příručka pro obkládání keramikou, sklem a kamenem ii

Transkript

Způsoby použití obkladových prvků z keramiky, skla a přírodního a umělého
kamene v konkrétních podmínkách staveb
PŘÍRUČKA PRO
OBKLÁDÁNÍ KERAMIKOU,
SKLEM A KAMENEM II
TECHNICKÉ LISTY
T
L
N
H
C
E
S
I
I
K
C
É
T
Y
www.spravnepraxe.eu
Silikátový svaz
PŘÍRUČKA PRO OBKLÁDÁNÍ
KERAMIKOU, SKLEM A KAMENEM II
Technické listy
Silikátový svaz 2015
Autoři:
Österreichische Fliesenverband
SPV Schwezerische Plattenverband
Ing. Zuzana Zimová, Ing. Pavel Hotový
Lektoři českého vydání:
PhDr. Eduard Justa
Jiří Pavlíček
Ing. Karel Pavlík
Roman Pommer
Doc. Ing. Miroslav Žák, CSc.
Ing. Tomáš Váchal, Ph.D. (schémata)
Institut pro správné praxe z.s.
Tento projekt byl realizován za podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně
autor. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za
použití informací, jež jsou jejím obsahem.
Přestože veškeré informace uvedené v této příručce jsou zpracovány podle nejnovějších
znalostí a zkušeností, jsou zpracovány jako všeobecné pokyny, protože nemáme vliv na
stavební podmínky a na způsob provádění a z toho důvodu nelze brát odpovědnost za vzniklé
vady.
ÚNMZ Gorazdova 24,128 01 Praha 2, www.unmz.cz, e-mail: [email protected]
Souhlas se zveřejněním části technických norem poskytl Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Citované technické normy jsou dostupné na ČSN
online nebo u smluvních prodejců ÚNMZ.
Vydal Silikátový svaz v rámci projektu „Správné praxe při obkládání keramikou, sklem
a kamenem“, který je realizován v programu Leonardo da Vinci, multilaterální transfer inovací
Číslo projektu CZ/13/LLP-LdV/TOI/134003
Text příručky neprošel jazykovou úpravou
První vydání, 300 výtisků
Technická redakce: Ing. Karel Pavlík
Grafická příprava: Michaela Dudková
Tisk: Centrální tiskárna, Praha
© Silikátový svaz
ISBN: 978-80-86821-76-4
K českému vydání:
K pozitivnímu hodnocení stavebního díla, zejména v oblasti pozemního stavitelství, přispívá povrchová
úprava. V mnoha případech jsou to obklady z keramiky, skla či přírodního nebo umělého kamene.
Rostoucí oblibě těchto materiálů musí odpovídat i jejich kvalitní aplikace.
Ve svém výsledku pak vzniká dílo, které neztrácí své vlastnosti v čase. Investor, stavebník, objednatel,
v širším pojetí spotřebitel, získá při převzetí kvalitní dílo, které odolává všem vlivům předpokládaným
v projektu a snadno se udržuje. Materiály, jež jsou na trhu, toto umožňují. Musí však být aplikovány
podle projektu zpracovaného znalým, kvalifikovaným a zodpovědným projektantem a vlastní pokládku
musí provádět rovněž znalý a zodpovědný obkladač.
Otázka kvality zhotoveného díla v čase je v řadě evropských zemí v centru pozornosti povětšinou již delší
dobu a může být pro stavební trh v České republice inspirativní, což je bezesporu příspěvek k ochraně
spotřebitele. Ministerstvu průmyslu a obchodu oblast ochrany spotřebitele v rámci kompetenčního
zákona náleží, a proto se zájmem sleduje aktivitu Silikátového svazu při realizaci projektu „Správné
praxe při obkládání keramikou, sklem a kamenem“. Významné je, že se jedná využívání poznatků
získaných ve vyspělých zemích. Spolupráce s národními svazy obkladačů z Rakouska (Österreichische
Fliesenverban) a Švýcarska (SPV Schweizerische Plattenverband) se ukazuje jako velmi promyšlená.
Jejich Technická pravidla (tzv. Merkblätt) jsou přenášena do českých podmínek ve formě Technických
listů. Převod informací značně zjednodušuje skutečnost, že se jedná o evropské technické a tedy
i normové prostředí. To znamená, že pravidla je možno obecně přijmout bez podstatných úprav.
K nim jsou doplněna i pravidla pro obkládání sklem vytvořená v České republice. To je významné i proto,
že sklo jako obkladový materiál poskytuje další možnosti ke ztvárnění interiérů a jeho kvalifikované
zpracování při obkládání vyžaduje řadu nových poznatků.
Ministerstvo průmyslu a obchodu získalo již v minulém období dobrou zkušenost z realizace výše
uvedeného projektu. Proto očekává, že soubor Technických listů přinese další důležité informace pro
technickou veřejnost. Potvrzením očekávání nepochybně bude i v projektu zakotvené rozšiřování těchto
znalostí formou seminářů aj.
Ing. Petr Serafín
ředitel odboru stavebnictví a stavebních surovin
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Soubor technických pokynů, které vydává Silikátový svaz ve spolupráci s dalšími partnery projektu
programu Leonardo da Vinci, navazuje na již vydanou publikaci „Správná praxe při obkládání keramikou,
sklem a kamenem“ a představuje další významnou pomůcku i pro projektanty a zhotovitele staveb.
Nové materiály a technologie ve stavebnictví se prudce rozvíjejí a jen dokonalá znalost obkladových
materiálů a technologie provádění může zajistit požadovanou vysokou kvalitu provedených prací.
Soubor technických pokynů tak představuje komplexní metodiku k navrhování, výběru vhodných
materiálů, technologických postupů a řešení náročných detailů, ale také informace o příčinách vad
a poruch, zásadách vhodného ošetřování, čištění a údržby, aby byla dlouhodobě udržena kvalita
obkladů a dlažeb. Jasně je definována odpovědnost projektantů i zhotovitelů za provedené dílo.
Je třeba ocenit způsob, jakým se autorský kolektiv, ale i překladatelé zhostili obtížného úkolu transformace
a doplnění zahraničního textu tak, aby splňoval i platná ustanovení české technické normalizace,
aby byl přínosný pro architekty, stavební inženýry a techniky projektanty, stavbyvedoucí i řemeslníky
v podmínkách České republiky, ale i pro práce prováděné v zahraničí.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) má zákonem uloženou
povinnost podporovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací. Technické pokyny
budou jistě využívány v individuálním i organizovaném celoživotní vzdělávání ČKAIT.
Publikace vyplňuje mezeru na trhu odborné literatury a je třeba poděkovat všem, kteří se o její
vydání zasloužili. Odborné veřejnosti a stavebníkům přeji užitek z jejího využívání a radost z kvalitně
provedeného díla s vysokou užitnou a estetickou hodnotou.
Prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA
I. místopředseda ČKAIT
COPYRIGHT © Silikátový svaz 2015
3
Vývoj v oboru obkládání v poslední době zaznamenal nebývale velký rozvoj a to zejména díky velké
inovaci ve výrobě keramických obkladových prvků. Dnešní sortiment představuje značnou škálu
rozměrů vyráběných materiálů od 7 mm až pro výrobky, které mají rozměr 1800 x 4800 mm. Na tyto
změny v sortimentu samozřejmě navazují i nové technologie obkládání. To vše sebou přináší potřebu
se seznamovat s technologiemi, ale také mít přesné představy o tom, jak tyto výrobky správně aplikovat
v nejrůznějších podmínkách. Soubor technických listů přináší do českých podmínek ověřená pravidla,
která pro aplikaci keramických obkladů a dlažeb přijaly svazy obkladačů v Rakousku (Östrereichische
Fliesenveband) a ve Švýcarsku (SPV Schweizerische Plattenverband). Na překlady navazuje také první
český technický list, který byl zpracován na podnět předního světového výrobce plochého skla a je
významným přínosem pro uplatnění kvalitních skleněných obkladů v interiéru.
Vydání českého překladu rakouských a švýcarských Technických listů (tzv. Merkblätt) je možné díky
programu Leonardo da Vinci, resp. v tomto programu Silikátovým svazem realizovaného projektu
„Správné praxe při obkládání keramikou, sklem a kamenem“ který je podporován z prostředků EU. Více
o projektu je na www.spravnepraxe.eu.
Soubor technických listů navazuje na vydání Příručky pro obkládání keramikou, sklem a kamenem,
která je považována za systémovou příručku a byla registrována jako pravidla praxe Hospodářskou
komorou ČR.
Projekt Správné praxe při obkládání keramikou, sklem a kamenem podpořilo Ministerstvo průmyslu
a obchodu, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svaz
drobných, malých a středních zaměstnavatelů v oboru stavebnictví ČR. Významně projekt podpořili
výrobci obkladových prvků, stavební chemie, nářadí apod. Překlad a převedení do českých podmínek
nebylo o mnoho jednodušší než u první příručky. V ČR totiž chybí některé základní normy, které jsou
zavedeny v Rakousku, Německu nebo ve Švýcarsku a dalších zemích. Řada odkazů se mnohdy
rozpadá do více norem, které pak nejsou konzistentní tak, jak by bylo třeba.
S touto příručkou přichází rovněž i významná podpora v oblasti ochrany spotřebitele. Pokud budou
dodržovány pokyny uvedené v příručce, je možno očekávat, že stavební dílo bude mít odpovídající
kvalitu i životnost, ale také estetické hodnoty.
Projekt správných praxí je také edukačním projektem zaměřeným na zvýšení kvalifikační úrovně nejen
projektantů, obkladačů atd., ale také studentů a žáků. Bude též základem pro certifikaci řemeslníků
obkladačů a pro mistrovské zkoušky, jakož i pro systém celoživotního vzdělávání.
I pro tuto příručku platí, že ji bude vydavatel pravidelně aktualizovat podle toho, jak budou přicházet
nové materiály a technologie. Proto Silikátový svaz, ale i projektový tým přivítají připomínky a návrhy na
další úpravy a zpřesnění překladu.
Věříme, že informace touto cestou přinášené, budou přínosem.
Ing. Pavel Fiala
předseda Silikátového svazu
4
Předmluva k podkladům z Rakouska (Technické listy 1 až 18)
Vážení,
tento soubor Technických listů Österrechische Fliesenverband (Rakouského svazu obkladačů)
a technické pracovní skupiny Stavební lepicí hmoty Odborného svazu chemického průmyslu v Rakousku
je souborem nejdůležitějších v praxi ověřených pracovních postupů, jež odpovídají aktuálnímu stavu
techniky. Byl sestavován odborníky a experty v daném oboru podle nejlepšího vědomí a svědomí.
V případě potřeby je nově přepracováván a inovován. Vždy platí poslední vydaný Technický list.
Technické listy se věnují jednotlivým oblastem a pokoušejí se pomoci předejít případným škodám.
Jsou duševním vlastnictvím Rakouského svazu obkladačů a profesní skupiny Stavební lepicí hmoty
v rámci dodavatelské sítě chemického průmyslu v Rakousku. Kompletní i částečné pozměňování,
rozmnožování, poskytování třetím osobám apod. vyžaduje písemný souhlas obou organizací.
Na základě těchto Technických listů nelze žádným způsobem vyvozovat nároky vyplývající z odpovědnosti
za případnou škodu. Jako vždy platí v oboru obvyklé pravidlo, že při pokládkách dlažeb a obkladů či
mozaiky je nutné disponovat náležitou znalostí a zkušeností.
S přátelským pozdravem
Ing. Wolfgang Steindl
Prezident Rakouského svazu obkladačů
Ing. Stefan Schallerbauer
Profesní skupina Stavební lepicí hmoty
Předmluva k podkladům ze Švýcarska (Technické listy 19 až 38)
Schweizerische Plattenverband se již smlouvou č. 1720 z 24. 11. 2006 v projektu Leonardo da Vinci stal
partnerem asociace výrobců obkladových prvků a jejich partnerem pro celoživotní vzdělávání. Švýcarsko
je průmyslovou zemí s největším počtem zlatých medailí získaných na světových dovednostních
soutěžích obkladačů a v současné době má po r. 2011 opět mistra světa v obkládání.
Jako základ spolupráce s asociací výrobců v rámci projektu Leonardo da Vinci bylo smluvně dohodnuto
vydávání Merkblattů – technických listů. Informace shromažďované po mnoho let jsou v nich průběžně
aktualizovány. Merkblatty jsou tak svým způsobem informační „biblí“.
Švýcarský odvětvový systém má pyramidovou právní strukturu. Normy jsou na vrcholu této pyramidy
a upravují obecné zásady s dlouhou neměnnou platností. Technické listy jsou výsledkem práce
technické komise, která je průběžně aktualizuje podle nejnovějších zkušeností. Každá aktualizace je
označena datem aktualizace a údaji o změnách v textu. Základem jsou reálné podklady výrobců, jejich
produktových listů, které tvoří průmyslový standard.
Technické listy vydávané Schweizerische Plattenverband vždy odpovídají nejnovějšímu stavu techniky
a jsou v nich promítnuty názory odborníků z daného odvětví. Jsou aktuální a platné při správném
provedení a respektování všech technických řešení. Právní i další spory provedení obkladačských
prací řeší představenstvo Schweizerische Plattenverband. Vychází přitom z platných technických listů.
Výklad technických listů v sousedních státech se neliší od těch, které jsou nyní k dispozici. Proto ten,
kdo dodržuje technické listy, nedělá dle našeho názoru chybu.
Schweizerische Plattenverband a český Silikátový svaz chtějí-li být partnery Evropě i v budoucnu, musí
mít stejný jazyk a stejné názory. To je nezbytný společný základ pro řešení provádění keramických
obkladů a keramických dlažeb beze škod.
V tom Vás podpoříme!
Silvio Boschian
Ústřední prezident
Schweizerischer Plattenverband SPV
5
Předmluva k Technickému listu 39
Sklo je přece jenom odlišný materiál než tradičně používané keramické materiály. A proto si
uvědomujeme důležitost jeho správné montáže, kdy jeho uplatnění vyžaduje specifické znalosti při
jeho použití v interiérech či exteriérech. Teprve když je výrobek správně instalován, může splnit naše
očekávání. A k tomu jsou třeba nejen věci znalí projektanti, ale zejména kvalifikovaní řemeslníci, kteří
se naučí s takovými materiály pracovat.
Sklo je pevný a tvrdý materiál. Má řadu odstínů, tvarů, reflexí, může být potištěno obrazy či vzory, nanesené
povrchové vrstvy mohou zabíjet bakterií, nebo zabraňovat kondenzaci vody či vytvořit samočistící
povrch, skleněný obklad může být dokonce i zdrojem elektřiny (integrovaný fotovoltaický panel). Sklo
je fenomén dnešní moderní doby. Je bezpečné a pevné, skleněná izolační skla mají vynikající izolační
vlastnosti a tak dokáží zásadně vylepšit tepelnou bilanci každého objektu, je transparentní a umožní
světlu vstup do každého kouta našich staveb, a je estetické.
Princip vydávání příruček správné praxe pro obkládání keramikou, sklem a kamenem, který je realizován
Silikátovým svazem v rámci programu Leonardo da Vinci, je z hlediska výrobců skla a jeho aplikací,
velkou příležitostí. Technický list „Průvodce pro výběr a montáž skleněných obkladů“ přináší nejen
informaci o materiálu, ale také řadu praktických návodů, jak správně realizovat skleněné obklady z jejich
produkce. I do budoucna platí, že podobné aktivity budeme podporovat. Budeme průběžně vzdělávat
architekty, projektanty a řemeslníky, protože nám jde o společný cíl – kvalitní řešení a spokojenost
zákazníků.
Ing. Petr Mazzolini
president
Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky
6
Obsah
01 Pracovní spára...............................................................................................................................9
02 Doporučení k používání nosníku vany Poresta ....................................................................... 11
03 Systémová hydroizolace s obkladem z keramiky nebo přírodního kamene..........................13
04 Pokládka na sádru a podklady s obsahem sádry.....................................................................19
05 Pokládka mrazuvzdorných dlažeb a obkladů............................................................................23
06 Napojení na oplechování.............................................................................................................27
07 Velkoformátové keramické obkladové prvky a rektifikované obkladové prvky.....................29
08 Pokládka dlažeb na litý asfalt.....................................................................................................33
09 Pokládka dlažeb a obkladů na výrobky firmy Sanitär-Elementbau.........................................35
10 Pokládka na polyesterové podložky..........................................................................................37
11 Pokládka dlažeb a obkladů z umělého kamene na bázi reakční pryskyřice..........................39
12 Suchá pokládka dlažeb a obkladů na dřevotřískové desky typu P5 (dříve V100/V100G).....41
13 Pokládka dlažeb a obkladů na cementotřískové desky...........................................................43
14 Pokládka dlažeb a obkladů na OSB desky v interiéru..............................................................45
15 Terasy – problematika přímého napojení na zeminu (terasy na terénu)................................47
16 Osazení soklovými lištami..........................................................................................................49
17 Čištění, péče a údržba ploch z keramických obkladů..............................................................51
18 Vliv těsnicích pásů na izolaci kročejového hluku v mokrém prostředí..................................55
19 Čištění a ošetření keramických, skleněných a asfaltových povrchů......................................59
20 Systémová hydroizolace pod obklady/dlažby z keramiky
a přírodního kamene v interiéru.................................................................................................65
21 Všeobecné nabídkové a smluvní podmínky pro pokládky obkladů z desek,
přírodního a technického kamene..............................................................................................87
22 Směrnice k soupisu prací a výkazu výměr pro obkladačské práce........................................93
23 Zvláštní podmínky pro obkladový materiál dodávaný stavebníkem.................................... 111
24 Seznam požadavků na podlahové nášlapné vrstvy............................................................... 113
25 Pokládka do drenážního maltového lože - dlažby z keramických dlaždic v exteriéru .......127
26 Oddělovací systém u obkladů a dlažeb z keramiky a přírodního kamene v interiéru.........137
27 Evropské produktové normy pro malty a lepidla....................................................................143
28 Fasády s keramickým obkladem..............................................................................................147
29 Bezpečná pokládka porcelánových obkladových prvků (jemné kameniny)........................167
30 Skleněné mozaikové obklady a dlažby....................................................................................169
31 Zpracovatelské pokyny pro tenkostěnné obklady/porcelánové keramické prvky .............175
32 Protikorozní ochrana balkonových a terasových ocelových konstrukcí
v souvislosti s dlažbou..............................................................................................................179
33 Dlažby z keramických dlaždic v exteriéru...............................................................................189
34 Konstrukce nášlapných vrstev s keramickými obklady v exteriéru.....................................199
35 Konstrukce nášlapných vrstev s keramickými obklady v exteriéru.....................................209
36 Pokládka keramické dlažby na kompozitní zdvojené podlahy .............................................219
37 Podklady pro interiérové stěnové obklady z keramiky, přírodního
a technického kamene (obklady a obkladové desky).............................................................232
38 Velkoformátové keramické obkladové prvky..........................................................................247
39 Průvodce pro výběr montáže skleněných obkladů................................................................259
7
8
PŘÍRUČKA PRO OBKLÁDÁNÍ KERAMIKOU, SKLEM A KAMENEM
TECHNICKÝ LIST 01
PRACOVNÍ SPÁRA
Zpracováno podle „Merkblatt_01_Wartungsfuge_RZ“
Österreichische Fliesenverband vydal: 1. 1. 2010
Poznámka vydavatele:
V ČR nemáme obdobný předpis, který by řešil pracovní spáry. Pracovní spáry jsou okrajově řešeny např.
v ČSN 733451 a ČSN EN 14411 ed. Podrobné informace jsou uvedeny v Příručce pro obkládání keramikou,
sklem a kamenem, vydal Silikátový svaz 2014.
9
Pracovní spára
Podle rakouské normy ÖNORM B 2207, odstavec 5.3.3.3.2 definice pracovní spáry podle výše uvedené
normy zní: „Na spárování pružnou spárovací hmotou je třeba na základě jejích vlastností nahlížet jako
na údržbovou spáru a nepovažovat ji za izolaci.“
Její funkčnost musí být v pravidelných časových úsecích překontrolovávána a daný materiál případně
vyměněn, aby se předešlo následným škodám. Údržbové spáry tedy vyžadují údržbu a mají zátěžová
omezení. V určitých oblastech použití může dojít k nadměrnému zatížení a tím poškození spár, a to
i navzdory použití nejlepších vhodných materiálů a pečlivé instalaci.
Příklady možných příčin poškození:
1. Mechanické namáhání z důvodu pohybů části stavby, pohybů zabudovaných dílů, dopravní zátěže.
2. Změny tvaru propojovaných částí stavby.
3. Použití čisticích strojů s rotujícími kartáči, vysokotlakých čističů apod.
4. Nepříznivými klimatickými podmínkami vyvolaný výskyt černajících plísňových povlaků a plísní.
Příklady typických údržbových spár jsou:
Dilatační spáry - v projektu stanovené základové spáry, které z konstrukčních, akustických nebo
teplotních důvodů musí být trvale pružné.
Dilatační spáry budov (konstrukční spáry) - spáry stanovené stavebníkem, které trvale oddělují
jednotlivé části stavebního objektu.
Obvodové dilatační spáry - dilatační spáry oddělující podlahové konstrukce na plovoucím podkladě
od všech hraničících částí stavby a vestaveb. Trhání trvale pružných obvodových dilatačních spár je
způsobeno sedáním krajních částí potěru po provedení pokládky dlažby. Viz Příručka pro obkládání
keramikou, sklem a kamenem, vydal Silikátový svaz 2014.
Příčinou stlačení kročejové izolace při zatížení potěrových ploch v okrajové části a zpětné dotváření
částí s potěrovými okraji je vyrovnávání vlhkosti po provedení kladečských prací. U běžných potěrů,
pokud jsou v době kladečských prací např. podle ČSN EN 13 318 (ÖNORM B 2207) připraveny pro
pokládku, je možné sedání okrajů až o 2 mm. Zvýšené sedání okrajových potěrových ploch se vyskytuje
při příliš rychlém zasychání potěrů, příliš velkých tloušťkách potěrů a při ještě vlhkých potěrech.
Šířky spár musí být stanoveny podle přípustné plasticity použitých spárovacích materiálů. Při použití
pružného spárovacího materiálu je nutné počítat s max. trvalou tažností zhruba ve výši 20 % šířky spáry.
Náležitá šířka spáry při předpokládané 2mm roztažnosti musí mít tedy minimálně 10 mm.
Dilatační spáry nášlapné vrstvy - spáry, které se nacházejí pouze v nášlapné vrstvě včetně vyrovnávací
vrstvy.
Styčné spáry (připojovací spáry) - spáry, které se nacházejí mezi nášlapnou vrstvou a jinými materiály
nebo hraničními částmi staveb a vestaveb. Na údržbové spáry se nevztahuje záruka týkající se běžných
spárovacích prací.
Objednatel musí být o nutné údržbě informován, jinak se bude domnívat, že spárování prováděné
pružnou hmotou plní svou funkci po neomezenou dobu, aniž by byla zapotřebí údržba.
Napadení plísní - tvorba plísní je pravděpodobná všude tam, kde je aplikována pružná spárovací hmota,
která je používáním užitkové vody, osobních hygienických prostředků apod. opakovaně vystavována
vlhkosti, teplu a nečistotám. K tvorbě plísní přispívá zanedbávání okamžitého očištění, resp. vysušení
pracovní spáry a nedostatečné větrání prostor.
Většina trvale pružných spárovacích hmot je opatřena fungicidním prostředkem, tzn., obsahuje přísady
zamezující tvorbě plísní. Protože se však tyto fungicidy časem z povrchu spárovací hmoty stírají, resp.
vymývají, jejich účinek se snižuje, což znamená, že i u spárovací hmoty opatřené fungicidem časem
dochází k napadání plísní.
10
TECHNICKÝ LIST 02
DOPORUČENÍ K POUŽÍVÁNÍ
NOSNÍKU VANY PORESTA
Zpracováno podle „Merkblatt_02_Poresta_RZ“
11
Doporučení k používání nosníku vany Poresta (vanový nosník
z tvrzeného polystyrenu)
1. Na nosníku vany nelze provádět žádné úpravy. To znamená, že nejsou-li rozměry pro zabudování
vanového nosníku na staveništi dostačující, není možné jej řádně použít, ani jej náležitě instalovat
(zabudovat).
2. Před instalací vanového nosníku musí být obkladači umožněno, aby u stěny a na podlaze provedl
hydroizolaci.
3. Distanční držáky, které jsou součástí dodávky firmy Poresta, musí být použity podle instalačního
návodu a správně osazeny. Vanový nosník tedy musí být opatřen výrobcem stanovenými
instalačními pomůckami a materiály a takto stavebníkem instalován.
4. Posunutí vany ve vanovém nosníku je normální a žádoucí, ale samotný nosník vany se nesmí
pohybovat. Musí být fixován dodanou montážní pěnou.
5. Vzdálenost okraje nosníku od obkladových prvků musí být minimálně 5 mm.
6. Při obkládání stěn okolo nosníku vany je nutné mít na zřeteli, že obkladačky okolo nosníku musí být
při osazování vsunuty pod horní okraj vany (dbejte prosím montážních náčrtků).
7. Obklad nosníku vany musí být prováděn cementovým lepidlem zušlechtěným polymerními pojivy
třídy jakosti C2S1 podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
8. Jelikož se na vyspárování „těsnicím materiálem“ mezi okrajem vany a obkladem nenahlíží jako na
izolaci, je nutné zajistit řádné a bezpečné odvádění případné prosakující vody.
12
TECHNICKÝ LIST 03
SYSTÉMOVÁ HYDROIZOLACE
S OBKLADEM Z KERAMIKY NEBO
PŘÍRODNÍHO KAMENE
Zpracováno podle „Merkblatt_03_Verbundabdichtung_RZ“
13
Systémová hydroizolace s obkladem z keramiky nebo přírodního
kamene
Obsah:
1. Úvodní poznámky....................................................................................................................14
2. Podmínky....................................................................................................................................15
3. Materiály.....................................................................................................................................15
3.1.Disperzní produkty nepropouštějící vodu zpracovávané v tekutém stavu (DM)...................15
3.2.Produkty z cementu modifikovaného polymerními pojivy
nepropouštějící vodu zpracovávané v tekutém stavu (CM).....................................................15
3.3.Produkty z epoxidové pryskyřice nepropouštějící
vodu zpracovávané v tekutém stavu (RM).................................................................................15
3.4.Další hydroizolace podle údajů výrobce....................................................................................15
3.5.Další systémové komponenty.....................................................................................................15
4. Oblasti použití...........................................................................................................................15
4.1.Plochy stěn...................................................................................................................................16
4.2.Podlahové plochy.........................................................................................................................16
4.3.Ukončení hydroizolačních prací.................................................................................................16
5. Provádění systémové hydroizolace...................................................................................16
5.1.Plošné utěsnění............................................................................................................................16
5.2.Těsnicí pásy/rohy s těsnicími pásy............................................................................................16
5.3.Těsnicí stěnové a podlahové manžety.......................................................................................17
5.4.Podlahové odtoky........................................................................................................................17
6. Dveře, zárubně citlivé na vlhkost
a napojované podlahové nášlapné vrstvy.......................................................................17
7. Koupelnové vany a sprchové vaničky..............................................................................17
Seznam literatury...........................................................................................................................18
V ČR nemáme obdobný předpis, který se týká prostor zatížených vlhkostí. Z tohoto důvodu je
přeložen list Schweizerische Plattenverband pod názvem Systémová hydroizolace pod obklady/dlažby
z keramiky a přírodního kamene v interiéru“. V Německu je to DIN 18195-5 a na základě této normy
byl vydán obdobný list Německým BZD pod názvem „Hinweise für die Ausführung von Abdichtungen
im Verbund mit Bekleidungen und Belägen aus Fliesen und Platten für den Innenund Außenbereich“.
V příručce pro obkládání keramikou sklem a kamenem je tato problematika řešena v části „Klasifikace
vlivu okolí“.
1. Úvodní poznámky
Tento Technický list byl vypracován v úzké spolupráci se Spolkovým cechem instalatérů (Bundesinnung
der Installateure) a zabývá se upozorněními a list provádění systémových vícevrstvých izolací
(hydroizolace), na které je možné přímo položit dlaždice a přírodní kámen v tenkém a středně silném loži,
aby se zamezilo pronikání vody propustnou povrchovou vrstvou do podkladu připraveného k pokládce.
Jestliže jsou používány jiné obkladové prvky, např. skleněná mozaika, je nutné pro pokládku zvolit
materiály a postup podle systémového řešení obdobně jako u keramiky. Bodové lepení je nepřípustné.
Se zohledněním nutného systémového použití materiálů by měl hydroizolaci provádět obkladač
obdobně u dalších řemeslnických prací (např. obklady ze dřeva, PVC, PU nátěry atd.). Izolační materiál
musí být zvolen s přesahem do všech řemeslnických profesí a musí být vhodný pro všechny povrchově
obkládané plochy.
Již v plánovací fázi je zapotřebí, aby projektant bral v úvahu všechny konstrukční a prováděcí detaily,
hlavně z hlediska akustické a technické optimalizace. Projektant musí podle tabulky 1 stanovit třídu
odolnosti proti vodě (viz Technický list 20).
Ve výběrovém řízení je třeba ve Výkazu výměr a prováděných prací uvést jednotlivě všechny položky
uváděné v bodě 6, jako jsou např. plochy stěn a podlah, těsnicí pásy (pásky), rohy s těsnicími pásy
i těsnicí manžety pro stěnu a podlahu.
14
2. Podmínky
Podle rakouské normy (ÖNORM B 2207 [1]) např. ČSN EN 13 318, ČSN P 73600 musí být podklad
v době zahájení izolatérských a kladečských prací předán ve stavu připraveném k pokládce.
Cementem pojené desky nebo sádrokartonové desky, na něž je pokládána horní obkladová vrstva,
musí být nezávisle na vzdálenosti profilů hrázděných stěn opláštěny zdvojeně.
Rozměrové nepřesnosti v podkladu musí být vyrovnány ještě před tím, než bude započato s hydroizolací.
Posuzovány jsou vždy podle příslušné platné normy. V části, kde se nachází vana a sprcha, musí
být dodržena absolutně úhlová přesnost. V případě, že se zabudovávají vany nebo sprchové vaničky
do výklenku, který je zděný ze tří stran, pak musí být rozměr konstrukce pro jejich zabudování větší.
Rozměr zabudování může na jedné straně přesahovat 8 mm.
Vybrání v potěru pro koupelnové vany a sprchy musí instalatér sdělit v návaznosti na jejich rozměry,
aby je mohl zhotovitel potěru provést. V této oblasti jsou potrubí přípustná jen do té míry, pokud jsou
zapotřebí pro zásobení příslušného sanitárního zařízení vodou a odvod z něj.
U podlahových vpustí musí být pro vodu proveden přibližně 2% spád. Na to je nutné dávat pozor již při
přípravě podkladu. Přesné údaje o velikosti a spádu potěru v této části jsou záležitostí instalatéra, který
plánuje a montuje sprchovou zástěnu, resp. dvířka ke sprše.
Trhliny v podkladu musí být plošně omezeny a velikost trhliny může být maximálně 0,7 mm. Objednatel
je povinen se o to po konstrukční stránce postarat. Sklony potěru by měly být v době nanášení
hydroizolace již provedeny.
Instalatér musí ze stavebního hlediska zohlednit zvukově technické požadavky na hrubou instalaci
podle zadání výrobce příslušného výrobku s tím, že je nutné dodržovat např. ČSN EN ISO 15186-1
(ÖNORM B 8115-2 [2]).
Před zahájením systémových hydroizolačních prací musí kompetentní odborný pracovník veškeré
instalace (přívod a odvod vody, elektrické hrubé instalace atd.) provést a osadit tak, aby mohly být
do systémové hydroizolace napojeny pomocí lícující těsnicí manžety. Při vyrovnávání rovinnosti na
utěsňovanou rovinu musí instalatér osadit nástavec těsnicí přírubou. Pozdější pozměňování pozice
již není přípustné. Elektroinstalace musí být z důvodu zamezení vniknutí vody do instalačního potrubí
prováděny odshora směrem dolů.
3. Materiály
Materiály určené k systémové hydroizolaci pro vnitřní a venkovní prostory musí být podle ČSN EN
14891 [3] přezkoušeny. Vhodnost těsnicího výrobku pod zabudovávanými částmi bez obkladu/dlažby
musí být garantována.
3.1.Disperzní produkty nepropouštějící vodu zpracovávané v tekutém stavu (DM)
Směs z jednoho nebo více organických pojiv na bázi polymerové disperze zředěné vodou,
z organických přísad a minerálních plniv. Vytvrzuje se schnutím.
3.2.Produkty z cementu modifikovaného polymerními pojivy nepropouštějící vodu zpracovávané
v tekutém stavu (CM)
Směs hydraulických pojiv, přísad a organických příměsí, která musí být rozmíchána pouze vodou,
případně s tekutou přísadou, těsně před tím, než bude použita podle návodu výrobce. Vytvrzuje se
hydratací a schnutím.
3.3.Produkty z epoxidové pryskyřice nepropouštějící vodu zpracovávané v tekutém stavu (RM)
Směs syntetické pryskyřice, minerálních plniv a organických příměsí, která se vytvrzuje chemickou
reakcí.
3.4.Další hydroizolace podle údajů výrobce
Izolační pásy jakéhokoliv druhu jsou zpracovávány podle údajů výrobce.
3.5.Další systémové komponenty
Těsnicí pásy, vnitřní a vnější rohy utěsňovací pásy a těsnicí stěnové a podlahové manžety je třeba
používat ve shodě s těsnicím materiálem, a to systémově.
4. Oblasti použití
Na všech plochách, které podle předpisů budou průměrně až vysoce namáhány vlhkostí, musí být
provedena systémová hydroizolace (viz Technický list 20, tabulka 20-1). V těchto místech nejsou
přípustné žádné revizní otvory.
15
4.1.Plochy stěn
Všechny stěny v oblasti koupelnových van a sprch se stříkající vodou musí být provedeny se
systémovou hydroizolací po celé délce a šířce a k tomu 30 cm za okraj obkladu. Jestliže není možné
dodržet 30 cm, pak je projektant povinen naplánovat opatření proti vzlínající vodě a obkladač je
zabuduje jako zvláštní konstrukci.
Systémové hydroizolace jsou zhotovovány v části koupelnových van a sprch a obkládaných
nášlapných vrstvách ve sprchách do minimální výšky 200 cm nad finální horní hranou podlahy.
V případě, že je na stěně umístěna sprchová hlavice, pak se doporučuje zvýšit ukončení hydroizolace
min. o 30 cm na tuto hlavici z důvodu zajištění hydroizolace proti rozstřikující se vodě.
Pokud se odtoky z armatur nebo vody nacházejí mimo výše uvedenou část, pak musí plošná
hydroizolace vést 30 cm nad odtoky, které vedou na stěně. Určuje se podle odtoku, který je na
stěně nejvýše.
Vycházejí-li odtoky vody ze stropu, pak musí být systémová hydroizolace provedena až ke stropu.
4.2.Podlahové plochy
Celková podlahová plocha místnosti, i pod koupelnovými vanami a sprchovými vaničkami, musí mít
hydroizolaci. Instalace vany a sprchové vaničky může probíhat až po úplném vytvrzení systémové
hydroizolace v této části.
Jestliže je hydroizolace pod zabudovanými díly z konstrukčních důvodů možná jen za ztížených
podmínek, musí být k tomu naplánována příslušná opatření, na která se nesmí zapomenout.
4.3.Ukončení hydroizolačních prací
V oblastech s obklady stěn a soklů je nutné provést hydroizolaci do výšky min. 6 cm navazující stěny.
Ukončení na navazující stěně je nutné provádět v každém případě, i když stěna není obložena.
Pozor na ustanovení ČSN ČSN 734108 Šatny a hygienická zařízení, kde je tato hydroizolace
zvýšena na 20 cm.
Znázornění příkladů použití a tabulky tříd odolnosti proti vodě podle rakouské normy Önorm B
3692 naleznete v příloze MB3-2A. Částečně tomu odpovídá např. ČSN P 730600.
V ČR analogická norma k Önorm B 3692 není. Bližší informace jsou v překladu listu
Schweizerische Plattenverband pod názvem Systémová hydroizolace pod obklady/dlažby
z keramiky a přírodního kamene v interiéru“.
5. Provádění systémové hydroizolace
Systémové hydroizolace musí být prováděny podle údajů výrobce s minimální tloušťkou suché vrstvy.
Každá vrstva musí být nanášena bez přerušování a pokud možno o stejné tloušťce. Dokud systémová
hydroizolace neproschne/nevytvrdí se, je potřeba vyloučit zatížení vodou a mrazem. Systémová
hydroizolace musí být zásadně chráněna před mechanickým namáháním.
5.1.Plošné utěsnění
Při provádění systémové hydroizolace je možné používat jen látky specifikované v bodu 3 Materiály
tohoto Technického listu. Tyto látky jsou nanášeny stěrkováním, natíráním, válečkem, lepením nebo
stříkáním. Mohou být vyztuženy netkanou textilií nebo tkaninou.
V případě poškození systémové hydroizolace před pokládkou nebo po pokládce horní vrstvy
(např. upevňováním sanitárních zařizovacích předmětů), pak osoba, která poškození způsobila,
zodpovídá za to, že bude funkce systémové hydroizolace zaručena, resp. tuto funkčnost obnoví.
5.2.Těsnicí pásy/rohy s těsnicími pásy
Těsnicí pásy/pásky a rohy s těsnicími páskami je povinně nutné používat ve shodě s podlahovým
a stěnovým systémem. Plošnou hydroizolaci je nutné napojit na těsnicí materiál. Napojení na
navazující konstrukční části vyžaduje při provádění zvláštní pečlivost. Stěnové a podlahové napojení
se provádí tak, aby docházelo jen k nepatrnému akustickému přenosu. Ten včetně obkladu a dlažby
obnáší 5 dB (viz Technický list č. 18 [4] Österreichische Fliesenverband).
Těsnicí pásy se umisťují u všech vodorovných a svislých vnitřních i vnějších rohů stěn a podlah,
u dělicích spár v části plošného utěsnění. Spoje mezi těsnicími pásy a rohy s těsnicími pásky musí
mít minimální přesah 50 mm.
16
5.3.Těsnicí stěnové a podlahové manžety
Všechny prostupy systémové hydroizolace je třeba napojit pomocí vhodných těsnicích manžet
a těsnicího materiálu na plošnou hydroizolaci.
Armaturové kanalizační odtoky vody musí přesahovat přes podklad připravený k pokládce
minimálně 7 mm a smí vyčnívat maximálně 12 mm. U větších/menších tlouštěk obkladů horní
vrstvy je zohledňován aktuální rozměr.
U koupelnových baterií se použijí těsnicí přírubové konstrukce od výrobce tvořící součást
podomítkové armatury. Tyto přírubové konstrukce napojí obkladač na plošné utěsnění.
Odtokové potrubí musí vyčnívat z podkladu trubky v pravém úhlu min. 30 mm.
Všechny prostupy s přírubou se ponechají v takové poloze, aby byla zajištěna jejich funkčnost.
5.4.Podlahové odtoky
Všechny odtoky je třeba napojit těsnicím materiálem na plošnou izolaci pomocí lepicích, šroubovacích
nebo pevných přírub. Napojení musí být provedeno tak, aby bylo zajištěno sekundární vypouštění
vody na utěsněné rovině přes celý příčný vtokový profil podlahového odtoku.
V případě, že podlahové výpustě toto neumožňují (odtok se stojatou drážkou apod.), je nutné počítat
s tím, že při dlouhodobějším působení hromadící se vlhkosti ze sprchování a mytí se systémová
hydroizolace poškodí. Kromě toho je velmi pravděpodobné i zabarvení obkladu (včetně silikonové
spáry). Stojatá voda není hygienická.
Šroubové napojení těsnicí příruby s těsnicím kroužkem musí provést instalatér. Obkladač je bude
podobně jako u lepicí příruby napojovat do systémové hydroizolace. Napojení odtoků lepicími
přírubami musí mít minimální šířku příruby 40 mm a vhodný povrch pro opatření systémovou
hydroizolací nebo lepicí hmotou.
Instalatér je povinen obkladači prokazatelným způsobem doložit originál příslušenství od výrobce.
6. Dveře, zárubně citlivé na vlhkost a napojované podlahové nášlapné vrstvy
Zárubně a obložky dveří ze dřeva musí být zabudovány po zhotovení systémové hydroizolace a obkladu
(dlažby) tak, aby obkladač bez ohledu na výšku obkladu nemusel provádět další dodatečné opravy.
V případě, že se dřevěné zárubně nacházejí v oblasti utěsnění stěnové plochy, musí být naplánováno
opatření proti vzlínající vodě.
Zárubně a obložky dveří musí odolávat vlhkosti. Při další práci s materiály citlivými na vlhkost (jako např.
dřevěné parkety, textilní podlahové krytiny apod.) musí následující řemeslník učinit příslušná ochranná
opatření (např. opatření proti vzlínající vodě).
7. Koupelnové vany a sprchové vaničky
Koupelnové vany a sprchové vaničky je třeba kvůli pohybu u plovoucích konstrukcí, jemuž se nelze
vyhnout, postavit pokud možno na hrubý povrch. Plošné utěsnění/izolování musí projektant naplánovat
také pod vanou/sprchovou vaničkou a za ní. Nejedná se tu o izolaci budov.
Koupelnové vany a sprchové vaničky musí být nainstalovány stabilně tak, aby nedocházelo při jejich
řádném používání k deformacím a sedání. Okraje vany a vaničky musí být tvarově stabilní, resp. je
nutné použít montážní prvky podle pokynů výrobce.
U výklenků vyzděných ze tří stran se upřednostňují podlahové plochy s odtokem na opačné straně od
vstupu do sprchových koutů s vyzděním nebo bez vyzdění.
Akusticky správné a těsné provedení van a sprchových koutů a napojení na systémovou hydroizolaci
pomocí lepicích a těsnicích hmot je věcí instalatéra. Sanitární silikon není lepicí ani těsnicí hmotou.
Pro zamezení pádu by měly vany a podlahy sprch a vydlážděné koupelnové podlahy být zhruba na
stejné úrovni.
Dlažba na podlaze bezbariérových sprch musí být protiskluzná (skupina klasifikace protiskluzností
hodnocené bosou nohou „B“ podle předpisu GUV-I 8527 [5]).
17
Seznam literatury
[1] ÖNORM B 2207 „Fliesen-, Platten- und Mosaiklegearbeiten – Werkvertragsnorm“ [Rakouská norma
B 2207 „Pokládka dlažby, obkladů a mozaiky – Normativní smlouva o dílo“]
[2] např. ČSN 730532 (ÖNORM B 8115-2 „Schallschutz und Raumakustik im Hochbau - Teil 2:
Anforderungen an den Schallschutz“ [Rakouská norma B 8115-2 „Akustická ochrana a prostorová
akustika v pozemním stavitelství – Část 2: Požadavky na akustickou ochranu“
[3] ČSN EN 14891 “Vodotěsné výrobky nanášené v tekutém stavu, používané pod lepené keramické
obklady – Požadavky, metody zkoušení, posuzování shody, klasifikace a označování” (EN 14891
„Flüssig zu verarbeitende wasserundurchlässige Produkte im Verbund mit keramischen Fliesen
und Plattenbelägen - Anforderungen, Prüfverfahren, Konformitätsbewertung, Klassifizierung und
Bezeichnung“)
[4] Technické listy vydané Rakouským svazem obkladačů a profesní skupinou Stavební lepicí hmoty
Odborného svazu chemického průmyslu v Rakousku](Technische Merkblätter, herausgegeben
vom Österreichischen Fliesenverband und der Berufsgruppe Bauklebstoffe im Fachverband der
chemischen Industrie Österreichs)
[5] GUV-I 8527 „Bodenbeläge für nassbelastete Barfußbereiche“, herausgegeben vom Bundesverband
der Unfallkassen in Deutschland viz text v Příručce pro obkládání keramikou, sklem a kamenem,
Silikátový svaz 2014
[6] „Podlahové nášlapné vrstvy v oblasti mokrého prostředí, kde se našlapuje bosou nohou“, vydal
Spolkový svaz úrazových pokladen v Německu]. Příloha MB3-2A bude následně dodána poté, až
vyjde ÖNORM B 3407. Vydání nové normy je naplánováno na léto 2014.
Podrobné imformace jsou uvedeny v publikaci „Příručka pro obkládání keramikou, sklem a kamenem“,
vydal Silikátový svaz 2014.
Protiskluzné povrchy jsou možné i u koupelnových van nebo sprchových vaniček.
18
TECHNICKÝ LIST 04
POKLÁDKA NA SÁDRU A PODKLADY
S OBSAHEM SÁDRY
Zpracováno podle „Merkblatt_04_Gips_RZ“
19
Pokládka na sádru a podklady s obsahem sádry
Obsah:
1. Všeobecné.................................................................................................................................20
2. Posouzení podkladu................................................................................................................20
2.1.Sádrokartonové a sádrovláknité desky......................................................................................20
2.2.Sádra – celosádrové masivní panely..........................................................................................21
2.3.Omítky s obsahem sádry.............................................................................................................21
2.4.Síran vápenatý (anhydrit) – potěry.............................................................................................21
3. Informační zdroje....................................................................................................................21
I když text technického listu se odkazuje na specializovanou normu ÖNORM B 2207, jde o obecně
platné pokyny, které navazuji např. na ČSN 744505 Podlahy, ČSN EN 13318 Potěrové materiály
a potěrové podlahy – Potěrové materiály - Vlastnosti a požadavky.
V ČR nemáme zavedenu klasifikaci zatížení podlah vlhkostí, která je zde definována označení W1 až
W3, proto přejímána bez dalších úprav.
Úvodní poznámka
Zásadně platí poznámky stanovené k této problematice v rakouské normě ÖNORM B 2207. Níže
uvedené výklady představují pouze výtahy z množství informačních materiálů o pokládce dlaždic
a obkladů na podklady s obsahem sádry. Nenárokuje si úplnost. Nelze z nich vyvozovat odpovědnost
a ručení ani žádné jiné nároky.
1. Všeobecné
Vlhkost snižuje pevnost stavebních hmot ze sádry. Vlhkost snižuje přilnavost dlažby.
Stavební materiály ze sádry je tedy nutné před zahájením kladečských a obkladačských prací připravit
podle údajů výrobce lepicích hmot.
Sádrové podklady nejsou vhodné pro pokládku dlažeb či obkladů v průmyslovém/živnostenském nebo
ve zvláště intenzivně využívaném mokrém prostředí (W4) a při nebezpečí provlhnutí, které nelze vyloučit!
Praxe ukázala, že sádrové podklady jsou jako podklad vhodné pro obložení při zohlednění skupin
odolnosti podle ÖNORM B 2207 (W1 až W3) a při systémovém odsouhlasení základového nátěru,
eventuálně alternativního utěsnění, lepidel a spárovacích malt.
Výrobci sádrokartonových desek (SKD), sádrovláknitých desek, celosádrových masivních panelů,
sádrových omítek a sádrových potěrových systémů poskytují technické listy pro pokládku těchto
podkladů dlaždicemi, obkladačkami a deskami. Tyto technické informační listy je třeba mít na zřeteli!
2. Posouzení podkladu
2.1.Sádrokartonové a sádrovláknité desky
Desky se montují podle např. ČSN EN 520 + A1 a pokynů a příruček vydaných Cechem
sádrokartonářů (ÖNORM B 3415 Sádrové desky a systémy sádrových desek – Pravidla pro
plánování a zpracování).
Spáry a styky spár vznikající při montáži se vytmelují tmelem, který doporučuje výrobce, a to tak,
aby tmel přilnul pouze v bezprostřední blízkosti spáry. Je třeba se vyhnout přetažení tmelu ven přes
spáru.
Upozornění mnohých výrobců sádrových desek, aby se otevřené spáry (nevytmelené spáry)
uzavřely lepidlem na obkladačky a dlaždice, obkladači z praxe nedoporučují.
Tím spíše je třeba provádět uzavření spár podle viz např. ČSN EN 520 + A1 a pokynů a příruček
vydaných Cechem suché výstavby ČR a Cechem sádrokartonářů (ÖNORM B 3416) a podle
zpracovatelských doporučení výrobce (ÖNORM B 3415).
Při pokládce na sádrokartonové desky (SKD) musí být proveden základový nátěr podle doporučení
výrobce lepicích hmot. Před začátkem veškerých dalších prací musí základový nátěr dobře
proschnout.
20
2.2.Sádra – celosádrové masivní panely
Zpracování podle např. ČSN EN 520 + A1 a pokynů a příruček vydaných Cechem suché výstavby
ČR a Cechem sádrokartonářů (ÖNORM B 3416) a podle zpracovatelských doporučení výrobce.
Zbytková vlhkost musí být přezkoušena (B2207). Například podle ČSN EN 520 + A1 a pokynů
a příruček vydaných Cechem sádrokartonářů (ÖNORM B3416) je hraniční hodnota podle CM
metody měření vlhkosti 3 % před zahájením obkládání.
2.3.Omítky s obsahem sádry
Všeobecné - zpracování podle ČSN EN 13914-2 - Navrhování, příprava a provádění vnějších
a vnitřních omítek - Část 2: Příprava návrhu a základní postupy pro vnitřní omítky (ÖNORM 3346),
zkoušky podkladu, např. podle ČSN 744505 Podlahy (B 2207), min. tloušťka 10 mm. Pokud výrobce
závazně neuvede jinak, jsou pro obklady zpravidla nevhodné pouze několikamilimetrové stěrkové
hmoty a tenké omítky na betonových podkladech.
Povrch omítky musí být nasákavý, nesmí být zaprášen („zamoučněn“), ani vyhlazen filcovým
hladítkem, resp. nijak vyhlazen. Volné částečky nebo zaprášené povrchy se nedají dostatečným
způsobem zpevnit žádným druhem základního nátěru nebo hloubkového základu. Je třeba je
odstranit. Je nutné provést zkoušku zbytkové vlhkosti (zkouška přístrojem CM, maximálně 1 CM %)!
Soklové lišty - omítky jsou většinou nejdříve tzv. vypalovány až k podlaze, čímž vznikne na
povrchu méně nosná vrstva s malým obsahem pojiva. Zvláště u obkladů z přírodního a technického
kamene jsou osazovány soklové lišty (tzv. metrážní zboží) o délce až 60 cm, které pružně pevnými
vyspárovanými svislými spárami ještě navíc zvyšují soudržnost.
Instalace obkladů - je třeba mít na zřeteli, že se jedná o omítku minimálně třídy pevnosti III (pevnost
v tlaku > 2 N/mm2). Povrchová vrstva, jejíž nosnost je menší kvůli hlazení filcovým hladítkem, musí
být odstraněna. Poté se nanese základní nátěr, který musí bezpodmínečně vyschnout. Pro instalaci
obkladů se doporučují zušlechtěná lepidla.
Po pěti až šesti metrech musí být naplánována dilatační (pružná) spára nášlapné vrstvy. Pružné
spáry musí být také ve styku podlahy a stěny.
2.4.Síran vápenatý (anhydrit) – potěry
Na zřeteli je třeba mít Technický list o litém potěru (CF – litý potěr, samonivelační anhydritový
potěr nebo podobné označení), který byl vydán ve spolupráci s pracovním kolektivem Potěr
(Arbeitsgemeinschaft Estrich).
Speciální pokyn k provádění potěrů pracovního kolektivu Potěry není sice v ČR vydán, ale potěry
se řídí ČSN EN 13318. Předpokládá se, že bude vydán později
Pro dlažby z keramiky a z přírodního kamene je maximální přípustná zbytková vlhkost podkladu
z anhydritu 0,5 CM %, u podlahového vytápění pouze 0,3 CM %, jestliže je šířka spáry menší
než 3 mm a délka hran dlaždic větší než 40 cm. Jsou-li pokládány menší dlaždice a spáry jsou
prováděny s šířkou převyšující 3 mm, pak zbytková vlhkost smí být max. 1 %, u podlahového
vytápění max. 0,5 %.
Anhydritové potěry musí být před zahájením pokládky obroušeny a odsáty (zhotovitelem potěru).
3. Informační zdroje
Pro pokládku dlaždic na sádrových stavebních materiálech lze informace čerpat například z:
•
Zpracovatelské směrnice a technické listy výrobců sádrových stavebních materiálů.
•
Zpracovatelské směrnice a pokyny výrobců lepicích hmot a výrobců alternativních izolačních
systémů.
•
Pokyny Cechu suché výstavby ČR a Cechu sádrokartonářů.
•
Z ČSN 733450 a ČSN 733451 (ÖNORM B 2207).
•
Z ČSN EN 13279-1 Sádrová pojiva a sádrové malty pro vnitřní omítky - Část 1: Definice a požadavky.
21
• Z ÖNORM B 3370 Gips für Bauzwecke (Sádra pro stavební účely).
• Z ČSN EN 520 +A1 (723611) Sádrokartonové desky - Definice, požadavky a zkušební metody.
• Z ÖNORM B 3410 Gipskarton – Platten (Sádrokarton – desky), ÖNORM B 3415 Gipskartonplatten
– Verarbeitung (Sádrokartonové desky – zpracování), ÖNORM B 3416 Wandbauplatten –
Verarbeitungsnorm (Celosádrové masivní stěnové panely – zpracovatelská norma).
22
TECHNICKÝ LIST 05
POKLÁDKA MRAZUVZDORNÝCH
DLAŽEB A OBKLADŮ
Zpracováno podle „Merkblatt_05_Frost_RZ“
23
Pokládka mrazuvzdorných dlažeb a obkladů
Obsah:
1. Výběr materiálu........................................................................................................................24
1.1.Keramické obklady a dlažby.......................................................................................................24
1.2.Přírodní kámen/dlaždice z přírodního kamene..........................................................................24
1.3.Konglomerovaný kámen, umělý kámen.....................................................................................24
1.4.Lepidla do tenkého a středně tlustého lože...............................................................................24
1.5.Spárovací malta............................................................................................................................25
2. Na čem se nachází podklad k pokládce (část stavby)................................................25
3. Podkladní vrstva, její struktura a příprava......................................................................25
3.1.Podklady připravené objednatelem............................................................................................25
3.2.Příprava podkladu........................................................................................................................25
4. Faktory ovlivňující systémy pokládky...............................................................................25
4.1.Všeobecně k povětrnostním podmínkám..................................................................................25
4.2.Pokládka do tenkého a středně tlustého lože...........................................................................25
4.3.Pokládka do tlustého lože...........................................................................................................25
5. Posypová sůl/rozmrazovací prostředek,
resp. vytápění venkovních ploch........................................................................................25
Úvodní poznámka
Podle dosavadních zkušeností není s ohledem na klimatické podmínky ve střední Evropě vždy spolehlivé
a trvalé provádět mrazuvzdornou venkovní dlažbu s dlaždicemi, které jsou mrazuvzdorné podle ČSN EN
10545-12. Proto tento Technický list představuje principy, při jejichž dodržování je zpravidla nebezpečí
poškození vlivem mrazu minimalizováno. Tento soupis však nemusí být úplný.
Technický list se jako „Zpráva o zkušenostech z praxe“ zabývá venkovními dlažbami a schody.
Mrazuvzdorné venkovní dlažby ovlivňují různé faktory, jako je např. výběr materiálů (obkladové prvky,
lepidla, hydroizolace apod.), podklad pokládky, systém pokládky atd.
1. Výběr materiálu
1.1.Keramické obklady a dlažby
Keramické obkladačky, dlaždice a desky, jež mají být pokládány mimo budovy, musí být podle ČSN
EN 10544 – 12 (ÖNORM EN 10545, Část 12 odolné proti mrazu a splňovat navíc níže uvedené
požadavky):
• Minimální tloušťka 10 mm.
• Maximální velikost 30 × 30 cm.
• Povrch pokud možno neglazovaný.
• Barva světlá.
• Výrobní postup pokud možno lisované za sucha.
Velmi dobré vlastnosti vykazují tažené výrobky třídy AI dle ČSN EN 14411 ed. 2
Garanční prohlášení: Výrobce by měl navíc předložit potvrzení o tom, že plánovaný keramický
obkladový materiál může být v praxi použit pro zhotovování mrazuvzdorných obkladů a dlažeb.
1.2.Přírodní kámen/dlaždice z přírodního kamene
Materiály musí splňovat požadavky ČSN EN 12440 Přírodní kámen a následující normy uvedené
v Příručce pro obkládání keramikou, sklem a kamanem, vydal Silikátový svaz 2014 (ÖNORM B
2213, ÖNORM 7213, resp. ÖNORM 12057)
1.3.Konglomerovaný kámen, umělý kámen
Materiály musí splňovat požadavky ČSN EN 14618 a naásledující normy citované v Příručce pro
obkládání keramikou, sklem a kamenem, vydal Silikátový svaz 2014 (ÖNORM B 3257).
1.4.Lepidla do tenkého a středně tlustého lože
Materiály musí splňovat požadavky ČSN EN 12004 +A1 a ČSN EN 12002 (ÖNORM EN 12004
a EN 12002)
24
1.5.Spárovací malta
Materiály musí splňovat ČSN EN 13888 (ÖNORM EN 13 888).
2. Na čem se nachází podklad k pokládce (část stavby)
Podklad k pokládce je plocha, na niž jsou přímo pokládány keramické obkladové prvky.
Na odolnost venkovních keramických obkladů a dlažeb proti mrazu má vedle správného výběru materiálu
vliv i množství jiných faktorů. Mezi tyto faktory patří: spád min. 2 % (hydroizolační a drenážní vrstva,
podklad, lepící vrstva, povrchová nášlapná vrstva), dále pak izolace/utěsnění, napojení, vytváření okrajů,
strukturní uspořádání podle příslušné normy, montáže zábradlí, ozelenění, kvalita plechu, zatížení
posypovými solemi/rozmrazovacími prostředky, odvodňování ploch, dělicí spáry, velikost dilatujících
polí, termická zátěž (akumulace tepla), stavebně fyzikální základy.
Protože tyto faktory nemají u každého podkladu určeného k pokládce stejný vliv, je nutné na jejich
působení a provádění pohlížet u různých podkladů různě:
• balkony, lodžie,
• terasy s prostory, které se nacházejí pod nimi,
• beton na zemině (betonová deska nad úrovní terénu),
• schodiště,
• fasády, sokly.
3. Podkladní vrstva, její struktura a příprava
3.1.Podklady připravené objednatelem
Za odbornou konstrukci podkladní vrstvy nezodpovídá obkladač, takže ji ani nepodrobuje zkoušce.
Závisí na mnoha plánovacích a prováděcích podrobnostech. Tyto podrobnosti je nutné včas sdělit.
3.2.Příprava podkladu
Podklad určený k pokládce musí být přezkoušen obdobně k požadavkům např. v ČSN 7404505
(ÖNORM B 2207). Případné přípravné práce musí být prováděny podle pokynů výrobců materiálů
týkajících se jejich použití.
4. Faktory ovlivňující systémy pokládky
4.1.Všeobecně k povětrnostním podmínkám
Zvláště při nepříznivých povětrnostních podmínkách (teplotní vývoj, vítr, srážky atd.) je třeba dbát
zpracovatelských směrnic výrobců.
4.2.Pokládka do tenkého a středně tlustého lože
• Ve spojitosti s alternativními (volitelnými) izolacemi.
• Ve spojitosti s drenážními a separačními rohožemi.
• Lepidla a systémy pokládky (tekuté lepicí lože nebo systém lepení Floating-Buttering,
tj. s oboustranně naneseným lepidlem).
4.3.Pokládka do tlustého lože
• Ve spojitosti s drenážními a separačními rohožemi.
• Drenážní malta.
• Plovoucí (volná) pokládka na distančních podpěrách nebo ve štěrkovém loži.
5. Posypová sůl/rozmrazovací prostředky, resp. vytápění venkovních ploch
Posypová sůl/rozmrazovací prostředky dílo narušují. Vytápění venkovních ploch vede k většímu zatížení
celé podkladní vrstvy prováděného díla.
25
TECHNICKÝ LIST 06
NAPOJENÍ NA OPLECHOVÁNÍ
Zpracováno podle „Merkblatt_06_Blechanschlüsse_RZ“
27
Napojení na oplechování
Úvodní poznámka
Již dlouho je známo, že vlivem alkalických látek z cementových potěrů, stavebních lepicích hmot
a spárovacích malt dochází k poškození oplechování u balkonů, teras apod.
1. Druhy plechů
Alkalickým látkám z cementových potěrů odolávají plechy měděné, nerezové a hliníkové opatřené
práškovou nátěrovou vrstvou. Ostatní plechy odolné nejsou a vyžadují ochranu.
2. Ochrana oplechování
V návazné „normě pro klempíře“ ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (B2221 je v bodě
5.3.3.2.) stanoveno, že plechy musí mít ochranu proti škodlivým vlivům, a to pomocí oddělující vrstvy.
Norma však již nezmiňuje, kdo je povinen tuto ochranu provést. Tím zůstává nedotčena povinnost
každého odborného zhotovitele, jemuž je to známo, varovat a upozornit, že vlivem následného
alkalického působení mohou vzniknout škody.
3. Možná ochranná opatření
Jako ochranné nátěry se v oboru obkládání vedle komerčně běžně používaných ochranných nátěrů
osvědčily běžné alternativní ochranné nátěry, jež jsou podle údajů výrobce vhodné jako ochranná vrstva.
4. Pružné spárovací hmoty
Podle údajů výrobce musí být vhodné pro daný druh plechu.
28
TECHNICKÝ LIST 07
VELKOFORMÁTOVÉ KERAMICKÉ
OBKLADOVÉ PRVKY A REKTIFIKOVANÉ
OBKLADOVÉ PRVKY
Zpracováno podle „Merkblatt_07_Belagselemente_RZ“
29
Velkoformátové keramické obkladové prvky a rektifikované
obkladové prvky
Obsah:
1. Definice....................................................................................................................................... 30
2. Ovlivňující faktory................................................................................................................... 30
2.1.Období........................................................................................................................................... 30
2.2.Požadavky na rovinnost podkladu............................................................................................. 31
2.3.Velikost keramických obkladových prvků................................................................................. 31
2.4.Specifičnost materiálu................................................................................................................. 31
2.5.Systémy pokládky........................................................................................................................ 31
2.6.Spáry............................................................................................................................................. 31
2.7.Vzory pokládky............................................................................................................................. 32
Úvodní poznámka
Tento Technický list se zabývá zvláštnostmi a dalšími požadavky při pokládce velkoformátových
keramických obkladových prvků a rektifikovaných obkladových prvků. I zde platí všechny podmínky pro
odborně prováděnou pokládku.
U velkoformátových keramických obkladových prvků a rektifikovaných obkladových prvků jsou
rozměrové tolerance přípustné podle ČSN EN 14411 ed. 2 (ÖNORM EN 14411) k tomu, že požadavky
na jakost uváděné v např. ČSN EN 14411 ed. (ÖNORM B 2207 pod bodem 5.3.4) ohledně vzhledu
arozměrové tolerance není možné splnit.
ČSN EN 14411 ed. 2 již částečně řeší tyto problémy včetně zakřivení prvků apod.
V současné době neexistují žádné směrnice či normy upravující zhotovení, výrobu a pokládku
velkoformátových rektifikovaných keramických obkladových prvků.
Tento Technický list se vztahuje na pokládku v interiéru.
1. Definice
Za rektifikované obkladové prvky se považují ze všech stran nařezané/obroušené keramické obkladové
prvky - desky se shodně provedenými hranami. Za velkoformátové obkladové prvky se považují ty,
u nichž má hrana 35 cm a více.
2. Ovlivňující faktory
Při pokládce výše uvedených obkladových prvků je třeba mít na zřeteli vliv následujících faktorů:
• období (klimatické podmínky),
• podklad,
• velikost obkladových prvků,
• specifičnosti materiálu,
• systémy pokládky,
• spáry,
• vzory pokládky.
2.1.Období
Připravenost k pokládce - na připravenost k pokládce se vztahují příslušná ustanovení např. ČSN
EN 13 813 (ÖNORM B 2232 „Potěrové práce“). Ohledně připravenosti k pokládce a únosnosti je
třeba mimo jiné dodržovat údaje výrobce podkladu, resp. údaje výrobce pro podklad použitých
materiálů.
Uvedení do provozu/používání - systém pokládky a tloušťka lepicí vrstvy jsou rozhodující pro dobu
vytvrzení lepidla. Tento proces, který při pokládce velkoformátových obkladových prvků zpravidla
trvá déle než u malých formátů, musí být ukončen před zahájením spárování. Dobu uvedení do
provozu/užívání dlažby je proto třeba stanovit podle údajů obkladače.
30
V souvislosti s podklady citlivými na vlhkost, jako jsou např. anhydritové potěry (ze síranu
vápenatého), je nutné dávat zvláště pozor na krystalickou hydrofilní vlastnost použitého lepidla.
2.2.Požadavky na rovinnost podkladu
Přípustné odchylky od rovinnosti pro zvýšené požadavky podkladu stanovené v ČSN 744505
Podlahy (ÖNORM DIN 18202) nejsou pro pokládku velkoformátových obkladových prvků
a obkladových prvků s rektifikovanými hranami dostačující. Obkladač musí zajistit menší odchylku
od roviny, která tento rámec přesahuje. Tento vedlejší výkon musí být ve výběrovém řízení zadáván
jako hlavní výkon samostatnou položkou a musí být uhrazen (viz ÖNORM B 2110).
V ČR toto ustanovení není obsaženo ani v ceníku prací.
2.3.Velikost keramických obkladových prvků
Při pokládce velkoformátových keramických obkladových prvků a rektifikovaných obkladových
prvků je nutné zohlednit vyšší technickou, časovou a fyzickou náročnost. S velikostí obkladových
prvků se náležitě zvyšuje i množství odřezků – vyšší prořez.
2.4.Specifičnost materiálu
Z výrobně technického pohledu se nemusejí keramické obkladové a dlažební prvky vyrábět zcela
rovně a přesně na míru. V ČSN EN 14411 ed. 2 (ÖNORM EN 14411) jsou mimo jiné stanoveny
tolerance rovinnosti a konkávního nebo konvexího tvaru.
V této normě se nepřihlíží k tomu, že u velkoformátových obkladových prvků a rektifikovaných
obkladových prvků je třeba klást vyšší požadavky na rovinnost a zakřivení hran obkladového
materiálu. Při výběru materiálu je tudíž nutné zvláště přesně dávat pozor na údaje výrobce, jež se
k tomu vztahují.
2.5.Systémy pokládky
Všechny používané materiály jako vyrovnávací hmoty, lepidla, či spárovací hmoty musí být v rámci
systému vzájemně („systémově“) odsouhlaseny. Pokládka musí probíhat kombinovaným systémem
lepení Floating-Buttering obkladového prvku v maltovém loži o tloušťce cca 7 mm. Je třeba použít
lepidla pro lepení obkladů a dlažeb podle ČSN EN 12004 +A1 Typ C2FTS1, které podle údajů
výrobců musí být zejména vhodný pro pokládku velkoformátových obkladových prvků.
Při redukci namáhání ve smyku mohou pomoci oddělovací systémy. Na stěnách vyšších než 3 m je
třeba velké keramické obkladové prvky stěn zajistit (kotvit) mechanicky.
2.6.Spáry
Spáry plní nejen optickou, nýbrž i technickou funkci. Doporučení ohledně šířky spár výrobců
velkoformátových keramických obkladových prvků zohledňují především vzhled, a nezohledňují
technickou funkci spáry. Proto je nutné tato doporučení chápat pouze jako nezávazný návrh podoby
spár.
Obkladové spáry (pracovní spáry) - při výběru šířky spáry je nutné mít na zřeteli formát a tloušťku
obkladových materiálů. Spáry mezi jednotlivými obkladovými prvky spáry musí mít minimální šířku
3 mm. Je třeba používat spárovací maltu podle ČSN EN 13888.
Řemeslné provádění spárování a jakost spárovací malty vedou k tomu, že naprosto rovné
vyspárování není možné, tzn., že nelze, aby rovina provedená ze spárovací malty byla přesně
v rovině sousedících obkladových prvků.
Spáry vymezující velikost dilatujícího pole/dilatační spáry - principiálně se musí brát zřetel
na celkovou situaci (teplotní zátěž vlivem slunečního záření, velikost a uspořádání prostoru, šířka
spáry, barva obkladu, spáry z podkladu atd.). Mohou být doporučeny další dilatační obkladové
spáry. Dilatační obkladové spáry by měly mít shodnou šířku jako spáry obkladu. Šířka dilatační
spáry má být min. 3 mm.
Podle např. ČSN 13318, ČSN EN 13 813 (ÖNORM B2232 a ÖNORM B 2242-1 až 5) nemá být
maximální jednotlivá plocha 40 m2, resp. délka strany nemá přesahovat 8 m, přičemž poměr stran
u pravoúhlé plochy má být 1:2 až do max. 1:2,5.
31
2.7.Vzory pokládky
Velkoformátové obkladové prvky a rektifikované obkladové prvky by měly být pokud možno
pokládány s nepřetržitým vyspárováním (vyspárováním bez přerušení).
U všech ostatních vzorů pokládky (poloviční přesazení - dlaždice je odsazena o polovinu předchozí
řady apod.) je třeba s upozorněním na rozměr osazení (přesahy hran) a kvůli zredukování možných
smykových napětí, naplánovat a provést další úpravy, jako je např. zabudování oddělovacích
systémů. Viz k tomu např. ČSN 744505 (ÖNORM B 2242-5, vydání 2007, resp. DIN 18560).
32
TECHNICKÝ LIST 08
POKLÁDKA DLAŽEB NA LITÝ ASFALT
Zpracováno podle „Merkblatt_08_Gussasphalt_RZ“
33
Pokládka dlažeb na litý asfalt
Staré potěry z litého asfaltového potěru se často – kvůli změně podmínek užívání – opatřují keramickými
obklady. Práce nevykazující poškození a tím žádné závady, závisí na jedné straně na stavu potěru a na
druhé straně na budoucí zátěži. Litý asfalt jako podklad pro dlažbu je zásadně vyloučen ve venkovním
prostoru, protože je při vyšších teplotách plastický.
Instalování podlahového vytápění/topné rohože není přípustné.
V interiéru je nutné se ujistit, že před obkládáním došlo k opískování, a že asfalt má matný černý povrch.
Lesklé asfaltové potěry bez předchozí úpravy nejsou pro pokládku vhodné. Principiálně jsou pro tuto
pokládku vhodné všechny třídy kvality litého asfaltu stanovené např. v ČSN EN 13813 (ÖNORM B
2232). Je však třeba zajistit, aby na plánované ploše nevznikala žádná smyková zátěž a nepůsobily ani
žádné vyšší teploty jako např. oslunění.
U předpokládaného statického zatížení vlivem vyšších tlaků vyvíjených na plochu upozorňujeme na
např. ČSN EN 13813 (ÖNORM B 2232, Část 5.3.3.2.6.1 (2) minimálně třída jakosti IP70-GE 40).
Větší nerovnosti nelze v průběhu kladečských prací vyrovnávat, protože jsou po předběžném základovém
nátěru bez použití ředidla připravovány vhodnými stěrkovými hmotami. Zvláště u velkoformátových
obkladových prvků je výhodou použití oddělovacího systému.
Pokládka keramické dlažby je realizována metodou kladení do tenkého lože pomocí lepidla třídy jakosti
C2S1 zušlechtěné polymerními pojivy podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002
a 12004). Správné nanášení adheziva na litém asfaltu před pokládkou, výběr stěrkové malty a lepidla
probíhá podle údajů výrobce.
34
TECHNICKÝ LIST 09
POKLÁDKA DLAŽEB A OBKLADŮ NA
VÝROBKY FIRMY
SANITÄR-ELEMENTBAU
Zpracováno podle „Merkblatt_09_Sanitär_RZ“
35
Pokládka dlažeb a obkladů na výrobky firmy Sanitär-Elementbau
1. Sanitární příčky INSTA BLOC
Sanitární příčky INSTA BLOC jsou instalační stěny z pórobetonu Leca (cca 850 kg/m3) na celou výšku
místnosti, s rovnou přední stěnovou stranou a staženou vyhlazenou zadní stranou. Tyto podklady mohou
být vyrovnávány pouze cementovou stěrkovou hmotou zušlechtěnou polymerními pojivy, podobně jako
pro kontaktní zateplovací systémy.
1.1.Minimální stáří prefabrikovaného dílu 4 měsíce
Při tloušťce dílu do 30 cm - smršťování ještě neodeznělo, proto musí být před pokládkou umístěna
oddělovací vrstva.
Oddělení může být provedeno formou alternativní izolace (minimální tloušťka vrstvy: 1 mm tloušťky
suché vrstvy) nebo systémovým oddělením. V obou případech je nutné keramické obkladové prvky
pokládat pomocí polymerními pojivy zušlechtěné cementové lepidlové hmoty třídy jakosti C2S1
nebo lepidlovou hmotou modifikovanou epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti R1 podle ČSN EN 12002
a ČSN EN 12004 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
Při tloušťce dílu nad 30 cm je nutné počítat se zvýšeným zbytkovým smrštěním. Oddělující vrstva
může být prováděno pouze formou systémového oddělení, s pokládkou dlaždic pomocí polymerními
pojivy zušlechtěného cementového lepidla třídy jakosti C2S1 nebo lepidla modifikovaného
epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti R1 podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN
12002 a 12004).
1.2.Stáří prefabrikovaného dílu nad 6 měsíců
Při tloušťce dílu do 30 cm - v tomto případě lze bez dalších opatření pokládat pomocí cementového
lepidla třídy jakosti C2S1 zušlechtěného polymerními pojivy nebo lepidlem modifikovaným
epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti R1 podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN
12002 a 12004).
Při tloušťce dílu nad 30 cm - protože je nutné ještě počítat se zvýšeným zbytkovým smrštěním,
musí být před pokládkou dlaždic umístěna oddělující vrstva. Oddělení může být provedeno formou
alternativní izolace nebo systémově.
V obou případech je nutné dlaždice pokládat pomocí polymerními pojivy zušlechtěné cementového
lepidla třídy jakosti C2S1 podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
V části se stříkající vodou, od třídy odolnosti W3, musí být vždy stanovena alternativní izolace,
na níž jsou pak dlaždice pokládány pomocí cementového lepidla třídy jakosti C2S1 zušlechtěné
polymerními pojivy nebo lepidlem modifikovaným epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti R1 podle ČSN
EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
2. Sanitární tvárnice INSTA BLOC
Sanitární tvárnice INSTA BLOC jsou instalační stavební prvky plněné Leca integrální polyuretanovou
pěnou [iPUR] s oboustranně kvalitním hladkým krycím povrchem. Protože je tento povrch uzavřen
pláštěm, je nutné jej obrousit. Pokládka může pak probíhat pomocí polymerními pojivy zušlechtěné
cementového lepidla třídy jakosti C2S1 nebo lepidla modifikovaného epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti
R1 podle ČSN EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
3. Vanové nosníky INSTA BLOC
Vanové nosníky INSTA BLOC pro koupelnové vany a sprchové vaničky jsou vyrobeny z tvrzené
polyuretanové pěny. Pokládka by měla probíhat pomocí cementového lepidla zušlechtěné polymerními
pojivy třídy jakosti C2S1 nebo lepidla modifikovaného epoxidovou pryskyřicí třídy jakosti R1 podle ČSN
EN 12002 a ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004).
36
TECHNICKÝ LIST 10
POKLÁDKA NA POLYESTEROVÉ
PODLOŽKY
Zpracováno podle „Merkblatt_10_Polyester_RZ“
37
Pokládka na polyesterové podložky
Opakují se poškození nášlapných vrstev dlažeb způsobené podkladem obsahujících polyester, resp.
při použití obkladových materiálů z přírodního kamene, které jsou na rubové straně opatřeny vrstvou
polyesteru.
Jedná o tyto příklady:
• izolační systémy proti vlhkosti na bázi polyesteru vysoké kvality,
• staré plavecké bazény vyrobené z polyesteru, které nyní mají být obkládány,
• velmi tence nařezané přírodní kameny, jež jsou na zadní straně vyztuženy tkaninou v polyesterovém
loži.
Pokládka dlažby na podklady s obsahem polyesteru, resp. dlažebních materiálů s polyesterovou
vrstvou nesmí být prováděna cementovým lepidlem, tzn. s hydraulickým pojivem, protože při vlhkosti
má polyester v kontaktu s cementem sklon se povrchově rozkládat a následně dojde k oddělení
dlaždicového obkladu od podkladu.
Jedná se o případy, kdy polyesterové vlákno není povrchově upraveno akrylátovým nebo epoxidovým
povlakem. Podobný problém vzniká u sklotextilních tkanin.
Ve všech těchto případech, při vystavení trvalé zátěži vlhkem, počínaje skupinou odolnosti W3, je nutné
použít lepicí hmoty na bázi polyuretanové nebo reakční pryskyřice třídy jakosti R1 podle ČSN EN 12004
(ÖNORM EN 12004) jako lepicí malty, a mohou být použity i jako spárovací malty.
38
TECHNICKÝ LIST 11
POKLÁDKA DLAŽEB A OBKLADŮ
Z UMĚLÉHO KAMENE NA BÁZI
REAKČNÍ PRYSKYŘICE
Zpracováno podle „Merkblatt_11_Kunststeine_RZ“
39
Pokládka dlažeb a obkladů z umělého kamene na bázi reakční
pryskyřice
K výrobě umělého kamene na bázi reakční pryskyřice je zpravidla používáno drobné kamenivo, které
je spojeno umělými pryskyřicemi jako polyester nebo epoxidová pryskyřice atd. Tento postup umožňuje
vyrábět velkoformátové bloky, z nichž jsou řezány tenké desky s délkou stran do 1 m a malou tloušťkou.
Stejnou technikou jsou vyráběny i soklové lišty o nadměrných délkách. Tyto desky jsou vizuálně velmi
atraktivní. Při pokládce je ale třeba vycházet z toho, že pro různé druhy umělého kamene zásadně nelze
použít libovolnou lepicí maltu.
Umělé kameny mají na základě vysoké citlivosti na vlhkost jednotlivých použitých druhů přírodního
kamene (zvláště u zelených nebo tmavých barev) sklon, při déle trvající vlhkosti, ale i při vyšších
teplotách (podlahové vytápění) se zvlňovat (konkávně deformovat). Je to např. způsobeno pokládkou
prováděnou s běžnými hydraulickými lepidly.
Zpravidla je doporučováno používat kombinovaně zušlechtěné rychle tuhnoucí lepidla (s postupem
Floating-Buttering) třídy jakosti C2FS1 nebo lepicí hmoty na bázi reakční pryskyřice třídy jakosti R1
podle ČSN EN 12002, ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 a 12004). Tím se díky rychlému
vytvrzení lepidla a jeho navázání vodou zamezuje konkávní deformaci desek.
Všeobecně radíme nepokládat do tlustého lože. V jednotlivém případě se vždy doporučuje se dotazovat
výrobců umělých kamenů i výrobců lepidel.
Pokud výrobce neposkytne jednoznačná doporučení k pokládce dlažeb a obkladů z technického
kamene viz kapitola „Průvodce při výběru a pokládce obkladů z umělého kamene v Příručce pro okládání
keramikou, sklem a kamenem, str. 16–19, kde jsou uvedeny všechny odkazy na platné ČSN (viz ČSN EN
14617-12 Umělý kámen – zkušební metody část 12 Stanovení rozměrové stálosti - ÖNORM EN 1461712 Künstlich hergestellter Stein – Prüfverfahren – Teil 12: Bestimmung der Maßhaltigkeit. Zásadně by
mělo proběhnout velkoplošné otestování s formáty určenými pro předmětné staveniště a testované
plochy by měly být sledovány minimálně 14 dní.
40
TECHNICKÝ LIST 12
SUCHÁ POKLÁDKA DLAŽEB
A OBKLADŮ NA DŘEVOTŘÍSKOVÉ
DESKY TYPU P5
Zpracováno podle „Merkblatt_12_Spanplatten_RZ“
41
Suchá pokládka dlažeb a obkladů na dřevotřískové desky typu P5
(dříve V100/V100G)
Nosné konstrukce ze dřeva se v závislosti na vlhkosti vzduchu chovají vždy podstatně jinak, než tuhý
keramický obkladový prvek. Mají tendenci více měnit tvar, a tudíž se nedá na ně nahlížet jako na běžný
stabilní stavební podklad. Tento fakt je třeba brát v úvahu především, vždy je tu však zbytkové riziko,
i když jsou dodržována doporučení jak pokládku provádět. Proto je radíme aplikovat jen na malé ploše.
Jako podklad pro pokládku dlaždic mohou být použity pouze dřevotřískové desky typu P 5 podle ČSN
EN 312 (ÖNORM EN 312). Přestože jsou tyto desky pojeny s odolností proti vlhkému prostředí, dřevěné
třísky jsou citlivé na vlhkost a při změně vlhkosti okolního vzduchu mají tyto desky sklon měnit tvar.
Desky mají mít tloušťku minimálně 25 mm, po obvodu musí být vodovzdorně slepeny na spojích s perem
a drážkou, které je nutné s uspořádáním osadit (vazba). Příčné spoje musí být vždy nad podložkou
(dřevěnou příčkou nebo podkladními panely).
Pevné spojení pomocí vrutů mít maximální rozteč 400 mm, přičemž délka vrutu má být minimálně
dvojnásobek tloušťky desky. V době zabudovávání musí desky typu P 5 vykazovat vlhkost stanovenou
pro zabudování podle normy (viz ČSN EN 312, resp. ÖNORM EN 312).
Nosná konstrukce z dřevěných příček, resp. podkladních dřevěných panelů musí vzhledem k rozměrům
a odstupům splňovat např. ČSN EN 520 +A1 a pokyny cechů (ÖNORM B 3415). Vzdálenost příček
nemá překročit 400 až 500 mm. Podlahové konstrukce musí být prováděny do největší možné míry bez
vibrací („bez houpání“). Instalování stěnového a podlahového topení není přípustné.
Pokládka dlažby/obkladu:
