Diplomova prace 2005

Transkript

Diplomova prace 2005
Fakulta výtvarných umění
Vysokého učení technického v Brně
Diplomová práce
2005
Tomáš Moščak
Fakulta výtvarných umění
Vysokého učení technického v Brně
Autor:
BcA.Tomáš Moščak
Název:
Mobilní telefony v umělecké praxi
Vedoucí práce:
Mgr. Richard Fajnor
Datum odevzdání:
31.3.2005
ZADÁNÍ TEORETICKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Témata a stručná osnova práce:
MOBILE-ART – mobilní telefony v umělecké praxi
Osnova:
- kořeny a původ mobilového umění
- technologie využitelné pro mobilové umění
- vize budoucího vývoje a možností
- výběr domácích a zahraničních děl a umělců zabývajících se mobilovým uměním
- osobní zkušenosti a tvorba
2
Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci včetně příloh vypracoval samostatně a uvedl jsem
všechny použité podklady a literaturu.
V Brně dne .................................................
..................................................
Tomáš Moščak
3
PODĚKOVÁNÍ
Mgr. Richard Fajnor / FaVU
MgA. Robert Chudý / FIT VUT
BcA. Lukáš Berta / FaVU
Eva Buková, Michaela Shejbalová / MZK
THE
4
OBSAH
1 / ÚVOD ................................................................................................................................. 11
2 / KOŘENY UMĚNÍ VYUŽÍVAJÍCÍHO MOBILNÍ TELEFONY ...................................... 13
3 / HISTORIE VZNIKU MOBILNÍCH TELEFONNÍCH SÍTÍ.............................................. 15
3.1 / Co je to mobilní/celulární síť ....................................................................................... 15
3.2 / Stručná historie mobilní telekomunikace..................................................................... 16
4 / MOBILNÍ SLUŽBY A TECHNOLOGIE VYUŽITELNÉ V UMĚLECKÉ TVORBĚ
A UKÁZKY PŘÍSLUŠNÝCH UMĚLECKÝCH REALIZACÍ .............................................. 21
4.1 / Služba krátkých textových zpráv (SMS)...................................................................... 21
4.2 / Služba přenosu multimediálních zpráv (EMS/MMS).................................................. 26
4.3 / Datové služby (WAP, i-mode, internet)....................................................................... 28
4.4 / Ostatní technologie....................................................................................................... 31
JAVA................................................................................................................................ 31
Symbian a Windows Mobile ............................................................................................ 32
Bluetooth a infračervené připojení................................................................................... 33
Macromedia Flash Lite..................................................................................................... 35
GSM lokalizace a GPS..................................................................................................... 35
Hudba a video................................................................................................................... 37
Integrovaný fotoaparát ..................................................................................................... 38
Integrovaná video kamera ................................................................................................ 39
Vyzvánění......................................................................................................................... 39
PTT (Push To Talk).......................................................................................................... 42
3D mobilní čipy................................................................................................................ 42
Streaming ......................................................................................................................... 42
DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handhelds) ........................................................ 43
5 / PŘÍKLADY MOBILOVÉHO UMĚNÍ............................................................................... 44
6 / VLASTNÍ TVORBA .......................................................................................................... 56
6.1 / SMS hřbitov ................................................................................................................. 56
6.2 / ACStream Mobile ........................................................................................................ 58
6.3 / Současnost.................................................................................................................... 60
7 / VIZE BUDOUCNOSTI MOBILNÍ TECHNOLOGIE....................................................... 61
8 / ZÁVĚR ............................................................................................................................... 66
5
Fakulta výtvarných umění
Vysokého učení technického v Brně
Mobilní telefony v umělecké praxi
Diplomová práce
Autor: BcA. Tomáš Moščak
Vedoucí: Mgr. Richard Fajnor
ABSTRAKT:
Tato diplomová práce se zabývá tématem, jak jsou mobilní telefony, mobilní
technologie a jejich vliv na společnost využívány v současné umělecké tvorbě. Jsou zde
popsány příklady technologií využitelných současnými umělci včetně praktických ukázek
a směrů, jakými by se mobilová tvorba v budoucnu mohla ubírat. Nedílnou součástí práce je
i zmínka o mých vlastních realizacích v této oblasti.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Mobilové umění, současné umění, tvorba, umělci, mobilní telefon, celulární telefon,
mobilní síť, SMS, EMS, MMS, JAVA, Symbian, Windows Mobile, Bluetooth, infračervené
spojení, Macromedia Flash Lite, GSM lokalizace, GPS, hlas, hudba, video, obraz, foto,
fotoaparát, videokamera, vyzvánění, 3D, streaming, DVB-H, GPRS, EDGE, UMTS, i-mode,
WAP, internet, divadlo, sochařství, virtuální prostor, hybridní prostor, vliv na společnost.
6
Brno University of Technology
Faculty of Fine Arts
Cellular phones in the arts
Master’s Thesis
Author: BcA. Tomáš Moščak
Supervisor: Mgr. Richard Fajnor
ABSTRACT:
This Master’s Thesis describes the usage of mobile phones, mobile technologies and
the impact of these technologies on human society in contemporary fine art activities. It
covers examples of technologies available to contemporary artists together with practical
samples and directions of possible future evolution in this field. Further it includes references
to my own art works related to this topic.
KEYWORDS:
Mobile art, contemporary art, creation, artists, mobile phone, cell phone, cellular
network, SMS, EMS, MMS, JAVA, Symbian, Windows Mobile, Bluetooth, infrared
connection, Macromedia Flash Lite, GSM localization, GPS, voice, music, video, picture,
photo, photo camera, video camera, ringtone, 3D, streaming, DVB-H, GPRS, EDGE, UMTS,
i-mode, WAP, internet, theatre, sculpture, cyber space, hybrid space, impact on society.
7
ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE
Moščak Tomáš. Mobilní telefony v umělecké praxi. Fakulta výtvarných umění Vysokého
učení technického v Brně, 81 s. Diplomová práce, vedoucí: Fajnor Richard, 2005.
ANOTATION OF MASTER’S THESIS
Moščak Tomáš. Cellular Phones in the Arts. Faculty of Fine Arts of Brno University of
Technology, 81 s. Master’s thesis, supervisor: Fajnor Richard, 2005.
8
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
3GPP – 3rd Generation Partnership Project
AAC – Advanced Audio Coding
AMPS – Advanced Mobile Phone System
AMR – Adaptive Multi-Rate
ARP – Autoradiopuhelin
BTS – Base Transceiver Station
C-HTML – Compact HyperText Markup Language
CDMA – Code Division Multiple Access
CDMA2000 1xEV-DO – CDMA Single-Channel Evolution, Data-Only
CDMA2000 1xRTT – CDMA Single-Channel Radio Transmission Technology
D-AMPS – Digital Advanced Mobile Phone System
DVB-H – Digital Video Broadcasting - Handhelds
DVB-T – Digital Video Broadcasting - Terrestrial
EDGE – Enhanced Data Rates for Global Evolution
EMS – Enhanced Message Service
GIF – Graphic Interchange Format
GPRS – General Packet Radio Service
GPS – Global Positioning System
GSM – Global System for Mobile communications
HTML – HyperText Markup Language
J2ME – Java 2 Platform, Micro Edition
JPEG – Joint Photographic Experts Group
MMS – Multimedia Messaging System
MP3 – MPEG-1/2 Audio Layer 3
MPEG – Moving Picture Experts Group
NAMPS – Narrowband Advanced Mobile Phone System
NMT – Nordic Mobile Telephone
PDA – Personal Digital Assistant
PDC – Personal Digital Cellular
PHP – Hypertext Preprocessor
PTT – Push To Talk
RTMS – Radio Telephone Mobile System
9
SMS – Short Messaging Service
SQL – Structured Query Language
TACS – Total Access Communication System
TD-SCDMA – Time Division Synchronous Code Division Multiple Access
TDMA – Time-Division Multiple Access
UMTS – Universal Mobile Telecommunications System
URL – Uniform Resource Locator
WAP – Wireless Application Protocol
WBMP – Wireless Bitmap
WCDMA – Wideband Code Division Multiple Access
WML – Wireless Markup Language
WWW – World Wide Web
XHTML Basic – eXtensible Hypertext Markup Language Basic
XML – eXtensible Markup Language
10
1 / ÚVOD
Cílem této diplomové práce je prozkoumání, jaké použitelné technologie poskytují
umělcům nejmodernější technické prostředky komunikace – mobilní telefony, jakým
způsobem je lze využít v oblasti moderního umění a představení příkladů realizací takových
děl. Zároveň by se měla stát technologickým a inspiračním zdrojem pro současné tvůrce
zabývající se novými médii. Vzhledem k tomu, že k masovému rozšíření mobilní komunikace
došlo teprve až v posledních dvaceti, spíše však deseti letech, používal jsem pro získávání
informací o tomto oboru primárně zdroje umístěné na internetu, případně články v časopisech.
Souhrnnou knihu zabývající se tímto fenoménem z „uměleckého” hlediska se mi bohužel
nepodařilo nalézt. Moje práce si nečiní nárok být úplným a vyčerpávajícím přehledem všeho,
co se v této oblasti v poslední době odehrálo, jistě existuje mnoho děl, výstav, performancí či
prací, kterých jsem se nedopátral a které se postupem času ještě objeví na veřejnosti. Pokud
by snad čtenář věděl o takovém nepopsaném díle, či by jej i sám vytvořil, budu o něm zajisté
rád informován a budu velmi rád, pakliže by mne takový čtenář kontaktoval pro další budoucí
rozvoj mého bádání.
Zřejmě bude vhodné hned zde na začátku mojí práce uvést, co si pod pojmem
mobilové umění představuji – bude se jednat nejen o díla, instalace, akce či performance, ve
kterých jsou přímo fyzicky mobilní přístroje či jednotlivé mobilní technologie zastoupeny, ale
může se jednat i o díla, ve kterých mobilní přístroj vůbec není použit, pouze se zabývá
tématem s mobilními telefony spojeným.
Abychom pochopili nové možnosti, které se v dnešní době a v této rychle se rozvíjející
oblasti otevírají, bude součástí této práce i popis jednotlivých technologií a služeb, které
dnešní a budoucí mobilní telefonní přístroje podporují a podporovat budou. Čtenář by tak měl
získat obecný přehled o službách telefonu a sítě, které může ve své mobilové tvorbě využít
a do kterých se může hlouběji ponořit, pakliže jej některá z technologií výrazněji zaujme.
Velmi stručně se zmíním i o předchůdcích mobilového umění. Mobilové umění v sobě
zahrnuje několik druhů umění, neboť mobilní telefony v dnešní době nejsou pouze nástroje
pro hlasovou komunikaci, ale jsou již plně multimediálními přístroji umožňující pracovat
s hlasem, zvukem, obrazem, videem, připojením na internet atd. Nepřímo se tak dotýká
a navazuje na několik jiných uměleckých oborů.
11
Jednu z částí mé práce bude tvořit i přehled realizovaných uměleckých/tvůrčích
projektů ve světě i u nás, využívajících mobilní telefony a mobilní technologie. Dále zde
budou uvedeny i mé vlastní realizace v této oblasti.
Velmi rád bych se zmínil podrobněji o sociologických dopadech používání mobilních
telefonů na lidskou společnost. Protože jsem však během svého bádání zjistil, že se jedná
o vskutku rozsáhlé téma, které by vydalo na samostatnou diplomovou práci, dotknu se tohoto
tématu pouze okrajově, a to zejména s přihlédnutím na změnu vnímání virtuální reality jejím
propojením s realitou skutečnou a na rizika rozšiřování mobilní technologie.
12
2 / KOŘENY UMĚNÍ VYUŽÍVAJÍCÍHO MOBILNÍ TELEFONY
Ačkoliv by se mohlo zdát, že mobilové umění je logickým nástupcem umění zvaného
phone art, umění využívajícího klasické pevné telefonní linky, není tomu úplně tak, neboť
současný mobilní telefon již neplní pouze původní funkci hlasového dorozumívání na dálku,
jako tomu bylo dříve, ale obsahuje daleko více funkcí a technologií. Mobilní telefony mohou
obsahovat zvuk, text, obraz, video, internetové připojení atd., a proto ovlivňují a zasahují do
mnoha oblastí umění. Zřejmě ještě o něco blíže nežli phone-art je k mobilovému umění
obecněji pojatá oblast telepresence, která je založena na propojení člověka a stroje pomocí
telekomunikací, internetu, robotiky, počítačů a interface. Telepresence zkoumá možnosti
vzdáleného bytí či vzdálené fyzické manipulace pomocí telekomunikačního spojení, ať už
skrze telefonní spojení, internetové linky či satelitní vysílání. Je úzce spojeno s robotikou.
Stále se však jedná o poněkud odlišný druh umění, neboť mobilové umění se může pohybovat
vždy a všude s člověkem, zatímco počítače a klasická telekomunikační technika je zpravidla
fixována na jedno fyzické umístění. Podskupinou telepresence je i radio-art, využívající
radiového vysílání, ať už se jedná o broadcasting1 od jednoho uživatele k masám, unicast2
dvou samostatných uživatelů či zachytávání volných radiových signálů a jejich zpracování do
dalšího díla. Stejně tak i net-art – umění v prostředí internetové sítě WWW – je zpravidla
omezen na práci v pevných elektronických sítích, ve kterých jsou navíc zpravidla vytvářeny
virtuální světy, které nejsou narozdíl od mobilních světů prostoupeny s reálným prostředím,
ale naopak se snaží vytvořit prostředí nové, umělé. Zřejmě bychom našli další a další
předchůdce mobilového umění, jako například fax-art či jiné; protože se však tato práce chce
primárně zaměřit pouze na umění, které přímo využívá mobilních telefonů, nebudeme se
těmito oblastmi v tomto případě podrobněji zaobírat.
Dříve bylo telekomunikační umění fixováno na jedno pevné fyzické místo – to se nyní
mění – mobilní telefony mohou lidé nosit a používat kdekoliv se pohybují, jsou stálou
součástí aktuální sociální sítě uživatele a zároveň umožňují se kdykoliv odkudkoliv
propojovat s jinými sociálními sítěmi, či virtuálním prostředím dostupným skrze displej
1
2
Broadcast – hromadné zasílání informace všem uživatelům připojeným do sítě (jinak taktéž Multicast).
Unicast – zasílání informace pouze na jedno konkrétní místo v síti.
13
telefonu – vzniká tak něco, co nazýváme hybridní prostředí3, které spojuje virtuální
i skutečnou realitu. O tomto tématu se zmíním podrobněji v části pervazivních her.
3
de Souza e Silva Adriana: From Cyber to Hybrid: Relocating our Imaginary Spaces through Mobile Interfaces
– Ph.D. dissertation, defended in the School of Communications at the Federal University of Rio de Janeiro,
Brazil 2004, s. 146.
14
3 / HISTORIE VZNIKU MOBILNÍCH TELEFONNÍCH SÍTÍ
3.1 / Co je to mobilní/celulární síť
Mobilní telefonní síť v dnešní podobě je radiová síť, do které se uživatel přihlašuje
pomocí svého mobilního telefonu a tzv. základnové BTS stanice, jež je propojena s centrální
sítí operátora, ve které probíhá přepojovaní jednotlivých uzlů komunikace. BTS stanice jsou
zpravidla umístěny na vyvýšených místech, výškových budovách, komínech či kopcích
a pokrývají svým signálem pouze omezené území – tzv. buňku (cell – odtud anglický název
cellular network), a proto je potřeba souvislé území vykrýt pomocí většího počtu
základnových stanic, které se okraji svých vykrývacích polí částečně překrývají.
Obr č. 1 – Celulární síť
V místech s vyšší koncentrací uživatelů (centra měst, nákupní centra, stanice metra
atd.) je nutno použít více základnových stanic, neboť jedna BTS je schopna obsloužit pouze
omezený počet simultánně připojených uživatelů sítě. Uživatelův mobilní přístroj může být
v jednom okamžiku zaregistrován do více základnových stanic, čehož lze využít pro určení
aktuální uživatelovy pozice – podle vzdáleností od jednotlivých BTS stanic je spočítán průnik
kružnic a v tomto bodě se uživatel nachází – přesnost zaměření záleží na hustotě BTS stanic
a síle signálu – ve městech se může jednat o přesnost na metry, ve volném prostoru v přírodě
pak přesnost klesá až na kilometry.
15
Po připojení signálu z mobilního telefonu do základnové stanice BTS je hovor dále
přenesen do centrální ústředny operátora, ve které je signál automaticky přepojen do BTS
stanice, ve které je aktuálně zaregistrován příjemce hovoru a odtud je hovor veden do
koncového mobilního telefonu. Pakliže se volající uživatel pohybuje, je signál průběžně
předáván (tzv. handover) do BTS stanice, jejíž signál je nejsilnější, bez toho, aby byl hovor
přerušen.
