Textová část

Transkript

Textová část

1
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANĚK
Husova 4, Č. Budějovice 370 01, tel.fax.387 311 238, tel. 387 312 513, 605 277998
Územní plán obce
SEDLEC
včetně detailů částí Lékařova Lhota, Sedlec, Plástovice,
Vlhlavy, Malé Chrášťany
TEXTOVÁ ČÁST
Listopad 2004
SCHVALOVACÍ DOLOŽKA
TENTO ÚZEMNÍ PLÁN BYL SCHVÁLEN
Schvalovací orgán
ZASTUPITELSTVO OBCE SEDLEC
Dne
20. 10. 2004
Pod číslem usnesení
4/2004
Starosta obce
ING. JAROSLAV HOUBA
Pořizovatel
OBECNÍ ÚŘAD SEDLEC
Zastoupený
ING. JAROSLAV HOUBA
Nadřízení orgán
KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ
Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
Stanovisko vydáno dne
2. 9. 2004
Pod číslem jednacím
KUJCK/23271/2004/OÚPI/Ko
Razítka
2
OBSAH
ÚDAJE O ZAKÁZCE ...................................................................................................................................................... 3
IDENTIFIKACE ZAKÁZKY A ÚDAJE O ZPRACOVATELI.......................................................................................3
ZPRACOVATELÉ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ A KOOPERACE....................................................................................3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................ 4
a)
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ.......................................................................................................................................4
b)
ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A NÁVRHU ÚPO ...........................4
c)
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA ............................................................................4
d)
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ......................................................................4
B.
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU................................................................................................................................. 5
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE .................................................5
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH,
CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ .....................................................................................5
c)
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE............................................................................................................10
d)
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ......................11
e)
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ ...........................................15
f)
PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ............................15
g)
NÁVRH
KONCEPCE
DOPRAVY,
OBČANSKÉHO
A
TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ,
PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY................................................................18
h)
VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO
TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ..................................................................................................................................33
i)
NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ....................................................35
j)
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV...............57
k)
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY....................................................................................58
l)
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA....67
m) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ......................................................................................................................79
a)
b)
C.
ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ ............................................... 79
D. ZÁVAZNÁ ČÁST .................................................................................................................................................. 87
c)
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE............................................................................................................87
d)
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ......................88
e)
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ ...........................................91
f)
PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ............................91
g)
NÁVRH
KONCEPCE
DOPRAVY,
OBČANSKÉHO
A
TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ,
PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY................................................................94
h)
VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO
TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ..................................................................................................................................98
i)
NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY.....................................................99
j)
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV............. 100
3
ÚDAJE O ZAKÁZCE
IDENTIFIKACE ZAKÁZKY A ÚDAJE O ZPRACOVATELI
Název zakázky
Stupeň
Číslo zakázky
Datum
Pořizovatel
Nadřízený orgán
Zpracovatel
IČO
DIČ
Bankovní spojení – č.účtu
Vypracovali
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SEDLEC
čistopis
001_2000
Listopad 2004
Obecní úřad Sedlec
Krajský úřad - Jihočeský kraj
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. - Ing.arch. Jaroslav Daněk
25194771
CZ25194771
HVB a.s. České Budějovice, číslo účtu 31778-800/2700
Jana Titlová, Ing. arch. Jindra Kupcová, Naděžda Platilová,
Ing. Marcela Pávková, Blanka Martiniová, Ingrid Petrovičová, Pavel Kouba,
Jaromír Kadlec, Marcela Fenclová, Lenka Šindelářová.
ZPRACOVATELÉ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ A KOOPERACE
Urbanistická část
Ing.arch. Jaroslav Daněk - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Demografie
Doprava a dopravní zařízení
Vodohospodářské řešení
Energetické řešení
Zemědělský půdní fond
Krajinná ekologie
Jana Titlová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Ing. L. Zenkl - ZESA s.r.o.
Ing. V. Houška - H – PROJEKT
Ing. J. Zikmund - ELEKTRIZ
Jana Titlová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Ing. Václav Škopek, CSc. - EKOSERVIS
4
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
a) HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
Hlavním cílem územního plánu je vytvořit ve správním území obce Sedlec podmínky pro zdravý a spokojený život
obyvatel. Schválený územní plán se stane právním podkladem pro řízení výstavby ve správním území obce.
Předmětem územního plánu je zejména podchycení současného urbanistického stavu obce s limitujícími faktory a na jejich
základě navrhnout zásady budoucího uspořádání v území. Neopomenutelnou součástí územně plánovací dokumentace je
návrh koncepce dopravy, technické infrastruktury a opatření vedoucí ke zlepšení kvality životního prostředí. Současně je
stanovené zastavitelné území obce se závaznými regulativy pro funkční plochy a veřejně prospěšné stavby.
b)
ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A
NÁVRHU ÚPO
V minulosti byla rozpracována územně plánovací dokumentace Územní plán sídelního útvaru Sedlec, Lékařova Lhota,
Plástovice, Vlhlavy, Malé Chrášťany, která však nebyla schválena (zpracovatel ing. arch. Michael Fidra).
Koncept Územního plánu obce Sedlec byl zpracovaný na základě územně hospodářských zásad schválených
Zastupitelstvem obce Sedlec dne 25. 7. 1997. Souborné stanovisko ke konceptu ÚPO Sedlec bylo schváleno v zastupitelstvu
obce dne 18. 9. 2002. Po povodních v r. 2002 vznikla potřeba doplnit souborné stanovisko o soubor protipovodňových
opatření. Proto bylo v květnu 2003 vypracováno doplněné souborné stanovisko, které po dohodnutí s dotčenými orgány
státní správy schválilo Zastupitelstvo obce Sedlec dne 15.9. 2003. Na základě schváleného souborného stanoviska byl
zpracován návrh ÚPO Sedlec v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a
územně plánovací dokumentaci ve znění pozdějších předpisů. ÚPO Sedlec je vypracován v souladu se schváleným ÚP
VÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace.
c)
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA
Všechny body souborného stanoviska byly splněny.
d)
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Správní území obce Sedlec charakteristické množstvím rybníků v zemědělsky obhospodařované krajině se rozkládá na
ploše 2025 ha a trvale zde žije 449 obyvatel. Dopravní obslužnost území zabezpečují silnice I., II. a III. třídy a síť místních
komunikací. Pracovní příležitosti ve správním území nacházejí lidé v oblasti základní občanské vybavenosti, v zemědělské
výrobě a ve výrobě a výrobních službách menšího významu, především však lidé vyjíždějí za prací do okolních měst a obcí.
ÚPO nepředpokládá výrazné zlepšení možností zaměstnání ve správním území, protože byly vzneseny požadavky na nové
návrhy ploch výroby a výrobních služeb a návrhy ploch občanského vybavení pouze menšího místního významu.
Zapracováním nových návrhů bydlení v rodinných domcích je podporována stabilizace a rozvoj v oblasti bydlení
v jednotlivých řešených sídlech. S vazbou na provoz bydlení je nutné realizovat návrh menších ploch technického vybavení.
Nové návrhy ploch sportu budou uspokojovat potřeby místních obyvatel v oblasti sportovních aktivit. Všechny tyto návrhy
jsou v převážné míře situované do okrajových částí jednotlivých sídel tak, že nenarušují přírodní hodnoty území,
vyznačující se zde soustavou rybníků charakteristickou pro oblast jihočeských blat. Ochranou těchto přírodních hodnot se
zabývá v samostatné kapitole tohoto dokumentu územní plán ekologické stability. Péče o životní prostředí je zohledněna
územním plánem návrhy řešení čištění odpadních vod v jednotlivých sídlech. Ochrana kulturní hodnot v území, což jsou
především vesnické památkové rezervace v sídlech Plástovice a Malé Chrášťany, je řešena tak, že nové návrhy jsou
situovány mimo tato území. Rozvoj civilizačních hodnot je promítnut do územního plánu obce novými návrhy technické
infrastruktury, zabývá se též vymezením koridoru pro přestavbu a úpravu silnice I/20. ÚPO dále řeší protipovodňová
opatření v souvislosti s povodněmi v roce 2002, kde je řešena část kolem Bezdrevského potoka tzn. především vodní
soustavy kolem sídla Lékařova Lhota a Sedlec. Územní plán obce Sedlec je plně v souladu s cíli územního plánování.
5
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
a)
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
OBCE
Řešené území je vymezeno velikostí správního území obce Sedlec, které je tvořeno katastrálním územím sídel Lékařova
Lhota, Sedlec, Plástovice, Vlhlavy a Malé Chrášťany.
b)
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A
OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT
ÚZEMÍ
Urbanistické hodnoty
Současný stav urbanizovaného území sídla Lékařova Lhota
Sídlo Lékařova Lhota se nachází v blízkosti silniční křižovatky Vodňany – České Budějovice a Týn nad Vltavou – Netolice.
Sídlo je zpřístupněno po místních i státních komunikacích, kolem nichž jsou obestavěny původní obytné objekty. Z jižní
strany sídlo obtéká Mlýnský potok, který tuto část sídla uzavírá. V severozápadní části sídla se nachází v současné době
objekt využívaný k zemědělským účelům a nevyužívaný lom. V severní části sídla jsou objekty, které jsou využívány jako
dílny.
Současný stav urbanizovaného území sídla Sedlec
Sídlo Sedlec leží západně od města České Budějovice při hlavním silničním tahu ČB - Písek, v jehož blízkosti se nachází
velké vodní plochy Dvorského a Mlýnského rybníka. Centrum sídla tvoří náves s kostelem, kolem níž jsou obestavěny
původní vesnické statky. Novodobější zástavba vznikala v jižní a východní části sídla. Zvláštností sídla je hřbitov
s přístupovou komunikací, který obklopuje vodní příkop. V západní části sídla je umístěn zemědělský areál, který je
využíván pouze pro technické zabezpečení a dílny. Areál zemědělské živočišné výroby je situován severně od sídla, za
silnicí I.třídy. V blízkosti tohoto areálu se nachází malý počet nízkopodlažních obytných objektů. V severní lokalitě je
umístěn i stávající sportovní areál fotbalového hřiště. Další sportovní plocha se nachází u hráze Dvorského rybníka, kde
jsou umístěny tenisové kurty. V této lokalitě se nachází i stávající čistírna odpadních vod. V jihozápadní části sídla je
situován malý lom, který není v současné době využíván. V jeho blízkosti byly vystavěny řadové garáže.
Současný stav urbanizovaného území sídla Plástovice
Sídlo Plástovice leží poblíž hlavního silničního tahu Č. Budějovice – Písek. Sídlo je zpřístupněno po komunikaci III.třídy.
Jihovýchodním směrem od sídla se nachází Plástovický rybník. Základ sídla tvoří náves, kolem níž jsou obestavěny
původní vesnické objekty. Celá tato stávající obytná část sídla je zahrnuta do evidované vesnické památkové rezervace.
V severovýchodní části sídla se nachází zemědělský areál, který je využíván pro živočišnou výrobu. V jihovýchodní části
sídla je situována sportovní plocha fotbalového a volejbalového hřiště.
Současný stav urbanizovaného území sídla Vlhlavy
Sídlo Vlhlavy leží jižním směrem od sídla Sedlec a Plástovice, v těsné blízkosti velkých vodních ploch – Vlhlavský rybík,
rybník Kuchyňka a dále Štičí rybník. Hráz těchto rybníků rozdělila sídlo na dvě části, z nichž každá má svou malou náves.
Tyto plochy jsou obestavěny původními objekty s hospodářskými částmi. V severní části se nachází pouze stávající objekty
bydlení v rodinných domech. V jižní části sídla najdeme, kromě stávajících objektů bydlení v rodinných domech, areál
zemědělské živočišné výroby a sportovní plochu.
Současný stav urbanizovaného území sídla Malé Chrášťany
Sídlo Malé Chrášťany leží jižním směrem od sídla Vlhlavy, je zpřístupněno po silnici III. třídy, která sídlem prochází.
Centrum je tvořeno návsí s kapličkou, kolem níž jsou obestavěny původní vesnické objekty s hospodářskými částmi. Celé
sídlo (kromě areálu zemědělské výroby) je v současné době evidováno jako vyhlášená vesnická památková rezervace.
V celém správním území je zástavba formována komunikačním skeletem uprostřed zemědělsky obhospodařované krajiny
s množstvím rybníků s doprovodnou zelení.
6
Předpoklad rozvoje urbanizovaného území
Sídla Plástovice a Malé Chrášťany jsou vesnické památkové rezervace, kde je v podstatné míře zástavba památkově
chráněných objektů, které obestavují prostor návsi. ÚPO řeší rozvoj těchto sídel pouze v okrajových částech mimo hranici
vesnické památkové rezervace. V sídlech Lékařova Lhota, Sedlec a Vlhlavy je zástavba spíše vesnického charakteru,
k okrajům sídel se mění na zástavbu původních zemědělských objektů v průběhu doby přestavěných a doplněných novější
zástavbou rodinných domů. V těchto sídlech řeší ÚPO rozvoj v prolukách stávající zástavby a větší rozvojové plochy jsou
situované do okrajových částí sídel. K rozvoji urbanizovaného území dochází především v návaznosti na současně
zastavěné území obce.
Architektonické hodnoty
Architektonické hodnoty správního území obce, kterými jsou především památkově chráněné objekty ve vesnických
památkových rezervacích v Plástovicích a Malých Chrášťanech a objekty stejného charakteru ve Vlhlavech a Sedlci, je
nutné v průběhu navrhování a realizace stavebních činností respektovat. Dále je nutné chránit a neporušit výškovou
dominantnost kostela v Sedlci.
Hodnoty kulturní
Kulturní hodnoty tj. především původní zástavba ve vesnických památkových rezervacích jsou ÚPO zachovány a rozvíjeny
v souladu s ochranou přírodních a civilizačních hodnot. ÚPO klade důraz na stabilizaci sídelní funkce a její rozvoj
s ohledem na zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast, proto je důležité umožnit
nárůst především ploch pro bydlení v rodinných domech a vybavenost související s tímto funkčním využitím
PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY
Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Českých Budějovicích. V návrhu je
respektován zákon O státní památkové péči.
SÍDLO LÉKAŘOVA LHOTA
- technická památka – most přes Netolický potok
č. r. 5881
SÍDLO SEDLEC
Na území sídla se nachází nemovité kulturní památky vedené v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.
- areál zem. usedlosti čp. 6, jehož součástí jsou: obytný dům, brána, výměnek, stodola, stáje
č. r. 418
- kaplička
č. r. 419
- tvrziště, v obci uprostřed rybníčka v místě dnešního hřbitova
č. r. 5604
SÍDLO PLÁSTOVICE
Sídlo Plástovice byla za účelem zachování kulturně-historické a urbanisticko-architektonické hodnoty prohlášeno vesnickou
památkovou rezervací. Její hranice je zakreslena do Detailu hlavního výkresu v měř. 1 : 2 000 a do Hlavního výkresu v měř.
1 : 5 000.
Charakeristika sídla
Základ vývoje pravidelného návesního útvaru sídla byl již utvářen na konci středověku.
Z nejstarších dochovaných staveb jsou sýpky u čp. 1 z poč. 17. st., u čp. 20 z konce 17. st.
Převážná většina pak byla postavena v průběhu 18. st.
K výrazné přestavbě obce dochází v 2. pol. 19. st., v době, kdy na venkově vrcholí lidová barokní a klasicistní arch. tvorba.
Štíty staveb z tohoto období se vyznačují charakteristickým obrysem štítu a motivem zavěšené voluty.
Součástí výstavby v tomto období se stala výstavba zděných stodol. Specifickým urb. rysem zástavby se stala výstavba
chalup podél záhumenkové cesty za usedlostmi na severní straně obce.
7
Předmětem ochrany a péče ve VPR jsou:
- historický půdorys obce a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba
- panorama a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech
- nemovité kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR
- další stavební objekty, zeleň, vodní plochy atp.
Podmínky pro stavební činnost
- ÚP dokumentace respektuje a zhodnotí urb. skladbu sídla podle pam. významu území vyznačeného v plánu VPR
- využití jednotlivých částí území, prostorů, souborů staveb, objektů i ploch musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou,
kapacitními i technickými možnostmi
- navrhované úpravy prostorů, ploch, zeleně, nem. kult. památek a jejich souborů musí směřovat k jejich funkčnímu,
technickému, estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení s ohledem na charakter území rezervace a její
dokumentární funkce
- při nové výstavbě vč. technické infrastruktury musí být brán zřetel na charakter a měřítko zástavby, její prostorové
uspořádání, panoráma a její hlavní dominanty
Míra nezbytné nové dostavby a přestavby musí být přiměřená pam. významu jednotlivých částí památkové rezervace.
Památkově chráněné objekty:
Návesní kaple
č. r. 354
Areál usedlosti čp. 1
č. r. 355
- dům usedlosti
č. r. 355/1
- špýchar
č. r. 355/2
- stodola
č. r. 355/3
- stáje
č. r. 355/4
- brána
č. r. 355/5
č. r. 356
- dům usedlosti
č. r. 356/1
- brána a branka
č. r. 356/2
- špýchar
č. r. 356/3
- stodola
č. r. 356/4
- stáje
č. r. 356/5
č. r. 357
- dům usedlosti
č. r. 357/1
- špýchar
č. r. 357/2
- stodola
č. r. 357/3
- stáje
č. r. 357/4
- brána
č. r. 357/5
č. r. 358
- dům usedlosti
č. r. 358/1
- špýchar
č. r. 358/2
- stodola
č. r. 358/3
- stáje
č. r. 358/4
- brána
č. r. 358/5
8
Areál usedlosti čp. 32 a 9
č. r. 359
- dům usedlosti
č. r. 359/1
- stodola
č. r. 359/2
- brána
č. r. 359/3
- stáje
č. r. 359/4
- špýchar
č. r. 359/5
č. r. 360
- dům usedlosti
č. r. 360/1
- stodola
č. r. 360/2
- stáje
č. r. 360/3
- špýchar
č. r. 360/4
- brána
č. r. 360/5
č. r. 361
- dům usedlosti
č. r. 361/1
- stodola
č. r. 361/2
- stáje
č. r. 361/3
- špýchar
č. r. 361/4
- brána
č. r. 361/5
Kovárna na návsi
č. r. 362
Sýpka čp. 3 (datace 1777)
č. r. 6006
č. r. 6007
č. r. 6008
Sýpka čp. 21
č. r. 6009
Venkovská usedlost čp. 20
č. r. 6161
SÍDLO VLHLAVY
Na území sídla se nachází nemovité kulturní památky:
- hráz vlhlavského rybníka s výpustí a alejí dubů
č. r. 546
- areál zem. usedlosti čp. 3, součástí jsou: obytný dům, špýchar, stodola, stáje, výměnek,brána
č. r. 547
- areál zem. usedlosti čp. 5, součástí areálu jsou: obytný dům, špýchar, stodola, stáje,brána
č. r. 548
- kaplička za obcí ve směru na Pištín
č. r. 549
- areál zem. usedlosti čp. 8, jehož součástí jsou: obytný dům, špýchar, brána, stodola, chlévy
č.r. 550
SÍDLO MALÉ CHRÁŠŤANY
Sídlo Malé Chrášťany bylo vyhlášeno vesnickou památkovou rezervací. Její hranice je zakreslena do Detailu hlavního
výkresu v měř. 1 : 2 000 a do Hlavního výkresu v měř. 1 : 5 000.
Charakeristika sídla
Základ dnešního osídlení je patrně středověkého původu, rozvrh šesti usedlostí a chalup, který je doložen již údaji berní ruly
z r. 1654, tomu napovídá. Zároveň byl vymezen pravidelný útvar návesní k východní straně otevřený.
K uzavření této strany návsi dochází v průběhu 18. st., kdy zde byla vystavěna řada výměnkářských chalup.
Historická zástavba v sídle se prováděla do začátku 19. st. téměř výhradně dřevěná roubenou technologií. Do současnosti se
dochovala pouze nepatrná část těchto konstrukcí.
9
K radikální přestavbě dochází ve 2. pol. 19. st., kdy byla zděnou technologií přestavěna podstatná část stavebního fondu.
Nová výstavba dodržela původní půdorysná schémata. Rozšiřuje se užívání kleneb. Ve vnějším obrazu zástavby se
uplatňuje dekorativní řešení návesních průčelí s bohatě tvarovanými a zdobenými štíty. Vznikl tak ojediněle jednotný
soubor staveb lidového arch. selského baroka a klasicismu, který se dochoval do dnešních dnů.
Předmětem ochrany a péče ve VPR jsou:
- historický půdorys sídla a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba
- panorama a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech
- nemovité kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR
- další stavební objekty, zeleň, vodní plochy atp.
Podmínky pro stavební činnost
- ÚP dokumentace respektuje a zhodnotí urb. skladbu sídla podle pam. významu území vyznačeného v plánu VPR
- využití jednotlivých částí území, prostorů, souborů staveb, objektů i ploch musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou,
kapacitními i technickými možnostmi
- navrhované úpravy prostorů, ploch, zeleně, nem. kult. památek a jejich souborů musí směřovat k jejich funkčnímu,
technickému, estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení s ohledem na charakter území rezervace a její
dokumentární funkce
- při nové výstavbě vč. technické infrastruktury musí být brán zřetel na charakter a měřítko zástavby, její prostorové
uspořádání, panoráma a její hlavní dominanty
Míra nezbytné nové dostavby a přestavby musí být přiměřená pam. významu jednotlivých částí památkové rezervace.
Památkově chráněné objekty:
Zemědělská usedlost čp. 6
č. r. 537
- obytné stavení
č. r. 537/1
- špýchar
č. r. 537/2
- stodola
č. r. 537/3
- stáje
č. r. 537/4
- brána
č. r. 537/5
č. r. 538
- obytné stavení
č. r. 538/1
- špýchar
č. r. 538/2
- stodola
č. r. 538/3
- stáje
č. r. 538/4
- brána
č. r. 538/5
č. r. 539
- obytné stavení
č. r. 539/1
- špýchar
č. r. 539/2
- stodola
č. r. 539/3
- stáje
č. r. 539/4
- brána
č. r. 539/5
č. r. 540
- obytné stavení
č. r. 540/1
- stodola
č. r. 540/2
- špýchar
č. r. 540/3
10
- stáje
č. r. 540/4
Chalupa čp. 9
č. r. 541
Chalupa čp. 10
č. r. 542
č. r. 543
- obytné stavení
č. r. 543/1
- špýchar
č. r. 543/2
- stodola
č. r. 543/3
- stáje
č. r. 543/4
- brána
č. r. 543/5
Kaplička
č. r. 544
Kaplička
č. r. 545
Venkovská usedlost čp. 1
č. r. 6193
ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY
Na území sídla Lékařova Lhota se nachází památkově chráněná archeologická lokalita č. r. 5568 – mohylové pohřebiště ve
vzdálenosti 900 m západně od osady v lese Mladé.
Pro případné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona O státní památkové péči.
Hodnoty civilizační
Významnou civilizační hodnotou území je dobrá dopravní dostupnost celého řešeného území, která je zde zastoupena sítí
silnic I., II. a III. třídy a sítí místních komunikací. Předpokladem dalšího rozvoje je umožnění dopravní dostupnosti
navrhovaných ploch zástavby. Pro řešení přestavby a úpravy silnice I/20 je vymezen koridor a plocha pro mimoúrovňovou
křižovatku v části Lékařova Lhota Nová hospoda.
Pro dobrou funkčnost zastavěného území se ve správním území nalézají plochy technického vybavení tj. trasy el. vedení
VN, STL plynovod, vodní zdroje, vodojem, atmosferická stanice, radioreleová trasa. Rozvoj technické infrastruktury
souvisí s připojením nově navrhovaných ploch zástavby. Návrhem protipovodňových opatření je řešena ochrana území před
záplavami.
Hodnoty přírodní
Součástí ÚPO Sedlec je i plán ÚSES , který je pro řešené území zpracován ing. Popelou. Jednotlivé prvky ÚSES lokálního
významu a významné krajinné prvky jsou jsou zaneseny do grafické části a popsány v tabulkách. Prvky lokálního významu
tvoří kostru ekologické stability území, vyžaduje se jejich důsledná ochrana.
c)
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
V řešených sídlech správního území obce se urbanistická koncepce, tzn. celkové prostorové uspořádání stávající i nové
zástavby, zaměřuje na zachování relativní celistvosti a kompaktnosti zástavby.
Z důvodu zachování dosavadních hodnot v území je nutné u stávajících i navrhovaných ploch zástavby zachovat současný
ráz, nepřipustit porušení výškového horizontu nevýznamným objektem, nebo narušení rázu sídel nevhodnými objekty.
Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Návrh urbanistické koncepce současně zastavěného území obce
Ve stávající zástavbě při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na
využívání vnitřních rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost
zřizování prostorů pro občanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení.
11
Návrh urbanistické koncepce zastavitelného území obce
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Lékařova Lhota
V okolí objektů dílen v severní části sídla jsou navrženy plochy pro výrobu a výrobní služby. Plochy pro bydlení
v rodinných domech jsou navrženy v západní, jižní a jihovýchodní části sídla. V jižní části sídla, v blízkosti Mlýnského
potoka je navržena plocha technického vybavení pro čistírnu odpadních vod. Do jihovýchodní části sídla je situován návrh
plochy občanského vybavení. Plocha sportu je navržená ve východní okrajové části sídla.
Do katastru sídla Lékařova Lhota spadá i penzion u křižovatky hlavních silnic. Návrh uvažuje s mírným rozvojem těchto
ploch, zejména návrhem parkoviště a plochou pro výstavbu bydlení v rodinných domech.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Sedlec
Urbanistický návrh uvažuje s využitím ploch v jižní části sídla, kde je navržena zástavba pro bydlení v rodinných domech,
malá plocha pro sportovní dětské hřiště a veřejná zeleň. Východní a západní okraj této lokality je navržen pro využití
občanskou vybaveností. Částečně se však nachází v ochranném pásmu pozemků určených k plnění funkce lesa. Východní
okraj této plochy je ukončen návrhem občanského vybavení. V severní části sídla, v blízkosti zemědělského areálu, je
situován návrh plochy bydlení v rodinných domech. V severozápadní klidné okrajové části sídla je navržená velká plocha
sportu, pro realizaci výstavby tělocvičny, krytého plaveckého bazénu, zimního stadionu, tenisových kurtů a fotbalového
hřiště.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Plástovice
Návrh uvažuje s využitím ploch v západní části sídla pro výstavbu bydlení v rodinných domech. Menší plocha bydlení
v rodinných domech je situovaná v okrajové jihovýchodní části sídla. V blízkosti Plástovického rybníka je navržena plocha
pro čistírnu odpadních vod. Jedinou navrženou plochou pro občanské vybavení je plocha poblíž přístupové komunikace v
jižní části odděleně od sídla.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Vlhlavy
Návrh uvažuje s možnou výstavbou bydlení v rodinných domech podél stávajících komunikací v severní a severovýchodní
části sídla. V západní části sídla v návaznosti na stávající zástavbu u Vlhlavského rybníka je navržená menší plocha pro
bydlení v rodinných domech. Plocha technického vybavení uvažovaná pro výstavbu ČOV ve střední části sídla je navržena
mezi Vlhlavským rybníkem a rybníkem Kuchyňka.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Malé Chrášťany
V severní a jižní části sídla jsou navržené plochy pro výstavbu bydlení v rodinných domech. V jihovýchodní části sídla je
odděleně od zástavby navržená plocha technického vybavení pro čistírnu odpadních vod.
Návrh urbanistické koncepce nezastavitelného území obce
Urbanistická kopcepce nezastavitelného území vychází ze skutečnosti, že se jedná o přírodně hodnotné území, které je
nutné chránit. Nové návrhy ploch jednotlivých funkčních využití jsou proto situované mimo přírodně hodnotná území. Pro
život v území je však nezbytné zajistit napojení na technickou infrastrukturu a zajistit dopravní obslužnost. To vše za
předpokladu co nejmenšího negativního dopadu na přírodní hodnoty. Stávající technická infrastruktura je rozšířená návrhy
el. vedení 22 kV, pro přestavbu a úpravu silnice I/20 je v území vymezen koridor, části navržených místních komunikací
řeší napojení nových ploch – podrobný popis v kapitole g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a
nakládání s odpady.
Návrh protipovodňových opatření mimo urbanizovaná území sídel
Ve správním území obce Sedlec i mimo něj jsou navržená protipovodňová opatření – jako soubory staveb, které zabrání
rozlévání vody na přilehlé pozemky při náhlých přívalech vody. Jedná se o stavby a úpravy hrází, bezpečnostní přelivy,
jezy, záchytné příkopy a úpravy toku potoka.
d) NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY
JEJICH VYUŽITÍ
V grafické části z Hlavního výkresu v měřítku 1 : 5 000 a v Detailech hlavního výkresu v měřítku 1 : 2 000 je patrné členění
správního území obce Sedlec do funkčních ploch a rozdělení do jednotlivých zón regulace zástavby. Jednotlivé funkční
plochy jsou rozlišeny barvou upřesňující typ funkčního využití.
12
Z – zóna zpřísněné regulace – je vymezená hranicí vesnické památkové rezervace, ve které je nezbytné klást důraz
na zachování stávajícího rázu jihočeské vesnice, nepřipustit porušení výškového horizontu nevýznamným objektem (mimo
kaplí a kostelů) a narušení charakteru sídla nevhodným objektem.
Plochy bydlení v rodinných domech – zóna 1 (stav), 1Z (stav-zpřísněná regulace),
1N (návrh)
·
Přípustná funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a plochy s tímto typem bydlení související, tj.
zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobné řemeslné a výrobní
provozovny nerušující pohodu bydlení, malá rekreační a sportovní zařízení (bazény, prvky zahradní architektury apod.).
Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané funkčním využitím území na vlastním pozemku,
veřejná zeleň.
·
Podmíněná funkce: zahradnické a sadovnické provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské provozy s vyloučením
provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody, provozovny služeb a
samostatná občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu obyvatel
přilehlého území).
·
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména veškeré činnosti narušující okolní
prostředí, výroba, velké provozy, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže,
nákupní centra, zařízení dopravních služeb a autobazary. Výstavba samostatně stojících malometrážních objektů
sezónní rekreace (sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.).
Plochy občanského vybavení – zóna 2 (stav), 2Z (stav-zpřísněná regulace),
2N (návrh)
·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné, správní, kulturní, duchovní, zdravotnické, sociální, sportovní, vzdělávací
služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely,
fary, úřady státní správy, služebny policie, požární zbrojnice, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání
vyvolaná funkčním využitím území, nezbytná infrastruktura, plochy veřejné zeleně včetně architektonických prvků
parteru, nákupní zařízení.
·
Podmíněná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová
výroba a sklady.
Plochy sportu – zóna 3 (stav), 3N (návrh)
·
Přípustná funkce: jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit, zábavy a rekreace. Přípustné
je zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci)
související s využitím plochy pro sport a rekreaci (můstky, rampy, doskočiště, jízdárny apod.)
·
Podmíněná funkce: stavby související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (tribuny, šatny,
sociální zařízení, bufety), parkovací a odstavná stání vyvolaná funkčním využitím území, veřejná zeleň.
·
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména stavby individuální rekreace.
Plochy výroby a výrobních služeb – zóna 4 (stav), 4N (návrh)
·
Přípustná funkce: výlučně podnikatelská, průmyslová a výrobní, popřípadě zemědělská, chovatelská a pěstitelská
výroba, služby, přípustné je zřizovat sklady, skladové plochy a komunální provozovny, zařízení pro obchod a
administrativu, parkovací a odstavná stání.
·
Podmíněná funkce: je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané
výroby, nákupní zařízení, sportovní, sociální a zdravotní zařízení, čerpací stanice pohonných hmot.
·
Nepřípustné: samostatné bydlení všech forem, zařízení vyžadující mimořádnou ochranu ohrožující prostředí (hlukem,
vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi).
13
Plochy technického vybavení – zóna 5 (stav), 5N (návrh)
·
Přípustná funkce: jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti zahrnující plochy pro
vodovody, kanalizaci a ČOV, elektřinu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci
odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární zbrojnice. Dále je přípustné na tyto plochy umisťovat a
provozovat stavby pro výrobu drobnějšího charakteru, parkovací stání, odstavná stání a garáže vyvolaná přípustným
využitím území.
·
Podmíněná funkce: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže parkovací stání i pro ostatní plochy
s jiným využitím území. Podmíněně přípustné jsou rovněž zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty
pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby či technologie.
·
Nepřípustné: ostatní funkce, děje a činnosti, které zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a
jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko nebo režim stanovený hygienickými normami nebo
vyhláškou obce. Dále pak funkce a činnosti neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména samostatné bydlení.
Plochy zemědělské výroby – zóna 6 (stav)
·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské
areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové
prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou
využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněná funkce: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu,
sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní
služby a sklady. Podmíněné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem
dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem,
exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot, s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Plochy veřejné zeleně – zóna 7 (stav), 7Z (stav-zpřísněná regulace), 7HZ (hřbitov –
stav-zpřísněná regulace), 7N (návrh)
·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní
porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty (mimo ploch hřbitova),
osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, v prostorách hřbitova hrobky a vše s provozem hřbitova
související, památníky, vysazovat aleje, výsadba zeleně obecně, stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního
charakteru (mapy, poutače, vývěsky).
·
Podmíněná funkce: je zřizovat hřiště (mimo ploch hřbitova), obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím
území, stavby související s vytvořením technického zázemí a technické infrastruktury.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení,
veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněné.
Plochy soukromé zeleně – zóna 8 (stav)
·
Přípustná funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní architektury
(altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující pohodu bydlení.
·
Podmíněná funkce: je zřizování zahradních domků o ploše do 16 m2, samostatných rekreačních objektů, objektů pro
pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je podmíněné zřizovat
výlučně pro vlastní potřebu.
·
Nepřípustné: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné funkce
a zařízení, která nejsou uvedena jako přípustné nebo podmíněné.
Plochy určené pro plnění funkce lesa – zóna 9 (stav)
·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů (zákon 289/1995 Sb.), přípustné
je zřizovat jednotlivé účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu (kazatelny, krmelce, posedy, oplocenky,
sklady krmiva).
14
·
Podmíněná funkce: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o
max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku, výstavba technické
infrastruktury.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněné.
Vodní plochy a toky – zóna 10 (stav)
·
Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla.
·
Podmíněná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky, pro
rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení, výstavba technické infrastruktury.
·
Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněné.
Orná půda – zóna 11
·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněná funkce: trvalé travní porosty, zalesnění, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, sady,
výstavba technické infrastruktury a stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Kulturní a travní porosty – zóna 12
·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněná funkce: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, výstavba technické
infrastruktury, stavby sloužící pro obnovu krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustné nebo podmíněné.
Přírodě blízké porosty – zóna 3
·
Přípustné funkce: volně rostoucí porosty, břehové porosty kolem vodotečí, křoviny, stromořadí, extenzivně využívané
travní a luční porosty. Plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany
přírody (specifikuje kapitola i) – návrh místního územního systému ekologické stability). Doporučená je výsadba alejí a
ochranné zeleně.
·
Podmíněná funkce: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území
(například zařízení sportovní), umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně
charakteru území a krajinného rázu. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky a
silážní jámy), lesnické, myslivecké a rybníkářské činnosti (kazatelny, krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u
rybníků), účelové komunikace, výstavbu technické infrastruktury.
·
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto
plochy jsou stanoveny tyto funkce:
·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší. Jsou to komunikace II., III. třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněná funkce: dopravní stavby a zařízení, výstavba technické infrastruktury, veřejná zeleň.
·
Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněné
15
e)
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH
ÚZEMÍ
VÝSTUPNÍ LIMITY
PLOCHA PRO NÁVRH ELEKTRICKÉHO VEDENÍ S OCHRANNÝM PÁSMEM
Plochy pro návrhy elektrického vedení 22 kV a 110 kV s ochrannými pásmy jsou zakresleny v Hlavním výkresu,
v Detailech hlavního výkresu a ve výkresech Technické infrastruktury.
PLOCHA PRO NÁVRH ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD S OCHRANNÝM PÁSMEM
Plochy pro návrh čistírny odpadních vod s ochranným pásmem jsou zakresleny v Hlavním výkresu, v Detailech hlavního
výkresu a ve výkresech Technické infrastruktury.
PLOCHA PRO KORIDOR NAVRŽENÉ PŘESTAVBY A ÚPRAVY SILNICE I/20
Plocha pro koridor navržené přestavby a úpravy silnice I/20 v šířce 300m od osy silnice a plocha pro mimoúrovňovou
křižovatku je zakreslena v Hlavním výkresu a v Detailech hlavního výkresu.
HRANICE ZÁPLAVY
V grafické části v Hlavním výkresu a v Detailech hlavního výkresu je zakreslena hranice záplavy Bezdrevského potoka
(Soudného potoka), který protéká správním územím obce Sedlec. Bezdrevský potok má zpracované zátopové území na Q100
= 74 m3/s.
Hranice záplavy 2002 je zakreslená do grafické části dle dosahu vody, jak si pamatují obyvatelé území.
PLOCHY ÚSES
Plochy ÚSES vymezené biokoridory a biocentry místního významu jsou zakreslené v Hlavním výkresu a v Detailech
hlavního výkresu.
DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
Podmínkou povolování staveb je pokrytí potřeb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivá funkční využití na
vlastním pozemku a to již jako součást stavby.
f) PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH
ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA - SÍDLO LÉKAŘOVA LHOTA
POŘ.Č.
OZNAČENÍ PLOCHY
DRUH FUNK.
VÝMĚRA V HA
VYUŽITÍ
Bydlení v rodinných domech
1
A
0,16
Parkoviště
2
E
0,07
3
A
2,45
Bydlení
v
rodinných
domech
4
A
0,73
Technické vybavení
5
E
0,04
6
A
0,07
7
A
0,21
Občanské vybavení
B
0,33
Sport
8
C
1,41
Výroba a výrobní služby
9
D
1,19
16
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. SEDLEC - SÍDLO SEDLEC
1
A
1,67
Bydlení
v
rodinných
domech
2
A
0,54
3
E
0,13
4
B
0,32
Bydlení v rodinných domech II. etapa
5
A
1,27
Bydlení
v
rodinných
domech
6
A
0,30
Sport
7
C
0,24
8
A
0,32
9
A
4,36
Občanské
vybavení
10
B
1,23
Sport
11
C
5,23
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. PLÁSTOVICE - SÍDLO PLÁSTOVICE
1
A
0,27
Bydlení
v
rodinných
domech
2
A
2,57
3
B
0,34
Technické vybavení ČOV
4
E
0,01
5
A
0,32
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. VLHLAVY - SÍDLO VLHLAVY
1
A
0,41
Bydlení
v
rodinných
domech
2
A
0,34
3
A
1,50
Technické
vybavení
ČOV
4
E
0,03
5
A
0,28
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. MALÉ CHRÁŠŤANY - SÍDLO MALÉ CHRÁŠŤANY
1
A
0,33
Bydlení
v
rodinných
domech
2
A
0,23
3
A
0,12
Bydlení
v
rodinných
domech
4
A
0,70
5
A
0,28
Technické
vybavení
ČOV
6
E
0,04
Celkem současně zastavěné území ve správním území obce Sedlec v ha
69,26
Zastavitelné území v ha
30,04
Koeficient plošného rozvoje
2,31
Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území
6,48
Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
3,40
Tabulka č.2. (příloha č.6 k vyhlášce č.131/1998 Sb) PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
vymezené schváleným územním plánem obce větší než 0,5 ha
K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA - SÍDLO LÉKAŘOVA LHOTA
Pořadové
číslo plochy
Označení - (název plochy)
Výměra v ha
1
3
4
7
2
3
2,45
0,73
0,54
Druh
funkčního
využití
4
A
A
A, B
17
Pořadové
číslo plochy
1
8
9
2
Sport
Výměra v ha
3
1,41
1,19
Druh
funkčního
využití
4
C
D
K. Ú. SEDLEC - SÍDLO SEDLEC
Pořadové
číslo plochy
1
1
2
5
9
10
11
2
Sport
Výměra v ha
3
1,67
0,54
1,27
4,36
1,23
5,23
Druh
funkčního
využití
4
A
A
A
A
B
C
K. Ú. PLÁSTOVICE - SÍDLO PLÁSTOVICE
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
2
2
3
2,57
Druh
funkčního
využití
4
A
K. Ú. VLHLAVY - SÍDLO VLHLAVY
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
3
2
3
1,50
Druh
funkčního
využití
4
A
K. Ú. MALÉ CHRÁŠŤANY - SÍDLO MALÉ CHRÁŠŤANY
ABCD-
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
4
2
3
0,70
Druh
funkčního
využití
4
A
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje bydlení
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje obchod a služby
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje rekreace
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje podnikání (zahrnuje např. zemědělskou nebo průmyslovou výrobu, obchod,
služby, apod.)
E- v dané ploše připouští ÚPD variabilní využití
18
g)
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ, PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY
DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
ŠIRŠÍ VZTAHY
Řešené území obce Sedlec leží na západním okraji českobudějovického okresu cca 9km jihovýchodně od města Vodňany a
zahrnuje sídla Sedlec, Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice a Vlhlavy.
Řešeným územím procházejí silnice 1. třídy:
I/20 (České Budějovice – Sedlec – Vodňany – Písek – Plzeň – Karlovy Vary)
II/122 (Ktiš – Lhenice – Netolice – Nová Hospoda – Dříteň – křiž.II/105)
Tyto komunikace tvoří kostru dopravního systému řešené oblasti, která je doplněna sítí silnic třetí třídy.
Jedná se o komunikace:
III/12238 (křiž.I/20 – Hlavatce – Lékařova Lhota – křiž.II/122)
III/02224 (Plástovice – křiž.I/20)
III/02225 (křiž.I/20 – Vlhlavy – Malé Chrášťany – křiž.II/145)
SILNIČNÍ SÍŤ
Silnice I.třídy I/20 je zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako „hlavní“. Je zařazena do mezinárodní evropské silniční sítě
jako E – 49 (Magdeburg – Halle – Plauen – Cheb – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky –
Wien). Ve směru od Českých Budějovic až po křižovatku se silnicí II/105 u Českého Vrbného byla počátkem osmdesátých
let upravena jako nedělený čtyřpruh a je vpodstatě bez dopravních závad. V úseku mezi Českým Vrbným a Vodňany má
šířku vozovky cca 7m, její trasa je v podstatě bez dopravních závad (pouze v několika místech ve výškových obloucích
nevyhovujících poloměrů chybí rozhled). U sídel Pištín a Sedlec byly cca před třiceti lety vybudovány přeložky mimo
zastavěné území těchto sídel, u sídel Dasný a Češnovice jsou průtahové úseky závadné. V řešeném území je z větší části
trasa silnice I/20 vedena v přeložce vybudované cca před třiceti lety v homogenních parametrech šířkové kategorie S 11,5
a v tomto úseku bez dopravních závad. Dopravní závadou jsou nevyhovující parametry křižovatek (chybějící odbočovací
pruhy pro levé odbočení) se silnicemi III/02224, 02225, v Plástovicích a II/122 Nová Hospoda. Ředitelství silnic a dálnic
ČR zadalo vypracování Studie silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany (zpracovatel Pragoprojekt Praha, a. s. ,
Atelier České Budějovice), která řeší přestavbu a úpravy stávající nevyhovující silnice I/20 v odpovídajících parametrech
S 11,5 a S 22,5 včetně křížení.
Silnice II/122 lemuje dopravní skelet řešeného území na jeho západním okraji. Její skutečný dopravní význam pokulhává za
délkou její trasy. Má ztěží regionální význam a tomu odpovídají i její parametry v přilehlém úseku. Ty jsou veskrze špatné,
šířka vozovky místy klesá až na 5 m. Má (v celé délce) veskrze závadný průběh trasy poznamenaný řadou dopravních závad
bodového i liniového charakteru. Pouze na průtahu obcí Dříteň byly její parametry cca před deseti lety upraveny
(v šířkových parametrech sice normových, leč nepřirozených). Dík minimálním hodnotám dopravního zatížení zřejmě nemá
šanci v reálném čase doznat podstatnější úpravy trasy či parametrů. ŘSD ČR Praha předpokládá výhledovou úpravu
přilehlého úseku do šířkových parametrů kategorie S 7,5/60.
Silnice III. třídy III/02224, 02225 a 12238 mají vesměs místní dopravní význam, čemuž odpovídají jejich parametry. Mají
šířku vozovky cca 5 m a mimo zastavěné území sídla vcelku únosný počet dopravních závad vesměs bodového charakteru
(především nedostatečné poloměry výškových a směrových oblouků s nevyhovujícími rozhledovými poměry). Na průtahu
sídly vykazují větší počet dopravních závad včetně liniového charakteru. Rozhledové poměry jsou často omezeny přilehlou
zástavbou, v některých křižovatkách s místními komunikacemi jsou nevyhovující rozhledové poměry, případně tvary
křižovatek. Průtahové úseky vesměs postrádají chodníky.
Průtahy státních silnic tvoří komunikační kostry uvedených sídel, které jsou doplněny sítí místních a účelových komunikací.
Jejich trasy a charakter jsou zřejmé z výkresu dopravního návrhu. Tyto komunikace mají šířku vozovky zpravidla 3 m
(výjimečně až 6 m) a z větší části bezprašný povrch. Z větší části jsou bez chodníků. V křižovatkách s průtahovými úseky
silnic mají v některých případech nevyhovující rozhledové poměry a tvary křižovatek. U těch z nich, které zpřístupňují
objekty bydlení je žádoucí počítat do budoucna s úpravou šířky vozovky (pokud možno na 6 m) a s vybudováním alespoň
jednostranného chodníku. Do doby, než bude toto možné, je nutno pro ně respektovat alespoň územní rezervu. Tu by měl
19
stavební úřad v přiměřené míře dodržovat při povolování veškerých staveb a to i drobných (oplocení, přípojné skříňky
inženýrských sítí apod.).
DOPRAVNÍ NÁVRH
Ve všech řešených sídlech jsou respektovány potřeby urbanistického návrhu a požadavky OÚ Sedlec.
V sídle Lékařova Lhota je navržená místní komunikace obsluhující nově navržené plochy občanského vybavení ve
východní části sídla. V část sídla Nová Hospoda je navržené parkoviště.
V sídle Sedlec se jedná o komunikace určené pro obsluhu nově navržených ploch pro bydlení v rodinných domech a
občanské vybavení v jižní části sídla.
V sídle Plástovice je nová komunikace zpřístupňující plochu navrženou pro stavbu ČOV a nové komunikační propojení
v ploše návrhu bydlení v rodinných domech v západní části sídla.
V sídle Vlhlavy se jedná o úpravu již stávajících místních komunikací v severní části sídla, a to v části bezprostředně
přiléhající k nově navrženým plochám pro bydlení v rodinných domech. Nová komunikace zpřístupňuje navrženou plochu
technického vybavení pro ČOV v centrální části sídla.
V sídle Malé Chrášťany je navrženo nové komunikační propojení v ploše návrhu bydlení v rodinných domech
v jihovýchodní části sídla.
Dále obsahuje dopravní návrh pouze dílčí úpravy stávajících komunikací, ať zpevněných či nezpevněných, za účelem
zkvalitnění přístupu k nově navrženým plochám.
U těch z nich, které zpřístupňují objekty bydlení je žádoucí počítat do budoucna s úpravou šířky vozovky (pokud možno na
6 m) a s vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Do doby, než bude toto možné, je nutno pro ně respektovat
alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad v přiměřené míře dodržovat při povolování veškerých staveb a to i
drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.).
Silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany - z důvodu vyřešit přestavbu a úpravy této silnice pořizuje Krajský
úřad České Budějovice Změnu č. 2 ÚPVUC ČBSRA ve stupni průzkumů a rozborů. Zpracovatel Studie silnice I/20
v úseku České Budějovice – Vodňany, Pragoprojekt Praha, atelier České Budějovice, řeší přestavbu a úpravy stávající
silnice I/20 v odpovídajících parametrech S 11,5 a S 22,5 ve třech variantách, ty jsou osově zakresleny v grafické části ÚPO
Sedlec. Pro zabezpečení realizace této stavby ve správním území obce bylo do ÚPO zakresleno vymezení koridoru silnice
I/20 v šířce 300m od osy silnice a plocha pro mimoúrovňovou křižovatku.
V uvedených sídlech není v současné době prakticky žádné parkoviště (v naznačené poloze a kapacitě pouze v Sedlci). U
nově navrhovaných objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečily
potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích v rámci stavby těchto
zařízení. Garážování vozidel obyvatel sídla je zabezpečeno vesměs na vlastních pozemcích obytných budov. Stavební úřad
by ani napříště neměl povolit stavbu ani jednoho obytného domu, či souboru, který by neměl svoji garážovací potřebu
pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku a to již jako součást stavby. Přiměřeně by to mělo platit i pro stavbu či přestavbu
objektů nabízející služby cestovního ruchu ( penziony ), pokud by se takový záměr v uvedených sídlech vyskytl.
HROMADNÁ PŘEPRAVA OSOB
Řešená sídla nejsou napojena na železniční síť. Jediným hromadným dopravním prostředkem v osobní dopravě je proto
autobus.
TURISTIKA A CYKLOTURISTIKA V ÚZEMÍ
Řešeným územím prochází dva okruhy cykloturistických tras:
-
č.16 – Zliv – Pašice – Plástovice – Dívčice – Nákří – Dříteň – Nová Ves – Chlumec – Zliv
-
č.17 – Netolice – Olšovice – Hlavatce – Sedlec – Plástovice – Vlhlavy – Tupesy – Radošovice – Strýčice – Záboří –
Netolice
Řešeným územím prochází rovněž jedna značená turistická stezka, a to z Netolic přes Olšovice – Hlavatce – Sedlec –
Novosedly - Dívčice
HLUK Z DOPRAVY
V tabulce v kapitole Číselné údaje a zákresem isofon v mapě dopravního návrhu je kvantifikován hluk ze silniční dopravy
na silnici I/20. Ve výpočtu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního sčítání dopravy (ŘSD Praha 1995 ).
Z analýzy výsledků výpočtu vyplývá, že hluk z dopravy na této silnici částečně postihuje objekty na severovýchodním
20
okraji vlastního sídla Sedlec. V území vymezeném isofonou pro LAEQ = 60 dB by měly být povolovány nové obytné
objekty (jakož i rekonstrukce stávajících) pouze v tom případě, že bude záměr posouzen z hlediska hluku z dopravy a
případně navrhnout použití pasivních protihlukových opatření (zřejmě by postačilo nesituovat okna obytných místností do
nejexponovanější fasády). Přiměřěně platí pro území vymezené isofonou pro LAEQ = 50 dB.
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ
Tato část zpracovává vodohospodářskou situaci (návrh) na území obce Sedlec, v jednotlivých sídlech Lékařova Lhota,
Sedlec, Plástovice, Vlhlavy a Malé Chrášťany. Řešení vychází z místního šetření a z informací a požadavků Obecního
úřadu Sedlec.
VÝZNAM ÚZEMÍ PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů nevyplývají pro vlastní sídla Lékařova Lhota, Sedlec, Plástovice, Vlhlavy
a Malé Chrášťany žádná mimořádná opatření, která by limitovala nebo ovlivňovala jejich předpokládaný rozvoj. Řešené
území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
Hlavní recipient zájmového území Bezdrevský potok má zpracované zátopové území na Q100 = 74 m3/s. Bezdrevský potok
je vodohospodářsky významným tokem.
LÉKAŘOVA LHOTA
Odtokové poměry, vodní toky a nádrže
STÁVAJÍCÍ STAV
Katastrální území sídla Lékařova Lhota patří do povodí řeky Vltavy. Recipientem řešeného území je Bezdrevský potok
(hydrologické povodí číslo 1-06-03-031), který vtéká po cca 7.5 km do rybníka Bezdrev. Jedná se o vodohospodářsky
významný tok. Bezdrevský (Soudný) potok protéká jižně od zástavby. Přibližně 200 m nad obcí je na potoce jez, odkud je
veden mlýnský náhon zvaný Mlýnský potok, který protéká podél celého jižního okraje zástavby. Celý náhon je značně
zanesen, břehy jsou zarostlé neudržovaným porostem. Jez na Bezdrevském potoce je v havarijním stavu, rovněž koryto
Bezdrevského potoka nad jezem je značně zaneseno, břehy neudržované a průtočná kapacita koryta omezená.
Kromě uvedených vodotečí se v katastrálním území sídla nenachází žádná jiná vodní plocha.
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Pro výstavbu navrhované
čistírny odpadních vod je potřeba přeložit část koryta Mlýnského potoka.
Zásobování pitnou vodou
STÁVAJÍCÍ STAV
Sídlo Lékařova Lhota (416.00/399.00 m n.m.) je zásobován z veřejného vodovodu ve správě VAK JČ a.s. Na vodovod
jsou napojeny veškeré nemovitosti sídla. Vodovod je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z řadu z vodojemu
Včelná 37000 m3 (462,00/456,00 m n.m.) před nátokem do VDJ + ČS Hlavatce. Z řadu VSJČ je zřízena odbočka lPE 110
pro zásobování sídel Lékařova Lhota, Novosedly, Česká Lhota, Dívčice a Dubenec. Vlastní vodovodní síť na území sídla
je z potrubí lPE 110, je poměrně nově vybudovaná a v relativně dobrém stavu.
Zemědělský areál na severním okraji sídla (pouze sklad obilí) je napojen na vodovodní systém osady.
Podél jihozápadního okraje řešeného území procházejí trasy dvou hlavních výtlačných řadů z ČS Hlavatce a to řad
Hlavatce – Drahonice – Vítkov ocel DN 1000 a řad Hlavatce – Zdoba (Týn nad Vltavou) ocel DN 500.
21
NÁVRH
Zásobování sídla Lékařova Lhota pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady
budou budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům převážně po veřejných plochách a v místních
komunikacích.
Zdroje znečištění, odkanalizování a čištění odpadních vod
STÁVAJÍCÍ STAV
V sídle Lékařova Lhota je vybudována veřejná kanalizace jako jednotná stoková síť. Kanalizace je ve správě obce Sedlec
a jsou na ni napojeny téměř veškeré nemovitosti. Byla budována postupně převážně z betonových trub, v roce 1996 byla
provedena její částečná rekonstrukce. Místy je mělce uložená, nedostatečně těsná a svým provedením nevyhovující
současným normám.
Hlavním odpadními vodami sídla jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti, které jsou po provizorním
předčištění v septicích vypouštěny do výše uvedené kanalizace. Ta je vyústěna na několika místech do místní vodoteče
(Mlýnského potoka). Některé z nemovitostí vypouštějí odpadní vody bez jakéhokoliv čištění přímo do recipientu. Složení
a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
NÁVRH
V sídle Lékařova Lhota se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud
nenapojeným objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Hlavní
kanalizační sběrač je navržen podél části toku Mlýnského potoka a podchycuje stávající vyústění kanalizace a
kanalizačních přípojek. Pokud se nepodaří gravitačně odkanalizovat několik posledních navrhovaných rodinných domků
na západním okraji zástavby, bude nutno z této lokality odpadní vody přečerpávat.
Odpadní vody budou svedeny po odlehčení na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlo na levém břehu Mlýnského
potoka. Kapacitní údaje je možno odvodit z výpočtu potřeby vody. V místě čistírny bude nutno část potoka přeložit.
Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické předčištění (septik nebo štěrbinová nádrž) a dočištění (zemní filtr s náplní
CINIS). Okolo ČOV bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou postupně
rekonstruovány. Po tachymetrickém zaměření území bude rozhodnuto, zda je nutné odpadní vody v rámci ČOV
přečerpávat.
SEDLEC
STÁVAJÍCÍ STAV
Katastrální území sídla Sedlec patří do povodí řeky Vltavy. Recipientem řešeného území je Bezdrevský potok
(hydrologické povodí číslo 1-06-03-031), který vtéká po cca 7,5 km do rybníka Bezdrev. Jedná se o vodohospodářsky
významný tok. Bezdrevský (Soudný) potok protéká severně od zástavby. Jeho koryto je regulováno. Mezi zástavbou a
tímto potokem protéká ještě potok Stoka, jehož část trasy je vedena v potrubí.
V řešeném území se nacházejí dva větší rybníky (Dvorský 10.0 ha a Mlýnský u Sedlce 9,5 ha) a dva menší rybníky
(Kartouzský, Jordán). Tyto vodní plochy tvoří výrazné dominanty celého sídla. Na ostrově v centru rybníka Jordán je
místní hřbitov.
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Ze stávající zatrubněné
vodoteče je potřeba odpojit vyústění kanalizačních sběračů.
STÁVAJÍCÍ STAV
Sídlo Sedlec (402.00/393.00 m n.m.) je zásobováno z veřejného vodovodu ve správě 1. JVS a.s. Na vodovod jsou
napojeny veškeré nemovitosti sídla. Vodovod je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z řadu z vodojemu Včelná
37000 m3 (462,00/456,00 m n.m.) před nátokem do VDJ + ČS Hlavatce. Z řadu VSJČ je zřízena odbočka lPE 110 pro
22
zásobování sídel Sedlec, Vlhlavy, Malé Chrášťany, Plástovice, Pašice, Pištín a Češňovice. Vlastní vodovodní síť na území
obce je z potrubí lPE 2" až 110, je poměrně nově vybudovaná a v relativně dobrém stavu.
Areál dílen zemědělského družstva na západním okraji sídla je zásobován vodou z vlastního vodovodu. Zdrojem je vrt,
jehož vydatnost se nepodařilo zjistit. Do místa spotřeby je voda dopravována AT stanicí. Zemědělský areál na severním
okraji obce je zásobován vodou také z vlastního vodovodu. Zdrojem je vrt jihovýchodně od areálu, jehož vydatnost se
nepodařilo zjistit. Ze zdroje je voda dopravována do vodojemu západně od areálu, odkud natéká gravitačně do místa
spotřeby. Oba areály vč. jatek jsou zároveň napojeny i na vodovodní systém sídla.
Zdrojem vody Vodárenské soustavu Jižní Čechy je nádrž Římov a vrt Plav. Surová voda je upravována v ÚV Plav (1400
l/s), odkud je čerpána:
· do vodojemu Včelná 37000 m3 (462,00/456,00) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu
Hlavatce 8000 m3 (424,00/419,00). Odtud je voda čerpána do vodojemu Zdoba 3000 m3 (560,00/555,00) řadem DN
500 a do směru Písek a Strakonice. Z vodojemu Zdoba natéká voda do vodojemu Varta II 3000 m3 (452,50/447,50)
řadem DN 400.
· do vodojemu Hosín II 12000 m3 (462,00/457,00) řadem DN 1000, odkud je dále čerpána do vodojemu Chotýčany
12000 m3 (436,00/531,00) řadem DN 1000. Odtud voda natéká gravitačně směrem Veselí nad Lužnicí.
· do vodojemu Bukovec 4000 m3 (513,00/508,00) řadem DN 400 a dále směrem Český Krumlov.
NÁVRH
Zásobování sídla Sedlec pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou
budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům převážně po veřejných plochách a v místních
komunikacích.
STÁVAJÍCÍ STAV
V sídle Sedlec je vybudována veřejná kanalizace ve správě 1. JVS a.s. jako jednotná stoková síť. Kanalizace je z
betonového potrubí DN 300 a 400 v celkové délce cca 1400 m a je vybudována na větší části území sídla.
Čistírna odpadních vod je vybudována severně od zástavby na pravém břehu Bezdrevského potoka. Jedná se o ČOV typ
