Naše Jaro 2007 a - Češka osnovna škola JA Komenskog Daruvar

Naše Jaro 2007 a - Češka osnovna škola JA Komenskog Daruvar

Slovo úvodem…
Milí čtenáři,
rok běží za rokem a už tu máme XXIX.
ročník Našeho jara, školního časopisu, který vznikl v
70. letech minulého století z bohaté literární tvorby
žáků naší školy. Několik desítek let v Našem jaru
prezentují žáci naší školy své novinářské a literární
umění veřejnosti a zároveň informují, co se během
školního roku ve škole děje, jaké činnosti probíhají,
jakých úspěchů jsme dosáhli, s kterými problémy se
potýkáme. Naše jaro je důkazem bohaté tvořivosti
žáků a učitelů, zrcadlem literární, novinářské a
výtvarné dovednosti.
Rok 2007 je jubilejním rokem rokem 85.
výročí působení naší školy.
S jakou láskou a zodpovědností vůči
budoucnosti české menšiny zakládali naší předkové, členové České besedy Daruvar, Českou základní
školu Jana Amose Komenského, první českou školu v Chorvatsku. Kolik generací žáků denně otvíralo
dveře naší školy, sedávalo do lavic, utíralo tabule, kolik generací… Kolik žáků se naučilo číst, psát a
počítat, kreslit a malovat, měřit, zkoumat, hrát, zpívat, tančit, recitovat, kolik žáků… Kolik budoucích
odborníků různých oborů prošlo touto školou, odnášejíc si do života získané vědomosti, vzácné
vzpomínky na svá školní léta, na své přísné neb usměvavé, ale dobromyslné učitele, na rozbitá kolena, na
krásné výlety, skopičiny, na krásné programy, na své spolužáky, na chvíle prožité v příjemném pracovním
ovzduší české školy. Čas běží, generace žáků se střídají, vzpomínky, krásné vzpomínky na školní léta,
zůstávají.
Během 85letého působení ve škole je zpracováno spousta projektů, významných v rozvoji českého
školství, české menšiny a chorvatské společnosti vůbec. Díky velké snaze a obětavosti učitelů, všech
zaměstnanců školy, blízké spolupráci s rodiči a menšinovými institucemi škola po celou dobu patřila k
symbolům české menšiny v Chorvatsku.
Co popřát naší škole do dalších let?
Snad aby nadále vzkvétala, aby do ní děti rády chodily, aby nabízela žákům zajímavé projekty, aby
měla vždy celou řadu obětavých a optimistických učitelů, aby byla stále duchem mladá a vědychtivá.
Do nového školního roku hodně pracovního elánu, štěstí a radosti přeje
Vaše ředitelka
časopis České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru
Vydavatel: ČZŠ J.A.Komenského
Za vydavatele: Leonora Janotová
Odpovědná redaktorka: Marie Válková, prof., Redakce žáků: Matea Klubičková, Tesa Lipovská,
Klára Janotová, Ivana Válková, Ines Dmejchalová, Redaktorka literárních prací: Světluška
Prokopićová, Výtvarná redaktorka: Mira Borošová, Lektorování českých textů: Jitka Staňová
Brdarová, prof., Lektorování chorvatských textů: Svjetlana Pernarová, prof.,
Fotografie: Foto-archív novinářské skupiny, Mira Barberićová, prof. a archív Jednoty,
Výtvarné práce na vnitřní a prostřední stránce: Dominik Milde, 1.tř
Výtvarná práce na titulní stránce: Ivana Burešová, 8.a
Grafická úprava a výtisk: Grafodar d.o.o., Náklad: 300 kusů
Adresa redakce: Masarykova 5, Tel./fax.: 043/331-475 e-mail: [email protected]
3
VŠE ZAČÍNÁ V PRVNÍ TŘÍDĚ
Martina
Moja baka
Moja baka se zove Mirjana. Ima
crvenkastu i kovrčavu kosu. Ima smeđe
oči. Maja baka je sašila tri iste suknje. Prvu
meni,drugu Sunčici i treću Pauli. Ja jako
puno volim svoju baku.
Doris
Silvia
Můj pejsek
Můj pejsek se jmenuje Maza. Je ještě
malé štěně. Je černý a hnědý. Hraji si s ním s
míčem. Je hodný, ale rád kouše. Jí polívku,
chleba, pije mlíčko a ohryzává kosti. Spí na
seně.
Josip
4
MLADÉ AUTORKY
EZOP
DVA MIŠA
Kako je nastala slikovnica
Kada nam je učiteljica na satu pročitala basnu „ Dva miša“ poželjeli
smo napraviti slikovnicu. Najprije smo napravili plan. Odredili smo kako
će izgledati svaka stranica. Podijelili smo zadatke: netko je osmislio crteže,
netko je smišljao tekst. Tekst smo napisali na našem, razrednom računalu i
na kraju izrezivali sličice iz kolaž papira. Sve smo slagali na stranice naše
slikovnice i zalijepili. Na zadnju smo stranicu napisali imena svih koji su s
radošću stvarali ovu slikovnicu. Ponijela sam knjižicu kući i uvezala je. Svi
smo veoma ponosni na svoju slikovnicu.
