zde

Transkript

zde

EDITORIAL
Bez technologií bychom si ani neškrtli
Technologie nás stále větší mírou provázejí našimi životy. Dnes, snad kromě té úplně nejstarší generace, už
drtivá většina lidí vlastní nějaký přístroj, ať už nějaký chytrý mobil, tablet či počítač, a nepřijde jim na tom nic
divého. Lidé by se před deseti lety asi hodně divili, kdyby jim někdo řekl, jak to bude vypadat dnes. Musím se
pousmát, jak si lidé představovali vývoj technologií třeba před deseti lety. Většinou se v takových předpovědích
počítá s tím, že se značně vylepší již existující technologie a nějaké nové (které ještě neexistují), se předpokládají
moc divoce. Před deseti lety třeba Microsoft prezentoval návrh svého chytrého domu, který je skrz na skrz prošpikovaný všemožnými (dotykovými) obrazovkami, celý dům lze ovládat hlasově a také tento dům automaticky
nastaví nějaké přístroje, když pozná nějakého člena rodiny - například mu rozsvítí světla, zatáhne žaluzie, přepne
televizi na oblíbený kanál a připraví kávu. Sami dobře víme, že nic takového jako chytré domy zatím není vůbec
rozšířené, jak se očekávalo. Podobné je to například s automobily, u nichž se zase v jiné předpovědi očekával
automatický provoz bez řidiče. To sice také stále není nijak běžné, ale tato myšlenka je už celkem daleko. Google
například ve Spojených státech testuje takové „chytré auto“, které jezdí po běžných silnicích naprosto automaticky – bez zásahu řidiče. Základem takového auta je samozřejmě GPS navigace, které jen uživatel řekne, kam
chce jet a všechno ostatní už se zařídí samo. Auto je také vybaveno spoustou kamer, které mají za úkol rozpoznat
objekty v okolí, do kterých by auto mohlo narazit, zároveň se také podle nich snaží předpovědět, jak se budou
pohybovat vozidla v okolí. Dokáže také rozpoznávat semafory nebo příkazy policistů a spoustu dalších jevů,
podle kterých přizpůsobí svou jízdu. Už ujelo přes 250 000 km a zatím ani jednou nenabouralo. Cestující, který
by jinak musel řídit, si mezitím muže v klidu vyřizovat svou komunikaci, něco si dát k snědku nebo se prostě kochat krajinou bez stresu z řízení. Proto se technologiím
chytrého auta přikládá veliká budoucnost. Tím samozřejmě ale plány do budoucna nekončí, předpokládá
se, že by za pár desítek let mohl mít každý člověk svého
osobního robota. Uvidíme, jak se to nakonec vyvine.
Na váš názor na technologie ve škole a jejich využití jsme se vás ptali v celoplošné studentské anketě na
stranách 10 a 11. Těm zasvěcenějším kolem technologií jsme také na stranách 12-14 dávali otázky, co dělají
na počítači navíc oproti „běžným uživatelům“.Větší
rozhovor byl udělán s jedním z nich na stranách 20
a 21 – s Janem Kuršem. Nebyli tázáni ale jen studenti,
ale také učitelé, kteří mají s technologiemi co dočinění
– například paní učitelka Kubínová, která se s námi na
stranách 23 a 24 podělí o to, co obnáší být správcem
školní sítě. Na stránkách 24-27 si také můžete přečíst o
oblíbených hrách Petra Čížka, který psal svůj článek o
hrách naposledy. Nesmím také zapomenout na stálou
rubriku o počítačích, mobilech a internetu, kterou si
můžete přečíst na stranách 27-29, a která vám téma technologií jistě přiblíží ještě více.
3
Přeji vám dobré počtení a hezké prázdniny!
Pavel Mráček, zástupce šéfredaktora
OBSAH
Strana 3
Editorial
Strana 6
Posbíráno
Strana 8 - 9
Projektárium
něco pěkného
Co má ten randál znamenat?!
