Mutántní materiály v soudobém designu

Mutántní materiály v soudobém designu
[text, Paola Antonelli, preklad, Lubomír Sedlák]
Date
1997
Publisher
Národní galerie v Praze
ISBN
8070351403
Exhibition URL
www.moma.org/calendar/exhibitions/455
The Museum of Modern Art's exhibition history—
from our founding in 1929 to the present—is
available online. It includes exhibition catalogues,
primary documents, installation views, and an
index of participating artists.
MoMA
© 2016 The Museum of Modern Art
MUSEUM OF
MODERNART
LIBRARY
"
S
1111181
SIS
§
Narodmgaleriev Praze
Sbirkamodermho
a soucasneho
umem
Veletrzmpalac
16. kvetna- 10. srpna1997
Vystavase konapodzastitouMezinarodm'ho
vyboru
Muzeamodermho
umenfv NewYorku
Medialnisponzori:
LIDOVE NOVINY
THE PRAGUE POST
PRAGUE BUSINESS JOURNAL
A rcli itfMoM/\
niicz
na obalce:
HlSANORI MASUDA, Japonsko,
nar.1949
Sperkovnice„Egg" 1992(19992)
Recyklovany
hlinfkodlevanyv pi'sku
Vyrobeno:
KikuchiHojudo,Inc.,Japan
Zapujceno:
KikuchiHojudo,Inc.,Yamagata,
Japan
ISBN: 80-7035-140-3
Slovo„mutant"vyvolavapredstavu
znamychzelv
Ninja,vrazednych
mrkvlnebogigantickych
mravencu,
vzniklychbucftojakodusledekradioaktivnich
explozi
a nepovedenych
experimentu,
neboposlanych
na Zem
z okrajeslunecnlsoustavys cilemznicitnaszivocisny
druh.
Zmi'nene
slovonamvsakmuzepripomenout
takeimaginarnl zavodkrasnychmimozemsfanu,
kterl,kdyzto potrebujl,
jsouschopnise docasnepremenitnaterriercokoliv- Iva,
svaba,rajku- a stalezustatvernisamisobe.Jejichsilaje
ve zmenea jejichskutecnymi
rysyjsoupravda,jednota
a rozmanitost.
Dnesje tato„mutantnl"
schopnost
vlastnitakekeramice, plastuma sklu,abychom
jmenovali
jen tri z mnoha
materialu
uzlvanych
v soudobem
designu.Materialy
uz
nemajiten vzhled,kteryprone bylcharakteristicky
v minulosti.Inzenyrije obdarilischopnost!
promenya umoznilijim
znovuse naroditjakodetstimutantijejichstarsichja.
V tomtokatalogua na vystave,kteroudoprovazi,
je materializacepopsanych
predmetu
zkoumana
v ramcizmi'nene
historicke
perspektivy.
Plastymohoubytstejnepruzracne
jakosklo,mitstejneostrehranyjakokamen,a vypadat
stejne„metalicky"
jakohlinik.Hlinikzasemuzevypadatjako
rtuf a drevojakoumelahmota,plast.Vedciobjevili,jak Ize
preorganizovat
molekulylatekdo materialu,
kterenejenze
vypadajijinaknezjejichpredchudci
v minulosti,
alemaji
takevyraznenovecharaktery
a chovani. Pevnekovyse
zacinajinahrazovat
keramikou
a plechuhllkovymi
vlakny,
zatimcodrevomuzebytstejnemekkejakocalouneni.
Nove
technologie
se pouzivajik vyrobena objednavku,
jakoz
i k rozsirenia upravam
fyzickych
vlastnosti
existuji'cich
materialu
ci k objevummaterialu
novych.Materialy
jsou
pretvareny
z pouhychpasi'vnlch
„asistentu"
do roleaktivnich
interpretu
cfluinzenyrua designeru.
V prubehujen nekolikamalouplynulych
desetiletizplodil obdivuhodny
vyvojmaterialu
a technologil
pouzivanych
designem
novoumaterialni
kulturu,a to kulturukomplexni,
kterase neustalemenia adaptuje.
Tatokulturaje celosvetovaa umocnuje
ji jednakrychlost,s jakouse sir!informace,a jednakmezinarodni
trh informovanych
zakazniku.
Je
podnecovana
vizemidesigneru,
vyskolenych
v nejruznejsfch
zemichsveta,a vychaziz vyrobyna objednavku
a z ruznorodosti.Tutonovoukulturuzivivitalitavynalezavosti
vedcu
a podporuje
prumysl,pricemzjejimcilemje navrhovat
vice
novychmaterialu
na zakazku.
Designmaterialu
neninejakymnovymobjevem.Keramikaa sklojsoustaretislcelet a dokoncei umelehmotyuz
tu jsous namivicenezjednostoleti.Pokudovsemzacnemetytotri druhyodedavna
navrhovanych
materialu
pozorne zkoumatcobynazornepriklady,
zjistime,ze tu probehla
urcitarevoluce.
Keramika
a sklojsouz nichnejstarsi,ale
experimentovani
ve dvacatem
stoletiodhalilojejichnecekane mutantnlvlastnosti.
Keramika
maostatneza sebou
dlouhouhistoriijakesi„dvojiteosobnosti",
rozstepene
na
prlsnefunkcnlpouzitl,jakojsouzapalovacl
svlcky,vyplnace
elektrinya vysokovykonne
vyrobkyprodomacnost,
a na
dekorativnl
umenl.JosiahWedgwood
zavedlv osmnactem
stoletive svychtovarnach
specializaci,
abytak oddelilvyrobu „uzitecne"
a „krasne"keramiky.
V nedavnych
dobachse
zasekeramicke
materialy
stalyprotagonisty
vyznamnych
vedeckych
krokuvpred- mnozidokoncerikaji,ze na dlouho dopredu.Inzenyrijestezvetsilijejichtradicnipevnost,
tvrdosta odolnostvuciextremm'm
teplotami korozi.Nove
zpusobyvyrobykeramiky,
jakonapriklad
primatransformace
z prasnepodobyna pevnoulatkuprostrednictvfm
sintrovanf,
vyuzivajivysokych
teplota tlakuk vytvorenikrajecich
cepelf
s velkoutrvanlivosti,
rotoruturbin,temefneviditelnych
zubnfchrovnatek,
vlakenv zaruvzdornych
obalecha neprustrelnych
vest,jakozi dnesjiz slavnychkeramickych
desticekpokryvajfcich
raketoplany.
Tytoprevratne
technologie
jsoustalejestevelminakladne,
alenekteridesignerisi je uz
osvojili.Nejdulezitejsiho
pokrokubylodosazeno
u supravo
dicu,keramickych
materialu,
kterese chovajijakoizolator
pri stejnychteplotach,
jakejsouv jejichokoli,alevedou
elektricky
proudbezztratrozptylem
pri velminizkychteplo
tach,takzevyrobaenergieje pakdalekohospodarnejsi.
[Metalicke
supravodice
jsouzkoumany
uz od roku1911,alefaktickyse podariloje
vyrobitpouzeza velminizkychteplot,blizicichse 0° Kelvinacili-273°C(-459°F).
Vyzkumkeramickych
supravodicu
dosahlvelkehouspechuv roce1985.Odte
dobybylodikypokusum
s ruznymivzacnymipraskya oxidy,jakoje ytrium,dosa
zenovyssicha vyssichteplot,pricemzcilemje dosahnout
stejnychteplot,jake
jsou
vokoli
supravodicu.]
Objevsupravodicu
je ovsemstalejeste
necfmrelativnenovyma okamzitevyuzitiv designumozna
nenajde.
Keramika
je tedydobrymprikladem
mutantniho
materi
alu.Je tvrdaa zarovenkrehka,muzena sebevzftfunkce
a formykovuci plastu.Je nejstarsim,
alezaroven
i nejmladsim,
nejvicenovatorskym
materialem.
Plnitakove
kombinace
ukolu,kterese drivepovazovaly
za nemyslitelne,a muzebyttvarovana
do mnohaforem,od te nejracionalnejsfa funkcniaz po ty naprostolibovolne.
A prestouz
dneskeramikanemaabsolutniformua spisetu zalezina
napadech
designeru
a inzenyru.
