OBEC PŘÁSLAVICE S OSADOU KOCOUROVEC

OBEC PŘÁSLAVICE S OSADOU KOCOUROVEC
ZPRAVODAJ
DVOUMĚSÍČNÍK * ročník 12
číslo 5/2008
říjen-listopad 2008
Vážení občané,
v letošním roce byla v rámci dotačního programu EU
rozdělována spousta peněz na různé aktivity obcí, měst, nestátních
neziskových organizací i podnikatelů.
Naše Obec Přáslavice byla tentokrát velice úspěšná a podařilo se
nám získat velké finanční prostředky na další rozvoj obce. V tomto roce
byla rekonstruována ŠJ, budujeme Sběrný dvůr a získali jsme dotaci na
výstavbu Rozhledny Přáslavice a opravu šaten FK (rozhledna bude
umístěna v prostoru šaten).
Dále jsme získali finanční prostředky na vybudování
Víceúčelového centra obce – nového víceúčelového sálu ve dvorních
prostorách obecního úřadu. A v neposlední řadě jsme získali peníze na
Cyklostezku Přáslavice – Daskabát – Velký Újezd, která povede kolem
hlavní komunikace II/437 a bude od této komunikace prostorově
oddělena. Pro získání finančních prostředků na cyklostezku musíme
ještě zajistit spoustu administrativních záležitostí, především
majetkoprávní vztahy, jejichž včasné vypořádání je podmínkou získání
dotace.
Obec Přáslavice tak získala několik desítek miliónů korun na další
rozvoj. Tyto prostředky jsou dány pouze účelově a lze je použít jen na
akce schválené vyhlašovatelem dotačního programu. Omlouváme se
tímto všem, komu z těchto důvodu nebude opraven jeho vjezd, nebo
prostor před jeho domem, ale toto porušení rozpočtové kázně opravdu
nejde.
Touto cestou bych chtěl ještě poděkovat všem, kdo se podíleli na
organizaci folklorních vystoupení a hodů v obci.
V příloze dnešního zpravodaje vám dáváme na vědomí
připomínky některých občanů k činnosti zastupitelstva obce. Pravdivost
nebo smyšlenky těchto dopisů posuďte sami.
Cena 2,-Kč
Obsah
zpravodaje:
Víte, že...
Dění v obci
Významné
osobnosti
Z historie
Foto
Hanácký koutek
Z přírody
Fotogalerie
Společenská
kronika
A něco navíc…
Kulturní a
sportovní akce
Sponzoři
+ Příloha
zpravodaje
Ing. Čestmír Rochovanský
starosta obce
1
Víte, že…
•
Obecní úřad zřídil bezbariérovou kancelář pro starší lidi a tělesně postižené – v přízemí
budovy, v chodbě, je zvonek, kterým nahlásíte svoji návštěvu a my se vám budeme věnovat.
•
Husův sbor ve Velké Bystřici opět pořádá humanitární sbírku pro Občanské sdružení
Diakonie Broumov. Věci se přijímají v zadní kanceláři kostela a to od 7. do 9. října 2008 od
9.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 18.00 hodin. Vše v igelitových pytlích. V případě problému
s doručením sběru rádi pomůžeme.
•
KDU-ČSL ve spolupráci s obecním úřadem pořádá pod záštitou Diakonie Broumov také
humanitární sbírku, která proběhne v Přáslavicích v prostorách obecního úřadu ve dnech 9. a
10. října 2008 od 14.00 do 17.00 hodin.
•
V průběhu září byla prostřednictvím Sdružení postižených civilizačními chorobami v rámci
dotačního programu Mikroregionu Bystřička LEADER, který je mimo jiné určen pro spolky a
zájmové organizace, podána žádost o dotaci na rekonstrukce R.D. č.p. 142 na dětský koutek
a klub pro seniory s drobnou provozovnou.
Fotbalový klub ve stejném dotačním programu požádal o finanční dotaci na dokončení úprav
umělého hřiště, a to na zpevnění plochy okolo víceúčelového hřiště zámkovou dlažbou.
•
Koncem srpna bylo obci doručeno rozhodnutí Výboru Regionální rady regionu soudržnosti
Střední Morava, na základě kterého byla naše projektová žádost „Rozhledna Přáslavice“
vybrána k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu Střední
Morava. Rozhledna bude vybudována ve sportovním areálu. Po konzultaci s FK Přáslavice
bude současně s touto výstavbou provedena i rekonstrukce stávajících nevyhovujících šaten.