• Je třeba mít na zřeteli např. ČSN EN 14411 ed., ČSN 744505 (ÖNORM B 2207) a to, že rozměr
dlaždice nemá být větší než 20 × 20 cm.
• Jako ochranu proti vlhkosti, pro lepší adhezi a také pro oddělení dlažby či obkladu od podkladu
doporučujeme opatření vrstvou s pružnou alternativní izolací.
• Na ni jsou pokládány dlaždice a obkladačky pomocí lepidla zušlechtěného polymerními pojivy třídy
jakosti C2S1, disperzních lepidel třídy jakosti D2 nebo lepidel na bázi reakční pryskyřice třídy jakosti
R1 podle ČSN EN 12002, ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 12004).
• Upřednostňuje se systémové oddělení se stejnými účinky – zvláště u velkoformátových dlaždic.
• Styčná (připojovací) spára k jiným částem stavby má být široká minimálně 15 mm, resp. v části
stěna-podlaha 10 mm. Je nutné ji nechat otevřenou, resp. uzavřít ji pružně.
Spárování:
• Doporučujeme používat zušlechtěnou spárovací maltu třídy jakosti CG2W nebo na bázi reakční
pryskyřice – spárovací maltu třídy jakosti RG podle ČSN EN 13888 (ÖNORM EN 13888).
• U hraničních části stavby, vnitřních a vnějších rohů jsou spáry vytvářeny jako pružné dilatační
(obvodové) spáry.
Poznámky vydavatele:
Pro informaci ohledně rozlišení mezi suchým a mokrým prostředím odkazujeme na ČSN EN 312,3
(ÖNORM EN 312, 3) Klasifikace desek, poznámka pod čarou 1: „Vlhké prostředí je podle Eurocode
5 – Navrhování dřevěných konstrukcí (ENV 1995-1-1) definováno užitnou třídou 2, vyznačující se
obsahem vlhkosti materiálu, který odpovídá teplotě 20 °C a relativní vlhkosti okolního vzduchu, která
několik týdnů v roce přesahuje hodnotu 85 %.
Desky tohoto druhu jsou vhodné pro použití v biologických třídách ohrožení 1 a 2 podle ČSN EN
335–3 (EN 335-3).
42
TECHNICKÝ LIST 13
NA CEMENTOTŘÍSKOVÉ DESKY
Zpracováno podle „Merkblatt_13_Zement-Span_RZ“
43
Pokládka dlažeb a obkladů na cementotřískové desky
Cementotřískové desky se používají např. při suché výstavbě, případně při obkládání jako ztracené
bednění atd. Při vysoké materiálové pevnosti mají nápadně vysoké hodnoty smršťování a bobtnání
v závislosti na neustále se měnící vlhkosti okolního vzduchu.
Při změně vlhkosti vzduchu mohou např. mezi letními a zimními klimatickými podmínkami v místnosti
(75% relativní vlhkost vzduchu, resp. 35% relativní vlhkost vzduchu) vzniknout změny tvaru o velikosti
několika milimetrů na běžný metr. Na základě těchto vysokých rizik proto nemůžeme všeobecně nic
doporučovat.
Je doporučeno postupovat pouze po domluvě s výrobcem těchto desek, přičemž je zapotřebí brát zřetel
hlavně na vhodnost, zpracování a montáž desek.
44
TECHNICKÝ LIST 14
NA OSB DESKY V INTERIÉRU
Zpracováno podle „Merkblatt_14_OSB_Platten_RZ“
45
Pokládka dlažeb a obkladů na OSB desky v interiéru
1. Všeobecné
Používané OSB desky musí zásadně splňovat ustanovení ČSN EN 300 (ÖNORM EN 300) a musí být
zabudovány podle směrnic výrobců.
Nosné konstrukce ze dřeva se chovají vždy podstatně jinak než tuhý keramický obklad podle vlhkosti
vzduchu. Mají tendenci více měnit tvar, a tudíž se nedá na ně nahlížet jako na běžný stavební podklad.
Podle výrobců nejsou OSB desky ideálním podkladem pro pokládku dlažby/obkladů. I když jsou
dodržována doporučení jak pokládku provádět, vždy je určité riziko nezdaru. Proto je radíme aplikovat
jen na malé ploše.
Jako podklad pro pokládku dlažby/obkladů smějí být používány jen desky:
• OSB/3 desky pro nosné účely a použití ve vlhkém prostředí,
• OSB/4 vysoce zatížitelné desky pro nosné účely a použití ve vlhkém prostředí.
Přestože jsou tyto desky pojeny pojivem odolným proti vlhkosti, dřevěné třísky jsou na vlhkost citlivé; při
změně vlhkosti prostředí mají tyto desky sklon měnit tvar. Desky mají mít tloušťku minimálně 25 mm pro
podlahy a 18 mm pro stěny a musí být upevněny pevně. Spojují se pevně perem a drážkou a musí být
k nosné konstrukci přišroubovány.
Prohýbání nosné konstrukce a OSB desek musí být omezeno na délku L/600 viz Eurocode 5 a doporučení
výrobců.
Instalace stěnového, resp. podlahového topení není na OSB deskách přípustná.
2. Vzdálenosti okrajů – dilatační spáry
Položené OSB desky musí mít od stěny minimální vzdálenost 15 mm. Tato vzdálenost umožňuje, aby
desky pracovaly bez napětí a podlahová konstrukce se provětrávala. Podlahové lišty musí být provedeny
tak, aby bylo zajištěno provětrávání podlahy.
Podpěry musí být umístěny mezi sebou v dostatečné vzdálenosti. Každé 3–4 m je nutné naplánovat
dilatační spáry.
Styčná (připojovací) spára k jiným částem stavby má mít minimálně šířku15 mm, resp. v části stěna –
podlaha 10 mm. Je nutné ji nechat otevřenou, resp. ji pružně uzavřít.
3. Pokládka dlaždic/obkladů
Je třeba mít na zřeteli např. ČSN EN 14411 ed. 2 (ÖNORM B 2207), rozměr dlaždice/obkladačky nesmí
překročit 20 × 20 cm. Dlaždice/obkladačky by měly být místo na položených OSB deskách nalepeny na
dodatečně namontovaný oddělující systém.
Před provedením izolace a/nebo pokládkou dlažby/obkladů je třeba desku obrousit a/nebo opatřit
vhodným základním nátěrem. Povrch podkladu musí být chráněn pružnou alternativní (volitelnou) izolací
proti přijímání vlhkosti. Pokládáno by mělo být pomocí lepidla zušlechtěného polymerními pojivy třídy
jakosti C2S1, disperzních lepidel třídy jakosti D2 nebo lepidel na bázi reakční pryskyřice třídy jakosti R1
podle ČSN EN 12002, ČSN EN 12004 +A1 (ÖNORM EN 12002 12004).
4. Spárování
Doporučujese používat zušlechtěnou spárovací maltu třídy jakosti CG2W nebo na bázi reakční
pryskyřice – spárovací maltu třídy jakosti RG podle ČSN EN 13888 (ÖNORM EN 13888). U hraniční
části stavby, vnitřních a vnějších rohů, jsou spáry vytvářeny jako pružné dilatační (pohybové) spáry.
5. Poznámka
Pro informaci ohledně rozlišení mezi suchým a mokrým prostředím odkazujeme na EUROCODE 5
týkající se tříd vlhkosti, resp. užitných tříd:
Užitná třída 1 (suché prostředí, service class SC1) - vyznačuje se obsahem vlhkosti ve stavebních
materiálech, který odpovídá teplotě 20 °C a relativní vlhkosti okolního vzduchu, která několik týdnů
v roce přesahuje hodnotu 65 %.
Užitná třída 2 (vlhké prostředí, service class SC2) - vyznačuje se obsahem vlhkosti ve stavebních
materiálech, který odpovídá teplotě 20 °C a relativní vlhkosti okolního vzduchu, která několik týdnů
v roce přesahuje hodnotu 85 %.
46
TECHNICKÝ LIST 15
TERASY – PROBLEMATIKA PŘÍMÉHO
NAPOJENÍ NA ZEMINU
(TERASY NA TERÉNU)
Zpracováno podle „Merkblatt_15_Terrassen_RZ“
47
Terasy – problematika přímého napojení na zeminu (terasy na
terénu)
Neustále se objevujícím problémem při pokládce dlaždic a desek na terasách s přímým napojením
na zeminu je pomalé rozrušování lepidla v okrajových částech. Hlavní důvodem způsobující pomalé
narušování maltové struktury je pronikání kyseliny huminové do maltové vrstvy. Huminové kyseliny
jsou tmavě hnědé sloučeniny vznikající v půdě chemickou a biologickou přeměnou z odumřelých částí
rostlin. Voda obsahující huminové kyseliny (pH < 6,5) se považuje za agresivní vůči betonu a způsobuje
rozpad ztvrdlého cementového tmelu.
Cementové lepidlo při dlouhodobém přímém styku se zeminou (zpravidla jeden až dva roky) se narušuje
a vykazuje patrné známky rozpadání. To dlouhodobě vede k odpadávání dlaždic v okrajové části (1 až
2 řady, v závislosti na velikosti formátu dlaždic/desek). Taková narušení však mohou vznikat i vlivem
roztoků na zalévání, resp. tekutých hnojiv u hrnkových rostlin, které velmi dlouho stojí na jednom místě.
Řešení problému - terasu je třeba konstrukčně oddělit od zeminy, např. oddělením štěrkem, výškovým
odsazením od travní plochy více než 10 cm, oplechováním okrajů apod. Lze také přední stranu betonové
konstrukce opatřit okrajovými lištami nebo osadit nopovými pásy.
Jestliže existují části, kde není možné se kontaktu se zeminou vyhnout, pak musí být lepicí malta od
humusové vrstvy oddělena izolací na bázi reakční pryskyřice.
48
TECHNICKÝ LIST 16
OSAZENÍ SOKLOVÝMI LIŠTAMI
Zpracováno podle „Merkblatt_16_Sockelleisten_RZ“
49
Osazení soklovými lištami
Deformaci potěru v okrajové části lze očekávat i po řádně provedené pokládce dlaždic a není možné ji
předvídat. Podlahové a soklové lišty musí být spojeny pružnými spárovacími hmotami.
Tahové síly mohou v soklové části způsobovat odpadávání, např. pokud není vhodný omítkový podklad
nebo i pokud je podklad se separačními vrstvami. Za takový druh škody obkladač nezodpovídá a není
ani součástí záruky.
Podmínky - objednatel je povinen před zahájením potěrů, omítkářských nebo malířských prací sdělit
příslušným zhotovitelům všechny plochy, které se mají pobkládat.
Podklad - musí být předán ve stavu připraveném k pokládce a nesmí obsahovat nečistoty, nátěry
snižující přilnavost a nedostatečně přilnavé vrstvy. Okrajové pásky pro potěry musí být k dispozici
a nesmějí se zkracovat/odřezávat.
Podklad musí být volný pro pokládku dlaždic a nesmějí se vyskytovat žádné oddělující vrstvy, resp.
součásti snižující přilnavost. Omítky nesmí být rozetřeny ani vyhlazeny a musí mít minimální pevnost
v tlaku 2,5 N/mm2.
Pokládka - již vyhlazené nebo rozetřené omítkové plochy musí být před obkládáním zdrsněny
a odprášeny. Je nutné též odstranit dělicí vrstvy. Tyto výkony má povinnost provádět ten, kdo je zavinil,
nebo je obkladač zaúčtuje zvlášť.
Všechny použité obkladové materiály (základní nátěr, lepidlo na obkladačky, spárovací malta, silikon)
musí být aplikovány podle pokynů výrobců a podléhají zadávacím ustanovením ČSN 733451 a ČSN
733450 (ÖNORM B 3407).
V celé soklové části musí být naplánovány každých 5 až 6 metrů dilatační spáry. Tyto spáry musí být –
podobně jako styčná (připojovací) spára podlahy a stěny – pružně vyspárovány.
Poznámka
Odtržení spáry v části podlahy a stěny se považuje za záležitost údržby. Silikonové spáry jsou tedy
údržbové spáry. Tento způsob poškození je konstrukčně fyzikálním důsledkem a není závadou obkladu.
Při odpadávání soklu je rozhodující typ porušení lepeného. Jestliže je na obkladačce dostatečné velká
plocha lepidla (min. 45-80 %), pak se pokládka považuje za řádně provedenou a odpadnutí vzniklo
z důvodu zdeformovaného podkladu nebo závadným způsobem jeho provedení.
50
TECHNICKÝ LIST 17
ČIŠTĚNÍ, PÉČE A ÚDRŽBA PLOCH
Z KERAMICKÝCH OBKLADŮ
Zpracováno podle „Merkblatt_17_Keramik_RZ“
51
Čištění, péče a údržba ploch z keramických obkladů
Úvodní poznámka
Obklady a dlažby z jiných materiálů, např. z přírodního nebo umělého kamene, z cihelných a klinkerových
pásků, skla, povlakovaného materiálu apod. vyžadují zvláštní péči a údržbu. Doporučujeme odborné
poradenství, jež poskytuje odborný dodavatel v oblasti pokládky obkladů a dlaždic.
1. Všeobecné
Pozdější čištění, péče a údržba obkladu přechází po jeho převzetí do odpovědnosti uživatele nebo
provozovatele. Při čištění je třeba myslet na to, zda se používané čisticí prostředky snášejí s příslušným
obkladovým a spárovacím materiálem. V případě potřeby je nutná pokládka vzorové plochy.
Aby se zhotovitel vyhnul škodám z důvodu použití nevhodných čisticích prostředků pro keramický
obklad/dlažbu, měl by objednateli prokazatelným způsobem předat doporučení jak obklad/dlažbu čistit.
V souvislosti s používáním čisticího prostředku je nutné pamatovat na údaje výrobce a předpisy ohledně
aplikace a vyhnout se příliš velké dávce používaného prostředku.
Použité čisticí prostředky je nutné beze zbytku odstranit.
K minimalizování nákladů na čištění doporučujeme v částech se stříkající vodou použít po spárování
prostředky odpuzující nečistotu a vodu nebo použít ochrannou impregnaci.
2. Čištění
Při čištění obkladů/dlažeb se používají čisticí prostředky s kyselou, neutrální nebo zásaditou chemickou
reakcí.
Denní čištění (údržbové) musí být vždy prováděno neutrálními nebo lehce alkalickými („mýdlovými“)
čisticími prostředky. K jednoduchému odstranění minerálních nečistot (např. vodní kámen, cementový
povlak) je však potřeba případně použít kyselý čistič. Spárování většinou na bázi cementu u obkladů
a dlažeb však není odolné proti kyselinám. Moderní čisticí prostředky do domácnosti („odstraňovače
vodního kamene“) jsou často kyselé a obsahují kyselinu citronovou, octovou a další kyseliny ve vysoké
koncentraci. Při chybném nebo dlouhodobém používání mohou cementovou spárovací hmotu poškodit.
V případě potřeby může být cementová spárovací hmota zatížena kyselým čisticím prostředkem
nejdříve až po sedmi dnech po spárování, aby se hned na začátku při vyspárování nesnížila odolnost
proti následným čisticím pracím prováděným mechanicky a chemicky.
K zamezení poškození cementové spárovací hmoty musí být obklad/dlažba před případným nanášením
kyselého čističe bezpodmínečně předem navlhčen a po očištění pečlivě opět opláchnut čistou vodou.
Případně může být neutralizován i tím, že se použije alkalický čisticí prostředek. I u velmi silných
alkalických čisticích prostředků může být nutné předběžné navlhčení obkladu/dlažby.
Spárování na bázi epoxidové pryskyřice je vůči agresivním čističům většinou odolné. (Dbát tabulky
výrobce ohledně odolnosti!). Při takovém druhu spárování je třeba nezapomínat na to, že v souvislosti
s postupem čištění nesmí být spáry zatěžovány teplotami vyššími než 75 °C.
3. Péče
Ošetřující prostředky vytvářející filmovou emulzi nebo vrstvu, jako např. vosky na podlahy, či oleje, mění
vlastnosti povrchu. Mají negativní vliv na vzhled, údržbu i hygienické vlastnosti a protiskluznost.
4. Údržba
Keramické obklady/dlažby patří k povrchům nejtrvalejším, nejvíce odolávajícím namáhání
a nejjednodušeji udržovatelným. Přesto ale pro dlouhodobé zachování kvality vyžadují údržbu
odpovídající stupni namáhání. Zřejmé poškození je nutné ihned odstranit, aby se zabránilo dalšímu
následnému poškození. Pružné spáry (silikonové) musí být průběžně udržovány.
52
5. Zvláštní upozornění
Keramické obklady/dlažby nejsou vodotěsné vzhledem k tomu, že mají spáry.
Nadměrné nebo neodborné používání čisticích prostředků, vysokotlakých čističů a pomocných čisticích
prostředků způsobujících poškrábání nebo obrušování keramického obkladu/dlažby může vést k jeho
poškození.
Používání rozmrazovacích prostředků zpravidla vede k závažným poškozením.
6. Výběr čisticích prostředků
Z důvodu velkého množství čisticích a údržbových prostředků, které jsou na trhu k dostání, doporučujeme
odbornou konzultaci s odborným dodavatelem keramických obkladových prvků.
53
TECHNICKÝ LIST 18
VLIV TĚSNICÍCH PÁSŮ NA IZOLACI
KROČEJOVÉHO HLUKU V MOKRÉM
PROSTŘEDÍ
Zpracováno podle „Merkblatt_18_Dichtbänder_ RZ“
55
Vliv těsnicích pásů na izolaci kročejového hluku v mokrém
prostředí
Úvodní poznámka
Podnětem k tomuto technickému listu je otázka, zda má zabudování těsnicích pásů v mokrém prostředí
vliv na kročejový hluk.
Pro zabudování těsnicích pásů v mokrém prostředí neexistují žádné normy ani směrnice. Toto
doporučení má upozornit na problematiku zabudovávání těsnicích pásů a její řešení. Výsledky zkoumání
uváděné v tomto technickém doporučení vycházejí z výzkumné práce, jež byla společně financována
členy Odborného svazu chemického průmyslu v Rakousku – Technický pracovní kruh, profesní skupina
Stavební lepicí hmoty: „Zkoumání problematiky kročejového hluku v mokrém prostředí v oblasti bytové
výstavby“, prováděné Institutem pozemních a průmyslových staveb, Laboratoří stavební fyziky Technické
univerzity ve Štýrském Hradci (Institut für Hochbau u. Industriebau, Labor für Bauphysik der TU Graz).
Zpracovatelé: Horst Gamerith, Heinz Ferk, Ernst Reiterer, Markus Mosing a Andreas Höller ve spolupráci
se Zemským cechem kamnářů, obkladačů (Landesinnung der Hafner, Platten- und Fliesenleger). Toto
doporučení bylo zpracováno od léta 2007 do jara 2009.
1. Všeobecné
1.1.Požadavky na zvukovou izolaci
Podle např. ČSN EN ISO 140-4,3,6 „Protihluková izolace a prostorová akustika v pozemních
stavbách“ – Část 2 (ÖNORM B 8115 „Schallschutz und Raumakustik im Hochbau“) to znamená:
Požadavky tabulky 6 (Budovy „bez“ provozoven) a tabulky 7 (Budovy „s“ provozovnami) je nutné
přiřadit bez zohlednění i nášlapné vrstvy (např. podlahy pokryté kompletně koberci, koberce,
rohože) některému z daných zařizovacích předmětů; naproti tomu je nutné vzít v úvahu nášlapné
vrstvy položené natrvalo (např. potěry, nalepované parkety, dlažba).
Podle např. ČSN EN ISO 140-4,3,6 (ÖNORM B 8115-2) musí být dodržen vyhodnocený nejvyšší
povolený standard hladiny kročejového hluku podle tabulky 6 a tabulky 7. Rozlišuje se zde mezi
budovami „s provozovnami“ a budovami „bez provozoven“ (tabulka 6).
Tím je hodnota protihlukové izolace v obytných místnostech vzhledem k sousedním budovám
a sousedním užitným jednotkám stanovena na 43 dB, přičemž platí bod 4.6.1 ČSN EN ISO 140-4,
3, 6 (ÖNORM B 8115-2; bod 4.6.1):
„Protihluková izolace v budovách bez provozoven musí splňovat požadavky uvedené v tabulce 6.
K vedlejším místnostem je vyhodnocená přípustná standardní protihluková izolace, která je vyšší
o 5 dB.“
Z toho pro mokré buňky/boxy vyplývá protihluková hladina 43 + 5 = 48 dB.
1.2.Praktický test u akustických mostů, jimiž se šíří hluk
Akustické mosty šířící hluk tím, že se u stěny nachází obklad, který je nepružně vyspárovan nebo
jsou nedostatečně vyškrábané styčné (připojovací) spáry přenášející hluk, případně nemá žádnou
spáru.
Dále jsou uvedeny účinky těchto akustických mostů, jež byly prokázány pomocí praktických testů
v průměrné koupelně.
Zhoršení kročejového hluku ve středně velké koupelně:
• při akustickém mostu o délce 20 cm:
~ 5 dB
• při akustickém mostu o délce 1 m:
~ 6 dB
• při průchozím akustickém mostu:
~ 9 dB
2. Výsledky průzkumu
2.1.Bezpečná rezerva
Při propočítávání kročejového hluku šířícího se z mokrých prostor by měl být uvažovaný parametr
na základě obtížnějšího provádění připojovacích spár (sprchové vaničky v rovině s podlahou,
zapuštěné vany, komplexnější styčné připojovací spáry) při výpočtu kročejového hluku 5 dB.
U nepříznivého prostorového členění, lehkých pevných obvodových stěn a složitější geometrii
půdorysu koupelny by měl být uvažovaný parametr zvýšen na 7 dB jako bezpečná rezerva.
56
2.2.Stavební úpravy
U vystupujících instalací by měly být používány ohybově měkké předsazené stěny. Jestliže jsou
přesto použity pevné vyzděné stěny, pak mohou být ze všech stran napojeny na stavební konstrukci
jen pomocí připojovacích pruhů tlumících šíření zvuku.
2.3.Úpravy při vytváření obvodových dilatačních spár
Okrajový pás u potěru musí být nad potěrem a zajišťovat průběžné oddělení. Do obvodové dilatační
spáry nesmí být umísťována ani alternativní izolace ani lepicí malta ani nepružná spárovací malta.
Veškerá napojení, jak potěru na obvodové části stavby, tak zabudovaných konstrukcí na obvodové
konstrukční části stavby je nutné vyhodnocovat ve vztahu k přenosu akustického hluku stejným
způsobem, a tudíž pečlivě oddělovat. Zvláště u lehkých ohybově pevných vyzděných stěn a lehkých
ohybově pevných obvodových stěn a složitějších geometrických poměrů u připojovacích spár je
nutné mít na paměti vyšší riziko přenosu hluku šířícího se pevnými tělesy. Pokud z toho plyne vyšší
časová náročnost, měli byste na to upozornit spolu s nabídkou, protože ve výběrovém řízení k tomu
není stanovena žádná dodatečná položka.
Z vyhodnocení průzkumu vyplynulo, že při řádném osazení těsnicího pásu/pásku včetně utěsnění
nemůže docházet k žádnému, resp. nanejvýš nepatrnému, zhoršení kročejového hluku. Pro
utěsnění/odizolování by měla být naplánována bezpečná rezerva cca 2 dB.
Dále bylo zkoumáno, zda se dá po přetření těsnicích pásů alternativní izolací podle např. ČSN
744505 (ÖNORM B 2207) očekávat vyšší přenos hluku šířícího se pevnými tělesy, nebo ne.
Z rozsáhlého počtu protokolů o měření bylo možné vydedukovat, že samotné celkové přetření
těsnicích pásů nemá významný vliv na další přenos hluku, jestliže těsnicí výrobek je použit jen
v bezpodmínečně nutném rozsahu splňujícím funkci utěsnění.
„Ze zkoumání může být tedy vyvozen závěr, že pokud je obvodová dilatační spára u potěru
řádně zhotovena, ovlivňuje pružný spárovací těsnící pás izolaci kročejového hluku, resp. izolaci
hluku šířícího se pevnými tělesy jen nepatrně. Je nutné se vyhnout tomu, aby těsnicí hmota byla
zapracovávána do části okrajového potěrového pruhu, resp. aby těsnicí hmota na okrajových
pruzích byla příliš silná.“
Citát pana dipl. Ing. Ferka při příležitosti jeho přednášky na Kongresu kachlových kamen v lednu 2009
Modelové uspořádání v souvislosti s průzkumem bylo provedeno na Stavební akademii ve Štýrsku,
ve výukovém stavebním centru v Übelbachu (BauAkademie Steiermark, Lehrbauhof Übelbach)
pod tímto názvem: „Pohled modelu za účelem zjištění vlivu těsnicích pásů v systému alternativního
utěsnění, lepidla na dlaždice či obklady, spárovací malty a pružné těsnicí hmoty“.
Pro každé dva modely se v systému pracovalo s výrobky zúčastněných firem. Prováděno bylo:
a) Zkoumání vlivu vytvářené spáry
b) Zkoumání dlouhodobých vlastností (např. vytvrzování, změna pružnosti vlivem stárnutí) na
malých elasticky uložených zkušebních vzorcích cca 50 x 60 cm. Pro každou variantu je potřeba
jeden malý zkušební vzorek
57
Pružné uložení
Železobetonová stěna
např. stěna haly
Dlaždice a lepidlo
Utěsnění spárovací páskou
6 cm betonová deska
Sylomer (antivibrační izolace)
nebo kročejová izolace
Železobetonová podlaha
např. podlaha v hale
Železobetonová stěna např.
stěna haly
Pružné uložení
Dlaždice a lepidlo
Utěsnění spárovací páskou
6 cm betonová deska
Sylomer (antivibrační izolace)
nebo kročejová izolace
Obr. 18-1 Podélné hlukové vedení v mokrém prostředí. Návrh vlivu provádění spár s dlouhodobým sledováním
3. Praktická opatření – shrnutí
Okrajový pás u potěru musí být nad potěrem a zajišťovat průchozí oddělení. obvodové dilatační spáře
nesmí být provedena alternativní izolace, lepicí malta ani nepružná spárovací malta.
Doporučovaná bezpečná rezerva pro obkladače: 5–7 dB; Při konečné požadované hodnotě 48 dB to
znamená: 48 − 7 (− 5) = 41 dB (43 dB) naměřená maximální hladina kročejového hluku před kladečskými
pracemi.
Pro překontrolování hodnocení kročejové neprůzvučnosti a bezpečné rezervy, jež se má použít, je před
zahájením kladečských prací zapotřebí provést zkoušku normalizovaným zdrojem kročejového zvuku
(zkouška padajícím závažím, normovým úderným zařízením).
Tím se dá zjistit zhoršení vlivem prvků zabudovávaných ostatními řemeslnickými profesemi.
58
TECHNICKÝ LIST 19
ČIŠTĚNÍ A OŠETŘENÍ KERAMICKÝCH,
SKLENĚNÝCH A ASFALTOVÝCH
POVRCHŮ
Autoři: Vinzenz Meyer, Hugo Lang, Niklaus Kronenberg, Kleofas Josef Sonderegger, Markus Peter Gast
Zpracováno podle „Reinigung und Pflege von Keramik-, Glas- und Asphaltbelägen”
Schweizerische Plattenveband vydal: únor 2011
59
Čištění a ošetření keramických, skleněných a asfaltových povrchů
Obsah
Úvod.....................................................................................................................................................60
1. Výklad pojmů.............................................................................................................................60
1.1.Druhy znečištění...........................................................................................................................60
1.2.Způsoby čištění............................................................................................................................60
1.3.Ošetření povrchu..........................................................................................................................61
2. Pracovní postup........................................................................................................................61
2.1.Všeobecná upozornění................................................................................................................61
2.2.Čištění...........................................................................................................................................61
2.3.Ošetření povrchu..........................................................................................................................62
2.4.Péče...............................................................................................................................................62
3. Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí..........................................................62
3.1.Povinnosti projektanta (architekta, vedení stavby)..................................................................62
3.2.Obkladač.......................................................................................................................................62
3.3.Povinnosti firem provádějících čištění.......................................................................................62
3.4.Povinnosti stavebníka.................................................................................................................62
4. Aplikační tabulka.....................................................................................................................62
5. Specifikace pokládkových materiálů u objektu.............................................................63
Úvod
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi zhotovitelem obkladu stěny a podlahy
a zúčastněnými profesemi. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně čištění, povrchové úpravy
a ošetření keramických, skleněných a asfaltových povrchů.
Stávající Technický list splňuje aktuální stav techniky. Vydavatel nenese odpovědnost na základě tohoto
doporučení.
Základem jsou:
• Normy SIA 248, 118/248
• Předpisy SUVA ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Švýcarská pojišťovna zákonného
protiúrazového pojištění)
Normy SIA 118/244 118/246 patří do souboru norem Všeobecné podmínky výstavby (ABB).
Obsahují kromě standardních SIA 118 Všeobecné podmínky pro stavební pravidla pro uzavírání,
obsah a provádění pracovních smluv. ABB slouží danému účelu, práva a povinnosti objednatelem
a zhotovitelem regulovat tak, aby byly splněny požadavky jsou účinně splněny, aby se strukturou
popsanou v technických normách nebo požadované klientem v průběhu výstavby.
V podmínkách ČR částečně pokrývá občanský zákoník a další zákony a vyhlášky, např. Vyhl.MMR
č. 286/2006 Sb. o technických podmínkách ve výstavbě apod.
1. Výklad pojmů
1.1.Druhy znečištění
1.1.1 Stavební nečistoty
Volné nečistoty nebo zbytky nečistot vznikající během výstavby.
1.1.2 Nečistoty vzniklé užíváním
Vnesené nečistoty, zbytky jídla, tekutin, vodního kamene atd. u ploch zatěžovaných vodou.
1.1.3 Nečistoty vlivem životního prostředí
Emise ze vzduchu, výfukové plyny, kyselý déšť atd. Tvorba řas a mechů na mokrých plochách.
1.2.Způsoby čištění
1.2.1 Finální čištění stavby
Před přejímkou díla (obkladů/dlažby) suché a mokré čištění, avšak až po celkovém vytvrzení
spár.
60
1.2.2 Údržbové čištění
Pravidelné čištění nasucho nebo s navlhčením vždy podle druhu a stupně znečištění, a podle
příslušných potřeb a obkladových a dlažebních materiálů.
1.2.3 Základní čištění
Odstranění veškerých zbytků, jako jsou úporné nečistoty, vznik filmů z údržbových prostředků
atd. až na původní povrchovou plochu keramického obkladového prvku.
1.2.4 Speciální čištění
Je vyžadováno tam, kde je znečištění vodním kamenem, řasami, barvami, tukem atd., které nelze
odstranit běžným základním čištěním.
1.3.Ošetření povrchu
1.3.1 Impregnace
Je-li povrchová plocha vodo a olejoodpudivá, snižuje se tím citlivost vůči skvrnám a údržba je
snazší.
1.3.2 Zapečetění
Trvalá ochranná vrstva. Nevhodné pro keramické a skleněné povrchy.
1.3.3 Voskování
Ochranná péče neglazovaných dlažeb a terakotových (např. Cotto) dlažeb.
1.3.4 Péče
Pravidelná péče formou utírání podlahových a stěnových obkladových povrchů vodou s přísadami.
Rozlišuje se mezi přísadami/příměsemi tvořícími vrstvy a těmi, které vrstvy netvoří.
2. Pracovní postup
2.1.Všeobecná upozornění
Pro zamezení poškození materiálů a povrchů je nutné dodržovat pokyny výrobce. V případě
pochybností se na nenápadném místě nebo na nějaké rezervní desce provede zkouška. Zabudované
prvky z ušlechtilého kovu, hliníku, skla a ze speciálních glazur (např. zlato a listrové glazury atd.)
jsou citlivé na abrazi a kyseliny.
Neodborné čištění může poškodit patinu dlažeb. Značky prováděné tužkou, fixem atd. se na určitých
druzích povrchů již nedají odstranit. Je třeba chránit přilehlé části stavby.
Před finálním čištěním stavby nebo základním čištěním, resp. ošetřením povrchu, je nutné vypnout
podlahové topení.
2.2.Čištění
2.2.1. Čisticí prostředky
Při používání čisticích prostředků nezapomeňte na předpisy výrobců. Podle druhu a stupně
znečištění se zvolí příslušné čisticí prostředky. Po každém procesu čištění se z povrchu zcela
odstraní a opláchne rozpuštěná špína a také čisticí prostředek.
Tekuté čisticí prostředky s obsahem kyseliny rozrušují povrchy obkladů a dlažeb a nesmějí být
používány. Použití speciálních čističů s obsahem kyseliny:
• Při finálním čistění stavby odstranění cementového závoje.
• Při údržbě odstranění vodního kamene.
Použití speciálních alkalických čisticích prostředků (např. louhů) pro odstranění mikroorganismů
(např. tuků, olejů, zbytků po čisticích prostředcích, vytvořených filmů atd.)
Čisticí prostředky s obsahem kyseliny mohou poškodit spáry na bázi cementu. Proto se takové
spáry vždy musí předem navlhčit. Černé, antracitové a barevné spáry na bázi cementu mohou
vlivem kyselin zesvětlat. Po procesu čištění musí být povrch obkladu/dlažby řádně omyt vodou.
Speciální čisticí prostředky jsou likvidovány podle údajů výrobce.
2.2.2 Způsob čištění a pomůcky
Ruční a strojové čištění pomocí kartáčku, utěrek, mopů nebo jemných hadříků z mikrovlákna.
Čištění abrazivními a čisticími prostředky může poškodit kluznost povrchů.
S čisticími prostředky lze používat střídavě i parní čističe a vysavače. U obkladů a dlažeb
z terakoty (cihelné) a přírodního kamene by se tlakové parní čističe neměly používat. Je nutné
dbát na to, aby se používáním vysokotlakých čističů nepoškodily spáry.
61
2.3.Ošetření povrchu
Nutnost impregnace záleží na druhu obkladu/dlažby (viz tabulka 19-1). Ošetření povrchu může
mít za následek změnu vzhledu obkladu/dlažby. Před ošetřením musí být obklady/dlažby řádně
očištěny a podle údajů výrobce vysušeny.
Ošetření povrchu je možné opakovat vždy podle druhu a zátěže obkladu/dlažby.
2.4.Péče
Použití ošetřujících prostředků je smysluplné pouze u savých povrchů. Pokud jsou takové výrobky
aplikovány nadmíru a/nebo příliš často, mohou vznikat filmové povlaky nebo úporné inkrustace. Je
nutné bezpodmínečně dbát pokynů výrobce.
3. Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí
3.1.Povinnosti projektanta (architekta, vedení stavby)
Podle termínu zajišťuje odpojení podlahového topení. Stará se o to, aby stavebník a firmy zajišťující
čištění měly k dispozici podklady od obkladače ohledně materiálových specifikací a provádění prací.
3.2.Povinnosti obkladače
Obkladač předá obklad/dlažbu po umytí a očištění houbou. Finální čištění stavby, základní
a speciální čištění (např. odkyselení – odstranění cementových závojů a šmouh) nespadají pod
základní práce při přejímce díla.
Obkladač informuje o materiálových specifikacích obkladů a dlažeb. Při přejímce díla poskytne také
údaje pro účely finálního čištění stavby, prvního ošetření povrchu a odborné údržby hotového díla.
Předané podklady se zdokumentují.
3.3.Povinnosti firem provádějících čištění
Ochrana přilehlých částí stavby. Použití vhodných čisticích a ošetřujících prostředků.
3.4.Povinnosti stavebníka
Dbát doporučení ohledně čištění a péče.
4. Aplikační tabulka
Tab. 19-1 Doporučené způsoby údržby
Druh povrchu (obkladu/
dlažby)
1
2
Slinutá dlažba glazovaná
Porcelánové prvky
neglazované
3 Porcelánové obkladové prvky
leštěné
4 Porcelánové obkladové prvky
glazované
5 Kameninové desky
neglazované
6 Kameninové dlaždice
glazované
7 Hliněné a terakotové
dlaždiceneglazované
8 Hliněné desky glazované
9 Klinkerové (kabřincové)
dlaždice neglazované
10 Klinkerové (kabřinecové)
dlaždice glazované
11 Skleněná mozaika
12 Asfaltové desky
Finální čištění stavby
Základní čištění
Speciální čištění
Odkyselení možné s omezením*
Odkyselení možné
Ošetření povrchu
Údržbové
čištění
Ne
Ne
Ano**
Ano**
Odkyselení se doporučuje
Impregnace
Ano**
Ne
Ano**
Odkyselení možné
Ne
Ano**
Ne
Ano**
Odkyselení se doporučuje,
s malým množstvím vody
Odkyselení možné
Voskování, případně
impregnace
Ne
Impregnace
Ano
Ne
Ano**
Odkyselení se doporučuje
Mechanické čištění nasucho
Ne
Ano**
Speciální impregnace Ano
Ano**
Ano
* konkrétní glazury nejsou odolné proti kyselině
** nepoužívat ošetřující prostředky vytvářející vrstvu
62
5. Specifikace pokládkových materiálů u objektu
Tab. 19-2 Vzor předávacího protokolu
Objekt
Místnost
Druh pokládky (obkladu/
dlažby) z tabulky č. 19-1
Poznámka
Předal:
63
TECHNICKÝ LIST 20
SYSTÉMOVÁ HYDROIZOLACE POD
OBKLADY/DLAŽBY Z KERAMIKY
A PŘÍRODNÍHO KAMENE V INTERIÉRU
Autoři: Vinzenz Meyer, Rolf Sidler, Ruedi Ammann, Marcel Ruckstuhl
Zpracováno podle “Verbundabdichtungen unter Keramik und Natursteinbelägen im Innenbereich“
Schweizerische Plattenveband vydal: prosinec 2010
65
Systémová hydroizolace pod obklady/dlažby z keramiky
a přírodního kamene v interiéru
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi projektantem a konečným uživatelem.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění keramických obkladů a dlažeb v interiéru.
Podklady:
SIA 118/248 Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten (Všeobecné podmínky pro obkladačské práce)
SIA 248, Plattenarbeiten (Obkladačské práce)
SIA 246, Natursteinarbeiten (Práce s přírodním kamenem)
SIA 244, Kunststeinarbeiten (Práce s technickým kamenem)
Normy SIA 118/244, 246, 248 a 246 patří do souboru norem Všeobecné podmínky výstavby (ABB).
Obsahují kromě standardních SIA 118 Všeobecných podmínek pro stavebnípráce podrobná
pravidla pro uzavírání, obsah a provádění pracovních smluv. ABB mají regulovat práva a povinnosti
objednatele a zhotovitele tak, aby byly požadavky účinně splněny a aby byly v souladu se strukturou
popsanou v technických normách nebo požadované klientem v průběhu výstavby.
V ČR jsou tato ustanovení částečně zakotvena v Občanském zákoníku a v další předpisech.
ČSN P 73 0600 odpovídá částečně SIA 271, Abdichtungen von Hochbauten (Hydroizolace pozemních
staveb) a ČSN EN ISO 6927 odpovídá SIA 274 Fugenabdichtugen (Utěsnění spár).
Merkblatt: Maler/Gipser,Untergründe für Wandbeläge im Innenbereich (Technický list: Malíř/
sádrokartonář/štukatér, Podklady pro obklady stěn v interiéru). Tento technický list nebyl přeložen.
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................... 67
2. Výklad pojmů ........................................................................................................................... 67
3. Upozornění................................................................................................................................ 67
3.1.Všeobecné................................................................................................................................... 67
3.2.Třídy odolnosti proti vlhkosti..................................................................................................... 67
4. Oblasti použití.......................................................................................................................... 68
5. Podklady.................................................................................................................................... 70
5.1.Přímo zatěžované plochy........................................................................................................... 70
5.2.Nepřímo zatěžované plochy....................................................................................................... 70
5.3.Podklady citlivé vůči vlhkosti.................................................................................................... 70
5.4.Podklady odolné vůči vlhkosti................................................................................................... 70
6. Připojení vany........................................................................................................................... 70
6.1.Flexibilní těsnicí pásky............................................................................................................... 70
6.2.Ocelové obrubové těsnicí pásky............................................................................................... 71
7. Hydroizolace............................................................................................................................. 73
7.1.Hydroziolace sprchy.................................................................................................................. 73
7.2.Těsnicí prvky ve sprchové vaničce .......................................................................................... 74
7.3.Hydroizolační materiály..............................................................................................................74
8. Zpracování................................................................................................................................ 74
8.1.Zpracovatelské pokyny............................................................................................................... 75
8.2.Nezbytné údaje pro obkladače před započetím vlastních prací............................................. 75
8.3.Způsob zpracování...................................................................................................................... 75
8.4.Připojení....................................................................................................................................... 76
9. Povinnosti a odpovědnost.................................................................................................... 78
9.1.Povinnosti projektanta a vedení stavby.................................................................................... 78
9.2.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce................................................................................ 78
9.3.Povinnosti obkladače................................................................................................................. 79
9.4.Povinnosti instalatéra sanitárního zařízení.............................................................................. 79
9.5.Povinnosti stavebníka................................................................................................................ 79
10.Příloha Tabulky........................................................................................................................ 80
10.1. Třídy odolnosti: Mírné zatížení................................................................................................ 80
10.2. Třídy odolnosti: Vysoké zatížení............................................................................................. 81
10.3. Podklady pro podlahové nášlapné vrstvy............................................................................. 82
10.4. Podklady pro stěnové obklady............................................................................................... 83
11.Kontrolní seznam pro průběh prací na systémové hydroizolaci............................. 84
66
1. Úvod – rozsah odpovědnosti
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi zhotovitelem nosné konstrukce,
obkladačem, instalatérem sanitárního zařízení a projektantem/stavebníkem. Obsahuje nejdůležitější
informace ohledně provádění systémové hydroizolace pod obklady z keramiky a přírodního kamene
v interiéru.
Tento Technický list se nevztahuje na plavecké bazény a velkokapacitní kuchyně. Má sloužit k zabezpečení
plánovací a prováděcí činnosti a jako pomůcka k zamezení škod. Pro projektování a provádění je nutné
brát navíc v úvahu i příslušné související normy a technické informační listy.
Stávající Technický list aktuální stav techniky. Vydavatel nenese na základě tohoto doporučení
odpovědnost za škody, které případně vzniknou použitím tohoto Technického listu.
2. Výklad pojmů
Systémová hydroizolace - kapalné hydroizolační nátěry přímo pod dlažby a obklady.
Hydroizolační pásy - hydroizolační pásy nalepované přímo pod dlažby a obklady.
Desková izolace - izolační desky přímo pod dlažby a obklady.
Vyrovnávací vrstva - vrstva k vyrovnání nerovností a výškových rozdílů nosného podkladu nebo trubek
atd.
Spáry:
Pohyblivá (dilatační) spára - spára přes celou potěrovou vrstvu formou vložených izolačních pásků
nebo s vložkou, která ze všech stran umožňuje pohyb polí oddělených spárou.
Obvodové dilatační nebo styčné (pracovní, připojovací) spáry - spára mezi potěrem a přilehlými
hraničícími částmi stavby, např. připojení na stěny, dveřní zárubně, potrubí/trubky, sloupy atd.
Smršťovací spára - spára jako část potěrového profilu podléhající smršťování, která má být před
vznikem trhlinových poruch vytvořena jako preventivní opatření proti nim nebo která je z důvodu
smršťování určena k podchycení délkových dilatačních změn.
Adhezní pevnost (tahová přídržnost) - slouží jako charakteristický parametr adheze vrstev.
Nosná konstrukce - konstrukce včetně případných dalších vrstev jako podklad pro další následující
vrstvu.
Podklad - nejvyšší vrstva (nezávisí na materiálech) nosné konstrukce, na kterou se přímo umísťuje
následující vrstva.
CM měření - metoda měření vlhkosti stavebních materiálů nebo konstrukčních částí karbidem vápníku
(tzv. karbidová metoda).
Oblast se stříkající vodou - stěnové nebo podlahové plochy přímo zatěžované stříkající vodou.
3. Upozornění
3.1.Všeobecné
Obklady stěn a dlažby z keramiky a přírodního kamene mají určitou hmotnost, kterou je třeba mít
na zřeteli. Projektant musí také vyjasnit nosnost podkladu. U vysokého užitného zatížení plánuje
hydroizolaci specialista.
Podklad musí být nosný a rovný a zbavený součástí omezujících přídržnost. Systémová hydroizolace
pomocí obložení deskami chrání podklady před provlhnutím. Schopnost přemostění trhlin plošnou
hydroizolací a těsnicími pásy/pásky je omezená.
Pokud je podlaha sprchy v oblasti se stříkající vodou obložena keramickými dlaždicemi, doporučuje
se vyspárování na bázi epoxidové pryskyřice kvůli vyššímu zatížení vodou.
Ani při použití dlažebního a spárovacího materiálu nepropouštějícího vodu není možné vytvořit
vodotěsné dlažby (SIA 248; 2.2.4 viz předcházející poznámky vydavatele). Vyspárování pomocí
deformovatelných (pružných) spárovacích hmot plní jen funkci uzavření spár, ale nezajistí těsnost
dlažby. V mokrém prostředí je proto nutné vytvořit hydroizolaci (SIA 248;2.4.2 viz předcházející).
3.2.Třídy odolnosti proti vlhkosti
Tabulky uvedené v příloze nahrazují údaje v SIA 248; Příloha A.
67
3.2.1 Principy
Všechny plochy, které jsou podle předpisů mírně nebo vysoce zatíženy vlhkostí, musí být zásadně
opatřeny hydroizolací. Ve vysoce zatíženém prostředí jsou přípustné pouze podklady odolné proti
vlhkosti. V mírně zatíženém prostředí lze použít hydroizolaci též u podkladů citlivých na vlhkost.
U ploch s podlahovou vpustí nesmí být použity podklady, které nejsou odolné proti vlhkosti.
4. Oblasti použití systémové hydroizolace
Stěna: Žádné zatížení stříkající vodou – třída zatížení 0
Podlaha: Podklad odolný proti vlhkosti
Stěna: Silné přímé zatížení stříkající vodou – třída zatížení 0
Podlaha: Podklad citlivý na vlhkost, musí být řádně izolován
Vysoké zatížení vlhkostí - třída zatížení A
Nepřímé zatížení ploch - třída zatížení A
Obr. 20-1 WC pro hosty Obr. 20-2 Domácí koupelna s vanou jako sprchou
Obr. 20-3 Domácí koupelna s vanou jako
sprchou Obr. 20-4 Domácí koupelna s vanou bez sprchy
a sprchový kout
68
Obr. 20-5 Domácí koupelna s vanou bez sprchy
s instalovanou podlahovou vpustí ve sprchovém
koutu s částečnou hydroizolací před sprchou
Obr. 20-6 Domácí koupelna s vanou bez sprchy
s instalovanou podlahovou vpustí ve sprchovém
koutu
Obr. 20-7 Více sprch ve veřejném prostoru
s centrálním odtokem Obr. 20-8 Více sprch ve veřejném prostoru
s odtokovým žlabem
Obr. 20-9 Veřejné sprchy s odtokovým žlabem a převlékárnou
Obr. 20-10 Veřejné sprchy s centrálním
odtokem a převlékárnou
69
5. Podklady
5.1.Přímo zatěžované plochy
Podlahové a stěnové plochy, které jsou plánovaně podle předepsaného používání namáhány přímo
vodou (např. stěny ve sprchovém prostoru, podlahy ve stejné úrovni s podlahami sprch, stěny nad
koupelnovými vanami se sprchovým zařízením, stěny a podlahy ve veřejných lázních). Odtékající
voda je odváděna vpustí plánovanou podle projektu (podlahová vpusť, odtok z vany nebo sprchové
vaničky). Plochy před koupelnovými vanami a sprchovými vaničkami bez účinné ochrany proti
stříkající vodě náležejí také k přímo zatěžovaným plochám, přičemž tyto plochy nevyžadují žádnou
zvláštní podlahovou vpusť. Podlahové plochy s podlahovou vpustí patří k přímo zatěžovaným
plochám, i když podle projektu nejsou zatěžovány nebo jsou jen nepravidelně zatěžovány (nouzové
odtoky).
5.2.Nepřímo zatěžované plochy
Podlahové a stěnové plochy v mokrém prostředí mimo přímo zatěžované oblasti. Podlahová vpusť
není zásadně nutná.
5.3.Podklady citlivé vůči vlhkosti
Na vodu jsou citlivé např. sádrové materiály, anhydritové potěry, dřevěné materiály. Dřevěné
materiály nejsou vhodné jako přímý podklad pro systémovou hydroizolaci s obklady z dlaždic,
obkladaček a desek.
5.4.Podklady odolné vůči vlhkosti
Proti vodě jsou odolné např. stavební části z betonu, cementového potěru/cementové mazaniny,
omítky maltové skupiny PII a PIII, zdivo, pórobeton, minerální stavební desky na bázi cementu nebo
všechny podklady, u nichž výrobce poskytuje vyžadovanou garantovanou průkaznost (prohlášení
výrobce, technický list).
6. Připojení vany
Provedení elastické (pružné) spáry mezi vanou/sprchou a stěnou není těsnicím opatřením. Spáry
uzavřené spárovacími profily nebo pružnými spárovacími výplněmi nejsou vodotěsné.
6.1.Flexibilní těsnicí pásky
Pružné těsnicí pásky se hodí ke všem ocelovým, plastovým a keramickým vanám, s rohy nebo
zaoblením, materiálově se snášejí se všemi druhy umělých hmot a tmelicí spáry nezabarvují.
Obr. 20-11 Těsnící pásky jsou spolehlivou
sekundární flexibilní izolací (www.gabag.com)
70
Obr. 20-12 Těsnící pásky nesmějí být naříznuty/
rozříznuty (www.gabag.com)
NOSNÁ DESKA
6.1.1 Varianty zabudování pružných těsnicích pásků
Obr. 20-13 Vertikální řez bez nosné desky
Obr. 20-14 Vertikální řez s nosnou deskou. Při
pokládce maloformátových dlaždic nebo mozaiky
je nutná nosná deska
6.1.2 Varianta zabudování s dutým prostorem s rohovou výplní (dutým záhybem) - půdorys
Obr. 20-15 Detail rohu s těsnící páskou
U vanových rohů o poloměru větším než 15 mm bude lepicí lože 2–3 mm vždy podle tloušťky
keramického obkladového prvku. U větších vanových zaoblení je třeba těsnící pásku přizpůsobit
(zašpičatit).
Pojem „rohová výplň“ (Quetschfalte) není v ČR běžný. Tento termín je použit v novém technickém
listu, který vydal německý ZDB Fliesenverband.
6.2.Ocelové obrubové těsnicí pásky
Smaltovaný okraj ocelové vaničky je 3 cm široký, ohnutý a opatřený gumovým těsnícím profilem.
Zachycený je z poloviny do stěnového ocelového profilu. Tím je zajištěno vodotěsné upevnění ke
stěně (viz obr. 20-16 a 20-17).
71
Obr. 20-16 Ukázka instalace (svislý řez)
Obr. 20-17 Ukázka instalace s vyfrézovanou drážkou (svislý řez)
Pro splnění akustických požadavků ČSN 73 0532 (normy SIA 181), je nezbytné zajistit odstranění
zvukového můstku. Sprchová vanička je vždy instalována s bočním gumovým profilem a montážními
držáky.
Instalace pomocí gumového profilu nebo frézování je vždy samostatnou položkou prací.
72
7. Hydroizolace vany se sprchou, resp. koupelnové vany
7.1.Hydroizolace sprchy
1 - OPATŘENÍ ZÁKLADNÍM NÁTĚREM
2 - HYDROIZOLACE
3 - TĚSNÍCÍ PÁS
4 - TĚSNÍCÍ MANŽETA STĚNY
5 - TĚSNÍCÍ MANŽETA PODLAHY
6 - FLEXIBILNÍ TENKÉ MALTOVÉ LOŽE C2
7 - SPÁROVACÍ HMOTA NA BÁZI CEMENTU NEBO SPÁRY
NA BÁZI EPOXIDOVÉ PRYSKYŘICE
8 - SILIKONOVÁ SPÁRA
A - PODLAHOVÁ VPUSŤ
D - OKRAJOVÝ IZOLAČNÍ PÁSEK
E - POTĚR, SPRCHOVÝ PRVEK
F - KERAMICKÉ DLAŽDICE A OBKLADAČKY
P - PODKLAD
4
8
P
7
F
6
2
1
3
A 5
D
E
Obr. 20-18 Detail hydroizolace sprchy s podlahovou vpustí
9
7
1 - OPATŘENÍ ZÁKLADNÍM NÁTĚREM
2 - HYDROIZOLACE
3 - TĚSNÍCÍ PÁS
9 - ŽLAB S PŘIPOJENÍM NA STĚNU
D - OKRAJOVÝ IZOLAČNÍ PÁSEK
E - POTĚR, SPRCHOVÝ PRVEK
F - KERAMICKÉ DLAŽDICE A OBKLADAČKY
P - PODKLAD
F
6
2
1
P
3
D
E
Obr. 20-19 Detail hydroizolace sprchy s odtokovým žlabem
Bezbariérové sprchové díly musí být instalovány podle pokynů výrobce. Pozor, pokud bude nutné
vrtání, pak může dojít k poškození hydroziolace.
73
1 - PENETRACE
2 - HYDROIZOLACE
3 - TĚSNÍCÍ PÁS
A - PODLAHOVÁ VPUSŤ
B - ZVUKOVÁ IZOLACE
C - SPRCHOVÝ ELEMENT (VÝLISEK Z EPS)
D - IZOLAČNÍ PÁSEK NA STĚNĚ
E - POTĚR
F - KERAMICKÁ DLAŽBA
P - PODKLAD
2
6 1
P
F
7
2
1
6
F
8
3
7
8
A
C
E
3
D
B
P
Obr. 20-20 Těsnicí prvky ve sprše
7.2.Těsnicí hydroizolační prvky ve sprchové vaničce
Těsnění sprchové vaničky v úrovni horní plochy vaničky.
KERAMICKÝ OBKLAD
TĚSNÍCÍ HMOTA
(HYDROIZOLACE)/LEPIDLO
SILIKONOVÁ SPÁRA
SPRCHOVÁ VANIČKA
TĚSNÍCÍ PÁSKA (PROVAZEC)
LEPÍCÍ PÁSKA
MONTÁŽNÍ RÁM
MONTÁŽNÍ NOŽIČKY
SPRCHOVÁ VANIČKA
SILIKONOVÁ SPÁRA
KERAMICKÁ DLAŽBA
TĚSNÍCÍ HMOTA
(HYDROIZOLACE)/LEPIDLO
TĚSNÍCÍ PÁSKA (PROVAZEC)
PODKLADNÍ KONSTRUKCE
LEPÍCÍ PÁSKA
MONTÁŽNÍ RÁM
MONTÁŽNÍ NOŽIČKY
Obr. 20-21 Napojení na stěnu Obr. 20-22 Napojení v rovině podlahy
7.3.Hydroizolační materiály
Písmena v závorkách u níže uvedených názvů odkazují na tabulku 20-3 v příloze
7.3.1 Polymerové disperze (D)
Disperzní směsi na bázi polymerů, z organických přísad, obohacené minerálními plnivy nebo bez
nich. Vytvrzování probíhá schnutím. Aplikace je omezena na stěnové části.
7.3.2 Malta s polymerními přísadami (kombinace malta – cement – polymer) (M)
Směsi na základě hydraulických pojiv, minerálních plniv a organických přísad a polymerních
disperzí v práškovém nebo tekutém stavu (např. flexibilní izolační hmota). Vytvrzení probíhá
hydratací a schnutím.
7.3.3 Reaktivní (vytvrzovací) pryskyřice (R)
Směsi ze syntetických pryskyřic a organických přísad obohacené minerálními plnivy nebo bez
nich. Vytvrzování probíhá chemickou reakcí.
7.3.4 Hydroizolační pásy (B)
Tenké, voděnepropustné izolační pásy překrývající trhlinky.
7.3.5 Hydroizolační desky (P)
Vodotěsné tvarově stabilní desky. Zpracování se provádí podle pokynů výrobce.
74
8. Zpracování
8.1.Zpracovatelské pokyny
8.1.1 Všeobecné
Zpracovatelské směrnice, pokyny, upozornění a doporučení výrobců je nutné brát v každém
případě v úvahu.
8.1.2 Požadavky na podklad
Povrch podkladu musí být dostatečně rovný, nosný, suchý a bez souvislých trhlin. Musí být do
značné míry uzavřen, podle druhu musí vykazovat stejnoměrné vlastnosti a dostatečnou pevnost.
Musí být zbaven hmot, které zhoršují přídržnost (např. oddělující části, uvolněné součásti, prach,
písečná zrna odprýsknutá z povrchu, nahromaděná pojiva, výkvěty, nečistoty).
Rozměrová přesnost a umístění podkladu musí odpovídat hotové obložené stěně. Jakékoliv
rozměrové nepřesnosti je nutné před izolováním a utěsněním vyrovnat.
8.1.3 Přípravy podkladu
Vyrovnávací vrstvy musí být vybrány s ohledem na druh podkladu a těsnicího materiálu a mít
k podkladu dobrou přídržnost.
Před hydroizolačními pracemi je nutné provést případné základové nátěry a vyrovnávací práce,
jako je stěrkování, vyrovnání podkladu, spádování atd.
8.2.Nezbytné údaje pro obkladače před započetím vlastních prací
8.2.1 Zpětný dotaz ohledně stáří základní omítky
Zpětným dotazováním se obkladač ujistí, že základní omítka má stáří minimálně 20 dní, a je tedy
ukončen vývoj pevnosti a dosatečně vytvrzena. U stavenišť s krátkými termíny výstavby je třeba
použít „rychloomítky“.
8.2.2 Obsah vlhkosti v potěrech
U potěrů na izolačních a dělicích vrstvách musí být stanoven obsah vlhkosti pomocí CM přístroje
podle ČSN EN ISO 12 570 (SIA 248, 246, 244) a hodnoty dodrženy.
SIA 248 Keramik (Keramika):
vytápěné anhydritové potěry < 0,5 %
nevytápěné anhydritové potěry < 0,5 %
vytápěné cementové potěry < 2,0 %
nevytápěné cementové potěry < 2,5 %
SIA 244 Kunststein (Technický kámen)
vytápěné cementové potěry < 2,0 %
nevytápěné cementové potěry < 2,5 %
SIA 246 Naturstein (Přírodní kámen)
vytápěné cementové potěry < 1.5 %
nevytápěné cementové potěry < 2.5 %
8.3.Způsob zpracování
8.3.1 Kapalné izolační nátěrové hmoty
Hydroizolační povlaky se vytvářejí a nanášejí na podklad nátěrem, stěrkováním, roztíráním,
posouváním válečku („rolováním“) nebo nástřikem. Mohou být vyztuženy vložkami z rouna nebo
z tkaniny, resp. fóliemi.
Platí zásady:
• Hydroizolační vrstva se nanáší minimálně ve dvou pracovních chodech. Před nanášením
každé další vrstvy musí být vrstva pod ní vytvrzena tak, aby se dalším pracovním postupem
nepoškodila.
• Nanášení každé vrstvy je třeba provést celkově, stejnoměrně, v příslušné tloušťce a bez
vzniku nepokrytých míst. Musí být zaručeno, aby hydroizolace plnila svou funkci.
75
Dále platí následující minimální tloušťky suché vrstvy:
• Polymerové disperze 0,5 mm.
• Maltová kombinace s polymerní přísadou 2 mm.
• Izolace na bázi reaktivní pryskyřice 1 mm.
Je třeba vyloučit zatížení vodou a mrazem, dokud hydroizolace neproschne.
8.3.2. Hydroizolační pásy
Hydroizolační pásy se celoplošně lepí lepicí hmotou vhodnou pro daný podklad. Překrytí závisí
na daném produktu a výrobci. Pokud se nepřekrývá, musí být styky utěsněny těsnicí páskou.
8.3.3 Hydroizolační desky
Hydroizolační desky se celoplošně lepí lepicí hmotou vhodnou pro daný podklad nebo se
sešroubují. Styky musí být utěsněny těsnicí páskou a šroubové spoje utěsněny těsnicí hmotou.
8.3.4 Utěsnění dilatačních (pohyblivých) a obvodových dilatačních spár
1. Základní nátěr
2. Hydroizolace
3. Těsnicí pás
6. Tenké maltové lože C2
8. Silikonová spára
D Izolace
E Potěr
F Keramické dlaždice a obkladačky
P, U Podklad
PE Polyuretanový těsnící provazec
Obr. 20-23 Konstrukční detail vytvoření rohu
(schematický náčrtek)
Při utěsňování obvodových dilatačních spár a odděleného potěru musí být použity vodotěsné
rounové nebo tkaninové vložky, resp. fólie. Klesání okrajů mezi stěnovými, podlahovými
a oddělenými potěrovými poli je třeba v daném případě zachytit vytvořením smyček.
8.4.Připojení
Utěsnění musí být prováděno plošně a podle druhu koupelnové vany nebo sprchové vaničky.
Prostupy jako odtoky, napojení atd. musí být utěsněny (spáry zality).
8.4.1 Těsnění prostupů a zabudovaných částí
8.4.2 Koupelnové vany a vany se sprchami
Pro zajištění těsnosti připojení stěn se vany zabudují s obrubami nebo flexibilními těsnicími pásky.
Provedení pružné spáry mezi vanou/sprchovou vaničkou a stěnou není izolačním opatřením.
Spáry uzavřené spárovými profily nebo elastickými spárovacími výplněmi nejsou vodotěsné.
Spáry uzavřené elastickou výplní jsou vystavovány chemické a/nebo fyzikální zátěži a mohou se
přetrhnout. Deformování spár u plovoucích konstrukcí a jejich přetváření, jemuž se není možné
vyhnout, zpravidla překračuje elastičnost výplňových materiálů. V daném případě se tedy takové
pracovní spáry obnovují, aby se zamezilo škodám, které by mohly v důsledku toho vzniknout.
Koupelnové a sprchové vany musí být osazeny stabilně, aby se elastické výplně v pracovní spáře
při řádném používání nezdeformovaly a nepřekročily hodnotu celkové povolené deformace.
76
8.4.3 Prostupy
Prostupy (průchodky) se těsnicí přírubou a/nebo manžetou připojují k plošné izolaci. Prodloužení
vyčnívajících trubek by mělo být min. 5 mm nad instalaci hrubé stěny, aby mohlo být zajištěno
odborné připojení těsnicí manžety. Zejména u koupelnových (směšovacích) baterií se dává
přednost konstrukcím těsnicích přírub.
U podlahových konstrukcí by se měl počet prostupů co nejvíce omezit.
8.4.4 Podlahové vpusti/odtoky
Použijí se jen podlahové vpusti a odtoky s přírubou. Je nutné dávat pozor na to, aby povrchová
vrstva byla zarovnána a ležela s odtokovou přírubou v jedné rovině. K přírubě se připojují nosiče
z tkaniny, rouna nebo fólie, jež se dávají do plošné hydroizolace. Přitom je nutné zajistit kompaktní
přídržnost k přírubě. Lepené příruby musí být opatřeny povrchovou plochou a přírubou (minimální
šířka podle údaje výrobce hydroizolačního systému), které jsou k osazení hydroizolace vhodné.
1 Izolace na bázi reaktivní pryskyřice
2 Tenké maltové lože, min. C2
3. Příruba
4. Vhodná spárovací malta
BA. Podlahová vpusť
D. Izolace
E. Potěr
F. Keramická dlaždice
Obr. 20-24 Podlahová vpusť s odtokem
Obr. 20-25 Odtokové potrubí s připojením na stěnu
Obr. 20-26 Odtokové potrubí v podlahové ploše
77
8.4.5 Separační kolejničky jako vertikální hydroizolace (např. přechod v části dveří)
Pro připevnění kolejniček se v daném případě v potěru naplánují spáry. Kolejničky musí být
připevněny pomocí reaktivní pryskyřice nebo jiných vhodných materiálů nebo zality. Plošná
hydroizolace u separačních drážek ve dveřních prostupech musí být spojena s tkanivovým
pletivem, rounem nebo fóliemi nebo utěsněna izolačními hmotami.
8.4.6 Hmoždinky
Hmoždinky se zabudují současně s těsnicí hmotou.
Doporučení:
v prostředí se stříkající vodou vrtané otvory pro zařizovací předměty musí být před tím zakresleny/
vyznačeny a vyplněny s epoxidovou pryskyřicí, průměr cca 5 cm, hloubka podle způsobu
připevnění.
8.4.7 Vertikální hydroizolace (např. přechod ve dveřní části)
Pro připevnění kolejniček je nutné v potěru naplánovat spáry. Antikorozní kolejničky musí být
připevněny pomocí reaktivní pryskyřice, jiných vhodných materiálů nebo zality. Plošná hydroizolace
u separačních drážek ve dveřních prostupech musí být připojena s tkaninovým pletivem, rounem
nebo fóliemi nebo zapečetěna izolačními hmotami.
9.
Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí
V případě, že stavebník neobjednal žádného projektanta, přejímají povinnosti projektanta profese
účastnící se zhotovování díla.
V ČR jsou odpovědnosti upraveny v občanském zákoníku, kde je uvedena spoluodpovědnost
projektanta, zhotovitele, podzhotovitele, technického dozora. Není zde presumce neviny a tak každý
musí prokázat, že vadu nezpůsobil.
9.1.Povinnosti projektanta (inženýra, architekta, vedení stavby)
Projektant (inženýr, architekt, vedení stavby) nese odpovědnost především za:
• doklady ohledně bezpečné únosnosti a vhodnosti používání nosné konstrukce, resp. podkladu,
• naplánování dostatečné doby schnutí,
• posouzení a naplánování stavebně fyzikálních řešení oddělujících vrstev,
• koordinaci a zaznamenání všech koncepčních a konstrukčních zvláštností v prováděcí projektové
dokumentaci ohledně pokládky, které jsou pro provádění směrodatné,
• uspořádání (umístění) a dimenzování dilatačních (pohyblivých) a konstrukčních spár budovy,
nosné konstrukce a obkladu/dlažby,
• uspořádání nezbytných hydroizolací a ochrany proti provlhnutí,
• uspořádání připojovacích těsnicích pásků na stěny u sprchových vaniček a koupelnových van,
• uspořádání původních prodloužení u přípojek vody (s tloušťkou obkladačky a dlaždice)
a zaslepení konstrukce s původním průměrem bez kónického tvaru,
• naplánování spádu,
• naplánování a dimenzování vzduchotechnického potrubí daných koupelnách a sprchách
s nepříznivou dispozicí (bez přímého přístupu z chodby),
• naplánování a dimenzování odvodu vody u podlahových vpustí,
• kontrola provádění a kvality.
9.2.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce
Zhotovitelé nosné konstrukce nesou odpovědnost především za:
• informace od vedení stavby pro obkladače ohledně větších tlouštěk základní omítkové vrstvy,
druhu základní omítky (případných odchylek od smlouvy o dílo) a o jejím stáří,
• kontrolu hrubého podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska rozměrové přesnosti, spádu,
kvality vlastnosti povrchu a suchosti,
• použití vhodných materiálů, které splňují stanovené zatížení,
• uspořádání původních prodloužení u přípojek vody (s tloušťkou obkladačky a dlaždice)
a zaslepení konstrukce s původním průměrem bez kónického tvaru,
• stejnoměrnou pevnost omítkové vrstvy, kterou zhotovili, a provedení dobrého přilnavého povrchu
bez trhlinek.
• přídržnost jimi použitých materiálů k podkladu poskytnutému objednatelem,
• dodržení náležitých plánovaných tlouštěk,
• stabilitu, nosnost a konstrukce bez trhlin.
78
Obkladač nese odpovědnost především za:
• kontrolu podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska tolerancí (přesnosti, kvality vlastnosti
povrchu, vlhkosti a zjevných nedostatků),
• kontrolu existence náležitých připojovacích těsnicích pásků u sprchových vaniček a van,
• kontrolu původních prodloužení přípojek vody (s tloušťkou obkladačky a dlaždice) a zaslepení
konstrukce s původním průměrem bez kónického tvaru, které byly provedeny na stavbě,
• použití vhodných základních nátěrových a izolačních hmot,
• použití obkladových prvků, lepicích a spárovacích hmot vhodných pro příslušný podklad,
• dodržení plánovaných tlouštěk,
• kontrolu náležitých velikostí potěrových polí, druhu a uspořádání spár podkladu,
• informace stavebníka ohledně kontroly pracovních (údržbových) spár,
• informování ohledně omítek, které zadával projektant a zhotovitel nosné konstrukce použil.
9.4.Povinnosti instalatéra
Instalatér sanitárních předmětů nese odpovědnost především za:
• kontrolu těsnicích manžet u prováděného potrubí,
• zabudování vhodných podlahových vpustí/potrubí s příslušnými připojovacími přírubami
a zohlednění nutného spádu,
• náležité použití původních prodloužení (s tloušťkou obkladačky a dlaždice) a zaslepení
konstrukce s původním průměrem bez kónického tvaru,
• náležité použití pružných těsnicích pásků s dutým prostorem s rohovou výplní,
• stabilní zabudování koupelnových a sprchových van,
• utěsnění krycích rozet v oblasti prováděného potrubí před montáží,
• utěsnění dodatečných průvrtů plošné hydroizolace (držáky na mýdlo, sprchové držáky, příčky
atd.).
Stavebník nese odpovědnost především za pravidelnou:
• kontrolu pracovních (údržbových spár) - (viditelná poškození, odtržení, napadení houbou atd.)
s povinností okamžitého nahlášení a zajištění opravy,
• kontrolu údržby povrchové vrstvy (viditelná poškození, trhliny atd.) s povinností okamžitého
nahlášení a zajištění opravy,
• ochranu odtoků vody (bez vlasů, zbytků mýdel atd.),
• údržbové čištění.
79
10.
Přílohy
10.1.
Třídy odolnosti: Mírné zatížení
Tab. 20-1 Mírné zatížení
Třídy
namáhání
Oblasti použití
Podklady
Izolace
vyžadována
Druh izolace (opatření) Materiály
A0
Mírné
zatížení
beztlakovou
vodou v
interiéru
A0
Přímo a nepřímo
namáhané1 plochy
v místnostech, ve
kterých se nepříliš často
používá užitková a čisticí
voda, např. koupelny
v domácnosti nebo v
hotelu.
V těchto oblastech
aplikace se používají
podlahy s vpustěmi
Podklady
odolné
vůči
vlhkosti
ano
Hydroizolace ve spojení
s dlažbami a obklady:
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA podle
ETAG 022, část 1 s
prokázáním pro třídu
namáhání A
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA bez
směrnice, zahrnuté do
této oblasti použití
Stěny a podlahy: třída
namáhání A
Produkty s „abP“ podle
BRL A, část 2, č. 1.10,
třída namáhání A
Polymerové
disperze
Malta
s plastovými
přísadami
Reaktivní
(vytvrzovaná)
pryskyřice
Izolační pásy
Izolační desky
Podklady
citlivé vůči
vlhkosti
Ano
Jen
podklady
odolné
vůči
vlhkosti2
ano
Hydroizolace ve spojení
s dlažbami a obklady:
Stěny a podlahy: třída
namáhání B
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA mimo
směrnici, zahrnující tuto
oblast použití
Malta s
plastovými
přísadami
Reaktivní
(vytvrzovaná)
pryskyřice
B0
Mírné
zatížení
beztlakovou
vodou v
exteriéru
B0
Přímo a nepřímo
namáhané1 plochy v
exteriéru bez tlakové
vody, např. na balkonech
a terasách (nikoliv nad
užívanými prostorami)
1. Definice přímého a nepřímého namáhání viz 5.1 a 5.2
2. Definice podkladů citlivých a necitlivých vůči vlhkosti viz 5.3 a 5.4
3. U podlah s podlahovou vpustí jsou podklady citlivé vůči vlhkosti nepřípustné.
V některých případech podkladů, které nejsou citlivé vůči vlhkosti v mírně namáhaných oblastech, není
izolace na stěnách nutná. Připojení k ostatním namáhaným plochám se provede těsnicí páskou.
80
10.2.
Třídy odolnosti: Vysoké zatížení
Tab. 20-2 Vysoké zatížení
Třídy
namáhání
Oblasti použití
Podklady
Izolace
vyžadována
Druh izolace
(opatření)
Materiály
A
Vysoké
zatížení
beztlakovou
vodou v
interiéru
A
Přímo a nepřímo namáhané1
plochy v místnostech,
ve kterých se velmi
často, dlouhodobě nebo
trvale používá užitková
a čisticí voda, např.
ochozy kolem plaveckých
bazénů a sprchových
zařízení (veřejných nebo
soukromých)
Jen
podklady
odolné
proti
vlhkosti2
ano
Hydroizolace ve
spojení s dlažbami
a obklady:
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA
podle ETAG
022, část 1, s
prokázáním pro
třídu namáhání A
Stěny a podlahy:
Produkty ETA mimo
směrnici, zahrnuté
do této oblasti
použití
Stěny a podlahy:
třída namáhání A
Polymerové
disperze, jen
pro stěny
Malty
s plastovými
přísadami
Reaktivní
pryskyřice.
izolační pás
izolační desky
B
Vysoké
namáhání
trvalým
vnitřním
tlakem vody
v interiéru
i exteriéru
B
Plochy nádrží namáhané
tlakovou vodou, např.
soukromé a veřejné bazény
v interiéru i exteriéru
Jen
podklady
odolné
proti
vlhkosti2
ano
Hydroizolace ve
a obklady:
Stěny a podlahy:
s osvědčením pro
třídu namáhání B
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA
mimo směrnici,
zahrnuté do této
oblasti použití
Malta
s plastovými
přísadami.
Reaktivní
pryskyřice
C
Vysoké
zatížení
beztlakovou
vodou
s přídavným
chemickým
účinkem
v interiéru
C
Přímo a nepřímo namáhané1
plochy v místnostech, ve
kterých se velmi často nebo
dlouhodobě používá užitková
a čisticí voda, přičemž
dochází také k omezenému
chemickému namáhání
izolace, např. v komerčně
používaných a průmyslových
kuchyních a výdělečně
provozovaných prádelnách
Jen
podklady
odolné
proti
vlhkosti2.
ano
Hydroizolace ve
a obklady:
Stěny a podlahy:
třída namáhání
C s uplatněním
chemických vlivů
Stěny a podlahy:
Produkty s ETA
mimo směrnici,
zahrnuté do této
oblasti použití
Reaktivní
pryskyřice
Definice přímého a nepřímého namáhání viz 5.1 a 5.2
Definice podkladů citlivých a necitlivých vůči vlhkosti viz 5.3 a 5.4
ETAG = Řídicí směrnice pro evropská technická osvědčení (Leitlinie für eine Europäische Technische Zulassung)
ETA = Evropské technické osvědčení podle ETA (Europäische technische Zulassung nach ETA
1
2
81
10.3.
Podklady podlahové nášlapné vrstvy
A
A0
B
B0
C
Namáhání
vysoké
mírné
vysoké
mírné
vysoké
Podklady pro vysoké namáhání A,
B, C
Podklady pro mírné namáhání A0, B0
Plochy nádrží namáhané tlakovou vodou, např.
soukromé a veřejné bazény v interiéru i exteriéru
Přímo a nepřímo namáhané podlahy v exteriéru
bez tlakové vody, např. na balkonech a terasách
(nikoliv nad užívanými prostorami)
Přímo a nepřímo namáhané plochy v místnostech,
ve kterých se velmi často nebo dlouhodobě
používá užitková a čisticí voda, přičemž dochází
také k omezenému chemickému namáhání
izolace, např. v komerčně používaných
a průmyslových kuchyních a výdělečně
Oblasti použití
Přímo a nepřímo namáhané podlahové plochy
v místnostech, ve kterých se velmi často
a dlouhodobě používá užitková a čisticí voda,
např. ochozy ve sprchových zařízeních (veřejných
nebo soukromých) a u bezbariérových sprch
Třídy namáhání
Přímo a nepřímo namáhané podlahy
v místnostech, ve kterých se nepříliš často
používá užitková a čisticí voda, např. koupelny
v domácnosti nebo v hotelu.
Tab. 20-3 Příklady podkladů nášlapných vrstev
Beton podle ĆSN EN 206 (SIA
262, DIN 1045/DIN EN 206)
MR
DMRB
MR
DMR
R
Cementové potěry podle ČSN EN
206-1 Z3 a ČSN EN 73 813 (SIA
151 a 152)
MR
DMRB
MR
DMR
R
Potěry z litého asfaltu podle ČSN
EN 73813 (SIA 152, DIN 206))
MR
DMRB
—
—
R
Minerální stavební desky
s cementovým pojivem
MR
DMRB
—
DMR
—
Kompozitní (laminované)
prvky z expandovaného nebo
extrudovaného polystyrenu
s maltovým potahem a tkaninovou
výztuží1, 2
*M R
DMRB
—
—
—
Sádrovláknité desky1
a celosádrové masivní panely
(sádrové desky) podle doporučení
ĆSN EN 15283-1, ČSN EN 520
(SIA V242/2) Sádrokartonářské
a štukatérské práce v suché
výstavbě 1994
—
DMRB
—
—
—
Anhydritové potěry s pojivem (na
bázi síranu vápenatého) podle
ČSN EN 13318 (SIA 151)
—
DMRB
—
—
—
*nebo podle pokynů výrobce
Izolační hmoty: B Izolační pásy, D Polymerové disperze, M Malta s plastovými přísadami, P Izolační desky,
R Reaktivní pryskyřice
Při nepřímém namáhání navíc platí:
Ve třídě namáhání A jsou při nepřímém namáhání pro hydroizolační nátěry nepřípustné podklady citlivé vůči
vlhkosti.
Ve třídě namáhání A0 jsou při nepřímém namáhání přípustné také podklady citlivé vůči vlhkosti.
1
2
82
10.4.
Podklady pro obklady stěn
Třídy namáhání
A
A0
B
B0
C
Namáhání
vysoké
mírné
vysoké
mírné
vysoké
Přímo a nepřímo namáhané1 stěnové
plochy v místnostech, ve kterých se
velmi často a dlouhodobě používá
užitková a čisticí voda, např. ochozy
ve sprchových zařízeních (veřejných
nebo soukromých)
Přímo a nepřímo namáhané stěny v
exteriéru bez tlakové vody, např. na
balkonech a terasách (nikoliv nad
užívanými prostorami)
Přímo a nepřímo namáhané1 plochy
stěn v místnostech, ve kterých
se velmi často nebo dlouhodobě
používá užitková a čisticí voda,
přičemž dochází také k omezenému
chemickému namáhání izolace,
např. v komerčně používaných a
průmyslových kuchyních a výdělečně
Tab. 20-4 Příklady podkladů stěn
1
2
Přímo a nepřímo namáhané1 stěny
v místnostech, ve kterých se nepříliš
často používá užitková a čisticí voda,
např. koupelny v domácnosti nebo v
hotelu.
Plochy stěn nádrží namáhané
tlakovou vodou, např. soukromé a
veřejné bazény v interiéru i exteriéru
Podklady pro vysoké namáhání A, B, C
Podklady pro mírné namáhání A0, B0
Oblasti použití
Beton podle ČSN EN 206 (SIA 262,
DIN1045, DIN EN 206)
DMR
DMRBP
MR
MR
R
Vápenocementová omítka P II CS
III, např. podle ČSN EN 998-1 ed. 2
Specifikace malt pro zdivo - Část 1: Malta
pro vnitřní a vnější omítky (maltové třídy
podle DIN V 18550 a DIN EN 998-1),
pevnost v tlaku 3,5 až 7,5 N/mm2
DMR
DMRBP
—
MR
R
Lehká vápenocementová omítka PII CS
II např. ČSN EN 998-1 ed. 2 Specifikace
malt pro zdivo - Část 1: Malta pro vnitřní
a vnější omítky (maltové třídy podle DIN
V 18550) a ČSN EN 998-1 (DIN EN 9981) Pevnost v tlaku min. 2,5 N/mm2
DMR
DMRBP
—
MR
R
Vápenosilikátové deskové prefabrikáty
s tenkou stěrkou nebo bez ní
DMR
DMRBP
—
MR
R
Cementová omítka třídy P III CS VI např.
podle ČSN EN 998-1 ed. 2 (DIN V 18550)
a ČSN EN 998-1 (DIN EN 998-1), pevnost
v tlaku min. 6,0 N/mm2
DMR
DMRBP
—
MR
R
Cementová omítka v bazénech třídy P III
CS VI podle ČSN EN 998-1 ed. 2 (DIN V
18550) a ČSN EN 998-1 (DIN EN 998-1)
bez přísady vápenného hydrátu a vápna,
pevnost v tlaku min. 6,0 N/mm2
—
MR
—
—
Dutinové desky z lehkého betonu podle
např. ČSN EN 771-4 (DIN 18148 a DIN
4103), s hydraulicky vytvrzovanou maltou
DMR
DMRBP
—
—
R
Minerální stavební desky s cementovým
pojivem
DMR
DMRBP
—
—
R
Kompozitní (laminované) prvky
z expandovaného nebo extrudovaného
polystyrenu s maltovým potahem
a tkaninovou výztuží1, 2
DMR
DMRBP
—
—
R
Pórobetonové desky podle např. ČSN
EN 771-4, (DIN4166) podle DIN 4103,
zpracované podle DIN 4103
*D M R
DMRBP
—
—
R
Sádrová omítka třídy Piv1 podle např.
ČSN EN 998-1 ed. 2 (DIN 18550-1
a 18550-22) Specifikace malt pro zdivo Část 1: Malta pro vnitřní a vnější omítky
—
DMRBP
—
—
—
Celosádrové stěnové panely (sádrové
desky) 1 podle ČSN EN 520 A1 (DIN
12859)
—
DMRBP
—
—
—
Sádrokartonové desky podle ČSN
EN 15283-2 (DIN EN 15283-2),
sádrokartonové desky podle ČSN EN 520
A1 (DIN 18180 resp. DIN EN 5201)
—
DMRBP
—
—
—
* nebo podle pokynů výrobce
Izolační hmoty: B Izolační pásy, D Polymerové disperze, M Malta s plastovými přísadami, P Izolační desky,
R Reaktivní pryskyřice
83
Pro omítky neexistují žádné SIA normy, v tomto případě je stanovena úprava v normách pro
sádrokartonáře a štukatéry, ale může to ještě nějakou dobu trvat.
Stanovisko SVP: Vycházíme z toho, že označení v SIA budou stejná jako u normy DIN. Jakmile vejdou
tyto úpravy ve známost, tak naše příslušné Technické listy, jichž se to týká, přepracujeme.
Vzhledem k tomu, že originální text je ve své struktuře shodný textem technického listu, který vydal
Německý svaz obkladačů, byl text tabulek doplněn o údaje z německého listu „Hydroizolační nátěry
– Pokyny k provádění kapalných hydroizolačních nátěrů pod dlažby a obklady v interiéru“, vydáno
01/2010
11. Kontrolní seznam pro postup prací na systémové hydroizolaci
Příklad dokumentace, kterou by měl mít obkladač
84
Tab. 20-5 Příklad kontrolního seznamu
Kontrolní seznam:
Stavebník:
Stavební dílo:
Architekt/Vedení stavby:
Termín:
Normy a Technické listy:
Kontrola
Poznámka
Podklad:
Rozměrová přesnost
Olovnice (svislost)
Lícování zdi (vodorovnost)
Rovinnost
Spád
Výška
Zbytková vlhkost
Připojení ke stěně
Připojení k podlaze
Připojení vany
Prodloužení potrubí
Koupelnová (mísicí) baterie
Podlahová vpusť/odtok
Staveništní podmínky:
Povětrnostní podmínky
Podlahové topení
Urgence:
Termíny
Podklady
Překročení nákladů
Příprava podkladu:
Čištění
Základový nátěr
Izolace
Pokládka:
Plochy určené pro pokládku (kde, co)
Rozdělení obkladových prvků
Způsob pokládky (např. s křížovou spárou atd.)
Výběr lepicího a spárovacího materiálu
Kontrola objednávky obkladových prvků s dodávkou
Vhodnost obkladových prvků a mozaiky
Velikost a druh spár
Barva spár
Oddělený potěr (spáry potěrových polí)
Přejímka díla
Ochranná opatření:
Uzávěry
Ochrany (např. zakrytím)
Informace:
Odevzdání doporučujících informací k čištění
Kontrola spár
85
TECHNICKÝ LIST 21
VŠEOBECNÉ NABÍDKOVÉ A SMLUVNÍ
PODMÍNKY PRO POKLÁDKY
OBKLADŮ Z DESEK, PŘÍRODNÍHO
A TECHNICKÉHO KAMENE
Zpracováno podle “Allgemeine Offert- und Vertragsbedingungen für Platten-, Naturund Kunststeinarbeiten“
Schweizerische Plattenveband vydal: červen 2006
87
Všeobecné nabídkové a smluvní podmínky pro pokládky obkladů
z desek, přírodního a technického kamene
Obsah
1. Výběrové řízení, podklad..................................................................................................... 88
1.1.Doba platnosti nabídky.............................................................................................................. 88
1.2.Vlastnictví nabídkové dokumentace........................................................................................ 88
1.3.Součásti smlouvy a pořadí........................................................................................................ 88
2. Ceny............................................................................................................................................ 89
3. Pracovní podmínky................................................................................................................ 89
4. Úkolové práce......................................................................................................................... 89
5. Režijní práce............................................................................................................................ 89
6. Lhůty.......................................................................................................................................... 89
7. Odborné technické podmínky............................................................................................ 90
8. Platby......................................................................................................................................... 90
9. Předání a převzetí díla......................................................................................................... 90
10.Ručení za závady/poskytnutí záruky............................................................................... 91
11.Rozhodné právo a místo soudu......................................................................................... 91
V následujícím textu je názorně předvedena ukázka komplexnosti technických listů a legislativy, která
souvisí s obkladačskými pracemi. Vydavatel je si plně vědom rozdílnosti v právních předpisech mezi
ČR a Švýcarskem. Tento soubor informací je inspirativní i vzhledem k občanskému zákoníku.
1. Výběrové řízení, podklad
1.1.Doba platnosti nabídky
Nabídka je závazná po dobu 90 dní. Po uplynutí této lhůty není zhotovitel touto nabídkou již vázán.
1.2.Vlastnictví nabídkové dokumentace
Všechny podklady, jež zhotovitel vypracoval, jako je nabídka, výkresy, projektová dokumentace,
popisy, studie a předběžné výměry, zůstávají jeho vlastnictvím. Je zakázáno je bez souhlasu
zhotovitele šířit nebo použít na práce, které zhotovitel příslušné nabídky neprovádí.
1.3.Součásti smlouvy a pořadí
Akceptací nabídky se níže uvedené dokumenty stávají součástí smlouvy. V případě rozporů mezi
různými dokumenty má platnost vždy dokument uvedený dříve v pořadí.
Nabídka zhotovitele s přílohami
Níže uvedené nabídkové a smluvní podmínky pro pokládky obkladů z desek, přírodního
a technického kamene:
• SIA 248 a 118/248* vztahující se na obkladačské práce (např. ČSN 733451)
• SIA 246 a 118/246* vztahující se na práce s přírodním kamenem (např. ČSN 733451)
• SIA 244 a 118/244* vztahující se na práce s technickým kamenem (viz příručka pro obkládání
sklem a kamenem, vydal Silikátový svaz 2014)
• SIA 118 Všeobecné podmínky pro stavební práce, vydání 1977/91
Technické listy Švýcarského svazu obkladačů. Aktuální seznam je dostupný na www.plattenverband.ch,
nebo si jej lze vyžádat u Svazu.
Na materiál dodávaný objednatelem se vztahují zvláštní podmínky Švýcarského svazu obkladačů
