Open Mine 1 CJ.indd - New World Resources

Open Mine 1 CJ.indd - New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
téma
4
POP 2010
interview
10
Mike Salamon
nadace OKD
16
V bývalém dole
najdou práci
hendikepovaní
č. 1 2009
Editorial
Vážení přátelé,
v rukou držíte první číslo nového firemního magazínu
společnosti New World Resources N. V. (NWR), jednoho
z největších evropských producentů černého uhlí. Název
Open Mine, který jsme pro časopis zvolili, není náhodný.
Symbolizuje naši firemní filozofii – otevřenost v komunikaci, otevřenost vůči novým technologiím, trendům
v oboru.
Časopis bude vycházet pravidelně čtyřikrát ročně ve
dvou jazykových mutacích (anglické a české) a naleznete
v něm aktuální informace o dění nejen v NWR, ale také
v OKD a dalších firmách v rámci naší skupiny.
Z aktuálních článků stojí určitě za pozornost reportáž
o nových technologiích, které zavádíme do provozů na
Ostravsku v rámci programu POP 2010. Umožní těžit uhlí
mnohem efektivněji než dosud.
Open Mine č. 1 I 2009
Věřím, že informace, které v časopise najdete, pro vás
budou přínosné.
Mike Salamon
předseda představenstva NWR
Vydavatel: New World Resources N. V.
Jachthavenweg 109h,
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.: +31 20 570 2200
Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Vladislav Sobol
Struktura skupiny NWR
Produkce, výroba a distribuce:
BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 10. 7. 2009
New World Resources N. V.
OKD, a.s.
OKD, OKK, a.s.
NWR KARBONIA
Sp. z o.o.
NWR Energetyka
PL Sp. z o.o.
NWR
Energy, a.s.
Veškerá práva vyhrazena. Používání
a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu
NWR zakázáno. Loga společností, produkty
a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem.
Své případné dotazy, náměty či připomínky
můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected].
Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na:
http://www.newworldresources.eu/openmine
Obsah
2
aktuality
Bezpečnost především
3
aktuality
Hospodářské výsledky
společnosti NWR
za 1. čtvrtletí roku 2009
2–5
4–7
téma
POP 2010
8
aktuality
Důl Karviná: efektivnější provoz
přináší první ovoce
9
představení společnosti
OKK – unikátní výzkum
a ekologie
10 –14
interview
Mike Salamon
8–12
15
příběh
Bývalý horník napsal knihu
o Dole ČSM
16 –17
nadace OKD
V bývalém dole najdou práci
hendikepovaní
18 –19
těžba ve světě
Povaha stěnování
20 –21
sponzoring
Sponzoring lídrů
sportu a kultury
20 –21
22
fotogalerie
Den s Nadací OKD
v ostravské zoo
Open Mine 1 I 2009
1
aktuality
Bezpečnost především
Společnost OKD zahájila v minulých
měsících obměnu většiny ochranných
a bezpečnostních pomůcek pro své
zaměstnance.
V loňském roce firma investovala přibližně 40 milionů korun do nových
ochranných a bezpečnostních pomůcek, celkem se do roku 2010 plánuje
nákup nového vybavení přibližně za půl miliardy korun. Nákup tohoto
vybavení pro horníky je součástí nové bezpečnostní strategie, kterou schválilo představenstvo společnosti.
„Přestože počty úrazů a mimořádných událostí se dlouhodobě snižují a doba
životnosti současných pracovních pomůcek není zdaleka vyčerpána, rozhodli
jsme jejich plánovanou obměnu urychlit. Jde přitom o špičkové výrobky
světových parametrů, kterými se nyní vybavují doly v těch nejvyspělejších
zemích,“ vysvětlil plán provozní ředitel OKD Leo Bayer. Množství pracovních
úrazů v dolech OKD díky tomu meziročně pokleslo skoro o dvacet procent.
Odborníci na povrchu i pracovníci v podzemí nejprve několik měsíců testovali
pomůcky nabízené různými dodavateli, firma pak začala podepisovat smlouvy a připravovat první objednávky. Do konce roku 2008 společnost nakoupila
a dodala do jednotlivých dolů celkem 7541 párů obuvi, 9124 triček, 9452
košil a 9496 ochranných přileb s očním štítem. Na počátku roku 2009 následovalo prvních 3500 kusů dělnických a technických fáraček. Na sklonku roku
2008 začaly také dodávky technických pomůcek. Důlní pracovníci dostali též
2000 kusů nových osobních svítidel T 1005, 1500 kusů svítidel K 07, 400 kusů
indikačních a detekčních přístrojů Dráger X-am 5000 a Signál 5 a rovněž
500 kusů nových sebezáchranných přístrojů OXY K 50.
V letošním roce bude vybavování dolů novými pomůckami pro zaměstnance pokračovat. Vedení společnosti nakoupí například 10 000 párů bot,
55 000 triček, 20 000 košil, 11 000 kompletů fáraček a 5000 kusů ochranných přileb s novým štítem. Připravují se také další nákupy technických
pracovních pomůcek. Do konce roku 2010 dojde ke kompletní obměně
téměř všech pomůcek, které nyní horníci při práci pod zemí používají.
Všechny nové pomůcky jsou pro horníky velkou změnou – k lepšímu.
Například lampy, indikační a detekční přístroje nebo sebezáchranné přístroje jsou výrazně menší, lehčí a výkonnější než dosavadní. U bot si zase
mohou zaměstnanci vybrat ze tří typů kvalitních kožených bot ty, které jim
nejlépe vyhovují.
Nový program zaměřený na zlepšení bezpečnosti práce zahrnuje také nový
systém školení, porad i inspekčních kontrol. V loňském roce se díky důrazu
managementu na bezpečnost v OKD snížila úrazovost přibližně o 20 procent.
„Bezpečnost práce je naší prioritou. Není pro nás nic důležitějšího než zdraví
a životy našich zaměstnanců,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva Klaus-Dieter Beck.
Modernizace těžních
zařízení pokračuje
Společnost OKD dokončila počátkem roku ve staříčském závodě
Dolu Paskov modernizaci těžního
zařízení skipu, který je umístěn
v betonové věži dolu. Investice
téměř za 30 milionů korun výrazně
zlepší bezpečnost a zvýší produktivitu těžby uhlí.
Nové webové
stránky společnosti
V souladu se svojí politikou transparentnosti a otevřenosti spustila
společnost NWR své nové webové
stránky. Nabízejí mnohem více
obsahu a snadnější navigaci. Nový
web umožní lepší informovanost
akcionářů, obchodních partnerů,
médií i dalších návštěvníků stránek. Nové webové stránky slouží
také jako rozcestník na internetové
prezentace všech dceřiných společností NWR - OKD, OKK, NWR Energy
a NWR Karbonia - a také na Nadaci
OKD, která patří mezi největší firemní
nadace v České republice.
OKD Akademie
Těžařská společnost OKD připravila
další benefit pro své zaměstnance, podpoří jejich děti při studiu
vybraných technických oborů
na středních a vysokých školách. Bude jim platit stipendium,
nabídne praxi i brigády v provozech OKD a pomůže při přípravě
diplomových prací. Těžařská firma
chce postupně vrátit hornickému
řemeslu jeho původní slávu a úctu.
Cílem OKD Akademie je podpořit
rodiny současných zaměstnanců
a vychovat další generace, které
budou udržovat a rozvíjet hornické tradice. Výchova mladé hornické generace patří v současné době
k prioritám OKD.
Open Mine 1 I 2009
2
aktuality
Hospodářské výsledky společnosti NWR
za 1. čtvrtletí roku 2009
Hlavní údaje
• Výkonnost v prvním čtvrtletí roku
2009 byla ovlivněna prohlubujícím
se poklesem ekonomiky ve střední
a východní Evropě, kde se výroba oceli
na trzích společnosti NWR snížila
o 41 %, což mělo za následek podstatně nižší objemy prodeje koksovatelného uhlí a koksu, než se očekávalo
• Tržby z prodeje energetického uhlí
se snížily o 2 %; díky vyšším cenám
se podařilo částečně vyrovnat 16%
pokles objemu
• Produkce uhlí 3,1 mil. tun a čisté
prodeje 2,0 mil. tun
• Celková produkce koksu 233 tis. tun
a celkový prodej koksu 103 tis. tun
• Hlavní provozní náklady v 1. čtvrtletí
2009 nižší o 12 %, kromě obchodování s elektřinou
• EBITDA se snížila o 72 % na 60 milionů EUR
• Přepočtená ztráta na jednu akcii typu
A ve výši -0,01 EUR
• Volná hotovost ve výši 557 milionů
EUR, až do roku 2012 není žádná
významná potřeba refinancování
• Plán produkce pro rok 2009 byl
v reakci na tržní podmínky snížen na
10,5 milionu tun uhlí a 710 tisíc tun
koksu
• Dosaženo dohody s odbory, která
povede k celkovému poklesu mezd
za celý rok 2009 a snížení počtu
zaměstnanců přibližně o 7 % oproti
stávajícímu stavu (včetně agenturních
zaměstnanců)
• Program POP 2010 i nadále přináší
lepší výsledky v oblasti produktivity
a provozní výkonnosti, než se očekávalo
„Globální pokles ekonomiky nyní silně
zasáhl průmyslovou výrobu v oblasti
střední a východní Evropy, přičemž
výroba oceli se v regionu propadla přibližně o 41 % oproti stejnému
období předchozího roku a výhled na
zbytek roku 2009 je stále nejasný. To má
samozřejmě negativní vliv na podnikání
NWR v této oblasti.