Sanja Veltruski,4.r.
Lipovec
POLJSKI MIŠ BIRBIŠ
MARLJIVO JE SKUPLJAO
ZRNCA ŽITA ZA ZIMNICU.
U POLJE JE DOŠAO NJEGOV
BRATIĆ CIJULINDO KOJI ŽIVI U
GRADU.
Mladá spisovatelka
Ema Šimalová má
pouze 8 let. Chodí do první
třídy a už se stala spisovatelkou. Učitelka jim řekla,
že můžou napsat knížku pro
malou knihovnu v jejich
třídě. Ema se rozhodla, že
knihu napíše. Knížka má
sedm stránek a jmenuje se
U potrazi za sirom. Nikdo jí
nepomáhal při psaní a přece se jí to podařilo. Ema mi řekla, že se snažila o
to, aby se tato knížka líbila i jejím spolužákům. Ale, není z prvňáků jenom
Ema spisovatelka. I ostatní prvňáčci mají zájem o spisovatelství a jestli jste
nevěděli, společně napsali a ilustrovali svou vlastní encyklopedii.
BIRBIŠ JE CIJULINDI PONUDIO
POGAČU OD RAŽI I SVJEŽU VODU
S IZVORA.
DRUGI DAN SU ZAJEDNO
PJEVAJUĆI POŠLI U GRAD.
Klára Janotová, 5.tř.
USRED GOZBE I SLAVLJA U
STANU POJAVILA SE OGROMNA
MAČKA. BIRBIŠ SE UPLAŠIO I
POBJEGAO.
BIRBIŠ JE SHVATIO DA JE BOLJE
POŠTENO RADITI I ŽIVJETI U
MIRU.
NÁŠe PRVNÍ vystoupení
Sanja, Vanja, Matea, Iris
Lipovec
5
TERENNÍ VÝUKA
Mimotřídní výuka v Záhřebu
Dne 9. února 2007 jsme my, žáci 7. třídy ČZŠ
J. A. Komenského, jeli na mimotřídní výuku do
Záhřebu.
Cesta trvala více než dvě hodiny a do Záhřebu
jsme přijeli kolem 10 hodiny. Nejdříve jsme s paní
učitelkou Mírou Borošovou navštívili katedrálu. Je
krásně upravená z vnitřní a venkovní strany, má
hodně barevných vitrajů a několik oltářů. Lidé se tam
modlili. Po prohlídce katedrály jsme sestoupili na
náměstí Bána Josipa Jelačiće. Prohlédli jsme si sochu
bána a vyfotili se u ní. Zastavili jsme se také u plánu
města Záhřeb a zorientovali se. V 11 hodin jsme už
byli v McDonaldsu na obědě. Hamburgr mi moc
nechutnal.
Ve 12 hodin jsme se vydali do Muzea pro
umění a řemeslo. Cestou jsme se zastavili u „Zdence
života“ známého chorvatského umělce Ivana
Meštroviće, který se nachází před budovou
Chorvatského národního divadla. V Muzeu pro
umění a řemeslo jsme si prohlédli zajímavou výstavu
o Leonardovi da Vinci. Viděli jsme hodně jeho
vynálezů a nákresů. Bylo to velice zajímavé a poučné.
Také jsme si tam prohlédli výstavu nábytků z 19.
století.
O půl šesté jsme vyjeli ze Záhřebu . Cestou
domů jsme se dívali na film. Do Daruvaru jsme přijeli
kolem osmé hodiny večer plni dojmů.
Tea Pilátová, 7.tř
O mimotřídní výuce
Naše výuka pokračovala v Technickém
muzeu. Nejdříve jsme navštívili planetárium. Dívali
jsme se na hvězdy, planety a vesmírné jevy. Podívali
jsme se také na různé zdroje energie. Potom jsme
sestoupili do dolu a seznámili se s horníkem Perou.
Navštívili jsme také část muzea, v které jsou
vystavené různé dopravní prostředky letadla, vlaky,
lodě, auta aj.
Vrátili jsme se na náměstí a dostali chvilku
volna pro vlastní prohlídku centra města. Zašli jsme
si do několika obchodů.
6
Mimotřídní výuky jsou velice zajímavé, moc
toho se můžeme naučit zajímavým způsobem. Názor
žáků na tento typ výuky je vždy velmi kladný a měla
by se praktikovat vícekrát v jednom školním roce.
Ještě zajímavější by byla mimotřídní výuka
trvající více dnů, aby to nebylo nacpané do jednoho
dne. Žáci by měli více volného času a mohli by se více
samostatně procházet prostředím, ve kterém se výuka
koná a zároveň se naučit lépe orientovat.
