýdlantsko, Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší a Český ráj.
Turistické oblasti cestovního ruchu jsou dále rozděleny na 18 podoblastí respektující přirozené
krajinné celky tak, aby byly všechny turistické regiony a jejich hlavní turistické oblasti rozčleněny
na menší homogenní území.
Charakteristika jednotlivých oblastí a podoblastí je podrobně popsána v analytické části Programu
rozvoje cestovního ruchu LK a Konceptu VÚC Libereckého kraje viz. podklady.
Územní vymezení jednotlivých hlavních turistických oblastí a podoblastí dle obcí je uvedeno ve
schématu (poznámka turistické oblasti a podoblasti dtto oblasti a podoblasti cestovního ruchu).
V rámci jednotlivých oblastí a podoblastí cestovního ruchu jsou na základě expertně
vyhodnocených podkladů (viz kapitola A.1.1 Použité podklady) při zohlednění územních podmínek
vymezena střediska cestovního ruchu, příměstská střediska rekreace, polyfunkční střediska
cestovního ruchu a nástupní a obslužná centra (viz Tab. 7).
Za střediska CR a příměstská střediska rekreace jsou pokládána sídla s významnou rekreační
funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem druhého bydlení. Počet lůžek
HUZ zde představuje min. 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel nebo min. 2000 uživatelů území,
počet lůžek OIR je min. 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Další služby pro tato sídla zajišťují
obslužná a nástupní centra CR.
36
Tab.7 Přehled oblastí a podoblastí CR, kategorizace středisek a center CR
Oblast cestovního
Podoblast cestovního ruchu
Obec/ sdružení obcí
ruchu
České středohoří
České středohoří východ
Kravaře + Blíževedly + Stvolínky
Žandov
Máchův kraj
Máchovo jezero
Doksy
Kokořínsko
Dubá
Českolipsko
Holany + Zahrádky
Česká Lípa
Ralsko
Hamr na Jezeře
Stráž pod Ralskem
Ralsko
Mimoň
Lužické hory a Ještěd Novoborsko
Mařenice + Krompach
Polevsko
Sloup v Čechách + Radvanec
Nový Bor
Kamenický Šenov + Prysk
Jablonné v Podještědí
Hrádecko-Chrastavsko
Rynoltice
Hrádek nad Nisou
Podještědí
Kryštofovo Údolí + Křížany
Osečná + Janův Důl
Světlá p.Ještědem
Český Dub
Frýdlantsko
Hejnicko
Lázně Libverda + Bílý Potok p.S.
Hejnice
Nové Město pod Smrkem
Údolí Smědé
Frýdlant
Jizerské hory
Jizerské hory
Mníšek + Oldřichov v Hájích
Tanvald
Smržovka
Bedřichov + Janov nad Nisou
Albrechtice v J.H. + Jiřetín p.Bukovou
Josefův Důl
Lučany n.N
Nová Ves nad Nisou
Desná
Kořenov
Liberecko a Jablonecko
Liberec
Jablonec n.N
Krkonoše a
Krkonoše
Jilemnice
Podkrkonoší
Rokytnice nad Jizerou
Harrachov
Benecko + Vítkovice
Jablonec n.Jizerou
Vysoké n.Jizerou
Velké Hamry
Horní Pojizeří
Semily
Podkrkonoší
Český ráj
Český ráj
Turnov
Rovensko pod Troskami
Karlovice
Malá Skála + Rakousy
Kozákovský hřbet
Železný Brod
Lomnice nad Popelkou
Dolní Pojizeří
Zdroj: koncept ÚP VÚC LK
Poznámka
střediska cestovního ruchu – SCR
příměstská střediska rekreace – PSR
polyfunkční střediska cestovního ruchu – PSCR
nástupní a obslužná centra – NOC
37
Kategorie
SCR
PSCR
PSCR
PSCR
PCR
NOC
SCR
PSCR
PSCR
NOC
SCR
SCR
PCR
PSCR
PSCR
PSCR
SCR
PSCR
PCR
SCR
SCR
PSCR
SCR
PSCR
PSCR
PSCR
PSR
NOC
PSCR
PSR
PSR
SCR
PSR
PSR
PSCR
SCR
PSCR
PSCR
PSCR
PSCR
PSCR
SCR
SCR
SCR
SCR
NOC
PSCR
SCR
PCR
PCR
PSCR
PSCR
-
Střediskem cestovního ruchu (SCR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných)
disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými
službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje
nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je
počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a význam obce jako
turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast.
Základní parametry středisek CR:
§
bohatý přírodní potenciál
§
kulturně –historický potenciál
§
základní služby CR
§
doprovodné služby CR
§
síť turistických komunikací
§
turistická infrastruktura
§
přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení,
nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty
§
lokality s menšími civilizačními vlivy
§
kvalitnější životní prostředí
§
dominantní rekreační funkce sídla
Příměstská střediska rekreace (PSR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných)
disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými
službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci v blízkosti významných center osídlení. Jejich
rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem
zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na
velikosti území obce. Posuzován je význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou
oblast a podoblast.
Základní parametry příměstského střediska rekreace:
§
bohatý přírodní potenciál
§
kulturně –historický potenciál
§
základní služby CR
§
doprovodné služby CR
§
síť turistických komunikací
§
turistická infrastruktura
§
přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, výletní
místo významný podíl jednodenní návštěvnost
§
nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty
§
lokality s menšími civilizačními vlivy
§
významná rekreační funkce sídla
§
v dosahu větších měst
Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro
střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a
vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál CR a plní
funkci střediska cestovního ruchu – jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských
funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná.
Základní parametry obslužného a nástupního centra s funkcí střediska cestovního ruchu:
§
významné středisko osídlení kraje
§
hospodářsky významná rekreační funkce
§
vyšší nebo komplexní občanská vybavenost
§
dobrá dopravní dostupnost
§
základní a doprovodné služby CR
§
potenciál CR
Nástupní a obslužná centra (NOC) jsou významná sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska
cestovního ruchu a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových
služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Jsou dobře dopravně dostupná.
38
Základní parametry nástupního a obslužného centra:
§
významné středisko osídlení kraje
§
komplexní občanská vybavenost
§
dobrá dopravní dostupnost
§
turistická atraktivita nízká - hospodářsky málo významná rekreační funkce
TRENDY ROZVOJE A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU
Hlavní trendy z hlediska způsobu využívání jednotlivých turistických lokalit směřují k převážně
intenzivnímu, aktivnímu trávení volného času a tím vzniká i tlak na rozvoj tvrdých forem cestovního
ruchu – majících negativní dopad na životní prostředí. Snahou je tyto trendy tvrdých forem CR
eliminovat a soustřeďovat do center CR do intravilánu měst případně obcí. Zásadní je především
zvyšovat kvalitu služeb a rozvíjet měkké formy CR šetrné k životním prostředí, zejména
venkovskou turistiku a agroturistiku.
V regionu je řada lokalit využitelná celoročně, letní sezóna převažuje v oblasti Českého ráje a
Máchova kraje. Horské oblasti jsou doménou především zimních pobytů, ale jsou využívány
celosezónně. Z hlediska druhů cestovního ruchu je nabídka velice široká pro formy aktivní,
poznávací i pobytové klidové. Rezervy jsou ve využívání potenciálu venkovského prostoru.
Území poskytuje pestrou nabídku k různým rekreačním činnostem:
§
dominuje pěší turistika a cykloturistika, po celém území kraje, je vybudována hustá síť
turistických cest, řada málo frekventovaných místních komunikací a silnic III.tříd je
využívána pro cykloturistiku
§
dobré podmínky jsou pro zimní sporty v severní a západní části kraje kde jsou vhodné
svahy pro sjezdové lyžování a také tratě pro běžecké lyžování, velká část je i dobře
upravována - především horské magistrály Krkonoš, Jizerských hor a Lužických hor
§
pro kulturně poznávací aktivity disponuje množstvím historických, kulturních a přírodních
zajímavostí
§
sportovní vyžití je možné jen u větších středisek cestovního ruchu (větší města) chybí
kryté bazény a podobná vybavenost sloužící nejen návštěvníkům ale i domácím
obyvatelům
§
pobyt u vody se vzhledem ke klimatickým podmínkám soustřeďuje především do nížin v
jižních částech kraje, kde dochází ke značné koncentraci turistů (u Máchova jezera,
Sloupu v Čechách, Hamru na Jezeře )
§
horolezectví – vhodné terény jsou převážně v CHKO, možnosti jsou omezené a je nutno
dodržovat podmínky ochrany přírody
§
jezdectví – v kraji je řada jízdáren a postupně vznikají i farmy s možností vyjížděk na koni,
zatím chybí vhodné hipo stezky
§
kulturní život – hlavní turistická centra pořádají především během hlavní turistické sezóny
mnoho kulturních aktivit
§
lázeňství - ozdravné a regenerační pobyty v lázeňských lokalitách v Lázních Kundratice a
Lázních Libverda. Perspektivní je využití přírodních a klimatických podmínek pro ozdravné
a rehabilitační pobyty, především v oblasti CHKO, mimo velká turistická centra jako zatím
méně využívaná forma – spojení klidného prostředí s ozdravným pobytem
§
individuální pobytová rekreace – chataření a chalupaření je jedna z nejvíce rozvinutých
rekreačních činností v kraji
ZÁKLADNÍ A DOPLŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CR
Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení (jev B17)
Tab.8 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení v LK
Kategorie
Počet objektů
6
Hotely****
Hotely ostatní a penziony
502
Kempy
29
Turistické ubytovny a chaty
118
Ostatní
273
Celkem
928
Zdroj: Statistická ročenka LK 2006, ČSÚ-2006
39
Počet pokojů
562
7586
434
1957
2887
13426
Počet lůžek
1295
20725
1498
7546
9446
40510
Počet staveb pro rodinnou rekreaci (jev B16)
Významnou roli hraje značný počet objektů individuální rekreace – 23 132 (zdroj Garep-Program
rozvoje CR LK 2002), který je v některých oblastech naprosto dominantní pobytovou formou a
značně tak omezuje rozvoj volného cestovního ruchu. Vysoké procento rekreačních bytů
z celkového počtu je např. v obcích: Blatce (84%), Krompach (69%), Mařenice (69%), Kryštofovo
údolí (67%), Slunečná (61%), ve kterých hrozí úplné vylidnění.
Lázeňská místa a areály (jev B18)
Podmínky pro rozvoj perspektivní oblasti lázeňství jsou v kraji méně příznivé, jsou zde pouze 2
lázeňská centra – Lázně Kunratice a Lázně Libverda. Vzhledem k atraktivitě území a řadě
klimaticky příznivých lokalit je zde potenciál pro ozdravné a regenerační pobyty.
Sportovně rekreační potenciál
Z hlediska nabídky pro zimní sporty je na území kraje několik poměrně dobře vybavených
středisek (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Albrechtický Špičák, Bedřichov, Janov n.N., KořenovRejdice aj.). Ostatní sportovní vybavení je především soustředěno ve větších městech a ve
významných střediscích cestovního ruchu a centrech osídlení (v Liberci, Jablonci, Harrachově,
Doksech, Turnově, České Lípě). Obecně je v regionu k dispozici značné množství sportovních
zařízení, využívaných především místními obyvateli.
PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA
Na základě doposud provedených průzkumů mezi návštěvníky nebyly zjištěny oproti celostátnímu
průměru významnější odchylky. Obecně převažuje klientela méně movitá, která preferuje
ubytování v levnějších zařízeních – především v kempech a penzionech, pobyty nezajišťuje přes
CK, upřednostňuje polopenzi nebo vlastní vaření. Z hlediska skladby převažují tuzemští hosté (cca
80% podíl zahraničních turistů má sestupnou tendenci), především se jedná o páry středního věku
a rodiny s dětmi. Ze zahraničních návštěvníků (20%) jsou nejvíce zastoupeni návštěvníci
z Německa (cca 50%, významný je podíl návštěvníků Polska - 30% v zimě a 25% v létě a
z Nizozemska 16% v létě a 14% v zimě a Slovenska 4-6%). Zahraniční návštěvníci preferují
především poznávací turistiku a domácí návštěvníci hlavně aktivní formy zaměřené na sportovní
vyžití a trávení volného času v přírodě.
A.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY
§
§
§
zemědělství - zemědělský půdní fond I.+II.třída ochrany (viz kapitola C.3.3 Půdní fond)
lesnictví - lesní pozemky (viz kapitola C.3.3 Půdní fond)
významné zóny ekonomických aktivit (Liberec Jih, Liberec Sever, Česká Lípa Dubice,
Turnov Ohrazenice, Turnov Vesecko, Nový Bor, Hrádek n.N.)
§
§
§
Cestovní ruch a rekreace
nástupní a obslužná centra cestovního ruchu
lázeňská místa (Lázně Kundratice, Lázně Libverda)
významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch nadmístního významu (základních a
doprovodných služeb CR, sportovně rekreační a volno časové areály, lyžařské areály)
A.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY
§
lázeňská místa (Lázně Kundratice, Lázně Libverda) ochranné pásmo areálů
A.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
§
plochy pro podnikatelské aktivity
- plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany
- plocha pro podnikatelské aktivity - zábavní areál Kludskyland
- plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk
40
§
Cestovní ruch (záměry podrobněji viz kapitola A.3 Dopravní infrastruktura)
koridor pozemní lanové dráhy Liberec - Bedřichov
kapacitní dopravní spojení Liberce s turistickou oblastí Jizerské hory a nejvíce navštěvovaného
střediska CR - Bedřichov - Janov n. N. přispěje k odlehčení individuální automobilové i veřejné
hromadné dopravy, zlepšení životního prostředí a řešení problematiky sportovně-rekreační
využitelnosti středisek cestovního ruchu.
§
multifunkční turistické koridory
Jsou připravovány multifunkční turistické koridory vázané na říční toky (Ploučnice, Lužická Nisa,
Jizera) a multifunkční turistické koridory vázané na horské partie pohoří Lužických a Jizerských
hor, Ještědského hřbetu a Krkonoš Nová Hřebenovka severní a jižní větev). V rámci výstavby
koridorů bude využito stávajících turistických stezek a místních komunikací, které budou dle
stávajícího technického stavu opraveny a rozšířeny. Nově budou budovány pouze nezbytně nutné
spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a zpracované stavebně
technické dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů, kde doposud
nebyly stanoveny. Jednotlivé koridory budou vedeny územím obcí:
- multifunkční turistický koridor Ploučnice – území obcí: Žandov, Horní Police,
Stružnice,Česká Lípa, Zákupy, Ralsko, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště,
Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Osečná, Janův Důl, Světlá
pod Ještědem, Liberec
- multifunkční turistický koridor Lužická Nisa – území obcí: Hrádek nad Nisou,
Chotyně,Bílý Kostel nad Nisou, Chrastava, Liberec, Stráž nad Nisou, Jablonec nad
Nisou, Rádlo, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Smržovka
- multifunkční turistický koridor Jizera – území obcí: Kořenov, Harrachov, Paseky nad
Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Poniklá, Víchová nad Jizerou,
Peřimov, Háje nad Jizerou, Bystrá nad Jizerou, Benešov u Semil, Košťálov, slaná,
Semily, Záhoří, Železný Brod, Koberovy, Lišný, Malá Skála, Rakousy, Turnov,
Modřišice, Přepeře, Příšovice
- multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka, jižní a severní větev – území obcí:
Svor, Mařenice, Cvikov, Krompach, Jablonné v Podještědí, Hrádek nad Nisou,
Chotyně, Bílý Kostel nad Nisou, Křížany Kryštofovo Údolí, Liberec, Světlá pod
Ještědem, Proseč pod Ještědem, Šimonovice, Dlouhý Most, Hodkovice nad
Mohelkou, Jeřmanice, Rádlo, Jablonec nad Nisou, Pěnčín, Nová Ves nad Nisou,
Smržovka, Tanvald, Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Kořenov, Chotyně,
Chrastava, Nová Ves, Mníšek, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Hejnice, Bedřichov,
Kořenov, Bílý Potok, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice, Vítkovice, Jablonec
nad Jizerou
41
A.2
VEŘEJNÁ EKONOMIKA
-
ČSÚ Liberec
Webové prezentace
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020
A.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY
A.2.2.1 ÚVOD
Veřejná ekonomika zahrnuje sféru hospodaření územně samosprávných celků (kraje, obce), popř.
i orgánů a organizací státní správy (za tyto instituce nejsou k dispozici údaje, protože sídlí většinou
mimo Liberecký kraj a v našem regionu mají pouze filiálky bez právní subjektivity). Data o
hospodaření kraje a obcí nejsou běžně dostupná na internetu, ani je nelze získat běžnou cestou
z Českého statistického úřadu. Jediným relevantním zdrojem dat je databáze ARIS, kterou
spravuje Krajský úřad Libereckého kraje. Tyto údaje však neměl zpracovatel k dispozici.
Největší část příjmů Libereckého kraje i obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové.
Novela zákona o rozpočtovém určení daní řeší především neodůvodněné rozdíly v daňových
příjmech u jednotlivých velikostních kategoriích obcí (zmírňují se skokové rozdíly způsobené
koeficienty podle zařazení obcí do těchto kategorií). Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů,
podle kterých se peníze obcím rozdělují, budou podle novely platit jen čtyři. Obce budou dostávat
21,4 % ze sdílených daní místo dosavadních 20,6 %. Novela má také posílit příjmy venkova. Obce
budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry svého území k celkové výměře
katastrálních území všech obcí. K tomu se ještě přičte podíl počtu obyvatel k počtu obyvatel všech
obcí a vše se navíc upraví podle zákonem stanovených koeficientů.
Obce v roce 2006 dostaly z daní téměř 131 miliard korun, což byla víc než polovina všech jejich
příjmů. Schválená novela předpokládá nejvyšší nárůst příjmů u obcí do 300 obyvatel. Důvodem je
hlavně nově zavedené kritérium výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkým počtem obyvatel a
zároveň velkou rozlohou. Počet obyvatel bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu k 1.
lednu daného roku, výměra obce bude vycházet z čísel Českého úřadu zeměměřického a
katastrálního.
Příjmy z vybraných daní si mezi sebou rozdělují obce, kraje a stát podle určitého, zákonem daného
poměru. Využívají se k tomu příjmy z daní z příjmu právnických osob, fyzických osob a daně z
přidané hodnoty. Mezi sdílené daně nepatří daně spotřební stejně jako nově zaváděná daň
ekologická. Pokud daň není sdílená, je celý její výnos příjmem státu.
A.2.2.2 STAV A VÝVOJ
S ohledem na nedostatek vstupních údajů můžeme komentovat pouze údaje o daňové výtěžnosti,
zadluženosti a dalších fiskálních veličin, týkajících se územních samospráv z dostupných
pramenů. V tabulce č.1 je zachycen přehled příjmů rozpočtu územních samosprávných celků (obcí
a krajů) na obyvatele – průměr za léta 2003 a 2004. Pořadí regionů v této tabulce je do značné
míry ovlivněno obecními rozpočty, i když se podíl krajské samosprávy na územních rozpočtech
postupně zvyšuje.
42
Tab.1 Příjmy rozpočtů územní samosprávy (v tis. Kč na obyvatele)
Celkové příjmy (vč. nedaňových příjmů a dotací
Daňové příjmy
Pořadí*
Kraj
Průměr
Pořadí*
Kraj
1.
Praha
42,2
1.
Praha
2.
Jihočeský
31,0
2.
Jihomoravský
3.
Plzeňský
29,7
3.
Plzeňský
4.
Karlovarský
29,4
4.
Moravskoslezský
5.
Jihomoravský
29,1
5.
Karlovarský
6.
Ústecký
28,5
6.
Liberecký
7.
Vysočina
28,0
7.
Jihočeský
8.
Středočeský
27,8
8.
Ústecký
9.
Moravskoslezský
27,7
9.
Olomoucký
10.
Liberecký
27,2
10.
Středočeský
11.
Pardubický
27,0
11.
Vysočina
12.
Zlínský
26,4
12.
Královéhradecký
13.
Olomoucký
26,0
13.
Pardubický
14.
Královéhradecký
25,6
14.
Zlínský
průměr
29,6
průměr
průměr
Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet
Poznámka: *jedná se o pořadí vypočtené jako průměr hodnot za léta 2003 a 2004
Průměr
27,7
11,7
11,7
10,8
10,3
9,9
9,9
9,8
9,6
9,5
9,4
9,2
9,1
9,0
12,1
Liberecký kraj se v tomto žebříčku nalézá v dolní polovině. Pořadí regionů je dáno jednak různou
úrovní dotací a nedaňových příjmů, ale také velikostní strukturou osídlení (velká města – zejména
nad 100 tisíc obyvatel – mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na
obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samospráv).
Tab.2 Základní skladba příjmů obcí Libereckého kraje v letech 2001 – 2004 (v mil. Kč)
Změna v %
Příjmy obcí LK dle druhu
2001
2002
2003
2004
2004/01 pr.roční
Konsolidované příjmy
6 789,3 7 577,9 8 747,5 9 136,0
34,6
7,7
v tom:
vlastní příjmy
4 678,9 4 887,6 4 756,5 4 999,8
6,9
1,7
v tom:
daňové příjmy
3 175,6 3 212,6 3 538,4 3 703,3
16,6
3,9
nedaňové příjmy
1 059,0 1 122,1
864,1
872,7
-17,6
-4,7
kapitálové příjmy
444,3
552,9
354,1
423,8
-4,6
-1,2
přijaté invest. a neinvestiční
2 110,4 2 690,3 3 991,0 4 136,2
96,0
18,3
dotace
Zdroj: KÚLK, ARIS
Pozn.: pr.roční = roční průměrný přírůstek (úbytek) příjmů v % v období 2001 – 2004
Struktura v %
2001
2004
100,0
100,0
68,9
54,7
46,8
15,6
6,5
40,5
9,6
4,6
31,1
45,3
Příjmy obcí Libereckého kraje se v období 2001 – 2004 zvyšovaly v průměru o 7,7% ročně.
Stabilně nejvyšší podíl tvořily od počátku 90. let (od platnosti zákona o rozpočtovém určení daní)
daňové příjmy, v posledních letech se však díky přenosu kompetencí (výkonu agend státní správy)
z okresních úřadů na obce s rozšířenou působností zvyšuje podíl přijatých investičních i
neinvestičních dotací. Za rok 2005 máme k dispozici pouze údaj o celkových daňových příjmech
obcí Libereckého kraje – dosáhly výše 4 082 900 tis. Kč (zdroj ČSÚ Liberec).
Tab.3 Příjmy krajského úřadu, obcí a dobrovolných svazků obcí Libereckého kraje (v mil. Kč)
Kategorie příjmů
2004
Příjmy celkem (po konsolidaci)
13 955
Daňové příjmy
4 360
z toho daně z příjmů fyzických osob
1 293
z toho:
ze závislé činnosti a funkčních požitků
850
ze samostatné výdělečné činnosti
388
z kapitálových výnosů
54
daně z příjmů právnických osob
1 177
z toho:
daň z příjmů právnických osob
904
daň z příjmů právnických osob za obce
269
daň z přidané hodnoty
1 332
daně a poplatky z vybraných činností a služeb
388
z toho:
poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
171
43
2005
13 157
5 992
1 695
1 187
444
64
1 622
1 341
278
2 069
429
180
Kategorie příjmů
místní poplatky z vybraných činností a služeb
správní poplatky
daň z nemovitostí
Nedaňové příjmy (po konsolidaci)
z toho:
příjmy z vlastní činnosti
odvody příspěvkových organizací
příjmy z pronájmu majetku
příjmy z úroků
příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy
z toho příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
Přijaté dotace (po konsolidaci)
v tom:
neinvestiční přijaté dotace (po konsolidaci)
z toho:
neinvestiční dotace ze státního rozpočtu
neinvestiční převody z Národního fondu
investiční přijaté dotace (po konsolidaci)
z toho:
investiční dotace ze státního rozpočtu
investiční dotace ze státních fondů
investiční převody z Národního fondu
Zdroj: ČSÚ Liberec – Statistická ročenka 2006
2004
2005
97
102
169
1 019
100
124
176
1 060
258
83
349
36
157
440
379
8 136
241
100
368
35
153
593
561
5 512
6 975
4 527
4 763
3
1 160
4 333
11
985
717
358
10
488
271
94
Celkové příjmy Libereckého kraje (Krajský úřad), obcí v kraji a dobrovolných svazků obcí dosáhly
v roce 2005 cca 13 mld Kč (meziročně zaznamenaly mírný pokles zejména v důsledku nižšího
objemu přijatých dotací; daňové příjmy naopak mírně vzrostly) – viz tab. 3
Velmi negativním trendem (zejména v posledních letech) je zvyšování zadluženosti obcí a krajů.
Celkové dluhy krajů dosáhly v roce 2006 celkové výše cca 7, 7 mld. Kč, z toho dluhy Libereckého
kraje činily 679,1 mil. Kč (viz tabulka 4).
Tab.4 Zadlužení krajů v roce 2006 (mil.Kč)
Kraj
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Celkem
Zdroj: ČSÚ 2006
Celkový dluh
415,9
0,3
734,1
185,0
679,1
583,3
1252,5
205,9
1697,0
546,1
768,7
614,8
7682,9
Zadluženost jednotlivých obcí je větším problémem než zadluženost kraje. Podle společnosti CCB
(Czech Credit Burelu, a.s.) představovaly ke konci roku 2006 dluhy všech obcí Libereckého kraje
celkem 3,9 miliardy korun. Samotný Liberec se na celkových dluzích kraje podílí s úvěry ve výši
2,16 miliardy více než jednou polovinou. V poměru ke svému majetku navíc Liberec dlužil nejvíce
ze všech krajských měst v republice. Zadluženost města Liberce na jednoho obyvatele dosáhla
výše 22 tisíc korun, což je s úvěry ve výši 2,16 miliardy nejvíce ze všech krajských měst. Podle
výpočtů magistrátu však vycházela zadluženost Liberce na jednoho obyvatele pouze na 12 677Kč.
A.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY
Hodnoty území nadmístního významu z hlediska veřejné ekonomiky nejsou vymezeny.
44
A.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY
V rámci tématického okruhu veřejná ekonomika nejsou vymezovány limity využití území.
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu veřejná
ekonomika nebyly vzneseny.
45
A.3
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY
-
Politika územního rozvoje České republiky
Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, koncepce rozvoje dopravy
Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013
Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (rok 2006), KÚLK 2007
Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, KÚLK
Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje
Studie proveditelnosti pro modernizaci železničního spojení Euroregionu Nisa s Prahou a Hradcem
Králové, SUDOP Praha, 2006
Modernizace a elektrizace traťového úseku Mladá Boleslav - Turnov, SUDOP Praha, 2005,206
Podklad pro rozvoj železniční infrastruktury v Libereckém kraji
Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji, Vaner, 2006
Strategie rozvoje statutárního města Liberec na léta 2007 - 2020
ÚPD obcí - Frýdlant, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily, Nový Bor, Mimoň, Doksy, Dubá,
Zahrádky, Kravaře, Jablonné v Podještědí, Turnov, Železný Brod, Harrachov, Tanvald, Desná,
Smržovka, Hodkovice nad Mohelkou, Český Dub, Chrastava, Stráž pod Ralskem, Rychnov u
Jablonce nad Nisou, Jilemnice, Rovensko pod Troskami, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad
Jizerou, Velké Hamry
A.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
A.3.2.1 SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ SÍŤ- CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU
Využívání multimodálních koridorů (souběžných cest) pro přepravu osob a zboží se stává stále
více nutnější vzhledem k požadavkům na ekonomicky nejefektivnější i nejohleduplnější volbu
dopravního prostředku. Českou republikou probíhá od severu k jihovýchodu koridor č. IV: Berlin –
Praha - Budapešť. Situace je poměrně příznivá v tom, že jeho součástí bude úsek dálnice D 8 od
státní hranice se SRN přes Ústí nad Labem do Prahy. Napojení Libereckého kraje je
prostřednictvím silnice R10 Turnov - Praha. Necelých 30 km severně od Frýdlantského výběžku
prochází přes území SRN a Polska ve směru ze západu na východ koridor č. III.A Drážďany –
Wroclaw – Katowice. Napojení Libereckého kraje je umožněno silnicí I/35 (hraniční přechod
Hrádek nad Nisou), na území SRN silnicí B178 a nebo silnicí I/13 (hraniční přechod Habartice), na
území Polska silnicí Zawidów – Zgorzelec.
Území Libereckého kraje je, z dopravního hlediska, v rámci ČR polohově situováno mezi
rozestavěnými dálničními tahy D8 Praha – Ústí nad Labem (SRN) a D11 Praha - Hradec Králové
(PL). Na tyto dálniční tahy zprostředkovávají dopravní vazby silnice I/13 Liberec - Děčín (Teplice),
R10 Turnov - Praha a I/35 Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové. Dalšími významnými silnicemi
procházejícími územím kraje jsou silnice I/9 Rumburk - Česká Lípa - Mělník tvořící dopravní osu
v severojižním směru v prostoru Českolipska a zprostředkovávající vazby ze SRN do vnitrozemí
ČR (spolu se silnicí I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Kolín). Propojení Liberce a Jablonce nad
Nisou a nejhustěji osídleného území zajišťuje silnice I/14 pokračující dále na Tanvald, Jilemnici a
Vrchlabí. Dopravní přístupnost do prostoru Jizerských hor a Krkonoš zajišťuje silnice I/10.
Okrajovou polohu z pohledu území kraje mají silnice I/16 a I/15. Součástí dopravní sítě jsou také
silnice II. třídy, které spojují významná sídla kraje a silnice III. třídy určené k vzájemnému spojení
obcí nebo jejich napojení na komunikace vyšších tříd. Neustále roste intenzita silniční dopravy, což
má negativní vlivy na životní prostředí. Mezi nejzatíženější úseky patří obě rychlostní komunikace
R10, R35 a komunikace v rámci městské aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou.
SILNICE MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU
Dálnice (jev A88)
Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje.
46
Rychlostní komunikace (jev A89)
Silnice R 10
Silnice R 10, mezinárodní tah E 65, propojuje sídelní celky na severu ČR s Prahou a ve vazbě na
dálniční tahy s ostatními aglomeracemi na západě, jihu a jihovýchodě našeho státu. Trasa silnice
Praha – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Turnov je zařazena do kategorie rychlostních
komunikací v uspořádání R 24,5/100. Silnice je plně funkční, bezproblémová s mimoúrovňovými
křižovatkami a označením jako silnice pro motorová vozidla s nejvyšší dovolenou rychlostí
130km/hod. V rámci základního komunikačního systému je v prostoru Prahy možnost dopravního
napojení na dálniční tahy D1, D5 a D8. Dálnice D1 a D8 jsou součástí IV. multimodálního koridoru.
Silnice R 35
V současné době je v provozu režimu rychlostní komunikace úsek Rádelský Mlýn (křiž. I/65) –
Turnov, do konce roku 2007 bude zprovozněn úsek Rádelský Mlýn – Liberec (MÚK Doubí).
Silnice I. třídy (jev A90)
Silnice I/35 (E 442)
- úsek I/35 Hrádek nad Nisou - Liberec
Ve směru od hranic ČR v Hrádku nad Nisou je tento silniční tah veden v novostavbách v úsecích
obchvatu Hrádku nad Nisou a Chrastava (MÚK Bílý Kostel) - Liberec. Kategorie silnic jsou
S 11,5/80 – obchvat Hrádek nad Nisou a S 22,5/80 Chrastava – Liberec. Mezi Hrádkem nad Nisou
a MÚK Bílý Kostel je silnice vedena ve stopě bývalé silnice II/271 členitým územím s řadou
komunikačních závad ve směrovém a šířkovém uspořádání.
- úsek I/35 Turnov – hranice LK
V současné době prochází silnice městem Turnovem a dále sídly Radvánovice, Hnanice, Borek a
obcí Ktová – hranice LK. Průtahy mají nevyhovující parametry s problematickými křižovatkami
s navazujícími silnicemi i místními komunikacemi.
SILNICE REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU
Silnice I. třídy (jev A90)
Silnice I/13
Silnice I/13 v úseku (Ústí nad Labem) Děčín - Nový Bor – Liberec (Jablonec nad Nisou) umožňuje
propojení obchodních a správních center Libereckého a Ústeckého kraje.V úseku Liberec –
Frýdlant – Habartice (Zawidów) má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t) dopravně
zpřístupňuje ale především oblast Frýdlantského výběžku.
SILNICE NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU
Silnice I/9
Silnice I/9 tvoří dopravní osu v severojižním směru v prostoru Českolipska. Zprostředkovává vazby
od hranic se SRN a z celého Šluknovského výběžku do vnitrozemí ČR, trasa vhodná pro nákladní
dopravu k hraničnímu přechodu Rumburk-Neugersdorf. Dopravní zatížení je nejvyšší v úseku Svor
(křižovatka se silnicí I/13) – Jestřebí (křižovatka se silnicí I/38). Kolizními úseky jsou průtahy obcí
Svor, městy Česká Lípa, Zahrádky, Jestřebí (křiž. se silnicí I/38) a Dubá.
47
Silnice I/10
Silnice I/10 má spojovací charakter pro nadregionální i místní provoz. Dopravně zpřístupňuje
rekreačních oblasti Českého ráje (Malá Skála, Želený Brod), Jizerských hor a západní části
Krkonoš a přeshraniční spojení do Polska. V úseku Turnov - Tanvald prochází ve stísněných
poměrech údolím řek Jizery a Kamenice nebo zastavěným územím v jihovýchodní části
Jablonecka. Zprovozněn byl nový úsek Turnov (Vesecko) - Turnov (Malý Rohozec) v délce 2,2 km
a byla provedena homogenizace navazující trasy do Harrachova - šířkové uspořádání, odvodnění
a rekonstrukcemi silničních objektů (nábřežní zdi, propustky). Přeshraniční silniční spojení do
Polska Harrachov - Jakuszyce je využíváno pro všechny druhy dopravy.
Silnice I/14
Propojení měst Liberec a Jablonec nad Nisou v současné době zajišťují souběžné trasy silnic I/14
a III/29024. Silnice I/14 prochází centrálními zónami obou měst a mezi nimi je trasována
v údolnicové poloze v souběhu s řekou Nisou. Z Jablonce nad Nisou pokračuje přes Smržovku do
Tanvaldu, křižovatka se silnicí I/10. Navazuje peážní úsek se silnicí I/10 přes Desnou do křižovatky
Na Mýtě. Dále pokračuje v souběhu s tokem řeky Jizery přes Rokytnici nad Jizerou, Jablonec nad
Jizerou a Poniklou do křižovatky se silnicí II/292 v Horní Sytové. Pak se stáčí východním směrem
na Jilemnici a Vrchlabí (Královéhradecký kraj). Intenzity dopravy jsou nižší, mimo úsek z Jilemnice
do Vrchlabí.
Silnice I/15
Silnice I/15 v propojení Litoměřice – Zahrádky prochází v krátkém úseku jihozápadní částí
Libereckého kraje ve směru od Úštěku přes Kravaře do křižovatky se silnicí I/9 v Zahrádkách.
Nedostatečné směrové i šířkové uspořádání mají průtahové úseky ve městech Kravaře, Zahrádky
a v obci Stvolínky.
Silnice I/16
Silnice I/16 má k řešenému území Libereckého kraje tangenciální polohu v trase Mladá Boleslav –
Jičín – Trutnov – hraniční přechod Královec (Polsko). V úseku Nová Paka – Horka u Staré Paky je
dopravní zatížení vysoké vzhledem k dopravní přístupnosti měst Jilemnice a Vrchlabí i centrální
části Krkonoš se středisky Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Ve směru Horka u Staré Paky –
Trutnov jsou intenzity cca o 60 % nižší. Kritický z hlediska bezpečnosti silničního provozu je průtah
obcí Horka u Staré Paky s křižovatkou se silnicí II/293.
Silnice I/38
Trasa silnice, mimo sídla Obora, neprochází zastavěným územím a její trasu lze považovat za
stabilizovanou. V křižovatce Jestřebí navazuje na silniční tah silnice I/9 v pokračuje jihovýchodním
směrem na města Doksy, Mladou Boleslav, Kolín, Znojmo a hranice s Rakouskem. Trasa je
vhodná, do doby zprovoznění dálnice D 8 nebo silnice R 35 (I/35) a navazujících hraničních
přechodů, pro nákladní dopravu z hraničního přechodu Rumburk - Neugersdorf (silnice I/9)
Silnice I/65
Silnice I/65 v úseku Rádelský Mlýn (křižovatka se silnicí R 35) – Jablonec nad Nisou má funkci
přivaděče dopravy do města ze silnice I/35. Silnice má vyhovující směrové i šířkové uspořádání
v odpovídající kategorii.
48
SILNICE REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU
Silnice II. třídy (jev A91)
Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazené
silniční tahy
Silnice II/259 Mšeno - Dubá
- krátký úsek v jihozápadní části území Libereckého kraje
- místní význam, nízká intenzita dopravy
Silnice II/260 Dubá – Tuhaň - Úštěk
Silnice II/262 Zákupy – Česká Lípa – Žandov – Benešov nad Ploučnicí
- významnější silniční tah v západovýchodním směru procházející centrem České Lípy
- vysoká intenzita dopravy na průtahu městem Česká Lípa a v úseku na město Zákupy
- Česká Lípa (návrh ÚPO), přeložka jižně centrální zóny
- úsek Stružnice - Žandov kolizní průtahové úseky
Silnice II/263 Kravaře – Žandov – Česká Kamenice
- krátký úsek po západním okrajové části území Libereckého kraje,
- přivaděč dopravy k trase silnice I/13
Silnice II/268 Mnichovo Hradiště - Mimoň - Zákupy - Sloup - Nový Bor - Česká Kamenice
- významná silnice navazující na rychlostní silnici R 10 Praha – Turnov, zpřístupňující
potenciálně rozvojové území Ralska
- problematické jsou průtahové úseky městy Mimoň, Zákupy a Nový Bor
- vysoké intenzity dopravy přes centrální část města Mimoně
Silnice II/269 Vrutice - Tuhaň
Silnice II/270 Dubá – Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí - Petrovice
- významný silniční tah v úseku mezi městy Doksy a Jablonné v Podještědí v dopravní
přístupnosti oblasti Máchova jezera pro Liberecko-jabloneckou aglomeraci
- nevyhovující průtahy městy Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí
Silnice II/272 Bělá pod Bezdězem – Kuřivody – Osečná - Liberec
- není zařazena v silniční síti LK
- opodstatněnost úseku Bělá pod Bezdězem – Osečná závislá na rozvoji prostoru
Ralska a směrech přepravních vztahů
Silnice II/277 Mnichovo Hradiště – Český Dub
- krátký úsek v jižní části území Libereckého kraje
Silnice II/278 Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou
- ve vazbě na silnice II/270, II/268 a II/262 významné spojení v jižní části LK
Silnice II/279 Podhora - Svijany
- spojka na silnici R 10
49
Silnice II/282 Ktová – Rovensko pod Troskami – Loktuše – Železný Brod
- vyšší dopravní význam v úseku Loktuše – Železný Brod (přístup z Turnova)
Silnice II/283 Turnov – Zelený háj – Slaná – Košťálov - Stará Paka
- napojení města Semil a přístupnost skládky a kamenolomu
- kritický průtah městem Turnov
Silnice II/284 Zelený háj – Lomnice nad Popelkou - Nová Paka
- umožňuje dopravní vazby na Turnov a Semily
- významnější úsek Zelený háj – Lomnice nad Popelkou
Silnice II/286 Bradlecká Lhota – Lomnice nad Popelkou – Jilemnice – Horní Mísečky
- dopravně zatíženější úseky Bradlecká Lhota – Lomnice n.P. (vazby na město Jičín) a
Jilemnice – Benecko (dostupnost obcí na úpatí Krkonoš)
Silnice II/287 Jablonec nad Nisou – Maršovice - Radčice
- součástí dopravního spojení Jablonce nad Nisou a Železného Brodu (Semil)
Silnice II/288 Železný Brod - Bozkov
- alternativní propojení Železného Brodu a Semil
Silnice II/289 Bořkov – Semily - Roprachtice
- dopravně zatížený úsek Bořkov – Semily, přístup od Lomnice nad Popelkou
- průtah městem Semily vykazuje řadu komunikačních závad
Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice - Desná, Kořenov – Nová Ves
- významnější úsek Frýdlant – Bílý Potok vzhledem k zajištění dopravní přístupnosti
sídelních útvarů na severním úbočí Jizerských hor
- omezení průjezdu v zimním období okolo vodárenské nádrže Souš
Silnice II/291 Frýdlant – Nové Město pod Smrkem
- umožňuje dopravní vazby na silnici I/13, připojení východní části Frýdlantského
výběžku
Silnice II/292 Železný Brod - Semily
- významné spojení obou měst
Silnice II/293 Horka u Staré Paky – Studenec – Jilemnice
- vysoké dopravní zatížení, přístup měst Jilemnice, Vrchlabí ze silnice I/16
Silnice II/295 Studenec - Vrchlabí
- přístupová komunikace k Vrchlabí a Špindlerovu Mlýnu
Silnice II/592 Osečná – Křižany - Chrastava – Mníšek
- dopravní vazby ve směru Chrastava - Frýdlant
- úsek Chrastava – Nová Ves, místní význam
- nevyhovující průtah obcí Kryštofovo Údolí
Silnice II/610 Mnichovo Hradiště – Turnov
- úsek Mnichovo Hradiště – Turnov, paralelní trasa s R 10
A.3.2.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ SÍŤ - CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU
V rámci území Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť.
Železniční tratě, vybudované v minulém století, nejsou modernizovány ani elektrizovány. V kraji je
devět celostátních a devět regionálních tratí, které po provozní stránce již neodpovídají současným
dopravním nárokům. Problematikou je i jejich trasování přizpůsobené vysoké členitosti krajiny.
50
Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a
výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silniční síť.
Hlavní železniční koridory na území ČR (mezinárodní koridorová síť vysokorychlostní železniční
dopravy) jsou vedeny mimo území Libereckého kraje. Dílčí úsek IV. multimodálního koridoru
(Berlín – Praha – Budapešť) je na území ČR totožný s I. železničním koridorem.
Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část
tratě Praha - Liberec - Černousy - hranice ČR, která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici
(není využíváno).
Nejvýznamnější železniční spojení v rámci LK:
1) Praha – Turnov: vazba na I. železniční koridor, zařazení do sítě tratí AGTC
2) Turnov - Liberec – Frýdlant – st. hranice – Zawidów: zařazení do sítě tratí AGTC
3) Liberec – Hrádek nad Nisou– st. hranice – Zittau: osobní doprava
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, člení železniční dráhy podle účelu a technických podmínek do
kategorií – celostátní, regionální, vlečka a speciální.
Dráhy celostátní (jev A94)
Tab.1 Přehled celostátních železničních drah
č. trati název
030
Pardubice – Liberec
037
Liberec – Černousy, st. hranice
040
Chlumec nad Cidlinou – Trutnov
041
Hradec Králové – Turnov
070
Praha – Turnov
080
Bakov nad Jizerou - Jedlová
081
Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
086
Česká Lípa – Liberec
089
Liberec – Hrádek nad Nisou, st. hranice
Zdroj: ČD
trasa
Jaroměř, Stará Paka, Semily, Železný Brod, Turnov
Mníšek, Frýdlant
Ostroměř, Stará Paka, Martinice v Krkonoších
Ostroměř, Jičín, Libuň
Všetaty, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště
Doksy, Česká Lípa, Nový Bor
Žandov, Stružnice
Mimoň, Jablonné v Podještědí
Chrastava, Bílý Kostel
030, Železniční trať Pardubice – Liberec
Město Liberec jako jediné město se 100 000 obyvateli neleží nebo se nenachází v těsné blízkosti
železničních koridorů. Na hlavní síť je napojeno jednokolejnou neelektrizovanou tratí Liberec Turnov (Pardubice/Praha). Limitujícím prvkem jsou oblouky o malých poloměrech a nevhodné
sklonové poměry. Traťové rychlosti se pohybují v rozmezí 60 – 80 km/hod. s dalším poklesem
rychlosti ve stoupání. Délku trasy mezi městy prodlužuje cca 7 km dlouhá smyčka mezi stanicemi
Jeřmanice, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Hodkovice nad Mohelkou. Přímou jízdu vlaků mezi
Libercem a Prahou navíc komplikuje nutná úvrať v železniční stanici Turnov.
037, Železniční trať Liberec – Černousy, státní hranice
Železniční trať Liberec – Černousy je součástí mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody
AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy s předpokladem zvýšení rychlosti a úprav na
zlepšení prostorové průchodnosti (velké kontejnery).
040, Železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov
Prochází jihovýchodním cípem území Libereckého kraje a v úseku Stará Paka – Trutnov řeší
vztahy na východní centra Krkonoš.
041, Železniční trať Hradec Králové -Turnov
Umožňuje důležité propojení Libereckého kraje na I. železniční koridor do úseku Praha – Česká
Třebová.
51
070, Železniční trať Praha - Turnov
Tvoří nejvýznamnější spojení na hlavní železniční síť a hlavní město ČR Prahu. Je součástí
mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy.
Úpravy trasy na požadované parametry z hlediska rychlosti, nápravových tlaků a prostorové
průchodnosti nebudou problematické.
080, Železniční trať Bakov nad Jizerou - Jedlová
Prochází v severojižním směru západní částí Libereckého kraje přes města Nový Bor, Českou
Lípu a Doksy. Propojuje železniční tratě Děčín – Rumburk a Praha – Turnov.
081, Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
Významné nadregionální spojení na I. železniční koridor v Děčíně a ve vazbě na železniční trať
Česká Lípa – Liberec vzájemně zpřístupňuje centra Libereckého a Ústeckého kraje.
088, Železniční trať Liberec – Česká Lípa
Rozhodující železniční propojení Liberce jako centra Libereckého kraje s městem Česká Lípa a
západní částí kraje.
089, Železniční trať Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště
Propojuje severní části území Libereckého a Ústeckého kraje přes Polsko, SRN a v Zittau
zprostředkovává vazby na regionální tratě DB.
Dráhy regionální (jev A95)
Tab.2 Přehled regionálních železničních drah
č. trati
název
034
Smržovka – Josefův Důl
035
Tanvald – Harrachov
036
Železný Brod – Liberec
038
Raspenava – Bílý Potok
039
Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem
042
Martinice v Krkonoších – Jilemnice
064
Libuň – Stará Paka
087
Lovosice – Česká Lípa
901
Česká Kamenice – Kamenický Šenov
Zdroj: ČD
trasa
Jiřetín pod Bukovou
Kořenov
Tanvald – Jablonec nad Nisou
Hejnice
Poniklá
Kravaře, Zahrádky
V rámci Libereckého kraje tvoří regionální železniční tratě, mimo úseky tratí Lovosice – Česká Lípa
a Libuň – Stará Paka, místní propojení v severovýchodní hornaté části území. Tratě Frýdlant –
Jindřichovice pod Smrkem, Raspenava – Bílý Potok, Smržovka – Josefův Důl, Tanvald Harrachov a Martinice v Krkonoších – Rokytnice jsou, vzhledem ke konfiguraci terénu, slepými
rameny s ukončením v podhorských centrech Jizerských hor a Krkonoš. Trať Tanvald – Harrachov
je vyhlášena národní technickou památkou. Po obnovení turisticko-výletnického provozu na úseku
tratě Česká Kamenice - Kamenický Šenov se navrhuje prodloužení trasy na Prácheň jako
atraktivnímu místu a možnému nástupu na Lužickou magistrálu.
Nejvýznamnější železniční tratí je spojení Liberec – Železný Brod se zpřístupněním měst Jablonec
nad Nisou, Smržovka a Tanvald, které jsou významnými centry osídlení. Železniční trať propojuje
turisticky zajímavá místa ve vztahu k Jizerským horám, Krkonoším i Českému ráji.
Provozy na regionálních tratích se pohybují v současné době na hranici ztrátovosti, technický stav
a zabezpečení jsou nedostatečná.
52
A.3.2.3 LETECKÁ DOPRAVA
Letecká doprava nemá, vzhledem k možné nabídce přepravních objemů, významnou úlohu. Ale
má svůj nezastupitelný podíl při evropské integraci jako možný nejrychlejší způsob přepravy
cestujících v ekonomické a podnikatelské sféře. V širších vztazích je možné uvažovat s dosahem
z velkých letišť se mezinárodním provozem v Praze – Ruzyni, Drážďanech a nebo Wroclavi.
Na území Libereckého kraje jsou v současné době situována 3 letiště s travnatou vzletovou a
přistávací dráhou, z toho 2 se statutem veřejného vnitrostátního letiště - Česká Lípa a Hodkovice
nad Mohelkou, Liberec (statut pozastaven, neveřejné letiště). Ostatní letištní plochy jsou využívány
pouze pro rekreační účely.
Letiště, letecká stavba (jev A102, A103)
Letiště Liberec
- vzdálenost 2,5 km z centra města, dobrá dostupnost s vazbami na komunikační síť
města
- využívá se jako neveřejné vnitrostátní letiště s provozem letecké záchranné služby
- provoz : VFR (za viditelnosti) – den + noc, letadla do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky,
SLZ (sportovní létající zařízení)
Letiště Česká Lípa - Špičák
- vzdálenost 3,5 km z centra města, nevyhovující parametry přístupové komunikace
- provoz : VFR – den, letadla do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ.
- krátká vzletová a přistávací dráha
- nedostatečné zázemí pro uživatele
Letiště Hodkovice nad Mohelkou
- vzdálenost 2,5 km z centra města , špatná dopravní přístupnost
- využit letiště především pro sportovní a výcvikové účely.
- omezené doprovodné služby
Ochranné pásmo letiště Mnichovo Hradiště – Hoškovice (zasahuje částečně na území
Libereckého kraje (oblast Svijanský Újezd, Svijany, Příšovice, Všeň a okolí)
A.3.2.4 VODNÍ DOPRAVA
Vodní cesta (jev A104)
Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje. Rekreační lodní doprava je provozována
sezónně na Máchově jezeře.
53
A.3.2.5 HRANIČNÍ PŘECHODY - PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ
V Libereckém kraji bylo v roce 2007 celkem 6 silničních hraničních přechodů, 2 železniční hraniční
přechody a 14 přechodů na turistických nebo pěších stezkách.
Hraniční přechody (jev č.105)
Tab.3 Hraniční přechody
Název hraničního přechodu
Země
Druh
Specifikace
Frýdlant v Čechách – Zawidów
Polsko
železniční nákladní
žel. trať č. 037
Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava
SRN
železniční
žel. trať č. 089
Habartice – Zawidów
Polsko
silniční *
I/13
Harrachov – Jakuszyce
Polsko
silniční
I/10
Hrádek nad Nisou – Porajów
Polsko
silniční *
I/35
Kunratice – Bogatynia
Polsko
silniční *
III/03511
Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój
Polsko
silniční *
II/291
Srbská – Miloszów
Polsko
silniční
III/2918
Andělka – Lutogniewice
Polsko
turistický
III/0354
Černousy/Ves – Zawidów
Polsko
turistický
ÚK
Dolní Světlá – Jonsdorf
SRN
turistický
MK
Dolní Světlá – Waltersdorf
SRN
turistický *
III/26839
Harrachov – Polana Jakuszycka
Polsko
turistický
ÚK
Hrádek nad Nisou – Hartau
SRN
turistický *
III/27111
Jindřichovice pod Smrkem – Świecie
Polsko
turistický
III/2915
Jizerka – Orle
Polsko
turistický
ÚK
Krompach – Jonsdorf
SRN
turistický *
MK
Krompach – Oybin/Hain
SRN
turistický *
MK
Jablonné v P. (Petrovice) – Lückendorf
SRN
turistický *
II/270
Smrk – Stóg Izerski
Polsko
turistický
ÚK
Višňovská – Wigancice Zytawskie
Polsko
turistický
MK
Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica
Polsko
turistický
ÚK
Zdroj: Analýza stavu dopravy na území LK (aktualizace 02/2007)
Legenda: ve sloupci „Druh“ je údaj o druhu hraničního přechodu (silniční, turistický = přechod na turistické stezce
protínající státní hranice, železniční, ); pokud je za tímto údajem uvedena „*“ znamená to, že u hraničního
přechodu je navrhována změna; ve sloupci „Specifikace“ je údaj o pozemní komunikaci, která vede z české
strany k hraničnímu přechodu (silnice třída/číslo, příp. MK = místní komunikace, ÚK = účelová komunikace),
nebo údaj o železniční trati (žel. číslo).
Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru (12/2007) se ruší hraniční přechody a
budou nahrazeny odpovídajícími silničními a železničními přeshraničními spojeními.
A.3.2.6 BEZMOTOROVÁ DOPRAVA
CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Územím Libereckého kraje procházejí 4 značené hlavní cyklotrasy celostátního významu a 6
mezinárodního významu. Jedná se především o trasy v turisticky atraktivních oblastech
