Nizozemsko – obchodní partner ČR - Netherlands

Nizozemsko – obchodní partner ČR - Netherlands

Partneři přílohy
Nizozemsko – obchodní partner ČR
Nizozemsko – obchodní partner ČR
II/III
Náš společný hlas zní v Evropě silněji
Nizozemsko je v současnosti jedním z nejvýznamnějších obchodních
partnerů České republiky. „Naše firmy včetně řady společností
v maloobchodním sektoru, finančnictví a oblasti high-tech mají v ČR
zelenou a Nizozemsko je jedním z největších investorů v Česku,“ říká
velvyslanec Nizozemského království v ČR Eduard W. M. V. Hoeks.

i nze rce A151000472
J
sme sedmým největším obchodním partnerem ČR, naše
vztahy se dlouhodobě vyvíjejí pozitivním směrem a obchodní
výměna je poměrně stabilní, což nás
velmi těší.
Potenciál růstu nizozemského
exportu vidíme především v tradičních oblastech jako strojírenství,
chemický a farmaceutický průmysl.
Nizozemské firmy vyvážejí do Česka
také mnoho zemědělských produktů
a potravin. Čeští exportéři se zase
mohou zaměřit na perspektivní
sektory s vysokou přidanou hodnotou jako ICT (software a počítačové
hry), moderní technologie v biologii,
medicíně a nanotechnologie. České
firmy, obzvláště malé a střední podniky, mohou rovněž rozvíjet kontrakty
s našimi obchodními společnostmi,
které jim pomohou vyvážet jejich
produkty na trhy třetích zemí.
Česká republika může stavět na
svém strategickém umístění a vysoce
kvalifikované pracovní síle, která má
dlouhodobé zkušenosti v mnoha
průmyslových odvětvích.
Přesto zde stále existuje pro
potenciální zájemce o investice celá
řada překážek. Přes jisté pokroky vnímají zahraniční firmy problémy s vymáháním smluvních závazků a občas
si stěžují na nepředvídatelnost
českých zákonů. V české ekonomice
je navíc nadále řada sektorů, které
jsou silně regulovány – a regulace
bývá překážkou obchodu. Na druhou
stranu vidíme pozitivní trend a velký
potenciál pro investory v průmyslu
s vysokou přidanou hodnotou a oblasti vývoje, výzkumu a služeb.
ČR i Nizozemsko se
nadechují k růstu
Obě naše ekonomiky se v poslední
době opět nadechují k růstu. Nizozemské hospodářství je po letech
krize eurozóny v relativně slušné
kondici a HDP se opět zvyšuje, i když
zatím jen mírně – o 0,75 procenta
loni a předpokládaných 1,25% v letošním roce.
Hnací silou nizozemské ekonomiky
jsou tradičně export a zahraniční
investice. Nizozemsko je v žebříčku
největších exportérů i dovozců světa
v první desítce. Jako otevřenou
a proexportní politiku nás ovšem
ohrožuje geopolitické napětí v různých částech světa. Stejně jako ve
vašem případě, je i naším největším
obchodním partnerem Německo
a platí, že když je Německo nemocné, Nizozemsko kýchá. Naše země
má mimořádný potenciál v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací. Hlavním
mottem naší ekonomiky je: být vynalézavý, podnikavý, vysoce vzdělaný
a otevřený světu. Naše země hraje
klíčovou roli v udržitelném rozvoji či
hledání inovativních řešení v oblasti
vodního hospodářství a energetice.
Holandské projekty v oblasti úpravy
krajiny jsou příkladem pro celý svět.
Aktuálně navíc patříme do první
desítky nejvíce konkurenceschopných
ekonomik světa.
Oba národy
jsou si blízké
Vstup Česka do Evropské unie
zvýraznil podobné smýšlení našich
národů. Na mnoho věcí máme v Bruselu stejný pohled a vaši zemi považujeme v rámci EU za důvěryhodného
a loajálního partnera. Evropská
příslušnost ČR je nezpochybnitelná.
Česká republika je členem Visegrádské skupiny, která je na národní
i evropské úrovni velmi aktivní, a Nizozemsko tradiční součástí Beneluxu. Pokud se spojíme, náš společný
hlas může znít v Evropě silněji. Sluchu
nám dopřejí dokonce i Berlín či Paříž.
V obou našich státech je část euroskeptické populace, ovšem společný
volný trh podporuje naše bohatství
a jakkoli nás netěší regulace EU, snažme se o přístup “národní, pokud je to
možné a evropský, pokud je to nutné”.
Naše země jsou významně provázány rovněž v oblasti kultury. Soustřeďujeme se především na rozvoj
kreativního průmyslu, architektury,
literatury či designu.
Velvyslanectví podporuje ve spolupráci s místními českými partnery
ročně zhruba padesát projektů,
které představují lidem v ČR naše
umění a kulturu (tanec, divadlo,
hudbu, design, architekturu, literaturu ad.) a zhruba deset projektů na poli veřejné diplomacie se
zaměřením na lidská práva včetně
práv sexuálních menšin, městskou
cyklistiku apod.
Učme se jeden
od druhého
Mým osobním cílem v pozici velvyslance v ČR je především ukázat, jak
se mohou oba naše národy - členové
evropského společenství s podobnými zájmy - učit jeden od druhého.
Zprostředkováním kontaktů v mnoha
oblastech chci spojovat lidi z obou
zemí. Naše velvyslanectví bude
pokračovat v podpoře a posilování
vzájemných vztahů v politické, ekonomické, kulturní i diplomatické oblasti. Přátelství na politické úrovni je
základem, na němž mohou vzkvétat
i obchodní vztahy. Věřím, že budoucnost je právě v ekonomické diplomacii. Máme v úmyslu soustředit se na
rozvoj současných obchodních relací
mezi oběma zeměmi, ale současně
také vytvářet podmínky pro nové
příležitosti.
Jak bylo výše zmíněno, můžeme
se učit jeden od druhého. My se
považujeme za vstupní bránu do
Evropy, Česko leží v samém srdci
Evropy a představuje most mezi
Západem a Východem. Společně
tvoříme skvělý tým.
Velvyslanec
Nizozemského království v ČR
Eduard W. M. V. Hoeks
Nizozemsko – obchodní partner ČR
IV/V
Prezident Nizozemsko-české obchodní
komory: Jsme mostem mezi oběma zeměmi
V
Obě země se vyznačují podobnou
velikostí i počtem obyvatel. Liší se
sice aktuální skladbou svých ekonomických aktivit daných zejména geografickou polohou, ale komplementárně fungují již po dlouhá období.
ČR i Nizozemsko patřily ve své době
k nejrozvinutějším oblastem Evropy
a mají založenu svou ekonomiku
zejména na přidané hodnotě kvalitní
a vzdělané pracovní síly. Není tedy
náhodou, že po politických změnách
v devadesátých letech navázaly na
dřívější ekonomické vztahy. Od ekonomické spolupráce je jen krok k politickému porozumění a tedy i vztahům
uvnitř Evropské Unie. Nesmíme zapomenout ani na neekonomická odvětví
jako jsou například hudba a sport.
I tyto aktivity přispívají k budování
vztahů mezi oběma zeměmi.
ztahy mezi Českem a Nizozemskem se úspěšně rozvíjejí.
Obě země mají k sobě historicky blízko a v současnosti patří
v EU k nejbližší partnerům. Jaká je
role Nizozemsko-české obchodní
komory (NCCC) v posilování vzájemných vazeb a kontaktů prozrazuje její
prezident Elias Drakopoulos.
Nizozemsko-česká obchodní
komora vznikla v roce 1992. Dá
se stručně nastínit její historie?
Nizozemsko-česká obchodní
komora byla založena Antonem
van Beekem v roce 1992. Všichni
zástupci představenstva hráli za
dobu 22 let významnou roli, včetně
Misji den Haana, který komoru
posílil v roce 1995 a vedl ji až do
loňského roku. Vzájemné česko-nizozemské vztahy mají za sebou již
téměř tisíciletou tradici. Cesty obou
zemí se ovšem rozešly především
v roce 1949, kdy Nizozemsko
patřilo k zakladatelům NATO a dále
hrálo důležitou úlohu při založení
Evropského společenství uhlí a oceli
v roce 1951 – předchůdce dnešní
EU. Od sametové revoluce v roce
1989 vzájemné vztahy opět ožily.
Změny také nastaly také po vstupu
České republiky do NATO a Evropské
Unie.
Jaká byla od počátku role komory ve vzájemných obchodních
vztazích Nizozemska a ČR?
Na počátku svého vzniku komora
pořádala převážně obchodní mise,
podporovala navazování nizozemsko-českých obchodních vztahů, vyhledávala vhodné obchodní partnery.
V době bez běžně dostupného internetu měly obchodní mise významnou
a nezastupitelnou roli. Od roku 1993
vydává vlastní bulletin, kde informuje o novinkách v oblasti práva,
akcích v ČR i Nizozemsku, úspěšných
projektech našich členů, sociální odpovědnosti firem aj. NCCC podporuje
navazování osobních kontaktů, mimo
jiné pořádá tři tradiční, velmi oblíbené akce, kterých se účastní převážně
zástupci firemního top managemen-
tu: Novoroční recepce, Flower Power
Spring Party a Prinsjesdag.
Kolik má komora aktuálně
členů a jaké jsou podmínky pro
vstup a členství v NCCC?
NCCC má v současné době 80
členů. Firemní a patronátní členové
se prezentují v rámci akcí, které
pořádáme samostatně, ve spolupráci
s Velvyslanectvím Nizozemského království v Praze, odborníky z řad nejen
našich členů a v neposlední řadě
i ostatními obchodními komorami
v ČR. Řečníky a hosty jsou významní
zástupci vlády, odborníci na ekonomiku, mezinárodní vztahy a sociální
odpovědnost z ČR i Nizozemska.
Pomáháte svým členům rovněž rozvíjet CSR aktivity a podporujete charitativní projekty
v ČR?
CSR podporujeme aktivně již od
roku 2010, kdy ve spolupráci s naším
členem, nizozemskou společností
TNT vznikl Corporate Responsibility
Club. Původ nebo sídlo v Nizozemsku
není podmínkou k uzavření členství,
i když převažují firmy se vztahem
k Nizozemsku. V obchodní komoře
jde především o sdílení informací
a navazování kontaktů. V technicky
pokročilé době je osobní kontakt
stále vzácnější a zároveň jednou
z nejefektivnějších forem rozšiřování
portfolia potencionálních dodavatelů,
odběratelů, zákazníků. Zvýhodněné
podmínky mají neziskové organizace,
pro které platí stejná výše příspěvku
jako pro osobní členy, tedy 8000 Kč
za rok a neziskové organizace tak
mají stejné výhody jako firemní členové, kteří hradí 25 000 Kč za rok. Charitativní projekty podporujeme aktivní
účastí a především vyhledáváním
vhodných partnerů, kteří přispívají finančními i nefinančními dary, v rámci
firemního dobrovolnictví, propagací
nebo odborným poradenstvím.
Jak v současnosti charakterizovat vzájemné obchodní vztahy
mezi Českem a Nizozemskem?
Považujete je za standardní
nebo dokonce výjimečně dobré?
Nakolik prospěl vzájemným vazbám vstup ČR do Evropské unie?
Nizozemsko je pro ČR desátým největším obchodním partnerem. Kde je největší potenciál
dalšího růstu, jaké jsou perspektivní obory pro české exportéry
a naopak pro nizozemské zájemce o vývoz zboží do ČR?
Vzájemné obchodní vztahy se rozvíjí napříč celým spektrem odvětví
od průmyslové výroby přes bankovnictví, cestovní průmysl či obecně
terciální sféru. Nizozemsko má
rozvinuté mnohé sektory průmyslu,
z nichž potravinářský je asi nejviditelnější. Společné zájmy ale najdeme
i v průmyslu chemickém, rafinérském
či elektrotechnickém, nebo dopravě.
Všechny pak mají i své zázemí u nás
a tedy vzájemná obchodní výměna je
oboustranně definovatelná. A nejen
zboží je artiklem vzájemného partnerství. Také znalosti a zkušenosti
z vědecké oblasti jsou předmětem
spolupráce. Jestlipak víte, že současný král Wilem Alexander patří
k uznávaným světovým odborníkům
v oblasti vodního hospodářství?
Poznatky z tohoto vědního oboru jsou převoditelné i do našich
podmínek a použitelné při řešení
vodního hospodářství u nás, včetně
prevence a odstraňování povodňových situací.