Uživatel v celulární síti komunikuje pomocí mobilního telefonu, který zpravidla
obsahuje anténu, radio zařízení, mikrofon, sluchátko, SIM kartu, na které je umístěno
telefonní číslo majitele, údaje důležité pro identifikaci daného čísla, seznam telefonních čísel,
SIM toolkit aplikace atd. Dále pak telefon obsahuje displej, mikroprocesor s přídavnými
funkcemi (kalendář, budík, JAVA aplikace atd.), případně další technologie pro bezdrátovou
komunikaci s přídavnými zařízeními (handsfree, Bluetooth, infrared atd.)
3.2 / Stručná historie mobilní telekomunikace
Za zakladatele mobilní technologie můžeme považovat (pokud nebudeme brát v úvahu
kouřové signály či domlouvání na dálku pomocí bubnování) Samuela Morseho, který v roce
1832 formuloval myšlenku elektromagnetického telegrafu a v roce 1835 zkonstruoval první
experimentální model. V roce 1842 pak pomocí podvodních kabelů propojil Governor’s
Island a Castle Island v New Yorku vzdálené asi jednu míli, přičemž již v té době učinil
experimenty s možností přenosu elektromagnetického vlnění skrze samotnou vodu bez
pomoci pevného kabelu. Na ty pak svými výzkumy navázali Michael Faraday, Heinrich
Rudolf Hertz a James Clerk Maxwell, který v roce 1864 publikoval svoji práci „Dynamical
Theory of the Electromagnetic Field”.
V roce 1865 zubař z Virginie, Dr. Mahlon Loomis, poprvé bezdrátově komunikoval
skrze zemskou atmosféru na vzdálenost 18 mil. První rádio pak můžeme nalézt na konci
19. století, kdy několik vynálezců rozšířilo objevy Heinricha Rudolfa Hertze a Jamese Clerka
Maxwella v oblasti elektromagnetických vln šířících se prostorem a zkonstruovalo radiové
zařízení pro bezdrátový přenos. Mezi vynálezce, kteří si nechali rádio patentovat, patří Nikola
Tesla a Guglielmo Marconi, Teslův žák. Zatímco Tesla si svůj patent nechal zaregistrovat
v roce 1897 v Americe, Marconi tak učinil již o rok dříve v Británii – prvenství tak může být
v tomto případě sporné, neboť podle některých zdrojů Nikola Tesla sestrojil radiový přístroj
již před Marconim a ten pouze navazoval na jeho výsledky. V roce 1899 Marconi uskutečnil
16
první bezdrátový radiový přenos přes kanál La Manche a o dva roky později první úspěšný
transatlantický přenos z Anglie na Newfoundland v Kanadě. Stále se však jednalo o přenášení
jednoduchých elektrických signálů – Morseovy abecedy.
Až později provedl Reginald Fessenden první úspěšný radiový přenos lidského hlasu,
a to 23. prosince 1900 ve Washingtonu D.C. O šest let později zprovoznil radiové vysílání
vánočního koncertu pro posádky lodí pohybujících se v Atlantickém oceánu a v Karibském
moři.
Na začátku 20. století se radiová komunikace postupně rozšiřovala a byla používána
například v námořní dopravě, pro součinnost policie, vojska, hasičských sborů, taxislužby atd.
V té době byl signál stále ještě vysílán mezi všechny uživatele s radiovým přijímačem, který
byl naladěn na příslušné frekvenci – nejednalo se tedy o klasickou person-to-person
komunikaci jako u běžných telefonů a nebylo možné přímo vyzvat volaného ke zvednutí
hovoru. Tato možnost se objevila až na konci čtyřicátých let, kdy společnost AT&T přišla
s technickým vylepšením, kdy se daný uživatel přihlásil na volnou frekvenci, spojil se
s operátorem a ten manuálně vytočil číslo volaného. Komunikace však stále probíhala v half
duplex módu, v jeden okamžik tedy mohl mluvit pouze jeden z volajících a přepínat se museli
uvolněním tlačítka na vysílačce a ustálenou hlasovou konvencí „přepínám”. Zároveň byly
přístroje stále příliš objemné a těžké, takže byly použitelné pouze pro použití v automobilech.
V šedesátých letech byl tento systém zdokonalen, aby umožňoval duplexní komunikaci
a přímé vytáčení volaného uživatele. První veřejná demonstrace hovoru z mobilního telefonu
– příručního přístroje tak, jak ho známe dnes, proběhla 4. dubna 1973, kdy Martin Cooper,
zástupce společnosti Motorola, zavolal přímo z ulice New Yorku svému rivalovi do kanceláře
AT&T Bell Labs.
Technologie byla postupně převzata dalšími společnostmi a v osmdesátých letech
v USA vzniklo několik vzájemně nekompatibilních systémů AMPS (Advanced Mobile Phone
System), NAMPS (Narrowband Advanced Mobile Phone System), TDMA (Time-Division
Multiple Access) a CDMA (Code-Division Multiple Access). Tato nekompatibilita bohužel
v USA trvá dodnes a stala se jednou z příčin, proč na americkém kontinentu nedošlo k tak
masivnímu rozšíření mobilních telefonů jako například v Asii či Evropě, kde jednotlivé země
a jednotliví operátoři používají standardizované, vzájemně kompatibilní sítě. Dále se zaměřím
podrobněji na sítě užívané v evropském regionu.
17
První evropskou komerční veřejnou celulární sítí, která je zpravidla nazývána jako síť
nulté generace (0G) a která byla funkční paralelně s obdobnými americkými službami, byla
finská ARP (Autoradiopuhelin), oficiálně spuštěná v roce 1971 a využívaná zejména řidiči
dálkové přepravy. Používala frekvenční pásmo 150 MHz a umožňovala pouze analogový
přenos hlasu v half-duplex módu, tzn. v jednom momentu mohl mluvit pouze jeden
z telefonujících. Protože byla síť analogová a nepoužívala žádné šifrování, byla snadno
odposlouchávatelná. Mobilní telefonní přístroje byly velmi rozměrné, v samotné ruce
nepřenositelné, a právě proto byly využívány hlavně řidiči kamionů. Při přechodu mobilní
stanice z jedné buňky do druhé se hovor nepředával (nefungoval tzv. handover), byl přerušen
a spojení muselo být navázáno znovu. Přes všechny tyto nevýhody zaznamenala ARP síť
výrazný komerční úspěch.
Nástupcem ARP sítě se stala další analogová celulární síť NMT 450 (Nordic Mobile
Telephone), kterou již můžeme zařadit mezi celulární sítě první generace (1G). Původně
byla určena pro zajišťování komunikace rybářských lodí s pozemními centrálami, později
přešla ve skandinávských zemích do komerčního veřejného provozu. Ze Skandinávie se
technologie rozšířila i do dalších evropských zemí, ne však do všech. Ve Velké Británii byla
používána s NMT nekompatibilní síť TACS (Total Access Communication System), RTMS
(Radio Telephone Mobile System) v Itálii, RadioCom ve Francii atd. Na Americkém
kontinentu byla používána analogová síť první generace AMPS (Advanced Mobile Phone
System). Původní NMT síť pracovala ve frekvenčním pásmu 450 MHz – kvůli zvyšujícímu se
počtu uživatelů, zahlcenosti sítě a nedostatku frekvencí byla později zprovozněna síť NMT 900,
pracující v pásmu 900 MHz, velikost telefonů se začala postupně zmenšovat a bylo možné je
již přenášet v ruce. V České republice byla NMT síť zprovozněna v roce 1991 českým
mobilním operátorem Eurotel. Po nástupu modernější sítě GSM byla zastaralá analogová síť
NMT zrušena a její zákazníci byli přesunuti do nové sítě. Od roku 2004 jsou u nás frekvenční
rozsahy v síti Eurotel, původně určené pro síť NMT, využívány pro mobilní datovou síť
CDMA2000 1xEV-DO – tato síť již není určena pro hlasové služby, ale je omezena pouze na
mobilní datové připojení k síti internet pomocí speciálního modemu. Obdoba analogové sítě
NMT 450 byla v Německu používána pod názvem C 450.
V roce 1991 byla uvedena do provozu digitální celulární síť druhé generace (2G) –
GSM 900 (Global System for Mobile communications), která narozdíl od analogové sítě
NMT obsahovala již i službu krátkých textových služeb SMS (Short Messaging Service),
18
která je považována za jeden z hlavních důvodů masového rozšíření mobilních telefonů
a jejich přechodu z čistě pracovního použití do použití pro soukromé účely nejširší veřejnosti.
GSM síť již není odposlouchávatelná, neboť přenosy jsou šifrovány, poskytuje vyšší kapacitu
sítě, vyšší odolnost proti rušení atd. Zároveň tato technologie začala umožňovat datové
přenosy, připojení na internet, MMS (Multimedia Messaging System) a technologii WAP
(Wireless Application Protocol). Nejvyšší dosažitelná rychlost datového přenosu byla
9,6 kbps. Sítě GSM pracují ve frekvenčním pásmu 900 MHz. V Americe se v rámci
mobilních sítí druhé generace objevily sítě IS-54 a IS-136, známé jako D-AMPS (Digital
AMPS). V Japonsku se používají sítě PDC (Personal Digital Cellular). Podobně jako u sítě
NMT i zde došlo k rozšíření technologie z 900MHz pásma do pásma 1800 MHz, jehož signál
je dosažitelný na kratší vzdálenost, a proto je vhodný zejména pro vykrývání městských
aglomerací. V době sítí druhé generace se již začínají objevovat mobilní telefony s podporou
zobrazování obrázků, nejprve pouze v monochromatickém provedení, později včetně barev
a se stále se zvyšujícím rozlišením. Do mobilních telefonů jsou integrovány digitální
fotoaparáty, jejichž výstupy lze posílat datovými přenosy na jiné telefony, případně pomocí
nově vznikajících bezdrátových přenosů (Bluetooth, infrared) přenést na krátké vzdálenosti do
počítače k dalšímu zpracování. Telefony již také obsahují doplňkové funkce jako jsou diáře,
budíky, hry, JAVA aplikace, polyfonní zvonění a další.
Spojovacím článkem mezi sítěmi druhé a třetí generace je technologie GPRS (General
Packet Radio Service) – datová služba provozovaná v rámci sítě GSM, která je někdy
označována jako síť 2,5 generace (2.5G). Teoretická rychlost dosažitelná touto technologií je
až 170 kbps, prakticky je však dosahováno rychlosti mezi 30 až 70 kbps. Při těchto
rychlostech je již možné na mobilních telefonech přenášet obrazové a video soubory, které
měly být původně doménou teprve až sítí třetí generace.
Dalším mezikrokem přibližujícím se ještě více k 3G sítím je technologie 2,75
generace (2.75G), a to EDGE (Enhanced Data Rates for Global Evolution), u níž je
teoretická rychlost přenosu dat až 384 kbps.
V současné době se ve světě začínají zprovozňovat sítě třetí generace (3G) pracující
v 2GHz pásmu, které umožňují datové přenosy až o rychlostech 2,4 Mbps. Ačkoliv se
odborné kruhy snažily o vytvoření jednoho celosvětového standardu pro 3G, z různých
důvodů se to nepovedlo. V různých zemích tak existuje několik různých 3G standardů.
Nástupcem GSM sítí se v Japonsku a evropských zemích stávají sítě využívající technologie
19
WCDMA/UMTS (Wideband Code Division Multiple Access / Universal Mobile
Telecommunications System), přičemž ačkoliv jsou japonská i evropská verze UMTS
založeny na stejné technologii, nejsou plně kompatibilní a například telefonem japonské 3G
sítě FOMA si v evropské UMTS síti zavolat nebudete moci. Přibližně v roce 2006 je
předpokládáno, že by rozšířením o technologii High-Speed Downlink Packet Access bylo
možno dosahovat datových přenosů až 14 Mbps. Na americkém kontinentu jsou od roku 2003
zprovozňovány 3G sítě s názvem CDMA2000 (Code Division Multiple Access 2000), které
se dále dělí na několik dalších typů. Jeden z nich – CDMA2000 1xEV-DO (CDMA
Single-Channel Evolution, Data-Only) – je ve frekvenčním pásmu dnes již zrušené analogové
NMT sítě používán i v síti českého mobilního operátora Eurotel – tato síť je však omezena
pouze na datové přenosy a nejedná se tedy o plnohodnotnou síť třetí generace. Následníkem
by měla být v roce 2006 technologie CDMA2000 1xEV-DV (CDMA Single-Channel
Evolution, Data and Voice), která by měla již sdružovat hlas i datové přenosy a měla by
umožňovat rychlosti až 8 Mbps. Samostatnou 3G sítí provozovanou zejména v Číně je
TD-CDMA/TD-SCDMA (Time Division Synchronous Code Division Multiple Access),
která byla vyvinuta Čínskou akademií telekomunikačních technologií a společnostmi Datung
a Siemens zejména z důvodu vyhnutí se nutnosti plateb patentových poplatků za existující 3G
standardy pro tak veliké území, jakým Čína disponuje.
Protože
potřeba
stále
více
vysokorychlostnějšího
datového
přenosu
bude
v budoucnosti neustále stoupat, zejména kvůli zavádění nových služeb pro mobilní telefony
spojené s přenosem videa (videokonference, videotelefon, video-on-demand, televize
v mobilu atd.), pracuje již dnes 26 společností na společných specifikacích Super 3G a sítí
čtvrté generace (4G).
20
4 / MOBILNÍ SLUŽBY A TECHNOLOGIE VYUŽITELNÉ V UMĚLECKÉ TVORBĚ
A UKÁZKY PŘÍSLUŠNÝCH UMĚLECKÝCH REALIZACÍ
4.1 / Služba krátkých textových zpráv (SMS)
Služba SMS přišla na svět spolu s digitálními sítěmi druhé generace. Umožňuje
uživateli zasílání krátkých textových zpráv obsahujících maximálně 160 znaků na jiný
telefonní přístroj. Využívá aktuálně nepoužívaných kanálů hlasového přenosu, a tak je při
přetížení sítě v první řadě odstavována právě tato služba. Oproti běžnému hlasovému hovoru
nemusí SMS komunikace probíhat v reálném čase – zpráva je zaslána z mobilního telefonu
odesílatele anebo z webové SMS brány do SMS centra operátora, odkud je přeposlána na
displej mobilního telefonu příjemce. Pakliže má příjemce mobilní telefon vypnutý nebo je
mimo dosah sítě, zpráva je pozdržena v SMS centru a odeslána ihned, jakmile si příjemce
telefon zapne anebo se dostane do lokality se signálem. Příjemce pak může odpovědět
okamžitě nebo později, neboť zpráva může být uložena na SIM kartu v jeho mobilním
telefonu. Takto si uživatel může svoji odpověď důkladně rozmyslet či nejprve zjistit potřebné
informace. Nevýhodou SMS komunikace je absence emocí v textovém projevu – tyto jsou
alespoň částečně nahrazeny domluvenou konvencí převzatou z původně internetové
komunikace, kdy pomocí několika za sebou seřazených znaků vytváříme tzv. smajlíky,
symbolizující určité emocionální či jiné rozpoložení uživatele v dané chvíli. Zde je několik
ukázek takového použití:
:-)
úsměv
;-)
mrknutí oka, ironie
:-D
hlasitý smích
:-(
zamračení, zlost
:-|
neutrální výraz
:-/
rozpaky
:-O
překvapení
:-x
pusa, polibek
21
Z důvodu omezení maximálního počtu znaků na 160 a nutnosti úsporného psaní na ne
vždy pohodlné klávesnici telefonu dochází i ke zkracování jednotlivých slov, respektive
přejímání ustálených zkratek z angličtiny, například:
NZ
není zač
MNT moment
NP
není problém
W8
wait (počkej)
THX thanks (díky)
PLS
please (prosím)
LOL
lots of laugh (smích)
BTW by the way (mimochodem)
V rámci úspory zasílaných znaků někteří uživatelé vynechávají mezery v běžném
textu a namísto nich používají pro oddělení jednotlivých slov verzálky na začátku každého
slova. Úsporný text zaslaný pomocí SMS pak vypadá například takto:
TotoJeUkazkaUspornehoTextuPouzivanehoVMobilniKomunikaci.BTW:PouzivajiSeI
ZkratkyASmajlici:o)JakSeVamToLibi?ACoNaToRikaKlasickaTypografie?LOL:-/
Spolu s absencí diakritiky tak mají mobilní telefony i vliv na typografii a díky
přenášení zkratek a smajlíků i do běžného psaného projevu i negativní vliv na současnou
spisovnou češtinu.