Sklo,podobnekeramice,
alezcelanekrystalicke,
si po
tricetpetstoletiudrzelo„image"pruhlednosti,
krehkosti
a svetlosti.CarlZeiss,kterymuchteldodatpevnost
a tepelnouodolnost,
vyvinulv roce1884prvnfborosilikatove sklo.Tentovynalezumoznilv roce1915zrod
kuchynskeho
nadobiznackyPyrexa naciniprochemicke
laboratore,
kterezacalavyrabetspolecnost
CorningGlass
Works.Cistotastaleznamenapevnost;cimje tedysklo
cistsf,tim podavalepsivykon.Corningrika,ze nejlepsim
sklemje prosteroztaveny
kremen,kteryse ziskaspecialni
hydrolyzou
vyvinutou
v roce1952.Takovesklose pouzfva
v astronomii
a pri vyzkumuvesmiru,protozezustavastabilni a naprostopruhledne,
i kdyzje tluste.Projesteodbornejsi ucelyse pakpouzivatzv.skloULE(ultranizke
roztaznosti), do nehozse pridavatitan.
Sklosvoupodstatou
vzdylakalok alchymii,hybridizaci
a k pridavaniruznychsubstanci,
abyse dosahloruznych
vlastnosti.
Nekterych
obzvlaste
uspesnych
pokusu,z velke
ho mnozstvipokusuv prubehudejin,bylodosazeno
ve
dvacatem
stoleti.Sklenena
keramika,
kteroupodjmenem
Pyroceram
vyvinulaspolecnost
Corning,bylapoprvepouzita v hlavicich(tzv.radomech)
rizenychbalistickych
strel
a od roku1958se tvarujedo nejruznejsich
vyrobku
urcenychprodomacnost,
vcetnestolnihonacini.Jeden
druhsklenenekeramiky,
dovedeny
k dokonalosti
v roce
1970,Izeobrabetkonvencmmi
ocelovymi
ci karbidovymi
nastroji,zatimcoobjevyz nedavnedobyumoznilyexistenci
katalyzatoru
vkladanych
do automobilu.
Dikyexperimentum
s dalsimipnsadami
vyrobiliinzeny
ri spolecnosti
Corningfotosensitivni
sklo,a sicev roce1949
podnazvemFotalite,o dvarokypozdejijakoFotoform
a v roce1953podnazvemFotoceram.
Totoskloje fotografickyvytlaceno
a vyleptanokyselinou
a muzebytprevedeno dokoncei do krystalickeho
keramickeho
materialu.
Corningtakevyvinul(v roce1942)optickesklo,pozdeji,
pfidanimolova,sklousmernujici
radiaci,dalechemicky
zpevnene
sklo,ktereIzeohnoutpri vyvinutesile70 kilogramuna ctverecnimilimetr(100,000liberna ctverecnipalec),
a konecnetez sklofotochromicke,
jez menibarvupri vystavenisvetlu.Mezidalsimivynalezy
je mozneuvestnateryna
sklenenych
tabulich,kterese tim stanounelepkave,
polarizovanenebovodive.Nekterivyrobci(napriklad
Viracon
a 3M)nedavnovyvinulijakysisendvicz tabuleksklaa tekutychkrystalu,kteryse stanenepruhledny
pronezadouci
osoby,kdyzse krystalyuvedoudo pohybucvaknutim
elektrickehoprepinace.
Vyvojnovychvyrobnichprocesuvedl
takek optickymvlaknum,temtonositelum
informaci
soucasne
doby,a k naprostocistymdisplejum
z tekutych
krystalu.Vyrobaspocivav odlevani,kdyje vyuzitaprirozena pritazlivost,
v ochlazovani
a v rezani.Sklomuzebyt
takelupou,teleskopickym
zrcadlemnebokuchynskou
panvickou,
kteravypada,jakokdyzje keramicka.
Sklose
tez muzechovatjakokovneboplast.Moznosti
skla,podob
nejakokeramiky,
jsouprostenekonecne.
„Plasty"je vyrazstejnevseobjimajici
jakotreba„biologickedruhy".Lzeje rozdelitdo podskupin,
af jiz podlekriteria slozeni(polyuretany
a silikony)nebotechnologie
(teno
plastya termosety
ci termostery).
Kazdapodskupina
se
skladaz materialu,
jejichznazvyby se dobrevyjimaly
v nejakemfilmuscience-fiction,
at'jiz je to Rynite(vyrabiDu
Pont),Xenoy(GEPlastics)nebotrebaVictrex(odICI).
Ano,hodnese tohozmenilood roku1957,kdyfrancouzsky
filozofRolandBarthesumelehmotytaktoproklel:„Prestoze
nesejmena,kteraby sluselareckemupastevci(polystyren,
fenoplast,
polyvinyl,polyetylen...)
jde o materialbezpuvabu,ztracenymezinadnesenosti
gumya plochoutvrdosti
kovu...Jehozvuknaprostoznicuje,stejnejakojehobarvy,
jelikozse zda,ze je schopennabyvatpouzetechnejchemictejsich
barev;udrzujesi jen ty nejagresivnejsi
odstiny
zlute, cervenea zelene."[Roland
Barthes:
Plast,
inMytologie
(Pariz,
Editionsdu Seuil,1957).]
Pribehplastuje jakopnbehinteligentniho,
ale neklidnehocloveka:v detstvitouzilnapodobovat
dospele,v mladi
se dostavaldo ideologickych
a politickych
konfliktu,a teprve ve zralemvekudosahlprizpusobivosti
a nenapadneho
puvabu.Kdyzse s temitopolymery
setkalBarthes,nachazelyse jestev te nejagresivnejsi
puberte,a on na ne nemel
trpelivost.[Polymerje makromolekularnfm
materialem.
Plastyvznikajispojova-
ni'mdlouhych
retezcu
malych
skupin
atomu,
tzv.monomeru.
Nektere
plasty
se
skladaji
z makromolekul
o velikosti
priblizne
100000atomu.
VizBryanBunch
a Alexander
Hellemans,
editori:
Rozvrhy
technologie
(Touchstone/Simon
and
Schuster,
NewYork,1993),
str.343.]
V roce1862vynalezlBritAxander.
Parkessvou
eponymni
napodobeninu
slonoviny;
tentomaterialzvany
Parkesine
bylvyrobens pomocinitrocelulozy
a zjemnen
rostlinnym
olejema kafrem.O sedmlet pozdejiprichazina
scenuvysocehorlavyceluloid,kteryse staldobrounahradouzelvoviny.
Potese objevilbakelita mnohedalsiumele
hmoty.Na pocatkudvacateho
stoletise jesteplastypouzivalyjen v malychpredmetech
jakonahrazka
za cenne
pffrodnimaterialy.
PVC(polyvinylchlorid),
vytvoreny
v roce
1927,nasledovaly
dalsi„rectipastevci"
filozofaBarthese:
polystyren
(1929),polymethyl
metakrylat,
polyetylen
a nenasycene
polyesterove
pryskyrice
(1933),polyuretan
(1937),nylona polytetraflouoretylen
neboliTeflon(1938),
PET/polyester
(polyetylen
tereftalat;1941),polyetylen
vysoke hustoty(1953),polypropylen
(1954)- a tak bychom
mohlipokracovat.
Koncempadesatych
let doslok jakesiemancipacni
exploziplastu:doba,kdytytonapadnea vystrednimateria
ly,jez Barthestak silnenenavidel,
melyukazatsvenove
rysy,bylablizko.PokudIzerfci,ze padesataletabylasvedkemzanikuimitacea skokuna strukturalni
skale,pakleta
sedesataznamenala
zpolitizovani.
Predmetz umelehmoty
- jakoseriovevyrabeny,
vseobecne
levnya tedystejne
dostupny
vsemspolecenskym
tridam- se stalpolitickym
symbolem
a ztelesnoval
ekonomiku
a demokracii
po cela
sedmdesata leta. [Brozura
Pnbeh
umelych
hmot(Design
Museum,
Londyn,
1994).]
Dobatermoplastova,
kteroudesigneria architekti
tak
oslavovali,
dusilazivotniprostredipo celemsvetea umele
hmotyse zhroutilyz prflisnepublicity.
