Image školy - KLIKA v Plzeňském kraji

Transkript

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích
Pedagogická fakulta
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2013
Mgr. Jana Véle
Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích
Pedagogická fakulta
Katedra pedagogiky a psychologie
Bakalá ská práce
Image školy – možné kritérium
výb ru školy
Image of the secondary school - the possible
criterion of the school selection
Vypracoval: Mgr. Jana Véle
Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová
eské Bud jovice 2013
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn
pouze
s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona
. 111/1998 Sb. v platném zn ní
souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob fakultou
elektronickou cestou ve ve ejn
p ístupné
ásti databáze STAG provozované
Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to
se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce.
Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným
ustanovením zákona . 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky školitele a oponent práce i
záznam o pr b hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn ž souhlasím
s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz
provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika ních prací a systémem
na odhalování plagiát .
26.6.2013
Mgr. Jana Véle
Pod kování
D kuji vedoucí práce paní Mgr. Renat Jandové za vedení a odbornou pomoc p i
zpracování mé bakalá ské práce. Také bych cht la pod kovat všem respondent m, kte í
mi poskytli informace pot ebné k dokon ení práce, a dále také paní Mgr. Ivan
Blažkové, zástupkyni editele St ední pedagogické školy Prachatice, za umožn ní
dotazování a vst ícný p ístup.
ANOTACE
Bakalá ská práce se zabývá problematikou image školy jako možným kritériem
výb ru st ední školy.
Teoretická
ást je zam ena na základní pojmy z oblasti managementu,
marketingu, marketingu neziskových organizací, marketingu služeb, marketingu ve
vzd lávacích institucích a obsahuje mnoho dalších souvisejících pojm . Dále je zde
charakterizováno prost edí školy a jeho rozd lení na jednotlivé ásti, jsou zde vymezené
pojmy jako klima školy, kultura školy. V neposlední ad je zde charakterizován pojem
image, jeho druhy a vymezen pojem image školy, jeho komponenty, jakým zp sobem
se analyzuje a metody jeho m ení.
Cílem praktické ásti je zjišt ní jednotlivých kritérií formou dotazníku, která
jsou sou ástí image konkrétní st ední školy a podle kterých si práv tuto školu studenti
vybrali.
ANNOTATION
The bachelor thesis deals with the image of the school as the possible criterion
of the secondary school.
The theoretical part is aimed at the basic concepts such as management,
marketing, marketing of non-profit organizations, marketing of services, marketing of
educational institutions, and it includes many other related concepts. There is also
description of the environment of the school, its division into the parts and there are
defined terms such as school climate and school culture. Last but not least there are
characterized the concept of the image, the types of image and definition image of the
school, its components, its analysis and its measurement methods.
The aim of the practical part is the finding the individual criterions in the form of
a questionnaire, that included specific image of the secondary school and why students
have selected this school.
Obsah
Úvod.................................................................................................... 8
Teoretická ást................................................................................. 10
1. Management .............................................................................................. 10
2. Marketing .................................................................................................. 11
2. 1 Marketing služeb.................................................................................. 12
2.2 Marketing neziskových organizací ....................................................... 14
2.3 Marketing ve vzd lávacích institucích.................................................. 14
2.3.1 Trh vzd lání ................................................................................... 14
2.3.2 Prost edí školy................................................................................ 15
2.3.2.1 Makroprost edí........................................................................ 16
2.3.2.2 Vn jší mikroprost edí ............................................................. 18
2.3.2.3 Vnit ní prost edí...................................................................... 20
2.4 Marketingový mix................................................................................. 22
3. Image .......................................................................................................... 24
3.1 Pojem image a jeho vývoj..................................................................... 24
3.1.1 Druhy image................................................................................... 25
3.2 Image školy a její budování .................................................................. 26
3.2.1 Komponenty image školy .................................................................. 28
3.2.2 Analýza image a její metody.............................................................. 30
3.2.3 Metody analýzy image školy ............................................................. 34
3.2.3.1 Vícefaktorová metoda ................................................................. 34
3.2.3.2 Analýza známosti a postoj ........................................................ 36
3.2.3.3 Sémantický diferenciál (polaritní profil)..................................... 37
Praktická ást .................................................................................. 39
4. Cíl práce ..................................................................................................... 39
5. Metodologie................................................................................................ 39
6. Výzkumný soubor ..................................................................................... 40
7. Vyhodnocení výzkumné ásti................................................................... 41
7.1 Vyhodnocení dotazníkového šet ení ..................................................... 41
7.2 Vyhodnocení výzkumu ......................................................................... 61
Záv r................................................................................................. 63
Seznam použité literatury .............................................................. 65
Seznam p íloh.................................................................................. 68
Úvod
V posledních n kolika letech se pojem image stal velice hojn užívaným. Dostal
se do všech sfér života. Vše m že mít sv j image. Image má každá osoba, ulice, m sto,
naše republika, konkrétní budova, atd. Celou moji bakalá skou práci bych mohla zaplnit
r znými p íklady. Slovo image v sob
skrývá ur ité vlastnosti, názory, pohledy,
spole enské za azení, styl… Image elegantní dámy je všeobecn spat ováno v dob e
padnoucím kostýmku, lodi ek, kvalitní kabelce, p irozeném lí ení, upraveném ú esu a
rukou. Image m sta, nap .
eského Krumlova je ve zobrazení areálu zámku, zámecké
zahrady a bohužel také stále nevy ešené otázky Otá ivého hledišt . Svoji image má také
konkrétní výrobek, služba.
Vzd lání pat í k vývoji každého lov ka, po ur itou dobu je jeho sou ástí. Škola,
a mate ská, základní, st ední i vysoká, každého ovliv uje v jeho vývoji a výchov . Již
mate skou školu rodi e vybírají na základ ur itých kritérií, která nespo ívají pouze ve
vzdálenosti od bydlišt
i zam stnání. Stejn tak základní školu asto volí jinou, než do
které spádov pat í. Rozhoduje o tom nap . první dojem, výb r mimoškolních aktivit,
známost školy, vyu ujících i celková prezentace školy. Výb r st ední školy je pak ješt
mnohem d ležit jší a zajisté ji nevybírají pouze rodi e, ale záleží i na názoru d tí.
Pro školu je tedy stejn d ležité budovat si svoji pov st a dbát o ni ve stejné
mí e jako jakákoli jiná organizace a firma. Musí také získávat své zákazníky – studenty
a udržet si svoji pozici na trhu vzd lávání. A to p edevším v dob , kdy dochází ke
zm n v demografickém složení obyvatel, snižování porodnosti a stárnutí obyvatel.
V této dob nabídka vzd lávacích za ízení p evyšuje poptávku a vzniká konkuren ní
boj o studenty. Jednou z výhod na trhu m že být i image školy.
Nad pojmem image školy jsem hodn p emýšlela. Napadl m p edevším ve
spojení s mojí vystudovanou st ední školou, která již bohužel neexistuje, ale která by
v dnešní dob byla zajisté velikou konkurencí ostatním st edním školám. I tak tehdy
v celé
eské republice existovaly pouze dv tohoto zam ení a byl o n veliký zájem.
Dnes by její image podtrhovali absolventi, kte í jsou známými tvá emi v masmédiích.
Mohu jmenovat Erika Taberyho, Annu Marešovou i Lukáše Pavláska.
8
Z t chto d vod jsem si jako téma své bakalá ské práce vybrala práv image
školy. Práce je rozd lena na teoretickou a praktickou ást.
V teoretické ásti se zam ím na pojmy jako management, marketing, marketing
služeb, marketing neziskových organizací, marketing ve vzd lávacích institucích.
Jelikož je škola ovliv ována mnoha vlivy, jedna ást práce pojímá o prost edí školy a
jeho d lení na makroprost edí, vn jší mikroprost edí a vnit ní prost edí. Jsou zde
vysv tleny pojmy klima školy i kultura školy. Kapitola týkající se image vysv tluje
nejenom výraz samotný, ale krátce popisuje jeho vývoj, jaké existují jeho druhy a
p edevším se zajímá o image školy, jeho komponenty, analýzu a metody m ení.
Praktická
ást práce spo ívá ve zjišt ní jednotlivých kritérií image Vyšší
odborné školy sociální a St ední pedagogické školy Prachatice, podle kterých si její
sou asní studenti vybírali st ední školu. Jako hlavní výzkumnou metodou bude použit
anonymní dotazník vlastní konstrukce. Ve vyhodnocení výzkumu potvrdím i vyvrátím
jednotlivé p edpoklady práce. A dále zhodnotím d ležité složky image této školy
z pohledu jejich sou asných student .
9
Teoretická ást
1. Management
Pojem management je v dnešní dob
velice používaným pojmem. Slovo
management je anglického p vodu (to manage = ídit, vést, ovládat). Management
v sob zahrnuje nejenom vedení podniku, ale také innosti, kterými nad ízení vedou
pod ízené, v dní disciplínu, p ístupy, kterými jsou v organizacích a podnicích
dosahovány cíle. Poznání managementu je velice d ležité pro chod a úsp ch nejen u
podnikatelských subjekt , ale také v jakékoli jiné organizaci, na ú adech, ve školství,
v um ní. „Management lze nejobecn ji charakterizovat jako souhrn všech inností,
které je t eba ud lat, aby byl zabezpe en chod organizace.“1 Dle názoru P. F. Druckera
není management v dou, ale spíše praktickou inností, jelikož nelze vždy použít jeden
konkrétní standardní postup. Je t eba znát všechny okolnosti a teprve poté jednat.
Management je ur itým um ním, které je zakomponováno p edevším v osobnosti
manažera, jakým zp sobem umí jednat s lidmi, vystupovat, v jeho intuici a kreativit .
Zakládá se na poznatcích z ostatních v dních disciplín, jako nap . z matematiky,
psychologie, sociologie a jiných dalších. „Management p edstavuje uspo ádaný soubor
poznatk podle ur itých hledisek, které jsou zpracovány formou návod pro jednání
nebo jako principy.“2Management využívá r zné principy, nástroje a techniky.
S historií lidstva je management spojen velice úzce. Bez ur itého ízení a vedení
by nemohly být postaveny nap . egyptské pyramidy. Také se vyvíjí stejn jako lidstvo
samo. Techniky d lby práce používané klasiky jako F. W. Taylor a H. Fayol i
hromadná výroba H. Forda jsou známé po celém sv t . S rozvojem informa ních
technologií a požadavky trhu je však nutné doposud získané poznatky modifikovat a
nalézat nové p ístupy. V dob , kdy na trzích p sobí mnoho firem, je t eba se odlišit,
zaujmout, nesplynout s ostatními konkurenty. Proto se za al klást d raz na firemní
identitu, která v sob zahrnuje firemní design, firemní kulturu, firemní komunikaci,
1
VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské p ístupy, výkonnost a prosperita. 2.,
aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0, s. 19
2
BEDNÁ OVÁ, Dagmar. Management.
eské Bud jovice: Jiho eská univerzita v
eských
Bud jovicích, Zem d lská fakulta, 2004, 80 s., s. 4
10
firemní chování a produkt firmy. Jinými slovy lze tyto složky spojit pod pojem image
firmy.
Firma by m la být vnímána jako osobnost, která je pozitivn vnímána a
hodnocena jak svými zam stnanci, tak vn jším okolím, proto je t eba zjiš ovat, jak je
firma vnímána.
2. Marketing
V dob 21. století je marketing obsažen všude. Je podstatný pro organizaci,
jestliže chce usp t na trhu. Pod tímto pojmem si v tšina lidí vybaví reklamu ve všech
jejích podobách. Reklama a marketing ale nejsou synonyma, ve skute nosti je reklama
jedním z nástroj marketingu. Historie marketingu sahá až do starov ku. Dnešní podobu
marketing dostal v dob pr myslové revoluce, kdy nastal v decký pokrok a rozmach
masmédií.
Marketing je popsán mnoha definicemi, nejznám jší je spole enská definice dle
Kotlera: „Marketing je spole enský a ídící proces, ve kterém jednotlivci a skupiny
získávají prost ednictvím tvorby a vým ny produkt a hodnot to, co pot ebují a cht jí.“3
Zjednodušen lze marketing popsat jako soubor aktivit, které sm ují k napl ování
pot eb a vedou ke zisku. Jako hlavní cíl si klade zjistit tyto pot eby a poté nabídnout
výrobky a služby správnému zákazníkovi, ve správnou dobu, za správnou cenu a na
správném míst .