Podobně jako v net-artovém umění, i zde se objevila mobilová forma ASCII artu, kdy
jsou na mobilních telefonech s pevně danými počty řádků a sloupců pomocí textových znaků
vytvářeny grafické obrazce zřetelné zejména pohledem z větší dálky.
Umělci nových médií mohou službu SMS ve spojení se svými díly využívat
k interakci s divákem, který může pomocí zaslané SMS zprávy ovlivňovat dané dílo,
22
vstupovat do něj či naopak na svůj mobilní telefon dostávat textové zprávy generované
umělcovým dílem.
Například tvůrci Jonah Brucker-Cohen, Tim Redfern a Duncan Murphy ve svém
audiovizuálním projektu SimpleTEXT4 (2003) dynamicky v reálném čase míchají vstupní
informace zasílané diváky pomocí mobilních zařízení, jako jsou mobilní telefony, PDA či
notebooky. Vstupní data jsou míchána na základě specifických pravidel jako jsou délka
vstupního textu, konkrétní klíčová slova, která se v něm vyskytují, hodnoty pixelů vstupních
obrázků atd. Performance je koncipována jako kreativní dialog mezi tvůrci díla a jejich
diváky, kteří se aktivně podílejí na podobě výsledného uměleckého zážitku.
Obr č. 2 – SimpleTEXT5
Obr č. 3 – SimpleTEXT6
4
5
http://www.simpletext.info/, staženo: únor 2005.
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit1.jpg, staženo: únor 2005.
23
Další projekt Speakers Corner7 na patnáctimetrovém LCD displeji, umístěném na
rohu The Media Centre, Northumberland Street v Huddersfieldu, nepřetržitě zobrazuje, kromě
novinek a informací vztahujících se k media centru, i textové zprávy, které může do systému
kdokoliv zaslat SMS zprávou ze svého mobilního telefonu či z webové stránky. Daný text je
po schválení zařazen do databáze a zobrazován na LCD displeji. Aktuálně je zde tak například
zobrazován projekt Surrealist Poetry od Adama Hoyle, který náhodně míchá textové
výstupy z online zpravodajských serverů a vytváří tak nepředvídatelné, provokativní
výsledky. Dříve zde byla pořádána soutěž SMS Poetry Competition atd.
Obr č. 4 – Speakers Corner
SMS technologie byla částečně použita i v instalaci českého výtvarníka Davida
Černého – Piss (Hergetova cihelna, 2004):
„Dvě bronzové postavy, čůrající před sebe do vody. Mechanismus ovládaný několika
procesory natáčí boky a zvedá penis tak, že proud vody na hladinu píše písmena.
Několik citátů relevantních k zdejšímu prostředí může divák přerušit posláním SMS
zprávy na mobilní číslo (napsané opodál). Zpráva je proudem vody z penisu vepsána
na hladinu. Poté pokračují v předešlém.”8
Ačkoliv se jedná o sochařské dílo, je zde patrný vliv mobilních technologií, které
postupně začínají pronikat i do klasických výtvarných disciplín.
6
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit2.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.speakerscorner.org.uk/, staženo: leden 2005.
8
http://www.davidcerny.cz/cz/piss.html, staženo: únor 2005.
7
24
Obr č. 5 – Piss9
Projektů, ve kterých se nějakým způsobem vizualizují textové zprávy zaslané
z mobilního telefonu, bychom mohli najít daleko více, jako poslední tedy zmíním alespoň
interaktivní instalaci Amodal Suspension10 autora Rafaela Lozano-Hemmera, která byla
realizována v roce 2003 při otevření Yamaguchi Center for Arts and Media (YCAM)
v Japonsku – 20 pohybujících se reflektorů o celkovém výkonu 140 000 W zamířených na
noční oblohu převádělo SMS zprávy a vzkazy, zaslané diváky z mobilních telefonů nebo
webu, do světelné sítě nad městem, ve které byl každý znak reprezentován sekvencí změn
intenzity světla napodobující Morseovu abecedu, či komunikaci světlušek. Dílo tak poskytovalo
komunikační platformu pro místní a vzdálené účastníky a prostor pro navazování nových
propojení mezi jednotlivými zeměmi, regiony, virtuálními prostory internetu, mobilních
telefonů a reálným prostorem. Myšlenka globalizace byla také umocněna možností překladu
zpráv mezi japonštinou a angličtinou. Jakmile byl vzkaz zobrazen na obloze, přesunul se na
projekci na fasádě YCAM centra a poté do archivu na internetových stránkách, kde je možno
nechat si jej opět zobrazit v animované 3D podobě. Zde je možné taktéž zadat svoji vlastní
zprávu, odeslat ji a sledovat real-time 3D simulaci promítaných světelných paprsků.
9
http://www.davidcerny.cz/IMAGE/piss/IMG_45280.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.amodal.net/, staženo: únor 2005.
10
25
Obr č. 6 – Amodal Suspension11
4.2 / Služba přenosu multimediálních zpráv (EMS/MMS)
S rozvojem kvalitnějších displejů mobilních telefonů umožňujících vyšší rozlišení
a zobrazování vyššího počtu barev došlo k rozšíření stávajícího systému pro posílání krátkých
textových zpráv SMS o možnost zasílání jednoduchých monochromatických obrázků či
monofonního vyzvánění. Tato technologie se nazývá EMS (Enhanced Message Service)
a jedná se o důležitý mezistupeň ke službě MMS (Multimedia Messaging System), která
uživatelům umožňuje zasílání plně multimediálních zpráv kombinujících v jedné zprávě text,
barevnou fotografii, zvuk a video. Zprávy jsou do telefonu stahovány pomocí technologie
WAP či GPRS, případně mohou být zasílány z mobilního telefonu na emailové adresy anebo
opačným směrem. Uživatelé mobilních telefonů si mohou mezi sebou posílat buďto svá
vlastnoručně nafocená fota, zvuky či videa, anebo si objednat pravidelné zasílání MMS
zpravodajství, zábavných komixů, či video záznamů nejdůležitějších momentů sportovních
zápasů.
V červenci roku 2001 britská internetová galerie Britart12 ve spolupráci s mobilním
operátorem Vodafone zprovoznila novou službu stahování uměleckých grafických log do
mobilních telefonů jako protiklad k běžně dostupným logům se sportovními, zábavnými či
firemními motivy. Sadu grafických log vytvořených známými britskými současnými umělci
jako jsou George Barber, Carolyn Bunt, Peter Denmark, Sibylle Heil, Jaclyn Hargreaves,
Katherine Lubar, Tracey Newman a Tom Pearman bylo možno stáhnout za mírný poplatek
11
12
http://www.amodal.net/images/DSC_0008s.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.britart.co.uk/, staženo: únor 2005.
26
z portálu operátora. Ačkoliv bychom o takovém počínání mohli diskutovat, zda se ještě jedná
o umění či nikoliv, měla zde zaujmout snaha autorů projektu o vytržení uměleckých děl
z úzkého okruhu „vyznavačů umění”, jejich přesun k široké veřejnosti, která získá možnost
získání originálního uměleckého díla za přijatelnou cenu, a narušení klasických představ
o vystavování a distribuci uměleckých děl. Samozřejmě toto vysvětlení může být (a taky
bylo) odbornou kritikou právem zpochybněno. Pro umělce je však určitě výzvou nový formát
vytvářeného díla, kdy jeho velikost a forma jej do značné míry omezují a zároveň mu
poskytují nové možnosti.
Obr č. 7 – A conventional canvas by Katherine Lubar13
Podobným způsobem projekt SeeMySMS14 nabízí kolekci designerských tapet do
mobilních telefonů podepsaných známými francouzskými designery, jako jsou Jean-Charles
de Castelbajac, Lolita Lempicka, Inès de la Fressange, Eric Bergère, Chantal Thomass atd.
Dále například společnost 123Multimedia umožňuje do svých telefonů stažení tapet s díly
umělců Keith Haring, Ben, Roy Lichtenstein, Salvador Dali, Marc Chagall, Robert Combas
atd. Nepředpokládám, že by se tyto projekty daly úspěšně považovat za projev umělecké
činnosti, nicméně v rámci objektivity je zde uvádím.
Technologii MMS využívá také nová forma mobilových seriálů tzv. mobile soap
operas. Druhý mobilový soap-seriál na světě (první byl holandský Jong-Zuid fungující na
technologii WAP-Push) byl spuštěn v červenci 2004 ve Španělsku pod názvem
FanTESStic15, kdy uživatelé obdrží na svůj telefon každý týden MMS zprávu s pěti obrázky,
doprovodnou hudbou a textem popisujícím aktuální vývoj příběhu.
13
http://news.bbc.co.uk/olmedia/1450000/images/_1452405_lubar150pic.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.seemysms.net/, staženo: únor 2005.
15
http://www.movistar.com/emocion/ocio/fantesstic/fantesstic.htm, staženo: únor 2005.
14
27
4.3 / Datové služby (WAP, i-mode, internet)
Jednou ze služeb, které v budoucnu zřejmě nejvýraznějším způsobem změní vnímání
mobilní telekomunikace, jsou datové přenosy, tedy připojení na internet. Vzhledem ke
specifikům displeje mobilního telefonu (nízké rozlišení, nízký počet barev, původně pouze
monochromatický displej) nebylo možno použít pro surfování na mobilním internetu
stávajících internetových standardů. Pro mobilní prostředí tedy byl vyvinut protokol WAP16
(Wireless Application Protocol), který umožňoval přístup k internetu pomocí jazyka WML17
(Wireless Markup Language), velmi vzdálené to podoby internetového jazyka HTML.
Syntaxe
umožňovala
pouze
základní
operace
pro
formátování
textu,
vkládání
monochromatických obrázků ve formátu WBMP (WML v původní podobě nepodporoval
formáty GIF a JPEG) a další. Jazyk WML byl oproti klasickému HTML18 novým specifickým
jazykem, a tak se tvůrci internetových stránek museli učit další programovací jazyk, aby byli
schopni vytvářet stránky pro WAP. WAPové stránky naopak nebylo možno prohlížet
v klasickém desktopovém prohlížeči (v dnešní době to umožňuje pouze Opera browser).
Ačkoliv byla služba mobilními operátory masivně propagována (u nás například neúspěšná
služba Juice českého Eurotelu), byla používána pouze minimálně a v evropském měřítku se
dalo mluvit o propadáku, neboť uživatelé byly zklamáni nízkou rychlostí přenosu,
komplikovaností obsluhy prohlížeče ve srovnání s klasickými desktopovými prohlížeči,
absencí kvalitních obrázků a zejména absencí konkrétních služeb, které mohli uživatelé
pomocí této technologie využívat, neboť internetové stránky pro WAP musí být speciálně
naprogramovány, WAP browser není kompatibilní se stávajícími stránkami na internetu a ani
je není schopen rozumným způsobem automaticky převést do WML podoby. Jedním
z hlavních důvodů neúspěchu byla také cenová politika operátorů, kteří za WAP služby
požadovali vysoké částky účtované za čas strávený online, což ve spojení s nízkou rychlostí
přenosu bylo pro uživatele silně demotivující. Jisté oživení přinesl standard WML 2.0,
pomocí kterého je již možno vkládat obrázky ve formátu GIF a JPEG, používat složitější
formuláře a skriptování použitelné pro náročnější aplikace. V současné době dochází
v Evropě k pokusu o postupné znovuzrození technologie, neboť služba již není účtována dle
času stráveného online, ale na základě množství stažených dat (pro připojení na WAP stránky
lze již využít technologie GPRS). Dále dochází k popularizaci díky zavádění paušálních
poplatků za datové služby, kdy uživatel zaplatí pevnou měsíční částku a není omezen
16
http://www.w3schools.com/wap/, staženo: únor 2005.
http://www.w3schools.com/wap/wml_reference.asp, staženo: únor 2005.
18
http://www.w3.org/MarkUp/, staženo: únor 2005.
17
28
množstvím dat, která stáhne, a může tak bez vysokých nákladů na svém mobilním telefonu
prohlížet jakékoliv množství textu, obrázků či video sekvencí. Do budoucna se počítá
s nahrazením WML protokolu standardem XHTML Basic19 (eXtensible Hypertext Markup
Language Basic), odnoží XHTML20 používaného v současnosti na internetu, rozšiřující
mobilní surfování o další možnosti. Podslužbou WAPu je služba WAP-Push, která slouží pro
zasílání zpráv s odkazy na dokumenty umístěné na WAPu – oproti klasickému WAPu tedy
uživatel nepřichází za informacemi na WAP, ale informace z WAPu přicházejí automaticky
za ním. WAP-Push je zpravidla používán pro dodávání pravidelného multimediálního obsahu
jako je zpravodajství, předpověď počasí apod. V Holandsku byl v roce 1999 WAP-Push
nasazen pro „vysílání” první mobilní soap-opery Jong-Zuid21 – diváci na svůj telefon obdrží
pomocí WAP-Push několikrát denně obrázek s textovým popisem aktuálního děje příběhu,
který se vyvíjí téměř v reálném čase.
Daleko úspěšnější je datová služba i-mode22 zprovozněná v roce 1997 v síti
japonského mobilního operátora NTT DoCoMo. Narozdíl od WAPu používá služba i-mode
stránky vytvářené v C-HTML23 (Compact HyperText Markup Language), které jsou
kompatibilní s HTML, a tak je možné je prohlížet i v klasických desktopových prohlížečích.
Tvůrci internetových stránek se nemusí učit další programovací jazyk, vytvořená prezentace
je zobrazitelná na obou platformách. Služba je daleko více podporována samotným
operátorem, existuje mnoho služeb dostupných přes mobilní telefon, pomocí i-mode lze
pohodlně přistupovat i ke své emailové poště a mnozí Japonci si například email spojují
primárně s i-mode a ne s internetem, jako je tomu jinde ve světě.
Brazilská net-artová umělkyně Giselle Beiguelman se svém díle WOP ART24 (2001)
zabývá propojením WAPové technologie s op-artem a myšlenkou způsobu vnímání obrázků
na mobilním telefonu. Zatímco op-artové obrazy vyžadují divákovu soustředěnost, delší čas
a statické pozorování, je obraz na mobilním telefonu sledován právě naopak – pouze velmi
zběžně, v pauzách mezi jinými činnostmi. Také zatímco op-artová díla se snaží optickými
klamy na 2D ploše vytvořit zdání pohybu, vytváří Giselle pohyb na displeji telefonu. Vyrobila
tedy sadu screensaverů pro mobilní telefony, které si divák může stáhnout pomocí WAPu do
19
http://www.w3.org/TR/xhtml-basic/, staženo: únor 2005.
http://www.w3.org/TR/xhtml1/, staženo: únor 2005.
21
http://www.jongzuid.nl/, staženo: únor 2005.
22
http://www.nttdocomo.com/corebiz/imode/, staženo: únor 2005.
23
http://www.w3.org/TR/1998/NOTE-compactHTML-19980209/, staženo: únor 2005.
24
http://www.desvirtual.com/wopart/, staženo: únor 2005.
20
29
svého telefonu nazvané sea, streets, exit/noexit, crowd, differance, ego trip, wysiwyg or
x/y=n, 2beinCode39 a q+9=3.
Obr č. 8 – WOP-Art25
WAPu využívá i projekt the-phone-book.com26 (2002) autorů Fee Plumley, Ben
Jones a Ben Stebbing, který poskytuje čtenářům a autorům možnost číst i psát kdekoliv
a kdykoliv krátké příběhy určené pro displeje mobilních telefonů a pro velmi krátký čas na
jejich přečtení (například v autobuse, v čekárně apod.). Příběhy jsou umístěny na speciální
WAPové stránce, kterou lze prohlížet pomocí WAPového prohlížeče v telefonu.
Obr č. 9 – The-phone-book.com27
25
http://www.desvirtual.com/wopart/, staženo: únor 2005.
http://www.the-phone-book.com/, staženo: únor 2005.
27
http://www.voyd.com/ia/phonegraphic.gif, staženo: únor 2005.
26
30
Musíme se zmínit, ačkoliv se to netýká pouze samotného mobilního telefonu,
i o možnosti připojení na internet pomocí přenosného počítače propojeného s mobilním
telefonem s aktivovaným datovým tarifem. Tato kombinace umožňuje již plnohodnotnou
práci
s
internetem,
v některých
případech
(CDMA,
EDGE)
i vysokorychlostním,
a vlastníme-li kameru, kterou také zapojíme do notebooku, můžeme vysílat živě na internet
odkudkoliv, kde je přítomen signál mobilního operátora.