Brzynatose staly
symbolem
- politickynespravnym
- hrozbyprozivotni
prostredia v osmdesatych
letechje novagenerace
konzumentuzapudila,protozejejichburzoaznimu
vkusuzpocatku
nevyhovovaly.
Moudrost
prislaaz s vyspelosti
- aneboto
bylaprosterezignace.
Pokudmelyplastyprezitv postindustrialnimsvete,muselyse zbavitideologie.
Aureluneceho
exkluzivniho
jim vtisklynavzajem
odlisneseriea promyslenejsikompozice.
Snatkems ocelia hlinfkem
v podobezidli
a stoluse stalyprijatelnejsi
prodomacnosti.
Rozvojnovych
formulfv oblastilisovacich
forema phsadzlepsiltexturu
plastua prineslnovestrukturalni
moznosti.
Zlepsene
moznostirecyklovani
se pakvyrovnaly
s politickou
serioznosti.
Ph'rucka umelych hmot [Plastics
Handbook,
McGraw-Hill,
n.d„
n.p.]uvaditricetsedmskupinpryskyrica jejichsloucenin,
kterese jestedaledelido podskupin.
Dvemisnadnejvetsimijsoutermosetove
polymerya vstrikovane
termoplasty.
Termosetove
polymery,
kterese nejcasteji
vyskytujiv podo
be mekkychplatustiplaveho
pachunebokapalin,dosahuji
po zahratitrvaleho,zformovaneho
stavu.Vstrikovane
termoplasty,
dodavane
v podobezrnitesuroviny,
se nechaji
rozteciv teple,potejsouvstnknutydo formy
a snizenfm
teplotyse uvedoudo pevnehoskupenstvi.
Plastovematerialy
se ovsemdajitakelisovatfoukanim,
protlacovat,
lit neboformovat.Plastymely,majia budoumft
mnohozivotmch
podobv milionech
forem.Odchvfle,kdy
bylyvynalezeny,
zosobnovaly
materializaci
ideji,a o to vie
to platidnes.Prestovsechnoje ale nejlepsfm
pnkladem
revoluce,
kteraprobehlav oblastimaterialu,
experimentovani s kompozity,
ktereIzeoznacitza jednuz dulezitych
kapitol v dejinachtechnikydvacateho
stoleti.
Kompozity
jsoukombinace
materialu
a jejichcharakterovychvlastnosti.
Nejcasteji
uzivanymi
jsoukombinace
skla
nebouhlikovych
vlakena pryskyric.Kompozity,
kterejsou
dikypryskyricim
lehkea odolnevucirzi a dikyvlaknum
pevnea ohebne,vneslyrevolucido vyrobyceleskalypredmetu,jakoje napriklad
sportovni
vybaveni,
automobily
a letadla.
Vsechnyvyspelematerialy,
af starenebonove,byly
vynalezeny
proto,abyuspokojily
nejakoupraktickou
potrebu. Novatorske
materialy
a technologie
jsouobvykletestovanyvelkymi,progresivnimi
prumyslovymi
sektory,ale
nekdyi malymi,experimentalnimi
a nezavislymi
skupinami.
Prispecifickych
aplikacich
zkousejimodernimaterialynapri
kladvojenstitechnicia tidevenujicise surfovani;
designeri
paktytopoznatky
vyuzivajii pri vyvojipredmetu
tak rikajic
obycejnych.
Prumysldesignuulehcilzavedeninovychmate
rialudo zivotav domacnostech.
Charlesa RayEamesovi
vyuziliv padesatych
letechlaminat,pouzivany
za druhe
svetovevalkypri vyrobespicekletadlovych
trupuurcenych
k detekci radaru, pri designu zidle. [Skiama
comingvyvinuia
svuj
laminat
Fiberglas
jakozakonem
chraneny
kompozit.
Jdeo pryskyricovou
matrici
posi'lenou
zasazenymi
sklenenymi
vlakny.]
Ponekud novejsiho data je
pakzidle„Aeron"DonaldaChadwicka
a WilliamaStumpfa,
kteravyslaz vnitrnistrukturysedadelv automobilech,
zatimcopocitac..Leapfrog
(Zabiskok)"Richarda
Sappera
a SamuelaLucenteho
byl inspirovan
materialy,
pouzivanymi
v bojovemletounuF-117A„Stealth".
Pozadavky
inzenyruse zvysovaly
jak z hlediskamnozstvi,tak narocnosti,
protozebylotrebaresitprakticke
problemy,
ktereovsemcastonemelynicspolecneho
s kazdodennim
zivotem,naprikladkdyzsloo vyvinutitech
niky,kteraby umoznila
clovekukracetpo povrchuMesice
neboznicittovarnyna raketovestrelylokalizovane
pomoci
druzic.Inzenyrivymyslejimetody,s jejichzpomocivkladaji
inteligenci
a pamefdo materialu,
kterevyjdouvstricpocitu
nutnostia sporivosti,
umocnovane
skutecnosti,
ze zdroje
nasiplanetyjsouomezene.
Tentocil bylJaponskou
agenturouprovedua technikuv roce1983strucnevyjadrentakto:
„Vyvinoutmaterialy
se specifickymi
funkcemi- optickymi,
elektromagnetickymi,
chemickymi,
biologickymi,
tepelnymi
a elektronickymi." [E.D.Hondros:
Materialy
Vroce2000,in Materialova
revoluce:
Supravodice,
novematerialy
ajaponska
vyzva,
editorTomForester
(MIT
Press,
Cambridge,
Mass.,
1988),
str.62.]Cilem tedy je porazit entropii
prostrednictvim
techtovysoceodolnycha prizpusobivych
nosicuinformaci.
Takjakood pocitacu,automobilu
ci
dokoncezamestnancu
nejakeho
podniku,je totizi od mate
rialuocekavan
vykon.
Vyzkumy
v oblastisoudobych
materialu
se provadeji
s cflemvyvinoutjejichsnadnouobrobitelnost
a tfmusetrit
energii.Tzv.mekkesklose napriklad
zacfnarozpoustet
pri
nizsichteplotachnezostatnfdruhyskla,zatimcolehke
kovoveslitinyIzeformovatpri nizsichteplotachnezjine
kovy.Odtechtomaterialu
se ocekava,
ze delevydrzf,snfzf
mnozstvi
odpadua budouodolnejsf
vucirzi,erozia opotrebovanf.Jejichvyrobaa pouzfvanf
jsoucastorfzenyprogramyCAD(designs pomocipocitace)
a CAM(vyroba
s pomocipocitace),
ktereprispfvajf
k dosazenf
maximalnfho
vykonutfm,ze simulujfjiz predemvyrobnfproces-odhalujf
tak nejruznejsf
moznekazya minimalizujf
mnozstviodpadu.
Modernfmaterialy
se chovajftak,jakose v minulostimateri
aly nikdynechovaly.
Superplasticka
uItra-vysokouhIikova
ocelmuzebyt roztazena
na desetinasobek
svepuvodni
delky,anizby doslok narusenf
jejfstavby.Nekterevyrobene materialy
jsouantisepticke
a pouzfvajf
se v protetickych
pomuckach;
jine majfpamef, azjiz malounebovelkou,
takzese dokazfprizpusobit
extremnfm
fyzickymzmenam
a potevratitdo svychpuvodnfch
forem.Pamefa inteligence,tytonejzadanejsf
kvality,jakemohoumaterialy
mft,se
vyuzfvajf
takepri designuvyrobku.Kdyzdisponujf
pametf
peny,jsouschopnysi zapamatovat
tvarnasichnohou
v lyzarskych
botachci obrysyzadv bedernfcastioperadla
zidle.Nekterekovoveslitiny,pouzivane
v podprsenkach,
si
zasepamatujitvarzenskychprsu,pokudtytoslitinyneroztahneteo vicenezsestprocent;ramybrylise dnesuz
mohouvratitdo puvodniformypote,co bylyohnuty;jine
kovovepredmety
se po ohnutivratido svychtvaruzahrivanim. [Tatoobnovaje vysledkem
zmenynazyvane
termo-elasticko-martenzitni
tranformace
v krystalicke
struktureslitiny.Vlastnostslitinpamatovat
si svujpuvod
ni tvarbylapoprveobjevena
v roce1932,kdyzse smichalozlatos kadmiem.