Libereckého kraje (Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, oblast kolem Máchova
jezera).
Cyklotrasy (cyklostezky) pro běžné denní užívání (dojížďka za prací, do škol) se v Libereckém kraji
vyskytují minimálně, jedná se jen o dílčí kratší úseky.
Cyklostezka, cyklotrasa (jev č. 106)
Trasy celostátního významu :
- č. 14 Hrádek nad Nisou – Liberec – Český Dub – Turnov - Jičín
- č. 21 Kytlice – Jablonné v Podještědí – Křižany - Chrastava
- č. 22 Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou Jilemnice - Vrchlabí
- č. 211 Kytlice – Kamenický Šenov – Holany – Dubá - Vojtěchov
54
Mezinárodní trasy :
- Zittau (SRN) – Praha, cyklotrasa č. 14
- Odra - Nisa, cyklotrasa č. 14 v úseku Hrádek nad Nisou – Liberec, regionální trasy
- Berlin (SRN) – Praha, cyklotrasa č. 211
- Zittau (SRN) – Ralsko – Praha, regionální cyklotrasa (Petrovice, Stráž p.R., Mimoň,
Mukařov)
- Ostritz (SRN) – Smědava, regionální cyklotrasa (Višňová, Frýdlant, Smědava)
- Zittau (SRN) – Karpatz, regionální cyklotrasa (Kunratice, Frýdlant, Srbská)
Program Greenways – Zelené stezky
Greenways – Zelené stezky je program pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu
regionálního rozvoje prostřednictvím šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých
forem podnikání, podporují se neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit
přírodní a kulturní hodnoty v koridoru trasy. Program je dále způsobem oživení málo
navštěvovaných regionů, stimulem rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příležitosti a
nástrojem k omezení zátěže v nejnavštěvovanějších turistických centrech. V České republice jsou
rozvíjeny v rámci programu Greenways – Zelené stezky tři velké projekty: Greenways Praha –
Vídeň, Greenways Moravské vinařské stezky a Greenways CTM MODO.
Greenways CTM MODO (Cykloturistická magistrála Most – Doksy) má za cíl oživit venkovskou
turistiku realizací stezky v koridoru mezi městy Most a Doksy a propojit tak dva protiklady (město
práce x město rekreace) ekologicky šetrným způsobem. Na území Libereckého kraje vstupuje
magistrála u obce Tuhaň (západně Dubé) a končí v Doksech, nádraží ČD. Významným aspektem
jsou formy přeshraniční spolupráce a tak z města Mostu pokračuje stezka na hranice se SRN.
Dálkové turistické stezky (jev A106)
Evropská turistická asociace (EWV) vytváří, od svého data založení v roce 1969, prakticky ve
všech evropských zemích vzájemně propojené turistické trasy. V členských zemích EU je
vyznačeno celkem 11 tras. Libereckým krajem procházejí dvě dálkové trasy s označením E3 a
E10.
- trasa E 3 : Black Sea (Černé moře) – Iberia (Pyrenejský poloostrov), celková délka
6950 km, na území kraje je vedena v trase : Harrachov – Kořenov – Bukovec –
Smědava – Nová Louka – Bedřichov – Liberec – Ještěd – Jitrava – Horní Sedlo –
Petrovice – Krompach - Luž - Jedlová, vede atraktivními místy Krkonošského
národního parku, CHKO Jizerské a Lužické hory
- trasa E 10 : Nordeast (Severovýchod) – Southwest (Jihozápad), celková délka
2880km, na území kraje je vedena v trase : Nová Huť – Svor – Nový Bor - Sloup –
Česká Lípa – Zahrádky - Jestřebí – Doksy – Bezděz - Kokořínsko, vede turisticky
zajímavým územím CHKO Lužické hory, okolo Máchova jezera a CHKO Kokořínsko
Jinak je území Libereckého kraje pokryto vcelku hustou sítí značených turistických cest
v návštěvnicky exponovaných oblastech Českého středohoří, Máchova jezera, Lužických a
Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje. Stezky propojují významná sídelní centra se zajímavými
místy a krásnou přírodou, mají vazby na centra obcí, nástupnicky důležité autobusové nebo
vlakové zastávky.
A.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
§
§
§
železniční síť (železniční tratě republikového a regionálního významu)
silniční síť (rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy)
letiště
A.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
§
§
§
ochranná pásma
- rychlostní komunikace
- silnice I. + II. třídy
- železniční tratě republikového a regionálního významu
letiště + ochranná pásma
přeshraniční spojení silniční, železniční
55
A.3.5.1 SILNIČNÍ DOPRAVA
RYCHLOSTNÍ SILNICE
rychlostní silnice R 35
- rychlostní silnice R 35, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK - (Jičín)
(zlepšení napojení na II.A multimodální koridor Dresden - Wroclav)
Záměr: V úseku Turnov – Jičín je navrhována přestavba křižovatky Ohrazenice z důvodů
převládajících dopravních zátěží a vzájemných směrových vazeb tahů silnic R 10 a R 35. Trasa
silnice je dále vedena jihovýchodním směrem s mimoúrovňovým vykřížením železničních tratí
Turnov - Liberec a Praha – Turnov, územím průmyslové zóny k okraji Nudvojovic (vodní zdroje)
s návrhem trasy ve dvou variantách. Navazující úsek Pelešany – Ktová (hranice Libereckého
kraje) je charakterizován vymezením koridoru severně železniční tratě přes Valdštejnsko,
Karlovice, Rovensko pod Troskami (s variantami A, B):
varianta A, západní obchvat Rovenska pod Troskami
nový koridor sil. II/283 : - novostavba v úseku Volavec, Tatobity
varianta B, východní obchvat Rovenska pod Troskami
nový koridor sil. II/283 : - novostavba v úseku Rovensko p.T., Veselá, Zelený háj
Samostatnou variantou je koridor R35 vedoucího podél železniční trati v úseku Pelešany - Ktová s
novým koridorem silnice II/282 pro připojení Rovenska pod Troskami.
SILNICE I. TŘÍDY
Na silnicích I. třídy jsou obecně navrhovány především přeložky v kontaktních úsecích u větších
sídelních celků, případně rozšíření na 4-pruh nebo homogenizace v souladu s návrhovou
kategorií.
silnice I/35
úsek Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - hranice ČR
Záměr: novostavba, I.etapa 2 - pruh, II.etapa 4 - pruh
úsek západní obchvat Liberce
Záměr: novostavba
silnice I/13
úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK
Záměry:
- přeložka v úseku Děčín - Nový Bor do trasy přes Benešov nad Ploučnicí, Volfartice,
MÚK Manušice, peáž se silnicí I/9 do Svoru
úsek Nový Bor - Liberec
Záměry:
- zkapacitnění v úseku Nový Bor - Svor (4 pruhové uspořádání, peáž se silnicí I/9)
- homogenizace trasy v úseku Svor – Bílý Kostel (úseky Kunratice u Cvikova, Lvová)
silnice I/9
Záměry:
- obchvat Dubá
- úsek Jestřebí, Zahrádky, Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13), 4-pruhové
uspořádání v úseku Jestřebí - Sosnová, obchvat Zahrádky vybrána varianta A,
západní obchvat měst Česká Lípa – Nový Bor
- východní obchvat obce Svor
- homogenizace trasy Svor - Rumburk
56
silnice I/10
Záměry:
- převedení do nové trasy v prostoru Jablonce nad Nisou a Smržovky
- peáž po silnici R 35 Turnov, Hodkovice nad Mohelkou, Rádelský Mlýn
- využití stávající trasy silnice I/65 v úseku Rádelský Mlýn – Jablonec n.N.
- novostavba v úseku Jablonec n.N., Smržovka
- přeřazení úseku Turnov – Tanvald do silnic II. třídy (II/610), homogenizace
- omezení provozu nákladních vozidel na hraničním přechodu Harrachov-Jakuszyce
silnice I/13
Záměry:
- přeložka v úseku Liberec, Stráž nad Nisou, Mníšek, Dětřichov
- homogenizace trasy Dětřichov – Habartice
- jihovýchodní obchvat Frýdlantu
- západní obchvat Pertoltic
- obchvat Habartic
silnice I/14
Záměry:
- přeložka silnice v úseku Liberec, Jablonec nad Nisou
- 4 pruhové uspořádání v Liberci od křižovatky se silnicí I/35 po křižovatku Kunratická
- ve směru do Jablonce nad Nisou 2 pruhové uspořádání
- v centrální části Jablonce nad Nisou trasa západní tangenty
- převedení stávající trasy do silnic III. třídy
- v úseku Jablonec nad Nisou - Tanvald viz. trasa přeložky silnice I/10
- převedení stávající trasy do silnic III. třídy
- v úseku Tanvald, Kořenov viz. trasa silnice I/10
- úsek Rokytnice nad Jizerou - Víchová nad Jizerou homogenizace stávající trasy
silnice I/15
Záměry:
- Kravaře, jihovýchodní obchvat
- Stvolínky, severní obchvat
- Zahrádky, jihovýchodní obchvat s návazností na variantní uspořádání průtahu silnice
I/9
silnice I/16
Záměr: přeložka trasy severně od obce Horka u Staré Paky, Čistá u Horek
silnice I/38
Záměr: sídlo Obora, západní obchvat
silnice I/65
Záměr: vyřazení ze silniční sítě, náhrada trasou silnice I/10 (viz silnice I/10)
SILNICE II. TŘÍDY
Na silnicích II. třídy budou návrhové úpravy řešit odstraňování lokálních dopravních závad,
zachování kontinuity šířkového uspořádání podle návrhové kategorie, přeložky tras v souvislosti se
změnami vedením silnic vyšších tříd nebo z urbanistických hledisek. K přeřazení do silnic III. třídy
je navrhována silnice II/288 ve směru z Železného Brodu na Semily do křižovatky se silnicí II/289
z důvodů nízké intenzity dopravy, nevyhovujících šířkových a směrových poměrů a celkově
malého dopravního významu.
silnice II/262
Záměry:
- Česká Lípa, přeložka jižně centrální zóny
- úsek Stružnice - Žandov, přeložka jižně zastavěného území
57
silnice II/268
Záměry:
- úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845
- Zákupy, západní obchvat
- variantní přeložka trasy jižně Mimoně :
a) Mimoň, jihozápadní obchvat
b) Ralsko - Hradčany, logistické centrum
silnice II/270
Záměry:
- Doksy, jihovýchodní obchvat
- Jablonné v Podještědí, jihozápadní obchvat
- Petrovice, zprovoznění hraničního přechodu pro osobní dopravu
silnice II/272
Záměry:
úsek Liberec - Osečná
- na území města Liberce využití trasy městské sběrné komunikace (paralelní příčka
k průtahu I/35)
- úsek Liberec - Osečná (Druzcov) má značný význam v dopravní přístupnosti Liberce
z území za Ještědským hřbetem a pro východní část Českolipska
- tunelový úsek Světlá pod Ještědem – Liberec, délka 4 km
úsek Osečná - hranice LK
- Osečná, jihovýchodní obchvat
- úsek Osečná - Kuřívody, novostavba
- úsek Kuřívody - Bělá pod Bezdězem, homogenizace a změna kategorizace
silnice II/278
Záměr: obchvat Český Dub - úsek Starý Dub – Vlčetín, přeložka trasy
silnice II/282
Záměry:
- přeložka trasy Železný Brod
- přeložka trasy Rovensko pod Troskami, variantní napojení na R35 (varianta R35 podél
železniční trati)
silnice II/283
Záměry:
napojení na R35 - přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil
- MÚK Rovensko p.T. - Tatobity, západní obchvat, varianta A, přeložka ve vazbě na
západní obchvat Rovenska pod Troskami
- MÚK Rovensko p.T. – Veselá – Zelený Háj, východní obchvat, varianta B, přeložka
ve vazbě na východní obchvat Rovenska pod Troskami
silnice II/291
Záměr: úsek Kunratice – Frýdlant, rekategorizace a homogenizace trasy silnice III/03511
silnice II/293
Záměr: Horka u Staré Paky, severní obchvat
silnice II/592
Záměry:
- úsek Mníšek – Raspenava, rekategorizace a homogenizace stávající trasy silnice
III/2904
- přeložka trasy Chrastava
58
SILNICE III. TŘÍDY
Silnice III. třídy nejsou předmětem řešení ÚAP LK, ale ve čtyřech případech Bělá pod Bezdězem –
Osečná, Mníšek – Raspenava, Kunratice – Frýdlant a Sloup – Pihel jsou záměrem rekategorizace
se zařazením do II. třídy silnic z důvodů změny dopravní struktury v širších vztazích nebo zajištění
rozvoje oblasti.
A.3.5.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
železniční spojení Praha - Turnov - Liberec
Záměr z konceptu ÚP VÚC LK byl nahrazen novým záměrem prověřeným samostatnou studií
SUDOP Praha a.s. (Studie proveditelnosti železničního spojení Euroregionu Nisa s Prahou a
Hradcem Králové) - koridor mezinárodního významu.
úsek hranice LK - Turnov
Záměry:
- zdvojkolejnění
- modernizace, elektrizace
úsek Turnov - Liberec
Záměry:
- rozpracovány tři varianty propojení Liberec- Hodkovice nad Mohelkou (A,B,C),
propojení Sedlejovice – Turnov a bezúvraťové spojení tratí Liberec – Turnov a Turnov
- Praha
- zdvojkolejnění (mimo spojky Lažany – Přepeře)
- novostavby, modernizace, elektrizace
Úspora cestovní doby na trase Liberec - Turnov bude činit cca 20 minut, bezúvraťová jízda mimo
železniční stanici Turnov uspoří cca 8 - 10 minut. Stávající úseky tratí přes Rychnov u Jablonce
nad Nisou a Sychrov, které jsou nahrazeny přeložkami, se navrhuje zařadit do sítě regionálních
drah s příměstským charakterem provozu. Úsek tratě délky 2,7 km v prostoru Doubí u Turnova je
navrhován ke zrušení.
železniční spojení Liberec – Černousy
úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL
Záměry:
- optimalizace, elektrizace, vazba na dohodu AGTC
- hraniční přechod Černousy – Zawidów zprovoznit i pro osobní dopravu
- koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou
železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště
úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR
Záměry:
- optimalizace, elektrizace
- hraniční přechod Hrádek n.N. – Zittau zprovoznit i pro nákladní dopravu
- koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou
železniční spojení Turnov - Hradec Králové
úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK
Záměry:
- modernizace, elektrizace
- v úseku mezi žel.zastávkou Borek pod Troskami a žst. Libuň přeložka
- zkrácení jízdní doby v úseku Turnov – Jičín o cca 15 minut
železniční spojení Chlumec nad Cidlinou - Trutnov
úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK
Záměry:
59
železniční spojení Turnov - Semily - Jaroměř
úsek Turnov – Železný Brod – Semily – hranice LK
Záměry:
- lokální stavebně - technické úpravy, optimalizace, elektrizace
spojka Bělá
Záměry:
- nová spojka na železniční trať Stará Paka - Martinice v Krkonoších (záměr ČD na
propojení dvou železničních tratí)
železniční spojení Liberec – Česká Lípa
úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa
Záměry:
- nová spojka Bílý Kostel n.N. - Rynoltice
železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí
úsek Česká Lípa - hranice LK
Záměry:
železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice
nad Jizerou
úsek Harrachov. - Rokytnice nad Jizerou
Záměr v rámci projektu Regiotram Nisa - propojení dvou žel.tratí a propojení do Polska.
železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk (PL)
úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR
Záměry:
- obnova železniční trati v úseku Jindřichovice p.S. - státní hranice
- hraniční spojení do Polska
projekt Regiotram Nisa
Záměry:
- spojka Jablonec nad Nisou - Rychnov u Jablonce nad Nisou
- využití stávajících železničních tratí
Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR
Liberec - Frýdlant
Liberec - Tanvald - Železný Brod
Tanvald - Harrachov - hranice ČR
Smržovka - Josefův Důl
Jako priority jsou na území Libereckého kraje vyhodnocena železniční spojení:
- Praha – Turnov – Liberec
- Liberec – Frýdlant
- Turnov – Hradec Králové - Pardubice
- Děčín – Česká Lípa – Liberec
A.3.5.3 LETECKÁ DOPRAVA
letiště Liberec
statut: veřejné mezinárodní letiště
Záměry: - podle zpracovaných technických dokumentací je na letišti plánována výstavba
asfaltové dráhy pro přepravu osob letadly označení 2C o maximální vzletové hmotnosti
25t pro 40 osob. Po realizaci bude možný veřejný mezinárodní provoz IFR (podle
přístrojů). Územně je respektován prostor pro rozšíření.
60
letiště Hradčany
statut: plocha pro SLZ – neveřejná, dnes betonová plocha v lese se zničenými budovami
a zařízeními
Záměry: – záměr obnovy letiště vyřazen ze sledování, záměr na jiné alternativní
polyfunkční využití pro podnikatelské aktivity (výroba, logistika, cestovní ruch), viz kapitola
A.1 Hospodářská základna
A.3.5.4 PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ
Pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu se připravují :
Koridory pro umístění lanovek
lanová pozemní dráha Liberec - Bedřichov
Záměry:
- nové propojení Liberec - Bedřichov
kapacitní dopravní spojení Liberce s turistickou oblastí Jizerské hory a nejvíce
navštěvovaného střediska CR Bedřichov - Janov n. N. přispěje k odlehčení individuální
automobilové i veřejné hromadné dopravy (záměr převzat z registru záměrů
k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK, záměr je také v ÚP města Liberec)
multifunkční turistické koridory
V jejichž rámci budou vyhledány odpovídající pěší, cyklistické , lyžařské popř. vodní spojení.
Záměry jsou specifikovány i v kapitole A.1 Hospodářská základna.
Záměry:
koridor Ploučnice :
(návaznost na Ústecký kraj, koridor Labe) Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa Mimoň – Stráž pod Ralskem (pramen řeky)
koridor Lužická Nisa :
hranice SRN - Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec – Jablonec nad Nisou – Nová
Ves nad Nisou (pramen řeky)
koridor Jizera :
(návaznost na Středočeský kraj, koridor Labe) Mnichovo Hradiště – Turnov – Semily –
Rokytnice nad Jizerou – Kořenov (pramen řeky)
Nová Hřebenovka :
Multifunkční koridor Nová Hřebenovka vhodně propojuje ostatní tři koridory.
Severní větev:Krkonoše -Jizerské hory - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko
Jižní větev:Krkonoše- Ještědský hřbet - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko
Poznámka: záměr je transformován z původního záměru multifunkční turistická magistrála ERN
Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory
Záměry vycházejí z poskytnutého podkladu Bezmotorová doprava - aktualizovaný návrh
mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů (KÚLK, 2006). Pro zařazení do jednotlivých
kategorií jsou uvedeným typům přiřazena následující kritéria:
mezinárodní cyklokoridory
- přeshraniční propojení s koridory evropského významu nebo připojení příhraničních
aglomerací nebo turistických center
- trasy v koridorech méně fyzicky náročné s dostatečným množstvím atraktivních cílů
- možnost budování destinačního programu pro vícedenní cestování
koridory sever – jih:
- Berlín - Praha (hranice ČR - Kamenický Šenov - Dubá - hranice LK)
- Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK)
- Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p. R.- Mimoň - Ralsko - hranice LK)
- Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Liberec varianty - Turnov - hranice LK)
- Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov (Jizerka)
- hranice ČR)
61
koridory východ – západ:
- Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město pod Smrkem hranice ČR)
- „Ploučnice + Nová Hřebenovka jih“ (část) - (Kořenov (Jizerka) - Desná - Šimonovice Osečná - Stráž pod Ralskem - Mimoň - Česká Lípa - hranice LK)
- „Jizera“ (hranice ČR - Jablonec nad Jizerou - Železný Brod - Turnov - hranice LK)
nadregionální cyklokoridory
- doplňují síť mezinárodních cyklokoridorů
- zpřístupňují a propojují turisticky atraktivní oblasti, propojení ve vztahu k okolním
krajům a sousedním regionům
- trasy v koridorech mohou být více fyzicky náročné
- mohou být rovněž součástí destinačního programu Libereckého kraje
-
-
Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK)
„Nová Hřebenovka jih“ (hranice LK - Svor - Jablonné v Podještědí - Kryštofovo Údolí Šimonovice)
- odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor)
- odbočka na Ještěd
Jablonné v Podještědí - Světlá v Podještědí (Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P.)
- odbočka Brniště (Jablonné v Podještědí - Brniště)
„Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice nad Jizerou - Horní Mísečky)
Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant)
Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice
LK)
Proseč p.J. - Turnov - Jičín (Proseč pod Ještědem - Český Dub - Přepeře - Turnov Ktová - hranice LK)
Křižany - Most (Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK)
A.3.5.5 PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ
Z hlediska nadmístního významu jsou sledovány následující záměry pro silniční a železniční
přeshraniční propojení:
Silniční :
Hrádek nad Nisou – Kopaczów (bez omezení) - silnice I/35
Jablonné v P. (Petrovice) – Lűckendorf (OA, NA do 3,5 t, BUS) - silnice II/270
Železniční : Harrachov - Jakuszyce, obnova regionální železniční tratě
Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk, výstavba regionální železniční tratě
Poznámka: se vstupem ČR v 12/2007 do Schengenského prostoru se ruší stávající hraniční přechody
62
A.4
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
A.4a
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
A.4a.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Plán hlavních povodí ČR, 2006
Přípravné práce Plánu oblasti povodí Ohře
Přípravné práce Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe
Program rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha, 2002
Program rozvoje Libereckého kraje, KÚLK
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s.,2005
Program udržitelného rozvoje ČR
ÚP VÚC LK koncept, SAUL, 2003
A.4a.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
A.4a.2.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodní zdroje (jev A44)
Území Libereckého kraje je bohaté na vodní zdroje. Jejich vydatnost a režim je přímo závislý na
množství a vydatností srážek. Ochrana podzemních a povrchových vod je zajištěna na podstatné
části území vyhlášením Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a to pro povrchové
vody CHOPAV Krkonoše a CHOPAV Jizerské hory , pro vody podzemní CHOPAV Severočeská
křída.Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i
povrchových je dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. V souvislosti s politickými a
ekonomickými změnami v 90. letech minulého století byly utlumeny v oblasti průzkumu
horninového prostředí a stavu zásob podzemních vod aktivity financované státem. Důsledkem je
neprováděním regionálních hydrogeologických průzkumů a tím absence relevantních údajů o
skutečném kvalitativním a kvantitativním stavu zdrojů podzemních vod.
Povrchové zdroje se nacházejí především na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily.
Pro vodárenské užití jsou to především VD Josefův Důl na Kamenici a VD Souš na Černé Desné.
Zásobování pitnou vodou přímými odběry z toků jsou z Bílé Desné, Řasnice a Smědé, Vošmendy,
Mumlavy, Bílé vody, Farského potoka a Jizerky. Kvalita vody v povrchových tocích je značně
proměnná v závislosti na průtocích a extrémních stavech.
Zdroje podzemní vody jsou chráněny CHOPAVem Severočeská křída a zásobují podstatnou část
Českolipska – Česká Lípa jih, Sosnová, Písečná, Slunečná, Mimoň, Kněžice, Jordán, Skalka a
mnoho dalších. Na území okresu Liberec jsou nejvýznamnější zdroje podzemní vody v jeho jižní a
jihozápadní části, vázané na propustné sedimenty Jizerského turonu, kde jsou dvě významná
jímací území – Dolánky a Libíč . Další zdrojové lokality jsou v severní části okresu SZ od
Chrastavy, avšak podstatně menších vydatností, vydatnější jsou zdroje jižně Chrastavy .
Významné zásoby podzemní vody se uvádějí i ve Frýdlantském výběžku (vázané na propustné
písky), tato voda je však mělká, náchylná ke znečištění, a proto málo kvalitní – Fe, Mn, NO3.
Ostatní, tj. severní části okresu Liberec, ale i Jablonec n.N., již spadají do krystalinika Jizerských
hor, kde zdroje převážně vykazují malou vydatnost.
V okrese Semily jsou podzemní zdroje významné pro zásobování většiny obcí, nejvýznamnější
z nich jsou vázány na sedimenty Jizerského turonu v západní až jihozápadní části okresu, tj.
v okolí Turnova příp. Hrubé Skály v poříčních sedimentech Jizery. Jižní, jihovýchodní část náleží
do podkrkonošské pánve , kde jsou zdroje nižších a středních vydatností. Severní část náleží
krystaliniku Krkonoš a Jizerských hor, kde je četnější výskyt zdrojů s poměrně nízkou vydatností,
zde jsou významnější v oblastech Benecka a Harrachova.
63
Vodárenské systémy (jev A67, A68)
Vodárenské systémy oblastního charakteru jsou vybudovány v okolí největších center osídlení, tj.
měst Liberec, Jablonec n.N. větší systémy s charakterem skupinových vodovodů u ostatních
větších měst - Česká Lípa, Nový Bor, Turnov, Semily, Frýdlant, Nový Bor, Mimoň atd.
Voda je spotřebitelům dodávána oblastními, skupinovými a místními vodovody. ÚAP LK a ZÚR LK
se podrobněji zabývají nadmístními systémy.
OBLASTNÍ VODOVODY
Oblastní vodovod Liberec – Jablonec nad Nisou
Je nejvýznamnějším vodárenským systémem v území, postupně byl vytvořen propojením 18
skupinových a 43 místních vodovodů. Zásobuje území od Hrádku n.N. přes Liberec a Jablonec
nad Nisou k Tanvaldu a jihovýchodně k Železnému Brodu a území jižně od Liberce – Hodkovice
nad Mohelkou, Český Dub a dále na jih až po Svijanský Újezd a Příšovice, tj. ke hranici kraje.
Klíčovými zdroji systému jsou jednak podzemní zdroje Libíč (170 l/s) a Dolánky (230 l/s)
jihozápadně od Liberce a západně od Liberce prameniště Machnín (56 l/s), jednak povrchové
zdroje – vodárenské nádrže Josefův Důl a Souš a odběr z toku Bílá Desná. Mimoto se nadále
využívají i menší místní zdroje původních samostatných vodovodů. Voda z nádrže Josefův Důl se
přivádí na úpravnu Bedřichov o výkonu 470-550 l/s. Voda se dopravuje potrubím ve štole do
vodojemu „Orion“ v Liberci pro 4. tlakové pásmo, s propojením na ostatní pásma.Voda z nádrže
Souš se upravuje v úpravně o výkonu 230-300 l/s a dopravuje přes Tanvald postupně do Jablonce
n.N. Do systému se doplňuje voda z úpravny na Bílé Desné (22 l/s). Z Liberce, Jablonce a
Tanvaldu se voda jednotlivými větvemi přívodních řadů rozvádí do výše popsaných dalších území.
SKUPINOVÉ VODOVODY (SV)
Území okresu Liberec a Jablonec nad Nisou
- SV Mníšek – Nová Ves – Oldřichov v Hájích
- SV Proseč pod Ještědem
- SV Padouchov – Jiříčkov – Horka - Javorník
oblast Frýdlantska
- SV Bulovka – dále zásobuje m.č. Arnoltice a Horní a Dolní Pertoltice. Propojeno se SV
Habartice a Višňová
- SV Habartice – napojeny jsou Černousy a m.č. Andělka, Boleslav, Ves. Nutný je nový
zdroj
- SV Višňová s napojením přilehlých částí, vodovod má nedostatečný zdroj. Propojeno
se SV Bulovka, odkud se dotuje chybějící množství.
- SV Dětřichov – zásobuje rovněž Kunratice a Heřmanice. Nutno řešit nedostatečný
zdroj (posílení nebo propojení na Frýdlant).
- SV Bílý potok – zásobuje obce Lázně Libverda, Hejnice, Raspenava, Nové Město
p.S., Dolní Řasnice a m.č. Ferdinandov, Přebytek, Ludvíkov, Hajniště. Zdrojem je
úpravna vody z Hájeného potoka a 7 pramenišť u jednotlivých obcí. Zdroje jsou
dostatečné s bilancí zhruba vyrovnanou, systém je propojen s vodovodem Frýdlant.
Vodovody oblasti Frýdlantska jsou samostatným celkem, částečně mají potíže s kvalitou vody
(zejména Dětřichov a ÚV Frýdlant – NO3). Množství se vzhledem k výraznému poklesu spotřeb
v posledních letech považuje prozatím za dostatečné.
Na území Libereckého a Jabloneckého okresu je dále 41 samostatných místních vodovodů,
některé z nich jsou alespoň provozně propojeny s oblastním vodovodem. Tyto vodovody zásobují
poměrně rozsáhlá území, avšak celkově s nízkým počtem obyvatel.
64
Území okresu Semily
V území okresu Semily nejsou rozsáhlé vodovodní systémy, skupinové vodovody zásobují vždy
pouze nejbližší sousední města a obce.
- SV Semily - zásobuje město včetně místních částí, napojeny jsou obce Benešov u
Semil a Chuchelna. Systém pracuje v úrovních pěti tlakových pásem, je vyhovující.
- SV Turnov-zásobuje vlastní město s místními částmi a obce Ohrazenice, Přepeře a
Rakousy. Vodovodní síť funguje v systému šesti tlakových pásem, který se považuje
za vyhovující.
- SV Tatobity – Rovensko pod Troskami - zásobuje dále obec Ktová a je propojen
s vodovodem Hrubá Skála. Zdroj Hrudka, 6 l/s, systém vyhovující.
- SV Martinice – Jilemnice- dále zásobuje i Benecko (zatím pouze m.č. Dolní
Štěpanice).
Ostatní systémy mají charakter místních vodovodů, mezi větší místní systémy lze ještě zařadit
vodovody měst Lomnice nad Popelkou a Harrachov.
Problematická je kvalita vody v některých zdrojích zejména místních vodovodů, často ve východní
části území okresu.
Území okresu Česká Lípa
- SV Česká Lípa – Nový Bor - je nejvýznamnějším vodárenským systémem v území,
zásobuje se z vydatných podzemních zdrojů v okolí České Lípy. Skupinový vodovod
zásobuje uvedená dvě města a řadu dalších obcí. Česká Lípa má tedy na první
pohled velmi příznivou situaci ve vydatnosti zdrojů, totéž se týká i akumulace – systém
je ve třech tlakových pásmech, do kterých se voda dopravuje ze zdrojů postupným
přečerpáváním. Nový Bor je zásobován v systému dvou pásem, voda se sem
dopravuje čerpáním ze zdrojů Slunečná a z 2. pásma České Lípy. Na skupinový
vodovod je dále napojeno cca 30 dalších menších sídel (tj. obcí i místních částí).
Vodovod je vyhovující, s perspektivou určitého rozvoje, nutnost částečných úprav
vyžaduje základní systém sítě v České Lípě.
- SV Cvikov – zásobuje dále Svor a místní části Drnovec, Rousínov
- SV Doksy – Staré Splavy – zdroje Jordán a Skalka. Vodovod zásobuje dále Tachov,
Skalku a části Břehyni, Zbyny. Specifikem je sezónní návštěvnost, tzn. velmi rozdílná
potřeba vody – cca 30 l/s mimo sezónu, cca 60 l/s v sezóně. Zdroje jsou vyhovující,
nedostatečná je akumulace.
- SV Dubá – zásobuje i části Zátyní a Pavličky
- SV Jablonné v Podještědí – dále zásobuje V. Valtinov a místní části Valdov, Českou
Ves, Markvartice, Kněžice, Postřelnou a Lvovou. Zdroj – Kněžice (40 l/s) je
dostatečný, nyní částečný nedostatek akumulace
- SV Kamenický Šenov – zásobuje Nový Oldřichov, části Prácheň, Mistrovice, Horní
Prysk, funguje v systému čtyř pásem, se zdroji Pískovec, Tavba a vrty v H. Prysku
(celkem cca 30 l/s)
- SV Kravaře – Janovice – Blíževedly – jedná se o propojení původních samostatných
vodovodů. Systém vyžaduje přehodnocení zdrojů a celkové dobudování základních
řadů s akumulací.
- SV Mimoň – zásobuje i Pertoltice p. R. a části Srní Potok, Vranov. Zdroje v blízkosti
Mimoně vykazují přebytek, systém je vyhovující.
- SV Stráž pod Ralskem - dále zásobuje Dubnici, Hamr na Jezeře, Noviny pod
Ralskem a části Břevniště, Útěchovice. Zdrojem jsou vrty o celkové vydatnosti 95 l/s
s úpravnou. Systém je ve dvou pásmech, ve zdrojích je výrazná rezerva, nutná
rekonstrukce sítě.
- SV Stružnice – Žandov – napojena je Horní Police, místní části Dolní Podlesí, Radeč,
Jezvé.
V území jsou dále vodovody bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko a další místní
vodovody.
65
Celkové zhodnocení vodárenských systémů
Rozhodující majitelé vodárenských systémů v Libereckém kraji jsou Severočeská vodárenská
společnost, Frýdlantské vodárenské sdružení a Vodohospodářské sdružení Turnov. Z hlediska
vlastních vodárenských systémů nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné
většině hodnoceny jako vyhovující.. Přesto, že surová voda nedosahuje, především při odběrech
z povrchových toků, ne vždy dobrých parametrů, je kvalita dodávané vody v Libereckém kraji
vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně i kvalitativně zajištěno i do budoucího výhledu za
předpokladu rekonstrukce rozhodujících úpraven vod a nahrazení některých málo vyhovujících
zdrojů. Žádoucí je také dobudování systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly plně využívány
a zdroje se zhoršenou kvalitou odstaveny. Jedná se například o zásobování vodou oblasti
Frýdlantska, kde výkyvy v kvalitě povrchových vod lze řešit přivaděčem (podzemní štolou) z VD
Josefův Důl, který je kapacitně plně nevyužíván., nebo zásobování pitnou vodou oblasti Semilska
(Harrachov, Rokytnice nad J. a severovýchodní části Semilska) přivaděčem z VD Souš.
Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejného vodovodu (jev B19)
Ve srovnání s jinými kraji republiky je podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu na zhruba
průměrné úrovni (89%), pokud jde o počet obcí, je podíl vysoký (cca 96%). Další trend vývoje
může směřovat jednak k vyšší kvalitě ochrany zdrojů a jejich šetrnému využívání, jednak ke
zlepšování jednotlivých prvků vodárenských systémů, nutná je realizace postupné náhrady starých
zařízení (rozvodů, čerpacích stanic, vodojemů aj.) a to minimálně 2 %.
A.4a.2.2 ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (jev B21)
V odvádění a čištění odpadních vod Liberecký kraj zaostává za celostátními průměry podílu
připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod. Podíl
obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2004 pouze 68,5%, což
je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1%). Mezi jednotlivými oblastmi kraje
jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci.
Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je
ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných
kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských,
podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno
preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to
pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě.
Stav odvádění a čištění odpadních vod (jev A69,A70)
Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami
neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často
napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Částečně lepší situace je na území
Krkonošského národního parku, příp. CHKO Jizerské hory. Problémem některých malých obcí
bývá, že je napojena pouze určitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. Totéž lze
říci i u některých místních částí velkých měst, které dosud nejsou napojeny na městský stokový
systém, který ústí do ČOV (např. některé části Liberce , Jablonce n.N a České Lípy).
ČOV větších měst jsou vesměs mechanicko-biologické aktivační ČOV, u malých obcí bývá
(většinou v závislosti na stáří) poměrně pestrá škála typů (biodisky, starší typy provzdušňovaných
aktivací, ale i moderní ČOV včetně denitrifikace).
Nejvýznamnější čistírnou je ČOV Liberec, která čistí odpadní vody odváděné skupinovou
kanalizací Liberec – Jablonec n.N a pro budoucí výhled je v současné době rekonstruována, dále
Česká Lípa, Semily a Turnov.
Ve smyslu Směrnice EHS mají obce nad 2000 EO do roku 2010 vybudovat odpovídající čištění a
odkanalizování. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských
společností jako např. Čistá Nisa, Čistá Ploučnice, Čistá Jizera a další.
66
Protipovodňová ochrana, záplavová území - viz kapitola C.2 Hydrologie
A.4a.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
§
§
hlavní vodovodní řady - vodovodní síť zabezpečující zásobení vodou 96% obyvatel
právně zabezpečená ochrana zdrojů podzemních a povrchových vod, zdroje povrchových
a podzemních vod v dostačující kvantitě i kvalitě (chráněné oblasti přirozené akumulace
vod - viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie)
A.4a.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
§
§
§
§
ochranná pásma hlavních vodovodních řadů
ochranná pásma hlavních kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod (data nebyla
poskytnuta, nezobrazena)
chráněné oblasti přirozené akumulace vod (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie)
ochranná pásma vodních zdrojů všech stupňů (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie)
A.4a.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
§
§
koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje
- vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska
možnost využití nenaplněné kapacity VD Josefův Důl pro zásobování Frýdlantského
výběžku
- vodovodní přivaděč ÚV Souš – ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování
části Semilska
možnost využití nenaplněné kapacity VD Souš pro zásobování Harrachova a
severovýchodního Semilska pitnou vodou
lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV)
LAPV Vestřev, LAPV Vilémov, LAPV Paseky, LAPV Dolní Štěpnice, LAPV Lužec, LAPV
Raspenava
Vývoj stavu zásob podzemních a povrchových vod lze předpokládat do budoucna jako
deficitní. Proto je snahou státních orgánů zajistit územní ochranu vhodných lokalit pro
akumulaci povrchových vod ve smyslu připravované novely vodního zákona a
navazujících předpisů, dle aktualizovaného seznamu výhledových vodních nádrží SVP
ČR za účelem výhledových vodohospodářských potřeb v Libereckém kraji.
67
A.4b
ENERGETIKA, SPOJE, TELEKOMUNIKACE
A.4b.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, KÚLK 2006
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005
UEK Libereckého kraje (rozpracovaný), SECES, 2007
A.4b.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY
A.4b.2.1KOMPLEXNÍ POHLED NA ENERGETIKU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Energetika Libereckého kraje je na relativně dobré úrovni. Jsou zde dvě rozvodny VVN/VVN, řada
velkých plošných zdrojů tepelné energie, plošná plynofikace řady měst a obcí. Liberecký kraj má
velmi omezené zdroje energií a je závislý na jejich importu. Nevyskytuje se zde zdroj zemního
plynu, nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. Hnědé uhlí v Hrádecké
pánvi je v kategorii potenciálních zásob bez výhledu využití v návrhovém období. Jedinými
využitelnými zdroji energií nacházející se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje
energií (OZE), které jsou v současnosti málo využívány (OZE tvořily jen cca 0,9% z celkové
spotřeby paliv a energií v LK v roce 2005). Velký prostor je v energetické oblasti pro úspory
energií.
V posledních pěti letech byly podle energetického zákona a vyhlášky č.213/2001 Sb. zpracovány
energetické audity na objekty státní správy a podnikatelského sektoru. V těchto dokumentech jsou
vyčísleny náklady na energie včetně návrhu opatření vedoucích k jejich snížení. Jednotlivá
opatření jsou ekonomicky vyčíslena, včetně ekonomické návratnosti.
MÍSTNÍ ZDROJE ENERGIE
Celkově bylo v roce 2005 vyrobeno z místních zdrojů v Libereckém kraji 1 718,8 TJ, což
představuje 5,6% z celkové spotřeby paliv a energií kraje.
Z celkové místní výroby energie v Libereckém kraji bylo z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno
celkem 545,229 TJ. (údaje z ÚEK LK 2007).
A.4b.2.2ENERGETICKÁ BILANCE
V následující tabulce je uvedena energetická bilance v členění po jednotlivých ORP a po
jednotlivých energiích.
Tab.1 Energetická bilance
SPOTŘEBA PALIV A ENERGIÍ (vč.OZE) V ROCE 2005
KOD
ORP
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
NÁZEV
ORP
Česká Lípa
Frýdlant
Jablonec nad Nisou
Jilemnice
Liberec
Nový Bor
Semily
Tanvald
Turnov
Železný Brod
Celkem Liberecký kraj
EL
(GJ/rok)
1 201 488
295 301
780 879
552 276
2 468 195
531 976
383 004
508 978
633 805
173 335
7 529 237
24,41%
PP
(GJ/rok)
2 389 799
461 226
1 823 965
1 130 763
3 690 589
1 362 132
640 952
1 127 332
1 113 432
361 191
14 101 381
45,71%
TP
(GJ/rok)
820 398
556 818
176 049
335 004
1 650 214
247 923
501 989
374 776
434 342
225 318
5 322 831
17,26%
KP
(GJ/rok)
376 239
11 798
929 838
94 297
1 930 223
5 513
86 845
153 742
31 931
0
3 620 426
11,73%
OZE
(GJ/rok)
127 844
6 025
9 282
64 611
13 478
8 790
5 771
24 900
12 628
600
273 929
0,89%
CELKEM
(GJ/rok)
4 915 769
1 331 168
3 720 014
2 176 952
9 752 700
2 156 334
1 618 561
2 189 728
2 226 139
760 443
30 847 808
100,00%
Zdroj: ÚEK LK, 2007
Poznámka: vyrobená elektrická energie z OZE je zahrnuta ve spotřebě elektrické energie, vyrobená tepelná energie
z OZE je zahrnuta ve spotřebě OZE ,
68
A.4b.2.3 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ (jev A72,A73)
Transformovny (jev A72)
Území Libereckého kraje je zásobováno elektrickou energií z TR Babylon (400/110 kV) a TR
Bezděčín (400/220/110 kV), které jsou napojena na příslušná vedení VVN (viz jev A73).
Transformovny jsou provozovány ČEZ a.s.
Transformovny 110/35,22 kV slouží jako hlavní napájecí zdroje pro zajištění elektrické energie v
území. V Libereckém kraji byly v 2005 následující rozvodny VVN/VVN a VVN/VN.
Tab.2 Transformovny
110/35 kV
Jeřmanice, Liberec – východ, Liberec – Pavlovice, Liberec - Ostašov, Jablonec n.N. - Rýnovice, Tanvald, Hamr na
Jezeře, Noviny pod Ralskem, Semily, Rokytnice nad Jizerou
110/22 kV
Hrádek nad Nisou, Frýdlant - Větrov
110/10 kV
Liberec – teplárna, Jablonec n.N.– sever
110/35/22/10 kV
Česká Lípa – Dubice
110/22/10 kV
Česká Lípa – sever
Spínací stanice
Spálov, Jablonec n.N.
Zdroj: ČEZ a.s.
Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy (jev A73)
Koridory republikového významu (nadřazená soustava)
Území je energeticky propojeno s okolními kraji České republiky (Královehradeckým,
Středočeským a Severočeským) nikoli však s okolními zeměmi (Polsko, Německo). Hlavními
napájecími přívody jsou vedení VVN 400 kV a 220 kV.
VVN 400 kV
- TR Neznášov - TR Bezděčín
- TR Bezděčín - TR Babylon
- TR elektrárna Mělník - TR Babylon
- TR Výškov - TR Babylon
- TR Čechy střed - TR Bezděčín
VVN 220 kV
- TR Čechy střed - TR Bezděčín
- TR Bezděčín - TR Chotějovice
Vedení nadřazené soustavy VVN 400 a 220 kV jsou provozovány ČEPS, a.s. Praha.
Koridory nadmístního významu (distribuční soustava)
Řešené území je zásobováno a obhospodařováno elektrickou energií z distribuční soustavy, která
je majetkem ČEZ a.s. (okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa, Semily).
Pro napojení rozvoden VVN/VN je na území kraje vybudována celá síť napájecích vedení VVN
110 kV, která je přes tyto rozvodny propojená. Jednotlivá vedení s evidenčními čísly uvedenými
jsou v následující tabulce.
69
Tab.3 Přehled vedení VVN 110 kV
Průběh trasy
TR Noviny pod R. - TR Hrádek n.Nis.- TR Frýdlant Větrov
TR Bezděčín - TR Hrádek -TR Frýdlant Větrov - TR Liberec teplárna
TR Bezděčín - TR Liberec východ - TR Liberec teplárna
TR Hamr na Jezeře - TR Jeřmanice
TR Jeřmanice - TR Bezděčín
TR Bezděčín - TR Staré Místo – TR Škoda MB
TR Bezděčín - TR Semily – TR Staré Místo
TR Jeřmanice -TR Jablonec n.N. – TR Rýnovice – TR Tanvald
TR Tanvald - TR Bezděčín
TR Noviny pod R. - TR Babylon
TR Noviny pod. R. - TR Hamr na J. - TR Jeřmanice
TR Česká Lípa Dubice - TR Babylon
TR Babylon -TR Č.Lípa Dubice -TR Noviny pod R. - TR Č Lípa Sever
TR Babylon - TR Č.Kamenice + TR Podhájí +TR Děčín
TR Babylon - TR Koštov - TR Litoměřice
TR Semily - TR Rokytnice nad Jizerou
Zdroj: ČEZ a.s.
Evid.číslo
1 549 + 1 550
1 541 + 1 548 +
1 542 + 1 544
1 546
365 + 366
193 + 194
1 101 + 1 102
364+ 369 + 367
367 + 368
1 507 + 1 508
1 510 + 1546
1 501 + 1 502
1 502 + 1 509 + 1 501 +1 506
1 503 + 1 504
1 511 + 1 512
1103 + 1104
A.4b.2.4ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM (jev A74, A75, B20)
Liberecký kraj nemá žádný vlastní jak přírodní, tak i výrobně technologický zdroj topných plynů,
pouze v ČOV Liberec je využíván plyn vyvíjený z tlejících odpadů pro vytápění vlastních objektů.
Území je energeticky propojeno s uvedenými kraji České republiky. Rovněž je distribuční síť
propojena s vedeními v SRN, nikoli však s Polskem. Hlavními napájecími body jsou dálková
vedení vysokotlakých (VTL) plynovodů přivádějící zemní plyn ze sousedních krajů.
Do Libereckého kraje nezasahují žádná vedení velmi vysokotlakých plynovodů (VVTL) ve správě
Transgas a.s.s Praha, ani územím neprochází trasa tranzitního plynovodu, ani vedení
produktovodů spravovaných ČEPRO, a.s. Praha (jev č.A76,A77,A78).
V řešeném území jsou rozhodující pro zásobování plynem dvě distribuční plynárenské společnosti
– SČP Net, s.r.o se sídlem v Ústí nad Labem a Východočeská plynárenská a.s. (VČP) se sídlem
v Hradci Králové. V části území spadající do okresu Liberec, Jablonec a Česká Lípa zajišťuje
distribuci zemního plynu SČP, Net s.r.o., na území okresu Semily pak VČP a.s.
Vysokotlaké plynovody zásobují zemním plynem území kraje z jihozápadní a jihovýchodní strany
VTL plynovody prostřednictví distribučních a průmyslových regulačních stanic. Z VTL regulačních
stanic jsou vyvedeny středotlaké (STL) a nízkotlaké (NTL) plynovody zajišťující odběry
v jednotlivých sídlech. Zásobována jsou zejména větší sídla, základ distribuční sítě tvoří větve
vysokotlakých plynovodů. Jsou rovněž realizovány větve STL plynovodů napojených na VTL
regulační stanice dodávající zemní plyn i do obcí mimo trasy VTL plynovodů.
Tab.4 Přehled VTL plynovodů v území (jev A75)
DN 500
Hospozín – Liberec, Liberec – Jablonec n.N., Žandov – Křižany, Volfartice – Nový Bor, Konecchlumí – Turnov
DN 300
Úžín – Nový Bor – Liberec, Rynoltice – Hrádek n.N. – st.hr. SRN, Liberec – Jablonec n.N.
Čimyšl – Jilemnice, Nový Bor – Cvikov – Liberec
DN 250
Vlčetín – Liberec, Jablonec n.N. – Tanvald, Tanvald – Kořenov (DN 250 + 150)
DN 200
Chrastava – Frýdlant – Nové město p.Sm., Turnov – Jablonec n.N., Kundratice - Harrachov
DN 150
Kořenov – Harrachov, Jičín - Semily, Dalešice - Plavy
70
Tab.5 Seznam plynofikovaných obcí
Bílý Kostel nad Nisou
Albrechtice v Jiz. horách
Cvikov
Benecko
Bílý Potok
Dalešice
Česká Lípa
Benešov u Semil
Český Dub
Desná
Doksy
Harrachov
Čtveřín
Držkov
Dubá
Horní Branná
Frýdlant
Frýdštejn
Horní Police
Hrubá Skála
Hejnice
Jablonec nad Nisou
Jablonné v Podještědí
Chuchelna
Hodkovice nad Mohelkou
Janov nad Nisou
Jestřebí
Jilemnice
Hrádek nad Nisou
Jenišovice
Kamenický Šenov
Karlovice
Chotyně
Jiřetín pod Bukovou
Kunratice u Cvikova
Klokočí
Chrastava
Josefův Důl
Mimoň
Košťálov
Lázně Libverda
Koberovy
Nový Bor
Libštát
Lažany
Kořenov
Nový Oldřichov
Liberec
Líšný
Okrouhlá
Mírová pod Kozákovem
Mníšek
Loučky
Polevsko
Modřišice
Nová Ves
Lučany nad Nisou
Provodín
Nová Ves nad Popelkou
Malá Skála
Prysk
Ohrazenice
Oldřichov v Hájích
Maršovice
Skalice u České Lípy
Stružinec
Osečná
Nová Ves nad Nisou
Sloup v Čechách
Přepeře
Paceřovice
Pěnčín
Sosnová
Rokytnice nad Jizerou
Pěnčín
Plavy
Pertoltice pod Ralskem
Rovensko pod Troskami
Příšovice
Rádlo
Stružnice
Semily
Raspenava
Rychnov u Jbc nad Nisou
Svojkov
Slaná
Rynoltice
Smržovka
Svor
Turnov
Stráž nad Nisou
Tanvald
Zákupy
Víchová nad Jizerou
Svijanský Újezd
Zásada
Žandov
Všeň
Svijany
Železný Brod
Vysoké nad Jizerou
Šimonovice
Záhoří
zdroj: data SČP, Net s.r.o., VČP a.s.,2005
Poznámka:
V obcích Sychrov, Brniště, Horní Libchava, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Paseky nad Jizerou je pouze
velkoodběr, bez plošné plynofikace obce. Nejedná se tudíž o plynofikovanou obec a není do plynofikovaných obcí
zahrnuta.
Tab.6 Plynofikace v okresech Libereckého kraje
okres
Počet plynofikovaných obcí (ks)
Liberec
27
Jablonec nad Nisou
26
Česká Lípa
25
Semily
27
Liberecký kraj celkem
105
zdroj: data SČP, Net s.r.o., VČP a.s.,2005, vlastní výpočet
Procentní podíl (%)
58,7
81,0
44,0
34,0
48,8
Podle údajů ČSÚ byl počet obcí vybavených plynem ze sítě v roce 2001 - 2004 stejný a to 39,4%.
Průměr za Českou republiku činil v roce 2004 60,7%. Nejvíce plynofikovaných obcí je v okrese
Jablonec nad Nisou, nejméně v okrese Semily.
Tab.7 Bytové domácnosti s plynem v domácnosti v okresech Libereckého kraje (jev B20)
okres
plyn v domácnosti (počet)
Procentní podíl (%)
Liberec
29 271
46,7
Jablonec nad Nisou
20 606
61,9
Česká Lípa
17 607
46,7
Semily
12 166
13,4
79 650
49,2
zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Procentuální podíl bytových domácností s plynem v domácnosti byl v roce 2001 v Libereckém
kraji 49,2% (ČSÚ). Dle údajů správců se v posledním období zvyšuje počet neaktivních přípojek.
V Libereckém kraji bylo spotřebováno v roce 2005 369102,6 tis.m3 zemního plynu (dále ZP).
Z výše uvedené spotřeby bylo 186553 tis.m3 ZP odebráno 79593 tis.m3 domácnostmi a
maloodběrateli, což činí 50,5% a 182549,6 tis.m3 středními odběrateli a velkoodběrateli, což činí
49,5%.
71
A.4b.2.5ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ (jev A79,A80)
Na území Libereckého kraje jsou provozovány soustavy centrálního zásobování teplem, které lze
rozdělit do dvou skupin - celoměstské systémy CZT a systémy CZT sídlištní. Žádný ze systémů
není nadmístního významu (pro více obcí), a proto budou sledovány zejména v ÚAP obcí (zde
jsou uvedeny pro základní informaci největší systémy).
Největší celoměstské systémy centrální dodávky tepelné energie jsou:
- SCZT Liberec parní systém
- SCZT Jablonec n.N. parní systém
- SCZT Česká Lípa – horkovodní systém
SCZT Liberec parní systém
Liberec – Teplárna
O výkonu 1x75 + 1x105 + 1x115 + 2x16 t/h + turbina 12 MW, parametry na vstupu do parovodního
systému p = 1,2 MPa, T = 2500C.
SCZT pokrývá téměř celou plochu města včetně Vratislavic n.N.. Palivo TTO + zemní plyn.
SCZT Jablonec n.N. parní systém
Jablonec n.N. – Brandl - výkon 2x50 t/h, Liaz - výkon 4x25 + 1x50 t/h,
Kotelny jsou propojeny s možností zálohového napájení. Vstupní parametry jsou p = 1,25 MPa, T
= 250 0 C, palivo TTO + zemní plyn.
Česká Lípa – malá teplárenská soustava (MTS)
MTS vznikla při výstavbě sídlišť Špičák 1 a Špičák 2 a její vznik zabránil výstavbě kotelny na
hnědé uhlí na patě dominantního českolipského vrchu Špičák o výkonu 58,2 MW. MTS využívá
volného tepelného výkonu v kotelně Mlékárny, která je přes výměníkovou stanici propojena se
sídlištní kotelnou zásobující sídliště Špičák 1 + 2, Sever a Lada. Sídlištní kotelna spaluje zemní
plyn, kotelna Mlékárny spaluje hnědé uhlí. Primární rozvody jsou horkovodní. MTS zásobuje
tepelnou energií sídliště Špičák 1 + 2 , Sever a Lada v České Lípě.
Sídlištní systémy CZT v dalších městech jsou místního významu a budou sledovány v ÚAP obcí.
A.4b.2.6SPOJE, TELEKOMUNIKACE (jev A81, A82)
TELEKOMUNIKACE
Řešená oblast je provázána s okolním územím systémem dálkových optických kabelů, propojující
jednotlivé uzly. V současnosti je telekomunikační síť kompletně postavena znovu od dálkových
optických kabelů až po posledního zákazníka.
Řešené území je plošně v celém rozsahu připojené na státní telefonní síť s automatickým vstupem
