14. Okolím zbraslavského náměstí

VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
14. Okolím zbraslavského námìstí
Celková délka trasy: 1,5 km
Poèet stromù: 5
Na mìstském znaku Zbraslavi je vyobrazena lípa napravo od kostela, jedná se
tedy o erbovní strom Zbraslavi. Zbraslavské námìstí je velmi dobøe dostupné
více autobusovými linkami MHD ze
stanice metra Smíchovské nádraží, kterými dojedeme na stejnojmennou zastávku (bus è. 129, 165, 241, 243, 314,
318, 338, 361 èi 390).
Zbraslav, která je od roku 1974 souèástí
Prahy, založil pùvodnì jako lovecký dvùr
na soutoku Berounky a Vltavy král Pøemysl Otakar II. v roce 1268. Za Václava II.
byl vystavìn cisterciácký klášter Aula
regia (tj. Královská síò) a první opat
Konrád mìl velkou zásluhu na povolání
Lucemburkù na èeský trùn. Tøetí opat Petr
Žitavský sepsal známou Zbraslavskou
kroniku – dùležitý pramen událostí v Èechách mezi lety 1278 a 1338. Klášter byl
urèen pohøe-bištìm králù a èlenù jejich
rodiny. V roce 1420 ale husité klášter
vypálili a opravené budovy vzaly za své
bìhem tøicetileté války. Teprve v 18. století byl podle návrhù Jana Blažeje Santiniho klášterní areál znovu vybudován.
Kdysi mìli cisterciáci v Èechách asi dvacet
klášterù a v celé Evropì dokonce dva
tisíce. Po zrušení kláštera ve Zbraslavi se
èást zmìnila na zámek a èást na cukrovar.
Na posledních opravách se podílel architekt Dušan Jurkoviè. V knize Pražské
zahrady a parky je na 130 popisù parkù,
ale zámecký park ve Zbraslavi (pod
è. 61) je díky svým mohutným stromùm
nepøehlédnutelný. V roce 1914 prošel
park rekonstrukcemi a nyní se nachází
v reprezentativním stavu. Èást parku a zámek slouží pro privátní úèely rodinì
Bartoòù z Dobenína. Celková rozloha zelenì je 6 hektarù, ale pouze èást parku je
pøístupná veøejnosti.
Pøírodní památka Kròák
"Stromy jsou básnì, které zemì píše do nebe."
Oøešák èerný
Nahovìtvec dvoudomý
Jinan dvojlaloèný
Metasekvoje èínská
Tis u kaplièky Panny Marie
Trasa vycházky
Hranice chránìného území
Památný strom
Významný – nepamátný strom
Informaèní tabule
Zaèátek – Konec trasy
Chail Gibrán, irský básník
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Jinan dvojlaloèný**
Strom roste vpravo od hlavního vchodu. Má obvod kmene 300 cm, což je nutno mìøit ve výšce
1 m od zemì. Výška stromu je 15 m, prùmìr koruny 20 m (je tedy spíše širší než vyšší). Stáøí
stromu je asi 100 let, zdravotní stav je výborný. Rozložitý malebný strom se nízko vìtví
a zaujme zejména na podzim, kdy listí výraznì citrónovì žloutne. Nejvìtší pražský jinan
u Královské obory má habitus (vzhled) zcela jiný – jde o vzpøímený vysoký strom, který je ale
pro veøejnost léta nepøístupný. Podobný jinan uvidíme také na Kampì v zahradì Nostické.
Pøevislá forma buku lesního je typickým stromem parkù a høbitovù
Nahovìtvec dvoudomý*
Skupina tøí stromù je dále vpravo od vstupu do parku. Nejvìtší z nich má obvod 303 cm a výšku
30 m, mají vysoké kmeny s pomìrnì øídkými korunami. Nápadné jsou dvakrát zpeøené až
35 cm široké listy. Výrazné vìtvení listù je kompenzováno sporým vìtvením stromkù, takže po
opadu stonkù trèí ze stromu silné klackovité vìtve. Architektura koruny nahovìtevcù se hodí
k moderní architektuøe. Tento strom je vysazován jen zøídka, pochází z východu USA a do Èech
se dostal až v roce 1844. Výsadba ve zdejším parku je jednou z prvních. Nahovìtvec je pøíbuzný èastìji pìstovaného døezovce trojtrnného, u nìjž se èasto používá jeho forma bez trnù.