Formou veřejné zakázky bude zahájeno výběrové řízení.
•
24. 9. 2008 bylo Obci Přáslavice sděleno, že Regionální rada nám přidělila finanční prostředky
i na další projektovou žádost, kterou je vybudování Víceúčelového centra z kůlny ve dvoře
obecního úřadu. V přízemí bude nově umístěna knihovna a sklady a v prvním patře bude
postaven víceúčelový společenský sál 27 x 17m. Bude následovat příprava výběrového řízení
na dodavatele.
•
Začátkem září byla dokončena oprava silnice na sídlišti, na kterou byla přidělena dotace
z Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši 300 000 Kč. Tato dotace byla přidělena v rámci
programu Podpory obnovy venkova, Dotační titul: č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do
komunitního života v obci za účelem vybudování Bruslařské dráhy.
•
Rozhodnutím Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava byla projektová žádost
„Cyklostezka Přáslavice – Daskabát – Velký Újezd“ vybrána k uzavření Smlouvy
o poskytnutí dotace z regionálního operačního programu Střední Morava. Obec Přáslavice
usilovně pracuje na zrealizování tohoto projektu. V případě realizace cyklostezky proběhne
výběrové řízení formou veřejné zakázky.
•
Obec Přáslavice zahájila výstavbu Sběrného dvora Přáslavice. Tato výstavba byla
podmíněna získáním dotace, bez které by obec neměla dostatek finančních prostředků na jeho
realizaci. V rámci dotačních titulů Evropské unie se nám podařilo získat dotaci z Fondu
soudržnosti a Státního fondu životního prostředí ČR. Sběrný dvůr bude sloužit pro občany
obce Přáslavice zdarma. Výstavbou sběrného dvora dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady
a navýšení kapacity jejich druhotného zpracování či třídění o 899 t/rok, čímž dojde k finanční
2
úspoře a ke zlepšení životního prostředí v obci. Zdroj financování akce „Sběrný dvůr
Přáslavice“ je z fondu Evropská unie a fondu soudržnosti – operační program životního
prostředí.
Výše podpory akce „Sběrný dvůr Přáslavice“: celkové uznatelné náklady: 12 336 202 Kč
dotace EU z OPŽP: 10 485 772 Kč – 85 %
dotace SFŽP ČR: 616 810 Kč – 5 %
Příspěvek příjemce dotace: 1 233 620 Kč – 10 %
Prioritní osa, v rámci které je akce „Sběrný dvůr Přáslavice“ financován je č. 4 – Zkvalitnění
nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (FS).
Projekt na akci „Sběrný dvůr Přáslavice“ zpracoval Ing. Bohumil Rochovanský.
Realizační firma, která byla vybrána na základě výběrového řízení je Provádění staveb
Olomouc s. r. o.
Výstavba „Sběrného dvora Přáslavice“ byla zahájena realizační firmou dne 4. 8. 2008.
Předpokládaný termín ukončení realizace projektu je do konce roku 2008.
•
MARIA – PALET s. r. o. – Pila v Přáslavicích, bývalý areál JZD, prodává stavební řezivo,
hranoly, prkna, střešní latě. Vyrábí dle požadavku zákazníka, vazby na rodinné domky,
dřevostavby, různé typy pergol a jiné. Nabízí prodej palivového dřeva. Můžete kontaktovat
osobně, provozní doba je od 7.00 do 16.00 hodin nebo telefonicky: 774 056 202 – vedoucí
provozu Marie Eliášová.
•
Pálenice Ořechovka v Přáslavicích již zahájila sezónu – nabízí pálení klasickou technologií
dvojí destilace, pálení se provádí v celoměděném zařízení, otop dřevem. Dřevo zajišťuje
pálenice. Informace na tel.: 585 357 125 nebo 603 913 192.
Pálenice Ořechovka se těší na vaši návštěvu a děkuje za vaši přízeň.