do systému. Z telekomunikačního hlediska je území začleněno do Místní provozní oblasti (MPO)
Liberec – okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa a MPO Jičín – okres Semily.
Každý okres je pak rozdělen do uzlových telefonních obvodů:
- UTO Liberec
- UTO Frýdlant
- UTO Jablonec nad Nisou
- UTO Česká Lípa
- UTO Nový Bor
- UTO Semily
- UTO Turnov
- UTO Jilemnice
- UTO Vrchlabí
Na řídící ústředny jsou pak dálkovými kabely napojeny jednotlivé vzdálené účastnické jednotky
(VÚJ).
72
VÚJ jsou nové kapacitní automatické digitální telefonní ústředny na které jsou již převážně
kabelově připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). Telefonní síť je provozována v
digitálním systému. Z předcházejícího vyplývá, že na řešeném území je dokončena výstavba
digitální sítě a digitálních ústředen.
RADIOKOMUNIKACE
Dominantním provozovatelem bezdrátového přenosu jsou v území České radiokomunikace a.s. Na
území jsou dále provozovány radioreleové trasy mobilních operátorů. Radioreleové trasy a
radioreleová zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů využití území.
§
RR trasy páteřní sítě:
- RKS Ještěd – RS Buková hora
- RKS Ještěd – Česká pošta Liberec
- RKS Ještěd – RS Zvičina
- RKS Ještěd – RKS Černá hora
- RKS Ještěd – RS Doubek
- RKS Ještěd – Česká pošta Jablonec nad Nisou
- RKS Ještěd – Česká pošta Česká Lípa
- RKS Černá hora – RS Doubek
- RS Zvičina – Semily (přes odraznou desku Medenec)
Mimo systém ČRa a.s. je zde provozován systém Policie České republiky (vysílač Kamenický
Šenov – Prácheň), který je využíván dalšími subjekty (Vězeňská služba, Celní úřad, SČE atd.) a
systém armády ČR (vysílač Kozákov a příslušné radioreleové spoje).
V řešeném území jsou provozovány ČRa, a.s. tyto vysílací objekty:
- RKS Liberec – Ještěd
- RKS Liberec – Vratislavice n.N.
- RS Černá studnice
- RS Čertova hora
- RS Tříč na Kamenci
- RS Prácheň
- RS Kozákov
TELEVIZNÍ SIGNÁL
Území je rovnoměrně pokryto signály českého televizního vysílání ČT 1, ČT 2, Nova a Prima.
Distribuce v Libereckém kraji je zajišťována následujícími TV vysílači:
§
RKS Liberec – Ještěd pracujícím na
- 31. kanále ČT1
- 43. kanále ČT2
8. kanále NOVA
- 60. kanále PRIMA
pro celý kraj - okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa, Semily
§
RKS Trutnov – Černá hora pracujícím na
- 23. kanále ČT1
- 40. kanále ČT2
- 11. kanále PRIMA
pro okres Semily a částečně okresy Jablonec, Liberec a Česká Lípa
ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
Řešené území je pokryto rozhlasovým signálem ve všech kmitočtových pásmech. Je zajištěno
vysílání celoplošných programů:
- Radiožurnál (Čro1)
- Praha (Čro2)
- Vltava (Čro3)
- Regionální vysílání (Čro5)
- Rádio Svobodná Evropa (Čro6)
- Vysílání do zahraničí (Čro7)
73
V pásmu VKV je zajištěno celoplošné pokrytí soukromých rozhlasových stanic Radia Impuls a
Radia Frekvence 1 (mimo okres Liberec). Z RKS Liberec - Ještěd je zajišťováno lokální vysílání
soukromé stanice Rádio Proglas a Rádio RCL; z RKS Liberec – Vratislavice je zajišťováno lokální
soukromé stanice Rádio Kiss.
A.4b.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ
§
§
vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV, transformovny - území Libereckého kraje je plně
pokryto dodávkou elektrické energie
plynovody VTL - jsou realizovány dostatečné rozvody VTL plynovodů, v Libereckém kraji
bylo v r. 2005 plynofikováno105 obcí, což představuje 48,8% všech obcí
A.4b.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ,
TELEKOMUNIKACÍ
§
§
Ochranná pásma (OP) elektrických vedení
OP vedení VVN 400, 220, 110 kV
OP transformoven
§
Ochranná pásma (OP) a bezpečnostní pásma (BP) plynárenských zařízení
OP a BP VTL plynovodů
§
§
§
Ochranná pásma (OP) telekomunikačních zařízení
OP podzemních telekomunikačních zařízení - dálkové kabely telefonní, telekomunikační,
datové
OP nadzemních telekomunikačních vedení - radioreleové trasy
radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení HZS (viz kapitola B.9 Bezpečnost)
Poznámka: OP radiokomunikačních objektů, OP televizních převaděčů - pro ÚAP obcí
A.4b.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
A.4b.5.1ELEKTRICKÁ ENERGIE
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU
vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon související s výstavbou bloku 660
MW v elektrárně Ledvice (v PÚR ČR,2006 vymezený koridor republikového významu
E10, úkol č.133 -vedení 400 kV Výškov - Bezděčín - Babylon)
KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Děčín Želenice)
vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice
vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Doksy
vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - TR Úštěk
vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor
vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín - TR Český Dub - TR Noviny pod R.
vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín – Šimonovice
vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih
vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod
vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení do TR Turnov
vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK - TR Varnsdorf, vazby na
Šluknovský výběžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní
rezervu
vedení VVN 110 kV, úsek Liberec východ - Liberec Pavlovice, požadavek na kabelové
vedení včetně náhrady za stávající transformovnu Liberec Pavlovice
přeložka vedení VVN 110 kV a VVN 220 kV Stráž pod Ralskem (podmíněno realizací
průmyslové zóny Na Americe)
Poznámka: TR - transformovna
74
§
§
§
§
§
§
§
§
§
PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
transformovna Jablonec nad Nisou jih
transformovna Doksy
transformovna Český Dub
transformovna Železný Brod
transformovna Turnov
transformovna Nový Bor
transformovna Liberec – Růžodol
transformovna Liberec - Doubí (průmyslová zóna již realizována)
transformovna Liberec Pavlovice (náhrada za stávající)
A.4b.5.2ZEMNÍ PLYN
§
§
§
§
KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
VTL plynovod, Zásada - Velké Hamry
VTL plynovod Šimonovice
VTL plynovod Bílá
VTL plynovod Olešnice - Kacanovy .
PLYNOFIKACE OBCÍ BEZ REALIZACE VTL PLYNOVODU
Záměr plynofikace obcí, které si nevyžádají realizaci VTL přípojky, nebo bude VTL přípojka
realizována v katastru obce a tím odpadá zřízení energetického koridoru. Jsou to :
§
Dlouhý Most, Jeřmanice, Žďárek – okres Liberec
§
Bedřichov – okres Jablonec
§
Obce Čistá u Horek, Bukovina u Čisté, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec,
Kruh, Roztoky u Jilemnice, Mříčná – okres Semily je možno plynofikovat ze středotlakého
systému, pokrývajícího uvedené obce, kde regulační stanice je situována mimo území LK
ve Vrchovině u Nové Paky.
A.4b.5.3ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry nebyly vzneseny.
A.4b.5.4SPOJE A TELEKOMUNIKACE
Zajištění a rozvoj koridorů a ploch pro systémy elektronických komunikací, sítí pro
vysokorychlostní přístup k internetu, doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální
televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby sítí univerzálního mobilního telekomunikačního
systému. (obecný záměr bez průmětu do grafické části).
75
A.4c
ODPADY
A.4c.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2002
Program odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004
Výroční zpráva plnění Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje za rok 2005
Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na
povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
podklady KÚLK, http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/odpady, 2006
http://ceho.vuv.cz, produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických
činností a kategorie v územním členění na kraje
A.4c.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ
Dle údajů uvedených v následující tabulce bylo v roce 2004 v území vyprodukováno 931 tisíc tun
odpadů, z toho 81 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství – lze označit za
nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %). Ve vztahu k celkové produkci se
jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních
odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7%). Naopak
velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % – téměř dvojnásobek průměru
ČR), které představují ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji.
Tab.3 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie, vývoj 2003 - 2005 [t]
Odvětví
2003
Celková produkce [ t ]
303 174
z toho:
01
Zemědělství, myslivost a související činnosti
4 181
02
Lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti
.
10
Těžba uhlí, lignitu a rašeliny
14
Těžba a úprava ostatních nerostných surovin
1 718
15
Výroba potravin a nápojů
6 282
17
Výroba textilií a textilních výrobků
6 155
18
Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin
i.d.
19
Činění a úprava usní; výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi
.
Zprac. dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků
20
2 694
kromě nábytku
21
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
1 496
22
Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek
242
24
Výroba chemických výrobků
653
25
Výroba pryžových a plastových produktů
10 908
26
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
42 595
27
Výroba základ. kovů a hutních výrobků
9 734
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a
28
6 263
zařízení
29
Výroba strojů a zařízení pro další výrobu
5 194
31
Výroba elektrických strojů a přístrojů
12 660
33
Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů
3 277
34
Výroba dvoustopých motor. vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
42 872
36
Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl
8 221
37
Recyklace druhotných surovin
.
40
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a teplé vody
6 224
45
Stavebnictví
81 614
50
Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží
166
55
Ubytování a stravování
406
60
Doprava, skladování a spoje
1 046
74
Služby převážně pro podniky
232
85
Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti
1 924
90
Odstraňování odpadů; čištění města
26 774
93
Ostatní služby
.
Zdroj: www.czso.cz
76
2004
414 995
2005
528 124
5 432
.
2 063
4 958
5 348
.
.
1 600
25
.
2 414
3 689
3 868
.
26
4 224
6 088
2 654
390
643
11 720
28 212
5 784
3 644
464
900
161 371
31 375
6 331
7 631
10 503
12 719
12 983
249
51 608
8 539
464
4 059
104 125
245
395
14 035
.
3 135
42 416
.
12 914
15 225
289
27 375
7 707
4 489
5 300
120 724
301
337
1 199
129
3 463
57 611
i.d.
Skládky (jev A85)
V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování (17,1 %) –
hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR (29,2 %), což je
způsobeno především podílem (13,2 %) spalování a termického zneškodnění s využitím tepla
(průměr ČR – 2,0 %). Dalšími skládkami provozovanými na území kraje jsou: České dřevařské
závody (Frýdlant – Černousy) EKO Volfartice, Kuřivody (ENERGIE Holding, Mimoň), Osečná,
ASANO – Liberec (skládka, kompostárna). V Plánu odpadového hospodářství z roku 2004 je
uvedeno 11 skládek, včetně skládek pro vlastní potřeby.
Spalovna (jev A86), zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (jev A87)
Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti
TERMIZO, a.s., v Liberci - využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem
k výrobě energie). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (nebezpečný
odpad, kapacita 950t/rok), NELI servis, s.r.o., (využití odpadu způsobem obdobným jako paliva
nebo jiným způsobem k výrobě energie; spalování nebezpečného odpadu – zdravotnický odpad,
kapacita 400t/rok); VIA spol. s r.o. – bioplynová stanice v areálu ČOV (Mimoň v Ralsku; využití
odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; 1 473 t/rok 2005
– spoluspalování kafilérního tuku), Severočeské vodovody a kanalizace a.s. – ČOV (Liberec;
využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie;
biologická úprava). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti
průměru ČR poloviční.
Poznámka: rozpor v datech na www. stránkách KÚLK a v Plánu odpadového hospodářství – není přesně uveden zdroj a
čas sběru dat a mapovém portálu KÚLK-PLÁN
Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou. V Mimoni
(kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a
Václavicích jsou kompostárny.
V následující tabulce je uveden přehled monitorovaných indikátorů v rámci odpadového
hospodářství Libereckého kraje a porovnání jejich vývoje z let 2000/2001 a 2004/2005 podle
výroční zprávy plnění POH LK.
Tab.4 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2000/2001 a s roky
2004/2005 (t/rok)
Rok
Rok
Rok
Rok
Základní indikátor
Jednotka
2000 *
2001
2004
2005
Celková produkce odpadů
1000 t/rok
369,30
748,53
935,35
1 155,35
Celková produkce ostatních odpadů
1000 t/rok
630,30
850,95
636,32
Celková produkce nebezpečných odpadů
1000 t/rok
153,213
118,22
84,40
519,03
Celková produkce odpadů na jednotku HDP
t/1 000 EUR/rok
Podíl ostatních odpadů na celkové produkci
% z cel.prod.
84,21
90,71
55,08
odpadů
odpadů
Podíl nebezpečných odpadů na celkové
% z cel.prod.
41,52
15,79
9,29
44,92
produkci odpadů
odpadů
2 187,6
Produkce odpadu na obyvatele
kg/obyvatel.rok
1191,00
1750,68
2 692,93
3
Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele
kg/obyvatel.rok
216,00
276,51
197,39
1 209,78
% z cel.prod.
Podíl využitých odpadů
155,78
201,44
odpadů
% z cel. prod.
Podíl materiálově využitých odpadů
143,34
192,61
odpadů
% z cel. prod.
Podíl energeticky využitých odpadů
12,44
8,83
odpadů
% z cel.prod.
Podíl odpadů odstraněných skládkováním
16,00
16,37
13,74
odpadů
% z cel.prod.
Podíl odpadů odstraněných jiným uložením
odpadů
% z cel.prod.
Podíl odpadů odstraněných spalováním
0,1
0,06
odpadů
Podíl nebezpeč. odpadů odstraněných
% z cel.prod.
0,40
0,06
spalováním
odpadů
Celková kapacita zařízení pro využívání
t/rok
309 457
344 688
odpadů
77
Základní indikátor
Celková kapacita zařízení pro materiálové
využívání odpadů
Celková kapacita zařízení pro energetické
využívání odpadů
Celková kapacita na spalování odpadů
Celková kapacita zařízení pro skládkování
odpadů
Celková kapacita zařízení pro jiné uložení
odpadů
Doplňkové indikátory
Množství sběrových míst nebezpečných
odpadů
Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví
na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví
Produkce odděleného sběru komunálních
odpadů a obalů
Podíl biologicky rozložitelného komunálního
odpadu (BRKO) ukládaného na skládky
vzhledem ke srovnávací základně 1995 (100
% - 63 383 t = 148 kg x 428 268 osob)
Specifické indikátory
Podíl stavebních a demoličních odpadů na
celkové produkci odpadů
Podíl využitých stavebních a demoličních
odpadů
Podíl stavebních a demoličních odpadů
odstraněných skládkováním
Podíl stavebních a demoličních odpadů
odstraněných jiným uložením
Celková produkce odpadů s obsahem PCB
Celková produkce odpadních olejů
Celková produkce odpadních baterií a
akumulátorů
Celková produkce kalů z čistíren odpadních
vod
Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod
použitých na zemědělské půdě
Jednotka
Rok
2000 *
Rok
2001
Rok
2005
t/rok
-
-
165 557
200 788
t/rok
-
-
143 900
143 900
t/rok
2 923
835
5 010
364
-
-
-
-
3
-
-
m3
-
-
m
jednotka
Rok
2000
Rok
2001
Rok
2004
Rok
2005
počet
-
-
-
-
%
-
-
97,19
93,91
kg/obyvatele.rok
-
-
434,87
397,46
%
-
-
-
69
jednotka
% z celkové
produkce odpadů
% ze stavebních a
demoličních
odpadů
% ze stavebních a
demoličních
odpadů
% ze stavebních a
demoličních
odpadů
t/rok
Rok
2000
Rok
2001
Rok
2004
Rok
2005
28,4
-
18,11
16,70
-
-
-
50,52
-
-
15,23
19,72
-
-
-
-
14,11
2
722,45
-
5,81
1,24
-
-
814,068
t/rok
370,13
-
788,75
4853,34
t/rok
1 097,
64
-
7
857,49
8 212,20
-
-
0
0
t/rok
%
Rok
2001
180,13
2 197,3
6
727,41
Rok
2004
197,84
606,18
Rok
2005
150,75
39,15
24,00
21,00
13,05
294,00
421,30
462,73
307,64
-
-
51,17
67,91
-
-
2,62
13,89
-
-
48,55
54,02
-
28,00
46,87
40,32
-
-
48,55
54,02
Celková produkce odpadů azbestu
t/rok
0,11
-
Celková produkce autovraků
t/rok
92,30
Rok
2000
144,59
Komunální odpady
Rok
2004
jednotka
Celková produkce komunálních odpadů
1000 t/rok
% z celkové
Podíl na celkové produkci odpadů
produkce
Produkce na obyvatele
kg/obyvatel.rok
% z celkové
Podíl využitých odpadů
produkce
% z celkové
Podíl materiálově využitých odpadů
produkce
% z celkové
Podíl energeticky využitých odpadů
produkce
% z celkové
Podíl odpadů odstraněných skládkováním
produkce
% z celkové
Podíl odpadů odstraněných spalováním
produkce
Poznámka: * zdroj KOH Libereckého kraje, 10/2002, ISES, s.r.o.
78
474,38
V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány
sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory
vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb.,
o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit.
Významné zařízení (celková projektovaná kapacita 20 000 t/rok) na odstraňování nebezpečného
odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně
získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem.
A.4c.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ
A.4c.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ
V rámci tématického okruhu technická infrastruktura - odpady nejsou vymezovány limity využití
území (z hlediska technické infrastruktury a její ochrany).
Poznámka:
-
limity využití území u odpadů z pohledu životního prostředí jsou:
limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek
limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky
limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu
(viz vyhláška MŽP uvedená v podkladech)
A.4c.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu odpady
nebyly vzneseny.
79
80
B
PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
B.1
OBYVATELSTVO
B.1.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz
Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz
Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005.
Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005.
Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005.
Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006.
Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005.
Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006.
Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005.
Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002.
Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006.
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007.
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006
Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.
VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT
1)
2)
3)
4)
5)
Vývoj počtu obyvatelstva
Počet trvale bydlících obyvatel je sice velmi přesným a snadno zjistitelným údajem, ale
neodpovídá skutečnému počtu uživatelů území a jeho rozkolísanému průběhu, a proto je
pro potřeby územního plánování málo vhodný až naprosto nevhodný
Kromě vývoje a počtu trvale bydlících obyvatel (= obyvatel) pro potřeby územního
plánování pracovat s počtem a strukturou tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území, a
také s vlivem tzv. jednodenní návštěvnosti
Kromě počtu uživatelů území také sledovat a hodnotit jejich hustotu v území, především
na zastavěných plochách, a z toho také vycházet při hodnocení / kategorizaci různého
zatížení území, resp. městských a venkovských prostorů
V současné době dobře zjistitelný údaj s pravidelnou roční aktualizací umožňující
dlouhodobé hodnocení vývoje / změn na úrovni obcí (1869 – 2006)
Velmi málo využívané údaje o struktuře obyvatelstva podle druhu a důvodů pobytu včetně
údajů o cizincích, dlouhodobých a krátkodobých pobytech, dočasné přítomnosti a
nepřítomnosti (viz SLDB 2001)
Podíl obyvatel 0-14, podíl obyvatel ve věku 65 a více
V současné době dobře zjistitelný údaj s pravidelnou roční aktualizací až do úrovně jednotlivých
obcí
81
B.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA
B.1.2.1 OBYVATELÉ, UŽIVATELÉ ÚZEMÍ
VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA (jev B1)
PODÍL OBYVATEL 0-14 (jev B2)
PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 A VÍCE (jev B3)
Údaje o počtu a věkové struktuře, resp. uváděných věkových skupinách trvale bydlících obyvatel
jsou v roční aktualizaci dostupné – až do úrovně jednotlivých obcí – na stránkách Českého
statistického úřadu. Pouze však z údajů sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) – naposled v roce 2001 a
nejdříve v roce 2011 – lze získat další důležité údaje o struktuře obyvatelstva ve velmi podrobném
územním průmětu (v některých údajích až do úrovně základních sídelních jednotek, případně až
do sčítacích obvodů).
Tab.1 Vývoj Libereckého kraje v letech 2000 - 2006
Měřicí
jednotka
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
429 113
428 097
427 418
427 096
427 395
428 268
429 803
220 249
219 707
219 444
219 308
219 302
219 548
220 250
429 121
427 396
427 321
427 722
427 563
429 031
430 774
220 199
219 424
219 434
219 506
219 299
219 903
220 595
72 524
70 969
69 673
68 107
66 954
65 672
64 607
35 393
34 729
34 029
33 222
32 558
31 931
31 438
301 422
301 650
302 953
304 772
305 218
306 991
308 672
150 781
150 862
151 679
152 557
152 701
153 465
154 035
55 175
54 777
54 695
54 843
55 391
56 368
57 495
34 025
33 833
33 726
33 727
34 040
34 507
35 122
38,1
38,4
38,6
38,9
39,2
39,4
39,7
Obyvatelstvo
Střední stav obyvatelstva celkem
osoby
z toho ženy
Počet obyvatel (k 31. 12.) celkem
osoby
z toho ženy
Obyvatelé ve věku (k 31. 12.)
0 - 14
osoby
z toho ženy
15 - 64
osoby
z toho ženy
65 a více
osoby
z toho ženy
Průměrný věk obyvatel celkem
Zdroj: www.liberec.czso.cz
roky
Tab.2 Vývoj počtu obyvatel podle ORP
Kraj, správní obvody obcí Počet
s rozšířenou působností
obcí
Počet obyvatel (sčítání lidu)
Výměra
(ha)
1970
Liberecký kraj
215
316 303
381 626
1980
411 209
1991
425 120
Počet
obyvatel
2001
2006
428 184
429 031
Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Česká Lípa
41
87 199
51 621
60 398
73 234
75 932
76 523
Frýdlant
18
34 901
23 773
24 414
23 555
24 285
24 419
Jablonec nad Nisou
11
14 232
46 198
50 799
53 177
53 119
53 297
Jilemnice
21
27 860
23 270
23 603
23 009
22 973
22 750
Liberec
28
57 829
120 138
131 811
134 914
133 957
134 309
Nový Bor
16
20 090
23 193
25 216
25 114
25 963
26 069
Semily
22
23 008
28 241
27 606
27 403
26 961
26 451
Tanvald
10
19 065
21 326
22 155
21 707
22 086
21 872
Turnov
37
24 714
31 316
31 824
30 718
30 900
31 333
11
7 404
12 550
13 383
12 289
12 008
12 008
Železný Brod
tučně označeny maximální stavy trvale bydlících obyvatel v dané časové řadě
82
Tab.3 Věkové složení obyvatelstva podle ORP
Kraj, správní obvody
obcí s rozšířenou
působností
Obyvatelstvo ve věku
65 a více
65 +
0 - 14
15 - 64
306 991
56 368
33 741
55 785
7 950
6 596
4 265
17 298
2 856
7 986
38 312
6 999
Stav 2005
0 - 14
15 - 64
Liberecký kraj
65 672
12 788
Frýdlant
Jablonec nad Nisou
Česká Lípa
Jilemnice
Muži ve věku
Ženy ve věku
65 a více
65 +
0 - 14
15 - 64
65 a více
65 +
153 526
21 861
31 931
153 465
34 507
28 027
3 061
6 192
27 758
4 889
2 119
8 873
1 076
2 146
8 425
1 780
4 079
18 895
2 729
3 907
19 417
4 270
3 617
15 764
3 369
1 961
7 975
1 363
1 656
7 789
2 006
19 704
96 239
18 366
10 055
47 653
7 046
9 649
48 586
11 320
Nový Bor
3 888
18 918
3 263
2 028
9 510
1 278
1 860
9 408
1 985
Semily
3 945
18 438
4 068
2 037
9 353
1 603
1 908
9 085
2 465
Tanvald
3 302
15 711
2 859
1 714
7 856
1 121
1 588
7 855
1 738
Turnov
4 564
21 923
4 846
2 345
11 056
1 913
2 219
10 867
2 933
Železný Brod
1 613
8 603
1 792
807
4 328
671
806
4 275
1 121
Liberec
%
Liberecký kraj
15,3
71,6
13,1
16,1
73,4
10,5
14,5
69,8
15,7
Česká Lípa
16,7
72,9
10,4
17,5
74,4
8,1
15,9
71,5
12,6
Frýdlant
17,5
70,8
11,7
17,6
73,5
8,9
17,4
68,2
14,4
Jablonec nad Nisou
15,0
71,9
13,1
15,9
73,5
10,6
14,2
70,4
15,5
Jilemnice
15,9
69,3
14,8
17,4
70,6
12,1
14,5
68,0
17,5
Liberec
14,7
71,7
13,7
15,5
73,6
10,9
13,9
69,9
16,3
Nový Bor
14,9
72,6
12,5
15,8
74,2
10,0
14,0
71,0
15,0
Semily
14,9
69,7
15,4
15,7
72,0
12,3
14,2
67,5
18,3
Tanvald
15,1
71,8
13,1
16,0
73,5
10,5
14,2
70,3
15,5
Turnov
14,6
70,0
15,5
15,3
72,2
12,5
13,9
67,8
18,3
Železný Brod
13,4
71,6
14,9
13,9
74,5
11,6
13,0
68,9
18,1
kurzívou a tučně označeny maximální a minimální podíly okrajových skupin
Podklady pro RURÚ používají pro hodnocení struktury osídlení Libereckého kraje výpočet tzv.
ostatních a potenciálních uživatelů území. Výpočet vychází z údajů ze SLDB 2001 (počet trvale
bydlících obyvatel, počty obyvatel vyjíždějících a naopak dojíždějících za prací a do škol, počet
neobydlených bytů využívaných pro rekreaci a přechodné bydlení), z údajů SLDB 1991 (počet
objektů využívaných pro individuální rekreaci, Pozn. v roce 2001 se tento počet nezjišťoval) a
z údajů o lůžkových kapacitách objektů pro hromadné ubytování (stav 2003).
Ostatní uživatelé území (OUU, Tab. 1 přílohy, sl.8)
= saldo denního pohybu za prací a do škol (2001, Tab.1, sl.6)
+ sezónní uživatelé, tj. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace (Tab.1
přílohy,sl.7)
Potenciální uživatelé území (PUU, Tab. 1 přílohy, sl.9 a 10)
= trvale bydlící obyvatelstvo (2001, Tab. 1 přílohy, sl.5)
+ saldo uživatelů území (ostatní uživatelé území, Tab.1 přílohy, sl.8)
B.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA
§
příznivý vývoj počtu obyvatel
B.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA
V rámci tématického okruhu obyvatelstvo nejsou vymezovány limity využití území.
B.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu
obyvatelstvo nebyly vzneseny.
83
B.2
VZDĚLÁVÁNÍ
-
Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004.
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Podíl osob se základním vzděláním (jev B4),
Spolehlivé údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011.
Údaje mezitím jsou a budou jen kvalifikovanými odhady a to pouze na úrovni ČR. Údaje za kraj a
nižší územní jednotky nejsou k dispozici anebo jsou ještě méně přesným odhadem.
Z dostupných údajů o věkové struktuře a migraci obyvatel lze však usuzovat na změny
vzdělanostní struktury v území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je velmi důležitým
negativním faktorem rozvojových předpokladů území.
Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (jev B5)
Spolehlivé údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011.
Údaje mezitím jsou a budou jen kvalifikovanými odhady a to pouze na úrovni ČR. Údaje za kraj a
nižší územní jednotky nejsou k dispozici anebo jsou ještě méně přesným odhadem.
Z dostupných údajů o věkové struktuře a migraci obyvatel lze však usuzovat na změny
vzdělanostní struktury v území. Podíl obyvatel s VŠ vzděláním je velmi důležitým pozitivním
faktorem rozvojových předpokladů území.
Plochy občanského vybavení - vzdělávání (jev A3)
Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti
území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a
územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, žáků / studentů a učitelů (ÚIV).
84
B.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ
S výjimkou vysokých škol (Technické univerzity v Liberci) na všech ostatních typech škol klesal
v letech 2000 - 2006 počet žáků. V souvislosti s tím výrazně klesal počet mateřských a základních
škol, zatímco počet gymnázií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil, a
naopak počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v Libereckém kraji
nárůst i při poklesu počtu žáků (viz tabulka č.1 v textu).
Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol, zvýšení nabídky
studijních příležitostí na vysokých školách a vyšších odborných školách, ale i na středních
odborných školách a s ohledem na ekonomický profil Libereckého kraje zvláště na středních
odborných učilištích.
S rozvojem území a jeho předpokládanými změnami souvisí a bude souviset rostoucí počet
vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, a žádoucí snižování regionálních rozdílů v jejich rozmístění.
Vzdělanost obyvatel se projevuje a bude i nadále projevovat jako významný faktor rozvojových
předpokladů a skutečného rozvoje území (viz tabulka č.2 v textu). Z tohoto důvodu byl tzv. index
vzdělanosti obyvatel použit jako jeden z indikátorů hodnocení rozvojových předpokladů území
Libereckého kraje na úrovni spádových obvodů center osídlení. I tento indikátor ukázal na velké
regionální disparity uvnitř kraje – na jedné straně Liberec, Jablonec n.N. a Turnov, na druhé straně
Dubá, Žandov a Nové Město p.S. (viz Tab. 9 přílohy).
Tab.1 Přehled počtu škol v Libereckém kraji
Školství
Mateřské školy
děti
Základní školy
žáci celkem
Gymnázia
žáci denního studia
Střední odborné školy
Střední odborná učiliště
Vyšší odborné školy
Vysoké školy
studenti v prezenčním studiu
(české státní občanství)
osoby
osoby
osoby
osoby
osoby
osoby
osoby
2000
268
12 020
195
45 542
13
4 733
40
7 594
2001
262
11 991
192
44 249
13
4 626
39
7 383
2002
260
12 105
192
43 016
13
4 930
40
7 517
21
8 266
8
716
1
2003
213
12 275
185
41 356
13
4 918
41
7 798
20
8 349
8
814
1
2004
208
12 327
181
39 819
13
4 858
41
7 967
19
8 085
8
734
1
2005
204
12 306
179
38 348
13
4 843
41
8 153
25
7 933
8
718
1
21
7 746
7
640
1
21
8 197
8
660
1
5 354
5 351
5 440
5 661
5 802
.
Tab.2 Podíl osob ve věku 15 a více let se základním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním v % (jev B4, B5)
Rok sčítání
1961
1970
1980
1991
2001
podle ukonč. vzdělání (v %):
základní (vč. neukončeného)
82,3
53,8
46,5
35,4
23,9
střední odborné bez maturity
(včetně vyučených)
7,4
30,4
32,8
36,6
40,1
úplné střední s maturitou
8,2
12,3
15,9
21,9
27,0
vysokoškolské
1,3
2,3
3,8
5,6
7,0
85
B.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ
§
Technická univerzita Liberec
§
zastoupení speciálních středních škol nadregionálního významu
B.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ
V rámci tématického okruhu vzdělávání nejsou vymezovány limity využití území.
vzdělávání nebyly vzneseny.
86
B.3
ZDRAVOTNICTVÍ
-
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Plochy občanského vybavení - zdravotnictví (jev A3)
územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, lůžek a odborného personálu
(ÚZIS).
B.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ
V porovnání s ČR (100 %) a také i s kraji (Hradecký a Pardubický) sdruženými v regionu
soudržnosti Severovýchod (SV) lze situaci ve zdravotnictví Libereckého kraje v roce 2005
(poslední dostupné údaje) charakterizovat:
Ve všech vybraných ukazatelích je Liberecký kraj pod průměrem ČR i regionu SV, přičemž
v ukazateli počet lékařů ambulantní péče na 10000 obyvatel a počet obyvatel na lékaře ambulantní
péče je Liberecký kraj na tom nejhůře v regionu SV, a třetí nejhorší mezi všemi kraji (hůře jsou na
tom pouze kraje Vysočina a Středočeský). Vzhledem k významnému vlivu ostatních a
potenciálních uživatelů území lze tyto ukazatele považovat za velice nepříznivé a za problém
k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se na území Libereckého kraje může pohybovat navíc
80 až 90 tisíc dalších uživatelů území, tj. více než 20 % proti stavu trvale bydlících obyvatel.
Jednodenní návštěvnost toto zatížení území významně ještě zvyšuje a ovlivňuje i potřebu
zdravotnické péče a její dostupnosti.
Za nepříznivý trend vývoje v kraji lze považovat proto také úbytek počtu samostatných
ambulantních ordinací ve všech sledovaných skupinách a hluboký pokles počtu zařízení a lůžek
pro dlouhodobé nemocné a odborných léčebných ústavů, kterému zdaleka neodpovídá nárůst
počtu lůžek v nemocnicích.
Samostatným problémem se jeví rozmístění a dostupnost zdravotnických zařízení, zejména rychlé
zdravotní pomoci a služby, jak vzhledem k vlivu vysokých počtů potenciálních uživatelů území, tak
vzhledem k členitosti a morfologii území Libereckého kraje.
Tab.1 Vybrané ukazatele
Ukazatel / stav 2005
ČR
LK
LK v %
Lékaři na 1000 obyvatel
4,0
3,4
85
Obyvatel na 1 lékaře
251
294
117
Lůžka v nemocnicích na 1000 obyvatel
6,4
6,2
97
Lékaři ambulantní péče na 10000 obyvatel
28,8
23,8
83
Obyvatel na lékaře v ambulantní péči
420
Zdroj: www.liberec.czso.cz a vlastní výpočty na základě trvale bydlících obyvatel v roce 2004
87
Nejhorší v SV
PK 3,3
PK 299
PK 5,4
LK 23,8 (PK 25,2)
LK 420
Tab.2 Zdravotnictví v Libereckém kraji
Zdravotnictví6)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1 374
1 372
1 415
1 427
1 437
1 456
z toho v nestátních zařízeních
946
939
958
1 416
1 424
1 443
na 1 000 obyvatel
3,2
3,2
3,3
3,3
3,4
3,4
osoby
312
312
302
299
297
294
10
10
10
10
9
8
přepočtené osoby
2 539
336
2 515
332
2 524
370
2 538
388
2 637
373
2 655
384
Odborné léčebné ústavy
10
9
9
9
7
6
lůžka
669
629
629
629
507
440
5
4
4
4
2
1
Lékaři celkem
Obyvatelé na 1 lékaře
přepočtené osoby
Nemocnice
lůžka
lékaři
z toho léčebny pro dlouhodobě nemocné
lůžka
278
248
248
248
126
59
přepočtené osoby
981
978
986
993
1 011
1 019
osoby
437
438
433
430
423
420
Samostatné ordinace praktického lékaře
pro dospělé
188
186
pro děti a dorost
99
99
stomatologa
220
218
Lékárny a výdejny
94
92
Místa v jeslích
18
18
Zdroj: www.liberec.czso.cz, vlastní zdůraznění vybraných údajů a ukazatelů
184
100
218
100
18
187
97
219
102
-
186
96
215
104
-
186
94
216
108
-
Lékaři v ambulantní péči
obyvatelé na 1 lékaře
B.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ
§
Nemocnici Liberec - nadregionální působnost některých oborů
§
nadregionální působnost Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém n.J.
B.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ
V rámci tématického okruhu zdravotnictví nejsou vymezovány limity využití území.
zdravotnictví nebyly vzneseny.
88
B.4
SOCIÁLNÍ PÉČE
-
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Plochy občanského vybavení – sociální péče (jev A3)
územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, lůžek a odborného personálu
(MPSV ČR). Dostupné údaje z databáze ČSÚ k roku 2005 vykazují významné rozdíly v počtech
zařízení, nutno zajistit upřesnění.
B.4.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ OBLASTI
Podle dostupných údajů z databáze ČSÚ / MPSV ČR jsou nejasné rozdíly v počtech zařízení. Ke
stejnému stavu (rok 2005) se uvádí podle jednoho zdroje 19 a podle druhého zdroje 18 domovů a
pensionů pro důchodce, resp. 42 nebo 51 domů s pečovatelskou službou. Bude nutné tyto rozdíly
vysvětlit a upřesnit skutečný stav. Vzhledem k významu těchto zařízení bude vhodné také zjistit
jejich přesné rozmístění a skutečné kapacity / obsazení podle obcí a spádových obvodů center
osídlení, neboť v některých případech mají jejich kapacity a uživatelé významný podíl na počtu
trvale bydlících obyvatel obce (viz Mařenice, Jindřichovice p.S., Sloup apod.). S existencí takových
zařízení a těchto uživatelů území je nutné počítat v územně plánovacích aktivitách.
Zařízení sociální péče nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a větším
výskytem tělesných a mentálních handicapů v populaci. V některých typech sociální péče o
mládež má Liberecký kraj významné postavení v rámci nadregionální působnosti. Liberecký kraj
čeká větší potřeba výstavby nebo rekonstrukcí s cílem zvýšení kapacity v pensionech pro
důchodce a domech s pečovatelskou službou.
Tab.1 Zařízené sociální péče
Sociální zabezpečení
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Počet zařízení sociální péče celkem
42
43
44
46
43
42
místa
2 525 2 442 2 499 2 758 2 717
2 656
Příjemci důchodů celkem
osoby
102 354 103 179 103 346 104 504 106 522 107 962 110 148
z toho starobních
52 060 52 494 52 041 52 573 54 080 55 294 57 129
Průměrný měsíční důchod celkem
Kč
6 095 6 607 6 623 6 849 7 032 7 485
7 924
starobní
6 215 6 731 6 757 6 998 7 202 7 676
8 114
Poznámka: Součástí zařízení sociální péče jsou (počet zařízení / počet míst)
Ústavy sociální péče pro dospělé (6 / 292), Ústavy sociální péče pro mládež (12 / 591),
Domovy důchodců (12 / 1148), Domovy-pensiony pro důchodce (7 / 561) a Ostatní zařízení (5 / 64)
Dále sem patří a v tabulce nejsou uvedeny:
Domy s pečovatelskou službou (42 / 1403 bytů) a Dětské domovy (10 / 462 míst).
89
Tab.2 Domovy důchodců, DPS, domovy pensiony pro důchodce - přehled po ORP (LK,2005)
Obvod ORP
DomD
DomPD
Česká Lípa
3
1
5
Frýdlant
2
-
3
Jablonec nad Nisou
1
-
5
Jilemnice
1
-
9
Liberec
3
1
10
Nový Bor
1
-
3
Semily
-
1
5
Tanvald
1
1
4
Turnov
1
1
4
Železný Brod
-
-
3
DomD = Domovy důchodců
DPS
13
5
51
DomPD = Domovy-pensiony pro důchodce DPS = Domy s pečovatelskou službou
B.4.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE
B.4.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE
V rámci tématického okruhu sociální péče nejsou vymezovány limity využití území.
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sociální
péče nebyly vzneseny.
90
B.5
KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE
-
Koncept účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji – Bohemia Discovery – 2003
Seznamy nemovitého a movitého památkového fondu – Databáze Národního památkového
ústavu Praha – 2007
Podklady pracoviště NPÚ v Liberci - 2007
Památky lidové architektury v Euroregionu Nisa, vydavatelství Booster, Jelenia Góra
Vývoj lidové architektury, Vlastimil Šafránek a Alexandra Gromovská, vydalo Krajské středisko
státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1976
Tradiční stavby Jizerských hor, CHKO Jizerské hory
Lidová architektura Pojizeří a Krkonoš, PhDr. Vladimíra Coganová a Libuše Šolcová, vydalo
Muzeum v Podkrkonoší v Trutnově
Lidová architektura v Československu, Václav Mencl, Academia, nakladatelství Československé
Akademie věd, Praha 1980
Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008, ARR 2003
Program rozvoje Libereckého kraje
Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s.,2005
Plochy občanského vybavení – kultura (jev A3)
území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Problematiku řešit na úrovni ÚAP obcí.
B.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE
B.5.2.1 PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY
Území Libereckého kraje má mimořádně vysokou kulturní hodnotu s řadou historicky cenných
oblastí s množstvím unikátních staveb a zastoupenými všemi historickými slohy, které v souladu
s krajinným rázem a dotvářejí jedinečný charakter - génia loci celého území.
Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter
krajiny a její jedinečnost dotváří i řada dalších historicky cenných objektů a lokalit. Tento kulturně
historický potenciál je nezbytné vhodně chránit i rozvíjet a zachovat tak jedinečný charakter území.
Řada z historicky cenných objektů byla dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči
prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek.
Nejvýznamnější byly vyhlášeny za národní kulturní památky.
PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (jev A5,A6,A7)
Tab.1 Celkový přehled počtu památkové chráněných území
druh památky
kraj celkem
městské památkové rezervace
0
městské památkové zóny
vesnické památkové rezervace
15
8
vesnické památkové zóny
krajinné památkové zóny
10
2
Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu 2006
Tab.2
typ
VPR
VPR
VPR
VPR
VPR
VPR
VPR
VPR
Zdroj:
Vesnické památkové rezervace (jev A5)
název
Vesnická památková rezervace Kořenov – Jizerka
Vesnická památková rezervace Horní Štěpanice
Vesnická památková rezervace Janovice u Kravař
Vesnická památková rezervace Lhota
Vesnická památková rezervace Lomnice nad Popelkou – Karlov
Vesnická památková rezervace Rané
Vesnická památková rezervace Žďár
Vesnická památková rezervace Železný Brod – Trávníky
Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006
91
správní území ORP
Tanvald
Jilemnice
Česká Lípa
Česká Lípa
Semily
Česká Lípa
Česká Lípa
Železný Brod
Tab.3
typ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
MPZ
Zdroj:
Městské památkové zóny (jev A6)
název
Městská památková zóna v Hodkovicích nad Mohelkou
Městská památková zóna v Českém Dubu
Městská památková zóna ve Frýdlantě
Městská památková zóna v Liberci
Městská památková zóna Jablonec nad Nisou
Městská památková zóna Jilemnice
Městská památková zóna Turnov
Městská památková zóna Česká Lípa
Městská památková zóna Dubá
Městská památková zóna Jablonné v Podještědí
Městská památková zóna Kamenický Šenov
Městská památková zóna Nový Bor
Městská památková zóna Zákupy
Městská památková zóna Hrádek nad Nisou
Městská památková zóna Semily
Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006
Liberec
Liberec
Frýdlant
Liberec
Jablonec n.N.
Jilemnice
Turnov
Česká Lípa
Česká Lípa
Liberec
Nový Bor
Nový Bor
Česká Lípa
Liberec
Semily
Tab.4 Vesnické památkové zóny (jev A6)
typ
název
VPZ
Vesnická památková zóna Bukovec
VPZ
Vesnická památková zóna Kravaře
VPZ
Vesnická památková zóna Sloup
VPZ
Vesnická památková zóna Tubož
VPZ
Vesnická památková zóna Velenice
VPZ
Vesnická památková zóna Kruh
VPZ
Vesnická památková zóna Vojetín
VPZ
Vesnická památková zóna Železný Brod
VPZ
Vesnická památková zóna Kryštofovo údolí
VPZ
Vesnická památková zóna Újezdec
Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Železný Brod
Liberec
Semily
Tab.5 Krajinné památkové zóny (jev A7)
typ
název
KPZ
Zahrádecko
KPZ
Lembersko
Česká Lípa
Liberec
NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev A8)
V současné době je na území Libereckého kraje registrováno 2214 vyhlášených nemovitých
kulturních památek.
Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu – tyto údaje jsou předmětem
hodnocení v ÚAP obcí.
Tab.6 Ochranná pásma nemovitých kulturních památek
typ
název
OP
ochranné pásmo hradu Grabštejn
OP
ochranné pásmo souboru nemovitých KP Lomnice nad Popelkou
OP
ochranné pásmo kamenného kříže na nám. v Hodkovicích
OP
ochranné pásmo objektu čp.23 v Příšovicích
92
Liberec
Semily
Liberec
Turnov
NEMOVITÉ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev A9)
Na území kraje je celkem 8 nemovitých kulturních památek. Jedná se o státní hrady a zámky a
nově byl Národní kulturní památkou vyhlášen Horský hotel a televizní vysílač Ještěd.
Tab.7 Přehled nemovitých národních kulturních památek
název
druh objektu
Bezděz
hrad
Česká Lípa
Frýdlant
zámek
Frýdlant
Lemberk
zámek
Liberec
Sychrov
zámek
Turnov
Zákupy
zámek
Česká Lípa
Hrubý Rohozec
zámek
Turnov
Trosky
zřícenina hradu
Turnov
Horský hotel Ještěd
horský hotel
Liberec
Zdroj – Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006
poznámka
vyhlášeno ochranné pásmo
PAMÁTKA UNESCO (jev A10)
Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje.
B.5.2.2 DALŠÍ KULTURNĚ, HISTORICKY CENNÁ ÚZEMÍ, STAVBY A SOUBORY
Na území kraje se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu
kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších památkově historických
objektů, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny jeho genia loci. Tyto objekty a
jejich soubory jsou důležité pro zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot
krajiny. Pro zachování kulturní hodnoty území je nutné zajistit jejich ochranu.
Lokality se zvýšeným výskytem památkově hodnotných historických staveb a jejich souborů nebo
lokality charakteristické svou jedinečností je vhodné zařadit mezi historicky cenné oblasti
s významnými kulturními hodnotami. Jedná se především o lokality bohaté lidovou architekturou a
lokality s industriálními stavbami budovanými od druhé poloviny 18.století do první poloviny
20.století.
REGIONY LIDOVÉ ARCHITEKTURY (jev A12)
Lokality lidové architektury lze dle převažujícího typu objektů zařadit do několika skupin:oblast tzv.
Krajina podstávkových domů, lidová architektura Kokořínska a Podbezdězí, podještěská lidová
architektura, lidová architektura Horního a Středního Pojizeří – pojizerská lidová architektura a
jizerskohorská lidová architektura a lidová architektura Krkonoš a Podkrkonoší. Vzhledem
k prolínání typů staveb v jednotlivých oblastech odpovídají názvy jednotlivých skupin
převažujícímu typu staveb.
Základní územní vymezení jednotlivých oblasti
§
oblast Krajiny podstávkových domů – je charakteristická bohatou lidovou architekturou
převážně reprezentovanou domem hornolužického typu s hrázděným patrem a roubeným
přízemím s charakteristickou podstávkou, hospodářské části domu bývají zděné
vymezení: Lužické hory, Máchův kraj, Frýdlantsko
§
oblast Podhorské lidové architektury
- podoblast Jizersko horské lidové architektury - je charakteristická přízemními
roubenými domy Pro některá sídla je typický masový výskyt objektů sklářské výroby –
zejména mačkáren
vymezení: Jizerské hory, podhůří Jizerských hor
- podoblast Krkonoš a Podkrkonoší – je charakteristická přízemními roubenými domy
s typickými lomenicemi
vymezení: Krkonoše a podhůří Krkonoš
93
§
oblast Pojizerské roubené lidové architektury (oblast lidové architektury Středního
Pojizeří) – je charakteristická patrovým uspořádáním s dlouhými pavlačemi, zdobnými
lomenicemi a typickým dekorem jednotlivých detailů
vymezení: Podkrkonoší, Český ráj, Horní a Střední Pojizeří
§
oblast Podještědské lidové architektury – Lidová architektura smíšená obsahující prvky
roubené patrové architektury, podhorské architektury a oblasti podstávkových domů. Je
typická výrazně barevně provedenými detaily a podkrovními světnicemi
vymezení: Podještědí
§
oblast Kokořínské a Podbezdězské lidové architektury - Oblast s roubenou patrovou
architekturou, jejíž největší konjunktura souvisí s rozvojem chmelařství. Typická zdobná
zděná patrová architektura klasicistního a historizujícího tvarosloví. Zahrnuje i unikátní
stavby lidové architektury – bydlení na pískovcích
vymezení: severní Kokořínsko, Podbezdězí
Základní územní vymezení dalších oblasti s významnými kulturními hodnotami
§
Historická industriální krajina – vodní díla a industriální stavby zejména z 2. pol. 19.století
budované v době průmyslového rozvoje (továrny, textilky, sklárny), horské přehrady, malá
vodní díla, kanály.
vymezení: převážně v povodí řek Jizery, Lužické Nisy, Ploučnice
§
Novoborská (Lužická) industriální sklářská krajina – oblast s četným výskytem pozůstatků
středověkého a raně novověkého sklářství v Lužických horách, staleté tradice obchodu se
sklem, pro sídla je typický masový výskyt objektů sklářské výroby – sklárny, rafinerie,
brusírny ad.
vymezení: Novoborsko, Kamenickošenovsko
§
Rybniční soustava na pískovcovém podloží – největší severočeská rybniční soustava
budovaná od středověku, charakteristická důmyslným využitím pískovcového skalního
podloží pro budování náhonů, hrází a propustí. Součástí byly četná vodní díla – zejména
mlýny
vymezení: Zahrádecko, Holanské rybníky, Doksko
HISTORICKY VÝZNAMNÉ STAVBY A SOUBORY (jev A13)
Historicky významné technické stavby
Kulturní hodnota krajiny je dotvářena také dalšími jedinečnými objekty v území. Jedná se o
historicky významné stavby nebo soubory staveb, mezi které patří technické památky: rozhledny,
horské přehrady, dopravní stavby a historické vojenské opevnění.
Tab.8 Historicky významné technické stavby
Historicky významné stavby Lokalita
Rozhledny
Jizerské hory, Krkonoše
Historická industriální krajina – Lužické hory, Jizerské hory
hraniční opevnění
Dopravní stavby
Ještědský hřbet – Kryštofovo
údolí, žel. trať Lbc - Česká Lípa
žel trať Turnov – Semily
Horské přehrady
žel. trať Tanvald - Kořenov
Jizerské hory
Charakteristika
Soubor horských rozhleden
Soubor původních řadových hraničních objektů ŘOP
řadové opevnění pěchoty
unikátní žel. trať v úseku Lbc - Křižany
největší železniční viadukt - tech.památka
Unikátní železniční trať s řadou tunelů podél řeky
Jizery
zubačka -původní ozubená dráha
Unikátní soubor horských přehrad
Liberec-Harcov, Jablonec n.N.-Mšeno, Bedřichov Černá Nisa, Mníšek-Fojtka, Mníšek-Mlýnice, Souš
Zdroj: podklady OKPPCR KÚLK, vlastní šetření
Celkový charakter krajiny dotváří i další specifická místa s vysokou kulturně historickou hodnotou,
mezi které lze zařadit poutní místa, historicky cenné zámecké parky a zahrady a specifické
památkové objekty.
94
Historicky významné sakrální stavby – duchovní hodnota krajiny
Mezi kulturně-duchovní hodnoty krajiny patří sakrální architektura s významnými poutními místy.
Celé území je bohaté na původní sakrální architekturu, která je nedílnou součástí původní
historické architektury území.
Tab.9 Významné sakrální objekty - poutní místa
Historicky významné stavby Lokalita
Kostel nanebevzetí Panny
Jizerské hory - Hejnice
Marie
Bazilika sv. Vavřince a sv.
Lužické hory -v Jablonném v
Zdislavy
Podještědí
Kostel Pany Marie
České středohoří - Horní Police
Kostel sv. Josefa
Krásná – Černostudniční
hřeben
Zdroj: podklady OKPPCR KÚLK, vlastní šetření
Charakteristika
Bazilika s klášterem a mezinárodním centrem
duchovní obnovy
areál kostela sv. Vavřince s katakombami a ostatky
sv. Zdislavy
Areál kostela s ambity obdobného charakteru Svaté
hory – Mariánské poutní místo
Areál kostela a fary a Kittlův dům
Historicky cenné zámecké parky a zahrady