Nitinolcili kombinaci
niklua titanuvyvinutou
v roce1962W. Buehlerem,
pouzila
NASAk vyrobesatelitnianteny,kterase rozvine,kdyzje zahrataelektrickym
proudem(Buncha Hellemans,
strany351a 395).]V Japonsku Z3Se do
latekz cistebavlnya hedvabipridavajipolyesterove
pryskyrice,cimzvznikajikravaty,kteresi pamatujitvar,a kosile,
jez nenitrebazehlit.Nua stitkyna obalechpotravinprodavanychv supermarketech
zmenibarvu,kdyzjsoutyto
potraviny
jiz prilisdlouhoskladovany
nebokdyzokolni
teplotazacnebytmocvysoka.Japonsko
takevyrabinekte
re nejvyspelejsf
druhykeramikya penulehcinezvzduch,
kteraje schopnase biologicky
odbourat;
toto„morskezele"
se pouzivapri odstranovani
jaderneho
odpadu.[juiicapeiia
a QuimLarrea:Compuestos
del Futuro,Babelia(2.7.1994),str.25.]
Soudobematerialy
se zkoumajis cflemvyvinouturcite
kombinace
kvalit,jak je evidentnf
zejmenav prfpadetechnologievyrobykompozit.
Inzenyrise dokoncepri hledanf
tohotonejlepsfho
mutantnfho
materialu
- vysneneho
materi
alu,kteryje syntezou
technejlepsfch
kvalitvsechostatnfch
materialu,
vcetneschopnosti
se menit,tedybytmutantnf
obratilik alchymiia designerizacalitytonovetechnologie
prebfrat.Inzenyriuz davnoznalipodstatupohanske
alchymie,aledesigneria architektibylijesteprednekolikadesftkamilet presvedceni,
ze vlastnostimaterialu
jsouabsolutnf,
danejednouprovzdy.
Titolideverili,ze kazdymaterial,
dokoncei laminata keramika,
u nichzbyl pouzitdesign,ma
svouexpresfvnf
dusi,umocnenou
fyzikalnfmi
vlastnostmi
a technologiemi
vyroby.Seznamdefinitivnfch,
uzavrenych
rysumaterialu
se od 19.stoletfzacalpremenovat
v jakousi
terriernabozenskou
soustavudohodnutych
vlastnosti:
sklo
znamenalo
foukanou,
litounebolisovanou
pruhlednost,
ocel
odlevanou,
trubkovitou
ci rovinnoupevnosta drevotrojrozmernouohybanou
nebovrstvenou
pruznost,
zatimcokera
mikabylasynonymem
tvrdostia krehkostizaroven.Desig
neri,remeslnfci
a architektis posedlostf
jim vlastnfhledali
pravduo materialech,
kterabyje privedlak harmonii
prostredku
a cflua tim k dokonalosti
v designu.
Historicke
hledanfpravdyv materialech,
koncentrovane v hnutfArtsandCrafts(Umenfa remesla),
byloprfznacnetez naprikladproexpresionismus
v architekture,
jak dokladapozoruhodna
utopickavizePaulaScheerbarta
v jeho
knizeZ roku 1914Glasarchitektur.
[Paul
Scheerbart:
Glasarchitektur
(Veriag
dersturm,
Berlin,
1914).]
Scheerbartsi jako modelovymate
rialproglobalnfetikua estetikudesignu,tutometaforu
neposkvrneneho
demokratickeho
sveta,vybralsklo.Ve
Finskuzasemnohogeneracf
designeru
a architektu
v prubehudvacateho
stoletfzkoumalo
jedenjedinydomorody
material- drevo- prostrednictvfm
technologie
vrstvenf
a ohybanf,a tentovyzkumpokracuje
dodnes.Ucitele
zmfneneho
modemfho
hnutfi jejichzaciprijalitrubkovitou
oceljakovyrazsvychpredstavo svetevyjadrenych
designemnabytku.Charlesa RayEamesove
zacaliv padesatychletechpouzfvatnovevynalezeneho
laminatua i kdyz
slo o cin experimentalnf
a novatorsky,
vyjadrovali
tim svou
vfruv tentomaterial,stejnejakofilozoficky
prfstuppodobny
jejichdrfvejsfmu
postojik prfrodnfmu
drevu:zkoumaliproste
nejakymaterial,abyse jehoprostrednictvfm
dozvedeli
nejenvieo strukturea funkci,aletakeo formea krase.
K umelymhmotamse projevyvfrydostalyaz k jako
poslednfm
a bylytrochuzkalenyprehnanym
nadsenfm
a castotez intenzfvnf,
nekritickou
oddanostf.
Je ironif,ze
plastybylytaketemimaterialy,
kterevyvolalykrizispojenou
s pochybovacnpstf
a umocnilynejistekultumfi esteticke
hodnotyobdobfpostmodernismu.
Clovekmaprototendenci
spekulovat,
jakenoveformynaznacfdesignerum
elastomery a uhlfkova
vlakna.
Revoluce
ve vede,technicea filozofiijsouv dejinach
soubezne
doprovazeny
hlubokymi,
nevedomymi
posuny
v kulture.V kulturearchitektonickeho
a prumysloveho
designudoslok vyznamnemu
obratu.Sirokehorozsfrenf,
zejmenav intelektualnfch
kruzfeha v tisku,doznalydekonstruktivisticke
teoriefrancouzskych
poststrukturalnfch
filozofu, napriklad
JeanaBaudrillarda
a JacqueseDerridy,a stej
netak se rozsfrilyi kryptictejsf
vedecketeorie(chaosu
apod.)ci matematicke
formulace
(napr.fraktalnfgeometrie),
kterevzniklyjakodusledekempirickeho
pozorovanf
reality.
Postmodernf
prfstupcharakterizuje
jistydruhamoralnosti
a cynismu:vetsinaz naslehceprijmenejakouzasadui jejf
opak,pokudmatatojuxtapozice
svujvyznama je duchaplna.Dnesnfspolecnost
uz se naucilaocenittvoriveklamy,
jakozi vazitsi a vftatrozmanitost
a zmenu.A mutantnf
materialy
se do tohotonovehosvetahodf.
Charakter
materialu
uz nenfnejakymabsolutnim
a vyjimecnymkonceptem.
Dnesrridesigneristojipredvyzvou,jak
definovatnove,mnohostranne
projevymaterialu.
Mutantni
vlastnostmaterialu
nejenomze je expresivni,
funkcni
a strukturalni,
ale produkuje
noveformya vedek experimentalnejsimu
pristupuk designu.
Nanasledujicich
strankach
najdeteurcityvyberpredmetu,jejichzprostrednictvim
designeri,
kterizvladlipouzivani mutantnich
materialu,
vyjadrujitechnickei formalni
moznosti,
a to novatorskym,
soudobym
jazykem.
Tytopredmety
se nicmenenesnazidetailnedefinovat
novoumaterialni
kulturu,kteraje jestepffliscerstvana to,
abyse dalakodifikovat.
Poradidruhumaterialu
v tetopublikacibylokazdopadne
ovlivneno
vedeckoukonvencia vyrazovymiohledy.Skloa keramika
naprikladbyvajicastospojovany,alezdejsmeje rozdelili,protozemajivelmiodlisna
konecnapouziti.A i kdyzjak pena,tak elastomery
jsou
umelymihmotami,
delenisyntetickych
polymeru
na mekke
a tvrdejakobypotvrzovalo
tutovseobecnou
tezi.V pripade
recyklovanych
materialu
zasemuzemehovorito souziti
s materialy
materskymi.
Nezaradili
jsmeje do zvlastnikategorie,abychom
zduraznili,
ze recyklace
je skutecnosti
a ze
v popredinasehozajmuje soustavamyslenia designu.
Nasfmcflemje umoznitnahlednuti
do novehovztahu
mezidesignery
a materialy.
Predmety,
jez jsmevybrali,jsou
nejruznejsiho
charakteru.
Nekterez nichvyuzivajimaterialy
zpusobem,
kteryby se mohlzdatomezeny
ve smyslufunkce jakotohojedineho,o co jde. Logickakrasasportovnfho
ci zdravotnickeho
vybaveninejlepeilustrujesi'luzmeny,tak
jak je prineslymutantnimaterialy,
a explozihybridu
a kompozit
vyrabenych
na objednavku.