VHS I s kapacitou 50 m3/den, 18,4 kg/den BSK5 a 307 EO. V současné době není ČOV v plném provozu, neboť na ní
přitékají odpadní vody chudé na biologické složky. ČOV proto nedosahuje projektované účinnosti. Vyčištěné odpadní
vody odtékají do Bezdrevského potoka. Okolo čistírny není stanoveno pásmo ochrany prostředí.
Neodkanalizované nemovitosti akumulují odpadní vody v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo je provizorně
předčištěné v septicích vypouštějí přímo do recipientu.
Hlavními odpadními vodami sídla jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Složení a koncentrace
odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v obci (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné
složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných
pozemcích.
NÁVRH
Stávající odkanalizování sídla vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nová jednotná kanalizace bude
budována v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům a trasována převážně v místních komunikacích a po
veřejných plochách. Stávající úseky nevyhovující kanalizace budou postupně rekonstruovány. Ze stávající zatrubněné
Pro zástavbu (stávající i navrhovanou) na levém břehu Bezdrevského potoka za mlýnským náhonem je navrhována nová
oddílná splašková kanalizace s napojením na stávající ČOV. Dešťové odpadní vody z této lokality budou i nadále odváděny
systémem příkopů, struh a propustků do recipientu.
Stávající ČOV svou kapacitou postačuje i pro výhledové řešení. Okolo čistírny je potřeba vyhlásit pásmo ochrany prostředí.
23
PLÁSTOVICE
STÁVAJÍCÍ STAV
Katastrální území sídla Plástovice patří do povodí řeky Vltavy. Recipientem řešeného území je potok Stoka, který tvoří
pravostranný přítok Bezdrevského potoka (hydrologické povodí číslo 1-06-03-043). Potok Stoka protéká podél jižního
okraje zástavby, jeho koryto je regulováno. Z potoka je potrubím přiváděna voda pro víceúčelovou nádrž (betonový bazén
35 x 50 m - koupaliště). Pod sídlem jsou do vodoteče zaústěny kanalizační odpady ze zástavby.
Jihovýchodně od sídla je rybník Plástovický, Přední, Prostřední a Zadní Novina a rybník Volešek o ploše hladiny 137.1
ha. Tyto vodní plochy tvoří výrazné dominanty celého sídla. Další menší rybníček je na severním okraji sídla.
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Rybníček na severním okraji
sídla je potřeba odbahnit. Dále bude obnoveno gravitační plnění víceúčelové nádrže (v současnosti čerpadlem).
STÁVAJÍCÍ STAV
Sídlop Plástovice (399.00/390.00 m n.m.) je zásobován z veřejného vodovodu ve správě 1. JVS a.s. Na vodovod jsou
napojeni veškeré nemovitosti sídla. Vodovod je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z řadu z vodojemu Včelná
zásobování obcí Sedlec, Vlhlavy, Malé Chrášťany, Plástovice, Pašice, Pištín a Češňovice. Vlastní vodovodní síť na území
obce je z potrubí lPE 110, je poměrně nově vybudovaná a v relativně dobrém stavu.
Zemědělský areál na severním okraji sídla je zásobován vodou z vlastního vodovodu. Zdrojem je vrt východně od areálu,
jehož vydatnost se nepodařilo zjistit. Ze zdroje je voda dopravována do místa spotřeby AT stanicí. Areál je zároveň
napojen i na vodovodní systém osady.
NÁVRH
Zásobování sídla Plástovice pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady
komunikacích.
STÁVAJÍCÍ STAV
V sídle Plástovice je vybudována veřejná kanalizace jako jednotná stoková síť. Kanalizace je ve správě sídla Sedlec a
jsou na ni napojeny téměř veškeré nemovitosti. Byla budována postupně od roku 1938 převážně z betonových trub. Místy
je mělce uložená, nedostatečně těsná a svým provedením nevyhovující současným normám. V severní části sídla se jedná
o kanalizaci novou odpovídající požadavkům ČSN, která byla vybudována opět jako jednotná.
Hlavními odpadními vodami sídla jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti, které jsou po provizorním
předčištění v septicích vypouštěny do výše uvedené kanalizace. Ta je vyústěna na několika místech do místní vodoteče,
která vtéká do Plástovického rybníka. Některé z nemovitostí vypouštějí odpadní vody bez jakéhokoliv čištění přímo do
recipientu. Malá část zástavby na severním okraji sídla je odkanalizována do silničního příkopu. Složení a koncentrace
odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v sídle (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné
pozemcích.
NÁVRH
V sídle Plástovice se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným
objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Odpadní vody budou
svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlem na levém břehu místní vodoteče. Kapacitní údaje je možno
24
odvodit z výpočtu potřeby vody. Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické předčištění (septik nebo štěrbinová nádrž) a
dočištění (zemní filtr s náplní CINIS příp. v Plástovickém rybníku). Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany
prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou postupně rekonstruovány. Koncepce řešení vychází ze
zpracované studie "Plástovice – kanalizace a ČOV" z roku 1993.
VLHLAVY
STÁVAJÍCÍ STAV
Katastrální území sídla Vlhlavy patří do povodí řeky Vltavy. Recipientem řešeného území je soustava několika rybníků a
vodoteč, která je propojuje (hydrologické povodí číslo 1-06-03-046). Jedná se o Pištínský potok, který vtéká po cca 6.5
km do rybníka Bezdrev.
Celou zástavbu sídla rozděluje na dvě části rybník Vlhlavský (89.0 ha) a rybník Kuchyňka (1.2 ha). Do katastrálního
území sídla spadají ještě rybníky jihovýchodně pod sídlem - Štičí (7,4 ha), Žabinec (6,7 ha) a Chrášťanský (2,9 ha) a
jihozápadně nad osadou Velký (6,1 ha) a Malý (2,9 ha) Karasín. Tyto vodní plochy tvoří výrazné dominanty celého sídla.
Rybník Kuchyňka byl v roce 1997 rekonstruován, bylo upraveno dno, břehy, napouštěcí a vypouštěcí zařízení.
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně.
V případě vedení kanalizace podél pravého břehu rybníka Kuchyňka bude nutno zvýšit terén na břehu rybníka na takovou
úroveň, která dovolí gravitační vedení kanalizace. Břeh rybníka po trase kanalizace lze upravit jako cestu pro pěší.
STÁVAJÍCÍ STAV
Sídlo Vlhlavy (413,00/403,00 m n.m.) je zásobováno z veřejného vodovodu ve správě 1. JVS a.s. Na vodovod jsou
napojeny veškeré nemovitosti sídla. Vodovod je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z řadu z vodojemu Včelná
zásobování sídel Sedlec, Plástovice, Pašice, Pištín a Češňovice a z ní další odbočka lPE 110 pro zásobování sídla Vlhlavy
a dále lPE 160 pro Malé Chrášťany. Vlastní vodovodní síť na území osídla je z potrubí lPE 110, je poměrně nově
vybudovaná a v relativně dobrém stavu.
Zemědělský areál na jižním okraji sídla je zásobován vodou z vlastního vodovodu. Zdrojem je vrt při pravé straně silnice
mezi sídlem Vlhlavy a Malé Chrášťany, jehož vydatnost se nepodařilo zjistit. Ze zdroje je voda dopravována do místa
spotřeby AT stanicí. Areál je zároveň napojen i na vodovodní systém osady.
NÁVRH
Zásobování sídla Vlhlavy pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou
budovány v rámci nové zástavby převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích.
STÁVAJÍCÍ STAV
V sídle Vlhlavy je vybudována veřejná kanalizace jako jednotná stoková síť. Kanalizace je ve správě obce Sedlec a jsou
na ni napojeny téměř veškeré nemovitosti. Byla budována postupně převážně z betonových trub. Místy je mělce uložená,
nedostatečně těsná a svým provedením nevyhovující současným normám.
Hlavními odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti, které jsou po provizorním
předčištění v septicích vypouštěny do výše uvedené kanalizace. Ta je vyústěna na několika místech (4 výusti) do
Vlhlavského rybníka a do rybníka Kuchyňka. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a
nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
pozemcích.
25
NÁVRH
Sídlo Vlhlavy je rozděleno rybníkem Vlhlavský a Kuchyňka na dvě kanalizační povodí a to severní a jižní. V sídle se
předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Kanalizace
bude trasována převážně po veřejných plochách a podél nebo v místních komunikacích. Nevyhovující úseky stávající
kanalizace budou postupně rekonstruovány.
Odpadní vody v severním povodí budou svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod severní část sídla (pod hrází
Vlhlavského rybníka na levém břehu rybníka Kuchyňka). Kapacitní údaje je možno odvodit z výpočtu potřeby vody.
CINIS příp. v rybníku Kuchyňka). S ohledem na blízkost zástavby budou objekty s volnou hladinou zakryty. Okolo
čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí.
Odkanalizování jižního povodí je navrženo takto:
·
Přečerpávání svedených odpadních vod z tohoto povodí (po odlehčení) na navrhovanou ČOV pro severní povodí.
MALÉ CHRÁŠŤANY
STÁVAJÍCÍ STAV
Katastrální území sídla Malé Chrášťany patří do povodí řeky Vltavy. Recipientem řešeného území je bezejmenná vodoteč
propojující rybníky Lesní a Chrášťanský, která dále tvoří pravostranný přítok Bezdrevského potoka jako Pištínský potok
(hydrologické povodí číslo 1-06-03-046).
Přímo osadou neprotéká žádná vodoteč, na návsi je menší rybníček. Do katastrálního území sídla spadá Hlásný rybník
(15,9 ha) západně od osady a Knížecký rybník (38,5 ha) východně od osady.
NÁVRH
STÁVAJÍCÍ STAV
Sídlo Malé Chrášťany (414,00/408,00 m n.m.) je zásobováno z veřejného vodovodu ve správě 1. JVS a.s. Na vodovod
jsou napojeny veškeré nemovitosti sídla. Vodovod je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z řadu z vodojemu
Včelná 37000 m3 (462,00/456,00 m n.m.) před nátokem do VDJ + ČS Hlavatce. Z řadu VSJČ je zřízena odbočka lPE 110
pro zásobování sídel Sedlec, Plástovice, Pašice, Pištín a Češňovice a z ní další odbočka lPE 110 pro zásobování sídla
Vlhlavy a dále lPE 160 pro Malé Chrášťany. Vlastní vodovodní síť na území sídla je z potrubí lPE 110. Jedná se o nový
vodovod kolaudovaný v letošním roce.
Zemědělský areál na severovýchodním okraji sídla je zásobován vodou z vlastního vodovodu. Zdrojem je vrt východně
od areálu jižně od Chrášťanského rybníka, jehož vydatnost se nepodařilo zjistit. Ze zdroje je voda dopravována do místa
spotřeby AT stanicí. Další v současnosti nevyužívané dvě studny (bez vody) jsou severozápadně v těsné blízkosti
zemědělského objektu. Areál je zároveň napojen i na vodovodní systém osady.
Podél jihozápadního okraje řešeného území prochází trasa gravitačního řadu VDJ Včelná – VDJ Hlavatce ocel DN 1000.
NÁVRH
Zásobování sídla Malé Chrášťany pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní
řady budou budovány v rámci nové zástavby převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích.
STÁVAJÍCÍ STAV
V sídle Malé Chrášťany je vybudována veřejná kanalizace jako jednotná stoková síť. Kanalizace je ve správě obce Sedlec
a jsou na ni napojeny téměř veškeré nemovitosti. Byla budována postupně převážně z betonových trub. Místy je mělce
26
uložená, nedostatečně těsná a svým provedením nevyhovující současným normám. V některých místech byla kanalizace v
loňském roce opravena (vybudována nová opět jako jednotná z PVC) a odpovídá požadavkům ČSN.
Hlavními odpadními vodami sídla jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti, které jsou po provizorním
předčištění v septicích vypouštěny do výše uvedené kanalizace. Ta je vyústěna jihovýchodně pod sídlo do bezejmenné
vodoteče (příkop podél cesty). Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou
ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
pozemcích.
NÁVRH
V sídle Malé Chrášťany se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud
nenapojeným objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Odpadní
vody budou svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlo. Kapacitní údaje je možno odvodit z výpočtu potřeby
vody. Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické předčištění (septik nebo štěrbinová nádrž) a dočištění (zemní filtr
s náplní CINIS). Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou
postupně rekonstruovány.
Zástavba na jihovýchodním okraji sídla bude odkanalizována na navrhovanou ČOV oddílnou splaškovou kanalizací.
Dešťové vody z této lokality budou svedeny samostatně do recipientu.
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Hydrotechnické posouzení odtokových poměr
Vzhledem ke značnému množství vodních ploch a vodotečí v zájmovém území i v jeho nejbližším okolí, je třeba pokládat
místní odtokové poměry za poměrně složité. Kmenovým tokem je vzhledem k velikosti povodí (P = 128 km2, Q100 = 75
m3/sec) zcela jednoznačně Bezdrevský, někde též zvaný Soudný potok. Významnou úlohu však hraje i tok, nazývaný ve své
dolní části Stoka. Principem návrhu vodohospodářského územního řešení je oddělení odtoků z povodí shora uvedených toků
tak, aby následky průtoků povodňových vln byly lépe technicky zvládnutelné a bylo dosaženo požadovaného efektu.
Kromě přímých průtoků v tocích bylo potřebné se zabývat i plošným stokem z části zájmového území, kde může z tohoto
důvodu dojít k ohrožení části zastavěného území obce Sedlec.
1. Odtokové poměry Bezdrevského potoka z hlediska průtoku N-letých vod jsou patrné z údajů ČHMÚ(viz dokladová část),
které byly vyžádány s ohledem na vodohospodářský význam uvedeného toku.
2. Povrchový odtok z povodí byl orientačně proveden podle Němce dle základního vztahu
hS = (a . log t + b). Nn
kde a, b, n jsou koeficienty, které zde pro srážkoměrnou stanici Vodňany mají hodnotu
a = 9,64
b = 0,47
n = 0,19
Výpočet byl proveden pro N = 50 a 100 let, t značí dobu návrhové srážky, která byla určena dle kritické doby
trvání deště v závislosti na tzv. době dobíhání (T = L/vd = 2000 sec). Po dosazení a výpočtu byly získány hodnoty
Pro
N = 100 let
hS = 36,6 mm
N = 50 let
hS = 32,0 mm
Pro plochu povodí povrchového stoku nad obcí Sedlec 9,28 ha a zvolený odtokový součinitel o = 0,65 (opakovaná
srážka) byly získány hodnoty objemu povrchového stoku
W100 = 2 210 m3
W50 = 1 635 m3
27
a z jednoduchého odtokového hydrogramu trojúhelníkového typu byly vypočteny průtoky v uzavíracím profilu
Q100 = 0,73 m3/sec
Q50 = 0,55 m3/sec
3. Odtokové poměry nad rybníkem Dvorským.
Plocha aktivního povodí nad tímto rybníkem je 3,6 km2 a pro tuto plochu lze přibližně odhadnout hodnoty odtoku
na napájecím recipientu (horní část toku Stoka – upravená)
Q100 = 11,0 m3/sec
Q50 = 8,5 m3/sec
Lze odhadnout rovněž retenční prostory rybníků Dvorský a Hlavatecký:
Dvorský
(plocha 90 000 m2, h = 0,4 m)
R = 36 000 m3
Hlavatecký
(plocha 70 000 m2, h = 0,4 m)
R = 28 000 m3
Celkový retenční prostor je tedy 64 000 m3
Obdobně jako v odstavci 2 lze určit přibližně objem srážek na povodí
W 100 = 85 650 m3
W50 = 74 900 m3
a při informativním použití býv. ČSN 73 68 24 příl. č. 2 dojde k transformaci úvedem citovaných N-letých průtoků
v neovladatelném retenčním prostoru rybníků takto:
Q100 = 11,0 . 0,4 = 4,4 m3/sec Q50 = 8,5 . 0,3 = 2,6 m3/sec
Navrhovaná opatření
Označení
Popis
1
Dosypání boční ochranné hráze na Dvorském rybníku v délce cca 560 m. Převýšení hráze nad hladinu
Q100 v Bezdrevském potoce min 0,5 m (viz část 1 hydrologického posouzení - údaje ČHMÚ). Nátok
z Bezdrevského potoka do uvedeného rybníka řešit převedením pod ochrannou hrází potrubím
potřebného průměru s možností zahrazení nátoku při povodňovém ohrožení území.
2
Dosypání boční ochranné hráze na Hlavateckém rybníku v délce cca 100 m.
3
Zvýšení a úprava hráze Dvorského rybníka v délce cca 100 m.
4
Vybudování odpovídajícího bezpečnostního přelivu na Dvorském rybníku (viz část 3 hydrologického
posouzení). Realizovatelné jsou v podstatě 2 varianty:
4a Nový bezpečnostní přeliv v místě zvýšení hráze s přechodem přes státní silnici a vyústěním do
Bezdrevského potoka. Tato varianta je hydraulicky sporná (odtok od BP v době kdy i Bezdrevským
potokem bude procházet povodňový průtok) a podchod pod státní silnicí také není příliš vhodný.
4b Využití místa původního BP pro výstavbu nového a vodu odvést po trase stávajícího toku Stoka až do
rybníka Volešek, který má dostatečnou retenční kapacitu. Tato varianta je v souladu se zvolenou
koncepcí oddělení odtoků z povodí a lze ji doporučit.
5
Ochranná hráz sportovního stadionu v délce cca 450 m. I zde bude koruna hráze umístěna min. 0,5 m
nad hladinu Q100 v Bezdrevském rybníku. Při situování hráze je nutno poskytnout toku maximum
okolního území k přirozenému rozlivu a tím k retenci vody.
6
Tabulový jez na Bezdrevském potoce musí být ovládán dle povodňového ohrožení, což předpokládá
schválený manipulační řád s osobou pověřenou a zodpovědnou za manipulaci.
7
Ochrana čistící stanice protipovodňovou stěnou na průtok Q100 v Bezdrevském potoce.
8
Záchytný příkop pro odvedení povrchového stoku mimo zastavěné území (viz část 2 hydrologického
posouzení) k uzavíracímu profilu, tj. vtok do toku Stoka u státní silnice v délce cca 750 m. Odvedení
povrchových vod uvnitř zastavěného území je třeba zajistit dešťovou kanalizací běžného typu.
9
Úprava toku Mlýnský (náhon z Bezdrevského potoka) pod zastavěnou částí osady Lékařova Lhota
v délce cca 250 m a zřízení protipovodňové stěny na ochranu před průchodem Q100 na Bezdrevském
potoce, ovlivněným mostem přes silnici Lékařova Lhota – Hlavatce. Do chráněného území zahrnout i
čističku, situovanou vedle shora uvedené silnice.
28
Posouzení odtokových poměrů povodí rybníků DVORSKÝ a HLAVATECKÝ
Plocha rybníků:
Dvorský:
90 000 m3
Hlavatecký:
70 000 m3
160 000 m3
Cílem
Při retenčním prostoru o výšce h = 0,4 m je
R = 64 000 m3
Při Q100 lze uvažovat hodnotu povodňového průtoku při ploše povodí 3,6 km3
Q´100 = 11,0 m3 /s
Q´50 = 8,5 m3 /s
a objem povodňové vlny:
W´100 = 36,6 . 10 . 360 = 131 760 m3
W100 = 85 644 m
a = 0,65
3
W´50 = 32 . 10 . 360 = 115 200 m3
a = 0,65
3
W50 = 74 880 m
Závěry - orientačně použitá ČSN 73 68 24 příl. č. 2
a) Při povodni 50 – ti leté: l = __R___ = 0,85 ® e = 0,3
W
Q50 RED = 0,3 . 8,5 = 2,6 m3/s
a) Při povodni 100 leté:
l = __R___ = 0,75 ® e = 0,4
W
Q100 RED = 11 . 0,4 = 4,4 m3/s
Pro návrh bezpečnostního přepadu rybníka Dvorský.
29
Výpočet odtoků v povodí pro srážkoměrnou stanici VODŇANY
Dle Němce:
a = 9,64
b = 0,47
n = 0,19
hS = (9,64 . log34 + 0,47) . N
hS = (9,64 . 1,53 + 0,47) . N
v = 0,3 m/s
T = __600___ = 2000 s = 34 min = t
0,19
hS = (14,75 + 0,47) . N 0,19
hS = 15,22 . N
L = 0,6 km
0,19
N = 100,50
0,19
a) N = 100
hS = 15,22 . 2,40 = 36,6 mm
Os = 0,65
b) N = 50
hS = 15,22 . 2,10 = 32,0 mm
Odtoky z povodí:
P = 9,28 km
W´100 = 36,6 . 10 . 9,28 = 3 397 m3
W100 = 3 397 . 0,65 = 2 210 m3
Q100 = 0,73 m3/s
W´50 = 32,0 . 10 . 9,28 = 2 970 m3
W50 = 1 635 m3
Q50 = 0,55 m3/s
Os = 0,65
0,3
30
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ
ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ
Elektroenergetická část návrhů koncepce řešení územního plánu ( ÚPO ) pro obec Sedlec tj. sídla Lékařova Lhota, Sedlec,
Plástovice, Vlhlavy a Malé Chrášťany zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných volných vedení 22kV s
transformovnami včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1 : 2 000 a 1 : 5 000.
Dále obsahuje výpočet výkonových bilancí a návrh rozvoje VN soustavy.
STÁVAJÍCÍ VN A NN SÍTĚ
Rozvodné napětí
3 + PEN 400/230V 50Hz stř.
Kmenová linka
22 kV spojka Vodňany
22 kV Netolice
Nadřazený systém
TR 110/22 kV Mydlovary
Obecně lze konstatovat, že stávající kmenové linky 22 kV mají v současné době rezervu výkonu, jsou rekonstruovány na
betonové sloupy. Řešená sídla jsou napojená z kmenové linky odbočkami venkovního vedení 22 kV, které je zatím
provedeno na dřevěných sloupech.
STAV
LÉKAŘOVA LHOTA
Sídlo je napojeno z jediné TS T1 umístěné na severu sídla v centru odběru elektrické energie. Stanice je v provedení BTS
do 400 kVA a má značnou rezervu výkonu. Sekunderní rozvod po sídle je převážně proveden venkovním vedením,
doplněným kabelovými vývody z TS. Západně za sídlem probíhá vedení VVN 110 kV.
Rozvod VO je veden společně s rozvodem NN. Telefonní rozvod je proveden převážně závěsnými kabely.
SEDLEC
Sídlo je napájeno z čtyř stávajících trafostanic, které jsou napojeny odbočkami venkovního vedení z kmenové linky 22 kV.
§
TS T3 je umístěna na severu sídla v blízkosti obecního úřadu. Stanice je v provedení BTS do 400 kVA a napájí celou
severní a střední část sídla. Sekunderní rozvod NN z TS je proveden převážně kabelem uloženým do země.
§
TS T4 je umístěna na jihozápadě sídla v blízkosti mateřské školy a je napojena odbočkou VN z kmenové linky 22 kV.
Stanice je v provedení BTS do 400 kVA a napájí celou jižní část sídla. Sekunderní síť NN je opět provedena kabely
NN v zemi. Z TS jsou vyvedeny kabely NN pro ZTV a na posílení stávajícího torza venkovního vedení NN ve středu
sídla. Stanice má malou rezervu výkonu.
§
TS T5 je umístěna v areálu zemědělského družstva a slouží pro jeho potřebu.
§
TS T6 je umístěna severně nad sídlem a napájí zemědělský areál a jatky.
Rozvod VO je proveden jako součást NN rozvodu. Telefonní rozvod je proveden převážně kabely v zemi.
PLÁSTOVICE
Sídlo je napojeno z jediné trafostanice TS T9 umístěné na severu sídla. Stanice je v provedení BTS do 160 kVA, typ H, je
značného stáří s malou rezervou výkonu.
Z TS T9 je vyveden jeden kabelový vývod NN připojený na stávající venkovní vedení NN po obci. Další vývod je pro ZD.
Rozvod VO je proveden opět společně s rozvodem NN. Telefonní rozvod je proveden převážně závěsnými kabely.
VLHLAVY
Sídlo je napájeno opět z jediné trafostanice TS T11 umístěné jižně pod sídlem. Stanice je poměrně značně vzdálena od
sídla. V současné době je stanice VTS po stavební rekonstrukci, má typový výkon do 400 kVA. V sídle je plně provedena
kabelizace NN rozvodu.
Rozvod VO je opět proveden společně s NN rozvody kabelem. Telefonní rozvod je proveden převážně závěsnými kabely.
31
MALÉ CHRÁŠŤANY
Sídlo Malé Chrášťany je napojeno z jediné TS T13, která je umístěna na jihovýchodě sídla. Stanice je v provedení PTS do
160 kVA a je značného stáří. Má částečnou rezervu výkonu. Jižně pod sídlem je veden stávající koridor vedení 400 kV a
110 kV.
Sekunderní síť NN je provedena venkovním vedením NN po střešnících a betonových sloupech. Rozvod VO je tvořen
5-tým vodičem společné s NN sítí.
NÁVRH ROZVOJE VN
LÉKAŘOVA LHOTA
V sídle jsou navrhovány především plochy bydlení v RD a plochy občanského vybavení.
Nvršený příkon lze zajistit ze stávající TS T1, která má rezervu výkonu. Ve východní části se předpokládá větší odběr,
proto se uvažuje rezerva pro umístění nové TS T2. Stanice bude typu ST do 400 kVA. V obci se nepředpokládá elektrické
vytápění.
SEDLEC
V jižní části sídla je plánována rozsáhlá výstavba RD a navržené plochy občanského vybavení. V blízkosti Sedleckého
dvora se uvažuje s rodinnými domy.
S ohledem na značnou investiční náročnost bylo v jižní části sídla upuštěno od rozsáhlé přeložky venkovního vedení VN.
Toto vedení, včetně ochranného pásma, je nyní plně respektováno navrhovanou zástavbou.
V I. etapě výstavby RD je nutné vybudovat novou TS T7. Stanice bude v provedení ST do 400 kVA s venkovní přípojkou
VN. Umístění je u komunikace v jihovýchodní části obce, viz výkres.
Část navrhované zástavby RD (II. etapa) na jihu obce se napojí ze stávající TS T4 (MŠ) a TS T7. Po vyčerpání jejich
výkonové rezervy bude vybudována nová TS T8, typ ST do 400 kVA. Umístění je zřejmé z výkresu.
Výstavba RD v lokalitě Sedlecký dvůr bude, za předpokladu neelektrického vytápění, napojena ze stávající TS T6, která má
rezervu výkonu. Z TS se položí samostatný kabel NN. V rámci ZTV bude provedeno veřejné osvětlení.
PLÁSTOVICE
V sídle se navrhuje výstavba RD a občanského vybavení.
V sídle se nachází jediná TS T9, která má minimální rezervu výkonu. V rámci výstavby RD na severozápadě sídla se tato
TS T9 zrekonstruuje na typ do 400 kVA. RD se pak z TS napojí sekunderními kabely NN. V celém sídle se nenavrhuje
elektrické vytápění.
Občanské vybavení na jihu sídla a výstavba RD na jihovýchodě sídla si vyžádá výstavbu nové TS T10. Stanice bude
v provedení ST do 400 kVA, umístění je zřejmé z výkresu. Z této TS se posílí venkovní sekunderní rozvod na jihu sídla
VLHLAVY
V severní části sídla je plánována rozsáhlá lokalita s RD.
Stávající TS T11 na jihu sídla má rezervu výkonu (je po rekonstrukci), ale je značně vzdálena od sídla a centra odběru
elektrické energie. Do severní části sídla již z této TS T11 nelze dovést elektřinu v požadované kvalitě. V rámci výstavby
RD na severu je nutné vybudovat novou TS T12, provedení ST do 400 kVA. Umístění je zřejmé z výkresu.
MALÉ CHRÁŠŤANY
Jedná se o napojení několika RD.
Stávající TS T13 má malou rezervu výkonu. Alternativně navrhujeme stávající TS T13 zrekonstruovat do výkonu
400 kVA, případně se v těsné blízkosti vybuduje TS nová, typ ST do 400 kVA. Nové rodinné domy se pak napojí
z nových kabelových vývodů NN.
Severně nad sídlem je zrekonstruovaná TS T11, která především napájí sídlo Vlhlavy.
32
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Sídla Plástovice, Sedlec a Lékařova Lhota jsou zásobované zemním plynem. Sídlo Plástovice je napojené středotlakým
plynovodem D110 z východní strany od Pašic. Tato dimenze STL plynovodu prochází sídlem a severně pokračuje směrem
na Dívčice. Od Plástovic západně pokračuje STL D90 směrem na sídlo Sedlec. Tato dimenze potrubí vede přes sídlo Sedlec
a pokračuje dále severozápadním směrem kolem plochy sportu k lesu, vrací se směrem jižním k silnici I/20, kterou přechází
podvrtem a pokračuje dále směrem na sídlo Lékařova Lhota. Z páteřního řadu D90 je na vstupu do sídla vedená samostatná
větev v dimenzi D63, která směřuje přes zemědělské pozemky ke křižovatce silnic I/20 a II/171, obě kříží podvrtem a
napojuje areál penzionu Nová Hospoda. Trasy středotlakého plynovodu procházející správním územím a rozvody
středotlakého plynovody v zásobovaných sídlech jsou zakresleny v Hlavním výkresu v měř. 1:5000, v příslušných Detailech
hlavního výkresu v měř. 1:2000 a v příslušných výkresech Technické infrastruktury v měř. 1:2000.
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Do budoucna je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná
paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší.
V uvedené oblasti není provedena plynofikace, proto v návrhu počítáme s rezervou výkonu na částečné pokrytí elektrického
vytápění. Dále je v rodinných domcích uvažováno s kotli na dřevo nebo na tuhá paliva (možné je vytápění zkapalněným
plynem nebo alternativními zdroji el. energie).
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Při zpracování koncepce řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon O odpadech a příslušnou prováděcí
vyhlášku.
Skládky povolené:
Ve správním území obce Sedlec se v současné době nenachází funkční
povolená skládka.
Směsný komunální odpad:
Likvidace je zajišťována svozem na řízenou skládku.
Tříděný odpad ostatní a nebezpečný :
V sídle Sedlec je navržená plocha pro tříděný odpad (bude sloužit i pro řešená
sídla spadající pro správu obce Sedlec) - viz zákres v grafické části. Likvidace
nebezpečného odpadu je zajišťovaná v dohodnutých termínech svozem na
řízenou skládku. S odpadem je nakládáno v souladu se zákonem O odpadech.
Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy
obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr
(nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě
posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
STARÉ ZÁTĚŽE
V řešeném území se nevyskytují a ani nejsou evidovány areály výroby ani technická zařízení, kde vzniká ekologická zátěž
území.
RADIOKOMUNIKACE
Správním územím řešené obce procházejí následující provozované RR trasy v úseku :
BTS Lékařova Lhota – BTS Kočín
BTS Lékařova Lhota – Klauda u Lišova
BTS Kočín – BTS Lhenice
Průběh RR tras přes správní území obce je orientačně zakreslen v grafické části v Havním výkresu a v Detailech hlavního
výkresu.
33
h)
VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK
NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
V návrhu je respektován zákon O ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon ve znění pozdějších předpisů
Poddolovaná území
V řešeném území se nenachází poddolovaná území.
Ložiska nerostných surovin
V řešeném území se nachází ložiska nerostných surovin.
Údaje jsou převzaty z mapy ložisek nerostných surovin – Českobudějovická oblast v měřítku 1:50 000, mapový list č. 2243 Vodňany vydané Geofondem. Do severozápadní části území Lékařovy Lhoty zasahuje ložisko 60, 385 Malovice u
Netolic. Jedná se o výhradní netěžená ložiska LT lignitu v chráněném ložiskovém území.
Ložisko
Okres
Plocha
Využ. surovina.
Č. dobýv. prostor
IČO
Způsob
CHLÚ
(ha)
Firma
těžby
1
B3 082100
Malovice Prachatice
178,68 00117650
dosud
60 LT
2
CHLÚ 08210002
Malovice Strakonice
30,58 Geofond ČR
netěženo Lignit
Radonová problematika
V příloze jsou uvedeny orientační údaje z mapy radonového rizika 1 : 200 000.
34
35
i) NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability
ÚSES pro řešené území byl zpracován ing. Popelou v roce 1997-98 ve třech částech
L
- Lékařova Lhota
S
- Sedlec, Plástovice
V
- Vlhlavy, Malé Chrášťany
a je překreslen do grafické části ÚPO Sedlec. Ve správním území obce Sedlec se nachází biokoridory (BK) a biocentra
(BC) lokálního biogeografického významu. Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na
lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová
společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů
kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení
biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých
druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim
jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování i pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě
potravních vazeb v kulturní krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu
krajiny.
Jednotlivé prvky ÚSES jsou popsány v níže uvedených tabulkách a zakresleny v grafické části do Hlavního výkresu a
Detailů hlavního výkresu.
BIOCENTRA
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky
podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musí být tomuto cíli podřízeny.
Pro funkční využití ploch biocenter
§ Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené ÚPD, využití, které zajišťuje přirozenou
druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu.
Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
§ Jsou podmíněně přípustné, a to pouze ve vyjímečných případech, nezbytně nutné liliové stavby, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.
§ Jsou nepřípustné změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území
zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm
ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES,
jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch
navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb,odvodňování pozemků, těžba nerostných
surovin, apod., mimo činnosti přípustné a podmíněné.
V území se nacházejí tato biocentra:
L1 – Soudný potok – LBC
S2 – Dvorský rybník – LBC
S6 – Plástovický rybník – LBC
V1 – rybník Štičí – LBC
V3 – Karasín – LBC
V10 – Knížecí rybník – LBC
BIOKORIDORY
Biokoridory mohou být vedeny souběžně s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami atd.
Pro funkční využití ploch biokoridorů
§ Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platným ÚPD, dále využití, které zajišťuje
vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním
zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační
plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, přitom nesmí dojít ke znemožnění
navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů.
36
§
§
Je podmíněně přípustné funkční využití pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.
Jsou nepřípustné změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území
zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm
ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoliv
změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti,
jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných.
V území se nacházejí tyto biokoridory:
L2 – Soudný potok – LBK
S1 – Dvorský rybník – LBK
S3 – Soudný potok – LBK
S4 – rybník Mlýnský u Sedlce- LBK
S5 – Stoka – LBK
S7 – rybník Volešek – LBK
S8 – Velké Lišky – LBK
S9 – Štičí rybník – rybník Volešek – LBK
V2 – Vlhlavský rybník – LBK
V4 – Velký Farský rybník – LBK
V5 – Mahoušský potok – LBK
V6 – Vlhlavský rybník – Karasín – LBK
V7 – Na krajině – LBK
V8 – Vlhlavský rybník – Vlhlavy – LBK
V9 – Žabinec – LBK
V11 – Velké louky – LBK
V12 – rybník Nevděk – LBK
V13 – Za Jarovem - LBK
TABULKY PRVKŮ ÚSES
Označení a pořadové číslo: L1
Název: Soudný potok – Nad loukami
EVKP – ekologicky významný krajinný prvek
Charakteristika ekotopu a bioty:
Biogeografický význam : L – lokální BC
Cílová min. výměra: 3ha
Navrhov. výměra: 5ha
Jádrem BC je velmi cenná louka, která je i předmětem biotopového mapování. Jedná se o luční společenstvo se
zamokřeným charakterem, kde je možno nalézt širokou škálu rostlinných druhů, které jednoznačně určují
z fytocenologického hlediska typ společenstev. Louka je pravidelně kosena a zdá se, že není ani zbytečně přehnojována.
Do plochy biocentra je zahrnuto i koryto Soudného potoka. To je v tomto úseku doprovázeno porosty topolu kanadského,
který je na vrcholu životnosti. Bude proto nutné uvažovat o postupné obměně. Do plochy BC je zahrnut i jižní okraj
lesního porostu, který má výrazně ekotový charakter a zvyšuje tak nabídku životních nik pro živočišná společenstva.
Návrh opatření:
Doprovodné porosty Soudného potoka postupně obnovovat za stanoviště původní dřeviny (olše lepkavá, jasan ztepilý,
místy dub letní). Louky nadále obhospodařovat extenzivním způsobem s vyloučením intenzivního minerálního a
organického hnojení. Podporovat i nadále ekotový charakter lesního okraje.
Karegorie ochrany, rok vyhlášení, č. rozhodnutí: není
37
Cílová min. výměra: š. 15m, d. 2000m
Navrhov. výměra: š. 15m, d. 1900m
EVLS –ekologicky významné liniové společenstvo Biogeografický význam : L – lokální BK
Označení a pořadové číslo: L2
Název: Soudný potok
Tok Soudného potoka je prvkem, který tuto krajinu výrazným způsobem utváří a je pro ni nepřehlédnutelným
krajinotvorným fenoménem. Cenné je na něm to, že teče v přirozeném korytu a doprovází ho bohatě vyvinutá břehová a
doprovodná vegetace z víceméně stanovištně vhodných druhů. Vyjímku tvoří pouze liniové porosty topolu kanadského,
které jsou zde nasázeny především v horní části BK a dolní v porostu u koupaliště. Zde se objevuje trnovník akát. Ve velké
většině jsou porosty ovšem tvořeny ve stromovém patru druhy jako je olše lepkavá, dub letní, v keřovém patru vrba křehká,
vrba nachová a bez černý. Bylinný kryt je ruderálního charakteru, kde dominuje kopřiva dvoudomá, svízel přítula a
lesknice rákosovitá. Lesní porost v ohbí toku je bezcenný. Jedná se o smrkovou monokulturu s hustým porostem bezu
černého.
Návrh opatření:
Doprovodné porosty Soudného potoka postupně obnovovat za stanoviště původní dřeviny (olše lepkavá, jasan ztepilý,
místy dub letní) a obhospodařovat jako střední les. Smrkový lesní porost je stanovištně nevhodný. Je nutné v rámci jeho
stability postupně obměňovat jeho druhovou skladbu ve prospěch stanovištně vhodných dřevin (dub letní, jasan ztepilý,
olše lepkavá).
Označení: L3
Název: Nová Hospoda
EVLS – ekologicky významné liniové společenstvo
Biogeografický význam : L – lokální – interakční prvek
Oboustranné liniové stromořadí státní silnice České Budějovice – Strakonice. SV-strana je tvořena v poslední řadě značně
probranými porosty břízy bílé ve věkové kategirii 40-60 let. JZ-strana je tvořena směsí jasanu ztepilého a trnovníku akátuvěková kategirie 20-40 let a lípy srdčité ve věkové kategirii 80-100 let. Tento druh značně trpí silničním porostem, což je
znát na prosychajících korunách. Naproti Nové Hospodě se nachází skupina pravidelně sázených lip srdčitých, na okraji
v polích roste modřín opadavý. Věková kategorie stromů je asi 60-80 let, stromy jsou ve velmi dobrém stavu.
Návrh opatření:
Stromořadí podél silnice doplnit a postupně obnovovat za druhy, které snesou zasolení a silniční provoz. Porost naproti
Nové Hospody podrobit zdravotnímu průzkumu, případně ošetřit.
Označení: L4
Název: Na lomu
Původně dvouřadý porost břízy bílé, ze kterého zbývá jen torzo, ale pravidelný spon je stále zachován. Věková kategorie je
asi 40-60 let, V keřovém patru roste v mladých věkových kategiriích též bříza bílá a dub letní. Bylinné patro není výrazně
diferencováno, převládají zde druhy mezofilních luk, ale je zde možné najít i např. bukvici lékařskou, či toten krvavý. Linie
na JZ-konci končí trojúhelníkovým porostem stejného druhového složení.
Návrh opatření:
Ponechat přirozenému sukcesnímu tlaku bez nějakých zásahů či úprav.
38
Označení: L5
Název: Za Krčmářovým
Podél nezpevněné polní cesty, která je zde v mírném úvozu, rostou na hranách svahů linie stromů. Na SV-straně je to linie
kulturních jabloní ve tvaru vysokokmen (pravděpodobně stará krajová odrůda). Na JZ-straně úvozu roste linie dubu
letního, věková kategorie 60-80 let s podrostem trnky obecné a růže šípkové a nálety dubu letního v mladých věkových
kategoriích. Nejcennější z tohoto prostoru je mezofilní louka na stráni pod jabloněmi, která pro svoji druhovou bohatost je
předmětem biotopového mapování.
Návrh opatření:
Mezofilní louky byly většinou dvakrát sekané (červen, srpen) a mírně hnojené. Ovsíkové louky se musí minimálně kosit
jednou za tři roky, při optimální péči každý rok i dvakrát. Jabloně je možné zmlazovacím řezem omladit a prodloužit jejich
životnost. Dubový porost slouží jako prostor pro skládkování, tomu je nutné zamezit.
Označení: L6
Název: komunikace mezi obcí L. L. a státní silnicí
Tato místní komunikace jde v úvozu, který se prohlubuje směrem k obci. Svahy jsou zcela zarostlé stromovými a keřovými
porosty. Ze stromů zde dominuje jasan ztepilý, dále zde roste dub letní, bříza bílá a topol kanadský. V keřovém patru je
možné nalézt výše jmenované druhy v mladých věkových kategiriích (kromě topolu), topol osiku, trnku obecnou a růži
šípkovou. Bylinný kryt je ruderalizovaný.
Návrh opatření:
Uvolnit z porostu perspektivní jedince jasanu a dubu a celkově porost prosvětlit tak, aby plnil i funkci estetickou (příchod
do obce).
Označení: L7
Název: Východní okraj obce
Linie topolu kanadského – 4 ks ve věkové kategorii 40-60 let. Po zdravotní stránce jsou stromy zcela vyhovující, ale nejsou
původní.
Návrh opatření:
Postupně nahradit tyto stromy druhy, které jsou domácí. (Podsadit topoly mladými sazenicemi a po třech letech topoly
odstranit).
39
Označení: L8
Název: mez nad Velkou loukou
Svah agrární terasy se sklonem 45° a šířkou 3-4 m. Většinou je svah porostlý bylinnými společenstvy mezofilního
charakteru s ruderálními prvky (zvláště v horních partiích), rostou zde ovšem i dospělé stromy v rozvolněné linii a sice
jasan ztepilý, bříza bílá, dub letní a lípa srdčitá. Věková kategorie těchto stromů je asi 40-60 let. Místy se zde nachází
skupiny trnky obecné a bezu černého.
Návrh opatření:
Doplnit linii stromů a vytvořit zde porost, který by zpevňoval svah terasy a zároveň se stal výrazným krajinotvorným
prvkem.
Označení: L9
Název: státní silnice Č. Budějovice - Strakonice
Na SV-svahu tělesa silnice jsou nasázené v linii lípy srdčité, věková kategorie 20-40 let. Stromy jsou zdravé a kvalitně
zapěstované.
Návrh opatření:
Aby stromy rostly i nadále v kvalitním tvaru, je nutné jim občas věnovat i péči (prosvětlovací a tvarovací řez).
Označení: L10
Název: rybník Kozinec – Holý vrch
Původně úvozová cesta lemovaná jednostrnnou alejí trnovníku akátu, věková kategorie 40-60 let. Nyní je celý úvoz a jeho
okraje zarostlý v šíři až 15 m nálety, kde dominuje dub letní, v keřovém patru roste bez černý, trnka obecná a vrba
nachová. Pro bylinné patro je charakteristická značná ruderalizace (kopřiva dvoudomá, svízel přítula).
Návrh opatření:
Ponechat přirozené sukcesi.
40
Označení a pořadové číslo: S1
Název: Dvorský rybník
Biogeografický význam : L – lokální BK
Šíře:
15 m
BK je veden v severní části po jihovýchodních okraji Hlavateckého rybníka. Využívá vodní hladiny rybníka, vodoteče,
která obtéká na jižní straně celý Hlavatecký rybník a mokřadní louky, která se nachází mezi stokou a orným polem Na
lomech. Jižní část BK je navržená a má za úkol propojit BC Dvorský rybníkem s rybniční soustavou menších rybníků na
severním okraji Hlavateckého lesa. Tato navržená linie bude mimo jiné mít zásadní krajinotvorný význam, bude mít jistě
vliv na zlepšení meoklimatu obce Sedlec a bude výrazně omezovat větrnou erozi na blocích orné půdy. K umístění BK
byla zvolena linie katastrální hranice, kde původně vedla místní komunikace.
Návrh opatření:
K realizaci BK je již v rámci komplexních pozemkových úprav vyčleněný pruh široký 15 m, který bude osázen kombinací
stromové a keřové zeleně. Druhové složení by mělo korespondovat se stanovištními podmínkami a měly by být použity
zásadně domácí druhy (dub letní, lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor mléč, v keřovém patru trnka obecná, růže šípková).
Název: Dvorský rybník
Rozloha:
3 ha
Jádrem BC je Dvorský rybník a jeho břehové porosty a porosty na hrázích. Do plochy BC je zahrnut i mokřad mezi
rybníkem a státní silnicí, který je blíže popsán ve formulářích biotopového mapování. Součástí biotopového mapování je i
zátopové území na západním okraji rybníka. Přirozený charakter celého prostoru je narušen pouze v jižní části rybníka. Zde
se nachází starší deponie, které jsou zarostlé ruderální vegetací. Téměř celý jižní okraj je osázen linií topolu kanadského,
který je na tomto stanovišti nepůvodní a cizí.
BC díky přítomnosti různých typů společenstev má výrazný heterogenní charakter. To znamená, že prostor nabízí široké
škále rostlinných a živočišných společenstev prostor pro reprodukci, ze kterého může být sycena i méně stabilní okolní
zemědělská krajina.
Návrh opatření:
Navrhovaná opatření spočívají pouze v postupné obměně porostů topolu kanadského na jižním okraji rybníka. Při
případném dalším odbahňování je vhodné využít sediment ke zlepšení struktury lehkých půd. V žádném případě neukládat
bahno na deponiích kolem rybníka, které ničí původní litorální společenstva a jsou naopak obsazována ruderálními
nitrofilními společenstvy.
41
Název: Soudný potok
Rozloha, šířka:
15 m
EVLS– ekologicky významné liniové společenstvo Biogeografický význam : L – lokální BK
BK sleduje tok Soudného potoka. Ten má v tomto prostoru zcela přirozený charakter. Koryto je široké asi 4 m, mírně
meandruje uprostřed polokulturní louky, která má zvláště ve V – části zamokřený charakter. Východní polovinu toku
doprovází mladé až vzrostlé nálety olše lepkavé, které tak zde vytváří doprovodbou zeleň vodoteče. Mezi zpevněnou silnicí
a rybníkem Mlýnský u Sedlce se kotyto zahlubuje pod úroveň terénu až o 3 m. Doprovází ho husté porosty dubu letního a
jasanu ztepilého ve věkové kategorii 40-50 let, které nemají liniový charakter, ale vytváří plošný porost šíře až 20 m na obě
strany od koryta. Keřové patro je bohatě vyvinuto – vrba jíva, bez černý, jasan ztepilý, bylinný kryt má ruderální charakter.
Bikoridor je možno považovat za funkční.
Návrh opatření:
Doprovodné porosty ponechat přirozenému vývoji. Louky obklopující tok potoka obhospodařovat extenzivním způsobem
s vyloučeením intenzivního minerálního a organického hnojení.
Název: rybník Mlýnský u Sedlce
Rozloha, šířka:
20 m
BK využívá celou plochu rybníka s jeho velmi kvalitně vyvinutými porosty na hrázích (nezpevněná cesta na hrázi je
oboustranně lemována hustým porostem dubu letního věkové kategorie 0-60 let, které v jižním rohu hráze přechází
v pravděpodobně původně vysázené porosty dubu letního, neboť se zde vyskytují jedinci, kteří mají průměr kmene až 1 m
– věková kategorie 80 –120 let; porosty na hrázích směrem k zemědělsky obhospodařovaným pozemkům přechází v hustý
porost vrby popelavé a bezu černém s nálety dubu letního a jasanu ztepilého), dále zahrnuje husté porosty, které doprovází
koryto Soudného potoka a louky, které se nachází mezi oběma koryty S. potoka a které mají polokulturní charakter
s ruderálními prvky, jako je šťovík tupolistý. Jižní břeh rybníka je nepříznivě poznamenán vyhrnutým rybničním
sedimentem, který je zde uskladněný na deponiích. Jižní část BK je navržená. Tato část BK by měla zprostředkovat
Sedlcké rybniční soustavy s rybníkem Volešek. K nastolení fukčnosti je nutné proto v tomto úseku založit luční kulturu
(prostor je vymezen na východě katastrální hranicí, po které vedla polní cesta), případně osázet silniční těleso státní silnice
doprovodnou stromovou zelení a obnovit soliterní stromy u křížku na výše zmíněné katastrální hranici.
Návrh opatření:
Staré duby na hrázi je nutné asanovat a zároveň vysázet nové sazenice, které zaručí kontinuitu porostu. Mladší pororty je
též nutné probrat s cílem podporovat pouze ty nejkvalitnější. Keřové porosty se doporučuje ponechat přirozenému vývoji
(vytváří velmi účinný pohledový prostorový filtr, oddělující zemědělské pozemky od BK). Při obhospodařování luk je
nutné vyloučit intenzifikační faktory, které vedou mimo jiné k jejich ruderalizaci a potlačení bohatosti druhového spektra.
V žádném případě neukládat vyhrnutý rybniční sediment na deponie, které obyčejně likvidují litorální společenstva a jsou
často obsazována méněcennou ruderálná vegetací.
42
Název: Stoka
Délka: 1 500 m
Šíře: 20 m
EVLS– ekologicky významné liniové společenstvo Biogeografický význam : L – lokální BK
BK sleduje tok potoka Stoka, který ze západní strany naplňuje Plástovický rybník. Koryto je napřímené, ale není technicky
upravené. Po celé délce ho doprovází stromový porost, který má ale místy nestejný charakter. Západní polovina toku je
typická tím, že koryto je hluboce zahloubeno (3-4 m) pod úroveň terénu, stromový porost je oboustranný (vytváří zarostlý
pruh o šíři 20-25 m) a má přirozený charakter. Ve střední části toku převládá jasan ztepilý s příměsí trnovníku akátu, k
Z – konci jsou pak tyto druhy nahrazeny zcela dubem letním. Keřové patro je též hustě vyvinuto, dominuje trnka obecná,
dále jsou přítomny růže obecná, dub letní, lípa srdčitá a jasan ztepilý v mladších věkových kategoriích. Bylinný kryt má
ruderální charakter. Východní polovina toku až k silnici vedoucí do obce Plástovice je charakteristická jednostranným
porostem topolu kanadského. Ten je vysázen v pravidelných vzdálenostech a keřové patro není vyvinuto. Podíl koryta,
které je v těchto místech široké pouze 2 m, vytváří porost pouze úzký pruh široký 3 m. Před koupalištěm je BK odkloněn
do jižní větve toku, za funkční je možné provedení BK ale i S – větev toku a celý prostor mezi oběma toky, který díky
přítomnosti lučních kultur má vyšší ekologickou stabilitu. Jižně položený tok je hustě zarostlý dospělými stromy jasanu
ztepilého, dubu letního, vrby křehké a po okraji směrem k hřišti je vysázena v pravidelných vzdálenostech linie lípy srdčité.
Severně položený tok je u rybníka doprovázen nálety olše lepkavé
Návrh opatření:
Postupná obměna topolu kanadského za dub letní, či jasan ztepilý, u lučního porostu ležícího mezi státní silnicí a korytem
stoky podporovat zvýšení druhové pestrosti rostlin (omezení minerálního a organického hnojení). Tím by se i tato dnes
kulturní louka mohla stát součástí tohoto BK a toto opatření by napomohlo zvýšení ekologické stability celého prostoru a
zvýšení funkčnosti BK.
Název: Plástovický rybník
Rozloha:
3 ha
Jádrem BC je Plástovický rybník a jeho litorální společenstva a mokřední louka nekosená na jihozápadním okraji rybníka
(ta díky vysoké druhové bohatosti je blíže popsána ve formulářích biotopového mapování). Litorální společensta, kde
převládá zblochan vodní a orobines širolistý, jsou mírně ruderalizována zbytky porostů ze starých deponií, které vznikly po
rekultivaci rybníka Volešek. (Původně jeho celá západní část byla zátopou s bohatě vyvinutými litorálními společenstvy.
Po jeho odbahnění vznikla řada menších rybníků, oddělená hrázemi, které vznikly uložením rybničního sedimentu na
těchto místech). Na severní straně je rybník oddělen od zemědělských pozemků (orná půda) břehovou vegetací složenou
z olše lepkavé a blíže k obci z topolu kanadského a topolu osiky.
Návrh opatření:
Ponechat litorální společenstva přirozenému sukcesnímu tlaku a podporovat je v jejich vývoji. Změnit skladbu břehové
vegetace v severní části rybníka (obměna topolu kanadského), pravidelně kosit zamokřenou louku na JZ břehu rybníka.
Nevysazovat na zamokřených místech smrk ztepilý (např. na JZ okraji výše zmíněné louky pro myslivecké účely), na
těchto stanovištích je smrk cizí a nestabilní.
43
Název: rybník Volešek
Šíře: 20 m
Délka: 2 000 m
Biogeografický význam : LBK – lokální biokoridor
BK využívá břehových porostů rybníka Volešek, které rostou téměř v souvislém pruhu širokém až 5 m po celém jeho
severním okraji. Druhově jsou složeny především z vrby křehké, vrby popelavé a bezu černého. V Z části navíc tento
porost sousedí směrem k lokalitě Nad rybníkem s loukou se zamokřeným charakterem obhospodařovanou doposud
malovýrobním způsobem. V této části rybníka se nevyskytují žádné deponie, objevují se zde menší skupiny rostlin
litorálních společenstev (orobinec širolistý), které by zde mohly vytvořit souvislé porosty. Ty by jistě zvýšily nabídku
životního prostoru pro specializované živočichy, mimo jiné by působily i jako výkonný filtr proti splachu z orné půdy.
Návrh opatření:
Na rybníku je nutné zajistit takové podmínky, které by umožňovaly nerušený vývoj litorálních společenstev. V prvé řadě je
nutné při případném vyhrnování rybničního sedimentu neukládat bahno na deponie kolem rybníka, ale využít je například
při zlepšení půdní struktury lehkých půd. Litorální společenstva mají velký význam jak v eliminaci splachu živin do
rybníka a eutrofizaci vody, tak i v poskytování životního prostoru především pro vodní ptactvo a řadu dalších
specializovaných živočichů. Břehový porost ponechat přirozenému vývoji, doporučuji založit pruh travnatého porostu po
celém okraji rybníka. Tento porost by pomáhal eliminovat splachy z orné půdy do rybniční vody a její následnou
eutrofizaci.
Název: Velké Lišky
Délka: 2 000 m
Šířka: 20 m
BK využívá v severní části přítomnosti rybniční soustavy, která umožňuje migraci v celé její šíři a porostů na starých
deponiích (bříza bílá, vrba křehká, vrba popelavá). Velmi cenné jsou též luční porosty, které zvyšují tak heterogenitu a
využitelnost BK v tomto prostoru. Louky jsou zamokřeného a polokulturního charakteru. Jižní část BK je plně fukční díky
přítomnosti spojovacího koryta mezi rybníkem Volešek a rybníkem Štičí. To má přirozený charakter a je doprovázeno
bohatě vyvinutou vegetací, kde v horní části převládá dub letní a v dolní stromové formy vrby křehké s příměsí vrby
srdčité. V keřovém patru se objebuje bez černý a vrba popelavá. Bylinný kryt je ruderálního charakteru. Místy je porost
(zvláště v dolní části) široký až 15 m.
Návrh opatření:
Porosty na deponiích ponechat přirozenému vývoji, louky obhospodařovat extenzivním způsobem (vyloučit munerální
a organické hnojení). Stromový porost v jižní části BK udržovat jako střední les s ponecháním vybraných jedinců na dožití.
44
Název: Štičí rybník – rybník Cílová minim. výměra: šíře 15 m,
délka 2 000 m
Volešek
Navrhovaná výměra: šíře 15-20 m,
délka 900 m
BK sleduje vedení vodoteče, která propojuje oba rybníky. Koryto je přirozeného charakteru a mírně meandruje, je
zahloubené pod úroveň terénu až 2 m. Zpočátku je zarostlé hustými nálety dubu letního ve věkové kategorii 10-40 let se
zřídka se objevující růží šípkovou, trnkou obecnou a bezem černým. Po 50 m pak je tento porost vystřídán rozvolněnými
výsadbami dubu letního ve věkové kategorii 40-60 let, někteří jedinci dosahují průměru kmene ve výčetní výšce až 90 cm.
V tomto prostoru se již i v bylinném patru objevují cennější druhy jako je lipnice hajní. Okraje tohoto biokoridoru jsou
tvořenu travnatým pruhem o šířce 3-4 m, kde rostou ovšem pouze ruderální druhy, tzn. že celá šířka tohoto prvku, který je
zasazen do orného pole, dosahuje 15-20 m, což je pro parametry lokálního biokoridoru dostatečné.
Návrh opatření:
V pěstebních opatřením doprovodných a břehových porostů podporovat věkovou a protorovou diferenciaci s důrazem na
zachování stávajícího druhového spektra dřevin. Při orbě zachovat travnatý pruh. Zachovat přirozený charakter koryta.
Karegorie ochrany, rok vyhlášení, č. rozhodnutí: potok je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992)
Označení: S10
Název: příjezdová komunikace do obce Sedlec
Oboustranné stromořadí podél přístupové komunikace do obce Sedlec. Je tvořeno lípou srdčitou – blíže k obci a dubem
letním – blíže ke státní silnici Č. Budějovice – Strakonice. Stromy lze zařadit do věkové kategorie 80-100 let. Jsou
poměrně zdravé a nepoškozené. Svou monumentalitou podtrhují význam vstupu do vlastní obce. Protože na obou stranách
komunikace rostou v travním porostu, který je pravidelně kosen, nehrozí jim strany intenzivní zemědělské výroby
poškození. Díky malé dopravní frekvenci lze též předpokládat, že ani používání posypových solí není též nijak intenzivní.
Navrhuji zařadit toto stromořadí do kategorie významný krajinný prvek.
Návrh opatření:
Vzhledem k tomu, že stromořadí nebylo nijak odborně ošetřováno, je nutné zajistit odborné posouzení zdravotního stavu
každého stromu a poté provést potřebné zásahy. V dalších letech je nutné pouze provádět pravidelné kontroly kondice
stromů.
45
Označení: S11
Název: Odměny
Podél nezpevněné polní cesty se v délce 350 m táhne porost, který v severní části u kapličky má upravený charakter
v podobě oboustranné linie stromů, které byly pravděpodobně vysázeny jako dotvoření tohoto protoru. V oboustranném
stromořadí převládá lípa srdčitá ve věkové kategorii 60-80 let. Na Z – straně je přimíšen i dub letní. Keřové a bylinné
patro má ruderální charakter. Dále k jihu pokračuje porost pouze podél Z – strany. Zde se ve směsi objevují nálety dubu
letního, topolu osiky a břízy bílé. V nesouvislém keřovém patru zde roste růže šípková a trnka obecná, na samém konci se
objevuje i vrba nachová. Bylinný kryt má místy charakter mezofilních luk, převládají ale ruderální druhy jako je kopřiva
dvoudomá, svízel přítula a chrastice rákosovitá.
Tento krajinný prvek je navržen k zařazení do kategorie významný krajinný prvek.
Návrh opatření:
V prostoru kapličky oboustranné stromořadí vyčistit od náletů a ruderálního keřového patra a dotvořit tak pietnost okolí
kapličky. Dále pokračující porost, který vznikl přirozenou sukcesí, zkulturnit (vybrat perspektivní jedince dubu letního a
případně dosázet chybějící jedince) a tímto typem porostu (pravidelná monumentální jedořadá stromová alej) pokračovat
podél cesty v celé její délce až k obci Vlhlavy.
Označení: S12
Název: Plástovice
Podél nezpevněné cesty se v délce asi 500 m táhne podél severozápadní strany porost, který byl dříve součástí
doprovodného porostu již dříve napřímené vodoteče. Koryto je v terénu ještě patrné, povětšinu roku je ale bez vody. Ve
stromovém patru dominuje vrba křehká – stromová forma ve věkové kategorii 20-40 let. V keřovém patru roste vrba
nachová a bez černý. Bylinný kryt je ruderálního charakteru.
Toto liniové společenstvo je navrženo do kategorie významný krajinný prvek.
Návrh opatření:
Vzhledem k tomu, že vrba křehká patří mezi druhy, které se nevyznačují dlouhověkostí, je nutné již v předstihu myslet na
obnovu porostu pokud možno perspektivnějšími druhy jako je dub letní anebo jasan ztepilý. Toto stromořadí by mělo být
sázeno již do stávajícího porostu, aby jeho obměna nebyla tak násilná. Stromořadí by mohlo pokračovat v celé délce koryta
až k lesnímu porostu Pod Ostrovy.
46
Označení: S13
Název: Blata
V plochém terénu Blat je tento krajinný prvek patrný i z dálkových pohledů. Porost doprovází jeden z četných
melioračních kanálů. Dosahuje rozměrů 200x20 m, je pravděpodobně zbytkem původních porostů v krajině a do dnešní
doby byl dotvořen výsadbou jedinců jírovce maďalu. Západní část porostu je tvořena dospělými jedinci vrby křehké
s hustým podrostem bezu černého a vrby křehké. Východní část porostu je tvořena pouze keřovými formami vrby křehké a
porostem bezu černého. Mezi těmito porosty je nasázená linie jírovce maďalu ve věkové kategorii 0-20 let. Celý porost se
vyznačuje silně ruderálním charakterem s bylinnými druhy jako je kopřiva dvoudomá, svízel přítula či bolehlav plamatý.
Návrh opatření:
Ponechat přirozenému sukcesnímu tlaku. Jírovec maďal je sázen v naší krajině především jako zdroj potravy pro zvěř.
Protože je tento druh v naší krajině cizím elementem, který je možno tolerovat pouze v silničním stromořadí či
v intravilánu obcí a měst. Doporučeno do volné krajiny sázet pouze domácí druhy.
Označení: S14
Název: Díly
V horní části melioračního příkopu, který rozděluje obrovský blok orné půdy na přibližně dvě stejné poloviny a který je
veden od místní komunikace Sedlec – Vlhlavy – státní silnice České Budějovice - Strakonice, roste skupina listnatých
stromů, která je nasázena v linii na hraně příkopu. Uprostřed skupiny roste topol kanadský – 3 ks ve věkové kategorii
40-60 let, na obou koncích roste vrba křehká v keřovité formě. Bylinný podrost je ruderálního charakteru.
Návrh opatření:
Protože životnost topolu kanadského je na hranici životnosti, je nutné se postarat o náhradní zeleň. V žádném případě by
tato skupina po případném vývratu či poškození stromů neměla být zlikvidována totálně. Jako vhodné druhy k náhradě jsou
především domácí druhy jako je jasan ztepilý a dub letní. Tyto stromy je možné podsadit již nyní. Vrbové porosty
doporučuji ponechat přirozenému vývoji.
47
Označení a pořadové číslo: V1
Název: rybník Štičí
Cílová minim. výměra: 3 ha
Navrhovaná výměra: 10 ha
BC zahrnuje v sobě celou plochu rybníka Štičí, polokulturní louku na severním břehu a porosty na hrázi a pod hrází.
Protože se jedná o vysoce ekologicky stabilní prvky, je biocentrum jednoznačně funkční a má výrazně heterogenní
charakter, který umožňuje pestré škále různých rostlinných a živočišných společenstev zde přebývat a rozmnožovat se.
Rybník byl v nedávné době odbahněn a sediment byl uložen na březích. Deponie jsou již ale v rámci sukcese porostlé
dřevinnou vegetací bez černý, bříza bílá, vrba jíva a vrba popelavá. Na severním břehu v místě zátopy rybníka roste
kvalitně vyvinutý porost z různověkého dubu letního. Velmi cenné jsou i porosty na hrázi a pod hrází. Kolem nezpevněné
komunikace je vysázena oboustarnná linie dubu letního ve věkové kategorii 40-60 let, v keřovém patru se zde objevuje dub
letní v mladých věkových kategoriích a vrba křehká. Bylinné patro není vyvinuté do charakteristického společenstva, roste
zde lipnice obecná, lipnice luční, svízel siřišťový atd. Ve střední části hráze se nachází pod ní náletový lesík, kde dominuje
dub letní, roste zde i topol osika a zbytky smrku ztepilého. Keřové patro je tvořeno především mládými nárosty dubu a
osiky, bylinné patro je nediferencované. K severu pak lesík přechází v porosty vrby křehké. Litorální společenstva tvořená
především orobincem širolistým se vytváří postupně především podél severního břehu.
Návrh opatření:
V pěstebních opatřeních týkajících se lesíka pod hrází podporovat věkovou a protorovou diferenciaci porostů s důrazem na
dominanci dubu letního a s ohledem na zachování keřového a bylinného patra. Neukládat při případném dalším
odbahňování rybniční sediment na břehy a nevytvářet tak depinie, které po té co zarostou ruderální vegetací, nepřispívají
ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Louku obhospodařovat jako extenzivní, tzn.
s vyloučením hnojení a kosením 1x ročně v pozdním létě.
Karegorie ochrany, rok vyhlášení, č. rozhodnutí: rybník je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992)
Název: Vlhlavský rybník
Cílová minim. výměra: šíře 15 m,
délka 200 m
Navrhovaná výměra: šíře-celá
hladina rybníka, délka 1200 m
Zde je zřejmé, že Vlhlavský rybník hraje v síti skladebných prvků územního systému ekologické stability důležitou roli
jako křižovatka migračních koridorů směřujících z jihu, severu, západu a východu. V tomto případě, protože se hledá
nejkratší spojení, byla nakreslena hypotetická čára jdoucí přes hladinu rybníka. Migrace podle jednotlivých živočišných
druhů bude ale mnohem složitější – některé druhy budou spíše využívat sice delší cestu, ale v bezpečí pobřežních porostů
na jihu, jiní zvolí nejkratší cestu s cílem bohatých dubových výsadeb na hrázi Vlhlavského rybníka a porostů kolem
rybníka Kuchyňka, jiní budou bezmocně unášeni proudem či západním větrem též nejkratší cestou k výpusti Vlhlavského
rybníka. Z uvedeného vyplývá, že pro zájmy ÚSES je cenný a potřebný celý rybník včetně břehových porostů. Z tohoto
důvodu není vhodné obnovovat chov drůbeže na severním ani východním břehu a tyto pozemky opět oplocovat.
Návrh opatření:
Při případném odbahňování rybníka není vhodné ukládat vyhrnutý sediment na břehy a ničit tak litorální společenstva a
pobřežní vegetaci. Ponechat břehové porosty a stávající litorální společenstva přirozenému sukcesnímu tlaku, v žádném