Dle J. Kincla lze marketing d lit podle trh na marketing spot ebního zboží,
marketing pr myslového zboží, marketing služeb, marketing neziskového sektoru a
marketing politický. Ve všech se setkáváme s pot ebami, p áními a poptávkou. Pot eba
je ur itý stav, když lov k cítí nedostatek uspokojení svého požadavku. Nejznám jší je
Maslowova hierarchie pot eb. Pot eby ovliv ují lidská p ání, touhy. Ty pak vyvolávají
poptávku po konkrétních produktech a službách spojené s ochotou je koupit.
3
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Aplikace marketingu ve školství. 1. vyd. Plze : Vydavatelství Západo eské
univerzity, 1998, 139 s. ISBN 80-708-2453-0, s. 11
11
2. 1 Marketing služeb
Služba se nedá skladovat, je nehmotná, ve veliké mí e závisí na osob , která ji
nabízí. Úzký vztah tvo í s marketingem neziskových organizací. Výstupem ekonomické
aktivity není fyzický produkt. Vlastnosti služeb dle D. Jakubíkové:
•
nehmotnost
•
pomíjivost, zni itelnost
•
neodd litelnost
•
heterogenita
•
vlastnictví
Nehmotnost spo ívá v tom, že služba se nedá zvážit, zm it, nem že být
zabalená, ani skladovaná.
Pomíjivost i zni itelnost je ukryta práv v nemožnosti
skladování, uchování pro pozd jší spot ebu. Neodd litelnost služby znamená, že je
služba spjata s konkrétním poskytovatelem, který má ur itou kvalifikaci, osobní
vlastnosti atd., které ovliv ují spokojenost s poskytovanou službou. Heterogenita služeb
je vysv tlena jako zm na kvality podle toho kdo, kdy, jak a kde ji poskytuje, a koli je
poskytována u stejného dodavatele. „Službu nelze vlastnit.“4 Lze mít pouze p ístup ke
konkrétní služb
i využít konkrétní za ízení, za který zaplatí ur itý obnos. P íkladem
m že být zap j ení knih v knihovn .
V nabídce organizace lze obvykle n jaké služby nalézt. Mohou p edstavovat
podstatnou ást nabídky, nebo naopak velice malou. Nabídka tedy m že být pouze
hmotným zbožím, se kterým není spojena v bec žádná služba. M že se jednat o
nabídku hmotného zboží s doprovodnými službami (nap . p i prodeji nových
automobil prodejce provádí servisní prohlídky zdarma). Další možností je d ležitá
služba s doprovodnými výrobky a službami (nap . p i koupi letenky jsou v cen
zahrnuty i asopisy, pití a jídlo). Posledním typem nabídky je pouze služba (nap .
služby kosmeti ky).
4
12
Pot eba marketingu služeb byla vyvolána v sedmdesátých letech dvacátého
století, kdy v souvislosti s ekonomickou krizí došlo k nár stu podílu služeb na HDP.
Dosavadní p ístupy k marketingovému ízení produkt nemohly být efektivn použity
na služby. P i svém rozhodování o marketingové strategii pomáhá tzv. trojúhelník
marketingu služeb.
Obrázek . 1: Trojúhelník marketingu služeb
Zdroj: KINCL, Jan. Marketing podle trh . Praha: Alfa Publishing, 2004, str. 119
Vrcholy trojúhelníku se navzájem ovliv ují a spolupracují spolu p i poskytování
služeb i p i propagaci. Mezi nimi vznikají t i typy marketingu, „které je t eba správn
provád t: externí, interní a interaktivní marketing“.5 Organizace v podob externího
marketingu dává sliby zákazník m, jaké služby od nich mohou o ekávat, jak je budou
dodávat. Tyto sliby
iní p edevším prost ednictvím reklamy a podpory prodeje,
zárukami. Dodržení slib
v podob
interaktivního marketingu (neboli vztahového
marketingu) je dalším krokem v navázání vztah . Zákazník jej považuje za
nejd ležit jší. Poskytovatelé služby – zam stnanci i t etí strany – velice ovliv ují, zda
jsou sliby dodrženy i nikoli. T etím typem marketingu je marketing interní. Aby
podnik (organizace) mohl poskytnout slibované služby a dodržet je, zam stnanci i
externí dodavatelé musí mít ur ité dovednosti, schopnosti, motivaci, nástroje,
kvalifikaci atd.
5
KINCL, Jan. Marketing podle trh . 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 172 s. ISBN 80-868-5102-8,
str. 119
13
2.2 Marketing neziskových organizací
„Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvá ející zisk
k p erozd lení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele.“6 Zisk mohou vytvo it,
ale musí jej vložit do dalšího rozvoje a pln ní cíl . Jejich úkolem je p ispívat
k ve ejnému blahu, sloužit zákazníkovi, poskytovat služby v kvalitní úrovni. Lze sem
za adit r zné dobrovolné spolky, politická a náboženská seskupení, nemocnice, školy,
muzea, charitativní organizace atd. Stejn
tak marketing není jednou z tradi ních
inností organizace. N které marketing považují jako zbyte n vynaložené peníze. Ale
se zm nami ve spole nosti a zm nami ve financování neziskových organizací, také
vlivem stále v tší konkurence na trhu se tyto organizace za aly stále více zajímat o
oblast marketingu. Díky n mu si výše zmín né organizace zajiš ují podporu pro další
období své existence, získávají informace o p ání zákazník , seznamují o své náplni a
innosti a také získávají informace o svém postavení na trhu.
2.3 Marketing ve vzd lávacích institucích
2.3.1 Trh vzd lání
Školy zaznamenaly b hem své existence také veliký vývoj. V dobách p ed
rokem 1989 m lo dominantní úlohu ministerstvo školství a strana. Po roce 1989 se
školy za aly postupn otevírat pot ebám svých zákazník svoji nabídkou vzd lávacích
program a došlo k uvoln ní p vodních osnov. Školy mezi sebou za aly sout žit o
studenty (zákazníky). „Trh vzd lávacích služeb m žeme chápat jako ur itou oblast
ekonomické reality spole nosti, ve které dochází k vým n
inností mezi jednotlivými
ekonomickými subjekty (škola, domácnost, stát) prost ednictvím sm ny.“7 Tento trh má
ale svá specifika a nefunguje zcela tzv. tržn , a koli se i zde st etává nabídka
s poptávkou. Rozdíl oproti klasickému trhu je v samotném charakteru školství, které je
spíše regionální, a také v d ležitém faktoru - cen . Od klasického trhu se liší i svým
hlavním cílem, jenž tkví p edevším v poskytování vzd lání. Tento trh je oblastí, kde
6
KINCL, Jan. Marketing podle trh . 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 172 s. ISBN 80-868-5102-8,
str. 138
7
SV TLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: EKKA, 1996, 382 s. ISBN 80-902-2008-8, str. 13
14
dochází k vým n
inností prost ednictvím sm ny mezi školou, domácnostmi a státem,
jako p edstaviteli ekonomických subjekt .
Obrázek . 2: Proces sm ny na trhu vzd lávání
Zdroj: SV TLÍK, Jaroslav. Marketing školy. Zlín: EKKA, 1996, str. 17
2.3.2 Prost edí školy
Na prost edí školy p sobí mnoho vliv . Aby škola dokázala v konkurenci
ostatních obstát, musí znát, o které vlivy se jedná. N které z nich jsou více ovlivnitelné,
n které mén . V dobách dávno minulých pat ilo prost edí školy do vícemén statického,
v sou asnosti se tato oblast dynamicky m ní. Na školy je v dnešní dob vyvinut tlak,
aby se um ly t mto zm nám p izp sobovat a reagovat na n . Tyto vlivy m žeme
rozd lit na vlivy vn jší a vnit ní.
15
Obrázek . 3: Prost edí školy
2.3.2.1 Makroprost edí
Zejména makroprost edí školy se neustále m ní. P íkladem mohou být
demografické zm ny, politická scéna a její složení po volbách. V tšina t chto vliv je
školou neovlivnitelná. Lze se jim spíše p izp sobit na základ sledování vývoje a
p edvídání možných zm n. adí se sem:
•
ekonomické vlivy
•
demografické vlivy
•
politické vlivy
•
kulturní vlivy
Ekonomické vlivy
Stát p sobí na trhu prost ednictvím hospodá ské politiky. Ta slouží
k minimalizování negativních vliv , jako nap . nezam stnanosti i inflace. Sou ástí
hospodá ské politiky jsou
ty i nástroje - monetární (m nová) politika, fiskální
16
(rozpo tová) politika, d chodová politika a vn jší obchodní a m nová politika. Tyto
všechny ovliv ují r znou m rou školy.
Rozvoj ekonomického prost edí každého státu je ovlivn n mnoha faktory, které
vznikaly na podklad historického vývoje ekonomického systému a politické scén
vnit ní i mezinárodní. Mezi tyto faktory lze za adit míru inflace, úrokovou míru,
produktivitu práce i rovnováhu platební bilance.
Demografické vlivy
Ve struktu e obyvatelstva dochází k mnoha zm nám. V sou asné dob
lze
sledovat snižování porodnosti a zvyšování v ku obyvatel. Demografie je v da o
zkoumání populace, ukazuje nám vývoj popula ní k ivky, v kové složení, pohlaví,
národnostní menšiny a jiné další ukazatele, které jsou d ležité pro rozhodování o
kapacit
školy, vybavení t íd
i personálním obsazení. Dává managementu školy
možnost obrátit se na nové segmenty a nabídnout jiné formy studia, nap . pomaturitního
i vzniku nových vzd lávacích program .
Politické vlivy
Velice silný vliv na školy má politika, která je tvo ena legislativou, vládními
orgány a lobby neboli zájmovými skupinami. V legislativ jsou zakotvena základní
pravidla pro fungování škol. Spadají sem zákony, na ízení vlády, vyhlášky a sm rnice.
Kulturní vlivy
„Kulturní a sociální prost edí p edstavuje
ada faktor , které vyplývají
z hodnot, zvyk , p ístup a preferencí obyvatelstva ur ité zem nebo oblasti.“8 Každý
jedinec vyr stá v ur itém prost edí, které formuje jeho zvyky, návyky, hodnoty a normy
chování. Kultura spole nosti je výsledkem p sobení sociálního prost edí na jedince.
Kultura školy je také ovliv ována adou faktor , které plynou z národní kultury a tradic.
8
17
2.3.2.2 Vn jší mikroprost edí
Škola jako poskytovatel vzd lání a výchovy vstupuje do kontaktu s dalšími
subjekty, tyto tvo í její mikroprost edí školy. Lze sem za adit zákazníky školy,
absolventy, partnery školy, konkurenci, ve ejnost, média aj.
Zákazníci školy
Dle marketingové definice je „zákazník osoba ( i instituce), která má prosp ch
z užívání ur itého produktu i poskytované služby a rozhoduje o koupi, nebo výb ru
p íslušného produktu i služby“.9 V oblasti školního marketingu se pod pojmem služba
skrývá vzd lání a rozhodování zastupuje výb r školy. „Zákazník je alfou a omegou
každého podnikatele.“10 Zákazníky m žeme charakterizovat podle kritérií, jako jsou
v k, místo pobytu, velikost rodiny, p íjem rodiny aj. Volba o škole je také ovlivn na
r znými vztahy a hodnotami, d ležité jsou nap . vztahy v rodin , vztahy k p átel m,
zvyky, kultura, náboženství.
Žáci a studenti
Každá škola je závislá na žácích, svých hlavních zákaznících. Pro školu je výb r
požadovaného po tu student
i žák se zájmem o studium d ležitý nejen v p id lených
finan ních prost edcích, ale také výstupem v podob
vzd laných a spokojených
absolvent , kte í jsou v budoucnu vhodnou propagací školy samotné. Jak již bylo
zmín no výše, na žáka
i studenta mohou v roli ovliv ovatele p sobit rodinní
p íslušníci, kamarádi, spolužáci i známé osobnosti. D ležitý je i v k žáka i studenta a
fáze zrání a dospívání sou asn se vznikem pot eby vlastního zájmu o u ení, proto je
t eba rozlišit také roli rozhodovatele a uživatele.
