Skřítkové vítali budoucí prvňáčky u zápisu
Transkript
Skřítkové vítali budoucí prvňáčky u zápisu
___________________________________________________________________________ Občasník ZŠ Krčín číslo 4/09-10 Cena 5.- Kč První pololetí se nám přehouplo, před námi je druhá půlka školního roku, která většinou uteče ještě rychleji než ta první. Aby vám čas ještě rychleji utekl, zkuste si chvíle zpříjemnit s našimi články. Noví prvňáčci se přišli zapsat na příští rok, příběhy s trochou napětí napsali vaši spolužáci, přírodovědný seminář pro vás připravil tipovací soutěž. To je jen malý výčet toho, co najdete v tomto čísle. A jestli vám tu něco chybí – není nic jednoduššího – pište! RM Skřítkové vítali budoucí prvňáčky u zápisu V pátek 15. ledna přišli budoucí prvňáčci k nám do školy. Děti přišly s rodiči a skřítkové- žáci 5. třídy jim nabídli zábavný koutek ve vestibulu školy, kde si zkrátily dlouhé čekání na paní učitelku vybarvováním obrázků, skládání puzzle atd. Po chvíli si pro prvňáčka přišla paní učitelka, rodiče dostali informace v obálce, s dětmi si povídala o škole a prohlíželi si knížky. Prvňáček nedocházel s prázdnou , každý dostal malý dárek. Potom šli házet míčky do tlamy papírového lva. Nakonec se šli podívat do 1. třídy a tam je čekalo několik úkolů s písmeny a čísly.Doufám, že se prvňáčkům zápis líbil a že se už teď těší do školy. Pavlína Hušková 5.A Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Josef Sekyra a Antarktida V úterý 5. ledna se 5. třída vydala na náměstí do galerie Zázvorka, kde byla výstava o panu Josefu Sekyrovi, který byl prvním Čechem na jižním pólu. Tato výstava se v Novém Městě nad Metují konala hlavně proto, že pan Sekyra se narodil a žil právě tady. Viděli jsme výstroj, kterou používal při bádání, vycpaného tučňáka císařského, zkameněliny, zobáky tučňáků, horniny a to vše je z jižního pólu. Nakonec jsme zhlédli videozáznam z jižního pólu, jak dnešní badatelé pracují. Výstava se nám moc líbila, dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací o jižním pólu a o našem rodáku panu Sekyrovi. Pavlína a Denisa Jak se vám líbí Krčíňoviny? Krčíňoviny už na naší škole pár let vychází, ale jelikož od Vás nemáme žádnou odezvu, rozhodli jsme se udělat anketu. Několik z Vás jsme odchytli a vyzpovídali, co se Vám nejvíce líbí v časopise i ve školním rozhlase a co byste naopak změnili. Zjistili jsme, že oblíbené rubriky jsou Módní policie nebo například Music box, tedy především článek o Jastinu Bieberovi. Ale největší úspěch, jak v časopise tak v hlášení, měly vtipy. Samozřejmě se našlo pár lidí, které je rádo nemá, ale většina by je naopak zdvojnásobila. Někdo by přidal více článků jednotlivých dětí, někdo by byl rád za barevné fotografie, někdo by zase uvítal více aktuálních článků z města… Ale většina z Vás by neměnila nic. Na závěr tu máme odpovědi p. uč. Minaříkové neboli také hlavní šéfredaktorky Krčíňovin. Čtete Krčíňoviny? Ano, celé. Co se Vám na nich nejvíc líbí? Že to není práce moje, ale mých žáků. Co byste na nich změnila? Kdyby to šlo, tak udělat něco, aby je četlo více lidí. Posloucháte školní rozhlas? Ano, poslouchám a hlídám, aby poslouchali i žáci v mé třídě. Co se Vám na něm nejvíce líbí a co byste změnila? Líbí se mi, že je vtipný a zároveň přináší důležité informace, nezměnila bych nic, a