Ekonomika stojí na inovacích a kreativitě
Nizozemsko patří dlouhodobě mezi vyspělé země světa s nejnižší
mírou nezaměstnanosti a výraznou orientací národní ekonomiky na
produkty s vysokou přidanou hodnotou a na inovace. Pro Českou
republiku je Nizozemské království desátým nejvýznamnějším
obchodním partnerem, obchodní výměna po světové krizi stabilně
rostla, mírný propad nastal jen v uplynulém roce.
N
izozemsko má minimální
nerostné zdroje, ekonomický
růst je založen především na
vzdělanosti, inovacích a kreativitě.
Na velmi vysoké úrovni je finanční
sektor, který patří mezi nejvyspělejší na světě. Zahraniční investoři
profitují z vysoké vzdělanosti občanů
a podnikavosti. Domácí společnosti
se orientují na technologicky náročné
obory, výkonnost národní ekonomiky
je vysoká, stejně tak produktivita
práce. Tahounem ekonomiky je také
obchod. Nizozemsko těží z výhodné
polohy u moře, Rotterdam je třetí
největším přístavem světa. Hlavními
obchodními partnery jsou Německo,
Belgie, Francie a Velká Británie.
Nizozemské
společnosti mají zvuk
Renomovaný americký časopis
Forbes každoročně sestavuje žebříček
největších a nejsilnějších kótovaných
společností světa. Forbes Global
2000 hodnotí hlavní obchodovatelné
společnosti světa dle tržeb, zisku,
souhrnu aktiv a tržní hodnoty společnosti. Prim samozřejmě hrají americké
společnosti. V hodnocení z roku
2013 má Nizozemsko v žebříčku 24
společností. Pro srovnání, Česko má
v žebříku pouze jednu společnost,
a to ČEZ. Nejlepší hodnocení dle
daného žebříčku mají tyto nizozemské
společnosti: Royal Dutch Shell (7. místo), ING Group (60. místo), Unilever
(103. místo), Schlumberger (119. místo), EADS (135. místo) a Aegon (207.
místo). Dalšími světovými nizozemskými společnostmi jsou např. Heineken
Holding, Ahold, Philips, KPN, DSM,
Delta Lloyd nebo Wolters Kluwer.
Ekonomické hodnocení
V řadě významných hodnocení
renomovaných společností najdeme
Nizozemsko na předních místech.
Vysoká ekonomická svoboda, výborné
podmínky pro podnikání, nízká korupce a fungující veřejná správa, i to jsou
znaky nizozemské ekonomiky. Zahraniční investice jsou vítané, podnikatelské prostředí liberální a infrastruktura
na špičkové úrovni. Silniční síť je jedna
z nejhustších na světě.
Nizozemsko má však v rámci zemí
EU mírně nadprůměrný veřejný dluh
(69 % k HDP). Ekonomická svoboda
v Nizozemsku je dle poslední zprávy
společnosti The Heritage Foundation „2014 Index of Economic
Freedom“ 15. nejlepší na světě (ze
178 zemí).
Podmínky k podnikání jsou v Nizozemsku 28. nejlepší ze 189 hodno-
cených zemí světa. Uvádí to studie
Světové banky „Doing Business
2014“.
Nizozemsko má 3. nejkonkurenceschopnější ekonomiku v EU za
rok 2014 (po Finsku a Švédsku), jak
vyplývá ze studie „The World Competitiveness Report“, kterou vydává
Světové ekonomické fórum.
Nizozemsko se může pochlubit
i minimální mírou korupce. Tu pravidelně každoročně hodnotí společnost Transparency International. Dle
indexu za rok 2013 má 8. nejlepší
hodnocení na světě ze 177 sledovaných zemí.
Nizozemská ekonomika se po letech stagnace ve spojitosti s globální
krizí vrací k mírnému růstu. Loni se
HDP zvýšilo o 09,75 procenta, predikce na letošní rok je 1,25 procenta.
Daňová soustava
Podle hodnocení Světové banky
ve spolupráci s PwC („Paying Taxes
2014“) má Nizozemsko 28. nejjednodušší daňový systém světa,
přestože daňové zatížení je na
světové poměry vysoké (v rámci
zemí EU průměrné). První místa
patří zejména zemím bohatým na
ropu a nerostné suroviny, kde stát
vybírá minimální daně (např. Spojené
arabské emiráty, Katar, Saudská
Arábie, Bahrajn, Omán nebo Kuvajt).
Z členských zemí EU má lepší hodnocení než Nizozemsko pouze Irsko,
Dánsko, Velká Británie, Lucembursko, Finsko a Malta. Důvodem
příznivého hodnocení Nizozemska
je jednoduchost a jednoznačnost –
daňové povinnosti zaberou firmám
méně času než ve většině evropských zemí. Celý daňový systém je
vzájemně provázaný a řadu činností
mohou zaměstnavatelévyřídit online.
V Nizozemsku je u daně z příjmu fyzických osob (DPFO) zavedeno progresivní zdanění, sazby
daně jsou 5,85 %, 10,85 %, 42 %
a 52 %. Odvody na DPFO jsou
provázány se sociálním pojištěním,
proto jsou v přiložené tabulce
uvedeny celkové odvody zaměstnance na dani z příjmu a pojistném
u jednotlivých typů mezd. Zdanění
práce u průměrné mzdy dosahuje
39 %, náklady zaměstnavatele
a čistá mzda zaměstnance se tedy
u průměrné mzdy liší o 39 % (v Česku o 42 %).
>>>
Nizozemsko – obchodní partner ČR
VI/VII
Obliba zkrácených
úvazků
V Nizozemsku pracuje nejvíce
zaměstnanců na zkrácený úvazek
z členských zemí EU. Žen pracuje
na zkrácený úvazek dokonce přes
60 %, což je jednoznačně nejvyšší hodnota z členských zemí EU,
v druhém Irsku 38 % žen. Z mužů
pracuje na zkrácený úvazek každý
sedmý muž, což je opět nejvyšší
hodnota ze zemí EU. Rozšířenost
zkrácených úvazků je i jedním
z důvodů dlouhodobě nízké míry
nezaměstnanosti v Nizozemsku,
která i během ekonomické krize
nepřekročila 5% úroveň. Dále mají
positivní vliv na trh práce, neboť
např. umožňují rodičům s malými
dětmi skloubit péči o děti a práci.
Zahraniční investoři musí v Nizozemsku počítat s vyššími mzdovými
náklady, průměrné mzdové náklady
zaměstnavatele (tedy včetně povinných odvodů) za odpracovanou
hodinu zaměstnance jsou v Nizozemsku spolu s Německem šesté
nejvyšší ze zemí EU (po Švédsku,
Belgii, Dánsku, Francii a Lucembursku). Za celý rok 2012 byla průměrná hrubá mzda v Nizozemsku dle
databáze OECD 46 418 eur
(1 273 760 Kč). Mezi roky 2005 až
2012 stoupla průměrná nominální
mzda o pětinu. V roce 2013 byla minimální mzda 1 469 eur měsíčně
(40 311 Kč). Spolu s Lucemburskem
(1 874 eur) a Belgií (1 502 eur)
je minimální mzda v Nizozemsku
nejvyšší na světě.
Dveře pro Čechy
otevřené
Nizozemsko mohlo a mělo být cílem
pro české firmy, které se již etablovaly v Německu nebo v jiných (okolních) západoevropských zemích.
Nizozemsko si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci.
Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na
dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě
skrývají veliké know-how nejen
nizozemského, ale i světového
obchodu. Zde se nabízí možnost
zvláště pro české malé a střední
podnikatele, kteří někdy obtížně
a s nedostatkem zkušeností hledají
Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem z pohledu
jeho vnitřního trhu (takřka 17 milionů obyvatel), ale i s ohledem na
možnost reexportů. Hospodářství
a obchodní dovednosti jsou na
velmi vysoké úrovni, přesto mají
čeští výrobci možnost umístit své
výrobky a služby na místním trhu za
předpokladu dodržení vysoké kvality
a konkurenční ceny. Logicky by tak
odbyt pro své výrobky. Navázání
kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen
možnost vývozu českých výrobků
na nizozemský trh, ale též možnost
dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy včetně
trhů rozvojových zemí.
Jednou z dalších možností vstupu na nizozemský trh je výrobní
spolupráce s místními firmami,
které často hledají výrobce nebo
dodavatele pro své distribuční sítě.
Petr Gola, (jap)
Převzato z BusinessInfo.cz
Dovoz a vývoz
Podle statistik ČSÚ činil v roce 2013 český vývoz do NL 87 miliard korun, dovoz dosáhl výše 88,7 miliard korun. Česko vyváželo do Nizozemska především
výpočetní techniku (14 procent), automobily a jejich součástky (13 procent),
televize, mobilní telefony a telekomunikační přístroje a příslušenství (10,5 procenta). Opačným směrem putují především procesory a řídicí jednotky a příslušenství k nim, plasty či léčiva. Významnými položkami dovozu jsou i potraviny
a květiny a cibulky rostlin. Perspektivní obory pro české exportéry jsou potravinářství (především slad a chmel), automobily a strojírenské výrobky, zdravotnická technika nebo energetika.
Neziskový sektor: Míříme za společnými hodnotami
Velvyslanectví Nizozemského království i Nizozemsko-česká obchodní komora úzce spolupracují s českými neziskovými organizacemi, které
pomáhají v rámci všech regionů Česka tvořit hodnoty, jež se shodují s těmi nizozemskými. Vybraným zástupcům neziskových organizací, které
velvyslanectví i komora pravidelně podporují, jsme položili tři stejné dotazy, aby čtenářům E15 přiblížili své plány pro rok 2015.
> 1. Jaké hodnoty spojují vaši organizaci působící v ČR a Nizozemsko?
> 2. Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
> 3. Které projekty plánujete pro rok 2015?
Auto*Mat
1. Pro politiky a správce věcí
veřejných v NL je udržitelná doprava
a kvalita života po desetiletí jedním
z primárních ukazatelů při plánování
rozvoje měst. Nizozemsko stejně jako
ostatní vyspělé země zažilo výhody
i nevýhody masového automobilis-
mu. Na rozdíl od ostatních zemí se
však v sedmdesátých letech
20. století vydalo jinou cestou.
Automobilová doprava dostala více
prostoru mezi městy, zatímco
v obytných oblastech byl její význam
snížen ve prospěch lidí. Dnes je 26
procent cest v celém Nizozemsku
vykonáno na kole (v ČR je to jen
jedno až dvě procenta). V pracovní
den je to průměrně 14 milionů cest
na kole. Ve všech nizozemských
obcích je cyklistická doprava
začleněna do všech úrovní územního
plánování. Pro cyklisty je k dispozici
hustší síť než pro auta, místních cílů
lze dosáhnout kratší a přímější
cestou. Pro Auto*Mat není kolo
samospasitelným prostředkem,
podporujeme také pěší či veřejnou
hromadnou dopravu. Bicykl je
nicméně jedním ze symbolů příjemného a zdravého města. Tam, kde se
jezdí na kole, bývá klidnější doprava,
s tím související větší bezpečnost,
čistší životní prostředí a celkově vyšší
kvalita života. To jsou přesně
hodnoty, které chceme ve městech
v ČR podporovat.
2. Úspěchů, které pokládáme za zásadní, je více. Již v roce 2007 jsme informovali veřejnost, že tunel Blanka
bude stát až 40 miliard místo tehdy
primátorem veřejně deklarovaných
26,8 miliardy. Dali jsme vzniknout
a koordinujeme republikově největší
komunitní festival pouličních sousedských slavností Zažít město jinak,
během nějž v polovině září díky iniciativě místních obyvatel, spolků
a podnikatelů dočasně oživnou ulice
na více než 50 místech v Praze a dalších městech množstvím komunitních
aktivit. Vytvořili jsme dokument Vize
veřejného prostoru a mobility Praha
2025, který je v současnosti jedinou
komplexní vizí, kterou má město
k dispozici a z níž reálně čerpají
úředníci i politici při plánování rozvoje
Prahy. V roce 2012 jsme prosadili
přestavbu nejnebezpečnější pražské křižovatky pro chodce a cyklisty nábřeží kpt. Jaroše. Vytvořili
jsme nejlepší informační portál pro
městskou cyklistiku v Praze (www.
prahounakole.cz) s on-line vyhledávačem tras a největší celorepublikovou kampaň na podporu udržitelné
mobility Do práce na kole, do jejíhož
posledního ročníku se zapojilo téměř
šest tisíc lidí z 900 firem a institucí
v 19 městech po celé ČR.