4.4 / Ostatní technologie
JAVA28
Tato rozšířená a oblíbená vývojářská platforma byla převedena i do mobilní podoby
J2ME29 (Java 2 Platform, Micro Edition) a je používána zejména na vývoj zábavných JAVA
her. Kromě toho lze pomocí JAVA technologie programovat mobilní aplikace schopné
využívat všech dostupných vlastností telefonu včetně datových přenosů, přímé práce
s obrazem atd. Tvůrcům se tak otevírají nové možnosti pro vytváření interaktivních aplikací,
které může nosit recipient umění vždy při sobě, které se mohou průběžně měnit
a komunikovat s dalšími podobnými aplikacemi či centrálním dílem. Divák může takovéto
multiprostorové dílo aktuálně ovlivňovat, ať už přímým zásahem skrze klávesnici telefonu,
anebo i nepřímo svojí geografickou polohou a zaměřením pomocí GPS (Global Positioning
System). JAVA programování spolu s programováním pro operační systémy Symbian
a Windows Mobile skýtá pro umělecké tvůrce v současné době zřejmě nejvyšší potenciál
využitelnosti všech možností mobilní komunikace.
Ukázkou využití programování v JAVA je objekt HUGMS30, vytvořený Markem
Argo v rámci studia Interactive Telecommunication Program na New York University, který
se zabývá absencí emocionální stránky mobilní komunikace – nemůžeme projevy našich citů
doprovodit fyzickými gesty, například někoho obejmout, ačkoliv bychom rádi, a samotná
textová zpráva mnoho o citu nepoví. Proto vyrobil objekt/senzor, který se pomocí technologie
Bluetooth propojí s mobilním telefonem s nainstalovanou speciální JAVA aplikací. Tato
aplikace převede stisk nebo obejmutí připojeného objektu do textové podoby, přičemž jsou
sledovány parametry jako je doba a síla stisku. Podle toho pak vznikne výsledná textová
podoba stisku – dlouhý decentní stisk vypadá například takto: „hhhhhhuuuuuuuuuuggggggg”,
28
http://java.sun.com/, staženo: únor 2005.
http://java.sun.com/j2me/, staženo: únor 2005.
30
http://www.mobjects.net/hugms/, staženo: únor 2005.
29
31
zatímco krátký silný stisk bude vypadat takto: „hhHHUUUugg”. Během stisku mění objekt
svoji barvu dle intenzity stlačení. Daná textová zpráva pak může být odeslána osobě na
druhém telefonu a pakliže má i ta připojený ke svému mobilnímu telefonu tento
objekt/senzor, zbarví se do stejné barvy a může na oplátku taktéž obejmout svůj HUGMS, aby
druhá strana věděla, že city jsou opětovány.
Obr č. 10 – HUGMS31
Obr č. 11 – HUGMS32
Symbian33 a Windows Mobile34
Symbian a Windows Mobile jsou dva konkurenční operační systémy pro mobilní
telefony vyšších řad tzv. smartphony, kombinující schopnosti přenosných počítačů
s mobilním telefonem. Přístroje s těmito systémy zpravidla obsahují pokročilejší nástroje pro
práci s textovými soubory, tabulkové procesory, multimediální nástroje atd. Programování
31
http://www.mobjects.net/hugms/step3.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.mobjects.net/hugms/hugms_showsms.jpg, staženo: únor 2005.
33
http://www.symbian.com/, staženo: únor 2005.
34
http://www.microsoft.com/windowsmobile/default.mspx, staženo: únor 2005.
32
32
aplikací pro tyto systémy dosahuje téměř úrovně klasických desktopových počítačů.
Nevýhodou Symbianu a Windows Mobile jsou vysoké hardwarové nároky, a proto je jejich
rozšíření prozatím omezeno pouze na několik málo kusů high-endových modelů telefonů.
Možností Symbianu využívá například projekt Urban Tapestries, o kterém se zmíním
později.
Bluetooth35 a infračervené připojení
Bluetooth je technologie pro bezdrátové propojení mobilních zařízení jako jsou
telefony či PDA (Personal Digital Assistant) s osobními počítači, tiskárnami či jinými
zařízeními na krátké vzdálenosti. Připojení pomocí infračerveného záření vyžaduje přímou
viditelnost obou koncových zařízení, naopak u technologie Bluetooth toto potřeba není. Díky
nízkému vysílacímu výkonu je dosažitelnost signálu Bluetooth pouze cca 10 m, proto je určen
pro použití uvnitř budov. Pomocí Bluetooth v mobilním telefonu lze zasílat zprávy, obrázky,
zvuky, data či aplikace na druhý mobilní telefon – i zde se tedy, podobně jako u datových
služeb, otevírají možnosti vytváření aplikací, které se mohou automaticky distribuovat či
spolu komunikovat pomocí této technologie – samozřejmě však pouze na lokální úrovni
v dosahu signálu. Toho se využívá například pro zasílání hromadných reklamních zpráv
kolemjdoucím zákazníkům nákupních center (tzv. Jellingspot36).
Projekt Jabberwocky37 autorů Eric John Paulos a Elizabeth Goodman se zabývá
tématem „blízkých cizinců” (Familiar Stranger) – fenoménem popsaným v roce 1972
psychologem Stanley Milgramem – každý den se opakovaně pohybujeme v prostředí, ve
kterém potkáváme známé neznámé jedince – neznáme je osobně, možná si jejich přítomnost
ani neuvědomujeme, nicméně nás podvědomě ovlivňují – stejní lidé v metru do práce,
tramvaji, na obědě – neznáme je, ale jsou součástí našeho života. Jabberwocky je symbianová
aplikace nainstalovaná v mobilním telefonu používající technologii Bluetooth jako jakýsi
„digitální pach” – každý uživatel, který si aplikaci nainstaloval do svého mobilu, vysílá do
svého okolí individuální informaci o své identitě – svůj digitální pach. Během denního
pohybu v prostoru aplikace neustále zachycuje bluetoothové signály – digitální pachy –
ostatních lidí, mající ve svém telefonu taktéž Bluetooth. Posléze Jabberwocky umožňuje tyto
35
http://www.bluetooth.com/, staženo: únor 2005.
http://www.jellingspot.com/, staženo: únor 2005.
37
http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/, staženo: únor 2005.
36
33
informace vizualizovat do podoby real-timové abstraktní vizualizace každodenní důvěrnosti
s „blízkými cizinci”.
Obr č. 12 – Jabberwocky38
V současnosti se ve větších městech rozmáhá aktivita zvaná toothing – pomocí
technologie Bluetooth můžete na jiný telefon vybavený Bluetoothem v dosahu cca 10 m zaslat
krátkou textovou zprávu podobnou SMS zprávě s výzvou ke komunikaci. Touto cestou se lidé
mohou anonymně seznamovat ve svém nejbližším prostředí – v prostředku hromadné dopravy
si ve svém telefonu necháte zobrazit aktivní zařízení v okolí a pokud se v něm vyskytuje
osoba, která je vám sympatická, můžete se jí pokusit zaslat zprávu se žádostí o komunikaci.
Tyto možnosti rozšiřuje seznamovací software vyvinutý v MIT Media Labu nazvaný
Serendipity39 inspirovaný japonským projektem Lovegety – tento umožňuje svobodným
osobám zadat do svého mobilního telefonu své požadavky na hledaný protějšek (pohlaví, věk,
fyzické vlastnosti, charakter, vzdělání atd.), informace o sobě samém a cíl hledání (vážné
seznámení, flirt, sex atd.) – aplikace je neustále online a každé dvě minuty pomocí Bluetooth
zjišťuje, zda se v okolí nevyskytuje osoba se stejnou aplikací ve svém telefonu, která
vyhovuje vámi zadaným požadavkům – jestliže ano, váš mobilní telefon vás na tuto
skutečnost upozorní a umožní vám danou osobu kontaktovat.
38
39
http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/Images/Main-UI.jpg, staženo: únor 2005.
http://socialsoftware.weblogsinc.com/entry/7684681823624446/, staženo: únor 2005.
34
Nepříjemnou novinkou jsou i viry, šířící se pomocí technologie Bluetooth mezi
telefony s operačním systémem Symbian – přijde-li vám skrze Bluetooth nová zpráva, nevidí
uživatel, jaký obsah je v ní uložen. Jestliže potvrdí, že si přeje zprávu uložit, aplikace
zabalená ve zprávě se automaticky spustí a může na daném zařízení vykonat záškodnické
aktivity – odeslat autorovi obsah vašeho telefonního seznamu, fotografie uložené v telefonu atd.
Macromedia Flash Lite40
Známý produkt společnosti Macromedia se dočkal i své mobilní podoby. Poprvé byl
Flash Lite Player instalován v Japonsku do mobilního telefonu NTT DoCoMo 505i, ve kterém
je schopen přehrávat flashové animace umístěné na i-mode stránkách. Přehrávač samotný
samozřejmě není schopen přehrávat flashové animace vytvořené pro desktopové počítače, ale
pouze animace vyexportované do Flash Lite formátu. V současné době však bohužel
neexistuje volně dostupná verze, kterou by si běžný uživatel mohl nainstalovat do svého
mobilního telefonu a Flash Lite Player je distribuován pouze přímým výrobcům mobilních
telefonů, kteří jej licencovaný mohou sériově umisťovat do nových modelů svých výrobků.
Z tohoto důvodu nejsou flash animace v mobilních telefonech příliš rozšířeny, alespoň ne
v našich zeměpisných šířkách.
GSM lokalizace a GPS41
Jelikož je uživatel mobilního telefonu zpravidla v dosahu více než jedné základnové
stanice, jejichž signály se částečně překrývají, může mobilní operátor pomocí průniku
poloměrů vzdáleností od BTS určit přibližnou polohu uživatele. V oblastech s vysokou
hustotou osazení BTS, například ve městech, se může jednat až o přesnost na metry. Ve
volném prostoru, například v lesích, horách atd., kde je osazení BTS nižší a kde se může stát,
že je uživatel v dosahu pouze jedné BTS, je možná odchylka až 35 km, což je možný dosah
signálu BTS. Ačkoliv tato funkce zpravidla není standardně pro běžné uživatele aktivována,
nabízejí někteří mobilní operátoři její aktivaci pro komerční využití (lokalizace zaměstnanců
s firemními mobily atd.), případně ji mohou využívat složky policejního či záchranného
systému pro rychlé určení polohy volající osoby. V současnosti mají například operátoři
v USA povinnost instalovat ve svých sítích službu E91142 umožňující právě tuto lokalizaci,
40
http://www.macromedia.com/software/flashlite/, staženo: únor 2005.
http://gpshome.ssc.nasa.gov/, staženo: únor 2005.
42
http://www.fcc.gov/911/enhanced/, staženo: únor 2005.
41
35
částečně i s využitím systému GPS. V rámci Evropské unie se zřejmě taktéž začne jednat
o povinnosti zprovoznění podobného systému E112.
Satelitní navigační systém GPS (Global Positioning System) využívá signálů soustavy
satelitních družic pro velmi přesné určování geografické polohy uživatele (přesnost až na
metry). GPS přístroje se prodávají samostatně a jsou využívány profesionálními
automobilovými dopravci, cestovateli atd., nicméně se již objevují i mobilní telefony se
zabudovanými GPS moduly, případně lze mobilní telefony propojit s GPS zařízením pomocí
technologie Bluetooth.
Telefony využívající lokalizačních služeb mohou kombinovat mobilní služby s místem
aktuálního pobytu, a tak lze v telefonu automaticky najít například seznam nejbližších
autoopraven, restaurací, zdravotnických zařízení atd., případně je využívat pro jiné
interaktivní aplikace.
Na těchto základech vyvinula švédská společnost It’s Alive mobilní „pervasive
location-based” hru Botfighters43, demonstrující nové možnosti propojení virtuálního
prostoru s realitou. Hra využívá GSM lokalizace, SMS zpráv a JAVA technologie (původně
byla hra koncipována pouze jako SMS textová) pro vytvoření hybridního herního prostředí,
kdy hráč, ačkoliv se pohybuje v normálním reálném prostředí běžného města, je zároveň
součástí herního prostoru. Herní příběh prostupuje celým životním prostorem a celým
životem hráče, neboť je ve hře aktivní po celou dobu, kdy má zapnutý mobilní telefon –
aplikace pracuje na pozadí běžného provozu telefonu. Hráč po zaregistrování do hry získá
svého vlastního virtuálního robota, který se pohybuje v paralelní virtuální realitě překrývající
se s realitou skutečnou. Každý vytvořený robot má určité vlastnosti, zbraně, štíty atd., které
lze průběžně vylepšovat. Jestliže se v blízkosti hráče objeví uživatel, který má hru Botfighter
taktéž nainstalovanou, může na protihráče „vystřelit”. Čím blíže k sobě v reálném světě hráči
jsou, tím více jsou střely účinnější. Hráč pak může palbu opětovat, případně z boje utéci (a to
tak, že skutečně fyzicky uteče „mimo dostřel”). Hráč, který svého protivníka zneškodní, získá
za odměnu kredity, za které může nakupovat nové zbraně, opravovat štíty apod. Tato
aplikace, ač se nejedná o „umělecké” dílo v pravém slova smyslu, nejzřetelněji poukazuje na
změnu vnímání virtuálního a skutečného prostoru. Hra se již neodehrává ve sterilním umělém
světě někde uvnitř počítače, ale je součástí našeho běžného života, virtuální roboti jsou
43
http://www.botfighters.com/, staženo: únor 2005.
36
přímými zástupci naší skutečné osobnosti ve skutečném prostředí a cyber-space a realita
splývají v jedno.
Obr č. 13 – Botfighters44
Hudba a video
S rozvojem hardwarového výkonu procesorů umisťovaných do mobilních telefonů
došlo i k integrování možnosti přehrávání hudebních a video souborů v mobilních telefonech.
Protože však paměťová omezení telefonů jsou značná, je možné do telefonů uložit pouze
omezené množství dat. Díky hardwarovým omezením mobilních telefonů v nich není možné
v dnešní době přehrávat kompresní datové formáty běžně používané pro desktopové video,
jako je například DivX. Druhým důvodem je nutnost ještě výraznější komprese dat kvůli
nižším rychlostem datových přenosů na mobilní telefony (GPRS) oproti rychlostem na
pevných internetových linkách. Z těchto důvodů byl vyvinut otevřený formát 3GP (původně
vycházející z formátu MOV) určený pro přehrávání a streamování videa do mobilních
přístrojů. Tento formát umožňuje přehrávat obrazová data zakódovaná do kodeku MPEG4
nebo H.264. Pro přenos zvuku se v mobilní telekomunikaci používá ztrátového kompresního
formátu AMR (Adaptive Multi-Rate), určeného zejména pro přenos hlasu a kodeku AAC
(Advanced Audio Coding), původně vycházejícího z vylepšeného MP3 (MPEG-1/2 Audio
Layer 3) kodeku. Některé nejnovější mobilní telefony podporují již i přehrávání samotného
MP3 formátu a jsou připravovány modely s podporou stahování skladeb z iTunes.
Podobně jako obrázky i video soubory s uměleckými motivy jsou používány
mobilními operátory ke své komerční propagaci – například společnost Nokia tak ve svém
projektu Connect to Art45 nabízí zdarma stažení videosouborů, které lze použít jako
vyzvánění, od známých světových umělců jako je Nam June Paik, David Salle, William
44
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_radar.gif, staženo: únor 2005,
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_inventory.gif, staženo: únor 2005,
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_chat.gif, staženo: únor 2005.
45
http://www.nokia.com/art/, staženo: únor 2005.
37
Wegman, Louise Bourgeois, Juha Hemanus, Stefan Lindfors, Osmo Rauhala a Kati Aberg.
I zde, stejně jako u dříve zmíněných MMS galerií, můžeme diskutovat o pozitivních přínosech
takových aktivit, či naopak degradaci umění.
Integrovaný fotoaparát
Mobilní telefony v poslední době získávají kromě své původní komunikační funkce
i funkce zcela nové. Jednou z nich jsou integrované digitální fotoaparáty, jež umožňují
majiteli telefonu pořizovat fotografie kdykoliv a kdekoliv a daný záznam okamžitě odeslat
jinému uživateli anebo později dále zpracovávat. V současnosti používané integrované
fotoaparáty mohou pracovat až v několika megapixelovém rozlišení. Bohužel však slabinou
této technologie bývá, díky potřebě minimalizace velikosti výsledného přístroje, nekvalitní
optika objektivu, což je příčinou, že integrované fotoaparáty nikdy nevytlačí ty samostatné, ať
už digitální, či klasické. Díky všudypřítomnosti mobilního telefonu však méně kvalitní
formální stránku fotografií může vyvážit stránka obsahová, která má v tomto oboru často
blízko k dokumentární fotografii. Oblíbenou činností na internetu v poslední době je
zakládání tzv. photoblogů, v nichž uživatelé pravidelně zveřejňují fotografie pořízené svým
mobilním telefonem popisující jejich každodenní běžný život – vzniká tak jakási obrazová
kronika vlastního života, ve které je každý důležitý okamžik zachycen, neboť mobilní telefon
má uživatel zpravidla neustále u sebe.
