Exp.analýza týmu č.50

Transkript

Expertní analýza na téma:
Start podnikání s využitím a bez využití
služeb podnikatelského inkubátoru
–
porovnání ekonomických, technických
a provozních podmínek
Brno 2014
„Partnerství subjektů meziuniverzitní studentské sítě“
CZ.1.07/2.4.00/31.0157
Start podnikání s využitím a bez využití
služeb podnikatelského inkubátoru
–
porovnání ekonomických, technických
a provozních podmínek
Zpracovatelé expertní analýzy:
Ing. Kateřina Kabelíková
Bc. Eva Bilíková
Ing. Šárka Rozsypalová
Ing. Eva Segeďová
Ing. Jiří Vondruška
Tato expertní analýza je výstupem projektu s názvem:
Partnerství meziuniverzitní studentské sítě (CZ.1.07/2.4.00/31.0157)
Obsah
English resumé/abstrakt .......................................................................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................................................... 8 1. Podnikatelský inkubátor jako pojem ............................................................................................. 9 1.1. Něco málo z historie podnikatelských inkubátorů .................................................................. 9 1.2. Zřízení podnikatelských inkubátorů a jejich financování...................................................... 10 1.3. Typy podnikatelských inkubátorů ......................................................................................... 10 1.3.1. 1.4. Nabídka podpůrných služeb podnikatelského inkubátoru ..................................................... 13 1.4.1. Financování podnikání .......................................................................................................... 15 1.6. Inkubátor není pro každého aneb vstup jen pro vybrané ....................................................... 15 1.7. Podpora v inkubátoru není na věky ....................................................................................... 16 1.8. Start-up s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru.............................................. 16 4. Modelový příklad .......................................................................................................... 18 Pozitivní a negativní aspekty využití inkubátoru ze strany inkubovaných firem ........................ 19 2.1. Dotazníkové šetření mezi firmami ........................................................................................ 19 2.2. Rozhovory s firmami z inkubátorů ........................................................................................ 20 2.2.1. Rozhovor s inkubovanou IT společností ....................................................................... 20 2.2.2. Rozhovor se společností TopBio a. s. ........................................................................... 21 2.2.3. Rozhovor se společností iStudio s. r. o.......................................................................... 23 2.3. 3. Nabídka dalších programů a projektů pro start-upy ...................................................... 14 1.5. 1.8.1. 2. Podnikatelské inkubátory v ČR ..................................................................................... 11 Shrnutí poznatků z průzkumu mezi firmami ......................................................................... 24 Zhodnocení podnikatelských inkubátorů ..................................................................................... 25 3.1. Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně ..................................................................... 26 3.2. Příklady úspěšných projektů.................................................................................................. 28 Dotazníkový průzkum zaměřený na studenty.............................................................................. 30 4.1. Shrnutí poznatků z průzkumu mezi studenty ........................................................................ 44 5. Příručka pro začínající podnikatele ............................................................................................. 45 6. Poznatky ze zahraniční exkurze .................................................................................................. 46 Závěr ..................................................................................................................................................... 50 Zdroje .................................................................................................................................................... 51 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 54
Seznam grafů ......................................................................................................................................... 55 Seznam obrázků .................................................................................................................................... 56 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 57 Přílohy ................................................................................................................................................... 58 MUNISS
English resumé/abstrakt
Establishment of a company and first years of its existence in the market is one of most challenging
periods in business. Therefore have been established incubators for entrepreneurs that help them
in first moments of their “life“. It is an environment in which young innovative entrepreneurs can start
and develop their own business plan through certain form of support.
Topic of our work in MUNISS project is currently focused on business incubators. The aim
is to analyze and provide a comprehensive view on system of business incubators in the Czech
Republic. We were dealing with analysis of business incubators´ occurring in the Czech Republic,
the positive and negative aspects of using a business incubator, evaluation of business incubators,
comparison of incubators in Brno and examples of succesfull companies, which originated in business
incubator.
We have created the “Manual for beginning entrepreneurs” as a guide for young innovative companies
that are considering starting their business with the help of business incubators. However, it may
be used for those who want to learn something about business incubators because one of the goals
of our study was also approach the issue of business incubators to general public.
To capture the practical advantages and disadvantages of PI, we also prepared a model example.
At the end of the study we added experiences from our excursion to the Netherlands, where we had the
opportunity to visit organizations focusing on issues of start-ups.
7
Partnerství subjektů meziuniverzitní studentské sítě
_______
Úvod
Mnoho mladých lidí po absolvování svých studií uvažuje, jakým směrem orientovat své profesní
kroky. Možnosti jsou v zásadě dvě. Nechat se zaměstnat nebo odstartovat svůj vlastní business. Pokud
se rozhodnou pro druhou ze zmíněných variant, jsou vystaveni další otázce. V čem začít podnikat?
Je tu buď vyšlapaná cesta již vzniklého trhu či odvětví, která je však lemována silnými konkurenty,
nebo možnost přijít s něčím zcela ojedinělým a inovativním. Jak známo, jsme národem chytrých hlav,
takže nápad, mnohdy i velice hodnotný, bychom měli. Ale jak začít? Kde získat finanční prostředky?
Jak sehnat obchodní kontakty? Těmito otázkami mnoho kvalitních projektů končí a zbytek svého
života prožijí pouze na papíře na dně šuplíku, kde upadnou v zapomnění. V „lepším“ případě
se alespoň podaří je zrealizovat, ale velké množství z nich během několika měsíců či let skončí. Často
ne proto, že by nápady byly špatné, ale kvůli nezkušenosti jejich realizátorů.
S těmito počátečními peripetiemi spojenými se startem podnikání může pomoct podnikatelský
inkubátor, který poskytuje všestrannou podporu začínajícím podnikatelům. Pomůže s legislativní
a právní stránkou podnikání, poskytne zvýhodněné nájemné prostorů a technologií, zprostředkuje
kontakty, poskytne rady zkušených mentorů a řadu dalších přínosných služeb za zvýhodněné ceny.
Tato práce je zaměřena na vytvoření projektu, jehož cílem je zanalyzovat oblast podnikatelských
inkubátorů na území České republiky, zhodnotit výhodnost či nevýhodnost tohoto konceptu
pro začínající podnikatele a v neposlední řadě vytvořit „příručku“. Tato příručka by měla sloužit jako
informační podklad, který v přehledné formě poskytuje základní údaje o konceptu podnikatelských
inkubátorů včetně informací o postupu při vstup do inkubátoru.
8
MUNISS
1. Podnikatelský inkubátor jako pojem
Založení firmy a první roky její existence na trhu patří k nejnáročnějším obdobím v podnikání.
Při vstupu nové firmy na trh nestačí pouze mít dobrý nápad s tržním potenciálem. Je důležité mít
k dispozici vhodné zázemí pro své podnikání. Často se ovšem začínající podnikatelé při jeho
zabezpečení potýkají se značnými problémy. Z tohoto důvodu vznikly i pro podnikatele inkubátory,
které jim pomáhají v prvních chvílích jejich „života“. Podnikatelské inkubátory byly vytvořeny pro
zmírnění počáteční finanční náročnosti jejich investic. Co tedy podnikatelský inkubátor vlastně je?
Podnikatelský inkubátor lze definovat různými způsoby, neboť neexistuje unifikovaný a jednotný
model inkubátoru. Na trhu působí několik typů inkubátorů s různým rozsahem nabízených služeb.
Lez říci, že podnikatelský inkubátor poskytuje zázemí pro zasídlení začínajícího a rozvíjejícího
se podnikatelského subjektu, tzv. star-upu. Dle autorky Klímové je definován takto: „Podnikatelský
inkubátor je zařízení (budova) určené začínajícím firmám, které jim má pomoci v počáteční fázi
rozvoje podniku. Jde o prostory, kde jsou vytvořeny výhodné podmínky pro začínající podnikatele.
Těmito podmínkami jsou například zvýhodněný nájem, sdílení infrastruktury, bezplatné služby, další
služby za zvýhodněné ceny.“1 Jedná se tedy o prostředí, ve kterém začínající inovativní podnikatelé
mohou prostřednictvím určité formy podpory a asistence odstartovat a rozvíjet svůj podnikatelský
plán.
1.1. Něco málo z historie podnikatelských inkubátorů
Prvotní myšlenku konceptu podnikatelských inkubátorů lze nalézt v západních industrializovaných
zemích. Kolébkou podnikatelských inkubátorů jsou konkrétně Spojené státy americké, kde již koncem
50. let minulého století byla snaha nalézt způsob smysluplného využití starých a již nevyužívaných
průmyslových objektů. Prvním podnikatelským inkubátorem na světě bylo Batavia Industrial Center,
které bylo v roce 1959 otevřeno v New Yorku. Podnětem k jeho založení byly rozsáhlé nevyužité
plochy (80 000 m2), které zůstaly po ukončení činnosti jedné velké společnosti. K masivnějšímu
rozvoji těchto podnikatelských inkubátorů pak dochází především koncem 70. a počátkem 80. let
minulého století nejen na území Ameriky, ale i celosvětově. V současné době se inkubátory nachází na
všech kontinentech světa.2 První inkubátor v Evropě vznikl v roce 1969 v Herriot-Watt University
v Edinburghu, v Austrálii pak v roce 1972, v Asii v roce 1974, ve Skandinávii v roce 1982,
v Německu v roce 1983 a v Latinské Americe v roce 1986. Ve střední a východní Evropě začaly
inkubátory vznikat po roce 1990, v této době byly zakládány i na africkém kontinentu.3 Orientace
prvních inkubátorů byla zaměřena především na oblast lehkého průmyslu, nových technologií
a služeb. Později se rozšířila na oblast biotechnologií, softwaru, energie, telekomunikace, umění
či služeb provozovaných prostřednictvím internetu.4 V roce 1985 byla založena Národní asociace
podnikatelské inkubace (NBIA), která se stala vedoucí institucí v oblasti zprostředkování informací
k podnikatelské inkubaci. V České republice se koncept podnikatelských inkubátorů objevil
již v 90. letech minulého století, ovšem ve větší míře se začal rozvíjet až po vstupu ČR do Evropské
unie v roce 2004, kdy se otevřela cesta k intenzivnějšímu využívání prostředků ze strukturálních fondů
EU, tedy i k budování podnikatelských inkubátorů.
1
KLÍMOVÁ, V. Význam podnikatelských inkubátorů pro rozvoj inovací. 2006. s. 27–32.
CSES. Benchmarking of Business Incubators [online]. ©2002 [cit. 2014-03-23].; iPODNIKATEL. Podnikatelé
v inkubátoru. iPodnikatel.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-03-23].
3
NATIONAL AGENCY FOR DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES. History of
incubator. Archive.is [online]. ©2010 [cit. 2014-03-23].
4
CSES. Benchmarking of Business Incubators [online]. ©2002 [cit. 2014-03-23].
2
9
_______
1.2. Zřízení podnikatelských inkubátorů a jejich financování
Pro založení a provoz podnikatelských inkubátorů jsou potřeba finanční prostředky. Zřizovateli
podnikatelských inkubátorů v České republice jsou především regionální vlády. Vznikají tedy většinou
z iniciativy krajů a měst. Často bývají zřízeny jako přidružená pracoviště vysokých škol, univerzit
a výzkumných ústavů. Výjimku v roli spoluzakladatele netvoří ani Hospodářské komory.
Podnikatelské inkubátory jsou také podporovány firmami či finančními institucemi. Inkubátory ovšem
mohou být založeny i neziskovými nebo zájmovými organizacemi. Velice často je realizace
podnikatelských inkubátorů spojována s výstavbou průmyslových zón a vědecko-technických parků.
Zakládány jsou tedy inkubátory především ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, tzv. PublicPrivate Partnership. V České republice ovšem působí i inkubátory fungující na ziskovém principu,
které nejsou podporovány z veřejných zdrojů.5
Pro realizaci podnikatelských inkubátorů, jak je uvedeno výše, lze využívat i prostředky z Evropské
unie. Výstavba a provoz podnikatelských inkubátorů je tedy v České republice ve většině případů
finančně podporována ze strukturálních fondů Evropské unie v podobě dotace. V rámci operačního
programu Podnikání a inovace vznikl pro tyto účely program „Prosperita“. Spolufinancování
podnikatelských subjektů je pak v rámci tohoto programu realizováno prostřednictvím Evropského
fondu pro regionální rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Evropské podnikatelské inkubátory jsou finančně podporovány především z veřejných prostředků,
ovšem inkubátory v USA jsou nejčastěji součástí univerzity a častěji než v Evropě jsou financovány
soukromým sektorem. Zhruba ¾ evropských inkubátorů funguje na neziskové bázi, přičemž veřejné
dotace tvoří v průměru 37 % příjmů inkubátorů.6 Při zakládání inkubátorů v ČR patří tedy mezi hlavní
zdroj financování veřejný sektor jak na regionální tak na národní úrovni. Tento sektor je také důležitý
při financování provozních nákladů, kdy dotace plynou spíše od regionálních autorit. Podnikatelské
inkubátory také ale vytváří vlastní příjmy, např. v podobě vybíraného nájemného, častěji ale využívají
úvěry.7
1.3. Typy podnikatelských inkubátorů
Podnikatelské inkubátory, které se na území České republiky vyskytují, je možno členit podle různých
hledisek a kritérií. Dle způsobu financování je lze členit na tradiční inkubátory a inkubátory na
ziskovém principu. Tradiční inkubátory mají za cíl povzbuzovat ekonomický rozvoj podporou
podnikání, inovací či zaměstnanosti. Na jejich spolufinancování se podílí veřejný sektor. Další členění
může být provedeno dle klientského hlediska na tzv. multioborové inkubátory, specializované
inkubátory a vědecké inkubátory. Multioborové inkubátory jsou určeny pro začínající podnikatele se
zaměřením jejich podnikatelské činnosti v různých oborech a oblastech. Prostory pro provozování
těchto inkubátorů jsou vybudovány univerzálně. Specializované inkubátory jsou určeny pro úzce
vymezenou skupinu začínajících firem zaměřenou na konkrétní obor. Mezi specializované lze zařadit
technologické či biotechnologické inkubátory určené pro firmy zaměřené na aplikaci výsledků
technologického výzkumu a inkubátory zaměřené na další konkrétní obory (např. stavebnictví nebo
optiku). Vědecké inkubátory jsou zřízeny a provozovány univerzitami a určeny především pro firmy
založené studenty, absolventy, zaměstnanci univerzit nebo podniky komercializující produkt vyvinutý
na univerzitě. Zabezpečují tedy transfer technologií z univerzity.8 Inkubátory lze dle inovativního
potenciálu členit na inovačně zaměřené firmy (např. technologické inkubátory) nebo na firmy
bez inovačních ambicí. Inkubátory pro inovační firmy posuzují u jednotlivých uchazečů inovační
potenciál, přínos pro region apod. Inkubátory neinovačního charakteru vznikají často v menších
5
LIŠKOVÁ, Z. Podnikatelské inkubátory. Smlouvy-online.cz [online]. ©2008 [cit. 2014-03-23].
CSES. Benchmarking of Business Incubators [online]. ©2002 [cit. 2014-03-23].
7
KLÍMOVÁ, V. Podnikatelské inkubátory v regionech ČR. Ekf.tuke.sk [online]. ©2008 [cit. 2014-03-23].
8
iPODNIKATEL. Podnikatelé v inkubátoru. iPodnikatel.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-03-23].
6
10
MUNISS
městech a jsou určeny k podpoře rozvoje místního podnikání v podobě běžných podnikatelských
aktivit, které v daném městě chybí (např. kadeřnictví, autoškola).9
1.3.1. Podnikatelské inkubátory v ČR
Podnikatelských inkubátorů na území České republiky působí několik desítek. Inkubátory
se především vyskytují ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava apod.), které se řadí mezi centra
technologického a podnikatelského rozvoje v zemi. První podnikatelské inkubátory opravdu vznikaly
ve velkých městech, ovšem s jejich rozvojem, dochází ke zřizování těchto inkubátorů i v menších
městech. Níže uvedená tab. 1 zachycuje podnikatelské inkubátory nacházející se v jednotlivých krajích
ČR10. Podrobnější rozpis jednotlivých inkubátorů je uveden v příloze 1.
Tab. 1: Přehled podnikatelských inkubátorů a center v ČR dle krajů (Zdroj: vlastní zpracování)
Přehled podnikatelských inkubátorů ČR dle krajů
Podnikatelský inkubátor v kraji
Zahájení
činnosti
Zaměření firem v PI
Webový portál
Praha
2010
Technický inovativní
záměr
2008
Biomedicína
2012
ICT, internet
http://node5.cz/
2009
Technologické záměry
biotechnologie
2004
Technologické inovace
Technologické centrum Písek
2013
ICT, alter. energetika,
prům. automatizace
http://www.jvtp.c
z/
http://www.enki.c
z/cs/
http://www.tcpise
k.cz/
Jihomoravský kraj
BIC Brno - Podnikatelské a inovační
centrum, Brno
Vědeckotechnický park Brno-Jih,
Brno
1992
Inovační projekty
JIC Brno – INTECH , Brno
2008
JIC Brno - INBIT, Brno
2008
Biotechnologie
http://www.jic.cz/
inbit
2014
Nano a
mikrotechnologie,
nové materiály
http://www.jic.cz/
inmec
Inovacentrum ČVUT - InovaJET
Inovační biomedicínské centrum
ÚEM AV ČR
Smíchovský technologický inkubátor
Node 5
Jihočeský kraj
Jihočeský vědeckotechnický park,
České Budějovice
Vědecko-technický park – Třeboňské
inovační centrum, Třeboň
JIC Brno – INMEC
2007
9
Nové technologie,
stavebnictví
Technologické
projekty
http://www.inova
centrum.cvut.cz/
http://bioinova.av
cr.cz/
http://www.bicbr
no.cz/
http://www.vtpbr
no.cz/
http://www.jic.cz/
KLÍMOVÁ, V. Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky. Ekf.tuke.sk [online]. ©2008
[cit. 2014-03-23].
10
Tabulka zachycuje VTP, TCI, BIC a PI, které jsou v provozu a dále připravovaná centra na podporu
podnikání. Nejsou zde tedy zahrnuty centra, která již ukončila svoji činnost.
11
Vědeckotechnický park profesora
Lista
TITC – vědeckotechnický park a
podnikatelský inkubátor
Podnikatelský inkubátor Znojmo
_______
2013
Vědecký inkubátor
2014
Inovativní projekty
2013
2008
Nové výrobky,
technologie a služby
1993
Průmyslová výroba
http://www.titcvtp.cz/
http://www.znoj
mokolumbus.cz/
Královéhradecký kraj
Technologické centrum Hradec
Králové
http://www.tchk.c
z/
Moravskoslezský kraj
BIC Ostrava
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU,
Ostrava
Podnikatelský inkubátor STEEL IT,
Třinec
Vědecko-technologický park Ostrava
Podnikatelský inkubátor VŠP,
Ostrava
Podnikatelské centrum – Kapplův
dvůr, Třanovice
Podnikatelský inkubátor RVP invest,
Fulnek
2008
2007
1997
2010
2003
2007
Transfer znalostí a
technologií
ICT, znalostní a nová
ekonomika
ICT, SW, strojírenství
a průmyslová výroba
http://www.bicov
a.cz/
http://inkubator.v
sb.cz/
http://www.steelit.cz/
http://vtpo.cz/
ICT
http://pi.vsp.cz/
Podpora podnikání
(všechny obory)
Průmyslová výroba
(kovoobrábění a
strojírenství)
http://sov.tranovi
ce.org/
http://www.rvp.br
own.cz
Olomoucký kraj
Podnikatelský inkubátor VTP UP
v Olomouci, Olomouc
2000
Biotechnologie,
nanotechnologie,
software aj.
Podnikatelský inkubátor PIN,
Olomouc
2014
BEA Centrum Olomouc
2013
Inovační projekty
BIC Plzeň
1992
Technologické a
inovační projekty
Vědeckotechnický park Plzeň
2008
Plzeňský vědeckotechnologický park
II
2012
http://www.vtpup
.cz/
http://www.pinm
k.cz/
http://www.beace
ntrum.cz/
Plzeňský kraj
http://www.bic.cz
/
http://www.vtppl
zen.cz/
Od počátku 90. let 20. stol., kdy se zde podnikatelské inkubátory poprvé objevily, lze sledovat jejich
rozvoj, ovšem řada jich za tuto dobu již zanikla. Z výše uvedené tabulky je patrné, že velká řada
podnikatelských inkubátorů je zakládána jako součást činnosti vědeckotechnických parků
a technologických center. Tento typ inkubátorů se nachází především v průmyslových zónách
ve velkých městech jednotlivých krajů. Individuálně zakládaná podnikatelská centra a podnikatelské
inkubátory vznikly ve většině případů v důsledku obnovy a využití tzv. brownfields za účelem
podpory podnikatelské činnosti místních subjektů dané obce a z blízkého okolí regionu.
12
MUNISS
1.4. Nabídka podpůrných služeb podnikatelského inkubátoru
Podnikatelské inkubátory jsou důležitou součástí podpůrné infrastruktury malých a středních podniků.
Nabízí řadu služeb, které jsou finančně zvýhodněny, některé jsou poskytovány i bezplatně. Povaha
podpůrných služeb poskytovaných jednotlivými inkubátory se všeobecně v mnohém překrývají,
ovšem jsou poskytovány v různém rozsahu. Odlišnosti vychází především z modelu inkubátoru
(např. zda se jedná o inkubátor určený pro inovativní či neinovativní firmy) a cílů investorů
financujících inkubátor. Podnikatelské inkubátory poskytují přidanou hodnotu v podobě nabídky
kombinace fyzického zařízení a služeb, které není lehké získat z jiných zdrojů. Zvýhodněné ceny
nabízených služeb či nižší poplatky na pronájem jsou inkubátory poskytovány především díky dotacím
ze státních programů pro podporu malého a středního podnikání.
Mezi portfolio nabídky služeb v jednotlivých inkubátorech lze zařadit:
 Zvýhodněné (dotované) nájemné - jedná se o základní výhodu PI11 a u jednotlivých
inkubátorů bývá nastaveno různě. Obecně platí pravidlo postupného snižování dotací během
jednotlivých let inkubace, kdy v prvním roce bývá zvýhodnění nejvyšší (sleva 50 % tržní ceny
nájemného) a v následujících letech se snižuje (o 10 % a více). Takto nastavené nájemné má
např. VTP Brno-Jih v Brně, JIC Brno, Podnikatelský inkubátor VTP UP v Olomouci,
PI STEEL IT v Třinci, TIC Zlín, Technologický park Progress v Holešově či VTP
či PI Triangl v Uherském Hradišti. VTP Rumburk nabízí zvýhodněné nájemné ve stejné výši
po celou dobu inkubace.
 Dotované poradenské služby a konzultace začínajícím firmám
 poradenství k problematice založení podniku - konzultace a asistence při zpracování
podnikatelských záměrů a projektů, finančních plánů aj.,
 právní poradenství - v oblasti podnikání, pracovněprávních vztazích, informování
o legislativních změnách dle odvětví,
 ekonomické, účetní a daňové poradenství, zajištění externích auditorských služeb,
 poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví – právní ochrana patentů,
ochranných známek, vynálezů, užitných a průmyslových vzorů,
 poradenství při vyhledávání a získání finančních zdrojů – zprostředkování kontaktů
na investory včetně přípravy pro jednání s nimi, příprava pro jednání žádosti
o úvěr/půjčku v bance či jiné finanční instituci,
 poradenství v oblasti dotačních programů – informace o aktuálních dotačních
českých a evropských programech na podporu malých a středních firem, pomoc
při zpracování žádostí o finanční podporu,
 poradenství v oblasti rozvoje lidských zdrojů, tvorby marketingové koncepce
a propagace produktů, komercializace, asistenční služby při transferu technologií,
 poradenství ke vstupu na zahraniční trhy a podpora při získání partnerů
pro mezinárodní spolupráci.
 Dotované vzdělávací aktivity – školení a semináře s orientací na aspekty podnikání,
konference, mentoring aj., účast na networkingových akcích.
 Pomoc při vyhledávání partnerů – kontakty na obchodní partnery.
 Pomoc při hledání specializovaných přístrojů, nových technologií dle potřeb
inkubovaných firem.
 Pomoc při přípravě projektů aplikovaného výzkumu a vývoje.
Účastí firmy v podnikatelském inkubátoru získává subjekt lukrativní adresu svého sídla (v případě
některých PI výhodná poloha v podobě sousedství s výzkumnými ústavy a univerzitami), inspirativní
prostředí v podobě možnosti setkání s úspěšnými podnikateli a dalšími inkubovanými firmami,
vybavené kancelářské prostory (nábytkem, výpočetní technikou, telefony, připojení k internetu aj),
možnost využití konferenčních, zasedacích, prezentačních a multimediálních místností, sdílení
společných prostor a infrastruktury PI v podobě technických a administrativních služeb (telefonní
11
Podnikatelský inkubátor
13
_______
a internetový servis, služby recepce, ostraha, úklid, údržba, parkování, média – voda, topení, plyn,
energie, kopírování, skenování, možnost stravování, odvoz odpadů apod.), dostupnost laboratoří
a měřících přístrojů, zprostředkování možnosti spolupráce s vědeckými a výzkumnými pracovišti aj.
V rámci JIC Brno a TC Hradec Králové je inkubovaným ICT firmám nabízena bezplatná profesionální
softwarová podpora formou vývojových licencí od Microsoft inovačního centra.
1.4.1. Nabídka dalších programů a projektů pro start-upy
Podnikatelské inkubátory, které jsou součástí vědeckotechnických parků či technologických
inovačních center nabízí řadu dalších programů, projektů a nástrojů pro podporu začínajících firem.
Mezi tyto programy lze například zařadit:
 Virtuální inkubátor – určen pro nově zakládané firmy, které potřebují umístit své sídlo nebo
doručovací adresu, přičemž mohou využívat i další služby inkubačního programu.12
Tento program nabízí např. TIC Zlín.
 Idea inkubátor – určen pro začínající podnikatele pro ověření proveditelnosti a potenciálu
jejich nápadu (pravděpodobnost příznivé odezvy trhu) a pro získání přesnější představy
o realizaci celého záměru a jeho náročnosti. Forma pomoci spočívá v krátkodobém pronájmu
prostor (cca 4-6 měsíců), včetně poradenství a asistence při hledání finančních zdrojů.13 Tento
nástroj nabízí např. VTP v Ostravě.
 Co-working centrum – určen pro subjekty, které svůj business plan teprve připravují,
případně hodně cestují nebo nechtějí pracovat jen z domu a vlastní kancelář je pro
ně neefektivní, ovšem potřebují občasné pracoviště či prostory pro jednání. Centrum
představuje společné sdílené pracovní prostředí (open space), které mohou subjekty
za poplatek využít pro pracovní účely.14 Toto centrum např. provozuje TIC Zlín, TC v Hradci
Králové nebo VTP UP v Olomouci.
 Hour Office – určeno pro subjekty, které potřebují vhodné prostory pro realizaci obchodní
schůzky, prezentaci produktů či svých nápadů. Kanceláře jsou připraveny a vybaveny
potřebnou technikou (prezentační technika, flipchart, notebook, internet, tiskárna), která
je klientovi k dispozici za určitý poplatek.15 Tuto službu nabízí např. Podnikatelský inkubátor
VŠP v Ostravě.
 120 vteřin pro firmy – určeno pro inovativní firmy pro navázání okamžité spolupráce
s dalšími podnikatelskými subjekty. Jedná se o setkání s desítkami jiných firem během
jednoho večera, které hledají partnery pro svoji podnikatelskou činnost. Na prezentaci má
každá společnost 2 minuty.16 Toto networkingové setkání, které je bezplatné, nabízí JIC Brno.
 StartCube – jedná se o program JIC Brno. StartCube je tříměsíční star-up akcelerátor
v podobě intenzivních praktických workshopů, konzultací se zkušenými mentory a intenzivní
práce. Program slouží pro rychlé nastartování a rozvoj podnikání pro tuzemské i zahraniční
firmy s inovativním nápadem bez vlastního kapitálu a je určen pro subjekty ze všech oborů
podnikání. V rámci programu lze získat hodnotné ceny pro vítěze projektu a zároveň firma,
která dokončila StartCube má šanci vstoupit do inkubátoru JIC Brno. Celý program probíhá
v anglickém jazyce.17
 Green Light – jedná se o projekt VŠB v Ostravě. Green Light je dvouměsíční intenzivní
start─up akcelerátor pro nadějné podnikatelské projekty formou praktických a tematicky
zaměřených workshopů a spoluprácí se zkušenými oborovými odborníky a podnikateli.
12
TECHNOLOGICKÉ
INOVAČNÍ
CENTRUM
ZLÍN.
Inkubatorzlin.cz
[online].
©2014
[cit. 2014-04-10].
13
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK OSTRAVA. Idea inkubátor. Vtpo.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
14
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Inkubatorzlin.cz [online]. ©2014[cit. 2014-04-10].
15
VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ. Hour office. Pi.vsp.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
16
JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM. Jic.cz [online]. ©2009 [cit. 2014-04-10].
17
Tamtéž.
14
MUNISS

