Text
Transkript
Text
Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách – předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje Jiří Peterka, Jan Kubečka Hydrická varianta rekultivace důlních jam je považována za přírodě blízký a velmi perspektivní způsob využití povrchových dolů po ukončení těžby (Šípek 2006). V severních Čechách je takto plánován (ve třech případech již započal) vznik desítky jezer s rozlohou stovek až více jak tisíce hektarů, o objemech desítek miliónů krychlových metrů vody. Vzniknou tak jedinečná vodní tělesa, svou charakteristikou bližší přirozeným jezerům, kterých je v České republice naprosté minimum, spíše než v našich podmínkách poměrně hojným kaňonovitým údolním nádržím. Pro vodní ekosystémy plánovaných rozměrů je rybí společenstvo naprosto nedílnou součástí a jeho přirozenému vytvoření nelze zabránit. Sukcese rybí obsádky v nově vzniklých vodních tělesech probíhá s postupným nárůstem úživnosti od převahy lososovitých ryb, přes dominanci ryb okounovitých, často s výrazným podílem štiky (Kubečka 1993), až po převahu ryb kaprovitých (Persson a kol. 1991). Z hlediska kvality vody, mohou mít ryby jak pozitivní, tak negativní vliv – zpomalování vs. urychlování přirozeného procesu eutrofizace (Hrbáček 1981, Mehner a kol. 2004). Negativní vliv spočívá v tlaku planktonofágních (plankton žeroucích) ryb na filtrující zooplankton (zejména perloočky rodu Daphnia), v důsledku kterého dochází k nárůstu početnosti fytoplanktonu, projevujícího se silným vegetačním zákalem vody a tedy výrazným poklesem průhlednosti. Pozitivní vliv rybí obsádky je na druhé straně dán tlakem piscivorních (rybožravých) ryb (tzv. kontrola shora) na společenstvo ryb planktonofágních, které pak nedecimují filtrující zooplankton a ten může účinně omezovat společenstvo fytoplanktonu a průhlednost vody zůstává vysoká. Vliv rybí obsádky se tedy odvíjí zejména v závislosti na druhovém složení a početnosti vzniklé rybí obsádky, která je primárně dána zejména úživností (oligo- vs. meso- až eutrofní) a morfologií (mělké vs. hluboké) nádrže (Mehner a kol. 2005). Biomanipulace rybích obsádek (propagace piscivorních ryb) se dnes běžně využívá ke zlepšení kvality vod v nádržích a jezerech (Mehner a kol. 2004). V případě severočeských rekultivovaných důlních jam, se předpokládá, že hlavní vliv na kvalitu vody bude v převážné většině vzniklých nádrží dán zejména nízkým resp. jednorázovým přísunem živin během napouštění nádrže a dále hloubkou a stratifikací nádrže. Oligotrofní charakter a tedy vysoká kvalita vody budou dále udržovány zejména velmi omezeným přísunem živin (tzv. limitace zdola) příp. jejich vazbou do sedimentu. Ani v takovémto případě nelze ovšem roli rybí obsádky opomíjet, zejména díky značné jedinečnosti ekosystému každého vodního tělesa uvažovaných rozměrů a účasti řady dalších faktorů. Navíc i při dobré kvalitě vody existují důvody např. socio-ekonomické pro manipulaci rybí obsádkou např. s cílem využití produkčního potenciálu nádrže. Z hlediska ovlivňování rybí obsádky je zcela zásadní zvláště včasná znalost stavu rybí obsádky a monitorování jejího vývoje, ústící následně v zásahy ovlivňující vývoj žádoucím směrem. Případné ovlivnění vývoje rybí obsádky je méně nákladné a snáze proveditelné právě v průběhu fáze napouštění jezera. Zvrácení nepříznivého stavu po vytvoření stabilního systému je naproti tomu v takto