V červenci roku 2004 v Los Angeles proběhla výstava nazvaná SENT46 – Americas
first phonecam art show. Výstava se skládala ze dvou částí – do první byli přizváni
profesionální fotografové, umělci a osobnosti veřejného života, aby prozkoumali a rozšířili
možnosti kreativního využití mobilních telefonů vybavených integrovaným fotoaparátem. Ve
druhé části laická veřejnost mohla zasílat fotografie ze svého každodenního života do soutěže.
Mnoho fotografů používá fotoaparát v mobilním telefonu – jedním z nich je i Henry
Reichhold47, který využívá fotografií pořízených Nokiemi 7600 a 7610 k sestavování
širokoúhlých panoramat48.
Ve spojení se softwarem na čtení čárových kódů pomocí integrovaného fotoaparátu
(technologie QR code49) se může takto vybavený mobilní telefon stát dalším nástrojem
46
http://www.sentonline.com, staženo: únor 2005.
http://www.reichholdarts.com/, staženo: únor 2005.
48
http://www.textually.org/picturephoning/archives/004503.htm, staženo: únor 2005.
47
38
mobilového umění tzv. mobile graffiti, kdy čárové kódy náhodně či cíleně umístěné na
veřejnosti mohou uživatele za pomoci snímače v mobilním telefonu hypertextově spojovat
s rozšiřujícími informacemi vztahujícími se k danému místu.
Obr č. 14 – QR code50
Integrovaná video kamera
Přirozeným vývojovým stupněm integrovaného fotoaparátu je integrovaná video
kamera, jejíž omezení je však díky nízké paměťové kapacitě mobilních telefonů ještě více
patrné. Do paměti telefonu se vejdou pouze několikaminutové záznamy v nepříliš velké
kvalitě, nicméně do budoucna se kamera v mobilu ve spojení s datovými přenosy může stát
významným přelomem komunikace, kdy se video-telefonování stane běžnou realitou.
Vyzvánění
Téměř všechny v současnosti prodávané modely mobilních telefonů umožňují
personalizaci pomocí změny vyzváněcího tónu. Uživatel si může do svého telefonu nahrát či
z WAPu stáhnout vyzváněcí melodii své oblíbené skladby. Původně jednoduchá monofonní
zvonění byla nahrazena zvoněními polyfonními a dnes již lze namísto melodie používat tzv.
„real-tones” ve formátu MP3, a tak, pokud vám někdo volá, nemusí se již jednat jen
o melodii, ale můžete použít jakýkoliv audio zvuk. Ačkoliv se jedná o jednu
z nejjednodušších technologií v mobilním světě, zažila velmi výrazný komerční boom, který
se musel projevit i v umělecké tvorbě.
49
http://www.qrcode.com/, staženo: únor 2005,
http://www.denso-wave.com/qrcode/aboutqr-e.html, staženo: únor 2005.
50
http://www.denso-wave.com/qrcode/images-e/kcmqr2.gif, staženo: únor 2005.
39
Zřejmě nejznámějším takovým dílem je DIALTONES (A TELESYMPHONY)51, na
němž se podílel Golan Levin, Scott Gibbons a Gregory Shakar, které bylo představeno
2. září 2001 v Linci v rámci festivalu Ars Electronica a následně na několika dalších
festivalech nových médií. V tomto případě se jednalo o koncertní představení, ve kterém se
hlavními hudebními nástroji staly mobilní telefony návštěvníků koncertu. Divák/posluchač
dostal před vchodem do koncertní haly možnost zaregistrovat do systému své telefonní číslo,
do jeho mobilního telefonu byla nahrána sada různých zvonění přiřazených ke konkrétním
telefonním číslům a posléze byl usazen na předem určené místo v koncertní hale. Během
představení počítač s nainstalovaným speciálním software napojeným do mobilní sítě
operátora průběžně prozváněl podle předem určeného pořadí účastníky v sále (simultánně
bylo možné zavolat až na 60 telefonů najednou), a tak vznikaly akordy a melodie skládané
z vyzváněcích tónů jednotlivých telefonů, které byly zároveň vizualizovány na dvou
projekčních plátnech. Diváci, jejichž mobilní telefony právě zvonily, byli navíc osvětlováni
světelnými kužely. Vyzváněcí tóny téměř dvou set mobilních telefonů v sále, které za
normálních okolností vytvářejí pouze chaotický hluk, byly na festivalu propojeny tak, aby
vytvořily společné umělecké dílo. Zajímavým momentem této performance bylo, že zatímco
na běžném koncertu či v divadle je očekáváno, abyste svůj mobilní telefon vypnuli, zde je po
vás vyžadován pravý opak.
Obr č. 15 – Dialtones (A Telesymphony)52
51
52
http://www.flong.com/telesymphony/, staženo: únor 2005.
http://www.flong.com/telesymphony/pix/photo3.jpg, staženo: únor 2005.
40
Obr č. 16 – Dialtones (A Telesymphony)53
Na podobném principu bylo realizováno i několik dalších projektů jako je například
Dial the Signals!54 – interaktivní instalace rozhlasové stanice FSK, která na své frekvenci po
12 hodin vysílala „koncert pro 144 mobilních telefonů” umístěných ve studiu. Každý telefon
měl nainstalováno specifické vyzvánění, posluchači mohli kdykoliv zavolat na některý
z telefonů, jejichž telefonní čísla byla předem zveřejněna, a zúčastnit se tak rozhlasového
koncertu nejen jako pasivní posluchač, ale i jako autor. Také Alison Craighead a Jon
Thomson ve své instalaci Telephony55 používají 42 mobilních telefonů připevněných na
stěně galerie s nainstalovanými individuálními vyzváněními. Divák může zavolat na
kterýkoliv z nich – ten pak vyzvání a automaticky prozvání další vystavené telefony, aby tak
vznikla zvláštní několikaúrovňová zvuková kulisa.
Obr č. 17 – Telephony56
53
http://www.flong.com/telesymphony/pix/interface.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.transmediale.de/04/page/detail/detail.0.projects.111.html, staženo: únor 2005.
55
http://thomson-craighead.net/docs/telf.html, staženo: únor 2005.
56
http://thomson-craighead.net/imgs/teleptoo.jpg, staženo: únor 2005,
http://thomson-craighead.net/imgs/fig.jpg, staženo: únor 2005.
54
41
PTT (Push To Talk)
Technologie navracející se částečně ke kořenům mobilní komunikace. Umožňuje
half-duplex komunikaci se skupinou uživatelů bez nutnosti vytáčení čísla – komunikace je tak
okamžitá a je používána zejména pro koordinaci většího počtu osob. Narozdíl od klasických
analogových vysílaček používá pro hlasový přenos technologie GSM a GPRS, a tak je
komunikace neodposlouchávatelná.
3D mobilní čipy
V současnosti ještě nepříliš využívanou technologií jsou hardwarové čipy pro podporu
trojrozměrného zobrazování na displejích mobilních telefonů. Tato technologie bude nejvíce
využívána v mobilních JAVA hrách, společnost ATI již vyvinula koprocesor ATI Imageon
230057, který kromě podpory 3D zobrazování obsahuje i MPEG-4 video dekodér.
Streaming
Kombinace datových přenosů a podpory videa umožňuje streamování audio a video
vysílání na mobilní telefony. Ačkoliv je sledování takové televize značně znevýhodněno
malými rozměry displeje mobilních přístrojů, je tomuto druhu mobilní zábavy předpovídána
optimistická budoucnost. Výraznou výhodou streamování videa v reálném čase je, oproti
běžnému stahování tzv. vidletů do telefonu, možnost přehrávání velmi dlouhých záznamů,
které by se do paměti běžných telefonů nevešly. Při streamování se data do paměti telefonu
neukládají, a tak je délka sledování prakticky neomezena. Uživatel může mít přístup
k rozsáhlému archivu umístěném na vzdáleném serveru a nemusí všechna data nosit fyzicky
v telefonu při sobě. Nevýhodou je potřeba signálu sítě mobilního operátora a nutnost aktivace
datové služby. Kromě otevřeného 3GP formátu, který využívá například řešení Frieze, lze
pro streamování využít i proprietárního kodeku společnosti Real Networks58, který využívá
serverového řešení Helix59, anebo podobného, taktéž patentovaného řešení Oplayo60 – tato
řešení jsou však zatížena patenty, a proto není možné je zdarma implementovat do vlastních
systémů. Oproti tomu 3GP je otevřený formát, který je možno použít bez nutnosti platit
jakékoliv poplatky. Streamování lze využít jak pro přenos on-demand video/audio souborů
57
http://www.ati.com/products/imageon2300/, staženo: únor 2005.
http://www.realnetworks.com/industries/mobile/index.html, staženo: únor 2005.
59
http://www.realnetworks.com/industries/mobile/operators/products/index.html, staženo: únor 2005.
60
http://www.oplayo.com/, staženo: únor 2005.
58
42
z archivu, tak na sledování živého vysílání – mobilní telefon se tedy může stát miniaturním
televizním přístrojem. Kromě streamování běžné televize je možno použít video streaming
i na zabezpečování budov, kdy majitel nemovitosti může na svém telefonu kdykoliv sledovat
obraz z kamery umístěné na sledovaném místě, na sledování dopravní situace vytížených
dopravních uzlů a na další použití.
DVB-H61 (Digital Video Broadcasting – Handhelds)
V souvislosti s digitalizací terestriálního televizního vysílání (DVB-T) byl vyvinut
standard DVB-H určený pro příjem televizního vysílání na mobilní zařízení jako jsou mobilní
telefony anebo PDA – ten oproti DVB-T klade nižší nároky na napájení. Mobilní telefony,
které budou vybaveny takovýmto TV tunerem, budou schopny přijímat klasické televizní
vysílání bez nutnosti zatěžování datovým spojením GSM/UMTS sítí. V březnu 2005 bylo
spuštěno pilotní vysílání digitální televize ve Finsku v okolí Helsinek pro 500 vybraných
uživatelů, kteří na svém mobilním telefonu mohou přijímat kromě finských TV stanic
i zahraniční televize jako jsou například MTV, BBC či CNN.
61
http://www.dvb.org/index.php?id=278, staženo: únor 2005.
43
5 / PŘÍKLADY MOBILOVÉHO UMĚNÍ
Mobilní telefony jsou v umění využívány několika různými způsoby – technologie
může fungovat jako jednoduchý interface umělecké instalace, pomocí kterého může každý
divák interaktivně vstoupit do daného díla a svými příkazy jej bezprostředně ovlivňovat.
Může být zakomponována do veřejného prostoru, ve kterém skrze mobilní síť distribuuje
informace, myšlenky, názory autorů či samotných diváků. Může mísit divákovu realitu
s kyber prostorem v location-based aplikacích a hrách. Může reagovat na sociální vlivy
mobilní technologie. Může pronikat do klasických uměleckých oborů. Anebo se nemusí
fyzická mobilní technologie v díle vlastně vůbec objevit, může pouze reagovat na daný
fenomén. V následující kapitole bude uvedeno několik realizací z jednotlivých skupin,
případně realizací, které se prolínají několika oblastmi zároveň.
Mobilní hry směšující herní realitu s realitou skutečnou představují nejvýraznější
oblast, ve které je zřejmý vznik nově propojeného virtuálně-reálného prostoru, tzv. hybrid
space. Britská skupina Blast Theory62, zaměřující se právě na takové projekty, představila
v březnu 2004 první světovou premiéru hry založenou na použití 3G telefonů – I Like
Frank63, ve které byli online hráči propojeni s hráči pohybujícími se v ulicích skutečného
města Adelaide a hledali prchající postavu Franka. Hráči ve virtuálním a skutečném prostoru
si byli nuceni vzájemně vyměňovat informace nutné k hraní, a tak objevovali možnosti
nového „hybridního” prostoru.
Obr č. 18 – I Like Frank64
62
http://www.blasttheory.co.uk/, staženo: únor 2005.
http://www.blasttheory.co.uk/bt/work_ilikefrank.html, staženo: únor 2005.
64
http://www.blasttheory.co.uk/bt/i/ilikefrank/lf_nick_wall.jpg, staženo: únor 2005.
63
44
Typickým uměleckým dílem, ve kterém mobilní technologie vstupují do veřejného
prostoru, je například projekt Blinkenlights65 (2001–2002) zrealizovaný německou skupinou
Chaos Computer Club. Celkem 144 oken osmi pater výškové budovy Haus des Lehrers na
Alexanderplatz v Berlíně se od září roku 2001 do února 2002 proměnilo v obří světelnou
matici – počítačový displej ovladatelný pomocí mobilního telefonu.
Obr č. 19 – Blinkenlights66
Zavoláním z mobilního telefonu na určené telefonní číslo mohl hráč na světelné ploše
hrát známou interaktivní hru Pong, kterou ovládal pomocí kláves svého mobilního telefonu
(5 – nahoru, 8 – dolů). Případně mohl pomocí speciálního software, který byl k dispozici ke
stažení na webu, vytvořit jednoduchou animaci, kterou posléze emailem zaslal autorům, kteří
ji zařadili do maticové „filmotéky”. Velmi oblíbené pak byly tzv. loveletters, kdy zavoláním
na určené telefonní číslo a zadáním specifického kódu, byla spuštěna předem připravená
animace spojená s textovým přáním či vyznáním lásky. Během doby instalace byla budova
snímána web-kamerou, jejíž živý obraz byl vysílán na webových stránkách projektu.
S mobilními telefony ve volném prostoru, ale jiným způsobem, pracuje i Usman
Haque ve svém projektu Sky Ear67 (2004). Pětadvacetimetrový mrak vytvořený z tisíce
65
http://www.blinkenlights.de, staženo: únor 2005.
http://www.blinkenlights.de/images/blinkenlights/blinkenlights-heart-medium.jpg, staženo: únor 2005, Photo:
Dorit Günter, Nadja Hannaske.
67
http://www.haque.co.uk/skyear/, staženo: únor 2005.
66
45
vzájemně propojených balónů naplněných heliem se po několik hodin vznášel na noční
obloze a nesl zavěšené mobilní telefony, na které bylo možno zavolat a poslouchat „zvuky
oblohy”, jež jsou uvnitř mraku vytvářeny přirozeným elektromagnetickým polem Země,
vzdálenými bouřemi, radiovými signály policejních a jiných vysílaček, televizním vysíláním
atd. a které tvoří zvukový ekvivalent vizuálním efektům severní záře. Každý heliový balón
obsahuje taktéž snímač elektromagnetického pole a šest různě barevných LED diod, jejichž
mícháním je možno dosáhnout mnoha barevných odstínů. Balón mění svoji barvu podle
aktuálního elektromagnetického pole v jeho okolí, včetně případných změn vyvolaných
mobilním telefonem, na který je právě některým z diváků telefonováno. Zároveň jednotlivé
balóny vzájemně komunikují pomocí infrared záření, aby spolu vytvářely rozsáhlé aktivní
obrazce. Dílo tak má demonstrovat, jak neviditelné elektromagnetické záření prostupuje
naším prostředím a zároveň jak výrazně záření vyzařující z antén mobilních telefonů
ovlivňuje toto již existující elektromagnetické pole.
Obr č. 20 – Sky Ear68
Veřejný prostor a mobilní technologii lze propojit i na globální úrovni – s tímto
tématem pracuje již několik uměleckých projektů jako jsou například YellowArrow,
Grafedia či Urban Tapestries. Všechny fungují na podobném principu jakýchsi
urban-mobile-graffiti, kdy jednotlivé části města či místa po celém světě, jsou označeny
a digitálně popsány s možností zpětného vyvolání daného popisu kýmkoliv jiným, kdo zná
příslušnou konvenci. Tím vzniká jakási hypertextová digitální síť společných zážitků,
vzpomínek, zkušeností, tedy jakási digitálně dostupná kolektivní paměť či vědomí.
68
http://www.haque.co.uk/skyear/1.jpg, staženo: únor 2005,
http://www.haque.co.uk/skyear/2.jpg, staženo: únor 2005.
46
Účastníci projektu YellowArrow69 umisťují na jakákoliv místa nálepku ve tvaru žluté
šipky se specifickým kódem. Pomocí SMS zprávy s tímto kódem pak odešlou do systému
svůj vlastní popis daného místa či zážitku, který tam prožili. Kdokoliv, kdo danou šipku
později objeví, může poslat na určené telefonní číslo kód napsaný na šipce a obratem mu
přijde zpráva, která se k danému místu vztahuje.