Program slouží pro urychlení a zjednodušení startu podnikání začínajících firem v podobě
zviditelnění projektu a získání kontaktů. Účastníci také mohou vyhrát hodnotné ceny.18
Inovační vouchery – jedná se o nástroj podpory spolupráce podniků s vědecko-výzkumnými
institucemi v podobě jednorázové dotace pro firmy, které vyvíjejí nové výrobky, služby
či procesy s nimiž se touží prosadit na trhu. Dotaci využijí firmy na nákup znalostí
od výzkumných institucí. Nástroj slouží k odbourání nedůvěry firem při oslovení vědců, kteří
mohou inovativním firmám napomoci v jejich byznysu.19 Tento nástroj se realizován
prostřednictvím JIC Brno.
1.5. Financování podnikání
Rozjezd každé podnikatelské činnosti vyžaduje finanční prostředky. Ty jsou ovšem mnohdy
u začínajících podnikatelů postrádány. Finanční zdroje mohou star-upy získat od příbuzných či přátel
(ne vždy se tato možnost vyskytuje) nebo od bank či jiných finančních ústavů (získání půjčky/úvěru
pro začínající podnikatele leckdy problematické). Podnikatelské inkubátory se tedy snaží v této oblasti
inkubovaným firmám určitým způsobem pomoci. Jak bylo uvedeno již výše, podnikatelské inkubátory
poskytují poradenství v oblasti financování. Některé z nich ovšem začínajícím podnikatelům přímo
nabízí možnost využití nabídky podpůrných finančních nástrojů. Jedná se například o nástroje
podpory v podobě získání finančních prostředků tvořených fondy technologických parků či center
(např. JIC Fond v JIC Brno), dále v podobě zvýhodněných úvěru do určitého limitu (např. Mikroúvěr
RPZ od Regionálního podpůrného zdroje firmám zasídleným v TIC Zlín) či projekty
pro zprostředkování kontaktů na privátní investory tzv. Business Angels (např. Business Angels Club
Brno ve VTP Brno-Jih, Business Angels Club Start-up v TIC Zlín, investorský katalog v JIC Brno).
1.6. Inkubátor není pro každého aneb vstup jen pro vybrané
Každý začínající podnikatel by při „rozjezdu“ svého podnikání uvítal jakoukoliv pomoc. Prostředí
podnikatelských inkubátorů ovšem není určeno pro každého začínajícího podnikatele s jakýmkoliv
projektem. Šanci pro zařazení mají začínající podnikatelé, kteří mají připraven originální nápad
či inovační projekt. Zároveň také musí splnit řadu dalších podmínek pro přijetí. Ty se odlišují podle
zaměření jednotlivých inkubátorů, dle jejich specializace (technologie, biotechnologie, na absolventy
VŠ či jiné obory). Za začínající podnikatele lze považovat subjekty, které mají nápad, ovšem nemají
jasnou představu a koncepci o dalších krocích pro rozjezd svého podnikání, tedy jsou před zahájením
svého podnikání. U některých inkubátorů je pro přijetí firmy podmínka, že inovativní produkt/služba
musí mít alespoň jednoho zákazníka. Do inkubátoru se ovšem mohou dostat i firmy, které již na trhu
působí. Stáří těchto firem musí být maximálně do tří let od jejich vzniku (zápisu do obchodního
rejstříku, vydání živnostenského listu apod.). V inkubátorech se ve velkém množství nachází firmy
působící v oblasti IT a elektrotechnice, biotechnologiích, optice či stavebnictví.
Podnikatelský inkubátor tedy není vhodný pro subjekty podnikající v oblasti, kdy dochází pouze
ke kopii produktu/služby bez jakékoli inovativní myšlenky (např. franchisa), pro byznysy s nízkou
přidanou hodnotou (např. nákup a prodej zboží) nebo pokud má subjekt jasnou představu o tom,
co chce dělat a ví, jak toho dosáhnout. Inkubátor také není vhodný (určen) pro subjekty, které
v minulosti inkubátorem prošly, a tudíž již mají zkušenosti se zahájením a rozjezdem svého podnikání.
18
19
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ. O Green Light. Cpi.vsb.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
15
_______
1.7. Podpora v inkubátoru není na věky
Základním posláním podnikatelských inkubátorů je pomoc začínajícím firmám v prvních letech jejich
podnikání. Za nejkritičtější období bývají považovány první tři roky působení subjektu na trhu. Proto
bývá inkubační doba stanovena maximálně na tři roky. Ve většině inkubátorů je doba zvýhodněných
služeb a nájemného tedy na dobu tří let, ovšem některé ji mají nastavenou na kratší období, např.
Inovacentrum ČVUT v Praze má dobu inkubace 18 měsíců, Podnikatelský inkubátor ve Znojmě 1 rok.
Po ztrátě způsobilosti pro režim podnikatelského inkubátoru se firmy přestěhují do jiných komerčních
či vlastních prostor nebo do vědecko-technického parku či centra. Některé podnikatelské inkubátory
ovšem nabízí firmám možnost setrvání ve stávajících nájemních prostorech (stejné kanceláři), ovšem
již bez dotované podpory. Pro inkubační účely jsou pak vymezeny jiné kanceláře a místnosti v rámci
VTP či TIC. Tato možnost je např. nabízena v případě VTP a PI Triangl v Uherském Hradišti, TIC
Zlín, BIC Plzeň či TITC v Brně.
1.8. Start-up s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru
Začínající podnikatelé se v začátcích své podnikatelské činnosti často potýkají s řadou problémů, které
značně stěžují vstup a první roky působení v tržním prostředí. Mezi tyto problematické oblasti lze
především zařadit finanční náročnost prvních let provozu podniku, omezený přístup ke kapitálu,
k informacím a nedostatek finančních zdrojů. Začínající podnikatelé mají také nedostatečné
zkušenosti, znalosti či odborné vzdělání. Často má jejich podnikatelský záměr slabý koncept
a nedostatečně definovanou obchodní strategii, která se především projeví v podobě neznalosti trhu
a přehnané optimistické představě o velikosti trhu. Mnohdy také nemají přesně vymezený okruh
zákazníků, což se projevuje v nedostatečné znalosti potřeb svých potenciálních klientů a ztěžuje to pak
i navazování vztahů s obchodními partnery. Všechny tyto problematické oblasti začínajících
podnikatelů se snaží koncept podnikatelského inkubátoru odstranit a usnadnit jim tak vstup na trh.
Níže uvedená tab. 2 zahrnuje srovnání podnikání s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru.
16
MUNISS
Tab. 2: Zahájení podnikání s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru
(Zdroj: vlastní zpracování)
Spektrum služeb
S využitím inkubátoru
Bez využití inkubátoru
Zpracování business
plánu
Poradenství při zpracování BP20
zdarma či za zvýhodněnou cenu,
kvalitní úroveň zpracování BP
Časová náročnost při samostatném
zpracovávání BP, slabý koncept
BP, poradenství za tržní ceny
Nájemní prostory
Zvýhodněný nájem
Tržní ceny nájemného
Vybavení
kancelářských prostor
Přístup k vybaveným kancelářím
Přístup k finančním
zdrojům
Snadnější přístup, dotované
poradenství a pomoc při hledání
a oslovení investorů
Přístup k dotacím
Hledání obchodních
partnerů
Dotované poradenství, úspora
času při vyhledávání dotačních
programů
Úspora času i nákladů - pravidelné
networkingové akce, pomoc při
zajištění kontaktů na obchodní
partnery
Sídlo společnosti
Lukrativní adresa sídla
Spolupráce s jinými
firmami a obchodními
partnery
Rychlejší navázání spolupráce –
lepší přístup k informacím,
každodenní kontakt s jinými
firmami
Rychlejší a snadnější navázání
spolupráce
Spolupráce
s výzkumnými ústavy
Získání
specializovaných
přístrojů pro
podnikatelskou činnost
Úspora času a nákladů na získání
speciálních přístrojů (možnost
finanční podpory)
Prostory pro výzkum a
vývoj
Snadný přístup do laboratoří
a výzkumných pracovišť
Vstup na zahraniční
trhy
Dotované poradenství v dané
oblasti a podpora při vstupu na
zahraniční trhy
Vybavení kanceláře z vlastních
zdrojů
Velmi omezený přístup
k finančním zdrojům i
informacím, větší
pravděpodobnost neúspěchu
při oslovení investorů
Poradenství za tržní cenu, časová
náročnost při samostatném
vyhledávání dotačních programů
Časová i nákladová náročnost při
hledání obchodních partnerů,
ztíženější podmínky při hledání
Různá úroveň atraktivity adresy
sídla
Náročnější navázání spolupráce –
omezený přístup k informacím,
omezenější pravidelný kontakt
s jinými firmami
Náročnější navázání spolupráce
Časově i finančně náročnější
pořízení speciálních přístrojů.
Omezený a náročnější přístup do
laboratoří a výzkumných
pracovišť
Náročnější vstup na zahraniční
trhy vlastními silami, poradenství
v dané oblasti za tržní ceny
Z výše uvedeného srovnání je patrné, že zahájení podnikání s využitím podnikatelského inkubátoru
je v mnohém usnadněno. Ovšem ne každý inkubátor nabízí celé spektrum služeb zde uvedené. V řadě
případů je inkubovaným firmám nabízena jen výhoda v podobě zvýhodněného nájemného, sdílení
společných prostor a infrastruktury PI. Srovnávací tabulka je zpracována na základě teoretických
poznatků, které byly získány při nastudování problematiky podnikatelských inkubátorů. Má tedy
všeobecný charakter. Abychom mohli porovnat skutečnou výhodnost či nevýhodnost inkubátorů
pro start-upy, provedli jsme průzkum mezi firmami, které svoji činnost zahájily právě v rámci PI.
20
Business Plan
17
_______
Výsledky průzkumu jsou uvedeny v další kapitole. Pro určité ekonomické srovnání zahájení podnikání
s využitím a bez využití PI byl zpracován modelový příklad blíže uvedený v následující podkapitole.
1.8.1. Modelový příklad
Výše zmiňovaný modelový příklad, který slouží pro získání bližší představy o výhodnosti
či nevýhodnosti podnikatelského inkubátoru při zahájení podnikání, je součástí přílohy 2. Tento
modelový příklad zachycuje porovnání vybraných nákladů v prvních třech letech podnikatelské
činnosti s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru. V podobě tabulky jsou zde vyčísleny
náklady za jednotlivé služby, které souvisí se zahájením a provozem podnikatelské činnosti. Z tabulky
je patrné, že v případě využití služeb podnikatelského inkubátoru, může začínající podnikatel za první
tři roky svého podnikání získat úsporu na nákladech téměř ve výši 205 000 Kč (skutečná úspora může
být nižší, ale i daleko vyšší). I přesto, že se jedná pouze o modelový příklad21, je patrné, že zahájení
podnikání v inkubátoru by mělo pro začínajícího podnikatele znamenat významnou úsporu
v počátečních nákladech, minimálně v podobě nižšího nájemného. Takto uspořené prostředky poslouží
začínajícímu podnikateli k investování do dalšího rozvoje svého businessu. Podnikatel také získá
úsporu času díky tomu, že řada technických a administrativních služeb bude zajištěna přímo
od provozovatele podnikatelského inkubátoru. Z modelového příkladu vychází vybrané analýzy
vnějšího a vnitřního prostředí – SLEPT analýza a SWOT analýza, které jsou také součástí přílohy 2.
21
Stanovené výše jednotlivých nákladů v modelovém příkladu mají pouze orientační charakter, neboť každý
podnikatelský inkubátor má rozsah dotovaných služeb stanoven v různé výši a rozsahu.
18
MUNISS
2. Pozitivní a negativní aspekty využití inkubátoru ze strany inkubovaných
firem
2.1. Dotazníkové šetření mezi firmami
Za účelem zjištění spokojenosti firem s činností podnikatelských inkubátorů jsme prostřednictvím
dotazníkového šetření kontaktovali několik desítek firem z různých inkubátorů po celé ČR, konkrétně
se jednalo firmy z Podnikatelského inkubátoru Zlín, Jihomoravského inovačního centra, Centra
podpory inovací VŠB, Podnikatelského inkubátoru Brno – Jih a inkubátoru InovaJET při ČVUT.
Ochota sdílet informace nebyla příliš vysoká, tudíž se s potřebnými informacemi vrátilo pouze deset
dotazníků.
V dotazníkovém šetření jsme zjišťovali následující informace:
- zda firmy vnímají podnikatelský inkubátor jako přínosný pro své podnikání,
- co firmám podnikatelský inkubátor přinesl,
- jaké nedostatky firmy shledávají na podnikatelském inkubátoru a co by měl inkubátor zlepšit,
- jaké výhody má podnikatelský inkubátor z hlediska inkubovaných firem,
- jaké nevýhody má podnikatelský inkubátor z hlediska inkubovaných firem,
- zda by firmy začali své podnikání s využitím služeb podnikatelského inkubátoru, kdyby stály
znovu před tímto rozhodnutím.
Vnímání přínosnosti podnikatelského inkubátoru
Většina firem (90%) vnímá podnikatelský inkubátor jako přínosný pro své podnikání.
Co firmám podnikatelský inkubátor přinesl
Většinou shodně firmy uvádějí výhodu v získání prostor pro své podnikání. V tomto ohledu
je vyzdvihováno především zvýhodněné nájemné, dobrá poloha a dostupnost, vybavení kanceláří nebo
reprezentativnost prostředí.
Více než polovina firem jako přínos vyzdvihuje služby, které inkubátor nabízí. Mezi nimiž
je nejčastěji zmiňovaný mentoring.
Dalším významným přínosem, který polovina firem uvádí, jsou kontakty. Jedná se o obchodní
kontakty, ale také kontakt s univerzitní sférou a využití spolupráce se studenty.
Zaznamenané nedostatky v podnikatelském inkubátoru
Necelá polovina firem uvádí, že na žádné nedostatky nenarazily. Názory firem, které určité nedostatky
vnímají, se značně odlišují.
Vyskytují se následující kritiky:
- chybějící odborné poradenství v oblasti práva či účetnictví,
- vysoká duplicita oborového zaměření firem (mnoho firem z jednoho odvětví),
- špatná komunikace s vedením a firem mezi sebou,
- možnost lepší organizace akcí,
- problémy s parkováním.
Výhody podnikatelského inkubátoru
Nejčastěji se opakujícím tématem je prostředí. Firmy vyzdvihují možnosti spolupráce jak mezi
sebou, tak s vysokými školami. Rovněž oceňují motivující prostředí inkubátoru a atmosféru, která
se je spojena s koncentrací začínajících firem.
Podobně jako v případě výše zmiňovaných přínosů jsou zde také připomenuty výhody jako nízký
nájem, doprovodné služby a kontakty.
19
_______
Nevýhody podnikatelského inkubátoru
Více než polovina firem nevnímá žádné nedostatky podnikatelského inkubátoru. Firmy, které
nedostatky vnímají, zmiňují následující:
- spíše obecné rady ze strany ze strany osazenstva (chybí potřebné znalosti),
- malá koncentrace investorů (získání zkušeností a jiného pohledu na věc),
- vysoká koncentrace firem ze stejného odvětví, především z oblasti IT,
Opětovné využití služeb podnikatelského inkubátoru
Většina firem (90%) by znovu využilo služeb podnikatelského inkubátoru, kdyby stály opět před
rozhodnutím, jakým způsobem započnou své podnikání.
2.2. Rozhovory s firmami z inkubátorů
Většina podnikatelských inkubátorů je svými uživateli hodnocena vesměs kladně s výjimkou
inkubátoru Brno–Jih. Provedli jsme tedy rozhovor se třemi firmami právě z tohoto inkubátoru
za účelem zjištění bližších informací – s firmou, která se v podnikatelském inkubátoru stále nachází
a využívá jeho služeb, firmou rovněž operující v prostorách podnikatelského inkubátoru Brno–jih,
která zde do značné míry supluje podpůrné činnosti, a firmou, která již podnikatelský inkubátor
opustila.
2.2.1. Rozhovor s inkubovanou IT společností
První dotazovaná je společnost operující v oblasti IT, která stále sídlí v podnikatelském inkubátoru.
Cílem rozhovoru bylo zjistit, jak podnikatelský inkubátor vnímá inkubovaná firma.
Shledáváte podnikatelský inkubátor jako přínosný pro vaše podnikání?
Ne, tento ne vzhledem ke zcela minimální podpoře krom zvýhodněného nájemného.
Co vám podnikatelský inkubátor přinesl?
Pouze zvýhodněný nájem
Jaké shledáváte v podnikatelském inkubátoru nedostatky, co by měl dle vašeho názoru zlepšit
Od inkubátoru bych očekával určité druhy podpory jako pomoc s administrativou, poradenství atd.
Jaké výhody obecně má z vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
Obecně bych řekl: poradenství, kontakty a know-how mentorů. Inkubátor by měl také říct, zda má
konkrétní podnikatelský záměr vůbec smysl.
Jaké nevýhody obecně má z vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
Pravidla inkubátoru mohou být svazující, firmy mohou být někdy tlačeny směrem, kterým se ubírat
nechtějí.
Pokud byste měli udělat rozhodnutí, zda začít svůj business s využitím podnikatelského
inkubátoru, kde by se vám dostalo veškerých doprovodných služeb, využili byste jej?
Ano, pokud by to však neznamenalo, že budeme muset opustit některou z činností, kterým
se momentálně věnujeme.
Pomohl vám inkubátor zprostředkovat nějaké obchodní kontakty?
Ne
20
MUNISS
Jaká byla vaše očekávání, když jste do podnikatelského inkubátoru šli?
Očekával jsem určitou řízenou pomoc ze strany inkubátoru (poradenství, pomoc s administrativou).
Jak jste se o podnikatelském inkubátoru dozvěděli?
O tomto inkubátoru jsme se dozvěděli od jedné z firem, která zde již působila.
Jakým způsobem se vaše firma financuje?
Veškeré činnosti financujeme z vlastních zdrojů
Jak probíhalo výběrové řízení pro přijetí do inkubátoru?
Bylo nutné podat podnikatelský plán obsahující určitý inovativní záměr. Nebyl příliš problém
se do inkubátoru dostat.
Jak dlouho výběrové řízení trvalo?
Vše šlo poměrně rychle. Po přibližně 1,5 měsíci jsme již měli kancelář.
Poskytoval inkubátor reálně všechny služby, které avizuje (avizoval) na svých stránkách?
Ne
Myslíte si, že firmy, které prošly inkubátorem, mají nějakou výhodu popřípadě nevýhodu
po opuštění inkubátoru oproti těm, které vznikaly „standardním“ způsobem?
Výhodou je rozhodně náskok, který získali prostřednictvím mentorování, poradenství a další pomoci.
Nevýhodou může být určitá uzavřenost firem.