Rodi e
V tšina rodi
má zájem o budoucnost svých d tí, v dobrém vzd lání vidí
budoucí úsp ch dít te v život spolu s jeho ekonomickým a sociálním zajišt ním. Proto
9
10
18
jsou rodi e také d ležití zákazníci školy. Ovliv ují základní vztahy a postoje svých d tí
v i škole a ve škole. Komunikace mezi školou a rodi i i poskytování informací je
pot ebné k p edcházení vzniku konflikt . Taktéž angažovanost rodi
do r zných
aktivit školy je d ležitá. Komunikace s rodi i se d lí dle Sv tlíka do t í rovin:
•
jednosm rný tok informací škola-rodi e
•
oboustranná komunikace
•
rodi e jako p ímí partne i školy
Pro první rovinu jsou charakteristické písemné informace pro rodi e, kterými škola
informuje o aktivitách školy
i specifických problémech. Ve druhé rovin
je
p edpoklad, že rodi e se zapojují do komunikace, reagují zp tnou vazbou na r zná
sd lení školy, nap . se aktivn ú astní t ídních sch zek, dávají škole podn ty a nám ty
k ešení r zných situací. T etí rovina komunikace spo ívá v aktivním zapojení rodi
do
d ní ve škole, nap . se podílí na práci školy jako její sponzo i, jsou leny Rady školy i
nap . pomáhají škole „z titulu své funkce v jiné organizaci“11.
Zam stnavatelé
Zam stnavatelé absolvent školy jsou zákazníky p edevším st edních, vyšších a
vysokých škol. Oni mohou posoudit, zda konkrétní vzd lání odpovídá požadavk m
v praxi, i zda vzd lání bylo pouze tzv. u ením pro školu. Hlavním cílem by m la být
spolupráce mezi konkrétními odbornými školami a podniky. Spolupráci lze spat ovat
v odborné i ízené praxi, v jejímž pr b hu si student doplní své teoretické poznatky o
praktické znalosti a dovednosti.
Ve ejnost
Ve ejnost m že nabývat n kolik úrovní. Ve ejnost lze chápat jako místní
komunitu, tedy okolí školy v míst , kde je umíst na, lidi, kte í bydlí v této oblasti a
ú ady a organizace, které v této oblasti p sobí. Ve ejnost m že být spat ována
v zájmových skupinách, které shromaž ují lidi, kte í se snaží prosazovat zájmy ur ité
skupiny ob an , škol. Celkový pohled na školu, na její postavení p edstavuje široká
11
19
ve ejnost, její názor by nem l být škole lhostejný. Pomocí médií by škola m la
posilovat kladnou image školy.
Konkurence
Trh st edních škol disponuje širokou nabídkou studijních obor . Kdokoli
úsp šný na trhu musí po ítat s existencí d ív jší i pozd jší konkurence, a v podob
otev ení stejného oboru na jiné škole
i otev ení podobného, ale p izp sobeného
konkrétní poptávce. Jelikož vzd lání je nezávislé na vývoji nových technologií a služby
se dají velice dob e napodobit, jedinou p ekážkou pro konkurenci je akreditace nového
programu. V tšina škol na trhu má své konkurenty. Konkurence není pouze škola se
stejným
i podobným programem, konkurencí jsou všechny školy, mezi kterými
zákazník (žák i student) volí. Management školy by m l pravideln monitorovat
informace nejen o své škole, ale také o své konkurenci. Zdrojem informací m že být
odborná literatura, tisk, statistické údaje, veletrhy, výstavy, webové stránky atd.
Média
Nezávislá média mají velikou moc v ovliv ování ve ejného mín ní. Jejich
prost ednictvím lze poskytnout zprávy s hodnocením organizací, umístit pozvánky na
akce konané školou, podat informace o škole, o jejích úsp ších i upozornit na školu
vhodn zvolenou reklamou. Mezi média adíme:
•
média tišt ná – noviny, asopisy, knihy, plakáty, letáky atd.
•
média elektronická – televize, rozhlas, po íta ové sít , audiokazety,
videokazety atd.
•
média ostatní – nap . výtvarné reprodukce, film
2.3.2.3 Vnit ní prost edí
Vnit ní
prost edí
školy
nelze
podce ovat.
Jeho
kvalita
je
jedním
z nejd ležit jších faktor , který ovliv uje celkové vnímání kvality školy. Tvo í jej
navzájem propojené složky, kterými jsou dle Jakubíkové i Sv tlíka kultura organizace,
mezilidské vztahy, organiza ní model školy, kvalita managementu a pracovník
materiální prost edí.
20
a
Klima školy
Klima školy lze vymezit jako „ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a
reagování všech aktér v rámci školy (žáci, u itelé, rodi e, nepedagogický personál) na
to, co se ve škole (sociální i fyzikální prostor) práv odehrává nebo se má v budoucnu
odehrát“12. Základem jsou vztahy ve škole a jejich kvalita. Dominantní postavení mají
vztahy u itel navzájem, nebo od nich se odvíjejí vztahy ostatní. Klima m že být
pozitivní i negativní. Žádoucí je pozitivní klima, ve kterém akté i klimatu spolupracují a
jsou ochotni spolupracovat, mají k sob vzájemnou úctu a d v ru, cíle školy jsou
podporovány. V takovémto klimatu jsou spokojeni všichni její akté i. Negativní klima
je charakterizováno nep átelskou atmosférou, žáci mají negativní postoj ke škole,
u itelé jsou otráveni svoji prací atd. Tvorba toho správného klimatu je velice složitá.
Není pouze v rukou editele. Ale pro provedení zm ny klimatu je d ležité, aby sou asné
klima nejd íve poznal nap . na základ r zných hospitací, rozhovor
i dotazník .
Kultura školy
Kulturu lze v nejširším smyslu slova vnímat jako prost edí, ve kterém lov k
nežije pouze jako jedinec, ale kde žije ve spole enství s ostatními. Každý jednotlivec
kulturu školy obohacuje svými individuálními hodnotami i zkušenostmi. Kultura je
zp sob života a lze íct, že je to odraz národní kultury. Je odrazem vztahu k autoritám,
mezi jednotlivcem a kolektivem, jakým zp sobem se p ijímá nejistota a riziko i jaký je
p evažující zp sob myšlení. V kultu e školy se odráží i sociální prost edí, ve kterém je
škola umíst na. Každá škola má svoji vlastní kulturu, ve které lze nalézt dva základní
komponenty kultury, a to nehmatatelnou nemateriální stránku a viditelné symboly.
Jednotlivé komponenty nelze vzájemn
odd lovat, jsou dynamicky navzájem
propojené. Zm na kultury školy je stejn jako zm na klimatu dlouhodobý proces.
Vedení školy by k n mu m lo p istupovat s trp livostí a vytrvalostí a zárove kreativn .
Mezi viditelné symboly kultury pat í vizuální symboly v podob
samotné
budovy školy, její architektury, vybavení. Tyto symboly tvo í první dojem. Zajímavá
12 ÁP, Jan. Psychologie pro u itele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-717-8463-X, str. 583
21
otázka je také týkající se loga
i znaku školy, které m že pojit celek školy a
reprezentovat ji navenek. Také r zné propaga ní p edm ty, školní tri ka, propisky,
diplomy, školní noviny aj. pat í k vizuálním symbol m.
Kultura školy je charakterizována také symboly chování, do kterých se adí
r zné rituály (nap . t ídní sch zky, odchody koleg do d chodu), ceremoniály, které
nejsou tak asté a jsou mén formální (nap . setkání absolvent , ples školy). Nelze
opomenout také verbální symboly kultury ve form
e i, hrdin
školy i r zných
p íb h a metafor, které školu mohou charakterizovat.
Organiza ní model školy
Organiza ní systém školy není jako klima a kultura školy zam ený spíše na
sociální stránku vnit ního prost edí. Jeho specifikum je technická stránka, která spo ívá
v rozd lování úkol
mezi ur ité skupiny pracovník
a konkrétní pracovníky a
koordinuje jejich innost. V širším smyslu pod organiza ní systém školy m že pat it
také rozd lování žák
a student
do t íd a r zných skupin. Známe dva základní
organiza ní systémy – byrokratický a organický. T žko íct, který z t chto dvou
systém je vhodn jší a který mén .
2.4 Marketingový mix
Jedním ze základních pojm marketingu je marketingový mix, který v sob dle
Heskové zahrnuje optimální skladbu marketingových prvk , kterými organizace
dosahuje
marketingových
cíl .
„Marketingový
mix
je
souborem
taktických
marketingových nástroj – výrobkové, cenové, distribu ní a komunika ní politiky, které
firm umož ují upravit nabídku podle p ání zákazník na cílovém trhu.“13 Jednotlivé
prvky jsou používány v r zné intenzit
a po adí, ale žádný nástroj se nepoužívá
izolovan . Koncepce marketingového mixu byla poprvé použita v r. 1964 profesorem
Neilem H. Bordem. V 60. letech 20. století se poprvé objevilo rozd lení
marketingového mixu na prom nné 4P – Product (produkt), Price (cena), Place
(distribuce), Promotion (komunikace).
13
KOTLER, Philip a Armstrong GARY. Marketing. Praha: Grada, 2004, 855 s. ISBN 978-80-247-05132, str. 105
22
Obrázek . 4: 4P marketingového mixu
Zdroj: KOTLER, Philip a Armstrong GARY. Marketing. Praha: Grada, 2004, str. 106
Tyto základní prvky se pro r zné oblasti rozši ují o další nástroje. Pro oblast
služeb nap . o People (lidé), Process (použité technologie) a Physical evidence
(materiální prost edí). V oblasti školství jsou základní prvky rozší ené o 3 P ve složení
Personalities (osobnosti), Process Pedagogical Approaches (pedagogické p ístupy) a
Participation Activating (participa ní aktivity).
Podle n kterých úvah je marketingový mix ve form 4P brán pouze z pohledu
prodávajícího a není v n m zastoupen d ležitý element kupujícího, tedy zákazníka.
Proto se postupn za íná používat marketingová koncepce 4C, kde jsou dle Kotlera
složky Customer solution ( ešení pot eb zákazníka), Customer costs (náklady vznikající
zákazníkovi), Convenience (dostupnost
ešení) a Communication (komunikace).
Hesková zmi uje 4C ve složení: Consumer (spot ebitel), Cost (náklady), Competition
(konkurence) a Channels (kanály). Další pojetí marketingového mixu m že mít podobu
4S, což je pojetí orientace na zákazníka. Dle Heskové je v n m kladen d raz na
Segmentaci zákazník , Stanovení užitku, Spokojenost zákazníka a Soustavnost pé e.
23
Práv
sou ástí
marketingového
mixu
je
komunikace
(promotion,
communication), kterou prodávající informuje, p esv d uje a ovliv uje své sou asné i
potenciální zákazníky. Pro komunikaci jsou používány nástroje komunika ního mixu:
reklama, podpora prodeje, osobní prodej, public relations a p ímý marketing. Kohout
uvádí, že image je hojn diskutovaný pojem v souvislosti s cíli metod public relations.
3. Image
3.1 Pojem image a jeho vývoj
Výraz image je jedno z mnoha slov, které se používá v r zných oblastech.
Pojednává o n m mnoho publikací, ve kterých je r zn vysv tlován. Vznik image je
spojován s psychickými procesy. Veškeré p edm ty a d je ovliv ují každého z nás p es
prožitky bu pozitivn
i negativn , p i emž záleží také na konkrétní situaci. Tento d j
se nazývá projekce. Proces projekce je charakterizován jako v domé i nev domé
p i azování ur itých vlastností, p edstav konkrétnímu p edm tu, osob , události, zna ce
atd.
Podle Kohouta pochází anglické slovo image z latinského imago (obraz). Poprvé
bylo image zmín no v publikaci Gardnera a Levyho The Product and the Brand z
r. 1955, kde auto i na základ výzkumu zjistili, že pro koupi konkrétního výrobku je
d ležit jší faktor image zna ky p ed jejími technologickými parametry. Rok poté se
výrazem zabývá K. Boulding ve své práci The image. Od té doby se pojem dostal do
celého sv ta. V eštin neexistuje ekvivalent, který by mu obsahov odpovídal. Je
používán jako tzv. terminus technicus.
„Image m žeme definovat jako souhrn všech p edstav, poznatk a o ekávání
spojených s ur itým p edm tem, osobou nebo organizací.“14 Foret nahlíží na image
podobn , pojem chápe „jako souhrnný výraz díl ích p edstav; nap . p edstav o
výrobku, jako jsou jeho kvalita, cena, modernost, módnost, vhodnost, užite nost atd.“15.
K t mto p edstavám adí také další p edstavy, nap . o schopnostech zam stnanc ,
14 SV TLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: EKKA, 1996, 382 s. ISBN 80-902-2008-8, str. 210
15 FORET, Miroslav. Komunikace s ve ejností. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 206 s. ISBN
80-210-1034-7, str. 91
24
poctivosti d lník , producentech, o distributorech. Mnohé z nich plynou z r zných
stereotyp , z nichž lze uvést p íklad „zlaté eské ru i ky“. Vysekalová a Mikeš hodnotí
image jako „povahu zobecn lého a zjednodušeného symbolu založeného na souhrnu
p edstav, postoj , názor a zkušeností lov ka ve vztahu k ur itému objektu“16. Význam
pojmu image se snažilo dát mnoho autor , jak v odborných publikacích, tak
v doktorských i diplomových pracích. Auto i se v tšinou shodují, že image je pojem,
který vychází z objektivních i subjektivních zkušeností a postoj
osob i skupiny.
