Vřískot - březnové číslo - ve formátu PDF

Vřískot - březnové číslo - ve formátu PDF

Vřískot 2
Gymnázium Varnsdorf; Střelecká 1800, Varnsdorf 407 47; +420 412 371 423; www.bgv.cz
MEZINÁRODNÍ DEN
PRODAVAČŮ CIBULE
Mezinárodní den prodavačů cibule je
projekt, který vypráví o naší minulosti i
přítomnosti. Jedna jeho část například
pojednává o 2. sv. válce. Válka není jen o
souboji o území, ale také o historii, památkách
a o lidech. Tento projekt se týká také dopisů,
kalendářů, umění, literárních
h děl, vzpomínek…
Pracují na něm paní učitelky:
I.Novodárská – má na starosti
staro
kalendáře.
Poprosily jsme jí, jestli by nám stručně popsala
náplň svojí práce: „Vzniknou
zniknou dva druhy
kalendáře,, 1. se bude týkat Varnsdorfu
Varns
(historie, významná data).
). 2. kalendář bude
multikulturní a mezinárodní.“
zaměřuje na poválečné
álečné období. Rozdělili jsme
si téma do čtyř koster. 1. kostra
k
je zaměřená
na peníze (bankovky, osoby
os
na bankovkách,
mince,…) 2. kostra
ostra se jmenuje „Válka
s mloky“, v té se nejvíce zabýváme klíčovými
událostmi poválečné doby
oby (rok
(
1948, 1968,
1989). 3. kostra
ostra se jmenuje „Poprvé živě“ a
týká se všeho, co je spojené s kulturou
(televize, divadlo,…) 4. kostra
k
se jmenuje „A
tady jsem konečně já“ a ta se týká studentů,
jejich rodin…“
Pokud by se někdo chtěl zapojit do
projektu, nebo si zkusit e-learningovou
e
výuku
na webových stránkách projektu, budeme rádi!
Š.Nová, S.Marcziová
Z.Jirchářová – má na starosti 2. světovou
s
válku. I jí jsme poprosily o komentář: „Na
začátku školního roku v září vznikly stránky
st
http://cibule.bgvprojekt.cz/moodle/ , kde mám
na starosti 2. světovou válku. Tato část má
podtémata: Dopisy (24. 5. 1943), Senegalští
střelci (1. 12. 1944),
944), Vzpomínky a Poslední
bitva Židů (8. 5. 1945.).“
V.Krejčová – má na starosti naše město a
školu. O své práci nám řekla: „První část
umění je v dějinách města. Jsou v něm čtyři
kapitoly, kde
de se zabýváme naší školou a vším,
co se týká této budovy. 2. část jsou
jso kostely ve
městě a okolí. Ve 3. části chceme vytvořit
databázi křížků a malých sakrálních památek.
Poslední část se týká zmapování kulturního
k
života ve Varnsdorfu a okolí.“
K.Filipová – má na starosti poválečné období
ob
a peníze. Poprosily jsme jí,, jestli by nám
stručně řekla, čím se zabývá: „M
Moje skupina se
MATURITNÍ PLES 2011
OKTÁVA
♥
♥
dne 4. 2.
v Lidové zahradě
ahradě VDF
♥
název: NOC, KDY OŽIJE VŠE MRTVÉ
Zeptaly jsme se oktavánů:
Kdo měl nejneobvyklejší šaty?
Co dodat? Jsme rádi, že žijeme teď a
tady, a musíme doufat, že už se nikdy nic
takového nebude opakovat…
B.Hozáková, A.Hudecová
Nikča Ulvrová
Kdo měl nejhezčí oblek?
Matěj Volf (Řekl on sám.)
Řekněte nám něco o vašem plese.
Byl to nejlepší ples za celé tisíciletí:D. Velice
výrazně se bavil náš pan třídní učitel, kterého
museli odvézt rodiče. Paní učitelky Krejčová a
Hrubešová s námi vydržely až do rána.