(SPV).
88
2. Ceny
Není-li stanoveno jinak, ceny (s výjimkou režijních cen) zahrnují dodávku materiálu franko na stavbu/do
sídla firmy i kladečské práce.
Ceny nezahrnují:
• Příplatky za práci přesčas požadovanou stavebníkem nebo jeho zastoupením.
• Náklady na základě překážek v práci, jež se nedaly ve výběrovém řízení předpokládat. Tyto překážky
musí zhotovitel stavebníkovi oznámit.
• Časové prostoje, cestovné a stravné vzniklé na základě nepředvídatelných přerušení prací, které
nezpůsobil zhotovitel.
• Vícenáklady z důvodu změn provádění požadovaných stavebníkem nebo dodatečné objednávky.
Základ cen z výběrového řízení tvoří jednotlivě položkově uváděná množství. Jestliže se po uzavření
smlouvy podstatným způsobem změní prováděný výkon, smluví si strany předem nové ceny.
Změny mezd a sociálních a zdravotních odvodů, které nastanou po uzavření smlouvy kvůli změnám
v zákonech nebo kolektivních smlouvách, opravňují ke změně příslušné nabídkové ceny, s výjimkou
dohody o paušální ceně. Zhotovitelem neovlivnitelné změny materiálu po uzavření smlouvy je nutné
stavebníkovi nebo jeho zástupci ihned sdělit, a opravňují k dalšímu zaúčtování.
3. Pracovní podmínky
Nebudou-li níže uvedené pracovní podmínky dodržovány, oznámí to zhotovitel stavebníkovi a svou
práci může zastavit do té doby, dokud nebudou příslušné podmínky splněny. Stavebník nemůže vůči
zhotoviteli uplatňovat žádné nároky vyplývající z takovýchto zpoždění. Zhotovitel může své náklady
vyfakturovat podle Všeobecných nabídkových a smluvních podmínek.
V případě, že nebylo domluveno něco jiného, poskytne stavebník zhotoviteli bez úplaty níže uvedené
prostředky:
• elektrický proud 230 V/400 V,
• voda,
• na žádost zhotovitele vhodné místo a/nebo uzamykatelný prostor, kde bude možné uschovávat
materiál, zařízení/přístroje a nástroje.
Opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která nejsou v nabídce výslovně uvedena, musejí
být učiněna a zajištěna stavebníkem. Pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, montáž protiprachových
a ochranných zástěn je třeba zadat a uhradit jako zvláštní výkon.
Provádění určitých prací bez závad může být zajištěno pouze při teplotě vyšší než 10 °C. Tato teplota na
pracovišti musí být zaručena stavebníkem, pokud nebylo se zhotovitelem dohodnuto jinak. Stavebník je
též povinen při venkovních pracích zajistit případnou ochranu proti povětrnostním vlivům, nebo ji musí
uhradit zvlášť.
4. Úkolové práce
Na způsob vystavování faktur platí ustanovení norem SIA 118/248*, 118/246* a 118/244* týkající se
výkazu výměr.
5. Režijní práce
U režijních cen se započítává doba strávená na cestě, náklady na použití vozidla a dopravu materiálu.
V režijní tarifní/hodinové sazbě je zahrnuto obvyklé řemeslnické nářadí a nástroje. Stroje a zařízení jsou
účtovány zvlášť.
6. Lhůty
Aby zhotovitel mohl své práce zahájit do stanovené doby, musí stavebník nebo jeho zástupce včas
poskytnout všechny potřebné údaje a podklady. Zhotovitele je třeba včas informovat o prodlení,
nedokončených přípravných pracích, příliš vysoké vlhkosti podkladu, nedostatečné teplotě na pracovišti
apod.
V případě, že zhotovitel během provádění prací zjistí, že není schopen tyto práce ve stanoveném termínu
dokončit včas, je povinen to stavebníkovi nebo jeho zástupci ihned sdělit. Stavebník není oprávněn
smlouvu zrušit ani požadovat náhradu škody, pokud není možné termín dodržet z důvodů, které
zhotovitel nezpůsobil. Zhotovitelem nepředvídatelná přerušení prací způsobená na straně stavebníka
opravňují zhotovitele k zaúčtování vzniklých vícenákladů.
89
7. Odborné technické podmínky
Pokud není definován druh podkladu, nabídkovými cenami se rozumějí ceny za obklady stěn a soklů
na základní omítku zhotovenou stavebníkem, a za obklady podlah a schodů na podkladní cementové
podlaze zhotovené stavebníkem, resp. s cementovým potahem v tenkém loži. Je-li nutné vyrovnat
nepřesnosti podkladu, tyto práce budou hrazeny zvlášť. Malé obklady z mozaiky, obklady s kalibrovanými
deskami a velkoformátovými deskami vyžadují vyšší přesnost povrchu podkladu.
Pokud je před pokládkou desek zapotřebí změřit vlhkost (přístrojem na měření zbytkové vlhkosti
metodou dle CM), první měření je bez úplaty. Případná další měření budou fakturována (SIA 118/248*,
čl. 2.2, resp. 2.3). Vzorky v maximálním možné míře vykážou všechny charakteristiky a vlastnosti
příslušných deskových materiálů. Kvůli vypalovacímu procesu a jeho podmínkám však nelze zaručit,
že barevný odstín a vyráběný rozměr (kalibr) dodávaného deskového materiálu bude přesně odpovídat
příslušnému vzorku (SIA 248*, čl. 4.1.2.5). Z technických důvodů nelze garantovat absolutní jednotnost
barvy tuhého uzavření spár (SIA 118/248*, čl. 6.7). Mezi vzorkem spáry a hotovým obkladem se mohou
vyskytnout rozdíly v barevnosti i při použití stejného spárovacího materiálu (SIA 248*, čl. 4.3.2.2).
Platí upozornění, že ani při použití deskových a spárovacích materiálů nepropouštějících vodu nelze
zhotovit žádné vodotěsné obklady (SIA 248*, čl. 2.2.4). Spáry vytvořené s plastifikovatelnými těsnicími
hmotami vyžadují údržbu, a tudíž jsou vyloučeny ze záruky (SIA 118/248*, čl. 6.6). Spáry vytvořené s
plastifikovatelnými spárovacími hmotami plní pouze funkci uzavření spáry, avšak nezaručují těsnost
obkladu (SIA 248*, čl. 2.4.2). Trhliny v deskových obkladech ani odpadávání deskových obkladů, které
byly způsobeny deformováním nebo následně vzniklými trhlinami v podkladu zhotoveném stavebníkem,
nejsou závadami práce prováděné obkladačem deskových obkladů. Obkladač deskových obkladů za
ně tedy neodpovídá (SIA 118/248*, čl. 6.3). Zhotovitel očistí obklady pomocí houby (SIA 118/248*, čl.
2.2) a pracoviště předá čistě zametené. Provedení finálního úklidu stavby, tedy pracovních, vstupních,
skladových a venkovních prostor, je povinností stavebníka, nebo je třeba jej zadat zakázkově a podle
toho uhradit.
Rezervní desky je nutné od objednatele vyžádat a uhradit zvlášť. Stavebníkovi je doporučováno, aby
si pro případné pozdější opravy uskladnil dostatečné množství rezervních desek. Zhotovitel předá
objednateli příslušné návody pro čištění keramických obkladů, obkladů z přírodního a technického
kamene a péče o ně.
* Tyto normy byly zveřejněny ve Švýcarsku před 31. 12. 2006.
8. Platby
Zhotoviteli budou na základě písemné žádosti formou dílčích zálohových faktur hrazeny platby, a to až do
výše 90 % jím provedených prací. Lhůta splatnosti zálohových plateb a konečná fakturace je 30 dní od
data vystavení faktury, resp. podle smluvně dohodnuté splatnosti. V případě, že se stavebník s platbou
opozdí, bude hrazen úrok odpovídající úroku za otevřený úvěr poskytovaný největšími bankami, který
bude vypočítáván ze souhrnné dlužné fakturační částky. Tento úrok z prodlení je dlužným úrokem, aniž
by zhotovitel musel stavebníka urgovat.
Reklamace ohledně závad stavby v žádném případě nemají vliv na dohodnuté platební podmínky.
Jestliže stavebník nesplní své závazky, může zhotovitel postupovat podle čl. 107 Zákona o závazcích.
9. Předání a převzetí díla
Předmětem přejímky může být dokončené dílo, nebo dle dohody i uzavřená dokončená část díla.
Zhotovitel dobu přejímky objednateli oznámí minimálně 7 dní předem. Předání a převzetí bude probíhat
společným překontrolováním provedeného díla. O výsledku kontroly je zpravidla vyhotovován protokol.
Dílo se považuje za převzaté, pokud nebyly zjištěny žádné závady nebo byly zjištěny jen nezávažné
nedostatky. Zhotovitel je povinen závady odstranit ve společně stanovené lhůtě.
Pokud budou při přejímce zjištěny závažné nedostatky, bude předání a převzetí posunuto na pozdější
termín. Zhotovitel musí závady odstranit během společně stanovené lhůty. Po odstranění závad
budou reklamované stavební části nově přejímány podle článku 9.2 těchto Všeobecných obchodních
podmínek. Bez přejímky se dílo považuje za převzaté ve chvíli, kdy stavebník uvede dílo do provozu.
Případné závady je třeba zhotoviteli písemně oznámit do doby 10 dní. Právní nároky na reklamace
u zjevných vad, které nebyly v této době oznámeny, se považují za prošlé.
Po přejímce přechází starost o dílo (nebo část díla) a jeho rizika na stavebníka. Datem přejímky začíná
běžet záruční lhůta.
90
10.Ručení za závady/poskytnutí záruky
Platí ustanovení normy SIA 118. Po uplynutí dvouleté promlčecí reklamační lhůty zhotovitel poskytne
navíc garanci na nezávadnost svého díla po dobu dalších tří let. Podle normy SIA 118 musí být každá
zjištěná závada ihned oznámena zhotoviteli. Poskytnutí záruky ze strany zhotovitele se nevztahuje na
škody, jež se dají odvodit z nedostatečné nebo neodborné péče.
Zhotovitel v žádném případě neručí za kvalitu materiálu dodaného stavebníkem (SIA 118/248*, čl. 6.8).
11.Rozhodné právo a místo soudu
Rozhodným právem je právo švýcarské. Případné spory budou řešeny obecnými soudy dle sídla
zhotovitele.
91
TECHNICKÝ LIST 22
SMĚRNICE K SOUPISU PRACÍ
A VÝKAZU VÝMĚR PRO
OBKLADAČSKÉ PRÁCE
Autoři: Mathias Grimm, René Morf
Zpracováno podle “Devisierungs- und Ausmassrichtlinien für PlattenarbeitenAllgemeine
Offert- und Vertragsbedingungen für Platten-, Natur- und Kunststeinarbeiten“
Schweizerische Plattenveband vydal: duben 2008
93
Směrnice k soupisu prací a výkazu výměr pro obkladačské práce
Obsah
Úvod...............................................................................................................................................95
1. Přípravné práce................................................................................................................95
2. Obklady stěn a dlažby....................................................................................................95
2.1. Nařezané obkladačky a dlaždice........................................................................................95
2.2. Odpočty výměr ploch..........................................................................................................95
2.3. Speciální části obkladu/dlažby...........................................................................................95
3. Obklady schodů................................................................................................................95
4. Stěnový sokl......................................................................................................................95
5. Přirážky k výměře 2. až 4..............................................................................................96
5.1. Pokládka do tlustého lože...................................................................................................96
5.2. Více malty..............................................................................................................................96
5.3. Speciální lepidla...................................................................................................................96
5.4. Rychleschnoucí lepidla.......................................................................................................96
5.5. Spád (SIA 118/248, 5.2.1.1)..................................................................................................96
5.6. Klenuté plochy, zaoblení (SIA 118/248, 5.2.1.1).................................................................98
5.7. Zvláštní způsoby pokládky..................................................................................................98
5.8. Zvláštní spárování (SIA 118/248, 5.2.1.1)............................................................................98
5.9. Barevné spáry (SIA 118/248, 5.2.1.1)..................................................................................98
5.10.Vyšší náklady na čištění při spárování
(pokud není ve vypsaném výběrovém řízení správně stanoveno)..................................98
5.11. Bordury a listely (SIA 118/248, 5.2.1.2 + 5.2.1.3)................................................................98
5.12.Vytváření hran a rohů (SIA 118/248, 5.2.1.2)......................................................................98
5.13.Vytváření hran a rohů u stěnového soklu (SIA 118/248, 5.2.1.3)......................................99
5.14.Výřezy (SIA 118/248, 5.2.1.3)................................................................................................99
5.15.Řezání obkladových prvků (SIA 118/248, 5.2.1.2)..............................................................99
6. Osazovací a vedlejší práce...........................................................................................99
6.1. Vytváření hran a ukončení obkladu/dlažby i dilatačních (pohyblivých)
spár s kovovými či plastovými profily (SIA 118/248, 5.2.1.2 a 5.2.1.3)............................99
6.2. Elastické (pružné) spáry (SIA118/248, 5.2.1.2 a SIA V 274)..............................................99
6.3. Ochrana obkladů a dlažeb (SIA 118/248, 2.3).....................................................................99
6.4. Finální čištění a ošetření (SIA 118/248, 2.2 a 2.3)............................................................100
7. Přílohy................................................................................................................................100
V ČR není obdobná norma vydána jako je SIA 248. Částěčně je obsaženo v různých normách
např. ČSN EN 14411 ed., ČSN 73 3450, ČSN 733451, ČSN 744505 a občanský zákoník.
Následující text je inspirativní pro provádění postupů při obkladačských pracích. Některé důležité
položky nejsou zahrnuty ani v cenících prací.
Tato Směrnice k soupisu prací a výkazu výměr slouží k vyjasnění a doplnění norem SIA 248 „Beläge
und Bekleidungen mit Keramik, Glas und Asphalt“ (Obklady a obložení keramikou, sklem a asfaltem)
a SIA 118/248 „Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten“ (Všeobecné podmínky pro obkladačské
práce) platných od 1. prosince 2006. Na základě praktických zkušeností je nezbytné zpřesnění
těchto norem. Toto upřesnění platí jen pro zakázky, resp. smlouvy o dílo, které byly uzavřeny po 1.
prosinci 2006.
Dále uvedená ustanovení doplňují nebo popisují ustanovení normy SIA 248, 118/248 a 118/248
Přílohu A.
Tento Technický list odpovídá dnešnímu stavu techniky; na základě tohoto doporučení neneseme
žádnou odpovědnost.
94
Úvod
Obklady stěn a dlažbami se rozumí – pokud není v Soupisu prací nebo v projektové dokumentaci
výslovně stanoveno jinak – lepení do tenkého lože (postup pomocí ocelové zubové stěrky) na běžnou
základní omítku na bázi cementu, na cementový povrch, resp. podkladovou podlahu na bázi cementu
(zvanou též potěr).
1. Přípravné práce
Další přípravné práce na podkladu (speciální čištění, broušení, opatření základovým nátěrem, vytmelení,
oddělující vrstvy, hydroizolování atd.) se účtují zvlášť, pokud není v Soupisu prací výslovně stanoveno
jinak (viz též SIA 118/248, 2.3).
2. Obklady stěn a dlažby
2.1.Nařezané obkladačky a dlaždice
Obkladačky, dlaždice, desky a tvarovky atd. nařezané na méně než polovinu, se započítávají jako
nařezané napůl a nařezané přes půlku se započítávají jako celé. To platí pro všechny druhy obkladů
a dlažeb (SIA 118/248, Příloha A, A.5). Příklady viz Příloha 1.
U nepravidelné vazby pásů se délková a šířková míra zvyšuje o půlku šířky pásu vždy pro každé
pole obkladu. U různých šířek pásů platí polovina průměrné šířky pásu (SIA 118/248, Příloha A,
A.6). Příklady viz Příloha 2.
2.2.Odpočty výměr ploch
Vyspárování pod 0.5 m2 uvnitř a na okrajích obkladových/dlážděných ploch se z rozměru neodečítají
(SIA 118/248, 5.1.3). Příklady viz Příloha 3.
2.3.Speciální části obkladu/dlažby
Pokud nejsou ve výběrovém řízení zvlášť vypsány zvláštní části obkladu/dlažby jako sprchové
vaničky, obklady stropů, ostění, římsy, překlady, spodní strojově vyrobené sokly, měří se tyto plochy
zdvojeně. Měří se 1 × podle bodu 2.01 a 1 × fakticky.
Minimální šířka včetně přídavku na výměru 0,2 m (SIA 118/248, Příloha A, A.2). Příklady viz Příloha 4.
2.4.Rozměry pod 2 m2
U obkladů a dlažeb pod 2 m2 na každý druh obkladu/dlažby se počítá pro tuto plochu navíc 20 %;
nejvyšší rozměr na každé pole je však 2 m2 (SIA 118/248, Příloha A, A.1).
2.5.Celkové výměry pod 20 m2
Obkladačské práce pro stavební zakázku s celkovou výměrou nepřesahující 20 m2 se zpravidla
provádějí formou denní mzdy nebo s přirážkou k výměře nebo za jednotkové ceny. Tuto přirážku je
nutné si dohodnout před provedením práce.
3. Obklady schodů
U přímých schodišťových ramen se měří analogicky k článku 2.1 na každý metr hrany schodišťového
stupně nebo po kusech. U výměry na každý schod po kusech platí faktický rozměr, pokud je délka
stupnice schodu ve výběrovém řízení uvedena správně. Přířez obkladů stupnic a podstupnic je zahrnut
v ceně (SIA 118/248, 5.2.2.1).
U točivých a zakřivených stupnic se měří největší délkový rozměr v metrech analogicky podle bodu 2.1
nebo po kusech. Pokud nejsou ve výběrovém řízení vypsány zvlášť, přidává se navíc 50 %.
U výměry na stupnici po kusech se bere skutečný rozměr, pokud je délka stupnice schodu ve výběrovém
řízení uvedena správně. Přířez obkladů stupnic a podstupnic je zahrnut v ceně (SIA 118/248, 5.2.2.1).
Speciální zkosení jako šikmý a kulatý řez u rovných stupnic nebo řez dokulata u zakřivených stupnic se
hradí zvlášť, jestliže nejsou z dokumentace vypsaného výběrového řízení jasně patrné (SIA 118/248,
5.2.2.2).
4. Stěnový sokl
Rovný stěnový sokl - délková výměra se měří podle článku 2.01. V případě, že se rovné stěnové sokly
přiřezávají z dlaždic, je přířez zahrnut na výšku uvedenou ve vypsaném výběrovém řízení (SIA 118/248,
5.2.1.2).
Schodišťový sokl - schodišťové sokly se měří po kusech a podle každé strany nebo podle skutečných
horních soklových hran za dohodnutou cenu schodišťového soklu za metr. V případě, že schodišťové
95
sokly jako takové nejsou ve výběrovém řízení stanoveny, měří se v metrech a realizují za dvojnásobnou
jednotkovou cenu rovného soklu (SIA 118/248, Příloha A, A.4). Přířez je zahrnut v ceně.
Zkosení u schodišťových soklů se zaoblenou horní hranou se účtují kusově, pokud není jako takové ve
výběrovém řízení stanoveno.
5. Přirážky k výměře uvedené v části 2. až 4.
5.1.Pokládka do tlustého lože
Pokládka podlah s podložkou na bázi cementové malty místo pokládky do tenkého lože v m2.
5.2.Více malty
Pokládka do tlustého lože. Běžné maltové tloušťky mají podle normy SIA 248 u podlah 30 mm,
resp. u obkladů schodů 20 mm. Tloušťka malty přesahující tyto běžné tloušťky o 5 mm, resp.
přesahující tloušťky stanovené v soupisu prací, se účtují s přirážkou na každých 5 mm a na každý
m2 (SIA 118/248, 5.2.1.1).
Pokládka do tenkého a středního lože. Průměrné tloušťky malty jsou podle normy SIA 248 u tenkého
maltového lože 3 mm a u středního maltového lože 5 mm. Jestliže jsou kvůli nepředvídatelným
poměrům na staveništi zapotřebí větší tloušťky v lepeném loži, účtuje se s přirážkou na každý mm
a m2 (SIA 118/248, 5.2.1.1).
5.3.Speciální lepidla
U zvláštních obkladových/dlažebních materiálů, specifických požadavků, resp. zvláštních podkladů,
které nejsou z výkazu výměr zřejmé, ale vyžadují speciální lepidla, se účtuje vyšší cena (SIA
118/248, 5.2.1.1), např. pro:
• obkladačky a dlaždice slinuté a porcelánové (všechny formáty),
• formáty přesahující 33 x 33 cm,
• povrchy na podkladových podlahách s podlahovým vytápěním,
• povrchy na anhydritových potěrech,
• sádrokarton, lehké stavební panely,
• kyselinovzdorné obklady stěn a dlažby,
• obklady stěn a podlah s odvodem elektrostatického náboje,
• venkovní obklady, dlažby atd. v m2.
5.4.Rychleschnoucí lepidla
V případě, že stavebník požaduje nebo harmonogram stavby si vynucuje použití rychleschnoucích
lepidel, hradí se za m2 (SIA 118/248, 5.2.1.1).
5.5.Spád (SIA 118/248, 5.2.1.1)
Spád podkladů na balkónech nebo terasách neřeší žádný v ČR předpis a proto se používá
analogie, která je v ČSN 73 1901:1999 Navrhování střech – Základní ustanovení uvádí minimální
sklon vodotěsné izolace 1° = 1,75 % směrem k odvodňovacím prvkům.
Spád v tenkém a středním loži se vykazuje v m2
Vytváření spádu v tlustém loži (pokládka lepidla) se spádem na jedné straně se vykazuje v m2
Vytváření spádu v tlustém loži (pokládka lepidla) se spádem na více stranách se vykazuje v m2
96
Tab. 22-1 Požadované sklony pro odvodnění
Druh konstrukce
Prvek
Podlahy
Podlahy vystavené působení
provozní či
srážkové vody
Provozy
Střechy
Sklo
Popis
Způsob odvodnění
Požadovaný
spád
Poznámky
Zdroj
1 % až 2 %
1)
Pozn.
[01]
Podlahy se
stohováním
manipulačních
jednotek
Pokud má být v podlaze, zejména
průmyslové stohování manipulační
jednotky (palety, boxy apod., nesmí
sklon podlahy překročit požadavky ČSN
269030
2)
Jednotlivé,
řadové a
hromadné
garáže
Zařízení, kde
je navržen
odvodňovací
systém
V případě navržení odvodňovacího
systému má být podlaha provedena
ve spádu nejméně 1 % směrem
k odvodňovacím vpustím
≥1%
Šatny,
umývárny,
záchody
Zařízení,
kde je nutné
splachování
podlah
Záchody, umývárny, hygienická zařízení
v objektech s nečistým provozem
Podlahy provedeny ve spádu směrem ke
vpusti vždy ve směru od komunikačních
pásem
≥ 0,5 %
≤2%
Pisoárová stání
Spád podlahy musí být
nejméne 0,5 % a nejvýše 2 %. Na
podlaze s požadovaným sklonem vetším
než 1 %
≤2%
Žlaby
Všechny druhy žlabů musí mít takový
podélný sklon, aby byl zajištěn plynulý
odtok vody a docházelo k co nejmenšímu
hromadění nečistot
Střecha
[02]
3)
[03]
≥ 0,5 %
4), 5)
[04]
Navrhuje se tak, aby se na povrchu
krytiny netvořily kaluže
≥3%
6), 7) NFO
Krytí koruny
atiky a římsy
V případě atiky spádujeme směrem do
plochy střechy
≥ 0,5
Přístřešky,
markýzy
zastřešené
plochým sklem
Při tomto doporučeném sklonu má
sklo samočistící účinek a zamezí se
usazování špíny, růstu řas
≥14,1 % až
17,7 %
(≥ 8° až 10°)
[05]
Vysvětlivky:
1. Pokud je třeba provést povrch pochozí podlahy ve sklonu, doporučuje se sklon ploch v rozmezí 1 % až 2 %
2. V ČSN 26 9030:1998 platné v době vydání normy [01] je dovolen sklon nevýše 0,9 %
3. Poznámka vydavatele: Novela ČSN 734106 z r. 2012 neřeší některé důležité technologické detaily, např. na
u pisoárových stání je vhodné řešit styk podlahy se stěnou provedením s požlábkem.
4. Při volbě sklonu je nutné zohlednit materiál žlabu a jeho povrchu, vzdálenost výtoků a riziko zanesení
5. Nejmenší dovolený podélný sklon všech typů žlabů a úžlabí pro odvodnění střech je 0,5 %
6. Kaluže se obvykle tvoří při sklonu do 3 %
7. U rekonstrukcí střech se sklonem vnějšího povrchu do 3 %, kdy jsou přidány další vrstvy, lze považovat za
přijatelné kaluže na povrchu povlakové vodotěsnící vrstvy o hloubce do 10 mm. Nepřijatelné jsou kaluže
způsobené nevhodně vyrovnaným podkladem, kladem prvků krytiny apod.
NFO – informativní požadavek
NORM – normativní požadavek
Pozn. – Poznámka v normě
Zdroje:
[01] ČSN 744505 Podlahy (5, 2012)
[02] ČSN 73605 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (9, 2011)
[03] ČSN 734106 Hygienická zařízení, šatny (9, 2012)
[04] ČSN 731901 Navrhování střech – Základní ustanovení (2,2011)
[05] Doporučení výrobců plochého stavebního skla
97
5.6. Klenuté plochy, zaoblení (SIA 118/248, 5.2.1.1)
• s celými obkladačkami/dlaždicemi v m2,
• s řezanými v pohledových řezech – součet všech řezů, v bm (pokud je výkon v soupisu prací
stanoven zvlášť a je přesně definován, řezy se započítávají jednotkovými cenami).
Pro stěnový sokl na stěny s klenbou je nutné dohodnout přirážky za řezání a vícepráci zvlášť (SIA
118/248, 5.2.1.2).
5.7. Zvláštní způsoby pokládky
Za běžné způsoby pokládky se považují pokládky s anglickým vzorem, křížovou vazbou,
běhounovou vazbou (SIA 248, 2.2). Vyšší cena se účtuje např. za provedení:
• šachovnicově,
• diagonálně,
• jako klasovitá vazba rovná (opus spicatum, acoltello),
• jako klasovitá vazba diagonální (opus spicatum),
• atd. v m2.
5.8. Zvláštní spárování (SIA 118/248, 5.2.1.1)
• cementové spárovací hmoty s flexibilizující příměsí (pružná spára),
• spárování odolné vůči kyselinám a louhům (např. epoxidová pryskyřice),
• spáry s odvodem elektrostatického náboje,
• speciálně široké spáry (SIA 248, 5.2.7.1 a tabulka 8),
• speciálně úzké spáry (SIA 248, 5.2.7.1 a tabulka 8) atd., v m2.
5.9. Barevné spáry (SIA 118/248, 5.2.1.1)
• standardní barvy (včetně odstínů bílé a šedé),
• intenzivní barvy, v m2.
5.10.Vyšší náklady na čištění při spárování (pokud není ve vypsaném výběrovém řízení
správně stanoveno)
• protiskluzné dlaždice kategorie A a B (chůze bosou nohou), v m2,
• protiskluzné dlaždice kategorie C (chůze bosou nohou), v m2,
• protiskluzné dlaždice se strukturovaným nebo profilovaným povrchem kategorií R10 a R11,
v m2,
• protiskluzné dlaždice se strukturovaným nebo profilovaným povrchem kategorií R12 a R13,
v m2.
5.11. Bordury a listely (SIA 118/248, 5.2.1.2 + 5.2.1.3)
Je nutné rozlišovat:
• bordury u dlaždic/obkladaček stejného formátu jako základní dlaždice, v bm,
• pásky, listely (jiný formát než základní dlaždice/obkladačka), v bm,
• bordury se sestaveným obkladovým a dlažebním materiálem, v bm,
• vkládané dekorační nebo jinak zbarvené základní dlaždice/obkladačky, po kusech,
• listely, zaříznuté v obkladch/dláždbách, po kusech.
5.12.Vytváření hran a rohů (SIA 118/248, 5.2.1.2)
Vytváření hran a rohů se měří v bm. Dále se dělí podle nasákavosti obkladů a dlažeb materiálů
dle EN klasifikace, tj. dle ČSN EN 14411 ed. Je nutné rozlišovat následující vytváření hran a rohů:
• glazované hrany,
• speciální krycí desky nebo jiné tvarovky,
• zkosené hrany pod úhlem 45° (Jolly, v ČR se používá nesprávný výraz „kamenický roh“),
U mozaikových obkladů:
•
•
•
•
98
neostré vnější hrany,
zkosené hrany,
vnější a vnitřní hrany se šikmými mozaikovými kameny (45°),
vnější a vnitřní hrany s mozaikovými tvarovkami,
5.13.Vytváření hran a rohů u stěnového soklu (SIA 118/248, 5.2.1.3)
• vnější a vnitřní rohy ve zkosení po kusech,
• vnější a vnitřní rohy s tvarovkami po kusech nebo párech,
• zkosené řezy u odsazeného soklu se zaoblenou horní hranou po kusech,
• vyseknutí u stupnicových výběžků po kusech,
• lícování schodišťového soklu s bočními čely s úkosem v klínu.
5.14.Výřezy (SIA 118/248, 5.2.1.3)
Dělí se podle pórovitosti a hustoty obkladových a dlažebních materiálů dle EN klasifikace, tj. dle
ČSN EN 14411 ed. Rozměr podle velikosti podle kusů:
• výřezy do 50 mm,
• výřezy 51–100 mm,
• výřezy 101–150 mm,
• větší výřezy s údajem o tvaru a velikosti.
Vyseknutí se berou jako výřezy.
5.15.Řezání obkladových prvků (SIA 118/248, 5.2.1.2)
Dělí se podle pórovitosti a hustoty obkladových a dlažebních materiálů dle EN klasifikace, tj. dle
ČSN EN 14411 ed. Výměra v bm.
Ruční řezání:
• pravoúhlé pohledové řezy (všechny pohledové řezané hrany, také u zatmelování spár a přířezů
k jiným částem stavby),
• všechny šikmé řezy,
• všechny kulaté řezy r ≥ 100 cm,
• všechny kulaté řezy r ≤ 100 cm,
U mozaikových obkladů se měří veškeré řezy.
Strojově provedené řezy (řezání na mokro):
• všechny pravoúhlé řezy (i skryté),
• všechny šikmé řezy (i skryté),
• všechny kulaté řezy r ≥ 100 cm,
• všechny kulaté řezy r ≤ 100 cm.
6. Osazovací a vedlejší práce
6.1. Vytváření hran a ukončení obkladu/dlažby i dilatačních (pohyblivých) spár s kovovými či
plastovými profily (SIA 118/248, 5.2.1.2 a 5.2.1.3)
Výměra v bm nebo po kusech. Minimální rozměr u hranových profilů 0,5 m, u profilů s ukončovacími
a dilatačními spárami 1 m. Profily v řezání zkosení podle kusů. Profilové rohové tvarovky podle
kusů.
6.2. Elastické (pružné) spáry (SIA118/248, 5.2.1.2 a SIA V 274)
Výměr v bm. Minimální rozměr 0,5 m. U odsazených spár se počítá přirážka ve výši 50 %.
U dodatečně montovaných sanitárních zařizovacích přístrojů se počítá přirážka ve výši 100 %.
Aby bylo možné stanovit požadovaný rozsah výkonů a prací, je nutné mít k dispozici tyto údaje:
• druh spár (styčná/připojovací, dilatační/pohyblivá spára atd.),
• případně chemické namáhání,
• kvalita vlastností materiálu spárovaných hran (eventuálně základní nátěr, polepení krycí lepicí
páskou),
• šířka spár,
• hloubka spár,
• výplňový profil spáry.
6.3.Ochrana obkladů a dlažeb (SIA 118/248, 2.3)
Definice krycího ochranného materiálu (plastové fólie, karton, tvrdé dřevovláknité desky OSB,
Pavatex apod., polyesterové rouno s polyetylenovou fólií atd.), odstranění ze strany stavebníka
nebo včetně odstranění. Výměra ploch v m2, stupnice v bm nebo po kusech.
99
6.4.Finální čištění a ošetření (SIA 118/248, 2.2 a 2.3)
Obklady/dlažby se předávají po očištění houbou. Další čištění nebo ošetření (např. odkyselení,
ochranná péče atd.) musejí být sjednány zvlášť a uhrazeny.
7. Přílohy
4400
260
4210
2260
2400
210
400 x 400
kótováno v mm
SKUTEČNÝ ROZMĚR = 9,50 m²
ROZMĚR DLE SIA = 10,56 m²
Obr. 22-1 Vazba na střih 40 × 40 cm
4800
4260
400 x 800
530
130
130
180
2580
2600
530
kótováno v mm
Obr. 22-2 Vazba s polovičním přesazením spáry 40 × 80 cm
100
4800
340
4260
320
340
340
2480
3000
600 x 600
kótováno v mm
Obr. 22-3 Vazba na střih 60 × 60 cm
3970
2200
2280
3730
kótováno v mm
Obr. 22-4 Diagonální pokládky 40 x 40 cm
101
4400
300 x 600
4250
190
2600
2750
160
kótováno v mm
Obr. 22-5 Nepravidelná běhounová vazba 30 × 60 cm
700
1
800
2
300
1 = 0,80 × 0,70 = 0,56 m² ODPOČET
2 = 0,30 × 0,30 = 0,09 m² BEZ ODPOČTU
3 = 1,50 × 0,30 = 0,45 m² BEZ ODPOČTU
300
300
3
1500
kótováno v mm
Obr. 22-6 Vyspárování méně než 0,5 m2
102
150
150
1250
200 x 200
900
ROZMĚR:
1 × PODLE 2.01 a 2.03 (VÍCE NEŽ POLOVINA/MÉNĚ NEŽ POLOVINA)
1,40 + 1,40 + 1,00 + 1,00 = 4,80 × 0,20
= 0,96 m²
1 x SKUTEČNĚ
1,25 + 1,25 + 0,90 + 0,90 = 4,30 × 0,15
VÝMĚRA VĚTŠÍ O CCA 150 %
CELKEM
kótováno v mm
= 0,64 m²
= 1,60 m²
Obr. 22-7 Okenní obklad
103
180
800
80
0
300 x 300
kótováno v mm
ROZMĚR:
1 × PODLE 2.01 (VÍCE NEŽ POLOVINA/MÉNĚ NEŽ POLOVINA)
0,90 × 0,90 + 0,30 × 1,80
= 1,35 m²
1 x SKUTEČNĚ
0,80 × 0,80 + 0,18 × 1,60
VÝMĚRA VĚTŠÍ O CCA 145 %
CELKEM
= 0,93 m²
= 2,28 m²
Obr. 22-8 Sokl
104
DÉLKA
SCHODNICE
= 1800
= 1800
= 1800
325
600
325
= 1800
= 1800
DÉLKA SCHODNIC
SOUČET
= 9000
1250 (1800)
kótováno v mm
SKUTEČNÝ ROZMĚR 5 × 1,25 = 6,25 bm
ROZMĚR DLE SIA = 9,00 bm
Obr. 22-9 Symetricky rozdělený schod
105
DÉLKA
SCHODNICE
= 1500
= 1500
= 1500
300
600
350
= 1500
= 1500
DÉLKA SCHODNIC
SOUČET
= 7500
1250 (1500)
kótováno v mm
Obr. 22-10 Schod rozdělený tak, aby šetřil materiál
106
DÉLKA
SCHODNICE
180
470
600
330
600
200
350
320
600
450
600
600
= 1500
200
450
300
= 1800
= 1500
= 1500
= 1500
DÉLKA SCHODNIC
SOUČET
1250
= 7800
kótováno v mm
Obr. 22-11 Schod rozdělený nepravidelně
107
14
80
VÝMĚRA NA BĚŽNÝ METR
kótováno v mm
Obr. 22-12 Zakřivené schodnice
MĚŘÍ SE POKUD MOŽNO CO NEJMENŠÍ PRAVOÚHELNÍK
Obr. 22-13 Polygon (žádné pravoúhlé dlaždice)
108
MĚŘÍCÍ LINIE
180
300
kótováno v mm
SCHODIŠŤOVÝ SOKL SE ZKOSENÍM
MĚŘÍ SE HORNÍ HRANA SOKLU V BĚŽNÝCH METRECH
POKUD NENÍ VE VYPSANÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ DEFINOVÁNO ZKOSENÍ, ÚČTUJE SE JAKO PŘIRÁŽKA
Obr. 22-14 Schodišťový sokl se skosením
109
MĚŘÍCÍ LINIE
180
300
kótováno v mm
SCHODIŠŤOVÝ SOKL SE DVĚMA ZKOSENÍMI
MĚŘÍ SE HORNÍ HRANA SOKLU V BĚŽNÝCH METRECH
POKUD NENÍ VE VYPSANÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ DEFINOVÁNO ZKOSENÍ, ÚČTUJE SE JAKO PŘIRÁŽKA
Obr. 22-15 Schodišťový sokl se dvěma skosením
NAPŘ. DVEŘNÍ ZÁRUBEŇ
Obr. 22-16 Výřez u dveřní zárubně
110
TECHNICKÝ LIST 23
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO
OBKLADOVÝ MATERIÁL DODÁVANÝ
STAVEBNÍKEM
Zpracováno podle “Devisierungs- und Ausmassrichtlinien für PlattenarbeitenAllgemeine
Offert- und Vertragsbedingungen für Platten-, Natur- und Kunststeinarbeiten“
111
Zvláštní podmínky pro obkladový materiál dodávaný stavebníkem
Tento list je inspirativní pro obkladače ve vztahu k občanskému zákoníku a kvalitě provedení dodávky.
Zvláštní podmínky pro obkladový materiál dodávaný stavebníkem
1. Není-li uvedeno jinak, má se za to, že se u obkladového materiálu včetně dlažeb dodávaného
stavebníkem jedná podle platných norem o obchodně běžný materiál prvotřídní kvality.
2. Před zahájením kladečských prací musí být zhotoviteli dodáno rozčlenění materiálu podle místností
a příslušné výpisy materiálu.
3. Materiál se vyloží na náklady a riziko stavebníka a odborně a na suchém místě se uskladní v místě,
kde má být použit. Rozdělení v rámci budovy jde také k tíži stavebníka.
4. Rozbití, ořez, ztráta a případná krádež obkladového a dlažebního materiálu jde též k tíži stavebníka.
5. Za obkladový a dlažební materiál dodávaný stavebníkem nemůže obkladač - obkladačská firma
nést odpovědnost, resp. poskytovat garanci např. na:
• původní závady skla podle např. ČSN 733450 (SIA 248),
• nedostatečnou odolnost proti obrusu,
• odpadávání glazur,
• nedostatečnou pevnost a otěruodolnost,
• barevné odlišnosti,
• rozměrové diference,
• nedostatečnou mrazuvzdornost,
• rovinnost obkladových prvků.
6. Dlaždice s nedostatečným protiskluzným povrchem vzhledem k danému použití nesmí obkladač
pokládat.
7. U obkladů a dlažeb z přírodního kamene musí na smluvním základě odpadnout záruka za:
• barevné diference,
• poškození hran,
• změny barevného odstínu materiálu,
• případné chyby zpracování povrchu,
• vyštípnutí povrchu.
8. V případě, že vznikne chybný seznam množství, materiál je závadné kvality, dojde k prodlení
s pracemi z důvodu krádeže, přerušení prací, nebo jsou vyšší náklady na pokládku, stavebník je
povinen dodatečné náklady, které obkladačské firmě vzniknou, v plném rozsahu uhradit.
9. Každopádně se do režijních tarifních nákladů navíc zúčtuje detailní kontrola materiálů, nutné nebo
požadované vytřídění materiálů.
10. Požaduje-li stavebník výtah/soupis množství formou pověření, je povinen to uhradit.
11. Pro výkaz výměr platí normy ČSN (SIA).
12. Likvidace stavebního odpadu a obalového materiálu jde na náklady stavebníka.
Souhlasím:
......................................................................
.............................................................................
Místo/Datum
Podpis objednatele
......................................................................
.............................................................................
Místo/Datum
Razítko a podpis zhotovitele
112
TECHNICKÝ LIST 24
SEZNAM POŽADAVKŮ NA
PODLAHOVÉ NÁŠLAPNÉ VRSTVY
Autor: Markus Buchser
Zpracováno podle “Devisierungs- und Ausmassrichtlinien für Plattenarbeiten“
Schweizerische Plattenveband vydal: 2009
113
Seznam požadavků na podlahové nášlapné vrstvy
Autor je poradce pro sekci Dům/Volný čas/Výrobky, www.bfu.ch, [email protected]
Stavební kreslič, stavbyvedoucí; od roku 1978 se zabývá výstavbou sportovišť, z toho 13 let jako
stavbyvedoucí u stavební firmy zabývající se výstavbou sportovišť a jako vedoucí stavby (TDI) u Úřadu
životního prostředí. Od roku 1991 je poradcem pro bezpečnostní otázky u Poradenského místa
protiúrazové prevence (bfu). Stěžejní body práce: zřizování sportovišť, koupališť a zařízení volnočasových
aktivit, podlahové nášlapné vrstvy. Členem představenstva IAKS Švýcarsko (Internationale Vereinigung
Sport- und Freizeiteinrichtungen (Mezinárodní asociace pro sportovní a volnočasové zařízení).
Obsah
1. Úvod...........................................................................................................................................115
1.1.Proč tento seznam požadavků?................................................................................................115
1.2.Komu je tento seznam požadavků určen?...............................................................................115
1.3.Výběr vhodných podlahových nášlapných vrstev..................................................................115
1.4.Čištění a stárnutí materiálu.......................................................................................................115
1.5.Další literatura............................................................................................................................115
2. Podklady...................................................................................................................................115
2.1.Normy..........................................................................................................................................115
2.2.Odborné publikace.....................................................................................................................116
2.3.Právní podklady..........................................................................................................................116
3. Oblast použití..........................................................................................................................117
3.1.Pracovní sféra.............................................................................................................................117
3.2.Nepracovní sféra........................................................................................................................117
4. Metody měření a kategorie hodnocení...........................................................................117
4.1.Nepřenosný měřicí přístroj........................................................................................................117
4.2.Postup chůze – šikmá rovina....................................................................................................117
4.3.Obhlídka (měření přímo na místě)............................................................................................118
4.4.Výtlačný objem V........................................................................................................................119
5. Porovnání kategorií hodnocení.........................................................................................119
6. Porovnání zkušebních systémů........................................................................................ 120
7. Požadavky............................................................................................................................... 121
7.1.Prostředí chůze v obuvi............................................................................................................ 122
7.2.Prostředí chůze bosou nohou.................................................................................................. 124
8. Pracovní skupina................................................................................................................... 124
9. Dokumentace bfu.................................................................................................................. 125
114
1. Úvod
1.1.Proč tento seznam požadavků?
Hlavními příčinami úrazů bývá zakopnutí, uklouznutí a pády. Velké množství těchto úrazů vzniká
skluzem. Příčinu lze tedy hledat v podobě nášlapné vrstvy, jejím znečištění, ale i druhu obuvi.
Z přibližného počtu 600 000 úrazů, které se udály v domácnosti nebo při volnočasových aktivitách
ve Švýcarsku, je nejčastějším důvodem úrazu pád, tzn., že každým druhým úrazem bývá nehoda
z důvodu pádu. Tento vysoký podíl na celkovém počtu úrazů vyžaduje pečlivý výběr podlah,
postupu čištění a čisticích prostředků. Podlahové nášlapné vrstvy s protiskluznými vlastnostmi jsou
naléhavým požadavkem účinné protiúrazové prevence.
Podobný poměr úrazů a příčin je též v ČR.
1.2.Komu je tento seznam požadavků určen?
Tento seznam požadavků cílí na projektanty, architekty, bezpečnostní techniky, specialisty v oblasti
BOZP, správce nemovitostí, stavebníky, stavební správy, zástupce v oblasti podlah a podlahových
nášlapných vrstev, odborníky na zřizování sportovních zařízení a jiné zainteresované kruhy, které
se musejí zabývat odolností proti smyku a protiskluzností podlah. Cílem je co možná nejvíce vyloučit
úrazy způsobené skluzem na kluzké podlaze.
1.3.Výběr vhodných podlahových nášlapných vrstev
U novostaveb, při rekonstrukci nebo sanaci místností a zařízení vzniká již ve fázi plánování
otázka, jakou zvolit nášlapnou vrstvu. Přitom je důležité znát požadavky, které musí budoucí
prostor splňovat. Je nutné překontrolovat, zda je nášlapná vrstva vzhledem k vlastnímu používání
dostatečně protiskluzná, bez vyboulenin a zda mechanická odolnost, chemické a fyzikální vlastnosti
a adheze k podkladu splňují očekávané zatížení. V každém případě by mělo být bráno v úvahu její
pozdější čištění, údržba a opravy. Poškozené podlahy zvyšují riziko zakopnutí, ztěžují transport
a jsou nevhodné i z hygienického hlediska.
Často musí být nalezen kompromis mezi různými požadavky, přičemž je zapotřebí věnovat náležitou
pozornost i faktoru bezpečnosti.
1.4.Čištění a stárnutí materiálu
Také je třeba mít na zřeteli, že kluznost podlah je silně ovlivněna vlhkostí a nečistotami, a může se
trvale změnit. Z tohoto důvodu je nanejvýš důležité podlahy pravidelně a odborně čistit a pečovat
o ně. Je důležité, aby dodavatelé stanovili a předali informace ohledně ošetření podlah. Návod
k použití ošetřujícími prostředky by měl být prostudován ještě před použitím prostředku a měl by
být dodržován.
1.5.Další literatura
V této dokumentaci není možné vyjmenovat všechny typy budov, všechny způsoby užívání
místností nebo jejich vybavení. Důležité je, aby byl dodržován princip bezpečnosti. Tudíž je nutné
každý jednotlivý objekt podrobit analýze a učinit odpovídající opatření. Z hlediska bezpečnosti
podlah a podlahových nášlapných vrstev jsou k celému komplexu otázek poskytnuty informace
na základě dokumentace bfu „Bodenbeläge – Tipps zu Planung, Bau und Unterhalt von sicheren
Bodenbelägen“ (Podlahové nášlapné vrstvy – Tipy jak naplánovat, instalovat a udržovat bezpečné
podlahy).
2. Podklady
Pro vypracování této dokumentace byly použity následující podklady a odborná literatura:
2.1.Normy
V České republice se metodika posuzování keramických dlažeb popisuje jako evropská
Technická specifikace CEN/TS 16165 a ČSN 72 5191, kde se uvádí několik metod k popisu
protiskluzných vlastností dlažeb:
a) Stanovení součinitele smykového tření povrchu dlažeb (za sucha a za mokra, statický nebo
dynamický).
b) Stanovení úhlu skluzu a kluzných vlastností pro mokré a suché povrchy, po kterých se chodí
bosou nohou v souladu s normou DIN 51 97 a stanovení úhlu skluzu a kluzných vlastností pro
pracovní prostory a plochy se zvýšeným nebezpečím uklouznutí v souladu s normou DIN 51
130.
115
c) Stanovení protiskluznosti metodou vychýlení kyvadla (tato metoda v ČR není využívána).
Jak je vidět z následujícího textu dochází k průniku českých a švýcarských norem
a technických listů s německými. Títo dostáváme do našich podmínek veškeré nezbytné
informace o problematice protiskluznosti nášlapných vrstev.
Tab. 24-1 Přehled požadavků na protiskluznost podlah a oblast použití (patří k poznámce vydavatele)
Oblast použití
Předpis
Požadovaná
hodnota
Platnost pro
Podlahy bytových
a pobytových místností
Vyhl. MMR č. 268/2006 Sb.
ČSN 74 4505 Podlahy
Součinitel
smykového tření µ
≥ 0,3
ČR
Podlahy staveb užívaných
veřejností
Vyhl. MMR č. 268/2006 Sb.
ČSN 74 4505 Podlahy
Součinitel
smykového tření µ
≥ 0,5
ČR
Pro osoby s omezenou
schopností pohybu, schodiště
a šikmé rampy
Vyhl. MMR č. 398/2009 Sb. Součinitel
ČSN 73 4130 Sb. Schodiště smykového tření µ
≥ 0,5 + tgα
ČR
Šatny, chodby pro chůzi na
boso…
ČSN EN 13451-1 Plavecké
bazény
ČSN 73 4108 Hygienická
zařízení a šatny
GUV 26.18 bezpečnostní
předpis Německo
DIN 51 097
úhel skluzu > 12°
ČR, EU
Veřejné sprchy, ochozy
bazénů brouzdaliště, schody
…
úhel skluzu > 18°
ČR, EU
Startovací bloky schody do
vody, šikmé okraje …
úhel skluzu > 24°
ČR, EU
Úhel skluzu od
6° do 35°
Německo, EU,
doporučeno
pro ČR
Podlahy staveb užívaných
veřejností
ASR A1.5 bezpečnostní
předpis Německo
DIN 51 130
• Norma DIN 51130 „Zkouška von Bodenbelägen – Bestimmung der rutschhemmenden Eigenschaft – Arbeitsräume und Arbeitsbereiche mit Rutschgefahr, Begehungsverfahren – Schiefe
Ebene“ (Zkouška podlah – Stanovení protiskluznosti pro pracovní prostředí a plochy se
zvýšeným nebezpečím uklouznutí)
• Norma DIN 51097 „Zkouška von Bodenbelägen – Bestimmung der rutschhemmenden Eigenschaft – Nassbelastete Barfussbereiche – Bege hungsverfahren – Schiefe Ebene“ (Zkouška
podlah – Stanovení protiskluznosti pro mokré povrchy v prostorách, kde se chodí bosou nohou,
Pochůzka po šikmé ploše – se zvýšeným nebezpečím uklouznutí)
• bfu-Soubor zkušebních pravidel R 9729 zur Erlangung des bfu Sicherheitszeichens für
„podlahové nášlapné vrstvy mit erhöhter Gleitfestigkeit“ (Souhrn předpisů bfu R9729 pro účely
dosažení značky bezpečnosti bfu pro podlahy s vysokou protiskluzností).
2.2.Odborné publikace
• Dokumentace bfu 0210 „Bodenbeläge – Tipps zur Planung, Bau und Unterhalt von sicheren
Bodenbelägen“.
• BGR (Profesní oborová pravidla) 181 „Fussböden in Arbeitsräumen und Arbeitsbereichen mit
Rutschgefahr“ (Podlahy v pracovním prostředí s rizikem uklouznutí).
• GUV (Zákonné protiúrazové pojištění) 26.17 „Merkblatt Bodenbeläge für nassbelastete
Barfussbereiche“ (Technický list pro povrchy v prostorách, kde se chodí bosou nohou).
2.3.Právní podklady
Základní právní předpisy jsou uvedeny výše a k tomu je nezbytné přiřadit i nový občanský
zákoník. Níže uvedený text uvádí stav ve Švýcarsku a přeložen pro informaci.
• Wegleitung zur Verordnung 3 zum Arbeitsge- setz (2. Kapitel: Besondere Anforderungen
Anforderungen der Gesundheitsvorsorge, 1. Abschnitt: Gebäude und Räume, Art. 14 Böden),
Prováděcí vyhláška 3 k Pracovnímu zákoníku – 2. kapitola: Zvláštní požadavky ohledně péče o
zdraví, 1. Část: Budovy a prostory, čl. 14 Podlahy.
• Schweizerisches Obligationenrecht (OR) (švýcarský Zákon o závazcích).
• Schweizerisches Zivilgesetzbuch (ZGB) (švýcarský Občanský zákoník).
116
3. Oblast použití
3.1.Pracovní sféra
Přestože právní systém ve Švýcarsku je odlišný, lze z níže uvedeného textu vyvodit nezbytné
návody k postupům.
Prováděcí vyhláška 3 k Pracovnímu zákoníku – předepisuje v čl. 14 „Podlahy“, že podlahové
nášlapné vrstvy v pracovních místnostech v profesním prostředí (BU) musí být provedeny
protiskluzně a snadno čistitelné. Postupy zkoušky protiskluznosti popsané v čl. 14 a dělení
podlahových nášlapných vrstev do kategorií hodnocení spočívají v:
• pochůzce po šikmé ploše „se zvýšeným nebezpečím uklouznutí“ (Begehungsverfahren –
schiefe Ebene, viz 10) podle normy DIN 51130 „Prüfung von Bodenbelägen – Bestimmung
der rutschhemmenden Eigenschaft – Arbeitsräume und Arbeitsberei- che mit Rutschgefahr“
(Zkouška podlah – Stanovení protiskluznosti pro pracovní prostředí a plochy se zvýšeným
nebezpečím uklouznutí) a normě DIN 51097 „Prüfung von Bodenbelägen – Bestimmung der
rutschhemmenden Eigenschaft – Nassbelastete Barfussbereiche – Begehungsverfahren –
Schiefe Ebene“ (Zkouška podlah – Stanovení protiskluznosti pro mokré povrchy v prostorách,
kde se chodí bosou nohou, plochy se zvýšeným nebezpečím uklouznutí)
• přístrojovém měřicím postupu EMPA St. Gallen podle Souhrnu předpisů bfu R9729 pro účely
dosažení značky bezpečnosti bfu pro podlahy s vysokou protiskluzností) (bfu-Prüfreglement R
9729 zur Erlangung des bfu Sicherheitszeichens für „Bodenbeläge mit erhöhter Gleitfestigkeit“).
3.2.Nepracovní sféra
Poradenské místo protiúrazové prevence bfu doporučuje, aby tato opatření byla realizována
i v nepracovním prostředí (NBU). Tento soupis požadavků je v první řadě určen pro nepracovní
oblast. Ta vedle soukromého obytného prostoru zahrnuje i veřejnou sféru, pohostinství, školy
a mokré prostředí v prostorách plováren, kde se chodí bosou nohou. Popisuje minimální požadavky
pro prostory ve veřejném a privátním sektoru s nebezpečím uklouznutí a má doporučující charakter.
4. Metody měření a kategorie hodnocení
Níže popsané postupy měření protiskluznosti se používají v akreditovaných zkušebnách v ČR.
4.1.Nepřenosný měřicí přístroj
Ve Švýcarsku se protiskluznost na podlahové nášlapné vrstvě stanovuje pomocí nepřenosného
měřicího přístroje testujícího podlahy i obuv (Wuppertaler Boden- und Schuhtester BST 2000),
a to v laboratoři podle Souhrnu předpisů bfu pro podlahy s vysokou protiskluzností (bfuPrüfreglement „Bodenbeläge mit erhöhter Gleitfestigkeit“). Podlahová nášlapná vrstva se přitom
připevní k pojízdnému stolu a posunuje se pomocí uměle vytvořené nohy, která je opatřena třecím
materiálem (standardní obuv nebo materiálové náhrady kůže). Všechny zkoušky probíhají za
pomoci zkušebního vždy plně skropeného vzorku podlahy, jako oddělovací médium se používá
glycerin a voda se smáčedlem. Účinkující třecí síly měří silový snímač, zaznamenává je počítač
a je vypočítán koeficient smykového tření. Tato metoda má tu nevýhodu, že není aplikovatelná
u podlah, které jsou již položeny.
Pro obuv je tu dělení zkušebních podlah do kategorií hodnocení GS1 až GS4 a pro prostředí
v prostorách, kde se chodí bosou nohou GB1 až GB3, přičemž nášlapné vrstvy s klasifikací GS4,
resp. GB3 jsou povrchy s největší protiskluzností (tabulka 23-2).
4.2.Postup chůze – šikmá rovina
V Německu je protiskluznost stanovována převážně pomocí chůze, tzn. za asistence zkušebních
pracovníků na nastavitelné rampě (šikmá plocha se zvýšeným nebezpečím skluzu). Zkušební
pracovníci, kteří jsou k tomuto účelu patřičně vyškoleni, se na této zkušební podlahové ploše
pohybují vzpřímeně směrem vpřed a nazpátek. Mezi tím se zvyšuje úhel sklonu z vodorovného
stavu do příslušného úhlu sklonu (akceptační úhel), kdy zkušební pracovníci znejistí tak, až nejsou
schopni v pocházení pokračovat.
117
Obr. 24-1 Testovací přístroj podlahy a obuvi (Boden- und Schuhtester BST 2000, EMPA St. Gallen)
Obr. 24-2 Šikmá plocha (zdroj: bfu BGIA (D) St- Augustin)
Před zahájením zkoušek se na zkušební povrch rovnoměrně nanese lubrikační prostředek (pro
pracovní prostředí motorový olej a pro mokré prostředí, kde se chodí bosou nohou, voda se
smáčedlem). Tato metoda má dvě nevýhody:
Nelze ji aplikovat u podlah, které již byly položeny, a přirozený způsob lidské chůze po vodorovné
ploše neodpovídá chůzi po nakloněné rovině.
Pro pracovní místnosti a prostředí s rizikem uklouznutí se dělí podlahové nášlapné vrstvy do
kategorií hodnocení R 9 až R 13. Pro prostředí v prostorách, kde se chodí bosou nohou, jsou
kategorie hodnocení A, B a C, přičemž povrchy s kategorií hodnocení R 13, resp. C splňují nejvyšší
požadavky na nekluznost (tabulka 24-3).
4.3.Obhlídka (měření přímo na místě)
K provedení vhodných preventivních opatření je nutné stanovit (proti)skluznost přímo na místě.
V průběhu posledních let byly vyvinuty pro měření protiskluznosti podlah různé mobilní přístroje.
Rozšířen je FSC 2000 print, pomocí něhož se dá měřit součinitel tření mezi podlahou a obuví.
Tento přístroj má svůj vlastní pohon a táhne měřicí kluzák po měřené ploše. Vynaložená přítlačná
síla na kluzák je přitom konstantní (24 N). Kluzák se posunuje proti pružině směrem dozadu.
Tento posuv se měří a vyhodnocuje. Přístroj měří koeficient tření (součinitel tření), tedy fyzikální
veličinu a indikuje ji. Porovnávací měření ukázala, že výsledky měření nejsou vždy identické
s měřeními v laboratoři, která jsou prováděna nepřenosným měřicím zařízením EMPA St. Gallen.
Při srovnávacím měření jsou vždy rozhodující hodnoty naměřené v laboratoři.
118
Obr. 24-3 Měření přímo na nášlapné vrstvě pomocí mobilního měřicího přístroje
Mobilní měřicí přístroje protiskluznosti mají tu výhodu, že měření jsou prováděna na místě na
zabudovaných stavebních materiálech a jednoduchým způsobem se tak dají prokázat změny
v protiskluznosti.
4.4.Objem prostoru ve vlastní textuře podlahy V
Tam, kde jsou konzistentně používány materiály podporující kluznost, už samotný rovný protiskluzný
povrch nestačí. Pod pochůznou plochou ve vlastní textuře podlahy musí být formou prohlubní
vytvořen prostor umožňující vtlačení tekutiny (včetně mastnoty) do textury povrchu. Takové podlahy
jsou klasifikovány charakteristikou V, která udává patřičný objem minimálního výtlaku v cm3/dm2.
Tyto klasifikace vycházejí z V4 (4 cm3 na dm2) až do V10 (10 cm3 na dm2). V Německu a ve
Švýcarsku se měří na základě stejného principu, který je stanoven v normě DIN 51130. Zdroj: bfu.
Příručka pro obkládání keramikou, sklem a kamenem, vydavatel Silikátový svaz 2014, popisuje
další metodu měření protiskluznosti označovanou jako DCOF AcuTestSM.
5. Porovnání kategorií hodnocení
Výsledky zkušebního postupu (nepřenosný měřicí přístroje a chůze po ploše) se nedají přímo navzájem
porovnávat, protože tyto metody se v základu odlišují: Ve Švýcarsku se měří kluzné (smykové) tření
a v Německu adhezivní. Koeficient smykového tření tedy nemůže být pojat pro účely zařazení do
kategorie R nebo A, B, C. Oba zkušební systémy předběžně platí, dokud nebude stanovena evropská
norma s uznaným celoevropským postupem měření pro účely protiskluznosti podlah.
119
Tab. 24-2 Hodnocení podle souboru pravidel bfu
Koeficient smykového tření
Prostor, kde se chodí v obuvi podle
bfu/EMPA
Prostor, kde se chodí bosou nohou
podle bfu/EMPA
> 0,60
GS 4
GB 3
> 0,45–0,60
GS 3
GB 2
> 0,30–0,45
GS 2
GB 1
> 0,20–0,30
GS 1
Zdroj: bfu
Tab. 24-3 Hodnocení podle DIN 51130 a DIN 51097
Úhel sklonu
Pracovní místnosti/
pracovní prostory
Prostor, kde se chodí
bosou nohou
Úhel sklonu
> 35°
R 13
C
> 24°
> 27°–35°
R 12
B
> 18°–24°
> 19°–27°
R 11
A
> 12°–18°
> 10°–19°
R 10
> 6°–10°
R9
Zdroj: bfu
6. Porovnání zkušebních systémů
Tab. 24-4 Porovnání zkušebních systémů
Zkušební systémy
Hodnocení podle bfu / Suva / EMPA / Uni
Wuppertal
Hodnocení podle BGIA a SFV
Jak se měří?
Laboratorní měření s přístrojem
Pokus pomocí chůze zkušebního
pracovníka
Jakým měřicím přístrojem?
Testovací zařízení podlahy a obuvi BST 2000
Nastavitelná rampa
Co se měří?
Smykové tření
Akceptační úhel (sklon)
Kde měření platí?
Pro všechny oblasti použití
Pro všechny oblasti použití
Zdroj: bfu
Tab. 24-5 Porovnání souboru zkušebních pravidel
Soubor zkušebních
pravidel
Hodnocení podle bfu / Suva / EMPA /
Uni Wuppertal
Hodnocení podle BGIA a SFV
Soubor pravidel chůze bfu Seznam požadavků na podlahové
v obuvi
nášlapné vrstvy1)
Technický list BGR 1812)
Norma měření chůze
v obuvi
bfu Soubor zkušebních pravidel R 97291)
DIN 51130
Mezní hodnota chůze
v obuvi
podle bfu Soubor zkušebních pravidel R
97291)
dokud se zkušební pracovník necítí
„nejistě“
Schéma hodnocení
chůze v obuvi
GS1 až GS4
R9 až R13
Soubor pravidel chůze bfu Seznam požadavků na podlahové
bosou nohou
nášlapné vrstvy1)
Technický list GUV 26.173)
Norma měření chůze
bosou nohou
bfu Soubor zkušebních pravidel R 97291)
DIN 51097
Mezní hodnota chůze
bosou nohou
podle bfu Soubor zkušebních pravidel R
97291)
dokud se zkušební pracovník necítí
„nejistě“
Schéma hodnocení
chůze bosou nohou
GB1 až GB3
A, B, C
Zkouška výtlačného
objemu
DIN 51130
DIN 51130 u nášlapných vrstev s profilem
1) k dostání u: bfu – Beratungsstelle für Unfallverhütung, Hodlerstrasse 5a, 3011 Bern [email protected] www.bfu.ch
shop.bfu.ch
2) k dostání u: BGIA – Institut für Arbeitsschutz der Deutschen Gesetzlichen Unfallversicherung, (Institut BOZP
německého zákonného protiúrazového pojištění), Alte Heerstrasse 111, D-53757 Sankt Augustin bgia@dguv.
de www.dguv.de
3) k dostání u: SFV – Säurefliesner-Vereinigung e.V., (Sdružení obkladačů z.s.), Im Langen Felde 4, D-30938
Grossburgwedel [email protected] www.saeurefliesner.de
Zdroj: bfu
120
Tab. 24-6 Porovnání zkušebních podmínek
Zkušební podmínky
Hodnocení podle bfu / Suva /
EMPA / Uni Wuppertal
Hodnocení podle BGIA a
SFV
Oddělovací médium chůze v obuvi
Voda, smáčedlo 0,5 %, glycerin
Motorový mazací olej 10 W-30
Oddělovací médium chůze bosou nohou
Voda, smáčedlo 0,5 %
Voda se smáčedlem 1 g/l
Kluzný materiál chůze v obuvi
2 venkovní obuv a 2 pracovní boty Ochranná/bezpečnostní obuv
Kluzný materiál chůze bosou nohou
Umělý materiál – náhrada kůže
Chůze bosou nohou
Zdroj: bfu
Tab. 24-7 Porovnání výhod a nevýhod
Výhody a nevýhody
Hodnocení podle bfu / Suva / EMPA / Hodnocení podle BGIA a SFV
Uni Wuppertal
Výhody
Reprodukovatelné měření pomocí
přístroje; spolehlivý výsledek
Zahrnuje lidské chování
Nevýhody
Relativně nákladné; těžké nepřenosné
měřicí zařízení
Různé výsledky vždy podle zkušebního
pracovníka; relativně subjektivní posouzení
Zdroj: bfu
Tab. 24-8 Porovnání zkušeben
Zkušebna
Hodnocení podle bfu / Suva / Hodnocení podle BGIA a SFV
EMPA / Uni Wuppertal
Zkušebny chůze v obuvi
EMPA
Zkušebny chůze bosou nohou EMPA
BGIA
SFV
7. Požadavky
V prostředí s vyššími požadavky by podlahové nášlapné vrstvy měly splňovat buď kategorie hodnocení
podle bfu/EMPA, nebo normy DIN 51130, resp. 51097. Pokud se používají podlahové nášlapné vrstvy
s hodnotami R chůze bosou nohou, musejí navíc vykazovat klasifikaci kategorií hodnocení A, B nebo
C a příslušným způsobem být podrobeny zkoušce. Doklad (certifikát) o protiskluzných vlastnostech je
bez výjimky nutný. Kromě toho musí být potvrzena platnost certifikátu pro příslušné podlahové nášlapné
vrstvy.
Pokud je koeficient smykového tření podle souboru zkušebních pravidel bfu „Podlahové nášlapné
vrstvy s vyšší protiskluzností“ větší než 0,20 (Tabulka 1, S. 12), podlahová nášlapná vrstva kategorie
hodnocení R 9 (podle normy DIN 51130) nebo neklasifikovaná nášlapná vrstva může být použita ve
veřejných stavbách u:
• vstupních prostor s rohožemi pro čištění obuvi,
• schodišť, vnitřních schodů,
• prodejních zón Non Food,
• školních tříd, prostor pro kolektivy,
• denních oddechových místností,
• místností s přepážkami.
Doporučuje se takové podlahové nášlapné vrstvy dopředu nechat přezkoušet prostřednictvím
certifikované měřicí laboratoře.
Ze zkušeností vyplývá, že úrazy v důsledku pádu často vznikají na přechodech různých podlahových
nášlapných vrstev nebo v místech, kde se lokálně mění protiskluznost. Proto by i zastřešené vstupní
prostory, do kterých mohou osoby vnést vlhkost a mokro, měly pokud možno splňovat požadavky
kladené na prostory nezastřešené. To znamená, že by se zásadně měly vybírat podlahové nášlapné
vrstvy se stejnými protiskluznými vlastnostmi.
121
7.1.Prostředí chůze v obuvi
Tab. 24-9 Technická příprava
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu/EMPA
Norma DIN 51130
Venkovní schody ukotvené do stěny, kryté
GS1
R 10
Venkovní schody kryté
GS2
R 11
Venkovní schody nekryté
GS3
R 12
Vstupní prostory a schody s přístřeškem
GS2 nebo GS1 V4
R 11 nebo R 10 V4
Vstupní prostory s rohožemi na boty
GS1
R 10
Vstupní prostory bez rohoží na boty
GS2
R 11
Chodby
GS1
R 10
Podloubí kryté, schodiště
GS1
R 10
Podloubí kryté, otevřené
GS2
R 11
Výtahy
GS1
R 10
Rampy kryté až do stoupání max. 6 %
GS2
R 11
Rampy nekryté až do stoupání max. 6 %
GS3
R 12
Rampy kryté stoupání přesahující 6 %
GS3
R 12
Rampy nekryté stoupání přesahující 6 %
GS4
R 13
Přístupy ke schodům s rohožemi na boty
GS1
R 10
Přístupy ke schodům bez rohoží na boty
GS2
R 11
Schodiště, vnitřní schody
GS1
R 10
Místa před budovou krytá
GS2
R 11
Místa před budovou nekrytá
GS3
R 12
Zdroj: bfu
Tab. 24-10 Obytná část
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu/EMPA
Norma DIN 51130
Odkládací místa pro dvoustopá vozidla
GS1
R 10
Parkovací hromadné garáže, garáže
GS2
R 11
Sklepy, kotelny, sušárny, prádelny
GS1
R 10
Kuchyně
GS1
R 10
Terasy, balkony kryté
GS1
R 10
Terasy, balkony nekryté
GS2
R 11
Zimní zahrady
GS1
R 10
Zdroj: bfu
Tab. 24-11 Sanitární zařízení
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
WC
GS1
R 10
Sociální zařízení a šatny
GS1
R 10
Zdroj: bfu
122
Tab. 24-12 Pohostinství a obchod
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
Kantýny
GS1
R 10
Kuchyně (restaurace a hotelové kuchyně)
GS2
R 11 V4
Přípravna jídel např. fast food)
GS3
R 12 V4
Restaurace – prostor pro hosty
GS1
R 10
Prodejní místa Non Food
GS1
R 10
Prodejní místa Food
GS2
R 11
Zdroj: bfu
Tab. 24-13 Zdravotnictví
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
Pokoje pacientů
GS1
R 10
Ošetřovny
GS1
R 10
Kuchyně v nemocnicích
GS3
R 12
Zdroj: bfu
Tab. 24-14 Veřejné stavby
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
Třídy, místnosti pro kolektivy
GS1
R 10
Školní kuchyně, kuchyně v mateřských školkách
GS2
R 11
Oddechové prostory/denní místnosti kryté
GS1
R 10
Oddechové prostory/denní místnosti nekryté
GS2
R 11
Dílny
GS1
R 10
Posluchárny, kostely, zasedací místnosti
GS1
R 10
Muzea, kina
GS1
R 10
Místnosti s přepážkou
GS1
R 10
Zdroj: bfu
Tab. 24-15 Přeprava
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
Drážní podlahy výstupní/nástupní části
GS2
R 11
Drážní podlahy místa k sezení
GS2
R 11
Autobusové podlahy, tramvajové podlahy
GS3
R 12
Stanice horské dráhy
GS4 / V4
R 13 V4
Drážní nástupiště, koleje kryté, podzemní
GS3
R 12
Drážní nástupiště, koleje venkovní, vystavené
povětrnostním vlivům
GS4
R 13
Čerpadlové prostory s přístřeškem
GS2
R 11
Čerpadlové prostory bez přístřešku
GS3
R 12
Skladovací prostory pod širým nebem
GS2 nebo GS1 V4
R 11 nebo R 10 V4
Zdroj: bfu
123
Tab. 24-16 Dopravní komunikace
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma DIN 51130
Chodníky pro chodce
GS2 nebo GS1 V4
R 11 nebo R 10 V4
Nakládací rampy s přístřeškem
GS2 nebo GS1 V4
R 11 nebo R 10 V4
Nakládací rampy bez přístřešku
GS3
R 12
Tržnice, náměstí
GS3
R 12
Parkoviště pod širým nebem
GS2 nebo GS1 V4
R 11 nebo R 10 V4
Podchody/pasáže
GS2
R 11
Myčky/místa pro mytí
GS2
R 11
Zdroj: bfu
7.2.Prostředí chůze bosou nohou
Tab. 24-17 Prostředí chůze bosou nohou
Místa použití
Skupina hodnocení
bfu / EMPA
Norma
DIN 51097
Koupelny
GB1
A
Zařízení WC
GB1
A
Jednotlivé a hromadné kabinky na převlékání
GB1
A
Sprchové prostory, sprchové vany
GB2
B
Prostory chodeb s bosou chůzí do značné míry suché
GB1
A
Prostory chodeb s bosou chůzí s vyššími požadavky
GB2
B
Výtahy s vyššími požadavky
GB2
B
Sauna a odpočinkové prostory do značné míry suché
GB1
A
Parní lázně, sauna a odpočinkové prostory s vyššími požadavky
GB2
B
Léčebné koupele
GB3
C
Zóny se zařízením na rozstřikování dezinfekce
GB2
B
Ochozy kolem bazénů
GB2
B
Okraje bazénů se spádem
GB3
C
Mělký bazén
GB3
C
Podlahy bazénů: v zónách pro neplavce, pokud v celém prostoru
přesahuje hloubka vody 80 cm
GB1
A
Podlahy bazénů: v zónách pro neplavce, pokud v dílčích částech
hloubka vody nepřesahuje 80 cm
GB2
B
Podlahy bazénů s umělými vlnami v zónách pro neplavce
GB2
B
Nastavitelné hloubky dna bazénu
GB2
B
Brouzdaliště
GB2
B
Žebříky vedoucí do vody
GB2
B
Schůdky s max. šířkou 1 m vedoucí do vody s oboustrannými
zábradlími
GB2
B
Žebříky a schůdky mimo bazén
GB2
B
Žebříky vedoucí do vody s vyššími požadavky
GB3
C
Rampy vedoucí do vody
GB3
C
madly
Zdroj: bfu
8. Pracovní skupina
Seznam požadavků byl vypracován poprvé v roce 1998 Poradenským místem protiúrazové prevence
bfu – Beratungsstelle für Unfallverhütung, Suva, kantonálními inspektoráty práce, oborem podlah a
podlahových nášlapných vrstev a EMPA St. Gallen. Nové zpracování tohoto seznamu probíhalo ve
spolupráci s členy níže uvedené pracovní skupiny.
124
Členové:
• bfu – Beratungsstelle für Unfallverhütung, (předseda) Markus Buchser, www.bfu.ch
• Boden Schweiz, VSLT – Verband Schweiz. Fachgeschäfte für Linoleum, Spezialbodenbeläge,
Teppiche a Parkett (Podlahy Švýcarsko, VSLT – Svaz Švýcarsko. Odborné obchody – linoleum,
speciální podlahové krytiny, koberce a parkety) Max Werder, www.bodenschweiz.ch
• EMPA St. Gallen, Eidgenössische Materialprüfungs- und Forschungsanstalt (Švýcarská federální
zkušebna materiálů a výzkumný ústav), Siegfried Derler, www.empa.ch
• Forbo Giubiasco SA, Roberto Lordi, www.forbo-linoleum.ch
• ISP – Interessengemeinschaft der Schweizerischen ParkettIndustrie (Zájmové sdružení švýcarského
parketářského průmyslu), Bernhard Lysser, www.parkett-verband.ch
• SECO – Eidgenössische Arbeitsinspektion Ost (Federální inspekce práce Východ), Hans Näf, www.
seco.admin.ch
• NSV – Naturstein-Verband Schweiz (Svaz přírodního kamene Švýcarsko), Bruno Portmann, www.
nvs.ch
• SPV – Schweizerischer Plattenverband (Švýcarský svaz obkladačů), Mauro Bazzi, www.
plattenverband.ch
• Suva (Švýcarská protiúrazová pojišťovna) – oblast Technika, Fritz Meyer, www.suva.ch
• VHP – Verband Schweizerischer Hafner- und Plattengeschäfte, Renato Anastasia, www.vhp.ch
• Tecnotest AG Hansjörg Epple, www.tecnotest.ch, Walo Bertschinger AG, Andreas Zeller, www.walo.
ch
9. Dokumentace bfu
Objednávky zdarma na http://www.bfu.ch/German/shop/Seiten/default.aspx. Novější publikace je možné
si navíc stáhnout. Některé dokumentace existují jen v němčině s resumé ve francouzštině a italštině.
Silniční
provoz
Schulweg – Massnahmen zur Erhöhung der Verkehrssicherheit
(2.023)
(Cesta do školy – Opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti)
Methodenvergleich VSS-EuroRAP – Evaluierung der beiden Methoden zur
Lokalisierung von Unfallstellen am Beispiel ausgewählter Strecken
(R 0617)
(Porovnání metod VSS-EuroRAP – Evaluace obou metod za účelem
lokalizování míst úrazů na příkladu vybraných tras)
18- bis 24-Jährige im Straßenverkehr und Sport
(R 9824)
(Osmnáctiletí až čtyřiadvacetiletí v silničním provozu a sportu)
Schwerpunkte im Unfallgeschehen in Schweizer Städten
(R 9701)
(Stěžejní body vzniku úrazu ve švýcarských městech)
Gestaltung von Anlagen für Rad- und Mofafahrer
(R 9651)
(Vytváření zařízení pro cyklisty a motocyklisty)
Alkohol und illegale Drogen im Straßenverkehr – Ausmass, Risiken,
Massnahmen
(R 9622)
(Alkohol a ilegální drogy v silničním provozu – výskyt, rizika, opatření)
Funktionstüchtigkeit und Benützung der Fahrradbeleuchtung in der Schweiz
1995/1996
(R 9614)
(Funkčnost a používání osvětlení u jízdních kol ve Švýcarsku 1995/1996)
Schwerpunkte im Unfallgeschehen
(R 9514)
(Stěžejní body vzniku úrazu)
Funktionstüchtigkeit und Benützung der Fahrradbeleuchtung in der Schweiz
(R 9410)
(Funkčnost a používání osvětlení u jízdních kol ve Švýcarsku)
Freigabe von Trottoirs für Fahrräder – Abklärung von Anträgen
(R 9407)
(Uvolnění chodníků pro cyklisty – vyjasnění žádostí)
Unfälle im nächtlichen Straßenverkehr
(R 9017)
(Nehody v nočním silničním provozu)
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
125
Sport
Dům a volný
čas
Všeobecná
dokumentace
Sporthallen – Sicherheitsempfehlungen für Planung, Bau und Betrieb
(2.020)
(Sportovní haly – bezpečnostní doporučení pro plánování, výstavbu a provoz)
Sicherheit und Unfallprävention im Seniorensport
(R 0113)
(Bezpečnost a protiúrazová prevence při sportu seniorů)
Gewässer – Tipps zur Sicherung von Kleingewässern
(Vodní plochy – Tipy k zabezpečení malých vodních ploch)
Spielräume – Tipps zur Planung a Gestaltung von sicheren, attraktiven
Lebens- und Spielräumen
(2.025)
(Volnočasové prostory – Tipy jak naplánovat a vytvořit bezpečné životní a
volnočasové prostory)
Bäderanlagen – Sicherheitsempfehlungen für Planung, Bau und Betrieb
(2.019)
(Koupele – bezpečnostní doporučení pro plánování, výstavbu a provoz)
Sicherheit im Wohnungsbau – Vorschriften der Schweizer Kantone und
des Fürstentums Liechtenstein zur baulichen Gestaltung von Geländern,
Brüstungen und Treppen
(R 0416)
(Bezpečnost v obytné stavbě – předpisy švýcarských kantonů a
Lichtenštejnského knížectví ke stavebnímu návrhu zábradlí, parapetů a
schodů)
Gewässer – Tipps zur Sicherung von Kleingewässern
(R 0402)
(Vodní plochy – Tipy k zabezpečení malých vodních ploch)
Bodenbeläge – Tipps zur Planung, Bau und Unterhalt von sicheren
Bodenbelägen
(R 0210)
(Podlahové nášlapné vrstvy – Tipy jak naplánovat, instalovat a udržovat
bezpečné podlah)
Bodenbeläge – Anforderungsliste
(R 9811)
(Podlahové nášlapné vrstvy – Seznam požadavků)
Sturzprävention für Senioren und Seniorinnen – Die Rolle des Hüftprotektors
in der Sturz-Fraktur-Prävention
(R 0610)
(Prevence pádu pro seniory a seniorky – Role ochranných pomůcek beder a
kyčlí pro prevenci proti zlomeninám z důvodu pádu)
Schwerpunkte im Unfallgeschehen – Straßenverkehr, Sport, Haus und
Freizeit
(R 0301)
(Stěžejní body vzniku úrazu – Silniční provoz, Sport, Dům a Volný čas)
Bundesgerichtsentscheide 1996–1998
(R 9919)
(Federální soudní rozsudky 1996–1998)
Bundesgerichtsentscheide der Jahre 1994/1995
(R 9626)
(Federální soudní rozsudky let 1994/1995)
Unfallverhütung bei Kindern bis zu 16 Jahren
(R 9508)
(Protiúrazová prevence u dětí do 16 let)
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
Rozebráno
Pouze PDF
9.1.Bezpečně žít: Váš bfu
Bfu se ve veřejném zájmu zasazuje o bezpečnost. Jako švýcarské kompeteční centrum protiúrazové
prevence bádá v oblasti silničního provozu, sportu, domu a volného času a své získané vědomosti
předává soukromým osobám a odborným kruhům formou poradenství, školení a komunikace
s nimi. Více o protiúrazové prevenci na www.bfu.ch.
126
TECHNICKÝ LIST 25
POKLÁDKA DO DRENÁŽNÍHO
MALTOVÉHO LOŽE
Autoři: Vinzenz Meyer, Remo Bacchetta, Steiner Hans Schneider, Martin Mock Peter
Zpracováno podle Bodenbelagskonstruktionen mit Keramikplatten ausserhalb von Gebäuden.
Verlegung im Drainagemörtelbett.
Schweizerische Plattenveband vydal: červen 2009
127
Pokládka do drenážního maltového lože - dlažby z keramických
dlaždic v exteriéru
Přesné české ekvivalenty švýcarských norem SIA v ČR nejsou a jednotlivá ustanovení jsou rozptýlena
do řady norem ČSN nebo nejsou upravena
Podklady
SIA 118/248 Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten (Všeobecné podmínky pro obkladačské práce)
SIA 248 Plattenarbeiten (Obkladačské práce) - např. ČSN 733451
SIA 270 Abdichtungen und Entwässerungen (Hydroizolace a odvodnění) - např. ČSN P 730600
SIA 271 Abdichtungen von Hochbauten (Hydroizolace pozemních staveb) - např. ČSN P 730600
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................. 129
2. Výklad pojmů.......................................................................................................................... 129
3. Podklady.................................................................................................................................. 129
3.1.Nosné podklady......................................................................................................................... 129
3.2.Izolační hmoty........................................................................................................................... 129
3.3.Hydroizolace a odvodnění........................................................................................................ 129
3.4.Dilatační spáry budov (konstrukční spáry)............................................................................. 130
4. Materiály.................................................................................................................................. 130
4.1.Ochranné fólie........................................................................................................................... 130
4.2.Drenážní rohože........................................................................................................................ 130
4.3.Drenážní malta........................................................................................................................... 130
4.4.Keramické dlaždice................................................................................................................... 130
5. Pracovní technika................................................................................................................. 131
5.1.Úvod........................................................................................................................................... 131
5.2.Podmínky................................................................................................................................... 131
5.3.Pokládka..................................................................................................................................... 131
5.4.Spáry.......................................................................................................................................... 132
6. Odpovědnost........................................................................................................................... 132
6.1.Všeobecné povinnosti.............................................................................................................. 132
6.2.Povinnosti projektanta a vedení stavby.................................................................................. 132
6.3.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce.............................................................................. 132
6.4.Povinnosti obkladače............................................................................................................... 132
6.5.Povinnosti stavebníka.............................................................................................................. 133
7. Výkresy..................................................................................................................................... 133
128
1. Úvod – Rozsah odpovědnost
Tento Technický list slouží k dorozumění mezi zhotovitelem nosné konstrukce a zhotovitelem dlažby na
jedné straně a projektantem / stavebníkem na druhé straně.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění pochůzných keramických dlažeb v exteriéru,
především na terasách. Nevztahuje se na pojížděné plochy ani na parkovací plochy na střeše. Má
sloužit k zajištění bezpečnosti při plánování a realizování a napomoct zamezení vzniku škod. Splňuje
aktuální stav techniky. Při vypracovávání projektové a prováděcí dokumentace je nutné též brát v úvahu
příslušné související normy.
Pro úspěšné provádění venkovní dlažby je podstatné, aby byla konstrukce přesně posouzena.
Z posouzení nosné konstrukce a místních poměrů vyplývá odborný výběr podkladní vrstvy dlažby.
Poskytnuté náčrtky nemusí být kompletní, hlavně však upozorňují na detaily, které jsou pro obkladače
relevantní.
2. Výklad pojmů
Balkon - z fasády volně vystupující a nezateplené betonové desky.
Terasy - terasy v kontaktu se zeminou, střešní terasy nad vytápěnými a nevytápěnými prostory.
Obrácená střecha - obrácená střecha je popsána v Technickém listu „Lose Verlegung im Splitt“ (Volná
pokládka do štěrkodrti).
Drenážní systém - odvodnění vede pod konečnou vrstvou.
Drenážní rohože - u drenážních rohoží se jedná o průmyslově vyrobené rohože. Tvoří kapilárně
přerušený dutý prostor zajišťující odtok tak, aby odvodnění bylo plně efektivní.
Drenážní malta - malta na minerální bázi nebo na bázi polymerní umělé pryskyřice nepropouštějící
vodu a sloužící současně jako vrstva pro roznos zatížení.
Maltová vrstva ze štěrkodrti - viz drenážní malta
Vrstva pro roznos zatížení - mezivrstva mezi nášlapnou vrstvou a izolací na nosné spodní vrstvě.
Vrstva pro roznos zatížení má za úkol na izolační, resp. nosnou spodní konstrukci rovnoměrně a po celé
ploše roznášet bodová zatížení vystupující na nášlapnou vrstvu.
Drenážní vrstva – sekundární (dole), primární (nahoře).
3. Podklady
3.1.Nosné podklady
Nosné, tvarově stabilní a povětrnostně odolné podklady (betonové panely nebo ocelové konstrukce
atd.)
3.2.Izolační hmoty
Nalepené nebo volně položené tlakově odolné izolační hmoty např. dle ČSN P 730600 (SIA 271,
3.4) musejí být zvoleny vhodně podle typu a předpokládaného účelu použití. Při použití kročejové
izolace mohou vyvstat potřebná zvláštní opatření.
Při kombinované aplikaci desek kročejové a tepelné izolace by měla být tepelná izolační hmota
kvůli nižší stlačitelnosti umístěna jako vrchní vrstva. Stlačitelnost izolační vrstvy nesmí překročit
2 mm.
3.3.Hydroizolace a odvodnění
U konstrukcí s dlažbou nad používanými prostory je zapotřebí izolace podle normy ČSN P 730600
(SIA 271). Provádí odborný podnik.
Spád nosné konstrukce (sekundární) má mít min. 1,5 %. Je nutné předejít vzniku louží se stojící
vodou. Zvláště upozorňujeme na následující body:
• Při návrhu spádu je nutno zajistit účinné odvádění vody působící na izolaci, aby nemohl vznikat
žádný, resp. jen mírný hydrostatický tlak.
• Voda musí být cíleně odváděna z obou odvodňovacích vrstev, např. odvodňovacími žlaby.
• Nouzové přepady musí být vytvořeny např. podle ČSN P 730600 (SIA 271).
129
• Horní hrana vodotěsného připojení musí být minimálně 25 mm (volný bok) nad výškou nouzových
přepadů, resp. nad výškou vzdutí vtoků dešťové vody (výška tlaku a vzdutí). Stanovení odvodnění
podle švýcarské Směrnice odvodňování střech (Richtlinie Dachentwässerung der suissetec).
• Rošty nad odtokovými žlaby musejí být kvůli možnosti čištění odnímatelné např. dle ČSN P
730600 (SIA 271, 5.2.4).
• Horní volný okraj hydroizolace musí být nad možnou přepadovou výškou, minimálně však
120 mm, u prahů dveří min. 60 mm, resp. při konstrukci s odtokovými žlaby 25 mm, a to od
horní hrany ochranné, resp. nášlapné vrstvy. Je nutné naplánovat tak, aby nenastávalo zatékání
dešťové a srážkové vody nebo vody z tajícího sněhu za izolaci a za uzávěry např. dle ČSN P
730600 (SIA 271, 2.6.1.3).
• Připojovací výšky pod 60 mm a bezbariérové přechody se považují za zvláštní konstrukce,
které vyžadují koordinaci mezi projektantem a zhotovitelem. Zde totiž samotná hydroizolace
nedokáže zajistit vodotěsnost oblasti připojení dveří.
• Proto při snížené připojovací výšce v oblasti připojených dveří musí projektant navrhnout zvláštní
opatření, např. odtokové žlaby s mřížovými rošty, zajišťující odtok vody. U takových speciálních
konstrukcí by měla být min. připojovací výška 25 mm. Musí být zajištěn odvod vody ze žlabů.
Možné varianty použití naleznete v konstrukčních výkresech v příloze.
3.4.Dilatační spáry budov (konstrukční spáry)
Dilatační spáry budov (konstrukční spáry) procházejí všemi nosnými i nenosnými částmi budovy