•
Česká pošta s. p. upravuje od 1. 10. 2008 hodiny pro veřejnost v následujícím rozsahu:
pondělí, středa
8.00 – 11.00
14.00 – 17.00
úterý, čtvrtek, pátek 8.00 – 11.00
14.00 – 16.00
Dění v obci
Vystoupení folklorních souborů
Stává se již tradicí, že při pořádání Lidového roku ve Velké Bystřici, neodmítne pozvání
několik folklorních souborů a přijedou i do Přáslavic a předvedou nám kus svého umění. Letos,
v krásné teplé páteční odpoledne 5. září, přijel soubor KLOŠTAR z Chorvatska a z Velké Bystřice
HANÁ, MLADÁ HANÁ a KANAFASKA.
Od 17.00 hodin se rozproudily obecní zahradou zpěvy a tance jak zahraničních hostů, tak
našich sousedů. Počasí nám přálo a v páteční podvečer se příjemně sedělo, stánky nabízely bohaté
občerstvení a obdivovali jsme krásně vyšívané kroje Chorvatů. Tanečníky doprovázela typická
tamburašská muzika.
„Bystřičáci“ nám zase tancem předvedli různé choreografie, jako je Šmigrust, Jarmark,
Vřeteno nebo Kominík. V Kanafasce vystupovali ti nejmladší, Mladou Hanou tvoří tanečníci a
zpěváci odrostlí dětským souborům a nabízí temperamentní tance z Lipenského Záhoří. No a soubor
Haná, který pracuje ve Velké Bystřici více než 30 let, již tvoří zralí čtyřicátníci. Jejich úsměvné
vystoupení ovšem pobavilo všechny diváky.
Večerní zábava se skupinou POKUS II (původně PAŘEZ) završila příjemný páteční večer a
mnoha zúčastněným se vůbec nechtělo domů.
mg
3
Přáslavské císařské hody
Počasí již pár dní před plánovanou hodovou sobotou 13. září napovídalo, že nám nebude
moc přát. Deštivé a nevlídné, k tomu studený vítr – to vše tak trochu zkazilo sváteční atmosféru.
Ale vše bylo nachystáno, makrely na roštu, klobásy a kabanos v udírně. Stánky nabízely pití všeho
druhu i burčák z jižní Moravy, zákusky od paní Auffahrtové se nedaly odmítnout, frgále od Hirsche
z Velké Bystřice byly krásně nazdobené.
Nafukovací skákací hrad přilákal děti okamžitě a nepřízeň počasí jim vůbec nevadila. Za
humny byla možnost projížďky na koni a tu děti taky rády využily. No a kolotoče na hřišti lákaly
děti již několik dní před hody.
Kulturní program zahájily děti ze ZŠ Přáslavice – děvčata coby mažoretky předvedly svoje
umění a sklidily za to velký potlesk rodičů, prarodičů a všech příznivců, kteří si nenechali jejich
vystoupení ujít. Spolu s chlapci pak country tanci rozveselily obecenstvo a i sluníčko jakoby se
umoudřilo, začalo příjemně hřát i když vítr byl studený.
Folklorní soubor OLEŠNICA z Doloplaz předvedl svůj program složený z tanců a písniček a
zpříjemnil tak sobotní odpoledne. Mezivstupy vyplňoval DJ Míša (Michal Sedláček) písničkami a
bavil děti různými soutěžemi. Závěr kulturního programu patřil POUPATŮM z Velkého Týnce.
Děvčata – seniorky se rády baví, tančí pro radost z pohybu a nepokazí žádnou legraci. Jejich
vystoupení bylo velmi milé.
Skupina L.I.F. z Olomouce zahájila večerní zábavu hezkými písničkami k tanci i poslechu.
Večer už byl docela chladný a tak, kdo chtěl vydržet, musel tančit a hýbat se, zahřívat se teplým
čajem, grogem nebo „panáčkem“. Léto už asi doopravdy skončilo.
mg
Mezinárodní den seniorů
V červnu 2008 bylo uděleno obci Přáslavice Ocenění za aktivní zapojení seniorů do
kulturního a společenského dění v obci.
1. říjen každého roku se od roku 1991 slaví jako Mezinárodní den seniorů. Stalo se tak na
základě rezoluce Valného shromáždění OSN v roce 1985.
Kdo to jsou senioři a jaké jsou jejich některé současné problémy a potřeby?
Stáří je součástí našeho života. Medicína umožňuje prodloužit život mnoha lidem, kteří trpí
různými nemocemi. Teprve v posledních letech se u nás mluví také o kvalitě života a nejen o jeho
délce. Právě samostatnost, rozumná míra finančního zajištění a možnost spolurozhodovat o sobě je
ve stáří vysokou hodnotou.