Pro které obory (typy firem) je podle Vás využití inkubátoru nejvýhodnější?
IT, výroba inovativních produktů, design
Existuje rivalita mezi firmami působícími ve stejném odvětví v rámci inkubátoru nebo se tyto
firmy spíše snaží si předávat zkušenosti?
Rivalita nevzniká. V rámci inkubátoru nemáme konkurenci, pokud ale tato situace nastane,
měl by inkubátor zasahovat a snažit se vést firmy ke kooperaci.
2.2.2. Rozhovor se společností TopBio a. s.
Druhý rozhovor byl proveden s panem inženýrem Strašákem ze společnosti TopBio a.s., která
do jisté míry supluje podpůrné činnosti v podnikatelském inkubátoru Brno – jih. Cílem bylo zjistit,
jak vnímá podnikatelský inkubátor společnost, která v tomto prostředí dlouhodobě působí.
Jak dlouho v podnikatelském inkubátoru Brno – Jih působíte?
Od jeho založení v roce 2007.
Jaká je vaše činnost v rámci podnikatelského inkubátoru?
Poskytujeme podpůrné činnosti pro firmy pohybující se v podnikatelském inkubátoru. Suplujeme
služby, které zde chybí.
Jaké typy podpůrných činností Vaše firma v rámci inkubátoru poskytuje?
Poskytujeme poradenství v oblasti financí, daní, účetnictví, administrativy apod.
Zprostředkováváme obchodní kontakty, právní služby, financování ze strany business angels…
Jak jsou vámi poskytované služby zpoplatněny?
Služby jsou poskytovány za zvýhodněné ceny. V iniciační fázi jsou služby zdarma.
21
_______
Z jakých důvodů je pro vás výhodné působit v rámci podnikatelského inkubátoru?
Snažím se předávat své obchodní zkušenosti, které jsem v průběhu let získal.
Shledáváte podnikatelský inkubátor jako přínosný pro začínající firmy?
Ano
Využil byste dnes podnikatelský inkubátor, kdybyste nově začínal podnikat?
Určitě je to zajímavá volba z hlediska úspory nájemného, mentorské podpory a pomoci
s administrativní činností spojené s podnikáním.
Jaké shledáváte ve zdejším podnikatelském inkubátoru nedostatky, co by měl dle Vašeho názoru
zlepšit?
Inkubátor Brno – Jih neposkytuje potřebnou infrastrukturu (recepce, jídelna, společenské prostory…)
ani poradenské a odborné služby, či workshopy pro zájemce a inkubované firmy. Nefunguje zde úzká
provázanost se školami. V současné době se v inkubátoru spíše než studentské projekty nacházejí
firmy, které už mají určité zkušenosti. Některé služby díky svému odbornému zázemí supluje naše
firma jako jeden z prvních nájemců PI Brno-Jih.
Jaké výhody má z Vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
Hlavními výhodami by měly být:
 potkávání firem, jejich vzájemná kooperace a vzájemné využití služeb,
 odborné poradenství (finance, účetní, právní),
 další doprovodné služby za vstřícné ceny.
Jaké nevýhody má z Vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
Některé začínající firmy žijí v určité „bublině“ - odtržené od reality, což může způsobit, že následně
na trhu neobstojí.
Především pro firmy z oblasti IT technologií, firmy zaměřující se na vývoj nebo také na průmyslový
design. Služby obchodního charakteru inkubátor nepotřebují, bývají založeny na osobních vazbách
a často je zpočátku lze vykonávat bez kanceláře.
Nevýhodou může být zmiňované odtržení od reality. Výhody by měly být v rychlejší akceleraci
podnikání, rovněž ekonomické výhody (nižší náklady).
Kolik procent firem (přibližně) využívá služby, které nabízíte, popřípadě které typy firem
tyto služby využívají více a které méně?
Nabízené služby využívá přibližně 20-25% firem. Nejvíce tyto služby využívají firmy z oblasti IT,
zpracování a analýzy dat.
Jaké typy poskytovaných služeb jsou dle Vašeho názoru z hlediska inkubovaných firem
nejžádanější a jaké jsou „zbytečné“ (jsou-li takové)?
Snažíme se poskytovat firmám služby „šité na míru“. Nemáme teoreticky dané portfolio služeb, proto
neexistují služby, které by nebyly využívány. Žádanost jednotlivých služeb je velice individuální,
nejčastěji se jedná pravděpodobně o poradenství týkající se živností, účetnictví, daní nebo
zprostředkování kapitálu. Využíváme naše dlouhodobé zkušenosti, když je to potřeba i dlouhodobě
ověřených kontaktů s dalšími odbornými poradci.
Existuje rivalita mezi firmami působícími ve stejném odvětví v rámci inkubátoru nebo se tyto
firmy spíše snaží si předávat zkušenosti?
Firmy v inkubátoru většinou nejsou rivalitní, spíše dochází k jejich propojování.
22
MUNISS
Jaké jsou dle Vašeho názoru hlavní faktory úspěchu a neúspěchu firem v inkubátoru?
Faktory jsou v zásadě dva:
 První je umění počítat. Často si firmy myslí, že finance dostanou a neumí si své podnikání
spočítat tak, aby se jim vyplatilo.
 Druhý je umění obchodovat. Zde je klíčové získání kontaktů. Za neúspěchem může stát jejich
nedostatek.
Neúspěch je také často způsoben nevhodně zvoleným podnikatelským záměrem. U některých firem
tak dochází ke změně oboru podnikání.
Jak dlouho průměrně trvá výběrové řízení, než se firma do inkubátoru dostane?
Přibližně 3 měsíce, tato doba je ale značně individuální.
Jaké je přibližně procento úspěšnosti firem po opuštění podnikatelského inkubátoru?
Přibližně 10%.
Čím mohou být způsobeny rozdíly mezi jednotlivými inkubátory?
Hlavní rozdíl bude v lidech, kteří v inkubátoru působí – v tomto prostředí jde vedle zkušeností
a znalostí rovněž o nadšení pro věc. Důležitý rozdíl je v ekonomickém zázemí zřizovatele inkubátoru
– při dostatečném objemu vlastních prostředků, či schopnosti využít a administrovat dotační programy
logicky může inkubátor poskytnout širší zázemí a hradit vlastní náklady. Věcné rozdíly spočívají
v četnosti personálu, infrastruktuře, technologických možnostech, či v přidružení k VŠ…
2.2.3. Rozhovor se společností iStudio s. r. o.
Třetí rozhovor byl veden s panem inženýrem Blažkem ze společnosti iStudio s.r.o., která působí
v oblasti IT. Tato společnost již nesídlí v podnikatelském inkubátoru Brno-Jih. Cílem rozhovoru bylo
získat pohled na PI po jeho opuštění.
Shledáváte podnikatelský inkubátor jako přínosný pro vaše podnikání?
Ano, hlavním plusem pro nás bylo zvýhodněné nájemné v prvních třech letech.
Co vám podnikatelský inkubátor přinesl a co vám naopak vzal?
Jako přínos vnímám větší šance získat zákazníka v rámci podnikatelského inkubátoru, rychlejší start
podnikání a získání reprezentativních plně vybavených prostor. Nenapadá mne nic, co by nám
podnikatelský inkubátor vzal.
Jaké výhody má z vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
Podnikatelský inkubátor rozhodně snižuje firmám výdaje při startu podnikání (snížené nájemné,
vybavené prostory, absence kaucí…). Významnou výhodou PI by měly být úspory z rozsahu,
což jinými slovy znamená sdružování požadavků a služeb, sdílení vybavení atd. za účelem snížení
nákladů jednotlivých firem. PI může také firmám pomoci s jejich propagací.
Jaké nevýhody má z vašeho pohledu podnikatelský inkubátor?
V našem případě bylo nevýhodou umístění budov, které nebyly úplně nejlépe dostupné z centra města,
na druhé straně však byla dobrá dostupnost z řady dálničních přivaděčů, což mohlo jiným firmám
vyhovovat. Větším problémem však byla absence veřejných služeb typu pošty, jídelny,
bankomatu atd.
Zaznamenal jste během vašeho působení v podnikatelském inkubátoru nějaké nedostatky, které
by se daly odstranit nebo zlepšit? Co vám v PI chybělo?
Hlavním nedostatkem bylo především nedostatečné využívání zmiňovaných úspor z rozsahu (v oblasti
IT například hromadné správcovství sítě, webhosting…). Postrádali jsme rovněž pomoc týkající
se vzdělávání. Inkubátor by také mohl více podporovat nábor nových firem.
23
_______
Proč jste se rozhodl začít své podnikání s využitím podnikatelského inkubátoru (co vás k tomuto
kroku motivovalo)?
Podnikatelský inkubátor jsme zvolili především z důvodu minimální úrovně investic do vybavení,
nízký nájem (během prvních tří let) a získání poměrně reprezentativních prostor.
Jaká byla vaše očekávání, když jste do podnikatelského inkubátoru šli?
Neměli jsme žádná velká očekávání od podnikatelského inkubátoru, určitě bychom však uvítali
„zprostředkování“ obchodních kontaktů nebo určité typy školení.
Pokud byste měli znovu udělat rozhodnutí, zda začít svůj business s využitím podnikatelského
inkubátoru, využili byste jej?
Patrně bychom jej využili, znamenalo to pro nás významnou úsporu.
Využíval jste v podnikatelském inkubátoru některé služby vyjma zvýhodněného nájemného?
Využíval jsem jednací místnost, internet a určité „poradenství“.
Nejvýznamnější výhodou firem, které prošly podnikatelským inkubátorem, je z mého pohledu
finanční úspora. Přirozeně mohou těmto firmám rovněž pomoct zde získané informace a PI může také
urychlit jejich dobu „nastartování“.
Podnikatelský inkubátor je dle mého názoru nejvhodnější pro firmy zabývající se kreativní činností –
vývojem, firmy z oblasti vývoje softwaru, poradenství, designu, či firmy, které nabízejí takové druhy
služeb, kde potřebují kancelář.
2.3. Shrnutí poznatků z průzkumu mezi firmami
Obecně lze tedy říci, že podnikatelské inkubátory jsou ze strany podnikatelských subjektů
využívajících jejich podpory hodnoceny vesměs pozitivně. Nejvíce tyto firmy oceňují zvýhodněné
nájemné, podpůrné služby a získávání kontaktů. Negativní hodnocení je způsobeno především absencí
klíčových služeb, které inkubátory mohou avizovat, ale reálně je neposkytují nebo je poskytují
nedostatečně.
24
MUNISS
3. Zhodnocení podnikatelských inkubátorů
Česká republika se po vzoru ze zahraničí snaží podporovat začínající podnikatele a přispívat k jejich
konkurenceschopnosti. Jedním z hlavních cílů těchto projektů je udržet si nejlepší odborníky
a inovační projekty s velkou přidanou hodnotou. Proto vznikly podnikatelské inkubátory.
V současnosti jich v ČR funguje přes 40 a další se budují.
Z dlouhodobého hlediska představují inkubátory zejména vyšší konkurenceschopnost malých
a středních firem. Dalším pozitivem je tvorba nových pracovních míst, kterých sice není tolik, ale jsou
vysoce kvalifikovaná a jejich výsledkem jsou výrobky nebo služby s vysokou přidanou hodnotou.
Podle mezinárodních statistik je inkubovaná firma na trhu mnohem úspěšnější, než firma běžná.
Uvádí se, že běžně krachuje v horizontu tří let 80% začínajících firem. V případě inkubovaných
firem je procento úspěšnosti mnohem vyšší, přežívají čtyři z pěti případů.
Mezi hlavní výhody, které nová firma v podnikatelském inkubátoru získá, patří zvýhodněné nájmy
firemních prostor, včetně vybavení. Mohou také využívat společné prostory, laboratoře, celkové
zázemí v areálu, což podporuje spolupráci a komunikaci mezi firmami v objektu. Tyto areály
využívají zejména synergických efektů, které vyplývají z množství firem zde působících, a snaží
se synergii rozvíjet. Firmy často uvádí, že zde získali mnoho kontaktů na domácí i zahraniční partnery.
Další neméně důležitou výhodou jsou znalosti, které zde podnikatelé mohou získat formou školení,
lektorů, poradenství, rekvalifikací a dalších služeb.
Jako nejčastější chyby začínajících firem se uvádí neznalost trhu, zákazníků a konkurence, přílišné
nadšení a optimismus, zaměňování prostředku za cíl, nedostatečný prodej, nevhodný styl řízení
a nedostatek peněz.22 S těmito problémy se inkubátory snaží firmám pomoci, snaží se je nasměrovat
správným směrem. Některé firmy však uvádí, že to byla pro ně někdy i nevýhoda. Uvádí
za problematickou určitou ztrátu nezávislosti; změny, které se příčí s jejich názory; ztrátu určitého
podílu firmy apod. Pokud se tedy podnikatel chce do inkubátoru přihlásit, je potřeba, aby předem
zvážil všechny výhody, ale také nevýhody, které mu tato příležitost přinese. Je třeba také rozlišovat
mezi inkubátory tradičními a komerčními, v některých ohledech může být jejich přístup značně
odlišný.
Výhody inkubátoru jsou pro podniky však jen dočasné (většinou na dobu 3 let), proto se také
inkubátory snaží firmy připravit na běžné tržní prostředí například postupným zvyšováním nájemného
apod. Jinak by si totiž podniky mohly zvyknout na „ulehčenou“ variantu podnikání a nemusely
by po odchodu z inkubátoru obstát.
Počet zájemců o vstup do inkubátoru každý rok stoupá. Například brněnský inkubátor JIC uvádí,
že během roku přijímají osmdesát až sto žádostí o vstup, většina z nich však neprojde již přes první
pohovory. JIC uvádí, že přijímá průměrně každého desátého zájemce. V některých inkubátorech
je šance ještě nižší, například Podnikatelské a inovační centrum v Plzni přijímá dva až tři uchazeče
za rok. U uchazečů se zkoumá například i potenciální „životnost“ firmy, kdy se zjišťuje, jaké šance
má firma na přežití prvních 3 let. JIC v Brně má pro tento účel dokonce speciální metodologii Blues,
která najde slabé a silné stránky firem a pomocí bodového hodnocení posuzuje úspěšnost firmy.23
Před vstupem do podnikatelského inkubátoru je tedy třeba zvážit mnoho aspektů a připravit se na to,
že výběrová řízení mohou být vzhledem k počtu zájemců velmi náročná. Při výběru PI může
pomoci i následující tabulka, která porovnává brněnské inkubátory v několika kritériích. To, který
je pro podnikatele vhodnější, již musí posoudit on sám z hlediska svého záměru.
22
23
STARTUP CLUB. Startupclub.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29].
EURO E 15. E15.cz[online]. ©2010 [cit. 2014-04-29].
25
_______
3.1. Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně
V následující tab. 3 je uvedeno porovnání brněnských podnikatelských inkubátorů z několika
hledisek, které je třeba brát v úvahu, při výběru inkubátoru. Toto porovnání najdete také
Příručce pro začínající podnikatele (příloha 4), která je součástí naší práce.
Detailnější informace ke každému z inkubátorů najdete na webových stránkách:
- BIC Brno – Podnikatelské a inovační centrum: http://www.bicbrno.cz/
- Vědeckotechnický park Brno-Jih: http://www.vtpbrno.cz/
- JIC Brno: http://www.jic.cz/
26
MUNISS
Tab. 3: Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně (Zdroj: Vlastní zpracování)
BIC Brno Podnikatelské a
inovační centrum
Lokalita
Cejl 62, 602 00, Brno
Zaměření
Začínající podnikatelé s
inovačními projekty
Finanční
aspekty
Výhody a
nabízené
služby
-Financování z dotačních a
jiných zdrojů
-Vazby na výzkumné
kapacity
-Transfer technologií
-Poradenství a konzultace
Vědeckotechnický park
Brno-Jih
VÚSH, a.s., Hněvkovského
65, 617 00 Brno
Inovativní firmy, absolventi
VŠ se zaměřením na nové
technologie a stavebnictví
-Snížený nájem
-Podpora získání
financování a kontaktů na
investory
-Komplexní poradenství
-Vybavení kancelářských,
laboratorních, provozních a
vzdělávacích prostorů
Ostatní
podmínky
-Začínající podnik
-Inovativní produkt/služba
Výběrové
řízení
Podnikatelský plán
Splnění požadavků pro
inkubaci
inkubaci
Kontaktní
osoba
Ing. Karel Kouřil, Ph.D.
Tel.:+420 533 101 431
[email protected]
[email protected]
Ing. Petr Mandelík, Ph.D.
Tel.: +420 739 415 325
[email protected]
JIC Brno INTECH
(Technologický
inkubátor II.)
JIC Brno INBIT
(Biotechnologické
centrum)
Kamenice 34, 625 00 Brno
U Vodárny 2a, 616 00, Brno
Areál kampusu MU
Technologické projekty
-Nalezení investora a
dalších možných finančních
zdrojů
-Výhodný nájem
-Sociální a technické zázemí
-Vyhledání expertů
-Nalezení technologie
-Konzultace a poradenství
Firmy z oblasti life science
Biotechnologie
-Přístup k seed kapitálu
-Výhodný nájem
-Ne starší než 3 roky
-Max. 10 mil. Obrat
-Min. 1 platící zákazník
-Ambice stát se lídrem trhu
1. Finanční plán +
Exekutivní souhrn
2. Prezentace projektu +
diskuze
-Neomezený přístup do
laboratoří
-Poradenství
-Kontakty na strategické
firmy a organizace
-Max. 10 mil. Obrat
Exekutivní souhrn
diskuze
[email protected]
Tel.: +420 511 205 330
[email protected]
Tel.: +420 511 205 330
27
JIC Brno INMEC
(CEITEC Science Park)
Brno – Medlánky
Lokalita kampusu VUT
Nano a mikrotechnologie,
nové materiály, řídící a
komunikační technologie
-Přístup ke kapitálu
-Výhodný nájem
-Sociální a technické
vybavení
-Laboratoře
-Max. 10 mil. Obrat
Exekutivní souhrn
diskuze
[email protected]
Ing. Radim Kocourek
Tel.: +420 511 205 312
[email protected]
_______
K předchozí tabulce považujeme za vhodné doplnit bližší specifikaci oborů, na něž jsou instituce
zaměřeny:
 BIC Brno – biotechnologie, dopravní logistika, ICT, měřící a regulační technika,
mikroelektronika, nanotechnologie, nové materiály, zařízení pro ochranu ŽP24.
 JIC Brno – biotechnologie, dopravní logistika, ICT, medicína a zdravotnictví, měřící
a regulační technika, mikroelektronika, mikrosystémy, nové materiály, zařízení pro ochranu
ŽP, hydraulika a mechatronika, stavebnictví, energetika obnovitelných zdrojů, jaderná
energetika, potravinářství, monitorovací systémy, vývoj software, strojírenství, dřevovýroba,
elektrotechnika, telekomunikace, strategické služby, navigace a komunikace, materiálové
inženýrství.
 Vědeckotechnický park Brno Jih – ICT, medicína a zdravotnictví, nové materiály, řídicí
systémy, stavebnictví, energetika obnovitelných zdrojů, design, potravinářství, vývoj software,
ekonomika, navigace a komunikace, materiálové inženýrství.
Kromě těchto inkubátorů vznikají v současnosti ještě další, a to konkrétně:

TITC - vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor - zřizovatelem je Jihomoravský
kraj a provozovatelem VTP Brno, a. s. Inkubátor bude mít multioborové zaměření
(např. IT firmy, stavební firmy aj.). Především bude poskytovat podporu technologicky
orientovaným firmám. Inkubované subjekty budou mít možnost po ukončení doby inkubace
pokračovat ve stávajících prostorech, ovšem již bez dotované podpory.
Kontakt: Ing. Michal Burian, Tel.: +420 721 580 561, [email protected]
http://www.titc-vtp.cz/,

Biology Park Brno – Biotechnologický park a podnikatelský inkubátor - rozšíří a doplní
oblast univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, v těsné blízkosti
Fakultní nemocnice Brno. Logicky tak naváže na již fungující biomedicínský inkubátor
Jihomoravského kraje INBIT, pavilon Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií
ILBIT nebo Středoevropský technologický institut CEITEC. V rámci tohoto projektu vznikne
více než 6 500 m2 plochy moderního biotechnologického parku a podnikatelského inkubátoru,
nabízejícího k pronájmu plně vybavené chemické a biotechnologické laboratoře v různých
stupních čistoty prostředí, kancelářské prostory a prezentační plochy, primárně určené
k realizaci vědecko-výzkumných záměrů a inovativních projektů orientovaných na biologické
vědní obory. Pronajímané prostory mohou být na přání klienta vybaveny i konkrétními
přístroji a technologiemi, potřebnými k dosažení výzkumných cílů.
Kontakt: Mgr. Petr Kostík, Tel.: +420 543 106 090, [email protected]
3.2. Příklady úspěšných projektů
Vzhledem k tomu, že podnikatelské inkubátory již několik let úspěšně fungují, dá se vysledovat růst
některých firem, které inkubačním procesem prošly. V této kapitole je uvedeno několik příkladů firem,
které v podnikatelském inkubátoru působily či působí, a již nyní sklízí na trhu úspěchy.
Takového úspěchu dosáhla například brněnská firma Y-Soft, která začínala v roce 2000 v rámci
inkubátoru Jihomoravského inovačního centra (JIC) v Brně. Dnes zaměstnává přes 230 lidí, z nichž
180 působí v České republice. Konsolidovaný celkový výnos skupiny činí 17 mil. EUR / 22 mil. USD,
za posledních devět let zaznamenával Y Soft každoroční dvojciferný růst tržeb. Y Soft vyváží přes
90 % produkce. Centrála společnosti sídlí v Brně (Česká republika), zahraniční zastoupení
se nacházejí ve všech významných regionech Evropy, Ameriky, Asie i Austrálie. Y Soft
je mezinárodní společnost nabízející unikátní tiskové řešení (software i hardware), které umožňuje
24
Životní prostředí
28
MUNISS
společnostem a organizacím efektivně kontrolovat náklady, snížit plýtvání, zvýšit komfort uživatelů
a pozitivně působit na životní prostředí. Tiskové řešení YSoft SafeQ je využíváno více než 8 000
organizacemi ve 100 zemích po celém světě.25
Někdy podnikatelská a inovační centra spolupracují i se soukromými firmami. Příkladem takové
spolupráce je Microsoft inovační centrum (MIC), které nyní funguje v Brně a v Hradci Králové.
Microsoft poskytuje mladým firmám především konzultace a školení, ale také výhodné licence na
software Microsoftu. Jedním z výsledků této spolupráce je například společnost GINA Software s.r.o.
Softwarový systém, který vytvořila trojice studentů, umožňuje navigaci v náročném terénu vhodnou
například pro záchranářské týmy pro koordinaci pátracích prací během katastrof. Hlavním produktem
je GINA System, který je dostupný po celém světě. Tuto bezpečnostní technologii dodává firma pro
EU, obchodní zastoupení má také na Haiti, v Japonsku a Maďarsku. Hlavními partnery společnosti
jsou Motorola Solutions, Ercom (Francie) a Microsoft. Systém získal již řadu ocenění,
mezi nejvýznamnější pak patří vítězství v národním kole Imagine Cup pořádanou společností
Microsoft. Systém byl využíván při záchraně lidských životů např. na Haiti, v Japonsku apod.26
Mezi příklady výstupů firem lze uvést například vytvoření portálu www.jizni-morava.cz společností
iStudio s.r.o. jehož cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Společnost
iStudio s.r.o. se specializuje na kreativní grafické návrhy, webové prezentace, virtuální
prohlídky a oblast podpory prezentace cestovního ruchu ve veřejné správě. Společnost se podílela
například také na prezentaci dvou nově narozených mláďat ledních medvědů v zoologické zahradě
Brno a prezentaci unikátního developerského projektu "Rezidence Kavčí Hory".27
Ve Vědeckotechnickém parku Brno-Jih vznikl i projekt Slevomat.cz. Slevomat.cz je první a největší
firmou, která na českém trhu představila koncept hromadného nakupování. Svým uživatelům
každodenně představuje výjimečné cenové nabídky na předjednané služby a produkty. Za dobu svého
fungování zákazníkům ušetřil již dvě a půl miliardy korun a rozšířil svou uživatelskou základnu
na více než jeden a čtvrt milion lidí. Slevomat.cz nabízí své služby v celé České republice a také
na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšku a Litvě.28
25
Y SOFT CORPORATION. Ysoft.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29].
GINA SOFTWARE. Ginasoftware.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29].
27
ISTUDIO. Istudio.cz. [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
28
SLEVOMAT. Slevomat.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29].
26
29
_______
4. Dotazníkový průzkum zaměřený na studenty
V rámci projetu MUNISS byl vypracován dotazník zaměřený především na studenty a potenciální
zájemce, kteří by mohli chtít vstoupit do podnikatelského inkubátoru. Cílem dotazníku tedy bylo
především zjistit, zda mají studenti, jako potencionální uchazeči o zahájení svého podnikání za pomoci
podnikatelských inkubátorů, povědomí o existenci podnikatelských inkubátorů a jejich službách.
Ukázka dotazníku je součástí přílohy 3.
Tab. 4: Struktura respondentů dle pohlaví
1. Jste?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Žena
70
80%
Muž
17
20%
Celkem
87
100%
Graf 1: Struktura respondentů dle pohlaví
Dotazník byl celkem vyplněn 87 respondenty, z nichž bylo pouze 20% mužů a 80 %žen.
Tab. 5: Věková struktura respondentů
2. Kolik je Vám let?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Do 20 let
4
5%
20 - 26 let
74
85%
26 - 35 let
9
10%
Celkem
87
100%
Graf 2: Věková struktura respondentů
Vzhledem k faktu, že dotazník byl rozesílán on-line formou a byl cílen převážně na studenty, není
překvapením, že nebyl vyplněn osobami staršími 35 let. Nejvíce zastoupenou skupinou respondentů
byla skupina mezi 20 - 26 lety, celých 85% a druhou nejčastější skupinou ve věku 26 - 35 let, jež byla
zastoupena 10%.
30
MUNISS
Tab. 6: Struktura respondentů dle zaměstnaneckého poměru
3. Jste?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Student
43
50%
Student a pracující
na částečný úvazek
24
28%
Student a pracující
na plný úvazek
9
10%
Pracující na částečný
úvazek
3
3%
Pracující na plný
úvazek
8
9%
Celkem
87
100%
Graf 3: Struktura respondentů dle zaměstnaneckého
poměru (Zdroj: vlastní zpracování)
Dotazník také splnil očekávání ohledně zacílení na konkrétní skupiny, kdy nejčastějšími respondenty
byly studenti 50% nebo studenti pracující na částečný úvazek.
Tab. 7: Struktura respondentů dle dosažené úrovně vzdělání
4. Jaké je/bude
Vaše maximální
dosažené
vzdělání?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Středoškolské bez
maturity
1
1%
Středoškolské s
maturitou
8
9%
Vyšší odborné
1
1%
Vysokoškolské
77
89%
Celkem
87
100%
Graf 4: Struktura respondentů dle dosažené úrovně
vzdělání (Zdroj: vlastní zpracování)
Největší procento respondentů tvoří vysokoškoláci, tedy nejvíce předpokládaná skupina, která
by mohla mít zájem o vstup do podnikatelských inkubátorů.
31
_______
Tab. 8: Struktura respondentů dle znalosti pojmu PI
5. Slyšeli jste
někdy název
podnikatelský
inkubátor?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Ano
46
53%
Ne
41
47%
Celkem
87
100%
Graf 5: Struktura respondentů dle znalosti pojmu PI
Dále bylo zjišťováno, zda už daní respondenti slyšeli o podnikatelském inkubátoru. Tento dotaz byl
vznesen z důvodu toho, že bylo nabyto dojmu, že o konceptu podnikatelských inkubátorů nikdo moc
neví. Tato myšlenka byla potvrzena pouze z části a to v poměru 53% ti, co už o podnikatelských
inkubátorech slyšeli a 47% těch, kteří o nich nikdy neslyšeli. Z tohoto závěru bylo vyvozeno,
že inkubátory nemají dostatečnou reklamu a sebeprezentaci a také to, že tento dotazník sloužil i mimo
jiné k rozšíření povědomí o podnikatelských inkubátorech, v čemž je spatřován jeho velký přínos.
V návaznosti na předešlou otázku byla položena otázka č. 6, která měla za úkol zjistit, co si daní
respondenti pod pojmem podnikatelský inkubátor představí. Očekávalo se zjištění, hodně různorodých
odpovědí, ale v závěru bylo nabyto dojmu, že si respondenti vyhledali, co to inkubátor znamená
a co si pod tímto termínem mají představit. Pouze někteří, kteří pravdivě odpověděli,
že o inkubátorech neslyšeli, si pod tímto pojmem představovali zcela něco jiného,
než co ve skutečnosti podnikatelský inkubátor je. Přínos této odpovědi je spatřován v tom,
že poskytuje pohled na to, jak jsou inkubátory vnímány širokou veřejností zastoupenou studenty a jaké
je o nich povědomí.
32
MUNISS
Tab. 9: Struktura respondentů dle představy o pojmu PI (Zdroj: vlastní zpracování)
6. Co si pod pojmem podnikatelský inkubátor představíte?
Nevím
Nic
Start-up
Systém na podporu start-up podnikání
Instituce, která pomáhá začínajícím podnikatelům s jejich businessem.
Místo, kde se setkávají studenti s odborníky z praxe a pracují na společných věcech.
Podpora mladých podnikatelů, začínajících
Prostředí, které pomáhá začínajícím podnikům usnadnit jejich start pomocí nabídky služeb za výhodnějších podmínek (nájem, poradenství, vybavení
prostorů,...), než je tomu v komerční sféře
Instituce poskytující zázemí začínajícím podnikatelům.
Podnikatelské záměry, které byly schválený jako vhodné k tomu, aby byly zavedeny, a nyní jsou ve fázi vývoje
Zařízení pro nevyvinuté podniky
Něco co poskytuje začínajícím firmám určité podmínky, ve kterých se mohou rozvíjet.
Usnadnění nadějných podnikatelských planu pro studenty
Pomoc při nastartování vlastního byznysu
Podporuje podnikání menších a středních podniků
Jedná se o prostor, kde mají začínající podnikatelé zázemí pro zahájení podnikatelské činnosti - některé služby mohou být i zdarma, jiné za zvýhodněné
podmínky
Podnikatelský inkubátor je prostředí poskytující zvýhodněné podmínky začínajícím podnikům, které zde mohou, za předem stanovených podmínek, rozvíjet
své nápady a myšlenky prostřednictvím různých výhod.
Místo, většinou na území vysokých škol, kde je umožněno lidem, firmám, které nemají dostatečné množství finančních prostředků k realizaci nějakého svého
nápadu (většinou nějaký výrobek, inovace), tento nápad realizovat
Nějaká služba pro začínající podnikání, pomoc se začátkem a s rozjetím.
Podpora podnikaní mladých lidi
Pomoc při startování podnikání
Něco co pomáhá začínajícím podnikům
Zjednodušené softskills support pro techniky, kteří mají hardskills na rozjetí podnikatelského záměru, ale chybí jim ony softskills.
"vypěstuje" se podnikatel, který nemá zkušenosti
Podnikání ze začátku
Podpora začínajících podnikatelů.
33
_______
Pomoc při začátku podnikání
Nějaký ústav nebo zařízení, kde se rozvíjejí podnikatelské činnosti
Podpora podnikání
Výzkumný centrum
Podpora firem při počátku podnikání
Nějaká skupina, která pomáhá začínajícím firmám uspět na trhu
"Pomocná ruka" (zvýhodněné podmínky) pro začínající podnikatele, kteří nemají dostatek finančních prostředků a možností, jak realizovat svůj nápad.
Je to zřejmě místo, vhodné pro začátek podnikání
Jedná se o pomoc pro začínající podniky.
Projekt na podporu slibných nápadů v podnikání.
Prostředí pro tvorbu nových podnikatelských záměrů.
Odborná, finanční, procesní pomoc začínajícím podnikatelským subjektům.
jakási ochrana nových podniků
Něco, co podporuje začínající podnikatele
Systém podpory a dozoru pro správné nastartování prvního podnikání.
Místo pro rozvoj nových začínajících firem, kde mají vytvořené zázemí (kanceláře, prezentační místnosti, korespondenční adresa).
Zlepšené podmínky pro začínající podnikatele
Této soutěže jsem se účastnila na střední škole, takže mám představu, jak tato soutěž vypadá. Je to velice zajímavé, dost časově náročné a ve finále jsou
hodnotící velice drsní při posuzování Vámi vymyšleného podniku.
Nějaký začátečnický spolek pro podnikatele, kde se může mladý člověk přiučit a začíná si rozjíždět svou podnikatelskou práci.
Levné prostory pro STAR-up firmy. Propojení vědy & výzkumu a začátečníků v podnikání.
své nápady a myšlenky prostřednictvím různých výhod. Podnikatelský inkubátor vytváří zázemí pro mladé společnosti, které mají dobrý nápad, ale nedostatek
finančních prostředků a zkušeností na jeho realizaci. Inkubátor je vhodný pro firmy začínající v oblasti technické a strojní, biotechnologií, IT, optiky,
elektrotechniky.... Mezi jeho výhody patří poskytování zvýhodněného nájemného, vybavení a zařízení a také služby odborníků.
Uzavřenou schránku udržující stálé klima nehledě na vnějším okolí
Nějaký vzdělávací program v oblasti podnikání
Že by něco s podnikáním?
Nějaká forma zjednodušené cesty pro začínající podnikatele.
Místo kde jsou odborníci, kteří radí a napomáhají s rozjezdem podniku
Nějaký nástroj, který pomůže rozvíjet podnikání
34
MUNISS
Něco, co přispívá k podnikání.
Společnost, která pomáhá začínajícím podnikatelům v začátcích podnikání
Výchovu a vzdělávání budoucích podnikatelů
Start-up pro mladé, nadějné, nicméně stále začínající podnikatele, resp. lidi s nápadem na vlastní podnik, projekt apod.
Částečná ochrana, ohrožení know-how
Pomoc pro začínající firmy
Místo, kde za levnějších podmínek lze vést sídlo společnosti
Nějaký projekt podporující začínající podnikatele
své nápady a myšlenky prostřednictvím různých výhod. Podnikatelský inkubátor vytváří zázemí pro mladé společnosti, které mají dobrý nápad, ale nedostatek
finančních prostředků a zkušeností na jeho realizaci. Inkubátor je vhodný pro firmy začínající v oblasti technické a strojní, biotechnologií, IT, optiky,
elektrotechniky.... Mezi jeho výhody patří poskytování zvýhodněného nájemného, vybavení a zařízení a také služby odborníků.
Organizace, která pomáhá začínajícím podnikatelům poskytnutím podnikatelských prostor a jiných benefitů.
Výhody pro začínající podnikatele
Pomoc pro začínající podnikatele
Pomoc novým společnostem
Prostor, ve kterém může začít osoba mající podnikatelský záměr
Je to prostor, který vytváří zázemí pro začínající firmy
Podpora začínajících podniků, prostředí pro zvyšování znalostí (semináře, kurzy, školení - pro podnikatele, studenty aj.), podpora (finanční) projektů...
Šance pro začínající podnikatele a pomoc jim
Organizaci, která pomáhá začínajícím podnikatelům.
Začátek podnikaní
Veřejná budova s prostory určenými pro nové podnikatelské start-upy. Většinou dotovaná, především z fondů EU.
Prostředí pro nové začínající podnikatele, kde jsou jim poskytnuty určité výhody do lepšího začátku
Rozvoj podnikatelských služeb v začátcích, např. finanční pomoc apod.
Levný prostor pro začínající firmy
"friendly and helpfull" prostředí pro začínající podniky – start-upy.
Rozvoj dovedností a vlastností, které jsou potřebné pro úspěšné budoucí podnikání.
Výchova mladých podnikatelů
Místo které pomáhá začínající firmám s podnikáním
35
_______
Tab. 10: Struktura respondentů dle využití služeb PI (Zdroj: vlastní zpracování)
7. Kdybyste zvažovali využít služeb podnikatelského inkubátoru, které by to byly?
Zvýhodněné nájemné kancelářských a jiných prostor
Zvýhodněné služby mentora
Užívat vybavené technické místnosti
Využít předem vybavené kanceláře
Možnost zkonzultovat své nápady s profesionály z oboru
Dostupnost kontaktů na investory a jiné firmy
Vzdělávací programy
Pomoc se zakládáním firmy
Zvýhodněné služby odborníků a právníků
Služby společného sekretariátu
Zvýhodněné stravování
Kopírování, skenování, řezání, skartování, vyvazování
dokumentů
Možnost využít moderní komunikační systémy
Společné služby, jako je: ostraha objektu, dodávka energií,
zajištěný odvoz a likvidace odpadů, napojení na
vysokorychlostní optickou datovou síť, úklid a údržba
společně užívaných prostor
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
77
4
44
37
62
19
59
22
71
10
77
4
71
10
61
20
71
10
33
48
59
22
62
19
69
12
95%
5%
54%
46%
76%
24%
72%
28%
87%
13%
95%
5%
87%
13%
75%
25%
87%
13%
40%
60%
72%
28%
76%
24%
85%
15%
ano
72
89%
ne
9
11%
36
MUNISS
Graf 6: Struktura respondentů dle využití služeb PI (Zdroj: vlastní zpracování)
Otázka č. 7 nebyla povinná a z tohoto důvodu odpovědělo pouze 81 respondentů. Cílem otázky bylo zjistit vyjádření se ke službám, které by nejspíše využili
začínající podnikatelé, pokud by se rozhodli vstoupit do podnikatelského inkubátoru. Jako nejpravděpodobněji nejvíce využívané služby označili respondenti
s 95% zvýhodněné nájemné kancelářských a jiných prostor a dostupnost kontaktů na investory a jiné firmy. Na druhém konci se ocitly služby společného
sekretariátu, o které by mělo potenciální zájem nejméně respondentů tj. 40%
.
37
_______
Tab. 11: Struktura respondentů dle využití PI v začátcích podnikání
8. Využili byste
služeb
podnikatelského
inkubátoru,
kdybyste se
rozhodli začít
podnikat?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Ano
23
26%
Spíše ano
51
59%
Spíše ne
8
9%
Ne
2
2%
Možná
3
4%
Celkem
87
100%
Graf 7: Struktura respondentů dle využití PI v začátcích
podnikání (Zdroj: vlastní zpracování)
V otázce č. 8 se 26% respondentů vyjádřilo kladně k situaci, že by využili služeb podnikatelského
inkubátoru a dalších 59% by těchto služeb nejspíše využilo.
Tab. 12: Struktura respondentů dle nápadu dalších služeb PI
9. Máte nápad na
další služby, které
by Vám mohl
poskytnout
podnikatelský
inkubátor a které
Vám zde chybí?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Ne
79
90%
Ano
4
5%
Ostatní
4
5%
Celkem
87
100%
Graf 8: Struktura respondentů dle nápadu dalších
služeb PI (Zdroj: vlastní zpracování)
5% respondentů, kteří mají nápad na další poskytované služby inkubátorem, požadují nejčastěji
společného IT technika/ konzultanta, poskytnutí zvýhodněného kapitálu a lepší propagaci
inkubátorů!
38
MUNISS
Tab. 13: Struktura respondentů dle informačních zdrojů (Zdroj: vlastní zpracování)
10. Kde jste se o
podnikatelském inkubátoru
dozvěděli poprvé?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Tento dotazník
30
35%
Internet
12
14%
Noviny
4
4%
Vlastní vyhledávání
3
3%
Reklama
1
1%
Škola
21
24%
Kamarádi, známí
13
16%
Ostatní
3
3%
Celkem
87
100%
Graf 9: Struktura respondentů dle informačních zdrojů (Zdroj: vlastní zpracování)
Nejvíce respondentů, tedy 35% se jich dozvědělo o podnikatelském inkubátoru z tohoto dotazníku,
což je zarážející údaj. Jako druhý nejlepší informátor se projevila škola s 24% a hluboko za nimi jsou
internet, kamarádi a známí.
39
_______
11. Jakou formu prezentace byste doporučili podnikatelským inkubátorům, aby se o jejich
možnostech dozvěděla co nejširší veřejnost?
Jako důležitý způsob prezentace pro Podnikatelské inkubátory je doporučována především aktivnější
spolupráce se školami a univerzitami, aby se informace o možnosti využití inkubátorů dostala
do povědomí studentů, a aby ti, kteří chtějí začít podnikat, o této možnosti věděli.
Vysoká škola
 webové stránky fakult;
 přednášky ve školách;
 studentské časopisy;
 letáčky na fakultách;
 účast na odborných seminářích a přednáškách;
 osobní návštěva vysoké školy, pořádání exkurzí;
 reklama a odkazy na webových stránkách vysokých a středních škol.
Internet
 prezentace na internetu;
 Facebook a jiné sociální sítě;
 celkově zlepšit sebeprezentaci;
 propagační video;
 spot v televizi nebo radiu;
 články publikované prostřednictvím sociálních sítí.
Reklama je doporučována atraktivní, krátká a úderná a především větší medializace PI.
 reklama na internetu;
 reklama na Facebooku;
 reklama v rádiu;
 reklama v televizi;
 reklama v jiných komunikačních prostředcích;
 reklama v různých médiích;
 reklama v MHD;
 billboardy (informační cedule) v okolí vysokých škol, technologických parků.
Reklama v tisku
 články na internetu;
 publikace článků v novinách a časopisech;
 reklama ve specializovaných časopisech;
 propagace inkubátorů v odborném tisku.
Prezentace
 Prezentovat svoji nabídku na úřadech práce kvůli motivaci nezaměstnaných, aby chtěli
zaměstnat sami sebe a případně další, viděli jiné možnosti.
 Vymyslet upoutávku při zakládání živnosti.
 Účastnit se veškerých možných bezplatných workshopů a konferencí po celé republice.
 Účastnit se veletrhů (technických, pracovních), kde by prezentovali alternativu vůči
(standardnímu) zaměstnaneckému poměru.
 Účastnit se nebo pořádat JobAcademy.
40
MUNISS
Pořádání
 Pořádat dny otevřených dveří a jiné prohlídky samotných inkubátorů.
 Pořádat v prostorách inkubátorů různé konference a jiné akce.
 Účastnit se veřejných promo akcí.
Ostatní
 Podporovat sportovní akce a využít je k osobní prezentaci.
 Zapojit spokojené uživatele v PR článcích a podobně.
 Využít podporu virálního marketingu.
 Zřizovat kariérní centra při vysokých školách.
 Využít doporučení známých.
Tab. 14: Struktura respondentů dle podnikatelského záměru
12. Máte aktuálně
nějaký
podnikatelský
záměr?
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Ano
26
30%
Ne
61
70%
Celkem
87
100%
Graf 10: Struktura respondentů dle podnikatelského
záměru (Zdroj: vlastní zpracování)
Z dotazovaných má 30 % v současné chvíli podnikatelský záměr, avšak většina, tedy 70% dotázaných
v tuto chvíli nemá žádný.
41
_______
Tab. 15: Struktura respondentů dle důvodu využití PI (Zdroj: vlastní zpracování)
13. Proč byste využili nebo nevyužili služeb podnikatelského inkubátoru?
VYUŽIL
Je to výhodné z hlediska
ceny pronájmu a
dostupných služeb.
Využil bych jej kvůli
výhodám, které nabízí.
Využila; dobré pro start
podnikání.
Pomohlo by mi to,
jako začátečnici,
v podnikání.
Záleželo by na tom, v
jakém oboru bych chtěla
začít podnikat.
Zvýhodněné služby by mi
však tento start určitě
usnadnily.
proč ano: možnost využít
velkého množství výhod
(vzdělání, poradenství,
zázemí apod.) za
zvýhodněné ceny.
Pomoc pro lidi, co mají
dobrý nápad, ale nemají
možnost a prostředky
zrealizovat ho.
Pomáhá rozjet
podnikání a snižuje
riziko jeho
neúspěchu.
Služby bych využila,
protože to může pomoci
překlenutí počátečního
ztrátového stavu podniku a
podnik by pak měl lepší
základ.
využila bych tuto službu,
protože to může pomoct
při začátcích, které jsou
pro každou firmu finančně
nákladné a náročné.
Jak už bylo uvedeno, je
dobré, když vám v
začátcích podnikání někdo
pomůže a poskytne
zvýhodněné služby a
prostory.
Zdá se to být
levnější varianta než
začínat úplně od
začátku.
po dokončení studia
absolvent nemá zkušenosti
z praxe a odborná pomoc
(především ta právní) se
mu zcela jistě hodí (nikdo
se nechce dostat zbytečně
do problémů).
Pro začátečníka je
Kvůli snížení fixních
vhodnější, když mu někdo nákladů na začátku
pomůže, zvláště v dnešní
podnikání.
nejisté době. Otázkou je,
jaká je protislužba (dneska
není nic za darmo, co si
budeme povídat:-).
Pomoc do startu právní podpora.
Jednodušší vstup do
podnikání.
Podnikatelský inkubátor ze
začátku ušetří spoustu času
s hledáním nových
investorů, prostor a starostí
s administrativou. Ušetří
mnoho zbytečných výdajů
a díky mentorům usnadní
rozvoj společnosti a
zaměření se na důležité
aspekty podnikání.
Myslím si, že pro mladé
začínající podnikatele s
dobrým nápadem, kteří
nemají dostatek finančních
prostředků a pořádně si
neví rady z realizací své
myšlenky, je tento způsob
určitě vhodný využít.
Zdá se mi to
výhodné. Také je to
usnadnění při
začínajícím
podnikání.
Je to zajímavá zkušenost
do budoucna a také
možnost, jak "jednodušeji"
začít s realizací vlastního
podnikatelského záměru.
Pro lidi, co mají
Je to ulehčení startu v
podnikatelský záměr, to
podnikání, které už tak
může být dobrá cesta, jak vyžaduje velkou investici.
se při snížených nákladech
dostat na vlastní nohy a
rozjet něco úplně nového.
42
Využili, pokud by mi
pomohli při hledání cesty
k optimálním výsledkům
při podnikání.
Levné
zázemí,
pomoc
zkušenějších.
MUNISS
NEVYUŽIL
Podnikatelský záměr je
nevhodný pro využití
inkubátoru, jiný obor.
Nevyužil. Tento záměr je
již založen na podpoře z
okolí a přenositelnosti
podnikání.
Ne protože inkubátor je
orientovaný na inovační
projekty a ty ostatní
"diskriminuje"
Můj podnikatelsky
záměr je mimo
technické obory.
Současný obor, a budoucí Nehodí se pro můj
plány do života mně nedají podnikatelský záměr
příležitost inkubátoru
využít.
Proč ne: podpora pouze
zajímavých podniků či
nápadů
Nevyužila,
jde
provést i z domu.
Nevyužila, protože se
jedná o podnikání v terénu
a tudíž nepotřebuji
kanceláře (které bych si
stejně i za zvýhodněnou
cenu pravděpodobně
nemohla dovolit). Určitě
by se mi hodily rady
odborníků, ale to se zvlášť
v podnikatelských
inkubátorech neposkytuje,
popř. opět za finanční
prostředky. To bych se
raději zúčastnila soutěží
typu "nápad roku" apod.
Kde bych měla rady
odborníků zdarma.
Nepřemýšlím o využití,
jelikož ani nemám v plánu
podnikat.
Nevyužil bych je, protože
obvykle u většiny
inkubátorů nelze předem
zjistit odpověď na otázku
"Co mě to bude stát?".
Většinou mívají na Webu,
co nabízí - ne však co za
to. Pro rozjíždějící se
business s omezeným
budgetem je to zásadní
informace. Dostat tuto
informaci až při osobním
jednání omezuje možnost
svobodné volby - vytváří
to nátlak určitým směrem.
OSTATNÍ
Nevím.
Využila, líbí se mi. Nevím
jak je to s cenou těchto
služeb.
Zní to zajímavě, ale nevím,
zda něco takového, třeba
v brně, vůbec funguje nebo
existuje.
Spíše využili, ale mám
Musí se zvážit poměr
strach z toho, aby to
výhod a závazků.
opravdu fungovalo a
nebyla to jen "nafouknutá"
a zpropagovaná bublina,
která je na veřejnost
působivá, ale když se do
toho pustíte, zjistíte, že to
vlastně nejde využít.
43
Kdybych se rozhodla
podnikat, určitě bych se
chtěla s někým poradit.
Možná bych zvážila i tuto
možnost.
_______
4.1. Shrnutí poznatků z průzkumu mezi studenty
V rámci projektu jsme dále vypracovali dotazníkový průzkum, jehož cílovou skupinu tvořili studenti,
kteří studují, pracují při studiu nebo jsou téměř čerstvými absolventy. Cílem bylo zjistit jejich celkový
přístup a názor na podnikatelské inkubátory.
Z celkového počtu 87 respondentů převažují z 80% ženy a mladí lidé mezi 20-26 lety.
O podnikatelském inkubátoru již slyšela polovina respondentů, ale druhá vesměs nemá tušení,
o co se jedná. Dotázaní respondenti by nejraději využili tyto služby podnikatelského inkubátoru zvýhodněné nájemné kancelářských a jiných prostor (95%) a dostupnost kontaktů na investory a jiné
