Vincenc Prasek (1843

Transkript

Vincenc Prasek (1843
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
Filozoficko-přírodovědecká fakulta
Ústav historických věd
Jiří Šíl
Vincenc Prasek
(1843-1912)
The Life and Work of Vincenc Prasek (1843-1912)
Autoreferát disertační práce (PhD.)
Opava 2009
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
http://uhm.fpf.slu.cz/ prasek
2
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Výsledky tvořící disertační práci byly získány během doktorského studia oboru
Historie se zaměřením na české a československé dějiny (P7105) na
Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity (dále též FPF SU)
v Opavě.
Disertant: Mgr. Jiří Šíl
Ústav historických věd FPF SU, Opava
http://www.jisil.wz.cz/
Školitel:
Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc.
Ústav historických věd FPF SU, Opava
Oponenti: Prof. PhDr. Lumír Dokoupil, CSc.
Katedra historie, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Doc. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.
Všeodborový archiv ČMKOS v Praze
Autoreferát byl rozeslán dne 21. ledna 2010.
Státní doktorská zkouška a obhajoba disertace se konají 4. února 2010
ve 13 hodin před oborovou radou doktorského studia oboru Historie se
zaměřením na české a československé dějiny na Ústavu historických věd FPF
SU v Opavě na Masarykově třídě 37.
S disertací je možno se seznámit na sekretariátu Ústavu historických věd FPF
SU v Opavě na Masarykově třídě 37.
Předseda oborové rady: Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.
Ústav historických věd FPF SU, Opava
3
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
OBSAH AUTOREFERÁTU
Obsah disertace
5
Úvod. Cíl práce
6
Stav výzkumu problematiky . Literatura a prameny
8
Shrnutí dosažených výsledků
12
Výběr z pramenů a literatury
14
Resumé
23
Přehled autorem publikovaných prací
26
4
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Obsah disertace
1. svazek – život Vincence Praska
1-299
I. O splácení dluhu (namísto úvodu)
6
II. Zdroje poznání a cíl práce
13
III. Životopis Vincence Praska
44
Rodina, škola a zaměstnání
44
Veřejná činnost Vincence Praska
103
Vědecká činnost Vincence Praska
164
Literární a vědecké dílo Vincence Praska
178
IV. Vincenc Prasek pohledem jiných
215
V. Osobnost Vincence Praska (namísto závěru)
237
VI. Resumé
244
VII. Seznam pramenů a literatury
249
VIII. Seznam použitých zkratek
276
IX. Seznam příloh
277
X. Přílohy
279
XI. Bibliografie prací Vincence Praska
290
2. svazek – dílo Vincence Praska
Bibliografický soupis díla Vincence Praska
1-198
Monografie
2
Sborníky
6
Encyklopedie
8
Periodika
10
5
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
ÚVOD : CÍL PRÁCE
Cílem práce je komplexně zhodnotit všestrannou osobnost Vincence Praska
(1841-1912),
který
je
považován,
ač
vzděláním
filolog
a zaměstnáním
středoškolský pedagog, za jednoho ze zakladatelů moderního dějepisectví
v rakouském Slezsku. Neexistence monografického zpracování osobnosti
Vincence Praska je již téměř sto let považována za jeden z největších dluhů
české historiografie zabývající se severní Moravou a Slezskem.
Dosud byla sledována především Praskova činnost národně buditelská,
jazykovědná, pedagogická a dějepisecká, méně politická, novinářská, muzejní
a organizační. Žádný z autorů, kteří se Praskovou osobností zabýval, ale
neznal celé jeho dílo a mnoho z nich k němu nezaujalo jednoznačný postoj.
Vcelku bez výhrad byl vždy přijímán Praskův odkaz buditelský a pedagogický,
kdežto např. historické a etnografické dílo bylo přijímáno ambivalentně. Byly
uznávány Praskovy osobní kvality, oceňován jeho průkopnictví a průbojnost.
Hodnocení
kvality
Praskovy
vědecké
práce
však
zpravidla
končilo
konstatováním, že vlastně žádným vědcem nebyl a přínos Praskova snažení byl
uznáván
jako
určitá
před-etapa
éry
té
pravé,
kritické,
dotažené,
neprovinciální, sumarizující, týmové a organizované vědy. Byl vytvořen obraz
učence, marně se vrhajícího do stále nových projektů, u nichž nereálnost
provedení nebo dotažení do konce byla jasná již na počátku.
Jednou z příčin, proč o Praskovi dosud nikdo nenapsal monografii tkví
možná i v uvědomění, že teprve synchronizovaný obraz jeho života po stránce
osobní, pedagogické, kariérní, publicistické i politické umožní zhodnotit
Praskovu osobnost.
Prvním a základním krokem Praskova životopisce proto je shromáždit, když
ne celé, tak aspoň co největší část Praskova díla a bibliograficky jej zpracovat.
Tento požadavek s sebou nutně přináší časově náročnou plošnou excerpci
celých ročníků dobových novin a časopisů.
Vedle projití a zhodnocení celé Praskovy písemné pozůstalosti je nutné také
vykonat
plošný
průzkum
archivních
fondů
Praskových
korespondentů
a zrevidovat výsledky dosažené v této oblasti tzv. Praskovou komisí na
přelomu 40. a 50. let 20. století.
6
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Teprve pak je možno zaplnit určité mezery v Praskově životopise. Máme-li
sáhnout alespoň k částečnému výčtu, je třeba:
1. vysvětlit úlohu a význam Vincence Praska při budování českého školství
na Moravě a ve Slezsku prostřednictvím sítě matičních středních škol;
2. celkově zhodnotit Praskovu novinářskou činnost a s ní spojený „vědecký
žurnalismus“;
3. podrobněji charakterizovat časopis Selský archiv – vznik, podobu, okruh
přispěvatelů a jeho význam; vztah časopisu a redaktora Praska k českým
agrárníkům, příčiny zastavení časopisu v roce 1909 a vývoj Selského
archivu po Praskově smrti; splynutí s Kazimourovým Časopisem pro dějiny
venkova;
4. celkově objasnit vztah Vlastivědy slezské a Vlastivědy moravské, tedy
popsat jejich koncepci, realizaci, porovnat je a vymezit Praskovu úlohu v
obou projektech; zejména ozřejmit, proč Prasek Vlastivědu Slezska
nedokončil a připravené svazky tohoto díla již nevydal; vysvětlit, proč se
Prasek nepodílel na Vlastivědě Moravy;
5. popsat politické pozadí Praskova opavského angažmá coby ředitele českého
gymnázia 1883-1895 včetně okolností Praskova příchodu a odchodu, a to
na základě písemností Ústřední matice školské v Praze a politické
korespondence;
6. blíže popsat, proč Prasek tolik vyzdvihoval význam historie a topografie
pro národní uvědomění a proč podceňoval archeologii.
Vylíčení života tak výrazné osobnosti s sebou přináší nutnost zmínit její
osobní charakter a rodinné zázemí. Dále alespoň naznačit, jak Praskovy
vlastnosti a postoje determinovaly plány a výsledky činnosti. Protože jsou
Praskovy paměti dovedeny pouze do roku 1877 (s občasnými přesahy až do
roku 1910, kdy byly sepsány), je třeba se zaměřit na jeho retrospektivní
úvodníky a fejetony v novinách, které pro mnohé úseky Praskova života mohou
být určitými náhražkami nedopsaných memoárů a nedochovaných deníkových
záznamů.
7
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
STAV VÝZKUMU PROBLEMATIKY : LITERATURA A PRAMENY
Prasek je spolu s Josefem Zukalem (1841-1929) považován za průkopníka
českého bádání o dějinách Slezska. Zatímco jeho dějepisné, etnografické
a jazykovědné dílo bylo z větší části zhodnoceno, Praskova úloha ve vývoji
moravskoslezského školství a novinářství nebyla v takové míře precizována.
Zatímco Praskovo pedagogické působení a činnost ve školských maticích již
bylo dílem zpracováno, takže stačí z dostupných dokumentů vytvořit celistvý
obraz, obrovský rozsah Praskovy novinové publicistiky byl dosud spíše jen
tušen než poznán. Dosavadní badatelé se spoléhali na bibliografický soupis