Snažíme se tyto důsledky co nejvíce
zmírnit a postupovat cestou přísnější
kontroly nákladů, což v daném období
vedlo k jejich snížení. Zavádění programu POP 2010 pokračuje podle plánu,
tento program i nadále přináší lepší
výsledky, než jsme očekávali. Kromě toho
investujeme do oblasti ochrany zdraví
a bezpečnosti našich provozů, přičemž
v této sféře zaznamenáváme konkrétní
pozitivní výsledky. Jakkoli se celkový
trend bezpečnosti a zdravotního stavu
v našich provozech zlepšuje, musíme
s lítostí konstatovat, že od začátku roku
tři z našich kolegů zahynuli při dvou
pracovních nehodách.
NWR i nadále zvažuje optimální rozvojovou strategii pro své polské projekty
Debiensko a Morcinek s ohledem na
jejich optimalizaci z hlediska výkonnosti,
strategie těžby a načasování.
Podnikli jsme opatření zaměřené na
náklady, produkci a kapitál s cílem
zmírnit dopady stávajících náročných
tržních podmínek a zároveň vybudovat
lepší pozici pro společnost NWR v rámci
odvětví, jehož dlouhodobý fundament je,
jak věříme, velmi pozitivní.“
Mike Salamon
předseda představenstva NWR
Komentář finančního ředitele
k aktuálním výsledkům
Jak již bylo oznámeno dříve, NWR
podepsala veškeré kontrakty na dodávky uhlí již začátkem tohoto roku.
Jaká je tedy příčina posledních výsledků firmy zveřejněných 18. května?
Objem odběru uhlí a koksu byl během
prvního čtvrtletí 2009 podstatně
nižší, než se očekávalo, což vedlo
k většímu objemu skladových zásob.
V důsledku toho snížila společnost
NWR svůj plán produkce na celý
rok 2009 z 12,1 milionu tun na 10,5
milionu tun. Nový cíl bude dosažen
prostřednictvím omezení výroby ve
všech dolech společnosti. Nejasný je
rovněž další vývoj na trhu s koksem.
Poptávka po oceli, a tím pádem také
koksu je výrazně nižší. Jde o důsledek
celosvětové hospodářské krize.
Jak bude NWR na současnou situaci reagovat?
NWR se zaměřuje na přísnou kontrolu nákladů. Společnost také dosáhla
s odbory v OKD dohody, která v roce
2009 povede ke snížení počtu zaměstnanců, z části kmenových, převážně
však agenturních, přibližně o 7 % a též
ke snížení mzdových nákladů. Neplánujeme však hromadné propouštění
jako mnoho jiných velkých průmyslových podniků v České republice.
Plánujete nějaké omezení ohlášených investic?
Určitě neplánujeme omezení investičního programu POP 2010 ani ohlášených investic do ochranných pomůcek. Zvažujeme však odložení kapitálových výdajů do našich rozvojových
projektů v Polsku. Toto opatření může
přinést úsporu investičních nákladů
a také posílit naši pozici pro případné
další akvizice.
Open Mine 1 I 2009
3
x-x-x-x-x-x-x-x-x
POP 2010
Open Mine 1 I 2009
4
Program optimalizace
produktivity
Projekt POP 2010 – to jsou miliardové investice do těch nejmodernějších
důlních technologií. Zatímco ještě před nedávnem počítal dřívější management OKD se zahájením postupného útlumu těžby již za 11 let, dnes se díky
novým investicím plánuje efektivní těžba nejméně na dvojnásobnou dobu.
Investiční program, který nemá
v historii OKD obdoby. Tak se hovoří
o „Programu optimalizace produktivity
2010“ (POP 2010) v hodnotě 8,5 miliardy korun, jehož realizace bude ukončena počátkem příštího roku.
Úplně na začátku bylo prohlášení
generálního ředitele a předsedy představenstva OKD Klause-Dietera Becka
v prosinci roku 2007: „Pro naše doly
chceme koupit ty nejmodernější technologie, které jsou na světovém trhu
k dispozici. Tím se zlepší pracovní
podmínky našich zaměstnanců v dole
a také očekáváme zvýšení produktivity práce. Navíc budeme moci vytěžit
i sloje o menších mocnostech nebo ve
větších hloubkách,“ prohlásil Beck.
První instalovanou technologií se na
jaře loňského roku stal razicí kombajn
špičkových světových parametrů od
švédské společnosti Sandvik. Hodnota
padesátitunového kolosu je 85 milionů korun a tomu odpovídají i jeho
přednosti. „Jako kdybyste ze staré
škodovky přesedli do mercedesu,“
popsala osádka z Dolu Darkov už po
prvních dnech provozu.
Švédský kombajn má větší řezný
výkon, díky elektrické výbavě se
snadněji ovládá a jeho výkon lze
sledovat i na dálku. Navíc je vybaven novou grafickou vizualizací,
která umožňuje sledovat velikost
a tvar řezného profilu a zároveň
tvar profilu předem zadat. „Velkou
pomocí je i dálkově ovládané manipulační rameno s vrtacím strojem,
které umožňuje vyvrtat různé typy
vrtů – od předvrtání bezpečnostních
vrtů až po speciální vrty pro instalaci svorníkové výztuže,“ vysvětlil
Pavlík.
Součásti dobývacího komplexu firmy Bucyrus
jsou připraveny na transport do podzemí.
Následovaly měsíce vyplněné vyjednáváním s dodavateli, podepisováním
smluv a testováním prvních prototypů i celých komplexů. Koncem března
mohla odstartovat jedna z největších logistických akcí v Evropě. „Do
jednotlivých dolů jsme potřebovali
dopravit více než 150 000 různých
dílů zařízení o celkové váze kolem
21 000 tun. Na sever Moravy se tak
z centrály firmy Bucyrus v Lüenenu
i z desítek dalších výrobních závodů
v různých koutech Evropy vypravilo postupně 1100 kamionů. Vše se
podařilo, a tak jsme mohli jednotlivé
součásti technologií dopravit až do
příslušných porubů,“ popsal manažer
projektu POP 2010 Richard Pavlík.
Open Mine 1 I 2009
5
Na školení do Německa
Součástí dodávky technologií bylo
i potřebné zaškolení – vybrané týmy
se jej zúčastnily přímo v centrále
Bucyrusu v německém Lüenenu.
Instruktáž pokračovala v areálech
jednotlivých dolů a v poslední fázi při
nájezdech porubů přímo na důlních
pracovištích. „Rozsáhlého školicího programu se zúčastnilo několik
desítek pracovníků z každého dolu,
od členů osádek porubů přes odborné
pracovníky až po členy managementu
dolů,“ upřesnil Pavlík.
Důl Karviná má jedno světové prvenství
– největší uhelnou sekci najdete právě zde.
Kombajny se pořizovaly především
kvůli plánovanému nasazení stěnových porubových komplexů – ty
potřebovaly širší a kvalitněji připravené chodby, které by dosud používané
razicí technologie nezvládly. Nasazení
stěnových komplexů provázelo velké
očekávání. „S něčím tak moderním,
výkonným a rozměrným jsme se ještě
nesetkali,“ zhodnotil první dojmy
z instalace a provozu mechanizované výztuže vedoucí provozu důlně
technických služeb Dolu Darkov Karel
Majetny. „Například jen jediná sekce
mechanizované výztuže váží o deset
tun více (zhruba o třetinu), než na
co jsme byli na šachtě dosud zvyklí.
Navíc má větší rozteč, tedy je širší
a rozměrnější,“ dodal Majetny. Dostat
takový 36tunový kolos pod zem a tam
ho smontovat a instalovat není žádná
maličkost. Nutno však říct, že se nové
komplexy v Darkově i ve všech dalších
šachtách velmi osvědčily.