firmy (taktéž 95%). Naopak nejmenší zájem byl projeven o služby společného sekretariátu (40%)
a o zvýhodněné služby mentora (54%). Pokud by se respondenti rozhodli začít podnikat, 85% z nich
by nejspíše nebo určitě využilo služeb podnikatelského inkubátoru.
Pouze 30% z dotázaných má v současnosti podnikatelský záměr. Služby, které jim v nabídce
inkubátorů chybí a které by uvítali, je IT technik a IT konzultant, zvýhodněný kapitál a lepší
propagace samotných inkubátorů. Tento bod má návaznost i na skutečnost, že největší procento
dotázaných se o existenci podnikatelských inkubátorů dozvědělo z tohoto dotazníku, a druhou největší
skupinou byli ti, co se o něm dozvěděli ve škole. Respondenti také vyjádřili doporučení ke způsobu
prezentace inkubátorů tak, aby se o nich dozvěděla co nejširší veřejnost. Byla doporučena prezentace
v rámci vysoké školy, internetu, zacílení reklamy, sebeprezentace a pořádání akcí. V závěru dotazníku
se respondenti vyjádřili k otázce, proč by využili nebo nevyužili PI a tyto odpovědi mohou být použity
jako inspirace nebo jako podklad k dalšímu rozhodování samotných inkubátorů stejně jako celý
průzkum.
44
MUNISS
5. Příručka pro začínající podnikatele
Jedním z cílů naší práce v projektu MUNISS bylo přiblížení problematiky podnikatelských inkubátorů
širší veřejnosti. Z průzkumu, který byl proveden zejména mezi studenty, vyplynulo mimo jiné i to,
že poměrně velká část oslovených respondentů o podnikatelských inkubátorech nikdy neslyšela.
Někteří zase o inkubátorech již slyšeli, ale jejich představy o podstatě inkubátorů se odlišovaly
od skutečnosti.
Na základě těchto zjištění jsme vytvořili „Příručku pro začínající podnikatele“, která je uvedena
v příloze 4. Ta by se mohla stát návodem pro mladé inovativní společnosti, které uvažují o startu
svého podnikání za pomoci podnikatelských inkubátorů. Přínosná však může být i pro ty, kteří
o inkubátorech ještě nikdy neslyšeli a dozvídají se o nich až díky ní.
Samotná příručka je koncipována jako určitý rádce, který by měl začínající podnikatele uvést
do problematiky podnikatelských inkubátorů a blíže je s nimi seznámit. Zaměřena je zejména na
inkubátory, které se nachází na území Brna. Její obecný charakter však zajišťuje to, že může být
přínosem i pro společnosti z jiných oblastí. V úvodu je vysvětlena podstata inkubátorů. Dále jsou zde
uvedeny všechny podstatné skutečnosti, které by měl podnik zvážit, než začne reálně uvažovat
o spolupráci s ním. Je zde shrnuto, pro které firmy je tato forma podpory vhodná a pro které zase tolik
vhodná není. Uvedeny jsou zde i základní výhody a nevýhody inkubátorů a rady, jak vybrat vhodný
inkubátor pro daného uchazeče. Součástí dokumentu je i tabulka, ve které jsou uvedeny základní
informace o jednotlivých brněnských inkubátorech pro snadnější a rychlejší orientaci. Další důležitou
částí je popis procesu přijímacího řízení. Nejprve je zde představen jen obecně, poté je však aplikován
na konkrétní případ. Informace pro tuto část práce nám na základě našeho předchozího dotazu
poskytlo Jihomoravské inovační centrum. Závěrečnou částí příručky je seznam alternativních
možností podpory začínajících podniků pro případ, kdy firmy v přijímacím řízení nebudou úspěšné.
45
_______
6. Poznatky ze zahraniční exkurze
V rámci naší zahraniční exkurze do Nizozemí jsme měli možnost navštívit několik organizací
a podniků, které se věnují tématice začínajícího podnikaní, a které zároveň existují v zajímavých
prostředích.
Jednou z našich prvních zastávek týkající se problematiky inkubátorů bylo kreativní centrum
VechtclubXL v Utrechtu. Není to inkubátor v pravém slova smyslu, jelikož zde není poskytována
žádná forma podpory, např. v podobě zvýhodněného nájemného. Přínos centra spočívá především
v tom, že nabízí spoustu malých kanceláří, které vznikly převážně díky iniciativě místních studentů.
Studenti jsou závislí na samofinancování, a proto většinu těchto aktivit dělají sami. Příkladem může
být to, že jednotlivé kancelářské prostory jsou vytvořeny ze dveří z nedaleké budovy, kde je plánována
demolice a studenti se s majitelem dohodli, že si je mohou odvézt. Dovezené dveře pak upravili,
natřeli a instalovali je tak, aby složily k vytvoření kancelářské prostor (Obr. 1). Takovéto drobné
podpory se jim dostává i ve formě darů či grantů. Jejich cílem je vytvořit prostředí, kde by spolu
mohly firmy kooperovat, komunikovat a podílet se na podnikání společně. Díky těmto prostorám mají
k sobě blíž i fyzicky, jako například v kavárně, kde je prostor pro setkávání. Vechtclub není zaměřen
pouze na studenty, takže se může zapojit kdokoli, ať jako organizátor či firma. Na náš tým tento
prostor v současnosti působil nedodělaným dojmem, ale fandíme jejich nadšení a myšlence.
Obr. 1: VechtclubXL (Zdroj: vlastní fotografie)
46
MUNISS
Ve městě Breda v Triple O Campusu nás zaujalo především to, že pro podnikatelské účely je zde
vyčleněno celé území kampusu.
Tento kampus je vytvořen na území
bývalé hasičské zbrojnice. Vhodným
způsobem je do nových prostor
kampusu zakomponována třeba stará
sušička na hadice, ze které se stala
dominanta kampusu. Nám byly
ukázány prostory budovy, určené
pro začínající
podnikatele.
Tato
budova nás oslovila především svým
kreativním přístupem k samotným
společnostem nebo už jen tím, že jim
nabízí netradiční prostředí k práci,
jako je například společenská
místnost se stolem a různými židlemi,
velkým
gaučem
a
vzdušným
prostorem (Obr. 2). Další zajímavostí
této budovy je malý kinosál určený
Obr. 2: Triple O Campus (Zdroj: vlastní fotografie)
k prezentaci produktů a myšlenek.
V tomto kinosále bylo vytvořeno tak příjemné prostředí, že jsme se shodli na tom, že pokud bychom
byli investorem a produkt by nám byl prezentován v takovémto prostředí, tak bychom firmě
odsouhlasili téměř cokoli.
Celý interiér
budovy nabádá k uvolnění, působí vzdušným
a světlým dojmem, s možností slunečního
svitu, který má pozitivní vliv na náladu
člověka. Domníváme se, že se zde lidem
určitě pracuje lépe než v tmavé obyčejné
kanceláři, a proto celé prostředí shledáváme
velmi inspirující. Dále nás zde zaujal
zajímavě řešený open space (Obr. 3), jakoby
sbitý z prken, ale stále nabízející lidem
soukromí, což se nedá říci o takovýchto
prostorách
v mnoha
společnostech
fungujících v České republice. Prostory
budovy jsou připravené k pronájmu pro nové
podnikatele, celkově nabízejí možnost
spolupráce, bez zbytečných rušivých prvků.
Člověk si sem může donést cokoli, co jej
bude inspirovat v jeho počínání. Pokud se
bude i tak potýkat s nedostatkem inspirace,
může využít možnosti prodiskutovat své
i cizí nápady s ostatními ve společenské
místnosti nebo si po obědě zahrát ping pong
a přijít na jiné myšlenky.
Obr. 3: Triple O Campus (Zdroj: vlastní fotografie)
47
_______
RDM Campus - Academie van
Bouwkunst ve městě Rotteerdam byl
průmyslovou
halou
využívanou
v minulosti k výrobě lodí. Dnes je
tento prostor
památkově
chráněn.
V současnosti je část těchto hal využívána
jako univerzita a střední škola. V druhé
části je vytvořeno zázemí pro inovativní
nápady studentů a začínajících podnikatelů
(Obr. 4). Jednou z hlavních myšlenek
RDM campusu je přibližovat a spojovat
univerzitní sféru studentů a profesorů
s podnikateli a profesionály, a tím zajistit
trvale udržitelný rozvoj inovací. V RDM
Campusu náš tým nejvíce zaujal celkově
využitý prostor. Doky jsou obrovské,
Obr. 4: RDM Campus (Zdroj: vlastní fotografie)
a proto je dobře, že je zde snaha využívat
již postavené prostory a ne stále stavět nové budovy na „zelených plochách“. Tuto snahu bychom
uvítali více i v České republice. Přidanou hodnotu tohoto využívání vidíme i v přínosu spojení
inovativních a nových nápadů, ve kterých
je vidět směr budoucnosti. Mezi zajímavostmi,
které nás oslovily, bychom chtěli uvést
například, meeting pointy, které jsou opticky
odděleny od obrovského prostoru pomocí
obloukovitých konstrukcí (Obr. 5). Vytváří
pocit soukromí v kanceláři, i když to tak úplně
kancelář není. Další inovativní nápad patří
Obr. 5: RDM Campus (Zdroj: vlastní fotografie)
začínající firmě mladých studentů. Tito studenti
vymýšlí způsob, jak vyrábět energii. Jejich pojetí
spočívá v tom, že do diskotékových sálů, v budoucnu
i chodníků, nainstalují desky, které se při chůzi
pohybují a tím vytváří energii (Obr. 6). My jsme měli
možnost si tento vynález vyzkoušet. Jakmile jsme
začali skákat, tak se na připojeném monitoru objevily
hodnoty zobrazující množství vytvořené energie.
Obr. 6: RDM Campus
(Zdroj: vlastní fotografie)
48
MUNISS
V Amsterdamu jsme navštívili prostory Westergasfabriek, jenž jsou vytvořeny z bývalých doků
a překladišť. Westergasfabriek pronajímá prostory kreativním, kulturním a inovativním podnikatelům.
Chtějí být inspirativním místem k setkávání místních
i zahraničních podnikatelů a sloužit jako místo pro volný čas
pro širokou veřejnost. Z našeho pohledu zde byly umístěny
byty, obchody, kanceláře. Byl zde vytvořen pocit separátního
města pod jednou střechou, ale vše působilo velmi vzdušně
a prostorně. S nadsázkou se dá říci takové město ve městě.
Líbilo se nám zde využití celého prostoru a také to,
že procházející lidé se pohybují přímo mezi obchůdky
a kancelářemi podnikajících osob (Obr. 7). Celkově toto
prostředí budí dojem, že jsou si všichni tak nějak nablízku.
Velmi jsme také ocenili barevnost celkového prostředí a snahu
o vytvoření kvalitního zázemí pro širokou veřejnost.
Obr. 7: Westergasfabriek
(Zdroj: vlastní fotografie)
49
_______
Závěr
Pro začínající firmy je i přes to, že mají skvělý nápad s tržním potenciálem, velmi složité vstoupit
na trh, udržet a hlavně rozvíjet svou pozici na trhu. Firmy musí mít určité zázemí (nejen finanční),
prostory pro své podnikání a také znalosti z mnoha oblastí, jako jsou například daně, účetnictví,
marketing atd. Pokud tyto znalosti nemají, musí za ně platit vysoké částky. Toto jsou jen některé
problémy, se kterými se začínající firma musí potýkat, a se kterými se snaží pomoci podnikatelské
inkubátory.
Hlavním výstupem naší práce, bylo vytvořit Příručku pro začínající podnikatele, která jim poskytne
všechny důležité informace o tom, jak se do podnikatelského inkubátoru dostat. Vzhledem k tomu,
že zájem o to, dostat se do podnikatelského inkubátoru, je velmi vysoký, součástí příručky je i uvedení
dalších možností podpory a programů pro začínající podnikatele.
Celý projekt je rozdělen na několik částí. Nejdříve jsme zpracovali informace o podnikatelských
inkubátorech obecně. Je zde popsána jejich historie i současnost, typy podnikatelských inkubátorů
a principy fungování. Součástí je i srovnání podnikání s využitím a bez využití podnikatelského
inkubátoru v podobě tabulky, která má všeobecný charakter a v podobě modelového příkladu
pro získání bližší představy o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti podnikatelského inkubátoru.
Další část projektu se týká informací získaných ve spolupráci s firmami, které v inkubátorech
v současnosti působí. Firmy posuzovali přínosy i nedostatky podnikatelských inkubátorů.
Tři firmy z inkubátoru Brno – Jih nám také na toto téma poskytly rozhovor. Výsledky poskytují
přínosný pohled na inkubátory zevnitř.
Třetí část projektu obsahuje hodnocení inkubátorů. Součástí jsou také příklady některých úspěšných
firem, které inkubátorem prošly v minulosti. Dále jsme zpracovali srovnávací tabulku brněnských
inkubátorů, která by mohla firmám pomoci s výběrem. Toto srovnání je i součásti již zmíněné
Příručky.
Poslední částí před samotnou Příručkou je dotazníkové šetření mezi studenty. Cílem bylo zjistit, zda
mají studenti, jako potencionální uchazeči o podnikatelské inkubátory, povědomí o jejich existenci
a službách. Výsledky ukázali mimo jiné, že z hlediska informovanosti je co zlepšovat. S tím
by mohla pomoci i námi zpracovaná Příručka pro začínající podnikatele.
V rámci projektu MUNISS jsme se zúčastnili zahraniční exkurze související se zpracovaným
tématem. Poslední kapitola se proto věnuje zajímavým objektům, které jsme měli možnost během
exkurze navštívit.
50
MUNISS
Zdroje
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
[23]
[24]
AREAL DVORANA. Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary - Dvory. Arealdvorana.cz
[online]. ©2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.arealdvorana.cz/
BEACENTRUM. Acceleration. Beacentrum.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné
z: http://www.beacentrum.cz/acceleration-cl-9.html
BIC OSTRAVA. Kanceláře a výrobní prostory k pronájmu – Vědeckotechnický park
a Podnikatelský inkubátor. Bicova.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.bicova.cz/nase-sluzby/kancelare-a-vyrobni-prostory-k-pronajmuvedeckotechnicky-park-a-podnikatelsky-inkubator.html
BIC PLZEŇ. Bic.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.bic.cz/
BIOINOVA. IBC ÚEM AVČR. Bioinova.avcr.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné
z: http://bioinova.avcr.cz/o-nas/ibc.html
CENTRUM APLIKOVANÉHO VÝZKUMU DOBŘÍŠ. Cavd.cz [online]. ©2012 [cit. 201404-10]. Dostupné z: http://www.cavd.cz/
CORPORATE INVESTMENT FUND. Podnikatelský inkubátor PIN. Pinmk.cz [online].
©2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.pinmk.cz/index.php
CSES. Benchmarking of Business Incubators [online]. London: Centre for Strategy &
Evaluation
Services,
©2002
[cit.
2014-03-23].
Dostupné
z:
http://www.cses.co.uk/upl/File/Benchmarking-Business-Incubators-main-report-Part-1.pdf
ENKI. Třeboňské inovační centrum. Enki.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.enki.cz/cs/vedecko-technicky-park
EURO E 15. Euro.E15.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/
GINA SOFTWARE. Ginasoftware.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
www.ginasoftware.cz
INOVACENTRUM
ČVUT.
InovaJET.
Inovacentrum.cvut.cz
[online].
©2013
[cit.2014-04-10]. Dostupné z: http://www.inovacentrum.cvut.cz/inovajet
iPODNIKATEL. Podnikatelé v inkubátoru. iPodnikatel.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-03-23].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/podnikatele-v-inkubatoru.html
ISTUDIO. Istudio.cz. [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.istudio.cz/
JIHOČESKÝ VĚDECKOTECHNICKÝ PARK. Prostředí JVTP. Jvtp.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.jvtp.cz/etapy-budovani-jvtp/
Dostupné z: http://www.jic.cz/
KLÍMOVÁ, V. Podnikatelské inkubátory v regionech České republiky. Ekf.tuke.sk [online].
©2008
[cit.
2014-03-23].
Dostupné
z:
http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2008/zbornik/files/prispevky/klimova.pdf
KLÍMOVÁ, V. Význam podnikatelských inkubátorů pro rozvoj inovací. In: Sborník příspěvků
z mezinárodní ekonomické konference Inovační potenciál regionů ČR. Česká ekonomika
v procesu globalizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 27–32.
ISBN 80-210-2085-8
LIŠKOVÁ, Z. Podnikatelské inkubátory. Smlouvy-online.cz [online]. ©2008 [cit. 2014-03-23].
Dostupné z: http://smlouvy-online.cz/depository/Osobni-finance-06-2008.pdf
NATIONAL AGENCY FOR DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM
ENTERPRISES. History of incubator. Archive.is [online]. ©2010 [cit. 2014-03-23]. Dostupné
z: http://archive.is/ZIQXx
NODE5. Node5.cz [online]. ©2012-2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://node5.cz/about/
PODNIKATELSKÉ A INOVAČNÍ CENTRUM BIC BRNO. Bicbrno.cz [online].
©1991-2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.bicbrno.cz/
PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR KUNOVICE – PANSKÝ DVŮR. O nás. Pik-pd.cz
[online]. ©2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.pik-pd.cz/doc/113/
PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR NYMBURK. Inkubator-nymburk.eu [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.inkubator-nymburk.eu/
51
[25]
[26]
[27]
[28]
[29]
[30]
[31]
[32]
[33]
[34]
[35]
[36]
[37]
[38]
[39]
[40]
[41]
[42]
[43]
[44]
[45]
_______
RVP INVEST. Podnikatelský inkubátor ve Fulneku. Rvp.brown.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.rvp.brown.cz/pi_fulnek.php
SILO INVEST. Vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor. Triangl-uh.cz [online].
©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.triangl-uh.cz/index.php?v=volne-prostory
SLEVOMAT. Slevomat.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
http://www.slevomat.cz/o-nas
STARTUP CLUB. Startupclub.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
http://startupclub.cz/aktualita/startupclub-nejcastejsi-chyby-kterych-se-zacinajici-firmydopousti/#sthash.UPXSKXbV.dpuf
STEEL IT. O inkubátoru. Steel-it.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.steel-it.cz/o-inkubatoru
ŠKOLA OBNOVY VENKOVA TŘANOVICE. Kapplův dvůr. Sov.tranovice.org [online].
©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://sov.tranovice.org/dokumenty[1430]-[cz]revitalizace-brownfields
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM HRADEC KRÁLOVÉ. Podnikatelský inkubátor. Tchk.cz
[online]. ©2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.tchk.cz/podnikatelskyinkubator.html
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM PÍSEK. Tcpisek.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
Dostupné z: http://www.tcpisek.cz/
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Inkubatorzlin.cz [online] ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.inkubatorzlin.cz/
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Podnikatelský inkubátor – Zlín.
Ticzlin.cz
[online].
©2007-2010
[cit.
2014-04-10].
Dostupné
z:
http://www.ticzlin.cz/podnikatelsky-inkubator/
TECHNOLOGY INNOVATION TRANSFER CHAMBER. Pronájem v inkubátoru. Titcvtp.cz
[online].
©2012
[cit.
2014-04-10].
Dostupné
z:
http://www.titcvtp.cz/pronajem/pronajem-v-inkubatoru/
TECHNOLOGICKÝ PARK CHOMUTOV. Tpcv.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
Dostupné z: http://www.tpcv.cz/
TECHNOLOGICKÝ PARK PROGRESS. Nabídka. Progresspark.cz [online]. ©2010
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.progresspark.cz/index.htm
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Vědeckotechnický park Informační a
komunikační technologie. Utb.cz [online]. ©2010-2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.utb.cz/fai/struktura/vedeckotechnicky-park-informacni-a-komunikacnitechnologie
VALAŠSKOKLOBOUCKÉ PODNIKATELSKÉ CENTRUM. O Valašskoklobouckém
podnikatelském centru. Vpcsro.eu [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://www.vpcsro.eu/o-valasskoklobouckem-podnikatelskem-centru
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK BRNO-JIH . Podnikatelský inkubátor Brno-Jih. Vtpbrno.cz
[online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vtpbrno.cz/
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK MILOVICE. Podnikatelský inkubátor. Vtpmilovice.cz
[online]. ©2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vtpmilovice.eu/podnikatelskyinkubator
VĚDECKO-TECHNICKÝ PARK MŠTĚTICE. Podnikatelský inkubátor. Vtpm.eu [online].
©2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vtpm.eu/joomla_25/nabidka-firmam.html
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK OSTRAVA. Idea inkubátor. Vtpo.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://vtpo.cz/projekty/idea-inkubator
VĚDECKO-TECHNOLOGICKÝ PARK OSTRAVA. Technologický inkubátor. Vtpo.cz
[online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://vtpo.cz/projekty/technologickyinkubator
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI.
Podnikatelský inkubátor kanceláře. Vtpup.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://vtpup.cz/sluzby/pronajem-prostor/podnikatelsky-inkubator-kancelare.html
52
MUNISS
[46]
[47]
[48]
[49]
[50]
[51]
[52]
[53]
[54]
[55]
[56]
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK PLZEŇ. Vtpplzen.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
Dostupné z: http://www.vtpplzen.cz/
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK ROZTOKY. Nabídka inovativním firmám. Vtp-roztoky.cz
[online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vtp-roztoky.cz/cs/nabidka-prostoru
VĚDECKO-TECHNICKÝ PARK RUMBURK. Ceník nájemného. Pc-vtp-rumburk.cz
[online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.pc-vtp-rumburk.cz/ceniknajemneho.html
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK ÚSTÍ NAD LABEM. Vtp.fvtm-ujep.cz [online]. ©2010
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://vtp.fvtm.ujep.cz/view.php?cisloaktuality=2010031902&mn=11
VTP A CTT VYSOČINA. Podnikatelský inkubátor. Vtpvysocina.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vtpvysocina.eu/cz/sluzby/podnikatelsky-inkubator/
Dostupné z: http://cpi.vsb.cz/greenlight/cs/o-green-light/
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Podnikatelský
inkubátor. Inkubator.vsb.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:
http://inkubator.vsb.cz/cs/
Dostupné z: http://pi.vsp.cz/sluzby/hour-office
VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ. O projektu. Pi.vsp.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
Dostupné z: http://pi.vsp.cz/
Y SOFT CORPORATION. Ysoft.cz. [online]. ©2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
http://www.ysoft.cz/
ZNOJMO. Záměr výpůjčky míst v podnikatelském inkubátoru. Znojmokolumbus.cz [online].
©2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.znojmokolumbus.cz/novinky/25-zamervypujcky-mist-v-podnikatelskem-inkubatoru
53
_______
Seznam tabulek
Tab. 1: Přehled podnikatelských inkubátorů a center v ČR dle krajů ................................................... 11 Tab. 2: Zahájení podnikání s využitím a bez využití podnikatelského inkubátoru ............................... 17 Tab. 3: Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně ......................................................................... 27 Tab. 4: Struktura respondentů dle pohlaví ............................................................................................ 30 Tab. 5: Věková struktura respondentů................................................................................................... 30 Tab. 6: Struktura respondentů dle zaměstnaneckého poměru ............................................................... 31 Tab. 7: Struktura respondentů dle dosažené úrovně vzdělání ............................................................... 31 Tab. 8: Struktura respondentů dle znalosti pojmu PI ............................................................................ 32 Tab. 9: Struktura respondentů dle představy o pojmu PI ...................................................................... 33 Tab. 10: Struktura respondentů dle využití služeb PI............................................................................ 36 Tab. 11: Struktura respondentů dle využití PI v začátcích podnikání ................................................... 38 Tab. 12: Struktura respondentů dle nápadu dalších služeb PI ............................................................... 38 Tab. 13: Struktura respondentů dle informačních zdrojů ...................................................................... 39 Tab. 14: Struktura respondentů dle podnikatelského záměru................................................................ 41 Tab. 15: Struktura respondentů dle důvodu využití PI .......................................................................... 42 Tab. 16: Modelový příklad pro srovnání vybraných nákladů s využitím a bez využití inkubátoru ...... 66 Tab. 17: SWOT analýza vstupu do inkubátoru ..................................................................................... 68 54
MUNISS
Seznam grafů
Graf 1: Struktura respondentů dle pohlaví ............................................................................................ 30 Graf 2: Věková struktura respondentů .................................................................................................. 30 Graf 3: Struktura respondentů dle zaměstnaneckého poměru ............................................................... 31 Graf 4: Struktura respondentů dle dosažené úrovně vzdělání ............................................................... 31 Graf 5: Struktura respondentů dle znalosti pojmu PI ............................................................................ 32 Graf 6: Struktura respondentů dle využití služeb PI ............................................................................. 37 Graf 7: Struktura respondentů dle využití PI v začátcích podnikání ..................................................... 38 Graf 8: Struktura respondentů dle nápadu dalších ................................................................................ 38 Graf 9: Struktura respondentů dle informačních zdrojů ........................................................................ 39 Graf 10: Struktura respondentů dle podnikatelského záměru ............................................................... 41 55
_______
Seznam obrázků
Obr. 1: VechtclubXL ............................................................................................................................. 46 Obr. 2: Triple O Campus ....................................................................................................................... 47 Obr. 3: Triple O Campus ....................................................................................................................... 47 Obr. 4: RDM Campus ........................................................................................................................... 48 Obr. 5: RDM Campus ........................................................................................................................... 48 Obr. 6: RDM Campus ........................................................................................................................... 48 Obr. 7: Westergasfabriek ....................................................................................................................... 49 56
MUNISS
Seznam příloh
Příloha 1 Popis podnikatelských inkubátorů v ČR ................................................................................ 58 Příloha 2 Modelový příklad ................................................................................................................... 65 Příloha 3 Dotazník ................................................................................................................................. 70 Příloha 4 Příručka pro podnikatele ........................................................................................................ 73 57
_______
Přílohy
Příloha 1 Popis podnikatelských inkubátorů v ČR
PRAHA