Obr č. 21 – YellowArrow70
Podobně projekt Grafedia71 hypertextově propojuje konkrétní fyzická místa
s fotografiemi namísto textových popisů a namísto žlutých šipek stačí na daném veřejném
místě napsat modrý podtržený text, tedy stejně jako jsou hypertextové odkazy označovány na
WWW, případně stačí jen modře podtrhnout již existující slovo. Slovo může, ale také nemusí,
obsahovat také emailovou adresu @grafedia.net. K příslušnému výrazu autor pomocí telefonu
anebo webové stránky projektu přiřadí media soubor, což může být fotografie anebo krátké
video. Náhodný divák, který chce zjistit, jaký soubor je s daným slovem hypertextově propojen,
zašle ze svého mobilního telefonu zprávu na emailovou adresu [email protected]
a pakliže má telefon podporující zobrazování MMS či videa, obdrží daný media soubor.
Podobně tak může učinit i doma pomocí svého emailu.
69
http://www.yellowarrow.org/, staženo: únor 2005.
http://yellowarrow.net/photos/g5087.jpg, staženo: únor 2005.
71
http://www.grafedia.net/, staženo: únor 2005.
70
47
Obr č. 22 – Grafedia72
Urban Tapestries73 funguje na podobném principu, ale je vylepšen o symbianovou
aplikaci zobrazující aktuální pozici účastníka a informace (text, audio, foto) propojené
s danými místy. Na veřejnosti nejsou místa označována žádnou viditelnou značkou jako tomu
je v předchozích případech, ale vyhledávání spočívá buďto v přímé GSM lokalizaci
podporované mobilním operátorem, anebo zadáním konkrétní adresy, pokud se zrovna
nacházíme jinde a chceme zjistit informace spojené s místem, jehož adresu známe.
Obr č. 23 – Urban Tapestries74
72
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/in_here.jpg, staženo: únor 2005,
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/mcdonalds.jpg, staženo: únor 2005,
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/buy.jpg, staženo: únor 2005.
73
http://urbantapestries.net/, staženo: únor 2005.
74
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_viewallthreads2.gif, staženo:únor 2005,
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_addpocketcontent.jpg, staženo:únor 2005,
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_filters.jpg, staženo:únor 2005.
48
Obr č. 24 – Urban Tapestries75
V interaktivní instalaci nazvané Phonetic Faces76 (2003), jejíž autorem je Jonah
Bruckner-Cohen a která je zpravidla umístěna na veřejném místě, mohou kolemjdoucí diváci
zavoláním ze svého mobilního telefonu na určené telefonní číslo buďto manipulovat s obrazy,
nasnímanými předchozími diváky pomocí kamery integrované do instalace, a tyto vzájemně
propojovat do vizuálních koláží, anebo nasnímat svůj vlastní obraz a ten nechat k dispozici
pro další koláže svým následovníkům.
Obr č. 25 – Phonetic Faces77
75
http://urbantapestries.net/images/system_topology_maps/UT_Proto_Map_June.jpg, staženo:únor 2005.
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/phoneticfaces.html, staženo: únor 2005.
77
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/phonetic_interaction.gif, staženo: únor 2005.
76
49
Obr č. 26 – Phonetic Faces78
Existují však i díla zabývající se fenoménem mobilních telekomunikací, avšak tyto
technologie nepoužívající. Americký umělec Jeff Gates reaguje na pro někoho nepříjemný
fenomén používaní mobilních telefonů na veřejnosti svojí vlastní uměleckou performancí
zvanou monodialogue®. Každý měsíc v metru uvádí svoje představení, kdy s pouhým prstem
přiloženým k uchu předvádí typickou městskou mobilní konverzaci, aniž by si někdo všiml,
že skutečně telefonuje s telefonem u ucha.
„Every month I perform a monodialogs® on the subway: a repertoire of mobile phone
conversations culled from reality. Putting my finger to my ear (no one will look closely
to discover I have no phone) I produce pithy and topical urbane conversations. When
my audience ignores me I know I am a success…“79
Doslovné přepisy jeho vystoupení jsou k dispozici na internetových stránkách, včetně
informací o nově založeném sdružení SHHH (The Society for Handheld Hushing), které je
určeno lidem, kteří jsou obtěžování hlasitými hovory svých spoluobčanů na veřejných
místech. Na daných webových stránkách si můžete stáhnout tisknutelné kartičky80 v PDF
formátu, pomocí nichž můžete bojovat proti tomuto modernímu nešvaru.
Podobným tématem se zabývá i britský designer a umělec Crispin Jones, který ve
spolupráci s designovým studiem IDEO vyvinul prototypy pěti nových mobilních telefonů
78
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/digitalhub1.jpg, staženo: únor 2005.
http://outtacontext.com/life/archive/cat_barely_socially_acceptable.shtml, staženo: únor 2005.
80
http://coudal.com/Shhh.pdf, staženo: únor 2005.
79
50
zvaných Social Mobiles81 (2003), jejichž cílem je vyprovokovat diskuzi o společenském
vlivu mobilních telefonů. Tyto byly prezentovány na festivalu nových médií Ars Electronica
2003 v Linci:
-
SoMo1 – „electric shock mobile” je mobilní telefon, který sleduje úroveň hlasitosti
hovoru účastníka na druhém konci a podle toho dodává elektrické šoky do těla
telefonujícího. Tímto způsobem jsou telefonující nuceni k tišší komunikaci, aby
nerušili své okolí na veřejnosti.
-
SoMo2 – „speaking mobile” je mobilní mluvící telefon, který umožňuje uživateli
komunikovat tišeji na místech, kde není možno hovořit nahlas, pomocí hlasů
generovaných v telefonu manuálně pomocí doteku. Je opakem posílání SMS zpráv
v tom, že zprostředkovává bohaté emociální odstíny zpráv na úkor jejich textové
informační složky.
-
SoMo3 – „musical mobile” – abyste se pomocí tohoto hudebního telefonu dovolali na
správné telefonní číslo, musíte na něm zahrát melodii volaného čísla. Představení,
které během vytáčení čísla ztropíte, by pro vás mělo být dostatečným testem, abyste si
uvědomili, zda je skutečně vhodné na daném veřejném místě telefonovat.
-
SoMo4 – „knocking mobile” – pomocí klepání na tento telefon dáváte najevo, jak moc
chcete opravdu volat s uživatelem na druhém konci. Ten, protože klepání na svém
telefonu slyší taktéž, si podle naléhavosti klepání může promyslet, který hovor přijme
a který ne.
-
SoMo5 – „catapult mobile” – tento telefon je určen pro vystřelování zvuků do
telefonní konverzace jiných osob. Katapultování vysílá zvuk do telefonu viníka, což
umožňuje přímý zásah do jeho prostoru. Prodejci poskytnou uživatelům různé typy
přerušení, kterými mohou ze svých telefonů „střílet“.
81
http://www.aec.at/en/archives/festival_archive/festival_catalogs/festival_artikel.asp?iProjectID=12547,
staženo: únor 2005.
51
Obr č. 27 – Social Mobiles82
Averze společnosti vůči používání mobilních telefonů na veřejnosti byla v počátcích
mobilní technologie, než si lidé zvykli, velmi vysoká. Aby demonstroval absurditu mobilního
telefonování na ulici, jakožto činnosti původně prováděné pouze v budovách či doma,
zakomponoval v roce 1998 umělec Jed Ela mobilní telefon do typicky domácího prostředku
jako je žehlička – své dílo Ironphone (Cadeau2000)83 pojmenoval jako poctu dílu dadisty
Man Raye – Cadeau. Veškerá elektronika a ovládací prvky mobilního telefonu jsou
integrovány do žehličky a autor svůj výrobek podle svých slov používá úspěšně každý den.
Obr č. 28 – Ironphone (Cadeau2000)84
Když uživatel mobilního přístroje telefonuje na ulici či v prostředcích hromadné
dopravy, často se ve svém hovoru zabývá tématy, které jsou velmi osobní až důvěrné a občas
si ani neuvědomuje, že své intimní záležitosti sděluje anonymnímu davu, který chtě nechtě
82
http://www.ideo.com/portfolio/images/idam/50172/50172_lf.jpg, staženo: únor 2005.
http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/, staženo: únor 2005.
84
http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/3.jpg, staženo: únor 2005,
http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/4.jpg, staženo: únor 2005.
83
52
musí tyto informace vyslechnout. Intimitou mobilní komunikace se zabývá Christa
Sommerer a Laurent Mignonneau ve svém díle Mobile Feelings85, prezentovaném v roce
2003 na festivalu Ars Electronica. Speciální mobilní přístroje snímají uživatelův tlukot srdce,
krevní puls a tlak, vodivost kůže, pot a pach. Tato tělesná data jsou skrze běžnou mobilní
telefonní síť přenášena na druhý takový přístroj, který pomocí vibrací, ventilátorů,
mikro-elektromechanických
a mikro-bio-elektrochemických
systémů
zprostředkovává
druhému člověku pocit z doteku volajícího člověka. Dílo zkoumá, jak mobilní telefony
změnily náš sociální a individuální život, jak jsme přijali ztrátu soukromí výměnou za
mobilitu a demonstruje, jak lidský dotek stále zůstává důležitým prvkem lidské komunikace.
Obr č. 29 – Mobile Feelings86
Mobilní telefony zasahují taktéž do klasických oborů, jako je například divadlo –
v představení autorů Sheron Wray a Fleeta Siegel z roku 2003 nazvaném Texterritory v.2.387
mohli diváci přímo ovlivňovat dění na scéně pomocí svých mobilních telefonů. Jedná se
o kombinaci divadla, hudby, tance a animace. V představení sledujeme dívku Grace, která
před 14 dny náhodně potkala v klubu Jeroma – od té doby si pouze SMSkují. Grace jsme
zastihli právě ve chvíli, kdy se připravuje na svoji první schůzku s Jeromem, přemýšlí
o vývoji budoucího vztahu, není si jistá a hledá pomoc právě u publika. To ji může radit
85
http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/, staženo: únor 2005.
http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/IMAGES/MOBILE_FEELINGSII_PICTURES/MobileFeelingsII2.j
pg, staženo: únor 2005.
87
http://texterritory.com/, staženo: únor 2005.
86
53
a ovlivňovat průběh představení – SMS/MMS zprávami mohou určovat, co si má Grace na
schůzku obléci, jak se má rozhodnout, mohou zasahovat do tanečních kreací hlavní
představitelky, hudební složky či osvětlení. Z každého představení se tak stává samostatný
originál. Závěrem hry však celý proces nekončí – zaslané zprávy od diváků jsou posléze
analyzovány a na jejich základech jsou vytvářeny nové příběhové linie pro příští představení.
Obr č. 30 – Texterritory v.2.388
Do sochařství, tedy alespoň do oboru virtuálního sochařství, zasáhly mobilní
technologie digitální skulpturou Ghost89 umělecké skupiny Squidsoup90 generovanou na
počítači ze zpráv zaslaných návštěvníky pomocí SMS anebo webového rozhraní. Zprávy jsou
transformovány do 3D objektu zobrazeného na monitoru počítače za pomoci technologie
Shockwave, přičemž každá nová iterace díla má svůj vlastní originální tvar.
Obr č. 31 – Ghost91
88
http://www.contenda.co.uk/sponsorship/images/texterritory.jpg, staženo: únor 2005.
http://squidsoup.com/ghosts/, staženo: únor 2005.
90
http://www.squidsoup.org/, staženo: únor 2005.
91
http://squidsoup.com/ghosts/images/4pics.gif, staženo: únor 2005.
89
54
Mobilní telefony také pomáhají při experimentování s hudbou a zvukem – kromě již
zmíněné Telesymphony od Golana Levina představil v roce 2000 Usman Haque instalaci
Japanese Whispers92 inspirovanou dětskou hrou u nás známou jako „tichá pošta”
demonstrující, jak je informace deformována průchodem několika propojenými mechanismy.
„Similar to the children’s game known as „Chinese Whispers” or „The Telephone
Game”, this project looks at how a message is changed by being passed from one
mechanism to another – in this case the cellphone.”93
Kromě toho se tato instalace zabývá otázkami degradace informace její digitalizací,
opakovací podstatou komunikace, trojdimenzionalitou zvuku, pomíjivostí interakce atd. Sada
několika mobilních telefonů je poskládána na sebe do kruhu tak, aby se jejich reproduktory
a mikrofony navzájem překrývaly a tvořily tak smyčku. Voláním na jednotlivé telefony
a posíláním zvuků do jejich reproduktorů se původní zvuková informace transformuje
z analogové podoby do podoby digitální, aby se na výstupu z reproduktoru telefonu přeměnila
v informaci analogovou a ta zase na vstupu mikrofonu telefonu, který leží na prvním telefonu,
opět v informaci digitální a tak dále. Pakliže jsou telefony naskládány do kruhu, mohou
vznikat ozvěny, které postupně v kruhu ztrácejí hlasitost a vzniká „šepot” odrážející kromě
volaných zvuků i zvuky bezprostředního okolí instalace.
Obr č. 32 – Japanese Whispers94
92
http://www.octodog.com/usman/jw.html, staženo: únor 2005.
http://www.octodog.com/usman/jw.html, staženo: únor 2005.
94
http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop2.jpg, staženo: únor 2005,
http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop1.jpg, staženo: únor 2005.
93
55
6 / VLASTNÍ TVORBA
Mobilní technologií se zabývám i z praktického hlediska, a proto bych zde chtěl
zmínit i některé mé realizované práce. Ve své dosavadní tvorbě jsem v největší míře zkoumal
možnosti virtuálního bytí a svého virtuálního druhého já. Toto zkoumání bylo zpravidla úzce
spojeno s virtuálním prostředím internetu a i realizované instalace a performance využívaly
klasických desktopových počítačů. Nyní jsem se rozhodl přesunout svůj zájem do mobilního
virtuálního prostoru.
6.1 / SMS hřbitov
Do jedné ze svých posledních prací jsem zapojil mobilní techniku a vytvořil jsem
interaktivní aplikaci – SMS hřbitov, do kterého mohl divák interaktivně vstupovat pomocí
SMS zpráv odesílaných ze svého mobilního telefonu. Instalace spočívala ve velkoplošné
projekci animace vytvořené v programu Macromedia Flash, v níž se cyklicky opakovala
horizontálně se pohybující série fotografií náhrobků bez vytesaných nápisů. Návštěvník tak
měl nabýt pocitu procházky hřbitovem s bezejmennými hroby. Dále byl divák textovým
popiskem vyzván k zaslání SMS zprávy s určeným klíčovým slovem a se svým jménem
a příjmením na speciální k tomu určené číslo. Zaslané údaje byly posléze automaticky
v reálném čase zobrazeny spolu s ostatními zaslanými jmény na náhrobních kamenech, ke
kterým divák obrazně postupně přicházel. Zpočátku prázdný hřbitov se s vyšším počtem
návštěvníků a vyšším počtem interakcí zaplňoval. Každý divák tak v instalaci zanechal kus
svého bytí, resp. instalace sama si ukradla kus divákovy duše, ať už se jednalo o jeho jméno,
či čas strávený s psaním SMS zprávy, a pohřbila jej na virtuálním hřbitově. Zajímavou
zkušeností bylo zasílání jmen ne svých, ale osob cizích – obrazně tak často diváci
pravděpodobně pohřbívali své známé, ke kterým necítí výrazné sympatie. Instalace se setkala
se značným zájmem, který byl zřejmě ovlivněn možností reálné interakce s dílem s pomocí
technického zařízení – mobilního telefonu, které nebylo trvalou součástí prezentovaného díla
ale součástí návštěvníka. Divák tak zapojil nejen svoji vlastní osobnost, ale i svůj vlastní
mobilní telefon, byl plně propojen virtuálním prostorem, který se stal součástí prostoru
reálného.
56
Obr č. 33 – SMS hřbitov
Ačkoliv by se mohlo zdát, že použití nejnovějších mobilních technologií v umělecké
tvorbě je technologicky náročné, nemusí tomu tak vždy být. Do instalace SMS hřbitova byly
zakomponovány technologie Macromedia Flash, databázové systémy MySQL běžně
používané ve webových aplikacích a PHP aplikace, která pomocí předem definovaného XML
protokolu komunikovala se SMS bránou mobilního operátora, ze které odebírala zasílané
zprávy. Rozřazování SMS zpráv, které měla aplikace ze SMS brány odebírat, probíhalo právě
na základě klíčového slova, které SMS zpráva musela obsahovat ve správném pořadí – zpráva
musela být zaslána ve tvaru:
MO NAME jmeno prijmeni
Aplikace nainstalovaná na webovém serveru v pravidelných intervalech odebírala
SMS zprávy z fronty zasílané na dané telefonní číslo operátora a pakliže obsahovaly určené
klíčové slovo, byly zprávy ze SMS brány přesunuty do MySQL databáze na serveru, odkud
byly průběžně dále odebírány do flashové animace, ve které byly zařazeny do datového pole
a zobrazeny na aktuálně „přicházejícím” náhrobku – divákovo jméno tedy nebylo zařazeno na
konec datového pole všech zaslaných jmen, ale do aktuální pozice a divák nemusel čekat na
konec pole. Aktuální jméno tak bylo na projekci zobrazeno téměř okamžitě po odeslání
57
(pokud v jednom okamžiku nebylo odesláno větší množství jmen z jiných telefonů – pak byly
zprávy zobrazovány postupně tak, jak přicházely).