Nové technologie jsou již v provozu
ve všech dolech OKD. V průběhu
dvou let se počítá s instalací 9 porubových a 23 ražbových komplexů
a také s dodávkou manipulační techniky pro přepravu a montáž těžších
technologií.
Spolupráce s německou společností
jde přitom ještě dál. V závěru loňského roku došlo k dohodě o prodeji
dceřiné společnosti Bastro. Uzavřením
dohody si OKD zajistí přístup k dostatečným opravárenským kapacitám pro
všechny doly. Prodej Bastra je v souladu s dlouhodobou strategií OKD:
„Chceme se zbavit všech aktiv, která
přímo nesouvisí s naším klíčovým
oborem podnikání, kterým je těžba
a prodej uhlí. Pro Bastro znamená
integrace s mezinárodní skupinou
Bucyrus potenciál k dalšímu růstu,“
sdělil k transakci Klaus-Dieter Beck,
generální ředitel OKD.
Bucyrus ale není jediným dodavatelem nových technologických komplexů. Další dobývací kombajny má
OKD objednané od firmy Eickhoff.
Výkonnost těžby v 1. čtvrtletí 2009
Průměrná
denní produkce
na porub (t)
Ostatní
poruby
Lazy; vysoké sloje
Důl
Karviná
Poruby
POP 2010
ČSA; střední sloje
Důl Darkov; vysoké sloje
Důl ČSM; střední sloje
Ostatní
poruby
2 789
1 721
Lazy; nízké sloje (pluh)
Průměrná produkce na
porubu na zaměstnance
a směnu (t)
Poruby
POP 2010
119,98
29,30
4 202
93,36
308
433
3,60
9,29
1 638
5 316
29,93
87,04
982
3 055
18,98
65,78
Open Mine 1 I 2009
6
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Se světou špičkou zdatně soupeří i domácí dodavatelé – nové
dopravníky, které slouží k přepravě již vyrubaného uhlí, zajistí
pro OKD společnost Ostroj Opava.
Nový klimatizační systém
Těžební společnost OKD dokončuje další významnou investici,
která zlepší pracovní podmínky horníků. V podzemí Dolu ČSM,
kde se pracovníci potýkali s nejsložitějšími mikroklimatickými
podmínkami z celého revíru, instaluje firma novou centrální klimatizaci za více než 400 milionů korun. Klimatizace, jež
díky nejmodernějším technologiím zároveň sníží spotřebu vody
i elektrické energie, byla dokončena v polovině roku 2009.
„V některých slojích byla práce kvůli nepříznivým mikroklimatickým podmínkám opravdu náročná, nový systém podmínky
pro horníky výrazně zlepší. Nyní můžeme nainstalovat pro každé
pracoviště takový chladicí výkon, který na konkrétním místě sníží
teplotu a umožní provoz bez mikroklimatických přestávek,“ řekl
ředitel Dolu ČSM Josef Kasper.
Výroba chladu nyní probíhá na povrchu, do šachet se díky tomu
nemusely instalovat žádné nové elektrické spotřebiče, a tedy
další potenciální zdroje tepla. „Velkým přínosem investice je také
až pětinásobné snížení spotřeby vody,“ dodal Kasper.
Hlavní část centrální klimatizace tvoří moderní strojovna s technologií na výrobu chladicí vody o celkovém výkonu 10 MWt,
která díky přímému chlazení vody v chladicích věžích umožňuje
dosahovat významných energetických úspor, dále trojkomorový
výměník, jakési srdce celého systému, umístěný více než 800
metrů pod povrchem, a přes 55 kilometrů jednotlivých potrubí. Po dokončení druhé etapy v červnu 2009 byl celkový výkon
navýšen na 15 MWt.
Razicí kombajn na Dole Karviná
(závod Lazy) připraven k akci.
Energetika od
nového roku
samostatně
Těžební společnost OKD soustředila všechny své
energetické aktivity do sesterské akciové společnosti NWR Energy. Nově založená společnost
bude centrálně zajišťovat výrobu, distribuci,
nákup a prodej elektřiny, tepla, zemního plynu
a stlačeného vzduchu pro celou českou část
skupiny NWR.
Do nové firmy převedla společnost OKD energetická aktiva, činnosti a zaměstnance zabývající
se energetikou ze všech svých dolů, z dřívějších
vnitřních organizačních jednotek Energetika
a Zásobování i dřívější dceřiné společnosti
BASTRO. V rámci koncentrace energetických
aktiv byl do společnosti NWR Energy vyčleněn
i 100% obchodní podíl v dceřiné společnosti
CZECH-KARBON. Nová firma, jejímž jediným
vlastníkem je společnost New World Resources
N. V. nyní zaměstnává přibližně 340 lidí.
„Jde o systémový krok, který jsme připravovali
několik měsíců. Jeho cílem je optimalizovat
podnikání s energetickými médii ve skupině
NWR, a tím zajistit ještě vyšší efektivitu energetiky naší těžební skupiny,“ řekl Ján Fabián,
ředitel pro rozvoj a strategii a místopředseda
představenstva OKD a zároveň předseda představenstva nově vzniklé společnosti.
Sloučení a vyčlenění energetiky z OKD je dalším
krokem ke zpřehlednění organizační struktury
NWR. Zároveň je to další z důležitých mezníků
pro společnost OKD, která se bude v budoucnu
věnovat především těžbě uhlí a nebude zatěžována dalšími aktivitami.
Open Mine 1 I 2009
7
aktuality
Důl Karviná: efektivnější
provoz přináší první ovoce
Důl Karviná v číslech:
• Pracuje zde cca 5500
pracovníků včetně
zaměstnanců dodavatelských
firem.
• Pod zemí pracuje 4400
důlních zaměstnanců.
• Závod ČSA aktuálně
provozuje 4 rubáně, závod
Lazy také 4.
• Závod ČSA má 130 km
udržovaných důlních děl,
závod Lazy 50 km.
• Mocnost uhelných slojí se
pohybuje od 80 cm do 6 m.
• V rámci programu POP
2010 loni získal 2 dobývací
komplexy a 4 razicí kombajny.
Efektivnější spolupráce a vyšší produktivita – to jsou přínosy administrativního
spojení dolů ČSA a Lazy. K propojení pod zemí došlo už dávno.
Plán managementu OKD
na sloučení dolů ČSA a
Lazy se loni v dubnu proměnil ve skutečnost. Záměr, který měl přinést lepší
spolupráci i vyšší produktivitu práce, se postupně
začíná naplňovat.
„Dobývání v sedmé kře, které dříve
zajišťoval Důl ČSA, bylo od července 2008 organizačně převedeno na
závod Lazy. Doprava pracovníků do
rubání dnes už netrvá půldruhé hodiny, ale jen asi padesát minut,“ shrnul
jeden z prvních úspěchů společného
dolu ředitel Dolu Karviná Pavel Hadrava. Dobývací prostory obou šachet
totiž byly pod zemí propojeny už
dávno před sloučením dolů.
Důl Karviná dále koordinuje větrání
na obou závodech jedním pracovníkem. Stejně tak mají společného
geomechanika a jednotnou přípravu
výroby. „Podle geologických podmínek teď můžeme těžbu přesouvat
mezi jednotlivými závody. Stejné je to
s technologiemi, které můžeme využít
tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Bez
problémů můžeme také z jednoho
závodu na druhý přesunout specialisty a profesní pracovníky, které
potřebujeme pro vyřešení konkrétního
odborného problému,“ řekl Hadrava.
Další zefektivnění práce přináší unifikace technologií – snadněji se shánějí
náhradní díly, zkvalitňují a urychlují
se opravy. Díky nové technice bude
možno postupně snížit počet rubání, aniž by se to projevilo ve výrobě.
„Naše celková produkce zůstane
zachována. Méně pracovišť s sebou
přinese větší důraz na bezpečnost
a zajištění efektivního provozu,“
upřesnil ředitel.
Open Mine 1 I 2009
8
představení společnosti
OKK – unikátní výzkum
a ekologie
postupným rozvojem těžby
koksovatelného uhlí vznikla
na území Ostravsko-Karvinska
zhruba dvacítka koksoven. V současnosti je společnost OKD, OKK, a.s.
(OKK) tvořena dvěma provozy, které
v roce 2008 vyprodukovaly přibližně
1,34 milionu tun koksu.