případě nevysazovat zde stanovištně nepůvodní druhy (jako například smrk ztepilý). Plochu po bývalém chovu drůbeže na
východním břehu buď převést do luční kultury a tu obhospodařovat jako extenzivní a nebo ponechat plochu přirozené
sukcesi. V každém případě je nutné zrušit oplocení. Dubové porosty na hrázi je nutné podrobit inventarizaci z hlediska
růstového potenciálu a provést případná asanační opatření. Porosty podél rybníka Kuchyňka ponechat přirozenému vývoji,
u lip na severním břehu je nutné též zjistit jejich zdravotní stav, provést též případnou asanaci či probírky.
48
Název: Karasín
Navrhovaná výměra: 16,25 ha
Jádrem BC je rybník Velký Karasín. Ten byl v minulosti odbahněn a sediment byl uložen kolem celého rybníka. Staré
deponie jsou dnes zarostlé terestrickými rákosinami, které pak sestupují i po celém obvodu do rybníka a jsou pak hlavní
složkou litorálních společenstev. Deponie jsou místy a nesouvisle zarostlé druhy jako je vrba jíva, vrba popelavá, bez černý
a bříza bílá. U hráze v severním cípu rybníka byly pěstovány na deponiích topinanbury. Rybník je kolem dokola obklopen
loukami, které je možné zařadit do kategorie polokulturní a sice svazu Molinion, asociace Sanquisorbo-Festucetum
pratensis. Hráz rybníka je osázena dubem letním po obou stranách nezpevněné cesty, který nyní dosahuje věkové kategorie
40 – 60 let. Do BC jsou zahrnuty i mokřadní vrbiny pod hrází rybníka, tvořené především porosty vrby popelavé a po
okrajích vrbou křehkou a litorální společenstva tvořené čistým porostem zblochanu vodního. Jedná se tedy o biocentrum,
pro které je charakteristická heterogenita rostlinných a živočišných společenstev. Rybník a část luk je chráněna jako
přírodní památka.
Návrh opatření:
Při dalším případném odbahňování neukládat vyhrnutý rybniční sediment na břehy a nevytvářet tak deponie, které po té, co
zarostou ruderální vegetací, nepřispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Moliniové
louky je nutné kosit pouze 1 krát ročně a sice v pozdním létu, při obhospodařování vyloučit hnojení. Mokřadní vrbiny
doporučuji ponechat přirozenému sukcesnímu tlaku. Stromy na hrázi je nutné zinventarizovat z hlediska jejich růstového
potenciálu a provést případný asanační zásah.
Typ cílového společenstva: luční společenstva svazu Molinion, litorální společenstva svazu Phragmition communis,
mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae
Karegorie ochrany, rok vyhlášení, č. rozhodnutí:
Rybník je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992) a navíc spolu s loukami je chráněn jako přír. památka (§ 36)
Název: Velký Farský rybník
délka 1 500 m
Navrhovaná výměra: šíře 250 m,
délka 1000 m
Biokoridor má za úkol propojit skladebné prvky ÚSES řešeného území se skladebnými prvky ÚSES Radošovice
(biocentrum je umístěno v Němčickém lese). K vedení BK je využita louka, která se v souvislém pruhu táhne až k okraji
Němčického lesa. Do BK je navrženo zapojit i Velký Fraský rybník, který je charakteristický bohatými porosty na hrázi a
který má přírodní charakter. Louky je možné dle spektra rostlinných druhů klasifikovat jako polokulturní.
Návrh opatření:
Moliniové louky je nutné kosit pouze 1x ročně a sice v pozdním létu. V pěstebních postupech je nutné úplně vyloučit
hnojení.
49
Název: Mahoušský potok
délka 1 500 m
Navrhovaná výměra: šíře 30 m
Podél potoka, jehož koryto je technicky upraveno a napřímeno, je veden BK, který spojuje skladebné prvky řešeného
území se skladebnými prvky ÚSES Mahouš (okres Prachatice, EKOSERVIS 1994).
Návrh opatření:
Pro uměle upravené vodoteče platí obecně to, že souhrn nepříznivých okolností jako jsou splachy minerálních hnojiv do
toků, následná eutrofizace vody, při absenci dřevinné vegetace prohřívání vody a konečně zarůstání průtočného profilu
především nitrofilní (ruderální) vegetací vede k tomu, že vodní tok se stává odpadní strouhou bez jakéhokoli ekologického
významu. Náprava tohoto špatného stavu vodotečí je jediná – revitalizace. Je to vlastně znovuoživení, opětné zajištění
podmínek nutných pro zdárný rozvoj biocenosy koryta a jeho nejbližšího okolí. Nejdůležitější roli zde hraje rekonstrukce
původních břehových a doprovodných porostů. Vodoteč by měla být doprovázena lučním porostem alespoň na jedné straně
a měl by mít šíři alespoň 20 m. luční porost by měl být obhospodařován jako extenzivní, to znamená s vyloučením hnojení
a pravidelným kosením 1 krát ročně v pozdním létě.
Potok je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992)
Název: Vlhavský rybník Karasín
délka 2 000 m
Navrhovaná výměra: šíře 200 300 m, délka 1000 m
BK č. 2 je veden podél západního břehu rybníka Vlhlavský. V místě vtoku Pištínského potoka se nachází rozsáhlé deponie,
které jsou nyní v převážné většině zarostlé terestrickými rákosinami. V dalším úseku, kde louka sousedí přímo s vodní
hladinou, je možné sledovat existenci vlhkostního gradientu ve směru vodní hladina, litorální společenstva jsou vyvinuta
pouze v úzkém pruhu a pak luční společenstva zamokřeného charakteru. Od lokality Ostrov je pak břeh rybníka hustě
zarostlý v pruhu širokém až 100 m polykormony vrby popelavé, zřídka se zde objevují i nálety topolu osiky. Litorální
společenstva se zde rozrůstají též do větší plochy a jsou tvořena především orobincem širolistým a kosatcem domácím,
doznívají zde též porosty ostřice štíhlé. Celý západní břeh je lemován loukami, které je možné zařadit do kategorie
polokulturní. Podle rostlinných druhů se jedná o asociaci svazu Molinion a sice Sanquisorbo-Festucetum pratensis.
Návrh opatření:
Neukládat vyhrnutý rybniční sediment na břehy a nevytvářet tak deponie, které po té, co zarostou ruderální vegetací,
nepřispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Moliniové louky je nutné kosit pouze 1 krát
ročně a sice v pozdním létu, při obhospodařování vyloučit hnojení.
Typ cílového společenstva: louky svazu Molinion, litorální společenstva Phragmition communis, vrbiny svazu Salicion
cinereae
Rybník je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992)
50
Název: Na krajině
Cílová minim. výměra: šíře 20 m
Navrhovaná výměra: šíře 30 m
Navržený BK navazuje na částečně navržený a částečně funkční BK, který byl vylišen v rámci plánu ÚSES katastru
Hlavatce. Tak by se realizovalo propojení sedlecké rybniční soustavy a Vlhlavské rybniční soustavy. Proto má BK modální
charakter (propojuje skladebné prvky stejného charakteru). K propojení je navrženo zatravnění pruhu, který by souvisle
spojoval okraj lesního porostu Hlavatecký les s okrajem Vlhlavského rybníka. Pruh, aby mohl být efektivně
obhospodařován, by měl být široký alespoň 30 m. Louka by měla mít extenzivní charakter, to znamená s vyloučením
intenzivního hnojení a s podporou druhové rozmanitosti lučního porostu.
Návrh opatření:
Na bohatosti spektra rostlinných druhů je v přímé úměře závislá i druhová bohatost živočichů. Proto je nutné tento
fenomén podporovat i pěstebními opatřeními. V závislosti na kvalitě stanoviště by se zde měla ustálit společenstva
mezofilních luk. Tyto louky je nutné kosit 2 krát ročně a jen mírně hnojit (30 kg P a K, bez N).
Typ cílového společenstva: mezofilní louky svazu Arrhenatherion
Název: Vlhlavský rybník - Vlhlavy Cílová minim. výměra: šíře 20 m,
délka 2 000 m
délka 2 100 m
Biokoridor nejkratším směrem postupuje od Hlavateckého lesa (katastr Hlavatce) do biocentra Štičí rybník. Využívá
hladiny rybníka a prostor mezi rybníkem a hranou terasy. Západní část tohoto prostoru byla dříve využívána pro chov
vodní drůbeže a zbylý prostor jako příjezdová komunikace. Nyní je využíván pouze pro skládkování a celá plocha je
zarostlá ruderální vegetací. Cennější jsou pouze porosty na svahu a hraně terasy. Jedná se především o stromovité formy
vrby křehké, které jsou vysoké až 12 m, mají rozsochatý tvar koruny a rostou víceméně soliterně. V keřovém patru je
možné nalézt růži šípkovou, bez černý a vrbu popelavou.
Návrh opatření:
Doporučeno ponechat prostor bývalé kachní farmy tlaku přirozené sukcese. Tak by se zde stabilizovala společenstva, která
by účinně zachycovala splachy z orné půdy do rybníka a která by též zajišťovala migraci suchozemských živočichů
nerušeně od Hlavateckého lesa po severním okraji vlhlavské rybniční soustavy až třeba k rybníku Volešek či Knížecí.
Z tohoto důvodu je nutné i v obci ponechat volný prostor mezi hladinou rybníka a zástavbou.
51
Název: Žabinec
délka 1 500 m
délka 450 m
BK zahrnuje v sobě celou plochu rybníka Žabinec, který je ze všech stran uzavřen téměř souvislými porosty vrby popelavé,
které tedy jeho obyvatelům poskytují dostatečný klid na svou existenci a dále BK využívá i louky v celé své šíři, která se
rozprostírá podél kanálu směřujícímu do rybníka Knížecí. Podél této vodoteče a na jižním okraji louky se nachází
fragmenty společenstev vysokých ostřic, louka není pravidelně kosena a svým druhovým spektrem odpovídá společenstvu
mokřadních luk. Za zmínku stojí i porosty na hrázi rybníka Žabinec. Po hrázi vede nezpevněná cesta, která je na vnější
straně lemována výsadbami dubu letního ve věkové kategorii 60-80 let. Naproti výpusti byl nalezen jedinec dosahující
průměru kmene až 1 m. V keřovém patru zvláště ve spodní části svahu hráze rostou nálety dubu letního a husté porosty
trnky obecné. Bylinné patro je též kvalitně vyvinuté a převažují zde druhy charakteristické pro společenstva acidofilních
doubrav jako je lipnice hajní, ostřice třeslicovitá. Vnitřní okraj cesty u hladiny rybníka je porostlý nálety dubu letního, vrby
křehké a topolu osiky.
Návrh opatření:
V případných pěstebných opatřeních porostů na hrázi podporovat věkovou a prostorovou diferenciaci porostů s citlivým
přístupem ke keřovému patru. Provést inventarizaci růstového potenciálu porostů a provést případný asanační zásah. Při
případném odbahňování neukládat vyhrnutý rybniční sediment na břehy a nevytvářet tak deponie, které po té, co zarostou
ruderální vegetací, nepřispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti rostliných a živočišných druhů. Porosty vysokých ostřic
kosit alespň 1x ročně s úklidem pokosené biomasy. Louky obhospodařovat jako extenzivní, tzn. S vyloučením hnojení a
kosením 1x ročně v pozdním létě.
Název: Knížecí rybník
Navrhovaná výměra: 38 ha
Knížecí rybník je cenný tím, že je téměř celý obklopen lučními porosty a tím, že od okolní zemědělské krajiny je chráněn
zvláště z jižní strany břehovými porosty a z východní strany nepřehlédnutelnými porosty na hrázi. Litorální společenstva
nejsou plně vyvinuta, pouze v oblasti zátopy se nachází řídké porosty orobince širolistého. V místě, kde nejsou břehy
zarostlé dřevinnou vegetací, roste většinou lesknice rákosovitá, která tak tvoří plynulý přechod k zemědělským kulturám.
Dřevinné porosty jsou tvořené především porosty vrby popelavé, jižní břeh je zarostlý dubem letním ve věkové kategorii
40-60 let ve směsi s topolem osikou, u hráze tyto porosty dokonce vyplňují celý prostor mezi nezpevněnou komunikací a
hladinou rybníka. Tento prostor byl dříve oplocen a byl využíván k chovu drůbeže. Proto bylinný kryt má vyloženě
ruderální charakter. Velmi cenné jsou porosty na hrázi rybníka. Zde je podél nezpevněné komunikace vysázena
oboustranná dubová alej, přičemž stromy na vnější straně cesty spadají do věkové kategorie 80-120 let. Je zde možno
nalézt 10 ks jedinců, jejichž průměr kmene ve výčetní výšce dodahuje hodnot až 1,50 m. Svah hráze je zarostlý nálety dubu
letního, břízy bílé a třešně ptačí. V bylinném krytu roste především lipnice hajní. V době terénního průzkumu (červenec)
byla pozorována na hladině rybníka velká hejna divokých husí a kachen, která byla soustředěna především v místě zátopy u
severního břehu.
Návrh opatření:
Provést inventarizaci růstového potenciálu porostů na hrázi a provést případný asanační zásah. Při případném
odbahňnování neukládat vyhrnutý rybniční sediment na břehy a nevytvářet tak deponie, které po té, co zarostou ruderální
vegetací, nepřispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Louky obhospodařovat jako
extenzivní, tzn. S vyloučením hnojení a kosením 1x ročně v pozdním létě.
52
Název: Velké louky
délka 1 500 m
délka 1 000 m
BK je veden podél vodoteče, která propojuje přes Chrášťanský rybník Lesní a Knížecí rybník. Koryto vodoteče je
napřímené a technicky upravené, v lokalitě Velké louky je vedeno bloky orné půdy. Zde je průtočný profil zcela zarostlý
ruderální vegetací, která zasahuje po obou stranách i do orného pole v pruhu širokém až 3 m. Po té vodoteč vtéká z jižní
strany do Chrášťanského rybníka. V tomto místě se vyskytuje mokřadní louka, která je předmětem biotopového mapování
a která je od vlastního rybníka oddělena hustými porosty vrby popelavé. Vlastní rybník je velmi cenný tím, že je dokola
obehnán porosty: na Z – straně nálety topolu osiky, břízy bílé a vrby popelavé, zde se též vyskytují litorální společenstva
s orobincem širolistým a zblochanem vodním, na V – straně jsou to pak nálety dubu letního a břízy bílé, které pak přechází
v liniovou oboustrannou výsadbu dubu na S – konci hráze. Vodoteč vytékající z Chrášťanského rybníka pak má stejný
charakter jako předchozí úsek.
Návrh opatření:
Pro uměle upravené vodoteče platí obecně to, že souhrn nepříznivých okolností jako jsou splachy minerálních hnojiv do
toků, následná eutrofizace vody, při absenci dřevinné vegetace prohřívání vody a konečně zarůstání průtočného profilu
především nitrofilní (ruderální) vegetací vede k tomu, že vodní tok se stává odpadní strouhou bez jakéhokoli ekologického
významu. Náprava tohoto špatného stavu vodotečí je jediná – revitalizace. Je to vlastně znovuoživení, opětné zajištění
podmínek nutných pro zdárný rozvoj biocenosy koryta a jeho nejbližšího okolí. Nejdůležitější roli zde hraje rekonstrukce
původních břehových a doprovodných porostů a sice na té straně vodoteče tak, aby účinně stínily vodní koryto. V lokalitě
Velké Louky by bylo vhodné založit podél vodoteče luční kulturu v efektivně obhospodařovatelné šíři 30 m a to na Z –
straně koryta. Při případném odbahňování rybníka je doporučeno vytěžený sediment neukládat na deponie. Louky je nutné
obhospodařovat jako extenzivní, tzn. s vyloučením hnojení N a pravidelné kosení 1-2x ročně.
Název: rybník Nevděk
délka 2 000 m
délka 1 500 m
BK je veden ve směru toku potoka, který vytéká z Tupeského rybníka a teče po jižním okraji lesního porostu U Nevděka.
Pak BK jde přes rybník Nevděk do biocentra Lesní rybník (EKOSERVIS 1994, ÚSES Břehov). Rybník Nevděk je
poznamenán deponiemi pozůstatku odbahnění rybníka. Deponie kromě hráze se nachází na okraji celého rybníka, jsou
zarostlé bylinnou ruderální vegetací, místy zde již rostou nálety olše lepkavé a topolu osiky. Hráz rybníka, po které vede
nezpevněná cesta, je osázena oboustrannou alejí dubu letního ve věkové kategorii 60-80 let. Větší část biokoridoru se
nachází na katastrálním území Tupesy s předpokládaným biocentrem v lesním porostu Němčický les.
Návrh opatření:
V rámci řešeného území je nutné pouze poznamenat, že je vhodné ponechat vývoj rostlinných společenstev na deponiích
rybníka přirozenému sukcesnímu tlaku. Již dnes je zřejmé, jakým směrem se sukcese bude ubírat – vytvoření dřevinné
stromové a křovinné vegetace.
53
Název: Za Jarovem
Cílová minim. výměra: šíře 20 m, délka 1500 m
Navrhovaná výměra: šíře 35 m, délka 700 m
Biokoridor spojující skladebné prvky řešeného území se systémem skladebných prvků katastrálního území Břehov
(EKOSERVIS, 1994) je veden podél vodoteče kterou přitéká voda z rybníka Medenice do rybníka Knížecí. Vodoteč je do
poloviny své délky zarostlá dřevinnou vegetací a sice keři trnky obecné, u Medenice pak koryto doprovází stromy jako je
dub letní, topol osika a bříza bílá. Ze západní strany sousedí vodoteč s kulturní loukou.
Návrh opatření:
Doporučeno doplnit dřevitou vegetaci po celé délce vodoteče a sice z východní strany, kde by tento pás účinně zamezoval
splachům živin z orného pole. Luční porosty by bylo vhodné pro dosažení druhové rozmanitosti rostlinných a na ně
vázaných živočišných společenstev obhospodařovat jako extenzivní, to znamená s vyloučením dusíkatého hnojení a
s použitím dávek 30 kg draslíku a fasforu na ha a rok a kosit pravidelně 2x ročně.
Karegorie ochrany, rok vyhlášení, č. rozhodnutí: potok je významný krajinný prvek ze zákona (č. 114/1992)
Označení: V14
Název: severní břeh Vlhlavského rybníka
Jedná se o prostor mezi rybníkem a hranou terasy, jejíž svahy spadají asi pod úhlem 20° k nezpevněné cestě. Západní část
tohoto prostoru byla dříve využívána pro chov vodní drůbeže a zbylý prostor jako příjezdová komunikace. Nyní je
využíván pouze pro skládkování a celá plocha je zarostlá ruderální vegetací. Cennější jsou pouze porosty na svahu a hraně
terasy. Jedná se především o stromovité formy vrby křehké, které jsou vysoké až 12 m, mají rozsochatý tvar koruny a
rostou víceméně soliterně. V keřovém patru je možné nalézt růži šípkovou, bez černý a vrbu popelavou.
Návrh opatření:
Doporučeno ponechat prostor bývalé kachní farmy tlaku přirozené sukcese. Tak by se zde stabilizovala společenstva, která
by účinně zachycovala splachy z orné půdy do rybníka a která by též zajišťovala migraci suchozemských živočichů
nerušeně od Hlavateckého lesa po severním okraji vlhlavské rybniční soustavy až třeba k rybníku Volešek či Knížecí.
Z tohoto důvodu je nutné i v obci ponechat volný prostor mezi hladinou rybníka a zástavbou.
54
Označení: V15
Název: Vlhlavy – Štičí rybník
Podél nezpevněné cesty bylo dříve vysázeno v travnatém pruhu oboustranné stromořadí ovocných stromů – jabloně a
hrušky. Z původního stromořadí zbyl pouze krátký úsek u obce Vlhlavy, kde ovšem stromy rostou v čisté linii bez
náletových stromů a keřů. Stromy je možné zařadit do věkové kategorie 40 – 60 let a jsou v poměrně dobrém zdravotním
stavu. Po delší mezeře se pak objevuje na jižní straně komunikace hustý porost náletového charakteru, kde roste lípa
srdčitá, trnovník akát, bříza bílá a dub letní. Posledně jmenovaný druh pak vytváří až ke hrázi Štičího potoka čistý porost
s keřovým patrem z vrby popelavé a trnky obecné.
Návrh opatření:
U ovocných stromů je nutné provést základní asanační řez a dosázet volný prostor též ovocnými stromy pokud možno
krajovými odrůdami ve tvaru vysokokmen. Zbývající zeleň doporučuji ponechat přirozenému vývoji.
Označení: V16
Název: Na ohradách
Na mírné agrární terase, která tvoří i hranici pozemků, roste linie cca 20ti dubů letních pravděpodobně náletového
charakteru. Stromy dosahují průměru kmene ve výčetní výšce 30 – 70 cm. Zdravotní stav je dobrý.
Návrh opatření:
Doporučuji uvolnit perspektivní jedince od méně kvalitních, v převážné většině vrůstavých do korun svých sousedů.
Označení: V17
Název: křížek u Vlhlav
2ks lípa srdčitá, průměr kmene ve výčetní výšce 0,5 a 0,8m, výška stromů 18m, zdravotní stav dobrý.
Návrh opatření:
Provést základní ošetření stromů (odstranění suchých větví) a vyčištění celé trojúhelníkové plochy mezi křížkem a obcí od
náletů a tak dát vyniknout tomuto krajinnému ale i kulturně-historického prvku.
Interakční prvek je navržen do kategorie významný krajinný prvek (dle zákona č. 114/1992)
55
Označení: V18
Název: Za lomem
Bývalý lom se dnem asi 10m pod úrovní terénu, dno je kromě prostoru kolem chatky zarostlé souvisle nálety bezu černého,
břízy bílé, smrku ztepilého a jeřábu obecného. Na stěnách a hranách bývalého lomu roste dub letní a bříza bílá. V bylinném
krytu se objevuje lipnice hajní, bika hajní a metlice křivolaká. Na okrajích směrem k ornému poli se nachází ovšem pouze
ruderální prvky. Lokalita je používána ke skládkování.
Návrh opatření:
Ponechat přirozenému vývoji, zamezit skládkování.
Označení: V19
Název: Vítových vršek
Nezpevněná cesta, která míří od obce M. Chrášťany k Němčickému lesu. Předmětem popisu jsou doprovodné porosty,
které začínají výsadbami u křížku – 2x lípa srdčitá, průměr kmeme ve výčetní výšce 0,7 m výška asi 15 v dobrém
zdravotním stavu. Původně byla cesta lemovaná oboustrannými výsadbami kulturních jabloní, ze kterých již zbyla pouze
torza. Od křížku pak převládají v porostu pouze nálety dubu letního. Střední část cesty vede v mírném úvozu, svahy jsou
nesouvisle porostlé keři vrby popelavé, růže šípkové a trnky obecné. Oboustarnný travnatý pruh, pro který je
charakteristická přítomnost mezofilních rostlinných druhů, dosahuje šířky od dvou až do pěti metrů.
Návrh opatření:
Provést základní asanační řez u lip, odstranit suché větve a špatně zahojené pahýly, zbývající část polní cesty ponechat
přirozenému vývoji.
Označení: V20
Název: Skalice
Nad místní komunikací se zvedá mírný svah, na jehož hraně dál od obce jsou vysázeny v pravidelném sponu kulturní
třešně ve věkové kategorii 20-40 let. Pak blíže k obci je hrana i svah zarostlý hustými porosty, kde dominuje ve věkové
kategorii 40-60 let dub letní s přimíšeným topolem osikou. V keřovém patru se objevuje trnka obecná, růže šípková a bez
černý. U obce je pak svah už porostlý pouze hustými porosty trnky obecné.
Návrh opatření:
Provést základní asanační ošetření třešní, náletové porosty ponechat přirozenému vývoji.
56
Označení: V21
Název: U Chrášťanského rybníka
Mezi Chrášťanským rybníkem a nezpevněnou cestou roste liniový porost náletového charakteru široký asi 3 m, kde ve
věkových kategoriích 20-40 let dominuje dub letní, přimíšena je bříza bílá, v keřovém patru roste především bez černý a
růže šípková. Bylinný kryt je ruderálního charakteru.
Návrh opatření:
Ponechat přirozenému vývoji.
Označení: V22
Název: Placina
Na hranici katastrálních území roste v pruhu 2 m širokém čistý porost trnky obecné. Porost je tak hustý, že není vyvinuto
bylinné patro.
Návrh opatření:
Trnkové porosty je vhodné udržovat při vitalitě odstraňováním odumřelých a větších větví. Prospívá jim i neustálé
obrušování porostních okrajů projíždějící mechanizací.
Označení: V23
Název: Za Jarovem
Podél nezpevněné cesty po obou stranách roste hustý porost, tvořený především vrbou popelavou. Místy se zde nachází též
nálety topolu osiky.
Návrh opatření:
Ponechat přirozenému vývoji.
Významné krajinné prvky registrované
V řešeném území se nachází tyto registrované významné krajinné prvky :
SEDLEC
R. č.
301101
3010066
3010062
3010067
3010068
Sedlec – dub letní, vyhlášen rozhodnutím č.j. 415/98/Ně
Sedlec – Velká louka – liniový porost
Odměny – oboustranné stromořadí
Sedlec – oboustranné stromořadí podél komunikace vedoucí přes Soudný potok
Sedlec – oboustranná alej podél příjezdové komunikace do obce
57
PLÁSTOVICE
R.č.
3010064
3010063
3010061
3010065
Ke Stoce – křížek se dvěma lipami
Nové – liniový porost
Dvorské – liniový porost
K lesu – plocha u křížku – křížek se dvěma lipami
Zvláště chráněná území
Ve správním území obce Sedlec se nenachází zvláště chráněná území přírody
j)
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A
ASANAČNÍCH ÚPRAV
Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce. Vymezení ploch pro
veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle stavebního zákona, pokud
nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení
území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných
ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a
pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešených sídlech jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby :
ZAŘÍZENÍ DOPRAVY
Navržené obslužné komunikace
D1
D2
D3
D4
D5
D6
D7
D8
D9
Místní obslužná komunikace pro plochy občanského vybavení – východní část sídla Lékařova Lhota
Parkoviště u občanského vybavení odděleně od sídla Lékařova Lhota - část Nová Hospoda
Místní obslužné komunikace v ploše návrhu bydlení v rodinných domech I. a II. etapa – jižní část sídla Sedlec
Místní obslužné komunikace v ploše návrhu bydlení v rodinných domech - západní část sídla Plástovice
Místní obslužná komunikace k ploše návrhu technického vybavení – ČOV – jížní část sídla Plástovice
Místní obslužná komunikace spojující plochu návrhu bydlení v rodinných domech v severní části sídla Vlhlavy se
stávající zástavbou v západní části sídla
Místní obslužná komunikace pro plochu návrhu bydlení v rodinných domech – sevrovýchodní část sídla Vlhlavy
Místní obslužná komunikace k ploše návrhu technického vybavení – ČOV – centrální část sídla Vlhlavy
Místní obslužná komunikace ve východní části sídla Malé Chrášťany spojující stávající zástavbu s plochou
návrhu bydlení v rodinných domech
ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Navržené trasy vodovodu.
V1
V2
V3
V4
V5
V6
Rozvod vodovodní sítě v sídle Lékařova Lhota
Rozvod vodovodní sítě v sídle Sedlec
Rozvod vodovodní sítě v sídle Plástovice
Rozvod vodovodní sítě v sídle Vlhlavy
Rozvod vodovodní sítě v sídle Malé Chrášťany
Protipovodňová opatření ve správním území obce Sedlec – soubor staveb
- úprava hráze Dvorského a Hlavateckého rybníku
- bezpečnostní přeliv na Dvorském rybníku
- stavba ochranné hráze kolem sportovního stadionu v Sedlci
58
-
protipovodňová stěna pro ochranu ČOV v Sedlci
tabulový jez na Bezdrevském potoce u Sedlce
záchytné příkopy pro odvedení povrchového stoku vody jižně nad Sedlcem
úprava toku Mlýnského potoka pod Lékařovou Lhotou
Navržené trasy kanalizace a ČOV
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
K9
K 10
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Lékařova Lhota
Rozvod kanalizační sítě v sídle Lékařova Lhota
Rozvod kanalizační sítě v sídle Sedlec
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Plástovice
Rozvod kanalizační sítě v sídle Plástovice
Čistírna odpadních vod v centrální části sídla Vlhlavy
Čerpací stanice odpadních vod v centrální části sídla Vlhlavy
Rozvod kanalizační sítě v sídle Vlhlavy
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Malé Chrášťany
Rozvod kanalizační sítě v sídle Malé Chrášťany
Navržené trasy el. vedení a trafostanice
E1
E2
E3
E4
E5
E6
E7
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 2 – východní část sídla Lékařova Lhota
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 7 – jihovýchodní část sídla Sedlec
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 8 – jižní část sídla Sedlec
Rekonstrukce stávající trafostanice T 9 – severní část sídla Plástovice
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 10 – východní část sídla Plástovice
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 12 – severovýchodní část sídla Vlhlavy
Rekonstrukce nebo nová trafostanice na místě původní T13 – jižní část sídla Malé Chrášťany
Sportovní zařízení
S
Stavby sportovních zařízení – 2-3 tenisová hřiště
Asanace ani asanační úpravy ÚPO nepředpokládá.
k)
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU
Požadavky a předpisy na zajištění ochrany obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany a to zejména varování,
evakuace, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku v případě záplav, havárií a
válečných konfliktů. Je třeba dbát na řádné posouzení stávajících rizik při územních a stavebních řízeních. Navrhované
stavby pak ovlivňovat tak, aby nedošlo ke kumulaci rizik. Se vstupem do NATO, je nutná koordinace předpisů a při
aktualizaci územního plánu aktualizovat i požadavky na ochranu civilního obyvatelstva.
Platné právní předpisy
Zákon 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky
integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc
státních orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na
mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu
nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“).
Vyhláška 380/2002 Sb. K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva vymezuje
- postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu
- způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatření a způsobu
jejich provedení
59
-
technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování
tísňových informací
způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení
zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany obyvatelstva
požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo
stavby dotčené požadavky civilní ochrany
VÝZNAM A PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ
Opatření civilní ochrany je nedílnou součástí územně plánovací dokumentace. Je zpracovávána současně s touto
dokumentací, nebo jako samostatný dokument. Podklady pro zpracování Opatření CO mohou poskytnout orgány zajišťující
přípravu na mimořádné události, na provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva tj.
- hasičské záchranné sbory krajů a jejich územní odbory
- obecní úřady
- obec pořizující v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady
Nejdůležitějším zdrojem informací a závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, právnické a fyzické osoby
nacházející se na území kraje je Havarijní plán kraje. Jedná se o soubor opatření k provádění záchranných a likvidačních
prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění
vzniklých následků způsobených mimořádnou událostí v případě živelných pohrom nebo jiných nebezpečí, která ohrožují
životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.
Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce
Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných
podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby
- ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
- zón havarijního plánování
- ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
- evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
- skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
- vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce
- záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých
při mimořádné události
- ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
- nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
V rámci povodňové ochrany se plánuje evakuace ze záplavových území ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi.
Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, popřípadě strojů a
materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se provádí
z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a
stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy.
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, to jsou situace jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu
vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu.
Záplavová území stanovuje územně příslušný vodoprávní úřad a to vymezením pravděpodobných hranic území ohroženého
přirozenými povodněmi (záplavová čára při stoletém průtoku vody) a zvláštními povodněmi (záplavová čára při průchodu