co se děje v ředitelně
Strana 9
Uvítací rozhovor s
Strana 10 - 11
Studentská anketa
Strana 12 - 14
Studentská anketa
Strana 14 - 15
Filmy
Strana 15 - 17
Knížky
Universe sci-fi
Strana 17 - 18
Učitelská anketa
technologie z pohledu učitelů
Strana 18 - 19
Zapomenutá místa
Strana 19
Úvaha
Strana 20 - 21
Rozhovor s talentem
Miroslavou Mrázkovou
TechMovies
jedna byla málo, tak máme dvě
celoplošná
technologie
IT guys & girl
Jan Kurš
Strana 21
Anglický jazykový koutek
Strana 22
Německý jazykový koutek
Strana 22
Mexický jazykový koutek
Strana 23 - 24
Dekahovor
Strana 24 - 27
Hry
Strana 27 - 28
Počítače, mobily, internet
Strana 29
Sport
Strana 30
Na Závěr
Strana 32
Techzerce
Hide: part I
Deutsche Technologien + bonus
dohráno
Ivana Kubínová
Na souši i vevodě, byli jsme vždy v pohodě
México no es atrasado!
hýbejte se s pomocí technologií
Realizujeme projekt Nové výzvy pro Třeboňsko
CZ.1.07/1.1.14/02.0050
Časopis GYM vydává Sdružení rodičů při Gymnáziu v Třeboni. www.casopisgym.cz
Šéfredaktorka: Martina Marková (-mar.mar-) Redaktoři: Petr Čížek (-chinano-), Anna Kohoutová (-ako-),
Martin Rosocha (-ros-), Tereza Stehlíková (-TeSt-), Pavel Mráček (-mrak-), Anežka Papáčková (-anezkap-),
Marie Oušková (-ucho-), Eva Klímová (-blacklady-), Filip Otepka (-filipo-), Eva Zavadilová, Karin Pirglová
Titulka: Dominika Andrlová Ilustrace: Anežka Papáčková, Lucie Lexová, Romana Illeová, Anežka
Šimáčková, Karin Pirglová Foto: Simona Hrušková, Anežka Pithartová
Grafika & web: Jan Kurš & Jan Kurš
Příjem příspěvků a redaktorů u členů redakční rady a na [email protected]. Náklad 100 výtisků.
Vydáno 24. 6. 2014
5
POSBÍRÁNO
Co má ten randál znamenat?!
V poslední době si pozorní čtenáři mohli všimnout značného omlazování redakce našeho časopisu. Starší členové odcházejí a ti mladší po nich přebírají jejich rubriky. A to je přesně případ této rubriky – Posbíráno, kterou
mám tu čest přebrat po Dominiku Hořejším. Doufám tedy, že vám budu schopný zajistit alespoň stejný komfort
při čtení, jako jste byli zvyklí doposud.
Jistě jste třeba zaregistrovali hlasité chrčivé zvuky,
linoucí se z fyzikálních praktik. Důvodem je rekonstrukce, díky které se v příštím roce můžeme těšit na
další moderně vybavenou místnost. Pro příští školní
rok je také v plánu vybudovat v přízemí našeho gymnázia biologickou laboratoř – doufejme tedy, že i to vyjde a že se příští rok touto dobou budou zvuky vrtaček
a sbíječek ozývat právě z přízemí.
Když praktika, tak moderně!
Velkým randálem se vyznačoval také Majáles s fil-
movou tématikou. Ani tentokrát neměly jiné třeboňské školy zájem se ho zúčastnit, o hodně však přišly.
Majáles začal tradičním průvodem přes Třeboň, při
kterém měla království možnost se hlasitě projevovat.
Po příchodu na Tyršův stadion se pak odprezentovaly jednotlivě různými scénkami nebo proslovy, které
společně s různými soutěžemi měly pomoci porotě
vybrat nejlepší království. Tím se nakonec stal Horor,
který dostal jako odměnu krásný dort s motivem filmu a spoustu bonbonů. Jediné, co nevyšlo, bylo počasí
– jistě si všichni zúčastnění vzpomenou na tu zimu,
která celou akci provázela. I tak se ale Majáles povedl
a snad se na něj můžeme těšit i v příštím roce.
Majáles nemusí být vždy horor...
Jana Havlová
Jedné z dalších kulturních akcí se zúčastnili všichni
6
studenti nižšího gymnázia. Šlo o směsici českých divadelních děl z 20. století. Celé představení bylo pojato
velmi s nadhledem; nenašel by se jediný student, který
by se při něm alespoň několikrát nezasmál. Samotní
diváci byli také různé zapojováni do představení anebo
dostali od herců nabídku, že dostanou zpět své vstupné v případě, že vydrží nezasmát se nebo nepromluvit.
Bylo to tedy velmi interaktivní, ale zároveň i poučné
– studenti se poutavou formou seznámili s hlavními
divadelními hrami nebo umělci z té doby.