Oøešák èerný*
Tento strom najdete cestou od vchodu ve smìru na pravé køídlo zámku. Má obvod 353 cm,
výšku 30 m a stár je asi 160 let. V Praze se nachází ještì vìtší jedinec tohoto druhu
(s obvodem 400 cm) v Hrdloøezském zámeckém parku, ale tento zbraslavský budí
161
silnìjší dojem. Vzpøímený kmen se vìtví až v 10 m, má kolem sebe volno a vytváøí
vysokou vznosnou korunu.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Skupinu blízko sebe rostoucích pìti mohutných platanù javorolistých urèitì nepøehlédneme.
Vracíme se zpìt na námìstí. K výroèí vzniku Èeskoslovenska si velká vìtšina našich mìst
událost pøipomínala budováním pomníkù padlým, které jsou bohužel dost stereotypní. Ve
Zbraslavi v roce 1928 pojali pomník jako uctìní Vltavy. Obrovský balvan vyzvednutý ze dna
øeky u Kamýka nad Vltavou dopravili voraøi až na námìstí a dodnes je zde výraznou
dominantou. Jde o novodobý menhir, tj. nepùvodní, na místo pøivezený a vztyèený kámen.
Areál zbraslavského zámku patøí k nejvýznamnìjším místùm èeské historie (kresba z roku 1890)
V levém rohu námìstí je restaurace "Škoda lásky", kde poprvé zaznìla stejnojmenná polka,
která je nyní svìtoznámá a byla hymnickou písní všech vojákù druhé svìtové války. Ulicí
Vladislava Vanèury dojdeme k jeho bustì, vlevo pak vidíme jeho dùm. Pøipomeneme si
idylická tøicátá léta minulého století a dílo Rozmarné léto, jež bylo zcela jistì inspirováno
Zbraslaví. Z námìstí se vydáme ke znaèenému divadlu Jana Kašky ulicí Opata Konráda.
Naproti divadlu na parcele pozdnì secesního rodinného domu nacházíme další strom, který
nás zajímá.
Pøírodní památka Kròák
Mrtvé rameno Berounky pod Zbraslavským zámkem a èást
okolní nivy. Tùò Malá øeka a louky pøi levém bøehu Vltavy.
Mrtvé rameno se táhne až k Lipencùm.
Rok vyhlášení: 1988. Rozloha: 26,56 ha.
Ochrana mrtvého ramene Berounky, vzniklého po povodni
v polovinì minulého století, kdy si øeka pøeložila koryto do
souèasné trasy, s mokøadními spoleèenstvy vèetnì pøilehlého zbytku lužního lesa a nivy Vltavy v areálu zbraslavského zámku. Geologické podloží tvoøí štìrkopísky nivní
terasy pøekryté nivními hlinami, hlubší podloží a pøilehlé
svahy budují droby, prachovce a bøidlice letenského
souvrství ordoviku. Podél Kròáku vystupují hnìdé nivní
pùdy, v horní zazemnìné èásti gleje až náslatì. V chránìném
území jsou rùzné typy bøehových a litorálních spoleèenstev vèetnì poøíèních vrbin, aluviálních luk,
krátkostébelných trávníkù s výskytem suchomilných druhù. Ze zoologického hlediska jsou v chránìném území
dva odlišné vodní biotopy. Mrtvé rameno Berounky (pùvodní øeèištì – tzv. Kròák) má charakter již dlouho
odstaveného ramene s mocnou vrstvou sedimentù. Na vìtšinì plochy je zastínìna dobøe vyvinutým bøehovým porostem nebo okolními zbytky lužního lesa. Druhým bioto-pem je regulaèní nádrž Vltavy (tzv. Malá øeka),
která je ménì zanesena a navíc jí protéká zneèištìná voda z Vltavy. To se samozøejmì odráží i v druhovém
bohatství obou biotopù, z nichž Kròák je cennìjší. Pøi prùzkumu vodních mìkkýšù zde bylo zaznamenáno 22
160
druhù. Na vodní ekosystémy navazuje biotop mìkkého luhu, kde výrazné døeviny pøedstavuje olše a topol
èerný, dále pak nìkolik druhù vrb, javor, habr, dub. Z keøového patra napø. hloh a bez èerný.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Metasekvoje èínská**
Dvojkmen o obvodech 160 a 225 cm, roste blízko u plotu v pravém rohu dendrologicky bohaté
zahrady. Výška stromu je 20 m, stáøí 55 let. Jde o jednu z prvních výsadeb v Èeské republice
a strom je asi nejvìtší svého druhu v Praze. Koruna dosahuje témìø až k zemi.