6.2 / ACStream Mobile
Mobilní technologie jsem se pokusil zavést i do projektu, na kterém jsem v rámci
studia na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně participoval společně s Richardem
Fajnorem, Milošem Vojtěchovským, Václavem Ondrouškem a dalšími. ACStream95 je
projekt pro akademické živé a archivní video vysílání skrze internetovou síť. Jeho náplní jsou
živé přenosy z akademických přednášek, workshopů, živých performancí či diskuzí, a to ať už
na půdě FaVU, či v rámci mezifakultních a meziuniverzitních spoluprací. Projekt jako takový
byl spuštěn v roce 2004 a začal se postupně plnit obsahem, přičemž na podzim roku 2004
přešla správa webu do rukou kolegy Vladimíra Železného. Výzvou pro mne však bylo dostat
televizní vysílání i do mobilních telefonů. Vytvořil jsem tedy pilotní projekt ACStream
Mobile s využitím technologie Frieze96 – streamovací obdoby technologie Real Networks či
Quicktime, avšak pro mobilní vysílání.
Obr č. 34 – ACStream Mobile
95
96
http://acstream.ffa.vutbr.cz, staženo: únor 2005.
http://www.getfrieze.com/, staženo: únor 2005.
58
Obr č. 35 – Schéma mobilního streamingu
V principu se jedná o podobný systém, jako je streamování skrze internet na
desktopové počítače – vstupní signál je přiveden na vstup serveru, kde je pomocí
Broadcasteru (pro živé vysílání) nebo Encoderu (pro on-demand) převeden do 3GP formátu;
následně jsou data zpracována pomocí Manageru pro vysílání skrze Streaming server.
Prohlížení na mobilním telefonu pak probíhá buďto tím způsobem, že uživatel do přehrávače
zadá přímo URL daného souboru nebo streamu, případně na danou URL klikne pomocí WAP
prohlížeče na k tomu určené WAPové stránce, přičemž vysílání se následně automaticky
otevře v integrovaném media přehrávači s podporou 3GP streamingu. Další možností je, že
uživatel má ve svém mobilním telefonu nainstalován speciální přehrávač (Real Player, Frieze
Player či jakýkoliv jiný), ve kterém jsou kromě bookmarků zadány i předem definované
odkazy na TV/audio vysílání, které je možno aktualizovat pomocí XML. Ačkoliv rozšíření
telefonů s podporou 3GP není v dnešní době příliš výrazné, je touto technologií vybavována
již velká část telefonů nově uváděných na trh. Předpokládá se, že pro sítě třetí generace budou
3GP streaming podporovat již všechny modely, včetně low-endového segmentu.
Pilotní fáze projektu ACStream Mobile je v současnosti dostupná na WAPové adrese:
http://acstream.frieze.sk/
59
ke které může uživatel přistupovat přes WAPový browser ve svém mobilním telefonu. Na
těchto stránkách je k dispozici několik streamovaných testovacích video souborů a jeden live
stream volně dostupného televizního kanálu, který mohou diváci vybavení telefonem
podporujícím 3GP streaming sledovat kdykoliv a kdekoliv (pakliže jsou v dosahu sítě
mobilního operátora). Do budoucna je naplánováno i spojení s běžným provozem serveru
ACStream a mobilní vysílání živých akcí, performancí či přednášek.
6.3 / Současnost
V současnosti se zabývám myšlenkou proměny vnímání výstavního uměleckého
prostoru, klasické kamenné galerie, s příchodem mobilní technologie. Virtuální prostředí
internetu a na něm vystavená díla prozatím nejsou veřejností vnímána jako plnohodnotná
alternativa ke kamenným galeriím – to se může díky mobilním telefonům změnit, neboť
mobilní telefony návštěvníků se mohou stát součástí galerie a zároveň být připojeny skrze
internet k vystavovanému dílu, a tak se může virtuální prostor snadno propojit s prostorem
kamenným. Galerie se může proměnit v interaktivní prostor, který se nemusí omezovat na
ohraničený prostor, ale může přesahovat i mimo jeho zdi. Objevuje se možnost vzniku
automaticky distribuovatelného původně „kamenného” díla, jež se plynule proměňuje v čase
a je schopno se na základě zásahu diváka šířit a vytvářet své vlastní „originální reprodukce“.
Konkrétnější podobu mých úvah snad bude mít divák již brzy možnost shlédnout.
60
7 / VIZE BUDOUCNOSTI MOBILNÍ TECHNOLOGIE
Mobilní telefony se budou samozřejmě i nadále vyvíjet – již dnes existuje několik
projektů, které mohou nastínit budoucí vývoj, ať už je to Finger Whisper97 japonského
operátora NTT DoCoMo, který odbourává potřebu fyzického sluchátka a vede zvuk z telefonu
pomocí vibrací skrze lidskou kost až do konečku prstu přiloženého k uchu, kde se přemění
zpátky na zvuk, anebo patentování technologií na přenos dat a elektrické energie skrze
lidské tělo98 významnými technologickými společnostmi jako jsou Microsoft, IBM, Nokia,
NTT DoCoMo atd.
Obr č. 36 – Finger Whisper99
Přístroje na telefonování a komunikaci se budou stále více miniaturizovat a implantáty
se stanou běžnou záležitostí tak, jak je známe ze sci-fi románů. Postupem času se bude stírat
rozdíl mezi člověkem a strojem. Mobilní telefony budou zároveň přebírat další funkce
původně samostatných přístrojů jako jsou diáře, PDA, platební terminály a karty, propojeny
budou skrze mobilní síť ke vzdáleným zařízením jako jsou lednice, bezpečnostní kamery atd.
Obraz z bezpečnostní kamery se tak bude moci pomocí datového spojení ve vašem telefonu
přenést do vašeho těla, zobrazit přímo na sítnici vašeho oka a vy naopak budete moci
vzdáleně aktivovat přístroje u vás doma. Člověk se stane subjektem dokonale nezávislým na
své aktuální fyzické pozici. Jeho vnímání reality nebude omezeno na své bezprostřední okolí,
ale bude ovlivňován vjemy z celého světa. Extrémním případem by pak mohlo být vzájemné
propojení přístrojů či smyslů jednotlivých lidských bytostí s jinou bytostí. Mohli bychom tak
na své sítnici vidět promítaný obraz z videokamery umístěné na těle jiného člověka, či
97
http://www.nttdocomo.com/corebiz/ubiquity/fingerwhisper.html, staženo: únor 2005.
http://www.theregister.co.uk/2004/06/24/microsoft_near_field_patent/, staženo: únor 2005.
99
http://www.pdalive.com/forums/attachment.php?s=215ec06e7bef17d107eb958ca2244618&postid=33706,
staženo: únor 2005.
98
61
dokonce přímo obraz z jeho sítnice, anebo vzájemně přenášet svá data/znalosti. Již by se tak
nejednalo o pouhé propojení člověka a stroje v jedno, ale propojení všech lidských bytostí do
jednoho společného systému s kolektivním vědomím, věděním a inteligencí.
Postupně se bude měnit i použitý interface – zatímco dnes k práci s telefonem slouží
barevný displej, případně dotyková obrazovka, klávesnice, mikrofon a sluchátko, v budoucnu
dojde k vymizení fyzického interface a integraci ovládání do lidského těla – již zmíněná
projekce na sítnici oka, zvuk tvořený vibracemi přímo na ušním bubínku, telefon ovládaný
nervovými elektrickými impulsy atd.
Přece jen však uvedená situace je vizí pro nás příliš vzdálené budoucnosti – nás se
bezprostředně může dotknout například fenomén ztráty soukromí. Již dnes existují aplikace,
které uživateli umožňují průběžné zaznamenávání důležitých údajů svého života. Aplikace
Lifeblog100 společnosti Nokia do telefonu ukládá všechny fotografie, videa, textové zprávy,
které pomocí svého mobilního telefonu pořídíte a následně je přesouvá do archivu obdobné
aplikace ve vašem desktopovém počítači. Vytváří tak přesnou kroniku vašeho života – víte
kdy a kde přesně jste v který den byli, komu jste psali, komu jste telefonovali, jak jste se cítili
atd. Užitečná aplikace, ale podobně jako klasické diáře či deníčky snadno zneužitelná,
dostanou-li se takto důvěrné informace do nepovolaných rukou.
Samozřejmě se toto riziko netýká pouze této aplikace, ale mobilní telekomunikace
obecně – integrací několika různých služeb (telefon, diář, PDA, fotoaparát, videokamera,
email, připojení na internet, GPS, GSM banking, monitoring životních funkcí atd.) do jednoho
přístroje se tak stává velmi citlivým na zneužití. Operátor, u kterého jsou zpravidla všechny
služby provozovány, anebo jsou alespoň skrze jeho síť přenášeny, o vás ví naprosto vše od
toho, kde se nejčastěji či aktuálně pohybujete (GSM lokalizace / GPS), jaké jsou vaše zájmy
(internet), jaké internetové stránky navštěvujete (internet), jaké je vaše politické smýšlení
(internet), jaký je stav vašeho bankovního konta (GSM banking), kde a co nakupujete
(internet), jak se bavíte (internet), jaké jsou vaše názory (SMS zprávy, internet), s kým se
stýkáte (telefonní hovory, SMS zprávy), jak lidé, se kterými se stýkáte, vypadají (uložené
fotografie) atd.
Jelikož mobilní telefon díky své velikosti nepojme příliš velký objem dat, existují
služby pro synchronizaci dat komunikátorů a smartphonů, ukládající data na vzdáleném
100
http://www.nokia.com/lifeblog/, staženo: únor 2005.
62
serveru operátora, ze kterého je možno případně data stahovat zpět do telefonu. Typickým
příkladem, i když trochu bulvárním, je případ slavné osobnosti Paris Hilton101, jejíž data
z mobilního telefonu/komunikátoru Sidekick, která byla uložena na serveru amerického
operátora T-Mobile, byla „hacknuta” a zveřejněna na internetu. Ačkoliv se nejednalo o přímé
hacknutí, ale o nejprimitivnější uhodnutí uživatelova hesla do systému, poukazuje tento
případ na možná nebezpečí. Ukradené lechtivé fotografie celebrity či telefonní a emailové
kontakty na další celebrity jsou vskutku bezpředmětné a spíše vzbudí úsměv, nicméně pokud
by se jednalo o důležitější postavy například z vysokého managementu firem či politiky,
otevírá se zde velký prostor pro průmyslovou a politickou špionáž či pro účelovou manipulaci
státních složek.
V současné době je v USA zprovozňován systém E911102, o kterém jsem se zmínil již
dříve. Tento systém je primárně zaměřen na podporu snadnější identifikace a lokalizace osob
využívajících volání na tísňové linky. Oproti původnímu systému, který umožňoval pouze
zobrazení telefonního čísla volajícího, tento systém poskytuje záchranným složkám i přesnou
polohu, což napomůže k nalezení například pohřešovaného turisty bloudícího v neznámé
krajině či dítěte volajícího o pomoc, které není schopno samo popsat svoji polohu. Zavádění
tohoto systému je pro všechny mobilní operátory v USA povinné, a tak bude mít místní státní
aparát již brzy nástroj na velmi přesné sledování jakékoliv osoby, jejíž telefonní číslo zná,
a tohoto bude moci zneužívat ke svým případným cílům. Podobný způsob byl již použit
například pro nalezení polohy teroristy Bin Ládina během války v Afghanistánu, jehož poloha
byla zaměřena díky satelitnímu telefonu, který v té době vlastnil. Bude-li navíc takový
mobilní telefon pevně implantován do těla nositele a nebude moci být vypnut, bude státní
dohled nad každým jedincem dokonalý. Předpokládaným dalším krokem bude navázání
možnosti bezhotovostní platby a identifikace na mobilní telefon. Zrušením hotovostního
platebního styku budou všichni občané nuceni přijmout novou technologii a všechny finanční
toky budou velmi přesně evidovány a kontrolovány. Občan se tak v rámci získání většího
pohodlí a pocitu bezpečí bude muset vzdát části své svobody. Odmítnutí dané technologie
bude znamenat vymanění se z celého systému, případně ocitnutí se na okraji ilegality.
Na jevy spojené s rozšiřováním technologické kontroly a ztrátou svobody se zřejmě
bude zaměřovat i pozornost budoucích tvůrců umění, stejně jako na ostatní sociální vlivy
mobilní technologie. Podobně jako Crispin Jones či Jeff Gates, budou ve svých dílech
101
102
http://www.foxnews.com/story/0,2933,148217,00.html, staženo: únor 2005.
http://www.fcc.gov/911/enhanced/, staženo: únor 2005.
63
zohledňovat změny lidských návyků a chování, které byly způsobeny používáním mobilních
telefonů, mezi něž může například patřit:
Ztráta
soukromí
všudypřítomností
mobilních
telefonů
s fotoaparáty
a videokamerami, které v rukou masy znamenají neustálou kontrolu všeho, co se
vymyká normálu (tzv. mobile paparazzi) – profesionální fotoreportéři budou částečně
nahrazeni díky tomu, že do redakce novin se dostane fotografie z místa nečekané
události pořízená mobilním telefonem náhodného kolemjdoucího ještě dříve, než se
profesionální fotograf stihne přesunout na dané místo.
Sdílení intimity s veřejností – při telefonování na ulici či v dopravních
prostředcích se často koncentrujeme na hovor s danou osobou na druhém konci
a neuvědomujeme si, že důvěrné a intimní záležitosti, které si navzájem sdělujeme,
jsou přijímány, ač nechtěně, veřejností okolo nás.
Proměna vnímání času a plánování – zatímco dříve se lidé dokázali
dohodnout na pevném termínu schůzky na týdny dopředu, dnes si určí přibližný termín
s tím, že si průběžně ještě zavolají a datum a čas upřesní, případně i cestou na schůzku
počítají s možností, že zavolají a schůzku například o hodinu odloží. Čas se tak
relativizuje, stabilní opěrné body mizí.
V budoucnu se jistě objeví častější případy mobilního vyhoření, tzv. mobile
burnout, kdy uživatel, neustále bombardován požadavky a informacemi ze svého
mobilního telefonu, které se ho bezprostředně v daném čase netýkají, se již není
schopen koncentrovat na běžné činnosti, je roztěkán a mozek danou zátěž nevydrží.
Používání mobilních telefonů může lidské jedince sbližovat a zároveň je
rozdělovat. Zasílání SMS zpráv přispívá ke sdílení společných zážitků v reálném čase
– sociální vazby se průběžně obnovují, protože v každém okamžiku víme, co blízká
osoba právě prožívá. Zatímco sociální skupiny, které se již znají, technologie sbližuje
ještě více, neboť mohou být její členové kdykoliv a kdekoliv ve vzájemném kontaktu,
můžou mobilní telefony bránit navazování nových kontaktů – častým jevem
v prostředcích hromadné dopravy jsou jedinci mlčky sedící, nevnímající svět okolo
sebe a pouze SMSkující se svými blízkými. Člověk neprožívá život bezprostředního
okolí, ale tříští svoji pozornost do vzdálených prostorů. Technologie tak napomáhá
64
vytváření izolovaných skupin, v rámci níž probíhá intenzivní neustálá komunikace, ale
která se již dále nerozšiřuje. Aplikací, která tomuto napomáhá, je například japonská
služba ImaHima103, což v překladu znamená „máš teď čas?“. Jedná se o instant
messaging službu podobnou například ICQ, která je propojena i s lokalizačním
systémem. Kromě okamžité komunikace můžete aplikaci používat také na zadání své
aktuální nálady, aktivity atd. Vaši kamarádi, kteří používají stejnou službu a kteří vás
mají v seznamu, tak mohou kdykoliv zjistit, kde právě jste, co děláte a jakou máte
náladu, přičemž aplikace vás automaticky může upozornit, pokud se některý z vašich
známých vyskytuje v blízkém okolí anebo se nachází v náladě, kdy potřebuje vaši
společnost.
Používání mobilního telefonu jako nástroje pro sociální odlišení – značka
a typ používaného mobilního telefonu funguje často, podobně jako oblečení, jako
symbol konkrétních sociálních skupin.