N.Dojčánová, K.Pokorná
KONEC?
TEREZÍN
Dne 21. – 23. 2. 2011 jsme navštívili
Památník Terezín. Terezín sloužil jako ghetto
v roce 1941 – 1945. Chceme, abyste se
dověděli o Terezíně víc, proto jsme si pro vás
připravili pár informací:
Věděli jste, že vozík na mrtvé se používal
další den na rozvoz jídla a bez umytí? (fůj)
•
•
•
Z Malé pevnosti se podařil jen jeden
útěk.
Sprchovali se jen jednou týdně. A prali
si jen jednou měsíčně.
Jedli jen jednou za den a to třeba
chleba, horkou vodu s kousky zeleniny,
nebo shnilé brambory! Jedli byste to?
A mnoho dalších zajímavostí najdete
popřípadě na stránkách projektu Mezinárodní
den prodavačů cibule.
Teď vám ukážeme některé zákony, které
v ghettu platily:
•
•
•
•
•
Každý Žid musel nosit Davidovu
hvězdu!
Nesměli kouřit!
Vždy museli smeknout, když viděli
člověka v německé uniformě.
Nesměli chodit do parku.
Nesměli chodit po chodnících atd….
Tyhle
zákony
respektovat!
musel
každý
Žid
Dne 10. 3. 2011 se uskutečnil
projektový den. Všichni spolužáci přišli v 8:00
do třídy a začalo to. Náš projekt se jmenoval
Konec?. Paní učitelka nám nejdřív řekla, co
nás všechno čeká. Zaprvé jsme museli
vymyslet pět otázek ke své práci nebo
prezentaci připravené doma. Zadruhé jsme
měli nakreslit mapu světa, abychom mohli
zaznamenat, kdy, kde a jak válka skončila.
Poté, co jsme představili své podprojekty, jsme
otestovali posluchače připravenými otázkami.
Všechny odpovědi byly správné, takže určitě
poslouchali
pozorně.
Po
představení
prezentací, textů a audio nahrávek jsme si
povídali o tom, co jsme se všechno dozvěděli.
Pak jsme na mapě světa, kterou jsme
připravili,
zakreslovali
místa,
související
s koncem války. Studentky ze sexty překládaly
cizojazyčné stránky a daly si s tím hodně
práce. Tak zase příště!
A.Blazius
DRÁŽĎANY:
MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ
ZE ZEMĚ KE HVĚZDÁM A
ZASE ZPÁTKY
Díky projektům Zmizelí sousedé –
Znovuobjevený F.P.Kien a Mezinárodní den
prodavačů cibule se osm studentů naší
školy (sexta a kvarta) zúčastnilo třídenního
mezinárodního semináře Noví svědkové a
stopy
diktatur
nadace
Brücke/Most
v Drážďanech.
(fejeton)
Studenti měli možnost setkat se
s mnoha odborníky zabývajícími se historií
20. st., diskutovat o problémech této
doby, besedovat s pamětníky, pracovat
s ostatními účastníky na workshopech,
prohlédnout si státní archiv a seznámit
se s historickými materiály. Seminář byl
jedinečnou příležitostí dalšího vzdělávání
netradičními formami výuky. Za prezentaci
školy děkujeme nejen našim studentům,
ale i panu řediteli, který byl jedním
z přednášejících lektorů.
Z.Jirchářová
CO SI MYSLÍTE O
FUTSALU VE SKALICI:
Skončili jsme druzí. Ve Skalici byli
slabší soupeři, takže jsme 2. místo udrželi
snadno, branař nám dobře zachytal a také
jsme se dobře sehráli.
Co si myslíte o futsalu v Rumburku:
V Rumburku jsme byli také druzí. Tam už proti
nám nastoupili fyzicky zdatnější hráči, my jsme
je ale naší bojovností skoro všechny přehráli.