Přestože každý člověk prožívá svůj život originálním způsobem, lze se shodnout na
významných okamžicích, které přicházejí s vyšším věkem. Změny se odehrávají v rovině tělesné,
psychické i sociální. Jedná se o propojené systémy.
Mezi tělesné změny patří změny vzhledu, termoregulace, činnosti smyslů, změny na
kloubech, srdci a plicích, trávicím systému, vylučování moči, úbytku svalové hmoty atd.
Mezi psychické změny patří zhoršení paměti, obtížnější osvojování nového, nedůvěřivost
nebo naopak zvýšená důvěra, snížená sebedůvěra, emoční labilita, změny vnímání, zhoršení
úsudku, atd.
Mezi sociální změny patří odchod do důchodu, změna životního stylu, ztráta blízkých lidí,
osamělost, finanční potíže atd.
V roce 1999 byla přijata Evropská charta pacientů seniorů, která řeší následující problémy:
− se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění
− může se stát, že člověk nebude moci vést plnohodnotný život
− tím nejdůležitějším se stane kvalitní a dostupná zdravotní a sociální péče
− starému člověku zpravidla trvá déle, než se zotaví po onemocnění nebo operacích
− v žádném případě nelze považovat vyšší věk za příčinu či vysvětlení tělesné nebo duševní
nemoci
4
− někteří senioři nepotřebují žádné služby, jiní jsou závislí poskytování trvalé komplexní péče
Úkoly zdravotní a sociální péče o starší občany jsou následující:
− posilovat dobré zdraví a pohodu starého člověka, předcházet nemocem a nesoběstačnosti nebo
je zmírňovat
− léčit pacienta v případě onemocnění
− pomáhat starším lidem vést plnohodnotný a nezávislý život aktivních a platných členů lidského
společenství
− zajistit návaznost mezi zdravotnickými a sociálními službami s cílem, aby starší člověk zůstal
co nejdéle ve svém domě s tím, že hospitalizace nebo pobyt v instituci mu budou umožněny
v případě, kdy se stanou nezbytnými
− zaručit, aby nedocházelo k diskriminaci z důvodů věku, pohlaví, náboženského přesvědčení,
národnosti občana nebo místa, kde právě žije
Přeji tímto všem seniorům v Přáslavicích a v Kocourovci za nás zdravotnické pracovníky
mnoho zdraví a životní spokojenosti.
MUDr. Petr Vymlátil
zubní lékař v Přáslavicích
Ohlédnutí za soutěží Vesnice roku
Prodlužující se večery a nehostinné počasí zkrátily čas, který na venkově ještě stále trávíme
více venku a umožnilo přemýšlet a plánovat, co dalšího můžeme ještě u nás vylepšit.
Soutěž Vesnice roku má za sebou již mnohaletou historii, během které snad již všichni
pochopili, že vítěz není ten, komu se podaří sehnat peníze na novou kanalizaci či chodníky, ale že
mnohem důležitější je fungující komunita. Z toho jak postupně přibývají barvy stuh a přidružují se
další ocenění, můžeme usuzovat, že pro venkovskou obec má význam fungující knihovna nebo
dobrá spolupráce s místními zemědělci. Nejen pro ty, kdo se chystají v příštím roce přihlásit, je
určeno následujících pár řádek.
Hodnota venkova je ve všem, v čem se odlišuje od města. Je to blízkost přírody, lidské
měřítko staveb a prostranství a také společenství, v němž se všichni navzájem alespoň od vidění
znají. Díky své profesi architektky vnímám nejvíce vzhled obcí. Je potěšující, že se stále více
objevují kvetoucí květinové záhony a ovocná stromořadí. Alespoň na obecních prostranstvích je
vidět posun od dříve oblíbených jehličnanů, které mají své místo v lese, a tújí, které evokují vzhled
hřbitova, k tradičním rostlinám. Bylo by krásné, kdyby si z toho vzali příklad i soukromí vlastníci
pozemků, které sousedí s veřejnými plochami a oživili své zahrady stromy a keři, které na vesnici
vždycky patřily. Při výběru ovocných stromů se dnes nabízí řada vyšlechtěných kultivarů
s okrasnými listy a květy. Přílišná rozmanitost však může uškodit. Nesnažme se z venkovských
návsí dělat městské parky.