Jinepredmety
zaseslouzijakosofistikovanejsi
priklady
estetickeho
vyuzitimutantnich
materialu:
prekvapive
mekke
castina objektuz tvrdehoplastuci videokamery
a rybarske
civkyvyrobenez vyztuzenych
plastu,kterejsoutak zamaskovane,ze vypadajijakokovy.Kdyzvsechnytytopredmety
pojmeme
jakoskupinu,vypovidaji
o materialni
kulturezalozenena libovolnosti
- tedyestetickehodnotevychazejici
z individualismu
a neustaleho
vyzkumu.
Zminenepredmety
takepodavajisvedectvi
o jistych
proceduralnfch
problemech.
Nekterenovematerialy
totiz,
zdase,docasnepresahlymoznostinasichpotreb,takjako
pocitaceprerostlyrychlostnasehomyslenia prstu.
Zidlez uhlikovych
vlakenje prostestalejestepnlis
lehkaa jeji „high-tech"
vzhledpnliszvlastni,nezabyji prijala za svousirokaverejnost.
Hlubokezmenyv zivotnimzpusobuse neodehravaji
presnoc.Uzjsmenicmeneprivykli
sklenici'm
navinoa ramumbryli,jez nelzerozbft,jakoz
i umelym„tvorum"typupocitacovych
mysi,dalkovych
ovladania kuchynskych
mixeru,kterenabizejipohodlia stalyse
soucastinasehokazdodennfho
zivota.Dochladneho
pocasi
si kupujeme
oblecenf,
vyrobene
z recyklovanych
plastovych
lahvi.Nua podobnym
prvkem„domacikrajiny"se moznajiz
brzystanebytovezarizeniz uhlikovych
vlaken.
V uvodnifazije vyspelymaterialnavrzena upraven
tak,abyvyhovoval
nejakemu
ucelu.V prechodnem
obdobi
je pakjehoprisnea uspornepojetirozsireno,
cozvede
k objevumdalsich,vseobecnejsich
- ci dokonceuniverzalrn'ch- pouziti.Idealnisoudobymaterialmabyttrvanlivy,
lehcerecyklovatelny,
znovupouzitelny,
neagresivni
a take
pruznejsi.
Jehorozumnepouzitimuzespojovatstares novymtim,ze se dobrevyuzijedrivejsfch
intelektualnich
a technickych
uspechu.Designeri
se dikynovematerialove
kulturestalizodpovednejsimi
ve jmenuekologicke
a konceptualni
uspornosti.
Z tohotohlediskase pakna designery
a inzenyry
pohlizijakona plnopravne
spolupracovniky
pri vyvojia aplikacinovychmaterialu.
Jednouz inspiraciprotutovystavubylaknihaEzio
ManzinihoMaterialinvence.[Ezio
Manzini:
Material
invence
(MIT
Press,
Cambridge,
Mass.,
1989);
poprve
vydano
podnazvem
Materia
delttinvenzione(Arcadia/Progetto
cultura
Montedison,
Milan,1986).]
Autor V ni hraje
urcitousemantickou
hru:zatimcolatinskeslovoinvenire
znamena
„najit",Manzinitvrdi,ze ..material
invence"uz neni
„objevenym
materialem",
nybrzspisetakovym,kteryje
propocitan
a vyprojektovan
k urcitemuspecifickemu
vykonu.
A mybychommohlidodat,ze pokudbyldrivprodesignery
vychozimbodempravematerial,dnesje to „mutantnfkvalita tohotomaterialu,
jehoschopnost
se menit.Pokudtomu
tak skutecne
je, designerise musfvratituplnena zacatek,
kdeje zivnoupudouobjevupochybovacnost.
Brilance
materialunavrhovanych
v dnesnfdobevyzadujestejnetolik
vynalezavosti,
kolikmelyv minulostipredmety
vytvorene
prirodou.Takezamereni
je stejne,a sicena proces:
v tomtopripadekonkretne
na vyzkumvyspelych
technologii
provadeny
informovanymi
designery
a vyuzititechtotechno
logiivyrobci,kteridisponujiinteligentnimi
stroji.
WilliamDuncan,autorpublikace
Vyrobav roce2000,
predpovedel:
„Timzdalekanejdulezitejsim
materialem,
ktery
jednoubudoupouzivatvyrobci,se stanouinformace
poskytovanepocitacem...
V urcitemmomente,
zatimjestedaleko
prednami,budousurovinami
jakesichemicke,kase'
a nezpracovane
prvky,kterebudemoznetrebai vickrat
sestavovat
ci restrukturalizovat
do presnychkopii."[William
L.Duncan:
Vyroba
v roce2000(AMACOM,
NewYork,1994),
str.203.]KoneC-
ny cil vyvojematerialu,
jez muzebytokamzitevymyslen
a vyrobenna objednavku
zakaznika
(tensi jej navicjeste
samprizpusobf),
sebouprinasii zajimavyparadox,
jelikoz
v prubehutohotonavrhovani
a vyrabenise podstatne
zmeniroledesignera.
V budoucnu
moznauz nebudestredemzajmudesignuvytvorenijednotliveho
predmetu,
nybrz
formulace
moznosti.
Plastyzosobnuji
vzdalenost,
ktera
se ve stoletitechnickeho
pokrokuprolozilameziremeslem
a industrializaci.
Umelymi
materialy
parexcellence
jsou
polymery,
kterevsakmohoubytformovanyjen v tvarnemstavu.Proces,pri
nemzse vyrabeji,bohuzeltemefvzdy
vyzadujepouzitidrahychnastroju.
K vyjimkam
path'polyuretanove
pryskyrice,kterese vulkanizuji
pri stejnych
teplotach,
jakemajejichokoli,a tvaruji
pomocijednoduchych
foremz kompozitnichmaterialu
neboze dreva.Kompozitniformybylypouzitynapriklad
pri
vyrobepotapecskych
ploutviBoba
Evanse.Pravda,zpracovani
polymeru
castovyzadujenakladnejsi
a slozitejsi
technologie,
dnesnivyrobcinicmene
dosahlialesponcastecne
volnosti
v ramciurcitehospecifickeho
vyrobniho
cykluv zajmuvytvorenivyraznejsich
predmetu
a lepsfhouspokojeni
pozadavkutrhu.Programy
designua vyrobyza
pomocipocitacu(CAD/CAM)
navic
imitujftok materialu
ve formacha predpovidajftak konecny
vysledek
jestepred
zahajenfm
vyroby;tytoprogramy
jsou
vlastneurcitymdruhemvirtualnireality,
v tomtopripadepri pruzkumne
praci
remeslnickeho
mistra,a zmirnujitihu
industrializace.
Nejcasteji
pouzivanou
technologii
u plastuje vstrikovani,
kterese hodi
k vyrobetechnejjednodussich
polyme
ru,jakymijsoupolystyren,
polyetylen
o vysokehustote,polypropylen
a ABS.
Predmety
se vyrabejikazdyzvlasf
z granuli,kterevlivemteplaa tlaku
zkapalnia potese vstrikujido ocelovych
forem.Napodobnem
principujsouzalo-
Mutantm
PurdueUniversity
STEVE VlSSER, Spojenestaty,nar.1959
MlRO TaSIC, Spojenestaty,nar.1968
ASHOK MlDHA, Indie,nar 1946
Zakrivene
rybarske
kleste„Compliers"
1995
(1992)
Vstrikovany
Derlin
Vyrobeno:
Compilers,
Inc.,Spojenestaty
Zapiijceno:SteveVisser,WestLafayette,
Ind.
zenyi tzv.kontinualni
technologie,
napriklad
lisovania protlacovani,
kdyje
pouzivano
kokils otevrenym
koncem,
zatimcoformovani
foukanim
ci krouzenimtvarujepredmety
odstredivym
tlakem,takzeplastpfilneke stenam
formy.Pokudje surovinadodavana
v platech,tvarovam
se provaditak,ze
se tytodeskyzahrejia pusobise na ne
vzdusnym
ci vakuovym
tlakem,anebo
se protahnou
lisem.Prfkladem
desky
vytvarovane
vakuovym
tlakemje Misa
na ovoce„Atolo",jejfmzautoremje
EnzoMari.
