U3V_sylabus_LS_03 - Petra Marikova Vlckova

Transkript

U3V_sylabus_LS_03 - Petra Marikova Vlckova
Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015
Úvod do egyptské historie – Raně dynastické období (EDP) a počátky Staré říše
Petra Maříková Vlčková
24.02.2015
Panovníci 0. dynastie – protodynastické období: historický koncept – ukotvený v mladších
egyptských písemných pramenech; nejasné čtení jmen: Irej-Hor, Serek, Ka, Narmer.
Pohřebiště: Umm el-Káb. Postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků
pocházejících z Ceneje (na místě dnešního Abydu)
Lokality spojené s 0. dynastií: Pohřebiště: hlavní pohřebiště „panovníků“ – Umm el-Káb
(součást pohřebišť v Abydu); Pohřebiště U – hrobka U-j. Existence menších pohřebišť po území
Egypta s doklady místních elit (např. Tarchan apod.). Sídliště a chrámy: sídliště (i s výrobními
areály): Hierakonpolis; Tell el-Farkha. Chrámy: Hierakonpolis. Tzv. základové depozity –
informace o představách tehdejší společnosti
Hierakonpolis, chrám boha Hora
Abydos: pohřebiště Umm el-Káb
Tell el-Farkha: významné sídliště ve východní deltě; osídlení od komplexu Maádí-Bútó přes
dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii; palácová stavba s rozsáhlými skladovacími prostory – několik
fází; doklady kultu; základový depozit; 2 sošky ze zlatého plechu
Hierakonpolis: Kóm el-Ahmar; hlavní objevy: 1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc; kultovní
centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP. Nález tzv. základového depozitu (main
deposit)
Narmer: poslední panovník 0. dynastie. Aktivní
ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní
Syropalestině. Hrobka: Umm el-Káb; nejvýznamnější
památka: Narmerova paleta z tzv. základového
depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů –
pravděpodobně symbolický význam
Raně dynastické období: vláda 1.–2. dynastie; absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC;
položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa,
náboženství apod. Založení hlavních lokalit: hlavního města a náboženského centra (Memfida)
a královských pohřebišť (Sakkára, Abydos); ustálení sítě hlavních provinciálních center
Panovníci 1. dynastie: Zakladatel: Hor Aha – legendární Meni; Džer; Džet; královna Merneit;
Den; Adžib; Semerchet; Qaa.
Projev kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem. Panovník = hlava státního
náboženství. Konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě
paní), nesut bitej (král HE a DE). Vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky.
Upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj). Núbie –
nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer). Syropalestina –
obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic.
Postavení ženy ve společnosti – královna Merneit – regentka v době nezletilosti Dena. Rozvoj
státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma. Vývoj královské
zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách – pohřební výbava hrobek.
Kromě hrobek: tzv. velké zádušní ohrady v Abydu – místa zádušního kultu (největší: Šunet ezZibíb panovníka 2. dynastie Chasechemueje).
Královské pohřebiště: Umm el-Káb, pohřebiště U. Pohřebiště v severní Sakkáře – významní
hodnostáři.
Pohřebiště v Sakkáře
Podoba královské hrobky v Abydu:
Hrobky v severní Sakkáře
2. dynastie:
Velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120 – 150 let. Chronologie: počátek –
pohřebiště v severní Sakkáře (Hetepsechemuej; Raneb; Ninecer); střední fáze – Sakkára? –
Vadžnes apod.; závěr – návrat pohřbívání do Abydu: Peribsen – Sechemib; Chasechem/
Chasechemuej. Mnoho shodných rysů
Hrobky 2. dynastie v S Sakkáře
Hrobka Chasechemueje v Abydu
Chasechemuej: jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna
jména z Chasechem => Chasechemuej. Hrobka v Abydu: velké použití kamene. Šunét ezZebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP. Stavby po celém Egyptu: Abydos,
Sakkára, Hierakonpolis, etc. Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli
Odkaz Raně dynastického období (EDP): „vynález“ písma a jeho rozšíření; nastartování
hospodářského a ekonomického systému; vznik organizace státní správy pod kontrolou
jediného muže – panovníka; založení nového hlavního města: Memfidy; založení tzv.
dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos; vznik systému státní ideologie; položení základů
kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy,
sakrální architektura (pohřební i chrámová).
