Zpravodaj Obce Brloh 2015/1

číslo 1/2015
Vážení spoluobčané,
rok 2015 je v plném proudu, všichni se asi připravujete
na Velikonoce, uklízíte po zimě, připravujete zahrádky na
sezonu a věnujete se prostě, jak jinak, jarním pracím.
Nechci se pouštět do polemik kdo „založil“ Velikonoce,
jestli pohané, křesťané nebo židé. Faktem je, že Velikonoce
jsou jakýmsi očekáváním příchodu. Pro někoho příchodu
Spasitele, pro další nové doby, pro jiné jara. Když jsem byl
malý kluk a babička mi vštěpovala její křesťanský pohled
na svět, nedávalo mi příliš smysl, proč jsou Velikonoce vždy
v jiný den. Vždyť přece Ježíš musel být ukřižován v jeden
konkrétní den, stejně jako se v jeden konkrétní den narodil.
S postupem času jsem si začal uvědomovat, že ne všechno
dle Bible muselo být doslova a do písmene, a že je tam
mnoho náznaků a symbolů. Ať tak či onak, pro mne zůstanou
Velikonoce svátkem příchodu jara i očekáváním příchodu
něčeho nového. Budu se snažit, abych svým dětem přiblížil
zvyky a tradice Velikonoc a vysvětlil jim, že to otvírání
pokladů je trošku jinak než u Trautenberka (mimochodem,
vynikající ukázka nenasytnosti – „Horo, horo, otevři se pro
člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho. Anče,
že tys to spletla. Nemá tam bejt a vydej mu všechno z bohatství svýho?“). Doufám, že si odpočineme od všedních
starostí, že nás vzbudí větší počet řehtačů než loni, a že
poznám v sobě zas o něco víc, třeba to lepší. Vám přeji to
samé.
„Smotnem BRKO“?
2
Tímto nadpisem rozhodně nikoho nenabádám
k inhalačnímu užívání tzv. měkkých drog, ale poslouží
mi jako oslí můstek k uvedení pro vás nové možnosti
bezproblémově likvidovat váš odpad. Možná víte, že
vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která mimo
jiné nařizuje obcím a městům umožnit občanům uložit biologicky rozložitelný komunální odpad (odtud ta zkratka)
a také kovový odpad. Jak již asi víte, ačkoliv v době podání
žádosti na kompostárnu a svozovou techniku jsme ještě
absolutně nevěděli, jaké povinnosti nám zákonodárci
připraví, podařilo se nakonec získat dotaci a pořídit kompostovací zařízení a plně tak vyhovět novým povinnostem
(jako jedna z mála obcí na českokrumlovsku). Byť považuji
novelizovaný zákon za nepovedený (vhodný spíše do měst
a velkých obcí) a v řadě případů velmi ztěžující stav
hospodaření se zeleným odpadem, musíme se s novinkami
vypořádat. V zastupitelstvu jsme tedy připravili režim
odběru těchto „nových“ odpadů a já vás s ním nyní
seznámím.
Návrh na režim odběru kovového odpadu a BRKO v obci
Brloh:
A) Kovový odpad
1) Kovový odpad je jakýkoli kovový (barevné i nebarevné
kovy) odpad, který pochází z produkce občanů (nikoli firem
a podnikajících osob). Kovový odpad musí být čistý, bez
příměsi jiných odpadů (jinak se stává směsným komunálním odpadem a je nutno ho uložit do běžné popelnice).
Nepřípustné jsou např. plechovky se zbytky barev či ředidel
(to je nebezpečný odpad).
2) Kovový odpad je možno bezplatně uložit do zvláštního
kontejneru na kovový odpad ve sběrně odpadu (pod
Sídlištěm Pod Stráží, parc. č. 17/4 v k.ú. Brloh pod Kletí)
vždy v pátek od 15 do 17h a v sobotu od 9 do 11h.
B) BRKO
1) BRKO je to biologicky rozložitelný komunální odpad, což
je např. posečená tráva ze zahrady, rostlinné zbytky ze
zahrádek (kupř. natě, hlízy rostlin, plevel, listí, spadané
plody, apod.), ořezy větví z ovocných stromů a keřů, a dále
zbytky z kuchyně pouze rostlinného původu. Nepřípustné
jsou kameny, stavební suť a další typy odpadů.
2) BRKO rostlinného původu je možné bezplatně uložit do
kontejneru, který bude připraven v prostoru u pošty,
u sběrny či KD, u tenisových kurtů od dubna do října vždy
ve středu a v sobotu od 12h do 18h. Mimo tyto doby je
možné kontaktovat zaměstnance, provádějící údržbu veřejné
zeleně v rámci plnění pracovních povinností a domluvit se
na odběru tohoto typu odpadu.
3) BRKO dřevního původu (větve, keře atp.) je nutno ukládat odděleně od trávy (např. tráva vpředu, větve vzadu či
naopak apod.).
Je nutné dodržovat čistotu odebíraných odpadů,
snížíme tím cenu za likvidaci odpadů sami sobě. Čistotu
odpadu budeme kontrolovat.
Pokud budete mít jakoukoli připomínku nebo nápad
(např. jiný čas, jiné místo apod.), neváhejte se nám ozvat,
uvítáme vaše zkušenosti a rady.
K likvidaci zelených a kovových odpadů tímto
způsobem pochopitelně nikoho nenutíme, pouze nabízíme
možnost. Jsem totiž přesvědčen, že kdo si na zahradě dělá
sám kompost, zná jeho výhody a naší kompostárny využije
jen omezeně nebo vůbec. Po několika zkušebních měsících
vyhodnotíme využití jednotlivých míst a je možné, že režim
změníme. Určitě vás o tom budeme informovat na stránkách
Zpravodaje, informační tabuli či obecním rozhlasem. Do
budoucna uvažujeme o možnosti pro vás odebrat si hotový
kompost, ale to bude reálné zřejmě až v příštím roce.
Primárně budeme produkt kompostárny využívat k regeneraci a úpravám veřejného prostranství.
Ještě jsem zapomněl zmínit, že první kontejnery budou
přistaveny v průběhu dubna. I my se budeme učit novému
režimu a proto vás žádám o shovívavost, když napoprvé nebude vše na jedničku s hvězdičkou. Obyvatele bydlící blízko
„sběrných míst“ však chci ubezpečit, že kontejnery budou
odváženy ještě týž večer a že tedy nehrozí zvýšený zápach
a další nepříjemnosti.
A úplně na závěr jedna pozitivní informace, tato nová
možnost likvidace odpadů vás nebude stát nic navíc, částky
za tříděný, velkoobjemový a nebezpečný odpad zůstanou
stejné minimálně i pro rok 2016. Jedinou podmínkou bezplatného uložení je mít vyřešeny všechny závazky s obcí
Brloh.
Děkuji.
Mladý může, starý musí,
aneb …
třeba HŘBITOVNÍ KVÍTÍ
S výše zmíněným systémem hospodaření s biologickým
odpadem souvisí i odpad na hřbitově. Vývoz odpadu
ze hřbitova obec ročně stojí desítky tisíc korun a jsem
přesvědčen, že se ta částka dá poměrně výrazně snížit.
V jednom z minulých čísel Zpravodaje jsem již psal
o jednoduchém opatření, kdybychom na jednu stranu odkládali květiny, věnce a jinou výzdobu hrobů přírodního původu
(zkrátka biologicky rozložitelné) a na druhou ten zbytek
(např. kalíšky od svíček, umělé květiny, věnce). Uvažujeme
ještě o rozšíření o kontejner na plasty a sklo. Zároveň bych
rád upozornil, že popelnice před hřbitovem jsou určeny
pouze na odpad ze hřbitova, nikoli na odpad z domácí produkce. Někteří bohužel nelení a holt se se svým sáčkem bordelu projdou až nahoru… Bohužel pak popelnice přetékají
a hyzdí okolí. Nejinak tomu bývá u popelnic u obchodu Jednoty. Lidé, kteří si nekoupí žeton, pak vyšlapávají cestičku
skoro každý den a myslí si, že je nikdo nevidí. Podle naší
evidence prodaných žetonů byste se divili, kolik vícečlenných
domácností neprodukuje žádný komunální odpad nebo si
za rok koupí pouze 1-2 žetony. A pak se nesmíme divit,
že žeton ty poctivé stojí tolik, kolik stojí a že v zastupitelstv
u jednáme o zavedení jiného systému plateb za odpad, který
je podobný paušálu. A přitom stačí tak málo… být poctivý
a dobře třídit.
Děkuji.
PARKOVÁNÍ na komunikacích
I když již není zimní období, opět se vrátím k parkování na komunikacích. Tato zima k nám byla opět velmi milosrdná, co
se přídělu sněhu týče (vlekaři smutní, silničáři jásají)
a nastane opět jarní úklid komunikací a veřejného prostranství. I když každý řidič jistě zná zákon o provozu na pozemních komunikacích a s ním související předpisy, stává se, že
zaparkuje tam, kde to není dovoleno. Nemusím připomínat, že
prostor pod parkujícím vozidlem není možno uklidit a že na
řadě míst nelze ani bezpečně projet osobním vozem, natož úklidovou technikou. Řidiči sice riskují pokutu ze strany Policie
ČR, ale asi je to jednodušší než popojít pár kroků k místu, kde
mohu svůj automobil bezpečně zaparkovat. Chápu, že Klondajk ani Šetřílkov i další části Brloha nepočítaly v době svého
vzniku s takovým nárůstem vozidel, ale každý má přece
možnost zaparkovat si vůz na svém pozemku či ve své garáži.
A pokud tu možnost nemá, pak je tu řada míst k bezpečnému
odstavení vozu nebo si holt nemůžu vůz dovolit. Obdobná situace je s parkováním na chodnících, kdy zejména maminky s
kočárky nebo invalidní vozíky musí sjíždět na silnici. Dalším
důvodem jsou ohledy k sousedům, kdy řešíme neshody typu
„já nemůžu zajet k domu, protože on mi tu parkuje a třeba
ještě dělá nepořádek…“. A tak se na Vás, majitele vozidel opět
obracím s žádostí, parkujte s rozumem a využívejte především
své či schválené pozemky. V zastupitelstvu totiž již převažuje
názor, že zvláště v některých lokalitách je situace již natolik
vážná, že je nutno na pomoc přivolat příslušníky Policie ČR a
neposlušné řidiče pokutovat. Děkuji za pochopení.
Martin Toman, starosta obce
Pracovníci obecního úřadu
a zastupitelé obce Brloh přejí všem
spoluobčanům příjemné prožití
velikonočních svátků
zalité teplem jarního sluníčka.
NEPŘEHLÉDNĚTE!!!
V sobotu 11. dubna 2015 proběhne očkování psů proti vzteklině, které provede MVDr. Peter Pavčík. Očkují se psi od stáří
tří měsíců. Bude možnost zakoupit odčervovací tablety. Cena očkování je 85,- Kč. Očkovací průkazy vezměte s sebou.
8:00 hodin
Rojšín u obchodu
8:20
Nová Hospoda u zastávky autobusu
8:35
Rychtářov u Konzala
8:50
Brloh u obecního úřadu
9:20
Jaronín u obchodu
Zápis do mateřské školy
Od 13. 4. do 24. 4. 2015 bude probíhat zápis dětí do mateřské školy na příští školní rok 2015/2016. Zapisují
se děti zpravidla starší tří let. Pokud vaše dítě dovrší věku tří let v průběhu školního roku 2015/2016 a budete je
po tomto datu chtít umístit v MŠ, přijďte k zápisu NYNÍ. Děti se budou zapisovat pouze do naplnění kapacity MŠ.