Možná by bylo dobré, kdyby se mimotřídní
výuky zúčastnilo více tříd najednou, možná i z
různých škol. Mohla by se také navštívit škola v
městě, v kterém se výuka koná. Mohli bychom se
tímto způsobem seznámit s žáky stejného věku jako
my. Popovídat si a pobavit se s nimi.
Možná, že se jednou někdo zamyslí nad mými
návrhy, přála bych si to.
Tanja Daňková, 7.tř
TERENNÍ VÝUKA
Na terénní výuce v Daruvaru
Žáci z obvodních škol z Lipovce a Horního Daruvaru
přijeli 25.dubna 2007 do Daruvaru na terénní vyuku.
Návštivili jsme Jednotu, kde jsme se dozvěděli, jak
nastávají Dětský koutek a
Jednota. Prohlédli jsme si
autobusové a železniční
nádraží a všímali jsme si
rozdílů mezi nimi. Šli jsme se
podívat, co se prodává na naší
tržnici. Koupili jsme si krásné
sazečky květin pro naši
školu. V lázeňském
parku jsme si dali
svačinu. Po svačině
jsme si hráli v parku. U
Jezera jsme si prohlédli
stavbu bazénu. Po
chutné zmrzlině v cukrárně jsme shlédli divadelní
přestavení v Českém domě. Byl to pro mne nezapomenutelný den.
Tamara Horáková, 3.tř.
Horní Daruvar
Terenska nastava
Učenici trećeg i četvrtog razreda Češke osnovne škole Jana Amosa
Komenskoga iz Daruvara išli su 28. veljače 2007. na terensku nastavu .
U osam sati krenuli su autobusom u Ivanovo Selo. Najprije su
posjetili Muzej i vidjeli razne predmete iz prošlosti. Zatim su se zaputili u
Grubišno Polje i saznali kako se prerađuje plastika i zbrinjava opasni
otpad. U discu «Bilogora» su se zabavili i plesali.
U Velikom Grđevcu posjetili su Lovrakov centar. Vidjeli su
lokomotivu i mlin. Šetali su šumom i vidjeli među drvećem «šumskog
manekena», divlji češnjak i šumsku čeku za jelene i divlje svinje.
Jan Pipal, 3.r.
7
... A KONČÍ
Bliži se kraj školske godine a time i
završetak našeg školovanja. Još jedna
generacija osmaša odlazi, kreće u život.
Tijekom ovih osam godina proživjeli smo
uistinu puno toga, ali pamtit ćemo samo ono
najljepše. Pitala sam svoje prijatelje u razredu
što im je bilo najljepše u školi. Evo nekoliko
njihovih odgovora:
Petar je sve ovo morao proučiti da bi osvojio
zasluženo 3. mjesto na županijskom
natjecanju iz njemačkog jezika
olsko igralište!
Sportska dvorana i šk
aute
sviranju fl
ne prvakinje u
av
ž
dr
a
an
J
i
Ivana
ajljepši jer tada
n
je
i
m
e
in
d
o
g
ena.
Kraj školske
i ispravljanja ocj
ja
n
a
iv
t
i
sp
i
a
m
e
više n
Marin i Dejan
visinska razlika u na
šem
razredu
taš u školi
me
Vedran - najbolji ruko
Zanimljiva predavanja!
Matija K.:
- Kako se
zo
- Biljke še vu biljke koje rastu
ćeruše.
pored mor
a?
8
O ŠKOLE,
KOLEM ŠKOLY
OSMOU TŘÍDOU
Odmori, jer tada
mogu razgovarati
sa svojom
simpatijom.
Denis zvan Brenky - nakon dva autogola u nogometu
ipak je morao proučiti pravila igre
Najljepši je početak školske godine.
Vidim se s prijateljicama koje
nisam vidjela cijelo ljeto.
Karatist Luka
Kazačok
Puno toga smo naučili tijekom svog
osmogodišnjeg školovanja, ali odgovore na
neka pitanja izgleda da još moramo tražiti. To
su npr. :
- Zašto je riječ "skraćenica" tako dugačka?
- Kako table s natpisom "Zabranjeno je
gaziti travu" dospiju na sredinu travnjaka?
- Zašto se "odvojeni" piše jednom riječju, a
"svi zajedno" s dvjema?
- Zašto i prodavaonice koje su otvorene 24
sata na dan imaju brave i lokote?
- Ako je riječ u rječniku nepravilno napisana,
kako ćemo to primijetiti?
Ivana Bureš, 8.a
9
ŠKOLA TROCHU JINAK
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Již tradičně ve škole J. A. Komenského
28. března v den narození učitele národů Jana
Amose Komenského, čí jméno škola nese,
probíhá výuka úplně jinak. Tento den jsme
pojmenovali Dnem otevřených dveří a to proto,
že jsou dveře školy a tříd otevřené pro všechny
rodiče, prarodiče, bývalé žáky a všechny, kteří se
chtějí podívat, jak to u nás ve škole nyní vypadá.