nebo stavebního objektu a v témže místě se musejí vytvořit také v podlaze nebo v obložení v šířce
stanovené projektem.
4. Materiály
4.1.Ochranné fólie
Na izolační vrstvy z bitumenu se pokládá polyetylenová fólie, tloušťka 0,2 mm. Přesah má být vždy
15 cm. Výrobce musí doporučit a garantovat alternativní ochranný postup. Musí být zajištěno, aby
ochranná vrstva nepoškodila izolační vrstvu, která se nachází pod ní (SIA 271, 2.7.1.2).
4.2.Drenážní rohože
Drenážní rohože jsou nutné při pokládce do drenážní maltové vrstvy. Nedoporučují se rohože
kašírované rounem, a to z důvodu rizika prosakování. Drenážní rohože slouží současně jako ochrana
izolace a nahrazují běžné ochranné rohože, pokud je dodržen bod 4.1 (Pozor: Bezpodmínečně
dbejte předpisů výrobce ohledně pokládky). Tato plošná drenážní vrstva pro přerušení vzlínání
vodyzvedá podlahu a po celé ploše ji odděluje. Tím je účinně odvodněna. Intervaly zatížení mokrem
se zkracují na minimum, to znamená, že drenážní vrstva rychleji schne.
Co se týká statického tlakového zatížení, je nutné mít na zřeteli údaje poskytnuté výrobcem.
Odtok vody je v porovnání s odtokem bez drenážní rohože až dvacetinásobný (podle konkrétního
výrobce). Existují vhodné a výrobcem doporučované produkty. Je nutné dbát na to, aby byly použity
tvarově pevné drenážní rohože o min. tloušťce 15 mm.
4.3.Drenážní malta
Uspořádání nad drenážní rohoží.
Frakce kameniva
Vrstva kameniva
Pojivo
Poměr mísení
4–8 mm čistá štěrkodrť nebo 4–8 mm oblázkový říční štěrk.
min. 50 mm u štěrkodrti, min. 60 mm u oblázkového říčního štěrku.
minerální nebo umělá pryskyřice.
u stavebních směsí na minerální bázi je podíl pojiva 250–300 kg/m3, nebo podle
údaje výrobce.
V každém případě se použijí druhy cementu s nepatrným podílem rozpustného uhličitanu
vápenatého např. (např. hlinitanový cement a trasový cement). Ten redukuje tvorbu slinovaného
vápna. V obchodě jsou k dostání předem připravené vyrobené směsi. Při použití drenážní malty
zušlechtěné trasovým cementem musí být podíl trasového cementu vyšší než 40 %.
4.4.Keramické dlaždice
V úvahu přicházejí pouze pro tento účel vhodné a výrobcem doporučené keramické dlaždice.
Upřednostňují se dlaždice lisované za sucha. V případě pochybností je nutné vlastnosti dlaždic
průkazně doložit. Tmavé dlaždice se nedoporučují, protože se vlivem slunečního záření velmi silně
zahřívají.
Velmi dobré vlastnosti mají tažené dlažby třídy AIa
130
Protiskluznost musí být v souladu s platnými předpisy (BfU Podlahové nášlapné vrstvy).
U vyspárovaných keramických dlažeb by neměla být velikost dlaždice větší než 30 × 30 cm.
Odchylky od těchto rozměrů musejí být schváleny výrobcem.
5. Pracovní technika
5.1.Úvod
Keramické dlaždice pokládané do drenážní maltové vrstvy zajišťují i na dlouhou dobu ochranu
proti poškození vlivem mrazu. V kombinaci s drenážní rohoží se dá zamezit výkvětům. Smějí se
používat jen dlaždice, které jsou pro takový druh pokládky výslovně doporučeny výrobcem.
5.2.Podmínky
5.2.1 Z hlediska projektu
Spád primárního odvodnění (odtoku vody) musí být min. 2 %. U otevřených spár je však minimální
spád 1,5 %. Pro strukturované nebo profilované dlaždice platí 2,5 % (SIA 248).
Spád sekundárního odvodnění (odtoku vody) musí být min 1.5 % např. dle ČSN 73 1901:1999
(SIA 271, 2.6.1.1).
Vpustě je třeba dimenzovat velkoryse a to tak, aby se daly dobře udržovat. Příliš malé odtokové
otvory se rychle ucpávají usazeninami vodního kamene. Vyžaduje se dobrá možnost periodicky
prováděné údržby (nečistoty a listí). Je třeba se postarat o to, aby vpusť nebyla znečištěna
maltou, resp. aby jí nebyla ucpána. Přednost se dává žlabovému odtoku vody se spádem do
vpusti (SIA 271, 5.2.3)
Spády je třeba odvést směrem od objektu.
Umístění spár se převezme z nosné konstrukce a podle toho se provede těsnění (např. polepením
termoplastickými elastomerovými nebo hypalonovými fóliemi). Navržení/dimenzování spár je
povinností projektanta. Naplánování připojení, přepadů a potrubních prostupů zabezpečených
proti zpětnému naplnění vodou (vzdutí) s dostatečným dimenzováním provádí specialista.
Prahová výška u oken a připojení dveří musí být bez odtokové rýhy podle SIA 271,2.6.1.3 min. 60
mm. S odtokovým žlabem je min. výška 25 mm.
Práškově povrstvené, pochromované nebo jiným způsobem povlakované trámy, sloupky, zábradlí
a další kovové části, pokud nejsou z 100% ušlechtilé oceli, je nutné opatřit antikorozní ochranou.
Jinak se musí naplánovat konstrukce s odpovídající antikorozivní ochranou. Pozinkované části
ve spojení s alkalickými výrobky nejsou vhodné.
Sloupky zábradlí v soklové části musí být navíc opatřeny ochrannou vrstvou před tím, než
se začne s pokládkou keramiky. K tomu viz též Technický list Švýcarské kovozpracující unie
(Schweizerische Metall-Union) „Korrosionsschutz von Stahlbauteilen bei Balkonen und Terrassen
in Zusammenhang mit Plattenböden“ (Antikorozní ochrana ocelových konstrukcí u balkonů
a teras v souvislosti s dlažbami).
V našich zeměpisných šířkách doporučujeme použít ochranu proti povětrnostním vlivům (např.
ochranný přístřešek).
5.2.2 Z hlediska konstrukce
Musí být zamezeno vzniku vodních louží. Na těch stranách, které nejsou ohraničeny vystupujícími
částmi budov, musí být podlaha vhodným opatřením zajištěna proti posunování a sjíždění (např.
profily pro odtok vody). Přitom je nutné dbát na neporušenost vodotěsné vrstvy.
Bezpodmínečně nutný je odstup minimálně 8 mm od stěn a hraničních částí stavby. Je zapotřebí
se vyhnout akustickým mostům.
5.3.Pokládka
5.3.1 Pokládka systémem mokrého do mokrého
Keramické dlaždice doporučované výrobcem pro tento druh pokládky se na rubové straně po
celé ploše předem opatří vhodnou maltovou vrstvou a zaklepnou do drenážního maltového lože.
5.3.2 Lepení do vytvrzené drenážní malty
Keramické dlaždice doporučované výrobcem pro tento druh pokládky se pomocí ozubeného
hladítka (zednické lžíce se zuby) pro středněvrstvé lože po celé ploše lepí nanesením kontaktní
vrstvy na zadní stranu dlaždice do vytvrzené drenážní malty (tzv. systém buttering).
131
Použijí se lepidla vhodná pro exteriér a pro zvolené keramické dlaždice. Přednost se dává
produktům podle ČN EN 12002, resp. EN 12004 +A1 třídy C2FS2 (odolné proti zmýdelnění).
5.4.Spáry
5.4.1 Pokládka s otevřenými spárami
Otevřené spáry musí mít šířku minimálně 3 mm. U otevřených spár jsou možná větší oddělující
pole než u vyspárovaných podlah, ale musejí být převzaty konstrukční (dělicí) spáry.
5.4.2 Spáry v dlažbě
Pro exteriér se použijí spárovací malty podle ČSN EN 12004 třídy CG2. Šířky spár min. 5 mm
podle SIA 248. Nejednotný vzhled (barevné diference) a vlasové trhlinky se nepovažují za závadu
a nelze je reklamovat.
Spáry oddělujících polí musí být uspořádány spojitě a mít pokud možno čtvercový půdorys. Vždy
podle materiálu, barvy a formátu mezi 2–5 m.
Obvodové dilatační připojovací spáry musejí být dostatečně dimenzovány a provedeny min.
8 mm. Nepřetržité spáry oddělujících polí a nepružné spáry musí mít min. 5 mm. U vystupujících
nebo vnitřních rohů je nutné přidat další spáry oddělujících polí. Spárování smí být prováděno až
po dostatečném vyschnutí lepidla.
U spárovaných podlah se spáry oddělujících polí a připojovací spáry provádějí pružnými těsnicími
hmotami.
6. Odpovědnost
6.1.Všeobecné povinnosti
Povinnosti jsou uváděny v SIA 118/248,1.3. Je nutné dodržet hlavně následující body.
6.2.Povinnosti projektanta a vedení stavby
Nese odpovědnost především za:
• Naplánování dostatečných výšek struktury konstrukce a připojení se zohledněním výšky
zpětného toku (vzdutí) podle propočtu odvodnění.
• Kontrolu systémové shody.
• Průkaznost bezpečné únosnosti a vhodnosti nosné konstrukce, resp. podkladu k danému účelu
použití.
• Hydroizolace podle normy SIA 271, Abdichtungen von Hochbauten (Hydroizolace pozemních
staveb).
• Naplánování vodonosnosti.
• Koordinaci a kontrolu zadokumentování všech pro provádění důležitých, koncepčních
a konstrukčních zvláštností týkajících se izolačních a obkladačských prací v prováděcí
dokumentaci.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních (pohyblivých) a konstrukčních spár v budově, v nosné
konstrukci a dlažbě.
• Kontrolu hrubého podkladu poskytnutého stavebníkem z hlediska spádu, tolerancí (přesnosti),
kvality povrchu a schnutí.
• Použití vhodných materiálů, které splňují stanovené zatížení.
• Zajištění adhezivnosti všech použitých materiálů k podkladu poskytnutého stavebníkem.
• Dodržení náležitých plánovaných tlouštěk.
• Stabilitu a únosnost zhotovené konstrukce.
• Kontrolu stávajícího podkladu poskytnutého stavebníkem z hlediska tolerancí (přesnosti), kvality
povrchu a zjevných závad.
• Kontrolu připojení (izolací, výšek) balkonu/dveří na terasu.
• Použití vhodné drenáže.
• Použití vhodných keramických dlaždic.
• Dodržení min. spádu a správné vodonosnosti. Dodržení náležitých plánovaných tlouštěk.
• Informaci stavebníkovi ohledně kontrol údržby spár a zajištění odtoku vody.
132
• Kontrolu údržby odtokových žlabů a odtoku vody.
• Údržbové čištění SPV Merkblatt Reinigung a Pflege (Technický list Čištění a ošetření povrchů).
• Údržbu pružných zatmelených spár.
V případě, že stavebník neobjednal žádného projektanta, přejímají tyto povinnosti projektanta
profese účastnící se zhotovování díla.
7. Výkresy
OCHRANNÝ PLECH
ZATMELENÁ SPÁRA
KRAKORCOVÝ
OCHRANNÝ KLÍN
ELASTOMEROVÝ KLÍN
PÁS ODDĚLUJÍCÍ OKRAJ
SPÁD ≥ 2%
1
2
3
4
5-6
7
8
9
10
Interiérová obytná část
1 - Keramické dlaždice např. 30/30/2,2 (spárovací malta, š. 5 mm)
2 - Velké a středně velké maltové lože
3 - Drenážní maltové lože 250-300 kg/m³, pojivo na minerální bázi ( ≥ 50 mm, frakce:
4-8 mm čistá štěrkodrť)
4 - Drenážní rohož 15 mm
5 - Polyetylenová fólie 0,2 mm
6 - Hydroizolace
7 - Vhodná tepelná izolace
8 - Parobrzda
9 - Spádový potěr, spád > 1,5%
10 - Železobetonový strop
Obr. 25-1 Ukončení okraje střechy
133
INT
OMÍTKA
ZATMELENÁ SPÁRA
EXT
OCHRANNÝ PLECH
≥ 21 cm
ELASTOMEROVÝ KLÍN
SPÁD ≥ 2%
1
2
3
4
5-6
7
8
9
10
6 - Hydroizolace
8 - Parobrzda
9 - Spádový potěr, spád ≥ 1,5%
Obr. 25-2 Konstrukce podlahy - připojení ke stěně
134
INT
EXT
OKAPNICE
≥ 2,5 cm
SPÁROVACÍ PÁS
FLEX. ROŠT VÝŠKOVĚ NASTAVITELNÝ
S ROZNÁŠECÍ KONSTRUKCÍ
ELASTOMEROVÝ KLÍN
DĚROVACÍ ÚHELNÍK NA DRENÁŽI
SPÁD ≥ 2%
1
2
3
4
5-6
7
8
9
10
ODTOKOVÝ ŽLAB/ODVODNĚNÍ PODLE NORMY SIA 271
6 - Hydroizolace
8 - Parobrzda
9 - Spádový potěr, spád ≥ 1,5%
Obr. 25-3 Připojení ke dveřím
135
TECHNICKÝ LIST 26
ODDĚLOVACÍ SYSTÉM U OBKLADŮ
A DLAŽEB Z KERAMIKY
A PŘÍRODNÍHO KAMENE V INTERIÉRU
Autoři: Reto Arpagaus, Daniel Graber, Marcel Ruckstuhl
Zpracováno podle “Entkoppeln von Keramik- und Natursteinbelägen im Innenbereich“
Schweizerische Plattenveband vydal: říjen 2006
137
Oddělovací systém u obkladů a dlažeb z keramiky a přírodního
kamene v interiéru
Obsah
Úvod...................................................................................................................................................138
1. Všeobecná část......................................................................................................................138
2. Výklad pojmů pro účely tohoto Technického listu.....................................................138
2.1.Oddělení (separační vrstva)......................................................................................................138
2.2.Změny ve výškové úrovni..........................................................................................................138
2.3.Pohyblivá spára/ dilatační spára...............................................................................................139
2.4.Nosná konstrukce......................................................................................................................139
2.5.Podklad.......................................................................................................................................139
3. Upozornění...............................................................................................................................139
3.1.Všeobecné..................................................................................................................................139
4. Oblasti použití.........................................................................................................................139
4.1.Oddělování..................................................................................................................................139
5. Zpracovatelské pokyny/technika zpracování...............................................................139
5.1.Všeobecné..................................................................................................................................139
5.2.Oddělování..................................................................................................................................139
5.3.Konečná vrstva...........................................................................................................................139
6. Podkladová konstrukce ze dřeva...................................................................................... 140
6.1.Základní konstrukce...................................................................................................................140
6.2.Krycí desky.................................................................................................................................140
7. Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí........................................................141
7.1.Všeobecné povinnosti...............................................................................................................141
7.2.Povinnosti projektanta...............................................................................................................141
7.3.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce...............................................................................141
7.4.Povinnosti obkladače................................................................................................................141
7.5.Povinnosti stavebníka...............................................................................................................141
Úvod
Tento Technický list slouží k dorozumění mezi zhotovitelem nosné konstrukce a zhotovitelem dlažby/
obkladu na jedné straně a projektantem/stavebníkem na druhé straně.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění oddělovacích systémů pod obklady a dlažbami
z keramiky a technického kamene v interiéru. Má sloužit k zajištění bezpečnosti při plánování a realizování
a jako pomůcka zamezující vzniku škod. Při vypracovávání projektové a prováděcí dokumentace je
nutné též brát v úvahu příslušné související normy a Technické listy.
1. Všeobecná část
Rozsah odpovědnosti - tento Technický list odpovídá aktuálnímu stavu techniky; na základě těchto
doporučení nepřebíráme odpovědnost.
2. Výklad pojmů pro účely tohoto Technického listu
2.1.Oddělení (separační vrstva)
Vrstva nacházející se přímo pod obkladem/dlažbou za účelem mechanického oddělení v konstrukci
obkladu/podlahy a odbourání smykového napětí.
2.2.Změny ve výškové úrovni
Změna ve výškové úrovni je vertikálním posuvem dvou naproti sobě se nacházejících bočních stran
s trhlinami a spárami, které se tím navzájem výškově přesunují.
138
2.3.Pohyblivá spára/dilatační spára
Spára, která se vytváří v konstrukcích budov nebo v nosných konstrukcích nebo pouze v podlahách
a obloženích, aby byly umožněny pohyby ze všech stran. Uzavírá se většinou pomocí vhodných,
tvářitelných materiálů jako spárovací pásky, spárovací hmoty apod. nebo pomocí speciálních profilů.
2.4.Nosná konstrukce
Nosná konstrukce včetně všech případných dalších vrstev jako podklad pro další následující vrstvu.
2.5.Podklad
Nejvrchnější vrstva (nezávisle na materiálu) nosné konstrukce, na kterou se přímo umísťuje
příslušná následující vrstva.
3. Upozornění
3.1.Všeobecné
Obklady stěn a dlažby z keramiky a přírodního kamene mají určitou hmotnost, kterou je třeba mít na
zřeteli. Nosnost podkladu musí stavebník vyjasnit. U vysokého užitného zatížení plánuje oddělující
systém (separační vrstvu) specialista.
Podklad musí být nosný a rovný a zbaven částí snižujících přídržnost. Oddělení vrstev je v souvrství
zajištěno s menším deformováním (přetvářením). Jejich schopnost přemostit trhliny je omezena.
Výškové rozdíly však nelze eliminovat.
4.1.Oddělování
Oddělovací systém obkladů/podlah:
• na podkladech s prasklinami bez rizika vertikálního přetvoření,
• na nevyzrálých cementových potěrech,
• na dřevě a dřevěných podkladech,
• na minerálních nosníkových deskách,
• na smíšených podkladech,
• na tvrdých plastových vrstvách,
• v závislosti na systému také za účelem zlepšení kročejové izolace,
• na dvojitých podlahách.
5. Zpracovatelské pokyny/technika zpracování
5.1.Všeobecné
V každém případě je nutné mít na zřeteli zpracovatelské směrnice, pokyny, upozornění a doporučení
výrobců.
5.2.Oddělování
5.2.1 Materiály
Pro oddělování se používají desky a rohože.
5.2.2 Příprava podkladu
Před oddělováním je třeba případně opatřit základovým nátěrem a vystěrkovat, vyhladit,
vyspádovat atd.
5.2.3 Pokládka
Desky a rohože jsou pomocí lepicí hmoty a/nebo dalšího mechanického připevnění osazovány
na podklad do tenkého nebo středněvrstvého maltového lože doporučovaného výrobcem. Styčné
spoje se vytvoří jako tupý styk s vytvořenými spárami. Je nutné převzít konstrukční spáry. Vyhnout
se je třeba okrajovým připojením.
5.3.Konečná vrstva
5.3.1 Formáty obkladů, způsob pokládky
Použití maloformátových obkladových prvků a jejich druh pokládky je nutné vyjasnit s příslušným
výrobcem oddělovacího systému. Formát a tloušťka oých prvků musí být v souladu s očekávaným
zatížením.
139
5.3.2 Spáry a velikosti polí
Dilatační (pohyblivé) spáry, velikost polí a styčné (připojovací) obvodové dilatační spáry se vytvoří
podle očekávaných přetváření. Dilatační (pohyblivé) spáry, velikost polí a styčné (připojovací)
obvodové dilatační spáry se v obkladu/dlažbě zásadně vytvářejí podle kapitoly Dilatační spáry
v Příručce pro obkládání keramikou, sklem a kamenem, vydal Silikátový svaz 2014. (SIA 251/1
(Schwimmende Unterlagsböden – Plovoucí podložky) a SIA 248 (Plattenarbeiten – Obkladačské
práce).
Spáry oddělujících polí nosné konstrukce mohou být po domluvě s příslušným výrobcem
nosníkových desek včleněny do nejbližší obkladové/podlahové spáry.
5.3.3 Extrudované nosníkové desky z tvrzeného polystyrenu v oblasti podlahy
Na extrudované nosníkové desky z tvrzeného polystyrenu v oblasti podlahy je nutné po celé
ploše navíc položit sklotextilní tkaninu.
6. Podkladová konstrukce ze dřeva
6.1.Podkladová konstrukce podle skici (viz obr. 26-1)
Laťování
Vzdálenost os
Minimální profil
6.2.Krycí desky
Podlaha
400–500 mm
40 × 60 mm
10
9
3
1
4
11
9
7
8
9
10
11
2
4
8
5
6
5
6
7
1
2
3
4
5
6
Stěna
500–600 mm
25 × 50 mm
- Izolace dutého prostoru
- Základní konstrukce
- Krycí lišta ze dřeva
- Nosníková deska/oddělení
- Hydroizolace
- Obkladačka/dlaždice z keramiky nebo
přírodního kamene s lepidlem
- Elastické připojení s rohovou spárou
- Vana s těsnícím páskem
- Těsnící manžeta
- Těsnící pás
- Krycí rozeta zatmelená
3
1
10
4
2
Obr. 26-1 Podkladová konstrukce ze dřeva (půdorys, oddělovací systém, roh stěny)
6.2.1 Styky desek
Deskové styky se omezí na minimum a uspořádají se podle laťování. Krycí desky se sešroubují
s nosnou konstrukcí ve vzdálenosti (rozteč) 30–40 cm. Spoj na pero a drážku musí být slepen
vodovzdorně.
6.2.2 Vytváření spár
Vytvoření spár u vnitřních rohů a u všech stěnových, podlahových a stropních připojení
(nezaplněné styčné spáry).
140
7. Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí
7.2.Povinnosti projektanta (inženýr, architekt, vedení stavby)
Projektant (inženýr, architekt, vedení stavby) nesou odpovědnost především za:
• Doklady ohledně bezpečné únosnosti a vhodnosti používání nosné konstrukce, resp. podkladu.
• Posouzení a naplánování stavebně fyzikálních náležitostí oddělujícího systému (separačních
vrstev).
• Koordinaci zadokumentování všech koncepčních a konstrukčních zvláštností v prováděcí
dokumentaci ohledně obkladů a dlažeb, které jsou pro provádění důležité a směrodatné.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních (pohyblivých) a konstrukčních spár budovy, nosné
konstrukce a obkladu/dlažby.
Zhotovitel nosné konstrukce nese odpovědnost především za:
• Kontrolu hrubého podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska tolerancí (přesnosti), kvality
vlastnosti povrchu a suchosti.
• Přídržnost jimi použitých materiálů k podkladu poskytnutého objednatelem.
• Stabilita a nosnost jimi zhotovených konstrukcí.
• Kontrolu podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska tolerancí (přesnosti), kvality vlastnosti
povrchu, suchosti a zjevných nedostatků.
• Použití vhodných základních nátěrových, stěrkových hmot a separačních materiálů.
• Použití pro příslušný podklad vhodných obkladových prvků a desek, lepicích a spárovacích
hmot.
• Dodržení náležitých tlouštěk vrstev.
• Překontrolování náležitých velikostí potěrových polí, druhů a uspořádání spár podkladu.
• Informace stavebníka ohledně kontroly údržby dilatačních (pohyblivých) spár.
Nese odpovědnost především za kontrolu údržby pružných spár (zjevná poškození, přetržení atd.).
141
TECHNICKÝ LIST 27
EVROPSKÉ PRODUKTOVÉ NORMY
PRO MALTY A LEPIDLA
Autor: Martin Schneider
Zpracováno podle “Europäische Produktenormen für Mörtel und Klebstoffe“
Schweizerische Plattenveband vydal: listopad 2008
143
Evropské produktové normy pro malty a lepidla
Tento Technický list poskytuje přehled evropských norem a příslušných značení a označení. Švýcarsko
se bilaterálními smlouvami zavazuje k převzetí příslušných norem. Platí tedy závazně i pro Švýcarsko.
I když tento technický list je vydán pro švýcarské uživatele je plně aplikovatelný v ČR a dává ucelený
přehled o evropských normách a jejich závaznosti. Původní text obsahuje EN normy, které jsou v ČR
plně harmonizovány a vydávány s označením ČSN EN.
Obsah
1. Značení CE................................................................................................................................144
2. Produktové normy..................................................................................................................144
3. Zkratky a číslice.....................................................................................................................145
3.1.Význam kódu písmen a číslic C1/C2 na lepicích hmotách......................................................145
3.2.Rozdíl mezi lepidly C1 a C2........................................................................................................145
3.3.Vlastnosti při zpracování............................................................................................................145
3.4.Lepidla S1/S2...............................................................................................................................146
4. Spárovací malty.......................................................................................................................146
1. Značení CE
Označení CE prohlášení shody se směrnicemi
Označení CE bylo prvořadně vytvořeno proto, aby v rámci Evropského hospodářského společenství
(EHS) a v něm se nacházejícího Evropského společenství (ES) byly konečnému uživateli ve volném
oběhu zboží zaručeny bezpečné produkty. Značení CE je „cestovním pasem“ výrobků a zajišťuje to, že
výrobky smějí být uvedeny do oběhu.
CE znamená Communauté Européenne (Evropské společenství). Tímto označením výrobce potvrzuje
shodu s minimálními požadavky evropských norem a poskytuje garanci, že jeho výrobky podléhají
nezávislému dohledu.
ČR je členem EU je tudíž povinnost označnovat výrobky značko CE. Ačkoliv je Švýcarsko členem EFTA,
není účastníkem EHS. Tudíž se při uvádění výrobků do oběhu ve Švýcarsku nepožaduje označení CE.
2. Produktové normy
Následující produktové normy jsou relevantní hlavně pro obkladačský obor:
ČSN EN 1308 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Stanovení skluzu
ČSN EN 1346 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Stanovení doby zavadnutí
ČSN EN 1347 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Stanovení smáčivosti
ČSN EN 1348 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Stanovení přídržnosti cementových malt
tahovou zkouškou
ČSN EN 12002 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Stanovení příčné deformace
cementových maltovin a spárovacích malt
ČSN EN 13888 - Spárovací malty a lepidla pro keramické obkladové prvky
144
ČSN EN 13813 - Potěrové materiály a podlahové potěry – Potěrové materiály – Vlastnosti a požadavky
Souhrnně jsou tyto požadavky na malty a lepidla stanoveny v následující normě:
ČSN EN 12004 +A1 - Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Definice a specifikace
3. Zkratky a číslice
3.1.Význam kódu písmen a číslic na lepidlech
První písmeno uvádí chemický základ výrobku:
C = cementové (vázající cement)
R = z vytvrzujících pryskyřic (na bázi reaktivní umělé pryskyřice)
D = disperzní (na bázi disperzních pojiv)
Poté následují číslice:
1 = normální požadavek
2 = vyšší požadavek (vylepšené)
3.2.Rozdíl mezi lepidlem C1 a C2
Rozdíl vyplývá z adheze (tahové přídržnosti) podle konkrétních způsobů skladování.
Tab. 27-1 Srovnání adheze mezi lepidly C1 a C2
C1
C2
Adhezní pevnost spoje v tahu po vyschnutí
≥ 0.5 N/mm2
≥1 N/mm2
Adhezní pevnost spoje v tahu po ponoření do vody
≥ 0.5 N/mm2
≥1 N/mm2
Adhezní pevnost spoje v tahu po teplotním stárnutí
≥ 0.5 N/mm2
≥1 N/mm2
Adhezní pevnost spoje v tahu po rozmrazovacích
a zmrazovacích cyklech
≥ 0.5 N/mm
≥1 N/mm2
2
Všechny zkoušky jsou prováděny při normované okolní teplotě 23 °C, 50% relativní vlhkosti vzduchu
a pohybu vzduchu 0,2 m/s a na normativní betonové desce. Tyto hodnoty jsou zapotřebí z důvodu
objektivního posouzení výsledků zkoušek z různých laboratoří.
Obr. 27-1 Měření tahové přídržnosti spoje v tahu podle ČSN EN 12002, zleva doprava je jasně viditelné
snížení smáčivosti po delší době ponoření.
3.3.Vlastnosti při zpracování
Vlastnosti při zpracování nejsou bezpodmínečně nutné a je možné je libovolně zvolit. Volitelné
vlastnosti:
T = tixotropní (nižší skluznost) - protiskluznost neboli stabilita. Tím se rozumí chování dlaždice
nebo obkladačky osazené do malty nebo lepidla uhlazeného zednickou lžící na svislém povrchu
nebo šikmé ploše.
E = extended open time (prodloužený čas pro zavadnutí) - popisuje maximální časové rozpětí
145
po nanesení vrstvy lepidla, během něhož dlaždice, resp. obkladačky dosáhnou vzhledem k maltě
nebo lepidlu požadované adhezní pevnosti. Doba zavadnutí je základní charakteristikou. Obkladači
to umožňuje pracovat v klidu a dává mu jistotu, že optimální tahová přídržnost maltového systému
k podkladu a k obkladovým/dlažebním prvkům nastane v průběhu nepříliš krátkého časového
intervalu (do doby 30 minut).
F = fast setting (rychletuhnoucí/rychleschnoucí) - nově > 0,5 N/mm2 po 6 hodinách.
3.4.Lepidlo S1/S2
Tady jsou údaje o flexibilitě produktů podle ČSN EN 12002.
S1 znamená, že zkušební těleso o rozměrech 280 × 45 × 3 mm (± 1 mm), které bylo vyrobeno
z lepidla a 28 dní uloženo za dodržení podmínek zadaných ve zkušební normě – než je působící
zátěž naruší/zničí – je v rámci zvláštního zkušebního postupu deformovatelné minimálně 2,5 mm.
Rozdíl mezi lepidlem S1 a S2 spočívá v deformaci. S2 (zpravidla produkty smíšené s latexem) musí
být deformovatelné více než 5 mm.
Lepidla S1 mají smysl hlavně u komplikovaných pokládkových materiálů, podkladů a/nebo
velkoformátových dlaždic/obkladaček z jemné kameniny (> 60 × 60 cm).
Lepidla S2 by měla obsahovat plasty odolné proti zmýdelnění, a tím především být vhodná pro
venkovní použití. Další oblastí použití je pokládka obkladových a dlažebních prvků citlivých vůči
deformování podkladu (technický kámen, obklady/dlažby na bázi polymerované umělé pryskyřice,
přírodní kámen citlivý vůči deformování), protože podíl volné vody je podstatně menší než
u jednosložkových lepidel.
Čím vyšší deformovatelnost, tím vyšší mají být vlastnosti lepidel a spárovacích malt snižující napětí.
Obr. 27-2 Měření deformace podle ČSN EN 12002
V Německu ještě existuje národní směrnice Německého sdružení stavební chemie (Deutsche
Bauchemie) s národním označením „Flexmörtel“ (flexibilní lepicí malta) v kosočtverci, které však
pro Švýcarsko ani pro ČR není relevantní. Jedná se o lepidlo C2 s ohybem více než 2,5 mm.
Nejvíce prodávanými lepidly ve Švýcarsku (obdobně je tomu i v ČR) jsou lepidla třídy C2TE
(cementová s vyšším spektrem přídržnosti, stabilní a s dlouhou dobou zavadnutí) a C2TF
(cementová s vyšším spektrem přídržnosti, stabilní a rychle tuhnoucí) jako rychletuhnoucí lepidla.
4. Spárovací malty
U spárovacích malt podle ČSN EN 13888 jsou označení:
CG1 = cementitious grout (cementová spárovací malta) - u těchto výrobků byly definovány
a požadovány minimální požadavky ohledně pevnosti v ohybu, pevnosti v tlaku, smrštění atd.
CG2 = cementitious grout (cementová spárovací malta) - oproti požadavkům CG1 má produkt
s klasifikací CG2 navíc zvýšenou odolnost proti oděru a podstatně sníženou absorpci vody.
RG = resin grout (malty na bázi reaktivních pryskyřic neboli reaktivní pryskyřičné spárovací
hmoty) - u výrobků na bázi vytvrzovací (tvrditelné) pryskyřice (zpravidla dvousložkové epoxidové
pryskyřice) jsou kladeny daleko vyšší požadavky než na cementové maltoviny.
146
TECHNICKÝ LIST 28
FASÁDY S KERAMICKÝM OBKLADEM
Autoři: Silvio Boschian, Martin Schneider, Marcel Ruckstuhl, Roger Hunkeler, Jürg Roth, Rolf Blumer,
Phillip In-Albon, Pierre Curchaud
Zpracováno podle “Fassadenkeramik“
147
Fasády s keramickým obkladem
Tento Technický list má sloužit k dorozumění mezi projektantem a konečným uživatelem. Obsahuje
nejdůležitější informace ohledně provádění keramického obložení u venkovních fasád.
Podklady:
ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov: Požadavky (SIA 243, Verputzte Aussenwärmedämmungen
(Fasádní kontaktní zateplovací systémy s omítkou – KZS)).
Projektová dokumentace zateplení s ETICS musí obsahovat náležitosti podle vyhlášky č. 499/2006
Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění. Doporučený rozsah je uveden v ČSN 73 2901, Příloha
A. ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov: Požadavky. (SIA 118/243, Allgemeine Bedingungen für
verputzte Aussenwärmedämmungen (Všeobecné podmínky pro fasádní kontaktní zateplovací systémy
s omítkou)).
Např. ČSN 733450, ČSN 733451 (SIA 248, Plattenarbeiten (Obkladačské práce)).
Např, občanský zákoník apod. (SIA 118/248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten (Všeobecné
podmínky pro obkladačské práce)).
ČSN EN 1996-1-1 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí, ČSN 73 1101 Navrhování zděných
konstrukcí (SIA 266, Mauerwerk (Zděné konstrukce)).
Např. ČSN 73 P 0600 (SIA 271, Abdichtungen von Hochbauten (Hydroizolace pozemních staveb)).
Např. ČSN EN 12004 (SIA V 274, Fugendichtmassen (Spárovací tmely a těsnicí hmoty)).
Např. ČSN 73 0540, ČSN 73 1901, ČSN EN ISO 10456 (SIA 329, Hinterlüftete Fassade - Provětrávané
fasády).
ČSN EN 206-1 Beton (SN EN 206-1).
DIN V 18550.
ČSN EN 988-1 Omítkové malty (SN EN 988-1, 2010: Část 1 Putzmörtel).
ČSN EN 988-2 Zdicí malty (SN EN 988-2, 2010: Část 2 Mauermörtel).
ČSN EN 1015 Zkušební norma Omítky a zdicí malty (SN EN 1015, Prüfnorm Putze und Mauermörtel).
ČSN EN 12004 +A1 Malty a lepidla pro obklady (SN EN 12004, Mörtel und Klebstoffe für Fliesen und
Platten).
ČSN EN 13888 Spárovací hmoty na obklady (SN EN 13888, Fugenmörtel für Fliesen und Platten).
ČSN EN 14411 ed.2 (Keramické obkladové prvky (DIN EN 1441, Europäische Norm Keramische Fliesen
und Platten)).
ČSN EN ISO 16788 (DIN EN ISO 13788, Norm zum wärmetechnischen Verhalten von Gebäuden,
Berechnungsverfahren (Norma k tepelným vlastnostem budov, výpočtové postupy)).
DIN 18515-1, Aussenwandbekleidungen (Venkovní obložení stěn).
Aktualizace (strana, kapitola, datum změny):
Strana 21-24, Výkresy
148
7.4.2014
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................ 150
1.1.Odchylky................................................................................................................................... 150
2. Výklad pojmů......................................................................................................................... 150
2.1.Hodnota součinitele odrazivosti světla.................................................................................. 150
2.2.Hodnota U................................................................................................................................. 150
2.3.Zateplovací systémy................................................................................................................ 150
2.4.Podkladní vyrovnávací vrstva................................................................................................. 151
2.5.Mozaikový obklad..................................................................................................................... 151
2.6.Dilatační spáry.......................................................................................................................... 151
2.7.Základní omítka (výztužná vrstva a izolační usazovací hmota)........................................... 151
2.8.Postup Floating Buttering (oboustranné lepení)................................................................... 151
2.9.Mrazuvzdornost........................................................................................................................ 151
3. Fáze plánování...................................................................................................................... 151
3.1.Všeobecně................................................................................................................................ 151
3.2.Namáhání a požadavky............................................................................................................ 152
3.3.Rozdělení obkladů z keramiky nebo mozaiky ze skla........................................................... 152
3.4.Zabudované díly....................................................................................................................... 152
3.5.Klimatické podmínky pro práci obkladačů............................................................................ 152
3.6.Stavební montáž....................................................................................................................... 152
4. Podklady a přípravné práce.............................................................................................. 152
4.1.Rovinnost a poloha.................................................................................................................. 152
4.2.Jemná stěrka............................................................................................................................ 152
5. Spáry........................................................................................................................................ 153
5.1.Připojovací spáry..................................................................................................................... 153
5.2.Dilatační spáry.......................................................................................................................... 153
5.3.Spáry dilatačních polí.............................................................................................................. 153
6. Podklady................................................................................................................................. 153
6.1.Kontaktní zateplovací systémy (KZS).................................................................................... 153
6.2.Provětrávaná fasáda s omítkovými nosnými deskami......................................................... 154
6.3.Minerální podklady................................................................................................................... 154
6.4.Podhledy................................................................................................................................... 155
7. Materiály................................................................................................................................. 155
7.1.Druhy keramických materiálů................................................................................................. 155
7.2.Pokládková malta..................................................................................................................... 156
7.3.Spáry......................................................................................................................................... 157
8. Povinnosti a odpovědnost smluvních partnerů.......................................................... 158
8.1.Všeobecné................................................................................................................................ 158
8.2.Povinnosti stavebníka............................................................................................................. 158
8.3.Povinnost údržby ze strany stavebníka................................................................................. 158
8.4.Povinnosti zhotovitelů nosných konstrukcí.......................................................................... 159
8.5.Povinnosti obkladače.............................................................................................................. 159
9. Kontrola kvality (doporučení/výběrové řízení)........................................................... 159
149
10. Příloha Tabulky/Výkresy................................................................................................... 160
10.1.Hmoždinkování........................................................................................................................ 160
10.2.Sokl........................................................................................................................................... 160
10.3.Vnější roh................................................................................................................................. 161
10.4.Vnitřní roh................................................................................................................................ 161
10.5.Ostění....................................................................................................................................... 162
10.6.Parapet..................................................................................................................................... 162
10.7.Napojení atiky.......................................................................................................................... 163
10.8.Dělicí spára budov.................................................................................................................. 163
11. Kontrolní seznam pro harmonogram prací na fasádě
s keramickým obkladem.................................................................................................. 164
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi zhotovitelem nosné konstrukce, obkladu
a projektantem/stavebníkem. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně zpracování keramických
deskových obkladových prvků fasád. (Nevztahuje se na přírodní kámen.) Má sloužit k zajištění provádění
projektu a jeho realizace a jako pomůcka sloužící předcházení škodám. Pro projektování a realizaci je
třeba mít na zřeteli také příslušné předmětné normy a technické listy.
Vysoká náročnost prací při realizaci fasád s keramickým obkladem vyžaduje pečlivé odsouhlasení
a koordinační naplánování jednotlivých profesí: projektant, výrobci materiálů, stavitel, izolatérská firma
a obkladač. Jsou základním předpokladem pro výběr konstrukce a materiálů, které se mají použít,
a realizací na profesionální úrovni.
1.1.Odchylky
Odchylky od norem jsou možné, jestliže jsou dány technickým vývojem nebo mimořádnými
okolnostmi, které nejsou v normách zahrnuty. Odchylky je třeba dostatečným způsobem odůvodnit
teoreticky nebo na základě pokusů.
2. Výklad pojmů
Venkovní stěna jako část obvodového pláště budovy musí splňovat rozmanité funkce. Především slouží:
• jako designový prostředek,
• k přenosu sil vlivem působení vlastní hmotnosti a užitného zatížení,
• jako tepelná a akustická izolace a chrání proti povětrnostním vlivům.
2.1.Koeficient odrazivosti světla
Koeficient odrazivosti světla je stupněm odrazu určitého barevného odstínu mezi bodem černé (=
0 %) a bílé barvy (= 100 %). Koeficient odrazivosti světla přitom udává, jak daleko je daný barevný
odstín vzdálen od bodu černé barvy. Povrchy s tmavými barevnými odstíny se zahřívají tak silně,
že teploty povrchu mohou dosáhnout až 80 °C, což má vliv na roztažnost obkladů. Proto se na
systémové vrstvy vztahují konkrétní spodní meze hodnot koeficientu odrazivosti světla.
Přípustné hodnoty koeficientu odrazivosti světla (světelné odrazivosti konečné povrchové úpravy)
je nutné odsouhlasit s majitelem příslušného systému.
2.2.Hodnota U
Součinitel prostupu tepla U ve stavební fyzice (také hodnota tepelné izolace -Wärmedämmwert),
hodnota U (U-Wert), dříve hodnota k (k-Wert) je množství tepla W unikající za 1 hodinu 1 m2 části
stavební konstrukce o určité tloušťce, jestliže teplotní rozdíl mezi oboustrannými vzduchovými
vrstvami je 1 K (1 °C).
2.3.Zateplovací systémy
2.3.1 Zateplovací systémy
Vnější zateplení, resp. kontaktní zateplovací systém (KZS), se běžně označuje jako venkovní
izolace nebo kompaktní fasáda.
Veškeré systémové vrstvy počínaje nosnou konstrukcí přes tepelnou izolační vrstvu až po
keramické obložení jsou navzájem propojeny a považují se za systém.
150
2.3.2 Provětrávané fasádní systémy
Vnější kontaktní zateplovací systém (VKZS) je oddělen vzduchovou vrstvou. Větrané systémy
se skládají z nosných omítkových desek, resp. z různých deskových produktů, jako je dřevo,
cementovláknité desky, přírodní kámen, keramika atd.
2.4.Podkladní vyrovnávací vrstva
Vrstva zajišťující vyrovnání nerovných podkladů.
2.5.Mozaikový obklad
Mozaiky jsou zpravidla dodávány jako tzv. lepence. Trh nabízí různé varianty:
Lepení rubovou stranou - mozaiky lepené rubovou stranou nebo na papír jsou u fasád nevhodné
a nesmějí se používat. Nově se používají různé tkaniny.
Lepení lícní stranou - fólie na lícní straně nebo mozaiky lepené na papír se osvědčily.
Lepení Punta Colla (terracota) - vhodný způsob lepení pro fasády ze strukturovaných nebo
těžkých keramických mozaik. Slepuje se mezi spárami nebo na rubové straně, a to pomocí alkalicky
odolných lepicích bodů (Punta Colla).
2.6.Dilatační spáry
Dilatační (pracovní, pohyblivé) spáry se nacházejí v konstrukcích budovy nebo v nosných
konstrukcích nebo v obkladech či obloženích, aby byly umožněny pohyby ze všech stran. Většinou
se uzavírají pomocí vhodných, přetvárných materiálů, jako jsou těsnicí pásy, elastické (pružné)
izolační hmoty apod. nebo speciálními profily.
2.7.Základní omítka (výztužná vrstva a izolační usazovací hmota)
Výztužná vrstva nanesená na tepelně izolované desky, a to jako nosná omítková konstrukce pro
krycí omítku. Základní omítková vrstva může být nanášena v několika pracovních chodech.
2.8.Postup Floating Buttering
Postup pokládky, kdy je pomocí zednické zubové stěrky na podklad nanášena vrstva lepidla
(floating) a obkladové prvky jsou navíc před pokládkou, resp. před osazením přestěrkovány vrstvou
lepidla (buttering).
2.9.Mrazuvzdornost
Odolnost proti vlivům mrazu a rozmrazování. Soklová část musí být chráněna proti vzlínání vlhkosti.
Viz detailní výkres v příloze.
3. Fáze plánování
3.1.Všeobecně
Při projektování zateplené fasádní konstrukce je nutné zvolit systém v souladu s vlastnostmi a
užíváním stavebního díla. Pokud nebylo dohodnuto jinak, estetická kritéria se podřizují technickým
požadavkům.
Obklady a obložení z keramiky a skleněné mozaiky neplní žádnou izolační funkci.
3.2.Zatížení a požadavky
Při provádění obkladačských prací je nutné zvolit takový systém, aby byl v souladu s vlastnostmi a
užíváním stavebního díla. Podle užívání je třeba brát v úvahu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
konstrukční podmínky,
stavebně fyzikální požadavky,
akustickotechnické požadavky,
mechanické zatížení,
termické zatížení,
chemické zatížení,
zatížení vodou v jakékoliv podobě,
zatížení podmíněné klimatickými podmínkami,
čištění a údržba,
estetičnost,
ekologické aspekty.
151
Z kombinace těchto nároků vyplývají požadavky na materiál.
3.3.Rozdělení obkladů z keramiky nebo mozaiky ze skla
Již během plánování je nutné brát v úvahu rozdělení v souladu s obkladem. Řezy v obkladové ploše
mají rozhodující vliv na to, jak bude dílo vypadat.
Jelikož rozdělení obkladových desek představuje rozhraní, vyžaduje už v průběhu plánovací fáze
odsouhlasení mezi projektantem, oborově specifickým dodavatelským průmyslem, stavitelem,
izolatérskou firmou a obkladačem. Je základním předpokladem při výběru správné konstrukce
a materiálů, které se mají použít, a realizace na profesionální úrovni.
3.4.Zabudované díly
Zabudované díly, jako jsou okna, dveře, osvětlovací tělesa a lešení, se nesmějí upevňovat na
venkovní fasádní plášť. Ukotví se v nosné části stavebního tělesa a od obložení venkovního
pláště se oddělí pomocí připojovacích spár podle odst. 4. Všechny zabudovávané části se do
stavebního tělesa osazují před tím, než se umístí venkovní plášť, a to vodovzdorně a vzduchotěsně,
s protihlukovou a tepelnou izolací.
3.5.Klimatické podmínky pro práci obkladačů
Teplota vzduchu a materiálů (obklady a obkladový materiál), ale i teplota povrchu podkladu během
realizace prací a doby tuhnutí lepidla, musí být min. 5 °C a max. 30 °C. U nižších či vyšších teplot,
při nepříznivých povětrnostních podmínkách i při průvanu, je povinností stavebníka učinit příslušná
ochranná opatření na vlastní náklady.
3.6.Stavební montáž
Obkladačské práce se provádějí na lešeních smontovaných stavebníkem. Přemísťování materiálů
v místě použití je věcí zhotovitele. Jeřáb není k dispozici.
Čerstvě osazený stěnový obklad musí být chráněn před deštěm a přímým sluncem po dobu min.
7 dní.
4. Podklady a přípravné práce
4.1.Rovinnost a poloha
Mozaiky vyžadují rovný podklad. Proto musí být již ve vypsaném výběrovém řízení pro omítkářské
práce definovány jako podklady s větší přesností (Technický list Skleněná mozaika).
Podklady pro keramické obklady vyžadují oproti ČSN 73 0205, ČSN 733451 a ČSN 744505 resp.
DIN 18202 (SIA 243, odst. 5.3.1. větší přesnost.).
Tab. 28-1 Požadavky na toleranci podkladu
Měřená vzdálenost v metrech
1,0
2,0
4,0
10,0
Keramické obklady
2
3
4
6
Skleněná mozaika
1
1,5
2
3
Keramické obklady
1,5
2,5
Skleněná mozaika
1
1,5
Odchylka ± v mm
Svisle a vodorovně
Rovinnost
Obkladač před pokládkou zkontroluje rovinnost, spád, svislost (olovnicí), úhly, výšky a vodorovnost
podkladu.
V textu k vypsanému výběrovému řízení pro obklady ze skleněné mozaiky je nutné navíc vypsat
i opravení/vyspravení zhotovených podkladů, které nejsou dostatečně rovné. Při obkládání
skleněnou mozaikou už není možné dodatečné vyrovnávání podkladů.
4.2.Jemná stěrka
Jemným stěrkováním se zhotovuje hladký, barevně stejnoměrný podklad. Podklad, stěrkování
a lepení mají vliv na finální barvu skleněné mozaiky. Jemná stěrka musí před obložením dobře
proschnout.
152
5. Spáry
5.1.Připojovací spáry
Styčné (připojovací) spáry musí mít zásadně min. šířku 8 mm. Připojení k zárubním musí mít větší
dimenzování. Připojovací spáry se uzavřou po kompletním proškrábnutí v plné hloubce venkovního
obkladu pružnými těsnicími hmotami nebo pomocí profilů. U rohů budov jsou zásadně zapotřebí
dilatační vyrovnávací spáry.
Napojení mezi hrubou stavbou a rámy oken, resp. dveří musejí mít již v rámci hrubé stavby
hydrofobní a vzduchotěsné provedení.
K redukci napětí se předem stanovují dilatační spáry. Poloha, počet a rozměry spár se plánují
již v rámci vypracovávání projektové dokumentace. Dilatační (konstrukční, pohyblivé) spáry v
nosné konstrukci musejí být na stejných místech a se stejnou šířkou vytvořeny i v celé konstrukci.
V dilatačních spárách se nesmějí vytvářet žádné maltové můstky.
5.3.Spáry dilatačních polí
Odstupy spár dilatačních polí, jež jsou pro daný systém zapotřebí, musí být uvedeny v projektové
dokumentaci.
Spáry dilatačních polí musí být umístěny horizontálně a vertikálně ve vzdálenostech od 3 m až do
6 m. Vzdálenosti se volí podle vybraných formátů a barev obkladových prvků a mozaiky, zeměpisné
orientace fasády, stavebních materiálů nosné konstrukce a aspektů vizuálního ztvárnění. Čím je
koeficient odrazivosti světla u povrchu vyšší, o to menší bude očekávaná tepelná roztažnost. K
zamezení příliš silného zahřátí by mělo být upuštěno od použití tmavých barev s příliš velkou
hodnotou pohltivosti světelného záření konečné povrchové úpravy.
Provádění pružné spáry není izolací. Spáry uzavřené spárovacími profily nebo pružnými těsnicími
hmotami nejsou vodotěsné. Spáry uzavřené pružnými těsnicími hmotami jsou vystaveny chemickým
anebo fyzikálním vlivům a mohou se přetrhnout. Pro zamezení škod se těsnicí hmoty obnovují.
Na základě různých vlivů může před vypršením záruky dojít k nutnosti obnovy údržbových spár.
Takovéto práce na údržbě nespadají do garančních nároků.
Vodorovné spáry oddělujících dilatačních polí se uspořádají tak, aby v každém podlaží byla spára
oddělujících polí, a to zpravidla v oblasti spodní hrany stropu.
6. Podklady
Jako podklady pro keramiku u fasád slouží:
• kontaktní zateplovací systémy KZS,
• provětrávané fasádní systémy s nosnými deskami,
• minerální podklady.
Dále jsou popsány předpoklady, resp. podmínky jak provést na příslušných podkladech pokládku bez
závad. Podklady, které nejsou v této kapitole blíže specifikovány, se provádějí podle údajů příslušného
majitele systému.
6.1.Kontaktní zateplovací systém (KZS)
Na plánování a provádění KZS se vztahuje ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov: Požadavky
(SIA 243), resp. směrnice dodavatelů systémů. Rovinnost základní omítky (usazování) viz 4.1.
Tepelná izolace KZS s keramickými obklady musí být s podkladem slepena a v základní omítce
navíc pomocí vložky ze skelné síťoviny opatřena hmoždinkami skrz síťovinu. Hmoždinkový rastr,
resp. počet hmoždinek na m2 musí být určen ve spolupráci s majitelem systému.
Lepení obkladů, resp. obložení přímo na tepelné izolační hmoty, není vhodné. Kromě toho nejsou
jako podklad pro KZS s keramikou kvůli malé pevnosti a vyšší absorpce vody vhodné ani lehké
omítky. Při realizaci keramické vrstvy obkladu je nutné neustále používat kombinovaný postup
osazení (Floating Buttering).
Výběr izolačního materiálu se s majitelem systému musí odsouhlasit v níže uvedených bodech:
•
•
•
•
druh izolační hmoty,
nasákavost keramického obložení,
výška budovy,
světelná odrazivost konečné povrchové úpravy (koeficient odrazivosti světla).
153
Pro hmotnost obložení (keramické obkladové prvky a skleněná mozaika) je jako orientační veličina
doporučováno max. 35 kg/m2 s formáty, které jsou popsány pod bodem 7.1.4.
Zateplovací systémy musí být certifikovány a udávat maximální hmotnost obložení.
6.2.Provětrávaná fasáda s omítkovými nosnými deskami
Na plánování a provádění předsazených (zavěšených) fasád se vztahuje SIA 329, resp. směrnice
majitelů systémů. Rovinnost základní omítky (usazování) viz 4.1.
Nosné desky omítky se montují na nosnou konstrukci. Základní omítka a vyztužovací síť se poté
aplikují na omítkovou nosnou desku. Lepení obkladů, resp. obložení přímo na nosnou omítkovou
desku, není vhodné. Při realizaci keramické vrstvy obkladu je nutné neustále používat kombinovaný
postup osazování (Floating Buttering).
Formáty a hmotnost se musí odsouhlasit s majitelem daného systému.
6.3.Minerální podklady
6.3.1 Beton
Beton musí splňovat ČSN EN 206 (SN EN 206). Stáří betonu musí být minimálně 6 měsíců.
Povrch se zdrsní, zbaví zbytků narušujících přilnavost, výkvětů a prachu. Vlastní pevnost betonu
musí být minimálně 1,5 N/mm2.
Typ bednění se plánuje již ve fázi plánování a musí být definován tak, aby nebyly zapotřebí
pokud možno žádné vyrovnávací vrstvy. Typ bednění musí být vhodný pro daný účel použití a na
venkovní straně betonu se nesmějí nacházet žádné kovové části.
K vyrovnání se používají podle údaje výrobce vhodné, tvarově stabilní vyrovnávací omítky nebo
opravovací malty, resp. stěrkovací hmoty.
6.3.2 Zdivo
Lepení keramických obkladových desek přímo na zdivo není vhodné. Zdivo se rozlišuje v podstatě
pomocí charakteristických parametrů, a to pevností v tlaku [N/mm2], objemovou hmotností
[kg/ dm3] a tepelnou vodivostí λ [W/mK]. Podle těchto charakteristických parametrů jednotlivých
prvků pro zdění se používají vhodné podkladní omítky podle ČSN EN 998-1 (SN EN 998-1), které
se rozlišují pevností v tlaku.
Podle níže uvedené tabulky jsou pro přímé lepení keramických obkladů vhodné zdicí prvky třídy
pevnosti v tlaku > 15 N/mm2, resp. objemové hmotnosti > 1000 kg/m3 se základní cementovou
omítkou.
Tab. 28-2 Požadavky na vlastnosti omítek
Požadavek
E modul staticky
u σ=0,75/0,5N/
mm2
Kapilární absorpce
vody po 90 min
Pevnost v tlaku
Objemová
hmotnost v
suchém stavu
Měrná jednotka
kN/mm2
kg/m2
N/mm2
kg/m3
Základní omítka
E ≤ 18
≥ 0,2 ≤ 0,4
≥6
≥ 1 300
Zkouška podle
SIA 262/1
ČSN EN 1015-18
SN EN 1015-18
ČSN EN 1015-11
SN EN 1015-11
-
Zdicí prvky třídy pevnosti v tlaku < 15 N/mm2, resp. o objemové hmotnosti < 1000 kg/m3
s příslušnými nutnými základními omítkami s většími pevnostmi v tlaku se v podkladu ukotví
pomocí sítě a navíc přes síťovinu ještě hmoždinkami. Počet a druh hmoždinek musí být domluven
s dodavatelem zdicích prvků.
6.3.3 Silnovrstvý systém (vyztužená základní omítka na tepelné izolaci)
Na vnějších zateplovacích vrstvách se pro snížení zátěže zabudovává podkladní (jádrová) omítka
pomocí korozivzdorné výztuže. Tato výztuž (armování) musí být na venkovních stěnách ukotvena
nosnými kotvami. Únosnost takových systémů se doloží průkazy statiky.
Pro obklad z keramiky se použije podkladní cementová omítka podle níže uvedené tabulky.
154
Tab. 28-3 Požadavky na vlastnosti cementových omítek
Požadavek
E modul staticky Kapilární absorpce
u σ=0,75/0,5N/
vody po 90 min
mm2
Pevnost v tlaku
Objemová hmotnost
v suchém stavu
Měrná jednotka
kN/mm2
kg/m2
N/mm2
kg/m3
Podkladní omítka
E ≤ 18
≥ 0,2 ≤ 0,4
≥6
≥ 1 300
Zkouška podle
SIA 262/1
ČSN EN 1015-18
SN EN 1015-18
ČSN EN 1015-11
SN EN 1015-11
-
6.4.Podhledy
Především je nutné dávat pozor na to, aby nosná konstrukce byla únosná. Podhledy se uzavřou ze
všech stran odborně provedenou dilatační spárou.
7. Materiály
Pro fasádní systém s keramickým obkladem se výhradně používají produkty schválené majitelem
systému.
7.1.Druhy keramických materiálů
Podle ČSN EN 14411 ed. 2 (DIN EN 14411) se rozlišují keramické obkladové prvky podle technologie
výroby.
Kategorie A: Kontinuálně lisované keramické desky řezané z jednoho pásu (tažené keramické
obkladové prvky).
Kategorie B: Keramické desky lisované ze suché hmoty, které jsou jednotlivě pod vysokým
tlakem lisovány z práškovité a drobnozrnné hmoty.
7.1.1 Kontinuálně lisované prvky (tažené)
Tab. 28-4 Nasákavost podle ČSN EN 14411 ed. 2
Klasifikace podle ČSN EN 14411
Nasákavost vody E
AIa
E ≤ 0,5 %
AIb
0,5 % < E ≤ 3 %
AIIa
3%<E≤6%
7.1.2 Desky lisované na sucho
Tab. 28-5 Nasákavost podle ČSN EN 14411 ed. 2
Klasifikace podle ČSN EN 14411
Nasákavost vody E
BIa
E ≤ 0,5 %
BIb
0,5 % < E ≤ 3 %
BIIa
3%<E≤6%
7.1.3 Vhodné typy keramických obkladů pro fasády
Česká terminologie pro keramické obkladové prvky není zcela zcela ustálená a proto
v překladech se objevuje výraz „kamenina“. ČSN EN 14411 ed. 2 zavádí pojem „porcelánové
keramické obkladové prvky“. Pro výrobky s nasákavostí do 3 % se používal výraz „slinuté
prvky“ s nasákavostí 6-8 % kamenina a pro obkladačky, které jsou ve třídě nasákavosti nad
10 % se používá výraz „pórovina“. Zcela nezařazenou skupinou jsou výrobky označované jako
„klinker“. U těchto výrobků se pohybuje nasákavost od 1 až do 6 %, takže zasahují do více tříd
nasákavosti. Obdobně je tomu u výrobků označovaných jako „kabřinec“. V praxi se mnohdy
používá zastaralý a již dnes nesprávný výraz „bělninové obklady“. Výraz „zvonivka“ se používá
pro ostře pálené výrobky, které mají tvar cihly a při poklepu „zvoní“.
155
Pro fasády se užívají nejčastěji:
•
•
•
•
•
slinuté výrobky matné (kamenina matná)/glazovaná,
porcelánové (jemná kamenina) matná/strukturovaná/leštěná/glazovaná,
skleněná mozaika,
desky „tažené“ (lisované kontinuálně)/kabřinec (matný - režný/glazovaný),
zvonivka.
Tab. 28-6 Materiály vhodné na fasády
Druh materiálu
Fasády
Norma
Mrazuvzdornost Odolnost
proti změnám
teplot
Nasákavost
vody
ČSN EN ISO
10545-12
ČSN EN ISO
10545-9
ČSN EN ISO
10545-3
Slinuté (kamenina)
vhodná
ano
ano
Blb ≤ 3 %
Slinuté (kamenina)
– mozaika
*/**vhodná
ano
ano
Blb ≤ 3 %
Porcelánové
(jemná kamenina)
vhodná
ano
ano
Bla ≤ 0,5 %
Porcelánové
(jemná kamenina) –
mozaika
*/**vhodná
ano
ano
Bla ≤ 0,5 %
Tažené výrobky
(desky lisované
kontinuálně)
vhodná
ano
ano
Ala ≤ 0,5 %
Alb 0,5 % < E
≤3%/
Tažené výrobky
(desky lisované
kontinuálně)
vhodná
ano
ano
**Alla ≤ 6 /
6,5 %
Kabřinec –
tažený (lisovaný
kontinuálně)
**Alla podmíněně
vhodná
**Alla není
požadována
ano
3,3 %
**Alla ≤ 6 /
6,5 %
Zvonivka
**podmíněně vhodná
ano
ano
>7%
Skleněná mozaika
*/**vhodná
ano
ano
0%
* Mozaikové plato s lepením jen na papír z lícové strany, Punta Colla (Definice kap. 2.5) nebo obdobný na
fasádách přípustný. Lepení s alkalickou odolností.
** Pouze po dohodě s výrobcem nebo majitelem systému.
7.1.4 Vhodné formáty keramických obkladů
Za směrné hodnoty pro keramické formáty se považují:
• od soklové linie do 3 m
1800 cm2,
• od soklové linie přes 3 m
900 cm2.
Odchylky pouze po dohodě s majitelem systému.
7.2. Lepidla
Z důvodu vysokého zatížení fasád je nutné věnovat zvláštní pozornost především výběru lepidel.
Lepidla a tenkovrstvé maltové lože, které se mají použít, jsou součástí systému. Vhodnost použití
musí být na požádání prokázána zkušebním osvědčením.
Zpravidla se jedná o tyto kvality:
Porcelánové keramické prvky (jemná kamenina) a skleněná mozaika - C2FS2 podle ČSN EN
12004 +A1/12002 (převážně dvousložkové, odolné proti zmýdelnění).
Keramické obkladové prvky tažené (desky lisované kontinuálně) - C2F podle ČSN EN 12004
+A1/12002
Pro obě materiálové skupiny platí, že u teplot přesahujících 20 °C mohou být použita i normálně
tuhnoucí lepidla.
7.2.1 Pokládka keramických obkladů
Pokládka musí být prováděna postupem Floating Buttering.
156
7.2.2 Pokládka skleněné mozaiky
Prováděním náročných prací s mozaikou se výhradně pověřují k tomuto účelu vyškolení
pracovníci. V souladu s tím mají být používány i vhodné nástroje.
Lepidlo se pomocí hladké strany zednické zubové lžíce (u skleněné mozaiky: hladké stěrky) s
celkovým pokrytím nanese na podklad v tloušťce cca 1 mm. Ve stejném pracovním kroku se na
tuto čerstvou kontaktní vrstvu rozetře lepidlo tak, aby vznikly stejnoměrné maltové můstky. Tyto
můstky se poté vyhladí.
Potom se hladkou stranou použitého nářadí (stěrka, lžíce, hladítko a pod.) natáhne stejné lepidlo
jako kontaktní vrstva na pokládanou stranu skleněné mozaiky. Pozor: lepidlo nanášejte tak, aby
zcela nevyplnilo spáry. Pak se tato mozaika zatlačí a pomocí tvrdé spárovací gumy zaklepne.
Pokud lepidlo zůstalo ve spáře, je nutno jej před spárováním odstranit. Dutiny v proschlém lepicím
loži jsou nepřípustné.
Vizuálně musejí být spáry stejnoměrné, jednotlivé lepence nesmějí být rozpoznatelné mezi
sebou. U skleněných mozaik je nutný odběr a zpracování vzorku nebo vzorová plocha na fasádě.
7.3.Spáry
Pro venkovní část se použijí spárovací malty podle ČSN EN 13888 (SN EN 13888) třídy CG 2 (dle
možnosti rychle tuhnoucí). Vlastnosti spárovací malty na lícové pohledové stěně musí být uvedeny
podle SN EN 988-2. Nasákavost vody podle ČSN EN 1015-18 (SN EN 1015-18) nesmí překročit
deklarovanou hodnotu.
Šířka spár musí být propočítána podle velikosti obkladového prvku, vlastností hran, povrchové
struktury, rozměrové přesnosti a termického zatížení. S vyšším podílem spár se lépe snižuje napětí
vznikající termickou a hygroskopickou zátěží (navlhavost a nasákavost).
7.3.1 Dilatační a připojovací spáry
Dilatační (pracovní, pohyblivé) spáry a styčné (připojovací) spáry v podkladu nebo v nosných
konstrukcích musí být u deskových obkladových prvků naplánovány shodně.
Vytvořené spáry s přetvářitelnými spárovacími hmotami mají jen funkci uzavření spáry, avšak
nezaručují těsnost obkladu. Ke zvýšení odolností hran musí být naplánovány vhodné profily.
7.3.2 Tuhé uzavření spár
Šířky spár se řídí těmito kritérii:
• druhy obkladových prvků,
• formátem obkladových prvků,
• tloušťkou obkladovýh prvků,
• zvláštními technickými požadavky.
7.3.3 Podíl spár
Spáry mezi obkladovými prvky v závislosti na formátu musí mít dostatečnou šířku, pokud už
není dopředu průmyslově zadána. Směrné hodnoty šířek spár u fasád se liší podle použitého
materiálu.
Mozaiky:
• skleněné mozaiky 1 až 2 cm stranové délky = 2 mm
• světlé mozaiky do 5 cm stranové délky = 3 mm
• tmavé mozaiky do 5 cm stranové délky = 4 mm
Keramické obkladové desky:
Formáty desek větší než 10 x 10 cm - podíl spár by měl být minimálně 6 % keramické plochy
(6 % z 1 m2 odpovídá 600 cm2).
Výpočet šířky spáry
Světlé barevné odstíny:
Tmavé barevné odstíny:
Příklad:
Min. šířka spáry:
Keramický formát
30 x 30 cm
= 600 cm2/Počet spár x 100 cm
Min. šířka spáry − 10 %
Min. šířka spáry + 10 %
Keramika 30 cm x 30 cm = 6 spár po 100 cm
Min. šířka spáry
600 cm2/6 x 100 cm = 1,0 cm
157
Odchylky v šířkách spár musí majitel - dodavatel systému doložit Dokladem o dlouhodobém
zamezení orosení (Nachweis der langfristigen Tauwasserfreiheit), a to pomocí výpočtové metody
(ČSN EN ISO 13788, resp. DIN EN ISO 13788). Šířky spár se měří bez fazet.
7.3.4 Provádění dilatačních a připojovacích spár
Dilatační (pracovní, pohyblivé) spáry a styčné (připojovací) spáry jsou prováděny podle
doporučení uvedené v Příručce pro obkládní keramikou, sklem a kamenem (SIA V 274). Dilatační
spáry v konstrukci budovy a v nosné konstrukci musejí být převzaty obkladovými deskami a bez
přerušení provedeny ve stejné šířce.
Šířka dilatačních spár musí být přizpůsobena očekávaným pohybům. Šířka spár musí být zásadně
8 mm. Odchylky v rozměrech se musejí odsouhlasit s majitelem systému.
Dilatační spáry se uzavřou přetvářitelnou spárovací hmotou ve shodě s obkladovým materiálem.
V úvahu připadají i spárové profily.
U obkladů s větším mechanickým zatížením se na ochranu hran obkladů v části dilatačních spár
zabudují vhodné profily. K připojovacím spárám u částí stavby s jiným pohybovým chováním je
třeba přistupovat jako k dilatačním spárám.
8. Povinnosti a odpovědnost smluvních partnerů
8.1. Všeobecné
Stavebník a zhotovitel stanoví v rámci svého rozsahu kompetencí úkoly, kompetence a odpovědnost
profesí jako účastníků stavby kompletně a bez námitek a se svými pomocníky (zvláště projektantem
a specialisty, resp. podzhotoviteli a dodavateli) je smluvně dohodne.
8.2. Povinnosti stavebníka
Stavebník může pověřit svého odpovědného zástupce, jako je architekt, projektant. Povinnosti
stavebníka jsou:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Realizace náležitostí uvedených v kap. 2 (Aplikace části projektu) normy SIA 248 (viz
předcházející technické listy).
Doklady o únosnosti a vhodnosti používané nosné konstrukce, resp. podkladu.
Při projektové činnost zohlednění specifických vlastností keramiky. Doporučuje se včasný
kontakt s odborníkem.
Koordinace a zaznamenání všech rozhodných, koncepčních a konstrukčních zvláštností
v prováděcí projektové dokumentaci týkajících se obkladačských prací.
Vyhotovení plánu dilatačních spár po dohodě s majitelem systému a zúčastněnými profesemi.
Naplánování umístění, počtu a rozměrů spár.
Odevzdání detailních prováděcích plánů a instrukcí při provádění zvláštních prací.
Převzetí podkladu za účelem schválení dalších následných obkladačských prací.
Překontrolování tolerancí podkladu.
Vypracování a předložení protokolu o přejímce k podpisu oběma stranami.
Kontrola a schválení podoby, barvy a formátu obkladových materiálů, které mají být použity
(před pokládkou).
Na žádost zhotovitele příprava opatření při zvláštních povětrnostních poměrech.
Naplánování a vypracování ochrany proti povětrnostní situaci.
Stanovení linie fasádního soklu.
Doplnění ochranné vrstvy v zemině až k soklové linii.
Stanovení hodnoty součinitele odrazivosti světla po dohodě s majitelem systému.
Naplánování dostatečných dob schnutí.
8.3.Povinnost údržby ze strany stavebníka
Následující text je velmi důležitý z hlediska aplikace občanského zákoníka a zejména ustanovení
týkající se společné odpovědnosti za vady díla.
158
Stavebník nese odpovědnost především za:
•
Kontrolu pracovních - údržbových spár (zjevná poškození, přerušení spoje, napadení houbou
atd.) s povinností okamžitého nahlášení.
• Kontrolu údržby horní vrstvy (zjevná poškození, trhliny atd.) s povinností okamžitého nahlášení.
8.4.Povinnosti zhotovitelů nosných konstrukcí
Platí ustanovení podle ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov: Požadavky (SIA 243; 329).
Zhotovitelé nosné konstrukce nesou odpovědnost především za:
•
•
•
•
Výhradní používání certifikovaných systémů.
Informaci vedení stavby ohledně systémových odchylek, doručených k rukám obkladače.
Použití předepsaných materiálů splňujících stanovené zatížení.
Rovnoměrnou pevnost jimi zhotovené omítkové vrstvy a provedení dobrého přilnavého povrchu
bez trhlinek.
• Přídržnost jimi použitých materiálů k podkladu poskytnutého objednatelem.
• Stabilitu, nosnost a konstrukci bez trhlin.
• Kontrolu provedeného předcházejícího podkladu z hlediska rozměrových přesností atd. ve
spolupráci s vedením stavby.
• Vypracování a předložení protokolů o přejímce s následným oboustranným podpisem.
• Kontrolu podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska tolerancí (přesnosti), kvality vlastností
povrchu, vlhkosti a zjevných nedostatků).
• Použití zadaných základních nátěrových a izolačních hmot.
• Použití obkladových prvků schválených stavebníkem / investorem.
• Použití lepicích a spárovacích hmot nepředepsaných/zadaných výrobcem systému pro příslušný
podklad.
• Dodržení náležitých velikostí dilatujících polí a druhu spár zadaných majitelem systému.
• Informace stavebníka ohledně kontroly pracovních spár.
• Sledování požadavků na ochranu proti povětrnostním podmínkám.
• Respektování klimatických podmínek během provádění a případné přerušení prací, upozornění
stavebníka ohledně dodatečných ochranných opatření.
9. Kontrola kvality (doporučení/vypsané výběrové řízení)
Pro sledování kvality celého díla se doporučuje přizvat experta (odborníka). Postup obkládání je
kontrolován bez ohlášení periodicky a zaprotokolován odborníkem, kterého vybral stavebník (např. TDI).
Vizuální posouzení fasády je prováděno z „běžného úhlu uživatelského pohledu“. Tento běžný úhel
uživatelského pohledu je v této souvislosti nástrojem posouzení a musí být stručně vysvětlen.
Běžný úhel uživatelského pohledu, nebo také celkový dojem z fasády vyjadřuje to, že na budovy a
pohledové plochy nahlížejí chodci nebo zákazníci z běžného úhlu. „Běžný úhel uživatelského pohledu“
u pláště fasády se odvíjí od chodce, který ze svého zorného úhlu (zorného pole) může zachytit stranu
fasády jako celek. Šířka pole je – vždy podle velikosti stavební části – od pěti až do dvaceti metrů.
Přitom jde o to, oprostit se od působení detailů. Tento „běžný úhel uživatelského pohledu“ je základem
pro hodnocení, a musí se dodržovat i při přejímce.
Ve vchodu do domu se pozorovatel nachází blíž k fasádě a i to je běžný úhel uživatelského pohledu.
Proto jsou takové zóny fasád citlivé a vyžadují většinou větší přesnost/pravidelnost.
159
10.Příloha Tabulky/Výkresy
10.1.Hmoždinky
PLÁŠŤ LEPEN POSTUPEM FLOATING
BUTTERING
LEPIDLO PRO PLÁŠŤ
VÝZTUŽENÁ VRSTVA MALTY
SÍŤ ZE SKELNÝCH VLÁKEN (PERLINKA)
IZOLAČNÍ DESKY
LEPIDLO PRO IZOLAČNÍ DESKY
SPÁROVACÍ MALTA
ŠROUBOVACÍ HMOŽDINKA SKRZ SÍŤOVINU
Obr. 28-1 Plášť lepený postupem Floating Buttering
10.2.Sokl
SPÁROVACÍ MALTA
PLÁŠŤ LEPEN POSTUPEM
FLOATING BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
HYDROIZOLACE
SOKLOVÁ DESKA XPS
DRENÁŽNÍ DESKA
OCHRANA PROTI STŘÍKAJÍCÍ VODĚ
OCHRANA PROTI VLHKOSTI / KALU
Obr. 28-2 Sokl lepený postupem Floating Buttering
160
10.3.Vnější roh
SPÁROVACÍ MALTA
BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
ROHOVÝ FASÁDNÍ PROFIL (ÚHELNÍK SE SÍŤOVINOU)
TĚSNÍCÍ HMOTA NA SPÁRY S VÝPLŇOVÝM PROFILEM
Obr. 28-3 Detail rohu
10.4.Vnitřní roh
TĚSNÍCÍ HMOTA NA SPÁRY S VÝPLŇOVÝM PROFILEM
BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
SPÁROVACÍ MALTA
Obr. 28-4 Detail vnitřního rohu
161
10.5.Ostění
TĚSNÍCÍ HMOTA NA SPÁRY
S VÝPLŇOVÝM PROFILEM
TĚSNÍCÍ PÁS NA SPÁRY
BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
ROHOVÝ FASÁDNÍ PROFIL (ÚHELNÍK SE SÍŤOVINOU)
VZDUCHOTĚSNOST A UCHYCENÍ OKEN PODLE ÚDAJŮ A POKYNŮ VÝROBCE!
Obr. 28-5 Detail ostění
10.6.Okenní parapet
OKENNÍ PARAPETOVÁ PÁSKA
OKENNÍ PARAPET
TĚSNÍCÍ PÁS NA SPÁRY
PŘESAH > 30 mm
SPÁROVACÍ MALTA
BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
VZDUCHOTĚSNOST A UCHYCENÍ OKEN PODLE ÚDAJŮ A POKYNŮ VÝROBCE!
Obr. 28-6 Detail ostění
162
10.7.Napojení atiky
a:
b:
až do výšky 8 m > 5 cm
nad výšku 20 m > 10 cm
nad výšku 20 m > 4 cm
a
b
USAZENÍ A OPATŘENÍ OCHRANNÝM
NÁTĚREM
ÚHELNÍK STŘEŠNÍHO OKRAJE
BUTTERING
SPÁROVACÍ MALTA
IZOLAČNÍ DESKY
Obr. 28-7 Detail napojení atiky
10.8.Dělicí spára budov (konstrukční spára)
SPÁROVACÍ MALTA
DILATAČNÍ PROFIL
BUTTERING
IZOLAČNÍ DESKY
Obr. 27-8 Detail konstrukční spáry
163
11.Kontrolní seznam pro harmonogram prací na fasádě s keramickým obkladem
Tab. 28-6 Kontrolní seznam k průběhu prací na fasádě s keramickým obkladem
Datum kontroly:
Stavebník:
Objekt:
Architekt:
Vedení stavby:
Datum – Norma ČSN:
Datum – Technický list:
Datum – Prohlášení
výrobce:
Datum – Bezpečnostní list:
Přípravné kontrolní práce
(nezávisle na systému)
Text/Kontrolní seznam
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Rozměrová přesnost
Svislost
Vodorovnost
Rovinnost
Rozdělení & dilatační spáry
Spáry odděleného potěru
Ochrana proti klimatickým
podmínkám
Kontaktní zateplovací systém
(KZS)
Text / Kontrolní seznam
Tepelná izolace je lepena a
navíc opatřena hmoždinkami a
sklotextilní tkaninou
Max. hmotnost obložení
nepřekračuje 35 kg/m2
Počet hmoždinek je v souladu s
požadavky výrobce systému
Tepelná izolace je lepena a
navíc opatřena hmoždinkami a
sklotextilní tkaninou
Provětrávaný systém s nosnou
deskou omítky
Formát a hmotnost keramických
obkladaček, které se mají
aplikovat, schválený výrobcem
systému.
Beton
Text / Kontrolní seznam
164
Stáří betonu je minimálně 6
měsíců.
Betonová povrchová plocha je
zdrsněna.
Na venkovní straně nejsou v
betonu vidět žádné kovové části
Zdivo
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Přímé lepení keramických
obkladových desek na zdivo
není vhodné.
Stávající zídkový kámen s
pevností v tlaku třídy > 15 N/mm2
je proveden se zákl. cement.
omítkou třídy CS IV.
Stávající zdicí prvky s pevností
v tlaku třídy < 15 N/mm2 je
proveden se zákl. cement.
omítkou s usazením do sítě a
hmoždinkami
Silnovrstvý systém (vyztužená
podkladní omítka na tepelné
izolaci)
Na vnější tepelné izolační
vrstvě je aplikována zákl.
omítka s korozivzdornou výztuží
(armování).
Výztuž je ukotvena pomocí
nosných kotev na nosných
venkovních zdech.
Je opatřeno cement. podkladní
omítkou třídy CS IV / W1 podle
ČSN-EN 998-1.
Podhledy mají ze všech stran
dilatační spáru.
Keramické obklady
Keramické obkladačky, které se
mají aplikovat, jsou schváleny
majitelem systému.
Maltové lože, do kterého
má pokládku, je schválena
výrobcem systému.
Lepení keramických obkladů
probíhá postupem Floating
Buttering.
Spárovací malta, která se má
aplikovat, je schválena výrobcem
systému.
165
Směrné hodnoty pevných
nepružných spár jsou dodrženy
podle tabulky.
Šířka dilatačních (pohyblivých)
spár je min. 8 mm a je uzavřena
přetvářitelnou spárovací hmotou.
Skleněná mozaika/Mozaika
porcelánová (z jemné kameniny)
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Výsledek
Opatření/
Poznámky
splněno
nesplněno
Mozaika, která se má aplikovat,
je schválena výrobcem systému.
Výhradně mozaika nebo Punta
Colla ( terracota) lepená lícově
s pomocí papíru jako osazovací
pomůckou.
Maltové lože, do kterého
má pokládku, je schválena
výrobcem systému.
Pokládka skleněné mozaiky je
prováděna podle 7.2.2 tohoto
Technického listu. Nesmějí být
vidět žádné maltové můstky.
Spárovací malta, která se má
aplikovat, je schválena výrobcem
systému.
Šířka dilatačních (pohyblivých)
spár je min. 8 mm a je uzavřena
přetvářitelnou spárovací hmotou.
Klimatické podmínky (neustálé
posuzování)
V průběhu celkového provádění
se nesmí překračovat minimální
a maximální teploty vzduchu a
materiálů, které jsou pod 5 °C a
které přesahují 30 °C
166
TECHNICKÝ LIST 29
BEZPEČNÁ POKLÁDKA
PORCELÁNOVÝCH OBKLADOVÝCH
PRVKŮ (JEMNÉ KAMENINY)
Zpracováno podle “Sichere Verlegungvon Feinsteinzeug“
167
Bezpečná pokládka porcelánových obkladových prvků (jemné
kameniny)
1. Zvláštní vlastnosti porcelánových obkladových prvků (jemné kameniny)
• Minimální nasákavost vody. Obkladové prvky lisované na sucho podle ČSN EN 14411 kategorie BIa
E ≤ 0,5 % absorpce vody. Na trhu dokonce většinou pod 0,1 hmotnostního procenta.
• Velmi kompaktní, hustá a nepórovitá povrchová struktura, obdobně jako u skla.
2. Důsledky pro pokládku
• Obkladové prvky nemohou z lepidla přijímat prakticky žádnou vodu. Proto malta se záměsovou
vodou nemá možnost vytvoření dostatečného přilnavého účinku.
• Přídržnost mezi lepidlem zušlechtěným plastickými přísadami a obkladovým prvkem snižuje napětí ve
smyku. Proto doporučujeme používat lepidla kategorie C2 (ČSN EN 12004) a tenké a středněvrstvé
maltové lože.
• Doba schnutí je delší, protože se zbytková vlhkost může odpařovat jen přes síť spár.
3. Bezpečné osazení a spárování porcelánových obkladových prvků (jemné
kameniny) na podkladech pojených cementem
• Obkladačky a dlaždice z porcelánových obkladových prvků (jemné kameniny) se zásadně pokládají
jen do tenkého lože, resp. do tekutého lože (exteriér), nepokládají se do tlustého lože.
• Je nutné co nejlépe vytvořit maltové lože s minimálním množstvím vzduchových mezer.
• Je nutné používat lepidlo se speciálně vysokým síťujícím systémem a vlastnostmi, které zjednoduší
pokládku s minimálním množstvím vzduchových mezer.
• Používat pouze spárovací malty zušlechtěné plastovými (disperzními) přísadami. Doba zavadnutí
po pokládce min. 24 hodin. Doba zavadnutí je ovlivněna teplotou, vlhkostními poměry a použitými
materiály.
• Co se týká výrobků a jejich specifikací, odkazujeme na zpracovatelské předpisy výrobních firem.
4. Poradenství, odběr a zpracování vzorků a podání nabídky
Je třeba zohlednit zvláštní vlastnosti, vícenáklady na práci a materiál.
168
TECHNICKÝ LIST 30
SKLENĚNÉ MOZAIKOVÉ OBKLADY
A DLAŽBY
Autoři: Daniel Graber, Alex Jud, Markus Borsani, Marcel Ruckstuhl
Zpracováno podle “Glasmosaikbeläge“
169
Skleněné mozaikové obklady a dlažby
Tento technický list má sloužit k dorozumění mezi projektantem a konečným uživatelem. Obsahuje
nejdůležitější informace ohledně provádění skleněných mozaikových obkladů a dlažeb. Odpovídá
aktuálnímu stavu techniky. Neručíme za škody, jež mohou použitím tohoto Technického listu vzniknout.
Podklady
Např. občanský zákoník (SIA 118 / 248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten - Všeobecné
podmínky pro obkladačské práce)
Např. ČSN 73 3450 a ČSN 733451 (SIA 248, Plattenarbeiten - Obkladačské práce)
Např. ČSN P 73 0600 (SIA 270, Abdichtungen und Entwässerungen - Hydroizolace a odvodnění)
Např. ČSN P 73 0600 (SIA 271, Abdichtungen von Hochbauten - Hydroizolace pozemních staveb)
Obsah
1. Úvod.........................................................................................................................................171
1.1.Tolerance u materiálu a při provádění....................................................................................171
2. Výklad pojmů.........................................................................................................................171
3. Stavební materiály...............................................................................................................171
4. Oblasti použití.......................................................................................................................172
4.1.Třídy namáhání vlhkostí..........................................................................................................172
4.2.Skleněné mozaikové obklady a dlažby třídy namáhání B0, A1, A2, B a C..........................172
4.3.Skleněné mozaikové obklady a dlažby v ostatních oblastech.............................................172
4.4.Kde by se neměla skleněná mozaika v žádném případě používat......................................172