Praskova
díla
od
Viktora
Ficka
(1961),
který
je
přes
svoji
cenu
a nepostradatelnost přeci jen evidentně mezerovitý, místy až torzovitý. 1 Velmi
málo byl také popsán Praskův osobní a rodinný život a osudy jeho potomků,
protože je možno dopátrat se jen velmi málo autentických svědectví
a Praskovy písemnosti neobsahují téměř žádné informace soukromé povahy.
Také nebylo zcela objasněno politické pozadí Praskova pedagogického
působení v Opavě 1883-1895 a ne zcela byla zpracována Praskova činnost
a jeho dílo tzv. druhého olomouckého a napajedelského období (pro roce
1895). Je přirozené, že nejvíce pozornosti bylo věnováno Praskově činnosti
v 70., 80. a v první polovině 90. let, zejména opavské periodě. Jak napsal
v roce 1923 Antonín Glos: „Dějiny českého gymnázia opavského nemají jen
význam místní, obráží se v nich nejen rakouská politika, namáhající se udržeti
i z důvodů zahraniční politiky Slezsko za každou cenu německé, ale i těžké chyby
kolísavé politiky české, která velmi často nedbala Slezska, když se děly pokusy
o řešení zásadních otázek, zvláště jazykových a národnostní rovnoprávnosti,
aneb když jednáno o vyrovnání.“
2
Co se týče Praskovy písemné pozůstalosti a možností jejího využití, bylo
v 90. letech 20. století provedeno sloučení několika částí Praskovy písemné
pozůstalosti v Zemském archivu v Opavě, ke kterému je k dispozici velmi
podrobný inventář. Díky tomu mohla být v posledních letech zpracována
i témata, která do té doby byla podchycena spíše nahodile a nesouvisle.
1
FIC EK , Vi k t or . O Vi nc e nc i Pr ask o vi . Ži v ot opi sn ý náč r t, bib lio g ra fie je h o prac í . Ko mu ni k á t ,
č . 1 9, O pa va : S le z sk ý ú s ta v Č S AV , 1 9 6 1, s . 1 7 - 5 5.
2
GL O S, A n to ní n. Z d ě j i n č e sk éh o g y mná zi a v O pa vě . In : Pa má tn í k č es k é h o g ym ná zi a
v O pa v ě. O pa va : Č e sk é reá l n é g y m ná zi u m, 1 9 2 3 , s. 5 - 2 8 .
8
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Pramennou základnu rámcově podchytila nejlépe Praskova komise na
začátku 50. let. Kromě využití známé a nezřídka publikované korespondence
uložené v Opavě byly pořízeny kopie Praskem odeslaných listů z Moravského
zemského archivu v Brně, Archivu Národního muzea a dnešního Literárního
archivu Památníku národního písemnictví v Praze, z polských archivů
a z různých soukromých a rodinných zdrojů. 3 Z archivních fondů, které tehdy
komise nevyužila, přinesly dosud nejvíc nových informací Ústřední matice
školská a Obrtel František v Národním archivu v Praze, fond historika
Františka
Hrubého
v Moravském
zemském
archivu
v
Brně
a
osobní
pozůstalosti regionálních historiků v Opavě a Ostravě (A. Grobelný, V. Ficek,
A.
E.
Vašek).
Určitou
záhadou
zůstává
uspořádání
osobních
a institucionálních fondů ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, ze kterých
několik autorů čerpá, ale citované dokumenty nejsou vesměs dohledatelné
nebo
jsou
uložené
neznámo
kde
bez
ohledu
na
provenienci.
Mnoho
relevantních institucionálních fondů bylo excerpováno již v první polovině
20. století, např. Václavem Hauerem, Antonínem Glosem nebo Ludvíkem
Novákem, kteří zpracovali Praskovo opavské období.
Literatura k tématu je velmi obsáhlá, ale roztříštěná. Větších prací přímo
o Praskovi ale vyšlo jen několik. Ještě za Praskova života medailon Miloslava
Hýska v knize „Literární Morava“ (1911), 4 poté několik nekrologů v roce
1913, 5 z nichž nejvíce známým se stal článek Františka Pražáka v Časopise
Matice moravské. 6 Ucelenější obraz života a díla Vincence Praska načrtla
v sérii příspěvků tzv. Praskova komise na přelomu 40. a 50. let. Základním
soupisem a charakteristikou literatury k tématu disponuje úvod k Fickově
bibliografii, 7 výběr z novějších prací přináší úvod k inventáři fondu V. Praska
3
Ze m sk ý a rc hi v O pa vě ( d á le t éž ZA O ), f ond P ra se k V ., k a r t o n 8 , d op i s y V. Pra sk a od es la n é
rů z n ý m i n s ti tu c í m a j ed no t li vc ů m v ji n ýc h a rc hi vec h v Č R.
4
HÝ S E K, M i r o sla v . Lite rár ní M or a va v le te c h 1 8 4 9 - 1 8 85 . M o ra v sk á O s t r a va 1 9 1 1, s . 1 9 8 2 0 4.
5
HA U ER , Vá c la v. Vi nc e nc Pra s ek . Vě st ní k M ati c e op a vské , 1 9 1 3 ( 2 1) , s . 1 -1 5 ; RY P ÁČ EK,
Fra nt i š ek Ja r o sla v. Za k l a d a t el a v yd a va te l „S el s k é ho a rc hi vu “ šk ol ní ra d a Vi nc enc P ra sek
†. Se ls k ý arc hi v, 1 9 13 ( 8 ), č . 4, s. 1 57 - 1 6 3; Hý . ( H RUB Ý , Fra n ti še k ). D ne 3 1. pr o si nc e
1 9 1 2 z em ře l v Na pa je d lec h. .. Č e s k ý č as op is h isto ric ký 1 91 3 ( 1 9 ), s . 1 3 7 - 1 3 8; BÍ L Ý ,
Fra nt i š ek . V . Pr ase k. I n: Al ma na c h Č e sk é a k a d e mi e , roč . 2 4 , Pra ha 1 9 1 4, s . 1 1 9 - 1 3 2;
KO ŘÍ N EK , Ka r el, Šk ol n í ra d a Vi nc e nc P ra s ek ( * 9 . 4. 1 8 4 3 - † 3 1 .1 2 . 1 9 1 2 ), Pro g ra m c . k.
č e ské h o g y m na sia v Olo m ouc i 19 1 2 - 1 9 1 3 ( 4 4 ), s . 3 6 - 4 3.
6
P R AŽ ÁK , Fra n ti š ek , Vi nc e nc P ra sek . Č as opi s M atic e m or av ské , 1 9 1 3 ( 3 7 ), s . 3 5 7 - 3 7 2.
7
FIC E K, Vi k t or . O Vinc e nc i Pr as ko vi ( 1 9 6 1 ), s . 1 3 - 1 6.
9
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
od Jaromíry Knapíkové 8 a Kravarova předmluva k edici Praskových dopisů
Augustinovi Weltzelovi. 9 Nejnovější pohled pak přinesla série článků Lumíra
Dokoupila,
jejichž
poznatky
shrnuje
„Historiografie Moravy a Slezska“.
Praskův
životopis
v druhém
dílu
10
Z literatury posledních desetiletí je třeba vytknout texty Viktora Ficka, 11
Milady Pískové, 12 již zmiňovaného Lumíra Dokoupila, 13 Dana Gawreckého 14
a manželů Knapíkových. 15
Z novinových článků k tématu nejvýše ceníme stati zmiňovaného Antonína
Glose, Adolfa Emila Vaška, R.B. Máchy a Františka Obrtela. 16 Osobní
vzpomínky
na
Praska
publikovali
ve
výročních
publikacích
jeho
žáci
8
KN APÍ K O VÁ , Ja r o mí ra . Vinc e nc Pr ase k ( 1 7 8 9 ) 1 8 5 6 – 1 9 1 2 ( 19 4 9 ) . O pa va : Z A O, 2 0 0 1, s .
12
9
K RA V A R, Zd e ně k . Do p isy Vinc e nc e Pr as ka A ug usti nu We lt zl ov i. O pa va : Z A O, 2 0 0 2, s.
1 1 - 1 2.
10
DO K OU PIL , L u mí r. Vi nc e nc P rase k 1 8 4 3 - 1 9 1 2 . In: Hi s t ori og ra fi e M or a v y a Sle zsk a , s v.
2, Olo m ou c : U ni v er zi ta Pa la c k é ho , 2 0 0 6, s . 2 1 - 3 8.
11
Kr o mě v ý še u v ed en é bi bli og ra fi e z ro k u 1 96 1 u ve ď m e Fi c k ovu m o n og ra fi i Z r od né h o
kra je . O s tra va : Pr of i l, 1 9 7 7. 2 2 0 s . C e nn é ú d a je o b sa h u j e ži v o to pi sná k ni ha A nt oní n
Vaše k v bo ji za p rá va li du a z a vě de c ko u pra v d u. O s tra va : K ra j sk é na k la d a t el s tv í , 1 9 6 4.
2 9 2 s.
12
Ne j ho d n o t ně jší mi j sou č lá nk y: PÍ S K O VÁ , M i la d a . N a pa je de ls ká lé ta V in c e nc e P ras ka . I n:
Ac ta hi s to ri c a e t mu se ol ogi c a U ni v er si ta ti s Si le s i a na e Opa vi en si s, 3 / 1 9 9 7. Opa va : Sl e zs k á
u ni v e rz i ta , 1 9 9 7, s . 1 5 4 - 1 6 2; PÍ S K OV Á, M i la d a . Vi nc e nc Pra se k a olo m ouc ké š ko lst ví . I n :
Pri mu m n ec es sa a ri u m j e v zd ělá ní a m ra v n o st . Ol o mou c : Sl ova n sk é g y m ná z i u m , 1 9 9 7, s.
9 7 - 1 0 0; a ta k é PÍ SK O V Á, M i la d a : K ja z yk o vě d n ý m bá dán í m Vi nc e nc e P ras ka. I n: S b or ní k
pra c í Fi lo z o fi c k o -p ří r od ov ěd ec k é fa k u l t y SU v Opa vě . Řa d a ja z yk o vě d ná D 3, O pa va :