Jsou otevřené i proto, že ve škole žáci
nejsou jen ve své třídě podle platícího rozvrhu,
ale mohou si zvolit skupinu anebo aktivitu podle
vlastního zájmu. Letos si žáci mohli vybrat z
osmnácti nabídnutých dílen: zdobení kraslic, Jak jsou krásné kytice z šustí!
Spolu se nám lépe i hraje.
výroba květin z šustí, pletení pomlázek,
divadelní dílna, stínoherní dramatizace, úprava a
hra s loutkami v loutkovém divadle, omalovávání triček, instalování výstavy, interakční
didaktické hry z německého jazyka a práce a hry
na počítačích pro žáky, kteří nenavštěvují
výběrovou výuku informatiky. Milovníci
přírody a přírodních věd mohli upravovat skalku
a sázet okrasné keře, mikroskopovat anebo
vyrábět modely chemických sloučenin.
Sportovci závodili, hráli pole a později
Co všechno ten mikroskop dokáže!
odbíjenou. A my, novináři jsme vše sledovali,
fotografovali a natáčeli. Takový způsob práce se A kdo to říkal, že matematika a
žákům velice líbí a přejí si, aby Den otevřených chemie nemají nic společného?
dveří byl alespoň několikrát v roce.
t
r
o
sp
V dopoledních hodinách na sportovní
skupině žáci mohli závodit, soutěžit, hrát pole.
Sportovní novinkou letošního Dne otevřených
dveří byla škola volejbalu, která se uskutečnila ve
spolupráci s Davorem Meringerem a jeho
pomocníky z daruvarského odbíjenkářského klubu
s učitelem tělesné kultury Josefem Kulhavým.
10
VYLETY
NAŠE ÚSPECHY
LIDRANO 2007
V České škole Komenského se v únoru konala meziobecní přehlídka Lidrano 2007, na kterém
vystoupili žáci z šesti škol. Žáci se představili svými výtvarnými a novinářskými prácemi, vystoupili
recitátoři a divadelníci. Na županskou přehlídku v Hercegovci z naší školy postoupila divadelní skupina
pod vedením paní učitelky Heleny Kresové, časopis Naše jaro pod vedením Míry Barberićové, Vlatka
Šnoblová s recitací Šetřte láskou a literární práce Ivy Klubičkové Když jsem byla pračlověk po vedením
paní učitelky Jitky Staňové Brdarové.
Literární práce Ivy Klubíčkové a školní časopis Naše jaro byly navrženy na státní přehlídku
Lidrano 2007.
Když jsem byla pračlověk
Když jsem byla ještě pračlověk,
byla doba kamenná pravěk.
Bloudila jsem lesem za potravou,
spala jsem mezi suchou trávou.
Jednou jsem daleko odešla,
zralé ovoce jsem spatřila,
ihned jsem štěstím zaplakala,
celý den jen sbírala, sbírala.
Večer jsem šla do své chatrče,
vtom něco ve křoví zahrče.
Otočím se a oči uvidím,
utíkám - a za chvíli zabloudím.
Iva Klubíčková na županském LIDRANU v Hercegovci
Vzpomněla jsem si na stopy,
počkala až slunce zatopí.
Ráno vidím divoké prase,
jak spokojeně trávu pase.
Blíže k němu jsem se plížila
a bez problémů ho chytila.
Měla jsem večeři na stole
Pečené prase a zpívala ole.
Iva Klubíčková,6.a
Divadelní skupina ve hře Vánoční příběh
"Ulaz u čarobni svijet"
Valentina Valek, 3.r
"Posavska kuća"
Ivan Marić, 3.r
"Piramida u pustinji"
Simona Frantal, 3.r
15
LITERÁRNÍ KOUTEK
MŮJ CESTOPIS DO BUDOUCNOSTI
JARO
Je rok 2201 a lidé nevypadají jako lidé.
Nejdříve jsem ani nechápala, že to jsou lidé. Jsou
divní, dokonce směšní podle našeho názoru. Mají
velké čelo a jsou poloplešatí. Každý je vysoký asi
180-190 cm. Jejich domácí zvířata jsou
mimozemšťané.
Časovým strojem tzv. časovkou jsem
přicestovala do roku 2201, do našeho Daruvaru. Už
to nebyl náš Daruvar, ale mnohem větší město.
Všude vyrostly samé paneláky. Menší domy jsou už
jenom na předměstí. Všude sama pokročilá
technika. Lidé zvládli gravitaci. Všechno lítá,
dokonce i některé paneláky, ale to je i na rok 2201
novota, takže to ještě zkoumají a zdokonalují. Domy
a paneláky jsou z plechu. Policie je modrá,
nemocnice červená a obytné domy zelené. Školy už
neexistují. Děti se učí doma při počítačích. Počítače
jsou zdokonalené, obrazovka je trojrozměrná. Na
zapnutí stačí ťuknout po klávesnici. Ukáže se
virtuální konzola, na které si můžeme vybrat, od
technických pomůcek, až po různé jídelničky.