jestli se někdy něco změní, tak díky tomu, že se změní redaktoři, protože ti stávající odejdou. Co byste vzkázala moderátorům rozhlasu? Že bych jednou chtěla dostat odvahu jako oni a naučit se mluvit do školního rozhlasu, takže je obdivuji. Znáte ty moderátory? Znám, a myslím si, že dobře. A co byste vzkázala redaktorům? Aby vydrželi, že neznamená, že když nás čte málo lidí, že je to špatné. Tento článek bychom chtěli věnovat všem, kteří nám „obětovali“ pár minut svého drahocenného času a odpověděli nám na naše dotazy Jana Kvirencová a Honza Prouza Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Mistr Jan Hus by se možná divil, jaké odpustky by si lidé kupovali dnes. Šesté třídy naší školy se nechaly inspirovat Husovou dobou a vymysleyi nám pár odpustků z roku 2010. Tady máte menší ukázku: Kup si u nás odpustky, dostaneš k nim zákusky. Bez odpustků ani krok, dostaneš zdarma ještě grog. Kup si od Dandi odpustku a dostaneš od nás termosku. Odpustky si radši kup, nebo v pekle budeš coby dup. Kupte si 1 odpustek a 2 dostanete zcela zdarma! Všechny odpustky jsou povedené, ale myslím, že tento poslední je nejvýmluvnější – „Pokud si koupíte odpustek za pouhých 500 Kč, dostanete od nás ještě další dva odpustky, které vám budou stejně k ničemu, jako ty první.“ Bětka Nováková 8.A Fandi, tipuj, vyhraj! Jistě všichni dobře víte, že se chystá zimní olympiáda ve Vancouveru. Jsou to už XXI. zimní olympijské hry v historii. Naše reprezentace tam vyslala tyto naděje: Martina Sáblíková: rychlobruslařka, dvojnásobná mistryně Evropy ve víceboji, měla by bojovat o zlato na tratích tři a pět kilometrů Lukáš Bauer: běžec na lyžích, dvojnásobný vítěz Tour de Ski a vicemistr světa z Liberce 2009 Hokejová reprezentace: naše reprezentace patří tradičně k favoritům Šárka Záhrobská: česká reprezentantka v alpském lyžování, ve Světovém poháru získala jednou zlato, stříbro a bronz. Toto jsou naši největší favorité, ale samozřejmě věříme i dalším českým reprezentantům, že předvedou své nejlepší výkony a získají pro Českou republiku olympijské medaile. Doufáme, že i vy máte své favority a tipy, jak to ve Vancouveru dopadne. Vše vypukne 12.2. 2010 a my budeme fandit našim barvám. Přírodovědný seminář připravil pro vás tipovací soutěž, které se mohou zúčastnit všichni žáci naší školy. Stačí jen odhadnout umístění jednotlivých sportovců. Podrobnější informace najdete na nástěnce ve vestibulu, v hlášení školního rozhlasu, popřípadě u vašich spolužáků, kteří pracují v přírodovědném semináři pod vedením pana učitele Martina Volfa. Ti, kdo budou v tipování nejúspěšnější, budou odměněni hodnotnými cenami. Tak neváhejte a zkuste štěstí! Eliška Fáberová a Verča Katzerová Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Perličky ze školní lavičky… O potravě Cukr je rafinovaný, protože se po něm tloustne. Pravý hovězí vývar se dělá ze dvou kostek. Švestkové knedlíky dělíme na jídlo a pecky. Sardinkám se uřezávají hlavy, aby se vešly do konzervy. Děda povídal, že alkohol sice kazí zrak, ale že má radši brejle než žízeň. Tatínek řekl, že na svůj svátek nechal pití, ale neví kde. Tři potraviny, bez kterých člověk nemůže žít, jsou snídaně, oběd a večeře. Experiment je třeba to, když maminka něco uvaří a my hádáme, co to je. Rybí maso je zdravé, protože obsahuje mnoho fosforu, který je smrtelně jedovatý. Jídlo musíme dojídat, aby ho mouchy neroznášely po ostatních lidech. Včelím medem neplýtváme, protože se nevyrábí, ale vzniká poctivou prací. Konzervy nám uchovávají potraviny, ale jen do té doby, než se zkazí. Jsou zdravé, neboť obsahují hodně železa. Alkohol zkracuje život, protože se po něm pořád spí. Náš děda říká: Rum je jed, ale nejvíc je otrávený, když ho nemá. Česnek je zdravý pro lidi, ale společnost ho nesnáší. 