3. První velkou akcí roku bude
již tradičně Velká jarní cyklojízda
v dubnu. Tisíce lidí všech věkových
skupin i s celými rodinami si oblíbily
tuto manifestaci volného pohybu
po městě a užívají si možnost projet
společně na kole místa, která jsou
jindy výhradním královstvím motoristů. Začátkem jara rozjíždíme také
propagační kampaň k již pátému
ročníku akce Do práce na kole. Za
řidítka kol usednou v květnu díky této
týmové soutěži tisíce zaměstnanců
ve více než 25 městech po celé České
republice. Registrace do soutěže
je otevřená od 3. března do konce
dubna na www.dopracenakole.
net. V jubilejním desátém ročníku
sousedských slavností Zažít město
jinak chceme dát ještě větší prostor
pro tvořivost místních obyvatel místo
komerční produkci.
NE-BE, společnost
pro nizozemskou
a vlámskou kulturu
1. Naše společnost sdružuje
všechny, kdo mají zájem o kulturu,
historii a společenské dění v Nizozemsku, Belgii i v dalších zemích, kde
se mluví nizozemsky. Máme členy jak
v České republice, tak v Nizozemsku.
Informujeme je o divadelních
představeních, přednáškách
a koncertech v České republice, jež
souvisí s Nizozemskem či Vlámskem.
Pořádáme přednášky a literární
večery s autory knih přeložených do
češtiny. Vydáváme dvojjazyčnou
ročenku a většina našich akcí je také
dvojjazyčná.
2. Za náš největší dosavadní úspěch
považujeme, že navzdory dobrovolnickému charakteru sdružení
fungujeme již šestnáctý rok jako
řádná kulturní instituce s vlastním
periodikem a knihovnou. Jsme
důstojným, profesionálním a respektovaným partnerem (nejen) státním
kulturním orgánům – spolupracujeme
s divadelními a klubovými scénami,
zahraničními kulturními instituty,
velvyslanectvími, literárními fondy,
knižními veletrhy či univerzitami.
3. V roce 2015 tradičně vydáme
naši ročenku, uspořádáme ochutnávku sýrů, vydáme se po stopách
tajemného nizozemského brouka
a budeme se snažit šířit mezi sebou
a mezi našimi členy pohodu a dobrou
náladu. Více informací najdete na
www.ne-be.cz
Člověk v tísni
prostituci, migraci, vhodnosti syrové
stravy pro děti apod. Do Nizozemska
navíc každý rok jezdíme na největší
festival dokumentárního filmu na
světě IDFA v Amsterdamu, kde
ulovíme řadu kvalitních filmů, které
pak Jeden svět promítne českému
publiku.
2. Jsme pyšní na to, že již sedm ročníků po sobě jsme dosáhli návštěvnosti přes 100 tisíc diváků a divaček.
Ale každý rok slavíme řadu dílčích
úspěchů. Například loni se nám
povedlo přivézt do ČR tanzanského
právníka Josephata Tornera, který
bojuje za práva albínů v Africe. Kvůli
problému s vízy na letišti v Etiopii neměl peníze a jako albínovi mu hrozil
fyzický útok. S pomocí ambasád čtyř
států se nám ho podařilo po dvou
dnech vysvobodit.
3. Od 2. do 11. března 2015 proběhne další ročník festivalu Jeden
svět v Praze a následně se přesune
do dalších 33 měst v ČR. Nejlepší
dokumenty pak českému publiku
zprostředkujeme v projektu Promítej
i ty!, který lidem v ČR umožňuje zdarma si promítnout festivalové filmy.
Na www.promitejity.cz je nyní takto
k dispozici 32 filmů.
Festival Jeden svět
Armáda spásy
1. Nizozemsko je průkopníkem
v mnoha oblastech lidských práv.
Festival Jeden svět se zaměřuje na
kvalitní dokumentární filmy o lidských
právech a velmi často jsou tyto filmy
právě z Nizozemska. V minulých
letech jsme promítali dokumenty
o sňatcích párů stejného pohlaví,
1. Armáda spásy v České republice je
součástí mezinárodního křesťanského
hnutí The Salvation Army, které
působí v téměř 120 zemích světa.
Organizačně tvoříme s Nizozemskem
jeden celek „Území Nizozemska
a České republiky“. Již od počátku
obnovení své činnosti v tehdejším
Československu jsme jako svého
partnera získali právě Nizozemsko,
zemi, ve které má Armáda spásy
dlouholetou tradici, zemi, se kterou
nás nyní pojí velice krásné pracovní,
ale také osobní vztahy. Během
uplynulých let jsme měli možnost
mnoho čerpat, učit se, vzájemně
sdílet a velice jsme těžili z mnohých
návštěv v Nizozemsku. Dobrou praxi
jsem přenášeli i do zdejšího prostředí.
2. Velkým milníkem v životě Armády
spásy v České republice byla registrace Armády spásy rovněž jako církve,
a to v roce 2013. Nebylo to kvůli
restitucím, na které jsme samozřejmě
nikdy neměli nárok, ale mohli jsme se
přihlásit k tomu, kým opravdu jsme.
V době, kdy se Česká republika řadí
mezi nejateističtější země Evropy,
naše malá církev roste. I v této době
má církev ve společnosti své pevné
místo, ale pouze taková církev, která
je relevantní a pružně reaguje na
potřeby a změny ve společnosti. Samozřejmě další úspěchy jsou i na bázi
sociální práce, kde jsme jednou z vůdčích organizací v poskytování služeb
znevýhodněným osobám – lidem bez
domova – mužům, ženám, maminkám
s dětmi, ale také seniorům. Máme
mnoho programů pro děti a mládež.
3. Jsme „armádou“, a tak i u nás jedeme v jednotné linii a podle vytyčeného strategického plánu. Jaké jsou
naše cíle na rok 2015? Těch je několik
– v prvé řadě oslava našeho již 25.
výročí od obnovení činnosti v České
republice, ale i nadále se budeme
spolupodílet na tvorbě podkladů
pro vznik zákona o sociálním bydlení
(jako jedna z mála organizací již
několik let máme zpracovanou svou
vlastní koncepci sociálního bydlení
a nabízíme našim uživatelům téměř
200 bytů), ale také i nadále chceme
být tou „armádou“ v pohybu, která
bude rozvíjet své sociální služby do
nových měst a regionů. Významným
cílem je rovněž ukotvení sociálního
podniku „ReShare“, který se zabývá
tříděním a zpracováním obnošeného
textilu. Tuto myšlenku jsme rovněž
převzali od našich nizozemských
partnerů, se kterými velice blízce
spolupracujeme. Věříme, že budoucí
zisk z tohoto projektu přinese i tolik
potřebné finance do našich sociálních
a duchovních služeb.
Nizozemsko – obchodní partner ČR
VIII/IX
Projekt Maasvlakte 2:
Přístav Rotterdam na druhou
„Brána do Evropy“
je otevřená i pro české investory
Nizozemský přístav Rotterdam tradičně dominuje evropské námořní
Nizozemsko je pro zahraniční
dopravě. V současnosti se ovšem svou pozici rozhodl ještě
podnikatele jednou
posílit. Velkolepý projekt Maasvlakte 2 kapacitu přístavu téměř
z nejatraktivnějších zemí
zdvojnásobí a zpřístupňuje Rotterdam i obřím kontejnerovým lodím
v Evropě. „Brána do Evropy“ na
nejmodernější generace.
břehu Severního moře nabízí
N
investorům liberální podmínky,
izozemsko je v novodobé éře
hlavní evropskou námořní
branou do světa. Podíl na
tom mají mimo jiné přístavy jako
Amsterdam nebo Vlissingen, jednoznačně největší je ovšem Rotterdam,
kterým ročně projde téměř 400
milionů tun zboží. Až do roku 2004 byl
dokonce Rotterdam vůbec největším
přístavem světa. Poté ale přišel ekonomický boom v Asii a co do objemu
námořní dopravy předstihly nizozemský přístav čínská Šanghaj a také
jihoasijský Singapur.
Rozvoj námořní dopravy a obchodu v Rotterdamu polila ovšem
v současnosti doslova „živá voda“.
Nizozemsko spustilo ambiciózní projekt Maasvlakte 2, který má postupně
zdvojnásobit odbavovací kapacitu
rotterdamského přístavu a také
rozšířit jeho celkovou plochu až na
úctyhodných 12 500 hektarů.
Stavba na čtvrtstoletí
Původní soustava hrází, přístavních mol a odbavovacích doků
Maasvlakte 1 byla vybudována už
v šedesátých letech minulého století.
Cílem nového projektu je zpřístupnit
Rotterdam i těm nejmodernějším
obřím kontejnerovým lodím.
Stavba pozoruhodného vodního
díla začala v roce 2008. V jejím rámci
vzniká zčásti umělý poloostrov o celkové ploše zhruba dva tisíce hektarů.
Přístavní vodní plocha má hloubku
přesahující 20 metrů, takže do ní
mohou veplout i plavidla s extrémně
hlubokým ponorem.
Jen za prvních pět let prací si
stavba vyžádala investice přesahující
1,5 miliardy eur. A není divu. Konsorcium PUMA složené ze stavebních
firem Boskalis a Van Oord dostalo
epický stavební úkol. Hned v úvodní
fázi stavby muselo například z mořské vody přemístit a znovu využít
neuvěřitelných 240 milionů metrů
krychlových písku a 20 tisíc betonových bloků, jež byly původně součástí
starého vlnolamu. Práce probíhají
přímo v hluboké vodě Severního
moře a konsorcium muselo napří-
daňové úlevy i průhledné
a stabilní právní prostředí.
Založení firmy v Nizozemském
království je navíc relativně
klad sestrojit speciální jeřáb, který
práci v tak specifických podmínkách
umožňuje.
Tak rozsáhlý projekt je samozřejmě rozplánován do několika etap.
Loni v létě otestovala vnitřní vody
Maasvlakte 2 první kontejnerová loď
a část nového přístavu je již v plném
provozu. Úplné završení projektu
a stoprocentní vytížení Maasvlakte 2
je ovšem plánováno až na rok 2033.
90 tisíc pracovních míst
Přístav zahrnuje tři terminály pro
kontejnerové lodě nové generace,
přepravní stroje, jeřáby, sklady
i propojení na železniční a silniční síť.
Celkové pojetí odráží fakt, že v poslední době v Rotterdamu poněkud
klesá objem přepravy ropy a želez-
ných rud, zato naopak nezadržitelně
roste množství přepravovaných
kontejnerů.
Na druhou stranu už v první fázi
výstavby bylo rezervováno také na
300 hektarů plochy pro podniky působící v chemickém průmyslu, které
budou moct přímo v areálu přístavu
zpracovávat dovezené suroviny.
Zboží proudí a má i v budoucnu
Rotterdamem proudit samozřejmě
obousměrně, tedy jak na evropskou
pevninu, tak i z Evropy do světa.
Rotterdamem prochází mimo jiné
i nemalé množství českých výrobků či
naopak zboží určeného na český trh.
Stavba nového přístavu má
solidní podporu i u nizozemské
veřejnosti. Rotterdamský přístav
dává totiž už teď práci zhruba 90
tisícům lidí a Maasvlakte 2 by mělo
přinést dalších šest tisíc pracovních
příležitostí. Přístav jako celek navíc
generuje plná tři procenta všech
národních příjmů. V neposlední řadě
je hlavní evropský přístav samozřejmě i určitou národní chloubou.
Nizozemského daňového poplatníka
navíc muselo příjemně překvapit,
že náklady na první fázi projektu
byly nakonec zhruba o 20 procent
nižší, než se původně očekávalo.
Maasvlakte zkrátka ukazuje, že
v Nizozemsku se utěšeně drží na
špici námořního obchodu, v čemž
má koneckonců nepřetržitou tradici
už od sedmnáctého století.
Tomáš Stingl
jednoduché a rychlé.
M
ekkou zahraničních investic
v zemi je Amsterdam.
„Existuje několik faktorů, kterými nizozemská metropole
přitahuje zahraniční podniky. Zaprvé
je to snadná dostupnost prostřednictvím letiště Schiphol a kvalitní
infrastruktura. Zadruhé zde pracuje
mnoho různě nadaných mladých lidí,
což dodává městu barvu. Zatřetí má
Amsterdam v porovnání s ostatními
městy v Evropě dobrý poměr mezi
kvalitou a cenou,“ uvádí Brigitte
Vaňatová z advokátní kanceláře De
Koning Vergouwen Advocaten.
A nejde pouze o částku, jíž zaplatíte za založení podniku. Nájemné za
bydlení, náklady na provoz kanceláře
či advokáta jsou v hlavním městě
Nizozemského království podstatně
nižší než například v Londýně nebo
Paříži.
Nebojte se byrokracie
Na rozdíl od Česka, kde jde
o zdlouhavý byrokratický proces, trvá
v Nizozemsku založení společnosti
s ručením omezeným zhruba deset
dní.