Kultura a zvyky jsou úplně jinačí. Např. na
Štědrý den místo stromečku zdobí nejmladší dítě v
rodině a tančí kolem něj. Mají z toho všichni
ohromnou radost. Dárky darují sami sobě, takže
poděkování za dárky zní asi takto: „Děkuji si!“ Je
předvánoční období a já se ptám, jak to asi vyhlíží o
ostatních svátcích? Mají se rádi?
Velice se pobavili, když jsem jim vyprávěla,
jak to vypadá v roce 2006. To bylo smíchů a otázek.
Na rozloučenou se zdraví třením o sebe. Ale, já jsem
jim přece podala ruku.
Třebaže se mi v roce 2201 velice líbilo,
přece je rok 2006 nejlepší.
Tanja Daňková,7.a
Jaro přichází,
už je tady.
Zima odchází,
ZIMA
Jednoga jutra šetala sam parkom. Ugledala
sam na stablu natpis.Pisalo je: ZIMA VAS ZOVE
NA PARTY U GRADSKI PARK. OTVORENO
SVAKI DAN! Okrenula sam se i vidjela gospođu
Zimu. Imala je snježnobijelu haljinu s volanima i
srebrnim ukrasima. Oko vrata je imala ogrlicu od
pahuljica a na nogama predivne bijele cipele. Uzela
me za ruku i odvela na „party“. Zabavljale smo se
sve dok nije došlo proljeće. Tada je Zima, nažalost,
morala otići.
Elena Hašpl,4.r.
16
kůži svlékají hadi.
Květiny kvetou
na barevné louce.
Budeme malovat
pestré kraslice.
Stromy krásně voní,
sněženky zvoní.
Ptáčci zpívají,
hlavičkami kývají.
Klára Janotová, 5.b
Ivana Burešová 8.a
BOTY
Boty, které člověk nosí, prozradí, jaký je.
Když se podíváme na boty, prozradí nám něco o
majiteli, jestli má rád komfort, módu, anebo je nosí
jako důkaz ostatním, že je představitel určitého
druhu hudby a takto projevuje svůj image.
Moje oblíbená obuv jsou moje tenisky. Jsou
totiž pro můj namáhavý a dynamický den nejlepší.
Jsou zelené barvy, značky Lotto. Dostala jsem je k
narozeninám.
Mají silnou a teplejší podrážku a jsou velmi
měkké. Jsou pohodlné, ale ne moc moderní. Mám
je rok a už ušly několik kilometrů. Prošly nejen
ulice Daruvaru, ale i mnoha měst u nás i v zahraničí.
Chodily pěkně uhlazenými chodníky, prachem i
blátem, ale nepromočil je ani silný déšť.
Je na nich pomalu vidět, že je nosím delší
dobu. Nevypadají sice jako nové, ale já se jich ještě
nechci zříci a zahodit je. Jsou součást mého dětství
a jistě by mohly povídat zajímavé příběhy z mého
života. Bohužel, nemluví…
Ivana Burešová,8.a
LITERATNI KUTAK
VJETAR
MOJA TAJNA
Vjetar je brz i spretan
Vjetar je elegantan
On lišće raznosi
I svemu prkosi
Tajna je tajnovita.Ona se čuva u srcu.Tajna
se može reći najboljoj prijateljici. Može se čuvati u
školskom imeniku, torbi ili u bilježnici.Da imam
neku tajnu, koju više ne mogu zadržati za sebe,
rekla bih je najboljoj prijateljici Moniki. Veliku
tajnu ne bih rekla nikome, sačuvala bih je samo za
sebe.
Kada sam bila manja, sestrična mi je
povjerila neke svoje tajne. Ja sam ih čuvala i
nikome ih nisam otkrila. Neke tajne se kad-tad
otkriju, ali tek nakon dugo vremena.
Vjetar razgovara
S oblakom iz Bjelovara
Vjetar je džentlmen pravi
Nosi oblak na glavi
Nosi ga do planina
Do dalekih visina
Tamo gdje drugi oblaci broje
Sve kapi svoje
Sanja Veltruski,4.r.
Ovo je vjetar pravi
Koji raspliće kosu livadi
On je ljubitelj visina
I velikih brzina
Žuta pjesma
Žuta pčela
žutom metlom mela.
Luka Krupa,6.a
Tri žute ptice
boje se žute mice.
Marija Marić, 3.r.
Moja prijateljica
Ivana je vrlo vrckasta i vragolasta, ali
jako zanimljiva. Ona ide sa mnom u razred i
često se družimo. Kad joj povjerim neku
tajnu, ona nije kao ostale da je ispriča prvoj
osobi koju sretne, a onda na kraju sazna cijeli
razred. Ne, ona nije takav tip osobe. Pametna
je, uredna i lijepa. Ima plavozelene oči,
smeđu kosu s plavim pramenovima i uvijek
je veselo obučena. Voli crvenu boju. Rođendan joj je 21.8. Lavica je po horoskopu.