Jiří Stárek
Proč nestrávit páteční únorový večer, kdy
na mnohé z dlouhé zimy a odstrašujících
programů našich televizních stanic doléhá
deprese, mezi lidmi? A co třeba mezi mladými
lidmi? Rozhodla jsem se na svá nepříliš mladá
kolena vyrazit mezi dorostence a podívat se,
jestli jsou až tak zkažení a anarchističtí, jak se
všude tvrdí.
Možná proto, že jsem si vybrala ples
gymnázia, které by mělo být elitou všech škol,
byla jsem mile překvapena. Už jen výzdoba
vypovídala o spoustě investovaného času a
práce do tohoto večera, tudíž o spolupráci,
odhodlání a zájmu všech o společnou věc.
Když jsem usedla ke svému stolu plnému
chlebíčků, rakviček, žinylkových květin a
pavouků, kteří měli stejnou barvu jako vše
v sále, můj zájem o tuto třídu vzrostl. Po
neuvěřitelné a mile vyčerpávající úvodní show
už myslím nikdo nepochyboval o tom, že je tu
dnes správně. Po dalších několika minutách,
kdy proběhl nástup a šerpování maturantů,
jsem seděla jako přilepená ke své židli.
Nemyslím si, že to bylo proto, že nějaký
pubertální dobrodinec, který navštěvuje každý
víkend diskotéku v tomto sále, přilepil
žvýkačku na sedátko mé židle. To názory a
cíle, které byly z úst moderátorů o jednotlivých
studentech řečeny, mi nedovolily jít se bavit na
parket s ostatními. Jejich sny o něčem větším
než jezdit na modrém voze a vysypávat do něj
obsahy popelnic mi s ohledem na jejich
působení v onen večer nezněly nemožně.
Netradičním zážitkem bylo vidět na
promítaných fotkách neupravená, ušmudlaná,
obyčejná děvčata a před sebou jen samé
princezny. Často jsem slyšela, jak učitelé
nemohli své studentky poznat. Natož pak
abychom je my, kteří jsme je viděli poprvé,
přiřadili k oněm fotografiím. Po půlnoci se
však, myslím, začaly všechny měnit zpět
k normálu a po druhé hodině ranní k něčemu
horšímu. Ale to k tomu už asi patří. Proměny.
Kolem půlnoci bylo v sále náhle ticho a
nikdo nevěděl, co se bude dít dál, když v tom
na parket naběhla zvláštní barevná stvoření.
Jakmile se z reproduktorů ozvala všem
povědomá hudba z reklamy na zeleninu
Bonduelle, pochopili jsme, o co jde. Půlnoční
překvapení této třídy perfektně zapadlo do
veselé atmosféry, které bylo v sále díky
alkoholu, hudbě a nepřestávajícím úsměvům
maturantů čím dál více. Maturanti si připravili
legrační tanec ve velmi komických kostýmech a
v podnapilém stavu vytvořili dech beroucí
show. Z estetického hlediska bych možná
vytkla, že bylo k vidění spodní prádlo a někdy i
o něco více, většiny maturantů. Ale čert vem
estetiku. Jako půlnoční překvapní to splnilo
účel a ještě se člověk při pohledu na některé
maturanty mohl od srdce zasmát.
Závěrem je nutno podotknout, že
z obyčejných studentů, které dennodenně
míjíme na ulici, se na jeden večer staly hvězdy.
Jako hvězdy zářili celý večer, ale tuším, že
dopad zpět na zem nebyl měkký. Neboť krušná
jsou rána opilcova.
A. Šimková
KRÁLOVA ŘEČ
(recenze)
Pokud vidíte v jakékoliv upoutávce
k filmu, že je nominován na 12 Oscarů,
čekáte, že to bude opravdu skvělá
podívaná. Králova řeč to ve svém popisu
má, a jakmile jsem tento film zhlédnul,
hned mi bylo jasné proč. Režie Toma
Hoopera je vynikající a herecký výkon
Colina Firtha více než obdivuhodný.
Navrch
k
tomu
ještě
dokonale
propracovaný scénář, který se značně liší
od dnešních chabých klišé, která působí
jako spěšně dělaná. Celý příběh umístěný
do 30. let minulého století vyžaduje
určitou náročnost na kulisy a kostýmy.
Osobně si myslím, že tento požadavek byl
splněn do detailů. Například se mi opravdu
líbila místnost, ve které Goffrey Rush léčí
vadu řeči krále Jiřího VI. A stejně tak
prostě řešený výtah vedoucí do patra, kde
se tato místnost nachází. Pravdou je, že
díky výpravě a kostýmům film vypadá
dražší, než doopravdy byl. I přes všechny
tyto skvěle odvedené záležitosti má toto
velkolepé dílo i pár svých drobných
nedostatků. Prvním by mohlo být například
nepřesné dodržení historické linie, tedy, že
si příběh vybírá z historie jen to, co se mu
hodí. Zmínil bych také odlehčení situace
související s nastávající válkou, kde se
postavy radují z králova řečnického
úspěchu
a
opomíjejí
podstatu
společenského problému. Film je zajímavý
možná právě proto, že nám nabízí pohled
na onu dobu z jiného úhlu a do králova
nitra. Myslím, že ověnčení čtyřmi Oskary
mu právem náleží.
V. Smetana
OSMISMĚRKA
Najděte tato slova: BANALITA, ČÍŠNÍK,
DEŠTNÍK, DÍVKA, JEHLAN, KAŠNA, KAŠTAN,
KLADKA,
KLOKAN,
KOČKA,
KOMORNÁ,
KOSATKA,
KOTVA,
KOŽENKA,
KVARTA,
LAVICE, LOPATKA, MADONA, MAŠLE, MEŠITA,
MINUTA, NONET, OBJEKT, OTOMAN, PANCÍŘ,
PARAVÁN, PARK, PASTELKA, PASTEVEC,
PASTVA,
PAŠTIKA,
PĚTINA,
PLASTIKA,
PODLAHA, POLEDNÍK, POLEVA, POLOBOTKA,
POLOVINA, POTĚŠENÍ, RING, RUMĚLKA,
ŘEZNÍK, SKALISKO, SONDA, STÍRAČ, ŠATNÍK,
ŠTOLA, TAPETA, TOPINKA, TUNIKA, UŠANKA,
VAZELÍNA, VĚTA, VÝLOV, ZAJÍC, ZÁPALKA,
ZÁVAŽÍ, ZÁVIN.
Až to doluštíte, napište na papír zbylá písmena
tak, jak jdou za sebou, a vyjde vám tajenka:
citát MIROSLAVA HORNÍČKA.
A.Blazius
P
E
K
B
A
N
A
L
I
T
A
V
T
S
A
P
K
O
M
O
R
N
Á
T
K
E
J
B
O
O
I
A
V
P
L
A
S
T
I
K
A
A
A
E
K
L
K
R
A
Ě
D
O
M
A
V
V
P
H
K
S
H
Č
Ý
A
R
T
T
P
B
A
T
A
O
A
I
Í
O
L
K
V
T
I
U
A
O
O
Š
K
K
L
S
K
N
N
A
Á
A
N
N
N
K
T
T
L
A
D
O
T
I
Z
D
N
P
A
I
G
I
O
Ě
K
E
O
A
P
E
Á
E
A
O
Č
K
K
Ů
M
S
Š
A
P
O
L
E
V
A
Ř
L
L
A
N
U
A
T
A
E
T
Í
V
K
I
E
Í
E
N
O
R
E
N
Í
T
Ě
N
I
A
U
N
D
C
D
C
A
P
Í
Ž
A
N
A
Č
Í
Š
N
Í
K
N
N
Í
I
K
A
T
O
Í
O
L
A
L
E
Š
R
A
Í
J
V
V
O
T
S
K
A
N
O
D
A
M
A
P
K
A
Á
K
A
L
K
A
K
L
E
T
S
A
P
K
J
Z
Á
P
A
L
K
A
R
N
A
T
Š
A
K
I