S
Slévárenský koks vyráběný v OKK se
již dlouhou dobu těší pověsti výrobku špičkové evropské kvality, OKK
se staly jeho největším evropským
výrobcem. V OKK vzniklo také několik
významných inovací, které vedly
k výrazně efektivnější produkci koksu
a které postupně převzaly i další koksárenské provozy v zahraničí.
OKK jde například o omezování emisí
těkavých organických látek.
způsobovalo zanášení přívodního potrubí naftalenem a korozi vík nádrží.
Výstavba nové ochlazovací jednotky
je jednou z podmínek stanovených
v integrovaném povolení, cílem
je využití přebytků koksárenského plynu k absorpčnímu chlazení
chladicí vody. Pro dodržení technologických parametrů je zapotřebí,
aby se teplota přívodní chladicí vody
pohybovala v rozmezí 18–23 °C.
Proto byla vyprojektována hermetizace pomocí dusíku. Nové řešení si však
vyžádalo kompletní výměnu potrubních
rozvodů, řídicího systému, posouzení
pevnosti nádrží vzhledem k zatížení
jejich vík a zajištění dostatečného zdroje
dusíku. Hermetizace chemických provozů byla dokončena v prosinci 2008.
Centralizace výroby
V areálu koksovny Svoboda také
probíhá rekonstrukce jedné baterie
a výstavba jedné nové baterie. Obě
budou v plném provozu nejpozději
v roce 2012. Společnost zároveň
přistoupila k urychlení centralizace
svých provozů a uzavření koksovny Jan Šverma už v druhé polovině
letošního roku. Původně bylo uzavření plánováno na rok 2011.
Miliardy korun do ekologie
V roce 1998 byla dokončena rozsáhlá
ekologizace provozů koksoven OKK
celkovým nákladem téměř 1,8 mld. Kč.
Naše provozy jsou v současnosti v tomto směru na evropské úrovni. Tím však
investice do ekologie zdaleka neskončily.
V rámci investičního programu
zaměřeného na modernizaci a zvýšení produktivity (COP 2010 – Coking
Plant Optimization Programme), který
schválila mateřská společnost NWR
na sklonku roku 2007, proinvestovala
společnost OKK během loňského roku
dalších 159 milionů korun. Směřovaly
zejména na výstavbu nové ochlazovací jednotky a hermetizaci chemických
provozů. O co konkrétně jde?
Na provozy OKK se vztahuje legislativa
upravující tzv. integrovanou prevenci
a omezování znečištění. Jde o sérii
zákonů, které podle evropského vzoru
zpřísnily ochranu jednotlivých složek
životního prostředí. V případě provozů
V hlavním chladicím okruhu však
teplota chladicí vody v letních měsících dosahovala až 28 °C. Snížení
teploty chladicí vody (až o 10 °C) se
pozitivně projeví ve zvýšených výnosech benzolu z koksárenského plynu
a snížení obsahu nečistot v plynu
(naftalen, dehet).
V případě hermetizace jde o uzavření
provozních nádrží a zásobníků, aby
nedocházelo ke styku chemických
látek s ovzduším a jejich odpařování do
okolní atmosféry. Dosud bylo uzavření
zásobníků zajišťováno prostřednictvím
koksárenského plynu. Toto řešení však
„Odstaveny budou ty technologie,
které neumožňují výrobu slévárenského koksu, ale pouze koksu
vysokopecního a otopového. Tyto
provozy, které navíc výrazně zasáhla
povodeň v roce 1997, budou v nejbližší době nahrazeny modernějšími jednotkami v areálu koksovny
Svoboda. Nové technologie plně
pokryjí současné požadavky na kapacitu produkce a budou připraveny
ke zvýšení výroby zpět na původní
úroveň, jakmile to tržní situace bude
vyžadovat. Pro letošní rok předpokládáme pokles roční produkce koksu
na 710 kt oproti plánovaným 850 kt.
Po dokončení plánovaných projektů
však budeme schopni objem výroby
v krátké době vrátit na původní úroveň,“ uvedl Michal Kuča, generální
ředitel společnosti.
Open Mine 1 I 2009
9
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Mike Salamon
„Lidé odvádějí skvělou práci,”
prohlásil po návštěvě Ostravy.
Nejprve základní věci. Kdy jste
se poprvé doslechl o NWR?
Poprvé jsem o společnosti NWR
zaslechl v roce 2006. Řekl mi o ní
Milan Jelínek, kolega, s nímž jsem
před lety pracoval a nyní je jedním
z členů představenstva naší společnosti. Řekl mi o ní a také o tom, jak
pracoval za komunismu v těžebním
průmyslu. Podruhé jsem o NWR
slyšel až počátkem roku 2007, když
byla společnost založena a byl jsem
Open Mine 1 I 2009
10
interview
osloven, abych se stal předsedou
představenstva.
Jak jste reagoval, když vám
poprvé nabídli, abyste se stal
předsedou představenstva?
Trochu mě to překvapilo, neočekával
jsem to. Jsem sice původem Maďar,
ale vlastně jsem neočekával, že bych
v tomto regionu mohl pracovat
– takže z tohoto pohledu to bylo
trochu překvapivé – ale zároveň
mě to také velmi zaujalo. Za svoji
kariéru jsem získal mnoho zkušeností
v uhelném průmyslu, takže mě to
zajímalo a přistupoval jsem k tomu
otevřeně.
Setkal jsem se Zdeňkem (Bakalou)
a Petrem (Kadasem), Milana jsem už
znal. Byli mi sympatičtí a dobře jsme
spolu vycházeli, takže mě pozvali, ať
se přijedu podívat. Plány, o nichž jsme
debatovali, byly velice zajímavé. V té
době nebyly akcie společnosti kotované na burze, neexistoval investiční
program POP 2010 atd. Existoval ale
zájem o zásadní proměnu společnosti
a velice mě oslovovala možnost být
při ní nápomocen.
Zmínil jste se o tom, že pocházíte ze střední Evropy a že jste
se sem potom, co jste jako
malý odešel, vracel. Jezdil jste
sem někdy za prací nebo jen
na návštěvu?
Především je tu moje rodina, můj
otec žil v Budapešti. Byl pryč 48 let
a vrátil se. Do Maďarska jsem se
vracel na prázdniny, ale v regionu jsem býval také obchodně,
kvůli zákazníkům – když jsem byl
předsedou představenstva jednoho z největších výrobců železných
slitin, manganových a chromových
rud a slitin. Měli jsme zákazníky
mezi ocelárnami, z nichž někteří
jsou i zákazníky OKD a NWR. Takže
jsem byl v minulosti v Polsku, na
Slovensku i v Rakousku.
Jako obchodník?
Tou dobou jsem už byl předsedou
představenstva. Takže jsem cestoval
za významnými zákazníky. A jeden
z našich dalších klientů byl velký
výrobce důlního vybavení, který své
výrobky dodával důlní společnosti,
u níž jsem byl předtím zaměstnaný.
Rád bych se ještě zeptal na
vaše středoevropské kořeny.
Co přimělo vašeho otce vrátit
se do Maďarska?
Naše rodina odešla z Maďarska za
revoluce v roce 1956. Nejdřív jsme byli
jako uprchlíci v Rakousku, kde se narodil můj bratr. Pak otci Národní uhelná rada (National Coal Board) nabídla
práci v Británii. Takže se celá rodina
přesunula na sever Anglie. V té době si
otec na univerzitě v Newcastlu udělal
doktorát v oboru mechaniky hornin.
V roce 1962 ale došlo v jižní Africe
k obrovskému důlnímu neštěstí, takže
se Jihoafrická důlní komora (Chamber
of Mines in South Africa) a ministerstvo důlního průmyslu dohodly na
spolupráci při vybudování výzkumného pracoviště pro uhelné doly. Když
potom po celém světě hledali ředitele,
tak přišli na mého otce. Takže se
rodina v roce 1963 přesunula do JAR
a moji rodiče tam zůstali až do roku
1986.
Pak se přestěhovali do USA, kde
byl otec profesorem na Colorado
School of Mines. Když moje matka
v roce 2000 zemřela, tak otec odešel
do důchodu a rozhodl se vrátit do
Maďarska.
Já jsem si naopak vybudoval vlastní
kariéru v důlním průmyslu v JAR a ve
Velké Británii a vzhledem k tomu, že
je moje žena Jihoafričanka a spolu s dětmi žijeme ve Velké Británii,
tak jsem o návratu vlastně nikdy
neuvažoval. Já jediný z nich umím
maďarsky. Žena ani děti ne.
Což mě přivádí k další otázce: Pomýšlel jste někdy na to,
že byste pracoval jinde než
v důlním průmyslu? Protože,
jak jste řekl, pocházíte z rodiny
se silnou vazbou na doly…
Vlastně ne. Rozhodl jsem se, když
mi bylo šestnáct. Do oblasti důlního
průmyslu jsem vstoupil v šestnácti.