velkých a objemných vodních útvarech extrémně nákladné či téměř nerealizovatelné (Seďa a Kubečka 1997). Druhou podmínkou je získání co nejreprezentativnějšího odhadu druhového složení a početnosti rybího společenstva, což je technicky i časově velmi náročná záležitost. Aby nedošlo ke zkreslení tohoto odhadu je zapotřebí provést komplexní průzkum, který spočívá v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže různými lovnými prostředky (sonarový průzkum, tenatní, zátahové a vlečné sítě) a v odhadu následného složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých habitatů a relativní početnosti nebo biomasy ryb v nich (Kubečka a kol. 2006). Naše pracoviště provedlo v roce 2005 a 2006 komplexní průzkum nádrže Chabařovice u Ústí nad Labem s cílem důkladně zmapovat současný stav rybí obsádky a navrhnout možnosti jejího dalšího vývoje včetně hospodářských zákroků na zlepšení či udržení kvality vody (Kubečka a kol. 2006, 2007). Mesotrofní, relativně nehluboká (prům. hloubka 14 m, max. hloubka 18,4 m) nádrž Chabařovice patří mezi omezený počet severočeských nádrží, kde negativní vývoj obsádky může mít zásadní vliv na ovlivnění kvality vody. Výsledky provedených průzkumů ukazují, že rychlý nástup kaprovitých ryb (zejména perlína ostrobřichého Scardinius erytrophthalmus) byl v roce 2006 vystřídán prudkým poklesem jejich početnosti a biomasy. Otázkou ovšem zůstává zda se jedná o důsledek přirozený či vyvolaný prováděnými biomanipulačními zásahy. K uspokojivému zodpovězení této otázky je ale bezpodmínečně nutné další sledování vývoje rybí obsádky této nádrže. Mezi druhý typ severočeských nádrží, tedy těch ve kterých by rybí obsádka na druhou stranu neměla mít tak zásadní vliv na vlastní kvalitu vody v nádrži, je v současné době napouštěná a prozatím ryb prostá nádrž Most-Ležáky (v konečné fázi 311 ha, prům. hloubka 22 m, max. hloubka 70 m). I zde je žádoucí vytvoření dostatečné populace dravců, jakožto případné pojistky nežádoucího vývoje, ovšem hlavní důvody manipulací rybí obsádkou jsou zde jiné. Ačkoliv v současnosti není zcela zřejmé, zda vzniklá jezera budou využívána i rybářsky (sportovně či dokonce komerčně), lze předpokládat, že tlak veřejnosti na tento způsob využití bude značný. Nádrž Most-Ležáky lze typologicky (oligotrofní, hluboká, velká) zařadit mezi takzvaná síhová jezera (Barthelmes 1993). U těchto jezer je dominantním druhem, často blíže neurčený, zástupce rodu síh (Coregonus spp.), efektivně využívající omezenou nabídku zooplanktonu příp. bentosu těchto jezer (Mayr 2000). Pro jezera síhového typu navrhujeme i v našich podmínkách podporovat obsádky lososovitých ryb. Stěžejním druhem by se měl stát u nás habituovaný síh maréna (Coregonus maraena) a společenstvo by mělo být dále doplněno o pstruha potočního jezerní formu (Salmo trutta m. lacustris) jakožto dominantního predátora. Dalšími významnými druhy těchto nádrží pak přirozeně bývají rybářsky velmi atraktivní okoun říční (Perca fluviatilis) a candát obecný (Sander lucioperca) (Rümmler 2001). Zásadní požadavek při manipulaci lososovitých obsádek je v tomto případě kladen na zastoupení druhů schopných přirozené reprodukce v konkrétních podmínkách každého jezera s cílem vytvoření populace lososovitých ryb schopné udržení a obnovy bez nutnosti (či velmi sporadické nutnosti) dalších manipulativních zásahů (dosazování). Sledování ekologického stavu