5. Podklady a přípravné práce..............................................................................................172
5.1.Rovinnost a stav.......................................................................................................................172
5.2.Jemné stěrkování.....................................................................................................................173
6. Pracovní postup....................................................................................................................173
6.1.Všeobecné................................................................................................................................173
6.2.Pokládka....................................................................................................................................173
6.3.Čištění.......................................................................................................................................174
7. Odpovědnost..........................................................................................................................174
7.1.Všeobecné povinnosti.............................................................................................................174
7.2.Povinnosti projektanta a vedení stavby.................................................................................174
7.3.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce.............................................................................174
7.4.Povinnosti obkladače..............................................................................................................174
7.5.Povinnosti stavebníka.............................................................................................................174
170
1. Úvod
Slovo mozaika se odvozuje od výrazu „musauik“. Tím bylo popisováno zpracování mozaikových
kamínků. V běžném překladu znamená „musauik“ umění trpělivosti. Mozaika umožňuje vytvářet až
téměř neomezené množství libovolných tvarů a barev.
Následující výklady podávají informaci ohledně obkladového materiálu ze skleněné mozaiky (porcelánová
mozaika není v tomto zahrnuta) a její odborné aplikace a upozornění mající zamezit případným škodám.
Zpracování skleněné mozaiky předpokládá ze strany stavebníka obzvláště přesný podklad. U obkladače
se vyžadují odborné předpoklady, práce se musí provádět se zvláštní pečlivostí. Tolerance, které platí
pro keramické obklady a dlažby, jsou pro skleněnou mozaiku nedostačující.
1.1.Tolerance u materiálu a pro provádění
Zásadně platí ustanovení např. ČSN 73 3450, ČSN 73 451 (SIA 248, čl. 4.1.2.3).
Skleněná mozaika je velmi rozmanitý kreativní materiál s různými tolerancemi prvků, ale i velikostí
„lepenců“ pro pokládku, a to vždy podle konkrétního výrobce. Výběr skleněné mozaiky neprobíhá po
jednotlivých prvcích (kamíncích), ale podle vzorové plochy ve vzorkovně nebo podle referenčního
objektu. Zákazník musí být při takové konzultaci upozorněn na specifické vlastnosti skleněné
mozaiky.
Doporučuje se pro každou sérii a výrobek zpracovat vzorek. Vzorek by měl být s finálním
vyspárováním, přičemž je nutné obzvlášť přesně uvést použitá lepidla a spáry. Při potvrzování
zakázky je třeba to stanovit písemně.
2. Výklad pojmů
Materiál skleněné mozaiky - prvky z barvené a nebarvené skelné hmoty. K výrobě této skelné hmoty
se používá křemičitý písek smíšený s dalšími surovinami jako nefelínem, fluoritem a sodou a poté se
taví v peci na zhruba 1400 °C. Roztavená sklovina je hompgenní a neobsahuje žádné póry. Proto je
zajištění přídržnosti pomocí lepidel čistě na bázi cementu obtížné.
Další informace o skleněných obkladech jsou v Příručce pro obkládání keramikou, sklem a kamenem
(vydal Silikátový svaz 2014)
Barevnost - do průsvitné, čiré taveniny se přimíchají barvící oxidy. Tím vzniká probarvená skelná
hmota. U mozaik ze 100% čiré skloviny jsou též k dostání výrobky s bílou barvou na rubové straně.
U zlaté mozaiky se fólie z plátkového zlata zhutňuje tenkou a silnější vrstvou skla.
Lepení z rubové strany - mozaika lepená z rubové strany má na zadní straně plastovou mřížkovou síť.
Lepení z lícové strany - mozaika lepená z lícové strany má na přední straně jako nosný materiál papír
nebo fólii.
3. Stavební materiály
Skleněná mozaika - středněformátové i maloformátové obkladačky a dlaždice nalepené na síť, fólii
nebo papír. Zbarvené nebo průhledné prvky (kamínky) ze skleněné mozaiky v nejrůznějších barevných
kombinacích.
Klihové lepidlo a nosný materiál - fixování kamínků se zpravidla provádí na papírovém nebo síťovém
nosiči pomocí vodorozpustného klihu.
Lepidla a spárovací malty – v závislosti na oblasti použití doporučujeme zpětné prodiskutování
s výrobcem stavebního produktu. Používají se produkty zkoušené a certifikované podle ČSN EN 12004
+A1, resp. ČSN EN 13888 s označením CE.
171
4.1.Třídy namáhání
4.1.1 V rezidenční (soukromé) sféře
Tab. 30-1 Příklady aplikací podle namáhání vlhkostí
Třída odolnosti
FBK
Namáhání
Příklad použití
0
Stěnové a podlahové plochy
namáhané trochu jen dočasně a
krátce stříkající vodou
Stěny a podlahy, v koupelnách s běžným
provozem bez podlahové vpustě s
koupelnovou, resp. sprchovou vanou
A01
Stěnové plochy namáhané mírně jen
dočasně a krátce stříkající vodou
Stěny namáhané stříkající vodou v
koupelnách s běžným provozem s
podlahovou vpustí
A02
Podlahové plochy namáhané mírně
jen dočasně a krátce stříkající vodou
Podlahy namáhané stříkající vodou
v koupelnách s běžným provozem s
podlahovou vpustí
B0
Mírné zatížení částí stavby
beztlakovou vodou v exteriéru
Balkóny a terasy, které se nenacházejí nad
obytnými prostory)
4.1.2 V komerční (veřejné)/v rezidenční (soukromé) sféře
Tab. 30-2 Příklady aplikací podle namáhání vlhkostí
Třídy odolnosti
FBK
Namáhání
Příklad použití
A1
Stěnové plochy vysoce namáhané
užitkovou a čisticí vodou
Stěny ve veřejných sprchách
A2
Podlahové plochy vysoce namáhané Podlahy ve veřejných sprchách, na
užitkovou a čisticí vodou
ochozech kolem bazénů
B
Stěnové a podlahové plochy v
plaveckých bazénech namáhané
(zevnitř tlakovou vodou) v interiéru i
exteriéru
Stěnové a podlahové plochy v plaveckých
bazénech
C
Stěnové a podlahové plochy s
vysokým zatížením vodou a s
přídavným chemickým účinkem
Stěnové a podlahové plochy v prostorech
s omezeným chemickým namáháním
4.2.Skleněné mozaikové obklady a dlažby v oblastech namáhání B0, A1, A2, B a C
Protože při lepení z rubové strany na síť je jedna dílčí plocha opatřena lepicí hmotou, která je
vůči vlhkosti nestabilní a tím se s ní nenakládá jako s lepicí plochou, jsou v oblastech použití
silně namáhaných vlhkostí jako bazény, sprchy atd. výhradně aplikovány mozaikové rohože
lepené na papíru nebo plastové fólii z lícové strany. Na balkony a terasy (BO) se skleněná mozaika
nedoporučuje.
4.3.Skleněné mozaikové obklady a dlažby v ostatních oblastech
V ostatních oblastech může být zpracována skleněná mozaika nalepená z rubové strany opatřené
sítí, to se týká zvláště rezidenčního (soukromého) prostředí: 0, A01 a A02.
4.4.Oblasti, ve kterých by se skleněná mozaika v žádném případě neměla používat
U podlah s oddělující vrstvou. Podlahy v komerčních (veřejných) prostorách, po nichž se chodí
v obuvi.
5. Podklady a přípravné práce
5.1.Rovinnost a stav
Mozaiky vyžadují absolutně hladký a rovný podklad, proto musí být již ve vypsaném výběrovém
řízení pro omítkářské práce definovány jako podklady s vyšší přesností. Ve vypsaném výběrovém
řízení pro pokládku skleněné mozaiky musí být navíc vypsáno opravení/vyspravení nedostatečně
přesně zhotoveného podkladu.
Obkladač musí podklady před pokládkou překontrolovat na rovinnost, spád, svislost, úhly, výšky
a vodorovnost (lícování). Při osazování skleněné mozaiky již není možné žádné vyrovnávání
podkladů.
172
5.2.Jemné stěrkování
Nanášením jemné stěrky se zhotovuje perfektně hladký, stejnobarevný podklad. Tento podklad
má vliv na finální zbarvení skleněné mozaiky. Jemné stěrkování je naléhavě nutné na systémové
hydroizolaci. Jemné stěrkování musí před pokládkou proschnout.
Transparentní skleněné mozaiky kladou vyšší nároky na podklad a techniku kladení. Tyto povrchy
se pokládají pomocí bílého lepidla na bílou jemnou stěrku.
6. Pracovní postup
6.1.Všeobecné
Náročné práce na mozaice musí provádět výlučně odborníci, kteří k tomu byli vyškoleni s vhodným
nářadím.
Skladování - skleněná mozaika se musí skladovat v suchu a na rovném podkladu.
Příprava - finální zbarvení hotových skleněných mozaikových obkladů a dlažeb může vypadat,
vždy podle zvoleného lepidla a spárovací malty, různě.
Proto je zásadně nutné lepit a vyspárovat vzorové plochy definitivním materiálem, aby se potom
mohlo po dohodě se stavebníkem rozhodnout, které barvy se závazně zvolí.
Zamezení mikrobiálních infekcí - čištění mozaikových obkladů, které se lepí před vyspárováním
z lícové strany na papír nebo fólii v trvale a dlouhodobě mokrém prostředí. Čištění obkladu se
musí provádět roztokem chlornanu sodného („javelskou vodou“) a může probíhat až po úplném
vytvrzení lepidla, aby se zamezilo vniknutí organických součástí z lepidla určené na papíry do
lepidla a spárovací malty.
Kvůli pozdější viditelnosti je nutné nepoužívat značky tužkou a podobná značení na podkladu.
Lepší je používat nivelační laser.
6.2.Pokládka
Před pokládkou musí být definován způsob vytvoření hran a rohů.
Lepidlo se hladkou stranou zubové stěrky nanese v tloušťce cca 1 mm na podklad, který musí být
souvisle pokryt. Ve stejném pracovním chodu se lepidlo uhladí zubovou zednickou lžící na tuto
čerstvou kontaktní vrstvu tak, aby vznikly stejnoměrné maltové můstky. Do nich se mozaika vtlačí
a zaklepne pomocí tvrdé spárovací gumy.
Vzhled spár musí být stejnoměrný, jednotlivé prvky (lepence) nesmějí být rozpoznatelné. Skleněné
mozaikové obklady a dlažby nesmějí mít ve výškové úrovni hran sousedních dlaždic/obkladaček
rozdíly. Vnější hrany se obkládají celými mozaikovými prvky (kameny).
Při pokládce je nutné dávat pozor na nápadné viditelné informační upozornění ohledně pokládky
nacházející se na nosném materiálu, kterým je mozaika podlepena.
K zabránění probarvení kvůli provlhnutí, resp. tvorbě mraků je u průhledné a světle zbarvené
skleněné mozaiky nutné lepení a spárování dvousložkovou barevně odsouhlasenou maltou na bázi
epoxidové pryskyřice s nízkou mezerovitostí, tj. malým množstvím vzduchových mezer.
U skleněné mozaiky s ochrannou vrstvou na rubové straně je třeba dbát údajů výrobce k pokládce
nebo provést vlastní testování pokládky. Pozor na poškození při kontaktu s alkalickou vodou, která
se vyskytuje u pokládky při použití cementových lepidel. Pokládku se musí provádět s nízkou
mezerovitostí, tj. malým množstvím vzduchových mezer.
Optimální teplota pro pokládku mozaiky musí být mezi 10 °C a 25 °C.
6.2.1 Lepení s papírem nebo fólií na lícové straně
Dutiny v podkladu (Trvale nebo dlouhodobě mokré prostředí/oblast bazénu):
Dutiny v maltovém loži je třeba zredukovat na minimum. Tím se zamezí hromadění vody.
Nahromaděná voda vytváří živnou půdu pro růst bakterií.
Papír by se měl stáhnout, dokud je lepidlo ještě čerstvé. Tak je možné upravit vzhled spár.
Odstraněný papír je nutno dát do odpadových pytlů, nesmí se nechat ležet na ploše podlahy.
Vnitřní a vnější oblouky je možné zpracovávat výhradně s mozaikou lepenou z lícové strany na
papír, resp. na fólii. Pouze tak lze docílit jednotné šířky spár.
U radiálně osazovaných vodorovných ploch se pracuje segmenty vyříznutými z mozaikových
lepenců (plat).
173
6.2.2 Spárování
Před spárováním stěn v mokrém prostředí/v dlouhodobě mokrém prostředí je třeba dbát na co
nejdůkladnější opláchnutí a odstranění lepicího klihu na papír, resp. fólii javelovou vodou/bělicím
louhem, aby v oblasti podlahy nezůstala žádná voda obsahující klih, protože může být zdrojem
výživy pro mikroorganizmy. Zabrání se tak vzniku tzv. mikrobiálních infekcí.
Lepidlo vtlačené do dutin spár musí být z důvodu zachování homogenní barevnosti odstraněno.
Pro zajištění dostatečného vytvrzení lepidla před spárováním se nesmí zapomínat na příslušný
produktový-technický list výrobce. Rychlé schnutí díky speciálnímu lepidlu je možné po dohodě
s výrobcem lepidel.
6.3.Čištění
Čištění se provádí podle Technického listu Čištění a ošetření povrchů. (SPV Merkblatt Reinigung +
Pflege). Nesmějí se používat žádné vysokotlaké čističe, ani čisticí zařízení
V případě, že se skleněná mozaika bude používat v bazénu, sauně, parních lázních atd., musí
finální čištění probíhat s bělícím louhem.
Případné odkyselení mozaikového obkladu/dlažby se hradí zvlášť.
7. Odpovědnost
Povinnosti jsou uvedeny např. v občanském zákoníku (SIA 118/248,1.3). Je nutné mít na zřeteli
především následující body.
•
•
•
•
•
Zadání vyšší přesnosti podkladů ze strany předchozích řemesel.
Při výběru materiálu konzultace se stavebníkem ohledně vlastností mozaiky.
Uspořádání náležitých hydroizolací a ochrany proti provlhnutí.
Domluva s ostatními zúčastněnými profesemi ohledně určení hran a rohů.
Definici pracovní a dilatační spáry podle zatížení.
• Kontrolu podkladu poskytnutého stavebníkem z hlediska spádu, tolerancí (přesnosti), kvality
povrchu, doby zrání a vlhkosti.
• Zajištění adheze všech použitých materiálů k podkladu poskytnutému stavebníkem.
• Doklad o hydroizolaci nosné konstrukce a utěsnění přechodů ve sprchovém prostoru.
• Kontrolu stávajícího podkladu poskytnutého stavebníkem z hlediska tolerancí (přesnosti),
a kvality povrchu a zjevných závad.
• Při výběru materiálu konzultace se stavebníkem ohledně vlastností mozaiky.
• U lehkých podlahových stavebních prvků je třeba mít v souvislosti s mozaikou na zřeteli bodové
zatížení.
• Domluvu s ostatními zúčastněnými profesemi ohledně určení hran a rohů, pokud to už neprovedl
projektant.
• Údržbové čištění viz Technický list Čištění a ošetření povrchů (SPV Merkblatt Reinigung und
Pflege).
• Nesmějí se používat žádné vysokotlaké čističe ani čisticí stroje.
• Kontrolu údržbových spár.
řemeslníci zhotovující dílo.
174
TECHNICKÝ LIST 31
ZPRACOVATELSKÉ POKYNY
PRO TENKOSTĚNNÉ OBKLADY/
PORCELÁNOVÉ KERAMICKÉ PRVKY
Autor: Roger Dähler
Zpracováno podle “Verarbeitungshinweise für dünnschichtige Feinsteinzeugplatten“
Schweizerische Plattenveband vydal: únor 2007
175
Zpracovatelské pokyny pro tenkostěnné obklady/porcelánové
keramické prvky
Upozornění: Vypracování tohoto metodického pokynu pro zpracovatele zadala společnost: Provenza,
Via 2 Giugno, I-41040 Spezzano, www.ceramicheprovenza.com
Obsah
1. Úvod........................................................................................................................................ 176
2. Všeobecné............................................................................................................................. 176
3. Oblast použití....................................................................................................................... 176
4. Manipulace............................................................................................................................ 176
5. Přířez....................................................................................................................................... 176
6. Podklad................................................................................................................................... 176
7. Lepidlo.................................................................................................................................... 177
8. Pokládka................................................................................................................................ 177
9. Spáry....................................................................................................................................... 177
10.Dilatační spáry..................................................................................................................... 177
1. Úvod
Tato předloha slouží jako metodický pokyn pro zpracovatele tenkostěnných porcelánových obkladů
a dlažeb. Obsahuje důležité informace pro provádění obkladů a dlažeb s tímto druhem keramiky v
interiéru.
2. Všeobecné
Tyto zpracovatelské pokyny splňují současný stav techniky. Na základě této předlohy neneseme žádnou
odpovědnost za případné vzniklé škody. Zpracování tohoto druhu obkladů/dlaždic je nanejvýš náročné,
většinou týmová práce, kterou by měli provádět pouze kvalifikovaní zhotovitelé.
3. Oblast použití
Tenkostenné keramické obkladové prvky se dají použít téměř ve všech oblastech, a to tam, kde původně
byly používány klasické keramické obklady a dlažby. Vyňaty jsou oblasti s vysokou mechanickou a
termickou zátěží. Přitom je nutné dodržovat minimální tloušťky obkladů/dlaždic pro různé skupiny
namáhání.
4. Manipulace
Tenkovrstvé obklady/dlažby z jemné kameniny (porcelánové) může jedna osoba bez problémů zpracovat
až do velikosti 1 m × 1 m. U formátů s délkou stran přesahující 1 m je výhodou, když obklady/dlažby
zpracovávají dvě osoby. Obkladačky a dlaždice musí být zásadně vždy opatrně zvedány dlouhou stranou.
Přitom je nutné dávat pozor na to, aby obkladačka/dlaždice byla nejprve zcela lehce nadzvednuta až do
ukončení sacího efektu. Poté lze obkladový prvek přímo transportovat ve svislé poloze.
Při manipulaci je nutné dávat pozor na to, aby obkladové prvky byly odkládány opatrně na dlouhou
stranu. Poté se uchopí oběma rukama uprostřed horní hrany a položí se pomalu na rovnou plochu.
Odkládací plocha musí být stále rovná a čistá. Jako vhodný podklad slouží karton, různá rouna, látky,
polystyren nebo guma.
5. Dělení - řezání
Tenkostěnné obkladačky a porcelánové dlaždice lze řezat pomocí řezacích zařízení, řezačů tabulového
skla atd., které jsou běžně k dostání. Otvory lze provádět na sucho a na mokro pomocí vrtaček a frézek.
Obkladový prvek by měl být podložen na celé ploše.
Řezání vyžaduje menší vynaložení síly než u klasických obkladaček a porcelánových dlaždic.
V obchodech jsou navíc k dostání pravítka na řezání dlaždic a obkladaček („lineály“) opatřená
přísavkami. Štípání se provádí buď pomocí řezaček, které jsou k tomu určeny, nebo tím, že štípáním
keramiky ručně/kleštěmi přes hranu.
6. Podklad
Při přípravě podkladu je třeba dbát stejných opatření, jak tomu bylo u klasických běžných keramických
obkladů a dlažeb. Podklad musí být zbaven prachu, tuku, oleje a jiných zbytků materiálů, které snižují
176
přídržnost. Podklad musí být také pevný a nesmí mít trhliny.
Podle druhu podkladu je třeba striktně dodržovat doby proschnutí a maximální obsah vlhkosti příslušného
podkladu.
Rovinnosti podkladu musí být věnována zcela zvláštní pozornost. I ty nejmenší nerovnosti v podkladu
se musí nutně před pokládkou vyrovnat. Tady je nutné dodržovat upozornění příslušných výrobců
zvolených materiálů, jež jsou určeny ke zpracování.
Nerovnost se předem vyrovná na jeden metr od maximální odchylky v podkladu ± 2 mm, přičemž je
nutné přísně dodržovat doby schnutí vyrovnávacích maltových vrstev.
7. Lepidlo
Při výběru lepidla se dbá na to, aby se používala jen taková, která jsou zušlechtěna plastickými přísadami
a mají co možná nejmenší potřebu vody. Většinou by měla být používána lepidla s vyšší rychlostí
nebo dokonce lepidla rychle tuhnoucí. Vhodná jsou hlavně lepidla s co možná nejvyšším krystalickým
vázáním vody.
8. Pokládka
U pokládky tenkostěnných obkladaček a porcelánových obkladových prvků se použije u každé velikosti
pokládané obkladačky a dlaždice kombinovaný postup Buttering Floating. Lepidla se pomocí zubové
stěrky o velikosti 4 × 4 × 4 mm pečlivě a stejnoměrně nanese jak na podklad, tak na rubovou stranu
pokládané obkladového prvku.
Lepidlo se nanáší na zadní stranu prvku rovnoměrné po celé ploše. Při nanášení lepidla je navíc dávat
pozor na to, aby směr stop zubové stěrky na podkladu a stop na obkladovém prvku byl navzájem kolmý.
Poté, co byla obkladačka/dlaždice opatrně usazena, se stejnoměrně přitlačí pomocí běžně prodávané
gumy na spáry. Přitom se dbá na to, aby tlak na obkladový prvek byl od středu směrem k okraji. Jde
o zabránění případného vzniku vzduchových bublin.
K vymezení požadované rovinnosti sousedních prvků a šířky spár se většinou hodí tzv. levelig systémy
nebo dřevěné vymezovače. Nesmějí se používat klínky v žádné podobě, protože při odstraňování
mohou poškodit ostré hrany obkladových prvků.
9. Spáry
U pokládky tenkostěnných obkladaček a porcelánových dlaždic je požadovaná minimální šířka spáry
3 mm. Před vyspárováním obkladu/dlažby musí být spáry po celé své tloušťce pečlivě proškrábnuty, aby
se docílilo stejnoměrného a dostatečného zaplnění spárovací maltou.
Při výběru spárovací malty je nutné dbát na použití spárovací malty zušlechtěné plastovými přísadami.
A to z důvodu docílení co možná největší přídržnosti spárovacího materiálu boků obkladových prvků.
U obkladových prvků větších než jeden metr čtvereční se dá provést spárování pomocí silikonového
tmelu pro snížení napětí.
10.Dilatační spáry
Oddělení dilatujících polí se provádí stejně, jako tomu bylo u původních obkladů/dlaždic. Nezapomeňte
zohlednit normy např. ČSN 733450, ČSN 733451, nebo informace uvedené v Příručce pro obkládní
keramikou, sklem a kamenem (SIA 248 a 251).
U větších svislých ploch se vytvářejí rohové spáry jako dilatační spáry a dilatační (pracovní - pohyblivé)
spáry jsou nutné uvnitř ploch.
177
TECHNICKÝ LIST 32
PROTIKOROZNÍ OCHRANA
BALKONOVÝCH A TERASOVÝCH
OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ
V SOUVISLOSTI S DLAŽBOU
Zpracováno podle Korosionschutz von Stahlteilen bei Balkonen und Terrassenin Zusamenhang mit
Platteböden
Metallbau Schweizerische Metaii-Union Construction a Schweizerische Plattenveband vydal: leden
2007
Technický list TK 001
179
Protikorozní ochrana balkonových a terasových ocelových
konstrukcí v souvislosti s dlažbou
Vydání 1, 2007 SMU Článek č. D 383610 Metallbau Schweizerische Metaii-Union Construction metallique
Union Suisse du Metal Metalcostruzioni Unione Svizzera delMetallo (Švýcarská kovozpracující unie)
Úvod................................................................................................................................................. 180
1. Rozsah odpovědnosti.......................................................................................................... 180
2. Provádění................................................................................................................................ 180
2.1.Provádění podle konstrukce................................................................................................... 180
2.2.Antikorozní provádění............................................................................................................. 182
2.3.Protikorozní ochrana............................................................................................................... 182
3. Případy narušení.................................................................................................................. 183
3.1.Vzhled........................................................................................................................................ 183
3.2.Vyobrazení poškození, propočet výše škody, doprovodné jevy......................................... 184
3.3.Konstrukce a stav dlažeb........................................................................................................ 185
3.4.Konstrukce a provádění antikorozní ochrany....................................................................... 185
3.5.Nálezy koroze vlivem chemického působení........................................................................ 186
4. Příčiny narušení................................................................................................................... 186
5. Odtok vody z balkonů......................................................................................................... 186
6. Sanace postižených stavebních objektů..................................................................... 187
6.1.Celková sanace........................................................................................................................ 187
6.2.Částečná sanace...................................................................................................................... 187
7. Závěry...................................................................................................................................... 187
8. Literatura................................................................................................................................ 187
9. Autoři....................................................................................................................................... 188
Úvod
Při realizaci balkonů se často používají nosné konstrukce z oceli a nášlapné vrstvy z dlaždic. Takto
vytvářené balkonové konstrukce jsou nyní častěji poškozovány korozí v oblasti napojení dlažby a ocelové
konstrukce. Tento jev se objevuje také u ocelových konstrukcí teras a venkovních schodišť s dlažbami.
Škody na ocelových konstrukcích balkonů, teras a venkovních schodišť způsobené korozí se zpravidla
objevují již krátce po dokončení stavebního díla. Kromě toho se koroze projevuje v dobře viditelné části
napojení dlažby na ocelovou konstrukci, a proto i v případě menších narušení působí z estetického
hlediska rušivě.
Náprava takového poškození korozí je kvůli nepříznivým konstrukčním vlastnostem mimořádně
nákladná a vyžaduje velké výdaje.
1. Rozsah odpovědnosti
Tento Technický list splňuje aktuální stav techniky, neneseme žádnou odpovědnost na základě tohoto
doporučení.
2. Provádění
2.1.Provádění podle konstrukce
Konstrukčně musí být v nášlapné vrstvě souvrství podlahy zabráněno hromadění vody, která se
může dostat do konstrukce. Mezi cementovým povlakem (vyrovnávací maltou) a lepidlem musí být
tedy zabudována hydroizolace v podobě cementové vrstvy na bázi umělé pryskyřice. Kromě toho
musí být opatřeno hydroizolací napojení nášlapné vrstvy na ocelovou konstrukci pomocí těsnicího
pásu nebo tekuté hmoty na disperzní bázi (tekuté hydroizolační fólie). Díky tomu se zamezí
působení vody obsahující různé látky ze souvrství dlažby na ocelovou konstrukci a její antikorozní
ochrannou vrstvu (obr. 32-1).
Hydroizolace balkonů je zásadně upravena normou např. ČSN P 73 0600 (SIA 271 „Hydroizolace
pozemních staveb“) [10]. Realizace a aplikace tekutých hydroizolačních fólií je popsána mimo jiné
v Částech 2.6.1 (Všeobecné); 4.6.5 (Tekuté hydroizolační fólie) a 4.9.5 (Napojení a uzavření pomocí
180
tekuté hydroizolační fólie, těsnicí pásy atd.). Analogicky platí pro aplikace pevných minerálních
hydroizolací mimo jiné Části 2.6.1; 4.6.6 a 4.9.7. Dále musí být striktně plněny zpracovatelské
směrnice výrobců materiálů.
min. 50 mm
Ochranný profil
Uzavření s těsnícím pásem
Připojovací spára trvale pružná
Dlažba
Plošná hydroizolace
min. 50 mm
Obr. 32-1 Detail ukončení
Odtok srážkové vody musí být pro zajištění odtoku v úrovni hydroizolace (viz obr. 32-2 a 32-3).
Odtokový požlábek
Dlaždice
Plošná hydroizolace
min. 50 mm min. 50 mm
minimální lepící šířka
Obr. 32-2 Detail odtokového žlabu
181
min. 12 mm
min. 12 mm
Odtokový požlábek
Podlahová konstrukce:
- Dlaždice
- Plošná izolace
- Podlahová podložka
- Drenáž
- Izolační fólie proti vodě
- Izolace
- Parobrzda (paropropustná vrstva)
DRENÁŽ
Odtok vody
Nouzový přetok
Obr. 32-3 Detail ukončení podlahové konstrukce
2.2.Antikorozní opatření
Konstrukce balkonů a balkonových nášlapných vrstev – nehledě na statické dimenzování konstrukce
a teplotního oddělení od budovy – nejsou doposud normativně upraveny. Naproti tomu je v normách
jasně upravena protikorozní ochrana ocelových konstrukcí.
V této souvislosti je rozhodující norma ČSN EN ISO 12944 část 3 [2], podle níž je nutné u ocelových
konstrukcí dbát následujících základních konstrukčních pravidel:
Přístupnost a dosažitelnost - konstrukční části z oceli musí být přístupné nebo provedeny tak,
aby byly dosažitelné a bylo možné nanášet, kontrolovat a udržovat ochranné nátěrové hmoty.
Části ohrožené korozí, které nejsou po montáži přístupné, musí být antikorozně chráněny tak, aby
ochrana proti rezavění měla účinnost po celou dobu užívání stavebního objektu.
Spáry - přechodová místa mezi betonem a ocelí vystavená vysoké korozní zátěži vyžadují zvláštní
pozornost.
Opatření proti usazeninám a hromadění vody - je nutné se vyhnout takovým povrchům, na
nichž se může hromadit voda a které ve spojení s cizorodými látkami zvyšují korozní zátěž. Voda a
kapaliny způsobující korozi musí být od stavebního objektu odvedeny.
Zmíněná základní pravidla vzhledu se dají najít i v Technickém listu SIA Merkblatt 2022 [8].
2.3.Protikorozní ochrana
Jak je popsáno v normě ČSN EN ISO 12944 Část 5 [2], je nutné rozlišovat mezi ocelovými
konstrukcemi, které jsou kdykoliv přístupné/dosažitelné, a těmi, které jsou po dokončení stavebního
díla nepřístupné.
U ocelových konstrukcí, které jsou dostupné kdykoliv a jejichž pohledové plochy jsou vystaveny
atmosférickým vlivům, je v normě doporučeno aplikovat systémy protikorozní ochrany zaručující
pro kategorie korozívnosti C2 až C3 střednědobou a dlouhou dobu životnosti.
Pro ocelové konstrukce, které již po montáži nebudou dále přístupné, ale pomocí hydroizolační
cementové vrstvy na bázi umělé pryskyřice jsou chráněny před vodou, platí kategorie korozívnosti
C3.
U konstrukcí, které nemají hydroizolaci, nejsou žádné atmosférické zátěže v přímém kontaktu
ocelových konstrukcí s dlažbou. V těchto oblastech jsou poměry, které se přiřazují oblasti „Vodní
a zemní stavba“ (např. kategorie korozívnosti lm1).
182
C2, ovzduší s malým znečištěním (oblasti venkova)
Otryskávání Sa 2½
+ 1K (jednosložková) Základní vrstva 80 μm
+ 1K Krycí vrstva s barevným odstínem 80 μm
nebo
+ 2K (dvousložková) Základní vrstva 80 μm
+ 2K Krycí vrstva s barevným odstínem 80 μm
C3, ovzduší s mírným znečištěním (městské oblasti)
+ 2K Základní vrstva 80 μm
+ 2K Mezivrstva 80 μm
+ 2K Krycí vrstva odolná proti UV záření 80 μm nebo
+ 2K Krycí vrstva odolná proti UV záření 100 μm nebo
Žárové pozinkování podle ČSN EN ISO 1461 [1] nebo
Žárové pozinkování + Jemné pískování (Sweepen)
+ 2K Krycí vrstva odolná proti UV záření 60 μm
Kategorie lm1 pro vodu a zeminu
+ 2 až 3 2K epoxidová pryskyřice s dehtem – 500 μm
Tloušťka vrstvy celkové konstrukce má minimálně 500 μm a předpokladem pro její funkčnost je kompletní
nepórovitá vrstva.
3. Případy narušení
3.1.Vzhled
V souvislosti s dlažbami je z důvodu rezavění typické časté poškození ocelových konstrukcí
balkonů, teras a venkovních schodů, viz obr. 32-4.
Obr. 32-4 Vybrané postižené objekty – balkony a venkovní schody
Přitom se může jednat jak o novostavby, tak přístavby stávajících budov. Protikorozní ochrana
většiny ocelových konstrukcí se skládá ze žárově pozinkované vrstvy nebo z duplexního systému,
tzn. z žárově pozinkované vrstvy s další organickou vrstvou. Problémy s korozí se typicky objevují
za 1 až 2 roky po dokončení stavebního díla.
Korozí jsou postiženy výhradně oblasti ocelových konstrukcí, které jsou v přímém kontaktu s
dlažbou. Jednak jsou to rámové konstrukce a sloupky zábradlí balkonů a teras, jednak stupnice
a podstupnice venkovních schodů (obr. 32-5 až 7). Jednotlivé případy rámových profilů v případě
zasklených balkonů jsou též známy (obr. 32-8).
183
Obr. 32-5 Koroze rámu balkónu Obr. 32-6 Koroze sloupku zábradlí
Obr. 32-7 Koroze schodnice
Obr. 32-8 Rámový profil proskleného balkonu
3.2.Vyobrazení poškození, propočet výše škody, doprovodné jevy
Poznatky o poškozeních, resp. propočtech škod u zkoumaných ocelových konstrukcí je možné
shrnout následujícím způsobem:
Korozní jevy u ocelových konstrukcí se objevují zpravidla ve všech oblastech balkonů, venkovních
schodů a teras vystavených přímo či nepřímo povětrnostním vlivům. Tyto oblasti s projevy koroze
se omezují na kontaktní zónu dlažby a ocelové konstrukce, tzn. od horní hrany betonu až těsně nad
horní hranu dlažby. Výchozí bod koroze se typicky nachází v přechodu dlaždice – cementového
povlaku, tzn. v kontaktní části s lepidlem. Typickým jevem koroze je puchýřkování, rozkládání
a uvolňování organických vrstev a tvorba bílé plísně a červené zarezivění. Velikost zjištěného
napadení korozí je všeobecně malá a pro únosnost ocelové konstrukce není relevantní. Na druhou
stranu, esteticky se takové jevy nedají tolerovat, a proto musí být hodnoceny jako poškozené místo
vzniklé vlivem koroze.
Obr. 32-9 Konstrukce poškozená korozí
Obr. 32-10 Konstrukce po odstranění dlažby
Obr. 32-11 Odstranění všech poškozených vrstev
Typickými projevy problémů koroze u ocelových konstrukcí balkonů jsou výkvěty světlých
minerálních látek na balkonových podhledech podél kontaktu ocelové konstrukce a betonové desky
a na dlažbě, a někdy i poškození dlažby vlivem mrazu.
184
Obecně jde o upozornění na skutečnost, že působení srážkové vody resp. její nedostatečný odvod
ze stavebního objektu zřejmě hraje rozhodující roli při narušení stavební konstrukce a vzniku těchto
nežádoucích jevů.
3.3.Konstrukce a stav dlažeb
V případě zkoumaných balkonů vypadá souvrství dlažby nad konstrukčním betonem typicky podle
obr. 32-12.
Dlaždice se lepí na povlak z cementové malty, resp. na vyrovnávací vrstvu na bázi cementu, a to
pomocí cementové malty zušlechtěné plastickými přísadami a pomocí malty se vyspáruje. Napojení
dlažby na ocelovou konstrukci se vyspáruje na povrchu pomocí tmelu; většinou se používají
trvale pružné výrobky s neutrálním síťovacím systémem na bázi silikonu. U venkovních schodů s
ocelovými podstupnicemi a stupnicemi je konstrukce identická.
Takřka ve všech případech není v souvrství dlažby zabudována žádná hydroizolační vrstva, nebo
připojení stávající hydroizolace k ocelové konstrukci chybí.
Spárovací malta
Dlaždice
Lepidlo
Tmelící spára
Cementový povlak
Ocelový profil
Beton
Obr. 32-12 Schematické znázornění konstrukce (souvrství) dlažby balkonů
Po odstranění dlaždic balkonů a venkovních schodů se zpravidla objeví vlhký až promáčený
podklad drobivé konzistence. Mokrý nebo vlhký cement v kontaktu s ocelovou konstrukcí je nutné
považovat za nanejvýš kritickou situaci pro aplikované protikorozní ochranné systémy.
3.4.Konstrukce a provádění antikorozní ochrany
Ochrana proti korozi u zkoumaných ocelových stavebních částí zmiňovaných konstrukcí se skládá,
jak již bylo zmíněno, většinou z žárově pozinkované vrstvy nebo duplexní konstrukce, tzn. žárového
pozinkování navíc s organickým povrstvením.
V návaznosti na příslušné normy ČSN EN ISO 1461 [1], a ČSN EN ISO 12944 Část 5 [2] byly tyto
protikorozní ochranné systémy pro aplikaci v pozemním stavitelství při venkovních povětrnostních
vlivech vypsány a prováděny na základě výběrového řízení podle kategorie korozívnosti C2/C3 podle
EN ISO 12944 Část 2 [2]. Souvrství je tak dimenzováno na lehkou až mírně korozní atmosférickou
zátěž se střednědobou nebo dlouhou životností.
Co se týká pohledových ploch ocelových stavebních dílů, protikorozní ochrana byla tedy prováděna
většinou podle aktuální normy.
185
kategorie lm1
C2 / C3
Cementový povlak
Ocelový profil
Beton
Obr. 32-13 Konstrukce a provádění protikorozní ochrany. Korozní zátěž podle ČSN EN ISO 12944 [2]
Ohledně organické protikorozní ochrany u zkoumaných stavebních objektů je problém v tom, že
stavebník každopádně neaplikoval celoplošně krycí nátěry a v některých případech základové
nátěry, a tedy v problematické oblasti napojení na dlažbu (obr. 32-13).
3.5.Nálezy koroze vlivem chemického působení
V souvislosti s korozí je zajímavé, jaké fyzikálně chemické vlastnosti vykazují korozní produkty,
usazeniny, stavební látky atd. ve vodním roztoku. Především jde o hodnotu pH, elektrickou vodivost
a přítomnost a koncentraci různých korozních substancí, jako chloridů, sulfátů apod.
U analýz výrobků ze železa/zinku podléhajících korozi je nápadné, že prakticky bez výjimky jsou
přítomna značná množství octanů (tedy solí kyseliny octové). V některých případech je možné
pomocí rentgenografie prokázat, že v korozivních výrobcích se vedle oxidů/hydroxidů železa
a zinku objevuje i hydrát octanu zinečnatého. To naznačuje příčinnou souvislost mezi korozivními
jevy a přítomností octanů a lze si položit otázku, odkud pocházejí korozi podporující látky, které se
nacházejí v okolí příslušných kovů. V tomto případě jimi jsou lepidla s povlaky cementovou maltou
a elastické spárovací tmely.
Ve vodním extraktu aplikovaných lepidel bylo možné octany prakticky bez výjimky prokázat,
v cementových povlacích a pružných zatmelených spárách to zpravidla možné nebylo.
Původ octanů napomáhajících rezavění se zdá být tedy jasný: zdrojem jsou aplikované lepicí malty
zušlechtěné plastickými přísadami. Modelový pokus [7] provedený ve zkušebně EMPA s obchodně
běžnými lepidly jasně prokázal, že za účelem zušlechtění aplikovaný polyvinylacetát (PVA) při
působení vody s alkalickou hodnotou pH se při odštěpování octanu (neboli acetátu) rozkládá –
tento proces je znám pod názvem „zmýdelnění“. Není jasné, zda a eventuálně jak se acetáty mění
na kyselinu octovou (např. působením CO2).
4. Příčiny narušení
Korozi na styku dlažby s ocelovými konstrukcemi balkonů, venkovních schodů a teras mohou způsobit
následující faktory:
Dlouhodobé působení mokra/vlhkosti podmíněné příslušnou konstrukcí, které je pro aplikovaný
protikorozní systém problematické, a současně konstrukčně podmíněná tvorba spár ve styku souvrství
dlažby a ocelové konstrukce nepříznivě se projevující v reakci vodného roztoku s kyslíkem a kyselinou
uhličitou, což je problematické především pro pozinkované povrchy.
Působení acetátů nebo kyseliny octové, které urychluje proces rezavění. Přitom hlavní roli v konstrukci
dlažby často hrají používané lepicí malty zušlechtěné polyvinylacetátem (PVA) a také aplikování
spárovacích tmelů s kyselým síťujícím systémem.
5. Odtok vody z balkonů
U vydlážděných balkonů je nutné věnovat pozornost zvláště odvodu vody. Protože konstrukce dlažby
není na základě použitých spárovacích a lepicích materiálů a povlaků cementovou maltou vodotěsná
a hladina jímání srážkové vody je většinou na úrovni dlažby, voda se hromadí pod dlažbou se všemi
nepříjemnými následky. Voda musí odtékat podle normy např. ČSN 73 1901:1999 (SN 592 000
„Liegenschaftsentwasserung“ [11] (Odvodňování nemovitostí)).
186
6. Možná sanace postižených stavebních objektů
6.1.Celková sanace
Celkové sanace lze docílit rozebráním celé dlažby a provedením souvrství podle kapitoly 2.
6.2.Částečná sanace
Částečná sanace postižených stavebních objektů může probíhat následovně (Obr. 32-14 a 32-15):
a) Rozebrání jedné až dvou řad dlaždic včetně odsekání lepicí malty a povlaku z cementové
malty (vyrovnávací malta).
b) Kompletní odstranění korozních produktů, zbytků malty, vrstev a povlaků zinku (pokud možno
vždy otryskávání Sa 2½).
c) Nová konstrukce protikorozní ochranné vrstvy a hydroizolace v oblasti napojení na ocelovou
konstrukci opatřená základovým nátěrem na bázi dvousložkové epoxidové pryskyřice, osazení
těsnicím pásem a aplikace krycího laku z dvousložkového polyuretanového laku.
Opískování Sa 2 _12
Beton
Dlaždice
Voda
Vyrovnávací maltová vrstva
Beton
Pozinkovaný ocelový profil
Vyrovnávací maltová vrstva
Pozinkovaný ocelový profil
Dlaždice
Dvousložkový základový nátěr na bázi epoxidové
pryskyřice 80 μm profilu
Těsnící páska (Epoxidová malta s PVC páskem/pásek na
bázi hypalonu
Dvousložkový PU krycí lak
Obr. 32-14 a 32-15 Sanace postižených objektů – přípravné práce (a), hydroizolace a nová konstrukce,
protikorozní ochrana
Toto nové souvrství řeší problém rezavění u ocelové konstrukce a zamezuje tak vnikání srážkové
vody do oblasti napojení mezi balkonovou desku a ocelovou konstrukci. V konstrukci dlažby se
však nadále musí počítat s hromaděním vody, která v případě studeného počasí může na povrchu
při zamrznutí a při nedostatečném spádu způsobit poškození dlažby.
7. Závěry
Problémům s rezavěním ocelových konstrukcí balkonů, o kterých se zde pojednávalo, se lze vyhnout,
pokud aplikace probíhá striktně podle základních pravidel konstrukčního uspořádání, která jsou uvedena
v ČSN EN ISO 12944 Část 3 [2], přičemž je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost hydroizolaci dlažby
a oblasti napojení mezi dlažbou a ocelovou konstrukcí. Narušené stavební části se dají udržitelným
způsobem sanovat jen odborně provedenou aplikací hydroizolace a protikorozní ochrany.
8. Literatura
[1] ČSN EN ISO 1461 Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových výrobcích
(EN ISO DIN 1461, Durch Feuerverzinken auf Stahl aufgebrachte Zinküberzüge (1999)
[2] ČSN EN ISO 12944 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy,
(Korrosionsschutz von Stahlbauten durch Beschichtungssysteme (1998))
[3] ČSN EN ISO 8504 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných
výrobků ( EN ISO DIN 8504 Verfahren für die Oberflächenbehandlung)
[4] ČSN EN ISO 8504-2 Otryskávání (EN ISO DIN 8504-2 Durch Strahlen)
[5] ČSN EN ISO 8504-3 Ruční a mechanizované čištění (EN ISO DIN 8504-3 Reinigen mit
Handwerkzeug)
[6] ČSN ISO 8501-1 Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu. Stupně zarezavění a stupně přípravy
ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po úplném odstranění předchozích povlaků
(ISO 8501-1 Bezeichnung der Reinheitsgrade bei Oberflächen)
187
[7] EMPA-Bericht Nr. 840>248, Bestandigkeit kunststoffvergüteter Klebemörtel auf Zementbasis (1999)
- Zpráva EMPA č. 840 > 248, Odolnost lepicích malt zušlechtěných plastickými přísadami (1999)
[8] Technický lista SIA 2022, Ochrana povrchu ocelových konstrukcí (SIA Merkblatt 2022,
Oberflächenschutz von Stahlkonstrukti- onen (2003)
[9] Částěčně odpovídají ČSN 733450 a ČSN 733451 (SIA 248 „Plattenarbeiten“ 2006, SIA 248
„Obkladačské práce“ 2006)
[10]ČSN P 73 0600 (SIA 1271 „Abdichtung im Hochbau“ (2007), (SIA 271 „Hydroizolace pozemních
staveb“ (2007)
[11] [ČSN P 73 0600 - SN 592 000 Liegenschaftsentwasserung (2002) SSIV I VSA (SN 592 000
Odvodnění nemovitostí) (2002) SSIV I VSA (SSIV Švýcarský svaz klempířů a instalatérů (nyní
suissetec) VSA Švýcarský svaz specialistů na kanalizace)
9. Autoři
Artho Marquart
Marcel Ruckstuhl
Martin Tuchschmid
Martin Schicker
Roland Büchli
Schweizerische Metall-Union SMU (Švýcarská kovozpracující Unie SMU)
Schweizerischer Plattenverband SPV (Švýcarský svaz obkladačů SPV)
Eidgenössische Materialprüfungs-und Forschungsanstalt EMPA
(Švýcarská federální zkušebna materiálů a výzkumný ústav EMPA)
Siqual, Planung und Prüfung von Korrosionsarbeiten (Plánování a
kontrola protikorozních prací)
Společnost QC Expert a.s.
Schweizerische Metaii-Union (SMU) Seestrasse 105
Poštovní schránka, 8027 Zürich
Tel. 044 285 77 77, Fax 044 285 77 78 [email protected] www.metallunion.ch
188
TECHNICKÝ LIST 33
DLAŽBY Z KERAMICKÝCH DLAŽDIC
V EXTERIÉRU
Autoři: Vinzenz Meyer, Remo Bacchetta, Hans Steiner, Martin Schneider, Peter Mock
Zpracováno podle “Bodenbelagskonstruktionen mit Keramikplatten ausserhalb
von Gebäuden Lose Verlegung“
189
Dlažby z keramických dlaždic v exteriéru
Volně pokládaná dlažba
nejdůležitější informace ohledně provádění keramických dlažeb v exteriéru.
Podklady
Občanský zákoník (SIA 118 / 248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten (Všeobecné podmínky
pro obkladačské práce)
Např. ČSN 733450, ČSN 733451 (SIA 248, Plattenarbeiten -Obkladačské práce)
Např. ČSN P 73 0600 (SIA 270, Abdichtungen und Entwässerungen -Hydroizolace a odvodnění)
ČSN EN 14411 ed. 2 Keramické obkladové prvky – Definice, klasifikace, charakteristiky a označování
(Keramische Fliesen und Platten, Begriffe, Klasifikace und Gütemerkmale)
Změny:
Kapitola 1 + poslední odstavec Volně ložená, do
štěrkodrti….
28.4.2012/2
Strana 6, 4.1 Ochranné fólie
12.05.2014
Strana 11-17, Schéma
12.05.2014,
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................191
2. Výklad pojmů.........................................................................................................................191
3. Podklady.................................................................................................................................191
3.1.Nosné podklady........................................................................................................................191
3.2.Izolační hmoty..........................................................................................................................191
3.3.Hydroizolace a odvodnění.......................................................................................................191
3.4.Dilatační spáry budov (konstrukční spáry)............................................................................192
4. Materiály.................................................................................................................................192
4.1.Ochranné fólie..........................................................................................................................192
4.2.Drenážní rohože.......................................................................................................................192
4.3.Štěrkodrť...................................................................................................................................192
4.4.Terčíky s pohyblivými klouby.................................................................................................192
4.5.Distanční držáky u otevřených spár a volně ložené dlažby.................................................193
4.6.Keramické dlaždice..................................................................................................................193
5. Pracovní technika................................................................................................................193
5.1.Úvod..........................................................................................................................................193
5.2.Podmínky..................................................................................................................................193
5.3.Pokládka do štěrkodrti.............................................................................................................193
5.4.Pokládka na terčíky s pohyblivými klouby............................................................................193
6. Odpovědnost..........................................................................................................................194
7. Výkresy....................................................................................................................................195
190
jedné straně a projektantem/stavebníkem na straně druhé.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění pochůzných keramických dlažeb v exteriéru,
především na terasách. Nevztahuje se na pojížděné plochy ani na střešní parkovací plochy. Má sloužit
pro zajištění bezpečnosti při plánování a realizování a jako pomůcka k zamezení vzniku škod. Splňuje
aktuální stav techniky. Při vypracovávání projektové a prováděcí dokumentace je nutné brát v úvahu
i příslušné související normy.
Pro úspěšné provádění venkovní dlažby je podstatné přesné posouzení konstrukce. Z posouzení
nosné konstrukce a místních poměrů vyplývá totiž odborný výběr souvrství dlažby. Uváděná pravidla se
vztahují i na obrácené střechy.
Poskytnuté náčrtky nemusí být kompletní, hlavně však upozorňují na detaily, které jsou relevantní pro
obkladače.
Prvky/dlaždice/desky volně pokládané, do štěrkodrti, štěrkopísku (kačírku) nebo na terčíky s pohyblivými
klouby se mohou při jednostranné, resp. rohové zátěži omezeně houpat, viklat nebo posouvat. To není
závada.
Technická zpráva „Part 2 ISO TR17870“ již používá u velkých formátů o deskách nebo panelech
vzhledem k narůstajícím rozměrům keramických obkladových prvků. Z tohoto důvodu budou v textu
používány výrazy deska či panel.
2. Výklad pojmů
Balkony – z fasády volně vystupující a nezateplené betonové panely.
Terasy - terasy v kontaktu se zeminou. Střešní terasy nad vytápěnými a nevytápěnými prostory
Obrácená střecha – u obrácené střechy je tepelná izolační hmota na hydroizolační vrstvě, čímž je
vystavena povětrnostním vlivům. Viz náčrt v příloze.
Drenážní systém - voda je odváděna pod finální (nášlapnou) vrstvou.
Drenážní rohože - u drenážních rohoží se jedná o průmyslově vyrobené rohože. Tvoří kapilárně
přerušený dutý prostor zajišťující odtok tak, aby odvodnění bylo plně efektivní.
Vrstva pro roznos zatížení - mezivrstva mezi nášlapnou vrstvou a izolací na nosné spodní vrstvě.
Vrstva pro roznos zatížení má za úkol na izolační, resp. nosnou spodní konstrukci rovnoměrně a po celé
ploše roznášet bodová zatížení vstupující do vrchní vrstvy.
Terče - terče jsou kyvný podložkový systém bez štěrkového lože určený pro obklady dlažeb teras
a balkonů.
3. Podklady
3.1.Nosné podklady
Nosné, tvarově stabilní a povětrnostně odolné podklady (betonové desky nebo ocelové konstrukce
atd.).
3.2.Izolační hmoty
Nalepené nebo volně položené tlakově odolné izolační hmoty např. ČSN P 73 0600 (SIA 271,
3.4) musejí být zvoleny vhodně podle typu a předpokládaného účelu použití. Při použití kročejové
izolace může vyvstat nutnost učinit zvláštní opatření.
Při kombinované aplikaci desek kročejové a tepelné izolace by měla být tepelná izolační hmota
kvůli nižší stlačitelnosti umístěna jako vrchní vrstva. Stlačitelnost izolační vrstvy nesmí překročit
2 mm.
U konstrukcí s dlažbou nad obytnými prostory je zapotřebí izolace podle normy např. ČSN73 P
0600 (SIA 271). Hydroizolaci provádí odborný dodavatel. Spád nosné konstrukce (sekundární) má
mít min. 1,5 %. Je nutné se vyhnout loužím se stojící vodou.
191
Zvláště upozorňujeme na následující body:
• Při plánovaně prováděném spádu je nutno zajistit účinné odvádění vody působící na izolaci, aby
nemohl vznikat žádný, resp. jen mírný hydrostatický tlak.
• Voda musí být cíleně odváděna z obou odvodňovacích vrstev, např. odvodňovacími požlábky.
• Nouzové přepady musí být vytvořeny podle např. ČSN 73 P 0600 (SIA 271).
• U napojení prahů pod výšku obruby 60 mm nad nášlapnou vrstvou musí být nouzový přepad
proveden podle např. ČSN P73 0600 (SIA 271 bodu 5.2.7). Horní hrana vodotěsného připojení
musí být minimálně 25 mm (volný bok) nad tlakovou výškou nouzových přepadů, resp. nad
výškou vzdutí – odtokových vpustí dešťové vody (tlaková výška a výška vzdutí), a to podle
výpočtu na odvod vody (Směrnice suissetec) o odvodnění střech.
• Rošty nad odtokovými požlábky musejí být kvůli možnosti čištění odnímatelné (např. podle ČSN
P 73 0600, SIA 271, 5.2.4).
Dále je třeba dodržet, že horní volný okraj hydroizolační vrstvy musí být nad myslitelnou přepadovou
výškou, minimálně však 120 mm, u prahů dveří min. 60 mm, resp. při konstrukci s odtokovými
požlábky 25 mm, a to od horní hrany ochranné, resp. nášlapné vrstvy. Je nutné naplánovat tak, aby
nenastávalo zatékání dešťové a srážkové vody nebo vody z tajícího sněhu za izolaci a za uzávěry
(např. ČSN P 73 0600, ČSN 73 1901:1999, SIA 271, 2.6.1.3).
Připojovací výšky pod 60 mm a bezbariérové přechody se považují za zvláštní konstrukce, které
vyžadují koordinaci mezi projektantem a zhotovitelem. Zde totiž samotná hydroizolace nedokáže
v oblasti připojení dveří zajistit vodotěsnost. Proto jsou tady nutná zvláštní opatření ze strany
projektanta (např. dveřní rám s připojovací přírubou nebo přístřešky). Proto při snížené napojovací
výšce v oblasti připojených dveří musí projektant navrhnout zvláštní opatření pro odtok vody,
např. odtokové požlábky s mřížovými rošty. U takových speciálních konstrukcí by měla být min.
připojovací výška 25 mm. Musí být zajištěn odvod vody z požlábků.
Možné varianty použití naleznete v konstrukčních výkresech v příloze.
nebo stavebního objektu a v témže místě se musejí vytvořit také v podlaze nebo v obložení, a to
v šířce stanovené projektem.
4. Materiály
4.1.Ochranné fólie
Na izolační vrstvy z bitumenu se pokládá polyetylenová fólie o tloušťce nejméně 1,2 mm. Přesah má
být vždy 15 cm. Je možný alternativní ochranný postup, ale výrobce jej musí doporučit a garantovat.
Je třeba zajistit, aby ochranná vrstva nepoškodila izolační vrstvu, která se nachází pod ní (ČSN P
730600 SIA 271, 2.7.1.2).
4.2.Drenážní rohože
Drenážní rohože jsou nutné při volném ložení (výjimkou je aplikování terčů). Drenážní rohože
slouží současně jako ochrana hydroizolační vrstvy a nahrazují běžné ochranné rohože, pokud je
dodržen bod 4.1 (Pozor: Bezpodmínečně dbejte předpisů výrobce ohledně pokládky.). Tato plošná
drenážní vrstva pro přerušení vzlínání vody zvedá podlahu a po celé ploše ji odděluje. Tím se
účinně odvodní. Intervaly zatížení mokrem se zkracují na minimum, tzn., že štěrková vrstva rychleji
schne.
Co se týká statického tlakového zatížení, je nutné mít na zřeteli údaje poskytnuté výrobcem. Odtok
vody je v porovnání s odtokem vody bez drenážních rohoží mnohonásobně větší. Pro tento účel
existují vhodné a výrobcem doporučované produkty. Je nutné dbát na to, aby byly použity tvarově
pevné drenážní rohože o min. tloušťce 15 mm.
4.3.Štěrkodrť
U pokládky bez pojiv se použije štěrkodrť s frakcí 4 mm až 8 mm. Štěrkové lože (roznášecí
konstrukce) musí mít min. tloušťku 30 mm.
4.4.Terče
Místo štěrkodrti lze použít i terče. Při jejich použití je nutné splnit podmínku rovného podkladu ve
spádu.
192
Bodové uložení plastových terčů v oblasti křížové vazby lze v případě potřeby doplnit podložkou
roznášející tlak.
4.5.Distanční držák u otevřených spár a volně ložené dlažby
Spáry zůstanou otevřené. Pro zamezení ujetí dlaždic se použijí tloušťky křížových vazeb spár
minimálně 3 mm. Použití jednoduché malé distanční desky je nepřípustné.
V úvahu přicházejí pouze pro tento účel vhodné a výrobcem doporučené povětrnostně odolné
keramické dlaždice skupiny I podle ČSN EN 14411 ed. 2.
V prodeji jsou k dostání i keramické dlaždice, které jsou mrazuvzdorné určené přímo pro volné
ložení.
V případě pochybností musí být průkaz výrobce. Tmavé keramické dlaždice se nedoporučují,
protože se vlivem slunečního záření velmi silně zahřívají.
Protiskluznost musí být v souladu s platnými předpisy Vyhl. MMR č. 268/2006 Sb., ČSN 74 4505
Podlahy, Vyhl. MMR č. 398/2009 Sb., ČSN 73 4130 Schodiště, ČSN 73 4108 Hygienická zařízení
a šatny, GUV 26.18 bezpečnostní předpis Německo, DIN 51 097 (BfU).
5.1.Úvod
Keramické dlaždice volně ložené zajišťují po dlouhou dobu ochranu proti poškození mrazem.
Nesmějí vznikat výkvěty. Lze se používat jen dlaždice, které jsou pro takový druh pokládky výslovně
doporučeny výrobcem.
Dlaždice se zpravidla pokládají s otevřenými spárami o šířce min. 3 mm. Díky tomu se povrchová
plocha může rychlé odvodnit. Nezapomínejte na předpisy k pokládce od výrobců nabízejících dané
systémy.
5.2.Podmínky
Spád sekundární odvodňovací roviny (odtoku vody) musí být min 1,5 % (ČSN 73 1901:1999,
SIA 271, 2.6.1.1). Vpustě je třeba dimenzovat velkoryse a tak, aby se daly z hlediska konstrukce
dobře udržovat. Příliš malé odtokové otvory se rychle ucpávají usazeninami vodního kamene.
Je nutné, aby bylo možné periodicky provádět údržbu (odstraňování nečistoty a listí). Je třeba
zajistit, aby se vpusť neznečišťovala, resp., aby se nezanášela též štěrkodrtí a štěrkopískem.
Přednost se dává odtoku vody požlábkem se spádem do vpusti (ČSN 73 1901:1999, SIA 271,
5.2.3)
Spády je třeba odvést pryč od domu.
Musí být zamezeno vzniku louží. Na stranách, které nejsou ohraničeny vystupujícími částmi
budov, musí být dlažba vhodně zajištěna proti posunování (např. pomocí profilů pro odtok vody).
Přitom je nutné dbát na ochranu vodotěsné vrstvy.
Je bezpodmínečně nutný minimálně 8mm odstup od stěn a hraničních částí stavby. Je zapotřebí
se vyhnout akustickým mostům.
5.3.Pokládka do štěrkodrti
Podsypová štěrková vrstva s frakcí 4 až 8 mm musí mít min. tloušťku 30 mm.
Keramické dlažby se nesmějí pokládat bez spár. Použitím křížové vazby spár o minimální šířce
3 mm získávají položené dlaždice potřebnou stabilitu. Nutno brát v úvahu rozměrové tolerance
keramického materiálu a zvláštní předpisy výrobce pro pokládku.
Drenážní rohože mohou být osazeny i na nerovném podkladu po celé ploše, takže „pružení“
u nepojené pokládky tak lze minimalizovat. Povrch dlažby musí mít minimální spád 1,5 %.
5.4.Pokládka na terče
Pokládka na terčích je možná u stejnoměrných rovných podkladů, např. na stávající dlažbu
podrobenou sanaci. Předpokládá se dostatečná únosnost podkladu opatřeného hydroizolační
193
vrstvou podle ČSN P 73 0600 (SIA 271). Terče se nesmějí váhou nášlapné vrstvy vtlačit do podkladu
ani při provozním zátížení.
Spáry o šířce cca 3 mm zůstávají otevřené. Spád nosné vrstvy má být min. 1,5 %. Je nutné zabránit
vzniku louží.
6. Odpovědnost
Povinnosti jsou uváděny v např. občanský zákoník (SIA 118/248,1.3). Je nutné dodržet hlavně
následující body.
• Naplánování dostatečných výšek souvrství konstrukce a připojení se zohledněním výšky
použití.
• Hydroizolaci podle normy ČSN P 73 0600 (SIA 271, Abdichtungen von Hochbauten-Hydroizolace
pozemních staveb).
• Naplánování spádu a odtékání vody.
dokumentaci.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních a konstrukčních spár v budově, v nosné konstrukci
a dlažbě.
kvality povrchu a požadované vlhkosti.
• Zajištění adhezivnosti všech použitých materiálů k podkladu poskytnutému stavebníkem.
• Kontrolu připojení (izolace a její výšky) balkonu/dveří na terasu.
• Použití vhodných keramických dlaždic a distančních držáků.
• Dodržení min. spádu a správného odtoku vody. Dodržení náležitých plánovaných tlouštěk.
• Informování stavebníka ohledně kontrol údržby spár a zajištění odtoku vody.
• Kontrolu údržby odtokových požlábků a odtoku vody.
• Údržbové čištění (Technický list Čištění a ošetření povrchů - SPV Merkblatt Reinigung a Pflege).
194
7. Výkresy
Obrácená střecha
Volné ložení do štěrkodrti
INT
EXT
OMÍTKA ZDI
ZATMELENÁ SPÁRA
OCHRANNÝ PLECH
ELASTOMEROVÝ KLÍN
≥ 12 cm
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3
4
5
6
7
8
1
2
3
4
5
6
7
8
-
Keramické dlaždice např. 40/40/3,5 (otevřené spáry 3 mm)
Štěrkové lože min. 30 mm (frakce: 4-8 mm)
Drenážní rohož 15 mm
Separační difuzní otevřená vrstva odvádějící vodu (např. speciální rouno)
Vhodná tepelná izolace
Hydroizolace
Spádový potěr, spád ≥ 1,5%
Železobetonový strop
Obr. 33-1 Obrácená střecha
Připojení k okraji střechy
OCHRANNÝ PLECH
KRAKORCOVÝ
DESKOVÝ PRVEK
ELASTOMEROVÝ KLÍN
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3
4/5
6
7
8
9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
-
Polyetylenová fólie 0,2 mm
Hydroizolace
Parobrzda (zbrždění prostupu vodní páry)
Obr. 33-2 Připojení k okraji střechy
195
Připojení ke dveřím
INT
EXT
OKAPNICE
≥ 2,5 cm
SPÁROVACÍ PÁS
ELASTOMEROVÝ KLÍN
DĚROVANÝ ÚHELNÍK NA DRENÁŽI
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3
4/5
6
7
8
9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
-
Hydroizolace
Parobrzda
OCHRANNÝ PLECH
KRAKORCOVÝ
DESKOVÝ PRVEK
ELASTOMEROVÝ KLÍN
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3/4
5
6
7
8
1
2
3
4
5
6
7
8
-
Terčíky s roznášecí podložkovou konstrukcí
Hydroizolace
Vhodná tepelná izolace (mít na zřeteli bodové zatížení)
Parobrzda
Obr. 33-4 Připojení k okraji střechy
196
Pokládka na terčíky s pohyblivými klouby
INT
EXT
OMÍTKA
ZATMELENÁ SPÁRA
OCHRANNÝ PLECH
≥ 12 cm
ELASTOMEROVÝ KLÍN
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3/4
5
6
7
8
1
2
3
4
5
6
7
8
-
Hydroizolace
Vhodná tepelná izolace (mít na zřeteli bodové zatížení)
Parobrzda
Obr. 33-5 Připojení ke stěně
Pokládka na terčíky s pohyblivými klouby
Připojení ke dveřím
INT
EXT
OKAPNICE
≥ 2,5 cm
SPÁROVACÍ PÁS
ELASTOMEROVÝ KLÍN
SPÁD ≥ 1,5%
1
2
3/4
5
6
7
8
1
2
3
4
5
6
7
8
9
-
Hydroizolace
Parobrzda
197
198
TECHNICKÝ LIST 34
KONSTRUKCE NÁŠLAPNÝCH
VRSTEV S KERAMICKÝMI OBKLADY
V EXTERIÉRU
von Gebäuden Treppenbeläge“
Schweizerische Plattenveband vydal: srpen 2009
199
Konstrukce nášlapných vrstev s keramickými obklady v exteriéru
Obklady schodů
nejdůležitější informace ohledně provádění keramických obkladů v exteriéru.
Podklady
Občanský zákoník (SIA 118/248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten Všeobecné podmínky pro
obkladačské práce)
Např. ČSN 73 3450, ČSN 73351 (SIA 248, Plattenarbeiten Obkladačské práce)
Požadavky na protiskluznost Vyhl. MMR č. 268/2006 Sb.
ČSN 74 4505 Podlahy, Vyhl. MMR č. 398/2009 Sb., ČSN 73 4130 Schodiště, ČSN 73 4108 Hygienická
zařízení a šatny, GUV 26.18 bezpečnostní předpis Německo, DIN 51 097 (bfu-2.032)
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................201
2. Výklad pojmů.........................................................................................................................201
3. Podklady.................................................................................................................................201
3.1.Nosný podklad..........................................................................................................................201
3.2.Spád...........................................................................................................................................201
3.3.Systémová hydroizolace/odvodnění......................................................................................201
3.4.Dilatační spáry budov (konstrukční spáry)............................................................................201
4. Materiály.................................................................................................................................201
4.1.Keramické dlaždice..................................................................................................................201
4.2.Hranové profily schodů...........................................................................................................202
4.3.Drenážní prvky/drenážní rohože.............................................................................................202
4.4.Drenážní malta..........................................................................................................................202
4.5.Lepidlo.......................................................................................................................................202
4.6.Spáry.........................................................................................................................................203
5. Pracovní technika................................................................................................................203
5.1.Podmínky..................................................................................................................................203
5.2.Izolace.......................................................................................................................................203
5.3.Pokládka....................................................................................................................................203
5.4.Spáry.........................................................................................................................................204
5.5.Spáry dilatačních polí..............................................................................................................204
6. Odpovědnost..........................................................................................................................204
7. Výkresy....................................................................................................................................205
200
Tento Technický list slouží k dorozumění mezi zhotovitelem nosné konstrukce a zhotovitelem obkladu na
jedné straně a projektantem/stavebníkem na druhé straně. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně
provádění keramických dlažeb v exteriéru budov, především běžně zatěžovaných. Splňuje aktuální stav
techniky. Při vypracovávání projektové a prováděcí dokumentace je nutné brát v úvahu i příslušné
související normy a Technické pokyny.
Venkovní schody s keramickým obkladem mají velkou užitnou hodnotu. Lehce se udržují a mají dlouhou
životnost. Široký výběr barev poskytuje bohatou paletu ztvárnění. Kvůli vrstvě vystavené povětrnostním
vlivům je zátěž obkladů schodů mrazem, horkem a vlhkostí extrémně vysoká. V exteriérových dlažbách
s tuhými spárami může na bocích dojít k odtržení. Vlivem trhlin nebo kapilárního nasávacího účinku
může do podkladu vniknout vlhkost a uvolnit hydroxid vápenatý, resp. oxid vápenatý z lepidla pro
dlaždice nebo z podkladu pojeného cementem. Difuzí se dostává hydroxid vápenatý k povrchu spár
a karbonizuje na uhličitan vápenatý (vápenec/vápenný sintr/vodní kámen). Nejvíce se hromadící vlhkost
v mezerách (dutinách) pod obkladem může vést přímo k poškození a narušení vlivem mrazu.
Protože pronikání vlhkosti do obkladu nelze bezpečně zamezit žádným opatřením, musí být aplikovány
pouze systémy, které toto jímání vlhkosti co nejméně podporují a vlhkost především rychle a bezpečně
z obkladu opět odvádějí. Trh nabízí různé pokládkové systémy tohoto druhu. Provádění takové práce
klade na obkladače vysoké nároky v tom směru, že všechny detaily a napojení na jiné části stavby,
odtoky atd. musejí být vyřešeny bez závad a čistě.
2. Výklad pojmů
Tenkovrstvé drenážní rohože - u tenkovrstvých drenážních rohoží se jedná o průmyslově vyrobené
rohože. Vždy podle konkrétního výrobce slouží k odvodnění, oddělení a provzdušnění obkladu.
Systémové hydroizolace/hydroizolační rohože - systémovou hydroizolací/hydroizolační rohoží se
rozumí hydroizolační vrstva podkladu pokládky (např. přímo na mazanině).
Drenáž (drenážní systém) - odtok vody vede pod schodišťovým obkladem stupňů, na izolované
betonové konstrukci.
Drenážní malta - malta s velkou pórovitostí na minerální pojivové bázi nebo na bázi polymerní umělé
pryskyřice propouštějící vodu a sloužící jako vrstva pro roznos zatížení.
3. Podklady
3.1.Nosný podklad
Nosná, tvarově stabilní a povětrnostně odolná betonová konstrukce.
3.2.Spád
Při plánovaném návrhu spádu je nutno zajistit účinné odvádění vody působící na izolaci, aby nemohl
vznikat žádný, resp. jen mírný hydrostatický tlak. Uspořádání na nosném podkladu (stupnice)
s minimálním 2% spádem. Jestliže není žádný spád, resp. je příliš malý, pak se spád zhotoví
s vhodným výrobkem doporučovaným od výrobce, a to dodatečně před izolací.
Na trhu jsou k dostání různé hydroizolační a odvodňovací systémy. Nosný podklad musí být před
izolováním dostatečně proschlý. Přípustná zbytková vlhkost se řídí údaji výrobce ohledně další
ochranné vrstvy.
Spád nosné konstrukce (sekundární) má mít min. 1,5 %. Je nutné, aby nevznikaly louže se stojící
vodou.
nebo stavebního objektu a v témže místě se musejí vytvořit také v nášlapné vrstvě nebo v obložení
v šířce stanovené projektem.
4. Materiály
V úvahu přicházejí keramické dlaždice vhodné pro daný účel a doporučené výrobcem, odolné
proti povětrnostním vlivům a splňující vyšší mechanické požadavky kladené na oblast schodů.
Vhodné jsou hlavně tvarovky speciálně vyvinuté a vyrobené pro schodišťovou konstrukci. V případě
201
pochybností se musí vhodnost doložit. Tmavé keramické dlaždice se nedoporučují, protože se
vlivem slunečního záření velmi silně zahřívají.
Pevnost ve smyku musí splňovat platné předpisy (bfu: Seznam požadavků Nášlapné vrstvy 2.032).
Velikost dlaždice je max. 30 × 30 cm. Přednost se dává taženým prvkům. Keramika lepená na síť
z rubové strany je pro exteriér nepřípustná.
Tab. 34-1 Klasifikace keramických obkladových prvků podle ČSN EN 14411 ed.
Klasifikace podle ČSN EN Nasákavost vody E
14411 ed. 2, skupina 1
Označení
A1
E<3%
Tažené
A2a
E<6%
Tažené
B1a
E < 0,5 %
Porcelánové prvky
4.2.Hranové profily schodů
Pro tuto oblast se používají funkční výrobcem doporučené profily z ušlechtilé oceli V2A. Na trhu
jsou nabízeny různé speciální protiskluzné hranové profily. U schodišťových obkladů vystavených
velkým teplotním rozdílům, je nutné počítat s koeficientem teplotní roztažnosti dilatačního profilu.
Tady je třeba mít na zřeteli údaj výrobce.
4.3.Drenážní prvky/drenážní rohože
Drenážní prvky pro přerušení kapilarity se zhotovují jako drenážní rohože. Drenážní prvky resp.
drenážní rohože odvádějí vlhkost vnikající spárami do obkladu, provzdušňují nosnou konstrukci
a oddělují obklad (nášlapnou vrstvu) od podkladu. Vlivem slunečního záření se stupnice
a podstupnice různě zahřívají a různě rozpínají, čímž vznikají vlasové trhlinky ve spárách. Podle
konkrétního výrobce drenážních prvků je třeba stupnice případně opatřit výztuhou. V těchto
případech se používají mřížky z ušlechtilé oceli.
Drenážní prvky se skládají z umělých nerozpadajících se fólií. U některých typů výrobků horní
vrstva obsahuje rozkládající se rounová vlákna. Aplikace probíhá podle údajů výrobce.
4.4.Drenážní malta
Frakce kameniva
Pojivo
Tloušťka
Poměr mísení
4–8 mm čistá štěrkodrť
nebo
4–8 mm oblázkový říční štěrk/kačírek
Minerální nebo umělá pryskyřice
Minerální pojivo pro stupnice:
min. 50 mm u štěrkodrti
min. 60 mm u oblázkového říčního štěrku
Na bázi polymerované umělé pryskyřice
(pouze u suchých frakcí kameniva):
min. 20 mm
U staveništních směsí na minerální bázi je podíl pojiva 250–300 kg/m3,
nebo podle údajů výrobce.
U směsí s umělou pryskyřicí podle údajů výrobce.
Je nutné použít druhy cementu s nepatrným podílem rozpustného uhličitanu vápenatého např.
(např. hlinitanový cement a trasový cement). Ten redukuje tvorbu CaO. U prodejců jsou k dostání
předem připravené maltové směsi.
Při použití drenážní malty zušlechtěné trasovým cementem musí mít trasový cement podíl přes
40 %.
4.5.Lepidla
Výrobky podle ČSN EN 12004 +A1, resp. ČSN EN 12002 následujících tříd:
Porcelánové obkladové prvky (jemná kamenina) - C2FS2 (převážně dvousložková, odolná proti
zmýdelnění)
202
Keramické dlaždice tažené - C2F
Při vysokých letních teplotách lze upustit od F (rychletuhnoucí lepidlo pro tenké lože).
4.6.Spáry
Pro exteriér se použijí spárovací malty podle ČSN EN 13888 třídy CG2. Šířky spár podle ČSN EN
14411 ed. 2 (SIA 248 minimálně 5 mm. Nejednotný vzhled (barevné diference) a vlasové trhlinky se
nepovažují za závadu a nelze je reklamovat.
Obvodové dilatační připojovací spáry musí být dostatečně dimenzovány a mít min. šířku 8 mm.
Spárování může probíhat až po dostatečném vytvrdnutí a proschnutí lepidla.
Provádění pružné spáry není izolačním opatřením. Spáry uzavřené pomocí profilů nebo pružnými
spárovacími hmotami nejsou vodotěsné. Spáry uzavřené pružnými těsnicími hmotami podléhají
chemickým a/nebo fyzikálním vlivům a může nastat jejich přerušení/přetržení. Výplň spár těsnicími
hmotami se tedy z důvodu zamezení následných škodám musí obnovovat.
5. Pracovní technika - technologický postup
5.1.Podmínky
Je nutná systémová hydroizolace. Spád primárního odvodnění (odtoku vody) musí být min. 2 %.
Musí být zamezeno vzniku vodních louží. Pro strukturované nebo profilované dlaždice platí 2,5 %
např. podle ČSN 73 1901:1999 (SIA 248).
Spád sekundárního odvodnění (odtoku vody) musí být min 1,5 %.
Spády je třeba odvést pryč od čelní strany.
U osazování dlažby do mazaniny na podkladním betonu se musí beton nechat vyzrát min.
6 měsíců např. ČSN 733451 (SIA 248).
Uchycení zábradlí schodiště nesmí ovlivňovat drenáž. Zábradlí musí být namontováno předem
vždy podle druhu dané konstrukce. Pokud lze, mělo by být schodišťové zábradlí namontováno
ze strany schodnice.
Práškově povrstvené, pochromované nebo jinou ochrannou vrstvou opatřené profily, sloupky,
zábradlí a další kovové části, pokud nejsou z 100% ušlechtilé oceli, je nutné trvale chránit
antikorozní ochranou. Jinak se musí naplánovat konstrukce s odpovídající protikorozní ochranou.
Pozinkované části ve spojení s alkalickými výrobky nejsou vhodné.
Sloupky zábradlí v soklové části musí být navíc opatřeny ochrannou vrstvou před tím, než se
začne s pokládkou keramiky. K tomu viz též Technický list Protikorozní ochrana balkonových a
terasových ocelových konstrukcí v souvislosti s dlažbou (Korrosionsschutz von Stahlbauteilen bei
Balkonen und Terrassen in Zusammenhang mit Plattenböden)
V našich zeměpisných šířkách doporučujeme pro provádění prací použít ochranu proti
povětrnostním vlivům (např. nouzový ochranný přístřešek).
Plochy teras a podest nesmějí mít odtok vody nad schody. V takových případech by měla být
voda cíleně odváděna mimo stupnice. U nástupního schodu je třeba zajistit, aby voda odtékala
bez vzdutí, např. přes rošt nebo kačírek. Alternativně lze mezi podlahou před nástupním schodem
nebo keramickou dlaždicí z čelní strany nechat otevřený přibližně 2cm odstup. Díky tomu může
voda bez překážek odtékat.
5.2.Izolace
Izolace musí být zhotovena v tloušťce doporučené výrobcem. Pro minerální systémy jsou zapotřebí
2 mm.
5.3.Pokládka
Keramické dlaždice musí být pokládány pokud možno bez vzduchových mezer v lepidle postupem
Floating Buttering nebo nanesením do tekutého maltového lože pomocí ozubeného hladítka.
Teplota podkladu by neměla v průběhu aplikace a během vytvrzování ve dne ani v noci být nižší než
5 °C (SIA 248; 5.2). Zpracování se musí přizpůsobovat klimatickým podmínkám. Takže je nutné se
vyhýbat např. přímému slunečnímu svitu během letních měsíců.
203
5.4.Spáry
Vyspárování smí být prováděno až po dostatečném vytvrdnutí lepidla. Obvodové dilatační
připojovací spáry musejí být dostatečně dimenzovány a provedeny s min. šířkou 8 mm. Spárovací
hmoty musí mít kvalitu podle ČSN EN 13888 třídy CG2. Podle možnosti (teplota okolí) se použijí
rychle tuhnoucí spárovací malty s nízkým množstvím rozpustných součástí, resp. s nízkým podílem
hydroxidu vápenného.
Mezi vzorem spár a hotovou nášlapnou vrstvou mohou vzniknout i při použití stejného spárovacího
materiálu barevné rozdíly (SIA 248).
5.5.Spáry v dilatačních polích
V případě, že schody přesahují šířku 1,5 m, je třeba vytvořit spáry dilatačních polí. Umístěním
obvodových dilatačních a připojovacích spár je třeba vyloučit napětí v ploše nášlapné vrstvy.
U vnitřních či vnějších rohů je nutné provést dilatační spáry.
Šířka:
Hloubka:
Výplň:
min. 8 mm
až k izolaci
elastickými těsnicími materiály nebo spárovacími profily
6. Odpovědnost
Povinnosti vyplývají z občanského zákoníku (jsou uváděny v SIA 118/248,1.3). Je nutné dodržet
hlavně následující body.
• Naplánování dostatečných konstrukčních výšek souvrství.
použití.
• Naplánování uchycení zábradlí schodů.
• Kontrolu a zajištění protikorozní ochrany kovových částí.
• Izolaci podle Směrnice ohledně plochých střech ČSN 73 1901:1999 (SIA 271).
• Naplánování vodonosnosti pro podesty, rampy a venkovní schody.
dokumentaci.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních (pracovních - pohyblivých) a konstrukčních spár
v budově, v nosné konstrukci a dlažbě.
kvality povrchu a vyschnutí.
• Zajištění adhezivnosti všech použitých materiálů k podkladu poskytnutého stavebníkem.
• Kontrolu situace ohledně míry kroku a poměru stoupání (výšky schodu).
• Zajištění systémové kompatibility používaných materiálů.
• Použití vhodných keramických dlaždic.
• Dodržení min. spádu a správné vodonosnosti. Dodržení náležitých plánovaných tlouštěk.
• Informaci stavebníkovi ohledně kontrol údržby spár a zajištění odtoku vody.
204
6.5. Povinnosti stavebníka
• Kontrolu údržby odtokových požlábků a odtoku vody.
• Údržbové čištění - Technický list Čištění a ošetření povrchů (SPV Merkblatt Reinigung und
Pflege.
• Údržbu pružných spár. Doporučujeme uzavřít Smlouvu o údržbě.
7. Výkresy
Schody
Pokládka do drenážního maltového lože
Konstrukce:
1
2
3
5
4
7
8
9
11
6
10
12
1 – Stupnice z keramických dlaždic 30 × 30 cm, klasifikace A1, A2a a B1a, šířka spáry min. 5 mm, spárovací malta třídy CG2
2 – Podstupnice z keramických dlaždic ditto stupnice z keramických dlaždic
3 – Velké a středně velké maltové lože
4 – Drenážní malta, 50 mm štěrkodrť nebo 60 mm kačírek
5 – Výztuž schodišťových stupňů
6 – Samolepicí pás 30 mm
7 – Drenážní prvek schodišťového stupně
8 – Bodové montážní uchycení
9 – Hydroizolační systémová rohož nebo pružná izolace (spoje překrýt a vodotěsně slepit)
10 – Okrajová drenážní páska pro odvod vody/zajištění přepadu
11 – Spádový potěr, spád ≥ 2 %
12 – Železobetonové schody
Obr. 34-1 Skladba schodiště – varianta I
205
Schody
Pokládka do drenážního maltového lože
Konstrukce:
1
2
3
4
6
7
5
9
8
11
10
12
3 – Tenkovrstvé maltové lože
6 – Tenkovrstvý drenážní systém
10 – Okrajová drenážní páska odvádějící vodu/ zajištění přepadu
Obr. 34-2 Skladba schodiště – varianta II
206
Schody
Pokládka do mazaniny – systémová pokládka dlažby do cementové malty na odkladu ze
zatvrdlého betonu
Konstrukce:
1
2
8
8
3
7
4
5
7
6
10
9
11
3 – Tenkovrstvé maltové lože C2F S2
4 – Systémová drenážní rohož
5 – Tenkovrstvé maltové lože C2F
7 – Překrytí spojů
8 – Elastická těsnicí hmota
9 – Okrajová drenážní páska odvádějící vodu/ zajištění přepadu
Obr. 34-3 Skladba schodiště – varianta III
207
5
6
1
2
Úhelník z ušlechtilé oceli
Rouno, vodonepropustné
Kačírek
Štěrkodrť
Chodníková dlaždice
8
3
4
8 10 11
7
8
9
11
9
8
7
2
1 6 3 4 8 10 5
1 – Stupnice z keramických dlaždic 30 × 30 cm ve spádu ≥ 2 %
Klasifikace A1, A2a a B1a, šířka spáry min. 5 mm, spárovací malta třídy CG2, ČSN EN 13888