Objektivní zkušenost souvisí s konkrétním spole enským a kulturním prost edím,
výchovou a vzd láním, taktéž s vlivem sd lovacích prost edk . Subjektivní zkušenosti
spo ívají ve schopnostech lov ka vnímat a na jeho smyslech, nebo nap . barvoslepost
ovliv uje p edstavu. Image v sob zahrnuje ur itou stabilitu a trvalost, i p es to je
ovlivnitelný v rámci dlouhodobé koncepce.
3.1.1 Druhy image
Image lze d lit podle jeho p sobnosti a rozší enosti. Dle Vysekalové i Foreta lze
image obvykle d lit na univerzální a specifický. Univerzální znamená všeobecn platný
bez podstatných rozdíl , specifický zd raz uje ur itá specifika
i zvláštnosti
jednotlivých cílových skupin i r zných zemí.
Dle Foreta se image d lí na t i druhy: vnit ní, vn jší a skute ný. Vnit ní image si
tvo í objekt (producent) sám o sob . Vn jší image charakterizuje snahu o vzbuzení
p edstav producenty ve ejnosti, které ale mohou kolidovat se skute ností a nemusí
odpovídat vlastnímu sebe vnímání. Vn jší image m že být vytvo en zám rn (nap .
reklamou, propagací), nebo m že být tvo en necht n , kdy si ve ejnost vytvo í bez
ohledu na cht nou propagaci a reklamu svoji p edstavu. Vn jší image je dvojí, nebo se
týká lidí i instituce (nap . firma, stát, ú ad atd.), ale týká se také konkrétních produkt ,
které jsou vytvá eny. Skute ný image je nejd ležit jší. Utvá í se ve v domí ve ejnosti a
je to ten, který organizace u ve ejnosti opravdu vzbudila.
16
VYSEKALOVÁ, Jitka. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 190 s. ISBN 978-80-2472790-5, str. 94
25
Podle ovliv ování trhu Vysekalová d lí image ješt do následujících t í skupin:
•
druhový image – platí pro celý druh i skupinu výrobk , služeb
•
produktový/zna kový image – st edem pozornosti jsou vlastnosti
výrobku, které jej odlišují od ostatních výrobk pod ur itou zna kou
•
firemní (podnikový) image (company, corporate image) – ur ován
kvalitou firmy a jak je firma p ijímána
3.2 Image školy a její budování
Na trhu vzd lávání je stále v tší konkurence a každá škola je nucena starat se o
svoji image. Management školy musí p emýšlet nad tím, jakým zp sobem o škole
informovat a prezentovat ji na ve ejnosti. Je v jejím zájmu mít v o ích svých zákazník
kladnou image. Dle Solfronka je image školy zám rným procesem vytvá ení obrazu
školy. Image školy je chápána jako ur itá reklama a propagace. „Image školy je
utvá eno její identitou, vnit ní kulturou a designem, které jsou ší eny jak sm rem
dovnit školy, tak sm rem ven, pomocí komunika ních kanál školy.“17 Definice R.
Štefka uvedená autory Eger a Egerová zní: „je to souhrn všech p edstav, poznatk a
o ekávání spojených s daným vzd lávacím subjektem, s u iteli nejen sou asnými, ale i
studenty nejenom sou asnými, ale i s absolventy a jejich p edpokládanými znalostmi“18.
Image školy není d ležitý pouze z pohledu celé školy, ale d ležitý je také image
jednotlivých vzd lávacích program , které jsou produkty školy. Image školy závisí i na
celkovém postoji ve ejnosti ke školství.
Pro tvorbu kladné image školy je nejprve d ležité analyzovat, jaká je sou asná
image školy a kde má škola svá slabá místa. Základní otázkou dle Sv tlíka je otázka
ohledn
jedine nosti a odlišení se od ostatních škol. Aktuální image je v tšinou
odrazem p edešlé pov sti. Pro zjiš ování lze využít pr zkum názor
sou asných student
i absolvent , rodi
od svých
i u itel . To, jak je škola vnímána práv
t mito subjekty, je velice d ležité. Jelikož dobrá image je odrazem pozitivního p ístupu
žák i u itel k výuce. P i budování image je dle Sv tlíka pozornost kladena na trvalý,
17
univerzity, 1998, 139 s. ISBN 80-708-2453-0, str. 94
18
EGER, Ludvík a Dana EGEROVÁ. Image školy. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci,
2000, 22 s. Studijní texty pro distan ní studium. ISBN 80-708-3440-4, str. 6
26
pozitivní a vysoce profesionální p ístup všech pracovník
školy, který spo ívá jak
v kvalitní práci, tak ve vystupování. Na vedení školy pak záleží, aby se snažilo o
vytvá ení a ovliv ování tzv. zdravého klimatu, aby b žné problémy nepovyšovaly nad
problémy spojené s výukou, mezilidskými vztahy, p ístupy k žák m. P i budování
image je d ležité nezapomínat na zvýraz ování své odlišnosti a jedine nosti, která
školu odlišuje od konkurence a využívání všech možností, jak komunikovat s ve ejností,
vytvá et si tzv. sít vztah . Relativní stabilita sou asné image se tak pílí a trp livostí dá
v dlouhodobém horizontu zm nit a ovlivnit. Bohužel existují i lidé, kte í i p es veškerou
snahu o zlepšení svého obrazu, mají vytvo ené své vlastní p edstavy a ze všech
informací si vybírají pouze ty, které o ekávají, nebo si informace pozm ní dle svých
p edstav.
Podle Sv tlíka je t eba p i vytvá ení p edstavy o image zam it se na jednotlivé
identifikátory image, které jsou v odpov dích na následující otázky:
•
„Které charakteristiky nejlépe vykreslí školu?
•
Jaké je klima školy, je chování a styl práce všech u itel
v souladu
s proklamovaným posláním školy?
•
Jaký dojem vyvolává budova školy p i pohledu z chodníku?
•
Jaký první dojem poskytne škola svým návšt vník m?
•
Jaký mám dojem p i vstupu do budovy, kdo a jak se mnou jedná v recepci
školy, jak se v budov p i první návšt v orientuji atd.?
•
Jak se do školy telefonuje?
•
Kdo mi odpoví na m j telefonát a jaká je jeho (její) reakce a ochota mi
vyhov t?
•
Jak se obléká pedagogický sbor, jakým zp sobem komunikuje
s návšt vníkem?
•
Jak vyu ující komunikují se žáky?
•
Jaký dojem vyvolá na návšt vníka vybavení
editelny, sborovny a
kabinet , vybavení a po ádek ve t ídách, na chodbách, záchodech?
•
Jakou formou škola komunikuje s rodi i?
•
Jakým zp sobem a jak asto se prezentuje v médiích, jaký obsah a formu
má výro ní zpráva školy?
27
•
Kolik je škola ochotna investovat do public relations?
•
Jaké „ceremoniály“ a jak asto škola organizuje, jaké osobnosti se jich
ú astní?
•
Jaké vizuální symboly a kde škola užívá, jak se ve ejnosti prezentuje?“19
3.2.1 Komponenty image školy
Jednotliví auto i d lí komponenty školy dle r zných hledisek. Solfronk mezi
komponenty adí:
1. „koncepci, filozofii, zam ení školy
2. technické podmínky školy
3. identita školy
4. tradice školy, historie školy
5. vedení školy, u itelský i neu itelský sbor, jeho složení, kvalifikovanost a
postavení
6. vztahy školy k ve ejnosti“20
Komponenty image školy dle Sv tlíka jsou zobrazeny na obrázku . 5, ze kterého
vycházeli i Jakubíková a Eger s Egerovou. Jednotlivé složky vložil do vzorce P. N mec:
CD = Corporate design (firemní design)
CC = Corporate culture (firemní kultura)
CI = Corporate identity (firemní identita)
CCom = Corporate communication (firemní komunikace)
Cim = Corporage image (image firmy)
CD (Corporate design), n kdy také jednotný vizuální styl, je soubor vizuálních
znak , které jsou p i komunikaci používány vn školy. P edevším zahrnuje budovu
školy a její okolí, vybavení u eben, odborných u eben, kabinet , chodeb, sboroven,
19
20
SOLFRONK, Jan. Pedagogické ízení školy. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1994, 40 s., str. 10
28
editelny, knihovny, t locvi ny atd. Dále sem spadá oble ení u itel
a ostatních
zam stnanc školy, všechny propaga ní materiály a neopomenutelné logo školy, které
slouží k jednozna né identifikaci konkrétního subjektu.
CC (Corporate culture) vyjad uje celkovou atmosféru školy. „Je to souhrn
p edstav, p ístupu a hodnot ve škole všeobecn
sdílených i relativn
dlouhodob
21
udržovaných.“ Odráží myšlení a chování pracovník navenek, jejich vzorce chování a
vzájemné vztahy.
CI (Corporate identity) je ur itá filosofie školy. Dle Jakubíkové je sestavena
z kompetencí každého zam stnance a vytvo ení pov domí u ve ejnosti, jakým sm rem
se škola ubírá, co je jejím cílem a jak sama sebe vidí.
CCom (Corporate communication) jsou všechny komunika ní prost edky,
kterými škola komunikuje uvnit i vn školy zárove se zp tnou vazbou a zjišt ním
p sobení na cílové skupiny. Mezi komunikaci uvnit školy pat í sch ze, porady, r zné
oslavy, výro í atd. Ú asti na r zných výstavách, konferencích, seminá ích, r zné
sout že, výro ní zprávy aj. jsou pak komunikací s ve ejností.
Obrázek . 5: Komponenty image školy
21
univerzity, 1998, 139 s. ISBN 80-708-2453-0, str. 95
29
3.2.2 Analýza image a její metody
Analýza image je nástrojem, kterým se vyhodnocuje ú innost marketingové
komunikace a zárove slouží k psychologickému poznání trhu. Každá škola by m la
pravideln pracovat s touto analýzou, nebo díky ní pozná své silné a slabé stránky,
zjistí pohledy jednotlivých cílových skupin a umožní managementu vybrat vhodnou
komunika ní strategii. P edevším v následujících situacích, nap . p i zjišt ní nové
konkurence na trhu, p i otevírání nového studijního programu i pobo ky školy, nebo
p i zjišt ní sníženého po tu uchaze , je vhodné analýzu použít.
Analýza image je velice složitou problematikou a vzhledem k velice širokému
obsahu pojmu image nelze stanovit standardní metodu analýzy. Proto je t eba vždy
p ihlédnout ke konkrétnímu zadání. Používají se jak metody kvalitativní, tak metody
kvantitativní, p ípadn jejich kombinace. Možné metody sb ru dat jsou uvedené na
obrázku . 6.
Obrázek . 6: P ehled základních metod sb ru dat
Zdroj: VYSEKALOVÁ, Jitka a Ji í MIKEŠ. Image a firemní identita. Praha: Grada, 2009, str. 133
30
Jednotlivé image jsou charakterizovány r znými faktory, proto otázky, které
budou kladeny, musí být vybrány dostate n d kladn . Pro analýzu image mohou být
použity i následující kvalitativní metody:
•
individuální psychologická explorace
•
skupinový rozhovor
•
asocia ní (asociativní) postupy
•
v tné dopl ování
•
projektivní obrazové testy
•
fyziognomické postupy
•
test barev
•
test tvar
•
EQ – škála
•
sémantický diferenciál
•
tachystoskopické zkoušky
Individuální psychologickou exploraci charakterizuje P ibová jako volný
rozhovor, který uskute ují kvalifikovaní psychologové, kte í mají znalosti z konkrétní
problematiky a znají také cíl výzkumu. Tato metoda je založena na dotazování a
asociacích v pr b hu volného rozhovoru, díky kterým hledají vztahy, p í iny a
závislosti zkoumaného jevu.
Skupinový rozhovor je veden psychologem
i sociologem. Ú astní se ho
zhruba 8 – 12 osob. B hem diskuse dochází mezi ú astníky ke vzájemné interakci,
vyjad ují své názory, myšlenky, nám ty, diskutují mezi sebou. Pr b h celého rozhovoru
se zaznamenává.
Asocia ní (asociativní) postupy jsou založeny na tom, že každý jedinec reaguje
na podn tové slovo
jinak. „Asocia ní postupy jsou využívány k nacházení
neuv domovaných souvislostí.“22 Dle P ibové lze výsledky hodnotit podle po tu
odpov dí, jejich klasifikace, reak ního asu i chování v pr b hu dotazování.