průlomové vlny). Mapovou dokumentaci se záplavovým územím předává vodoprávní úřad stavebním úřadům dotčených
území a Ministerstvu životního prostředí.
Při ohrožení přirozenými povodněmi se provádí evakuace veškerého obyvatelstva z prostoru ohrožených záplavami
s ohledem na průběh a dobu záplavové vlny. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení hodnot sledovaných jevů a pokud
hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace
ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů a
z nich do míst náhradního ubytování a stravování. Důležité je stanovení počtu evakuovaných osob z nemovitostí
ohrožených přirozenou a zvláštní povodní. To samé platí pro určení míst s ustájenými zvířaty a počtů zvířat (např.
zemědělská družstva, právnické a fyzické osoby podnikající v živočišné výrobě, zoologické zahrady, terária apod.) do míst
nového ustájení, míst s předměty kulturních hodnot (např. muzea, archivy, obchody se starožitnostmi, knihovny apod.) do
60
míst uskladnění a míst skladující nebezpečné látky. Je potřebné vytipovat evakuační prostory určené pro obec. V době
povodní mohou být prováděny povodňové zabezpečovací práce v rámci operativních opatření. Vymezit území (jsou-li)
v obci určená k těžení materiálu použitelného k zabezpečovacím pracím (pískovny, štěrkovny, kamenolomy, haldy, apod.),
dále místa, kde se zpracovává nebo skladuje stavební materiál (pily, stavebniny, sklady materiálů apod.) a místa v obci, kde
je parkována a používána automobilní a speciální technika (zemědělské podniky, dopravci, dopravní podniky, stavební a
jiné obdobné firmy).
Jedním z opatření, které se provádí po povodni, je i odstraňování povodňových škod. Měla by být vymezena místa, kde by
mohl být dočasně skladován suťový materiál naplaveniny (jíl, písek), velkoobjemový odpad apod..
Zóny havarijního plánování
Zóny havarijního plánování jsou stanoveny dřívějšími okresními úřady. O zónách havarijního plánování informují na
krajských úřadech nebo krajských ředitelstvích hasičských záchranných sborů. Přehled nebezpečných látek na území obce
s ohroženou oblastí je součástí Analýzy rizik možného vzniku mimořádné události Havarijního plánu kraje.
V zónách havarijního plánování jaderných zařízení se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva, z části nebo z celého
urbanistického celku, případně většího územního prostoru. V případě poruchy technologického zařízení jaderné elektrárny,
která může vyvolat havárii, se provádí přímá evakuace. V případě vzniku radiační havárie se ze středového prostoru a
z vybraných prostorů (v závislosti na směru větru) provádí evakuace s ukrytím, aby se snížilo prvotní nebezpečí ozáření
z radioaktivního oblaku.
Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje plánem ukrytí, který je součástí Havarijního plánu
kraje. Ukrytí v obci se zabezpečuje podle Plánu ukrytí obce.
Stálé úkryty (SÚ)
Jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byly projektovány a postaveny tak, aby poskytovaly účinnou ochranu
ukrývaných osob proti účinkům střepin, tlakové vlny, světelného záření i pronikavé radiace. Tvoří je stálé tlakově odolné
úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Otvory úkrytů lze hermeticky
uzavřít. Jsou vybaveny kapacitně odpovídajícím filtroventilačním zařízením s filtry a dalším technologickým vybavením,
které vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt ukrývaných osob po dobu až 3 dnů. Stropní konstrukce nad vestavěnými
úkryty v budovách jsou stavebně provedeny tak, aby unesly váhu trosek zřícených budov. K ukrytí obyvatelstva bude využit
stávající fond stálých úkrytů, který nebude z prostředků státu dále rozšiřován. Přehled o umístění stálých úkrytů na území
obce mají hasičské záchranné sbory krajů (jejich územní odbory) a obce, které vedou evidenci stálých úkrytů ze zákona.
Improvizované úkryty (IÚ)
Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určené k ukrytí obyvatelstva. Budují se
k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a
částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě krizového stavu v místech, kde nelze k ochraně
obyvatelstva využít stálých úkrytů. Vhodnými prostory pro zřízení improvizovaných úkrytů jsou podzemní prostory
v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Je vhodné, aby
obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (čím silnější je
zdivo, tím kvalitnější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí asi 1,5 m2, ochranný součinitel stavby
(udává, kolikrát je úroveň radiace radioaktivního záření v úkrytu menší než úroveň radiace radioaktivního záření ve výšce 1
m nad odkrytým terénem) by měl být větší než 50. Doporučuje se, aby jeden IÚ neměl větší kapacitu než 50 ukrývaných
osob. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v době míru.
Budování začíná po vyhlášení válečného stavu podle zpracovaných postupů do 5 dnů v těchto etapách:
1) v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru páry, plynu, vody, elektrické energie a
příprava k příjmu ukrývaných osob
2) v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy
3) ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí
podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu.
Přehled o umístění a kapacitách improvizovaných úkrytů na území obce mají obce, které vedou evidenci improvizovaných
úkrytů.
61
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
V případě výzvy k evakuaci z ohroženého prostoru je třeba si připravit evakuační zavazadlo, do kterého patří trvanlivé
potraviny, pitná voda, předměty denní potřeby, miska, příbor, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio
s bateriemi, toaletní potřeby, léky, svítilna, náhradní oděv, pláštěnka, přikrývka, kapesní nůž, zápalky. Dětem dáme do
kapsy lísteček se jménem a adresou. Kočky a psy bereme s sebou. Ostatní zvířata zásobíme potravou a vodou. Před
opuštěním bytu je třeba uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček),
uzavřít přívody vody a plynu, vzít si evakuační zavazadlo, uzamknout byt a na dveře dát oznámení, že je byt opuštěný a
dostavit se na určené místo k evakuaci.
Ubytování evakuovaného obyvatelstva se řadí mezi plánovaná evakuační opatření. Zabezpečení ubytování ve vhodných
ubytovacích místech zajišťuje obec. Ubytování je řešeno po provedení evakuace jako nouzová varianta ve vhodných
zařízeních (jako například školských), která jsou nejblíže evakuačních prostor a v prvopočátku umožní evakuovaným
osobám odpočinek (internáty, koleje), nejnutnější nouzové stravování (kuchyně), zásobování pitnou vodou, potravinami a
nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití (např. k vykonání základních hygienických potřeb). V případě, že dojde
ke zničení obydlí v místech ubytování, provádí se postupně ubytování v dalších vhodných zařízeních, uvedených v plánech
nouzového přežití. Mohou to být i navržené pozemky (plochy) vhodné k nouzovému ubytování polním způsobem.
Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
Skladování materiálu civilní ochrany se v současnosti zabezpečuje ve skladech a uložištích civilní ochrany organizačních
složek státu, státních organizací, obcí, právnických a podnikajících fyzických osob. Hasičský záchranný sbor kraje
organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Ke skladování materiálu civilní ochrany využívá své
sklady. Na území obce se mohou také nacházet sklady materiálu CO Ministerstva vnitra – GŘ hasičského záchranného
sboru, dále obce a právnických a podnikajících fyzických osob v zóně havarijního plánování. Obce mohou mít vlastní
sklady, protože také jako doplňkové síly hasičského záchranného sboru kraje hospodaří s materiálem civilní ochrany.
K výdeji prostřeků civilní ochrany si mohou zřizovat zařízení CO pro zabezpečení výdeje prostředků. Právnické a
podnikající fyzické osoby mohou zřizovat sklady, pokud jsou zahrnuty do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního
plánu a zřizují zařízení civilní obrany vybavené věcnými prostředky pro zařízení civilní ochrany. Přehledy skladů a úložišť
materiálu civilní ochrany na území kraje vede hasičský záchranný sbor kraje v programu EMCO- evidence materiálu civilní
ochrany.
Pro zlepšení životních podmínek postiženého obyvatelstva a zmírnění jeho utrpení je organizovaná humanitární pomoc. Je
poskytovaná bezplatně. Na humanitární pomoci se podílejí:
- orgány státní správy
- právnické a podnikající fyzické osoby
- nevládní organizace (Červený kříž, charitativní organizace, nadace, občanská sdružení, církevní organizace apod.)
- skupiny osob a jednotlivci
- vojenské záchranné útvary Armády ČR
- hasičské záchranné sbory
- cizí státy a jiné subjekty
a to na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. Humanitární pomoc má charakter materiální (ošacení,
strava, pitná voda, ubytování, hygienické potřeby, peníze, věcné prostředky apod.), ale i duchovní.
Zásoby humanitární pomoci pro postižené obyvatelstvo mohou být již vytvořeny (ve větších městech) nebo se vytvářejí
podle potřeb v místech postižení v humanitárních základnách. Humanitární základnu tvoří vhodné objekty, kde lze
shromažďovat, skladovat materiál humanitární pomoci a organizovat jeho výdej určenými pracovními skupinami.
Humanitární základny mohou být:
1.
2.
-
Stávající
sklady materiálu humanitární pomoci hasičských záchranných sborů
sklady materiálu humanitárních organizací
sklady charitativních organizací a další
Nově zřizované v postižených místech
vhodné objekty využitelné pro shromažďování, skladování a výdej materiálu
vhodné územní plochy ke zřízení základen polním způsobem
62
Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území
obce
Velkokapacitní sklady nebezpečných látek, například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umisťují za
hranice vymezeného zastavitelného území obce.
Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků
kontaminace, vzniklých při mimořádné události
Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou
událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost
k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí (i za válečného stavu). Záchranné, likvidační a obnovovací práce
(dále ZL a OP) k odvrácení a k odstranění škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné situaci provádějí základní
složky integrovaného záchranného systému, a to především jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje,
které jsou vybavené technikou a materiálem k plnění tohoto úkolu. Zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce
plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace v prostředí nebezpečných látek zajišťuje Chemicko-technická
služba Hasičského záchranného sboru ČR. Na provádění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky
integrovaného záchranného systému, a to především vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a zařízení civilní
ochrany pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů a věcných prostředků. Personál (osoby) a prostředky
základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky civilní
ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a zařízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby
dotčené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci
(dále stavby pro dekontaminaci) a chemické laboratoře.
K stavbám pro dekontaminaci patří:
- hygienické propusti stálých úkrytů
- stavby pro dekontaminaci osob
- stavby pro dekontaminaci zvířat
- stavby pro dekontaminaci oděvů
- stavby pro dekontaminaci věcných prostředků a dekontaminační plochy
Ochrana před vlivy nebezpečných látek skaldovaných nebo přepravovaných na území
K ochraně osob před kontaminací nebezpečnými látkami, radioaktovním prachem, účinky pronikavé radiace látek
skladovaných nebo přepravovaných na území budou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb, budou prováděny
úpravy proti pronikání kontaminantů do těchto staveb podle charakteru ohrožení, a to v rámci organizačních opatření
(uzavření a utěsnění otvorů, utěsnění větracích a jiných průduchů a prostupů všech instalací, vypnutí ventilace, přemístění
osob apod.). Budovy budou opuštěny jen na pokyn velitele zásahu. Ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla bude
prováděna především improvizovným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na
pracovištích apod. Budou využívány jednoduché pomůcky (pomůcky improvizované ochrany), které si občané připraví
svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují typizované prostředky individuální ochrany. K ochraně dýchacích
orgánů se použije vodou navlhčená rouška zhotovená z kapesníků, ručníků, utěrek apod. Hlavu chránit čepicí, kloboukem,
šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči si chráníme
brýlemi (lyžařskými či motoristickými), ruce rukavicemi. K ochraně těla poslouží oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plášť
nebo pláštěnka do deště. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami.
Ochrana zvířat bude spočívat zejména v organizačních opatřeních. Je možno provádět improvizované utěsnění stájových
prostorů, ochranu okenních a dveřních otvorů. Opatření k ochraně zvířat se provádí improvizovaným způsobem s využitím
místních prostředků.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou při zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude
zajišťovat v případě, pokud nelze zabezpečit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro veřejnou potřebu. Hromadné
zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťují provozovatelé vodovodů. Při zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávněn
přerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích a současně je povinnen
zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgánů krajů a obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva při
mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou je řešen směrnicí Ministerstva
zemědělství. Seznam subjektů Služby předávají orgány krizového řízení územně příslušnému hasičskému záchrannému
63
sboru kraje, jako podklad pro uzavření písemných dohod k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání. Nouzové zásobování
vodou je součástí krizových a havarijních plánů podle zvláštních předpisů.
INFORMACE O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ, PŘIPRAVENÝCH ZÁCHRANNÝCH
A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ A O OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI VZNIKU MIMOŘÁDNÉ
UDÁLOSTI
Občan získá informace, dle zákona o integrovaném záchranném systému, o charakteru možného ohrožení, o připravených
záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním
(městském) úřadu.
Zaměstnanec získá informace, dle téhož zákona, o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a
likvidačních pracích a o ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby).
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených
krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního (městského) úřadu.
O vzniku mimořádné události – například povodni, havárii v chemickém provozu a následném úniku nebezpečných látek,
které mohou ohrozit zdraví a životy obyvatel, jsou lidé vyrozumnění prostřednictvím sirén a následně tísňovými
informacemi v rozhlase, televizi, hlášením místního rozhlasu, pomocí pojízdného vozu s megafony apod.
Tvar a význam varovného signálu
V České republice je od 1. 11. 2001 jeden varovný signál.
Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Vyhlašován může být třikrát za sebou v cca
tříminutových intervalech.
Tón sirény
Délka signálu
Název varovného signálu
Kolísavý
140 vteřin
„Všeobecná výstraha“
Nejnovější a nejdůležitější informace o průběhu mimořádné události a pokyny k chování obyvatelstva přinášejí televizní a
rozhlasové stanice i místní rozhlas. Pro případ, že se přeruší dodávka elektrické energie, je dobré mít u sebe radiový
přijímač na baterie, který lze naladit na pásmo VKV (FM), na kterém se tísňové informace vysílají.
ZÁKLADNÍ KONTAKTY NA HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOČESKÉHO KRAJE
Krajské ředitelství
Poštovní adresa: Nádražní ulice, P.S. 66, České Budějovice
Ústředna: 387 005 111
Ředitel: 387 005 300
Fax sekretariát: 387 005 303
E-MAIL: [email protected]
OBEC – SPRÁVNÍ ÚZEMÍ, ČÁSTI OBCE - SÍDLA, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM
ÚZEMÍ OBCE
Řešenou plochou je správní území obce Sedlec. Ve správním území obce se nacházejí katastrální území – Lékařova Lhota,
Sedlec, Plástovice, Vlhlavy a Malé Chrášťany. Katastrální výměra správního území obce Sedlec je 2 025 ha.
Souřadnice sídel
LÉKAŘOVA LHOTA
49° 04´ 43´´
zeměpisné šířky
14° 15´ 45´´
zeměpisné délky
64
SEDLEC
49° 04´ 20´´
14° 17´ 10´´
zeměpisné délky
PLÁSTOVICE
49° 04´ 07´´
14° 18´ 20´´
zeměpisné délky
VLHLAVY
49° 03´ 07´´
14° 17´ 43´´
zeměpisné délky
MALÉ CHRÁŠŤANY
49° 02´ 37´´
14° 18´ 05´´
zeměpisné délky
Charakteristika terénu, nadmořská výška, vrásnění, lesní a vodní plochy atd.
Nadmořská výška sídla Lékařova Lhota je 399 m n.m, sídla Sedlec 397 m n. m., sídla Plástovice 398 m n. m., sídla Vlhlavy
395 m n. m. a sídla Malé Chrášťany je 412 m n. m.. Ve správním území obce Sedlec se nachází lesní celky s ochrannými
pásmy, která jsou zakreslena do výkresů. Dále se zde nachází vodní plochy rybníků Dvorský, Mlýnský, Plástovický,
Volešek, Vlhlavský, Kuchyňka, Štičí, Žabinec, Knížecí, Chrášťanský, Nevděk, Hlásný, Malý Karasín, Velký Karasín a
několik bezejmenných vodních nádrží. Územím protéká Soudný (Bezdrevský) potok.
Meteosituace - převládající směr (síla větrů), úseky na přístupových komunikacích, kde se v
zimním období tvoří návěje atd.
Převládajícím vzdušným prouděním je západní až severozápadní, v letním období je významný i jihovýchodní směr. Řešená
oblast se vyznačuje teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým
podzimem, krátkou mírnou až mírně chladnou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Z hlediska sjízdnosti komunikací je poměrně složitá situace v zimním období pro velmi časté námrazy na silničním
povrchu. K větším návějím téměř nedochází.
Vzdálenost od větších sídel (možnosti vzájemné výpomoci v oblasti sil a prostředků a evakuace)
Sídlo Sedlec leží cca 29 km severozápadním směrem od města České Budějovice a cca 12 km jihovýchodním směrem od
města Vodňany a tudíž v případě nutnosti lze využít blízkost těchto měst. Nejbližšími většími sídly (sousedními) jsou
severně Dívčice cca 7,0 km a jihozápadně město Netolice cca cca 8,5 km.
Demografický rozbor obyvatelstva ve správním území obce Sedlec
Etapa
Stav k roku 2000
Do roku 2010
Celkem
Nárůst
Celkový počet lidí ve správním území
449
102
551
cca o 102 lidí
Současný stav ukrytí
Seznam stávajících úkrytů ve správním území obce Sedlec
ČÍSLO
ADRESA ÚKRYTU
ÚKRYTU
01-040/10001
MNV Sedlec
01-040/10002
Sedlec čp. 49
01-040/10003
Sedlec čp. 42
01-040/10004
Sedlec čp. 11
01-040/10005
Sedlec čp. 4
01-040/20301
Mateřská škola
01-040/30352
Velkokapacitní kravín
01-040/30353
Pohostinství
KAPACITA
46
59
46
39
29
77
60
33
POČET
UKRÝVANÝCH
32
50
42
38
28
49
50
20
TYP ÚKRYTU
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
65
015040-10250
015040-10251
012040-10100
012040-10101
012040-10102
01204030351
014040-10200
014040-10201
011050013040
Vlhlavy čp. 31
Vlhlavy čp. 17
Lékařova Lhota čp. 7
JZD Sedlec – Bramborárna, Lékařova Lhota
Plástovice 31
Plástovice čp. 27
Malé Chrášťany
48
28
6
16
23
35
31
55
51
25
26
6
16
21
20
31
50
22
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
V současné době je ve správním území obce Sedlec 17 úkrytů o celkové kapacitě 682 lidí .
Navržený stav ukrytí
Seznam plánovaných
území obce Sedlec
ČÍSLO
ÚKRYTU
N1
N2
N3
N4
N5
N6
N7
N8
N9
N10
N11
N12
N13
N14
CELKEM
·
úkrytů dle předpokládaného nárůstu obyvatelstva, osazenstva objektů a žáků ve správním
ADRESA
Lékařova Lhota-Nová Hospoda
Lékařova Lhota-RD západně
Lékařova Lhota-OV východně
Sedlec-RD severně
Sedlec-RD+OV jihovýchodně
Sedlec-RD+OV jihozápadně
Sedlec-RD jižně
Plástovice-RD jihovýchodně
Plástovice-RD západně
Plástovice-OV jižně
Vlhlavy-RD severozápadně
Vlhlavy-RD severovýchodně
Malé Chrášťany-RD severně
Malé Chrášťany-RD jižně
KAPACITA
POČET
UKRÝVANÝCH
10
20
10
15
20
20
10
5
15
5
10
10
10
10
170
TYP ÚKRYTU
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
PRÚ - BS
uvažováno 3 lidi/RD
Návrh předpokládá i nadále využívání evidovaných stávajících krytů, nově navrhované lokality zástavby budou
zabezpečeny 14 nově zbudovanými úkryty. Umístění úkrytů je uvažováno s okruhem doběhové vzdálenosti 200 m.
Použité resortní zkratky
CO
PRÚ-BS
Civilní ochrana
Protiradiační úkryt – budovaný svépomocí
Velkochovy zvířat
Zemědělská živočišná výroba je provozovaná v sídlech Sedlec, Plástovice, Vlhlavy a Malé Chrášťany.
Dopravní trasy ( silniční, železniční, vodní, letecké )
Správním územím obce Sedlec prochází tyto silnice: I/20, II/122, III/02224, III/02225 a III/12238. Podrobný popis viz
kapitola g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady.
Návrh místních komunikací zajišťuje obslužnost nově navržených ploch v sídle.
Vodní zdroje (voda pitná, užitková, odpadní, čističky, úpravny)
Podrobný popis viz kapitola g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části
Vodohospodářské řešení.
66
Zásobování el.energií
Podrobný popis viz kapitola g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části
Energetické řešení.
Skládky odpadů - pevný domovní odpad - spec. odpad
V řešeném území je pevný domovní odpad odvážen sběrnými vozy na řízenou skládku. S odvozem odpadů je uvažováno i
výhledově.
Velké stavebnictví
V obci se nenachází žádný výrobní komplex.
V návrhu není uvažováno s výstavbou nových větších objektů, které by byly případně použitelné pro potřeby CO.
Těžba a skládky surovin
V řešeném území se nenachází těžba nerostných surovin.
Vodní díla ( čerpací stanice, zátopové oblasti )
Ve správním území obce Sedlec se nachází vodní plochy rybníků Dvorský, Mlýnský, Plástovický, Volešek, Vlhlavský,
Kuchyňka, Štičí, Žabinec, Knížecí, Chrášťanský, Nevděk, Hlásný, Malý Karasín, Velký Karasín a několik bezejmenných
vodních nádrží. Územím protéká Soudný (Bezdrevský) potok.
Převažující druh konstrukcí staveb v daném území
Převážná část konstrukcí v obci je zděná z klasického cihelného materiálu. Konstrukce střech je zpravidla rovněž klasická tašková krytina na dřevěném sedlovém krovu. Část objektů především hospodářských je kamenná, nebo ze smíšeného
zdiva.
Několik nových objektů rodinných domů je postaveno z moderních materiálů typu ISOSPAN, POROTHERM, YTONG,
HEBEL ...
Konstrukce stropů je u většiny starších objektů dřevěná, u nových objektů keramické trámečky s keramickými vložkami.
Výšková hladina zástavby je převážně 1 - podlažní, výjimečně 2 nebo 3 - podlažní.
Výrobní nebo skladové objekty potencionálního ohrožení
V území se nenacházejí žádné sklady škodlivých nebo výbušných látek .
Jiná zatížení území
Ve správním území obce Sedlec se jiná zatížení v území nevyskytují..
Organizační centrum
Organizační cetrum v případě ohrožení se nachází v budově Obecního úřadě v Sedlci. Umístění je graficky vyznačeno
v Hlavním výkresu.
Sklad ochranných pomůcek
Sklad ochranných pomůcek se nachází v budově Obecního úřadu v Sedlci. Umístění je graficky vyznačeno v Hlavním
výkresu.
Shromažďovací prostor
Jako shromažďovací prostor je vytypována plocha v centrální části u budovy Obecního úřadu v Sedlci. Umístění je graficky
vyznačeno v Hlavním výkresu.
67
l)
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A
NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Životní prostředí
Negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí jsou jednak celoplošně působící faktory (emise), jednak místně
působící faktory. Největší vliv na životní prostředí na území obce má zemědělství a zátěž v okolí tras dopravní
infrastruktury.
Přechodem na nové způsoby zemědělské výroby a řešením dopravy se životní prostředí postupně zlepšuje.
Předpoklady přechodu na trvale udržitelný rozvoj obce jsou dobré – jedná se o uplatňování těchto klíčových zásad rozvoje :
§ minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů přírody (fosilních paliv, nerostných surovin, přirozené produktivity
krajiny)
§ využívání obnovitelných zdrojů jen v mezích regenerační kapacity (čistota ovzduší, vod, těžba lesa apod.)
§ bezpečné nakládání se znečišťujícími látkami a odpady (minimalizace odpadů, rizik)
§ ochrana přírody a krajiny, včetně pohody a krásy s potenciálem pro obecnou potěchu a prospěch
§ zlepšení půdy a vodních zdrojů jako obnovitelných zdrojů, ochrana před nadměrným využíváním a znečištěním
§ udržení historických a kulturních zdrojů – ochrana před ničením, včetně tradičního životního stylu, péče o tyto
neobnovitelné hodnoty
§ zlepšování lokálního životního prostředí – kvalita prostředí pro bydlení, trávení volného času a pracovní aktivity
§ ochrana atmosféry – s dlouhodobou a dalekosáhlou vazbou na kvalitu vody, půdy a zdraví člouvěka, důraz na
ekologickou dopravu a zdroje nergie
§ rozvinutí výchovy, školení, zapojení veřejnosti do rozhodování
Při veškeré této činnosti v území je třeba respektovat ochranná pásma inženýrskách sítí, dopravních tras, prvků ÚSES, OP
vodních zdrojů a hranici záplavy.
ÚPO Sedlec je umožněn rozvoj ve správním území obce v souladu s přírodními hodnotami, s minimalizováním negativního
dopadu na životní prostředí, tj. návrh řešení čištění odpadních vod v sídle.
Ochrana ovzduší
V současné době je v řešeném území narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva.
Ve správním území obce Sedlec se využívá jako topné médium plyn a ÚPO doporučuje používání netradičních zdrojů
tepla. Jedná se o spalování dřevního odpadu, tepelná čerpadla v kombinaci s el. energií a kogenerační jednotky.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělský půdní fond je zpracováno metodikou dle zákona O ochraně
ZPF a vyhlášky Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu. Dále je
vyhodnocení zpracováno dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR.
Stupeň zemědělského hospodaření v řešeném území je obvyklý a odpovídající tomuto klimatickém okrsku. Území je podle
map Ekonomickogeografické regionalizace ČSR zařazeno do regionu různorodého zemědělství pahorkatin a vrchovin,
subregionu obilnářsko-bramborářského.
V minulosti došlo ke značnému odlesnění krajiny, které se dnes velmi nepříznivě projevuje. Převládá klasické polaření
zaměřené na výrobu obilnin a zelené píce pro krmení hospodářského zvířectva. Přírodě blízké a polopřirozené porosty se v
řešeném území vyskytují v podmáčených lokalitách a okolo lesních porostů.
68
ZPŮSOB IDENTIFIKACE
ČÁSTI DOKUMENTACE
LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ
Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy určené návrhem územního plánu k zastavění (zastavitelné plochy), zabírající
zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách
byla katastrální mapa a terénní průzkum.
INVESTICE DO PŮDY
V řešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnění pozemků. V návrhu nebudou v zásadě ovlivněny hydrologické
poměry.
ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY
V řešeném území se nachází zemědělské areály využívané pro živočišnou výrobu. V ÚPO Sedlec jsou uvedená orientační
ochranná pásma zemědělské živočišné výroby.
USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V řešeném území byly částečně provedeny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), ostatní veškeré známé informace byly
zapracovány do dokumentace.
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability pro dané území byl ve správním území obce zpracován.
BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
Výchozím podkladem ochrany zemědělského půdního fondu pro územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně
ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjadřuje : klimatický region, hlavní půdní jednotku, číselnou kombinaci skeletovitosti a
expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany zemědělské půdy.
Příklad kódu BPEJ v řešeném území: 5.32.11
5
klimatický region
32
hlavní půdní jednotka,charakterizovaná půdním typem, subtypem,
substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky
půdního profilu a vláhového režimu v půdě
11
číselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice půdy
PŮDNÍ JEDNOTKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
HPJ 22
HPJ 29
HPJ 32
HPJ 50
HPJ 53
HPJ 54
Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s
vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející
Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách,
svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně
skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry
Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných,
minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké
lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu
Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které
nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k
dočasnému zamokření
Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru
(sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně
skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené
Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické
oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a
jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny),
těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi
69
HPJ 58
HPJ 59
Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně
těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé
Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry
nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu
CHARAKTERISTIKA TŘÍD OCHRANY
I.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně
v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze
výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu.
II.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů
nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné,
jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
III. Do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a
středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu
IV. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných
klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
V.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy
s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých. velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až
kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U
těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany,
s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na základě
kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské
půdy ve smyslu zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.
70
0,06
0,07
0,86
0,26
0,02
0,03
0,07
0,13
1,41
Orná půda
Zahrada, orná půda
Orná půda
Louka, zahrada
Ostatní plocha
Louka
Orná půda
Sport
0,16
0,07
2,45
0,73
0,04
0,07
0,21
0,33
1,41
1,19
0,48
Orná půda, ostatní
plocha
Celkem
6,66
3,39
1
2
3
4
5
6
7
Parkoviště
8
9
Orná půda
0,16
0,07
2,45
0,73
0
0,07
0,21
0,33
1,41
0
0
0
0
0
0
0
0,40
5,83
0
0
0
0
0,04
0
0
0
0,16
0,07
2,45
0,73
0
0,07
0,21
0,33
1,41
0
0,40
0,79
5,83
0,83
0
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
DRUH
POZEMKU
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
ČÍSLO
LOKALITY
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT
Sídlo Lékařova Lhota
5.50.01
5.50.01
5.32.11
5.32.11
III.
III.
IV.
IV.
0,16
0,07
2,45
0,73
5.59.00
5.59.00
5.59.00
5.59.00
5.50.01
5.29.11
5.32.11
II.
II.
II.
II.
III.
II.
IV.
0,07
0,21
0,33
0,76
0,45
0,20
0,40
5,83
71
1
1,67
0,58
Orná půda
1,67
0
1,67
0
2
3
4
5
II. etapa
Sport
0,54
0,13
0,32
1,27
0,19
0,05
0,13
0,44
Ostatní plocha
Ostatní plocha
Ostatní plocha
Orná půda
0
0
0
1,27
0
0
0
0
0
0
0
1,27
0,54
0,13
0,32
0
0,30
0,24
0,11
0,24
Orná půda
Orná půda
0,30
0,24
0
0
0,30
0,24
0
0
II. etapa
0,32
0,11
Orná půda
0,32
0
0,32
0
4,36
1,74
plocha
4,25
0
4,25
0,11
Sport
Celkem
1,23
5,23
15,61
0,49
5,23
9,31
Orná půda
Orná půda
1,23
5,23
14,51
0
0
1,23
5,23
14,51
0
0
1,10
6
7
8
9
10
11
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
DRUH
POZEMKU
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
ČÍSLO
LOKALITY
Sídlo Sedlec
5.32.11
5.50.11
5.58.00
IV.
III.
I.
0,80
0,14
0,73
5.29.11
II.
1,27
5.29.11
5.50.11
5.29.11
5.29.11
II.
III.
II.
II.
0,30
0,12
0,12
0,32
5.29.11
5.50.11
5.50.01
5.50.01
5.59.00
II.
III.
III.
III.
II.
0,04
2,44
1,77
1,23
5,23
14,51
72
0,27
2,57
0,09
0,90
Orná půda
Orná půda
0,27
2,57
0
0
0,27
2,57
0
0
3
0,34
0,14
Louka
0,34
0
0,34
0
4
5
0,01
0,32
0,004
0,11
Ostatní plocha
Louka, ostatní
plocha
0
0,21
0
0
0
0,21
0,01
0,11
Celkem
3,51
1,244
3,39
0
3,39
0,12
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
1
2
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
DRUH
POZEMKU
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
ČÍSLO
LOKALITY
Sídlo Plástovice
5.53.01
5.53.01
5.53.11
5.53.01
5.54.11
III.
III.
IV.
III.
IV.
0,27
0,99
1,58
0,19
0,15
5.22.12
5.53.11
IV.
IV.
0,001
0,209
3,39
1
0,41
0,14
Orná půda
0,41
0
0,41
0
2
3
0,34
1,50
0,12
0,53
Orná půda
Orná půda
0,34
1,50
0
0
0,34
1,50
0
0
4
5
Celkem
0,03
0,28
2,56
0,01
0,10
0,90
Ostatní plocha
Ostatní plocha
0
0
2,25
0
0
0
0
2,25
0,03
0,28
0,31
5.50.01
5.29.14
5.50.01
5.50.01
5.53.01
III.
III.
II.
II.
III.
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
DRUH
POZEMKU
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
ČÍSLO
LOKALITY
Sídlo Vlhlavy
0,08
0,33
0,34
0,16
1,34
2,25
73
1
0,33
0,12
2
3
4
5
6
Celkem
0,23
0,12
0,70
0,28
0,04
1,70
0,08
0,04
0,25
0,10
0,02
0,61
plocha
Orná půda
Zahrada
Orná půda
Orná půda
Orná půda
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
DRUH
POZEMKU
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
ČÍSLO
LOKALITY
Sídlo Malé Chrášťany
0,13
0
0,13
0,20
5.50.01
III.
0,13
0,23
0,12
0,70
0,28
0,04
1,50
0
0
0
0
0
0,23
0,12
0,70
0,28
0,04
1,50
0
0
0
0
0
0,20
5.29.01
5.50.11
5.50.01
5.53.01
5.53.01
II.
III.
III.
III.
III.
0,23
0,12
0,70
0,28
0,04
1,50
74
ZÁBORY PŮDY CELKEM
BPEJ
5.22.12
5.29.01
5.29.11
5.29.14
5.32.11
5.50.01
5.50.11
5.53.01
5.53.11
5.54.11
5.58.00
5.59.00
CELKEM
nezemědělská půda
ZÁBOR CELKEM
SKUTEČNĚ ZASTAVĚNÁ PLOCHA
0,001
0,23
2,25
0,33
4,38
5,09
2,82
3,11
1,789
0,15
0,73
6,60
27,48
0,0003
0,08
0,99
0,12
1,55
2,18
0,98
1,10
0,63
0,07
0,27
6,22
14,19
2,56
0,99
ZDŮVODNĚNÍ
sídlo Lékařova Lhota
Lokalita číslo 1 :
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v části sídla Lékařova Lhota – Nová Hospoda při
stávající ploše občanského vybavení je umístěn na půdě s III. třídou ochrany.
Návrh parkoviště pro občanskou vybavenost v části sídla Lékařova Lhota – Nová Hospoda je
umístěn na půdě s III. třídou ochrany.
Tato lokalita navrženého bydlení v rodinných domech v západní okrajové části sídla Lékařova
Lhota při silnicích II. a III. třídy má velice dobrou dopravní obslužnost. Realizací tohoto
návrhu dojde k záboru půdy se IV. třídou ochrany.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v západní části sídla Lékařova Lhotaje umístěn na
půdě se IV. třídou.
Návrh plochy technického vybavení pro ČOV v jižní části sídla Lékařova Lhota ležící
odděleně od stávající zástavby je situován na nezemědělské půdě.
Na stávající zástavbu v jižní části sídla Lékařova Lhota navazuje návrh plochy pro bydlení
v rodinných domech. Jedná se o půdu s II. třídou ochrany.
Navržená plocha bydlení v rodinných domech a občanského vybavení navazuje na stávající
zástavbu ve východní části sídla Lékařova Lhota a vhodných způsobem ji podél místní
komunikace rozšiřuje. Nalézá se na půdě s II. třídou ochrany.
Na lokalitu č. 7 přes místní komunikaci navazuje plocha návrhu sportu ve východní části sídla
Lékařova Lhota. Je situovaná na půdě s II. třídou ochrany.
Do severní části sídla, stranou od ploch bydlení, je situován návrh plochy výroby a výrobních
služeb na půdě s nízkou IV. třídou ochrany. Situováním výrobních činnosti do okrajových
částí sídla se zmenšuje negativní dopad na obytnou zástavbu.
75
sídlo Sedlec
Návrh větší plochy bydlení v rodinných domech při místní komunikaci v severní části sídla
Sedlec využívá svah skloněný jižně k Soudnému potoku. Jedná se o velmi dobře situovanou
plochu v klidové části sídla s výhledem na plochu Mlýnského rybníka. Návrh výstavby je
vhodný i z hlediska dobré dopravní obslužnosti a možnosti napojení na stávající technickou
infrastrukturu. Realizací tohoto návrhu dojde k záboru půdu I., III., a IV. třídy ochrany.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v jihozápadní okrajové části sídla Sedlec při
komunikaci III. třídy je situován na nezemědělské půdě.
Plocha technického vybavení pro sběrný dvůr tříděného odpadu navržená v jihozápadní
okrajové části sídla Sedlec při komunikaci III. třídy je situovaná na nezemědělské půdě.
Návrh plochy občanského vybavení u stávající plochy občanského vybavení v jižní části sídla
Sedlec je situován na nezemědělské půdě.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech II. etapa rozšiřuje stávající zástavbu sídla Sedlec
jižním směrem. Spolu s realizací lokalit 6 -11 dojde k ucelenému rozšíření v této jižní části
sídla. Výstavbou bude zabrána půda ve II. třídě ochrany.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech rozšiřuje stávající zástavbu sídla Sedlec jižním
směrem. Výstavbou dalších navržených lokalit v této jižní části sídla dojde k jeho ucelenému
rozšíření. Realizací dojde k záboru půdy ve II. třídě ochrany.
V navrhovaných plochách v jižní části sídla Sedlec určených převážně k bydlení v rodinných
domech je umístěna tato lokalita – návrh plochy sportu – uvažovaný jako dětské hřiště. Svým
funkčním využitím tak vhodným způsobem toto území doplňuje. Je situován na půdě s II. a
III. třídou ochrany.
Nad lokalitou č. 7 je umístěn návrh plochy bydlení v rodinných domech II. etapa. Je součástí
navrhovaných ploch v jížní části sídla Sedlec. Realizací dojde k záboru půdy s II. třídou
ochrany.
Velká plocha návrhu bydlení v rodinných domech navazuje a rozšiřuje stávající zástavbu
v jižní části sídla Sedlec. Návrh je situován na půdách s II. a III. třídou ochrany.
Plocha návrhu občanského vybavení s pruhem veřejné zeleně v jihovýchodní části sídla
Sedlec při místní komunikkaci doplňuje svým funkčním využitím celé toto navrhované
území. Realizací dojde k záboru půdy se III. třídou ochrany.
V klidové okrajové severozápadní části sídla Sedlec je situován návrh plochy sportu, který
navazuje na stávající plochu sportu. Vhodnější lokalita pro záměr vybudovat tělocvičnu, krytý
plavecký bazén, zimní stadion, tenisové kurty, fotbalové hřiště se v okolí sídla Sedlec
nenalézá. Realizací dojde k záboru půdy s II. třídou ochrany.
sídlo Plástovice
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v severní části sídla Plástovice při místní
komunikaci navazuje na stávající zástavbu. Je situován na půdě se III. třídou ochrany.
Velká plocha návrhu bydlení v rodinných domech navazuje a rozšiřuje stávající zástavbu
v západní části sídla Plástovice. Je situovaná do klidové části sídla a umožňuje dobré napojení
na síť místních obslužných komunikací. Realizací dojde k záboru půdy III. a IV. třídy
ochrany.
Odděleně od zástavby sídla Plástovice jižním směrem při komunikaci III. třídy je situován
návrh plochy občanského vybavení. Je umístěn na půdě se III. a IV. třídou ochrany.
V jihovýchodní části sídla Plástovice poblíž Plástovického rybníka, odděleně od stávající
zástavby, je situován návrh plochy technického vybavení pro ČOV. Je umístěn na
nezemědělské půdě.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech je umístěn do proluky stávající zástavby
v jihovýchodní části sídla Plástovice. Jedná se o zábor půdy s IV. třídou ochrany.
76
sídlo Vlhlavy
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v severní části sídla Vlhlavy při místní
komunikaci navazuje na stávající zástavbu a je umístěn na půdě se III. třídou ochrany.
Výstavba je vhodná z hlediska snadné dopravní obslužnosti.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v severní části sídla Vlhlavy je umístěný na
pozemcích zabíhajících až ke křižovatce místní komunikace a silnice III. třídy. Realizací
dojde k záboru půdy II. třídy ochrany. Výstavba je vhodná z hlediska snadné dopravní
obslužnosti.
Větší plocha návrhu bydlení v rodinných domech v severní části sídla Vlhlavy navazuje na
stávající zástavbu a zabírá pozemky až k silnici III. třídy a k místní komunikaci. Realizací
dojde k záboru půdy s II. a III. třídou ochrany. Snadná dopravní obslužnost a možnost
napojení na stávající technickou infrastrukturu zdůvodňují zábor ploch v této lokalitě.
Návrh plochy technického vybavení pro ČOV je umístěn do centrální části sídla Vlhlavy mezi
rybníky Vlhlavský a Kuchyňka. Je umístěn na nezemědělské půdě.
V západní části sídla Vlhlavy navazuje na stávající zástavbu u Vlhlavského rybníka návrh
plochy bydlení v rodinných domech. Je umístěn na nezemědělské půdě.
sídlo Malé Chrášťany
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v severní části sídla Malé Chrášťany navazuje na
stávající plochy zemědělské výroby a vyplňuje plochu až k silnici III. třídy. Je umístěn na
půdě se III. třídou ochrany. Výstavba je vhodná pro dobrou dopravní obslužnost a možnost
napojení na stávající technickou infrastrukturu.
Na stávající zástavbu ploch bydlení v severní části sídla Malé Chrášťany navazuje návrh
plochy bydlení v rodinných domech na pozemcích až k silnici III. třídy. Jedná se o zábor půdy
II. třídy ochrany. Zábor zdůvodňuje skutečnost, že plocha má dobrou dopravní obslužnost a
možnost napojení na stávající technickou infrastrukturu.
Návrh plochy bydlení v rodinných domech v jižní části sídla Malé Chrášťany navazuje na
stávající zástavbu. Je situován na půdě se III. třídou ochrany.
V jihovýchodní části sídla Malé Chrášťany ja navržená plocha bydlení v rodinných domech
na půdě se III. třídou ochrany. Tato plocha navazuje na stávající zástavbu má snadnou
dopravní obslužnost a je možné ji připojit na stávající technickou infrastrukturu.
Do jižní části sídla Malé Chrášťany je umístěn návrh plochy bydlení v rodinných domech
lemující křižovatku místní komunikace a silnice III. třídy. Jedná se o zábor půdy III. třídy
ochrany. Výhodou je snadná dopravní obslužnost a možnost napojení na stávající technickou
infrastrukturu.
V jihovýchodní části sídla Malé Chrášťany odděleně od stávající zástavby je umístěn návrh
plochy technického vybavení pro ČOV. Je situován na půdě se III. třídou ochrany. Pozemek
byl vybrán pro svoje polohově nejnižší umístění v sídle.
ZÁVĚR
V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Byl kladen důraz na maximální využití
pozemků v zastavěném území sídelního útvaru, proluk, přestavbových částí a nedostatečně využívaných pozemků.
77
ZÁBORY PŮDY PRO FUNKČNÍ VYUŽITÍ CELKEM
FUNKČNÍ VYUŽITÍ
Parkoviště
Sport
CELKEM
ZÁBOR ZPF CELKEM
V HA
ZÁBOR ZPF
V%
18,19
0,07
0,40
1,90
6,88
0,04
27,48
66,19
0,25
1,46
6,91
25,04
0,15
100
78
Technické vybavení – úprava hráze
Dvorského rybníku
Technické vybavení - bezpečnostní přeliv na
Dvorském rybníku
Technické vybavení – stavba ochranné hráze
kolem sportovního stadionu v Sedlci
0,33
0,33
Ostatní plocha
0,33
0,13
0,13
Ostatní plocha
0,13
0,23
0,23
Louka
0,23
0,23
Technické vybavení – protipovodňová stěna
pro ochranu ČOV v Sedlci
Technické vybavení – tabulový jez na
Bezdrevském potoce u Sedlce
Technické vybavení – záchytné příkopy pro
odvedení povrchového stoku vody jižně nad
Sedlcem
0,02
0,02
Louka
0,02
0,01
0,01
Louka
0,60
0,60
Technické vybavení - úprava toku
Mlýnského potoka pod Lékařovou Lhotou
Celkem
0,15
0,15
Ostatní plocha
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Louka
1,47
1,47
VÝMĚRA DLE BPEJ
OCHRANY
TŘÍDA
ZPF
BPEJ
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.ĚNÉ
ÚZEMÍ
V SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
CELKEM
DRUH
POZEMKU
CELKEM
PŘEDPOKL.
ZASTAVĚNÁ
PLOCHA
VÝMĚRA LOKALITY
V HA
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝCH
PLOCH
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PRO STAVBY PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE
SEDLEC
0,02
5.59.00
5.58.00
5.58.00
II.
I.
I.
0,20
0,03
0,02
0,01
0,01
5.58.00
I.
0,01
0,16
0,18
0,19
0,15
0,16
0,18
0,19
0,15
5.29.11
5.50.11
5.50.01
5.59.00
II.
III.
III.
II.
0,16
0,18
0,19
0,15
0,94
0,94
0,07
0,53
0,94
79
ZÁBORY PŮDY PRO STAVBY PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE CELKEM
BPEJ
ZÁBOR CELKEM
5.59.00
5.58.00
5.29.11
5.50.11
5.50.01
CELKEM
0,35
0,06
0,16
0,18
0,19
0,94
ZDŮVODNĚNÍ PRO STAVBY PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ
Navržená protipovodňová opatření ve správním území obce Sedlec zabezpečují území proti přívalovým vodám
z dešťových srážek. Řešení spočívá v realizaci souboru staveb – stavby a úpravy hrází, bezpečnostní přelivy,
protipovodňové stěny, jezy, záchytné příkopy a úprava toku. Nutnost těchto opatření zdůvodňuje i zábory na půdě s I. a
II. třídou ochrany (viz výše uvedené tabulkové vyhodnocení).
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Ve správním území obce Sedlec nedochází k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa. Navrhované plochy
řešené v ÚPO jsou situované mimo tyto pozemky. Navržená plocha pro zástavbu bydlení v rodinných domech v jižní
části sídla Sedlec částečně zasahuje do ochranného pásma pozemků určených pro plnění funkce lesa.
m) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE
Minimálně 1x za 4 roky zhodnotí obecní zastupitelstvo stav platné ÚPD a rozhodne ve smyslu
a) pokud k ÚPD nejsou vzneseny požadavky na změny, zůstává nadále v platnosti beze změn
b) dle vzneseným požadavků jsou pořízeny změny k ÚPD
- o změnách v závazné části ÚPD rozhoduje obecní zastupitelstvo
- o změnách směrné části ÚPD rozhoduje pořizovatel
c) pokud je ÚPD nepřehledná je rozhodnuto o zpracování nové ÚPD
C. ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ
NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ
DEMOGRAFIE
Obyvatelstvo a bytový fond
Základní údaje o sídle Lékařova Lhota
první písemná zpráva z roku
nadmořská výška v m
katastrální výměra v ha
počet domů trvale obydlených
počet obyvatel
1347
399
255
17
55
80
Základní údaje o sídle Sedlec
počet obyvatel
1485
397
172
52
233
Základní údaje o sídle Plástovice
počet obyvatel
1360
398
921
34
93
Základní údaje o sídleVlhlavy
počet obyvatel
1273
395
461
16
50
Základní údaje o sídle Malé Chrášťany
počet obyvatel
1273
412
216
5
18
NAVRŽENÝ NÁRŮST POČTU OBYVATEL V K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA, SEDLEC,
PLÁSTOVICE, VLHLAVY, MALÉ CHRÁŠŤANY
SÍDLO
STAV
NÁRŮST
R. 2000
I.ETAPA
II.ETAPA
CELKEM
LÉKAŘOVA LHOTA
55
24
0
79
SEDLEC
233
36
9
278
PLÁSTOVICE
93
12
0
105
VLHLAVY
50
9
0
59
MALÉ CHRÁŠŤANY
18
12
0
30
93
9
102
542
551
551
CELKEM NÁRŮST
CELKEM POČET
449
81
Graf vývoje počtu obyvatel ve správním území obce Sedlec
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1869
r.1900
r.1930
r.1950
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
r.2000
r.2010
Navrhovaný nárůst počtu obyvatel – k. ú. Lékařova Lhota
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
48
obyv.
Odpad byt. fondu
-6
obyv.
Varianty
-18
obyv.
Celkem návrh
24
obyv.
79
obyv.
Lékařova Lhota
Celkem počet
Stav
55
Navrhovaný nárůst počtu obyvatel – k. ú. Sedlec
Návrh I. etapa
Návrh II. etapa
Poznámka
Uvažovaný návrh
60
18
obyv.
Odpad byt. fondu
-9
-3
obyv.
Varianty
-15
-6
obyv.
Celkem návrh
36
9
obyv.
269
278
obyv.
Sedlec
Celkem počet
Stav
233
82
Navrhovaný nárůst počtu obyvatel – k. ú. Plástovice
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
24
obyv.
Odpad byt. fondu
-3
obyv.
Varianty
-9
obyv.
Celkem návrh
12
obyv.
105
obyv.
Plástovice
Celkem počet
Stav
93
Navrhovaný nárůst počtu obyvatel – k. ú. Vlhlavy
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
18
obyv.
Odpad byt. fondu
-6
obyv.
Varianty
-3
obyv.
Celkem návrh
9
obyv.
59
obyv.
Vlhlavy
Celkem počet
Stav
50
Navrhovaný nárůst počtu obyvatel – k. ú. Malé Chrášťany
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
18
obyv.
Odpad byt. fondu
-3
obyv.
Varianty
-3
obyv.
Celkem návrh
12
obyv.
30
obyv.
Malé Chrášťany
Celkem počet
Stav
18
83
NAVRŽENÝ NÁRŮST POČTU BYTŮ A RODINNÝCH DOMŮ V K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA,
SEDLEC, PLÁSTOVICE, VLHLAVY, MALÉ CHRÁŠŤANY
SÍDLO
STAV
NÁRŮST
R. 2000
I.ETAPA
II.ETAPA
CELKEM
LÉKAŘOVA LHOTA
17
8
0
25
SEDLEC
52
12
3
67
PLÁSTOVICE
34
4
0
38
VLHLAVY
16
3
0
19
MALÉ CHRÁŠŤANY
5
4
0
9
31
3
34
155
158
158
CELKEM NÁRŮST
CELKEM POČET
124
Graf vývoje počtu bytů a rodinných domů ve správním území obce Sedlec
160
140
120
100
80
60
40
20
0
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
r.2000
r.2010
84
Navrhovaný nárůst počtu bytů a rod. domů – k. ú. Lékařova Lhota
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
16
RD
Odpad byt. fondu
-2
RD
Varianty
-6
RD
Celkem návrh
8
RD
25
RD
Lékařova Lhota
Celkem počet
Stav
17
Navrhovaný nárůst počtu bytů a rod. domů – k. ú. Sedlec
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Uvažovaný návrh
20
6
RD
Odpad byt. fondu
-3
-1
RD
Varianty
-5
-2
RD
Celkem návrh
12
3
RD
64
67
RD
Sedlec
Celkem počet
Stav
52
Navrhovaný nárůst počtu bytů a rod. domů – k. ú. Plástovice
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
8
RD
Odpad byt. fondu
-1
RD
Varianty
-3
RD
Celkem návrh
4
RD
38
RD
Plástovice
Celkem počet
Stav
34
Navrhovaný nárůst počtu bytů a rod. domů – k. ú. Vlhlavy
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
6
RD
Odpad byt. fondu
-2
RD
Varianty
-1
RD
Celkem návrh
3
RD
19
RD
Vlhlavy
Celkem počet
Stav
16
Navrhovaný nárůst počtu bytů a rod. domů – k. ú. Malé Chrášťany
Návrh
Poznámka
Uvažovaný návrh
6
RD
Odpad byt. fondu
-1
RD
Varianty
-1
RD
Celkem návrh
4
RD
9
RD
Malé Chrášťany
Celkem počet
Stav
5
85
HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY
HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY
ČÍS.
1
2
ČÍS.
1
2
ÚPO SEDLEC
Isofona LAEQ (m)
pohltivý terén
(dB)
50
60
197,6
52,5
49,9
10,3
ÚSEK KOMUNIKACE
I/20 Sedlec - Plástovice
II/122 křiž. I/20 – směr Netolice
M
voz/hod
N%
S
V dovol. v výpočt
voz/24hod
nákladní sklon %
.
.
5543
513
318,7
29,5
21,41
29,24
1,00
1,00
90
80
70
60
Isofona LAEQ (m)
odrazivý terén
(dB)
50
60
553,6
98,1
90,9
9,5
F1
F2
F3
X výpočt
ASF.
ASF.
3,811
3,770
1,070
1,070
1,0
1,0
1300
119,0
Celkem Qp
Max. denní potřeba Qm při kd = 1.5
Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8
POTŘEBA VODY V SÍDLE SEDLEC
233 + 45 obyvatel á 160 l/os/den
občanská vybavenost 278 obyvatel á 25 l/os/den
Celkem Qp
8 m3/den
1 m3/den
9 m3/den
14 m /den = 0,16 l/s
0,29 l/s
3
29 m3/den
8 m3/den
37 m3/den
3
56 m /den = 0.65 l/s
1.17 l/s
ZOD Blata (880 dojnic) má vlastní vyhovující zdroj vody.
POTŘEBA VODY V SÍDLE PLÁSTOVICE
Celkem Qp
12 m3/den
2 m3/den
14 m3/den
21 m /den = 0.24 l/s
0.43 l/s
3
ZOD Blata (110 dojnic + 450 prasat do 35 kg) má vlastní vyhovující zdroj vody.
POTŘEBA VODY V SÍDLE VLHLAVY
ZOD Blata (350 býků a 50000 kuřat) má vlastní vyhovující zdroj vody.
71,14
60,76
povrch
POTŘEBA VODY V SÍDLE LÉKAŘOVA LHOTA
55+ 24 obyvatel á 100 l/os/den
Celkem Qp
Y
dB)
7 m3/den
1 m3/den
8 m3/den
12 m /den = 0,14 l/s
0,25 l/s
3
86
POTŘEBA VODY V SÍDLE MALÉ CHRÁŠŤANY
2 m3/den
1 m3/den
3 m3/den
5 m /den = 0.06 l/s
0.11 l/s
Celkem Qp
3
ZOD Blata (65 prasat - porodna) má vlastní vyhovující zdroj vody.
VÝKONOVÁ BILANCE EL. ENERGIE PRO NAVRHOVANOU ZÁSTAVBU
Lékařova Lhota
Druh zástavby, lokalita
Plochy občanského vybavení, východ
RD západ
RD jihozápad
Součet
Soudobost
CELKEM soudobě v kW
Sedlec
RD Sedlec jih, návrh
RD Sedlec jih, návrh
RD Sedlecký dvůr
Občanská vybavenost, východ
Občanská vybavenost, západ
Součet
Soudobost
Plástovice
RD severozápad
RD sever u T1
Občanské vybavení, jih
Součet
Soudobost
Vlhlavy
RD sever
RD jih
Součet
Soudobost
Malé Chrášťany
RD sever
RD místo drůbežárny, jihovýchod
RD jih
Součet
Soudobost
Měr.jed.
8 bj á 11 kW
6 bj
Měr.jed.
27 bj á 11 kW
40 bj
7bj
cca
cca
Příkon v kW
54,0
88,0
66,0
208,0
x 0,38
79,1
Příkon v kW
297,0
440,0
77,0
30,0
30,0
874,0
x 0,3
262,2
Měr.jed.
11 bj á 11 kW
1 bj
cca
Příkon v kW
121,0
11,0
30,0
162,0
x 0,41
66,4
Měr.jed.
24 bj á 11 kW
1 obj á 18 kW
Příkon v kW
264,0
18,0
282,0
x 0,36
101,5
Měr.jed.
2 bj á 11 kW
6 bj
2 bj
Příkon v kW
22,0
66,0
22,0
110,0
x 0,44
48,4
87
D. ZÁVAZNÁ ČÁST
c) NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
V řešených sídlech správního území obce se urbanistická koncepce, tzn. celkové prostorové uspořádání stávající i nové
zástavby zaměřuje na zachování relativní celistvosti a kompaktnosti zástavby.
Z důvodu zachování dosavadních hodnot v území je nutné u stávajících i navrhovaných ploch zástavby zachovat současný
ráz, nepřipustit porušení výškového horizontu nevýznamným objektem, nebo narušení rázu sídel nevhodnými objekty.
Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Návrh urbanistické koncepce současně zastavěného území obce
Ve stávající zástavbě při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na
využívání vnitřních rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost
zřizování prostorů pro občanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení.
Návrh urbanistické koncepce zastavitelného území obce
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Lékařova Lhota
V okolí objektů dílen v severní části sídla jsou navrženy plochy pro výrobu a výrobní služby. Plochy pro bydlení
v rodinných domech jsou navrženy v západní, jižní a jihovýchodní části sídla. V jižní části sídla, v blízkosti Mlýnského
potoka je navržena plocha technického vybavení pro čistírnu odpadních vod. Do jihovýchodní části sídla je situován návrh
plochy občanského vybavení. Plocha sportu je navržená ve východní okrajové části sídla.
Do katastru sídla Lékařova Lhota spadá i penzion u křižovatky hlavních silnic. Návrh uvažuje s mírným rozvojem těchto
ploch, zejména návrhem parkoviště a plochou pro výstavbu bydlení v rodinných domech.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Sedlec
Urbanistický návrh uvažuje s využitím ploch v jižní části sídla, kde je navržena zástavba pro bydlení v rodinných domech,
malá plocha pro sportovní dětské hřiště a veřejná zeleň. Východní a západní okraj této lokality je navržen pro využití
občanskou vybaveností. Částečně se však nachází v ochranném pásmu pozemků určených k plnění funkce lesa. Východní
okraj této plochy je ukončen návrhem občanského vybavení. V severní části sídla, v blízkosti zemědělského areálu je
situován návrh plochy bydlení v rodinných domech. V severozápadní klidné okrajové části sídla je navržená velká plocha
sportu, pro realizaci výstavby tělocvičny, krytého plaveckého bazénu, zimního stadionu, tenisových kurtů a fotbalového
hřiště.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Plástovice
Návrh uvažuje s využitím ploch v západní části sídla pro výstavbu bydlení v rodinných domech. Menší plocha bydlení
v rodinných domech je situovaná v okrajové jihovýchodní části sídla. V blízkosti Plástovického rybníka je navržena plocha
pro čistírnu odpadních vod. Jedinou navrženou plochou pro občanské vybavení je plocha poblíž přístupové komunikace v
jižní části odděleně od sídla.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Vlhlavy
Návrh uvažuje s možnou výstavbou bydlení v rodinných domech podél stávajících komunikací v severní a severovýchodní
části sídla. V západní části sídla v návaznosti na stávající zástavbu u Vlhlavského rybníka je navržená menší plocha pro
bydlení v rodinných domech. Plocha technického vybavení uvažovaná pro výstavbu ČOV ve střední části sídla je navržena
mezi Vlhlavským rybníkem a rybníkem Kuchyňka.
Návrh ploch urbanizovaného území sídla Malé Chrášťany
V severní a jižní části sídla jsou navržené plochy pro výstavbu bydlení v rodinných domech. V jihovýchodní části sídla je
odděleně od zástavby navržená plocha technického vybavení pro čistírnu odpadních vod.
Návrh urbanistické koncepce nezastavitelného území obce
Urbanistická kopcepce nezastavitelného území vychází ze skutečnosti, že se jedná o přírodně hodnotné území, které je
nutné chránit. Nové návrhy ploch jednotlivých funkčních využití jsou proto situované mimo přírodně hodnotná území. Pro
88
život v území je však nezbytné zajistit napojení na technickou infrastrukturu a zajistit dopravní obslužnost. To vše za
předpokladu co nejmenšího negativního dopadu na přírodní hodnoty. Stávající technická infrastruktura je rozšířená návrhy
el. vedení 22 kV, pro přestavbu a úpravu silnice I/20 je v území vymezen koridor, části navržených místních komunikací
řeší napojení nových ploch – podrobný popis v kapitole g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a
nakládání s odpady.
Návrh protipovodňových opatření mimo urbanizovaná území sídel
Ve správním území obce Sedlec i mimo něj jsou navržená protipovodňová opatření – jako soubory staveb, které zabrání
rozlévání vody na přilehlé pozemky při náhlých přívalech vody. Jedná se o stavby a úpravy hrází, bezpečnostní přelivy,
jezy, záchytné příkopy a úpravy toku potoka.
d) NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY
JEJICH VYUŽITÍ
Z – zóna zpřísněné regulace – je vymezená hranicí vesnické památkové rezervace, ve které je nezbytné klást důraz
na zachování stávajícího rázu jihočeské vesnice, nepřipustit porušení výškového horizontu nevýznamným objektem (mimo
kaplí a kostelů) a narušení charakteru sídla nevhodným objektem.
Plochy bydlení v rodinných domech – zóna 1 (stav), 1Z (stav-zpřísněná regulace),
1N (návrh)
·
Přípustná funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a plochy s tímto typem bydlení související, tj.
zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobné řemeslné a výrobní
provozovny nerušující pohodu bydlení, malá rekreační a sportovní zařízení (bazény, prvky zahradní architektury apod.).
Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané funkčním využitím území na vlastním pozemku,
veřejná zeleň.
·
Podmíněná funkce: zahradnické a sadovnické provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské provozy s vyloučením
provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody, provozovny služeb a
samostatná občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu obyvatel
přilehlého území).
·
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména veškeré činnosti narušující okolní
prostředí, výroba, velké provozy, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže,
nákupní centra, zařízení dopravních služeb a autobazary. Výstavba samostatně stojících malometrážních objektů
sezónní rekreace (sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.).
Plochy občanského vybavení – zóna 2 (stav), 2Z (stav-zpřísněná regulace),
2N (návrh)
·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné, správní, kulturní, duchovní, zdravotnické, sociální, sportovní, vzdělávací
služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely,
fary, úřady státní správy, služebny policie, požární zbrojnice, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání
vyvolaná funkčním využitím území, nezbytná infrastruktura, plochy veřejné zeleně včetně architektonických prvků
parteru, nákupní zařízení.
·
Podmíněná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová
výroba a sklady.
Plochy sportu – zóna 3 (stav), 3N (návrh)
·
Přípustná funkce: jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit, zábavy a rekreace. Přípustné
je zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci)
související s využitím plochy pro sport a rekreaci (můstky, rampy, doskočiště, jízdárny apod.)
·
Podmíněná funkce: stavby související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (tribuny, šatny,
sociální zařízení, bufety), parkovací a odstavná stání vyvolaná funkčním využitím území, veřejná zeleň.
89
·
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména stavby individuální rekreace.
Plochy výroby a výrobních služeb – zóna 4 (stav), 4N (návrh)
·
Přípustná funkce: výlučně podnikatelská, průmyslová a výrobní, popřípadě zemědělská, chovatelská a pěstitelská
výroba, služby, přípustné je zřizovat sklady, skladové plochy a komunální provozovny, zařízení pro obchod a
administrativu, parkovací a odstavná stání.
·
Podmíněná funkce: je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané
výroby, nákupní zařízení, sportovní, sociální a zdravotní zařízení, čerpací stanice pohonných hmot.
·
Nepřípustné: samostatné bydlení všech forem, zařízení vyžadující mimořádnou ochranu ohrožující prostředí (hlukem,
vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi).
Plochy technického vybavení – zóna 5 (stav), 5N (návrh)
·
Přípustná funkce: jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti zahrnující plochy pro
vodovody, kanalizaci a ČOV, elektřinu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci
odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární zbrojnice. Dále je přípustné na tyto plochy umisťovat a
provozovat stavby pro výrobu drobnějšího charakteru, parkovací stání, odstavná stání a garáže vyvolaná přípustným
využitím území.
·
Podmíněná funkce: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže parkovací stání i pro ostatní plochy