Na území Libereckého kraje se nachází poměrně velké množství historických parků a zahrad.
Žádné však nejsou zapsány jako samostatná kulturní památka a jsou zapsány v rámci areálů
jiných nemovitých kulturních památek. Nejcennějšími parky se zahradami jsou např. zahrady
zámků Sychrov, Hrubý Rohozec nebo Zákupy. Cenné zahradní a parkové areály se ale dochovaly
i u jiných zámků nebo velkolepých vil.
Specifické památkové objekty kraje
Významnou kulturní hodnotu území představují i další specifické objekty. Jedná se o jedinečný
historický unikát celoevropského významu – bydlení na pískovcích – stavby vybudované na
skalních útvarech – především v oblasti Kokořínska a Českého ráje.
ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY A SOUBORY (jev A14)
Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP
kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.
VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA (jev A15)
Charakter území je utvářen i významnými stavebními dominantami umocňujícími tvář krajiny.
Nejvýznamnější stavební dominantou Libereckého kraje je horský hotel Ještěd prohlášený za
nemovitou národní kulturní památku.
Tento jev není dále blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP
kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.
ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (jev A16)
Téměř celé území kraje lze považovat za území s archeologickými nálezy, ale mezi nejcennější
oblasti patří část dolního toku Jizery (přibližně v úseku Turnov – Svijany), území Českého ráje a
Kokořínska (v obou případech přibližně odpovídá území chráněných krajinných oblastí),
Frýdlantska, Českodubska a dalších center historického osídlení.
Území s archeologickými nálezy (ÚAN) jsou rozdělena do kategorií:
UAN I -
území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem
archeologických nálezů;
UAN II - území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických
nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu
archeologických nálezů 51-100%;
UAN III - území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch.
nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území
mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50%
pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů ;
95
UAN IV - území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá
vytěžená území - lomy, cihelny, pískovny apod.
Na všechny typy území s archeologickými nálezy mimo UAN IV se vztahuje povinnost vyplývající
z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.
B.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE
§
památkově chráněná území a stavby (objekty a lokality prohlášené za kulturní památku
zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR):
- národní kulturní památky
- městské památkové zóny
- vesnické památkové rezervace
- vesnické památkové zóny
- krajinné památkové zóny
§
území archeologicky cenných lokalit a nalezišť (v podstatě celé území LK, graficky
nezobrazeno)
§
historicky cenná území (území s množstvím unikátních staveb se zastoupením všech
slohů mimo památkově chráněná území, jež vyžadují ochranu v rámci zachování genia
loci daného regionu) - s koncentrací objektů lidové architektury (není zatím provedena
jednoznačná specifikace vymezení, graficky nezobrazeno).
Poznámka:
nemovité kulturní památky - ÚAP obcí
specifické, historicky cenné objekty (technické stavby původního průmyslu, vodní díla, podhorské přehrady,
rozhledny, sakrální stavby) - ÚAP obcí.
B.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE
§
§
§
§
§
§
§
objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu
kulturních památek ČR včetně jejich ochranných pásem:
národní kulturní památky
ochranná pásma národních kulturních památek
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kultura a
památková péče nebyly vzneseny.
96
B.6
SPORT A TĚLOVÝCHOVA
-
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Plochy občanského vybavení – sport (jev A3)
územním porovnání jsou k dispozici údaje jen o počtech zařízení a členské základně podle oddílů
a věkových kategorií (Krajské sdružení ČSTV).
B.6.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY
V Libereckém kraji bylo k 1.1.2006 registrováno 68590 členů sportovních klubů a tělovýchovných
jednot, z toho 31305 (46 %) dospělých, 3857 (6 %) dorostenců a 32708 (48 %) žáků. V přepočtu
na 1000 trvale bydlících obyvatel jsou výrazné rozdíly mezi okresy Jablonec n.N. (198) a Semily
(193) na jedné straně a okresy Liberec (138) a Česká Lípa (140) na druhé straně, při průměru
kraje 160 registrovaných sportovců na 1000 obyvatel.
Ke konci roku 2005 bylo na území Libereckého kraje evidováno 79 koupališť a bazénů (z toho 21
krytých bazénů), 413 otevřených hřišť, 55 stadionů včetně krytých hal a 11 zimních stadionů
včetně krytých, a 260 tělocvičen. Z databáze Krajského sdružení ČSTV bude potřebné získat
podrobné údaje o lokalizaci těchto zařízení podle obcí a spádových obvodů center osídlení, ale i o
jejich stavu a využití / kapacitách.
V souvislosti se změnami životního stylu a růstem volného času narůstá také velmi výrazně
potřeba ploch a nároky na provoz a kvalitu zařízení a prostorů pro neorganizovaný (rekreační)
sport, tělovýchovu a využití volného času s výrazně sezónním i celoročním charakterem. Do
rozvoje těchto zařízení a prostorů směřují a budou směřovat značné investice, které lze ve většině
případů také označit jako veřejný (obecní) zájem a veřejně prospěšné stavby, a které mají a budou
mít významné plošné a územní nároky. Příprava ÚAP obcí by se měla zaměřit na získávání a
hodnocení údajů o lokalizaci, ale i záměrech týkajících se zařízení a ploch sportovní a
tělovýchovné vybavenosti území.
97
Tab.1 Přehled sportovních zařízení po ORP
Stav 2005
Tělocvičny
Hřiště + Ost.
Česká Lípa
22
69
Frýdlant
20
33
Jablonec nad Nisou
20
39
Jilemnice
28
39
Liberec
65
107
Nový Bor
11
18
Semily
30
50
Tanvald
17
33
Turnov
23
50
Železný Brod
24
41
260
479
Zdroj: www.liberec.czso.cz, Ost = stadiony a zimní stadiony
B.6.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY
§
vysoká koncentrace ploch a zařízení pro celoroční sport a rekreaci
B.6.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY
V rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nejsou vymezovány limity využití území.
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sport a
tělovýchova nebyly vzneseny.
98
B.7
BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND
B.7.1 POUŽITÉ PODKLADY, VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI
-
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Výstavba domů a bytů (jev B11)
K dispozici jsou údaje ČSÚ o počtech dokončených, zahájených a rozestavěných bytů v kraji
v roční aktualizaci. Kromě toho se uvádí i údaje o počtech modernizovaných bytů. Problémem je
přesná lokalizace této výstavby podle obcí, resp. pouze podle obcí a nikoliv podle sídel (částí
obce). Chybí údaje o skutečně obydlených a neobydlených (prázdných) bytech, které lze zjistit
pouze ze sčítání jednou za deset let. Rovněž neúplné jsou uváděné údaje o zrušených bytech,
kterých je ve skutečnosti výrazně více.
Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu (jev B12)
Údaj o počtu neobydlených bytů lze relativně spolehlivě zjistit pouze při sčítání domů a bytů jednou
za deset let, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Tehdy lze také zjistit i důvody neobydlenosti a
přesnější rozmístění a strukturu neobydlených bytů podle stáří výstavby apod. Ve sčítání 2001 se
však na rozdíl od sčítání v letech 1980 a 1991 nezjišťovaly neobydlené byty v tzv. objektech
individuální rekreace (vyčleněných z bytového fondu), které tvoří významnou součást
neobydlených bytů.
Struktura bytového fondu (jev B13)
Strukturu bytového fondu podle stáří výstavby, typu a vlastnictví domu, technického a jiného
vybavení a jiné znaky lze zjistit pouze ze sčítání domů a bytů, naposled v roce 2001 a nejdříve
2011. Ze sčítání lze získat rozsáhlé a velmi podrobné údaje o struktuře domovního a bytového
fondu. Z takových údajů lze stanovit velmi důležitou tzv. optimální ubytovací kapacitu stávajícího
bytového fondu jako východisko pro určení výhledové velikosti obyvatelstva a potřebné bytové
výstavby (reprodukce bytového fondu).
Místně obvyklé nájemné (jev B14)
Specializované údaje v podrobnějším územním členění jsou k dispozici z různých zdrojů. I v rámci
jedné obce se však nájemné výrazně liší a bude lišit nejen podle polohy (zóny), ale i podle dalších
znaků území a zástavby.
Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev A116)
Údaje o dokončených bytech podle obcí jsou k dispozici na ČSÚ a také na příslušných stavebních
úřadech. Kromě toho by bylo vhodné na úrovni obcí také mít k dispozici údaje o rozestavěnosti,
předpokládané nebo plánované velikosti další připravované nové výstavby.
99
B.7.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ
Pro potřeby Podkladů pro UAP_K byly k dispozici údaje o počtech dokončených bytů za období
2000 až 2006 až do úrovně jednotlivých obcí, z nichž byly vyskládány údaje za spádové obvody
center osídlení a významově vyšší regiony (viz Tab. 1 přílohy). Nebyly však k dispozici údaje o
počtu rozestavěných bytů a o počtech zrušených bytů, kde je velký rozpor se skutečností. Na
úrovni správních obvodů ORP a celého kraje jsou k dispozici údaje o zrušených bytech
(podchycena je jen malá část), a důležité údaje o počtech rozestavěných a zahajovaných bytů.
Údaje o absolutní velikosti a relativní intenzitě nové bytové výstavby jsou velmi jasným znakem
rozvoje a atraktivity území, a proto tyto údaje byly zařazeny mezi vybraná kritéria hodnocení
rozvojových předpokladů území (viz Tab. 9 přílohy). Z dostupných údajů nelze však zjistit a
vyhodnotit obydlenost, resp. neobydlenost nově postavených bytů. Zvláštním případem jsou
přírůstky tzv. apartmentů – bytů většinou pro druhé bydlení v nově budovaných objektech ve
střediscích zimních sportů a rekreace (zde v kraji Harrachov a Rokytnice n.J.), které nemají vliv na
růst počtu trvale bydlících obyvatel.
Tab.1 Byty v Libereckém kraji, členění po správních obvodech ORP
Počet dokončených bytů
Dokončené byty
Liberecký kraj
na 1 000 obyvatel
ORP
2003
2004
2005
2003
2004
2005
Zrušené byty
2003
2004
2005
Liberecký kraj
1 143
1 316
1 133
2,7
3,1
2,6
61
35
31
Česká Lípa
108
111
74
1,4
1,5
1,0
2
4
3
Frýdlant
24
20
13
1,0
0,8
0,5
1
3
-
Jablonec nad Nisou
Jilemnice
300
96
133
33
171
118
5,7
4,2
2,5
1,4
3,2
5,2
33
1
9
9
3
2
Liberec
358
548
391
2,7
4,1
2,9
11
2
2
Nový Bor
40
42
55
1,5
1,6
2,1
1
2
-
Semily
68
112
67
2,5
4,2
2,5
8
1
11
Tanvald
46
77
121
2,1
3,5
5,5
2
3
5
Turnov
73
187
107
2,4
6,0
3,4
-
1
3
30
53
16
2,5
4,4
1,3
2
1
2
2000
1 135
4 375
1 001
2,3
2001
917
4 478
869
2,0
2002
1 400
4 840
983
2,3
2003
1 838
5 547
1 143
2,7
2004
1 435
5 648
1 316
3,1
2005
961
5 616
1 133
2,6
Železný Brod
Tab.2 Bytová výstavba v Libereckém kraji
Bytová výstavba – Liberecký kraj
Zahájené byty
Rozestavěné byty (k 31. 12.)
Dokončené byty
na 1 000 obyvatel
2006
1 595
6 187
1 024
3,7
Z uvedených údajů vyplývá, že polovina dokončovaných bytů v kraji připadá na obvody ORP
Liberec a Jablonec n.N. Naopak velmi slabá a nejslabší je nová bytová výstavba v obvodech ORP
Frýdlant, Česká Lípa a Nový Bor. Při hodnocení intenzity nové bytové výstavby v letech 2000 –
2006 podle spádových obvodů center osídlení (viz Tab. 1 přílohy) jsou na tom nejlépe Harrachov,
Rokytnice n.J. (vysvětlení výše), a s nimi Rychnov u J., Hodkovice n.M. a Zákupy jako projev
suburbanizace v příměstském prostředí Jablonce n.N., Liberce a České Lípy. Naproti tomu
nejslabší intenzita se projevila u spádových obvodů Josefův Důl, Jablonec n.J. a Hejnice, možná
jako důsledek intenzivní výstavby u sousedů (Smržovka, Rokytnice n.J. a Raspenava). Velmi slabá
intenzita v případě spádového obvodu Mimoně je zkreslena nezahrnutím významného počtu
modernizovaných (rekonstruovaných) bytů po Sovětské armádě jak v Mimoni, tak především
v obci Ralsko (ta se díky tomu stala obcí s nejvýraznějším růstem počtu trvale bydlících obyvatel v
kraji).
100
B.7.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ
§
vysoká ubytovací kapacita pro druhé a přechodné bydlení
B.7.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ
V rámci tématického okruhu bydlení nejsou vymezovány limity využití území.
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu bydlení
nebyly vzneseny.
101
B.8
ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE
B.8.1 POUŽITÉ PODKLADY, VYHODNOCENÍ
-
Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Ekonomická aktivita podle odvětví (jev B7)
Ekonomická aktivita v potřebné struktuře a územním členění je spolehlivě zjištěna pouze při sčítání
lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Podobně pouze z posledního sčítání můžeme hodnotit
počet a strukturu tzv. obsazených pracovních příležitostí a jejich vztah k ekonomicky aktivní části
obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že i nadále probíhají významné změny v ekonomice, lze tyto
změny na úrovni jednotek menších než ČR hodnotit velmi obezřetně.
Míra nezaměstnanosti (jev B8)
Míra nezaměstnanosti, jako velmi často používaný údaj, je zkreslena tím, že vychází z neměnného
počtu ekonomicky aktivních obyvatel při sčítání 2001, což je v rozporu se skutečností. Uváděnou
míru registrované nezaměstnanosti na úrovni obcí je proto vhodné konfrontovat s vývojem počtu
trvale bydlících obyvatel, který se na úrovni obcí rychle může měnit. S růstem nebo úbytkem
bydlících obyvatel roste nebo klesá počet ekonomicky aktivních osob v daném území. Příkladem
může být obec Ralsko, kde je proto dlouhodobě uváděna výrazně vyšší nezaměstnanost než
odpovídá skutečnosti.
Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v
procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a
doporučení aplikovaných ve výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS). Ukazatel je konstruován
podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce
(ILO). Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil.
Poznámka: Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší,
obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO:
- nebyly zaměstnané
- byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů
pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání
- v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny
práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o
pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem).
Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14
dnů. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace
práce (ILO). Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech
práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo
příspěvky.
102
Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných
uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců
podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje
o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců.
Poznámka:Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném
zahrnování některých skupin osob. V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč.
občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do
zaměstnání a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) +
počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet
dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).
Vyjíždějící do zaměstnání a do škol (jev B9)
Tento údaj lze spolehlivě zjistit pouze při sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Kromě
počtu vyjíždějících za prací a do škol jsou k dispozici údaje o směrech této vyjížďky, způsobu
dopravy a frekvenci. Vyjížďka snižuje v daném místě počet uživatelů území a tam, kde je vyšší
než dojížďka vede také k nižšímu počtu uživatelů (denní obyvatelstvo) v porovnání s počtem trvale
bydlících obyvatel. Je proto jedním z údajů pro výpočet potenciálních uživatelů území.
Dojíždějící do zaměstnání a do škol (jev B10)
Tento údaj lze spolehlivě zjistit pouze při sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Kromě
počtu dojíždějících za prací a do škol jsou k dispozici údaje o směrech této dojížďky, způsobu
dopravy a frekvenci. Dojížďka zvyšuje v daném místě počet uživatelů území a tam, kde je vyšší
než vyjížďka vede také k vyššímu počtu uživatelů (denní obyvatelstvo) v porovnání s počtem trvale
bydlících obyvatel. Je proto jedním z údajů pro výpočet potenciálních uživatelů území.
B.8.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE
Počet ekonomicky aktivních obyvatel Libereckého kraje se od roku 1991 nejdříve snížil, nyní se
začíná zvyšovat, ale výrazně se změnila a mění jejich struktura. Výrazně ubylo a ubývá
ekonomicky aktivních v priméru, zatímco v sekundéru, a to jak v průmyslu, tak ve stavebnictví
jejich počet v posledních letech naopak roste. Liberecký kraj stále patří ke krajům s nejvyšší
zaměstnaností svých obyvatel v průmyslu, v minulosti díky textilnímu a sklářskému průmyslu, nyní
však díky orientaci na automobilový průmysl, s kterou souvisí i výstavba nových průmyslových zón.
Na tomto vývoji se podílí také zvyšující se zaměstnanost cizinců. Výrazně také roste podíl terciéru
a kvartéru, ale i přesto zaostává za jinými kraji i průměrem ČR.
Zvyšuje se mobilita obyvatel. Při sčítání v roce 2001 bylo dočasně nepřítomných obyvatel v obci
bydliště z důvodu zaměstnání a vzdělávání, případně z dalších důvodů, více než 47 tisíc (11 % !),
zatímco dočasně přítomných obyvatel jiných krajů a z jiných zemí zde bylo téměř 41 tisíc. Projevy
této mobility lze identifikovat až do úrovně jednotlivých obcí.
Tab.1 Ekonomická aktivita v Libereckém kraji (jev B7)
Ekonomicky aktivní celkem
muži
z toho pracující důchodci
ženy
z toho pracující důchodci
1961
203 128
108 574
8 617
94 554
13 912
1970
206 343
108 206
6 860
98 137
8 734
103
Rok sčítání
1980
223 078
115 420
10 466
107 658
14 457
1991
231 936
119 905
7 471
112 031
9 667
2001
225 154
122 376
4 276
102 778
5 147
Tab.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost v LK (jev B8)
Práce
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců
fyz. osoby 111 725 114 423 114 351 108 832 109 497 110 675 114 990
zemědělství, lesnictví a myslivost a rybolov
2 578 2 271 2 339 2 215 1 987 1 916
1 889
průmysl
64 921 67 978 66 657 61 258 62 111 63 446 68 338
stavebnictví
4 621 4 355 4 248 4 697 4 940 4 014
3 701
Průměrná hrubá měsíční mzda
Kč
12 119 13 184 14 087 15 117 16 231 17 009 18 112
zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov
9 952 10 866 11 135 11 546 12 003 13 088 14 078
průmysl
12 724 13 721 14 602 15 551 16 819 17 675 18 730
stavebnictví
13 121 14 212 14 721 15 385 16 699 17 580 18 813
Nezaměstnanost (k 31. 12.)
Uchazeči o zaměstnání
osoby
14 016 15 987 19 334 21 065 20 299 18 923 17 258
z toho dosažitelní
.
.
.
. 18 854 17 634 15 988
Volná pracovní místa
místa
3 649 2 677 1 908 1 785 2 547 2 425
3 648
Míra registrované nezaměstnanosti
původní metodika
%
6,44
7,35
8,68
9,48
9,06
.
.
nová metodika
%
.
.
.
.
8,22
7,73
7,04
Zdroj: www.liberec.czso.cz, 15 = předběžný údaj zahrnující zaměstnané cizince
Tab.3 Míra nezaměstnanosti dle správních obvodů ORP (jev B8)
Míra nezaměstnanosti (%)2)
Uchazeči o zaměstnání
Kraj, správní obvody obcí Ekonomicky
s rozšířenou působností aktivní1)
Liberecký kraj
2)
2003
2005
2004
2003
2004
celkem dosažitelní
celkem dosažitelní
225 154
21 065
20 299
18 923
17 634
9,36
Česká Lípa
40 204
4 185
3 851
3 565
3 369
10,41
9,58
8,87
8,38
Frýdlant
12 609
2 168
2 109
2 024
1 937
17,19
16,73
16,05
15,36
Jablonec nad Nisou
27 701
2 157
2 152
1 908
1 702
7,79
7,77
6,89
6,14
Jilemnice
11 663
1 029
1 033
965
901
8,82
8,86
8,27
7,73
Liberec
71 669
6 342
6 060
5 685
5 382
8,85
8,46
7,93
7,51
Nový Bor
13 879
1 480
1 374
1 331
1 224
10,66
9,90
9,59
8,82
Semily
13 645
1 266
1 280
1 215
1 148
9,28
9,38
8,90
8,41
Tanvald
11 309
1 092
1 088
1 031
900
9,66
9,62
9,12
7,96
Turnov
16 157
959
967
871
800
5,94
5,99
5,39
4,95
6 318
387
385
328
271
6,13
6,09
5,19
4,29
Železný Brod
1)
2005
9,02
8,40
7,83
kurzívou a tučně označeny maximální a minimální míry nezaměstnanosti
SLDB k 1. 3. 2001
míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001
Za velmi důležité lze považovat údaje o počtu, struktuře a saldu obsazených pracovních
příležitostí, které se velmi obtížně zjišťují. Ze sčítání v roce 2001 máme údaje založené na bilanční
metodě umožňující identifikovat pracovní příležitosti až do úrovně jednotlivých obcí. V roce 2001
bylo v kraji podle této metody 218,6 tisíc obsazených pracovních příležitostí (PP), resp. 97 % počtu
ekonomicky aktivních obyvatel (EA). Kraj jako celek se vyznačoval nedostatkem pracovních míst,
jehož výsledkem byla vyšší vyjížďka než dojížďka za prací. Většina spádových obvodů měla méně
PP než EA, nejméně Žandov, Osečná, Velké Hamry (méně než 61 % EA). Jen některé spádové
obvody nabízely více PP než EA, nejvíce Stráž p.R., pak už jen Harrachov, Jablonec n.N., Liberec,
Rokytnice n.J., Smržovka, Česká Lípa a Turnov (viz Tab. 1). Jen ve čtyřech spádových obvodech
– Liberec (60,3), Jablonec n.N. (27,8), Česká Lípa (25,3) a Turnov (15,8) – bylo k dispozici více
než 10 tisíc obsazených PP. Naproti tomu v osmi (ze 38) spádových obvodech bylo k dispozici
méně než 1000 obsazených PP – Žandov, Dubá, Osečná, Rychnov u J., Josefův Důl, Rovensko
p.T., Vysoké n.J. a Jablonec n.J. – a na tyto prostory bude nutné zaměřit zvýšenou pozornost
s cílem udržení a podpory vzniku nových PP.
104
Podle bilance pohybu za prací a do škol na základě údajů ze sčítání 2001 (další budou až v roce
2011) lze rozlišit území s převládající vyjížďkou (ztráta uživatelů území), mezi která patří celkem
31 ze 38 spádových obvodů, tj. naprostá většina území. Absolutně největší pasivní bilanci vykázaly
spádové obvody Jilemnice, Mimoň, Chrastava a Hrádek n.N. Aktivní bilanci pohybu za prací a do
škol vykázalo jen 7 spádových obvodů – Liberec, Jablonec n.N., Stráž p.R., Česká Lípa,
Harrachov, Turnov a Vysoké n.J. (v pořadí podle salda). Celkově však kraj tímto způsobem ztrácel
9 tis. uživatelů území (viz. Tab. 1 přílohy). V roce 2001 do jiných krajů vyjíždělo za prací 14,3 tisíc
a do škol 8,1 tisíc trvale bydlících obyvatel kraje. Za prací dojíždělo 7,8 tisíc a do škol 5,6 tisíc
trvale bydlících obyvatel jiných krajů. Pro porovnání podle bilance všech důvodů dočasné
přítomnosti a dočasné nepřítomnosti (ozdravné pobyty, druhé bydlení, rekreace a jiné) kraj při
posledním sčítání ztrácel téměř 7 tisíc denních uživatelů území, tj. zhruba 2 % počtu trvale
bydlících obyvatel.
B.8.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE
§
nadprůměrný počet soukromých podnikatelů
§
vysoká míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti
B.8.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE
V rámci tématického okruhu zaměstnanost, trh práce nejsou vymezovány limity využití území.
zaměstnanost, trh práce nebyly vzneseny.
105
B.9
BEZPEČNOST
Problematiku zvláštních zájmů mimo Armádu ČR (civilní ochrana, integrovaný záchranný
systém…) řeší kromě obecné legislativy několik zvláštních zákonů a podzákonných předpisů,
přijatých v několika posledních letech. Jedná se zejména o Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném
záchranném systému, Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, Zákon č. 12/2002 Sb. o státní
pomoci při obnově území aj. a navazující vyhlášky.
Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby
civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany řeší Vyhláška MV č.380/2002 Sb.
Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany
vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a
druhu územně plánovací dokumentace.
Havarijní plán je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a
likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých
mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.
Obsahem havarijního plánu jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních
činností, mapy, schémata rozmístění sil a prostředků, způsoby jejich nasazení a zásady účinného
provádění záchranných prací a likvidačních prací.
Krizový plán kraje je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení Libereckého
kraje plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizových
situací na území kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky. Krizovou
situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav
nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení krizových situací
plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti tak, aby byly přiměřené a
svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události.
Požadavky (informace) Armády ČR a Policie ČR byly zjišťovány na základě přímých písemných
(e-mailových) kontaktů. Tyto instituce, reprezentované VUSS Litoměřice a VUSS Pardubice
(armádní specializované organizace) a Policií ČR – Správou Severočeského (resp.
Východočeského) kraje zaslaly svá stanoviska a požadavky, které je nutno v rámci zpracování
Podkladové dokumentace pro Územně analytické podklady Libereckého kraje respektovat.
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku, vydalo
písemné stanovisko č.j. OSM 2369, 2455/05-2007 ke sledovaným jevům č. 81, 82, 105, 110, 111,
112 dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Vyjádření zaslalo i Generální ředitelství Hasičského záchranného
sboru České republiky (Čj. PO-1360-127/PSM-2007).
Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifikovány v dokumentech
Havarijní plán Libereckého kraje (2004) a Krizový plán Libereckého kraje (2004, aktualizace 2007).
Havarijní plán LK byl zpracován na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č.328/2001 Sb., o
některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č.
429/2001 Sb., vydanou na základě § 35 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů.
SLEDOVANÉ JEVY - PODKLADY, VYHODNOCENÍ
Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev A81)
Stanoviska a vyjádření AČR, PČR, HZS... – zařízení umístěná převážně ve vrcholových polohách
hor (Ještěd, Prácheň, Horní Černá Studnice, Lysý vrch u Frýdlantu, Tábor, Kozákov aj.)
Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev A82)
Regionální úřad Centra vojenské dopravy požaduje respektovat územní ochranu důležitých
komunikací – viz vyjádření Armády ČR.
106
Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev A107)
Viz vyjádření Armády ČR zastoupené VUSS Litoměřice a VUSS Pardubice.
Vymezené zóny havarijního plánování (jev A109)
Viz Havarijní plán LK – Analýza rizik.
Objekt civilní ochrany (jev A110)
Viz Havarijní plán LK – příloha C4 Plán ukrytí obyvatelstva.
Objekt požární ochrany (jev A111)
Respektovat ochranu objektů ve vlastnictví či správě HZS LK, jednotek SDH v obcích, dále
zařízení dle stanoviska GŘ HZS č.j. PO-1360-127/PSM-2007 v k.ú Janov u Nového Boru, Mimoň a
k.ú. Boreček (obec Ralsko).
Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev A112)
Policie ČR požaduje respektovat ochranu nemovitostí a zařízení dle seznamu, který je součástí
stanovisek Správy Sč. a Vč. kraje z 3.7. a 6.6.2007, resp. MV z 25.6. a 10.7.2007. Jedná se o
budovy OŘ PČR Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a OO PČR na území
Libereckého kraje, elektronická komunikační zařízení vč. ochranných pásem, telekomunikační
vedení, mikrovlnné spoje aj.
B.9.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
B.9.2.1 RIZIKA OHROŽENÍ OBYVATEL
V Havarijním plánu kraje je zpracována analýza rizik v členění podle spádových obvodů obcí
s rozšířenou působností. Jedná se o ohrožení způsobené přírodními vlivy (sesuvy, poddolovaná
území, povodně...), ohrožení způsobené civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny, velké požáry,
výbuchy, radioaktivní látky, letecká neštěstí, pády střech, veterinární rizika aj.). S ohledem na
metodiku zpracování ÚAP zde neuvádíme jejich úplný výčet, ten je dokumentován v tabulkových
přílohách Havarijního a Krizového plánu kraje.
Pro řešení havárií a mimořádných situací jsou zpracovány Plány konkrétních činností:
§
Plán vyrozumění
§
Traumatologický plán
§
Plán varování obyvatelstva
§
Plán ukrytí obyvatelstva
§
Plán individuální ochrany
§
Plán evakuace obyvatelstva
§
Plán nouzového přežití
§
Plán monitorování
§
Pohotovostní plán veterinárních opatření
§
Plán veřejného pořádku a bezpečnosti
§
Plán ochrany kulturních památek
§
Plán hygienických a protiepidemických opatření
§
Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky
§
Plán odstranění odpadů
§
Plán a organizace zimní údržby komunikací
§
Plán zacházení se zemřelými osobami
Tyto plány jsou součástí Havarijního plánu kraje a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS.
Krizové situace mohou vzniknout rovněž při rozsáhlém přerušení dodávek médií (elektrické
energie, zemního plynu, centrálního tepla, vody ...). Samostatnou kapitolou jsou rizika válečných
konfliktů.
107
Krizová rizika a zajištění krizových opatření (viz Krizový plán kraje)
Na základě zpracované analýzy rizik a jejího vyhodnocení je třeba vypracovat Operační plány na
následující krizové situace:
§
Povodně velkého rozsahu
§
Jiné živelní pohromy velkého rozsahu (lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice….)
§
Havárie velkého rozsahu (chemické látky a přípravky)
§
Jiné technické a technologické havárie (požáry, exploze, destrukce staveb …)
§
Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně
§
Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu
§
Narušení dodávek el. energie, plynu nebo tepelné energie
§
Narušení dodávek potravin velkého rozsahu
§
Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu
§
Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu
§
Migrační vlny velkého rozsahu
Seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu kraje, částečně je uvádíme v kapitole
B.9.2.2 (nebezpečné látky, ohrožení povodněmi...). Riziko představují i velké objemy kyselých
roztoků (H2SO4) v horninovém prostředí v oblasti chemické těžby uranu (Stráž pod Ralskem –
Hamr na Jezeře), zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu (v žulovém podloží), sesuvná a
poddolovaná území (Semilsko, Jilemnicko, Rokytnicko, Novoměstsko, Český ráj, Sloup a okolí,
Ještědsko-kozákovský hřbet, oblast Višňové, Hamru na Jezeře, Hrádku nad Nisou apod.), výskyt
nevybuchlé munice v bývalém vojenském újezdu Ralsko. V oblasti Višňové hrozí při velkých
deštích i splachy kaolinu a jílů z výsypek lignitového dolu Turów na polském území.
B.9.2.2 CIVILNÍ OCHRANA – HLAVNÍ ZÁSADY A POTŘEBY
Je třeba respektovat opatření, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací (viz
výstupy z Havarijního a Krizového plánu kraje, kde jsou rozpracovány v jednotlivých Operačních
plánech, resp. Plánech konkrétních činností – viz výše):
EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ
Největší riziko se koncentruje do urbanizovaných území a hustě zalidněných městských
aglomerací (Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald, Česká Lípa – Nový Bor) a dalších
významných měst a středisek cestovního ruchu (Turnov, Semily, Jilemnice, Frýdlant, Doksy….).
Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek, evakuačních tras v členění
podle obvodů obcí s rozšířenou působností je uveden v přílohách C-6-2,3,4 Havarijního plánu
kraje. Evakuační trasy je nutné stanovit nejpozději při vyhlášení evakuace obyvatelstva
z evakuovaného prostoru. Pro ubytování evakuovaných osob lze v Libereckém kraji využít kromě
objektů základní občanské vybavenosti (základní školy s tělocvičnami a stravovnami) zejména
velké lůžkové kapacity rekreačních zařízení v turisticky exponovaných oblastech (Krkonoše,
Jizerské hory, okolí Máchova jezera, Český ráj a jiné).
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU
Značná část populace Libereckého kraje, zejména v oblasti Liberecko-jablonecké aglomerace, je
závislá na zásobování vodou z povrchových zdrojů (přehrady Josefův Důl a Souš), což
představuje pro obyvatele tohoto území značné riziko ohrožení v případě vojenského konfliktu či
teroristického útoku.
Nouzové zásobování vodou předpokládá v prvé řadě využití alternativních podzemních zdrojů
(např. krajské město je zčásti zásobováno z vrtů Dolánky a Libíč), tam, kde tyto zdroje k dispozici
nejsou, je nutno zajistit záložní zdroje (vrty), u menších sídel postačí kombinace zásobování
cisternami na pitnou vodu a balenou vodou. Lze použít náhradní zásobování také z povrchových
zdrojů, např. odběr vody z vodní nádrže Josefův Důl či jiných kvalitních toků. Kapacity cisteren na
pitnou vodu jsou omezené (jejich počty, objem a lokalizace jsou uvedeny v havarijních plánech
okresů) a nemohou nahradit výpadek celé sítě (např. poškození hlavních přivaděčů nebo
odstavení vodojemů v důsledku teroristického útoku).
108
OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH NA ÚZEMÍ
Na území Libereckého kraje na rozdíl od jiných (Ústecký, Pardubický…) nejsou koncentrovány ve
větším rozsahu rizikové výroby (např. rafinérie, výroba explozivních látek, hořlavin a jiných
nebezpečných chemických produktů). Přesto jsou však tyto látky v regionu skladovány a
používány. Seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu kraje, namátkou jmenujme
galvanizovny a sklářské a bižuterní provozy (zejména na Jablonecku), zásobníky chlóru (úpravny
vody, plavecké bazény), čpavku (např. zimní stadióny), specifikem kraje jsou rizika spojená s
chemickou těžbou uranu a likvidací následků těžby (s.p. Diamo) a zvýšeným výskytem přirozeného
půdního radonu (žulové podloží).
OCHRANA PŘED DŮSLEDKY MOŽNÉHO TERORISTICKÉHO ÚTOKU NA OBJEKTY,
JEJICHŽ POŠKOZENÍ MŮŽE ZPŮSOBIT MIMOŘÁDNOU UDÁLOST
Kromě požárů a výbuchů v průmyslových objektech se zásobami vysoce hořlavých a toxických
látek představují značné riziko možné teroristické útoky na zařízení s vysokou koncentrací
obyvatel (školy, nemocnice, obchodní centra…) a v neposlední řadě na hráze přehradních nádrží.
Povodňové vlny při protržení hrází (vodní díla Josefův Důl, Souš, Bedřichov, Mšeno, Harcov,
Fojtka, Mlýnice…) mají velkou ničivou sílu a mohou zanechat katastrofální následky (materiální
škody i oběti na životech). Území potenciálního ohrožení povodňovou vlnou
Obecné zásady ochrany jsou řešeny v Havarijním a Krizovém plánu kraje. Zásadní výstupy je
třeba respektovat. Předpokladem je úzká spolupráce všech složek IZS.
OCHRANA ÚZEMÍ PŘED POVODNĚMI
V posledních letech v souvislosti s globálními klimatickými změnami na planetě Zemi nabývá na
významu problematika ochrany území před povodněmi. Velké povodně na území ČR v letech 1997
a 2002 i lokální povodně 2007 vyvolaly tlak na zkvalitnění preventivních opatření a zlepšení
monitoringu a informačního systému. Co se týče regulace a úpravy toků, naprostá většina koryt ve
větších městech je dimenzována pouze na Q20 (20-letou vodu), v menších městech na Q10 s
výjimkou koryta Smědé ve Frýdlantu (Q50). Je třeba průběžně aktualizovat povodňové plány
obcí, zpracovat nové plány na 100- a víceletou vodu, digitalizovat mapové podklady a umožnit
modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů na ohrožená území. Zpracované Plány
povodí umožní lépe modelovat průběh povodní a předpovídat chování vodního živlu v různých
situacích.
B.9.2.3 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Integrovaný záchranný systém (IZS) byl vytvořen jako systém pro koordinaci záchranných a
likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí a vznikl jako potřeba každodenní spolupráce
hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií,
dopravních nehod atp.).
Integrovaný záchranný systém koordinuje:
§
záchranné a pohotovostní služby a sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba,
pohotovostní komunální služby ...),
§
bezpečnostní a ozbrojené sbory (Policie ČR, obecní policie, Armáda ČR ...),
§
územní popř. ústřední správní úřady.
Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu
jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 29 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., mezi složkami,
ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou nebo nižší regionální
působností a mezi obcemi (dále jen „subjekty krizové komunikace") a u každého z těchto subjektů.
Základní prostředky krizové komunikace:
§
Účelová telekomunikační síť MV
§
Hromadná radiokomunikační síť IZS provozovaná ministerstvem
§
Veřejná pevná telekomunikační síť – (uplatnění přednostního spojení)
§
Veřejná mobilní telekomunikační síť – (uplatnění přednostního spojení; je třeba dořešit
pokrytí periferních území signálem mobilního operátora vybraného pro krizovou
komunikaci, popř. umožnit provoz krizových telefonů i u dalších operátorů, kteří mají v
těchto lokalitách kvalitnější pokrytí).
109
Krizová komunikace je podrobně rozpracována v Havarijním a Krizovém plánu Libereckého kraje,
kde jsou uvedena spojení na všechny složky Integrovaného záchranného systému.
Složky IZS v Libereckém kraji:
§
Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje
§
Policie České republiky – okresní ředitelství, obvodní oddělení, pohraniční policie. Krajské
správy sídlí mimo území Libereckého kraje – v Ústí nad Labem a Hradci Králové.
§
Zdravotnické instituce – nemocnice, Zdravotnická záchranná služba, Letecká záchranná
služba
§
Další složky IZS:
- Samospráva obcí, kraje
- Česká inspekce životního prostředí
- Odbory životního prostředí obcí a kraje
- Správci povodí
- Povodí Ohře, s.p. Chomutov
- Povodí Labe, s.p. Hradec Králové
- ČHMÚ – hlásná služba
- Český červený kříž
- Vodní záchranná a potápěčská služba
- Svaz záchranných brigád kynologů ČR
- Velitelství územní obrany
- Krajská hygienická stanice
- Státní ústav pro jadernou bezpečnost…
- Horská služba ČR
Podrobný seznam, adresy a další údaje jsou obsaženy Havarijním a Krizovém plánu Libereckého
kraje.
B.9.2.4 HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY – ZÁSADY A POTŘEBY
Krizovými stavy se dle Zákona č. 240/2000 Sb. rozumí stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo
stav ohrožení státu, vyhlášené na základě mimořádné události1 .
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy,
ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví,
majetek nebo životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není
možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného
systému. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé
území kraje nebo pro jeho část. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman
kraje a neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou
situací dotčeny. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman
prodloužit jen se souhlasem vlády.
Orgány krizového řízení:
§
vláda
§
ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§
Česká národní banka
§
orgány kraje
§
orgány obce
Tyto orgány jsou na základě zákona oprávněny v přesně specifikovaných případech omezit na
nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu základní lidská práva (omezení vlastnických
práv, svobody pohybu, shromažďování aj.).
1
Mimořádnou událostí se dle Zákona č.239/2000Sb. rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka ,
přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení
záchranných a likvidačních prací.
110
Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou podrobně řešena v Krizovém plánu kraje, jehož
součástí jsou:
§
typové plány
§
operační plány
§
plán nezbytných dodávek
§
plán hospodářské mobilizace
§
plán akceschopnosti
§
plán spojení
§
plán materiálně-technického zabezpečení
§
plán zdravotnického zabezpečení aj.
B.9.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
§
funkční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje s operačním střediskem
v Liberci
B.9.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
Je třeba respektovat zájmy Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Libereckého
kraje a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Výše uvedené instituce zaslaly svá
stanoviska s výčtem objektů a koridorů, k jejichž dotčení je třeba souhlasu těchto institucí. Jedná
se zejména o:
§
ochranná pásma zájmových území Armády ČR
§
ochranná pásma letišť (např. letiště Mnichovo Hradiště – Hoškovice s přesahem na území
Libereckého kraje
§
radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení HZS
§
objekty a pozemky ve vlastnictví či užívání těchto subjektů (pro ÚAP obcí)
S ohledem na rozsah seznamu těchto nemovitostí a koridorů jejich výčet v této zprávě neuvádíme
(je k dispozici u zadavatele i zpracovatele).
§
pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)
Armáda ČR trvá na svém požadavku vymezení plochy pro realizaci střelnice pro ruční zbraně
v obci Ralsko, k.ú. Svébořice (jedná se o území původní střelnice Sovětské armády v lokalitě
bývalého vojenského újezdu).
Poznámka: Záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na tocích viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie
111
B.10
STRUKTURA OSÍDLENÍ A REGIONALIZACE
-
Cestovní ruch v Libereckém kraji 2005. ČSÚ Liberec 2006.
Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004.
ESPON Atlas Mapping the structure of the European territory. FOBRP Berlin 2007.
2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007.
Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich
obecný kontext. Univ.Karlova v Praze 2005.
Poštolka, V.: Hodnocení rozvojových disparit a rozvojových předpokladů území na příkladu
Libereckého kraje. Sborník sjezdu ČGS České Budějovice 2006.
Poštolka, V.: Nové pohledy na problematiku prostorového rozvoje a územního plánování České
republiky v kontextu Evropské Unie. Sborník ze semináře MMR ČR a VŠE Praha 2006.
Poštolka, V.: Ruch turystyczny a ochrona przyrody i krajobrazu. Rosnaca presja i problemy na
terenie województwa libereckiego. Problemy ochrony przyrody w zagospodarowaniu
przestrzennym Sudetów. Jelenia Góra 2004, s. 39-52.
Poštolka, V.: Liberecký kraj – zatížení území a rozvojové předpoklady. Gospodarka Przestrzenna
VI. AE Wroclaw – KGP Wroclaw 2003, s.65-82.
Vystoupil, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. MU Brno 2007.
Sídelní struktura
Převzato z konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje (SAUL 2003) s těmito rozdíly a s provedením
těchto úprav:
1) V případě spádových obvodů center osídlení nejsou zohledněny přesahy krajských
hranic
2) Až na dvě výjimky jsou respektovány hranice deseti správních obvodů obcí
s rozšířenou působností (ORP) a tím skladebnost spádových obvodů center osídlení
do správních obvodů ORP v jejich vymezení k 1.1.2007
3) Pro regionalizaci území kraje použity výsledky regionalizace ČR podle M.Hampla
(2005)
4) Pro vyjádření a kategorizaci regionálního významu center osídlení použita metoda
výpočtu potenciálních uživatelů území
5) Navržen nový a jednodušší systém označování hierachizace center osídlení a jejich
regionů (maximální regionální působnosti)
6) Struktura osídlení je hodnocena podle obcí, ale vhodnější a přesnější by bylo
hodnocení podle sídel, resp. podle střediskové nebo nestřediskové funkce jednotlivých
sídel
112
DOPLNĚNÍ PODKLADŮ PRO RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY
Pro hodnocení sídelní struktury – v našem případě podle obcí a spádových obvodů center osídlení
v jejich maximální regionální působnosti – v podmínkách Libereckého kraje byla použita metoda
výpočtu tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území a kvalifikovaný odhad vlivu jednodenní
návštěvnosti území.
B.10.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZPŮSOBU VYUŽITÍ ÚZEMÍ
B.10.2.1 SÍDELNÍ STRUKTURA (JEV B6)
Sídelní struktura území Libereckého kraje je silně poznamená jeho značnou výškovou členitostí
a rozmanitou geomorfologií s výraznými horskými hřbety, podhorskými kotlinami a údolními
zářezy. K výrazné odlišnosti typu sídel a do vývoje osídlení se promítly a stále promítají pohraniční
poloha, existence a vliv dřívější česko – německé národnostní hranice, rozvoj nebo úpadek
prosperujících odvětví průmyslu, a trvale stoupající využití území pro rekreaci, sport a druhé
bydlení.
Z hlediska sídelní geografie se na území kraje zachovaly rozličné typy a tvary sídel dokumentující
na jedné straně převážně české a na druhé straně dříve převážně nebo původně německé
osídlení a hospodaření v nížinném, podhorském i horském prostředí. Z tohoto hlediska jsou
zvláště zajímavá (hodnotná) území v blízkosti dřívější národnostní hranice, venkovská sídla
s dochovanými objekty lidového stavitelství a městská sídla dokumentující rozvoj a prosperitu
průmyslu, ale i různé projevy rozvoje a úrovně bydlení.
Výrazným zásahem do sídelní struktury bylo období po roce 1945, v němž došlo k vylidnění a
osidlování pohraničí po odsunu většiny německého obyvatelstva, uvolnění rozsáhlého území pro
vytvoření vojenského výcvikového prostoru, k rozsáhlé bytové výstavbě sídlištního typu.
Výsledkem bylo soustřeďování trvale bydlících obyvatel do měst, vylidňování a mnohde i úpadek
venkova, a s tím související výrazné změny ve využívání krajiny, sídel a jejich původního
domovního a bytového fondu. Výrazným zásahem do sídelní struktury – především na Českolipsku
- se projevila těžba uranu.
Stoupající atraktivita území Libereckého kraje v posledním období souvisí s rozvojem
automobilového průmyslu s blízkými centry v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kolíně, s blízkostí a velmi
dobrou dostupností Prahy, s otevíráním hranic, růstem rekreace a sportovních aktivit, ale i
s nabídkou atraktivních lokalit pro výstavbu a pro trvalé nebo druhé bydlení. Poloha s dobrou
dostupností Mladé Boleslavi a Prahy, poloha v prostředí Krkonoš, Jizerských hor, Českého ráje a
jiných atraktivních míst, se stávají rozhodujícími faktory zvyšujících se požadavků na výstavbu, a
rostoucích tlaků na území, resp. krajinu a jejich využití.
Z hlediska vnitřní integrity se území kraje jeví jako tři od sebe oddělené části. Jeho západní část
(Českolipsko) a nejvýchodnější část (Jilemnicko) jsou pohybem (spádem) jejich obyvatel vázány
silněji k Mladé Boleslavi a k Vrchlabí, resp. Praze než k Liberci. Do těchto prostorů se také
významně promítají rostoucí rekreační potřeby a zájmy Prahy a Mladé Boleslavi. Významným
konkurentem, ale i partnerem Liberce z hlediska „regionální působnosti“ se stává Mladá Boleslav,
a z této situace a polohy významně těží a bude i nadále těžit také Turnov.
Struktura osídlení je dále hodnocena podle obcí, i když vhodnější a přesnější by bylo její
hodnocení podle sídel vymezených (vymezitelných) podle částí obce, případně základních
sídelních jednotek. Na území Libereckého kraje je v současné době 215 obcí, 762 částí obce a
1182 základních sídelních jednotek. Mezi obcemi jsou značné velikostní a významové rozdíly.
V obcích do 1000 trvale bydlících obyvatel bydlí méně než 16 % obyvatel, zatímco v obcích nad
5000 obyvatel bydlí téměř 65 % obyvatel kraje. Po roce 1991 dochází však ke zvyšování počtu
obyvatel v menších obcích v závislosti na jejich poloze.
113
Struktura osídlení pro potřeby územního, ale i hospodářského a regionálního rozvoje musí
odrážet rostoucí mobilitu a tím i měnící se počty a koncentrace tzv. uživatelů území bez ohledu na
místo jejich trvalého bydliště. Místo kategorie trvale bydlící obyvatelstvo a jejich hustoty na km²
katastrálního území používáme proto pro hodnocení struktury osídlení kategorii „potenciálních
uživatelů území“ a jejich hustoty zpravidla na hektar zastavěných ploch v katastrálním území, jež
lépe vyjadřují faktické a možné zátěže území a z toho vyplývající potřeby územně plánovacího a
územně technického charakteru. Území není a nebude posuzováno podle počtu trvale bydlících
obyvatel, ale musí být v územně plánovací činnosti hodnoceno a dimenzováno podle maximální
velikosti potenciálních uživatelů území a dále i s ohledem na význam jednodenní návštěvnosti, pro
kterou však chybí potřebná datová základna (potenciální uživatelé území = trvale bydlící
obyvatelstvo + saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé dle počtu lůžek
v objektech individuální a hromadné rekreace).
Hodnocení struktury osídlení počtem a hustotou potenciálních uživatelů území přináší nové
a v řadě případů překvapující pohledy na území a jeho faktické či možné zatížení. V tabulkové
části jsou uvedeny tyto údaje za všechny obce, za spádové obvody a regiony vyššího významu
(viz Tab.1 v příloze) a umožňují svou skladebností využití i pro jiné účely (např. pro oblasti a
podoblasti cestovního ruchu, obce zasahující do chráněné krajinné oblasti a národního parku,
povodí, zóny dostupnosti center nebo vybraných míst, apod.). Tímto způsobem budou též
hodnoceny a charakterizovány vymezované rozvojové oblasti, specifické oblasti a stabilizované
území s přirozeným vývojem pro Návrh ZÚR LK.