resp. potenciálu uměle vytvořených vodních útvarů je recentně vyžadováno i Rámcovou směrnicí vodní politiky EU (Hejzlar 2006), a i z tohoto pohledu je velmi žádoucí vytvoření referenční lokality pro srovnávání a hodnocení ekologického stavu ostatních jezer a nádrží v České republice. Obecně lze konstatovat, že nádrže s pestrým rybím společenstvem s vysokým podílem dravců, naplňujícím předpoklady udržení vysoké kvality vody i vysokého ekologického potenciálu, příp. atraktivní lososovité obsádky vhodné k, v současnosti velmi žádanému, jezernímu muškaření, budou i ze socio-ekonomického hlediska velmi perspektivní a veřejností velmi kladně hodnocené. Literatura: Barthelmes D, 1993. Naturgemässe Seenbewirtschaftung. Deutscher Rat für Landschaftspflege – Wege zur natutnahen Landnutzung in den neuen Bundesländern 63: 95-102. Hejzlar J, 2006. Rámcová směrnice vodní politiky EU a kvalita vody v nádržích. Vodní hospodářství, 6: 190-193. Hrbáček J, 1981. Produkční vztahy, výchozí struktura pro posuzování faktorů eutrofizace. Studie ČSAV, 24: 58 s. Kubečka J, 1993. Succession of fish communities of Central and East European reservoirs. In: Comparative Reservoir Limnology and Water Quality Management. In: Straskraba, M., Tundisi, J.S., Duncan, A. (Eds.), Kluwer, Dodrecht., pp.153-168. Kubečka J, Frouzová J, Hladík M, Čech M, Hohausová E, Ketelaars HAM, Peterka J, Vašek M, Prchalová M, Draštík V, Wagenvoort AJ, 2006. Fish stock of Biesbosch Reservoirs, the Netherlands: valuable fish stock in highly artificial systems. Extended abstracts of 5th International Conference on Reservoir Limnology and Water Quality. Brno, August 2006. Kubečka J, Prchalová M, Draštík V, Jůza T, Peterka J, Říha M, Vašek M, 2006. Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2005. Zpráva HbÚ pro Palivový kombinát Ústí, 23 s. Kubečka J, Peterka J, Draštík V, Jůza T, Prchalová M, Říha M, 2007. Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2006. Zpráva HbÚ pro Palivový kombinát Ústí, 19 s. Mayr Ch, 2000. Die Nahrung, Verteilung and Fischdichte der renken im Ammersee im Vergleich zum Kochelsee, Walchensee und Chiemsee. In: Seen-Gewässerschutz, Nutzung und Zielkonflikte, bayrisches Landesamt fü Wasserwirtschaft-Institut für Wasserforschung, 201-243. Mehner T, Arlinghaus R, Dörner H, Jacobsen L, Kasprzak P, Koschel R, Schultze T, Skov C, Wolter C, Wysujack K, 2004. How to link biomanipulation and sustainable fisheries management: a step by step guideline for lakes of the European temperate zone. Fisheries Management and Ecology 11: 261-275. Mehner T, Deikmann M, Brämick U, Lemcke R, 2005. Composition of fish communities in German lakes as related to lake morphology, trophic state, shore structure and humanuse intensity. Freshwater Biology 50: 70-85. Persson L, Diehl S, Johansson L, Andersson G, Hamrin SF, 1991. Shift in fish communities along a productivity gradient of temperate lakes – patterns and the importance of sizestructured interactions. Journal of Fish Biology 38: 281-293. Rümmler F, 2001. Fische und Fischerei in Braunkohlentagebaurestseen. In: Dethlefsen V, Hilge V. Aktuelle Probleme der Gewässerverschmutzung. Arbeiten der Deutschen Fischerei-Verbandes. 77: 86-106 Seďa J, Kubečka J, 1997. Long term biomanipulation of Rimov Reservoir (Czech Republic). Hydrobiologia 345, 95-105. Šípek V, 2006. Rekultivace, tečka za těžbou uhlí. Vesmír, 85: 304-305.