PlastyIzezkapalnovat,
cimzse
jakobyvratike svympredchazejici'm
zivotuma mohouse pakmichats jinymi
materialy.
Pryskyrice
v kombinacich
s uhlfkovymi,
sklenenymi
ci keramickymi
vlaknyse takstavajimatricemi
k tvarovaninovych,vyspelych
kompozit.
Pryskyrice
ovsemmohoubytkombinovanyi s meneuslechtilymi,
jiz pouzitymi
materialy,
napriklad
s rozstrihanymi
tkaninami,
jakoto udelalGaetanoPesce
u svehokreslaa pohovek,
ci
s drevenym
prachemnebocasticemi,
kterebylypouzityv plastickych
smesich.
PlastyIzepinerecyklovat
a jizvy,ktere
po recyklaci
zustavaji,
se dokoncedaji
esteticky
vyuzit,takjakov pripadestolu
„Plaky".
Technologie
umoznujici
premenu
plastuv ruzneobjektyjsoutedydnesjiz
vyspelea automatizovane,
rucniprace
je vsakprestostalejestepotreba.Az na
nekolikmalovyjimekse totizplastove
predmety
rukoudokoncuji,
natirajici potahuji.Remeslnicky
mistrzatimnezmizel
a moznas namizustanenavzdy.
slozenim,
jelikozobsahuje
urcitemnozstvfmetalickych
prasku,jakojsoukyslicnikhlinitya titanicity,pisek,ziveca na
Zemivzacnepraskyytriuma kyslicnik
zirkonicity.
Vypalovani
z hlinyjakozpusob
vyrobypredmetu
existovalo
potisicelet
a bylotemertak instinktivni
jakopriprava potravy:hlinityprasekse misils vodou,tvarovala potepalilpri vysokych
teplotach.
Vyrobakeramiky
si take
vypujeilamnohez procedur
pouzivanychpri tvorbekovu,napnklad
spekani,
pri kteremse za extremne
vysokych
teplotpraskytransformuji
v pevnelatky,
a vyuzilatez nekterych
technologii
vyro
by skla,s nimzostatnekeramika
byva
castodokoncei fyzickyspojovana.
Nejtradicnejsi
technologii
vyroby
keramiky
je povlakove
odlevani(slip
casting),kterese dodnespouzivapri
vyrobemnohapredmetu
prodomacnost,jakymje napriklad
pouzdrona
kondomy
od LisyKrohnove
a Aarona
Lowna.Pritetotechnologii
se tekuta
hlfnanazyvana
„slip"nalevado porovitychforem,ktereabsorbuji
vodu,obsazenouv hline.Dnesse prasekpred
odlevanim
promisise specialnim
rozpoustedlem
a kokilabehemtetoproceduryrozpoustedlo
pohlcujea likviduje.
K vyrobekeramiky
slozitejslch
tvaru,
naprikladrotoruturbin,se pouziva
HARRYAllen, Spojenestaty,nar.1964
kadlubz vosku.Novejsimi
technologiemi
Osvetlovaci
telesa1994
(1994)
Izedospetk izotropnejsim
a robustnejKeramicka
pena
si'm
materialum,
ktere
se
po
odlitido
Vyrobeno:
HarryAllenandAssociates,
Spojenestaty
forem
obrobi
do
konecneho
tvaru.
Zapujceno:
HarryAllen,NewYork
Privstrikovani
keramiky
se vyuziva
pomocneho
polymeru,
kteryse nakonec
rozpusti
v zarupece;podobnemetody
bylovyuzitotakepri vyrobekeramicke
penyprolampyHarryhoAllena.Fascinujici,alenesmirne
slozitoutechnologii
je horkeizostaticke
lisovani,pri nemzse
keramicky
predmetobalipovlakem
ze
zaruvzdorneho
sklaa poteje vystaven
tepluz horicihoplynua tlaku.
rikaEvaZeiselova,
kterasejiz pres
Vyspelakeramika,
stejnejakoplas
padesatlet zabyvadekorativm'm
ty
a
kompozity,
bude
mit
na nasimateri
umenima keramiku
„ozivuje"svymi
smyslnymi
organickymi
tvary.„Vsechny als kulturupodobnydopadjakozelezobetona ocelovenosnikyna tu cast
mekeramicke
objektyjsouvyrobeny
nasehozivotnihoprostredi,
kterabyla
tak,abybylomoznesejichdotykat,"
vybudovana
staviteli.
Diky
praci
chemicdodava.Vyspelakeramika,
vyvinuta
kychinzenyrunovemolekularni
systemy
v poslednich
nekolikadesetiletich,
materialu,
ktere
ovsemcastovubecneniurcenak doty- menivnitfniarchitekturu
jsoudikytomuucinnejsi
a stabilnejsi.
kum.Odkeramiky
tradienise listsvym
A
designu
Keramiku
mnozipovazujiza mate
rialbudoucnosti.
Keramicke
automobilove motoryproplytvajf
jenvelmimalo
energiea nebudou
potrebovat
promazavat,keramicke
supravodice
zasebudou
prenasetenergiibezeztrata keramicka
vlaknaochranilidsketelopredzmenami
teplotci tfebanabojistrelnychzbrani.
Jradicnikeramika
muzebytvelmi
mekkaa ternerby se dalonet,ze tece,"
Lehkosta odolnostkompozitnich
materialu
dobrezosobiiuje
osvetlovacf
telesoTakesiho
Ishigura
- sti'hla,kaligrafickakonstrukce
korunovana
ptacfm
perem.Vyrazne,lehkea promenlive
tvary,kterychIzedocilitdikyuhlikovym
vlaknum,
jsouvyhodnepri vyrobeclunu,
zidli,tenisovych
raketa letadel.Burt
Rutan,prukopnik
pouzivanf
kompozit
v leteckem
a raketovem
prumyslu,
k tomurika:„Odchvile,kdyse na scene
poprveobjevilykompozity,
se mnohe
VLAKNA
A KOMPOZITY
Alberto Meda, itaiie,nar.1945
Zidle ..LightLight" 1987(1987)
Lisovanauhlikovavlaknav matriciz epoxidove
pryskyrice
a vostinaNomex
Vyrobeno:
AliasS. r. I., Itaiie
DarvyrobceMuzeumoderm'ho
umern
zmeniloa konstrukce
driesvypadajf
podstatne
jinak- jsoujakobyvelmiplasticke,i kdyznejsouvyrobeny
z umelych
hmot,alez nesmfrne
pevnehomaterialu
obsahujfcfho
vysokemnozstvi
vlaken."
Samotna
ideakompozitnfho
materi
alunenfnova.Chatrcez blataa slamy
jsouvlastnepredchudci
aplikacfuhlfkovychvlaken.V soudobych
kompozitech
ovsemblatonahradily
pryskyrice
tvrditelne
teplem,naprfklad
epoxidova
pryskyrice
ci polyetylen,
a slamu
aramid,uhlfknebosklenena
vlakna.
Existujidvahlavnidruhykompozitnichmaterialu.
Tenbeznejsizahrnuje
zpevnena
vlaknaulozenav matrici
z pryskyrice
tvrzeneteplem.„Zakladni
metodou,
jak zdokonalit
kompozity,
je
peclivea inteligentne
naplanovat,
kde
budouumistena
vlakna,"vysvetluje
Burt
Rutan.Tatovlaknajsouv matricirozlozenapodletoho,jak budouzatizena,
a mohoubytspradena
do izotropniho
materialu,
kteryje orientovan
v jednom
nebodvousmerechci kladenve
vrstvach.Mekkyplatje pakvytvarovan,
a to bud've formeneboi castecne
rukou,a vysusenteplem.Prikladem
teto
David Schwartz, spojenestaty,nar.1948
technologie
jsoudlahyna kolenaa koCastistezneplachetnice
1994
(1994)
leckovebrusle.