Pro potřeby UAP LK byly provedeny dva výpočty velikosti potenciálních uživatelů území
vycházející z údajů za rok 2001, resp. 2002. Jejich maximální počet představuje maximální možné
zatížení území bez ohledu na jeho četnost, zatímco druhý výpočet modeluje průměrnou situaci
předpokládající 35 % využití kapacit území pro druhé bydlení a hromadnou rekreaci. I když počet
potenciálních uživatelů se tím mění, nemá to vliv na významové kategorie obcí a center osídlení
(viz Tab.8 v příloze). Skutečné zatížení území a skutečný počet potenciálních uživatelů území je u
mnoha obcí více nebo méně vyšší ještě vlivem jednodenní návštěvnosti, pro kterou však nejsou
k dispozici potřebné a spolehlivé údaje.
Pro potřeby UAP LK z hlediska hodnocení velikosti a významu nároků na územně plánovací a
územně technická opatření na úrovni jednotlivých obcí byla na základě expertního posouzení
zátěže obcí rozlišena kategorizace již existujícího nebo očekávaného vlivu jednodenní
návštěvnosti. Takto byly obce rozděleny do tří kategorií: se zanedbatelným vlivem jednodenní
návštěvnosti, s významným vlivem jednodenní návštěvnosti a s dominantním / zásadním vlivem
jednodenní návštěvnosti. Do tohoto hodnocení se promítá nejen odhadovaná velikost a četnost
jednodenní návštěvnosti, ale i počet trvale bydlících obyvatel příslušné obce, který se vlivem
jednodenní návštěvnosti stává či může stát jen malou částí všech uživatelů území.
Hodnocení obcí podle vlivu jednodenní návštěvnosti
Typ A obce s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti
Zahrnuje celkem 17 obcí a z toho tři centra osídlení – Malá Skála, Karlovice, Hrubá Skála,
Troskovice (ORP Turnov), Krompach (ORP Nový Bor), Bezděz, Doksy, Hamr na Jezeře (ORP
Česká Lípa), Bílý Potok (ORP Frýdlant), Bedřichov, Janov n.N. (ORP Jablonec n.N.), Albrechtice
v JH, Kořenov, Harrachov (ORP Tanvald), Rokytnice n.J., Benecko, Vítkovice (ORP Jilemnice)
Typ B obce s významným vlivem jednodenní návštěvnosti
Zahrnuje celkem 58 obcí a z toho 25 center osídlení – Liberec, Hrádek n.N., Chotyně, Kryštofovo
Údolí, Jablonné v P., Mníšek, Oldřichov v H., Český Dub, Osečná, Světlá p.J. (ORP Liberec),
Frýdlant, Habartice, Hejnice, Lázně Libverda (ORP Frýdlant), Jablonec n.N., Lučany n.N., Josefův
Důl (ORP Jablonec n.N.), Tanvald, Smržovka, Jiřetín p.B., Desná (ORP Tanvald), Česká Lípa,
Blatce, Dubá, Holany, Ralsko, Sosnová, Stráž p.R., Zákupy (ORP Česká Lípa), Turnov,
Radimovice, Sychrov, Kacanovy, Ktová, Vyskeř, Frýdštejn, Klokočí, Rovensko p.T. (ORP Turnov),
Nový Bor, Radvanec, Sloup, Svojkov, Mařenice, Kamenický Šenov, Polevsko, Svor (ORP Nový
Bor), Semily, Vysoké n.J., Bozkov, Chuchelna (ORP Semily), Železný Brod, Koberovy, Pěnčín,
Zásada (ORP Železný Brod), Jilemnice, Jablonec n.J., Jestřabí v K., Paseky n.J. (ORP Jilemnice)
114
Typ C obce se zanedbatelným vlivem jednodenní návštěvnosti
Zahrnuje celkem 140 zbývajících obcí a z toho 10 center osídlení : Hodkovice n.M., Chrastava,
Rychnov u J., Velké Hamry, Žandov, Mimoň, Nové Město p.S., Raspenava, Cvikov a Lomnice n.P.
Struktura osídlení je tvořena sídly, základními sídelními jednotkami, které se liší velikostí,
významem a funkcemi ve struktuře osídlení. Pro potřeby ZÚR LK je základní územní jednotkou
obec.
Poznámka:
Hodnocení struktury osídlení podle základních jednotek - obcí, které často zahrnují městské útvary a přičleněná
venkovská sídla (městský a venkovský prostor), musí být proto zkreslující a méně objektivní (přesné) než by bylo
hodnocení prováděné podle základních sídelních jednotek (částí obce) a v případě velkých měst podle „městských částí“
(vymezených podle základních sídelních jednotek, resp. urbanistických obvodů).
V územně analytických podkladech jednotlivých obvodů obcí s rozšířenou působností by proto bylo žádoucí věnovat
zvláštní pozornost hodnocení území a jeho limitů, hodnot a problémů nejen podle obcí, ale též podle sídel, resp. částí
obce a různých typů venkovských, venkovsko-městských a městských prostorů včetně volné krajiny.
B.10.2.2 REGIONALIZACE A SPÁDOVÉ OBVODY
Spádové obvody center osídlení byly převzaty z konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje (SAUL
Liberec 2003) s tím, že byly upraveny jejich hranice tak, aby odpovídaly také hranicím a
skladebnosti do správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v jejich vymezení
k 1.1.2007. Jedinou výjimkou jsou hranice ORP Česká Lípa a Nový Bor, neboť obec Nový
Oldřichov jako součást ORP Česká Lípa byla přiřazena do spádového obvodu Kamenický Šenov a
tím do ORP Nový Bor. Naproti tomu obec Velký Valtinov byla ponechána v ORP Česká Lípa, i
když správně by měla být zařazena do spádového obvodu Jablonné v P. a tím do ORP Liberec.
Byly respektovány hranice kraje a všechny obce byly proto přiřazeny k centrům osídlení
v Libereckém kraji, i když některé spádují k jiným centrům osídlení za hranicí kraje (např. z ORP
Česká Lípa obec Tuhaň k Roudnici n.L., obec Ralsko k Mladé Boleslavi, apod.).
Spádové obvody 38 nesporných center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní
sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným spádem z příslušných obcí k centru osídlení za
základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za
prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). Hierarchizace center osídlení a jejich spádových
obvodů vychází již z převažujícího spádu za prací, do škol a vyššími službami. Regionální význam
center osídlení byl určován nikoliv podle počtu trvale bydlících obyvatel, nýbrž podle výpočtu
potenciálních uživatelů území, který lépe vyjadřuje atraktivitu a tzv. nasávací efekt území
z hlediska jeho pracovní, obslužné (vybavenostní), ale i rekreační funkce.
Tímto způsobem byly vypočteny stavy potenciálních uživatelů pro všechny obce na území kraje,
což umožňuje také přesnější pohled na skutečné nebo možné zatížení území s průmětem do
řešení územně plánovacích a rozvojových úkolů.
Území kraje je rozděleno z hlediska struktury osídlení na 38 spádových obvodů center osídlení
respektujících hranice kraje a s výjimkou dvou obvodů také hranice správních obvodů obcí
s rozšířenou působností, a rozlišených podle velikosti potenciálních uživatelů území do pěti
hierarchizovaných kategorií.
Struktura osídlení je vytvořena jako hierarchický systém s jednoznačným přiřazením každé obce
k jednomu nespornému centru osídlení, jehož spádový obvod je dále jednoznačně přiřazen
k centru osídlení hierarchicky vyššího významu.
Kategorizace nesporných center osídlení a vymezení jejich spádových obvodů je obsahem
tabulkových příloh. Tab.1 obsahuje geograficky uspořádané spádové obvody 38 nesporných
center osídlení a k nim příslušných spádových obcí (číslováno od západu k východu) 1= Česká
Lípa, …38 = Jablonec n.J. Podobně jsou uspořádány další tabulky pro hodnocení struktury
osídlení.
Tab.8 (viz tabulkové přílohy) obsahuje kategorizaci regionálního významu všech 38 nesporných
center osídlení a jejich spádovou (regionální) příslušnost k nadřazenému centru osídlení a
maximální velikost regionu).
115
Na území Libereckého kraje je navržena struktura osídlení rozdělením obcí do šesti hierarchických
kategorií, které zahrnují nesporná centra osídlení (pět kategorií) a ostatní (nestřediskové) obce.
NESPORNÁ CENTRA OSÍDLENÍ A JEJICH SPÁDOVÉ OBVODY:
Centrum nadregionálního významu
Na území Libereckého kraje plní funkci centra nadregionálního významu pouze jeho krajské město
Liberec. Součástí jeho maximálního regionu jsou spádové obvody nižších center (viz dále)
s výjimkou spádových obvodů České Lípy a Jilemnice. Na území ČR má srovnatelný význam
s výjimkou Jihlavy, Brna, Ostravy a Prahy dalších 8 krajských měst (polohou nejblíže Hradec
Králové a Ústí n.L., významem Olomouc a Zlín). Struktura osídlení je hodnocena podle obcí, i když
vhodnější a přesnější by bylo její hodnocení podle sídel vymezených (vymezitelných) podle částí
obce, případně základních sídelních jednotek. Na území Libereckého kraje je v současné době
215 obcí, 762 částí obce a 1182 základních sídelních jednotek. Mezi obcemi jsou značné
velikostní a významové rozdíly. V obcích do 1000 trvale bydlících obyvatel bydlí méně než 16 %
obyvatel, zatímco v obcích nad 5000 obyvatel bydlí téměř 65 % obyvatel kraje. Po roce 1991
dochází však ke zvyšování počtu obyvatel v menších obcích v závislosti na jejich poloze.
Centrum regionálního významu
Na území Libereckého kraje plní funkci center regionálního významu tři města – Česká Lípa,
Jablonec n.N. a Turnov (v pořadí podle velikosti jejich maximálního regionu). Zatímco Jablonec
n.N. i Turnov se podílí na „metropolitní funkci“ Liberce a patří do jeho spádového obvodu, Česká
Lípa inklinuje převládajícím spádem svého regionu k Mladé Boleslavi a k Praze. Na území ČR má
srovnatelný význam celkem 58 měst (v okolí např. Mladá Boleslav, Rumburk + Varnsdorf, Děčín,
Litoměřice, Jičín, Vrchlabí aj.).
Centrum mikroregionální významu - vyššího stupně
Na území Libereckého kraje plní funkci center mikroregionálního významu vyššího stupně pouze
pět měst. S výjimkou Železného Brodu jsou to ostatní „obce s rozšířenou působností“ – zde
v pořadí podle velikosti maximálního spádového regionu vyjádřeno počtem potenciálních uživatelů
území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti): Jilemnice, Tanvald, Nový Bor, Semily a Frýdlant.
Kdybychom tato centra a jejich regiony posuzovali podle počtu trvale bydlících obyvatel pořadí by
bylo jiné: Nový Bor, Semily, Frýdlant, Tanvald a Jilemnice. Na území ČR má srovnatelný význam
celkem 74 měst (v okolí např. Nová Paka, Hořice, Brandýs n.L. apod.).
Centrum mikroregionální významu - nižšího stupně
Na území Libereckého kraje plní funkci center mikroregionálního významu nižšího stupně celkem
19 měst (v pořadí podle velikosti jejich maximálního regionu počtem potenciálních uživatelů území
v roce 2001): Železný Brod, Rokytnice n.J., Doksy, Desná, Lomnice n.P., Cvikov, Mimoň, Stráž
p.R., Smržovka, Hrádek n.N., Český Dub, Harrachov, Chrastava, Jablonné v P., Kamenický
Šenov, Dubá, Hejnice, Velké Hamry a Nové Město p.S.
Centrum subregionálního významu
Na území Libereckého kraje plní funkci subregionálních center (nejnižšího významu) celkem 10
měst: Hodkovice n.M., Jablonec n.J., Josefův Důl, Osečná, Raspenava, Rovensko p.T., Rychnov,
Vysoké n.J., Zákupy a Žandov.
Příslušnost obcí ke spádovým obvodům na nejnižší úrovni se opírá o koncept ÚP VÚC
Libereckého kraje (SAUL Liberec 2003) a spádovost na vyšší úrovni se opírá o výsledky nejnovější
sociogeografické regionalizace České republiky rozlišující na území ČR celkem 144 regionů a
jejich spádových území (obvodů) hierarchizovaných do pěti úrovní. Výhledově nepředpokládáme
žádnou změnu regionální významu nesporných center osídlení na území Libereckého kraje, i když
nelze vyloučit změny spádu některých obcí a tím také velikosti spádových obvodů.
116
Kromě Železného Brodu patří ostatní obce s rozšířenou působností na území Libereckého kraje do
skupiny celkem 144 tzv. nesporných regionálních středisek podle Sociogeografické regionalizace
České republiky (Hampl, M. 2005) – stav v roce 2001. Železný Brod a okolí je podle této
regionalizace součástí spádového obvodu Jablonce n.N. Jilemnice, resp. spádový obvod
Jilemnicko patří spádově pod Vrchlabí (a tím i k Praze). Spádové obvody Nový Bor a Česká Lípa
(bez obcí Ralsko a Tuhaň) patří spádově rovněž k Praze a nikoliv k Liberci. Obec Ralsko patří do
spádového obvodu Mladé Boleslavi (+ Mnichovo Hradiště) a obec Tuhaň patří do spádového
obvodu Roudnice n.L. (+ Štětí).
OSTATNÍ OBCE
Ostatní obce (nestřediskové) jsou všechny ostatní obce neplnící funkci 38 nesporných center
osídlení a jsou uvedeny v tabulkových přílohách (Tab.1) v členění podle spádových obvodů center
osídlení.
Takto specifikovaná struktura osídlení bude převzata do ZÚR LK.
Poznámka: Kromě spádových obvodů center (středisek) osídlení by bylo možné také pro hodnocení struktury osídlení
použít tzv. generelové jednotky, kterých bylo na území kraje vymezeno 78 (viz také OHRR KULK). Tyto jednotky byly
vymezeny na základě jiného principu. Na rozdíl od spádových obvodů ve většině případů nezahrnují střediska osídlení, a
jsou méně vhodné pro hodnocení struktury osídlení. Je otázkou, zda jsou takto vymezené jednotky také vhodné nebo
vhodnější pro hodnocení rozvojových předpokladů a hospodářsky slabých oblastí.
Generelové jednotky představují nejpodrobnější regionální členění území. Jejich centrem je obec, která má základní
střediskové funkce (pošta, škola, zdravotní zařízeni, některé správní funkce – např. stavební a zejména matriční úřad) a
k ní jsou přičleněny obce, které k ní mají základní spádovost. Generelové jednotky byly aktualizovány ÚRS Praha v roce
2005 pro potřeby výzkumných úkolů zabývajících se vývojem obyvatelstva apod. Na území Libereckého kraje je
aktuálně vymezeno 61 generelových jednotek.
Funkční vazby a kooperace mezi centry
Kooperace mezi centry osídlení - prostory, v nichž probíhá intenzivnější pohyb uživatelů území (za
prací, do škol, nákupy, službami, využitím volného času apod.) a materiálových toků, a které se
s rostoucí mobilitou obyvatel, firem a kontaktů budou zpravidla dále zvyšovat a budou pro
posilování logických vazeb vyžadovat zabezpečení odpovídající dopravní a technické obsluhy
území.
Funkční vazby a kooperace zachycují i vazby center osídlení na území Libereckého kraje s centry
osídlení za jeho hranicí. Příkladem těchto „mimokrajských“ vazeb a kooperací je již probíhající
přeshraniční forma spolupráce mezi městy Hrádek nad Nisou - Bogatynia (Polsko) a Zittau (SRN)
jako přeshraniční forma pokračování rozvojové oblasti Liberec (z území ORP Liberec) na území
SRN a Polska.
Funkční kooperace mezi centry osídlení:
FK1
FK2
FK3
FK4
FK5
FK6
FK7
FK8
FK9
FK10
FK11
FK12
FK13
FK14
Liberec + Jablonec n.N. (ORP Liberec a Jablonec n.N.)
Jablonec n.N. + Smržovka + Tanvald + Desná (ORP Jablonec n.N. a Tanvald)
Tanvald + Velké Hamry (ORP Tanvald)
Liberec + Chrastava + Hrádek n.N. (ORP Liberec)
Jablonec n.N. + Rychnov (ORP Jablonec n.N.)
Semily + Železný Brod (ORP Semily a Železný Brod)
Jilemnice + Vrchlabí (ORP Jilemnice a Vrchlabí)
Harrachov + Rokytnice n.J. + Jablonec n.J. (ORP Tanvald a Jilemnice)
Frýdlant + Raspenava + Hejnice (ORP Frýdlant)
Česká Lípa + Nový Bor (ORP Česká Lípa a Nový Bor)
Nový Bor + Kamenický Šenov + Česká Kamenice (ORP Nový Bor a Děčín)
Mimoň + Stráž p.R. (ORP Česká Lípa)
Stráž p.R. + Osečná (ORP Česká Lípa a Liberec)
Hrádek n.N. + Bogatynia (Polsko) + Zittau (SRN)
Funkční kooperace mezi centry osídlení jsou znázorněny ve schématu Struktura osídlení.
117
B.10.2.3 ZÁKLADNÍ PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ KRAJE
V základním prostorovém uspořádání území Libereckého kraje s historicky vzniklou sídelní
strukturu a významným potenciálem přírodních a kulturních hodnot lze takto odlišit:
§
rozvojové oblasti - územní části se soustředěním civilizačních aktivit a koncentrací
významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve kterých se
projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umisťování rozvojových
záměrů nadmístního významu
PÚR ČR 2006 vymezuje na území ČR správními obvody ORP rozvojové oblasti
republikového a mezinárodního významu (OB):
- na území Libereckého kraje OB 7 Liberec v rozsahu ORP Liberec, Jablonec nad Nisou,
Česká Lípa, Tanvald
Úkolem ZÚR Libereckého kraje bude upřesnění rozsahu rozvojové oblasti OB7
republikového významu v úhrnu správních obvodů obcí dle zjištěných konkrétních
podmínek území Libereckého kraje (ÚAP kraje):
- upřesnění rozsahu rozvojové oblasti republikového významu – vymezení částí Liberec
(Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald) a Česká Lípa (dle zjištěných podmínek nebyla
prokázána územní spojitost rozvojové oblasti) – zpřesnění PÚR ČR 2006,
- vymezení dalších rozvojových oblastí (Turnov, Nový Bor, Semily – Železný Brod,
Jilemnice), nezbytných pro kontinuální rozvoj hospodářských a sociálních funkcí.
(odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Rozvojové oblasti“, grafická část dokumentace „Problémový výkres“)
§
rozvojové osy - koridory pro vzájemné propojení rozvojových oblastí a specifických
oblastí s hlavními centry osídlení Libereckého kraje a zajištění jejich vazeb na sídelní
strukturu sousedních krajů a států prostřednictvím založené sítě významných dopravních
cest, jejichž optimalizace a doplnění se v důsledku narůstajících potřeb prosperity,
integrity kraje a jeho integrace v republikových a středoevropských vazbách je nezbytné
V těchto koridorech probíhají intenzivní pracovní a obslužné kontakty mezi centry
pracovních příležitostí, služeb a vybavenosti, které se s rostoucí mobilitou obyvatel, firem,
kontaktů, informací aj. budou dále zvyšovat a budou vyžadovat posilování technické a
územně technické infrastruktury.
PÚR ČR 2006 vymezuje na území ČR rozvojové osy republikového a mezinárodního
významu (OS) v propojení rozvojových oblastí na úrovni radiálních, centristicky pojatých
vazeb na metropoli ČR Prahu:
- na území Libereckého kraje je přivedena OS7 Praha - Liberec - Hrádek nad Nisou hranice ČR
PÚR ČR 2006 neřeší narůstající potřebou vzájemných propojení OB 6 Ústí nad Labem,
OB7 Liberec a OB 4 Hradec Králové / Pardubice, vyplývajících ze strategických
rozvojových dokumentů krajů a provázanosti OB7 a OB 4 v rámci NUTS2:
Úkolem ZÚR Libereckého kraje takto bude:
- upřesnění vedení rozvojové osy OS7 republikového významu v úseku: hranice kraje Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR ve zjištěných konkrétních podmínkách
území Libereckého kraje (ÚAP kraje) včetně napojení na významné dopravní cesty
v SRN - zpřesnění PÚR ČR 2006,
- vymezení dalších rozvojových os republikového významu dle požadavků kraje pro
zajištění vazeb OB7 Liberec na OB4 Hradec Králové / Pardubice v úseku Turnov hranice kraje a OB6 Ústí nad Labem v úseku Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor hranice kraje – doplnění PÚR ČR 2008,
118
- vymezení dalších rozvojových os nižšího řádu: Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald Harrachov - hranice ČR, hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy - hranice kraje,
Turnov – Železný Brod – Tanvald – Harrachov, Horka u Staré Paky – Čistá u Horek,
Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR, hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S.
- hranice ČR, Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub Hodkovice n.M., Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín, Jablonec n.N. – Železný Brod
– Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí.
(odkaz na „Schéma Širší vztahy“, na RURÚ - kapitola 4. „Rozvojové osy“ grafická část
dokumentace - „Problémový výkres“)
§
specifické oblasti, vyznačující se nerovnováhou pilířů udržitelného rozvoje, vyplývající
z nedostatečně vyvinuté hospodářské a sociální úrovně vlivem předchozího vývoje,
nutnosti revitalizačních zásahů do narušených a devastovaných území nebo nadřazeného
zájmu ochrany přírody, zpravidla s přesahem do sousedních krajů a států,
PÚR 2006 na území Libereckého kraje nevymezuje specifické oblasti republikového a
mezinárodního významu (SOB), ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě
projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje, tj. významné rozdíly v územních
podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel.
Úkolem ZÚR Libereckého kraje takto bude:
- vymezení specifických oblastí republikového významu k doplnění PÚR ČR 2008 dle
požadavků kraje pro nejnaléhavější řešení problémů z hlediska regionálních disparit a
udržitelného rozvoje území (Mimoňsko, Jizerské hory a Západní Krkonoše) – doplnění
PÚR ČR 2008,
- vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu (Jihozápadní Českolipsko,
Lužické hory, Frýdlantsko, Český ráj – jih, Český ráj - sever).
(odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Specifické oblasti“, grafická část dokumentace „Problémový výkres“)
§
stabilizovaná území s přirozeným rozvojem - ostatní části území kraje s přirozenou
mírou rozvoje, nevykazující mimořádné urbanizační zátěže a rostoucí tlak na umisťování
rozvojových záměrů nadmístního významu.
(odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Stabilizované území s přirozeným rozvojem“)
Poznámka: Problematika vymezení struktury osídlení a regionalizace včetně vymezení rozvojových oblastí, rozvojových
os, specifických os byla konzultována na řadě pracovních jednání s pracovníky (KÚLK - OHRR, OÚPaSŘ).
B.10.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ,
REGIONALIZACE
§
38 nesporných center osídlení - 5 hierarchických kategorií (z toho 9 center regionálního
významu v rámci ČR - s výjimkou Žel.Brodu obce s rozšířenou působností)
§
výhodná geografická poloha kraje v blízkosti Prahy, Mladé Boleslavi a zároveň v blízkosti
atraktivních území pro cestovní ruch a rekreaci
B.10.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ,
REGIONALIZACE
V rámci tématického okruhu struktura osídlení, regionalizace nejsou vymezovány limity využití
území.
Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení na bázi intenzivnějších pracovních a
obslužných kontaktů (bez zobrazení v grafické části dokumentace). Funkční kooperace jsou
znázorněny ve schématu Struktura osídlení a jejich výčet je uveden výše (viz B.10.2.2).
119
120
C
ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
C.1
GEOLOGIE
C.1.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Zeměpisný lexikon ČSR, Demek et al., 1987
Výšková členitost reliéfu ČSR, mapa 1:500000, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971
Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o. Brno, 2005)
Surovinová politika ČR
Surovinová politika Libereckého kraje, ČGS, 2003
ÚP VÚC LK, koncept, SAUL, 2003
PUR ČR 2006
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, LESPROJEKT, Hromek J., 2004
C.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE
C1.2.1 GEOMORFOLOGIE
Z hlediska geomorfologického členění (cf. DEMEK et al. 1987) se území Libereckého kraje nachází
na rozhraní tří geomorfologických soustav (subprovincií). Severní až východní část kraje zaujímá
Krkonošsko-jesenická soustava (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky
Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské
hory, Krkonoše a Krkonošské Podhůří. Jižní části kraje, především na Českolipsku, zaujímá
soustava Česká tabule s geomorfologickými celky Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a
Jizerská tabule. Západně od Nového Boru a České Lípy zasahuje na území kraje ještě
Krušnohorská soustava, zastoupená zde Českým středohořím. Rozhraní Krkonošské podsoustavy
a České tabule tvoří lužická porucha v linii Nový Bor – Cvikov – Jitrava – Hodkovice nad Mohelkou
– Kozákov – Rovensko. Rozhraní České tabule a Krušnohorské subprovincie prochází po linii
Nový Bor – Stružnice – JZ okraj města Česká Lípa – Blíževedly – Úštěk. Bližší charakteristika
jednotlivých geomorfologických celků je uvedena v odborné literatuře např. Demek et al.
Zeměpisný lexikon ČSR, 1987.
Reliéfové poměry kraje jsou velmi pestré, většina území má charakter členité pahorkatiny až
hornatiny. Nejvyšším bodem Libereckého kraje je Kotel (1435 m) v západních Krkonoších,
nejnižším místem je hladina Smědé na hranici s Polskem (208 m), o něco výše leží hladina
Ploučnice u Žandova, Lužické Nisy pod Hrádkem a Jizery u Svijan (všechny mezi 230 a 235 m).
Největší dynamiku vykazují zlomové svahy při severním úpatí Jizerských hor, jižní svahy Krkonoš,
obě úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a Lužické hory. Výrazná svažitost se uplatňuje i u
neovulkanických vrchů Ralské pahorkatiny a v údolních soustavách vzniklých tektonickými a
erozními pochody.
GEOMORFOLOGICKY A GEOLOGICKY NEJCENNĚJŠÍ LOKALITY LIBERECKÉHO
KRAJE
(charakteristiky – viz LESPROJEKT Hromek J., Koncepce ochrany a přírody LK, 2004):
Ještěd, Jizera, Severní svahy Jizerských hor, Vlhošť, Klíč, Ralsko (a další neovulkanické vrchy s
výraznými geomorfologickými jevy – Ortel, Velký a Malý Bezděz, Velký Jelení vrch, Stříbrník),
Široký kámen, Suché skály (a další podobné útvary - Panteon a útvary na rozhraní Lužického a
Ještědského hřbetu), Kotel (nejvyšší hora kraje, s dvojkarem Velké a Malé kotelní jámy), Čertova
zeď, Janské kameny v Lužických horách, Trosky, Hruboskalsko (a podobné terény skalních měst
na Kokořínsku, v okolí Sloupu a Svojkova, v Hradčanských stěnách, jižně od Hamru na Jezeře, na
Klokočských a Boreckých skalách aj.), Údolí Peklo u České Lípy, Bozkovské jeskyně (a další
krasové jeskyně Ještědském hřbetu – Západní jeskyně na Vápenném, Hanychovská jeskyně),
Niva Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou, Niva Smědé pod Višňovou (s průrvou Harty pod
Frýdlantem, srovnatelně i Machnínská průrva na Lužické Nise), Rašeliniště Jizery, Tok Jizery až
po Dolánky u Turnova (nejcennější část je mezi Bítouchovem a pod Spálovem, vysokou
krajinářskou hodnotu má i údolí navazující Kamenice).
121
Obr.1 - Výškopis LK – nejvýznamnější solitérní geomorfologické krajinné dominanty (jev A18)
vrstevnice
kóty,kr.dominanty
Podklad: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK, Lesprojekt - Hromek J., 2004
Obr.2 Geomorfologické členění (DEMEK et al. 1987)
Podklad: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK, Lesprojekt - Hromek J., 2004
122
C.1.2.2 GEOLOGIE
Území Libereckého kraje tvoří regionálně – geologické jednotky tří strukturních pater Českého
masívu – z předplatformních lugická oblast, dále limnický permokarbon a z platformních jednotek
Česká křídová pánev, terciér a kvartér.
Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Lugikum je zde zastoupeno dílčími
jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu.
Krkonošsko-jizerské krystalinikum představuje slabě až středně metamorfovanou regionálně
geologickou jednotku s polyfázovou deformační stavbou. Je nejvýraznější strukturní elevací
lugické oblasti v S. části Českého masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem.
V geologické struktuře a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny
nejvýznačnější orogenní etapy geologické historie Českého masívu: orogeneze grenvillská,
kadomská, kaledonská a variská. Krkonošsko-jizerské krystalinikum je možno rozčlenit do několika
úseků, které se od sebe odlišují litostratigrafickým obsahem a intenzitou regionální metamorfózy
(CHALOUPSKÝ et al. 1986).
Jizerský rulový komplex – soubor hornin ortorulového vzhledu tvořený různými typy rul, migmatitů
a slabě usměrměných kataklastických žul s polohami svorů, nejčastěji prekambrického stáří.
Krkonošsko-jizerský granitový pluton – variská posttektonická granitová intruze s výrazným
kontaktním dvorem, prostupující centrální částí krkonošsko-jizerského krystalinika tvořeného
prekambrickými krystalickými břidlicemi. Základním horninových typem je biotitický granit s velkými
vyrostlicemi draselného živce.
Ložiskově důležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského
plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Tanvaldský granit
(někdy označovaný jako železnobrodský) stejnoměrně zrnitý na hřebenu Černé Studnice a
pokrývačské fylity na Železnobrodsku.
Lužický masív (lužická antiklinální zóna) zasahuje na území Frýdlantského a Šluknovského
výběžku. Na Z dosahuje lužický pluton v podloží křídové pánve až k západolužické poruše a na V
se dotýká krkonošsko-jizerského krystalinika. Lužický masív je budován z velké většiny
kadomskými granitoidy: dvojslídným granodioritem (anatexitem), biotickým západolužickým –
demitzským) granodioritem středně zrnitým, jemu velmi podobným, jen z části silněji
deformovaným východolužickým (zawidowským) granodioritem a hrubozrnnou rumburskou žulou.
Plášť granodioritů tvoří mocná lužická drobová formace svrchnoproterozoického stáří.
Limnický permokarbon lugika vznikal během namuru šířením limnické sedimentace z centra u
Walbrzychu v Polsku k JZ. Ke spojení s limnickou sedimentací středních Čech došlo počátkem
stefanu. Na rozhraní karbon-perm se lugický permokarbon od středočeského odděluje a jako
samostatný sedimentační prostor byl aktivní až do spodního triasu. Na území Libereckého kraje
zasahují Mnichovohradišťská a Podkrkonošská limnická pánev. Ložiskově významný je výskyt
uhelné sloje syřenovského souvrství v Podkrkonošské pánvi.
Ještědské krystalinikum – kra slabě metamorfovaných převážně fylitických hornin s vložkami
sericitických kvarcitů, s pestrým stratigrafickým obsahem, tektonicky omezená lužickým a
machnínským zlomem. Vedle kambro-silurských souvrství zahrnuje i svrchnoproterozoický
metadrobový komplex z pláště lužického masívu, nejslaběji přeměnné a v celé krkonošsko-jizerské
jednotce zcela ojedinělé výskyty vulkanitů svrchnodevonského stáří a sedimentů až
spodnokarbonského stáří.
Železnobrodské krystalinikum – převážně fylitový komplex s nízkou intenzitou metamorfózy.
Obsahuje jednotky prekambrického i kambrosilurského stáří. Charakteristickým členem krystalinika
je železnobrodský slabě metamorfovaný vulkanický komplex, pravděpodobně spodno – až
středněkambrického stáří.
123
Krkonošské krystalinikum – ve vysokohorské oblasti je složeno z prekambrického souboru svorů a
rul, v jižní oblasti, v předhůří Krkonoš z kambrosilurských souvrství, silněji metamorfovaných fylitů
až fylitických svorů. Hranice mezi krkonošským a železnobrodským krystalinikem je neostrá a
konvenčně vedená podél S-J toku Jizery.
Rýchorské krystalinikum – soubor zvrásněných kambrosilurských hornin s dominantně S-J
směrem. Z horninových typů jsou zastoupeny křemen-albit-sericitické břidlice („rýchorské
porfyroidy“) a zelené břidlice (zčásti zřejmě stratigrafické ekvivalenty železnobrodského
vulkanického komplexu) místy s vložkami modrých břidlic.
Česká křídová pánev - křídové sedimenty, které se uložily v české křídové pánvi, pokrývají
souvisle celé území na JZ od lužické poruchy. Na SV od ní byly beze zbytku erodovány.
Stratigraficky jsou zastoupena všechna souvrství: merboltické (santon; vystupuje pouze při
západní hranici kraje v Českém středohoří), březenské (coniak; zaujímá většinu Lužických hor a
navazující část Zákupské pahorkatiny), teplické (svrchní turon až coniak; zahrnuje především
Český ráj, podružně na Českolipsku), jizerské (střední až svrchní turon; vůdčí jednotka území
dominující v Dokeské pahorkatině, východní části Podještědí a Lužických hor; nejmohutnější část
svrchnokřídového sedimentárního komplexu, dosahující mocnosti 350-410 m), bělohorské (spodní
až střední turon; vystupuje především při lužické poruše) a korycanské (cenoman; při lužické
poruše). Z petrologického hlediska zřetelně převažují pískovce (zvláště v jizerském souvrství), a to
pískovce křemenné, v menší míře jílovité, slinité a vápnité, s různou zrnitostí. Těžší sedimenty jsou
hojněji rozšířeny na kontaktu Ralské pahorkatiny a Českého středohoří, kde představují rozsáhlé
polohy vápnitých jílovců, slínovců a prachovců, včetně flyšoidní facie. Pozoruhodné jsou
cenomanské pískovce až slepence (resp. štěrčíkové pískovce) vyzdvižené při lužické poruše,
značně odolné vůči zvětrávání. Pro hrubozrnnější pískovce jizerského souvrství jsou
charakteristické i železité inkrustace, které byly v minulosti i předmětem těžebního zájmu
(Schachtstein u Hamru na Jezeře).
Ložiskově významné jsou některé slínovce (cihlářská surovina – Český Dub) a zejména sklářské
písky (okolí České Lípy, hlavně Provodín).
Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly SV až V od lužické
poruchy v pruhu od Žitavské kotliny přes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou většinou
zakryty relativně mocnými kvartérními glaciofluviálními a glacilakustrinními uloženinami, které jsou
bohatým zdrojem štěrkopísků. Hlavní výskyt terciérních sedimentů se nachází v okolí Hrádku n.
Nisou a je součástí žitavské hnědouhelné pánve, nacházející se z devíti desetin své plochy na
území Německa a Polska. S těmito sedimenty původně souvisel jak drobný relikt u Chotyně jv. od
Hrádku n. N., tak i pás menších lokalit podél říčky Smědé Z od Frýdlantu.
Terciérní vulkanity vystupují nejhojněji v zasahující části Českého středohoří, v Lužických horách,
v jihozápadní části Frýdlantské pahorkatiny a jižně od Železného Brodu. Nerovnoměrně jsou
zastoupeny horniny čedičového, trachytového i foidického typu: ve Verneřickém středohoří a v
navazující části Lužických hor (Klíčská hornatina) převažují bazaltoidy s rozsáhlým pláštěm
pyroklastik. Většinu neovulkanických elevací v Lužickém hřbetu tvoří naopak trachyty a fonolity,
stejně je tomu i v severní části Zákupské pahorkatiny (Jílový vrch, Ortel, Šišák). Ve zbytku Ralské
pahorkatiny převládají bazaltoidní tělesa nad trachytoidními, na jihu a jihovýchodě jsou hojně
rozšířeny foidity (nefelinity, melilitity, polzenity, leucitity aj.), zpravidla v podobě úzkých žilných
útvarů, jen sporadicky vystupujících na povrch. Na Frýdlantsku nacházíme dosti velká,
geomorfologicky ale nepříliš výrazná tělesa bazaltoidů (olivinický nefelinit, nefelinický bazanit aj.),
výjimku představuje fonolitový Chlum a trachytový Hradec. V oblasti Jizerských hor jsou
neovulkanity velmi sporadické, nejznámějším je olivinický nefelinit na Bukovci, někdy označovaný
za nejvýše položený čedičový vrch ve střední Evropě.Bazalty a bazanity jsou soustředěny do okolí
Semil a Železného Brodu, kde mají vývojovou souvislost s lužickou poruchou. Menší ložiska
čedičových hornin nalezneme v Českém ráji a v jižní části Krkonošského podhůří.
124
Kvartérní pokryvy sice dosahují řádově nižší mocnosti než starší horninové útvary, jsou zato
všudypřítomné a vzhledem k tomu, že leží na povrchu, mají klíčový význam pro půdotvorbu a tím i
pro živou přírodu. Vedle zvětralinového pláště různých hornin a proměnlivé mocnosti jsou na
území kraje významně zastoupeny následující pleistocénní a holocénní sedimenty:
§
sprašové hlíny vytvářejí souvislé pokryvy v rovinatém až mírně svažitém terénu v
Podještědí, v okolí Dubé, na Turnovsku, v Žitavské pánvi a Frýdlantské pahorkatině. V
jižní části je místy střídají typické spraše.
§
fluviální štěrkopísky (říční terasy) – jsou risského a würmského stáří, v největší míře
vystupují při středním toku Ploučnice a u Jizery pod Turnovem, zbytky říčních teras jsou i
na Lužické Nise.
§
glacifluviální sedimenty, zvl. štěrkopísky, sálského, méně elsterské zalednění vyplňují
značnou část Frýdlantské pahorkatiny, hojné jsou v Hrádecké pánvi a ve východním
Podještědí, menší enkláva se nachází ve výběžku Liberecké kotliny pod Oldřichovem
v Hájích.
§
váté písky – jsou rozšířeny v okolí Mimoně a při severním úpatí Vlhoště
§
svahoviny (deluviální sedimenty) zaujímají dolní stupně svahů a jejich úpatí. Značné
zastoupení mají při obou úpatích Ještědského hřbetu. Hlinitokamenité až blokové
sedimenty jsou typické pro úpatí neovulkanických kopců v Českém středohoří, Lužických
horách a Ralské pahorkatině. Hlinitopísčité sedimenty se vyvíjejí především na podloží
svrchnokřídových pískovců.
§
proluviální sedimenty – výplavové kužely nacházíme při potocích na přechodu ze svahů
do kotliny, např. v Liberecké kotlině.
§
deluviofluviální sedimenty pleistocénního až holocénního stáří sledují horní části vodních
toků a jsou pouze lokálního významu.
§
Holocénní náplavy (povodňové hlíny, říční a potoční písky a štěrky) doprovázejí v různém
rozsahu všechny vodoteče. Nejlépe vyvinutou holocénni nivu má Ploučnice pod Mimoní a
Jizera pod Turnovem.
§
Organické sedimenty – rašeliny a slatiny. Rašeliny vrchovištního až přechodového typu
jsou rozšířeny především ve vrcholových polohách Jizerských hor a Krkonoš, kde
dosahují mocnosti 1-5 m. Rašeliniště přechodového typu se nachází u Lázní Kundratice a
při Ploučnici u Srního Potoka, dále mezi Hradčany, Břehyní a Doksy. Rašeliny u Jestřebí
jsou již ± slatinného typu.
STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NEROSTNÝCH SUROVIN
Nerostné suroviny patří vedle lesů a vody mezi největší přírodní zdroje kraje. Mezi tradiční
nerostné suroviny, kterými byl již v minulosti Liberecký kraj významný, patří především těžba a
zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské
břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.), sklářské a slévárenské písky a další rudy a nerudy.
Chráněná ložisková území (jev A58), dobývací prostory (jev A57)
Na území Libereckého kraje je stanoveno 51 chráněných ložiskových území, dále 55 dobývacích
prostorů o celkové ploše 46,9 km2, z nichž je v současné době 30 v těžbě (povolena hornická
činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 9,3 km2. Podíl všech DP
na celkové rozloze kraje činí pouze 1,5%. DP Stráž pod Ralskem převyšuje výrazně svoji rozlohou
(24,1 km2) ostatní DP v regionu. Dobývací prostory jsou stanoveny celkem pro 18 organizací
(některé mají více DP) a 6 druhů nerostných surovin (KA - kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu,
SK - stavební kámen, VZ - vápence, karbonáty pro zemědělské účely, RS radioaktivní suroviny, PI
písky sklářské a slévárenské, CS - cihlářské suroviny). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno
pro těžbu stavebního kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu.
125
V regionu Libereckého kraje jsou v současné době chráněné pouze tři prognózní zdroje a to
Podkrkonošská pánev - Syřenov, Zahrádky - Srní, Stružinec. Na základě seriozního zhodnocení
vyplývá, že zdroj č. 9061800 Podkrkonošská pánev - Syřenov, černé uhlí není reálné předpokládat
k těžbě klasickým způsobem především z ekonomických důvodů. Proti tomu mluví nepříznivé
úložní poměry slojí (hloubka pod povrchem, obrovská rozlehlost a nízká mocnost). Předpoklad
těžby je reálný jen za jiných technicko technologických parametrů a ekonomických podmínek.
Ložiska nerostných surovin (jev A60)
RUDY A PALIVA
Ložiska rud v tomto kraji měla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou
záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v současnosti není evidováno žádné rudní ložisko (vyjma
ložisek u rud, která jsou ale řazena mezi palivoenergetické suroviny).
Liberecký kraj je významnou surovinovou základnou palivoenergetických surovin – a to především
rud uranu. Ložiska U rud jsou vázána na rozsáhlé území lužické faciální oblasti české křídové
pánve. Jedná se o sedimentární ložiska, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí,
resp. bloků: strážského, jehož součástí jsou všechna v současnosti evidovaná ložiska,
heřmáneckého bloku na jihozápadě a tlusteckého bloku na severu. Ložisko Hamr bylo těženo
hlubinně, rud upravována na chemické úpravně. Odlišný způsob získávání U byl uplatňován na
ložisku Stráž a to hydrochemicky metodou podzemního vyluhování (loužícím roztokem byla
kyselina sírová) in situ pomocí vrtů z povrchu. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi
problematický, protože tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území.
Těžba U rud na otevřených ložiscích oblasti byla ukončena k 1.4.1996. Od té doby až do
současnosti je získávaný U vedlejším produktem sanačních prací a čištění důlních vod ložiska
Stráž a v menší míře i Hamr. Veškerá surovina je upravována do koncentrátu, který odebírá ČEZ.
Do jihovýchodní části kraje zasahuje (částečně leží i v okrese Jičín) Podkrkonošská pánev, kde je
vyhodnoceno a evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. V uhlonosném
svrchnokarbonském syřenovském souslojí jsou vyvinuty čtyři sloje, jejichž mocnost se pohybuje od
0,X do max. 5m, průměrně na celém ložisku kolem 1m. Toto ložisko je za současných
ekonomických podmínek netěžitelné.
Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní Žitavská
pánev - pouze asi 10% pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj,
mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné,
kde je sloj blízko povrchu). Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje
z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení.
NERUDY
Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny
Harrachov. Jedná se o hydrotermální žilné ložisko, jehož známý rozsah je 1200 m do směrné
délky a 400 m do hloubky pod povrchem. Užitkovou surovinu představují fluorit, baryt a galenit,
tvořící žíly o průměrné mocnosti kolem 1,5 m (max. až 10 m). Ložisko bylo otevřeno štolou a z ní
slepou jámou do hloubky 350 m a v současné době je zatopeno. S jeho opětovným využitím se
v nejbližší budoucnosti neuvažuje nejen vzhledem k neekonomičnosti, ale i lokalizaci na území
Krkonošského národního parku, navíc ještě intenzivně využívaného pro sportovní a turistické
účely.
Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany u Liberce (směrná délka 100-300 m, hloubka 150
m) bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu.
V současné době jsou zbytkové nebilanční zásoby na ložisku již odepsané a nejsou vedeny ve
státní bilanci zásob.
Čedičový příkrov mezi Semily a Železným Brodem, kde jsou těžena ložiska stavebního kamene
(drceného kameniva) Chuchelna a Smrčí, zahrnuje též ložisko pliocénního olivinického čediče
Záhoří - Proseč u Semil, které bylo vyhodnoceno i jako tavný čedič, v současnosti se již využívá
pouze pro výrobu drceného kameniva.
126
Ložiska sklářských a slévárenských písků na území kraje mají celorepublikový význam. Vázána
jsou především na střednoturonské pískovce lužické faciální oblasti České křídové pánve.
Nejvýznamnější ložiska jsou soustředěna jižně od České Lípy v severním okolí Jestřebí. Sklářskou
i slévárenskou (méně kvalitní) surovinu tvoří slabě zpevněné kvádrové křemenné pískovce o
průměrné ložiskové mocnosti kolem 20 až 25 m. Původně byla těžba soustředěna na ložisku
Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní Okřešice, které je největší v ČR se zásobami přes 100 mil.t sklářských a přes 130 mil.t
slévárenských písků. Do jihovýchodní části kraje zasahuje pouze zcela nepatrnou částí z okresu
Jičín velké ložisko sklářských i slévárenských písků Střeleč. Toto ložisko je tvořeno křemennými
pískovci coniackého stáří, které jsou součástí jizerské litofaciální oblasti České křídové pánve.
Těžená surovina zde po kvalitativní stránce dosahuje světových parametrů.
Další surovinou, jejíž význam přesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence a
dolomity). Ložiska jsou soustředěna ve východní polovině kraje a tvoří čočky a pruhy krystalických
vápenců až dolomitů v horninách krkonošsko-jizerského krystalinika
STAVEBNÍ SUROVINY
Na území kraje jsou zastoupena ložiska všech stavebních surovin (písky, štěrkopísky, sklářské a
slévárenské písky, stavební a dekorační kámen) kromě cihlářských surovin, jejich těžba plně
pokrývá požadavky regionu. Nicméně ložiska nejsou rozložena rovnoměrně, což souvisí s
geologickou stavbou území.
Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (KA) tvoří především granity. Soustředěny jsou
v severní části kraje a jsou vázané na krkonošsko-jizerský pluton.
Tab.1 Předpokládaný stav zásob dle údajů Surovinové politiky LK (údaje v rocích)
Číslo
Název ložiska
Životnost průmyslových zásob dle
Surovina
ložiska
průměrné těžby za období
2001
19991992-2001
2001
PI
3089600
Provodín
7
13
23
PI
3089500
Srní-Veselí
18
21
25
KA
3101900
Hraničná
1044
854
667
KA
3182600
Nová ves nad Nisou
712
776
728
KA
3101800
Ruprechtice
503
397
292
KA
3038000
Bratříkov-Radčice
3484
3484
1340
SK
3021800
Bezděčín
19
15
20
SK
3021900
Chuchelna (Smrčí56
48
53
Proseč)
SK
3217300
Košťálov-Stružinec
195
209
291
SK
3060600
Krásný Les u Frýdlantu
58
52
58
SK
3021700
Smrčí 2 a 3
23
23
27
SK
3021400
Tachov
17
16
17
SK
3193500
Chlum
187
141
123
SK
3100600
Záhoří-Proseč
14
16
16
SK
3094100
Žandov u České Lípy
18
5
SK
3001000
Horní Řasnice
88
87
67
SK
3000300
Chotyně 2
1133
46
11
SK
3089200
Dubnice
434
370
234
SP
3200200
Velký Grunov
19
17
9
Zdroj: ČGS 11/2002
Poznámka: POPD - plány otvírky, přípravy a dobývání
Životnost zásob v POPD dle
průměrné těžby za období
2001
19991992-2001
2001
6
11
20
18
21
25
30
25
19
18
19
18
2
1
1
137
137
53
8
6
8
34
29
32
20
0
13
11
125
14
68
420
105
14
22
0
13
11
94
16
46
67
17
89
12
30
0
15
12
82
16
13
52
4
57
7
Poddolovaná území (jev A61)
Poddolovaná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988Sb. v platném znění, jako
území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry.
V lokalitách, kde v minulosti probíhala těžba nerostných surovin jsou stále patrné povrchové
projevy hlubinné těžby. Mimo různě znatelných vyústění štol a šachet, které byly ale většinou
zasypány, jsou nejvýraznějšími doklady dolování odvaly (haldy). Důlní odvaly sledovaly průběh
jednotlivých rudních pásem a žil.
127
Podle původu se odvaly dělí na:
§
hornické (hlušinové)
§
hutnické (struskové) (odpad po hutnění rud)
§
úpravárenské (vznikly důsledkem technologického postupu zpracování rudy, např.
odkaliště Stráž pod Ralskem)
Dalším projevem historické důlní těžby jsou propadliny.
Projevy poddolování v řešeném území jsou následkem historické hlubinné těžby rud a
radioaktivních surovin. Vymezená poddolovaná území zahrnují území se známými i méně
známými systémy důlních děl a zahrnují tak širší prostor než byla vlastní dobývka, popřípadě
prospektorská práce.
V Libereckém kraji je registrováno celkem 168 poddolovaných území s různou výměrou (50 lokalit
plošných a 118 bodových).
Přehled o jednotlivých lokalitách s předpokládaným nebo prokázaným výskytem starých důlních
děl je součástí registru poddolovaných území (registr KÚLK, 2007).
Sesuvy a svahové deformace (jev A62)
Sesuvná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988 v platném znění, jako území se
zvlášť nepříznivými geologickými poměry.
V řešeném území se nachází vysoký podíl registrovaných objektů aktivních nebo potenciálních
sesuvných území. Ve srovnání území celého kraje výrazně převyšují registrované sesuvy na
území okresu Česká Lípa a Semily (Český ráj) oproti ostatním okresům kraje. V okrese Liberec je
evidováno pouze sedm lokalit, v okrese Jablonec to jsou jen 3 lokality. Sesuvná území jsou vázána
zejména na plochy s podložím kvádrových pískovců, vápnitých jílovců a slínů. Většina těchto ploch
je soustředěna do prostoru dvou oblastí:
§
pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán
na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu
(severovýchodní okolí České Lípy, okolí Zákup, Žandova, Stružnice)
§
okolí Turnovska (Turnov, Hrubá Skála, Troskovice)
Dle poskytnutého registru sesuvů je na území Libereckého kraje registrováno celkem 305 plošných
sesuvů (z toho 65 aktivních) a 62 bodových (z toho 34 aktivních). Přehled o jednotlivých lokalitách
je součástí registru sesuvů (KÚLK, 2007).
C.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE
§
§
§
§
§
chráněná ložisková území
výhradní ložiska
samostatnost kraje v zásobování stavebními surovinami ( kámen a písky)
zásoby kvalitních surovin pro sklářský průmysl
geopark Český ráj
Poznámka: unikátní geomorfologické a geologické fenomény v Libereckém kraji (skalní města, jeskyně, geologické
výchozy, ....) jsou zohledněny v rámci hodnot krajiny (unikátní a významné krajinné typy)
C.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE
§
§
§
§
§
výhradní ložiska
dobývací prostory
plošná poddolovaná území
plošná sesuvná území
C.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu geologie
nebyly vzneseny.
128
C.2
HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE
-
Charakteristika vodních toků ČSR, Vlček et al.,1984
Atlas podnebí ČSR, prof. Konček, 1958
Klimatické oblasti Československa. Quitt, E., Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971
Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004, Tesařová, J. et.al.
Praha: MŽP ČR, 2005
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy –
Hromek J., 2004)
Povodňový plán Libereckého kraje, AQUATEST a.s. Praha, 2004
C.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE
C.2.2.1 HYDROLOGIE
Území Libereckého kraje se nachází na hlavním evropském rozvodí. Severní část kraje, tj.
Frýdlantsko, Žitavská pánev a přilehlé části Jizerských hor jsou odvodňovány přes Odru do
Baltského moře, zbývající (většinová) část území přes Labe do Severního moře. V rámci povodí
Odry na území kraje zasahují především dvě hlavní povodí: 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu a
2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou, podružné zastoupení mají povodí 2-04-06 Kwisa a
2-04-09 Lužická Nisa od Mandavy po Smědou.
V rámci povodí Labe se na území Libereckého kraje uplatňují především povodí 1-05-01 Jizera
pod Kamenicí, 1-05-02 Jizera od Kamenice po Klenici a 1-14-03 Ploučnice. Okrajové zastoupení
mají zcela na východě povodí 1-01-01 Labe po Úpu, zcela na západě pak 1-14-05 Kamenice a
Labe pod Kamenicí.
Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším
množstvím srážek (roční úhrn až > 1 600 mm).
CHARAKTERISTIKA VODNÍCH TOKŮ (JEV A49)
Povodí Odry