O prázdninách budu nejvíce času pobývat na chalupě ve Dvorech nad Lužnicí
-kolem je hodně kvalitních pískoven,
ráda plavu. První týden budu oběma
bratrům hlídat děti (Luďa 14 let, Eliška
13 a Honzík 7). Plánujeme kola, sběr borůvek a hlavně opékání buřtíků. Další týden budu v
Třeboni každý večer chodit na koncerty vážné hudby. Taky nás s mužem čeká řezání dřeva, které jsme v
zimě přivezli z našeho lesa. Všechen letní program se
bude odvíjet hlavně od počasí. V srpnu jedeme tradičně na Moravu. Moc se na prázdniny těším a metr
stříhám už od ledna.
S blížícím se koncem školního roku se třídy samo-
zřejmě vypravují na výlety, jednoho takového neobvyklého se však mohla zúčastnit tercie. Nešlo tentokrát
o klasický typický výlet, kdy třída odjede objednaným
autobusem do nějakého města, tam projdou pár památek, naobědvá se a jedou zpět. Tercie se totiž vydala
do Dvorů nad Lužnicí na chatu paní učitelky Havlové
(jejich třídní učitelky), kde také spali přes noc - když
je jasné, že toho asi moc nenaspali. Paní Havlová si
pro ně připravila totiž i noční program, kdy se vydali
na hřbitov a měli tam plnit různé úkoly. Mimo to také
hráli různé míčové a jiné hry a celkově si svůj výlet
jistě užili.
Není výlet jako výlet, zvláště v tercii
Různých výletů však samozřejmě bylo mnohem víc
- jako příklad můžu uvést kvintánský prožitkový kurz
v Římově nebo vodácké kurzy septimy a třeťáku. A nesmím zapomenout ani na zájezd do Anglie pro vyšší
gymnázium - ten proběhl na přelomu dubna a května
a jistě jeho účastníkem kromě poznání mnoha tamních zajímavostí pomohl zlepšit si angličtinu.
Lehkovážní, leč přetížení
7
Dva naši studenti (kvartán Filip Otepka a kvintán
Vojtěch Koranda) si pro změnu udělali „výlet“ do
Brna, kam jeli reprezentovat naši školu v ústředním
kole dějepisné soutěže se zaměřením na Československé legie. A svůj úkol splnili svědomitě: Vojtěch Koranda se ve své věkové kategorii umístil na 3. místě a
celkově – napříč všemi kategoriemi – na 5. až 6. místě.
Výsledek je to velmi dobrý, a nezbývá než jim za tak
dobrou reprezentaci poděkovat.
Legionáři by měli radost!
Nyní už mi jen zbývá vám popřát, abyste si během následujících dvou prázdninových měsíců dostatečně od-
počinuli, vydali se na nová místa a zkrátka si je užili podle svých představ. Po nich už na vás budou opět čekat
další „posbírané“ novinky. Mějte se hezky!
- Pavel Mráček
Adéla Holubová
O prázdninách plánuji opět probrouzdat lesy u táty na chalupě a
u babičky na chatě. Být co nejvíce
na kole, na rybách, na houbách a
na čerstvým vzduchu.
Tereza Hlásková
Na prázdniny se chystám (doufám jen na
chvilku) do porodnice a pak s kočárem
kamkoli, kam se dítka
uvolí mě doprovázet.
PROJEKTÁRIUM
Další zajímavá řada zrealizována
Snad není třeba připomínat, že je
naše gymnázium stále zapojeno
do zajímavého projektu Nové výzvy pro Třeboňsko, díky kterému
se i v uplynulých dvou měsících
zrealizovala opět řada zajímavých
aktivit.
01 – Martin Krynický je garantem rozvoje areálu fyziky. Věnuje
spoustu energie na hledání nových
možností práce s nakoupenými
fyzikálními čidly, stejně jako je
spoluautorem návrhu rekonstrukce fyzikální laboratoře. Nové, plně
elektrifikované pracovní stoly určitě nabídnou další možnosti, jak
propojit někdy strohou výuku fyziky s praktickým životem, který
je prý plnější fyzikálních jevů, než
si všichni dovedeme představit.
Další novinkou, se kterou se díky
projektu sžíváme (i když trochu
bolestně), je využívání tabletů jako
moderního prostředku při výuce.
8
Trochu komplikovaně jsme tablety naplnili rozličným softwarem
(viz dále), abychom je mohli maximálně využívat nejen při hodinách
fyziky.