Uhh'kova
vlaknatepelnea tlakovespojena,
Druhymhlavnimdruhemkompozit
impregnovany
uhh'kovy
laminat
Vyrobeno:
GoetzMarineTechnology
(GMT),
nihomaterialu
je „sendvic"
tenkych
Inc.,
Spojene
staty
desekoddelenych
vnitrnicasti,kterase
Zapujceno:
GoetzMarineTechnology
(GMT),
nejcasteji
skladaz porezniho,
ale
Bristol,R. I.
pevnehomaterialu,
jakymje naprfklad
plastz hlinfkuci nejakeumelelatky
nebopena.Vnejsfvrstvy,cili zmfnene
desky,jsouobvyklez uhlfkovych
vlaken
nebolaminatu,
alei tfebaze dreva.
Prikladem
pouzitidrevajakoprvku
v kompozitech
jsoumaterialy
Erica
Goetze,zalozene
navlaknech.
Moznosti
vytvaretkompozity
o mnohavrstvacha z materialu
individualnfchvlastnostf
jsouobrovske
a jenom
cekajfnadalsfvyvoj.Nekteretechnolo
gie,naprfklad
pultruse(vyuzfvana
pri
stavbenosnychcastfmostu),vyzadujf
nakladne
obrabenf,
jinepobfzejf
k experimentovanf
a vyuzitfremeslnych
technik.Profesionalnf
i laictfinzenyrisi
vymenujf
prfslusne
navody.
Tytodialogy
tykajfcfse transferu
technologif,
stejne
jakodalsfdruhyexperimentovanf,
prispelyk tomu,ze oblastkompozit
je
ve svetematerialu
tou nejvfcevzrusujfcf.
mekka."Termoplasticky
polyuretan
mamek dispoziciuz od padesatych
let
PenaICIWaterlilya calounicka
tkanina
a
mnohe
termoplasticke
elastomery
od
Prototyp:MorosoS. p. a., Italie
let sedmdesatych,
pronavrhare
vsak
Zapujceno:
MorosoS. p. a., Cavalicco,
Italie
nebylyvyspelematerialy
vzdytak lehce
dostupne
jakodnes.V soucasne
dobe
ovsemdochazimezidesignery
k vymene informaci
a vyrobcinaviczacalina
vrharesamivyhledavat,
abynovevymyslenym
materialum
vtisklisvou
interpretaci.
Termoplasticke
elastomery
mohou
mftvlastnosti
prirodnych
pryzi.Mohou
ovsembyttvarovany
i hospodarnejsim
a ruznorodejsim
zpusobem,
pouzijeme-li
termoplastickych
technologii,
jakymijsou
vstrikovani
a tvarovani
foukanim.
TPE
znamyjakoSantopren
(registrovana
znamka)bylpouzitprovytvorenf
tvarovanychdetailutexturnich
reliefua slozitychtvaruobjektu.StephenPeart
a RossLovegrove
vyuzilipolyuretanove
peny,kterabylapuvodnevyvinutav leteckema kosmickem
prumyslu,
k vyrobe bederniopery.Jejimaterialse prechodnezformujetelesnymteplema zapamatuje
si tvarbedernicastilidskych
zad.Splyvavost
tetopenyje dobra,
i kdyzjine penys otevrenymi
bunkami,
napriklad
podlozky
vyvinutev NASA,jejf
vykonpredcf.
Rodinapolyuretanu
se zdabyt
nekonecnym
zdrojeminovacia aplikaci,
ovsemnekdytakerozcarovani.
Pohov
ka „Serpentone"
CiniBoeriho,tento
dumyslny
polyuretanovy
sedacikus
nabytkuprodavany
na metry,kteryje
schopensamopetvyrovnatsvujpuvodni tvar,muselabytstazenaz vyroby,
Vydelenizvlastnikapitolypropred- protozeji povrchtvrdnula praskal.
mety,kterejsouohebnea mekke,by se Problem
je v torn,ze polyuretanova
z vedeckeho
hlediskamohlojevitjako
penadobrenestarnea nemuzebyt
svevolne,
protozevetsinatechtojemobnovena
ani recyklovana
ci jinakzlikvinychobjektuje vyrobena
ze synteticdovanabezposkozeni
zivotniho
kychpolymeru.
Jejichjedinecnost
prostredi.
Jinepeny,napriklad
Waterlily,
a rozmanitost
vsakk zavedeni
samoprotoohrozujimonopolpolyuretanu
statnekategorie
opravnuje,
i kdyzjde
v prumyslu
calouneneho
nabytku.Navrvlastneo plasty.„Plastuje pravdepoharivymyslelinovetriky,kterymivylepdobnetolikco syru,"prohlasuje
Stephen silijejichmekkosta pruznost;
dokladem
Peart.
nekterych
novychtechnikjsoupolyure
Vyvinutitermoplastickych
tanovevakynaplnene
plynemnebo
elastomeru
(TPE)je vyznamnym
vzduchem,
vyuzivane
naprikladpri vyroobjevemnedavnedoby.JakrikaPeart: be sportovniho
vybavenia obuvi,nebo
„Jestetak preddesetiletynebylo
vakyplnenesilikonovymi
gely,kterese
moznesehnatsurovinu,kteraby se
pakobvyklepokryjipolstarovym
caloudalaformovatvstrikovanim
a zustalaby nenim.
RON ArAD,
Velka Britanie,nar. 1951 v Izraeli
Pohovka„ Misfits" (1993)
PRYZ
APENY
vzdelanfm
architekt,
kteryje odbornfkem neneprodukty,
a sicevytvarene
na superchlazene
nekrystalicke
pevne
vlozenimdalsihomaterialu
mezidve
latky.Jehosklenene
strukturyse „zame- tabuleskla.Taknapriklad
sklenene
rilyna intersticialni
oblastmezivnejpanelyurcenek regulacia usmemenf
skema vnitrkema pouzitimsklaa svet- prirozeneho
svetlajsouod sebeoddelela v architekture
vytvorilynovyprostoro- nyfiltrujicfmi
hlinikovymi
zaluziemi
ci
vy rozmer".Carpenter
vyuzivavsechny vostinami
nebopiastickymi
latemi.Tyto
technikyk modulaci
svetla,zejmenaale sendvicove
panelyse stavajinepruhleddvojbarevneho
potahu,tenkevrstvyapli- nymi,kdyzse tekutekrystalyuvnitr
kovanenatabulovesklo,kterapropousti zaktivujfelektrinou.
A je tu jestedalsi
pouzedvebarvyspektra.
druhskla,pouzivany
ve dverfchpozarSkloje schopneukladatinformace nichvychodu,
obsahujici
gel,kteryse
nejruznejsimi
moznymi
zpusoby,
od foto- stanenezvratne
nepropustny
a odolny
grafickych
otiskuvyvolanych
kyselinou vuciplamenum
pote,coje vystaven
az po optickavlakna,kterav roce1955 nadmernemu
teplu.
objevilNarinderS. Kapany.
SkloIze
Rozmanitost
a cetnostaplikacfskla
takekombinovat
s keramikou
a vytvorit jsounekonecne.
Soucasne
experimenty
takzaruvzdorne
materialy,
kterevypada- jsouskutecne
nejruznejsf
a objevuje
se
jf jakosklo,alejejichkrystalyjsou
mezinimii napaddocflitjestelepsfchvymensinezvlnovadelkasvetlajimi
sledkuchlazenfm
sklave vesmfru.
Avsak
prochazejicf,
a jsoutedyneviditelne.
zatfmcovedecka
fantastika
se stava
Totovelmipevnesklose pouzivanapri- beznouzalezitostf,
jinf navrhariobracejf
kladpri vyrobevrchnichcastipeci,coz
pozornost
k ternnejtradicnejsfm
technonams trochouironiepripomina,
ze sklo logifma tvarumskla,jakoje napriklad
se rodiz ohne.
visutalampave tvarusirokevazy,vyroVedlepotahunatabulichskla
benaz foukaneho
skla,a vyuzfvajf
je
a aditivpri fuzichjsouzdei dalsisklek soucasnemu
zpusobuvyjadrovanf.
Mutantni
SKLO
Sklo,stejnejakokeramika,
bylo
v historiinadanoschopnosti
vyjadrovat
zahadnea prchavevyrazykrasyv predmetech.Anisklovsaknemuzeuniknout
planum,kteremajfinzenyriv zasobe
provetsinumaterialu
(snads vyjimkou
drevaa mramoru)
cobyinteligentnich
nosicuinformaci.