Venkovské prostředí také vytváří domy kolem ulic a plácků. Při cestách s hodnotitelskou
komisí Vesnice roku 2008 jsem viděla několik velice pěkně opravených historických stavení, ale
stále ještě dost těch neopravených. Mnohdy jsou už tak zchátralé, že jejich oprava by nebyla
ekonomicky výhodná. Pokud je mezi čtenáři vlastník takového objektu, nebudu ho k rekonstrukci
nijak přesvědčovat, i když věřím, že jako zkušený odborník bych v domě našla řadu
neopakovatelných detailů, které jinde už zanikly. Pro zachování prostředí není nutné zachovat
původní domy, je však velmi těžké najít odpovídající vzhled pro novostavbu. Ne vždy se podaří
postavit dům respektující původní venkovské prostředí.
Nástrah číhajících na kvalitní tradičně postavenou stavbu je mnoho. Hned prvý je investor,
co se zhlédl v katalogovém domě a druhý je projektant, který se jen na skok zastaví do místa
budoucí stavby a spěchá za dalšími „kšefty“, aniž by stačil nasát atmosféru místa. A další je
lhostejnost těch ostatních, kteří mohli zasáhnout, ale byli příliš pohodlní nebo málo interesovaní
vzhledem své obce. Nebo může jít o komerčně výhodný projekt – například sportovní nebo
podnikatelské centrum, které vyřeší některé jiné problémy obce, ale ke krajině se chová necitlivě.
5
Přitom zachovaný tradiční ráz s původními historickými objekty je tím největším bohatstvím, které
jinak opomíjené vesnice mají. Tam, kde tuto skutečnost pochopili, probíhá obnova venkova zcela
v souladu s památkovou péčí, která nemusí být pouze starostí státu, ale v mnoha případech, kdy se
jedná o drobné stavby, především starostí samotné obce. V těchto případech se snaží obce ze svého
skromného rozpočtu hradit opravu božích muk nebo přispívat majitelům domů se štukovou fasádou
na jejich opravu nebo hradí architektonické zpracování návrhů úprav nevhodných objektů.
Každý, kdo s otevřenýma očima projíždí krajinou naší krásné vlasti, vnímá nepřeberné
množství místních zvyklostí ve tvarování domů. Rozdíly, které vtiskly charakteristickou tvář každé
oblasti, by neměly být ignorovány.
Cesta k prosperujícímu a krásnému venkovu jistě není jen jedna jediná. Ať už zvolíte
kteroukoli, a je lhostejno, zda se s ní pochlubíte v příštím ročníku soutěže Vesnice roku, přeji vám,
ať se vám po ní daří bez problémů jít.
Ing. arch. Blanka Roubíková
členka hodnotitelské komise krajského kola
Významné osobnosti
Vojtěch Doležel
Narozen 9. 4. 1910
Zahradník
Syn Františka a Albíny Doleželových z čísla 68. Po vyučení se zahradníkem vystudoval
školu v Praze-Tróji. Po absolvování školy pracoval na několika místech v Čechách (Vysoké Mýto,
Nové město nad Metují, Chrudim).
Po sňatku s Jiřinou Valáškovou, narozenou 22. 1. 1914 v Podlubí, okr. Říčany, pracoval
jako zahradník v pomologickém ústavu v Praze-Tróji (u prof. O. Bočka).
Zde ho také zastihlo v roce 1945 Pražské povstání, kterého se zúčastnil při obraně vlaku na
nádraží Praha-Střed.
Po osvobození se vrátil do Přáslavic, věnoval se i tu ovocným stromům. Měl na starosti
ovocné stromořadí na střední a severní Moravě. Začátkem padesátých let pracoval jako stavební
dělník při budování sídliště v Přáslavicích.. Od roku 1955 byl zahradníkem ve Výzkumném ústavu
zelinářském v Olomouci.
V Přáslavicích významným členem Komunistické strany Československa, několik let
byl v obci předsedou této strany. Aktivní člen zahrádkářského svazu v Přáslavicích.
V Přáslavicích postavil dům číslo 225, kde také bydlil.