3 – Tenkovrstvé maltové lože C2F S2, ČSN EN 12004
6 – Tenkovrstvý drenážní systém
10 – Spádový potěr, spád ≥ 1,5 %
Obr. 34-4 Skladba schodiště – varianta IV
208
TECHNICKÝ LIST 35
KONSTRUKCE NÁŠLAPNÝCH
VRSTEV S KERAMICKÝMI OBKLADY
V EXTERIÉRU
von Gebäuden Verlegung im Verbund“
209
Konstrukce nášlapných vrstev s keramickými obklady v exteriéru
Pokládka dlažby do maltového lože
nejdůležitější informace ohledně provádění keramických dlažeb v exteriéru.
Podklady
Např. občanský zákoník (SIA 118/248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten - Všeobecné
Např. ČSN 733450, ČSN 733451 (SIA 248, Plattenarbeiten - Obkladačské práce)
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti............................................................................................ 211
2. Výklad pojmů......................................................................................................................... 211
3. Podklady................................................................................................................................. 211
3.1.Nosné podklady........................................................................................................................ 211
3.2.Spády......................................................................................................................................... 211
3.3.Systémová hydroizolace/odvodnění...................................................................................... 211
3.4.Dilatační spáry budov (konstrukční spáry)............................................................................ 212
4. Materiály................................................................................................................................. 212
4.1.Systémová hydroizolace/Hydroizolační rohože.................................................................... 212
4.2.Tenkovrstvá drenáž.................................................................................................................. 212
4.3.Keramické dlaždice.................................................................................................................. 212
4.4.Lepidlo....................................................................................................................................... 212
4.5.Spárovací malta........................................................................................................................ 212
5. Pracovní technika................................................................................................................ 213
5.1.Podmínky.................................................................................................................................. 213
5.2.Systémová hydroizolace a hydroizolační rohože................................................................. 213
5.3.Tenkovrstvá drenáž na izolačních vrstvách.......................................................................... 213
5.4.Pokládka.................................................................................................................................... 213
5.5.Spárování.................................................................................................................................. 214
5.6.Spáry dilatačních polí)............................................................................................................. 214
6. Odpovědnost.......................................................................................................................... 215
6.1.Všeobecné povinnosti............................................................................................................. 215
6.2.Povinnosti projektanta a vedení stavby................................................................................. 215
6.3.Povinnosti zhotovitele nosné konstrukce............................................................................. 216
6.4.Povinnosti obkladače.............................................................................................................. 216
6.5.Povinnosti stavebníka............................................................................................................. 216
7. Výkresy.................................................................................................................................... 216
210
jedné straně a projektantem/stavebníkem na druhé straně.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění nášlapných vrstev keramických dlažeb v exteriéru
budov, především na balkonech. Nevztahuje se na pojížděné plochy, parkovací plochy na střeše ani na
plovoucí konstrukce nad obytnými prostory. Má sloužit k zajištění bezpečnosti při plánování a realizování
a napomoci zamezení vzniku škod. Splňuje aktuální stav techniky.
Při vypracovávání projektové a prováděcí dokumentace je nutné brát v úvahu i příslušné související
normy a Technické listy. U nášlapných vrstev nad obytnými prostory je nutná izolace podle normy ČSN
ČSN 73 1901:1999 (SIA 271 o plochých střechách). Navíc je třeba aplikovat i Technické listy „Volně
ložená dlažba“ a „Pokládka do drenážního maltového lože“.
V exteriérových dlažbách s nepoddajnými tuhými spárami může docházet k odtržení na bocích. Vlivem
trhlin nebo kapilárního nasávacího účinku může do podkladu vniknout vlhkost a uvolnit hydroxid vápenatý
z lepidla pro dlaždice nebo z podkladu pojeného cementem. Difuzí se dostává hydroxid vápenatý
k povrchu spár a karbonizuje v uhličitan vápenatý (vápenec/vápenný sintr/vodní kámen). Tudíž se musí
zamezit pronikání vody do nosné konstrukce.
2. Výklad pojmů
Balkony - z fasády volně vystupující a tepelně neizolované betonové desky.
Terasy - terasy v kontaktu se zeminou. Terasy nad vytápěnými a nevytápěnými prostory.
Tenkovrstvé drenážní rohože – u tenkovrstvých drenážních rohoží se jedná o průmyslově vyrobené
rohože. Vždy podle konkrétního výrobce slouží k odvodnění, oddělení a provzdušnění dlažby.
Systémové hydroizolace/hydroizolační rohože - systémovou hydroizolací/hydroizolační rohoží se
rozumí izolační vrstva podkladu určeného pro pokládku (např. přímo na mazanině).
3. Podklady
3.1.Nosný podklad
Železobetonové stropy nebo jiné tlakově pevné, rovné podklady bez průhybu. Musejí být zbaveny
jemných pavučinových trhlin, popraskaných míst, odbedňovacího oleje, nátěrů i jiných vrstev
snižujících přilnavost.
3.2.Spády
Při plánovaném návrhu spádu je nutno zajistit trvale účinné odvádění vody působící na izolaci, aby
nemohl vznikat žádný, resp. jen mírný hydrostatický tlak. Nosný podklad se provede min. s 2%
spádem. Jestliže není žádný spád, resp. je příliš malý, pak se dodatečně před izolací spád zhotoví
podle doporučení výrobce.
Za žádných okolností nesmí vznikat zpětné vzdutí vody. Je nutné, aby nevznikaly vodní kaluže.
3.3.Systémová hydroizolace/odvodnění
Nosný podklad musí být před izolováním dostatečně proschlý. Přípustná zbytková vlhkost se řídí
údaji výrobce ohledně následující ochranné vrstvy.
Na trhu jsou k dostání různé systémové hydroizolační a odvodňovací systémy. Viz bod 4.1 a 4.2.
Jsou zapotřebí nouzové přepady, které musí být vytvořeny podle ČSN 73 1901:1999 (SIA 271).
Horní hrana vodotěsného připojení musí být minimálně 25 mm nad tlakovou výškou nouzových
přepadů, resp. nad výškou vzdutí (zpětného toku) vpustí dešťové vody (výška tlaku a vzdutí).
Tento list stanovuje odvodnění podle švýcarské Směrnice (suissetec) o odvodňování střech. V ČR
jde o např. o ČSN 73 1901:1999
Musí být zajištěn odtok vody ze žlabů. Rošty nad odtokovými žlaby musejí být kvůli možnosti čištění
odnímatelné.
Horní volný okraj izolací musí být nad možnou přepadovou výškou, u prahů dveří min. 60 mm, resp.
u konstrukce s odtokovými žlaby 25 mm, a to od horní hrany ochranné, resp. nášlapné vrstvy. Je
nutné ho naplánovat tak, aby nenastávalo zatékání dešťové a srážkové vody nebo vody z tajícího
sněhu za napojení a za uzávěry.
Připojovací výšky pod 60 mm a bezbariérové přechody se považují za zvláštní konstrukce, které
211
vyžadují koordinaci mezi projektantem a zhotovitelem. Zde totiž samotná izolace nedokáže v oblasti
připojení dveří zajistit vodotěsnost. Snížená výška napojení v oblasti dveří vyžaduje v projektu ovést
zvláštní opatření, např. odtokové žlaby s mřížovými rošty, které zajišťují odtok vody. U takových
speciálních konstrukcí by měla být min. připojovací výška 25 mm. Eventuální varianty použití
naleznete v konstrukčních výkresech v příloze.
nebo stavebního objektu a v témže místě a v šířce stanovené projektem se musejí převzít také
v podlaze nebo v obložení.
4. Materiály
4.1.Systémové hydroizolace a hydroizolační rohože
K dispozici jsou různé systémy:
• Pružné izolace na minerální bázi (opatrnost u jednosložkových produktů - snížená pružnost
v chladu).
• Izolace na bázi polymerní umělé pryskyřice (převážně polyuretanové ochranná vrstva).
• Vhodné a výrobcem doporučené izolační rohože slepené s podkladem nebo volně kladené
těsnicí fólie musí být schopny pojmout další vrstvu.
Napojení a prostupy vyžadují velkou pečlivost.
4.2.Tenkovrstvá drenáž
Tenkovrstvé drenáže odvádějí vlhkost, která pronikla zavřenými spárami do dlažby, odvětrávají
nosnou konstrukci a oddělují dlažbu od podkladu. Použijí se vhodné nebo výrobcem doporučované
drenážní role nebo desky. Maximální bodové zatížení musí být odsouhlaseno dle požadavku
stavebníka z hlediska užívání (vybavení nábytkem, zařízení balkonu atd.).
Při použití dlaždic do max. 30 × 30 cm a/nebo předložení technického listu výrobce ohledně
vhodnosti je možné od tenkovrstvé drenáže upustit.
V úvahu přicházejí keramické dlaždice vhodné pro daný účel a doporučené výrobcem, odolné proti
povětrnostním vlivům. V případě pochybností se musí vhodnost doložit. Tmavé keramické dlaždice
se nedoporučují, protože se vlivem slunečního záření velmi silně zahřívají.
Pevnost ve smyku musí splňovat platné předpisy (bfu: Nášlapné vrstvy).
Tab. 35-1 Klasifikace nasákavosti obkladových prvků
Klasifikace podle
ČSN EN 14411 ed. 2, skupina 1
Nasákovost vody E
Označení
A1
E<3%
Tažené dlaždice
A2a
E<6%
Tažené dlaždice
B1a
E < 0,5 %
Porcelánové dlaždice
Velikost dlaždice je max. 30 × 30 cm. Přednost se dává kontinuálně lisované (tažené) keramice.
Vhodnost keramiky lepené na síť z rubové strany je nutné doložit prohlášením výrobce.
4.4.Lepidla
Výrobky podle ČSN EN 12004, resp. ČSN EN 12002 +A1 následujících tříd:
Porcelánové prvky - C2FS2 (převážně dvousložková, odolná proti zmýdelnění)
Keramické dlaždice tažené - C2F při vysokých letních teplotách lze od F upustit (rychletuhnoucí
lepidlo pro tenké lože).
Pro exteriér se použijí spárovací malty podle ČSN EN 12004 třídy CG2 (podle možnosti rychle
tuhnoucí).
212
5.1.Podmínky
Pod keramickou dlažbu je nutná systémová hydroizolace. Spád pro odtok vody z povrchu musí
být min. 2%. Pro strukturované nebo profilované dlaždice platí 2,5 % ČSN 73 1901:1999 (SIA
248). Průběžný spád, pokud možno z jedné strany, se odvádí od budovy pryč, proto se dává
přednost venkovnímu žlabovému odtoku vody.
U konstrukce dlažby do mazaniny na podkladním betonu se musí beton pro pokládku dlaždic
nechat vyzrát min. 6 měsíců (ČSN 733451, SIA 248).
Spáry z nosné konstrukce se převezmou, aby byly stejné v nášlapné vrstvě, a opatří se příslušným
způsobem izolací (např. nalepením TPE fólie nebo hypalonové fólie). Dimenzování spár provádí
projektant. Naplánování napojení, přepadů a potrubních prostupů zabezpečených proti zpětnému
nahromadění vodou (vzdutí) s dostatečným dimenzováním provádí specialista.
Prahová výška u oken a připojení dveří musí být podle SIA 271, bod 2.6.1.3 min. 60 mm (v ČR
není stanoveno).
Práškově povrstvené, pochromované nebo jiným způsobem ochrannou vrstvou opatřené profily,
sloupky, zábradlí a další kovové části, pokud nejsou z 100% ušlechtilé oceli, je nutné opatřit
trvalou antikorozní ochranou. Jinak se musí naplánovat konstrukce s odpovídající protikorozní
ochranou. Pozinkované části ve spojení s alkalickými výrobky nejsou vhodné.
Sloupky zábradlí v soklové části musí být navíc opatřeny ochrannou vrstvou před tím, než se
začne s pokládkou keramiky. K tomu viz též Technický list Protikorozní ochrana.
Vyžaduje se pokládka na střih.
V našich zeměpisných šířkách doporučujeme pro provádění prací použít ochranu proti
povětrnostním vlivům (např. nouzový ochranný přístřešek).
Veškeré plochy musí být provedeny ve spádu, aby bylo zamezeno vzniku louží. Pro stejnoměrnost
dilatačních polí musí dilatační spáry ve vrchní vrstvě probíhat podle maticového parametru.
Obvodové dilatační připojovací spáry musí být dostatečně dimenzovány (minimálně 8 mm)
a provedeny s elastickými těsnicími hmotami.
Nepřetržité spáry oddělujících polí a nepružné spáry musí mít šířku min. 5 mm.
5.2.Systémová hydroizolace a hydroizolační rohože
Izolace musí být zhotovena podle zadání výrobce. Pro minerální systémy je zapotřebí min. tloušťka
suché vrstvy 2 mm. Izolační vrstva se zásadně musí nanášet ve 2 pracovních krocích, tj. ve
2 vrstvách.
Spárovací pásky pro napojení a manžety pro potrubní prostupy se zapracovávají do první vrstvy.
5.3.Tenkovrstvé drenáže na izolačních vrstvách
Potřebné vyrovnávání se provádí na nosném podkladu (mazanině) a nikoliv na tenkovrstvé drenáži
nebo izolaci. Volné okraje dlažby se opatří drenážním ukončovacím profilem. Děrované profily se
osadí hmoždinkami tak, aby se nemohla za izolací hromadit žádná voda. Případně vystěrkovat
osazovací část pomocí těsnicích hmot tak, aby se vyloučil vznik louží. U přechodu mezi profilem
a nosnou konstrukcí se musí do systémové izolace vtěsnit pás pro přemostění trhlin, aby přední
odvodňovací drážky zůstaly volné.
Drenážní rohože se zpracovávají podle směrnic výrobců. Styky rohoží se provedou tak, aby v oblasti
kontaktu nemohla z tenkovrstvého lože prostupovat žádná malta.
Systémy se vystěrkují lepidly C2F pro tenké lože, které mají přilnavost k povrchu, malé smrštění,
jsou rychle tuhnoucí a pružné, potom se uhladí hladítkem a na to se položí dlažba technologií
„čerstvé do čerstvé“.
Spáry dilatačních polí (viz 5.6), velikosti keramických dlaždic (viz 4.3).
5.4.Pokládka
Keramické dlaždice musí být pokládány se spárami v kříži (pokládka na „střih“). Šířky spár podle
213
např. ČSN EN 14411 ed. 2 (SIA 248) min. 5 mm. Nejednotný vzhled spár (rozdíly v barevnosti)
a pavučinkové trhliny ve spárách se nepovažují za závadu a nelze je reklamovat.
Pokládku keramiky provádět nemezerovitě, tzn. postupem Floating Buttering nebo nanesením do
tekutého maltového lože pomocí příslušného hladítka s ozubením.
Teplota vzduchu a materiálu i teplota povrchu podkladu by měly být v průběhu provádění prací
a během vytvrzování lepidla minimálně 5 °C a maximálně 30 °C. Při nižších nebo vyšších teplotách,
při nepříznivých klimatických podmínkách a při průvanu je nutné učinit ochranná opatření např.
ČSN 733450, ČSN 733451 (SIA 248; 5.2.1).
5.5.Vyspárování
Spárování může probíhat až po dostatečném vytvrdnutí lepidla. Obvodové dilatační připojovací
spáry musí být dostatečně dimenzovány a mít min. šířku 8 mm.
Spárovací malta musí mít kvalitu podle ČSN EN 13888 třídy CG 2. Podle možnosti (okolní teploty) se
použijí rychle tuhnoucí spárovací malty s nízkým množstvím rozpustných součástí, resp. s nízkým
podílem hydroxidu vápenného. Mezi vzorem spár a hotovou nášlapnou vrstvou mohou vzniknout
i při použití stejného spárovacího materiálu barevné rozdíly např. ČSN 733450, ČSN 73451 (SIA
248).
5.6.Spáry dilatačních polí
Uspořádání závisí na velikosti a členění půdorysu nášlapné vrstvy, s přímým směrem probíhání.
Vzdálenost se řídí očekávanou délkovou dilatací vlivem teplotních změn (např. z důvodu slunečního
svitu) a barvou dlažby. V souladu s tím se podle níže uvedené tabulky propočítají a umístí spáry
dilatačních polí. Tímto uspořádáním obvodových dilatačních a styčných (připojovacích) spár je
třeba vyloučit napětí nášlapné plochy. Pole by měla být pokud možno uspořádána čtvercově.
U vnějších a vnitřních rohů je třeba osadit dalšími spárami dilatačních polí.
Šířka:
min. 8 mm
Hloubka: až k izolaci
Výplň:
elastickými těsnicími materiály, nebo spárovacími profily
Výpočet spár dilatačních polí převezměte prosím z následující tabulky (s laskavým svolením
soudního znalce B. Recka, D-88348 Saulgau)
Tab. 35-2 Klasifikace výpočtu dilatačních polí
Body
5 bodů
4 body
3 body
2 body
1 bod
bílo-světle šedá
šedo-světle béžová
béžovo-červená
hnědo-modrá
tmavohnědá
malá
(s přístřeškem)
lehká
(severozápad)
mírná
(severovýchod)
silná
(jihozápad)
vysoká
(exponovaná)
Parametr
zvolená barva
dlažby
expozice (orientace
dlažby vzhledem
ke světovým
stranám)
keramické dlaždice
a obklady (desky)
šířka spár
celkem
214
24 × 24 cm
30 × 30 cm
11,5 × 24 cm
Klasifikace A1/A2a Klasifikace A1/A2a
Klasifikace A1/A2a
20 × 20 cm
25 × 25 cm
Klasifikace B1a
Klasifikace B1a
30 × 30 cm
Klasifikace B1a
Spára do kříže min.
5 mm
:4 (parametr) = největší délka pole v této ploše (v metrech)
Příklady (je nutné hodnotit vždy všechna kritéria, šířka spáry se používá vždy s 5 body):
Parametr
Barva dlažby:
světlé dlaždice
Orientace dlažby:
severozápad
Formát dlaždice:
30 × 30, B1a
Spáry:
do kříže 5 mm
Celkem
Body
5
4
2
5
16 : 4 = 4,0 m
Parametr
Barva dlažby:
tmavě hnědá
Orientace dlažby:
exponovaná
Formát dlaždice:
30 × 30, B1a
Spáry:
do kříže 5 mm
Celkem
Body
1
1
2
5
9 : 4 = 2,25 m
Největší možná délka na základě propočtu
4m
Skutečná délka plochy 3,6m
Šířka
Pohyblivá spára 2m
Obr. 35-1 Výpočet dilatačních polí
Pole pokud možno uspořádat čtvercovitě. Maximální poměr stran délka : šířka polí smí být 2 : 1.
Provádění pružné spáry není izolačním opatřením. Spáry uzavřené profily nebo pružnými
spárovacími hmotami nejsou vodotěsné. Spáry uzavřené pružnými těsnicími hmotami podléhají
chemickým a/nebo fyzikálním vlivům a může nastat jejich přerušení/přetržení. Aby se zamezilo
následným škodám, musí se poškozená výplň spár obnovovat vhodnými těsnicími hmotami. Pružné
(elastické) spáry vyžadují údržbu, a tudíž je nelze zahrnout do poskytované záruky za obkladačské
práce.
6. Odpovědnost
6.1.Všeobecné povinnosti/tolerance
Povinnosti vycházejí např. z ustanovení občanského zákoníku (SIA 118/248,1.3 a SIA 248, 5.3). Je
nutné dodržet hlavně následující body.
• Naplánování dostatečných výšek konstrukčního souvrství a napojení se zohledněním výšky
• Průkaznost bezpečné únosnosti a vhodnosti nosné konstrukce, resp. podkladu vzhledem
k danému účelu použití.
• Naplánování odtoku vody, vodonosnosti a spádu.
• Koordinaci a kontrolu zadokumentování všech, pro provádění důležitých, koncepčních
dokumentaci.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních (pohyblivých) a konstrukčních spár v budově, v nosné
konstrukci a dlažbě.
• Nařízení opatření u zvláštních povětrnostních poměrů, a to na žádost zhotovitele viz občanský
zákoník (SIA 118/248; 1.3.2).
215
kvality povrchu a vlhkost.
• Zajištění adhezivnosti všech použitých materiálů k podkladu poskytnutému stavebníkem.
Stabilitu a únosnost zhotovené konstrukce.
• Kontrolu napojení (izolací, výšek) balkonu/dveří na terasu.
• Použití vhodné systémové hydroizolace/tenkovrstvé drenáže.
• Použití vhodných keramických obkladových prvků.
• Dodržení min. spádu a správné vodonosnosti. Dodržení náležitých tlouštěk vrstev.
• Propočet, uspořádání a dimenzování spár dilatačních polí.
• Informaci stavebníkovi ohledně kontrol údržby pružných spár a zajištění odtoku vody.
• Kontrolu údržby odvodových žlabů/požlábků a odtoku vody.
• Údržbové čištění (Technický list a ošetření).
• Údržbu pružných spár. Doporučujeme uzavření smlouvy o údržbě.
7. Výkresy
Pokládka dlažby do mazaniny
Napojení balkonu viz obr. 35-2
Exteriér
Elastická těsnicí hmota
Ochranný plech
Těsnící pás
Konstrukce podlahy (souvrství):
1 - Keramické dlaždice ≤ 30 × 30 cm
Klasifikace A1 a B1a, šířka spáry min. 5 mm,
spárovací malta třídy CG2
2 - Spárovací malta C2 F S2
3 - Hydroizolační systémová oddělující rohož nebo
pružná izolace
(spoje překrýt a vodotěsně slepit)
4 - Malta do tenkého lože C2 F
5 - Mazanina, spád ≥ 2 %
6 - Železobetonový strop, spád ≥2%
_ 12cm
>
Pás oddělující okraj
_ 2%
Spád >
1 2/3/4
5
6
Obr. 35-2 Napojení balkonu – detail I
216
Napojení balkonu Detail 2
Exteriér
Ochranný plech
Soklová deska
Těsnící pás
1 - Keramické dlaždice ≤ 30 × 30 cm
Klasifikace A1 a B1a, šířka spáry min. 5 mm,
spárovací malta třídy CG2
3 - Systémová drenážní rohož do mazaniny
5 - Hydroizolační systémová oddělující rohož nebo
pružná izolace
(spoje překrýt a vodotěsně slepit)
8 - Železobetonový strop, spád ≥ 2 %
_ 12cm
>
_ 2%
Spád >
1
5/6
2/3/4
7
8
Obr. 35-3 Napojení balkonu – detail II
Exteriér
Ochranný plech
Těsnící pás
1 - Keramické dlaždice min. ≤ 20 × 20 cm
až max. do 30 × 30 cm, klasifikace A1, A2a
a B1a, šířka spáry min. 5 mm, spárovací malta
třídy CG2
3 - Drenážní rohož volně kladená
4 - Pružná izolace
6 - Železobetonový strop, spád ≥ 2 %
_ 12cm
>
Spád > 2%
1 2/3/4
5
6
Obr. 35-4 Napojení balkonu – detail III
217
TECHNICKÝ LIST 36
POKLÁDKA KERAMICKÉ DLAŽBY NA
KOMPOZITNÍ ZDVOJENÉ PODLAHY
Zpracováno podle “Keramikverlegung auf Verbunddoppelböden”
Schweizerische Plattenveband vydal: březen 2012
219
Pokládka keramické dlažby na kompozitní zdvojené podlahy
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi projektantem a konečným uživatelem.
Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění keramických dlažeb na kompozitních zdvojených
podlahách.
Podklady:
Např. občanský zákoník (SIA 118/248 Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten - Všeobecné
Např. ČSN 733450, ČSN 733451 (SIA 248, Plattenarbeiten - Obkladačské práce)
Např. ČSN 73 0001 (SIA 260, Grundlagen der Projektierung von Bauwerken Základy projektování
stavebních objektů)
Např. ČSN 73 001 (SIA 261, Einwirkungen auf Tragwerke - Vlivy na nosné konstrukce)
Např. ČSN EN ISO 11600 (SIA 274 Fugenabdichtungen (Utěsnění spár)
Např. ČSN EN 12825, Zdvojené podlahy (Doppelböden auch als SIA 255.001 bezeichnet - označováno
také jako SIA 255.001)
ČSN EN 13213, Dutinové podlahy Hohlböden (auch als SIA 255.002 bezeichnet - označováno také jako
SIA 255.002)
ČSN EN 13213, Dutinové podlahy – zatížitelnost/únosnost (Lastverhalten)
NPK 665, Doppelböden (Zdvojené podlahy)
ČSN EN 12004 +A1 (Lepidla pro keramické obkladové prvky)
ČSN EN 13888(Spárovací malty a lepidla pro keramické obkladové prvky)
ČSN EN 14411 ed. 2, Keramické obkladové prvky – Definice, klasifikace, charakteristiky a označování
Požadavky na pevnost ve smyku Vyhl. MMR č. 268/2006 Sb., ČSN 74 4505 Podlahy, Vyhl. MMR
č. 398/2009 Sb., ČSN 73 4130 Schodiště, ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny, GUV 26.18
bezpečnostní předpis Německo, DIN 51 097 (bfu 2.032, Anforderungen an die Gleitfestigkeit)
Obsah
1. Úvod – Rozsah odpovědnosti...............................................................................................221
1.1.Odchylky......................................................................................................................................221
2. Výklad pojmů............................................................................................................................221
2.1.Dutinové podlahy........................................................................................................................221
2.2.Systém pokládky -obkladač......................................................................................................222
2.3.Bodové zatížení...........................................................................................................................223
2.4.Pohybové změny spár................................................................................................................223
3. Plánovací fáze..........................................................................................................................223
3.1.Přehled typických problematických bodů................................................................................223
4. Materiály....................................................................................................................................225
4.1.Základový nátěr...........................................................................................................................225
4.2.Oddělující systémy......................................................................................................................225
4.3.Keramické dlažby........................................................................................................................225
4.4.Lepidla..........................................................................................................................................225
4.5.Spárovací malta...........................................................................................................................225
5. Pracovní technologie ............................................................................................................225
5.1.Z hlediska projektu......................................................................................................................225
5.2.Základový nátěr...........................................................................................................................225
5.3.Oddělení.......................................................................................................................................226
5.4.Pokládka.......................................................................................................................................226
5.5.Spárování.....................................................................................................................................226
5.6.Spáry dilatačních polí v keramické dlažbě...............................................................................226
220
5.7.Dilatační spáry v kompozitních zdvojených podlahách..........................................................226
6. Povinnosti a odpovědnost smluvních partnerů.............................................................226
6.1.Povinnosti stavebníka................................................................................................................226
6.2.Povinnosti zhotovitelů kompozitních zdvojených podlah......................................................227
6.3.Povinnosti podlaháře/obkladače...............................................................................................227
6.4.Údržbová povinnost stavebníka................................................................................................227
7. Deklarace o užívání................................................................................................................227
8. Výkresy.......................................................................................................................................228
8.1.Přehledný plán.............................................................................................................................228
8.2.Detail 1 Dilatační spára v kompozitní zdvojené podlaze a keramické dlažbě, elastická
těsnicí hmota...............................................................................................................................228
8.3.Detail 2 Spáry pro napojení na stěnu........................................................................................229
8.4.Detail 3 Spára dilatačního pole v keramické dlažbě................................................................229
9. Kontrolní seznam ke kompozitním zdvojeným podlahám..........................................230
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi zhotovitelem dutinové podlahy, podlahářem/
obkladačem a projektantem/stavebníkem. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně provádění dlažby
z keramiky na kompozitních zdvojených podlahách. Tento Technický list se nevztahuje na potěry
a suché potěry, přírodní a technický kámen. Má sloužit k zabezpečení plánovací a prováděcí činnosti
a jako pomůcka k zamezení škod. Pro projektování a provádění je nutné brát v úvahu také příslušné
související normy a technické informační listy.
Stávající Technický list splňuje aktuální stav techniky.
1.1.Odchylky
Odchylky od tohoto Technického listu jsou možné, jestliže jsou dány technickým vývojem nebo
specifickými okolnostmi, které nejsou v tomto Technickém listu obsaženy, a/nebo které firma
nabízející příslušný systém doporučuje.
2. Výklad pojmů
Vydavatelovi není známo, že by v ČR byl vytvořen analogický katalog, který je níže citován. Popsané
typy dutinových podlah se v naší praxi vyskytují a proto popisované informace o jednotlivých typech
jsou velmi důležité pro správnou praxi.
2.1.Dutinové podlahy
Dutinové podlahy nejvíce používané ve Švýcarsku a okolních zemích jsou nově systematicky
prezentovány prostřednictvím Katalogu standardizovaných položek (NPK) Švýcarské centrály pro
racionalizaci stavebnictví (CRB). Tato systematizace byla přejata.
K těmto podlahovým systémům existují dvě zkušební a klasifikační normy:
ČSN EN 12825 Zdvojené podlahy Doppelböden (auch als SIA 255.001 bezeichnet) (označováno také
jako SIA 255.001) - zdvojené podlahy se skládají z dlaždic vyrobených sériově v závodě.
ČSN EN 13213 Dutinové podlahy (Hohlböden (auch als SIA 255.002 bezeichnet) (označováno také
jako SIA 255.002) - dutinové podlahy jsou zhotovovány na stavbě se samonivelačním potěrem nebo
s potěrem.
Kromě toho se užívají i Kompozitní zdvojené podlahy. Tyto jsou, vzhledem k zatížení, klasifikovány
podle ČSN EN 13213.
2.1.1 Zdvojené podlahy s nášlapnou vrstvou nalepenou v závodě
(NPK 665 – Část 200) - Jakékoliv zdvojené podlahové desky, většinou ve formátu
600 × 600 mm, se pokládají na nosnou konstrukci z jednotlivých stojek (méně často s nosníkovými
profily C). Tyto podlahové nášlapné vrstvy se lepí na zdvojené podlahové desky v závodě jako
součást výrobního procesu. Poté se osazuje ochrana hran.
221
Zdvojená podlahová deska a nášlapná vrstva tvoří nedílnou součást, která se pokládá jako celek.
Upozorňujeme, že není vhodné provádět řemeslnou pokládku keramické dlažby a poté ji
lepit na zdvojené podlahové desky sloužící jako polotovar a ochranu hran vést až po horní
hranu nášlapné vrstvy.
2.1.2 Zdvojené podlahy pro dodatečnou pokládku nášlapné vrstvy
(NPK 665 – Abschnitt 300) - Jakékoliv zdvojené podlahové desky, většinou ve formátu 600 × 600
mm, se pokládají na nosnou konstrukci z jednotlivých stojek (méně často: s nosníkovými profily
C). Tyto podlahy se hodí pro pokládku plovoucích netuhých podlahových povlaků, zvláště pro
textilní krytiny ve formě plátů. Plovoucí podlahy musí být schopny pojmout na hranách desek
často relativně velké vertikální pohyby (přípustné jsou až 4 mm pod užitným zatížením). Pro
metrážní zboží (textil, PVC apod.) není tento podklad vhodný. Zcela nevhodný je pro pokládku
keramiky.
2.1.3 Kompozitní zdvojené podlahy
(NPK 665 – Část 400) Prefabrikované desky ze závodu, často ve formátu 600 × 600 mm nebo
1200 × 600 mm, se pokládají zpravidla na jednotlivé stojky a z čelní strany se navzájem lepí se
spojem na pero a ozub, resp. na pero a drážku. Tím vznikne uzavřená plocha, která se jeví –
kromě míst slepení u styku desek – jako broušená ze závodu.
Aplikace tohoto podlahového systému zhotovovaného suchým způsobem je stále častější,
a v neposlední řadě je tento systém vybírán i díky široké paletě různých volitelných nášlapných
vrstev. Zejména se hodí i pro pokládku keramické dlažby, pokud se dodrží nejdůležitější
podmínky týkající se okrajů.
2.1.4 Dutinové podlahy se ztraceným bedněním na rektifikovatelných stojkách
(NPK 667 – Část 200) - Bednicí desky se pokládají na jednotlivé nastavitelné nožky a zakryjí
se separační a kluznou vrstvou (PE fólie). Na tento podklad se nanáší nosná vrstva, běžně
samonivelační litý anhydritový (kalciumsulfátový) potěr CAF, o tloušťce od 40 do 60 mm.
Někdy se jako nosná vrstva používá i cementový potěr CT nebo (méně běžně) anhydritový potěr
CA, ale vždy v tloušťce o něco větší.
Dutinové podlahy jsou dobře známy již delší dobu, ale v současnosti se zabudovávají méně často
než kompozitní zdvojené podlahy. Narůstá i aplikace dutinových termopodlah, tzn. dutinových
podlah s integrovaným podlahovým vytápěním a chlazením.
Též se hodí pro pokládku keramických dlažeb, ty však nejsou předmětem tohoto Technického
listu.
2.1.5 Dutinové podlahy s vloženými matricemi v bednění
(NPK 667 – Část 300) - Tento systém dutinových podlah je kvůli vzhledu bednicích matric
lidově označován jako „podlaha s platem na vejce“. Nosná vrstva se včetně přizpůsobených
rektifikovatelných stojkových nožek osadí do plastové matrice. U těchto systémů je třeba pečlivě
dbát především na dostatečné vyschnutí a smrštění, musí tu proschnout i nožky upravené až na
vrchní stranu podlahy. Jako materiál nosné vrstvy se také používá samonivelační anhydritový litý
potěr CAF, cementový potěr CT nebo anhydritový potěr CA (podobně jako u dutinové podlahy se
ztraceným bedněním).
Též se hodí pro pokládku keramických dlažeb, ty však nejsou předmětem tohoto Technického
listu.
2.1.6 Jiné systémy
Občas jsou nabízeny jiné systémy, které jsou cíleně navrhovány pro řešení velmi specifického
stavebního úkolu a jsou vhodné většinou téměř výlučně pro textilní podlahové krytiny. Často je
na povrchu ocelový plech.
Pokládka keramických dlažeb na takové systémy je výjimečná a předpokládá dopředu pečlivé
naplánování a zkoušku (např. rovinnosti a stability povrchu). Po pokládce keramické dlažby už
není v podlaze možné otevření pro instalace.
2.2.Systém pokládky - obkladač
Pod systémem pokládky rozumíme v tomto Technickém listu techniku pokládání s příslušnými
materiály (základový nátěr, oddělení, lepidla a spárovací malta).
222
2.3.Bodové zatížení
Bodové zatížení se uvádí v kN. Takže např. 3 kN odpovídají 300 kg.
2.4.Pohybové změny spár
Pod pohybovými změnami spár se rozumí pohyb spáry na základě změny vlhkosti vzduchu
a případně teploty.
3. Plánovací fáze
3.1.Přehled typických problematických bodů
Při správné pokládce keramických dlažeb hrají roli různé technické aspekty, které je nutné správně
vyřešit. Dále jsou uvedeny některé z nich, které v minulosti vedly ke škodám, protože tyto aspekty
nebyly dodrženy.
Odborníci jsou zajedno v tom, že nedodržení zmiňovaných problematických bodů hrálo roli
u sledovaných škod.
3.1.1 Kompozitní podlahy zdvojené
3.1.1a Vertikální posuny
Kompozitní zdvojené podlahy mohou být zásadně měkčí než většina jiných podkladů, to znamená,
že při zatížení se mohou silněji prohýbat. U nejčastěji používaného rastrového rozměru stojek
600 × 600 mm je podle normy přípustný průhyb 2 mm. Tento průhyb je pro nepoddajnou do více
vrstev kladenou podlahovinu zpravidla příliš velký. V Katalogu standardizovaných položek NPK
665, který platí od roku 2012, se rozlišují kompozitní zdvojené podlahy pro poddajné podlahoviny
(411.100 a 412.100) a nově kompozitní zdvojené podlahy pro nepoddajné (tuhé) podlahoviny
(411.200, omezení průhybu na 0,5 mm). Jestliže je ve výběrovém řízení vypsána podlaha pro
tuhé nášlapné vrstvy (411.200), připadá v úvahu i pokládka keramiky do kombinované (spřažené)
podlahové konstrukce. Jinak musí být průhyby podlahy dopodrobna vyjasněny a při pokládce
zohledněny.
Podlahář/obkladač si musí od stavebníka/projektanta zjistit informace ohledně bodového zatížení
zdvojených podlah a vertikálních posunů zdvojených podlah vypsané ve výběrovém řízení.
3.1.1b Přidání záměsové vody při pokládce
Všechny zdvojené kompozitní podlahy lehce nebo velmi lehce absorbují vodu. Při pokládce
keramické dlažby je třeba nasákavost vody redukovat pomocí vhodného základového nátěru.
Jestliže takový základní nátěr chybí a aplikuje se dostatek záměsové vody, pak při kombinované
pokládce může vzniknout poškození tím, že podlaha přijímá během pokládky vodu a rozpíná
se. Poté lepidlo vytvrdne a keramická dlažba se vyspáruje. Bezespárá zdvojená podlaha má
po vyschnutí tendenci se opět smrštit. Keramická dlažba spojená prostřednictvím tuhého
nepoddajného lepidla tomu brání. Mezi keramickou dlažbou a bezespárou zdvojenou podlahou
vzniká pnutí. Tento tlak v keramické dlažbě může poškodit spáry, napětí ve smyku mezi nášlapnou
vrstvou a podlahou může mít za následek uvolnění a odpadávání dlaždic a jiná poškození.
Případná silná absorpce záměsové vody z lepidla do bezespáré zdvojené podlahy může ukončit
proces krystalizace cementu v lepidle a lepidlo takzvaně spálit.
Mnozí výrobci ve svém programu nabízejí pokládkové systémy, které jsou vhodné pro kombinované
kompozitní zdvojené podlahy (základový nátěr, lepidla, předpisy ohledně postupu). Oddělením
podlahy a nášlapné vrstvy v systémové shodě se zmíněnému pnutí dá zabránit.
Upozornění k difuzně parotěsně zapečetěným základovým nátěrům:
Difuzně parotěsně uzavřený základový nátěr by měl být nanášen pouze se souhlasem projektanta,
resp. jeho stavebního fyzika. Vlivem vzrůstající difuze páry se může nahromadit vlhkost, což
případně vícevrstvou zdvojenou podlahu narušuje.
3.1.1c Formáty keramických dlaždic a způsob pokládky
Čím větší jsou očekávané průhyby podkladu (3.1.1.a) a čím více se musí počítat s pnutím
z vnášené záměsové vody (3.1.1.b), o to negativnější význam mohou mít nepříznivé formáty
dlaždic a způsoby pokládky. Vhodné jsou malé rozměry (od 100 × 100 mm) a pokládka se spárou
do kříže (na střih). V každém případě se doporučuje pokládka s nízkou mezerovitostí vzduchu
v lepidle (postup Floating Buttering).
223
3.1.1d Délkové dilatace podlahy, v závislosti na změnách vlhkosti vzduchu a případně teploty
a uspořádání připojovacích a pohyblivých spár
Dilatační (pohyblivé) spáry musí stanovit projektant s tím, že zohlední specifické klimatické
poměry.
Délkové dilatace podlahy v důsledku kolísání vlhkosti vzduchu závisí na klimatických podmínkách
v budově, a to hlavně v dutině pod podlahou, a dále na parametrech materiálu podlahy. Ani jedno
z toho nemůže podlahář/obkladač ovlivnit nebo kontrolovat, odpovědnost za to nese projektant.
Totéž se vztahuje i na další případné ovlivňující faktory, jako je třeba termická aktivita stavebního
dílu (TAB) nebo rozpínání předpjatých stropů podlaží.
Jestliže jsou v plánu kompozitní zdvojené podlahy s textilními nebo pružnými krytinami, provádějí
se často bez přerušení pohyblivými spárami s rozměry několik desítek metrů. U nepoddajných
podlah připadají v úvahu délky polí, které jsou přes 8 metrů a až do 12 metrů. Posouzení, zda je
to realizovatelné, nepřísluší podlaháři/obkladači.
V případě, že bude provádět pole s rozměry přes 8 metrů až do celkem 12 metrů, měl by si nechat
od projektanta potvrdit, že takové rozdělení spár je naplánováno, projektantem schváleno, a že
podlahář nenese žádnou další odpovědnost za rozdělení spár v kompozitní zdvojené podlaze.
U kombinovaných kompozitních zdvojených podlah s podlahovým vytápěním (s integrovaným
vytápěním a chlazením) by takové stvrzení mělo probíhat důsledně vždy u každého rozměru
dilatačního pole přes 8 m.
V kompozitní zdvojené podlaze vždy musejí být připojovací spáry a při montáži systémové
podlahy mít šířku přibl. 8 mm. U připojovacích spár musí vedením stavby proběhnout přejímka.
V případě potřeby se osadí pohyblivé spáry, zvláště u dveří (pod dveřním křídlem). Připojovací
a pohyblivé spáry v kompozitní zdvojené podlaze se musí zhotovit vždy i v keramické dlažbě.
Při pokládce keramické dlažby je třeba pečlivě dbát na to, aby tyto spáry v kompozitní zdvojené
podlaze nebyly zaplněny lepidlem a neomezila se tak jejich funkce.
3.1.2 Dutinové podlahy se ztraceným bedněním na stojkách
3.1.2a Vertikální posuny
V praxi a také podle nového NPK 667 (Část 200) je minimální tloušťka nosné vrstvy dutinových
podlah přibl. 40 mm. Pokud se dodrží, pak jsou průhyby pro keramickou dlažbu zpravidla bez
závad (nepochybuje se o nich).
3.1.2b Přidání záměsové vody při pokládce
Dutinové podlahy pojímají vodu běžně méně a pomaleji, než jak tomu je u kompozitních zdvojených
podlah. Škody vzniklé kvůli příliš intenzivnímu vnášení záměsové vody jsou tím méně časté.
Principiálně však platí stejné úvahy jako u kompozitních zdvojených podlah - srovnej 3.1.1.b.
3.1.2c Formáty keramických dlaždic a způsob pokládky
Ovlivňující faktory, které je nutné mít na zřeteli (průhyby – srov. 3.1.2.a – a vnášení záměsové
vody – srov. 3.1.2.b), nejsou u dutinových podlah na rozdíl od kompozitních zdvojených podlah tak
kritické. Tím je výběr nevhodných velikostí dlaždic a způsobu pokládky o něco méně relevantní.
Přesto se dává přednost malým rozměrům (od 100 × 100 mm) a pokládce s křížovými spárami
(pokládka na střih). V každém případě se doporučuje pokládka s nízkou mezerovitostí vzduchu
v lepidle (postup Floating Buttering).
3.1.2d Délkové dilatace podlahy v závislosti na změnách vlhkosti vzduchu a uspořádání připojovacích
a pohyblivých spár
Platí stejné vysvětlivky a doporučení jako u kompozitních zdvojených podlah (3.1.1.d).
3.1.3 Dutinové podlahy s bednicími matricemi
Vysvětlivky a doporučení k dutinovým podlahám se ztraceným bedněním na stojkách platí
podobně jako pro dutinové podlahy s bednicími matricemi. Protože stojky (podpěrné nožky)
bednicích matric jsou zpravidla uspořádány v rastru 200 × 200 mm, nelze u takových podlah
počítat s vertikálními posuny. Naproti tomu je zapotřebí zvláště v oblasti stojky věnovat velkou
pozornost vyschnutí a vlastnostem smršťování.
224
4. Materiály
4.1.Základní nátěr
Většina kompozitních zdvojených podlah se skládá z anhydritové výztuže (síranu vápenatého). Aby
se zamezilo zpětnému pronikání vlhkosti, musí se kompozitní zdvojená podlaha před pokládkou
keramických dlaždic nutně opatřit základovým nátěrem omezujícím paropropustnost, který
doporučuje výrobce nabízející příslušný pokládkový systém.
4.2.Oddělující systémy
Oddělení má tu výhodu, že snižuje napětí ve smyku způsobené rozpínáním kvůli vlhkosti.
V případě, že je separační vrstva navržena, musí se překontrolovat, zda jsou zvolené systémy
dimenzovány na následující zatížení a pohyby (deklarace o užívání např. ručních nebo el.
vysokozdvižných vozíků).
4.3.Keramické obkladové prvky
Stávající Technický list pojednává pouze o keramice. Vhodnost přírodních kamenů musí být
zkoušena zvlášť.
Principiálně jsou vhodné všechny obkladačky a dlaždice/desky Skupiny I ČSN EN 14411 ed. 2
s běžnou tloušťkou cca 9 mm.
Klasifikace podle:
ČSN EN 14411 ed. 2 Skupina I, nasákavost E, označení
AI, E < 3 %, kontinuálně lisované dlaždice
BI, E < 3 %, dlaždice lisované za sucha
Formát: Velikost dlaždic pokud možno čtvercová. Jsou možné formáty od 10 cm × 10 cm až do
60 cm × 60 cm.
4.4.Lepidla
Kompozitní zdvojené podlahy jsou citlivé vůči vlhkosti. Z tohoto důvodu se musí používat cementová
lepidla, resp. lepidla pokud možno s krystalickým vázáním vody. Doporučují se lepidla třídy C2FS2
podle ČSN EN 12004 +A1 nebo podle údajů výrobce lepidel.
Vhodná jsou i lepidla na bázi umělé pryskyřice, se zohledněním aspektu paropropustnosti.
Použije se produkt se zkouškou podle ČSN EN 13888 třídy CG2, podle možnosti rychle tuhnoucí.
Mezi spárovacím vzorkem a finální vrstvou podlahy mohou vzniknout i při použití stejného
spárovacího materiálu barevné diference (SIA 248).
V oblasti boků spár se mohou objevit v závislosti na daném systému vlasové trhlinky, ty se však
nepovažují za závadu.
5. Pracovní postup
5.1.Z hlediska projektu
Projektant zhotoví plán spár. Místnosti (prostory) se navzájem oddělují nepřetržitou pracovní pohyblivou spárou. Viz náčrtek v příloze. Velikost dilatačních polí dle možnosti maximálně 8 × 8 m,
poměr délky/šířky max. 1:1,5.
Pohyblivé spáry kompozitní zdvojené podlahy se celoplošně převezmou v keramické nášlapné
vrstvě. Zapotřebí jsou cca 8mm pracovní - připojovací spáry (min. šířka 4 mm + pohybové změny
spár 4 mm).
5.2.Základový nátěr
Parotěsné základové nátěry smějí být nanášeny pouze na základě nařízení, po dohodě
s projektantem.
Opatření základovým nátěrem se provádí podle údajů výrobce, především potřebné množství,
náležitý směšovací poměr a doba vyschnutí až do další pokládky.
225
5.3.Oddělení
Podle specifických klimatických údajů ve fázi užívání budovy a podle parametrů kompozitní
zdvojené podlahy (mimo jiné hodnoty šíření vlhkosti konstrukcí) se může doporučit oddělení
(separační vrstva). Firmy nabízející oddělující systémy musejí mít k dispozici zmíněné údaje, aby
systém mohly nabízet se zaručenou schopností pojmout vznikající pohyby.
Spáry v kompozitních zdvojených podlahách se přejímají i u oddělených nášlapných vrstev.
Oddělující vrstva se pokládá podle údajů výrobce.
5.4.Pokládka
Pokládka keramických dlaždic mimo interval relativní vlhkosti vzduchu 40–65 % by měla probíhat
jen po předchozím oddělení separační vrstvou. Pokládka se provede s nízkou mezerovitostí (např.
postupem Floating Buttering). Dlaždice je nutné opatřit křížovými spárami.
Pro zamezení tuhých spojů mezi stěnami a hraničními stavebními částmi se použijí okrajové
dilatační pásky s min. tloušťkou 8 mm. Je třeba dbát na to, aby styčné pracovní (připojovací) spáry
kompozitní zdvojené podlahy nebyly vyplněny lepidlem a mohly tak plnit svou funkci.
5.5.Spárování
V případě, že se zabudovává do podlah oddělující vrstva, musí se před vyspárováním dodržet
čekací doba předepsaná firmou konkrétně nabízející daný oddělující systém. Doporučujeme
neprovádět spárování dříve, než za 24 hodin. Pokud byly nášlapné vrstvy zabudovány v kombinaci
s kompozitními zdvojenými podlahami, je třeba zpravidla dodržet čekací lhůtu 7 kalendářních dnů.
Kratší čekací doby lze vzít v úvahu jen po pevné dohodě mezi obkladačem, projektantem, vedením
stavby a zhotovitelem kompozitní zdvojené podlahy.
Je třeba se vyhnout přehnanému vnášení vody při spárování. Tuhé spáry by měly mít min. 3mm
šířku.
5.6.Spáry dilatačních polí v keramické dlažbě
Spáry s dilatačními poli se provádějí elastickou těsnicí hmotou.
Uspořádání se řídí velikostí a členěním půdorysu nášlapné plochy. Rozteč je odvislá od očekávané
délkové dilatace na základě kolísání teplot a vlhkosti a nemá přesáhnout 8 m. Poměr délky/šířky
je 1:1,5.
Spáry se oddělují nepřetržitě až na kompozitní zdvojenou podlahu. Šířka spáry min. 5 mm.
5.7.Pohyblivé spáry v kompozitní zdvojené podlaze
Pohyblivé spáry kompozitní zdvojené podlahy se přejímají do keramické dlažby. Šířka spár
v keramické dlažbě však musí být min. 5 mm.
6. Povinnosti a odpovědnost smluvních partnerů
Platí např. podle občanského zákoník (ustanovení podle SIA 248/118). Stavebník může pověřit
odpovědností svého zástupce, jako je architekt, projektant.
Projektant (inženýr, architekt, vedení stavby) nese odpovědnost především za:
• Koncepci celého systému s dostatečnou únosností a vhodností používání.
• Při projektové činnosti zohlednění vlastností specifických pro keramiku; doporučuje se včasné
kontaktování odborníka na obkladové prvky.
• Koordinaci dokumentace všech koncepčních a konstrukčních zvláštností v prováděcí
dokumentaci ohledně dlažeb, které jsou pro provádění důležité a směrodatné.
• Naplánování dostatečné doby vyschnutí.
• Vypracování plánů spár v daném případě po dohodě se zúčastněnými profesemi.
• Definici a vypracování deklarace o užívání
• Definici očekávaných maximálních bodových a plošných zatížení a předání těchto údajů
obkladači.
• Odevzdání detailních plánů a pokynů.
• Převzetí kompozitních zdvojených podlah za účelem schválení následných obkladačských
prací.
• Naplánování a kontrolu keramických dlaždic a pomocných materiálů, které se mají použít.
• Na žádost zhotovitele – za nařízení opatření u speciálních poměrů týkajících se vlhkosti a teploty.
226
• Sledování a ochranu čerstvě položených keramických dlažeb před příliš brzkým uvedením do
provozu.
• Posouzení a naplánování stavebně fyzikálních náležitostí oddělujícího systému.
• Nařízení náležitých hydroizolací a ochrany proti provlhnutí.
6.2.Povinnosti zhotovitelů kompozitních zdvojených podlah
Zhotovitel kompozitní zdvojené podlahy nese odpovědnost především za:
• Kontrolu hrubého podkladu poskytnutého stavebníkem z hlediska rozměrové přesnosti, kvality
povrchu a schnutí.
• Zabudování podlahových systémů, které splňují zatížení specifikované ve smlouvě o dílo. Sem
patří hlavně:
-- zatížení, tzn. přípustné bodové zatížení,
-- třída maximální vertikální posun (= přibližný průhyb),
-- průtah vlivem vlhkosti (horizontální délková dilatace ve funkci změny relativní vlhkosti
vzduchu).
Ideální je dokumentace těchto i dalších směrných hodnot kompozitní zdvojené podlahy pomocí
produktového datového listu, který bude mít k dispozici i obkladač.
• Provádění dilatačních (pohyblivých) a styčných (připojovacích) spár podle plánu spár
vypracovaného projektantem.
• Odstranění zbytků lepidla na vrchní straně kompozitní zdvojené podlahy, které systematicky
vznikají při lepení se spojem desek na pero a drážku.
6.3.Povinnosti podlaháře/obkladače
V podmínkách ČR platí ustanovení občanského zákoníku (Ve Švýcarsku je toto upraveno normou
a tak vedle bodů uvedených v kapitole 5 normy SIA 248) má podlahář/obkladač tyto povinnosti:
• Požadování parametrů (směrných údajů) ke kompozitní zdvojené podlaze (např. technický list
k produktu) a specifických údajů ke klimatickým podmínkám ve fázi užívání budovy. Zohlednění
těchto technických údajů při výběru systému pokládky.
• Překontrolování správnosti rozměrů a kontrola stávajícího podkladu poskytnutého stavebníkem
(z hlediska trhlin, zjevných závad, pohyblivých a konstrukčních spár).
• Použití vhodných základových a izolačních materiálů.
• Použití vhodných obkladových prvků – dlaždic/desek, lepidel a spárovacích hmot pro příslušný
podklad.
• Kontrolu požadovaných velikostí dilatačních polí a připojovacích (styčných) spár.
• Dodržení čekací doby vytvrzení lepidla před prováděním spár.
• Oznámit okamžik použitelnosti podlah projektantovi.
• Informovat stavebníka o kontrolách údržby pružných spár.
• Odevzdat doporučení ohledně čištění.
6.4.Povinnosti stavebníka ohledně údržby
Stavebník nese odpovědnost především za:
• Kontrolu a údržbu pružných spár.
• Údržbové čištění (je nutné dávat pozor na to, aby čištění keramických dlažeb na kompozitních
zdvojených podlahách bylo prováděno vhodnými čisticími prostředky bez velkého vnášení vody).
• Doložení deklarace o užívání (viz bod 7).
• Dodržení specifických klimatických podmínek.
7. Deklarace o užívání se vyhotovuje na základě dialogu mezi stavebníkem
a projektantem
Na keramické dlažby na kompozitní zdvojené podlaze platí následující podmínky vyplývající z Deklarace
o užívání:
• plánované klimatické podmínky,
• zatížení,
• čištění (jak a čím).
Deklarace o užívání popisuje:
•
•
•
•
všeobecné cíle užívání stavebního díla,
okolí a požadavky třetích subjektů,
požadavky provozu a údržby,
zvláštní zadání stavebníka,
227
• ochranné cíle a zvláštní rizika,
• normativní ustanovení.
8. Výkresy
8.1.Přehledný plán
Přehledný plán
Detail 2
Spáry pro napojení na stěnu
Detail 1
Dilatační pracovní
(pohyblivá) spára
v kompozitní zdvojené
podlaze a keramické dlažbě
Detail 3
Spára omezující velikost
dilatačního pole v keramické
dlažbě
Obr. 36-1 Plán dilatačních spár
8.2.Detail 1 Dilatační spára v kompozitní zdvojené podlaze a keramické dlažbě. Elastická
těsnicí hmota
Polyuretanová šňůra
Stojka zdvojené podlahy
Keramické dlaždice např. 60 × 60
Lepidlo
Oddělující (separační) vrstva
Základový nátěr
Kompozitní zdvojená podlaha
Betonový strop
Obr. 36-2 Dilatační spára ve zdvojené podlaze – detail 1
228
8.3.Detail 2 Spáry pro napojení na stěnu
Obr. 36-3 Spáry pro napojení na stěnu – detail 2
8.4.Detail 3 Spára dilatačního pole v keramické dlažbě
Obr. 36-4 Spára dilatačního pole v keramické dlažbě – detail 3
229
9. Kontrolní seznam pro kompozitní zdvojené podlahy (před pokládkou dlaždic)
Stavebník: __________________________________________
Předmět/akce:
__________________________________________
Projektant: __________________________________________
Termín provedení:
__________________________________________
Dotazy
1
Je k dispozici informace o užívání
2
Jsou k dispozici údaje o bodových zatíženích uvedené ve
vypsaném výběrovém řízení, vertikální posuny a dilatace
kompozitní zdvojené podlahy?
3
Je k dispozici plán spár?
4
Jsou spáry v kompozitní zdvojené podlaze provedeny
podle plánu spár?
5
Je kompozitní zdvojená podlaha vizuálně suchá a
nevykazuje žádná vlhká místa (skvrny)?
6
Jsou odstraněny zbytky lepidla na okrajích dlaždic
kompozitní zdvojené podlahy?
7
Je k dispozici u stěn a zárubní odstup cca 8 mm až po
horní hranu kompozitní zdvojené podlahy?
8
Má kompozitní zdvojená podlaha nějaká nepružná (tuhá)
napojení na cizí stavební části?
9
Je kompozitní zdvojená podlaha rovná a stabilní?
10
Je kompozitní zdvojená podlaha bez trhlin?
11
Souhlasí výšky kompozitní zdvojené podlahy, je možné
dodržet požadované tloušťky vrstev?
12
Dají se zjistit zjevné (viditelné) závady?
13
Je kompozitní zdvojená podlaha čistá a očištěná/
uklizená?
230
ano
ne
Pokud ne, opatření
TECHNICKÝ LIST 37
PODKLADY PRO INTERIÉROVÉ
STĚNOVÉ OBKLADY Z KERAMIKY,
PŘÍRODNÍHO A TECHNICKÉHO
KAMENE
Zpracováno podle “Untergründe für Wandbeläge aus Keramik, Natur- und Kunststein
(Fliesen und Platten) im Innenbereich“
Schweizerische Plattenveband vydal: říjen 2009
231
Podklady pro interiérové stěnové obklady z keramiky, přírodního
a technického kamene (obklady a obkladové desky)
Schweizerischer Maler- und Gipserunternehmer-Verband SMGV (Švýcarský svaz malířů/sádrokartonářů
a štukatérů)
Schweizerischer Plattenverband SPV (Švýcarský svaz obkladačů)
Verband Schweizerischer Hafner- und Plattengeschäfte VHP (Svaz švýcarských kamnářských
a obkladačských podniků)
Schweizerische Vereinigung der Trockenmörtelhersteller VTH (Švýcarské sdružení výrobců suchých
maltových směsí)
Schweizerischer Verband der Gips- und Gipsbauplattenindustrie SVGG (Švýcarský svaz stavebního
průmyslu v oblasti sádrových tvárnic a celosádrových masivních příčkových panelů)
Úvod
Tento Technický list slouží jako prostředek dorozumění mezi zhotovitelem štukových a sádrových
konstrukcí při suché výstavbě a obkladačem na jedné straně a projektantem/stavebníkem na druhé
straně. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně uváděných druhů prací při provádění podkladů
a příslušných obkladů stěn. Má sloužit k zajištění provádění projektu a jeho realizace a napomoci
předcházení škodám.
Tento Technický list si ani neklade požadavky na úplnost nebo všeobecnou platnost; právní nároky vůči
autorům, resp. vydavateli z něj nelze odvozovat.
Obsah
1. Všeobecná část.......................................................................................................................233
1.1.Rozsah odpovědnosti.................................................................................................................233
1.2.Podklady......................................................................................................................................233
1.3.Upozornění...................................................................................................................................234
1.4.Suché a mokré prostředí (včetně definic mokrých prostor se stříkající vodou
z pohledu klasifikace prostor a jejich zatížení vlhkostí a vodou)...........................................234
1.5.Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí....................................................................235
2. Realizace a obkladačské materiály..................................................................................237
2.1.Tolerance u obkladačských prací..............................................................................................237
2.2.Obkladačské materiály...............................................................................................................237
3. Realizace, omítkové podklady a omítky pro obklady stěn........................................237
3.1.Tolerance u omítacích prací.......................................................................................................237
3.2.Podklady pro omítací práce.......................................................................................................239
3.3.Materiály pro omítky a jejich oblasti použití.............................................................................239
4. Suchá konstrukce jako podklad pro stěnové obklady................................................241
4.1.Tolerance u suché výstavby.......................................................................................................241
4.2.Materiál obložení pro suchou výstavbu....................................................................................241
4.3.Provádění suché výstavby podle materiálů a systémů...........................................................242
Publikace..........................................................................................................................................245
232
1. Všeobecná část
1.1.Rozsah odpovědnosti
Poznámka vydavatele
Stávající Technický list platí v celém Švýcarsku pro všechny podklady uvedené v tabulkách.
Nahrazuje ve všech částech Technický list 2001 „Podklady pro stěnové obklady z keramiky,
přírodního a technického kamene“ a splňuje současný stav techniky; z těchto doporučení nevyplývá
převzetí odpovědnosti.
1.2.Podklady
• Přiměřeně platí ustanovení občanského zákoníku (SIA 118 „Allgemeine Bedingungen für
Bauarbeiten“ - Norma SIA 118 „Všeobecné podmínky pro stavební práce“).
• ČSN EN 13914-2 - Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek (Empfehlung
SIA V 242/1 „Verputz- und Gipserarbeiten“, 1994, Doporučení SIA V 242/1 „Omítkářské
a štukatérské práce“, 1994).
• Pokynů Cechu suché výstavby ČR a Cechu sádrokartonářů Empfehlung SIA V 242/2
„Gipserarbeiten-Trockenbau“, 1994 (Doporučení SIA V 242/2 „Štukatérské práce a suchá
výstavba“, 1994).
• ČSN EN 14618 - Umělý kámen Norm SIA118/244 „Allgemeine Bedingungen für Kunststeinarbeiten“
(Norma SIA 118/244 „Všeobecné podmínky pro práce s technickým kamenem“Norm SIA 244
„Kunststeinarbeiten – Beläge, Bekleidungen und Werkstücke“, 2006. (Norma SIA 244 „Práce
s technickým kamenem – obklady, obložení a opracovávané kameny“, 2006). ČSN EN 12440
Přírodní kámen – Pojmenování
• ČSN EN 12059 Výrobky z přírodního kamene – Rozměrné kamenné výrobky – Požadavky
(Norm SIA 118/246 „Allgemeine Bedingungen für Natursteinarbeiten“ (Norma SIA 118/246
„Všeobecné podmínky pro práce s přírodním kamenem“). Norm SIA 246 «Natursteinarbeiten –
Beläge, Bekleidungen und Werkstücke», 2006. (Norma SIA 246 „Práce s přírodním kamenem
– obklady, obložení a opracovávané kameny“, 2006).
• Norma SIA 118/248 „Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten“. (Norma SIA 118/248
„Všeobecné podmínky pro obkladačské práce“).
• ČSN 733450, ČSN733451 (Norm SIA 248 «Plattenarbeiten – Beläge und Bekleidungen mit
Keramik, Glas und Asphalt», 2006 (Norma SIA 248 „Obkladačské práce – obklady a obložení
s keramikou, sklem a asfaltem“, 2006.
• ČSN EN 12004 +A1: Lepidla pro keramické obkladové prvky – Požadavky, hodnocení shody,
klasifikace a označení (Norm SIA 248.515 „Mörtel und Klebstoffe für Fliesen und Platten –
Anforderungen, Konformitätsbewertung, Klassifizierung und Bezeichnung“. ) „
• ČSN P 73 0600 (Norm SIA 118/271 „Allgemeine Bedingungen für Abdichtungen von Hochbauten“
Norma SIA 118/271 „Všeobecné podmínky pro hydroizolace pozemních staveb“). Norm SIA 271
„Abdichtungen von Hochbauten“. (Norma SIA 271 „Hydroizolace pozemních staveb“).
• Norm SIA 118/274 „Allgemeine Bedingungen für Abdichtungen von Fugen in Bauten“ (Norma
SIA 118/274 „Všeobecné podmínky pro utěsnění spár staveb).
• ČSN74 6077 (Norm SIA 274 „Abdichtungen von Fugen in Bauten“, Norma SIA 274 „Utěsnění
spár staveb“).
• ČSN ISO 7737 (Empfehlung SIA V 414/10 „Masstoleranzen im Hochbau“, 1987. Doporučení
SIA V 414/10 „Rozměrové tolerance u pozemních staveb“, 1987).
• Např. CEN/TR 15124Navrhování, příprava a provádění vnitřních sádrových omítkových systémů
NPK 671 «Gipserarbeiten: Innenputze und Stuckaturen», 2010 (Katalog standardizovaných
položek NPK) 671 „Práce se sádrou: vnitřní omítky a štukatérské práce“, 2010.
• NPK 643 „Gipserarbeiten, Trockenbau Wände“, 1999. (NPK 643 „Štukatérské práce, suchá
výstavba stěn“, 1999).
• NPK 645 „Plattenbeläge“, 2005. (NPK 645 „Obkladové prvky, obklady z desek“, 2005).
• BAKT (Bundesarbeitskreis Trockenbau) Info Technik: „Bäder im Trockenbau“, 1993. (BAKT
(Spolkový pracovní kruh Suchá výstavba) Info Technika: „Suchá výstavba koupelen“, 1993.
• Merkblatt «Hinweise für die Ausführung von Verbundabdichtungen mit Bekleidungen und
Belägen aus Fliesen und Platten für den Innen- und Aussenbereich» des ZDB. (Technický list
„Upozornění k provádění systémové hydroizolace s obloženími a obklady z obkladaček a desek
pro interiér a exteriér“ ZDB (Německý centrální stavební svaz)).
233
V ČR omítky jsou upraveny celou řadou norem a technických doporučení jde např. ČSN EN 9981, ČSN EN 13279. ČSN EN 13914-2, ČSN EN 13658-1,2, ČSN 732310, ČSN 722430-1, CEN/TR
CEN/TR 15123, CEN/TR 15124, CEB/TR 15125.
1.3.Upozornění
Stěnové obklady z keramiky, přírodního a technického kamene mají hmotnost, kterou je třeba mít na
zřeteli. Zhotovitel, který zhotovuje podklad, musí této skutečnosti věnovat dostatečnou pozornost.
Podklad musí být dostatečně nosný, aby stěnový obklad udržel. Na posouzení maximálně
přípustného obsahu vlhkosti se vztahují údaje uvedené v ČSN EN 13318 (Doporučení SIA V 242/1,
čl. 5 22).
Tento Technický list se vztahuje na běžné obklady z keramiky, přírodního a technického kamene, jež
jsou umisťovány na běžné podkladní omítky nebo konstrukce a panely/desky. Pokud jsou desky/
panely těžší, je nutné si předem s účastníky výstavby vyjasnit druh podkladní omítky, resp. u suché
výstavby vhodnou konstrukci a vhodné obložení deskami.
Nesmí se zapomínat na obsah vlhkosti a s tím spojené smršťování a rozpínání a změny délky
různých podkladů vlivem teplot, zvláště betonu a obložení a ošetřit je vhodným opatřením, jako je
velikost dilatujících polí, druh spáry a její uspořádání (např. dělení polí u betonu ≤ 6 m).
1.4.Suché a mokré prostředí
Jako suché prostory jsou v tomto Technickém listu definovány níže uvedené stěnové plochy:
•
•
•
•
splachovací záchody pro návštěvníky (bez možnosti sprchování a koupání),
prostory pro běžný provoz v domácnosti,
běžně využívaná kuchyň,
stěny v objektech sociálního zařízení, jako např. umývadlo a závěsné WC apod., pokud neslouží
zároveň jako koupelny.
Mokré prostory jsou z pohledu klasifikace prostor a jejich zatížení vlhkostí a stříkající vodou
rozděleny do níže uvedených tříd zatížení vlhkostí (Feuchtigkeits-Beanspruchungsklassen, FBK) a
definovány podle náčrtů (kolonka vpravo):
Tab. 37-1 Definice zón se stříkající vodou podle FBK
FBK
Zatížení
Příklady použití
0
Plochy stěn málo jen přechodně a krátkodobě
zatížené stříkající vodou
Stěny v koupelnách běžně používané
v domácnosti s vanou, resp. sprchovou
vaničkou, bez podlahové vpustě
A 01
Plochy stěn mírně jen přechodně a krátkodobě
zatížené stříkající vodou
Stěny zatěžované stříkající vodou
v koupelnách, běžně používané v
domácnosti a s podlahovou vpustí
A1
Plochy stěn hodně zatížené užitkovou a čisticí
vodou
Stěny ve veřejných sprchách a v
komerčním/průmyslovém prostředí
Obr. 37-1 Definované zóny se stříkající vodou
podle FBK 0.
234
Obr. 37-2 Definované zóny se stříkající vodou podle FBK A01 a A1.
1.5.Povinnosti a odpovědnost zúčastněných profesí
1.5.1 Všeobecné povinnosti (projektant, štukatér a montér suchých sádrových konstrukcí, obkladač,
zhotovitel a stavebník)
Dozor prováděný stavebníkem prostřednictvím vedení stavby nezprošťuje zhotovitele zákonné
povinnosti stavebníkovi neprodleně oznamovat okolnosti, které ohrožují řádné a včasné
provedení díla. V případě porušení této povinnosti nese zhotovitel případné následky, s výjimkou,
kdy vedení stavby o předmětných okolnostech prokazatelně vědělo i bez oznámení. Oznamování
musí být písemná; ústní oznámení je nutné zaprotokolovat viz ustanovení občanské zákoníku
(norma SIA 118, čl. 25, odst. 1 + 2).
1.5.2 Projektant (inženýr, architekt, vedení stavby)
• Nutná upozornění ve Výkazu výměr (soupisu prací) jako požadavky na konstrukci včetně
definice stupňů jakosti, na materiály, jež se mají použít, zatížení stěny, naplánované zatížení
místnosti, údaje o účelu použití, a jestli se budou aplikovat soklové desky, nebo ne.
• Dostačující doby vyschnutí ve stavebním harmonogramu (v závislosti na používaných
materiálech) nebo pokud to není možné, naplánování alternativního způsobu provedení stěny.
• Odsouhlasení velikostí dilatačních polí a druhu spár vzhledem k očekávánému působení
přetváření.
• Uspořádání polí na betonových podkladech, kde nesmí být překročena délka max. ≤ 6 m.
• Uspořádání a dimenzování dilatačních (pohyblivých) a konstrukčních spár budovy a nosných
konstrukcí.
• Uspořádání dilatačních a konstrukčních spár vyplývající ze změn dimenzování podkladu,
resp. obkladu.
• Uspořádání náležitých hydroizolací a ochranných vrstev proti provlhnutí.
• Naplánování a zhotovení lícové stěny nebo předsazených skořepin u nevyschnutých podkladů
či podkladů bez přetváření.
• Použití cementové podkladní omítky s pevností v tlaku ≥ 6 N/mm2, pokud se jedná
o velkoformátové obkladové desky (≥ 1600 cm2), jež se mají použít do středněvrstvého lože.
Důležité pro zimní stavby:
• Zde je nutné v průběhu stavby mít na paměti zvláště teplotní a tepelně izolační podmínky!
• Empirické pravidlo týkající se doby vyschnutí omítek:
• Na každý mm tloušťky omítky = 2 dny vysychání
• Toto pravidlo platí jen při dobře zajištěném, efektivním a pravidelném příčném větrání stavby
a okolní teplotě ≥ 10 °C.
235
1.5.3 Povinnosti štukatéra, sádrokartonáře a montéra suchých staveb
• Informaci stavebnímu vedení, k rukám podlaháře, ohledně větších tlouštěk podkladní omítky,
druhu podkladní omítky (případně odchylky od smlouvy o dílo) a jejich stáří.
• Kontrolu hrubého podkladu poskytnutého objednatelem z hlediska únosnosti, tolerancí
(přesnosti), stability, kvality povrchu a suchosti (měření vlhkosti podle C2).
• Použití vhodných materiálů odsouhlasených z hlediska třídy zátěže vlhkostí.
• Aplikaci přídržné vrstvy/spojovacího můstku na betonový a ztvrdlý hladký cementový tmel.
• Dodržení předepsaných plánovaných tlouštěk u podkladní omítky (uvnitř 10 mm).
• Stejnoměrnou pevnost jím zhotovené omítkové vrstvy a zhotovení hrubého a přilnavého
povrchu.
• Stabilitu a nosnost jím zhotovených konstrukcí jako příček, předsazených skořepin a obložení.
• U vlastních prací převzetí všech dilatačních spár z podkladu.
• Splnění objednaných stupňů jakosti v podkladní omítce (podle Technického listu
„Putzoberflächen im Innenbereich“ (Povrch omítky v interiéru) a kvality všech konstrukcí
montovaných na sucho.
• Zatmelení spár ve shodě se systémem (Q1 Základní zatmelení).
1.5.4 Povinnosti obkladače
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Kontrolu podkladu z hlediska pevnosti/opískování, přesnosti a zjevných nedostatků.
Vyjasnění druhu podkladní omítky (viz kolonka vedle vpravo).
Překontrolování náležitých velikostí polí, druhů a uspořádání spár podkladu.
Kontrolu, zda je zabudován flexibilní těsnicí pásek (Popis viz strany 12/13).
Použití vhodných lepidel, spárovacích hmot a základních nátěrů pro příslušný podklad a třídu
zátěže vlhkostí.
Provedení izolačních nátěrů, izolačních pásů a těsnicích manžet podle údajů výrobce.
Vhodnost stanovených stěnových desek/panelů.
Zatmelení spár u sádrokartonových desek, pokud je štukatér nebo montér suchých staveb
vzhledem k podmínkám systému nezaplnil.
Dodržení přípustných tlouštěk vrstev lepidel.
U vlastních prací převzetí všech dilatačních spár z podkladu.
Provedení pružných dilatačních spár.
Předání doporučujících informací ohledně čištění.
Důležitá vyjasnění ze strany obkladače:
1. Zpětný dotaz k podkladní omítce
Zpětnými dotazy zajistit, aby podkladní omítka měla stáří min. 20 dní a tím byl z největší části ukončen
vývoj pevnosti.
2. Obsah vlhkosti v podkladní (jádrové) omítce
Tab. 37-2 Maximální přípustná hodnota vlhkosti je
Cementové podkladní omítky
≤ 4,0 %
Vápenocementové podkladní omítky
≤ 3,0 %
Sádrocementové podkladní omítky
≤ 3,0 %
Sádrové, resp. sádrovápenné podkladní omítky
≤ 2,0 %
Jiné druhy podkladních omítek
podle údajů výrobců
Pro účely prvního rychlého hrubého nálezu týkajícího se obsahu vlhkosti podkladní omítky stačí také
jednoduché elektronické měřicí přístroje k měření odporu (ohmmetry).
1.5.5 Povinnosti zhotovitele
• Nutné použití elastických těsnicích pásků (Popis viz strany 12/13).
• Kontrolu těsnicích manžet u potrubních prostupů.
236
• Před montáží krycích rozet utěsnění v oblasti prostupů trubek.
• Izolující tmelicí práce u dalších provrtaných otvorů plošných izolací (držáky na mýdlo, držáky
sprch, příčky atd.).
1.5.6 Povinnosti stavebníka
• Roční kontrolu a povinnost údržby všech spár z hlediska zjevných poškození (jako např.
přerušení boční spárové hrany, chybějící místa v obkladových spárách na bázi cementu atd.).
• Kontrolu údržby nášlapné vrstvy (viditelná poškození, trhliny atd.).
• Odtok vody (bez nahromaděných vlasů, nečistot atd.).
2. Realizace a obkladačské materiály
2.1.Tolerance u obkladačských prací
Podle normy ČSN 733451 (SIA 248 „Obkladačské práce“) se tolerance ložení vrstvy (vodorovně
a svisle) se řídí u tmelení i uhlazování zubovou zednickou lžící vždy podle příslušného podkladu.
Tolerance rovinnosti povrchů stěnových obkladů má při 2m rozteči měření délku ± 3 mm.
2.2.Obkladačské materiály
2.2.1 Základní nátěr (základní ochranná vrstva)
Vždy podle druhu podkladu se použijí materiály podle zadání výrobců lepidel, resp. utěsnění.
2.2.2 Plošné izolace
Plošné izolace musejí být vždy odsouhlaseny vzhledem k příslušné třídě zátěže vlhkostí. Musí
být splněny požadavky níže uvedeného Technického listu:
Technický list Systémová hydroizolace pod obklady/dlažby z keramiky a přírodního kamene v
interiéru (SPV „Verbundabdichtungen von Keramik- und Natursteinbelägen im Innenbereich“).
2.2.3 Lepidla
Lepidla se použijí podle normy ČSN EN 12004 +A1 Lepidla pro keramické obkladové prvky –
Požadavky, hodnocení shody, klasifikace a označení:
• Cementové lepidlo s plastickými přísadami (C).
• Disperzní lepidlo (D).
• Lepidlo z tvrditelných reaktivních pryskyřic (R).
Výběr lepidla, resp. lepicí hmoty probíhá podle Tabulek 1 a 2 tohoto Technického listu, dále
podkladu a obkladového materiálu.
2.2.4 Spárovací malta
Rozlišuje se mezi:
• Spárovací maltou na bázi cementu.
• Spárovací maltou na bázi cementu, zušlechtěnou plastickými přísadami.
• Spárovací maltou na bázi reaktivní pryskyřice.
Při výběru spárovací malty je třeba zohlednit vlastnosti a kvalitu obkladového materiálu, pozdější
zatížení uživatelem a oblast použití.
3. Realizace, omítkové podklady a omítky pro obklady stěn
3.1.Tolerance u omítacích prací
ČSN EN 998-1 uvádí třídy rovinnosti
Tab. 37-3 Třídy rovinnosti konečné úpravy omítky
Třída
Požadovaná obvyklá rovinnost –
mezera mezi srovnávací latí
Nejmenší rovinnost podkladu k dosazežení
požadované obvyklé rovinnosti
0
Bez požadavku
1
10 mm na 2 metry
15 mm na 2 metry
2
7 mm na 2 metry
12 mm na 2 metry
3
5 mm na 2 metry
10 mm na 2 metry
4
3 mm na 2 metry
5 mm na 2 metry
5
2 mm na 2 metry
2 mm na 2 metry
Bez požadavku
Podle Doporučení SIA V 242/1 „Omítkářské a štukatérské práce“ jsou pro podkladní omítky tyto
237
maximální odchylky:
Rozměrové tolerance pro svislost a vodorovnost ploch
Tab. 37-4 Odstup měrných bodů v metrech a tolerovatelné odchylky v milimetrech
Vázané
měrné body *
0,4 m
1m
2m
4m
10 m
20 m
Standardní
požadavky
4 mm
4 mm
6 mm
8 mm
12 mm
16 mm
Rozměrové tolerance pro rovinnost povrchů
Tab. 37-5 Odstup měrných bodů v metrech a tolerovatelné odchylky v milimetrech
Volné měrné
body *
0,4 m
1m
2m
4m
10 m
20 m
Standardní
požadavky
2 mm
3 mm
5 mm
8 mm
12 mm
16 mm
* Definici „vázaných měrných bodů“ a „volných měrných bodů“ s příslušnými náčrtky najdete v Technickém
listu SMGV „Oberflächengüten und Masstoleranzen im Trockenbau“ (Jakosti povrchů omítek a rozměrové
tolerance v suché výstavbě), a to na straně 11.
Větší přesnost při provádění omítek musí být podle Doporučení SIA V 242/1, čl. 7 12 zvlášť specifikována v
Soupisu prací (Výkazu výměr).Jinak musí být dodrženy smluvené stupně jakosti povrchu omítek se základním
tmelením.
ČSN 734505 uvádí tyto dovolené vlhkosti
Tab. 37-6 Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru nebo potěru na bázi síranu vápenatého
v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy
Nášlapná vrstva
Cementový potěr
Potěr na bázi síranu
vápenatého
Kamenná nebo keramická dlažba
5,0 %
0,5 %
Lité podlahoviny na bázi cementu
5,0 %
Nelze provádět
Syntetické lité podlahoviny
4,0 %
0,5 %
Paropropustná textilie
5,0 %
1,0 %
PVC, linoleum, guma, korek
3,5 %
0,5 %
Dřevěné podlahy, parkety, laminátové
podlahoviny
2,5 %
0,5 %
V odst. 5.3.7 V případě, že součástí podlahy je systém podlahového vytápění, musí být požadavek
na nejvyšší dovolenou vlhkost u cementového potěru snížen o 0,5 %, u potěru na bázi síranu
vápenatého o 0,2 %.
Tab. 37-6 Maximálně přípustné obsahy vlhkosti v podkladu podle Doporučení SIA V 242/1, čl. 5 22
(v hmotnostních %)
Beton
3,0
Pálená cihla
4,0
Vápenopísková cihla
3,0
Cementový kámen
Pórobeton
3,0
17,0
Vypočítáno z min. 30mm hloubky pomocí gravimetrické metody měření podkladu (Darr)
V ČSN 7334505 pak v odstavci 7.14 Vlhkost je uvedeno:
Vlhkost se stanovuje sušením při zvýšené teplotě (gravimetricky) podle ČSN EN ISO 12570. Použití
jiné metody je možné pouze v případě, pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledkům jako
metoda podle ČSN EN ISO 12570. Měření se provede minimálně v jednom zkušebním místě na
každých 100 m2, nejméně ve 3 zkušebních místech. V protokolu o zkoušce musí být zaznamenána
poloha zkušebních míst.
238
Poznámky
Vzorky materiálů na bázi síranu vápenatého (např. anhydrit, sádra) je třeba sušit při teplotě
40 ± 2 °C.
Vhodná alternativní metoda je metoda karbidová. Podle zahraničních zkušeností pro potěry na bázi
síranu vápenatého výsledky karbidové metody odpovídají výsledkům gravimetrické metody, a pro
cementové potěry je vztah mezi výsledky obou metod následující.
Tab. 37-7 Vlhkosti omítek
Vlhkost [%]
Gravimetrická metoda
1,8
2,2
2,7
3,2
3,6
4,1
4,5
5,0
5,5
5,9
Karbidová metoda
0,7
1,0
1,4
1,8
2,1
2,5
2,9
3,2
3,6
4,0
3.2.Podklady pro omítací práce
Betonové podklady a cementový kámen - vyžadují před nanesením podkladní (jádrové) omítky
pro stěnové obklady z keramiky, přírodního a technického kamene posouzení ohledně obsahu
vlhkosti, znečištění, zbytků po odmaštění, nasákavosti atd.
Před aplikací podkladní omítky musí být na betonový a hladký cementový podklad umístěn spojovací
můstek nebo nanesena adhezní vrstva. Dlouhé betonové stěny představují riziko, tudíž smějí být
podklady z betonu omítány bez dilatační spáry jen do délky max. 6 m.
Pálené a vápenopískové cihly - jsou obvykle dobrými nosiči pro podkladní omítky pod obklady
stěn z keramiky, přírodního a technického kamene. Podklad je nutné náležitě posoudit z hlediska
únosnosti a znečištění. Předem je potřeba vyjasnit nutnost adhezní vrstvy nebo spojovacího můstku
na jisté podklady (např. vápenopískové stěny – ze silikátových tvárnic).
Pórobetonové tvárnice a lehčené pálené cihly - Jako podkladní omítky se použijí hlavně lehké
jádrové omítky.
3.3.Materiály pro omítky a jejich oblasti použití
3.3.1 Adhezní vrstvy
Před aplikací podkladní omítky na betonový a hladký cementový podklad musí být aplikován
spojovací můstek nebo nanesena adhezní vrstva.
Cementové lepidlo smí být naneseno pouze na drsné, přilnavé povrchy.
3.3.2 Omítky
Podkladní omítky - vhodnost druhu podkladní (jádrové) omítky na různých podkladech a tříd
zatížení vlhkostí je obsažena v tabulce 37-7. Požadovaná tloušťka u stěnové omítky je 10 mm.
Podkladní omítka musí vykazovat stejnoměrnou pevnost.
Před aplikací stěnových obkladů z keramiky, přírodního a technického kamene, musí být podkladní
omítka vyzrálá a průběžně suchá. Povrch musí být rovný, hrubý a přídržný.
Lícní omítky a sádrové hladké omítky - lícní omítky a hladké omítky s obsahem sádry nejsou jako
podklady pro stěnové obklady a sokly z keramiky, přírodního a technického kamene vhodné.
3.3.3 Jádrové (podkladní) omítky – požadavky na velkoformátové desky
Vyšší požadavky na pevnost podkladních omítek v tlaku - při aplikaci velkoformátových
desek ≥ 1600 cm2 postupem lepení do středněvrstvého lože musí být jako nosný podklad použita
podkladní cementová omítka s pevností v tlaku ≥ 6 N/mm2.
239
Tab. 37-8 Podklady, omítky, lepidla a těsnění pro obklady
Pórobetonová tvárnice
Suché prostředí
např. WC pro hosty, v domácnosti běžně hospodářsky
provozované místnosti, kuchyně pro provoz v domácnosti,
stěny v oblasti sanitárních předmětů jako umývátko rukou
apod.
Třída zatížení vlhkostí 0
např. stěny v koupelnách s běžným domácím užíváním s
vanou, resp. sprchou vanou, bez podlahové vpusti
Třída zatížení vlhkostí A01
stěny v koupelnách namáhané stříkající vodou s běžným
domácím užíváním s vanou, resp. sprchovou vanou, s
podlahovou vpustí
  