„Budoucnost
skla
moznaspocivav ukladaniinformaci,
pricemzinformace,
obrazya vzory,
uiozenyv tabulichskla,by mohlybyt
neviditelne
a otevritby se dalyaplikacf
jinehoprocesu,"
rfkaJamesCarpenter,
LaboratornisystemySchott
Sklenene
potrubi„Safe-T-Duct"
1994
(1993)
Borosilikatove
sklo
Vyrobeno:
SchottProcessSystems,Inc.,Spojenestaty
Zapujceno:
SchottProcessSystems,Inc.,
Vineland,
N. J.
utantm
MARCHO FeRRERI, Italie,nar.1958
Stolicka
..Is"1994
(1993)
LisovanySoftwood,
buka polyueretanova
pena
Vyrobeno:
NemoS. r. I., Italie
Zapujceno:
NemoS. r. I., NewYork
Drevoje ze vsechmaterialu
nejvfc
diskretni.Nezucastnilo
se vyznamnych
technickych
pfevratu,ktereprobehly
v industrial™
ere,a i kdyzse nekdypodarilodrevoovladnout,
bylytytouspechyprekrytyjehopoklidnou
stalosti.
Takjakou ostatnichmaterialu,
take
v tomtopffpadeznamenala
snahainzenyrudostatdrevoza sveprirozene
limity predevsfm
jehotransformaci
do tvarovatelnych
smesi,z nichzse dajivyrobit
homogenni
izotropnimaterialy.
Vyroba
paneluz drevenych
kompozitu
se rozjela naplnov sedesatych
letech,pohanena kupredupotrebami
ekonomiky.
Ukazky,predvedene
v tetokapitole,ilustruji
cilehledaninovychkompozit.
Tysahaji
od velmidrsnedrevotrisky,
kterousi Ali
Tayarvybralk vyrobestolu,presslozeninu,jiz PhilippeStarckupravilprosve
televizory,
az po napaditymaderon,
vyrabeny
z mandlovych
skorapek
a dalsichlignoceluloznich
latek.
Zcelaodlisneod pilinovych
kompo
zit jsoulatbvkya dyhy,ke kterympatn
takeSoftwood,
vyvinutyaeronautickym
prumyslem.
Tatolatkaje slozenaz prirodnihodreva,kterese vrstvina kostru
a poteaplikujeprimona penu.Tvarnost
vrstveneho
drevavyuziltakeFrank
Gehryve svychkreslech,
vyrabenych
firmouKnoll;tvorije radastrukturovanychlatekz ohybaneho
javoru.
Mnohopredmetu
vyvolavazdani
plastu,kovuci dreva,castovsakjde
0 kombinace
nejruznejsich
materialu,
1kdyzjsoubezneoznacovany
nazvem
prevladajiciho
komponentu.
Protojsme
do tetokapitolyzaradilinaprfklad
snow
boarda hokejky,
kteremajidreveny
stred,alejsouposilenevlozkamia potahy ze sklenenych
a laminatovych
vlaken.
FinskyvyrobcesknnekKariVirtanenrika:„Dospeljsemk nazoru,ze
o drevutohovimevelmimaloa vyzkum
se mocneprovadf.
Myse ale musime
prizpusobit
podminkam
dreva."Pokorny
pristupVirtanena
dokazuje
sfludreva,
moznajedinehomaterialu,
kteryje stale
jesteschopenudrzetsi svrchovane
postaveni
vazajicise viek prirozenosti
nezk necemuumelemu.
KARUZOKAWAASAKI,Japonsko,
nar.1949
Skladaci
pojizdna
zidle„Carna"1991
(1989)
Ramz titanu,sedadloa pneumatiky
z gumy,kola
s vnitrnicastiz hlinikovevostinya dalsimaterialy
Vyrobeno:
SIGWorkshop
Co.,Ltd.,Japonsko
DarnavrhareMuzeumoderm'ho
umeni
Nejcasteji
pouzivanymi
kovy
v dnesnimprumyslovem
designujsou
ocela hlinik,alepostupne
jsoubranyna
vedomitaketitana magnezium.
Kazdy
kovje svebytnyz hlediskastruktury,
ma
svujbodtania vyzaduje
- a umoznuje
ruznevyrobnimetody.Kazdytakevyza
dujepnslusne
obrabem
a prinasiindivi
dual™formalniplody.„Nenfnicmeneaz
tak obtiznetradicnikovynavrhovat
a vyrabetna zakazku.Muzeteje valcovatza tepla,jakov pripadeprofilove
oceli,a s vyjimkouocelije takemuzete
tvarovatprotlacemm,"
ffkaGuyNordenson,spolumajitel
strojirenske
firmyOve
Arup& Partners.
Nejvicedostupnymi
a pouzivanymi
technikami
formovani
kovujsoustalevalcovani
za tepla,
protlacovani
a liti podtlakema do piskovychforem.Vesrovnanis plasty
a sklemse moznosti
technologie
kovu
mohouzdatomezene,
alev posledni
dobedoslok mnohaposunum
vpred.
„V designumaterialu
doslo
v mnohaoblastech
k velmizajimavemu
vyvoji,aletechnologie
jestenepronikly
doluk architekture
a stavebnimu
inzenyrstvi,"
rikaNordenson.
Pravda,
superplasticke
tvarovaniocelise k vyrobe beznychpredmetu
jestenepouziva,
ovsemslitiny,kteresi pamatujitvar,jiz
zaznamenavaji
cetneaplikacev nasich
domovech,
napriklad
v brylich,
podprsenkach
a ruznychdomacich
spotrebicich.
Dostupnost
metalickych
kompozit,
jak Nordenson
pripomina,
bylaulehcena
tim,ze obrabecistrojese
stalyJevnejsia lepeovladatelne.
Dnes
muzetedelatspoustuvecipri nizsich
nakladech
nezv minulost...Kompozity
se vyrabejfza pomociborovych
vlaken
nebonejakych
jinychpri'sadv ramci
kovovematrice."
Pokrokve vyvojiobrabecichnastroju,ktereumoznuji
nejruznejsiexpresivni
formy,je zrejmyz detailnfpracena nekterych
objektech
uvedenych
v tetokapitole.
Pozadavky
na elasticitua lehkost,
kterezpocatkuuspokojovala
harmonicka ocelpouzivana
v tenkemtrubkovi
a pasech,naslynovyzdrojv titanu.
Nizkavahaa snadnaobrobitelnost
tita
nuvedlyk tomu,ze se stalvhodnym
prokostryvozidel,jakymijsounapriklad
tnkolkaMichaelaBurrowse
nebokoleckovazidleKazuoKawasakiho,
a take
prolinearnicastipredmetu,
napriklad
bryli.Dalsimmaterialem
s noveobjevenymiaplikacemi
je pakmagnezium;
diky
svymizolacnim
vlastnostem
a snadne
obrobitelnosti
je idealnik vyrobeprotlacovanych
profilu(vizprofilyspolecnosti
DowChemical),
jakozi krycichdesek
pocitacu.
V prubehuuplynulych
nekolika
desetiletipokleslopostaveni
kovuna
ukorjinychmaterialu.
U soucastimotoru
a krajecich
cepelinahradila
kovy
keramika,
u radyjinychobjektu,vcetne
letadela lodi,prevzalyjejichulohu
kompozity,
a u konstrukci
malych
rozmeru,
napr.sedadel,zaseprislyke
slovuplasty.„Vyvoja pouzitimaterialu
probihaz historickeho
hlediskav urcitychcyklech.Nedase rici,ze by prace
s kovybylanejakvyslovene
pozadu,ale
trochuuz precijen zaostava,"
soudi
Nordenson.
KatalogvystavyprevzateSbi'rkoumoderniho
a soucasnehoumeniNarodnigalerie v Praze
z Muzeamodernihoumeniv New Yorku
kuratorka:PaolaAntonelli
koordinatorkaceske reprizy:RadomiraSedlakova
text: PaolaAntonelli
preklad:Lubomi'rSedlak
ilugtrace:Muzeummodernihoumeni,NewYork
grafickynavrh: Karel Aubrecht
vyroba:RudolfMates
sazba:Typodesign- Eva Mazacova
tisk: TiskarnyHavhckuvBrod, spol. s r. o.
Mutantoi
materialy
vmmtoh
designu