Alzheimerova choroba Příznaky

Alzheimerova choroba
Příznaky
demence, dezorientace, halucinace nechutenství,
neschopnost udržet moč, paranoia, poruchy chůze, poruchy paměti
poruchy řeči, zmatenost, změny chování, změny osobnosti
Důležité je též udržování kontaktů s blízkými osobami.
Výskyt
Alzheimerovou chorobou trpí hlavně lidé staršího věku. U lidí starších 65 let se počet
nemocných zvyšuje, každých pět let navíc zdvojnásobuje, takže kolem 80. roku je již skoro
polovina lidí touto nemocí postižena.
Vznik Alzheimerovy choroby
Přesná příčina vzniku nemoci není známá. Svou roli ale hraje i genetika. Mezi rizikové
faktory pak patří poruchy metabolismu amyloidu (degenerativní protein) a jeho usazování,
zvýšené množství volných kyslíkových radikálů aj.
Průběh nemoci, příznaky
V průběhu nemoci dochází v některých částech mozku k odumírání neuronů – mozkových
buněk. Tyto změny vedou k poklesu intelektu, schopnosti logicky uvažovat, zapamatovat si,
komunikovat. Pacienti postupně ztrácí své dovednosti a návyky. Pacient je odkázán na pomoc
druhých.
Alzheimerova nemoc přichází plíživě, můžeme ji rozdělit na 3 stádia.
1.
Počáteční stadium Alzheimerovy nemoci je charakterizované poruchou schopnosti
naučit se, pamatovat si a vybavit si nové informace. Projeví se jako běžné
„zapomínání“. Pacient je zcela soběstačný.
2. Střední stádium se projevuje prohlubujícím se snižováním schopnosti pamatovat si
a vybavovat si i dávnější informace. Dostavuje se i dezorientace, pacient zapomíná,
kde bydlí, kde je, jména svých blízkých, aj. pacient v tomto stádiu Alzheimera není již
zcela soběstačný.
3. Těžké stádium, ke kterému se pacient dostane za 7-14 let, je již provázeno úplnou
ztrátou paměti, pacient si zvládne vybavit jen útržky, není schopen se naučit nic
nového, nepoznává své blízké, je zcela nesoběstačný.
Diagnostika
Abychom mohli říci, že se jedná o Alzheimerovu nemoc, musí pacient splňovat tato kritéria:
1. musí být přítomná porucha paměti,
2. musí se vyskytovat alespoň jeden příznak z vyjmenovaných:
a. porucha abstraktního myšlení – pacient není chopen definovat pojmy,
b. porucha úsudku a schopnosti plánovat činnost,
c. porucha řeči, schopnosti vykonávat činnosti, orientace v prostoru aj.
3. kognitivní poruchy a narušení denních aktivit nemocného,
4. pokles rozsahu schopností vzhledem k minulým dovednostem.
Dále se provádějí psychologické testy, vyšetření psychiatrem atd.
V případě horšící se kondice a paměti je potřeba vyloučit i jiné příčiny, protože se provádí
i klasická vyšetření jako odběry a rozbory krve, moči, endokrinologické vyšetření, EKG,
RTG, EEG, lumbální punkce, vylučují se infekční nemoci aj. Cílenějším pomocnými
vyšetřeními u Alzheimerovy choroby jsou zobrazovací vyšetření mozku.Jedná se např. o CT
či MRI (magnetickou rezonanci). Tyto metody zobrazí mozkovou atrofii typickou pro
Alzheimerovu nemoc.
Léčba Alzheimerovy nemoci
Léčba pacienta trpícího Alzheimerovou chorobou je komplexní.
•
•
Vytvoření prostředí, které pacient dobře zná, kde je možné vyloučit prvky, které by
ho mohli ohrozit, je nutné zajistit mu životní potřeby, včetně např. kontaktu s blízkými
osobami institucemi.
Podstatné jsou i rehabilitace, jimiž se myslí např. rukodělné práce, pohybové
aktivity, trénink komunikace, četba, psaní, nácvik orientace.
Možnosti farmakologické léčby jsou omezené a pouze zmírňují a zpomalují progresi
onemocnění nebo tlumí symptomy. Můžeme tedy podávat léky podporující kognitivní
a mentální funkce, léky zlepšující prokrvení mozku, léky potlačující projevy jakými jsou
deprese, úzkosti, poruchy spánku, ale i fyzické problémy – laxativa, analgetika aj.