Zemřel 10. 1. 1995
Albín Doležel
Osobnosti regionu
Velká Bystřice
Prof. PhDr. František Vitásek, Dr.Sc. (7. 1. 1890 – 19. 8. 1973)
Profesor František Vitásek, narozen ve Velké Bystřici, byl velký vědec, geograf, pedagog a
učitel, který dovedl přednášet velmi poutavě a srozumitelně. Na svých exkurzích do oblasti
Pavlovských vrchů nebo do rakouské Solné komory se připravoval na své přednášky.
Posluchárna v tehdejším ústavu v Kounicově ulici v Brně v letech 1928 až 1934 byla vždy při jeho
přednáškách přeplněna.
O jeho vědecké činnosti svědčí nejlépe četné tituly a vyznamenání. Byl zakladatelem
Geografického ústavu fakulty UJEP v Brně (dnes už zase Univerzita Masarykova), Geografického
ústavu Palackého univerzity v Olomouci, Kabinetu pro geomorfologii ČSAV, který se stal
6
základem Geografického ústavu Československé akademie věd. Byl členem Vědeckého kolegia
geologie a geografie Československé akademie věd.
Napsal učebnici Fyzický zeměpis, která vyšla ve čtyřech vydáních, dále vydal Sbírku
vysokoškolských rukovětí a řadu spisů přírodovědných. Bylo to dílo nejen záslužné, ale také
vynikající, že nebylo možno srovnat se známými zahraničními učebnicemi tohoto druhu.
Jeho učebnice byly po dlouhá léta jedinou studijní pomůckou pro přípravu geografů na
našich vysokých školách.
Profesor František Vitásek zemřel v Brně 19. 8. 1973.
Albín Doležel
Z historie
Archeologické výzkumy u Přáslavic
Větší archeologický výzkum se na území přáslavického katastru prováděl už před 120 lety
v roce 1888. Přáslavické nálezy tehdy zaujaly i jednoho ze zakladatelů olomouckého Vlasteneckého
spolku muzejního, archeologa evropského věhlasu Dr. J. Wankla, který tehdy jezdil do Přáslavic
sledovat nálezy z popelnicového pohřebiště z konce doby bronzové náhodně tady objevené při
zakládání chmelnice. Zprávu o tom přinesl časopis Vlasteneckého muzejního spolku olomouckého
z roku 1888 na straně 140.
V dalších letech se v Přáslavicích žádný další výzkum neprováděl, až v roce 1994-1995 při
stavbě dálnice se prováděl výzkum asi 300 m severozápadně od Kocourovce a v roce 1995-1996
pod Přáslavicemi při stavbě nájezdu na dálnici.
Albín Doležel
Foto
7
Rok 1946. Nedělní odpolední sedánky – před domem paní Marie Prečové, dům č. 96.
Zprava: paní Olga Doleželová č. 207, Marie Prečová z č. 96, Anna Kubáčová z č. 12, Amálie
Tomečková z č. 7.
Foto M. Roháč
Hanácký koutek
Sedlê si.
Pantáta Vêseléch só člověk, jakéch je ô nás ôž málo. Kdêž nemožó pomocť, tak rozhodně nikemô
neôškodijó. Jejich veselá a ke každymô laskavá povaha bêla a je v dědině všeckém známá. A jak venkô, tak
ê doma k paňmámě só pozorné a hodné. Nô só to Hanák, jakéch ôž dnes môsiš pohledať.
Nô, ale jak ôž to bévá, e ô Veseléch přece jednó zahřmělo, přeskočela jiskra a bêlô zle. To totiž
paňmáměna sestra, co bévala v Čechách, slavila narozeninê. Paňmáma proto rozhodlê, že se tam pojede, je to
přece sestra.
A abê se tam nepřêjelo z prázdnó, tak se o Veseléch peklo a chêstalo, jak se jenom mohlo. Trubičke
(šmetrólkê), kêréch bêl plné kastról, paňmáma naplnilê snihem ôšlehanym z vaječnéch bilku a abê
nezavazelê, tak jich dalê na lavicô naproti sporakô a hledělê si dalši práce. Nô a pantáta, kêré v kôcheni vic
zavazelê než pomáhalê, dostalê za ukol hlidať maso, co se peklo v tróbě. Pantáta maso zkontrólovalê, zavřelê
tróbo od šporákô a sedlê si na lavkô.