Inovacentrum ČVUT - zřizovatelem je ČVUT Praha a provozovatelem Inovacentrum ČVUT.
Podnikatelský inkubátor InovaJET v Dejvickém areálu ČVUT má rozlohu 680 m2.
Zabezpečuje odporu studentů, absolventů nebo vědeckých pracovníků s technickým
inovativním nápadem při zahájení podnikatelské činnosti. Doba inkubace je 18 měsíců
a probíhá ve třech fázích: Warm up (1-3.měsíce), Focus (4-6 měsíců), Accelerate & develop
(6─18 měsíců).29

Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR - zřizovatelem je ÚEM AV ČR30, v.v.i.
a provozovatelem BioInova, s.r.o. IBS provozuje specializovaný inkubátor na podporu
a rozvoj biomedicínských spin-off31 inovativních firem pro aplikaci výzkumných výsledků
ÚEM AV ČR (buněčná terapie, regenerativní medicína, farmakologie).32

Smíchovský technologický inkubátor Node 5 - zřizovatelem a provozovatelem je společnost
Node5, a. s. Celková rozloha inkubátoru je 280 m2 a je určen pro start-upy s vytvořeným
týmem i pro subjekty, které mají pouze nápad a hledají pomoc pro jeho realizaci. Zaměření
inkubátoru je na firmy z oblasti IT, internetu či mobilů. Inkubační proces má několik
fází: ověření smysluplnosti nápadu a hledání partnerů pro spolupráci na jeho realizaci,
poskytnutí zázemí vč. mentorů, zasedacích místností a dalších služeb, možnost
přípravy samostatných kanceláří. Start-upy platí měsíční poplatek dle fáze, v níž se nachází
a dle prostor, které využívají.33
JIHOČESKÝ KRAJ

Jihočeský vědeckotechnický park, České Budějovice – zřizovatelem je Jihočeská univerzita
v Českých Budějovicích a Jihočeský kraj, provozovatelem Jihočeská agentura pro podporu
inovačního podnikání, o. p. s. Vznik a rozvoj parku podpořen z programu Prosperita I a II.
Primárním zaměřením parku je transformace výsledků výzkumu Jihočeské univerzity
a Biologického centra AV ČR do praxe. Inkubátor je určen pro technologicky orientované
a inovační malé a střední firmy (high-tech technologie).34

Vědecko-technický park – Třeboňské inovační centrum, Třeboň - zřizovatelem
a provozovatelem je ENKI, o. p. s. Finanční podpora TIC z programu Prosperita I a II. PI
je určen pro nové firmy přednostně zaměřené na technologické inovace nebo transfer
technologií. TIC je zaměřeno na solární a jiné energetické programy, strojírenskou
ekotechniku, jemnou mechaniku a optiku, biotechnologie.35

Technologické centrum Písek - zřizovatelem je Reality Grégr, s. r. o. a město Písek,
provozovatelem Technologické centrum Písek, s. r. o. Realizace centra byla podpořena
z programu Prosperita II. Celková plocha určená pro podnikatelský inkubátor je 300 m2.
29
INOVACENTRUM ČVUT. InovaJET. Inovacentrum.cvut.cz [online]. ©2013 [cit. 2014-04-10].
Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky
31
Podnikatelský subjekt založený za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného ve výzkumné
organizaci.
32
BIOINOVA. IBC ÚEM AVČR. Bioinova.avcr.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-04-10].
33
NODE5. Node5.cz [online]. ©2012-2013 [cit. 2014-04-10].
34
JIHOČESKÝ VĚDECKOTECHNICKÝ PARK. Prostředí JVTP. Jvtp.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
35
ENKI. Třeboňské inovační centrum. Enki.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
30
58
MUNISS
PI je určeno na podporu vzniku a rozvoje spin-off firem v oblasti IT, průmyslové
automatizace, strojírenství a alternativní energetiky.36
JIHOMORAVSKÝ KRAJ

BIC Brno - Podnikatelské a inovační centrum, Brno - zřizovatelem i provozovatelem
je BIC Brno spol, s r. o. Centrum vzniklo za podpory z programu Phare. Zaměřuje se zejména
na podporu začínajícím podnikatelům s inovačními projekty.37

Vědeckotechnický park Brno-Jih, Brno - zřizovatelem i provozovatelem je Výzkumný
ústav stavebních hmot, a. s. Pro podporu financování parku byl využit program Prosperita I
a II. Plocha PI činí 955 m2. Inkubační prostory jsou určeny pro start-up inovativní firmy,
absolventy technických VŠ, pro projekty s pozitivním vlivem na životní prostředí,
zaměstnanost a export či firmám s vazbou na vědu a výzkum, především na inovativní firmy
s vazbou na stavebnictví a nové technologie. Doba inkubace je max. 3 roky, přičemž
zvýhodnění je nejvyšší v prvním roce působení a v následujících dvou letech klesá.38

JIC Brno – zakladateli centra jsou JMK, VUT v Brně, MU, město Brno, MZLU v Brně
a VFU v Brně, provozovatelem je JIC, o. p. s. JIC zabezpečuje služby v rámci tří projektů –
INTECH, INBIT A INMEC. Doba inkubace v centru je max. 3 roky. INTECH je technický
inkubátor s pronajímatelnou plochou 1 500m2, který byl podpořen z programu Prosperita I.
INBIT je biotechnologický inkubátor s pronajímatelnou plochou 2 000 m2, jehož realizace
byla podpořena z programu Prosperita I a II. Zaměřuje se na star-upové firmy z oblasti life
sciences. INMEC je zamřen na firmy (start-upy i menší etablované technologické firmy,
inovační projekty větších firem) z oboru pokročilých nano a mikrotechnologií, nových
materiálů a komunikačních a řídících technologií s pronajímatelnou plochou 6 700m2.
Součástí JIC Brno je i Microsoft inovační centrum.39

Vědeckotechnický park profesora Lista - zřizovatelem a provozovatelem je VUT v Brně.
Projekt byl spolufinancován z programu Prosperita II. Plocha určená k pronájmu firmám
je 758 m2. Park poslouží jako vědecký inkubátor pro výzkum a vývoj určen především
pro zasídlení firem studentů a absolventů VUT.

TITC – vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor – zřizovatelem je Jihomoravský
kraj a provozovatelem VTP Brno, a. s. Projekt je podporován z programu Prosperita II.
Celková pronajímatelná plocha podnikatelského inkubátoru 193 m2. Inkubátor bude mít
multioborové zaměření (např. IT firmy, stavební firmy aj.), především na podporu
technologicky orientovaných firem. Firmy budou mít možnost po ukončení doby inkubace
pokračovat ve stávajících prostorech, ovšem bez dotované podpory.40

Podnikatelský inkubátor Znojmo - zřizovatelem a provozovatelem je město Znojmo.
PI je především určen pro inovativní firmy, studenty VŠ, projekty s pozitivním vlivem
na životní prostředí, zaměstnanost a export a firmy s vazbou na vědu a výzkum. Doba
inkubace je 1 rok.41
36
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM PÍSEK. Tcpisek.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
PODNIKATELSKÉ A INOVAČNÍ CENTRUM BIC BRNO. Bicbrno.cz [online]. ©1991-2013
[cit. 2014-04-10].
38
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK BRNO-JIH . Podnikatelský inkubátor Brno-Jih. Vtpbrno.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
39
40
TECHNOLOGY INNOVATION TRANSFER CHAMBER. Pronájem v inkubátoru. Titc-vtp.cz [online].
©2012 [cit. 2014-04-10].
41
ZNOJMO. Záměr výpůjčky míst v podnikatelském inkubátoru. Znojmokolumbus.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
37
59
_______
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Technologické centrum Hradec Králové - zřizovatelem je město Hradec Králové,
provozovatelem Technologické centrum Hradec Králové o.p.s. TC bylo vybudováno
za podpory z programu Prosperita I. Prostory PI jsou 800 m2. PI je přednostně určen pro malé
a střední firmy, tzv. start-upy a spinoff firmy zaměřené především na pokročilé výrobky,
technologie a služby s potenciálem dalšího inovačního vývoje. Součástí TC je i Microsoft
inovační centrum.42
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

BIC Ostrava - zřizovatel Vítkovice, a. s. a provozovatel BIC Ostrava, s.r.o. Vznik a rozvoj
centra byla podpořena z programu Phare, Prosperita I a II. Celková výměra plochy k pronájmu
VTP a PI je 23 531 m2. PI je zaměřen především na inovativní firmy průmyslové výroby či
a službami, popř. firmy s vlastním výzkumem a vývojem. Doba inkubace je max. tři roky,
přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním roce působení a v následujících dvou letech klesá.43

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU, Ostrava – zřizovatelem a provozovatelem je Vysoká
škola Báňská – Technická univerzita Ostrava. PI byl vybudován za přispění programu
Prosperita I. Inkubátor je určen pro začínající inovativní firmy (historie mladší tří let) působící
v hi-tech sektoru nebo vyrábějící hi-tech produkt, dále pro spin-off firmy s inovativním
projektem, jejichž know how alespoň částečně patří univerzitě. PI je určen absolventům SŠ
v regionu, studentům, absolventům a zaměstnancům VŠB-TU.44

Podnikatelský inkubátor STEEL IT, Třinec - zřizovatelem a provozovatelem je Institut
EuroSchola, o. s. Projekt byl podpořen z programu Prosperita I. Celková plocha inkubátoru
je 975 m2 a je určen především pro začínající inovativní firmy absolventů a mladých
podnikatelů v oblasti informačních a komunikačních technologií na Těšínském Slezsku a tzv.
znalostní a novou ekonomiku. Doba inkubace je max. tři roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší
v prvním roce působení a v následujících dvou letech klesá.45

Vědecko-technologický park Ostrava - zřizovatelem je město Ostrava a provozovatelem
Vědecko-technologický park Ostrava, a. s. Realizace a rozvoj parku byl podpořen z programu
Phare a Prosperita II. Technický inkubátor je zaměřený na podporu především začínajících,
ale i zavedených firem s technologicky orientovaným nebo inovačním produktem
či projektem.46

Podnikatelský inkubátor VŠP, Ostrava - zřizovatelem a provozovatel je Vysoká škola
podnikání, a. s. PI vznikl za podpory z programu Prosperita I. Celková plocha k pronájmu
je více jak 360 m2. Inkubátor je určen přednostně pro začínající firmy studentů a absolventů
VŠP s projekty v oblasti informačních technologií a služeb s nimi spojenými.47

Podnikatelské centrum – Kapplův dvůr, Třanovice – zřizovatelem je obec Třanovice
a provozovatelem Třanovice služby, o.p.s. Celková plocha kancelářských prostor je 2 200 m2.
Podnikatelský inkubátor je zaměřen na podporu drobného podnikání místních občanů.48
42
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM HRADEC KRÁLOVÉ. Podnikatelský inkubátor. Tchk.cz [online]. ©2011
[cit. 2014-04-10].
43
BIC OSTRAVA. Kanceláře a výrobní prostory k pronájmu – Vědeckotechnický park a Podnikatelský
inkubátor. Bicova.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10].
44
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Podnikatelský inkubátor.
Inkubator.vsb.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
45
STEEL IT. O inkubátoru. Steel-it.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
46
VĚDECKO-TECHNOLOGICKÝ PARK OSTRAVA. Technologický inkubátor. Vtpo.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
47
VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ. O projektu. Pi.vsp.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
48
ŠKOLA OBNOVY VENKOVA TŘANOVICE. Kapplův dvůr. Sov.tranovice.org [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
60
MUNISS

Podnikatelský inkubátor RVP invest, Fulnek - zřizovatelem a provozovatelem je RVP
Invest, a. s. Realizace a rozvoj PI byl podpořen z programu Prosperita I a II. Celková plocha
určená k pronájmu cca 3 750 m2. Zaměřeno na rozvoj malého a středního podnikání v oblasti
Fulnecka a Oderska, především v oblasti kovoobrábění a strojírenství.49
OLOMOUCKÝ KRAJ

Podnikatelský inkubátor VTP UP v Olomouci, Olomouc - zřizovatelem a provozovatelem
je Univerzita Palackého v Olomouci. Realizace rozvoj parku je podpořen z projektů Phare,
Prosperita I a II. Celková plocha PI je 1 603 m2. Prostory jsou především určeny pro začínající
inovativní start-up nebo spin-off firmy z oblasti biotechnologií, nanotechnologií nebo
softwarové firmy. Doba inkubace je max. 3 roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním
roce působení a v následujících dvou letech klesá.50

Podnikatelský inkubátor PIN, Olomouc - zřizovatelem a provozovatelem je Corporate
investment fund, a. s. ve spolupráci s občanským sdružením Mladí konzervativci.
Jedná se o první soukromý inkubátor v Olomouci, který je především určen pro inovativní
firmy založené studenty a absolventy SŠ a VŠ. Zaměření PI je na různé oblasti podnikání.51

BEA Centrum Olomouc – investorem centra je TESCO SW a partnery Regionální centrum
Olomouc a Moravská vysoká škola Olomouc. BEA Centrum poskytuje podporu malým
a středním podnikům v regionu se zaměřením na rozvoj, byznys a inovace.52
PLZEŇSKÝ KRAJ

BIC Plzeň - zřizovatelem je město Plzeň a provozovatelem BIC Plzeň, s. r. o. Vznik centra
byl podpořen z programu Phare a Park. Inkubátor je určen především pro inovační
a technologicky orientované malé a střední firmy v plzeňském regionu. Doba inkubace je max.
3 roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním roce působení a v následujících dvou letech
klesá. Po ukončení doby inkubace může firma zůstat v prostorách inkubátoru, ovšem
jíž bez zvýhodněných podmínek.53

Vědeckotechnický park Plzeň - zřizovatelem je město Plzeň a provozovatelem
Vědeckotechnický park Plzeň, s. r. o. Podpora financování parku z programu Prosperita I a II.
Park zprostředkovává služby na podporu inovačního podnikání.54

Plzeňský vědeckotechnologický park II. - zřizovatelem je město Plzeň a provozovateli jsou
BIC Plzeň, s. r. o. a Vědeckotechnický park Plzeň, a. s. Vznik parku byl podpořen z programu
Prosperita II. Park poskytuje služby na podporu inovativních firem.
STŘEDOČESKÝ KRAJ

Podnikatelský inkubátor Nymburk - zřizovatelem je město Nymburk a provozovatelem
je pověřen Podnikatelský inkubátor Nymburk, p. o. Podpora financování PI z dotací
z programu Prosperita I. Celková plocha inkubátoru 3 335 m2 (505 m2 kanceláře, 200 m2
49
RVP INVEST. Podnikatelský inkubátor ve Fulneku. Rvp.brown.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Podnikatelský inkubátor
kanceláře. Vtpup.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-04-10].
51
CORPORATE INVESTMENT FUND. Podnikatelský inkubátor PIN. Pinmk.cz [online].
©2013
[cit. 2014-04-10].
52
BEACENTRUM. Acceleration. Beacentrum.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-04-10].
53
BIC PLZEŇ. Bic.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
54
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK PLZEŇ. Vtpplzen.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-10].
50
61
_______
laboratoře, 1 490 m2 výrobní plochy). PI je především určen pro začínající firmy s inovačním
potenciálem. Doba inkubace je 3 roky.55

Vědeckotechnický park Mstětice - zřizovatelem je AŽD Praha, s. r. o. a provozovatelem
Eurosignal, a. s. Vybudování parku bylo podpořeno z programu Prosperita I. Celkové prostory
podnikatelského inkubátoru cca 118 m2. Inkubátor podporuje především začínající
technologicky orientované malé a střední podniky s inovačním potenciálem.56

Vědeckotechnický park Roztoky - zřizovatelem a je Trigema, a. s. provozovatelem VTP
Roztoky, a. s. Park vznikl za finanční podpory z programu Prosperita II. Plocha určená
pro podnikatelský inkubátor se pohybuje kolem 103 m2. PI je především určen pro začínající
inovativní firmy zabývající se aplikovaným výzkumem a vývojem (spalovací motory, vozidla,
převodovky, elektrických přenosů a hybridů aj.).57

VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor, Březno - zřizovatelem a provozovatelem
je Vyrtych-technologický park a inkubátor s. r. o. Vybudování parku bylo podpořeno
z programu Prosperita I a II. Park a inkubátor se zaměřuje na mladé inovační firmy a podporu
vědecké činnosti v regionu, s důrazem na inovační produkty.

Centrum aplikovaného výzkumu, Dobříš - zakladatelem i provozovatelem je CAVD, s. r. o.
Centrum vzniklo za podpory programu Prosperita II. Centrum poskytuje služby
podnikatelského inkubátoru začínajícím firmám (start-up a spin-off firmy) s inovačním
potenciálem v širokém spektru podnikatelských aktivit. Zaměření centra bude zejména
na obnovitelné energetické zdroje, termogenerátory, revitalizace ekosystémů, ekologické
metody čištění odpadních vod aj.58

Vědeckotechnický park Milovice - zakladatelem a zřizovatelem je VTP AT Milovice, o. p. s.
Vznik parku byl finančně podpoře z programu Prosperita II. Podnikatelský inkubátor bude
zaměřen na začínající inovativní firmy, např. v oblasti aerodynamiky, termodynamiky,
snižování energetické náročnosti, regulačních systémy aj.59

Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek, Kolín - zřizovatelem je město Kolín. Vznik PI
je podpořen z prostředků programu Prosperita II. Celkové prostory PI by měly být o velikosti
cca 1 500 m2. Inkubátor bude především určen pro začínající firmy působící v oblasti kultury,
profesního vzdělávání a na firmy s inovačním IT předmětem činnosti.

Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef, Chotilsko - zřizovatelem
a provozovatelem je ČVUT Praha. Vznik centra byl podpořen finančními prostředky
z programu Prosperita II. Prostory pro pronájem začínajícím inovačním firmám jsou kolem
300 m2. Zaměření centra je především na průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace
zaměřené zejména na nové technologie, konkurenceschopné výrobky a služby v oblasti
výstavby a provozu podzemních staveb.
ÚSTECKÝ KRAJ

Vědecko-technický park Rumburk - zřizovatelem a provozovatelem je Podnikatelské
centrum Rumburk, VTP, s. r. o. Park byl finančně podpořen z programu Prosperita I. Park
se zaměřuje na oblast vědy, technologie a inovačního podnikání. Prostorové zázemí
je vybudováno v podobě univerzálního typu. Podnikatelský inkubátor je určen pro začínající
55
PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR NYMBURK. Inkubator-nymburk.eu [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
VĚDECKO-TECHNICKÝ PARK MŠTĚTICE. Podnikatelský inkubátor. Vtpm.eu [online]. ©2013
[cit. 2014-04-10].
57
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK ROZTOKY. Nabídka inovativním firmám. Vtp-roztoky.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
58
CENTRUM APLIKOVANÉHO VÝZKUMU DOBŘÍŠ. Cavd.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-04-10].
59
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK MILOVICE. Podnikatelský inkubátor. Vtpmilovice.cz [online]. ©2012
[cit. 2014-04-10].
56
62
MUNISS
firmy inovačního zaměření, kterým poskytuje zvýhodněné nájemné (sleva 30 % z běžného
nájemného).60

Technologický park Chomutov - zřizovatelem je OHK, Asociace mezinárodní spolupráce
firem, EDOST, HS, Project, Fitness Company, kdy poslední čtyři subjekty jsou zároveň
i provozovateli. PI se zaměřuje na poradenství pro začínající podnikatele a je určen především
pro firmy inovativního a vzdělávacího charakteru.61

Vědeckotechnický park Ústí nad Labem - zřizovatelem i provozovatelem je Fakulta
výrobních technologií a managementu univerzity J.E.Purkyně. Park je určen pro firmy
zaměřené na optimalizaci v oblastech technologií a materiálů, modernizaci a inovaci výroby,
které nemají vlastní výzkumnou kapacitu. Park poskytuje zázemí pro výzkum nebo vytvoření
referenčních laboratoří.62

Nupharo Park ve Žďárku u Knínic - zřizovatelem a provozovatelem je Nupharo Park, a. s.
Realizace parku je podporována z programu Prosperita II a na výstavbě se podílí společnost
ABB. PI je určen pro rozvoj malých a nových firem v oblasti energetiky se zaměřením na
inovace ve výrobě, přenosu a spotřebě stejnosměrné elektrické energie. Nejdelší inkubační
doba bude poskytnuta na tři roky.
VYSOČINA

VTP a CTT Vysočina v Jihlavě - zřizovatelem a provozovatelem je Energoklaster CTT
Vysočina, o. p. s. Park je podporován v rámci programu Prosperita II. Celková plocha pro
účely PI je 114 m2. PI je určen pro malé střední inovativní firmy s délkou existence méně než
36 měsíců, kteří působí v oblasti snižování energetické náročnosti, materiálového inženýrství
a využití biomasy.63
ZLÍNSKÝ KRAJ

Technologické inovační centrum, Zlín - zřizovatelem je Univerzita Tomáše Bati a Zlínský
kraj, provozovatelem je Technické inovační centrum, s. r. o. TIC vzniklo za finanční podpory
z programu Prosperita I. Podnikatelský inkubátor je určen pro začínající firmy s inovačním
potenciálem pro jejich výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Doba inkubace je max.
3 roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním roce působení a v následujících dvou letech
klesá. Po ukončení doby inkubace může firma zůstat v PI (ovšem bez zvýhodněných
podmínek) nebo se přesunout do VTP.64

Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, Kunovice - zřizovatelem PI je město
Kunovice a provozovatelem Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, s. r. o. Vznik
PI byl podpořen dotací z programu Prosperita II. Celková plocha PI je 2 500 m2. Inkubátor
je zaměřen na začínající a inovativní firmy.65

Technologický park Progress, Holešov - zřizovatelem je Zlínský kraj a provozovatelem
Industry Servis ZK, a. s. Vznik parku byl podpořen z programu Prosperita II. Celková plocha
prostor inkubátoru má přibližně 2 000 m2. PI podporuje především inovačně zaměřené firmy
ze zpracovatelského průmyslu a služeb (vylučuje firmy zabývající se např. primárním
60
VĚDECKO-TECHNICKÝ PARK RUMBURK. Ceník nájemného. Pc-vtp-rumburk.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
61
TECHNOLOGICKÝ PARK CHOMUTOV. Tpcv.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
62
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK ÚSTÍ NAD LABEM. Vtp.fvtm-ujep.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10].
63
VTP A CTT VYSOČINA. Podnikatelský inkubátor. Vtpvysocina.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
64
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Podnikatelský inkubátor – Zlín. Ticzlin.cz [online].
©2007-2010 [cit. 2014-04-10].
65
PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR KUNOVICE – PANSKÝ DVŮR. O nás. Pik-pd.cz [online]. ©2011
[cit. 2014-04-10].
63
_______
zpracováním surovin). Doba inkubace je 3 roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním
roce a následujících dvou letech klesá.66

VTP a CTT při UTB ve Zlíně, Zlín - zřizovatelem i provozovatelem je Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně. Vznik parku byl finančně podpořen z programu Prosperita II. Celková výměra
prostor pro inovační firmy, podnikatele a vědecké a výzkumné pracovníky je 5 600 m2. Park
je zaměřen na oblast aplikovaného výzkumu, vývoje materiálů, technologií, výrobků
a na inovační podnikání především v oblasti polymerní chemie a potravinářství.67

Valašskokloboucké podnikatelské centrum, Valašské Klobouky - zřizovatelem je město
Valašské klobouky a provozovatelem Valašskokloboucké podnikatelské centrum, s. r. o.
Centrum vzniklo za podpory z programu Prosperita II. Plocha k pronájmu je kolem 1 000 m2.
Centrum poskytuje zázemí pro začínající a inovační podnikatelské subjekty, kancelářské
prostory jsou přednostně určeny podnikům zabývající se moderními technologiemi,
inovacemi, aplikovaným výzkumem a vývojem.68

Podnikatelský inkubátor Kroměříž, Kroměříž - zakladatelem je město Kroměříž
a provozovatelem Podnikatelský inkubátor Kroměříž, s. r. o. Prostory PI jsou určeny pro malé
a střední inovační podnikání, přičemž není vyhraněna oblast zaměření firem. Inkubátor
se zabývá podporou inovačního podnikání všeobecně.

Vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor Triangl, Uherské Hradiště –
provozovatelem je společnost SILO INVEST, s. r. o. Projekt byl spolufinancován z programu
Prosperita II. Park bude zaměřen na obor zpracování odpadů. Inkubátor je určen pro začínající
i existující (mladší 3 let) firmy s inovačním potenciálem založené studenty, akademickými
pracovníky, absolventy univerzit v regionu a také pro společnosti s vazbou na výzkum
a vývoj. Doba inkubace je max. tři roky, přičemž zvýhodnění je nejvyšší v prvním roce
působení a v následujících dvou letech klesá. Firmy mají možnost po ukončení doby inkubace
pokračovat ve stávajících prostorech, ovšem bez dotované podpory.69
KARLOVARSKÝ KRAJ

Podnikatelský inkubátor Kanov, Karlovy Vary – zřizovatelem a provozovatelem je EHC
CZECH, s. r. o. PI je podpořen z programu Prosperita II a nabízí více jak 2 900 m2 pro provoz
a kanceláře. Prostory jsou určeny pro malé a střední firmy.