Sle z sk á u ni ve r zi ta , 2 0 0 3 . s. 12 5 - 1 3 0 .
13
Z c el é řa d y č lá nk ů p o s ta v e n ýc h na ne pu bli k o va n ýc h P ra s k o v ýc h ru k o pi s ec h v y tk ně m e
d va : D OK O UP IL , L u mí r . V zta h Vi nc e nc e Pr as ka k br ně n sk ý m hist ori k ů m a Č aso pis u M atic e
m ora v ské . I n: Po c ta Ja nu Ja ná k o vi , př ed se d o v i M a ti c e m ora vsk é, p ro fe s oru M a sa r yk o v y
u ni v e rz i t y . Br n o: M a sa ryk o va u ni ve r zi ta , 2 0 0 2, s . 6 3 3 - 6 4 3; DO K OU PIL , L u mí r . S na hy
Vinc e nc e P ras ka o o rg a ni zac i vě de c ké prác e na M ora vě a ve Sle z sk u. In: S b or ní k pra c í
Fi lo z o fi c k é fa k u l t y Os t ra v sk é u n i v er zi t y 2 1 3 . L i t erá rn í v ěd a č . 5 . O s tra va : O s tra vs k á
u ni v e rz i ta , 2 0 0 4, s . 1 7 - 2 2.
14
GA W REC KI , Da n . Z dě ji n č e ské h o g y mná zi a v O pa vě . In : S t o le t č es k é h o g y m ná z i a
v O pa v ě, Opa va : G ym ná zi u m, 1 98 3 , s. 1 3 -3 7 .
15
Kr o m ě řa d y pra c í J . Kn a pí k ov é o M a ti c i o pa v sk é (na p o sl ed y m on og ra f i e M ati c e Opa v sk á :
Sp ole k, os ob n osti a ná ro dní sn ah y ve Sle zsk u 1 8 7 7 – 1 9 48 . O pa va : M a t i c e sl e z sk á , 2 0 0 7 ,
2 6 1 s .) má z hi s to ri ogr a fi c k éh o hl ed i sk a v elk ý vý z na m č lá n ek : KN A PÍ KO V Á, Ja r omí ra –
KN A PÍ K , Ji ří . „S pla ť m e d lu h Vi nc e nc i P r a sk ovi ! “ ( T zv . Pra sk o va a k c e Sl e z sk é h o
s tu d i j ní h o ú s ta v u v Opa vě 1 9 4 9 - 1 9 5 3 ). Sle z sk ý sb orn ík , 2 0 04 ( 1 0 2 ), s . 2 41 - 2 6 3 . Zd e je
p od r o bn ě p o p sá na č i n no s t a vý sl ed k y t z v. Pra sk o v y k o mi se , vč e t n ě d a lší c h bá d á ní . J so u zd e
ta k é jm e no vá n y d o su d n es pl n ěn é ú k o l y pr o p o z n á ní Pra sk o vy os o b no s ti a d í la .
16
Vě t ši nu č lá n k ů u vá d í FI C E K, Vi k t o r. O Vi nc e nc i Pr as ko vi ( 1 9 6 1) , s . 13 - 1 6. Da l ší l z e na jí t
ve fo nd u Pra s ek Vi nc en c v Z e ms k é m a rc hi vu v O pa v ě, k . 1 9 , i .č . 1 2 1 2, a k . 2 0, i .č . 1 2 1 3 a
1 2 1 5. Va šk ov y č lá nk y js ou i v j e h o os o b ní p o zů s ta l o s ti v Z A O, k . 21 9 .
10
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
i kolegové, 17 pro Olomoucké působení je shrnul Klement Králík pro Praskovu
komisi. 18
Literární vědec Viktor Ficek publikoval na začátku 60. let 20. století
nečíslovaný a torzovitý –přesto ohromující – bibliografický soupis Praskových
prací čítající něco přes 1000 prostých i seriálových položek.
Bibliografická práce na Praskově díle obnáší především revizi tohoto
Fickova soupisu, vydaného Krajským vydavatelstvím v Ostravě jako komunikát
Slezského ústavu v Opavě v roce 1961. Celkem dobře jsou zde vypsány ročníky
Opavského besedníku a Opavského týdeníku až po začátek 80. let 19. století,
poté kvantita výpisků klesá a ročníky nedostupné v opavských knihovnách
nejsou vypsány vůbec (např. 1880, 1889). Citelně chybí zejména mnoho
článků o českému gymnáziu z doby Praskova zdejšího působení. 19 Nápadná je
naprostá absence textů v olomouckých novinách z let 1869-1896, a také
později se objevuje v soupisu jen několik náhodně nebo z druhotných zdrojů
zjištěných příspěvků. Zcela chybí soupis Praskových článků v Novinách
těšínských.
17
BA R T OC H A, J o s ef . Ze stu de nt sk ýc h le t . I n : Vě s tní k obč a n sk é zá l o žn y v Ol o mou c i , č . 5,
1 9 2 7, s . 9 0 - 9 7; P a má tn ík č e s ké ho g y mná zi a v O pa vě . O pa va : vla s t. ná k l., 1 9 2 3 , 1 0 8 s. ;
Pa de sá t le t č e ské ho g y m nasi a v O pa vě 18 8 3 - 1 9 3 3, O pa va : Č esk é r eá l né gy mna si u m, 1 9 3 3,
1 8 8 s. ; Č E PEL Á K, Vá c l a v (r ed . ) . Pa m át ník M a tic e o pa vs ké 1 8 7 7 - 1 92 7 . O pa va : vl . ná k l .,
1 9 2 7, 2 2 0 s .
18
KR ÁL Í K , Kl e me n t. Vi nc enc Pra s ek ja k o pr o fe s o r v Ol o mo u c i . Sle zs ký s b orn ík , 1 9 5 0 ( 4 8 ),
s. 2 26 - 2 4 4 .
19
T y t o a d a lší i n d i c i e n á s ved ou k d o mn ě nc e , ž e Fi c k o va bi l bi og ra fi e b yla v p od s ta tě r.
1 9 6 1 pu bl i k o vá na v r o zp ra c o va né p od ob ě, v e k t e ré b yla za n ec há na na za č á tk u 5 0. l e t. Ji na k
je t ě žk o poc h o pi t eln é, j a k má l o č lá nk ů je zd e p re z en t o vá n o na př . z O p a vsk é h o t ýd en ní k u
z le t P ra s k o va pů s o be ní v O pa v ě 1 8 8 3 - 1 8 9 5 i z d o b y p oz d ě jš í .
11
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ
Předkládaná práce je vzhledem k dlouhé tradici bádání a bohaté literatuře
k tématu z větší části strukturovanou kompilací již známých faktů nebo jejich
rozšířenou interpretací. Nejdůležitější oddíly disertace, ve kterých přináší
původní a dosud nepublikované skutečnosti jsou vypsány v úvodu. K těmto
doplňme jako přínos této práce značný nárůst podchycené literární odezvy
na Praskovu práci, přestože tato díla v pasážích věnovaných Praskovi a jeho
dílu málokdy překročily mez stručného postřehu nebo zhodnocení.
Text této kvalifikační práce byl v životopisné partii rozvržen na oddíl
zabývající se rodinným zázemím a zaměstnáním Vincence Praska, za nímž
následuje vypsání veřejné (hlavně spolkové) činnosti a nakonec literární
činnosti v nejširším smyslu slova. Na závěr byla zařazena kapitola, mapující
vnímání Praskovy osoby za jeho života i po něm. Historiografické momenty,
které byly naznačeny v úvodním rozboru „zdrojů poznání“, jsou zde rozvedeny
a zasazeny do souvislostí.
Nejzásadnější posuny v poznání přinesly tyto archivní fondy: zlínská část
scelené pozůstalosti Vincence Praska v Zemském archivu v Opavě, osobní
pozůstalost Adolfa Emila Vaška a fond Slezského ústavu v Opavě tamtéž
(posledně uvedený fond dokumentuje i činnost tzv. Praskovy komise v letech
1949-1953).
V olomoucké
pobočce
Zemského
archivu
byla
získána
korespondence manželů Praskových s Františkem Snopkem a ve Státním
okresním archivu v Opavě dopisy Rudolfa a Marie Hillových. Cenné postřehy
k Praskovi jsem nalezl ve fondu Andělína Grobelného v Archivu města Ostravy
a v pozůstalosti Františka Slaměníka v Muzeu Komenského v Přerově.
Z Národního archivu v Praze vyzdvihněme agendu soukromého českého
gymnázia v Opavě ve fondu Ústřední matice školské a nepublikované memoáry
v pozůstalosti Františka Obrtela. Z Moravského zemského archivu přinesla
nejvíc nových podnětů a skutečností pozůstalost Františka Hrubého.
V určitých momentech historického vývoje Čechů na Moravě a ve Slezsku,
na kterých se Prasek aktivně podílel, se líčení událostí přirozeně rozbíhá
do výkladu dějin škol, spolků, země i státu a v příhodných okamžicích byly
charakterizovány také osoby spolupracovníků a kolegů.
12
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Některá z témat vypsaných v úvodu není možno pro neúměrnou délku
zpracování
vypsat
v disertaci
v celé
šíři,
proto
jsou
připravena
k časopiseckému publikování. Z vytyčených úkolů jsou to zejména první čtyři
témata, která přinášejí největší množství původních a nepublikovaných
poznatků a původních komentářů.
Největšího posunu v poznání Praskova života oproti předchozím badatelům
bylo dosaženo především plošnou excerpcí fondů periodik Ústřední knihovny
Slezského zemského muzea Opavě, Vědecké knihovny v Olomouci, knihovny
Archivu města Ostravy, Moravské zemské knihovny v Brně a Národní
knihovny v Praze. Díky tomu, že byly projity desítky ročníku a tisíce čísel