V šestnácti letech?
V šestnácti jsem začal studovat na
důlního inženýra a od šestnácti
jsem pracoval v dolech, a to včetně
prázdnin.
A pohyboval jste se vždy
jenom v oblasti těžby uhlí?
Ne, věnoval jsem se těžbě zlata, diamantů, uhlí, manganu, chromu, hliníku, mědi, niklu… tak trochu všemu.
Je velký rozdíl mezi těžbou uhlí
a řekněme třeba zlata?
Mnoho věcí je stejných a mnoho
se liší. Produkční procesy jsou na
určité úrovni stejné. Hlavní podniky
v odvětví jsou podobné – globální,
a to jak povahou lidí, tak i typem
investic. Jsou to velké a velice rizikové investice, protože jsou globální,
jsou vystaveny celosvětové volatilitě
nabídky a poptávky. Je to odvětví
náročné jak obchodně, tak i fyzicky.
A jaký je v tom rozdíl? U hlubinné
těžby uhlí je obzvlášť významné riziko
spojené s metanem, při těžbě uhlí
je to vlastně daleko nejvýznamnější.
Mechanika hornin, geologické pohyby, tedy to, co v OKD nazývají otřesy,
když se těží ve velkých hloubkách.
Pracoval jsem ve zlatých dolech, které
byly daleko hlubší než doly v OKD,
a tohle riziko tam bylo neustále přítomno, musíte se pokoušet zvládnout
mechaniku hornin, snažit se zjistit,
kde k tomu napětí dochází. Situace
v ČR je náročná z důvodu hloubky
Open Mine 1 I 2009
11
interview
dolů – tisíc metrů hloubky, to už je
u uhelného dolu hodně.
V zásadě je možno říci, že v JAR,
Evropě nebo v Austrálii jsou uhelné
doly daleko mělčí, a tím jsou nižší
i náklady na těžbu. Takže naše konkurenceschopnost je založena na dodávce k zákazníkovi, protože měřeno
náklady na těžbu je uhlí z OKD drahé.
Ale doprava k zákazníkovi drahá není,
protože když povezete uhlí z Austrálie, Jižní Afriky nebo z Indonésie, tak
budou náklady na dopravu obrovské.
» Lidé zde pracovali skvěle
navzdory zastaralému
vybavení. «
Takže doly patřící OKD jsou hluboké,
s významnými problémy v oblasti
mechaniky hornin, tedy rizikem otřesů, jako u všech uhelných dolů tu jsou
i rizika spojená s důlními plyny – to
jsou samé složité problémy.
Je také náročné sehnat šikovné lidi,
ale to je stejné na celém světě. Než
se objevil fenomén růstu „nových
ekonomik“ byl těžební průmysl
vnímán jako odvětví na sklonku své
existence. Pak se ale objevily „nové
ekonomiky“ a všichni najednou
potřebovali energii na zpracování
surovin, takže došlo k velkému růstu
poptávky, ale předtím mělo tohle
odvětví sestupnou křivku, nevzdělávali se noví lidé.
Překvapilo vás něco?
Očekával jsem, že tu najdu něco mezi
západními doly a Ruskem – bylo mi
jasné, že budou staré, ale měl jsem
za to, že budou v lepším stavu než
to, co jsem viděl v Rusku. Myslím, že
to jsem tu i nakonec našel. V Rusku teď sice probíhají investice, ale
předtím to bylo šílené, a to až do
konce období komunismu, i potom, za
éry divoké privatizace, která nastala
po perestrojce – v té době nebyly
téměř žádné investice a všechno bylo
v hrozném stavu. Takže jsem tu očekával typickou situaci, kdy lidé jsou
skvělí, dobře vzdělaní a schopní, ale
většinou chybí investice.
Lidé museli opravdu tvrdě pracovat,
aby chybějící investice dohnali.
Proto jsme začali s programem POP
2010. Když se na to Klaus (Dieter
Beck) podíval zblízka, rozhodli jsme
se, že musíme uskutečnit velké
investice. Lidé zde pracovali skvěle
navzdory zastaralému vybavení.
Jsou mnohem lepší než na mnoha
jiných místech světa.
Jak může dojít ke vzájemnému
porozumění mezi regionem
a těžební společností?
Je potřeba dlouhodobě pěstovat
důvěru a komunikaci, aby každá
strana pochopila úhel pohledu té
druhé. A to trvá dlouho, přičemž
jeden z problémů je, že nikdy
Open Mine 1 I 2009
12
x-x-x-x-x-x-x-x-x
nepřesvědčíte všechny, ale taková
je lidská přirozenost. Pokud máte
oblast, v níž žije 10 000 lidí, pak na
svou stranu nezískáte všech 10 000,
ať už se je snažíte přesvědčit
o čemkoli. Vždycky bude existovat
nesouhlasný pohled.
A tak máte na jedné straně přístup, který bývá označován jako
„dostatečný souhlas“, u nějž existuje
menšinový názor, který ale můžete
jednoduše převálcovat, protože
dostatečná část příslušného spole-
čenství je pro. Nebo máte extrémní
model, v němž musí souhlasit úplně
všichni a pro nějž argumentují některé nevládní organizace. Ten ale ve
většině případů znamená, že nemůže
dojít k žádnému rozvoji. Já si ale
nemyslím, že by některá z těchto
cest byla opravdu možná.
Společnost by samozřejmě ráda
dosáhla významného a hlubokého vzájemného pochopení s lidmi
v regionu a dělala věci, které by tito
lidé z valné většiny podporovali. A to
zabere dost času, protože si myslím,
že průměrný občan velkým společnostem nevěří, a je jasné, že v případě
OKD i za hranicemi v Polsku existuje
několik set let historie, která nebyla
vždy jen dobrá. A lidé mají tendenci si
pamatovat hlavně špatné věci. Takže
jejich východiskem pravděpodobně
bude nedůvěra k vám. A to se nedá
změnit za pár minut.
Jaká je odpovědnost společnosti, která má vlastně z definice vliv na životní prostředí?
Open Mine 1 I 2009
13
interview
V Ostravě máme dvousetletou
historii těžby uhlí, takže se nyní
musíme snažit těžit tak zodpovědně,
jak je jen možné. Máme zodpovědnost jak za životní prostředí, tak i za
region a jeho obyvatele, takže by
bylo dobré se snažit skloubit obojí.
Řečeno jinými slovy: realizujeme
» V Ostravě máme
dvousetletou historii
těžby uhlí, argumentovat
tím, že „kdyby se tu
uhlí nikdy netěžilo“, je
irelevantní. To je daná
věc. Už se to stalo, takže
se nyní musíme snažit
těžit tak zodpovědně, jak
je jen možné. «
rekultivace. V případě Ostravska
jsme také velkým zaměstnavatelem,
který má výrazný vliv na lidi. To bychom si měli uvědomovat a jednat
podle toho. Existují projekty, které
bychom měli preferovat nebo je
vést ve prospěch celého regionu,
což se myslím snaží dělat Nadace OKD. Nemůžete ale jen dělat
takovéto programy a ignorovat
životní prostředí; musíte se tedy
také příslušným způsobem věnovat
životnímu prostředí – tedy profesionálně a správně.
Pokud se posuneme od přírody k firmě: Když se slučovaly společnosti BHP a Billiton, byl jste zodpovědný za
integraci, že?
Šlo o různé regiony, různé kultury, různé fáze rozvoje. BHP vždy
byla australská společnost, zatímco
Billiton se přeměnil z holandské na
jihoafrickou a britskou společnost.
Takže se v mnohém doplňovaly, a to
jak z hlediska rozložení aktiv, tak
i z hlediska lidí. Myslím, že Billiton
byl z obchodního hlediska odvážnější
společností. BHP šla více do hloubky,
dělala věci komplexně a důkladně
je analyzovala a my jsme se snažili využít výhody obou přístupů.
Myslím, že Billiton byla daleko více
mezinárodní společnost, BHP měla
zase skvělou těžební licenci v Austrálii, tedy v zemi, která je z hlediska
přírodních zdrojů jednou z nejbohatších na světě. Takže jsme si chtěli
z obou světů odnést to nejlepší.
Když jsme to spojení připravovali,
určili jsme si v každé oblasti cíl: řekli jsme si, jaký je náš vzor v oblasti
marketingu, jaký je náš vzor z hlediska správy financí, jaký je náš vzor
v provozní oblasti. Stanovili jsme si
cíl a snažili jsme se, aby ho podnik
dosáhl.