Podnikatelský inkubátor Dvorana, Karlovy Vary - zřizovatelem a provozovatelem
je společnosti JERUS, a. s. PI vznikl za podpory z programu Prosperita II a rozkládá
se na ploše cca 5 000 m2. PI je určen pro začínající inovativní firmy, kterým nabízí
přizpůsobení prostor dle požadavků klientů.70
66
TECHNOLOGICKÝ PARK PROGRESS. Nabídka. Progresspark.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-04-10].
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie.
Utb.cz [online]. ©2010-2014 [cit. 2014-04-10].
68
VALAŠSKOKLOBOUCKÉ PODNIKATELSKÉ CENTRUM. O Valašskoklobouckém podnikatelském
centru. Vpcsro.eu [online]. ©2014 [cit. 2014-04-10].
69
SILO INVEST. Vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor. Triangl-uh.cz [online]. ©2014
[cit. 2014-04-10].
70
AREAL DVORANA. Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary - Dvory. Arealdvorana.cz [online]. ©2012
[cit. 2014-04-10].
67
64
MUNISS
Příloha 2 Modelový příklad
Modelový příklad
Pro jasnější představu toho, jak vysoké mohou být úspory začínajících podnikatelů v případě,
že si pro start svého podnikání zvolí prostředí podnikatelských inkubátorů, byl vytvořen následující
modelový příklad.
Začínajícím podnikatelem je zde absolvent Fakulty informačních technologií VUT v Brně, který
vynalezl inovativní způsob sledování provozu ve firemních počítačových sítích a sítích institucí.
Vyvinul aplikaci, která dokáže detekovat anomálie na síti a některé typy útoků. Cílem aplikace
je zareagovat a automaticky podniknout protiopatření tak, aby bylo zamezeno škodám. Software
je v podobě tzv. business modelu.
Jedná se o velmi nadaného studenta v oboru, který právě absolvoval, ve věcech spojených
s podnikáním se však příliš neorientuje. I z tohoto důvodu se rozhodl využít mimo jiné i služeb
poradce, který mu pomůže zpracovat podnikatelský plán. Rovněž bude využívat služeb
marketingového a právního poradce. Účetnictví svěří účetní kanceláři a 3x za rok se hodlá zúčastnit
vzdělávacích seminářů pro prohloubení svých znalostí.
Součástí modelového příkladu je vyčíslení výše nákladů v případě zahájení podnikání
v podnikatelském inkubátoru a bez něj. Pro účely příkladu byly stanoveny náklady v následující výši:
 Založení živnosti: 1 000 Kč.
 Cena nájemného: 2 500 Kč/m2/rok, rozměr kanceláře 12 m2.
 Technické a administrativní služby: 1 390 Kč/měsíc (recepce, ostraha, úklid, sociální zázemí,
kuchyňská linka, připojení na internet, telefonní linka, klimatizace, odvoz komunálního
odpadu).
 Vybavení kancelářských prostor nábytkem:
o kancelářská sestava (stůl, židle, skříně) 10 000 Kč.
 Technické vybavení kancelářských prostor:
o počítač včetně softwarového vybavení 30 000 Kč,
o kopírka/tiskárna/fax/scanner 5 600 Kč.
 Poradenství při zpracování podnikatelského plánu: osobní konzultace: 2 400 Kč.
 Marketingové poradenství: 12 schůzek po 60 min za rok, cena 900 Kč/hod., při dlouhodobé
spolupráci 5 000 Kč/měsíc (3 schůzky za měsíc, každá schůzka 2 hodiny).
 Právní poradenství: 12 schůzek po 60 min. za rok, cena 1 200 Kč/hod.
 Vedení účetnictví a daňové poradenství: 3 000 Kč/měsíc (do 100 dokladů/měsíc, v ceně
zahrnuto i zpracování přiznání k DPH, k dani z příjmů, účetní závěrky, základní daňové a účetní
poradenství, zpracování statistických hlášení)
 Vzdělávací semináře: účast na 3 seminářích za rok na různá témata, průměrná cena
2 800 Kč/seminář.
Výše uvedené ceny jsou ceny tržní. Pro účely výpočtu modelového příkladu bylo zvoleno, že v 1. roce
podnikání bude poskytnuta v podnikatelském inkubátoru sleva na nájemném a službách 50 %,
ve 2. roce 40 % a ve 3. roce 30 %. Stejný poměr zvýhodnění byl použit i u poradenských
a vzdělávacích aktivit (tj. sleva ve 2. roce 40 %, ve 3. roce 30 %), vyjma 1. roku podnikání, kdy bylo
zvoleno, že budou tyto aktivity poskytovány inkubované společnosti zdarma.
65
_______
Tab. 16: Modelový příklad pro srovnání vybraných nákladů s využitím a bez využití inkubátoru
Bez využití
inkubátoru
S využitím inkubátoru
Spektrum služeb
1. rok
2. rok
3. rok
Celkem
za první
3 roky
podnikání
Celkem
za první
3 roky
podnikání
1 000 Kč
1 000 Kč
Založení živnosti
1 000 Kč
Nájemné
15 000 Kč
18 000 Kč
21 000 Kč
54 000 Kč
90 000 Kč
Technické a
administrativní služby
8 340 Kč
10 008 Kč
11 676 Kč
30 024 Kč
50 040 Kč
Vybavení kancelářských
prostor - nábytek
Zdarma
Zdarma
10 000 Kč
Technické vybavení
kancelářských prostor
Zdarma
Zdarma
35 600 Kč
Zdarma
2 400 Kč
Poradenství při
zpracování business
plán (osobní konzultace)
Zdarma
Marketingové
poradenství
Zdarma
6 480 Kč
7 560 Kč
14 040 Kč
32 400 Kč
Právní poradenství
Zdarma
8 640 Kč
10 080 Kč
18 720 Kč
43 200 Kč
18 000 Kč
21 600 Kč
25 200 Kč
64 800 Kč
108 000 Kč
Zdarma
5 040 Kč
5 880 Kč
10 920 Kč
25 200 Kč
42 340 Kč
69 768 Kč
81 396 Kč
193 504 Kč
397 840 Kč
Vedení účetní a daňové
poradenství
Vzdělávací aktivity
Celkem náklady
Z výše uvedené tabulky je patrné, že se může úspora nákladů v prvních třech letech podnikání
s využitím podnikatelského inkubátoru pohybovat dle modelového příkladu až ve výši 204 336 Kč.
Tento rozdíl lze považovat za výraznou úsporu nákladů pro začínajícího podnikatele, která mu může
lépe přežít první roky jeho podnikání. Jedná se pouze o modelový příklad, ale je zřejmé,
že podnikatelské inkubátory představují pro začínající podnikatelé především úspory v nákladech,
minimálně v podobě zvýhodněného nájemného.
SLEPT analýza
Zpracovaná SLEPT analýza, která vychází z modelového příkladu, je zaměřena na oblast IT.
Tato analýza představuje komplexní pohled na prostředí státu, regionu, kraje či obce, které není
stabilní a mění se. V rámci analýzy se nemapuje pouze současná situace, ale pozornost se věnuje
zejména otázkám, jak se toto prostředí bude či může do budoucna vyvíjet, jaké změny v okolí můžeme
předpokládat. Pomůže nám sestavit komplexní pohled na vnější prostředí firmy.
66
MUNISS
Sociální faktory
V této oblasti je třeba zohlednit místo působení budoucí firmy. Je velmi pravděpodobné, že tato
vybuduje své sídlo v Brně, což je z hlediska oboru podnikání velmi výhodné. S takovým inovativním
produktem v oblasti IT je lepší se zaměřit na město, kde je vysoká koncentrace firem, jež se mohou
stát potenciálním zákazníky či partnery. V Brně působí několik inkubátorů, zvyšuje se tedy šance
získat místo v některém z nich.
V budoucnosti, při rozšíření firmy, je dobré také zohlednit, jaké jsou možnosti získání větších prostor
a dostatku kvalifikovaných zaměstnanců. I z těchto důvodů je město Brno výhodnější než jakékoli
menší město. Je zde několik VŠ, které zajišťují dostatek kvalifikovaných zaměstnanců v daném oboru.
Produkt je cílen zejména na větší firmy, používající běžně velké množství počítačů. Těch v Brně
působí velké množství, a pokud je takto inovativní, je velká pravděpodobnost jeho uchycení se na trhu.
Legislativní faktory
Začátek a průběh podnikatelské činnosti se řídí mnoha zákony, vyhláškami a nařízeními, mezi které
patří občanský zákoník, zákoník práce, zákon o obchodních korporacích, zákon o účetnictví a nespočet
dalších. Pokud ale subjekt začíná podnikat a přemýšlí o vstupu do podnikatelského inkubátoru, určitě
spolu s dalšími riziky zvažuje i možnost, že mu bude jeho nápad ukraden. Tento problém je v české
legislativě upraven zákony o duševním vlastnictví. Tento souhrnný název zahrnuje autorský zákon,
zákon o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, zákon o vynálezech a další.
Při vstupu do podnikatelského inkubátoru má firma zajištěno poradenství týkající se této
problematiky, většinou za zvýhodněnou cenu. Tím si ušetří čas i starosti na začátku podnikání i v jeho
průběhu. Na počátku doporučujeme nepodcenit smluvní vztahy vzhledem k inkubátoru, aby nedošlo
ke konfliktům např. při rozhodnutí opustit inkubátor.
Ekonomické faktory
Pro začínající firmu je prioritní zejména zabezpečení startu podnikání a běžných provozních nákladů
do doby, než začne být zisková. V tomto je právě jedna z největších výhod inkubátoru. Pomůže
mladému nezkušenému podnikateli s financemi, poskytne mu výhodné podmínky provozu
v inkubátoru a také poskytne přístupu k investorům.
Často je firma v inkubátoru podrobena kontrolám jejích financí a zásahům ze strany inkubátoru,
to už ale záleží na konkrétních podmínkách inkubátoru.
Obecně mezi ekonomické faktory patří také vývoj makroekonomických ukazatelů (inflace, HDP,
měnové kurzy apod.). Tyto faktory se v současnosti v ČR vyvíjí stabilně. V případě expanze
do zahraničí či spolupráce se zahraničními firmami je třeba bedlivěji sledovat také ekonomickou
situaci v daných zemích.
Při vstupu do inkubátoru se obecně rozšíří možnosti získání finančních prostředků od investorů i bank.
Pro začínajícího podnikatele budou, v důsledku vyššího rizika, větší náklady na finanční zdroje.
S daňovou a účetní problematikou opět pomůže inkubátor, který poskytuje tyto služby bezplatně nebo
za zvýhodněnou cenu.
Politické faktory
V České republice je demokratický režim vládnutí a v dohledné době nejsou očekávány výraznější
změny. Proto tyto aspekty pro naši firmu nejsou klíčové.
Existují operační programy pro podporu začínajících podnikatelů v rámci ČR a EU, které mohou
ovlivnit fungování podnikatelských inkubátorů.
67
_______
Technologické faktory
V současné době jsou na trhu technologie v oblasti IT na dostatečné úrovni pro zajištění podpory dané
služby a další vývoj technologií firmě jen prospěje. Inkubátor pravděpodobně poskytne technické
vybavení pro start podnikání i další výzkum.
Vzhledem k tomu, že jde o novou aplikaci, lze očekávat potřebu dalšího výzkumu a testování,
tedy i určitých nákladů v této oblasti.
V oblasti informačních technologií je důležité také časové hledisko, kvůli rychlosti vývoje.
Proto je třeba aplikaci co nejrychleji uvést do provozu a představit zákazníkům. Lze předpokládat
také nutnost neustálého vývoje a inovací produktu.
SWOT analýza
Jako podklad pro rozhodování podnikatele, zda vstoupit do podnikatelského inkubátoru a využívat
jeho služeb, jsme vytvořili SWOT analýzu, která představuje takový určitý souhrn výhod a nevýhod
PI. SWOT analýza přehledně shrnuje informace o příležitostech a hrozbách, které inkubátor
pro podnikatele představuje a také jasně definuje jeho silné a slabé stránky. Tato analýza je zobrazena
v níže uvedené tab. 17.
Tab. 17: SWOT analýza vstupu do inkubátoru (Zdroj: vlastní zpracování)
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
 zaměření inkubátorů pouze na určitá odvětví
 sídlo inkubátoru, tedy i sídlo společnosti
je na lukrativní adrese

 reprezentativní prostření inkubátoru –
moderní vzhled
podmíněný vstup
 nejen finanční závislost na inkubátoru
 nepružnost jednání inkubátoru (např. vysoká
administrativní zátěž)
 vybavení kanceláří nábytkem
 možnost využití technického vybavení
poskytovaného inkubátorem
 problémy v komunikaci mezi firmami uvnitř
inkubátoru i mezi vedením a inkubovanou
firmou
 služby inkubátoru – poradenství zdarma
nebo za zvýhodněných podmínek
 mnoho firem z jednoho odvětví – slabá
druhová skladba firem
 možnost účastnit se odborných seminářů
pořádaných inkubátorem
 omezená kapacita inkubátoru, jak časová
tak prostorová
 vytvoření prostředí usnadňující setkávání s
dalšími firmami
 slabá místa inkubátoru v rámci jeho rozvoje
 motivující prostředí samotného inkubátoru
 nedostačující znalost odborné problematiky
 sdílení zkušeností s ostatními firmami
v inkubátoru, popřípadě znalostí vedení
inkubátoru
 obecné informace kvůli nedostatku znalostí
 malá koncentrace investorů
 snadnější umožnění kontaktu s investory
 možné problémy s infrastrukturou – málo
parkovacích míst, nebo závislost na MHD
 možnost zapojení do externích projektů
inkubátoru
 spolupráce s univerzitami
 možnost rozvinutí příjemného prostředí
mladých firem a kolektivu
68
MUNISS
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
 zájem univerzit o navázání kontaktů
s inkubovanou firmou
 krádež nápadu
 změna smluvních podmínek
 zájem zahraničí o navázání kontaktů
s inkubovanou firmou
 zkrachování inkubátoru
 zpracování business plánu - pracovníci
inkubátoru nemusí přesně rozumět předmětu
podnikání dané firmy
 vzájemná synergie inkubovaných firem
a jejich spolupráce
 zpracování kvalitního business plánu
 předčasné ukončení inkubace ze strany
inkubátoru
 zvýhodněné prostředí pro podnikání
(např. zvýhodněný nájem, bezplatné služby)
 poskytnutí prostor pro výzkum a vývoj
 spolupráce s výzkumnými ústavy
 možnost práce na specializovaných
přístrojích, které jsou pro inkubovanou
firmu nezbytné pro rozvoj podnikání,
ale v začátcích finančně nedostupné
 kontakty na business partnery
69
_______
Příloha 3 Dotazník
PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR
Jste?
muž
žena
Kolik je Vám let?
do 20 let
20 - 26 let
26 - 35 let
35 - 45 let
45 - 50 let
50 a více
Jste?
student
student a pracující na částečný úvazek
student a pracující na plný úvazek
pracující na částečný úvazek
pracující na plný úvazek
Jaké je/bude Vaše maximální dosažené vzdělání?
středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou
vyšší odborné
vysokoškolské
Slyšeli jste někdy název podnikatelský inkubátor?
ano
ne
Co si pod pojmem podnikatelský inkubátor představíte?
Využili byste služeb podnikatelského inkubátoru, kdybyste se rozhodli začít podnikat?
Podnikatelský inkubátor je prostředí poskytující zvýhodněné podmínky začínajícím podnikům, které
zde mohou, za předem stanovených podmínek, rozvíjet své nápady a myšlenky prostřednictvím
různých výhod. Podnikatelský inkubátor vytváří zázemí pro mladé společnosti, které mají dobrý
nápad, ale nedostatek finančních prostředků a zkušeností na jeho realizaci. Inkubátor je vhodný pro
firmy začínající v oblasti technické a strojní, biotechnologií, IT, optiky, elektrotechniky.... Mezi jeho
výhody patří poskytování zvýhodněného nájemného, vybavení a zařízení a také služby odborníků.
70
MUNISS
ano
spíše ano
spíše ne
ne
možná
Kdybyste zvažovali využít služeb podnikatelského inkubátoru, které by to byly?
ano
zvýhodněné
kancelářských
prostor
ne
nájemné
a
jiných
zvýhodněné služby mentora
užívat vybavené technické
místnosti
využít předem
kanceláře
vybavené
možnost zkonzultovat své
nápady s profesionály z
oboru
dostupnost kontaktů
investory a jiné firmy
na
vzdělávací programy
pomoc se zakládáním firmy
zvýhodněné
služby
odborníků a právníků
služby
sekretariátu
společného
71
_______
zvýhodněné stravování
kopírování,
skenování,
řezání,
skartování,
vyvazování dokumentů a
možnost využít moderní
komunikační systémy
společné služby, jako je:
ostraha objektu, dodávka
energií, zajištěný odvoz a
likvidace odpadů, napojení
na
vysokorychlostní
optickou datovou síť, úklid a
údržba společně užívaných
prostor
Máte nápad na další služby, které by Vám mohl poskytnout podnikatelský inkubátor a které
Vám zde chybí?
ne
ano
Jiné:
Kde jste se o podnikatelském inkubátoru dozvěděli poprvé?
tento dotazník
internet
noviny
vlastní vyhledávání
reklama
škola
kamarádi, známí
Jiné:
Jakou formu prezentace byste doporučili podnikatelským inkubátorům, aby se o jejich
možnostech dozvěděla co nejširší veřejnost?
Máte aktuálně nějaký podnikatelský záměr?
ano
ne
Proč byste využili nebo nevyužili služeb podnikatelského inkubátoru?
72
MUNISS
Příloha 4 Příručka pro podnikatele
Příručka je uvedena na následující straně jako samostatná část práce.
73
Podnikatelské inkubátory
Příručka pro začínající podnikatele
Brno 2014
Obsah
1 Co si vlastně pod pojmem podnikatelský inkubátor představit? ........................................ 3 2 Než začnete o využití podnikatelského inkubátoru uvažovat.. ........................................... 3 3 Pro koho je tedy podnikatelský inkubátor vhodný? ............................................................ 4 4 Pro koho naopak podnikatelský inkubátor vhodný není? ................................................... 4 5 Jaké jsou výhody podnikatelského inkubátoru? ................................................................. 4 6 Jaké jsou jeho nevýhody? ................................................................................................... 4 7 Jak vybrat správný inkubátor? ............................................................................................ 5 8 Jak probíhá přijímací řízení? ............................................................................................... 8 8.1 9 Konkrétní příklad – JIC Innovation park ..................................................................... 8 A co když to nevyjde?......................................................................................................... 9
10 Slovo závěrem ................................................................................................................... 13
Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 14
Seznam tabulek a schémat........................................................................................................ 14 Podnikatelské inkubátory
Tato příručka, která se Vám právě dostala do rukou, byla vytvořena v rámci meziuniverzitního
projektu MUNISS. Jejím posláním je blíže seznámit veřejnost s možností využití služeb
podnikatelských inkubátorů. Využita může být zároveň jako stručný návod pro ty, kdo nad využitím
těchto služeb uvažují, ale prozatím se v dané problematice příliš neorientují. Budou Vám zde
vysvětleny některé ze základních pojmů, a nastíněn návod, jak postupovat při první komunikaci
s inkubátory a při následném výběrovém řízení.
1
Co si vlastně pod pojmem podnikatelský inkubátor představit?
Podnikatelský inkubátor představuje prostředí, které je určeno pro začínající podniky. Jeho hlavním
cílem je vytvoření takových podmínek, které těmto začínajícím firmám usnadní jejich start a pomůžou
jim úspěšně překonat počáteční fázi podnikání, která bývá často nejkritičtějším obdobím v životě
firmy. Forma podpory může mít přitom mnoho podob. Nejčastěji se jedná o nabídku zvýhodněného
nájemného v lukrativních lokalitách, zvýhodněnou nabídku celé řady služeb, spolupráci s uznávanými
odborníky za praxe atd. Tyto výhody jsou však dostupné zpravidla jen po omezenou dobu.
2
Než začnete o využití podnikatelského inkubátoru uvažovat…
Inkubátory jsou efektivním nástrojem podpory podnikání a zejména pak rozvoje nových inovativních
společností. Důležité je si však uvědomit, že nejsou určeny pro všechny. I zde panují jistá omezení.
Než tedy začnete uvažovat o využití podnikatelského inkubátoru při startu vašeho podnikání, musíte
zvážit, zda je vhodný právě pro Vás!
Podnikatelské inkubátory jsou přínosné zejména pro začínající inovativní společnosti, které nemají
dostatek prostředků či zkušeností pro úspěšný start podnikání. Pokud tedy máte nápad, který chcete
realizovat, ale některý z těchto prvků Vám chybí, je inkubátor určen právě pro Vás. Inkubátory mohou
být užitečné i v takovém případě, kdy budete potřebovat rady všemožného charakteru. Odborníci,
kteří zde působí, Vám budou nápomocni od fáze utváření podnikatelského plánu, přes zakládání
společnosti až po její bezproblémový chod a právní ochranu.
Naopak společnosti, které mají jasnou vizi a určen směr, kterým se chtějí ubírat, mohou někdy narazit
na situaci, kdy jsou jim zmiňované rady spíše na obtíž. Často se pak tyto společnosti dostávají
do situace, kdy mají pocit, že je inkubátor odvádí od jejich původního záměru, což snižuje jejich
původní nadšení pro věc. Pokud si tedy nepřejete, aby Vám do Vašeho podnikání kdokoliv tímto
způsobem vstupoval, měli byste uvažovat o jiných možnostech, než jsou právě inkubátory.
Dalším významným faktorem je oblast Vašeho podnikání. Jak již bylo zmíněno, inkubátory jsou
ve většině případů zaměřeny na inovativní společnosti zabývající se různými směry
(např. IT, stavebnictví, biotechnologie). Pokud se však hodláte zabývat například nákupem
a následným prodejem zboží v nezměněné podobě, či nabízením služeb, které se již ve stejné formě
na trhu objevují (např. formou franšízy), nebude podnikatelský inkubátor pro Vás opět tou správnou
volbou.
Podmínky se však u jednotlivých inkubátorů liší. Pokud tedy chcete i přesto jejich služeb využít,
doporučujeme nastudovat aktuální nabídky jednotlivých zařízení.
3
3
Pro koho je tedy podnikatelský inkubátor vhodný?







4
Mladé společnosti (většinou maximálně do 3 let od vzniku).
Inovativní společnosti.
Společnosti, které nemají dostatek prostředků, pro start svého podnikání.
Společnosti, které mají zajímavý nápad, ale nemají ucelen koncept svého podnikání.
Společnosti, které potřebují rady všemožného charakteru, vztahujícího se k podnikání.
Společnosti, které hodlají využívat spolupráce s ostatními firmami v inkubátoru, či vysokými
školami, které s ním spolupracují.
Společnosti, které samy nemají dostatek kontaktů (investoři, odborníci z praxe atd.)
Pro koho naopak podnikatelský inkubátor vhodný není?



5
_______
Společnosti, které překročili požadovanou maximální dobu od svého vzniku.
Společnosti, které nepřichází s ničím novým, inovativním.
Společnosti, které mají jasnou představu o své budoucí činnosti a nepřejí si, aby do jejich
podnikání kdokoliv vstupoval.
Jaké jsou výhody podnikatelského inkubátoru?
Následující výčet představuje seznam nejvýznamnějších výhod podnikatelských inkubátorů, který
se však může v jednotlivých případech lišit. Konkrétní podmínky naleznete na webových stránkách
jednotlivých zařízení. Obecně jsou však s podnikatelskými inkubátory spojeny následující výhody:
 Finanční faktory
o Zvýhodněné nájemné.
o Vybavení kanceláří, laboratoří.
o Zvýhodněné služby, či služby sdílené s ostatními firmami v podnikatelském
inkubátoru (ostraha, sekretariát, údržba, úklid, internet, stravování atd.).
o Snadnější vyhledávání investorů.
 Mentorská činnost (různé oblasti – právo, ekonomika, účetnictví, marketing, ochrana
duševního vlastnictví atd.).
 Další aktivity (například formou seminářů či workshopů).
 Lukrativní místo pro sídlo společnosti (v mnoha případech existuje možnost zůstat
ve stejných prostorách i po skončení inkubační doby).
 Inspirující a motivující prostředí (možnost sdílet své úspěchy s ostatními začínajícími
firmami).
 Možnost spolupráce se společnostmi uvnitř inkubátoru.
 Vazba na univerzity.
6
Jaké jsou jeho nevýhody?
Stejně jako u uvedených výhod, tak i zde neplatí následující výčet bezezbytku pro všechny inkubátory.
Konkrétní podmínky se mohou opět lišit. Mezi časté nevýhody však patří:
 Inkubátory mohou vyžadovat určitý druh účasti na podnikání (podíl, akcie…)
 Odtržení od reality (přechod do reálného prostředí po ukončení inkubační doby může být pro
firmy náročný – některé inkubátory však nabízí využívání jejich služeb i po ukončení této
doby, zaplatíte za ně však zpravidla vyšší částky)
 Demotivující prostředí (pokud se nedaří Vám ani ostatním společnostem z inkubátoru, můžete
nabýt dojmu, že je tento stav „normální“)
4



Vysoká koncentrace firem z jednoho oboru.
Možnost odklonění od původního podnikatelského záměru.
Příliš mnoho rad a zásahů konkrétnímu záměru občas více škodí, než prospívá.
I když je výčet nevýhod poměrně obsáhlý, výhody stále převažují. Uvedené nevýhody jsou navíc
povětšinou podobného charakteru a záleží na konkrétních osobách, jak k těmto nastíněným
nepříznivým okolnostem přistoupí a vypořádají se s nimi.
7
Jak vybrat správný inkubátor?
Pokud jste se dostali až do fáze, kdy jste se rozhodli, že je podnikatelský inkubátor tím pravým pro
start Vašeho podnikání, musíte si uvědomit, že máte na výběr! Inkubátorů aktuálně působí v České
republice celá řada a jeho správná volba může být pro Vaše podnikání rozhodující. Hlavní kritéria,
které je třeba zvážit:
 Lokalitu, ve které se daný inkubátor nachází (popřípadě zvážení toho, zda budete chtít v dané
lokalitě působit i po skončení inkubační doby).
 Zaměření inkubátoru (pokud bude Váš podnik působit v určité specifické oblasti, bylo by pro
Vás výhodné zjistit, zda neexistuje inkubátor, který se na ni specializuje).
 Finanční náročnost.
 Výhody a služby, které nabízí.
 Podmínky, které je třeba dodržovat.
 Náročnost a průběh výběrového řízení.
 Úspěšnost při výběrovém řízení (ta se může u jednotlivých inkubátorů značně odlišovat a je
odvozena od počtu přijatých uchazečů).
 Pracovní prostředí a celková atmosféra uvnitř inkubátoru
 Úspěšnost inkubovaných firem v praxi po opuštění daného inkubátoru.
 Reference.
Nutno je však podotknout, že v některých případech se jedná o informace, které jsou poměrně obtížně
dostupné. Na webových stránkách inkubátorů se zpravidla nedozvíte všechny ze zmiňovaných
faktorů. Mnohdy jsou dostupné informace velmi omezené a nejlepší cestou, jak se k nim dostat je
přímý kontakt se zástupci inkubátorů. I když se to jeví jako časově velmi náročný postup, není vhodné
ho podceňovat. Právě správný výběr inkubátoru může mít ve výsledku rozhodující vliv na úspěšnosti
rozjezdu vašeho podnikání! Pokud navíc omezíte výběr na přípustnou lokalitu, ve které chcete působit
a vyloučíte inkubátory, které nepodporují právě Vámi zvolený obor, nabídka se již podstatným
způsobem zúží.
Vybrané inkubátory Vám doporučujeme osobně navštívit. Představíte nástin svého podnikatelského
plánu a konzultant z daného zařízení s Vámi probere veškeré možnosti, které se Vám nabízí. Rovněž
se dozvíte, jestli zde existují další případné podmínky, které by výrazně ovlivnily vaše rozhodování
(např. podmínka, že inkubátor vyžaduje jistou část akcií Vaší společnosti).
Velmi přínosné by bylo, pokud byste kontaktovali i nějakou společnost, která daným inkubátorem
prošla, nebo v něm aktuálně působí. Názor takové společnosti by pro Vás mohl být velmi cenným
nástrojem při rozhodování. Dozvíte se, jak to v inkubátoru prakticky funguje a nakolik jsou jím
prezentované informace reálné. Na druhou stranu musíte vzít v úvahu, že názor zástupců takových
společností bude patrně ovlivněn tím, jak úspěšné jejich působení v inkubátoru bylo. Proto by bylo
nejlepší variantou to, pokud by se Vám podařilo spojit s více společnostmi.
5
_______
Pro usnadnění výběru správného inkubátoru byla vytvořena tabulka, kterou naleznete níže. Údaje,
které jsou zde shrnuty, Vám pomohou k rychlejší orientaci mezi jednotlivými inkubátory, působícími
na území města Brna.
Mimo inkubátory uvedené v Tab. 1 vzniká aktuálně na území Brna nový vědeckotechnický park
a podnikatelský inkubátor TITC (Technology Innovation Transfer Chamber). Zřizovatelem
je Jihomoravský kraj a provozovatelem VTP Brno, a. s. Celková pronajímatelná plocha
podnikatelského inkubátoru bude 193 m2. Inkubátor bude mít multioborové zaměření (např. IT firmy,
stavební firmy aj.), především na podporu technologicky orientovaných firem. Firmy budou mít
možnost po ukončení doby inkubace pokračovat ve své činnosti ve stávajících prostorech, ovšem
již bez dotované podpory.
Zahájení činnosti je plánováno na druhé čtvrtletí roku 2014. Sídlo TITC se nachází na adrese
Heršpická 813/5, 639 00 Brno a samotný inkubátor bude lokalizován v těsné blízkosti
vědeckotechnologického parku v areálu VUT v Brně. Zároveň zde bude přímá vazba na právě
budovaná regionální vědeckovýzkumná centra (CEITEC, AdMaS, NETME). V případě zájmu
navštivte webové stránky organizace, kde se dozvíte aktuální informace (http://www.titc-vtp.cz/),
kontaktujte inkubátor na e-mailové adrese ([email protected]) nebo zavolejte na telefonní
číslo: +420 543 106 090.171 1
TECHNOLOGY INNOVATION TRANSFER CHAMBER. Pronájem v inkubátoru. Titc-vtp.cz [online].
©2012 [cit. 2014-05-05].
6
Tab. 1: Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně (Zdroj: Vlastní zpracování)
POROVNÁNÍ PODNIKATELSKÝCH INKUBÁTORŮ V BRNĚ
BIC Brno Podnikatelské
a inovační centrum
Lokalita
Cejl 62, 602 00, Brno
Zaměření
Začínající podnikatelé s
inovačními projekty
Finanční
aspekty
Výhody a
nabízené
služby
-Financování z dotačních a
jiných zdrojů
-Vazby na výzkumné
kapacity
-Transfer technologií
-Poradenství a konzultace
Vědeckotechnický park
Brno-Jih
VÚSH, a.s., Hněvkovského
65, 617 00 Brno
Inovativní firmy, absolventi
VŠ se zaměřením na nové
technologie a stavebnictví
-Snížený nájem
-Podpora získání
financování a kontaktů na
investory
-Komplexní poradenství
-Vybavení kancelářských,
laboratorních, provozních a
vzdělávacích prostorů
Ostatní
podmínky
Výběrové
řízení
inkubaci
inkubaci
Kontaktní
osoba
Ing. Karel Kouřil, Ph.D.
Tel.:+420 533 101 431
[email protected]
[email protected]
Ing. Petr Mandelík, Ph.D.
Tel.: +420 739 415 325
[email protected]
JIC Brno INTECH
(Technologický
inkubátor II.)
JIC Brno INBIT
(Biotechnologické
centrum)
Kamenice 34, 625 00 Brno
U Vodárny 2a, 616 00, Brno
Areál kampusu MU
Technologické projekty
-Nalezení investora a
dalších možných finančních
zdrojů
-Výhodný nájem
-Sociální a technické zázemí
-Vyhledání expertů
-Nalezení technologie
Firmy z oblasti life science
Biotechnologie
-Přístup k seed kapitálu
-Výhodný nájem
-Max. 10 mil. Obrat
Exekutivní souhrn
diskuze
-Neomezený přístup do
laboratoří
-Poradenství
-Kontakty na strategické
firmy a organizace
-Max. 10 mil. Obrat
Exekutivní souhrn
diskuze
[email protected]
Tel.: +420 511 205 330
[email protected]
Tel.: +420 511 205 330
7
JIC Brno INMEC
(CEITEC Science Park)
Brno – Medlánky
Lokalita kampusu VUT
Nano a mikrotechnologie,
nové materiály, řídící a
komunikační technologie
-Přístup ke kapitálu
-Výhodný nájem
-Sociální a technické
vybavení
-Laboratoře
-Max. 10 mil. Obrat
Exekutivní souhrn
diskuze
[email protected]
Ing. Radim Kocourek
Tel.: +420 511 205 312
[email protected]
8
_______
Jak probíhá přijímací řízení?
Výběrem vhodného podnikatelského inkubátoru však Vaše cesta zdaleka nekončí. Následujícím
krokem bude samotné přijímací řízení. To může v některých případech představovat poměrně
zdlouhavý proces (obvykle 2 – 13 týdnů), jehož kladný výsledek však stojí za to ho podstoupit.
Než začnete podnikat první kroky v podobě kontaktování vybraného inkubátoru s cílem ucházet se zde
o místo, je dobré si uvědomit, že i když je v dnešní době inkubátorů na území České republiky
poměrně hodně a další nadále vznikají, poptávka po volných místech je stále ve většině případů daleko
větší než kapacita těchto zařízení. Pro Váš úspěch tedy bude nezbytná důkladná příprava již v těchto
počátečních fázích.
A jak samotné přijímací řízení probíhá? V konkrétních případech se samozřejmě může lišit, obecně
však můžeme celý proces shrnout do následujících bodů:

První kontakt
Nejprve bude nutné kontaktovat povolaného zástupce daného inkubátoru. Kontakty
na jednotlivé konzultanty naleznete na webových stránkách Vámi zvoleného zařízení (přehled
kontaktů na brněnské inkubátory můžete najít i v tabulce, která je součástí této příručky).
S konzultantem si poté dohodnete osobní schůzku. V rámci prvotního kontaktu některé
inkubátory mohou vyžadovat zaslání žádosti o vstup do PI, která bývá rovněž dostupná na
webových stránkách. Na tuto schůzku si dále přichystejte životopis, který by měl obsahovat i
Vaše dosavadní zkušenosti s podnikáním a přehled Vašich schopností a předností. Další
dokument, který si bude třeba přichystat, je Váš podnikatelský záměr. Před schůzkou
si rovněž musíte ujasnit, co od inkubátoru očekáváte a tato očekávání zde i prezentovat.
Význam tohoto prvního kontaktu spočívá ve skutečnosti, že se již zde rozhoduje o tom, jestli
s Vámi bude inkubátor jednat dále, nebo pro něj nejste dostatečně zajímavým uchazečem.
 Strukturovaný pohovor
Pokud Vás konzultant, se kterým jste jednali v prvním kroku, vyhodnotil jako vhodného
uchazeče a tedy i potencionálního člena inkubátoru, můžete očekávat pozvání
na strukturovaný pohovor. Při tomto pohovoru budete mít možnost svůj záměr ještě blíže
představit.
 Podnikatelský plán
V následující fázi bude třeba zpracovat kompletní podnikatelský plán, který má za úkol mimo
jiné přesvědčit zástupce inkubátoru o tom, že je skutečně perspektivní a bude jak pro ně tak
i pro Vás přínosné ho dále rozvíjet. Již v této fázi můžete využít jedné ze služeb inkubátoru,
tedy poradenství, vztahujícího se právě k tvorbě podnikatelských plánů.
 Rozhodnutí
Nyní už jen čekáte na rozhodnutí o tom, zda budete přijati, či nikoliv. Do tohoto rozhodování
mohou být zapojeny i osoby působící mimo inkubátor, jako například zástupci daných krajů
či přidružených vzdělávacích zařízení. Důležitou roli zde však bude hrát i konzultant,
se kterým jste byli v kontaktu.272
8.1
Konkrétní příklad – JIC Innovation park
Pro Vaši přesnější představu o skutečném průběhu přijímacího řízení jsme kontaktovali brněnské
podnikatelské inkubátory s dotazem na konkrétní kroky, které je třeba při zahájení spolupráce s nimi
podniknout. Rovněž jsme se dotazovali na další okolnosti spojené právě s přijímacím řízením do jejich
programů. Jihomoravské inovační centrum nám ochotně poskytlo informace, proto Vám bude reálný
postup přiblížen právě na tomto konkrétním inkubátoru.
I v tomto případě nalezneme soulad s již uváděnými podmínkami. Nové firmy jsou přijímány dvakrát
ročně, konkrétně pak v září a v březnu. Uchazeči musí pochopitelně splňovat jistá kritéria.
2
FIREMNÍ FINANCE. Jak se stát inkubovaným. Firmy.finance.cz [online]. ©2013 [cit. 2014-05-05].
8
Musí se tedy jednat o mladou, existující společnost, která disponuje inovativním produktem
či službou, není starší 3 let a její roční obrat nepřesahuje 10 mil. Kč. Společnost by dále měla mít
alespoň jednoho platícího zákazníka (prokazatelná validace produktu nebo služby trhem). Důležitá
je i znalost trhu a dané problematiky, ambice stát se co nejdříve lídrem trhu alespoň na národní úrovni
a osobnost manažera.
Pokud výše uvedené podmínky splňujete, nic Vám již nebrání v kontování inkubátoru. JIC od svých
uchazečů vyžaduje zaslání dvou dokumentů, jejichž vzor naleznete na jejich webových stránkách
(http://www.jic.cz/innovation-park). Konkrétně je od Vás požadován Finanční plán a Executive
Summary. Dokumenty zašlete e-mailem na [email protected].
Výběr společností je nadále dvoustupňový. Na základě dokumentů, které byly zaslány, bude firma
vyzvána k prezentaci svého projektu. Ta proběhne před tzv. Panelem expertů, který je tvořen zástupci
JICu a přizvaných odborných hodnotitelů z řad úspěšných podnikatelů. Pokud je Váš záměr
vyhodnocen kladně, budete doporučeni k přijetí do JICu. Poté bude Váš projekt ještě jednou
hodnocen, tentokrát z pohledu technologické inovace. Tento aspekt hodnotí tzv. Průmyslová rada
složená z odborníků z řad VUT a Masarykovy univerzity. Přijat je pak přibližně každý desátý uchazeč,
který splňuje požadovaná kritéria.
Délka celého procesu počínaje prvotním kontaktem od uchazeče až po rozhodnutí o přijetí
je individuální a odvíjí se od připravenosti firmy. Zpravidla se však tato doba pohybuje v rozmezí
1 až 6 měsíců.
9
A co když to nevyjde?
Jak již bylo výše uvedeno, do podnikatelského inkubátoru není ve většině případů tak zcela snadné se
dostat. Nemusíte však zoufat. Pokud se přijímací řízení nevydaří zrovna Vám, máte na dosah ruky
další řadu možností. Jednou z možností je samozřejmě i to, že Váš podnikatelský plán doladíte,
přepracujete a budete se o místo inkubátoru ucházet znovu. Další možností je rovněž to, že vyzkoušíte
štěstí v některém z dalších inkubátorů. V případě Vašeho druhého pokusu po přijetí budete mít navíc
výhodu díky tomu, že jste si tímto procesem již jednou prošli a víte, co máte od této situace očekávat
a v čem se například zlepšit.
Podnikatelské inkubátory však nejsou zdaleka jedinou možností podpory začínajících podnikatelů.
Inkubátory jsou často součástí vědeckotechnických parků či technologických inovačních center, které
nabízí řadu dalších programů. V následující části Vám přiblížíme některé z nich. Jejich výčet
samozřejmě není úplný a v případě Vašeho zájmu o určitou formu podpory doporučujeme investovat
Váš čas do vyhledávání a prostudování aktuálních možností.
9
_______
Schéma 1: Průběh přijímacího řízení do podnikatelského inkubátoru a další možnosti podpory
začínajících podniků (Zdroj: vlastní zpracování)
10
Sdílené prostory
o Co-working centrum – určeno pro subjekty, které svůj business plan teprve připravují,
případně hodně cestují nebo nechtějí pracovat jen z domu a vlastní kancelář je pro ně
neefektivní, ovšem potřebují občasné pracoviště či prostory pro jednání. Centrum
představuje společné sdílené pracovní prostředí (open space), které mohou subjekty
za poplatek využít pro pracovní účely.373Toto centrum např. provozuje TIC Zlín nebo TC
v Hradci Králové.
o Hour Office – určeno pro subjekty, které potřebují vhodné prostory pro realizaci obchodní
schůzky, prezentaci produktů či svých nápadů. Kanceláře jsou připraveny a vybaveny
potřebnou technikou (prezentační technika, flipchart, notebook, internet, tiskárna), která je
klientovi k dispozici za určitý poplatek.474Tuto službu nabízí např. Podnikatelský inkubátor
VŠP v Ostravě.

Virtuální inkubátor
Určen pro nově zakládané firmy, které potřebují umístit své sídlo nebo doručovací adresu,
přičemž mohou využívat i další služby inkubačního programu.575Tento program nabízí např. TIC
Zlín.

Akcelerátory
o StartCube – jedná se o program JIC Brno. StartCube je tříměsíční star-up akcelerátor
v podobě intenzivních praktických workshopů, konzultací se zkušenými mentory
a intenzivní práce. Program slouží pro rychlé nastartování a rozvoj podnikání pro tuzemské
i zahraniční firmy s inovativním nápadem bez vlastního kapitálu a je určen pro subjekty ze
všech oborů podnikání. V rámci programu lze získat hodnotné ceny pro vítěze projektu
a zároveň firma, která dokončila StartCube má šanci vstoupit do inkubátoru JIC Brno. Celý
program probíhá v anglickém jazyce.676
o Green Light – jedná se o projekt VŠB v Ostravě. Green Light je dvouměsíční intenzivní
start-up akcelerátor pro nadějné podnikatelské projekty formou praktických a tematicky
zaměřených workshopů a spoluprací se zkušenými oborovými odborníky a podnikateli.
Program slouží pro urychlení a zjednodušení startu podnikání začínajících firem v podobě
zviditelnění projektu a získání kontaktů. Účastníci také mohou vyhrát hodnotné ceny.777

Idea inkubátor
Určen pro začínající podnikatele pro ověření proveditelnosti a potenciálu jejich nápadu
(pravděpodobnost příznivé odezvy trhu) a pro získání přesnější představy o realizaci celého
záměru a jeho náročnosti.878Tento nástroj nabízí např. VTP v Ostravě.

120 vteřin pro firmy
Určeno pro inovativní firmy pro navázání okamžité spolupráce s dalšími podnikatelskými
subjekty. Jedná se o setkání s desítkami jiných firem během jednoho večera, které hledají
partnery pro svoji podnikatelskou činnost. Na prezentaci má každá společnost 2 minuty.979Toto
networkingové setkání, které je bezplatné, nabízí JIC Brno.

Inovační vouchery
Jedná se o nástroj podpory spolupráce podniků s vědecko-výzkumnými institucemi v podobě
jednorázové dotace pro firmy, které vyvíjejí nové výrobky, služby či procesy s nimiž se touží
prosadit na trhu. Dotaci využijí firmy na nákup znalostí od výzkumných institucí. Nástroj slouží
k odbourání nedůvěry firem při oslovení vědců, kteří mohou inovativním firmám napomoci
v jejich byznysu.1080Tento nástroj je realizován prostřednictvím JIC Brno.
3
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Inkubatorzlin.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05].
5
TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Inkubatorzlin.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05].
6
7
8
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK OSTRAVA. Idea inkubátor. Vtpo.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05].
9
4
10
11
_______
Pokud to tedy s podnikáním myslíte vážně a jste odhodlaní začít svůj business, ale neuspěli jste
v podnikatelském inkubátoru, či jste tuto variantu zcela vyloučili, máte k dispozici i jiné možnosti
pro získání podpory, nejen finanční. Další možností je např. využití služeb tzv. Business Angels.
Jedná se investory, kteří vkládají svůj vlastní kapitál do malých a středních podniků, které mají
růstový potenciál. Ti do podniku vnáší kromě kapitálu i know how v podobě svých odborných znalostí
a zkušeností. V České republice se tito investoři sdružují do tzv. Business Angels sítí. Jejich
významem je snadnější přístup k informacím a racionálnější investování. Mezi tyto sítě patří
např. Angel Investor Association, Central Europe Angel Club (www.ceaa.cz), Business Angels Czech
(www.bacz.cz) a Business Angels Network.1181
Spoustu dalších informací a odkazů na nejrůznější akce určené pro začínající podnikatele naleznete
i na webových portálech určených právě pro začínající podnikatele. Například startpodnikani.cz nabízí
přehledným způsobem informace o startu podnikání, podnikatelských plánech, podnikatelských
inkubátorech a spoustě dalšího. Další stránkou, kterou bude vhodné navštívit je startupclub.cz.
Zde zase naleznete odkazy na různé akce a kontakty na zástupce dalších start-upů, se kterými můžete
sdílet své zkušenosti.
11
CZECHINVEST. Business Angels.Czechinvest.org [online]. 2014 [cit. 2014-05-10].
12
10 Slovo závěrem
Začátek podnikání je vždy obtížný. Zejména pak v dnešní době, kdy je konkurence mezi firmami
téměř ve všech oborech velmi silná. Nově vznikající podniky jsou tedy v obtížné situaci, kdy musí
vynaložit velké úsilí proto, aby všechny nástrahy, které se jim dostanou do cesty, překonaly a jejich
start podnikání si jim vydařil.
Jednou z možností, jak si tyto počátky usnadnit a zvýšit svou šanci na úspěch, jsou právě
podnikatelské inkubátory, na které se zaměřovala tato příručka. Věříme, že jste v ní nalezli užitečné
informace, které pro Vás budou přínosné.
Závěrem Vám chceme popřát hodně elánu a vydařený start Vašeho podnikání!
13
_______
Seznam použitých zdrojů
[1] CZECHINVEST. Business Angels.Czechinvest.org [online]. 2014 [cit. 2014-05-10].
Dostupné z: http://www.czechinvest.org/business-angels.
[2] JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM. Jic.cz [online]. ©2009 [cit. 2014-05-05].
Dostupné z: http://www.jic.cz/
[3] FIREMNÍ FINANCE. Jak se stát inkubovaným. Firmy.finance.cz [online].
©2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.firmy.finance.cz/
[4] TECHNOLOGICKÉ INOVAČNÍ CENTRUM ZLÍN. Inkubatorzlin.cz [online].
©2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.inkubatorzlin.cz/
[5] TECHNOLOGY INNOVATION TRANSFER CHAMBER. Pronájem v inkubátoru.
Titc-vtp.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.titcvtp.cz/pronajem/pronajem-v-inkubatoru/
[6] VĚDECKOTECHNICKÝ PARK OSTRAVA. Idea inkubátor. Vtpo.cz [online].
©2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://vtpo.cz/projekty/idea-inkubator
[7] VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ. O Green Light. Cpi.vsb.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05].
Dostupné z: http://cpi.vsb.cz/greenlight/cs/o-green-light/
[8] VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ. Hour office. Pi.vsp.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05].
Dostupné z: http://pi.vsp.cz/sluzby/hour-office
Seznam tabulek a schémat
Tab. 1: Porovnání podnikatelských inkubátorů v Brně...........................................................................7
Schéma 1: Průběh přijímacího řízení do podnikatelského inkubátoru a další možnosti podpory
začínajících podniků...............................................................................................................................10
14
Expertní analýza je výstupem projektu OP VK s názvem:
„Partnerství subjektů meziuniverzitní studentské sítě“
CZ.1.07/2.4.00/31.0157
Hlavní řešitel projektu:
Masarykova univerzita
Partneři projektu:
Krajská hospodářská komora jižní Moravy
Mendelova univerzita v Brně
Statutární město Brno
Vysoké učení technické v Brně
Brno 2014
Text nebyl podroben jazykové korektuře.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním
rozpočtem České republiky.

Exp.analýza týmu č.50

Transkript

Podobné dokumenty

Březen 2014

Využití prostor vědecko-technického parku pro rozvoj synergických

Regionální inovační strategii Karlovarského kraje (RIS3)

PDF Verze - Varanus Niloticus

Zima 2012 / jaro 2013

Léto 2011 - Orlické hory a Podorlicko

Efektivní monitoring návštěvníků města Brna

Zapomenutá historie - Orlické hory a Podorlicko

Exp.analýza týmu č.35 za kooperace s týmem č.36

VOJeNsKé PamátKy - Orlické hory a Podorlicko

Exp.analýza týmu č.8

jak zároveň zvýšit pracovní výsledky i spokojenost

INTERFACE spring 2010 - Centrum pro transfer technologií

Více na… - Technological Initiative Pilsen

Exp.analýza týmu č.53

zde - BEA

Kniha 1.indb - Společnost vědeckotechnických parků ČR, zs

www.karelgott