„Máte-li nový model Nokie, jste prostě ,cool’. Máte-li Motorolu anebo
Sony-Ericsson, jste ,byznismen’”.104
Možnost asynchronní komunikace – zasláním SMS zprávy nevyžadujeme
okamžitou reakci. Recipient může nejdříve řádně promyslet odpověď, zjistit informace
a teprve pak odpovědět.
Anonymita a absence emocí – neosobní textové zprávy umožňují otevřenější
komunikaci, ve které se uživatel neostýchá vyjádřit svůj skutečný názor či nepříjemný
fakt, čehož by nebyl schopen během přímého kontaktu „z očí do očí”.
Mobilní telefony se stávají součástí běžného života každého jedince, který si jejich
přítomnost již nebude uvědomovat jako cizí element a již brzy bude mobilní technologie
považovat za svůj další komunikační kanál, podobně jako zrak, sluch apod. Změní se naše
chování, změní se naše zvyky, vzdálenosti se zkrátí, čas se zrychlí, vnímání reality se
promění.
103
104
http://www.imahima.com, staženo: únor 2005.
Ling Rich: The Mobile Connection – The Cell Phone’s Impact on Society, Morgan Kaufmann, US 2004, 3rd
edition, str. 104.
65
8 / ZÁVĚR
Mobilní telefony již plně pronikly do umělecké tvorby – kromě samostatných aktivit
jednotlivých umělců se začínají objevovat organizované výstavní akce zabývající se
fenoménem mobilních telefonů – prozatím jako součást „kamenných” festivalů nových médií
typu Ars Electronica105 či festivalů obecně bezdrátového umění typu Spectropolis106
zabývající se radio-artem, wi-fi artem, telekomunikacemi atd.; ale i online výstavní prostory
nabízející pouze mobilové umění jako je například cellBYTES107 anebo The Mobile Phone
Photo Show108. Narazili jsme i na zneužívání umění a umělců pro komerční účely propagace
služeb mobilních operátorů a výrobců mobilních telefonů, kteří organizují „umělecké
mobilové výstavy”, kreativní soutěže anebo sponzorují umělce konkrétními typy svých
výrobků pro jejich tvorbu. Zjistili jsme, že i když jsme objevili mnoho realizovaných prací,
stále nejsou všechny možnosti mobilní telekomunikace v umělecké tvorbě plně využívány,
často funguje mobilní přístroj pouze jako interface pro interaktivní vstup diváka do systému,
který je až za mobilním telefonem. Některé technologie ještě využity nebyly a čekají na svůj
umělecký křest.
Ačkoliv se na počátku této práce zdálo, že dané téma nebude příliš rozsáhlé, během
zkoumání jsem zjistil, že se téma mobilového umění může dále dělit do několika dalších
stejně rozsáhlých celků – bylo by možno napsat rozsáhlou práci, která by podrobně mapovala
všechny vlivy, které působily na vznik mobilového umění, stejně tak práci ještě podrobněji
zkoumající sociální vlivy mobilních telefonů na společnost a jejich projekci do mobilového
umění, taktéž by bylo možno načrtnout více směrů, kudy se může ubírat budoucí vývoj –
rozebrat
jej
z hlediska
technologického,
sociologického,
kulturního,
politického,
bezpečnostního atd. Dalších možných témat je spousta a bohužel jsem se v této práci nemohl
věnovat všem podrobněji. Doufám však, že tato práce čtenáři poskytla obecnější přehled
o možnostech mobilních technologií, doufám, že zde našel nové informace, které bude moci
využít ve svém vlastním zkoumání či tvorbě, a že se snad stane inspirativním zdrojem, který
pomůže ještě dále rozvíjet a nacházet nové obzory nových médií.
105
http://www.aec.at/, staženo: únor 2005.
http://www.spectropolis.info/, staženo: únor 2005.
107
http://www.cellbytes.com/, staženo: únor 2005.
108
http://www.mpps.tv/, staženo: únor 2005.
106
66
Můžeme se samozřejmě zabývat otázkou, zda mobilové umění, které bylo v mé práci
uvedeno, je skutečným uměním, či pouhými hrátkami s technologií. V rámci festivalu Ars
Electronica v roce 2001 byla realizována instalace Paintball 2001109, ve které nad vchodem
do Univerzity umění v Linci visel po sedm dní na počátku bílý billboard s nápisem „If you
don’t think this is art, call: 0664/232-2001“ („Jestliže si nemyslíte, že toto je umění, zavolejte
na číslo 0664/232-2001”). Po zavolání na udané číslo byla z nedaleko umístěné paintballové
pistole automaticky vystřelena střela na náhodné místo na billboardu zanechávajíc na něm
barevnou skvrnu, během čehož v telefonu zněla zpráva „If you still don’t think this is art, call
again” („Jestliže si stále nemyslíte, že toto je umění, zavolejte znovu”). Po sedmi dnech se
billboard změnil v barevný abstraktní obraz.
Obr č. 37 – Paintball 2001110
109
110
http://www.c-ebener.de/paintball.html, staženo: únor 2005.
http://www.c-ebener.de/paintball.jpg, staženo: únor 2005.
67
POUŽITÁ LITERATURA
Doc. Ing. Hanus Stanislav, CSc.: Bezdrátové a mobilní komunikace – Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, Ústav radioelektroniky,
Brno 2003, vydání 1.
Ling Rich: The Mobile Connection – The Cell Phone’s Impact on Society, Morgan Kaufmann,
US 2004, 3rd edition.
Ratamaki Katja: Analyzing Innovations in Mobile Industry – Case of Short Message Services
in Finland, Helsinki School of Economics, Information Science, Finland 2002.
Toivonen Pasi, Salmi Marko: UMTS – frequencies and operating licenses in Finland, The
report of the national UMTS working group, Finland 1998.
de Souza e Silva Adriana: Mobile networks and public spaces: bringing multiuser
environments into the physical space, In: Knight, Julia; Weedon, Alexis & Steemers, Jeanette
(eds.) Convergence. The Journal of Research into New Media Technologies. Luton, UK. vol
10, number 1, spring 2004.
de Souza e Silva Adriana: From Cyber to Hybrid: Relocating our Imaginary Spaces through
Mobile Interfaces – Ph.D. dissertation, defended in the School of Communications at the
Federal University of Rio de Janeiro, Brazil 2004.
68
POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE
3GPP Homepage [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.3gpp.org/
Amodal Suspension [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.amodal.net/
Apple Developer Connection [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://developer.apple.com/
ARS Electronica [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.aec.at/
ATI Technologies Inc. [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.ati.com/
Behrendt Frauke: Mobile Art auf der Ars Electronica, Glizz.net, 2003. [online], staženo únor
2005, dostupno na WWW:
http://www.glizz.net/artikel/artikel_30.php
Blast Theory [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.blasttheory.co.uk/
Blinkenlights [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.blinkenlights.de/
The Official Bluetooth Wireless Info Site [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.bluetooth.com/
Britart [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.britart.co.uk/
69
BotFighters [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.botfighters.com/
Cellbytes [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.cellbytes.com/
David Černý homepage [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.davidcerny.cz/
Dialtones (A Telesymphony) – Mobile Phone Concert [online], staženo únor 2005, dostupno
na WWW:
http://www.flong.com/telesymphony/
DVB – Digital Video Broadcasting [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.dvb.org/
FanTESStic
http://www.movistar.com/emocion/ocio/fantesstic/fantesstic.htm,
Federal Communications Commission (FCC) Home Page [online], staženo únor 2005,
dostupno na WWW:
http://www.fcc.gov/
Frieze Technology [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.getfrieze.com/
GPS Application Exchange [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://gpshome.ssc.nasa.gov/
Haque :: design + research [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.haque.co.uk/
70
Homepage Christa Sommerer & Laurent Mignonneau [online], staženo únor 2005, dostupno
na WWW:
http://www.iamas.ac.jp/~christa/
IDEO [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.ideo.com/
ImaHima, Inc. [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.imahima.com/
Jabberwocky [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/
Java Technology [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://java.sun.com/
Goldman Jeff: The art of the Mobile Phone, TheFeature, 2003 [online], staženo únor 2005,
dostupno na WWW:
http://www.thefeature.com/article?articleid=13720&ref=6200000
Grafedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.grafedia.net/
HUGMS [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.mobjects.net/hugms/
Jelling Spot [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.jellingspot.com/
Jong-Zuid [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.jongzuid.nl/
71
Kac Eduardo: TELEPRESENCE ART, Teleskulptur, 1993 [online], staženo únor 2005,
dostupno na WWW:
http://www.ekac.org/Telepresence.art._94.html
Levin Golan – An Informal Catalogue of Mobile Phone Performances, Installations and
Artworks [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.flong.com/telesymphony/related/
Life Outtacontext: Barely Socially Acceptable Archives [online], staženo únor 2005,
dostupno na WWW:
http://outtacontext.com/life/archive/cat_barely_socially_acceptable.shtml
Macromedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.macromedia.com/
Marples Gareth: The History of Cell Phones – A vision Realized, TheTechzone.com, 2004
[online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://thetechzone.com/?m=show&id=53
Nokia – Nokia on the Web [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.nokia.com/
Microsoft Corporation [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.microsoft.com
NTT DoCoMo [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.nttdocomo.com/
Oplayo [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.oplayo.com/
Phonetic Faces [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/phoneticfaces.html
72
Picturephoning – exploring the new world of picture and video phones [online], staženo únor
2005, dostupno na WWW:
http://www.picturephoning.com
QRcode [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.qrcode.com/
Real Networks [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.realnetworks.com/
Reichholdarts photo digital art [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.reichholdarts.com/
Ringtonia.com – the latest buzz on ringtone [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.ringtonia.com
SeeMySMS [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.seemysms.net/
SENT: America’s first phonecam art show [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.sentonline.com/
de Souza e Silva Adriana: Art by Telephone: from static to mobile interfaces, Leonardo
Electronic Almanac (LEA). Vol. 12 Issue 10. 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na
WWW:
http://mitpress2.mit.edu/e-journals/LEA/TEXT/Vol_12/lea_v12_n10.txt
SimpleTEXT [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.simpletext.info/
Speakers Corner [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.speakerscorner.org.uk/
73
Spectropolis 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.spectropolis.info/
Squidsoupfrontflat3 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://squidsoup.com/
Symbian OS – the mobile operating system [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.symbian.com/
Texterritory v2.3 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://texterritory.com/
Textually.org – all about texting, SMS and MMS [online], staženo únor 2005, dostupno na
WWW:
http://www.textually.org/
TheFeature [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.thefeature.com/
The Mobile Phone Photo Show [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.mpps.tv/
The-phone-book.com [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.the-phone-book.com/
TheRegister [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.theregister.co.uk/
Thomson & Craighead [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://thomson-craighead.net
Transmediale05 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.transmediale.de/
74
Urban Tapestries [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://urbantapestries.net/
Wikipedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.wikipedia.com
W3 Schools [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.w3schools.com/
World Wide Web Consortium [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.w3.org/
WOP-ART [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.desvirtual.com/wopart/
Yellow Arrow [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW:
http://www.yellowarrow.net/
Zandl Patrik: 3G standardy – není jen UMTS, Marigold.cz, 2004 [online], staženo únor 2005,
dostupno na WWW:
http://www.marigold.cz/item/3g-standardy-neni-jen-umts/category/pro-wifi-zacatecniky
Zikmund Martin: Jak vás najdou, když máte mobil v kapse, Mobil.cz, 2004 [online], staženo
únor 2005, dostupno na WWW:
http://mobil.idnes.cz/mob_tech.asp?r=mob_tech&c=A050304_084620_mob_tech_dno
75
POUŽITÉ OBRÁZKY:
Obr č. 1 – Celulární síť
(c) 2005 Tomáš Moščak
Obr č. 2 – SimpleTEXT
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit1.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 3 – SimpleTEXT
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit2.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 4 – Speakers Corner
http://www.lumen.org.uk/evolution2001/2001programme/images/speakerscorner.jpg, staženo:
únor 2005
Obr č. 5 – Piss
http://www.davidcerny.cz/IMAGE/piss/IMG_45280.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 6 – Amodal Suspension
http://www.amodal.net/images/DSC_0008s.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 7 – A conventional canvas by Katherine Lubar
http://news.bbc.co.uk/olmedia/1450000/images/_1452405_lubar150pic.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 8 – WOP-Art
http://www.desvirtual.com/wopart/
staženo: únor 2005
76
Obr č. 9 – The-phone-book.com
http://www.voyd.com/ia/phonegraphic.gif
staženo: únor 2005
Obr č. 10 – HUGMS
http://www.mobjects.net/hugms/step3.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 11 – HUGMS
http://www.mobjects.net/hugms/hugms_showsms.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 12 – Jabberwocky
http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/Images/Main-UI.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 13 – Botfighters
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_radar.gif
staženo: únor 2005
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_inventory.gif
staženo: únor 2005
http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_chat.gif
staženo: únor 2005
Obr č. 14 – QR code
http://www.denso-wave.com/qrcode/images-e/kcmqr2.gif
staženo: únor 2005
Obr č. 15 – Dialtones (A Telesymphony)
http://www.flong.com/telesymphony/pix/photo3.jpg
staženo: únor 2005
77
Obr č. 16 – Dialtones (A Telesymphony)
http://www.flong.com/telesymphony/pix/interface.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 17 – Telephony
http://thomson-craighead.net/imgs/teleptoo.jpg
staženo: únor 2005
http://thomson-craighead.net/imgs/fig.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 18 – I Like Frank
http://www.blasttheory.co.uk/bt/i/ilikefrank/lf_nick_wall.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 19 – Blinkenlights
Photo: Dorit Günter, Nadja Hannaske
http://www.blinkenlights.de/images/blinkenlights/blinkenlights-heart-medium.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 20 – Sky Ear
http://www.haque.co.uk/skyear/1.jpg
staženo: únor 2005
http://www.haque.co.uk/skyear/2.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 21 – YellowArrow
http://yellowarrow.net/photos/g5087.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 22 – Grafedia
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/in_here.jpg
staženo: únor 2005
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/mcdonalds.jpg
staženo: únor 2005
78
http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/buy.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 23 – Urban Tapestries
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_viewallthreads2.gif
staženo: únor 2005
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_addpocketcontent.jpg
staženo: únor 2005
http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_filters.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 24 – Urban Tapestries
http://urbantapestries.net/images/system_topology_maps/UT_Proto_Map_June.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 25 – Phonetic Faces
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/phonetic_interaction.gif
staženo: únor 2005
Obr č. 26 – Phonetic Faces
http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/digitalhub1.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 27 – Social Mobiles
http://www.ideo.com/portfolio/images/idam/50172/50172_lf.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 28 – Ironphone (Cadeau2000)
http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/3.jpg
staženo: únor 2005
http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/4.jpg
staženo: únor 2005
79
Obr č. 29 – Mobile Feelings
http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/IMAGES/MOBILE_FEELINGSII_PICTURES/
MobileFeelingsII2.jpg, staženo: únor 2005
Obr č. 30 – Texterritory v.2.3
http://www.contenda.co.uk/sponsorship/images/texterritory.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 31 – Ghost
http://squidsoup.com/ghosts/images/4pics.gif
staženo: únor 2005
Obr č. 32 – Japanese Whispers
http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop2.jpg
staženo: únor 2005
http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop1.jpg
staženo: únor 2005
Obr č. 33 – SMS hřbitov
Screenshot flash aplikace
(c) 2005 Tomáš Moščak
Obr č. 34 – ACStream Mobile
Screenshot WAP stránky načtené ve WAP emulátoru Gelon.net
(c) 2005 Tomáš Moščak
Obr č. 35 – Schéma mobilního streamingu
(c) 2005 Michal Oppitz / Tom Horn Entertainment / Frieze Streaming Technology
Obr č. 36 – Finger Whisper
http://www.pdalive.com/forums/attachment.php?s=215ec06e7bef17d107eb958ca2244618&p
ostid=33706
staženo: únor 2005
80
Obr č. 37 – Paintball 2001
http://www.c-ebener.de/paintball.jpg
staženo: únor 2005
81

Podobné dokumenty

Předběžná zpráva o činnosti v roce 1998

Předběžná zpráva o činnosti v roce 1998 Dokumentace současných umělců je tvořena složkami Artist´s Files, otevřenou dokumentací a výběrovou, tzv. Podrobnou dokumentací. Dokumentace je tvořena katalogy, diapozitivy, fotografiemi. V roce 2...

Více

ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro

ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro pro přípravu a realizaci vzdělávacích aktivit navazujících ve školním prostředí na programy, které učitelé s žáky absolvovali v  galerii, a tuto příručku. Projekt tak podporuje a rozšiřuje nabídku ...

Více