A všecko začalo, dêž dosedlê. Tož to pod něma zachrastilo a bêlô po trubičkách. Ze šmetrólek ani
jedna nezostala celá. Pantáta opatrně vstalê, pohlidê na misto zkáze a zbledlê. A zatim, co bledé, hledělê na
tô zkázô, tož paňmáma zčervenalê a co následovalo, si každé ômite představiť. Kôcheňó Vesléch proletělo
neco, co se rovnalo uragánô. Všecko dobry bêlo rázem pryč a e kdêž se přece jenom po té bóřce vêjasnilo,
tož môselê pantáta vêslechnóť kázáni, jaky dokázalê jenom paňmáma, nikdo jené bê neco podobnyho
nedokázal.
Ale pantáta namisto, abê bêlê potichô a šle se přeslict do drôhéch gati, tož eště přêlilê olé do ohňa.
Otočelê se k paňmámě a proneslê: „Nô, tož co se dá dělať, snaď to Pán Buh tak chtěl“.
Nô a to nemělê řikať, protože se na jejich hlavô vznesla nová sprška vêčitek a taky napomenôti
následovalo a nechebělê ani tê nélepši nadávkê.
Následoval klid, pantáta ani hôbó nepohlê, natož tak neco řikať. Netróflê si.
Ale tož vite, bóřka přendê a zas odendê a obloha se vêjasni. Tak večir ôž bêl aji tadê klid a všecko bêlo
v nélepši pohodě.
Na drôhé deň se přece odjelo na návštěvô do Čech, že se tam přejelô bez šmetrólek, nikemô nevadilo
a kdêž bêla dobrá nálada, šak tô bêlo piti a jidla, tož se pantáta přeznalê, co se jim stalo a skledilê za to hodně
smichô. To kdêž jejich švagr, veselá kopa, si jich dobiral: „...že pré je to jedno, ešlê tê šmetrólkê skončelê
v zadkô nebo na zadkô“.
Všecko nakonec skončelô ale dobře. Pantáta Veseléch než si ale nekde sednó, tož si to misto pořádně
prohlidnó. Majó přece svoje zkôšenosti.
Albín Doležel
Z přírody
Zvonek rozkladitý
(Campanula patula L.)
Rostlinka asi 30 až 50 cm vysoká, je dvouletá nebo i vytrvalá, má
vřetenovitý kořen. Lodyha je vzpřímená, hranatá, na bázi je chlupatá,
v horní části je lysá a rozvětvená. Listy v přízemí jsou oválné, krátce
řapíkaté, na okraji vroubkované. Ložní listy jsou podlouhlé kopinaté,
klínovitě na bázi přisedlé, špičaté, vroubkované. Květy jsou modré, dlouze
stopkaté a tvoří řídké rozkladité laty. Květní koruna je široce nálevkovitá do
poloviny rozeklaná. Kališní ušty jsou kopinaté, dlouze špičaté až šidlovité.
Jsou do poloviny koruny. Kvete od května do srpna.
Tato rostlinka bývala na našich lukách, příkopech a zahradách velmi
hojná. V posledních deseti letech se však začala ztrácet a dnes ji naleznete
8
jen ojediněle. V letošním roce se mi ji na přáslavském katastru nepodařilo nalézt ani v jediném exempláři.
Škoda, vždyť právě ona barvila naše louky do modra.
Albín Doležel
Fotogalerie:
Vystoupení folklorních souborů 5. 9. 2008, Přáslavské císařské hody 13. 9. 2008
9
Společenská kronika
Narodili se...
Erik Zemánek
Jan Zezula
Anna Škurková
Nikolas Flora
Jan Mazurák
Tereza Pilná
Vítáme
naše občánky!
Naši jubilanti
říjen 2008
Fialová Milada
Mačica Viktor
Zemánková Milada
Číhalová Milena
Eliášová Jiřina
Niessner Petr
Švarc Milan
Mrázek Pavel
Frkáň Ján
Bartoněk František
Dvořáková Ludmila
83
81
81
75
65
60
55
55
55
55
55
listopad 2008
Vodičková Marie
Večerková Marie
Lindvai Eduard
95
65
65
Hodně štěstí, moře lásky,
na tváři pak žádné vrásky.
Život plný přátel mějte
a na svět se usmívejte.
10
A něco navíc…
Srdečně blahopřejeme!