Do roku 2011 komplikovalo start
podnikání zasílání informací o představitelích vznikající firmy ministerstvu spravedlnosti. Nizozemská
justice si zájemce prověřila a vydala
tzv. prohlášení o beznámitkovosti –
pokud tedy nehrozilo nebezpečí, že
Založit s.r.o. nebo a.s.?
Živnostník nebo společník smluvní společnosti je osobně
zodpovědný za vzniklé závazky. Když podnikání „převede“
na společnost s ručením omezeným (v Nizozemsku BV)
nebo akciovou společnost (NV), není už sám zodpovědný.
Toto vyloučení odpovědnosti se v Nizozemsku považuje
za významný motiv k založení NV či BV. Druhým důležitým
důvodem je snadný převod vlastnických zájmů, což je prospěšné také pro kontinuitu podnikání. Například v případě
úmrtí velkoakcionáře není potřeba podnik rozdělovat, místo
toho se rozdělí akcie. Jako třetí výhodu této formy podnikání lze uvést, že BV i NV mají na rozdíl od smluvní společnosti
jasně vymezenou právní organizaci. To se projevuje zejména při rozdělování pravomocí a rozhodování. Díky tomu se
hodí k vytváření skupin v rámci koncernu. Klasickým motivem volby, konkrétně a.s., je to, že tato právní forma – na
rozdíl od s.r.o. – používá akcie na doručitele. To znamená,
že držitel akcie na doručitele může zůstat anonymní, dokud se nedostaví na valnou hromadu. Někdy je anonymita
ceněna. Akcie na doručitele tradičně používají také akciové
společnosti zapsané na burze. Burzovní obchod však dnes
probíhá prostřednictvím žirového systému cenných papírů.
Zákon o žirovém převodu cenných papírů otevírá tento sys-
tém akciím na jméno. A konečně při zakládání společnosti
mohou svou roli hrát také daňové a sociálně-právní motivy.
V mnoha případech jsou právě ty rozhodující.
Společnost s ručením omezeným se zakládá u notáře.
Notář sepíše notářský zápis se stanovami. Do společnosti musíte vložit nejméně jeden eurocent. Vklad může být
v penězích nebo in natura. Notář většinou také zajišťuje
zápis s.r.o. do obchodního rejstříku. Než dojde k zápisu,
jste osobně odpovědní. Ještě před založením firmy ovšem
můžete vést podnikání. Zatímco notář pracuje na přípravách založení společnosti, můžete navenek vystupovat se
zakládanou s.r.o. Svým obchodním partnerům dejte najevo,
že smlouvy uzavíráte jménem zakládané s.r.o. Vaše firma
musí každoročně sestavovat účetní uzávěrku a uložit ji
u obchodní komory. Jako ředitel a většinový podílník platíte daň z příjmu ze svého platu a případně daň z dividend.
Přijímat plat z BV je relativně drahé, vyplácení dividend je
z daňového hlediska levnější. Finanční úřad však nedovoluje, abyste nedostávali žádný plat nebo jen nízký. Váš plat
musí odpovídat trhu, kdy minimální roční mzda činí 44 tisíc eur. Firmu lze založit během deseti dnů. Za vyšší tarif
(u notáře) lze ovšem podnik založit i v kratší lhůtě, například
během 24 hodin.
Zdroj: Advokátní kancelář De Koning Vergouwen Advocaten
Jak po stupovat?
bude nový podnik „využíván k nelegálním účelům nebo jeho činnost
nepovede k poškozování věřitelů“.
„Prošetřování podnikatelské minulosti rozhodujících osob mohlo založení společnosti zbrzdit a v praxi se
ukázalo, že jej lze obejít,“ upozorňuje
Brigitte Vaňatová. Toto preventivní
opatření nahradil „permanentní dohled nad právnickými osobami a fyzickými osobami s nimi spojenými“,
který se ovšem vztahuje na všechny
(nejen zahraniční) firmy v zemi.
Právní formy
společností
a) akciová společnost, NV (Naamloze Venootschap)
b) společnost s ručením omezením,
BV (Besloten Vennootschap met
Beperkte Aansprakelijkheid)
c) veřejná obchodní společnost,
VOF (Vennootschap onder firma)
d) komanditní společnost, CV (Commanditaire Vennootschap)
e) podnik jednotlivce OSVČ (Eenmanszaak).
Nově vznikající firma musí mít
sídlo v Nizozemsku a před jejím
založením je potřeba vypracovat tzv.
společenskou smlouvu. Samozřejmě se nevyhnete návštěvě notáře.
Samotný úkon založení podniku je
nutné stvrdit notářským zápisem,
a to výhradně v nizozemštině.
Nakonec vás čeká zápis společnosti do obchodního rejstříku na
Obchodní komoře (Kamer van Koophandel). Musíte se také registrovat
na místním daňovém úřadu (Belastingdienst).
„Pokud se zakládání účastní více
než jedna osoba, potom předchází
smlouva o založení společnosti. Tato
smlouva se však nesmí zaměňovat
s vlastní zakladatelskou listinou,“
upřesňuje zástupkyně De Koning Vergouwen Advocaten a dodává: „Zakladatelská listina obsahuje stanovy
společnosti, tedy ustanovení, jimiž se
společnost dle prohlášení účastníků
jednání bude řídit.“
Součástí stanov bude minimálně
jméno, sídlo a předmět podnikání
společnosti, částka podílů či akcií >>>
Nizozemsko – obchodní partner ČR
X/XI
a také způsob, jakým bude společnost řízena v případě, že jednatel
(BV) či představenstvo (NV) nemohou vykonávat svou funkci.
Vstupní kapitál u spol.
s r.o. symbolický
Zájemce o podnikání v zemi bude
zajímat především to, kolik musejí
do své vznikající firmy investovat. Do
roku 2012 byl u BV nutný poměrně
vysoký vstupní kapitál ve výši 18
tisíc eur. To ovšem zrušil takzvaný
„flexibilní zákon“ (Flex-wet) a dnes je
možné složit na účet pouze symbolický kapitál. Celý proces založení BV
vyjde zájemce zhruba na dva tisíce
eur, přičemž drtivou většinu této
částky zaplatíte za notáře.
U akciové společnosti (NV) ovšem
musí být nadále vstupní kapitál minimálně ve výši 45 000 eur.
Přihlášení na daňovém úřadu, kde
probíhá i registrace nejen k daním,
ale i do systému sociálního zabezpečení, je zdarma. Při zápisu nové firmy
nebo organizace do obchodního
rejstříku zaplatíte jednorázově 50
eur. Každoroční poplatek, jehož výše
závisela na velikosti firmy, byl zrušen
v roce 2013.
Registrací se příliš nezdržíte.
V případě osobní návštěvy komory
obdržíte registrační číslo během
několika hodin. Finanční úřad vám
vydá daňové číslo asi během jednoho
měsíce. Pokud si chcete v Nizozem-
Daně v Nizozemsku
Rezidenti zde zdaňují stejně jako v ČR vždy svůj celý
svůj příjem i ze zahraničí, zatímco nerezidenti pouze specifický příjem plynoucí ze zdrojů v Nizozemsku. Za rezidenty
jsou pro účely daně z příjmů právnických osob a srážkové
daně z dividend považovány společnosti založené podle
tamního práva. Do úvahy se berou i další okolnosti, například místo jejího skutečného vedení, sídlo řídícího orgánu,
místo konání valných hromad.
Nizozemský daňový systém určený pro firmy umožňuje
řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v Nizozemsku založí centrálu firmy formou holdingové společnosti a v některých případech též i finančním společnostem se sídlem v Nizozemsku.
Obecná srážková daň ve výši 15% se vztahuje a) na
přijaté dividendy od zahraniční dceřiné společnosti do
mateřské nizozemské společnosti, b) vyplacené dividendy
ze strany Nizozemska dceřiné společnosti do mateřské
zahraniční společnosti, c) výnosy z prodeje majetkových
podílů - podíl na likvidačním zůstatku - a jiné formy rozdělování zisku.
Tyto příjmy mohou být od daně osvobozené při splnění
zákonných podmínek (tzv. participation exemption), mezi
sku vydělávat peníze jako OSVČ
a být tedy samostatnou jednotkou
(eenmanszaak), musíte se rovněž
registrovat u obchodní komory.
Daňový ráj?
Daňový systém v zemi tulipánů
a větrných mlýnů nabízí zahraničním
firmám řadu lákadel.
Vzhledem k výši korporátních daní
se sice nedá považovat za klasický
daňový ráj, ale například osvobození zisku z prodeje podílů od daně
které patří, aby byly obě společnosti aktivní. Mateřská
společnost musí mít v dceřiné společnosti podíl minimálně ve výši 5%. Srážková daň se neuplatňuje z licenčních
a úrokových příjmů a jestliže jsou obě společnosti součástí stejné fiskální jednotky.
Na základě společné žádosti a při splnění podmínek
stanovených zákonem může v Nizozemsku mateřská
společnost tvořit se svými dcerami daňový celek (veškerý
majetek a závazky jsou účetně přemístěny do mateřské
společnosti). Ztráty a zisky společností jsou vzájemně
kompenzovány a daň hradí pouze mateřská společnost.
Dochází tak k celkové optimalizaci (snížení) daně. Fiskální
jednotku může tvořit neomezený počet společností, což
v ČR není možné.
Nizozemský daňový systém má též požadavek na tzv.
obvyklou cenu pro ceny uplatňované u transakcí mezi
dvěma ekonomicky či personálně spojenými subjekty
(transferové ceny).
Pro uplatňení veškerých výhod daňového systému
Nizozemska je vhodné využít služeb speciálních poradců
(tax lawyers) a závazné posouzení dané věci místním finančním úřadem.
Zdroj: AK Pajerová s.r.o
z příjmu (osvobozeny jsou dividendy
a kapitálové zisky z prodeje akcií
v zahraničních dceřiných společnostech), absence srážkové daně
z úroků a licencí či rozsáhlá síť smluv
o zamezení dvojímu zdanění dělají
z Nizozemska ještě atraktivnější
místo pro zahraniční byznys.
„V Nizozemsku je daňová sazba
odstupňovaná podle výše zisku, přičemž u zdanitelného příjmu do 200
tisíc eur činí sazba 20%. Zdanitelný
příjem nad 200 tisíc eur je zdaněn
částkou 40 000 eur a sazbou ve výši
25% z částky převyšující 200 tisíc
eur. Některé kvalifikované investiční
fondy mohou být rovněž od daně
osvobozeny,“ uvádí Vladimíra Pajerová z AK Pajerová s.r.o
Základní sazba DPH je 21 procent.
Snížená sazba ve výši šesti procent
je uplatňována jen pro určité zboží
a služby (potraviny a léky, umění,
knihy, noviny a časopisy, přeprava
osob a ubytovací služby atd.).
Jakub Procházka
Ekonom ING: Máme důvod k optimismu
Statistická čísla vzájemného
obchodu mezi Českem
i Nizozemskem i data
vývoje ekonomik obou
zemí v loňském roce
ukázala, že existují důvody
k optimistickým očekáváním.
Další pozitivní vývoj
v roce letošním očekává
i hlavní ekonom ING Bank
Jakub Seidler.
Jak byste zhodnotil vývoj české ekonomiky v loňském roce?
Určitě to byl rok úspěšný. Po
dvou letech recese ekonomika opět
rostla o více než 2 %, k čemuž
přispěla rostoucí zahraniční
poptávka, obnovující se ekonomická
důvěra, uvolněné měnové podmínky
a méně restriktivní fiskální politika.
Dařilo se i zahraničnímu obchodu,
data za prosinec sice ještě nejsou
k dispozici, ale dle dosavadních
údajů vyvoz v minulém roce
meziročně vzrostl o téměř 14 %,
v eurovém vyjádření bylo tempo
růstu asi poloviční, což je ale stále
příznivý vývoj.
S Nizozemskem se zahraniční
obchod také zlepšoval?
Ano, český vývoz do Nizozemska vzrostl v roce 2014 v eurovém
vyjádření kolem 4 %, dovoz z Nizozemska pak přes 7 %. V korunovém
vyjádření byl růst v obou případech
dvouciferný. Největší část vývozu do
Nizozemska představovaly osobní
automobily, významnou část však
tvořila i výpočetní technika a telekomunikační přístroje. Naopak největší
část dovozu z Nizozemska do ČR se
týká elektronických součástek, konkrétně procesorů. Zahraniční obchod
s Nizozemskem však představoval
pouze necelá 3 % z celkového obra-
tu zahraničního obchodu ČR v roce
2014.
Jaké je očekávání na rok
2015?