—
—
CD
AC
ACR
AC
R

  
—
—
CD
AC
ACR
AC
R
Hydraulická vápenocementová
podkladní omítka s lehkými
přísadami

  


CD
AC
ACR
AC
R
Sádrocementová podkl. omítka
!
  


GCD
GAC
GACR
—
Sádrová podkladní omítka
!
  


GCD
GAC
GACR
—
Sádrovápenná podkladní omítka
!

GCD
GAC
GACR
—
Sanační podkladní omítka
Nevhodná
jako
podklad
pro
stěnové
obklady!
Soklová podkladní omítka
Vápenocementová podkladní
omítka
např. stěny ve veřejných sprchách
Lehčená cihlová tvárnice
!
Cementová podkladní omítka
Vápenopísková cihla, cementový kámen
Pálená cihla běžná
Třídy zatížení, vhodné lepicí malty a těsnicí hmoty
Beton s adhezivní vrstvou
Podklady
Beton se spojovacím můstkem
Druhy omítek
Cementovápenná podkl. omítka
  

Vysvětlivky

vhodná jako podklad
!
podmíněně vhodná jako podklad, dbát údajů výrobce
–
nevhodná
A
Naléhavě nutná plošné izolace včetně těsnicích pásů a manžet do přímo zasažených oblastí se stříkající
vodou
C
Cementové lepidlo
D
Lepicí hmoty na bázi disperzních pojiv (polymerové disperze)
G
Základový nátěr (penetrační nátěr proti rychlému vyschnutí nanášeného materiálu)*
R
Lepidla na bázi reaktivních umělých pryskyřic (vytvrzované pryskyřice)
*
Všeobecně je nutné dodržovat pokyny výrobců lepidel, resp. hydroizolačních materiálů ohledně základních
nátěrů (základních ochranných vrstev)
Upozornění
Je naléhavě nutné dodržet limitní hodnoty vlhkosti stavby!
U rychle tuhnoucích a vysychajících produktů je nutné dbát samotných údajů výrobců.
240
4. Suchá konstrukce jako podklad pro stěnové obklady
4.1.Tolerance u suché výstavby
Vyšší přesnost provádění - je-li požadována větší přesnost při provádění suché výstavby, pak
se uvádí podle Doporučení SIA V 242/2 „Gipserarbeiten-Trockenbau“ (Štukatérské práce a suchá
výstavba), čl. 7 12, v Soupisu prací (Výkazu výměr) zvlášť.
Tolerance u suché výstavby s celosádrovými panely (sádrovými tvárnicemi) se řídí podle
Doporučení SIA V 414/10 „Masstoleranzen im Hochbau“ (1988) (Rozměrové tolerance pozemním
stavitelství) a Technického listu SMGV „Oberflächengüten von geschlossenen Plattensystemen und
Masstoleranzen im Trockenbau“ (Jakosti povrchů uzavřených obkladových systémů a rozměrové
tolerance v suché výstavbě).
Rozměrové tolerance pro svislost a vodorovnost
Odstup měrných bodů v metrech a tolerovatelné odchylky v milimetrech
Vázané měrné body * 0,4 m
1m
2m
4m
10 m
20 m
Standardní
požadavky
4 mm
4 mm
5 mm
6 mm
8 mm
12 mm
Vyšší požadavky
2 mm
2 mm
3 mm
4 mm
6 mm
8 mm
Rozměrové tolerance pro rovinnost povrchů
Odstup měrných bodů v metrech a tolerovatelné odchylky v milimetrech
Volné měrné body *
0,4 m
1m
2m
4m
10 m
Standardní
požadavky
2 mm
3 mm
5 mm
8 mm
12 mm
Vyšší požadavky
1 mm
2 mm
3 mm
5 mm
8 mm
*Definici „vázaných měrných bodů“ a „volných měrných bodů“ s příslušným náčrtkem najdete v Technickém
listu SMGV „Oberflächengüten und Masstoleranzen im Trockenbau“ (Jakosti povrchů omítek a rozměrové
tolerance v suché výstavbě), a to na straně 11.
4.2.Materiál obložení pro suchou výstavbu
Stavební desky na bázi sádry - celosádrové příčkové panely (sádrové tvárnice), sádrokartonové
a sádrovláknité desky vykazují vysokou pórovitost umožňující rychlé přijímání a vydávání vlhkosti.
Při trvalém zatížení vlhkostí jsou však negativně ovlivňovány mechanické vlastnosti těchto panelů
a desek. V prostředí zátěže stříkající vodou FBK A01 je nutné aplikovat hydrofobní sádrové tvárnice,
sádrokartonové desky se sádrovým jádrem impregnovaným proti vlhkosti nebo sádrovláknité desky
s povrchově impregnovanou úpravou.
Vápenosilikátové desky - speciální silikátové desky se používají pouze v interiéru jako podklad
pro obklady stěn z keramiky, přírodního a technického kamene.
Lehké betonové tvárnice pojené cementem - hydraulicky pojené desky jsou vhodné pro všechny
třídy zatížení vlhkostí. Tyto tvárnice jsou zásadně odolné proti vodě a rezavění a pro vyšší zatížení
vlhkostí jako A1.
Lehká tvrzená deska z extrudovaného polystyrenu - tyto desky jsou vhodné jako podklad pro
obklady stěn z keramiky, přírodního a technického kamene v interiérech a pro vyšší zatížení vlhkostí
jako A1.
Pórobetonové tvárnice - v interiéru mohou být takové desky obloženy přímo obklady z keramiky,
přírodního a technického kamene, vyžadují však základní vrstvu proti rychlému vyschnutí
nanášeného materiálu (penetrační nátěr) a musí mít objemovou hmotnost mezi 300–650 kg/m3. Na
lehčených pórobetonových obkladových tvárnicích (cca 115 kg/m3) se musí předem do podkladu
aplikovat síťová výztuž s osazením hmoždinkami.
241
Vysvětlení pojmů
Před tím:
Sádrokartonové desky (Gipskartonplatten)
Celosádrové příčkové desky/panely/tvárnice (Vollgipsplatten))
Hromadný pojem pro stavební desky/panely/tvárnice na bázi sádry
Nově:
Gipsplatten
Gipswandbauplatten
Gipsbauplatten (Stavební
desky na bázi sádry)
4.3.Provádění suché výstavby podle materiálů a systémů
V každém případě je třeba dbát upozornění a doporučení výrobců a majitelů systému k níže
uvedeným systémům s příslušnými materiály.
Nenosné příčky nebo předstěny (předsazené skořepinové stěny) se stojkovými konstrukcemi
a opláštěním, nenosné příčkové stěny a předstěny se sádrovými tvárnicemi (celosádrovými panely)
a také obložení stěn musejí být dostatečně stabilní a splňovat požadavky na statiku ve vztahu
k zatížení stěny a stěnovým výškám.
Při upevňování sanitárních zařizovacích přístrojů je nutné zabudovávat vhodné nosné prvky
nebo výztuže umožňující přenos zátěže, aniž by se poškodily obklady stěn z keramiky, přírodního
a technického kamene.
Systémy se sádrokartonovými deskami jako opláštěním - nenosné rámové příčky se stojkami
a předsazené skořepinové stěny a opláštění SK deskami 12,5 mm, musí být dvojité a musí se
dodržet vzdálenost mezi stojkami 62,5 cm (pravidelná rozteč). Při použití sádrokartonových desek
s tl. ≤ 20 mm a jednoduchým opláštěním se vzdálenost mezi stojkami řídí podle údajů výrobce
příslušného systému.
Povrch SK desek se nesmí vytmelovat, spáry mezi deskami se zpravidla nechávají otevřené, pokud
se nemusejí vzhledem k danému systému vyplnit. V prostředí s třídami zatížení 0 a A01 se oblasti
přímo zasažené stříkající vodou opatří plošnou izolací. Vnitřní rohy a napojení na jiné části stavby,
sanitární instalace jako koupelnové a sprchové vany, vedení apod. je třeba příslušným způsobem
opatřit izolací, resp. těsnicími manžetami a flexibilními těsnicími pásky.
Systémy s celosádrovými příčkovými panely - nenosné rámové příčky se stojkami a předsazené
skořepinové stěny s pravidelným odstupem 62,5 cm se jednoduše opláští sádrovými tvárnicemi
≥ 25 mm. U desky o tloušťce 40 mm může být vzdálenost stojek ≤ 100 cm.
Povrchy sádrových tvárnic nesmí být vytmeleny. Hydrofobní sádrové tvárnice vyžadují plošnou
izolaci. Veškerá napojení na zabudovávané díly jako koupelnová vana a sprchové vaničky, vedení
a napojení na jiné stavební části musí být opatřeny izolací, resp. těsnicími manžetami a flexibilními
pásky (viz také tabulka 37-6 a prostředí s třídou zatížení FBK 0 a A01).
Nenosné příčky ze sádrových tvárnic (celosádrových masivních příčkovek), na nichž se uchycují
zařizovací sanitární předměty, musí být o min. tl. 80 mm, u WC stěn ≥100 mm.
Obr. 37-3 Detail těsnění sprchové vaničky [Foto: www.gabag.com]
242
Flexibilní (těsnicí) pásky se hodí ke všem ocelovým, plastovým a keramickým vanám, s rohy
ixzaoblením, materiálově se snášejí se všemi druhy plastů a zatmelené spáry nezabarvují. Jsou
spolehlivou sekundární izolací.
Také pojímají velké pohyby, nevytvářejí žádné tlaky na keramické obkladačky, i když podlahy sedají,
přizpůsobují se nepravoúhlým a nerovným stěnám a nemusí se do stěn zapouštět ani šroubovat.
Tyto pásky nahrazují vanový profil, jsou stabilní, odolné proti přetržení, nevyžadují velké roztírání,
podle dané situace zabudování je možné je osadit na vanu rozměrově přesně, neomezují
obkladačské práce.
Obr. 37-4 Celkový pohled na těsnící lištu sprchové vaničky [Foto: www.gabag.com]
• Vytvoření rohů nesmí být naříznuto/rozříznuto (viz obr. 37-3).
Systémy se sádrovláknitými deskami jako opláštěním - při použití sádrovláknitých desek
o tl. ≤18 mm a jednoduchém opláštění se vzdálenost stojek řídí podle údajů výrobců příslušných
systémů. Povrch sádrovláknitých desek má povrchovou impregnaci, spáry desek se vytvářejí jako
lepené nebo tmelené spáry, povrch desky se nesmí zatmelit. V prostředí s třídami zatížení 0 a A01
se oblasti přímo zasažené stříkající vodou opatří plošnou izolací. Napojení na jiné části stavby,
sanitární instalace jako koupelnové a sprchové vany apod. je třeba příslušným způsobem opatřit
izolací, resp. těsnicími manžetami a flexibilními těsnicími pásky.
Vápenosilikátové desky (plynosilikát) jako opláštění - u příček nebo předsazených skořepin
v rámových konstrukcích z kovových profilů se stojkami při použití desek o tl. 15 mm nesmí max.
odstup stojek přesáhnout 62,5 cm, při použití desek o tl. 6 mm nesmí být větší než 40 cm.
Cementem pojené lehké betonové tvárnice jako opláštění - u příček nebo předsazených
skořepin v rámových konstrukcích z kovových profilů se stojkami je při použití desek o tl. 12,5 mm
odstup stojek mezi 31,25 a 62,5 cm, vždy podle statického namáhání. Při použití v prostředí s třídou
zatížení FBK 0 a A01 se tato napojení jen izolují, u A1 musí být aplikována plošná izolace.
Varianty zabudování flexibilních pásků (půdorysy)
Obr. 37-5 Detail rohu s páskou [zdroj: www.gabag.com]
243
Varianta zabudování s dutým prostorem s rohovou výplní
U vanových rohů majících poloměr větší než 15 mm se použije vždy podle tloušťky obkladačky
lepicí lože 2–3 mm.
Obr. 37-6 Detail rohu vany [zdroj: www.gabag.com]
Varianta zabudování bez rohové výplně
U vanových rohů majících poloměr do 15 mm se použije vždy podle tloušťky dlaždice/obkladačky
lepicí lože 3–4 mm. Případně obkladačku/dlaždici obrousit nebo nařezat zkoseně.
U větších vanových zaoblení je třeba vanu zašpičatit.
Obr. 37-7 Vertikální řez bez nosné desky [Výkres: www.gabag.com]
Obr. 37-8 Vertikální řez s nosnou deskou [www.gabag.com]
244
Tab. 37-9 Panely jako podklady, lepidla a izolace pro stěnové obklady
např. stěny ve veřejných sprchách

GCD

GAC
—
—
Tmelení spár Q1
Základní tmelení
Celosádrové příčkové tvárnice
hydrofobní

GCD

GAC

GAC
—
Tmelení spár Q1
Základní tmelení
– Sádrokartonové desky (GKB)
– Sádrokartonové protipožární
desky (GFK)

GCD
—
—
—
Tmelení spár Q1
Základní tmelení
– Sádrokartonové desky
impregnované (GKBi)

GCD

GAC

GAC
—
Tmelení spár Q1
Základní tmelení
– Sádrovláknité desky

GCD

GAC

GAC
—
Tmelení spár Q1
Základní tmelení
– Pórobetonové tvárnice

GCD

GAC

GAC

GAC
V prostředí FBK A1 je
nutná podkladní omítka
podle tabulky 1
– Vápenosilikátové desky

GCD

GAC

GAC
—
Varianta k celosádrovým
příčkovým tvárnicím v
FBK A1
– Lehké betonové tvárnice
pojené cementem