02 – Štěpánka Otepková a Jitka
Mašková se pečlivě starají o realizaci přírodovědných exkurzí a
organizaci výukových programů
pro nižší ročníky. Využíváme naše
dobré zkušenosti s pracovníky Nadace pro vydru, spolupracujeme
s naší praktickou bioložkou Markétou Drábkovou nebo Václavem
Bartuškou.
03 – Časopis GYM v současnosti
prochází generační obměnou, s odcházejícími členy redakce jsme se
rozloučili již v minulém čísle, výsledek práce nově vedené redakce
právě držíte v rukou. Pevně věříme,
že i pod novým vedením budeme
pokračovat v dosavadních úspě-
ších, které ke GYMu nedílně patří
(jen pro připomínku, opět jsme
postoupili do celostátního kola
soutěže středoškolských časopisů,
v kategorii internetových stránek
dokonce z prvního místa...).
04 – Karel Pazourek píše: „Školní
šifrovací soutěž má za sebou druhý rok své existence. V úterý 17.
června proběhlo poslední setkání
v tomto školním roce, na kterém
byly uděleny diplomy. Absolutní
vítězkou se stala Lydia Ceháková
z prvního ročníku. Ani o prázdninách se soutěž neodmlčí - alespoň v korespondenční části. Již se
připravují šifry do dvou sad, které
budete moci lušit během letních
měsíců. Rovněž začne intenzivní
práce na příručce, která shrne aktivity Školní šifrovací soutěže, zároveň pak bude jakousi "učebnicí"
šifrování.
Školní tablety
Pro zajímavost uvádíme seznam
softwaru, kterým jsme všechny
tablety vybavili:
Placený software:
Fyzika
Sensor KineticsPro, Smart Tools,
Script Physics, Physics - Oscilations (Surendranath B.), Physics Dynamics (Surendranath B.), Physics - Wave Motion (Surendranath
B.)
Matematika
WolframAlpha, Mathstudio (Pomergranate), Multimédia, Vid
Trim Pro
Neplacený software:
Fyzika
Optical Illusions, Pro audio Tone
Generator, CardioGraph, GPS
Logger for Android, Sky Map,
Phyzicle, Rychloměr Speed Gun,
Physics - General Surendranath B.,
Graphical Analysis preview, GPS
Field Area Measure, Smart Tools,
DicePlayer
Matematika
Geogebra, Calculator++
Biologie
Atlas Hub Free, Insect life cycle
Multimédia
Andromedia video Editor
Španělština
španělsko-český offline slovník
(DIC-o), Learn Languages with
Busuu, Babbel - Learn Languages,
Learn Spanish with Babbel, Cuánto
sabes de Primaria, Sabes más que
un niño de 2ª
Správa
NetSupport School Student, NearPod, Socrative Student
Francouzština
Francouzsko-český offline slovník
(DIC-o)
Learn French with Babbel
Le Saviez-Vous
Logické hry
Entangled game, Memory Traper,
Kompletní trénink paměti, Najděte
rozdíly, 2048 Number puzzle game
Zeměpis
Lior Hai World, World Atlas keymetic, US States Quiz, Hlavní Města Quiz, Státní Vlajky Kvíz
Ostatní
ES File Explorer, Total Comander,
Překladač Google, Google Keep,
Quick Office, Adobe Reader, Google earth, Převod textu na řeč
- Anna Kohoutová
UVÍTACÍ MINIROZHOVOR
Miroslava Mrázková
„Dovolená to tedy nebyla!“
Jak jste si užila mateřskou dovolenou?
Mateřskou dovolenou jsem si užila na 100 %, ale žádná dovolená to
tedy nebyla.
dělají naše děti. Zároveň jsem ale
měla obavy, jak se mi bude ráno
od našich dětí odcházet. Čas však
rychle letí a než se člověk naděje,
už je zase doma.
Těšila jste se po tříleté pauze zpět do
práce?
Do školy jsem se těšila, že budu
mezi více lidmi a nebudu muset
být pořád ve střehu, kde jsou a co
Jaký máte názor na využívání tabletů ve výuce?
Tablety jsou pro mě novou technologií, sami máme doma jeden teprve měsíc, takže jsem je ve výuce
nevyužila. Aby mohly být zavedeny
9
tablety do výuky, musel by se, podle mého názoru, změnit přístup
žáků ke zdroji informacím a odlišit
ho od herního přístroje.