dobových periodických publikací, mohla být bibliografie Praskova díla
objemově ztrojnásobena oproti Fickovu soupisu (cca 3600 bibliografických
položek oproti cca 1100 v r. 1961). Autor také mohl takto obsahem nově
vytěženého materiálu obohatit výklad mnohých události, které jsou známy
z jiných zdrojů, o vlastní názor Praska coby přímého účastníka.
Díky bibliografickým soupisům moravskoslezských okresů byly autorem
dohledány některé Praskovy texty v severomoravských listech, hlavně z oblasti
Hané. 20 Většinou tyto články souvisí s obsahem Selského archivu nebo opakují
či rozvíjejí Praskovy úvahy známé z olomouckých a brněnských deníků.
Dodnes přesto nejsou zcela poznány některé Praskovy úvodníky a besedníky,
zejména
v brněnských
(zejména
v Moravské
orlici,
Hlasu
a
Lidových
novinách) a pražských periodikách (Politik/Union, Národní listy, Švanda
dudák). Také v neprojitých ročnících Našince, Pozoru, Komenského (vše
Olomouc) a Našeho Domova (Brno, Olomouc) nebo Slováckých Novin
(Uherské Hradiště) či České mládeži (Orlová) se mohou ojediněle vyskytnout
Praskovy příspěvky. Je nutno uznat, že i v tomto ohledu má předkládaná práce
také jisté mezery.
20
P ro je k t so u pi su r egi o n á lní c h č lá nk ů p o j ed n o t li v ýc h m ora v sk ýc h a sl e z sk ýc h ok r e se c h
rea li z o va n ý p od zá š ti t o u b rn ě nsk é a o lo m ou c k é věd ec k é k ni h ov n y při ne sl n ěk oli k s va zk ů
rů z n é ú r o vn ě z pra c ová n í . Za tí mc o na př . pr o Ol o mou c k o a Pr o s t ěj ov sk o js ou r egi s t ro vá ny
m no h é c e n né no vi no v é pří s pě vk y p ři pi so va né Pra sk o vi , bi bli og ra fi e pr o O s tra vu n e bo
ok r e s B ru n tá l b o hu žel c h y bí . Z T ě ší nsk a v y š el o k re s Ka r vi ná .
13
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
VÝBĚR Z LITERATURY A PRAMENŮ
Archivní prameny
Zemský archiv v Opavě
Gruda Antonín 1856-1899
Hauer Václav 1867-1942
Matice opavská v Opavě 1877-1951
Opavský týdenník, kuratorium a redakce, Opava 1879-1913
Prasek Vincenc (1789) 1856-1912 (1949)
Slezský ústav v Opavě 1948 – 1992, neuspořádáno
Vašek Adolf Emil 1834-1954
Zacpal Jan 1869-1888
Zemská školní rada slezská v Opavě 1869-1928
Zukal Josef (1870) 1872-1929
Státní okresní archiv v Opavě
Mendelovo gymnázium Opava 1883-1994
Hillovi Rudolf a Marie 1862-1932
Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc
Sbírka matrik bývalého Olomouckého kraje 1583-1949 (1950)
Snopek František (1668) 1863-1921
Státní okresní archiv v Olomouci
Bartocha Josef (1793) 1859-1927 (1967)
Slovanské gymnázium Olomouc I. 1867-1953 (1994)
Vyšší vychovávací a vzdělávací ústav sester dominikánek Řepčín 1892-1907
Archiv Vlastivědného muzea v Olomouci
Nakladatelství Romuald Promberger, Olomouc 1884-1949
Vlastenecký spolek musejní Olomouc 1883-1951
14
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Archiv města Ostravy
Grobelný Andělín, Doc. Dr. 1948-1988
Moravský zemský archiv v Brně
G 33 Bartoš František 1864-1906 (1927)
G 35 Brandl Vincenc 1856-1901
G 37 Bretholz Berthold 1885-1936
G 47 Kameníček František 1881-1929
G 57 Navrátil Bohumil 1870-1936
G 450 Hrubý František (1792) 1900-1943 (1988)
Slezské zemské muzeum v Opavě, Památník Petra Bezruče
60a Ficek Viktor 1900-1983
Národní archiv v Praze
Obrtel František 1915-1953
Ústřední matice školská 1880-1951
Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze, pobočka Staré Hrady
Hýsek Miloslav 1858-1957
Pastrnek František 1887-1928
Traub Hugo 1686-1940
Zíbrt Čeněk 1833-1957
Muzeum Komenského v Přerově, Oddělení dějin školství
Slaměník František 1845-1945
15
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Periodika
Athenaeum 9/1891-2
Besedy Selských listů 4/1912
Časopis Matice moravské 11/1879, 12/1880, 15/1891, 17/1893 – 20/1896,
22/1898, 24/1900 –29/1905
Časopis Moravského muzea zemského 11/1911, 12/1912
Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 14/1897
Český mentor 1/1874 – 6/1879
Český východ 33/1910, 34/1911
Hlas 58/1906, 60/1908
Hlasy z Hané 21/1902 – 26/1907
Hlasy z Pobečví 3/1900, 4/1901, 6/1903
Kalendář slezský 1/1897-4/1900, 6/1902-88/1904
Koleda 1/1876, 2/1877, 5/1880, 6/1881
Komenský 1/1873 – 10/1885, 12/1887, 26/1898-28/1900
Lidové noviny 5/1897, 9/1901, 13/1905
Literární listy 4/1883
Měšťanská škola 13/1911
Metoděj 5/1904
Moravská orlice 4/1866, 6/1868, 8/1870, 12/1874, 39/1901, 42/1904,
43/1905, 49/1911, (51/1913, 55/1917)
Moravský kraj 9/1907
Moravský národní kalendář 1/1879, 2/1880
Moravský Sever 1/1900-1901 – 4/1904-1905
Moravský venkov 3/1911, (5/1913)
Museum, Časopis bohoslovců českoslovanských 43/1909
Národ a škola 1/1880-3/1883
Národopisný sborník českoslovanský 6/1900
Našinec 1/1869 – 3/1871, 4/1872-7/1875, 13/1881-14/1882, 15/1883,
34/1898, 35/1899, 39/1903-43/1907
Noviny Těšínské 1/1894-1895 – 10/1903-1904, 14/1907-15/1908, 19/1912
Olmützer Zeitung 22/1896
Olomoucké noviny 2/1866 – 4/1868
Opavský besedník 1/1861, 3/1863 – 5/1865
Opavský týdeník 1/1870 – 36/1905, 38/1907, 40/1909 – 43/1912
16
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Ostravan – příloha Opavského týdeníku 1880 – 1883
Ostravice 1/1893
Ostravan 1/1902
Ostravský deník 5/1905
Ostravský obzor 7/1899 - 8/1900
Osvěta 12/1882, 16/1886 – 17/1887
Pokrok 12/1880
Politik 18/1879, 45/1906
Pozor (starý) 8/1879
Pozor (nový) 9/1902, 16/1909
Pozorovatel 9/1912
Program c. k. Slovanského gymnázia v Olomouci 2/1870, 5/1874 – 6/1875,
8/1877, 32/1901, 34/1903
Program českého gymnázia v Opavě 1/1884 – 12/1895
Rozhledy 9/1900
Rozvoj 1/1900
Sborník historický 4/1886
Selské listy (deník) 16/1898, 18/1900 – 27/1909, (31/1913)
Selské listy (týdeník) 1/1905 – 5/1909, 7/1911
Selský archiv 1/1902 – 8/1909(1913)
Slovácké noviny 17/1900, 25/1908 – 27/1910, 29/1912
Světozor 5/1871, 14/1880 – 17/1883
Světozor (nový) 1/1905
Školský věstník 1/1904
Troppauer Zeitung 99/1884 – 102/1887, 105/1890 – 108/1893
Učitelské listy 5/1871 – 8/1874
Union 4(49)/1910
Vesna 1/1882
Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro slovesnost a umění
10/1901, 12/1903
Věstník matice opavské (1/1878), 2/1892 – 7/1897,11/1903, 12/1904,
15/1907, 19/1911, (21/1913, 22/1914, 24/1918, 36/1931-příloha)
Zájmy Slovače 1/1906
Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Altherthum Schlesiens 39/1899
17
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Literatura
[OTÁHAL, A.] Prasek, Vincenc. In: Ottův slovník naučný, díl XX. Praha: Jan Otto, 1903,
s. 540-541.
100 let českého gymnázia v Opavě. Opava: Gymnázium, 1983, 100 s.
ADÁMEK, Karel. Z mých styků se Slezany. Časopis Matice moravské, 1911 (35), s. 148-154,
289-303, 393-401; 1912 (36), s. 30-54, 203-214, 316-334.
BARTOCHA, Josef. Ze studentských let. In: Věstník občanské záložny v Olomouci, č. 5, 1927,
s. 90-97.
BÍLÝ, František. V. Prasek. In: Almanach České akademie, roč. 24, Praha 1914, s. 119-132.
ČÁDA, František. Vincenc Prasek a právní historie. Slezský sborník, 1952 (50), s. 54-66.
ČEPELÁK, Václav (red.). Památník Matice opavské 1877-1927. Opava : vl. nákl., 1927, 220 s.
ČEPELÁK, Václav. Praskovy články v Programech opavského gymnasia. Věstník Matice
opavské, 1933 (38), s. 1-9.
ČERNOHORSKÝ, Karel. Splaťme dluh Vincenci Praskovi. Zprávy Slezského Studijního
ústavu, únor 1949, č. 5, s. 1-3.
DOKOUPIL, Lumír. K počátkům českého dějepisectví ve Slezsku (Opavský pobyt Vincence
Praska v letech 1883-1895). In: Wieki stare i nowe, T. 3. Katovice : Prace naukowe