s jiným využitím území. Podmíněně přípustné jsou rovněž zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty
pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby či technologie.
·
Nepřípustné: ostatní funkce, děje a činnosti, které zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a
jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko nebo režim stanovený hygienickými normami nebo
vyhláškou obce. Dále pak funkce a činnosti neuvedené jako přípustné nebo podmíněné, zejména samostatné bydlení.
Plochy zemědělské výroby – zóna 6 (stav)
·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské
areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové
prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou
využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněná funkce: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu,
sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní
služby a sklady. Podmíněné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem
dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem,
exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot, s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Plochy veřejné zeleně – zóna 7 (stav), 7Z (stav-zpřísněná regulace), 7HZ (hřbitov –
stav-zpřísněná regulace), 7N (návrh)
·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní
porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty (mimo ploch hřbitova),
osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, v prostorách hřbitova hrobky a vše s provozem hřbitova
související, památníky, vysazovat aleje, výsadba zeleně obecně, stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního
charakteru (mapy, poutače, vývěsky).
·
Podmíněná funkce: je zřizovat hřiště (mimo ploch hřbitova), obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím
území, stavby související s vytvořením technického zázemí a technické infrastruktury.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení,
veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněné.
90
Plochy soukromé zeleně – zóna 8 (stav)
·
Přípustná funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní architektury
(altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující pohodu bydlení.
·
Podmíněná funkce: je zřizování zahradních domků o ploše do 16 m2, samostatných rekreačních objektů, objektů pro
pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je podmíněné zřizovat
výlučně pro vlastní potřebu.
·
Nepřípustné: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné funkce
a zařízení, která nejsou uvedena jako přípustné nebo podmíněné.
Plochy určené pro plnění funkce lesa – zóna 9 (stav)
·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů (zákon 289/1995 Sb.), přípustné
je zřizovat jednotlivé účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu (kazatelny, krmelce, posedy, oplocenky,
sklady krmiva).
·
Podmíněná funkce: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o
max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku, výstavba technické
infrastruktury.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněné.
Vodní plochy a toky – zóna 10 (stav)
·
Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla.
·
Podmíněná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky, pro
rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení, výstavba technické infrastruktury.
·
Orná půda – zóna 11
·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněná funkce: trvalé travní porosty, zalesnění, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, sady,
výstavba technické infrastruktury a stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Kulturní a travní porosty – zóna 12
·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněná funkce: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, výstavba technické
infrastruktury, stavby sloužící pro obnovu krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustné nebo podmíněné.
Přírodě blízké porosty – zóna 3
·
Přípustné funkce: volně rostoucí porosty, břehové porosty kolem vodotečí, křoviny, stromořadí, extenzivně využívané
travní a luční porosty. Plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany
přírody (specifikuje kapitola i) – návrh místního územního systému ekologické stability). Doporučená je výsadba alejí a
ochranné zeleně.
·
Podmíněná funkce: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území
(například zařízení sportovní), umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně
charakteru území a krajinného rázu. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky a
silážní jámy), lesnické, myslivecké a rybníkářské činnosti (kazatelny, krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u
rybníků), účelové komunikace, výstavbu technické infrastruktury.
·
91
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto
plochy jsou stanoveny tyto funkce:
·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší. Jsou to komunikace II., III. třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněná funkce: dopravní stavby a zařízení, výstavba technické infrastruktury, veřejná zeleň.
·
Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněné
e)
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH
ÚZEMÍ
VÝSTUPNÍ LIMITY
PLOCHA PRO NÁVRH ELEKTRICKÉHO VEDENÍ S OCHRANNÝM PÁSMEM
Plochy pro návrhy elektrického vedení 22 kV a 110 kV s ochrannými pásmy jsou zakresleny v Hlavním výkresu,
v Detailech hlavního výkresu a ve výkresech Technické infrastruktury.
PLOCHA PRO NÁVRH ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD S OCHRANNÝM PÁSMEM
Plochy pro návrh čistírny odpadních vod s ochranným pásmem jsou zakresleny v Hlavním výkresu, v Detailech hlavního
výkresu a ve výkresech Technické infrastruktury.
PLOCHA PRO KORIDOR NAVRŽENÉ PŘESTAVBY A ÚPRAVY SILNICE I/20
Plocha pro koridor navržené přestavby a úpravy silnice I/20 v šířce 300m od osy silnice a plocha pro mimoúrovňovou
křižovatku je zakreslena v Hlavním výkresu a v Detailech hlavního výkresu.
HRANICE ZÁPLAVY
V grafické části v Hlavním výkresu a v Detailech hlavního výkresu je zakreslena hranice záplavy Bezdrevského potoka
(Soudného potoka), který protéká správním územím obce Sedlec. Bezdrevský potok má zpracované zátopové území na Q100
= 74 m3/s.
Hranice záplavy 2002 je zakreslená do grafické části dle dosahu vody, jak si pamatují obyvatelé území.
PLOCHY ÚSES
Plochy ÚSES vymezené biokoridory a biocentry místního významu jsou zakreslené v Hlavním výkresu a v Detailech
hlavního výkresu.
Podmínkou povolování staveb je pokrytí potřeb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivá funkční využití na
vlastním pozemku a to již jako součást stavby.
f) PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH
ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA - SÍDLO LÉKAŘOVA LHOTA
POŘ.Č.
OZNAČENÍ PLOCHY
DRUH FUNK.
VÝMĚRA V HA
VYUŽITÍ
1
A
0,16
Parkoviště
2
E
0,07
3
A
2,45
4
A
0,73
92
5
6
7
E
0,04
A
0,07
A
0,21
B
0,33
Sport
8
C
1,41
Výroba
a
výrobní
služby
9
D
1,19
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. SEDLEC - SÍDLO SEDLEC
1
A
1,67
2
A
0,54
Technické
vybavení
3
E
0,13
4
B
0,32
5
A
1,27
6
A
0,30
Sport
7
C
0,24
8
A
0,32
Bydlení
v
rodinných
domech
9
A
4,36
10
B
1,23
Sport
11
C
5,23
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. PLÁSTOVICE - SÍDLO PLÁSTOVICE
1
A
0,27
2
A
2,57
Občanské
vybavení
3
B
0,34
4
E
0,01
5
A
0,32
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. VLHLAVY - SÍDLO VLHLAVY
1
A
0,41
2
A
0,34
Bydlení
v
rodinných
domech
3
A
1,50
4
E
0,03
5
A
0,28
SEZNAM PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – K. Ú. MALÉ CHRÁŠŤANY - SÍDLO MALÉ CHRÁŠŤANY
1
A
0,33
2
A
0,23
Bydlení
v
rodinných
domech
3
A
0,12
4
A
0,70
Bydlení
v
rodinných
domech
5
A
0,28
6
E
0,04
Celkem současně zastavěné území ve správním území obce Sedlec v ha
69,26
Zastavitelné území v ha
30,04
Koeficient plošného rozvoje
2,31
Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území
6,48
Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
3,40
93
Tabulka č.2. (příloha č.6 k vyhlášce č.131/1998 Sb) PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
vymezené schváleným územním plánem obce větší než 0,5 ha
K. Ú. LÉKAŘOVA LHOTA - SÍDLO LÉKAŘOVA LHOTA
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
3
4
7
2
Sport
3
2,45
0,73
0,54
Druh
funkčního
využití
4
A
A
A, B
1,41
1,19
C
D
Výměra v ha
Druh
funkčního
využití
4
A
A
A
A
B
C
8
9
K. Ú. SEDLEC - SÍDLO SEDLEC
Pořadové
číslo plochy
1
1
2
5
9
10
11
2
Sport
3
1,67
0,54
1,27
4,36
1,23
5,23
K. Ú. PLÁSTOVICE - SÍDLO PLÁSTOVICE
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
2
2
3
2,57
Druh
funkčního
využití
4
A
K. Ú. VLHLAVY - SÍDLO VLHLAVY
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
3
2
3
1,50
Druh
funkčního
využití
4
A
K. Ú. MALÉ CHRÁŠŤANY - SÍDLO MALÉ CHRÁŠŤANY
ABCD-
Pořadové
číslo plochy
Výměra v ha
1
4
2
3
0,70
Druh
funkčního
využití
4
A
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje bydlení
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje obchod a služby
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje rekreace
v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje podnikání (zahrnuje např. zemědělskou nebo průmyslovou výrobu, obchod,
služby, apod.)
E- v dané ploše připouští ÚPD variabilní využití
94
g) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ, PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY
DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
DOPRAVNÍ NÁVRH
Ve všech řešených sídlech jsou respektovány potřeby urbanistického návrhu a požadavky OÚ Sedlec.
V sídle Lékařova Lhota je navržená místní komunikace obsluhující nově navržené plochy občanského vybavení ve
východní části sídla. V část sídla Nová Hospoda je navržené parkoviště.
V sídle Sedlec se jedná o komunikace určené pro obsluhu nově navržených ploch pro bydlení v rodinných domech a
občanské vybavení v jižní části sídla.
V sídle Plástovice je nová komunikace zpřístupňující plochu navrženou pro stavbu ČOV a nové komunikační propojení
v ploše návrhu bydlení v rodinných domech v západní části sídla.
V sídle Vlhlavy se jedná o úpravu již stávajících místních komunikací v severní části sídla, a to v části bezprostředně
přiléhající k nově navrženým plochám pro bydlení v rodinných domech. Nová komunikace zpřístupňuje navrženou plochu
technického vybavení pro ČOV v centrální části sídla.
V sídle Malé Chrášťany je navrženo nové komunikační propojení v ploše návrhu bydlení v rodinných domech
v jihovýchodní části sídla.
Dále obsahuje dopravní návrh pouze dílčí úpravy stávajících komunikací, ať zpevněných či nezpevněných, za účelem
zkvalitnění přístupu k nově navrženým plochám.
U těch z nich, které zpřístupňují objekty bydlení je žádoucí počítat do budoucna s úpravou šířky vozovky (pokud možno na
6 m) a s vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Do doby, než bude toto možné, je nutno pro ně respektovat
alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad v přiměřené míře dodržovat při povolování veškerých staveb a to i
drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.).
Silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany - z důvodu vyřešit přestavbu a úpravy této silnice pořizuje Krajský
úřad České Budějovice Změnu č. 2 ÚPVUC ČBSRA ve stupni průzkumů a rozborů. Zpracovatel Studie silnice I/20
v úseku České Budějovice – Vodňany, Pragoprojekt Praha, atelier České Budějovice, řeší přestavbu a úpravy stávající
silnice I/20 v odpovídajících parametrech S 11,5 a S 22,5 ve třech variantách, ty jsou osově zakresleny v grafické části ÚPO
Sedlec. Pro zabezpečení realizace této stavby ve správním území obce bylo do ÚPO zakresleno vymezení koridoru silnice
I/20 v šířce 300m od osy silnice a plocha pro mimoúrovňovou křižovatku.
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ
Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů nevyplývají pro vlastní sídla Lékařova Lhota, Sedlec, Plástovice, Vlhlavy a
Malé Chrášťany žádná mimořádná opatření, která by limitovala nebo ovlivňovala jejich předpokládaný rozvoj. Řešené
území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
LÉKAŘOVA LHOTA
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Pro výstavbu navrhované
čistírny odpadních vod je potřeba přeložit část koryta Mlýnského potoka.
NÁVRH
95
Zásobování sídla Lékařova Lhota pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady
komunikacích.
NÁVRH
V sídle Lékařova Lhota se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud
nenapojeným objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Hlavní
kanalizační sběrač je navržen podél části toku Mlýnského potoka a podchycuje stávající vyústění kanalizace a
kanalizačních přípojek. Pokud se nepodaří gravitačně odkanalizovat několik posledních navrhovaných rodinných domků
na západním okraji zástavby, bude nutno z této lokality odpadní vody přečerpávat.
Odpadní vody budou svedeny po odlehčení na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlo na levém břehu Mlýnského
potoka. Kapacitní údaje je možno odvodit z výpočtu potřeby vody. V místě čistírny bude nutno část potoka přeložit.
CINIS). Okolo ČOV bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou postupně
rekonstruovány. Po tachymetrickém zaměření území bude rozhodnuto, zda je nutné odpadní vody v rámci ČOV
přečerpávat.
SEDLEC
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Ze stávající zatrubněné
NÁVRH
Zásobování sídla Sedlec pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou
budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům převážně po veřejných plochách a v místních
komunikacích.
NÁVRH
Stávající odkanalizování sídla vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nová jednotná kanalizace bude
budována v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům a trasována převážně v místních komunikacích a po
veřejných plochách. Stávající úseky nevyhovující kanalizace budou postupně rekonstruovány. Ze stávající zatrubněné
Pro zástavbu (stávající i navrhovanou) na levém břehu Bezdrevského potoka za mlýnským náhonem je navrhována nová
oddílná splašková kanalizace s napojením na stávající ČOV. Dešťové odpadní vody z této lokality budou i nadále odváděny
systémem příkopů, struh a propustků do recipientu.
Stávající ČOV svou kapacitou postačuje i pro výhledové řešení. Okolo čistírny je potřeba vyhlásit pásmo ochrany prostředí.
PLÁSTOVICE
NÁVRH
Stávající trasy vodotečí a vodní plochy jsou zachovány beze změny vč. doprovodné zeleně. Rybníček na severním okraji
sídla je potřeba odbahnit. Dále bude obnoveno gravitační plnění víceúčelové nádrže (v současnosti čerpadlem).
NÁVRH
96
Zásobování sídla Plástovice pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady
komunikacích.
NÁVRH
V sídle Plástovice se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným
objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Odpadní vody budou
svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlem na levém břehu místní vodoteče. Kapacitní údaje je možno
odvodit z výpočtu potřeby vody. Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické předčištění (septik nebo štěrbinová nádrž) a
dočištění (zemní filtr s náplní CINIS příp. v Plástovickém rybníku). Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany
prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou postupně rekonstruovány. Koncepce řešení vychází ze
zpracované studie "Plástovice – kanalizace a ČOV" z roku 1993.
VLHLAVY
NÁVRH
V případě vedení kanalizace podél pravého břehu rybníka Kuchyňka bude nutno zvýšit terén na břehu rybníka na takovou
úroveň, která dovolí gravitační vedení kanalizace. Břeh rybníka po trase kanalizace lze upravit jako cestu pro pěší.
NÁVRH
Zásobování sídla Vlhlavy pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou
budovány v rámci nové zástavby převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích.
NÁVRH
Sídlo Vlhlavy je rozděleno rybníkem Vlhlavský a Kuchyňka na dvě kanalizační povodí a to severní a jižní. V sídle se
předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Kanalizace
bude trasována převážně po veřejných plochách a podél nebo v místních komunikacích. Nevyhovující úseky stávající
kanalizace budou postupně rekonstruovány.
Odpadní vody v severním povodí budou svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod severní část sídla (pod hrází
Vlhlavského rybníka na levém břehu rybníka Kuchyňka). Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické předčištění (septik
nebo štěrbinová nádrž) a dočištění (zemní filtr s náplní CINIS příp. v rybníku Kuchyňka). S ohledem na blízkost zástavby
budou objekty s volnou hladinou zakryty. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí.
Odkanalizování jižního povodí je navrženo takto:
·
Přečerpávání svedených odpadních vod z tohoto povodí (po odlehčení) na navrhovanou ČOV pro severní povodí.
MALÉ CHRÁŠŤANY
NÁVRH
NÁVRH
Zásobování sídla Malé Chrášťany pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní
řady budou budovány v rámci nové zástavby převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích.
97
NÁVRH
V sídle Malé Chrášťany se předpokládá výstavba jednotné kanalizace v rámci navrhované zástavby a k doposud
nenapojeným objektům. Kanalizace bude trasována převážně po veřejných plochách a v místních komunikacích. Odpadní
vody budou svedeny na navrhovanou ČOV jihovýchodně pod sídlo. Čistírnu se doporučuje řešit jako mechanické
předčištění (septik nebo štěrbinová nádrž) a dočištění (zemní filtr s náplní CINIS). Okolo čistírny bude stanoveno pásmo
ochrany prostředí. Nevyhovující úseky stávající kanalizace budou postupně rekonstruovány.
Zástavba na jihovýchodním okraji sídla bude odkanalizována na navrhovanou ČOV oddílnou splaškovou kanalizací.
Dešťové vody z této lokality budou svedeny samostatně do recipientu.
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Navrhovaná opatření
Označení
Popis
1
Dosypání boční ochranné hráze na Dvorském rybníku v délce cca 560 m. Převýšení hráze nad hladinu
Q100 v Bezdrevském potoce min 0,5 m (viz část 1 hydrologického posouzení - údaje ČHMÚ). Nátok
z Bezdrevského potoka do uvedeného rybníka řešit převedením pod ochrannou hrází potrubím
potřebného průměru s možností zahrazení nátoku při povodňovém ohrožení území.
2
Dosypání boční ochranné hráze na Hlavateckém rybníku v délce cca 100 m.
3
Zvýšení a úprava hráze Dvorského rybníka v délce cca 100 m.
4
Vybudování odpovídajícího bezpečnostního přelivu na Dvorském rybníku (viz část 3 hydrologického
posouzení). Realizovatelné jsou v podstatě 2 varianty:
4a Nový bezpečnostní přeliv v místě zvýšení hráze s přechodem přes státní silnici a vyústěním do
Bezdrevského potoka. Tato varianta je hydraulicky sporná (odtok od BP v době kdy i Bezdrevským
potokem bude procházet povodňový průtok) a podchod pod státní silnicí také není příliš vhodný.
4b Využití místa původního BP pro výstavbu nového a vodu odvést po trase stávajícího toku Stoka až do
rybníka Volešek, který má dostatečnou retenční kapacitu. Tato varianta je v souladu se zvolenou
koncepcí oddělení odtoků z povodí a lze ji doporučit.
5
Ochranná hráz sportovního stadionu v délce cca 450 m. I zde bude koruna hráze umístěna min. 0,5 m
nad hladinu Q100 v Bezdrevském rybníku. Při situování hráze je nutno poskytnout toku maximum
okolního území k přirozenému rozlivu a tím k retenci vody.
6
Tabulový jez na Bezdrevském potoce musí být ovládán dle povodňového ohrožení, což předpokládá
schválený manipulační řád s osobou pověřenou a zodpovědnou za manipulaci.
7
Ochrana čistící stanice protipovodňovou stěnou na průtok Q100 v Bezdrevském potoce.
8
Záchytný příkop pro odvedení povrchového stoku mimo zastavěné území (viz část 2 hydrologického
posouzení) k uzavíracímu profilu, tj. vtok do toku Stoka u státní silnice v délce cca 750 m. Odvedení
povrchových vod uvnitř zastavěného území je třeba zajistit dešťovou kanalizací běžného typu.
9
Úprava toku Mlýnský (náhon z Bezdrevského potoka) pod zastavěnou částí osady Lékařova Lhota
v délce cca 250 m a zřízení protipovodňové stěny na ochranu před průchodem Q100 na Bezdrevském
potoce, ovlivněným mostem přes silnici Lékařova Lhota – Hlavatce. Do chráněného území zahrnout i
čističku, situovanou vedle shora uvedené silnice.
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ
NÁVRH ROZVOJE VN
LÉKAŘOVA LHOTA
V sídle jsou navrhovány především plochy bydlení v RD a plochy občanského vybavení.
Ve východní části sídla se předpokládá větší odběr, proto se uvažuje rezerva pro umístění nové TS T2. Stanice bude typu
ST do 400 kVA. V sídle se nepředpokládá elektrické vytápění.
98
SEDLEC
V jižní části sídla je plánována rozsáhlá výstavba RD a navržené plochy občanského vybavení. V blízkosti Sedleckého
dvora se uvažuje s rodinnými domy.
V I. etapě výstavby RD na jihu sídla je nutné vybudovat novou TS T7. Stanice bude v provedení ST do 400 kVA s venkovní
přípojkou VN. Umístění je u komunikace v jihovýchodní části obce, viz výkres.
Část zástavby RD (II. etapa) na jihu obce se po vyčerpání výkonové rezervy stávajících TS napojí na novou TS T8, typ ST
do 400 kVA.
PLÁSTOVICE
V sídle se navrhuje výstavba RD a občanského vybavení.
V rámci výstavby RD na severozápadě sídla se TS T9 zrekonstruuje na typ do 400 kVA. RD se pak z TS napojí
sekunderními kabely NN. V celém sídle se nenavrhuje elektrické vytápění.
Občanské vybavení na jihu sídla a výstavba RD na jihovýchodě sídla si vyžádá výstavbu nové TS T10. Stanice bude
v provedení ST do 400 kVA. Z této TS se posílí venkovní sekunderní rozvod na jihu sídla
VLHLAVY
V severní části sídla je plánována rozsáhlá lokalita s RD.
V rámci výstavby RD na severu je nutné vybudovat novou TS T12, provedení ST do 400 kVA.
MALÉ CHRÁŠŤANY
Jedná se o napojení několika navrhovaných RD.
Alternativně navrhujeme stávající TS T13 zrekonstruovat do výkonu 400 kVA, případně se v těsné blízkosti vybuduje TS
nová, typ ST do 400 kVA. Nové rodinné domy se pak napojí z nových kabelových vývodů NN.
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Do budoucna je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná
paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší.
V uvedené oblasti není provedena plynofikace, proto v návrhu počítáme s rezervou výkonu na částečné pokrytí elektrického
vytápění. Dále je v rodinných domcích uvažováno s kotli na dřevo nebo na tuhá paliva (možné je vytápění zkapalněným
plynem nebo alternativními zdroji el. energie).
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy
obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr
(nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě
posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
h) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK
NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
V řešeném území se nachází ložiska nerostných surovin.
Ložisko
Okres
Plocha
Č. dobýv. prostor
IČO
CHLÚ
(ha)
Firma
1
B3 082100
Malovice Prachatice
178,68 00117650
2
CHLÚ 08210002
Malovice Strakonice
30,58 Geofond ČR
Využ. surovina.
Způsob
těžby
dosud
60 LT
netěženo Lignit
Obvod ložisek je zakreslen do grafické části dokumentace do Hlavního výkresu a Detailů hlavního výkresu.
99
i) NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Regulativy pro prvky ÚSES mají 2 základní funkce:
1. Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES
2. Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních.
Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny,
Občanského zákoníku, Stavebního zákona, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území
zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
BIOCENTRA
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky
podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musí být tomuto cíli podřízeny.
Pro funkční využití ploch biocenter
§ Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené ÚPD, využití, které zajišťuje přirozenou
druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu.
Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
§ Jsou podmíněně přípustné, a to pouze ve vyjímečných případech, nezbytně nutné liliové stavby, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.
zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm
ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES,
jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch
navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb,odvodňování pozemků, těžba nerostných
surovin, apod., mimo činnosti přípustné a podmíněné.
V území se nacházejí tato biocentra:
L1 – Soudný potok – LBC
S2 – Dvorský rybník – LBC
S6 – Plástovický rybník – LBC
V1 – rybník Štičí – LBC
V3 – Karasín –LBC
V10 – Knížecí rybník – LBC
BIOKORIDORY
Biokoridory mohou být vedeny souběžně s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami atd.
Pro funkční využití ploch biokoridorů
§ Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platným ÚPD, dále využití, které zajišťuje
vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním
zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační
plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, přitom nesmí dojít ke znemožnění
navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů.
§ Je podmíněně přípustné funkční využití pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.
zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm
ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoliv
změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti,
jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných.
V území se nacházejí tyto biokoridory:
L2 – Soudný potok – LBK
S1 – Dvorský rybník – LBK
100
S3 – Soudný potok – LBK
S4 – rybník Mlýnský u Sedlce- LBK
S5 – Stoka – LBK
S7 – rybník Volešek – LBK
S8 – Velké Lišky – LBK
S9 – Štičí rybník – rybník Volešek – LBK
V2 – Vlhlavský rybník – LBK
V4 – Velký Farský rybník – LBK
V5 – Mahoušský potok – LBK
V6 – Vlhlavský rybník – Karasín – LBK
V7 – Na krajině – LBK
V8 – Vlhlavský rybník – Vlhlavy – LBK
V9 – Žabinec – LBK
V11 – Velké louky – LBK
V12 – rybník Nevděk – LBK
V13 – Za Jarovem - LBK
j)
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A
ASANAČNÍCH ÚPRAV
Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce. Vymezení ploch pro
veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle stavebního zákona, pokud
nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení
území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných
ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a
pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešených sídlech jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby :
ZAŘÍZENÍ DOPRAVY
Navržené obslužné komunikace
D1
D2
D3
D4
D5
D6
D7
D8
D9
Místní obslužná komunikace pro plochy občanského vybavení – východní část sídla Lékařova Lhota
Parkoviště u občanského vybavení odděleně od sídla Lékařova Lhota - část Nová Hospoda
Místní obslužné komunikace v ploše návrhu bydlení v rodinných domech I. a II. etapa – jižní část sídla Sedlec
Místní obslužné komunikace v ploše návrhu bydlení v rodinných domech - západní část sídla Plástovice
Místní obslužná komunikace k ploše návrhu technického vybavení – ČOV – jížní část sídla Plástovice
Místní obslužná komunikace spojující plochu návrhu bydlení v rodinných domech v severní části sídla Vlhlavy se
stávající zástavbou v západní části sídla
Místní obslužná komunikace pro plochu návrhu bydlení v rodinných domech – sevrovýchodní část sídla Vlhlavy
Místní obslužná komunikace k ploše návrhu technického vybavení – ČOV – centrální část sídla Vlhlavy
Místní obslužná komunikace ve východní části sídla Malé Chrášťany spojující stávající zástavbu s plochou
návrhu bydlení v rodinných domech
ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Navržené trasy vodovodu.
V1
V2
V3
V4
V5
Rozvod vodovodní sítě v sídle Lékařova Lhota
Rozvod vodovodní sítě v sídle Sedlec
Rozvod vodovodní sítě v sídle Plástovice
Rozvod vodovodní sítě v sídle Vlhlavy
Rozvod vodovodní sítě v sídle Malé Chrášťany
101
V6
-
Protipovodňová opatření ve správním území obce Sedlec – soubor staveb
úprava hráze Dvorského a Hlavateckého rybníku
bezpečnostní přeliv na Dvorském rybníku
stavba ochranné hráze kolem sportovního stadionu v Sedlci
protipovodňová stěna pro ochranu ČOV v Sedlci
tabulový jez na Bezdrevském potoce u Sedlce
záchytné příkopy pro odvedení povrchového stoku vody jižně nad Sedlcem
úprava toku Mlýnského potoka pod Lékařovou Lhotou
Navržené trasy kanalizace a ČOV
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
K9
K 10
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Lékařova Lhota
Rozvod kanalizační sítě v sídle Lékařova Lhota
Rozvod kanalizační sítě v sídle Sedlec
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Plástovice
Rozvod kanalizační sítě v sídle Plástovice
Čistírna odpadních vod v centrální části sídla Vlhlavy
Čerpací stanice odpadních vod v centrální části sídla Vlhlavy
Rozvod kanalizační sítě v sídle Vlhlavy
Čistírna odpadních vod v jižní části sídla Malé Chrášťany
Rozvod kanalizační sítě v sídle Malé Chrášťany
Navržené trasy el. vedení a trafostanice
E1
E2
E3
E4
E5
E6
E7
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 2 – východní část sídla Lékařova Lhota
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 7 – jihovýchodní část sídla Sedlec
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 8 – jižní část sídla Sedlec
Rekonstrukce stávající trafostanice T 9 – severní část sídla Plástovice
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 10 – východní část sídla Plástovice
Návrh trasy VN 22 kV a trafostanice T 12 – severovýchodní část sídla Vlhlavy
Rekonstrukce nebo nová trafostanice na místě původní T13 – jižní část sídla Malé Chrášťany
Sportovní zařízení
S
Stavby sportovních zařízení – 2-3 tenisová hřiště
Asanace ani asanační úpravy ÚPO nepředpokládá.

Textová část

Transkript

Podobné dokumenty

Sborník Ekokonference Tábor 2012

ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA V PRVNÍM

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán

Friedl M. - Portál ÚSES - Územní systém ekologické stability

ÚS Vltava_anal_25.05.10 - Geoportál Jihočeského kraje

zde - Bestservis.eu

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Zavedení integrovaného dopravního systému IREDO na

Zlivan č. 1/2009

Zanka tok

Příloha č. 22

eagles evls cup - EVLS Prague Pro

Textová část - Obec Hlavatce

Barevné značení husy velké (Anser anser)

Druhá textová část

valné hromady

1353532023_textova-cast-2.

Pěstování lesů pro 3. ročník VOŠ

Uživatelská příručka