Byla to jedinečná příležitost. Když
stojíte před podobnou fúzí, tak
byste měli začít nanovo, protože je
velmi těžké změnit jakýkoli podnik
zevnitř. V tom smyslu, že můžete
vše roztrhat a říct: „zapomeňte na
stará pravidla“ a zároveň vytvořit
nová. Pokud tuto příležitost nevyužijete, tak se nevrátí. Protože pak
každý jen pokračuje způsobem, na
nějž byl zvyklý, a všichni uváznou
ve svých vlastních mentalitách.
Takže jsme měli před sebou velikou
příležitost a myslím, že jsme se jí
zhostili s úspěchem. Začali jsme
znovu a vytvořili zcela nový přístup.
Přesně tak.
Přijal byste nabídku, pokud by
šlo o začlenění kultury někoho
jiného?
Zaznamenal jste velké rozdíly
ve firemních kulturách?
Myslím si, že důležité je být otevřený a naslouchat druhým a snažit
se pochopit, že ostatní možná věci
dělají lépe než vy. Protože v důlním
průmyslu často slyšíte: „Jsme nejlepší na světě.“ A tajemství spočívá
v tom, že si připustíte, že jsou v tom
dobří i jiní, snažíte se pochopit proč,
a pak zkoušíte rozdíl dohnat. To je
nejspíš vůbec nejdůležitější vlastnost: nebýt arogantní.
Když tolik cestujete, kolik času
trávíte s rodinou?
Na cestách trávím přibližně polovinu
svého času. S Blackberry, notebookem a mobilním telefonem jste pořád
v práci, ale můžete zároveň také
odpočívat. A tak to dělám i já.
Není to nebezpečné?
Odpočívat s Blackberry
v ruce?
Já to chápu tak, že pracuji 365 dní
v roce, to je můj přístup, ale nemusím
přitom být vždycky v kanceláři.
Pocházíte z tohoto regionu. Nakolik vám to pomáhá
pochopit OKD?
Myslím, že mi to pomáhá.
Ale nikdo tu nemluví maďarsky!
To ano, je ale zajímavé, že s Peterem
Kadasem a Lajosem Vargou spolu
mluvíme maďarsky a vyrostl jsem jako
Maďar, byli jsme uprchlíci, takže jistý
vliv tam stále je.
Na pracovní schůzce patříte
k zastáncům mezinárodní části
společnosti, tedy lidí, kteří region moc neznají, nebo…
Ne, je to různé, mám-li být upřímný, tak jsem především předseda
představenstva, musím jednat za
mezinárodní investory, ale zároveň
se snažím chápat, co se děje uvnitř.
Přinejmenším bych si to rád myslel.
Open Mine 1 I 2009
14
příběh
Bývalý horník napsal
knihu o Dole ČSM
zabrala půldruhého roku. Sám na
šachtě zažil mnoho legrace a nezapomenutelných okamžiků, takže
o inspiraci neměl nouzi. „Nejtěžší
však vždy bylo, když jsem musel
jít rodině oznámit, že jejich otec,
manžel nebo syn tragicky zahynul
při výkonu povolání. Zkrátka, že jejich ‚chlop‘ už nepřijde domů. Práce
v dolech přitom není rizikovější než
v jiných oborech těžkého průmyslu nebo třeba v dopravě. Bohužel
většinou bylo skutečnou příčinou
neštěstí nedodržení bezpečnostních předpisů, tedy selhání lidského
faktoru,“ vysvětlil Kurial.
Padesát let vzpomínek na Důl ČSM nosí v hlavě Jan Kurial. Při příležitosti
50. výročí této šachty se o ně podělil s veřejností prostřednictvím knihy.
Dříve horník, razič-rubač, důlní technik, dnes důchodce a spisovatel. Jan Kurial, horník tělem i duší, který
pracoval na šachtách ostravsko-karvinského a také
kladenského revíru 46 let, je zároveň autorem výpravné publikace Důl ČSM Stonava 1958–2008 vydané
u příležitosti padesátileté historie šachty.
Půl století Dolu ČSM – to jsou
miliony vytěžených tun uhlí, ale
také tisíce lidských osudů a stovky
dojemných i radostných příběhů. Do
knihy se však mohly vejít jen některé z nich. „Chtěl jsem především
napsat knihu pro lidi, zařadit co
nejvíce fotografií, aby se tam našli.
Zaznamenal jsem nejvýznamnější
události každého roku, jednotlivé
kapitoly jsem oddělil zajímavými
oblastmi týkajícími se havířství.
Například o složení uhlí, jak jsme
slavívali Den horníků, nebo o naší
krásné patronce, svaté Barboře“,
vypráví autor. Práce na knize mu
Kronikář a spisovatel se z horníka
nestal náhodou – umělecké nadání
projevil už na hornickém učilišti.
„Jako kluk jsem hrál na učilišti v dechovce. Pan dirigent mě přemlouval,
abych šel na konzervatoř, ale já měl
pořád v hlavě horničinu a přihlásil
jsem se na hornickou průmyslovku
v Ostravě,“ popisuje Kurial začátek
své hornické cesty. I když se stal
horníkem-profesionálem, na hudbu nezanevřel. Před lety dostal na
začátku roku za úkol složit kapelu,
která měla zahrát při oslavách Svátku práce. „Sehnal jsem kluky horníky,
ale zkoušení bylo tak drastické, že
jsem se musel přidat a hrát s nimi
sám. Vystoupení se nakonec povedlo
a na prvního máje byla kapela v průvodu,“ dodal s úsměvem zakladatel
Akorďanky.
Za své pracovní zásluhy získal Jan
Kurial nejvyšší hornické vyznamenání,
medaili Jiřího Agricoly. Během celé
své kariéry byl pravý profesionál.
Ale především je srdcem i duší havíř,
skromný člověk a - jak o sobě sám
říká – spokojený pohodář.
Open Mine 1 I 2009
15
x-x-x-x-x-x-x-x-x
V bývalém dole
najdou práci
hendikepovaní
Chátrající budovu kočárovny bývalého Dolu Alexandr
opravíme, instalujeme do ní linku na zpracování
plastových odpadů a zaměstnáme navíc pět
hendikepovaných lidí. To je hlavní myšlenka projektu
Charity svatého Alexandra, který nedávno podpořila
grantem ve výši přes milion korun Nadace OKD.
Open Mine 1 I 2009
16
nadace OKD
„V projektu se snoubí hornické tradice, šetrný přístup k životnímu prostředí i podpora zdravotně postižených lidí, kteří mají při hledání práce
těžkou pozici. Tento záměr správní
radu velmi zaujal,“ řekla ředitelka
Nadace OKD Blanka Týřová.
Dříve sloužila kočárovna jako opravna důlních vozíků, kterým havíři
říkali kočáry. Významná historická
památka má díky projektu charity
šanci na přežití. Dokončení projektu
bylo plánováno na letošní červen,
úkol tedy věru nelehký. „Byla to
spousta práce, nejen fyzické, ale i té
administrativní. Krůček po krůčku
jsme ale postupovali a k tomu nám
významně přispěla Nadace OKD svým
štědrým darem,“ vyjádřil vděčnost
ředitel Charity svatého Alexandra
Pavel Folta.
V dalších objektech bývalého dolu
charita provozuje chráněné dílny.
„Je velmi pozitivní, že na aktivitách
V textilní dílně šijí zdravotně postižení lidé
například hračky, bytové doplňky a polštáře.
Vlevo:
Koordinátor projektu Věnomír Merta.
u nás se již čtvrtým rokem podílejí
také pracovníci se zvlášť těžkým pracovním postižením. Jejich začlenění
do běžného života je jinak nesmírně
obtížné. Proto si naši lidé váží každé
práce, která jim pomáhá integrovat
se zpět do společnosti, a tím získat
pocit uspokojení a důležitosti. Právě
tyto skutečnosti pro ně mají často
větší význam než samotná finanční
odměna,“ vysvětluje koordinátor
projektu Věnomír Merta.
Dnes má Charita sv. Alexandra přes
50 zaměstnanců, z toho 45 zdravotně postižených osob, kteří pracují
ve čtyřech chráněných dílnách.
V textilní dílně šijí například hračky,
bytové doplňky a polštáře, ve stolařské dílně vzniká na zakázku dřevěný nábytek. Plně vytížena je také
linka na separaci odpadů i chráněná
dílna, ve které hendikepovaní lidé
zpracovávají plasty. Právě ta by
se díky Nadaci OKD měla výrazně
rozšířit.