Uniwersytetu Ślaskiego nr. 2125, 2003, s. 109-117.
DOKOUPIL, Lumír. Ke spolupráci Václava Hauera s Vincencem Praskem. In: Dějepis XXII :
sborník Katedry historie, Plzeň : Západočeská univerzita, 2006, s. 226-236.
DOKOUPIL, Lumír. Praskova Vlastivěda slezská. In: Pocta Evě Mrhačové (K životnímu
jubileu Doc. PhDr. Evy Mrhačové, CSc., děkanky Filozofické fakulty Ostravské univerzity).
Ostrava: Ostravská univerzita, 2006, s. 263-271.
DOKOUPIL, Lumír. Přínos Vincence Praska a Josefa Zukala, zakladatelů českého dějepisectví
ve Slezsku, ke studiu hospodářských a sociálních dějin. In: Sborník prací Filozofické fakulty
Ostravské univerzity 193, Literární věda č. 4, Ostrava : Repronis, 2000, s. 23-28.
DOKOUPIL, Lumír. Snahy Vincence Praska o organizaci vědecké práce na Moravě a ve Slezsku.
In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity 213. Literární věda č. 5. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2004, s. 17-22.
DOKOUPIL, Lumír. Vincenc Prasek 1843-1912. In: Historiografie Moravy a Slezska, sv. 2,
Olomouc : Univerzita Palackého, 2006, s. 21-38.
18
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
DOKOUPIL, Lumír. Vincenc Prasek a historická obec v českých zemích. In: Historik
zapomenutých dějin : sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi, Libri :
Praha, 2003, s. 44-53.
DOKOUPIL, Lumír. Vincenc Prasek a kulturní historie v českých zemích. In: Acta Universitatis
Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica, Historica 30, Olomouc : Univerzita
Palackého Olomouc, 2001, s. 101-106.
DOKOUPIL, Lumír. Vztah Vincence Praska k brněnským historikům a Časopisu Matice
moravské. In: Pocta Janu Janákovi, předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy
univerzity. Brno : Masarykova univerzita, 2002, s. 633-643.
DVOŘÁK, Jaromír a kol. (red.) Pocta slovanskému gymnasiu v Olomouci 1867-1967. Olomouc
: SVVŠ [střední všeobecně vzdělávací škola], 1967, 279 s.
FICEK, Viktor. Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu. Ostrava : Krajské
nakladatelství, 1964. 292 s.
FICEK, Viktor. O Vincenci Praskovi. Životopisný náčrt, bibliografie jeho prací. Komunikát
Slezského ústavu ČSAV, č. 19, Opava : Slezský ústav ČSAV, 1961. 62 s.
FICEK, Viktor. Z rodného kraje. Ostrava : Profil, 1977, 220 s.
FISCHER, Richard. České noviny a novináři v Olomouci 1848-1938. [I. díl, 1848 - 1918].
Olomouc : vlast. nákladem, 1938, 76 s.
FISCHER, Richard. České školství a Matice školská v Olomouci od r. 1872-1918 1. díl. Olomouc
: vlast. nákladem, 1937.
GAWRECKI, Dan a kol. Dějiny českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava : Slezská univerzita,
2003, 654 s.
GAWRECKI, Dan. K rozdílným pohledům české, polské a německé historiografie na národnostní
vývoj v rakouském Slezsku 1848-1918. In: Evropa mezi Německem a Ruskem. Sborník prací
k sedmdesátinám Jaroslava Valenty. Praha : Historický ústav AV ČR, 2000, s. 239-254.
GAWRECKI, Dan. Spolek Nordmark a německá politika. Slezský sborník, 1972 (70), s.1-16.
GREGOR, Alois. Práce Vincence Praska o místních jménech. Sborník vlastivědného muzea
v Olomouci , řada B – společenské vědy, 1959 (5), s. 65-73.
GREGOR, Alois. Práce Vincence Praska o pomístních jménech. Sborník Krajského
vlastivědného muzea v Olomouci, řada B – společenské vědy, 1956-1958 (4), s. 215-220.
GROBELNÝ, Andělín. K některým etapám národního hnutí ve Slezsku a na Ostravsku
v letech 1848 – 1918. Slezský sborník, 1965 (63), s. 452-470.
19
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
GROBELNÝ, Andělín. Slezsko v zápase za českou universitu na Moravě 1896 - 1914. Slezský
sborník, 1969 (67), s. 150-175.
GROBELNÝ, Andělín. Slezsko v období národních táborů v letech 1868-1871: Třídně politické a
kulturně jazykové zápasy českého a polského obyvatelstva v období zvýšených bojů o českoněmecké vyrovnání v rakousko-uherské monarchii. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1958.
240 s.
GROBELNÝ, Andělín. Školství a osvěta v období prvních národních táborů ve Slezsku 18681871. Slezský sborník, 1960 (58), s. 494-516.
HANZAL, Jiří. Ke korespondenci Vincence Praska s pražskými historiky. Slezský sborník,
1978 (76), s. 63-68.
HANZAL, Jiří. Pozůstalost Vincence Praska (1131) 1838-1943. Brno: SOkA Zlín
(Gottwaldov), 1977, 44 s.
HAUER, Václav. Josef Zukal. Věstník Matice opavské, 1930 (35), č. 1., s. 10-24.
HAUER, Václav. Opavský Týdenník a dopisy Praskovy. Věstník Matice opavské, 1931 (36),
s. 26-36, 49-73, 100-121.
HAUER, Václav. Spolupráce Vincence Praska a Josefa Zukala. Věstník Matice opavské, 1932
(37), s. 113-124.
HAUER, Václav. Vincenc Prasek. Věstník Matice opavské, 1913 (21), s. 1-15.
HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek úvodní,
Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848. Ostrava :
Profil, 1967, 464 s.
HOSÁK, Ladislav. Praskův pokus o historicko-topografický slovník Moravy. Slezský sborník,
1950 (48), s. 67-73.
HÝSEK, Miroslav. Literární Morava v letech 1849-1885. Moravská Ostrava 1911, s. 198-204.
KINCEL, Ryszard. Listy Augustyna Weltzla do Vincenca Praska 1875-1897. Racibórz 1999,
261 s.
KNAPÍKOVÁ Jaromíra. Václav Hauer 1867 - 1942. Opava : ZA, 2002, 74 s.
KNAPÍKOVÁ, Jaromíra – KNAPÍK, Jiří. „Splaťme dluh Vincenci Praskovi!“ (Tzv. Praskova
akce Slezského studijního ústavu v Opavě 1949-1953). Slezský sborník, 2004 (102), s. 241263.
KNAPÍKOVÁ, Jaromíra. Matice Opavská : Spolek, osobnosti a národní snahy ve Slezsku 1877 –
1948. Opava : Matice slezská, 2007, 261 s.
20
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
KNAPÍKOVÁ, Jaromíra. Matice opavská a počátky archivnictví ve Slezsku, In: 100 let
Zemského archivu v Opavě, Opava 2002, s. 6-12.
KNAPÍKOVÁ, Jaromíra. Vincenc Prasek (1789) 1856 – 1912 (1949). Opava: ZA, 2001, 157 s.
KRÁLÍK, Klement. Vincenc Prasek jako profesor v Olomouci. Slezský sborník, 1950 (48),
s. 226-244.
KRAMNÁ, Jaromíra. Jan Zacpal 1869-1888. Opava: ZA, 2005. 11 s.
KRAVAR, Zdeněk. Dopisy Vincence Praska Augustinu Weltzlovi. Opava 2002, 95 s.
KUDĚLKA, Milan. Korespondence Vincence Praska s Poláky. Slezský sborník, 1951 (49),
s. 530-547.
KÜHNDEL, Jan. Praskův plán vydávat Měšťanský archiv. Slezský sborník, 1954 (52), s. 542544.
KUTNAR, František. Praskův zájem o dějiny lidu. Slezský sborník, 1950 (48), s. 217-226.
MELZER, Miloš. Matice opavská a Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. Časopis
Slezského muzea, série B – vědy historické, 1985 (34), s. 201-211.
NEJEDLÁ, Oldřiška. České matiční gymnázium v Opavě v dopisech Vincence Praska
Františku Ladislavovi Riegrovi. Časopis Slezského muzea - řada B, 1977 (26), s. 76-91.
NEJEDLÁ, Oldřiška. Jan Zacpal. Život a činnost slezského novináře. Ostrava: Profil, 1969. 79
s.
NEJEDLÁ, Oldřiška. Korespondence Vincence Praska. Zprávy Slezského ústavu ČSAV, 1963,
č. 128-A, s. 1-6.
NOVÁK, Ludvík. Rodové kořeny Vincence Praska. Těšínsko, 1964 (13-14), s. 11-18.
PADESÁT let českého gymnasia v Opavě 1883-1933, Opava : České reálné gymnasium, 1933,
188 s.
PAMÁTNÍK českého gymnázia v Opavě. Opava : vlast. nákl., 1923, 108 s.
PEŘICH, Leopold. Rodové kořeny Vincence Praska. Slezský sborník, 1953 (51), s. 48-54.
PÍSKOVÁ, Milada – STRATIL, Václav. Živé tradice 1883-1983 : k 100. výročí založení
1. českého muzea v Olomouci. Olomouc : Krajské vlastivědné muzeum, 1983, 103 s.
PÍSKOVÁ, Milada. Ke spolupráci Vincence Praska a Františka Slámy. In: Opava, sborník
k dějinám města I. Opava 1998, s. 103-108.