Jindřichovický potok (číslo hydrologického pořadí 2-04-06-004), pramení sv. od Nového Města p.
Sm. ve výšce 555 m n. m., státní hranici s Polskem protíná u Srbské, v nadmořské výšce 270 m;
plocha povodí 31,1 km2, délka toku 11,5 km, průměrný průtok u státní hranice 0,29 m3.s-1.
Lužická Nisa (2-04-07-001) – pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území
Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m; plocha povodí je 375,3 km2, délka
toku 55,1 km na území ČR, průměrný průtok u státní hranice 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky
významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z
Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně
znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až
do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída.
Rýnovická Nisa (2-04-07-006), je pravostranným přítokem Lužické Nisy, který pramení nad
Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako
Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž
Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo).
Černá Nisa (2-04-07-016) – pramení východně od Olivetské hory ve výšce 820 m n. m., ústí
zprava do Lužické Nisy ve Stráži n. N. ve 330 m n. m.; plocha povodí je 27,0 km2, délka toku 14,2
km, průměrný průtok u ústí 0,57 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé
délce, vodácky využívaný úsek od Rudolfova po Kateřinky. Tok převážně bystřinného charakteru,
s velikým spádem a balvanitým řečištěm, na horním toku zbudována vodní nádrž Bedřichov
(„Černá Nisa“), menší nádrž v Rudolfově pod vodní elektrárnou napájenou podzemním kanálem z
přehrady Bedřichov. Vodní síly bylo v minulosti využíváno pro množství průmyslových podniků v
Kateřinkách (staré náhony).
129
Jeřice (2-04-07-024) – pramení jv. od Poledníku v Jizerských horách, v nadm. výšce 815 m, ústí
zprava do Lužické Nisy u Chrastavy ve 300 m n. m.; plocha povodí 77,8 km2, délka toku 19,4 km,
průměrný průtok u ústí 1,03 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém
toku, horní část na území CHKO Jizerské hory. Tok většinou přirozeného rázu, v horní části
bystřinný, s peřejemi a drobnými vodopády, na průtoku Mníškem částečně regulovaný, výraznější
regulace na konci toku v Chrastavě. Mimo zástavbu v březích přirozená vegetace – lesní porosty
nebo alespoň stromové doprovody.
Smědá (2-04-10-001) – pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice – Bílou,
Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi
ve výšce 209 m n. m.; plocha povodí je 273,8 km2, délka toku 45,9 km, průměrný průtok u státní
hranice 3,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po jez na Hartě, níže mimo
pstruhová, vodácky využívaná z Bílého Potoka do Raspenavy. Horní část toku na území CHKO
Jizerské hory.
Lomnice (2-04-10-016) – pramení na sz. svazích Smrku ve výšce 1070 m n. m., ústí zprava do
Smědé u Raspenavy ve 325 m; plocha povodí 36,2 km2, délka toku 16,1 km, průměrný průtok u
ústí 0,58 m3.s-1.Vodohospodářsky významný tok pstruhová voda po celém toku, horní část toku na
území CHKO Jizerské hory.
Řasnice (2-04-10-020) – pramení na sv. svazích vrchu Vyhlídka ve výšce 442 m n. m., ústí zprava
do Smědé ve Frýdlantě ve 280 m n. m.; plocha povodí je 32,3 km2, délka toku 16,3 km, průměrný
průtok u ústí 0,3 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku.
Bulovský potok (2-04-10-024) – pramení východně od Bulovky ve výšce 432 m n. m., ústí zprava
do Smědé u Višňové ve 225 m n. m.; plocha povodí je 40,1 km2, délka toku 13,23 km, průměrný
průtok u ústí 0,37 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé délce. Protéká
většinou zalesněným terénem přerušeným polními úseky s nesouvislou venkovskou zástavbou.
Tok je vesměs přirozeného rázu, voda bez většího znečištění; levým přítokem je Arnoltický potok.
Povodí Labe
Jizera (1-05-01-001) – pramení JV od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu
(hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně
ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9
m3.s-1 (průměrný průtok v profilu – Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3.s-1). Největší tok na území
Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského
národního parku, poté Jilemnickým a Železnobrodským Podkrkonoším, níže přetíná Ještědskokozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé
délce mimo území Libereckého kraje. Vodohospodářsky významný tok, až k Dolánkám pstruhová
voda, vodácké využití.
Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky
nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren
pitné vody pro Prahu.
Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na
území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s
výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských
horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Až k
Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky,
místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné až skalnaté. Výrazným
geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2.
polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za
jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níže III.), v současnosti je ale již celý tok
veden ve III. třídě.
130
Libuňka (1-05-02-010) – pramení 2 km sv. od Libuně ve výšce 408 m n. m., ústí zleva do Jizery v
Turnově ve 243 m n. m.; plocha povodí je 100,6 km2, délka toku 19,9 km, průměrný průtok u ústí
0,79 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území CHKO Český
ráj. Tok relativně přirozeného charakteru, místy regulovaný, protékající většinou otevřenou
krajinou, s břehovými doprovody dřevin.
Žehrovka (1-05-02-024) – pramení 1 km vsv. od Maršova ve výšce 375 m n. m., ústí zleva do
Jizery u Březiny ve 231 m; plocha povodí je 95,9 km2, délka toku 23,8 km, průměrný průtok u ústí
0,50 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimo pstruhová voda, střední a dolní tok na území
CHKO Český ráj. Na dolním toku rybník Žabakor.
Mohelka (1-05-02-034) – pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u
Mohelnice nad Jizerou ve 225 m; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok
u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti
přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov u Jbc n.N., Hodkovice n.M.) regulovaný,
protékající výrazným údolím s ± zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule
potoční a vydry.
Ještědka (1-05-02-041) – pramení 0,5 km jz. od Světlé pod Ještědem ve výšce 518 m n. m., ústí
zprava do Mohelky u Libíče ve 265 m; plocha povodí je 43,6 km2, délka toku 11,7 km, průměrný
průtok u ústí 0,50 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast.
Tok relativně přirozeného rázu, na průtoku Českým Dubem regulovaný, v horní části protéká
otevřenou krajinou (stromové kulisy), v dolní části výrazným údolím se zalesněnými svahy.
Zábrdka (1-05-02-052) – pramení 1,5 km jižně od Osečné ve výšce 391 m n. m,, ústí zprava do
Jizery u Kláštera Hradiště nad Jizerou ve 219 m; plocha povodí 71,3 km2, délka toku 23,9 km,
průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněný
úsek nad Novým Mlýnem v PHO vodárenských zdrojů. Tok přirozeného charakteru, protékající
velmi řídce obydleným územím, údolí převážně zalesněno, voda bez viditelného znečištění.
Mumlava (1-05-01-006) – pramení na sv. svahu Kotle ve výšce 1360 m n. m., ústí zleva do Jizery
pod Kořenovem v 570 m; plocha povodí je 51,1 km2, délka toku 12,2 km, průměrný průtok u ústí
1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, protéká územím KRNAPu; čistota
vody I. tř. Tok výrazně bystřinný až peřejnatý (známé Mumlavské vodopády), bez rozsáhlejších
regulací, až na výjimky protéká souvisle zalesněným územím.
Jizerka (1-05-01-020) – pramení v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m., ústí zleva do Jizery
u Horní Sytové ve 385 m n. m.; plocha povodí je 85,8 km2, délka toku 21,5 km, průměrný průtok u
ústí 2,14 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území
KRNAPu. Tok s větším spádem, bystřinný, přirozeného rázu, doprovázený většinou hodnotnými
lesními porosty. Poznámka Vodoteč stejného jména je pravostranným přítokem na horním toku Jizery, která protéká
známým rašeliništěm Malá jizerská louka a turisticky vyhledávanou horskou osadou Jizerka.
Oleška (1-05-01-035) – pramení u Rovnáčova ve výšce 541 m n. m., ústí zleva do Jizery v
Semilech ve 315 m; plocha povodí je 171,1 km2, délka toku 34,2 km, průměrný průtok u ústí 1,74
m3.s-1. Pstruhová voda na celém toku. Protéká vrchovinným územím Podkrkonoší s venkovskou
zástavbou a s nesouvislým zalesněním, zejména na příkřejších svazích nad říčkou. Tok nenásilně
regulovaný až přirozený, jen mírně znečištěný.
Kamenice (1-05-01-058) – pramení na sz. svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do
Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 m2, délka toku 36,2 km, průměrný
průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití
(rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými
levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým
spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku
zastavěnými územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty.
131
Vošmenda (1-05-01-077) – pramení 0,7 km sz. od Vysokého nad jizerou ve výšce 653 m, ústí
zleva do Kamenice vjv. od Horní Kamenice ve 305 m n. m.; plocha povodí je 25,8 km2, délka toku
12,3 km, průměrný průtok u ústí 0,35 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, v
ústí chráněná rybí oblast. nad Bozkovem PHO vodních zdrojů. Tok přirozeného charakteru, ve ±
zalesněném údolí mimo souvislou zástavbu; voda čistá.
Liběchovka (1-12-03-020) – pramení 1,5 km sv. od Dubé v nadmořské výšce 280 m a ústí zprava
do Labe v Liběchově ve 153 m; plocha povodí činí 157,2 km2, délka toku je 24,1 km, průměrný
průtok u ústí 0,89 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, chráněná rybí oblast, voda relativně
čistá. Do zájmového území zasahuje horní část toku nad osadou Bukovec. Tok přirozeného
charakteru protéká výrazným údolním systémem a je doprovázen biologicky hodnotnými
mokřadními lady a sukcesními společenstvy dřevin. Tyto hodnotné nivní ekosystémy jsou zahrnuty
do PR Mokřady horní Liběchovky.
Paralelním tokem na východě je Pšovka, která však do území kraje zasahuje pouze v krátkém
průběhu.
Ploučnice (1-14-03-001) – pramení na jz. svahu Ještědu ve výšce 654 m n. m.1, ústí zprava do
Labe v Děčíně ve 122 m n. m.; plocha povodí je 1193,9 km2, délka toku 106,2 km, průměrný
průtok u ústí 8,60 m3.s-1 (v České Lípě 4,89 m3.s-1). Vodohospodářsky významný tok, pstruhová
voda až po Hamr, vodácky využíván úsek od Stráže p. R. po Malou Veleň. Významné napájení
toku z podzemních vod; čistota vody většinou ve III. třídě. Tok z velké části přirozeného
charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou.
Od Stráže pod Ralskem po Mimoň tok regulován v souvislosti s těžbou uranu, což vedlo k
nevratnému poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných
druhů organismů. Pod Mimoní v naplaveninách zjištěna v nedávné minulosti radioaktivní
kontaminaci z těžby uranu.
Ještědský potok (1-14-03-003) – pramení na sz. svahu Ještědu ve výšce 798 m n. m., ústí zprava
do Ploučnice ve Stráži pod Ralskem ve 305 m n. m.; plocha povodí je 48,9 km2, délka toku 18,4
km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda,
chráněná rybí oblast, čistota vody I.-II. třída. Tok na průtoku zastavěným územím (Křižany,
Žibřidice) nenásilně regulovaný, na dolním toku přirozeného rázu, v širokém mělkém údolí mimo
osídlení, s vysokou krajinářskou hodnotou.
Panenský potok (1-14-03-015) – pramení 0,5 km východně od Jítravy v západním úbočí
Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Ploučnice v Mimoni ve výšce 275 m; plocha povodí je
133,2 km2, délka toku 28,8 km, průměrný průtok u ústí 1,10 m3.s-1. Vodohospodářsky významný
tok, pstruhová voda. Část toku až po Jablonné v Podještědí souvisle regulována, s lemovou
výsadbou kanadských topolů, níže relativně přirozený průtok zachovalou nivou se zbytky vlhkých
luk, zčásti opuštěných. Břehové doprovody dřevin jen nesouvislé, místy pravidelně vyřezávané.
Voda mírně znečištěna.
Svitavka (1-14-03-038) – pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve
výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice i Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka toku
37,4 km, průměrný průtok u ústí 1,16 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda,
vodácké využití. Významné pravostranné přítoky: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava).
Horní část toku na území CHKO Lužické hory, tok zčásti regulovaný (na průtoku zastavěnými
územími), zčásti přirozeného rázu, v ± neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. V Lindavě
nedávno provedena drastická regulace, níže tok téměř souvisle bez větších regulací (s výjimkou
Zákup), s pionýrskými luhy s vysokým podílem neofytní květeny. Na nejdolejším toku niva široká,
tok meandrující. Čistota vody průměrná, místy až zhoršená.
1 V mapách bývá jako pramen Ploučnice označován mohutný vývěr podzemní vody cca 1 km sv. od Osečné. V
některých mapových podkladech se také objevuje mylné označení toku při silnici mezi Chrastnou a Břevništěm jako
Ploučnický potok – ve skutečnosti jde o původní tok Ploučnice, zatímco jižně ležící tok napájející Hamerský rybník je
umělou vodotečí (tzv. Hamerská strouha).
132
Dobranovský potok (1-14-03-051) – pramení 1 km záp. od Cvikova ve výšce 375 m n. m., ústí
zprava do Ploučnice j. od Dobranova ve 251 m; plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km,
průměrný průtok u ústí 0,41 m3.s-1. Pstruhová voda, mírné znečištění. Tok částečně regulovaný,
protékající zemědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez větší
hodnoty.
Sporka (1-14-03-055) – pramení 0,7 km východně od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava
do Ploučnice pod Českou Lípou ve 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km2, délka toku 21,4 km,
průměrný průtok u ústí 0,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, čistota vody
do III. třídy. Nejhořejší část toku v CHKO Lužické hory, dále delší průchod zastavěným územím
Nového Boru a Skalice u České Lípy – zde tok regulován, bez většího biologického významu. V
dolní části tok přirozený v široké, avšak dlouhodobě neudržované nivě s komplexem degradujících
mokřadních lad – původně hodnotných aluviálních luk.
Robečský potok (1-14-03-063) – pramení 0,5 km sev. od Bílého Kamene ve výšce 277 m n. m.,
ústí zleva do Ploučnice pod Českou Lípou ve 241 m n. m.; plocha povodí je 286,5 km2, délka toku
1,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Tok prochází biologicky
nejcennějšími územími Českolipska – na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími
rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže pak Máchovo jezero, dále pak mokřadní lada u
Jestřebí, jež navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového
podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo.
Bobří potok (1-14-03-070) – pramení u osady Příbram (západně od Verneřic) ve výšce 594 m n.
m., ústí zleva do Robečského potoka v Novozámeckém rybníku ve 258 m n. m.; plocha povodí je
126,9 km2, délka toku 28,1 km, průměrný průtok u ústí 0,71 m3.s-1. Pstruhová voda – chráněná rybí
oblast. Protéká převážně otevřenou zemědělskou krajinou, napájí soustavu Holanských rybníků. V
doprovodu hodnotná mokřadní lada – zbytky nivních luk, rákosiny, ostřicové porosty aj.
Kamenice (1-14-05-001) – pramení na jz, svahu Jelení skály v Lužických horách, ve výšce 595 m
n. m., ústí zprava do Labe v Hřensku ve 116 m n. m.; plocha povodí je 217,2 km2, délka toku 35,6
km, průměrný průtok u ústí 2,65 m3.s-1.Na území kraje zasahuje pouze část toku v CHKO Lužické
hory: pramenná oblast západně od Nové Huti a úsek mezi Kytlickými Mlýny a Českou Kamenicí.
Tok zde má přirozený charakter, protéká zalesněným územím, v dolní části s úzkou nivou s
ostrůvky mokřadních lad.
VODNÍ DÍLA (JEV A48)
V území Libereckého kraje je několik „velkých“ údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a
vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, především v povodí Lužické Nisy.
Nádrže Bedřichov, Mšeno, Harcov, Mlýnice a Fojtka manipulací s vodou historicky snižují
možnosti povodní a zátop Jablonce nad Nisou, Liberce a níže položených obcí velmi účinně. Pro
zajištění zdrojů povrchové pitné vody byly v povodí Jizery (podpovodí Kamenice) vybudovány
nádrže Souš a Josefův Důl. V západní části kraje jsou význačné nádrže Stráž pod Ralskem a
Naděje.
Malé nádrže a rybníky jsou převážně v západní části území (Českolipsko) a v jihovýchodní části
(Semilsko).
Mezi nejvýznamnější rybniční soustavy patří rybníky Břehyňský, Máchovo jezero, Novozámecký
na Robečském potoce, Dolanský, Mlýnský, Holanský, Malá a Velká Nohavice, Kravský, Jílovský a
Koňský na Bobřím potoce, Dvorní, Pivovarský a Markvartický na Panenském potoce, hradčanská
rybniční soustava (Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník, Hradčanský rybník), svébořická
rybniční soustava (Novodvorský, Hvězdovský a Ploužnický rybník), Kunratické rybníky na
Svitávce, Hamerské jezero .
133
Charakteristiky vodohospodářsky významných nádrží (VLČEK et al. 1984)
Máchovo jezero – nádrž na Robečském potoce, zemní hráz 9,4 m vysoká, délka v koruně 130 m,
vodní plocha 284 ha, stálý objem 5,459 mil. m3, celkový objem 6,312 mil. m3, délka vzdutí 3,1 km,
maximální hladina 266,3 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb,
významné rekreační využití – koupání, veslování plachtění. Plocha povodí 97,31 km2, průměrný
roční průtok 0,563 m3.s-1. Stavba z r. 1272, v r. 1972 generální oprava. Největší vodní nádrž v
Libereckém kraji.
Novozámecký rybník – nádrž na Bobřím potoce, zemní hráz 110 m dlouhá v koruně. vodní plocha
měří 128,3 ha, celkový objem 1,29 mil. m3, délka vzdutí 2,1 km, maximální hladina 258,4 m n m.
Nádrž slouží pro chov ryb; národní přírodní rezervace (Ramsarský mokřad), kulturní památka.
Rybník zbudován v r. 1479, oprava výpusti v r. 1997.
Břehyňský rybník – nádrž na Robečském potoce, zemní hráz 140 m dlouhá v koruně. Vodní
plocha měří 90,3 ha, celkový objem 1,0 mil. m3, délka vzdutí 2,0 km. Chov ryb, národní přírodní
rezervace (Ramsarský mokřad, biogenetická rezervace Rady Evropy). Stavba z r. 1287.
Horecký rybník (Stráž pod Ralskem) – nádrž na Ploučnici, zemní hráz 6 m vysoká, délka v koruně
881 m. Vodní plocha měří 73 ha, max. hloubka 4,15 m, stálý objem 0,455 mil. m3, celkový objem
1,778 mil m3. Délka vzdutí 0,7 km, maximální hladina 311,45 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před
velkými vodami a chovu ryb, v minulosti rekreační využití, v současnosti převážně jen vodní
lyžování, Stavba z r. 1914, rekonstrukce v r. 1925 a 1997.
Hamerský rybník – nádrž na Ploučnici, resp. na Hamerské strouze, rozloha cca 50 ha, bojem 0,6
mil m3. Rybník s tradičním rekreačním využitím, též rybochovný, ale méně zatěžovaný než
sousední nádrž Horka. V letech 1984-94 vypuštěn z důvodu hrozícího průvalu vod do hlubinného
uranového dolu, pro zachování nejcennějších ekosystémů v přítokové části zbudována v r. 1988
záchranná hrázka. Po rekonstrukci postupná regenerace bioty, ale některé botanické fenomény již
zanikly a další jsou ohrožovány nevhodným režimem hospodaření v okolních porostech.
Josefův Důl – nádrž na Kamenici, hlavní sypaná hráz vysoká 45 m, délka v koruně 360 m. Vodní
plocha měří 150 ha, max. hloubka 39 m, stálý objem nádrže 0,85 mil. m3, zásobní objem 20,55 mil.
m3, celkový objem 23,25 mil. m3. Délka vzdutí 2,6 km, maximální hladina 733,2 m n. m.
Vodárenská nádrž, stavba ukončena v r. 1982.
Bedřichov – nádrž na Černé Nise, tížní zděná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 340 m. vodní
plocha měří 42 ha, max. hloubka 14,6 m. Stálý objem nádrže 0,04 mil. m3, zásobní objem 1,70 mil.
m3, celkový 2,15 mil. m3. Délka vzdutí 1,0 km, maximální hladina 774,86 m n. m. Nádrž slouží pro
výrobu elektřiny a ochranu před velkými vodami. Stavba ukončena v r. 1906.
Souš – nádrž na Černé Desné, zemní sypaná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 364 m. Vodní
plocha měří 102 ha, maximální hloubka 20,5 m, stálý objem nádrže 0,21 mil. m3, zásobní objem
5,16 mil,. m3, celkový objem 7,84 mil. m3. Délka vzdutí 2,1 km, max. hladina 770,5 m n. m.
Vodárenská nádrž, ochrana před velkými vodami, převod vody z Bílé Desné. Stavba díla
dokončena v r. 1915, rekonstrukce 1924-1927, úprava pro vodárenské využití 1970-1974.
Mšeno – nádrž na Mšenském potoce v severní části Jablonce n. N., tížní zděná hráz 20 m vysoká,
délka v koruně 425 m. Vodní plocha měří 42,1 ha, max. hloubka 14,75 m, stálý objem 0,08 mil.
m3, zásobní objem 1,97 mil m3, celkový objem 3,06 mil m3. Délka vzdutí 1,1 km, max. hladina 513
m n. m. Nádrž slouží průmyslu, ochranu před velkými vodami, rekreaci a pro chov ryb. Stavba
ukončena v r. 1909.
Harcov – nádrž na Harcovském potoce v Liberci, tížní zděná hráz vysoká 19 m, délka v koruně
157 m. Vodní plocha měří 12,5 ha, max. hloubka 13,1 m, stálý objem nádrže 0,05 mil. m3, zásobní
objem 0,35 mil m3, celkový objem 0,72 mil m3. Délka vzdutí 0,08 km, max. hladina 374,1 m n. m.
Průmyslové a rekreační využití, ochrana před velkými vodami. Stavba byla dokončena v r. 1904.
Fojtka – nádrž na Fojteckém potoce, zděná hráz 15,5 m vysoká, délka v koruně 146 m. vodní
plocha 6,7 ha, max. hloubka 10,6 m, stálý objem nádrže 0,025 mil m3, zásobní objem 0,123 milm3, celkový objem 0,325 mil. m3. Délka vzdutí 0,4 km, max. hladina 393,1 m n. m. Využití pro
průmysl a ochranu před velkými vodami, rekreace, Stavba ukončena v r. 1906.
134
Mlýnice – nádrž na Albrechtickém potoce, tížní zděná hráz 22 m vysoká, délka v koruně 159 m.
Vodní plocha měří 4,5 ha, max. hloubka 14,5 m, stálý objem nádrže 0,02 mil. m3, celkový objem
0,24 mil. m3. Délka vzdutí 0,35 km, maximální hladina 393,9 m n. m. Ochrana před velkými
vodami, rekreace, chov ryb.
Naděje – nádrž na Hamerském potoce, tížní zděná hráz 8 m vysoká, délka v koruně 92 m. Vodní
plocha měří 1,2 ha. Stálý objem 0,002 mil. m3, celkový objem 0,024 mil. m3. Délka vzdutí 0,2 km,
maximální hladina 467,35 m n. m. Nádrž slouží k zachycování splavenin. Stavba z r. 1938.
PODZEMNÍ VODY
Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené
akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území
kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) jev A45.
Tab.1 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Název CHOPAV
Plocha [km2]
Podíl z LK [%]
Severočeská křída
1 585,0
50,1
Jizerské hory
370,7
11,7
Krkonoše
98,0
3,1
Zdroj: [Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj.
Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006]
Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních
vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů
hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází
v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen–duben a nejnižšími v období
září–listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51–2,00 l.s-1.km-2.
Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny,
Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš
v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími
v období prosinec–únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí
2,01–5,00 l.s-1.km-2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími
stavy v období květen–červen a nejnižšími v období září–listopad.
VODNÍ ZDROJE (jev A44)
Viz. kapitola A4. Vodní hospodářství.
PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY (jev A55)
V řešeném území se vyskytují přírodní léčivé zdroje - minerální vody v Lázních Libverda, přírodní
léčivé zdroje - peloidy v Lázních Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zdroje přírodní
minerální vody ve zřídelní oblasti Vratislavice nad Nisou, které mají stanovena svá ochranná
pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje
Vratislavice nad Nisou zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou.
PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ (jev A50,A51)
Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových
vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně
přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení
území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy,
zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy,
zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým
řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
135
Přirozené povodně vyskytující se v území Libereckého kraje lze rozdělit do několika hlavních typů:
§
zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s
dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují
dále i v nížinných úsecích větších toků;
§
letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na
všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších
tocích
§
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik
málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; vyskytují se často na malých tocích a
nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně)
§
zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích,
vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V případě poruchy hráze nebo funkčních objektů vodního díla může dojít k tzv. zvláštní povodni,
kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z prázdnivší se nádrže.
Při přívalových deštích ve svážlivých oblastech s půdou s malou sorpční kapacitou může dojít
k povodní z ploch, převážně polí.
Tab.2 Významné úseky vodních toků ohrožené při povodních
vodní tok
obec, část obce
Jizera
Jablonec nad Jizerou, Hradsko, Poniklá, Přívlaka, Horní Sytová, Dolní Sytová, Háje nad
Jizerou, Benešov u Semil, Semily, Železný Brod, Líšný, Malá Skála, Rakousy, Turnov,
Příšovice, Přepeře, Svijany
Kamenice
Albrechtice v Jizerských horách, Jiřetín pod Bukovou, Tanvald, Plavy
Jizerka
Hrabačov, Víchová
Oleška
Bělá u Staré Paky, Libštát, Košťálov, Slaná
Černá Desná
Desná v Jizerských horách
Lužická Nisa
Jablonec nad Nisou, Vratislavice nad Nisou, Liberec, Stráž nad Nisou, Chrastava, Bílý
Kostel nad Nisou, Chotyně, Hrádek nad Nisou
Jeřice
Oldřichov v Hájích, Mníšek, Nová Ves nad Nisou, Chrastava
Smědá
Frýdlant v Čechách, Višňová, Černousy
Řasnice
Dolní Řasnice, Krásný les
Mohelka
Rychnov u Jbc n.N., Hodkovice nad Mohelkou, Třtí
Ploučnice
Stráž pod Ralskem, Mimoň, Česká Lípa, Stružnice, Jezvé, Horní Police
Panenský potok
Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov, Jablonné v Podještědí
Svitávka
Zákupy, Velenice, Svitava, Lindava, Kunratice u Cvikova, Mařenice
Šporka
Dolní Libchava, Horní Libchava, Častolovice, Manušice, Skalice u České Lípy, Polevsko
Dobranovský potok
Dobranov, Písečná
Zdroj: Koncepce ochrany před povodněmi v Libereckém kraji
Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou
administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.
Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vzhledem ke
členitosti povodí zejména horských a podhorských oblastech území jsou ohrožena i další místa
podél drobných toků mimo stanovená záplavová území. V zastavěných územích obcí a v územích
určených k zástavbě podle územních plánů vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku
vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V současné
době v rámci zpracovávaných plánů povodí (platnost od roku 2008) se zpracovávají také aktivní
zóny.
Stanovená záplavová území na tocích (registr KÚLK):
- Jizera
- Kamenice
- Mohelka
- Lužická Nisa
- Bílá Nisa
- potoky Doubský, Višňovský, Harcovský, Slunný, Janovodolský, Jizerský,
Františkovský, Luční, Plátenický, Ostašovský, Radčický, Ruprechtický, Zlatý
- Jeřice
- Smědá
- Ploučnice
- Svitavka
- Panenský potok
136
V rámci programu Stanovení záplavových území by měly být zpracovány studie záplavových
území Olešky, Jizerky, Desné, Černé Desné, Lomnice. Postupně je třeba stanovit záplavová
území všech vodních toků.
Povodňové stavy na Lužické Nise jsou řešeny soustavou vodních děl z počátku 20.století (vodní
díla Bedřichov, Mlýnice, Harcov, Mšeno, Fojtka) a při správné manipulaci s vodou na těchto dílech
jsou povodně na Lužické Nise minimalizovány.
Nedílné součásti protipovodňových opatření:
§
odpovědný přístupem k využívání území a hospodaření na lesních a zemědělských
plochách ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny. Vlivem odlesnění dochází ke
zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny.
§
likvidace dešťových vod vsakováním přímo na místě ploch urbanizačních záměrů ve
smyslu snižování povrchového odtoku (stav povrchového odtoku je dán podílem
zpevněných a nezpevněných ploch s různými koeficienty povrchového odtoku),
§
protipovodňová opatření na tocích (koridory pro umístění protipovodňových opatření - pro
rozliv přívalových vod aj.).
137
C.2.2.2 KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA
Hranice klimatických regionů (jev B34)
Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta se území Libereckého kraje dělí
do devíti klimatických regionů – tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2,
MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek
území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické
oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech
až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve
srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Liberecký kraj srážkově velmi
nadprůměrný a teplotně podprůměrný.
Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je
způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá
zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů – viz. tabulka a
obrázek.
Tab.3 Charakteristiky klimatických oblastí
Klimatické charakteristiky
Počet letních dnů
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C
Počet mrazových dnů v roce
Počet ledových dnů
Průměrná teplota měsíce Leden (°C)
Průměrná teplota měsíce Červenec (°C)
Srážkový úhrn za vegetační období (mm)
Srážkový úhrn za zimní období (mm)
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
CH4
0-20
80-120
160-180
60-70
-6 až-7
12 až 14
600-700
400-500
140-160
CH6
10-30
120-140
140-160
60-70
-4 až-5
14 až 15
600-700
400-500
120-140
CH7
10-30
120-140
140-160
50-60
-3 až-4
15 až 16
500-600
350-400
100-120
MT2
20-30
140-160
110-130
40-50
-3 až-4
16 až 17
450-500
250-300
80-100
Klimatické charakteristiky
MT7
MT9
MT10
Počet letních dnů
30-40
40-50
40-50
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C
140-160
140-160
140-160
Počet mrazových dnů v roce
110-130
110-130
110-130
Počet ledových dnů
40-50
30-40
30-40
Průměrná teplota měsíce Leden (°C)
-2 až -3
-2 až -3
-2 až -3
Průměrná teplota měsíce Červenec (°C)
16 až 17
17 až 18
17 až 18
Srážkový úhrn za vegetační období (mm)
400-450
400-450
400-450
Srážkový úhrn za zimní období (mm)
250-300
250-300
200-250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
60-80
60-80
50-60
Zdroj: [Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971]
MT11
40-50
140-160
110-130
30-40
-2 až -3
17 až 18
350-400
200-250
50-60
MT4
20-30
140-160
110-130
40-50
-3 až -4
16 až 17
350-450
250-300
60-80
Obr.1 Mapa klimatických regionů
Zdroj: [Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj.
Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X]
138
Nejteplejší části – Českolipsko a jihozápad Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou),
spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se
sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 °C a ročním průměrným úhrnem
srážek 600-700 mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet
spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových
dnů za rok (140-160, vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se
sněhovou pokrývkou (100-140), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 –
vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 °C a průměrný roční úhrn srážek
900-1 200 mm.
Obr.2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]
Zdroj: [Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj.
Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X; www.chmu.cz]
Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např.
v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také
lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní
(povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace
v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami
a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený „klimatický komfort“ proti
podmínkám ve vyšších polohách.
Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou
a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky
způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů.
Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich
podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části
Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří
je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň
a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských
horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor.
Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou
hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem (450-1200 W/m2, resp. i více – v nejvyšších
částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území.
139
C.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE
§
§
§
§
chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Severočeská křída, Jizerské hory a
Krkonoše
vodní toky a plochy
rozmanitost území – různorodost klimatických oblastí určující i pestrost stanovišť pro
ekosystémy, jeden z charakteristických rysů Libereckého kraje
v průměru dostatečné množství sněhových srážek v horských oblastech a dostatečně
dlouhá doba sněhové pokrývky – dobrá využitelnost pro zimní sporty
C.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE
§
§
§
§
§
vodní plochy a vodní toky (manipulační prostor)
chráněné oblasti přírodní akumulace vod (Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída)
ochranná pásma vodních zdrojů (II. a III. st., podzemní a povrchové zdroje pitné vody)
ochranná pásma přírodní léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod všech
stupňů
stanovená záplavová území (včetně aktivní zóny)
Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích:
§
Černá Desná, úsek Desná - Tanvald
§
Dubnický potok, Dubnice
§
Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Chrastava
§
Ještědka, Český Dub
§
Jizera, celý tok Kořenov - Příšovice
§
Jizerka, úsek Jilemnice - Víchová nad Jizerou
§
Kamenice, úsek Josefův Důl - Bozkov
§
Libchava, úsek Horní Libchava - Volfartice
§
Lužická Nisa, úsek Lučany nad Nisou - Hrádek nad Nisou
§
Mohelka, úsek Rádelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou
§
Oleška, celý tok Bělá - Semily
§
Panenský potok, Jablonné v Podještědí
§
Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň
§
Ploučnice, úsek Noviny pod Ralskem - Mimoň
§
Ploučnice, Česká Lípa
§
Ploučnice, úsek Stružnice - Žandov
§
Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant
§
Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant
§
Smědá, úsek Kunratice - Višňová
§
Smědá, Černousy
§
Svitávka, Mařenice
§
Svitávka, Kunratice u Cvikova
§
Svitávka, úsek Cvikov - Zákupy
§
Svorský potok, úsek Svor - Cvikov
§
Šporka, úsek Polevsko - Skalice u České Lípy
§
Šporka, Česká Lípa (Manušice)
§
Veselka, úsek Ktová - Rovensko pod Troskami
Protipovodňová opatření - suché poldry:
§
suchý poldr - Boberský potok (Kunratice u Cvikova)
§
suchý poldr - Svitávka (Cvikov - část Lindava)
§
suchý poldr - Svitávka (Velenice - Zákupy)
§
suchý poldr - Panenský potok (Pertolitice pod Ralskem sever)
§
suchý poldr - Panenský potok (Pertolitice pod Ralskem jih)
Poznámka: Souhrn záměrů pro umístění protipovodňových opatření vychází z vymezení významných úseků vodních
toků ohrožených při povodních (viz Tab.2 této části zprávy) a byl doplněn o záměry z registru záměrů
k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK.
140
C.3
PŮDNÍ FOND
-
zákon č. 289/1995 Sb.
zákon č. 114/1992 Sb. – o ochraně přírody a krajiny v platném znění
zákon č. 334/1992 Sb. – o ochraně ZPF v platném znění
příloha vyhlášky č. 190/1996 Sb. – charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí
vyhláška MZe ČR č. 546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně
ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
nařízení vlády ČR č.103/2003 Sb.
Oblastní plány rozvoje lesa
internetové servery AOPK ČR, ČÚZK, ÚHÚL, KÚLK, MŽP ČR, MZe ČR…
Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.):
Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002
[Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005.
Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006,
http://www.vulhm.cz/docs/24/Zpravodaj/ZOL-Suppl-2005.pdf
C.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU
C.3.2.1 STAV
Půdy posuzovaného území
V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území
vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních
kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem – tabule a pahorkatiny
s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty.
Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných
zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny)
i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí
Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně
zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých
územích, zpravidla na podloží sprašových hlín.
Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly
na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách
pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami.
Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně
zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy
zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy
a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol
kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými
lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými
půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu.
Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami)
a nižších pahorkatin jsou pseudogleje.
Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách
karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích.
141
STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU LIBERECKÉHO KRAJE CELKEM
Celková výměra Libereckého kraje: 318 516,01 ha.
Tab.1 Struktura zemědělských pozemků
orná půda
ovocné sady
zahrady
chmelnice trvalé travní porosty
výměra [ha]
71314,12
1517,49
7573,65
48,60
podíl z celk.
22,4
0,5
2,4
0,0
výměry LK [%]
(jev B23)
průměr ČR [%]
39
1
2
nezjištěno
Zdroj: KÚLK, koncept ÚP VÚC LK, Krajská zemědělská koncepce
ZPF celkem
61719,37
142173,23
19,3 (jev B24)
44,6 (jev B22)
12
54 (z Σ ČR)
Tab.2 Struktura nezemědělských pozemků
lesní pozemky
vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
výměra [ha]
140453,23
4778,15
5079,65
26031,72
podíl z celk.
44,1 (jev B29)
1,5 (jev B28)
1,6 (jev B27)
8,2
výměry LK [%]
průměr ČR [%]
34
2
2
8
Zdroj: KÚLK, koncept ÚP VÚC LK, Krajská zemědělská koncepce
Pozn.: zornění (podíl výměry orné půdy z celkové výměry ZPF) = 43,3 % (průměr ČR = 38,6 %)
nezemědělské
pozemky celkem
176342,76
55,4
46 (z Σ ČR)
POZEMKY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (ZPF)
Následující údaje vycházejí z evidence katastru nemovitostí, kdy tyto údaje nemusí korespondovat
s aktuálním stavem a skutečnostmi v terénu.
Celková výměra pozemků ZPF: 142 173,23 ha
- z toho zornění (podíl výměry orné půdy z celkové výměry pozemků ZPF): 50,2 %
Ochrana ZPF (jev B26):
Tab.3 Zastoupení tříd ochrany ZPF
I. třída
výměra [ha]
22193,24
podíl z výměry ZPF [%]
15,61
Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem ÚAP
II. třída
27012,91
19,00
III. třída
24169,45
17,00
IV. třída
28804,30
20,26
V. třída
39993,33
28,13
celkem
142173,23
100,00
Pozemky ZPF zainvestované pro zvýšení úrodnosti (meliorace)
Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení úrodnosti
(v podmínkách LK se jedná zejména o provedená meliorační opatření plošným drenážním
odvodněním). Příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy evidují množství těchto
pozemků, avšak již bez údajů o funkčnosti jednotlivých zařízení – vzhledem k teoretické funkčnosti
cca 40 let lze odůvodněně předpokládat, že jejich značná část je za zenitem své funkčnosti,
zvláště za jejich minimální údržby.
Kromě tohoto časového faktoru přispívá k částečné neznalosti této limitující skutečnosti (pro
návrhy změn) i skutečnost, kdy se některá zařízení minula účinkem (existence evidovaných
odvodněných ploch na současných mokřadech), nebo naprostá změna dotčeného druhu pozemku
(místy aktuální vzrostlý les, nevyužívané pozemky s probíhající sukcesí, změna původní orné půdy
na TTP apod.).
Poznámka - vyhodnocení lokalizace BPEJ (jev A41) a investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace –
jev A43) je jevem místního významu, s absencí podrobných grafických i tabelárních podkladů celého území
Libereckého kraje – vyhodnocování jevů je úkolem tvorby ÚAP obcí.
Podíl speciálních zemědělských kultur (jev B25)
Je tvořen podílem zahrad, sadů, chmelnic a vinic z celkové výměry území.
Celková výměra 9139,74 ha tj. 6,4% z celkové výměry ZPF na území LK
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)
Celková výměra PUPFL: 140 453,23 ha
§
z toho lesnatost (podíl výměry lesních pozemků z celkové výměry LK): 44,1 %
142
Tab.4 Kategorizace lesů v Libereckém kraji
kategorie
výměra [ha]
podíl z celkové výměry PUPFL [%]
- lesy hospodářské (jev A39)
80816
- lesy ochranné (jev A37)
11110
7,91
- lesy zvláštního určení (jev A38)
48527
34,55
140453
100,00
Celkem
Zdroj: ÚHUL 2007, KÚLK, přepočet zpracovatelem
57,54
PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI (jev B32)
Tab.5 Přírodní lesní oblasti
přírodní lesní oblast
číslo
název
5
České středohoří
17
Polabí
18
Svč. pískovcová plošina
19
20
Lužická pískovcová vrchovina
Lužická pahorkatina
21
Jizerské hory, Ještěd
c – podoblast Milešovské středohoří
b – podoblast J a S okrajová pásma
a – podoblast: Polomené hory, Zákupská a
Českodubská pahorkatina, Bezdězská plošina
b – podoblast: Český ráj, Vyskeřská plošina,
Libuňská brázda
b – podoblast: Lužické hory
b – podoblast: Frýdlantská pahorkatina
a – podoblast: Jizerské hory
b – podoblast: Ještěd
22
Krkonoše
23
Podkrkonoší
Zdroj: OPRL
PUPFL
ha
4171
14
%
2,97
0,01
52473
37,36
8540
7318
6,08
5,21
39397
28,05
9579
18961
6,82
13,5
Charakteristika jednotlivých PLO – viz OPRL.
Obr.1 Přírodní lesní oblasti - orientační vymezení
Zdroj:
Pozn.
mapový server ÚHUL
vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů (jev B31) je v měřítku ZÚR graficky nezobrazitelné, a to i
vzhledem k místnímu významu a absenci nutných grafických i tabelárních údajů – pro tvorbu ÚAP slouží
údaje internetového serveru ÚHÚL
OSTATNÍ DRUHY POZEMKŮ
Celková výměra zastavěných ploch (jev B27): 4 778,15 ha, tj. jejich podíl z celkové
výměry LK 1,6 %
Celková výměra ostatních ploch: 26 031,72 ha, tj. podíl z celkové výměry LK: 8,2 %
Celková výměra vodních ploch (jev B28): 4 778,15 ha, tj. jejich podíl z celkové výměry
LK: 1,5 %.
143
C.3.2.2 VÝVOJ
Na základě porovnání statistických údajů od roku cca 1996 dochází (statisticky a globálně):
§
k mírnému nárůstu výměry ploch lesních – postupné zalesňování nelesních pozemků (i za
podpory státu) a aktualizace katastru nemovitostí,
§
k významnějšímu poklesu výměry orné půdy,
§
k většímu nárůstu ploch TTP – zatravňování orné půdy (cíleně za podpory státu i živelně
opouštěním orné půdy a následným převodem do TTP),
§
k mírnému poklesu výměry ploch ovocných sadů – lokální nezájmem o výpěstky
z pozemků drobnější držby,
§
k nárůstu mimoprodukčních funkcí lesa - postupné navyšování zejména lesů kategorie
zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody,
§
k významnému nárůstu nevyužívané a ladem ležící půdy.
Tab.6 Přehled vývoje poškození lesních porostů v LK (komplexní poškození dle družicových snímků)
Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality [%]
2004
2005
0.
5,0
4,3
0.,/I.
24,3
27,1
I.
37,0
36,9
Jehličnaté porosty
II.
20,5
19,4
III.a
7,9
6,7
III.b – IV.
5,3
5,6
0.
1,9
1,3
0.,/I.
16,1
12,0
Listnaté porosty
I.
29,1
28,8
II.
25,7
28,5
III.a – IV.
27,2
29,4
Stupně poškození: 0. – zdravé porosty, 0./I. – první známky poškození, I. – mírné, II. – střední, III.a – silné,
III.b – velmi silné, IV. – odumírající porosty
Podklad: OPRL
Komentář: Většina území LK disponuje značně zastaralou evidencí katastru nemovitostí v zatřídění pozemků v druzích i
způsobech jejich využívání (i přes proklamovanou aktualizaci KN). Tento stav je způsoben překotným vývojem
zejména v zemědělství změnou struktury hospodářských subjektů, způsobů zemědělské výroby s dopadem
na strukturu pozemků ZPF, změnou tržních vztahů i zemědělskou politikou státu a EU. Tato situace je tč.
projevena značným rozsahem ladem ležící půdy (zejména pozemky nižších tříd ochrany ZPF) s projevy
sukcese, kdy tento stav má vliv na krajinu a její hodnoty.
C.3.2.3. EROZE PŮD
Lidská činnost může dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je
za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní
ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem
využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze
snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí.
Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních
vod. Snižuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční
schopnost půdy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze – jedná se o zanášení toků a nádrží,
obohacování vody živinami, atd.
V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % rozlohy ZPF vodní erozí (viz tabulka č.7). Aktuální vodní
erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Ztráty
materiálu humusového horizontu vlivem vodní nebo větrné eroze jsou na značné rozloze ZPF
nejvýznamnějším negativním činitelem.
Tab.7 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR
-1
Stupeň ohrožení vodní erozí [t.ha.r ]
Plocha zemědělské půdy [ha]
Velmi slabé ohrožení
Méně než 1,6
134 041
Slabé ohrožení
1,6 – 3,0
1 094 507
Střední ohrožení
3,1 – 4,5
1 054 905
Silné ohrožení
4,6 – 6,0
728 972
Velmi silné ohrožení
6,1 -7,5
484 365
Extrémní ohrožení
Více než 7,5
782 601
Celkem
4 279 391
Zdroj: www.mze.cz
144
%
3
26
25
17
11
18
100
Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje
a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy
pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a scelování
pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy, aj.).
Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich
celková erozní ohroženost.
Pro zranitelné oblasti (dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., příloha č. 1) jsou v § 11 stanovena
protierozní opatření:
§
vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají
stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou
uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
§
z důvodů ochrany půd před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat
širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se
sklonitostí nad 7 (č. číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo
k jinému vodnímu útvaru.
Tab.8 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2
Skupina půd ohrožených erozí
Hlavní půdní jednotka (HPJ)
Účelová charakteristika
08, 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, 48, 49
Půdy se sklonitostí 7-12°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4–5
40, 41
Půdy se sklonitostí 12-17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 6-7
40, 41
Půdy se sklonitostí > 17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9
77, 78
Strže, půdy se sklonitostí > 25°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9
Zdroj: www.mze.cz
Lesní půdy zpravidla nejsou ohroženy větrnou erozí. Vodní erozí jsou ohroženy výjimečně
v případě vysokých srážek, na prudkých svazích nebo pokud je narušen vegetační kryt.
Mimořádně ohroženy jsou suťové svahy a balvaniska především introskeletovou erozí. Ta
posunuje organické i minerální částice především vertikálně mezi balvany a kameny do spodiny.
Pokud zmizí stromový kryt, může být následkem eroze úplné odhalení skeletu. Návrat lesa
v původní kvalitě na taková stanoviště je otázkou staletí. Význam má dále eroze vznikající podél
sítě cest a eroze při rozrušení půdního povrchu těžbou a přibližováním dřeva. Ochrana lesní půdy
před erozí je možná jen ochranou stability lesních ekosystémů.
C.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU
§
zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany (o souhrnné výměře 49 206 ha, tj.
cca 35 % z výměry ZPF v LK)