Příběh paní Petry
„Narodila jsem se s tělesným
postižením. Nikdo, kdo tím
neprošel, si neumí představit,
jaké to je, žít prakticky na okraji
společnosti. Neuvěřitelná nuda
doma, žádná společnost. Proto
děkuji osudu za náhodu, která
mě v podobě inzerátu zavedla
sem. Jsem teď neuvěřitelně
spokojená, daleko sebevědomější
a mám přes svůj hendikep
radost ze života. S kolegyněmi
v dílně si výborně rozumíme.
Nevěřili byste, jak si mnohdy
popovídáme i přes to, že několik
mých kolegyň má problémy
s komunikací, protože jsou
hluchoněmé. Vždycky se ale
domluvíme, i když je to někdy
tak, jako když přijedete do ciziny
a neumíte řeč té země,“ vypráví
pobaveně paní Petra.
První rok
Nadace OKD v loňském roce
vyhlásila dvě grantová kola
a obdržela neuvěřitelných 1509
žádostí o podporu. Vybrala z nich 402 projektů, které
podpořila více než 62 miliony
korun. Zároveň se nadace stihla
představit široké veřejnosti na
několika akcích – úplně poprvé
na festivalu Colours of Ostrava.
Jen o pár dní později nadace zajistila mimořádný zážitek
pro děti ze severomoravských
dětských domovů – pozvala
je na Letní shakespearovské
slavnosti do areálu Slezskoostravského hradu.
Na konci léta se nadace
prezentovala na Hornických slavnostech OKD. Závěr roku patřil
Barboradování, společné akci
Občanského sdružení Svatá Barbora a Nadace OKD pro hornické
sirotky a děti z dětských domovů.
Open Mine 1 I 2009
17
těžba ve světě
Povaha stěnování
Zdroj: Převzato z článku Bree Freemanové v Coal Equipment Buyer 1/2008, redakčně kráceno.
Těžební technika stěnování během posledních 50 let prokázala svou užitečnost.
Bree Freemanová zjišťuje, jaké jsou výhody a nevýhody stěnování, a také, kdo jsou
hlavní průmysloví hráči na tomto poli.
Výhody
Stěnování nahrazuje tradiční metodu
pilířování, při níž jsou podzemní
uhelné „síně“ vytěžovány manuálně
a jsou v nich ponechány pilíře, aby
podpíraly strop a horníci mohli bezpečně pracovat. V důlních oblastech
s hloubkou větší než 300 m je pilířování vzhledem k značné velikosti
pilířů podpírajících strop vysoce
neekonomické, protože v nich
uložené cenné uhlí nemůže být
vytěženo. Stěnování umožňuje dobývání ve velkých hloubkách.
Kromě mnoha výhod má však stěnování
také některé nevýhody. Zaprvé a především – kapitálové náklady na vybavení
a instalaci jsou podstatně vyšší než
u pilířování.
těnování, poprvé zavedené v 50.
a 60. letech 20. století, dokázalo, že je vysoce produktivní
hlubinnou těžební technikou. Funguje
tak, že je vyrubáno veškeré strojně
vytěžitelné uhlí v celistvém bloku
mezi podlahou a stropem označovaném jako porubní pole, přičemž
nejsou ponechávány žádné podpůrné
pilíře. Stěnování je automatizovaná
forma hlubinné těžby uhlí charakterizovaná vysokou návratností a výtěžností, použitelná pouze v relativně
ploše uložených mohutných a homogenních uhelných slojích. Přes
porubní bok přejíždí vysoce výkonný
brázdicí stroj (kombajn, méně často
pluh), přičemž odlupuje uhlí, které je
neustále odváženo systémem nízkých
dopravníků.
S
Produktivita stěnování je potenciálně vyšší než u pilířování, neboť
stěnování je v principu průběžná
operace, jež vyžaduje méně pracovníků a umožňuje trvalé udržování
vyššího tempa produkce.
Stěnování také nabízí oproti pilířování mnoho dalších výhod: horníci
a vybavení se při něm soustředí
v méně pracovních oblastech, což
usnadňuje řízení dolu, díky lepší
kontrole nadloží a omezení použití
pohyblivého vybavení se také zlepšuje bezpečnost.
U této metody nejsou k podpoře
nadloží porubu nutné svorníkové
výztuže a také se snižuje nutnost
poprašování důlních chodeb inertním materiálem za účelem zabránění výbuchům prachu. Není při ní
třeba trhacích prací, a nevznikají
tak s nimi spojená rizika. Vytěží se
též více uhlí a z větších hloubek
než při pilířování. Systém dopravy
uhlí je jednodušší, větrání je lépe
kontrolovatelné a poklesy povrchu
předvídatelnější.
Těžba stěnováním obecně nabízí nejlepší příležitost k automatizaci. Kromě
mnoha výhod má však stěnování také
některé nevýhody. Zaprvé a především
– kapitálové náklady na vybavení
a instalaci jsou podstatně vyšší než
u pilířování. Kromě tohoto vybavení je
pro přípravu porubního pole k těžbě
stěnováním nutná kontinuální technika
a další vybavení používané při pilířování.
Jelikož jsou nutné velké vstupní
kapitálové náklady, přičemž neexistuje – s výjimkou uhlí produkovaného
při přípravě – žádná jejich okamžitá
návratnost, je stěnování z ekonomických důvodů omezeno především
na velké uhelné společnosti. Kromě
toho nemusí být menší společnosti
– bez zkušeností s metodou stěnování
– schopny vyhradit čas potřebný ke
specializovanému zácviku na tuto
těžební metodu.
Jak už bylo řečeno, stěnování je
těžební metoda, při níž musí všechny
součásti pracovat v rámci jednoho
systému. Selhání v jedné z částí může
narušit celý provoz, což může mít
citelný dopad na plnění smluvních
termínů dodávek uhlí.
U tohoto typu těžby je také naprosto
nezbytný dobře udržovaný větrací systém, protože při něm vzniká
velké množství prachu a metanu.
I přes pokroky v technologii kontroly
prašnosti přesahuje často její míra
povolené limity.
Open Mine 1 I 2009
18
těžba ve světě
Použití stěnování, či naopak pilířování
nebo jiných těžebních metod je podmíněno kombinací geologie a faktorů
vyplývajících z povahy uhelného
průmyslu té které země. Ne každá
uhelná sloj je vhodná pro stěnování.
Stěnová technika se nejlépe hodí pro
rozsáhlé ploše uložené sloje s převážně jednotnou mocností bez přerušení,
jako jsou například velké poruchy
nebo jiné geologické prvky, které
mohou mít vliv na průběžnou těžbu.
Podloží musí tvořit pevnou základnu
pro mobilní výztuže používané při
stěnování. V nadloží sloje by také
neměly být významnější vodonosné
horizonty. Ropné a plynové kapsy v těženém prostoru jsou rovněž
překážkou, neboť kolem nich musí být
pro ochranu zachovány pilíře uhlí.
Geologie a technologie
Země s největším podílem stěnování jsou dnes s velkým odstupem
Čína a USA (kde se na celkovém
vytěženém objemu uhlí podílí více
než polovinou), Austrálie, Rusko,
Polsko, Česká republika, Mexiko,
Ukrajina, Velká Británie a Německo.
Technologie se neustále zlepšuje, a to
nejenom z hlediska automatizace,
která v současnosti zaznamenává
velké pokroky, ale také co do kvality materiálů a vybavení, především
toho od východoevropských, ruských
a některých čínských výrobců. Šířka
porubového prostoru se zvyšuje
– například před deseti lety měl
Bucyrus v provozu čelbu širokou
430 cm – zatímco v současnosti je
největší čelba široká 500 cm. Mohou
být postaveny i stěnové systémy širší
než 550 cm, ale hlavním omezujícím
faktorem je instalovaný elektrický
příkon nutný k provozu hřeblových
porubových dopravníků (Armoured
face conveyor – AFC). V několika provozech je v současnosti v chodu zařízení CST6 5 od společnosti Bucyrus
o příkonu 3 × 1200 kW (např. BMA
Broadmeadows v Austrálii), ale společnost zároveň pracuje na přípravě
zařízení o příkonu 3 × 1800 kW.
Vývoj
Během posledních třiceti let bylo
v uhelném průmyslu instalováno přes
100 stěnových systémů, ale k podstatným změnám došlo až v poslední době v rámci snahy těžebních
společností o větší produktivitu.
Oblast, v níž došlo k zvláště významným změnám, je automatizace. Dva
OEM giganti v oblasti stěnování,
Joy a Bucyrus, neúnavně pracují na
vylepšení svých vlastních automatizačních řešení.