Dodatečný zápis se bude umožňovat pouze výjimečně, např. v případě přistěhování předškolního dítěte.
Přihlášky pro Vás budou připravené k vyzvednutí a následného odevzdání v DOLNÍ třídě (v přízemí MŠ)
následovně:
ráno od 6:30 do 8:15 hodin,
po obědě od 12:00 do 13:00 hodin,
odpoledne od 15:00 do 15:30 hodin
3
Z jednání zastupitelstva obce
V novém roce se zastupitelstvo sešlo 26. ledna
v kanceláři starosty. V bodě číslo jedna zastupitelé projednali závěrečnou změnu rozpočtu obce č. 18/2014. V paragrafovém znění byla zveřejněna na úřední desce a úřední
elektronické desce. Vzhledem k tomu, že tato změna
rozpočtu reaguje na ukončení hospodaření obce a zastupitelstvo se jí věnovalo na své pracovní schůzce, nezazněly
v diskuzi žádné dotazy (ani od přítomných občanů). Starosta
přesto zmínil některé důležité body rozpočtu. Schodek
rozpočtu bude kryt zůstatkem na BÚ (běžném účtu).
Starosta informoval zastupitele i přítomné občany o stavu
peněz na bankovních účtech k 31. 12. 2014.
V bodě číslo dva starosta seznámil zastupitele
i přítomné občany s rozpočtovým výhledem na roky 2016 2017. Zároveň připomněl, že je těžké odhadnout vývoj
hospodaření v následujících dvou letech, ale přesto se ve
spolupráci s hospodářkou snažili zakomponovat do tohoto
materiálu budoucí plánované akce. Součástí rozpočtového
výhledu je i plán investic a oprav plánovaných do budoucna.
Ve třetím bodě starosta nabídl přítomným zastupitelům
možnost stát se oddávajícími úředníky. Dobrovolně se této
pravomoci nikdo neujal. Oddávajícími úředníky budou
pouze starosta a místostarosta.
V bodě různé starosta seznámil přítomné i zastupitele
s nedávným problémem v dodávce pitné vody v oblasti zásobované vodojemem u Ondřeje, kdy bylo zjištěno
poškození přípojky v oblasti Horánku. Též zmínil, že i další
přípojky jsou pravděpodobně ve velmi žalostném stavu,
neboť jejich stáří již dosahuje i 50 let.
Starosta žádal předsedu kulturní komise o informaci,
zda se chtějí ucházet o některý z krajských grantů na podporu kultury v roce 2015 s tím, že čas na podání je již jen do
konce ledna. Pan předseda kulturní komise navrhl, že by žádost mohla být podána na řezbářskou vernisáž a slíbil, že se
ujme této věci. Dále se zmínil o tom, že by měl zájem
o topoly, které by mohly být využity právě na vernisáž.
Topoly, které se nacházejí na „Drahách“ u cesty na pozemku
Lesů ČR, již byly pokáceny. Starosta zjistí, zda-li je možno
toto dřevo získat.
Přítomného občana z Jaronína zajímalo, jak to vypadá
s výstavbou zastřešení terasy na hasičské zbrojnici/klubovně
v Jaroníně. Starosta odpověděl, že již na jednom z loňských
zasedání zastupitelstva se zastupitelé rozhodli přesunout
tuto akci na letošní rok s tím, že by mohla být podána žádost
o dotaci (např. do POV). Starosta dále zmínil, že na
přístřešek byla podána žádost o dotaci a výsledky budou
známy zřejmě do konce dubna. Pokud dotace nebude
schválena, je s finančními prostředky počítáno i v rozpočtu
obce a výstavba se bude tento rok realizovat.
Obyvatelé Kuklova si stěžují na firmu, která stála za
projektem Malá farma. V současné době zde byl zřízen chov
prasat, který nyní čítá cca 30 prasat. Zápach obtěžuje
občany, a proto by rádi věděli, zda tuto akci Obec Brloh
povolila. Starosta zmínil, že o této informaci vůbec nic neví,
obec nemá pravomoc tento typ hospodaření jakkoliv
povolovat nebo zakazovat. Obyvatelé Kuklova se snažili
dovolat u různých institucí (jako je hygiena) o vyřešení
situace. Starosta slíbil, že zjistí potřebné informace.
Tomáš Jungwirth, místostarosta
Z historie naší obce
FARNÍ OSADA BRLOH (5. část)
od místního učitele Jana Eliase z roku 1894
4
Brloh (Berlau),
vesnice 8,5 km severně od sídla c. k. okres. soudu ve
Chvalšinách, 19 km severozápadně od Č. Krumlova, sídla
to c. k. okres. hejtmanství ležící, tvoří sama místní či politickou, berní či katastrální obec. Jest spolu sídlem
i farního úřadu, i škol obecných, české i německé, nalézajíc se skorem ve středu celé farní osady. Vesnice tato dle
posledního úředního sčítání r. 1890 měla 94 domů (nyní
již 100), v nichž bydlelo 757 obyvatelů. Z těch přihlásilo
se toliko 8 k národnosti německé.
K vesnici náleží jednoty: Bych, Baisa v Luží,
Šimeček, Krák, Perkář s hospodou, Smetana, Klimeš
s mlýnem, Brodský, Drnomister, Tomeš, Kubíček, Matoušek, Charvát, Kopáč a Cvrček. Vesnice sama nalézá se
v kotlině, tvořící údolí potoku Brložského či, jak se v zakládající listině kláštera Zlatokorunského z r. 1263
nazývá, Křemežského, po obou stranách potoka toho.
Uprostřed mezi mlýnskou stokou a potokem nalézá se veliká náves, z části již také domy zastavená. Na nejvyšším
bodě vesnice této na svahu „Knězů vrchu“ vypíná se farní
kostel SS. Apoštolů Šimona a Judy, kolem něhož do
let 1890 nalézá se školní budova, r. 1857 postavená
s hospodářským stavením, proti němuž hrobář bydlí.
V místě samém nalézají se různí řemeslníci a obchodníci.
Jest sídlem spolku dobrovolných hasičů, spolku
vojenských vysloužilců s německým velením, spolku
řemeslnického a zpěváckého spolku „Svornosti“. Místo
samo jest dosti starého původu a náleželo povždy v držení
pánů Č. Krumlovských. Roku 1372 dne 8. ledna
připomíná se v listině, jíž desátky v Rojšíně a Krásletíně
darovány byly faře Č. Krumlovské. Dle této měli občané
zdejší právo bráti si dle potřeby své dříví ku palivu z lesů
panských, jichž v okolí hojně se nalézá. Ve veškerých
soupisech, které kdy sepsány byly o panství
Č. Krumlovském, všude připomíná se také Brloh.
Bylť Brloh vesnicí poddanou Rožmberkům a náležel
ku panství Dívčího Kamene. Na den sv. Václava r. 1418,
když pan Oldřich z Rožmberka let svých došel a vládu nad
statky přejal, osvobozena jest vesnice tato s jinými ještě
od úmrtě. V dřívějších dobách nesměl totiž lid poddaný
před svou smrtí o svém statku o své vůli rozhodovati.
Nebylo-li potomků, spadl veškeren majetek na pána, který
nad dotyčnou vesnicí vládl. Proto všemožně pečovaly
vesnice, aby osvobozeny byly od úmrtě, po čemž mohli
volně říditi před svou smrtí o statcích svých, arciť někdy
za dosti veliké peníze a roboty. Brloh sám pro své položení
zakoušel často dosti neznází a útrap válečných. Vždyť
tudy vedla cesta od Prachatic ku Č. Budějovicům a ku
Č. Krumlovu na statky Rožmberské, které byly lákadlem
nepřátelským vojskům. Podobně jako v 15. stolení od
vojsk husitských, jako v 17. století od vojsk pasovských
i švédských zdejší okolí mnoho zakoužeti muselo, tak i ve
století 18. hojně vojsk domácích tudy prošlo, která
hojných škod nadělala. Tak pamětní kniha městečka
Husince vypravuje: „Léta 1713 dne 10. června byl marš
lidu pěšího od Brloha skrz Chroboly přes Prachatice
a Husinec“. Podobných průchodů vojenských bylo velmi
mnoho; vždyť tudy vedla cesta z Pasova po statcích
Rožmberských, v Pošumaví rozložených, ku Praze.
Rojšín či Roušín (Roisching)
jest vesnice místní i berní na silnici ChvalšinskoKřemežské 18,2 km severně od Č. Krumlova, 1,5 km
jihovýchodně od farního místa ležící a náleží k soudnímu
okresu Č. Krumlovskému. Dle úředního sčítání z r. 1890
měla vesnice ta 27 domů, z části o 1. poschodí, v nichž
192 obyvatelů, českých to katolíků bydlelo. Středem vesnice, která po obojí straně silnice rozložena jest, táhne se
potůček Rojšínský, který počátek svůj má v Rozích a zde
na návsi malý rybníček vodou naplňuje.
Potok ten ubíhá lukami a sesílen přítokem od vrchu
Houby (Schwammenwald) již v Zlatokorunské listině roku
1263 připomenutého, spěchá ku potoku Brložskému,
v němž se u Červeného mlýnu ztrácí. Občané zdejší živí se
polním hospodářstvím, hlavně ale chovem hovězího
dobytku.
Vesnice Rojšín jest prastará; v dobách nejstarších
patřila z části ku panství Křemežskému, z části
Č. Krumlovskému pod moc Rožmberskou. Nad menší částí
vesnice ku Křemži patříčí, vládli ve 14. a 15. století
Dubenští z Chlumu, jimž mimo okolí Křemže ještě jiné
statky náležely. Z rodiny té znám jest Jan Smil, o němž
v letech 1422 – 1447 se tolik mluvilo. Tento pán býval
nejdříve dvořenínem pánů Rožmberských, jichž úhlavním
nepřítelem později byl; Vládna velikým jměním, k němuž
i okolí hradu Husi (Gans) při Blánici Vodňanské ležícího
patřilo, přidal se ku Táborům za jichž pomoci veliké škody
dělal pánům Č. Krumlovským. Než ale týž pán zajat jest
od pana Oldřicha z Rožmberka na Č. Krumlovu kolem
r. 1440 a donucen po několikaletém věznění odevzdati
veškery zápisy od císařů a králů Karla IV. a Sigmunda na
statky sobě dané pánu Č. Krumlovskému, což se stalo dne
25. července 1444, načež dle hrdelního práva co zbojník
v první polovici roku 1447 o hrdlo připraven byl. Statky
Smilovy zabrány jsou a ku panství Dívčího Kamene
přivtěleny. Čásť jich ale s Křemží zase prodána jest
pánům Dubenským z Chlumu. Synové Smilovi Přibík a Jiří
byvše takto o statky své připraveni, obrátili se ku správci
a hofmistru království Českého, panu Jiřímu z Poděbrad
o pomoc, aby tento p. Rožmberka před soud pohnal a jim
ku právu dopomohl. Narovnání skutečně mezi oběma
stranami docíleno bylo dne 28. října 1455 a synové
Smilovi spokojili se výplatou 1500 kop grošů pražských,
za čež vložili Oldřichovi z Rožmberka ve desky zemské
r. 1455 mimo jiné statky i vesnici Rojšín, čímž se stalo,
že pak celá vesnice náležela ku panství Č. Krumlovskému.
Druhá část vesnice této a sice 9 lánů náležela hned
od počátku ku panství Rožmberskému. Když ale r. 1357
bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan, páni z Rožmberka založili
v Č. Krumlově klášter minoritský a hojně jej nadali, brzy
se přesvědčili, že tím ztenčeny jsou příjmy fary Čes.
Krumlovské. Aby tomu odpomohli, darovali po smrti
Joštově r. 1369 zbylí tří bratří a sice dne 8. ledna 1372
desátky své z 9 lánů ve vesnici této a sice z každého lánu
48 grošů ročně a 4 groše z jiného statku mimo obvyklé
roboty – celkem tedy 7 kop 16 grošů ročně – ku faře
Č. Krumlovské, ponechavše sobě toliko berně královské
a vrchní panství nad lány těmi.
Mimo tento desátek musili občané zdejší po dvou
mírkách ovsa odváděti z každé světnice, v níž se topilo,
a po 1 kuřeti, 1 sýru a 10 vejcích z každého lánu za to, že
mohli pásti na panských pastvinách. Za to ale směli si
bráti dříví k palivu z panských lesů. Za desátek z Rojšína
a Krásletína braný musel farář Č. Krumlovský držeti dva
středníky, aby tito určité mše svaté četli. Poddaných zdejších mohl dotýčný farář užívati jako svých. A skutečně
zůstal Rojšín do poslední doby při prealatuře
Č. Krumlovské.
Šestá várka citátů z „Památní knihy obce Roušínské“ z roku 1845:
Kam rád chodí táta,
tam i synek chvátá.
Zbytečným kdo strachem chřadne,
snadno do neštěstí padne.
Nehonoš se vznešeností,
již si svou nenabyl ctností.
Z toho, co sám činí,
mnohý bratra viní.
Tvář a šat a tělesné švárnosti
nepřidají cenu, aniž dají ctnosti.
Často koho zavrhujem,
nejvíce ho potřebujem.
Kdo se chrání všeho zlého,
obávat se nemá čeho.
Mnohý vyfintěný hejsek
co běhne do kostela jako pejsek;
tam se bez modlení otočí,
z chrámu páně bez modlení vyskočí
-zase jako pejsek.
Oko Páně vidí tebe,
nepoddávej hříchu sebe!
Kdo se za pobožnost stydí,
toho Pán Bůh nerad vidí;
sotva že se pryč odklidí,
tratí lásku hodných lidí.
Marta Tomanová
5
Jak se žije u nás ve škole lektorce
angličtiny…
Osobu, kterou jsem tentokrát požádala o rozhovor,
asi neznáte. Zato žáci naší školy se s ní setkávají denně
při různých vyučovacích hodinách. Jedná se o slečnu
učitelku Paulinu Lamcha, která zde působí jako
zahraniční lektor anglického jazyka.
Co vás přivedlo až sem k nám? Po ukončení studia
jazykové univerzity jsem přijela do Čech kvůli přátelům,
se kterými jsem se seznámila ve Spojených Státech při práci
s dětmi na letním táboře. Na zdejší škole působím jako
zahraniční lektor v rámci projektu „Janua Linguarum
Reserata“ (Brána jazyků otevřená – kniha Komenského).
A co tento program přináší dětem? Program IANUA
(Janička – janicka.scio.cz) financován z fondu Evropské
Unie cílí na výuku školních předmětů za pomoci angličtiny
a také výuku angličtiny zahraničním lektorem bez možnosti
překladu do mateřského jazyka žáka. Znamená to, že žáci
mají možnost naučit se novou látku v angličtině a také buď
doplnit, nebo shrnout vědomosti za pomoci cizího jazyka.
Díky mnohým pomůckám jako jsou fotky, videa a reálie
(mapy, letáky atd.) jsou žáci přes jejich omezené znalosti
jazyka schopni porozumět a využít nově nabytou látku.
Program má také za cíl zlepšovat jazykové schopnosti
ostatních učitelů díky každodennímu kontaktu s angličtinou
díky mé přítomnosti.
Řeknete nám něco o sobě, odkud pocházíte?
Pocházím ze čtvrtého největšího, skoro miliónového města
6
v Polsku, které se jmenuje Wroclaw (česky Vratislav). Je to
krásné město s více než 1000letou historií, jejíž část je
svázána s českou, a to díky českému králi Janu Lucemburskému. Jelikož městem protéká řeka Odra, leží na
několika desítkách ostrovů a má přes 300 mostů.
Kolik jazyků ovládáte? Ovládám 5 jazyků: polštinu
jako můj mateřský, angličtinu, španělštinu, francouzštinu
a v současné době se také učím češtinu, která je díky
stejnému původu s polštinou pro mne nejjednodušším
jazykem k naučení. I bez cvičení gramatiky či slovní zásoby
jsem schopna rozumět 50% toho, co se říká.
Jak se vám pracuje s našimi dětmi? Jsou jiné než děti
v Polsku nebo Americe? Práce s dětmi, které mají úplně
jiné názory než ty, které znám z jiných států je velice
náročná, ale satisfakční. Je těžké si říct: „Ano, to je to, co
žáci mají rádi a bude to pro ně na lekci zajímavé“. Během
posledních měsíců jsem se naučila nepředpokládat nic, na
co jsem byla zvyklá a spíše úzce spolupracovat s učiteli,
kteří znají brložské děti lépe než já. Například všechny děti
v Polsku i Americe znají všechny populární pohádky od
Walta Disneyho stejně tak jako zpěváky a zpěvačky.
Pociťujete nějaké kulturní rozdíly mezi českou
a třeba polskou společností? Musím říct, že jsem před
příjezdem nebyla připravena na tolik rozdílů, kolik jsem
objevila. Především si myslím, že Češi se snaží neukazovat
své pocity a odhalovat co cítí. Je to pravda? Bohužel pro
mne jako osobu, která pracuje na komunikaci mezi lidmi, je
to velmi náročné a chtěla bych naučit děti dávat zpětnou
vazbu, která je v komunikaci velice důležitá. Z druhé strany
se mi líbí to, jak Češi milují svoji zem a jsou na ni hrdí. Rádi
povídají o svých městech, vesnicích a legendách s nimi
souvisejících.
Jak na vás působí prostředí naší školy? Prostředí
školy je velice přátelské. Vybavení tříd je velice kvalitní,
myslím, že za takové by se nemuseli stydět ani v soukromých školách.
Co jste dělala předtím, než jste přišla k nám? Pět let
jsem učila angličtinu na všech jazykových i věkových
úrovních a mezitím jsem jezdila jako vedoucí na jazykové
letní tábory v Polsku a sportovní tábory ve Spojených
Státech. Po příjezdu do Čech jsem získala pozici hlavního
metodika pro angličtinu v největší jazykové škole na
Moravě.
Jak se vám u nás vůbec líbí? Jste tady spokojená?
Brložská škola je velmi přátelská a opravdu se snaží
integrovat všechny žáky. Učitelé mě přijali velice dobře
a myslím, že jsem se stala částí učitelského sboru. Bohužel
musím říct, že si se mnou velmi zřídka někdo troufne mluvit anglicky, přestože mají takou možnost. Raději se snaží
o pohodlnější a snadnější způsob, tedy česko-polsky.
Co děláte ve volném čase? Každou moji volnou chvíli
cestuji. Ať je to Kleť nebo Irsko na víkend. Zbožňuju
poznávání nových míst, kultur, historie a lidí. Velmi zřídka
mě můžete o víkendu potkat doma. Když mám jenom
volnou chvilku, čtu hodně knížky, samozřejmě o cestování
a kulturách, ale taky relaxační literaturu o zajímavých lidech
a jejich životních příbězích.
Vaříte si sama? A co máte ráda? Většinou vařím doma.
Mám ráda zdravou výživu, takže vždycky jím hodně
zeleniny a ovoce. Zbožňuju také ryby a snažím se je mít
minimálně jednou v týdnu, což je další rozdíl v porovnání
s českým stolováním.
Chutná Vám česká kuchyně? Ano, a nejvíc kachna
se zelím a knedlíky. A stejně jako všichni Poláci, kteří jezdí
do Čech na dovolenou, nikdy nepropásnu možnost, dát si
smažák a tatarku ☺.
V našem Zpravodaji uvádíme i kuchařské recepty.
Dáte nám recept na nějaké vaše tradiční nebo oblíbené
jídlo? Moje oblíbené polské jídlo je bigos. Je to směs zeli,
rajčat, slaniny, klobásky, cibule, hub a vína. Samozřejmě ne
všechno naráz, ale přesný recept v hlavě nemám. Tradičně
se vaří po dobu několika dnů a poté se podává se
šťouchanými bramborami.
Jaké máte plány do budoucna? Určitě plánuji zůstat
v jižních Čechách, protože mě v červnu čeká milá událost,
a tou je moje svatba. ☺ Po ni během léta plánuji vyrazit na
delší cestu do nějaké anglickojazyčné země. A profesně
budu pokračovat v práci s cizími jazyky.
A přání na závěr? Přeji všem v Brloze, abyste byli
vždy otevřeni novým možnostem poznávání jazyků a lidí,
protože věřím, že budete mít čím dál častěji šanci a potřebu
cizí jazyk používat. A taky abyste měli možnost ho využít
během letních prázdnin.
Děkuji moc za rozhovor. Doufám, že jsem všechny
odpovědi správně pochopila a dobře napsala. Do dalších
let Vám přeji učenlivé žáky, opravdu šťastné manželství,
pevné zdraví a ať na svých cestách potkáváte jen samé
dobré lidi.
MT
Pozvání do knihovny
Nové knihy
Beletrie pro děti:
3x VESELÁ FARMA:
KOCOUR, EKOFARMA
a KRÁLÍK
Disney - SLAVNÝ MYŠÍ
DETEKTIV, PRASÁTKO A JEHO VELKÝ PŘÍBĚH
Havel Jiří - PŘEKLEPY A NEDOKLEPY
Nejedlý Jan - MISTR SPORTU SKÁČE Z DORTU
první čtení - ČARODĚJKA A KONÍK JONÁŠ
fantasy:
Tonollo Harald - PŘÍBĚHY RODINY SMRTIČOVY
(4 díly)
Paver Michelle - BOHOVÉ A VÁLEČNÍCI - OSTROV
BOHYNĚ
Brezina Thomas - BRÁNA ČASU. MAGICKÝ KÁMEN
VIKINGŮ
2x RIPLEYHO ZÁHADY: VLČÍ DÍTĚ a HROZBA
Z HLUBIN
2x TÝNA A PONY: NEROZLUČNÍ PŘÁTELÉ
a ČTYŘNOHÝ ZACHRÁNCE
Řeháčková Věra - TA HOLKA MÁ NOS NA PRŮŠVIHY
Naučná literatura pro děti:
GUMIČKOMÁNIE
NAUČ SE KRESLIT – 4 díly
PÁRTY KUCHAŘKA PRO DĚTI
PRIMA MÁMA PRIMA SYN
Beletrie pro dospělé:
Cook Robin - BLÍZKÝ KONEC
Maupassant – KULIČKA
Sobotka Richard - ZBOJNICKÉ LÉTO
romány:
Gabaldon Diana - VÁŽKA V JANTARU
Pittnerová Vlasta - FORMAN LACINA, OSIŘELO DÍTĚ,
NEZAVINĚNO
Javořická Vlasta - DVĚ ANDULKY
Lindsey Johanna – DAREBA
Quinn Julia - TAJNÉ DENÍKY SLEČNY MIRANDY
CHEEVEROVÉ
Steel Danielle – NAROZENINY
Coleman Rebecca - KRÁLOVSTVÍ NEVINNOSTI
Brown Sandra – SKANDÁL
Stainforth Alexander - ĎÁBLOVA NEVĚSTA
Pospíšilová Jarmila - KATEDRÁLA Z PÍSKU
7
Coulter Catherine - ČAS SLUNEČNÍHO SVITU
Francková Zuzana - TAJEMNÉ DĚDICTVÍ
Howell Hannah - VÍTĚZ Z VYSOČINY
válečné:
Šolc Jiří - ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ
historické:
Koláček Luboš Y. - BOŽSKÁ KRÁLOVNA
PROKLETÝCH ADAMITŮ
Dvořák Otomar - PAST NA KRÁLOVNU
humorné:
Zemanová Zuzana - A JE TO V KÝBLU!
fantasy, sci-fi:
Hunter C. C. - PROMĚNA ZA SOUMRAKU, HLAS
MĚSÍČNÍHO SVITU
Tatíčková Denisa - ANDĚL
detektivky:
Vandenberg Philipp - PURPUROVÉ STÍNY
Damhaug Torkil - SLEPÁ SKVRNA
Eastland Sam - OKO RUDÉHO CARA
Chaloupka Otakar - ŠIVOVO TŘETÍ OKO
Češka Stanislav - ARCIBISKUPOVA SMRT
Jansa Pavel - PŘÍPAD SAMOROST
Cílek Roman - ZDIVOČELÝ TLUKOT SRDCE
Kačírková Eva - SMRT NECHODÍ PĚŠKY
Prošková Hana - TAJEMSTVÍ PLANET, JAHODY
SE ŠLEHAČKOU
Kovályová Heda - NEVINA
8
skutečné příběhy:
Byrne Lorna - ANDĚLÉ V MÝCH VLASECH,
SCHODY DO NEBE, ANDĚLSKÉ
POSELSTVÍ NADĚJE, NEBESKÁ LÁSKA
Blackhall Sue - ZLOČINY Z VÁŠNĚ
Mieszkowska Anna - DĚTI IRENY SENDLEROVÉ
Cílek Roman - LETOPISY ZLOČINU
Naučná literatura pro dospělé:
KLEŤ A BLANSKÝ LES
Rubín Sergio - PAPEŽ FRANTIŠEK
Zachardová Magdalena - FASCINUJÍCÍ SVĚT ZÁHAD
historie:
Lakosil Jan - ŠUMAVA KRÁSNÁ I SMRTÍCÍ
Martan Petr - ZA ŽELEZNOU OPONU
Emmert František - ČESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁŘI
ZA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
Rychlík Jan - OD MINULOSTI K DNEŠKU
zdraví a psychologie:
ODHALTE SVŮJ OSUD, CESTA PRO DĚTI,
Semina Irina - KLÍČ KE ŠTĚSTÍ a OBCHOD
SE ŠTĚSTÍM
Dále na vás čeká spousta knih i několik zvukových na
CD ve výměnných souborech z Českého Krumlova, též bohatá nabídka časopisů a brožur. Kdo má zájem, může si
zdarma (v chodbě na stolech před knihovnou) vybrat
vyřazené knihy a časopisy.
Přijďte, těší se na vás knihovnice Marta Tomanová
Děkuji děvčatům - čtenářkám z 8. třídy Terezce Proboštů a Anežce Váchů za nezištnou pomoc při kontrole a skládání
knižního fondu.
Základní a Mateřská škola Brloh
Vánoční besídka
Na 18. prosince jsme připravili pro veřejnost Vánoční besídku. Všichni žáci se snažili a rodičům
se besídka líbila.
9
10
Naše škola využívá dotace na projekty
Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka
Projekt, který realizuje společnost Scio ve spolupráci s Britskou Radou, se zaměřuje na zlepšení jazykových schopností
žáků a učitelů základních škol. Na zúčastněných 40 školách z celé republiky probíhá integrovaná výuka předmětu a cizího
jazyka. V praxi to znamená, že ve škole působí anglicky mluvící asistentka, která chodí do výuky, hovoří s dětmi
o přestávkách, účastní se s nimi různých aktivit. Cílem projektu je přirozenou formou zdokonalovat děti v angličtině. Trvání
projektu je jeden školní rok.
Školení IT, notebooky
Druhý dotační projekt startoval loni na podzim. Získali jsme finance na vzdělávání učitelů. Rozsah vzdělávání
je: tříhodinový seminář pro ředitele, pětadvacetihodinové semináře pro 5 učitelů z oblasti informačních technologií
a pětadvacetihodinové semináře pro 5 učitelů na proškolení oborových didaktik. Zároveň pro tyto učitele vyplývá z dotace
přibližně 100 000 Kč na pořízení notebooků.
Stanislava Hlaváčková, ředitelka školy
11
Zápis do 1. třídy
27. ledna jsme přivítali u zápisu budoucí prvňáčky. Přišlo 6 děvčat a 11 chlapců, jeden chlapec bude mít odklad povinné
školní docházky.
12
Minivolejbal
29. ledna odměnou za vysvědčení nám byl 2. turnaj Krumlovské oblasti. Bohužel v té době už uhodilo „chřipkové
období“ a proto nám chyběl jeden tým a to Grizzly. Ostatní ale opět úspěšně bodovali. Kodiak (Verunka Chromá, Tadeáš
Šešina, Vojta Hajduch) - 1. místo, Baribal (Milan Fiala, Terezka Kadleců, Honza Pavlík) - 2. místo, v oranžové barvě hráli
Kluci a Hoolky (Matteo Turchetta, Honza Hajduch, Lukáš Postl, Anežka Kapounová, Kačenka Fučíková) - oba týmy na
3. místě. 26. března nás čeká závěrečný turnaj, který rozhodne o případném postupu do kraje. My se budeme snažit, aby
alespoň některému týmu se to podařilo a věřte – našlápnuto máme dobře.
V únoru se žáci 2., 3. a 5.třídy zúčastnili výukového programu Pojďte s námi do Vietnamu. Žáci získali mnoho nových
informací o této zemi, učili se jíst hůlkami a vyráběli si vietnamský klobouk.
Dinopark
Před jarními prázdninami byla 6. třída na výlet v Dinoparku na výstavišti v Českých Budějovicích. Výstava byla moc
pěkná i s krátkým 3D filmem.
13
Žáci v akci
Naše reportérka, Anežka Váchová z osmé třídy, oslovila dva bývalé žáky naší školy a položila jim tyto otázky:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Jaké je Vaše jméno?
Ve kterých letech jste školu navštěvoval?
Kteří učitelé Vás učili a jak na ně vzpomínáte? Jací byli?
Jaký byl tehdy počet žáků v jedné třídě? Byla Vaše třída v budově dnešní ZŠ?
Pamatujete si ještě svůj první den ve škole?
Jak jste trávili přestávky?
Chodili jste do školy pěšky nebo jste jezdili autobusem?
Také jste si chystali tablo, trička s potiskem a divadelní představení na konci deváté třídy?
Jak se vařilo ve školní jídelně?
Vzpomněl byste si na nějakou příhodu ze svých školních let, utkvělo Vám něco zvlášť v paměti?
Jak se Vám jeví dnešní děti ve srovnání s Vaší generací?
Škoda, že si na reportéry nechtělo zahrát více současných žáků... Nakonec se ale přece jen ještě jedna reportérka našla,
a to Terezka Proboštová z osmé třídy, a tytéž otázky položila paní Brožové.
1.
2.
3.
Jan Klement, 62 let
1958-1967
Paní Vejvarová, paní Štichová, pan Slanec, pan Lamboj a další, na tyto učitele vzpomíná dobře. Byli přísní a spravedliví.
Paní učitelka Štichová chodila s rákoskou.
4. Třída byla v budově dnešní školy (neměla přístavbu). Ve třídě bylo kolem 25 žáků.
5. Pamatuje si na poslední den ve škole a vzpomíná na něj velmi dobře.
6. Přestávky trávili chozením po chodbách a o velké svačili.
7. Do školy chodil pěšky, bydlel v Brloze.
8. Společné fotografie byly z každého ročníku. Tablo, trika ani divadelní vystoupení za jejich dob nebylo obvyklé.
9. Ve školní jídelně se vařilo velmi dobře.
10. Příhodu si momentálně nevybavuje, ale na školu a dětská léta vzpomíná dodnes rád.
11. Dnešním dětem by neškodilo trošku slušnosti.
1.
2.
3.
Marie Váchová, 64 let
1957-1966
Paní učitelka Vejvarová (učila Čj, výborná učitelka), pan učitel Lamboj (matikář, měli ho rádi), pan učitel Slanec
(třídní, učil Př, D) a pan učitel Červenka (učil ruštinu).
4. Ano byla, ale nebyla zde přístavba. Ve třídě jich bylo 33.
5. První den si nepamatuje. Ale když se loučili se školou bylo jim smutno, že odchází, tancovali ve třídě.
6. Přestávky trávili chozením po chodbách.
7. Ze začátku chodili pěšky (z Nové Vsi) a potom začal jezdit autobus.
8. Tablo si chystali, divadlo nedělali a trika taky neměli.
9. Vařilo se dobře, mnoho jídel z domova ani neznali.
10. Moje vzpomínka ze školních lavic zní: „Při zeměpisu vyvolal učitel žáka a ptal se ho na savanu, co tam žije a roste
a on mu odpověděl, že neví, protože tam ještě nebyl.“
11. Dnešním dětem by doporučila více skromnosti a větší vzájemnou úctu.
Paní Anna Brožová, rozená Máčová
Školu jsem navštěvovala v letech 1948 - 1956. Obecná škola byla tehdy na dnešním obecním úřadě, u kostela. Pamatuji
si naše učitele, byli to pan učitel Dvořák, paní učitelky Štichová a Dražská, a také pan učitel Cipín. Od páté do osmé třídy
nás učili Vejvarovi, Dřevikovských a pan učitel Stašek. Počet žáků ve třídě se měnil, v šesté třídě nás bylo 34, v sedmé 31,
v osmé 27. Učitelé byli bezva, víte, každé dítě zlobí, ale nás trest neminul a padla i facka. A díky za ní, když byla zasloužená. Měla účinek a vše se vyřešilo ve třídě.
Co si přát na jaře?
14
Přání je jak známo otcem myšlenky. No, a protože moje (a nejspíš i vaše, pokud tedy nejste andělé) myšlenky jsou nejen
dobré, ale i ty ne zrovna dobré, bude i jistý pan Přání poněkud citově rozkolísaný. Ve středním rodě ho neuvádím, je
nepravděpodobné, že by se tak stal otcem. Čehokoli.
Ve svém vlastním zájmu i v zájmu nás všech se tedy co nejrychleji snažím ovlivnit Přání pozitivně, jinak to díky psychicky labilnímu otci našich myšlenek nemůže se světem ani se mnou dobře dopadnout.
Takže čím začnu?
Přestanu si třeba přát, aby si moje zlolajná sousedka konečně rozbila svou jedovatou hubu o násadu hrábí, kterými večer
co večer v 9.55 začíná mlátit do stropu svého bytu a dožaduje se naprostého klidu ve chvíli, kdy můj měsíční synoveček
řve, jako kdyby ho měl ve spárech sám Herodes… Mohu si přece místo toho snadno přát, aby jí Duch svatý zredukoval
slovní zásobu o 90%, tedy o všechny slova vulgární. A kdyby už nemohla křičet…mohla bych ji našeho broučka nechat
chvilku pochovat. Minule tak toužebně nakukovala do kočárku a já, já ji ovlivněna hráběmi jako prostředku komunikace
nevlídně přešla. Možná to byla chyba a nad námi se už mohla rozklenout duha míru…
Rovněž si přísně zakážu myslet na to, jak by bylo fajn, kdyby ta superštíhlá kočka odvedle nakynula jako těsto na lívance a velikost 54 se pro ni stala nedostižným ideálem. Co kdybych místo toho raději věnovala svoji pečlivě skrývanou
čokoládu (a kdyby jenom jednu, co to kilové balení vánočních Santů zlevněných den po Novém roce, na kterém sedím jako
Harpagon?) dětem na hřišti a domů se přestala vracet autobusem, ale pěkně po svých?
A ten hezoun z vedlejšího oddělení, ať mě pánbůh potrestá, jestli si ještě někdy v myšlenkách (i když za ně může táta
Přání) budu představovat, jako by bylo nádherné, kdyby ho husa kopla za to, jak je vůči mně nevšímavý – co kdyby se nedejbože, kde se vzala, tu se vzala husa velikosti pštrosa a kopnutím ho z her milostných vyřadila jednou pro vždy - to se snad
raději poohlédnu s úsměvem kolem sebe. Třeba i na můj úsměv někdo čeká.
A jestli nečeká dnes a tady, no tak čeká jinde. Musím být prostě všímavější. Nečekat, že mi osud všechno, po čem zatoužím, přihraje až pod nos. Musím se naučit vidět sklenici poloplnou a ne poloprázdnou. Nestěžovat si na málo peněz, ale
být ráda, že mé prasátko pro mě stále ještě v bříšku opatruje hrst drobných a že mě desetikoruna věnovaná žebrákovi
nepřivede k osobnímu bankrotu.
Klasik říká, že žádná růže nekvete celý rok…a že každá skrývá trny. Jistěže nekvete celý rok, ale já si počkám, a trny
mi vůni růží už nedokážou zošklivit. Ony vlastně nejsou ošklivé ani zlé, jsou tu proto, aby chránily krásu a naučily mě si
jí vážit.
P. S. A kdyby moje nově probuzené pozitivní jarní myšlení přece jen nestačilo… zamysleme se společně: pokud je Přání
otcem, kdo je matkou myšlenky? Možná je nejvyšší čas po ní vyhlásit pátrání.
Mami?!!
Helena Kratochvílová + 9. třída
Zprávičky z naší školičky
HALÓ PANE KARNEVALE, RAČTE DÁLE, RAČTE DÁLE…
Na konci února proběhl v naší školce karneval. Děti si své masky vyráběly během celého týdne a na jeho konci si
v nich mohly zařádit. Samy si vybraly, kterou masku si budou vystřihovat a zdobit. A že nešlo o ledajaké masky. Školkou
se nám proháněla divá zvěř - žabky, slepičky, medvědi, pejsci, oslíci a mnoho jiných divotvorných stvoření. Někdo nebyl
pod maskou vůbec k poznání.
Nebudeme ale předbíhat, vezmeme to hezky od začátku. Nejprve jsme si ale trochu zasoutěžili. Proběhli a prolezli slalomovou dráhu, zaskákali v pytli, házeli na koš s malými míčky, chodili na chůdách, či zkoušeli, kdo nejrychleji najde a zašroubuje matici na šroub. Snažili jsme se o to, aby si mohli zasoutěžit všichni, aby ti méně průbojní nezůstali zapomenuti
někde vzadu.
Když jsme si dostatečně zazávodili, na řadu přišla hudba a tanec. Oblíbené písničky z pohádek se linuly naší školkou.
Děti na jejich melodie tancovaly, skákaly, kroutily se do roztodivných otáček. Byla to prima podívaná. Někdo tancoval
sám, jiný ve dvojici či čtveřici. Sladká odměna na konci našeho veselí žádného šikulu neminula. Snad bylo všem fajn.
Tak KARNEVALE, příští rok Tě zase rádi u nás uvítáme….
Co všechno musí udělat jaro
František Halas (ze sbírky Dětem)
Vytáhnout trávu z hlíny
Všem hadům svléci kůži,
Včeličkám květy sladit
a nazeleno natřít.
načesat řádně louky,
a děcka nutit vstávat
Načernit pěkně stíny
spočítat lístky růží
a kožich kočkám hladit
a všechno živé sbratřit.
a pruty leštit, brouky.
a peckám jádra dávat.
Nachystat noty ptáčkům,
obléci nahé stromy,
vysmát se poškoláčkům,
pozlatit střechy, domy.
Rozmíchat v lese barvy
a kdeco zrána zrosit,
probudit v zemi larvy
a teplo do děr nosit.
... I my jsme se zeptali našich dětí „Co všechno musí udělat JARO?“ a tady jsou kýžené odpovědi:
Všechny kytky probudit a listy zbarví. Sněženky to, sněženky vyrostou. (Vojtík K.)
Jaro ještě musí vysušit sníh. Musí led, musí vysušit sněhem. Ještě musí vysušit kapky rosy. (Anička H.)
Že musí růst kytičky. Že rostou jablíčka. (Kačenka K.)
Kytičky, aby byly. Zvoneček a klíč. To je taky tulipán, ne? Petrklíč musí udělat, aby zvonil. (Tomášek H.)
Sněženky a slunce. (Janička Š.)
Jaro musí přichystat kytičky, mít pevnou sílu, aby přepralo zimu. Spoustu práce. Hlídat zimu, aby ho nepřepadla najednou.
(Michalka W.)
Teplo, aby bylo hezky. Abychom mohli jezdit na kole. Že se může někdo vozit na kolečku, někdo silný někoho malýho. Aby
… slunce musí svítit, aby kytky rostly. (Karinka B.)
Aby vylízaly kytičky. Kaštany, aby mohly vyrost ze stromu z těch lístečků. (Tomášek C.)
SPOLEČNĚ S VÁMI SE TĚŠÍME NA JARO
Vaše školička
15
Zimu neseme ze vsi, nové jaro do vsi. Žáci druhé třídy vyrobili symbol zimy a poslali jej po potoce. Oživili si tak dávno
zapomenuté tradice.
Poděkování panu Litvanovi a paní Hrubešové.
Děkujeme Vám, že jste nám věnovali chvilku ze svého času. Již víme, jak je náročné vyrobit košík a jakou potřebujeme
zručnost při výrobě pomlázky. Děkujeme, žáci 2. třídy.
16
Informace obecního úřadu
Připomínáme,
že již uplynula splatnost úhrady za tříděný odpad. Ti, kteří nemají dosud zaplaceno, ať tak učiní co nejdříve.
Splatnost poplatku za psy na rok 2015 je do 31. 3. 2015
Splatnost vodného a stočného za rok 2014 je do 31. 5. 2015
Poplatky a úhrady se platí v hotovosti na Obecním úřadu v Brloze.
Společenská kronika - blahopřání jubilantům.
Duben 2015:
Kateřina Lošková
95 let
Růžena Filipová
83 let
Miloslava Šiponová 82 let
Ludmila Veberová 70 let
Jiří Vlažný
70 let
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
Janské Údolí
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme
a přejeme do dalších let hodně štěstí
a spokojenosti. Ať prožijete další léta
ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě,
v blízkosti svých příbuzných, přátel
a známých.
Květen 2015
František Švarc
87 let Brloh
Anna Ondřichová 81 let Jaronín
Červen 2015:
Jan Samec
89 let
Jakub Jungwirth
87 let
Anna Jakešová
75 let
Marie Machová
70 let
Jaronín
Brloh
Brloh
Brloh
Rádi bychom pogratulovali všem našim spoluobčanům. Bohužel, mnozí senioři neodevzdali na obecní úřad tiskopis se
souhlasem zveřejňovat jejich jména, který je podle nového zákona k tomuto účelu nutný. Tiskopis je k dispozici na OÚ
a stačí ho vyplnit pouze jednou před 60. narozeninami. Tento souhlas se vztahuje nejen na zveřejňování a zasílání blahopřání,
ale i na předávání dárkových balíčků od obecního úřadu k životním jubileím (od 60 do 80 po 5 letech a po 80 každý rok).
Upozornění pro řidiče
Vzhledem k tomu, že probíhá revitalizace trati České Budějovice – Kájov, bude docházet k uzavírání železničních přejezdů.
Objízdné trasy budou značeny. Pro aktuální stav uzavírek sledujte dopravní informace v tisku i ostatních médiích.
Od 2. 4. 2015 od 8. hodin do 11. 4. 2015 do 16.00 hodin jsou neprůjezdné úseky silnice přes
železniční přejezdy v lokalitě Vrábče - zastávka a Korosecký kopec.
17
PŘIPOMÍNÁME
Podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů obec sama nemůže zvát rodiče dětí na vítání občánků. Pokud
se chcete této akce zúčastnit, je nutné se na OÚ předem přihlásit. Předpokládáme, že další letošní vítání by se uskutečnilo
v průběhu května, ovšem pokud se rodiče narozených dětí přihlásí do konce dubna. Děkujeme za pochopení a těšíme se na
setkání s Vámi.
Poděkování
Touto cestou děkujeme všem přátelům, známým a příbuzným, kteří se přišli v pondělí 9. března 2015 naposledy rozloučit
s panem Vojtěchem Tancerem.
Manželka, sestra a dcery
Příspěvky čtenářů Zpravodaje
Rozsudek, který změnil svět
18
Také letos na jaře, stejně jako každý rok, si
připomínáme svátek Velikonoc. Křesťané prožívají tento čas
intenzivněji, ale i ateisté vědí, že se v tuto dobu oslavuje
vzkříšení kohosi, kdo předtím zemřel mučednickou smrtí
na kříži.
Co by se stalo, kdyby Pilát Pontský neposlal Ježíše
Krista na smrt? Můžeme si představit, pod jakým tlakem se
zmíněný a dějinami nenáviděný člověk nacházel? V roce 33
našeho letopočtu zastupoval v tehdejší Judeji funkci
prefekta-správce Římské říše. Dohlížel na pořádek, urovnával nepokoje. Ale stalo se nevyhnutelné: týden před židovskými svátky Pesach do Jeruzaléma přijel Ježíš. Jeho
stoupenci jej vítali palmovými ratolestmi jako svého spasitele a duchovního vůdce. Ježíš však věděl, že ho čeká jistá
smrt, protože musí naplnit vůli svého otce (na což se
připravoval motlitbami předchozích 40 postních dnů v Getsemanské zahradě). Jak to nakonec dopadlo, ví anebo
slyšela většina obyvatel této planety. Ježíš se setkal se svými
apoštoly při utajené poslední obřadní hostině. Poté byl
(plánovaně) zrazen Jidášem, vydán vojákům a předveden
před Piláta z Pontu. K událostem, které Piláta tak neblaze
proslavily, došlo, když židovští přední kněží a starší muži
obžalovali Ježíše z toho, že se prohlašuje za krále, a Pilát
toto obvinění prošetřoval. Když slyšel, že Ježíšovým
posláním je vydávat svědectví o pravdě, pochopil, že tento
vězeň nepředstavuje žádnou hrozbu pro Řím. „Co je
pravda?“ zeptal se a zjevně byl toho mínění, že pravda
je tak těžko postihnutelná, že nemá cenu se jí příliš zabývat.
K jakému došel závěru ohledně Ježíše? „Neshledávám na
tomto člověku žádný zločin.“ Tím teoreticky mělo přelíčení
skončit, ale Židé neústupně trvali na tom, že Ježíš podvrací
národ. Přední kněží Ježíše vydali ze závisti a Pilát to dobře
věděl. Také však věděl, že pokud ho propustí, budou z toho
potíže, a těm se chtěl vyhnout. Potíží bylo beztak dost —
vždyť Barabáš a další lidé byli uvězněni za podněcování ke
vzpouře a za vraždu. Navíc Pilát už kvůli svým dřívějším
sporům se Židy neměl nejlepší pověst u císaře Tiberia, který
byl nechvalně znám svým drsným zacházením se špatnými
místodržiteli. Na druhé straně ustoupit Židům by bylo
známkou slabosti. Pilát tak volil mezi dvěma nepříznivými
možnostmi. Jakmile se dozvěděl, odkud Ježíš pochází,
pokusil se případ předat oblastnímu vládci Galileje, Herodu
Antipovi. Když i tento pokus selhal, chtěl lidi shromážděné
před svým palácem přimět k tomu, aby v souladu se zvykem
propustit o Pesachu jednoho vězně žádali o Ježíšovo
osvobození. Zástup se však dožadoval propuštění Barabáše.
Pilát se snad chtěl zachovat správně, ale také se bál o své
postavení a chtěl vyhovět zástupu. Nakonec před svědomím
a spravedlností dal přednost kariéře. Požádal o vodu, umyl
si ruce a prohlásil, že za smrt, kterou nyní úředně schválil,
nenese vinu. I když nevěřil, že Ježíš je vinen, dal
ho zbičovat a dovolil vojákům, aby se mu posmívali, tloukli
ho a plivali na něj. Pilát se naposledy pokusil Ježíšovi dát
svobodu, ale zástup na něj začal křičet, že pokud to udělá,
není césarův přítel. Nato Pilát kapituloval. Jistý učenec
o jeho rozhodnutí napsal: „Řešení bylo jednoduché:
popravit toho muže. To jediné, co tak mohlo být ztraceno,
byl život jednoho zdánlivě bezvýznamného Žida; bylo by
pošetilé působit si kvůli němu další problémy.“
Co by se stalo, kdyby přesto byl Ježíš osvobozen
a nezemřel mučednickou smrtí? Podle historiků by se Ježíš
záhy po omilostnění stáhl z veřejného života, možná by vedl
malou náboženskou obec v Galileji, která by se jako mnohé
další sekty té doby rozpadla. Není vyloučeno, že by se jeho
stoupenci radikalizovali a plánovali vzpouru proti Římu.
Jedno je jisté: bez Ježíšova ukřižování by křesťanství
nemělo šanci. Vzpomeňme však, jak křesťanství zahýbalo
světem! Co přineslo dobrého: výtvarné umění, církevní
hudbu, architekturu, literaturu, princip křesťanské lásky
a pomoci bližnímu, ale i mnoho velmi negativního,
od křižáckých výprav, čarodějnických procesů až po
sexuální skandály církevních hodnostářů, bigotní tmářství
a nesnášenlivost k jiným náboženstvím. To vše ve jménu
a Boha a pro jeho slávu...
Tak se ptám: „Které náboženství je to pravé?“
Zdraví vás a krásné Velikonoce přeje
Ing. Marie Jurášová
Sedmnáct obyvatel obce Brloh
si potvrdilo, že „Má pod čepicí“
Krátce před Vánocemi skončil v obci Brloh šestitýdenní
vzdělávací kurz projektu Mám pod čepicí. Zúčastnilo se ho
14 žen a 3 muži. Kurz pořádala českobudějovická Attavena
ve spolupráci se starostou obce Martinem Tomanem.
Kurz byl zaměřen především na počítačové dovednosti,
ale nezapomnělo se ani na spotřebitelské, právní a další
užitečné znalosti. Co se tedy účastníci všechno naučili?
Pracovali s internetem a e-mailem a zjistili, jak dohledat
potřebné informace díky klíčovým slovům a frázím nebo
pozvat známé k chatu. Seznámili se s nejdůležitějšími
kancelářskými programy MS Word a MS Excel, které jim
poslouží k tvorbě textových dokumentů a tabulkových
přehledů pomocí vybraných funkcí. Velmi se líbila i lekce
o úpravě fotografií, ve které se všichni naučili stahovat
obrázky z fotoaparátů do počítače, následně je upravit a pak
třeba odeslat e-mailem přátelům.
Jedním z účastníků byl i pan Jan Klement: „Vždy je co
zlepšovat a já jsem si chtěl utřídit znalosti Wordu a Excelu.
Díky srozumitelnému výkladu a přátelské atmosféře si
každý v lekcích našel právě to, co ho nejvíce zajímalo.“ říká
o účasti v kurzu. Pan Klement, stejně jako dalších 16
účastníků absolvoval kurz úspěšně a získal osvědčení.
Všechny zaujala i lekce zaměřená na práva spotřebitelů při
reklamacích a změny vyplývající z nového občanského
zákoníku pod vedením Romana Bureše z asociace SOS
(Sdružení obrany spotřebitelů).
„Výuka v Brloze pro mne byla velice příjemná,“ říká
zkušený lektor Jan Maule, který celý kurz vedl. „Za prvé je
to malebná obec a za druhé byli na kurzu fajn lidé.“
Účastníci měli kurz bezplatně. Projekt Mám pod čepicí
(CZ.1.07/3.1.00/50.0021) je financován z prostředků ESF
prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Jako bonus
každý účastník obdržel bezplatný přístup k vzdělávacímu
portálu Virtuální kolega na adrese www.virtualnikolega.cz.
Na něm si mohli vybrat ze spousty studijních materiálů videí, kvízů, cvičení a dalších materiálů k tématům MS
Word, MS Excel, tvorba životopisu, webových stránek,
příprava prezentací, úprava fotek a mnoho dalších.
Brloh je jednou z devíti obcí do 2000 obyvatel v
Jihočeském kraji, kde již kurzy proběhly. V dalších pěti právě
probíhají a ještě nejméně 4 obce na Vysočině kurz teprve
čeká. Více informací, ohlasy a fotografie z výuky lze nalézt
na internetové adrese www.mampodcepici.webnode.cz.
Marie Valentová
19
Vážení spoluobčané,
Rád bych Vám popřál do tohoto roku 2015 vše nejlepší
a hlavně hodně zdraví. Jsem z generace, která v mládí nezažila internet a mobilní aplikace, a tak jsem celý život žil
s knihami. Nevím, zda mi to někdy nebude ke škodě, ale
u knih jsem zůstal a facebooku a dalším elektronickým
komunikačním kanálům se spíše vyhýbám. Snažil jsem se
k tomu vést i své děti, ale nevím, zda uspěji u vnoučat.
Každého
intenzivního
uživatele
elektronických
komunikačních možností by však měla varovat kniha
německého psychologa Manfreda Spitzera „Digitální
demence“. Recenze na tuto knihu zněla příznačně: „Kdyby
Jobs vyrůstal s iPadem, nevymyslí ho“. Kromě toho, že
internet a další elektronické možnosti usnadňují komunikaci, vedou ale na druhou stranu k devalvaci informací
a hodnot: kdysi vzývaná informační dálnice mnohdy
připomíná žumpu. Dnes může kdokoli cokoli napsat …
proto nesedím u počítače, ale stále čtu knihy.
Rád bych vám popřál do tohoto roku vše nejlepší, ale
svět kolem nás je natolik složitý, že mohu pouze doufat, že
to bude šťastný rok. Myslím si, že největším problémem
současné Evropy je cca deset milionů válečných uprchlíků
na jižních hranicích Evropy. Na jedné straně zcela jistě
cítíme křesťanskou a historickou tradici pomoci trpícím
lidem bez domova, na druhé straně vidíme důsledky vzniku
muslimských komunit v západní Evropě. V Marseille či
Paříži jsou dnes čtvrti, do nichž se policie bojí vstoupit,
čtvrti, které mají vlastní islámskou samosprávu, pravidla
a zákony. Vyšlo mnoho knih, které tuto problematiku
popisují, bývalý člen správní rady německé Bundesbanky
Thilo Sarrazin napsal slavnou knihu “Německo páchá
sebevraždu“, ve zkratce o tom, že za dvě generace bude
Německo muslimské. Dvě generace, to je cca 40 let a naši
vnuci toho tedy budou svědky. Italská novinářka Oriana
Fallaci popsala tisícileté úsilí muslimů o dobytí Evropy
a jejich současné úspěchy v útlé knížce „Síla rozumu“
a všem ji doporučuji. Také jste byli v šoku, že před letošními
Vánocemi francouzské soudy nařídily některým radnicím
odstranit jesličky z radnic?
Rád bych vám popřál do tohoto roku vše nejlepší, ale
velký problém s neznámou budoucností je samozřejmě
válka na východě Ukrajiny. Všichni doufali, že konflikt
ukončí „ruská“ zima, ale ta letošní je teplá a válčí se dál.
Každý vyhaslý lidský život je tragédie a na východě Ukrajiny nemine den, aby nezahynulo několik lidí. Ještě před vypuknutím „Majdanu“ vydal americký historik Timothy
Snyder knihu „Krvavé země“, historii XX. století Ukrajiny,
Slovo zvenčí?!
20
Ve Zpravodaji obce Brloh číslo 3 z roku 2014 jsem zaznamenal polemiku na téma dopravního značení a způsobu
likvidace biologického odpadu.
Pokud jde o zvolený způsob likvidace biologického
odpadu, tak lze jen pochválit vedení obce za pohotovost a
předvídavost. Pohotovost prokázalo při rychlé reakci na
možnost získat státní dotace a předvídavost v tom, že zanedbání povinnosti postarat se komplexně o likvidaci odpadů v
obci, by všem jejím občanům přineslo již v brzké budoucnosti nemalé problémy.
Zdálo by se, že na venkově si každý s biologickým
odpadem dokáže poradit. Stále přísnější předpisy v této
Běloruska a pobaltských zemí, kde vysvětluje, jak se stalo,
že v době míru zahynulo v těchto zemích 7 milionů lidí
a v době války dalších 7 milionů lidí. Krvavé země. Z knihy
se stal bestseller a „Majdan“ na knihu, bohužel, plynule
navázal. Evropská unie krizi na Ukrajině nezvládla
a v současné situaci Evropské unii (a nám) nezbývá, než
Ukrajině půjčovat (dávat) a doufat, že v ní nevypuknou
sociální bouře, které by válku mohly rozšířit do vnitrozemí.
Znamenalo by to miliony uprchlíků i na východní hranici
EU. Snyderova kniha zcela jistě stojí za přečtení.
Rád bych vám popřál do tohoto roku 2015 vše nejlepší,
ale obávám se, že Evropská unie, ve které žijeme, má
(kromě výše uvedených) další dva velké problémy: nezvládnutá expanze společné měny EURO. V jižních státech
Evropy je důsledkem zavedení EURO mimo jiné padesáti
procentní nezaměstnanost mezi mladými lidmi do
pětadvaceti let. Umíte si to někdo představit u nás? Abych
neodkazoval pouze na polemiky k EURO prezidenta
Václava Klause, za dvě zásadní knihy k tématu považuji
knihu již zmíněného Thilo Sarrazina „Evropa EURO
nepotřebuje“ a knihu Davida Marsche “EURO, boj o osud
globální měny“. Kritika o Marshově knize říká, že se čte
jako politický thriller. Kromě EURO vidím problém Evropské unie ve stále narůstající nadměrné byrokracii
a administrativě. Stručně řečeno, náklady na udržení systému začínají být větší než výnosy. Historici se shodují na
tom, že současný stav připomíná stav historických říší před
jejich rozpadem. Při svých návštěvách Bruselu skutečnost
vidím na vlastní oči: bruselská byrokracie žije ve věži ze
slonové kosti a nevnímá reálný život.
Krátce před Vánoci vyšla poslední kniha, o které se
chci zmínit. Christopher Clark „Náměsíčníci“. Kdybych
mohl, nařídil bych ji za povinné čtení pro všechny politiky.
„Náměsíčníci“ je kniha o tom, s jakou lehkostí před sto lety
tehdejší politici zahájili nejkrvavější válku historie. Vládli
světu, ale chovali se jak náměsíčníci.
Vím, že řada z vás nebude s některými mými výše uvedenými obavami souhlasit. Knihy neuvádím proto, abych
prokázal svoji sečtělost, ale proto, že jsem nad nimi
připraven diskutovat.
Vážení spoluobčané, přes všechno výše uvedené
věřím, že i tento rok bude šťastný a veselý. I když nás
obklopuje složitý svět, záleží hodně na nás, jaký si nový rok
uděláme. Zda na sebe budeme hodní, ohleduplní, zda se
budeme na sebe usmívat a pomáhat si. Budeme-li se tak
chovat, budeme mít určitě hezký rok 2015.
Váš Tomáš Jirsa
oblasti, které přinesl vstup ČR do EU, mohou současný
způsob tohoto „poradění si“ producentům odpadů dost prodražit. Nebude to jenom ve vzdálenosti k místu uložení nebo
likvidace, ale i ve výši eventuálních sankcí při porušování
předpisů.
V obci je již dnes nakládání s odpady zajištěno velmi
dobře. Sběrný dvůr může sloužit jako vzor jiným obdobným zařízením včetně toho, jak v obci funguje sběr
kovového odpadu. Doplnění systému o likvidaci odpadu
biologického, je správným doplněním existujícího stavu.
Obec se také dočkala dopravního značení, které
přispívá k vyšší bezpečnosti silničního provozu v obci. Teď
půjde hlavně o to jak zajistit, aby provoz podle dopravního
značení byl také dodržován. Zrušení služebny Policie ČR
ve Křemži tomu určitě příliš neprospělo. Vedení obce bude
jistě hledat způsob, jak kontrolu dodržování pravidel
silničního provozu v obci zajistit. Slib vedení Policie ČR
z okresního pracoviště, že bude i nadále pomáhat obcím při
zajišťování bezpečnosti v rajonu rušené služby, by mohl být
určitým vodítkem.
Pokud jde o dopravu, má obec již teď a do budoucna
může mít ještě větší problémy, a to s tranzitní nákladní
dopravou. Komunikace v obci ani povrchem ani šířkou
neodpovídá nájezdu těžkých kamionů a to není řeč o jejím
profilu s nepřehlednými zatáčkami. Kdo se někdy potkal
s kamionem plným písku v zatáčce u Dohnalů nebo při
vytáčení se u samoobsluhy ví, o čem je řeč. Jednání
s příslušnými orgány o zákazu vjezdu vozidel nad 6,5 tuny
od křižovatky ve Smědči by určitě mohlo být v rámci
prevence nehodovosti s možnými těžkými následky přijato
jako důvodné.
A důvod proč píši do Zpravodaje? V obci se mi líbí.
Není to žádná náhoda. Moji předkové jsou v kronikách obce
uváděni již v sedmnáctém století a až do konce století
devatenáctého v obci žili. Převážně v čp. 50 (Noháčů
statek). Já asi nikdy nebudu Franta Noháčů, jak se říkalo
mému otci, ale tak trochu ho do Brloha vracím. I když on už
o tom neví.
JUDr. František Mikeš
Ohlédnutí za kulturními akcemi
Vánoční naladění v místním kostele sv. Šimona a Judy
Pravou sváteční atmosféru nám navodili ZPĚVÁČCI pod vedením Kláiry Remsové a děti s ŽIVÝM BETLÉMEM
a paní učitelkou Marii Markovou. Děkujeme za příjemné chvíle a potřební zastavení v předvánočním shonu.
Proměny krajiny Brložska a Blanského lesa
Velký dík patří panu Ing. arch. Ondřeji Melounovi za přednášky „Proměny krajiny Brložska a Blanského lesa“, které pro
nás připravil. První nesla název „Od pravěku do roku 1800“ a druhá o týden později „V nové době“. Ani jsem nečekala, že
budou tak zajímavé. Přišlo vždy asi třicet posluchačů. Při projekci nikdo ani nedutal, všichni jsme se zájmem sledovali plátno
a poslouchali výklad. Na závěr proběhla i diskuze. Děkuji též vedení školy za poskytnutí prostor a techniky. Třeba se jednou dočkáme bezbariérové knihovny s potřebným vybavením. To je přání nejen mé, ale většiny, hlavně starších čtenářů.
Ochotnický ples
V letošním roce jsme ples pořádali již po třinácté. V posledních letech upadla návštěvnost našeho plesu, i přesto byl velmi
zdařilý. Nechyběla bohatá tombola, k poslechu a tanci hrála kapela Grock. V příštím roce bude ples 26. ledna.
Maškarní ples
Již několik let patří k nejoblíbenějším akcím pořádaných v našem sále. Z nápaditosti a krásy mnohých masek přecházejí
zraky. Proto při vyhlašování masek není úplně jednoduché vybrat tu nejhezčí. Letos byli vybráni Flinstounovi, střihoruký
Edward a bobisti z Jamaiky. Výhercům gratulujeme.
21
Masopustní průvod
Průvod masek naší obcí organizují už mnoho let hasiči. Je veliká škoda, že se průvodu zúčastňuje velmi málo masek. Přitom
je mezi námi mnoho lidí, kterým nechybí nápady při tvorbě kostýmů.
22
NEPŘEHLÉDNĚTE
Ještě do 17. dubna 2015 můžete na obecní úřad přinést věci pro Diakonii Broumov, která nám napsala:
Dovolujeme si Vás opět požádat o spolupráci při organizování sbírky použitého textilu. V posledních dvou letech vzrostl počet
komerčních firem zabývajících se prodejem použitého textilu. Také charity, Červený kříž a Armády spásy s námi spolupracují
v daleko menším měřítku, než tomu tak bývalo. Důsledkem této situace je stále větší nedostatek sbírek použitého ošacení pro
potřebné lidi. Prosíme, zapojte se do sbírky i Vy.
23
…a teď něco na zub
Dnes jsem dostala tři recepty na sladké dobroty od
paní Borovkové „tety Inge“. Ten první – Včelí žihadlo - je
prý tradiční německý koláč. Recept na králíka nám poslal
pan František Mikeš (nyní brložský chalupář od brodu).
Oběma velice děkuji. Všechny zmíněné recepty jsem
vyzkoušela a mohu vám je vřele doporučit. Celá naše rodina se oblizovala a pěla chválu.
Včelí žihadlo
vykynuté těsto jako na buchty, rozválíme na velký plech
a propícháme vidličkou
navrch: 250 g másla, 250 g cukru, 250 g nasekaných mandlí, 1 vejce, 1 vanilka, kondenzované mléko nebo šlehačka
dle potřeby (asi 3 – 5 lžic)
Rozehřejeme máslo a v něm rozpustíme cukr a vanilku,
přidáme mandle, necháme zchladnout, přimícháme vejce
a trochu šlehačky nebo kondenzovaného mléka, aby
vznikla hladká hmota, kterou rozetřeme na vykynuté těsto
a dáme péct na 180º C.
Pozn.: kynuté těsto na jaké jste zvyklí (já dělám: 1 kg mouky –
polohrubá a hladká napůl, ½ l mléka, kostka droždí, 4 žloutky, lžička
soli, 200 g cukru, 200 g másla). Na žihadlo jsem použila asi polovinu
této dávky. Koláč byl úžasný, chutnal všem.
Jednoduchý kynutý koláč
Vykynuté těsto jako na buchty, rozválíme na velký
plech a propícháme vidličkou, posypeme krystalovým
a vanilkovým cukrem, poklademe vločkami másla,
pokropíme šlehačkou a upečeme.
Pozn.: másla jsem dala víc jak půlku a necelou šlehačku, nejlepší jsou
ty „loužičky“.
Tvarohový dort
4 tvarohy ve vaničce, 5 vajec, 250 g másla, 250 g cukru,
1 vanilka, 125 g krupice (popř. hrubé mouky), 1 prášek do
pečiva a šťáva i kůra z citronu
Šleháme máslo s cukrem, po jednom přidáváme žloutky
a vyšleháme až „do běla“. Přimícháme tvaroh a citron
a pomalu krupici s práškem do pečiva. Nakonec opatrně
vmícháme sníh z bílků. Nalijeme do dortové formy
a pečeme asi hodinu (zkusíme špejlí).
Pozn.: Tvarohový dort už jsem podle různých receptů dělala
několikrát, ale tenhle byl jedním slovem lahodný. Miluji citronovou
chuť, a tak jsem dala kůru i šťávu ze dvou biocitronů. Těsto jsem
našlehala (v robotu) tak poctivě, že jsem ho musela dát na vysoký
plech. Po upečení trochu kleslo, ale vůbec nebylo slité. Krásně vlahé,
jak říká můj muž, žádná dusivka.
24
Králík podle F. Mikeše
králičí stehna a hřbet vykostíme, nařízneme a rozložíme
na plátky
marináda: 6 lžic olivového nebo řepkového oleje, menší
lžíce medu, lžíce citronové šťávy, dva stroužky
rozmačkaného česneku, lžíce sojové omáčky, lžička
červené papriky (místo toho může být lžička kurkumy - má
to pak hezkou barvu), lžička provensálského koření (popř.
i jiné koření na maso), dvě lžíce koňaku nebo jiné pálenky,
plnotučná a kremžská hořčice, trochu másla a oleje, 2 dl
bílého vína, 2 dl vývaru, smetana
Všechny ingredience na marinádu důkladně metlou
prošleháme, neosolené maso do ní naložíme a nejlépe přes
noc necháme v chladnu marinovat
(občas otočíme). Po vyjmutí maso
lehce
papírovou
utěrkou
osušíme, osolíme a hojně
z obou stran potřeme
smíchanými hořčicemi
(výhodné je potřít jednu
stranu, dát potřenou
stranou do pánve na
rozpálené máslo s trochou
oleje, nechat 3-4 minuty
opražit, potřít horní stranu,
obrátit a zase opéct. Nevadí, když se to trochu připéká na
dno, ale nenechat připálit!). Pak maso vyjmeme, do pánve
nalijeme víno, necháme odvařit připečené dno, přilijeme
vývar, vložíme zpět maso a přikryté dusíme nebo pečeme
v troubě asi 40 minut. Dle potřeby doléváme vývar.
Nakonec přilijeme smetanu a prohřejeme. Chceme-li
hustější omáčku, zahustíme lžící hladké mouky.
Podáváme s rýží.
Chcete-li zalévat opravdu dobrým vývarem, tak dejte
přední hovězí a hovězí kosti (morkové jsou nejlepší) do
kastrolu a nechte nasucho péct v troubě asi 40-50 minut při
180 stupních (do zhnědnutí). Pak zalijte studenou vodou
a nechte na mírném ohni táhnout 4-5 hodin. Když toho
uděláte víc, vydrží vám v krabičkách v mrazáku docela
dlouho. Když se to nechá opravdu dlouho a pomalu vařit,
tak se zmrazuje v podstatě gel. Nesolit, ale při vaření
přidat omytou, neloupanou celou cibuli, a divoké koření
(bobkový list, nové koření, celý pepř).
Pozn.: dělala jsem přesně podle receptu, ale větší množství (aby zbylo
na pondělí) a ohřáté bylo snad ještě lepší (jak to u jídel se smetanou
bývá). Maso jsem opékala na teflonové pánvi, takže se mi nic
nepřipalovalo a pak dala péct do pekáče do trouby. Omáčku jsem
nezahušťovala. Opravdu moc dobré.
Elektronickou poštou jsem dostala dva návody na „biorepelenty“ proti klíšťatům a komárům. Autor píše, že jsou
zaručeně účinné, bez chemie a za pár korun. Já je ještě
otestované nemám, ale třeba se vám na léto budou hodit
a vyzkoušíte je. Jsou velice jednoduché.
Rozmarýnový odvar proti klíšťatům
1 sáček rozmarýnu (koření do jídla), 1 litr vody, 1 lžíce
bílého vinného octa
Vodu a přivedeme k varu, odstavíme, vsypeme rozmarýn,
zamícháme a necháme přikryté pořádně vylouhovat až do
vychladnutí. Potom scedíme a přidáme lžíci vinného octa.
Přírodní repelent přelijeme do sprejové lahvičky a uložíme
se do chladničky. Před každým výletem do přírody si
nasprejujeme tělo, hlavně nohy od kolen dolů a také obuv.
Hřebíčkový repelent proti komárům
do skleničky alpy (200 ml) vložíme 30 kousků hřebíčků
(koření)
Necháme luhovat a po 24 hodinách se už můžeme mazat.
Hřebíček v lahvičce necháme, alpa maličko zhnědne.
Prostředek prý funguje naprosto nečekaně.
Dobrou chuť a příjemné vaření s láskou
přeje Marta Tomanová.
Rozpis zápasů – podzim 2015 FK NOVÁ VES - BRLOH
Tímto zveme všechny naše příznivce, přijďte nás podpořit v jarní části sezóny.
U týmu B nejsou známy ještě všechny přesné časy a místo konání utkání (najdete na stránkách Českokrumlovského deníku).
Kolo
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Kolo
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
FK Nová Ves – Brloh „A“
Datum
N.Ves-Brloh
Borovany
28.03. - 15:00
J. Hradec"B
N.Ves-Brloh
05.04. - 10:30
N.Ves-Brloh
Chýnov
12.04. - 16:30
Větřní
N.Ves-Brloh
18.04. - 13:30
N.Ves-Brloh
Hrdějovice
26.04. - 17:00
D.Voda
N.Ves-Brloh
02.05. - 17:00
N.Ves-Brloh
Roudné"B
10.05. - 10:15
Slavia ČB
N.Ves-Brloh
16.05. - 17:00
N.Ves-Brloh
Loko ČB
23.05. - 17:00
Bavorovice
N.Ves-Brloh
30.05. - 10:00
Planá/Luž.
N.Ves-Brloh
06.06. - 17:00
N.Ves-Brloh
So S.Ústí
13.06. - 17:00
FK Nová Ves – Brloh „B“
Zápas
Datum
N.Ves-Brloh B
D. Dvořiště
04.04. - 16:30
Vyš.Brod A
N.Ves-Brloh B
11.04. - 16:30
N.Ves-Brloh B
Frymburk B
18.04. - 00:00
FC Vltava
N.Ves-Brloh B
25.04. - 17:00
N.Ves-Brloh B
Chvalšiny
02.05. - 00:00
Velešín B
N.Ves-Brloh B
09.05. - 17:00
N.Ves-Brloh B
TJ Černá
16.05. - 00:00
So Kájov
N.Ves-Brloh B
24.05. - 17:00
N.Ves-Brloh B
So Přídolí A
30.05. - 00:00
Hor. Planá B
N.Ves-Brloh B
07.06. - 14:00
N.Ves-Brloh B
Zl. Koruna
13.06. - 00:00
Zápas
Den
SO
NE
NE
SO
NE
SO
NE
SO
SO
SO
SO
SO
Den
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
NE
SO
NE
SO
Hřiště
Nová Ves
Tyršův st.
Nová Ves
Nová Ves
Nová Ves
Nová Ves
Nová Ves
Hřiště
Nová Ves
Vyš. Brod
Loučovice
Velešín
Kájov
H.Planá
Anketa k průjezdu pod kulturním domem.
V minulém vydání Zpravodaje jste se mohli seznámit se zkrácenou verzí studie na revitalizaci kulturního domu v Brloze.
Kompletní materiál si můžete prohlédnout na obecním úřadě. V návrhu na rekonstrukci kulturního domu je zrušení průjezdu
pod KD a využití vzniklého prostoru jako parkovací místa pro osobní vozidla a zázemí služeb obce. Uvědomujeme si, že se jedná
o zásah do dopravní situace v oblasti kolem kulturního domu a proto bychom velmi rádi znali Váš názor na tuto skutečnost.
Máte-li zájem, vážení spoluobčané, vyjádřete se, prosíme, k této změně dopravní obslužnosti v Brloze formou jednoduché
anonymní ankety. Můžete navrhnout i vlastní řešení dopravní obslužnosti.
□ Bydlím v Brloze
□ Bydlím v Brloze
□ Bydlím ve spádové osadě
□ Bydlím ve spádové osadě
□ Ano, souhlasím se zrušením průjezdu.
□ Ano, souhlasím se zrušením průjezdu.
□ Ne, nesouhlasím se zrušením průjezdu.
□ Ne, nesouhlasím se zrušením průjezdu.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Zde nám můžete sdělit Váš názor nebo navrhnout jiné řešení.
Anketní lístek je připraven pro odpovědi dvou osob každé domácnosti. Po vyplnění jej vhoďte, prosíme, do schránky na obecním úřadě, ve škole nebo do boxu v obchodě (i na osadách) a to nejlépe do konce dubna. Děkujeme za každý Váš názor.
Vaši zastupitelé obce Brloh.
25
Luštění s medvědem
V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho
brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází.
K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat
a přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem
[email protected], a to do konce května. Nezapomeňte na zpáteční adresu.
O tom, jak krušný život měli u nás lidé za první světové války, jsem už ve Zpravodaji psala. Dnes jsem našla 100 let
starou informaci, že ode dne 28. března 1915 byl (1. tajenka) + (2. tajenka). (3. tajenka) ve volném prodeji k dostání. Tři
úspěšní vylosovaní dostanou praktický skládací silikonový cedník do kuchyně.
Jak dopadlo luštění z minulého čísla?
odpověď: na obrázku je LÍPY V SEDMI CHALUPÁCH
Tajenka z křížovky zněla: 1. PÁTER FILIP MATOUŠ KLIMEŠ
2. ZAKLADATELEM KAPLE V ROJŠÍNĚ
Tentokrát jsme od vás dostali 7 odpovědí, všechny správné. Dnes s radostí losovala Terezka Tomanová pod ostřížím zrakem
tety Aleny a tady jsou tři výherci Jaroslava Jakešová, Marie Polášková a Jan Baier, všichni z Brloha. Srdečně
blahopřejeme! Cena (tři antistresové míčky) je pro vás připravena v knihovně.
Kleť a Blanský les – krajina v obrazech
V roce 2014 byl z iniciativy Českého svazu ochránců přírody v Českých Budějovicích připraven a vydán mimořádně zajímavý knižní titul
„Kleť a Blanský les – obraz krajiny, krajina v obrazech“. V něm se hora Kleť i okolní přírodní či kulturní krajina na rozhraní
Šumavy a českobudějovické kotliny představuje coby inspirační zdroj mnoha výtvarných umělců. Kniha představuje reprezentativní výběr
101 reprodukcí obrazů a grafiky od 18. století až do současnosti. (Jistě jste si všimli, že knihu máme ve fondu knihovny).
Z převážné části originály těchto obrazů, zapůjčené z muzejních, z galerijních, ale také z obecních (i z Brloha) a ze soukromých sbírek,
představí Regionální muzeum v Českém Krumlově na samostatné premiérové výstavě, která se bude konat
ve výstavních sálech přízemí Regionálního muzea v Českém Krumlově
od 17. dubna do 17. května 2015.
Vernisáž výstavy se uskuteční v Regionálním muzeu v Českém Krumlově v pátek 17. dubna v 18.00 hodin.
Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz
KULTURNÍ AKCE NA JARO 2015
neděle 5. dubna – KD Brloh
VELIKONOČNÍ FLORBALOVÝ TURNAJ
Všechny nadšené volejbalisty zveme v pátek 10. dubna od 17:00 na tradiční
volejbalové klání AJACUP - letos 10. ročník
případné zájemce prosím o potvrzení účasti na tel. 605 814 061.
neděle 12. dubna – kino Brloh
16:00 hodin generálka pro důchodce - 19:30 hodin premiéra
divadelní komedie
AMANT
středa 15. dubna – kino Brloh - 17:00 hodin
JARNÍ KONCERT
v podání pěveckého kroužku Zpěváčků z Brloha pod vedením Kláry Remsové
sobota 18. dubna – KD Brloh od 21:00 – 02:00 hodin
WLASTENCI a PARKÁN
taneční zábava
sobota 25. dubna – kino Brloh 20:00 hodin
koncert bluegrassové skupiny
G-RUNS 'N ROSE
čtvrtek 30. dubna – v 18.00 hodin u Kampeličky
STAVĚNÍ MÁJE
sobota 23. května – KD Brloh – 18:00 - 21:00 hodin
k poslechu i tanci hraje
JIHOČESKÁ DECHOVÁ KAPELA JIŽANI
sobota 30. května – ve 14:00 hodin - hřiště
DĚTSKÝ DEN
čvrtek 25. června – 18:00 hodin - klášter Kuklov
(v případě nepříznivého počasí se koncert přesouvá do kina v Brloze)
KONCERT K ZAKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU
všechny Vás zvou Zpěváčci z Brloha pod vedením Kláry Remsové
Vydavetel: obec Brloh, 382 06 Brloh, tel.: +420 380 745 119, www.obecbrloh.cz, evid. číslo: 10-403/16-38, IČO: 00245801,
redakce: Marta Tomanová, e-mail: [email protected], tisk: Hořická ofsetová tiskárna s.r.o.