Pozitivní ekonomický vývoj by
měl dle současných výhledů setrvat
i v letošním roce. Tomu do jisté míry
napomůže i výrazný propad cen
ropy a další uvolňování měnových
podmínek ze strany ECB, které povede k oslabování eura. Tyto faktory
totiž budou napomáhat i německým
firmám a vývozcům. Zahraniční obchod by si tak měl udržet příznivou
dynamiku i v tomto roce, a to i díky
efektu oslabené koruny.
Proslulé stavitele hrází čeká práce
Voda je dobrý sluha, ale špatný
pán. Nizozemci s tím mají staleté
zkušenosti. Živel jim slouží
k dopravě, zavlažuje květinová
pole a pohání elektrárny, zároveň
je však Damoklovým mečem celé
země.
O
blíbené nizozemské přísloví
říká, že bůh stvořil svět a Holanďané Holandsko. To, že
se při tom činili, dokazují jednoduchá
čísla. Asi pětina rozlohy Nizozemska
ve skutečnosti leží pod mořskou hladinou na půdě, kterou moři vyrvali.
Jejich boj s vodou však připomíná
běh, jenž nikdy nekončí. Vláda se
obává, aby je nakonec nedoběhla.
Globální oteplování možná odstartuje sprint o život.
Vodní svět
Na světě existuje jen málo míst,
kde můžete ujít suchou nohou desítky kilometrů po mořském dně a nenamočit si ani palec u nohy. V zemi
to není problém. To mořské dno je
samozřejmě bývalé a slaný živel drží
v uctivé vzdálenosti téměř čtyři tisíce
kilometrů hrází, náspů a přehrad.
Na poldrech, tedy zemi, jež původně byla dnem moře, dnes leží celé
provincie. Pod úrovní mořské hladiny
žije dvacet procent národa tulipánů
a polovina Nizozemska má nadmořskou výšku nižší než jeden metr.
Každá mince však má dvě strany
a životodárné hráze by se mohly
snadno proměnit v mokrou past.
Tekuté nebezpečí totiž nečíhá jen
v moři. Své vody do holandské
nížiny odvádí hned několik evropských řek a soustava elektrických
čerpadel má plné písty práce, aby
ji dostala na druhou stranu hrází.
Názornou ukázku toho, kolik
z území Nizozemska a přilehlých
států by oceán zaplavil při různém
zvýšení hladiny moří, najdete zde:
http://geology.com/sea-level-rise/
netherlands.shtml
Kdyby se zastavila, proměnilo by se
Nizozemsko do několika málo dní
v největší přehradní nádrž Evropy.
K čerpadlům voda putuje pěti tisíci
kilometrů kanálů, jezer a grachtů.
A protože má snad každý třetí
Holanďan nějaké to plavidlo, slouží
zdejší kanály jako dopravní cesty vybavené dokonce i mimoúrovňovými
křižovatkami.
Teplo nebo horko pod
nohama?
Teplota stoupá – a hladina moří
spolu s ní. I podle nejoptimističtějších
modelů by se mohla do konce tohoto
století zvýšit zhruba o půl metru. Což
je alarmující zprávou pro nizozemskou vládu i zdejší vodní inženýrství.
Globální oteplování sice může mít
i své kladné stránky, mezi které patří
zvýšený počet dní s letní teplotou lákající do země větrných mlýnů turisty
nebo zvýšení zemědělské produkce,
možná rizika však rozsvěcují oranžový majáček.
Prognózy, podle kterých by se
mělo o pětinu zvýšit také množství
srážek, což znamená větší přítok
říční vody do Nizozemska, volají
stavbaře do práce. Současná úroveň
zabezpečení proti velkým záplavám
způsobeným mořem i sladkou vodou
znamená, že by k takové události nemělo dojít s pravděpodobností větší
než jednou za deset tisíc let. Plány
do budoucna však přepokládají, že by
se příznivý poměr pravděpodobnosti
zvýšil ještě o jeden řád. Nebude to
však zadarmo –nizozemský rozpočet
to bude ročně stát dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu.
Žijme s vodou – chceme
tu zůstat!
Právě tak se jmenuje kampaň,
kterou vyhlásila nizozemská vláda.
Záměrem celé snahy je zvyšování
hrází a zlepšování odčerpávacího systému tak, aby byl schopný
udržet na uzdě i přívaly vod příštích
desetiletí. Masivní zlepšování se
má týkat například i Projektu Delta,
který chrání celý jih země a bývá
označovaný za technický div světa.
Nizozemská vláda má pádný důvod
k preventivním opatřením. V obdobných podmínkách už živly svou sílu
ukázaly na druhé straně Atlantiku.
Když se během řádění hurikánu
Katrina před téměř deseti lety protrhly ochranné hráze u města New
Orleans, znamenalo to škody ve výši
25 miliard dolarů a ekonomické ztráty ještě čtyřikrát vyšší. V porovnání
s možným zatopením pobřežních
částí Nizozemska se přesto jedná
o pouhý zlomek možných následků.
V tomto případě by bylo zatopeno
mnohem větší území a vzhledem
k vysoké hustotě zalidnění zasaženo
i více lidí. Podle provedených studií
je však je však možné situaci bez
vážných problémů zvládnout. Pro
stavební společnosti to bude znamenat velké obchodní příležitosti a také
možnost získat cenné zkušenosti, jež
pak budou moci zúročit při obdobných projektech jinde ve světě.
Michael Fokt
Nizozemsko – obchodní partner ČR
XII/XIII
Částečné úvazky mají v Nizozemsku zelenou
Zaměstnání na flexibilní či zkrácené pracovní úvazky je poslední
dobou ve vyspělém světě stále populárnější. Nizozemsko patří
k zemím, kde je využívá nejvíce lidí. Zároveň je zde také nejkratší
pracovní doba ze všech světových zemí.
P
racovní doba se v členských
zemích OECD stále zkracuje. Důvodem je rozšířenost
zkrácených úvazků a nabízení delší
dovolené jako oblíbeného firemního
benefitu. Zatímco Nizozemsko je
v této oblasti průkopníkem, v ČR
je systém flexibilních či zkrácených
pracovních úvazků stále nerozvinutý.
I zde by přitom mohl být účinným
nástrojem v boji s nezaměstnaností.
Veřejné průzkumy opakovaně
potvrzují, že po nich veřejnost volá.
Češi by práci na několik hodin denně,
případně možnost pracovat z domova, přivítali. Mohli by tak zůstat
v kontaktu se svou profesí a přitom
věnovat dostatek času své rodině.
Pro zaměstnavatele to přitom není
systém nevýhodný.
V Nizozemském království je
podle statistických čísel z roku 2012
nejkratší pracovní týden na světě.
Lidé zde pracují zhruba 26,5 hodiny
týdně. V zemi také pracuje nejmenší
počet lidí déle než 50 hodin týdně
(pouze 0,7 procenta).
Podobně příjemné starosti mají
zaměstnanci i v SRN, Norsku, Belgii
a Francii. V ČR trávíme v zaměstnání
průměrně 37 hodin za týden.
Státní podpora zkrácených úvazků
(např. formou nižších odvodů) je
přitom pro ekonomiku výhodná. Rozšíření zkrácených pracovních úvazků
je jednou z možností, jak zlepšit
situaci na trhu práce pro mladé
rodiny a občany v předdůchodovém
věku. Potvrzují to i zkušenosti z NL.
Podle Nizozemců osobní spokojenost
přináší inovaci a kreativitu.
Jinými slovy: vyspělé společnosti
chtějí usměvavé a spokojené zaměstnance, kteří mají vysokou produktivitu práce a přinášejí nové nápady.
Ideální volba pro řetězce
Ideální pro poskytování brigád
a částečných úvazků jsou obchodní řetězce a všeobecně segment
služeb. Vědí to i zástupci nizozemské
korporace Ahold. Ahold v ČR provozuje řetězce Albert, INTERSPAR.
„Zejména v nejrušnějších obdobích
roku, tedy o Vánocích a Velikonocích,
kdy se prodlužuje otevírací doba, je
potřeba poskytnout zákazníkům co
nejlepší služby. To znamená šanci
pro nové zaměstnance, kteří rozšíří
stávající týmy v supermarketech
a hypermarketech,“ říká tisková
mluvčí obchodního řetězce Albert
Dagmar Krausová.
Zástupci firmy sami zmiňují, že
chtějí, aby s nimi i zaměstnanci na
částečný úvazek zůstali co nejdéle. V budoucnu tak nemusí znovu
zaškolovat další zaměstnance.
Albert nabízí využití právě flexibilních
úvazků ve formě práce na dohodu
o pracovní činnosti – a to ve všech
prodejnách v ČR.
„V Nizozemsku je tato forma
pracovních úvazků mnohem běžnější
než u nás, ale i v ČR se pohybujeme
v řádu stovek. Zaměstnanci pracující
na flexibilní pracovní úvazek navíc
mají stejné zaměstnanecké výhody
jako zaměstnanci na plný pracovní
úvazek. V našich řadách často máme
nejen studenty, kteří většinou využívají pro práci dobu letních prázdnin,
ale i rodiče na mateřské či rodičovské dovolené nebo aktivní důchodce.
Pro všechny z nich je to příležitost,“
doplňuje Dagmar Krausová.
Společenská odpovědnost konkurenční výhodou
V Nizozemsku je společenská odpovědnost firem (CSR) klíčovým
tématem - a to nejen mezi korporacemi a neziskovými organizacemi.
Dobrý vztah k zákazníkům a obchodním partnerům, transparentnost,
dodržování pracovních standardů či šetrná produkce a rozumná
ekologická politika – to jsou bonusy, které podnikání posouvají
dopředu a generují zisky.
S
polečensky odpovědné firmy
mohou mít oproti svým rivalům významnou konkurenční
výhodu. Klíč k úspěchu tedy v současnosti drží v rukou ty podniky, které jsou schopny aktivně reagovat na
stále se měnící očekávání spotřebitelů a zahrnují společensky odpovědné
aspekty do svého podnikání.
Odpovědní Nizozemci
Téměř čtvrtina nizozemských
firem vidí ve společensky odpovědném podnikání důležitý nástroj pro
zvýšení svých zisků. V Česku je toto
procento daleko nižší. Příkladem
společnosti, pro níž je CSR nedílnou
součástí firemní strategie, je společ-
nost Business Lease, zabývající se
leasingem automobilů.
Firma svým zákazníkům již několik
let nabízí hodnotnou službu s názvem Blue Care, která si klade za cíl
přispět ke snížení dopadů automobilismu na životní prostředí a přináší
výraznou úsporu majitelům vozových
parků. Ti tak ušetří nejen na palivu,
ale i na škodách na vozidlech při
dopravních nehodách.
Základem Blue Care je školení
řidičů, kteří svým způsobem jízdy
ovlivňují produkci zplodin vozu. V rámci celodenního kurzu s teoretickou
a praktickou částí se zájemci dozvědí,
jak snížit emise CO2, uspořit palivo
a jezdit bezpečněji. V praxi to zna-
mená i méně pojistných událostí, tím
pádem nižší výdaje za spoluúčast při
pojistných událostech. Toto školení
využila v roce 2013 velká společnost
NET4GAS s.r.o,, která má velmi pestrý
a rozsáhlý vozový park (350 vozidel
různých typů). „Už po měsíci od jeho
absolvování jsme zaznamenali zlepšení. U některých řidičů se spotřeba snížila až na tři čtvrtiny té původní,“ říká
fleet manažer NET4GAS Jan Betko.
Dalším příkladem společensky odpovědné firmy je řetězec pražských
hotelů Hilton. Ten v Česku navazuje
na globální strategii společnosti Hilton Worldwide. Kurz sebeobrany pro
dívky z dětských domovů, Ekologický
workshop „Tonda Obal“, charitativní
aukce deštníků, charitativní lekce
vaření – to je jen několik vybraných
akcí, které zástupci pražských hotelů
Hilton zorganizovali v roce 2014.
Hlavními partnery společnosti byly
v roce 2014 Nadace Terezy Maxové
a Projekt Šance. Loni v létě Hilton
poskytl letní brigádu cca 30 dětem
z dětských domovů a letos plánuje
v této aktivitě pokračovat. V rámci
Projektu Šance byla nabídnuta práce
buď formou brigády či hlavního pracovního poměru rovněž pěti mladým lidem
žijícím na ulici. „Projekt Šance podporují
pražské hotely Hilton v hmotné oblasti
– čtyřikrát ročně generální ředitel
obou hotelů podává menu připravené
v hotelu v centru organizace. Dále
podporujeme organizace jako Chance4Children, jíž jsou bezplatně poskytovány prostory v hotelu Hilton Prague
pro trénink a školení nových nemocničních klaunů nebo Pestrou společnost
(finančně podporujeme výcvik asistenčních psů pro zdravotně postižené
osoby),“ uvádějí zástupci společnosti.