1. Jak dlouho už fungují Krčínoviny? ,,Od té doby, co to hodili na mě!“ 2. A před tím…? ,, Před tím vycházelo číslo jednou za pololetí a podílely se na něm všechny třídy.“ 3. Když jste říkala ,,hodili“, to znamená, že to nebylo dobrovolné? …dlouhá pauza….,,Ale jo…bylo to dobrovolné.“ 4. Hledáme na vás nějakou chybu… Máte vůbec nějakou? ,,Neumím dorty, za svůj život jsem upekla dva a ten druhý šel do koše. Taky mě nebaví to titěrné zdobení na dortech nebo na cukroví…“ 5. Chtěla jste vždycky učit češtinu? ,,Vůbec ne! Hlavně sloh mě nebavil a u maturity jsem měla z písemky trojku, to znamená, že o stupeň horší známku, než z ruštiny. Pak jsem vše zachraňovala ústně. Když jsem po maturitě přemýšlela, jaký předmět na pedagogické fakultě studovat, nakonec z toho vylezla čeština.“ 6. Využívala jste někdy toho, že máte dvojče? ,, Ano, hlavně na střední škole, když jedna z nás byla zkoušená, tak tam šla ta, která byla naučená. Jednou jsme se dokonce vyměnily na rande a ten kluk si ničeho nevšiml. “ 7. Můžete na sebe prásknout ještě něco? ,,…Já si myslím, že mám chyb spoustu. Třeba nejsem vůbec technický typ, s interaktivní tabulí se snad nikdy nenaučím nebo spíš mám ten pocit, že to zatím není nezbytně nutné. Nemám moc pamatováka na jména a tak je občas pletu, což mě mrzí…“ 8. Z tajných zdrojů jsme se dozvěděli, že jste prý tak trochu zariskovala při státnicích, je to pravda? ,,Ano, vylosovala jsem si jednu otázku, na kterou jsem nevěděla odpověď, tak jsem odpověděla na jinou. Prošlo to.“ Tento neobvyklý rozhovor vznikl tak, že jsme měly určitou představu o tom, jak budeme klást otázky a paní učitelka nám bude odpovídat. Všechno se to ale nějak zvrtlo a jen jsme čekaly, kdy se paní učitelka „prokecne“. Eliška a Verča z 8.A Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Noční cesta na vlak Jistě jste si všimli, jak se dny před Vánoci stále zkracují a večery začínají být stále tmavší a pochmurnější. A právě v jeden takový večer jsem šla z hudební školy , která je na náměstí, až dolů na nádraží. Bylo asi půl šesté, tedy nijak pozdě, ale už byla tma jako v pytli a já jsem pozvolna odcházela z centra města, z jeho světla a ruchu, a pomalu jsem se začínala bát. V mysli mně vyvstaly obrazy zlodějů, podvodníků a únosců dětí. Kdyby mě tak někdo přepadl! Zrovna v tu dobu jsem procházela kolem hustého tmavého křoví. Jako ve zlé předtuše jsem se na něj podívala a uviděla jsem , jak před ním stojí tmavá a nehybná postava. Hnána strachem jsem se rozběhla a běžela jsem celou cestu až na nádraží. „Fuj! Co to bylo?