STARÁ ŘÍŠE (OK)
Období 3.-6. dynastie; starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK
– kulturní výdobytky = vývoj architektury. Absolutní chronologie: 2700-2180 př.n. l. Jedno z
vrcholných období egyptské historie – v dalším vývoji se na OK často odkazovalo + zdroj
inspirace a legitimity. Vysvětlení náhlého rozmachu: fenomén „násobícího se efektu“ (multiplier
effect) – Colin Renfrew: stavba pyramidových komplexů => upevnění moci panovníka;
zefektivnění státní správy a organizace hospodářství; zviditelnění státní ideologie => rozšíření
distribuce hospodářských prostředků + zapojení většího počtu obyvatelstva do chodu státu
V původních stimulech však byly i limity => působily jako faktory ovlivňující zánik OK – tzv.
zákon snižujících se mezních výnosů (law of diminishing marginal returns)
3. dynastie (2700 – 2630 BC): panovníci: Sanacht; Necerichet Džoser; Sechemchet; Chaba;
Hunej. Mohutný rozvoj hmotné kultury a ekonomiky = položeny základy OK státu. Doba
významných změn v egyptské společnosti = narůstající hierarchizace a byrokracie
Džoser: jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků; významní hodnostáři: Imhotep,
Hesyre; stavební aktivity po celém Egyptě – Heliopolis – sepjetí panovníka se slunečním
božstvem; Hladová stéla na ostrově Sahel = nejstarší známé falzum v dějinách; Historická
„image“ – jméno Džoser = „posvátný“ X v soudobých textech pouze Necerichet „Božského těla“.
Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře: nejstarší monumentální kamenná stavba na světě.
Složitý vývoj hrobky (z mastaby do stupňovité pyramidy) i celého komplexu. V podzemí hrobky
– pohřeb panovníka a členů jeho rodiny. Komplex staveb na oslavu svátku sed (jižní nádvoří,
nádvoří svátku sed) – následně se stavby a rituály objevují v reliéfech. Zádušní chrám na
severní straně pyramidy – přítomnost serdabu.
Imhotep: stavitel 2 pyramidových komplexů (Džoserův pyramidový komplex; Sechemchetův
pyramidový komplex). Příslušnost ke královské rodině – NEZNÁMÁ – možná Džoserův bratr či
syn. Tituly: velekněz Ptahova chrámu v Memfidě, nosič pečeti krále Dolního Egypta, dvořan,
šlechtic, představený sochařů (= královský architekt). Pozdní doba – zbožštěn – obdoba
římského Asklépia – bůh léčitel, moudrosti, ochránce písařů. Neznámé místo pohřbu.
Závěr 3. dynastie: nejistota – délka vlády panovníků, jejich rodinné vztahy; královskou hrobkou
– stupňovitá pyramida. Stavba – pomocí tzv. ukloněných vrstev.
Tzv. ukloněné vrstvy – pyramida v
Skalní reliéf z Wádí Magháry
Médúmu
Sechemchet: pohřben v Sakkáře – tzv. pohřbená pyramida; skalní reliéf z Wádí Magháry apotropaikum
Hunej: otec Snofruovy manželky – legitimizace nástupu Snofrua na trůn = přenos moci mezi 3.
a 4. Dynastií.
Kontrolní otázky
Jaký byl význam tzv. nulté dynastie pro následující období?
Popište rozdíly mezi raně dynastickými hrobkami v Abydu a Sakkáře.
Jaký význam měl panovník Džoser pro následující období egyptských dějin?
Objasněte teoretické koncepty stojící za vzestupem a pádem Staré říše.
Doporučená studijní literatura
Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996.
Bárta, M.: Život a smrt ve stínu pyramid. Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů
pyramid Staré říše. Paseka 2009
Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009.
Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003.
Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti.
Praha: Vox Globator 2004.
Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia
2010. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri
2007. (mapa a jednotlivá hesla).

Podobné dokumenty

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře

Více

chrámová architektura střední říše

chrámová architektura střední říše Významná božstva celé Fajjúmské oázy byla spojována s vodou (krokodýlí bůh Sobek) nebo se zemědělstvím (hadí bohyně Renenutet). Centrum Sobkova kultu se nacházelo v Kímán Fares (starověké Arsinoe, ...

Více

Reading Egyptian History / Problém interpretace v egyptských

Reading Egyptian History / Problém interpretace v egyptských 7) History of Egyptology (90 min) – why Gardiner seemed to dislike the ancient Egyptians? etc.

Více

Starověký Egypt Egyptské náboženství:

Starověký Egypt Egyptské náboženství: - Velmi významnou dynastií byli Ramessovci - 13. století př. n. l. Egypt válčí s Chetity – bitva u Kadeše → dochována první mírová smlouva na světě, sepsána mezi Ramessem II. a Chetitským panovníke...

Více