22
VYSEKALOVÁ, Jitka a Ji í MIKEŠ. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 190 s.
ISBN 978-80-247-2790-5, str. 142
31
V tné dopl ování neboli test nedokon ených v t je metoda založená na
asocia ních postupech. Existuje v mnoha variantách, p i emž základ je vždy stejný –
dotazovaný musí napsat i íct první myšlenku, která ho k dané v t napadne. Kladení
v t i vyhodnocování je pro svoji náro nost t eba sv it kvalifikovaným psycholog m.
Projektivní obrazové testy spo ívají v p edkládání kreseb i fotografií muž a
žen. Každý znázor uje ur itou situaci vztahující se k p edm tu výzkumu. Existují dv
varianty t chto test . V jedné variant se dotazovanému p edloží ada obrázk , kde je
pouze znázorn na ur itá situace a dv osoby, které spolu hovo í. U jedné osoby je
znázorn n text a úkol dotazovaného spo ívá v dopln ní textu druhé osoby. Druhá
varianta je obdobná, ale ani u jedné osoby není znázorn n text a situace lze vykládat
r znými zp soby. Úkolem dotazovaného je povídat o situaci na obrázku.
Fyziognomické postupy jsou také obrazovou technikou, ve které jsou
respondentovi p edkládány kresby i fotografie muž a žen. Tyto p edstavují r zné typy
lidí, liší se v kem, vzd láním, sociální skupinou atd. Úkolem dotazovaného je p i adit
tyto obrázky i fotografie ke konkrétním výrobk m, zna kám i firmám. Tento test je
velice využíván pro analýzu image.
Test barev je, jak už název vypovídá, založen na symbolickém obsahu barvy.
P ibová uvádí, že se tímto testem m í emoce a postoje individuálního zákazníka.
Dotazovaný z tabulky barevných odstín vybírá nejvhodn jší a nejmén vhodné barvy
nap . pro konkrétní výrobek a svoji volbu zd vod uje.
Nejenom barvy mají svoji symboliku, i r zné tvary v nás vyvolávají r zné
emoce a symboliku. Proto v testu tvar se u zákazník zjiš uje, který z tvar odpovídá
nap . propagovanému výrobku a zd vod uje práv tuto volbu.
EQ – škála (škála emocionálního kvocientu) je založena na shromážd ní
n kolika dvojic slov s opa ným významem. Jak uvádí P ibová, škála m í t i faktory:
p itažlivost sd lení; srozumitelnost, p ijatelnost a význam; vitalitu, sv žest, novost
sd lení.
Sémantický diferenciál neboli polaritní profil je velice
asto používanou
metodou pro m ení image. Používá se i pro m ení image školy, viz. další kapitola.
32
Tachystoskopické zkoušky umožní promítnutí zkoumaného objektu na dobu
maximáln jedné sekundy, poté se sledují selek ní procesy vnímání, které neprobíhají
v dom . Nap . se zjiš ují prvky vyvolávající pozornost, barvy, tvary, asociace, atd.
Dle Gavory existují následující kvantitativní metody:
•
pozorování
•
škálování
•
dotazník
•
interview
•
obsahová analýza textu
•
experiment
Pro analýzu image je vhodnou metodou dotazník. „Je to zp sob písemného kladení
otázek a získávání písemných odpov dí. Dotazník je nejfrekventovan jší metodou
zjiš ování údaj .“23 V jeho rámci je možné získat velké množství informací za krátký
as. Skládá se z otázek nebo položek a zadává se tzv. respondent m. Dotazník obsahuje
t i základní ásti:
•
vstupní ást – vysv tlení cíle dotazníku, motivace respondent , jména autor ,
pokyny pro vypln ní dotazníku
•
vlastní otázky
•
pod kování
Otázky v dotazníku musí být jasné, aby jim respondenti rozum li, nesmí být p íliš
široce rozvedené, aby nenavád ly k volným odpov dím. Další zásadou je vyhýbání se
výraz m jako n kolik, n kdy, oby ejn , které si každý jedinec vykládá subjektivn .
D ležité je dbát, aby otázky byly jednoduché a aby na n
respondenti dokázali
odpov d t. Dotazník se m že skládat z otázek uzav ených, otev ených, polozav ených a
škálových. P i tvorb dotazníku musí zadavatel myslet na jeho délku, aby délka jeho
vypl ování trvala nejvíce 30 minut. Vhodné je po zkonstruování dotazníku otázky tzv.
p ezkoušet v p edvýzkumu, po kterém je možné ješt doladit zn ní n kterých ne p íliš
23
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. P eklad Vladimír J va. Brno: Paido, 2000, 207 s.
Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6, str. 99
33
z etelných otázek. Tazatel m že dotazník zadávat osobn , písemn , telefonicky i
elektronicky. Rozhodování o form dotazování závisí na mnoha faktorech, p i emž ten
nejd ležit jší se týká jejich návratnosti a složení respondent .
Interview je metoda, která je také vhodná k použití p i zjiš ování image. Tato
výzkumná metoda je n kdy nazývána rozhovorem, ve kterém je možné zachytit d ležité
informace i sledovat reakce respondent . Interview umož uje ídit a usm r ovat pr b h
rozhovoru, navodit p íjemnou a p átelskou atmosféru, klást dopl ovací otázky
i
p eformulovat p vodní otázku. Stejn jako u dotazníku se používají všechny typy
otázek. Podoba interview m že být:
•
strukturované – otázky i možné odpov di jsou pevn dané
•
nestrukturované – odpov di nejsou pevn dané
•
polostrukturované – existují možné odpov di, ale je t eba je dovysv tlit
Tato metoda je pro tazatele velice náro ná a je t eba, aby si tazatel nejprve vedení
interview nacvi il.
3.2.3 Metody analýzy image školy
Pro analýzu image lze použít také n kolik metod. Dle Sv tlíka existují t i
základní:
•
vícefaktorová metoda
•
analýza známosti a postoj
•
sémantický diferenciál
Eger tyto metody dopl uje ješt o multidimenzionální analytickou mapu.
3.2.3.1 Vícefaktorová metoda
Tato metoda se využívá k porovnávání image jedné školy s konkuren ními
školami. Informace jsou získávány dotazníkovou formou od hlavních zákazník školy.
Otázky jsou zam ené na zjišt ní vztahu zákazník
v i škole a na zhodnocení
komponent image. Z výsledk lze pak sestavit po adí jednotlivých škol. Managementu
34
škol také poskytuje informace o jednotlivých faktorech a jejich d ležitosti, jak je
vnímají práv zákazníci škol, odhaluje slabé a silné stránky škol.
Jednotlivé p edem zvolené komponenty jako nap . kvalita výuky, studijní
nabídka, vzhled školy, vybavení t íd apod. hodnotí respondenti známkami jako ve škole
(1 – 5, p i emž 1 znamená výborný a 5 nedostate ný). Dále jsou jednotlivým
komponent m p i azovány hodnoty 1 – 5 dle d ležitosti (1 znamená velmi d ležitý, 5
ned ležitý). Takto zjišt né hodnoty jsou pak zpr m rovány a dosazeny do následujícího
vzorce:
IZ = hodnocení školy jejími zákazníky
Bi = hodnocení jednotlivých faktor
Wi = váha, i d ležitost faktoru pro respondenta
n = po et zvolených faktor
Na následujícím obrázku . 7 je uveden p íklad výpo tu. Celkové hodnoty
mohou být v rozmezí 5 – 125, p i emž ím nižší je celková hodnota, tím vyšší je image
školy. Pro vypovídající hodnocení je t eba zajistit podobnou strukturu respondent a
dostate n veliký výb rový soubor.
Obrázek . 7: P íklad výpo tu vícefaktorové metody
35
3.2.3.2 Analýza známosti a postoj
Metoda zjiš uje, „jaké je pov domí školy v mysli ve ejnosti a jaké jsou její
postoje ke škole“.24 Pov domí o škole neboli míra známosti instituce se zjiš uje
dotazníkovými otázkami nap . „Znáte školu A? Co víte o škole A?“, odpov di na n
jsou vyjád eny škálou (nikdy jsem o ní neslyšel, slyšel jsem o ní, školu znám, o škole
vím mnoho, školu znám výborn ). Vyhodnocení ukazuje, v jaké mí e je škola známá.
Pokud respondenti v tšinou zaškrtávají možnosti nikdy jsem o škole neslyšel a slyšel
jsem o ní, pov domí o škole není p íliš vysoké.
Druhá
ást výzkumu, tedy otázku ve zn ní nap . „Jaký postoj ke škole
zastáváte?“, je pak zadána respondent m, kte í v té první ozna ili odpov di školu znám,
o škole vím mnoho i školu znám výborn . Škála odpov dí m že být nap . velice špatný,
spíše špatný, neutrální, spíše dobrý, velice dobrý. Jestliže v tšina respondent ozna í
poslední dv možnosti, je image školy velice dobrá.
Výsledky lze znázornit graficky nanesením známosti školy na osu x a postoje na
osu y, jak je z ejmé z obrázku . 8.
Obrázek . 8: P íklad analýzy známosti a postoj
24
36
3.2.3.3 Sémantický diferenciál (polaritní profil)
Metoda polaritního profilu je velice asto používanou a osv d enou metodou
m ení image. Je to ú inný nástroj pro podrobn jší analýzu obsahu image školy.
„Polaritním profilem hodnotíme zkoumaný objekt pomocí r zných položek, p i emž
využíváme bipolární ratingovou stupnici (v tšinou p tistup ovou škálu).“25 Dle Egera a
Egerové bývá položek v tšinou okolo 15 a jsou zde uplatn ny p edevším 3 skupiny
faktor :
•
hodnotící faktory (p . dobrý – špatný, nápadný – nenápadný)
•
poten ní faktory (p . silný – slabý, ovladatelný – neovladatelný)
•
faktory aktivity (p . rychlý – pomalý, výkonný – nevýkonný)
Respondenti ozna í kvalitu jednotlivých faktor . Výsledky se zpr m rují a ozna í na
škále. Celkové hodnoty se pak nanesou do sémantického diferenciálu a propojí
p ímkou, jak uvádí Sv tlík.
Obrázek . 9: P íklad sémantického diferenciálu image školy
25
VYSEKALOVÁ, Jitka a Ji í MIKEŠ. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 190 s.
ISBN 978-80-247-2790-5, str. 134
37
Sestavení a vyhodnocení sémantického diferenciálu probíhá v n kolika
následujících krocích, které jsou p evzaté od dvojice autor Eger a Egerová:
1. vytvo ení skupiny relevantních dimenzí
2. redukce získaných relevantních dimenzí
3. zadání otázek skupin respondent
4. vyhodnocení výsledk
5. prov ení variací image
Pomocí polaritního profilu lze srovnávat image jednotlivých škol i získávat
informace, jak se na konkrétní školu dívá ve ejnost. V pr b hu ur itých asových
odstup lze metodu znovu použít a zjiš ovat tak zm ny v názorech respondent , a zda
se image školy zlepšuje i nikoli.
38
Praktická ást
4. Cíl práce
Cílem praktické ásti této práce je zjistit jednotlivá kritéria, která jsou sou ástí
image konkrétní st ední školy a podle kterých si její sou asní studenti tuto školu
vybírali.
Jednotlivé složky image považuji za d ležité p i volb st ední školy, proto
nejd ležit jší prvky jsou sou ástí anonymního dotazníku. P ed jeho sestavením byly
stanoveny níže uvedené výzkumné p edpoklady, které budou po jeho vyhodnocení
potvrzeny i vyvráceny.
P edpoklad 1: V tšina student zjiš ovala informace o škole z webových stránek.
P edpoklad 2: V tšina student pedagogické školy jsou dívky.
P edpoklad 3: Historie, prestiž školy a u itelský sbor jsou d ležité faktory p i výb ru
školy.
P edpoklad 4: Studenti nezvažují p i výb ru školy, zda se jedná o školu státní i
soukromou.
P edpoklad 5: V rámci Dne otev ených dve í studenti školu nenavšt vují.
5. Metodologie
Prvním úkolem bylo prostudování odborné literatury s tématem management,
marketing, image a image školy, v etn ostatních souvisejících pojm . Tato témata jsou
popsána a vysv tlena v teoretické ásti, kde jsou také uvedené metody zjiš ování image
a image školy.