Ne bih baš rekla da je snažna kao lav, ali ima
u njoj neka snažnija strana.
Ne znam da li vrijedi za ostale
učenike iz 5.b razreda, ali kad god sam
snuždena Ivana me svojim hihotanjem
razveseli. Jednostavno je jako draga. Nekad
je malo djetinjasta, ali to je dio njezine
osobnosti .
P.S.: Pošto se često družimo s bikerima novi
naziv za nju mi je Miss Bikerica.
Jana Ružička, 5.b
Žuto sunce sja
kao i ja.
Žuta rijeka, žuto cvijeće,
sve je žuto u proljeće.
Jasmina Voborski, 3.r.
O prázdninách
Tyhle prázdniny byly pro mne plné
zážitků. Jak ve středu ukončilo vyučování, jela
jsem s rodiči a sestrou k moři. Návštívili jsme v
Zadru kostel sv. Donáta. Zvlášt se mi líbily
mořské varhany, které jsem už z daleka slyšela.
V Novalji na ostrově Pagu jsem byla
ještě čtyři dny. Často jsem se procházela podél
moře, sbírala kamínky, škeble a šišky. Když
jsem se vrátila domů, ještě jsem byla pár dní u
babičky a dědy.
Laura Chorvátová, 2. třída
17
... VÝLETY ...
TRADIČNÍ ZÁJEZD DO ČECH
Již tradičně žáci sedmých tříd na zájezd do
Čech. Tak tomu bylo i letos. Po třináctihodinové
cestě, plné zábavy a smíchu, jsme přijeli do hotelu
Bohemie, kde jsme se ubytovali. Hned po
ubytování jsme pochopili, že to vlastně žádný hotel
není, protože tam už dávno nikdo nebydlel. Dobrá
věc byla, že jsme v hotelu byli sami, takže jsme se
mohli dlouho bavit a nikoho jsme tím nerušili.
Druhého dne jsme po snídani jeli na zámek
Orlík. Po prohlédnutí zámku jsme pluli lodí po
Orlickém jezeře. Návštivili jsme Muzeum sladkovodních ryb, které je součástí zámku. Po obědě
jsme se vydali do hornického muzea v Příbrami.
Nejzajímavější byla jízda vláčkem v dolech. Viděli
jsme i vodní kolo, ke kterému jsme se dostali tak, že
jsme na peřinkách sjížděli asi třicet metrů do
hloubky. Někteří se báli, ale nedali to na sobě znát.
Naše ubytovna byla v Solenicích, nedaleko
Příbrami, kde je krásný aquapark. Slíbili nám, že ta
po obědě pojedeme. Po obědě jsme si s radostí
oblékly plavky a nasedli do autobusu. Cestou jsme
se zastavili na Svaté Hoře, a potom následovalo to,
na co jsme se nejvíc těšili. Dostali jsme klíče od
šatny, kde jsme si nechali své věci a pospíchali do
bazénu. Největší atrakcí byly dva tobogány. Vůbec
nán nevadilo, že jsme museli vyšlapat padesát
schodů. Jízda stála za to. Na zpáteční cestě jsme se
zastavili v Příbrami na zmrzlinu.
18
... VÝLETY ...
Třetí den jsme věnovali návštěvě Prahy.
Viděli jsme Hradčany, Zlatou uličku, Karlův most,
Staroměstské a Václavské náměstí. Největší
atrakcí byla přece jízda metrem. A v samém centru
města jsme potkali naše, daruvarské gymnazisty z
českého oddělení. Z Petřínské rozhledny byl
krásný pohled na Prahu. Lanovka nefungovala, tak
jsme šli pěšky. Ti vytrvalejší vylezli i na rozhlednu.
Moc nás rozesmálo zrcadlové bludiště. V zrcadlech
jsme měli dlouhé nohy nebo ruce a podobně. Tak
dobře jsme se bavili, že jsme ztratili jednoho
spolužáka. Brzy jsme si toho všimli rychle jsme ho
našli. Měli jsme času dost a ještě jednou jsme zajeli
do aquaparku.
Čtvrtý den jsme vyjeli na výlet později.
Návštivili jsme zámek Konopiště. Byli tam dva
velcí medvědi v příkopu kolem zámku. V zámku
byly vystaveny kůže dravé zvěře, kterou ulovil
bývalý majitel zámku. V pražské zoologické
zahradě nám pořádně pršelo, ale proto nám zbyl čas
na svezení lanovkou. Později jsme odešli na oběd a
na nákup do Hypernovy.
Na zpáteční cestě domů jsme si prohlédli
Český Krumlov a zámek Hlubokou, jeden z
nejhezčích zámků v Čechách. Všichni jsme už byli
unaveni a nemohli jsme se dočkat, kdy vyjedeme
domů.