Opadavý jehliènan byl znám z paleobotanických nálezù z celého svìta a byl považován za
vymøelou døevinu. V roce 1941 existovala tato živoucí fosilie jen v poètu 1 000 stromù
nalezena v údolí Šuj-sa na jihozápadì Èíny. Uprostøed války expedice na její záchranu dovezla
do USA semena i vìtvièky k zakoøenìní. Strom má pravidelnou štíhlou korunu, zkrácené
výhony (vìtvièky) opadávají i s jehlièím, kulovité šištice jsou umístìné až na posledním úseku
vìtve.
Na rozdíl od velké vìtšiny se tento zbraslavský jedinec pøirozenì zmlazuje a v okolí stromu se
objevují drobné semenáèky. Metasekvoje je vlhkomilná a zde se jí dobøe daøí. Pøi povodni
v roce 2002 dosahovala hladina nìkolik dní až do výšky 2,5 m jejího kmene.
V pøírodì se dožívá stáøí okolo 600 let – takže náš strom je teprve na zaèátku své existence.
Nejvìtší metasekvoje v Èeské republice, též z prvních výsadeb, roste v areálu výzkumného
ústavu lesního hospodáøství v Kunovicích u Uherského Hradištì a má obvod kmene 368 cm.
Ani jeden z uvedených stromù není vyhlášen za památný, pøitom by si to oba zasloužily.
Jinan soutìžil o udìlení titulu "Strom roku" – neuspìl, pøestože je velmi krásný a zejména dìtmi
oblíbený k posezení v trojnožce
Pøírodní památka Kròák
U Zbraslavi stojí za pøipomenutí pøírodní památka Kròák (tzv. Malá øeka), vyhlášená v roce
1988 na výmìøe 26,6 hektaru. Mrtvé rameno Berounky (do roku 1829 hlavní tok, po
povodni pøeložila øeka tok 2 km na jih k Radotínu), okolní mokøadly a bøehové 163
porosty jsou druhovì velmi pestré.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Pokraèujeme dále ulicí Žitavského jižním smìrem, tj. proti smìru toku Vltavy. Po levé stranì
mineme odboèení na most Závodu míru a dojdeme ke kaplièce sv. Marie, která se nachází po
pravé stranì stejnì jako èp. 522.
Tis u kaplièky Panny Marie*
Strom má obvod 244 cm, výšku 10 m, stáøí 140 let. Roste v zahradì domu èp. 522 poblíž
kaplièky v ulici Žitavského za køižovatkou s ulicí U Klubovny. Strom je zdravý a koruna dosahuje
až nad chodník. Ve 2 m se dìlí na více stoupavých vìtví. Prùmìr koruny dosahuje 16 m, strom
je ošetøen a jeho zdravotní stav je velmi dobrý. Patøí mezi nejvìtší tisy na území hlavního mìsta
Prahy. Býval kdysi v evidenci památných stromù, ale dnes již statut památného stromu nemá.
Strom je možno si dobøe prohlédnout z chodníku, jeho okolí je pìknì upraveno. Za pozornost
stojí také asi deset "jizev" na omítce domu, které pøipomínají, že se v kvìtnu 1945 ve Zbraslavi
bojovalo
Tis u kaplièky sv. panny Marie v Žitavské ulici je nepøehlédnutelný. Zajímavostí je, že se u nìj v kvìtnu 1945 bojovalo
Velmi zajímavý je dùm U Manouškù v ulici U Národní galerie èp. 488, který se zapsal do
velkolepých dìjin èeského zvonaøství. V roce 1967 ve starobylém domì založil zvonaø Rudolf
Manoušek mladší zvonárnu. Jeho otec, pocházející z Habrùvky u Køtin, založil zvonaøskou
tradici, továrnu mìl v Brnì již v roce 1908 a vyrobil pøes 3 000 zvonù. Za obou svìtových válek
vždy docházelo k rekvírování zvonù a tak bylo co nahrazovat. V souèasné dobì drží rodinnou
tradici již tøetí generace Manouškù. Pan Manoušek pracuje jako soudní znalec v oboru
kampanologie (tj. vìda o zvonech), je státním kolaudátorem zvonù a samozøejmì
také jejich restaurátorem. Zvony Manouškù ze Zbraslavi znají i v cizinì napø. ve Štýr164
sku, Bulharsku, Jižní Koreji i jinde. Možná se v budoucnu podaøí založit ve Zbraslavi
také muzeum zvonaøství.