“ Na tuto otázku jsem zatím nenašla odpověď , ale v duchu jsem na sebe byla pyšná, že jsem tomu utekla. Asi za tři dny po této příhodě jsem tou cestou šla znova, teď už za světla a s mamkou po boku. Když jsme procházely zase kolem toho křoví, nedalo mně to a znovu jsem se na něj podívala. A víte, kdo tam stál? Socha! Opravdu, před keřem stál na podstavci nějaký voják z kamene. Začala jsem se hrozně smát. Mamka si asi myslela, že jsem se zbláznila, ale když jsem jí vyprávěla, co se stalo, smála se taky.Sice je tohle vypravování spíš k mojí hanbě, ale přece jen musím říct, že jsem měla z pekla štěstí, že na tom místě před křovím stála socha a ne nějaký únosce! Bětka Nováková 8.A 7 Divů světa: visuté zahrady Semírámis v Babyloně Sedm divů světa je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Já vám zde budu postupně představovat každý z nich. Dnes přišel na řadu 2. div-visuté zahrady Semírámis v Babyloně. Babylon je proslaven svou věží. Podle antických spisů měl být Babylon obklopený ohromnými hradbami s velkým množstvím brán. Babylon byl postavený ze vlády Nabuchadnezzara II. v období Novobabylonské říše 625-539 př. n. l. Jemu se také připisuje dostavení Babylonské věže, ale nikdo neví, kdo je architektem visutých zahrad. I když se visuté zahrady jmenují Semiramidiny, tak není potvrzeno, jestli je dala postavit právě královna Semiramis, nebo Nabuchadnezzar II. pro potěchu své manželky či hoštění svých vzdálených návštěv. Žádný písař z té doby bohužel nezaznamenal nic o visutých zahradách. Podle některých autorů z mladší doby měly zahrady čtvercový půdorys a skládaly se z klenutých teras vyvýšených jedna nad druhou umístěných na krychlových podpěrách. Ty byly duté a vyplněné hlínou, aby na terasách bylo možno pěstovat i ty největší stromy. Sloupy, podpěry i terasy byly vybudovány z pálených cihel a asfaltu. Na nejvyšší terasu se dalo vystoupit po schodišti, po jehož jedné straně byl umístěn stroj na čerpání vody z Eufratu do zahrad. Vyhledala Katy Hejčlová Zdroj:www.sedm_divu_sveta.a4.cz/ Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Dědečkův poklad ,,Cink“ ozval se zvonek domovních dveří. ,,Já tam dojdu,“ uslyšel jsem maminku, jak křičí z kuchyně v přízemí. Pomalu jsem se zvedl, položil svou rozečtenou knihu a šel se podívat kdo to je. Na chodbě stál tatínek, který právě dorazil a maminka, která brečela. ,,Co se stalo?“ zeptal jsem se, očekávajíc něco strašného. ,,Dě-de-ček zemřel,“ odpověděla trhaně maminka mezi přívaly slz. ,,Nee,“ vykřikl jsem a přidal se k jejich smutnému kroužku. Za pár dní si nás nějaký pán zavolal do kanceláře, kvůli dědictví. Když jsme dorazili do kanceláře, seděla tam už dědečkova sestra s mužem a ten pán začal číst závěť. Já, stále myslící na toho milého staříčka plného energie, jsem uslyšel své jméno. ,,…odkazuji své nástěnné hodiny. A dále tu máme…“ Podíval jsem se na maminku, ale ta jen pokrčila rameny. Mé myšlenky se v tu chvíli přesunuly ke starým nástěnným hodinám, odbíjejícím čas oběda v dědečkově kuchyni. Asi po týdnu ke mně přišel tatínek a zeptal se: ,,Tak co? Kampak ti mám ty hodiny pověsit?“ Zamyslel jsem se ,,Co třeba nad stůl,“ řekl jsem tatínkovi. A tak se stalo. Za chvíli jsem už slyšel jejich kouzelný tikot. ,,Tik, tak, tik, tak,“ tikaly už půl roku dědovy hodiny nad mým stolem. Zrovna jsem si dělal domácí úkoly a najednou ticho. Můj myšlenkový pochod byl přerušen. Chvíli trvalo, než jsem zjistil, co se stalo. Zvedl jsem oči a zahleděl se na zeď. Ručička hodin se zastavila. ,,Jé,už jsem zase něco rozbil,“ pomyslel jsem si. Sundal jsem hodiny ze stěny a snažil se vypátrat místo, kam se dávají baterie. Bohužel jsem ale nic nenašel. Co mě ale zaujalo, byla prohlubeň na zadní straně. Podíval jsem se na ni pořádně a zjistil, že ten symbol znám. Určitě to je ten samý jako přívěšek, který mi dal dědeček k desátým narozeninám. ,,Kde ale je?