V praktické
ásti je popsána st ední škola, kde bylo provedeno šet ení
dotazníkovou formou, je zde popsán výzkumný soubor a uvedeny výsledky
dotazníkového šet ení. Dotazník je složen z celkového po tu 15 otázek, které jsou
39
uzav ené, polozav ené i otev ené. Zn ní jednotlivých otázek bylo p ezkoušeno s jedním
respondentem stejné v kové kategorie v p edvýzkumu pomocí interview. V rámci
vysv tlování, jak rozumí jednotlivým položkám dotazníku, došlo k p eformulování
jedné otázky do dvou.
Data byla zpracována pomocí program Microsoft Word a Microsoft Excel.
6. Výzkumný soubor
Základní soubor pro dotazníkové šet ení byl tvo en studenty Vyšší odborné
školy sociální a St ední pedagogické školy Prachatice. Tato škola byla zvolena
z d vodu zastoupení jediné školy s pedagogickým zam ením v Jiho eském kraji, i
vzhledem k možnosti pokra ování ve vzd lávání na pedagogických fakultách univerzit.
Výb rový soubor se skládá z celkem 61 student
prvních ro ník
St ední
pedagogické školy – obory P edškolní a mimoškolní pedagogika a Pedagogické lyceum.
V dob zadávání tišt ného dotazníku bylo v obou t ídách dohromady 51 student .
Jelikož byly dotazníky zadávány osobn , byla dosažena jejich 100% návratnost.
40
7. Vyhodnoceníí výzkumné ásti
7.1 Vyhodnocení dotazníkového šet ení
V této kapitole jsou pomocí tabulek, graf
jednotlivé položky dootazníku. Zárove
a mapy p ehhledn
zpracovány
je každá položka dopln
d
na stru ným
komentá em. Poslední ást této kapitoly je celkovým zhodnocením a shrnutím.
Otázka . 1. Jsem
Tato otázka bylaa položena s cílem zjistit, zda jsou mezi stuudenty pedagogické
školy opravdu v tšinouu zastoupeny ženy. Jak je vid t v grafu . 1 a v tabulce . 1,
ženské pohlaví je na peddagogické škole zastoupeno v tšinov , celkem
m 96,08%.
Graf . 1: Vyhodnocení otázzky . 1
Otázka . 1
muž
žena
3,92%
96,08%
Zdroj: vlastní
Tabulka . 1: Vyhodnocení otázky . 1
žena
muž
po et odp
pov dí
49
2
odpov di v %
96,08
3,92
Zdroj: vlastní
41
Otázka . 2. Bydlím (dopl te m sto, obec)
Otázka . 2 byla do dotazníku vložena za ú elem zjišt ní, z jakých obcí, m st a
kraj se sou asní studenti na školu hlásili. P edevším bylo ú elem zjistit, zda je škola
známá i za hranicemi Jiho eského kraje.
Kraj Vyso ina
m sta, obce
Plze ský kraj
Jiho eský kraj
Božejov
Bud tice
Bechyn (2x)
Chrástov
Klatovy
Borová Lada
Pelh imov
Mochtín
Borovany
Nýrsko
e elovice
Svéradice
eské Bud jovice (5x)
eský Krumlov
eský Rudolec
Dobrá Voda
Dvorce
Hluboká nad Vltavou
Husinec
Chlum u T ebon
Chyšky
Jind ich v Hradec (2x)
Kájov
Kardašova e ice
Lib jovice
Mut nice
Netolice
Písek
Prachatice (4x)
Skály
Strakonice (2x)
Tábor (2x)
Týn nad Vltavou
Velešín
Veselí nad Lužnicí
Vimperk
Vod any (2x)
Vyšší Brod
Zdenice
Zdroj: vlastní
42
Jiho eský kraj sousedí se ty mi kraji – Plze ským, St edo eským, Krajem
Vyso ina a Jihomoravským. Z Jihomoravského kraje a St edo eského kraje nejsou
žádní sou asní studenti prvních ro ník . Z Kraje Vyso ina pochází t i studenti a
z Plze ského kraje p t student . Drtivá v tšina student , celkem 43, je z Jiho eského
kraje. Všechna místa, kde dotazovaní bydlí, jsou zanesena v map , která je P ílohou
. 2, a vypsána v tabulce . 2 dle kraj se azených podle po tu student od nejnižšího po
nejvyšší.
43
Otázka . 3. Na jaké školy jste si podával/a p ihlášku
Tato
otázka
sledovala,
zda
respondenti
vyhledávali
školy
pouze
s pedagogickým zam ením, nebo zda se hlásili i na školy s jiným zam ením. Ve druhé
možnosti respondenti uvád li, na jaké školy i typy škol si krom pedagogické ješt
dávali p ihlášky. N kte í uvád li pouze obory i zam ení, jiní konkrétní školy. Pom r
mezi studenty vybírajícími si pouze pedagogické školy a jiné je znázorn n
v následujícím grafu . 2. Dále následuje vý et jejich odpov dí v dopln ní možnosti jiné
tak, jak jej uvád li respondenti v dotazníku:
•
zdravotnického zam ení
•
sociální
•
OA Tábor
•
Gymnázium (uvedeno 10x)
•
sociální zam ení
•
Stavební pr myslová B
•
Obchodní akademie
•
Cestovní ruch v B ( uvedeno 2x)
•
OA Blatná, Sportovní gymnázium Plze
•
SŠ cest. ruchu B
•
Ekonomické lyceum
•
Gymnázium, SUŠ
•
Gymnázium Jirsíka v B
•
SŠ cestovního ruchu – hotelnictví, turismus
•
Asistent zubního technika B
•
zdravotnická škola B
•
sociální pracovnice
•
TRIVIS
•
cestovní ruch
•
St ední zem d lská Klatovy
•
Ve ejno-správní innost
44
Otázka . 3
pouze pedagogického zam ení
i jiné
39,22%
60,78%
Zdroj: vlastní
pouze pedagogického zam
z
ení
i jiné
po et odpov dí odpov di v %
31
60,78
20
39,22
Zdroj: vlastní
45
Otázka . 4. Odkud jste zjiš oval/a informace o škole?
Otázka . 4 byla zam ena na informovanost dotazovaných, kde
k všude je možné
získat informace o konkkrétní škole, jaké jsou možnosti. Jak plyne z následujícího grafu
. 3 a tabulky . 4, v dnnešní dob si v tšina dotazovaných zjiš ovalaa informace o škole
z webových stránek škooly. P i emž dalším d ležitým zdrojem byli kamarádi. Naopak
nikdo z dotazovaných neezaškrtl odpov
jiné.
Otázka . 4
jiné
propagace v médiích
z pedagogicko--psychologické poradny
od výchovného poradce na ZŠ
z ú adu práce
od rodi
z webových strránek školy
od absolvent
od kamarád
0
5,88
3,92
21,57
7,84
31,37
92,16
33,33
50,98
Zdroj: vlastní
46
od kamarád
od absolvent
z webových stránek školy
od rodi
z ú adu práce
od výchovného poradce na ZŠ
z pedagogicko-psychologické poradny
propagace v médiích
jiné
po et odpov dí
26
17
47
16
4
11
2
3
0
Zdroj: vlastní
47
odpov di v %
50,98
33,33
92,16
31,37
7,84
21,57
3,92
5,88
0,00
Otázka . 5. Vybíral/a jste
j školu podle toho, zda se jedná o státní i soukromou?
Otázka . 5 byla zahrnuta do dotazníku p edevším pro zjišt níí p edpokladu, jestli
studenti považují p i vvýb ru školy za podstatné, zda se jedná o školu státní
soukromou. Jak je vid tt, tak tém
i
59% student školu nevybíralo podle toho, zda je
škola soukromá i státníí. Z toho lze usuzovat na fakt, že studenti oprravdu nepovažují za
podstatné, v jakém vlastnictví škola je.
Otázka . 5
ano
ne
41,18%
58,82%
Zdroj: vlastní
ano
ne
po et odpoov dí
21
30
odpov di v %
41,18
58,82
Zdroj: vlastní
48
Otázka . 6. Z jakého d vodu?
Tato otázka navazuje na otázku p edchozí. Kladla si za cíl zjistit d vod, pro
studenti p i výb ru škkoly zvažovali, zda jde o školu státní
i soukromou. Podle
p edchozí otázky by tuuto m lo zodpov d t celkem 21 dotazovanných, nicmén byla
zodpov zena 24 studentty. Odpov d li na ni i 3, kte í si z ejm neuuv domili, že podle
instrukce u otázky . 5 m
mají pokra ovat otázkou . 7. Pro graf . 5 a tabulku . 6 tyto t i
odpov di nebyly brány v potaz.
Otázka . 6
finan ní d vody
d
domn
nka, že soukromá škola není kvalitní
jiné
0,00%
4
42,86%
57,14%
Zdroj: vlastní
po et odpov dí
12
9
0
finan ní d vody
domn nka, že soukrom
má škola není kvalitní
jiné
Zdroj: vlastní
49
oodpov di v %
57,14
42,86
0,00
Otázka . 7. Do jaké míry pro Vás bylo d ležité, zda se budoou konat p ijímací
zkoušky?
Otázka . 7 sledoovala sou asný trend n kterých st edních školl p ijímání student
bez p ijímací zkoušky. Ú elem bylo zjistit, zda studenty tento fakt ovliv uje p i volb
školy. Dotazovaní míruu d ležitosti hodnotili známkami 1 – 5, p i emž známka 1
p edstavovala velmi d ležitý faktor, známka 5 p edstavovala p ijím
mací zkoušku jako
ned ležitý faktor. P ekvvapivé bylo zjišt ní, že zhruba polovina dotazzovaných konání i
nekonání p ijímací zkouušky ohodnotilo známkou 3, tedy že jsou tímtto faktem ovlivn ni
st edn
i pr m rn .
Otázka . 7
1
2
3
4
5
7,84%
9,80%
17,65%
15,69%
49
9,02%
Zdroj: vlastní
1
2
3
4
5
po et odpov dí
9
8
25
5
4
odpov di v %
17,65
15,69
49,02
9,8
7,84
Zdroj: vlastní
50
Otázka . 8. Využil/a jsste možnost navštívit školu v rámci Dne oteev ených dve í?
Den otev ených dve í je možností pro uchaze e navštívit školu, seznámit se
s jejím prost edím, edittelem i editelkou, vyu ujícími i dalšími ucchaze i. Otázka . 8
se tedy soust edila na tennto den a na zjišt ní p edpokladu, že studentii v jeho rámci školu
nenavšt vují. P ekvapivv všichni respondenti uvedli, že v rámci Dnne otev ených dve í
školu navšt vují.
Otázka . 8
ano
ne
0,00%
100,00%
Zdroj: vlastní
ano
ne
po et od
dpov dí
51
0
odpov di v %
100
0,00
Zdroj: vlastní
51
Otázka . 9. Zajímal/a jste se o to, jaké mimoškolní aktivity nabízzí škola?
Jelikož byl dotaazník ur en pro studenty pedagogické školy, otázka . 9 se
zabývala mimoškolnímii aktivitami, které škola nabízí. Na webovýých stránkách školy
jsou uvedeny tyto zájm
mové aktivity: hudební soubor Cink, p veecký sbor Fontána,
folklórní soubor Libín a divadelní soubor Rarášek. Dále je zdee uveden Dechový
orchestr Prachatice, se kterým VOŠ sociální a SPgŠ Prachatice sppolupracují. Domov
mládeže také nabízí r zzné aktivity, ze kterých lze jmenovat aerobbik, roztleskáva ky,
cvi ení na velkých mí ícch, dovedné ruce, výtvarný kroužek, literárn relaxa ní kroužek,
tane ní kroužek Libín aatd. Celkem 80,39% dotazovaných uvedlo, že
ž se o n zajímalo.
Tato otázka souvisí takké áste n s p edpokladem, že si v tšina student zjiš ovala
informace o škole z webbových stránek, nebo práv zde jsou p ehlednn uvedeny.