Chytré cestování s KLM
Ideálním příkladem dobře fungující společensky odpovědné firmy je
KLM Royal Dutch Airlines - nejstarší
letecká společnost na světě, která
poskytuje služby klientům stále pod
svým původním názvem. Z Prahy
do Amsterdamu můžete s KLM letět
čtyřikrát, ve spolupráci s ostatními
dopravci dokonce šestkrát denně.
Nakolik jsou Nizozemci inovativní,
dokazuje nová World Business Class
v letadlech KLM. Ta je ještě vice
orientována na design a funkčnost
a přitom stále příjemně domácká.
Sedačky jsou odlehčené, při výrobě
polstrování a koberců se využily
recyklované textilie z 90 000 kilo
látky ze starších uniforem letušek.
Inovacím se nevyhnul ani catering.
KLM dbá na čerstvost potravin
a odebírá produkty od místních
farmářů. Zvláštní pozornost věnuje
nejen způsobu výroby a dodávek
kávy, čajů, čokolády nebo ryb a kuřat. I vejce, pečivo a víno jsou vždy
bio. Ekologie a udržitelnost jsou pro
KLM synonymem. Letecká společnost
se dlouhodobě věnuje snižování
emisí CO2, kterého dosahuje nejen
využíváním biopaliv, ale i výkonnějšími leteckými motory, používáním
odlehčenějších materiálů při výrobě
letadel nebo nástřikových barev. I při
vybavení letadel se mohou ušetřit
stovky kilogramů, díky servírovacím
vozíkům, vyrobených z lehčích materiálů. Například u letadla typu Boeing
700-300 ušetřila KLM výměnou
75 vozíků 400 kg. Staré vozíky nabídla aerolinka zaměstnancům, kteří si
je koupili do domácnosti třeba jako
pomůcku na zahradní grilování.
Budoucnost patří mořským řasám i vodíku
N
izozemští vědci hledají levný
a účinný způsob, jak získat
biopalivo z mořských řas.
S komerční produkcí biopaliva třetí
generace plánují začít do deseti let.
A nejen řasám patří budoucnost. Jak
by se vám například líbilo auto na
vodík?
Americkým vědcům nasbíraná
data ukázala, že v průměru čtyři
tisíce metrů čtverečních ploch, na
nichž jsou řasy „pěstovány“, může
ročně vyprodukovat až 9,4 tisíce
litrů biopaliv. Pro srovnání: sójové
boby pěstované na stejné ploše
vyprodukují přibližně 181 litrů ,
kukuřice pak jen 68 litrů. Jejich
nizozemští kolegové už před čtyřmi
lety odhadovali, že roční produkce
z jednoho hektaru může dosáhnout
20 až 40 tisíc litrů.
Biopaliva první a druhé generace – tedy ta, která se vyrábějí ze
zemědělských plodin respektive slámy, či bioodpadu – mají v současné
době prioritu, budoucnost bude ale
zřejmě odlišná.
Místo v budoucím
energetickém mixu
S ekonomickým růstem a zvyšováním životní úrovně na planetě
bude potřeba více energie. Výrazně
se bude zvyšovat i počet osobních
a nákladních aut. Také doprava
bude tedy potřebovat více paliv
- ovšem při současném snižování
emisí.
Aktuálně je celosvětová doprava
z více než 96% postavena na ropě.
Z dlouhodobého hlediska budou
ostatní zdroje energie hrát mnohem
větší roli, ovšem z krátkodobého
hlediska potřebujeme paliva produkující nízké emise CO2, jež jsou
cenové dostupná a jejichž produkce
je udržitelná a přátelská k životnímu
prostředí.
Brewing a Better World
“Z tohoto pohledu budou biopaliva součástí globálního energetického mixu. Pro nadcházejících zhruba
dvacet let představují biopaliva globálně nejvíce realistické a komerčně
dostupné řešení pro snižování emisí
oxidu uhličitého při současném využití stávající infrastruktury i vozového parku. Ne všechna biopaliva jsou
ovšem stejná. Akceptaci biopaliv
ovlivňuje celá řada faktorů, které
musí být vzaty v úvahu – od využití
půdy, použití vody na výrobu až po
celkový emisní dopad na provoz
vozidla,” upozorňuje manažer vnějších vztahů společnosti Shell Czech
Republic a.s., Petr Šindler.
Pro využití biopaliv druhé generace (z nepotravinářských plodin
nebo rostlinných zbytků) je důležitá
podpora vlád. Za stávající situace
je není možné vyrábět za cenu
konvenčních paliv. Zejména v Evropě
je potřeba mít jasně danou dlouhodobou podporu ze strany státní
administrativy.
Zdroj: Shell Czech Republic a.s.
Vodíková budoucnost
Nizozemská Louwman Group je
jedním z největších automobilových
distributorů v Evropě. Spadají pod
ní značky Toyota, Lexus, Ford a Suzuki. Česká Louwman Motor Praha
s.r.o. vznikla v roce 2007 po dohodě
značky Toyota s mateřskou Louwman Group jako autorizovaný dealer
značek Toyota a Lexus v několika
regionech ČR. A právě japonská
Toyota patří v oblasti palivových
článků nové generace ke světové
špičce.
„Klíčovou bude první generace
vozidel s vodíkovými palivovými články, uváděných na trh v období 2015
až 2020,“ říká Bob Carter, starší
viceprezident Automotive Operations
ze společnosti Toyota Motor Sales,
USA Inc. Jinými slovy: Toyota zve své
zákazníky do vodíkové budoucnosti. Už v letošním roce bude na trh
uvedeno první auto, které jako palivo
využívá vodík. Futuristická Toyota
Mirai by měla konkurovat bateriovým
elektromobilům a nebude přitom
drahá. Už v létě 2015 by se měl vůz
představit v Evropě.
Zasazení automobilky Toyota
o vývoj vozů šetrných k životnímu
prostředí staví na třech základních zásadách: využívání různých
zdrojů energie; vývoj hospodárných
vozů s nízkými emisemi; a zasazení
o skutečně pozitivní změny v oblasti
ekologie cestou širšího prosazování
těchto automobilů.
Zdroj: Tomáš Rzounek, generální ředitel Louwman Group
Podobně progresivní je i dlouhodobý přístup společnosti Heineken
a jejího programu Brewing a Better
World. Heineken si v něm před
pěti lety vytyčil vysoký cíl, stát
se nejodpovědnější pivovarnickou
skupinou na světě, a to nejpozději
do roku 2020. Firma se intenzivně
věnuje nejen kvalitě piva.
„Snižování uhlíkové stopy je
jedním ze čtyř pilířů našeho nastaveného zodpovědného cíle. Dalšími
jsou: ochrana vodních zdrojů, udržitelné čerpání zdrojů a zodpovědná konzumace,“ uvádějí zástupci
společnosti.
„Snižování uhlíkové stopy je jednou z klíčových součástí firemního
programu udržitelnosti, promítá
se v celém spotřebním řetězci
především ve výrobě, v logistice a u zákazníka či spotřebitele
(lednice a chlazení v hospodách),“
zdůrazňuje ředitel korporátních
vztahů společnosti Heineken Jiří
Hauptmann. Firma pečlivě měří
hodnoty uhlíkové stopy a její data
ověřuje v rámci interního i externího auditu.
Výsledky jsou prokazatelné.
Heinekenu se v roce 2013 podařilo
snížit produkci CO2, a to hlavně
díky tomu, že společnost začala nakupovat zelenou elektřinu,
tím snížila nepřímé emise CO2.
V loňském roce klesla produkce
CO2 ve společnosti Heineken Česká
republika z 9,1 kg CO2/hl na 4,3 kg
CO2/hl. Společnost má vytyčeny
čtyři hlavní cíle, kterými ovlivňuje
průběžné snižování uhlíkové stopy.
Vedle výše zmíněného nákupu
zelené energie sem patří snižování
objemu odpadu, zlepšování v rámci
distribuce a snižování hmotnosti obalových materiálů a jejich
inovace.
Nizozemsko – obchodní partner ČR
XIV/XV
Země inovátorů, novinkám zaslíbená
Nizozemsko je zemí inovátorů.
Zdejší know-how je v mnoha
oblastech inspirací pro celý
svět. Jedním ze základních rysů
tamního hospodářství je vývoj
nových produktů a technologií.
N
ositelem více než 90 %
celkových nákladů na vědu
a výzkum je v Nizozemsku
průmyslový sektor. Země má dobrou
pozici v oblasti klíčových moderních
oborů jako biotechnologie, ICT, elektronika a technologie materiálů.
Tamní firmy rovněž v Evropě
vydělávají nejvíce peněz na prodeji
svých patentovaných technologií
a vynálezů, což dokazuje jejich
mimořádnou technickou vyspělost
a schopnost neustále přicházet
s ´něčím novým´.
Ke světové extratřídě patří země,
i pokud jde o krocení vodního živlu
a krajinotvorbu. Vodní masy drží na
uzdě téměř čtyři tisíce kilometrů
hrází, náspů a přehrad. Na bývalém
mořském dně dnes leží celé provincie.
Novinky se ale netýkají jen stavebnictví, techniky a průmyslu. Nizozemci jsou prostě inovativní ve všech
oblastech svého života.
Hybridní létající vůz
Mekka operativního
leasingu
Milovníci sportu znají Nizozemsko jako zemi skvělých fotbalistů
a rychlobruslařů, gurmáni oceňují
kvalitu tamějších sýrů. Málokdo ale
ví, že Nizozemci dali světu otevřenou kalkulaci v rámci operativního
leasingu.
Asi nikde jinde není operativní
leasing tak rozšířený jako právě
tady. V loňském roce zahrnoval
místní leasingový trh firemních automobilů zhruba 650 tisíc osobních
a užitkových vozidel, z toho 90 %
bylo financováno právě prostřednictvím operativního leasingu. V NL se
dokonce zrodila jedna ze specifických
forem tohoto produktu – tzv. otevřená kalkulace. Před 50 lety, tedy
v polovině 60. let minulého století,
s ní přišla nizozemská společnost
LeasePlan.
Zakladatel firmy Anton Goudsmit
měl přitom původně v úmyslu poskytovat leasing zařízení. O autech
možná ani nepřemýšlel. Přimělo ho
k tomu až setkání s dalším Nizozemcem, Huibem van der Meulenem,
prodejcem vozů Opel.
Právě jeho inovativní přístup
k byznysu stál na počátku budoucího
globálního úspěchu LeasePlanu. Na
jeho nápadu postavila firma svou
otevřenou kalkulaci, s níž se prosadila po celém světě. Firma dnes nabízí
služby ve 32 zemích a celkem pečuje
přibližně o 1,4 milionu vozů.
Otevřená kalkulace je jednou
z forem zpoplatnění operativního
leasingu, kdy leasingová společnost
přebírá povinnosti spojené s firemními vozy. Zákazník se nemusí
zabývat sháněním dálničních známek,
placením silniční daně, vyřizováním
pojistek, objednáváním sezonních
pneumatik, řešením pojistných událostí… prostě spoustou věcí, které
ho zdržují. Auta navíc nekupuje, ale
pronajímá si je na předem určenou
dobu. Výhodou je přehledná fakturace: většina nákladů je rozpočítána do
měsíčních splátek.
„K tomu lze připočítat úspory ve
formě slev u prodejců vozů i autodo-
plňků, pojišťoven, servisů, poskytovatelů čerpacích karet a podobně,“
říká generální ředitel české pobočky
LeasePlanu Jaromír Hájek.
(Nejen) ekologické stavby
Dalším případem úspěšné nizozemské firmy, která u nás prosazuje
inovativní přístupy, je inženýrská
firma Tebodin.
Například projektuje a řídí výstavbu úsporných, ekologických budov,
které mají výrazně nižší energetickou
náročnost a nižší dopad na životní
prostředí v mnoha oblastech. Příkladem budiž sídlo společnosti Olympus
v Přerově nebo projekty certifikované v systému LEED a BREEAM.
Kanceláře Tebodin B.V. se specializují na určité obory průmyslového inženýrství, v nichž koncentrují
unikátní know-how. Mimo chemie
a petrochemie je to především plynárenství, farmacie a zpracování plodin. V třech posledně jmenovaných
oborech je know-how exportováno
i do dalších zemí včetně ČR.
Nizozemské a české kanceláře
Tebodinu spolupracovaly poslední
dobou například při řešení výroby
ultračisté vody pro výrobu vakcín,
speciální čištění zemního plynu
v podzemních zásobnících, nebo
skladování a míchání melasy.
Špatná logistika přináší firmám velké výdaje, dobrá ušetří
N
izozemsko je z hlediska
logistiky vysoce strategickým centrem – a to především díky své poloze, ale také díky
rozsáhlé železniční síti, síti vodních
cest a dostupnosti po evropských
dálnicích.