V pátek jsme byli v Plzni. Návštivili jsme
Muzeum piva. Podívali jsme se na film o historii
piva Pilsner Urquelle. Potom jsme se podívali, jak
se pivo vyrábí dnes a jak tomu bylo kdysi.
Byl to namáhavý týden plný zážitků,
kamarádství a dobré zábavy. Rádi bychom si
takový výlet zopakovali. Zatím budeme na tyto
krásné chvíle vzpomínat.
Jana Pejićová , 8.a
19
HOSTÉ VE ŠKOLE
Akademický malíř Mato Gereci
Ve středu 24.dubna 2007 k nám do školy v
domluvě s paní učitelkou Mírou Borošovou zavítal
akademický malíř Mato Gereci. Cílem této
návštěvy bylo ukázat žákům, jak vzniká umělecké
dílo od nákresu po hotovou malbu, což se také
podařilo. Zájem dětí byl veliký. Žáci se nejvíce o
přestávkách a ve volném čase přišli podívat a zeptat
se na to, co je zajímá. U učitelky Míry Borošové se
mohli poučit o tom, jak se maluje suchým pastelem.
Mato Gereci nejčastěji maluje v přírodě a
začíná od nákresu tuší a jinak maluje oleje,
akvarely a v poslední době tvoří linoryt. Jeho
způsob malování je koloristický. Používá výměnu
teplých a chladných barev a tak vytváří krásné iluze
prostoru a objemu.
„Velice pěkně se mi s ním pracovalo. Ve své
práci je velice odborný a kreativní. Jsem ráda, že
tyto dvě práce budou zdobit náš školní prostor.“
řekla paní učitelka Míra Borošová a my doufáme,
že pán Gereci zase zavítá do naší školy.
Vlatka Šnoblová,8.a
Silvija Šesto Stipaničić
U prosincu je našu školu posjetila spisateljica Silvija Šesto
Stipaničić. Učenicima od 1. do 6. razreda predstavila je sva tri nastavka
knjige BUM TOMICA. Pročitala nam je neke dijelove iz knjiga,
razgovarala s nama i zabavljala nas je. Učeniku 4. r.,Tomislavu Gelešiću,
spisateljica je poklonila primjerak knjige koji joj je slučajno upao u
perilicu za rublje i slova su se isprala. Naime, spomenuti učenik je jedini
učenik koji nosi isto ime kao i junak iz njezinih romana. Bio je to trenutak
kada su se mnogi poželjeli zvati Tomica. Ali i ostali učenici su na poklon
dobili straničnike od spisateljice koje je ona na kraju susreta i potpisala.
Oni koji su ostali
čak i bez straničnika,
ipak su otišli bogatiji
jednim susretom uživo s
pravom spisateljicom, a
ono što su čuli i doživjeli,
mnoge od nas je potaknulo da pročitamo knjige S. Šesto.
To je ipak najveći poklon svakome od nas.
Monika Veltrusky, 6.a
20
ZAMESTNANCI ŠKOLY
Být školním mistrem je zvláštní mistrovství
Požádali jsme našeho mistra o interwiev:
1. Jak dlouho pracujete jako školní mistr?
Začal jsem pracovat před válkou, znamená to v roce
1990. V naší škole pracuji už 17 let. Před tím jsem byl
zaměstnán v Dalitě.
2. Jaká je Vaše práce, které jsou Vaše povinnosti?
Hodně toho je moje práce, mám dosti povinností:
vše co žáci rozbijí, musím opravit. Mojí hlavní práce je
vytápění školy, aby bylo v zimě dostatečně teplo. Po
celý rok udržuji okolí školy, v létě bílím učebny a
opravuji větší poškození, hlavně co žáci poškodili
během roku.
Kdo je vlastně zodpovědný, že je v zimě ve
škole zatopeno, kdo opraví poškozené věci ve
škole?
Zeptali jste se někdy, kdo připevnil latičky na
všechny plakáty, které máme ve škole vyvěšené?
A potom, kdo vyměňuje žárovky a pojistky ve
škole? Kdo obstaral, přivezl a upevnil vánoční
stromek?
Kdo připevňuje ozdoby na jevišti při školních
besídkách? Kdo pomáhá při výrobě rekvizit
divadelníkům anebo loutkářům? Kdo natírá zdi v
učebnách, abychom na začátku školního roku měli
školu čistou?
Všechno to a ještě mnohem více má na starosti
náš školní mistr, pan Jiřík Brandeis. Pan mistr, jak
mu vlastně všichni říkáme, se, když je to zapotřebí,
stává i školním řidičem. Školním, ale někdy i svým,
autem vozí žáky a učitelé na soutěže, přehlídky a
různá setkání. Také převáží, co je zapotřebí, do
obvodních škol. Pravidelně má také dozor na
chodbě a zvoní na začátek nebo konec hodiny.