PÍSKOVÁ, Milada. Napajedelská léta Vincence Praska. In: Acta historica et museologica
Universitatis Silesianae Opaviensis, sv. 3. Opava: Slezská univerzita, 1997, s. 154-162.
PÍSKOVÁ, Milada. Paměti Vincence Praska. Opava : Matice slezská, 2006, 173 s.
21
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
PÍSKOVÁ, Milada. Vincenc Prasek a olomoucké školství. In: Primum necessaarium je vzdělání
a mravnost. Olomouc: Slovanské gymnázium, 1997, s. 97-100.
PÍSKOVÁ, Milada: K jazykovědným bádáním Vincence Praska. In: Sborník prací Filozofickopřírodovědecké fakulty SU v Opavě. Řada jazykovědná D3, Opava: Slezská univerzita,
2003. s. 125-130.
PRASEK, Vincenc. Půlstoletí kulturních našich snah pro Slezsko. Věstník matice opavské,
1931 (36), příloha.
PRAŽÁK, František. Vincenc Prasek. Časopis Matice moravské, 1913 (37), s. 357-372.
RUSINSKÝ, Milan. Kapitolky ze Slezska : Studie z kulturní minulosti. Moravská Ostrava :
Svět, 1946, 97 s.
RYPÁČEK, František Jaroslav. Zakladatel a vydavatel „Selského archivu“ školní rada Vincenc
Prasek †. Selský archiv, /1909-/1913 (8), č. 4, s. 157-163.
SÍMĚ hořčičné: Památník osmdesáti let Slovanského gymnasia v Olomouci : 1867-1947.
(Redakce: Rostislav BARTOCHA, Jan CEKL, Adolf KUBIS, Václav NEŠPOR) Olomouc
: Obec přátel Slovanského gymnasia, 1947, 250 s.
SLÁMA, František. Vlastenecké putování po Slezsku. Praha : Jan Otta, b. d. (1885), 584 s.
SLAVÍK, Bedřich. K olomouckým počátkům Vlastivědy moravské. Vlastivědný věstník
moravský, 1981 (33), s. 25-38.
SVOBODA, Jiří - MYŠKA, Milan. Prasek, Vincenc. Biografický slovník Slezska a severní
Moravy : Sešit 2. Ostrava-Opava 1994, s. 94-95.
TRAUB, Hugo. Dějiny Matice moravské. Časopis Matice moravské, 1910 (34), s. 197-229,
313-341; 1911 (35), s. 60-102, 154-192.
VAŠEK, Adolf Emil. Vlastenecké museum v Olomouci a Museum Matice opavské v Opavě
(K letošnímu 40. výročí založení Vlast. musea v Olomouci). Moravskoslezský deník, 1923
(6), č. 273 z 6. 10. a č. 276 z 9. 10.
VAŠEK, Adolf Emil. Z korespondence slezských buditelů, hlavně o začátek Opavského
týdeníku (1868-1872). Věstník Matice opavské, 1913 (21), s. 52-57.
VLASTIVĚDNÝ sborník slezský I. – II. Opava : Ústřední spolek českého učitelstva ve Slezsku,
1925-1926. red. Antonín LHOTSKÝ, 318 a 455 s.
VYHLÍDAL, Jan. Naše Slezsko. Praha : vlast. nákladem, 1901 a 1903, 132 a 340 s.
VYHLÍDAL, Jan. Vlastenecké vzpomínky slezské. Brno : Dědictví sv. Cyrilla a Metoděje, 1935,
283 s.
Z DĚJIN Matice opavské. Slezský sborník 1947-1948 (45-46), příloha roč. 46 (1948), s. 1-48.
22
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
RESUMÉ
English
Vincenc Prasek
(born 9th April 1843 in Milostovice u Opavy – died 31st December 1912 in Napajedla)
- a classical philologist and Slavist; Silesian historian, awakener and journalist; published in the
field of regional history and Czech language.
Vincenc Prasek is undoubtedly one of the most important figures of Northern Moravia
and Silesia of his time. And yet, no attempt has been made to create his overall and detailed
biography over the last few decades.
Vincenc Prasek first studied at German grammar school between 1855 – 1863, then he
graduated at universities in Wien and Wroclaw in the field of classical and Slavic languages.
In 1868 he was appointed at a new Czech grammar school in Olomouc where he immediately
launched the stenography lessons; in 1870 – 1871 he was a teacher in Chrudim and Tábor
in Bohemia. Afterwards he returned to Olomouc where he was chosen a member of the first
committee of the Educational Foundation (Matice školská); participated in “language
perfectioning” by his articles and reviews in magazine Komenský, especially by his work called
“Brus příspěvečkem ke skladbě srovnávací (1874)”; he founded the Opava Foundation (Matice
opavská) where he criticized its programme, tried to persuade the committee to publish the
national-geographic documents and to build the Czech grammar school in Opava. In this time
Prasek emphasized the need for more Czech secondary schools in Moravia and in Silesia and
as an acting secretary of the Olomouc Foundation (Matice olomoucká) he helped to found
industrial continuative school and became its first administrator. He also founded the first
Czech museum in Moravia – today´s National-geographic museum in Olomouc (Vlastivědné
muzeum).
At this time he was chosen a director of a private grammar school in Opava and as the
newly founded Czech grammar school was being attacked by the German nationalistic
politicians and their magazines, Prasek tried to win at least one impartial magazine, official
Troppauer Zeitung; he also began to publish national-geographical articles there, called
Contributions to the History of Opava and Silesia (Beiträge zur Geschichte Troppaus und
23
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Schlesiens) – these contributions together with his many articles in Troppauer Zeitung and the
almanac of Czech grammar school became the preparatory studies for Prasek´s most
voluminous work – four-part Nation and geography of Silesia (Vlastivěda slezská, 1888 –
1894).
Prasek wished the Opava Foundation (Matice opavská) returned to its original educational
task; as its chairman he helped to restore publishing of Opava Foundation Bulletin (Věstník
Matice opavské). The second edition of the bulletin was published in 1892 and a magazine
called Silesian Collection (Slezský sborník) is still published.
After his return to Olomouc, he was appointed a high commissioner of the industrial
continuative school and a chairman of educational committee of this institution as well as of
the mercantile continuative school. In 1902 he founded a magazine Rural archive, a magazine
for common and cultural history of the peasant class mainly in Moravia and Silesia (Selský
archiv, časopis pro obecné a kulturní dějiny selského stavu hlavně moravského a slezského)
and was its editor until 1902, when the publishing of the magazine was ended. At the end of
his life he worked hard on his unfinished topographical dictionary of Moravia, including
Opava region.
This dissertation is, due to the long lasting tradition of research and rich literature to the
topic, mostly a structured compilation of the already known facts or their enlarged
interpretation. The biography has several parts, one of them is dealing with the family
background and Vincenc Prasek´s working experience, which is followed by his public (mainly
the federative) activities and it is followed by his literal activity in the broad sense of the word.
A chapter describing Prasek´s personality during his life and after his death is included at
the end of this work. Historiographical moments that where suggested in the introductory
analysis of “sources of knowledge” are here developed and implanted to the contexts.
The most important shift in the understanding of Prasek´s life, compared with the previous
researchers, was reached mainly due to the broad excerption of periodical funds of Central
library of Silesian regional museum in Opava, Scientific library in Olomouc, library of the
Municipal archive in Ostrava, Moravian regional library in Brno and the National library in
Prague. The dozens of volumes and thousands of period publications were examined and thus
the original register by Viktor Ficek from 1961 was extended three times (approximately 3600