Jen pro srovnání: Nizozemské
království je rozlohou téměř o polovinu menší než ČR, přesto je délka
místních dálnic oproti Česku dvojnásobná, hustší je i silniční síť. Pokud
jde o vodní cesty, v Česku je využíváno k dopravě celkem 664 kilometrů
vodních toků, v Nizozemsku 6214 km.
Nizozemsko je označováno za bránu
do Evropy – mj. i jako významné centrum námořní dopravy. Rotterdam
je největším námořním přístavem
v Evropě a jedním ze tří největších na
světě.
Nové výzvy v logistice
Stejně jako průmyslu, dotkla se
hospodářská krize i evropské logistiky.
Hospodářský pokles v letech 2008-9
přiměl zákazníky přemýšlet o svých
dodavatelích ve snaze ušetřit. Finanční tlak pociťují firmy do dnešních dnů.
Mnoho zákazníků proto začalo hledat
cestu, jak snížit své náklady.
Logistika patří k těm částem
podnikání, kde platí v dnešní době
hledání úspor, jednoduché pravidlo:
když ji děláte dobře, přináší firmě
velkou efektivitu, pokud ji děláte
špatně, velké výdaje. A to znamená,
že mnoho firem si právě na logistiku
pořádně posvítilo. I v tomto ohledu
jsou v Nizozemsku napřed, i české
společnosti už ale hledají odpovědi
na otázky, zda je nutné dovážet tolik komponent ze zahraničí, jak ušetřit na dálkové dopravě a jak pečlivě
vybírat přepravce. Nizozemské logistické společnosti jdou s trendem
dnešní doby – zahrnout do svého
portfolia více malých a středně velkých firem. Malé a střední podniky
nemají většinou svá vlastní oddělení
dopravy a logistiky, případně celní
deklarace. Potřebují proto řešení na
klíč, které jim pokryje přepravní potřeby od A do Z. „I nadále však úzce
spolupracujeme se zákazníky z velkých společností, které jsou pro nás
klíčové. Například z automobilového
segmentu, průmyslu, péče o zdraví,
hig-tech nebo lifestylu,“ uvádí Miloš
Malaník, generální ředitel TNT ČR,
která má nejlepší silniční přepravní
síť v Evropě a po německé DHL je
i druhou největší logistickou společností na evropském trhu.
Lidé v TNT vědí, že zákazníci jsou
ochotni akceptovat delší dobu dodání, nicméně stále vyžadují vysokou
spolehlivost. Před „expresní“ službou
tedy dávají přednost bezpečnosti,
spolehlivosti, sledovatelnosti dodávek apod. „Většina našich zákazníků
využívá kombinaci leteckcýh služeb
Express a pozemní přepravy Economy Express. K tomu je evropská
pozemní síť perfektně přizpůsobena,“
doplňují zástupci TNT.
Budeme jíst hmyz a řasy?
Vypadá to, že naše
gastronomická budoucnost bude
návratem ke kořenům lidských
potravních zvyklostí. Alespoň
podle inovátorů z několika
nizozemských společností.
S
arančata, cvrčci, mořské řasy
a celá řada dalších neuvěřitelných laskomin končí na talířích
miliard lidí po celém světě. Zpravidla
těch méně movitých, kteří si zkrátka
šťavnatý steak můžou dovolit jen
stěží. Strava chudých však možná
brzy spasí svět bohatých. Je zdravá,
výživná a díky novým technologiím jí
brzy budeme mít plné pěstírny.
Šestinozí zachránci
lidstva?
Hmyz pochoduje na frontu –
v jídelních přídělech elitních vojáků.
Právě pro ně a třeba také pro kosmonauty vědci vyvíjejí potravinové
energetické bomby z hmyzích surovin. Do restaurací si však šestinohé
pochoutky nacházejí cestu už teď.
„Hmyz je v poměru ke své hmotnosti
neobyčejně výživný. Pokrmy z něj
obsahují vysoké procento bílkovin,
téměř žádný cholesterol a chitin
z vnějších schránek navíc čistí střeva
podobně jako vláknina,“ vysvětluje Ger van de Wal ze společnosti
Insect Europe sídlící v nizozemském
Lelystadu.
Podle nizozemských odborníků je
pojídání hmyzu zdravé nejen pro lidi,
ale i pro celou planetu. „Při chovu
běžného dobytka jsou zapotřebí
rozlehlé pastviny nebo mamutí velkochovy, při produkci masa se navíc do
ovzduší dostává mnoho skleníkových
plynů. Nároky na chov jedlého hmyzu
jsou řádově nižší,“ vypočítává Ger
van de Wal. Móda netradičních pokrmů navíc v Evropě sílí. „Dnes najdete
naše delikatesy ze sarančat, cvrčků
nebo moučných červů ve vybraných
restauracích, za pár let by se však
mohly stát součástí běžné nabídky.
Když totiž hmyz dobře ochutíte, získáte překvapivě dobré jídlo,“ slibuje
průkopník nové výživy.
Zdraví má zelenou
Ochutnali byste chléb z řas?
V Holandsku už ho prodávají. Dali
mu přiléhavou přezdívku „meerbrood“, tedy „mořský chléb“, ačkoli
se o jeho zelenou barvu starají
sladkovodní řasy rodu Chlorella.
„V porovnání s běžným pšeničným
chlebem ten náš obsahuje o třicet
procent soli méně. Tajemství se
skrývá právě v přidaných řasách.
Ty totiž stimulují takzvanou pátou
chuť umami, jež pak zintenzivňuje
vnímání slaných příchutí,“ vysvětluje
Erwin Houzager, ředitel společnosti
Phycom, jež se výrobou řasových
pokrmů zabývá.
Na počátek potravního řetězce,
který řasy v přírodě tvoří, se můžeme vydat i díky těstovinám či sušenkám s přídavkem řas obsahujících
velké množství zdraví prospěšných
minerálních látek či nenasycených
mastných kyselin. „Naší výhodou
je, že dokážeme získat absolutně
čistou řasovou kulturu bez bakterií
a dalších mikroorganismů, které
se v přírodě přichycují na buněčné
stěny řas,“ dodává Houzager. Kultivace řas probíhá nonstop v krytých
halách. Po sklizení se z řas odfiltruje voda a vzniklá zelená pasta se
rychle vysuší. Společnost tak denně
vyprodukuje asi třicet kilogramů řas
za prodejní cenu 70 eur za kilo.
Nově postaru
Aby člověk přišel s něčím novým,
nemusí nutně upírat zrak do daleké
budoucnosti. Někdy stačí obrátit
se směrem zcela opačným. Heslem,
že člověku nejlépe svědčí potraviny
pocházející z jeho rodiště, se začal
řídit bývalý manažer Jac Nijskens.
Založil unikátní projekt „De Historische Groentehof“, tedy v překladu
něco jako „Farma staré zeleniny“.
Na svém pozemku nashromáždil
přes 700 druhů a odrůd evropských
plodin, z nichž některé byly zapomenuté už za časů našich babiček.
Navázal styky s botanickými zahradami po celém kontinentu, aby své
zahradní unikáty posháněl. A nejen
to. „Studuji kuchařské recepty staré
klidně tři století, abych své výpěstky správně připravil,“ ukazuje Jac.
A aby měli šťovík, brukev či rebarbora dveře otevřené i do dalších
domácností, pořádá na svém statku
kuchařské kurzy a prodává semena
zelených vyslanců minulých dob.
Michael Fokt
Nizozemsko – obchodní partner ČR
XVI/XVII
Nizozemské vynálezy? Létající
elektrárna či chytrá dálnice
Rotterdam: Město s dírou v srdci
Nizozemsko je na špičce Evropy v patentech a vynálezech. Už
manitou architekturou. Moderní
v minulosti dali nizozemští vynálezci světu třeba kompaktní disk nebo
budovy tu najdete na každém
ponorku. I v současnosti technické novinky z Nizozemska překvapují
kroku, mnohem častěji než kdekoli
a udivují. Ať už jde třeba o cyklostezku vyrábějící elektřinu nebo
jinde v Evropě. Město tak zaceluje
o alkohol v pilulkách.
svou „ránu v srdci“, kterou mu
Ú
spěch nizozemského hospodářství stojí mimo jiné tradičně na chytrosti tamějších
vědců a konstruktérů. Mezi výčet
důležitých vynálezů, které spatřily
světlo světa poprvé právě v Nizozemsku, patří třeba elektronický kardiograf nebo kompaktní disky. Mezi
technickými průkopníky se Nizozemci
drží i v současnosti. Nizozemsko má
po Německu nejvyšší počet podaných žádostí o patent u Evropského
patentového úřadu, kam jen v letech
2007 až 2012 podali Nizozemci téměř 38 tisíc žádostí. Pro srovnání –
například žadatelé z České republiky
Vedle seriózně myšlených vynálezů přicházejí z Nizozemska i poněkud méně
vážné nápady, které však o to víc poutají pozornost médií. To se týká například
první elektrické cigarety imitující chuť marihuany. V Nizozemsku panuje velká
tolerance vůči prodeji a konzumaci marihuany, a tak není náhoda, že právě
v této zemi začala podle vzoru elektronických tabákových cigaret jedna společnost prodávat i elektronické „jointy“. Podle výrobce je tato e-marihuana
vůči zdraví uživatele na rozdíl od klasické marihuany neškodná. Také s další
návykovou látkou – s alkoholem – to zkusili v Nizozemsku novátorsky. Tamější
studenti vyvinuli jakýsi alkohol v prášku. Pilulka se rozustí ve vodě a vznikne
šumivý nápoj s příchutí a s obsahem pouhých tří procent alkoholu, takže díky
tomu lze pilulky prodávat i mladým konzumentům.
Maas se může pyšnit velmi roz-
T
Cyklostezka, která
vyrábí energii
Elektronická marihuana a alkohol v prášku
něj nezapomene. Ve většině lidí tato
nejnovější dominanta města vyvolává
pozitivní emoce. Most byl otevřen
holandskou královnou Beatrix v roce
1996 a hned od začátku si vysloužil
přezdívku Labuť.
Avšak nejen mosty jsou schopny
dostat lidi přes řeku. Stále se zde nachází taxislužba, která využívá rychlých
motorových člunů, a pod řekou vede
jak dráha metra, tak několik tunelů.
Nejstarší z nich, Maas tunel, slouží
nejen autům, ale i početným cyklistům
a chodcům. O bezpečnost uvnitř se
starají policisté, kteří pravidelně procházejí chladnou chodbou.
kdysi způsobily válečné nálety.
podali ve stejném období jen zhruba
800 patentových přihlášek.
Mnoho současných nizozemských
inovací směřuje k ekologičtějšímu
životu. Týká se to například unikátní
solární cyklostezky, kterou loni zprovoznilo město Krommenie. V podstatě jde o stezku udělanou z panelů,
které zároveň generují energii ze
slunečního záření. Stezka zatím
měří jen 70 metrů a nyní se testuje,
nakolik se provoz osvědčí. Pokud
by ale kombinace cesty a elektrárny
Rotterdam ležící na řece Nieuwe
zafungovala, nápad by mohl mít
obrovský potenciál v zemi, která je
cyklostezkami doslova prošpikována.
Na ekologické získávání energie
míří také kuriózní patent nizozemského vynálezce Wubbo Ockelse. Ten
experimentuje s velice jednoduchým
principem – do vzduchu vypustí
velkého draka, který opisuje ve větru
osmičku, a ukotvující lano přenáší
pohyb na soustrojí, jež tah přeměňuje na energii. Podle Ockelse by mohla
tato „létající elektrárna“ nazvaná Kite
Power fungovat pro výrobu elektřiny
hlavně v těch částech Nizozemska,
kde vanou silné a trvalé větry.
Inteligentní silnice sama
varuje před námrazou
Pozornost si získal také originální
nápad designéra Daana Roosegaarda, který přišel s konceptem „inte-
ligentní dálnice“. Pruhy na takové
silnici jsou vyvedeny luminiscenční
barvou, která v noci sama světélkuje.
Na chytré silnici jsou také speciálními
barvami naneseny varovné symboly,
které se na základě chemické reakce
objeví právě za takového počasí,
před kterým mají varovat – například
při námraze. Původně jen odvážný
nápad se již v praxi zkouší na jedné
z nizozemských dálnic.
Možná na ní budou jednou světélkující pruhy ukazovat cestu i létajícímu automobilu, což je další vynález,
se kterým experimentují talentovaní
nizozemští konstruktéři. V roce 2012
poprvé vzlétl prototyp označený
PAL-V One, který se může během
deseti minut změnit z dvousedadlového vozu na vrtulník. V létající i pojízdné formě se tento hybridní stroj
pohybuje rychlostí až 180 kilometrů
v hodině. Stejně jako u konkurenčních
modelů z jiných zemí však zatím létající auto představuje spíš technickou
kuriozitku než stroj určený k sériové
výrobě a masovému využití.