Často některý z učitelů nerozumí dostatečně
televizi nebo videu, tak se rychle musí zavolat zase
pan mistr. Pan mistr také seká trávu kolem školy a
pomáhá při úpravě okolí školy.
Zkrátka, všude kolem nás se pozoruje dílo
rukou našeho mistra.
Pracovní den pana Brandeise začíná v 6.00
hodin. Jestli je v zimě veliké chladno, mistr chodí
topit i v sobotu a neděli.
Když my máme prázdniny, teprve potom pro
mistra nastane hromada práce: opravit větší
poškození ve škole, vymalovat třídy jak v naší
ústřední škole, tak i v obvodních školách: v
Lipovci, Střežanech, Dolanech a Horním
Daruvaru.
3. Stačíte vše vykonat sám?
Jak kdy…Někdy na vše stačím sám, ale někdy se
stane, že jednoduše přibude tolik práce, že nemůžu sám
stačit na vše. V tom případě zavoláme odborníky na
určité správky (zedníky, instalatéry, elektriky apod.)
4. Všímáte si rozdílu mezi žáky dnes a žáky z doby,
kdy jste i sám byl žák?
Ano. Jistě. V době kdy jsem já byl žákem, vládala
disciplína. Stačilo, když se učitel jen objevil na chodbě,
a nastal klid a pořádek. Dnes je tomu jinak. Žáci jsou
dnes trochu „veselejší“…
5. Jste se svojí práci spokojen? Chtěl byste něco
vzkázat žákům?
Se svojí prácí jsem spokojen. Hlavně, aby zdraví
posloužilo.
Dětem bych chtěl vzkázat, že by se stejně měly
snažit naučit se co nejvíce ve škole a poslouchat učitele.
Ono jim to prospěje v
budoucím školení a tím
více docílí v životě.
Chtěli jsme se dozvědět, jak mistr dovede
dělat tolik různých věcí a
ani nás už nepřekvapilo,
když jsme se dozvěděli,
že náš mistr je při všem i
muzikant. Hraje dobře na
harmoniku a je aktivním
členem dolanské České
besedy.
Nikola Bosanac a
Matej Banić, 6.a
21
SPORT
Svi znamo da je sport zdrav i da se u
zdravom tijelu krije zdravi duh. Ako je to
točno, onda slobodno možemo reći da u našoj
školi vlada zdrav duh.
Naime, ove školske godine se doista
možemo pohvaliti postignutim rezultatima na
sportskom terenu.
stolni tenis
Na međuopćinskom natjecanju u stolnom
tenisu, ekipa koju su sačinjavali Marin Krisla (8. r.),
Matija Dmejhal (8. r.) i Mateo Putak (6. r.), osvojila
je 3. mjesto. Sjajnom igrom parova i zahvaljujući
briljantnoj igri Marina Krisle, stolnotenisači su
pobijedili Đulovac i Končanicu, ali zbog poraza od
G. Polja osvojili su tek 3. mjesto.
Unatoč tome što se nisu plasirali na
županijsku razinu, zadovoljni smo rezultatom.
nogomet
20. ožujka održano je međuopćinsko
natjecanje u nogometu. Naša ekipa koju je
sačinjavalo 12 učenika, osvojila je zadovoljavajuće
3. mjesto.
Osim po rezultatu kojim je ekipa nakon
dužeg vremena osvjetlala ime naše škole, ovo
natjecanje ostat će zapamćeno po nekoliko
zanimljivosti: naš golman B. Cenger dobio je gol
rukom od drugog golmana
(u nogometu!), a Brenky
(alias Denis Brandeis) zabio
je čak dva autogola u jednoj
utakmici.
I tko onda može reći
da ovo nije natjecanje za
pamćenje?
rukomet
ŠŠK J. A. Komenskog sudjelovao je
na međuopćinskom prvenstvu škola u
rukometu. Zahvaljujući sjajnoj igri, ekipa
rukometaša osvojila je 1. mjesto.
Na županijskom natjecanju 6. ožujka u
Grubišnom Polju ekipa nije više bila tako
uspješna, ali je najboljim strijelcem natjecanja
proglašen Vedran Kuhinek, učenik 8. razreda.
kros
13. listopada 2006. godine održan je
26. kros grada Daruvara. U devet dobnih
kategorija sudjelovalo je oko 1000 natjecatelja. Zahvaljujući napornim pripremama i
sjajnoj utrci, učenici su postigli dobre
rezultate. Najuspješniji su bili učenici 8.
razreda. Luka Pleša je osvojio 2. mjesto,
Vedran Kuhinek 3. mjesto i Valentino Bernat
4. mjesto.
Kao najuspješnija ekipa, osvojili smo
pokal koji se dodjeljuje uspješnima, a mi to
svakako jesmo.
Napisali: Vedran Kuhinek, Luka Pleša i Valentino Bernat
22