GCD

GAC

GAC

GACR
– Lehká tvrzená deska z
extrudovaného polystyrenu

GCD

GAC

GAC

GACR
Třída zatížení vlhkostí 0
Celosádrové příčkové tvárnice
Suché prostředí
stěny v koupelnách namáhané stříkající vodou
s běžným domácím užíváním, s podlahovou
vpustí
Upozornění
např. stěny v koupelnách s běžným domácím
užíváním s vanou, resp. sprchou vanou, bez
podlahové vpusti.
Třída zatížení, vhodné lepicí malty a izolace
např. WC pro hosty, běžně využívané
místnosti v domácnosti, kuchyně pro provoz
v domácnosti, stěny v oblasti sanitárních
předmětů jako umývadlo apod.
Druhy desek
Nepoužívat základní
nátěr obsahující
rozpouštědlo
Vysvětlivky:

desky vhodné jako podklad
–
nevhodné
A
Naléhavě nutné plošné izolace včetně těsnicích pásů a manžet do přímo zasažených oblastí se stříkající
vodou
C
Cementová lepidla
D
Lepidla na bázi disperzních pojiv (polymerové disperze)
G
Základový nátěr (penetrační nátěr proti rychlému vyschnutí nanášeného materiálu)*
R
Lepidla na bázi reaktivních umělých pryskyřic (vytvrzované pryskyřice)
*
Všeobecně je nutné dodržovat pokyny výrobců lepicích malt, resp. hydroizolačních materiálů ohledně
základních nátěrů (základních ochranných vrstev)
Publikace
• Empfehlung SIA V 242/1 „Verputz- und Gipserarbeiten“, 1994 (Doporučení SIA V 242/1 „Omítkářské
a štukatérské práce“, 1994).
• Empfehlung SIA V 242/2 „Gipserarbeiten-Trockenbau“, 1994 (Doporučení SIA V 242/2 „Štukatérské
práce a suchá výstavba“, 1994).
• Norm SIA 118/244 „Allgemeine Bedingungen für Kunststeinarbeiten“ (Norma SIA 118/244 „Všeobecné
podmínky pro práce s technickým kamenem“).
• Norm SIA 244 „Kunststeinarbeiten – Beläge, Bekleidungen und Werkstücke“, 2006. (Norma SIA 244
„Práce s technickým kamenem – Obklady, obložení a opracovávané kameny“, 2006).
245
• Norm SIA 118/246 „Allgemeine Bedingungen für Natursteinarbeiten“ (Norma SIA 118/246 „Všeobecné
podmínky pro práce s přírodním kamenem“).
• Norm SIA 246 „Natursteinarbeiten – Beläge, Bekleidungen und Werkstücke“, 2006. (Norma SIA 246
„Práce s přírodním kamenem – obklady, obložení a opracovávané kameny“, 2006).
• Norma SIA 118/248 „Všeobecné podmínky pro obkladačské práce“. (Norma SIA 118/248 „Allgemeine
Bedingungen für Plattenarbeiten“).
• Norm SIA 248 „Plattenarbeiten – Beläge und Bekleidungen mit Keramik, Glas und Asphalt“, 2006
(Norma SIA 248 „Obkladačské práce – Obklady a obložení s keramikou, sklem a asfaltem“, 2006.
• Norm SIA 248.515 (EN 12004:2007) „Mörtel und Klebstoffe für Fliesen und Platten – Anforderungen,
Konformitätsbewertung, Klassifizierung und Bezeichnung“. (Norma SIA 248.515 (EN 12004:2007)
„Malty a lepidla pro keramické obkladové prvky – Požadavky, hodnocení shody, klasifikace a
označení).
Zdroj: sia, Schweizerischer Ingenieur- und Architektenverein, 8039 Zürich (Švýcarské sdružení inženýrů
a architektů, Curych).
• Normpositionen-Katalog 643 Trockenbau Wände“ (Katalog standardizovaných položek 643 Suchá
výstavba stěn)
• Normpositionen-Katalog 645 „Plattenbeläge“ (Katalog standardizovaných položek 645 „Obklady“
• Normpositionen-Katalog 671 „Gipserarbeiten: Innenputze und Stuckaturen“ (Katalog
standardizovaných položek 671 „Štukatérské práce: Vnitřní omítky a štukatury“)
Zdroj: CRB, Zürich
•
Merkblatt „Oberflächengüten von geschlossenen Plattensystemen und Masstoleranzen im
Trockenbau“, Ausgabe 06.2007 (Definitionen Qualitätsstufen). (Technický list Jakosti povrchů
uzavřených obkladových systémů a rozměrové tolerance v suché výstavbě, vydání 06.2007 –
Definice stupňů jakosti)
• Merkblatt „Untergrundvorbehandlung von Trockenbauflächen aus Gipsplatten“, Ausgabe 06.2007
(Technický list Předběžná příprava podkladu ploch ze sádrokartonových desek v suché výstavbě,
vydání 06.2007)
• Merkblatt „Putzoberflächen im Innenbereich – Qualitätsstufen für abgezogene, glatte und gefilzte
Putze“, Ausgabe 11.2003. (Technický list Povrchy omítek v interiéru – stupně jakosti omítek –
základní, hlazená a hlazená filcovým hladítkem, vydání 11.2003)
• Merkblatt „Mineralischer Deckputz auf Gipskartonplatten“, Ausgabe 03.1997. (Technický list Lícní
minerální omítka na SK deskách, vydání 03.1997)
• Merkblatt „Technische und visuelle Eigenschaften von verschiedenen Deckputzarten“, Ausgabe
08.2008. (Technický list Technické a optické vlastnosti na různých lícních minerálních omítkách,
vydání 08.2008)
• BFS-Merkblatt Nr. 26 „Oberflächenbehandlung von Gipsplatten und Gipsfaser platten“. (Technický
list sdružení Spolkový výbor barev a hodnotných předmětů č. 26 Úprava povrchů sádrokartonových
a sádrovláknitých desek)
• – Mitglieder-Zirkular SMGV Nr. 355 „Verhinderung von Schadenfällen im Grundputz in Nassräumen“,
Ausgabe 02.10.08. (Oběžník pro členy Švýcarského svazu malířů/sádrokartonářů a štukatérů č.
355 „Zamezení škodám v podkladní omítce v mokrém prostředí“, vydání 02.10.08.
Zdroj: SMGV Schweizerischer Maler- und Gipserunternehmer- Verband, 8304 Wallisellen
•
Fachbuch SVGG „Gipstrockenbau – Planung und Ausführung“ 2005. (Odborná publikace
Švýcarského svazu stavebního průmyslu v oblasti sádrových tvárnic/ celosádrových masivních
příčkových panelů – Plánování a provádění 2005)
Zdroj: SVGG, Mägenwil (ISBN 3-905172-33-X)
•
Merkblatt „Verbundabdichtungen von Keramik – und Natursteinbelägen im Innenbereich“ des SPV.
(Technický list SPV Hydroizolace obkladů a dlažeb z keramiky a přírodního kamene v interiéru)
Zdroj: SPV Schweizerischer Plattenverband, 6252 Dagmersellen
•
Merkblatt Nr. 1 „Baustellenbedingungen für Trockenbauarbeiten mit Gipsplatten- Systemen“ 2003.
(Technický list č. 1 „Staveništní podmínky pro suchou výstavbu se sádrokartonovými systémy 2003)
• Merkblatt Nr. 3 „Gipsplattenkonstruktionen Fugen und Anschlüsse“ 2004. (Technický list č. 3
Sádrokartonové konstrukce Spáry anapojení 2004)
• Merkblatt Nr. 5 „Bäder und Feuchträume im Holzbau und Trockenbau“ 2006. (Technický list č. 5
Koupelny a vlhké prostředí v dřevostavbách a suchá výstavba 2006)
Zdroj: Bundesverband der Gips– und Gipsbauplattenindustrie e. V., D-64295 Darmstadt oder www.gips.
de (Spolkový svaz sádrokartonářského a štukatérského průmyslu, zaps. spolek)
246
TECHNICKÝ LIST 38
VELKOFORMÁTOVÉ KERAMICKÉ
OBKLADOVÉ PRVKY
Autoři: Roger Allenbach, Roger Dähler, Rolf Sidler, Markus Schnyder, Marco Piffer, Marc Stutz, Ivan
Vock
Zpracováno podle Verlegung von grossformatigen Keramikplatten im Innenbereich, Grossformatige
Keramik, Vydal SPV Schweizerische Plattenverband
247
Velkoformátové keramické obkladové prvky
Technický list je určen pro komunikaci mezi designéry, projektanty a uživateli. Obsahuje nejdůležitější
informace o bezpečné instalaci velkoformátových keramických obkladových prvků v interiéru.
Odkazy na zdroje:
ČSN EN 12004 +A1, Lepidla pro obkladové prvky
ČSN EN 13888, Spárovací malty pro keramické obkladové prvky – definice a specifikace
ČSN EN 14411, Keramické obkladové prvky - definice, klasifikace, charakteristiky a označování
ČSN EN 14411 ed. 2 Příloha G a G1 požadavky na suché lisované keramických obkladů a dlažeb
s nízkou nasákavostí, skupina B1a (Eb <0,5%)
Následujicí pokyny, které nemají v ČR analogickou legislativu a jsou částěčně řešeny v různých
předpisech
Technický list: MB Untergründe Maler/Gipser/SPV (in Überarbeitung) Malíř/sádrokartonář/štukatér,
Podklady pro obklady stěn v interiéru). Tento technický list nebyl přeložen.
SIA 118/248, Allgemeine Bedingungen für Plattenarbeiten (Všeobecné podmínky pro obkladačské
práce)
SIA 248, Plattenarbeiten (Obkladačské práce)
SIA 242 Verputz-und Trockenbauarbeiten (např. Pokynů Cechu suché výstavby ČR a Cechu
sádrokartonářů)
SIA 260, Grundlagen der Projektierung von Bauwerken (např. ČSN 73 0001)
SIA 274, Fugenabdichtungen (Např. ČSN EN ISO 11600)
SIA 251, Schwimmende Estriche (plovoucí podložky)
BFU 2.032, Anforderungen an die Gleitfestigkeit (požadavky na protiskluznost)
Verze: (kapitola, datum, strana, číslo verze)
248
Obsah
1. Úvod – rozsah technického listu...................................................................................... 249
1.1.Odchylky.................................................................................................................................... 249
2. Vysvětlivka.............................................................................................................................. 249
3. Fáze plánování....................................................................................................................... 250
4. Příprava .................................................................................................................................. 250
4.1.Vyzrálost podkladů................................................................................................................... 250
4.2.Tolerance podkladů................................................................................................................... 250
4.3.Pevnost povrchu podkladu...................................................................................................... 251
4.4.Penetrace................................................................................................................................... 251
4.5.Výplně/vyrovnání podkladů...................................................................................................... 251
4.6.Oddělovací systémy.................................................................................................................. 251
4.7.Kontaktní izolace....................................................................................................................... 251
5. Materiály/pracovní postupy............................................................................................... 251
5.1.Lepidla........................................................................................................................................ 251
5.2.Poznámky k výběru obkladových prvků................................................................................. 251
5.3.Spáry.......................................................................................................................................... 251
5.4.Montáž - pokládka..................................................................................................................... 252
5.5.Techniky pokládky.................................................................................................................... 252
6. Povinnosti a odpovědnost smluvních stran.................................................................. 252
6.1.Povinnosti vlastníka.................................................................................................................. 252
6.2.Povinnosti dodavatele podkladu............................................................................................. 252
6.3.Povinnosti obkladače............................................................................................................... 252
6.4.Povinnosti stavitele................................................................................................................... 253
7. Kontrolní list pro velkoformátové desky....................................................................... 253
8. Pomůcky, nářadí.................................................................................................................... 254
1. Úvod – rozsah technického listu
Tento technický list slouží jako prostředek komunikace mezi podnikateli a projektanty / stavebníky.
Obsahuje nejdůležitější informace pro pokládku velkoformátových keramických prvků - desek. Technický
list se nevztahuje na přírodní a umělý kámen. Má sloužit a pomáhat, aby se zabránilo poškození při
plánování a bezpečné pokládce. Při plánování pokládky je třeba vzít v úvahu příslušné normy a pokyny.
Technický list splňuje aktuální požadavky praxe. Vydavatel nenese odpovědnost za případné škody,
které mohou vyplynout při používání těchto informací.
1.1.Odchylky
Odchylky od informací uvedených v tomto technickém listu jsou možné v případě, že technický
rozvoj nebo zvláštní podmínky, které nejsou obsaženy v tomto technickém listu a je to náležitě
odůvodněno a/nebo doporučeno dodavatelem systému. Pro instalaci velkoformátových keramických
dlažeb v exteriéru lze použít technický list č. 25/2015 Pokládka do drenážního maltového lože
(volná pokládka).
2. Vysvětlivka
Velkoformátové keramické obkladové prvky (desky) jsou:
Prvky s plochou ≥ 3000 cm2 nebo délky jedné strany ≥ 70 cm
Rektifikace:
Rektifikací se vyrábí rozměrově přesné desky s ostrými nebo mírně zkosenými hranami.
Lepidlo C2S1: Parametry pro deformovatelné cementové malty pro zvýšené požadavky jsou definovány
ČSN EN 12004 +A1, kde:
249
C = Cement, malta
2 = lepidlo pro zvýšené nároky
S1 = Deformovatelné lepidlo; průhyb > 2,5 mm
Lepidlo C2S2: Parametry pro vysoce deformovatelná cementová lepidla pro zvýšené požadavky dle
ČSN EN 12004.
C = Cement, malta
2 = malta pro zvýšené nároky
S2 = Deformovatelné lepidlo; průhyb > 5 mm
Spárovací malty:
Spárovací malty musí splnit podmínky uvedené v ČSN EN 13888
Spárovací malta CG1: Tyto výrobky splňují minimální požadavky, pokud jde o pevnost v ohybu v tahu,
pevnost v tlaku, smršťování, a pod.
Spárovací malta CG2WA: Cementová spárovací malta se sníženou nasákavostí a zvýšenou odolností
vůči otěru.
CG = cementová spárovací malta
W = Snížená absorpce vody
A = vysoká otěru odolnost
Spárovací malta RG
Spárovací malta obsahující reaktivní pryskyřice.
3. Fáze plánování
Pro profesionální pokládku podlah z velkoformátových keramických prvků nutno zvážit následující:
• Klient a případně architekt (projektant) musí být odborně informován co jsou velkoformátové
keramické prvky a z toho vyplývající požadavky na instalaci.
• Jde o zvýšené požadavky na podklad, zejména zvýšené požadavek na rovinnost, na její únosnost,
přesnost a pevnost v tlaku. Požadované broušení podkladu a jeho vyrovnání je při nabídkovém
řízení nutno uvést jako zvláštní položky v rozpočtu.
• Při použití keramické desky s plochou ≥ 3000 cm2 nebo minimální délkou hrany 70 cm k pokládce
musí mít podklad pevnost v tlaku ≥ 6 N/mm2 (viz informace výňatek z technických listů pro obklady
stěn z keramiky, přírodního a umělého kamene v interiéru).
• Sádrokartonové podklady jsou částečně vhodné. Nutné dodržet pokyny výrobce.
• Hmotnostní a rozměrové tolerance keramických desek je třeba zvážit při určení způsobu pokládky.
• Technicky nezbytná minimální šířka spáry je 3 mm.
• Je nezbytné zpracovat kladečský plán obsahující průběh spár, resp. celkový rastr pokládky. Topné
okruhy podlahového vytápění musí být součástí tohoto kladečského plánu včetně vyznačení topných
okruhů.
• Musí být zajištěna doprava z keramických prvků na pracoviště dle pokynů výrobce.
4. Příprava
4.1.Vyzrálost podkladů
Podklad je způsobilý k pokládce tehdy, kdy je dosaženo jeho zralosti. Vlhkost je možno změřit více
způsoby (dotykové vlhkoměry, digitální vlhkoměry apod.), přičemž průkazný výsledek dává metoda
CM, podle ČSN EN ISO 12 570. (SIA 248) a musí být v souladu s požadovanými hodnotami.
U podkladů, které nejsou upraveny normami ČSN (SIA), musí být dodrženy pokyny výrobce.
4.2.Tolerance podkladů
Požadavky podle ČSN 744505 (SIA 248 a 251) nejsou dostatečné a je nezbytné respektovat
požadavky na rovinnost při pokládce velkoformátové keramické desky. Z tohoto důvodu jsou
obvykle požadována nutná dodatečná opatření pro vyrovnání podkladové plochy (broušení,
stěrkování a nivelace).
Pro povrchy jsou zvýšené požadavky na čistotu a rovinnost. Je nezbytné, aby byla dodržena kvalita
ve třídě 3. (SIA 242) viz ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních
omítek, část 2 + betony (744505 podlahy).
250
4.3.Pevnost povrchu podkladu
Stanovení se provádí v souladu s normami ČSN EN 13914-2 (SIA 248 a 251), pokud si nejste jisti
pak je nezbytné ověřit pevnosti pomocí testeru - vrypoměr (Ri - Ri).
4.4.Penetrace
Podklady citlivé na vlhkost musí být chráněny proti vlhkosti z malty, popřípadě plniva.
Lepidlo uvolňující vodu při vytvrzování na základě nepříznivých podmínek pod velkými deskami
má mnohem delší dobu vytvrzování než je obvyklé a v konečném důsledku to vede k poklesu
přídržných sil na vlhkost citlivých substrátů.
Obvykle se na podklady citlivé na vlhkost používají disperzní nátěry. Tento postup je v rozporu
s požadavky na lepení velkoformátových prvků ve spojení s normálními podkladními lepidly/potěry
může být v některých případech problematický. Lze také použít nátěry z reaktivních pryskyřic.
Vždy je nutné, aby byl použit kompatibilní systém s lepidlem a dodrženy všechny pokyny výrobce.
4.5.Výplně/vyrovnání podkladů
Vyrovnávací hmoty je nezbytné použít při pokládce velkoformátových prvků pro zlepšení roivnnosti
podkladu. Vyrovnávací hmota musí být v době pokládky dostatačně vyzrálá, suchá a stabilní.
4.6.Oddělovací systémy
Vhodnost začlenění oddělovacích systémů je třeba konzultovat s příslušným výrobcem. Za tímto
účelem musí být všechny požadavky objasněny v celém objektu.
4.7.Kontaktní izolace
Kontaktní izolaci je podle technického listu pod keramickou a podlahou z přírodního kamene
v interiéru nutně provést.
5. Materiály/pracovní postupy
5.1.Lepidla
Pro bezpečnou podkládku je vyžadováno takzvané bezdutinové lepení , které je možno dosáhnout
například kombinovanou metodou lepení (Floating/Buttering). Vždy je nutno zajistit celoplošné
pokrytí lepeného prvku. Vzhledem k nízkému počtu spár, jejich malému rozměru a pomalé
dehydrataci, dochází k prodloužení doby vytvrzení použitého lepidla a tím i ke snížení výsledné
pevnosti.
Použité lepidlo by mělo být alespoň třída C2S1 podle ČSN EN 12004 +A1. Vhodnější je použít
rychletvrdnoucí lepidla.
Rubová strana tenkostěnných obkladových prvků bývá opatřena různými povlaky z epoxidových
pryskyřic zpravidla se sklotextilní výplní podle technologie výroby daného keraikcého prvku. Na tuto
skutečnost je třeba brát ohled při volbě lepící malty/lepidla.
5.2.Poznámky k výběru obkladových prvků
Tloušťka obkladového prvku se volí v závislosti na zatížení konstrukce. Čím je tloušťka obkladového
prvku větší, tím je větší pevnost v tahu a tím je větší odolnost.
Výběr obkladových prvků a jeho fyzikální vlastnosti (např. deformační chování) musí být posuzovány
ve vztahu k navrženému použití. Mohou být přijata zvláštní opatření řešení specifických aplikací.
Zde je nezbytná konzultace s výrobcem.
5.3.Spáry
5.3.1 Spáry v obkladových prvcích
Při spárování je nebytné použít spárovací maltu odpovídající požadavkům ČSN EN 13888 nejlépe
odpovídající klasifikaci CG2WA.
Cementové spáry přispívají ke snížení, popř. eliminaci smykového napětí mezi obkladovým
prvkem a lepidlem. Čím je větší je velikost lepepného prvku, tím menší je počet spár. To má za
následek, že je třeba vzít v úvahu velikost dilatačního pole, která musí být omezena v závislosti
na rozdílech tepelné délkové roztažnosti potěru/lepidla a keramického prvku. V zájmu zajištění
vyrovnání pnutí uvnitř lepené vrstvy, je zapotřebí dostatečné šířky spáry mezi jednotlivými
keramickými prvky. Šířka spáry je nejméně 3 mm. U keramické desky se sraženou hranou, se
šířka spáry počítá v jejím nejužším místě.
251
Pro povrchy se zvýšeným zatížením vlhkostí, se doporučuje použití lepidla z reaktivních pryskyřic.
5.3.2 Dilatační spáry
Šířka dilatační spáry musí být shodná v průběhu celého souvrství, jak podkladu, tak i mezi
keramickými obkladovými prvky.
5.3.3 Obvodové spáry v dlažbě
Obvodové dilatační spáry mají být uspořádány v závislosti na tepelném zatížení a formátu dlažby.
Tepelně zatížené části (například dlažby vystavené slunečnímu záření), musí mít dilatační pole
menší, aby odpovídaly celkovému zatížení, kterou je třeba vzít v úvahu.
5.4.Montáž - pokládka
Při pokládce mohou vzhledem k výrobním tolerancím, které nelze vyloučit, vzniknout mezi
sousedícími prvky výškové rozdíly. Proto se doporučuje, aby byla použitá metoda pokládky
projednána předem.
5.5.Technika pokládky
Vzhledem k riziku poškození velkoformátových prvků, a to především u tenkovrstvých keramických
desek, (panelů) je nezbytná zvýšená opatrnost při přepravě, manipulaci, úpravách a pokládce. K
tomu jsou vhodné infromace uvedeny v kapitole 8. pomůcky / nářadí.
6. Povinnosti a odpovědnost smluvních stran
Následující text vychází ze švýcarské legidlativy, kterou lze přiměřeně aplikovat do českých
podmínek za použití občanského zákoníku, stavebního zákona a další předpisů platných ve
výstavbě, proto následující text může být inspirativní.
Podle ustanovení SIA 118/248 může stavebník ustanovit odpovědného zástupce při jednání s
architekty a projektanty.
Projektant (inženýr, architekt, stavební management) je zejména odpovědný za:
• Specifikování zvýšených nároků na rovinnost podkladu, rozměrovou přesnost a odolnost proti
tlaku.
• Plánování požadovaných výšek a spár.
• Požadování doložení dokladů o bezpečnosti a provozuschopnosti podkladní konstrukce
a pokladových vrstev.
• Kontrolu průběhu spár, šířky spár v konstrukci a podkladech.
• Vyprojektování dilatačních spár.
• Sestavení plánu a zajištění všech nezbytných kontrol díla (např. topné okruhy, vlhkost a topná
zkouška).
• Ověření shody systému.
• Koordinaci a kontrolu evidence všech rozhodných povolení pro projektování a provedení
hydroizolace a kladečské práce podle projektové dokumentace.
6.2.Povinnosti dodavatel podkladu
Je zejména odpovědný za:
• Kontrolu stávajícího podkladu z hlediska tolerancí (přesnosti), struktury povrchu a vlhkosti.
• Přípravu vhodného povrchu pro pokládku dlažby včetně použití vhodného materiálu.
• Neporušení a správné provedení lepených spojů všech podkladních materiálů.
• Dodržování požadované tloušťky podkladu.
• Stabilitu a nosnost podkladu
Kromě standardních bodů uvedených SIA 248 a 118/248 má obkladač následující povinnosti:
•
•
•
•
252
Kontrolovat podklad s ohledem na zvýšené požadavky.
Použít vhodné keramické obkladové prvky.
Mít jasný smluvní vztah.
Informovat klienty o údržbě pružných spojů.
6.4.Povinnosti stavitele
Stavitel (majitel, uživatel) budovy je zodpovědný zejména za:
• Čištění a údržbu (viz Technický list k čištění a údržbě)
• Údržbu pružných spojů.
Pokud stavitel neobdržel žádné pokyny k údržbě a čištění, přejímají závazky vyplývající z případného
poškození dodavatel.
7. Kontrolní list pro velkoformátové desky
Stavebník: __________________
Objekt: __________________
Projektant: __________________
Termín dokončení: __________________
Dotaz
1
Je zajištěno poradenství a informace o vlastnostech velkoformátových
dlaždic a výsledné instalační požadavky, jako rozměry, šířky spár, typ
instalace, odpadu atd.
2
Jsou měřicí protokoly k dispozici?
Vlhkosti, topení
3
Je k dispozici výkresová dokumentace. Kladečský plán, spáry,
podlahové vytápění
4
Vyhovuje stav podkladu platným normám a technickým listům?
Zejména vlhkosti.
5
Je vyrovnání podkladu nutné?
6
Je doba vytvrzování po položení zahrnuta do časového plánu stavby?
7
Je vyřešen způsob dopravy a manipulace před provedením montáže
(přístupové rampy)?
8
Jde definován montážní systém (penetrace, lepící malta, spárovací
malta) na stávající plochy?
9
Byly zjištěny nějaké viditelné vady?
10
Jsou vyřešeny okrajové dilatace?
11
Jsou nezbytné manipulační a pracovní pomůcky a nářadí.
12
Jsou možná průchodky/ prefabrikované konektory?
ano
ne
Pokud ne,
opatření
253
8. Pomůcky, nářadí
Příklad velkoformátové keramické desky 1,5 x 3 m.
Hmotnost s obalem je zhruba 75 kg.
Vybalování - zvedání dřevěné bedny může být provedeno pomocí vhodného zařízení. Pro tento účel je
vhodný, variabilní ocelový rám s přísavkami a integrovaný s regulací tlaku.
Obr. 38-1 Vybalování velkoformátových desek z přepravního obalu
Manipulace - po vybalení velkoformátové keramické desky vzniká zvýšené riziko zlomení a proto je
potřeba použít vhodného manipulačního prostředku s ochranou hran a rohů.
Obr. 38-2 Manipulační vozík, viditelné jsou chrániče rohů desky
Použití manipulačních rámů - používá se manipulační rám, který má ergonomicky navržené rukojeti
a může být upraven tak, aby odpovídal velikosti keramické obkladové desky.
Obr. 38-3 Manipulační rám
254
Pro zvedání a manipulaci s velkoformátovými deskami jsou v nabídkách dodavatelů rámy s vakuovými
přísavkami.
Obr. 38-4 Příklad manipulace s deskou za použití rámu
Aby nedošlo k poškození drahé keramické desky, je nutno použít vhodné nástroje. Tyto slouží také k
prevenci úrazů pracovníků. K manipulaci a montáži je třeba vice osob.
Řezání/dělení - velké desky se řežou a dělí stejnými nástroji jako jiné keramické obkladové prvky, ale
je třeba použít vhodné přípravky.
Před zahájením práce, musí být řezací zařízení umístěno na rovném podkladu s dostatečným prostorem
pro další manipulaci. Řezaná deska musí být řádně podložena případně přidržována.
Obr. 38-5 Detail přípravku na řezání
Obr. 38-6 Řezání a dělení desek
255
Použití elektrického nářadí - použití elektrického nářadí vyžaduje použití vodicí lišty. Průměrná rychlost
řezání (pojezdu) nebo průměrný tlak jsou variabilní a závisí na tloušťce materiálu a povaze povrchů,
které mohou být lapované, leštěné, s nerovnoměrnou strukturou nebo vzorované.
Obr. 38-7 Stůl s ručním elektrickým nářadím a detail ručního el. nářadí
Pokládka - vyrovnávací klínky (leveling systems) jsou účinnou pomůckou pro pokládku. Použítím klínků
se eliminují možné nerovnosti mezi jednotlivými deskami (nevznikají výškové nerovnosti tzv. zuby).
Obr. 38-8 Ukázka použití vyrovnávacích klínků (Leveling System od fy Tuscon Leveling)
Obr. 38-9 Dlažba s vyrovnávacími klínky
256
Výřezy - tvarové úpravy desek je nutno provádět podle technické dokumentace v dílně, případně na
stavbě. Nutné je používat diamantové nástroje. S ohledem na vliv tepelné roztažnosti na pevnost desky
se vrtání a řezání se provádí od rohů desek.
Obr. 38-10 Vrtání otvorů v rozích Obr. 38-11 Řezání
Sokly/zakončení hran - viditelné hrany soklů nebo zakončení desky s úhlem 45° nebo rádiusem se
provádí pomocí profilové frézky.
Obr. 38-12 Detail frézování viditelné hrany
257
TECHNICKÝ LIST Č. 39
PRŮVODCE PRO VÝBĚR MONTÁŽE
SKLENĚNÝCH OBKLADŮ
Autoři: Zuzana Zimová, Pavel Hotový
Tento Technický list slouží k dorozumění mezi zhotovitelem obkladu na jedné straně a projektantem/
stavebníkem na druhé straně. Obsahuje nejdůležitější informace ohledně obkládání stěn skleněnými
obklady včetně popisu základních používaných materiálů a detailního návodu instalace.
259
Průvodce pro výběr montáže skleněných obkladů
Obsah
1.
2.
2.1.
2.2.
2.3.
2.4.
3.
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
4.
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
4.5.
4.6.
4.7.
4.8.
5.
6.
Úvod........................................................................................................................................ 260
Ploché sklo............................................................................................................................ 260
Základní výrobky z plochého skla......................................................................................... 262
Opracované výrobky............................................................................................................... 263
Typy plochého skla pro použití v interiéru........................................................................... 264
Ekologické výrobky z plochého skla..................................................................................... 266
Vhodné využití skla v interiéru....................................................................................... 267
Mokré a vlhké prostory........................................................................................................... 267
Výtahové šachty, kabiny......................................................................................................... 267
Prefabrikované panely............................................................................................................ 267
Rekonstrukce........................................................................................................................... 267
Průvodce při výběru a pokládce obkladů z plochého skla.................................... 268
Rozhodování při výběru......................................................................................................... 268
Podklady a nosné konstrukce................................................................................................ 268
Dilatační spáry......................................................................................................................... 269
Opracování hran skel.............................................................................................................. 269
Rohy......................................................................................................................................... 270
Řezání a vrtání......................................................................................................................... 270
Systém montáže...................................................................................................................... 271
Upevnění pomocí silikonu...................................................................................................... 271
Doporučení pro čištění skel............................................................................................ 278
Ukázky možných chyb při instalaci skleněných obkladů...................................... 278
1. Úvod
První sklo se objevilo přibližně před 2000 lety a používalo se k utěsnění vstupů a k zajištění hlavní
funkce skla – prostupu světla do interiéru a ochrany proti větru, chladu a dešti. Avšak využití skla ve
stavebnictví se rozšířilo až během několika posledních století, přičemž významnou roli sklo začíná hrát
až ve století dvacátém. Na konci 40. let 20. století se začal vyvíjet koncept tepelně izolačních dvojskel,
největší rozvoj však nastal až v západní Evropě v letech sedmdesátých, v souvislosti s ropnou krizí. Od
té doby se vývoj nízkoemisivních, vrstvených bezpečnostních, tepelně tvrzených a dalších druhů skel
zaměřil především na zajištění vysoké kvality funkčnosti jako je ochrana interiéru proti přehřívání nebo
oslňování, bezpečnost a zvuková izolace. V poslední době narůstá poptávka po sklech zajišťujících
všechny tyto funkce dohromady v jednom zasklení.
2. Ploché sklo
Mimo keramických obkladových prvků se k obkládání hojně využívají skleněné materiály. Jde o vysoce
kvalitní materiály z plochého plaveného skla. Toto sklo je sodnovápenatokřemičité, které se získává
tavením základní směsi při vysokých teplotách. Tato směs je tvořena z přísad: křemičitý písek, který
vytváří strukturu skla (je také znám jako sklotvorný oxid křemičitý SiO2), soda, která se používá pro
snížení potřebné tavící teploty i jako přísada zajišťující homogenitu tavící směsi a omezující tvorbu
bublin, uhličitan vápenatý (vápenec) používaný jako stabilizátor zajišťující sklu jeho chemickou odolnost,
další přísady nutné k procesu tavení a čeření, které napomáhají získání požadované kvality skla, různé
oxidy kovů, které zlepšují mechanické vlastnosti skla a jeho odolnost vůči atmosférickým vlivům, popř.
umožňují požadované zabarvení skla.
260
Tab. 39-1 Základní fyzikální vlastnosti sodnovápenatokřemičitého skla
Objemová hmotnost při 18 °C
2500 kg/m3
Youngův modul €
70000 N/mm2
Modul tuhosti
29166 N/mm2
Poissonova konstanta (γ)
0,2
Tvrdost podle Mohsovy stupnice
6
Teplota tavení
1500 °C
Teplota měknutí
600 °C
Součinitel délkové teplotní roztažnosti
9.10-6
Tepelná vodivost
1 W/(m.K)
Specifická tepelná kapacita
720 J/(kg.K)
Charakteristická pevnost v ohybu:
chlazené sklo
45 N/mm2
tepelně zpevněné sklo
70 N/mm2
tepelně tvrzené sklo
120 N/mm2
Pevnost v tlaku
1000 N/mm2
Součinitel prostupu tepla (jednoduché ploché sklo, tl. 4 mm)
5,8 W/(m2.K)
Index lomu (n) ve srovnání s indexem lomu vzduchu
1,5
Světelný činitel prostupu (jednoduché ploché sklo, tl. 4 mm)
0,9
Solární faktor (jednoduché ploché sklo, tl. 4 mm)
0,87
Normálová emisivita čirého skla nebo skla s povlakem,
0,89
Který má stejnou emisivitu jako základní sklo
Zdroj: AGC Glass Europe – YourGlassPocket 2010
Existují také jiné typy skel, např.: borosilikátové sklo, které se díky jeho nízké teplotní roztažnosti používá
např. jako laboratorní sklo, sklokeramika vyráběná na základě využití krystalické a reziduální fáze skla.
Koeficient teplotní délkové roztažnosti je u tohoto materiálu prakticky nulový. Kromě jiných aplikací se
tato sklokeramika používá pro varné panely u sporáků a vařičů. Alkalické sklo, dále sklo s vysokým
obsahem olova (přibližně 70 %), které výrazně snižuje propustnost rentgenového záření. Používá se
pro skleněné příčky v lékařských nebo průmyslových radiologických zónách. Křišťál, sklo obsahující
minimálně 24 % oxidu olovnatého, který má vliv na čirost a rezonanci.
Finální produkt sodnovápenatokřemičitého skla vzniká tavením základní směsi při teplotě přibližně
1600 °C a následným zchlazením a opracováním. V závislosti na zvoleném výrobním procesu lze
vyrobit různé typy skel. Při popisu produktů je potřeba rozlišovat mezi:
• základními výrobky – výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla, které nejsou dále zpracovávány,
• opracovanými výrobky – výrobky získanými opracováním základního skla.
Rozlišujeme dva druhy opracováni:
• primární zpracování velkoformátových tabulí skla nebo, v případě potřeby, standardních rozměrů,
• sekundární zpracování standardních rozměrů.
261
Tab. 39-2 Řada skel používaných ve stavebnictví
Základní
výrobky
Plavené sklo (float) vzorované sklo - sklo
s drátěnou vložkou
- (profilované sklo) (tažené sklo)
Opracované
výrobky
Primární zpracování
Sklo s povlakem - zrcadla - Lacobel® (lakované sklo) - sklo s
povrchovou úpravou (leptáním, pískováním, atd.) - vrstvené
bezpečnostní sklo
Sekundární zpracování
Tepelně tvrzené sklo - tepelně zpevněné sklo - smaltované sklo a
sklo s potiskem - chemicky zpevněné sklo - ohýbané sklo - izolační
sklo - parapetní sklo
Zdroj: AGC Glass Europe – YourGlassPocket 2010
2.1.Základní výrobky z plochého skla
U následujících popisů jednotlivých výrobků jsou v závorkách uvedeny evropské normy, které dané
výrobky splňují.
2.1.1 Plavené sklo float (ČSN EN 572-1 a ČSN EN 572-2)
Ploché, průhledné, sodnovápenatokřemičité sklo, čiré i barvené ve hmotě (zelené, šedé, bronzové
a modré). Standardní tloušťky pro stavební průmysl jsou 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 15, 19 a 25 mm,
maximální rozměry jsou 6 x 3,21 m.
Plavené sklo (float) je základním sklem, které se používá ve všech následujících procesech
opracování. Výrobní linka pro float se skládá z těchto hlavních částí:
• skladování a vážení základních výrobních surovin,
• tavicí pec – suroviny se taví při teplotě cca 1600 °C a čeřením se homogenizuje utavená
sklovina, která eliminuje bubliny a zajišťuje rovnoměrné tepelné podmínky skloviny,
• cínová lázeň – sklovina se plaví na cínové lázni, kde dochází k tvarování pásu skla, regulací
průtoku skloviny se určuje požadovaná tloušťka skleněné tabule,
• chladící zóna – v této části se sklo řízeně ochlazuje, aby se zabránilo vzniku vnitřního pnutí
ve skle,
• zařízení pro detekci výrobních vad a řezání nepřetržitého pásu skla na výstupní formát,
• skladovací plocha a expedice finálních produktů.
Obr. 39-1 Proces výroby plaveného skla (floatu). Zdroj: AGC Glass Europe – YourGlassPocket 2010
Škála výrobních značek: Planibel® Clear, Planibel® Linea Azzurra, Planibel® Clearvision, barevná
skla Planibel®.
262
2.1.2 Vzorované sklo (ČSN EN 572-1 a 5)
Ploché sklo jednostranně, popřípadě oboustranně opatřené dekorem, který vzniká během
výrobního procesu protažením skleněné tabule mezi dvěma licími válci s reliéfním povrchem.
Výrobní linka litého skla je podobná lince na výrobu skla float, s výjimkou fáze plavení na cínové
lázni, které je nahrazeno tvarováním skloviny mezi dvěma licími válci. Poté je vzorované sklo
zchlazováno stejným způsobem jako sklo float. Škála výrobních značek: Imagin®, Oltreluce®.
2.1.3 Sklo s drátěnou vložkou (ČSN EN 572-1 a 6)
Vzorované sklo, do něhož je v průběhu tvarování zalisována drátěná vložka. Tato vložka zajišťuje
soudržnost skla při rozbití, ale nemá žádný vliv na mechanickou odolnost výrobku. Škála výrobních
značek: Imagin® s drátěnou vložkou, Imagin® leštěné sklo s drátěnou vložkou.
2.1.4 Profilované sklo (ČSN EN 572-1 a 7)
Sodnovápenatokřemičité sklo s drátěnou vložkou nebo bez ní, čiré nebo barevné, průhledné sklo
získané kontinuálním litím, vrstvením a následným tvarováním do tvaru „U“.
2.1.5 Tažené sklo (ČSN EN 572-1 a 4)
Ploché, čiré nebo barvené, průhledné sodnovápenatokřemičité sklo, získané kontinuálním tažením
(nejprve vertikálním) pásu skla o standardní tloušťce a leštěním skla pomocí ohně na obou stranách.
Tento produkt se dnes vyrábí jen velmi zřídka, byl nahrazen skly vyráběnými technologií float.
2.2.Opracované výrobky
2.2.1 Sklo s povlakem (ČSN EN 1096-1 až 3)
Sklo získané nanesením povlaku jedné nebo více tenkých vrstev anorganických materiálů za
účelem změny fyzikálních vlastností základního skla (solárního faktoru, emisivity, barvy, světelné
prostupnosti, odrazivosti a dalších). Skla s povlakem se rozdělují podle tří kritérií:
• způsobu nanášení povlaku (pyrolytické, magnetronové),
• pozice povlaku na skle a jeho instalace v izolačním skle (pozice 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6),
• způsobu použití skla (tepelně izolační, protisluneční, apod.).
Norma ČSN EN 1096-1 uvádí různé třídy skel s povlakem z hlediska jejich použití a vlastností.
2.2.2 Zrcadla (ČSN EN 1036-1)
Sklo, jehož zadní strana je opatřena reflexním povlakem stříbra s ochranným lakem. Proces
výroby zrcadel se nazývá postříbření. Zrcadla lze použít také jako skleněný obklad.
Škála výrobních značek: Mirox® MNGE (New Generation Ecological), Mirox® MNGE Safe, Mirold
Morena, Sanilam Easycut.
2.2.3 Lakované sklo
Sklo s vysoce kvalitním lakem na jedné straně. K dispozici v různých barevných odstínech.
Lakovaná skla se často používají jako nábytková skla, skla pro obklad. Škála výrobních značek:
Lacobel®, Lacobel® Safe, Matelac®, Matelac® Safe.
2.2.4 Matované sklo
Sklo se zcela nebo jen z části leptaným povrchem (nástřik vysoce kvalitní kyselinou). Leptané
části mají jemný saténový povrch a umožňují rozptyl světla.
Škála skel: výrobních značek: Matelux®, Matobel One Side, Matelac®.
2.2.5 Pískované sklo
Sklo vystavené procesu pískování. Tato technologie se využívá pro vytváření reliéfních motivů na
povrchu skla nebo pro celoplošné pískování.
263
2.2.6 Vrstvené bezpečnostní sklo (ČSN EN 12543-1 až 6)
Složení nejméně dvou skleněných tabulí s vnitřní mezivrstvou, která může obsahovat jednu
i více polyvinylbutarylových fólií (PVB, EVA, apod.), pryskyřic, silikátů nebo gelů. Tato mezivrstva
spojuje tabule skla, a tím zlepšuje vlastnosti konečného výrobku.
2.2.7 Tepelně tvrzené sklo (ČSN EN 12150-1)
Sklo, které prochází tepelnou úpravou, během které je zahřívané na teplotu kolem 600 °C, a poté
rychle zchlazeno pomocí vzduchových trysek. Na povrchu skla se vytvoří tlakové napětí, které
zvyšuje jeho mechanickou a tepelnou odolnost, a sklo tak získává předepsané vlastnosti rozpadu
po rozbití. V případě, že dojde k rozbití skla, skleněná tabule se roztříští na malé neostré úlomky
a zamezí se tak možnosti poranění. Tepelně tvrzené sklo je považováno za bezpečnostní, a lze
jej tak využít v konkrétních aplikacích, jako jsou např. zasklení sprchových koutů, interiérové
dělící příčky, atd.)
Obr. 39-3 Výrobní proces tepelně tvrzeného skla. Zdroj: AGC Glass Europe – YourGlassPocket 2010
2.2.8 Smaltovaná skla (ČSN EN 1863-1, ČSN EN 12150-1, ČSN EN 14479-1)
Při procesu smaltování se celý povrch skla pokryje během jeho zpevňování nebo tepelného
tvrzení vrstvou emailové barvy. Smaltovaná skla se častou používají jako meziokenní parapety
v obvodových pláštích budov, skleněné obklady, nábytkové a interiérové sklo.
2.2.9 Sklo s potiskem (ČSN EN 1863-1, ČSN EN 12150-1, ČSN EN 14479-1)
Sklo vyráběné podobným způsobem jako smaltovaná skla. Na část skla je přes síto nanesena
emailová barva, která je propojena s povrchem skla během procesu jeho zpevňování nebo tvrzení.
2.3.Typy plochého skla pro použití v interiéru
Dekorativní skla lze použít v interiérech (některá také v exteriéru) a do nábytku. Škála aplikací je
velmi rozmanitá a zahrnuje: obklady stěn, sprchové zástěny, dveře (posuvné nebo křídlové), nábytek
(horizontální a vertikální aplikace), dělící příčky, zrcadla, balustrády, podlahy, stropy, rámování.
V závislosti na požadované aplikaci a současných normách mohou být výrobky vrstvené, tepelně
tvrzené, protipožární nebo potažené bezpečnostní fólií SAFE nebo SAFE+. Dekorativní sklo může
být: barvené nebo čiré, vzorované nebo bez vzoru, hladké nebo matné. Ve všech případech může
být průhledné, průsvitné nebo neprůhledné. Pro skleněné obklady jsou nejvhodnější lakovaná skla,
smaltovaná skla, skla s potiskem a zrcadla.
Lacobel® a Matelac® jsou dvě značky neprůhledného skla float, které jsou určeny pouze pro
interiérové aplikace (pro exteriérové aplikace doporučujeme kalitelnou verzi Lacobel T®).
Neprůhledného vzhledu se dosáhne nanesením vysoce kvalitního laku na zadní stranu skla.
Použité laky jsou šetrné k životnímu prostředí a splňují tak stříbrný stupeň certifikace Cradle
to Cradle CertifiedTM (více informací v bodě 2.5). Neprůhlednosti je docíleno technologií výroby
- rovnoměrné a bezchybné nanesení barvy lakovací clonou. Lacobel® a Matelac® mají odlišný
vzhled: Lacobel® se vyznačuje především vysokou reflexí a leskem (lak + sklo float), Matelac®
naopak má saténovou povrchovou úprava (lak + sklo float matované kyselinou). Na vyžádání
mohou být oba druhy skel opatřeny bezpečnostní fólií SAFE nebo SAFE+. Výhodou obou verzí
lakovaných skel je dlouhodobé uchování vzhledu. Pro ochranu před poškozením je zadní lakovaná
264
strana vždy umístěna na povrch, který obkládáme. Toto umístění také zajišťuje zachování barvy
a vzhledu skla. Snadná montáž a údržba – povrch skla je velmi homogenní, neporézní, proto se
snadno čistí. Výroba vychází z formátu 6 x 3,21 m, což je zároveň maximální formát pro instalaci.
Standardní tloušťky jsou 4 a 6 mm.
Tab. 39-3 Možnost zpracování skel Lacobel® a Matelac® ve výrobním závodě
Bezpečnostní sklo
S fólií SAFE nebo
SAFE+
Ano - odpovídá normě ČSN EN 12600 třída 2B2 pro bezpečnost osob.
Úprava povrchů
Pískování
Ano
Matování (leptání
kyselinou)
Ano
Řezání a opracování
Pravoúhlé tvary,
kruhy
Ano - podobně jako zrcadla
Broušení hran, vrtání, Ano - podobně jako zrcadla
výřezy
Odolnost vůči
namáhání
Tepelná odolnost
Laky použité na Lacobel® a Matelac® odolávají teplotě do 80 °C a teplotním
rozdílům do 30 °C na jedné tabuli skla
Odolnost proti
vlhkosti
Všechny odstíny laků Lacobel® a Matelac® mohou být použity ve vlhkém prostředí
(koupelny a kuchyně), ale neměly by být ponořeny do vody. Metalické odstíny
laků vyžadují aplikaci folií SAFE nebo SAFE+. Lacobel® a Matelac® by měly být
chráněné proti průniku vlhkosti na zadní stranu skla (vždy je nutné použít silikon
pro spárování)
UV odolnost
Ano
Lacobel T® je vysoce kvalitní lakované sklo vyráběné stejnou metodou jako Lacobel®. Použitý lak je kalitelný,
tzn., že jej lze zapravit do povrchu metodou tepelného tvrzení (kalení). Lak se tak stane neoddělitelnou součástí
skla podobně jako smaltované sklo. Skleněný obklad z Lacobelu T® nabízí vysokou odolnost proti nárazům,
tepelným šokům a poškrábání. Je lehký a odolný proti UV záření, nemění barvu a je velmi odolný proti vlhkosti.
Může být použit jak v interiéru (zejména obklad za plynovými hořáky varných desek), tak v exteriéru. Má
téměř nulovou emisi těkavých organických sloučenin. Skleněný obklad z Lacobelu T® je klasifikován jako
bezpečnostní sklo dle normy ČSN EN 12150.
Tab. 39-4 Možnosti zpracování skel Lacobel T®
Bezpečnostní sklo
Kalení
Ano - konvekční kalicí pec podmínkou
Laminace (vrstvení)
Ano - s PVB folií na obou stranách
bezpečnostní folie SAFE
Není nutná
Úprava povrchů
Pískování
Ano - na skleněné straně před nebo po kalení, na lakované straně před
kalením
Sítotisk
Ne - kromě tisku nanášeného - tvrzeného studenou cestu - na
nelakovanou stranu po kalení
Ohýbaní
Ano - nelakovanou stranou na válečcích v peci
Řezání a opracování
Pravoúhlé tvary, kruhy
Ano
Broušení hran, vrtání, výřezy
Odolnost vůči namáhání
Tepelná odolnost
Ano - odolnost proti termálnímu šoku po kalení až do rozdílu teploty
200 °C na jedné tabuli.
265
Odolnost proti vlhkosti
Ano - použití v kuchyních nebo koupelnách s běžným stupněm vlhkosti a
ventilací. Nemělo by být ponořeno do vody.
UV odolnost
Ano - barva je fixována technologií tepelného tvrzení (beze změny barvy v
čase)
Protipožární odolnost
ČSN EN 13501-1:A1
Bezpečnostní folie SAFE a SAFE+ (používaná na nekalitelná dekorativní skla jako jsou zrcadla, Lacobel®
a Matelac®)
SAFE je polymerový film aplikovaný na zadní lakovanou stranu skla. Má dvě funkce:
• pokud se sklo rozbije, střepy ulpí na folii a nikoho nezraní,
• film chrání lak proti poškrábání.
Sklo s folií SAFE může být fixováno silikony pouze v případě aplikace aktivátoru (více v kapitole
4.8.2) na folii. Testy ve smyslu normy ČSN EN 12600 jasně demonstrují, že skla od síly 3 mm s folií
SAFE nebo SAFE+ mají podobný model rozbití jako vrstvené sklo (typ B), z čehož vyplývá, že
zrcadla, skla Lacobel®/Matelac® SAFE/SAFE+ mohou být použita ve velkých formátech na stěny,
jelikož splňují bezpečnostní normu 2B2 resp. 3B3 dle ČSN EN 12600.
Tab. 39-5 Odolnost skel Lacobel® a Matelac® proti nárazu dle ČSN EN 12600
Tloušťka skla
Lacobel®/Matelac® SAFE/SAFE+
Třída odolnosti
3 mm
3B3
4 mm
2B2
5 mm
2B2
6 mm
2B2
2.4.Ekologické výrobky z plochého skla
Stavební průmysl v zemích EU vstupuje do takzvané „zelené éry“. Je ovlivňován právními předpisy
o ochraně životního prostředí, energetické účinnosti a pohodlí. Stále častější volbou jsou přírodní
materiály, protože chrání zdravotně nezávadné prostředí v interiérech. Rostoucí ceny zdrojů jsou
důvodem pro upřednostňování energeticky účinných a recyklovatelných materiálů. Investice do
certifikovaných „zelených budov“ nabývají na významu a vyžadují používání ekologicky šetrných
výrobků. Jedním z často používaných systémů certifikace produktů ve stavebnictví je systém
Cradle to Cradle CertifiedTM.
Více než 60 % produktů s certifikátem Cradle to Cradle CertifieTM (dosud bylo certifikováno celkem
cca 500 výrobků) je určeno pro stavebnictví a interiéry budov (dlažby, skleněné prvky, nábytek,
atd.).
Program Cradle to Cradle CertifiedTM (dále jen C2C) zaměřený na výrobky si získává uznání na
mezinárodní úrovni, neboť certifikované produkty pocházejí od předních světových výrobců a na
evropském trhu se objevuje stále více iniciativ národních platforem C2C.
Zatímco mnoho certifikací se zaměřuje na jeden specifický aspekt produktu, C2C výrobkový
standard se zaměřuje na 5 kategorií vztahujících se na člověka a environmentální zdraví. K tomu,
aby výrobek získal certifikaci, musí splňovat přísné standardy ve všech pěti kategoriích.
• materiální zdraví
• znovupoužití materiálů
• obnovitelná energie
• vodohospodářství
• sociální spravedlnost.
Přidanou hodnotou výrobků certifikovaných C2C je více bodů v nové LEED V4 pro nové stavby
oficiálně vydané v listopadu 2013. V této nové verzi přispívají výrobky certifikované C2C až dva
body v sekci Materiály a Zdroje. Tento kredit přesvědčuje projektové týmy k výběru „zdravějších
produktů a materiálů“ za účelem minimalizace užívání škodlivých látek. Proto mohou použitím
výrobků certifikovaných C2C architekti a stavitelé získat více bodů.
266
Obr. 39-4 Ocenění Cradle to Cradle CertifiedTM Silver
3. Vhodné využití skla v interiéru
3.1.Mokré a vlhké prostory
Koupelny a sprchy jsou místem s vysokými uživatelskými nároky. V těchto aplikacích je pro zajištění
dlouhé životnosti velmi důležité používání kvalitních materiálů, které by se měly také snadno čistit
a udržovat. Sklo je vzhledem k těmto požadavkům optimálním řešením. Skla Lacobel®, Lacobel
T® a Mirox® jsou dodávána ve velkých tabulích, které mohou být nařezány na jakoukoliv velikost,
dokonce až na výšku celého poschodí. Při použití velkých tabulí se minimalizuje počet spojů. Tvrdý
jednolitý povrch je nejen schopný odolat množství vlivů okolního prostředí, ale také se snadno čistí.
Kuchyňské obkladové panely za pracovní deskou jsou silně namáhané plochy, které přicházejí do
styku s množstvím nečistot, mastnotou a odmašťovacími prostředky a současně jsou vystaveny teplu
a agresivním látkám. Jednotlivé druhy skla jsou navrženy tak, aby odolávaly všem těmto vlivům po
mnoho let po instalaci. Je třeba dbát na to, aby se zabránilo lokálnímu zahřívání skleněného obkladu
(plameny nebo jiným zdrojem tepla). Nutné je zabránit vzniku teplotního rozdílu přesahujícího 30 °C
na jedné tabuli skla, aby se předešlo samovolnému prasknutí. U tepelně tvrzených skel, které
odolávají teplotním rozdílům až do 200 °C, k tomuto prasknutí tzv. termálním šokem nedochází.
3.2.Výtahové šachty, kabiny
Díky svému tvrdému a kompaktnímu povrchu je sklo vhodným materiálem pro kabiny výtahů
a výtahové šachty. Tabule skel a zrcadel, které jsou často instalovány v kabinách výtahů, lze snadno
kombinovat s nerezovou ocelí a dalšími materiály.
3.3.Prefabrikované panely
Velké projekty se často realizují v časové tísni. Aby mohly být interiéry dokončeny v požadované
kvalitě jsou vyžadovány speciální řešení. Prefabrikované panely jsou možností, jak minimalizovat
čas potřebný k montáži a současně zajistit perfektní výsledek. Konstrukce může být instalována
a upravena na stavbě a výroba stěnových panelů je zajišťována ve výrobním závodě. Finální montáž
lze provést rychle a díky prefabrikované výrobě je zajištěn vysoce kvalitní výsledek. V závislosti na
konstrukčním systému lze panely snadno odstranit a vyměnit.
3.4.Rekonstrukce
Při renovaci koupelen a kuchyní lze sklo snadno instalovat přímo na povrch stávajícího obkladu.
Tato metoda šetří při rekonstrukci čas i peníze. Nejprve je nutno zkontrolovat celistvost obkladu.
Uvolněné části musí být odstraněny a místa s chybějícím obkladem vyplněna. Celá plocha musí
být pevná a rovná, aby splňovala požadavky na kvalitu povrchu podkladu. Obklady by měly být
vyčištěny a zbaveny všech nečistot, které by mohly snížit přilnavost silikonu. Použijte roztok
amoniaku v poměru 1 l H2O + max. 200 ml NH3 a postupujte podle pokynů dodavatele pro bezpečné
použití amoniaku. Dále postupujte podle návodu v předchozích kapitolách pro skleněné tabule
podle toho, zda sklo je či není opatřeno bezpečnostní fólií SAFE/SAFE+.
267
4. Průvodce při výběru a pokládce obkladů z plochého skla
4.1.Rozhodování při výběru
Lepení je nejběžnější (skrytou) formou fixace skel. Kromě lepení lze skla fixovat mechanicky.
Pro smaltovaná skla a skla s potiskem, která jsou tepelně tvrzená, je možné použit běžné cementové
směsi používané pro keramické obklady a také silikony/lepidla. Pro dekorativní skla s povlaky jako
jsou zrcadla, Lacobel®, Lacobel T® a Matelac® doporučujeme použití neutrálních silikonů pro
lepení. V případě použití výrobcem skla testovaných a doporučených silikonů – např. řada FIXIN®, je možné poskytnout 5 letou záruku (u Lacobelu T® je to 10 let) na barevnou stabilitu, stálost,
korozi, adhezi povlaků použitých na zadní nepohledové straně (při dodržení předepsaných postupů
pro instalaci).
FIX-IN® je řada produktů pro lepení skel v interiérech (stěny, nábytek, dveře, vitríny, kancelářské
prostory, koupelny….). Tyto produkty byly vyvinuty speciálně pro účely instalace špičkových
interiérových skel jako jsou Mirox®, Lacobel®, Lacobel T® a Matelac®. Všechny produkty byly
testovány na různých podkladech a při renovaci mohou být dokonce instalovány přes stávající
obklady/dlaždice. Systém FIX-IN® tvoří kompletní řadu produktů určených ke správnému lepení
skel a zahrnuje: silikon (sloužící i jako spárovací hmota pro nestříbřená skla), primer/penetrační
podkladový nátěr, povrchový aktivátor (folie SAFE/SAFE+) a další příslušenství. Všechny výrobky
jsou testovány na různých podkladech.
Tab. 39-6 Možnosti použití škály FIX-IN® na různých podkladech
Výrobek
FIX-IN® PR Primer
FIX-IN® SL Silikon pro lepení
MDF (EN 316)
Ne
Ano
OSB (EN 300)
Ne
Ano
Dřevotříska, bez protipožární úpravy (EN 312)
Ne
Ano
Sádrokarton (EN 520)
Ano
Ano
Překližka, bez protipožární úpravy (EN 312)
Ne
Ano
Deska z křemičitanu vápenatého (prEN 14306)
Ano
Ano
Cementové desky (ISO 390)
Ano
Ano
Sádrová omítka
Ano
Ano
Cementová omítka
Ano
Ano
Beton
Ano
Ano
Cihelné zdivo
Ano
Ano
Není nutné v případě, že
je povrch čistý a přilnavý
Ano
Dlaždice
Všechny komponenty systému byly standardizovány pro zajištění správné přilnavosti skla k podkladu. Pro
dobré výsledky je nutné respektovat lhůtu ukončení trvanlivosti produktů a skladovací podmínky – viz technické
listy (TDS) a bezpečnostní listy (MSDS).
4.2.Podklady a nosné konstrukce
Jako podklad pro sklo lze použít mnoho různých materiálů. Podklady musí být dostatečně pevné,
aby unesly hmotu skla (2,5 kg/m2/mm) bez rizika, že dojde k jejich zkroucení, ohnutí nebo jakékoliv
jiné deformaci. Podklad musí být rovný, aby se zabránilo jakémukoli viditelnému zakřivení skla.
V případě, že je podklad porézní, je třeba jej nejprve upravit nanesením penetrace. K zajištění
pevného spojení skla a podkladu je třeba všechny komponenty pečlivě očistit a vysušit. Musí být
zbaveny prachu, částic, oleje, vosku, špíny nebo jiných nečistot, které by mohly snížit přilnavost.
Tyto nečistoty mohou být přítomny z různých důvodů: broušení, řezací olej, tuk na ochranu kovových
povrchů nebo dokonce špinavé prsty. Dříve než může být beton použit jako podklad pro sklo, musí
být dostatečně zralý a suchý (obvykle po 3 měsících).
Při použití průsvitných spárovacích tmelů pro vyplňování spár bude barva podkladu spárami
prosvítat. Pro zajištění jednotné barvy spár se doporučuje provést nátěr celé zdi (nebo minimálně
ploch za spárami skla) obdobným odstínem jako je barva skla. Aby byl v případě některých (zejména
světlých) barevných odstínů zajištěn jednotný vzhled skla po jeho instalaci, ujistěte se, že sklo bude
instalované na jednotný, bíle natřený podklad. V tomto případě není třeba další základní nátěr na
porézní povrch, protože barva již splňuje funkci základního nátěru. Budou-li v místě budoucích
268
spojů použity barevně natřené pruhy, naneste oboustranně lepicí pásku na bílý podklad a ne na
tyto barevné pruhy. Zjišťování rovinnosti a stejnoměrnosti zdi (povrch stěny po dokončení): Ke zdi
přiložte měřící lať a zjistěte, zda je povrch stěny hladký a nejsou vidět žádné nerovnosti. Maximální
výška nerovností je omezena s ohledem na vzdálenost mezi hrboly.
Tab. 39-7 Požadavky na rovinnost podkladu dle ČSN 744505
Požadavky týkající se stěn, rovinnost
Vzdálenost mezi
nerovnostmi (3)
Maximální hloubka prohlubně (2)
Povrch stěny po dokončení
1m
3 mm
4m
8 mm
10 m
15 mm
Výrobce má náročnější požadavky na rovinnost podkladu než je uvedeno v ČSN 744505
Obr. 39-5 Měření místní rovinnosti podkladu. Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
Je třeba respektovat všechny dilatační spáry stavby. Pokud je za instalovaným sklem dilatační
spára, musí být na stejném místě spára se stejnými vlastnostmi (rozměr konstrukce a dilatace).
Pokud jde o nosné konstrukce, řiďte se pokyny výrobce konstrukce.
Obr. 39-6 Dilatační spára Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.4.Opracování hran skel
Po vyříznutí jsou hrany přířezu ostré a drsné a mohou způsobit zranění. Je téměř nemožné zajistit
pěkný spoj mezi nainstalovanými tabulemi, pokud nejsou okraje skla nejprve opracovány. Pro
opracování hran existují různé možnosti, hrany mohou být rovné, zaoblené nebo zkosené. Způsob
opracování hran nepodléhá téměř žádným omezením. Tvar hran má vliv na vzhled instalovaného
skla.
Zaprvé je hrana viditelná na dálku i ze vzdálených koutů místnosti. Zadruhé hrany určují vzhled
269
spár mezi tabulemi skla. Široké spoje zdůrazňují strukturu tabule skla, zatímco při použití úzkých
spár vynikne dvourozměrný vzhled skleněné stěny. Při použití silikonového lepidla FIX-IN® SL se
doporučuje minimální zkosení hran a opracování (1–1,5 mm), aby nedošlo k rozšíření viditelné
šířky spáry.
4.5.Rohy
Většina interiérových dekorativních skel jsou čirá skla float s vrstvou laku na zadní straně. Hrany
tabulí nejsou lakem opatřeny a nemohou být nalakovány ani později. Proto je třeba věnovat designu
hran zvláštní pozornost. Obklady se začínají provádět od rohu pohledových stěn místnosti nebo
objektu, které hrají zásadní roli ve vzhledu skleněné konstrukce. Do úvahy je nutno vzít dva faktory:
design a trvanlivost.
Hrany mohou být tvořeny dvěma samostatnými tabulemi skla (viz roh tvořený skly), nebo lze použít
zvláštní profily (obvykle kovové). Pokud je hrana skleněné tabule silně opracovaná (viz hrana s
fazetou), mohou se v rohu a okolo něj objevit stíny nebo odrazy.
Roh tvořený skly - tvar hrany tabule skla je pro vzhled rohu určující. I když je nainstalované sklo
odolné proti nárazu, rohy jsou křehčí a snadno podléhají poškození způsobenému nárazem. H
Roh tvořený profily - kovové profily je možné použít k ochraně volných okrajů tabulí skla a tím zajistit
lepší ochranu v místech, kde existuje nebezpečí nárazu. Profily lze použít, pokud mají tloušťku
vhodnou pro dané sklo.
Pokud nejsou hrany skla opracovány, je nezbytně nutné použít zakončovací profily.
Obr. 39-7 Možné zakončení rohů Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.6.Řezání a vrtání
Opracování skla - mezi dodatečným opracováním tepelně neopracovaných výrobků a tepelně
tvrzených (kalených) produktů existuje podstatný rozdíl. Výrobky ze skla float mohou být řezány
a vrtány později, i na stavbě. Řezání, vrtání a opracování hran u tepelně tvrzeného skla typu T
však musí být provedeno před jeho tepelným opracováním. Po tepelném tvrzení není možné
další opracování provádět. Velkoformátové tabule skel (o rozměrech do 6 × 3,21 m) poskytují
designérům mnoho možností při výběru požadovaného formátu. Tabule lze nařezat tak, aby bylo
zajištěno ekonomické využití a minimální odpad. Zpracování hran zajistí stálou kvalitu dodávaných
tabulí. Velikost tabulí skla používaných v projektech není obecně určována výrobními rozměry, ale
270
technickými omezeními při manipulaci a přepravě skla do budovy. O tom, jak veliké mohou být
tabule skla, nakonec rozhodují rozměry schodišť, výtahů a dveří.
Řezání a vrtání ve výrobě – tabule skla je ve specializovaném závodě nařezána na požadovaný
rozměr, jsou opracovány hrany a případně vyvrtány otvory
Řezání a vrtání na místě - řezání, vrtání, finální opracování hran a další ruční úpravy na stavbě
jsou možné. Doporučuje se ale používat v maximální míře průmyslově zpracované tabule skla – ty
mohou zaručit požadovanou vysokou kvalitu.
Všechny procesy opracování skla musí být provedeny před tepelným tvrzením skla. Do tepelně
tvrzeného skla již nelze provádět žádné zásahy.
4.7.Systém montáže
Postup při instalaci - i když jsou rozměry převzaty z existující zdi a přesně aplikovány na sklo, je
třeba počítat s odchylkami, jak u stavby, tak i pokud jde o tabule skla. Pro zvládnutí těchto odchylek
se doporučuje zahájit montáž od vnějšího pohledového rohu místnosti. To je nejexponovanější
a nejviditelnější část skla a instalace musí být přesná. Odchylky v rozměrech lze daleko lépe vyřešit
u vnitřních rohů místností.
4.8.Upevnění pomocí silikonu
Při použití silikonu FIX-IN® SL v kombinaci s lepicí páskou pro počáteční přichycení (a zachování
mezery mezi zdí a sklem) se tabule skla okamžitě přilepí ke zdi. Pro dosažení správné polohy skla
můžete pod spodní hranu skla vložit distanční pásku (syntetika 90 Shore) příslušné tloušťky. Při použití
lepicí pásky pouze za účelem zajištění potřebné mezery mezi sklem a podkladem musí být skleněná
tabule podepřena až do vytvrzení silikonu. Například lze použít silikonové lepidlo FIX-IN SL®, jehož
minimální doba vytvrzení je 48 hodin od instalace, po této době mohou být odstraněny podpůrné
pomůcky a mohou být zatmeleny spáry. Konečné vytvrzení silikonu nastává po týdnu od instalace.
Tab. 39-8 – Lepení silikonem: spotřeba výrobků řady FIX-IN®
Materiál
Silikonové lepidlo
Výrobek
FIX-IN® SL
Instalace
Spotřeba
Kartuše 310 ml
V závislosti na tloušťce skla:
4 mm: cca 310 ml/m2
6 mm: cca 400 ml/m2
10 mm: cca 550 ml/m2
Lepicí páska
FIX-IN® AT
Oboustranná
V závislosti na tloušťce skla:
4 mm: cca 2 m/m2
6 mm: cca 3 m/m2
10 mm: cca 4 m/m2
Stěnová penetrace
(pro silikon a lepicí
pásku)
FIX-IN® PR
Štětec, váleček
V závislosti na poréznosti
povrchu:
cca 100 – 200 ml/m2
Povrchový aktivátor
(pro bezpečnostní
fólii SAFE / SAFE+)
FIX-IN® SA
Sprej
Cca 2,5 ml/m2
4.8.1 Silikonové lepidlo
Silikonové lepidlo FIX-IN® SL je vždy nanášeno na povrch zdi v podobě svislých pruhů. Pokud je
povrch rovný, lze lepidlo nanést také na zadní stranu tabule skla.
Kromě toho musí být vždy rovnoběžně s pruhy silikonu nalepena oboustranná lepicí páska. Tím
je zajištěno odvětrání po dobu tvrdnutí silikonu a rovněž trvalé odvětrání potřebné pro to, aby
na zadní straně zrcadel nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Pro řádné přitisknutí pásky na
podklad je nutno použít válečku (před odstraněním ochranné fólie), aby byla zajištěna dobrá
přilnavost. Páska také zajistí počáteční uchycení do doby, než dosáhne silikonový spoj plné
pevnosti. Dále uvedená tabulka ukazuje minimální doporučované množství lepidla nanášeného
v pruzích požadované AGC u systému FIX-IN®. Počet pruhů lepidla závisí na tloušťce (hmotnost:
2,5 kg/mm/m2) skla. Správné množství lepidla je zajištěno při použití trysky (dodáváno s kartuší
FIX-IN® SL).
271
Tab. 39-9 Použití lepidel a lepicí pásky na m2 povrchu
Materiál
Silikonové lepidlo
Materiál
Výrobek
FIX-IN® SL
Výrobek
Lepicí páska
(jako doplněk silikonového
lepidla
FIX-IN® AT
Tloušťka skla
Teoretická
vzdálenost mezi
pruhy v cm
Minimální počet
pruhů silikonu /
AT pásky
100 cm/m2
4 mm
33
4
6 mm
25
5
8 mm
20
6
10 mm
14
7
Tloušťka
skla
Minimální počet pruhů lepicí
pásky m/m2
4 mm
2
6 mm
3
8–10 mm
4
Obr. 39-8 Schéma aplikace lepidel Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
Skleněné tabule musí být uchyceny bezprostředně po aplikaci silikonu FIX-IN® SL, dříve než se
na lepidle začne tvořit zasychající povlak (do 15 minut).
272
Obr. 39-9 Schéma lepení skleněného obkladu na zeď v závislosti použití skla s bezpečnostní fólií či bez
Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.8.2 Povrchový aktivátor FIX-IN® SA
Dekorativní skla jako Lacobel®, Matelac® a Mirox® opatřená bezpečnostní fólií SAFE/SAFE+
vyžadují, aby byl při použití silikonu FIX-IN® SL a lepicí pásky FIX-IN® AT na zadní stranu tabule
skla (fólie) aplikován povrchový aktivátor. Povrchový aktivátor FIX-IN® SA je používán pro
vyčištění a odmaštění neporézních podkladů a bezpečnostní fólie SAFE/SAFE+. Slouží také k
přípravě povrchu fólie, pro zajištění správného přilnutí k FIX-IN® SL a FIX-IN® AT. Povrchový
aktivátor (ve spreji) se nastříká na bezpečnostní fólii SAFE/SAFE+ na zadní straně tabule skla,
na níž je později aplikován silikon.
Plochy, na něž jste nanesli povrchový aktivátor, setřete čistým hadříkem. Povrchový aktivátor
stírejte pouze ve stejném směru jako při aplikaci. Vždy po vyčištění jednoho metru plochy
hadřík vyměňte, případně i dříve, pokud je zašpiněný. Při aplikaci zajistěte řádné odvětrání
místnosti. U výrobků bez bezpečnostní fólie není třeba na zadní stranu skla nanášet povrchový
aktivátor. Po minimálně 5 minutách (maximálně 8 hodinách) zasychání povrchového
aktivátoru lze na takto upravené plochy nanést silikon FIX-IN® SL a lepicí pásku FIX-IN® AT.
4.8.3 Stěnová penetrace FIX-IN® PR
Veškeré porézní povrchy (sádra, sádrokartonové desky atd.) musí být před instalací tabulí skla
nejprve ošetřeny penetrací. Průsvitná penetrace FIX-IN® PR by měla být nanášena štětcem
nebo válečkem na plochu, na níž bude připevněno sklo. Doba vytvrzení je minimálně 30 minut
a maximálně 4 hod. při vlhkosti 45–65 % a teplotě 15–25 °C.
4.8.4 Omezení při lepení silikonem
Některé barevné odstíny je nutné chránit před vlhkem a vodou pomocí bezpečnostní fólie SAFE/
SAFE+. V tomto případě fólie funguje jako dodatečná ochrana lakované strany skla. Tento
dodatečný podklad má tudíž za následek lepší klasifikaci z hlediska bezpečnosti a chrání zadní
stranu před poškozením při manipulaci a instalaci. Pro ochranu povrchu matovaných skel je
nutné zachování čistoty. Sklu musí být věnována zvláštní pozornost, a to zejména v případě,
kdy je pro lepení matovaných skel jako Matelac® na podklad použit silikon. Kyselinou matovaný
273
povrch skla Matelac® je drsný a velmi citlivý na znečištění lepidlem používaným pro instalaci skla
a tmelení spár. Citlivý povrch skla v blízkosti hran se doporučuje před instalací tabulí skla ochránit
krycí páskou. Dojde-li ke znečištění povrchu, není možné jej beze zbytku vyčistit.
4.8.5 Spáry
Spoje by měly být vyplněny, aby se zabránilo vniknutí nečistot a prachu do dutiny za sklem.
V suchých prostorách mohou však zůstat spáry v případě potřeby otevřené. U skla Mirox® je
třeba zajistit větrání, proto se spáry nevyplňují, nezávisle na tom, zda jde o instalaci v suchém
nebo vlhkém prostředí. K zatmelení spár lze rovněž použít silikon FIX-IN® SL (průhledný).
Zatmelení spár je možné provést až po úplném vytvrzení (48 hodin) silikonu FIX-IN® SL použitého
pro přilepení tabule skla. Pro konečnou úpravu spár použijte vodu a odmašťovací prostředek,
dříve než se povrch zatáhne (za cca 15 minut). Použité nástroje v případě potřeby vyčistěte
ředidlem „white spirit“. Doporučená šířka spár se liší v závislosti na síle skla. Je třeba se řídit
také stavem konstrukce podkladu. Např. sklo tloušťky 6 mm vyžaduje spáru 3 mm. V případě,
že před instalací tabulí skla je podklad opatřený barevným nátěrem, bude barva ve spárách
vyplněných průhledným tmelem viditelná. Pro kontrolu výsledků se doporučuje instalovat nejprve
vzorek skla, protože na konečný výsledek mohou mít vliv různé faktory, jako je světlo, tmel (i když
průhledný), geometrie a šířka spoje. Před tmelením spár nalepte na povrch skla kolem hran krycí
pásku, aby nedošlo ke znečištění skla. Nejprve zkontrolujte vhodnost pásky pro daný typ skla.
Zejména povrch skla Matelac® je nutno chránit před znečištěním silikonem a jinými lepidly. Povrch
matovaný (zdrsněný) kyselinou je obtížné znovu vyčistit od případného znečištění silikonem nebo
lepidly.
Doporučuje se kontrolovat stav spár minimálně každý rok. Veškeré poškozené části odstraňte
a silikon opravte.
4.8.6 Výřezy ve skle při instalaci
Pro dosažení kvalitnějšího spojení skla s podkladem v blízkosti výřezů je třeba na sklo aplikovat
kolem otvorů dodatečnou vrstvu silikonu ještě před samotnou instalací. Po instalaci skla je pak
nutno ve výřezech vyplnit mezeru mezi sklem a zdí. Silikon je třeba do dutiny vpravit pomalým
a pevným tlakem.
4.8.7 Požadavky na podklad při uchycení distančními pomůckami
Podklady a stěnové konstrukce musí být dostatečně pevné a odolné proti nárazu, aby udržely
montážní mechanismus, aniž by došlo k ohnutí, zkroucení nebo jiné deformaci. Pokud není
použito tepelně tvrzené sklo, je nutno věnovat pozornost tomu, aby instalované sklo nebylo
vystaveno tlaku. Při instalaci se toto nebezpečí vyloučí tím, že na montážní prostředky nasadíme
distanční kroužky nebo hadičku (či jinou distanční podložku), jedná se zejména o závitové tyče a
šrouby. Tato metoda je pro všechny typy instalace povinná.
274
Obr. 39-10 Montáž s použitím distančních kroužků Zdroj: AGC
Glass Europe – Návod na instalaci 2014
Lepící páska FIX-IN® AT funguje rovněž jako distanční pomůcka sloužící pouze k zachování
odstupu (3,2 mm) mezi zadní stěnou skla a podkladem. Při takovém použití páska zajišťuje
rovněž řádné vytvrzení a odvětrání. Vzhledem k tomu, že je použito pouze malé množství pásky,
musí být sklo podepřeno, aby se zajistilo jeho udržení ve správné poloze až do vytvrzení lepidla,
což trvá minimálně 48 hodin. Počet pruhů silikonu je stejný jako při použití pásky pro počáteční
uchycení.
Obr. 39-11 Použití pásky jako distanční pomůcky Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.8.8 Použití silikonu na zrcadla
Zrcadla typu Mirox® snáší normální vlhké prostředí, jako jsou dobře větrané koupelny nebo
kuchyně. Je třeba dbát na to, aby se zabránilo styku vody s lakovanou stranou nebo hranou skla.
Při čištění zrcadla je nutno okraje rychle a důkladně vysušit. Vždy je třeba, aby kolem lakované
strany zrcadla mohl proudit vzduch. Odvětrání odstraňuje kondenzaci a uchovává zadní stranu
zrcadla suchou. Z tohoto důvodu musí horní a dolní hrany zrcadla zůstat volné (4). Pro zajištění
požadované mezery mezi sklem a zdí je nutno dodržet stejné pokyny pro instalaci jako u skel
Lacobel®, Matelac® a Lacobel T® (viz předchozí kapitoly). Stejně jako jiné výrobky ze skla musí
být zrcadla podepřena, dokud nedojde k vytvrzení silikonu. V případě použití jakýchkoliv profilů
nebo mechanických upevňovacích mechanismů je nutno zajistit řádné vyschnutí celého systému.
Zrcadlo nesmí být nikdy ponořeno do vody nebo stát ve vodě.
275
Obr. 39-12 Použití silikonu na zrcadla Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.8.9 Použití silikonu při obkladu výtahových šachet a kabin
Níže uvedené grafické schéma popisuje správné použití silikonu při obkládání stěn výtahových
šachet nebo kabin.
Obr. 39-13 Použití silikonu na výtahy Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
276
4.8.10 Použití silikonu na prefabrikované panely
Schéma popisující správné použití obkladů prefabrikovanými panely. Jejich možné použití v rámci
rovných ploch nebo řešení rohů místnosti.
Obr. 39-14 Použití silikonu na prefabrikované panely Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
4.8.11 Použití silikonu při rekonstrukcích s původním obkladem
Správný postup přípravy zdi na instalaci skleněného obkladu a následná instalace jsou zobrazeny
na níže uvedeném obrázku. Důležitou roli při přípravě podkladu hraje i použití bezpečnostní fólie
SAFE/SFAE+.
Obr. 39-15 Použití silikonu při rekonstrukcích Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
277
5. Doporučení pro čištění skel
Sklo se může zašpinit, zejména v průběhu stavebních prací. Korozivní znečištění je třeba vždy odstranit,
zejména pokud jde o omítku, maltu, beton a cementovou kaši. Všechny tyto směsi jsou zásadité, a proto
mohou narušit povrch skla. Tyto nečistoty musí být ze skla okamžitě smyty dostatečným množstvím
vody, aby nedošlo k jeho poškrábání. Použijte čistou měkkou houbu, hadřík nebo jelenici. Nepokoušejte
se odstranit nečistoty ze suchého skla. Pro ochranu skla během stavebních prací doporučujeme opatřit
instalované sklo umělohmotnou fólií. Ostatní týmy, které spolupracují na stavbě, by také měly být
informovány o vhodné manipulaci se sklem.
Odmašťovací prostředky mohou pomoci při čištění skla. Použijte neutrální komerční odmašťovací
prostředky určené pro čištění okenních skel. Nepoužívejte louhy, kyseliny nebo kapaliny obsahující
fluorid. Při čištění zrcadla je třeba okraje rychle a důkladně vysušit. Zrcadla Mirox® lze čistit moderními
pH neutrálními čisticími prostředky. K čištění skel Mirox® nikdy nepoužívejte prostředky na bázi amoniaku
nebo abrazivní výrobky (např. prostředky proti usazování vodního kamene).
Pískovaná a matovaná skla jsou drsnější proto na nich nečistoty lépe přilnou. Přesto lze k čištění použít
neutrální komerční odmašťovací prostředky pro běžnou každodenní údržbu. Silikon, cement a podobné
hmoty nelze z povrchu matných a pískovaných skel odstranit beze zbytku.
K čištění skla nikdy nepoužívejte ostré předměty, jako jsou škrabky apod. K vyčištění povrchu lze použít
měkké houbičky. Použijte velké množství vody, aby nedošlo k poškrábání nebo jinému poškození
povrchu skla. Na trhu lze nalézt velké množství prostředků. Čisticí prostředky vždy vyzkoušejte na
vzorku skla.
6. Ukázky možných chyb při instalaci skleněných obkladů
Zdroj: AGC Glass Europe – Návod na instalaci 2014
ŠPATNĚ – Na bezpečnostní fólii SAFE / SAFE+ není aplikován povrchový aktivátor FIX-IN® SA.
Přilnavost FIX-IN® SL bude slabá
SPRÁVNĚ – Povrchový aktivátor (ve spreji) je nastříkán na bezpečnostní fólii SAFE / SAFE+ na zadní
straně tabule skla.
278
ŠPATNĚ – Na porézní povrchy není aplikována stěnová penetrace FIX-IN®. Špatná přilnavost.
SPRÁVNĚ – Aplikujte stěnovou penetraci, abyste zajistili správné spojení s porézním povrchem.
ŠPATNĚ – Silikon FIX-IN® SL není aplikován ve svislých pruzích. Nedochází k vysoušení, je znemožněno
odvětrávání.
SPRÁVNĚ – Silikon FIX-IN® SL je aplikován ve svislých pruzích.
ŠPATNĚ – Přílišné zkosení hran. Chybějící barva na zadní straně bude prosvítat hranou skla.
SPRÁVNĚ – Sražení hran musí být minimální.
279
ŠPATNĚ – Pro čištění povrchu skla byl použit suchý a špinavý hadřík. Dojde k poškrábání a zničení
povrchu.
SPRÁVNĚ – Pro čištění skla používejte pouze čisté materiály a velké množství vody.
ŠPATNĚ – Skvrny na skle způsobené cementem, povrchovým aktivátorem nebo jinými látkami je velmi
obtížné odstranit. Odstranění nečistot ze skla Matelac® je téměř nemožné.
SPRÁVNĚ – Chraňte povrch skla a zabraňte vzniku skvrn.
280
Project Leonardo da Vinci Transfer of Innovation
CZ/13/LLP-LdV/TOI/134003
Best industry practice for Installation Ceramic, Glass and Stone Tile
Správné praxe při obkládání keramikou, sklem a kamenem
Cíl projektu:
• Vydánípříručekprosprávnoupraxipřinavrhováníaprováděníobkladůzkeramiky,sklaakamene
• Vytvořeníprojektuvzdělávacíchkurzů–základceloživotníhovzdělávánívoblastiobkládáníamistrovskýchzkoušek
• Pilotníkurzyzaměřenénaaplikacipříručekvpraxi
• Zpracovánídopadovéstudievyužitípříručekvpartnerskýchzemíchvpraxi
• Šířenísprávnýchpraxípřiobkládání–základsystémujakostipřiobkládání
Projektjeurčenproinvestory,architekty,projektanty,managementstaveb,obkladačeastudenty.
Partneři projektu:
SchweizerischePlattenverband
ČVUTPraha,fakultastavební
KatedraTechnologiestaveb
Vysokáškolatechnická
aekonomická
ČeskéBudějovice
ÖsterreichscheFliesenverband
SlovenskátechnickáuniverzitaBratislava
Stavebnáfakulta,katedraTechnológiestavieb
Středníškola
HorníBříza
Středníprůmyslováškola
stavební
ČeskéBudějovice
Leden 2015
CechobkladačůČR
Technickáunoverzita,
TallinEstonsko
StřednítechnickáškolaAGC
Teplice

příručka pro obkládání keramikou, sklem a kamenem ii

Transkript

Podobné dokumenty

stáhnout - VITON sro

Members of the EAF