Naopak velmi široké využití může
uplatnit vynález kompletovaný
Massoudem Hassanim, který se do
Nizozemska přistěhoval z Afgánistánu. Právě poměry ve válkou zmítané
zemi ho motivovaly k sestrojení jakési
samohybné koule proti minám. Koule
připomíná květ bodláku, a protože
je lehká, podle konstruktéra ji může
vítr hnát volně přes minová pole, kde
bude koule samovolně odpalovat
nastražené miny.
Tomáš Stingl
ento přístav byl odedávna
významnou světovou křižovatkou v námořní plavbě i obchodu.
Když byl v roce 1872 dokončen vodní
kanál nazvaný Nová vodní cesta (Nieuwe Waterweg), město samotné se
stalo přístupné i velkým zaoceánským
lodím. Aktivita při stavbě tohoto kanálu
vedla k expanzi města a přístavu na
jižní břeh řeky Maas. Těsně před koncem 19. století však na břehu severním
vyrostl první představitel moderní
architektury – Bílý dům (Witte Huis).
Byl postaven ve stylu francouzských
zámečků, ale zároveň v americkém
duchu, tedy do výšky. S 45 metry byl
tento „mrakodrap“ svého času nejvyšší
budovou v Evropě.
Když tu na začátku 20. století vyrostla řada raně moderních
staveb, jako například továrna Van
Nelle s mosty mezi budovami, stal se
Rotterdam renomovaným centrem
moderní architektury s rodící se tradicí
modernistického designu. Rozrůstání
města učinila přítrž druhá světová
válka. Německé letectvo Luftwafe bombovými útoky srovnalo se zemí celé
srdce města. Přibližně osmdesát tisíc
lidí zůstalo bez domova.
Po válce byla v části Luevehaven
odhalena socha s názvem Město bez
srdce (Stad zonder hart) od uznávaného sochaře běloruského původu Ossipa
Zadkina. Tato pozoruhodná socha se
později také stala symbolem Rotterdamu. Ve stejném čase započaly práce na
obnově města. V padesátých až sedmdesátých letech vyrostla nejen řada nových budov, ale i celé čtvrtě pro dělníky
z přístavu. Výstavba těchto čtvrtí (např.
Pendrechtu) byla i prvním poválečným
pokusem dát hmatatelnou formu touze
po nové harmonické společnosti. Této
Blaakse Bos Rotterdam
myšlence odpovídal i experimentální
vzhled těchto částí města.
Les bez stromů
V sedmdesátých letech, kdy byl
střed města již zaplněn zejména vysokými kancelářskými budovami, radní
náhle zjistili, že když lidé večer opustí
svá pracoviště, život ze středu města
opět zmizí. Proto začali vyvíjet aktivní
architektonickou politiku, jejímž výsledkem byla stavba tří vysokých věžových
domů se stovkami apartmánů.
Stále však nebyli spokojeni, a tak
rozhodli, že pokud chtějí lidem zpříjemnit život a udělat město malebnější,
musejí na další projekt přivézt architekta z Amsterdamu. Stal se jím Piet
Blom. Tomu byl přidělen úkol překlenout myšlenkou, originálním designem
i vlastní stavbou tramvajový uzel ve
čtvrti Blaak. Inspirací mu byl most
Ponte Vecchio ve Florencii.
Samotný design jednotlivých kvádrů
(bytů) zpodobňuje abstraktní strom.
Celý komplex nazývaný také Blaakský
les (Blaakse Bos) je míněn jako lesní
vesnička ve městě. Výstavba těchto
bytů byla experimentem, ve kterém
Blom myslel spíše na formu a estetický
i prostorový efekt než na praktické
využití. Nicméně všechny byty byly rozprodány ještě před jejich dokončením
v roce 1984. Funkčnost projektu ale
spočívá v tom, že na „mostě“ (promenádním patře) jsou umístěny obchody,
školy, dětské hřiště i služby, a tak to
obyvatelé nemají nikam daleko.
V jednom z bytů sídlí i Akademie
architektů a další slouží jako ukázkový
byt, který je momentálně přístupný
veřejnosti.
„Mnoho lidí přicházelo, zvonilo
u dveří na nájemníky a zvědavě se dožadovalo prohlídky,“ vysvětluje vlastník
a manažer experimentálního „muzea“
Ed van der Graaf. „Zájem veřejnosti mě
tak přímo podnítil k otevření tohoto
bytu,“ říká. Interiér každého bytu je
rozdílný, ale všechny mají společné to,
že plochy půdorysu mají trojúhelníkový
tvar. Okna i zdi mají sklon přibližně
šedesát stupňů a ze stran se sbíhají
do špičky. Uprostřed všech podlaží se
tyčí nosný sloup, kolem něhož se vine
schodiště.
Na hřišti architektů
Od hlavního vlakového nádraží
Centraal v severní části města se
táhne tzv. zelená osa vedoucí téměř až
k řece. Tuto osu vyznačuje dlouhý pás
podlouhlých jezírek, lemovaný zelení
a stromy. Do parkového charakteru
zapadají i tramvajové koleje, které
splývají s krátce střiženým trávníkem,
jenž tak připomíná spíše golfové hřiště.
Na druhé straně se nacházejí nejrůznější sochařské exponáty od renomovaných sochařů, jako jsou například
Shapiro Laurens, Wotruba nebo Rodin.
Jejich sochy sem byly umístěny v rámci
výstavy Rotterdam, město kultury
v roce 2001.
Jakmile se člověk dostane k řece
a pohlédne na elegantní strukturu
mostu Erasmusbrug, pojmenovaného
podle středověkého filozofa, nikdy na
Člověk v pozadí
Už na první pohled Rotterdam
zaujme, a to nejen počtem zcela originálně řešených budov, architektonických prvků, ale i detaily, které mnohdy
plní jen estetickou funkci. Prohlídka
města dá skutečně zabrat. Zdá se, jako
by zde architekti pracovali na směny,
s nezlomnou touhou neustále chodili
ulicemi a přemýšleli, co kde nového
postavit, zlepšit, upravit, předělat,
dodělat, vyplnit nebo překlenout.
Avšak toto zdání je přehlušené promyšlenou architekturou celku i vstřícnými podmínkami k životu, což naplňuje
srdce zdejších obyvatel především. A ti,
jak sami tvrdí, jsou již smířeni s faktem,
že žijí ve městě, které nebude nikdy
dokončeno. A jeho srdce i pneumatická
kladiva budou bít navždy.
Daniel Pečeně, Lidé a země
Lodní a dopravní škola
Nizozemsko – obchodní partner ČR
XVIII/XIX
Hvězda nizozemské
architektury oslňuje svět
Patří mezi hvězdy současné
časné architektury, se stala doslova
kultovním dílem.
architektury. Fascinující
zná celý svět. Seznamte se:
Nizozemský architekt a profesor
architektury a urbanismu na
Harvardově univerzitě Rem
Koolhaas.
N
ejvýznamnějším nizozemským vyslancem moderní
architektury je v současnosti
právě sedmdesátiletý Rem Koolhaas.
Jeho ateliér OMA (Office for Metrpolitan Architecture), který založil
v roce 1975 spolu s architekty Eliou
Zenghelisem, Zoe Zenghelisovou
a Madelon Vrisendorpomovou v Londýně, má za sebou stovky realizací
po celé planetě. Na webových stránkách OMA najdete téměř denně nové
zprávy o tom, kde se začíná podle
jeho unikátních návrhů stavět.
Způsob, jakým Koolhaas dokázal
prezentovat dokonalá technická
řešení budov a zároveň jim obléct
nekonvenční ale slušivý kabát, ho
už před 35 lety katapultoval mezi
světovou elitu.
Kreativita v architektuře musí jít
podle něj ruku v ruce s funkčností,
což připomínají i slova jeho českých
kolegů na stránkách Stavebního
fóra: „Koolhaas si uvědomuje, že
jako tvůrce můžete mít tisíc myšlenek a nápadů, avšak bez klientů
zůstanete jen jako vysílací přístroj
bez elektrického proudu.“
Prodejna jako umělecká
scéna
K nejproslulejším stavbám, jež
Věž CCTV v čínském Pekingu
udivují netradičním pojetím exteriéru
ve spojení s dokonalou funkčností,
patří koncertní síň v portugalském
Portu Casa Musica, hypermoderní
věž CCTV v čínském Pekingu, Lille
Grand Palais ve Francii, působivá
budova nizozemské ambasády
v německé metropoli Berlíně, která
vyhrála Architekturpreis Berlin 2003
a Mies van der Rohe Award for European Architecture 2005, či projekt
Dům umění v architektově rodném
Rotterdamu.
Že zájem o Koolhasovo dílo
neutuchá, dokazují chystané projekty
v Evropě, Asii i na americkém kontinentu: nová budova nakladatelství
Axel Springer v Berlíně, knihovna ve
francouzském Caen, zážitkový dům
Samsung v Singapuru, nová zástavba v Miami Beach, ředitelství burzy
v Shenzen v Číně, či domy v kolumbijské Bogotě.
S nadšením byl před několika lety
odbornou i laickou veřejností přijat
jeho projekt obchodu Prada v New
Yorku. V luxusní čtvrti Soho vyrostl
na místě bývalého muzea moderního umění obchodní dům, který je
prodejnou a zároveň ´uměleckou
scénou´. Zboží zde visí pod stropem
v pohyblivých kolejnicích, které mohou zákazníci odsunout, případně se
jako v přírodním amfiteátru posadit
na prostorné schodiště, kde jsou
vystaveny boty či šaty.
Rem Koolhaas se živí jako
urbanista, architekt a učitel, ale
současně pracuje jako odborný
poradce, designér webových stránek
či spisovatel. Filozofie jeho ateliéru
OMA dodnes vychází z jeho knihy
Delirious New York (1978), ve které
analyzoval dopad prostředí a kultury
velkoměsta na architekturu, a který
určil směr jeho kariéry. Monografie
S,M,L,XL z roku 1994, plná komentářů a kritických esejů na téma sou-
Jako teoretik a guru urbanismu
se Rem Koolhaas dokáže nadchnout
i pro nevábná zakoutí velkoměst.
Zajímají ho například i parkoviště
u dálnic, nákupní centra či drive-in
restaurace. Otevřené prostory na
periferii - případně i válkou zničená
města - nabízejí podle jeho názoru
nekonečná prostranství, která volají
po zkrášlení nekonvenční a kreativní
zástavbou.
Ostatně i výše zmíněný Rotterdam, kde se Koolhaas na konci druhé světové války narodil, a z jehož
historického centra tehdy zbyly jen
ruiny, je dnes nizozemským centrem
moderní architektury.
Postmoderna a dekonstruktivistická architektura je pro jedny
nestravitelná, druzí ji ale zbožňují.
Každopádně však nenudí a často
vyvolává v lidech silné emoce. Vždyť
i Tančící dům architektů Franka O.
Gehryho a Vlada Miluniče byl v Česku
léta předmětem vášnivých polemik.
Rem Koolhaas však nenásledoval
osud známého českého architekta
a inovátora Jana Kaplického, kterého
ctil svět, ale v rodné zemi se příliš
velkého uznání nedočkal. Naopak.
Profesor urbanismu a architektury
na Harvardu je v Nizozemsku i ve
světě uznávanou personou nejen na
poli architektury.
Není divu, že jej v roce 2008
zařadil časopis Time do celosvětového žebříčku 100 nejvlivnějších lidí.
Rem Koolhaas je zároveň držitelem
Pritzkerovy ceny, jež je prestižním
oceněním Hyattovy nadace v oblasti
architektury, inspirovaným Nobelovou cenou.
Jakub Procházka
© Mladá fronta a. s.
Veškerá práva vyhrazena
Nizozemsko – obchodní partner ČR, příloha deníku E15, samostatně neprodejná. Číslo registrace deníku E15 – MK ČR E 17948, ISSN 1803-4543 | Adresa redakce a obchodního oddělení
Mezi Vodami 1952/9, 143 00, Praha 4-Modřany, www.e15.cz | ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek | obchodní ředitel David Korn, [email protected]
Přílohu připravili: Jakub Procházka, Petra Vytečka Šedinová (Velvyslanectví Nizozemského království v Praze), Veronika Karásková (Nizozemsko–česká obchodní komora)

dekonstruktivistické moderny
i nze rce A151000808
Lákavá nevábnost
velkoměst
projekty jednoho z otců