bibliographical items to the approx. 1100 in 1961). The content of such newly gained material
enabled the author to enrich several events, which are known from other sources, of the
Prasek´s own opinion as a direct participant.
(Translated by Jitka Vlčková)
24
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Polski
Vincenc Prasek
(ur. 9.4.1843 w Milostovicach koło Opawy – zm. 31.12.1912 w Napajedlach)
- filolog klasyczny i slawista; historyk śląski, budziciel (działacz czeskiego Odrodzenia
Narodowego w XIXw.) i dziennikarz; publikował w tematyce historii regionalnej i języka
czeskiego
Vincenc Prasek jest słusznie uważany za jedną z najważniejszych osobistości północnych
Moraw i Śląska swego okresu. Za największy dług jego osobie już od kilku dekad uważa się
brak opracowania jego pełnego i szczegółowego życiorysu.
W latach 1855-1863 uczył się w liceum niemieckim w Opawie. Następnie ukończył studia
uniwersyteckie w Wiedniu i Wrocławiu w zakresie językoznawstwa klasycznego i
słowiańskiego. W roku 1868 został powołany do nowego czeskiego liceum w Ołomuńcu, gdzie
od początku wprowadził nauczanie czeskiej stenografii; w latach 1870 – 1871 był
nauczycielem w Chrudimi i w Taborze, po czym powrócił do Ołomuńca, gdzie został wybrany
do pierwszego komitetu Macierzy Szkolnej (Matice školská). Udzielał się w ołomunieckim
puryzmu językowym („brusičství”) poprzez swoje artykuły i recenzje w czasopiśmie
„Komenský“ – a przede wszystkim poprzez swoje dzieło Brus příspěvečkem ke skladbě
srovnávací (1874); w latach 1876 – 1877 zakładał stowarzyszenie „Macierz Opawska“ (Matice
opavská), któremu wyznaczył program wydawania czeskich publikacji narodowych, oraz starał
się o założenie czeskiego liceum w Opawie; w tym okresie Prasek wskazywał na potrzebę
powstawania kolejnych czeskich szkół średnich na Morawach i Śląsku, a jako sekretarz
Macierzy Ołomunieckej (Matice olomoucká) zadbał o to, by utworzono dokształcającą szkołę
przemysłową i został jej pierwszym administratorem. W roku 1883 założył pierwsze czeskie
muzeum na Morawach – dzisiejsze Vlastivědné muzeum w Ołomuńcu. W tym czasie został
również wybrany na stanowisko dyrektora prywatnego liceum w Opawie. Z racji tego, że
szkoła była atakowana przez niemieckich polityków nacjonalistycznych i ich czasopisma,
Prasek starał się dla przeciwwagi pozyskać na swoją stronę przynajmniej jeden niestronniczy
tytuł - urzędowy Troppauer Zeitung. Tamteż zaczął publikować czeskie artykuły Beiträge zur
Geschichte Troppaus und Schlesien, które razem z wieloletnią publicystyką w Tygodniku
opawskim i rocznikami liceum czeskiego stały się znaczącymi studiami przygotowującymi do
największego dzieła Praska – czterotomowej Vlastivědy slezské (1888-1894). Prasek usiłował,
25
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
by Macierz Opawska powróciła do pierwotnego zadania oświatowego; jako przewodniczący
stowarzyszenia wymógł, aby zostało wznowione wydawanie publikacji Věstník Matice Opavské.
Drugi numer pod jego redakcją wyszedł w roku 1892, a czasopismo pod tytułem Slezský
sborník jest wydawane do dzisiaj. Po powrocie do Ołomuńca Prasek został nominowany
komisarzem rządowym do spraw dokształcającej szkoły przemysłowej i starostą jej komitetu
szkolnego, jak również starostą komitetu szkolnego dokształcającej szkoły kupieckiej. W roku
1902 założył Selský archiv, časopis pro obecné a kulturní dějiny selského stavu hlavně
moravského a slezského, który prowadził aż do roku 1909; pod koniec życia pracował nad
nieskończonym słownikiem topograficznym Moraw i Opawy.
Niniejsza praca, ze względu na dotychczasowe wieloletnie badania i bogatą literaturę w tym
temacie, jest w dużej mierze strukturalizowaną kompilacją znanych już faktów lub ich
rozszerzoną interpretacją. Życiorys jest podzielony na część dotyczącą sytuacji rodzinnej
i zatrudnienia Vincenca Paska, po niej następuje wypis z działalności publicznej (głównie
stowarzyszeniowej) i w końcu aktywności literackiej w szerokim znaczeniu. Na końcu został
umieszczony rozdział badający odbiór osoby Praska w czasie jego życia i po śmierci. Momenty
historiograficzne, wspomniane w analizie wstępnej „źródeł badawczych“, są tutaj rozproszone
i umieszczone w kontekście.
Krok milowy w poznaniu dzieła Praska został osiągnięty przede wszystkim dzięki badaniu
zasobów periodyków Ústřední knihovny Slezského zemského muzea w Opawie, Vědecké
knihovny w Ołomuńcu, knihovny Archivu města Ostravy, Moravské zemské knihovny w Brnie a
Národní knihovny w Pradze. Dzięki temu, że zbadano dziesiątki roczników i tysiące wydań
publikacji periodycznych z tamtego okresu, bibliografia Praska mogła być trzykrotnie
powiększona w porównaniu ze spisem Viktora Ficka z 1961 r. (około 3600 pozycji
bibliograficznych w porównaniu do ok 1100 w 1961 r.) Autor mógł także zawartością
zdobytego materiału wzbogacić wiele wydarzeń znanych z innych źródeł o komentarz samego
Praska jako bezpośredniego świadka.
(Przetłumać. Karolina Mierzwa)
26
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Přehled autorem publikovaných prací
Novogotické úpravy kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem
a Jednota pro jeho přestavbu. Ročenka Státního okresního archivu v Trutnově
2001-2002, Trutnov 2004, s. 224-232.
Šporkovský badatel a sběratel JUDr. Ernst Back (1876 – 1943). Východočeský
sborník historický 11, Pardubice 2002, s. 209-246.
Osobnost Františka Adámka (16. 10. 1907 – 8. 11. 1989). Pravěk – Nová řada,
11, Brno 2002, s. 444-448.
Původci fondů hospitální knihovny v Kuksu.
In:
Sborník
z 13.
ročníku
konference „Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech,
Moravy a Slezska“ – Lidé okolo knih (autor – tvůrce – recipient), Brno –
Olomouc 2005, s. 19-27; (společně s Ladislavem SVATOŠEM)
Vliv filozofie Františka Mareše na literárněvědný spor o pravost tzv. Rukopisů
královédvorského a zelenohorského ve 20. století. In: Slavica Szegediensia,
Szeged 2005, s. 181-188.
Osobnost a dílo Antonína Konstantina Vitáka (1835-1906). In: Sborníček.
Příspěvky Muzea Sborníček: Příspěvky Muzea Podkrkonoší 4, Trutnov 2005, s.
118-123.
Historik Podkrkonoší Rudolf Mathias Wlaschek (nar. 1915). In: Sborníček.
Příspěvky Muzea Podkrkonoší 4, Trutnov 2005, s. 124-130.
K historii pivovarství na Královédvorsku v 19. a 20. století. In: Sborník
příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa. Trutnov : Město Trutnov, Státní
okresní archiv a Muzeum Podkrkonoší, 2006, s. 123-132.
Nekonvenční jazykovědec Julius Enders aneb "Důkazy z mlčení nic neplatí".
Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy č. 2, 2006, s. 26-28.
Jan Kropáček a Klub českých turistů. In: Královédvorsko. Sborník pro dějiny
regionu, č. 2, 2007, s. 66-70.
27
Ji ří Ší l : Vi nc e nc P ra s ek – a u to re f erá t d ok t o rsk é d i s er ta c e
Příspěvky týkající se Královédvorska v ročenkách trutnovského archivu a muzea.
In: Královédvorsko. Sborník pro dějiny regionu, č. 2, 2007, s. 74-76.
Soupis
diplomových
prací
týkajících
se
Královédvorska
a Podkrkonoší
obhájených na českých univerzitách. In: Královédvorsko. Sborník pro dějiny
regionu, č. 2, 2007, s. 77-82.
Přínos Tomáše Halíka a Jana Kropáčka k popularizaci dějin a památek
Královédvorska. In:
Krkonoše-Podkrkonoší, suplementum
„Historiografie
Trutnovska“, Trutnov 2008, s. 147-155.
Opavští Němci v úloze „druhé zemské vlády“ – kauza českého matičního
gymnázia. In: Opava : Sborník k dějinám města 7 – Město a země, v tisku, 10
s. rkp.
28