Malý princ - Hroznýš
Když mi bylo šest let, viděl jsem jednou nádherný obrázek v knize o pralese, která se jmenovala
Příběhy ze života. Na obrázku byl hroznýš, jak polyká šelmu. Tohle je kopie kresby:
V knížce stálo: „Hroznýši svou kořist nežvýkají, polykají ji celou. Potom se nemohou ani hnout a
celého půl roku spí a tráví.“
Hodně jsem tehdy přemýšlel o dobrodružstvích v džungli a také se mně podařilo nakreslit pastelkou
první kresbu. Kresbu číslo 1. Vypadala takhle:
Ukázal jsem své veledílo dospělým a ptal jsem se jich, nahání-li jim má kresba strach.
Odpověděli
mi:
„Proč by klobouk naháněl strach?“
Ale on to nebyl klobouk. Byl to hroznýš, jak zažívá slona. Nakreslil jsem tedy vnitřek hroznýše, aby
to dospělí pochopili. Oni totiž potřebují vždycky nějaká vysvětlení. Má kresba číslo 2 vypadala
takhle:
Dospělí mi však poradili, aby nechal toho kreslení otevřených a zavřených hroznýšů a zajímal se
raději o zeměpis, počty a mluvnici. Tak se stalo, že jsem se v šesti letech vzdal skvělé malířské
kariéry. Neúspěch mé kresby číslo 1 a kresby číslo 2 mě odradil. Dospělí sami nikdy nic nechápou
a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Musel jsem si tedy vybrat jiné povolání
a naučil jsem se řídit letadlo. Létal jsem tak trochu po celém světě. A pravda je, že mi zeměpis
hodně posloužil. Dovedl jsem na první pohled rozeznat Čínu od Arizony. Je to velice užitečné, když
člověk v noci zabloudí.
11
A tak jsem se v životě setkal se spoustou vážných lidí. Žil jsem hodně s dospělými, poznal jsem je
velice zblízka. Ale mé mínění o nich se valně nezměnilo.
Když jsem mezi nimi potkal někoho, kdo se mi zdál trochu bystrý, ověřil jsem si na něm svou
zkušenost s kresbou číslo 1, kterou mám stále schovanou. Chtěl jsem vědět, je-li opravdu chápavý.
Ale vždycky mi odpověděl: „To je klobouk“. Nepovídal jsem mu tedy ani o hroznýších, ani
o pralesích, ani o hvězdách. Přizpůsobil jsem se mu. Mluvil jsem s ním o bridži, golfu, politice a
o kravatách. A dospělý byl velice spokojen, že poznal tak rozumného člověka.
Napsal Antoine de Saint-Exupéry, 1946 – převzato z www.vrana.cz/princ
V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Jaký listopad, takový březen.
Zajíc leží na poli v brázdě na zádech a hoví si. Jelikož ale právě probíhá v okolí hon, křičí na něj
ostatní
zajíci,
aby
se
radši
schoval.
„Proč
bych
to
dělal,
vždyť
mě
stejně
netrefí,“
argumentuje
zajíc.
„No to možná ne, ale určitě tě zase poblijou jako vloni!“
12
Vladimír Renčín, převzato z www.rencin.cz
Dokončení tajenky z minulého čísla: ...šéf mi ukazoval co neumí počítač.
Pro chytré hlavičky: ...mýdlem.
13
Kulturní a sportovní akce říjen – listopad
Ne
12. 10.
Výstava ovoce a zeleniny
Zahrádkáři+ZŠ
Ne
19. 10.
Vítání občánků
OÚ+ZŠ+MŠ
Út
11. 11.
Den veteránů
OÚ+vojsko
So
29. 11.
Výstava dětí ZŠ
OÚ+ZŠ
2008
Sponzoři tohoto zpravodaje:
Místní občané: paní Danuše Špetová, pan Josef Turek a pan Miloslav Zemánek
+
Vydává: Obec Přáslavice, 783 54 Přáslavice 23, IČO: 00576255, tel.: 585 357 022
e-mail: [email protected]
datum vydání tohoto čísla: 1. 10. 2008, evidenční číslo: MK ČR E 15753
14
Příloha zpravodaje:
15
16
17
18
Pan Miloslav Zemánek a manželé Turkovi předali uvedené dokumenty všem zúčastněným
zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo dne 2. 9. 2008 v zasedací místnosti Obecního
úřadu v Přáslavicích.
Originály s podpisy občanů byly předány starostovi obce.
19