b) zemský sudí

Historie
české
správy
Správní vývoj v době vrcholného
středověku (13. století – 1419)
1. část
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_04
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Správní vývoj v době vrcholného středověku (1. část)
Téma
Územní vývoj, královská správa, regály, dvorští úředníci, zemský sněm a
zemský soud
Druh učebního
materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
získáno Chebsko (v roce 1322 ho získal Jan
Lucemburský)
 základní území tvořily a) Čechy s Žitavskem a
Kladskem
b) Morava s Opavskem
 od 13. století náleží k Českému království:
a) Slezsko – tvořeno knížectvím Vratislavským a
Opolským, z polské strany uznány nároky
Janu Lucemburskému Trenčianskými
úmluvami z roku 1335
b) Horní a Dolní Lužice – území získáno definitivně za
Karla IV.
c) zahraniční léna – drobná území v Německu
 Čeští panovníci v této době spravovali i babenberské
dědictví – rakouské (Přemysl II.), Polsko (Václav II.),
Lucembursko (Jan Lucemburský), Braniborsko (Karel
IV.)






vytváří se samostatné větve partikulární
(místní) správy (městská, církevní a
vrchnostenská)
instituce se stávají předmětem mocenských
ambicí: panovník x šlechta
ve 13. století vzniká rodová šlechta (vlastní
půdu i poddanstvo)
trvalou držbu šlechtických nemovitostí a půdy
uznávaly statuty Konráda Oty, šlechtic už tak
není osobou, která je poddaná knížeti, nýbrž
svobodnou osobou vedle knížete.
renta od poddaných, soudnictví nad nimi a
veškerý dohled tak přešel na šlechtu, hradská
organizace zaniká
i přes statuta Konráda Oty byly vztahy
mezi králem a šlechtou nevyjasněné
 vznikaly
konflikty mezi králem a
šlechtou, které vyvrcholily v době
Přemysla Otakara II.
 po bitvě na Moravském poli byla
královská vláda nakonec rozdělena na
dominium speciale (oblast přímého
panování) a dominium generale (oblast
královských práv nad všemi Čechy a
Moravany, uplatňujících se ve spolupráci
se šlechtou)

uznala dědičnou královskou hodnost
Přemyslovi Otakarovi I., zanikl s ní
také seniorát, dědičnost byla zaručena
jeho potomkům
 zlatá bula uzákonila i starou účast
českých velmožů při přijímání knížete,
podmínkou plné vlády byla korunovace

Korunovace byla obřadem církevním,
konaným v bazilice sv. Víta na Pražském
hradě arcibiskupem mohučským, od roku
1344 pak pražským. Panovník musel dát
slib ochrany křesťanství, slib spravedlivé
vlády. Arcibiskup mu na závěr vložil na
hlavu korunu, do rukou žezlo a jablko.
V předvečer korunovace se konal průvod
na Vyšehrad.
 Pražský hrad se stává sídelním hradem,
kam směřovala cizí poselstva. Vytvořil se
zde i královský dvůr ze stálých velmožů.


Královská rada – stálejší úřad od Jana
Lucemburského, političtí rádci (duchovní
hodnostáři, šlechta – spoluvytvářeli
zahraniční i vnitřní politiku)

Královská kancelář – vedena královým
kancléřem (důvěrník krále), jemu
podřízeno několik notářů
Regály
 uplatňovány
panovníkem od
14. století
 výhradní práva panovníka
k činnostem přinášejícím
majetkový prospěch
panovník uplatňoval nárok na těžbu
drahého kovu
 formulován v horním právu Václava II.
(1300) – král výhradně oprávněn
povolovat otevření nových dolů, měl
nárok na podíl z výtěžku všeho kovu
(urbura – desetina vytěženého kovu –
zlata, stříbra, později i cínu, mědi,
železa a olova), o pravidelné odvádění
urbury se staral urburéř

pronajímání výroby mincí mincovním
podnikatelům.
 na provozovatele mincoven dohlíželi
mincmistři (dohlíželi na pravost mince,
stíhali její falšování)

výhradní používání lesů panovníkem
 král povoloval kácení dříví, na tuto
činnost dohlíželi hajní – vybírali i
poplatky za neoprávněné používání lesa


vztahoval se na lov ryb, plavení po řekách
a používání vodní síly pro pohon
řemeslných provozů
Dvorští úředníci

Původní úřady se proměňovaly v úřady
čestné (vykonávaly se při slavnostních
příležitostech)

Vznikaly však úřady nové:
a) hofmistr – představený dvora
b) zemský sudí – nový název pro
dvorského sudího
c) nejvyšší komorník - hájil na zemském
soudu královy finanční nároky ze
soudních pokut, v nepřítomnosti krále
soudu předsedal
d) purkrabí Pražského hradu – byl
vojenským velitelem Hradu, spravoval
Hrad a soudnictví v obvodu Hradu,
nakonec byl i velitelem vojenské zemské
hotovosti
e) podkomoří – opatřoval velké sumy pro
krále, vrácení pak měl zaručeno z důchodů
krále(zajišťoval výběr městské pozemkové
daně), od roku 1337 převzal tuto úlohu
hofrychtéř
Zemský sněm a
zemský soud
Zemský sněm





shromáždění šlechty a duchovenstva,
později i zástupců měšťanstva
neúčast považována za škůdcovství země
sněm svolával král, později nejvyšší
purkrabí
předsedající zde předkládal požadavky
týkající se berních poplatků, vojenských
tažení za hranice země, zákonodárných
opatření
byl zde přijímán i nový panovník
Zemský soud





konstituoval se mezi léty 1260 – 1270 pod
tlakem šlechty
rozhodoval v trestních záležitostech šlechty
projednával a evidoval majetkové převody
mezi šlechtou
vedly se písemné záznamy o jednání
soudu v „registra regata“ (pozdější desky
zemské)
soudu předsedal panovník, v jeho
nepřítomnosti ho zastupoval nejvyšší
komorník, od 14. století pak zemský sudí
Zdroje:









http://vlastenci.cz/obr/znaky/levC1.gif
http://galerie.gymjil.cz/sg_web1/vyvoj_osidleni_a_zalidneni_historicky_a_uzemni_vyvoj_soubory/cr3.j
pg
http://www.minulost.org/images/42.jpg
http://zlataky.cz/images/news/images_med/klenotycrcz.jpg
http://img.radio.cz/pictures/historie/mince_razba1.jpg
http://www.mittelalter-roefs.de/mediapool/93/932185/resources/17533894.jpg
http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/media/jakzili/JS1307038-1.jpg
http://www.heraldica.cz/ghmags/2008/ghmag_2008_3-4_article-2_image2.jpg
http://www.palba.cz/forumfoto/displayimage.php?pid=16926&fullsize=1