Podobné dokumenty

8. výměna tepla, vodní páry a co2 mezi rostlinou a okolím.

8. výměna tepla, vodní páry a co2 mezi rostlinou a okolím. Chceme-li určit, jak daleko postoupí molekuly difuzí v čase t, je vhodné si zvolit pro porovnávání v různých časech vzdálenost, v níž koncentrace molekul dosáhla podílu 1/e (tj. 37 %) koncentrace, ...

Více

3 - Slezské zemské muzeum

3 - Slezské zemské muzeum prezentoval na faru osoby stejné náboženské orientace. Do konce 15. století se připomíná již pouze jeden sudický farář, a to koncem 80. let jistý Jurga („...Jurgu ffararzem Sudiczsky/m/...“). Ten m...

Více

Pokročilé metody vědecké práce

Pokročilé metody vědecké práce Příloha A – Etika vědecké práce ............................................................................. 149 Příloha B – Jak psát odborné vědecké články...........................................

Více

Výroční zpráva za rok 2007

Výroční zpráva za rok 2007 Program KOMPAS byl vytvořen proto, aby nabídl širší skupině znevýhodněných dětí a mládeži hodnotné trávení volného času takovou formou, která je osloví, a zároveň podpořil rozvoj jejich sociálních ...

Více

200 LET TRADIC NAPOLEONSKÝCH BITEV 1813 NA

200 LET TRADIC NAPOLEONSKÝCH BITEV 1813 NA historie v bývalém režimu a měl přátele po celé Evropě. Po jeho smrti odkoupil část

Více

Katalog, 8 s. | Catalogue, 8 p.

Katalog, 8 s. | Catalogue, 8 p. tomto ostrově a vím, že výběr autorů nemohl být vůbec jednoduchý. Grafiků, kteří na mezinárodní úrovni plakáty vytvářejí, je mnohonásobně více než 20. V zemi, která má 22 milionů obyvatel a kde se ...

Více