§
lesní pozemky (celková výměra 140 453 ha, tj. 44,1 % z výměry LK)
- lesy ochranné, lesy zvláštního určení, (mimoprodukční funkce)
- lesy hospodářské (hospodářská funkce - produkční, výnosová)
C.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU
§
zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třída ochrany
Poznámka:Nejvyšší třídy ochrany ZPF (obecně I. a II. třída) – dáno zákonem č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF
v novelizovaných verzích, podkladem pro zatřídění jsou údaje BPEJ, vč. ustanovení vyhlášky MZe ČR č.
546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich
vedení a aktualizaci. Zařazení ZPF do tříd ochrany a ochrana zejména I. a II. třídy proti záborům je dáno
Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. 00LP/1067/96 k odnímání
půdy ze ZPF.
Zábory těchto pozemků jsou orgánem ochrany ZPF prakticky akceptovány pro realizaci veřejně prospěšných
staveb a opatření, dále změnou zemědělské kultury z důvodů erozního ohrožení, s negativním vlivem na
jakost vody v tocích nádržích i vody ve zdrojích, v případě porušování zájmů ochrany přírody, ohrožením
potravinového řetězce apod.
Pro tvorbu ÚP obcí, resp. pro formulace změny využití pozemků ZPF, je limitem existence pozemků
s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem navýšení úrodnosti (meliorace – závlahy, odvodnění).
145
§
lesní pozemky (bez ohledu na kategorii lesů)
Poznámka:Jsou jednoznačným územním limitem pro případné změny tohoto druhu pozemku – vyplývá ze zákona
č.289/1995 Sb. o lesích, i ze zákona č, 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v novelizovaných verzích (dle
§ 3 zákona VKP „ze zákona“). K limitům patří i ochranné pásmo lesa od jeho okraje o šířce 50 m – zákon č.
289/1995 Sb. o lesích.
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu půdní
fond nebyly vzneseny.
146
C.4
ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
C.4a
KVALITA OVZDUŠÍ
C.4a.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
-
-
-
-
Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN
80-250-1125-9
www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz
Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005.
Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006; www.cenia.cz]
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005
Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., 2002.
Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky
znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve
znění NV č. 417/2003 Sb. – stanoví emisní stropy pro ČR a kraje (pro oxid siřičitý, oxidy dusíku,
těkavé organické látky a amoniak) a směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení
přízemním ozonem
Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování
odpadu, ve znění NV č. 206/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek,
oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší - stanoví skupinové emisní stropy
Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování
spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitující těkavé organické látky z procesů
aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu, ve znění vyhlášky č.
509/2005 Sb.
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní
limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek,
tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob,
požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování, ve znění vyhl. č. 363/2006 Sb. a vyhl. 570/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší – stanoví imisní limity
vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace,
cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek,
ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů
podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních
řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění
vyhl. č. 42/2005 Sb.
Sdělení č. 4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č. 3/2007
C.4a.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ
EMISE
Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých
a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů
je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká
především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb.
Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji
malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími
producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně
podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec,
a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon
Mimoň a United Energy Ralsko, a.s.
147
Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO
(64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních
znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak
bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší.
Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně
společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové
dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich
krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí
škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně
jejich emisních hodnot.
Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001-2005
19
0, 189 18
9
,7 0
podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx
1260 740
4790
2004
1279 673,2
6027,5
2003 1205,9 704,8
6360
19
2, 193
8
,3
2005
1942,6
2002
2001
0
REZZO 1
644
5723,4
1691,7 760,2
6153,9
2000
4000
6000
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
8000
10000
t/rok
Zdroj: www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz - vytvořeno CityPlan
Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých
kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg
Cd, 223,9 kg Pb za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok
2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto
znečišťujících látek.
Tab.1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší
(tis.t/rok)
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
Rok
REZZO
Stacionární zdroje
Emise
celkem
Zvl.velké a
velké
zdroje
Střední
zdroje
Malé
zdroje
Mobilní
zdroje
2003
1–4
3,07
4,69
8,46
19,41
8,18
1,10
2004
1–4
2,77
4,31
8,17
18,89
7,90
1,14 (0,94)*
2005
1–4
2,79
4,30
6,96
18,22
7,30
0,93
2003
1
0,14
1,95
1,21
0,28
-
0,21
2004
1
0,14
1,67
1,28
0,40
0,37
0,26
2005
1
2003
2004
2
2
0,12
0,31
0,22
1,65
0,33
0,30
1,26
0,19
0,19
0,40
0,36
0,34
0,30
0,17
0,21
0,16
0,14
2005
2
0,16
0,27
0,18
0,25
0,12
0,14
2003
2004
3
3
1,63
1,52
2,19
2,15
0,7
0,67
6,44
6,22
4,82
0,66
0,66
2005
3
1,61
2,31
0,74
6,85
4,65
0,48
2003
2004
4
4
0,99
0,90
0,21
0,19
6,36
6,03
12,32
11,93
2,58
2,54
0,08
0,08
2005
4
0,91
0,07
4,79
10,72
2,21
0,10
* odborný odhad z ČHMÚ
Pozn.: U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek.
Zdroj: Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj.
Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006, http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5102-06za_rok_2006-0965 – data za rok 2005 a pro NH3;www.chmi.cz – všechna ostatní data
148
V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů
znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes
již plynofikována, stejně jako velké zdroje – průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny,
kotelny výrobních podniků, apod.) Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke
snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu
automobilové dopravy.
V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká
a teplárenská realitní, a.s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl
stanoven nařízením vlády č. 112/2004 Sb. Správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném
případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování
emisí.
Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti
Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy.
IMISE
Hodnoty imisního znečištění ŽP (jev B36)
V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována
data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji. Na území Libereckého kraje se
nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český
hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné
výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa.
Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vymezeny
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle
výsledků měření. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální
hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2005.
Poznámka: oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev A65) - vymezení viz. OZKO a obce se zhoršenou kvalitou ovzduší
(jev B35)
Obr.1 Území, na kterém došlo v roce 2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o
mez tolerance (LV+MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečisťujících látek, bez zahrnutí ozonu
Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006, www.cenia.cz
Obce se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.B35)
Limity ochrany zdraví pro prachové částice PM10 byly překročeny na území 23 městských a
obecních úřadů.
Limity pro ochranu vegetace a ekosystémů byly překročeny na 33,22% plochy sledovaného území
(pouze chráněná území).
149
Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové
části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,01,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice).
Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK označit za významný ekologický
problém. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné
koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2ng.m-3) –
přesažení limitu (kadmia a zároveň arsenu) bylo sledováno v rámci území městského úřadu
Desná, Tanvald, Smržovka a Velké Hamry. Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí –
zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné.
Dle dlouhodobého (1992-2004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že
v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř
permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky
pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok1
. Podobná, ale již méně výrazná byla situace s průměrnou roční koncentrací arsenu.
Na území města Liberec byl v roce 2005 rovněž překročen limit pro B(a)P.
Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší
přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia
(Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes
nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí.
Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů)
o instalovaném výkonu 2 027 MW (produkce elektrické energie v roce 2004: 11 478 GWh), a to
přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení:
TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %.
Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky
zachycující průměrnou roční koncentraci SO2 a NO2 v mg.m-3.
Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 ani 2005 uplatněna žádná regulační opatření,
imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové.
V roce 2005 bylo do provozu uvedeno několik zařízení na snižování emisí tuhých znečišťujících
látek, především těžkých kovů ve sklářských provozech, a proto se očekává jejich výrazné snížení.
Obr.2 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v mg.m-3 (rok 2004)
150
L40 mg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v ovzduší (40 mg.m-3);
L350 mg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO2 v ovzduší (350 mg.m-3)
Zdroj: https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - mapový server životního prostředí Libereckého kraje
C.4a.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ
C.4a.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ
EMISE
§
§
stanovené emisní limity a další podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší
stanovené emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší
IMISE
§
§
stanovené imisní limity znečištění ovzduší
vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Poznámka: viz příslušná nařízení vlády a vyhlášky MŽP uvedené v podkladech
C.4a.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kvalita
ovzduší nebyly vzneseny.
151
C.4b
KVALITA VODY
C.4b.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.):
Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002, Statistická ročenka
Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9
Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR,
2006,
Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006.
Plán hlavních povodí ČR
Přípravné práce Plánu oblasti povodí Ohře
Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží – kritéria
znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996 – kritéria pro podzemní vodu
(limity A, B, C)
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod
a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. 229/2007 Sb.
Vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro
stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů – stanoví minimální limity pro rozměr
(rozsah) ochranného pásma
C.4b.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY
VODA PODZEMNÍ
Řešené území je navíc z velké části součástí vodohospodářsky chráněných území – CHOPAV,
což znamená určitou zvýšenou ochranu i mimo ochranná pásma vodních zdrojů. Přes tuto
skutečnost došlo v minulosti ke škodám v kvalitě vod. Podzemní voda je znečišťována především
plošnými zdroji zpravidla ze zemědělské činnosti, v poslední době lze zaznamenat částečný pokles
těchto vlivů. Připsat to lze jednak snaze o efektivní hospodaření s hnojivy, jednak nutnosti
důsledněji dodržovat režimy hospodaření v ochranných pásmech zdrojů.
Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především
o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko –
Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované
uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá
sanace.
Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu
SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě
Hradčany, v lokalitě Kuřívody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je
kontaminace troj- i šestimocným chrómem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad
Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou
a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod).
Tab. 2 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005)
Počet vzorků
Počet objektů
Ukazatel všech
< MS > B
> C všech > B
>C
> B nebo C [%]
Berylium
96
93
0
2
48
0
1
2,1
Bor
Hliník
Celkem
96
96
96
65
10
-
2
0
2
0
2
2
48
48
48
1
0
1
0
1
1
2,1
2,1
4,2
Normativ
C
0,002
0,001
5
0,5
5
0,25
0,4
B
jednotky
mg.l-1
-1
mg.l
mg.l-1
-
Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006
152
VODA POVRCHOVÁ
Veškerá povrchová voda v Libereckém kraji je závislá na srážkách. Liberecký kraj je významná
pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody
výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji
znečištění (plošnými i bodovými).
Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a
Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221).
Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky
obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění
a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje
eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování
podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti,
a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými
průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných
skládek.
Hodnocení znečištění bylo provedeno v roce 2006 podle ČSN 75 7221 na profilech státní sítě (9
profilů v LK) sledování jakosti povrchových vod. Na sledovaných profilech byly nejčastěji měřeny
ukazatele zahrnuté ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele.
Nejproblematičtějším z nich byl AOX, který na 90 % profilů dosahoval III. a vyšší třídy. Celkový
fosfor byl hodnocen na 75 % profilů III. a vyšší třídou, a to zejména na méně vodných tocích a na
dolních tocích větších řek. Naopak amoniakální a dusičnanový dusík byl hodnocen v téměř 75 %
hodnotách I. a II. třídou, což je pozitivní zjištění. Ve skupině „specifické organické látky“ nebyl
žádný ukazatel v V. třídě, většina hodnot byla pod mezí stanovitelnosti a tím i v I. třídě, ojediněle
ve třídě II. Veškeré železo, mangan a zinek jsou látky, které nejčastěji dosahují III. a vyšších tříd ve
skupině „kovy a metaloidy“ i na kovy méně zatížených tocích.
Mezi jednoznačně nejznečištěnější řeky látkami této skupiny spadá Lužická Nisa (kadmium, měď,
nikl, zinek). K významnějším tokům poměrně málo znečištěným po celé délce patří Jizera (mimo
rozpuštěného kyslíku). Ve všech povodích, kde proběhla povodeň na jaře 2006 se hodnoty
CHSKMn, CHSKCr, BSK5, NL 105 °C, TOC, veškerého železa, manganu a často i zinku i PAU
několikanásobně zvýšily a nepříznivě pak ovlivnily celoroční vyhodnocení. V mnohých případech
došlo k výraznému zhoršení zatřídění, přestože v globálním pohledu tomu tak nemuselo být.
Lužická Nisa je výrazně znečištěna PAU, zejména v profilu Hrádek nad Nisou koncentrace
několikrát překračovala imisní standard, z pesticidů byl na tomto toku zachycen výskyt lindanu.
K výraznému zlepšení kvality povrchové vody v ukazateli radioaktivní znečištění došlo ve srovnání
s obdobím let 1990 – 2000 ve vodním toku Ploučnici.
Jizera
na území Libereckého kraje stav nezměněn, horní tok po Semily třída čistoty I.-II., níže
třída čistoty III.
Kamenice
třída čistoty I.-II., stav nezměněn
Lužická Nisa
původně pod Jabloncem třída čistoty IV., pod Libercem V., nyní pod Jabloncem třída
čistoty III., pod Libercem IV.
Smědá
původně pod Frýdlantem třída čistoty III., nyní I.–II.
Ploučnice
původně třída čistoty III. pod Českou Lípou IV., nyní v celé délce třída čistoty III.
C.4b.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY
153
C.4b.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY
§
§
kriteria znečištění podzemní vody
stanovené limitní hodnoty znečištění povrchových vod (ukazatele přípustného znečištění
povrchových a odpadních vod)
Poznámka: viz příslušná nařízení vlády, vyhlášky a metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech
C.4b.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kvalita
vody nebyly vzneseny.
154
C.4c KONTAMINACE PŮDY
C.4c.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
80-250-1125-9
znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996 – kritéria pro zeminu (limitní
hodnoty A,B, C) a pro půdní vzduch (limity A,C)
C.4c.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY
Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné
prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek
tuhých odpadů, aj.
Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které
mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným
problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach
do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových
hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují
vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou
větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami
souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami
a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště.
Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci
půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se
projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je
předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava.
V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít
i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných
i Orlických horách.
C.4c.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY
C.4c.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY
§
kritéria znečištění půdy
Poznámka: viz metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech
C.4c.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
kontaminace půdy nebyly vzneseny.
155
C.4d
VÝSKYT INVAZNÍCH DRUHŮ
C.4d.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
podklady KÚLK, MŽP, 2006
C.4d.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ
ROSTLIN
Z důvodu nebezpečnosti existence a šíření byl v rámci kraje v roce 2003 zaveden monitoring
invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a
vyhodnocovány. Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka (Reynoutria
sp.), která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních
vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (R. japonica –
Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica).
Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji: křídlatka sachalinská (Reynoutria
sachalinensis), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka česká (Reynoutria bohemica),
netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum),
celík obrovský (Solidago gigantea), celík kanadský (Solidago canadensis), topinambur hlíznatý
(Helianthus tuberosus), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), hvězdnice novobelgická (Aster
novi-belgii), třapatka dřípená (Rudbeckia laciniata), borovice vejmutovka (Pinus strobus), trnovník
akát (Robinia pseudacacia).
Z důvodů nutnosti zavádění výroby energie z netradičních a obnovitelných zdrojů existuje
nebezpečí zavlečení dalších druhů do české krajiny (většina těchto druhů má expanzní vlastnosti,
které mohou být nebezpečné v případě zanedbání pěstební kázně). Stát by měl podporovat
projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie, které budou mít minimální dopady
na životní prostředí.
C.4d.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ ROSTLIN
C.4d.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ
ROSTLIN
V rámci tématického okruhu výskyt invazních druhů rostlin nejsou vymezovány limity využití území.
C.4d.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu výskyt
invazních druhů rostlin nebyly vzneseny.
156
C.4e
STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE
C.4e.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
podklady KÚLK, MŽP, 2006
http://sez.cenia.cz
Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2002
Program odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004
Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, DHV CR 2006
(A,B,C) znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996
C.4e.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ
Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější
ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve
Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho
jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se
SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou
(např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního
odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů.
Obr.3 Mapa kontaminovaných ploch
Zdroj: http://sez.cenia.cz
Podrobné zpracování výskytu starých ekologických zátěží na území Libereckého kraje bylo
provedeno při zpracování Plánu odpadového hospodářství, jež využívalo dat z let 1999 a vlastních
šetření. Z analýzy území vyplývá, že k danému datu roku 2004 bylo identifikováno 95 SEZ
s různým stupněm rizikového zatížení území.
C.4e.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ
C.4e.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH
ZÁTĚŽÍ
§
kritéria znečištění zeminy a podzemní vody (viz C.4c a C.4b)
Poznámka: viz metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech
C.4e.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
staré ekologické zátěže nebyly vzneseny.
157
C.4f ZATÍŽENÍ HLUKEM
C.4f.1 POUŽITÉ PODKLADY
-
80-250-1125-9
www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz
www.chmi.cz
Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
C.4f.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM
Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí,
která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku
se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí
neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí
adekvátně reagovat přijímáním nezbytných opatření.
Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území je hustá silniční dopravní síť, která
je značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak
dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy
průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB, tedy dosažení
základního hlukového limitu (50 dB) i s korekcí (+20 dB) pro „starou hlukovou zátěž“ (historicky
vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Přitom limit 55 dB pro hluk z dopravy na
pozemních komunikacích a drahách (tj. limit bez korekce na „starou hlukovou zátěž“) je stanoven s
ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické
organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci
na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných
opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených
lokalitách bydlí.
Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji
přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným
dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu.
C.4f.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM
C.4f.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM
§
hygienické limity hlukové zátěže a vibrací
Poznámka: viz vyhláška MŽP uvedená v podkladech
C.4f.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ
Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zatížení
hlukem nebyly vzneseny.
158
C.5
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
-
-
Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Nakladatelství Doplněk,
1995
Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí a Návod na užívání ÚTP R a NR ÚSES ČR,
MMR, ÚÚR, 1998
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy –
Hromek J., 2004 (KOP, 2004)
Typologie české krajiny, Löw a spol., s.r.o. Brno, 2005
Oblastní plány rozvoje lesa, ÚHÚL
Mezinárodní úmluvy, Evropská úmluva o krajině – částka 82/2006 Sb. a 27/2006 Sb., Bernská
úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních
stanovišť, Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů a volně žijících živočichů, Úmluva o
biologické rozmanitosti, Dohoda o ochraně netopýrů EUROBATS, Pařížská úmluva o ochraně
světového kulturního a přírodního dědictví, Ramsarská smlouva o mokřadech…
Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES, MMR a MŽP – Společnost pro
životní prostředí Brno, 1996
Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren…, Sklenička P., 2005
ústřední seznam ochrany přírody, databáze AOPK
Nařízení vlády č. 598/2004 Sb., 600/2004 Sb., 605/2004 Sb., 132/2005 Sb.
Metodická příručka k zajišťování průchodnosti komunikací pro volně žijící živočichy, Kolektiv, 2001
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, MŽP, 2005
Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, MŽP
Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010, MŽP, 2004
Program rozvoje CHKO, SCHKO ČR, 2000
Biogeografické členění ČR, Enigma Praha, Culek M., 1996
Krajinný ráz, Lesnická práce - Löw J., Míchal I., 2003
Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě - metodické doporučení, AOPK
ČR, Míchal I. a kol., 1999
Stav životního prostředí – Liberecký kraj, MŽP, 2004
C.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
C.5.2.1 STAV
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Územní systém ekologické stability (systém, ÚSES – jev A21)
V ÚAP LK se řešený systém týká prvků nadregionálního a regionálního biogeografického
významu, je tvořen:
§
v nadregionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů (v nichž jsou vložena
biocentra regionálního významu),
§
v regionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů.
Součástí tras biokoridorů uvedených významů jsou i vložená biocentra místního významu, které
tyto trasy zabezpečují.
Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu:
- biocentra:
NC42 Břehyně-Pecopala, NC44 Údolí Jizery a Kamenice, NC68 Poustecká obora, NC82* Studený vrch
(v LK část), NC83* Rašeliniště Jizery (Jizerské louky), NC84* Jizerskohorské bučiny (Poledník)
- biokoridory: K5MB*, K18B, K19MB*, K19H, K22MB, K23MB*, K23H*, K24MB, K25MH, K26MH, K27H*, K27V*,
K30V, K30MB, K31V,N, K31B, K31MB, K33B, K34B, K35B
Poznámka:
- kódy vegetačního typu osy NR biokoridoru: B-borový, H-horský, V-vodní, MB-mezofilně bučinný, MH - mezofilně
hájový, N-nivní,
- *) prvky či jejich části vymezené ve V-ZCHÚ
159
Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu:
- biocentra:
RC01* Novina, RC02 Čertova zeď, RC03* Bučiny, RC04* Velký Buk, RC05* Nad Betlémem (trasa
K19MB), RC06 Tlustec, RC07*Černá hora, RC08* Prales Jizera, RC09 Chlum, RC10* Dlouhý kopec,
RC11* Hamry, RC12 Prosečský hřeben (trasa K19MB), RC13 Bezděčínské skály, RC14* Bouřný (trasa
K19MB), RC15* Holubník, RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, RC384* Prameny Labe,
RC386* Hruboskalsko, RC387 Karlovské bučiny (trasa K19MB), RC388* Jezevčí vrch (trasa K19MB),
RC1205 Bradlec, RC1206 Obora (Tábor – prameny), RC1207 Kavkazsko, RC1218 Bransko, RC1219
Pod Mošnou, RC1221 Hradsko, RC1222* Rezek, RC1224 Kamenné mlýny, RC1233* Rybník Věžák,
RC1240 Radechov, RC1242 Pankrác část (trasa K18B), RC1244 Velký a Malý Bezděz (trasa K18B),
RC1245* Kozákov, RC1247 Údolí Mohelky, RC1249* Kalich, RC1250 Údolí Jizery, RC1251 Malá Skála
(část v CHKO ČR), RC1252 Jestřebí (trasa K19MB), RC1253 Hradešín (trasa K19MB), RC1254
Muchov, RC1257 Ralsko, RC1258 Jelení vrchy (trasa K34B), RC1259 Chrastenský vrch (trasa K34B),
RC1260 Prameny Ploučnice (Jenišavský mlýn), RC1262 Velenický kopec, RC1264* Mariánská hora,
RC1265* Josefodol I., RC1266* Josefodol II., RC1267* Lukášov, Harcovské bučiny (trasa K19MB),
RC1268* Javorový vrch, trasa K19MB, RC1270 Stříbrník (trasa K34B), RC1271 Dlouhá hora (trasa
K19MB), RC1272 Vápenný (trasa K19MB), RC1273* Loupežnický vrch (trasa K34B, K19MB), RC1274*
Hvozd (trasa K19MB), RC1275* Měděnec, RC1276 Hřebenáč, RC1279 Bulovka, RC1286* Plošina
Rač, RC1287* Beškovský kopec, RC1288* Čáp, RC1301 Skalní město, RC1302* Vlhošť, RC1304
Holanské rybníky, RC1305* Binov (Bobří soutěska), RC1306* Králův vrch, RC1307* Strážný vrch (v LK
část), RC1309 Žižkův vrch – Bažantnice, RC1354 Svojkovské pohoří, RC1355* Klíč, RC1356* Hřeben
Kozlí-Kameník, RC1357* Výsluní, RC1358* Smrčník, RC1359* Pěnkavčí vrch (trasa K19MB), RC1360*
Suchý vrch (trasa K19MB), RC1361 Ještěd (trasa K19MB), RC1366 Meandry Ploučnice, RC1658*
Zadní Blansko, RC1659 Víchová (část v KRNAP), RC1660 Strážník, RC1661* Zabyly, RC1662
Bezděčín, RC1664 Všeň, RC1665 Huť (Prameny Žernovníka), RC1666* Suché skály, RC1667* Milíř,
RC1668* Malá Strana, RC1787 Meandry Smědé (trasa K26MB), RC1788 Řasnice (trasa K25MB),
RC1790 Boreček, RC1791* Brazilka, RC1792 Janovice (trasa K34B), RC1794 Zourov, RC1795 Borová
(trasa K34B), RC1913 Novoveský vrch, RC1914 Mimoň, RC1978 Padouchov (trasa K19MB), RC1246*
Klokočské skály (trasa K 31B), RC1220 Řečiště Jizerky, RC1657 Výsplachy
- biokoridory: RK01*, RK02*, RK03*, RK04, RK05, RK06, RK07, RK08, RK09, RK10*, RK11*, RK12*, RK13*, RK14*,
RK15, RK556*, RK557*, RK558, RK559, RK601*, RK602*, RK603, RK604, RK605, RK606, RK608*,
RK609, RK610, RK611, RK612, RK613, RK614*, RK626*, RK627*, RK631*, RK634, RK635, RK636,
RK637, RK638, RK639, RK640, RK641, RK642, RK643, RK646, RK647*, RK648*, RK649*, RK650*,
RK651*, RK652*, RK653*, RK658, RK659, RK660, RK661, RK662, RK663, RK664, RK666, RK668,
RK669, RK670*, RK671*, RK672, RK675, RK676, RK685*, RK686*, RK699, RK700, RK701*, RK702*,
RK704, RK705, RK706, RK707, RK712, RK713, RK726*, RK727, RK728, RK671.
- *) prvky či jejich části vymezené na území V-ZCHÚ
Zdroj: KÚLK 2007 - transformované podklady z konceptu ÚP VÚC LK, KOP, 2004
Významné krajinné prvky (VKP)
VKP „ze zákona“ (zákon č. 114/92 Sb., § 3 – jev A23): veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera a údolní nivy
Tab.1 Registrované VKP (§ 6 zákona – jev A22): stručný statistický přehled:
okres
počet VKP
Česká Lípa
78
Jablonec nad Nisou
33
Liberec
77
Semily
54
Zdroj: KOP, 2004
Ochrana rostlin a živočichů (jev A36)
Předmět místního významu nad rámec řešení ZÚR, řešitelný v nutné podrobnosti v ÚP obcí.
Podkladem jsou údaje a průzkumy různých institucí a orgánů ochrany přírody, v neposlední řadě i
výsledky podrobného terénního mapování NATURA 2000 (s výsledkem vymezení EVL a PO).
Přechodně chráněné plochy (jev A24)
Sledování a vyhodnocováni jevu je v kompetenci orgánů ochrany přírody obcí s rozšířenou
působností, řešitelné v nutné podrobnosti v ÚAP obcí.
Přírodní parky (jev A30)
Výčet: přírodní park Ještěd, přírodní park Maloskalsko, přírodní park Peklo
160
Ochrana krajinného rázu (jev A17 a A18)
Pro řešení problematiky existuje několik metodik, způsobů řešení a množství podkladů. Pro
podkladovou dokumentaci pro ÚAP LK a následně ZÚR LK je použita metodika Typologie české
krajiny (MŽP, Löw a spol.), s využitím následujících hodnotících aspektů:
Obr.1 Hodnocení dle „koeficientu ekologické stability“ (KES – jev A30), základní typy
TYP A:
krajina plně
antropogenizovaná
KES méně než 0,39
KES 0,40 – 0,89
TYP B:
krajina harmonická
KES 0,90-2,89
KES 2,90- 6,19
TYP C:
krajina relativně přírodní
KES 6,20 a více
Zdroj: Koncept ÚPN VÚC LK, 2003
Obr.2 Základní oblasti a podoblasti krajinného rázu (jev A17)
____
oblasti kraj. rázu
------podoblasti kraj. rázu
OBLASTI,
1 – Verneřické středohoří
2 – Lužické hory
3 – Podještědí
4 – Českolipsko - sever
5 – Českolipsko - jih
6 – Severní Kokořínsko
7 – Ralsko
8 – Českodubsko
9 – Ještědský hřbet
10 – Žitavská pánev
11 – Frýdlantsko
12 – Jizerské hory
13 – Předhůří Jizerských hor
14 – Krkonoše
15 – Podkrkonoší
16 – Železnobrodsko - Semilsko
17 – Jilemnicko
18 – Český ráj
19 – Střední Pojizeří
PODOBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU:
a – Novoborsko, b – Okolí Jablonného, c - Křižansko
a – Okolí České Lípy, b – Břehyňsko, c – Dokesko, d – Holansko, e – Ronov a okolí
a – Chlumsko-Tachovsko, b – Kokořínsko, c – Tuhanecko
a – Ralsko a okolí, b – Kuřívodsko
a – Hodkovicko, b – Okolí Mohelky
a – Hrádecko-Chrastavsko, b – Liberecko
a – Okolí Smědé, b – Jindřichovicko
a – Severní svahy, b – Centrální část
a – Jablonecko, b – Černostudniční hřeben
a – Záskalsko, b – Bozkovsko, c – Košťálovsko
a – Kozákovsko, b – Podkozákovsko, c – Český ráj
Zdroj: vymezeno zpracovatelem na podkladu KOP (2004) a bioregionálního členění LK (ve stupni bioregionů a biochor)
Poznámka: bližší charakteristiky uvedených kategorií krajinného rázu – viz KOP, 2004
161
Obr.3 Obraz krajiny – základní typologie (dle Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol.):
Zdroj: Geoportal.cenia.cz
Obr.4 Základní krajinné typy dle souhrnných kritérií
KÓD: osídlení/využití/reliéf
- osídlení:
1 - stará sídelní krajina Hercinyca a
Polonica
2 - stará sídelní krajina Pannonica
3 - vrcholně středověká sídelní krajina
Hercynica
4 - vrcholně středověká sídelní krajina
Carpatica
5 - pozdně středověká krajiny Hercynica
6 - novověká sídlení krajiny Hercynica
7 - novověká sídelní krajina Carpatica
- využití:
H - krajiny horských holí
L - lesní krajiny
M - lesozemědělské krajiny
R - rybniční krajiny
U - urbanizované krajiny
X - krajiny bez vym. pokryvu
Z - zemědělské krajiny
- reliéf:
0 - krajiny bez vyliš. reliéfu
1 - krajiny plošin a pahorkatin
2 - krajiny vrchovin Hercynica
3 - krajiny vrchovin Carpatica
4 - krajiny rovin
5 - krajiny rozřezaných tabulí
6 - krajiny hornatin
7 - krajiny sopečných pohoří
8 - krajiny vysoko pol. plošin
9 - krajiny vátých písků
10 - těžební krajiny
11 - krajiny širokých říčních niv
12 - krasové krajiny
13 - krajiny výrazných svahů a skal
horských hřebenů
14 - krajiny ledovcových karů
15 - krajiny zaříznutých údolí
16 - krajiny izolovaných kuželů
17 - krajiny kuželů a kup
18 - krajiny vápenc. bradel
19 - krajiny skalních měst
Zdroj: Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol.
162
Obr.5 Typy krajin podle osídlení
Typy krajiny podle
osídlení
1 - stará sídelní krajina
Hercinica a Polonica
2 - stará sídelní krajina
Pannonica
3 - vrcholně středověká
sídelní krajina Hercynica
4 - vrcholně středověká
sídelní krajina Carpatica
5 - pozdně středověká
krajina Hercynica
6 - novověká sídlení krajina
Hercynica
7 - novověká sídelní krajina
Carpatica
Obr.6 Základní krajinné typy dle využití
Typy
využití
krajiny
podle
H - krajiny horských holí
L - lesní krajiny
M - lesozemědělské krajiny
R - rybniční krajiny
U - urbanizované krajiny
X - krajiny bez vym. pokryvu
Z - zemědělské krajiny
163
Obr. 7 Typy krajiny podle reliéfu
Typy krajiny podle reliéfu
0 - krajiny bez vyliš. reliéfu
1 - krajiny plošin a pahorkatin
2 - krajiny vrchovin Hercynica
3 - krajiny vrchovin Carpatica
4 - krajiny rovin
5 - krajiny rozřezaných tabulí
6 - krajiny hornatin
7 - krajiny sopečných pohoří
8 - krajiny vysoko pol. plošin
9 - krajiny vátých písků
10 - těžební krajiny
11 - krajiny širokých říčních
niv
12 - krasové krajiny
13 - krajiny výrazných svahů
a skal horských hřebenů
14 - krajiny ledovcových karů
15 - krajiny zaříznutých údolí
16 - krajiny izolovaných
kuželů
17 - krajiny kuželů a kup
18 - krajiny vápenc. bradel
19 - krajiny skalních měst
Obr.8 Krajinná vzácnost (unikátnost, význačnost)
Zdroj: Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol., vlastní zpracování
164
Biogeografické členění Libereckého kraje (jev B33)
Obr. 9 Biogeografické členění Libereckého kraje
Zdroj: KOP ,2004
Dle biogeografického členění ČR (Culek, 1994) náleží území Libereckého kraje do biogeografické
podprovincie Hercynské, v rámci které jsou vymezeny bioregiony - viz následující tabulka.
Tab.2 Vymezení bioregionů
název bioregionu
Verneřický
Kokořínský
Ralský
Hruboskalský
Železnobrodský
Podkrkonošský
Žitavský
Lužickohorský
Jizerský
Krkonošský
Mladoboleslavský
Zdroj: KOP, 2004
celková výměra [ha]
65 000
40 600
108 100
31 400
38 600
102 100
43 900
21 300
51 000
44 700
116 900
z toho v LK [ha]
9 950
20 551
92 744
13 467
37 750
16 914
40 830
11 993
51 000
13 606
7 378
Stručné charakteristiky bioregionů:
1.15 Verneřický bioregion – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na
nichž se uplatňují i dubohabřiny.
1.33 Kokořínský bioregion – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky
dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky
květnatých bučin.
1.34 Ralský bioregion – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s
květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována
dubohabrovými háji.
1.35 Hruboskalský bioregion – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na
neovulkanických sucích.
1.36 Železnobrodský bioregion – členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s
květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů,
tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37).
1.37 Podkrkonošský bioregion – pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi
luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin.
165
1.56 Žitavský bioregion – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s
acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů
suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími
přechod k Jizerským horám.
1.66 Lužickohorský bioregion – měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity
tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými
křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami.
1.67 Jizerský bioregion – centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými
horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s
jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety
na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity.
1.68 Krkonošský bioregion – vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou
květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní
společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující
zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské
podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými
porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté
ledovcové kary s unikátní květenou.
1.6 Mladoboleslavský bioregion – nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí
Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu.
Bioregiony a biochory na území Libereckého kraje (jev A42)
Obr.10 Bioregiony a biochory na území Libereckého kraje
červená =
hranice biochory
zelená =
hranice bioregionu
Zdroj: KOP, 2004, archív zpracovatele
Pro hodnocení krajinářských aspektů jsou použity i další zde neuvedená kritéria a podklady (viz
KOP) – hodnocení území kraje dle lesnatosti (viz KOP), dle podílu ZPF (viz KOP, Krajská
zemědělská koncepce), dle zornění (viz KOP, Krajská zemědělská koncepce), dle fragmentace
krajiny (viz Geoportal.cenia.cz), dle klimatických regionů (viz KOP), vymezení území střetů zájmů
ochrany přírody a krajiny s větrnými elektrárnami (viz Geoportal.cenia.cz), a další.
166
Pro hodnocení stavu a pro formulace návrhů koncepce řešení krajiny Libereckého kraje jsou
následně výše uvedené údaje vyhodnoceny – tyto výsledky mohou být podkladem pro detailní
stanovení zásad ochrany krajinného rázu v jednotlivých územně plánovacích dokumentacích. Toto
hodnocení agregovaně vymezuje pozemky dle jejich antropogenního zatížení či stupně
přirozenosti, se zahrnutím dalších aspektů (památková ochrana – zóny, rezervace…). Území kraje
je dle souhrnných geoekologických kritérií tvořeno následujícími jednotkami, které zahrnují
jednotlivé uvedené druhy pozemků a ploch (mj. evidovaných v katastru nemovitostí) – jejich
následující výčet je modelový, je určený jako vodítko pro podrobné hodnocení v následně
zpracovávaných územních plánech obcí.
Poznámka: V příslušné mapové příloze je grafické znázornění pouze ilustrativní (vzhledem ke stupni podrobnosti ÚAP
LK a zatímní nedostupnosti některých podrobnějších podkladů).
Základem pro následné formulace je metodika MŽP Typologie české krajiny (Löw a spol.) na
základě ustanovení Evropské úmluvy o krajině.
Geoekologická typizace krajiny (dle ochrany, přírodních podmínek a využívání)
KRAJINNÝ TYP A - krajina plně antropogenizovaná, zcela přeměněná lidskou činností
podtyp A- (krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami urbanizovaných
území (zastavěná území), dobývacími prostory těžby surovin, skládkami
podtyp A (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený ucelenými plochami zejména zemědělských
pozemků modelově I. až III. třídy ochrany ZPF
podtyp A+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený zejména plochami v památkové péči (městské a
venkovské památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní rezervace a památky)
KRAJINNÝ TYP B - krajina intermediální (harmonická)
podtyp B- (krajina snížených krajinářských hodnot) tvořená obecně modelově tvořený obecně ucelenými plochami
zemědělských pozemků IV. třídy a V. třídy ochrany ZPF (kromě pozemků tvořících VKP ze zákona)
podtyp B (krajina základních krajinářských hodnot) tvořená modelově tvořený ucelenými plochami mozaiky lesů
hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, včetně lesů zvláštního určení (subkategorie lesů
lázeňských, příměstských a rekreačních, lesů sloužících lesnickému výzkumu a výuce, lesů v uznaných oborách a
bažantnicích, a lesů v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření)
podtyp B+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami Přírodních parků a Geoparku
KRAJINNÝ TYP C - relativně přírodní
podtyp C- (krajina snížených krajinářských hodnot) modelově tvořený menšími komplexy lesů hospodářských v okolní
antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území po těžbě nerostných surovin, umělými vodními plochami a toky
podtyp C (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený přirozenými vodními plochami a toky,
zemědělskými plochami tvořícími VKP ze zákona (zejména údolní nivy okolí vodních ploch a přirozeně zamokřené
plochy), plochami velkých komplexů lesů hospodářských, plochami biocenter místního významu v systému místního
biogeografického významu, Ptačími oblastmi
podtyp C+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami veškerých ZCHÚ, lesy ochrannými,
plochami biocenter NR a R biogeografického významu, plochami Evropsky významných lokalit
Součástí krajiny všech vymezených krajinných typů jsou i další krajinotvorné dominanty a lokality významné krajinné obzory, významné přírodní dominanty, významné výhledy do krajiny, významná
výhledová místa s rozhlednou.
Poznámka: Uvedená geoekologická typizace krajiny LK vychází z disponibilních podkladů a ze současného stavu, je
modelem a příležitostí pro následné upřesňování aktualizacemi ÚAP LK.
167
Základní prostorové krajinné uspořádání (dle produkce, stabilizace půdního fondu a
ochrany přírody):
Historickým vývojem, legislativní ochranou a přírodními podmínkami lze území kraje v současné
době rozdělit dle převládajícího i potencionálně funkčního využívání do čtyř zón:
zóna
druhy ploch
přírodní
(cca 20 %
území LK)
tvořená krajinnými podtypy C+, C: I., II. a III. zóna V-ZCHÚ (NP a CHKO), lesy ve IV. zóně V-ZCHÚ,
m-ZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP), přírodní parky, biocentra všech biogeografických významů, plochy
registrovaných VKP (v místním významu i VKP „ze zákona“ reprezentované zejména údolními
nivami), EVL, veškeré lesy ochranné a vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm.
1/c lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, 2/a lesy v prvních zónách CHKO
a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, 2/e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou,
vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, 2/f lesy potřebné pro zachování biologické
různorodosti), přirozené vodní plochy a toky, mokřady…
produkční
(cca 28 %)
tvořená krajinným podtypem A: pozemky ZPF I. až III. třídy ochrany ZPF
smíšená
(cca 37 %)
urbanizovaná
(cca 15 %)
tvořená krajinnými podtypy B, B-, C-: IV. zóna a ochranné pásmo V-ZCHÚ, lesy hospodářské i
vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm. 1/a lesy v pásmech hygienické ochrany
vodních zdrojů I. stupně, 1/b lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, 2/b lesy lázeňské, 2/c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, 2/d lesy sloužící
lesnickému výzkumu a lesnické výuce, 2/g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, 2/h
lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, vč. bezlesí tvořených
ostatními plochami, s výjimkou zastavěných a průmyslových areálů, dopravních sítí), obecně pozemky
ZPF IV. a V. třídy ochrany ZPF, dobývací prostory, umělé vodní plochy a toky
tvořená krajinnými podtypy A-, A+: urbanizovaná území - zastavěné a zastavitelné území obcí a
liniové stavby dopravní a technické infrastruktury
Pozn.: Uvedené základní prostorové uspořádání krajiny LK vychází ze zpracované geoekologické typizace krajiny (z
disponibilních podkladů a ze současného stavu) – upřesňování budiž předmětem následných aktualizací ÚAP LK.
V příslušné mapové příloze je grafické znázornění pouze ilustrativní (vzhledem ke stupni podrobnosti ÚAP LK a
zatímní nedostupnosti některých podrobnějších podkladů).
ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Zvláště chráněná území (ZCHÚ) – celková výměra V-ZCHÚ všech kategorií v LK (bez
ochranných pásem) dle KOP = 97475 ha, tj. 30,6 % z celkové výměry LK (průměr ČR dle AOPK =
15,3 %)
Poznámka: množství m-ZCHÚ se nachází i na území V-ZCHÚ, tzn. že se jedná o vzájemný územní překryv.
§
Výčet Národních parků (NP – jev A25) na území LK: Krkonošský národní park (KRNAP)
část (celková výměra v LK = 19705 ha, z toho dle KOP výměra ochranného pásma v LK
= 7964 ha, tj. bez OP 3,7 % z výměry LK)
§
Výčet Chráněných krajinných oblastí (CHKO - jev A26) na území LK: České středohoří
část, Český ráj část, Jizerské hory, Kokořínsko část, Lužické hory – celková výměra
CHKO v LK = 85734 ha, tj. 26,9 % z výměry LK
Pro stanovování režimu využívání krajiny a hospodaření na území „velkoplošných“ ZCHÚ (NP,
CHKO) slouží mj. i zóny odstupňované ochrany přírody (podmínky režimu využívání jsou
v příslušných ZCHÚ v detailech odlišné) uvedené v příslušných legislativních předpisech (vyhlášky
o zřízení V-ZCHÚ…). Charakteristika jednotlivých velkoplošných zvláště chráněných územích je
uvedena např. v Koncepci ochrany a přírody, Lesprojekt, Hromek J., 2004.
§
Výčet Národních přírodních rezervací (NPR – jev A27) na území LK: Břehyně–Pecopala,
Jezevčí vrch, Jizerskohorské bučiny, Karlovské bučiny, Novozámecký rybník, Rašeliniště Jizerky,
Rašeliniště Jizery, dle KOP: celková výměra NPR v LK = 2702 ha, tj. 0,85 % z výměry LK
§
(dle AOPK průměr ČR = 0,03 %).
Výčet Přírodních rezervací (PR – jev A28) na území LK: Apolena, Bažantník, Bučiny u
Rakous, Bukovec, Černá hora, Černá jezírka, Dlouhá hora Hamrštejn, Hradčanské rybníky,
Hruboskalsko, Jedlový důl, Klečové louky, Klíč, Klikvová louka, Klokočské skály, Kokořínský důl,