“ zamyslel jsem se a začal přívěšek hledat. Po hodině úporného hledání to u mě v pokoji vypadalo jak po výbuchu atomové bomby, ale přívěšek nikde. ,,Kde může být?“ začal jsem se rozčilovat a koukal na tu spoušť, co jsem udělal a teď budu muset uklidit. Najednou jsem zahlédl něco lesklého na skříni. Podíval jsem se tam a uviděl přívěšek, který jakoby se mi vysmíval, že jsem úplně slepý. Popadl jsem ho a porovnal s rytinou na hodinách. ,,Ano!“ vykřikl jsem v duchu, byly stejné. Pomalu, jak to dělají ve filmech, jsem vložil přívěšek do prohlubně a čekal, co se bude dít. Nedělo se nic. ,,Jak jsi mohl být tak hloupý a čekat, že na tebe z hodin vypadne zlato?“ ptal se mě můj vnitřní hlas. Uvědomil jsem si, že to by se asi nestalo. Chtěl jsem odnést hodiny tatínkovi, jenže jak jsem je nadzvedl, ozvalo se cvaknutí a ze spodu hodin vyjela malá schránka. Pověsil jsem hodiny na stěnu, abych měl volné ruce a podíval se do tajné přihrádky. Jakoby nic tam ležel dopis nadepsaný dědečkovým ozdobným písmem. Stalo tam mé jméno: Nick Smith. Vzal jsem dopis do rukou a otevřel. Vytáhl jsem malý papírek a na něm bylo na stoji napsáno: Jestli čteš tento dopis, nejsem již mezi živými. Užívej je dobře. Děda ,,Co to znamená?“ řekl jsem si. Sáhl jsem hlouběji do schránky a vytáhl balíček. ,,Tik, tak, tik, tak,“ hodiny se znovu rozeběhly. Otevřel jsem balíček a oněměl úžasem. V balíčku byly peníze, spousty peněz. ,,Tik, tak, tik, tak“ tikaly dědečkovy hodiny nad mým stolem, ale ne nad tím starým stolem, ale nad úplně novým stolem. Za nalezené peníze totiž rodiče koupili nový dům na venkově a mě jako nálezci koupili nové vybavení pokojíčku. Co se ale nezměnilo, jsou ty úžasné dědečkovi hodiny, které tiše odtikávají, jakoby souhlasily s dobře využitým pokladem. Marek Meisner 9.A __________________________________________________________________________________________ Dráček Je z rodu klouzavých ještěrek Draco. Má pohyblivá žebra, je až 20 centimetru dlouhý. Žijí na stromech od Indie, Malajsie a Indonésie až po Vietnam. Denně totiž musí stihnout slupnout desítky gramů termitů a mravenců 20 centimetru dlouhý. Má na křídlech a krku blány . Dráček létavý Dráček létavý(Draco volans) je na povrchu hnědý, zespodu modrý (kamufláž). Tyto ještěrky mají křídla z kůže, která je prodloužena z pohyblivých žeber. Při startu skočí do prostoru a plachtí. Velký lalok a křídla mu dovolují manévrovat let mezi větvemi. Pokud je větrné počasí, neplachtí. Zpracovala : duš řupalová Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Módní policie V tomto čísle jsme si vzali na mušku herečku a zpěvačku Miley Cyrus HODNOCENÍ: Triko: Top, který si vzala Miley na sebe, nám trochu připadá jako noční košile,a to díky materiálu, ze kterého je top vyroben. Za top dávám a to kvůli materiálu, z kterého je top vyroben. Kalhoty: Kalhoty mohu Miley pochválit.Kalhoty ti to zachránily, Miley!!!!!! Takže za kalhoty dávám a to za skvěle zvolený střih. Doplňky: Korále už asi nemusely být,k celému outfitu to vypadá přeplácaně.Ale musíme uznat, že kdyby si tyto korále vzala na něco jiného, byl by to velice nápaditý model. Za doplňky dávám outfit, už kvůli korálům vypadá dost přeplácaně. Boty: Vypadají samy o sobě velice hezky a s kombinací rourových kalhot to vypadá skvěle. Za obuv dávám a to za skvěle sladěné boty s kalhotami. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Miley se umí v módě pohybovat, ale toto byl trochu přešlap. Však Miley nás ještě něčím překvapí. Hodnocení: Příště bude zhodnocen Zac Efron…………… (Klára Hovorková) Potravinové kuriozity Možná si říkáte, že na takové věci, jako je jídlo, není nic zajímavého. S těmi, kteří si to myslí, nesouhlasím. Možná, že změníte názor, až si přečtete tyto zajímavosti: - Největší jablečný koláč, který byl kdy upečený, měl asi 12 m x 7 m. Coca Cola měla původně zelenou barvu. Většina rtěnek obsahuje rybí šupiny. Člověk sní (nevědomky) více než 3 kilogramy hmyzu ročně. Průměrný člověk vypije za život asi 30 400 litrů vody. Sumec má více než 27 000 chuťových pohárků. Jablka, cibule a brambory mají tu samou chuť. To, co je od sebe odlišuje, je jen vůně. Vyhledala Kristýna Novotná, 8.A Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message. Ahojda vítáme vás opět v naší hudební rubrice ,,MUSIC BOX“. Jestli ještě někdo neví co je to zač tak čtěte dál.V každém čísle krčínských novin vyjde článek o nějaké skupině,zpěvákovi nebo zpěvačce … pokud by jste měli nějaké určité přání můžete se obrátit na nás nebo na někoho jiného z redakce…vaše Raduš a Koudy.. INNA Inna je umělecký pseudonym rumunské klubové zpěvačky, která na podzim 2008 získala velkou popularitu písní "Hot". Její vlastní jméno je Elena Alexandra Apostoleanu. Narodila se 16. října 1986 v Mangalii. Zpívat začala už od dětství. Od osmi let se začala pravidelnými lekcemi zdokonalovat ve zpěvu. Vystudovala střední ekonomickou školu v Konstantě a poté politické vědy na tamní universitě. Její první singl Hot byl vydán díky třem producentům z týmu Play & Win (Radu Bolfea, Sebastian Barac, Marcel Botezan), kteří spolupracují také s jinými zpěváky (Akcent, Activ, Morris). Singl přinesl velký úspěch v několika evropských zemích a v rodném Rumunsku je jednou z nejčastěji hraných písní v rádiích. 8. srpna 2009 získala 2. místo na festivalu Sopoty Hit Festival 2009 v kategorii nejlepší zahraniční hit léta. pro zasmání "Mamíííííí, mamíííííííí, mě opuchl prst!" "A jak jsi to poznal, Pepíčku?" "Nevejde se mi do nosu." "Mami, dáš mi dvě koruny na lízátko?" "Ale Pepo, vždyť už jsi velký kluk!" "Tak mi dej dvacku na pivo!" Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a ptá se podřimujícího Petra, co je to za vzorec? -Petr koktá:,,Pane učiteli mám to na jazyku." „Tak to honem vyplivni ,protože to je kyselina.“ Učitel k žákovi: "Kde leží Afrika ?" "Na mapě..." "Honzíku, ukaž nám, jaké máš vysvědčení." "Až později, tati, já ho půjčil Mirkovi, on chtěl postrašit své rodiče." Dva žáci si povídají: "Ti učitelé jsou v podstatě strašně hloupí lidé." "Jak to myslíš?" "Pořád se na něco vyptávají a někteří furt dokola." "Tati, umíš psát také potmě?" ptá se Andi. "Ano." "Třeba i své jméno?" "Ale jasně." "Tak mě podepiš potmě vysvědčení." Vydává redakce ZŠ Krčín: Příspěvky je možno zasílat na adresu: [email protected] http://www.novemestonm.cz, Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message.