Otázka . 9
ano
ne
1
19,61%
80,39%
Zdroj: vlastní
ano
ne
po et odpov
o
dí
4
41
1
10
odpov di v %
80,39
19,61
Zdroj: vlastní
52
Otázka . 10. Jaké jsou Vaše mimoškolní aktivity
Ú elem otázky . 10 bylo zjistit, zdali se v bec sou asní uchaze i zabývají ve
svém volném ase r znými zájmy a koní ky. Vzhledem k zam ení školy bylo po ítáno
s tím, že každý ze student má n jakou aktivitu. Z celkového po tu respondent uvedlo
své mimoškolní aktivity celkem 38 a 18 tuto otázku nezodpov d lo. Níže je uveden
vý et odpov dí tak, jak byly studenty uvedeny v dotaznících:
•
12 let balet, 10 let pionýr (nyní instruktor), 6 let ringo, 3 roky kytara, 2
roky flétna
•
CINK (uveden 2x)
•
tancování, zp v
•
volejbal, fotbal, hodiny n m iny, hra na klavír
•
aerobic
•
aerobic, power jóga
•
divadlo, tanec, hra na klavír, focení, flétna, zp v, volejbal, recitace, hra
na kytaru, poslouchání muziky, sledování TV
•
flétna, klavír, drama ák, zp v, basket, volejbal, recitace, poslouchání
písni ek, filmy, koukání na TV
•
aerobik, volejbal, roztleskáva ky
•
folklorní soubor (Libín), výtvarné tvo ení (Kutilka)
•
hra na hudební nástroje, zp v
•
Fontána – sbor
•
ma áskové divadlo
•
p vecký sbor Fontána, p vecké kvarteto
•
p vecký sbor Fontána, aerobic, roztleskáva ky
•
Rarášek – divadelní soubor
•
hra na klavír (ZUŠ Strakonice)
•
hra na kytaru, poslouchání hudby, sledování film , b hání
•
klávesy ZUŠ, p vecký sbor
•
loutkové divadlo
•
ma ásci (uvedeno 2x)
53
•
ma áskové divadlo
•
p vecký sbor Fontána (uvedeno 2x)
•
sbor Fontána
•
sborový zp v, hudební nástroj
•
veškerý sport
•
volejbal
•
volejbal, první pomoc
•
zpívání v souboru
•
zp v, hra na hudební nástroj
Z vý tu odpov dí respondent
vyplývá, že v tšina z nich se v nuje h e na
nástroj, zp vu, divadlu, roztleskáva kám a tanci.
54
Otázka . 11. Na základ
eho jste si vybíral/a školu? (vyberte 5 nejd ležit jších
faktor )
Cílem otázky . 11 bylo zmapovat nejd ležit jší faktory, na jejichž základ si
respondenti vybírali školu. V dotazníku bylo položeno dvacet možností, ze kterých
respondenti vybírali p t nejd ležit jších. Tuto otázku sice zodpov d lo všech 51
dotazovaných, pro zpracování však muselo být vzato jen 43 dotazník , jelikož v 8 bylo
ozna eno více i mén faktor , než bylo uvedeno v zadání
P edpoklad . 3, že historie, prestiž školy a u itelský sbor jsou d ležité faktory
p i výb ru školy, se zde nepotvrdil, a koli prestiž školy zvolilo mezi p ti
nejd ležit jšími faktory 37,21% dotazovaných. Jako p tici velice d ležitých faktor
respondenti ozna ili nabízené obory, své koní ky, možnost navazujícího studia, názor
rodi
a šanci na p ijetí.
po et odpov dí odpov di v %
18
41,86
šance na p ijetí
33
76,74
nabízené obory
16
37,21
prestiž školy
3
6,98
historie školy
16
37,21
atmosféra školy
10
23,26
nabídka mimoškolních aktivit
1
2,33
spolupráce s institucemi
22
51,16
možnost navazujícího studia
1
2,33
spolupráce se zahrani ními školami
1
2,33
vybavení výpo etní technikou
2
4,65
osobnost editele/ editelky
1
2,33
u itelský sbor
12
27,91
za átek a konec výuky v pond lí a pátek
7
16,28
výuka jazyk
3
6,98
prost edí a vzhled školy
14
32,56
existence domova mládeže
9
20,93
dopravní spojení
22
51,16
názor rodi
1
2,33
komunikace se školou
23
53,49
mé koní ky
Zdroj: vlastní
55
Otázka . 11
mé koní ky
názor rodi
dopravní spojení
existence domo
ova mládeže
výuka jazyk
za átek a konec výuky v p
pond lí a pátek
u itelský sbor
osobnost editele/ editelkky
spolupráce se zahrani ním
mi školami
nabídka mimošškolních aktivit
atmosféra školy
historie školy
prestiž školy
nabízené oboryy
šance na p ijetí
53,49
2,33
51,16
20,93
32,56
6,98
166,28
27,91
2,33
4,65
2,33
2,33
51,16
2,33
23,26
37,21
6,98
37,21
76,74
41,86
Zdroj: vlastní
56
Otázka . 12. Do jaké míry Vás p i výb ru školy ovlivnilo
Do otázky . 12 bylo promítnuto samotné zjiš ování image školy pomocí
sémantického diferenciálu. Je tvo en pomocí p tistup ové škály. Do obsahu image byly
zvoleny identifikátory, které jsou dle autorky dotazníku d ležitými faktory zasahujícími
do volby školy. Tato otázka souvisí také s otázkou . 11. Míra ovlivn ní byla v p ípad
možností šance na p ijetí, historie školy, spolupráce s institucemi, spolupráce se
zahrani ními školami, vybavení výpo etní technikou, u itelský sbor, komunikace se
školou a mé koní ky vypln na pouze 50 respondenty. V ostatních možnostech míru
ovlivn ní ozna ilo všech 51 respondent . Sémantický diferenciál byl vypo ten jako
pr m r výsledk , tedy se tením všech výsledk a vyd lením po tem respondent , kte í
vyzna ili u konkrétní možnosti míru ovlivn ní.
Mezi možnosti, které velice ovliv ují výb r školy, pat í nabízené obory, názor
rodi , možnost navazujícího studia, koní ky a prestiž školy. Nejmén p i výb ru školy
sou asné studenty ovlivnilo vybavení výpo etní technikou.
Graf . 10: Vyhodnocení otázky . 12
šance na p ijetí
nabízené obory
prestiž školy
historie školy
atmosféra školy
u itelský sbor
výuka jazyk
dopravní spojení
názor rodi
mé koní ky
Zdroj: vlastní
57
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
Otázka . 13. Zajímal/aa jste se o uplatn ní absolvent školy?
Otázku . 13 z ceelkového po tu dotazovaných zodpov d lo 550 respondent , 1 ji
nezodpov d l. V tšina,, tedy celkem 42 respondent
absolvent
uvedlo, žže se o uplatn ní
zajímalo. T
Také tato otázka souvisí s p edpokladem, žže si studenti p ed
p ijímacím ízením zjiš ovali informace na webových stránkách škkoly, kde je v ásti
Zájemci o studium odkaaz na Uplatn ní absolvent . V programu Miccrosoft Excel si pak
lze prohlédnout p ehleddnou tabulku s po tem žák
školního roku 2002/20033.
Tabulka . 11: Vyhodnocen
ní otázky . 13
ano
ne
po et odpoov dí odpov di v %
84,00
42
8
16,00
Zdroj: vlastní
Graf . 11: Vyhodnocení otáázky . 13
Otázka . 13
ano
ne
16,00%
84,00%
Zdroj: vlastní
58
v ro níku a jejich
j
uplatn ní od
Otázka . 14. Co Vás napadne, p i hodnocení školy? Co ji nejlépe charakterizuje?
Otázka . 14 byla do dotazníku dána p edevším z d vodu zjišt ní, jak svoji školu
vidí studenti a co ji podle nich charakterizuje. Z celkového po tu respondent
ji
zodpov d lo celkem 41. N kte í dotazovaní odpovídali ve v tách, jiní heslovit , n kte í
se vyjad ovali obrázky a jeden vulgárn . Krom jiného v n kterých odpov dích bylo
také uvedeno, že vše má své kladné i záporné stránky. Jeden respondent uvedl jako
charakteristiku školy hodn schod . Jejich odpov di jsou shrnuty do následující tabulky
. 12 s vý tem klad a zápor .
klady
kvalitní škola
dobré jméno
dobrý pedagogický sbor
prestižní škola
jediná škola v Jižních echách
možnost volby dvou obor
dob í u itelé, kte í nau í prakticky
p íjemné prost edí bez rivality mezi
studenty
z oboru PMP lze po jeho absolvování
pracovat v MŠ
mnoho možností v pokra ování ve studiu
na VŠ
škola kdykoli p ístupná, s možností
využívat internet, tiskárny
práce s d tmi
dobrá spolupráce s u iteli
rodinné prost edí
výborná atmosféra
dobré vedení um leckých obor
zápory
špatný p ístup u itel , jestliže nastane
problém
špatný p ístup n kterých u itel
výuka NJ není pro za áte níky
Zdroj: vlastní
59
Otázka . 15. Po ukon ení školy mám v plánu pokra ovat ve stud
diu
Otázka . 15 bylla do dotazníku vložena z d vodu odražení trendu
t
dnešní doby,
kdy tém
každý studennt st ední školy uvažuje nad pokra ováním ve
v studiu ve vyšším
stupni vzd lání.
Na tuto
t
otázku odpov d li všichni respondenti. Celkem 68,63%
ozna ilo, že po ukon enní školy mají v plánu pokra ovat ve studiu nna VŠ. Pokra ování
ve studiu na VOŠ má v plánu
p
7,84% respondent . Žádný respondent neozna il možnost,
že nemá v plánu další stuudium a 23,53% respondent se zatím ješt nnerozhodlo.
Graf . 12: Vyhodnocení ottázky . 15
Otázka . 15
na VOŠ
na VŠ
nemám v plánu další studium
zatím jsem se nerozhodl/a
7,84%
23,53%
0,00%
68,63%
Zdroj: vlastní
Tabulka . 13: Vyhodnocen
ní otázky . 15
na VOŠ
na VŠ
nemám v plánu další sttudium
zatím jsem se nerozhod
dl/a
po et odpov dí
4
35
0
12
Zdroj: vlastní
60
odpov di v %
7,84
68,63
0,00
23,53
7.2 Vyhodnocení výzkumu
Dotazník byl p edložen student m Vyšší odborné školy sociální a St ední
pedagogické školy Prachatice. Výb rový soubor se skládal z 51 student
prvních
ro ník St ední pedagogické školy – obory P edškolní a mimoškolní pedagogika a
Pedagogické lyceum. Návratnost dotazník byla 100%, jelikož byly zadávány osobn .
P ed zapo etím výzkumu byly stanoveny následující p edpoklady:
P edpoklad 1: V tšina student zjiš ovala informace o škole z webových stránek.
P edpoklad 2: V tšina student pedagogické školy jsou dívky.
P edpoklad 3: Historie, prestiž školy a u itelský sbor jsou d ležité faktory p i výb ru
školy.
P edpoklad 4: Studenti nezvažují p i výb ru školy, zda se jedná o školu státní i
soukromou.
P edpoklad 5: V rámci Dne otev ených dve í studenti školu nenavšt vují.
P edpoklad
. 1 se ve výzkumném souboru potvrdil v n kolika otázkách.
P edevším v otázce . 4 týkající se získávání informací o škole odpov d lo 92,16%
respondent , že je získávalo z webových stránek školy. Tento p edpoklad byl také skryt
v otázce . 8 týkající se Dne otev ených dve í, kde všichni dotazovaní uvedli, že využili
možnost v tento den školu navštívit. Jeho termín je uveden na webových stránkách
školy. Nabídka mimoškolních aktivit je taktéž uvedena na webových stránkách školy.
To, zda se o n respondenti zajímali, bylo uvedeno v otázce . 9, kde ji kladn
zodpov d lo 80,39% respondent . A v neposlední ad
byl tento p edpoklad také
promítnut do otázky . 13, kde respondenti odpovídali, zda se zajímali o uplatn ní
absolvent , které je taktéž uvedeno na webových stránkách školy v sekci Zájemci o
studium. Celkem 84% odpov d lo, že se o uplatn ní absolvent zajímalo.
Výzkumný p edpoklad
. 2 týkající se v tšinového zastoupení dívek mezi
studenty pedagogické školy se potvrdil. Zastoupení žen k muž m je ve výb rovém
souboru 96,08% ku 3,92%, tedy v po tu 49 žen k po tu 2 muž .
61
P edpoklad . 3 se ve výzkumném souboru nepotvrdil. Jak vyplývá z otázky
. 11, kde respondenti ozna ili mezi p ti nejd ležit jšími faktory p i výb ru školy
historii školy v 6,98%, prestiž školy ve 37,21% a u itelský sbor ve 2,33%. Stejn tak
v otázce . 12, p i ozna ování míry ovlivn ní jednotlivých faktor p i výb ru školy,
historie školy, prestiž školy i u itelský sbor nebyly mezi t mi s nejvyšší mírou, a koli
v tomto p ípad se prestiž školy objevila na pátém míst . Nicmén mezi d ležité faktory
p i výb ru školy se adí p edevším nabízené obory, názor rodi , možnost navazujícího
studia, koní ky a šance na p ijetí spolu s prestiží školy.
P edpoklad . 4 byl vložen do otázky . 5, ve které respondenti odpovídali, zda
si vybírali školu podle toho, zda se jednalo o školu státní
i soukromou. Tento
p edpoklad se potvrdil, nebo 58,82% respondent odpov d lo, že školu podle tohoto
kritéria nevybíralo. Pro zajímavost byla tato otázka dopln na o otázku . 6, kdy autorku
dotazníku zajímal d vod, pro n kte í respondenti zvažovali, zda se jedná o školu státní
i soukromou. Celkem 57,14% dotazovaných uvedlo finan ní d vod, 42,86% ozna ilo
jako d vod domn nku, že soukromá škola není kvalitní.
Poslední výzkumný p edpoklad se týkal Dne otev ených dve í. Tento byl zmín n
v otázce . 8. Možnost navštívit školu v rámci Dne otev ených dve í všichni dotazovaní
využili, tudíž se tento p edpoklad nepotvrdil. Možné vysv tlení krom zájmu o školu
pro toto 100% využití dne se nabízí v uvoln ní z výuky.
Image školy bylo analyzováno metodou sémantického diferenciálu v otázce
. 12, ze které lze usuzovat, jak na školu pohlíží její sou asní studenti a které faktory
pro n
jako pro uchaze e byly rozhodující. Také v otázce
. 14 byly zjiš ovány
jednotlivé identifikátory image, jelikož respondenti mezi charakteristiky školy adili
p edevším pedagogický sbor, dobré jméno školy, výbornou atmosféru, rodinné prost edí
i prestiž. Pro odraz vývoje image školy by bylo vhodné výzkum zopakovat s asovým
odstupem.
62
Záv r
Tématem mé bakalá ské práce je image školy. Image ehokoli, na co si jen
každý dokáže vzpomenout, je tím, co ovliv uje naše rozhodnutí každý den, i každou
chvílí. A p edevším v dob , kdy nabídka p evyšuje poptávku, je práv na image kladen
veliký d raz. Stejné pravidlo se uplat uje také v marketingu školy, jehož sou ástí image
školy je. Nebo i na trhu vzd lávacích institucí existuje veliká rivalita a boj o studenty.
Každá škola je nucena neustále vyvíjet obrovské úsilí p i získávání kvalitních student a
v dostate ném množství. Jedine nost školy, její dobrá pov st, její známost, vynikající
výsledky absolvent a mnoho dalších tvo í pozitivní image, která je za átkem úsp chu.
Školy, respektive jejich management dnes tuto problematiku znají a snaží se dbát o
svoji dobrou pov st a tím pádem mít náskok p ed svojí konkurencí.
Teoretická
ást bakalá ské práce je rozd lena do kapitol, ve kterých jsou
vysv tleny pojmy management, marketing, rozd lení marketingu podle r zných trh ,
konkrétn
na marketing služeb, marketing neziskového sektoru a marketing ve
vzd lávacích institucích, nebo lze školy za adit do všech t chto sfér. Podrobn je zde
jedna kapitola v nována pojmu image, druh m image a v neposlední ad pojmu image
školy, jeho analýze a metodám analýzy image školy.
Praktická ást práce zahrnuje vlastní výzkum image školy a jeho výsledky.
Cílem bylo zjistit jednotlivá kritéria image Vyšší odborné školy sociální a St ední
pedagogické školy Prachatice, podle kterých si st ední školu vybírali její sou asní
studenti prvních ro ník st ední školy. Jako metoda zjiš ování informací byl použit
anonymní dotazník.
Jelikož m marketing a marketingová komunikace velice zajímají, i proto že
jsem tyto p edm ty studovala v pr b hu p edchozího studia, jsem ráda, že jsem se této
oblasti mohla v novat podrobn ji, a to i z úhlu jednoho z nástroj komunika ního mixu
– public relations. Velice m p ekvapilo, že i v dnešní dob je pro žáky vycházející
základní školu d ležitý názor rodi
a že jejich rozhodování ovliv uje v docela velké
mí e. I toto zjišt ní je zajisté velice d ležité pro management školy, aby i nadále
budovala pozitivní image nejen u svých potencionálních student , ale také u jejich
63
rodi . Krom toho si myslím, že je stejn tak d ležité v novat se webovým stránkám
školy, jejich aktualizaci, vzhledu, nebo práv ta je hlavním zdrojem informací pro
uchaze e a odrazem image školy.
64
Seznam použité literatury
1.
BEDNÁ OVÁ, Dagmar. Management.
eské Bud jovice: Jiho eská univerzita v
eských Bud jovicích, Zem d lská fakulta, 2004, 80 s.
2.
ÁP, Jan. Psychologie pro u itele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178463-X.
3.
EGER, Ludvík a Dana EGEROVÁ. Image školy. Vyd. 1. Liberec: Technická
univerzita v Liberci, 2000, 22 s. Studijní texty pro distan ní studium. ISBN 80-7083440-4.
4.
FORET, Miroslav. Komunikace s ve ejností. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita,
1994, 206 s. ISBN 80-210-1034-7.
5.
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace: [získání pozornosti zákazník
a
napln ní jejich o ekávání]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, xv, 275 s. ISBN
80-7226-811-2.
6.
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. P eklad Vladimír J va. Brno:
Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.
7.
HESKOVÁ, Marie et al. Marketingová komunikace a p ímý marketing. Vyd. 1.
Jind ich v Hradec: Oeconomica, 2005, [6], 174 s. ISBN 80-245-0995-4.
8.
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Aplikace marketingu ve školství. 1. vyd. Plze :
Vydavatelství Západo eské univerzity, 1998, 139 s. ISBN 80-708-2453-0.
9.
JANE KOVÁ, Lidmila a Vaštíková MIROSLAVA. Marketing služeb. 1. vyd.
Praha: Grada, 2001, 179 s. ISBN 80-716-9995-0.
10. KINCL, Jan. Marketing podle trh . 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 172 s.
ISBN 80-868-5102-8.
11. KOHOUT, Jaroslav. Ve ejné mín ní, image a metody public relations. Vyd. 1.
Praha: Management Press, 1999, 122 s. ISBN 80-726-1006-6.
65
12. KOTLER, Philip a Armstrong GARY. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s.
ISBN 978-80-247-0513-2.
13. P IBOVÁ, Marie a kol. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1996,
238 s. ISBN 80-716-9299-9.
14. SOLFRONK, Jan. Pedagogické ízení školy. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1994,
40 s.
15. STROUHALOVÁ, Hana. Image školy. Olomouc, 2013. Bakalá ská diplomová
práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra sociologie a
andragogiky. Vedoucí práce Prof. PhDr. Dušan Šimek.
16. SUCHÁNKOVÁ, Hedvika. Image školy jako jedno z kritérií výb ru st ední školy
rodi i a budoucími studenty. eské Bud jovice, 2011. Bakalá ská práce. Jiho eská
univerzita v
eských Bud jovicích, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky a
psychologie. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Procházka, Ph.D.
17. SV TLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: EKKA, 1996, 382 s. ISBN 80902-2008-8.
18. TRUNE EK, Jan. Management v informa ní spole nosti: U ební texty pro
bakalá ské studium. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997, 228 s. ISBN 80-707-9201-9.
19. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské p ístupy, výkonnost
a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 97880-7261-200-0.
20. VYSEKALOVÁ, Jitka a Ji í MIKEŠ. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha:
Grada, 2009, 190 s. ISBN 978-80-247-2790-5.
Internetové zdroje
1. Altas školství. [online]. [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.atlasskolstvi.cz
2. Integrovaný portál MPSV: Školy a obory. [online]. [cit. 2013-06-02]. Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/skoly/vyhl_skol
66
3. MAREŠ, Ji í, Stanislav JEŽEK a Jan MAREŠ. Sociální klima školy a školní t ídy.
[online].
2003
-
2005
[cit.
2013-05-16].
Dostupné
z:
http://www.klima.pedagogika.cz/
4. PALÁN,
Zden k.
ANDROMEDIA.CZ.
Hromadné
[online].
sd lovací
[cit.
prost edky
2013-05-16].
(masmédia).
Dostupné
z:
http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/hromadne-sdelovaci-prostredkymasmedia
5. PAVLE KA, Václav. Historie marketingu. Marketing journal [online]. 2008 [cit.
2013-05-16].
Dostupné
z:
http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-
marketingu/historie-marketingu__s299x381.html
6. Pravidla
eského pravopisu [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z:
http://www.pravidla.cz/
7. Vyšší odborná škola sociální a St ední pedagogická škola Prachatice [online]. [cit.
2013-06-02]. Dostupné z: http://www.spgspt.cz
8. WIESNER, Weni. Explorace psychologická.. MOTIV P. [online]. 2009 [cit. 201305-16]. Dostupné z: http://www.motiv8.cz/e/explorace-psychologicka.html
67
Seznam p íloh
P íloha . 1 – Dotazník
P íloha . 2 – Mapa m st a obcí
68
P íloha . 1
Vážené studentky a studenti,
ráda bych Vás požádala o vypln ní dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro moji
bakalá skou práci na téma Image školy – možné kritérium výb ru školy. Dotazník je
zcela anonymní. Odpovídejte prosím dle vlastních pocit a názor , neexistuje žádná
špatná odpov . Pokud v otázce není uvedeno n co jiného, vyberte vždy jen jednu
možnost.
Za Vaši ochotu a as, který v nujete vypln ní dotazníku, Vám p edem d kuji.
Jana Véle
studentka Pedagogické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích
1. Jsem
a) žena
b) muž
2. Bydlím (dopl te m sto, obec): ………………………………..
3. Na jaké školy jste si podával/a p ihlášku:
a) pouze pedagogického zam ení
b) i jiné (dopl te): ………………………………..
4. Odkud jste zjiš oval/a informace o škole? (lze vybrat i více možností)
a) od kamarád
b) od absolvent
c) z webových stránek školy
d) od rodi
e) z ú adu práce
f) od výchovného poradce na ZŠ
g) z pedagogicko-psychologické poradny
h) propagace v médiích
ch) jiné, vyjmenujte: ………………………………..
5. Vybíral/a jste školu podle toho, zda se jedná o státní i soukromou?
a) ano
b) ne (pokra ujte otázkou . 7)
6. Z jakého d vodu?
a) finan ní
b) domn nka, že soukromá škola není kvalitní
c) jiné, vyjmenujte: ………………………………..
7. Do jaké míry pro Vás bylo d ležité, zda se budou konat p ijímací zkoušky?
(ohodno te známkami 1 – 5, 1 – velmi d ležitý faktor, 5 – ned ležitý faktor)
1
2
3
4
5
8. Využil/a jste možnost navštívit školu v rámci Dne otev ených dve í?
a) ano
b) ne
9. Zajímal/a jste se o to, jaké mimoškolní aktivity nabízí škola?
a) ano
b) ne
10. Jaké jsou Vaše mimoškolní aktivity: (vyjmenujte)
………………………………..………………………………..…………………………
……..………………………………..………………………………..…………………..
………………………………………..………………………………..…………………
11. Na základ eho jste si vybíral/a školu? (vyberte 5 nejd ležit jších faktor )
a) šance na p ijetí
j) osobnost editele/ editelky
b) nabízené obory
k) u itelský sbor
c) prestiž školy
l) za átek a konec výuky v pond lí a pátek
d) historie školy
m) výuka jazyk
e) atmosféra školy
n) prost edí a vzhled školy
f) nabídka mimoškolních aktivit
o) existence domova mládeže
g) spolupráce s institucemi
p) dopravní spojení
h) možnost navazujícího studia
q) názor rodi
ch) spolupráce se zahrani ními školami
r) komunikace se školou
i) vybavení výpo etní technikou
s) mé koní ky
12. Do jaké míry Vás p i výb ru školy
známkami 1 – 5, 1 – velice, 5 – v bec)
šance na p ijetí
nabízené obory
prestiž školy
historie školy
atmosféra školy
u itelský sbor
výuka jazyk
dopravní spojení
názor rodi
mé koní ky
ovlivnilo: (následující výroky ohodno te
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
13. Zajímal/a jste se o uplatn ní absolvent školy?
a) ano
b) ne
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
14. Co Vás napadne, p i hodnocení školy? Co ji nejlépe charakterizuje?
………………………………..………………………………..…………………………
……..………………………………..………………………………..…………………..
………………………………………..………………………………..…………………
15. Po ukon ení školy mám v plánu pokra ovat ve studiu:
a) na VOŠ
b) na VŠ
c) nemám v plánu další studium
d) zatím jsem se nerozhodl/a
P íloha . 2

Image školy - KLIKA v Plzeňském kraji

Transkript

Podobné dokumenty

2005 02