Kostelecké bory, Křížový vrch, Malá strana, Meandry Smědé, Mokřady horní Liběchovky, Na
čihadle, Na Hranicích, Nová louka, Podtrosecká údolí, Prales Jizera, Ptačí kupy, Ralsko, Rybí
loučky, Slunečný dvůr, Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, Údolí Vošmendy, Vápenný vrch, Velký a
Malý Bezděz, Velký Vápenný, Vlhošť, dle KOP: celková výměra PR v LK = 3927 ha, tj. 1,23
% z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 0,46 %).
168
§
§
Výčet Národních přírodních památek (NPP – jev A29) na území LK: Bozkovské dolomitické
jeskyně, Čertova zeď, Kozákov, Panská skála, Peklo, Strážník, Suché skály, Swamp, dle KOP:
celková výměra NPP v LK = 316 ha, tj. 0,10 % z výměry LK (dle AOPK průměr ČR =
0,03%).
Výčet Přírodních památek (PP – jev A31) na území LK: Anenské údolí, Bílá skála, Bílé
kameny, Bobří soutěska, Borecké skály, Brazilka, Černý důl, Deštenské pastviny,Děvín, Ostrý a
Schachstein, Divadlo, Dutý kámen, Farská louka, Fojtecký mokřad, Galerie, Hadí kopec, Husa,
Jezírko pod Táborem, Jindřichovský mokřad, Kamenný vrch, Kamenný vrch u Křenova, Kaňon
potoka Kolné, Klečovitě na Smrku, Kodešova skála, Konvalinkový vrch, Kovářův mlýn, Libuňka,
Lukášov, Malý a Velký Jelení vrch, Martinské stěny, Mechové jezírko, Na kneipě, Naděje, Nístějka,
Ondříkovský pseudokrasový systém, Osinalecké bučiny, Panský lom, Pod Dračí skálou, Pod
Hvězdou, Pod Smrkem, Prameny Labe, Prameny Pšovky, Provodínské kameny, Pustý zámek,
Rádlo nad koupalištěm, Rašeliniště Černého rybníka, Rašeliniště Mařeničky, Ronov, Stohánek,
Stříbrník, Stříbrný vrch, Široký kámen, Tachovský vodopád, Terasy Ještědu, Trosky, U posedu, V
bažinkách, Vlčí louka, Vranovské skály, Vústra, Zásada pod školou, dle KOP: celková výměra
PP v LK = 3320 ha, tj. 1,04 % z výměry LK, dle AOPK průměr ČR = 0,48 %).
Památné stromy (PS – jev A32)
Celkem je na území Libereckého kraje evidováno 283 památných stromů (k datu 2004
zpracovávání KOP – situace se průběžně mění, tj. ), resp. jejich skupin a stromořadí. Jejich
rozložení je značně nerovnoměrné. V okrese Česká Lípa je evidováno 70 PS, v okrese Liberec 36
PS, v okrese Jablonec nad Nisou 75 PS a v okrese Semily 102 PS. Památné stromy jsou
evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je
v kompetenci AOPK ČR (vlivem nepružnosti této instituce a neznalosti některých orgánů ochrany
přírody pověřených obcí existují i vyhlášené památné stromy mimo tuto evidenci).
Pozn.: Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto údaje
jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.
Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů
Zvláště chráněné druhy jsou dle zákona č. 114/92 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené
a ohrožené. Jejich výčet v uvedeném hierarchickém členění je uveden v příslušných přílohách
vyhlášek MŽP ČR.
Poznámka: Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto
údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.
LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY
Evropsky významné lokality (EVL - jev A34)
Obr. 11 Evropsky významné lokality (EVL)
Evropsky
významné
lokality
169
Začlenění EVL v českém právním systému ZCHÚ není dosud provedeno (v nařízení vlády
č.132/2005 Sb. tč. existující ochrana ve stupni návrhu, vč. lokalizace provedená vágním
vymezením). Soustava těchto území je nadále rozpracovávána, proces není dosud ukončen.
§
Výčet Evropsky významných lokalit vymezených na území LK: Bílá Desná – kanál protržené
přehrady, Bukovec, Cihelské rybníky, Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky, Český Dub – základní
umělecká škola, Doksy – zámek, Dolní Ploučnice, Horní Kamenice, Horní Ploučnice, Janovické
rybníky, Jeskyně Sklepy pod Troskami, Jestřebsko – Dokesko, Jezevčí vrch, Jizera a Kamenice,
Jizerskohorské bučiny, Klíč, Kokořínsko, Kozlov – Tábor, Krkonoše, Lemberk – zámek, Luční
potok, Lužickohorské bučiny, Manušické rybníky, Mariánský rybník, Pelíkovice, Podhájí – chalupa,
Podtrosecká údolí, Prácheň – Zicht, Průlom Jizery u Rakous, Quarré, Rašeliniště Jizerky,
Rašeliniště Jizery, Rokytka, Roverské skály, Skalice u České Lípy, Slatinné vrchy, Smědá,
Smědava, Stružnické rybníky, Stvolíky – Kravaře, Suchý vrch – Naděje, Svitavka, Vápenice –
Basa, Velký a Malý Bezděz, Zahrádky, Západní jeskyně, Zdislava – kostel. Celková výměra EVL
v LK = 41112 ha, tj. 12,91 % z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 9,18 %).
Ptačí oblasti (PO - jev A35)
Obr.12 Ptačí oblasti (PO)
Ptačí oblasti
Pozn.: Začlenění PO v českém právním systému ZCHÚ není dosud provedeno (v příslušných nařízeních vlády tč.
existující ochrana ve stupni návrhu, vč. lokalizace provedená vágním vymezením).
Výčet Ptačích oblastí vymezených na území LK : PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady
(dle nařízení vlády č. 598/2005 Sb.), PO Krkonoše (dle nařízení vlády č. 600/2005 Sb.), PO
Jizerské hory (dle nařízení vlády č. 605/2005 Sb.). Celková výměra PO v LK = 34169 ha, tj.
10,73% z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 8,79 %)
Další území začleněná v mezinárodní ochraně:
Tyto lokality nejsou zapracované v českém právním systému ZCHÚ, často však tvoří i součást
vymezených ZCHÚ.
§
§
§
§
Biogenetické rezervace: NPR Břehyně – Pecopala (hranice identická se ZCHÚ)
Mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy: Břehyně a Novozámecký rybník,
Mokřady Pšovky a Liběchovky, Krkonošská rašeliniště
Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas): IBA Krkonoše
Území začleněná v programu CORINE: Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské
bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra
Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a
mokřady (tato území jsou v územních překryvech s vyhlášenými ZCHÚ či EVL).
170
Obr.13 Biosférická rezervace Krkonoše (KRNAP vč. ochranného pásma)
Biosférická
rezervace
Podklad: Geoportal.cenia.cz
C.5.2.2 VÝVOJ
Proces realizace obecné i zvláštní ochrany se neustále vyvíjí a i dále pokračuje. Nejvýznamnějším
počinem od cca roku 2000 je vymezení Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí (viz
příslušná nařízení vlády z roku 2004-5), avšak tyto lokality tč. dosud nedisponují zvláštní ochranou
v kategorii ZCHÚ (zdlouhavá a pracná příprava prováděná AOPK ČR).
C.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY
§
§
územní systém ekologické stability (ÚSES) – nadregionální a regionální biocentra
významné krajinné prvky (VKP) - VKP „ze zákona“
Poznámka: VKP „ze zákona“(dle §3 zákona č.114/1992Sb. v platném znění) jsou v grafické části ÚAP LK
reprezentovány všemi druhy lesů, vodními plochami a vodními toky
registrované VKP (vzhledem k jejich místnímu významu jsou tyto jevy hodnotou pro tvorbu ÚAP obcí),
vyhodnocování aspektů ochrany rostlin a živočichů, ochrany dřevin, jeskyň a paleontologických nálezů, je
vzhledem k jejich místnímu významu relevantní pro jednotlivé ÚAP obcí.
KRAJINA
§
§
§
§
§
významné krajinné horizonty
významné přírodní dominanty
unikátní krajinné typy (krajiny izolovaných kuželů, krajiny skalních měst)
významné krajinné typy (krajiny vysoko položených plošin, krasové krajiny, krajiny
výrazných svahů a skalnatých hřbetů, krajiny kuželů a kup)
přírodní parky
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ)
§
§
§
národní park
chráněné krajinné oblasti
maloplošná zvláště chráněná území (NPR, PR, NPP, PP)
171
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ
§
pro potřeby ÚAP LK jsou nejvýznamnější lokality jejich výskytu, agregované v ZCHÚ, EVL
a PO, NRC a RBC.
LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY
§
§
§
NATURA 2000 - evropsky významné lokality
NATURA 2000 - ptačí oblasti
ostatní chráněná území s mezinárodním statutem ochrany (biosférická rezervace,
mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy, významná ptačí území, území začleněná
v programu CORINE (tato území jsou v územních překryvech s vyhlášenými ZCHÚ či
EVL)
C.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
§
území Přírodních parků, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny,
§ 12)
ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
území ZCHÚ (velkoplošných i maloplošných), dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a
krajiny, vč. jejich ochranných pásem:
§
§
§
§
národní park I., II., III. zóna odstupňované ochrany
ochranné pásmo národního parku
chráněné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstupňované ochrany
maloplošná zvláště chráněná území
- NPR - národní přírodní rezervace
- NPP - národní přírodní památka
- PR - přírodní rezervace
- PP - přírodní památka
území a lokality s mezinárodním statutem ochrany (dle novelizací zákona č. 114/92 Sb. o ochraně
přírody a krajiny): EVL, Ptačí oblasti a další lokality
§
§
NATURA 2000 - ptačí oblastí
Územní systém ekologické stability
Do návrhu ZÚR aktualizovat ÚSES nadregionálního a regionálního biogeografického významu,
který je tvořen:
§
§
Popis prvků viz jev A21.
172
Rekapitulace
3.
SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ,
ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
3.1
HODNOTY ÚZEMÍ
V této kapitole je provedena rekapitulace hodnot území nadmístního významu, které byly expertně
vymezeny v rámci dílčích tématických okruhů a které jsou zde dále rozděleny do třech souhrnných
kategorií na hodnoty území přírodní, kulturní a civilizační. V měřítku ÚAP LK (1:100 000) jsou
zobrazitelné hodnoty území zachyceny na výkrese č.1 Výkres hodnot území.
Urbanistické a architektonické hodnoty území představuje dochovaná sídelní struktura ve
specifické krajinné scenérii s řadou významných a unikátních staveb a technických děl v
zastoupení všech historických slohů, které v souladu s krajinným rázem a dotvářejí jedinečný
charakter - génia loci území. Řada historicky cenných objektů byla dle zákona o státní památkové
péči prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek,
nejvýznamnější byly vyhlášeny za národní kulturní památky. Význam urbanistických a
architektonických hodnot území je třeba vnímat v širokém spektru posuzovaných jevů v průniku
zasahujícím všechny tři pilíře udržitelného rozvoje.
Výčet významných staveb a souborů nadmístního významu je předmětem kapitoly B5 - Kultura a
památková péče. Jejich uchování je zajištěno podmínkami památkové ochrany a musí být
podpořeno přijatelnými urbanizačními zásahy v souvislosti s budoucím rozvojem území.
Bližší specifikace jednotlivých hodnot území je uvedena v kapitolách dílčích tématických okruhů.
PŘÍRODNÍ HODNOTY
hodnoty území
zobrazeno
Geologie
§
ANO
§
výhradní ložiska
ANO
§
samostatnost kraje v zásobování stavebními surovinami (kámen a písky)
NE
§
zásoby kvalitních surovin pro sklářský průmysl
NE
§
geopark
ANO
Hydrologie
§
chráněné oblasti přírodní akumulace vod
ANO
§
vodní plochy a toky
ANO
§
různorodost klimatických oblastí určující i pestrost stanovišť pro ekosystémy
NE
§
v průměru dostatečné množství sněhových srážek v horských oblastech a
dostatečně dlouhá doba sněhové pokrývky
NE
Půdní fond
§
zemědělský půdní fond - pozemky I.+II. třídy ochrany
ANO
§
lesní pozemky (úhrn lesů ochranných, zvláštního určení, hospodářských)
ANO
§
ÚSES - nadregionální a regionální biocentra
ANO
§
významné krajinné horizonty
ANO
§
významné přírodní dominanty
ANO
§
unikátní krajinné typy
ANO
ANO
§
významné krajinné typy
§
přírodní parky
ANO
§
národní park
ANO
ANO
§
chráněné krajinné oblasti
ANO
§
maloplošná zvláště chráněná území (NPR, PR, NPP, PP)
§
ANO
§
NATURA 2000 - ptačí oblasti
ANO
173
Rekapitulace
KULTURNÍ HODNOTY
hodnoty území
§
§
§
§
§
§
území archeologicky cenných lokalit a nalezišť
§
historicky cenná území s koncentrací objekt lidové architektury
zobrazeno
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
CIVILIZAČNÍ HODNOTY
hodnoty území
Struktura osídlení
§
38 nesporných center osídlení - 5 hierarchických kategorií
§
urbanizované území
§
výhodná geografická poloha kraje, dobrá dopravní dostupnost Prahy
Hospodářská základna (průmysl, zemědělství, lesnictví, cestovní ruch)
§
významné zóny ekonomických aktivit
§
nástupní a obslužná centra cestovního ruchu
§
lázeňská místa
§
významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch
Dopravní infrastruktura
§
rychlostní komunikace, silnice I. a II. tříd
§
železniční tratě republikového a regionálního významu
§
letiště
Technická infrastruktura
§
hlavní vodovodní řady
§
plynovody VTL
§
vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV
§
transformovny
Veřejná občanská vybavenost
(vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, sport a tělovýchova)
§
§
speciální střední školy nadregionálního významu
§
Krajská nemocnice Liberec - nadregionální působnost některých oborů
§
Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou
§
vysoká koncentrace ploch a zařízení pro celoroční sport a rekreaci
Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond
§
příznivý vývoj počtu obyvatel
§
vysoká ubytovací kapacita pro druhé a přechodné bydlení
Zaměstnanost, trh práce
§
nadprůměrný počet soukromých podnikatelů
§
vysoká míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti
Bezpečnost
§
funkční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje
174
zobrazeno
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
3.2
Rekapitulace
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
V této kapitole je provedena rekapitulace limitů využití území vyplývajících z právních předpisů
nebo vyplývajících z vlastností území. Bližší specifikace jednotlivých limitů využití území je
uvedena v kapitolách dílčích tématických okruhů.
V měřítku ÚAP LK (1:100 000) zobrazitelné limity využití území jsou zachyceny na výkrese č.2
Výkres limitů využití území.
§
lázeňská místa
§
§
§
§
§
Dopravní infrastruktura a její ochrana
rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy
železniční tratě republikového a regionálního významu
letiště
ochranná pásma letišť
přeshraniční spojení silniční, železniční
§
§
§
§
§
§
§
§
Technická infrastruktura a její ochrana
hlavní vodovodní řady
hlavní kanalizační sběrače a ČOV (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno v grafické části)
vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV
transformovny
plynovody VTL
radioreleové trasy
dálkové kabely telefonní, telekomunikační, datové
radioreleové trasy a ochranná pásma zařízení HZS
§
§
§
§
§
§
ochranná pásma národních kulturních památek
§
Bezpečnost území
ochranná pásma zájmových území Armády ČR
PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ
§
§
§
§
§
Geologie, ochrana nerostných surovin
výhradní ložiska
dobývací prostory
plošná poddolovaná území
plošná sesuvná území
175
Rekapitulace
§
Hydrologie a klimatologie
vodní plochy, vodní toky
chráněné oblasti přírodní akumulace vod
ochranná pásma vodních zdrojů (II.+III. stupně)
ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod všech
stupňů
stanovená záplavová území
§
§
Půdní fond
zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany
lesní pozemky
§
§
§
§
národní park I., II., III. zóna odstupňované ochrany
ochranné pásmo národního parku
chráněné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstupňované ochrany
maloplošná zvláště chráněná území
§
§
§
§
NPR - národní přírodní rezervace
NPP národní přírodní památka
PR - přírodní rezervace
PP - přírodní památka
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
§
NATURA 2000 - ptačí oblastí
přírodní parky
Zatížení životního prostředí (nezobrazeno)
stanovené emisní limity a další podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší
stanovené emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší
stanovené imisní limity znečištění ovzduší
vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
kriteria znečištění podzemní vody
stanovené limitní hodnoty znečištění povrchových vod
kritéria znečištění půdy
hygienické limity hlukové zátěže a vibrací
limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny
skládek
limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky
limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu
176
3.3.
Rekapitulace
ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
V této kapitole je provedena rekapitulace záměrů na provedení změn v území. Záměry na
provedení změn v území v rozlišení příslušných tématických okruhů byly do ÚAP LK zařazeny na
základě vyhodnocení zdrojů s číselným označením podkladů v následujících tabulkách:
1 - registr záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK
2 - podklady ŘSD Praha
3 - podklady SŽDC, ČD
4 - podklady SVS Teplice
5 - podklady ČEPS Praha, ČEZ Děčín
6 - podklady Povodí Labe, Povodí Ohře
7 - podklady SČP Ústí nad Labem
8 - podklady KÚLK poskytnuté k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK
Bližší specifikace jednotlivých záměrů na provedení změn v území je uvedena v kapitolách
příslušných tématických okruhů.
Souhrn evidovaných a vyhodnocovaných záměrů zahrnuje záměry:
§
zařazené do ZÚR LK (označení je shodné se ZÚR LK - např. D02, V1)
§
nezařazené do ZÚR LK (označení dle registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP
VÚC LK - např. -(V4/4))
Pro potřeby orientace v rozsáhlé databázi záměrů ÚAP LK a možnost srovnání se seznamem
záměrů z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK ve smyslu sledování vývoje
názorů na jejich využitelnost v aktuální podobě jsou v následujících tabulkách uvedeny kódy ÚAP
LK a kódy záměrů dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK.
Na základě požadavku zadavatele byla v ÚAP LK upravena identifikace záměrů technické
infrastruktury část energetika - u koridorů pro umístění vedení VVN, transformoven a koridorů pro
umístění plynovodů ve shodě s registrem záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK. U těchto
prvků byla v tabulkách ponechána i identifikace dle ZÚR LK.
Záměry na provedení změn v území, rozlišitelné v měřítku ÚAP LK 1:100000, jsou zobrazeny na
výkrese č.3 Výkres záměrů na provedení změn v území.
HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA
Plochy pro podnikatelské aktivity
ozn.
ÚAP
-(OZ2)
-(OZ5)
-(OZ50)
ozn.
Zadání
OZ2
OZ5
OZ50
popis záměru - lokalizace
zdroj
plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany
plocha pro podnikatelské aktivity - zábavní areál Kludskyland
plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk
1,8
1
8
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Koridory pro umístění rychlostních silnic
ozn.
ÚAP
D01
D01A
D01B
-(D1/1)
ozn.
Zadání
D1/1B,C rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, společný úsek pro
var.A,B
D1/1B
rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta A
D1/1C
rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta B
D1/1A
rychlostní silnice R35 Turnov - Ktová, původní varianta A vedoucí podél želez. trati
177
zdroj
1
1
1
1
Rekapitulace
Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy
ozn.
ÚAP
D02
D03
D04
D05
D06
D07
D08
D09
D10
D11
D12
D13
D14
D15
D16
D17
D18A
ozn.
Zadání
D1/4
D2/5
D4/1A
D2/1
D2/2
D2/3
D2/4
D2/6
D3/1
D4/4
D4/5
D4/6
D5/1
D6/3
D6/1
D6/2
D8
D7
D12/3
D12/1
D12/2
D13/3
D15/1A
zdroj
silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2části
silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK
1,2
1,2
silnice I/9, obchvat Dubá
silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)
1,2
1,2
silnice I/9, obchvat Svor
silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka
silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov
silnice I/13, obchvat Frýdlant
silnice I/13, obchvat Pertoltice
silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou
silnice I/15, obchvat Zahrádky
silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2,8
silnice I/38, obchvat Obora
silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky
silnice II/272, úsek Liberec - Osečná
silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) - hranice LK
1
1,2
1
1
silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do
prostoru Semil (Tatobity),přeložka ve vazbě na západní obchvat Rovenska p.T., varianta A
D18B
D15/1B silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do
prostoru Semil (Veselá, Zelený Háj), přeložka ve vazbě na východní obchvat Rovenska
p.T., varianta B
D19
D9/1
silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice
D20
D24/2
silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava
D21
D11/1
silnice II/270, obchvat Doksy
D22
D11/3
silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí
D23
D13/5
silnice II/278, obchvat Český Dub
D24
D20/1
silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant
D25
D10/1
silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845
R1II268 D10/2
silnice II/268, Zákupy západní obchvat
R2II268A D10/4A silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně - Mimoň, jihozápadní obchvat
R2II268B D10/4B silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně - Ralsko-Hradčany, logistické centrum
-(D1/2)
D1/2
silnice I/35, západní obchvat Liberce
-(D2/7)
D2/7
silnice I/9, úsek Svor - Rumburk, homogenizace
-(D25/2) D25/2
silnice I/10, úsek Turnov - Tanvald, homogenizace
-(D4/2)
D4/2
silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy
-(D4/3)
D4/3
silnice I/13, Lvová, homogenizace trasy
-(OZ23) OZ23
silnice I/13, západní obchvat Habartic
-(D5/3)
D5/3
silnice I/14, Rokytnice nad Jizerou - Víchová nad Jizerou, homogenizace
-(D9/2)
D9/2
silnice II/262, Česká Lípa - přeložka jižně od centrální zóny
-(D14/1) D14/1
silnice II/282, přeložka trasy Rovensko pod Troskami, variantní napojení na R35
-(D14/2) D14/2
silnice II/268, přeložka trasy Železný Brod
-(D22/1) D22/1
silnice II/293, obchvat Horka u Staré Paky
-(D24/1) D24/1
silnice II/592, přeložka trasy Chrastava
1)
Poznámka: záměr z ÚP VÚC LK upřesněn dle nových podkladů obcí
178
1
1
1
1
1
1
1
1
1
11)
1)
1
11)
1,8
1
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
1
1
1
1
1
Rekapitulace
Koridory pro umístění železničních tratí
ozn.
ÚAP
D26
ozn.
Zadání
D31/1
D32/2
D32/2
zdroj
železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové
úseky, elektrizace, zdvojkolejnění, společné úseky pro varianty A,B,C
D26A
železniční spojení Praha - Liberec, varianta A v úseku Hodkovice n.N. - Liberec,
novostavba
D26B
D32/2
železniční spojení Praha - Liberec, varianta B v úseku Hodkovice n.N. - Liberec,
novostavba
D26C
D32/2
železniční spojení Praha - Liberec, varianta C v úseku Hodkovice n.N. - Liberec,
novostavba
D27
D32/3
železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL,
optimalizace, elektrizace
D28
D32/8
železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý
Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace
D29
D32/4
železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace
D30
D32/5
železniční spojení Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, úsek hranice LK - Martinice
v Krkonoších - hranice LK, optimalizace, elektrizace
D31
nový
železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace,
záměr
elektrizace
D32
D32/9
železniční spojení Turnov - Jaroměř, spojka Bělá, propojení dvou žel. tratí
D33
D32/7
železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa,
D33/2
optimalizace, nový úsek, elektrizace
D34
D32/6
železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK,
optimalizace, elektrizace
D35
D33/4
železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice
nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí
D36
D32/10 železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk (PL),úsek Jindřichovice
pod Smrkem - hranice ČR, obnovení žel. trati
-(D33/3) D33/3
projekt Regiotram Nisa - nová spojka Jablonec n.N. - Rychnov u Jablonce n.N.
R
D33/1
projekt Regiotram Nisa - využití stávajících železničních tratí
Poznámka: projekt Regiotram Nisa - ozn.ÚAP - označení dotčených stávajících tratích
1,8
1,8
1,8
1,8
1,3
1
1,8
1
8
1
1
1
1,8
1
1,8
1,8
Veřejná mezinárodní letiště
ozn.
ÚAP
D37
ozn.
Zadání
nový
záměr
zdroj
letiště Liberec
8
Koridory pro umístění lanovek
ozn.
ÚAP
D38
ozn.
Zadání
D34/3
zdroj
lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov
1
Multifunkční turistické koridory
ozn.
ozn.
zdroj
ÚAP
Zadání
dle OZ21 koridor - Ploučnice
D39
1,8
dle OZ21 koridor - Lužická Nisa
D40
1,8
dle OZ21 koridor - Jizera
D41
1,8
D42
D35
Nová Hřebenovka, jižní a severní větev
1,8
Poznámka: multifunkční turistické koridory jsou transformovány ze záměrů ÚP VÚC LK turistický rozvojový koridor
nadregionálního významu se zohledněním podkladu OZ21 z registru záměru k Zadání
Přeshraniční spojení silniční, železniční
ozn.
ÚAP
D43
D44
D45
D46
ozn.
Zadání
OZ18
OZ17
OZ18
OZ18
zdroj
silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35
silniční - Jablonné v P. (Petrovice), silnice II/270
železniční - Harrachov, regionální trať
železniční - Jindřichovice p.S., regionální trať
1,8
1,8
1,8
1,8
179
Rekapitulace
Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory
ozn.
ÚAP
ozn.
Zadání
zdroj
-(OZ21_M1)
-(OZ21_M2)
-(OZ21_M3)
-(OZ21_M4)
-(OZ21_M5)
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
8
8
8
8
8
-(OZ21_M6)
-(OZ21_M7)
OZ21
OZ21
-(OZ21_M8)
-(OZ21_NR1)
-(OZ21_NR2)
-(OZ21_NR4)
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
-(OZ21_NR5)
-(OZ21_NR6)
-(OZ21_NR7)
-(OZ21_NR8)
OZ21
OZ21
OZ21
OZ21
-(OZ21_NR2.1)
-(OZ21_NR2.2)
-(OZ21_NR3)
-(OZ21_NR3.1)
Berlín - Praha (hranice ČR - Kamenický Šenov - Dubá - hranice LK)
Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK)
Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p.R.- Mimoň - Ralsko - hranice LK)
Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Liberec varianty - Turnov - hranice LK)
Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov (Jizerka) hranice ČR)
Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S. - hranice ČR)
„Ploučnice + Nová Hřebenovka jih“ (část) - (Kořenov (Jizerka) - Desná - Šimonovice - Osečná
- Stráž p.R. - Mimoň - Česká Lípa - hranice LK)
„Jizera“ (hranice ČR - Jablonec nad Jizerou - Železný Brod - Turnov - hranice LK)
Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK)
„Nová Hřebenovka jih“ (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice)
odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor)
odbočka na Ještěd
Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P.)
odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště)
„Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky)
Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant)
Rokytnice n.J. - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK)
Proseč p.J. - Turnov - Jičín (Proseč p.J. - Český Dub - Přepeře - Turnov - Ktová - hranice LK)
Křižany - Most (Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK)
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
Poznámka: M - mezinárodní cyklokoridory, NR nadregionální cyklokoridory
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje
ozn.
ÚAP
V1
V2
ozn.
Zadání
V2/1
V2/2
zdroj
vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska
vodovodní přivaděč ÚV Souš – ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování části
Semilska
1
1,4
Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod
ozn.
ÚAP
ozn.
Zadání
R LAPV1 nový
záměr
R LAPV2 V1
nový
záměr
R LAPV4 nový
záměr
R LAPV5 nový
záměr
R LAPV6 nový
záměr
R LAPV3
zdroj
Vestřev - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
8
Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
1,8
Paseky - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
8
Dolní Štěpanice - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
8
Lužec - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
8
Raspenava - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod
8
180
Rekapitulace
Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV
ozn.
ÚAP
PUR01
E4
E6
E5
E3
E7
ozn.
Zadání
PUR01
E4
E6
E5
E3
E7
ozn.
ZÚR
E01
E02
E03
E04
E05
E06
E9,E10 E9,E10 E07
E11
E11
E08
E14A
E14
E09A
zdroj
vedení VVN 400 kV - úsek hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR ozn.E10)
5,8
vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (TR Děčín)
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk)
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín - TR Český Dub - TR Noviny pod R.
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice
1,5
vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih 1,5
varianta A
E14B
E14
E09B
vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih 1,5
varianta B
E13
E13
E10
vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod
1,5
1)
E32
E11
vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Turnov
5
E8B
E8B
RVVN vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK - (TR Varnsdorf), vazby na
1,5
110kV Šluknovský výběžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako
územní rezervu
-(E2)
E2
vedení VVN 220 kV - přeložka Stráž pod Ralskem
1
-(E12) E12
vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Pavlovice, kabelové vedení
1
-(E16) E16
vedení VVN 110 kV - přeložka Stráž pod Ralskem
1
Poznámka: 1) neoznačeno - transformovaný záměr - připojení záměru transformovny Turnov na stávající vedení VVN
Transformovny
ozn.
ÚAP
E17
E18
E19
E20
E21
E24
E26
-(E23)
-(E25)
ozn.
Zadání
E17
E18
E19
E20
E21
E24
E26
E23
E25
ozn.
ZÚR
E14
E17
E13
E15
E16
E18
E12
-
zdroj
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
Transformovna
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
Český Dub
Nový Bor
Doksy
Železný Brod
Turnov,
Liberec – Růžodol
Jablonec nad Nisou jih
Liberec Doubí
Liberec Pavlovice - náhrada za stávající
Koridory pro umístění plynovodů VTL
ozn.
ÚAP
E31
-(E28)
-(E29)
-(E30)
ozn.
Zadání
E31
E28
E29
E30
ozn.
ZÚR
E19
-
zdroj
VTL plynovod, Zásada - Velké Hamry
VTL plynovod Šimonovice
VTL plynovod Bílá
VTL plynovod Olešnice, Kacanovy
1,7
1
1
1
Záměry na plynofikaci obcí z STL rozvodu (nezobrazeno v grafické části)
ozn.
ÚAP
-(E33)
ozn.
ozn.
Zadání ZÚR
-
zdroj
Plynofikace obcí bez realizace VTL plynovodu (ze středotlakého systému)
1,7
Dlouhý Most, Jeřmanice, Žďárek – okres Liberec
Bedřichov – okres Jablonec
Čistá u Horek, Bukovina u Čisté, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec,
Kruh, Roztoky u Jilemnice, Mříčná – okres Semily
Záměry na zlepšení dostupnosti spojů a telekomunikací (nezobrazeno v grafické části)
ozn.
ÚAP
-(E34)
ozn.
ozn.
Zadání ZÚR
-
zdroj
Zajištění a rozvoj koridorů a ploch pro systémy elektronických komunikací, sítí pro
vysokorychlostní přístup k internetu, doplňování vysílacích radiových sítí pro
zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby sítí univerzálního
mobilního telekomunikačního systému.
8
181
Rekapitulace
BEZPEČNOST
Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu
ozn.
ozn.
ÚAP
Zadání
B01
C1
pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)
Poznámka: C1 - označení dle konceptu ÚP VÚC LK
zdroj
1
STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE
Kooperace mezi centry osídlení (nezobrazeno v grafické části)
ozn.
ÚAP
FK1FK14
ozn.
Zadání
-
zdroj
Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení na bázi intenzivnějších pracovních a
obslužných kontaktů. Funkční kooperace jsou znázorněny ve schématu Struktura osídlení
v kapitole B.10.
1,8
PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ
HYDROLOGIE
Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích
ozn.
ÚAP
P01
P02
P03
P04
P05
P06
P07
P08
P09
P10
P11
P12
P13
P14
P15
P16
P17
P18
P19
P20
P21
P22
P23
P24
P25
P26
P27
ozn.
Zadání
V4/1
V4/2
V4/3
V4/4
V4/5
V4/6
V4/7
V4/8
V4/9
V4/10
V4/11
V4/12
V4/14
V4/13
V4/17
V4/16
V4/15
V4/18
V4/19
V4/20
V4/21
V4/22
V4/23
V4/24
V4/25
V4/27
V4/26
V4/28
zdroj
protipovodňová opatření
na toku Černá Desná, úsek Desná - Tanvald
na toku Dubnický potok, Dubnice
na toku Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Chrastava
na toku Ještědka, Český Dub
na toku Jizera, celý tok Kořenov - Příšovice
na toku Jizerka, úsek Jilemnice - Víchová nad Jizerou
na toku Kamenice, úsek Josefův Důl - Bozkov
1,6
1,6
1,
1,
1,
1,
1,
na toku Libchava, úsek Horní Libchava - Volfartice
na toku Lužická Nisa, úsek Lučany nad Nisou - Hrádek nad Nisou
na toku Mohelka, úsek Rádelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou
na toku Oleška, celý tok Bělá - Semily
na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí
na toku Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň
na toku Ploučnice, úsek Noviny pod Ralskem - Mimoň
na toku Ploučnice, Česká Lípa
na toku Ploučnice, Stružnice - Žandov
na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant
na toku Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant
na toku Smědá, úsek Kunratice - Višňová
na toku Smědá, Černousy
na toku Svitávka, Mařenice
na toku Svitávka, Kunratice u Cvikova
na toku Svitávka, úsek Cvikov - Zákupy
na toku Svorský potok, úsek Svor - Cvikov
na toku Šporka, úsek Polevsko - Skalice u České Lípy
na toku Šporka, Česká Lípa (Manušice)
na toku Veselka, úsek Ktová - Rovensko pod Troskami
1,
1,
1,
1,
1,6
1,6
1,6
1,6
1,6
1,
1
1
1
1,6
1,6
1,6
1
1
1
1
Protipovodňová opatření - suché poldry
ozn.
ÚAP
-(V3/1)
-(V3/2)
-(V3/3)
-(V3/4)
-(V3/5)
ozn.
Zadání
V3/1
V3/2
V3/3
V3/4
V3/5
zdroj
protipovodňová opatření - suchý poldr -Boberský potok
protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka
protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka
protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok
protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok
1,6
1,6
1,6
1,6
1,6
182
Rekapitulace
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Aktualizace ÚSES nadregionálního a regionálního významu, který je tvořen:
§
§
Poznámka:
Vymezení systému vychází z ideového řešení Územně technických podkladů nadregionálního a regionálního
ÚSES (ÚTP NR a R ÚSES – MŽP a MMR ČR, 1996), uvedené údaje byly upřesněny při zohlednění ÚTP 03.
ver. 4.1 (označení dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK OZ20) a Koncepce ochrany
přírody a krajiny Libereckého kraje. Převodníkem mezi seznam ÚSES v ÚAP LK a seznamem ÚSES
z transformovaného konceptu ÚP VÚC LK je název a lokalizace jednotlivých prvků.
Nadregionální biocentra (NC)
označení
ÚAP
název - lokalizace
NC42
NC44
NC68
NC82
NC83
NC84
NC42
NC44
NC68
NC82
NC83
NC84
Břehyně - Pecopala
Údolí Jizery a Kamenice
Poustecká obora
Studený vrch
Rašeliniště Jizery (Jizerské louky)
Jizerskohorské bučiny (Poledník)
Nadregionální biokoridory (K)
označení
ÚAP
název - lokalizace
K5MB
K18B
K19H
K19MB
K22MB
K23H
K23MB
K24MB
K25MB
K26MB
K27V
K30MB
K30V
K31B
K31MB
K31VN
K33B
K34B
K35B
K5MB
K18B
K19H
K19MB
K22MB
K23H
K23MB
K24MB
K25MB
K26MB
K27V
K30MB
K30V
K31B
K31MB
K31VN
K33B
K34B
K35B
183
Rekapitulace
Regionální biocentra (RC)
označení
ÚAP
název - lokalizace
RC01
RC02
RC03
RC04
RC05
RC06
RC07
RC08
RC09
RC10
RC11
RC12
RC13
RC14
RC15
RC382
RC384
RC386
RC387
RC388
RC1205
RC1206
RC1207
RC1218
RC1219
RC1220
RC1221
RC1222
RC1224
RC1233
RC1240
RC1242
RC1244
RC1245
RC1246
RC1247
RC1249
RC1250
RC1251
RC1252
RC1253
RC1254
RC1257
RC1258
RC1259
RC1260
RC1262
RC1264
RC1265
RC1266
RC1267
RC1268
RC1270
RC1271
RC1272
RC1273
RC1274
RC01
RC02
RC03
RC04
RC05
RC06
RC07
RC08
RC09
RC10
RC11
RC12
RC13
RC14
RC15
RC382
RC384
RC386
RC387
RC388
RC1205
RC1206
RC1207
RC1218
RC1219
RC1220
RC1221
RC1222
RC1224
RC1233
RC1240
RC1242
RC1244
RC1245
RC1246
RC1247
RC1249
RC1250
RC1251
RC1252
RC1253
RC1254
RC1257
RC1258
RC1259
RC1260
RC1262
RC1264
RC1265
RC1266
RC1267
RC1268
RC1270
RC1271
RC1272
RC1273
RC1274
Novina
Čertova zeď
Bučiny
Velký Buk
Nad Betlémem
Tlustec
Černá hora
Prales Jizera
Chlum
Dlouhý kopec
Hamry
Prosečský hřeben
Bezděčínské skály
Bouřný
Holubník
Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek
Prameny Labe
Hruboskalsko
Karlovské bučiny
Jezevčí vrch
Bradlec
Obora
Kavkazsko
Bransko
Pod Mošnou
Řečiště Jizerky
Hradsko
Rezek
Kamenné mlýny
Rybník Věžák
Radechov
Pankrác část
Velký a Malý Bezděz
Kozákov
Klokočské skály
Údolí Mohelky
Kalich
Údolí Jizery
Malá Skála
Jestřebí
Hradešín
Muchov
Ralsko
Jelení vrchy
Chrastenský vrch
Prameny Ploučnice
Velenický kopec
Mariánská hora
Josefodol I
Josefodol II
Lukášov, Harcovské bučiny
Javorový vrch
Stříbrník
Dlouhá hora
Vápenný
Loupežnický vrch
Hvozd
184
označení
ÚAP
název - lokalizace
RC1275
RC1276
RC1279
RC1286
RC1287
RC1288
RC1301
RC1302
RC1304
RC1305
RC1306
RC1307
RC1309
RC1354
RC1355
RC1356
RC1357
RC1358
RC1359
RC1360
RC1361
RC1366
RC1657
RC1658
RC1659
RC1660
RC1661
RC1662
RC1664
RC1665
RC1666
RC1667
RC1668
RC1787
RC1788
RC1790
RC1791
RC1792
RC1794
RC1795
RC1913
RC1914
RC1978
RC1275
RC1276
RC1279
RC1286
RC1287
RC1288
RC1301
RC1302
RC1304
RC1305
RC1306
RC1307
RC1309
RC1354
RC1355
RC1356
RC1357
RC1358
RC1359
RC1360
RC1361
RC1366
RC1657
RC1658
RC1659
RC1660
RC1661
RC1662
RC1664
RC1665
RC1666
RC1667
RC1668
RC1787
RC1788
RC1790
RC1791
RC1792
RC1794
RC1795
RC1913
RC1914
RC1978
Rekapitulace
Měděnec
Hřebenáč
Bulovka
Plošina Rač
Beškovský kopec
Čap
Skalní město
Vlhošť
Holanské rybníky
Binov (Bobří soutěska)
Králův vrch
Strážný vrch
Žižkův vrch - Bažantnice
Svojkovské pohoří
Klíč
Hřeben Kozlí - Kameník
Výsluní
Smrčník
Pěnkavčí vrch
Suchý vrch
Ještěd
Meandry Ploučnice
Výsplachy
Zadní Blansko
Víchová
Strážník
Zabyly
Bezděčín
Všeň
Huť (Prameny Žernovníka)
Suché skály
Milíř
Malá Strana
Meandry Smědé
Řasnice
Boreček
Brazilka
Janovice
Zourov
Borová
Novoveský vrch
Mimoň
Padouchov
185
Rekapitulace
Regionální biokoridory (RK)
označení
ÚAP
název - lokalizace
RK01
RK02
RK03
RK04
RK05
RK06
RK07
RK08
RK09
RK10
RK11
RK12
RK13
RK14
RK15
RK556
RK557
RK558
RK559
RK601
RK602
RK603
RK604
RK605
RK606
RK608
RK609
RK610
RK611
RK612
RK613
RK614
RK626
RK631
RK634
RK635
RK636
RK637
RK638
RK639
RK640
RK641
RK642
RK643
RK646
RK647
RK648
RK649
RK650
RK651
RK652
RK653
RK658
RK660
RK661
RK662
RK663
RK01
RK02
RK03
RK04
RK05
RK06
RK07
RK08
RK09
RK10
RK11
RK12
RK13
RK14
RK15
RK556
RK557
RK558
RK559
RK601
RK602
RK603
RK604
RK605
RK606
RK608
RK609
RK610
RK611
RK612
RK613
RK614
RK626
RK631
RK634
RK635
RK636
RK637
RK638
RK639
RK640
RK641
RK642
RK643
RK646
RK647
RK648
RK649
RK650
RK651
RK652
RK653
RK658
RK660
RK661
RK662
RK663
186
označení
ÚAP
název - lokalizace
RK664
RK666
RK668
RK669
RK670
RK671
RK672
RK675
RK676
RK685
RK686
RK699
RK700
RK701
RK702
RK704
RK705
RK706
RK707
RK712
RK713
RK727
RK728
RK664
RK666
RK668
RK669
RK670
RK671
RK672
RK675
RK676
RK685
RK686
RK699
RK700
RK701
RK702
RK704
RK705
RK706
RK707
RK712
RK713
RK727
RK728
Rekapitulace
187
Rekapitulace
188
Seznam zkratek, vysvětlivky
4.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, VYSVĚTLIVKY
4.1.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AČR
AOPK ČR
BC, BK
BPEJ
BSK5
CO
CR
CZT
ČD
ČEPS
ČEZ
ČR
ČHMÚ
ČOV
ČS
ČSOV
ČSÚ
ČÚZK
DP
EA
EAFRD ECEAT
EAO
EAZ
EECONET
EIA
EO
ES
ESPON
EU
EUREX
EVL
HDP
HPJ
HSO
HUZ
HZS
CHLÚ
CHOPAV
CHUEV
IAD
IZS
k.ú.
KES
KN
KOP
KRNAP
KÚ
KÚLK
LAPV
LČR, s.p.
LFA
LHO
LHP
LK
LPF
MMR ČR
MSP
MÚSES
MZe ČR
m-ZCHÚ
MŽP ČR
NA
NC
Armáda České republiky
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
biocentrum, biokoridor (skladebné části ÚSES)
bonitovaná půdně ekologická jednotka
biologická spotřeba kyslíku je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad
znečištění za 5 dní. Počítejme 54mg BSK5 na 1 litr odpadní vody na jednoho člověka / den
civilní ochrana
cestovní ruch
centrální zásobování teplem
České dráhy
Česká energetická přenosová soustava
České energetické závody
Česká republika
Český hydrometerologický ústav
čistírna odpadních vod
čerpací stanice
čerpací stanice odpadních vod
Český statistický úřad
Český ústav zeměměřičský a kartografický
dobývací prostor
ekonomicky aktivní
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
ekonomicky aktivní zaměstnané osoby
Evropské centrum pro ekoagroturistiku (Environmental Management Systems); Evropská ekologická síť
posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)
ekvivalentní obyvatel
ekologická stabilita - schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat
své přirozené vlastnosti a funkce
European Spatial Planning Observation Network
Evropská unie
mezinárodní pracovní skupina v rámci Euroregionu Nisa
evropsky významná lokalita
hrubý domácí produkt
hlavní půdní jednotka
hospodářsky slabé oblasti
hromadná ubytovací zařízení
hasičský záchranný sbor
chráněné ložiskové území
chráněná oblast přirozené akumulace vod
chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace
individuální automobilová doprava
integrovaný záchranný systém
katastrální území
koeficient ekologické stability
katastr nemovitostí
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje
Krkonošský národní park
Katastrální úřad
Krajský úřad Libereckého kraje
lokality pro akumulaci povrchových vod
Lesy České republiky, státní podnik
(Less favoured Areas); méně příznivé oblasti
Lesní hospodářské osnovy
Lesní hospodářský plán
Liberecký kraj
lesní půdní fond
Ministerstvo místního rozvoje ČR
malé a střední podnikání
místní územní systém ekologické stability
Ministerstvo zemědělství České republiky
maloplošné zvláště chráněné území
Ministerstvo životního prostředí České republiky
nákladní automobil
biocentrum nadregionálního biogeografického významu
189
NEL
NPP
NPR
NUTS
NZP
OA
OIR
OKEČ
OP
OPRL
ORP
OZE
OZKO
P.P.
PLO
PO
POÚ
PP
PR
PUPFL
PÚR ČR
RC, RK
RekLuz
RES
REZZO
RKS
RR
RS
ŘSD
ŘÚ, ř.ú.
SČP
SCZT
SEA
SLDB
SLT, slt
SOCO
SRLK
SRN
STL
SV
SVS
SŽDC
TR
TTP
TUL
ÚAP
ÚHUL
ÚP
ÚPD
ÚP VÚC LK
ÚSES
ÚSOP
UTO
ÚTP NR a R ÚSES
ÚV
UzOIR
VD
VKP
VLS, s.p.
VŠ
VTL
VVN
V-ZCHÚ
ZD
ZCHÚ
ZPF
ZÚR LK
ZVHS
nepolární extrahované látky
národní přírodní památka
národní přírodní rezervace
klasifikace územních statistických jednotek 1 - republika, 2 - regiony, 3 - kraje, 4 - okresy, 5 - obce
nezemědělská půda
osobní automobil
objekty individuální rekreace
odvětvová klasifikace ekonomických činností
ochranné pásmo
Oblastní plán rozvoje lesů
obec s rozšířenou působností
obnovitelné zdroje energie
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
pracovní příležitosti
přírodní lesní oblast
ptačí oblast
pověřený obecní úřad
přírodní památka
přírodní rezervace
pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje České republiky
biocentrum, biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES)
lůžková kapacita ubytovacích zařízení pro volný cestovní ruch a rekreaci
registr ekonomických subjektů
Registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší
radiokomunikační středisko
radioreleové trasy
regulační stanice
ředitelství silnic a dálnic
řešené území
Severočeská plynárenská
systémy centrálního zásobování teplem
hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)
sčítání lidu, domů a bytů
soubor lesních typů
spádové obvody center osídlení
Strategie rozvoje Libereckého kraje
Spolková republika Německo
středotlaký plynovod
skupinový vodovod
Severočeská vodárenská společnost
Správa železniční dopravní cesty a.s.
transformovna
trvalé travní porosty luk a pastvin
územně analytické podklady
Ústav pro hospodářskou úpravu lesa
územní plán
územně plánovací dokumentace
územní plán velkého územního celku Liberecký kraj
územní systém ekologické stability
Ústřední seznam ochrany přírody
uzlový telefonní obvod
územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES
úpravna vody
sezónní uživatelé objektů individuální rekreace (4 osoby / lůžka na OIR)
vodní dílo
významný krajinný prvek
Vojenské lesy a statky, státní podnik
vysoká škola
vysokotlaký plynovod
velmi vysoké napětí
velkoplošné zvláště chráněné území
zemědělské družstvo
zvláště chráněné území dle zákona č. 114/92 Sb.
zemědělský půdní fond
Zásady územního rozvoje Libereckého kraje
zemědělská vodohospodářská správa
190
4.2
VYSVĚTLIVKY
biocentrum
ekologicky významný segment krajiny, který svojí rozlohou a stavem ekologických
podmínek umožňuje existenci živočišných druhů přirozeného genofondu krajiny.
biokoridor
ekologicky významný prvek krajiny, který svojí velikostí a stavem umožňuje migraci
organizmů a spojuje mezi sebou biocentra.
biotop
je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí
životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové
místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,
ekosystém
je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem
spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně
ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
evropský seznam Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje
zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve
stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na
území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými
lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné
území
evropsky významná lokalita
je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1,
zák.114/1992Sb.
jednodenní návštěvník
osoba, která nepřespí v navštíveném místě
havarijní plán
je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a
likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení
vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou
událostí.
KES - koeficient ekologické
poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních
stability
krajinotvorných prvků ve zkoumaném území
krizovou situací
se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav
nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení
krizových situací plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti
tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám
konkrétní mimořádné události.
krizový plán kraje
je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení Libereckého kraje
plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku
krizových situací na území kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České
republiky.
měkký CR
alternativní – udržitelný šetrný k životnímu prostředí
migrační saldo
rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za určité období
multimodální koridor
souběžné dopravní cesty (silniční, železniční, vodní) pro přepravu osob a zboží
nesporná centra osídlení
střediskové obce
ostatní uživatelé území
= saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, tj. počet lůžek
v objektech individuální a hromadné rekreace
památkově hodnotné město,
město nebo vesnice, která nejsou památkově chráněnými území, protože nesplňují
vesnice
stanovená kritéria. Jsou však historicky významná a je třeba zajistit jejich odpovídající
ochranu.
potenciální uživatelé území
PUU = trvale bydlící obyvatelstvo+ saldo uživatelů území (ostatní uživatelé území)
produkt CR
soubor zážitků a služeb různé úrovně komplexnosti
rekreační oblast, zóna
území se službami CR nebo ucelený komplex zařízení nabízející větší počet
rozmanitých zařízení, služeb a činností sloužících návštěvníkům pro trávení volného
času
sezónní uživatelé území
součet uživatelů objektů individuální rekreace a uživatelů ubytovacích zařízení pro
rekreaci a cestovní ruch
spádové obvody 38
jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným
nesporných center osídlení
spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak,
aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy
neodpovídá).
střediska CR
obce, které disponují přírodně- historickým potenciálem i nabídkou služeb – především
ubytovacích a sportovně rekreačních
turistická oblast CR
územní celek převážně stejných homogenních přírodních podmínek, vlastností a
předpokladů pro rozvoj CR a rekreace
turistická podoblast CR
území vymezená přírodními podmínkami – odpovídající Krajinným rekreačním celkům
turistický region
marketingově stanovený územní celek ( hranice nejsou pevně vymezeny) za účelem
řízení cestovního ruchu (dle České centrály CR celkem 15 )
tvrdý cestovní ruch – masový nebere ohledy na své dopady - mající nepříznivý vliv
uživatelé území
součet trvale bydlících obyvatel a sezónních uživatelů území
základny CR
lokality - obce s atraktivním přírodně historickým potenciálem, ale omezeným rozsahem
základních i doprovodných služeb CR
zatížení cestovním ruchem
turistická funkce území – funkce vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané lokalitě –
území daná poměrem ubytovaných turistů a počtu rezidentů
191
192

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

Podobné dokumenty

Polovodiče – základní pojmy, vlastnosti. Přechody, diody, jejich

Hlavní výkres

Playboy, revoluce biků po česku

Umlčovače praskání gramofonových desek

Zpráva o činnosti SM za rok 2006

rychnov ii - Městská knihovna - Rychnov u Jablonce nad Nisou

Výroční zpráva organizace za rok 2013

Projekt Diakol - Návrh projektu - Centrum dopravního výzkumu, vvi

Program: Outdoorové programy na Českolipsku

,/(,eY?e +

l"Lu l^4^,

Rozbory – přílohy

8990 - AkcniCeny.cz

Odůvodnění - Chrastava

Brožura odpady def WEB - Oběhové hospodářství Renesance

UP_Vichova_zm2_PS-oduvodneni

ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU

Karty obcí

Untitled - Obec Mníšek

Zpráva o uplat ování územního plánu Jílovice v

I. Proč vznikla dnešní diskuse ve VHS – cena 2014 +

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO