PUBLIKACE NANOTECHNOLOGIE V ČR 2012_pro tisk CD_II

Transkript

Česká společnost pro nové materiály a technologie
Praha
NANOTECHNOLOGIE
V ČESKÉ REPUBLICE
2012
Zpracovali
Jiřina Shrbená
Karel Šperlink
červen 2012
Autoři:
Ing. Jiřina Shrbená
doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., FEng.
Spolupracovali:
doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc.
Ing. Václava Křečková
doc. Ing. Jitka Kubátová, CSc.
RNDr. Michael Solar, CSc.
Publikace byla zpracovaná v rámci řešení projektu LA09045 (program INGO II,
MŠMT) s názvem „Účast ČSNMT na rozvoji výzkumu nanotechnologie a
nanomateriálů v rámci Evropské unie“
Edice Ing. Tasilo Prnky, DrSc.
© Česká společnost pro nové materiály a technologie, 2012
ISBN 978-80-7216-305-2
OBSAH
1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................... 9
2.
DEFINICE A NOMENKLATURA .............................................................................................................. 10
3.
PRACOVIŠTĚ VÝZKUMU A VÝVOJE NANOTECHNOLOGIÍ V ČR ................................................ 12
PRACOVIŠTĚ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................. 12
3.1
3.1.1
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (BFÚ) ................................................................................... 12
3.1.2
Biologické centrum AV ČR, v. v. i. (BC) ................................................................................... 16
3.1.3
Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. (BTÚ)........................................................................... 19
3.1.4
Botanický ústav AV ČR v.v.i. ..................................................................................................... 20
3.1.5
Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (CVGZ) ...................................................... 21
3.1.6
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) ........................................................................................ 22
3.1.7
Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. (FGÚ) .................................................................................. 34
3.1.8
Geologický ústav AV ČR v.v.i.................................................................................................... 39
3.1.9
Mikrobiologický ústav AV ČR (MBÚ) ....................................................................................... 40
3.1.10
Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i. (ÚACH) ...................................................................... 43
3.1.11
Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i. (ÚACH) ................................................................... 45
3.1.12
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (ÚEB) ............................................................... 48
3.1.13
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. (ÚEM).............................................................. 49
3.1.14
Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i. (ÚFE) ................................................................... 53
3.1.15
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i. (ÚFCH JH) .............................. 57
3.1.16
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. (ÚFM) ........................................................................... 62
3.1.17
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. (ÚFP) ............................................................................. 66
3.1.18
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. (ÚCHP) ................................................................... 68
3.1.19
Ústav informatiky AV ČR, v. v. i................................................................................................ 71
3.1.20
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. (ÚJF) ................................................................................ 72
3.1.21
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. (ÚMCH) ........................................................ 75
3.1.22
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚMG) ................................................................... 83
3.1.23
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., (ÚOCHB) ............................................... 89
3.1.24
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR v.v.i. ..................................................................................... 92
3.1.25
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i. (ÚPT)....................................................................... 93
3.1.26
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i. (ÚSMH) .................................................... 97
3.1.27
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. (ÚTAM) ........................................... 98
3.1.28
Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i. (ÚT) ............................................................................ 100
3.1.29
3.2
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚŽFG) ................................................ 101
UNIVERZITY .................................................................................................................................... 103
3.2.1
Univerzita Karlova v Praze (UK) .............................................................................................. 103
3.2.2
Masarykova univerzita v Brně (MU) ........................................................................................ 121
3.2.3
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) ........................................................................ 130
3.2.4
Vysoké učení technické v Brně (VUT) ..................................................................................... 144
3.2.5
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) ........................................................ 158
3.2.6
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) ..................................................................................... 167
3
3.2.7
Technická univerzita v Liberci (TUL) ...................................................................................... 171
3.2.8
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) .............................................. 179
3.2.9
Univerzita Pardubice (UPCE) ................................................................................................... 181
3.2.10
VŠB — Technická univerzita v Ostravě (VŠB) ........................................................................ 184
3.2.11
Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) ............................................................................... 194
3.2.12
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) ................................................................................... 200
3.2.13
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíh (JU) .................................................................... 204
3.2.14
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně (VFU)............................................................... 208
3.2.15
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU).................................................. 209
3.2.16
Ostravská univerzita v Ostravě ................................................................................................. 211
3.2.17
Univerzita obrany...................................................................................................................... 212
3.2.18
3.3
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZeU) ........................................................................... 213
PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE RESORTŮ .................................................................................... 216
3.3.1
Institut klinické a experimentální medicíny (IK+EM)............................................................... 216
3.3.2
Ústav hematologie a krevnÍ transfúze (ÚHKT) ......................................................................... 217
3.3.3
Masarykův onkologický ústav v Brně (MOÚ) .......................................................................... 219
3.3.4
Endokrinologický ústav (EÚ).................................................................................................... 220
3.3.5
Psychiatrické centrum Praha (PCP)........................................................................................... 221
3.3.6
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. v Brně (VÚVeL) ........................................... 223
3.3.7
Státní zdravotní ústav (SZÚ) ..................................................................................................... 224
3.3.8
Český metrologický institut (ČMI) ........................................................................................... 225
3.3.9
Textilní zkušební ústav, s. p. (TZÚ) .......................................................................................... 227
3.3.10
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. ................................................................................ 228
3.3.11
výzkumný ústav potravinářský v Praze, v.v.i. (VÚPP) ............................................................. 228
3.3.12
VOP CZ, s.p. ............................................................................................................................. 229
3.3.13
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i............................................................................. 230
3.3.14
Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i. .................................................................................. 230
3.3.15
Česká geologická služba (ČGS) ................................................................................................ 231
3.3.16
3.4
Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. ...................................................... 231
VÝZKUMNÁ PRACOVIŠTĚ SOUKROMÉHO SEKTORU ............................................................ 233
3.4.1
COMTES FHT a.s. ................................................................................................................... 233
3.4.2
České technologické centrum pro anorganické pigmenty a.s. ................................................... 235
3.4.3
Český nanotechnologický klastr, družstvo (ČNK) .................................................................... 236
3.4.4
Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (IMA) .................................................................... 236
3.4.5
MOLECULAR CYBERNETIS, s.r.o. ....................................................................................... 237
3.4.6
Nanomedic, a.s.......................................................................................................................... 238
3.4.7
NANOPROGRES, z.s.p.o. ........................................................................................................ 239
3.4.8
Národní Tkáňové Centrum a.s. ................................................................................................. 240
3.4.9
POLYMER INSTITUTE BRNO, spol. s r.o. ............................................................................ 241
3.4.10
SIGMA Výzkumný a vývojový ústav, s.r.o. ............................................................................. 242
3.4.11
SPUR a.s. .................................................................................................................................. 243
3.4.12
SVÚM a.s. ................................................................................................................................ 244
4
4.
3.4.13
SVÚOM, s.r.o. .......................................................................................................................... 247
3.4.14
SYNPO, a. s. ............................................................................................................................. 247
3.4.15
Technologické centrum AV ČR (TC) ....................................................................................... 250
3.4.16
Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. (VÚAnCH) ............................................................ 252
3.4.17
VÚHŽ a.s. ................................................................................................................................. 253
3.4.18
VÚK Panenské Břežany, s.r.o. .................................................................................................. 254
3.4.19
Výzkumný ústav organických syntéz a.s. (VUOS) ................................................................... 255
3.4.20
Výzkumný ústav pletařský, a.s. (VÚP) ..................................................................................... 257
3.4.21
Výzkumný ústav textilních strojů – VÚTS a.s. ......................................................................... 257
3.4.22
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. (ÚJV) ................................................................................. 258
3.4.23
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. ........................................................................... 259
3.4.24
Výzkumný ústav stavebních hmot,a.s. ...................................................................................... 260
3.4.25
ZKL — Výzkum a vývoj, a.s. ................................................................................................... 261
VÝROBNÍ PODNIKY ................................................................................................................................ 262
4.1
VELKÉ PODNIKY (NAD 250 PRACOVNÍKŮ) .............................................................................. 262
4.1.1
BARVY A LAKY HOSTIVAŘ, a.s.......................................................................................... 262
4.1.2
BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o. ......................................................................................... 262
4.1.3
BUZULUK a.s. ......................................................................................................................... 263
4.1.4
FEI Czech Republic s.r.o. ......................................................................................................... 263
4.1.5
GEA heat exchangers a.s........................................................................................................... 264
4.1.6
Gumárny Zubří, a. s. ................................................................................................................. 265
4.1.7
HARFA plus s.r.o. .................................................................................................................... 265
4.1.8
HEDVA a. s. ............................................................................................................................. 266
4.1.9
Interpharma Praha, a.s. .............................................................................................................. 267
4.1.10
LANEX a.s. .............................................................................................................................. 267
4.1.11
Lasselsberger, s.r.o. ................................................................................................................... 268
4.1.12
MAGNA Exteriors & Interiors (Bohemia), s.r.o. ...................................................................... 268
4.1.13
Momentive Specialty Chemicals a.s.......................................................................................... 269
4.1.14
PEGAS NONWOVENS s.r.o.................................................................................................... 270
4.1.15
Poličské strojírny a.s. ................................................................................................................ 270
4.1.16
RAVAK a.s. .............................................................................................................................. 271
4.1.17
SAFINA, a.s.............................................................................................................................. 271
4.1.18
Saint — Gobain Advanced Ceramics, s.r.o. .............................................................................. 272
4.1.19
SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU, a. s. (Spolchemie) ................................. 273
4.1.20
SYNTHOS Kralupy a.s. ............................................................................................................ 273
4.1.21
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. .............................................................................................. 274
4.1.22
Zentiva, a.s. ............................................................................................................................... 274
4.2
MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY (DO 250 PRACOVNÍKŮ) .............................................................. 276
4.2.1
5 M s.r.o. ................................................................................................................................... 276
4.2.2
Advanced Materials JTJ, s.r.o. .................................................................................................. 276
4.2.3
AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. ........................................................................... 277
4.2.4
ARCADIS Geotechnika, a.s. ..................................................................................................... 277
5
4.2.5
ASIO, spol. s r.o........................................................................................................................ 278
4.2.6
ATG s.r.o. (ADVANCED TECHNOLOGY GROUP, spol. s r.o.) ........................................... 279
4.2.7
Apronex s.r.o............................................................................................................................. 280
4.2.8
AQUATEST a.s. ....................................................................................................................... 280
4.2.9
BD SENSORS s.r.o................................................................................................................... 282
4.2.10
Biomedica, spol. s r.o. ............................................................................................................... 283
4.2.11
B.O.I.S.- FILTRY, spol. s r.o. ................................................................................................... 283
4.2.12
BioDevice Systems s.r.o. .......................................................................................................... 284
4.2.13
BVT Technologies, a.s. ............................................................................................................. 284
4.2.14
CB Bio, s.r.o. ............................................................................................................................ 286
4.2.15
C2P, s.r.o. ................................................................................................................................. 286
4.2.16
Centec automatika, spol. s r.o. .................................................................................................. 286
4.2.17
CENTRAL EUROPEAN BIOSYSTEMS s.r.o. ........................................................................ 287
4.2.18
CLEANTEX a.s. ....................................................................................................................... 287
4.2.19
Compo Tech PLUS, spol. s r. o. ................................................................................................ 288
4.2.20
COLOR SPECTRUM a.s. ......................................................................................................... 289
4.2.21
Contipro Biotech s.r.o. .............................................................................................................. 289
4.2.22
CRYTUR, spol. s r.o. ................................................................................................................ 291
4.2.23
DAKO Brno spol. s r.o.............................................................................................................. 291
4.2.24
DELONG INSTRUMENTS a.s. ............................................................................................... 292
4.2.25
DEKONTA, a.s. ........................................................................................................................ 293
4.2.26
ECOTEX. s.r.o. ......................................................................................................................... 294
4.2.27
ELCERAM a.s. ......................................................................................................................... 295
4.2.28
ELMARCO s.r.o. ...................................................................................................................... 295
4.2.29
ENACON, s.r.o. ........................................................................................................................ 297
4.2.30
Euro Support Manufacturing Czechia, s.r.o. ............................................................................. 297
4.2.31
EUTIT s.r.o. .............................................................................................................................. 298
4.2.32
EXBIO PRAHA, a.s. ................................................................................................................ 298
4.2.33
FAVEA, spol s r.o. .................................................................................................................... 299
4.2.34
GASCONTROL PLAST, a.s. ................................................................................................... 300
4.2.35
GENERI BIOTECH s.r.o. ......................................................................................................... 301
4.2.36
GEOtest Brno, a.s. .................................................................................................................... 302
4.2.37
HET spol. s r.o. ......................................................................................................................... 302
4.2.38
HOFMEISTER, spol. s r.o. ....................................................................................................... 303
4.2.39
HVM PLASMA, spol. s r.o. ...................................................................................................... 303
4.2.40
H+A Eco Cz, s.r.o. .................................................................................................................... 304
4.2.41
CHEMCOMEX Praha, a.s. ....................................................................................................... 304
4.2.42
CHEMSTAR Czech Republic, s.r.o. ......................................................................................... 305
4.2.43
INOTEX spol. s r.o. .................................................................................................................. 305
4.2.44
Institute of Applied Biotechnologies a.s.................................................................................... 307
4.2.45
Ionbond CzechCoating, s.r.o. .................................................................................................... 308
4.2.46
ISATech, s.r.o. .......................................................................................................................... 308
6
4.2.47
J-VST, s.r.o. .............................................................................................................................. 309
4.2.48
KERTAK NANOTECHNOLOGY, s.r.o. ................................................................................. 309
4.2.49
KNITVA, s.r.o. ......................................................................................................................... 310
4.2.50
KRD—obchodní společnost s.r.o. ............................................................................................. 310
4.2.51
LAO — průmyslové systémy, s.r.o. .......................................................................................... 311
4.2.52
LICOLOR , a.s. ......................................................................................................................... 311
4.2.53
LIFETECH s.r.o. ....................................................................................................................... 312
4.2.54
LYCKEBY AMYLEX, a.s. ...................................................................................................... 312
4.2.55
MILCOM, a.s............................................................................................................................ 313
4.2.56
MEDIHOPE s.r.o. ..................................................................................................................... 313
4.2.57
MEGA a.s. ................................................................................................................................ 314
4.2.58
MEGA SYSTEM, spol. s r.o. .................................................................................................... 315
4.2.59
MemBrain, s.r.o. ....................................................................................................................... 316
4.2.60
MESING, spol. s r.o. ................................................................................................................. 317
4.2.61
MEVI-CZ, s. r.o. ....................................................................................................................... 318
4.2.62
MikroCHem LKT, spol. s r.o. ................................................................................................... 318
4.2.63
MIKROPUR, s.r.o..................................................................................................................... 319
4.2.64
Molecular Cybernetics, s.r.o. ................................................................................................... 320
4.2.65
Moravian-Biotechnology, spol. s r. o. ....................................................................................... 320
4.2.66
NAFIGATE CORPORATION, a.s. .......................................................................................... 321
4.2.67
Nanobala s.r.o. .......................................................................................................................... 321
4.2.68
Nano6 s.r.o. ............................................................................................................................... 322
4.2.69
Nanofuture, s.r.o. ...................................................................................................................... 322
4.2.70
NANOGRAPH, s.r.o................................................................................................................. 322
4.2.71
NANOIMPREG, spol. s r.o....................................................................................................... 323
4.2.72
NANOMAT, s.r.o. .................................................................................................................... 323
4.2.73
NANOPHARMA, a.s................................................................................................................ 323
4.2.74
NANOPRO s.r.o. ...................................................................................................................... 324
4.2.75
NANOPRODUKT, s.r.o. .......................................................................................................... 324
4.2.76
Nanoprotex s.r.o. ....................................................................................................................... 325
4.2.77
NANOSPOL, s.r.o. ................................................................................................................... 325
4.2.78
NANO Systems, s.r.o. ............................................................................................................... 325
4.2.79
NANOTEAM, s.r.o. .................................................................................................................. 326
4.2.80
NanoTech Service CZ, s.r.o. ..................................................................................................... 326
4.2.81
NANOVIA, s.r.o. ...................................................................................................................... 327
4.2.82
Nano Energies, a.s..................................................................................................................... 327
4.2.83
Nano Iron, s.r.o. ........................................................................................................................ 327
4.2.84
NanoTrade s.r.o......................................................................................................................... 328
4.2.85
Noliac Ceramics s.r.o. ............................................................................................................... 329
4.2.86
OlChemIm s.r.o......................................................................................................................... 330
4.2.87
OMEGA ALTERMED a.s. ....................................................................................................... 330
4.2.88
OPTAGLIO s.r.o. ...................................................................................................................... 331
7
5.
4.2.89
Pardam s.r.o. ............................................................................................................................. 332
4.2.90
PILANA TOOLS Knives, s.r.o. ................................................................................................ 332
4.2.91
PILSEN TOOLS s.r.o. .............................................................................................................. 333
4.2.92
POULEK SOLAR s.r.o. ............................................................................................................ 333
4.2.93
PrimeCell a.s. ............................................................................................................................ 334
4.2.94
PRO-AQUA CZ, s.r.o. .............................................................................................................. 334
4.2.95
PROGEO, s.r.o.......................................................................................................................... 335
4.2.96
ProSpon, spol. s r.o. .................................................................................................................. 335
4.2.97
Proteix s.r.o. .............................................................................................................................. 336
4.2.98
RADANAL s.r.o. ...................................................................................................................... 336
4.2.99
REFLEX s.r.o. .......................................................................................................................... 337
4.2.100
Ricardo Prague s.r.o. ................................................................................................................. 338
4.2.101
ROKOSPOL a.s. ....................................................................................................................... 338
4.2.102
SAFIBRA, s.r.o. ........................................................................................................................ 339
4.2.103
SEVAPHARMA a.s. ................................................................................................................. 340
4.2.104
SHM, s.r.o. ................................................................................................................................ 340
4.2.105
SinBio, s.r.o. ............................................................................................................................. 341
4.2.106
Solartec spol. s r. o. ................................................................................................................... 341
4.2.107
SINTEX a.s. .............................................................................................................................. 342
4.2.108
STARMANS electronics, s.r.o. ................................................................................................. 343
4.2.109
SVCS Process Innovation s.r.o. ................................................................................................ 344
4.2.110
Technistone, a.s......................................................................................................................... 344
4.2.111
Technologie a inovace o.s. ........................................................................................................ 345
4.2.112
TERMIZO a.s. .......................................................................................................................... 345
4.2.113
TESCAN,a.s. ............................................................................................................................ 346
4.2.114
Timplant s.r.o. ........................................................................................................................... 347
4.2.115
TOP-BIO, s.r.o. ......................................................................................................................... 348
4.2.116
TTS, s.r.o. ................................................................................................................................. 349
4.2.117
UJP Praha a.s. ........................................................................................................................... 349
4.2.118
VAKOS XT a.s. ........................................................................................................................ 350
4.2.119
VIDIA spol. s r.o....................................................................................................................... 351
4.2.120
Vodní zdroje Chrudim, s.r.o. ..................................................................................................... 352
OSTATNÍ ORGANIZACE ......................................................................................................................... 353
5.1.1
Česká společnost pro nové materiály a technologie .................................................................. 353
6.
VZDĚLÁVÁNÍ V NANOTECHNOLOGIÍCH V ČR............................................................................... 355
7.
PROBLEMATIKA NANOMATERIÁLŮ A NANOTECHNOLOGIÍ Z HLEDISKA OCHRANY
ZDRAVÍ I ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 361
8.
STANDARDIZACE V OBLASTI NANOTECHNOLOGIÍ ..................................................................... 364
9.
ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 367
8
1.
ÚVOD
Česká společnost pro nové materiály a technologie vydala v prosinci 2005 a v červenci 2008
publikace „Nanotechnologie v České republice“, které mapovaly rozvoj oboru
nanotechnologií v České republice od jeho počátků koncem osmdesátých let minulého století
do roku 2005, respektive do roku 2008. Publikace, která se Vám dostává do rukou, navazuje
na tuto dvojici. Přináší aktualizovaný přehled o základním a aplikovaném výzkumu, vývoji
nanotechnologií a výrobě konkrétních aplikací v ČR ve výzkumných ústavech, na vysokých
školách a dalších výzkumných pracovištích v období 2008-2011, s přesahem do dalších let.
Stranou pozornosti kolektivu autorů nezůstalo ani zapojení firemního sektoru do tohoto
dynamického oboru.
Předkládaná publikace má přibližně shodnou strukturu jako předchozí dvě vydání, která
připravil autorský kolektiv pod vedením Ing. Tasila Prnky, DrSc. (1932-2010). Taktéž
obsahuje kapitoly týkající se vzdělávání a standardizace. Nadto zmiňuje problematiku
ochrany zdraví a životního prostředí při výzkumu, vývoji a výrobě nanomateriálů.
Autoři čerpali informace z veřejně dostupných zdrojů a přímo od jednotlivých subjektů, které
se nanotechnologiemi v ČR zabývají. Kolektiv autorů tímto děkuje všem těm, kteří projevili
zájem, za součinnost a spolupráci.
9
2.
DEFINICE A NOMENKLATURA
Z mnoha více či méně podobných definic nanovědy a nanotechnologií se často používají
definice zformulované při zpracování britské studie „Nanoscience and Nanotechnologies:
Opportunities and Uncertainties“1 v roce 2004.
Nanověda je studium jevů a manipulace s materiály na atomové, molekulární a
supramolekulární úrovni, kde se vlastnosti výrazně liší od vlastností ve větších rozměrových
škálách.
Nanotechnologie jsou projektování, charakterizace, produkce a aplikace struktur, zařízení a
systémů řízením tvarů a rozměrů v nanometrické škále.
Definovat tuto interdisciplinární vědní oblast a technologie je důležité pro jejich odlišení od
klasických vědních a technických disciplín. Proto se často používají slova s předponou nano-,
jako např. nanomateriály, nanomedicína, nanobiotechnologie, nanoanalytika, nanoelektronika
a řada dalších, ale i nanochemie a nanofyzika, což může být někdy zavádějící. Na druhé
straně mnoho autorů, institucí a podniků nepoužívá pro označení své práce v oboru
nanometrů předponu nano-, což stěžuje identifikaci náplně jejich činnosti a může vést k
nepřesným výsledkům prováděného průzkumu.
Pro charakterizování oboru byla použita následující nomenklatura. Jde o upravenou
nomenklaturu, která byla použita ve vydání publikace z roku 2005 a 2008.
Nanotechnologie – nomenklatura
1. Nanomateriály
a) Nanopráškové materiály, nanočástice, kvantové tečky, nanovlákna
b) Kompozitní materiály obsahující nanočástice
c) Materiály s uhlíkovými nanotrubicemi nebo fullereny
d) Tenké vrstvy, nanovrstvy, nanopovlaky
e) Nanostrukturní kovy a slitiny
f) Nanokeramika
g) Polymerní nanokompozity, polymerní nanomateriály
2. Nanotechnologie pro ukládání a přenos informací, mikro-a nanoelektronika
a) Nanoelektronika, materiály a zařízení
b) Fotonika
c) Optické materiály, struktury a zařízení
d) Magnetické materiály a zařízení, spintronika
e) Organická fotonika, bioelektronika
f) MEMS, NEMS
3. Nanobiotechnologie, nanomedicína
a) Zapouzdřování léků
b) Cílená doprava léků
c) Tkáňové inženýrství
d) Biokompatibilní a bioanalogické materiály a vrstvy
1
„Nanoscience and Nanotechnologies: Opportunities and Uncertainties“, Royal Society and Royal
Academy of Engineering, 29.7.2004, www.nanotec.org.uk
10
e) Molekulární analýza, analýza DNA
f) Biologicko-anorganické rozhraní a hybridy
g) Diagnostika, molekulární rozpoznávání
4. Nanotechnologie pro aplikaci v senzorech
a) Senzory využívající nanomateriály
b) Biomolekulární senzory
5. Nanotechnologie pro (elektro) chemické technologie zpracování
a) Filtrace, membrány, molekulární síta, zeolity
b) Katalýza nebo elektrody s nanostrukturními povrchy
c) Chemická syntéza, supramolekulární chemie
6. Dlouhodobý výzkum s širokou oblastí aplikace
a) Self-assembly (samosestavování)
b) Kvantová fyzika, kvantové jevy v nanorozměrech, nanofyzika
c) Nano-a mezoskopické systémy
d) Chemické materiály a procesy – nanochemie
e) Ultra-přesné inženýrství
7. Přístroje a zařízení, výzkum a aplikace technologií
a) Analytické přístroje, metody, techniky a výzkum
b) Výroba (příprava) nanoprášků (nanočástic) a jejich zpracování
c) Zařízení a metody pro vytváření vrstev a povlaků
d) Zařízení a metody vytváření objektů (patterning, ECAP, vytváření vláken apod.)
e) Ultra-přesné obrábění, nanometrologie
8. Zdravotní, ekologické, etické, sociální a jiné aspekty nanotechnologií
a) Toxicita nanočástic
b) Ekologické aspekty
c) Sociální a etické aspekty
d) Standardizace
e) Patentování
f) Prognózy, foresight
g) Popularizace nanotechnologie
h) Obchod s nanovýrobky
11
3.
PRACOVIŠTĚ VÝZKUMU A VÝVOJE
NANOTECHNOLOGIÍ V ČR
V této kapitole jsou charakterizována pracoviště, jejichž podstatnou činností je výzkum a
vývoj. Jsou to především:
•
ústavy Akademie věd ČR, které jsou veřejnými výzkumnými institucemi,
•
pracoviště univerzit a vysokých škol (fakulty, katedry, ústavy), které souběžně
s pedagogickou činností provádějí výzkum a vývoj,
•
příspěvkové organizace resortů, které souběžně s jinými činnostmi provádějí
výzkum a vývoj,
•
výzkumné organizace soukromého sektoru.
3.1
PRACOVIŠTĚ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č. 283/1992 Sb. jako český nástupce
dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 53 veřejných výzkumných institucí a tří
servisních pracovišť, včetně Kanceláře AV ČR. Pracuje zde téměř 7 tisíc zaměstnanců, z
nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním.
Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v
širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum – ať
již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární – usiluje o rozvoj poznání na
mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí
kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou
mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou
aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci
s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny
pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do
mezinárodního kontextu.
Provedený průzkum ukázal, že výzkumem nanotechnologií se s různou intenzitou v současné
době zabývá 29 ústavů (tj. o 4 ústavy více než v roce 2008) a Technologické centrum AV
ČR.
Ústavy zabývající se nanotechnologiemi jsou dále uvedeny v abecedním pořádku.
3.1.1
BIOFYZIKÁLNÍ ÚSTAV AV ČR, V. V. I. (BFÚ)
Královopolská 135, 612 65 Brno, IČ 68081707
www.ibp.cz
Stručná charakteristika ústavu
Ústav vznikl k 1. 1. 1955 z Biofyzikální laboratoře ČSAV. Od 1. ledna 2007 se ústav stal
veřejnou výzkumnou institucí. Předmětem hlavní činnosti BFÚ je vědecký výzkum struktury,
funkce a dynamiky biologických systémů (biomolekul, buněčných organel, buněk i
buněčných populací) metodami molekulární biologie, biofyziky, biochemie a bioinformatiky.
Svou činností BFÚ přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti, k rozvoji
biotechnologií a transferu výsledků výzkumu do praxe, zejména v oblasti klinické medicíny.
12
BFÚ AV ČR je rozdělen do 9 laboratoří:
•
Laboratoř biofyzikální chemie a molekulární onkologie (vedoucí M. Fojta)
•
Laboratoř struktury a dynamiky nukleových kyselin (J. Šponer)
•
Laboratoř molekulární biofyziky a farmakologie (V. Brabec)
•
Laboratoř CD spektroskopie nukleových kyselin (M. Vorlíčková)
•
Laboratoř molekulární epigenetiky (A. Kovařík)
•
Laboratoř molekulární cytologie a cytometrie (S. Kozubek)
•
Laboratoř vývojové genetiky rostlin (B. Vyskot)
•
Laboratoř cytokinetiky (A. Kozubík)
•
Laboratoř patofyziologie volných radikálů (A. Lojek)
Zaměření výzkumu a vývoje
Molekulární biologie, biotechnologie, genomika a proteomika a další bio-vědy. Řada výše
uvedených problematik patří do oblasti nanověd, bionanotechnologie a nanomedicíny.
V posledních letech byl výzkum v BFÚ AV ČR zaměřen především na problematiku dvou
výzkumných záměrů:
AV0Z50040507 „Biofyzika dynamických struktur a funkcí biologických systémů“,
1/2005–12/2010, řešitel doc. RNDr. Stanislav Kozubek, DrSc., celkové náklady na celou
dobu řešení 609,202 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 608,522 mil. Kč. Nomenklatura –
oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 40 %.
Výzkum byl zaměřen na vztahy mezi primární strukturou DNA a jejími konformačními
vlastnostmi s ohledem na evoluci genomů, interakce DNA s proteiny (histony, HMG
proteiny, onkoproteiny) a s protinádorově účinnými látkami obsahujícími kovy, interakce
DNA a proteinů v mezifázích ve vztahu k elektrochemickým senzorům pro genomiku a
proteomiku, na architekturu buněčného jádra, uspořádání a modifikace chromatinu, strukturu
a funkci nukleoproteinů a telomerických komplexů, dynamiku genomů a genomových
teritorií, vztahy mezi genovou expresí, buněčnou diferenciací, onkogenní transformací a
ontogenetickým vývojem, vliv endo– a exogenních mediátorů modifikujících proliferaci,
diferenciaci a apoptózu v buněčných populacích, počítačové simulace dynamické struktury a
interakcí DNA//RNA s proteiny a biologicky aktivními látkami. Aplikace směřují do
medicíny, agrobiologie, ekotoxikologie a biotechnologií.
AV0Z50040702 „Genom a epigenom: 1D a 3D struktura, dynamika, interakce
s proteiny a funkce“, 1/2007–12/2013; řešitel doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc., celkové
náklady na celou dobu řešení ze státního rozpočtu 559,847 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3,
podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Výzkum je zaměřen na studium molekulární a prostorové struktury genomu, vlivu
epigenetických variací na uspořádání genomu v jádře buňky, dynamiky genomu, epigenomu
a proteomu v průběhu buněčného cyklu, diferenciace a zhoubné transformace buňky. Jsou
zkoumány mechanizmy epigenetické regulace genové exprese a úloha epigenomu
v dědičnosti transkripčního profilu a jeho změnách při diferenciaci, v ontogenezi a vnějším
faktorům (fyzikálním a chemickým) na úrovni genomu, epigenomu, transkriptomu, proteomu
a metabolomu. Výsledky řešení výzkumného záměru naleznou uplatnění zejména v
biomedicíně, zemědělských biotechnologiích a ekotoxikologii.
13
V roce 2011 ústav řešil celkem 74 programových projektů.
Vybrané oblasti výzkumu související s nanotechnologiemi
-
Aplikace nových elektrochemických metod kombinovaných s difrakčními optickými
metodami pro cílenou tvorbu nanometrových adsorbovaných vrstev biomolekul na
materiálech;
-
Vývoj elektrochemických přídavných zařízení (v laboratoři byla např. vyvinuta
„invertní“ mikrolitrová chemická buňka pro amplifikaci oligonukleotidů);
-
Difrakční optická studia jevu adsorpce/desorpce a struktury adsorbovaných vrstev
proteinů v moderních materiálech použitelných v biomedicíně (s ohledem na jejich
povrchové modifikace);
-
Studium interakce proteinů s elektricky nabitými povrchy; aplikace při elektrochemické
analýze proteinů;
-
Konstrukce
označených/funkcionalizovaných
nukleových
kyselin;
vkládání
modifikovaných nukleotidů do nukleových kyselin; aplikace v sekvenčně specifickém
snímání DNA (spolupráce se skupinou doc. M. Hocka z ÚOCHB AV ČR, v. v. i.,
Praha);
-
Mikrofluidická zařízení pro analýzu nemodifikovaných a označených (odvozených)
biopolymerů;
-
Aplikace technologií magnetické separace při detekci nukleových kyselin a proteinů;
-
Výzkum samosestavených monovrstev nukleových kyselin modifikovaných thiolem na
rtuťových a amalgamových elektrodách; vytváření vrstev rozpoznávajících bio-entity;
-
Výzkum zaměřený na zjištění molekulárních mechanizmů protinádorového působení
nanofarmak.
Výzkum charakteru bionanotechnologií se provádí zejména v Laboratoři biofyzikální chemie
a molekulární onkologie (M. Fojta, S. Hasoň, V. Ostatná, V. Vetterl, P. Kostečka, E. Paleček,
F. Jelen, L. Havran, S. Kozubek), dále v Laboratoři molekulární biofyziky a farmakologie (V.
Brabec, J. Kašpárková, E. Paleček, J. Šponer) a v Laboratoři cytokinetiky (A. Kozubík).
Řešené projekty v oblasti nanotechnologií
a) Projekty řešené ústavem:
-
Projekt AV ČR IAA400040804 „Aplikace elektrochemických metod zaměřených na
mikroanalýzu bází nukleových kyselin a oligonukleotidů“, 2008-2010; řešitel RNDr.
František Jelen, CSc.
-
Projekt GA ČR GD204/09/H002 „Vývojová biologie a genetika rostlin“, 2009-2012;
řešitel prof. RNDr. Boris Vyskot, DrSc., spoluřešitelem prof. RNDr. Ladislav Havel,
CSc. – Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta
-
Projekt AV ČR KAN200040651 „Elektrochemická a optická analýza biomakromolekul
na mikroelektrodách pokrytých nanovrstvami elektroaktivního materiálu“, 2006–2010;
řešitel Mgr. Stanislav Hasoň, Ph.D.
14
-
Projekt GA202/08/1688 „Využití fyzikálních metod studia adsorpce nukleových kyselin
a proteinů na rozhraních v lékařské diagnostice a při studiu biokompatibility“, 2008–
2010; řešitel prof. RNDr. Vladimír Vetterl, DrSc.
-
Projekt GP203/08/P598 „Elektrochemické nástroje pro detekci mutací a polymorfismů v
DNA“, 2008–2010; řešitel Mgr. Pavel Kostečka, Ph.D.
-
Projekt MŠMT LC06035 „Centrum biofyzikální chemie, bioelektrochemie a bioanalýzy.
Nové nástroje pro genomiku, proteomiku a biomedicínu“, 2006–2011; řešitel doc.
RNDr. Miroslav Fojta, CSc.
-
Projekt GA AV IAA400040804 „Aplikace elektrochemických metod zaměřených na
mikroanalýzu bází nukleových kyselin a oligonukleotidů“, 2008–2010; řešitel RNDr.
František Jelen, CSc.
b) Projekty, na nichž ústav spolupracoval/spolupracuje:
-
Projekt AV ČR KAN400310651 „Nanočásticové a supramolekulární systémy pro cílený
transport léčiv“, 2006–2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha, řešitel za BFÚ – prof. RNDr. Viktor Brabec,
DrSc. Úlohou ústavu bylo studium interakcí nanofarmak s biomakromolekulami.
Výsledky v oblasti nanotechnologií/spolupráce
-
Spolupráce s firmou HVM PLASMA, spol s r.o., Praha, která připravuje pro základní
výzkum adsorpce a desorpce vhodné moderní materiály s různými úpravami povrchu a
struktury s adsorbovanými biofilmy proteinů využitelné ve stomatologii.
-
Cílem spolupráce se společností Zentiva, a.s., Praha, potenciálním uživatelem výsledků,
je navrhnout, připravit a otestovat nové systémy pro cílený transport nanofarmak.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Viktor Brabec, DrSc. – molekulární biofyzika a farmakologie
-
doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc. – chemická modifikace nukleových kyselin a proteinů,
konstrukce označených/funkcionalizovaných nukleových kyselin, hybridizace DNA,
poškozování DNA, interakce DNA s malými molekulami, interakce DNA – protein,
interakce nukleových kyselin s elektricky nabitými povrchy, vývoj biosenzorů,
technologie magnetických částic
-
Mgr. Stanislav Hasoň, Ph.D. – fyzika biopolymerů, interakce biomolekul s povrchy,
analýza struktury povrchů, difrakční optické senzory
-
doc. RNDr. Jana Kašpárková, Ph.D. – biochemie, molekulární biologie a farmakologie
-
doc. RNDr. Stanislav Kozubek, DrSc. – molekulární cytologie a cytometrie, radiační
biologie, biologie nádorů, ředitel ústavu
-
doc. RNDr. Alois Kozubík, CSc. – cytokinetika, buněčná onkologie, cytostatika
založená na kovech, emulze lipidů
15
-
prof. RNDr. Emil Paleček, DrSc. – chemická reaktivita nukleových kyselin, interakce
DNA s proteiny, elektrochemie proteinů a nukleových kyselin, samosestavené
monovrstvy DNA a proteinů na elektrodách
-
doc. RNDr. Jirí Šponer, DrSc. – struktura, dynamika a molekulové interakce RNA a
DNA
-
prof. RNDr. Vladimír Vetterl, DrSc. – fyzika biopolymerů, interakce biomolekul s
povrchy, impedanční spektroskopie, nanobiotechnologie
3.1.2
BIOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, V. V. I. (BC)
Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice, IČ 60077344
www.bc.cas.cz
Stručná charakteristika centra
Předmětem hlavní činnosti centra je vědecký výzkum v oblastech obecné a aplikované
entomologie a navazujících oborech, hydrobiologie-limnologie a navazujících oborech,
parazitologie a navazujících oborech, molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a
patogenů rostlin, půdní zoologie, půdní mikrobiologie, půdní chemie, půdní mikromorfologie
a ekologie a využití získaných poznatků v ochraně přírody a životního prostředí, v
zemědělství, vodním hospodářství, lesnictví a lékařství. Biologické Centrum vzniklo 15. 12.
2005 sloučením pěti českobudějovických vědeckých ústavů AV ČR se Společnou
technicko-hospodářskou správou biologických pracovišť AV ČR, která současně změnila
název na Biologické centrum AV ČR, v. v. i.. Biologické centrum AV ČR má tyto
organizační součásti:
•
Entomologický ústav
•
Hydrobiologický ústav
•
Parazitologický ústav
•
Ústav molekulární biologie rostlin
•
Ústav půdní biologie
•
Technicko-hospodářská správa
Ředitelem Biologického centra AV ČR je prof. RNDr. František Sehnal, CSc.
V roce 2011 bylo v rámci centra řešeno 135 programových projektů. Výzkumná činnost v
oblasti bionanotechnologií byla identifikována v Parazitologickém ústavu a v Ústavu
molekulární biologie rostlin.
3.1.2.1
Biologické centrum AV ČR, V. V. I., Parazitologický ústav
www.paru.cas.cz
Ústav rozvíjí činnost v oborech protozoologie, helmintologie a akaroentomologie, včetně
studia některých původců nákaz přenášených členovci. Jeho hlavním zaměřením jsou:
16
•
diverzita, fylogeneze a patogenita cizopasníků ryb
•
molekulární biologie a funkční genomika parazitických prvoků a hlístic
•
biologie přenašečů onemocnění a molekulární interakce při přenosu patogenů
•
molekulární taxonomie, fylogeneze parazitů a jejich koevoluce s hostiteli
•
cizopasní prvoci člověka a hospodářských zvířat s důrazem na původce oportunních
onemocnění
Ústav je rozdělen na 6 oddělení, které se dále člení na 13 laboratoří. Výzkum v oblasti
nanotechnologií se provádí především v Laboratoři elektronové mikroskopie (J. Nebesářová).
Výzkum v Parazitologickém ústavu byl v letech 2005-2010 zaměřen především na
problematiku jednoho výzkumného záměru a tří programových projektů. V oblasti
nanotechnologií a mikrotechnologií se pracovníci ústavu zaměřují především na zjišťování
nových poznatků o studovaných objektech, jako například při použití techniky
imunolokalizace buněčných komponent na elektronmikroskopické úrovni, hledání nových
postupů imunolokalizace za použití skenovacího elektronového mikroskopu s autoemisní
tryskou pracujícího v cryo-režimu a využití nízkonapěťové elektronové mikroskopie pro
biologické preparáty.
projekty, na jejichž řešení centrum spolupracuje
-
Spolupráce na řešení projektu programu AV ČR Nanotechnologie pro společnost
KAN200520704 „Nové nanopartikule pro ultrastrukturální diagnostiku“, 01/2007–
12/2011; řešitel doc. RNDr. Pavel Hozák, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
Praha, řešitelkou za Parazitologický ústav Ing. Jana Nebesářová, CSc.
Experti/obor
-
Ing. Jana Nebesářová, CSc. – elektronová mikroskopie
-
RNDr. Marie Vancová, Ph.D. – imunolokalizace na elektronmikroskopické úrovni
-
RNDr. Stanislav Hucek, Ph.D. – elektronová difrakce, vysokorozlišovací elektronová
mikroskopie
3.1.2.2
Biologické centrum AV ČR, V. V. I., Ústav molekulární
biologie rostlin
www.umbr.cas.cz
Výzkumné aktivity ústavu sahají od rostlinné molekulární biologie k agroekologickým
studiím. Jsou zaměřeny zejména na genetické inženýrství rostlin, molekulární genetiku a
cytogenetiku, diagnostiku rostlinných virů a viroidů, biofyziku a fyziologii fotosyntézy.
17
Ústav se podílí i na aplikovaném výzkumu v oblasti rostlinných biotechnologií. Ústav je
rozdělen na 5 oddělení:
•
Genových manipulací (vedoucí J. Bříza)
•
Molekulární cytogenetiky (J. Macas)
•
Molekulární genetiky (J. Matoušek)
•
Fotosyntézy (F. Vácha)
•
Virologie rostlin (K. Petrzik)
Výzkum v oblasti bionanotechnologií se provádí v omezeném rozsahu zejména v odděleních
Fotosyntézy a Virologie rostlin.
V letech 2005–2010 byl výzkum v ústavu zaměřen zejména na problematiku jednoho
výzkumného záměru obsahujícího prvky bionanotechnologií a na 5 programových projektů.
Výzkumný záměr AV0Z50510513 „Výzkum struktury genetické informace rostlin a jejich
patogenů na molekulární úrovni, indukce a analýza cílených změn genomu a plastomu a
studium fotosyntetických procesů a projevů dědičnosti v interakci s prostředím a patogeny“,
1/2005–12/2010; řešitel prof. Ing. Josef Špak, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení
216,985 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 197,549 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl
výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Předmětem řešení záměru byly:
1) Molekulární organizace rostlinného genomu a chromozomů a mechanizmus exprese genů:
sekvenování repetitivní DNA genomu vikvovitých rostlin, genetické a fyzikální mapování;
funkční genomika, transgenoze a molekulární biodiverzita lnu, chmele Arabidopsis; analýza
struktury a funkce chimerických buněčných RNA, aberantních RNA a dsRNA ve vztahu k
expresi genů; transformace genomu a plastomu za účelem studia exprese jaderných genů,
funkce fotosystému II a produkce cizorodých proteinů,
2) Molekulární interakce rostlina–patogen: variabilita genomu, struktura a funkce virů,
viroidů a fytoplazem; mechanizmus umlčování genů a „antisensing“; vývoj vysoce
výkonných detekčních metod patogenů,
3) Výzkum fotosyntézy: primární procesy přenosu světelné energie do energetických a
chemických vazeb; struktura a funkce reakčních center komplexu fotosystému II; výměna
plynů a efekt fixace oxidu uhličitého na regulaci fotosyntézy.
Výzkum v oblasti nanotechnologií
V oddělení Virologie rostlin se v oblasti diagnostiky a molekulárního rozpoznávání řeší
problematika vývoje biomarkerů pro detekci virů ovoce s použitím technologií arrays. V
oddělení Fotosyntézy se studují molekulární mechanizmy fotosyntézy a struktury
fotosyntetického aparátu. Provádí se spektroskopie jedné molekuly.
18
Experti/obor
-
prof. Ing. Josef Špak, DrSc. – virologie
-
doc. RNDr. František Vácha, Ph.D. – biochemie, biochemie a biofyzika fotosyntézy,
spektroskopie jedné molekuly, kinetická spektroskopie
3.1.3
BIOTECHNOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, V. V. I. (BTÚ)
Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4, IČ 86652036
www.ibt.cas.cz
BTÚ vznikl 1. 1. 2008 odštěpením Biotechnologického sektoru z Ústavu molekulární
genetiky AV ČR, v. v. i. BTÚ má 6 vědeckých laboratoří:
•
Laboratoř diagnostiky pro reprodukční medicínu – (vedoucí J. Pěknicová)
•
Laboratoř inženýrství vazebných proteinů – (P. Šebo)
•
Laboratoř diagnostiky autoimunitních onemocnění – (Š. Růžičková)
•
Laboratoř molekulární terapie – (J. Neužil)
•
Laboratoř chemické genetiky – (P. Bartůněk)
•
Laboratoř genové exprese – (M. Kubista)
•
Laboratoř strukturní biologie – (C. Bařinka)
Ředitelkou ústavu je doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc.
Výzkum v oblasti přípravy transgenních produkčních buněčných linií, zvířat a rostlin,
molekulárních základů závažných zánětlivých, nádorových a infekčních onemocnění,
biochemie a buněčné biologie reprodukce, biologie působení látek na buněčné funkce,
biochemie proteinových interakcí, genetického, buněčného a proteinového inženýrství a
buněčné imunologie. V této souvislosti je rozvíjen výzkum vazebných interakcí mezi
proteiny, diagnostických principů založených na polymerázové řetězové reakci, interakcí
cytokinů s receptory a T lymfocytárních odpovědí na vakcinaci. Předmětem výzkumu jsou
dále postupy vedoucí k přípravě rekombinantních diagnostických a terapeutických proteinů.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 23 programových projektů a níže uvedený výzkumný
záměr:
AV0Z50520701 „Vybudování biotechnologického ústavu AV ČR“, 1/2007–12/2013;
řešitel Ing. Peter Šebo, CSc., který obsahuje i řešení problémů souvisejícími
s bionanotechnologiemi. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Hlavním cílem výzkumného záměru je vybudovat základy nového samostatného
Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ AV ČR), jehož primární náplní bude soustředěný
biotechnologicky orientovaný aplikovaný výzkum a vývoj, v úzké spolupráci s realizačními
subjekty. Cílem je docílit významných aplikačních výsledků, a to především v následujících
19
tématikách: diagnostika pro reprodukční medicínu; vývoj rekombinantních antigenů, vakcín,
protilátek a dalších diagnostik a terapeutik; vývoj pokročilých analytických a preparativních
metod pro praktické biotechnologické aplikace; aplikovaná chemická genetika; příprava
transgenních zvířat. V ústavu byly koordinovány dva projekty programu „Nanotechnologie
pro společnost“.
Ústav je zapojen do budování Centra excelence BioCev. Cílem projektu je nákladem 3,2
miliardy Kč v letech 2011-2015 ve středočeské obci Vestec vybudovat centrum excelentního
výzkumu zaměřené na detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární úrovni,
výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních látek
včetně chemoterapeutik, přírodních antibiotik, vývoj tkání pro obnovení poškozených
orgánů, proteinového inženýrství a dalších technologií. Další informace na www.biocev.eu.
a)
Projekty řešené ústavem:
-
Projekt AV ČR KAN200520702 „Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 1/2007–
12/2011; řešitel Ing. Peter Šebo, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520703 „Použití ultrazvuku v nanomedicíně“, 1/2007–12/2011;
řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Jiří Neužil, CSc. – molekulární terapie
-
Ing. Peter Šebo, CSc. – molekulární biologie bakteriálních patogenů
3.1.4
BOTANICKÝ ÚSTAV AV ČR V.V.I.
Zámek 1, 252 43 Průhonice, IČ 67985939
www.ibot.cas.cz
Botanický ústav AVČR byl založen v roce 1962. Součástí ústavu je Průhonický park s
rozsáhlými sbírkami domácích i introdukovaných rostlin, který založil v roce 1885 hrabě A.
E. Silva-Tarouca jako anglický přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha. Ústav má dva
vědecko-výzkumné úseky – v Průhonicích a v jihočeské Třeboni.
Výzkum vegetace na úrovni organizmů, populací, společenstev a ekosystémů. Vědecká náplň
ústavu zahrnuje zejména taxonomii, biosystematiku a evoluci cévnatých i bezcévných
rostlin včetně vybraných skupin hub (projekty Květena České republiky a Atlas rozšíření
jednotlivých druhů, studium rostlin s nesexuálním způsobem rozmnožování, spolupráce na
flórách různých částí Evropy), algologii (studium sinic, ekologické a ekotoxikologické
aspekty jejich rozvoje, funkce jednotlivých skupin řas na stanovištích s extrémními
podmínkami), ekologii rostlin (studium lučních systémů, ekologie kořenů, vztahy mezi
rostlinami a půdními houbami, srovnávací ekologie blízce příbuzných druhů, výzkum
20
rostlinných invazí, dynamika vegetace na antropogenních stanovištích, mapování
epifytických lišejníků a studium vlivu imisí), dendrochronologii, paleoekologii a
geobotaniku (koordinace české části celoevropské syntézy rostlinných společenstev, podíl na
dokončení textové části ke geobotanické mapě Evropy, nová verze mapy potenciální
vegetace, vegetace a flóra CHKO Křivoklátsko).
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 61 programových projektů.
-
Projekt TA ČR - TA01010356 „Vhodné materiály pro nanotechnologické aplikace při
čištění a úpravě vody a vzduchu“, 2011-2014; řešitelé projektu: Ing. Karel Plotěný, Ing.
Marek Holba, Ph.D. – ASIO, spol. s.r.o., spoluřešitelem za Botanický ústav AV ČR Ing.
Miroslav Plotěný
3.1.5
CENTRUM VÝZKUMU GLOBÁLNÍ ZMĚNY AV ČR, V. V. I.
(CVGZ)
Bělidla 4a, Brno, 603 00
www.czechglobe.cz
Ústav byl zřízen k 1. 4. 1993. Je pokračovatelem části vědecké aktivity bývalého Ústavu
systematické a ekologické biologie ČSAV v Brně a Ústavu krajinné ekologie ČSAV v
Českých Budějovicích. Na základě evaluace a změny hlavních oborů vědecké činnosti byl
ústav v roce 2005 přejmenován na Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a od 1. 3.
2011 byl přejmenován na Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i..
Předmětem hlavní činnosti je komplexní vědecký výzkum zaměřený na problematiku
globální změny a jejích projevů v atmosféře, suchozemské biotě a lidské společnosti. K tomu
centrum využívá nástrojů založených na interdisciplinárním přístupu a vyvíjí nové techniky
a postupy. V roce 2011 bylo v centru řešeno 42 programových projektů.
Nosným projektem ústavu je projekt Operačního programu VaVpI – Evropská centra
excelence “CzechGlobe – Centrum pro studium dopadu globální změny klimatu”,
ED1.1.00/02.0073, doba řešení projektu 2010–2014; rozpočet 648 mil. Kč, ředitel centra
prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., http://www.czechglobe.cz. Jeho cílem je
vybudování infrastruktury pro výzkum a též realizace čtyř výzkumných programů:
-
Vyvinutí nástrojů pro modelování klimatických extrémů, nástrojů pro konstrukci
lokálních scénářů klimatické změny, vývoj regionálního klimatického modelu s velmi
vysokým prostorovým rozlišením a vytvoření regionální prostorové studie vlivu GZK na
řízené ekosystémy
-
Vypracování metodik pro zvýšení schopnosti ekosystémů poutat CO2 z atmosféry na
základě dlouhodobého monitoringu skleníkových plynů, metodiky opatření pro omezení
negativních dopadů GZK na hydrologické a biogeochemické cykly lesních povodí, vývoj
metod dálkového průzkumu země (DPZ) za účelem tvorby map biochemických a
21
biofyzikálních parametrů vegetace a ekosystémů jako indikátorů procesů uhlíkového
cyklu a působení stresových faktorů, vývoj metodik pro omezení negativních dopadů
GZK na biodiverzitu
-
Metodiky řízení adaptačních a regulačních mechanismů rostlin souvisejících s dopady
GZK ve smyslu snižování zranitelnosti ekosystémů k probíhajícím změnám. Vývoj
optických diagnostických metod určených pro včasnou diagnostiku stresu, identifikace a
využití metabolitů s biologickým účinkem jako antistresových látek, růstových
regulátorů, látek indukujících rezistenci, antioxidantů apod.
-
Vytvoření nástrojů a indikátorů pro analýzu dopadů GZK na socioekonomické systémy a
predikci dopadů zmírňujících a adaptačních opatření.
-
Projekt GA ČR GAP503/11/2263 „Magnetické nano- a mikročástice pro pokročilou
membránovou úpravu vody“, 2011-2013; řešitel prof. Ing. Ivo Šafařík, DrSc.
3.1.6
FYZIKÁLNÍ ÚSTAV AV ČR, V. V. I. (FZÚ)
Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, IČ 68378271
www.fzu.cz
Ústav vznikl 1. 1. 1954 z Laboratoře nukleární fyziky ČSAV a Laboratoře experimentální a
teoretické fyziky ČSAV, které byly zřízeny k 1. 1. 1953. V roce 1979 byl sloučen
s Laboratoří fyziky nízkých teplot a s Ústavem fyziky pevných látek ČSAV, který vznikl
před 2. světovou válkou jako Výzkumný ústav Škodových závodů. Od 1. ledna 2007 se ústav
stal veřejnou výzkumnou institucí.
Výzkumný program ústavu zahrnuje fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných
systémů, fyziku plazmatu a optiku. Je zaměřen zejména na tyto oblasti výzkumu:
matematická fyzika, kvantová termodynamika, struktura elementárních částic, diagnostika
plazmatu, detektory částic, vlastnosti látek s různým typem a stupněm uspořádání, povrchy a
rozhraní v pevných látkách, kvantově-rozměrové jevy, kvantové kapaliny, supravodivost,
fázové přechody, klasické i moderní technologie přípravy krystalů a tenkých vrstev,
nelineární a kvantová optika, speciální optická zařízení.
Výzkum je organizován v 5 sekcích:
•
Sekce fyziky elementárních částic (vedoucí P. Reimer)
•
Sekce kondenzovaných látek (V. Janiš)
•
Sekce fyziky pevných látek (J. Mareš)
•
Sekce optiky (A. Dejneka)
•
Sekce výkonových systémů (J. Krása)
•
Sekce realizace projektu ELI Beamlines (V. Růžička)
Ředitelem ústavu je Dr. Jan Řídký, CSc.
22
Sekce jsou rozděleny do 25 výzkumných oddělení, která se dále dělí na laboratoře nebo
skupiny. Výzkumem v oblasti nanověd (nanofyziky) a nanotechnologií se zabývá řada
řešitelských týmů. Ústav je koordinačním pracovištěm sítě „MOSFET“ a iniciátorem a
koordinátorem virtuálního centra pro fyziku nanostruktur „Czech Nano-team“.
V letech 2005–2010 byl výzkum ve FZÚ AV ČR zaměřen především na řešení pěti
výzkumných záměrů, z nichž tři byly do určité míry soustředěny na nanotechnologie a v roce
2011 na řešení 259 programových projektů. Cíle řešení výzkumných záměrů zaměřených na
nanotechnologie, na které bezprostředně navazují i současné aktivity, jsou následující:
AV0Z10100520 „Specifické jevy v kondenzovaných systémech se sníženou prostorovou
dimenzí a narušenou symetrií“, 1/2005–12/2010; řešitel prom. fyz. Milada Glogarová,
CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 806,003 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu
805,091 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu nanotechnologií – 100 %.
Předmětem činnosti bylo studium dynamických a kooperativních jevů v kondenzovaných
látkách s význačným narušením symetrie způsobeným sníženou dimenzí, poruchami a
nepravidelnostmi prostorového uspořádání (tenké vrstvy, supermřížky, hranice zrn, domén a
fází, nečistoty, klastry, nanokompozity, kapalné krystaly). Byl studován vliv elektronových
korelací, příměsí a nehomogenit na formování elektronové struktury materiálů s
komplikovanou krystalickou strukturou. Byla studována dynamika dielektrické odezvy
materiálů s význačnými dielektrickými vlastnostmi, dále mechanické a strukturní vlastnosti
hranice zrn ve vybraných kovových polykrystalech a fázové transformace v intermetalických
slitinách s tvarovou pamětí (vysokoteplotní slitiny, magnetické slitiny atd.) v
polykrystalickém stavu. Rovněž je studována struktura nanokrystalických kovových
materiálů, včetně přítomnosti mikropnutí a zbytkových deformací, změny mřížkového
parametru a struktury hranic zrn, která se v těchto materiálech liší od struktury v klasických
polykrystalech. Jsou připravovány a testovány systémy s význačnými magnetickými
kooperativními vlastnostmi. V teoretické části záměru je cílem ucelený mikroskopický popis
elektronových a atomových vlastností systémů s netriviální strukturou, narušenou symetrií,
sníženou dimenzí nebo v extrémních podmínkách, a to jak ve stavu termodynamické
rovnováhy, tak i mimo ni. Na jedné straně se vychází z fundamentální teorie elektronových a
atomárních procesů popsaných kvalitativně mikroskopickými modely specifických aspektů
pevných látek, na druhé straně je usilováno o aplikace základní teorie ve sféře materiálového
výzkumu, který vyžaduje realistické výpočty pro konkrétní systémy. Získané poznatky by
měly být základem pro další vývoj materiálů s požadovanými vlastnostmi, případně
funkčních materiálů, využívajících charakteristických změn svých vlastností působením
vnějších podmínek.
AV0Z 10100521 „Fyzikální vlastnosti a příprava nanostruktur, povrchů a tenkých
vrstev“, 1/2005–12/2008; řešitel RNDr. Antonín Šimůnek, CSc., 1/2009–12/2011; RNDr.
Jiří J. Mareš, celkové náklady na první etapu řešení 1051,394 mil. Kč, z toho ze státního
rozpočtu 1050,027 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu nanotechnologií – 100
%.
Výzkumný záměr orientoval hlavní činnost na badatelský výzkum nových forem pevných
látek, jejichž vlastnosti či chování jsou rozhodující měrou určovány buď jejich povrchem
nebo jejich nanometrickou či vrstevnatou, případně aperiodickou strukturou. Celosvětové
trendy výzkumu takových materiálů jsou výrazně ovlivňovány nejen již úspěšnými nebo
alespoň nadějnými praktickými aplikacemi, ale i škálou odhalovaných nových fyzikálních
23
jevů. Pro výzkum těchto „moderních“ materiálů má pracoviště vytvořeny vhodné výchozí
podmínky, dané předchozím mnohaletým úspěšným experimentálním i teoretickým studiem
polovodičů a magnetických materiálů. Řešení výzkumného záměru představuje účelné
propojení pokročilých technologií pro přípravu zkoumaných materiálů, unikátních metod pro
jejich experimentální studium v rozsáhlém oboru vnějších podmínek a teoretického
zpracování dosažených poznatků pomocí mikrofyzikálních teoretických modelů i ab initio
výpočtů. Předmět výzkumné činnosti je zaměřen do tří tématických směrů I, II, a III:
I
Studium povrchů a růstu tenkých vrstev a nanostruktur především křemíku a diamantu, ale i
scintilačních materiálů, určení jejich mikrostruktury s nanometrickým rozlišením a studium
vlivu mikrostruktury na transportní a optické vlastnosti.
•
Výzkum tenkých vrstev Si se zaměřoval na růst mikro(nano)-krystalického Si
zejména při nízkých teplotách depozice, vytvoření prediktivního modelu a jeho
využití k prověření možnosti realizace netradičních typů fotovoltaických článků, ale
i na možnost využít tyto materiály pro nanolitografii. Si nanostruktury, ať už
připravené ve formě tenkých vrstev z nanočástic získaných fotochemickým leptáním
či implantací Si iontů např. do Infrasilu, byly studovány se záměrem prověřit
existenci optického zisku a následnou možnost přípravy Si laseru pro křemíkovou
nanofotoniku.
•
Významným předmětem studia byly povrchy polovodičů a na atomární úrovni jejich
rekonstrukce a difuze adsorbovaných atomů. Je používána STM mikroskopie,
pozorované topografické útvary byly charakterizovány lokální hustotou
elektronových stavů v reálném prostoru, která rozhodující měrou určuje budoucí
aplikace v nanotechnologiích. STS spektroskopie umožní chemickou identifikaci
pozorovaných objektů, které budou interpretovány modelovými i ab initio výpočty v
rámci DFT formalizmu.
•
Diamant byl připravován ve formě homoepitaxních a heteroepitaxních vrstev. Byly
studovány strukturní, elektronové a spektroskopické vlastnosti v atomárním měřítku,
je prováděna optická a elektrická charakterizace vrstev, spektroskopie defektů a
příměsí v diamantových vrstvách včetně makroskopické charakterizace vzorků. Na
bázi diamantových vrstev byly připravovány elektronické součástky (např.
detektory) a bioaktivní povrchy pro DNA biočipy, výhledově i biosenzory.
•
Na vybraných scintilačních materiálech byly studovány procesy přenosu a záchytu
energie, stabilita materiálů v podmínkách scintilační konverze a vliv materiálových
defektů. Byly využívány metody časově rozlišené spektroskopie a EPR, převážně na
monokrystalech komplexních fluoridů a oxidů se širokým zakázaným pásem včetně
modelování dynamiky excitovaných stavů luminiscenčních center.
II
Polovodičové struktury na bázi sloučenin AIIIBV, zejména výzkum nanostruktur, systémů se
sníženou dimenzí a zředěných feromagnetických polovodičů.
Výzkum zahrnoval:
•
Optimalizaci růstu struktur požadovaných parametrů připravených technologiemi
MBE, resp. MOVPE.
•
Experimentální studium elektrických, optických a magnetických vlastností vzorků,
připravených z těchto struktur. U nanostruktur a nízkodimenzionálních systémů Šlo
24
převážně o luminiscenční spektroskopii a elektronový transport, resp.
magnetotransport a cyklotronovou rezonanci, u feromagnetických polovodičů byla
transportní měření doprovázena magnetooptickými experimenty a studiem
magnetizace a magnetické susceptibility.
•
Ucelený kvantitativní teoretický popis pozorovaných jevů v rámci kvantové
elektrodynamiky. U feromagnetických polovodičů byla rozvíjena zavedená
metodika založená na modelu magnetické interakce mezi lokálními příměsovými
spiny zprostředkované pohyblivými nosiči ve valenčním pásu polovodiče.
•
Výzkum nemagnetických nanostruktur byl orientován na potenciální budoucí
aplikace v optoelektronice, zředěné feromagnetické polovodiče najdou uplatnění v
tzv. spinové elektronice (spintronice). Zavedená metodika umožnila kvantitativní
modelování spintronických funkcí spojených s jevy, jako jsou gigantická
magnetorezistence, proudem indukovaná změna magnetizace, Kerrova a Faradayova
rotace apod. Předběžné výzkumy ukazují, že v polovodičích tohoto typu mohou být
tyto jevy i o několik řádů silnější než v klasických kovových feromagnetických
materiálech.
III
Krystalová struktura, magnetické a transportní vlastnosti vybraných materiálů.
Výzkum se soustředil na:
•
Vrstevnaté, nanosegregované a speciální komplexní oxidy a intermetalické
sloučeniny, které vykazují silnou odezvu na změny vnějších termodynamických
podmínek a které jsou zkoumány v kombinovaných extrémních podmínkách, tj. za
velmi nízkých a velmi vysokých teplot, vysokých vnějších tlaků a vysokých
magnetických polí.
•
V nanostrukturních supravodičích byly studovány experimentálně i teoreticky
supravodivé víry, budou prováděny ab initio i modelové výpočty elektronové
struktury systému se silnou elektronovou korelací.
•
Rozvoj metod výpočtů elektronových stavů z prvních principů založených na teorii
funkcionálu spinové hustoty, zejména metod vhodných pro systémy se silnou
korelací, kde dosavadní přístupy neposkytují uspokojivý souhlas mezi teorií a
experimentem. Paralelně s elektronovou strukturou byla experimentálně i teoreticky
zkoumána reálná struktura materiálů difrakčními a spektroskopickými metodami.
Byly rozvíjeny metody pro popis rtg. absorpčních spekter (XANES) za účelem
strukturní analýzy klastrů (velikost klastru, vliv tvaru a povrchu klastru).
•
Zobecnění nespojitých modulačních funkcí pro případy vykazující jednorozměrné
modulace na dvou až třírozměrné modulace. Ukazuje se, že vysoká symetrie
některých látek následně vede ke vzniku několika modulačních vektorů.
•
Zavedení obecného multifázového popisu pro analýzu struktur materiálů složených
z více fází.
Výzkumná činnost na uvedených materiálech prováděná na atomární úrovni umožnila spolu s
teoretickými modely a výpočty nejen analýzu a interpretaci experimentálních dat, ale také
predikci fyzikálních vlastností studovaných systémů. Nové možnosti pro fyziku pevných
látek se otevírají uvedením do plného provozu České měřící stanice na synchrotronu Elettra v
Terstu.
25
AV0Z10100522 „Vlnové a částicové šíření světla, optické materiály a technologie“,
1/2005–12/2011; řešitel Dr. Jan Řídký, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 483,909
mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 463,618 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl
Záměrem bylo studium vlastností klasických a kvantových aspektů šíření světla, optických
materiálů, vrstevnatých struktur, optických systémů a technologií. V klasické optice se práce
zaměřila především na interferometrii, holografii, koherenční a statistické chování světelných
svazků, fraktálovou optiku. V oblasti kvantové optiky byly konstruovány různé typy zdrojů
kvantově korelovaných fotonových párů, v kvantové informatice se práce soustředily na
měření překryvů, fidelity a purity kvantových stavů. U optických materiálů se výzkum
vybraných vícenásobně dopovaných oxidických krystalů s vysokou polarizací a
nanostrukturovaných optických materiálů zaměřil především na anomální chování optických
vlastností v okolí fázových přechodů. Optické technologie obsáhly studium fyzikálních
základů netradičních optických a optoplazmatických technologií, vhodných k přípravě
nových typů funkčních optických tenkovrstvých systémů a nanostruktur. V rentgenové optice
se práce zaměřily na krystalovou optiku pro synchrotronové záření.
V návaznosti na nanotechnologie byly studovány fyzikální vlastnosti tenkých vrstev
připravovaných pomocí různě modifikovaných nízkoteplotních plazmatických technologií.
Jde především o tenké vrstvy, vícevrstvé systémy či nanostruktury určené pro výzkum a o
aplikace v optice či optoelektronice. Prováděl se výzkum základních mikromechanických
parametrů optických funkčních tenkovrstvých systémů, nanokompozitů, rozhraní a
nanostrukturovaných povrchů. Experimentální výzkum se soustředil především na struktury
připravované na bázi různých forem dopovaného uhlíku, případně perovskitových oxidů,
včetně studia procesů difuze a adsorbce na definovaných površích. Výzkum byl soustředěn
především na následující formy optických materiálů: krystaly, textury, keramiky, tenké
vrstvy a jejich systémy, rozhraní, podpovrchové vrstvy a povrchové struktury,
nanokompozity, nanočástice a nanoporézní systémy, vytváření nanokrystalických,
nanokompozitních a gradientních vrstev nových a perspektivních materiálů v reaktivním
okolním prostředí. Byla studována optimalizace depozičního procesu s cílem vytváření
stechiometrických a krystalických vrstev za nízkých depozičních teplot, na velkých plochách
podložek (řádu 3 × 3 cm2), s tloušťkovou nehomogenitou menší než 10 %.
Centrum excelence ELI: Extreme Light infrastucture
Celkové náklady: 6,8 miliardy Kč
Řešení projektu: 2011–2015
Příjemce: Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
Hlavním koordinátorem projektu je Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
Partnery projektu jsou:
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
- Akademie věd České republiky
- Konsorcuim ELI-CZ (sdružuje české univerzity a vědecké ústavy, jež mají zájem o
projekt ELI)
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Řídící výbor:
doc. Jan Řídký, DrSc. – ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR
prof. Ing. Vlastimil Růžička CSc. – výkonný ředitel ELI Beamlines
26
Projekt Extreme Light Infrastructure (ELI) je součástí evropského plánu na vybudování příští
generace velkých výzkumných zařízení, které byly zařazeny na cestovní mapu Evropského
strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Na přípravné fázi projektu se
podílely čtyři desítky institucí ze 13 zemí EU.
Hlavním cílem ELI je vybudování moderních laserových zařízení nové generace a realizace
řady výzkumných a aplikačních projektů zahrnujících interakci látky se světelným pulsem o
intenzitě, která je mnohonásobně větší než v současnosti dosažitelné hodnoty.
Projekt se skládá z výstavby tří laserových center v Maďarsku (ELI ALPS), Rumunsku (ELI
Nuclear Physics) a České republice (ELI Beamlines). Vědecké centrum ELI Beamlines s
nejintenzivnějším laserem pro uživatelský výzkum vůbec má vyrůst v Dolních Břežanech u
Prahy, do provozu by mělo být uvedeno na začátku roku 2016. V centru má být vytvořeno
300 pracovních míst. Se zbývajícími dvěma centry se bude vzájemně doplňovat a jeho cílem
bude vytvářet zcela novou generaci zdrojů vysokoenergetických částic pro mezioborové
aplikace ve fyzice, medicíně, biologii, materiálových vědách i v nanotechnologiích.
a)
-
Projekt MŠMT LD11076 „ Růst a optimalizace tenkých nanodiamantových vrstev pro
aplikace v biologii, medicíně a chytré bioelektronice“, 2011–2013; řešitel Ing. Bc.
František Fendrych, Ph.D.
-
Projekt MŠMT LC510 „Centrum nanotechnologií a materiálů pro nanoelektroniku“,
2005–2011; řešitel RNDr. Jan Kočka, DrSc., spoluřešitelé: prof. RNDr. Ladislav Kavan,
CSc. – Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i., Univerzita Karlova
v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta
-
Projekt MŠMT MEB0810081 „Studium elektrických a optických vlastností
nanodiamantových a diamantu podobných tenkých vrstev“, 2010–2011; řešitel Mgr.
Zdeněk Remeš, Ph.D.
-
Projekt MŠMT MEB0810082 „Cílená manipulace povrchů nano-struktur diamantu a
jejich charakterizace“, 2010–2011; řešitel Ing. Alexander Kromka, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KJB100100903 „Nanokompozity z křemíkových a diamantových
nanokrystalů pro optoelektronické aplikace“, 2009–2012; řešitel Mgr. Lukáš Ondič
-
Projekt AV ČR IAA100100903 „Vytváření nanostruktur a uspořádaných fází kovů na
povrchu křemíku“ 2009–2011; řešitel doc. RNDr. Zdeněk Chvoj, DrSc.
-
Projekt AV ČR IAAX00100902 „Elektronicky a chemicky optimalizované struktury
nanokrystalického diamantu pro bioaplikace“, 2009–2012; řešitel RNDr. Milan Vaněček,
CSc., spoluřešitelkou MUDr. Lucie Bačáková, CSc. – Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt AV ČR IAA100100718 „Metalodielektrické nanostruktury pro optiku“, 20072009; řešitel Dr. Ing. Jiří Bulíř, Dr., spoluřešitelem prof. Ing. Pavel Fiala, CSc. – České
vysoké učení technické v Praze/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
-
Projekt AV ČR IAA100100912 „Magnetická anizotropie nanorozhraní“, 2009–2012;
řešitel Ing. Alexander Shick, CSc., spoluřešitelem doc. RNDr. Ladislav Havela, CSc. –
Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta
27
-
Projekt AV ČR IAA100100729 „Vývoj nových hybridních depozičních technik pro
přípravu nanostrukturních tenkých fluoridových vrstev s význačnými fluorescenčními
vlastnostmi“,1/2007–12/2010; řešitel Ing. Ján Lančok, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA202/08/0106 „Magnetismus a spektroskopie nanostruktur z prvních
principů“, 2008–2010; řešitel RNDr. Ondřej Šipr, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP108/10/1296 „Vývoj a charakterizace aktivních hybridních textilií s
integrovanými NiTi vlákny mikronových průměrů s nanozrnnou strukturou“, 2010–
2012; řešitel Ing. Luděk Heller, Ph.D., spoluřešitelé Ing. Petr Sedlák, Ph.D. – Ústav
termomechaniky AV ČR v.v.i., Ing. Hynek Chlup – České vysoké učení
technické/Fakulta strojní, doc. Ing. Bohdana Marvalová, CSc. – Technická univerzita v
Liberci/Fakulta strojní
-
Projekt GA ČR GAP108/11/0807 “Komplexní magnetické nanočástice s
monodisperzními oxidovými jádry a stabilním organickým obalem pro biologický
výzkum a biomedicinální aplikace”, 2011–2014; řešitel Ing. Pavel Veverka, Ph.D.,
spoluřešitelem Ing. Mgr. Ondřej Kaman, Ph.D. – Univerzita Karlovav
Praze/Přírodovědecká fakulta
-
Projekt GA ČR GAP108/11/0853 “Nanostruktury obsahující tranzitivní kovy: Směrem k
ab-initio materiálovému designu”, 2011–2015; řešitel RNDr. Ondřej Šipr, CSc.,
spoluřešitelé doc. Dr. Ing. Miroslav Rozložník – Ústav informatiky AV ČR v.v.i., Ing.
Robert Cimrman, Ph.D. – Západočeská univerzita v Plzni/Nové technologie –
Výzkumné centrum západočeského regionu
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1298 “Detekční vrstvy na bázi kompozitů organokomplexů
s nanočásticemi pro chemické senzory”, 2011–2014; řešitel Ing. Jiří Bulíř, Ph.D.,
spoluřešitelem doc. Ing. Martin Vrňata, Dr. – Vysoká škola chemicko-technologická v
Praze/Fakulta chemicko-inženýrská
-
Projekt GA ČR GAP204/11/0723 “Multifunkční materiály spontánně se uspořádávající
na vzdálenosti nanometrů”, 2011–2014; řešitel RNDr. Vladimíra Novotná, CSc.,
spoluřešitelem prof. Ing. Jiří Svoboda, CSc. – Vysoká škola chemicko-technologická v
Praze/Fakulta chemické technologie
-
Projekt GA ČR GA202/09/0545 “Teorie transportu elektronu v komplexních
nanosystémech”, 2009–2011; řešitel Ing. Pavel Jelínek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GC202/07/J047 “Realistická teorie elektronových korelací v
nanorozměrových magnetických materiálech”, 2007–2010; řešitel prof. RNDr. Václav
Janiš, DrSc.
-
Projekt GA ČR GP202/09/P324 “Pokročilý systém pro monitorování růstu nanostruktur
kovů na dielektrických substrátech”, 2009–2011; řešitel Ing. Michal Novotný, Ph.D.
-
Projekt GA ČR 202/07/0601 „Povrchy nanovrstev GaAs a Ga1-xMnxAs připravených
nízkoteplotní molekulární epistaxí“, 1/2007–12/2010, řešitel doc. RNDr. Igor Bystroň,
DrSc.
-
Projekt GA ČR P102/10/1201 „Kvantové tečky pro detektory a jiné součástky“, 2010–
2012; řešitel doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc.
28
-
Projekt GA ČR P204/10/0212, 2010–2012; „Rozměrové jevy a elektronový transport v
borem legovaném a hydrogenovaném diamantu“, řešitel RNDr. Pavel Hubík, CSc.
-
Projekt č. GA ČR 202/09/0676, 2009–2011; „Vliv krycích vrstev na elektronové stavy v
kvantových tečkách“, řešitel Ing. Jiří Oswald, CSc.
-
Projekt – 7E09057 (Program podpory projektů 7RP EU) „Flexibilní výroba a
technologie a zařízení založené na atmosférickém tlakovém zpracování pro 3D nano
strukturované povrchy“, 2009–2012; řešitel RNDr. Milan Vaněček, CSc.
-
Projekt MŠMT – 7E08087 (Program podpory projektů 7RP EU) „Nanostructured
Magnetic Materials for Nano-spintronics“, 2008–2011; řešitel Tomáš Jungwirth, Ph.D.
Projekty programu „Nanotechnologie pro společnost“
-
KAN400100652 „Struktury pro spintroniku a kvantové jevy v nanoelektronice vytvořené
elektronovou litografií“, 7/2007–12/2010; hlavní řešitel Ing. Ludvík Smrčka, DrSc.
-
KAN400100653 „Samoorganizované magnetické nanostruktury“, 7/2007–12/2010;
hlavní řešitel Ing. Ján Lančok, Ph.D.
-
KAN300100702 „Vytváření nanostruktur rentgenovými lasery“, 01/2007–12/2011;
řešitel Ing. Bedřich Rus, Dr.
-
KAN400100701 „Funkční hybridní nanosystémy polovodičů a kovů s organickými
látkami (FUNS)“, 01/2007–12/2011; řešitel RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.
-
KAN200100801 „Bioaktivní biokompatibilní povrchy a nové nanostrukturované
kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 01/2008–12/2012; řešitel prof. RNDr.
Miloš Nesládek, CSc.
-
KAN300100801 „Multifunkční objemové kovové materiály s nanokrystalickou a
ultrajemnozrnnou strukturou“, 01/2008–12/2012; hlavní řešitel prof. Ing. Pavel Lejček,
DrSc.
-
KAN300100802 „Nanokompositní, keramické a tenkovrstvé scintilátory“, 01/2008–
2/2012; hlavní řešitel Ing. Martin Nikl, CSc.
b)
Vybrané projekty, na nichž ústav spolupracuje/spolupracoval:
-
transport léčiv“, 07/2006–12/2010; hlavní řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, spoluřešitelem za FZÚ doc. Ing. Emil Pollert, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN401770651 „Molekulární nanosystémy a nanosoučástky: elektrické
transportní vlastnosti“, 7/2007–12/2010; hlavní řešitel Ing. Martin Weiter, Ph.D., Vysoké
učení technické v Brně/Fakulta chemická, spoluřešitelkou za FZÚ Ing. Irena
Kratochvílová, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN301370701 „Nanostrukturní makroskopické systémy – technologie
přípravy a charakterizace“, 01/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Miroslav Hrabovský,
DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za FZÚ
Ing. Ivan Gregora, CSc.
29
-
Projekt AV ČR KAN400480701 „Nanostruktury na bázi uhlíku a polymerů pro využití v
bioelektronice a v medicíně“, 01/2007–12/2011; řešitel Mgr. Jiří Vacík, CSc., Ústav
jaderné fyziky AV ČR, spoluřešitelem za FZÚ Ing. Bc. František Fendrych, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN400720701 „Hierarchické nanosystémy pro mikroelektroniku“,
01/2007–12/2011; řešitelkou Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV
ČR, Praha, spoluřešitelem za FZÚ Mgr. Zdeněk Hubička, Dr.
Projekty GA
-
Projekt GA AV ČR IAA400720619 „Nový laserově-iniciovaný proces pro produkci
nových uhlíkových nanomateriálů a uhlíkových nanomateriálů s inkorporovanými N, B a
Si heteroatomy“, 1/2006–12/2010; řešitel RNDr. Josef Pola, DrSc., Ústav chemických
procesů AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za FZÚ Ing. Miroslav Maryška, CSc.
-
Projekt GA ČR -GD202/09/H041 „Fyzika nanostruktur“, 2009-2012; řešitel Prof. RNDr.
Vladimír Matolín, DrSc. Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta,
spoluřešitelem za FZÚ RNDr. Antonín Fejfar, CSc
-
Projekt GA ČR GA203/09/1088 „Příprava nanostrukturovaných Si/Ge/C depozitů”,
2009-2011; řešitel RNDr. Vladislav Dřínek, CSc. – Ústav chemických procesů AV ČR
v.v.i., spoluřešitelkou za FZÚ Ing. The Ha Stuchlíková, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0217 „Měření tenze par organokovových a dalších
prekurzorů využitelných pro přípravu nanostruktur“, 2008–2010; řešitel prof. Ing.
Vlastimil Růžička, CSc. – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Fakulta
chemicko-inženýrská, spoluřešitelem za FZÚ doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP204/10/0330 „Nanostrukturované materiály na bázi aktinoidů:
teorie a experiment“, 2010-2014; řešitel Doc. RNDr. Ladislav Havela, CSc. Univerzita
Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta, spoluřešitelem za FZÚ Ing. Alexander
B. Shick, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP204/10/0035 „Hyperjemné interakce v nanočásticích a
nízkodimenzionálních oxidech železa“, 2010–2014; řešitel doc. Mgr. Jaroslav Kohout,
Dr. – Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta, spoluřešitelem za FZÚ
Ing. Miroslav Veverka, Ph.D.
-
Projekt GA ČR – GAP108/10/0253 „Kompenzace neizoperiodičnosti v
heteropřechodech na mikro a nanoporézních polovodičích A3B5 a depozice kovů a
polovodičů do mikropórů“ 2010–2012; řešitel Ing. Jan Grym, Ph.D. –Ústav fotoniky a
elektroniky AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FZÚ doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/0794 „Vizualizace tvorby kolagenu osteogenními buňkami
v kulturách na vrstvách nanokrystalického diamantu“, 2011–2013; řešitel RNDr. Lucie
Kubínová, CSc., spoluřešitelem za FZÚ Ing. Alexander Kromka, Ph.D.
-
Projekt GA ČR – GAP204/10/0952 “Studium bimetalických nanostruktur na povrchu
Si(100) v atomárním měřítku”, 2010–2012; řešitel doc. RNDr. Pavel Sobotík, CSc. –
Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta, spoluřešitelem za FZÚ Ing.
Pavel Jelínek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR – GAP204/11/1228 “Teorie spinově závislého transportu v
magnetických pevných látkách a nanostrukturách”, 2011–2014; řešitel doc. RNDr. Ilja
30
Turek, DrSc. – Ústav fyziky materiálů AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FZÚ RNDr.
Václav Drchal, CSc.
-
Projekt GA ČR – GAP205/11/0386 “Pokročilý experimentální výzkum výbojových
zdrojů plazmatu použitých pro přípravu nanostrukturovaných tenkých vrstev”, 2011–
2013; řešitel prof. RNDr. Milan Tichý, DrSc. – Univerzita Karlova
v Praze/Matematicko- fyzikální fakulta, spoluřešitelem za FZÚ Mgr. Martin Čada, Ph.D
-
Projekt GA ČR GAP304/10/1951 „Nanoliposomy pro vývoj rekombinantních vakcín a
cílených imunoterapeutik“, 2010–2013; řešitel RNDr. Jaroslav Turánek, CSc. –
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., spoluřešitelkou za FZÚ doc. Ing. Irena
Kratochvílová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GCP204/11/J042 “Supraproud a střídavý Josephsonův jev v
nekonvenčních nanoskopických spojích”, 2011–2013; řešitel RNDr. Tomáš Novotný,
Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta (MFF),
spoluřešitelem za FZÚ prof. RNDr. Václav Janiš, DrSc.
-
Projekt GA ČR GC202/07/J051 “Úplná transportní statistika nemarkovovských
nanosystémů”, 2007–2010; řešitel Mgr. Tomáš Novotný, Ph.D. – Univerzita Karlova
v Praze/MFF, spoluřešitelem za FZÚ RNDr. Karel Netočný, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt TA ČR TA01011740 „Nízkoteplotní hybridní mikrovlnné plazmové zdroje s
vysokým stupněm ionizace uspořádaných v matricové konfiguraci umožňujících
depozice perspektivných materiálů a jejich (nano) kompozitů na 2D a 3D objekty“,
2011–2014; řešitelé: Ing. Anton Piják, Ing. Jaroslav Dolák, Ing. Pavel Martinek, Ing. Jiří
Pitrun – SVCS Process Inovation, s.r.o. spoluřešiteli za FZÚ: Ing. Alexander Kromka,
Ph.D., Mgr. Martin Čada, Ph.D., Mgr. Zdeněk Hubička, Ph.D., RNDr. Lubomír
Jastrabík, CSc. RNDr. a Vítězslav Straňák, Ph.D.
-
Projekt MŠMT LC06040 „Struktury pro nanofotoniku a nanoelektroniku“, 2006–2011;
řešitel Prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. – Vysoké učení technické v Brně/Fakulta
strojního inženýrství, spoluřešitelem RNDr. Antonín Fejfar, CSc. – FZÚ.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M06002 „Optické struktury, detekční
systémy a související technologie pro nízkofotonové aplikace“, řešitel prof. RNDr.
Miroslav Hrabovský, DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci, PřF, řešitelem za FZÚ
RNDr. Ondřej Haderka, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI3/521 „Technologie přípravy nových magnetických nanočástic pro
diagnostiku a terapii v onkologii“, 2011–2015; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc. – SYNPO,
a.s., spoluřešitelem za FZÚ doc. Ing. Emil Pollert, DrSc.
-
Projekt MPO FR-TI2/736 „Modulární rastrovací elektronový mikroskop“, 2010–2014;
řešitel TESCAN a.s., spoluřešitelem za FZÚ Ing. Alexander Kromka, Ph.D.
c)
Projekty mezinárodní spolupráce:
Projekty EU:
-
Projekt EU ERC Advanced Grant č. 268066 - grant pro pokročilé vědecké pracovníky od
Evropské výzkumné rady – název projektu: Spintronika založená na relativistických
31
jevech v systémech s nulovým magnetickým momentem. Příjemce Tomáš Jungwirth,
Ph.D., realizace projektu 2011–2015; rozpočet projektu 2,5 mil. EUR
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MULTIFUN –
„Multifunctional Nanotechnology for selective detection and Treatment of cancer”,
2011-2015; 16 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 13,17 mil. EUR, koordinátorem
Blanca Jordan, Atos Origin Sociedad Anonima Espanola (Španělsko), FZÚ je partnerem
projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: N2P – „Flexible
production technologies and equipment based on atmospheric pressure plasma
processing for 3D nano structured surfaces”, 2008-2012; 22 partnerů z 8 zemí, rozpočet
projektu: 10,47 mil. EUR, koordinátorem Walter Krause, Fraunhofer-Gesellschaft zur
Foerderung der Angewandten Forschung E.V. (Německo), FZÚ je partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: NAMASTE –
„Nanostructured Magnetic Materials for Nanospintronics”, 2008-2011; 7 partnerů ze 4
zemí, rozpočet projektu: 3,25 mil. EUR, koordinátorem Paul Cartledge, The University
of Nottingham (Velká Británie), FZÚ byl partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu INFRA, tématická priorita INFRA, název projektu: ELI-PP –
„Extreme light infrastructure preparatory phase”, 2007-2010; 15 partnerů z 15 zemí,
rozpočet projektu: 7,96 mil. EUR, koordinátorem Catherine Sarrazin, Centre National de
la Recherche Scientifique (Francie), FZÚ byl partnerem projektu.
Program COST:
-
OC 137 „Transport nosičů náboje v molekulárních pevných látkách a nanosoučástkách“,
3/2006–12/2010; hlavní řešitelka Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D.
-
OC10007 „Elektronový transport v nanostrukturách sloučenin III-N-V“ 2010–2012;
řešitel Mgr. Miroslav Menšík, Dr. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za FZÚ RNDr. Karel Král, CSc.
-
OC 137 „Transport nosičů náboje v molekulárních pevných latkách a nanosoučástkách“
2006–2010; řešitelka Ing. Irena Kratochvílová, PhD.
-
OC09023 „Nanoskopická feroelektrika a jejich spektroskopická charakterizace 2“, 2009;
řešitel RNDr. Přemysl Vaněk, CSc.
-
OC08030 „Elektromagnetické zpracování nanostrukturovaných materiálů založených na
3d kovech“ 2008–2009; řešitel Ing. Bc. František Fendrych, Ph.D.
Program Kontakt:
-
ME10069 „Materiálové inženýrství supravodičů“, 2010–2012; řešitel RNDr. Miloš Jirsa,
DrSc.
-
ME09048 „Užití kovových ostrůvků „magické“ výšky ke studiu reaktivity a v nanofyzice“, 2009–2012; řešitel doc. RNDr. Zdeněk Chvoj, DrSc.
-
MEB091125 „Příprava a charakterizace nanostrukturních tvrdých vrstev s vyladěnými
optickými vlastnostmi“, 2011–2012; řešitel Ing. Michal Novotný, Ph.D.
32
-
ME08109 „Dynamické nano-klastry v polárních perovskitech“, 2008–2012; řešitel Ing.
Jiří Hlinka, Ph.D.
-
ME10076 „Vytváření a charakterizace na atomární úrovni pomocí mikroskopu
atomárních sil“, 2010–2011; řešitel Ing. Pavel Jelínek, Ph.D.
-
ME866 „Syntéza a výzkum nových polovodičových struktur kvantových teček“, 2006–
2010, řešitel RNDr. Karel Král, CSc.
-
MEB090901 „Hexaferritové-spinelové vrstevnaté nanokompozitní částice pro léčbu
nádorů magnetickou fluidní hypertermií“, 2009–2010; řešitel Ing. Pavel Veverka, Ph.D.
-
MEB061012 „Studium nanostrukturních heterogenních materiálů pomocí metod
rastrovací hrotové mikroskopie“, 2010–2011; řešitel RNDr. Antonín Fejfar, CSc.,
spoluřešitelé: Ing. Jiří Červenka, Ph.D., Veronika Kalusová, Mgr. Marie Krátká, RNDr.
Martin Ledinský, Ph.D.
-
MEB020914 „Funkcionalizace DNA a optické studium průchodu biokompatibilních
diamantových nanočástic skrz buněčnou membránu pro aplikace nosičů léků“ 2009–
2010; řešitel prof. Miloš Nesládek, Ph.D.,HDR.
Ostatní mezinárodní projekty:
-
Projekt HQ0147-09-C-0005, MDA USA, 2009–2011, „Characterization of Low Defect
Density Native Gallium Nitride Materials“, řešitelem za FZÚ doc. Ing. Eduard Hulicius,
CSc.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Igor Bartoš, DrSc. – teorie povrchů a rozhraní
-
RNDr. Miroslav Cukr, CSc. – technologie MBE
-
RNDr. Václav Drchal, CSc. – teorie magnetických polovodičů
-
RNDr. Antonín Fejfar, CSc. – hrotové mikroskopie, nanokrystalické materiály, tenké
vrstvy polovodičů pro sluneční články
-
Ing. František Fendrych, Ph.D. – depozice nanogranulárních magnetických vrstev,
magnetorezistence, spinově závislé tunelování elektronů
-
Ing. Alice Hospodková, Ph.D. – MOVPE technologie nanostruktur, kvantové jámy a
tečky
-
doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc. – kvantověrozměrové polovodičové struktury, epitaxní
polovodičové technologie, zvláště MOVPE
-
Ing. Vladimír Cháb, CSc. – povrchy polovodičů na atomární úrovni, charakterizace a
výpočty
-
RNDr. Tomáš Jungwirth, CSc. – spintronika, nanoelektronika, teorie Hallova jevu
-
prof. Ing. Miroslav Jelínek, DrSc. – tenké vrstvy, laserové depozice, laserové aplikace
33
-
Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., – povrchy polovodičů na atomární úrovni, AFM, modelování,
výpočty
-
RNDr. Stanislav Kamba, CSc., – nanodielektrika
-
RNDr. Jan Kočka, DrSc. – multifunkční materiály v oblasti nekrystalických polovodičů
s důrazem na nanotechnologii, křemíková nanoelektronika
-
RNDr. Miroslav Kotrla, CSc. – teorie povrchových růstových procesů, metodologie
numerických simulací
-
RNDr. Karel Král, CSc. – kvantová teorie pevných látek, kvantový transport v
nanostrukturách, kvantové počítání
-
Ing. Luděk Kraus, CSc. – nanomagnetické materiály
-
RNDr. Jiří J. Mareš, CSc. – transportní vlastnosti nízkodimensionálních polovodičových
nanostruktur
-
Ing. Vít Novák, CSc., – technologie MBE, spintronika, nanoelektronika
-
Ing. Jiří Oswald, CSc. – luminiscence nízkodimensionálních polovodičových
nanostruktur
-
prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc. – optické vlastnosti nanokrystalických polovodičů,
zejména křemíku
-
RNDr. Jan Petzelt. DrSc. – dielektrika, feroelektrika, infračervená a Ramanovská
spektroskopie
-
doc. Ing. Emil Pollert, DrSc. – nanomagnetické materiály pro lékařské využití
-
Ing. Ludvík Smrčka, DrSc. – spintronika, teorie nízkodimensionálních struktur
-
Ing. Pavel Středa, DrSc. – teorie nízkodimenzionálních struktur a Hallova jevu
-
RNDr. Antonín Šimůnek, CSc. – elektronové stavy v objemu a na povrchu pevných
látek a nanostruktur
-
RNDr. Milan Vaněček,
nanodiamantových vrstev
3.1.7
CSc. – příprava a charakterizace diamantových a
FYZIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, V. V. I. (FGÚ)
www.biomed.cas.cz/fgu
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1954. Jeho základem bylo oddělení fyziologie, vytvořené v roce 1953
v rámci tehdejšího Biologického ústavu ČSAV. Ústav se jako pracoviště základního
biomedicínského výzkumu zaměřuje na následující hlavní tematické okruhy:
34
•
v neurofyziologii se zabývá spektrem problémů sahajícím od mechanizmů
uvolňování neuropřenašečů k jejich membránovým receptorům až po regulaci
tělesných funkcí na úrovni celého organizmu;
•
v kardiovaskulární fyziologii se soustřeďuje na vývojové aspekty kontraktilní funkce
myokardu, experimentální hypertenzi a fyziologii epitelu se zvláštním zřetelem k
úloze bílkovin a buněčných membrán a na vyhledávání vhodných genetických
markerů některých společensky závažných onemocnění (např. hypertenze, diabetu
apod.). Pozornost je věnována i konstrukci bioarteficiálních náhrad cév a srdečních
chlopní metodami tkáňového inženýrství;
•
v molekulární a buněčné fyziologii řeší problémy vztahující se k buněčnému
metabolizmu, přenosu signálu a transportu látek s vysokým obsahem energie s cílem
přispět k objasnění buněčných pochodů a mezibuněčné interakce. Novou a moderní
disciplínou fyziologie je i studium interakce buněk s umělými materiály pro tkáňové
náhrady, které představují syntetická analoga extracelulární matrix.
Výzkumná činnost ústavu je rozdělena do 23 oddělení. Výzkum spadající svým zaměřením
do oblasti bionanotechnologií se provádí zejména v těchto odděleních:
•
Oddělení pro analýzu biologicky významných látek (vedoucí I. Mikšík)
•
Oddělení proteinových struktur (J. Teisinger)
•
Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství (vedoucí L. Bačáková)
•
Oddělení biomatematiky (L. Kubínová)
Ředitelkou ústavu je RNDr. Lucie Kubínová, CSc.
V letech 2005–2011 byl výzkum ve FGÚ zaměřen především na problematiku výzkumného
záměru AV0Z50110509 „Výzkum molekulárních a buněčných základů fyziologických a
patofyziologických procesů s cílem objasnit mechanismy vzniku závažných onemocnění
člověka“, 1/2005–6/2010; řešitel RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., 7/2010-12/2011; řešitelka
RNDr. Lucie Kubínová, CSc., Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 30
%.
Cílem výzkumného záměru bylo získávat nové poznatky o fyziologických a
patofyziologických procesech na úrovni molekulární, buněčné, orgánové i celého organizmu
směřující k prohloubení znalostí teoretických základů humánní medicíny. Na úrovni
molekulární a buněčné fyziologie byl studován vztah mezi strukturou a funkcí klíčových
regulačních molekul, látková přeměna a energetický metabolizmus buněk, transportní funkce
buněčných membrán, mechanizmy rychlého přenosu signálů mezi buňkami a uvnitř buněk a
genetická determinace těchto funkcí. Na úrovni orgánové a systémové se zkoumaly vývojové
aspekty příčiny vzniku obezity, aterosklerózy a hypertenze a dále funkci srdce a oběhového
systému a integrativní funkce nervové soustavy. Výsledky mají přispět k objasnění
patogeneze závažných metabolických, kardiovaskulárních a nervových onemocnění člověka
s cílem zlepšit jejich diagnostiku a hledat nové cesty účinné terapie a prevence. Výzkumný
záměr obsahoval vybrané oblasti bionanotechnologií a nanomedicíny.
Ústav je zapojen do budování Centra excelence BioCev. Cílem projektu je nákladem cca 2,5
35
Zaměření výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií
Ve FGÚ probíhá výzkum zaměřený na bionanotechnologie a nanomedicínu, např. na:
studium adheze, růstu, diferenciace, životaschopnosti a imunitní aktivace buněk (především
cévních a kostních) v kulturách na umělých stabilních i degradabilních materiálech pro
tkáňové náhrady
-
vliv nanostruktury a mikrostruktury materiálu na chování buněk
-
inovace stávajících kostních a cévních náhrad (např. vylepšení integrace kompozitních
kloubních náhrad ve spolupráci s firmou Beznoska, s.r.o., rekonstrukce tunica intima a
media na cévních protézách vyráběných ve VÚP, a. s. Brno)
-
konstrukce vlastních bioarteficiálních náhrad cév, chlopní a kostí
-
systémy na dodávku léčiv do autotransplantátů cév
-
mikrostrukturované povrchy pro regionálně selektivní adhezi buněk pro tkáňové
inženýrství a biotechnologie (např. microarrays)
-
konfokální a dvoufotonovou mikroskopii: analýzu dat, aplikaci moderních
fluorescenčních metod a metod dvoufotonové mikroskopie, kalibrační měření
-
nové metody pro identifikaci a kvantifikaci fyziologicky významných látek
-
interakce buněk s tvrdými biompatibilními vrstvami konstruovanými z uhlíkových
nanočástic (nanodiamanty, fullereny, nanotrubičky), s kompozity polymer-nanotrubičky
pro konstrukci 3D scaffoldů pro kostní náhrady, s kompozity polymer-keramické
nanočástice
-
interakce cévních a kostních buněk s konstrukty z nanovláken vyráběných ve společnosti
Elmarco z Liberce a v TU Liberec
-
pokrývání cévních protéz nanostrukturovanými vrstvami proteinových molekul a jejich
endotelizace
-
konstrukce systémů pro cílenou dodávku léčiv do cév za pomocí nosičů z nanovláken
-
využití nanovláken pro konstrukci chlopní
-
interakce buněk s materiály s hierarchicky organizovanou mikro-a nanostrukturou
napodobující architektonický princip fyziologických tkání
a)
-
Projekty řešené ústavem
Projekt GA ČR GAP108/11/0794 „Vizualizace tvorby kolagenu osteogenními buňkami
v kulturách na vrstvách nanokrystalického diamantu“, 2011–2013; řešitelkou RNDr.
36
Lucie Kubínová, CSc., spoluřešitelem Ing. Alexander Kromka, Ph.D. – Fyzikální ústav
AV ČR v.v.i.
b)
Vybrané projekty, na nichž ústav spolupracuje
-
Projekt GAČR Centrum Excelence P108/12/G108 „Příprava, modifikace a
charakterizace materiálů zářením“, 2012–2018, hlavní řešitel: prof. Ing. Václav Švorčík,
DrSc., VŠCHT Praha, spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
-
Projekt GA ČR GA106/09/1000 „Biologicky inspirované nanokompozitní struktury pro
obnovu kostní tkáně“, 2009–2012; řešitel Ing. Karel Balík, CSc. - Ústav struktury a
mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková,
CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/09/0675 „Využití nanočástic zlata v kapilární elektroforéze a
kapilární elektrochromatografii“, 2009–2011; řešitel Dr. RNDr. David Sýkora –
VŠCHT/Fakulta chemicko-inženýrská, spoluřešitelem za FGÚ doc. Ing. Ivan Mikšík,
DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP107/11/1856 „Nanokompozity kov-fulleren a jejich biologické
aplikace“, 2011–2013; řešitel Mgr. Jiří Vacík, CSc. – Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
-
Projekt GA ČR P108/10/1106 „Struktura a vlastnosti modifikovaných polymerů pro
tkáňové inženýrství“, 2010–2014; hlavní řešitel Prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.,
VŠCHT Praha, spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
-
Projekt GA ČR č. P108/10/1858 „Stabilita a biokompatibilita povrchu oxidické vrstvy
jednofázové slitiny TiNb“, 2010–2012; hlavní řešitel doc. RNDr. Vladimír Starý, CSc.,
Fakulta strojní ČVUT Praha, spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
-
Projekt GA ČR. P108/11/1857 „Polymerní biomateriály pro tkáňové inženýrství cévní
stěny“, 2011–2014; hlavní řešitel RNDr. František Rypáček, CSc., Ústav
makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie
Bačáková, CSc.
-
Projekt GA ČR. P108/12/1168 „Uhlíkové nanovrstvy, nanostruktury a nanočástice na
substrátech pro potenciální aplikace v medicíně a elektronice“ hlavní řešitel: prof. Ing.
Václav Švorčík, DrSc., VŠCHT Praha, spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková,
CSc.
-
Projekt GA ČR P107/12/1025 „Komplexní studium moderních slitin beta-titanu
určených pro biomedicínu“. Hlavní řešitel doc. RNDr. Miloš Janeček, CSc., Univerzita
Karlova/Matematicko-fyzikální fakulta, spoluřešitelkou za FGÚ Mgr. Marta
Vandrovcová, PhD.
-
Projekt GA AV ČR IAAX00100902 „Elektronicky a chemicky optimalizované struktury
nanokrystalického diamantu pro bioaplikace“, 2009–2012; řešitel RNDr. Milan Vaněček,
CSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková,
CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/088 „Vývoj implantátů, nástrojů a fixátorů s antibakteriálním
povlakem na bázi nanostrukturovaných povrchů“, 2011–2013; řešitel Ing. Zdeněk Čejka,
spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
37
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“, LC066063 „Fluorescenční
mikroskopie v biologickém a lékařském výzkumu“, 6/2006–12/2011; řešitel koordinátor
doc. Martin Hof, Dr. rer. nat., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.
spoluřešitelkou za FGÚ RNDr. Lucie Kubínová, CSc.
-
Projekt MZd NT 11 270 01 „Tkáňové inženýrství autologní perikardiální chlopenní
náhrady“, 2010–2013; hlavní řešitel: MUDr. Jan Pirk, DrSc., Institut klinické a
experimentální medicíny Praha, spoluřešitelkou za FGÚ Mgr. Elena Filová, Ph.D.
-
Projekt TAČR TA01011141 “Komplexní výzkum endoprotéz s lepšími užitnými
vlastnostmi na bázi beta slitin titanu“, 2011–2014; hlavní řešitel Ing. Jaroslav Fencl,
BEZNOSKA, s.r.o., Kladno, spoluřešitelkou za FGÚ MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
-
spolupráce s výrobní i klinickou sférou (firma Beznoska, s.r.o, Kladno; Prospon s.r.o.,
Kladno, VÚP, a. s., Brno; Synthesia, a.s., Pardubice; ELMARCO s.r.o., Liberec; IKEM,
Praha; Nemocnice Bulovka, Praha)
-
Patenty:
Český patent: Brynda, Eduard; Houska, Milan; Syková, Eva; Jendelová, Pavla; Dyr, J. E.;
Filová, Elena; Riedel, Tomáš; Chlupáč, Jaroslav; Lesný, Petr; Bačáková, Lucie. Způsob
přípravy regulovaných vrstev fibrinu na pevných površích. Ústav makromolekulární chemie
AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR a Fyziologický ústav AV ČR a Ústav
hematologie a krevní transfúze. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2008. Číslo
patentového spisu: 299687. Datum udělení patentu: 12. 09. 2008
Evropský patent: Rezek, B. – Michalíková, L. – Kromka, A. – Kalbáčová, M. – Kmoch, S.
– Grausová, L. – Bačáková, L. – Vaněček, M. – Kočka, J.: Method of making arranged cell
structures, č. No. 09761298; Z 7584, 2012
Experti/obor
-
MUDr. Lucie Bačáková, CSc., vedoucí Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství.
V tomto oddělení pracují tito experti zabývající se nanotechnologiemi:
-
Mgr. Elena Filová - cévní buňky na definovaných nanostrukturovaných molekulárních
vrstvách proteinů extracelulární matrix, na syntetických degradabilních polymerech
funkcionalizovaných adhezními oligopeptidy, prostorových bioresorboatelných
scaffoldech pro tkáňové inženýrství, vývoj extravaskulárního systému pro dodávku
antiproliferativních látek do cév
-
Mgr. Ľubica Grausová - interakce kostních buněk s materiály modifikovanými
uhlíkovými nanočásticemi (nanodiamanty, nanotrubičkami, fullereny)
-
MUDr. Jaroslav Chlupáč - praktické využití molekulárních proteinových vrstev
k inovaci a endotelizaci klinicky užívaných polyethylentereftalátových cévních protéz
vyráběných ve VÚP Brno
-
Mgr. Martin Pařízek - nanovlákenné materiály uhlíkovými keramickými částicemi pro
tkáňové inženýrství kostí
38
-
Mgr. Marta Vandrovcová - kostní buňky na tvrdých biokompatibilních
nanostrukturovaných vrstvách uhlík-titan, na vrstvách TiO2, na polymerních
kompozitech s keramickými nanočásticemi
3.1.8
GEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR V.V.I.
Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 – Lysolaje
www.gli.cas.cz
Historie sahá do roku 1960, kdy byly v souvislosti s rostoucí potřebou komplexního
vědeckého výzkumu založeny dva geologicky orientované ústavy Geologický ústav ČSAV a
Ústav geochemie a nerostných surovin ČSA. Ty byly v roce 1964 spojeny do jednotného
Geologického ústavu ČSAV. V roce 1979 byl vytvořen Ústav geologie a geotechniky
sloučením Hornického ústavu ČSAV s Geologickým ústavem ČSAV. V roce 1990 byl znovu
vytvořen Geologický ústav ČSAV, posléze Geologický ústav AV ČR.
Strukturní geologie, geologické studium teránů, platformního vývoje, magnetostratigrafie,
geochemie endogenních a exogenních procesů, petrologie magmatických, metamorfních i
sedimentárních
hornin,
ložisková
geologie,
fytopaleontologie,
včetně
mikrofytopaleontologie, zoopaleontologie obratlovců i bezobratlých a paleoekologie, spolu s
kvarterní geologií, geoarcheologií a environmentálním výzkumem reprezentují tradiční
směry výzkumu v Geologickém ústavu. Ve výše uvedených specializacích byly v
Geologickém ústavu vytvořeny podmínky pro doktorské postgraduální studium a ústav je
využíván Karlovou univerzitou a Masarykovou univerzitou jako postgraduální studijní
centrum. Bilaterální i multilaterální spolupráce při zpracování širokého spektra mezinárodně
organizovaných projektů (jako např. IGCP, PAGES, Environmental history of the Egyptian
Western Desert), a řady grantových projektů patří k charakteristickým rysům výzkumu.
Součástí ústavu jsou chemické laboratoře, vybavené přístroji ICP EOS a ICP MS pro
stanovení elementárního složení a stopovou, resp. ultrastopovou analysu, jakož i ultračistá
laboratoř. V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 31 programových projektů.
-
Projekt GA ČR GA202/09/1206 „Nanokrystalické heterogenní sluneční fotovoltaické
články“, 2009–2011; řešitel prof. Ing. František Schauer, DrSc. – Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně, spoluřešitelem za Geologický ústav AV ČR RNDr. Jan Rohovec, Ph.D.
Výsledkem vzniklým v rámci řešení uvedeného projektu na Geologickém ústavu je nový
nanokrystalický materiál na basi greenockitu (hexagonalní CdS), povrchově modifikovaný
surfaktantem ze skupiny alkoholaminů (TEA, DEA). Tento materiál byl charakterizován
chemickoanalyticky včetně stopové a ultrastopové analýzy, dále PXRD.
39
3.1.9
MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR (MBÚ)
www.biomed.cas.cz
Základy ústavu byly položeny v r. 1950, kdy bylo vytvořeno oddělení mikrobiologie
v tehdejším Ústředním ústavu biologickém, který se po vzniku ČSAV stal k 1. 1. 1953
Biologickým ústavem ČSAV. Biologický ústav ČSAV byl k 1. 1. 1962 rozdělen na několik
nezávislých ústavů; z některých jeho oddělení a laboratoří byl vytvořen Mikrobiologický
ústav ČSAV.
Předmětem činnosti MBÚ AV ČR je vědecký výzkum v oblastech fyziologie, biochemie a
genetiky mikroorganizmů, molekulární biologie a molekulární mikrobiologie, studium
mikrobních produktů a jejich tvorby, výzkum biodegradačních aktivit mikroorganizmů a
symbiotických vztahů biologických modelů, včetně vývoje nových biotechnologických
postupů.
Výzkumná činnost probíhá v 5 sektorech:
•
Biogeneze a biotechnologie přírodních látek (vedoucí M. Flieger)
•
Buněčná a molekulární mikrobiologie (J. Nešvera)
•
Ekologie (F. Nerud)
•
Imunologie a gnotologie (B. Říhová)
•
Autotrofní mikroorganizmy (O. Prášil)
Ředitelem ústavu je RNDr. Martin Bilej, DrSc.
Sektory jsou rozděleny na 29 laboratoří. Výzkumné práce v oblasti bionanotechnologií se
provádějí zejména v Laboratoři charakterizace molekulárních struktur (V. Havlíček),
v Laboratoři biotransformace (V. Křen), v Laboratoři imunologie nádorů (M. Kovář) a
v Laboratoři architektury proteinů (K. Bezouška).
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku níže uvedeného výzkumného
záměru:
Výzkumný záměr AV0Z50200510 „Mikroorganizmy ve výzkumu a biotechnologiích“,
1/2005–12/2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., celkové náklady na celou dobu
řešení 1624,775 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 1551,887 mil. Kč. Nomenklatura –
Práce byly zaměřeny na genomiku, proteomiku, bioinformatiku, fyziologii, stresové faktory,
diferenciaci, morfologii, fylogenezi a ekologii mikroorganizmů, včetně jejich
biodegradačních aktivit a na mechanizmy jejich dlouhodobých adaptací k nepříznivým
podmínkám. Dále byly studovány biotransformace, rekombinantní a transgenní mikrobní
technologie. Šlechtěním a molekulárně genetickými metodami byly připravovány
rekombinantní mikroorganizmy a v poloprovozních měřítkách získávány jejich produkty. U
řas a bakterií byly studovány molekulární mechanizmy fotosyntetických procesů a
fototrofická a heterotrofická reprodukce.
40
Byly analyzovány molekulární aspekty bakteriální patogenicity, vrozené i získané imunitní
reakce u konvenčních i bezmikrobních zvířat a jejich regulace za fyziologických a
patologicky změněných podmínek. Pozornost byla věnována studiu a možnému ovlivnění
autoimunitních reakcí a nádorových onemocnění, přípravě vakcín, protinádorových léčiv a
imunoterapeutik. Některé práce spadaly do oblasti nanotechnologií, zejména
nanobiotechnologií a nanomedicíny, např.:
-
Příprava
organicko-kovových
nanokompozitů
exopolysacharidech, Al, Fe, Cu a Cd (M. Flieger)
-
Cílená doprava léků – protinádorová léčiva kovalentně vázaná na polymerní nosič (B.
Říhová)
-
Vývoj elektrochemických biosenzorů pro detekci herbicidů (J. Masojídek)
-
Genetická modifikace restrikčně-modifikačních enzymů Typu I pro jejich využití
v nanobiotechnologiích - molekulární motor, součást biosenzorů (M. Weiserová)
založených
na
rozpustných
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 160 programových projektů. Klíčovým projektem
především infrastrukturní povahy je Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech),
ED2.1.00/03.0110, 2011–2014; rozpočet projektu 133,22 mil. Kč, ředitelem centra je prof.
RNDr. Ondřej Prášil, PhD. Cílem projektu je integrace a koordinace výzkumných kapacit s
cílem vytvoření a dalšího rozvoje technologických platforem v oblasti řasových
biotechnologií, konkrétně vyvinout nové typy kultivačních zařízení a postupy pro vysoce
produktivní a ekonomickou masovou produkci mikrořas v autotrofním režimu včetně jejího
zpracování a frakcionace, vyvinout a používat nové přístroje a metody pro monitorování
růstu mikrořas, rozvíjet výzkum procesu fotosyntézy u řas a sinic a rozvinout a aplikovat
metodické postupy heterotrofní fermentace při produkci řasové biomasy a jejího zpracování
včetně frakcionace a izolace cenných látek pro výrobu potravních doplňků, krmiv a dalších
aplikací.
Ústav je také zapojen do budování Centra excelence BioCev. Cílem projektu je nákladem
3,2 miliardy Kč v letech 2011-2015 ve středočeské obci Vestec vybudovat centrum
excelentního výzkumu zaměřené na detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární
úrovni, výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních
látek včetně chemoterapeutik, přírodních antibiotik, vývoj tkání pro obnovení poškozených
Řešené projekty v oblasti bionanotechnologií
a)
-
Projekt MŠMT 2B08062 „Genetické a fyziologické manipulace s bakteriálními
degradéry aromatických polutantů a jejich využití“, 2008–2011; řešitel Ing. Miroslav
Pátek, CSc., spoluřešitelé: Ing. Ljuba Stehlíčková – DEKONTA, a.s., Mgr. Zdeněk
Kozlíček – MikroChem LKT spol. s r.o., Prof. RNDr. Vladimír Jirků, DrSc. – VŠCHT/
Fakulta potravinářské a biochemické technologie, doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. –
Technická univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových
studií
-
Projekt MŠMT 7E11026 “Development of nanodiamond intracellular nanoprobes for
oncogen transformation dynamics in living cells”, 2011–2013; řešitelkou MUDr. Anna
Fišerová, Ph.D.
41
-
Projekt programu MŠMT „Centra základního výzkumu“-LC06010 „Centrum
biokatalýzy a biotransformací“, 3/2006–12/2011, řešitelem doc. Ing. Vladimír Křen,
DrSc.
-
Projekt programu Nanotechnologie pro společnost, KAN200200651 „Nanočásticové a
supramolekulární systémy pro cílený transport léčiv“, 07/2006–12/2010; řešitelkou prof.
RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
b)
Vybrané projekty, na nichž ústav spolupracuje:
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita KBBE, název projektu: DINAMO –
„Development of diamond intracellular nanoprobes for oncogen transformation
dynamics monitoring in living cells”, 2010-2013; 8 partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu:
3,97 mil. EUR, koordinátorem Christine Van Houtven, Interuniversitair MicroElectronica Centrum VZW (Belgie), MBÚ je partnerem projektu.
-
Projekt MŠMT 2B06053 „Nové postupy při charakterizaci a identifikaci probiotických
kmenů bakterií vhodných pro funkční potraviny“, 2006–2011; řešitel doc. Ing. Bohuslav
Rittich, CSc. – Masarykova univerzita/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za MBÚ
RNDr. Hana Kozáková, CSc.
-
Projekt MŠMT 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“, 1/2005–12/2011, řešitel doc.
MUDr. Vladimír Viklický, CSc., Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., řešitelkou za MBÚ
prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
-
Projekt MŠMT 1M0506 „Centrum molekulární a buněčné imunologie“, 1/2005–
12/2011, řešitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
řešitelem za MBÚ Ing. Peter Šebo, CSc.
-
Projekt GA ČR GA106/09/1378 „Mikro-a nanovlákna z biodegradovatelných polymerů“
2009–2012; řešitel doc. Ing. Jiří Brožek, CSc. – VŠCHT/Fakulta chemické technologie,
spoluřešitelem za MBÚ RNDr. Čeněk Novotný, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA104/09/0694 „Komplexní fotokatalytické procesy – Nanotechnologie
pro životní prostředí“ 2009–2011; řešitel Ing. Olga Šolcová, CSc. – Ústav chemických
procesů AV ČR, spoluřešitelem za MBÚ RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D.
-
12/2011; řešitel Ing. Peter Šebo, CSc., Biotechnologický ústav AV ČR., spoluřešitelem
za MBÚ Ing. Radim Osička, Ph.D.
-
01/2007–12/2011; řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR,
spoluřešitelem za MBÚ RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D.
Experti/obor
-
doc. RNDr. Karel Bezouška, CSc. – molekulární biologie
-
RNDr. Miroslav Flieger, CSc. – genetika a fyziologie mikroorganizmů a analytická
chemie
-
prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. – imunitní systém a genetické regulace produkce
protilátek, nádorová onemocnění
-
RNDr. Marie Weiserová, CSc. – bionanotechnologie, molekulární motory
42
3.1.10
ÚSTAV ANALYTICKÉ CHEMIE AV ČR, V. V. I. (ÚACH)
Veveří 97, 602 00 Brno, IČ 68081715
www.iach.cz/uiach
Ústav vznikl z Laboratoře pro analýzu plynů ČSAV, založené k 1. 1. 1956 a reorganizované
k 1. 1. 1966 na Ústav instrumentální analytické chemie ČSAV. K 1. 1. 1974 byla provedena
změna názvu na Ústav analytické chemie ČSAV. Od 1. 1. 2007 se ústav stal veřejnou
výzkumnou institucí.
Předmětem hlavní činnosti pracoviště je výzkum a vývoj nových principů, metod a
instrumentace v oblasti analytických metod použitelných pro rozvoj dalších vědeckých
oblastí, především biologických a medicínských věd, ochrany zdraví člověka a životního
prostředí. Základní výzkum je zaměřen zejména na separační a spektrální metody,
systémovou miniaturizaci a nanotechnologie; v problémové oblasti je zaměřen na
proteomiku, genomiku, stopovou prvkovou a speciační analýzu, analýzu léčiv, tělních tekutin
a monitorování životního prostředí. Výzkum je prováděn v sedmi vědeckých odděleních:
•
Bioanalytická instrumentace (vedoucí Ing. F. Foret, CSc.)
•
Elektromigrační metody (vedoucí prof. RNDr. P. Boček, DrSc.)
•
Analytická chemie životního prostředí (vedoucí Ing. Z. Večeřa, CSc.)
•
Separace v kapalné fázi (vedoucí doc. RNDr. K. Šlais, DrSc.)
•
Proteomika a glykomika (vedoucí Ing. J. Bobálová, CSc.)
•
Separace stlačenými tekutinami (vedoucí doc. RNDr. M. Roth, CSc.)
•
Stopová prvková analýza (pracoviště v Praze – vedoucí doc. RNDr. J. Dědina, CSc.,
DSc.)
V letech 2005–2011 byl výzkum zaměřen na problematiku výzkumného záměruAV0Z40310501 „Moderní analytické techniky pro bioanalýzu, ekologii a
nanotechnologie“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. RNDr. Ludmila Křivánková, CSc., celkové
náklady na celou dobu řešení 421 477 tis. Kč, z toho ze státního rozpočtu 400 947 tis. Kč.
Nomenklatura – oblast 7a, podíl výzkumu nanotechnologií – 40 %.
Cílem záměru bylo získat teoretické i praktické poznatky z oblasti analytické chemie pro
využití i v jiných oborech, zejména v bioanalýze (např. genomika, proteomika), ekologii a
nanotechnologiích. Pozornost byla zaměřena na rozvoj teoretických principů, instrumentace a
aplikace progresivních separačních a spektroskopických metod analytické chemie. Separační
větev výzkumu zahrnovala metody, využívající jako hnací síly separace elektrického pole,
sorpce, toku tekutiny a hustotní závislosti její solvatační schopnosti, silového pole, nebo
chemické reakce a jejich vzájemných kombinací. Spektroskopická větev byla zaměřena na
hmotnostní spektrometrii, atomovou spektroskopii a optické detekční techniky včetně nových
barevných a fluorescenčních standardů užívaných v separačních metodách. Výsledkem jsou
vedle nových základních znalostí i aplikace pro medicínu, ochranu životního prostředí,
výrobu potravin a přípravu vysoce čistých materiálů.
43
Výzkumná činnost v oblasti nanotechnologií
Mnoho problémů řešených ve výše uvedených odděleních spadá do oblastí nanoanalytiky,
bionanotechnologií, nanomedicíny a analytiky nanočástic, i když nejsou v ústavu takto
pojmenovány. Výzkumná činnost v této oblasti je zaměřena na mikrofluidiku, luminiscenční
detekci s využitím kvantových teček, nanostrukturované povrchy pro biosenzory, spojení
mikrofluidiky s hmotnostní spektrometrií, monolitické nanostrukturované materiály,
enzymatické mikroreaktory s využitím imobilizace na površích mikrokanálků, polymerních
monolitů a magnetických nanočástic atd. Pracoviště se podílí také na objasňování vlivu
nanočástic na živé organismy.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN400310651
„Nanotechnologie pro proteinovou a genovou diagnostiku“, 8/2007–12/2010; řešitel Ing.
František Foret, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/1680 „Nanotechnologie ve funkční diagnostice apoptotických
a nádorových buněk“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Karel Klepárník, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP503/11/2315 „Studium transportu inhalovaných nanočástic (Pb, Cd)
a jejich lokalizace v orgánech“, 2011–2013; řešitel Ing. Zbyněk Večeřa, CSc.,
spoluřešitelé: Ing. Jiří Smolík, CSc. – Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., RNDr.
Marcela Buchtová, Ph.D. – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GPP206/11/P004 „Monolity modifikované nanočásticemi oxidů kovů
pro bioanalýzu“, 2011–2012; řešitelka Mgr. Jana Křenková, Ph.D.
ÚIACH spolupracuje s Biofyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i., v Brně (prof. RNDr. Emil
Paleček, DrSc., s Currie Institute, Paříž (prof. J. L. Viovy), a s Univerzitami v Hobartu
(Austrálie, prof. Macka, prof. Breadmore), Debrecenu a Bostonu (Northeastern University,
prof. Guttman).
Experti/obor
-
Ing. František Foret, CSc. – mikrofluidika, bioanalýza, laserová detekce spojená
s hmotnostní spektrometrií, detekční nanostruktury
-
Ing. Karel Klepárník, CSc. – mikrofluidika, bioanalýza, laserová detekce, spojená
s hmotnostní spektrometrií, detekční nanostruktury
-
Mgr. Jana Křenková, PhD. – mikrofluidika, bioanalýza, hmotnostní spektrometrie,
monolitické materiály, enzymatické mikroreaktory
-
Ing. Zbyněk Večeřa CSc. – zdroje a způsoby detekce nanočástic
44
3.1.11
ÚSTAV ANORGANICKÉ CHEMIE AV ČR, V. V. I. (ÚACH)
Husinec – Řež, čp. 1001, 250 68, IČ 61388980
www.iic.cas.cz
Ústav vznikl k 1. 1. 1959 z Laboratoře anorganické chemie. V roce 1972 byl ústav sloučen s
bývalým Ústavem anorganických syntéz ČSAV. Ústav se zabývá základním výzkumem v
anorganické chemii, v hraničních oborech anorganické chemie s fyzikou tuhé fáze a s
ekologií a základním výzkumem v bioanorganické chemii.
Výzkumná činnost se provádí ve 3 odděleních a 2 laboratořích:
•
Oddělení syntéz (vedoucí B. Grüner)
•
Oddělení chemie pevných látek (Z. Černý)
•
Centrum instrumentálních technik (J. Šubrt)
•
Laboratoř bioanorganické chemie (K. Lang)
•
Analytická laboratoř (T. Matys Grygar)
Část pracovníků Centra se podílí na činnosti 2 společných laboratoří:
•
Společná laboratoř nízkých teplot (spolu s FZÚ AV ČR, v. v. i., PřF a MFF UK)
•
Laboratoř materiálového průzkumu uměleckých děl (spolu s AVU Praha)
V letech 2005–2011 byl výzkum zaměřen na řešení výzkumného záměru, s dílčími úkoly
zaměřenými na nanotechnologie: AV0Z40320502 „Design, syntéza a charakterizace
klastrů, kompozitů, komplexů a dalších sloučenin na bázi anorganických látek;
mechanismy a kinetika jejich interakcí“, 1/2005–12/2011; řešitelka Ing. Jana Bludská,
CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 271,302 mil. Kč ze státního rozpočtu.
Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií – 30 %.
Výzkumný záměr se zaměřoval na design a přípravu kompozitních a krystalických materiálů
s definovanou velikostí částic, boranových klastrů, speciálních skel, organokovových a
interkalačních sloučenin s vlastnostmi cílenými pro využití v optoelektronice, magnetooptice,
fotokatalýze, medicíně a ekologii. Charakterizace zahrnovala statický a kinetický přístup s
cílem definovat strukturu, reaktivitu a další vlastnosti připravených látek.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie
Výzkum v oblasti nanotechnologií se realizuje především v Oddělení chemie pevných látek a
Centru instrumentálních technik. Provádí se:
•
Syntéza nanostrukturních binárních i vícesložkových oxidů a sulfidů. Připravené
materiály jsou testovány jako fotokatalyzátory, materiály pro degradaci
organofosforečných pesticidů a katalyzátory detoxikace (rozkladu na nejedovaté
produkty) bojových chemických látek.
•
Syntéza vrstevnatých podvojných hydroxidů interkalovaných porfyriny a studium
jejich fotofyzikálních vlastností a baktericidních účinků.
45
•
Syntéza multifunkčních nanočástic oxidů kovů v SiO2 matrici metodou sol-gel.
Charakterizace struktury, magnetických a optických vlastností těchto materiálů.
•
Příprava nanokompozitů grafenu pro environmentální inženýrství
•
Charakterizace nanostruktur vzniklých laserem iniciovanými chemickými reakcemi.
Od dubna 2004 je v ústavu v činnosti transmisní elektronový mikroskop s vysokým
rozlišením (HR-TEM) od firmy JEOL.
a)
-
Projekt GA ČR P106/12/1116 „Nanokrystalické oxidy kovů pro bezpečnou a rychlou
degradaci organofosforečných pesticidů“, 2011–2014; řešitel Mgr. Václav Štengl, PhD.
-
Projekt GA AV ČR IAA400320901 „Zlaté a stříbrné povrchy modifikované funkčními
deriváty hydridů bóru“, 2009–2011; řešitel Mgr. Tomáš Baše, Ph.D., spoluřešitelé: Mgr.
Jiří Vacík, CSc. – Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i., MUDr. Lucie Bačáková, CSc. –
Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR P208/10/2269 “Vývoj a strukturní charateristika možných prekursorů
borových nanotrubic na bázi spojených ikosahedronů, sdílené ikosahedrony kovem”,
2010-2014; řešitel RNDr. Drahomír Hnyk, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/006 “Materiály na bázi kaolinitu modifikovaného nano-oxidy
přechodných kovů”, 2009–2012; řešitel Mgr. Václav Štengl, Ph.D.
-
Projekt MPO FI-IM5/239 „Metody separace nanočástic z kapalné fáze s důrazem na
zachování kvality pevné nanofáze“, 2008–2010; řešitelka RNDr. Bakardjieva Snejana,
Ph.D. spoluřešitelem: Ing. Petr Vláčil - NANOGIES, s.r.o.
-
Projekt MPO FI-IM5/231 “Realizace nových nanostruktur z nanodispersnich oxidobisulfidů Ti, Cd, Zn jako aktivní materiály pro degradaci bojových otravných látek”,
2008–2010; řešitel Mgr. Václav Štengl, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KJB200320801 „Nanostrukturní dopované oxidy připravené z prostředí
lyotropních kapalných krystalů“, 2008–2010; řešitel RNDr. Jakub Reiter, Ph.D.
b)
Vybrané projekty, na nichž ústav spolupracuje:
- Projekt TA ČR TA0210541 „Progresivní technologie výroby multifunkčních nanočástic
ZnO“, 2012–2014; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc. – SYNPO, a.s., spoluřešitelem za ÚACH
Mgr. Václav Štengl, PhD.
- Projekt GA ČR GAP208/10/1678 “Fotofyzika a fotochemie samoorganizovaných
nanostruktur”, 2010–2012; řešitel RNDr. Pavel Kubát, CSc. – Ústav fyzikální chemie
Jaroslava Heyrovského AV ČT v.v.i., spoluřešitelem za ÚACH Ing. Kamil Lang, CSc.
- Projekt GA ČR GA203/09/1088 „Příprava nanostrukturovaných Si/Ge/C depozitů“, 2009–
2011; řešitel RNDr. Vladislav Dřínek, CSc. – Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za ÚACH Ing. Jan Šubrt, CSc.
- Projekt GA ČR GAP205/10/0348 „Sendvičové nanokompozity: příprava, nukleační efekty,
elektrické vlastnosti“, 2010–2013; řešitel RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D. – Ústav
makromolekulární chemie AV ČR v.v.i, spoluřešitelem za ÚACH Mgr. Tomáš Baše, Ph.D.
46
- Projekt GA ČR GAP204/10/0035 „Hyperjemné interakce v nanočásticích a
nízkodimenzionálních oxidech železa“, 2010–2014; řešitel doc. Mgr. Jaroslav Kohout, Dr.
Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za ÚACH Ing. Adriana Lančok, Ph.D.
- Projekt GA ČR GAP108/10/1250 –„Multifunkční nanočástice: pokročilé metody přípravy a
studium jejich fyzikálních vlastností“, 2010–2014; řešitelkou RNDr. Jana Poltierová
Vejpravová, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za ÚACH RNDr. Jiří
Plocek, Ph.D.
- Projekt MPO FR-TI1/595 „Amorfní oxidové nanovrstvy nanášené z vodných roztoků
využitelné pro průmyslové aplikace“, 2009–2011; řešitelkou Ing. Kateřina Koňáková –
OPTAGLIO s.r.o., spoluřešitelem za ÚACH Ing. Zbyněk Černý, CSc.
Projekty programu „Nanotechnologie pro společnost“:
- KAN300100802 „Nanokompositní, keramické a tenkovrstvé scintilátory“, 01/2008–
12/2012; hlavní řešitel Ing. Martin Nikl, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Praha,
řešitel za ÚACH Ing. Ivo Jakubec, CSc.
- KAN400480701 „Nanostruktury na bázi uhlíku a polymerů pro využití v bioelektronice a v
medicíně“, 01/2007–12/2011; řešitel Mgr. Jiří Vacík, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR,
Husinec – Řež, řešitel za ÚACH Mgr. Tomáš Baše, Ph.D.
- KAN100400702 „Nanostrukturní materiály pro katalytické, elektrokatalytické a sorpční
aplikace“, 01/2007–12/2011; hlavní řešitel prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc., Ústav
fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha, řešitel za ÚACH Ing. Ivo Jakubec, CSc.
- KAN400100653 „Samoorganizované magnetické nanostruktury“, 7/2007–12/2010; hlavní
řešitel Ing. Ján Lančok, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, Praha, řešitelka za ÚACH Ing.
Adriana Lančok, Ph.D.
- KAN 300430651 „Nanokrystalizace plazmových nástřiků na bázi eutektických směsí
keramik, 7/ 2006 – 12/2010; hlavní řešitel prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., Ústav fyziky
plazmatu AV ČR, v. v. i., řešitelem za ÚACH doc. Ing. Jiří Hostomský, CSc.
Ostatní projekty:
- Projekt GA AV ČR IAA400720619 „Nový laserově-iniciovaný proces pro produkci
nových uhlíkových nanomateriálů a uhlíkových nanomateriálů s inkorporovanými N, B a Si
heteroatomy“, 2006–2010; řešitel RNDr. Josef Pola, DrSc., Ústav chemických procesů AV
ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelkou za ÚACH RNDr. Snejana Bakardjieva, Ph.D.
- Projekt GA ČR GA104/07/1093 „Příprava kompozitních nanočástic aerosolovým
procesem“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Pavel Moravec, CSc., Ústav chemických procesů
AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelkou za ÚACH RNDr. Snejana Bakardjieva, Ph.D.
- Projekt GA ČR GA203/08/0831 „Nanotkaniny produkující singletový kyslík“, 1/2008–
12/2010; řešitel RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká
fakulta, spoluřešitelem za ÚACH Ing. Kamil Lang, CSc.
- Projekt MŠMT LC523 Výzkumné centrum „Perspektivní anorganické materiály“, 1/200512/2011; příjemce Univerzita Pardubice, řešitel prof. Ing. Miloslav Frumar, DrSc.,
řešitelem za ÚACH Ing. Jan Šubrt, CSc.
47
- Projekt MŠMT LC 06041 Výzkumné centrum „Příprava, modifikace a charakterizace
materiálů energetickým zářením“, 3/2006–12/2011; příjemce ÚJF AV ČR, v. v. i., řešitel
doc. Ing. Vladimír Hnatowitcz, DrSc., spoluřešitelem za ÚACH Ing. Jan Šubrt, CSc.
- Projekt MPO FT-TA4/126 „Výzkum polovodivých nanotrubiček pro realizaci
studenoemisních součástek“, 1/2007–12/2011; příjemce STARMANS electronics, s.r.o.,
Praha, řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D., spoluřešitelkou za ÚACH RNDr. Mariana
Klementová, Ph.D.
- Projekt MPO 2A-1TP1/092 „Výzkum příprav nanoforem vrstevnatých piezoelektrik pro
realizaci výroby vysokoteplotních ultrazvukových měničů“, 7/2006–12/2011; příjemce
STARMANS electronics, s.r.o., Praha, řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D., řešitelem za
ÚACH RNDr. Jiří Plocek, Ph.D.
- Nátěrové hmoty se samočistícími účinky využívající fotokatalyzátory na bázi TiO2
(Detoxycolor, firma Rokospol a.s.) oceněné v r. 2008 Asociací inovačního podnikání v
rámci akce Inovace roku
Experti/obor
- RNDr. Snejana Bakardjieva, Ph.D. – elektronová mikroskopie
- Mgr. Tomáš Baše, Ph.D. – nanočástice kovů, příprava, charakterizace a aplikace
- Ing. Zbyněk Černý, CSc. – syntéza, charakterizace a aplikace nanočástic oxidů kovů
kombinovaných s geopolymerními materiály
- RNDr. Mariana Klementová, Ph.D. – elektronová mikroskopie
- RNDr. Daniel Nižňanský, Ph.D. – syntéza nanokompozitů na bázi nanočástic oxidů kovů v
SiO2 matrici metodou sol-gel, charakterizace struktury, magnetických a optických
vlastností těchto materiálů
- Mgr. Václav Štengl, Ph.D. – syntéza, charakterizace a aplikace nanočástic oxidů kovů,
připravených srážecími postupy z vodných roztoků.
- Ing. Jan Šubrt, CSc. – práškové anorganické oxidické materiály, aplikace fotokatalyticky
aktivního TiO2, pigmenty, elektronová mikroskopie
3.1.12
ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BOTANIKY AV ČR, V. V. I. (ÚEB)
Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 – Lysolaje, IČ 61389030
www.ueb.cas.cz
Ústav byl vytvořen k 1. 1. 1962 z oddělení fyziologie rostlin a oddělení fytopatologie
Biologického ústavu ČSAV. K 1. 7. 1990 byl rozdělen na dva samostatné celky: Ústav
experimentální botaniky, s pracovišti v Praze a v Olomouci, a Ústav molekulární biologie
rostlin, zřízený z pracoviště ÚEB v Českých Budějovicích, který je nyní součástí
48
Biologického centra AV ČR. Ústav je rozmístěn v 6 areálech (4 se nacházejí v Praze a 2 v
Olomouci) a rozdělen na 17 laboratoří a 1 výzkumnou stanici.
Hlavními oblastmi vědecké činnosti ústavu jsou rostlinná genetika, fyziologie a
biotechnologie. Z genetické problematiky řeší ústav reparaci DNA v rostlinách, strukturu
velkých rostlinných genomů a molekulární genetiku pylu. Z fyziologické problematiky se
zabývá především hormonální a ekologickou kontrolou růstu a vývoje rostlin, mechanizmy
účinku růstových regulátorů rostlin a fyziologickými aspekty působení rostlinných virů. V
oblasti biotechnologií se ústav zabývá základy produkce a biotransformace biologicky
aktivních látek tkáňovými kulturami rostlin. Výzkum v oblasti imunonanotechnologie
probíhá v Laboratoři růstových regulátorů (Společná laboratoř ÚEB a Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci).
Zaměření výzkumu a vývoje.
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku jednoho výzkumného záměru
zaměřeného na biologii rostlin. V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 91 programových
projektů.
Řešené projekty v oblasti nanotechnologií.
- Projekt MŠMT LH11047 „Rostliny a nanočástice – přátelé či nepřátelé?“ 2011–2014;
řešitel RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.
- Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200380801
„Imunonanotechnologie pro diagnostiku látek hormonální povahy“, 1/2008–12/2012;
řešitel prof. Ing. Miroslav Strnad, DrSc.
Expert/obor:
- prof. Ing. Miroslav Strnad, DSc. – fyziologie rostlin
- RNDr. Tomáš Vaněk, CSc – biotechnologie rostlin
3.1.13
ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY AV ČR, V. V. I. (ÚEM)
www.iem.cas.cz
Ústav vznikl 1. 1. 1975 sloučením několika laboratoří ČSAV, které byly zřízeny v letech
1953–1957. Postupně se zvětšoval počet samostatných vědeckých skupin. Po sloučení
s Farmakologickým ústavem AV ČR v r. 2002 vznikla v Ústavu experimentální medicíny 4
nová farmakologická oddělení.
Hlavní činností ÚEM AV ČR je vědecký výzkum v biomedicíně, zejména v oblasti buněčné
biologie a patologie, genotoxikologie, teratologie, biochemie, neurověd, kmenových buněk,
tkáňových náhrad, nanomedicíny a dále vývoj a ověřování analytických, diagnostických a
terapeutických metod, založených na výsledcích základního výzkumu. ÚEM AV ČR dále
rozvíjí
výzkum
v
oblasti
farmakologie,
zejména
imunofarmakologie
a
49
neuropsychofarmakologie. Výzkumná činnost probíhá v 10 odděleních a v jeho dvou
samostatných laboratořích.
Ústav též vyrábí a prodává nanovlákna a nanočástice, hydrogely a umělé nosiče buněk,
kmenové buňky a přípravky obsahujících kmenové buňky, chrupavčité implantáty, specifická
kultivační média a podpůrné léčivé přípravky.
Ústav je od roku 2000 součástí Centra Excellence EU MEDIPRA.
V letech 2005–2013 je výzkum v ÚEM AV ČR zaměřen především na řešení dvou
výzkumných záměrů:
- AV0Z50390512 „Molekulární, buněčné a systémové mechanismy závažných
onemocnění lidského organizmu, jejich diagnostika, terapie a farmakoterapie“, 1/2005–
12/2010; řešitelkou prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení
Cílem byl výzkum v oblasti biomedicíny a vyhledávání možností praktického využití
získaných výsledků v následujících oborech: molekulární a buněčná biologie, molekulární
embryologie
a
farmakologie,
neurofyziologie,
neurochemie,
neuropatologie,
neurofarmakologie a imunofarmakologie, genotoxikologie a teratologie. Výzkum byl
orientován na studium mechanizmů funkce buňky, subcelulárních struktur, receptorů a
mediátorů, interakci buněk, činnost buněčných tkání a orgánů a patologické změny vyvolané
v živých organizmech působením škodlivin vnitřního a vnějšího prostředí. Cílem bylo nalézt
způsob diagnostiky a terapie onemocnění a dovést je k praktickému využití. Aplikační oblasti
zahrnují zdravotnictví (terapeutické postupy v neurochirurgii, traumatologii, zvláště míšního
poranění, imunologii, oftalmologii, plastickou chirurgii, otolaryngologii), farmaceutický
průmysl (léčiva a diagnostické kity) a hygienu a epidemiologii (hodnocení rizika chemických
látek pro lidskou populaci).
V oblasti nanověd a nanotechnologií probíhaly práce zaměřené na:
- Značení buněk superparamagnetickými nanočásticemi a jejich sledování in vivo pomocí
nukleární magnetické rezonance (NMR).
- In vivo testování materiálů na bázi nanovláken jako rekonstrukční matrice pro tkáň,
zejména centrálního nervového systému a pojivové tkáně (chrupavky).
- AV0Z50390703 „Nové biotechnologie, nanomateriály a kmenové buňky pro užití
v regenerativní medicíně“, 1/2007–12/2013; řešitelkou prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.,
celkové náklady na celou dobu řešení 448,891 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 307,897
mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 70 %.
Cílem záměru je výzkum v oblasti moderního oboru medicíny tzv. regenerativní medicíny.
Pozornost je soustředěna na výzkum a vývoj postupů pro užití dospělých i embryonálních
kmenových buněk, biomateriálů pro tkáňové inženýrství, nanomateriálů, nových
biotechnologií a diagnostických metod. Cílem je nalézt terapii závažných, dnes obtížně
léčitelných onemocnění. Výsledky výzkumu budou využitelné ve zdravotnictví především v
oborech: neurochirurgie (umělé náhrady a přemostění defektů), traumatologie (poranění
mozku a míchy), neurologie (Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza), imunologie
(poruchy imunity), pediatrie (vrozené vady, perinatální poškození), ortopedie (náhrady
50
chrupavek a kostí), oftalmologie (náhrady rohovky), otolaryngologie, stomatologie (zubní
náhrady), plastická chirurgie a dermatologie. Cílem je vývoj konkrétních produktů
využitelných pro klinické studie a léčbu, ve farmaceutickém průmyslu pro vývoj
diagnostických souprav, nových léků a jejich testování na buněčných liniích. V oblasti
nanověd a nanotechnologií probíhají práce zaměřené na značení buněk
superparamagnetickými nanočásticemi a jejich sledování in vivo pomocí nukleární
magnetické rezonance (NMR) a na in vivo testování materiálů na bázi nanovláken jako
rekonstrukční matrice pro tkáň, zejména centrálního nervového systému a pojivové tkáně
(chrupavky).
Ústav je zapojen do budování Centra excelence BioCev. Cílem projektu je nákladem 3,2
Výzkum v oblasti nanomedicíny a nanobiotechnologií se provádí zejména v Oddělení
neurověd (vedoucí prof. MUDr. E. Syková, DrSc.), v Laboratoři tkáňových kultur a
kmenových buněk (RNDr. P. Jendelová, Ph.D.), v Oddělení neurofyziologie sluchu (prof.
MUDr. Josef Syka, DrSc.) a v Oddělení tkáňového inženýrství (doc. RNDr. E. Amler, CSc.).
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno celkem 62 programových projektů, z nichž některé se
týkaly nanotechnologií/nanomateriálů.
a)
- Projekt AV ČR IAA500390702 „Tkáňové nosiče z nanovlákenných materiálů s
vestavěnými liposomy“, 2007–2011; řešitel Doc. RNDr. Evžen Amler, CSc., spoluřešitelem
prof. RNDr. CSc. David Lukáš – Technická univerzita v Liberci/Fakulta textilní
- Projekt GA ČR GAP304/10/1307 „Inteligentní nanovlakenné kompozitní nosiče s
lipozomy pro kostní regeneraci“, 2010–2012; řešitel doc. RNDr. Evžen Amler, CSc.
- Projekt GA AV ČR IAA500390702 „Tkáňové nosiče z nanovlákenných materiálů
s vestavěnými liposomy“, 1/2007–12/2011, řešitel doc. RNDr. Evžen Amler, CSc.
b)
Vybrané projekty, na jejichž řešení ústav spolupracuje:
- Projekt GA ČR GA203/09/1242 „Modifikace povrchu magnetických nanočástic pro
buněčné značení a in vivo a in vitro diagnostiku“, 2009–2011; řešitel Ing. Daniel Horák,
CSc.
- Projekt GA ČR GA304/07/1129 „Polarizované kultury hepatocytů a mezenchymových
buněk na nanovlákenných vrstvách v experimentálním bioreaktoru“ 2007–2011; řešitel
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. – Univerzita Karlova v Praze/2.lékařská fakulta,
spoluřešitelkou za ÚEM RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D.
51
- Projekt MPO FR-TI3/521 „Technologie přípravy nových magnetických nanočástic pro
diagnostiku a terapii v onkologii“ 2011–2015; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc. – SYNPO,
a.s.; spoluřešitelkou za ÚEM RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D.
- Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200520801 „Cílená exprese
a transport bioaktivních molekul“, 2008–2012, řešitel Mgr. David Staněk, Ph.D., Ústav
molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚEM RNDr. Karel Kaberna,
CSc.
- Projekt
AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200520804
„Biokompatibilní nanovlákenné konstrukty vytvářející nové lékové formy pro aplikaci
biologicky a farmakologicky aktivních látek“, 2008–2012; řešitel doc. RNDr. Vladimír
Holáň, Ústav molekulární genetiky AV ČR, spoluřešitelkou za ÚEM prof. MUDr. Eva
Syková, DrCs.
- Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN201110651 „Kombinované
kontrastní látky pro molekulární MR zobrazování“, 7/2006–12/2010; řešitel prof. Ivan
Lukeš, DrSc., příjemce Univerzita Karlova/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelkou za
ÚEM prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
- Projekt MŠMT 1M0538 „Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad“, 1/2005–12/2011;
hlavní řešitel prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., příjemce Univerzita Karlova v Praze/2.
lékařská fakulta, spoluřešitelem za ÚEM doc. RNDr. Alexandr Chvátal, CSc.
- Projekt MŠMT 2B06130 „Využití nově syntetizovaných biomateriálů v kombinaci
s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z
mesodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky“, 7/2006–6/2011; řešitel prof. MVDr. Alois
Nečas, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně/Fakulta veterinárního
lékařství, spoluřešitelkou za ÚEM prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
c)
- Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: BIOSCENT –
„BIOactive highly porous and injectable Scaffolds controlling stem cell recruitment,
proliferation and differentiation and enabling angiogenesis for Cardiovascular ENgineered
Tissues”, 2009-2013, 16 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 8,34 mil. EUR,
koordinátorem Elisabetta Rosellini, Universita di Pisa (Itálie), ÚEM je partnerem projektu.
- Projekt 6RP EU DiMI/512146 „Diagnostic Molecular Imaging: A Network of Excellence
for Identification of New Molecular Imaging Markers for Diagnostic Purposes“, 2005–
2010, koordinátor prof. Andreas Jacobs, University of Cologne, Německo. Síť excelence o
45 účastnících, hlavní řešitelkou projektu v ÚEM prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
- Projekt 6RP EU NMP4-CT-2006-02556: „3g-Nanotechnology based targeted drug delivery
using the inner ear as a model target organ“, 11/2006–10/2010, koordinátor prof. Ilmari
Pyykko, University of Tampere, Finland, hlavním řešitelem projektu v ÚEM prof. MUDr.
Josef Syka, DrSc. Projekt byl zaměřen na vývoj a využití nanočástic jako nosičů pro
aplikaci látek do vnitřního ucha.
52
Patenty:
- D. Horák, E. Syková, M. Babič, P. Jendelová, M. Hájek: Superparamagnetické nanočástice
na bázi oxidů železa, 2006, PV 1006–120.
- E. Brynda, T. Riedel, J. Dyr, M. Houska, L. Bačáková, E. Filová, et al.: Způsob přípravy
regulovaných vrstev fibrinu na pevných površích. CZ patent PV 2006–821. 2006.
- P. Lesný, E. Syková, J. Michálek, M. Pradný, O. Jirsák, L. Martinová: Biomateriál na bázi
nanovlákenných vrstev a způsob jeho přípravy. CZ patent PV 2007–54. 2007.
Experti/obor
- doc. RNDr. Evžen Amler, CSc. – kmenové buňky, pojivová tkáň
- RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D. – kmenové buňky, nanočástice, umělé biomateriály,
neurovědy
- prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. – využití nanočástic jako nosičů pro aplikaci látek do
vnitřního ucha
prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. – kmenové buňky, nanočástice, umělé biomateriály,
neurovědy
3.1.14
ÚSTAV FOTONIKY A ELEKTRONIKY AV ČR, V. V. I. (ÚFE)
Chaberská 57, 182 51 Praha 8, IČ 67985882
www.ufe.cz
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1955 jako Ústav pro teoretickou radiotechniku ČSAV. K 1. lednu
1956 byl ústav přejmenován na Ústav radiotechniky a elektroniky ČSAV. Nynější název
ústavu byl přijat od 1. ledna 2007, kdy se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu
zákona č. 341/2005 Sb.. V rámci organizační struktury AV ČR je ústav zařazen do oblasti
věd o neživé přírodě, sekce aplikované fyziky.
Výzkumná a vývojová činnost ÚFE AV ČR,v.v.i. se soustřeďuje na tři hlavní oblasti:
fotoniku, optoelektroniku a signály a systémy.
V letech 2005–2011 byl výzkum zaměřen na řešení výzkumného záměru:
AV0Z20670512 „Materiály, struktury, systémy a signály v elektronice, optoelektronice
a fotonice“, 1/2005–12/2011, řešitel Ing. Vlastimil Matějec, CSc., dotace ze státního
rozpočtu na celou dobu řešení 426,720 mil. Kč, Nomenklatura – oblast 2b, podíl výzkumu
nanotechnologií – 30 %.
V souladu se zaměřením ústavu na základní výzkum v elektronice, optoelektronice a fotonice
byl i výzkumný záměr soustředěn do tří oblasti – fotonické struktury, materiály pro
53
optoelektroniku a systémy pro generaci, přenos a zpracování signálů. V oblasti fotonických
struktur byl výzkum zaměřen na perspektivní pasivní, aktivní a nelineární fotonické struktury
a systémy využívající principů vláknových a planárních vlnovodů, difraktivních struktur,
optických plasmonů a fotonických krystalů pro aplikace v optických komunikacích a
senzorech. Výzkum materiálů pro optoelektroniku byl cílen na přípravu a diagnostiku nových
materiálů, struktur a nanostruktur využitelných zejména pro speciální optické vlnovody,
zdroje záření, optické zesilovače, detektory a solární články. V oblasti systémů a signálů byly
zkoumány procesy generování, přenosu a zpracování signálů v etalonech frekvence a času, v
multiuživatelských komunikačních sítích a v řečových systémech. Dále byly zkoumány
mechanismy generování elektromagnetických a mechanoelektrických signálů v živých
buňkách.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie se na ústavu provádí v Sekci fotoniky v Oddělení
optických senzorů (J. Homola), v Oddělení optických vláken (I. Kašík, J. Mrázek, V.
Matějec, O. Podrazký), dále v Sekci materiálů v Oddělení diagnostiky (D. Nohavica, J.
Grym, P. Gladkov, J. Walachová, R. Yatskiv, J. Zavadil, K. Žďánský). Nanotechniky jsou
využívány i v Sekci signálů při výzkumu elektromagnetických polí v živých buňkách (M.
Cifra, J. Pokorný).
V roce 2011 bylo na ústavu
nanotechnologií/nanomateriálů.
řešeno
34
projektů,
z nichž
některé
se
týkaly
a) Vybrané projekty řešené ústavem:
- Projekt MŠMT, program KONTAKT, LH11102 „Nanoplasmonické materiály vytvářené
pomocí samoorganizačních procesů a jejich využití v senzorech“, 2011–2013; řešitel doc.
Ing. Jiří Homola, CSc., DSc.
- Projekt MŠMT, program KONTAKT, LH11038 „Chemické a biochemické senzory
založené na funkcionalizovaných mikro- a nanostrukturovaných optických vlnovodech“,
2011–2014; řešitel Ing. Jiří Kaňka, CSc.
- Projekt MŠMT, program COST, OC09061 „Analýza a optimalizace vlastností fotonických
kovových nanostruktur pro informační technologie“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Jiří
Čtyroký, DrSc.
- Projekt MŠMT, program COST, OC09058 „Plasmonické nanostruktury a funkcionalizace
pro nové optické afinitní biosenzory“, 2009–2012; řešitel doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc.
- Projekt MŠMT, program COST, OC10021 “Výzkum kovových nanočástic elektroforeticky
deponovaných na polovodičové sloučeniny III-V-N”, 2010–2012; řešitel Mgr. Roman
Yatskiv, Ph.D.
- Projekt GA ČR GAP102/10/P454 „Měření a analýza lokálních elektrických oscilací a
optické emise biomolekulárních nanostruktur“ 2010–2012; řešitel Ing. Michal Cifra, Ph.D.
- Projekt GA ČR GA102/09/1037 „Kovové nanovrstvy pro senzorové a detektorové
struktury na bázi polovodičů“ 2009–2011; řešitel RNDr. Olga Procházková, CSc.,
spoluřešitelka Ing. Kateřina Piksová – ČVUT/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
54
- Projekt GA ČR GAP102/10/2139 „Příprava a vlastnosti křemenných optických skel
obsahujících nanočástice dopované prvky vzácných zemin a chromem“, 2010–2013; řešitel
Dr. Ing. Ivan Kašík
- Projekt GA ČR GAP108/10/0253 „Kompenzace neizoperiodičnosti v heteropřechodech na
mikro a nanoporézních polovodičích A3B5 a depozice kovů a polovodičů do mikropórů“,
2010–2012; řešitel Ing. Jan Grym, Ph.D., spoluřešitelem doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
- Projekt na podporu excelence v základním výzkumu GA ČR
GAP205/12/G118,
„Nanobiofotonika pro medicínu budoucnosti“, 2012–2018, řešitel doc. Ing. Jiří Homola,
CSc., DSc., spoluřešitelé prof. Ing. Jan Evangelista Dyr, DrSc. – Ústav hematologie a
krevní transfuze, doc. ing. Ivan Richter, Dr. – ČVUT/Fakulta jaderná a fyzikálně
inženýrská, prof. RNDr. Petr Štěpánek, CSc. – UK/Matematicko-fyzikální fakulta, RNDr.
Eduard Brynda, CSc. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.
b) Vybrané projekty, na jejichž řešení ústav spolupracuje:
- Projekt GA ČR GAP102/11/0649 „Výzkum a měření signálů generovaných
nanostrukturami“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Jan Vrba, CSc. – ČVUT/Fakulta
elektrotechnická, spoluřešitelem za ÚFE Ing. Jiří Pokorný, DrSc.
- Projekt MŠMT, program „Nanotechnologie pro společnost“, KAN401220801 „Příprava
nanostruktur a nanomateriálů s cíleným řízením rozměrů“, 1/2008–12/2012, řešitel prof.
Ing. Pavel Fiala, CSc., ČVUT/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, spoluřešitelem za
ÚFE RNDr. Jiří Zavadil, Ph.D.
- Byly vypracovány nové metody využívající procesy depozice z plynné fáze (MCVD) a
z roztoku (metoda sol-gel), které umožňují přípravu vícesložkových skelných materiálů se
zabudovanými nanokrystaly prvků vzácných zemin v matrici skelného křemene
dopovaného oxidy germania, fosforu nebo zirkonia. Tyto metody byly využity pro přípravu
nových typů optických vláken pro vláknové lasery a zesilovače.
- Ve spolupráci s University of Washington, Seattle (USA) byly zkoumány „kvazi-3D“
plasmonické nanostruktury, které se skládají z tenké kovové vrstvy perforované nanodírami
a vrstvy kovových nanodisků, oddělených od sebe tenkou dielektrickou vrstvou. Teoretické
a experimentální studium prokázalo, že Fabry-Pérotovské resonance v těchto strukturách
umožňují dosáhnout velmi silné lokalizace elektromagnetických polí. Proto jsou velmi
perspektivní pro biosenzory založené na povrchem zesílené Ramanově spektroskopii
(SERS). Dále, ve spolupráci s Karl-Franzens Universität Graz (Rakousko) byly zkoumány
vlastnosti polí plasmonických nanočástic. Předmětem studia byla lokální citlivost zlatých
nanotyček ke změnám indexu lomu. Na základě výzkumu těchto polí, byl vyvinut nový
biosenzor založený na polích zlatých nanotyček. Senzor je schopen detekovat molekuly
DNA v nízkých koncentracích (až 100 pM).
- Na povrch monokrystalů n-InP a n-GaN byly pomocí původního postupu elektroforetické
depozice z koloidních roztoků kovových nanočástic naneseny nanočástice Pd, Pt, Au a
slitiny Pd/Pt. Na připravených diodových strukturách s Schottkyho barierou z grafitu
s nanesenými nanočásticemi Pd, Pt , slitiny Pd/Pt a Au byly studovány jejich elektrické
vlastnosti. Struktury s nanočásticemi Pd, Pt a slitiny Pd/Pt jsou citlivé na přítomnost vodíku
55
- velmi citlivá detekce vodíku byla proměřena v rozsahu 1 ppm až 1000 ppm vodiku ve
směsi s dusíkem.
- Byly navrženy a vyvinuty elektrické nanosenzory a s jejich pomocí bylo analyzováno a
měřeno elektromagnetické pole generované živými buňkami kvasinek v pásmu kmitočtů do
2 kHz a 8–9 MHz. V těchto měřeních byla zjištěna zvýšena elektromagnetická aktivita
v určitých fázích dělení buňky (vývoje mitotického vřeténka).
- Ve spolupráci s Universitou v Rennes (Francie) byl vypracován nový postup využívající
nanášení fotokatalyticky aktivních vrstev na optická vlákna v procesu jejich tažení. S jeho
využitím byla připravena optická vlákna pokrytá vrstvami nanočástic anatasu. Byla
prokázána vysoká aktivita těchto vrstev pro rozklad organických barviv.
Experti/obor
- Ing. Michal Cifra, Ph.D. – nanotechniky pro měření elektromagnetických a
mechanoelektrických signálů generovaných v živých buňkách
- doc. Petar Gladkov, Ph.D. – porézní polovodičové materiály a charakterizace nanostruktur
pomocí FL spektroskopie
- Ing. Jan Grym, Ph.D. – samoorganizované porézní polovodičové nanostruktury,
elektroforetická depozice kovových nanočástic
- doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc. – optické chemické senzory a biosenzory využívající
optické plasmonické nanostruktury
- Dr. Ing. Ivan Kašík – příprava nanostrukturovaných preforem optických vláken depozicí
z plynné fáze a roztoku
- RNDr. Jan Lorinčík, CSc. – charakterizace nanostruktur hmotovou spektroskopií
sekundárních iontů
- Ing. Vlastimil Matějec, CSc. – příprava optických vláken s nanostrukturovanými
funkčními vrstvami metodou sol-gel
- Ing. Jan Mrázek, Ph.D. – příprava nanostrukturovaných tenkých vrstev pro fotoniku
metodou sol-gel
- Ing. Dušan Nohavica, CSc. – technologie epitaxních struktur A3B5 a nanostruktur,
polovodičové lasery, fotodetektory a solární články
- Ing. Ondřej Podrazký, Ph.D. – příprava optických nanovláken pro lasery a zesilovače
- Ing. Roman Yatskiv, Ph.D. – senzorové struktury využívající elektrických vlastností
kovových nanočástic
- Ing. Jarmila Walachová, CSc. – charakterizace nanostruktur skenovací tunelovou
mikroskopií a balistickou emisní elektronovou mikroskopií
- RNDr. Jiří Zavadil, CSc. – charakterizace polovodičových nanostruktur pomocí
nízkoteplotní fotoluminiscenční spektroskopie
- Ing. Karel Žďánský, CSc. – elektroforetická depozice kovových nanočástic na
polovodičové materiály
56
3.1.15
ÚSTAV FYZIKÁLNÍ CHEMIE JAROSLAVA HEYROVSKÉHO
AV ČR, V. V. I. (ÚFCH JH)
Dolejškova 3, 182 23 Praha 8, IČ 61388955
www.jh-inst.cas.cz
Ústav byl zřízen k 1. 3. 1972 pod názvem Ústav fyzikální chemie a elektrochemie J.
Heyrovského ČSAV. Vznikl sloučením Polarografického ústavu, který byl založen v roce
1950 a k 1. 1. 1953 začleněn do ČSAV, a Ústavu fyzikální chemie ČSAV, který byl zřízen k
1. 1. 1955 z dřívější Laboratoře fyzikální chemie, založené v ČSAV k 1. 1. 1953. Současný
název ústavu byl přijat k 1. 8. 1993. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou
institucí.
Ústav rozvíjí badatelskou činnost ve fyzikální chemii a chemické fyzice se zaměřením na
vztahy mezi strukturou a reaktivitou látek. Soustřeďuje se zejména na teoretický a
experimentální výzkum chemických a fyzikálně-chemických dějů na atomární a molekulární
úrovni (struktura a dynamika látek, mechanizmus reakcí) v plynné, kapalné a pevné fázi a na
jejich rozhraních, a to především v systémech významných pro chemickou katalýzu a
sorpční, elektrochemické a biologické procesy (včetně přípravy a charakterizace nových
katalytických, sorpčních, elektrodových a jiných speciálních materiálů).
Výzkumná činnost probíhá v 7 odděleních:
•
Oddělení teoretické chemie (J. Bittner, P. Čárský)
•
Oddělení chemické fyziky (S. Civiš, M. Fárník, Z. Bastl, P. Kubát, J. Plšek)
•
Oddělení biofyzikální chemie (M. Hof, T. Kral, B. Yosypchuk)
•
Oddělení struktury a dynamiky v katalýze (Z. Sobalík, J. Rathouský, P. Hrabánek,
M. Kočiřík, B. Wichterlová)
•
Oddělení syntézy a katalýzy (J. Čejka)
•
Oddělení elektrochemických materiálů (L. Kavan, J. Jirkovský, P. Janda)
•
Oddělení elektrochemických procesů (Z. Samec, M. Gál, M. Hromadová)
V závorkách jsou na prvním místě uvedeni vedoucí oddělení a za nimi další pracovníci
zaměření na výzkum nanotechnologií.
V letech 2005–2010 byl výzkum v ÚFCH JH AV ČR zaměřen především na problematiku
jednoho výzkumného záměru:
AV0Z40400503 „Struktura, reaktivita a dynamika molekulárních a biomolekulárních
systémů: teorie, experiment a aplikace“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. RNDr. Zdeněk
Samec, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 842,972 mil. Kč, z toho ze státního
rozpočtu 842,846 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 70 %.
Cílem výzkumného záměru byla identifikace a objasňování souvislostí mezi strukturou a
interakcemi v molekulárních a biomolekulárních systémech a jejich chemickou, resp.
elektrochemickou reaktivitou a fyzikální dynamikou.
Předmět výzkumné činnosti:
57
•
vývoj a využití metod kvantové chemie v chemické fyzice, katalýze a elektrochemii,
•
kinetika a dynamika chemických procesů v plynné fázi a na površích,
•
struktura a vlastnosti molekul a jejich agregátů,
•
struktura, funkčnost a dynamika biomembrán,
•
syntéza a strukturní chemie nanoskopických materiálů,
•
mechanizmus katalytických a elektrokatalytických procesů,
•
sorpční a transportní děje,
•
struktura a (foto)elektrochemická reaktivita molekul a biomolekul v kapalných
fázích a na mezifázích.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 95 programových projektů, z nichž některé se týkaly
nanotechnologií/nanomateriálů.
a)
Projekty GA AV ČR
-
Projekt GA AV ČR KJB400400902 „Zobrazování fotochemických procesů ve volných
nanočásticích“, 2009–2011; řešitelka Mgr. Viktoriya Poterya, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR IAA400400911 „Spektroskopická a spektrolelektrochemická studie
chemicky dopovaných uhlíkových nanostruktur“, 2009–2012; řešitel RNDr. Ing. Martin
Kalbáč, PhD.
-
Projekt GA AV ČR IAA400400906 „Nanokrystalické oxidy pro selektivní anodickou
elektrokatalýzu“, 2009–2012; řešitel Ing. Petr Krtil, CSc.
-
Si heteroatomy“, 1/2006–12/2010; řešitel RNDr. Zdeněk Bastl, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA400400621 „Kondenzace DNA: Monte-Carlo simulace, rozptyl
světla, fluorescenční korelační spektroskopie in vitro a in vivo“, 1/2006–12/2010;
řešitelka Teresa Kral, Dr.
-
Projekt GA AV ČR IAA400400804 „Supramolekulární soustavy s uhlíkovými
nanotubami“; 1/2008–12/2012, řešitel prof. RNDr. Ladislav Kavan, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/1678 “Fotofyzika a fotochemie samoorganizovaných
nanostruktur”, 2010–2012; řešitel RNDr. Pavel Kubát, CSc., spoluřešitelé: Ing. Kamil
Lang, CSc. – Ústav anorganické chemie AV ČR v.v.i., doc. RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D.
– Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
– Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Ústav fyzikální biologie
-
Projekt GA ČR GC203/07/J067 „Elektronické interakce SWCNT a vodivých polymerů v
kompozitech nanotuby/polymer“, 2007–2010; řešitel RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
Projekty GA ČR
58
-
Projekt GA ČR GAP204/10/1677 „Magnetické vlastnosti uhlíkových nanotub v
neutrálním a dopovaném stavu“, 2010–2014; řešitel RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.,
spoluřešitelkou RNDr. Jana Poltierová Vejpravová, Ph.D. – Univerzita Karlova v
Praze/Matematicko-fyzikální fakulta
-
Projekt GA ČR GA203/09/0422 „Studium fotochemických procesů ve volných
nanočásticích atmosférického a biofyzikálního významu“, 2009–2013; řešitel Mgr.
Michal Fárník, Ph.D., spoluřešitelem doc. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. – VŠCHT/Fakulta
chemicko-inženýrská
-
Projekt GA ČR GA104/09/0561 „Deponované nanočásticové katalyzátory pro tvorbu
vazeb C-C“, 2009–2013; řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc., spoluřešitelem doc. RNDr.
Petr Štěpnička, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta
-
Projekt GA ČR GA203/09/1627 „Studium dynamiky aktivních center v krystalických
nanoporézních alumosilikátech pomocí molekulového modelování“ 2009–2013; řešitel
RNDr. Štěpán Sklenák, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA104/08/0435 „Inteligentně strukturované mesoporézní vrstvy TiO2 s
antibakteriálními a řízeně proměnnými smáčecími vlastnostmi“, 1/2008–12/2010; řešitel
Ing. Jiří Rathouský, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0604 „Pokročilé materiály na bázi molekulových sít pro
adsorpci a uchovávání CO2 a H2“, 1/2008–12/2010; řešitel doc. Ing. Jiří Čejka, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/1157 „Využití motivu zámku a klíče v nových
nízkodimenzionálních strukturách na elektrodovém rozhraní“, 1/2008–12/2010;
řešitelka Mgr. Magdaléna Hromadová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA104/08/1501 „Příprava, charakterizace a chemické vlastnosti
nanoslitin zlata na nosiči“, 2008–2010; řešitel Ing. Jan Plšek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA203/07/PJ067 „Elektronické interakce SWCNT a vodivých polymerů
v kompozitech nanotuby/polymer“, 2007–2010; řešitel RNDr. Ing. Martin Kalbáč,
Ph.D.
-
KAN100400701 – „Hybridní nanokompozitní materiály“, 1/2007–12/2011;
koordinátor prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.
-
KAN100400702 – „Nanostrukturní materiály pro katalytické, elektrokatalytické a
sorpční aplikace“, 1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc.
-
KAN400400651 – „Experimentální a teoretické studium volných nanočástic: létající
nanoreaktory pro výzkum procesů na molekulární úrovni“, 7/2006–12/2010; řešitel
Mgr. Michal Fárník, Ph.D.
řešitel
Ostatní projekty
-
Projekt MK DF11P01OVV012 „Nové materiály a technologie pro konzervaci materiálů
památkových objektů a preventivní památkovou péči“, 2011–2015; řešitel Ing. Jiří
Rathouský, CSc.; spoluřešitelé: RNDr. Jaromír Jirkovský, CSc., Ing. Jiří Kalousek
59
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“, LC066063 „Fluorescenční
mikroskopie v biologickém a lékařském výzkumu“, 3/2006–12/2011; řešitel doc. Martin
Hof, Dr. rer. nat.
-
Projekt MŠMT 7E09117 “Ordered inorganic-organic hybrids using ionic liquids for
emerging applications”, 2010–2013; řešitel prof. RNDr. Ladislav Kavan, spoluřešitelé:
Ing. Jan Procházka, RNDr. Markéta Zukalová, Ph.D.
-
Projekt MŠMT ME09060 „Elektrochemické dopování jednostěnných uhlíkových
nanotrubic - individuálních a ve shlucích“, 2009-2012; řešitel RNDr. Ing. Martin Kalbáč,
Ph.D.
-
Projekt MŠMT OC09048 „Nanokrystalické oxidické polovodiče pro optoelektronické
aplikace“ 2009–2010; řešitel prof. RNDr. Ladislav Kavan, DrSc.
-
Projekt MŠMT LD11084 „Nanostrukturované tenké vrstvy polovodivých oxidů pro
optoelektronické aplikace“, 2011–2011; řešitel prof., RNDr. Ladislav Kavan, DrSc.
-
Projekt MŠMT 7E11004 “Sensitizer Activated Nanostructured Solar Cells”, 2011–2013;
řešitel prof. RNDr Ladislav Kavan, DrSc.
b)
Vybrané projekty, na jejichž řešení ústav spolupracuje/spolupracoval:
-
Projekt MŠMT ME09114 „Spolupráce v oblasti energie a nanověd: USA a Evropa
(Collaboration in Energy and Nanoscience)“, 2009; řešitel RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc.
– Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za ÚFCH JH doc.
RNDr. Lubomír Pospíšil, CSc.
-
Projekt MPO FT-TA5/005 „Progresivní typy zeolitů a jejich aplikace“, 2008–2010;
řešitel Ing. Věnceslava Tokarová, CSc. Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.,
spoluřešitelem za ÚFCH JH prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP106/10/0196 „Pokročilé nanostrukturní katalyzátory na bázi vanadu
pro oxidativně dehydrogenační reakce“, 2010–2014; řešitel doc. Ing. Roman Bulánek,
Ph.D. – Univerzita Pardubice/fakulta chemicko technologická, spoluřešitelkou za ÚFCH
JH Ing. Jana Mayerová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1661 „Organické nanoporézní polymery odvozené od
arylacetylenů jako materiály pro skladování vodíku“, 2011–2013; řešitel RNDr. Jan
Sedláček, Dr. – Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za
ÚFCH JH RNDr. Hynek Balcar, CSc.
-
KAN100500652 – „Heterogenní organické a hybridní nanokompozitní materiály pro
solární články“, 7/2006–12/2010, hlavní řešitel RNDr. Jiří Pfleger, CSc., Ústav
makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., řešitelem za ÚFCH JH doc. RNDr. Svatopluk
Civiš, CSc.
-
KAN400720701 – „Hierarchické nanosystémy pro mikroelektroniku“, 1/2007–12/2011,
hlavní řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.,
řešitelem za ÚFCH JH Ing. Pavel Hrabánek, Ph.D.
60
-
KAN200100801 – „Bioaktivní biokompatibilní povrchy a nové nanostrukturované
kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 01/2008–12/2012; hlavní řešitel prof.
RNDr. Miloš Nesládek, CSc. HDR., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., řešitelem za ÚFCH
JH prof. RNDr. Ladislav Kavan, DrSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“, 1M4531433201 „Výzkumné centrum pro
nanopovrchové inženýrství – NANOPIN“, 1/2005–12/2011; řešitel koordinátor Ing.
František Peterka, Ph.D., ATG s.r.o., Praha, řešitelem za ÚFCH JH RNDr. Jaromír
Jirkovský, CSc.
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“, LC510 „Centrum
nanotechnologií a materiálů pro nanoelektroniku“, 2/2005–12/2011; řešitel koordinátor
RNDr. Jan Kočka, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i, Praha, řešitelem za ÚFCH JH
prof. RNDr. Ladislav Kavan, CSc.
-
Si heteroatomy“,1/2006–12/2010; řešitel RNDr. Josef Pola, DrSc., Ústav chemických
procesů AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚFCH JH RNDr. Zdeněk Bastl, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0831 „Nanotkaniny produkující singletový kyslík“, 1/2008–
12/2010; řešitel RNDr. Jiří Mesinger, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká
fakulta, spoluřešitelem za ÚFCH JH RNDr. Pavel Kubát, CSc.
-
řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, CSc., Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.,
spoluřešitelem za ÚFCH JH prof. Ing. Jiří Čejka, CSc.
c)
Evropské projekty řešené v rámci 6. a 7. rámcového programu EU:
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: SANS –
„Sensitizer Activated Nanostructured Solar Cells”, 2011-2013; 11 partnerů ze 7 zemí,
rozpočet projektu: 5,7 mil EUR, koordinátorem Linda Polik, The Chancellors masters
and scholars of the University of Oxford (Velká Británie), ÚFCH JH je partnerem
projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: ORION –
„ORdered Inorganic-Organic hybrids using ionic liquids for emerging applications”,
2009-2013; 17 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 9,69 mil. EUR, koordinátorem Jon
Lacunza, Fundación CIDETEC (Španělsko), ÚFCH JH je partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MACADEMIA –
„MOFs as Catalysts and Adsorbents: Discovery and Engineering of Materials for
Industrial Applications”, 2009-2013; 17 partnerů z 9 zemí, rozpočet: 11,56 mil EUR,
koordinátorem Francis Luck, TOTAL S.A. (Francie), ÚFCH JH je partnerem projektu.
-
Projekt 6RP EU, název projektu: DESANNS „Advanced Separation and Storage of
Carbon Dioxide: Design, Synthesis and Aplication of Novel Nanoporous Sorbents“,
1/2006–12/2008; koordinátor Dr. Philips Llewellyn, CNRS, Francie, řešitelem za ÚFCH
JH prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.
61
-
Projekt 6RP EU NMP3-CT-2005-516982, název projektu:
„Nanocrystalline
Heterosupermolecular Materials for Optoelectronic Applications“, 2005–2008;
řešitelem za ÚFCH JH prof. RNDr. Ladislav Kavan, CSc.
-
Projekt 6RP EU NMP3-CT-2005-011730, název projektu:
„Integrated design of
Catalytic Nanomaterials for a Sustainable Production“, 2005–2010; řešitelkou za ÚFCH
JH Ing. Blanka Wichterlová, DrSc.
Experti/obor
-
RNDr. Zdeněk Bastl, CSc. – studium nanostrukturních materiálů metodou elektronové
spektroskopie
-
doc. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc. – laserová spektroskopie a fotochemie
-
prof. RNDr. Petr Čárský, DrSc. – vývoj kvantově-chemických metod
-
prof. Ing. Jiří Čejka, CSc. – zeolity a molekulová síta
-
Mgr. Michal Fárník, Ph.D. – molekulové klastry, experimentální a teoretické studium
volných nanočástic
-
doc. Martin Hof, Dr. rer. nat. – fluorescenční spektroskopie
-
Ing. Pavel Janda, CSc. – studium nanostrukturních materiálů metodou AFM a STM
-
RNDr. Jaromír Jirkovský, CSc. – fotokatalýza, nanopovrchy TiO2, aplikace v oblasti
samočistících povrchů
-
RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D. – uhlíkové nanostruktury, spektroelektrochemie
-
prof. RNDr. Ladislav Kavan, DrSc. – uhlíkové a oxidické nanostruktury, elektrochemie,
spektroelektrochemie
-
RNDr. Pavel Kubát, CSc. – laserová spektroskopie a fotochemie
-
Mgr. Jiří Pittner, Dr. rer. nat. – vývoj kvantově-chemických metod
-
prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc. – elektrokatalýza
-
Ing. Zdeněk Sobalík, CSc. – vývoj struktur katalyzátorů pro významné procesy
transformace NOx na dusík, selektivní oxidace uhlovodíků
3.1.16
ÚSTAV FYZIKY MATERIÁLŮ AV ČR, V. V. I. (ÚFM)
Žižkova 22, 606 62 Brno, IČ 68081723
www.ipm.cz
Ústav vznikl z Laboratoře pro studium vlastností kovů ČSAV zřízené v roce 1955 a v roce
1963 přeměněné na Ústav vlastností kovů ČSAV a posléze (k 1. 1. 1969) na Ústav fyzikální
metalurgie ČSAV. Současný název byl přijat k 1. 1. 1994. Od 1. 1. 2007 se ústav stal
veřejnou výzkumnou institucí.
62
Činnost ústavu je zaměřena na interdisciplinární oblast vědy o materiálech. Těžiště jeho
aktivity spočívá převážně v základním výzkumu kovových materiálů. Ústav se orientuje na
fyzikální podstatu procesů probíhajících v kovových materiálech při creepu, únavě a interakci
creepu s únavou a při jiných typech mechanického zatěžování a na výzkum struktury a
vybraných fyzikálních vlastností materiálů. V obou těchto oblastech výzkumu je cílem
objasnit vztah mezi chováním a vlastnostmi materiálů a jejich strukturními charakteristikami.
Výzkumná činnost probíhá ve dvou odděleních, jež jsou rozdělena na skupiny:
• Oddělení mechanických vlastností (vedoucí L. Kunz)
- Skupina creepu kovových materiálů (F Dobeš)
- Skupina pokrokových vysokoteplotních materiálů (V. Sklenička)
- Skupina vysokocyklové únavy (P. Hutař)
- Skupina nízkocyklové únavy (T. Kruml)
- Skupina křehkého lomu (I. Dlouhý)
• Oddělení struktury (M. Svoboda)
- Skupina difúze a termodynamiky (J. Čermák)
- Skupina struktury fází (M. Svoboda)
- Skupina elektrických a magnetických vlastností (O. Schneeweiss)
• Oddělení CEITEC ÚFM struktury (L. Náhlík)
- Skupina transportní a magnetické vlastnosti (B. David)
- Skupina pokročilé kovové materiály a kompozity (L. Kunz)
63
V letech 2005–2010 byl výzkum v ÚFM AV ČR zaměřen především na řešení jednoho
výzkumného záměru: AV0Z20410507 „Fyzikální vlastnosti pokročilých materiálů ve vztahu
k jejich mikrostruktuře a způsobu přípravy“, 1/2005–12/2010; řešitel doc. RNDr. Petr Lukáš,
561,639 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií – 30 %.
Cíle řešení:
Fyzikální vlastnosti následujících pokročilých materiálů byly experimentálně a teoreticky
studovány ve vztahu k jejich mikrostruktuře a způsobu přípravy: ultrajemnozrnné,
mikrokrystalické, nanokrystalické a amorfní materiály; intermetalika; monokrystaly
superslitin; pokročilé ocele; pokročilé Mg, Fe a Ni slitiny; paměťové slitiny; kompozity a
nanokompozity; kovové lamináty; bezolovnaté pájky; magnetické polovodiče; polokovové
magnety; magnetické multivrstvy; silicidy transitivních kovů. Cílem bylo objasnit, popsat a
kvantifikovat mechanizmy procesů a vývoje mikrostruktury probíhající v pokročilých
materiálech během creepu, únavy a lomu. Difuze, termodynamika, struktura fází, elektrické a
magnetické charakteristiky jsou studovány v relevantním rozsahu teplot.
Výzkumná činnost související s nanotechnologiemi se provádí ve Skupině pokrokových
vysokoteplotních materiálů (V. Sklenička, J. Dvořák, P. Král), ve Skupině vysokocyklové
únavy (L. Kunz), ve Skupině struktury fází (J. Buršík), ve Skupině difúze a termodynamiky
(V. Rothová) a ve Skupině elektrických a magnetických vlastností (O. Schneeweiss, Y.
Jirásková, M. Šob).
Ústav je zapojen do budování výzkumného centra CEITEC – Central European Institute
of Technology, ED1.1.00/02.0068, období řešení 2011-2015; náklady projektu 5,246 mil.
Kč. Cílem výzkumu, realizovaného celkem šesti brněnskými výzkumnými subjekty
(Masarykova univerzita, Ústav veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutická univerzita
Brno, Vysoké učení technické v Brně-Fakulta informačních technologií, Mendelova
univerzita v Brně-Agronomická fakulta, Ústav fyziky materiálů) je objasnění mechanismů
vzniku a šíření závažných onemocnění, metody jejich prevence, včasné diagnostiky a terapie;
využití rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálů a biologicky účinných látek;
vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur pro medicínu, energetiku, informační a
komunikační technologie; využití informačních a komunikačních technologií pro
biomedicínu. Hlavním řešitelem projektu je Mgr. Tomáš Hruda z Masarykovy univerzity v
Brně, zodpovědnou osobou za tento projekt na ÚFM je prof. Vladimír Večerek, CSc.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno celkem 47 programových projektů, z nichž některé se
týkaly nanotechnologií/nanomateriálů.
Řešené projekty v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů
a)
-
Projekt MŠMT LD11024 „Teoretické a experimentální studium fázových diagramů
nanomateriálů“, 2011–2014; řešitel RNDr. Aleš Kroupa, CSc.
-
Projekt MŠMT OC10029 „Termodynamické modelování vývoje mikrostruktury
v nanokompozitech“, 2010–2012; řešitel RNDr. Jiří Svoboda, DrSc.
64
-
Projekt MŠMT OC10008 „Pevnost a magnetismus nanokompozitů“, 2010-2012; řešitel
prof. RNDr. Mojmír Šob, DrSc.
-
Projekt MŠMT MEB061005 „Vysokoteplotní pájky na bázi slitin Sn-Sb-Ni vytvořené
pomocí klasické a nanopráškové technologie“, 2010–2011; řešitelka Ing. Adéla
Zemanová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1350 “Vlivy jádra a povrchu nanozrn na strukturní a
fyzikální vlastnosti materiálů na bázi železa připravených mletim a mechanickým
legováním”, 2011–2014; řešitel Ing. Yvonna Jirásková, CSc., spoluřešitelé: doc. Mgr.
Jakub Čížek, Ph.D. - Univerzita Karlova v Praze/MFF, Mgr. Dalibor Jančík, Ph.D. –
Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta
-
Projekt GA ČR GAP204/11/1228 “Teorie spinově závislého transportu v magnetických
pevných látkách a nanostrukturách” 2011–2014; řešitel doc. RNDr. Ilja Turek, DrSc.,
spoluřešitelé: RNDr. Václav Drchal, CSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., RNDr. Karel
Carva, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt GA ČR GP106/09/P556 „Nanokrystalické materiály obsahující 3d kovy pro
ukládání vodíku“, 2009–2011; řešitelka Ing. Pavla Roupcová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP108/10/1781 „Role napěťového stavu a přesycení vakancemi při
tvorbě binárních dutých nanočástic“, 2010–2012; řešitel RNDr. Jiří Svoboda, DSc.
-
Projekt GA ČR GA106/08/1440 „Nanočástice na bázi železa a oxidů železa pro
magnetické separační procesy“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Oldřich Schneeweiss, DrSc.
-
Projekt GA AV ČR KJB200410801 „Studium nano-strukturních materiálů
konsolidovaných z práškových kompaktů technikou ECAP“, 1/2008–12/2010; řešitel
Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
b)
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0512 „Centrum výzkumu práškových
nanomateriálů“, 1/2005–12/2011, řešitel prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., příjemce
Univerzita Palackého v Olomouci, spoluřešitelé za ÚFM Ing. Oldřich Schneeweiss,
DrSc., a Ing. Bořivoj Million, DrSc.
-
Projekt GA ČR GA106/09/0700 „Termodynamika a mikrostruktura nanopráškových
pájek šetrných k životnímu prostředí“, 2009–2011; řešitel doc. RNDr. Jiří Sopoušek,
CSc. – Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za ÚFM
RNDr. Jiří Buršík, CSc.
-
Projekt GA ČR GA202/08/0178 „Syntéza magnetických nanočástic na bázi Fe
v nízkoteplotním mikrovlnném plazmatu“, 1/2008–12/2010; řešitel Mgr. Vít Kudrle,
Ph.D., Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, řešitelem za ÚFM Ing.
Bohumil David
Experti/obor
-
RNDr. Jiří Buršík, CSc. – elektronová mikroskopie nanostruktur připravených
plazmovými technologiemi
65
-
Ing. Yvonna Jirásková, CSc. – nanokrystalické materiály připravené řízenou krystalizací
amorfních slitin, struktura, fázové složení, elektrické a magnetické vlastnosti
-
Ing. Oldřich Schneeweiss, DrSc. – nanokrystalické materiály kovů, oxidů a
intersticiálních sloučenin, nanokompozity, struktura, fázové složení, elektrické a
magnetické vlastnosti
-
prof. Ing. Václav Sklenička, DrSc. – ultrajemnozrnné materiály připravené extrémní
plastickou deformací (ECAP), nanokompozitní materiály a vrstvy, mechanické vlastnosti
a mikrostruktura nanomateriálů
3.1.17
ÚSTAV FYZIKY PLAZMATU AV ČR, V. V. I. (ÚFP)
Za Slovankou 3, 182 00 Praha 8, IČ 61389021
www.ipp.cas.cz
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1959 pod názvem Ústav vakuové elektroniky ČSAV. V souvislosti s
dalším vývojem zaměření byl přijat k 1. 1. 1964 nynější název ústavu. Od 1. 1. 2006 se k
ústavu připojila Vývojová optická dílna AV ČR v Turnově. Výzkum probíhá v 6 odděleních:
•
Oddělení tokamaku (vedoucí J. Stöckel)
•
Oddělení impulzních plazmových systémů (K. Koláček)
•
Oddělení termického plazmatu (M. Hrabovský)
•
Oddělení materiálového inženýrství (P. Chráska sen.)
•
Oddělení laserového plazmatu (J. Ullschmied)
•
Oddělení optické diagnostiky (Z. Melich)
Ústav provádí výzkum a vývoj řízeného termojaderného slučování, využití elektrických
výbojů, generátorů plazmatu, interakce plazmatu s jinými skupenstvími hmoty, likvidace
odpadů v proudu plazmatu, procesů plazmového stříkání a řešení dalších problémů
souvisejících s plazmatem.
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku jednoho výzkumného záměru.
Výzkumný záměr AV0Z20430508 „Fyzikální a chemické procesy v plazmatu a jejich
aplikace“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., celkové náklady na
celou dobu řešení 610,147 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 607,155 mil. Kč.
Nomenklatura – oblast 7c, podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Cíle řešení: jaderná fúze, plazmové technologie, plazmochemie, laserové plazma a využití
výbojů v plazmatu, dále generování různých typů plazmatu a vývoj nových metod jejich
studia, popis chování horkého plazmatu v tokamacích, hustého nebo nerovnovážného
plazmatu ve výbojích, termického plazmatu a jeho interakce s ostatními skupenstvími;
experimentální měření byla konfrontována s teoretickými výpočty a numerickým
modelováním. Výsledky by měly mít přímý dopad do řady oborů, počínaje účastí na projektu
66
ITER přes ekologické metody čištění, generaci měkkého RTG záření, plazmové technologie
a plazmovou likvidaci odpadů po vývoj nových materiálů pro extrémní podmínky použití.
V oblasti výzkumu nanotechnologií je předmětem prací:
•
Vytváření amorfních a nanokrystalických povlaků i samonosných částí z
keramických materiálů pomocí plazmového stříkání s vodou stabilizovaným
plazmovým hořákem (WSP), při kterém dochází k velmi rychlému tuhnutí a vzniku
nerovnovážných struktur.
•
Produkce nanokrystalických keramických částí pomocí řízené krystalizace při
vhodném tepelném zpracování z původně amorfních částí obsahujících vícesložkový
keramický materiál s eutektickým bodem.
•
Produkce obecných plazmových nástřiků, jejichž základní stavební jednotkou je
tenký kruhový disk, tzv. splat, který je běžně tvořen rovnoběžně uspořádanými
sloupcovými zrny běžícími napříč tloušťkou splatu. Průřez sloupcových zrn ve
splatu je typicky v řádech desítek nanometrů.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie probíhá v omezeném rozsahu v Oddělení
materiálového inženýrství (T. Chráska) a Oddělení impulsních plazmových systémů (K.
Koláček).
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 30 programových projektů. Klíčovým projektem
především infrastrukturní povahy je „Regionální centrum speciální optiky a
optoelektronických systémů "TOPTEC", ED2.1.00/03.0079, http://www.toptec.eu/, doba
řešení 2010–2013, rozpočet projektu 447 mil. Kč, ředitelem centra je Ing. Vít Lédl, Ph.D.
Cílem projektu je modernizovat a rozšířit stávající výzkumné a vývojové kapacity optické
skupiny Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Turnově. Ve výzkumné části se bude centrum
zaměřovat na přesnou a speciální optiku, optoelektronické systémy a optické měřící metody.
-
Projekt MPO FR-TI2/702 „Rozvoj technologií na bázi vodou stabilizovaného
plazmatronu WSP“, 2010–2013; řešitel Ing. Vladivoj Očenášek, CSc. – VÚK Panenské
Břežany a.s., spoluřešitelem za ÚFP Ing. Tomáš Chráska, PhD.
-
Projekt GA ČR GPP205/11/P712 „Nelineární procesy v počáteční fázi interakce
výkonového nanosekundového laserového pulsu s terčíkem“, 2011–2013; řešitel Ing. Jan
Dostál, Ph.D.
-
Spolupráce na projektu z programu Nanotechnologie pro společnost, KAN300100702
„Vytváření a charakterizace nanostruktur rentgenovými lasery“, 2007–2011; řešitel Ing.
Bedřich Rus, Dr., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Praha, řešitelem za ÚFP RNDr. Karel
Koláček, CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc. – strukturní a fázové transformace
-
Ing. Tomáš Chráska, Ph.D. – transmisní elektronová mikroskopie, plazmově stříkané
vrstvy (především nanokrystalické keramiky), polovodičové nanostruktury
67
3.1.18
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR, V. V. I. (ÚCHP)
Rozvojová 135, 165 02 Praha 6
www.icpf.cas.cz
Stručná charakteristika pracoviště
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1960 z oddělení organické technologie Chemického ústavu ČSAV a z
Laboratoře chemického inženýrství ČSAV. Jeho původní název byl Ústav teoretických
základů chemické techniky ČSAV; současný název byl přijat k 1. 7. 1993. Od 1. ledna 2007
se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí.
Hlavní činností ÚCHP je vědecký výzkum a vývoj v oblasti teorie chemických procesů,
zejména v oborech chemického inženýrství, fyzikální chemie a bioinženýrství, zaměřený
zvláště na chemickou a statistickou termodynamiku, separační procesy, katalýzu, reaktorové
inženýrství, aplikovanou organokovovou chemii, vícefázové chemické reaktory a
bioreaktory, biotechnologie a technologie procesů pro životní prostředí, dále pak na
chemické reakce iniciované, resp. urychlované laserovým, resp. mikrovlnným zářením a na
procesy tvorby a přeměn aerosolů.
Výzkumná činnost se provádí v 5 odděleních a 4 laboratořích:
•
Oddělení separačních procesů (vedoucí V. Jiřičný)
•
Termodynamická laboratoř E. Hály (K. Aim)
•
Oddělení katalýzy a reakčního inženýrství (O. Šolcová)
•
Oddělení vícefázových reaktorů (J. Drahoš)
•
Oddělení nových procesů v chemii a biotechnologii (J. Čermák)
•
Laboratoř procesů ochrany prostředí (M. Punčochář)
•
Oddělení analytické chemie (J. Schraml)
•
Laboratoř chemie a fyziky aerosolů (J. Smolík)
•
Laboratoř laserové chemie (J. Pola)
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen mj. na problematiku výzkumného záměru
AV0Z40720504 „Výzkum vícefázových reagujících systémů pro návrh procesů v
oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního
prostředí“, 1/2005–12/2010ů řešitel prof. Ing. Jiří Hanika, DrSc., celkové náklady na celou
Cílem výzkumu byla identifikace charakteristik soustav na molekulární úrovni a jejich
integrace s fenomenologickými poznatky o chování systémů v závislosti na procesních
podmínkách.
Hlavními směry výzkumu byly: studium rovnovážného chování vícefázových soustav
s chemickými reakcemi; termo-a hydrodynamika vícefázových systémů za extrémních
podmínek; základy extrakčních, sorpčních a membránových separačních procesů a procesů
využívajících superkritické tekutiny; dynamika transportních procesů v chemických,
elektrochemických, spalovacích a biotechnologických reaktorech; objasnění mechanizmů
68
katalyzovaných reakcí a destrukčních reakcí toxických organických látek; příprava nových
materiálů reakcemi indukovanými mikrovlnným a laserovým zářením. Výsledky umožní
kvantitativně popsat chování reagujících vícefázových soustav pomocí matematických
modelů, použitelných pro optimální návrh procesních zařízení, vyhovujících požadavkům na
maximální šetrnost k životnímu prostředí.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie se provádí v Oddělení separačních procesů (P.
Uchytil), v Termodynamické laboratoři Eduarda Hály (I. Nezbeda, M. Lísal), v Oddělení
katalýzy a reakčního inženýrství (O. Šolcová, K. Jirátová, V. Hejtmánek), v Oddělení nových
procesů v chemii a biotechnologii (G. Kuncová), v Laboratoři chemie a fyziky aerosolů (J.
Smolík, P. Moravec, V. Levdanski) a v Laboratoři laserové chemie (J. Pola, R. Fajgar). Je
zaměřen především na nanoporézní materiály, nanokatalýzu a syntézu nanočástic, např.
aerosolovými procesy a laserovou technikou.
a)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR GCP106/10/J038 „Imobilizované kapalné vrstvy mezi polymerní
membrány obsahující nanočástice pro separaci plynů“, 2010–2011; řešitel Ing. Petr
Uchytil, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/09/1088 „Příprava nanostrukturovaných Si/Ge/C depozitů“,
2009–2011; řešitel RNDr. Vladislav Dřínek, CSc., spoluřešitelé: Ing. Jan Šubrt, CSc. –
Ústav anorganické chemie AV ČR v.v.i., Ing. The-Ha Stuchlíková, CSc. – Fyzikální
ústav VA ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GA104/09/0694 „Komplexní fotokatalytické procesy – Nanotechnologie
pro životní prostředí“, 2009–2011; řešitel Ing. Olga Šolcová, CSc., spoluřešitelé: RNDr.
Tomáš Cajthaml, Ph.D. – Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i., Ing. Oldřich Machalický,
Dr. – Univerzita Pardubice/Fakulta chemicko-technologická
-
Projekt GA ČR GP104/09/P290 „Inovativní příprava nanokrystalických kovových oxidů
s vysoce uspořádanou mezoporézní strukturou pomocí extrakčních technik“, 2009–2011;
řešitelka Ing. Lenka Matějová, Ph.D.
-
Si heteroatomy“, 1/2006–12/2010; řešitel RNDr. Josef Pola, DrSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA400720804 „Vliv povrchových procesů a elektromagnetického
záření na transportní jevy v aerosolových systémech s nanočásticemi a v porézních
tělesech s nanopóry“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Valeri Levdanski, DrSc.
-
Projekt GA ČR GA104/07/1093 „Příprava kompozitních nanočástic aerosolovým
procesem“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Pavel Moravec, CSc.
69
-
1/2007–12/2011; řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT ME 892 „Monitorování a remediace znečištění životního prostředí
pomocí pokročilých organicko-anorganických materiálů – MOREPIM“, 5/2007–
12/2011; řešitelka Ing. Gabriela Kuncová, CSc.
-
Projekt MŠMT ME 893 „Celobuněčné optické senzory – WOCOS“, 5/2007–12/2011;
řešitelka Ing. Gabriela Kuncová, CSc.
-
Projekt AV ČR 1ET400720409 „Aplikace pokročilých simulačních metod pro studium
struktury, fyzikálně-chemických vlastností a přípravy kompozitních materiálů a
nanomateriálů“, 2004-2008; řešitel prof. RNDr. Ivo Nezbeda, DrSc., spoluřešitelé: doc.
RNDr. Stanislav Novák, CSc. – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad
Labem/Přírodovědecká fakulta
b)
-
Projekt AV ČR IAA200760905 „Termofyzikální vlastnosti vody v neprobádaných
technicky významných oblastech“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan Hrubý, CSc. – Ústav
termomechaniky AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za ÚCHP Ing. Vladimír Ždímal, Dr.
-
Projekt AV ČR IAAX08240901 „Nové anorganicko-organické hybridní nanomateriály“,
2009–2013; řešitel Prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – VŠCHT, spoluřešitelem za ÚCHP
Ing. Stanislav Šabata
-
a jejich lokalizace v orgánech“, 2011–2013; řešitel Ing. Zbyněk Večeřa, CSc. – Ústav
analytické chemie AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za ÚCHP Ing. Jiří Smolík, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0094 „Počítačové modelování strukturních, dynamických a
transportních vlastností tekutin v nanorozměrech“, 1/2008–12/2011; řešitel Mgr. Milan
Předota, Ph.D. – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Přírodovědecká fakulta,
řešitelem za ÚCHP doc. Ing. Martin Lísal, DrSc.
Experti/obor
-
Ing. Květa Jirátová, CSc. – heterogenní katalýza, příprava a hodnocení katalyzátorů
-
Ing. Gabriela Kuncová, CSc. – vývoj biooptoelektronických senzorů založených na
enzymech
-
doc. Ing. Martin Lísal, DrSc. – aplikovaná statistická termodynamika, počítačové
simulace, molekulární a vícesložkové modelování
-
Ing. Pavel Moravec, CSc. – aerosolové procesy
-
prof. RNDr. Ivo Nezbeda, DrSc. – molekulární fyzika tekutin, intermolekulární interakce
-
RNDr. Josef Pola, DrSc. – laserová chemie, organometalická chemie
-
Ing. Olga Šolcová, CSc. – textura porézních pevných látek, transport hmoty v pevných
látkách
70
3.1.19
ÚSTAV INFORMATIKY AV ČR, V. V. I.
Pod vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8, IČ 67985807
www.cs.cas.cz
Ústav vznikl z Centrálního výpočetního střediska ČSAV, které bylo založeno k 1. 7. 1975
jako společné pracoviště ČSAV a k 1. 11. 1980 bylo přeřazeno mezi pracoviště vědecká. V
roce 1993 byl přijat název Ústav informatiky a výpočetní techniky AV ČR a k 1. 7. 1998
změněn na Ústav informatiky AV ČR. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou
institucí.
Činnost ústavu je zaměřena na teoretické a aplikační oblasti informatiky, umělé inteligence a
výpočetní matematiky, zejména na:
-
matematické, algoritmické a logické základy informatiky, klasické i nekonvenční
výpočetní modely, teorii výpočetní složitosti, výpočetní statistiku, soft computing, data
mining, webové technologie a softwarové architektury,
-
numerickou lineární algebru a výpočty s maticemi, optimalizaci, matematické
modelování úloh s nepřesnými daty a úloh elastoplasticity, verifikace hybridních
systémů
-
teorii a aplikace umělých neuronových sítí, nelineární modelování a predikce,
environmentální informatiku,
-
biomedicínskou informatiku a biomedicínskou statistiku aplikovanou do různých oblastí
výzkumu v medicíně (např. do preventivní kardiologie, epidemiologie, genetického
výzkumu, zubního lékařství).
Ústav informatiky se aktivně podílí na doktorském studiu na následujících fakultách:
Matematicko-fyzikální fakultě UK, Fakultě elektrotechnické ČVUT, Fakultě jaderné a
fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě mechatroniky a mezioborových inženýrských studií
TU Liberec.
-
ab-initio materiálovému designu”, 2011–2015; řešitel RNDr. Ondřej Šipr, CSc. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za Ústav informatiky doc. Dr. Ing.
Miroslav Rozložník
Experti/obor
-
doc. Dr. Ing. Miroslav Rozložník, výpočetní metody, numerická lineární algebra
-
prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., nanocomputing (nekonvenční výpočetní modely)
71
3.1.20
ÚSTAV JADERNÉ FYZIKY AV ČR, V. V. I. (ÚJF)
250 68 Husinec – Řež 130, IČ 61389005
www.ujf.cas.cz
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1972 z fyzikální části Ústavu jaderného výzkumu ČSAV, který byl
založen v roce 1955, a v roce 1972 byla jeho větší část převedena do působnosti Čs. komise
pro atomovou energii. K 1. 7. 1994 byl k ÚJF přičleněn bývalý Ústav dozimetrie záření AV
ČR jako jeho detašované pracoviště. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou
institucí.
Náplní činnosti ústavu je zejména jaderná fyzika v oblasti nízkých a středních energií, a to
jak teoretická, tak experimentální. Ústav se zabývá jadernou spektroskopií záření beta,
studiem jaderných reakcí včetně srážek těžkých iontů a hyperjaderné fyziky. Jeho činnost je
zaměřena též na některé příbuzné obory, jako je studium pevné fáze a materiálový výzkum
pomocí rozptylu neutronů a nabitých iontů, matematická fyzika a teoretická subjaderná
fyzika, dozimetrie ionizujícího záření včetně biofyzikálních aspektů a radiofarmaka.
Výzkumná činnost je rozdělena do 7 oddělení:
•
Oddělení teoretické fyziky (vedoucí J. Hošek)
•
Oddělení jaderné spektroskopie (A. Kugler)
•
Oddělení jaderných reakcí (V. Kroha)
•
Oddělení neutronové fyziky (P. Mikula)
•
Oddělení radiofarmak (O. Lebeda)
•
Oddělení dosimetrie záření (M. Davídková)
•
Oddělení urychlovačů (J. Štursa)
V letech 2005–2011 byl výzkum zaměřen na problematiku výzkumného záměru
AV0Z10480505 „Jaderná fyzika a příbuzné obory v základním, aplikovaném a
interdisciplinárním výzkumu“, 1/2005–12/2011; řešitel Ing. Jan Dobeš, CSc., celkové
náklady na celou dobu řešení 718,843 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 718,843 mil. Kč.
Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Výzkum byl zaměřen na experimentální studium silně interagující hmoty ve srážkách
těžkých iontů, jader vzdálených od linie stability, jaderných reakcí významných pro
astrofyziku, přípravu měření hmotnosti neutrina pomocí elektronové spektroskopie, využití
jaderných analytických metod a neutronové difrakce ve výzkumu kondenzovaných látek a
materiálů a ve vědách o živé přírodě. Další oblastí byl výzkum a vývoj radiofarmak.
Teoretický výzkum probíhal v oblasti jaderné, subjaderné a matematické fyziky.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 52 programových projektů, z nichž některé byly zaměřené
na nanotechnologie.
72
Výzkum související s nanotechnologiemi se provádí v Oddělení neutronové fyziky (V.
Hnatowicz, J. Vacík, V. Lavrentěv, A. Macková, V. Havránek, V. Peřina a další), v Oddělení
teoretické fyziky (P. Exner a další) a v Oddělení radiofarmak (O. Lebeda).
Oddělení neutronové fyziky, Laboratoř nukleárních analytických metod, se angažuje v oblasti
mikro-a nano-věd v následujících oblastech:
-
Studium (příprava, modifikace a charakterizace) tenkých a ultratenkých vrstev
hybridních kompozitů na bázi uhlíkových allotropů (např. fullerenů C60) a tranzitních
kovů (Ni, Co, Ti aj.); hybridní materiály typu C60-Ni prokazují unikátní strukturní
vlastnosti, často ve formě spontánně organizujících se systémů v submikroskopické
oblasti.
-
Příprava nanočástic modifikovanou depozicí v systémech UHV (MBE).
-
Příprava struktur LIPSS (Laser Induced Periodic Surface Structures); spolupráce s FZÚ
AV ČR.
-
Využívání iontových a neutronových svazků pro analýzu mikro-a nano-struktur
s využitím nukleárních analytických metod: RBS (Rutherfordovský zpětný rozptyl),
ERDA a TOF-ERDA (detekce dopředně vyražených částic), RBS channeling
(strukturální studie krystalických materiálů), PIXE (rentgenovská fluorescence), ITS
(iontová transmisní spektroskopie), NDP (neutronové hloubkové profilování);
spolupráce s VŠCHT, FZÚ, MFF UK, MU Brno, VUT Brno, ČMÚ Brno, ÚPT,
Univerzitou Pardubice, Západočeskou Univerzitou v Plzni, Physical-Technical Institute
Kazan, Helmholtz Zentrum Dresden-Rossendorf, University of Helsinki atd.).
-
Modifikace a syntéza nových mikro-a nano-struktur metodou iontové implantace (např.
implantace do skel, krystalů a polymerů pro optiku, opto-elektroniku, laserové
technologie, spintroniku, magnetická záznamová média atd.).
-
Aplikace iontové mikrosondy pro studium biologických materiálů, buněčných struktur,
geologických vzorků, vzorků archeometrie aj.
-
V oddělení neutronové fyziky dále probíhá studium mikrostruktury ocelí a dalších
materiálů maloúhlovým rozptylem neutronů.
V Oddělení teoretické fyziky se skupina matematické fyziky věnuje matematickým modelům
nanosystémů typu kvantových vlnovodů.
a)
-
Projekt GA ČR GAP107/11/1856 “Nanokompozity kov-fulleren a jejich biologické
aplikace“, 2011–2013; řešitel Mgr. Jiří Vacík, CSc., spoluřešitelkou MUDr. Lucie
Bačáková, CSc., Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP106/09/0125 “Příprava a vlastnosti struktur kov/polymer”, 1/200912/2013; řešitel RNDr. Anna Macková, PhD., spoluřešitelé: prof. Ing. Václav Švorčík,
DrSc. – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Fakulta chemické technologie,
73
doc. Ing. Olga Bláhová, Ph.D. – Západočeská univerzita v Plzni/Nové technologie –
výzkumné centrum v západočeském regionu
b)
Projekt GA ČR GAP203/11/0701 “Kvantová dynamika vedených částic”, 1/201112/2013; řešitel Prof. RNDr. Pavel Exner, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/0958 „Výzkum bodových defektů v ZnO a studium jejich
interakce s vodíkem a dusíkem”, 1/2011-12/2015; řešitel doc. Mgr. Jakub Čížek, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta, spoluřešitelem za ÚJF RNDr.
Vladimír Havránek, CSc.
-
Projekt GAČR GAPP108/12/0640 “Biokompatibilní nanodimantové sondy pro
multimodální zobrazování in vivo”, 1/2012-12/2014; řešitel Mgr. Petr Cígler, Ph.D. –
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., spoluřešitelem za ÚJF Ing. Jan
Štursa
-
Projekt P108/12/G108 (GAČR Centrum Excelence) “Příprava, modifikace a
charakterizace materiálů zářením“, 1/2012-12/2018; řešitel prof. Ing. Václav Švorčík,
DrSc. – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Fakulta chemické technologie,
spoluřešitelem za ÚJF Mgr. Jiří Vacík, CSc.
Laboratoř nukleárních analytických metod spolupracuje s domácími i zahraničními ústavy a
univerzitami (Helmholtz Zentrum Dresden Rossendorf, Zavoisky Physical Technical Institute
– Kazan Scientific Center Uppsala University, European Space Agency, Spojený ústav
jaderných výzkumů Dubna, Japan Atomic Energy Agency Takasaki) na mnoha dílčích
projektech v oblasti nano-věd (např. příprava nanostrukturovaných materiálů pro
biosenzoriku, optoelektroniku a tkáňové inženýrství, resp. prvková a profilová charakteristika
nanostrukturovaných materiálů nukleárními analytickými metodami).
Výsledky v oblasti matematické fyziky se týkají zejména aproximací tenkých kvantových
vlnovodů kvantovými grafy.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Pavel Exner, DrSc. – nestabilní systémy, kvantová mechanika trubic a
povrchů, rezonanční jevy aj.
-
RNDr. Vladimír Havránek, CSc. – analýza aerosolů, tenkých pevných vrstev,
biologických materiálů metodou PIXE; analýza biologických, geologických vzorků
pomocí iontové mikrosondy
-
doc. Ing. Vladimír Hnatowicz, DrSc. – experimentální nukleární fyzika, nukleární
analytické metody
-
Dr. Vasyl Lavrentěv, PhD. – studium hybridních systémů, příprava nanočástic, analýzy
povrchové morfologie a vlastností nanostruktur pomocí metody AFM/STM
-
RNDr. Anna Macková, Ph.D. – modifikace materiálů iontovými svazky pro aplikace v
mikroelektronice a optice; využití jaderných analytických metod RBS, RBS channeling,
74
ERDA, ERDA-TOF pro prvkovou a strukturní analýzu amorfních, krystalických
materiálů a složitých multivrstevnatých systémů
-
RNDr. Vratislav Peřina, CSc. – růst, modifikace a prvková a strukturní analýza tenkých
vrstev a multivrstev používaných v mikroelektronice a optice, pro povrchy implantátů, a
při výzkumu velmi tvrdých a teplotně odolných vrstev aj.
-
RNDr. Pavel Strunz, CSc. – studium mikrostruktury ocelí a dalších materiálů
maloúhlovým rozptylem neutronů
-
Mgr. Jiří Vacík, CSc. – studium systémů hybridních systémů kov-fulleren, spontánní
samoorganizace aj.
3.1.21
ÚSTAV MAKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE AV ČR, V. V. I.
(ÚMCH)
Heyrovského nám. 2, 162 06 Praha 6, IČ 61389013
www.imc.cas.cz
Ústav vznikl k 1. 1. 1959 z Laboratoře vysokomolekulárních látek, založené v ČSAV k 1. 1.
1957. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí. Předmětem činnosti
ÚMCH je vědecký výzkum v oblastech makromolekulární chemie, organické chemie,
makromolekulární fyzikální chemie a makromolekulární fyziky, včetně souvisejících
interdisciplinárních oborů, vedoucí k poznání a pochopení zákonitostí a vztahů mezi
strukturou a vlastnostmi makromolekulárních látek a možností řízeného vytváření
nadmolekulárních struktur, zaměřený zejména na vývoj nových syntetických a
technologických postupů, nových polymerních materiálů a jejich využití v aplikačních
technologiích v praxi, na studium chování a odolnosti makromolekulárních systémů v
ekologicky náročných podmínkách, vlastností a struktury látek nově vyvíjenými metodami,
na elektroniku, medicinální chemii a studium mechanizmů účinku biologicky aktivních
polymerních látek a interakcí polymerních materiálů v živých organizmech a vývoj
polymerních systémů využitelných pro lékařské, farmaceutické a biotechnologické účely.
Výzkum probíhá v 11 odděleních, z nichž některá jsou rozdělena na pracovní skupiny.
•
Oddělení řízených polymerací
•
Oddělení polymerních sítí a mechanických vlastností (L. Matějka, K. Dušek, M.
Špírková, J. Kotek)
•
Oddělení polymerních materiálů
- Pracovní skupina vývoje a recyklace polymerních materiálů (I. Kelnar)
- Pracovní skupina morfologie polymerů (M. Šlouf)
- Pracovní skupina termodynamiky a rheologie
- Pracovní skupina elektronových jevů (J. Pfleger, M. Menšík, S. Nešpůrek, P.
Toman, K. Podhájecká, H. Beneš)
• Oddělení hydrogelů pro lékařskou a technickou praxi
75
• Oddělení biolékařských polymerů (K. Ulbrich, M. Hrubý)
• Oddělení bioanalogických a speciálních polymerů
- Pracovní skupina bioaktivních a degradovatelných polymerů (F. Rypáček)
- Pracovní skupina speciálních polymerů (D. Výprachtický, V. Cimrová)
- Pracovní skupina polymerních částic (D. Horák)
• Oddělení polymerních membrán
- Pracovní skupina polymerních membránových materiálů (E. Brynda, Z.
Sedláková)
- Pracovní skupina polymerních membrán a bioanalogických fázových rozhraní
(Z. Pientka, M. Bleha)
• Oddělení chemie pevných látek
- Skupina – Interkalární sloučeniny
- Skupina – Polovodivá skla
- Skupina – Termoelektrické materiály
Oddělení je Společnou laboratoří chemie pevných látek ÚMCH a Univerzity Pardubice se
sídlem v Pardubicích.
• Oddělení nadmolekulárních polymerních soustav
- Pracovní skupina optických jevů (P. Štěpánek, Č. Koňák, J. Stejskal)
- Pracovní skupina transportních a separačních procesů
- Pracovní skupina fotoniky a paramagnetických jevů
• Oddělení strukturní analýzy
- Pracovní skupina molekulární spektroskopie (J. Dybal, M. Trchová)
- Společná laboratoř NMR pevné fáze ÚMCH a ÚFCH JH (J. Brus)
- Pracovní skupina rentgenové a neutronové analýzy
- Pracovní skupina strukturní analýzy molekul (J. Hašek)
• Oddělení analytické chemie (P. Holler)
Poznámka: Výzkum nanotechnologií probíhá v odděleních či pracovních skupinách, které
jsou vyznačeny tučně. V závorkách jsou uvedeni pracovníci, kteří se tomuto výzkumu věnují.
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku výzkumného záměru
AV0Z40500505 „Progresivní makromolekulární materiály a supramolekulární systémy:
syntéza a studium vlastností, jevů a možností využití pro speciální aplikace a moderní
technologie“, 1/2005–12/2010; řešitel RNDr. František Rypáček, CSc., celkové náklady na
76
celou dobu řešení 1332,390 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 1319,045 mil. Kč.,
nomenklatura – oblast 6d, podíl výzkumu nanotechnologií – 30 %.
Výzkum byl zaměřen na řízenou syntézu polymerních látek a nadmolekulárních systémů
syntetických makromolekul a hybridních systémů syntetických a biologických makromolekul
vedoucí k produktům s jednotnou a definovanou strukturou a specifickými užitnými
vlastnostmi a na vývoj nových teorií vysvětlujících fyzikální a chemické chování
studovaných soustav. V centru pozornosti bylo studium uspořádaných systémů vzniklých
vzájemnou interakcí syntetických nebo syntetických a přírodních makromolekul a
nízkomolekulárních látek prováděné na atomové, molekulární a supramolekulární úrovni. Z
hlediska potenciálních aplikací šlo vývoj nových inteligentních materiálů reagujících na
podněty z okolí, materiálů pro bioinženýrství a biomimetiku, s důrazem na tkáňové
inženýrství, biokonjugátů pro dopravu léčiv a genové terapie, materiálů aplikovatelných v
membránách pro separační procesy a palivové články, materiálů a systémů pro senzory,
fotoniku a mikroelektroniku.
Výzkum technických polymerů byl zaměřen na vývoj hybridních organicko-anorganických
nanokompozitů a polymerních nanostrukturovaných materiálů, na zlepšení užitných
vlastností polymerních směsí a na vývoj recyklovatelných a biodegradovatelných materiálů a
materiálů vznikajících z obnovitelných přírodních zdrojů.
Ústav je od roku 2011 zapojen do budování Centra excelence BioCev. Cílem projektu je
nákladem 3,2 miliardy Kč v letech 2011-2015 ve středočeské obci Vestec vybudovat centrum
excelentního výzkumu zaměřené na detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární
úrovni, výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních
látek včetně chemoterapeutik, přírodních antibiotik, vývoj tkání pro obnovení poškozených
V roce 2011 bylo v ústavu řešeno 83 programových projektů, z nichž některé se týkaly
nanotechnologií.
Výzkum v oboru nanotechnologií
V ústavu se provádí poměrně rozsáhlý výzkum zaměřený na nanobiotechnologie,
nanomedicínu, organickou nanoelektroniku a nanomateriály (polymerní nanokompozity a
nanostruktury) a na vývoj nanověd a experimentálních metod aplikovatelných
v makromolekulárních nanotechnologiích.
Zahrnuje tři hlavní oblasti:
•
Nanomateriály
-
Organicko-anorganické kompozity polymerů obsahujících nanoplniva.
-
Nanokompozitní polymerní membrány pro vodíkové a methanolové palivové články,
separaci plynů a ultrafiltraci.
-
Povrchová modifikace materiálů vodivými polymery.
-
Magnetické nanočástice.
-
Vývoj nových typů organicko-anorganických struktur, sítí z prekurzorů s originální
molekulární architekturou, kapalně krystalických sítí a „inteligentních“ gelů.
77
-
Příprava dvousložkových vzájemně se pronikajících sítí hydrofilních polymerů a
supramolekulárních struktur obsahujících kapalně krystalické a amorfní oblasti.
-
Hledání možností řízení samoorganizace molekul v nadmolekulárních soustavách variací
vnějších parametrů, jako je teplota, pH, nebo iontová síla a využití řízené
samoorganizace v tuhém stavu, v mezofázi, v roztoku a na povrchu pro zlepšení či
vytvoření užitných vlastností polymerů, které jsou používány v biomolekulárním
inženýrství, transportu léčiv, mikroelektronice, senzorech a membránách.
•
Nanomedicína
-
Nanočásticové a supramolekulární systémy pro cílený transport léčiv a genové
informace.
-
Bioanalogické polymery pro tkáňové inženýrství. Příprava nových polymerů a
semisyntetických hybridních makromolekulárních struktur obsahujících nanostrukturní
motivy biologicky aktivních biopolymerů nebo jejich analogů a studium jejich role při
vytváření specifi ckých interakcí polymerní matrice s biomakromolekulami, buňkami a
tkáněmi.
-
Magnetické nanočástice pro vybrané aplikace v lékařství, zobrazovací magnetickou
rezonanci a magnetickou hypertermii.
-
Biosenzory a příprava funkčních bioanalogických nanostruktur na povrchu umělých
objektů. Postupnou depozicí biologických a syntetických makromolekul jsou podle
předem navrženého složení připravovány detekční vrstvy biosenzorů, afinitní povrchy
separačních médií, povlaky umělých povrchů snášenlivé s krví a povlaky stimulující růst
buněk a tkání.
•
Organická nanoelektronika (molekulární elektronika)
-
Molekulární nanosystémy a nanosoučástky pro elektroniku a fotoniku založené na
elektronových jevech v polymerech, zejména elektrické vodivosti, fotovodivosti,
generace a transportu nosičů náboje, elektroluminiscence, fotochromie, tranzistorového
jevu a efektů prostorového náboje.
-
Heterogenní organické a hybridní nanokompozitní materiály pro solární články.
a)
-
Projekt GA AV ČR IAA400500905 „Příprava a vlastnosti nanostruktur vytvářených
vodivými polymery“, 2009–2012; řešitel RNDr Jaroslav Stejskal, CSc., spoluřešitelem
RNDr. Jan Prokeš, CSc. – Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta
-
Projekt GA AV ČR IAA200500904 „Optimalizace struktury a vlastností vícefázových
reaktoplastových systémů tvorbou samouspořádaných struktur s využitím nanoplniv“,
2009–2012; řešitel Ing. Ivan Kelnar, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA100500902 „Povrchem zesílený Ramanův rozptyl vodivých
polymerů“, 2009–2012; řešitelka doc. RNDr. Miroslava Trchová, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA400500701 „Nanostrukturní organicko-anorganické polymery“,
1/2007–12/2011; řešitel RNDr. Libor Matějka, CSc.
78
-
Projekt GA AV ČR IAA500500701 „Vnitřní organizace makromolekulárních systémů,
krystalizace a stanovení makromolekulárních systémů obsahujících proteiny“, 1/2007–
12/2011; řešitel RNDr. Jindřich Hašek, DrSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA400500602 „Vývoj a aplikace NMR technik měření dipolárních
interakcí v pevné fázi – určování tří-dimenzionální struktury a amplitudy vnitřních
pohybů mikrokrystalických a polymerních systémů s vysokým stupněm uspořádání“,
2006–2010; řešitel Ing Jiří Brus, PhD.
-
Projekt GA AV ČR IAA4050409 „Polymery pro fotoniku“, 2004–2008; řešitelka RNDr.
Věra Cimrová, CSc.
-
Projekt GA ČR GA202/09/2078 „Bioinspirované nanočástice reagující na změny
vnějšího prostředí“, 2009–2013; řešitel RNDr. Petr Štěpánek, CSc.
-
Projekt GA ČR – GA106/09/1348 – „Syntéza a mechanické vlastnosti nanokompozitů s
cíleně upravenými montmorillonity“, 2009–2011; řešitel Ing. Petr Vlček, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/1600 „Polymerní částice a nanostrukturované materiály
stabilizované povrchově aktivními molekulami“, 2010–2014; řešitel RNDr. Petr
Štěpánek, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP205/10/0348 „Sendvičové nanokompozity: příprava, nukleační
efekty, elektrické vlastnosti“, 2010–2013; řešitel RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D.,
spoluřešitelem Mgr. Tomáš Baše, Ph.D. – Ústav anorganické chemie AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/2151 „Nové nanokompozitní pryskyřice obsahující
funkcionalizované stannoxanové nanočástice“, 2011–2014; řešitel RNDr. Adam
Strachota, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP205/11/1657 “Řízení biokompatibilních teplotně citlivých
polymerních nanočástic nízkomolekulárními příměsemi: studium základních interakcí”,
2011–2013; řešitelka Mgr. Larisa Starovoytova, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP108/11/P763 “Karbonizace polyanilinových nanostruktur a
komposity na bázi uhlíkových nanotrubek a polyanilinu”, 2011–2013; řešitel Ing. Elena
Konyushenko, Ph.D
-
Projekt GA ČR GA203/09/1242 „Modifikace povrchu magnetických nanočástic pro
buněčné značení a in vivo a in vitro diagnostiku“ 2009–2011; řešitel Ing. Daniel Horák,
CSc., spoluřešitelé: Mgr. Vít Herynek, Ph.D. - IKEM, RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D. –
Ústav experimentální medicíny AV ČR v.v.i
-
Projekt GA ČR GA203/08/0543 „Hybridní makromolekulární systémy na bázi
hydrofilních polymerů a peptidů reagujících na vnější podněty“, 2008–2011; řešitel Ing.
Michal Pechar, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/07/0267 „Ternární skutterudity pro termoelektrické aplikace: od
objemových vzorků k tenkým filmům“, 2007–2009; řešitel Ing. Jiří Navrátil, CSc.,
spoluřešitelé: Ing. Jarmila Walachová, CSc. – Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
v.v.i., prof. Ing. Miroslav Jelínek, DrSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GA203/08/6686 „Spektroskopické studium vývoje polyanilinových
nanostruktur“, 1/2008–12/2011; řešitelka doc. RNDr. Miroslava Trchová, CSc.
79
-
Projekt GA ČR GA305/07/1073 „Molekulární interakce polymerů pro biologické a
lékařské aplikace“, 1/2007–12/2009; řešitel RNDr. Jindřich Hašek, DrSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT 7E09109 “Integrated Micro-Nano-Opto Fluidic systems for high-content
diagnosis and studies of rare cancer cells”, 2009–2012; řešitel Ing. Daniel Horák, CSc.,
spoluřešitelé: Ing. Milan Beneš, CSc., Ing. Petr Šálek
-
Projekt MŠMT MEB040920 “Charakterizace neporézních membrán pro separace plynů
a pervaporace” 2009–2010; řešitel RNDr. Zbyněk Pientka, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program COST, OC10007 – „Elektronový transport v nanostrukturách
sloučenin III-N-V“, 2010–2012; řešitel Mgr. Miroslav Menšík, Dr., spoluřešitelem
RNDr. Karel Král, CSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt MŠMT, program COST, OC 138 – “Molekulární fotovodivé a fotorefraktivní
systémy: Od makroskopických elementů k nanostrukturám”, 2006–2010; řešitel prof.
RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME09058 „Příprava a charakterizace hybridních
organicko-anorganických nanokompozitů“, 2009–2012; řešitelka Ing. Zdeňka
Sedláková, CSc.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME 847 „Povrchová modifikace materiálů
vodivými polymery“, 2006–2010; řešitel RNDr. Jaroslav Stejskal, CSc.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost,
KAN100500652
„Heterogenní organické a hybridní nanokompozitní materiály pro solární články“,
7/2006–12/2010; řešitel RNDr. Jiří Pfleger, CSc.
b)
-
1/2007-12/2011; řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR,
v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMCH prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc.
-
transport léčiv“, 7/2006–12/2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMCH prof. Ing. Karel
Ulbrich, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520704 „Nové nanopartikule pro ultrastrukturální medicínu“,
7/2007–12/2011; řešitel doc. RNDr. Pavel Hozák, DrSc., Ústav molekulární genetiky
AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMCH RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN200520804 „Biokompatibilní nanovlákenné konstrukty vytvářející
nové lékové formy pro aplikaci biologicky a farmakologicky aktivních látek“, 1/2008–
12/2012; řešitel doc. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMCH Ing. Jiří Michálek, CSc.
80
-
Projekt AV ČR KAN200670701 „Biosenzory s povrchovými plasmony a proteinové
čipy pro lékařskou diagnostiku“, 1/2007–12/2011; řešitel Ing. Jiří Homola, CSc., Ústav
fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMCH RNDr. Eduard
Brynda, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN401220801 „Příprava nanostruktur a nanomaterialů s cíleným
řízením rozměrů“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., ČVUT/Fakulta
jaderná a fyzikálně inženýrská, spoluřešitelem za ÚMCH Ing. Daniel Horák, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN401770651 „Molekulární nanosystémy a nanosoučástky: Elektrické
transportní vlastnosti“, 7/2006–12/2010; řešitel Ing. Martin Weiter, Ph.D., VUT
Brno/Fakulta chemická, spoluřešitelem za ÚMCH prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek,
DrSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“, 1/2005–12/2011; řešitel doc.
MUDr. Vladimír Viklický, CSc., Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., spoluřešitelem za
ÚMCH prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc.
-
Projekt MŠMT 1M0538 „Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad“, 1/2005–
12/2011; řešitelka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., Univerzita Karlova v Praze/2.
lékařská fakulta, spoluřešitelem za ÚMCH RNDr. František Rypáček, CSc.
-
Projekt MŠMT 2B06053 „Nové postupy při charakterizaci a identifikaci probiotických
kmenů bakterií vhodných pro funkční potraviny“, 2006–2011; řešitel doc. Ing. Bohuslav
Rittich, CSc. – Masarykova Univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za
ÚMMCH Ing. Daniel Horák, CSc.
-
Projekt MPO 2A-1TP1/116 „Funkcionální polymery v membránách pro alternativní
energetické a biospecifické zdroje“, 2006–2009; řešitel Ing. Aleš Černín, Ph.D.,
MemBrain, s.r.o., spoluřešitelem za ÚMMCH Ing. Miroslav Bleha, CSc.
-
Projekt MPO 2A-2TP1/135 „Nové polyfunkční hybridní polymery z obnovitelných a
recyklovatelných surovin s možností uplatnění enzymových katalyzátorů a nanočástic“,
2007–2011; řešitel Ing. Tomáš Vlček, Ph.D. – SYNPO, a. s., Pardubice, spoluřešitelem
za ÚMMCH Ing. Hynek Beneš
-
Projekt GA AV ČR IAAX08240901 „Nové anorganicko-organické hybridní
nanomateriály“, 2009–2013; řešitel prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – VŠCHT/Fakulta
chemické technologie, spoluřešitelkou za ÚMMCH Ing. Milena Špírková, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA401770601 „Elektronové procesy na molekulární úrovni v
látkách vhodných pro organické fotocitlivé součástky“, 2006–2009; řešitel Ing. Martin
Weiter, PhD. - VUT v Brně/Fakulta chemická, spoluřešitelem za ÚMMCH RNDr. Petr
Toman, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/0941 „Ovlivňování povrchem-modifikovaných optických
procesů molekul a polovodičových kvantových teček plasmonovými resonancemi
souborů kovových nanočástic“, 2010–2014; řešitel Prof. RNDr. Blanka Vlčková, CSc. –
Univerzita Karlova v Praze /Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za ÚMMCH RNDr.
Jiří Pfleger, CSc.
81
-
Projekt GA ČR GAP208/10/0353 “Nanočástice na bázi komplexů hydrofilních
blokových polyelektrolytů s iontovými surfaktanty”, 2010–2012; řešitel RNDr. Miroslav
Štěpánek, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za
ÚMMCH RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D.
-
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., spoluřešitelem za ÚMMCH RNDr.
Zbyněk Pientka, CSc.
-
Projekt GA ČR GA106/09/1000 „Bioinspirativní nanokompozitní struktury pro obnovu
kostní tkáně“, 2009–2012; řešitel Ing. Karel Balík, CSc. – Ústav struktury a mechaniky
hornin AV ČR, v. v. i., spoluřešitelkou za ÚMMCH Mgr. Dana Kubies, CSc.
-
Projekt GA ČR GA304/07/1129 „Polarizované kultury hepatocytů a mezenchymových
buněk na nanovlákenných vrstvách v experimentálním bioreaktoru“, 2007–2011; řešitel
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. – Univerzita Karlova v Praze/2.lékařská fakulta,
spoluřešitelem za ÚMMCH Ing. Jiří Michálek, CSc.
c)
Vybrané projekty mezinárodní spolupráce:
-
Projekt 7RP EU, tématická priorita FP7-REGPOT-2007-3, název projektu: RP
DEMATEN – „Reinforcement of research potential of the Department of Materials
Engineering in the field of processing and characterization of nanostructured materials”,
2008-2011; 6 partnerů z 5 zemí, koordinátorem Vladimir Srdič, University of Novi Sad
(Srbsko), ÚMMCH byl partnerem projektu.
-
Projekt 7RP typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: CAMINEMS –
„Integrated Micro-Nano-Opto Fluidic systems for high-content diagnosis and studies of
rare cancer cells”, 2009-2012; 9 partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu: 4,6 mil. EUR,
koordinátorem Corinne Min, Institut Curie CURIE (Francie), ÚMMCH je partnerem
projektu.
-
Spolupráce na řešení úkolů v rámci sítě Marie Curie-FP6-BIMORE „Bio-inspired
Molecular Optoelectronics“, 10/2006–9/2010; koordinátor Dr. Larry Luer, Consiglio
Nazionale Delle Richerche ISMN Instituto per lo Studio dei Materiali Nanostrutturati,
INFM Centre for Ultrafast and Ultraintense Optical Science (ULTRAS), Itálie, 7
partnerů, spoluřešitelem za ÚMMCH prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc.
Experti/obor
-
RNDr. Eduard Brynda, CSc. – nanobiotechnologie a nanomedicína (organizované
soubory biologických a syntetických makromolekul pro tkáňové inženýrství a
biosenzory)
-
RNDr. Jiří Dybal, CSc. – počítačové modelování chemických struktur
-
Ing. Daniel Horák, CSc. – nanomedicína (polymerní magnetické nanočástice)
-
doc. RNDr. Čestmír Koňák, DrSc. – nanomateriály, nanomedicína (optické metody pro
supramolekulární polymerní materiály, nanoklastry a nanočástice)
-
RNDr. Libor Matějka, CSc. – nanomateriály (nanokompozity, organicko-anorganické a
polymerní nanostrukturované materiály)
82
-
prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. – organické polovodiče, molekulární elektronika
vývoj jednodimenzionálního křemíku
-
RNDr. Jiří Pfleger, CSc. – nanoelektronika (organická molekulární elektronika,
nanočástice v polymerních matricích pro solární články)
-
Ing. Josef Pleštil, CSc. – X-ray a neutronová strukturní analýza
-
RNDr. František Rypáček, CSc. – nanomedicína (materiály pro tkáňové inženýrství)
-
RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D. – morfologie, TEM
-
RNDr. Petr Štěpánek, CSc. – nanomateriály (supramolekulární nanostrukturované
polymerní materiály)
-
prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc. – nanomedicína (molekulární systémy pro cílenou
dopravu léčiv a genů)
3.1.22
ÚSTAV MOLEKULÁRNÍ GENETIKY AV ČR, V. V. I. (ÚMG)
www.img.cas.cz
Ústav vznikl k 1. 1. 1962 pod názvem Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV. Jeho
základem bylo oddělení vytvořené v rámci bývalého Biologického ústavu ČSAV. V roce
1976 byly do ústavu převedeny části oddělení molekulární biologie a oddělení biochemie
proteinů z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Současně byl ústav přejmenován na
Ústav molekulární genetiky. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí.
Předmětem hlavní činnosti ÚMG je vědecký výzkum v oblasti molekulárních základů
závažných onemocnění (leukémie, rakovina, AIDS), biologie normální a zhoubně
transformované buňky a imunitních dějů zúčastněných na obraně organizmu. V této
souvislosti je rozvíjen výzkum vybraných retrovirů, onkogenů, povrchových buněčných
receptorů a cytoskeletu. Předmětem výzkumu jsou dále procesy regulace genové exprese a
přenosu signálu v buňce, jakož i molekulární mechanizmy fertilizace. Dne 1. 1. 2008 se
osamostatnil Biotechnologický sektor ÚMG a byl založen Biotechnologický ústav AV ČR, v.
v. i., Praha.
V dále uvedených útvarech níže uvedení výzkumníci řeší některý z programových projektů
zaměřených na nanotechnologie:
•
Oddělení biologie buněčného jádra – Pavel Hozák
•
Oddělení biologie RNA – David Staněk
•
Oddělení buněčné signalizace a apoptózy – Ladislav Anděra
•
Oddělení molekulární virologie – Jarmila Králová
•
Oddělení signální transdukce – Petr Dráber
•
Oddělení transplantační imunologie – Vladimír Holáň
83
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku tohoto výzkumného záměru:
Výzkumný záměr AV0Z50520514 „Molekulárně genetické a buněčné základy klíčových
biologických procesů: genová exprese, onkogeneze, replikace virů, imunita a vývoj
organizmů“, řešitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Nomenklatura – oblast 3, podíl
Na molekulární a buněčné úrovni byly studovány základní životní procesy a patologické
procesy narušující strukturní i funkční integritu živých organizmů. Cílem výzkumného
záměru bylo přispět zejména k objasnění komplexních mechanizmů regulace exprese genů,
úlohy produktů těchto genů v řízení základních buněčných funkcí u normální i patologicky
změněné buňky, v gametogenezi a vývoji organizmu, v regulaci imunitních dějů při
infekčních, nádorových nebo autoimunitních chorobách. Poznání struktury vybraných genů a
obecných zákonitostí týkajících se jejich regulace a funkce u mikroorganizmů buněčných
nebo zvířecích modelů je nezbytným teoretickým předpokladem pro vypracování postupů jak
pro budoucí diagnostiku patologických stavů, tak i pro případné cílené terapeutické zásahy.
Od roku 2011 je ústav zapojen do budování Centra excelence BioCev (www.biocev.eu).
ÚMG je hlavním příjemcem, partnery projektu jsou: Univerzita Karlova v Praze –
Přírodovědecká a 1. lékařská fakulta, Biotechnologický ústav AV ČR v.v.i., Fyziologický
ústav AV ČR v.v.i., Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i., Ústav experimentální medicíny
AV ČR v.v.i. a Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.
Náklady projektu: 3,2 miliardy Kč, z toho dotace: 2,3 miliardy Kč
Cílem projektu je do roku 2015 ve středočeské obci Vestec vybudovat na ploše 26 tis. m2
centrum excelentního výzkumu zaměřené na detailní poznání buněčných mechanismů na
molekulární úrovni, výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky,
biologicky aktivních látek včetně chemoterapeutik, přírodních antibiotik, vývoj tkání pro
obnovení poškozených orgánů, proteinového inženýrství a dalších technologií. V centru by
mělo být zaměstnáno až 600 osob, vědeckých i nevědeckých pracovníků.
Vědeckým koordinátorem projektu je prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. – předseda České
společnosti pro biochemii a molekulární biologii a předseda Akademie věd v letech 20052009.
Vědecký tým centra tvoří:
-
prof. RNDr. Pavel Hozák, DrSc. – subkoordinátor projektu za AV
-
prof. RNDr. Jan Tachezy, Ph.D. – subkoordinátor projektu za UK a vedoucí
výzkumného programu Buněčná biologie a virologie
-
doc. Radislav Sedláček, Ph.D. – vedoucí výzkumného programu Funkční genomika
-
Ing. Bohdan Schneider, Ph.D. – vedoucí výzkumného programu Strukturní biologie a
proteinové inženýrství
-
RNDr. Eduard Brynda, CSc. – vedoucí výzkumného programu Biomateriály a tkáňové
inženýrství
84
-
prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc. – vedoucí výzkumného programu Vývoj léčebných
a diagnostických postupů
V rámci výzkumných programů centra má probíhat i výzkum zaměřený na nanotechnologie.
ÚMG se zabývá výzkumem v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií s důrazem na
biosenzory a nové detekční metody. Konkrétní práce zahrnují:
•
Vývoj nového systému ultrasenzitivní detekce proteinů na bázi imuno-PCR.
•
Vývoj nových nanočástic o velikostech 5–15 nm s různým tvarem nebo prvkovým
složením, které budou využitelné pro detekci pomocí elektronové mikroskopie.
•
Vývoj citlivých, specifických a robustních nanoimunosenzorů pro detekci
biologických ligandů, především cytokinů.
•
Vývoj velmi účinných diagnostik a léčebných postupů neoplastických a
kardiovaskulárních chorob.
•
Vývoj nových generací nanofarmak, léků a léky směrujících systémů a
magnetických nanočástic pro účely diagnostické a terapeutické.
•
Příprava konjugátů nanočástic zlata, protilátek a oligonukleotidů.
V březnu 2008 byl v ústavu uveden do provozu transmisní elektronový mikroskop TECNAI
T20 od společnosti FEI Czech Republic s.r.o., Brno.
a)
-
Projekt AV ČR KAN200520701 „Nano-PCR – ultrasenzitivní test detekce specifických
proteinů v tělních tekutinách“, 1/2007–12/2011; řešitel RNDr. Petr Dráber, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520704 „Nové nanopartikule pro ultrastrukturální diagnostiku“,
1/2007–12/2011; řešitel prof. Pavel Hozák, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520801 „Cílená exprese a transport bioaktivních molekul“,
1/2008–12/2012; řešitel Mgr. David Staněk, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN200520804 „Biokompatibilní nanovlákenné konstrukty vytvářející
nové lékové formy pro aplikaci biologicky a farmakologicky aktivních látek“, 1/2008–
12/2012; řešitel doc. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc.
b)
-
transport léčiv“, 7/2006–12/2010; řešitelkou prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelkou za ÚMG RNDr. Jarmila
Králová, Ph.D.
85
-
12/2011; řešitelem Ing. Peter Šebo, CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.,
spoluřešitelem za ÚMG Ing. Radim Osička, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN200520703 „Použití ultrazvuku v medicíně“, 1/2007–12/2011;
řešitelem doc. Ing. Jiří Neužil, CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.,
spoluřešitelem za ÚMG RNDr. Ladislav Anděra, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT LC06063 „Fluorescenční mikroskopie v biologickém a lékařském
výzkumu“, 3/2006–12/2011, řešitelem doc. Martin Hof, Dr. rer. nat., Ústav fyzikální
chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚMG prof. Pavel
Hozák, DrSc.
-
Projekt MŠMT 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“, 1/2005–12/2011, řešitelem doc.
MUDr. Vladimír Viklický, CSc., Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., Husinec – Řež,
spoluřešitelem za ÚMG RNDr. Milan Fábry, CSc.
Vybrané výsledky v oblasti nanotechnologií/spolupráce
Nový systém ultrasenzitivní detekce proteinů na bázi imuno-PCR
V rámci řešení projektu AV ČR KAN200520701 byla vyvinuta a validována nová metoda
ultracitlivé, rychlé a jednoduché detekce proteinů na bázi nano-imuno-polymerázové
řetězcové reakce (nano-iPCR). Klíčovou komponentou této metody jsou partikule koloidního
zlata (o průměru 30 nm), které jsou konjugovány s oligonukleotidovým DNA templátem a
protilátkou proti terčovému protein. Metoda spočívá v imobilizaci sledovaného proteinu na
protilátce, která je zakotvena v jamkách polykarbonátových destiček pro PCR. Následně se
na studovaný protein váže koloidní zlato s navázanou protilátkou a oligonukleotidovou DNA
(viz obr. 1). Protilátka zajišťuje vazbu partikulí na imobilizovaný protein, zatímco
oligonukleotidová DNA slouží jako templát ke kvantifikaci signálu pomocí kvantitativní
PCR. Studie zaměřené na stanovení cytokinů ukázaly, že nano-iPCR je snadnější na
provedení než imuno-PCR (iPCR) nebo testy ELISA. Nano-iPCR je přitom citlivější než
iPCR a ELISA. Získané poznatky byly publikovány: Potůčková, L., Franko, F.,
Bambousková, M., and Dráber, P. (2011). Rapid and sensitive detection of cytokines using
functionalized gold nanoparticle-based immuno-PCR, comparison with immuno-PCR and
ELISA. J. Immunol. Methods 371, 38-47.
Nové nanočástice o velikostech 5–15 nm s různým tvarem nebo prvkovým složením, které
jsou využitelné pro detekci pomocí elektronové mikroskopie
V rámci řešení projektu AV ČR KAN200520704 byl vyvinut a validován nový detekční
systém, který umožňuje simultánní citlivou detekci až pěti různých antigenů metodami
elektronové mikroskopie. Systém je založen na použití nových kovových nanočástic
rozdílného tvaru a prvkového složení o velikosti 6–15 nm, které jsou konjugovány s
protilátkami. Detekce cílových molekul probíhá na ultratenkých řezech buněk, tkání či jiného
biologického materiálu zalitého do pryskyřice způsobem obvyklým pro následné
imunoznačení. Primární protilátky se vážou specificky na cílové proteiny. V následujícím
kroku se na ně navazují sekundární protilátky konjugované s nanočásticemi. Výsledný vzorek
se analyzuje v elektronovém mikroskopu, což umožňuje pozorování jemných detailů buněčné
struktury s vysokým rozlišením a analýzu rozložení proteinových komplexů v buněčných
kompartmentech. Tento systém mnohonásobného ultrastrukturálního imunoznačení byl
86
aplikován v našem výzkumu lipidu PIP2, u kterého byla nedávno popsána lokalizace v
buněčném jádře. Vůbec poprvé se nám podařilo zmapovat současně pět antigenů na jednom
vzorku a získat tak cenné informace o rozložení PIP2 v buněčných kompartmentech a jeho
interakcích s dalšími klíčovými molekulami buněčného jádra. Další výhodou našeho nového
systému je jeho variabilita. Nanočástice je možné konjugovat, kromě s protilátkami i
s dalšími bioaktivními molekulami. Dále lze ještě zvýšit počet současně detekovaných
cílových molekul, pokud zkombinujeme rutinní rozlišování částic podle tvaru s rozlišováním
podle prvkového složení. Na základě získaných poznatků byla připravena a odeslána do tisku
klíčová publikace: Philimonenko V.V., Philimonenko A.A. , Šloufová I., Hrubý M., Novotný
F., Halbhuber Z., Krivjanská M., Nebesářová J., Šlouf M., and Hozák P. (2012).
Simultaneous detection of multiple targets for ultrastructural immunocytochemistry.
(submitted). Rovněž vzniklo 6 chráněných výsledků (2 české patenty a 4 užitné vzory).
Využití ultrazvuku k detekci diagnostice a léčbě
V rámci řešení multidisciplinárního projektu AV ČR KAN200520703 (nositel BTU AV ČR,
hlavní řešitel Prof. Jiří Neužil) bylo dosaženo několik hlavních výsledků. (1) Zavedení
ultrazvukového zobrazovacího zařízení jako „core facility“ světového kalibru pro použití
řady akademických pracovišť, případně pro využití soukromou podnikatelskou sférou. (2)
Zavedení technologie použití komerčně dostupných mikrobublin pro kontrastní ultra-zvukové
zobrazování krevního řečiště a targetovaných mikrobublin pro diagnostické účely a
„molekulární targetování in vivo“ (3) Příprava, charakterizace a použití nově
specifikovaných bublin s rozličnými aplikacemi: kontrastní ultrazvukové zobrazování,
diagnostické použití, studium exprese povrchových markerů, studium apoptózy in vivo,
transfekce in vivo v reálném čase. Celkem bylo publikováno 14 článků a další 4 byly přijaty
k publikaci. Bylo také uděleno 5 patentů a dva jsou v prováděcím řízení. Dále byly podány 3
užitné vzory a 8 prototypů/funkčních vzorků. ÚMG se na tomto projektu podílel analýzou
apoptotické signalizace z receptorů pro cytotoxický ligand TRAIL.
Exprese a transport bioaktivních molekul
V rámci projektu AV ČR „Cílená exprese a transport bioaktivních molekul”
(KAN200520801) byla zaměřena pozornost na vývoj a testování malých molekul a
modifikovaných nukleotidů a deoxynukleotidů, které by pronikaly přes buněčnou membránu
a specificky inhibovaly klíčové kroky genové exprese (transkripci a pre-mRNA sestřih) a
DNA replikaci. Na ÚMG byl výzkum soustředěn na vliv malých molekul na pre-mRNA
sestřih. Byl vyvinut unikátní systém na bázi přenosu Foersterovy resonanční energie, který
umožňuje pomocí fluorescenční mikroskopie sledovat interakci bílkoviny s pre-mRNA přímo
v živých buňkách. Bylo zjištěno, že přírodní látka isoginkgetin inhibuje aktivního formování
sestřihového komplexu, tím že prodlužuje interakci mezi U1 snRNP a pre-mRNA. Dále byl
analyzován vliv malých molekul na regulaci alternativního sestřihu a bylo zjištěno, že
inhibitory histonových deacetyláz, které se používají pro léčení nádorů a neurologických
chorob jako je epilepsie ovlivňují alternativní pre-mRNA sestřih. Bylo zjištěno, že inhibice
histonových deacetyláz vede ke změnám alternativního sestřihu u téměř 700 genů a byl
zjištěn molekulární mechanismus, jakým tyto inhibitory pre-mRNA sestřih ovlivňují. V
rámci projektu vzniklo na ÚMG několik publikací: Huranová M, Jablonski JA, Benda A, Hof
M, Stanek D, Caputi M. (2009) In vivo detection of RNA-binding protein interactions with
cognate RNA sequences by fluorescence resonance energy transfer. RNA.15(11):2063-71;
Huranová M, Ivani I, Benda A, Poser I, Brody Y, Hof M, Shav-Tal Y, Neugebauer KM,
Stanek D. (2010) The differential interaction of snRNPs with pre-mRNA reveals splicing
kinetics in living cells. J Cell Biol 191(1):75–86; Hnilicová J, Hozeifi S, Dušková E, Icha J,
87
Tománková T, Staněk D. (2011) Histone deacetylase activity modulates alternative splicing.
PLoS One. 6(2):e16727
Nová fotodynamická terapie s využitím nanočástic zlata
V rámci řešení projektu AV ČR KAN200200651 byly připraveny nové porfyrin-brucinové
konjugáty navázané na zlaté nanočástice. Nanočásticové
nosiče výrazně ovlivnily
biodostupnost a biologickou aktivitu porfyrinů in vivo. U forem imobilizovaných na zlatých
nanočásticích byla pozorována po aktivaci laserovým světlem výrazně vyšší fotodynamická
účinnost, projevující se úplnou regresí podkožního experimentálního nádoru epitelu u myší,
než u forem nenavázaných. Tyto studie ukázaly, že zlaté nanočástice mohou sloužit jako
účinné vektory pro dopravení fotosensitivních látek do nádorů a představují tak novou
strategii pro zlepšení fotodynamické terapie. Získané poznatky byly publikovány: Záruba K,
Králová J, Řezanka P, Poučková P, Veverková L, and Král V. Modified porphyrin-brucine
conjugated to gold nanoparticles and their application in photodynamic therapy. Org. Biomol.
Chem., 2010, 8 (14), 3202–3206; Králová J, Záruba K, Řezanka P, Poučková P, and
Veverková L, Král V. Combined therapy for squamous carcinoma cells: application of
porphyrin-alkaloid modified gold nanoparticles. In Squamous Cell Carcinoma, 2012, Ed.
Xiaoming
L.
Intech
Open
Access
Publisher.
ISBN
978–953-51–0024-9,
www.intechopen.com/books/show/title/squamous-cell-carcinoma, pp. 93-118
Využití polymerních nanovláken pro regenerativní medicínu a lokální imunosupresi
V rámci řešení grantového projektu AV ČR KAN200520804 byly ve spolupráci mezi
Ústavem molekulární genetiky AV ČR, Ústavem experimentální medicíny AV ČR, Ústavem
makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco, s.r.o. připravena nanovlákna
s inkorporovanou imunosupresivní látkou cyklosporinem A (CsA). K přípravě nanovláken
byly použity biokompatibilní polymery poly(L-laktid) a polyamid a jejich zvlákňování bylo
prováděno na přístroji Nanospider využívajícím originální patentovanou technologii. Studie
in vitro a in vivo prokázaly vyhovující kinetiku uvolňování CsA z nanovlákem a využitelnost
takto připravených vláken k lokální supresi zánětlivých a jiných T buňkami
zprostředkovaných imunitních reakcí. Navíc, takto připravená nanovlákna podporují růst
různých typů kmenových buněk (Obr. 1). Výsledky získané na experimentálním modelu
hojení poškozené rohovky ukázaly, že připravené nanovlákenné konstrukty mohou sloužit
jako nosiče kmenových buněk pro regenerativní a reparativní medicínu a současně jako
nosiče imunosupresivních látek pro lokální supresi imunitní reakce. Získané poznatky byly
publikovány: Holáň, V., Chudíčková, M., Trošan, P., Svobodová, E., Krulová, M., Kubinová,
S., Syková, E., Širc J., Michálek, J., Jukličková, M., Munzarová, M., and Zajícová A. (2011).
Cyclosporine A-loaded and stem cell-seeded electrospun nanofibers for cell-based therapy
and local immunosuppression. J. Control. Release 156, 406–412.
Experti/obor
-
RNDr. Ladislav Anděra, CSc. – Oddělení buněčné signalizace a apoptózy
-
RNDr. Petr Dráber, DrSc. – Oddělení signální transdukce
-
doc. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc. – Oddělení transplantační imunologie
-
prof. RNDr. Pavel Hozák, DrSc. – Oddělení biologie buněčného jádra
-
RNDr. Jarmila Králová, CSc. – Oddělení molekulární virologie
88
3.1.23
ÚSTAV ORGANICKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE AV ČR, V. V. I.,
(ÚOCHB)
Flemingovo nám. 2, 166 10 Praha 6, IČ 61388963
www.uochb.cas.cz
Ústav vznikl z Ústředního ústavu chemického, založeného v roce 1950, který se stal k 1. 1.
1953 součástí ČSAV. Po rozdělení Chemického ústavu ČSAV byl z jeho převládající části k
1. 1. 1960 vytvořen Ústav organické chemie a biochemie ČSAV. Od 1. ledna 2007 se ústav
stal veřejnou výzkumnou institucí. Předmětem hlavní činnosti ÚOCHB je vědecký výzkum v
oblastech organické chemie, biochemie, molekulární a buněčné biologie, výpočetní chemie,
fyzikální organické chemie a biochemie a v oborech souvisejících, tj. medicinální chemii,
bioorganické chemii, bioanorganické chemii a molekulární farmakologii. Výzkum je
zaměřený zejména na medicinální aplikace, aplikace zaměřené na ochranu rostlin a
živočichů, vývoj nových syntetických, biotechnologických, analytických a výpočetních
postupů, vývoj funkčních molekul, studium struktury, vlastností a biologické aktivity látek,
chemii a biochemii peptidů, bílkovin, nukleových kyselin, přírodních látek a jejich složek a
analogů. Vědecká činnost ústavu se provádí v oblastech, v rámci kterých působí 24
vědeckých týmů. Vědecko-servisní práce se provádějí v 9 laboratořích ústavu. Výzkum
nanotechnologií se realizuje v následujících oblastech (v závorce jsou uvedeni někteří řešitelé
programových projektů):
•
Výpočetní chemie (Z. Havlas, P. Hobza, O. Bludský)
•
Bioorganická a medicinální chemie (I. Rosenberg)
•
Organická syntéza (I. Starý, J. Michl, P. Holý)
Vědecko-servisní týmy
Biochemická farmakologie antimetabolitů (Helena Mertlíková-Kaiserová)
Elektromigrační metody (Václav Kašička)
Laboratoř radioizotopů (Tomáš Elbert)
Hmotová spektrometrie (Josef Cvačka)
Medicinální chemie (Pavel Majer)
NMR spektroskopie (David Šaman)
Strukturální biologie (Pavlína Řezáčová)
Virologie (Jan Weber)
Bioinformatika (Jiří Vondrášek)
V letech 2005–2010 byl výzkum v ústavu zaměřen mj. na problematiku jednoho
výzkumného záměru AV0Z40550506 „Regulace biologických procesů: Chemické
modulátory vybraných systémů významných pro medicínu a zemědělství“, 1/2005–
89
12/2010; řešitel RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu
Cílem bylo využívání výsledků základního výzkumu při vytváření nových nebo
zdokonalování současných terapeutických strategií nebo strategií ochrany rostlin. S důrazem
na vertikálně integrované přístupy ke studiu biomolekulárních struktur a funkcí se výzkumná
činnost orientovala na čtyři tématické okruhy:
(1) chemie biologicky důležitých molekul týkajících se závažných onemocnění, (2) chemie
infochemikálií významných pro systém rostlina-hmyz-mikroorganizmus, (3) syntetické
přístupy k biologicky aktivním a funkčním materiálům a (4) fyzikálně chemické metody,
spektroskopie a molekulární modelování zaměřené na poznání mechanizmu účinku cílových
molekul. Projekt má dva hlavní cíle: (1) podporovat interdisciplinární výzkum integrující
chemii, biochemii a biologii s lékařskými a ekologickými vědami a (2) školit studenty
v interdisciplinárních metodikách výzkumu.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno celkem 112 výzkumných projektů podpořených
z programů veřejné podpory výzkumu a vývoje, z nichž některé se týkaly nanotechnologií.
Výzkum oblasti nanotechnologií
Jde o základní výzkum zaměřený na molekulární zařízení, konkrétně nanorotory, jejichž
využití směřuje k netradičním zdrojům energie, na výzkum vodivých polymerů, jmenovitě
karborany obsahujících polyacetylenů, a výzkum v oblasti SAM (samoskladbou vzniklých
monovrstev) na bázi organokovových sloučenin. Nanoobjekty jsou studovány i teoreticky, v
rámci programu modelování chemických vlastností nano-a biostruktur.
a)
-
Projekt MŠMT, program Kontakt, ME09020 „Dvou a trojrozměrná pole molekulárních
rotorů: Nové materiály pro nanotechnologie“, 2009–2012; řešitel RNDr. Jaroslav Vacek,
Ph.D.
-
Projekt MŠMT 7E09054 „Multi-scale Formation of Functional Nanocrystal-Molecule
Assemblies and Architectures“, 2009–2011; řešitel RNDr. Ivo Starý, CSc.
-
Projekt MŠMT LH11027 „Biokompatibilizace a cílení nanočástic pro diagnostické a
terapeutické účely“, 2011–2014; řešitel Mgr. Petr Cígler, Ph.D.
-
Projekt GA ČR P108/12/640 „Biokompatibilní nanodiamantové sondy pro multimodální
zobrazování in vivo“, 2012 –2014; řešitel Mgr. Petr Cígler, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR IAA400550704 „Fullerenové kontejnery. Návrh, syntéza, vlastnosti
a možné aplikace“, 1/2007–12/2011; řešitel Ing. Petr Holý, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA400550708 „Polyacetyleny obsahující karborátové anionty v
postranních řetězcích“, 1/2007–12/2010; řešitel prof. Josef Michl, DrSc.
b)
-
Projekt GA ČR, program Centra excelence, CE P106/12/G015 „ Vývoj nových
nanoporézních absorbentů a katalyzátorů“, 2012–2018; řešitel prof. Jiří Čejka, DrSc.,
90
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, v.v.i., spoluřešitelem za ÚOCHB je RNDr. Ota
Bludský, CSc.
-
Projekt GA ČR P206/12/0453 „Afinitní kapilární elektromigrační metody pro selektivní
nanoanalýzu biomolekul a studium jejich interakcí“, 2012–2014; řešitel prof. Ing. Ivan
Mikšík, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za ÚOCHB je RNDr.
Václav Kašička, CSc.
-
kapilární elektrochromatografii“, 2009-2011; řešitel Dr. RNDr. David Sýkora – Vysoká
škola chemicko-technologická v Praze/Fakulta chemicko-inženýrská, spoluřešitelem za
ÚOCHB RNDr. Václav Kašička, CSc.
-
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., spoluřešitelem za ÚOCHB RNDr.
Miroslav Ledvina, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN200100801 „Bioaktivní biokompatibilní povrchy a nové
nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 1/2008–12/2012;
řešitel prof. RNDr. Jiří Nesládek, CSc., HDR, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za ÚOCHB RNDr. Miroslav Ledvina, CSc.
-
transport léčiv“, 7/2006–12/2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za ÚOCHB RNDr. Ladislav
Kohout, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520703 „Použití ultrazvuku v medicíně“, 1/2007–12/2011;
řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem
za ÚOCHB RNDr. Miroslav Ledvina, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN200520801 „Cílená exprese a transport bioaktivních molekul“,
1/2008–12/2012; řešitel Mgr. David Staněk, Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
v.v.i., Praha, spoluřešitelem za ÚOCHB Ing. Ivan Rosenberg, CSc.
c)
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita KBBE, název projektu: DINAMO –
„Development of diamond intracellular nanoprobes for oncogen transformation
dynamics monitoring in living cells”, 2010–2013; 8 partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu:
3,97 mil. EUR, koordinátorem Christine Van Houtven, Interuniversitair MicroElectronica Centrum VZW (Belgie), ÚOCHB je partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: FUNMOL –
„Multi-scale Formation of Functional Nanocrystal-Molecule Assemblies and
Architectures”, 2008–2012; 9 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 5,0 mil. EUR,
koordinátorem Cliodhna Horan, National University of Ireland, Cork (Irsko), ÚOCHB je
partnerem projektu.
91
Experti/obor
-
RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc. – teoretická, kvantová a výpočetní chemie a chemická
fyzika
-
prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. – teoretická, kvantová a výpočetní chemie, chemická
fyzika
-
prof. Josef Michl, DrSc. – nanochemie, nanotechnologie, fyzikální chemie, kvantová
chemie a chemická fyzika
-
RNDr. Ivo Starý, CSc. – organická a supramolekulární chemie
3.1.24
ÚSTAV PRO HYDRODYNAMIKU AV ČR V.V.I.
Pod Paťankou 5 Praha 6 16612, IČ 67985874
www.ih.cas.cz
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR se zabývá výzkumem v oblastech mechaniky tekutin a
disperzních soustav, reologie, hydrodynamiky biosféry, hydrologie, vodního hospodářství,
stavebního, strojního, chemického a fyzikálního inženýrství a životního prostředí.
•
Tokové vlastnosti nenewtonských látek: snižování třecích ztrát, reologické vlastnosti
vybraných nenewtonských látek, psychoreologie, bioreologie buněk, elektroreologie
•
Hydrodynamika tekutých soustav: tokové vlastnosti a chování suspenzí, vývoj
numerických metod pro popis proudění kapalin, numerická simulace pohybu částic
v proudící tekutině, vírový charakter smykových toků, optimalizace procesů úpravy
vody
•
Transformační procesy v hydrosféře: formování odtoku z hydrologicky
definovaného celku v závislosti na stavu a změnách vegetačního pokryvu,
semidistribuované a distribuované srážko-odtokové modely, vliv klimatických a
geomorfologických faktorů a pokryvu na odtok, modelování kvality vody v soustavě
povodí-nádrž
-
Projekt AV ČR IAA200600803 „Vliv zpevnění nanočásticemi na mez toku a plastickou
deformaci skelných polymerů a jejich teplotní konsolidaci“ 2008–2010; řešitel Ing. Pavel
Říha, CSc.
Experti/obor
-
Ing. Pavel Říha, CSc. – reologie suspenzí a polymerů , stárnutí polymerů, mechanika
buněk a tkání
92
3.1.25
ÚSTAV PŘÍSTROJOVÉ TECHNIKY AV ČR, V. V. I. (ÚPT)
Královopolská 147, 612 64 Brno, IČ 68081731
www.isibrno.cz
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1957 z Vývojových dílen ČSAV v Brně. Od 1. ledna 2007 se ústav
stal veřejnou výzkumnou institucí. ÚPT se zabývá výzkumem fyzikálních metod, speciálních
technologií a unikátních přístrojových principů ve vědních oblastech elektronové
mikroskopie, nukleární magnetické rezonance a kvantových generátorů světla. Vytváří
špičkové technologické prvky a postupy v oborech ultravysokého vakua, kryotechniky a
supravodivosti. Cílem interdisciplinárního výzkumu mikrostruktury hmoty je získání
výsledků využitelných v biologii, chemii, medicíně, ekologii a fyzice. Výzkum se provádí ve
13 řešitelských skupinách, které jsou tématicky sdruženy do šesti oddělení:
Oddělení elektronové mikroskopie (I. Müllerová)
Vědecké skupiny: Elektronová optika (T. Radlička), Mikroskopie a spektroskopie povrchů (I.
Müllerová, L. Frank), Mikroskopie a mikroanalýza (F. Mika), Mikroskopie pro biomedicínu
(V. Krzyžánek)
Oddělení speciálních technologií (J. Sobota)
Vědecké skupiny: Elektronová litografie (V. Kolařík), Tenké vrstvy (J. Sobota), Elektronové
technologie (M. Zobač)
Oddělení optických mikromanipulačních technik (P. Zemánek)
Oddělení medicínských signálů (P. Jurák)
Oddělení koherenční optiky (J. Lazar)
Vědecké skupiny: Koherentní lasery a interferometrie (O. Číp), Laserové technologie (L.
Mrňa).
Oddělení magnetické rezonance a kryogeniky (Z. Starčuk, jr.)
Vědecké skupiny: Magnetická rezonance (Z. Starčuk, jr.), Kryogenika a supravodivost (A.
Srnka).
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku jednoho výzkumného záměru –
AV0Z20650511 „Rozvoj experimentálních metod studia fyzikálních vlastností hmoty a
jejich aplikací v pokročilých technologiích“, 1/2005–12/2010; řešitel RNDr. Luděk Frank,
DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 493,460 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu
469,879 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 7a, podíl výzkumu nanotechnologií – 60 procent.
Výzkumný záměr byl orientován do oblasti aplikované fyziky a technických věd s cílem
rozvíjet metodologii získávání obrazové a spektrální informace z atomárních, molekulárních i
buněčných struktur, včetně snímání a zpracování biosignálů, a její vybrané aplikace v
biologii, medicíně a materiálových vědách. Elektronové svazky, generované, ovládané a
detekované nově vyvinutými postupy, jsou používány ke studiu látek a holografických jevů a
při spojování a mikroobrábění materiálů. Záření kvantových generátorů světla se používá
k vytváření různých druhů optických pastí pro nedestruktivní manipulace s mikroobjekty a
93
jsou vyvíjeny vysoce koherentní lasery pro metrologii optických frekvencí a
interferometrická měření. Potenciál metod nukleární magnetické rezonance pro studium živé
hmoty byl využit a rozšířen o tvorbu obrazového kontrastu laserem polarizovanými vzácnými
plyny a o techniky spektroskopického zobrazování.
Od roku 2009 ústav buduje ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu ČR Aplikační a
vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (projekt
ED0017/01/01). Cílem převážně investičního projektu s celkovým rozpočtem 433 mil. Kč je
vybudovat do roku 2013 moderně vybavené centrum pro komplexní studium a výzkum
materiálu, struktur a povrchu v mikro- a nanosvětě. Centrum bude zaměřeno na oblasti
aplikované diagnostiky a pokročilých technologií, které využívají metod elektronové
mikroskopie a litografie, magnetické rezonance, laserové interferometrie, svařování
elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování, kryogeniky a konstrukce
nových vědeckých přístrojů. Široká škála zobrazovacích, diagnostických, analytických a
měřících metod má nabídnout pohled na vzorky a objekty na základě různých fyzikálních
principů a s odlišnou mírou přesnosti, měřítka a rozlišení. Osobou zodpovědnou za tento
projekt je prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno celkem 41 výzkumných projektů podpořených
z programů veřejné podpory výzkumu a vývoje, z nichž některé se týkaly nanotechnologií.
Nové metody zobrazování elektronovými mikroskopy, technologie mikrolitografie
využívající elektronového litografu a depozice tenkých vrstev magnetronovým
naprašováním. Nové originální metody laserové interferometrie umožňují měřit délkové
změny v desetinách nanometrů a byla zkonstruována zařízení (optické pinzety), která
využívají mechanický účinek fokusovaných laserových svazků k prostorovému zachycení a
přemísťování nanoobjektů v kapalném prostředí.
a)
-
Projekt MPO, FR-TI2/705 „Bezkontaktní optické měřící metody a systémy pro přesné
strojírenství“, 2010-2014; řešitel Ing. Ondřej Číp, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Centra excelence,
ED0017/01/01 „Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a
nanotechnologií“, 2009-2013; řešitel prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. (viz. informace
výše)
-
Projekt MŠMT, program COST, OC08034 „Pokročilé techniky interferenčních
optických mikromanipulací“, 2008–2011; řešitel prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP102/10/1813 „Metody generování etalonu délky pomocí
stabilizovaného femtosekundového laseru se synchronizací módů“, 2010-2014; řešitel
Ing. Ondřej Číp, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP102/12/1104 „Studium metabolizmu a lokalizace primárního
mozkového tumoru MR zobrazovacími technikami“, 2012-2014; řešitel prof. Ing. Karel
Bartušek, DrSc.
94
-
Projekt GA ČR GAP108/11/2270 „Mapování lokální krystalické struktury odrazem
elektronů“, 2011-2013; řešitel RNDr. Luděk Frank, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP205/11/1687 „Neinvazní bezkontaktní metody identifikace a
charakterizace živých mikroorganismů prostřednictvím optické spektroskopie a
mikromanipulace“, 2011-2014; řešitel Mgr. Ota Samek, Dr.
-
Projekt GA ČR GPP205/11/P294 „Optické manipulace s mikroskopickými částicemi ve
vzduchu“, 2011-2013; řešitel Mgr. Oto Brzobohatý, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP205/12/P868 „Foto-termální interakce na mikrometrové úrovni“,
2012-2014; řešitel Mgr. Martin Šiler, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA102/09/1276 „Interferometr s plnou kompenzací vlivu fluktuací
indexu lomu v ose měření“, 2009-2012; řešitel doc. Ing. Josef Lazar, Dr.
-
Projekt GA ČR GA202/09/0348 „Samouspořádávání submikrometrových částic v
laserových svazcích“, 2009-2011; řešitel prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP102/11/P820 „Interferometrické
nanopolohování“, 2011-2013; řešitel Ing. Jan Hrabina, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR IAA100650803 „Koherentní zobrazování nanostruktur
v nízkoenergiovém rastrovacím elektronovém mikroskopu s plošným detektorem
elektronů“, 2008–2010; řešitel Ing. Miroslav Horáček, Ph.D.
b)
měřicí
techniky
pro
-
Projekt MPO FR-TI1/241 „Prvky pro nanometrickou diagnostiku délkových změn,
tvarových úchylek a povrchových defektů“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan Kůr – MESING,
spol. s r.o., spoluřešitelem za ÚPT Ing. Ondřej Číp, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN311610701 „Nanometrologie využívající metod rastrovací sondové
mikroskopie“, 2007–2011; řešitel Mgr. Petr Klapetek, Ph.D. – Český metrologický
institut, Brno, spoluřešiteli za ÚPT: Ing. Ondřej Číp, Ph.D., a Ing. Josef Lazar, Dr.
-
Projekt AV ČR KAN300100702 „Vytváření a charakterizace nanostruktur rentgenovými
lasery“, 2007–2011; řešitel Ing. Bedřich Rus, Dr. – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.,
spoluřešitelem za ÚPT Ing. Jaroslav Sobota, CSc.
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“ LC06007 „Centrum moderní
optiky“, 2006–2011; řešitel doc. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. – Univerzita Palackého v
Olomouci/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za ÚPT doc. RNDr. Pavel Zemánek,
Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program EUREKA, OE08012 „Kontrast a detekce v rastrovací
elektronové mikroskopii“, 2008–2010; řešitel RNDr. Lubomír Tůma – FEI Czech
Republic s.r.o., Brno, spoluřešitelem za ÚPT RNDr. Luděk Frank, DrSc.
-
Projekt GA ČR GA202/07/1669 „Depozice termomechanicky stabilních
nanostrukturovaných diamantu-podobných tenkých vrstev ve dvojfrekvenčních
kapacitních výbojích“, 2007–2011; řešitelka RNDr. Věra Buršíková, Ph.D., Masarykova
univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za ÚPT Ing. Jaroslav Sobota,
CSc.
95
-
c)
Projekt GA ČR GA202/08/0178 „Syntéza magnetických nanočástic na bázi Fe
v nízkoteplotním mikrovlnném plazmatu“, 2008–2010; řešitel Mgr. Vít Kudrle, Ph.D.,
Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za ÚPT Mgr.
Jiřina Matějková.
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: 3D
NanoChemiscope – „Combined SIMS-SFM Instrument for the 3-Dimensional Chemical
Analysis of Nanostructures”, 2008–2012; 8 partnerů z 6 zemí, rozpočet projektu: 5,28
mil. EUR, koordinátorem Ewald Niehuis, ION-TOF TECHNOLOGIES Gmbh
(Německo), ÚPT je partnerem projektu.
-
Projekt EC, PERG06-GA2009-256526 „Neinvazivní charakterizace a výběr řas
vhodných k produkci biopaliv“, 2010–2013; řešitel Mgr. Ota Samek, Dr.
Experti/obor
-
Ing. Ondřej Číp, Ph.D. – laserová interferometrie
-
RNDr. Luděk Frank, DrSc. – elektronová mikroskopie
-
doc. Ing. Vladimír Kolařík, CSc. – elektronová litografie, holografie
-
Ing. Vladislav Krzyžánek, Ph.D. – REM s vysokým rozlišením, REM metrologie
-
Ing. Josef Lazar, Dr. – nanometrologie
-
Ing. Ilona Müllerová, DrSc. – elektronová mikroskopie
-
Ing. Antonín Rek, CSc. – EDS (energiově dispersní) a WDS (vlnově dispersní)
rentgenová mikroanalýza
-
Mgr. Ota Samek, Ph.D. – Ramanova spektroskopie
-
Ing. Jaroslav Sobota, CSc. – depozice tenkých vrstev magnetronovým naprašováním
-
Ing. Aleš Srnka, Ph.D. – tepelné vlastnosti povrchů, kryogenika
-
Ing. Zenon Starčuk, jr., Ph.D. – NMR spektrotomografie
-
prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. – optická pinzeta, optické mikromanipulace
-
Ing. Martin Zobač, Ph.D. – mikroobrábění elektronovým svazkem
96
3.1.26
ÚSTAV STRUKTURY A MECHANIKY HORNIN AV ČR, V. V. I.
(ÚSMH)
V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8, IČ 67985891
www.irsm.cas.cz
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1958 pod názvem Hornický ústav ČSAV. K 1. 3. 1979 byl sloučen s
Geologickým ústavem ČSAV v Ústav geologie a geotechniky ČSAV. Současný název byl
přijat 1. 1. 1994. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí.
Výzkumná činnost v ÚSMH sahá od péče o lokální seizmické sítě a odhadů seizmického
ohrožení důležitých staveb přes zjišťování struktury, napětí a porušení hornin pomocí šíření
seizmických vln, testování hornin za účelem stabilizace podzemních konstrukcí, zkoumání
nebezpečných svahových pohybů a poruch, zjišťování geologických rizik ohrožujících nejen
památkové objekty až po využití uhlíkových materiálů pro zpracování odpadů a přípravu
uhlíkových kompozitů. Výzkum probíhá v 6 odděleních.
Výzkum v oblasti nanotechnologií probíhá v omezené míře v Oddělení kompozitních
a uhlíkových materiálů (K. Balík) a Oddělení geochemie (Z. Weishauptová).
V letech 2005–2010 byl výzkum zaměřen na problematiku jednoho výzkumného záměru.
Výzkumný záměr AV0Z30460519 „Výzkum vlastností geomateriálů, vývoj metod jejich
ekologického využívání a interpretace geodynamických procesů“, 1/2005–12/2010;
řešitel Ing. Karel Balík, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 644,661 mil. Kč, z toho
ze státního rozpočtu 618,655 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu
Výzkum přirozených geomateriálů (hornin a horninového prostředí), uměle vytvořených
geomateriálů (geopolymerů) a příbuzných materiálů na bázi uhlíku a křemíku v širokém
rozmezí velikostí strukturních prvků nanometrových, mikrometrových, milimetrových,
metrových a kilometrových rozměrů. Chemické, mineralogické a petrografické složení,
mechanické, fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti zkoumaných materiálů a jejich
heterogenita, zejména s ohledem na plochy nespojitosti a jejich prostorový a časový vývoj.
Vliv tepelného a silového působení na vlastnosti a chování materiálů. Multidisciplinární
výzkum bude zejména soustředěn na:
účinků
přirozených
i
lidskou
činností
-
hodnocení nebezpečných
geodynamických procesů;
vyvolaných
-
dynamiku Českého masivu a strukturu zemské kůry;
-
ekologické využití surovin rovněž ve spojení s likvidací škodlivých odpadů;
-
vývoj materiálů z netradičních prekurzorů: biomateriály, žáruvzdorné, stavební,
konstrukční a sorpční materiály.
Výzkum v oblasti nanotechnologií je zaměřen na vláknové kompozitní materiály, jako jsou
kostní náhrady, jejichž mechanické vlastnosti musí být sladěny s vlastnostmi lidské kosti.
97
Matrice je modifikována přídavky bioaktivních nanosložek jako jsou hydroxyapatit a
fosforečnan vápenatý, které podporují vrůstání kostních buněk. Částicové kompozity jako
výplně mezitělových rozpěrek pro léčbu páteře jsou připravovány na bázi karbonizovaných
přírodních semen a opět nanočástic hydroxyapatitu a fosforečnanu vápenatého. Zde jsou
sledovány zejména mechanické vlastnosti, tj. mechanická pevnost a modul pružnosti v tlaku.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 24 programových projektů, z toho 2 se týkaly
nanotechnologií.
-
Projekt GA ČR GA106/09/1000 „Bioinspirativní nanokompozitní struktury pro obnovu
kostní tkáně“, 2009–2012; řešitel Ing. Karel Balík, CSc., spoluřešitelé: Ing. Marcela
Munzarová – ELMARCO s.r.o., Mgr. Dana Kubies, CSc. – Ústav makromolekulární
chemie AV ČR v.v.i. a MUDr. Lucie Bačáková, CSc. – Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt TA ČR TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“,
2011–2014; řešitelé: Mgr. Michal Vaněček, Mgr. Jana Michálková, RNDr. Dagmar
Trpkošová – ISATech, s.r.o., spoluřešiteli za ÚSMH: Mgr. Ing. Milan Brož, CSc. a Ing.
Jaroslav Štrunc
Experti/obor
-
Ing. Karel Balík, CSc. – kompozity jako biomateriály
-
Mgr. Ing. Milan Brož, CSc. – seismologie
-
Ing. Jaroslav Štrunc – seismologie
-
Ing. Zuzana Weishauptová, DrSc. – adsorpce a absorpce, porézní struktury, uhlíkaté
materiály
3.1.27
ÚSTAV TEORETICKÉ A APLIKOVANÉ MECHANIKY AV ČR,
V. V. I. (ÚTAM)
Prosecká 76, 190 00 Praha 9, IČ 68378297
www.itam.cas.cz
Ústav vznikl k 1. 1. 1953 z Kloknerova výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí
stavebních, založeného v roce 1921. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou
institucí. Ústav se zabývá teoretickým a experimentálním výzkumem v oboru teorie
konstrukcí (s převažujícím zaměřením na stavební konstrukce) a je orientován zejména na
dynamiku konstrukcí (stochastickou dynamiku, aerodynamiku, aeroelasticitu), nelineární
mechaniku, mechaniku porušování materiálů a konstrukcí, mikromechaniku, biomechaniku a
mechaniku zemin, experimentální metody v mechanice a pro monitorování a hodnocení
spolehlivosti konstrukcí. Pěstuje výzkum historických materiálů a konstrukcí a technologie
jejich ochrany a oprav a řeší problémy spojené s ochranou historických budov a sídel. Ústav
je rozdělen do 10 odborných oddělení, Centra experimentální mechaniky a dalších útvarů.
98
Součástí ústavu je evropské Centrum excelence v Telči (CET "ARCchip") se speciální
výzkumnou infrastrukturou popsanou níže.
Výzkum v letech 2012–2017 je zaměřen na řešení institucionálního programu dlouhodobého
koncepčního rozvoje výzkumné organizace v dlouhodobě rozvíjených oblastech výzkumu. V
běžném roce ústav řeší kolem 25 výzkumných projektů, podporovaných převážně z GAČR,
MK ČR, MPO a ze zahraničí, hlavně z rámcových programů výzkumu Evropské komise.
-
Projekt MŠMT ED1.1.00/02.0060 „Centrum excelence Telč“, 2010–2018. Cílem
investiční části projektu celkem za 238,6 mil. Kč (financovaného ze strukturálních fondů
EU v letech 2010-2013) je vybudování a provoz centra produkujícího zejména vědecké
podklady, podporující zachování kulturního a přírodního dědictví a dosažení dlouhodobé
životnosti historických i moderních stavebních materiálů a konstrukcí. Budovaná
infrastruktura sestává zejména z aerodynamického a klimatického větrného tunelu
ekologicky a ekonomicky optimalizované velikosti pro výzkum stavebních materiálu a
technologií a vybaveného v ústavu vyvinutými měřicími a simulačními nástroji, z
unikátního pracoviště pro rentgenovou velkoplošnou mikro a nano tomografii a z dalších
modulů specifických databází a nástrojů pro monitorování vlivu klimatu a jeho změn na
chování a životnost materiálu a konstrukcí architektonického dědictví i jedinečným
mobilním systémem pro specifické úkoly záchrany kulturního dědictví v nouzových
situacích. Vědeckým garantem výzkumného programu, který zahrnuje i témata vývoje
nových materiálů a technologií na nano-bázi, je prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP105/10/2305 „Morfometrické a mechanické vlastnosti trabekulární
kosti zjištěné pomocí metod mikromechaniky a numerického modelování“, 2010–2013;
řešitelem doc. Ing. Ondřej Jiroušek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR P105/12/G059 „Kumulativní časově závislé procesy ve stavebních
materiálech a konstrukcích”, 2012–2018; spoluřešitelem za ÚTAM prof. Ing. Miloš
Drdácký, DrSc.
-
Projekt GA ČR P105/12/0824 „Stanovení strukturálních a mechanických vlastností
kovových pěn pomocí nanoindentace, mikrostrukturálních MKP modelů a mechanických
zkoušek”, 2012–2014, spoluřešitelem za ÚTAM doc. Ing. Ondřej Jiroušek, Ph.D.
-
Projekt Ministerstva kultury ČR NAKI DF11P01OVV012 „Nové materiály a
technologie pro konzervaci povrchů památkových objektů a preventivní památkovou
péči”, 2011–2015; spoluřešitelkou za ÚTAM Ing. Zuzana Slížková, Ph.D.
Expert/obor
-
prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc. – nanomateriály v památkové péči
-
doc. Ing. Ondřej Jiroušek, Ph.D. – mechanika biomateriálů a kovových pěn
-
Ing. Jiří Minster, DrSc. – mechanika reonomních materiálů
-
Ing. Zuzana Slížková, Ph.D. – nanomateriály v památkové péči
99
3.1.28
ÚSTAV TERMOMECHANIKY AV ČR, V. V. I. (ÚT)
Dolejškova 5, 182 00 Praha 8, IČ 61388998
www.it.cas.cz
Ústav vznikl jako Laboratoř strojnická ČSAV, která byla zřízena k 1. lednu 1953. K 1. lednu
2006 byl k Ústavu termomechaniky přičleněn Ústav pro elektrotechniku. Od 1. ledna 2007 se
ústav stal veřejnou výzkumnou institucí. Ústav rozvíjí činnost ve vybraných oblastech
technické fyziky se zaměřením jednak na tradiční obory – dynamiku tekutin, termodynamiku,
dynamiku mechanických systémů, mechaniku deformovatelných těles a diagnostiku
materiálu, a jednak na řešení interdisciplinárních problémů, jako jsou interakce tekutin s
tuhými tělesy, aerodynamika životního prostředí, biomechanika a mechatronika. Výzkum
silnoproudých elektromechanických systémů je zaměřen zejména na elektrické stroje,
přístroje a jiná zařízení z hlediska jejich fyzikálních parametrů, dynamiky, řízení a
pracovních médií.
ÚT je rozdělen na 7 oddělení (dynamika tekutin; termodynamika; dynamika a vibrace; rázy a
vlny v tělesech; ultrazvukové metody; elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika;
elektrofyzika). ÚT má 4 pobočky: v Plzni (Laboratoř diagnostiky materiálu), v Brně
(Centrum mechatroniky), v Praze 6 (Centrum energetiky) a v Ostravě (Centrum
inteligentních systémů a struktur).
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 66 vědeckých programových projektů, z toho dva byly
zaměřeny na nanotechnologie.
a)
-
technicky významných oblastech“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan Hrubý, CSc., spoluřešitel
Ing. Vladimír Ždímal, Dr. - Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., ČVUT/Fakulta
strojní
-
Projekt GA ČR GA101/09/0702 „Mechanické vlastnosti funkčních vrstev
submikronových tlouštěk“, 2009–2014; řešitel Ing. Michal Landa, CSc., spoluřešitelé:
RNDr. Jaromír Kopeček, PhD. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a doc. Ing. Nikolaj
Ganev, CSc. – České vysoké učení technické v Praze/FJFI
b)
Projekty, na jejichž řešení ústav spolupracuje
-
2012; řešitel Ing. Luděk Heller, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelé: Ing.
Petr Sedlák, Ph.D. – Ústav termomechaniky AV ČR v.v.i., Ing. Hynek Chlup –
ČVUT/Fakulta strojní, doc. Ing. Bohdana Marvalová, CSc. – Technická univerzita v
-
Projekt GA ČR P107/10/0824 „Feromagnetické slitiny s tvarovou pamětí na bázi
kobaltu“, 2010–2012; řešitel RNDr. Jaromír Kopeček – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za ÚT Ing. Michal Landa, CSc.
100
-
Projekt GA ČR P108/10/0698 „Nové přístupy k výzkumu únavového šíření trhliny v
módech II, III a II + III“, 2010–2013; řešitel prof. RNDr. Jaroslav Pokluda, CSc. – VUT
v Brně/Fakulta strojního inženýrství, spoluřešitelkou za ÚT Ing. Anna Machová, CSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Petr Hora, CSc. – šíření vln v pevných tělesech, akustická emise, zpracování
signálů
-
Ing. Jan Hrubý, CSc. – termodynamika, kinetika fázových přechodů
-
Ing. Michal Landa, CSc. – charakterizace mechanických vlastností pokročilých materiálů
-
Ing. Anna Machová, CSc. – matematické modelování, molekulární dynamika materiálů
-
Ing. Petr Sedlák, PhD. – matematické modelování vlastností a struktury materiálů, ab
inicio
-
Ing. Hanuš Seiner, Ph.D. – matematické modelování vlastností a struktury materiálů
3.1.29
ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ FYZIOLOGIE A GENETIKY AV ČR, V. V. I.
(ÚŽFG)
Rumburská 89, 277 21 Liběchov, IČ 67985904
www.iapg.cas.cz
Ústav byl zřízen k 1. únoru 1973 pod názvem Ústav fyziologie a genetiky hospodářských
zvířat ČSAV. K 31. prosinci 1992 byl jeho název změněn na Ústav živočišné fyziologie a
genetiky AV ČR. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí. Předmětem
činnosti ÚŽFG AV ČR je základní vědecký výzkum zejména fyziologických funkcí,
genetických struktur a interakcí v genomu živočichů. Zvláště jde o výzkum druhů/populací
významných v medicíně (modelové druhy), ekologii (chráněné nebo jinak významné druhy)
nebo zemědělství (hospodářská zvířata) a výzkum v oblasti kvality a bezpečnosti potravin.
Výsledkem všech aktivit ústavu je nejen produkce prioritních vědeckých výsledků s dopadem
do oblasti základního výzkumu, ale rovněž vytváření předpokladů pro rychlé uplatnění
získaných poznatků v medicíně, ekologii a zemědělství. ÚŽFG se skládá ze čtyř sekcí, které
jsou dále rozděleny na 11 laboratoří umístěných v Liběchově, Praze a Brně.
V letech 2005–2011 byl výzkum zaměřen na problematiku jednoho výzkumného záměru:
Výzkumný záměr AV0Z5040515 „Genetický, funkční a vývojový potenciál živočišných
buněk, tkání a organismů: jejich využití v medicíně, ekologii a zemědělství“, 1/2005–
12/2011; řešitel Ing. Jan Kopečný, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 422,330 mil.
Kč, z toho ze státního rozpočtu 422,330 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu
nanotechnologií – 5 %. Cílem řešení byl výzkum fyziologie a genetiky živočichů ve čtyřech
základních směrech:
101
-
Studium růstu a zrání oocytů včetně jejich proteomové analýzy, výzkum genové exprese
v časném embryonálním vývoji a studium orgánově-specifických kmenových buněk.
-
Výzkum vývoje, diferenciace i funkce buněk a tkání savců a sledování úlohy buněčné
proliferace a programované buněčné smrti včetně jejich signálních drah, a to jak při
fyziologickém vývoji, tak i při neoplazii.
-
Detailní fylogeografické studium s cílem poznání evoluční a distribuční historie,
populační struktury a vývojové stability modelových skupin ryb a savců, včetně studia
exprimovaných a kandidátních genů ovlivňujících užitkové znaky hospodářských zvířat.
-
Výzkum mikroflóry trávicího traktu a studium účinků a detekce látek narušujících funkci
endokrinního systému s cílem využití získaných výsledků v oblasti kvality a bezpečnosti
potravin.
Do výzkumu souvisejícího s nanotechnologiemi jsou zapojeni pracovníci Sekce reprodukce a
vývojové biologie savců vedené prof. MVDr. Janem Motlíkem, DrSc., a Sekce embryologie
živočichů, buněčné a tkáňové diferenciace pod vedením prof. MVDr. Ivana Míška, DrSc.
Projekty, na jejichž řešení ústav spolupracuje:
-
a jejich lokalizace v orgánech“, 2011–2013; řešitel Ing. Zbyněk Večeřa, CSc. – Ústav
analytické chemie AV ČR v.v.i., spoluřešitelé: Ing. Jiří Smolík, CSc. – Ústav
chemických procesů AV ČR v.v.i. a RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D. – Ústav živočišné
fyziologie a genetiky AV ČR v.v.i.
-
a nádorových buněk“, 2008–2011; řešitel Ing. Karel Klepárník, CSc. – Ústav analytické
chemie AV ČR, v.v.i., Brno, spoluřešitelem za ÚŽFG MVDr. Ivan Míšek, DrSc.
-
Projekt MŠMT 2B06130 „Využití nově syntetizovaných biomateriálů
s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně
mesodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky“, 2006–2011; řešitel prof.
Nečas, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně/Fakulta
lékařství, spoluřešitelem za ÚŽFG prof. MUDr. Jan Motlík, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0538 „Centrum buněčné terapie a
tkáňových náhrad“, 2005–2011; řešitelka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., Ústav
experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za ÚŽFG prof. MUDr.
Jan Motlík, DrSc.
v kombinaci
derivované z
MVDr. Alois
veterinárního
Experti/obor
-
prof. MVDr. Ivan Míšek, DrSc. – vývojová anatomie, odontogeneze a morfogenetický
systém zubů, centrální nervová soustava, smyslové orgány
-
prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. – nervové kmenové/progenitorové buňky, regenerace a
obnova centrálního nervového systému se zaměřením na míchu; kmenové buňky kůže a
mezenchymové kmenové buňky, jejich cílená diferenciace
102
3.2
UNIVERZITY
3.2.1
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE (UK)
Ovocný trh 3–5, 116 36 Praha 1, IČ 00216208
www.cuni.cz
Univerzita Karlova, založená v roce 1348, patří mezi nejstarší světové univerzity a je jednou
z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v ČR uznávanou v kontextu
evropském i světovém. Univerzita má v současnosti 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci
Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou,
výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,
5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK.
Univerzita má přes sedm tisíc zaměstnanců, z toho čtyři tisíce akademických a vědeckých
pracovníků. Na UK studuje přes 42 400 studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v
ČR), kteří studují ve více než 270 akreditovaných studijních programech s takřka 600
studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje 7 200 studentů, v
magisterských 29 000 studentů a v doktorských přes 6 200 studentů.
Prioritou univerzity je vědecká a výzkumná činnost, o kterou se též musí opírat doktorské i
magisterské studijní programy. Vědecký výkon pracovišť UK měřený objemem získaných
finančních prostředků poskytovaných vysokým školám v České republice představuje zhruba
třetinu těchto prostředků. Univerzita Karlova je podle platné právní úpravy veřejnou vysokou
školou, tj. autonomní vědeckou a vzdělávací institucí.
Rektorem Univerzity Karlovy je prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií byl identifikován v těchto organizačních
jednotkách univerzity:
•
1. lékařská fakulta
•
•
•
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
•
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
•
Přírodovědecká fakulta
•
Matematicko-fyzikální fakulta
3.2.1.1
Lékařská fakulta UK (1. LF)
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
www.lf1.cuni.cz
Stručná charakteristika fakulty
1. lékařská fakulta je součástí Univerzity Karlovy v Praze od roku 1348 a je nejstarší
lékařskou fakultou ve střední Evropě. Vychovává budoucí lékaře v oboru lékařství a oboru
stomatologie, a to pouze formou řádného prezenčního studia. Na fakultě je realizováno i
103
vysokoškolské studium bakalářské v oboru ošetřovatelství, ergoterapie, fyzioterapie,
zdravotnická technika a navazující magisterské studium v oborech zdravotnická technika a
informatika, učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy. Organizačně je fakulta
rozdělena na 74 ústavů a klinik. Největší výukovou základnou 1. lékařské fakulty je
Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí. Fakulta má svá pracoviště ještě ve FN Na
Bulovce s poliklinikou, Fakultní Thomayerově nemocnici, Ústřední vojenské nemocnici a FN
Motol.
Výzkumná práce zahrnuje biomedicínské teoretické a preklinické obory a problematiku
diagnostických, léčebných a preventivních metod, postupů klinických oborů lékařství a zubní
lékařství. K fakultě byl přičleněn Výzkumný ústav stomatologický, společné pracoviště s
Revmatologickým ústavem, Revmatologická klinika 1. LF a společné pracoviště s Ústavem
hematologie a krevní transfuze – Ústav klinické a experimentální hematologie.
Na 1. LF UK byly v letech 2005–2011 řešeny čtyři výzkumné záměry, z nichž tři obsahovaly
prvky nanobiotechnologie a nanomedicíny.
Výzkumný záměr MSM0021620806 „Molekulární biologie a patologie buňky za normy a
u vybraných klinicky závažných patologických procesů“, 1/2005–12/2011; řešitel prof.
MUDr. Milan Elleder, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 1000,869 mil. Kč, z toho
ze státního rozpočtu 961,775 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu
Výzkumný záměr reprezentoval dvanáct základních biomedicínských okruhů zaměřených na
vybrané problémy normy a patologických stavů. Nadřazeným cílem je vzájemné sbližování
biomedicínsky zaměřených pracovišť výzkumem na společné molekulární a buněčné úrovni
metodických center jako nezbytný předpoklad pro perspektivní biomedicínský výzkum.
Takto orientovaný výzkum je významným zdrojem relevantních informací o buněčných
procesech operujících za normy a za patologických stavů a jejich poznání umožňuje vývoj
nových terapeutických postupů. Prioritou jsou strukturně biologická studia jaderného
kompartmentu, zejména popis jadérkové struktury z hlediska syntézy rRNA a replikace
ribosomálních genů, studium dynamiky chromosomálních teritorií v souvislosti s jejich
replikací a analýza vzájemné polohy chromozomů v jádře, analýza pozice „linker“ histonu v
chromatinovém vlákně, studium funkce Cajalova tělíska a jaderných skvrn, modifikace a
remodelace chromatinu v regulaci transkripce, identifikace nových proteinů atd.
Výzkumný záměr MSM0021620808 „Molekulárně biologické, genetické a epigenetické
aspekty vzniku a rozvoje modelových tumorů dospělého věku. Význam pro
epidemiologii, časnou diagnostiku a léčbu“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. MUDr. Pavel
Klener, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 281,412 mil. Kč, z toho ze státního
rozpočtu 232,727 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 20 %.
Výzkumné práce přinesly nové poznatky z oblasti buněčné a molekulární biologie a
fyziologie, důležité jak z hlediska základního výzkumu (poznání některých regulačních
mechanizmů růstu, diferenciace a transformace buněk), tak i kliniky (buněk na cytostatickou
léčbu). Výsledky výzkumného záměru mají umožnit identifikaci molekulárních cílů a
buněčných regulačních procesů, umožňujících predikci, časnou diagnostiku, průběžné
sledování rozvoje onemocnění atd. Dalším cílem byl návrh nových biologicky aktivních látek
interferujících s nádorovou progresí, jak na úrovni samotné transformované buňky, tak i
ovlivněním imunitního systému.
104
Výzkumný záměr MSM0021620807 „Metabolické, endokrinní a genetické aspekty
prevence, diagnostiky a terapie kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních a
renovaskulárních onemocnění“, 2005–2011; řešitel prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., celkové
Předmětem výzkumného záměru v klinické části bylo definování, diagnostika a terapeutické
ovlivnění hrozících rizik cévních postižení (v oblasti kardiovaskulární, cerebrovaskulární a
renovaskulární) u populace s endogenně i exogenně podmíněným zvýšeným sklonem k těmto
postižením. Byla prováděna analýza genetických, metabolických, endokrinních a
humorálních příčin vedoucích k postižení cévní stěny u vytipovaných rizikových jedinců a
jednak testování nových terapeutických postupů. Výzkumný záměr řešil problematiku
onemocnění, která vedou k cévním komplikacím a která mají velký vliv na morbiditu a
mortalitu postižené populace. Výstupem řešení by měla být opatření vedoucí k primární
prevenci postižení cév. V části věnované základnímu výzkumu byly zejména analyzovány
faktory ovlivňující rozvoj cévních změn z hlediska patogenetických mechanizmů.
Dále se v roce 2011 řešilo na fakultě 109 programových projektů.
Práce charakteru bionanotechnologií a nanomedicíny se provádějí v těchto ústavech a
laboratořích:
V Ústavu patologické fyziologie se provádí vývoj bioafinitních, imunoafinitních a
enzymových reaktorů jako součásti mikročipových zařízení pro vyhledávání autoantigenních
epitopů.
K přípravě enzymových reaktorů se používají magnetické mikro-nebo nanočástice.
V Laboratoři genové exprese Ústavu buněčné biologie a patologie se provádí výzkum
funkční organizace buněčného jádra.
V Laboratoři molekulární hematologie 1. interní kliniky se provádí molekulární diagnostika
hematologických maligních onemocnění s použitím PCR (polymerázová řetězová reakce).
Ve Farmakologickém ústavu se v oddělení klinické farmakologie provádí DNA analýza genů
pro metabolizmus a transport xenobiotik.
Ve Výzkumné angiologické laboratoři 2. interní kliniky se provádí separace lipoproteinů a
charakteristika jejich subfrakcí (5–1200 nm).
V Ústavu dědičných metabolických poruch se při studiu dědičných metabolických
onemocnění používá technik molekulární biologie (analýzy genů spojených se studovaným
onemocněním – sekvencování PCR, poziční klonování, studium genové exprese, proteinové
studie).
V Laboratoři pro endokrynologii a metabolizmus 3. interní kliniky se provádějí DNA analýzy
při výzkumu hyperlipoproteinemie, arteriální hypertenze a diabetu.
b)
Projekty, na nichž pracovníci fakulty spolupracují/spolupracovali:
-
transport léčiv“, 7/2006–12/2010, řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
105
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha, spoluřešitelem za 1. LF prof. MUDr.
Pavel Martásek, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN400100701 „Funkční hybridní nanosystémy polovodičů a kovů s
organickými látkami (FUNS)“, 1/2007–12/2011; řešitel RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.,
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., spoluřešitelem za 1. LF Ing. Stanislav Kmoch, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT – OE09011 – „Použití nekovových materiálů při fixaci kostních úlomků
v traumatologii a ortopedii“, 2009–2011; řešitel Ing. Jan Dolejší – ProSpon, spol. s r.o.,
spoluřešitelem za 1. LF prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc.
-
Projekt MZ – NS9834 – „Změny profilu steroidů a jejich neuroaktivních metabolitů ve
vztahu k predikci termínu porodu“, 2009–2011; řešitelé: Ing. Martin Hill, DrSc. a prof.
MUDr. Luboslav Stárka, DrSc. – Endokrinologický ústav, spoluřešiteli za 1. LF doc.
MUDr. Antonín Pařízek, CSc. a prof. MUDr. David Cibula, CSc. – Všeobecná fakultní
nemocnice v Praze
-
Projekt MZ – NR9156 – „20alfa-Hydroxy-metabolity neuroaktivních pregnanolonových
izomerů, progesteronu a pregnenolonu okolo porodu a jejich význam ve fyziologii a
diagnostice“, 2007–2009; řešitelé: Ing. Martin Hill, DrSc., MUDr. Lyudmila Kancheva,
MUDr. Radmila Kancheva, CSc., prof. MUDr. Luboslav Stárka, DrSc. a Mgr. Helena
Včeláková – Endokrinologický ústav, spoluřešitelem za 1. LF doc. MUDr. Antonín
Pařízek, CSc.
Experti/obor
-
prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc. – patologická anatomie
-
prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc. – molekulární lékařství
-
doc. MUDr. Karel Smetana, DrSc. – buněčná biologie a tkáňové inženýrství
3.2.1.2
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
www.lf2.cuni.cz
2. lékařská fakulta vznikla rozdělením Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Byla zřízena v
roce 1953 jako Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1990 byl název
fakulty změněn na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním posláním
fakulty je výuka lékařství a vědecké bádání v lékařských vědách. Fakulta je rozdělena na 3
centra, 27 ústavů a 24 klinik. Sektor vědy a výzkumu na 2. LF UK je provázán s vědeckou a
výzkumnou činností ve Fakultní nemocnici v Motole. Jedno z center, založených v rámci
programu MŠMT „Výzkumná centra“, je „Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad“.
Výzkum je do značné míry zaměřen do oblasti nanomedicíny.
106
Na 2. LF byly v letech 2005–2011 řešeny dva výzkumné záměry, z nichž jeden obsahoval
prvky nanobiotechnologie a nanomedicíny.
Výzkumný záměr MSM0021620813 „Molekulární základy dětských nádorových
onemocnění a léčebné aplikace“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. MUDr. Jan Starý, DrSc.,
Předmětem výzkumného záměru byly vybrané genetické faktory asociované s poruchami
imunity, funkční patogenetické mechanizmy vedoucí k poškození organizmu a možnosti
imunoterapie.
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno celkem 76 programových projektů.
a)
Projekty, jejichž příjemcem je fakulta:
-
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., spoluřešiteli Ing. Jiří Michálek, CSc. – Ústav
makromolekulární chemie AV ČR v.v.i. a prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. – Ústav
experimentální medicíny AV ČR v.v.i.
-
Projekt MŠMT 1M0538 „Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad“, 1/2005–
12/2011; řešitelka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
b)
Projekty, na jejichž řešení fakulta spolupracuje:
-
Projekt MŠMT ME10145 „Modifikace nanovlákenných materiálů plazmatickými
technologiemi pro biologické aplikace“, 2010–2012; řešitel prof. Ing. Petr Louda, CSc. –
Technická univerzita v Liberci/Fakulta strojní, spoluřešitelem za 2. LF doc. RNDr.
Evžen Amler, CSc.
-
Projekt MPO FI-IM4/205 „Nanotechnologie v medicíně – tkáňový nosič pro
rekonstrukce pojiva“, 2007–2010; řešitel Mgr. Marcela Foglarová, CPN, spol. s r.o.,
spoluřešitelem za 2. LF MUDr. Milan Handl, Ph.D.
-
Projekt Ministerstva zdravotnictví (MZ) NR9076 „Genomické profilování v predikci
odpovědi na chemoradioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem
konečníku“, 2006–2010; řešitel prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. – Masarykův
onkologický ústav v Brně, spoluřešitelem prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc. – FN Motol
Experti/obor
-
doc. MUDr. Milan Handl, Ph.D. – ortopedie
-
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. – problematika jaterních přenosů, jaterního selhání a
použití bioreaktoru
107
-
prof. MUDr. Jan Starý, DrSc. – dětská maligní i nemaligní hematologie
-
prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. – kmenové buňky, nanočástice, umělé biomateriály,
neurovědy
3.2.1.3
Ruská 87, 100 00 Praha 10
www.lf3.cuni.cz
Podobně jako ostatní pražské lékařské fakulty Univerzity Karlovy, 3. lékařská fakulta vznikla
rozdělením lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Původně byla zřízena v roce 1953 jako
Lékařská fakulta hygienická. Činnost 3. LF je úzce spjata především s Fakultní nemocnicí
Královské Vinohrady. 3. LF je rozdělena na 32 klinik a 23 ústavů.
Výzkumná činnost na 3. LF je zaměřena na široké spektrum lékařských problémů. V období
2005–2011 byla zajištěna prostřednictvím tří výzkumných záměrů, z nichž žádný nebyl
zaměřen na nanotechnologie. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno celkem 46 grantových
projektů.
a)
-
b)
Projekty řešené fakultou:
Projekt MZ NS10093 „Nanotkanina jako nosič fotosenzibilizátoru pro aseptické krytí
bércového vředu zlepšuje kvalitu života u nemocných s chronickou ránou“, 2009–2011;
řešitelé z FN Královské Vinohrady: prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, MUDr.
Monika Arenbergerová, PhD., doc. MUDr. Marek Bednář, CSc. a Mgr. Eliška Stránská,
spoluřešitelé: RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D., RNDr. Jan Sedláček, CSc. – Univerzita
Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta
-
Projekt TA ČR TA01010964 „Osteograft“, 2011–2013; řešitelé: MUDr. Barbara
Kubešová, Jana Komárková, RNDr. Eva Matějková, Mgr. Lucie Štrajtová, Ph.D. –
Národní tkáňové centrum a.s., spoluřešiteli za 3. LF: doc. MUDr. Martin Krbec, CSc.,
MUDr. Filip Fridrich, MUDr. Jiří Záhora
-
nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 2008–2012; řešitel
prof. RNDr. Miloš Nesládek, CSc., HDR, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem
za 3. LF as. MUDr. Viktor Kočka, FESC.
-
Projekt AV ČR KAN200520701 „Nano-PCR – ultrasenzitivní test detekce specifických
proteinů v tělních tekutinách“, 2007–2011, řešitel RNDr. Petr Dráber, DrSc., Ústav
molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za 3. LF MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
Za 3. LF se účastnila Neurologická klinika a její úlohou byla klasifikace pacientů a sběr
mozkomíšního moku a sér/plazmy od vhodných osob.
108
Experti/obor
-
MUDr. Monika Arenbergerová, PhD. – dermatovenerologie
-
prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA – dermatologie
-
MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. – kognitivní neurologie
-
doc. MUDr. Marek Bednář – lékařská mikrobiologie
3.2.1.4
Lékařská fakulta UK v Plzni (LF v Plzni)
Husova 3, 306 05 Plzeň
www.lfp.cuni.cz
Fakulta byla založena v roce 1945. Na fakultě se vyučují dva studijní obory - všeobecné
lékařství a stomatologie. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 25 grantových projektů.
-
Projekt MPO FR-TI1/415 – „Výzkum a vývoj nanostrukturních materiálů pro
medicínské účely“, 2009–2012; řešitel Ing. Michal Zemko, Ph.D., COMTES FHT a.s.,
spoluřešitelem za Univerzitu Karlovu v Praze/LF v Plzni MUDr. Daniel Hrušák, Ph.D.
Experti/obor
-
MUDr. Daniel Hrušák, Ph.D.
3.2.1.5
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FAF)
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
www.faf.cuni.cz
Farmaceutická fakulta (FaF) Univerzity Karlovy v Hradci Králové vznikla v roce 1969.
Součástí studijního programu fakulty (mj. magisterské studium farmacie) je její vědeckovýzkumná činnost ve vědních oborech farmaceutických a s farmacií souvisejících.
Výzkumná činnost na FaF byla v posledních 6 letech zaměřena na řešení výzkumného
záměru MSM0021620822 „Výzkum nových lékových struktur“, 1/2005–12/2011; řešitel
prof. RNDr. Rolf Karlíček, DrSc. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 23 programových
projektů souvisejících s vývojem nových léčiv a postupů. Na Katedře farmaceutické
technologie byla zaznamenána spolupráce na řešení projektu aplikovaného výzkumu
využívajícího i nanotechnologie.
109
-
Projekt MPO 2A-1TP1/015 „Nové postupy formulace mikrodisperzních a
nanodisperzních lipidových soustav jako transportních systémů farmakologicky
účinných látek“, 2006–2011; řešitelem projektu RNDr. Jan Mikeska, CSc., Biomedica,
spol. s r.o., spoluřešitelem za FaF doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc.
Experti/obor
-
doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. – farmaceutické technologie
3.2.1.6
Přírodovědecká fakulta UK (PřF)
Albertov 5, 128 43 Praha 2
www.natur.cuni.cz
Přírodovědecká fakulta byla vytvořena v roce 1920. Fakulta se zabývá biologií, chemií,
geografií, geologií a studiem životního prostředí. K fakultě jsou přidruženy dvě instituce:
Botanická zahrada Univerzity Karlovy a Hrdličkovo muzeum člověka. Činnost fakulty je
zaměřena na výuku a výzkum moderních přírodních věd, které jsou charakterizovány
interdisciplinaritou a transdisciplinaritou a jejichž nejznámějším představitelem je komplexní
studium životního prostředí člověka. Na PřF dále probíhá výuka a výzkum v oblasti
biomedicínských věd, vyučuje se a zkoumá komplexní obor geologicko-geografických studií
přírodních zdrojů i jejich využívání a ochrany či oblast chemie moderních technologických
materiálů.
Fakulta je rozdělena podle vědních oborů na Sekce biologie, chemie, geografie, geologie a
Ústav životního prostředí.
Výzkum na PřF byl v posledních 6 letech zaměřen na řešení 5 výzkumných záměrů, z nichž
jeden obsahuje i řešení problémů souvisejících s nanotechnologiemi.
Výzkumný záměr MSM0021620857 „Nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace
prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“, 1/2007–12/2013; řešitel prof.
RNDr. Karel Procházka, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 214,275 mil. Kč,z toho
ze státního rozpočtu 186,399 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6d, podíl výzkumu
Výzkumný záměr je dlouhodobým plánem výzkumu chemických kateder PřF UK v oblasti
přípravy nových materiálů a postupů pro ekologicky nezávadné technicky vyspělé aplikace.
V rámci záměru se provádí: (a) vývoj syntetických postupů šetrných k životnímu prostředí a
přípravu nových sloučenin, (b) vypracování citlivých analytických metod jejich
charakterizace a (c) studium komplexu vztahů mezi strukturou a funkcí připravených
systémů. Navržená tématika zahrnuje studium multifunkčních nanomateriálů, vývoj a
studium funkce protinádorových léčiv a řadu dalších oblastí.
110
Výzkum zaměřený na nanotechnologie probíhá v následujících sekcích a katedrách či
ústavech:
- Sekce biologie – Katedra genetiky a mikrobiologie (Z. Palková)
Laboratoř elektronové mikroskopie (J. Nebesářová)
- Sekce chemie –
Katedra analytické chemie (J. Barek)
Katedra anorganické chemie (I. Lukeš, D. Nižňanský, J. Mosinger)
Katedra biochemie (K. Bezouška)
Katedra fyzikální a makromolekulární chemie (K. Procházka, B.
Vlčková, J. Vohlídal)
Katedra organické a jaderné chemie (J. Hájíček)
- Sekce geologie – Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů (J. Jehlička, O.
Frank)
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 245 grantových projektů.
a)
-
souborů kovových nanočástic“, 2010–2014; řešitelka prof. RNDr. Blanka Vlčková, CSc.,
spoluřešitelé: RNDr. Jiří Pfleger, CSc. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.,
RNDr. Martin Michl, Ph.D. – ČVUT /Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
-
Projekt GA ČR GAP108/10/1250 „Multifunctional nanoparticles: smart preparation
methods and study of their physical properties”, 2010–2014; řešitelka RNDr. Jana
Poltierová Vejpravová, Ph.D., spoluřešitelé: Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. a
Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1661 „Organické nanoporézní polymery odvozené od
arylacetylenů jako materiály pro skladování vodíku“, 2011–2013; řešitel RNDr. Jan
Sedláček, Dr., spoluřešitelem RNDr. Hynek Balcar, CSc. – Ústav fyzikální chemie
Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/0179 „Počítačové studium nanomateriálů založených na
fullerenech“ 2010–2012; řešitel RNDr. Filip Uhlík, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/0353 “Nanočástice na bázi komplexů hydrofilních
blokových polyelektrolytů s iontovými surfaktanty”, 2010–2012; řešitel RNDr. Miroslav
Štěpánek, Ph.D., spoluřešitelem RNDr. Miroslav Šlouf, Ph.D. – Ústav makromolekulární
chemie AV ČR, v.v.i.
-
Projekt GA ČR GA104/09/1435 „Nové katalytické procesy přípravy organických
materiálů pro fotoelektroniku“, 2009–2013; řešitel prof. RNDr. Jiří Vohlídal, CSc.
-
Projekt GA ČR 106/07/0949 – „Nové způsoby přípravy magnetických nanokompozitů
(spinelových feritů) a studium jejich fyzikálních vlastností”, 2007–2009; řešitel Daniel
Nižňanský
-
Projekt AV ČR KAN201110651 „Kombinované kontrastní látky pro molekulární MR
zobrazování“, 1/2006–12/2010; řešitel prof. RNDr. Ivan Lukeš, CSc., spoluřešitelé: Ing.
111
Milan Hájek, DrSc. – IKEM, Ing. Ivan Hlaváček, CSc. – Interpharma Praha, a.s., prof.
MUDr. Eva Syková, DrSc. – Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.
b)
Projekt GA AV IAA401110702 „Asociující amphifilní mikto-a heteroramenné
hvězdicové polyelektrolyty“, 01/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. K. Procházka, DrSc.
Projekty, na jejichž řešení fakulta spolupracuje/spolupracovala:
Projekty programu Nanotechnologie pro společnost
-
transport léčiv“, 2006–2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF UK doc. Ing. Josef Hájíček,
CSc.
-
Projekt AV ČR KAN100500652 „Heterogenní organické a hybridní nanokompozitní
materiály pro solární články“, 2006–2010; řešitel RNDr. Jiří Pfleger, CSc., Ústav
makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF UK prof. RNDr. Jiří
Vohlídal, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN300100802 „Nanokompositní, keramické a tenkovrstvé
scintilátory“, 2008-2011; řešitel Ing. Martin Nikl, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v.i.,
spoluřešitelem za PřF UK RNDr. Daniel Nižňanský, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt MZ NS10093 „Nanotkanina jako nosič fotosenzibilizátoru pro aseptické krytí
bércového vředu zlepšuje kvalitu života u nemocných s chronickou ránou“, 2009–2011;
řešitelé: prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, MUDr. Monika Arenbergerová,
PhD., doc. MUDr. Marek Bednář, CSc. a Mgr. Eliška Stránská – FN Královské
Vinohrady, spoluřešitelé za PřF UK: RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D. a RNDr. Jan Sedláček,
CSc.
-
Projekt GA ČR GA104/09/0561 „Deponované nanočásticové katalyzátory pro tvorbu
vazeb C-C“, 2009–2013; řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc. – Ústav fyzikální chemie
Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i, spoluřešitelem za PřF UK doc. RNDr. Petr
Štěpnička, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/0807 “Komplexní magnetické nanočástice s
monodisperzními oxidovými jádry a stabilním organickým obalem pro biologický
výzkum a biomedicinální aplikace”, 2011–2014; řešitel Ing. Pavel Veverka, Ph.D. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za PřF UK Ing. Mgr. Ondřej Kaman, Ph.D.
-
Projekt GA ČR P205/11/J043 „Komplexní studium náhodně větvených amphifilních
kopolymerů“, 2011–2013; řešitel RNDr. Miloš Netopilík, CSc. – Ústav
makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za PřF doc. Ing. Zuzana
Limpouchová, CSc.
-
Jaroslava Heyrovského AV ČT v.v.i., spoluřešitelem za PřF UK doc. RNDr. Jiří
Mosinger, Ph.D.
-
Projekt MŠMT LC06035 „Centrum biofyzikální chemie, bioelektrochemie a bioanalýzy.
Nové nástroje pro genomiku, proteomiku a biomedicínu“, 2006–2011; řešitel doc. RNDr.
112
Miroslav Fojta, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Brno, spoluřešitelem za PřF
prof. RNDr. Jiří Barek, CSc. Od roku 2012 běží nový projekt v rámci programu Centra
excelence, GAČR – P206/12/G151 „Centrum nových přístupů k bioanalýze a
molekulární diagnostice”, kde jsou rovněž používané nanotechnologické principy
k analytickým účelům. Příjemcem projektu je Biofyzikální ústav AV ČR, řešitelem doc.
RNDr. M. Fojta, CSc., spoluřešitelem na PřF UK prof. RNDr. J. Barek, CSc.
-
Projekt MŠMT LC06063 „Fluorescenční mikroskopie v biologickém a lékařském
výzkumu“, 2006–2011; řešitel doc. Martin Hof, Dr. rer. nat., Ústav fyzikální chemie J.
Heyrovského AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelkou za PřF UK doc. RNDr. Zdena
Palková, CSc.
-
Projekt MŠMT 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“, 2005–2011; řešitel doc. MUDr.
Vladimír Viklický, CSc., Ústav jaderného výzkumu, a.s., Husinec – Řež, spoluřešitelem
za PřF UK doc. RNDr. Karel Bezouška, CSc.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MACADEMIA –
„MOFs as Catalysts and Adsorbents: Discovery and Engineering of Materials for
Industrial Applications”, 2009–2013; 17 partnerů z 9 zemí, rozpočet projektu: 11,56 mil.
EUR, koordinátorem Francis Luck, TOTAL S.A. (Francie), PřF UK je partnerem.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MULTIFUN –
„Multifunctional Nanotechnology for selective detection and Treatment of Cancer”,
2011–2014, 15 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 10,2 mil. EUR, koordinátorem
Javier Avila Jimenez, ATOS Research (Španělsko), Univerzita Karlova v Praze/ PřF UK
je partnerem projektu, zástupcem za PřF UK – RNDr. Daniel Nižňanský, Ph.D.
Výzkumná skupina Jiřího Mosingera se zaývá studiem nanovlákenných fotoaktivních
materiálů. Tyto materiály dopované fotosensitizery, jsou efektivními producenty
cytotoxického singletového kyslíku a vykazují silné baktericidní a virucidní účinky. Byly již
úspěšně testovány pro léčbu bércových vředů. Dopovaná polymerní nanovlákna lze využít i
pro citlivou detekci kyslíku a zobrazování singletového kyslíku na základě zpožděné
fluorescence.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Ivan Lukeš, CSc. – magnetické a povrchově modifikované nanočástice pro
aplikace v MRI
-
doc. RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D. – fotoaktivní nanovlákenné materiály
-
RNDr. Daniel Nižňanský, Ph.D. – nanokompozity magnetických a optických materiálů
-
prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc. – samouspořádávající se polymery
-
doc. RNDr. Blanka Vlčková, CSc. – nanomateriály a nanokompozitní materiály
s nanočásticemi Ag a Au, plazmonika
-
prof. RNDr. Jiří Vohlídal, DrSc. – nanoporézní heterogenní katalyzátory pro
polymerizační reakce
113
3.2.1.7
Matematicko-fyzikální fakulta (MFF)
Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 1
www.mff.cuni.cz
MFF vznikla v roce 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty UK. Fakulta spojuje
vzdělávací aktivity ve fyzice, informatice a matematice s vědeckou a výzkumnou činností v
těchto oblastech. Fakulta je rozdělena do tří sekcí: fyzikální, informatické a matematické.
V letech 2005–2013 je výzkum na MFF UK zaměřen na problematiku šesti výzkumných
záměrů, z nichž dva obsahují úlohy související s výzkumem nanotechnologií.
Výzkumný záměr MSM0021620834 „Fyzika kondenzované fáze: nové materiály a
technologie“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. RNDr. Pavel Höschl, DrSc., celkové náklady na
celou dobu řešení 563,401 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 426,041 mil. Kč.
Nomenklatura – oblast 6d, podíl výzkumu nanotechnologií – 70 %.
Výzkum byl zaměřen na oblast fyziky kondenzované fáze, na řadu materiálů s unikátními
fyzikálními vlastnostmi, počínaje vysoce čistými materiály pro elektroniku, supravodiči,
materiály s nízkodimenzionální strukturou a konče syntetickým diamantem. S tím souvisí
výzkum nových technologií, které běžně využívají molekulárních svazků v ultravysokém
vakuu, reakcí probíhajících v plazmatu a výkonných mikrovlnných generátorech nebo při
vysokých teplotách a tlacích. Práce se rovněž zaměří na materiály nemající obdobu v přírodě,
např. supermříže, deltakvantové struktury, kvantové dráty či kvantové tečky.
Výzkumný záměr MSM 0021620835 „Fyzika molekulárních, makromolekulárních a
biologických systémů“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. RNDr. Jan Hála, DrSc., celkové
Výzkum byl zaměřen především na fyzikální chování přirozených a modifikovaných
nukleotidů, přírodních a umělých fotosyntetických systémů, fotosenzitizérů kvasinek,
polymerních sítí včetně nanokompozitů a polyelektrolytických hydrogelů. Teoretická
interpretace použije kvantové teorie, kvantově-chemických výpočtů a modelování na studium
fyzikálních vlastností biologicky významných komplexů, interkalátů a makromolekulárních
struktur. Stávající spektroskopické metody jsou dále rozvíjeny a aplikovány na vyšetřování
struktury, funkce, interakcí a dynamiky biologických a makromolekulárních struktur na
úrovni molekul, makromolekul, membrán a buněk.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie se provádí ve Fyzikální sekci v následujících
katedrách či ústavech:
• Fyzikální ústav (V. Baumruk, Š. Višňovský, M. Kučera)
• Katedra fyziky povrchů a plazmatu (V. Matolín, I. Ošťádal, P. Řepa)
• Katedra fyziky materiálů (M. Janeček, P. Málek, P. Lukáč, F. Chmelík, M. Cieslar)
• Katedra fyziky nízkých teplot (L. Skrbek, I. Procházka, J. Čížek)
• Katedra fyziky kondenzovaných látek (R. Kužel, V. Holý, V. Sechovský, K. Carva)
• Katedra makromolekulární fyziky (H. Biederman, I. Krakovský)
• Katedra chemické fyziky a optiky (P. Malý, J. Valenta, J. Dian, J. Pospíšil)
114
V roce 2011 se na fakultě řešilo 249 programových projektů.
a)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR GAP204/10/1169 „Nový katalyzátor pro vodíkový palivový článek s
polymerní membránou: CNT pokryté tenkou vrstvou Pt-CeO2“, 2010–2013; řešitel prof.
RNDr. Vladimír Matolín, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP204/10/0330 „Nanostrukturované materiály na bázi aktinoidů:
teorie a experiment“, 2010–2014; řešitel doc. RNDr. Ladislav Havela, CSc.,
spoluřešitelem Ing. Alexander B. Shick, CSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP204/10/0035 „Hyperjemné interakce v nanočásticích a
nízkodimenzionálních oxidech železa“, 2010–2014; řešitel doc. Mgr. Jaroslav Kohout,
Dr., spoluřešitelé Ing. Adriana Lančok, Ph.D. – Ústav anorganické chemie AV ČR v.v.i.,
Ing. Miroslav Veverka, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1396 „Vliv substitučních příměsí a hranic zrn na vlastnosti
nanokrystalických materiálů na bázi oxidu zirkonu“ 2011–2015; řešitel RNDr. Ivan
Procházka, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1539 “Nanokrystalické materiály – rtg charakterizace
struktury a její teplotní stability”, 2011–2013; řešitel doc. RNDr. Radomír Kužel, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP204/10/0952 “Studium bimetalických nanostruktur na povrchu
Si(100) v atomárním měřítku”, 2010–2012; řešitel doc. RNDr. Pavel Sobotík, CSc.,
spoluřešitelem Ing. Pavel Jelínek, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP204/11/0785 “Samouspořádaný růst a fázové transformace
nanokrystalů” 2011–2013; řešitel prof. RNDr. Václav Holý, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP205/11/0386 “Pokročilý experimentální výzkum výbojových zdrojů
plazmatu použitých pro přípravu nanostrukturovaných tenkých vrstev”, 2011–2013;
řešitel prof. RNDr. Milan Tichý, DrSc., spoluřešitelé: Mgr. Martin Čada, Ph.D. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a RNDr. Vítězslav Straňák, Ph.D. – Jihočeská univerzita v
Českých Budějovicích/Přírodovědecká fakulta
-
Projekt GA ČR GD202/09/H041 „Fyzika nanostruktur“, 2009–2012; řešitel prof. RNDr.
Vladimír Matolín, DrSc., spoluřešitelem RNDr. Antonín Fejfar, CSc. – Fyzikální ústav
AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GPP204/10/P346 „Spektroskopie magnetických nanostruktur“, 2010–
2012; řešitel RNDr. Martin Veis, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP204/10/P326 „Spin-spinové interakce a spinový transport v
polovodičových nanostrukturách“, 2010–2012; řešitel RNDr. Tomáš Ostatnický, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GCP204/11/J042 “Supraproud a střídavý Josephsonův jev v
nekonvenčních nanoskopických spojích”, 2011–2013; řešitel RNDr. Tomáš Novotný,
Ph.D., spoluřešitelem prof. RNDr. Václav Janiš, DrSc. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
115
-
Projekt GA ČR GC202/07/J051 “Úplná transportní statistika nemarkovovských
nanosystémů”, 2007–2010; řešitel Mgr. Tomáš Novotný, Ph.D., spoluřešitelem RNDr.
Karel Netočný, Ph.D. - Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GP202/08/P158 – “Nanokompozitní vrstvy kov/polyetylenoxid
připravené plazmovou polymerací pro biolékařské aplikace”, 2008–2010; řešitel Ing.
Andrey Shukurov, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GP202/09/P033 “Růst uspořádaných nanostruktur kovů IIIA skupiny na
povrchu Si(111)-5x5”, 2009–2011; řešitel Mgr. Pavel Kocán, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GP202/09/P355 – “Teorie dynamických excitací a přepínání spinových
vortexových stavů v tenkých válcových feromagnetických nanodiscích”, 2009–2011;
řešitel Mgr. Roman Antoš, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR IAA101120803 „Stukturní stabilita jemnozrnných materiálů
připravených intenzivní plastickou deformací“, 2008-2011; řešitel doc. RNDr. Miloš
Janeček, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA101120804 „Křemíkové nanostruktury pro fotoniku“, 2008–
2012; řešitel prof. RNDr. Petr Malý, DrSc.
-
Projekt GA AV ČR KJB101120803 „Elektronová struktura a transportní vlastnosti
nekolineárních magnetických nanostruktur“, 2008–2010; řešitel Mgr. Karel Carva, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt TA ČR TA01011363 „Výzkum a vývoj senzorového systému pro stanovení
obsahu diacetylu v pivu“, 2011–2013; řešitel doc. RNDr. Juraj Dian, CSc.,
spoluřešitelem Juraj Lomen – Centec automatika, spol. s r.o., RNDr. Miroslav
Dienstbier a Mgr. Tomáš Horák – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s.
-
Projekt MŠMT 7E11021 “Silicon Nanodots for Solar Cell Tandem”, 2011–2013; řešitel
doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D.
-
b)
Projekt AV ČR KAN101120701 „Nanokompozitní vrstvy a nanočástice vytvářené
v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace“, 2007–2011; řešitel prof. RNDr.
Hynek Biederman, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN100400702 „Nanostrukturní materiály pro katalytické,
elektrokatalytické a sorpční aplikace“, 1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Zdeněk
Samec, DrSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., Praha,
spoluřešitelem za MFF UK prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN300100801 „Multifunkční objemové kovové materiály
s nanokrystalickou a ultrajemnozrnnou strukturou“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. Ing.
Pavel Lejček, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za MFF UK
RNDr. Ivan Procházka, CSc.
116
-
Projekt AV ČR KAN400100652 „Struktury pro spintroniku a kvantové jevy
v nanoelektronice vytvořené elektronovou litografií“, 7/2006–12/2010; řešitel Ing.
Ludvík Smrčka, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za MFF UK
prof. RNDr., Václav Holý, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN100100653 „Samoorganizované magnetické nanostruktury“,
7/2006–12/2010; řešitel Ing. Ján Lančok, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha,
spoluřešitelem za MFF UK prof. RNDr. Vladimír Čechovský, DrSc.
-
1/2007–12/2011, řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR,
v.v.i., Praha, spoluřešitelem za MFF UK doc. RNDr. Radomír Kužel, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN300100802 „Nanokompozitní, keramické a tenkovrstvé
scintilátory“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Martin Nikl, CSc., Fyzikální ústav AV ČR,
v.v.i., Praha, spoluřešitelem za MFF UK doc. RNDr. Miroslav Kučera, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN400100701 „Funkční hybridní nanosystémy polovodičů a kovů
s organickými látkami (FUNS)“, 1/2007–12/2011; řešitel RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.,
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za MFF UK prof. RNDr. Petr Malý,
DrSc.
-
Projekt AV ČR IAA100100912 „Magnetická anizotropie nanorozhraní“, 2009–2012;
řešitel Ing. Alexander Shick, CSc. - Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za
MFF UK doc. RNDr. Ladislav Havela, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt AV ČR IAA400500905 „Příprava a vlastnosti nanostruktur vytvářených
vodivými polymery“, 2009–2012; řešitel RNDr Jaroslav Stejskal, CSc., spoluřešitelem
za MFF UK RNDr. Jan Prokeš, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP204/11/1228 “Teorie spinově závislého transportu v magnetických
pevných látkách a nanostrukturách”, 2011–2014; řešitel doc. RNDr. Ilja Turek, DrSc. –
Ústav fyziky materiálů AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za MFF UK RNDr. Karel Carva,
Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP107/11/1918 „Výzkum nanočástic sulfidů zinku a kadmia
deponovaných na fylosilikátech pro fotokatalytickou redukci oxidu uhličitého“, 2011–
2013; řešitel doc. Ing. Petr Praus, Ph.D. – Vysoká škola báňská – Technická univerzita
Ostrava/Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, spoluřešitelem za MFF UK
RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1057 „Příprava, struktura a vlastnosti nanokompozitů
vodivý polymer/fylosilikát“, 2011–2013; řešitel prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. –
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Centrum nanotechnologií,
spoluřešitelem za MFF UK doc. RNDr. Ing. Jaroslav Burda, CSc.
-
fyzikální vlastnosti materiálů na bázi železa připravených mletim a mechanickým
legováním”, 2011–2014; řešitel Ing. Yvonna Jirásková, CSc. – Ústav fyziky materiálů
AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za MFF UK doc. Mgr. Jakub Čížek, Ph.D.
117
-
Projekt GA ČR GAP205/11/2137 „Magnetofotonické interakce v reálných
nanostrukturách“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. – Vysoká škola
báňská – Technická univerzita Ostrava/Hornicko-geologická fakulta, spoluřešitelem za
MFF UK prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP106/09/0482 “Mechanické vlastnosti a vývoj mikrostruktury
ultrajemnozrnných hořčíkových slitin připravených různými technologiemi“, 2009–
2012; řešitel doc. RNDr. Miloš Janeček, CSc.
-
Projekt GA ČR GA205/08/0869 „Jílové minerály jako hostitelské matrice pro funkční
nanostruktury“, 2008–2010; řešitelka prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. – Vysoká škola
báňská – Technická univerzita Ostrava, spoluřešitelem za MFF UK RNDr. Miroslav
Pospíšil, Ph.D.
-
články“, 2009–2011; řešitel prof. Ing. František Schauer, DrSc. – Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně, spoluřešitelkou za MFF UK doc. RNDr. Jana Toušková, CSc.
-
Projekt MŠMT LC 510 „Centrum nanotechnologií a materiálů pro nanoelektroniku“
1/2005–12/2011, řešitel RNDr. Jan Kočka, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za MFF UK doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR IAA100100729 „Vývoj nových hybridních depozičních technik pro
přípravu nanostrukturních tenkých fluoridových vrstev s význačnými fluorescenčními
vlastnostmi“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Ján Kančík, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR,
v.v.i., spoluřešitelem za MFF UKdoc. RNDr. Radomír Kužel, CSc.
c)
Projekty mezinárodní spolupráce
Projekty 7RP EU
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: NAMASTE –
„Nanostructured Magnetic Materials for Nanospintronics”, 2008–2011; 7 partnerů ze 4
zemí, rozpočet projektu: 3,25 mil. EUR, koordinátorem Paul Cartledge, The University
of Nottingham (Velká Británie), MFF UK je partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NaPolyNet “Setting up research-intensive clusters across the EU on characterization of polymer
nanostructures”, 2008-2011; 16 partnerů z 10 zemí, rozpočet projektu: 1,46 mil. EUR,
koordinátorem Cosimo Carfagna, Consiglio Nazionale Delle Ricerche (Itálie), MFF UK
je partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: NASCENT “Silicon nanodots for solar cell tandem”, 2010–2013; 8 partnerů ze 4 zemí, rozpočet
projektu: 4,21 mil. EUR, koordinátorem Maximilian Steiert, Fraunhofer-Gesellschaft zur
Foerderung der Angewandten Forschung E.V. (Německo), MFF UK je partnerem
projektu.
Projekty programu KONTAKT
-
Projekt MŠMT – LH11017 – „Studium katalytických procesů s využitím inversních
modelových katalyzátorů“ 2011-2014; řešitel prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc.
118
-
Projekt MŠMT – LH12217 – „Příprava výzkum nanostrukturních slitin Ti určených pro
tělní implantáty a komponenty“ 2012–2015; řešitel doc. RNDr. Miloš Janeček, CSc.
-
Projekt MŠMT ME09045 „Magnetické nanostruktury pro optické snímání
vysokofrekvenčních polí“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc.
-
Projekt MŠMT ME08056 „Studium struktury a vlastností monokrystalických povrchů
oxidu kovů a tenkých vrstev: modelové katalyzátory“, 2008–2012; řešitel prof. RNDr.
Vladimír Matolín, DrSc.
-
Projekt MŠMT MEB020927 „Růst nanostruktur elektronovým svazkem“, 2009–2010;
řešitel prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc.
-
Projekt MŠMT MEB101106 „Vývoj mikrostruktury a mechanické vlastnosti
jemnozrnných slitin hořčíku připravených metodou HPT”, 2011-2012; řešitel doc.
RNDr. Miloš Janeček, CSc.
Projekty programu COST
-
Projekt MŠMT LD11047 „Modelové systémy nanostrukturních bimetalických
katalyzátorů pro ochranu životního prostředí“, 2011–2014; řešitel prof. RNDr. Vladimír
Matolín, DrSc.
-
Projekt MŠMT LD11032 „Nanokomposity, nanostrukturované vrstvy a plasmová
modifikace zlepšující polymerní nanomateriály pro balení potravin“, 2011–2014; řešitel
prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT 7E08093 “Nanostructured Magnetic Materials for Nano-spintronics”,
2009–2011; řešitel prof. RNDr. Václav Holý, CSc.
-
IWW TU Clausthal, Německo (Prof. L. Wagner) – výzkum struktury a vlastností
nanokrystalických konstukčních materiálů na bázi Mg
-
Clemson University, Clemson, USA (Prof. H. J. Rack) – fázové transformace
v nanokrystalických materiálech na bázi Ti pro strukturní a biomedicínské aplikace
-
POHANG Universityof Science and Technology, Pohang, Jižní Korea (Prof. H. S Kim)
– struktura a vlastnosti nanokrystalických materiálů připravených metodou torze za
vysokých tlaků
-
Ufa State Aviation Technical University, Rusko (Prof. R. Valiev) – struktura a vlastnosti
nanokrystalických materiálů na bázi Ti určených pro zubní a tělní implantáty
119
Experti/obor
-
prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc. – plazmové polymery, jejich nanostruktury a
nanokompozity, modifikace povrchů makromolekulárních látek pomocí nízkoteplotního
plazmatu
-
doc. RNDr. František Chmelík, CSc. – akustická emise v pevných látkách, struktura a
fyzikální vlastnosti slitin a kompozitů na bázi hliníku a hořčíku, plastické nestability
(dvojčatění, Portevinův-Le Châtelierův jev), materiály se submikrokrystalickou a
nanokrystalickou strukturou
-
prof. RNDr. Václav Holý, CSc. – studium nanostruktur metodami rtg. rozptylu
-
doc. RNDr. Miloš Janeček, CSc. – submikrokrystalické a nanokrystalické materiály –
struktura a vlastnosti
-
doc. RNDr. Radomír Kužel, CSc. – rentgenografické
polykrystalických materiálů (nanostrukturních materiálů)
-
prof. RNDr. Pavel Lukáč, DrSc. – fyzika materiálů, nanostruktury
-
doc. RNDr. Přemysl Málek, CSc. – ultrajemnozrnné a nanostrukturní materiály
-
doc. RNDr. Petr Malý, DrSc. – kvantová optika a optoelektronika, ultrarychlá laserová
spektroskopie, polovodičové nanokrystaly, spintronika
-
prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc. – fyzika povrchů a tenkých vrstev, výzkum
struktury a reaktivity jedno a vícesložkových kovových systémů
-
doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr – příprava a elektronová mikroskopie nanokatalyzátorů a
nanosenzorů, SEM-FIB-GIS-EBL
-
RNDr. Josef Mysliveček, Ph.D. heteroepitaxní růst oxidů na kovech, technika STM
-
doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. – heteroepitaxní růst kovů na površích křemíku, technika
STM
-
RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D. – vývoj nanokompozitních materiálů na bázi polymer/jíl
-
doc. RNDr. Petr Řepa, CSc. – vakuová technika a technologie, měření vlastností
nanomateriálů, metody vytváření nanostruktur
-
prof. RNDr. Vladimír Sechovský, DrSc. – fyzika kondenzovaných látek, elektronová
struktura a vlastnosti nových materiálů, magnetizmus
-
doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D. – polovodičové nanokrystaly, nanofotonika, optická
spektroskopie jednotlivých molekul a nanokrystalů
-
prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc. – optika magnetických nanostruktur (nanostruktury s
feromagnetickými
kovy,
multivrstvy
magnetických
oxidů
s
kolosální
magnetorezistivitou)
difrakční
studium
120
3.2.2
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ (MU)
Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, IČ 00216224
www.muni.cz
Masarykova univerzita je druhou největší veřejnou vysokou školou v České republice a
největší na Moravě. Byla založena v roce 1919. Zaměstnává 4000 pracovníků a studuje zde
kolem 31 000 studentů. Sestává se z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a
klinikami. Jednu ze základních priorit na Masarykově univerzitě tvoří věda a výzkum.
Nabídka studijních příležitostí vychází z disciplín pěstovaných na fakultách právnické,
lékařské, přírodovědecké, filozofické, pedagogické, ekonomicko-správní, informatiky,
sociálních a sportovních studií.
Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí na Přírodovědecké fakultě a od roku 2011 též
v rámci budovaného evropského centra excelence - CEITEC - Central European Institute of
Technology. Jde o projekt ED1.1.00/02.0068 s úhrnným rozpočtem 5,246 miliardy Kč
rozvržený do let 2011-2015. Masarykova univerzita je hlavním příjemcem projektu, dalšími
účastníky projektu jsou Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Veterinární a
farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů, VUT Brno a Agronomická fakulta
Mendelovy univerzity v Brně.
3.2.2.1
Central European Institute of Technology (CEITEC)
CEITEC, Technická 3058/10, 616 00 Brno
www.ceitec.cz
CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a
technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a
vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky.
Výsledky centra budou přispívat ke zlepšování kvality života a zdraví člověka.
Vědecko-výzkumné centrum CEITEC – Středoevropský technologický institut je projektem
6 brněnských vysokých škol a výzkumným institucí. Dva největší projektoví partneři jsou
Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně, které je také garantem
materiálových věd v CEITECu. Dalšími partnery jsou Výzkumný ústav veterinárního
lékařství, v.v.i., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů a
Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Jde o projekt ED1.1.00/02.0068 s
úhrnným rozpočtem 5,246 miliardy Kč rozvržený do let 2011-2015. V rámci VUT vznikl
v roce 2011 vysokoškolský ústav CEITEC VUT, který zaštiťuje dva ze sedmi výzkumných
programů – Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie a Pokročilé materiály.
Ve výzkumném programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie je sdruženo
jedenáct výzkumných skupin, které se zabývají různými technikami a technologiemi z oblasti
nanotechnologií. Zapojeni jsou zde jak vědci z Vysokého učení technického v Brně,
Masarykovy univerzity, tak z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR.
Na Masarykově univerzitě se výzkum v oblasti nanotechnologií provádí na Přírodovědecké
fakultě a na Vysokém učení technickém v Brně na Fakultě strojního inženýrství a Fakultě
elektrotechniky a komunikačních technologií.
121
Program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie se obecně zaměřuje na
nanotechnologie materiálů a struktur obecně vhodných pro nanoelektroniku a ananofotoniku.
Zahrnuje jak přípravu, tak i charakterizaci nanostruktur vykazujících unikátní vlastnosti,
které umožňují kvalitativně nové aplikace. Jedná se zejména o výzkum 2D – 0D nanostruktur
připravovaných litografickými (top-down) a samouspořádajícími se (bottom-up) metodami.
Konkrétně jsou a budou zkoumány polovodičové nanostruktury, kovové a magnetické
nanostruktury, oxidové supravodiče a magnetika, nanotrubice, nanovlákna, supramolekuly a
nanoelektronické prvky jdoucí za hranice Mooreova zákona, atd.
Výzkumný program pod sebe sdružuje výzkumné skupiny, které již řeší konkrétní
výzkumnou činnost. Je jich konkrétně jedenáct, a přestože každý řeší individuální výzkum
v oblasti nanotechnologií, díky aktivní spolupráci má CEITEC konkurenční výhodu, kterou
může nabídnout nejen průmyslu a tou je propojení živých a neživých věd. Zejména v oblasti
nanotechnologií je tato spolupráce obzvláště výrazná.
Výzkumné skupiny ve výzkumném programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie:
Funkční vlastnosti nanostruktur, Submikronové systémy a nanosoučástky, Experimentální
biofotonika, Příprava a charakterizace nanostruktur, Vývoj metod analýzy a měření,
Rentgenová mikro a nanotomografie, Optoelektronická charakterizace nanostruktur, Mikro a
nanotribologie, Syntéza a analýza nanostruktur, Transportní a magnetické vlastnosti.
Výzkumné zaměření jednotlivých výzkumných skupin
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Funkční vlastnosti nanostruktur – elektronová a vibrační struktura materiálů a
metamateriálů, optická spektroskopie a polarimetrie mikro a nanostruktur, rentgenová
analýza mikro a nanostruktur.
Submikronové systémy a nanosoučástky – experimentální výzkum v oblasti systémů a
zahrnující elektronické, optoelektronické, mikromechanické systémy a heterosystémy
ve spojení s nanotechnologiemi a biotechnologiemi. Očekává se také vytváření
hybridních nanosystémů pro nanomedicínu a diagnostiku.
Experimentální biofotonika – pokročilé zobrazovací a měřící metody, které využívají
světla, zejména koherencí řízenou holografickou mikroskopií, konfokální mikroskopií a
aplikacemi těchto technik v biologii živých buněk a při výzkumu jejich interakcí
s nanostrukturami a nanomateriály.
Příprava a charakterizace nanostruktur – elektronová litografie, litografie s využití
fokusovaného iontového svazku a rastrovací sondové mikroskopie, dále pak metody
samouspořádávání s využitím vakuových depozičních metod a také hybridní metody.
Vývoj metody analýzy a měření – vývoj metod rastrovací mikroskopie po stránce
přístrojové, tak po stránce metodické a též v oblasti souvisejících numerických simulací.
Rentgenová mikro a nanotomografie – vývoj a aplikace tomografickým metod
v různých oblastech. Kromě využití těchto nedestruktivních zobrazovacích technik na
3D analýzu a metrologii vzorků bude výzkum zaměřen i na spojení µ a nano CT
s dalšími analytickými postupy, jako například spektrometrií laserem indukovaného
mikroplazmatu.
Optoelektronická charakterizace nanostruktur – charakterizace polovodičových
materiálů a struktur, jejich modelování, vývoj pokročilých metod měření, diagnostiku
defektů a fyziku poruch.
Mikro a nanotribologie – komplexní řešení problémů mechaniky kontinu se specializací
na simulaci procesů probíhajících v tribologických a biotribologických soustavách
v mikro-a nanoměřítku pomocí pokročilých numerických algoritmů.
122
9.
Plazmové technologie – výroba nanočástic, nanotrubic a tenkých vrstev za pomoci
plazmy. Plazmové technologie jako jsou plazmou iniciovaná depozice z plynné fáze a
úprava funkcionalizace povrchů pomocí plazmy.
10. Syntéza a analýza nanostruktur – sonochemická syntéza nanomateriálů, příprava
nanomateriálů pomocí ultrazvuku a termolytických metod, syntéza anorganickoorganických materiálů, vývoj metod pro přípravu molekulárních stavebních bloků
k tvorbě nových funkčních materiálů pomocí metody „ze spodu nahoru“, magnetické
nanostruktury.
11. Transportní a magnetické vlastnosti – studium transportních a magnetických vlastností
materiálů v závislosti na chemickém složení, způsobu přípravy, tepelném a
mechanickém zpracování, poznání vztahů mezi strukturou, fázovým složením a
vybranými fyzikálními parametry zkoumaných materiálů.
Vybrané projekty v oblasti nanotechnologií
-
Struktury pro nanofotiniku a nanoelektroniku
-
Funkční hybridní nanosystémy polovodičů a kovů s organickými materiály
-
Anorganické nanomateriály a nanostruktury: vytváření, analýza, vlastnosti
-
Rezonance plazmonických antén zkoumané použitím spektroskopie elektronových ztrát
-
Modulární rastrovací elektronový mikroskop
-
Souvislost lokální emise světla se stochastickými jevy v PN přechodu solárních článků
při velmi nízkých teplotách
-
Diagnostika Schottkyho a studenoemisních katod pomocí elektronického šumu
-
Aplikace laserových technologií do procesu výroby krystalinických křemíkových
solárních článků
-
Vývoj a aplikace krátkovlnných zdrojů záření využívajících kapilární výboje
-
Využití spektrometrie laserem indukovaného plazmatu pro spektrochemické analýzy
rostlinných vzorků s vysokým plošným rozlišením
-
Vývoj bezkalibrační kvantitativní prvkové analýzy pomocí spektrometrie laserem
indukovaného mikroplazmatu
-
Anorganické nanomateriály a nanostruktury: vytváření, analýza, vlastnosti
-
Experimentální studium vlivu molekulární degradace maziva na utváření mazacího filmu
-
Studium chování povrchových nerovností v mazaných Hertzových kontaktech
-
Studium tenkých EHD mazacích filmů za neustálených provozních podmínek
-
Prvky pro nanometrickou diagnostiku délkových změn, tvarových úchylek a
povrchových defektů
-
Vývoj a charakterizace termálně stabilních DLC vrstev
-
Metrologie pomocí metod rastrovací sondové mikroskopie
123
-
Teorie zobrazení ve světelné, zejména konfokální a holografické mikroskopii
-
Vývoj a aplikace koherencí řízeného holografického mikroskopu
-
Centrum výzkumu práškových nanomateriálů
-
Výzkum dynamiky živých buněk a biofyziky nádorových buněk pomocí CCHM
-
Nanočástice na bázi železa a oxidů železa pro magnetické separační procesy
-
Vlivy jádra a povrchu nanozrn na strukturní a fyzikální vlastnosti materiálů na bázi
železa připravených mletím mechanickým legováním
-
Nanokrystalické materiály obsahující 3d kovy pro ukládání vodíku
Vybraní partneři z akademické sféry v ČR
1.
2.
3.
4.
Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta/Laboratoř invazivity nádorových
buněk/Katedra buněčné biologie
Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta/Katedra optiky a laboratoř
kvantové optiky
České vysoké učení technické v Praze/Katedra mikroelektroniky
Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta/Fyzikální ústav
Vybraní zahraniční partneři
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
National Physical Laboratory (NPL, UK)
Physikalisch-Technische Budesanstalt (PTB, Německo)
Federal Office of Metrology (METAS, Švýcarsko)
Vienna University of Technology (Institute of Applied Physics, Rakousko)
Johannes Kepler University Linz (Department of Physics, Německo)
Imperial College London (Department of Physics, UK)
MEISEI University Tokio (Japan)
TheNano-fs laboratory at the South Dakota (Rapid City, USA)
University of Missouri (ST. Louis, USA)
ASAHI KAISEI Mikrosystem, Ltd. (Japan)
University of L´Aquila, Faculty of Physics (L´aquila, Itálie)
Federal Office of Metrology (METAS, Sweden)
Experti
-
prof. RNDr. Václav Holý, CSc. – Funkční vlastnosti nanostruktur, Přírodovědecká
fakulta/Masarykova univerzita – fyzika kondenzovaných látek, mechanické vlastnosti
pevných látek
-
doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D. – Ústav mikroelektroniky/ Fakulta elektrotechniky a
komunikačních technologií/Vysoké učení technické v Brně – organická elektronika,
polovodičové struktury, biosenzory, mikrosenzory
124
-
prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc. – Ústav fyziky kondenzovaných látek/
Přírodovědecká fakulta/Masarykova univerzita – fyzika kondenzovaných látek,
materiálová chemie, vlnová a částicová optika
-
doc. Ing. René Kizek, Ph.D – Ústav chemie a biochemie/Agronomická
fakulta/Mendelova univerzita – využití elektrochemických metod v proteomice a
genomice
-
Mgr. Petr Klapetek, Ph.D. – oddělení nanometrologie, Český metrologický institut –
měření morfologie mikro-a nanostruktur pomocí mikroskopie atomárních sil a rastrovací
tunelovací mikroskopie
-
prof. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D. – Laboratoř syntézy analýzy nanostruktur/
Přírodovědecká fakulta/Masarykova univerzita – anorganická chemie, materiálová
chemie
-
prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. – Ústav fyzikálního inženýrství/Fakulta strojního
inženýrství/Vysoké učení technické v Brně – fyzika pevných látek a povrchů, povrchy a
tenké vrstvy, nanofotonika a plasmonika
-
doc. Mgr. Lenka Zajíčková, Ph.D. – Ústav fyzikální elektroniky/ Přírodovědecká fakulta/
Masarykova univerzita – fyzika plazmatu
3.2.2.2
Přírodovědecká fakulta (PřF MU)
Kotlářská 2, 611 37 Brno
www.muni.cz/sci
Přírodovědecká fakulta, založená v roce 1919, se profiluje jako fakulta výzkumná, která
poskytuje vysokoškolské vzdělání úzce propojené se základním a aplikovaným výzkumem v
oblasti věd matematických, fyzikálních, chemických, biologických a věd o Zemi. Ve
fyzikálních vědách se výzkum soustřeďuje na výzkum tenkých vrstev a laterálních struktur
na povrchu polovodičů, studují se plazmochemické reakce v nízkoteplotním plazmatu a v
oblasti teoretické fyziky se zkoumá optika svazků nabitých částic, teorie strun a obecná teorie
relativity. Výzkum v oblastech chemie je zaměřen na strukturu a vazebné poměry, vlastnosti
a analýzu syntetických a přírodních molekul a jejich seskupení. V biologických vědách se
zkoumá časoprostorová dynamika biodiverzity v ekosystémech střední Evropy a
problematika genomů a jejich funkcí u různých organizmů včetně člověka.
Výzkum nanotechnologií se provádí na Katedře fyzikální elektroniky (J. Janča, I. Ohlídal, L.
Zajíčková) a v Ústavu fyziky kondenzovaných látek (J. Humlíček, D. Munzar).
V letech 2005–2011 se na PřF MU řešilo osm výzkumných záměrů, z nichž tři byly ve
vybraných okruzích zaměřeny na nanotechnologie, nanomateriály a bionanotechnologie.
Výzkumný záměr MSM0021622410 „Fyzikální a chemické vlastnosti pokročilých
materiálů a struktur“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc., celkové
125
Předmětem výzkumného záměru bylo studium nových materiálů a jevů, které vyžadují
komplexní fyzikální i chemický přístup. Záměr byl soustředěn na: (1) samouspořádané
nanostruktury, supermřížky, kvantové jámy, dráty a tečky, (2) vysokoteplotní supravodiče,
(3) technologicky důležité objemové materiály a příměsi v nich, (4) polymery s křemíkovou
páteří, (5) termodynamické vlastnosti, fázové transformace, difuze a uspořádávací procesy
v pokročilých intermetalických sloučeninách a tenkých vrstvách, (6) příprava materiálů
nekonvenčními metodami a studium mechanizmů těchto procesů.
Výzkumný záměr MSM0021622411 „Studium a aplikace plazmochemických reakcí v
neizotermickém nízkoteplotním plazmatu a jeho interakcí s povrchem pevných látek“,
1/2005–12/2010; řešitel prof. RNDr. Jan Janča, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení
105,482 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 92,985 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 7c),
podíl výzkumu nanotechnologií – 30 %.
Výzkumný záměr byl zaměřen na studium kinetiky plazmochemických procesů metodami
optické, hmotnostní a mikrovlnné diagnostiky, výzkum a metodiku technologie
plazmochemického nanášení tenkých polymerních, nanokompozitních, supertvrdých,
semipermeabilních, semisorpčních vrstev a výzkum mechanických, chemických a
elektrických vlastností připravených depozitů. Další činnost: Nové technologie nízkoteplotní
plazmové práškové způsoby výroby W, WC, TiC, WTi a chemických katalyzátorů na bázi
těchto kovů. Návrh a konstrukce jednotlivých typů plazmochemických reaktorů. Studium
nových způsobů diagnostiky použitého plazmatu a monitorování plazmochemických procesů.
Využití různých druhů plazmatu k restauraci a konzervaci historických artefaktů a muzejních
předmětů. Využití pulsně buzeného radiofrekvenčního a mikrovlnného plazmatu k rozkladu
závadných látek.
Výzkumný záměr MSM0021622415 „Molekulární podstata buněčných a tkáňových
regulací“, 1/2005–12/2011; řešitel doc. RNDr. Jiří Fajkus, CSc., celkové náklady na celou
Řešení záměru probíhalove 4 oblastech:
1. Regulační mechanizmy živočišných buněk;
2. Funkční domény eukaryotických chromozomů;
3. Genomika a proteomika regulačních okruhů u rostlin;
4. Funkční analýza genomu klinicky a biotechnologicky významných.
Cílem řešení záměru je využití přístupů strukturní biologie, funkční genomiky, proteomiky a
bioinformatiky k objasnění molekulární podstaty procesů, které jsou významné z hlediska
perspektivních biomedicínských a biotechnologických aplikací.
V roce 2011 se dále na fakultě řešilo 204 programových projektů. Mezi nimi byly 3
ambiciózní investiční projekty financované ze strukturálních fondů – Operačního programu
Výzkum a vývoj pro inovace:
-
Projekt CETOCOEN, ED0001/01/01. V období 2010–2013 má být nákladem 543,97
mil. Kč vybudována centrální stopová laboratoř s akreditací podle evropských norem. V
ní má probíhat výzkum zaměřený na řešení prioritních problémů v oblasti životního
prostředí a udržitelného rozvoje, zejména na vývoj nových chemických a
toxikologických nástrojů sledování kvality prostředí a analýzy dopadu přítomnosti
126
toxických látek antropogenního i přírodního původu na zdraví populace, modelu chování
těchto látek i technik jejich destrukce. Hlavní řešitelkou projektu je doc. RNDr. Jana
Klánová, Ph.D.
-
“Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie” (CESEB),
ED4.1.00/04.0149. V období 2011-2014 má být nákladem 929,190 mil. Kč vybudováno
nové kvalitní a moderní infrastrukturní zázemí pro dva velké ústavy Přírodovědecké
fakulty MU - Ústav experimentální biologie a Ústav botaniky a zoologie. V rámci
tohoto projektu se plánuje vybudování 4 nových pavilonů v areálu UKB v Brně, z nichž
dva budou sloužit výuce a vědecko-výzkumné práci v rámci systematicko-ekologických
oborů a dva budou určeny pro experimentální biologické obory. Ředitelem centra je doc.
RNDr. Jan Helešic, PhD.
-
Projekt „Regionální VaV centrum pro nízkonákladové plazmové a
nanotechnologické povrchové úpravy“, ED2.1.00/03.0086. V období 2010-2014 má
být nákladem 213,568 mil. Kč vybudováno regionální VaV centrum schopné rychle,
flexibilně a vysoce odborně reagovat na požadavky zejména malých a středních podniků
a podnikových průmyslových partnerů v oblasti zprostředkování nízkonákladových
plazmových nanotechnologických povrchových úprav materiálu, které přináší
implementace striktní environmentální legislativy v tradičních průmyslových sektorech
ČR. Centrum hodlá poskytovat praktické a ekonomicky proveditelné plazmochemické
řešení technologických problémů, zpočátku zaměřené zejména na malé a střední podniky
z ČR. S pomocí odborných služeb Centra mají mít tyto podniky s velmi limitovaným
vlastním výzkumným zázemím možnost reagovat na blížící se omezení nařízené EU
(REACH předpisy). Ředitelem centra je prof. RNDr. Mirko Černák, CSc.
Výzkum zaměřený na nanotechnologie se na fakultě provádí v následujících ústavech:
•
Národní centrum pro výzkum biomolekul (J. Přibyl)
•
Ústav experimentální biologie (J. Fajkus)
•
Ústav fyzikální elektroniky (J. Janča, M. Černák, L. Buršíková, I. Ohlídal, V.
Kudrle, L. Zajíčková)
•
Ústav fyziky kondenzovaných látek (J. Humlíček, D. Munzar)
•
Ústav geologických věd (J. Zeman)
•
Ústav chemie (J. Pinkas)
a)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR GCP206/10/J012 „Analýza biomolekul hmotnostní spektrometrií s
laserovou desorpcí/ionizací za účasti nanomateriálů“, 2010–2012; řešitel doc. Mgr. Jan
Preisler, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA106/09/0700 „Termodynamika a mikrostruktura nanopráškových
pájek šetrných k životnímu prostředí“, 2009–2011; řešitel doc. RNDr. Jiří Sopoušek,
CSc., spoluřešitelem RNDr. Jiří Buršík, CSc. – Ústav fyziky materiálů AV ČR v.v.i.
127
-
Projekt GA ČR GAP205/10/1374 „Syntéza uhlíkových nanotrubek plazmochemickou
metodou a studium jejich funkčních vlastností“ 2010–2014; řešitelka Mgr. Lenka
Zajíčková, Ph.D., spoluřešitelem doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D. – VUT v
Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
-
kapacitních výbojích“, 2007–2011; řešitelka RNDr. Vilma Buršíková, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GP202/08/P038 „Studium chování hybridního depozičního procesu a
jeho využití pro přípravu tenkých vrstev“, 2008–2010; řešitel Mgr. Petr Vašina, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, EE2.4.12.0061
“Vzdělávací a kontaktní středisko pro průmyslové nanotechnologické úpravy povrchů”,
2009–2013; řešitel prof. RNDr. Mirko Černák, CSc.
-
Projekt MŠMT, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost,
EE2.3.09.0167 “Nanobiotechnologie a biosensory při studiu biointerakcí – zpřístupnění
moderní technologie odborníkům v biologii”, 2009–2012; řešitel Petr Skládal
-
Projekt MŠMT, program Zdravý a kvalitní život, 2B06053 „Nové postupy při
charakterizaci a identifikaci probiotických kmenů bakterií vhodných pro funkční
potraviny“, 2006–2011; řešitel doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc., spoluřešitelé: Ing.
Vladimír Dráb – MILCOM, a.s., prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc. – Česká zemědělská
univerzita v Praze/Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, RNDr. Hana
Kozáková, CSc. – Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i. a Ing. Daniel Horák, CSc. –
Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.
-
Projekt MŠMT, program Zdravý a kvalitní život, 2B06056 „Diagnostika poškození
DNA polyaromatickými sloučeninami použitím nanotechnologických a bioanalytických
metod pro včasnou detekci karcinomu“ 2006–2010; řešitel Mgr. Jan Přibyl, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, MEB091120 „Sonochemická syntéza a
charakterizace feritů přechodných kovů“, 2011–2012; řešitel prof. RNDr. Jiří Pinkas,
Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program COST, LD11046 „Fázové diagramy nanoslitin, jejich výpočty
a ověření“, 2011–2014; řešitel doc. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN101630651 „Tvorba nano-vrstev a nano-povlaků na textiliích
s využitím plazmových povrchových úprav za atmosférického tlaku“, 7/2006–12/2010;
řešitel prof. RNDr. Mirko Černák, CSc.
b)
-
Projekt AV ČR KAN108040651 „Výzkum výroby a použití nanočástic na bázi
nulmocného železa pro sanace kontaminovaných podzemních vod“, 7/2006–12/2008;
řešitel Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Technická univerzita v Liberci/Fakulta
mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, spoluřešitelem za PřF MU doc.
RNDr. Josef Zeman, CSc.
128
-
Projekt AV ČR KAN100190701 „Nanometrologie využívající metod rastrovací sondové
mikroskopie“, 1/2007–12/2011; řešitel Mgr. Petr Klapetek, Ph.D., Český metrologický
institut, Brno, spoluřešitelkou za PřF MU RNDr. Vilma Buršíková, Ph.D.
-
Projekt MPO 2A-3TP1/126 „Kontinuální plazmatické a nano-plazmatické úpravy pro
netkané textilie“, 4/2008–12/2011; řešitel Ing. Zdeněk Mečl, PEGAS NONWOVENS
s.r.o., Znojmo, spoluřešitelem za PřF MU prof. RNDr. Mirko Černák, CSc.
Ostatní projekty:
-
Projekt MPO FT-TA4/126 „Výzkum polovodivých nanotrubiček pro realizaci
studenoemisních součástek“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.,
STARMANS electronics, s.r.o., spoluřešitelem za PřF MU prof. RNDr. Josef Humlíček,
CSc.
-
Projekt MPO 2A-2TP1/147 „Výzkum polovodivých nanotrubiček pro realizaci
fotoelektrických součástek“, 5/2007–12/2011; řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.,
STARMANS electronics, s.r.o., spoluřešitelem za PřF MU prof. RNDr. Josef Humlíček,
CSc.
-
Projekt GA ČR GAP503/10/0975 „Vysoce selektivní nanostrukturované imprinty pro
stanovení endokrinních disruptorů v životním prostředí“, 2010–2012; řešitel Mgr. David
Matějíček, Ph.D. – Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, spoluřešitelem za
PřF MU Mgr. Jan Přibyl, Ph.D.
c)
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NanoCharM –
„Multifunctional nanomaterials characterisation exploiting ellipsometry and
Polarimetry”, 2008-2010; 8 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 1,59 mil. EUR,
koordinátorem Maria Losurdo, Lio Nazionale Delle Ricerche (Itálie), Masarykova
univerzita/PřF MU byla partnerem projektu.
Experti/obor
-
RNDr. Vilma Buršíková, Ph.D. – nanostrukturní uhlíkové materiály
-
prof. RNDr. Mirko Černák, CSc. – plazmové technologie
-
prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc. – fyzika tenkých vrstev a nanostruktur, spektroskopie,
elipsometrie
-
prof. RNDr. Jan Janča, DrSc. – plazmochemická příprava nanokompozitních tenkých
vrstev, diagnostika plazmatu
-
doc. Mgr. Dominik Munzar, Dr. – teorie elektronové struktury
-
prof. RNDr. Ivan Ohlídal, DrSc. – optika tenkých vrstev a povrchu pevných látek, AFM
-
doc. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D. – sonochemická syntéza nanočástic, bezvodé sol-gel
metody
-
Mgr. Lenka Zajíčková, Ph.D. – příprava uhlíkových nanostruktur a studium jejich
vlastností
129
3.2.3
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE (ČVUT)
Zikova 4, 166 36 Praha 6, IČ 68407700
www.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je nejstarší civilní technická univerzita ve
střední Evropě. Byla založena roku 1707. V roce 2011 zde studovalo přes 24 000 studentů.
ČVUT má 7 fakult, tři vysokoškolské ústavy a další pracoviště. Výzkum v oblasti
nanotechnologií se provádí v různém rozsahu na těchto fakultách:
•
Fakulta biomedicínského inženýrství
•
Fakulta dopravní
•
Fakulta elektrotechnická
•
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
•
Fakulta stavební
•
Fakulta strojní
3.2.3.1
Fakulta stavební (FSv ČVUT)
Thákurova 7, 166 23 Praha 6
www.fsv.cvut.cz
Fakulta stavební byla založena z iniciativy Josefa Christianna Willenberga na základě česky
psané zakládací listiny císaře Josefa I. z 18. ledna 1707 jako první veřejná inženýrská škola
střední Evropy pod názvem Stavovská ingenieurská škola v Praze. Současná Fakulta stavební
je rozdělena na 26 kateder a další pracoviště.
Výzkum charakteru nanotechnologií byl identifikován pouze na Katedře mechaniky (Z.
Bittnar, L. Kopecký, J. Němeček).
V letech 2005–2011 byly na FSv ČVUT řešeny čtyři výzkumné záměry, z nichž jeden ve
svých okruzích obsahoval i prvky výzkumu nanotechnologií. V roce 2011 se dále řešilo 114
programových projektů.
Výzkumný záměr MSM6840770003 „Rozvoj algoritmů počítačových simulací a jejich
aplikace v inženýrství“,1/2005–12/2011; řešitel prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc., celkové
Stěžejní tématikou výzkumného záměru bylo víceúrovňové modelování a simulace (VMS).
Primární aplikace VMS jsou v materiálovém inženýrství. VMS slouží k pochopení
nejdůležitějších vlastností materiálů a struktur. Popis materiálů (konstitutivní vztahy) začíná
na nano úrovni a postupně přejde až na makroúroveň. Kromě popisu mechanického chování
materiálů jde též o popis chování struktur a jejich vzájemné interakce. Na Katedře mechaniky
se provádí výzkum možností aplikace nanotechnologií při výrobě betonu a jiných stavebních
materiálů; rozvíjí se metodika nanoindentace, např. při zkoumání vlastností cementové pasty.
130
a)
-
Projekt GA ČR GA103/09/1748 „Propojení experimentální nanoindentace s výpočetními
nástroji pro homogenizaci nanomechanických vlastností heterogenních materiálů“,
2009–2011; řešitel doc. Ing. Jiří Němeček, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA103/08/1639 „Mikrostruktura anorganických alumosilikátových
polymerů“, 1/2008–12/2010; řešitel prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc.
-
Projekt GA ČR GA106/07/1244 „Geometrické a fyzikální modelování porézních uhlíkuhlík kompozitů“, 2007–2009; řešitel prof. Ing. Michal Šejnoha, Ph.D.,DSc.
b)
-
Projekt 6RP EU, program Mobility, NANOCEM „Fundamental understanding of
cementitious materials for improved chemical, physical and aesthetic performance“,
3/2006–2/2010; koordinátor K. Scrivener, EPL, Švýcarsko, odpovědný spolupracovník
za FSv ČVUT prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: Clear-up – „Clean
buildings along with resource efficiency enhancement using appropriate materials and
technology”, 2008-2012; 22 partnerů z 11 zemí, rozpočet projektu: 12,02 MEUR,
koordinátorem Udo Weimar, Eberhard-Karls-Universität Tuebingen, Německo, FSv
ČVUT je partnerem projektu.
-
Projekt AV ČR IAA200710801 „Přechod od mikro-a nano-indentačních dat získaných
instrumentovaným měřením k mechanickým charakteristikám vazkopružných materiálů“
2008–2010; řešitel Ing. Jiří Minster, DrSc. – Ústav teoretické a aplikované mechaniky
AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FSv ČVUT Ing. Jiří Němeček, Ph.D.
Experti/obor
-
prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc. – aplikace a rozvoj numerických metod ve stavební
mechanice, výzkum kvazikřehkých materiálů pomocí unikátních experimentálních
zařízení
-
Ing. Jiří Němeček, Ph.D. – nanoindentace a mikromechanika, betonové struktury a
mosty, numerická simulace a modelování
-
RNDr. Lubomír Kopecký – optická polarizační mikroskopie, elektronová mikroskopie,
mikroanalýza, nanoindentace (mikromechanika cementových past, betonů a
kompozitních materiálů)
131
3.2.3.2
Fakulta strojní (FS ČVUT)
Technická 4, 166 07 Praha 6
www.fs.cvut.cz
Strojírenství jako samostatný obor se na ČVUT začalo vyučovat v roce 1864, a proto je tento
rok považován za rok vzniku strojní fakulty. V současné době působí na fakultě 17 ústavů a 7
vědeckých center.
V letech 2005–2013 je výzkum a vývoj na FS zaměřen zejména na řešení čtyř výzkumných
záměrů, z nichž se žádný nedotýká problematiky nanotechnologií. V roce 2011 bylo na
fakultě řešeno 111 programových projektů, z nichž se některé týkaly nanotechnologií.
Výzkum nanotechnologií se provádí v následujících ústavech fakulty:
-
Ústav fyziky (B. Sopko, R. Novák, F. Černý)
-
Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky (M. Růžička, M. Sochor)
-
Ústav materiálového inženýrství (J. Steidl, V. Starý, J. Rybníček, P. Jurči)
-
Ústav strojírenské technologie (J. Suchánek)
a)
-
Projekt MŠMT MEB091143 „Nanomechanika a elektrostatika interakcí mezi implantáty
a živými tkáněmi“, 2011–2012; řešitel doc. RNDr. Matej Daniel, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME 837 „Úprava povrchů strojních součástí, uzlů
a nástrojů s cílem mnohonásobného prodloužení životnosti s použitím modifikace a
nanesením nanostrukturních vrstev i povlaků disperzně zpevněných nanočásticemi“,
3/2006–9/2009; řešitel doc. Ing. Jan Suchánek, CSc.
-
Projekt GA ČR GPP108/10/P446 „Multifunkční nanostrukturní uhlíkové povlaky pro
tribologické aplikace“, 2010–2012; řešitel Ing. Tomáš Vítů, Ph.D.
-
Projekt SGS ČVUT “Experimentální ověření vlastností Schottkyho diody pro použití
v dozimetrii”, 2012–2014; řešitel prof. RNDr. Bruno Sopko, DrSc.
-
Projekt SGS ČVUT “Speciální aplikace iontových a elektronových svazků ve strojním
inženýrství”, 2010-2012; řešitel prof. Ing. František Černý, DrSc.
-
Projekt SGS ČVUT “Výzkum technických a biologických kompozitních materiálů”,
2010–2012; řešitel Ing. Josef Šepitka
132
-
Projekt MŠMT/ČVUT “Inovace výuky studijního předmětu Nanotechnologie”, 2010;
řešitel doc. Ing. Jan Hošek, Ph.D.
-
Projekt TA ČR ČVUT “Nové materiály a povrchové vrstvy pro bionický návrh
kloubních náhrad”, 2011–2014; doc. RNDr. Matej Daniel, Ph.D.
b)
-
technicky významných oblastech“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan Hrubý, CSc. – Ústav
termomechaniky AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FS ČVUT Ing. Jan Hošek, Ph.D.
-
2012; řešitel Ing. Luděk Heller, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za
FS ČVUT Ing. Hynek Chlup
-
Projekt GA ČR GA101/08/0299 „Výzkum inteligentních kompozitových prvků
výrobních strojů z ultravysokomodulových vláken a nanočásticemi modifikované
matrice“, 2008–2011; řešitelka doc. Ing. Václava Lašová, Ph.D. – ZČU v Plzni/Fakulta
strojní, spoluřešitelem za FS ČVUT prof. Ing. Milan Růžička, CSc.
-
v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace“, 1/2007–12/2011, řešitel prof.
RNDr. Hynek Biederman, DrSc., Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za FS
ČVUT doc. RNDr. Vladimír Starý, CSc.
-
Projekt GA AV ČR KJB201240701 „Nanokompozitní povlaky se zvýšenou
otěruvzdorností za vyšších teplot“, 1/2007–12/2009, řešitel Ing. Tomáš Polcar, Ph.D.,
ČVUT/Fakulta elektrotechnická, spoluřešitelem za FS ČVUT Ing. Tomáš Vítů
-
Projekt MPO FI – IM5/124 „Výzkum technologií nanášení nanovrstev nových materiálů
pro konstrukci úsporných a výkonných senzorů, regulátorů a akčních členů“, 3/2008–
12/2010; řešitel Ing. František Veselý, SAFINA, a.s., spolupráce za FS ČVUT prof.
RNDr. Bruno Sopko, DrSc.
-
Spolupráce na práci sítě excelence 6RP EU NMP 515846 NAPOLYDE „Control and
Smart Devices“, 4/2005–3/2009; koordinátor P. Chequet, Recherche e Développment du
Groupe Cockerill Sambre, Liege, Belgie, 23 účastníků, spoluřešitelem za FS ČVUT prof.
Ing. František Černý, DrSc., oblast výzkumu – procesy pro depozici
nanostrukturovaných vrstev pro energetické a inteligentní systémy
Experti/obor
-
prof. Ing. František Černý, DrSc. – modifikace povrchových vlastností materiálů
-
doc. RNDr. Matej Daniel, Ph.D. - nanobiomechanika, interakce buňěk s implantáty
-
doc. Ing. Jan Hošek, Ph.D. – aktuátory pro nanoaplikace, využití nanomateriálů ve
strojírenských aplikacích, technická normalizace nanotechnologií
-
Ing. Jaroslav Lukeš, Ph.D. - vývoj nových aplikací nanomechanických systémů Hysitron
TriboIndenter pro materiálový výzkum
133
-
doc. RNDr. Ing. Rudolf Novák, DrSc. – fyzika tenkých vrstev, plazmové depozice
povlaků, hodnocení parametrů povlaků
-
prof. RNDr. Bruno
„Nanotechnologie“
-
doc. RNDr. Vladimír Starý, CSc. – materiály pro biomedicínské aplikace
-
prof. Ing. Josef Steidl, CSc. – plasty a kompozity (nanokompozity)
-
Ing. Josef Šepitka - dynamická nanoindentace a její aplikace pro vyšetřování vysoce
elastických vlastností materiálů
Sopko,
DrSc.
–
fyzika
polovodičů,
předseda
TNK
Výsledky výzkumu v oblasti nanotechnologií/spolupráce:
Publikace Úvod do nanotechnologie, Hošek Jan, Vydavatelství ČVUT, 2010
Další aktivity:
Aktivní činnost v České technické normalizační komisi TNK 144 – Nanotechnologie –
experti: prof. RNDr. Bruno Sopko, DrSc., doc. Ing. Jan Hošek, Ph.D.
Příprava českých norem:
ČSN P CEN ISO/TS 27687 Nanotechnologie - Termíny a definice nanoobjektů Nanočástice, nanovlákno a nanodeska;
ČSN EN ISO 29701 Nanotechnologie - Endotoxinová zkouška vzorků nanomateriálu
systémy in vitro - Zkouška Limulus amebocyte lysate (LAL)
ČSN EN ISO 10808 Nanotechnologie - Charakteristika nanočástic v inhalačních komorách
na zkoušku toxicity po inhalaci
ČSN EN ISO 10801
Nanotechnologie - Generování nanočástic kovů pro zkoušení
inhalační toxicity pomocí odpařovací/kondenzační metody
ČSN P ISO/TS 80004-3 Nanotechnologie - Slovník - Část 3: Uhlíkové nanoobjekty
Aktivní činnost v Evropské normalizační komisi CEN/TC 352 – Nanotechnology místopředsedou technické komise: doc. Ing. Jan Hošek, Ph.D.
134
3.2.3.3
Fakulta elektrotechnická (FEL ČVUT)
Technická 2, 166 27 Praha 6
www.fel.cvut.cz
V roce 1920 vzniklo České vysoké učení technické v Praze se šesti samostatnými vysokými
školami (fakultami). Jednou z nich byla Vysoká škola strojního a elektrotechnického
inženýrství, rozdělená na dvě oddělení, strojní a elektrotechnické. Současná Fakulta
elektrotechnická ČVUT rozvíjí vědeckou práci, vychovává nové vědecké pracovníky a je
centrem pro vědeckou a výchovnou činnost v oblasti elektrotechniky, sdělovací techniky,
automatizace, informatiky a výpočetní techniky. Strukturu fakulty tvoří 20 kateder a center.
V letech 2005–2011 byl výzkum a vývoj na FEL ČVUT zaměřen zejména na řešení čtyř
výzkumných záměrů, z nichž se žádný nedotýkal problematiky nanotechnologií. V roce 2011
se dále na fakultě řešilo 135 programových projektů.
Výzkum nanotechnologií se provádí na následujících katedrách fakulty:
Katedra mechaniky a materiálů (V. Bouda, J. Sedláček, A. Mlích)
•
Výzkum kompozitních materiálů s obsahem koloidních funkčních částic pro
elektroniku a elektrotechniku je zaměřen na samovolný růst vodivých a
polovodivých agregátů uhlíkových nanočástic v nevodivém prostředí a jeho řízení
elektrickým polem a složením okolního prostředí. Provádí se modelování funkcí
svalových buněk a nanotechnologie pro realizaci. Přípravují se a studují vlastnosti
tenkých vrstev.
•
Probíhala rovněž spolupráce na výzkumném záměru MSM6840770021
„Diagnostika materiálů“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. Ing. Stanislav Vratislav,
CSc., FJFI ČVUT.
Katedra mikroelektroniky (M. Husák, J. Voves, P. Hazdra)
•
Návrhy mikroelektronických a nanoelektronických polovodičových struktur s
využitím komerčních i vlastních návrhových systémů a programů; návrhy, simulace
a charakterizace nanometrických kvantových struktur (rezonančně tunelové diody,
lasery apod.); charakterizace nanometrických polovodičových vrstev a kvantových
teček připravených metodami MOVPE a MBE, návrhy a charakterizace
spintronických materiálů a struktur; výzkum a vývoj senzorů pro aplikace v
elektronice.
Katedra elektrotechnologie (P. Mach)
•
Práce se soustřeďují na výzkum a vývoj vodivých lepidel.
Katedra měření (P. Ripka)
•
Provádí se výzkum a vývoj senzorů pro aplikace v elektronice a elektrotechnice a
studují se nanostrukturované magnetické vrstvy.
135
Katedra elektromagnetického pole (J. Macháč)
Katedra řídicí techniky, Skupina teorie řízení (T. Polcar)
•
Provádí se výzkum přípravy gradientních optických vrstev v nanorozměrech,
nanokompozitních otěruvzdorných povlaků atd.
Od roku 2011 fakulta buduje na Kladně centrum aplikovaného výzkumu Univerzitní
centrum energeticky efektivních budov (UCEEB), v rámci projektu ED2.1.00/03.0091
rozvrženém do období 2011–2014 a rozpočtem 672 mil. Kč; ředitelem centra je prof. Ing.
Zdeněk Bittnar, Dr.Sc.
Zaměření centra: Inovativní technologie a konstrukční řešení budov a jejich prvků s integrací
nových materiálů, pokročilých senzorů a obnovitelných zdrojů energie; optimalizaci řídicích
systémů budov a zdrojů energie tak, aby kromě energetické a materiálové efektivnosti bylo
zajištěno i zdravé vnitřní prostředí; využití obnovitelných, recyklovatelných a recyklovaných
domácích surovin na bázi dřevní hmoty, keramických produktů, odpadních produktů jako
například popílků z tepelných elektráren, nekvalitní ovčí vlny, odpadových plastů a podobně;
tvorbu koncepcí, metodik, směrnic a technických norem pro potřeby státní správy a odborné
veřejnosti.
a)
-
Projekt MŠMT, program Společné technologické iniciativy, 7H10019 „Nanoelectronics
for Mobile Ambient Assisted Living (AAL) Systems“, 2010–2013; řešitelka prof. RNDr.
Olga Štěpánková, CSc.
-
Projekt GA ČR GA102/09/1601 „Inteligentní mikro a nano struktury pro mikrosenzory
realizované s využitím nanotechnologií“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Miroslav Husák,
CSc., spoluřešitelem prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. – České vysoké učení technické v
Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
-
Projekt GA ČR GAP102/11/0649 „Výzkum a měření signálů generovaných
nanostrukturami“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Jan Vrba, CSc., spoluřešitelem Ing. Jiří
Pokorný, DrSc. – Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GP106/07/P014 „Samomazné vrstvy na bázi dichalkogenidů
přechodových kovů“, 2007–2009; řešitel Ing. Tomáš Polcar, Ph.D.
-
Projekt GA AV ČR KJB201240701 „Nanokompozitní povlaky se zvýšenou
otěruvzdorností za vyšších teplot“, 2007–2009; řešitel Ing. Tomáš Polcar, Ph.D.
b)
-
Projekt AV ČR KAN400100652 „Struktury pro spintroniku a kvantové jevy
v nanoelektronice vytvořené elektronovou litografií“, 7/2006–12/2010; řešitel Ing.
Ludvík Smrčka, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za FEL
ČVUT doc. RNDr. Jan Voves, CSc.
-
Projekt GA ČR GA202/06/0718 „Inženýrství kvantových teček“, 1/2006–12/2008,
řešitel Ing. Jiří Oswald, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za
FEL ČVUT doc. Ing. Pavel Hazdra, CSc.
136
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: REBIOFOAM –
„Development of a flexible and energy-efficient pressurised microwave heating process
to produce 3D-shaped REnewable BIO-polymer FOAMs for a novel generation of
transportation packaging”, 2009-2013; 10 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 5,14
MEUR, koordinátorem Gaetano Lo Monaco, NOVAMONT S.p.a., Itálie, FEL ČVUT je
partnerem projektu.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MORGaN –
„Materials for Robust Gallium Nidride”, 2008-2011; 24 partnerů z 11 zemí, rozpočet
projektu: 13,86 MEUR, koordinátorem Louise Pillon, El Thales III V Lab, Řecko, FEL
ČVUT byla partnerem projektu.
Experti/obor
-
prof. Ing. Václav Bouda, CSc. – nano-elektro-mechanické systémy
-
doc. Ing. Pavel Hazdra, CSc. – nanoelektronika
-
prof. Ing. Miroslav Husák, CSc. – nanosenzory pro MEMS
-
doc. Ing. Pavel Mach, CSc. – výzkum elektricky vodivých lepidel
-
doc. Ing. Jan Macháč, DrSc. – metamateriály, nanostruktury
-
Ing. Tomáš Polcar, Ph.D. – tvrdé vrstvy, magnetické naprašování, gradientní optické
vrstvy v nanoměřítku
-
prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. – magnetické senzory, nanostrukturované magnetické
vrstvy
-
doc. RNDr. Jan Voves, CSc. – nanoelektronika
3.2.3.4
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI ČVUT)
Břehová 7, 115 19 Praha 1
www.fjfi.cvut.cz
FJFI ČVUT, založená původně v rámci čs. jaderného programu v roce 1955, postupně
rozšířila svou působnost na široké spektrum matematických, fyzikálních a chemických oborů.
Fakulta jako první v České republice realizovala výuku a výzkum nanomaterialů a převzala
štafetu studia v této prestižní oblasti ze zahraničních pracovišť. Výzkum a výuka v oblasti
nanostruktur na fakultě má vysoké a prestižní citační zázemí a FJFI ČVUT patří v této oblasti
ke světové špičce. Fakulta je rozdělena na 10 kateder, z nichž nejméně čtyři se zabývají
výzkumem nanotechnologií.
V letech 2005–2012 je výzkum a vývoj na FJFI ČVUT zaměřen zejména na řešení pěti
výzkumných záměrů, z nichž dva se v některých aspektech dotýkají problematiky
nanotechnologií a nanomateriálů. Dále se v roce 2011 řešilo 55 programových projektů.
137
Výzkumný záměr MSM6840770021 „Diagnostika materiálů“, 1/2005–12/2010; řešitel
prof. Ing. Stanislav Vratislav, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 124,980 mil. Kč, z
toho ze státního rozpočtu 110,172 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu
Komplexní diagnostika materiálů v projektu zahrnovala tyto oblasti: aplikace
rentgenografických a neutronografických diagnostických metod na polykrystalické materiály,
výzkum vztahů mezi strukturně senzitivními vlastnostmi látek, jejich technologickou historií
a užitkovými parametry. Určení elektronové struktury defektů a příměsí s cílem dosáhnout
vlastností materiálu vhodných pro technické aplikace v optoelektronice a laserových
technologiích. Na výzkumném záměru spolupracovaly v oblasti nanotechnologií Katedra
mechaniky a materiálů a Katedra elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Výzkumný záměr MSM6840770022 „Laserové systémy, záření a moderní optické
aplikace“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., celkové náklady na celou
oblast 2b, podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Předmětem řešení byly moderní laserové systémy a studium vybraných optických
interakčních procesů koherentního i nekoherentního elektromagnetického záření s prostředím
ve spektrálně širokém rozsahu (od XUV po IR). Cílem jsou nové poznatky a porozumění
novým procesům v optických metodách, optoelektronice, technologiích, v medicíně, v
neposlední řadě i v dalším výzkumu optické fyziky. Výzkumný záměr byl tématicky rozdělen
do několika navzájem provázaných témat:
(1) Pevnolátkové laserové systémy a jejich aplikace – koherentně i nekoherentně spektrální
oblasti a s generací krátkých a ultrakrátkých impulsů;
(2) Modelování hustého vysokoteplotního plazmatu a jeho využití v optice – jako
plazmových rentgenových zdrojů;
(3) Aplikovaná fotonika rentgenové oblasti – zaměřená na generaci bodového rentgenového
záření z kai na laserovou generaci a dále na rtg. diagnostiku;
(4) Optická vlna a její formování prostředím – studium nelineárních fotorefraktivních
procesů, prostorových solitonů a difraktivních struktur, s možností jejich využití v optických
aplikacích atd.
•
Katedra fyziky pevných látek (S. Vratislav, N. Ganev)
Výzkum je zaměřen na:
1. Studium makro a mikrostruktury technicky významných materiálů a optických vlastností
pevných látek, v posledních letech též problematikou studia vlastností polymerů a
polymerních nanokompozitů ve vazbě na technologické zpracování a výsledné vlastnosti.
2. Zdokonalování metodik a diagnostiky technicky důležitých materiálů, studium vedoucí k
objasnění vlivů na fázové přechody v tenkých vrstvách; jde o metodiky např. TEM, SEM,
XRD (morfologii kompozitů), difrakce neutronů a rentgenové záření, rozptylu světla (též
silikáty, organosilikáty a kysličníky přechodových kovů); měření fotoluminiscence,
termoluminiscence a optické absorpce čistých a spektroskopicky aktivními ionty (Cr3+,
Mn4+, Fe3+ apod.) dopovaných tenkých vrstev a tenkovrstvých struktur BaxSr1-xTiO3 a
dalších materiálů perovskitového typu.
138
3. Vývoj simulačních programů pro studium transportních vlastností v polovodičových
heterostrukturách.
•
Katedra fyzikální elektroniky (P. Fiala, A. Fojtík, M. Kálal, A. Jančárek)
Katedra fyzikální elektroniky pokrývá výuku a výzkum kvantových nanostruktur a
nanotechnologií.
Podílí se na výuce v této oblasti i na jiných pracovištích a VŠ. Na katedře je vybudovaná
výzkumná laboratoř nanostruktur a nanotechnologií (www.nanolab.cz). Aktivně spolupracuje
s řadou předních akademických a vědeckých pracovišť u nás i v zahraničí (např.
nanotechnologický ústav CAESAR a TU Bonn /Německo/, Univerzita Rennes /Francie/,
Technická univerzita Delft /Nizozemsko/, Hahn-Meitner Institut Berlin /Německo/ a jiné),
kde zakladatelé této oblasti, naši i zahraniční, nebo jejich pokračovatelé vybudovali
nanotechnologická centra a jsou zárukou kontinuity k nejpokročilejším trendům výzkumu
v této oblasti.
Hlavním záměrem je:
1. Studium a příprava struktur a jejich vzájemné manipulace, kterou je možné řídit fyzikální
vlastnosti a následně je cíleně využít pro optické a optoelektrické aplikace. Pro periodické
uspořádání je využita metoda molekulární litografie v kombinaci s dalšími metodami, jako
jsou (alternativně) iontové implantace, napařování, naprašování, elektrolytické metody,
iontoforéza i sedimentace.
2. Studium a příprava kovových nanostruktur pro konstrukci detektoru ochrany životního
prostředí a katalytické aplikace. Pro řízení rozměrů částic jsou využity procesy chemické
přípravy ve vymezeném prostoru použitím struktur molekulární litografie organických vrstev,
micelárních systémů, použitím stabilizátorů růstu a chemické „ablace“, tj. rozpouštěním v
dvousložkových organických systémech. Konkrétně jsou studovány a připravovány
nanostruktury kovové (Ni, Ag, Au a další vhodné), polovodičové (Si, CdS a další vhodné),
eventuálně dielektrické.
3. Kovové magnetické a jiné speciální polovodičové nanostruktury pro biologické a lékařské
aplikace.
Katedra v rámci nového zaměření Fyzika nanostruktur zavedla a zajišťuje výuku v
předmětech:
Částicové nanostruktury, Nanochemie, Nanofyzika,
nanostruktury, Nanoskopie a nanocharakterizace.
Nanoelektronika,
Polovodičové
Na katedře je připraven a v současné době se rozbíhá program pro výuku bakalářského a
magisterského programu v této oblasti.
•
Katedra materiálů (J. Siegl)
1. Studium vazeb mezi mikrostrukturními parametry a mechanickými vlastnostmi různých
typů konstrukčních materiálů (příprava materiálů s ultrajemným zrnem, vytvrzovatelné
slitiny, studium rozpadu tuhého roztoku v modelové slitině, využití metod transmisní
elektronové mikroskopie s atomovým rozlišením a autoemisní iontové mikroskopie
s tomografickou atomovou sondou).
2. Studium prvních etap růstu únavových trhlin ve vazbě na charakteristické strukturní
parametry sledovaných konstrukčních materiálů v nanostrukturální oblasti.
139
•
Katedra jaderné chemie (V. Múčka)
a)
-
Projekt AV ČR KAN401220801 „Příprava nanostruktur a nanomateriálů s cíleným
řízením rozměrů”, 1/2008–12/2012; řešitel prof. Ing. Pavel Fiala, CSc.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT ME 933 „Speciální nanostruktury – výroba,
studium základních fyzikálních vlastností a praktické implementace“, 5/2007–12/2009;
řešitel doc. Ing. Milan Kálal, CSc.
b)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR GA102/09/1037 „Kovové nanovrstvy pro senzorové a detektorové
struktury na bázi polovodičů“, 2009–2011; řešitel RNDr. Olga Procházková, CSc. –
Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR v.v.i, spoluřešitelkou za FJFI ČVUT Ing. Kateřina
Piksová
-
souborů kovových nanočástic“ 2010–2014; řešitelka prof. RNDr. Blanka Vlčková, CSc.
– Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za FJFI ČVUT
RNDr. Martin Michl, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA106/07/0805 „Komplexní sktrukturní analýza gradientu vlastností
povrchových vrstev významných technických materiálů po mechanickém opracování“,
1/2007–12/2009; řešitel Ing. Marian Čerňanský, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
Praha, spoluřešitelem za FJFI ČVUT doc. Ing. Nikolaj Ganev, CSc.
-
Projekt GA ČR GA202/07/0818 „Křemíková nanofotonika – od jednotlivých
nanokrystalů k fotonickým strukturám“, 1/2007–12/2009; řešitel doc. RNDr. Jan
Valenta, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FJFI ČVUT prof. Ing.
Pavel Fiala, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA100100718 „Metalodielektrické nanostruktury pro optiku“,
1/2007–12/2009; řešitel Dr. Ing. Jiří Bulíř, Dr., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za FJFI ČVUT prof. Ing. Pavel Fiala, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN300100802 „Nanokompozitní, keramické a tenkovrstvé
scintilátory“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Martin Nikl, CSc., Fyzikální ústav AV ČR,
v.v.i., Praha, spoluřešitelem za FJFI ČVUT prof. Ing. Viliam Múčka, DrSc.
-
Projekt AV ČR IAA100100718 „Metalodielektrické nanostruktury pro optiku“ 2007–
2009; řešitel Dr. Ing. Jiří Bulíř, Dr. - Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za
FJFI ČVUT prof. Ing. Pavel Fiala, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název projektu: AXIS – „Advanced
X-ray source based on field emitting Carbon Nanotubes cold cathode”, 2008-2011; 9
140
partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu: 1,43 mil. EUR, koordinátorem Caterina E. Ghio,
Consiglio Nazionale Delle Ricerche, Itálie, FJFI ČVUT byla partnerem projektu
-
Projekt MPO FR-TI3/245 „Výzkum a vývoj technologií a systému nakládání s RAO ve
vazbě na nové jaderné zdroje“, 2011-2014; řešitel Ing. Radek Trtílek, – Ústav jaderného
výzkumu Řež a.s., spoluřešitelem za FJFI ČVUT Ing. Mojmír Němec, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI1/356 „Kompaktní nanosekundový oku bezpečný laser“, 2009–2012;
řešitel Ing. Karel Nejezchleb – CRYTUR spol. s r.o., spoluřešitelkou za FJFI ČVUT
prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.
-
Projekt MPO FT-TA3/112 „Technologie replikace multivrstevnatých rentgenových
zrcadel“, 4/2006–12/2009; řešitel doc. Ing. Ladislav Pína, DrSc., REFLEX s.r.o., Praha,
spoluřešitelem za FJFI ČVUT Ing. Alexandr Jančárek, CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Pavel Fiala, CSc. – laserové a optické technologie, difraktivní optika a
aplikace s cílenými fyzikálními vlastnostmi. Identifikace a modelování vlastnosti
nanočástic
-
doc. Ing. Nikolaj Ganev, CSc. – rentgenová difrakce, materiálový výzkum
-
doc. Ing. Milan Kálal, CSc. – interakce laserového záření s plazmatem a její diagnostika
vysokovýkonné lasery, komplexní interferometrie
-
prof. Ing. Viliam Múčka, DrSc. – fyzikální chemie, radiační chemie
-
Ing. Jan Siegl, CSc. – mechanické vlastnosti konstrukčních materiálů, procesy
porušování, SEM, plazmaticky nanášené vrstvy
-
prof. Ing. Stanislav Vratislav, CSc. – neutronová difrakce, materiálový výzkum
3.2.3.5
Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT)
Sítná 3105, 272 01 Kladno
www.fbmi.cvut.cz
Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI) je nejmladší fakultou Českého vysokého učení
technického v Praze. Vznikla v roce 2005 transformací Ústavu biomedicínského inženýrství.
Její historie se píše od roku 1996, kdy bylo na ČVUT v Praze založeno Centrum
biomedicínského inženýrství (CBMI) s cílem vytvořit na ČVUT ústřední koordinační
pracoviště výzkumných i výukových aktivit v oboru biomedicínského inženýrství. V
současné době má fakulta 4 katedry a společné pracoviště biomedicínckého inženýrství
FBMI a 1. LF UK.
Postupně se rozvíjející výzkumné aktivity v letech 2005–2011 souvisely především s řešením
částí výzkumného záměru MSM6800770012 „Transdisciplinární výzkum v oblasti
biomedicínského inženýrství II“, a to jeho části „Inženýrské problémy biologie a
141
medicíny“. Koordinátorem řešení na FBMI byl prof. Ing. Peter Kneppo, DrSc. Výzkumný
záměr byl řešen na FS ČVUT a jeho koordinátorkou-řešitelkou byla prof. Ing. Svatava
Konvičková, CSc. Výzkumná činnost v oblasti bionanotechnologií byla zjištěna na Katedře
přírodovědných oborů (J. Kuba, M. Vrbová, M. Jelínek). Na Společném pracovišti 1. LF UK
a FBMI ČVUT v Praze na Albertově se rozvíjí problematika tenkých nanokrystalických a
nanokompozitních tenkých biokompatibilních vrstev.
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno celkem 11 programových projektů. Jedním z nich je
projekt BIKOS – Infrastruktura pro biomedicínské inženýrství,
ED4.1.00/04.0193,
podpořený z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace částkou 50 mil. Kč. V letech
2011–2013 se v jeho rámci počítá s vybudováním 9 nových laboratoří vybavených
nejmodernějšími přístroji pro biomedicínský výzkum. V budově fakulty na náměstí Sítná
3105 v Kladně vzniknou nové užitné plochy o rozloze 759 m2, na nichž bude vybudován
integrální komplex laboratoří současných moderních metod a technik biomedicínského
inženýrství.
a)
Projekty řešené fakultou
-
Projekt MZ NT12156 „Nanovlákenné nosiče s řízeným uvolňováním léčiv pro
regeneraci osteochondrálních defektů“, 2011–2015; řešitelé: doc. RNDr. Evžen
AMLER, CSc., Mgr. Eva Filová, Ph.D., doc. MUDr. Milan Handl, Ph.D., prof. MUDr.
Leoš Navrátil, CSc. a doc. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D.
-
Projekt MŠMT LD11078 „Nanofotonické zobrazování buněčných struktur v reálném
čase pomocí nanodiamantových částic“, 2011–2013; řešitel prof. RNDr. Miloš Nesládek,
CSc., HDR
b)
-
Projekt AV ČR KAN300100702 „Vytváření a charakterizace nanostruktur rentgenovými
lasery“, 1/2007–12/2011, řešitel Ing. Bedřich Rus, Dr., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za FBMI ČVUT Dr. Ing. Jaroslav Kuba, Ph.D. Dále na řešení v FBMI
spolupracovali prof. Ing. Miroslava Vrbová, CSc., Ing. Přemysl Fitl a další.
Experti/obor
-
doc. Ing. Anton Fojtík, CSc. – nanostruktury a nanotechnologie, jejich engineering a
vzájemná manipulace
-
doc. Ing. Miroslav Jelínek, DrSc. – nanomateriály, nanovrstvy, nanokompozity
-
prof. Ing. Peter Kneppo, DrSc. – nano v robotice
-
Dr. Ing. Jaroslav Kuba, Ph.D. – nano a XUV záření
-
prof. Ing. Miroslav Vrbová, CSc. – nano a XUV záření
142
3.2.3.6
Fakulta dopravní (FD ČVUT)
Konviktská 20, 110 00 Praha 1
www.fd.cvut.cz
Fakulta dopravní byla zřízena v roce 1952. Poskytuje vzdělání v bakalářských a
magisterských studijních programech zaměřených na dopravu a telekomunikace.
-
Rozvoj metod systémové analýzy, algoritmů a statistických metod pro dopravu a spoje
-
Automatické systémy v dopravě, diagnostika dopravních systémů a procesů
-
Modely dopravy a řízení dopravních procesů
práce na níže uvedeném projektu:
-
Projekt GA ČR GPP108/10/P446 „Multifunkční nanostrukturní uhlíkové povlaky pro
tribologické aplikace“, 2010–2012; řešitel Ing. Tomáš Vítů, Ph.D., ČVUT/FEL,
spoluřešitelem za FD ČVUT Ing. Jan Přikryl, Ph.D.
3.2.3.7
Ústav technické a experimentální fyziky (ÚTEF)
Horská 3a/22, 128 00 Praha 2
www.utef.cvut.cz
Ústav byl založen 1. 5. 2002. Předmětem jeho činnosti je experimentální a teoretická fyzika
mikrosvěta.
-
Astročásticová & neurychlovačová fyzika
ATLAS v LHC
Subatomová fyzika a radiační zobrazování
R&D polovodičové detektory
Aplikovaná spektrometrie
Experti/obor
-
RNDr. Michael Solar, CSc. – fyzika polovodičů, nanostandardizace, předseda české
TNK 144 “Nanotechnologie“, zástupce ČR v CEN/TC 352 “Nanotechnologie”
143
3.2.4
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ (VUT)
Antonínská 548/1, 601 90 Brno, IČ 00216305
www.vutbr.cz
Vysoké učení technické v Brně je nejstarší vysokou školou v Brně. Její počátky sahají až do
poloviny 19. století, do roku 1849, kdy v Brně vzniklo německo-české technické učiliště.
Česká vysoká škola technická v Brně byla otevřena v listopadu r. 1899. V současné době
jako jediná technická univerzita pokrývá VUT v Brně celé spektrum technických věd a řady
uměleckých disciplín. Studuje zde 24 500 studentů. VUT v Brně je tvořeno 8 fakultami.
Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí v různém rozsahu na těchto fakultách:
•
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií – FEKT
•
Fakulta chemická – FCH
•
Fakulta stavební – FAST
•
Fakulta strojního inženýrství – FSI
Od roku 2011 je VUT v Brně zapojeno do budování vědecko-výzkumného centra CEITEC –
Středoevropský technologický institut (projekt evropského centra excelence
ED1.1.00/02.0068), na jehož budování se podílí dalších šest brněnských vysokých škol a
výzkumných institucí. Jde o projekt s úhrnným rozpočtem 5,246 miliardy Kč rozvržený do
let 2011-2015. VUT v Brně je garantem materiálových věd v CEITECu. V rámci VUT vznikl
v roce 2011 vysokoškolský ústav CEITEC VUT, který zaštiťuje dva ze sedmi výzkumných
programů – Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie a Pokročilé materiály. Více
inforfmací na www.ceitec.cz.
3.2.4.1
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
(FEKT VUT)
Technická 3058/10, 616 00 Brno
www.feec.vutbr.cz
První elektrotechnické disciplíny se začaly na VUT vyučovat již od roku 1905. V roce 1959
byla založena samostatná fakulta energetická, následně transformovaná na Fakultu
elektrotechnickou. V roce 1993 byla struktura fakulty změněna a fakulta získala název
Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI). Fakulta elektrotechniky a informatiky byla třetí
největší fakultou ze sedmi tehdejších fakult VUT v Brně poté, co se od začátku roku 2000
Fakulta technologická a Fakulta managementu odštěpily a ustavily novou Univerzitu Tomáše
Bati ve Zlíně. V roce 2001 začaly na FEI VUT přípravy založení Fakulty informačních
technologií (FIT) a transformace kmenové Fakulty elektrotechniky a informatiky na Fakultu
elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Obě fakulty působí samostatně od 1.
1. 2002. FEKT VUT se zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti elektrotechniky a
komunikačních technologií. Především jde o mikroelektronické systémy, elektronické
komunikační systémy a technologie, optimální využívání elektrické energie, automatizaci
technologických a výrobních procesů, informační a řídicí systémy, aplikovanou kybernetiku
atd. V r. 2004 byl pro studenty 1. ročníku magisterského studia oborů Mikroelektronika a
Telekomunikační a informační technika zaveden jedno semestrový předmět
144
Nanotechnologie. V r. 2007 byl na Ústavu fyziky akreditován čtyřletý doktorský studijní
obor Fyzikální elektronika a nanotechnologie v prezenční i kombinované formě studia.
Činnost na fakultě je rozdělena na 14 ústavů, které se v některých případech dělí na
laboratoře.
V letech 2005–2010 byly na FEKT VUT řešeny čtyři výzkumné záměry, z nichž jeden byl do
určité míry zaměřen na nanotechnologie. Dále se v roce 2011 na fakultě řešilo 124
Výzkumný záměr MSM0021630503 „Nové trendy v mikroelektronických systémech a
nanotechnologiích (MIKROSYN)“, 1/2005–2010; řešitel prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.,
mil. Kč., nomenklatura – oblast 2a, podíl výzkumu nanotechnologií – 50 %.
Výzkumný záměr kladl důraz na problematiku vyspělých mikroelektronických obvodů,
mikrosystémů a struktur na čipu. Všechny problémové okruhy výzkumného záměru jsou
orientovány na nové a perspektivně připravované mikro-a nanosystémy a technologie. Záměr
základního a aplikovaného výzkumu směřuje do pěti výzkumných oblastí:
1.
Teorie, návrh a diagnostika nízkonapěťových a nízkopříkonových integrovaných
obvodů v submikronových technologiích;
2.
Modelování a simulace integrovaných obvodů;
3.
Mikrosystémy a nanosystémy;
4.
Pokročilé technologie pro mikroelektroniku a nanoelektroniku;
5.
Moderní diagnostika materiálů a součástek.
Cíle výzkumného záměru v jednotlivých oblastech spočívaly v získání původních výsledků
ve výzkumu nových mikroelektronických systémů, progresivních metod jejich řešení a
optimalizace, v aplikovaném výzkumu nových mikro-a nanotechnologií pro přípravu nových
elektronických struktur a polovodičových součástek nových generací.
Od roku 2010 na fakultě vzniká v rámci projektu CZ2.1.00/03/0072 Centrum senzorických,
informačních a komunikačních systémů (SIX), http://www.six.feec.vutbr.cz; jde o
společnou iniciativu ústavu radioelektroniky, ústavu telekomunikací, ústavu
mikroelektroniky a ústavu fyziky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT
v Brně; doba řešení 2010–2013; rozpočet projektu: 292,23 mil. Kč; řešitel a ředitel centra:
prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida.
Zaměření centra: výzkum komunikačních a informačních systémů a jejich komponentů,
provozovaných v perspektivních kmitočtových pásmech. Jedná se zejména: výzkum fyzické
vrstvy komunikačních systémů: šíření, vyzařování, zesílení, filtrace a směšování
(sub)milimetrových vln; výzkum systémové vrstvy komunikačních systémů: mobilní
systémy, optické systémy, satelitní systémy, a systémy digitální TV; výzkum
konvergovaných informačních a komunikačních technologií; výzkum snímání, zpracování a
reprezentace komunikačních signálů (akustické signály, obrazové signály, textové informace
a jejich multimediální propojení); výzkum snímání a detekce chemických a biologických
látek a fyzikálních veličin mikrosenzory, za využití nanotechnologií ve snímacích částech, a
přenášených komunikačními kanály.
145
Dalším centrem aplikovaného výzkumu fakulty je Centrum výzkumu a využití
obnovitelných zdrojů energie, www.cvvoze.cz, projekt CZ.1.05/2.1.00/01.0014, doba
řešení 2010–2013; rozpočet projektu: 260,16 mil. Kč; řešitel a ředitel centra: prof. RNDr.
Vladimír Aubrecht, CSc.
Zaměření centra: výzkum, vývoj a využití obnovitelných zdrojů energie, včetně problematiky
z oblastí elektrochemie, elektromechaniky, elektrotechnologie, elektroenergetiky,
elektrických pohonů, mobilních robotů a průmyslové elektroniky. Zavést špičkový základní a
aplikovaný výzkum v perspektivní oblasti obnovitelných zdrojů energie včetně aplikací.
Výzkum nanotechnologií se provádí v následujících ústavech fakulty:
V Ústavu fyziky se dlouhodobě rozvíjí pod vedením prof. RNDr. Pavla Tománka, CSc.,
činnost Laboratoře optické nanometrologie. Laboratoř se zpočátku zabývala bezkontaktním,
nedestruktivním zkoumáním povrchů materiálů s příčným superrozlišením pomocí optické
řádkovací tunelové mikroskopie v odrazném i propustném režimu. Dnes je již potenciál
rozšířen o kombinaci s AFM a STM. Hlavními cíli jsou topografie, lokální spektroskopie a
fluorescence polovodičových povrchů a rozhraní a studium lokálních defektů. Pracovníci: P.
Tománek, L. Grmela, L. Holcman, R. Macků, P. Škarvada, D. Dallaeva.
Na Ústavu mikroelektroniky se od roku 2003 rozvíjí pod vedení doc. Ing. Jaromíra
Hubálka,
Ph.D.
Laboratoř
mikrosenzorů
a
nanotechnologií
(LabSensNano,
www.umel.feec.vutbr.cz/labsensnano), kde se výzkumní pracovníci zabývají aplikací
nanomateriálů v chemických senzorech a biosenzorech pro detekci těžkých kovů, biologicky
zajímavých látek, měrné vodivosti a plynů. V oblasti tenkých vrstev se zaměřují také na
výzkum technik pro vytváření MEMS a NEMS. Členové laboratoře: J. Hubálek, A. Mozalev,
J. Prášek, J. Drbohlavová, J. Chomoucká, R. Hrdý, J. Pekárek, J. Bušinová, D. Solovei, a
další.
a)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR GAP102/11/1068 „Nano-elektro-bio-nástroje pro biochemické a
molekulárně-biologické studie eukaryotických buněk (NanoBioTECell)“, 2011–2015;
řešitel prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D., spoluřešitelem doc. Ing. René Kizek, Ph.D. –
Mendelova univerzita v Brně/Fakulta agronomická
-
Projekt GA ČR GP102/11/1379 „Nové inteligentní submikronové struktury a systémy
pro moderní mikrosenzory“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
-
Projekt GA ČR GPP102/10/P618 „Syntéza kvantových teček v planárním uspořádání a
jejich funkcionalizace pro optickou detekci proteinů a DNA“, 2010–2012; řešitelka Ing.
Jana Drbohlavová, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA102/08/1474 „Lokální optická a elektrická charakterizace
optoelektronických struktur s nanometrickým rozlišením“, 1/2008–12/2010; řešitel prof.
RNDr. Pavel Tománek, CSc.
-
Projekt GA ČR GAP102/11/0995 „Transport elektronů, šum a diagnostika Schottkyho a
autoemisních katod“, 1/2008–12/2010; řešitel doc. Ing. Lubomír Grmela, CSc.
146
-
Projekt GA ČR GA102/08/1546 „Miniaturizované inteligentní systémy a
nanostrukturované elektrody pro chemické, biologické a farmaceutické aplikace
(NANIMEL)“, 1/2008–12/2010; řešitel doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GP102/09/P640 „Charakterizace uhlíkových nanotrubic pro elektrody
elektrochemických senzorů“, 2009–2010; řešitel Ing. Jan Prášek, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt TA ČR TA01010088 „Vývoj a inovace nových nanomateriálů pro cílenou
modifikaci cévních náhrad (NANOCEVA)“, 2011–2015; řešitelé: prof. Ing. Ivo
Provazník, Ph.D., Ing. Radim Hrdý, doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D., Ing. Denisa
Maděránková, Ing. Jan Prášek, Ph.D., Bc. Jiří Sedláček, Ing. Helena Škutková, Bc.
Jaromír Žák, spoluřešitelé: RNDr. Věra Žižková – Výzkumný ústav pletařský, a.s., doc.
Ing. René Kizek, Ph.D., RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D., Mgr. Natalia Cernei, Ing. Dalibor
Húska, Ing. Soňa Křížková, Ph.D., Ing. Petr Majzlík, Ph.D. Mgr. Markéta Ryvolová,
Ph.D. – Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta
-
for Mobile Ambient Assistend Living (AAL) Systems“, 2010–2013; řešitel prof. Ing.
Radimír Vrba, CSc.
-
Projekt MŠMT, program Společné technologické iniciativy, 7H09009 “Nanoelectronics
for an Energy Efficient Electrical Car”, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
-
for Electric Vehicle Intelligent Failsafe PowerTrain (MOTORBRAIN)”, 2011–2014;
řešitel doc. Ing. Pavel Václavek, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, LH11060 „Studium lokálních elektronických a
optických charakteristik solárních článků“, 2011–2014; řešitel prof. RNDr. Pavel
Tománek, CSc.
-
Projekt MŠMT, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, EE2.3.09.0224
„Budování výzkumných týmů a rozvoj univerzitního vzdělávání výzkumných odborníků
pro mikro-a nanotechnologie (NANOTEAM)“, 2009–2013; řešitel doc. Ing. Jaromír
Hubálek, Ph.D.
-
„Partnerská síť pro spolupráci vysokých škol, výzkumných ústavů a průmyslu pro rozvoj
mikroelektroniky a nanotechnologií“, 2009–2013; řešitel Pavel Šteffan
-
„Inkubátor vědeckých týmů pro fyzikální elektroniku a nanotechnologie“, 2009–2012;
řešitel Ing. Petr Sadovský, Ph.D.
-
Projekt AV ČR 1QS201710508 „Impedimetrické chemické mikrosenzory s
nanomechanizovaným povrchem elektrod“, 2005–2009; řešitel doc. Ing. Jaromír
Hubálek, Ph.D.
-
Projekt AV ČR KAN208130801 „Nové konstrukce a využití nanobiosenzorů a
nanosenzorů v medicíně (NANOSEMED)“, 2008–2012; řešitel doc. Ing. Jaromír
Hubálek, Ph.D.
147
-
b)
Project SoMoPro SIGA722 – „Synthesis of Self-Organized, Templated and SurfaceSupported Metal and Metal-Oxide Nanostructures for Being Used in Advanced Microand Nanodevices (AnoNaS)“, 2011–2013; řešitelé doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D. a
Dr. Alexander Mozalev
-
Projekt GA ČR GAP205/10/1374 „Syntéza uhlíkových nanotrubek plazmochemickou
metodou a studium jejich funkčních vlastností“, 2010–2014; řešitelka doc. Mgr. Lenka
Zajíčková, Ph.D. – Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta,
spoluřešitelem za FEKT VUT doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA102/09/1601 „Inteligentní mikro a nano struktury pro mikrosenzory
realizované s využitím nanotechnologií (IMINAS)“, 2009–2012; řešitel prof. Ing.
Miroslav Husák, CSc. – ČVUT v Praze/Fakulta elektrotechnická, spoluřešitelem za
FEKT VUT prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
-
Projekt MPO FT-TA3/027 „Multifunkční kompozity mimořádných vlastností na bázi
anorganických nanosložek“, 2006–2010; řešitel Ing. Miroslav Svoboda – Výzkumný
ústav stavebních hmot a.s., spoluřešitelem za FEKT VUT prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
-
Projekt GA ČR GA102/06/1624 „Mikro a nano senzorové struktury a systémy se
zabudovanou inteligencí (MINASES)“, 1/2006–12/2008; řešitel prof. Ing. Miroslav
Husák, CSc., ČVUT/Fakulta elektrotechnická, spoluřešitelem za FEKT VUT prof. Ing.
Radimír Vrba, CSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D. – samouspořádající se nanostruktury, nanoporézní
membrány, kovové nanodrátky a nanotrubičky, chemické mikrosenzory a nanosenzory,
MEMS a NEMS
-
prof. RNDr. Pavel Tománek, CSc. – optická nanometrologie, studium lokálních
optických a elektrických vlastností materiálů s nanostrukturami
-
prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. – mikroelektronika
3.2.4.2
Fakulta chemická (FCH VUT)
Purkyňova 118, 612 00 Brno
www.fch.vutbr.cz
Fakulta chemická VUT v Brně navazuje od roku 1992 svou činností na dlouhou tradici
chemického vysokého školství v Brně, zahájenou zřízením chemického odboru České vysoké
školy technické v listopadu 1911 a přerušenou v roce 1951 přeměnou brněnské techniky na
vojenskou Technickou akademii. Vědecko-výzkumná činnost představuje vedle činnosti
pedagogické nedílnou součást poslání FCH VUT v Brně. Konkrétní aktivity na tomto poli se
odvíjejí od odborného zaměření pěti (od roku 2010) ústavů fakulty.
148
Ústav fyzikální a spotřební chemie se zaměřuje především na problematiku fyzikální
chemie (nano)koloidních a makromolekulárních soustav, organické elektroniky a fotoniky,
fotochemie, plazmové chemie a fyziky a počítačových aplikací v chemii, chemické
technologii a fyzice. Nanotechnologie jsou intenzivně využívány pro výzkum nových
materiálů a návrh nových organických polovodičových prvků a zařízení například v oblasti
organické fotovoltaiky a dále nosičových systémů pro medicínské, kosmetické nebo
agrochemické aplikace. Na Ústavu chemie materiálů je vědecká činnost orientována na
studium chemie, technologie a vlastností silikátových, kovových, polymerních a
kompozitních materiálů s přímým uplatněním získaných poznatků v technologii jejich výroby
a zpracování dle požadovaných aplikací materiálu. Odborná náplň vědecko-výzkumné
činnosti Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí směřuje do oblasti
chemie a technologie ochrany a úpravy vody, ochrany půdního fondu a ovzduší. Ústav se
rovněž zabývá problémy speciální průmyslové toxikologie a ekotoxikologie, jakož i
problémy likvidace a recyklace odpadů. Ústav chemie potravin a biotechnologií řeší v
rámci své vědecké činnosti problémy z oblasti biologie, teoretické a experimentální
biochemie, mikrobiologie, bioinženýrství a technologie potravinářských výrob. Výzkum
nanotechnologií byl identifikován na Ústavu fyzikální a spotřební chemie (M. Pekař, M.
Weiter), Ústavu chemie materiálů (V. Čech, J. Jančář) a Ústavu chemie potravin a
biotechnologie (I. Márová). Nově vzniká pátý ústav fakulty – Centrum materiálového
výzkumu.
V letech 2005–2011 byl na FCH VUT řešen výzkumný záměr, který byl do určité míry
zaměřen na nanotechnologie a do řešení byly zapojeny všechny ústavy FCH. V roce 2011 se
na fakultě řešilo 26 programových projektů.
Výzkumný záměr MSM0021630501 „Multifunkční heterogenní materiály na bázi
syntetických polymerů a biopolymerů“, 1/2005–12/2009; řešitel prof. RNDr. Josef Jančář,
118,740 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií – 20 %.
Výzkumný záměr byl orientován na zkoumání pokročilých metod přípravy a charakterizace
heterogenních materiálů, zejména polymerních směsí, nanostruktur a kompozitů a také na
zkoumání nízkodimenzionálních struktur, jako jsou ultratenké vrstvy/multivrstvy. Vyřešení
tohoto zadání vyžadovalo vypracovat návrh nových a modifikovat již existující metody
charakterizace jejich struktury na různých rozměrových úrovních a vytvoření teoretického
výkladu pozorovaných jevů na základě zpracování získaných informací. Předmětem činnosti
byl výzkum přípravy funkčních heterogenních polymerních materiálů, kvantifikace vztahů
mezi jejich strukturou, vlastnostmi a funkcemi a nalezení způsobů řízení jejich doby života
na molekulární či nadmolekulární úrovni. Hlavním cílem byla příprava pokročilých
heterogenních polymerních materiálů se strukturou a vlastnostmi řízenými metodami
přípravy a kvantifikace vztahů mezi strukturou a vlastnostmi umožňující využít modelování
pro návrh nových materiálů.
Od roku 2010 je na fakultě budováno Centrum materiálového výzkumu (www.materialsresearch.cz), projekt OP VaVpI č. CZ.1.05/2.1.00/01.0012, rozpočet projektu: 232,7 mil. Kč,
řešení: 2010–2013, cíl: posílit spolupráci univerzitního výzkumu s aplikační sférou formou
smluvního výzkumu a společných výzkumných projektů a urychlit přenos poznatků a
technologií do praxe, výzkum se zaměřuje na anorganické materiály a transportní systémy a
senzory; vedoucí projektu a ředitel centra: prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
149
VUT v Brně je prostřednictvím Fakulty chemické, Ústavu fyzikální a spotřební chemie
(vedoucí prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.) zapojeno do medicínsko-farmaceutického klastru
Nanomedic (www.nanomedic.cz). Klastr sdružuje firmy a akademická pracoviště se
společným zájmem o další rozvoj medicínských nanobiotechnologií. Klastr pracuje na
několika konkrétních výzkumných projektech, mezi které patří nanosystémy pro cílenou
distribuci aktivních látek (např. léčiv) nebo pro regenerativní medicínu. Ústav je zapojen do
řešení projektu MPO FI-IM4/205 „Nanotechnologie v medicíně – tkáňový nosič pro
rekonstrukce pojiva“, projektu MPO č. FR-TI1/151“Nové kryty ran na bázi nano-a mikronosičů“ a do akce COST D43 – Colloid and Interface Science for Nanotechnology. Z
iniciativy klastru na ústavu vzniká nový mezioborový studijní program zaměřený na
medicínské nanobiotechnologie. Činnost ústavu je dále zaměřena na studium vlastností
organických materiálů vhodných pro molekulární elektroniku. Tato problematika je řešena v
rámci projektu „Molekulární nanosystémy a nanosoučástky: elektrické transportní
vlastnosti“ (řešitel doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D.) v rámci programu „Nanotechnologie a
společnost“. Studovány jsou zejména spínací procesy na molekulární úrovni, zejména
procesy fotoindukovaného spínání elektrické vodivosti a fotoluminiscence. V letech 2009–
2011 byl dále na ústavu řešen projekt 7. rámcového programu v oblastí nanotechnologií
s názvem DEPHOTEX – Development of Photovoltaic Textiles based on novel Fibres, který
byl zaměřen na vývoj fotovoltaických textilií za použití komerčně dostupných materiálů a
komerčních průmyslových technologií nebo případně technologií, které by byly
upscalovatelné. Na řešení se podílelo 15 partnerů, kteří byli převážně SME nebo
technologické firmy a centra jako například FIAT (Centro Ricerche Fiat). Pracovníci
zapojení do výzkumu nanotechnologií – M. Pekař, M. Weiter, O. Zmeškal, M. Vala, M.
Klučáková, P. Sedláček, M. Chytil, F. Mravec.
Na Ústavu chemie materiálů (vedoucí prof. RNDr. Josef Jančář, CSc.) je činnost v oblasti
nanotechnologií zaměřena na přípravu, charakterizaci, počítačové modelování a aplikace
polymerních nanokompozitů. Jejich příprava zahrnuje jak syntézu nanoplniv na bázi
Mg(OH)2, hydroxyapatitu a CaCO3, tak použití různých procesů míšení polymerů s
nanoplnivy v tavenině i v roztoku doplněné působením ultrazvuku. Při zkoumání vztahu mezi
strukturou a vlastnostmi polymerních nanokompozitů jsou využívány moderní měřicí a
charakterizační metody v kombinaci s počítačovými a teoretickými fyzikálními modely.
Velké množství dosažených výsledků začíná nacházet své uplatnění např. v tumescentních a
samočistících lacích, nátěrech s nízkou abrazivitou, v nosičích léčiv, tkáňovém inženýrství a
stomatologii. Pracovníci zapojení do výzkumu nanotechnologií – J. Jančář, V. Čech, P.
Poláček, J. Žídek, L. Vojtová, R. Bálková.
V Ústavu chemie potravin a biotechnologie (vedoucí doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc.)
probíhají výzkumné práce patřící do oblasti nanobiotechnologií. Je to např. izolace a
charakterizace rostlinných a bakteriálních enzymů s průmyslovým využitím (pektinázy,
glukanázy, proteázy, lipázy); možnosti imobilizace a využití v enzymových reaktorech. V
oblasti proteomiky je to využití mikrobiálních expresních systémů k produkci metabolitů,
potravinářských surovin a složek v laboratorním měřítku s možností poloprovozní úpravy.
Pracovníci zapojení do výzkumu nanotechnologií – I. Márová.
Centrum materiálového výzkumu je nově vzniklým ústavem fakulty, do něhož se soustředí
výzkum v oblasti nanobiotechnologií, nanokoloidů, nosičových systémů, organické
elektroniky a fotoniky. Pracovníci zapojení do výzkumu nanotechnologií – M. Pekař, M.
Weiter, O. Zmeškal, I. Márová, S. Obruča, M. Vala, M. Klučáková, P. Sedláček, M. Chytil,
F. Mravec, J. Krajčovič, J. David.
150
a)
-
Projekt AV ČR KAN401770651 „Molekulární nanosystémy a nanosoučástky: elektrické
transportní vlastnosti“, 7/2006–12/2010; řešitel doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D.
-
Projekt AV ČR IAA401770601 „Elektronové procesy na molekulární úrovni v látkách
vhodných pro organické fotocitlivé součástky“, 2006–2009; řešitel Ing. Martin Weiter,
PhD., spoluřešitelem Ing. Martin Weiter, PhD. – Ústav makromolekulární chemie AV
ČR v.v.i.
-
Projekt MŠMT, program COST, OC08004 “Asociativní koloidy hyaluronan-tenzid,
hyaluronan-aminokyselina pro nanomedicínské aplikace”, 2008–2011; řešitel prof. Ing.
Miloslav Pekař, CSc.
b)
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: DEPHOTEX –
„Development of Photovoltaic Textiles based on novel fibres”, 2008-2011; 14 partnerů
ze 7 zemí, rozpočet projektu: 4,21 MEUR, koordinátorem Carmen Margeli, Fundación
Privada CETEMMSA, Španělsko, FCH VUT byla partnerem projektu.
-
Projekt MPO FR-TI1/151 “Nové kryty ran na bázi nano-a mikro-nosičů”, 2009–2012;
řešitel Ing. Michal Zavadil, Ph.D. – CPN a.s., spoluřešitelem za FCH VUT doc. Ing.
Ladislav Burgert
-
rekonstrukce pojiva“, 3/2007–9/2010; řešitelka Ing. Kateřina Knotková, Ph.D., CPN
a.s., spoluřešitelem za FCH VUT doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
-
Projekt MPO FT-TA3/055 „Inteligentní polymerní povlaky obsahující nanočástice“,
3/2006–12/2009, řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc., SYNPO, a.s., spoluřešitelem za FCH
VUT prof. RNDr. Josef Jančář, CSc.
-
v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace“, 1/2007–12/2011; řešitel prof.
RNDr. Hynek Biederman, DrSc., Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za
FCH VUT prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program Zdravý a kvalitní život, 2B06130 „Využití nově
syntetizovaných biomateriálů v kombinaci s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které
postihují lidské tkáně derivované z mesodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky“,
7/2006–12/2011; řešitel prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., Veterinární a farmaceutická
univerzita Brno/Fakulta veterinárního lékařství, spoluřešitelem za FCH VUT prof.
RNDr. Josef Jančář, CSc.
Experti/obor
-
Ing. Radka Bálková, Ph.D. – morfologie a strukturní analýza polymerů a kompozitů,
termická analýza
151
-
prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. – tenké vrstvy, plazmová nanotechnologie, vrstevnaté
nanokompozity, povrchové úpravy výztuží pro polymerní kompozity, materiálová
rozhraní, kompozitní mezifáze
-
Ing. Pavel Diviš, Ph.D. – prvková a speciační analýza metodami AAS, AFS, ICPAES a
ICP-MS, senzorická analýza potravin
-
Ing. Martin Chytil, Ph.D. – reologie, biopolymerní a polymerní (nano)koloidy
-
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. – kompozity, nanokompozity, syntetické polymery a
biopolymery, deformační chování a morfologie polymerů
-
doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. – huminové (nano)koloidy, transportní procesy
(difúze)
-
doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. – biochemie, (nano)biotechnologie, biokompatibilní
nosičové systémy, biodegradabilní polymery
-
Ing. Filip Mravec, Ph.D. – fluorescenční spektroskopie pro nanotechnologické aplikace,
biopolymerní a polymerní (nano)koloidy
-
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc. – fyzikální chemie
makromolekulárních soustav, polysacharidy, huminové látky
-
Ing. Petr Poláček, Ph.D. – vláknové a hybridní kompozity, technologie lepení
-
Ing. Petr Sedláček, Ph.D. – huminové (nano)koloidy, transportní procesy (difúze)
-
Ing. Martin Vala, Ph.D. – studium optoelektronických vlastností organických
polovodičových materiálů
-
doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. – studium optoelektronických vlastností organických
polovodičových materiálů, aplikace materiálů v organické elektronice a fotonice
-
Mgr. Jan Žídek, Ph.D. – počítačové modelování, vyztužené polymerní kompozity,
materiálová rozhraní, kompozitní mezifáze
3.2.4.3
(nano)koloidních
a
Fakulta stavební (FAST VUT)
Veveří 331/95, 602 00 Brno
www.fce.vutbr.cz
Historie FAST VUT úzce souvisí s historií Vysokého učení technického v Brně. Česká
vysoká škola technická byla zřízena císařem Františkem Josefem I. v roce 1899 a jejím
prvním oborem byl právě stavební obor. V roce 1951 byla Vysoká škola technická zrušena a
na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie. Současně se však v roce 1951 podařilo
založit Vysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 obnovit VUT v Brně, které se v roce
1961 zkonstituovalo do své dnešní podoby. FAST VUT je organizačně rozdělena na 22
ústavů.
152
V letech 2005–2011 byly ve FAST VUT řešeny dva výzkumné záměry, které však nebyly
zaměřeny na oblast využití nanotechnologií či nanomateriálů ve stavebnictví. V roce 2011 se
na fakultě řešilo 93 programových projektů.
Od roku 2011 je na fakultě budováno centrum aplikovaného výzkumu AdMaS - Pokročilé
stavební materiály, konstrukce a technologie, http://www.admas.vutbr.cz/, v rámci
projektu ED2.1.00/03.0097 rozvrženém do období 2011-2014 s rozpočtem 817,903 mil. Kč,
ředitel centra: prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. FEng.
Centrum je zaměřeno na rozvoj vědeckého poznání a formulace základních technických a
technologických principů a postupů orientovaných na ucelenou oblast teorie, analýzy a metod
navrhování stavebních materiálů, konstrukčních systémů staveb a dalších systémů, dále na
technologie diagnostiky konstrukcí a vlivů působících na stavby, návrhu konstrukcí a
technologie využívané v hospodářství měst a obcí.
Hlavní cíle centra:
-
vývoj nových stavebních materiálů, resp. inovace stávajících s využitím nových
surovinových bází a/nebo druhotných surovin při zvýšení užitných vlastností a
trvanlivosti stavebních materiálů v konstrukcích a snížení energetických nákladů na
jejich výrobu
-
vývoj nových diagnostických metod posuzování stavebních materiálů, konstrukcí nebo
staveb a vlivů působících na stavby
-
vývoj nových technologií v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, úpravy pitné vody
a její distribuce, nakládání s odpady, vývoj nových postupů pro využití energie z
odpadních vod, odpadů a kalů vznikajících při čištění odpadních vod
-
vytvoření geodetické, fotogrammetrické a metrologické podpory stavební činnosti a
výzkumu, – ověřování praktických aplikací terénních a laboratorních měření,
vyhodnocování a vývoje metodik v oblasti geotechnických metod průzkumu a
diagnostiky základových podmínek staveb
-
měření tepelných a mikroklimatických vlastností budov a dílčích částí staveb – vývoj
spolehlivých, trvanlivých a autoadaptivních konstrukcí na základě Performance Based
Design a/nebo Life Cycle Design; optimalizace
a)
-
Projekty, jejichž je fakulta příjemcem
Projekt GA ČR GAP205/10/2259 „Vliv nanočástic na mobilitu řetězců a kinetiku
krystalizace nanokompozitů polyolefinů“, 2010–2012; řešitel prof. RNDr. Josef Jančář,
CSc.
153
b)
-
Projekt MPO FT-TA3/027 „Multifunkční kompozity mimořádných vlastností na bázi
anorganických nanosložek“, 2006–2010; řešitel Ing. Miroslav Svoboda – Výzkumný
ústav stavebních hmot a.s., spoluřešitelem za FAST VUT prof. Ing. Drahomír Novák,
DrSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc. – polymercementové kompozity
-
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. – polymercementové kompozity
-
prof. RNDr. Tomáš Ficker, DrSc. – cementové kompozity
-
prof. Ing. Marcela Fridrichová, CSc. – cementové kompozity
-
doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. – beton
-
doc. Ing. Radomír Sokolář, CSc. – keramika
3.2.4.4
Fakulta strojního inženýrství (FSI VUT)
Technická 2, 616 69 Brno
www.fme.vutbr.cz
Fakulta je uznávanou institucí v oblasti vědy a výzkumu. Vedle tradičních strojírenských
oborů konstrukčního a technologického charakteru se intenzivně rozvíjí směr aplikovaných
věd s disciplínami, jako jsou např. aplikovaná mechanika, přesná mechanika a optika, řízení
jakosti, inženýrská informatika, materiálové inženýrství apod. Fakulta je rozdělena na 14
ústavů, které vedle výuky provádějí i výzkumnou činnost. Některé ústavy jsou dále rozděleny
na odbory.
V letech 2005–2010 byly na FSI VUT řešeny tři výzkumné záměry, z nichž jeden byl zcela
zaměřen na nanotechnologie. V roce 2011 se na FSI VUT řešilo 131 programových projektů.
Výzkumný záměr MSM0021630508 „Anorganické nanomateriály a nanostruktury:
vytváření, analýza, vlastnosti“, 1/2005–12/2010, řešitel prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc.,
Výzkumný záměr byl orientován na vytváření a zkoumání nanočásticových a
nanostrukturních materiálů, zejména anorganických nekovových materiálů a jejich
kompozitů s kovy a polymery, a také na vytváření a zkoumání nízkodimenzionálních
struktur, jako jsou nanodráty a nanotečky. Předmětem výzkumného záměru je popis
fyzikálních a chemických interakcí v nanočásticových a nanostrukturních soustavách a
získání nových poznatků o jedinečných vlastnostech, které z těchto vztahů vyplývají;
154
zejména ve vícefázových, a to z hlediska chování nanomateriálů a nanostruktur, jejich
povrchů a rozhraní.
Na FSI VUT byla rovněž zřízena dvě výzkumná centra, z nichž jedno je zcela zaměřeno na
výzkum nanotechnologií:
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“ LC06040 „Struktury pro
nanofotoniku a nanoelektroniku“, 3/2006–12/2011, řešitel prof. RNDr. Tomáš Šikola,
CSc. Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí v Ústavu fyzikálního inženýrství (T.
Šikola, J. Pokluda, P. Šandera, M. Ohlídal, P. Bábor, M. Černý), v Ústavu materiálových věd
a inženýrství (J. Cihlář, J. Švejcar, M. Trunec, K. Maca) a v menší míře v Ústavu
konstruování (M. Hartl, I. Křupka) a v Ústavu metrologie a zkušebnictví (L. Bumbálek).
Práce v Ústavu fyzikálního inženýrství jsou zaměřeny na tvorbu nanostruktur pomocí SPM
pro účely nanoelektroniky a plazmoniky, na přípravu a charakterizaci ultratenkých vrstev,
multivrstev a 1D-0D nanostruktur pomocí PVD. Dále se provádí analýza mikrostruktur
optickou mikroskopií (BF, DF, DIC, polarizační mikroskopie), konfokální mikroskopií a
LCIM. Probíhá vývoj fotoluminiscenční/reflexní optické mikroskopie a spektroskopie.
Práce v Ústavu materiálových věd a inženýrství:
V odboru keramiky se provádějí tyto práce: syntéza anorganických nanočástic
v nekonvenčních podmínkách (hydrotermální syntézy, syntézy v ultrazvukovém a
mikrovlnném poli); příprava nanostrukturních povlaků; příprava nanostrukturní objemové
keramiky; studium povrchových vlastností nanočástic; studium mikrostruktury a vlastností
nanostrukturních povlaků a těles. V odboru strukturní a fázové analýzy se provádí strukturní
analýza TEM, STEM, SEM, rtg. aj.
Jedním z výzkumných témat na Ústavu konstruování je i studium velmi tenkých mazacích
filmů s mikrometrovou až nanometrovou tloušťkou.
V Ústavu metrologie a zkušebnictví se provádějí měření s nanometrickou přesností.
Od roku 2009 se na fakultě buduje centrum aplikovaného výzkumu NETME Centre (Nové
technologie pro strojírenství); www.netme.cz, jde o projekt ED0002 01/01, rozvrženém do
období 2009–ý2013 o celkových nákladech 663 mil. Kč. Příjemcem je Vysoké učení
technické v Brně/Fakulta strojního inženýrství. Řešitelem projektu je prof. Ing. Petr Stehlík,
CSc., výkonnou ředitelkou Ing. Peregrina Štípová. Centrum NETME je rozděleno na divize
energetiky, procesů a ekologie (PPE), letecké a automobilní techniky (AAT), mechatroniky
(M), virtuálního navrhování a zkušebnictví (VMDT) a progresivních kovových materiálů
(AMM). Centrum se bude částečně též věnovat výzkumu a vývoji nanomateriálů a
nanotechnologií.
a)
Projekty programu COST
-
Projekt MŠMT OC09040 „Reologické chování polymerních tavenin a roztoků
obsahujících nanočásticová plniva“, 2009–2011; řešitel doc. Ing. Martin Trunec, Dr.
-
Projekt MŠMT OC09015 „Příprava elektrokeramiky z nanoprášků-II“, 2009; řešitel doc.
RNDr. Karel Maca, Dr.
155
-
Projekt MŠMT, OC 102 – akce COST 539 „Příprava elektrokeramiky z nanoprášků“,
3/2006–12/2009; řešitel doc. RNDr. Karel Maca, Dr.
-
Projekt MŠMT, OC 105 – akce COST 540 „Fotokatalytické keramické nanomateriály a
vrstvy pro fotochemický rozklad vody a polárních látek“, 3/2006–12/2009; řešitel prof.
RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc.
-
Projekt MŠMT, OC 180 – akce COST D-41 „Heterogenní katalyzátory pro oxidaci
organických látek založených na kompozitních perovskitových oxidech“, 1/2007–
12/2010; řešitel prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc.
-
Projekt MŠMT, OC 148 „Dvouúrovňová analýza rozložení napětí pod hrotem nanoindentoru“, 3/2006–12/2009; řešitel doc. Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT LC06040– „Struktury pro nanofotoniku a nanoelektroniku“ 2006–2011;
řešitel prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc., spoluřešitelem RNDr. Antonín Fejfar, CSc. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GA106/09/1524 „Prvoprincipiální studium mechanických vlastností
ideálních kovových vláknových nanokompozitů“, 2009–2011; řešitel doc. Mgr. Miroslav
Černý, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GP202/07/P486 „Hloubkové profilování 2D nanostruktur metodami
SIMS, TOF-LEIS a XPS pomocí nízkoenergiového iontového odprašování“, 1/2007–
12/2009; řešitel Ing. Petr Bábor, Ph.D.
b)
-
Projekt MPO FR TI2/736 „Modulární rastrovací elektronový mikroskop“, 2010–2014;
řešitel Ing. Jaroslav Jiruše, PhD., TESCAN, a.s., spoluřešitelem za FSI VUT prof. RNDr.
Tomáš Šikola, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN400100701 „Funkční hybridní nanosystémy polovodičů a kovů
s organickými látkami (FUNS)“, 1/2007–12/2011; řešitel RNDr. Bohuslav Rezek,
Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za FSI VUT prof. RNDr.
Tomáš Šikola, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA1010413 „Nanověda a nanotechnologie se sondovými
mikroskopy: od jevů na atomární úrovni k materiálovým vlastnostem“, 1/2004–12/2008;
řešitel Ing. Vladimír Cháb, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha, spoluřešitelem za
FSI VUT prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc.
-
Projekt GA ČR GEFON/06/E001 „Spinově závislý transport a elektronové korelace v
nanostrukturách“,1/2006–12/2009; řešitel Ing. Vít Novák, Fyzikální ústav AV ČR,
v.v.i., Praha, spoluřešitelem za FSI VUT prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc.
c)
-
Spolupráce na mezinárodních projektech:
Projekt 7RP EU, tématická priorita FP7-REGPOT-2007-3, název projektu: RP
DEMATEN – „Reinforcement of research potential of the Department of Materials
Engineering in the field of processing and characterization of nanostructured materials”,
2008-2011, 6 partnerů z 5 zemí, koordinátorem Vladimir Srdič, University of Novi Sad,
Srbsko, FSI VUT byla partnerem projektu.
156
-
Projekt 7. RP EU – Marie Curie Actions (FP7-PEOPLE-2007-1-1-ITN) „Factory of
European Young Nanotechnologists Mastering Applications of Nanostructures
(FEYNMAN)“, 2008–2010; spoluřešitelem prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc.
-
Projekt 7. RP EU – Capacities-RP (FP7-REGPOT-3) „Reinforcement of Research
Potential of the Department of Materials Engineering in the Field of Processing and
Characterization of Nanostructured Materials“, 2008–2010; spoluřešitelem doc. RNDr.
Karel Maca, Dr.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc. – syntéza nanočástic keramických oxidových
materiálů, nanokeramické vrstvy a objemové materiály, katalytické elektrochemické a
koordinační systémy
-
doc. Ing. Leoš Bumbálek, Ph.D. – hodnocení textury povrchu, hodnocení vlivu
povrchové vrstvy na funkční vlastnosti součástí, nanometrologie
-
prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. – optické metody pro studium tenkých kapalinových
filmů, velmi tenké (nanometrické) mazací filmy, mazací filmy za vysokých kontaktních
tlaků
-
doc. RNDr. Karel Maca, Dr. – vysokoteplotní procesy v pokročilých keramických
materiálech, technologie nanokeramických materiálů, vysokoteplotní interakce
roztavených slitin s keramickými materiály
-
prof. RNDr. Jaroslav Pokluda, CSc. – mechanické vlastnosti materiálů, fyzika a
mikromechanika deformace a lomu
-
prof. RNDr. Pavel Šandera, CSc. – mezní stavy materiálů, počítačové modelování a
simulace, ab initio výpočty mechanických vlastností pevných látek
-
prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. – ultratenké vrstvy, iontové a molekulární svazkové
technologie, iontově svazkové leptání mikro/nanostruktur, tvorba nanostruktur metodami
SPM, vývoj a aplikace metod pro in situ a ex situ analýzu povrchů, tenkých vrstev a
nanostruktur (UHV STM/AFM, TOF-LEIS, XPS, SIMS, elipsometrie/reflektometrie,
LEED/AES)
-
prof. Ing. Jiří Švejcar, CSc. – strukturní analytika (TEM, AFM, SPM atd.)
-
doc. Ing. Martin Trunec, Dr. – technologie a vlastnosti pokročilých keramických
materiálů a nanokeramik
157
3.2.5
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE
(VŠCHT)
Technická 5, 166 28 Praha 6 – Dejvice, IČ 60461373
www.vscht.cz
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze byla založena v roce 1952. Je největší
vzdělávací institucí svého druhu ve střední a východní Evropě. Navazuje na více než
170letou tradici výuky technické chemie v Čechách. Výzkum a vývoj se provádí ve všech
chemických oborech. VŠCHT má 4 fakulty. Výzkum nanotechnologií se provádí na Fakultě
chemické technologie, Fakultě chemicko-inženýrské a Fakultě potravinářské a biochemické
technologie.
3.2.5.1
Fakulta chemické technologie (FCHT VŠCHT)
Technická 5, 166 28 Praha 6 – Dejvice
www.vscht.cz
Fakulta chemické technologie (FCHT) vznikla v roce 1969 sloučením Fakulty anorganické
technologie a Fakulty organické technologie, které byly v roce 1952 spolu s Fakultou
potravinářské technologie třemi zakládajícími fakultami samostatné Vysoké školy chemickotechnologické v Praze.
FCHT sleduje dva základní směry v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, jsou to
anorganické a organické technologie a materiály. Fakulta je rozdělena na 10 ústavů a 2
laboratoře.
Od školního roku 2011/2012 je na fakultě vyučován studijní obor Nanomateriály.
V letech 2005–2011 byly na FCHT VŠCHT řešeny dva výzkumné záměry, z nichž jeden byl
do určité míry zaměřen na nanotechnologie.
Výzkumný záměr MSM6046137302 „Příprava a výzkum funkčních materiálů a
materiálových technologií s využitím mikro-a nanoskopických metod“, 1/2005–12/2009;
řešitel doc. Ing. Aleš Helebrant, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 154,418 mil. Kč,
z toho ze státního rozpočtu 139,650 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu
Nosným problémem výzkumného záměru bylo studium vztahů mezi podmínkami přípravy
materiálů a jejich složením, strukturou a vlastnostmi tak, aby bylo možno cíleně připravovat
a vyvíjet nové typy materiálů s definovanými vlastnostmi a zlepšovat funkční vlastnosti a
aplikační využití. Z hlediska aplikačního zahrnuje výzkumný záměr tři hlavní oblasti: 1)
materiály pro technické aplikace, 2) materiály pro zdraví člověka, 3) materiály a ochrana
prostředí. V souladu s evropskými a světovými trendy se výzkum více posunuje do oblasti
nanomateriálů a nano-a mikroskopických vrstev. Cíle jednotlivých dílčích oblastí je možné
zobecnit a rozdělit do skupin jdoucích napříč jednotlivými oblastmi výzkumného záměru:
158
-
nalezení a zobecnění vztahů mezi složením, strukturou a podmínkami přípravy
speciálních materiálů a látek s předem volenými chemickými, farmakologickými,
fyzikálními a fyzikálně-chemickými vlastnostmi, rozvoj chemických metodik,
-
příprava modifikací povrchu a sekundárních povrchových vrstev na materiálech a jejich
přenesení do technické praxe,
-
optimalizace technologických procesů, aplikační výzkum v oblasti nových technik a
technologií s využitím počítačových simulací,
-
objasňování fyzikálně-chemických procesů probíhajících při styku
s prostředím a návrhy na způsoby potlačení koroze a degradace materiálů,
-
modelování struktury materiálů a procesů při jejich přípravě na mikroskopické a
nanoskopické úrovni, rozvoj analytických metod umožňujících jejich verifikaci.
materiálů
V roce 2011 se na FCHT VŠCHT řešilo 73 programových projektů.
Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí téměř ve všech ústavech. Jsou to:
•
Ústav anorganické chemie (D. Sedmidubský, O. Smrčková, D. Sýkorová)
•
Ústav anorganické technologie (B. Bernauer, J. Krýsa)
•
Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství (D. Vojtěch, J. Šerák)
•
Ústav skla a keramiky (A. Helebrant, J. Matoušek, V. Hulínský)
•
Ústav chemie pevných látek (F. Kovanda, B. Doušová)
•
Ústav organické technologie (P. Kačer, J. Pašek)
•
Ústav polymerů (J. Roda, J. Brožek)
•
Ústav inženýrství pevných látek (V. Švorčík, P. Slepička, J. Leitner, I. Hüttel, V.
Myslík)
V závorkách jsou uvedeni pracovníci zabývající se výzkumem nanotechnologií a
nanomateriálů.
a)
Projekty GAČR
-
Projekt GA ČR P108/11/P337 „Příprava a charakterizace Au nanostruktur“, 2011–2013;
řešitel Ing. Jakub Siegel, Ph.D.
-
Projekt GA ČR 106/09/1378 „Mikro-a nanovlákna z biodegradovatelných polymerů“,
2009–2012; řešitel doc. Ing. Jiří Brožek, CSc., spoluřešitelé: RNDr. Čeněk Novotný,
Ph.D. – Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i., Ing. Lenka Martinová, CSc. – Technická
univerzita v Liberci/Fakulta textilní
-
Projekt GA ČR P108/11/P840 “Studium přípravy a vlastnosti mikro-a nano rozměrově
strukturovaného polymerního povrchu”, 2011–2013; řešitel Mgr. Oleksiy Lyutakov,
PhD.
159
-
Projekt GA ČR 106/09/P046 „Naprašované a roubované Au nanostruktury na
polymeru“, 2009–2011; řešitel Ing. Petr Slepička, Ph.D.
-
Projekt GA ČR 106/07/1149 „Bioaktivní a fotokatalytické sol-gel nanovrstvy“, 1/2007–
12/2009; řešitel prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA401250701 „Modifikované aluminosilikáty – účinné
nanosorbenty oxoaniontů arsenu, antimonu a selenu: mechanizmus a kinetika reakcí na
povrchu pevné fáze“, 1/2007–12/2009; řešitelka Ing. Barbora Doušová, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA401250703 „Porézní keramika, keramické kompozity a
nanokeramika“, 1/2007–12/2009; řešitel doc. Dr. Willi Pabst
Ostatní projekty
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME08086 „Fotochemické reakce v komplexním
prostředí: teoretické studium“, 2008–2012; řešitel RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, MEB020825 „Nové typy nanokompozitů pro
fotodegradaci polutantů“, 2008–2009; řešitel doc. Dr. Ing. Josef Krýsa
-
Projekt AV ČR KAN208240651 „Studium interakcí biologických makromolekul a
nanovrstev se zaměřením na výzkum polymerních mikrofluidních biosenzorů a
terapeutických nanočástic“, 2006–2010; řešitel doc. Ing. Pavel Hasal, CSc.,
spoluřešitelem RNDr. Pavel Branny, CSc. – Apronex s.r.o.
-
2009–2013; řešitel Prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc., spoluřešitelé: Ing. Milena Špírková,
CSc.- Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i., Ing. Stanislav Šabata – Ústav
chemických procesů AV ČR v.v.i., doc. Ing. Petr Duchek, CSc. – Západočeská
univerzita v Plzni/Fakulta strojní
b)
Projekty programu T.I.P.
-
Projekt MPO – FR-TI1/302 – „Tvrzený kámen a jeho funkcionální povrchové úpravy“,
2009–2012; řešitel Ing. Jiří Ludvík – Technistone, a.s., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT
Ing. Libor Mastný, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/456 – „Vývoj a zavedení nástrojů aditivně modulujících proces
bioremediace půdy a vody“, 2009–2013; řešitel Mgr. Zdeněk Kozlíček – MikroChem
LKT, spol. s r.o., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT prof. RNDr. Vladimír Jirků, DrSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/454 – „Nanokatalyzátory pro likvidaci škodlivin z odpadních
plynů“, 2009–2012; řešitel Dr. Jan Macák – ELMARCO s.r.o., spoluřešitelem za FCHT
VŠCHT doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN100500651 „Příprava a studium vlastností organickoanorganických nanokompozitních materiálů připravených in situ emulzní polymerizací“,
7/2006–12/2009, řešitelka Ing. Zdeňka Sedláková, CSc., Ústav makromolekulární
chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT doc. Ing. František Kovanda,
CSc.
160
-
Projekt AV ČR KAN 300100801 „Multifunkční objemové kovové materiály
s nanokrystalickou a ultrajemnozrnnou strukturou“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. Ing.
Pavel Lejček, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT
doc. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch
-
1/2007–12/2009; řešitelka Ing. Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR,
v.v.i., řešitelem za FCHT VŠCHT doc. Ing. Petr Klusoň, Dr.
Ostatní projekty
-
Projekt GA ČR P204/11/0723 – “Multifunkční materiály spontánně se uspořádávající na
vzdálenosti nanometrů” 2011–2014; řešitel RNDr. Vladimíra Novotná, CSc. – Fyzikální
ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT prof. Ing. Jiří Svoboda, CSc.
-
Projekt GA ČR 104/08/0435 „Inteligentně strukturované‘ mezoporézní vrstvy TiO2 s
antibakteriálními a řízeně proměnnými smáčecími vlastnostmi“, 1/2008–12/2010; řešitel
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Ústav fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za FCHT VŠCHT doc. Dr. Ing. Josef Krýsa
-
Projekt GA ČR 104/07/1400 „Deposice oxidických katalyzátorů pro oxidaci VOC na
tvarovaný nosič a jejich modifikace nanočásticemi drahých kovů“, 1/2007–12/2009;
řešitelka Ing. Květa Jiráková, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i., řešitelem
za FCHT VŠCHT doc. Ing. František Kovanda, CSc.
-
Projekt MŠMT, program Centra základního výzkumu LC06041 „Příprava, modifikace a
analýza materiálů energetickými svazky“, 3/2006–12/2011; řešitel doc. Ing. Vladimír
Hnatowicz, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT
prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program Výzkumná centra 1M0577 „Výzkumné centrum pro
nanopovrchové inženýrství“, 1/2005–12/2011; řešitel Ing. František Peterka, Ph.D., ATG
s.r.o, spoluřešitelem za FCHT VŠCHT doc. Dr. Ing. Josef Krýsa.
-
Projekt MPO FT-TA4/025 „Nanomateriály nové generace a jejich průmyslové aplikace“,
3/2007–12/2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické centrum pro
anorganické pigmenty a.s., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT doc. Dr. Ing. Josef Krýsa.
-
Projekt MPO 2A-2TP1/136 „Využití nanotechnologií pro povrchovou úpravu lan“,
6/2007–5/2010; řešitel Ing. Libor Ganzer, LANEX a.s., spoluřešitelem za FCHT VŠCHT
prof. RNDr. Petr Špatenka, CSc.
c)
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: DoubleNanoMem
– „Nanocomposite and Nanostructured Polymeric Membranes for Gas and Vapour
Separations”, 2009-2012; 10 partnerů z 6 zemí, rozpočet projektu: 4,16 mil. EUR,
koordinátorem Maria Annunziata Liberti, Consiglio Nazionale Delle Ricerche, Itálie,
FCHT VŠCHT je partnerem projektu
-
Projekt 7RP EU typu JTI, tématická priorita JTI, název projektu: DEMMEA –
„Understanding the Degradation Mechanisms of Membrane-Electrode-Assembly for
High Temperature PEMFCs and Optimization of the Individual Components.”, 20102012; 8 partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu: 3,1 mil. EUR, koordinátorem Stylianos
161
Neophytides, Advanced Energy Technologies, Řecko, FCHT VŠCHT je partnerem
projektu
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME09114 – „Spolupráce v oblasti energie a
nanověd: USA a Evropa (Collaboration in Energy and Nanoscience)“ 2009; řešitel
RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc. – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za FCHT VŠCHT doc. Ing. Jaroslav Kvíčala, CSc.
- materiály pro tkáňové inženýrství, dentální kompozity na bázi leucitu, ochranné povlaky
slitin kovů, katalyzátory na bázi směsných oxidů přechodných kovů, konsolidanty kamene
uměleckých objektů
- tvorba a modifikace modelů pro výpočet vlastností kompozitních materiálů
Experti/obor
-
doc. Ing. Bohumil Bernauer, CSc. – chemická technologie, reaktorové inženýrství,
membránové reaktory a procesy, modelování procesů
-
doc. Ing. Václav Hulínský, CSc. – elektronová mikroskopie a mikroanalýza
anorganických materiálů (sklo, keramika), TEM, SEM, nanoporézní membrány
-
doc. Ing. Ivan Hüttel, DrSc. – technologie přípravy pasivních i aktivních prvků a struktur
integrované optiky (polovodičové lasery, optické vlnovody, optické senzory)
-
doc. Ing. František Kovanda, CSc. – monokrystaly, technologie pěstování krystalů,
nanokompozitní materiály
-
doc. Dr. Ing. Josef Krýsa – fotokatalýza, elektrochemické a materiálové inženýrství
-
prof. Ing. Jindřich Leitner, DrSc. – termodynamické vlastnosti směsných oxidů, nitridy
prvků III. podskupiny pro aplikace v elektronice a optoelektronice
-
prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. – chemie a technologie skla, bioaktivní nanovrstvy
-
doc. Ing. Vladimír Myslík, CSc. – laserové technologie pro modifikaci a přenos
anorganických a organických látek, příprava tenkých vrstev citlivých na redukční a
oxidační atmosféru, studium chemických a elektrofyzikálních vlastností deponovaných
vrstev, příprava chemických vodivostních senzorů a jejich testování
-
prof. Ing. Josef Pašek, DrSc. – organické technologie, katalýza zeolity
-
prof. Ing. David Sedmidubský, Dr. – spintronika
-
Ing. Jan Šerák, Ph.D. – nanokrystalické materiály, plazmová nitridace nástrojových
ocelí, optimalizace a řízení jakosti hliníkových slitin, problematika intermetalických fází
v hliníkových slitinách
-
prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc. – biokompatibilita modifikovaných polymerů, tenké
kovové filmy
-
doc. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch – nanokrystalické kovy a jejich slitiny, nanokrystalické
povrchové vrstvy, lehké slitiny Al, Mg, Ti, kovové kompozitní materiály
162
3.2.5.2
Fakulta chemicko-inženýrská (FCHI VŠCHT)
www.vscht.cz
Fakulta chemicko-inženýrská byla založena jako samostatná fakulta VŠCHT v Praze v roce
1960 pod názvem Fakulta automatizace a ekonomiky chemických výrob (FAE). Fakulta
zahrnovala 4 základní odborné katedry (procesů a aparátů, ekonomiky a řízení chemického a
potravinářského průmyslu, matematiky a fyziky). V roce 1969 byla přejmenována na Fakultu
chemicko-inženýrskou (FCHI). Fakulta je tvořena 7 ústavy.
Ze dvou výzkumných záměrů řešených na fakultě v letech 2005–2011 obsahoval nejvíce
tématiky nanotechnologií výzkumný záměr MSM6046137307 „Fyzikálně-chemické
metody analýzy a popisu chemických systémů a biosystémů“, 1/2005–12/2009; řešitel
prof. Ing. Karel Volka, CSc., nomenklatura – oblast 5c, podíl výzkumu nanotechnologií – 30
procent.
Předmětem výzkumné činnosti v rámci výzkumného záměru bylo získání nových či
kvalitnějších fyzikálně-chemických dat charakterizujících chemické a biochemické či
biologické systémy s cílem popsat či predikovat jejich termodynamické vlastnosti a fázové
chování, objasnit jejich chemické složení či strukturu, navrhnout systémy s definovanými
analytickými či jinak užitnými vlastnostmi nebo navrhnout nové metody analýzy. Výzkum
byl zaměřen na několik oblastí, z nichž nanotechnologií se týkaly tyto:
•
Fázové rovnováhy, fluidní fázové rovnováhy v systémech technologického
významu, teoretické, pseudoexperimentální a experimentální studium rovnovážných
a metastabilních fázových přechodů v makroskopických a nanostrukturních
soustavách.
•
Děje ve fázových rozhraních a v membránách, na mezifázi mezi dvěma fluidními
objemovými fázemi a mezi pevnou a fluidní fází, sorpce dlouhodobých
biotoxických radionuklidů na přírodních sorbentech, transport směsi plynů a par
polymerními membránami, interakce na povrch nanočástic a filmů.
FCHI se ve výzkumu obecně zaměřuje na procesní inženýrství, molekulární inženýrství,
bioinženýrství, analytickou a fyzikální chemii, řízení procesů, měřicí a řídicí techniku.
Na oblast nanotechnologií je orientován především výzkum přípravy a charakterizace
analytických, diagnostických a terapeutických nanočástic, dále výzkum přípravy a
charakterizace nanostrukturovaných povrchů a polymerních materiálů. V roce 2011 bylo na
fakultě řešeno 43 grantových projektů.
Výzkumná činnost v oblasti nanotechnologií
Výzkum nanotechnologií se provádí v následujících ústavech:
•
Ústav analytické chemie (V. Král, B. Dolenský)
•
Ústav chemického inženýrství (P. Hasal, M. Přibyl, J. Kosek, D. Šnita, J. Lindner, P.
Kočí)
163
V závorkách jsou uvedeni pracovníci zabývající se výzkumem nanotechnologií a
nanomateriálů.
Skupina molekulárního rozpoznávání v analytické chemii Ústavu analytické chemie se
zabývá přípravou a charakterizací nanočástic, modifikacemi nanočástic selektivními
receptory, přípravou nanočástic metaloboronových nanoklastrů, přípravou porfyrinových
nanočástic pro využití v medicíně, keramickými nanočásticemi s fotosenzitizery a
funkcionalizacemi dendrimerů.
Laboratoř mikrosystémů v Ústavu chemického inženýrství studuje transportní jevy
v nanostrukturovaných systémech a provádí teoretickou a experimentální analýzu
chemických a biologických procesů, které lze realizovat v nanoměřítku. Je studována
příprava strukturovaných nanovrstev biologicky aktivních molekul a nanostruktura
polymerních materiálů. Při studiu je využívána mikroskopie atomárních sil (AFM).
a)
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, MEB061108 „Vývoj antibakteriálních polymerů
na chitosanové bázi pro biomedicínské aplikace“, 2011–2012; řešitel doc. Ing. František
Štěpánek, Ph.D.
-
kapilární elektrochromatografii”, 2009–2011; řešitel Dr. RNDr. David Sýkora,
spoluřešitelé: RNDr. Václav Kašička, CSc. – Ústav organické chemie a biochemie AV
ČR v.v.i., doc. Ing. Ivan Mikšík, DrSc. – Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0217 „Měření tenze par organokovových a dalších
prekurzorů využitelných pro přípravu nanostruktur“, 2008–2010; řešitel prof. Ing.
Vlastimil Růžička, CSc., spoluřešitelem doc. Ing. Eduard Hulicius, CSc. – Fyzikální
ústav AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP106/10/1568 „Optimalizace transportních a katalytických vlastností
porézních materiálů na mikro-a nano-úrovni s využitím 3D digitální rekonstrukce“,
2010–2013; řešitel Ing. Petr Kočí, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA104/09/1810 “Mechanismus přestupu hmoty mezi plynem a
kapalinou. Vliv difuzivity a tuhých mikro-a nano-částic”, 2009-2011; řešitel Ing. Michal
Kordač, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA104/07/1127 „Matematické modelování a experimentální studium
utváření mezo-skopické struktury polymerních materiálů“,2007–2009; řešitel Ing. Juraj
Kosek, Dr.
-
Projekt GA ČR GA203/08/1445 „Funkční molekulární pinzety na principu bis
Trögerových bází“, 2008–2010; řešitel Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D.
b)
-
Projekt GA ČR – GA203/09/0422 – „Studium fotochemických procesů ve volných
nanočásticích atmosférického a biofyzikálního významu“, 2009–2013; řešitel Mgr.
Michal Fárník, Ph.D. – Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za FCHI VŠCHT doc. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
164
-
Projekt GA ČR – GAP108/11/1298 – “Detekční vrstvy na bázi kompozitů
organokomplexů s nanočásticemi pro chemické senzory”, 2011–2014; řešitel Ing. Jiří
Bulíř, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FCHI VŠCHT doc. Ing.
Martin Vrňata, Dr.
-
Projekt MPO FR-TI1/548 – „Pilotní projekt pro výrobu nanočástic oxidů a směsných
oxidů Zr, Ti, Al, Li a Mn“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Bohuslav Doležal, CSc.
spoluřešitelem za FCHI VŠCHT Ing. Vladimír Ždímal, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/521 – „Technologie přípravy nových magnetických nanočástic pro
diagnostiku a terapii v onkologii“ 2011–2015; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc. – SYNPO,
a.s., spoluřešitelem za FCHI VŠCHT prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc.
-
Projekt AV ČR KAN208240651 „Studium interakcí biologických makromolekul a
terapeutických nanočástic“, 7/2006–12/2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová,
DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FCHI doc. Ing. Pavel
Hasal, CSc. Úkolem FCHI bylo studium interakcí biologických makromolekul a
terapeutických nanočástic.
-
nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 1/2008–12/2012;
řešitel prof. RNDr. Miloš Nedbálek, CSc., HDR, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za FCHI VŠCHT prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Pavel Hasal, CSc. – nanostrukturní mikrofluidní a polymerní systémy
-
Ing. Juraj Kosek, Ph.D. – charakterizace a modelování nanostrukturních materiálů
-
prof. RNDr. Vladimír Král, CSc. – molekulární rozpoznávání
-
doc. Ing. Dalimil Šnita, CSc. – výroba a charakterizace nanostrukturovaných materiálů a
systémů
3.2.5.3
Fakulta potravinářské a biochemické technologie (FPBT)
VŠCHT
www.vscht.cz
Fakulta potravinářské technologie byla založena v roce 1952 jako jedna ze tří fakult
samostatné Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Od roku 1969 nese
fakulta současný název.
165
Výzkum a vývoj na fakultě probíhá v 7 ústavech:
- Ústav kvasní chemie a bioinženýrství
-
Ústav biochemie a mikrobiologie
Ústav chemie a technologie sacharidů
Ústav technologie mléka a tuků
Ústav chemie a analýzy potravin
Ústav konzervace potravin a technologie masa
Ústav chemie přírodních látek
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 90 programových projektů.
a)
-
b)
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita KBBE+NMP, název projektu:
NANOLYSE – „Nanoparticles in Food: Analytical methods for detection and
characterisation”, 2010-2012; 10 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 4,05 mil. EUR,
koordinátorem Jelte Zeilstra, Stichting Dienst Landbouwkundig Onderzoek,
Nizozemsko, FPBT VŠCHT je partnerem projektu, řešitelkou prof. Ing. Jana Hajšlová,
CSc. Projekt byl podpořen též z národních zdrojů v rámci projektu MŠMT 7E10038.
Projekty, na jejichž řešení fakulta spolupracuje
-
Pátek, CSc. Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FPBT VŠCHT prof.
RNDr. Vladimír Jirků, DrSc.
-
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., spoluřešitelem za FPBT VŠCHT prof.
RNDr. Pavel Drašar, DSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Zdeněk Bubník, CSc. – potravinářské procesy
-
prof. Ing. Jana Čopíková, CSc. – analýza sacharidů a polysacharidy
-
doc. Ing. Ladislav Čurda, CSc. – chemie a technologie mléka
-
prof. Ing. Vladimír Filip, CSc. – chemie a technologie tuků, detergentů a kosmetiky
-
doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. – laboratoř cereální technologie a reologie
166
3.2.6
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI (ZČU)
Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, IČ 49777513
www.zcu.cz
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) byla ustavena 28. 9. 1991. Sloučily se v ní již
existující Vysoká škola strojní a elektrotechnická a Pedagogická fakulta v Plzni. Vysoká
škola strojní a elektrotechnická byla založena v roce 1949 jako součást Českého vysokého
učení technického v Praze. V roce 1960 byla rozdělena na dvě fakulty – strojní a
elektrotechnickou. Další dvě nové fakulty – aplikovaných věd a ekonomická – vznikly v roce
1990. V současné době má ZČU 7 fakult. Jako jediná vysokoškolská instituce v regionu
západních Čech připravuje ZČU odborníky v oblastech: strojírenství, elektrotechniky,
informatiky, aplikované matematiky, fyziky a mechaniky, ekonomiky, pedagogiky, filozofie,
filologie, sociální a kulturní antropologie, archeologie, práva a veřejné správy. V uvedených
oblastech se provádí v rámci možností univerzity i výzkum. Výzkum nanotechnologií se
provádí v omezeném měřítku na Fakultě aplikovaných věd a na Fakultě strojní.
3.2.6.1
Fakulta aplikovaných věd (FAV ZČU)
Univerzitní 22, 306 14 Plzeň
www.fav.zcu.cz
FAV ZČU, která byla založena v roce 1990, je fakultou inženýrsko-přírodovědeckého typu.
Vědecko-výzkumná činnost se provádí v informatice a výpočetní technice, matematice,
kybernetice, fyzice a mechanice. Fakulta je rozdělena na 5 kateder. Nanotechnologiemi se
zabývá Katedra fyziky (vedoucí J. Vlček) a v omezené míře Katedra mechaniky (vedoucí V.
Laš).
V letech 2005–2011 byly ve FAV ZČU řešeny 3 výzkumné záměry, z nichž dva byly do
určité míry zaměřeny na nanotechnologie.
Výzkumný záměr MSM4977751302 „Procesy ve výbojovém plazmatu a nové tenkovrstvé
materiály s unikátními vlastnostmi“, 1/2005–12/2010; řešitel prof. RNDr. Jaroslav Vlček,
67,330 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu nanotechnologií – 20 %.
Předmětem výzkumného záměru bylo řešení základních problémů v oblasti fyziky
výbojového plazmatu, plazmochemie, fyziky a inženýrství povrchů, fyziky tenkých vrstev,
fyziky pevných látek, elektrotechniky a vakuové technologie, v souvislosti s využíváním
tenkovrstvých materiálů s unikátními fyzikálními a funkčními vlastnostmi. Tyto materiály
jsou připravovány zejména nekonvenčními procesy ve výbojovém plazmatu různého typu,
především magnetronovými a mikrovlnnými výboji. Hlavní pozornost byla věnována
modelování a diagnostice nerovnovážného výbojového plazmatu, studiu procesů růstu vrstev
a modifikace povrchů, návrhu a výzkumu nových zdrojů plazmatu pro depozici tenkých
vrstev a modifikaci povrchů, charakterizaci vytvořených povrchů a rovněž studiu
167
termomechanických procesů v materiálech. Výzkumná činnost byla zaměřena zejména na
nové nanostrukturní tenkovrstvé materiály, nové tenkovrstvé materiály na bázi ternárních a
kvaternárních systémů uhlíku, křemíku, bóru a dusíku a další materiály.
Výzkumný záměr MSM4977751303 „Predikce poruch heterogenních materiálů,
komponent mechanických a biomechanických systémů“, 1/2005–12/2011; řešitel prof.
Ing. Vladimír Zeman, DrSc., celkové náklady na celou dobu řešení 62,846 mil. Kč, z toho ze
státního rozpočtu 60,346 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 6b, podíl výzkumu nanotechnologií
– 5 %.
Výzkumný záměr byl zaměřen na zkoumání procesů porušení heterogenních materiálů a
vybraných komponent mechanických a biomechanických systémů. Procesy porušení byly
zkoumány komplexně metodami analytickými, numerickými i experimentálními od
makroskopických k mikroskopickým tak, aby bylo dosaženo jejich propojení v rámci
výpočetního modelu. Na makroskopických škálách byly hledány příčiny porušení s cílem
minimalizovat riziko vzniku poruch. Předmětem výzkumného záměru je zkoumání:
a) porušování konstrukcí při dynamickém zatěžování
b) poškozování tkáně živých organizmů porušením její soudržnosti na buněčné úrovni v
závislosti na makrozatížení, chemických a fyziologických procesech
c) dynamických vlastností vybraných komplexních mechanických systémů.
Problematika nanostrukturních materiálů (vrstev) je jedním z nosných směrů Katedry fyziky
téměř 20 let. Provádí se výzkum jak technologie přípravy vrstev (magnetronové naprašování,
nekonvenční plazmové procesy), tak výzkum vlastností těchto vrstev. Cílem prací je
praktická aplikace výsledků řešení. Hlavní pracovníci: J. Musil, J. Vlček, P. Zeman.
Na Katedře mechaniky v Oddělení mechaniky mikrostruktur se Ing. Olga Bláhová, Ph.D.,
zabývá mechanickými vlastnostmi mikro-a nanovrstev.
V roce 2011 se na FAV ZČU řešilo 62 programových projektů. Mezi nimi byl projekt
ED1.1.00/02.0090 - NTIS - Nové technologie pro informační společnost, v rámci něhož
má v letech 2011–2014 nákladem 822 miliónů Kč (ze strukturálních fondů, Operačního
programu Výzkum a vývoj pro inovace) vyrůst moderní výzkumné centrum evropské
excelence. Výzkumné zaměření centra je orientováno na kybernetiku a informatiku a
soustřeďuje se na inteligentní rozhodování, automatické řízení, syntézu řeči, chytré
konstrukce nebo biomechanické modely, tedy na klíčové disciplíny pro vývoj moderních
kybernetických, informačních, komunikačních a mechatronických technologií. Druhý směr
se zaměřuje na materiálový výzkum, v němž vyniká vývoj nanostrukturních tenkovrstvých
materiálů na bázi plazmových technologií. V rámci projektu má být postavena nová budova
pro pracovny a laboratoře centra s celkovou užitnou plochou 12 269 m2. V konečné fázi má
být ve výzkumném centru zaměstnáno přibližně 180 výzkumných a odborných pracovníků, z
toho bude cca 70 zcela nově vytvořených pracovních míst. Cílem projektu je i vytvoření sítě
spolupracujících výzkumných pracovišť v zahraničí i v ČR. Partnerem projektu je Výzkumný
ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.
Dalším významným investičním projektem fakulty je projekt ED4.1.00/04.0192 – CTPVV, v
rámci něhož má být v letech 2011–2014 nákladem 377,2 mil. Kč (ze strukturálních fondů,
Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace) postaven a vybaven nový objekt
168
vzdělávacího centra pro další rozvoj Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni, především pro
výuku doktorských a navazujících magisterských studijních programů FAV.
a)
-
Projekt MŠMT ED1.1.00/02.0090 – NTIS „Nové technologie pro informační
společnost“, 2011-2014; řešitel prof. Ing. Jiří Křen, CSc., (viz informace výše)
-
Projekt MPO, 2A-1TP1/037 „Zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren při haváriích
typu LOCA“, 2006–2011; řešitelka Ing. Olga Bláhová, Ph.D., spoluřešitelem Ing. Karel
Kloc, CSc. – ÚJP Praha a.s.
b)
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: N2P – „Flexible
processing for 3D nano structured surfaces”, 2008-2012, 22 partnerů z 8 zemí, rozpočet
projektu: 10,47 mil. EUR, koordinátorem Walter Krause, Fraunhofer-Gesselshaft zur
Foerderung Der Angewandten Forschung e.v., Německo, FAV ZČU je partnerem
projektu, řešitelem prof. Ing. Jindřich Musil, DrSc. Tento projekt byl též podpořen
z národních zdrojů v rámci projektu MŠMT 7E09039.
-
ab-initio materiálovému designu”, 2011–2015; řešitel RNDr. Ondřej Šipr, CSc. –
Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FAV ZČU Ing. Robert Cimrman, Ph.D.
Experti/obor
-
Ing. Olga Bláhová, Ph.D. – mechanické vlastnosti mikro- a nanovrstev, nanoindentace
-
prof. Ing. Jindřich Musil, DrSc. – nanostrukturní a nanokompozitní vrstvy, PVD,
PVD,CVD metody naprašování, technologie přípravy vrstev s řiditelným rozměrem zrn
v rozsahu 1–10 nm.
-
prof. RNDr. Jaroslav Vlček, CSc. – fyzika plazmatu, plazmochemie, fyzika tenkých
vrstev a fyzika pevných látek
-
Ing. Petr Zeman, Ph.D. – nanokrystalizace z pevného stavu
3.2.6.2
Fakulta strojní (FST ZČU)
Univerzitní 22, 306 14 Plzeň
www.fst.zcu.cz
FST ZČU v Plzni patří k nejstarším fakultám plzeňských vysokých škol. Její začátky sahají
již do roku 1949. Jsou zde vyučovány základní strojírenské disciplíny, ve kterých probíhají i
výzkumné a vývojové aktivity. Fakulta je v roce 2011 rozdělena na 5 oborových kateder, dvě
výzkumná centra a Regionální technologický institut (RTI).
169
Výzkum na FST byl v letech 2005–2011 zaměřen na řešení řady strojírenských problémů,
zejména v rámci projektů MŠMT, program „Výzkumná centra“:
-
1M0507 „Výzkum strojírenské výrobní techniky a technologie“, 1/2005–12/2011;
řešitel-koordinátor prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc.
-
1M0519 „Výzkumné centrum kolejových vozidel“, 1/2005–12/2011; řešitel-koordinátor
doc. Ing. Petr Heller, CSc.
-
1M06032 „Výzkumné centrum tvářecích technologií – FORTECH“, 3/2006–12/2011;
řešitel-koordinátor prof. Dr. Ing. Bohuslav Mašek. Problematika řešená v tomto centru
souvisí do určité míry s nanotechnologiemi (vytváření ultrajemnozrnné struktury
extrémní plastickou deformací).
V roce 2011 se na fakultě řešilo 30 programových projektů. Mezi nimi byl projekt
ED2.1.00/03.0093 – Regionální technologický institut – RTI. V rámci něho má být v
letech 2011–2014 nákladem 455,5 mil. Kč na fakultě vybudováno regionální výzkumné
centrum, které se bude zabývat výpočtovou a experimentální podporou navrhování
moderních konstrukcí vozidel a výrobních strojů a zařízení a dále na výzkum, vývoj a
optimalizaci strojírenských výrobních technologií.
Výzkum nanotechnologií
V omezeném rozsahu se provádí v rámci fakulty na Katedře materiálů a strojírenské
metalurgie (vedoucí prof. Ing. Václav Mentl, CSc.). Vědeckovýzkumná činnost katedry je
zaměřena na strukturu kovových i nekovových materiálů, jejich mechanické vlastnosti a
tepelné zpracování, tvařitelnost obtížně tvařitelných materiálů včetně numerické simulace
kování a tepelného zpracování, speciální metody svařování, nekonvenční způsoby odlévání a
inženýrství tenkých vrstev a povrchů. S výzkumem nanotechnologií je spojeno jak hodnocení
mechanických vlastností tenkých vrstev a nanostrukturních materiálů nanoindentační
metodou, tak i výzkum objemových materiálů obsahujících strukturní fáze o nanorozměrech.
Samostatnou kapitolou je pak výzkum biodegradovatelných nanokompozitů a anorganickoorganických hybridních systémů. Výzkumem nanotechnologií se zabývají tito vybraní
pracovníci: J. Zrník, A. Kříž, O. Bláhová, P. Duchek a I. Štěpánek. Na katedře konstruování
strojů (vedoucí doc. Ing. V. Lašová, Ph.D.) probíhal v letech 2008–2011 výzkum aplikace
nekonvenčních materiálů v konstrukci strojů zaměřený na uplatnění nanočásticemi
modifikované matrice kompozitů v konstrukci výrobních strojů.
a)
-
b)
Projekt GA ČR GA101/08/0299 „Výzkum inteligentních kompozitových prvků
výrobních strojů z ultravysokomodulových vláken a nanočásticemi modifikované
matrice“, 2008–2011; řešitelka doc. Ing. Václava Lašová, Ph.D., spoluřešitelé: Ing.
Ondřej Uher, Ph.D. – Compo Tech PLUS, spol s r.o. a prof. Ing. Milan Růžička, CSc. –
ČVUT v Praze/Fakulta strojní
170
-
2009–2013; řešitel prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – VŠCHT, spoluřešitelem za FST ZČU
doc. Ing. Petr Duchek, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/566 „Výzkum a vývoj nanokompozitních biologicky
rozložitelných materiálů s vysokou přidanou hodnotou“, 2009–2013; řešitel Ing. Eva
Slavíková, LYCKEBY AMYLEX, a.s., spoluřešitelem za FST ZČU doc. Ing. Petr
Duchek, CSc.
Experti/obor
-
doc. Ing. Olga Bláhová, Ph.D. – mechanické vlastnosti a mikrostruktura tenkých vrstev,
vlastnosti materiálů v mikro-a nano-objemech, nanoindentace
-
doc. Ing. Petr Duchek, CSc. – příprava anorganicko-organických hybridních materiálů
s jílovou složkou, nanokompozitní biodegradabilní materiály na bázi přírodních látek
-
doc. Dr. Ing. Antonín Kříž – tenké otěruvzdorné vrstvy, jejich analýza (tribologie,
mikrotvrdost, struktura, adhezivně-kohezivní vlastnosti) a průmyslové aplikace
-
RNDr. Ivo Štěpánek – optimalizace depozice tenkých vrstev zejména PVD
technologiemi, vlastnosti a chování (zejména mechanické) systémů tenká vrstva –
substrát a v lokalitách na povrchu materiálů v mikronových, submikronových až
nanometrických oblastech, zejména nanoindentační měření, nanoindentace
-
prof. Ing. Jozef Zrník, CSc. – tváření kovů velkou plastickou deformací (ECAP), slitiny
kovů
3.2.7
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (TUL)
Studentská 2, 461 17 Liberec, IČ 46747885
www.tul.cz
Technická univerzita v Liberci je pokračovatelem Vysoké školy strojní, která byla v Liberci
založena v roce 1953 a nabízela studium na jediné fakultě – strojní. V roce 1960 následovalo
ustanovení fakulty textilní. Tím získala tehdejší VŠST jedinečnost ve výchově
vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro textilní obory, kterou si udržuje Technická
univerzita v Liberci dodnes. K původním dvěma fakultám (strojní a textilní) přibyly v letech
1990–1995 další čtyři fakulty (pedagogická, hospodářská, architektury a fakulta
mechatroniky a mezioborových inženýrských studií). V roce 2004 byl založen Ústav
zdravotnických studií jako samostatná jednotka při TUL. Významně se tak rozšířilo spektrum
nabídky studijních programů. Technická univerzita v Liberci se postupně přeměnila z řadové
ryze technicky zaměřené vysoké školy na uznávanou univerzitu, která spojuje formy
technického vzdělávání s formou humanitního a přírodovědného vzdělávání. Výzkum
nanotechnologií se provádí na následujících fakultách:
-
Fakulta strojní
-
Fakulta textilní
-
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
171
-
Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií
V rámci TUL vznikl v roce 2009 Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a
inovace (www.cxi.tul.cz), který realizuje projekt Centrum pro nanomateriály, pokročilé
technologie a inovace rozvržený do období 2009–2013 s rozpočtem 910 mil. Kč. Projekt
propojuje laboratoře technických oborů z TUL a jejich spolupráci s významnými subjekty
aplikační sféry. Centrum je zaměřené na oblast materiálového výzkumu a
konkurenceschopného strojírenství s důrazem na využitelnost výsledků VaV v praxi.
Účelem projektu je rozšíření stávající výzkumné a vývojové infrastruktury a její vybavení
špičkovými výzkumnými zařízeními tak, aby byl při TUL zajištěn dlouhodobě udržitelný růst
v oblasti materiálového výzkumu, včetně výzkumu nanomateriálů a konkurenceschopném
strojírenství. Ředitelem ústavu je doc. Ing. Petr Tůma, CSc., prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.
je vedoucím výzkumného programu konkurenceschopné strojírenství a prof. Ing. Petr Louda,
CSc. je vedoucím výzkumného programu materiálový výzkum.
3.2.7.1
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (FS TUL)
Studentská 2, 461 17 Liberec
www.fs.tul.cz
Fakulta strojní je nejstarší fakultou Technické univerzity v Liberci. Poskytuje vysokoškolské
vzdělání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Pedagogická a
vědeckovýzkumná činnost je realizována v oborech strojírenská technologie, aplikovaná
mechanika, konstrukce strojů a zařízení, výrobní systémy a procesy a automatizované
systémy řízení ve strojírenství. Strategickými směry vědy, výzkumu a vývoje jsou
materiálové inženýrství, konkurenceschopné stroje, zařízení a mobilní prostředky,
progresivní technologické a výrobní procesy, akumulace a přenos energií. Fakulta má 11
kateder a potřebné laboratorní zázemí, které umožňuje řešit významné výzkumné a vývojové
projekty. Má poměrně rozsáhlou spolupráci s průmyslovými podniky, se kterými realizuje
transfer výsledků výzkumu do praxe.
Zaměření výzkumu a vývoje v nanotechnologiích
Výzkum a vývoj na FS TUL v nanotechnologiích je soustředěn do několika tematických
celků:
•
Výzkum v oblasti nanopovrchového inženýrství (prof. Ing. Petr Louda, CSc., prof.
RNDr. Petr Špatenka, CSc., Ing. Aleš Kolouch, Ph.D.).
•
Vývoj mechanismů strojů pro výrobu nanovláken, zejména z tavenin polymerů a
anorganických nanovláken. Výzkum 3D nanotextilií a zařízení pro jejich výrobu. (prof.
Ing. Ladislav Ševčík, CSc., Ing. Martin Konečný, Ph.D.)
•
Výzkum a vývoj zařízení na výrobu nanovláken a nanovlákenných vrstev pro
medicínské a speciální aplikace (prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.)
•
Vývoj nanofiltrů do ochranných masek a zařízení na výrobu těchto filtrů (prof. Ing.
Jaroslav Beran, CSc., prof. Ing. Ladislav Ševčík, CSc., doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.,
prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld)
172
•
Výzkum a vývoj nanokompozitů, využití jílových nanodestiček (montmorillonit) ve
formě plniva do syntetických matric pro zlepšení užitných vlastností, hodnocení
svařitelnosti těchto nanokompozitů ultrazvukem. (prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld)
•
Použití uhlíkových nanotrubiček pro praktické aplikace. (prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld)
•
Využití nanomateriálů v energetických zařízeních (entalpické výměníky tepla) a využití
nanofluids pro intenzifikaci přestupu tepla. (doc. Ing. Václav Dvořák, Ph.D., doc. Ing.
Tomáš Vít, Ph.D.)
•
Vývoj mikromanipulátoru pro výrobu nanovláken metodou tažení (Ing. Michal Moučka,
Ph.D.)
a)
Projekty, jejichž řešitelem je fakulta
-
Projekt TA ČR TA01010946 „Výzkum užitných vlastností a aplikačních možností
polymerních materiálů s přírodními plnivy a nanoplnivy na bázi syntetických a PLA
matric“, 2011–2013; řešitel prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, spoluřešitelem Ing. Zdeněk
Severa, Ph.D. – Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o.
-
Projekt MŠMT ME10145 „Modifikace nanovlákenných materiálů plazmatickými
technologiemi pro biologické aplikace“, 2010–2012; řešitel prof. Ing. Petr Louda, CSc.,
spoluřešitelem doc. RNDr. Evžen Amler, CSc. – Univerzita Karlova v Praze/2. lékařská
fakulta
-
Projekt MV VG20122014078 „Aplikovaný výzkum nové generace ochranných masek s
nanofiltry ke zvýšení ochrany osob z konstrukčního, technologického a materiálového
hlediska“, 2012–2014; řešitel prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld
b)
-
Projekt MPO FR-TI3/845 „Technologie na výrobu anorganických nanovláken“, 2011–
2014; řešitel Ing. Jan Čmelík – ELMARCO, spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing.
Ladislav Ševčík, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/373 „Výzkum a vývoj nových subledeburitických nástrojových
ocelí na zpracování dřeva se zvýšenou výkonností“, 2011–2014; řešitel Ing. Jiří Krejčík,
CSc. SVÚM a.s., spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing. Petr Louda, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/451 „Produktivní technologie na výrobu nanovláken“, 2009–2012;
řešitel Ing. Jan Čmelík, ELMARCO s.r.o., spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing. Ladislav
Ševčík, CSc.
-
Projekt MPO 2A-3TP1/120 „Zařízení pro přípravu nanovláken z tavenin polymerů“,
4/2008–12/2011; řešitel Ing. Jan Čmelík, ELMARCO a.s., Liberec, spoluřešitelem za FS
TUL prof. Ing. Ladislav Ševčík, CSc.
-
Projekt TAČR Alfa TA 01020313 „Vývoj entalpického výměníku tepla vzduchvzduch“, 2011–2014, řešitel C2W s.r.o., spoluřešiteli za FS TUL: Ing. Václav Dvořák,
Ph.D., Ing. Magda Vestfálová, Ph.D. a doc. Ing. Tomáš Vít, Ph.D.
-
Projekt MŠMT operační program Výzkum a vývoj pro inovace ED0005/01/01 „Centrum
pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace“, 2009–2013; řešitel doc. Ing. Petr
173
Tůma CSc. – Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace při TUL, FS
TUL je spoluřešitelem
-
Projekt MŠMT EE2.3.09.0109 „Rozvoj komunikačních dovedností ve vědě s využitím
modelového pilotního projektu NANO“, 2009–2012; řešitelka Petra Rydvalová –TUL,
FS TUL je spoluřešitelem
-
Projekt MPO FR-TI1/103 „Výzkum technologií nanášení sendvičových povlaků s
orientovanou nanostrukturou pro lisovací nástroje metodou PA CVD“, 2009–2013;
řešitel Ing. Slavomír Hořejš, CSc. – VÚHŽ a.s., spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing.
Petr Louda, CSc.
-
Projekt MPO, 2A-1TP1/113 „Konstrukce speciálních textilních strojů na výrobu
nanovláken“, 11/2006–12/2009; řešitel Ing. Jan Čmelík, ELMARCO s.r.o., Liberec,
spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing. Ladislav Ševčík, CSc.
-
2012; řešitel Ing. Luděk Heller, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za
FS TUL prof.. Ing. Bohdana Marvalová, CSc.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“, 1M0577 „Výzkumné centrum pro
nanopovrchové inženýrství“, 1/2005–12/2011; řešitel Ing. František Peterka, Ph.D., ATG
s.r.o., Praha, spoluřešitelem za FS TUL Ing. Aleš Kolouch, Ph.D.
-
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci, hlavní řešitel
prof. Šedlbauer, za FS TUL prof. Ing. Petr Louda, CSc.
-
Vzdělávací a kontaktní středisko pro průmyslové nanotechnologické úpravy povrchů,
příjemce – Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za FS
TUL prof. RNDr. Petr Špatenka, CSc.
-
Projekt OPPI „Klastr NANOPROGRES“, spoluřešitelem za FS TUL prof. Ing. Jaroslav
Beran, CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc. – konstrukce strojů a zařízení na výrobu nanovláken a
nanovlákenných vrstev
-
doc. Ing. Václav Dvořák, Ph.D. - aplikace nanomateriálů v energetických zařízeních
-
Ing. Aleš Kolouch, Ph.D. – povrchové inženýrství
-
prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld – technologie výroby nanokompozitů
-
prof. Ing. Petr Louda, CSc. – plazmové technologie, vlastnosti tenkých vrstev
-
prof. Ing. Ladislav Ševčík, CSc. – konstrukce strojů a zařízení na výrobu nanovláken
-
prof. RNDr. Petr Špatenka, CSc. – plazmové technologie, depozice biokompatibilních
vrstev
174
3.2.7.2
Fakulta textilní (FT TUL)
www.ft.tul.cz
FT TUL vznikla v roce 1960 pod vlivem tradice textilního průmyslu v širokém okolí.
V současné době se zabezpečuje výuka a výzkum komplexní textilní problematiky. Fakulta
má 8 kateder. Výzkumem v oblasti nanotechnologií se zabývají pracovníci Katedry
netkaných textilií.
Výzkum a vývoj na FT TUL probíhaly v období 2005–2011 v rámci dvou center výzkumu
(„Textil II“ a „Centrum pro jakost a spolehlivost“) a 10 grantových projektů zaměřených
většinou na nanotechnologie (výzkum a výroba nanovláken a nanotkanin).
Výzkum nanotechnologií probíhá na Katedře netkaných textilií (vedoucí prof. RNDr. David
Lukáš, CSc., pracovníci O. Jirsák, J. Hrůza, K. Kalinová) a v menší míře na Katedře textilní
chemie (vedoucí Ing. Jakub Wiener, Ph.D.).
a)
-
Projekt MŠMT MEB041008 „Výroba kompozitních nanovláken a jejich aplikace jako
výztuže kompozitních systémů“, 2010–2011; řešitelka doc. Ing. Lenka Martinová, CSc.
-
Projekt MŠMT MEB040704 „Studium nanovlákenných materiálů a jejich použití pro
karbonizaci a přípravu kompozitních materiálů“, 2008–2008; řešitel prof. RNDr. David
Lukáš, CSc.
-
Projekt GA ČR GP106/07/P044 „Šíření a pohlcování zvuku ve vrstvách z nanovláken“,
2007–2009; řešitelka Ing. Klára Kalinová, Ph.D.
b)
Projekty GA ČR
-
Projekt GA ČR
GA106/09/1378 „Mikro-a nanovlákna z biodegradovatelných
polymerů“, 2009–2012; řešitel doc. Ing. Jiří Brožek, CSc. – FCHT VŠCHT,
spoluřešitelem za FT TUL Ing. Lenka Martinová, CSc.
-
Projekt GA AV ČR IAA500390702 „Tkáňové nosiče z nanovlákenných materiálů
s vestavěnými liposomy“, 2007–2011, řešitel doc. RNDr. Evžen Amler, CSc., Ústav
experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FT TUL prof. RNDr. David
Lukáš, CSc.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0831 „Nanotkaniny produkující singletový kyslík“, 2007–
2010; řešitel RNDr. Jiří Mosinger, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká
fakulta, spoluřešitelem za FT TUL prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc.
-
175
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., Univerzita Karlova v Praze/2. lékařská fakulta,
spoluřešitelem za FT TUL prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc.
Ostatní projekty
-
Projekt AV ČR IAA500390702 „Tkáňové nosiče z nanovlákenných materiálů s
vestavěnými liposomy“, 2007–2011; řešitel doc. RNDr. Evžen Amler, CSc. – Ústav
experimentální medicíny AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za FT TUL prof. RNDr. CSc.
David Lukáš
-
Projekt AV ČR KAN101630651 „Tvorba nano-vrstev a nano-povlaků na textiliích
s využitím plazmových povrchových úprav za atmosférického tlaku“, 2006–2010; řešitel
prof. RNDr. Mirko Černák, CSc., Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta,
spoluřešitelem za FT TUL doc. Ing. Jakub Wiener, Ph.D.
-
Projekt MPO FT-TA5/007 „Pokročilý výzkum nanomateriálů pro textil“, 2008–2010;
řešitel Ing. Antonín Mlčoch, České technologické centrum pro anorganické pigmenty
a.s., Přerov, spoluřešitelem za FT TUL doc. Ing. Jakub Wiener, Ph.D.
Experti/obor
-
Ing. Jakub Hrůza – vláknité filtry, filtrační vlastnosti vláknitých materiálů
-
prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc. – netkané textilie, technické textilie, vlákna,
nanovlákna
-
prof. RNDr. David Lukáš, CSc. – materiálové inženýrství netkaných textilií,
zdravotnické textilie
-
doc. Ing. Jakub Wiener, Ph.D. – barvení – teoretické a praktické aspekty, optické
chování textilních soustav
3.2.7.3
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (FP TUL)
www.fp.tul.cz
Vzdělávání učitelů v Liberci má více než dvousetletou tradici. Učitelé se zde systematicky
připravovali již od roku 1779 v tzv. preparandách a 16. září 1892 byl ve škole na Keilově
vrchu slavnostně otevřen první ročník Učitelského ústavu. Založením Fakulty pedagogické
jako součásti Technické univerzity v Liberci (původně VŠST) v roce 1990 se tradice
vzdělávání učitelů v Liberci obnovila.
V Katedře chemie se zabývají pod vedením doc. Ing. P. Exnara, CSc., výzkumem senzorů na
bázi sol-gelů velikosti nanometrů. Jde o spolupráci na mezinárodních výzkumných
projektech.
176
-
Projekt MŠMT, program EUREKA, OE 222 (E!3653 SENSIT) „Senzorové systémy pro
inteligentní textilie“, 3/2006–12/2010; řešitel Ing. Pavol Ozaňák, TESLA BLATNÁ, a.s.,
spoluřešitelem za FP TUL doc. Ing. Petr Exnar, CSc. FP TUL vyvíjela senzorové vrstvy
pro indikaci vlhkosti a nebezpečných plynů a měří vlastnosti senzorů s těmito vrstvami.
-
Spolupráce na projektu 6. RP EU NAPOLYDE „Nano-Structured Polymer Deposition
Processes for Mass Production of Innovative Systems for Energy Production & Control
and for Smart Device“, koordinátor Patrick Chequet, Recherche e Développment du
Groupe Cockerill Sambre, Liege, Belgie, prostřednictvím firmy ELCERAM a.s. FP TUL
zajišťovala vývoj substrátů a výrobu senzorů, spoluřešitelem doc. Ing. Petr Exnar, CSc.
Expert/obor
-
doc. Ing. Petr Exnar, CSc. – senzorové systémy využívající nanovrstev
3.2.7.4
Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských
studií (FM TUL)
www.fm.tul.cz
Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií vznikla v roce 1995 jako fakulta
zaměřená především na obory kombinující technické disciplíny (elektroniku, řízení, měření) s
informatikou a přírodními vědami (matematické modelování). FM TUL je rozdělena do 4
ústavů.
Vědecká a tvůrčí činnost na fakultě je zaměřena na základní i aplikovaný výzkum. Klíčovými
oblastmi zájmu fakulty jsou: elektrotechnika, elektronika, řídicí technika, měřicí technika,
informační technologie, umělá inteligence, mechatronika, matematické modelování procesů,
přírodovědné inženýrství.
Výzkum nanotechnologií je zaměřen na výzkum elementárního nanoželeza a jeho použití při
čištění vod; výzkum možnosti povrchové funkcionalizace nanovláken a jejich využití jako
filtrů, katalyzátorů či nosičů biologických materiálů; rizikům a toxicitě nanomateriálů.
Fakulta také připravuje studenty pro praxi v oblasti nanomateriálů, od roku 2008 i ve
specializovaném oboru nanomateriály.
Výzkum nanotechnologií se provádí v Ústavu nových technologií a aplikované informatiky
(vedoucí prof. Dr. Ing. Jiří Maryška).
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 72 programových projektů.
177
a)
-
b)
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0554 „Pokročilé sanační technologie a
procesy (ARTEC)“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. Dr. Ing. Jiří Maryška. Předmětem
projektu byl výzkum použití elementárního nanoželeza pro sanace in situ.
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita ENV+NMP, název projektu:
NAMETECH – „Development of intensified water treatment concepts by integrating
nano- and membrane technologies”, 2009-2012; 11 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu:
2,87 mil. EUR, koordinátorem Inge Genné, Vlaamse Instelling Voor Technologisch
Onderzoek N.V. (Belgie), FM TUL je partnerem projektu.
-
Projekt TA ČR TA01021792 „Vývoj kombinované technologie nano-bio k sanaci
znečištění chrómem“, 2011–2014; řešitel RNDr. Jan Němeček – ENACON s.r.o.,
spoluřešitelem za FM TUL doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.
-
Projekt TA ČR TA01021304 „Použití elektrického pole k sanaci lokalit
kontaminovaných organickými látkami“, 2011–2013; řešitel RNDr. Jaroslav Hrabal –
MEGA, a.s., spoluřešitelé z FM TUL doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. a Ing. Jaroslav
Nosek, Ph.D.
-
Projekt TA ČR TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“
Trpkošová – ISATech, s.r.o., spoluřešitelem za FM TUL doc. Dr/ Ing. Miroslav Černík,
CSc.
-
Projekt MŠMT, program Zdravý a kvalitní život, 2B08062 „Genetické a fyziologické
manipulace s bakteriálními degradéry aromatických polutantů a jejich využití“, 2008–
2011; řešitel Ing. Miroslav Pátek, CSc. Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za FM TUL doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.
-
Projekt MŠMT, program Zdravý a kvalitní život, 2B08062 „Genetické a fyziologické
manipulace s bakteriálními degradéry aromatických polutantů a jejich využití“, 1/2008–
12/2011, řešitel Ing. Miroslav Pátek, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.,
Praha, spoluřešitelem za FM TUL: doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/622 „Vývoj a použití difúzních reaktivních bariér na bázi mikroFe
a nanoFe pro sanace“ 2011–2014; řešitel RNDr. Jaroslav Hrabal – MEGA a.s.,
spoluřešitelem za FM TUL doc. Ing. Dr. Miroslav Černík, CSc.
Expert/obor
-
doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. – použití nanoželeza a povrchově upravených
nanovláken při čištění vod, sanační technologie
178
3.2.8
UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD
LABEM (UJEP)
Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, IČ 44555601
www.ujep.cz
Univerzita byla otevřena v září 1991. Univerzita má v současné době sedm fakult, přičemž
výzkum a vývoj nanotechnologií byl identifikován pouze na Fakultě přírodovědecké.
3.2.8.1
Přírodovědecká fakulta (PřF UJEP)
České mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem
www.sci.ujep.cz
Přírodovědecká fakulta byla zřízena 4. listopadu 2005. Vznikla transformací bývalého Ústavu
přírodních věd UJEP. Jejím posláním je výuka a rozvoj poznání v přírodovědných oborech.
Hlavní pozornost je zaměřena na fyziku plazmatu, plazmochemii, fyziku tenkých vrstev,
počítačovou fyziku, počítačové metody, biotechnologie, mikrobiologii a biologii rostlin a
živočichů, aplikovanou geografii, environmentální geografii syntetizující fyzicko-geografické
a socio-geografické aspekty krajiny, organickou chemii, modelování, výpočty v chemii,
instrumentální metody analytické chemie, počítačovou simulaci a numerickou analýzu
problémů stlačitelného proudění, radiobiologické procesy v živých buňkách a
samoorganizující se zobrazení. Fakulta má šest kateder (biologie, fyziky, geografie, chemie,
informatiky a matematiky). Od školního roku 2012/2013 bude na fakultě vyučován studijní
obor Nanotechnologie.
Výzkum a vývoj na PřF byl v letech 2005–2011 zaměřen především na řešení problémů v
rámci jednoho centra základního výzkumu (LC60041) a tří projektů programu
„Nanotechnologie pro společnost“. Dále se v roce 2011 řešilo 13 programových projektů.
Výzkum nanotechnologií se provádí na Katedře fyziky (pracovníci zabývající se výzkumem
nanotechnologií: S. Novák, J. Pavlík, J. Lörinčík, M. Švec) a na Katedře biologie (pracovník
zabývající se výzkumem nanotechnologií: J. Malý).
a)
-
Projekt MŠMT OC10053 „Dendrimery v biomedicínských aplikacích“, 2010–2012;
řešitel doc. Ing. Martin Lísal, DrSc.
-
Projekt GA ČR GA203/06/0006 „Syntéza a studium chirálních supramolekulárních
synthonů (SSCSS)“ 2006–2008; řešitel prof. RNDr. Pavel Drašar, CSc. – VŠCHT,
spoluřešitelem za PřF UJEP Mgr. Huong Thi Thu Nguyen, Ph.D.
179
b)
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“ LC60041 „Příprava, modifikace
a charakterizace materiálů energetickým zářením“, 3/2006–12/2010; řešitel doc. Ing.
Vladimír Hnatowicz, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF
ÚJEP doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CSc.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN101120701
„Nanokompozitní vrstvy a nanočástice vytvářené v nízkotlakém plazmatu pro povrchové
modifikace“, 1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc., Univerzita
Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za PřF ÚJEP doc. RNDr. Stanislav Novák, CSc.
-
„Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 1/2007–12/2011; řešitel Ing. Petr Šebo,
CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF ÚJEP Mgr. Jan
Malý, Ph.D.
-
„Hierarchické nanosystémy pro mikroelektroniku“, 1/2007–12/2011; řešitelka Ing. Olga
Šolcová,CSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF ÚJEP
doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CSc.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. – katedra fyziky – strukturní charakterizace
nanomateriálů pomocí kombinace molekulárního modelování, rentgenová difrakce a IR
spektroskopie
-
Mgr. Jan Malý, Ph.D. – vývoj fotosyntetického biosensoru pro detekci herbicidů,
výzkum nových postupů imobilizace biologických komponent na povrchu elektrod,
tvorba a výzkum vlastností samoorganizujících se (self-assembly) monovrstev
přirozených a rekombinantních proteinů a výzkum využití nových mikroskopických
technik atomové silové mikroskopie (AFM, STM) ke studiu biologických materiálů
-
doc. RNDr. Stanislav Novák, CSc. – počítačové modelování, morfologie tenkých vrstev,
kompozitů, nanokompozitů, plazmochemie
-
doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CSc. – fyzika plazmatu, plazmochemie, fyzika tenkých
vrstev (plazmatická oxidace Al), zpracování fyzikálních měření a řízení experimentu
pomocí PC, sondová a optická diagnostika plazmatu
-
RNDr. Martin Švec, Ph.D. – počítačové modelování (nanokompozitní materiály,
interakce částic s povrchy pevných látek)
180
3.2.9
UNIVERZITA PARDUBICE (UPCE)
Studentská 95, 532 10 Pardubice, IČ 00216275
www.upce.cz
Univerzita Pardubice byla založena jako Vysoká škola chemická v Pardubicích v roce 1950.
V roce 1953 byla přetransformována na Vysokou školu chemicko-technologickou v
Pardubicích. Po roce 1990 se struktura školy změnila. Z jednofakultní školy chemického
zaměření se stala institucí poskytující vysokoškolské vzdělání univerzitního typu. Od roku
1994 nese současný název Univerzita Pardubice. Univerzita Pardubice má 7 fakult.Výzkum
nanotechnologií se provádí na Fakultě chemicko-technologické.
3.2.9.1
Fakulta chemicko-technologická (FChT UPa)
Studentská 573, 532 10 Pardubice
www.uni-pardubice.cz/fcht
Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice je fakultou s více jak šedesátiletou
tradicí. Za dobu své existence se stala významným centrem výuky v oblasti chemie a
technické chemie, materiálového inženýrství, chemických technologií, stavební chemie, ale i
biologických a biologicko-chemických oborů, farmakochemie, manažerských a řídících
procesů. Fakulta je rozdělena na 7 kateder a 5 ústavů. K fakultě je přičleněno několik
společných pracovišť vytvořených s jinými právními subjekty, např. Společná laboratoř
chemie pevných látek Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. a Univerzity
Pardubice (SLChPL), Společná laboratoř NMR spektroskopie Výzkumného ústavu
organických syntéz a.s., Pardubice-Rybitví a Univerzity Pardubice (SLNMR), Společná
laboratoř analýzy a hodnocení polymerů SYNPO, a. s., Pardubice a Univerzity Pardubice
(SLAP) a další.
Vědecká činnost fakulty je zaměřena jak na základní, tak aplikovaný výzkum ve vazbě na
potřeby praxe. V oblasti základního výzkumu jde zejména o řešení výzkumných záměrů,
činnost výzkumných center, řešení projektů v rámci grantových soutěží a agentur, národních i
mezinárodních.
Výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií
Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí na následujících pracovištích:
-
Ústav aplikované fyziky a matematiky
-
Ústav organické chemie a technologie
-
Katedra polygrafie a fotofyziky
-
Ústav environmentálního a chemického inženýrství
181
Předmětem aktivit Ústavu aplikované fyziky a matematiky v oblasti nanotechnologií je
charakterizace nanostruktur kompozitů metodou spektroskopické elipsometrie. Hlavními
výzkumnými pracovníky jsou Mgr. Jan Mistrík, Ph.D. a RNDr. Petr Janíček.
Výzkum v oblasti nanotechnologií prováděný na Ústavu organické chemie a technologie
spadá převážně do oblasti nanomedicíny a týká se cílených polymerních konjugátů
antibiotických a protizánětlivých léčiv určených pro medicinální aplikace. Konkrétní
výzkumná činnost spočívá v syntéze a charakterizaci reaktivních organických sloučenin a
funkcionalizovaných polymerních systémů určených k cílenému transportu vybraných léčiv.
Léčiva jsou schopna uvolňovat se z polymerního nanokompozitního nosiče (např.
polypseudorotaxany: cyklodextrin-poly(ethylenglykol)) za definovaných podmínek (pH,
přítomnost specifických enzymů). Podstatnou částí výzkumu je charakterizace připravených
systémů pomocí fyzikálně-chemických metod (např. NMR, GPC, HPLC, práškový-X-ray,
STM-mikroskopie). Hlavními výzkumnými pracovníky jsou prof. Ing. Miloš Sedlák, DrSc.,
Ing. Pavel Drabina, Ph.D., Ing. Aleš Imramovský, Ph.D. a Ing. Eliška Bílková.
Výzkum a vývoj v oblasti tiskových technik je zaměřen na:
-
přípravu tenkých funkčních vrstev tiskovými technikami pro oblast tištěné elektroniky,
chytrých obalů, chytrých textilií,
-
vývoj tiskových formulací pro různé tiskové techniky na základě chemických specialit
pro přípravu funkčních vrstev (vodivých, polovodivých, luminiscenčních,
termochromních, elektrochromních, aj.),
-
vývoj tiskových formulací pro tisk na rigidní (keramické, skleněné) i flexibilní substráty
(polymerní fólie, papíry, syntetické papíry, aj.),
-
přípravu vícevrstvých elektronických prvků tiskovými technikami (senzorové elementy,
elektroluminiscenční panely, solární články, organické transistory, aj.),
-
charakterizaci funkčních vrstev pomocí širokého spektra instrumentálních metod
(spektroskopické metody, fotoakustická spektroskopie, optická a elektronová
mikroskopie, AFM, rentgenová difrakční analýza, analýza obrazu, měření elektrických
veličin, senzorové charakteristiky, stabilitní testy senzorových charakteristik,
světlostálost, reologické měření, měření povrchového napětí a volné povrchové energie,
aj.).
Hlavními výzkumnými pracovníky jsou Ing. Tomáš Syrový, Ph.D., prof. RNDr. Marie
Kaplanová, CSc., Ing. Lucie Syrová, Ing. Nikola Peřinka, Ing. Markéta Držková, Ph.D., Ing.
Ondřej Panák.
Výzkum tlakových membránových procesů je zaměřen na získání poznatků v oblasti využití
membránových separací při čištění a likvidaci odpadních vod zatěžujících životní prostředí
(včetně metod likvidace výstupních proudů kontaminovaných např. těžkými kovy,
rozpouštědly apod.), úpravě procesní a pitné vody (odstranění anorganických solí a nečistot
z důvodů aplikačních a ekologických) a při biotechnologických procesech, které využívají
například procesy kombinující sorpci na pevné fázi s nanofiltrací.
Na Ústavu environmentálního a chemického inženýrství se také zabývají testováním
reprodukční toxicity nanomateriálů na vodních organismech, zejména charakterizací
nanomateriálů před započetím testů ekotoxicity a studiem chování nanomateriálů v
kapalných kultivačních médiích. Mezi sledované parametry patří zejména rychlost a míra
aglomerace nanočástic v závislosti na parametrech kapalného média a navrhování
182
environmentálně relevantních podmínek kultivace biologických modelů respektujících
chování nanomateriálů v jednotlivých typech prostředí.
Řešené projekty v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií
a)
-
Projekt GA ČR GAP106/11/0058 „Deriváty fosgenu pro nanotechnologie”, 2010-2013;
řešitel prof. Ing. Miloš Sedlák, DrSc.
-
Projekt GA ČR GAP106/10/0196 „Pokročilé nanostrukturní katalyzátory na bázi vanadu
pro oxidativně dehydrogenační reakce“, 2010-2015; řešitel doc. Ing. Roman Bulánek,
Ph.D., spoluřešitelem Ing. Jana Mayerová, Ph.D. - Ústav fyzikální chemie Jaroslava
Heyrovského AV ČR v.v.i.
-
Projekt GA ČR GAP204/11/0832 „Tvorba optických prvků založená na mikro- a
nanostrukturování chalkogenidových vrstev”, 2010-2014; řešitel prof. Ing. Miroslav
Vlček, CSc.
-
Projekt TA ČR, program ALFA, TA01020730 „Separace uhlovodíků z vod a sledování
jejich kvality“, 2011-2013; řešitel prof. Ing. Petr Mikulášek, CSc., spoluřešitelem firma
ASIO, s.r.o.
-
Projekt MPO FR-TI1/436 – „Využití nanovlákenných membrán pro řízené uvolňování
aktivních látek“, 2009-2012; řešitelka Mgr. Marcela Slováková, Ph.D.
b)
-
Projekt TA ČR, program Centra kompetence, TE01020022 „Flexibilní tištěná
mikroelektronika s využitím organických a hybridních materiálů, FLEXPRINT“, 20122015 (2019); řešitel Centrum organické chemie s.r.o., Pardubice, spoluřešitelem Katedra
polygrafie a fotofyziky FChT UPa
-
Projekt MPO FR-TI3/288 „Výzkum metod zjišťování účinků nanomateriálů na
reprodukci vodních organismů”, 2011-2013; řešitelka Ing. Petra Plodíková, Výzkumný
ústav organických syntéz a.s., Pardubice, spoluřešitelem za FChT UPa Ing. Miloslav
Pouzar, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI3/176 „Nátěrové hmoty s dlouhodobým antimikrobiálním účinkem
pro vnitřní i venkovní aplikace na bázi nanomateriálů a dalších nových aditiv“, 20112013; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D., spoluřešitelkou za FChT UPa doc. Ing.
Jarmila Vytřasová, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI1/144 „Multikomponentní elektronické systémy na bázi organických
sloučenin“, 2009-2013; řešitel Ing. Lubomír Kubáč, Centrum organické chemie s.r.o.,
Pardubice, spoluřešitelkou za FChT UPa prof. RNDr. Marie Kaplanová, CSc.
-
Projekt MPO -FR-TI1/151 “Nové kryty ran na bázi nano- a mikro- nosičů”, 2009-2012;
řešitel Ing. Michal Zavadil, Ph.D., CPN a.s., spoluřešitelem za FChT UPa doc. Ing.
Ladislav Burgert, CSc.
-
Projekt AV ČR, v.v.i. KAN200100801 „Bioaktivní biokompatibilní povrchy a nové
nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně a farmacii“, 2008-2012; řešitel
prof. RNDr. Miloš Nesládek, CSc., HDR, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem
za FChT UPa Mgr. Jan Mistrík, Ph.D.
183
užitné vzory, patenty, např. Patent č. 302856- Způsob přípravy derivátů polysacharidů, autoři
Velebný V., Hrdina R., Šuláková R., Mlčochová P., Holas T., Krčmář M.
Experti/obor
-
Membránové separace: prof. Ing. Petr Mikulášek, CSc., doc. Ing. Jiří Cakl, CSc., Ing.
Petr Doleček, CSc., Ing. Hana Jiránková, Dr., Ing. Bedřich Šiška, CSc.
-
Optika a magnetooptika nanostruktur: Mgr. Jan Mistrík, Ph.D.
-
Optické, transportní, magnetické a tepelné vlastnosti nanostruktur: RNDr. Petr Janíček
-
Syntéza a charakterizace reaktivních organických sloučenin a funkcionalizovaných
polymerů určených pro nanodopravní systémy léčiv nebo jako templáty pro
nanokompozitní materiály: prof. Ing. Miloš Sedlák, DrSc., Ing. Pavel Drabina, Ph.D.,
Ing. Aleš Imramovský, Ph.D., Ing. Eliška Bílková
-
Vývoj tiskových technik: prof. RNDr. Marie Kaplanová, CSc., Ing. Tomáš Syrový,
Ph.D., Ing. Markéta Držková, Ph.D., Ing. Lucie Syrová, Ing. Nikola Peřinka, Ing. Ondřej
Panák
3.2.10
VŠB — TECHNICKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ (VŠB)
17. listopadu15, 708 33 Ostrava-Poruba, IČ 61989100
www.vsb.cz
VŠB – TU Ostrava navazuje na činnost montánního učiliště, Báňské akademie a VŠB v
Příbrami. V roce 1945 byla přestěhována do Ostravy a začátkem padesátých let minulého
století se začala členit na jednotlivé fakulty. Od roku 1989 Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava uskutečňuje ve vazbě na strukturální změny svou transformaci na moderní
technickou univerzitu Vědecká a výzkumná činnost se rozvíjí v oblastech metalurgie,
materiálového inženýrství, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky, informačních
technologií, hornictví a geologie, stavebnictví, ekonomie a v dalších oborech. VŠB má sedm
fakult. Kromě fakult jsou součástí univerzity také vysokoškolské ústavy, celoškolská
pracoviště a účelová zařízení. Výzkum nanotechnologií se provádí na Fakultě metalurgie a
materiálového inženýrství, na Fakultě strojní, v Institutu fyziky na Fakultě hornickogeologické, na Fakultě bezpečnostního inženýrství a zejména v Centru nanotechnologií.
3.2.10.1
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství (FMMI
VŠB)
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
www.fmmi.vsb.cz
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, používající tento název od roku 1991, se
vyvinula z fakulty hutnické, která vznikla v roce 1951 po rozdělení VŠB na fakulty, a má
184
historické kořeny v celé příbramské i předcházející éře. Fakulta metalurgie a materiálového
inženýrství je jedinou českou univerzitní institucí specializující se na materiálové inženýrství
v komplexním pojetí od výroby po užití. Fakulta je rozdělena na 13 kateder, z nichž některé
se dále dělí na ústavy. Řešení projektů charakteru nanotechnologií bylo zjištěno na Katedře
tváření materiálu a Katedře materiálového inženýrství.
V letech 2005–2011 byl výzkum na FMMI zaměřen především na řešení dvou výzkumných
záměrů, z nichž jeden byl ve svých dílčích částech zaměřen na nanotechnologie, speciálně na
problematiku využití intenzivní plastické deformace (SPD) pro vytváření ultrajemnozrnné
struktury kovových materiálů.
Výzkumný záměr MSM6198910013 „Procesy přípravy a vlastnosti vysoce čistých a
strukturně definovaných speciálních materiálů“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. Ing.
Miroslav Kursa, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 85,342 mil. Kč, z toho ze
státního rozpočtu 78,040 mil. Kč., nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií –
10 %.
Výzkumný záměr byl orientován na komplexní řešení problematiky procesů přípravy,
studium vlastností a degradace vysoce čistých a strukturně definovaných speciálních
materiálů. Nedílnou součástí procesů přípravy vybraných materiálů byla diagnostika
případných vad, mikrostruktury, procesy odměšování, stanovení chemického složení,
fyzikálně metalurgických parametrů a mechanických vlastností. Výsledky těchto hodnocení a
jejich správná interpretace vzhledem k přípravě materiálů je zajišťována zpětnou vazbou pro
následující optimalizaci procesu krystalizace jednotlivých typů materiálů. Řešení je zaměřeno
na studium procesů na fázovém rozhraní tavenina/krystal, popis těchto dějů z fyzikálněchemického, termodynamického a kinetického hlediska tvorby struktury materiálů atd.
Výše zmíněný výzkum vytváření ultrajemné struktury kovových materiálů (Fe, Mg)
intenzivní plastickou deformací prováděli pracovníci Katedry tváření materiálů (M. Greger,
R. Kocich, B. Kuřetová) a Katedry materiálového inženýrství (V. Vodárek, L. Čížek), ve
spolupráci s Katedrou mechanické technologie z Fakulty strojní (S. Rusz).
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 54 programových projektů. Jedním z nich je projekt
ED0040/01/01 - Regionální materiálově technologické výzkumné centrum. V letech
2010–2013 mají být v jeho rámci nákladem 680,1 mil. Kč (ze strukturálních fondů v rámci
Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace) vybudovány laboratoře a zformovány
týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a
technologie jejich přípravy pro aplikační sféru. Činnost RMTVC má být zaměřena na
přípravu vysoce čistých materiálů, speciálních slitin, biomedicínských materiálů, vývoj
materiálů pro vysokoteplotní aplikace a energetiku, přípravu materiálů progresivními
technologiemi práškové metalurgie (magnetické materiály, frikční materiály, kompozitní
materiály, apod.), přípravu nanokrystalických materiálů na bázi neželezných kovů, jejich
slitin a ocelí připravených extrémní plastickou deformací, výzkum pochodů v tekuté fázi
probíhajících v reaktorech majících vliv na užitné vlastnosti materiálů, fyzikální a
matematické modelování procesů tváření materiálů včetně kování a aplikace získaných
poznatků na výzkum a vývoj technologie tváření komponent pro zařízení jaderné energetiky.
185
Projekty řešené v oblasti nanotechnologií
-
Projekt GA ČR GA205/08/0869 “Jílové minerály jako hostitelské matrice pro funkční
nanostruktury”, 2008–2010; řešitelka RNDr. Pavla Čapková, DrSc., spoluřešiteli RNDr.
Miroslav Pospíšil, Ph.D. – Univerzita Karlova v Praze/MFF, prof. RNDr. Miroslav
Mašláň, CSc. – Univerzita Palackého v Olomouci /Přírodovědecká fakulta
-
Projekt GA ČR GA106/09/1598 „Výzkum vlastností a výroba nanostrukturního titanu
pro dentální implantáty“, 2009–2011; řešitel doc. Ing. Miroslav Greger, CSc.
-
Projekt GA ČR GA106/07/1436 „Frikční materiály na bázi polymerů s obsahem kovů a
jejich vliv na životní prostředí“, 2007–2009; řešitel prof. Ing. Václav Roubíček, CSc.,
spoluřešitelem Ing. Pavel Moravec, CSc. – Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i.,
doc. RNDr. Kateřina Malachová, CSc. – Ostravská univerzita v Ostravě/Přírodovědecká
fakulta
-
Projekt GA ČR GAP107/11/1918 „Výzkum nanočástic sulfidů zinku a kadmia
deponovaných na fylosilikátech pro fotokatalytickou redukci oxidu uhličitého“, 2011–
2013; řešitel doc. Ing. Petr Praus, Ph.D., spoluřešitelem RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D.
– Univerzita Karlova v Praze/MFF
Experti/obor
-
doc. Ing. Miroslav Greger, CSc. – tváření kovových materiálů intenzivní plastickou
deformací
-
prof. Ing. Vlastmil Vodárek, CSc. – elektronová mikroskopie
3.2.10.2
Fakulta strojní (FS VŠB)
www.fs.vsb.cz
Fakulta strojní (v minulosti Fakulta báňského strojnictví) vznikla v roce 1951 sloučením
Vysoké školy strojní v Ostravě se sídlem v Brušperku s Vysokou školou báňskou v Ostravě.
Výuková a vědecko-výzkumná činnost FS VŠB je orientována především na konstrukci
strojů, robotiku a výrobní procesy, inovaci výrobních technologií, materiály a jejich
vlastnosti, řízení strojů a procesů. Fakulta je rozdělena na 11 kateder, jeden institut, dvě
laboratoře a jedno centrum. Výzkum nanotechnologií se provádí na Katedře mechanické
technologie (S. Rusz) a v Laboratoři sypkých hmot (J. Zegzulka).
Výzkum na FS VŠB byl v roce 2011zaměřen na řešení 24 programových projektů. Výzkum
charakteru nanotechnologií byl zjištěn na Katedře mechanické technologie v Ústavu tváření.
Zde se doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. dlouhodobě zabývá výzkumem technologií intenzivní
plastické deformace s cílem dosažení ultrajemnozrnné struktury tvářených kovů. Používá se
zejména metoda ECAP. V Laboratoři sypkých hmot se experti (J. Zegzulka, A. Slíva)
zabývají problémy skladování nanočástic, modifikací povrchu mikročástic kukuřičného
186
škrobu hydrofobickými nanočásticemi SiO2 za účelem změny jejich interakčních vlastností,
měřením geometrických a mechanicko-fyzikálních vlastností nanočástic aj.
Projekty řešené v oblasti nanotechnologií
-
Projekt MŠMT ME08083 „Komplexní systém krátkodobé a dlouhodobé antikorozní
ochrany materiálů hutní produkce“, 2008–2012; řešitelka doc. Ing. Jitka Podjuklová,
CSc.
-
Projekt MPO 2A-1TP1/124 „Výzkum vlivu extrémních podmínek deformace na
submikrostrukturu kovů a zkušebních metod pro diagnostiku jejich technologických
vlastností“, 2006–2011; řešitel Ing. Karel Malaník, CSc., VÚHŽ a.s., Dobrá,
spoluřešitelem za FS VŠB prof. Ing. Stanislav Rusz, CSc.
-
Projekt GA ČR GA101/08/1110 „Vývoj nové technologie využívající vysoký stupeň
deformace pro výrobu ultra-jemnozrnných materiálů“, 2008–2010; řešitel prof. Ing.
Stanislav Rusz, CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Stanislav Rusz, CSc. – strojírenské tváření, superplasticita, tvařitelnost
práškových materiálů, nekonvenční metody tváření, vývoj nových technologií výroby
ultrajemnozrnných materiálů, matematické modelování nekonvenčních tvářecích
technologií
-
doc. Ing. Aleš Slíva, Ph.D. – chování nanočástic, mikro a nanovazební interpartikulární
vazby, povrchová modifikace mikročástic nanočásticemi za účelem zlepšení tokových
vlastností v dopravních, manipulačních a skladovacích systémech
-
prof. Ing. Jiří Zegzulka, CSc. – operace a procesy s partikulárními hmotami, příprava,
doprava a skladování mikro a nano prášků, návrh technologií, strojů a procesů
3.2.10.3
Fakulta hornicko-geologická (HGF VŠB)
www.hgf.vsb.cz
Historie fakulty sahá až do roku 1716, kdy byla v Jáchymově založena nejstarší báňská škola.
V průběhu staletí se pak měnily forma a délka výuky, působiště výukových institucí i
organizační podoba báňského školství. Poslední významnou změnou lokalizace byl přesun
Vysoké školy báňské do Ostravy v roce 1945, po kterém následovalo dělení školy na fakulty.
Současná Hornicko-geologická fakulta vznikla v roce 1959 spojením samostatné Hornické
fakulty a Geologické fakulty. HGF je rozdělena na 7 institutů, z nichž Institut fyziky, který
zajišťuje výuku fyziky a navazujících předmětů na šesti technických fakultách VŠB – TU
Ostrava, je (v jednom svém oddělení) zaměřen na výzkum nanotechnologií.
Výzkum na HGF VŠB byl v roce 2011 zaměřen na řešení 26 programových projektů.
Největším z nich je převážně investiční projekt ED2.1.00/03.0082 - Institut čistých
187
technologií těžby a užití energetických surovin, realizovaný v rámci Operačního programu
výzkum a vývoj pro inovace. V letech 2011-2014 má být v jeho rámci nákladem 294,5 mil.
Kč vybudováno centrum (jediné v ČR), které se bude věnovat přednostně výzkumu
problematiky těžby a užití energetických surovin i dalšího využití horninového prostředí při
zajištění udržitelného rozvoje a požadavku na maximální surovinovou soběstačnost. Toto
centrum fakulta buduje v partnerství s Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i.
Výzkum nanotechnologií na fakultě se provádí v Institutu fyziky, v Oddělení fyziky
nanostruktur. Pod vedením prof. Ing. Jaromíra Pištory, CSc., se teoreticky a experimentálně
studují magneto-optické jevy v magnetických nanostrukturách. Výzkum souvisí s praktickým
využitím magnetických nanostruktur v magnetickém a magnetooptickém záznamu
informace, v senzorech magnetického pole a v prvcích spinové elektroniky. Řešení probíhá
ve spolupráci s MFF UK a s několika zahraničními pracovišti.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, MEB051021 „Měření a analýza topografie
povrchů vytvořených progresivními technologiemi a válcováním za studena z hlediska
klasických materiálů a nanomateriálů a mechanizmu jejich vzniku“, 2010–2011; řešitel
doc. Ing. Jan Valíček, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, MEB021039 „Teoretické a experimentální
studium nových integrovaných nerecipročních magnetoplasmonových nanostruktur“,
2010–2011; řešitel doc. Mgr. Kamil Postava, Dr.
-
Projekt GA ČR GA106/08/1092 „Příprava nanokompozitních materiálů v proudění
s extrémní dynamikou“, 2008–2010; řešitel doc. Dr. RNDr. Jiří Luňáček
-
Projekt GA ČR GAP205/11/2137 „Magnetofotonické interakce v reálných
nanostrukturách“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc., spoluřešitelem
prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc. – Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt GA ČR GA202/06/0531 „Reflexní a vlnovodné jevy v magnetických
nanostrukturách“, 2006–2008; řešitel prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc., Univerzita
Karlova v Praze/ MFF, spoluřešitelem za HGF VŠB prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc.
-
„Samoorganizované magnetické nanostruktury“, 2006–2010; řešitel Ing. Ján Kančík,
Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za HGF VŠB doc. Mgr. Kamil
Postava, Dr.
Experti/obor
-
Mgr. Karla Barčová, Ph.D. – Mössbauerův jev
-
doc. RNDr. Petr Hlubina, CSc. – vláknová optika, interferometrie
-
doc. RNDr. Jiří Luňáček, Dr. – metalické struktury
-
prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. – magnetooptika, nanostruktury, optika planárních
struktur
-
doc. Mgr. Kamil Postava, Dr. – magnetooptika, elipsometrie
188
3.2.10.4
Fakulta bezpečnostního inženýrství (FBI VŠB)
www.fbi.vsb.cz
Fakulta bezpečnostního inženýrství je nejmladší fakultou VŠB – Technické univerzity
Ostrava. Její vznik 1. 8. 2002 byl reakcí na narůstající požadavky praxe na přípravu
vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství a související
vědeckou a výzkumnou činnost.
Vědecko-výzkumné zaměření fakulty pokrývá širokou oblast bezpečnostního inženýrství,
zejména pak: požární ochrany, bezpečnosti průmyslu, bezpečnosti práce a procesů, technické
bezpečnosti osob a majetku, ochrany obyvatelstva. V roce 2011 fakulta řešila 12
-
Projekt TA ČR TA01010552 „Využití membrán s nano-póry pro snižování zdravotních
rizik VOC z malých vodních zdrojů“, 2011–2013; řešitelé: Ing. Lubomír Kříž, Ph.D.,
Ing. Marek Čáslavský, Ph.D. – Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., spoluřešiteli za FBI
VŠB prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc., Ing. Pavel Dobeš a Ing. Jana Suchánková,
Ph.D.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. – nanotechnologie a zdravotní rizika
3.2.10.5
Centrum nanotechnologií (CNT VŠB- TUO)
www.cnt.vsb.cz
Centrum nanotechnologií (CNT) vzniklo z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů
(VÚCHEM) 1. února 2007 na základě schválení nového statutu VŠB – TUO Ministerstvem
školství mládeže a tělovýchovy 28. 12. 2006. Založení Centra nanotechnologií reflektuje mj.
akreditaci a zavedení nového studijního programu Nanotechnologií na VŠB – TUO od
akademického roku 2007/08. CNT zajišťuje podstatnou část výuky tohoto studijního
programu a také výuku pro další fakulty VŠB-TUO. Centrum pod vedením prof. J. Pištory,
je rozděleno do 5 oddělení:
-
Oddělení technologie a struktury nanomateriálů (M. Valášková, K. Čech Barabaszová,
G. Simha Martynková, S. Holešová)
-
Oddělení zkoušení materiálu a environmentálního rizika nanočástic (V. Tomášek)
-
Oddělení anorganické analýzy (J. Seidlerová)
189
-
Oddělení organické analýzy a katalytických procesů (Z. Lacný, D. Plachá)
-
Oddělení bionanotechnologií (J. Kukutschová, V. Matějka, G. Kratošová, J. Tokarský,
K. Mamulová Kutláková)
V letech 2005–2011 byl v CNT VŠB a na dalších pracovištích univerzity řešen výzkumný
záměr, který byl zcela zaměřen na nanotechnologie.
Výzkumný záměr MSM6198910016 „Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriálů
založených na bázi interkalovaných fylosilikátů a feromagnetik“, 1/2005–12/2011; řešitel
prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 83,389 mil. Kč, z toho
ze státního rozpočtu 73,511 mil. Kč., nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu
Výzkumný záměr byl orientován na přípravu a charakterizaci modifikovaných fylosilikátů,
které vzniknou delaminací interkalačně připravených prekurzorů a budou následně použity
pro přípravu nanokompozitů polymer-vrstevnatý silikát. Jsou testovány přímé techniky
delaminace (např. mechanická mikronizace, mikrovlnná procedura) i vmíchávání. Další
nanomateriály s fotofunkčními, luminiscenčními, sorpčními a katalytickými vlastnostmi (s
předpokládaným využitím jako fotofunkční jednotky, sorbenty pro imobilizaci škodlivin z
plynů a vodného prostředí) a katalytickými účinky (s cílem využití pro selektivní redukci
oxidů dusíku) jsou připravovány interkalací organických molekul a polykationtů do
mezivrství fylosilikátů. Další perspektivní metodou přípravy nanočástic se ukazuje být
příprava pomocí živých organismů tzv. bioredukcí zejména kovů za standardních
laboratorních podmínek využitím různých organismů, například sinic nebo mechorostů.
Zvláštní pozornost byla věnována analýze strukturního uspořádání modifikovaných
fylosilikátů. Dále byly testovány i mechanicko-fyzikální a geometrické vlastnosti
studovaných nanočástic modifikovaných fylosilikátů. Poznatky byly také uplatněny při
aplikaci modelu ideální sypké hmoty na destičkové struktury. Výzkum v oblasti
nanotechnologií byl zaměřen na nanomateriály na bázi interkalovaných a povrchově
modifikovaných hostitelských struktur, převážně vrstevnatých silikátů a hydrotalcitů. Tyto
hostitelské struktury byly interkalovány, resp. povrchově modifikovány jednak organickými
molekulami (organická barviva, organo-amoniové surfaktanty), organokovovými komplexy,
nanočásticemi kovů a jejich oxidů. Využití takto připravených nanomateriálů bylo
směrováno do oblasti katalýzy, fotokatalýzy, sorpce a degradace organických polutantů,
rozkladu oxidů dusíku, fotofunkčních a antibakteriálních materiálů. Součástí výzkumného
záměru byla i metodika přípravy nanočástic silikátů kombinací mechanických a fyzikálněchemických postupů pro nanokompozity jako frikční a konstrukční materiály i ochranné
povlaky. Pro výzkum struktury nanomateriálů byl také využíván počítačový design
umožňující modelování struktury např. nových lékových forem. Součástí záměru bylo také
studium úlohy fylosilikátů jako složek frikčních kompozitů a dále testování, charakterizace a
vývoj frikčních kompozitů pro brzdová obložení osobních automobilů s orientací na vývoj
ekologicky šetrných materiálů. Zkoumány byly také produkty frikčních procesů, tj. otěrové
částice včetně nanometrických částic, z hlediska jejich chemického a fázového složení, ale
také účinků na živé organismy.
Zvláštní pozornost byla věnována i toxicitě a
environmentálním a zdravotním rizikům nanočástic a také chemické analýze různých typů
tkání a tělních tekutin z hlediska přítomnosti nano-a mikro-metrických částic kovů ve vztahu
k diagnóze, životnímu stylu a kvalitě životního prostředí. Experimentální zařízení: Rtg.
difrakce a rtg. spektroskopie, atomová absorpční a emisní spektroskopie, IR spektroskopie,
190
Ramanova mikrospektroskopie, plynová, kapalinová a iontová chromatografie, AFM
mikroskopie, elektronová mikroskopie a mikroanalýza EDAX, tryskový mlýn – micronizer
Sturtevant. Pro design nanomateriálů, byla využívána i metoda molekulárního modelování –
software Materials Studio.
Vedle výzkumného záměru byly v roce 2011 v centru řešeny 4 programové projekty
(uvedené níže).
Výzkum v oblasti nanotechnologií je v CNT zaměřen do těchto oblastí:
-
příprava a charakterizace vrstevnatých silikátů a hydrotalcitů interkalovaných
organickými molekulami
-
příprava a charakterizace nanočástic kovů, jejich oxidů a sulfidů ukotvených na povrchu
silikátových matric, nanokompozitních povlaků na silikátových matricích
-
příprava nanočástic kovů s využitím bionanotechnologií, jejich charakterizace a studium
jejich aplikací
-
příprava a charakterizace nanočástic silikátů kombinací mechanických a fyzikálněchemických postupů pro nanokompozitní materiály
-
analýza a charakterizace otěrových částic vznikajících při frikčních procesech
-
studium toxicity nanomateriálů vyvíjených ale také vznikajících jako vedlejší produkty
antropogenních činností a zdravotního rizika nanočástic
-
optické a magnetické vlastnosti nanostruktur
-
Projekt GA ČR GAP108/11/1057 „Příprava, struktura a vlastnosti nanokompozitů
vodivý polymer/fylosilikát“, 2011–2013; řešitelka prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc.,
spoluřešitelem doc. RNDr. Ing. Jaroslav Burda, CSc. – Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt GA ČR GAP210/11/2215 „Studium a hodnocení struktur vermikulitů
modifikovaných ve funkci nanoplniv a podložek“, 2011-2013; řešitelka RNDr. Marta
Valášková, DSc.
-
Projekt GA ČR P205/11/2137 „Magnetofotonické interakce v reálných
nanostrukturách“, 2011–2013; řešitel prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc., spoluřešitel prof.
Ing. Štefan Višňovský, DrSc. – Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME 08040 „Význam jílových minerálů a jejich
vliv na třecí mechanizmus ve frikčních kompozitech pro automobilový průmysl“, 2008–
2009; řešitelka Ing. Gražyna Simha Martynková, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program KONTAKT, ME 10121 “Vývoj frikčních kompozitů pro
brzdová obložení šetrných k životnímu prostředí, 2010–2012; hlavní řešitel Ing. V.
Matějka, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/2.3.00/20.0074
“Nanobase – Báze pro mezinárodní spolupráci”, 2011–2014, hlavní řešitel prof. Ing.
Jaromír Pištora, CSc.
191
-
2007–2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické centrum pro anorganické
pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelkou za CNT VŠB prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc.
V roce 2011 bylo za CNT publikováno 22 odborných článků v časopisech s impaktním
faktorem, 19 článků v recenzovaných neimpaktovaných časopisech, 11 recenzovaných
článků v mezinárodních sbornících ve světově uznávané databázi, 1 kapitola v knize
(vydavatelství Springer). Na Úřadu průmyslového vlastnictví byly podány 2 patenty, 3 užitné
vzory, 2 funkční vzorky a 1 certifikovaná metodika.
Partneři z akademické sféry v ČR:
•
Ústav Geoniky AV ČR, Ostrava – spolupráce na charakterizaci hornin, fázová
analýza ledvinových kamenů, fázová analýza metalurgických strusek
•
Ústav anorganické chemie AV ČR, Řež – spolupráce při charakterizaci jílovitoprachovitých sedimentů
•
Ostravská univerzita/ Přírodovědecká fakulta/katedra fyzické geografie a ekologie –
spolupráce při studiu chronologie sedimentace povodňových hlín Olše
•
Ostravská univerzita/Přírodovědecká fakulta/katedra biologie a ekologie –
spolupráce na hodnocení účinků nanomateriálů a frikčních kompozitů na biosystémy
a na biosyntéze nanomateriálů pomocí živých organismů, v oblasti biomimetiky a
elektronové mikroskopie biologických struktur
•
Ostravská univerzita, Lékařská fakulta – nanopatologie
•
Fakultní nemocnice v Ostravě – Ústav patologie, Klinika otorinolaryngologie –
nanopatologie, Oddělení traumatologie – vývoj zevních fixátorů, Klinika ústní,
čelistní a obličejové chirurgie – testování vyvíjených nanomateriálů. Státní ústav
jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i.: hydrolytické odbourávání bojových
látek, antimikrobiální vlastnosti bionanokompozitů
•
Univerzita Karlova/Přírodovědecká fakulta/katedra botaniky – biosyntéza
nanomateriálů – kultivace hnědých řas s křemičitými schránkami pro přípravu
bionanokompozitů, Matematicko-fyzikální fakulta UK/katedra chemické fyziky a
optiky – počítačové modelování
•
Univerzita Tomáše Bati Zlín – nanokompozitní materiály jako plniva do polymerů
•
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě: Vývoj metod identifikace asbestu v emisích a
ve stavebních materiálech metodou elektronové mikroskopie a rentgenové
mikroanalýzy, testování antimikrobiálních vlastností vyvíjených nanomateriálů
•
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. – magnetooptika a nanomagnetizmus
•
Ústav nanobiologie a strukturní biologie CVGZ AV ČR, v.v.i. – magnetizace
kompozitů
•
Výzkumný ústav veterinárního lékařství AV ČR Brno – vývoj nanomateriálů jako
krmných doplňků pro hospodářská zvířata
•
VÚHŽ Dobrá Frýdek-Místek – problematika metalurgických odpadů
•
České technologické centrum pro anorganické pigmenty, Přerov
192
Zahraniční partneři (výběr):
• TU Bergakademie Freiberg, Německo - řešení struktur nanomateriálů
• Southern Illinois University Carbondale, USA – vývoj a charakterizace frikčních
kompozitů
• Beijing University of Chemical Technology, Čínská lidová republika – vývoj a
charakterizace frikčních kompozitů
• Slovenská Akademie Věd Bratislava – charakterizace biologických struktur a
biosyntetizovaných nanočástic metodami elektronové mikroskopie
• Bene-fit GMbH, Německo – příprava fotoaktivního nanokompozitu SiO2/TiO2
• McGill University Health Centre, Montreal Canada – nanopatologie, testování
nanomateriálů na tkáňových kulturách
• Dalhousie University Hallifax, Canada – spolupráce v oblasti nanomagnetismu a
nanofotoniky
Experti/obor
-
prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. – optika a magnetooptika nanostruktur
-
Ing. Karla Čech Barabaszová, Ph.D. – příprava a charakterizace definovaných
nanočástic, nanostrukturované keramiky a nanokompozitů, metody strukturní a
morfologické charakterizace (mikroskopie atomárních sil)
-
Ing. Vlastimil Matějka, Ph.D., využití mikroskopie atomárních sil při studiu
nanostruktury materiálů, vývoj a charakterizace frikčních kompozitů, vývoj a
charakterizace fotokatalyticky aktivních nanomateriálů
-
Ing. Gabriela Kratošová, Ph.D. – metody přípravy nanomateriálů na bázi kovů
s využitím živých organismů
-
doc. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D. – charakterizace frikčních kompozitů a jejich účinky
na životní prostředí, infračervená a Ramanova spektroskopie pro charakterizaci
kompozitních materiálů a částic kovů v biologickém materiálu (tkáních a tělních
tekutinách)
-
doc. Daniela Plachá, Ph.D., Ing. Zdenek Lacný – využití metod plynové a kapalinové
chromatografie pro analýzu organických látek a hodnocení sorpčních a katalytických
vlastností
-
prof. Ing. Jana Seidlerová, CSc. – využití metod atomové emisní a absorpční
spektrometrie pro analýzu chemického složení materiálů
-
doc. Ing. Gražyna Simha Martynková, Ph.D. – technologie přípravy nanokompozitních
materiálů a nanostrukturovaných uhlíkatých materiálů, rtg difrakční analýza a
modelování a simulace nanostrukturovaných materiálů
-
doc. Ing. Vladimír Tomášek, CSc. – využití elektronové mikroskopie a rentgenové
spektrometrie při studiu nanostruktury materiálů
-
Ing. Jonáš Tokarský, Ph.D. – počítačový design struktury jílových minerálů, lékových
forem a vyvíjených nanomateriálů
-
RNDr. Marta Valášková, DSc., Mgr. Kateřina Mamulová Kutláková, Ph.D. –
technologie přípravy interkalovaných fylosilikátů a jejich rtg. difrakční analýza
193
3.2.11
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (UPOL)
Křížkovského 8, 771 47 Olomouc, IČ 61989592
www.upol.cz
Univerzita Palackého v Olomouci byla založena v roce 1946, když bylo navázáno na činnost
bývalé Teologické fakulty. UPOL má osm fakult: cyrilometodějskou teologickou, lékařskou,
filozofickou, přírodovědeckou, pedagogickou, tělesné kultury, právnickou a zdravotnických
věd. Výzkum nanotechnologií se provádí na Fakultě přírodovědecké a v menší míře na
Lékařské fakultě.
3.2.11.1
Fakulta přírodovědecká (PřF UPOL)
Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc
www.upol.cz/fakulty/prf
V roce 1953 byla v Olomouci zřízena Vysoká škola pedagogická s fakultami přírodních věd a
společenských věd. V současné době poskytuje Přírodovědecká fakulta odborné
vysokoškolské vzdělání ve vědách matematických, fyzikálních, chemických, biologických,
geografických a v ekologii. V těchto disciplínách provádí i vědecký výzkum. Fakulta je
rozdělena na 6 oborů (matematika, fyzika, chemie, biologie, vědy o zemi a fakultní zařízení),
které se dále dělí na katedry a laboratoře. Výzkum nanotechnologií se provádí na Katedře
experimentální fyziky, Katedře anorganické chemie, Katedře fyzikální chemie, Katedře
optiky a ve Společné laboratoři UPOL a FZÚ AV ČR, v.v.i..
V letech 2005–2011 bylo na PřF UPOL řešeno 6 výzkumných záměrů, z nichž jeden byl do
určité míry zaměřen na nanotechnologie. Dále bylo v roce 2011 řešeno 109 programových
projektů.
Výzkumný záměr MSM6198959218 „Komplexní sloučeniny a oxidy přechodných kovů s
využitím v bioaplikacích a nanotechnologiích“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. RNDr.
Zdeněk Trávníček, Ph.D., celkové náklady na celou dobu řešení 146,769 mil. Kč, z toho ze
státního rozpočtu 128,989 mil. Kč., nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií
– 60 %.
Výzkumný záměr se zabýval syntézou komplexních sloučenin přechodných kovů, oxidů
přechodných kovů a elementárních kovů s vlastnostmi vhodnými pro jejich využití
v bioaplikacích (kancerostatika) a nanotechnologiích (katalýza, biomagnetické separace,
nanopigmenty). Výzkumná činnost sestávala ze tří základních kroků a zahrnuje postupně
syntézu komplexních sloučenin a nanomateriálů, jejich komplexní fyzikálně-chemickou
charakterizaci a praktické testování ve vybraných oblastech nanotechnologií a bioaplikací. Z
dílčích úkolů výzkumné činnosti lze jmenovat studium mechanizmu vybraných reakcí v
roztocích i pevné fázi či studium vlivu povrchových úprav a mezičásticové interakce na
magnetické vlastnosti nanočástic.
194
Výzkum nanotechnologií a nanomateriálů
Na Katedře experimentální fyziky byla v období 2005–2011 výzkumná činnost zaměřena na
řešení projektu MŠMT 1M0512 „Centrum výzkumu práškových nanomateriálů“, řešitel
prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. V rámci centra spolupracovali i pracovníci Katedry
anorganické chemie a Katedry fyzikální chemie. Jsou to především: M. Mašláň, R. Zbořil, Z.
Trávníček, L. Machala, M. Heřmánek, M. Miglierini, L. Kvítek, A. Panáček, R. Prucek, J.
Tuček, R. Kubínek, M. Vůjtek a další. Centrum má svoji stránku www.nanocentrum.upol.cz.
V centru byly ve formě nanočástic cestou termicky indukovaných reakcí v pevné fázi
syntetizovány především amorfní a nanokrystalické oxidy přechodných kovů a také
ferimagnetické spinelové struktury včetně feritů (Ni, Co, Mn, Zn, Cu). Tyto termické
syntézy, které mohou být řízeny prostřednictvím reakčních podmínek a vlastností prekurzorů,
byly cíleny směrem k dosažení vhodné kombinace velikostních, morfologických,
povrchových, strukturních, magnetických a jiných (katalytických, sorpčních, optických)
vlastností nanočástic umožňujících jejich využití v oblasti nanopigmentů, přípravy standardů
pro mikroskopické techniky, v oblasti sorpčně-purifikačních procesů, biomagnetických
separací (detoxikační procesy, dialýza), ve ferrofluidních technologiích, magnetickém
chlazení či katalýze. Předpokládá se použití široké škály prekurzorů, včetně komplexů
přechodných kovů a solí organických kyselin, jejichž strukturní vlastnosti a nízké konverzní
teploty dovolují připravit nanoprášky s úzkou velikostní distribucí, velkou plochou povrchu a
žádoucími magnetickými vlastnostmi (superparamagnetizmus, ferimagnetizmus). Redukční
cestou v pevné fázi i v roztoku byly syntetizovány také nanočástice elementárních kovů (Fe,
Ag) s použitím oxidů železa a komplexních sloučenin stříbra jako prekurzorů. Nanočástice
jsou testovány z hlediska využití jejich antibakteriálních, sorpčních, katalytických a
magnetických vlastností.
Na Katedře experimentální fyziky se dále věnují rozvoji analytických metod použitelných při
výzkumu nanotechnologií (Mössbauerova spektroskopie – vývoj moderních
automatizovaných měřicích metod a systémů a jejich aplikace na analýzu struktur látek,
mikroskopie skenující sondou a analýza povrchu na submikroskopické úrovni) – M. Mašláň,
R. Kubínek, M. Vůjtek.
Na Katedře anorganické chemie se provádí syntéza komplexních sloučenin nacházejících
uplatnění v různých odvětvích průmyslu, jako vysokotlaké lubrikanty, flotační činidla,
antioxidační činidla, insekticidy nebo jako prekurzory pro přípravu nanočástic (Z.
Trávníček).
Na Katedře fyzikální chemie se provádí syntéza nanočástic oxidů železa cestou termicky
indukovaných reakcí v pevné fázi, včetně přípravy vzácných strukturních forem amorfního
Fe2O3, ß-Fe2O3, ε-Fe2O3) s definovanými vlastnostmi (K. Zbořil, L. Kvítek, R. Orucek, A.
Panáček). Ve Společné laboratoři UPOL a FZÚ AV ČR, v. v. i., Praha, je jedním ze směrů
výzkumu v rámci výzkumného centra „Optické struktury, detekční systémy a související
technologie pro nízkofotonové aplikace“ příprava a aplikace nanostrukturovaných vrstev
diamantu a jiných supertvrdých vrstev s nízkým vnitřním pnutím pro optické aplikace (M.
Hrabovský). Na Katedře optiky se v rámci výzkumného centra „Centrum moderní optiky“
zkoumají některé aspekty nanometrologie (J. Fiurášek).
Nejambicióznějším projektem, který v současnosti na fakultě probíhá, je Regionální
centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) “; www.rcptm.com. Jde o projekt
tzv. regionálního výzkumného centra realizovaný v rámci Operačního programu Výzkum a
vývoj pro inovace MŠMT (ED2.1.00/03.0058) a rozvržený do období 2010–2014.
Generálním ředitelem centra je prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. Rozpočet projektu činí 737
195
mil. Kč, z toho 545 mil. Kč představuje dotace z EU a rozpočtu ČR. Součástí projektu je
výstavba nové budovy v Olomouci-Holici a vybavení objektu unikátními zařízeními za 250
mil. Kč.
Centrum se zabývá nanomateriálovým, chemickým a optickým výzkumem s očekávanými
výstupy v medicínských a environmentálních aplikacích. Výzkum centra se soustřeďuje na
šest výzkumných programů:
1. Nanokrystalické oxidy přechodných kovů v environmentálních, medicínských,
katalytických a optických aplikacích
2. Uhlíkové nanostruktury, biomakromolekuly a hybridní systémy – syntéza,
modelování interakcí a aplikace
3. Biologicky aktivní sloučeniny a molekulární magnety na bázi komplexů
přechodných kovů v interakci s nanokrystalickými magnetickými nosiči
4. Pokročilé optické a fotonické technologie
5. Pokročilé materiály na bázi nanočástic kovů a hydridů kovů s mimořádnými
redukčními, antibakteriálními, sorpčními a katalytickými vlastnostmi
6. Nanometrické systémy a nanotechnologie v nových analytických přístupech
Do výzkumných programů centra by mělo být zapojeno na sto výzkumných pracovníků
specializovaných na aplikovaný výzkum a vývoj. K dosažení tohoto cíle je výzkum v centru
úzce napojen na studijní programy Přírodovědecké fakulty univerzity.
a)
-
Projekt MŠMT ED2.1.00/03.0058 „Regionální centrum pokročilých technologií a
materiálů“, 2010–2014; řešitel a generální ředitel centra prof. RNDr. Radek Zbořil,
Ph.D. Více informací výše a na www.rcptm.com.
-
Projekt GA ČR GAP207/11/0841 „Funkcionalizované magnetické nosiče na bázi
nanočástic oxidů železa s navázanými biologicky aktivními nebo magneticky
zajímavými sloučeninami“, 2011–2014; řešitel prof. RNDr. Zdeněk Trávníček, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP304/10/1316 „In vitro a in vivo stanovení antimikrobiální activity a
toxicity nanočástic stříbra a nanokompozitů a materiálů na bázi nanočástic stříbra“,
2010–2013; řešitel RNDr. Aleš Panáček, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP208/10/1742 „Molekuly na površích uhlíkových nanostruktur“,
2010–2013; řešitel RNDr. Petr Jurečka, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP108/11/P657 “Příprava a charakterizace nových kompozitních
materiálů obsahujících aminokyseliny, nanočástice oxidů železa a stříbrné nebo zlaté
nanočástice”, 2011–2013; řešitelka RNDr. Karolína Šišková, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GPP208/11/P463 “Mechanismy reakcí nanočástic železa s vybranými
polutanty”, 2011–2013; řešitel Mgr. František Karlický, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost,
EE2.3.09.0051 „Pokročilé vzdělávání ve výzkumu a aplikacích nanomateriálů“, 2009–
2012; řešitel doc. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
196
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M06002 „Optické struktury, detekční
systémy a související technologie pro nízkofotonové aplikace“, řešitel prof. RNDr.
Miroslav Hrabovský, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program „Centra základního výzkumu“ LC06007 „Centrum moderní
optiky“, 2006–2011; řešitel doc. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN115600801 „Nové
technologie přípravy a využití nanočástic na bázi oxidů železa pro ekologické,
průmyslové a lékařské aplikace“, 2008–2012; řešitel prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D.
-
„Nanostrukturní makroskopické systémy – technologie přípravy a charakterizace“,
2007–2011, řešitel prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc.
b)
-
Projekt GA ČR GA205/08/0869 „Jílové minerály jako hostitelské matrice pro funkční
nanostruktury“, 2008–2010; řešitelka prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. – Vysoká
škola báňská – Technická univerzita Ostrava, spoluřešitelem za PřF UPOL prof. RNDr.
Miroslav Mašláň, CSc.
-
fyzikální vlastnosti materiálů na bázi železa připravených mletím a mechanickým
legováním”, 2011–2014; řešitel Ing. Yvonna Jirásková, CSc. – Ústav fyziky materiálů
AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za PřF UPOL Mgr. Dalibor Jančík, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA106/08/1440 „Nanočástice na bázi železa a oxidů železa pro
magnetické separační procesy“, 2008–2011; řešitel Ing. Oldřich Schmeeweiss, DrSc.,
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. i., spoluřešitelem za PřF UPOL prof. RNDr.
Miroslav Mašláň, CSc.
-
a nanoFe pro sanace“, 2011–2014; řešitel RNDr. Jaroslav Hrabal – MEGA a.s.,
spoluřešitelem za PřF UPOL prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI3/196 „Pokročilé technologie hygienického a toxikologického
zabezpečení odtoku z čistíren odpadních vod“, 2011–2014; řešitel Ing. Karel PlotěnýASIO, spol s r.o., RNDr. spoluřešitelkou za PřF UPOL Jana Soukupová, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI2/205 „Výzkum a vývoj zdravotnických prostředků na bázi
nanomateriálů“ 2010–2013; řešitel RNDr. Jiří Oborný – NanoTrade s.r.o.,
spoluřešitelkou za PŘF UPOL prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/808 „Medicína v pohybu“, 2011–2012; řešitel MUDr. Barbara
Kubešová – Národní tkáňové centrum a. s., spoluřešitelem za PřF UPOL doc. RNDr. Jan
Hlaváč, CSc.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN100040651 „Tvorba
nanovrstev a nano-povlaků na textiliích s využitím plazmových povrchových úprav za
atmosférického tlaku“, 2006–2010; řešitel prof. RNDr. Mirko Černák, CSc., Masarykova
univerzita v Brně/ PřF, spoluřešitelem za PřF UPOL prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc.
197
Experti/obor
-
prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. – vlnová optika, holografie
-
doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. – mikroskopie atomárních sil (AFM), nanočástice
(oxid železitý)
-
RNDr. Libor Kvítek, CSc. – elektrochemie organometalických a koordinačních
sloučenin, příprava a charakteristika anorganických koloidů (Ag, TiO2)
-
prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. – Mössbauerova spektroskopie, syntéza
magnetických nanočástic
-
prof. RNDr. Zdeněk Trávníček, Ph.D. – syntéza nových koordinačních látek
-
prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. – syntéza magnetických nanočástic, strukturní,
magnetická a morfologická charakterizace nanočástic
3.2.11.2
Lékařská fakulta (LF UPOL)
Tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc
www.upol.cz/fakulty/lf
Lékařská fakulta UP byla zřízena v roce 1946 jako jedna z fakult obnovené Univerzity
Palackého v Olomouci. Je rozdělena na 24 klinik, 17 ústavů a ostatní pracoviště (laboratoře
apod.). Fakulta je spojena s fakultní nemocnicí. Výzkum a využití nanotechnologií menšího
rozsahu byl identifikován v Ústavu mikrobiologie, v Ústavu imunologie a v Ústavu
farmakologie.
V letech 2005–2011 byly na LF UPOL řešeny dva výzkumné záměry, z nichž jeden byl
v určitých aspektech zaměřen na bionanotechnologie a na nanomedicínu. Dále bylo v roce
2011 na fakultě řešeno 71 programových projektů.
Výzkumný záměr MSM6198959223 „Nové možnosti diagnostiky a imunomodulace u
infekčních onemocnění a imunopatologických stavů“, 1/2007–12/2011; řešitel prof.
MUDr. Evžen Weigl, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 101,678 mil. Kč, z toho ze
státního rozpočtu 101,678 mil. Kč, nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií
– 10 %.
Výzkumný záměr byl zaměřen na následující oblasti:
-
Indukce specifické systémové imunitní odpovědi jako prevence systémových infekcí
(borelióza, HIV-1 infekce) a povrchových kožních infekcí (trichofytóza). Indukce
specifické mukózní imunity jako prevence mukózně lokalizované infekce (vaginální
kandidóza) a mukózami přenášené infekce (HIV-1 infekce).
-
Testování fúzních DNA vakcín k modulaci antigen specifické imunitní odpovědi pro
cílenou indukci humorální nebo buněčné odpovědi jako prevence infekčních
onemocnění, zánětlivých a alergických stavů.
198
-
Nové možnosti diagnostiky patogenních bakterií, faktorů virulence a rezistence
k antimikrobním přípravkům. Rozpracování a ověření možnosti nových metod rychlé
detekce patogenních mikroorganizmů za využití fyzikálně chemických metod
založených na interakci organizovaných vrstev nanočástic kovů s těmito patogeny, resp.
jejich specifickými částmi.
-
Prevence vzniku a šíření bakteriální rezistence v humánní a animální oblasti.
V Ústavu mikrobiologie se v rámci výše uvedeného výzkumného záměru zkoumaly možnosti
využití nanočástic kovů pro rychlou detekci patogenních mikroorganizmů (M. Kolář).
V Ústavu imunologie se v rámci mezinárodního projektu podíleli na výzkumu nové
nanovakcíny proti AIDS (M. Raška).
Ústav farmakologie se podílel na řešení projektu programu Nanotechnologie pro společnost
(P. Anzenbacher).
-
Projekt ED0030/01/01 BIOMEDREG – Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské
zdroje, celkové náklady: 884 mil. Kč, řešení projektu: 2010 – 2013; příjemce:
Univerzita Palackého v Olomouci/Lékařská fakulta, další účastník projektu: Vysoká
škola chemicko-technologická v Praze. Cílem projektu je zřízení nového Ústavu
molekulární a translační medicíny, technologické infrastruktury a platformy pro
molekulárně orientovaný základní a translační biomedicínský výzkum, zaměřený
konkrétně na studium mechanismů vzniku a léčby nádorových a infekčních onemocnění,
vytvoření národní platformy pro chemickou biologii a vývoj léčiv a identifikaci nových
cílů, biomarkerů a diagnostických postupů směřujících k individualizované terapii. Na
výzkum bude navazovat preklinický vývoj a v a v ojedinělých případech i fáze časných
ověřovacích klinických zkoušek typu proof-of-concept. Ředitelem projektu je doc.
MUDr. Marián Hajdúch, PhD. z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské
fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, projektovými manažery Mgr. Miroslav
Dvořák a Ing. Mgr. Arnošt Rybář z Lékařské fakulty UPOL.
-
Projekt Ministerstva zdravotnictví NR9076 „Genomické profilování v predikci odpovědi
na chemoradioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem konečníku“, 2006–
2010; řešitel prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. – Masarykův onkologický ústav v
Brně, spoluřešitelem za LF UPOL doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
-
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., spoluřešitelem za LF UPOL MUDr. Mgr.
Milan Raška, Ph.D.
-
„Nanočásticové a supramolekulární systémy pro cílený transport léčiv“, 2007–2010;
řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za LF UPOL prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc.
199
-
Projekt 6.RP EU, STREP, MUNANO VAC, „Mucosal Nano Vaccine Candidate for
HIV“, 2007–2009; 8 účastníků. Zkoumalo se využití PLA nanočástic jako nosičů léků,
řešitelem za LF UPOL MUDr. Mgr. Milan Raška, CSc.
Experti/obor
-
prof. RNDr. P. Anzenbacher, DrSc. – metabolizmus léčiv – enzymy metabolizmu léčiv,
mezidruhové rozdíly v metabolizmu, lékové interakce
-
doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. – genomika
-
prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. – mikrobiologie, rezistence mikrobů
-
MUDr. Mgr. Milan Raška, CSc. – imunologie
-
prof. MUDr. Evžen Weigl, CSc. – imunologie
3.2.12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ (UTB)
Mostní 5139, 760 01 Zlín, IČ 70883521
www.utb.cz
UTB je vzdělávací a vědecko-výzkumná instituce, se svými 11 000 studenty se řadí ke
středně velkým univerzitám v České republice. Univerzita byla ustavena k 1. 1. 2001
transformací dvou fakult Vysokého učení technického v Brně. UTB má 5 fakult
(technologickou, managementu a ekonomiky, multimediálních komunikací, aplikované
informatiky a humanitních studií) a Univerzitní institut, který zajišťuje jednak projekční
činnost, jednak výzkumnou činnost v oborech:
-
polymerní materiály, technologie a výrobky se zvláštním důrazem na aplikaci polymerů
ve zdravotnictví,
-
materiály a technologie v potravinářství se zaměřením na doplňky stravy.
Výzkum v oblasti nanotechnologií se provádí na Fakultě technologické.
3.2.12.1
Fakulta technologická (FT UTB)
Náměstí T. G. Masaryka 275, 762 72 Zlín
www.ft.utb.cz
Fakulta technologická ve Zlíně s nosným studijním oborem Technologie kůže, plastů a pryže
byla zřízena k 15. 4. 1969 jako součást Vysokého učení technického v Brně. V roce 2001 se
stala jednou ze zakládajících fakult UTB. Vědecko-výzkumná činnost na FT UTB vychází z
její dlouhodobé tradice a odráží vývojové trendy, které zahrnují inženýrské oblasti chemické,
chemicko-technologické, ekologické, materiálové, řídicí, automatizační, informační,
bezpečnostní, výrobně procesní a strojní a související oblasti hraniční. Vědní disciplíny jsou
zaměřeny především na chemii a technologii polymerních materiálů, řízení průmyslových
200
procesů a ekonomiku výroby, dále na aplikaci informačních technologií v řízení průmyslové
výroby. FT UTB je rozdělena na 7 ústavů a jedno centrum. Výzkum nanotechnologií se
provádí v Centru polymerních materiálů (vedoucí prof. Ing. Petr Sáha, CSc.), v Ústavu
inženýrství polymerů (vedoucí Ing. Roman Čermák, Ph.D.) a v Ústavu fyziky a
materiálového inženýrství (vedoucí prof. Ing. Lubomír Lapčík, Ph.D.).
V letech 2005–2011 byl na FT UTB řešen výzkumný záměr, který byl částečně zaměřen na
nanotechnologie.
Výzkumný záměr MSM7088352101 „Multifunkční kompozitní soustavy na bázi
přírodních a syntetických polymerů“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. Ing. Petr Sáha, CSc.,
mil. Kč, nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu nanotechnologií – 70 %.
Výzkumný záměr byl orientován na získávání nových poznatků v oblasti přírodních a
syntetických makromolekulárních kompozitních systémů s důrazem na přenos těchto
poznatků do sféry aplikovaného výzkumu. Vybrané multifunkční polymerní kompozity se
zabudovanou biosložkou, optickou, magnetickou či elektrickou funkcí, obsahující
nanostruktury, gelové systémy či aditivní složky, byly zkoumány z pohledu přípravy,
vlastností a zpracování. Výstupem byly nové základní poznatky ve sledovaných oblastech a
zejména pak návrhy na inovace výrobků a výrobních postupů, včetně komplexních návrhů
systémů řízení. Dosažené výsledky naleznou uplatnění v plastikářském, potravinářském a
automobilovém průmyslu. Významné přínosy se očekávají také v oblastech zdravotnických
materiálů a obalů.
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno celkem 18 grantových projektů. Největším z nich je
investiční projekt ED4.1.00/04.0139 - Laboratorní centrum Fakulty technologické,
realizovaný v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V letech 2011-2013
má být nákladem 448,3 mil. Kč postavena nová laboratorní budova pro výuku spojenou s
VaV v navazujících magisterských a doktorských studijních programech fakulty. Ta bude
provozně a účelově spojená se stávajícím objektem, což umožní soustředit veškeré výukové a
vědeckovýzkumné kapacity fakulty do jednoho organického celku.
Výzkum v oblasti nanotechnologií v jednotlivých ústavech
Centrum polymerních materiálů:
V oblasti nanotechnologií se činnost centra zaměřuje na jednak systémy funkčních nanočástic
v biokompatibilní, biodegradabilní, případně přírodně polymerní matrici pro využití
v medicíně a v obalové technice, dále jsou zkoumány polymerní materiály s optickou,
magnetickou či elektrickou funkcí, které obsahují cíleně modifikovaná nano-nebo
nanostrukturovaná plniva. Studována je též problematika přípravy a vlastností vrstevnatých
a mezoporézních interkalovaných nanoplniv. V oblasti čistě polymerních nanosystémů je
řešena problematika elektronových rezistů pro technologii nanotisku.
Ústav inženýrství polymerů:
Ústav inženýrství polymerů se dlouhodobě zabývá studiem úpravy nanoplniv na bázi
organofilizovaných jílů, obzvláště typu montmorillonitu a vermiculitu se zaměřením na
použití v různých polymerních matricích. Práce experimentální jsou také doplněny
teoretickým řešením matematického počítačového modelování s predikcí uspořádání a poloh
201
organofilizačních činidel v mezivrství jílů a souvislosti s koncentrací činidla. Dále jsou
studovány podmínky míchání těchto upravených a komerčních nanoplniv do polymerní
matrice a vliv těchto podmínek i typu nanoplniva na vlastnosti připravených polymerních
nanokompozitů s předpokládaným uplatněním v řadě oborů.
Ústav fyziky a materiálového inženýrství:
Činnost ústavu je zaměřená do oblasti modifikace povrchových vlastnosti nanoplniv pro
aplikace v polymerech, gelových soustavách, PUR pěnách, lacích a tenkých povrchových
vrstvách. Ústav je vybaven jak po stránce personální, tak také po stránce materiálnětechnické pro studium a charakterizaci tvaru, náboje a zeta potenciálu nanočástic, jejich
syntézu a modifikaci. Ústav byl a je zapojen do mezinárodni spolupráce v dané oblasti
formou výzkumných projektů EU v rámci programů RP5, RP6, RP7 (projekty
SUPERWAFER, NENAMAT, MICRONANO, SCRATCH, AeroNet, EnerPlast), v rámci
ČR s řadou domácích a zahraničních firem. Ústav se dále aktivně zapojuje do činnosti EASN
(Garching, Německo), kde prof. Ing. L. Kapřík, Ph.D. pracuje ve skupině Innovative
Concepts and Scenarios – Pioneering Nanomaterials for Aerospace Applications, v
mezinárodních poradních výborech ELKIN (NL) a ICCE (USA). V oblasti pedagogické je
studium oboru Materiálové inženýrství na FT UTB zaměřeno také na oblast nanomateriálů.
a)
-
Projekt ED2.1.00/03.0111 „Centrum polymerních systémů“ 2011-2014; řešitel prof.
Ing. Petr Sáha, CSc., rozpočtové náklady 754 mil. Kč. Jde o převážně investiční projekt
Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který se týká budování regionálního
výzkumného centra zaměřeného na plastikářský a gumárenský průmysl. Stavebnětechnická část projektu zahrnuje výstavbu nového objektu CPS v blízkosti ostatních
objektů UTB ve Zlíně s předpokládanou kapacitou 112 pracovníků a jeho vybavení
moderní přístrojovou technikou. Vědecká část je koncipována do 2 vzájemně
propojených výzkumných programů ve vazbě na polymerní procesy, bioaktivní
polymery a polymerní kompozity.
-
Projekt GA ČR GAP108/10/1325 „Aplikovaná reologie pro progresivní polymerní
technologie“, 2010–2014; řešitel prof. Ing. Martin Zatloukal, Ph.D.
-
články“, 2009–2011; řešitel prof. Ing. František Schauer, DrSc., spoluřešitelé: RNDr. Jan
Rohovec, Ph.D. – Geologický ústav AV ČR v.v.i. a doc. RNDr. Jana Toušková, CSc. –
Univerzita Karlova v Praze/MFF
-
Projekt MŠMT MEB090801 “Development and characterization of polymeric
nanocomposites”, 2008–2009; řešitel prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
b)
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN100400701 „Hybridní
nanokompozitní materiály“, 2007–2011, řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc., Ústav
fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za FT UTB Ing. Dagmar
Měřínská, Ph.D.
202
-
Projekt GA AV ČR IAA100100622 „Konjugované křemíkové polymery pro rezisty v
nanotechnologiích“, 2006–2009; řešitel RNDr. Josef Zemek, CSc., Fyzikální ústav AV
ČR, v.v.i., spoluřešitelem za FT UTB prof. Ing. Pavek Schauer, DrSc.
-
Projekt MPO FI-IM3/085 „Nanokompozity na bázi polyolefinů s mimořádnými užitnými
vlastnostmi“, 2006–2009; řešitel Ing. Ivan Dobáš, CSc., SYNPO, a. s., spoluřešitelkou za
FT UTB Ing. Dagmar Měřínská, Ph.D.
Experti/obor
-
MSc. Qilin Cheng – syntéza nanostrukturovaných materiálů, mezoporézní interkaláty
-
Ing. Alena Kalendová, Ph.D. – studium nanokompozitních materiálů typu polymer/jíl se
zaměřením na polyvinylchlorid a polyolefiny
-
doc. Mgr. Natalia Kazantseva, Ph.D. – elektrické vlastnosti nanokompozitů, elmag.
stínění, aplikace v medicíně, metamateriály
-
Ing. Ivo Kuřitka, Ph.D. – strukturní charakterizace, spektroskopie, polysilany pro
nanorezisty
-
doc. Ing. Jiří Maláč, CSc. – možnosti použití jílových nanoplniv v kaučukových směsích
a jejich vliv na vlastnosti pryží pro různé účely
-
Ing. Dagmar Měřínská, Ph.D. – struktura a morfologie polymerů, úprava jílových
minerálů interkalací a kointerkalací, technologie kompozitních a nanokompozitních
materiálů, studium vlastností nanokompozitů, nanokompozity PO/jíl
-
doc. Dr. Ing. Vladimír Pavlínek – reologie a elektroreologie suspenzí nanočástic a
nanokompozitů
-
doc. MSc. Nabanita Saha, Ph.D. – biodegradace, mikrobiologie
-
prof. Ing. Petr Sáha, CSc. – polymerní procesy, reologie a elektroreologie, nestabilní
toky polymerních tavenin a blendů, fyzikální stárnutí polymerů
-
Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D. – biodegradabilní a biokompatibilní materiály,
nanokompozity obsahující stříbrné a ZnO nanočástice
-
prof. Ing. František Schauer, DrSc. – vakuová a plazmatická depozice amorfních a
nanokrystalických anorganických a organických polovodičů, charakterizace depozičních
podmínek pomocí elektrických metod, hmotnostních metod a optické spektroskopie,
transportní, optické a fotoelektrické vlastnosti amorfních anorganických a organických
polovodičů s hlavním důrazem na elektronové spektroskopie, zejména na tunelovací
elektronovou spektroskopii
-
Ing. Petr Slobodian, Ph.D. – uhlíkové nanotrubice, nanokompozity, termické analýzy
-
doc. Ing. Jarmila Vilčáková, Ph.D. – elektrické vlastnosti nanokompozitů, vodivost,
dielektrická spektroskopie
-
Mgr. He Ying, Ph.D. – hybridní nanosystémy a nanokompozity, elastomerní
nanokompozity
203
3.2.13
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍH (JU)
Branišovská 31, 370 05 České Budějovice, IČ 60076658
www.jcu.cz
Jihočeská univerzita, založená v roce 1991, provádí výuku a výzkum především v oborech
biologie, zemědělství a rybářství. Univerzita je rozdělena na 7 fakult (ekonomická,
filozofická, pedagogická, přírodovědecká, rybářství a ochrany vod, teologická, zdravotně
sociální a zemědělská). Výzkum charakteru nanobiotechnologií byl identifikován na
Přírodovědecké fakultě, Zemědělské fakultě a na Ústavu fyzikální biologie v Nových
Hradech.
3.2.13.1
Přírodovědecká fakulta (PřF JU)
Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
www.prf.jcu.cz
Přírodovědecká fakulta JU vznikla z Biologické fakulty JU v roce 2007. Odborné studium,
výrazně zaměřené na biologické obory, bylo v rámci této změny rozšířeno o chemické,
fyzikální, matematické a informatické studijní programy. Fakulta je rozdělena na 9 kateder a
3 ústavy.
V rámci investičního projektu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,
ED4.1.00/04.0155 - Rozvoj PřF JU, bude v letech 2011-2014 nákladem 362,9 mil. Kč
postaven a vybaven objekt laboratoří, učeben, přípraven, přednáškových sálů o užitné ploše
4750 m2. Cílem je zabezpečit vhodné podmínky pro rozvoj a diverzifikaci výukových i
výzkumných aktivit na fakultě.
V letech 2005–2011 byl na PřF JU řešen výzkumný záměr, který však nebyl zaměřen na
nanotechnologie. V roce 2011 se na fakultě řešilo 53 programových projektů.
Výzkum nanotechnologií se provádí ve spolupráci Ústavu chemie a biochemie a Ústavu
fyziky a biofyziky PřF JU.
a)
-
Projekt GA ČR centra excelence P501/12/G055 „Centrum fotosyntetického výzkumu“,
2012–2018; řešitel prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.
-
Projekt MŠMT ME09062 „Studium struktury a dynamiky minerálních povrchů a
biomembrán a jejich interakcí s organickými a anorganickými ligandy pomocí
počítačového modelování“, 2009–2012; řešitel Mgr. Milan Předota, Ph.D.
b)
-
Projekt GA ČR GAP205/11/0386 “Pokročilý experimentální výzkum výbojových zdrojů
plazmatu použitých pro přípravu nanostrukturovaných tenkých vrstev”, 2011–2013;
204
řešitel prof. RNDr. Milan Tichý, DrSc. – Univerzita Karlova v Praze/MFF,
spoluřešitelem za PřF JU RNDr. Vítězslav Straňák, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA203/08/0094 „Počítačové modelování strukturních, dynamických a
transportních vlastností tekutin v nanorozměrech“, 2008–2011; řešitel Mgr. Milan
Předota, Ph.D.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200100801 „Bioaktivní
biokompatibilní povrchy a nové nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně
farmacii“, 2008–2012; řešitel prof. RNDr. Miloš Nesládek, DrSc., Fyzikální ústav AV
ČR, v.v.i., spoluřešitelem za PřF JU RNDr. Jaroslav Turánek, CSc.
Experti/obor
-
Mgr. David Kaftan, Ph.D. – AFM, strukturní biologie
-
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. – kinetická absorpční spektroskopie, umělá
fotosyntéza
-
RNDr. Vítězslav Straňák, Ph.D. – plasmová fyzika, tenké vrstvy
-
prof. RNDr. František Vácha, Ph.D. – biochemie, strukturní biologie, spektroskopie,
fotosyntéza, spektroskopie a detekce jedné molekuly
3.2.13.2
Ústav fyzikální biologie (ÚFB JU)
Zámek 136, 373 33 Nové Hrady
www.ufb.jcu.cz
Ústav fyzikální biologie se sídlem v Nových Hradech byl přičleněn k Jihočeské univerzitě v
roce 2002. Hlavní činností ÚFB je zejména základní výzkum přírodních systémů fyzikálními,
matematickými, biologickými, chemickými a dalšími exaktními metodami.
Ve spolupráci s fakultami JU zajišťuje rovněž výuku v oborech, ve kterých je k tomu
univerzitou pověřen, včetně příslušných habilitačních řízení. Ústav je rozdělen na 3 oddělení
(struktury a funkce proteinů, ekofyziologie autotrofních mikroorganizmů a biotechnologie),
která se dále dělí na laboratoře. ÚFB JU vytvořil několik společných laboratoří s Ústavem
systémové biologie a ekologie AV ČR, jehož část sídlí ve stejné budově.
K 31.12. 2011 Ústav fyzikální biologie přestal být samostatnou součástí Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích. Část ústavu se transformovala do nové výzkumné
jednotky – Školy komplexních systémů, která se stala součástí Fakulty rybářství a ochrany
vod, zbylá část ústavu přešla pod Fakultu přírodních věd Jihočeské univerzity.
V letech 2005–2011 byl na ÚFB JU řešen výzkumný záměr, který byl částečně zaměřen na
nanobiotechnologie.
Výzkumný záměr MSM6007665808 „Fyzikální biologie – nové přístupy v biologickém
výzkumu“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. RNDr. František Vácha, Ph.D., celkové náklady na
205
celou dobu řešení 146,818 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 129,423 mil. Kč,
nomenklatura – oblast 3, podíl výzkumu nanotechnologií – 10 %.
Cílem řešení bylo využití exaktních fyzikálních, chemických a matematických metod ve
studiu biologie na úrovni od celého organizmu přes buněčnou biologii, molekulární biologii
až k biochemii bílkovin a jednotlivých biologicky aktivních molekul. Předmětem bylo
studium vztahů mezi strukturou a funkcí proteinů, molekulární ekofyziologie fotosyntézy,
fotosyntetických biotechnologií a produkce biologicky aktivních látek, aplikované
fotobiologie a zobrazovacích technik a vývoj přístrojů. Cílem bylo přispět k objasnění
základních procesů, molekulárních principů a regulací přeměny energie v organizmu od
jednotlivých proteinů až k úrovni celého organizmu.
Cílem výzkumu na Ústavu fyzikální biologie JU je studium:
-
biologie systémů – probíhá studium funkce živých organizmů a jejich společenstev na
různých úrovních regulace a adaptace na vnější podmínky. K tomuto účelu se používají
náhodně i cíleně mutované organizmy. Součástí těchto výzkumných aktivit je i vývoj
nových měřicích technik a matematických metod zpracování výsledků a rozvoj
biotechnologií.
-
struktury a funkce klíčových proteinů v buňce – používá se všech metod pro stanovení
struktury a funkce proteinů a dalších biologicky významných molekul. Součástí těchto
aktivit jsou též výpočetní metody molekulového modelování včetně výpočtů ab initio.
V roce 2011 se dále na ústavu řešilo 14 programových projektů, z nichž některé se týkaly
nanotechnologií.
Výzkum charakteru nanobiotechnologií se provádí v Laboratoři nanobiologie (D. Kaftan).
Tato laboratoř je začleněna do Oddělení struktury a funkce proteinů a je společnou laboratoří
ÚFB JU a Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR. Jelikož klíčové reakce v buňce jsou
katalyzovány enzymy a molekulárními stroji o velikostech od 1 do 100 nm, jejichž studium
in situ a in vivo vyžaduje jejich přesnou lokalizaci v prostoru a čase, ale i charakterizaci sil,
jež stabilizují proteinové komplexy a receptor – ligandové páry, které se reakcí účastní, se
laboratoř zabývá zobrazováním povrchové struktury a fyzikálně-chemických vlastností
izolovaných proteinů a proteinů v prostředí nativní membrány v imobilizovaném stavu a
během fyziologických procesů s cílem popsat organizaci organel, sub-buněčných struktur a
membránových proteinů v živých buňkách za fyziologických podmínek ve vztahu k vnitřním
a vnějším biotickým a abiotickým faktorům. Usiluje se o simultánní analýzu funkce a
lokalizace proteinových komplexů pomocí kombinace konfokální mikroskopie a vysoce
rozlišeného zobrazování a detekce na molekulární úrovni pomocí AFM.
Řešený projekt v oblasti nanotechnologií
-
Jaroslava Heyrovského AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za ÚFB JU prof. RNDr. Tomáš
Polívka, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA202/07/0818 „Křemíková nanofotonika – od jednotlivých
nanokrystalů k fotonickým strukturám“, 2007–2009; řešitel doc. RNDr. Jan Valenta,
Ph.D., Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za ÚFB JU prof. RNDr.
František Vácha, Ph.D.
206
Experti/obor
-
Mgr. David Kaftan, Ph.D. – absorpční a emisní spektroskopie, fluorescenční a
konfokální mikroskopie, mikroskopie skenovací sondou – zobrazování, dynamická
silová spektroskopie, izolace rozpustných a membránových proteinů, vývoj a aplikace
nových zobrazovacích i nezobrazovacích spektroskopických metod
-
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. – metody molekulové spektroskopie s velmi
vysokým časovým rozlišením (až femtosekundy), přenos excitací a elektronů a funkce
karotenoidů v anténních systémech fotosyntetizujících organismů
-
prof. RNDr. František Vácha, Ph.D. – biochemie, strukturální biologie, spektroskopie,
fotosyntéza, spektroskopie jedné molekuly, detekce jedné molekuly
3.2.13.3
Zemědělská fakulta (ZeF JU)
Studentská 13, České Budějovice 370 05, IČ 60076658
www.zf.jcu.cz
Zemědělská fakulta JU byla založena roku 1960. V roce 1991 stála, jako jedna ze dvou
zakládajících fakult, u zrodu Jihočeské univerzity. Kromě tradičních zemědělských oborů je
současná Zemědělská fakulta zaměřena též na aplikované přírodní vědy – agroekologii,
kvalitu potravinových surovin, biologii zájmových organismů a další. V rámci investičního
projektu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ED4.1.00/04.0190 - Rozvoj
ZF a FROV JU, bude v letech 2011–2014 nákladem 295 mil. Kč postaven a vybaven
třípodlažní objekt laboratoří, učeben, přípraven, přednáškových sálů o užitné ploše 4800 m2.
Cílem je zabezpečit vhodné podmínky pro rozvoj a diverzifikaci výukových i výzkumných
aktivit na fakultě.
Výzkum je zaměřen hlavně na oblast agroekologie a zvyšování kvality potravinových
surovin. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 40 programových projektů, jeden z nich se týká
nanotechnologií.
-
Projekt MZE – QH92195 – „Využití vybraných nanotechnologií pro návrhy a ověření
nejlepších dostupných technik (BAT) v zemědělské činnosti“, 2009–2011; řešitel Ing.
Antonín Jelínek, CSc. – Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i., spoluřešitelem za
ZeF JčU prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc.
207
3.2.14
VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
(VFU)
Palackého 1/3, 612 42 Brno, IČ 62157124
www.vfu.cz
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla zřízena 1. 1. 1995 přejmenováním Vysoké
školy veterinární a farmaceutické. VFU má tři fakulty: veterinárního lékařství,
farmaceutickou a veterinární hygieny a ekologie. Výzkum v oblasti nanotechnologií se
provádí v omezené míře na Fakultě veterinárního lékařství a Farmaceutické fakultě.
3.2.14.1
Fakulta veterinárního lékařství (FVL)
Palackého 1/3, 612 42 Brno
http://fvl.vfu.cz
Fakulta veterinárního lékařství (FVL) navazuje na tradici Vysoké školy zvěrolékařské
založené v prosinci 1918. Je jedinou univerzitní institucí tohoto typu v ČR. FVL se člení na 4
sekce (Sekce morfologie a fyziologie, Sekce patobiologie, Sekce chorob malých zvířat, Sekce
chorob velkých zvířat), které se dělí na ústavy a kliniky. Výuku studijního programu a
výzkum zajišťuje celkem 6 ústavů, 4 kliniky a 2 klinické laboratoře Fakulty veterinárního
lékařství v integraci s dalšími ústavy ostatních fakult.
ED4.1.00/04.0156 - Diagnostické, výukové a výzkumné centrum infekčních nemocí zvířat na
VFU Brno: Centrum diagnostiky zoonóz, se bude v letech 2012–2013 nákladem 106 mil.
Kč rekonstruovat jeden z objektů fakulty o rozloze 2 296 m2 a budou nově vybudovány
kapacity o rozloze 424 m2 a modernizovány laboratoře, učebny pro výuku.
V letech 2005–2011 se výzkum na FVL zaměřoval především na řešení jednoho výzkumného
záměru, u kterého nebylo zjištěno zaměření na nanotechnologie. V roce 2011 bylo na fakultě
řešeno 24 projektů grantových agentur. Výzkum využívající nanotechnologie se v rámci
projektu Národního programu výzkumu II (NPV) prováděl na Oddělení chirurgie a ortopedie
na Klinice chorob psů a koček v Sekci chorob malých zvířat (A. Nečas).
-
Projekt MŠMT 2B06130 „Využití nově syntetizovaných biomateriálů v kombinaci
s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z
mezodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky“, 2006–2011; řešitel–koordinátor prof.
MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520703 „Použití
ultrazvuku v nanomedicíně“, 2007–2011, řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.,
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., FVL VFU Brno na projektu spolupracovala.
208
Spolupráce v rámci projektu MŠMT 2B06130 s týmy odborníků z oblastí vývoje materiálů,
tkáňového inženýrství a experimentální chirurgie z oblasti veterinárního lékařství a humánní
medicíny. Dosažené výsledky v oblasti transplantační chirurgie nově vyvinutých
kompozitních biomateriálů a nanovláken v kombinaci kmenovými buňkami jsou přínosné pro
předpokládané zahájení klinických zkoušek před jejich případným klinickým použitím,
jakožto náhrad ireverzibilně poškozených tkání pohybového systému člověka.
Experti/obor
-
prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA – ortopedie malých zvířat, artroskopie a
veterinární neurochirurgie
3.2.14.2
Fakulta farmaceutická VFU Brno
Palackého 1/3, 612 42 Brno
http://faf.vfu.cz
Fakulta je součástí Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Jejím hlavním úkolem je
poskytovat vysokoškolské vzdělání v oblasti farmacie v magisterském a doktorském
studijním programu a provádět výzkum v oblasti farmacie a příbuzných věd.
Fakultu má pět ústavů a provozuje fakultní lékárnu.
Výzkumná činnost je orientována na získávání, přípravu, farmakologické a biochemické
hodnocení přírodních a syntetických látek s biologickou aktivitou a na přípravu a hodnocení
kvality moderních lékových forem. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 6 programových
projektů, z nichž jeden se týká nanotechnologií.
-
Projekt GA ČR GAP304/11/2246 „Cílený transport léčiva přes biologické membrány“,
2011–2014; řešitel doc. PharmDr. Josef Jampílek, Ph.D.
3.2.15
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V
BRNĚ (MZLU)
Zemědělská 1, 613 00 Brno, IČ 62156489
www.mendelu.cz
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU) je nejstarším vysokým
zemědělským a lesnickým učením v českých zemích. Byla zřízena v roce 1919 jako Vysoká
škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. MZLU tvoří pět
fakult a jeden vysokoškolský ústav. Agronomická fakulta, Lesnická a dřevařská fakulta,
Provozně ekonomická fakulta, Fakulta regionálního rozvoje a Institut celoživotního
vzdělávání (vysokoškolský ústav) sídlí v Brně, Zahradnická fakulta je umístěna v Lednici.
209
Spolupráce na projektech zaměřených na nanotechnologie byla zaznamenána na
Agronomické fakultě.
3.2.15.1
Agronomická fakulta (AF)
Zemědělská 1, 613 00 Brno
www.af.mendelu.cz
Agronomická fakulta patří spolu s Lesnickou a dřevařskou fakultou k nejstarším součástem
Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V průběhu let na Agronomické fakultě
postupně vznikaly nové studijní obory a specializace. Obory fytotechnický a zootechnický
přetrvávají do současnosti, obory zahradnický a sadovnicko-krajinářský byly vyčleněny a
staly se součástí samostatné Zahradnické fakulty, obor meliorační zanikl. Na Agronomické
fakultě byly zavedeny specializace plemenářská a krmivářská. Dlouholetou tradici má
specializace rybářská, která jako jediná z původních specializací doposud existuje. Fakulta je
rozdělena na 15 ústavů.
ED4.1.00/04.0135 - Výukové a výzkumné kapacity pro biotechnologické obory a
rozšíření infrastruktury, budou v letech 2011–2013 nákladem 619,3 mil. Kč postaveny dva
vícepodlažní univerzitní pavilony zaměřené na výzkum a vzdělávání v oblasti biotechnologií.
V letech 2005–2011 se výzkum na AF zaměřoval především na řešení jednoho výzkumného
záměru, u kterého nebylo zjištěno zaměření na nanotechnologie. V roce 2011 bylo na fakultě
řešeno 75 programových projektů. Nejambicióznějším z nich je projekt evropského centra
excelence ED1.1.00/02.0068 CEITEC – Central European Institute of Technology, do něhož
je fakulta zapojena jako jeden z partnerů. Zodpovědnou osobou za projekt je na fakultě prof.
MVDr. Jiří Rubeš, CSc.. Více informací na www.ceitec.cz.
a)
-
b)
-
Projekty, jejichž příjemcem je fakulta
Projekt GA ČR GAP503/10/0975 „Vysoce selektivní nanostrukturované imprinty pro
stanovení endokrinních disruptorů v životním prostředí“, 2010–2012; řešitel Mgr. David
Matějíček, Ph.D., spoluřešitelem Mgr. Jan Přibyl, Ph.D. – Masarykova univerzita
v Brně/Přírodovědecká fakulta
Projekty, na jejichž řešení fakulta spolupracuje
modifikaci cévních náhrad“, 2011–2015; řešitelé: prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D., Ing.
Radim Hrdý, doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D., Ing. Denisa Maděránková, Ing. Jan
Prášek, Ph.D., Bc. Jiří Sedláček, Ing. Helena Škutková, Bc. Jaromír Žák – Vysoké učení
technické v Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, spoluřešitelem
za AF MZLU doc. Ing. René Kizek, Ph.D.
210
-
Projekt TA ČR TA01010356 „Vhodné materiály pro nanotechnologické aplikace při
čištění a úpravě vody a vzduchu“, 2011–2014; řešitelé: Ing. Karel Plotěný, Ing. Marek
Holba, Ph.D. – ASIO, spol. s.r.o., spoluřešiteli za AF MZLU: Ing. Libor Kalhotka,
Ph.D., prof. Ing. Jaroslav Buchar, Dr.Sc., doc. Ing. Michal Černý, CSc., Mgr. Marie
Konečná a Ing. Jaroslav Lev
-
Projekt GA ČR GAP102/11/1068 „Nano-elektro-bio-nástroje pro biochemické a
molekulárně-biologické studie eukaryotických buněk (NanoBioTECell)“, 2011–2015;
řešitel prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D. – Vysoké učení technické v Brně/Fakulta
elektrotechniky a komunikačních technologií, spoluřešitelem za AF MZLU doc. Ing.
René Kizek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GA102/08/1546 „Miniaturizované inteligentní systémy a
nanostrukturované elektrody pro chemické, biologické a farmaceutické aplikace
(NANIMEL)“, 2008–2012; řešitel Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D., Vysoké učení technické
v Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, spoluřešitelem za AF
MZLU doc. Ing. René Kizek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GD204/09/H002 „Vývojová biologie a genetika rostlin“, 2009–2012;
řešitel prof. RNDr. Boris Vyskot, DrSc. – Biofyzikální ústav AV ČR v.v.i.,
spoluřešitelem za AF MZLU prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc.
-
Projekt AV ČR KAN208130801 „Nové konstrukce a využití nanobiosenzorů a
nanosenzorů v medicíně (NANOSEMED)“, 2008–2012; hlavní řešitel Ing. Jaromír
Hubálek, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně/Fakulta elektrotechniky a
komunikačních technologií, spoluřešitelem za AF MZLU doc. Ing. René Kizek, Ph.D.
Experti/obor
-
prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc. – optimalizace PCR k detekci genů, biologie rostlin
-
doc. Ing. René Kizek, Ph.D. – využití elektrochemických metod v proteomice a
genomice
3.2.16
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ
Dvořákova 7, 173 10 Ostrava
www.osu.cz
Ostravská univerzita v Ostravě byla založena 28. září 1991. Základy pro její vznik byly
položeny již v roce 1953. Tehdy byla v Opavě otevřena Vyšší pedagogická škola. Její náplní
bylo vzdělávání učitelů pro tzv. 2. stupeň základních škol. Ostravská univerzita v Ostravě
organicky navázala na tuto humanitní tradici. V současné době Ostravskou univerzitu
v Ostravě tvoří Fakulta sociálních studií, Fakulta umění, Filozofická fakulta, Lékařská
fakulta, Pedagogická fakulta a Přírodovědecká fakulta. Nabízí studium bakalářských,
navazujících magisterských, magisterských a doktorských studijních programů, ale
i programy celoživotního vzdělávání.
Univerzita má dva vědecké ústavy. Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování se
zaměřuje na rozvoj speciálních matematických metod. Evropský výzkumný institut sociální
práce se zaměřuje na rozvoj vědomostí a dovedností manažerů i sociálních pracovníků
211
z praxe. Spolupráce na projektech zaměřených na nanotechnologie byla zaznamenána na
Přírodovědecké fakultě.
3.2.16.1
Přírodovědecká fakulta (PřF OU)
Dvořákova 7, 173 10 Ostrava
www.osu.cz
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity byla ustavena 1. října 1991. Fakulta vzdělává
v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech.
Hlavní směry výzkumu a vývoje:
-
Biofyzika, biochemie a ekofyziologie fotosyntézy
-
Biomonitoring toxických a genotoxických účinků kontaminant životního prostředí
-
Diferenciální geometrie a globální analýza
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 21 projektů výzkumu a vývoje. Jedním z nich je projekt
ED2.1.00/03.0100 – Institut environmentálních technologií, jehož je fakulta partnerem
(hlavním příjemcem je Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě). V letech 20112013 se má nákladem 270,56 mil. Kč (ze strukturálních fondů) v rámci tohoto projektu
vybudovat výzkumný pavilon, vybavit laboratoře a utvořit výzkumné týmy, které budou
připravovat, vyvíjet, zkoumat a optimalizovat metody a technologie energetického využití
odpadů včetně odstraňování produktů a hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.
-
Projekt GA ČR – GA106/07/1436 – „Frikční materiály na bázi polymerů s obsahem
kovů a jejich vliv na životní prostředí“, 2007–2009; řešitel prof. Ing. Václav Roubíček,
CSc. – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta metalurgie a
materiálového inženýrství, spoluřešitelem za PřF OU Ing. Pavel Moravec, CSc.
3.2.17
UNIVERZITA OBRANY
Kounicova 156/65, 602 00 Brno-Veveří
www.vojenskaskola.cz/skola/uo
Univerzita obrany byla zřízena 1. září 2004. Tvoří ji 3 fakulty: Fakulta ekonomiky a
managementu – Brno, Fakulta vojenských technologií – Brno a Fakulta vojenského
zdravotnictví - Hradec Králové.
Spolupráce na projektech zaměřených na nanotechnologie byla zaznamenána na Fakultě
vojenského zdravotnictví Hradec Králové.
212
Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové (FVZ HK)
Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
www.vojenskaskola.cz
Fakulta vojenského zdravotnictví zabezpečuje výuku a přípravu studentů v tříletém
bakalářském studiu Zdravotnický záchranář, v šestiletém magisterském studiu obor Vojenské
všeobecné lékařství a v pětiletém magisterském studiu oboru Vojenské zubní lékařství
a Vojenská farmacie. FVZ má akreditovány doktorské studijní programy Epidemiologie,
Infekční biologie, Lékařská mikrobiologie, Toxikologie, Vojenská hygiena, Vojenská
chirurgie, Vojenská radiobiologie a Vojenské vnitřní lékařství. V těchto lékařských oborech
připravuje vysoce vzdělané odborníky v prezenční a kombinované formě studia.
V roce 2011 bylo na fakultě řešeno celkem 45 programových projektů, z toho 18 projektů
obranného výzkumu, 4 výzkumné záměry, 6 zahraničních projektů, 1 projekt financovaný
Ministerstvem průmyslu a obchodu, 6 projektů financovaných Grantovou agenturou České
republiky, 5 projektů financovaných z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a 5
projektů financovaných Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví. Jeden z
řešených projektů se týkal nanotechnologií.
-
Projekt MO OVUOFVZ200807 „PROTEIN – Biosenzory pro stanovení nervově
paralytických a zpuchýřujících látek za použití rekombinantních proteinů a
nanotechnologií“, 2008–2011; řešitelé: RNDr. Miroslav Pohanka, Ph.D., prof. MUDr.
Jiří Kassa, CSc., doc. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., doc. Kamil Musílek, Ph.D. a PharmDr.
Jana Žďárová-Karasová, Ph.D.
3.2.18
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (ČZEU)
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, IČ 60460709
www.czu.cz
Historie školy počíná zřízením zemědělského odboru při České vysoké škole technické
(ČVŠT) v r. 1906. Samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze byla zřízena v roce 1952.
213
3.2.18.1
Fakulta životního prostředí (FŽP)
www.fzp.czu.cz
Fakulta životního prostředí byla ustavena 1. července 2007, kdy se Fakulta lesnická a
environmentální se rozdělila na dva subjekty: Fakultu lesnickou a dřevařskou a Fakultu
životního prostředí. Fakulta se člení na 6 kateder (aplikované geoinformatiky a územního
plánování, biotechnických úprav krajiny, ekologie, ekologie krajiny, environmentálního
inženýrství a ochrany prostředí, vodního hospodářství a environmentálního modelování),
které pokrývají celou oblast vzdělání a vědy na fakultě.
Zaměření výzkumu a vývoje biologické diverzity
•
Ochrana biologické diverzity, zvyšování retence a akumulace vody v krajině.
•
Obnova mimoprodukčních funkcí krajiny
•
Ekologické vztahy a jejich změny na úrovni krajiny, společenstev a druhů
•
Ochrana a management vybraných stanovišť, péče o chráněná území
•
pro péči o chráněná území, dotační programy apod.
•
Využití alternativních zdrojů energie
•
Výzkumné projekty pro komerční využití zaměřené na výzkum a využití
alternativních zdrojů energie
-
rizik VOC z malých vodních zdrojů“, 2011–2013; řešitelé: Ing. Lubomír Kříž, Ph.D.,
Ing. Marek Čáslavský, Ph.D. – Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., spoluřešitelkou za
FŽP ČZeU prof. Ing. Zdeňka Wittlingerová, CSc.
3.2.18.2
Institut tropů a subtropů (ITS)
www.its.czu.cz
Stručná charakteristika institutu
Institut tropů a subtropů (ITS) je dřívější Institut tropického a subtropického zemědělství
(ITSZ). V rámci České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) má postavení specializovaného
pracoviště na úrovni fakulty pro přípravu českých a zahraničních odborníků v oborech
bakalářských, magisterských a doktorských.
Institut se zabývá vědecko-výzkumnou činností a implementací projektů v rozvojových
zemích, především v prioritních zemích pro českou rozvojovou spolupráci. V roce 2011 bylo
na institutu řešeno 5 programových projektů, jeden se týkal nanotechnologií.
214
Spolupráce na níže uvedeném projektu
-
ČZeU MVDr. Josef Holejšovský, Ph.D.
3.2.18.3
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
(FAPPZ)
www.af.czu.cz
V roce 1952 byla ustavena Agronomická fakulta jako jedna z fakult nově založené
samostatné Vysoké školy zemědělské. Od té doby plnila svoji funkci hlavního pracoviště pro
vzdělávání a přípravu zemědělských odborníků nejen do provozů, ale i do výzkumných
ústavů a do státních orgánů. V roce 2005 došlo v souladu s rozšiřováním jejích aktivit k
jejímu přejmenování na Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Agrogiologie, potravinové a přírodní zdroje. V roce 2011 bylo na fakultě řešeno 69
grantových projektů.
Spolupráce na níže uvedeném projektu:
-
Projekt MŠMT – 2B06053 – „Nové postupy při charakterizaci a identifikaci
probiotických kmenů bakterií vhodných pro funkční potraviny“, 2006–2011; řešitel doc.
Ing. Bohuslav Rittich, CSc. – Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta,
spoluřešitelem za FAPPZ ČZU, prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc. – praktická a potravinářská mikrobiologie
215
3.3
3.3.1
PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE RESORTŮ
INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY
(IK+EM)
www.ikem.cz
Stručná charakteristika pracoviště
Institut klinické a experimentální medicíny vznikl v roce 1971 integrací šesti do té doby
samostatných výzkumných ústavů – Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro
choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu
experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopů v lékařství a
Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelování v lékařství. Jejich integrací vznikl největší
vědeckovýzkumný ústav se třemi specializovanými centry – Kardiocentrum,
Transplantcentrum a Centrum diabetologie. V současné době je IK+EM příspěvkovou
organizací přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví. Tvoří jej 3 odborná centra, 8 klinik,
15 odborných pracovišť, základen a laboratoří a pracuje v něm 1450 pracovníků.
V roce 2011 bylo na institutu řešeno 82 programových projektů, z toho 6 týkajících se
nanotechnologií. V oblasti nanotechnologií je výzkum zaměřen na aplikaci nanočástic v
oblasti molekulárního zobrazování. Těmito metodami se zabývá Oddělení magnetické
rezonance – spektroskopie (M. Hájek). Oddělení patří do Základny radiodiagnostiky a
intervenční radiologie. Oddělení MR spektroskopie (MRS) spolupracuje na projektech
molekulárního zobrazování v rámci IK+EM s Klinikou diabetologie (F. Saudek) a v rámci
Centra buněčné transplantace a tkáňových náhrad s Ústavem experimentální medicíny AV
ČR a dalšími partnery.
a)
b)
Projekty, jejichž příjemcem je IK+EM:
Projekt GA AV ČR 2B06175 „Kvantifikace inzulín produkující tkáně pomocí
magnetické rezonance“, 7/2006–6/2011; řešitel doc. MUDr. František Saudek, DrSc.
Projekty, na jejichž řešení IK+EM spolupracuje/spolupracovala:
-
diagnostiku a terapii v onkologii“, 2011–2015; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc. – SYNPO,
a.s., spoluřešitelem za IK+EM Mgr. Vít Herynek, Ph.D.
-
„Kombinované kontrastní látky pro molekulární MR zobrazování“, 7/2006–12/2010;
řešitel prof. RNDr. Ivan Lukeš, CSc., Univerzita Karlova v Praze/PřF, spoluřešitelem za
IK+EM Ing. Milan Hájek, DrSc.
216
-
Projekt GA ČR GA203/09/1242 „Modifikace povrchu magnetických nanočástic pro
buněčné značení a in vivo a in vitro diagnostiku“, 2009–2011; řešitel Ing. Daniel Horák,
CSc. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i., spoluřešitelem za IK+EM Mgr.
Vít Herynek, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“, 1M0538 „Centrum buněčné terapie a
tkáňových náhrad“, 2005–2011; řešitelka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., Ústav
experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za IK+EM Ing. Milan Hájek,
DrSc.
c)
-
Spolupráce na projektu 6. RP EU DiMI/512146 „Diagnostic Molecular Imaging: A
Network of Excellence for Identification of New Molecular Imaging Markers for
Diagnostic Purposes“, 4/2005–3/2010, koordinátor projektu prof. Andreas Jacobs,
University of Cologne, Německo. Síť excelence tvořena 45 pracovišti, hlavní řešitel v
ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. – prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., za
IK+EM spolupracoval Ing. M. Hájek, DrSc., a jeho skupina
Experti/obor
-
Mgr. Monika Dezortová – molekulární zobrazování – klinická MR spektroskopie a
relaxometrie
-
Ing. Milan Hájek, DrSc. – molekulární zobrazování – studium živé tkáně MR
zobrazováním a MR spektroskopií
-
Mgr. Vít Herynek, Ph.D. – molekulární zobrazování – MR spektroskopie a relaxometrie
3.3.2
ÚSTAV HEMATOLOGIE A KREVNÍ TRANSFÚZE (ÚHKT)
U nemocnice 1, 128 20 Praha 2, IČ 00023736
www.uhkt.cz
ÚHKT je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví ČR. Byl
založen 1. ledna 1952 společně s řadou dalších rezortních výzkumných ústavů ministerstva
zdravotnictví. Ústav spojuje léčebnou hematologickou péči, diagnostické a výzkumné
laboratoře a transfúzní oddělení. Ústav představuje integrální spojení vysoce specializované
léčebné péče, výzkumných oddělení, nadstandardního transfúzního expertního pracoviště a
superkonsiliární a vzdělávací činnosti. Nejdůležitější částí ústavu jsou tři odborné úseky:
klinický, transfúziologický a výzkumný.
V letech 2005–2011 byl v ÚHKT řešen výzkumný záměr Ministerstva zdravotnictví, který
obsahoval i prvky výzkumu nanotechnologií.
Výzkumný záměr MZ0UHKT2005 „Význam molekulárně biologických vyšetření pro
objasnění patogeneze a pro diagnostiku poruch krvetvorby a využití krvetvorné buňky
v léčbě onemocnění krvetvorby“, 1/2005–12/2011; řešitel MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.,
217
Předmětem řešení bylo využití molekulárně biologických vyšetření pro objasnění patogeneze
a pro diagnostiku a léčbu poruch krvetvorby; sledování významu změn struktury a funkce
genomu pro diagnózu, prognózu a léčbu vrozených a získaných onemocnění krvetvorby;
sledování významu aktivace jednotlivých složek koagulačního systému u nádorových
onemocnění krvetvorby; objasnění molekulární podstaty vzácných fenotypů erytrocytů a
některých vrozených poruch erytropoezy; využití kmenové krvetvorné buňky v léčbě a
onemocnění krvetvorby a jiných tkání; manipulace s kmenovými krvetvornými buňkami pro
buněčnou terapii; sledování úlohy transplantace krvetvorných buněk v léčbě nádorových a
nenádorových onemocnění krvetvorby; sledování bezpečnosti mobilizace a separace dárců
krvetvorných buněk získaných z periferní krve a sledování genetických faktorů ovlivňujících
úspěšnost transplantace krvetvorných buněk.
V roce 2011 bylo na ústavu řešených 31 programových projektů. Výzkumné projekty řešené
v ústavu se soustřeďují na rozvoj nových diagnostických a léčebných metod i na získávání
nových poznatků, především v oblasti fyziologie krve a krvetvorby, biologie nádorových
buněk a nádorového procesu.
Výzkum, jež do určité míry svým charakterem spadá do oblastí nanobiotechnologií a
nanomedicíny, byl identifikován v Úseku transfúziologickém v Oddělení buněčné terapie
(vedoucí P. Kobylka) a ve Výzkumném úseku v Oddělení biochemie (J. E. Dyr), v Oddělení
buněčné biochemie (I. Kalousek) a v Oddělení buněčné fyziologie (L. Doležalová).
-
Projekt MZ NT11541 „Vývoj vakcín namířených proti znakům nádorových kmenových
buněk“, 2010–2013; řešitelé RNDr. Michal Šmahel, Ph.D., Mgr. Martina Dušková a
Mgr. Ingrid Poláková
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200670701 „Biosenzory
s povrchovými plasmony a proteinové čipy pro lékařskou diagnostiku”, 2007–2011;
řešitel Ing. Jiří Homola, CSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i., Praha,
spoluřešitelem za ÚHKT prof. Ing. Jan Evangelista Dyr, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 538 „Centrum buněčné terapie a
tkáňových náhrad“, 1/2005–12/2011; řešitelka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., Ústav
experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za ÚHKT MUDr. Petr Kobylka,
CSc.
Experti/obor
-
prof. Ing. Jan Evangelista Dyr, DrSc. – biochemie, molekulární genetika, biomolekulární
senzory
-
RNDr. Ivan Kalousek, CSc. – studium interakcí proteinů ovládajících syntézu ribozomů
s produkty onkogenů a tumor supresorovými proteiny
-
prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. – hematolologie, onkologie
218
3.3.3
MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV V BRNĚ (MOÚ)
Žlutý kopec 7, 656 53 Brno, IČ 00209805
www.mou.cz
MOÚ je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví ČR. Je to
komplexní onkologické centrum s 230 lůžky, ve kterém se provádí vedle léčby i výzkum ve
všech aspektech onkologických onemocnění. MOÚ je rozdělen na 2 kliniky, 13 odborných
oddělení, Úsek klinické psychologie a další pomocná pracoviště.
V letech 2005–2011 byl v MOÚ řešen výzkumný záměr Ministerstva zdravotnictví, který
obsahoval i prvky výzkumu nanobiotechnologií.
Výzkumný záměr MZ0MOU2005 „Funkční diagnostika zhoubných nádorů“, 1/2005–
12/2011; řešitel doc. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení
Předmětem záměru byl vývoj a implementace nové koncepce integrované funkční
diagnostiky solidních zhoubných nádorů, založená na celé řadě aplikovaných molekulárněbiologických, cytodiagnostických, histokultivačních a zobrazovacích metod, která má účinně
doplnit dosavadní čistě morfologickou diagnostiku nádorů o nové parametry vypovídající o
individuálních vlastnostech nádoru na počátku i v průběhu protinádorové léčby. Cílem je
zlepšit léčebné výsledky cílenější a individualizovanou terapií. Výzkumný záměr obsahuje
prvky výzkumu bionanotechnologií.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 22 programových projektů. Největším z nich je převážně
investiční projekt ED2.1.00/03.0101 - Regionální centrum aplikované molekulární
onkologie, financovaný z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. V letech 20112014 má nákladem 299,5 mil. Kč vzniknout centrum pro výzkum nových biomarkerů
významných pro diagnózu, zobrazovací metody, monitorování onemocnění, prognózu a
léčbu nádorových onemocnění vybavené nejmodernějšími technologiemi, kde bude působit
multidisciplinární skupina českých a zahraničních výzkumných pracovníků a lékařských
specialistů.
Výzkum v oblasti bionanotechnologií se na ústavu provádí ve více odděleních, zejména pak
v Oddělení onkologické a experimentální patologie (v Laboratoři molekulární a
experimentální onkologie – vedoucí B. Vojtěšek) a v Oddělení laboratorní medicíny (vedoucí
D. Valík).
-
Projekt MZ NR9076 „Genomické profilování v predikci odpovědi na chemoradioterapii
u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem konečníku“, 2006–2010; řešitel prof.
MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., spoluřešiteli prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc. – Fakultní
nemocnice v Motole a doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. – Univerzita Palackého
v Olomouci/Lékařská fakulta
219
-
Projekt GA ČR GA301/07/0490 „Elektrody modifikované proteiny a DNA. Nové
nástroje pro biomedicínu“, 1/2007–12/2009; řešitel prof. RNDr. Emil Paleček, DrSc.,
Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za MOÚ RNDr. Bořivoj Vojtěšek,
DrSc.
-
a nádorových buněk“, 1/2008–12/2011; řešitel Ing. Karel Klepárník, Ph.D., Ústav
analytické chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za MOÚ MUDr. Dalibor Valík, Ph.D.
Experti/obor
-
MUDr. Dalibor Valík, Ph.D. – nádorové markery
-
RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc. – výzkum biologie nádorů
-
doc. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. – pozitronová emisní tomografie
3.3.4
ENDOKRINOLOGICKÝ ÚSTAV (EÚ)
Národní 8, 116 94 Praha 1, IČ 00023761
www.endo.cz
Endokrinologický ústav v Praze je samostatnou příspěvkovou organizací přímo řízenou
Ministerstvem zdravotnictví. Byl založen v roce 1956. Základním úkolem EÚ je
specializovaná preventivní, diagnostická, léčebná a vědecko-výzkumná činnost v oblasti
endokrinologie a s ní souvisejících metabolických poruch a v oborech endokrinologii
doplňujících. EÚ je rozdělen na 9 odborných oddělení.
Ve výzkumu využívá metodiky molekulární genetiky, biochemie, imunologie a onkologie
hormonálně dependentních tkání včetně in silico analýz, zejména:
-
mikroanalýzy nukleových kyselin s využitím technik kapilární elektroforézy s laserem
indukovanou fluorescencí (sekvenace, fragmentová analýza) a technik RealTime PCR
z různých biologických materiálů
-
proteomické techniky včetně počítačového modelování peptidových nebo proteinových
struktur a jejich interakcí
-
stanovení nano, pikokoncentrací steroidních hormonů pomocí hmotnostní spektrometrie
-
stanovení nanokoncetrací hormonů, proteohormonů, biofaktorů, protilátek a antigenů
technikami radio a imunoanalýzy včetně multiplexové analýzy
-
vývoj separačních a analytických chromatografických metod pro mikro a nano-analýzy
-
mikrodialýzy in vivo v tukové tkáni
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno programových 19 projektů.
220
-
Projekt MZ NT/13369-4 „Vliv vybraných endokrinních disruptorů na lidskou
spermatogenezi”, 2012–2015; řešitelka Mgr. Jana Kubátová, spoluřešitelem doc. MUDr.
Jiří Heráček – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
-
Projekt MZ NT/13543-4 „Studium společných patogenetických faktorů Alzheimerovy
choroby a diabetes mellitus 2. typu”, 2012–2015; řešitelka RNDr. Markéta Vaňková,
Ph.D., spoluřešitelé: MUDr. Robert Rusina, Ph.D. – Fakultní Thomayerova nemocnice s
poliklinikou a doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze/Fakulta
humanitárních studií
-
Projekt MZ NT/13544-4 „Role genetické variability v patogenezi diabetes mellitus 2.
typu a gestačního diabetu”, 2012–2015; řešitelka RNDr. Daniela Vejražková, Ph.D.,
spoluřešitelkou MUDr. Hana Krejčová, Ph.D. – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
-
Projekt MZ NT/13890-4 „Úloha neuroaktivních steroidů v etiopatogenezi afektivních a
úzkostných poruch”, 2012–2015; řešitel prof. MUDr. Luboslav Stárka, DrSc.,
spoluřešitelkou RNDr. Daniela Řípová, CSc. – Psychiatrické centrum Praha
-
Projekt MZ NT/13901-4 „Studium genetických změn u nádorů štítné žlázy”, 2012–2015;
řešitelka RNDr. Běla Bendlová, CSc., spoluřešitelem doc. MUDr. Petr Vlček, CSc. –
Fakultní nemocnice v Motole
-
Projekt MZ NT/12336-4 „Chromogranin, metanefriny a thyreoidální faktory v
diferenciální diagnostice neuroendokrinních tumorů se zaměřením na medulární
karcinom štítné žlázy a feochromocytom”, 2011–2014; řešitel doc. Radovan Bílek, CSc.,
spoluřešitelem doc. Tomáš Zelinka – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Experti/obor
-
doc. RNDr. Běla Bendlová, CSc. – molekulární genetika, analýza nukleových kyselin
-
doc. Ing. Radovan Bílek, CSc. – modelování proteinů, chromatografické techniky
-
Ing. Martin Hill, DrSc. – hmotnostní spektrometrie steroidních hormonů, vývoj
separačních metod
3.3.5
PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA (PCP)
Ústavní 91, 181 03 Praha 8 – Bohnice, IČ 00023752
www.pcp.lf3.cuni.cz
Psychiatrické centrum Praha se nacházející se v areálu bohnické léčebny. V roce 1961 zde
byl založen Výzkumný ústav psychiatrický. V roce 1990 došlo k propojení činnosti
Psychiatrického centra s výukou psychiatrie na 3. LF UK. PCP je rozděleno na klinický úsek,
4 odborné laboratoře a Centrum neuropsychiatrických studií (projekt MŠMT). PCP, vedle
četných jiných lékařsko-výzkumných činností, poskytuje zázemí pro výzkum v oblasti
normálního a patologického stárnutí (AD centrum), v jehož rámci byly a jsou řešeny některé
projekty využívající nanotechnologií.
221
V letech 2005–2011 PCP koordinovalo činnost výzkumného centra 1M0557a byl v PCP
řešen výzkumný záměr Ministerstva zdravotnictví MZ0PCP2005 „Zjišťování příčin
psychiatrické morbidity a zvýšení účinnosti preventivních a terapeutických postupů v
péči o duševní zdraví obyvatel České republiky v letech 2005–2011“, 1/2005–12/2011;
řešitel prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., celkové náklady 176, 2 mil. Kč. Nomenklatura –
Cílem řešení bylo:
-
detekce, prevence a remediace rizikových faktorů, které ohrožují duševní zdraví jedince.
-
studium etiopatogeneze, diagnostiky a terapie závažných duševních poruch, které podle
Světové banky a WHO patří celosvětově mezi deset hlavních příčin neschopnosti
(schizofrenie, deprese, bipolární porucha, závislosti a obsedantně-kompulzivní porucha).
K tomu přistupuje výzkum demencí, které zaznamenávají výrazný nárůst prevalence a
představují enormní společenskou socioekonomickou zátěž.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200520701 „Nano-PCR
– ultrasenzitivní test detekce specifických proteinů v tělních tekutinách“, 1/2007–
12/2011; řešitel RNDr. Petr Dráber, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelkou za PCP RNDr. Daniela Řípová, CSc. Úlohou PCP jako spoluřešitele byl
sběr údajů o normální stárnoucí populaci a ELISA vyšetření tří klíčových bílkovin
v diagnostice Alzheimerovy nemoci.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“, 1M0557 „Centrum neuropsychiatrických
studií“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. V rámci řešení byly
testovány účinky statického magnetického pole na vysokoafinitní transport cholinu v
synaptozomech izolovaných z pravého a levého hipokampu potkanů kmene Wistar. Část
synaptozomů byla před vlastní expozicí inkubována superparamagnetickými
nanočásticemi pokrytými dextranem. Po internalizaci nanočástic do synaptozomů
dochází ke vzniku řetězců, které jsou vnějším statickým magnetickým polem
zorientovány a přes cytoskeleton regulují membránové proteiny včetně transportéru
cholinu.
-
Projekt MZ NT/13890-4 „Úloha neuroaktivních steroidů v etiopatogenezi afektivních a
úzkostných poruch”, 2012–2015; řešitel prof. MUDr. Luboslav Stárka, DrSc. –
Endokrinologický ústav, spoluřešitelkou za Psychiatrické centrum Praha RNDr. Daniela
Řípová, CSc.
Experti/obor
-
MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. – neurologie, biologické markery, imunochemie
neuropsychiatrických onemocnění
-
Ing. Zdena Krištofiková, Ph.D. – normální a patologické stárnutí, neurochemie a
patofyziologie AD, transport cholinu
-
RNDr. Daniela Řípová, CSc. – neurochemie, patofyziologie neuropsychiatrických
onemocnění, biologické markery
222
3.3.6
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VETERINÁRNÍHO LÉKAŘSTVÍ, V. V. I.
V BRNĚ (VÚVEL)
Hudcova 70, 621 00 Brno, IČ 0027162
www.vri.cz
VÚVeL byl založen v roce 1955. Zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství ČR. Ústav je
jediným profesionálním výzkumným ústavem v ČR zaměřeným na výzkum veterinární
medicíny s významným podílem aplikovaného výzkumu. Svým zaměřením však pokrývá i
širokou oblast preklinických oborů veterinární medicíny s průnikem do medicíny humánní,
ekologie a dalších oborů (oblast infekčních i neinfekčních chorob, hygiena a bezpečnost
potravin a ekotoxikologie). Ústav je rozdělen na 7 oddělení, které se dále dělí na laboratoře.
Výzkum pokrývá rozsáhlou oblast veterinárního lékařství. Výzkumná činnost v oblasti
nanotechnologií je zaměřena na využití biodegradovatelných nanočástic pro vývoj vakcín a
systémů pro cílení léčiv, na produkci vazebných biomateriálů (protilátky, aptamery,
receptory), na imobilizaci biomateriálů na čipy a na nanoextrakci.
V Oddělení imunologie vyvíjí činnost Skupina imunofarmakologie a imunotoxikologie
(vedoucí J. Turánek), která je zaměřena na přípravu a vývoj cílených mikrobublin a liposomů
pro terapii nádorů a konstrukci vakcín. Laboratoř disponuje zařízeními pro přípravu a
charakterizaci nanočástic – ultrazvuková, vysokotlaká homogenizace a mikrofluidisace,
charakterizace nano a mikročástic pomocí statického a dynamického rozptylu světla, gelové
permeační chormatografie a elektroforetických metod, diferenciální skenovací
nanokalorimetrie, elektronové mikroskopie. Biologický účinek in vitro a in vivo je zkoumán
pomocí fluorescenční mikroskopie a konfokální mikroskopie na tkáňových kulturách a
histologických řezech. Zavedeny jsou nádorové a imunizační modely.
Oddělení analytické biotechnologie (vedoucí M. Fránek) je zaměřeno na vývoj a produkci
monoklonálních protilátek pro detekci biomarkerů a diagnostiku nemocí s použitím
biosensorů a na vývoj mikro (nano) technologií (např. mikroimunoextrakce) pro
bioanalytické metody.
V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 44 programových projektů. Klíčový význam mají dva
projekty z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace:
-
ED0006/01/01 - Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární
medicíně (AdmireVet). Hlavním zodpovědnou osobou na VÚVeL je prof. MVDr. Ivo
Pavlík, CSc. Projekt realizovaný v letech 2009-2013 s rozpočtem 416,59 mil. Kč je
zaměřen na rekonstrukci pavilonu III v areálu VÚVeL, rekonstrukce dvou
experimentálních stájí a doplnění přístrojového vybavení laboratoří a zaškolení
pracovníků na renomovaných pracovištích v ČR i v zahraničí. Výzkumná činnost centra
je zacílena na využití nástrojů molekulární biologie k získání nových poznatků v oborech
imunologie, virologie a bakteriologie. Tyto poznatky budou využity mj. pro přípravu
vakcín.
-
ED1.1.00/02.0068 - CEITEC - Central european institute of technology (2011-2015),
rozpočet 5,246 miliardy Kč. Hlavním řešitelem projektu tzv. evropského centra
excelence je Masarykova univerzita. VÚVeL je partnerem, hlavní zodpovědnou osobou
223
za VÚVeL je prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc. V rámci centra má být prováděn špičkový
výzkum a poskytována pokročilá postgraduální a postdoktorální výuka. Instalované
špičkové technologie mají umožnit synergicky studovat objekty živé i neživé přírody na
všech v současné době dostupných úrovních složitosti, počínaje jednotlivými atomy přes
molekuly, molekulární uskupení, buňky až po celé organismy. Více informací na
www.ceitec.cz.
a)
-
Projekty řešené ústavem
cílených imunoterapeutik“, 2010–2013; řešitel RNDr. Jaroslav Turánek, CSc.,
spoluřešiteli: RNDr. Miroslav Ledvina, CSc. – Ústav organické chemie a biochemie AV
ČR v.v.i., RNDr. Zbyněk Pientka, CSc. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.,
doc. Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., MUDr. Mgr. Milan
Raška, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci/Lékařská fakulta a prof. RNDr. Pavel
Drašar, DrSc. – VŠCHT/Fakulta potravinářské a biochemické technologie
b)
Projekty, na nichž ústav spolupracuje:
-
„Imunonanotechnologie pro diagnostiku látek hormonální povahy“, 2008–2012; řešitel
prof. Ing. Miroslav Strnad, DrSc. – Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za VÚVeL Dr. Milan Fránek, DrSc.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN200520703 „Použití
ultrazvuku v nanomedicíně“, 2007–2011; řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.,
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za VÚVeL RNDr. Jaroslav
Turánek, CSc.
Experti/obor
-
Dr. Milan Fránek, DrSc. – analytická biotechnologie
-
RNDr. Jaroslav Turánek, CSc. – vakcinologie a imunoterapie, příprava
funkcializovaných mikrobublin, konstrukce liposomů pro vývoj vakcín a cílených
terapeutik
3.3.7
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV (SZÚ)
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10, IČ 75010330
www.szu.cz
SZÚ je příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví ČR. Zajišťuje přípravu podkladů
pro národní zdravotní politiku, provádí aktivity pro ochranu a podporu zdraví, pro zajištění
metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, monitoruje a provádí
výzkum vztahů životních podmínek a zdraví, zajišťuje mezinárodní spolupráci, provádí
kontrolu kvality poskytovaných služeb k ochraně veřejného zdraví, provádí postgraduální
224
výchovu v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a stará se o zdravotní výchovu
obyvatelstva. Ústav je rozdělen na 5 center, která se dále člení na odborné skupiny.
Výzkum nanotechnologií byl identifikován v Centru epidemiologie a mikrobiologie, kde
MUDr. Marta Havelková, CSc., spolupracovala na projektu programu „Nanotechnologie pro
společnost“, a v Centru pracovního lékařství, kde se pracovní tým zabývá nanomateriály a
nanotechnologiemi, zejména z hlediska jejich vlivu na lidské zdraví při profesionálních nebo
environmentálních expozicích.
-
rizik VOC z malých vodních zdrojů“, 2011–2013; řešitelé Ing. Lubomír Kříž, Ph.D. a
Ing. Marek Čáslavský, Ph.D. – Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., spoluřešiteli za SZÚ
MUDr. Magdalena Zimová, CSc. a Ing. Ladislava Matějů
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN 200520702
„Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 1/2007–12/2011: řešitel Ing. Peter Šebo,
CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za SZÚ MUDr. Marta
Havelková, CSc.
Experti/obor
-
MUDr. Marta Havelková, CSc. – molekulární epidemiologie
-
MUDr. Miroslava Hornychová, CSc., vedoucí odborné skupiny pro chemickou
bezpečnost
-
RNDr. Jaroslav Mráz, CSc., pracovník odborné skupiny pro hodnocení expozice
chemickými látkami na pracovištích
3.3.8
ČESKÝ METROLOGICKÝ INSTITUT (ČMI)
Okružní 31, 638 00 Brno, IČ 00177016
www.cmi.cz
Stručná charakteristika institutu
ČMI je příspěvkovou organizací zřízenou v roce 1993 přímo řízenou Ministerstvem
průmyslu a obchodu. Plní funkce náležející do působnosti státní správy v oblasti metrologie
dle zákona č. 505/1999 Sb. ČMI zajišťuje služby ve všech základních oblastech metrologie:
fundamentální metrologii (uchovávání státních etalonů, kalibrace etalonů a měřidel) a legální
metrologii (typové schvalování měřidel, prvotní a následné ověřování měřidel, státní
metrologický dozor). ČMI řeší soubor úkolů technického rozvoje, které se svým charakterem
pohybují od aplikovaného výzkumu až k řešení konkrétních technických úloh. Činnost ČMI
zabezpečují útvary řízené přímo generálním ředitelem, 10 oblastních inspektorátů, dvě
specializovaná pracoviště – Laboratoře primární metrologie a Inspektorát pro ionizující
záření a 4 přidružené laboratoře v různých institucích.
225
V oboru nanotechnologie se ČMI věnuje především měření délek a rozměrů v oboru
mikrometrů až nanometrů, stanovuje se povrchová topografie (metodami SPM), 3D tvar
objektů (souřadnicovými stroji), provádí se lokální měření dalších fyzikálních veličin
(elektrické, termální, magnetické, mechanické a optické vlastnosti) a ve všech těchto
oblastech se provádí výzkum nových metod měření.
Činnost související s nanotechnologiemi se provádí zejména v Oddělení technické délky (V.
Zelený), Oddělení kvantové metrologie délky a laserů (P. Balling), Laboratoří primární
metrologie v Praze a v Oddělení nanometrologie v Brně (P. Klapetek). V roce 2011 bylo
v ČMI řešeno 16 programových projektů.
-
Projekt MPO FR-TI1/241 „Prvky pro nanometrickou diagnostiku délkových změn,
tvarových úchylek a povrchových defektů“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan Kůr – MESING,
spol. s r.o., spoluřešitelem za ČMI Mgr. Petr Klapetek, Ph.D.
-
Projekt MPO FR-TI1/168 – Barevné solární články s vysokou účinností pro
architektonické aplikace 2009–2012; řešitel Ing. A. Poruba, Ph.D. – Solartec s.r.o.,
spoluřešitelem za ČMI Mgr. Petr Klapetek, Ph.D.
-
Projekt MPO FT-TA3/133 „Soustava laserových interferometrů pro nanometrologii
délek“, 3/2006–12/2009; řešitel Ing. Jan Kůr – MESING, spol. s r.o., spoluřešitelem za
ČMI RNDr. Petr Balling
-
„Nanometrologie využívající metod rastrovací sondové mikroskopie“, 1/2007–12/2011;
řešitel Mgr. Petr Klapetek, Ph.D.
-
kapacitních výbojích“, 1/2007–12/2011; řešitelka RNDr. Vilma Buršíková, Ph.D. –
Masarykova univerzita v Brně/PřF, spoluřešitelem za ČMI Mgr. Petr Klapetek, Ph.D.
Výsledky výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií/spolupráce
Spolupráce se zahraničními metrologickými instituty (PTB, NPL, INRIM, BIPM, METAS,
atd.) a dalšími pracovišti věnujícími se problematice měření v oblasti nanotechnologií (Univ.
of Bristol, DTU, TU Ilmenau, Universidad de Zaragoza), publikace v odborných časopisech,
vývoj nových měřicích technik.
Experti/obor
-
RNDr. Petr Balling, Ph.D. – interferometrie, lasery
-
Mgr. Petr Klapetek, Ph.D. – rastrovací sondové mikroskopie a příbuzné metody
-
Doc. Ing. Vít Zelený, CSc. – měření délek, souřadnicové stroje
226
3.3.9
TEXTILNÍ ZKUŠEBNÍ ÚSTAV, S. P. (TZÚ)
Václavská 6, 658 41 Brno, IČ 0013251
www.tzu.cz
Státní podnik provádí několik stovek akreditovaných zkoušek podle mnoha národních a
mezinárodních standardů. TZÚ je také certifikačním orgánem pro certifikaci výrobků
(textilních hraček, geotextilií a pracovních oděvů) a systémů (ISO 9001, ISO 14 001, ISO 13
485, OHSAS 18 001, HACCP). V roce 2011 byly na ústavu řešeny 2 programové projekty,
oba se týkaly nanotechnologií. Podnik zaměstnává 27 pracovníků (údaj z roku 2010) a v roce
2010 dosáhl obratu 52 mil. Kč.
Činnost v oblasti nanotechnologií
V rámci dvou projektů byly zkoumány možnosti inkorporace nanočásticových materiálů
(zejména oxidů železa a koloidního stříbra) do/na textil a jejich vliv na vlastnosti textilu s
ohledem na potenciální využití vzniklých kompozitů.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0512 „Centrum výzkumu práškových
nanomateriálů“, 1/2005–12/2011; řešitel prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., Univerzita
Palackého v Olomouci/PřF, spoluřešitelem za TZÚ RNDr. Pavel Malčík. Úlohou TZÚ
byl výzkum způsobu využití plazmatu při vývoji textilií s přidanými vlastnostmi, kontakt
s výrobci a textilní zkušebnictví.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN 101630651 „Tvorba
nano-vrstev a nano-povlaků na textiliích s využitím plasmových povrchových úprav za
atmosférického tlaku“, 1/2006–12/2010; řešitel prof. RNDr. Mirko Černák, CSc.,
Masarykova univerzita v Brně/ PřF, spoluřešitelem za TZÚ Ing. Petr Benešovský, Ph.D.
Úlohou TZÚ byla inkorporace nanočásticových materiálů do/na textil, zkoušení, kontakt
s výrobci.
-
hotové výrobky: NS AcousticWebTM – zvukoabsorpční materiál s vynikající absorpcí
zvuku při nižších frekvencích, NS AntimicrobWebTM – filtrační materiál s
antimikrobiálními účinky
-
spolupráce s MIT (Massachusetts Institute of Technology, USA), NCRC (Nonwovens
Cooperative Research Centre, USA), s koncernem BASF, Německo
Experti/obor
-
Mgr. Petr Benešovský, Ph.D. – obecně úpravy textilu, antibakteriální úpravy
-
Ing. Petr Nasadil – analýza textilu (hmotnostní spektrometrie, atomová spektroskopie aj.)
227
3.3.10
VÝZKUMNÝ ÚSTAV BEZPEČNOSTI PRÁCE, V.V.I.
Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1, IČ 00025950
www.vubp.cz
VÚBP je výzkumnou institucí zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Uskutečňuje výzkum v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a plnění úkolů,
vyplývajících z Úmluv Mezinárodní organizace práce, z platných právních předpisů v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), z požadavků Rady Evropské unie a Evropské
komise, Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Eurostatu a z potřeb
zřizovatele a inspekce práce. Plní též funkci analytického a koncepčního pracoviště v oblasti
BOZP. Ústav zaměstnává 45 pracovníků a v roce 2011 dosáhl obratu 36,61 mil. Kč.
Vědecký výzkum, ověřování a aplikace metod a prostředků v oblasti prevence rizik ohrožení
zdraví a životů osob, životního prostředí a hmotných statků, vyplývajících z pracovních
činností a zlepšování pracovní pohody a kvality pracovního života. VÚBP se zabývá také
operačním výzkumem, tj. monitorováním stavu a vývoje bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, udržováním dat a statistik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V roce 2011
bylo na ústavu řešeno 6 programových projektů.
-
Projekt MPSV HC213/11 „Analýza kontaminace pracovního ovzduší nanočásticemi a
stanovení účinnosti osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu dýchadel
před účinky nanočástic na pracovištích“, 2011; řešitel RNDr. Mgr. Petr Skřehot
3.3.11
VÝZKUMNÝ ÚSTAV POTRAVINÁŘSKÝ V PRAZE, V.V.I.
(VÚPP)
Radiová 7, Praha 15, 102 31, IČ 00027022,
www.vupp.cz
Ústav byl založen v roce 1958. Ústav řeší úkoly základního, průřezového a aplikovaného
výzkumu v oblasti chemie, biochemie a technologie potravin, výživy i potravinářského
inženýrství a techniky. Vedle toho provozuje hospodářskou činnost, spočívající v plnění
zakázek, provádění služeb, poradenské a konzultační činnosti. V roce 2011 bylo na ústavu
řešeno 18 programových projektů.
-
Projekt 7RP EU typu Network, tématická priorita KBBE, název projektu: HIGHTECH
EUROPE – „European network for integrating novel technologies for food processing”,
2009-2013; 22 partnerů z 10 zemí, rozpočet projektu: 7,04 mil. EUR, koordinátorem
Heinz Volker, Deutsches Institut fur Lebensmitteltechnik (Německo), VÚPP je
228
partnerem projektu. Projekt byl též podpořen z národních zdrojů prostřednictvím
projektu MŠMT 7E09115.
-
Projekt MPO FR TI3/496 “Vývoj technologie produkce a aplikačních forem glutathionu
s vysokou biologickou využitelností pro potlačení oxidačního stresu (ozáření,
chemoterapie)“, 2011–2014; řešitel MUDr. Róbert Hromádka – C2P, s.r.o.,
spoluřešitelem za VÚPP Ing. Miloš Beran.
3.3.12
VOP CZ, S.P.
Olomoucká 1841/175, 785 01 Šternberk
www.vop.cz
Státní podnik, který zaměstnává 1400 pracovníků, se profiluje v oblasti vojenské techniky,
strojírenské výroby, zkušebnictví a výzkumu a vývoje. Jeho provozy se nacházejí ve
Šternberku, v Novém Jičíně, ve Slavičíně, ve Vyškově a v Brně. V lokalitách Šternberk a
Nový Jičín se zabývá především opravami vojenské techniky a strojírenskou výrobou. Ve
Slavičíně se specializuje na vývoj a výrobu zbraní, munice a služby, které jsou s tímto
oborem spojeny. Ve Vyškově se nachází specializované zkušebny pro oblasti pozemní
techniky a na to navázaná výzkumně-vývojová pracoviště. VTÚO Brno se specializuje na
vývoj a výzkum elektronického boje, maskování, vojenské chemie, ochrany proti NBC
prostředkům a materiálového inženýrství.
Hlavními oblastmi výzkumu a vývoje jsou vojenská chemie, materiálové inženýrství,
elektronický voj a maskování. V oblasti výzkumu patří mezi příklady špičkové úrovně
unikátní pracoviště „Kamenná Chaloupka“, kde se v polygonních podmínkách provádí např.
testování ostrých chemických nebo vysoce toxických látek ve volném prostranství.
-
Projekt MO OVVTUPV201003 NOSIČ „Výzkum možností využití kompozitních
materiálů pro speciální použití – lehké anténní nosiče“, 2010–2012; řešitelé: Ing. Pavel
Höfer, Ing. Pavel Berka, Ing. Roman Chládek, Dagmar Kvaková, Ing. Milan Pernický,
Ing. Marian Tlčik a Tomáš Věrný
-
Projekt MO OVVTUO2008001 „NANOBIO – Nanotechnologie pro imunosenzorovou
detekci bioaerosolů“, 2008–2011; řešitelé: Ing. Eva Kupská, Ing. Jana Dvořáková,
RNDr. Vladimír Obšel, CSc., doc. RNDr. Petr Skládal, CSc. a Mgr. Martin Štěpán
-
Projekt MO OSVTUO2009001 „NANOMATERIÁLY – Výzkum možností aplikací
nanotechnologií a nanomateriálů v protichemické ochraně“, 2009–2011; řešitel RNDr.
Vladimír Obšel, CSc.
229
3.3.13
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, V.V.I.
Drnovská 507, Praha 6, 161 00
www.vuzt.cz
Zřizovatelem VÚZT je Ministerstvo zemědělství. Realizuje základní a aplikovaný výzkum a
vývoj v oborech zemědělská technika a technologie, energetika a výstavba a v dalších
souvisejících oborech. V roce 2011 bylo v ústavu řešeno 21 programových projektů, z nichž
jeden se týkal nanotechnologií.
-
nejlepších dostupných technik (BAT) v zemědělské činnosti“, 2009–2011; řešitel: Ing.
Antonín Jelínek, CSc., – Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. spoluřešitelé: Ing.
Jan Dolejš, CSc. – Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Ing. Jiří Zelenka – ZD
Krásná Hora nad Vltavou, a.s., prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. – Jihočeská univerzita v
Českých Budějovicích/Zemědělská fakulta, MVDr. Josef Holejšovský, Ph.D. – Česká
zemědělská univerzita v Praze /Institut tropů a subtropů.
3.3.14
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V.V.I.
Přátelství 815, Praha 22, 10400, IČ 00027014
www.vuzv.cz
Ústav zřízen Ministerstvem zemědělství České republiky (MZe). Od svého založení v roce
1951 působí v oboru zootechnického výzkumu, v oborech biologických a biotechnologických
základů živočišné výroby. Z pověření MZe ústav zastupuje ČR v Evropském sdružení pro
živočišnou výrobu (EAAP) a spolupracuje s OSN-FAO v programu využití a ochrany
genetických zdrojů hospodářských zvířat.
Základní a aplikovaný výzkum v oblastech genetiky a šlechtění zvířat, reprodukce, výživy,
kvality živočišných produktů, etologie, technologií chovů, managementu stáda ekonomiky
výroby. V roce 2011 bylo na ústavu řešeno 30 programových projektů.
Spolupráce na řešení následujícího úkolu:
-
Projekt MZE QH92195 „Využití vybraných nanotechnologií pro návrhy a ověření
VÚŽV Ing. Jan Dolejš, CSc.
230
3.3.15
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA (ČGS)
Klárov 131/3, Praha 1 118 21, IČ 00025798
www.geology.cz
Stručná charakteristika
Jde o státní příspěvkovou organizaci působící jako resortní výzkumný ústav Ministerstva
životního prostředí ČR. ČGS (původní název Český geologický ústav) sbírá a zpracovává
údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická,
hospodářská a ekologická rozhodování. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný
výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR – orientovaný základní výzkum,
aplikovaný geologický výzkum a tvorba základních geologických, odvozených a účelových
map území České republiky. Základním nástrojem tohoto výzkumu je geologické mapování.
Výzkum, využití a ochrana přírodních nerostných zdrojů se zřetelem k zachování ekologické
rovnováhy přírodního prostředí a lidské činnosti. V roce 2011 bylo ČGS řešeno 49
-
Projekt TA ČR TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“,
Trpkošová – ISATech, s.r.o., spoluřešiteli za ČGS: Mgr. Jan Franěk, Ph.D., RNDr. Josef
Klomínský, CSc. a Mgr. Jiří Konopásek, Ph.D.
-
Projekt GA ČR GAP210/10/0841 „Biostratigrafická a paleoenvironmentální korelace
svrchní křídy Českého masivu a Západních Karpat na základě studia nanofosilií“, 2010–
2012; řešitelka RNDr. Lilian Švábenická, CSc.
3.3.16
STÁTNÍ ÚSTAV JADERNÉ, CHEMICKÉ A BIOLOGICKÉ
OCHRANY, V.V.I.
Kamenná 71, Milín 262 31, IČ 70565813
www.sujchbo.cz
Instituce zřízená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost za účelem výzkumné a vývojové
činnosti v oblasti ochrany před chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a
zabezpečení technické podpory dozorové a inspekční činnosti prováděné tímto Úřadem v
radiační ochraně a při kontrole zákazu chemických a biologických zbraní ve smyslu platné
legislativy ČR.
Zapojení do bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR s cílem zdokonalení ochrany
osob, majetku a kritické infrastruktury před účinky chemických, biologických a
radioaktivních látek; pracoviště jsou rovněž zapojena do několika zahraničních projektů
231
(Evropské komise a dalších subjektů), zabývajících se obdobnou problematikou. V Ústavu je
nyní řešen 1 projekt zaměřený na užití nanomateriálů, druhý projekt se této problematiky
dotýká okrajově v jedné z kapitol.
-
Projekt VF 20112015013 „Výzkum moderních metod detekce a identifikace
nebezpečných chemických, biologických, jaderných a radioaktivních látek (CBRN) a
materiálů, metod snížení jejich nebezpečnosti a dekontaminace; výzkum moderních
prostředků ochrany osob a prvků kritické infrastruktury”, 2011–2015; řešitelem projektu
je RNDr. Josef Břínek, Ph.D.
-
Projekt MV ČR VG20102014049 – „Výzkum možností aplikace nových materiálů (se
zaměřením na nanomateriály) a progresivních technologií k ochraně osob proti působení
CBRN látek s důrazem na kritickou infrastrukturu“, 2010–2014; řešitel Ing. Jiří
Slabotinský, CSc., spoluřešitelem je prof. RNDr. David Lukáš, CSc. – Technická
univerzita v Liberci
232
3.4
3.4.1
VÝZKUMNÁ PRACOVIŠTĚ SOUKROMÉHO SEKTORU
COMTES FHT A.S.
Průmyslová 995, 334 41 Dobřany, IČ 26316919
www.comtesfht.cz
Stručná charakteristika společnosti
Privátní nezisková výzkumně-vývojová organizace zaměřená na aplikovaný výzkum v
oblasti kovových materiálů. Je vybavena laboratoří tváření a tepelného zpracování,
metalografickou laboratoří (světelná i elektronová mikroskopie), laboratoří fyzikální
simulace, mechanickou zkušebnou, laboratořemi fyzikálních vlastností a numerickou
simulací technologií.
Počet zaměstnanců: 57
Roční obrat: 72,98 mil. Kč (2011)
Hlavním předmětem činnosti je výzkum v oblasti vytváření ultrajemných –
submikroskopických a nanostrukturních materiálů aplikací intenzivní plastické deformace,
studium deformačních mechanizmů a studium struktury elektronomikroskopickou analýzou.
Výzkumná činnost v letech 2004–2010 byla zaměřena především na řešení výzkumného
záměru MŠMT MSM2631691901 „Kovové materiály se strukturou v submikronové a
nanometrické oblasti připravené metodami intenzivní plastické deformace“,
1/2004–12/2010, řešitel prof. Ing. Jozef Zrník, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení
Výzkumný záměr se zabýval vytvářením ultrajemných – submikroskopických a
nanostrukturních materiálů aplikací intenzivní plastické deformace (způsoby ECAP, ARB,
HPT), současně s řízenou tepelnou expozicí na vybraných materiálech. Pro experimentální
program byly vybrány především oceli a hliníkové slitiny, v posledních dvou letech i titan. V
rámci projektu jsou aplikovány různé druhy deformačních technik provázené různými
tepelnými režimy. Zpracovávané materiály byly detailně analyzovány jednak z hlediska
mikrostruktury jednak z hlediska vlastností. Nejdůležitějšími cíli záměru byly: teoretické
poznání mechanizmů zjemňování zrna až do nanostrukturní podoby, zjištění fyzikálních
omezení z hlediska zjemňování zrna i stability struktury a dosahování mechanických
vlastností materiálů.
V roce 2011 bylo výzkumnou organizací řešeno 23 programových projektů, z nichž 3 se
(částečně) týkaly nanotechnologií.
-
Projekt MSM ED2.1.00/03.0077 „Západočeské materiálově metalurgické centrum“,
2011-2014; rozpočet 349,484 mil. Kč, řešitel Ing. Libor Kraus. Cílem tohoto projektu
podporovaného ze strukturálních fondů je vybudovat v Dobřanech regionální centrum
233
výzkumu perspektivních kovových materiálů a technologií jejich výroby a využití v
průmyslu, s moderně vybavenými laboratořemi a zkušeným a odborně vyspělým
výzkumným týmem. V rámci projektu bude vybudována metalurgická hala, vybavená
válcovací stolicí kvarto s příslušenstvím, a rozšířen objekt laboratoří. Předmětem dvou
realizovaných výzkumných programů bude termomechanické zpracování moderních
ocelí a výzkum a vývoj kovových materiálů pro speciální aplikace v různých odvětvích,
včetně zdravotnictví.
-
Projekt MPO FR-TI1/415 „Výzkum a vývoj nanostrukturních materiálů pro medicínské
účely“, 2009–2012; řešitel Ing. Michal Zemko, Ph.D.
-
Projekt MŠMT 1M06032 „Výzkumné centrum tvářecích technologií – FORTECH“,
3/2006–12/2011, řešitel prof. Dr. Ing. Bohuslav Mašek, Západočeská univerzita v
Plzni/Fakulta strojní, řešitelem za COMTES FHT Dr. Ing. Zbyšek Nový
Pro externí zákazníky bylo dodáno:
- Zařízení ECAP pro protlačování vzorků kruhového průřezu za studena
-
Zařízení ECAP pro protlačování vzorků čtvercového průřezu v rozmezí teplot
-40 – 500°C s možností protitlaku
-
Zařízení HPT pro deformaci vzorků průměru 20 mm v rozmezí teplot
RT – 500°C
-
Vývoj metodiky zkoušení malých vzorků a vzorků s nanostrukturou
Numerická simulace technologií SPD
Pro interní potřeby bylo zkonstruováno:
- Několik zařízení ECAP pro protlačování vzorků různého průřezu za pokojové
teploty s možností protitlaku i bez něho
-
Zařízení CGP pro opakované deformování plechů v celém objemu
Zařízení ASF pro opakované deformování plechů v povrchové vrstvě
Nástroje pro zařízení Conform určené pro kontinuální protlačování
Experti/obor
-
doc. Ing. Ján Džugan, Ph.D. – křehkolomové chování materiálů, zkoušení malých vzorků
-
Ing. Libor Kraus – předseda představenstva, materiálové inženýrství
-
Dr. Ing. Zbyšek Nový – ředitel výzkumu a vývoje, termomechanické zpracování kovů
-
Ing. Michal Zemko, Ph.D. – numerická simulace
-
prof. Ing. Jozef Zrník, CSc. – tváření kovů velkou plastickou deformací, slitiny kovů,
materiálové inženýrství
234
3.4.2
ČESKÉ TECHNOLOGICKÉ CENTRUM PRO ANORGANICKÉ
PIGMENTY A.S.
Nábřeží Dr. E. Beneše 24, 751 62 Přerov, IČ 26834839
www.ctcap.cz
Centrum je dceřinou firmou společnosti PRECHEZA a.s. Vznikla v roce 2004 a zabývá se
vývojem technologie výroby titanové běloby, nových druhů titanové běloby a železitých
pigmentů, dále vývojem aplikačních metodik a aplikacemi ve výrobě nátěrových hmot,
plastů, vláken, stavebních materiálů, v kosmetice a katalyzátorech. Centrum poskytuje též
technickou pomoc při transferu technologií do Číny. V roce 2011 centrum řešilo 3
programové projekty.
Vývoj technologií přípravy různých forem nanoTiO2 a jejich aplikací ve výrobě nátěrových
hmot, stavebních materiálů, plastů, v kosmetice a katalyzátorech.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0577 „Výzkumné centrum pro
nanopovrchové inženýrství – NANOPIN“, 1/2005–12/2011; řešitel Ing. František
Peterka, Ph.D., ATG s.r.o., spoluřešitelem za Centrum Ing. Antonín Mlčoch, CSc.
-
2007–2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica
-
Projekt MPO FT-TA5/007 „Pokročilý výzkum nanomateriálů pro textil“, 3/2008–
11/2010; řešitel Ing. Antonín Mlčoch, CSc..
-
Projekt MPO FT-TA3/009 „Výzkum a vývoj nových barevných pigmentů pro nátěrové
hmoty, plasty a stavební hmoty“, 2006–2008; řešitel Ing. Václav Kokaisl
Experti/obor
-
Ing. Pavel Hynčica – výzkum
-
Ing. Pavel Kovář – výzkum
235
3.4.3
ČESKÝ NANOTECHNOLOGICKÝ KLASTR, DRUŽSTVO
(ČNK)
Mozartova 178/12, 779 00 Olomouc
www.nanoklastr.cz
Stručná charakteristika klastru
Cílem klastru je vybudovat v Olomouckém kraji seskupení úzce spolupracujících dodavatelů
nanoproduktů, firem využívajících nanotechnologie ve svých vlastních výrobcích a
výzkumných a vzdělávacích institucí v této oblasti. Jde o centrum na podporu a využití
nanotechnologií, konkrétně v oblasti transferu informací a technologií, poradenství,
vzdělávání, výzkumu a vývoje, propagace a networkingu. Klastr sdružuje 8 českých subjektů,
převážně malých a středních podniků, zabývajících se využitím a propagací nanotechnologií.
Řešené projekty:
-
Vzdělávání a propagace v oblasti nanotechnologií (rozšiřování znalostí v oblasti
nanotechnologií
-
Příprava na řešení témat v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů s využitím podpory
z programu Spolupráce pro členy, spolupracující partnery i širší veřejnost, výměna
zkušeností a znalostí se zahraničními institucemi, organizacemi a klastry, aktivní
prezentace výsledků projektů atd.
Odpovědní pracovníci
-
prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. – předseda klastru
-
RNDr. Jiří Oborný – prokurista
3.4.4
INSTITUT MIKROELEKTRONICKÝCH APLIKACÍ S.R.O.
(IMA)
Na Valentince 1003/1, Praha 5, 150 00, IČ 45277397
www.ima.cz
Společnost IMA vznikla v roce 1992. Orientuje vývoj systémů využívajících identifikační a
biometrické technologie. Je dodavatelem identifikačních systému pro firemní, veřejnou a
státní správu. V roce 2011 institut řešil 8 programových projektů.
Vývoj aplikací nejnovějších technologií využívající nanoelektroniku.
236
-
for Electric Vehicle Intelligent Failsafe Drive Train”, 2011–2014; řešitel Ing. Jiří Havlík
-
for Mobile Ambient Assistend Living (AAL) Systems“, 2010–2013; řešitel Ing. Tomáš
Trpišovský, CSc.
-
Projekt MŠMT program Společné technologické iniciativy, 7H09006 “Nanoelectronics
for an Energy Efficient Electrical Car”, 2009–2012; řešitel Ing. Jiří Havlík
-
Ing. Jiří Bárta, jednatel
-
Ing. Jiří Havlík – nanoelektronické aplikace
-
Ing. Tomáš Trpišovský, jednatel
3.4.5
MOLECULAR CYBERNETIS, S.R.O.
Strážovská 65/7, 150 00 Praha 5, IČ 49621386
Výzkum a vývoj zaměřený na syntézu nanomateriálů a jejich vlastnosti. V roce 2011
společnost řešila dva programové projekty, oba se týkaly nanotechnologií.
Výzkum a vývoj nanomateriálů pro mikro-a nanoelektroniku.
-
Projekt MPO 2A-1TP1/092 „Výzkum příprav nanoforem vrstevnatých piezoelektrik pro
realizaci výroby vysokoteplotních ultrazvukových měničů“, 7/2006–12/2011; řešitel Ing.
Stanislav Štarman, Ph.D., spoluřešitelem za MOLECULAR CYBERNETIS RNDr.
Zdeněk Kváča
-
Projekt MPO 2A-2TP1/147 „Výzkum a semikonduktivní nanotrubice pro implementaci
fotoelektrických komponent“, 5/2007–12/2011; řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.,
spoluřešitelem za MOLECULAR CYBERNTIS RNDr. Zdeněk Kváča
-
studenoemisních součástek“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.,
spoluřešitelem za MOLECULAR CYBERNETIS RNDr. Zdeněk Kváča
-
RNDr. Zdeněk Kváča – ředitel
237
3.4.6
NANOMEDIC, A.S.
Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, IČ 27502881
www.nanomedic.cz
Klastr Nanomedic sdružuje celkem 16 obchodních společností a 6 univerzit a výzkumných
ústavů, které úzce spolupracují v těchto oblastech výzkumu a vývoje: přípravky na hojení
ran, tkáňové náhrady, přípravky pro cílenou distribuci léčiv, přípravky pro genovou terapii.
1. Vývoj a výroba nových přípravků pro medicínu:
- externí kryty ran a popálenin na bázi biologicky aktivních materiálů připravených
využitím nanotechnologií
-
interní kryty ran, tkáňové separační materiály a interní dočasné záplaty na bázi
biopolymerů připravených pomocí nanotechnologií
-
materiály a soupravy pro tkáňové inženýrství a genovou terapii
nosiče různých léků pro jejich cílenou distribuci na bázi nanočástic, liposomů atd.
2. vývoj nových technologií umožňujících průmyslovou realizaci výše uvedených přípravků
3. vývoj nových analytických a zkušebních postupů pro testování a kontrolu výše uvedených
přípravků
Jde o tyto výzkumné projekty řešené v rámci klastru a financované z prostředků jeho členů:
- Vývoj nanovláken na bázi nativních či chemicky modifikovaných biopolymerů nebo
jejich směsí s dalšími biodegradabilními látkami
-
Vývoj plošných textilií obsahujících strukturně
derivatizovaná nanovlákna či bioaktivní nanovrstvy
-
Vývoj mikrovláken na bázi nativních či chemicky modifikovaných biopolymerů
nebo jejich směsí s dalšími biodegradabilními látkami
-
Vývoj externích biologicky aktivních bandáží
-
Vývoj nosičů pro cílenou distribuci léčiva na bázi biopolymeru se strukturou
„micelle-like structure“
-
Polysacharidy jako nosiče pro genová terapeutika
jednoduchá
eventuálně
Vývoj scaffoldů pro náhradu chrupavky
Vývoj nosičů pro cílenou distribuci léčiva na bázi liposomů značených
biopolymerem
Výsledky výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií
-
patentová přihláška na nový typ biologických bandáží podaná jedním členem klastru
238
-
patentová přihláška na speciální postup přípravy nanovláken na bázi nativních i
chemicky
-
modifikovaných polysacharidů podaná jedním členem klastru
-
RNDr. Martin Bunček, Ph.D., GENERI BIOTECH s.r.o.; molekulární biologie, genetika
-
prof. Ing. Radim Hrdina, CSc. – Univerzita Pardubice; organická chemie biopolymerů
-
doc. RNDr. Jiří Kanta, CSc. – Karlova univerzita Hradec Králové/Lékařská fakulta;
hojení ran
-
Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. – Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.; molekulární biologie
-
prof. PharmDr. Ing. Milan Lázníček, CSc. – Karlova
Králové/Farmaceutická fakulta; biodistribuce a farmakokinetika
-
Ing. Jan Marek, CSc. – INOTEX spol. s r.o., Dvůr Králové; textilie
-
prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc. – Fakultní nemocnice v Hradci Králové; hojení ran
-
doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. – VUT Brno/Fakulta chemická, Ústav fyzikální a
spotřební chemie; fyzikální chemie biopolymerů
-
doc. RNDr. Vladimír Velebný, CSc. – Contipro Biotech, s r.o., Dolní Dobrouč; tkáňové
inženýrství
3.4.7
univerzita
Hradec
NANOPROGRES, Z.S.P.O.
Nová 306, 530 09 Pardubice
www.nanoprogres.cz
Cílem klastru, který funguje od roku 2011, je vyvinout a připravit technologické postupy,
výrobky a služby v oblasti nanovláken typu „jádro/plášť“ pro aplikace v biomedicíně a ve
střednědobém horizontu tyto produkty komercionalizovat.
Klastr se hodlá zaměřovat na:
-
Vývoj v oblasti nanovláken a nosných textilií zejména pro biomedicínu.
-
Výzkum a vývoj v oblasti klinické a experimentální medicíny.
-
Uplatňování výsledků výzkumu (patenty, užitné vzory) a jejich transfer do praxe.
Provozovny klastru se nacházejí v Brně, České Třebové, Chrudimi, Liberci, Pelhřimově a
v Mostě. Členem klastru je 19 subjektů, převážně malých a středních podniků a též
Technická univerzita v Liberci a ČVUT/Fakulta biomedicínského inženýrství.
Aplikovaný výzkum těchto produktů:
239
-
Nanovlákenné struktury-nanovlákenné struktury z různých typů polymerních materiálů
pro experimentální účely, nanovlákenné struktury z polymerních materiálů typu
jádro/plášť (koaxiální) fukcionalizované různými typy postupně uvolňovaných aditiv dle
požadovaného cílového účinku, nanovlákenné struktury typu jádro/plášť (koaxiální)
funkcionalizované aditivy podporujícími kultivaci buněčných struktur a tkání „in vitro“ a
příprava umělých tkání
-
Výrobky na bázi nanovláken pro aplikace ve zdravotnictví - kožní kryty s
funkcionalizovanými koaxiálními nanostrukturami, funkcionalizované nanosíťky pro
chirurgické aplikace, 3 D nanovlákenné kryty
-
Výrobky na bázi nanovláken a nanočástic pro aplikace v průmyslu, kosmetice a
potravinářství - koaxiální vlákna aditovaná substancemi na bázi léčivých látek,
desinfekčních přísad, růstových faktorů, vitaminů, ochranné substance atd.
-
Ostatní - balicí materiál a sterilizační procedury pro uchování, přepravu a skladování
funkcionalizovaných nanovlákenných struktur
-
Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA – předseda představenstva
-
Ing. Bořivoj Frýbert – předseda řídícího výboru
-
doc. RNDr. Evžen Amler, CSc. – vedoucí odborné rady a odborný garant
-
prof. RNDr. David Lukáš, CSc. – vedoucí odborné rady a odborný garant
-
Ing. Jozef Lörincz – vedoucí odborné rady a odborný garant
-
MVDr. Andriy Lytvynets, Ph.D. – vedoucí odborné rady a odborný garant
3.4.8
NÁRODNÍ TKÁŇOVÉ CENTRUM A.S.
Palachovo náměstí 726/2 Brno-Starý Lískovec 625 00, IČ 28338766
www.natic.cz
Počet zaměstnanců: 40 (2011)
Národní Tkáňové Centrum a.s. (dále jen NTC) bylo založeno v roce 2009. Většinovým
akcionářem Národního tkáňového centra je stát v zastoupení Ministerstva zdravotnictví ČR
(51 % akcií), zbytek patří soukromé společnosti PrimeCell. NTC zaujímá vedoucí postavení
v oblasti moderní terapie a bioimplantologie (advanced therapies) v ČR. NTC je inovativní
firmou zaměřenou na vývoj a výrobu léčivých přípravků pro moderní terapie
(ATMP=Advanced Therapies Medical Products) a zpracování tkání a buněk v systému
Správné výrobní praxe. Aktuálně klíčovým produktem na trhu je implantát chrupavky
vyrobený z vlastních buněk pacientů umístěných na nosiči s názvem NTC chondrograftTM.
NTC dále vyvíjí nové druhy léčby s využitím kmenových buněk a unikátní zdravotnické
materiály, které jsou založeny na mikro a nanotechnologii.
240
NTC je rozděleno do čtyř oddělení – Oddělení moderní terapie, Oddělení materiálového
inženýrství, Oddělení tkáňových transplantátů a Oddělení buněčných transplantátů.
Interdisciplinární spolupráce jednotlivých úseků umožňuje vývoj a nových produktů
založených na lidských buňkách a nových materiálech. Společnost dodává své produkty do
více než 70 zdravotnických zařízení v ČR, EU a dalších zemích světa.
Společnost vyvíjí a vyrábí široké spektrum nano-materiálů technikou „electrospinning“.
K výrobě používá vlastní unikátní technologii průmyslové výroby nanovláken z organických
polymerů. Materiály jsou testovány in-vitro a v rámci preklinického hodnocení. V této oblasti
NTC spolupracuje s výzkumnými institucemi (2. a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,
Univerzita Palackého v Olomouci aj.) i soukromými společnostmi (Elmarco s.r.o., PrimeCell
a.s. aj.).
V roce 2011 centrum řešilo 3 programové projekty, z nichž 2 se týkaly nanotechnologií.
-
Projekt TA ČR TA01010964 „Osteograft“, 2011–2013; řešitelé MUDr. Barbara
Kubešová, Jana Komárková, RNDr. Eva Matějková a Mgr. Lucie Štrajtová, Ph.D.,
spoluřešitelé doc. MUDr. Martin Krbec, CSc., MUDr. Filip Fridrich a MUDr. Jiří Záhora
– Univerzita Karlova v Praze/3. Lékařská fakulta
-
Projekt MPO FR-TI3/808 “Medicína v pohybu”, 2011–2012; řešitel MUDr. Barbara
Kubešová, spoluřešitelé doc. Ing. Lukáš Jebavý, CSc. – CB Bio, s.r.o., doc. RNDr. Jan
Hlaváč, CSc. – Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta
Společnost vyvinula nebo se podílela na vývoji nových nanomateriálů určených jako 2D a
3D nosiče lidských buněk pro medicínské aplikace.
-
MUDr. Barbara Kubešová – primář, výkonná ředitelka, předsedkyně představenstva
-
Mgr. Ján Karkoška – vedoucí oddělení tkáňových transplantátů
-
RNDr. Eva Matějková – vedoucí oddělení buněčných transplantátů
-
Mgr. Lucie Štrajtová – vedoucí oddělení moderní terapie
-
Ing. Lukáš Zubal – vedoucí oddělení materiálového inženýrství
3.4.9
POLYMER INSTITUTE BRNO, SPOL. S R.O.
Tkalcovská 36/2, 656 49 Brno, IČ 60711990
www.polymer.cz
241
Kontraktní výzkumná organizace (do roku 1994 známá jako Výzkumný ústav
makromolekulární chemie Brno), specializovaná na aplikovaný výzkum polymerů.
Většinovým vlastníkem je Unipetrol RPA, s.r.o. (součást Unipetrol a.s.). Vedle výzkumu a
vývoje má ústav vlastní maloobjemové výrobní provozy (např. výroba stabilizačních
koncentrátů, zakázková výroba barevných koncentrátů atd.). V roce 2011 institut řešil 13
programových projektů, z toho 3 se týkaly nanotechnologií.
Vývoj modifikovaných polymerů.
-
Projekt MPO FR-TI1/272 „Modifikace morfologie houževnatého polypropylenu s cílem
zlepšení jeho vlastností“, 2009–2013; řešitel RNDr. Zdeněk Buráň, CSc., další účastník
projektu VŠCHT/Fakulta chemicko-inženýrská – Dr. Ing. Juraj Kosek
-
Projekt MPO FR-TI1/208 „Výzkum a vývoj polypropylenových in-situ nanokompozitů“,
2009–2013; řešitel Dr. Ing. Miroslav Skoumal
-
Projekt MPO FR-TI1/345 „Vícevrstvé plastové trubky s mikroplnivy, nanoplnivy,
výztužemi, lehčené a nukleované, případně s dalšími aditivy“, 2009–2012; řešitel RNDr.
Ladislav Pospíšil, CSc., další účastník projektu Pipelife Czech, s.r.o. – Ing. Vladimír
Pelíšek, Ph.D.
Odpovědný pracovník
-
Ing. Ludmila Borčická – výkonná ředitelka
3.4.10
SIGMA VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ ÚSTAV, S.R.O.
Jana Sigmunda 79, 783 50 Lutín, IČ 2535015
www.sigmagroup.cz
Od roku 1996 v rámci holdingu SIGMA GROUP a.s. jako výzkumně-vývojová, informační a
normalizační základna, jejímž cílem je výzkum v oboru hydrauliky strojů a implementace
vědeckých a vývojových trendů do výroby čerpací techniky.
Počet pracovníků: 58 (2010)
Výzkum aplikace polymerních nanovláken v ochranných filtrech. V roce 2011 bylo na ústavu
řešeno 9 programových projektů, z nichž jeden se týkal nanotechnologií.
242
Spolupráce na řešení projektu:
-
Projekt TA ČR TA01010584 „Nové filtrační materiály na bázi nanovlákenných
struktur“, 2011–2014; řešitel Ing. Josef Novák, Ph.D. – Technická univerzita v Liberci,
spoluřešitelé ze SIGMA VVÚ: Ing. Jiří Šoukal, CSc., Ing. Jiří Langer a Ing. Oldřich
Ludvík
-
Ing. Jiří Šoukal, CSc. – jednatel
3.4.11
SPUR A.S.
Tř. T. Bati 299, 764 22 Zlín, IČ 46900098
www.spur.cz
Společnost vznikla v roce 1992 privatizací Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské
technologie (VÚGPT) – nástupce Zlínského chemického ústavu založeného v roce 1934 u
firmy Baťa. Hlavními výrobními činnostmi jsou vytlačování plastových potrubních systémů,
desek a profilů z PET, PE, PP, PS, ABS a PVC; vytlačování lehčených izolačních trubic a
pásů z PE a PP (distribuovaných pod obchodní značkou TUBEX®); výroba retroreflexních
materiálů RETROX® a příprava barvicích koncentrátů a aditiv BARKOLEN®.
-
Příprava plošných útvarů z polymerních nanovláken elektrospinning procesem.
-
Výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií zaměřený na přípravu nanovláken ve
vysokonapěťovém elektrickém poli, především z roztoků polyuretanů (PU) a
polyuretanmočovin (PUU).
-
Vývoj technologie výroby netkaných vláknových útvarů a ověření možnosti jejich
použití pro filtrace, separační membrány, voděodolné a paropropustné oděvní materiály,
nanokompozity apod.
V roce 2011 řešil SPUR 5 programových projektů, všechny se týkaly nanotechnologií.
a)
-
Projekty řešené společností
Projekt MPO FR-TI3/370 „Nové dermatologické prostředky na bázi polymerních nosičů
obsahující nanostruktury modifikované cyklodextriny“, 2011–2014; řešitel Ing. David
Petráš
243
-
Projekt MPO FR-TI1/007 „Výzkum a vývoj koncepce výroby tlustostěnných lehčených
desek fyzikálním lehčením za využití akumulátoru polymerní taveniny a aditivace
pomocí kompozitních masterbatchů“, 2009–2013; řešitel Ing. Tomáš Dudák
-
Projekt MPO FR-TI1/053 – „Výzkum a vývoj filtračních materiálů na bázi nanovláken a
jejich aplikace do filtrů ochranných obličejových masek“, 2009–2013; řešitel Ing. Dušan
Kimmer, CSc.
-
Projekt MPO 2A-1TP1/068 „Syntéza optimalizovaných polymerních roztoků pro
přípravu nanovláken, výroba nanovláken a aplikace netkaných vláknových útvarů z
nanovláken“, 2006–2011; řešitel Ing. Dušan Kimmer, CSc.
b)
Projekty, jejichž je společnost spoluřešitelem
-
Projekt TA ČR TA01010356 „Vhodné materiály pro nanotechnologické aplikace při
čištění a úpravě vody a vzduchu“ 2011–2014; řešitelé Ing. Karel Plotěný, Ing. Marek
Holba, Ph.D. – ASIO, spol. s.r.o., spoluřešiteli za SPUR Ing. Dušan Kimmer, CSc. a Ing.
Ivo Vincent, CSc.
-
Projekt programu EUREKA E!3778 MANGO – „Managing Contamination by Fibrous
Product Systems“, 2007–2009; koordinátor – řešitel VTT – Technical Research Centre
of Finland, 10 účastníků, SPUR byl spoluřešitelem projektu.
Experti/obor
-
Ing. Dušan Kimmer, CSc. – syntéza PU, nanášecí technologie, reakce na polymerech
-
Ing. Lenka Lovecká, Ph.D. – informatika, technologie PU
-
Ing. David Petráš – polymerní nosiče
-
Ing. Zdeněk Šenkeřík – nanášecí technologie
-
Ing. Miroslav Tomášek – syntéza PU
3.4.12
SVÚM A.S.
Areál VÚ, Podnikatelská 565, Praha 9 – Běchovice, IČ 25797000
www.svum.cz
SVÚM a.s. navázala na činnost Státního výzkumného ústavu materiálu založeného v roce
1949.
Činnost zahrnuje následující oblasti: výzkumně-vývojová a expertizní činnost, poradenství,
zkoušky materiálů v akreditovaných laboratořích dle ČSN EN ISO/IEC Standard 17025 (od
ČIA, certifikát také od GE Aircarft Engines - USA), Certifikační a inspekční středisko
svařování CISS akreditováno dle normy ČSN, EN ISO/IEC 17020:2005 pro inspekci procesu
svařování jako inspekční orgán č. 4050, výzkum a vývoj spojený se specializovanou výrobou
v oboru povrchových úprav, výrobou samomazné ložiskové folie METALOPLAST® a
výrobků z PTFE a vysokovýkonných permanentních magnetů.
244
Roční obrat: 55 mil. Kč (2011)
Výzkum a vývoj byl v letech 2004–2010 zaměřen především na řešení jednoho výzkumného
záměru. Výzkumný záměr MSM2579700001 „Výzkum mechanizmů porušování a
kvantifikace defektů na životnost částí provozovaných v náročných podmínkách“,
1/2004–12/2010; řešitel Ing. Ivo Černý, Ph.D., celkové náklady na celou dobu řešení 66,488
mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 61,470 mil. Kč. Nomenklatura – oblast 1, podíl výzkumu
Předmětem výzkumné činnosti v záměru byl výzkum mechanizmů, prahových a růstových
podmínek trhlin na defektech charakteristických pro konstrukční materiály a komponenty
strojů, strojírenských a energetických zařízení a potrubních systémů v různých podmínkách
teplot a v prostředí s různou korozní aktivitou, se zvláštním zaměřením na specifické
komplikované mechanizmy při statickém, únavovém a creepovém zatěžování a v prostředí
vysokoteplotní koroze. Jedna z deseti řešených oblastí byla zaměřena na výzkum vlastností
nanokompozitů polymer/jíl. V oblasti nanotechnologií dále ústav spolupracuje na řešení
problematiky nanostrukturních povlaků.
V roce 2011 SVÚM řešil 18 programových projektů, z nichž 7 se týkalo nanotechnologií.
-
Projekt 7RP typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: PARTICOAT - “New
multipurpose coating systems based on novel particle technology for extreme
environments at high temperatures”, 2008-2012; 14 partnerů ze 7 zemí, rozpočet: 6,9
mil. EUR, koordinátorem Walter Krause, Fraunhofer-Gessellschaft Zur Foerderung Der
Angewandten Forschung E.V. (Německo), SVÚM a.s. je partnerem projektu
-
CSc., spoluřešitelé: Ing. Bohuslav Chmiel –Třinecké železárny a.s., Ing. Zdeněk Kolář –
PILANA Knives s.r.o., prof. Ing. Petr Louda, CSc. – Technická univerzita v
-
Projekt MPO FR-TI1/225 „Výzkum odolnosti difuzních nanopovlaků na bázi hliníku
proti vysokoteplotní korozi v podmínkách spaloven komunálního odpadu i kotlů pro
spalování biomasy“, 2009–2012; řešitel Ing. Josef Cizner, CSc., spoluřešitelé: Ing. Jiří
Tomeš –TERMIZO, a.s. a RNDr. Petr Sajdl, CSc. – VŠCHT/Fakulta technologie
ochrany prostředí
-
Projekt MPO FT-TA 3/151 „Výzkum a vývoj technologie povrchových vrstev součástí
valivých a kluzných ložisek“, 2006–2009; řešitel Ing. Vladimír Vansa, ZKL – Výzkum a
vývoj, a.s., Brno, spoluřešitelem za SVÚM a.s. Ing. Jiří Krejčík, CSc. Činnost SVÚM v
tomto projektu byla zaměřena na vývoj nanostrukturních povlaků pro kluzná ložiska na
bázi kovových a nekovových nanoprášků, např. Ni, SiC, C (ve formě grafitu) s vhodným
pojivem.
245
-
Projekt MŠMT OC09036 „Studie vlivu mikrostruktury nanočásticemi vyztužené matrice
na houževnatost a creep termoplastických nanokompozitů“, 2009–2012; řešitel Ing.
Jaroslav Hell, CSc.
-
Projekt MŠMT OC09037 „Studie vlivu přidání nanočástic na zlepšení tribologických
vlastností PTFE-kompozitních povlaků“, 2009–2012; řešitel Ing. Vratislav Hlaváček,
CSc.
-
Projekt MŠMT 1M06032 „Výzkumné centrum tvářecích technologií – FORTECH“,
3/2006–12/2011; řešitel prof. Dr. Ing. Bohuslav Mašek, ZČU v Plzni/Fakulta strojní,
řešitelem za SVÚM Ing. Ivo Černý, Ph.D.
-
Projekt MPO TI3/814 – „Optimalizace laserového tepelného zpracování strojních
součástí pro zvýšení jejich užitných vlastností”, 2011–2014; řešitel Ing. Ivo Černý,
Ph.D., spolupracující organizace MATEX PM, s.r.o. a ČVUT v Praze/Fakulta jaderná a
fyzikálně inženýrská
-
patent č. 301085 – Hnací magnetický buben
-
patent č. 300502 – Magnetický buben separátoru
-
užitný vzor č. 22790 – Nanokompozitní kluzný povlak
-
užitný vzor č. 22791 – Kloubové ložisko odolné prašnému prostředí
-
užitný vzor č. 20496 – Přípravek pro seřízení souososti zkušebních zařízení
-
užitný vzor č. 20632 – Přípravek pro zkoušení a výzkum únavového porušování
materiálu s fretingem
-
užitný vzor č. 20592 – Magnetický válec separátoru neželezných kovů
-
užitný vzor č. 19951 – Nástrojová ocel s vysokou houževnatostí a odolností proti
opotřebení určená pro práci za tepla
-
užitný vzor č. 19950 – Nástrojová ocel s vysokou houževnatostí určená pro práci za tepla
-
užitný vzor č. 19949 – Nástrojová ocel s vysokou odolností proti opotřebení určená pro
práci za tepla
-
užitný vzor. č. 20300 – Nástrojová ocel s vysokou prokalitelností a odolností proti
opotřebení, určená pro práci za tepla
Experti/obor
-
Ing. Josef Cizner, CSc. – nanopovlaky, koroze, vysokoteplotní oxidace
-
Ing. Ivo Černý, Ph.D. – únavové vlastnosti povrchů, kovy kompozity
-
Ing. Ivan Furbacher, CSc. – kontaktní únava
-
Ing. Jaroslav Hell, CSc. – materiálové inženýrství plastů a polymerních kompozitů
246
-
Ing. Vratislav Hlaváček, CSc. – povrchové úpravy, nanostruktury
-
Ing. Jiří Kadlec, CSc. – analýzy povlaků, fázová složení
-
Ing. Jiří Krejčík, CSc. – tribologie, povrchové úpravy
-
Ing. Jakub Mlnařík – nanopovlaky, vysokoteplotní koroze
-
Ing. Robert Válek, Ph.D. – materiálové inženýrství plastů a kompozitů
-
Ing. Tomáš Vlasák, Ph.D. – vysokoteplotní materiály, creep
3.4.13
SVÚOM, S.R.O.
U Měšťanského pivovaru 934/4 Praha 7, 170 00, IČ 25794787
www.svuom.cz
SVÚOM s.r.o. je kontraktní výzkumná organizace zabývající se řešením problematiky
koroze, protikorozní ochrany a povrchových úprav. Ve své odborné činnosti navazuje na
činnost Státního výzkumného ústavu ochrany materiálu (SVÚOM). V roce 2011 SVÚOM
řešil 5 programových projektů, z nichž jeden se týkal nanotechnologií.
odolnost materiálů, nanopovlakování
Spolupráce na projektu:
-
Projekt TA ČR TA01010183 „Účinné antikorozní a speciální nátěrové hmoty se
sníženým obsahem zinku pro povrchovou ochranu konstrukčních materiálů“ 2011–2014;
řešitelé Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D. a Ing. Jan Skoupil, CSc., – SYNPO, a.s.,
spoluřešiteli za SVÚOM Ing. Lubomír Mindoš, RNDr. Boleslav Eremiáš, CSc. a Ing.
Hana Geiplová
3.4.14
SYNPO, A. S.
S. K. Neumanna 1316, 532 07 Pardubice, IČ 46504711
www.synpo.cz
Kontraktní výzkumná organizace SYNPO byla založena v roce 1952 jako Výzkumný ústav
syntetických pryskyřic a laků. Specializuje se na aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti
polymerů. Od roku 1992 je SYNPO akciovou společností, která se zabývá:
247
-
smluvním výzkumem, vývojem a formulacemi v oblasti syntetických polymerů,
nátěrových hmot, kompozitů, lepidel a polymerů pro aplikace v elektronice
-
aplikačním vývojem
-
vývojem procesů na poloprovozním a výrobním zařízení
-
výrobou specialit v oblasti polymerní chemie
-
analytikou a zkušebnictvím v akreditovaných laboratořích
V roce 2011 bylo v SYNPu řešeno 17 programových projektů, z nichž 7 se týkalo
nanotechnologií.
-
Příprava organických, anorganických a hybridních
strukturovaných pro konkrétní polymerní systémy.
-
Charakterizace nanočástic z hlediska jejich velikosti, chemického složení a povrchových
vlastností, včetně vývoje zkušebních metod.
-
Studium vztahů mezi strukturou a velikostí nanočástic a vlastnostmi materiálů tyto
nanočástice obsahujících.
nanočástic
specificky
a)
Projekty, jejichž příjemcem je SYNPO, a. s.
-
Projekt ESA FLPP 2.1 "Liners material study"10/2010-5/2012; řešitel Ing. Jiří Zelenka,
CSc.
-
Projekt ESA NMS Czech Rep. AO 6647 "Epoxy core development"11/2011-5/2013;
řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc.
-
Projekt TA ČR TA01010183 „Účinné antikorozní a speciální nátěrové hmoty se
sníženým obsahem zinku pro povrchovou ochranu konstrukčních materiálů“; 2011–
2014; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D.
-
diagnostiku a terapii v onkologii“, 2011–2015; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc.
-
Projekt MPO FR-TI3/176 „Nátěrové hmoty s dlouhodobým antimikrobiálním účinkem
pro vnitřní i venkovní aplikace na bázi nanomateriálů a dalších nových aditiv“, 2011–
2013; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D.
-
Projekt MPO, FR-TI1/376 „Nové typy kompozitů na bázi tuzemských surovin pro
zesilování stavebních konstrukcí s důrazem na zvýšenou požární odolnost“, 2009–2012;
řešitelka Ing. Kateřina Zetková
-
Projekt MPO FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující nové environmentální požadavky
EU“ 2007–2010; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D.
248
-
Projekt MPO – FR-TI1/078 „Využití ultrazvuku pro dispergaci pryskyřic“, 2009–2010;
řešitel Ing. Jiří Novák, CSc.
-
Projekt MPO – FI-IM4/037 „Nové modifikované epoxidové kompozice se speciálními
aditivy pro průmyslové zalévací a lepicí systémy“, 2007–2010; řešitel Ing. Miroslav
Balcar, CSc.
-
Projekt MPO, FI-IM3/085 „Nanokompozity na bázi polyolefinů s mimořádnými
užitnými vlastnostmi“, 3/2006–12/2009; řešitel Ing. Ivan Dobáš, CSc.
-
Projekt MPO, FT-TA3/055 „Inteligentní polymerní povlaky obsahující nanočástice“,
3/2006–12/2009; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc.
-
Projekt MPO, FT-TA4/074 „Kaučukovité nanokompozity mimořádných vlastností pro
gumárenské výrobky uplatňující se především v automobilovém a obranném průmyslu“,
3/2007–12/2010; řešitel Ing. Jiří Zelenka, CSc.
-
Projekt MPO, FT-TA/013 „Bariérové nátěrové hmoty na beton s využitím
nanokompozitních materiálů“ 05/2004-12/2007; řešitelka Ing. Kateřina Zetková
-
Projekt MPO, 2A-2TP1/135 „Nové polyfunkční hybridní polymery z obnovitelných a
recyklovatelných surovin s možností uplatnění enzymových katalyzátorů a nanočástic“,
7/2007–6/2011; řešitel Ing. Tomáš Vlček, Ph.D.
-
Projekt MPO – EA 4.2PT02/012 „České centrum nanostrukturovaných polymerů a
polymerů na bázi obnovitelných zdrojů“, 2008–2011; (investiční projekt)
b)
-
Projekty, na nichž SYNPO, a. s. spolupracuje
Projekt 6RP EU, MULTIHYBRIDS „Innovative sensor-based processing technology of
nanostructured multifunctional hybrids and composites“, 1/2007–12/2010; integrovaný
projekt, 20 účastníků, SYNPO bylo partnerem.
Výsledky v oblasti nanotechnologií / spolupráce
Během řešení projektů byly vyvinuty různé typy nanostrukturovaných nátěrových systémů,
lepidel, hybridních kompozitů a kaučuků pro různé aplikace (automobilový průmysl,
stavebnictví, obranný průmysl, elektrotechnika, letectví a kosmonautika).
Spolupráce byla navázána s následujícími subjekty:
Univerzity a výzkumné ústavy:
Univerzita Pardubice/Fakulta chemicko-technologická a Fakulta chemicko-inženýrská,
VŠCHT/Fakulta chemicko-inženýrská, VUT Brno/Fakulta stavební, Fyzikální ústav AV ČR
v.v.i., Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav experimentální medicíny AV ČR
v.v.i., SVÚOM s.r.o.
Výrobní podniky:
Barvy a laky Teluria s.r.o., Stavební chemie Slaný, a.s., Color Spectrum a.s., Barvy a laky
Hostivař a.s., Betosan s. r. o.
249
Experti / obor
-
Ing. Ivan Dobáš, CSc. – syntéza a transfer technologií, koordinace mezinárodních
projektů
-
prof. Ing. Štěpán Podzimek, CSc. – analýza polymerů a nanomateriálů
-
Ing. Pavla Švíglerová, Ph.D. – syntéza polymerů, příprava a hodnocení nanokompozitů
-
Ing. Petr Vlasák, Ph.D. – studium nátěrových filmů s nanočásticemi
-
Ing. Tomáš Vlček, Ph.D. – polymery na bázi obnovitelných zdrojů, koordinace
mezinárodních projektů
-
Ing. Jiří Zelenka, CSc. – nanomateriály, syntéza nanostrukturovaných polymerů,
příprava nanočástic, studium vztahů mezi strukturou a vlastnostmi, materiálový výzkum
-
Ing. Markéta Zelenková Myšková, Ph.D. – vývoj nanokompozitů, AFM
-
Ing. Kateřina Zetková – nátěrové hmoty na bázi nanomateriálů, hybridní kompozity
3.4.15
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR (TC)
Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 – Bubeneč, IČ 60456540
www.tc.cz
Technologické centrum AV ČR je neziskovým zájmovým sdružením právnických osob – 5
ústavů Akademie věd ČR (jsou to: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Mikrobiologický ústav
AV ČR, v. v. i., Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Ústav fyziky plazmatu AV ČR,
v. v. i., a Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) a společnosti Technology management
s.r.o. Je rozčleněno na Oddělení podpory evropského výzkumu, Oddělení strategických
studií, Oddělení podpory podnikání a transferu technologií, Ekonomicko-správní úsek a
Českou styčnou kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO). Podporuje zapojení ČR
do Evropského výzkumného prostoru, připravuje analytické a koncepční studie pro výzkum a
inovace, uskutečňuje mezinárodní technologický transfer a podporuje vznik a rozvoj malých
inovačních firem.
Technologické centrum přispívá prostřednictvím širokého spektra informačních aktivit
k vyšší účasti českých týmů v evropském výzkumu a vývoji, především v rámcových
programech Evropského společenství pro výzkum a technologický vývoj. Tyto činnosti jsou
zastřešeny zejména projektem Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER)
financovaném MŠMT z programu EUPRO a zabezpečuje je tým tematicky zaměřených
národních kontaktních pracovníků (NCP) pro RP. Mezi informační aktivity patří
specializované poradenství českým výzkumným pracovištím při přípravě a řízení
mezinárodních výzkumných projektů; vyhledávání partnerů do řešitelských konsorcií;
pořádání konferencí, seminářů a školení; provoz specializovaných webových stránek;
vydávání elektronických i tištěných informačních materiálů (knižnice VADEMECUM);
vydávání periodika ECHO, specializovaného na problematiku evropského výzkumu a
vývoje; monitorování a analýzy účasti ČR v rámcových programech pro potřeby státní
správy.
250
Činnost v oblasti nanotechnologií/nanomateriálů
•
Informační činnost, poradenství a monitorování v prioritě NMP 7. RP
•
Informační činnost a podíl na přípravě účasti ČR v programu Horizont 2020
•
Tvorba studií z různých oblastí nanotechnologií a jejich aplikací
•
Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti nanověd a nanotechnologií
•
Propagace nanotechnologií
•
Podpora výuky nanotechnologií
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NMPTEAM2 –
“Improving the services of the NMP NCP Network through Trans-national Activities 2”,
2012-2014; 15 partnerů z 15 zemí, rozpočet projektu: 986 tis. EUR, koordinátorem
Zinovia Papatheodorou, Foundation for research and technology Hellas (Řecko), TC AV
ČR je partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NMP TeAm “Improving the services of the NMP NCP Network through Trans-national Activities”,
Zinovia Papatheodorou, Foundation for research and technology Hellas (Řecko), TC AV
ČR bylo partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: observatoryNANO
- “European observatory for science-based and economic expert analysis of
nanotechnologies, cognisant of barriers and risks, to engage with relevant stakeholders
regarding benefits and opportunities.”, 2008-2012; 16 partnerů z 10 zemí, rozpočet
projektu: 5,14 mil.EUR, koordinátorem Eleanor O'Rourke, Institute of Nanotechnology
(Velká Británie), TC AV ČR je partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita SIS, název projektu: NANOCODE - “A
multistakeholder dialogue providing inputs to implement the European Code of Conduct
for Nanosciences & Nanotechnologies (N&N) research”, 2010-2011; 10 partnerů z 10
zemí, rozpočet projektu: 1,42 mil. €, koordinátorem Guido Frigessi di Rarralma, ,
Associazione Italiana Per La Ricerce Industriale- AIRI (Itálie), Technologické centrum
AV ČR bylo partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita SIS, název projektu: FramingNano –
„International multi-stakeholder dialogue platform framing the responsible development
of nanosciences and nanotechnologies (NS&T)”, 2008–2010; 6 partnerů z 6 zemí,
rozpočet projektu: 743 tis. EUR, koordinátorem Guido Frigessi di Rattalma,
Associazione Italiana Per La Ricerce Industriale - AIRI (Itálie), TC AV ČR bylo
partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: ENF 2009 –
„Organization of the Conference EURONANOFORUM 2009 "Nanotechnology for
Sustainable Economy"”, 2008–2009, rozpočet projektu: 786 tis. EUR, koordinátorem za
Technologické centrum AV ČR Petra Perutková
251
Experti
-
doc. RNDr. Jitka Kubátová, CSc. – informační činnost, poradenství, koordinační činnost,
propagace a mezinárodní spolupráce v oboru nanotechnologií
-
Ing. Gabriela Salejová, Ph.D. – národní kontaktní bod pro tématickou prioritu 7 RP
Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (NMP)7RP EU,
hodnocení rizik nanotechnologií v potravinářství
3.4.16
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ANORGANICKÉ CHEMIE, A.S.
(VÚANCH)
Revoluční 84, 400 01 Ústí nad Labem, IČ 62243136
www.vuanch.cz
VÚAnCH, a.s., je ústřední výzkumnou a vývojovou organizací průmyslové skupiny
Unipetrol. Výzkumné a vývojové práce jsou zaměřeny na chemii, technologii a využívání
surovin. Dále se provádí autorizované měření emisí, analýzy vod a výluhů, stanovení
vybraných prvků v hnojivech, kompostech, zeminách, půdách, sedimentech, kalech a
podobných materiálech, identifikace a analýzy neznámých vzorků, analýzy a hodnocení
odpadů, přepracování a likvidace odpadů atd.
V roce 2011 ústav řešil 21 programových projektů výzkumu a vývoje. Jedním z nich je
projekt tzv. regionálního výzkumného centra podpořeného ze strukturálních fondů EU
ED2.1.00/03.0071 – Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE). Převážně
investiční projekt je rozvržený do období 2010–2014 a rozpočet činí 592,437 mil. Kč.
UniCRE se zaměří na výzkum technologií efektivního a pro životní prostředí přijatelného
využití uhlíkatých energetických surovin pro produkci čistých automobilových paliv,
technologie pro získání surovin pro výrobu pokročilých polymerních materiálů a na
udržitelné využití obnovitelných zdrojů a snižování nebezpečných emisí.
Činnost v oblasti nanotechnologie/nanomateriálů
Provádí se příprava nanočástic trikalciumfosfátu pro suspenzní polymeraci styrenu, zkoumají
se nanostruktury na bázi zeolitů a molekulových sít určených pro přípravu katalyzátorů,
připravují se nanočástice Al2O3 pro výrobu speciální keramiky a provádí se příprava
nanoplniv pro plasty a kaučuky na bázi interkalací exfoliovaných jílových minerálů.
a)
-
Projekty, řešené ústavem
řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, CSc., spoluřešitelé Ing. Josef Konečný – Vakos XT,
a.s., prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc. – Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
v.v.i.
252
-
Projekt MPO, FT-TA3/077 „Remediace podzemních vod za pomoci permeabilních
reaktivních bariér“, 2006–2010; řešitel Ing. Josef Kozler, CSc. Projekt byl zaměřen na
použití elementárního nanoželeza jako náplně reaktivních podzemních stěn k likvidaci
chlorovaných uhlovodíků v kontaminovaných podzemních vodách.
-
Projekt MPO, FT-TA3/080 „Syntéza titanosilikátů a jejich aplikace“, 2006–2009;
řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, CSc.
b)
-
Projekt MPO FR-TI1/456 „Vývoj a zavedení nástrojů aditivně modulujících proces
bioremediace půdy a vody“, 2009–2013; řešitel Mgr. Zdeněk Kozlíček – MikroChem
LKT, spol. s r.o., spoluřešitelem za VÚAnCH Ing. Josef Kozler, CSc.
-
Projekt MPO, FT-TA5/005 „Progresivní typy zeolitů a jejich aplikace“, 4/2008–12/2010;
řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, CSc.
-
Projekt AV ČR 1QS400400560 „Společná laboratoř ÚFCH JH a VÚANCH pro výzkum
a vývoj katalytických procesů“ 2005–2009; řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc. – Ústav
fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i., spoluřešitelkou za VÚAnCH Dr.
Ing. Věnceslava Tokarová
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN100400701 „Hybridní
nanokompozitní materiály“, 1/2007–12/2011; řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc., Ústav
fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za VÚAnCH RNDr.
Vojtěch Varga
Experti/obor
-
Ing. Gabriela Šťávová – nanokatalýza
-
Ing. Věnceslava Tokarová, CSc. – nanokeramika
-
RNDr. Vojtěch Varga – nanokompozity
3.4.17
VÚHŽ A.S.
739 51 Dobrá 240 u Frýdku-Místku, IČ 27768953
www.vuhz.cz
VÚHŽ Dobrá vznikla v roce 1992 ze státního podniku Výzkumný ústav hutnictví železa
(původně Ocelářský výzkumný ústav). V roce 2007 se stala 100% akcionářem VÚHŽ a.s.
společnost Třinecké železárny, a. s. VÚHŽ se orientuje jednak na malosériovou výrobu,
jednak na výzkum a vývoj. Produkce je zaměřena zejména exportním směrem na oblast hutní
výroby (odstředivé lití, válcování profilů za tepla), strojní výrobu (malosériové stroje a linky,
zvukové izolace a kryty) a výrobu měřicí, regulační a automatizační techniky pro průmysl.
Výzkum a vývoj je zaměřen především na nové materiály a technologie, zkušebnictví,
poradenství a expertizy. V roce 2011 bylo na VÚHŽ řešeno 7 programových projektů.
253
Výzkumná činnost v oblasti nanotechnologií se provádí v divizi Laboratoře a zkušebny. Je
zaměřena na vývoj v oblasti výroby a kvalitativního hodnocení objemových materiálů
s nanokrystalickou strukturou vyrobených metodou několikanásobné extrémní plastické
deformace.
VaV aktivity VÚHŽ a.s. ve spolupráci s VŠB – TUO FS jsou zaměřeny na vývoj nové
technologie DRECE (Double Roll Equal Channel Extrusion).
Výzkum se rozšiřuje i na další typy materiálů. V rámci hodnocení materiálových vlastností a
strukturní stability se provádí VaV nových zkušebních metod, resp. vývoj nového
komplexního kvalitativního hodnocení technických materiálů vyrobených výše uvedenou
technologií, resp. technických materiálů s nanokrystalickou strukturou obecně.
-
Projekt MPO FR-TI1/103 „Výzkum technologií nanášení sendvičových povlaků s
orientovanou nanostrukturou pro lisovací nástroje metodou PA CVD“, 2009–2013;
řešitel Ing. Slavomír Hořejš, CSc., spoluřešitel prof. Ing. Petr Louda, CSc. – Technická
univerzita v Liberci/ Fakulta strojní/Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a
inovace
-
Projekt MPO 2A-1TP1/124 „Výzkum vlivu extrémních podmínek deformace na
submikrostrukturu kovů a zkušebních metod pro diagnostiku jejich technologických
vlastností“, 2006–2011; řešitel Ing. Karel Malaník, CSc.
Experti/obor
-
Ing. Milan Gottwald – materiálové inženýrství, expertizy
-
Ing. Karel Malaník, CSc. – zkoušení materiálů, chemická fázová analýza
-
Ing. Michenka – zkoušení nestandardních vlastností
-
prof. Ing. Stanislav Rusz, CSc. – vývoj nových technologií (VŠB – TUO)
3.4.18
VÚK PANENSKÉ BŘEŽANY, S.R.O.
Panenské Břežany 50, 250 70 Odolena Voda, IČ 25604716
www.vukpb.cz
Společnost vznikla 1. 1. 1998 osamostatněním divize Výzkum, informatika a zkušebnictví v
Inovačním technologickém centru – VÚK, a.s., který je nástupcem Výzkumného ústavu
kovů, s. p. VÚK), založeného v roce 1946 výzkumný ústav pro neželezné kovy. Provádí
aplikovaný výzkum nových typů materiálů, včetně materiálů se fázemi velikosti nanometrů
(precipitáty), vývoj, úprava a optimalizace kovů a jejich technologických postupů výroby
výrobků z neželezných slitin, včetně metod přípravy ultrajemnozrnných válcovaných
254
materiálů metodou ARB (Kumulativní spojování válcováním). VÚK též provádí zkoušky
mechanických vlastností (statické, rázové a únavové), metalografické rozbory a chemické
analýzy. Provozuje rovněž oborové informační středisko neželezných kovů, poskytuje služby
oborové knihovny, technické poradenství v oblasti norem neželezných kovů, použití a náhrad
materiálů. V roce 2011 bylo na VÚK řešeno 7 programových projektů.
Vyvíjí se především metody přípravy ultrajemnozrnných materiálů na bázi hliníku, zejména z
průmyslově vyráběných slitin odlévaných moderní metodou plynulého lití mezi válce
(AlFe1, 5Mn, AMg3, AlScZr, Al99,99).
-
Projekt MPO FR-TI2/702 „Rozvoj technologií na bázi vodou stabilizovaného
plazmatronu WSP“, 2010–2013; řešitel Ing. Vladivoj Očenášek, CSc., spoluřešitelé: Ing.
Petr Romaniak, CSc. – Inovační technologické centrum VÚK a.s. a Ing. Tomáš Chráska,
PhD. – Ústav plazmatu AV ČR v.v.i.
-
„Multifunkční objemové kovové materiály s nanokrystalickou a ultrajemnozrnnou
strukturou“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. Ing. Pavel Lejček, DrSc., FZÚ AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za VÚK Ing. Vladivoj Očenášek, CSc.
-
Výzkumný záměr MŠMT MSM2631691901 „Kovové materiály se strukturou
v submikronové a nanometrické oblasti připravené metodami intenzivní plastické
deformace“, 2004–2010; řešitel prof. Ing. Jozef Zrník, CSc., COMTES FHTa.s,
spoluřešitelem za VÚK Ing. Vladivoj Očenášek, CSc. Úlohou VÚK byl vývoj metod
intenzivní plastické deformace metodami ARB a ECAP k přípravě ultrajemnozrnných
materiálů z hliníku vysoké čistoty a slitin AlMg, AlZnScZr, AlFeMn a AlMgScZr.
-
Projekt GA ČR GA106/07/0303 „Úloha hranic zrn při vysokoteplotní plastické
deformaci jemnozrnných materiálů“, 2007–2010; řešitel doc. RNDr. Přemysl Málek,
CSc., Univerzita Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelkou za VÚK RNDr. Margarita
Slámová, CSc. VÚK byl zodpovědný za přípravu ultrajemnozrnných materiálů metodou
ARB a studium mikrostruktury a struktury zrn metodami EBSD, EDS, WDS na FEGSEM.
Experti/obor
-
Ing. Vladivoj Očenášek, CSc., – neželezné kovy, fyzikální metalurgie
3.4.19
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ORGANICKÝCH SYNTÉZ A.S. (VUOS)
Rybitví čp. 296, 533 54 Rybitví, IČ 60108975
www.vuos.com
VUOS je jednou z největších českých firem zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti
organické chemie a toxikologie. Historie VUOS začíná v roce 1941, kdy byly Spolkem pro
255
chemickou a hutní výrobu založeny výzkumné laboratoře v nově budovaném závodě
v Rybitví u Pardubic. V současnosti je VUOS 100% dceřinou společností Synthesia, a.s.
Hlavní činností VUOS jsou výroba speciálních chemikálií, výzkum a vývoj, environmentální
servis, procesní inženýrství. V roce 2011 bylo ve VUOS řešeno 26 programových projektů.
Obrat: 251,89 mil. Kč (2011)
Činnost v oblasti nanotechnologií/nanomateriálů
Provádí se výzkum a vývoj prekurzorů (monomerů pro vodivé polymery, barevných
modifikátorů) pro elektrochromní materiály, výzkum organických a organokovových
sloučenin pro high-tech aplikace v elektronice a pro užití v medicíně, výzkum
fotokatalytických systémů a nanosystémů pro mikroelektrotechniku.
a)
Projekty, jejichž příjemcem je VUOS
-
Projekt MPO FR-TI3/288 „Výzkum metod zjišťování účinků nanomateriálů na
reprodukci vodních organismů“, 2011–2013; řešitelka ing. Petra Plodíková, spoluřešitel
Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D. – Univerzita Pardubice/Fakulta chemicko-technologická
-
Projekt MPO FT-TA3/048 „Nanomateriály a funkcionální systémy na bázi DPP a CPP
sloučenin pro elektronické přístroje“, 1/2006–12/2008; řešitel Ing. Martin Kaja
-
Projekt MŠMT 2B06104 „Fotosenzibilizátory v zubním lékařství“, 7/2006–6/2010;
řešitelka Ing. Marie Karásková
b)
Projekty, na nichž VUOS spolupracuje
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: INNOSHADE –
„Innovative Switchable Shading Appliances based on Nanomaterials and Hybrid
Electrochromic Device Configurations”, 2008-2012; 19 partnerů z 10 zemí, rozpočet:
10,95 mil. EUR, koordinátorem Walter Krause, Fraunhofer-Gesellschaft Zur Foerderung
Der Angewandten Forschung E.V. (Německo), VÚOS je partnerem projektu
-
„Hierarchické nanosystémy pro mikroelektrotechniku“, 1/2007–12/2011; řešitelkou Ing.
Olga Šolcová, CSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za VÚOS
Ing. Jan Rakušan, CSc. VUOS v projektu řešil nanášení ftalocyaninových derivátů na
nanočástice oxidů kovů a využití kompozitů v mikroelektronice
Experti/obor
-
Ing. Lubomír Kubáč – syntéza, UV stabilizace
-
Ing. Miroslav Nečas, CSc. – chemická syntéza, nanomateriály
-
Ing. Jan Rakušan, CSc. – funkcionální nanosystémy
-
Ing. Jan Vyňuchal – organické sloučeniny pro elektroniku
256
3.4.20
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PLETAŘSKÝ, A.S. (VÚP)
Šujanovo náměstí 3 Brno-střed 60200, IČ 15546578
www.vup.cz
Ústav založen v roce 1949. Patří k významným světovým výrobcům speciálních
implantabilních a neimplantabilních zdravotnických prostředků.
Cévní protézy Adipograft
Spolupráce na řešení následujícího projektu
-
modifikaci cévních náhrad“, 2011–2015; řešitelé: prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D., Ing.
Radim Hrdý, doc. Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D., Ing. Denisa Maděránková, Ing. Jan
Prášek, Ph.D., Bc. Jiří Sedláček, Ing. Helena Škutková a Bc. Jaromír Žák – Vysoké
učení technické v Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií,
spoluřešitelem za VÚP RNDr. Věra Žížková
3.4.21
VÝZKUMNÝ ÚSTAV TEXTILNÍCH STROJŮ – VÚTS A.S.
U Jezu (P.O.Box 92) 525/4 Liberec 46119, IČ 46709002
www.vuts.cz
Specializace na výzkum, vývoj a výrobu strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl a to
především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické
techniky. Dále se VÚTS zabývá automatizací, vývojem, konstrukcí a stavbou speciálních
jednoúčelových strojů, manipulátorů, dopravníků a testovacích zařízení zejména pro
dodavatele automobilového průmyslu. VÚTS též sériově vyrábí vačky, krokové převodovky
a lamelové spojky.
V roce 2011 ústav řešil 20 programových projektů. Jedním z nich je projekt regionálního
výzkumného centra ED2.1.00/03.0096 – Centrum rozvoje strojírenského výzkumu
Liberec. Cílem projektu s rozpočtem 745,215 mil. Kč je v letech 2010–2012 vytvořit
prostorově, materiálně a personálně špičkově vybavené výzkumné centrum zaměřené na
návrhy strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu, zejména strojů obráběcích, sklářských,
bižuterních, polygrafických, montážních, textilních a jednoúčelových.
Roční obrat: 157,61 mil. Kč
257
spolupráce na řešení následujícího projektu
-
Projekt MPO FR-TI3/621 „Nanovlákenné kompozitní textilie pro speciální filtrace“,
2011–2014; řešitel prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc. – Technická univerzita v
Liberci/Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, spoluřešitelem za
VÚTS a.s. doc. Ing. Josef Dvořák, CSc.
3.4.22
ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU ŘEŽ A.S. (ÚJV)
250 68 Husinec – Řež 130, IČ 46356088
www.nri.cz
Založen v roce 1955. V roce 1992 byl transformován na akciovou společnost. Poskytuje
expertizy a služby provozovatelům jaderných elektráren v ČR i v zahraničí, podporuje
centrální státní instituce ČR v oblasti strategického řízení energetiky a nakládání s jadernými
odpady (Ministerstvo průmyslu a obchodu), zajišťuje nezávislou odbornou expertizu pro
Státní úřad pro jadernou bezpečnost, zajišťuje rozvoj využití ionizujícího záření a
ozařovacích služeb pro základní a aplikovaný výzkum, zdravotnictví a průmysl, poskytuje
výzkum a služby pro likvidaci radioaktivních odpadů, zajišťuje výrobu radiofarmak, provádí
výchovu a výcvik odborných a vědeckých pracovníků a řadu dalších činností. Kromě toho
ÚJV působí i v nejaderných oblastech, například v oblasti klasické energetiky, chemického
průmyslu a ochraně životního prostředí.
Do skupiny ÚJV patří též následující organizace (s majetkovou účastí ÚJV):
Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o., ŠKODA VÝZKUM s.r.o., Plzeň, LACOMED,
spol. s r.o., Husinec – Řež, Centrum výzkumu Řež s.r.o., Energoprojekt Slovakia, a. s.,
Bratislava, a Nuclear Safety & Technology Centre s.r.o.
Od roku 2011 se ÚJV podílí na budování Centra excelence SUSEN – Udržitelná
energetika (www.cvrez.cz). Cílem projektu SUSEN (SUStainable ENergy) s rozpočtem 2,5
miliardy Kč, je vybudovat do roku 2015 nové výzkumné centrum v oblasti jaderné
energetiky. Větší část (přibližně dvě třetiny) tohoto centra bude situována v Řeži u Prahy a
menší část v Plzni, v lokalitě Borská pole. Projekt realizuje Centrum výzkumu Řež s.r.o.
(jejím 100 % vlastníkem je Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.) a partnerem projektu je
Západočeská univerzita v Plzni. Manažerem projektu je Ing. Jiří Richter. Od roku 2016 se
počítá s plnohodnotným provozem centra, kde má najít uplatnění 180 zaměstnanců.
Výzkumné aktivity budou zaměřeny na řízení životnosti dosavadních jaderných zařízení za
splnění všech podmínek pro spolehlivý a bezpečná provoz a na výzkum v oblasti jaderných
elektráren IV. generace (tzv. GenIV). Projekt SUSEN je tématicky rozdělen do 4
výzkumných programů: technologické experimentální okruhy, strukturní a systémová
diagnostika, jaderný palivový cyklus a materiálový výzkum.
258
Obrat: 1 307,29 mil. Kč (2010)
Spolupráce na řešení níže uvedených programových projektů.
-
Projekt MPO FR-TI3/245 „Výzkum a vývoj technologií a systému nakládání s RAO ve
vazbě na nové jaderné zdroje“, 2011-2014; řešitel Ing. Radek Trtílek, spoluřešitelé: Mgr.
Josef Süssmilch, CSc. – CHEMCOMEX Praha, a.s., Ing. Mojmír Němec, Ph.D. – ČVUT
v Praze/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
-
Projekt MPO FR-TI1/397 „Vývoj a využití metodik a prostředků potřebných k ozařování
vzorků neutrony na výzkumném jaderném reaktoru“, 2009–2012; řešitel RNDr. Ladislav
Viererbl, CSc.
-
2007–2010, řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické centrum pro anorganické
pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelem za ÚJV RNDr. Vladimír Balek, DrSc.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“,
2005–2011; řešitel doc. MUDr. Vladimír Viklický, CSc.
-
Projekt AV ČR, Program Nanotechnologie pro společnost KAN100400702
„Nanostrukturní materiály pro katalytické, elektrokatalytické a sorpční aplikace“,
1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc., Ústav fyzikální chemie J.
Heyrovského AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za ÚJV Ing. Jiří Rais, CSc., DSc.
Experti/obor
-
RNDr. Vladimír Balek, DrSc. – diagnostika nanokompozitů pomocí difuzní a strukturní
analýzy
-
Ing. Leo Kronrád, DrSc. – výzkum radiofarmaceutických preparátů
-
Ing. Jiří Rais, CSc., DSc. – separační metody v jaderné chemii a zpracování jaderného
odpadu
-
doc. MUDr. Vladimír Viklický, CSc. – buněčné inženýrství, biotechnologická příprava
3.4.23
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PIVOVARSKÝ A SLADAŘSKÝ, A.S.
Lípová 15, Praha 2 120 44, IČ 60193697
www.beerresearch.cz
Je jediným výzkumným ústavem v ČR, který se specializuje na pivovarsko-sladařskou
problematiku, včetně výzkumu a vývoje moderních technik a technologií. Ústav též ověřuje
vlastností odrůd ječmene a chmele. Jako jediná instituce je oprávněn8 doporučovat vhodné
259
odrůdy pro výrobu Českého piva (chráněné zeměpisné označení dle nařízení Komise EU).
V roce 2011 ústav řešil 12 programových projektů.
Počet pracovníků: 64
Spolupráce na níže uvedeném projektu
-
Projekt TA ČR – TA01011363 „Výzkum a vývoj senzorového systému pro stanovení
obsahu diacetylu v pivu“, 2011–2013; řešitel doc. RNDr. Juraj Dian, CSc. – Univerzita
Karlova/MFF, spoluřešitelé RNDr. Miroslav Dienstbier – Výzkumný ústav pivovarský a
sladařský a.s., Ing. Jiří Flégl – Centec automatika, spol. s r.o.,
3.4.24
VÝZKUMNÝ ÚSTAV STAVEBNÍCH HMOT,A.S.
Hněvkovského 30/65 Brno-jih 61700, IČ 26232511
www.vustah.cz
VUSTAH je česká výzkumná organizace zabývající se více než 65 let aplikovaným
výzkumem v oblasti stavebních hmot a navazující problematikou. V roce 2011 bylo na
ústavu řešeno 10 programových projektů.
Řešení níže uvedeného projektu
-
Projekt MPO – FT-TA3/027 „Multifunkční kompozity mimořádných vlastností na bázi
anorganických nanosložek“, 2006–2010; řešitel Ing. Miroslav Svoboda, spoluřešitelé
Ing. Ludvík Lederer – DAKO Brno s.r.o., prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. – VUT v
Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, prof. Ing. Drahomír Novák,
DrSc. – VUT v Brně/Fakulta stavební
-
Ing. Miroslav Svoboda, PhD. – ředitel a člen představenstva
260
3.4.25
ZKL — VÝZKUM A VÝVOJ, A.S.
Jedovnická 8/4039, 628 00 Brno-Líšeň, IČ 25558480
www.zkl.cz
Součást koncernu výroby ložisek ZKL. Navazuje na činnost ZKL VUVL Brno. Zabývá se
výzkumem a vývojem ložisek vyráběných pod ochrannou známkou ZKL (všech typů od 1,5
mm do cca 1,5 m). Působí též jako hlavní konstrukční kancelář koncernu.
Počet pracovníků:19
Řešení níže uvedeného projektu.
-
Projekt MPO, program Tandem, FT-TA3/151 „Výzkum a vývoj technologie
povrchových vrstev součástí valivých a kluzných ložisek“, 2006–2009; řešitel Ing.
Vladimír Vansa
-
Ing. Vladimír Zikmund – ředitel
-
Ing. Libor Procházka – vedoucí vývoje
261
4.
VÝROBNÍ PODNIKY
4.1
VELKÉ PODNIKY (NAD 250 PRACOVNÍKŮ)
4.1.1
BARVY A LAKY HOSTIVAŘ, A.S.
Průmyslová 1472/11, 102 19 Praha 15, IČ 26765306
www.bal.cz
Firma založena v roce 2003. Zabývá se výzkumem, vývojem a výrobou barev a laků na kovy,
dřevo, beton, stěny, malby, fasády, dále vyrábí ředidla, speciální izolační laky a technické
kapaliny.
Roční obrat: 1 037,954 mil. Kč (2010)
Využití nanotechnologií v barvách a lacích.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující nové
environmentální požadavky EU“, 2007–2010; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová,
Ph.D., SYNPO, a. s., Pardubice, spoluřešitelem za BARVY A LAKY HOSTIVAŘ Ing.
Dariusz Jakubowicz
Odpovědnýpracovník
-
Ing. Jaroslava Úředníčková, vedoucí výzkumu a vývoje
4.1.2
BARVY A LAKY TELURIA, S.R.O.
Skrchov 1, 67961 Letovice, IČ 43420371
www.barvyteluria.cz
Výrobce malířských a fasádních barev, laků, lazury a emailů pro nátěry dřeva, základních
barev a vrchních emailů pro nátěry kovů, napouštědel a ochranných přípravků na dřevo,
lepidel na pokládání podlahových krytin, lepení korku, polystyrenu, tapet a další materiály.
Firma je součástí společnosti BARVY A LAKY HOSTIVAŘ, a.s.. Vývojové oddělení vyvíjí
zejména vhodná pojiva plniva a aditiva pro přípravu fasádních barvev.
262
Vývoj fasádní barvy s obsahem fotokatalyticky aktivní titanové běloby. Spolupráce na řešení
níže uvedeného projektu:
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/025 „Nanomateriály nové generace a jejich
průmyslové aplikace“, 3/2007–12/2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické
centrum pro anorganické pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelem za BARVY A LAKY
TELURIA, Ing. Luboš Mrázek
-
Projekt MPO, program „Trvalá prosperita“, FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující
nové environmentální požadavky EU“, 7/2007–12/2010; řešitel Ing. Libuše
Hochmannová, Ph.D., SYNPO, a. s., Pardubice, řešitelem za BARVY A LAKY
TELURIA Ing. Jaroslav Prudil
-
Ing. Jakub Noll – ředitel
4.1.3
BUZULUK A.S.
Buzulucká 108 Komárov 26762, IČ 25056301
www.buzuluk.cz
Strojírenský podnik, který vyvíjí, konstruuje a vyrábí stroje a zařízení pro gumárenský
průmysl a pístní kroužky.
Obrat: 795 mil. Kč (2011)
Činnost a řešené projekty v oblasti nanotechnologií
-
Projekt MPO - FT-TA3/106 - Vytvoření znalostní základny pro zvládnutí konstrukce,
technologie a výroby nové generace pístních kroužků, 2006–2008; řešitel Ing. Petr
Mašek, spoluřešitelé: Ing. Vladimír Volák – Ricardo Prague, s.r.o. a Ing. Vladimír
Volák– ZČU v Plzni/Nové technologie – Výzkumné centrum v západočeském regionu a
prof. RNDr. Jaroslav Fiala –ZČU v Plzni/Ústav dalšího vzdělávání
4.1.4
FEI CZECH REPUBLIC S.R.O.
Podnikatelská 2956/6, 612 00 Brno, IČ 46971629
www.feicompany.com
Firma je dceřinou společnosti FEI Company z USA. Zabývá se vývojem a výrobou
elektronových mikroskopů.
263
Brněnský závod se zabývá vývojem a výrobou elektronových mikroskopů a přístrojů se
zkříženým svazkem elektronů a iontů (DualBeam™). Mikroskopy pracují s nanometrickou a
subnanometrickou přesností.
-
Projekt MŠMT, program EUREKA OE08012 „Kontrast a detekce v rastrovací
elektronové mikroskopii“, 2008–2010; řešitel RNDr. Lubomír Tůma
-
RNDr. Jiří Očadlík – jednatel
4.1.5
GEA HEAT EXCHANGERS A.S.
Vesecká 1 Liberec 46312, IČ 46708375
www.geavlz.cz gealvz.cz
Firma GEA Heat Exchangers a.s. (vznikla k 1. 5. 2012 fúzí dvou subjektů – GEA LVZ, a.s. a
GEA Klimatizace spol. s r.o.) je součástí nadnárodního segmentu koncernu GEA Air
Treatment Systems a na českém evropském trhu zajišťuje výrobu a prodej zařízení pro ohřev,
chlazení, zvlhčování, odvlhčování a filtraci atmosférického vzduchu. Dále je výrobcem a
dodavatelem systémů pro čisté prostory. Při řešení požadavků zákazníka klade velký důraz
na minimalizaci spotřeby energie po celou dobu životnosti doporučených zařízení.
-
Projekt MPO FR-TI3/621 – „Nanovlákenné kompozitní textilie pro speciální filtrace“,
2011–2014; řešitel prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc. – Technická univerzita v Liberci,
spoluřešitelem za GEA VLZ LVZ Ing. Dušan Kraus
-
Projekt TA ČR – TA01011512 – „Nanovlákenné vzduchové filtry s obsahem aktivních
látek určené pro klimatizaci a ventilaci“, 2011–2014; řešitel Ing. Jakub Hrůza, Ph.D. –
Technická univerzita v Liberci, spoluřešitelem za GEA Ing. Dušan Kraus, Ing. Antonín
Pros – GEA LVZ, a.s.
-
Ing. Dušan Kraus – nanofiltrace
-
Ing. Ivan Polívka – předseda představenstva
264
4.1.6
GUMÁRNY ZUBŘÍ, A. S.
Hamerská 9, 756 54 Zubří, IČ 00012122
www.guzu.cz
Tradiční výrobce technické pryže od roku 1935. Zabývá se výrobou a vývojem technické
pryže hlavně pro automobilový průmysl. Technická pryž je vyráběna vstřikovací nebo
vytlačovanou technologií. Do výrobního programu Gumáren Zubří, a. s., dále patří výroba
ochranných masek a zpracování termoplastických elastomerů.
Vývoj kaučukovitých nanokompozitů vhodných pro gumárenskou výrobu.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4//074 „Kaučukovité nanokompozity
mimořádných vlastností pro gumárenské výrobky uplatňující se především v
automobilovém a obranném průmyslu“, 3/2007–12/2010; řešitel Ing Jiří Zelenka, CSc.,
SYNPO, a. s., Pardubice, spoluřešitelem za Gumárny Zubří, a. s., Ing. Aleš Maceček.
Expert/obor
-
Ing. Aleš Maceček – příprava a hodnocení kaučukovitých nanokompozitů
4.1.7
HARFA PLUS S.R.O.
Poděbradská 195/7, 190 05 Praha 9, IČ 45794316
www.balakryl.cz, www.barvytebas.cz
Firma byla založena v roce 1992 (jako Barvy Tebas, spol. s r.o.) and v roce 2001 byla
přejmenována na BARVY TEBAS s.r.o. and v roce 2010 na HARFA PLUS s.r.o.. Firma
patří mezi největší výrobce vodou ředitelných nátěrových hmot v ČR. Stěžejním výrobkem
společnosti je univerzální akrylátová barva BALAKRYL Uni Mat V 2045.
Využití nanočástic v barvách a lacích.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující nové
environmentální požadavky EU“, 7/2007–12/2010; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová,
265
Ph.D., SYNPO, a. s., Pardubice, spoluřešitelem za BARVY TEBAS Ing. Jaroslav
Prachař.
-
Ing. Tomáš Jelínek – generální ředitel
-
Ing. Jaroslav Prachař – technický ředitel
4.1.8
HEDVA A. S.
Na Stráni 572/6, 572 21 Moravská Třebová, dříve IČ 28828291
www.hedva.cz
Hedvábnická výroba textilky vychází z dlouholetých tradic, které se vztahují k roku 1868. V
roce 1949 byly závody v Čechách a na Moravě zabývající se hedvábnickou výrobou
soustředěny do národního podniku Hedva, který byl v roce 1993 transformován na
soukromou akciovou společnost.
Výroba je soustředěna do dvou tkalcoven – v Moravské Třebové, kde se vyrábí hladké
listové zboží a v Rýmařově, kde se vyrábějí žakarské tkaniny, kravaty a další pánské módní
doplňky. Třetí závod v Šumperku se zabývá výrobou hedvábnických šicích a speciálních nití.
V roce 2008 a.s. HEDVA koupila od belgické firmy BDT obchodní jméno „Cyr Gambier“,
pod kterým dodává na trh technické tkaniny pro potahy na zahradní nábytek, slunečníky a
dětské kočárky.
Páteří vyráběného sortimentu jsou technické tkaniny pro účely sportovní, filtrační, ochranné,
armádní, galanterní a podkladové pro další použití v oboru stavebním, automobilovém a dále
v lékařství a ultračistých provozech.
Lehčí typy hedvábnických technických tkanin jsou hmotnostně pod 50 gramy na 1 m2 a jsou
vhodné jako nosič pro nanovrstvu se speciální vlastností. Uplatňují se tam, kde je vedle
speciální nanovlákenné vlastnosti požadována rovněž pevnost. Nanotechnologie jsou
používány při finálních úpravách hedvábnických tkanin, kde jsou vysoké požadavky na
účinnost, odolnost a trvanlivost úpravou vkládané vlastnosti. Nejběžnějšími
nanotechnologickými úpravami hedvábnických tkanin jsou voděodolná, nešpinivá,
antistatická a nehořlavá. I zde platí obecné pravidlo, čím jemnější kapilarita použitého vlákna
ve tkanině, tím účinnější je aplikace finální úpravy nanotechnologickým postupem.
-
Ing. Jiří Ošlejšek, generální ředitel
266
4.1.9
INTERPHARMA PRAHA, A.S.
Komořanská 955, 143 00 Praha 12 – Modřany, IČ 44265409
www.interpharma-praha.cz
Farmaceutická firma založená v roce 1932. Zabývá se výzkumem, vývojem a výrobou
generických léčiv, zejména diagnostik, protinádorových a urologických léčiv, a dermokosmetických přípravků. Jejím vlastníkem je společnost INTERPHARMA WEST Inc. z
USA, registrovaná na Britských Panenských ostrovech.
-
„Kombinované kontrastní látky pro molekulární MR zobrazování“, 07/2006–12/2010;
hlavní řešitel prof. RNDr. Ivan Lukeš, CSc., Univerzita Karlova v Praze/PřF,
spoluřešitelem za Interpharma Praha Ing. Ivan Hlaváček, CSc.
-
Ing. Ivan Hlaváček, CSc. – člen představenstva, výzkum a vývoj
4.1.10
LANEX A.S.
Hlučínská 1/96, 747 23 Bolatice, Opava, IČ 28223209
www.lanex.cz
Výrobce technického textilu – kompozitních lan, včetně námořních a horolezeckých, dále
velkoobjemových vaků, flexitanků, popruhů, technických vláken apod.
Roční obrat: 950,94 mil.. Kč (2010)
Výzkum využití nanotechnologií pro zvýšení funkčních vlastností lan.
-
Projekt MPO, program „Trvalá prosperita“, 2A-2TP1/136 „Využití nanotechnologií pro
povrchovou úpravu lan“, 2007–2010; řešitel Ing. Libor Ganzer. Cílem řešení projektu
bylo zlepšit hydrofilní vlastnosti lan a odolnost textilií využitím nanočástic.
267
-
Ing. Rudolf Gregořica – generální ředitel
-
Ing. Libor Ganzer – vývoj
4.1.11
LASSELSBERGER, S.R.O.
Adelova 2549/1, 320 00 Plzeň, IČ 25238078
www.rako.cz
Největší výrobce keramických obkladů a dlažeb v ČR a zároveň se řadí k největším
evropským výrobcům obkladových materiálů. LASSELSBERGER, a.s., zachovává a rozvíjí
tradici české značky RAKO s komplexní nabídkou bytové keramiky.
Výroba speciální úpravy standardní bytové keramiky povrchovou vrstvou fotoaktivního
oxidu titaničitého. Tato vrstva umožňuje lepší čistitelnost výrobků a vyznačuje se
antibakteriálním účinkem. Tato technologie je vlastnictvím japonské firmy TOTO. Firma
Lasselsberger výrobky vyrábí na základě nakoupené licence. Technologie spočívá v nanášení
a následném tepelném zafixování tenké průhledné vrstvy nanočástic oxidu titaničitého a
dalších anorganických komponent na povrch keramických materiálů. Vrstva zlepšuje
hygienické vlastnosti keramického obkladu díky hydrofilnímu a antibakteriálnímu efektu
povrchu. Lasselsberger vyrábí tyto výrobky pro svého bývalého vlastníka – německou firmu
DSCB, která ji prodává pod svou značkou HYDROTEC.
-
Ing. Monika Zechovská – vedoucí technologického rozvoje
4.1.12
MAGNA EXTERIORS & INTERIORS (BOHEMIA), S.R.O.
Kubelíkova 604 Liberec 460 78, IČ 26195348
www.eu.magna.com
Vývoj, výroba, kompletace a prodej technicky náročných dílů z plastů pro automobilový
průmysl. V ČR má firma čtyři výrobní závody – dva v Liberci, další v Libáni u Jičína a
v Nymburce. Od roku 2009 je firma (původně v roce 1946 založená jako Plastimat a v roce
1996 přejmenována na Peguform Bohemia a.s.) součástí nadnárodního průmyslového
konglomerátu Magna International Inc. se sídlem v Kanadě, který operuje ve 25 zemích.
Počet zaměstnanců: 1 652
Roční obrat: 7 609,24 (2010)
268
-
Projekt TA ČR TA01010946 „Výzkum užitných vlastností a aplikačních možností
polymerních materiálů s přírodními plnivy a nanoplnivy na bázi syntetických a PLA
matric“, 2011–2013; řešitel prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld – Technická univerzita v
Liberci/Fakulta strojní, spoluřešitelem za MAGNA Ing. Zdeněk Severa, Ph.D.
-
Ing. Pavel Neuman – jednatel
4.1.13
MOMENTIVE SPECIALTY CHEMICALS A.S.
Tovární 2093, 356 01 Sokolov, IČ 00011771
www.hexion.com
Společnost Momentive Specialty Chemicals a.s. (dříve postupně postupně Chemické závody
Sokolov, Eastman Sokolov, RSM Chemacryl a Hexion Specialty Chemicals) je součástí
nadnárodního seskupení Momentive Specialty Chemicals, Inc., se sídlem v Columbusu, OH,
USA. Zabývá se výrobou a zpracováním produktů v oblasti akrylátové chemie. Kyselina
akrylová a čtyři základní estery kyseliny akrylové (methylakrylát, ethylakrylát, butylakrylát a
2ethyl-hexylakrylát) představují dvě třetiny výrobního portfolia firmy. Zbytek tvoří
polymery, které se ve formě disperzí uplatňují především ve výrobě nátěrových hmot, lepidel
a materiálů ve stavebnictví. Kyselina akrylová se používá zejména jako super-absorbující
polymery (SAP), detergentní polymery, flokulanty nebo kopolymery.
Spolupráce na řešení výzkumných projektů jako potenciální realizátor dosažených výsledků.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ „Výzkumné centrum pro nanopovrchové
inženýrství – NANOPIN“, 1/2005–12/2010; řešitel Ing. František Peterka, Ph.D., ATG
s.r.o., Praha, spoluřešitelem za Momentive (v době řešení projektu Hexion) Ing. Pavel
Holub. Cílem zapojení chemičky do projektu bylo nalezení komerčně zajímavých
výrobků využívajících fotokatalytické jevy nanomateriálů v produktech na bázi
akrylátových disperzí.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN100500651 „Příprava a
studium vlastností organicko-anorganických nanokompozitních materiálů připravených
in situ emulzní polymerizací“, 7/2006–12/2009; řešitelka Ing. Zdeňka Sedláková, CSc.,
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za Momentive (v době
řešení projektu Hexion) Ing. Jan Nájemník
-
Ing. Pavel Holub – technolog, disperze EMEA
269
4.1.14
PEGAS NONWOVENS S.R.O.
Přímětická 86, 689 04 Znojmo, IČ 25478478
www.pegas.cz
Od svého založení v roce 1990 se společnost za dvacet let stala druhým největším výrobcem
netkaných textilií v Evropě - měřeno výrobní kapacitou (90 tisíc tun). PEGAS dodává textilie
na bázi polypropylenu a polyetylenu („PP“ a „PP/PE“) pro účely výroby jednorázových
hygienických produktů (jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a
dámské hygienické výrobky) a dále v menší míře do stavebnictví, zemědělství a pro lékařské
aplikace.
Roční obrat: 4 240.65 mil. Kč (2011)
Využití nanotechnologií při výrobě netkaných textilií.
-
Projekt MPO FR-TI3/340 „Nová generace bariérových netkaných textilií spunmeltového
typu na bázi nanovláken“, 2011–2014; řešitel Ing. Zdeněk Mečl
-
Projekt MPO, 2A-3TP1/126 „Kontinuální plazmatické a nanoplazmatické úpravy pro
netkané textilie“, 2008–2011; řešitel Ing. Zdeněk Mečl
-
Ing. Miloš Bogdan – generální ředitel
-
František Klaška, MBA – technický ředitel
-
Ing. Zdeněk Mečl – vývoj
4.1.15
POLIČSKÉ STROJÍRNY A.S.
572 12 Polička, IČ 46504851
www.pos.cz
Vývoj, výroba prodej a servis pneumaticky ovládaných dveřních systémů pro dopravní
prostředky, pneumatických systémů pro řídící a automatizační aplikace, technologie pro
měření a čerpání tekutin, dále vývoj, výroba, prodej, znehodnocování a ekologická likvidace
zbraní, střeliva a výbušnin.
270
-
Projekt MPO FR-TI1/278 – „Výzkum a vývoj zařízení a technologie nanouhlíkového
prachu detonační metodou“, 2009–2012; řešitel Ing. Jiří Tamele, spoluřešitel prof.
RNDr. Jaroslav Fiala – ZČU v Plzni/Nové technologie – Výzkumné Centrum v
západočeském regionu
-
Ing. Jaroslav Trávníček, předseda představenstva
4.1.16
RAVAK A.S.
Obecnická 285, 261 01 Příbram I, IČ 25612492
www.ravak.cz
Firma založená v roce 1991 je největším výrobcem vybavení pro koupelny ve střední a
východní Evropě. Vyrábí vany, sprchové kouty a dveře, vany, umyvadla, koupelnový
nábytek, vodovodní baterie a další doplňky. Působí ve více než 50 zemích světa.
Využití nanomateriálů ve výrobě bílé techniky.
-
Jindřich Vařeka – předseda představenstva
4.1.17
SAFINA, A.S.
Vídeňská 104, 252 42 Vestec, IČ 45147868
www.safina.cz
SAFINA, která navazuje na tradici sahající až do roku 1860, vznikla v roce 1992. Firma má
rozhodující postavení v oblasti zpracování drahých a neželezných kovů nejen v ČR, ale i v
Evropě. Portfolio produktů je široké, sahá od rafinace drahých kovů do čistoty 3N až 4N,
přes výrobu polotovarů a výrobků z drahých a obecných kovů, výrobu čistých chemikálií s
obsahem drahých kovů pro farmaceutický průmysl, chemických sloučenin a katalyzátorů s
obsahem drahých kovů po recyklaci elektroodpadu z elektrických a elektronických zařízení a
chemického průmyslu.
Obrat: 6 742,721 mil. Kč (2010)
271
-
Projekt MPO, FI-IM5/124 „Výzkum technologie nanášení nanovrstev nových materiálů
pro konstrukci úsporných a výkonných senzorů, regulátorů a akčních členů“, 2008–
2010; řešitel Ing. František Veselý
-
Ing. Tomáš Plachý, CSc., předseda představenstva
4.1.18
SAINT — GOBAIN ADVANCED CERAMICS, S.R.O.
Přepeřská 1302, 511 01 Turnov, IČ 25763121
www.sgac-turnov.cz
Je největším výrobcem odvětví keramiky koncernu Saint – Gobain ve střední Evropě.
Vznikla v roce 1999, kdy Saint – Gobain Céramiques Avanceés Desmarquest odkoupila
veškeré aktivity týkající se keramiky (včetně výzkumu a vývoje) od české firmy Dias
Turnov, s.r.o. Zaměřuje se především na výrobu keramických těsnících destiček do kartridží
vodovodních baterií, výrobu keramických filtrů na roztavené kovy pro slévárenství, výrobu
keramických řezných destiček pro obrábění kovů a nástrojů pro tváření ocelových trubek,
výrobu a montáž součástek z elektrokeramiky.
Vývoj a výroba prototypů z high-tech keramiky (výchozí submikro a nanometrické prášky a
suspenze Al2O3, ZrO2 aj.). Firma provádí tzv. freeze a spray-dry granulace keramických
submikro a nanoprášků a suspenzí.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: Clear-up “Clean
buildings along with resource efficiency enhancement using appropriate materials and
technology”, 2008–2012; 22 partnerů z 11 zemí, rozpočet projektu: 12,02 mil. EUR,
koordinátorem Udo Weimar, Eberhard-Karls-Universitat Tuebingen (Německo), SaintGobain je partnerem projektu.
-
Projekt MPO, program „Trvalá prosperita“, 2A-1TP1/087 „Výzkum ,in situ‘ zpevněných
nanokompozitních keramických materiálů“, 2006–2010; řešitel Ing. Vladimír Šída, CSc.
-
Ing. Vladimír Šída, CSc. – keramické technologie
-
Ing. Miroslav Liška – materiálový výzkum
272
4.1.19
SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU, A. S.
(SPOLCHEMIE)
Revoluční 1930/86, 400 32 Ústí nad Labem, IČ 00011789
www.spolchemie.cz
Výzkum, vývoj, výroba a zpracování chemických a biochemických výrobků a obchodování s
nimi. Spolchemie vyrábí na 500 druhů výrobků v oboru syntetických pryskyřic, základních a
speciálních anorganických sloučenin, například hydroxid sodný a draselný, chlór, kyselina
chlorovodíková, flurovodíková, fluorid sodný, manganistan draselný, umělý korund.
Majoritním vlastníkem (drží 38 % akcií) Spolchemie je od roku 2005 Via Chem Group, která
patří firmě Euro Capital Alliance Ltd., registrované v Torontu (Kanada).
-
Projekt MPO FR-TI1/548 „Pilotní projekt pro výrobu nanočástic oxidů a směsných
oxidů Zr, Ti, Al, Li a Mn“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Bohuslav Doležal, CSc.,
spoluřešitelé: Ing. Josef Konečný – Vakos XT a.s., Ing. Vladimír Ždímal, CSc. –
VŠCHT/Fakulta chemicko-inženýrská
-
Projekt MPO FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující nové environmentální požadavky
EU“ 2007–2010; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová, Ph.D. – SYNPO a.s.,
spoluřešitelem za Spolchemii Ing. Jan Hyršl, CSc.
-
Ing. Jan Hyršl, CSc. – výzkum a vývoj
-
prof. Ing. Otakar Söhnel, DrSc. – ředitel
4.1.20
SYNTHOS KRALUPY A.S.
O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou, IČ 28214790
www.kaucuk.cz
Chemička (do roku 2007 Kaučuk, a.s., nyní součást polské společnosti SYNTHOS S.A.,
Oswiecim), se specializuje na výrobu styren-butadienových kaučuků pro gumárenský a
obuvnický průmysl a na produkci různých druhů polystyrenu.
273
Výzkum a vývoj směřující ke zlepšení vlastností polystyrenu a dalších produktů firmy.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN100400701 „Hybridní
nanokompozitní materiály“, 2007–2011; řešitel prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc., Ústav
fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za SYNTHOS Kralupy
Ing. Jiří Reiss, CSc.
-
Ing. Jiří Reiss, CSc. – výzkum a vývoj
4.1.21
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, A. S.
Průmyslová 1000 Třinec 73970, IĆ 18050646
www.trz.cz
Třinecké železárny jsou výrobcem dlouhých ocelových válcovaných výrobků. Byly založeny
již v roce 1839. Na výrobě oceli v ČR se podílejí více než jednou třetinou.
Počet pracovníků: 5 897
Výzkum a vývoj v oblasti omezování množství vznikajících odpadů a zvyšování podílu jejich
využití, využití nanotechnologií pro zkvalitnění ocelí.
-
CSc. – SVÚM a.s., spoluřešitelem za Třinecké železárny a.s. Ing. Bohuslav Chmiel
4.1.22
ZENTIVA, A.S.
U kabelovny 130, 102 37 Praha 10 – Dolní Měcholupy, IČ 49240030
www.zentiva.cz
Farmaceutická firma zaměřená na vývoj, výrobu a prodej generických farmaceutických
produktů. Jeden z největších výrobců léčiv ve střední a východní Evropě. Součást
nadnárodního farmaceutického koncernu Sanofi.
274
Počet zaměstnanců: 1 130
Nanomedicína – vývoj léku proti rakovině prsu ve spolupráci s Ústavem molekulární
genetiky AV ČR a Mikrobiologickým ústavem AV ČR, spolupráce na uvedených projektech:
-
biokompatibilní povrchy a nové nanostrukturované kompozity pro aplikace v medicíně a
farmacii“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. RNDr. Miloš Nesládek, CSc., HDR– Fyzikální
ústav AV ČR, v. v. i., spoluřešitelem za Zentivu Ing. Jan Šotola, CSc.
-
„Nanočásticové a supramolekulární systémy pro cílený transport léčiv“, 7/2006–
12/2010; řešitelka prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. – Mikrobiologický ústav AV ČR,
v. v. i., spoluřešitelem za Zentivu Ing. Jan Šotola, CSc.
-
Saša Leskovšek – ředitel úseku vývoje
275
4.2
4.2.1
MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY (DO 250 PRACOVNÍKŮ)
5 M S.R.O.
Na Záhonech 1177, 686 04 Kunovice, IČ 46969250
www.5m.cz
Vývoj a výroba kompozitů a sendvičů pro speciální aplikace.
Vývoj a výroba nanokompozitů.
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název projektu: NANOCORE “Development of a low FST and high mechanical performance nanocomposite foam core
material for ferries and cruise ship superstructures”, 2011-2013; 6 partnerů ze 4 zemí,
rozpočet projektu: 1,24 mil. EUR, koordinátorem Jaime Rudiez Ruiz, Plasticos Karey
SA (Španělsko), 5M spol. s r.o. je partnerem projektu
-
Ing. Antonín Zelinka – jednatel
4.2.2
ADVANCED MATERIALS JTJ, S.R.O.
Kamenné Žehrovice 23, 270 01, IČ 26763842
www.advancedmaterials1.com
Společnost vznikla roku 2003, zabývá se vývojem a výrobou nanomateriálů a jejich využitím.
Specializuje se zejména na nano oxid titaničitý, fotokatalytické aplikace a 3D Li-ion baterie.
Roční obrat: 2 mil Kč (2010)
-
Ing. Jan Procházka PhD. – jednatel a ředitel
276
4.2.3
AGRITEC, VÝZKUM, ŠLECHTĚNÍ A SLUŽBY, S.R.O.
Zemědělská 2520/16, 787 01 Śumperk, IČ 48392952
www.agritec.cz
Firma zaměřená na aplikovaný a základní výzkum pro zemědělství, životní prostředí a
potravinářství. Na tuto činnost navazuje šlechtění rostlin, množení a prodej osiv, chemických
prostředků pro ochranu rostlin, substrátů, krmiv, poskytování služeb z oblasti biochemie,
chemických rozborů, laboratorní a polní testování přípravků, pomocných látek a odrůd.
Roční obrat: 15,30 mil Kč (2010)
Využití nanotechnologií v zemědělství.
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: BIOAGROTEX –
„Development of new agrotextiles from renewable resources and with a tailored
biodegradability.”, 2008-2012; 17 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 4,37 mil. EUR,
koordinátorem Michele Adams, Centre Scientifique & Technique de L'industrie Textile
Belge (Belgie), AGRITEC je partnerem projektu.
-
Ing. Miroslav Hochman – ředitel společnosti a jednatel
4.2.4
ARCADIS GEOTECHNIKA, A.S.
Geologická 4/988 Praha 5 152 00, IČ 41192168
www.arcadisgt.cz
Firma (dříve Stavební geologie – Geotechnika, a.s.) je největší a nejstarší (80ti letá historie)
geotechnická konzultační společnost v ČR. Od roku 2002 je součástí mezinárodního
uskupení inženýrských firem ARCADIS. Zabývá se aplikovaným výzkumem odvětví
stavební a environmentální geotechniky. Má vlastní pracoviště numerického modelování a
laboratoř geomechaniky a pracoviště terénních zkoušek a monitoringu.
-
Projekt TA ČR – TA01020348 – „Reverzibilní skladování energie v horninovém
masivu“, 2011–2014; řešitelé Mgr. Michal Vaněček, Mgr. Jana Michálková a RNDr.
277
Dagmar Trpkošová – ISATech, s.r.o., spoluřešitelem za ARCADIS Ing. Jiří Záruba,
MBA a Mgr. Karel Sosna
-
Ing. Václav Hořejší – předseda představenstva
4.2.5
ASIO, SPOL. S R.O.
83 Jiříkovice 66451, IČ 48910848
www.asio.cz
Inženýrsko-dodavatelská firma působící v oboru čištění odpadních vod. Specializuje se na
čištění odpadních komunálních vod zejména z menších zdrojů, tj. do 5 tisíc ekvivalentních
obyvatel, na čištění odpadních vod s obsahem lehkých kapalin a tuků, průmyslových
odpadních vod vč. technologického vybavení z plastu a nerezavějící oceli.
Výzkum a využití nanomateriálů pro čištění vod.
-
Projekt TA ČR - TA01010356 „Vhodné materiály pro nanotechnologické aplikace při
čištění a úpravě vody a vzduchu“, 2011–2014; řešitelé Ing. Karel Plotěný a Ing. Marek
Holba, Ph.D., spoluřešitelé: Centrum organické chemie, s.r.o., SPUR a.s., Botanický
ústav AV ČR v.v.i., Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta
-
Projekt MPO FR-TI3/196 „Pokročilé technologie hygienického a toxikologického
zabezpečení odtoku z čistíren odpadních vod“, 2011–2014; řešitel Ing. Karel Plotěný,
spoluřešitelé Ing. Roman Sládek – RAWAT consulting s.r.o., doc. Ing. Blahoslav
Maršálek, CSc. – Botanický ústav AV ČR v.v.i., RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. –
Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta
-
Ing. Karel Plotěný – jednatel
-
Ing. Oldřich Pírek – jednatel
278
4.2.6
ATG S.R.O. (ADVANCED TECHNOLOGY GROUP, SPOL. S R.O.)
Beranových 65, 199 02 Praha 9 – Letňany, IČ 45314772
www.atg.cz
Česká inženýrská firma působící hlavně v oblasti kvalifikace a certifikace technického
personálu (nedestruktivní technologie – NDT, svařování, koroze), inspekce a supervize podle
ASME Code a provádí nezávislý dozor při NDT zkoušení. Zabývá se výrobou zařízení pro
NDT a dodává kompletní vybavení pracovišť NDT ve všech metodách. Dceřinou firmou
ATG je LA composite, s.r.o., která se zabývá návrhem, vývojem a výrobou kompozitních a
lepených struktur, hlavně pro letecké technologie, autoklávovou technologií. Součástí
společnosti je Centrum pro TiO2 fotokatalytické aplikace.
Činnost v oblasti nanotechnologií se v posledních letech soustřeďovala na koordinační práce
Centra pro TiO2 fotokatalytické aplikace, koordinací akce 540 programu COST a řešení
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0577 „Výzkumné centrum pro
nanopovrchové inženýrství – NANOPIN“, 1/2005–12/2011; řešitel – koordinátor Ing.
František Peterka, Ph.D., spoluřešiteli projektu byly mj. Ústav fyzikální chemie
Jaroslava Heyrovského AV ČR, v.v.i., Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Vysoká
škola chemicko-technologická/Fakulta chemické technologie a Technická univerzita v
Liberci/Fakulta strojní a
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/025 „Nanomateriály nové generace a jejich
průmyslové aplikace“, 2007–2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické
centrum pro anorganické pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelem za ATG Ing. František
Peterka, Ph.D.
-
Akce programu COST 540 PHONASUM – Photocatalytic technologies and novel
nanosurfaces materials – critical issues“, 2005–2010; koordinátor akce Ing. František
Peterka, Ph.D. – ATG. Akce se účastnilo 20 států (informace na www.cost540.com).
Jako dílčí témata byly zkoumány mj. syntéza vysoce fotoaktivních nanočástic oxidu
titaničitého, včetně dopovaných či směsných materiálů se spektrální citlivostí rozšířenou
do viditelné oblasti a přípravu vrstev na bázi nanokrystalického oxidu titaničitého jednak
z plynné fáze technikou plazmové depozice a jednak z roztoku pomocí různých
chemických postupů, mimo jiné pokročilých metod využívajících micel jako vzorů pro
vznik definované porézní struktury.
-
Ing. František Peterka, Ph.D. – ředitel Centra pro TiO2 fotokatalytické aplikace
279
4.2.7
APRONEX S.R.O.
Nad Safinou II/365, Vestec, 252 42 Jesenice u Prahy, IČ 27093123
www.apronex.com
Biotechnologická firma, spin-off Ústavu molekulární genetiky AV ČR, založená v roce 2003,
která vyrábí biologicky aktivní rekombinantní proteiny pro různé aplikace a provádí analýzy
proteinových preparátů.
Vývoj, biotechnologická výroba a testování biologicky aktivních proteinových preparátů.
Výzkum v oblasti bionanotechnologií.
-
ultrazvuku v medicíně“, 1/2007–12/2011; řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.,
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za Apronex Ing. Jiří Špička
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN208240651 „Studium
interakcí biologických makromolekul a nanovrstev se zaměřením na výzkum
polymerních mikrofluidních biosenzorů a terapeutických nanočástic“, 7/2006–12/2010;
řešitel doc. Ing. Pavel Hasal, CSc., VŠCHT Praha, spoluřešitelem za Apronex RNDr.
Vladimír Kořínek, CSc.
-
12/2011; řešitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
v. v. i., řešitelem za Apronex RNDr. Ladislav Anděra, CSc.
-
RNDr. Ladislav Anděra, CSc. – jednatel
4.2.8
AQUATEST A.S.
Geologická 4, 152 00 Praha 5, IČ 44794843
www.aquatest.cz
Firma vznikla transformací někdejšího hydrogeologického závodu podniku Stavební
geologie. Poskytuje konzultantské a inženýrské služby v oblasti ochrany životního prostředí a
vodního hospodářství, zejména sanační a recyklační technologie.
280
Výzkum a vývoj týkající se použití nanomateriálů v sanační praxi, v oblasti sanace
kontaminovaných podzemních, povrchových a odpadních průmyslových vod. Firma aplikuje
nanoželezo v oblasti sanace kontaminace chlorovaných etenů, polychlorovaných bifenylů,
experimentálně pak pro šestimocný chróm a arzén.
Konkrétní zaměření výzkumu a vývoje:
-
aplikace elementárního nanoželeza pro sanace kontaminovaných podzemních vod a
horninového prostředí
-
použití elementárního nanoželeza jako součást náplně permeabilních reaktivních bariér
-
výzkum možnosti výroby nanoželeza z důlních vod
-
použití elementárního nanoželeza pro likvidaci odpadních průmyslových vod
Projekty, na jejichž řešení společnost spolupracuje
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita ENV+ NMP, název projektu:
NAMETECH – „Development of intensified water treatment concepts by integrating
nano- and membrane technologies”, 2009-2012; 11 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu:
2,87 mil. EUR, koordinátorem Inge Genné, Vlaamse Instelling Voor Technologisch
Onderzoek N.V. (Belgie), AQUATEST a.s. je partnerem projektu
-
Projekt 7RP EU, téma: prostředí, integrovaný projekt, AQUAFIT4USE „Water in
Industry, Fit-for-Use, Sustainable Water Use in Chemistry, Paper, Textile and Food
Industry“, 2008–2011; AQUATEST je partnerem projektu. Projekt řešil použití
nanočástic elementárního železa pro čištění odpadních vod z textilního průmyslu, vývoj
a optimalizaci reaktoru pro toto čištění.
-
Projekt TA ČR – TA01021764 „Modifikované nosiče biomasy pro čištění odpadních
vod“, 2011–2014; řešitelé: Ing. Libor Novák, Vladimír Janeček, Dr. Ing. Radovan Šorm
– PRO-AQUA CZ, s.r.o., spoluřešitelem za AQUATEST Ing. Tomáš Lederer, Ph.D. a
Ing. Libor Polách
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/456 „Vývoj a zavedení nástrojů aditivně
modulujících proces bioremediace půdy a vody“, 2009–2013; řešitel Mgr. Zdeněk
Kozlíček – MikroChem LKT, spol. s r.o., spoluřešitelem za AQUATEST Dr. Ing.
Miroslav Černík, CSc.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA3/077 „Remediace podzemních vod za pomoci
permeabilních reaktivních bariér“, 5/2006–4/2010; řešitel Ing. Josef Kozler, CSc.,
Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s., Ústí nad Labem, spoluřešitelem za
AQUATEST doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. Projekt byl zaměřen na použití
elementárního nanoželeza jako náplně reaktivních podzemních stěn k likvidaci
chlorovaných uhlovodíků v kontaminovaných podzemních vodách.
281
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN108040651 „Výzkum
výroby a použití nanočástic na bázi nulmocného železa pro sanace kontaminovaných
podzemních vod“, 2006–2008; řešitel doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Technická
univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, spoluřešitelem za AQUATEST RNDr. Petr
Kvapil, Ph.D. Cílem výzkumu byl vývoj a výroba nového nanomateriálu se specifickými
vlastnostmi pro použití při oxidačně-redukčních reakcích vedoucích k odbourání
specifikovaných kontaminantů podzemní vody (chlorované uhlovodíky, těžké kovy) za
vzniku netoxických či podstatně méně toxických produktů.
Pilotní aplikace nanoželeza při sanačních pracích, spolupráce s Technickou univerzitou v
Liberci, Ústavem anorganické chemie AV ČR z Ústí nad Labem, zahraniční spolupráce s
firmou Golder Associates (USA), firmou TODA (Japonsko).
-
doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. – ředitel divize Výzkum a vývoj, specializace na
výzkum nanočástic elementárního železa pro sanace
-
RNDr. Petr Kvapil, Ph.D. – pilotní aplikace nanoželeza v sanačních technologiích
-
Ing. RNDr. Pavel Dusílek, Ph.D. – sanační technologie
4.2.9
BD SENSORS S.R.O.
Hradišťská 817, 687 08 Buchlovice u Uherského Hradiště, IČ 49968416
www.bdsensors.cz
Společnost založená v roce 1993 se zaměřuje na výrobu elektronické tlakoměrné techniky,
jako snímače tlaku, snímače výšky hladiny a jejich příslušenství.
Výzkum plně inteligentních senzorů tlaku využívajících struktur MEMS a navazujících
nanotechnologických struktur, včetně výzkumu a ověření nových principů snímání tlaku.
-
Projekt MPO, program Trvalá prosperita, 2A-2TP1/143 „Výzkum nových
mechatronických struktur MEMS využitelných pro měření tlaku“, 2006–2011; řešitel
Ing. Karel Mareček.
-
Ing. Karel Mareček – jednatel
282
4.2.10
BIOMEDICA, SPOL. S R.O.
Pekařská 8, 158 00 Praha 5, IČ 44265859
www.bio-medica.eu
Výrobce léčiv, zdravotních prostředků, doplňků stravy a bylinné kosmetiky se zaměřením
především na obsah rostlinných extraktů, silic či vitamínů. Mezi hlavní produkty firmy patří
zásyp Framykoin, prebiotikum Lactulosa Biomedica či rostlinný léčivý přípravek Biotussil.
Společnost je též prodejcem surovin pro farmaceutickou a kosmetickou výrobu. Součástí
společností je technologický park v Hořátvi, nedaleko Nymburka, kde má Biomedica
soustředěnou část výrobních prostor.
Vývoj technologických postupů přípravy lipidových emulzí a jejich využití jako nosičů
lipofilních léčiv, a to zejména pro perorální a topické podání.
-
Projekt MPO, program Trvalá prosperita, 2A-1TP1/015 „Nové postupy formulace
mikrodisperzních a nanodisperzních lipidových soustav jako transportních systémů
farmakologicky účinných látek“, 7/2006–6/2011; řešitel RNDr. Jan Mikeska, CSc.
-
Ing. Jaroslav Říha – ředitel
4.2.11
B.O.I.S.- FILTRY, SPOL. S R.O.
Staňkova 103/18, Brno-Královo Pole 602 00, IČ 44962592
www.bois-filtry.cz
Společnost založili v roce 1991 odborníci ve výzkumu a vývoje netkaných textilií, filtrace a
ochrany proti zbraním hromadného ničení. Zaměřuje se na vývoj a výrobu maskovacích
prostředků, prodyšných NBC ochranných oděvů, speciálních vzduchových filtrů
Práce na níže uvedeném projektu:
283
-
Projekt MO – OVBOIS2009001 „VOJAN – (Vojenská Aplikace Nanotechnologií) Posouzení možností použití nanostrukturních materiálů pro maskovací prostředky na
textilních substrátech“, 2009-2012; řešitelka Mgr. Zuzana Studýnková, Ph.D.
-
Ing. Miloslav Tieff, CSc. – jednatel
4.2.12
BIODEVICE SYSTEMS S.R.O.
Bulharská 996/20, 101 00 Praha 10, IČ 27957667
www.biodevicesystems.cz
Výzkum a aplikace počítačového modelování pro analýzu biologických dat v biomedicíně
(tkáňové inženýrství, interakce buňky a biomateriálu, morfometrická analýza mikroobjektů).
Firma se specializuje na integraci různých typu experimentálních dat a teoretických
předpokladů do simulace (prognózy) vývoje buněk a tkáně in vitro a in vivo.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: MAGISTER –
„Magnetic Scaffolds for in vivo Tissue Engineering”, 2008-2012; 20 partnerů z 10 zemí,
rozpočet projektu: 11,09 mil. EUR, koordinátorem Valentin Dediu, Consiglio Nazionale
Delle Ricerche (Itálie), BioDevice Systems spol. s r.o. je partnerem projektu.
-
MUDr. Vitaly Goranov – jednatel
4.2.13
BVT TECHNOLOGIES, A.S.
Hudcova 78c, 612 00 Brno, IČ 26234386
www.bvt.cz
Firma založená v roce 1990 jako divize biosenzorů Krejci Enginnering. Specializuje se na
vývoj a výrobu miniaturizovaných TFT (thick film technology) elektrochemických senzorů a
substrátů biosenzorů.
284
Vývoj elektrochemických senzorů a biosenzorů na zakázku, vytváření 3D struktur
tlustovrstvou technologií, vývoj nanostrukturovaných elektrod.
BVT Technologies, a.s. provádí výzkum a vývoj nových senzorů, elektrod a biosenzorů.
Společnost je také zapojena do výzkumu a vývoje v mezinárodních a národních projektech:
-
„Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 1/2007–12/2011; řešitel Ing. Peter Šebo,
CSc. –Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za BVT Technologies
RNDr. Jan Krejčí, Ph.D.
-
Projekt MPO ČR T.I.P., FR-TI1/076, 2009–2011; „Nové elektrochemické senzory pro
detekci těžkých kovů”, řešitel RNDr. Jan Krejčí, Ph.D.
-
Projekt MPO ČR T.I.P., FR-TI1/118, Nová generace elektrochemických senzorů a
biosenzorů s využitím tenkých modifikovaných DLC vrstev, 2009–2013; hlavním
řešitelem RNDr. Jan Krejčí, Ph.D., BVT Technologies, spoluřešitel Ing. Vilém Neděla,
Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
-
Projekt FP7 EU SME-2010-1 EU-CLAMP, EU-CLAMP – Clinical Application for
Metabolic Profiling, 2010–2012; koordinátorem projektu Institute for Metabolic
Research GmbH (Německo), BVT Technologies je jedním ze šesti spoluřešitelů
projektu.
-
Projekt 7RP EU, subprogram Marie Curie, název projektu: INFULOC –“Integrated and
functional Lab-on-Chip", 2009–2013; BVT Technologies je jedním ze spolupracujících
subjektů na projektu.
-
Projekt 7RP EU, název projektu: BIOLISME –“Speedy system for sampling and
detecting Listeria monocytogenes in agro-food and related European industries”, 2009–
2010; BVT Technologies je jedním ze spolupracujících subjektů na projektu.
-
Přihláška US11/913.086 patentu „Nanostructured working electrode of an
electrochemical sensor, method of manufacturing there of and sensor containing this
working electrode“
-
CZ 297082 patent „Součástky s trojrozměrnou strukturou připravené tlustovrstvou
technologií a způsob jejich výroby“, včetně přihlášky do evropské a US mezinárodní
fáze PCT/CZ03/00031
-
RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. – předseda představenstva
285
4.2.14
CB BIO, S.R.O.
Národních hrdinů 279 Praha-Dolní Počernice 19012, IČ 27168204
www.cbbio.cz
Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd
Činnost v oblasti nanotechnologií a řešené projekty
-
Projekt MPO FR-TI3/808 „Medicína v pohybu“, 2011–2012; řešitelka MUDr. Barbara
Kubešová – Národní tkáňové centrum a. s., spoluřešitelem za CB Bio doc. Ing. Lukáš
Jebavý, CSc.
-
Ing. Lukáš Jebavý CSc. – jednatel
4.2.15
C2P, S.R.O.
Jungmannova 101 Chlumec nad Cidlinou 50351, IČ 26003279
Prodej léků, léčiv, vitamínů a potravinových doplňků.
-
Projekt MPO FR-TI3/496 „Vývoj technologie produkce a aplikačních forem glutathionu
s vysokou biologickou využitelností pro potlačení oxidačního stresu (ozáření,
chemoterapie)“, 2011–2014; řešitel MUDr. Robert Hromádka, spoluřešitelé: Ing. Miloš
Beran – Výzkumný ústav potravinářský Praha v.v.i., prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. –
Fakultní nemocnice Hradec Králové
4.2.16
CENTEC AUTOMATIKA, SPOL. S R.O.
Pekařská 8/601, 155 00 Praha 5, IČ 44848048
www.centec.cz
Firma se specializuje na měření fyzikálních vlastností kapalin a plynů jako je hustota,
rychlost zvuku, index lomu, teplota aj. a dále na výpočet odvozených veličin jako např.
koncentrace, obsah pevných látek apod. Společnost vyvíjí a vyrábí systémy pro kontinuální
vysoce přesné směšování kapalin a dávkování plynů, jakož i systémy pro odplynění,
sterilizaci a chlazení vody pro chemický průmysl, elektrárenství a všeobecné strojírenství.
286
-
Projekt TA ČR TA01011363 „Výzkum a vývoj senzorového systému pro stanovení
obsahu diacetylu v pivu“, 2011–2013; řešitel doc. RNDr. Juraj Dian, CSc. – Univerzita
Karlova v Praze/MMF, spoluřešitelem za Centec Juraj Lomen
-
Ing. Stanislava Vaňková – jednatelka
-
Dr. Hubert Koukol – jednatel
4.2.17
CENTRAL EUROPEAN BIOSYSTEMS S.R.O.
U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4, IČ 27124762
www.cebiosys.com
Společnost vznikla v roce 2004, jejím vlastníkem je americká firma FLEXBIO LLC se
sídlem v New Yorku. Zabývá se aplikovaným biologickým výzkumem.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520704 „Nové
nanopartikule pro ultrastrukturální diagnostiku“, 01/2007–12/2011; řešitel doc. RNDr.
Pavel Hozák, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, spoluřešitelem za CENTRAL
EUROPEAN BIOSYSTEMS MUDr. Zdeněk Kleibl, Ph.D.
-
MUDr. Zdeněk Kleibl, Ph.D. – ultrastrukturální diagnostika
4.2.18
CLEANTEX A.S.
Olomoucká 26, 796 01 Prostějov, IČ 25302655
www.cleantex.cz
Společnost vznikla v roce 1996 a navázala na dlouholetou činnost Výzkumného ústavu
oděvního. Zaměřuje se na výzkum a výrobu speciálních pracovních oděvů určených pro čisté
prostory, antistatické prostředí a výbušné prostory. Vyrábí oděvy výhradně pro opakované
287
použití. Jde o jediné výzkumné pracoviště v této oblasti ve střední a východní Evropě a
zároveň i největším výrobcem v tomto regionu.
Využití nanomateriálů pro pracovní oděvy.
-
Projekt programu EUREKA E! 3778, MANGO „Managing Contamination by Fibrous
Product Systems“, 1/2007–1/2010; koordinátor–řešitel VTT – Technical Research
Centre of Finland, 10 účastníků, CLEANTEX byl spoluřešitelem projektu.
-
Ing. Václav Kozlovský – výzkum
4.2.19
COMPO TECH PLUS, SPOL. S R. O.
Družstevní 159, 342 01 Sušice II, IČ 63507412
www.compotech.com
Firma byla založena v roce 1995, zabývá se vývojem a výrobou kompozitových materiálů,
konkrétně kompozitových trubek z uhlíkových či skleněných vláken. Při jejich výrobě se
využívá postup navíjení podélných vláken pod nulovým úhlem. Firma na zakázku vyrábí
trubky různých délek, průměrů, tloušťky stěny, tvarů a mechanických vlastností. Vyvinula a
zkonstruovala stroje pro kladení vláken, včetně řídicího softwaru, systémů a doplňkových
strojů. V roce 2011 firma otevřela v Sušici své nové výzkumné a vývojové středislo.
Výzkum a výroba nanokompozitových trubek z uhlíkových a skleněných vláken.
-
Projekt GA101/08/0299 „Výzkum inteligentních kompozitových prvků výrobních strojů
z ultravysokomodulových vláken a nanočásticemi modifikované matrice“, 1/2008–
12/2011; řešitelka doc. Ing. Václava Lašová, Ph.D., Západočeská univerzita v
Plzni/Fakulta strojní, spoluřešitelem za Compo Tech PLUS je Ing. Ondřej Uher, Ph.D.
-
Ing. Ondřej Uher, Ph.D. – ředitel výzkumu a vývoje
-
Ing. Vít Šprdlík – technický ředitel
288
4.2.20
COLOR SPECTRUM A.S.
Anenská 1, 695 01 Hodonín, IČ 25312944
www.colorspectrum.cz
Firma vznikla v roce 1996 jako právní nástupce Color Spectrum, s.r.o., zabývá se vývojem a
výrobou průmyslových nátěrových hmot. Výrobní sortiment zahrnuje škálu výrobků
použitelných do korozních prostředí C2 – C5, pro běžné i speciální průmyslové aplikace.
Hlavními typy podkladů jsou kovy, případně dřevo a beton.
-
Projekt MPO, program TANDEM FT-TA4/064 „Nátěrové hmoty splňující nové
environmentální požadavky EU“, 7/2007–12/2010; řešitelka Ing. Libuše Hochmannová,
Ph.D., SYNPO, a. s., Pardubice, spoluřešitelem za COLOR SPECTRUM – Ing.
František Drobný, CSc.
-
Bc. Martin Řehánek – vývoj
4.2.21
CONTIPRO BIOTECH S.R.O.
Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, IČ 25281844
www.contipro.com
Společnost Contipro Biotech (do 31. 12. 2011 CPN spol. s r.o.) je součástí holdingu
Contipro, který je zaměřen na výzkum, vývoj a výrobu biopolymerů a jejich derivátů pro
použití ve farmacii a kosmetice a výzkum, vývoj a výrobu finálních farmaceutických
výrobků na nich založených. Holding Contipro Group vyrábí řadu biopolymerů
biotechnologickým způsobem a je jedním z největších výrobců kyseliny hyaluronové na
světě. Společnost byla založena v roce 1997 a od počátku se zabývá biotechnologickou
výrobou biopolymerů jako surovin pro kosmetický průmysl a jako aktivních nutričních látek
(suroviny pro farmacii a farmaceutické přípravky vyrábí Contipro Pharma - druhá dceřiná
firma holdingu).
Společnost klade velký důraz na inovace, výzkum a experimentální vývoj. Proto v roce 2009
bylo otevřeno nově vybudované Výzkumné a vývojové centrum pro lékařské
nanobiotechnologie. Za tento počin byla Contipro Biotech oceněna cenou „Investor roku
2008,“ jako „Projekt s největším inovačním potenciálem“. Po dvou letech bylo toto
výzkumné centrum ještě rozšířeno a tento navazující projekt získal druhé místo v soutěži
„Podnikatelský projekt roku 2010“.
289
Firma spolupracuje s akademickými pracovišti též na vědeckých vzdělávacích projektech,
v nichž působí jako partner pro praktické výzkumné stáže (Škola molekulární biotechnologie,
Moderní trendy studia Imunologie, Inovace Ph.D. studia). Podílela se rovněž na založení
Institutu pro výzkum v lékařských nanobiotechnologiích, společného pracoviště firem
holdingu a univerzit určených zejména pro školení studentů doktorandského studia.
Vývoj nanovláken a mikrovláken z biopolymerů, přípravků pro hojení ran, vývoj nosičů pro
cílenou distribuci a řízené uvolňování biologicky aktivních látek a přípravků pro tkáňové
inženýrství na bázi biopolymerů.
-
Projekt TAČR „Nové kryty ran založené na nanovláknech a staplových mikrovláknech
hyaluronanu a chitin/chitosan glukanovém komplexu“, 2012–2015, spoluřešitelem
Univerzita Pardubice
-
Projekt MPO FR-TI2/246 „Vývoj zařízení pro neinvazivní diagnostiku“, 2010–2013,
spoluřešitelé: Safibra s.r.o., MFF UK
-
Projekt MPO FR-TI1/151 „Nové kryty ran na bázi nano- a mikro-nosičů“, 2009–2012;
spoluřešitelé: Univerzita Pardubice, VUT Brno/Fakulta chemická
-
Projekt MPO FR-TI1/150 „Nové hydrogely pro užití v regenerativní medicíně a
kosmetické dermatologii“, 2009–2011, spoluřešitelem VUT Brno
-
rekonstrukce pojiva“, 2007–2010; spoluřešitelé 2LF UK, VUT Brno
-
Projekt MPO 2A-2TP1/141 „Nanotechnologie v medicíně – tkáňový nosič pro
rekonstrukce pojiva“, spoluřešitelé: VÚOS a.s., Inotex spol. s.r.o.
-
Projekt MNT ERA-NET II „Biodegrafdable hydrogel repair systém for cartilage
(ArtiCart)“, 2011–2014, spoluřešitelem Warsaw University of Technology
-
ultrazvuku v nanomedicíně“, 2007–2011, řešitel Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.,
CPN spol. s r.o. spoluřešitelem
Experti/obor
-
Ing. Jiří Běťák – mikrovlákna z biopolymerů
-
Mgr. Radovan Buffa, Ph.D. – chemické modifikace biopolymerů
-
Mgr. Gloria Huerta-Angeles, Ph.D. chemické modifikace biopolymerů
-
Mgr. Jiří Mrázek – luminiscenční a magnetické nanočástice
-
Ing. Marek Pokorný, Ph.D. – proces elektrospinningu
290
-
Ing. Jana Růžičková, Ph.D. – nanovlákna z biopolymerů
-
Ing. Daniela Šmejkalová, Ph.D. – nosiče
-
Ing. Zuzana Valentová, Ph.D. – přípravky na hojení ran
-
Ing. Lucie Wolfová, Ph.D. – scaffoldy
4.2.22
CRYTUR, SPOL. S R.O.
Palackého 175, 541 01 Turnov, IČ 25296558
www.crytur.cz
Výroba a vývoj scintilačních materiálů a detektorů, laserových tyčí a komponent (zrcadla),
přesná optika a mechanika, safírové profily, monokrystaly pro lasery a elektronové
mikroskopy.
Roční obrat: 49,61 mil. (2010)
Výzkum a vývoj materiálů využitelných v nanotechnologiích.
-
Projekt MPO FR-TI1/356 „Kompaktní nanosekundový oku bezpečný laser“, 2009–2012;
řešitel za CRYTUR Ing. Karel Nejezchleb, spoluřešitelkou prof. Ing. Helena Jelínková,
DrSc. – ČVUT v Praze/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
-
„Nanokompozitní, keramické a tenkovrstvé scintilátory“, 2008–2012; řešitel Ing. Martin
Nikl, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za CRYTUR Mgr. Jindřich
Houžvička, Ph.D.
Odpovědnýpracovník
-
Mgr. Jindřich Houžvička, Ph.D. – jednatel
4.2.23
DAKO BRNO SPOL. S R.O.
Špitálka 70/16, 602 00 Brno, IČ: 63492792
www.dakobrno.com
Firma svou činnost zaměřuje do tří oblastí. Sekce fasády se zabývá výrobou a montáží
systémů odvětrávaných fasád, hlavně systémů založených na materiálu zvaném
"sklovláknobeton", z něhož vychází fasádní řady DAKOBET a FIBRE-C. Do této sekce též
291
spadá dodávka a montáž kontaktních zateplovacích systémů Caparol, Baumit a Hasit. V další
sekci firma vyrábí ve spolupráci se společností HeringBau bezobslužné moduly veřejných
toalet ve speciálním antivandalickém provedení. Doplňkový výrobní sortiment firmy tvoří
protihlukové stěny, dále velkoobjemové a prvky městského mobiliáře.
Využití nanotechnologií ve stavebních systémech, které firma vyrábí.
-
Ing. Petr Lederer – jednatel
4.2.24
DELONG INSTRUMENTS A.S.
Palackého tř. 153b, 612 00 Brno, IČ 46903879
www.discomps.com
Vývoj a výroba elektronových mikroskopů a vědeckých přístrojů.
Vývoj přístrojů, které využívají elektronový svazek ke studiu, respektive k vytváření
nanostruktur; metodou nízkovoltové prozařovací elektronové mikroskopie. Lze jimi studovat
jak struktury biologické a makromolekulární kompozity, tak produkty mikroelektronické,
resp. mikromechanické; tyto struktury lze pomocí elektronového svazku též vytvářet. Firma
vyvíjí i elektronově optické mnohasvazkové přístroje, což je jediný možný přístup k řešení
problému produktivity jak nanolitografie, tak hromadné inspekce polovodičových struktur.
-
Projekt 7RP EU tématická priorita ICT, název projektu: MAGIC – „Mask less
lithography for IC manufacturing”, 2008-2010; 14 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu
16,69 mil. EUR, koordinátorem Marie-Laure Page, Commissariat a l Energie Atomique
et aux Energies Alternatives CEA-DRT/ETI/DIHS/GESTION (Francie), firma
DELONG INSTRUMENTS byla partnerem projektu
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název projektu: AXIS “Advanced
X-ray source based on field emitting Carbon Nanotubes cold cathode”, 2008-2011; 9
partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu 1,43 mil. EUR, koordinátorem Caterina E. Ghio,
Consiglio Nazionale Delle Ricerche (Itálie), DELONG INSTRUMENTS a.s. byla
partnerem projektu
292
-
Projekt MŠMT, program EUROSTARS,
7D11002 “Development of benchtop
equipment for automated characterization of viruses and other biological nanoparticles”,
2011-2014; řešitel RNDr. Michal Drštička
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/126 „Výzkum polovodivých nanotrubiček
pro realizaci studenoemisních součástek“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Stanislav
Štarman, Ph.D., STARMANS Electronics, s.r.o., Praha, spoluřešitelem za DELONG
INSTRUMENTS RNDr. Michal Drštička
-
Ing. Tomáš Papírek – člen představenstva
-
RNDr. Michal Drštička – výzkum a vývoj
4.2.25
DEKONTA, A.S.
Dřetovice 109, 273 42 Stehelčeves, IČ 25006096
www.dekonta.cz
Firma se specializuje na zpracování a odstraňování nebezpečných odpadů, sanaci
kontaminovaných lokalit, včetně sanace biologickou cestou.
Výzkum a vývoj nových nanomateriálů pro aplikaci v dekontaminačních technologiích,
postupy aplikace nanomateriálů do horninového prostředí, matematické modelování šíření
nanočástic v kontaminovaném horninovém prostředí.
a)
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI3/678 „In-situ remediace podzemní vody a půdy
pomocí aplikace nanobublin vhodných plynů“, 2011–2013; řešitel Ing. Robert Raschman
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM4/143 „Aplikace nanočástic v dekontaminačních
technologiích“, 2007-2010; řešitel Mgr. Petr Dosoudil
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM4/143 „Aplikace nanočástic v dekontaminačních
technologiích“, 6/2007–5/2010; řešitelka Ing. Lenka Veselá-Wimmerová, MSc., Ph.D.
b)
-
Projekty, jejichž je společnost spoluřešitelem
Projekt TA ČR TA01021792 „Vývoj kombinované technologie nano-bio k sanaci
znečištění chrómem“, 2011–2014; řešitel RNDr. Jan Němeček – ENACON s.r.o.,
spoluřešitelkou za DEKONTA, a.s. Ing. Lenka Veselá-Wimmerová, MSc., PhD.
293
-
Pátek, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za DEKONTA, a.s.
Ing. Petra Žáčková
Experti/obor
-
Mgr. Petr Dosoudil – sanace kontaminovaných lokalit
-
Ing. Martin Polák – technologie sanace podzemních vod
-
Ing. Robert Raschman – dekontaminační technologie
-
Ing. Lenka Veselá-Wimmerová, MSc., PhD – vývoj inovativních metod sanace
horninového prostředí
4.2.26
ECOTEX. S.R.O.
Dráby 785/IV, 566 01 Vysoké Mýto, IČ 63216141
www.ecotex.cz
Průmyslová filtrace plynů a kapalin, výroba opěrných košů a kovo-komponentů.
Výzkum, vývoj a využití nanofiltrů.
-
Projekt MPO FR-TI1/457 „Výzkum a vývoj nanomateriálů pro filtraci – snížení emisí ze
spalin a průmyslových plynů“, 2009–2012; řešitel prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc.,
spoluřešitelem za ECOTEX Ing. Martin Šprync
-
Ing. Roman Poslušný, MBA – jednatel
294
4.2.27
ELCERAM A.S.
Okružní 1144, 500 03 Hradec Králové, IČ 60108681
www.elceram.cz
ELCERAM a.s. (dříve česko-japonský joint venture TESLA-Y.S., a.s.) je výrobcem bílých a
potištěných keramických substrátů (korundová keramika) pro elektrotechnický a elektronický
průmysl.
Výzkum a vývoj technologií pro mikroelektroniku a senzoriku založených na kombinaci
technologií energetických svazků (laser, UV záření, iontové svazky, mikrovlnné záření
apod.) a technologií mikro-a nanovrstev nanášených vakuovými technikami, plazmatickými
technikami a mokrými procesy.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA2/018 „Pokročilé svazkové technologie
vytváření a zpracování vrstev pro výrobní praxi v elektronice“, 2005–2008; řešitel Ing.
Karel Strobl
-
Ing. Karel Strobl – předseda představenstva
4.2.28
ELMARCO S.R.O.
Svárovská 621, 460 10 Liberec 10, IČ 25421719
www.elmarco.com
Vývoj a výroba technologií pro nanovlákenný průmysl. Firma vyvíjí a vyrábí stroje na
průmyslovou výrobu nanovláken pomocí technologie electrospinningu. Většinový podíl ve
firmě vlastní skupina zahraničních investičních fondů, především ze Švýcarska a Francie.
Výroba a prodej strojů NanospiderTM pro průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných
textilií (od roku 2005 prodala stovku těchto strojů), výzkum a vývoj materiálů a finálních
produktů z nanovláken. Aplikace: vzduchová a kapalinová filtrace, funkční oděvy, medicína,
bateriové články, akustika.
295
a)
ELMARCO jako řešitel
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI3/845 „Technologie na výrobu anorganických
nanovláken“, 2011–2014; řešitel Libor Samek, spoluřešitelem prof. Ing. Ladislav Ševčík,
CSc. – Technická univerzita v Liberci/Fakulta strojní
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/454 „Nanokatalyzátory pro likvidaci škodlivin z
odpadních plynů“, 2009–2012; řešitelka Ing. Jana Trčková, Ph.D.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/451 „Produktivní technologie na výrobu
nanovláken“, 2009–2012; řešitel Ing. Milan Nýdrle
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/436 „Využití nanovlákenných membrán pro řízené
uvolňování aktivních látek“, 2009–2012; řešitelka Ing. Denisa Stránská
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/235 „Zlepšení užitných vlastností nanovláken
včetně plazmochemické modifikace“, 2009–2012; řešitel Ing. Radim Křenek,
spoluřešitel Mgr. Miloš Klíma, Ph.D. – Masarykova univerzita/Přírodovědecká fakulta
b)
ELMARCO jako spoluřešitel
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: SANS “Sensitizer
Activated Nanostructured Solar Cells”, 2011–2013, 11 partnerů ze 7 zemí, rozpočet
projektu: 5,27 mil. EUR, koordinátorem Linda Polik, The Chancellor, Masters and
Scholars of the University of Oxford (Velká Británie), ELMARCO je partnerem
projektu.
-
Projekt GA ČR – GA106/09/1000 „Bioinspirativní nanokompozitní struktury pro
obnovu kostní tkáně“,2009-2012; řešitel Ing. Karel Balík, CSc. – Ústav struktury a
mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., spoluřešitelkou za ELMARCO Ing. Denisa Stránská
-
Projekt MPO FR-TI3/605 „Bio-Nano-Mat II – nanomateriály pro biomedicínu druhé
generace“, 2011-2012; řešitel Ing. Jakub Schůrek, PhD. MBA – PrimeCell, a.s.,
spoluřešitelkou za ELMARCO Ing. Denisa Stránská
-
spoluřešitelkou za ELMARCO Ing. Jana Trčková, Ph.D.
-
farmacii“, 2008–2012; řešitel prof. RNDr. Miloš Nesládek, CSc., HDR, Fyzikální ústav
AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za ELMARCO Ing. Denisa Stránská
-
„Biokompatibilní nanovlákenné konstrukty vytvářející nové lékové formy pro aplikaci
biologicky a farmakologicky aktivních látek“, 2008–2012; řešitel doc. RNDr. Vladimír
Holáň, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., spoluřešitelkou za ELMARCO
Ing. Denisa Stránská
-
otevření centra pro výzkum a vývoj nanotechnologií v Liberci
296
-
vznik poboček v USA a v Japonsku
-
uvedení 2. generace technologie NanospiderTM na trh
-
Ing. Aleš Gardián, MBA – Chief Technology Officer
4.2.29
ENACON, S.R.O.
Sídlo společnosti: Na holém vrchu 708/3, Praha 12, 143 00,
Adresa společnosti. Krčská 16, 140 00, Praha 4, 140 00, IČ 26494931
www.enacon.cz
Konzultační firma založená v roce 2001 poskytující služby v oblasti ochrany životního
prostředí a bezpečnosti práce, včetně průzkumů znečištění, sanací horninového prostředí atd.
-
Projekt TA ČR – TA01021792 „Vývoj kombinované technologie nano-bio k sanaci
znečištění chrómem“, 2011–2014; řešitel RNDr. Jan Němeček, spoluřešitelé Ing. Ondřej
Lhotský – DEKONTA a.s. a doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc. – Technická univerzita
v Liberci
-
RNDr. Jan Němeček – jednatel
4.2.30
EURO SUPPORT MANUFACTURING CZECHIA, S.R.O.
Záluží 1, 436 70 Litvínov, IČ 25417681
www.eurosupport.nl
Dceřiná společnost nizozemské firmy Euro Support BV. Zabývá se především výzkumem a
výrobou moderních katalyzátorů chemických procesů.
Výzkum využití zeolitických a mezoporézních struktur (nanostruktur) pro katalyzátory.
297
-
„Nanostrukturní materiály pro katalytické, elektrokatalytické a sorpční aplikace“, 2007–
2010; řešitel prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského
AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za Euro Support Manufacturing Ing. Milan Říčánek, CSc.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FA-TA3/080 „Syntéza titanosilikátů a jejich
aplikace“, 4/2006–12/2009; řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, Výzkumný ústav
anorganické chemie, a.s., Ústí nad Labem, spoluřešitelem za Euro Support
Manufacturing Ing. Milan Říčánek, CSc.
-
Ing. Milan Říčánek, CSc. – ředitel
4.2.31
EUTIT S.R.O.
Stará Voda 196, 353 01 Mariánské Lázně, IČ 47714930
www.eutit.cz
Firma založená v roce 1993 převzala v roce 1995 státní podnik EUTIT STARÁ VODA. Je
předním evropským výrobcem odlitků z taveného čediče (dlažby, potrubí, průmyslové
výrobky), který se vyznačuje vysokou oděruvzdorností a chemickou odolností.
-
Projekt AV ČR z programu Nanotechnologie pro společnost KAN300430651
„Nanokrystalizace plazmových nástřiků na bázi eutektických směsí keramik“, 7/2006–
12/2009; hlavní řešitel Ing. Tomáš Chráska, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za EUTIT Vladimír Havlíček
-
Vladimír Havlíček – prokurista
4.2.32
EXBIO PRAHA, A.S.
Nad Safinou II 366, 252 42 Vestec, IČ 25548611
www.exbio.cz
Společnost byla založena v roce 1990 jako spin-off společnost Akademie věd České
republiky. Vyrábí monoklonální protilátky a další imunologické reagencií. Kromě výroby
298
vlastních protilátek firma zastupuje na českém a slovenském trhu řadu zahraničních
společností, které nabízejí produkty pro imunologii a molekulární biologii.
Vývoj a výroba monoklonálních protilátek, proteinů atd., bionanotechnologie.
-
Projekt 7RP typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: NANOFOL – „Folatebased nanobiodevices for integrated diagnosis/therapy targeting chronic inflammatory
diseases”, 2009-2013; 13 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 6,63 mil. EUR,
koordinátorem Artur Paulo Cavaco, Universidade Do Minho (Portugalsko), Exbio a.s. je
partnerem projektu.
-
Projekt MŠMT 2B06056 „Diagnostika poškození DNA polyaromatickými sloučeninami
použitím nanotechnologických a bioanalytických metod pro včasnou detekci
karcinomu“, 7/2006–6/2010; řešitel Mgr. Jan Přibyl, Ph.D., Masarykova univerzita v
Brně/ PřF, spoluřešitelem za EXBIO Ing. Miloslav Suchánek, Ph.D.
-
Projekt MŠMT, program „Výzkumná centra“ 1M0505 „Centrum cílených terapeutik“,
1/2005–12/2011; řešitel doc. MUDr. Vladimír Viklický, CSc., ÚJV Řež a.s., Husinec –
Řež, spoluřešitelem za EXBIO Ing. František Škrob
-
12/2011; řešitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR,
v.v.i., spoluřešitelem za EXBIO Ing. Miloslav Suchánek, Ph.D.
-
Ing. Miloslav Suchánek, Ph.D. – výzkum, vývoj a transfer technologií
4.2.33
FAVEA, SPOL S R.O.
Boženy Němcové 580, Kopřivnice 74221, IČ 60318287
www.favea.cz
Česká farmaceutická společnost založená v roce 1994. Zabývá se vývojem, výrobou a
registrací doplňků stravy, kosmetiky a potravinářských substancí. Je držitelem certifikátu
GMP (Správné výrobní praxe) pro výrobu humánních a veterinárních léčiv. Firma též
zkoumá a vyvíjí nové lékové formy využitím mikronizace a komikronizace aktivních látek na
rozměry mikronů s enormním povrchem a stabilním nábojem.
299
Využití nalotechnologických postupů při výrobě doplňků stravy a léčiv s cílem zvýšit jejich
účinnost, snížit toxicitu a nežádoucí účinky.
-
Projekt MPO FR-TI1/200 „Vývoj preparátu s obsahem anti-sense oligonukleotidů v
nanopartikulích pro lokální léčbu herpesvirových infekcí způsobených viry HSV-1 a
HSV-2“, 2009–2013; řešitel PharmDr. Milan Krajíček, spoluřešitelé: RNDr. Radek
Horváth, Ph.D. – GENEX, doc. MVDr. Vladimír Celer, Ph.D. – Veterinární a
farmaceutická univerzita Brno/Fakulta veterinárního Lékařství
-
PharmDr. Milan Krajíček – jednatel
4.2.34
GASCONTROL PLAST, A.S.
Dělnická 46 Havířov 73564, IČ 25835769
www.gascontrolplast.cz
Firma vznikla v roce 1999 a zabývá se výrobou plastových tlakových potrubních systémů pro
rozvod plynu a vody. Dodává komplexní systémy pro pokládání plynovodního a
vodovodního potrubí a plastové desky též do prostředí s nebezpečím výbuchu a kolektory
tepelných čerpadel.
Vývoj a výroba desek z termoplastů nebo termoplastických kompozitů s využitím mikro a
nanoplniv, chemického lehčení, fyzikálního lehčení a dalších aditivací vedoucí ke snížení
plošné hmotnosti.
-
Projekt MPO FR-TI1/232 „Inovované typy vytlačovaných desek z termoplastů“, 2009–
2012; řešitel Roman Hájek, spoluřešitel: RNDr. Ladislav Pospíšil, CSc.- POLYMER
INSTITUTE BRNO, s.r.o.
-
Ing. Roman Buryjan – předseda představenstva
300
4.2.35
GENERI BIOTECH S.R.O.
Machkova 587, 500 11 Hradec Králové, IČ 63221667
www.generi-biotech.com
Česká biotechnologická společnost, která se zaměřuje na molekulárně genetickou diagnostiku
v medicíně, na vývoj a výrobu biotechnologických komponentů pro molekulární biologii a na
výzkum prostředků genové terapie.
Výzkum a vývoj v oblasti nanobiotechnologií – nanomedicíny, spolupráce na níže uvedených
projektech:
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita KBBE, název projektu: DINAMO
“Development of Diamond Intracellular Nanoprobes for Oncogen Transformation
Dynamics Monitoring in Living Cells”, 2010-2013; 8 partnerů z 5 zemí, rozpočet
projektu: 3,7 mil. EUR, koordinátorem Christine Van Houtven, Interuniversitair MicroElectronica Centrum VZW (Belgie), GENERI BIOTECH je partnerem projektu.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN401770651 „Molekulární
nanosystémy a nanosoučástky: elektrické transportní vlastnosti“, 7/2006–12/2010; řešitel
Ing. Martin Weiter, Ph.D., VUT v Brně/Fakulta chemická, spoluřešitelem za GENERI
BIOTECH RNDr. Martin Bunček, Ph.D.
-
farmacii“, 1/2008–12/2012, řešitel prof. RNDr. Miloš Nesládek, CSc., HDR., Fyzikální
ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za GENERI BIOTECH RNDr. Martin Bunček,
Ph.D.
-
RNDr. Radovan Haluza, Ph.D. – ředitel
-
RNDr. Martin Bunček, Ph.D. – výzkumný pracovník
301
4.2.36
GEOTEST BRNO, A.S.
Brno, Šmahova 112/1244, Brno, PSČ 659 01, IČ 46344942
www.geotest.cz
Firma se čtyřicetiletou tradicí se zabývá inženýrskou geologií, geotechnikou a hydrogeologií.
Roční obrat: 304,76 (mil. Kč (2011)
Výzkum a vývoj technologií pro oblast čištění toxických průmyslových odpadních vod a vod
a ze starých ekologických zátěží s důrazem na odstraňování těžkých kovů a organických
sloučenin. Firma spolupracuje na níže uvedeném projektu:
-
Projekt MPO FR-TI1/389 „Sorbenty na bázi nano-uhlíku k odstraňování těžkých kovů
z vody“, 2009–2013; řešitelka RNDr. Alena Polenková, spoluřešitel Ing. Ivan Kolb,
CSc., Výzkumný ústav organických syntéz a.s.
-
doc. Ing. Jaroslav Veselý, CSc. – člen představenstva
4.2.37
HET SPOL. S R.O.
417 65 Ohníč u Teplic 14, IČ 43223168
www.het.cz
Firma vznikla v roce 1991. Vyrábí interiérové a fasádní barvy HET, tmely a stavební hmoty.
Roční obrat: 461,30 mil. Kč (2010
Aplikace nanomateriálů v barvách, spolupráce na řešení níže uvedeného projektu.
-
2007–2010; řešitel Ing. Pavel Hynčica, České technologické centrum pro anorganické
pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelem za HET Ing. Martin Rozhon, technolog.
-
Ing. Vlastimil Voborský – technický ředitel
302
4.2.38
HOFMEISTER, SPOL. S R.O.
Mezi Ploty 12, 326 00 Plzeň, IČ 26319101
www.hofmeister.cz
Česká rodinná firma, jejíž počátek podnikání se datuje do roku 1990 formou sdružení, které
bylo v roce 2000 transformováno do s.r.o. Zaměřuje se na vývoj a výrobu monolitních a
plátkových řezných nástrojů a výrobu přípravků, CNC obrábění a nákup a prodej nářadí a
měřidel pro kovoobrábění.
Vývoj a zavedení výroby nových nástrojů s využitím progresivních nanovrstev a
sendvičových tenkých vrstev pro obrábění těžkoobrobitelných materiálů.
-
Václav Hofmeister – jednatel
-
Jindřich Hofmeister – jednatel
4.2.39
HVM PLASMA, SPOL. S R.O.
Na Hutmance 347/2, 158 00 Praha 5 – Jinonice, IČ 45309787
www.hvm.cz
Firma se zabývá povlakováním metodami PVD a PAVCD na zakázku (tvrdé vrstvy,
tribologické povlaky – DLC, dekorativní povlaky). Výzkum a vývoj je orientován na
technologie povlakování, vývoj zdrojů částic (magnetrony, obloukové a iontové zdroje), dále
na modelování, analýzu tenkých vrstev a diagnostiku plazmatu.
Výzkum a vývoj technologií vytváření nanovrstev a výzkum jejich vlastností.
-
„Elektrochemická a optická analýza biomakromolekul na mikroelektrodách pokrytých
nanovrstvami elektroaktivního materiálu“, 7/2006–12/2010; řešitel Mgr. Stanislav
303
Hasoň, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za HVM PLASMA Ing.
Jiří Vyskočil, CSc.
-
„Nanokompozitní vrstvy a nanočástice vytvářené v nízkotlakém plazmatu pro povrchové
modifikace“, 1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc., Univerzita
Karlova v Praze/MFF, spoluřešitelem za HVM PLASMA Ing. Jiří Vyskočil, CSc.
-
Ing. Jiří Vyskočil, CSc. – ředitel
4.2.40
H+A ECO CZ, S.R.O.
Tř. 1. máje 816/13, 77 200 Olomouc, IČ 26862662
Firma byla založena v roce 2005. Zabývá se technologiemi čištění kapalin, včetně vody.
Využití nanočástic oxidů železa pro čištění vody.
-
Projekt AV ČR, program „Nanotechnologie pro společnost“, KAN115600801 „Nové
průmyslové a lékařské aplikace“, 1/2008–12/2012; řešitel prof. RNDr. Radek Zbořil,
Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci/PřF, spoluřešitelem za H+A Eco Cz Ing. Oleg
Lysytchuk, CSc.
-
Ing. Oleg Lysytchuk, CSc. – spolumajitel, výzkum a produkce nanočástic
4.2.41
CHEMCOMEX PRAHA, A.S.
Pražská 810/16 Praha 15 10221, IČ 25076451
www.chemcomex.cz
Chemcomex Praha je česká firma, založená v roce 1990, která se zabývá přípravou staveb,
projektováním, inženýrskou činností, investiční výstavbou, poradenstvím, geologií
a sanacemi především v energetice, teplárenství, chemickém průmyslu i veřejném sektoru.
304
-
Projekt MPO FR-TI1/204 „Vývoj technologie přípravy a použití elementárního
nanoželeza pro sanaci horninového prostředí“, 2009–2011; řešitel Ing. Václav Urbánek,
spoluřešitel Ing. Tomáš Patočka – VŠCHT/Fakulta technologie ochrany prostředí
-
Ing. Otakar Bárta, CSc. – předseda představenstva
4.2.42
CHEMSTAR CZECH REPUBLIC, S.R.O.
Alej Svobody 56, 323 00 Plzeň-Bolevec, IČ 49786164
www.chemstar.cz
Konzultační a poradenské služby zejména v oblasti chemie a ekologie. Výzkum a vývoj
v oblasti graffitiprotektivních nátěrů.
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název projektu: HEFEST – „Smart
fire-retardant coatings based on intumescent nanocomposites”, 2008-2011; 8 partnerů z 5
zemí, rozpočet projektu: 986 tis. EUR, koordinátorem Izaskun Garmendia, CIDEMCOCentro De Investigación Technologica (Španělsko), firma CHEMSTAR Czech Republic,
byla partnerem projektu.
-
doc. Ing. Petr Duchek, CSc. – jednatel
4.2.43
INOTEX SPOL. S R.O.
Štefánikova 1208, 544 01 Dvůr Králové n. L., IČ 47451963
www.inotex.cz
Společnost byla založena v roce 1992. V roce 1996 koupila Výzkumný ústav textilního
zušlechťování. Provádí technologický výzkum, inovace a technologický transfer v oblasti
mokrých procesů textilní výroby. Vývoj firmy podporuje malotonážní výroba
(bio)chemických specialit – textilních pomocných přípravků, malometrážní kapacitou pro
zušlechťování a povrstvování textilií, a výroba doplňkových strojních zařízení. Společnost
má akreditovanou zkušebnu.
305
-
výzkum možností uplatnění nanosystémů a biotechnologií při vývoji a ověřovací výrobě
nových (multi)funkčních textilních materiálů (ochranné oděvy, technické bariérové
textilie, netkané textilie s přidanou hodnotou). Jde konkrétně o aktivaci povrchů
textilních substrátů pro zvyšování účinnosti a životnosti (silany, plazma, biotechnologie),
hydrofilizaci/hydrofobizaci povrchů, fotoaktivaci a fotokatalýzu, bioaktivní materiály na
bázi textilií, zátěry a povrstvování
-
vývoj zušlechťovacích technologií čistší produkce
-
členství ve výzkumném klastru NANOMEDIC – nanomateriály pro medicínu
-
členství v oborovém klastru CLUTEX – klastr technických textilií
a)
Mezinárodní výzkumné projekty:
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: BIOAGROTEX –
„Development of new agrotextiles from renewable resources and with a tailored
biodegradability.”, 2008-2012; 17 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 4,37 mil. EUR,
koordinátorem Michele Adams, Centre Scientifique & Technique De L'Industrie Textile
Belge (Belgie), INOTEX je partnerem projektu
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NaPolyNet “Setting
up researchintensive clusters across the EU on characterization of polymer
nanostructures”, 2008-2011; 16 partnerů z 10 zemí, rozpočet projektu: 1,46 mil. EUR,
koordinátorem Cosimo Carfagne, Consiglio Nazionale Delle Richerche (Itálie), INOTEX
byl partnerem
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: SAFEPROTEX
“High-protective clothing for complex emergency operations”, 2010-2013; 20 partnerů z
9 zemí, rozpočet projektu: 4,2 mil. EUR, koordinátorem Fani Kotzia, IA Technologikis
Anaptixis KL Ostoufantourgias Endysis Kai Inon E (Řecko), INOTEX je partnerem
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP-NAPOLYNET, „Setting up research
–intensive clusters across the EU on characterization of polymer nanostructures”, 2008–
2009; 15 partnerů z 10 zemí, koordinátorem Clara Silvestre, ICTP-CNR (Itálie),
INOTEX byl partnerem projektu
-
Projekt 6RP EU typu STREP, PhotoNanoTech „Photozyme nanoparticle applications for
water purification, textile finishing, photodynamic biomineralization and biomaterials
coating“, 4/2007–3/2011; 11 účastníků, INOTEX byl partnerem projektu
-
Projekt programu EUREKA E! 3778, MANGO „Managing Contamination by Fibrous
Product Systems“, 1/2007–1/2010; koordinátor-řešitel VTT – Technical Research Centre
of Finland, 10 účastníků, INOTEX byl spoluřešitelem
-
Účast na akci programu COST 868 „Biotechnological Functionalization of Renewable
Polymeric Materials“, 9/2006–9/2010; 24 států, INOTEX byl partnerem projektu
306
b)
Ostatní výzkumné projekty
-
Projekt MPO FT-TA4/134 „Nové multifunkční textilie pro zdravotnický sektor“, 2007–
2009; řešitel Ing. Jan Marek, CSc., spoluřešitelé: doc. MUDr. Zdeněk Krška, CSc. –
VFN v Praze, Ing. Jiří Humpl – Krajská zdravotní a.s., Ing. Jiří Burda – Hedva, a.s.,
Ladislav Kopecký – Licolor, a.s. a Ing. Zdeněk Hroch, Ph.D. – Spolsin, s.r.o.
-
Projekt MPO, program „Trvalá prosperita“, 2A-3TP1/126 „Kontinuální plazmatické a
nanoplazmatické úpravy pro netkané textilie“, 2008–2011; řešitel Ing. Zdeněk Mečl,
spoluřešitelem za INOTEX Ing. Jan Marek
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA5/007 „Pokročilý výzkum nanomateriálů pro
textil“, 2008–2010; řešitel Ing. Antonín Mlčoch, České technologické centrum pro
anorganické pigmenty a.s., Přerov, spoluřešitelkou za INOTEX Ing. Lenka Martínková
Účast na koordinaci TEG 3 „Bio-based materials, biotechnology and environmental cleaner
processes“ v rámci evropské technologické platformy EURATEX.
-
Ing. Viktor Antonov – textilní biotechnologie
-
Ing. Jan Marek, CSc. – textilní chemie, biotechnologie, funkční textilie
-
Ing. Lenka Martinková – textilní chemie, zušlechťování, funkční (nano)materiály
4.2.44
INSTITUTE OF APPLIED BIOTECHNOLOGIES A.S.
Služeb 4, 108 52 Praha 10, IČ 27225712
www.iabio.cz
Výzkum a vývoj v oblasti molekulárních biotechnologií, genomiky a in vitro diagnostiky.
Bionanotechnologie, práce na níže uvedeném projektu:
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520801 „Cílená
exprese a transport bioaktivních molekul“, 1/2008–12/2012; řešitel Mgr. David Staněk,
Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za Institute of Applied
Biotechnologies MUDr. Josef Fišer
Milan Hrouda – ředitel
307
4.2.45
IONBOND CZECHCOATING, S.R.O.
20 Dolní Bečva 75655, IČ 26782723
www.czechcoating.cz
Společnost (do května 2012 působila pod obchodním jménem CzechCoating, s.r.o.) se
zabývá nanášením tvrdých vrstev metodou PVD (Physical Vapor Deposition). V ČR působí
od roku 2002 a je začleněna do sítě jedné z největších společností na světě, zabývajících se
problematikou povlakování – IonBond.
Počet zaměstnanců:
-
Projekt MPO FT-TA4/082 „Vývoj a optimalizace povrchových úprav nástrojů“, 2007–
2010; řešitel Ing. Josef Fajt, CSc. – Pilsen Tools s.r.o., spoluřešitelem za CzechCoating
Ing. Jaroslav Číp
-
Jaroslav Číp – jednatel
4.2.46
ISATECH, S.R.O.
S. K. Neumanna 1316, Pardubice V 532 07, IČ 25935861
www.isatech.cz
Firma byla založena v roce 2000, zabývá se odborným poradenstvím a analytickou činností v
oblasti chemického inženýrství, průmyslové bezpečnosti, bezpečnosti ochrany objektů,
krizového řízení a ochrany životního prostředí. Dále se zabývá výzkumem a aplikací v oblasti
hot-dry-rock, ukládání energie do horninového prostředí, tepelného namáhání hornin a
přírodních těsnících materiálů a využití opuštěných starých důlních děl.
-
Projekt TA ČR – TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“,
2011–2014; řešitelé: Mgr. Vladimír Lachman, Mgr. Michal Vaněček, Mgr. Petr Novák,
Mgr. Pavel Bílý a Mgr. Jana Michálková, spoluřešitelé: Česká geologická služba,
ARCADIS Geotechnika, a.s., PROGEO, s.r.o., Ústav struktury a mechaniky hornin AV
ČR v.v.i., Technická univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, informatiky a
mezioborových studií
-
Ing. Michal Vaněček, jednatel
308
4.2.47
J-VST, S.R.O.
Ulrychova 67, Brno-Komín, 624 00, IČ 25583620
www.j-vst.wz.cz
Výroba strojních součástí objemovým tvářením za studena, obrábění tváření, konstrukce
tvářecích nástrojů pro objemové tváření součástí na jednooperačních lisech a na tvářecích
automatech, výzkum a vývoj technologií objemového tváření za studena.
-
Projekt MŠMT - 7D08006 “New generation of forgging tools”, 2008–2011; řešitel
Bohumil Jedovnický
-
Ing. Bohumil Jedovnický, jednatel
4.2.48
KERTAK NANOTECHNOLOGY, S.R.O.
Vodičkova 791/41, 110 00 Praha 1, IČ 26077914
www.kertaknanotechnology.com
Firma, založená v roce 2004, je exkluzivním obchodním a marketingovým partnerem
společnosti Pardam s.r.o., která je výrobcem organických a anorganických nanovlákenných
materiálů. Nanovlákenné materiály, distribuované společností Kertak Nanotechnology do
celého světa, jsou vyráběné technologií silového zvlákňování a nachází uplatnění v celé řadě
průmyslových aplikací, jako jsou filtrace vody, vzduchu, kompozitní materiály katalyzátory,
baterie, solární či palivové články.
-
Daniel Možíš – jednatel a generální ředitel
309
4.2.49
KNITVA, S.R.O.
Harantova 1172, 509 01 Nová Paka, IČ 252 97 597
http://www.knitva.cz
Výroba pleteného zboží a pletených materiálů, textilu a oděvů, barvení a chemická úprava
textilií.
Vývoj nových funkčních systémů pro úpravy pleteného punčochového zboží.
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM4/145 „Výzkum a vývoj využití funkčních
úprav, vláken a konstrukcí pro výrobu ponožek a funkčních pletenin“, 2007–2009; řešitel
Ing. Zdeněk Věchet, spoluřešitel projektu Ing. Jan Marek – CSc.INOTEX s.r.o.
-
Ing. Zdeněk Věchet – jednatel
-
Eva Brádlová – jednatelka
4.2.50
KRD—OBCHODNÍ SPOLEČNOST S.R.O.
Pekařská 12, 155 00 Praha 5, IČ 26424991
www.krd.cz
Distribuční společnost zaměřená na prodej přístrojového vybavení a molekulární biologie.
Aplikovaný biologický výzkum ve vlastní laboratoři.
Firma nabízí kvantové tečky – fluorescenční nanokrystaly pro mikroskopii a detekci od
společnosti Invitrogen; spolupráce na řešení programového projektu:
-
ultrazvuku v nanomedicíně“, 2007–2011; řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.,
310
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za KRD MUDr. Zdeněk Kleibl,
Ph.D.
-
MUDr. Zdeněk Kleibl, Ph.D. – výzkum
-
Mgr. Viktor Krivjanský – jednatel
4.2.51
LAO — PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY, S.R.O.
Na Floře 1328/4, 143 00 Praha 4 – Modřany, IČ 25705512
www.lao.cz
Laserové technologie pro řezání, svařování, značení, výroba laserových strojů a zařízení,
příslušenství k laserům (optika, optomechanika), servis, spotřební materiál, náhradní díly,
zákaznické a jednoúčelové systémy, integrace do výrobních linek, včetně automatizace.
Vývoj a výroba laserů v UV oblasti a příslušné optické systémy, excimerové lasery od 157
nm, pevnolátkové lasery od 266 nm, dodávky nanopolohovacích stolků a systémů, manuálně
či motoricky ovládaných.
Vývoj a výroba měřících přístrojů pro oblast nanostruktur – mikroskopy atomárních sil,
optické profiloměry, mechanické hrotové profiloměry, elipsometry, nanointendory, dodávky
laserů pro vědecká pracoviště a univerzity.
-
Ing. Martin Klečka – laserové systémy pro vědecká pracoviště, měřicí přístroje
-
Ing. Pavel Kořán – laserové technologie pro řezání, svařování, značení
4.2.52
LICOLOR , A.S.
Americká 2 Liberec 46002, IČ 49903268
www.licolor.cz
Firma založena v roce 1994, po oddělení od firmy Seba Tanvald a.s. Zabývá se úpravou a
barvením tkanin z bavlny a ze směsí ba/PES.
311
Spolupráce při řešení následujícího projektu:
-
Projekt MPO FT-TA4/134 – „Nové multifunkční textilie pro zdravotnický sektor“,
2007–2009; řešitel Ing. Jan Marek, CSc. – INOTEX s.r.o., spoluřešitelem za LICOLOR
Ladislav Kopecký
-
Ing. Jan Híře – předseda představenstva
4.2.53
LIFETECH S.R.O.
Chládkova 24 c, 602 00 Brno, provozovna Brno, Šumavská 15, IČ 25504401
www.lifetech.cz
Firma založená v roce 1997 působí v oboru vývoje, projektování, realizace a distribuce
ozonových generátorů, UV reaktorů a dalších zařízení, které slouží k úpravě a čistění vody a
vzduchu a technologických systémů k těmto účelům. Vyrábí též chemické produkty na
čištění vody (patentovaný přípravek BlueSpark®).
Spolupráce na řešení níže uvedeného projektu:
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN101630651 „Tvorba
nanovrstev a nano-povlaků na textiliích s využitím plazmových povrchových úprav za
atmosférického tlaku“, 07/2006–12/2010; hlavní řešitel prof. RNDr. Mirko Černák,
CSc., Masarykova univerzita v Brně/ PřF, spoluřešitelem za LIFETECH doc. RNDr. Jiří
Dřímal, CSc.
-
doc. RNDr. Jiří Dřímal, CSc. – majitel a jednatel
4.2.54
LYCKEBY AMYLEX, A.S.
Strakonická 946 Horažďovice 34101, IČ 49790340
www.lyckeby.cz
Největší výrobce bramborového škrobu, dextrinů a kationických škrobů v ČR.
312
-
Projekt MPO FR-TI1/566 „Výzkum a vývoj nanokompozitních biologicky
rozložitelných materiálů s vysokou přidanou hodnotou“, 2009-2013; řešitelkou Ing. Eva
Vlnová, spoluřešitelem doc. Ing. Petr Duchek, CSc. – ZČU v Plzni/Fakulta strojní
-
Ing. Josef Jonáš – místopředseda představenstva
4.2.55
MILCOM, A.S.
Ke Dvoru 12ª, Praha 6, 160 00, IČ 16193296
www.milcom-as.cz
Firma založena v roce 1991. V závodě ve Dvoře Králové nad Labem vyrábí stroje na balení
másla a tvarohu, v Táboře siřidla a živné půdy pro potravinářské a vodohospodářské účely.
Její součástí se v roce 2004 stal VÚM s.r.o. – výzkumný ústav mlékárenský.
Roční obrat: 500 mil. Kč
-
Projekt MŠMT - 2B06053 „Nové postupy při charakterizaci a identifikaci probiotických
kmenů bakterií vhodných pro funkční potraviny“, 2006-2011; řešitel doc. Ing. Bohuslav
Rittich, CSc. – Masarykova univerzita v Brně/Přírodovědecká fakulta, spoluřešitelem za
MILCOM Ing. Vladimír Dráb
-
Ing. Josef Vychodil – ředitel
4.2.56
MEDIHOPE S.R.O.
Dobšická 33, 193 00 Praha 9, IČ 26710617
Pracoviště: Mathonova 1, 796 04 Prostějov
www.medihope.cz
313
Firma byla založena v roce 2002 za účelem provozování magnetické rezonance v
Olomouckém kraji. Diagnostický přístroj provozuje v Prostějově.
Výzkum využití nanomateriálů při magnetické rezonanci a spolupráce na níže uvedeném
projektu:
-
průmyslové a lékařské aplikace“, 2008–2012; řešitel prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D.,
Univerzita Palackého v Olomouci/PřF, spoluřešitelem za MEDIHOPE MUDr. Pavel
Novák.
-
primář MUDr. Pavel Novák – magnetická rezonance
4.2.57
MEGA A.S.
Sídlo: Drahobejlova 1452/54, 190 00 Praha 9, IČ 44567146
Hlavní pracoviště: Pod Vinicí 87, 472 27 Stráž pod Ralskem
www.mega.cz
MEGA a.s. byla založena v roce 1992. Navazuje na tradici Ústředních laboratoří
Československého uranového průmyslu. Zaměřuje se na čištění a úpravu vod a průmyslových
roztoků, membránové technologie, výrobu iontovýměnných membrán. Firma je rozdělena na
3 divize: membránových procesů, povrchových úprav a ekologie a sanací. Výzkum
související s nanotechnologiemi se provádí v Divizi membránových procesů.
Spolupráce na řešení níže uvedených projektů:
a)
-
Projekt TA ČR – TA01021304 „Použití elektrického pole k sanaci lokalit
kontaminovaných organickými látkami“, 2011–2013; řešitel RNDr. Jaroslav Hrabal,
spoluřešitelé: doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. –
Technická univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových
studií
314
-
a nanoFe pro sanace“, 2011–2014; řešitel RNDr. Jaroslav Hrabal, spoluřešitelé: prof.
RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci/PřF, doc. Dr. Ing..
Miroslav Černík, CSc. – Technická univerzita v Liberci
b)
Projekty, na jejichž řešení společnost spolupracuje
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: MemBridge
“Bridge between environment and industry designed by membrane technology”, 20092011; 16 partnerů z 8 zemí, rozpočet projektu: 0,68 mil. EUR, koordinátorem Gilbert M
Rios., Pean Membrane House (Belgie), MEGA a.s. byla partnerem projektu.
-
Projekt MPO – 2A-3TP1/140 „Iontovýměnné materiály ve formě membrán a nanovláken
připravené na bázi nanotechnologií“, 2008–2010; řešitel Ing. Aleš Černín, Ph.D. –
MemBrain, s.r.o., MEGA byla spoluřešitelem projektu.
-
Ing. Libor Nejedlý – ředitel divize
4.2.58
MEGA SYSTEM, SPOL. S R.O.
Skyřická 8, 434 01 Most – Velebudice, IČ 44222343
www.volny.cz/megasystem
Výroba zkrápěcích systémů (odprášení), služby v oblasti úpravy vody (filtrační stanice,
úprava průmyslových odpadních vod.
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM3/061 „Příprava vodivých a polovodivých
polymerů dopovaných nanočásticemi a nanotrubičkami na bázi uhlíku“, 5/2006–
12/2009; řešitel Mgr. Václav Štengl, Ph.D., Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za MEGA SYSTEM Ing. Josef Beneš
-
Ing. Josef Beneš – jednatel
315
4.2.59
MEMBRAIN, S.R.O.
Pod Vinicí 87, Stráž pod Ralskem, 471 27, IČ 28676092
www.membrain.cz
Výzkumná, inženýrsko-technologická společnost založená v roce 2008 firmou MEGA a.s.,
která svou činnost zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum a další inovační aktivity v
oblasti membránových procesů a zejména na přenos poznatků vědeckého výzkumu do
komerční praxe. Hlavním oborem činnosti jsou membránové separační procesy
(elektrodialýza, elektrodeionizace, membránová elektrolýza, reverzní osmóza, mikrofiltrace,
ultrafiltrace, nanofiltrace) i s potřebnými předúpravami (oxidace, redukce, iontová výměna,
filtrace, flotace, flokulace, sedimentace).
Výzkumná činnost MIC je rozdělena do třech výzkumných programů tak, aby byl zajištěn
rychlejší přenos výsledků výzkumných a vývojových činností centra do reálných
průmyslových aplikací. Jde o tyto programy: Výzkum a vývoj membrán a membránových
materiálů, Výzkum membránových modulů, zařízení a membránových procesů, Výzkum
membránových technologií a jejich aplikace.
MemBrain s.r.o. má do konce roku 2014 vybudovat, přístrojově vybavit a personálně obsadit
MEMBRÁNOVÉ INOVAČNÍ CENTRUM (MIC). Ve Stráži pod Ralskem, tak vznikne
výzkumné pracoviště zaměřené na aplikaci membránových separačních procesů v různých
průmyslových odvětvích. Jde o čtyřletý projekt č. CZ.1.05/2.1.00/03.0084 Operačního
programu Výzkum a vývoj pro inovace s rozpočtem 512 mil. Kč (z toho dotace 370 mil. Kč).
Nanofiltrace, práce na řešení níže uvedených projektů:
-
Projekt MPO – 2A-1TP1/116 „Funkcionální polymery v membránách pro alternativní
energetické a biospecifické zdroje“, 2006–2009; řešitel Ing. Aleš Černín, Ph.D.,
spoluřešitelem Ing. Miroslav Bleha, CSc. – Ústav makromolekulární chemie AV ČR
v.v.i.
-
Projekt MPO – 2A-3TP1/140 „Iontovýměnné materiály ve formě membrán a nanovláken
připravené na bázi nanotechnologií“, 2008–2010; řešitel Ing. Aleš Černín, Ph.D.,
spoluřešitelé: Ing. Denisa Stránská – ELMARCO, s.r.o. a MEGA a.s.
-
Ing. Aleš Černín, Ph.D., jednatel a generální ředitel
316
4.2.60
MESING, SPOL. S R.O.
Mariánské náměstí 1, 617 00 Brno, IČ 25579835
www.mesing.cz
Vývoj, konstrukce a výroba speciálních zakázkových měřicích zařízení ke kontrole vysoce
přesných dílů zejména pro automobilový a ložiskový průmysl, vývoj a výroba speciálních
indukčních snímačů, včetně zařízení na jejich kontrolu, kalibračních měřidel a zařízení na
povrchovou defektometrii a dále rovnacích lisů.
Metody a zařízení na zjišťování okem těžko viditelných povrchových vad a chyb
dokončovacích technologií, a to na bázi detekce rozptýleného laserového světla pro
automobilový a ložiskový průmysl, a dále metody a zařízení ke kontrole vysoce citlivých
snímačů včetně laserových interferometrů pro nanometrologii délek pro měrové laboratoře
firem s vysoce přesnou výrobou.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/241 „Prvky pro nanometrickou diagnostiku
délkových změn, tvarových úchylek a povrchových defektů“, 2009–2013; řešitel Ing. Jan
Kůr, spoluřešitelé: Mgr. Petr Klapetek, Ph.D. – Český metrologický institut, Ing. Ondřej
Číp, Ph.D. – Ústav přístrojové techniky AV ČR v.v.i.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI2/705 „Bezkontaktní optické měřicí metody a
systémy pro přesné strojírenství“, 2010–2014; řešitelé Ing. Jan Kůr a Ing. Boris Kůr,
spoluřešitelem Ing. Ondřej Číp, Ph.D. – Ústav přístrojové techniky AV ČR v.v.i.
-
Projekt MPO FT-TA3/133 „Soustava laserových interferometrů pro nanometrologii
délek“, 3/2006–12/2009; řešitel Ing. Jan Kůr.
-
Ing. Pavel Konečný – zařízení na kontrolu snímačů a interferometrií pro metrologii délek
-
Ing. Boris Kůr – povrchová defektometrie, měřicí metody pro přesné strojírenství
-
Ing. Jan Kůr, jednatel – koordinace prací, systémy pro přesné strojírenství
317
4.2.61
MEVI-CZ, S. R.O.
Areál Svit, a.s., budova č. 17, 760 06 Zlín, IČ 25522671
www.mevi.cz
Výroba přesných strojních dílů obráběných na konvenčních a CNC strojích v kusové výrobě
a malých sériích. Dodávky součástí pro firmy činné v balicím, farmaceutickém,
elektrotechnickém, potravinářském průmyslu, ve výrobě prototypů, sanitární techniky,
zařízeních pro automatizace, dopravních a manipulačních zařízení.
Počet zaměstnanců 42
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název projektu: FRACFIX –
„Elimination of secondary surgery for removal of internal fixations of fractured bones”,
2008-2011; 9 partnerů z 5 zemí, rozpočet projektu: 1,44 mil. EUR, koordinátorem Rune
Nilsen, Nor Tek Teknologisenter AS (Norsko), MEVI-CZ byl partnerem projektu.
-
Ing. Luděk Šiška – jednatel
4.2.62
MIKROCHEM LKT, SPOL. S R.O.
Přeseka 52, 376 01 Třeboň, IČ 49060007
www.mikrochem.cz
Specializuje se na životní prostředí, zejména na vývoj a aplikaci speciálních technologií,
ekotoxikologické analýzy a ve spolupráci s výzkumnými ústavy AV ČR též na chemické
analýzy vzorků ze životního prostředí, dále na vývoj technologií likvidace nebezpečných
odpadů, expertní činnost a poradenství v oblasti životního prostředí, sanaci starých
ekologických zátěží, likvidaci nebezpečných kapalných odpadů a kompostování ostatních
biologicky rozložitelných odpadů. Významným programem je též vývoj a aplikace
biodegradačních technologií. Od roku 2003 je dceřinou firmou společnosti AWAST a.s.
Sanace za použití nulmocného nanoželeza a spolupráce na řešení níže uvedených projektů:
318
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/456 „Vývoj a zavedení nástrojů aditivně
modulujících proces bioremediace půdy a vody“, 2009–2013; řešitel Mgr. Zdeněk
Kozlíček
-
Pátek, CSc. – Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za MikroChem LKT
Mgr. Marian Byss
-
Projekt MPO, FT-TA3/077 „Remediace podzemních vod za pomoci permeabilních
reaktivních bariér“, 2006–2010; řešitel Ing. Josef Kozler, CSc. – Výzkumný ústav
anorganické chemie, a.s., spoluřešitelem za MikroChem LKT Ing. Karel Koranda
-
Ing. Karel Koranda – ředitel
4.2.63
MIKROPUR, S.R.O.
Wonkova 799, 500 02 Hradec Králové, IČ 60111623
www.mikropur.cz
Výzkum, vývoj a prodej laboratorních zařízení – filtrace, membránová separace,
mikrofiltrace, nanofiltrace, pervaporace, reverzní osmóza, odstřeďování, analýzy
rozpuštěných a nerozpuštěných látek, fotokatalýza, laboratorní filtrační zařízení,
dekontaminace kapalin.
Roční obrat: 1,9 mil. (2010)
Vývoj (nano)filtračních zařízení, laboratorní a zkušební zařízení pro separace, filtrace,
pervaporaci, inženýrské řešení procesů filtrace (včetně nanofiltrace) a membránové separace,
výzkum procesu fotokatalytické destrukce organických polutantů ve vodných roztocích.
-
Projekt MŠMT LA10016„Účast v mezinárodních vědeckých výborech a konferencích
oboru filtrace, separace a katalýzy“, 2010-2012; řešitel Ing. Jaroslav Přidal, CSc.
-
Projekt 6RP EU, síť excelence, NanoMemPro „Expanding membrane macroscale
applications by exploring nanoscale material properties“, 9/2004–8/2008; 13 účastníků,
MIKROPUR byl partnerem. Cílem řešení byla integrace výzkumných kapacit v
membránové separaci, vytvoření strategie tohoto výzkumu a založení neziskové organice
European Membrane House sloužící k tomu k tomu účelu.
319
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR TI3/088 „Vývoj implantátů, nástrojů a fixátorů s
antibakteriálním povlakem na bázi nanostrukturovaných povrchů“, 2011–2013; řešitel
Ing. Zdeněk Čejka – ProSpon, spol. s r.o., spoluřešitelem za MIKROPUR Ing. Jaroslav
Přidal, CSc.
-
Ing. Jaroslav Přidal, CSc. – ředitel
4.2.64
MOLECULAR CYBERNETICS, S.R.O.
Strážovská 65/7, 153 00 Praha 5 - Radotín, IČ 49621386
Výzkum a vývoj zaměřený na přípravu a charakterizaci nanomateriálů. Výzkum a vývoj
nízkorozměrných
nanostruktur
(nanodestiček,
nanotrubiček,
nanovláken)
pro
nanoelektroniku
Řešené projekty v oblasti nanotechnologií.
-
realizaci výroby vysokoteplotních ultrazvukových měničů“, 2006–2011; řešitel Ing.
Stanislav Štarman, PhD., spoluřešitelem za Molecular Cybernetics RNDr. Zdeněk Kváča
-
Projekt MPO 2A-2TP1/147 „Výzkum polovodivých nanotrubiček pro realizaci
fotoelektrických součástek“, 2007–2011; řešitel Ing. Stanislav Štarman, PhD.,
spoluřešitelem za Molecular Cybernetics RNDr. Zdeněk Kváča
-
studenoemisních součástek“, 2007–2010; řešitel Ing. Stanislav Štarman, PhD.,
spoluřešitelem za Molecular Cybernetics RNDr. Zdeněk Kváča
-
RNDr. Zdeněk Kváča – jednatel
4.2.65
MORAVIAN-BIOTECHNOLOGY, SPOL. S R. O.
Taussigova 982/1, 615 00 Brno, IČ 25300024
www.moravian-biotech.com
Vývoj a výroba monoklonálních a polyklonálních protilátek na zakázku.
320
Činnost v oblasti nanotechnologií:
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: NADINE –
„Nanosystems for the early Diagnosis of Neurodegenerative diseases”, 2010-2015; 16
partnerů z 9 zemí, rozpočet projektu: 11,65 mil. EUR, koordinátorem Jörg Kutter,
Danmarks Tekniske Universitet (Dánsko), Moravian-Biotechnology je partnerem
projektu.
-
MUDr. Rudolf Nenutil – jednatel
4.2.66
NAFIGATE CORPORATION, A.S.
Kolbenova 568/29, 198 00 Praha 9, IČ 24166855
www.nafigate.com
Firma založená v roce 2011, od roku 2012 provozuje globální portál NanoFibers Gateway
(www.nafigate.com), jehož cílem je urychlit a usnadnit zavádění nových aplikací
využívajících nanovlákna do života. Kvalitu informací garantuje poradní výbor složený z
vědců světové úrovně a předních zástupců významných světových firem působících v oblasti
nanovláken a jejich aplikací.
Informace jsou děleny do kategorií a subkategorií: filtrace kapalin, energie, životní prostředí,
pokročilé materiály, potraviny a obaly, zdravotnictví a osobní péče.
-
Ing. Ladislav Mareš – předseda představenstva
4.2.67
NANOBALA S.R.O.
Bohuslávky 16, 751 31 Lipník nad Bečvou, IČ 28625111
www.nanobala.cz
Firma založená v roce 2010 vyrábí a prodává produkty na bázi chemické nanotechnologie.
Vyvíjí a vyrábí tekuté ochranné přípravky složené z nosné látky a komponentů o velikosti
nanometrů.
-
Bc. Emílie Kovaříková – jednatelka
321
4.2.68
NANO6 S.R.O.
Náměstí Sítná 3105, 272 01 Kladno – Kročehlavy, IČ 24762300
www.nano6.eu
Firma založená v roce 2010 se zabývá uložením nano-krystalických diamantových filmů
pomocí mikrovlnné plazmové depozice chemickou technologií a pří nízkých teplotách (pod
400 °C) pro použití v elektronice a medicíně.
-
Ing. František Fendrych, Ph.D. – jednatel
4.2.69
NANOFUTURE, S.R.O.
Hořejšího 1911, 190 16 Praha 9, IČ 28479289
www.nanofuture.cz
Firma založená v roce 2008 prodává produkty na bázi nanotechnologií – hlavně produkty k
ošetření různých povrchů a materiálů. Produkty sloužící především k impregnaci růžných
nasákavých materiálů jako je ochrana dřeva před vlhkostí, probarvená lazurou. Jde většinou o
bezbarvé kapaliny, které se nanášejí nástřikem, nátěrem či zaleštěním.
-
Ing. Ema Matějů – jednatelka
4.2.70
NANOGRAPH, S.R.O.
Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1, IČ 24753319
www.nanograph.cz
Založena v roce 2010 s cílem rozvíjet tradici výzkum, vývoj a výrobu speciálních
technických papírů v České republice a pokračuje tím v padesátileté historii této výroby ve
Štětí. Navazuje na zaměření bývalého provozu výzkumného ústavu papíru a celulózy
IRAPA.
Využití nanotechnologií při výrobě speciálních papírů.
-
JUDr. Vladimír Sitta – jednatel
322
4.2.71
NANOIMPREG, SPOL. S R.O.
Roudničská 25847a, 500 02 Hradec Králové, IČ 28798457
www.nanoimpreg.cz
Firma založená v roce 2010 provádí profesionální ochranné nástřiky obsahující nanočástice
na různé povrchy a materiály.
Ochranné nástřiky na bázi nanotechnologií.
-
Martin Sedláček – jednatel
4.2.72
NANOMAT, S.R.O.
Šlechtitelů 813/21, 779 00 Olomouc, Holice, IČ 27813762
Spin-off Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci založený v roce 2007 a
zaměřený na výrobu nanoželeza.
Roční obrat: 300 tis. Kč (2010)
Výroba nanopráškového železa pro čištění podzemních vod.
-
prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. – jednatel
-
prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D. – jednatel
4.2.73
NANOPHARMA, A.S.
Ukrajinská 1448/10, 101 00 Praha 10, IČ 28448898
www. nanopharma.cz
Firma založená v roce 2008. Zabývá se vývojem, výrobou a využitím nanovlákenných
struktur v medicíně. Jde zejména o přípravu nanovláken z polymerních materiálů, včetně
biodegradovatelných, dále o zakázkovou přípravu kompozitních nosičů pro tkáňové
inženýrství, zakázkovou tvorbu a přípravu inteligentních nosičů pro řízené dávkování látek,
přípravu inteligentních krycích a chirurgických sítí, výrobu prostředků pro somatickou terapii
a vývoj metodik zvlákňování materiálů
323
Vývoj nanovláken pro medicínské účely, spolupráce s pracovišti univerzit a ústavů Akademie
věd ČR ve výzkumu a vývoji nanovláken vhodných pro testování jejich použitelnosti
v biomedicíně.
-
Ing. Zdeněk Šlais – předseda představenstva
4.2.74
NANOPRO S.R.O.
Lažany 7 – Vyskeř, 511 01 Turnov, IČ 28816021
www.nanopro.cz
Společnost založená v roce 2011 působí jako certifikovaný partner firmy Nanopool GmbH v
České republice. Specializuje se na aplikace nanonátěrů.
Povrchové úpravy pomocí tekutého skla.
-
Rostislav Vocásek – jednatel
4.2.75
NANOPRODUKT, S.R.O.
Švermova 267/76, 460 10 Liberec, IČ 28488466
www.nanoprodukt.cz
Firma založena v roce 2008. Provozuje e-shop s výrobky na bázi nanotechnologií – výrobky
na povrchové úpravy různých druhů materiálů. Nano impregnace a tekuté sklo.
-
Mgr. Irena Tyagurová – jednatelka
324
4.2.76
NANOPROTEX S.R.O.
Dýšina 408, PSČ 330 02, IČ 291 24 158
Firma založená v roce 2012. Za podpory Technické univerzity v Liberci/Fakulty textilní
vyvinula unikátní nanovlákennou membránu. Její vlastnosti ji předurčují k využití hlavně pro
outdoorové, sportovní a armádní účely. Spuštění průmyslové výroby se připravuje v roce
2012.
-
Roman Knížek – jednatel
4.2.77
NANOSPOL, S.R.O.
Bohunická 238/67, 619 00 Brno, IČ 28271068
www.nanospol.cz
Firma založena v roce 2008. Zabývá se vývojem a výrobou multifunkčních oděvů a úpletů
s antibakteriálními účinky.
Využití přirozených antibakteriálních schopností
polypropylenovými mikrovlákny.
nanočástic
stříbra
ve
spojení
s
-
Ing. Petr Nádvorník – jednatel
4.2.78
NANO SYSTEMS, S.R.O.
Na Nivách 2147/16, 700 30 Ostrava – Zábřeh, IČ 46577084
www.nano-systems.cz
Internetový prodej nanotechnologických produktů pro každodenní použití v domácnosti, k
ošetření automobilů, či na ochranu dřeva a kamene.
-
Radim Křížovský – jednatel
325
4.2.79
NANOTEAM, S.R.O.
Petrův důl 1140/30, 794 01 Krnov, IČ 28603745
www.nanoteam.org.
Obchodní společnost založená v roce 2009 zabývající se ošetřováním povrchů a prodejem
speciální chemie.
Ultra-tenká úprava povrchů pomocí nanotechnologie, a to především v dopravě, stavebnictví,
wellness a zdravotnictví a dále protiskluzová úprava povrchů.
-
Adam Nytra – jednatel
4.2.80
NANOTECH SERVICE CZ, S.R.O.
Durďákova 336/269, 613 00 Brno – Černá Pole, IČ 29236525
www.ntsc.cz
Firma založená v roce 2010 navrhuje, dodává a kompletuje technologie, které jsou určené
především pro výzkum, vývoj, výrobu a skladování nanomateriálů a biomateriálů.
Dodávky technologického zařízení, především pak experimentální zařízení na produkci
nanovlákenných materiálů z organických polymerů, průmyslové a výrobní zařízení na
produkci nanovlákenných materiálů, experimentální, laboratorní a průmyslové zařízení na
povrstvování textilií, papírů a plošných nosičů nanovlákny ve formě jedno- a vícevrstevné,
experimentální zařízení pro tvorbu nehomogenních troj-dimenzionálních nanovlákenných
struktur z prostých i tubulárních nanovláken, zařízení a řešení na zpracování a úpravu
velikosti nanomateriálů, přístroje a instalace pro sledování kvality a jakosti produkce
nanomateriálů, přístroje a instalace pro optimalizaci podmínek produkce nanovláken v
režimu se zvýšenou třídou čistoty vzduchu, přístroje na zpracování materiálů biologického
původu určené pro výrobu nanomateriálů, komplexní zařízení pro měření a regulaci
komplexu přístrojů a zařízení určených k přípravě surovin, výrobě, modifikaci, obohacování
a zpracování nanomateriálů, přístroje a zařízení pro sterilizaci nanomateriálů, analytické a
diagnostické přístroje pro práci s nanomateriály, biologickými vzorky a výrobními
surovinami, přístroje pro automatizovanou práci s biologickým materiálem a přístroje,
zařízení a řešení pro skladování a uchovávání nanomateriálů, biologických vzorků a
výrobních surovin v podmínkách s regulovanou teplotou, vlhkostí a tlakem.
-
Markéta Dohnalíková – jednatelka
326
4.2.81
NANOVIA, S.R.O.
Sídlo společnosti: Vaněčkova 2695, 269 01 Rakovník, IČ 27381277
Výrobní závod: Podkrušnohorská 271, 436 03 Litvínov
Firma disponuje technologií na výrobu nanovláken. Vyrábí třívrstvé membrány použitelné ve
zdravotnictví jako bariérové textilie proti průniku alergenů (použitelné na lůžkoviny) a
mikroorganismů (použitelné na lékařské pláště, ústenky, atd.). Dále vyrábí filtrační materiály
s nanovlákennou vrstvou (filtrace plynů, kapalin, HEPA filtrace). Firma také nabízí zázemí
pro realizaci výzkumu a vývoje nových produktů z nanovlákenných materiálů.
Roční obrat: 13,4 mil Kč (2011)
-
Ing. Jiří Dudjak, Ph.D. – ředitel
4.2.82
NANO ENERGIES, A.S.
Hlavní 130, 250 68 Řež, IČ 28392191
www.nano-energies.cz
Na trhu působí od roku 2002. Zabývá se prodejem aplikací moderních technologií
využitelných při decentralizované výrobě a akumulaci elektřiny.
Využití nanotechnologií při výrobě obnovitelných zdrojů energie.
-
Ing. Petr Rokůsek – člen představenstva
4.2.83
NANO IRON, S.R.O.
Štefánikova 116, 664 61 Rajhrad, IČ 28298055
www.nanoiron.cz
Stručná charakteristika firmy
Hlavní činností společnosti je výroba nanočástic elementárního železa Fe(0) v průmyslovém
měřítku a technická podpora při jejich aplikaci. Pro mimořádné redukční schopnosti, malý
rozměr a vysokou reaktivitu nanočástic se společnost zaměřuje především na redukční
327
technologie sanace podzemních vod, dále na čištění povrchových vod, důlních vod a na řadu
dalších aplikací. Zabývá se rovněž vývojem nových produktů na bázi železa a výzkumem
dalších aplikací již produkovaných nanočástic a studiem možností jejich efektivní stabilizace
a reaktivity s vybranými polutanty.
Výroba nanočástic nulmocného železa, výzkum a vývoj jeho aplikací pro životní prostředí a
případné další aplikace. Úspěšné pilotní testy aplikace nanoželeza pro odstranění
kontaminace podzemních vod v areálu KARA Trutnov.
-
Ing. Jan Slunský – ředitel
4.2.84
NANOTRADE S.R.O.
Mozartova 178/12, 779 00 Olomouc, IČ 45307971
www.nanotrade.cz
Společnost založená v roce 2004 provádí aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti
nanotechnologií, popularizaci nanotechnologií, komercionalizaci výsledků výzkumu,
zajišťuje výrobu a obchodní činnost.
Aplikace s antibakteriálními vlastnostmi na bázi stříbra, povrchová ochrana a zušlechtění
povrchů pomocí nanomateriálů, nanomateriály v energetice pro úspory a ochranu ŽP, vývoj a
dodávky aditiv pro kapalná a pevná paliva, vývoj a výroba produktů pro kosmetiku a
veterinární aplikace, vývoj a výroba funkčního prádla pod značkou nanosilver®, jíž vlastní,
dále realizace transferů technologií do výroby a prodeje licencí, např. ohřívač potravin,
servisní a kalibrační centrum, speciální obaly, antibakteriální obaly a další.
-
Projekt 7RP EU typu CSA, tématická priorita NMP, název projektu: NANOCOM –
„Lowering Barriers for Nanotechnology Commercialisation via Open Innovation”, 20092012; 16 partnerů z 10 zemí, rozpočet projektu: 2,04 mil. EUR, koordinátorem Paul
Cartledge, The University of Nottingham (Velká Británie), NanoTrade je partnerem
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu: NANOFATE –
„Nanoparticle Fate Assessment and Toxicity in the Environment”, 2010-2014, 12
partnerů z 9 zemí, rozpočet projektu: 3,25 mil. EUR, koordinátorem Claus Svendsen,
Natural Environment Research Council (Velká Británie), NanoTrade je partnerem
328
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI2/205 „Výzkum a vývoj zdravotnických prostředků
na bázi nanomateriálů“, 2010–2013; řešitel RNDr. Jiří Oborný, spoluřešitelem prof.
RNDr. Jitka Ulrichová, CSc. – Univerzita Palackého v Olomouci/Lékařská fakulta
-
Projekt TA CR 02010148 „Diagnostika a terapie s využitím světlokonvertujících
nanočástic“, 2012–2016; řešitel RNDr. Jiří Oborný, spoluřešitelé: RNDr. Petr Ježek,
DrSc. – Fyziologický ústav AV, doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc. – Asklepion s.r.o.
-
Ing. Ladislav Torčík – ředitel společnosti
-
RNDr. Jiří Oborný – ředitel pro výzkum a vývoj
4.2.85
NOLIAC CERAMICS S.R.O.
Školní 86, 503 44 Libřice, IČ 25932888
www.noliac.com
Firma (dříve Piezoceram s.r.o.) byla založena v roce 2000. V roce 2006 se připojila ke
skupině Noliac Group (většinový podíl vlastní dánská společnost OLIAC A/S). Zabývá se
výrobou a testováním piezokeramiky – vysoce přesných piezokeramických měničů, disků,
prstenců, tyček, destiček a trubiček, dále piezokeramické hmoty a mikrovlnných dielektrik –
koaxiálních senzorů, dielektrických rezonátorů, dielektrických substrátů apod.
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: HIPER-Act
“Novel technology for HIgh-PERformance piezoelectric Actuators”, 2008-2012; 15
partnerů z 6 zemí, rozpočet projektu: 7,91 mil. EUR, koordinátorem Bjorn Andersen,
NOLIAC A/S (Dánsko), Noliac Ceramics je partnerem projektu.
-
„Nanostrukturní makroskopické systémy – technologie přípravy a charakterizace“,
1/2007–12/2011; řešitel prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc., Univerzita Palackého
v Olomouci/ PřF, spoluřešitelem za Noliac Ceramics Ing. Miroslav Boudyš, CSc.
-
realizaci výroby vysokoteplotních ultrazvukových měničů“, 7/2006–12/2011, řešitel Ing.
Stanislav Štarman, Ph.D., STARMANS electronics, s.r.o., Praha, spoluřešitelem za
Noliac Ceramics Bořivoj Tylš
-
Ing. Miroslav Boudyš, CSc. – jednatel
329
4.2.86
OLCHEMIM S.R.O.
Šlechtitelů 241/27, 770 10 Olomouc, IČ 47154845
www.olchemim.cz
Společnost založená v roce 1992. Dodavatel reagencií pro laboratorní výzkum (protilátky,
cytokiny, anticytokiny, auxiny a další).
-
„Imunonanotechnologie pro diagnostiku látek hormonální povahy“, 01/2008–12/2012;
hlavní řešitel prof. Miroslav Strnad, DrSc., Ústav experimentální botaniky AV ČR,
v.v.i., spoluřešitelem za OlChemIm RNDr. Luděk Fröhlich.
-
RNDr. Luděk Fröhlich – jednatel a spolumajitel
4.2.87
OMEGA ALTERMED A.S.
Drážní 253/7, 627 00 Brno, IČ 25388827
www.altermed.cz
Firma (založená v roce 1998 jako NOVA OLPLANT OLOMOUC a.s. v Olomouci a od roku
2003 působila pod obchodním názvem ALTERMED CORPORATION a.s.) se zabývá
vývojem, výrobou a prodejem zdravotnických prostředků, doplňků stravy a lékárenské
kosmetiky. Je součástí nadnárodní skupiny Omega-Pharma se sídlem v Belgii a působností
ve 40 zemích světa.
Roční obrat: 132,33 (2010)
Využití nanočástic ve farmaceutických výrobcích, práce na níže uvedeném projektu:
-
Projekt MŠMT OE08005 – „Aplikace atimikrobiálních vlastností nanotechnologicky
zpracovaných částic stříbra ve farmaceutických produktech (humánních i veterinárních),
zdravotnických produktech a kosmetice“, 2008–2011; hlavní řešitel: Ing. Tomáš Hradil
-
Ing. Tomáš Hradil – vývoj
330
4.2.88
OPTAGLIO S.R.O.
Husinec – Řež 199, 250 68 Praha-východ, IČ 48950076
www.optaglio.cz
Součást skupiny Optaglio Group spolu s Optaglio Limited (Velká Británie) a Metallic
Security (Česká republika). Zabývá se vývojem a výrobou špičkových bezpečnostních
optických prvků a hologramů. Jde o technologie elektronové litografie či optického
holografického záznamu.
-
Struktury vhodné pro RFID aplikace: vývoj optických variabilních prvků hologramů a
reliéfních difrakčních struktur
-
Design, výpočty, optimalizace a realizace reliéfních struktur (typicky v rozlišení do 254
000 dpi, hloubka reliéfu běžně 150–190 nm) či zákaznických masek (4" substráty,
detaily, min. 500 nm)
-
Projekt 7RP EU typu Small, tématická priorita NMP, název projektu:
NANOBIOTOUCH – „Nano-resolved multi-scale investigations of human tactile
sensations and tissue engineered nanobiosensors”, 2010-2013; 12 partnerů z 8 zemí,
rozpočet projektu: 4,93 mil. EUR, koordinátorem Robert Fekete, The University of
Birmingham (Velká Británie), OPTAGLIO je partnerem projektu.
-
Projekt MPO FR-TI1/595 „Amorfní oxidové nanovrstvy nanášené z vodných roztoků
využitelné pro průmyslové aplikace“, 2009–2011; řešitelka Ing. Kateřina Koňáková,
spoluřešitelem Ing. Zbyněk Černý, CSc. – Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN400100701 „Funkční
hybridní nanosystémy polovodičů a kovů s organickými látkami (FUNS)“, 2007–2011;
řešitel RNDr. Bohoslav Rezek, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za
OPTAGLIO Ing. Libor Kotačka, Ph.D.
-
Vladimír Zhukov – jednatel
331
4.2.89
PARDAM S.R.O.
Sídlo: Jindřišská 2025, 530 02 Pardubice, IČ 25268694
Výrobní areál: Soškova 1562, 592 31 Nové Město na Moravě
www.pardam.cz
Firma byla založena v roce 1997. Vyrábí nanovlákenné materiály na bázi organických a
anorganických substancí. Tyto materiály jsou vyráběny jedinečnou technologií pracující na
principu tzv. Silového zvlákňování, využívajícího odstředivých, centrifugických sil.
Nanovlákenné polymerní membrány na bázi polymerů PA6, PUR či PAN jsou nejčastěji
používané jako filtrační membrány kapalných či plynových prostředí.
Anorganické nanovlákenné materiály na bázi TiO2, SiO2, Al2O3, ZrO2, LTO, CeO2, ITO
nachází uplatnění v průmyslových aplikacích, jako jsou například kompozitní materiály,
katalyzátory, baterie, plynové senzory, solární či palivové články. Produkty společnosti
Pardam jsou celosvětově distribuovány exkluzivním obchodním a marketingovým partnerem,
společností Kertak Nanotechnology s.r.o. (www.kertaknanotechnology.com)
-
Daniel Možíš – jednatel a generální ředitel
4.2.90
PILANA TOOLS KNIVES, S.R.O.
Nádražní 804 Hulín 76824, IČ 48530115
www.pilanamarket.cz
Výroba a prodej nářadí a servis nástrojů na obrábění dřeva a plastů, zakázková výroba
nástrojů.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI3/373 „Výzkum a vývoj nových subledeburitických
nástrojových ocelí na zpracování dřeva se zvýšenou výkonností“, 2011–2014; řešitel Ing.
Jiří Krejčík – SVÚM a.s., spoluřešitelem za PILANA TOOLS Knives Ing. Zdeněk Kolář
-
Tomáš Čudrnák – jednatel a ředitel
332
4.2.91
PILSEN TOOLS S.R.O.
Tylova 57 Plzeň 3 31600, IČ 25237314
www.pilsentools.cz
Vznikla v roce 1999 pod názvem ŠKO-TOOLS s.r.o. odkoupením aktivit a převzetím
zaměstnanců bývalé společnosti ŠKODA UNITECH s.r.o. V roce 2005 změnila název na
ŠKO-TOOLS Group s.r.o. a v roce 2008 na PILSEN TOOLS s.r.o. Je rozdělena do tří divizí;
dvou výrobních – divize Nářadí a divize Opravna strojů a nevýrobní divize Finance.
Řešení následujícího projektu:
-
Projekt MPO FT-TA4/082 „Vývoj a optimalizace povrchových úprav nástrojů“, 2007–
2010; řešitel Ing. Josef Fajt, CSc., spoluřešitelé: Ing. Jaroslav Číp – CzechCoating s.r.o.,
RNDr. Ivo Štěpánek – ZČU v Plzni/Fakulta strojní
-
Ing. Petr Jícha – jednatel
4.2.92
POULEK SOLAR S.R.O.
Eliášova 327/12, 160 00 Praha 6, IČ 65416791
www.solar-trackers.com
Založena v roce 1994, vyrábí stojany pro kolektory solární energie – pevné i pohyblivé.
Činnost v oblasti nanotechnologií:
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita SME, název: ORION – „Optimization of
Si solar cells, plastic materials and technologies for the development of more efficient
concent RatION photovoltaic systems”, 2008–2011; 6 partnerů ze 4 zemí, rozpočet: 2,92
mil. EUR, koordinátorem Franco Rasello, Integra Renewable Energies Srl., POULEK
SOLAR byla partnerem projektu.
-
Ing. Vladislav Poulek – jednatel
333
4.2.93
PRIMECELL A.S.
Koněvova 2660/141 Praha 3 13083, IČ 27660320
www.primecell.cz
Firma založená v roce 2007 se zabývá aplikacemi autologních i alogenních buněk lidského
těla a vývojem produktů materiálového inženýrství. Hlavní oblastí zájmu firmy jsou léčivé
přípravky pro moderní terapii, zahrnující produkty tkáňového inženýrství, somatobuněčné
a genové terapie. V roce 2010 byla PrimeCell držitelem výrobního know-how pro 52
produktů moderní terapie a bioimplantologie.
Vývoj polymerních nanomateriálů pro léčbu pacientů a spolupráce na uvedeném projektu:
-
Projekt MPO FR-TI3/605 „Bio-Nano-Mat II – nanomateriály pro biomedicínu druhé
generace“, 2011–2012; řešitel Ing. Jakub Schůrek, PhD., MBA, spoluřešitelkou Ing.
Marcela Munzarová – ELMARCO s.r.o.
-
Ing. Jakub Schůrek, MBA – ředitel
4.2.94
PRO-AQUA CZ, S.R.O.
Hrnčířská 56/12, Ústí nad Labem-město 400 01, IČ 25471406
www.pro-aqua.cz
Vznikla v roce 2003 a specializuje se na dodávku a montáž technologických celků a zařízení
pro čištění odpadních vod a úpravy pitných vod.
-
Projekt TA ČR – TA01021764 „Modifikované nosiče biomasy pro čištění odpadních
vod“, 2011-2014; řešitelé: Ing. Libor Novák, Vladimír Janeček a Dr. Ing. Radovan
Šorm, spoluřešitelé: Ing. Tomáš Lederer, Ph.D. a Ing. Libor Polách – Aquatest a.s. a
RNDr. Alena Ševců, Ph.D. – Technická univerzita v Liberci
-
Dr. Radovan Šorm – jednatel
334
4.2.95
PROGEO, S.R.O.
Tiché údolí 113, Roztoky 252 63, IČ 49551019
www.1progeo.cz
Specializace
na
projektování,
vyhodnocování
a
provádění
hydrologických
a hydrogeologických prací, včetně zabezpečení ochrany podzemních vod, optimalizace
provozu jímacích území, vyhodnocení a optimalizace sanačních prací při kontaminaci
podzemních vod, aplikace matematických modelů, výpočty zásob ložisek nerostných surovin,
hydrogeologické výpočty spojené s otvírkou a ukončením těžby nerostných surovin atd.
-
Projekt TA ČR – TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“,
2011–2014; řešitelé Mgr. Michal Vaněček, Mgr. Jana Michálková a RNDr. Dagmar
Trpkošová – ISATech, s.r.o., spoluřešitelem za PROGEO Ing. Jan Uhlík
-
Ing. Jan Uhlík Ph.D. – jednatel
4.2.96
PROSPON, SPOL. S R.O.
Jiřího Voskovce 3206, 272 01 Kladno, IČ 45145466
www.prospon.cz
Zabývá se vývojem, výrobou a distribucí implantátů a nástrojů pro ortopedii, traumatologii a
chirurgii. Při vývoji firma spolupracuje s mnoha vědeckými pracovišti, například
ČVUT/Fakulta strojní/Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, Univerzita Karlova
v Praze/1. lékařská fakulta.
Práce na níže uvedených projektech:
-
Projekt Centra kompetencí TE01020390 Centrum vývoje moderních kovových
biomateriálů pro lékařské implantáty, 2012–2018; hlavní řešitel Vysoká škola chemickotechnologická v Praze/Fakulta chemické technologie, spolupracující subjekty: ProSpon,
spol. s r.o., BEZNOSKA, s.r.o., LASAK, spol. s r.o., První brněnská strojírna Velká
Bíteš, a. s., S.A.M. Holding s.r.o. a UJP PRAHA a.s.
335
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR TI3/088 „Vývoj implantátů, nástrojů a fixátorů s
antibakteriálním povlakem na bázi nanostrukturovaných povrchů“, 2011–2013; hlavní
řešitel Ing. Zdeněk Čejka, spoluřešitelé: Ing. Jaroslav Přidal, CSc. – MIKROPUR s.r.o. a
MUDr. Lucie Bačáková, CSc. – Fyziologický ústav AV ČR v.v.i.
-
Ing. Zdeněk Čejka – jednatel a ředitel
4.2.97
PROTEIX S.R.O.
Nad Safinou II 365, Vestec, 252 42 Jesenice, IČ 27386091
www.proteix.cz
Firma založená v roce 2005, vyrábí velmi čisté a biologicky aktivní rekombinantní proteiny.
-
„Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 1/2007–12/2011; řešitel Ing. Peter Šebo,
CSc., Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za Proteix Ing. Jiří Špička
-
Ing. Jiří Špička – jednatel
4.2.98
RADANAL S.R.O.
Okružní 613, 530 03 Pardubice, IČ 49813994
www.radanal.cz, www.indc.cz
Působí v oblasti aplikací analytických separačních metod a elektrochemie pro studium a
sledování vlivu přírodních látek a výživy na lidské zdraví.
Firma se zabývá katalytickým efektem nanoporézního grafitu pro simulaci oxidace látek
s potenciální biologickou aktivitou (pesticidy, farmaceutika a nutraceutika) pro predikci
jejich oxidační stability, antioxidačních vlastností a predikci metabolizmu a toxicity.
336
Spolupráce na řešení uvedeného projektu:
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN208130801 „Nové
konstrukce a využití nanobiosenzorů a nanosenzorů v medicíně (NANOSEMED)“,
2008–2012; řešitel Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D., VUT v Brně/Fakulta elektrotechniky a
komunikačních technologií, spoluřešitelem za RADANAL doc. Ing. Aleš Horna, CSc.
-
doc. Ing. Aleš Horna, CSc. – jednatel, chemik v oboru fyzikální organické chemie
4.2.99
REFLEX S.R.O.
Novodvorská 994, 142 21 Praha 4 – Braník, IČ 25082124
www.reflex-co.cz
Design, vývoj a výroba přesných rentgenových přístrojů pro průmyslové i vědecké účely.
REFLEX je dceřinou firmou britské společnosti Bede plc.
Spolupráce na níže uvedených programových projektech:
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN300100702 „Vytváření a
charakterizace nanostruktur rentgenovými lasery“, 2007–2012; řešitel Ing. Bedřich Rus,
Dr., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za REFLEX doc. PhDr. Ing. Ladislav
Pína, DrSc.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost KAN401220801 „Příprava
nanostruktur a nanomateriálů s cíleným řízením rozměrů“, 2008–2012; řešitel prof. Ing.
Pavel Fiala, CSc., ČVUT v Praze/FJFI, spoluřešitelem za REFLEX doc. PhDr. Ing.
Ladislav Pína, DrSc.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA3/112 „Technologie replikace
multivrstevnatých rentgenových zrcadel“, 2006–2009; řešitel doc. PhDr. Ing. Ladislav
Pína, DrSc.
-
doc. PhDr. Ing. Ladislav Pína, DrSc. – jednatel
337
4.2.100
RICARDO PRAGUE S.R.O.
Thámova 11-13/289 Praha 8 18600, IČ 27160572
www.ricardo.com
Společnost se zabývá výzkumem a vývojem technických řešení pro automobilový průmysl,
jako jsou konstrukce (motory, převodovky, vozidla) a technické výpočty.
-
Projekt MPO FT-TA3/106 „Vytvoření znalostní základny pro zvládnutí konstrukce,
technologie a výroby nové generace pístních kroužků“, 2006–2008; řešitel Ing. Petr
Mašek – Buzuluk, spoluřešitelem za Ricardo Prague Ing. Vladimír Volák
-
Vladimír Volák – jednatel
4.2.101
ROKOSPOL A.S.
Sídlo: Krakovská 1346/15, 110 00 Praha-Nové Město, IČ 25521446
Výrobní závod: Kaňovice 101, 763 41 Biskupice u Luhačovic
www.rokospol.cz
Český výrobce stavebních a nátěrových hmot, který realizuje vlastní výzkum a vývoj. V roce
2012 firma vybudovala v Kaňovicích nový objekt, kde je umístěna výroba fotokatalytických
nátěrových hmot, výzkumné a vývojové středisko nátěrových hmot a stavební chemie a
ověřovací centrum, kde budou vyvinuté produkty procházet ověřovacími sériemi, testováním
a zkoumáním nejvhodnějších výrobních postupů přechází do sériové výroby.
Využití nanočástic ve stavebních a nátěrových hmotách ke zlepšení jejich užitných vlastností.
Spolupráce na níže uvedených programových projektech:
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM5/231 „Realizace nových nanostruktur
v nanodisperzích oxido-bisulfidů Ti, Cd, Zn jako aktivní materiály pro degradaci
338
bojových otravných látek“, 6/2008–12/2010, řešitel Mgr. Václav Štengl, Ph.D., Ústav
anorganické chemie AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za ROKOSPOL PhDr. Antonín
Kočař, CSc.
-
Projekt MPO, program IMPULS, FI-IM4/175 „Výzkum a vývoj nosiče disperze v
nevodném prostředí pro novou řadu ekologických nátěrových hmot“, 2007–2009; řešitel
PhDr. Antonín Kočař, CSc.
Výsledky/spolupráce
Produkt Detoxy Color, který způsobuje aktivní redukci škodlivin v ovzduší fotokatalytickou
reakcí. VJe výsledkem společného týmu odborníků z Ústavu anorganické chemie AV ČR,
v.v.i., Husinec – Řež, a firmy ROKOSPOL a.s. Jde o využití sférických nanodispersních
částic TiO2.
-
Ing. Pavel Kaszonyi – generální ředitel
-
PhDr. Antonín Kočař, CSc. – předseda představenstva
4.2.102
SAFIBRA, S.R.O.
Černokostelecká 1621, 251 01 Říčany, IČ 25787012
www.safibra.cz
Specializace na výzkum, vývoj a aplikace v oblasti optiky, zejména optovláknové senzory a
systémy.
Činnost v oblasti nanotechnologii:
Spolupráce na níže uvedeném projektu.
-
Projekt 7RP EU, typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: I-PROTECT –
„Intelligent PPE system for personnel in high risk and complex environments”, 20092013; 16 partnerů ze 7 zemí, rozpočet projektu: 3,6 mil. EUR, koordinátorem Katarzyna
Buszkiewicz-Seferynska, Cenetralny Institut Ochrony Pracy-Panstwowy Institut
Badawczy (Polsko), SAFIBRA, s. r.o., je partnerem projektu.
-
Ing. Ladislav Šašek, CSc. – jednatel
339
4.2.103
SEVAPHARMA A.S.
Průmyslová 1472/11, 102 19 Praha 10 – Hostivař, IČ 25107305
www.sevapharma.cz
Výrobce imunologických preparátů – diagnostických a hyposenzibilizačních alergenů,
normalizátoru oslabené imunity Immodin, bakteriálních a virových vakcín, především těch,
které jsou používány v povinném očkování dětí. Firma na zakázku finalizuje farmaceutické
výrobky pro jiné subjekty.
-
nanopartikule pro ultrastrukturální diagnostiku“, 01/2007–12/2011, řešitel doc. RNDr.
Pavel Hozák, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, spoluřešitelem za
SEVAPHARMA RNDr. Marek Moša, Ph.D.
-
Ing. Tibor Bílý – generální ředitel
4.2.104
SHM, S.R.O.
Průmyslová 3020/3, 787 01 Šumperk, IČ 47976519
www.shm-cz.cz
Povlakovací centrum, nanášení otěruvzdorných vrstev zejména na řezné, tvářecí, lisovací,
střižné nástroje, formy pro tlakové lití hliníku a komponenty pro automobilový průmysl.
Příprava nanovrstevných a nanokrystalických PVD povlaků.
Výzkum a vývoj nanostrukturovaných a nanokompozitních otěruvzdorných vrstev
připravovaných PVD technologiemi, vývoj a konstrukce zařízení k přípravě
nanostrukturovaných PVD vrstev.
340
Výsledky výzkumu a aplikace v oblasti nanotechnologií
-
aplikace nanostrukturovaných povlaků na několik miliónů vyměnitelných břitových
destiček a několik set tisíc osových nástrojů
-
zavedení do výroby a prodej nanokompozitních vrstev vyvinutých firmou SHM v rámci
projektu 6RP EU MACHERENA, „New tools and processes for improving machining of
heat resistant alloys used in aerospace applications“, realizovaném v letech 2004–2007
-
RNDr. Pavel Holubář – vývoj povlaků a ředitel společnosti
-
Mojmír Jílek – vývoj povlakovacích technologií a vedoucí vývoje
4.2.105
SINBIO, S.R.O.
Na Baštách 1, 281 23 Starý Kolín, IČ 24733067
www.sinbio.cz
Byla založena v roce 2010 a je zaměřena na výzkum a vývoj a aplikace v oblasti
regenerativní medicíny, a to zejména v aplikacích buněčné terapie a tkáňového inženýrství.
Nekonsolidovaný člen skupiny Sindat.
Výzkum a vývoj v oblasti tkáňového inženýrství za využití nanovláken.
-
Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA – předseda správní rady
4.2.106
SOLARTEC SPOL. S R. O.
Televizní 2618, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, IČ 49610040
www.solartec.cz
Od svého založení v roce 1993 pracovníky výzkumu a vývoje bývalé Tesly se firma
specializuje na fotovoltaiku. Kromě výroby solárních článků z monokrystalického křemíku a
panelů se zabývá také projektováním a realizacemi fotovoltaických systémů a elektráren
(FVS, FVE), dodávkami fotovoltaických panelů a komponentů, řešením napájení
průmyslových aplikací i elektrifikací míst bez elektrické energie.
341
Roční obrat: 2 mld. Kč (2010)
-
Projekt 7RP EU typu Large, tématická priorita NMP, název projektu: N2P “Flexible
processing for 3D nano structured surfaces“, 2008-2012; 22 partnerů z 8 zemí, rozpočet:
10,47 mil. EUR, koordinátorem Walter Krause, Fraunhofer-Gesellschaft zur Foerderung
der Angewandten Forschung E. V (Německo), Solartec spol. s r.o. je partnerem projektu
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost
KAN100500652
„Heterogenní organické a hybridní nanokompozitní materiály pro solární články“,
07/2006–12/2010; hlavní řešitel RNDr. Jiří Pfleger, CSc., Ústav makromolekulární
chemie AV ČR, spoluřešitelem za Solartec Dr. Ing. Aleš Poruba, Dr.
-
Dr. Ing. Aleš Poruba, Dr. – vývoj
-
Ing. Jaromír Řehák – generální ředitel
4.2.107
SINTEX A.S.
Moravská 1078, 560 02 Česká Třebová, IČ 25298496
www.sintex.cz
V roce 2009 firma fúzovala se sesterskou firmou Spolsin s.r.o. Zabývá se výzkumem,
vývojem a výrobou technických textilií (tkaniny, pleteniny) s bariérovými vlastnostmi
zaměřenými zejména na ochranu člověka a materiálu. Firma se podílí na ověřování
zpracovatelnosti a hledání vhodných aplikací pro nano-modifikovaná vlákna, resp.
nanovláknité materiály.
Vývoj textilií s vysokou účinností vůči UV záření, antimikrobiální modifikace atd.
-
Projekt MPO FT-TA4/134 „Nové multifunkční textilie pro zdravotnický sektor“, 20072009; řešitel Ing. Jan Marek, CSc. – Inotex s.r.o., spoluřešitel za Spolsin (nyní SINTEX)
Ing. Zdeněk Hroch, Ph.D.
342
-
Projekt programu EUREKA E!3778, MANGO „Managing Contamination by Fibrous
Product Systems“, 1/2007–1/2010, koordinátor-řešitel VTT – Technical Research Centre
of Finland, 10 účastníků, SPOLSIN (nyní SINTEX) spoluřešitelem.
-
hotový produkt: bariérové textilie se zvýšenou ochranou proti UV záření
-
Ing. Jaromír Kašpar – předseda představenstva
4.2.108
STARMANS ELECTRONICS, S.R.O.
V Zahradách 24,180 00 Praha 8, IČ 49705733
www.starmans.net
Inženýrsko-dodavatelská společnost zabývající se vývojem a výrobou průmyslových
ultrazvukových systémů, zejména ultrazvukových sond, tloušťkoměrů, defektoskopů a
automatizovaných měřicích defektoskopických linek.
Koordinace výzkumných prací prováděných v rámci řešení níže uvedených projektů:
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA4/126 „Výzkum polovodivých nanotrubiček
pro realizaci studenoemisních součástek“, 1/2007–12/2010; řešitel Ing. Stanislav
Štarman, Ph.D.
-
Projekt MPO, program Trvalá prosperita, 2A-1TP1/092 „Výzkum příprav nanoforem
vrstevnatých piezoelektrik pro realizaci výroby vysokoteplotních ultrazvukových
měničů“, 7/2006–12/2011; řešitel Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.
-
Projekt MPO, program Trvalá prosperita, 2A-2TP1/147 „Výzkum a semikonduktivní
nanotrubice pro implementaci fotoelektrických komponent“, 5/2007–12/2011; řešitel
Ing. Stanislav Štarman, Ph.D.
-
Ing. Stanislav Štarman, Ph.D. – jednatel
343
4.2.109
SVCS PROCESS INNOVATION S.R.O.
Optátova 37, Brno-Jundrov, 637 00, IČ 27711170
www.svcs.cz
Navrhuje a vyrábí horizontální pece pro polovodičový průmysl a fotovoltaiku.
-
Projekt TA ČR TA01011740 „Nízkoteplotní hybridní mikrovlnné plazmové zdroje s
vysokým stupněm ionizace uspořádaných v matricové konfiguraci umožňujících
depozice perspektivných materiálů a jejich (nano) kompozitů na 2D a 3D objekty“,
2011–2014; řešitelé: Ing. Anton Piják, Ing. Jaroslav Dolák, Ing. Pavel Martinek a Ing.
Jiří Pitrun, spoluřešiteli: Ing. Alexander Kromka, Ph.D., Mgr. Martin Čada, Ph.D., Mgr.
Zdeněk Hubička, Ph.D., RNDr. Lubomír Jastrabík, CSc. RNDr. a Vítězslav Straňák,
Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
-
Ing. Jaroslav Dolák, generální ředitel
4.2.110
TECHNISTONE, A.S.
Bratří Štefanů 1070 Hradec Králové 50003, IČ 25932080
www.technistone.eu
Výrobce konglomerovaného kamene, který se používá na kuchyňské desky, obklady, dlažbu
apod. Tvrzený kámen Technistone® tvoří z 90 % přírodní suroviny, hlavně křemen a žula.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/302 „Tvrzený kámen a jeho funkcionální
povrchové úpravy“, 2009-2012; řešitel Ing. Jiří Ludvík, spoluřešitelé Ing. Lubomír
Kubáč – Centrum organické chemie s.r.o. a Ing. Libor Mastný, CSc. – VŠCHT/Fakulta
chemické technologie
-
Ing. Michal Tamchyna – předseda představenstva
344
4.2.111
TECHNOLOGIE A INOVACE O.S.
Davídkova 987/123, 180 00 Praha 8, IČ 27000656
www.transfertechnologii.eu
TEIN je občanské sdružení, které se orientuje na podporu a realizaci transferu technologií,
podporu a realizaci inovací v průmyslových podnicích.
-
Projekt 7RP EU typu Network, tématická priorita KBBE, název projektu: HIGHTECH
EUROPE – „European network for integrating novel technologies for food processing”,
Volker Heinz, Deutches Institut Fur Lebensmitteltechnik (Německo), sdružení
Technologie a inovace je partnerem projektu
-
Transfer technologií a vývoj nových principů výroby nanovláken a jejich aplikace.
Spolupráce s Výzkumným ústavem potravinářským, v.v.i.
-
Ing. Miloš Beran - vedoucí pracovník projektu vývoje nanostrukturovaných materiálů
4.2.112
TERMIZO A.S.
Dr. Milady Horákové 571, 460 06 Liberec, IČ 64650251
www.termizo.mvv.cz
Nakládání s odpady, výroba tepla a elektřiny.
Vývoj technologie výroby nanofiltrů pro oddělování pevných znečišťujících látek.
-
spoluřešitelem za TERMIZO a.s. Ing. Petr Novák.
-
Ing. Pavel Bernát – předseda představenstva
345
4.2.113
TESCAN,A.S.
Libušina tř. 21, 623 00 Brno, IČ 41600240
www.tescan.com
Firma zaměřená na vývoj, výrobu a prodej rastrovacích elektronových mikroskopů,
příslušenství k mikroskopům a softwarového vybavení. Je dodavatelem jednotlivých přístrojů
a systémů a řešení pro nejrůznější aplikace, často navržených podle speciálních požadavků
zákazníků.
Vývoj a výroba přístrojů pro vizualizaci a analýzu nanoobjektů, nanofabrikace iontovým
svazkem, nanomanipulace.
-
Projekt 7RP EU, název projektu: UnivSEM – „Universal SEM as a Multi-nano analytical
tool“, 2012 -2015: 8 partnerů ze 3 zemí, koordinátorem Ing. Jaroslav Jiruše, PhD.,
TESCAN, a.s., partneři projektu: TOFWERK AG (Švýcarsko), Swiss Federal
Laboratories for Materials Testing and Research – EMPA (Švýcarsko), Max Plank
institute for science of light (Německo), SPECS Surface Nano Analysis GmbH
(Německo), VUT v Brně, AMIRES Sárl (Švýcarsko), WITec Wissenschaftliche
Instrumente und Technologie GmbH (Německo)
-
Projekt 7RP EU typu SME, tématická priorita NMP, název projektu: FIBLYS – „Multifunctional Analytical Focussed ion beam tool for nanotechnology”, 2008–2011;
8 partnerů ze 4 zemí, koordinátorem Frank Sondermann, Institut fur Photonische
Technologien E.V. (Německo), TESCAN byl partnerem projektu
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI2/756 „Pokročilé automatické vytváření
nanostruktur pomocí elektronových a iontových svazků“, 2010–2012; řešitel Ing. Martin
Zadražil, PhD.
-
Projekt MPO, program T.I.P.,
FR-TI2/736 „Modulární rastrovací elektronový
mikroskop“, 2010–2014; řešitel Ing. Jaroslav Jiruše, PhD., spoluřešitelé Ing. Alexander
Kromka, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR v.v.i., prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. – VUT
v Brně/Fakulta strojního inženýrství
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI4/660 „Multimodální holografický mikroskop“,
2012–2014; hlavní řešitel TESCAN, a.s., spoluřešiteli projektu VUT v Brně a Ústav
molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
-
Projekt MV VG20102015065 „Zavedení techniky iontové mikroskopie (FIB)
do kriminalisticko technické a znalecké praxe PČR pro analýzu stop v oblasti grafických,
fyzikálně chemických a technických expertiz“, 2010–2015; hlavní řešitel
Kriminalogistický ústav, spolu řešiteli projektu TESCAN, a.s. a Univerzita Karlova
346
-
Projekt TA ČR TA02011272 „Vývoj interakční komory pro analytickou metodu
spektrometrie laserem indukovaného mikroplazmatu (LIBS)“, 2012–2014; hlavním
řešitelem VUT v Brně, partnerem projektu TESCAN, a.s.
-
Projekt TA ČR TE01010233 „Platforma pokročilých
mikroskopických
a spektroskopických technik pro nano a mikrotechnologie”, 2012–2019; hlavní řešitel
VUT v Brně, spoluřešitelé: TESCAN, a.s., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.,
OPTAGLIO s.r.o. a ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o.
-
Projekt MIRA – vlastní vývoj a zavedení výroby vysokorozlišovacího SEM
se Schottkyho katodou
-
Projekt LYRA – vlastní vývoj a zavedení výroby zařízení s fokusovaným elektronovým
a iontovým svazkem pro vizualizaci, analýzu a vytváření nanoobjektů
-
MIRA – výroba a prodej druhé generace vysokorozlišovacího SEM, spolupráce
s Karlovou univerzitou v Praze
-
LYRA – dokončení vývoje prototypu, spolupráce se švýcarským výzkumným institutem
EMPA
-
3D Live – patentová přihláška systému pro 3D zobrazení nanoobjektů
-
Způsob detekce elektronů EBSD (2008)
-
TIMA – analýza fokusovaným svazkem (2010)
-
Zařízení pro zobrazování svazku (2008)
-
Ing. Jaroslav Klíma – předseda představenstva
4.2.114
TIMPLANT S.R.O.
Sjednocení 77/1, 725 25 Ostrava-Polanka, IČ 27857816
www.timplant.cz
Vývoj a výroba zubních a veterinárních implantátů a nanoimplantátů, chirurgických nástrojů,
příslušenství a alveolárních distraktorů.
Výzkum objemových nanostrukturních materiálů pro medicínské aplikace, aplikace
nanostrukturního titanu v oblasti výroby dentálních implantátů a výzkum a vývoj technologie
347
výroby nanopovlaku na dentálních implantátech. Vývoj nanostrukturního titanu a
nanostrukturního nitinolu včetně medicínské aplikace.
-
Projekt 7RP EU ViNaT Project – „Theoretical Analysis, Design And Virtual Testing of
Biocompatibility And Mechanical Properties Of Titanium Based Nanomaterials“ –
2011–2013; řešitel za ČR – Dr. Luděk Dluhoš
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/415 „Výzkum a vývoj nanostrukturních materiálů
pro medicínské účely“ 2009–2012; řešitelem Ing. Michal Zemko, Ph.D. – COMTES
FHT a.s., spoluřešitelem za Timplant s.r.o. Dr. Ing. Luděk Dluhoš
Výrobek – dentální implantáty Nanoimplant, veterinární implantáty, distraktory
-
Dr. Ing. Luděk Dluhoš – majitel, výzkum
4.2.115
TOP-BIO, S.R.O.
Jordana Jovkova 3262, 143 00 Praha 4, IČ 64578895
www.top-bio.cz
Výrobce činidel pro biochemii s akcentem na komplexní zajištění vysoce kvalitních reagens
pro amplifikaci fragmentů DNA pomocí polymerázové řetězcové reakce (PCR), zařízení pro
rychlou izolaci RNA z buněk, tkání a tělních tekutin a reverzní transkripci RNA na cDNA.
Počet zaměstnanců: <5
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520701 „Nano-PCR
ultrasenzitivní test detekce specifických proteinů v tělních tekutinách“, 1/2007–12/2011;
řešitel RNDr. Petr Dráber, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za TOP-BIO Marek Dráber, MBA
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520703 „Použití
ultrazvuku v medicíně“, 1/2007–12/2011; řešitel doc. Ing. Jiří Neužil, CSc.,
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za TOP-BIO Marek Dráber, MBA
-
RNDr. Petr Dráber, DrSc. – jednatel
348
4.2.116
TTS, S.R.O.
Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, IČ 48026395
www.tts-co.eu
Vývoj a výroba specializovaných vakuově nanášených kovových a dielektrických vrstev
tlouštěk od 2 nm pro aplikace v mikroelektronice, rentgenové optice, senzorice atd., iontové
leptání naprašovaných vrstev.
Roční obrat: 4,5 mil.. Kč (2010)
Speciální metody depozice, umožňující vytváření tenkých vrstev a multivrstev se
subnanometrovou strukturou a tloušťkami vrstev od 2 nm.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA2/018 „Pokročilé svazkové technologie
vytváření a zpracování vrstev pro výrobní praxi v elektronice“, 1/2005–12/2008; řešitel
Ing. Karel Štrobl, ELCERAM a.s., Hradec Králové, spoluřešitelem za TTS RNDr.
Jaroslav Merta, CSc.
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA3/112 „Technologie replikace
multivrstevnatých rentgenových zrcadel“, 4/2006–12/2009; řešitel doc. Ing. Ladislav
Pína, DrSc., REFLEX s.r.o., Praha, spoluřešitelem za TTS RNDr. Jaroslav Merta, CSc.
Expert/obor
-
Ing. Jaromír Mirovský – vakuové naprašování vrstev
-
RNDr. Jaroslav Merta, CSc. – vakuové naprašování vrstev
4.2.117
UJP PRAHA A.S.
Nad Kamínkou 1345, 156 10 Praha – Zbraslav, IČ 60193247
www.ujp.cz
Nástupce zaniklého Ústavu jaderných paliv, jenž byl odštěpným závodem státního podniku
DIAMO. Firma se specializuje na výzkum, vývoj a produkci radioterapeutických systémů.
Nosným výrobním programem je radioterapeutický kobaltový ozařovač. V oblasti
materiálového inženýrství se zabývá vývojem speciálních slitin a pseudoslitin, provádí
korozní experimenty a analýzy, analýzy konstrukcí, životnost a bezpečnost technologických
celků.
349
Práce a spolupráce na níže uvedených projektech:
-
Projekt MŠMT, program COST, OC 103 „Fotokatalytické technologie a nové
nanopovrchové materiály-problémy Aplikace fotokatalytických nanopovrchových
materiálů v oblasti řešení bezpečnostních rizik v EU“, 2006–2009; řešitel Ing. František
Peterka, PhD.
-
Projekt MO 2A-1TP1/037 „Zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren při haváriích typu
LOCA“, 2006–2011; řešitelka Ing. Olga Bláhová, Ph.D. – Západočeská univerzita
v Plzni/Fakulta aplikovaných věd, spoluřešitelem za UJP Praha a.s. Ing. Karel Kloc,
CSc.
-
Ing. Josef Čmakal – výzkum a vývoj
-
Ing. Karel Kloc – předseda představenstva
4.2.118
VAKOS XT A.S.
Pernerova 28a, 180 00 Praha 8, IČ 256 56 180
www.vakosxt.cz
Výzkum, vývoj a poradenská činnost v oblasti farmacie, kosmetiky a doplňků stravy.
Dezinfekční účinky nanočástic, využití nanočástic v dermatologii.
Spolupráce na níže uvedených projektech:
-
Projekt MPO, program TANDEM, FT-TA5/005 „Progresivní typy zeolitů a jejich
aplikace“, 2008–2010; řešitelka Ing. Věnceslava Tokarová, CSc. –Výzkumný ústav
anorganické chemie, a.s., spoluřešitelé: Ing. Josef Konečný – Vakos XT, a.s. a prof. Ing.
Jiří Čejka, DrSc. – Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR v.v.i.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/548 „Pilotní projekt pro výrobu nanočástic oxidů
a směsných oxidů Zr, Ti, Al, Li a Mn“, 2009–2012; řešitel prof. Ing. Bohuslav Doležal,
CSc. spoluřešitelé: Ing. Josef Konečný – Vakos XT a.s. a Ing. Vladimír Ždímal, CSc. –
VŠCHT v Praze/Fakulta chemicko-inženýrská
-
Ing. Bohuslav Doležal – předseda představenstva
350
4.2.119
VIDIA SPOL. S R.O.
Nad Safinou II č. 365, Vestec, 252 42 Jesenice u Prahy, IČ 16556267
www.vidia.cz
Český výrobce diagnostických souprav určených pro diagnostiku herpetických virů a
autoprotilátek a dalších biomarkerů pro výzkumné účely, konstrukce ELISA testů, jejich
vývoj a optimalizace, zakázková syntéza peptidů pro humánní i veterinární medicínu i pro
výzkum v oblasti biochemie, farmakologie a imunologie.
-
Projekt MPO, program T.I.P., FR-TI1/313 „Nové technologie pro diagnostiku
vybraných polutantů v životním prostředí“, 2009–2012; řešitelka RNDr. Alena
Forejtová, Ph.D., spoluřešitelem prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc. – VŠCHT v
Praze/Fakulta Potravinářské a biochemické technologie
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200520701 „Nano-PCR
– ultrasenzitivní test detekce specifických proteinů v tělních tekutinách“, 2007–2011;
řešitel RNDr. Petr Dráber, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelkou za VIDIA Ing. Michaela Poláková
-
„Nanoimunosenzory pro detekci cytokinů“, 2007–2011; řešitel Ing. Peter Šebo, CSc.,
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., spoluřešitelem za VIDIA RNDr. Luděk Lepša,
Ph.D.
-
Projekt AV ČR, program Nanotechnologie pro společnost, KAN200670701 „Biosenzory
s povrchovými plazmony a proteinové čipy pro lékařskou diagnostiku“, 2007–12011,
řešitel Ing. Jiří Homola, CSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i.,
spoluřešitelem za VIDIA MUDr. Pavel Jinoch
-
RNDr. Luděk Lepša, Ph.D. – výzkumný pracovník
-
Ing. Michaela Poláková – jednatelka
351
4.2.120
VODNÍ ZDROJE CHRUDIM, S.R.O.
U Vodárny 137, Chrudim 53701, IČ 15053865
www.vz.cz
Firma, založená v roce 1992, působí ve vodním hospodářství a ochraně životního prostředí.
-
Projekt TA ČR – TA01010552 „Využití membrán s nano-póry pro snižování zdravotních
rizik VOC z malých vodních zdrojů“, 2011–2013; řešitelé: Ing. Lubomír Kříž, Ph.D. a
Ing. Marek Čáslavský, Ph.D., spoluřešitelé MUDr. Magdalena Zimová, CSc., Ing.
Ladislava Matějů – Státní zdravotní ústav v Praze, prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.,
Ing. Pavel Dobeš, Ing. Jana Suchánková, Ph.D. – Vysoká škola báňská – Technická
univerzita v Ostravě/Fakulta bezpečnostního inženýrství a prof. Ing. Zdeňka
Wittlingerová, CSc. – Česká zemědělská univerzita v Plzni/Fakulta životního prostředí
-
Ing. Lubomír Kříž – jednatel
352
5.
OSTATNÍ ORGANIZACE
5.1.1
ČESKÁ SPOLEČNOST PRO NOVÉ MATERIÁLY A
TECHNOLOGIE
Novotného lávka 5, 116 68 Praha, IČ 49370626
www.csnmt.cz
Česká společnost pro nové materiály a technologie (ČSNMT), založená v roce 1993, je
dobrovolným sdružením individuálních a kolektivních členů, kteří mají bydliště (sídlo) v
České republice. Řídí se vlastními stanovami. Od roku 1993 je ČSNM členem Federace
evropských materiálových společností (FEMS), která sdružuje 22 materiálových společností
ze dvaceti evropských zemí. Od roku 2004 je ČSNMT členem Českého svazu
vědeckotechnických společností (ČSVTS), který je dobrovolným sdružením několika desítek
nezávislých vědeckých společností v České republice.
Činnost ČSNMT je zaměřená na rozvíjení tvůrčích schopností a odborných znalostí členů, na
podporu vědeckotechnického rozvoje v oblasti nových materiálů a technologií, včetně jejich
aplikace ve výrobní praxi, a na podporu mezinárodní spolupráce. Prezidentem společnosti je
doc. Ing. Karel Šperlink, CSc.
V rámci ČSNMT působí sekce Nanovědy a nanotechnologie (www.csnmt.cz/nano), která má
140 členů. Manažerkou sekce je Ing. Jiřina Shrbená.
Pořádání odborných konferencí, seminářů a přednášek:
-
Od roku 2009 pořádá ČSNMT ve spolupráci se společností Tanger s.r.o. mezinárodní
konferenci NANOCON (www.nanocon.cz). Třetího ročníku konference, který se konal
ve dnech 21. - 23. září 2011 v Brně, v hotelu Voroněž, a jehož spolupořadatelem bylo
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů při Univerzitě Palackého v
Olomouci, se zúčastnilo 355 odborníků z 28 zemí. Během tří dnů bylo předneseno 92
přednášek a v posterové sekci se představilo 139 příspěvků. NANOCON se tak stává
významnou akcí svého druhu minimálně ve středoevropském regionu. V roce 2012 se
tato konference uskuteční 23. - 25. října 2012 v Brně. Konference NANOCON navázala
na tradici konference NANO, kterou ČSNMT spolupořádala v letech 2002-2005 v Brně
na VUT-FSI Brno.
-
Řešení projektu MŠMT LA 09045 “Účast ČSNMT na rozvoji výzkumu nanotechnologie
a nanomateriálů v rámci Evropské unie”, 2009-2012, hlavní řešitelka: Ing. Jiřina
Shrbená. Díky projektu je ČSNMT zapojena do mezinárodního dialogu o odpovědném
výzkumu nanotechnologie a standardizace na úrovni EU. V rámci projektu je též
mapován výzkum a využití nanotechnologií v ČR.
-
Zapojení do aktivit evropské iniciativy MNT ERA NET (2006-2008) a MNT ERA NET
II (2009 a 2011) v rámci 6RP EU a 7RP EU jako jeden z 24 členů evropského konsorcia.
Od roku 2007 se navzdory přetrvávajícím nejasnostem s veřejnou podporou výzkumu v
rámci schématu ERA NET v ČR podařilo zahájit realizaci osmi výzkumných projektů
353
základního a aplikovaného výzkumu vzniklých ve výzvách MNT ERA NET II s účastí
celkem jedenácti českých výzkumných organizací.
Publikační činnost:
-
publikace “Nanotechnologie”, autoři Ing. Tasilo Prnka, DrSc. a doc. Ing. Karel Šperlink,
CSc., 2004, ISBN 80-7329-070-7
-
publikace “Nanotechnologie v České republice 2005”, autoři Ing. Libor Kraus, doc.
RNDr. Jitka Kubátová, CSc., Ing. Tasilo Prnka, DrSc., Ing. Jiřina Shrbená a doc. Ing.
Karel Šperlink, CSc., 2005, ISBN 80-7329-111-8
-
publikace “Nanotechnologie v České republice 2008”, autoři Ing. Tasilo Prnka, DrSc.,
Ing. Jiřina Shrbená a doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., 2008, ISBN 978-80-7329-187-7
-
publikace “Nanotechnologies in the Czech Republic 2008”, autoři Ing. Tasilo Prnka,
DrSc., Ing. Jiřina Shrbená a doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., 2008, ISBN 978-80-7329193-8
354
6.
VZDĚLÁVÁNÍ V NANOTECHNOLOGIÍCH V ČR
Nanotechnologie jsou považovány za jednu z hlavních technologií 21. století, neboť mohou
vyřešit mnoho současných problémů pomocí ultramalých, lehkých, rychlejších, úsporných a
výkonnějších materiálů, komponentů a systémů, pracujících často na úplně nových
principech. Aby potenciál nanotechnologií mohl být plně využít, musí být vedle výzkumu a
vývoje nových výrobků a technologií vzděláváni v tomto průřezovém oboru kvalifikovaní
odborníci. Nanotechnologie v současnosti je třeba chápat jako obor sjednocující
přírodovědné, technické a biomedicínské obory k dosažení nových netradičních řešení.
Vzdělávání v nanotechnologiích tudíž vyžaduje, více než v jiných oblastech, rovněž
mezioborový přístup, vzdělání odborníků znalých různých oborů, které se až dosud
vyučovaly samostatně. Součástí vzdělávacích aktivit musí přitom vedle vědeckých poznatků
být výchova a vzdělávání týkající se respektování zdravotních, environmentálních,
bezpečnostních, etických, právních a sociálních rizik spojených s výzkumem a využitím
nanotechnologií.
První kroky v oblasti přímo zaměřené na vzdělávání v nanotechnologiích byly v České
republice zaznamenány po roce 2005, tedy ve srovnání s některými zeměmi západní Evropy
či USA, s určitým zpožděním. V posledních letech je však patrná snaha prakticky všech
přírodovědně a technicky zaměřených vysokých škol v ČR o akreditaci studijního programu
týkajícího se nanotechnologií.
První univerzitou, která v ČR získala akreditaci tříletého bakalářského a dvouletého
magisterského programu v oboru nanotechnologií, byla VŠB – Technická univerzita
v Ostravě (http://nanotechnologie.vsb.cz). Studium oboru “Nanotechnologie” v české a
anglické verzi bylo zahájeno v ročníku 2007/2008. Bakalářský stupeň poskytuje základy v
matematice, fyzice, chemii a přehled v celé oblasti nanověd a nanotechnologií. Magisterský
nabízí hlubší pohled do elektronické struktury materiálů, optických a magnetických vlastností
a nových experimentálních metod v chemické nebo fyzikální specializaci. Absolventi mohou
pokračovat v navazujícím doktorském studiu.
Studium vychází z přírodovědných (zejména fyzikálních a chemických) disciplín a
inženýrských přístupů a opírá se o personální a laboratorní zázemí navrhovatelských
pracovišť. Základním cílem studia oboru Nanotechnologie je seznámit studenty s revolučními
vlastnostmi nanostruktur, nanočástic a nanopřístrojů, a možnostmi jejich uplatnění v blízké
budoucnosti v rámci tří základních modulů:
1) technologie nanostrukturovaných materiálů, jejich příprava a syntéza
2) aplikace nanostruktur v optice, magnetismu, chemii, elektronice a mechanice
3) diagnostické a měřící měřicí techniky pro charakterizaci nanomateriálů
Na realizaci studijních programů se podílí následující pracoviště VŠB-TUO:
Institut fyziky HGF a vysokoškolský ústav Centrum nanotechnologií, kteří garantují většinu
předmětů, a dále instituty a katedry z Fakulty strojní, Fakulty metalurgie a materiálového
inženýrství a Fakulty elektrotechniky a informatiky.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze – Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské
(http://kfe.fjfi.cvut.cz) v magisterském studijním oboru “Fyzikální elektronika” vznikla v
roce 2005 ve spolupráci s dalšími katedrami ČVUT a pracovišti AV ČR specializace “Fyzika
355
nanostruktur”. Garantem této specializace je katedra fyzikální elektroniky ČVUT FJFI. Na
výuce se podílejí také pracovníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., kde se
studenti mají možnost zapojit se do výzkumných úkolů FZÚ v hlavně rámci diplomových a
disertačních prací.
Toto zaměření navazuje na předchozí bakalářské studium v oboru Fyzikální inženýrství.
Návazné doktorské studium je absolventů k dispozici v oboru “Fyzikální inženýrství a
aplikovaná fyzika”. Prakticky všechny předměty přistupují k nanotechnologiím především z
fyzikálního hlediska.
V tomto magisterském zaměření student rozšiřuje své teoretické i experimentální znalosti
v kvantové fyzice, fyzice pevných látek a optice do oblasti prostorově omezených systémů,
jako jsou nanostruktury, zejména nanočástice. Student dále získává široké znalosti i z oborů
bezprostředně souvisejících, jako je optika (fotonika), nanoelektronika, včetně
charakterizačních metod nanoskopie a měření apod. Problematika je spojena s absolvováním
pokročilých praktik a systémem návštěv špičkových pracovišť v dané oblasti, zejména v
Praze. Absolventi – inženýři – nacházejí uplatnění mimo výzkumnou oblast i v moderním
rozvíjejícím se nanoprůmyslu a zdravotnictví.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze – Fakultě elektrotechnické
(http:/www.fel.cvut.cz) je od roku 2009 povinný v české a anglické verzi předmět
Nanotechnologie, a sice v magisterském studiu oboru “Elektronika”. Obsah přednášek a
cvičení tohoto předmětu je sestaven se snahou o multidisciplinární charakter. V navazujícím
doktorském studiu v oborech “Materiály a elektrotechnologie” nebo “Elektronika” se lze
zapojit do nanotechnologicky orientovaných projektů.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze – Strojní fakultě (http://www.fs.cvut.cz)
se od školního roku 2005/2006 vyučuje nový předmět Nanotechnologie. Výuku zajišťuje
odbor Přesné mechaniky a optiky ústavu Přístrojové a řídící techniky. Cílem předmětu
Nanotechnologie je připravit absolventy fakulty strojní na nástup nanotechnologií a techniky
s ní související ve vědě, technice i praxi. Záměrem předmětu je, aby studenti získali pojem,
co to jsou a co představují nanotechnologie, jak je vyrábět a měřit, a znalost, kde lze očekávat
jejich použití a využití v technické praxi. To vše s důrazem na možnosti, výroby a aplikace
mechanických a optických prvků, jako další rozšíření přesné mechaniky směrem k menším
rozměrům.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze – Fakultě biomedicínského inženýrství
(http://www.fbmi.cvut.cz) se vyučuje pro studenty magisterského studijního oboru Přístroje a
metody pro biomedicínu předmět Nanotechnologie. Výuku předmětu zajišťuje katedra
přírodovědných oborů. Jako přednášející se do výuky zapojují specialisté na nanotechnologie
z různých akademických pracovišť. Cílem předmětu je přiblížit oblasti výzkumu nanověd a
nanotechnologií včetně jejich aplikací. Konkrétně se výuka zaměřuje na analytické nástroje
nanotechnologií, nanočástice, nanokompozity, nanokrystalické vrstvy, polovodičové
nanostruktury a nanoelektroniku, dále na uhlíkové nanostruktury, senzory, nanovlákna,
nanomedicínu a rizika nanotechnologií.
Na Univerzitě Karlově v Praze – Fakultě matematicko-fyzikální (www.mff.cuni.cz) byl v
roce 2008 byl otevřen nový obor doktorského studia “Fyzika nanostruktur”. Navazuje na
356
široké spektrum přírodovědných předmětů předchozího studia. Podobně jako na ČVUT-FJFI
předměty přistupují k nanotechnologiím především z fyzikálního hlediska. Na výuce se
podílejí také pracovníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., kde se studenti mají
možnost zapojit se do výzkumných úkolů FZÚ v hlavně rámci disertačních prací.
Na Vysokém učení technickém v Brně – Fakultě strojního inženýrství, Ústavu
fyzikálního inženýrství (physics.fme.vutbr.cz) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou
Brno byl ve školním roce 2009/2010 otevřen nový studijní program “Fyzikální inženýrství a
nanotechnologie”. Spolupráce obou univerzit umožňuje pokrytí vědeckých a inženýrských
oborů i oborů technických a biologických. Od roku 2008/2009 se na VUT Brno přednáší
samostatný předmět Nanotechnologie.
Na Vysokém učení technickém v Brně – Fakultě chemické (http://www.fch.vutbr.cz) má
být ve školním roce 2011/2012 otevírán nový bakalářský studijní obor „Chemie pro
medicínské nanobiotechnologie“, připravený na žádost a dle návrhu klastru Nanomedic
(www.nanomedic.cz), ve spolupráci s vůdčím členem klastru – biotechnologickým
holdingem Contipro Group. Studijní plán zahrnuje předměty z chemie a biologie, jakož i
teoretické i praktické poznatky z vybraných oblastí bio-a nanotechnologií doplněné znalostmi
z medicínských oborů. Cílem studia je seznámit studenty nejen s teoretickými základy již
zmíněných oborů, ale také s nejmodernějšími nanobiotechnologickými postupy. Navíc díky
zázemí špičkově vybaveného pracoviště Centra materiálového výzkumu FCH VUT v Brně a
spolupráci se skupinou Contipro získají studenti také praktické dovednosti a zkušenosti s
aktuálními průmyslově využívanými metodami. Absolventi oboru Chemie pro medicínské
nanobiotechnologie na úrovni bakalář mají najít uplatnění zejména v perspektivních
oblastech praxe zaměřených na výrobu a vývoj přípravků pro medicínu, farmacii, cílenou
distribuci léčiv, kosmetologii a v dalších oblastech biomedicínské praxe a moderních
biotechnologií. Fakulta plánuje též otevření navazujícího magisterského programu.
Na Technické univerzitě v Liberci (www.tul.cz) byly ve školním roce 2009/2010 otevřeny
bakalářský a magisterský studijní program “Nanotechnologie” v oboru Nanomateriály.
Bakalářský obor obsahuje nejvíce fyziky, dále chemie, speciálních témat, matematiky.
Magisterský obor obsahuje dále aplikované vědy a technologie zpracování nanovláken.
Garantem je fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Výuku v programu
Nanotechnologie zajišťují odborníci ze čtyř fakult TUL (fakulty strojní, fakulty textilní,
fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a fakulty přírodovědně-humanitní
a pedagogické). Na výuce se podílí také Fyzikální ústav Akademie věd ČR, kde probíhá i
část praktické výuky a studenti mají možnost zapojit se do výzkumných úkolů FÚ v rámci
diplomových prací.
Charakteristika studijního oboru NANOMATERIÁLY:
Jde o výrazně multidisciplinární studium, které se opírá o výsledky univerzitních pracovišť v
oblasti výzkumu a vývoje nanomateriálů a jejich aplikací. Studijní plán usiluje o vyváženost
teorie a praktických dovedností zařazením množství laboratorních cvičení a experimentálních
metod studia struktury a vlastností nanomateriálů.
Tříleté bakalářské studium, titul bakalář (Bc.) – poskytuje posluchačům informaci o vývoji
oboru, přehled o různých typech nanomateriálů, jejich vlastnostech a využití v praxi.
Pozornost je věnována metodám přípravy nanostruktur, experimentálním metodám jejich
studia a charakterizaci jejich užitných vlastností. Cílem studia je připravit absolventy na
357
pracovní uplatnění v materiálovém výzkumu a v řízení moderních provozních technologií v
různých odvětvích průmyslu se vztahem k nanotechnologiím. Absolvent je připraven na
navazující magisterské studium v oboru Nanomateriály.
Dvouleté navazující magisterské studium, titul inženýr (Ing.) je určeno absolventům
bakalářského programu Nanomateriály a absolventům bakalářských studijních oborů se
zaměřením na aplikovanou fyziku, aplikovanou chemii, moderní materiály a technologie.
Obsahuje pokročilé metody studia struktury a vlastností nanomateriálů. Teoretické předměty
zahrnují studium elektronové struktury, optických a magnetických vlastností a zabývají se
vztahem vlastností nanomateriálů k jejich funkčnosti. Důraz je kladen na experimentální
metody a laboratorní práce. Cílem studia je připravit výzkumné pracovníky nebo technology
v průmyslových podnicích, popř. ve výzkumných institucích, které se zabývají vývojem,
výrobou nebo aplikacemi moderních materiálů, zvláště nanomateriálů.
Doktorské studium (Ph.D.) - předpokládá se, že část absolventů bude pokračovat v
doktorských studijních programech na TUL v existujících doktorských programech:
Materiálové inženýrství, Fyzikální inženýrství, Textilní inženýrství, Přírodovědné
inženýrství, popřípadě v doktorském studiu na Fyzikálním ústavu AV ČR, v.v.i..
Na Univerzitě Palackého Olomouc – Přírodovědecké fakultě (www.prf.upol.cz) bude
vyučován ve školním roce 2012/2013 nový magisterský studijní obor “Nanotechnologie”.
Navazuje na bakalářský studijní obor Aplikovaná fyzika. Obor Nanotechnologie je založen
na interdisciplinaritě matematiky, fyziky, chemie, molekulární biologie, elektroniky a
informatiky. Směřuje k nanomateriálům a jejich aplikacím zejména ve fotonických a
elektronických nanostrukturách. Na Univerzitě Palackého v Olomouci se nanotechnologiím
věnují již od 90. let minulého století, především v Centru výzkumu nanomateriálů a od roku
2011 v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů.
Obor si klade za cíl vychovávat absolventy se samostatným a tvořivým přístupem a
interdisciplinárním přístupem k experimentální práci v oborech orientovaných na vývoj a
aplikace nanomateriálů. Obor vychovává studenty s důrazem na vysokou profesionalitu v
interdisciplinárních oborech na rozhraní matematiky, fyziky, chemie, molekulární biologie a
informatiky. Úspěšní absolventi mohou nastoupit do doktorského studia Aplikované fyziky
v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů.
Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého Olomouc získala katedra fyzikální chemie
též akreditaci pro Bc. studijní obor „Nanomateriálová chemie“. Jde o obor s přímou
prostupností na magisterský obor „Materiálová chemie“.
Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem – Přírodovědecké fakultě
(sci.ujep.cz) bude ve školním roce 2012/2013 otevřen bakalářský studijní obor “Aplikované
nanotechnologie”. Absolvent získá základní znalosti a dovednosti v oborech fyziky,
matematiky a chemie, adekvátní znalosti a dovednosti v oborech souvisejících
s nanotechnologiemi (aplikovaná fyzika, nanotechnologie, nanobiotechnologie a
bioanalytika) a v oboru diagnostiky a charakterizace materiálů. Absolvent se bude moci
uplatnit jako vysokoškolsky kvalifikovaný pracovník ve firmách a pracovištích, která se
zabývají nanotechnologiemi, například jako specialista pro diagnostiku, odborný firemní
konzultant, obchodní reprezentant v oblasti pokročilých nanotechnologií atd.
358
Ve školním roce 2012/2013 bude na fakultě otevřen též nový magisterský obor
“Nanotechnologie”. Skladba předmětů je koncipována tak, aby vyváženě pokrývala
fyzikální a chemické metody v nanotechnologiích i nanobiotechnologiích a reflektovala
současné trendy v materiálovém výzkumu v oblasti aplikovaných nanotechnologií. Studijní
program se opírá o výzkumné i pedagogické zázemí fakulty v oblastech: využití plazmových
a chemických technologií při přípravě nanomateriálů, výzkum supramolekulárních systémů
pro nové lékové formy, výzkum polymerních nanostruktur pro tkáňové inženýrství, výzkum
biosenzorů, atd. Navrhovaný studijní program se snaží reflektovat potřeby průmyslu v
regionu, který je tradičně zaměřen na chemii. Absolventi budou mít znalosti v technologiích
přípravy nanomateriálů. Vedle znalosti základních analytických metod v materiálovém
výzkumu – spektroskopie, difrakce, bioanalytické metody, budou mít znalosti i ze speciálních
metod diagnostiky nanomateriálů.
Na Vysoké škole chemicko technologické v Praze – Fakultě chemické technologie
(www.vscht.cz/fcht) bude ve školním roce 2012/2013 otevřen nový studijní obor
“Nanomateriály” v rámci magisterského studijního programu “Chemie materiálů a
materiálové inženýrství”.
Studijní obor Nanomateriály navazuje na „klasické“ obory v oblasti materiálových věd a
materiálového inženýrství, které prohlubuje a rozvíjí do oblasti nanostrukturovaných
materiálů. Vlastnosti nanomateriálů jsou významně závislé na charakteristických rozměrech
dané struktury (nanočástice, nanovlákna, nanovrstvy, nanokrystalické a nanokompozitní
materiály), přičemž tyto vlastnosti se v mnoha případech významně liší od vlastností
makroskopických materiálů stejného složení. Přístup k této problematice je fyzikálněchemický; vychází z chemického složení a atomární struktury materiálů podmíněných
metodou a podmínkami přípravy a vysvětluje vztahy a souvislosti s makroskopickými
vlastnostmi materiálů. Pro objasnění těchto relací využívá jak přístup top-down (extrapolaci
makroskopického chování na úroveň nanostruktur), tak přístup bottom-up (popis
nanostruktur vycházející z chování jednotlivých atomů/molekul). Studenti oboru získají
základní znalosti o principech určujících chemické složení, strukturu a vlastnosti
nanomateriálů, možnostech jejich identifikace, analýzy a charakterizace a metodách přípravy
a zpracování nanostrukturovaných materiálů pro aplikace v oblastech pokročilých
konstrukčních materiálů, materiálů pro elektroniku a informační technologie a materiálů pro
lékařství a jiné bioaplikace.
Na Masarykově univerzitě – Přírodovědecké fakultě (www.sci.muni.cz ) bude
v akademickém roce 2012/2013 otevřen nový studijní obor v rámci bakalářského studijního
programu „Aplikovaná fyzika“ zvaný „Nanotechnologie-aplikovaná fyzika“.
Cílem tohoto oboru je připravit absolventa, který bude obeznámen s teorií, diagnostickými
metodami a širokou paletou potenciálních aplikací s ohledem na jejich fyzikální podstatu.
Zvláštní důraz bude také kladen na využití poznatků při úpravě povrchů materiálů a přípravě
nanovrstev s atypickými vlastnostmi. Studenti se také seznámí s nanotechnologiemi, které
jsou v současné době využívány v praxi a které jsou v současnosti vyvíjeny pro potřeby
aplikačních partnerů. Navrhovaný studijní obor nabízí kvalitativně vyšší úroveň vzdělání než
je obecné zvládnutí znalostí z fyziky, chemie a dalších oborů anebo pouhé zvládnutí
experimentálních technik. Cílené propojení teoretických a experimentálních znalostí (při
zvládnutí fyzikálněchemických principů na dostatečně vysoké úrovni) přípravy a využití
nanovrstev dovolí úspěšné využití získaných znalostí v praxi.
359
Absolventi oboru Nanotechnologie – aplikovaná fyzika, kromě základních znalostí a
dovedností společných studijnímu programu jako celku, získají základní poznatky z
elektroniky a vytváření polovodičových struktur a nanostruktur, analýzy povrchů,
plazmových a nanotechnologických úprav materiálů, depoziční techniky, měřící techniky.
Absolventi získají přehled a praktické zkušenosti v použití diagnostických a analytických
metod pro přípravu a diagnostiku nanovrstev a nanostruktur (např. elektronová mikroskopie,
mechanické testy včetně tribologických a nanoindentačních metod, diagnostika povrchů,
hmotnostní spektroskopie, XPS, FTIR, OEM, RTG diagnostiky, separační techniky, apod.).
Personální zabezpečení interdisciplinární výuky bude na univerzitě zajištěno odborníky ze tří
ústavů: Ústavu fyzikální elektroniky, Ústavu kondenzovaných látek a Ústavu chemie.
Předpokládá se úzká spolupráce s technickými univerzitami a vědeckými institucemi.
Díky fyzikálně matematickému a chemickému základu absolvovanému v rámci programu
rozšířeného o nanotechnologie se absolvent může dobře uplatnit v základním i aplikovaném
výzkumu celostátního i resortního charakteru jakož i v laboratorních provozech a firmách
využívající high-tech nanotechnologie, apod. Absolventi s tímto typem vzdělání se dobře
uplatní v pozicích, které zajistí rychlý transfer nanotechnologií do praxe a jejich
bezproblémové využívání.
360
7.
PROBLEMATIKA NANOMATERIÁLŮ A
NANOTECHNOLOGIÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ I
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Nanomateriály a výrobky z nich přinášejí užitek, ale jejich výroba a používání a aplikace
nanověd a nanotechnologií (NaNT) mohou vzbuzovat obavy. Stále není zcela znám možný
dopad některých „nanomateriálů“ a „nanovýrobků“ na lidské zdraví a životní prostředí.
Cílem v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí je umožnit bezpečný rozvoj a
využití NaNT a zajistit, aby společnost mohla využívat inovací, které mohou NaNT přinést,
a přitom byla chráněna před jejich možnými nepříznivými dopady.
Dosavadní postup, jehož výsledkem jsou (zatím jen) nadnárodní předpisy a technické normy,
ale těmto požadavkům plně nevyhovuje. A to zejména proto, že k řešení tohoto problému se
přistoupilo poměrně pozdě, teprve v r. 2005. Nicméně od té doby bylo podniknuto mnoho
konkrétních opatření a je jak na mezinárodní, tak na národní úrovni naplánováno další
postupné řešení, které vzbuzuje naději, že současné obavy mohou být postupně eliminovány.
Dne 7. června 2005 přijala Evropská komise (EK) sdělení „Nanověda a nanotechnologie:
Akční plán pro Evropu 2005–2009“ 2), kde byla definována řada jasně vyjádřených a
provázaných kroků k okamžitému přijetí bezpečného, integrovaného a odpovědného přístupu
k nanovědám a nanotechnologiím.
Nezávisle na tom bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy z 18. 12. 2006
známé pod zkratkou REACH 3). Toto nařízení se týká všech chemických látek bez ohledu
na jejich rozměry, tvar a fyzikální stav, tedy i nanomateriálů. Vychází z principu, že výrobci,
dovozci a následní uživatelé jsou odpovědni za to, že vyrábějí, umísťují na trh nebo užívají
takové látky a směsi, které po náležitém prověření jejich vlastností a z toho vyplývajícím
standardním označení, nezpůsobí (při nakládání, které odpovídá nebezpečnosti látek nebo
směsí) nepřijatelné riziko poškození lidského zdraví a životního prostředí.
Protože toto nemohlo dostačovat k splnění výše zmíněného záměru týkající se
nanotechnologií a nanověd, inicioval Evropský parlament vydání nařízení, které se týká
explicitně nanomateriálů. To znamená zavedení seriózní definice nanomateriálů,
inventarizaci všech výrobků s nanomateriály na trhu a povinné značení těchto výrobků. Dne
7. února 2008 vydala Evropská komise (EK) doporučení „Code of Conduct for responsible
nanosciences and nanotechnologies research“ 4). EK v Kodexu doporučuje univerzitám,
výzkumným pracovištím a firmám, aby při výzkumu nanověd a nanotechnologií (NaNT)
bylo respektováno těchto sedm základních zásad:
2
KOM(2005) 243 v konečném znění
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování
a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice
1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice
Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném
znění.
4
Český překlad „Kodex chování pro odpovědný výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií“), lze
3
najít na adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ /LexUriServ.do?
uri=OJ:L:2008:116:0046:0052:CS:PDF
361
-
Smysl (Meaning)
-
Udržitelnost (Sustainability)
-
Předběžná opatrnost (Precaution)
-
Integrace (Inclusiveness)
-
Excelence (Excellence)
-
Inovace (Innovation)
-
Odpovědnost (Accountability)
V souladu se závazky stanovenými v akčním plánu Evropská komise přezkoumala příslušné
právní předpisy Unie za účelem určení použitelnosti stávajících předpisů na možná rizika
spojená s nanomateriály. Výsledkem je sdělení EK ze dne 17. června 2008 nazvané
„Regulační aspekty nanomateriálů“ 5). Sdělení dospělo k závěru, že pojem „nanomateriály“
není v právních předpisech Unie konkrétně definován, ale že stávající právní předpisy v
zásadě pokrývají možná zdravotní a bezpečnostní rizika i rizika pro životní prostředí
vztahující se k nanomateriálům.
Nedostatek definice vyřešil Evropský parlament (EP) tak, že 24. dubna 2009 ve svém
usnesení o regulačních aspektech nanomateriálů 6) vyzval k zavedení komplexní, vědecky
podložené definice nanomateriálů v právních předpisech Evropské unie. Měla by být
používána jako podklad pro určení toho, zda lze určitý materiál považovat za „nanomateriál“
pro účely právních předpisů a politik v Evropské unii. Založena by měla být na dostupných
vědeckých poznatcích a pouze na velikosti částic, z nichž je materiál tvořen, bez ohledu na
nebezpečí či riziko. Vztahovat by se měla na přírodní materiály, materiály vzniklé jako
vedlejší produkt a materiály vyrobené. Tímto úkolem Evropská komise pověřila Vědecký
výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika („SCENIHR“). Tento výbor až 8.
prosince 2010 (tedy po roce a půl), vydal jako své Stanovisko „Vědecký základ pro definici
pojmu nanomateriál“ 7), který se stává podkladem pro EK.
Na základě zmíněné výzvy přijala EK dne 18. října 2011 Doporučení o definici
nanomateriálu, ve kterém jsou členské státy, agentury Evropské unie a hospodářské
subjekty vyzývány, aby při přijímání a provádění právních předpisů, politik a výzkumných
programů, které se týkají nanotechnologií, používaly takto upravenou definici pojmu
„nanomateriál“ 8):
•
„Nanomateriálem“ se v tomto doporučení rozumí přírodní materiál, materiál
vzniklý jako vedlejší produkt nebo materiál vyrobený, obsahující částice v
nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více
částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí
velikosti 1 nm – 100 nm.
5
KOM (2008) 366 v konečném znění
P6_TA(2009) 0328
7
http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/ scenihr_o_032.pdf
8
R_2011_696_EU_L275_38 Úřední věstník Evropské unie 20.10.2011
6
362
•
Ve zvláštních případech a opravňují-li k tomu obavy týkající se životního prostředí,
zdraví, bezpečnosti nebo konkurenceschopnosti, může být hranice 50 % ve
velikostním rozdělení nahrazena hranicí mezi 1 a 50 %.
•
Fullereny, grafenové vločky a jednostěnné uhlíkové nanotrubice s jedním nebo více
rozměry pod 1 nm by měly být považovány za nanomateriály.
•
„Částicí“ se rozumí malá část hmoty s definovanými fyzikálními hranicemi;
„aglomerátem“ se rozumí shluk slabě vázaných částic nebo agregátů, jejichž
výsledný vnější povrch je podobný součtu povrchů jednotlivých složek;
„agregátem“ se rozumí částice složená z pevně vázaných nebo sloučených částic“.
•
Je-li to technicky proveditelné a požadované v konkrétních právních předpisech,
může být soulad s definicí stanoven na základě specifického povrchu na jednotku
objemu. Materiál by měl být považován za nanomateriál, je-li specifický povrch na
jednotku objemu větší než 60 m2 /cm3. Nicméně materiál, který je na základě
velikostního rozdělení nanomateriálem, by měl být považován za odpovídající
definici, i když má tento materiál specifický povrch menší než 60 m2 /cm3.
(Text připravila Ing. Václava Křečková)
363
8.
STANDARDIZACE V OBLASTI NANOTECHNOLOGIÍ
Standardizační resp. normalizační činnost, tedy tvorba technických norem je v jednotlivých
zemích EU, včetně České republiky, řízena centrálně, pomocí národních standardizačních
(normalizačních) institucí. Normotvorná aktivita v ČR vychází z norem přijatých v Evropské
unii (EU) a v celosvětovém měřítku.
Standardizace v rámci Evropské unie
Standardizací a normalizací s působností pro Evropskou unii se zabývá CEN (European
Committee for Standardization) se sídlem v Bruselu, jehož nadřízeným orgánem je Evropská
Komise.
Oblast nanotechnologií spadá pod CEN TC (Technical Commission) 352. Tato komise byla
ustavena na základě doporučení pracovní skupiny WG (Working Group) 166 (CEN), která už
v roce 2004 provedla dotazníkovou akci napříč výzkumnými i průmyslovými organizacemi
v celé Evropě s cílem zjistit potřeby standardizace v oboru nanotechnologie. Jednotlivé země
mohou být zapojeny ve dvou úrovních, jako plnohodnotný člen M (Member) nebo jako
pozorovatel O (Observer). Pouze členové mají hlasovací právo a mohou tak spolurozhodovat
o strategii a náplni práce komisí.
ČR je zemí se statutem člena. Velkým úspěchem České republiky bylo v roce 2011 převzetí
sekretariátu komise CEN/TC 352 spolupracujícími organizacemi ÚNMZ (Úřad pro
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) a AFNOR (Francie). Byl vytvořen tzv. „twin
model“, tedy společné zpracování agendy dvěma sekretáři a dvěma předsedy komise, kteří
pracují společně a vzájemně se střídají v přípravě pravidelných meetingů. Za ČR se stal
sekretářem komise CEN/TC 352 ing. Tomáš Velát (ÚNMZ) a co-chairmanem Ing. Jan
Hošek, CSc. (FS ČVUT).
V roce 2010 vydala Evropská komise Mandát M/461 pro normalizační aktivity týkající se
nanotechnologií a nanomateriálů s důrazem na zajištění bezpečnosti obyvatel a ochrany
životního prostředí. Mandát se týká následujících čtyř oblastí:
•
Metodiky pro charakterizaci nanomateriálu jako produktu výroby před zkoušením na
toxicitu a ekotoxicitu
•
Vzorkování a měření působení nanočástic na pracovní prostor, spotřebitele a životní
prostředí
•
Metod simulace působení nanočástic
•
Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, životního prostředí
Řízením vykonávání tohoto mandátu byla pověřena již zmíněná Technická komise CEN/TC
352. Nicméně analýzou mandátu bylo zjištěno, že k úspěšnému naplnění mandátu je
zapotřebí spolupráce dalších 13 technických komisí CEN, ISO a IEC. Dle současného plánu
vznikne v rámci vykonávání mandátu v příštích dvanácti letech 47 normalizačních
dokumentů různé úrovně. Půjde o technické normy (EN), technické specifikace (CEN/TS) a
technické zprávy (CEN/TR). K tomu byl zpracován plán práce (tzv. „Roadmap). V současné
době stále probíhají jednání s příslušnými technickými komisemi s požadavkem, aby tyto
komise samy iniciovaly nové pracovní položky (NWI) v souladu s plánem práce pro výkon
mandátu. CEN/TC 352 již 5 nových pracovních položek odpovídajících mandátu a plánu
práce schválila.
364
Standardizace v celosvětovém měřítku
Organizací s celosvětovou působností, která sdružuje normotvorné subjekty z Evropy,
Ameriky, Asie i Afriky, je ISO (International Organization for Standardization). Ta pro
oblast nanotechnologií ustavila svou komisi ISO TC 229.
Pro aktivity speciálně v oblasti elektrotechniky sídlí v Ženevě další z normalizačních
organizací, a tou je IEC (International Electrotechnical Commission), jež zřídila komisi IEC
TC 113 Nanotechnology – Standards for electrical and electronic products and systems.
Standardizace v ČR
Normotvorná aktivita v České republice je řízena Úřadem pro normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českým metrologickým institutem (ČMI). Zvláštní úlohu v
tomto systému mají státní zkušebny.
ÚNMZ je orgánem regulačním, jeho hlavní činností je vydávání technických norem (ČSN).
Vykonává funkci národního partnera pro aktivity evropského výboru pro standardizaci
(CEN), tak pro ISO. ČMI zabezpečuje jednotnost a přesnost měřidel a měření ve všech
oborech vědecké, technické a hospodářské činnosti. K tvorbě, přejímání či posuzování
nových norem zakládají jednotlivé země technické komise (TNK), vykonávají poradní a
normotvornou činnost. Jejich cílem je soustřeďovat experty pro jednotlivé obory a
připravovat národní normy a standardy (buď vlastní, nebo normy mezinárodní, odborně
přeložené a upravené pro prostředí v ČR). Vytvořená komise má působnost pouze v určitém
oboru, přičemž se ale mnohé obory více či méně překrývají.
Pokud jde o nanomateriály a nanotechnologie, pracuje v ČR pod ÚNMZ TNK 144 –
Nanotechnologie a její subkomise pro fotokatalýzu. Byly ustaveny v prosinci 2007 (ještě
pod Českým normalizačním institutem, který byl v roce 2008 zrušen) a jejich členy jsou
přední odborníci v dané problematice a zástupci regulačních a ústředních orgánů, tedy
ÚNMZ, ministerstev a dalších institucí. V současné době je předsedou TNK 144 RNDr.
Michael Solar, CSc. a subkomisi pro fotokatalýzu vede Ing. František Peterka, Ph.D..
Rozsah působnosti TNK Nanotechnologie pokrývá oblasti:
•
terminologie,
•
metrologie,
•
životního prostředí,
•
elektronika a elektrotechnika
Národní TNK v ČR navazuje na činnosti těchto mezinárodních standardizačních komisí:
-
ISO/TC 229 Nanotechnology
-
CEN/TC 352 Nanotechnology
-
IEC/TC 113 Nanotechnology standardization for electrical and electronic products and
systems
-
CSC/SR 113 Nanotechnology standardization for electrical and electronic products and
systems
-
ISO/TC 206 Fine ceramics
365
-
CEN/TC 386 Photocatalysis
-
ISO/TC 61 Plastics
Zatím jsou v ČR především přejímány normy EN, ISO nebo IEC jako národní, tj. (v
konečném stadiu) jako ČSN EN, ČSN ISO a ČSN IEC. Nicméně v současné době také jako
ČSN P – tedy předběžné normy, nebo TNI – technické normalizační informace, apod.. Není
nám známo, že by v ČR byly plánovány „vlastní“ ČSN pro oblast nanotechnologií.
V současné době jsou v ČR k dispozici tyto normy, seřazené podle třídicích znaků:
-
ČSN P ISO/TS 80004–3 (01 2003) Nanotechnologie. Slovník. Část 3 : Uhlíkové
nanoobjekty
-
TNI ISO/TR 12885 (01 2010) Nanotechnologie. Zdravotní a bezpečnostní směrnice
relevantní pro pracovní prostředí nanotechnologií
-
ČSN P CEN ISO/TS 27687 (01 2011) Nanotechnologie. Termíny a definice
nanoobjektů. Nanočástice, nanovlákno a nanodeska
-
TNI ISO/TR 11360 (01 2012) Nanotechnologie. Metodologie pro klasifikaci a
kategorizaci nanomateriálů
-
ČSN EN ISO 10808 (01 2013) Nanotechnologie. Charakteristika nanočástic v
inhalačních komorách na zkoušku toxicity po inhalaci
-
ČSN EN ISO 10801 (01 2014) Nanotechnologie. Generování nanočástic kovů pro
zkoušení inhalační toxicity pomocí odpařovací/kondenzační metody
-
ČSN EN ISO 29701 (01 2015) Nanotechnologie. Endotoxinová zkouška vzorků
nanomateriálů systémy in vitro. Zkouška Limulus amebocyte lysate (LAL)
-
ČSN EN ISO 28439 (83 3630) Ovzduší na pracovišti. Charakteristika velmi jemných
aerosolů/nanoaerosolů. Stanovení distribuce velikostních frakcí a číselné hodnoty
koncentrace pomocí metod diferenciální analýzy pohyblivosti částic
Z tohoto přehledu je zřejmé, že oblast nanotechnologií zdaleka není zatím pokryta
technickými normami. Dříve nebo později dojde k rozšiřování tohoto souboru tak, aby se
naplňovaly cíle, uvedené v úvodu této stati. Závisí to na aktivitě CEN, ISO i IEC v této
oblasti.
(Text připravili RNDr. Michael Solar, CSc. a Ing. Václava Křečková)
366
9.
ZÁVĚR
Podobně jako v předchozích dvou publikacích „Nanotechnologie v České republice 2005“
(ISBN80-7329-111-8) a „Nanotechnologie v České republice 2008“ (ISBN978-80-7329-1877) bylo cílem nového vydání podat aktuální přehled o tom, jaké oblasti nanověd a
nanotechnologií se v ČR zkoumají, jaké nanotechnologie a nanomateriály se v ČR vyvíjejí,
případně vyrábějí, na kterých pracovištích, v jakých firmách a jakými výzkumnými a
vývojovými týmy.
Autoři publikace si jsou vědomi, že vzhledem k rychle se měnící situaci a překotnému vývoji
v oblasti, nemůže být přehled úplný.
Nanotechnologická mapa České republiky doznala za poslední čtyři roky výrazných změn.
Předně podstatně zhoustla, jak je patrné z níže uvedené tabulky. Ve srovnání s rokem 2008
přibylo výzkumných ústavů, vysokých škol, fakult, příspěvkových organizací, soukromých
výzkumných institucí a především firem, které se nanotechnologiemi zabývají. Právě ve
firemním sektoru byla zaznamenána největší dynamika. Zatímco v roce 2008 se
nanotechnologiemi v ČR zabývalo (ve větší či menší míře) zhruba 70 firem, v roce 2011 více
než dvojnásobek tohoto počtu.
Nanotechnologie v ČR – identifikované subjekty v letech 2005, 2008 a 2011
Instituce
2005
2008
2011
Ústavy Akademie věd ČR
18
26
29
Vysoké školy
13
15
18
Fakulty a jiná pracoviště VŠ
28
37
50
Příspěvkové organizace
4
9
16
Soukromé výzkumné organizace
9
15
25
Velké podniky
6
12
22
Malé a střední podniky
19
57
122
Pramen: Šetření ČSNMT, 2012
Z 35ti ústavů Akademie věd ČR, které se zaměřují na vědy o živé přírodě, chemické vědy a
vědy o neživé přírodě, se nanotechnologiemi zabývá 29 subjektů. Z 26 veřejných vysokých
škol, které v ČR působí (tj. včetně škol umělecké povahy a ekonomického zaměření), se na
18ti z nich řeší výzkumné projekty s nanotechnologickou problematikou. Z toho vyplývá, že
všechny veřejné vysoké školy přírodně technického zaměření v ČR se do větší či menší míry
zabývají výzkumem a vývojem nanotechnologií. Největším pracovištěm v ČR zkoumajícím
různé aspekty nanotechnologií zůstává Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
K rozvoji výzkumu nanotechnologií v ČR v období 2005–2011 výrazně pomohl program
výzkumných center spravovaný Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR,
výzkumné záměry MŠMT a hlavně program Nanotechnologie pro společnost řízený
Akademií věd ČR. Ve třech kolech veřejné soutěže tohoto programu bylo vybráno 38
projektů, které byly řešeny postupně od července 2006 do prosince 2012 a jejichž
rozpočtované náklady činily 1,75 miliardy korun (a byly v průměru z 87 % financovány
367
z rozpočtu ČR). Výzkumné projekty menšího rozsahu a týkající se základního výzkumu byly
v uvedeném období řešeny převážně v rámci programů Grantové agentury ČR. Jedním z nich
je například projekt Inteligentních nanovlákenných kompozitních nosičů s lipozomy pro
kostní regeneraci (Ústav experimentální medicíny AV ČR) nebo projekt Nanotechnologie ve
funkční diagnostice apoptických a nádorových buněk (Ústav analytické chemie AV ČR).
Z programu T.I.P. byl podporován aplikovaný výzkum a vývoj konkrétních nanomateriálů,
přístrojů a nanotechnologií. Šlo například o nátěrové hmoty s dlouhodobým antimikrobiálním
účinkem na bázi nanomateriálů (SYNPO), novou generaci bariérových netkaných textilií na
bázi nanovláken (PEGAS NONWOVENS) nebo vývoj implantátů s antibakteriálním
povlakem na bázi nanostrukturních povrchů (ProSpon). Po ukončení programu T.I.P.
(poslední veřejná soutěž na výběr projektů byla vyhlášena v roce 2011) se stane jedním
z hlavních zdrojů veřejné podpory aplikovaného výzkumu nanotechnologií a nanomateriálů
v ČR program Alfa spravovaný Technologickou agenturou ČR (TAČR), jehož první výzva
byla vyhlášena v roce 2010.
V nadcházejícím období lze předpokládat, že se těžiště výzkumu a vývoje nanotechnologií
v ČR přesune do center excelence a regionálních výzkumných center, tedy do nově
budovaných výzkumných infrastruktur financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie
(z programu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace) a státního rozpočtu ČR. Jde
především o centrum ELI (Extreme Light Infrastructure), které staví ve středočeských
Dolních Břežanech Fyzikální ústav AV ČR, projekt čtveřice brněnských vysokých škol a
dvou výzkumných ústavů zvaný CEITEC (Central European Institute of Technology) v Brně,
Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve
Vestci (BIOCEV). Výzkum nanotechnologií by měl probíhat též v dalších centrech excelence
– Udržitelná energetika (SUSEN), Centrum excelence IT4Innovations na VŠB-Technické
univerzitě Ostrava a Centrum excelence Telč Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV
ČR. Do roku 2015 by do center tohoto typu mělo být investováno ze státního rozpočtu a
fondů EU zhruba 19 miliard korun, převážně do výstavby a přístrojového vybavení.
Konkrétní nanotechnologické aplikace by v ČR měla generovat regionální výzkumná centra.
Také do nich směřuje nemalé finanční investice. Celkem jedenáct regionálních výzkumných
center, která se mají specializovat na aplikovaný výzkum nanotechnologií má být podpořeno
z EU a ČR nejméně pěti miliardami korun. Jde o:
-
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na Technické univerzitě v
Liberci
-
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů na Přírodovědecké fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci
-
Centrum materiálového výzkumu na Fakultě chemické VUT v Brně
-
Centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchy na Přírodovědecké
fakultě Masarykovy univerzity v Brně
-
ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých
nanotechnologií na Ústavu přístrojové techniky AV ČR
-
NTIS – Nové technologie pro informační společnost na Fakultě aplikovaných věd ZČU
v Plzni
mikrotechnologií
a
368
-
Centrum polymerních systémů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně
-
Univerzitní centrum energetické efektivnosti budov na Fakultě elektrotechnické ČVUT
v Praze
-
Západočeské materiálově metalurgické centrum v COMTES FHT a.s. v Dobřanech u
Plzně
-
Regionální technologický institut na Fakultě strojní ZČU v Plzni
-
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum na Fakultě metalurgie a
materiálového inženýrství VŠB-TUO
Velká očekávání stran konkrétních aplikací a spolupráce výzkumných institucí s průmyslem
jsou upírána na nová centra kompetence, která se v ČR (na základě výsledku 1. výzvy
programu Centra kompetence řízeném TAČR) etablují od roku 2012 s výhledem na příštích 8
let. Z celkem 22 doporučených projektů se nejméně šest týká nanotechnologií. Jde o tato
centra:
-
Platforma pokročilých mikroskopických a spektroskopických technik pro nano a
mikrotechnologie, jejímž koordinátorem je VUT v Brně-Fakulta strojního inženýrství
-
Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd,
koordinátorem centra je Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta
-
Centrum pro vývoj a aplikace nanokompozitů na bázi graphenu, koordinátorem je Ústav
anorganické chemie AV ČR, v.v.i.
-
Centrum vývoje originálních léčiv, koordinátorem je Ústav organické chemie a
biochemie AV ČR, v.v.i.
-
Elektronová mikroskopie, koordinátorem centra je FEI Czech Republic s.r.o.
-
Centrum pokročilých polymerních a kompozitních materiálů, koordinátorem centra je
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně/Univerzitní institut
Výrazné změny a pokrok nastaly v ČR nejen ve výzkumu, ale též ve vzdělávání v oblasti
nanotechnologií. V ročníku 2007/2008 začala jako první v ČR vyučovat budoucí bakaláře a
magistry v oboru “Nanotechnologie” VŠB – Technická univerzita v Ostravě. A ve školním
roce 2011/2012 vyslala do praxe první absolventy magisterského studia. V dalších letech
získaly akreditaci příslušných studijních programů zaměřených na nanotechnologie a
nanomateriály další vysoké školy – Technická univerzita v Liberci, Vysoké učení technické
v Brně/Fakulta strojního inženýrství, Univerzita Karlova/Matematicko-fyzikální fakulta. A ve
školním roce 2012/2013 by se měl tento multidisciplinární obor začít vyučovat také na
Univerzitě Palackého v Olomouci/Přírodovědecké fakultě, Vysoké škole chemickotechnologické v Praze, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Vysokém
učení technickém v Brně/Fakultě chemické a na Masarykově univerzitě v Brně/
Přírodovědecké fakultě. Na dalších vysokých školách se vyučují alespoň dílčí předměty
zaměřené na nanotechnologie, např. předmět „Nanotechnologie“ na Fakultě elektrotechnické
ČVUT.
Česká republika je zapojena do řešení problematiky standardizace nanotechnologií, což je pro
úspěšnou komercializaci výsledků výzkumu a vývoje nezbytný krok. Normotvorná aktivita
369
v ČR vychází z norem přijatých v Evropské unii (EU) a v celosvětovém měřítku. Zatím jsou
v ČR především přejímány normy EN, ISO nebo IEC jako národní. Pozitivní je fakt, že ČR
má personální zastoupení v mezinárodních standardizačních komisích.
Za situace, kdy v České republice neustále přibývá počet výzkumných institucí i firem, které
se zabývají nanotechnologiemi, vyvstává potřeba národního programu rozvoje
nanotechnologií, stále naléhavěji. Podobný program má většina členských států Evropské
unie i vyspělých států stojících mimo EU. V ČR takový program chybí. Měl by stanovit
strategii rozvoje tohoto interdisciplinárního oboru v ČR, potřebnou výzkumnou infrastrukturu
pro rozvoj nanotechnologií, ale též nastínit, jak bude zajištěna výchova nových odborníků,
standardizace, jak budou ošetřena možná sociální, zdravotní či ekologická rizika
implementace nanotechnologií.
370
NANOTECHNOLOGIE V ČESKÉ REPUBLICE 2012
Ing. Jiřina Shrbená
Doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., FEng.
V roce 2012 vydalo nakladatelství Septima, s.r.o., E. Přemyslovny 378, 156 00 Praha 5Zbraslav
Sazba a tisk – xPrint s.r.o., Prokopská 8, 261 01 Příbram
Počet stran – 370
První vydání
ISBN 978-80-7216-305-2
371

PUBLIKACE NANOTECHNOLOGIE V ČR 2012_pro tisk CD_II

Transkript

Podobné dokumenty

7. rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a

Výroční zpráva o činnosti FS TUL za rok 2014 - Fakulta strojní

EKO VIS 05/2012 (PDF, 346 kB ) - Ministerstvo životního prostředí

nanotechnologie v české republice 2008

Výroční zpráva o činnosti FS TUL za rok 2013 - Fakulta strojní

Výroční zpráva o činnosti FS TUL za rok 2012 - Fakulta strojní

obsah - čsnmt

ROSTISLAV HLADKÝ

Nové směry ve vývoji velmi přesných

Kniha 1.indb - Společnost vědeckotechnických parků ČR, zs