Bucyrus tvrdí, že jeho produkty PMC
nabízejí obrovské zrychlení v komunikaci. Elektrohydraulický systém kontroly stěnové čelby Bucyrus PMC R
je špičkové zařízení nabízející plnou
automatizaci, monitoring a dálkovou
diagnostiku veškerého stěnového
vybavení. Informace jsou v reálném
čase přenášeny na povrch a umožňují
provozním a řídicím zaměstnancům
maximalizaci výkonu stěnového systému. Bucyrus také upozorňuje, že po
jistou dobu byly plně automatizovány
pouze pluhové systémy.
Společnost Joy, po podpisu předběžné dohody s CSIRO, k jehož oznámení došlo v dubnu 2007, nedávno
ohlásila první vlastní inerční navigační systém (Joy Inertial Navigation
Systém – INS) pro stěnový systém
v Austrálii. Systém výztuží RS20s
od společnosti Joy již prokázal svou
plnou kompatibilitu s touto automatizační technologií. Společnost
považuje tyto synergie, včetně kontrolního stanoviště kombajnu Faceboss, za extrémně významné z hlediska úspěchu celého systému.
Výrobci
Jasnými leadery trhu zůstávají Joy
Mining a Bucyrus, ale na paty jim
šlape Longwall Associates, významný dodavatel AFC jak na globální
trhy, tak především do USA. Tato
společnost získala přibližně 30 %
amerického trhu s AFC systémy. Na
východě USA má 45 % trhu, což je
více než jakýkoli jiný výrobce porubových dopravníků a překladačových
systémů. Na západě USA je Longwall
Associates druhá v objemu instalací
a zaujímá 25% podíl na trhu. Kromě
primárního trhu v USA realizovala
společnost také OEM instalace AFC
v Číně (provincie Shanxi) a instalaci komponent v australském
Queenslandu.
Kromě zmíněné trojice existují někteří
důležití hráči v Polsku, na Ukrajině
a v Rusku, stejně jako početná skupina v Číně.
Polské skupiny Famur Group a Kopex
stále zvyšují svou přítomnost, přičemž
se ze slučovaných společností změnily
v jednu obchodní společnost – pod
Famur spadá Famur (kombajny),
Nowomag (AFC), Fazos (výztuže),
zatímco Kopex zahrnuje výztuže od
Tagoru a kombajny ZZM.
Jiní výrobci za účelem nabízení ucelených řešení vytvořili volnější seskupení – na některých trzích například
německý výrobce kombajnů Eickhoff
pracuje společně se společností
Glinik, polským výrobcem výztuží,
a výrobcem AFC Ryfama (Rybnik).
Polské výrobky jsou robustní a velmi
kvalitní, ale nejsou doposud vybaveny
stejným množstvím automatizačních
technologií jako výrobky některých
konkurentů.
Kombajny Eickhoff jsou v celém světě
velmi uznávané a v mnoha projektech
jsou přímo uvedeny.
V Číně existuje mnoho výrobců
důlního vybavení. Obecně jim
dominují výrobci výztuží. Existují ale
významné výjimky, jako je například
výrobce kombajnů Xi‘an Coal Mining
Machinery Plant a výrobce AFC
Zhangjiakou Coal Mining Machinery
Co. Ltd. Výrobky těchto společností se
v současnosti prodávají i mimo Čínu
prostřednictvím společnosti Ellton
Longwall z Nového jižního Walesu.
Open Mine 1 I 2009
19
sponzoring
Sponzoring lídrů sportu
a kultury
Zatímco Nadace
OKD se zaměřuje na
pomoc těm nejpotřebnějším, sponzoringové
aktivity severomoravských těžařů byly loni
soustředěny na podporu nejvýznamnějších
aktivit na Ostravsku a
Karvinsku. Na sponzoring vynaložila společnost OKD v roce 2008
přes 37 milionů korun.
Firmě to zajistilo mimořádnou reklamu, celorepublikovou prestiž
a uznání od obyvatel
regionu.
Házenkáři z Karviné dlouhodobě patří
k evropské i domácí elitě.
Házenkáři na špici
Karviná je městem házené. Zatímco
senioři pravidelně plní tribuny městské házenkářské haly, stovky chlapců
(i dívek) pravidelně tráví svůj volný
čas tréninkem ve školních tělocvičnách a ti nejlepší i na palubovce
prvoligového týmu. To všechno kvůli
skvělé házené, kterou už tradičně
předvádí místní tým mužů – díky tra-
diční podpoře společnosti OKD, která
je generálním sponzorem klubu.
Tým HCB OKD Karviná je stálicí na špici
prvoligové tabulky, a to nabízí skvělé
sportovní zážitky především při mezinárodních pohárových zápasech. A zároveň
velkou motivaci pro mladé lidi – odchovanci karvinské házené hrají v nejlepších
týmech v Německu a Francii.
Loni se tým za podporu odvděčil
ziskem jubilejního 10. mistrovského
titulu a jako bonus přidal vítězství ve
finále Českého poháru. Ligový triumf
navíc právě v těchto dnech dokázal
obhájit.
Začalo se znovu chodit na fotbal
Sportovní fanoušci z Karvinska mají
od loňska o důvod víc k radosti
Open Mine 1 I 2009
20
sponzoring
Další projekty
Od května 2008 zajišťuje
Karvinská hornická nemocnice
vyšetření na moderním digitálním mamografu, který dokáže
odhalit rakovinu prsu. Podobné
zařízení dosud v regionu chybělo. Nemocnice získala nové
vybavení s podporou společnosti OKD a nadačního fondu
Medicus.
S pomocí silného sponzora má Karviná ambice
vrátit se mezi českou fotbalovou elitu.
– fotbalový tým MFK OKD Karviná
postoupil za podpory OKD do 2. fotbalové ligy a ve městě se začala po
dlouhé době hrát opravdová kopaná.
Potvrzují to návštěvy na domácích
zápasech, které se týden co týden
zvyšovaly, i rostoucí zájem médií.
A vše bude – zdá se – ještě gradovat:
mezi zimními posilami týmu se objevil
i bývalý reprezentant Radek Slončík,
který nováčka soutěže pomohl vytáhnout na 8. místo tabulky. Jaké budou
ambice pro příští ročník?
16
12
Rozvrstvení finančních
prostředků do
jednotlivých oblastí
(mil. Kč)
8
4
0
Sport
Kultura, vzdělání
Zdravotní projekty
Sociální projekty
hudebního festivalu Colours of Ostrava. Společnost OKD byla loni hlavním
partnerem již 7. ročníku neobvyklé
multižánrové hudební a dnes již
i divadelní party. Na šesti pódiích
(jedno z nich neslo i název firmy OKD)
se vystřídalo téměř 150 účinkujících
– mimo jiné Shinead O´Connor,
Happy Mondays, Gogol Bordello
i špičky české hudby.
Na pomezí Moravy a Slezska má házená
velkou tradici.
Celý svět na Colours of Ostrava
Festival, který Ostravě závidí celá
republika – tak by mohla znít jedna
z charakteristik mezinárodního
Divadlo na hradě
Společnost OKD byla také hlavním
sponzorem loňské nejúspěšnější divadelní akce v Ostravě. Festival Shakespearovské slavnosti na Slezskoostravském hradě nadchl všechny.
Díky finanční podpoře
společnosti OKD si polepšila také Fakultní nemocnice
v Ostravě. K dispozici má nový
heliport, který využívá zejména Rychlá záchranná služba
Moravskoslezského kraje. Díky
této investici mají občané
v Moravskoslezském kraji zdravotní péči mnohem blíž, a to
zejména v situacích, kdy jde
o záchranu lidských životů.
Open Mine 1 I 2009
21
fotogalerie
Den s Nadací OKD v ostravské zoo
Drápkaté opičky a další
ohrožené druhy zvířat
získaly díky Nadaci OKD
nový domov v ostravské zoo.
Den s Nadací OKD přilákal
do zoologické zahrady
téměř 5000 lidí, hlavně
rodiny s malými dětmi.
Návštěvníci akce mohli
vyslechnout zasvěcený
výklad od ošetřovatelů
zvířat.
Open Mine 1 I 2009
22
fotogalerie
Kreslení na papír i na
tváře neodmyslitelně patří
k akcím Nadace OKD pro
veřejnost.
Kromě Nadace OKD se na
vydařené akci představily
i další neziskové organizace
z regionu.
Den s Nadací OKD
nabídl kromě poznávání
exotických zvířat i další
zábavu, soutěže a hry
pro malé i velké.
Nadační tým, který
úspěšnou akci připravil, měl
spoustu důvodů k úsměvu.
Open Mine 1 I 2009
23