Plánujete ještě nějaké další ratolesti?
Děti už neplánujeme, máme již dvě
- dceru Emičku (5 let) a syna Toníka (3 roky).
- Tereza Stehlíková
TÉMA
TECHNOLOGIE
Milý čtenáři, právě držíš v rukou časopis, který byl vymyšlen lidmi, ale vyrobil ho stroj. Bývaly doby, kdy se
lidé podíleli i na výrobě, ale umíš si v dnešní době představit, jak se sejde parta nadšenců, vezmou pergameny
a husí brka a udělají rovnou padesát kopií za jeden
večer? Jistěže to má své kouzlo, ale člověk byl odjakživa
tvor pohodlný a to by nebylo, aby po celá staletí nevymýšlel věci, které mu tu práci usnadní.
dožije, protože pokud zapomene, díky pohodlnějšímu životu, na podstatu lidství a člověka jako obyčejného tvora,
mohlo by to dopadnout zle. Ale tady už radši přenechám
slovo režisérům sci-fi filmů, ti vědí své.
Máme štěstí, že žijeme v době, kdy nám technologie
usnadnila práci natolik, abychom mohli dělat věci z
pohodlí domova pomocí všemožných krabiček, které
jsou rok od roku chytřejší než my. Že by se ty přístroje staly jednou tak chytré, až by se sami proměnily ve
vraždící roboty, si nemyslím. Technologie totiž může
být vyspělá, jak chce, ale dokud tady bude dobrého člověka, který ji stvořil nebo ji umí ovládat, bude mu věrně sloužit až do konce světa. Tedy jestli se toho ovšem
10
STUDENTSKÁ ANKETA
Celoplošná
Jak jistě všichni víte, naše škola
zakoupila 34 tabletů a velmi nás
zajímalo, co si o tom
studenti myslí. Proto jsme jim položili
otázku: „Myslíte si,
že bude pro PC a tablety ve
výuce využití, proč?“ Ano.
Samozřejmě, že ano. Jasně a
jistě. To byly nejčastější odpovědi studentů. Je vidět, že
práce s technologií je baví
a to zejména při výuce, kdy
se jim jen nenalévá hromada informací do hlav. Díky
tabletům se toho dá hodně
vyzkoušet, přiblížit a prozkoumat. Můžou se hrát
vzdělávací hry. Nemusí se
tahat tolik sešitů. Je to ožive-
ní výuky. Je to obrovské usnadnění
práce jak pro učitele, tak pro studenty.
-Eva Zavadilová
Neobjevovaly se však pouze kladné
odpovědi. Častá připomínka byla,
že když už je máme, měli bychom
je také používat. Učitelé nám musí
důvěřovat, že si tablety nebudeme
mlátit o hlavu, a budeme pracovat tak, jak máme, zmiňuje jeden
ze sekundánů. „Tablety jsme ještě
nepoužili tak nevím k čemu jsou.“
byla odpověď nejednoho ze studentů. Student z kvarty, a nejen
ten, si stěžoval, že tablety používá
pouze prima, což většinou dokazují i četné fotky na facebooku.
„Počítače jsou super tablety na nic,
jsou to vyhozený prachy.“ A jak
zmínil jistý anonym: „Polovina našich studentů neumí pracovat ani s
obyčejnými učebnicemi, natožpak
s tablety.“
V druhé otázce nás zajímalo, jak si
myslíte, že na tom jsou naši učitelé
s technologií. Až na jednoho anonymního studenta, který si myslí,
že by učitelé potřebovali řádné
proškolení, si většina studentů myslí, že to „jde“ a že úroveň našich
učitelů je přijatelná. Učitelé zvládají základní dovednosti, což zahrnuje zapnutí počítače a dataprojektoru. Jak ale zmínil student kvarty,
když přijde na zvuk, je problém!
A proto musí často přiběhnout na
pomoc studenti, s čím má velmi
pravděpodobně jistou zkušenost
student z kvinty.
Logicky by s technologiemi měli
nejlépe umět učitelé IKT, což se
v odpovědích téměř na 100% potvrdilo. Pokud bychom je z ankety
vyloučili, tak si podle studentů s
počítači nejlépe vede pan Krynický. Dále na tom vůbec není špatně
angličtinářka Adéla Holubová a
dalo by se říci, že obecně mladší
generace. Nejlépe na tom však je
pan učitel Matějka, kterému podle
neznámého sextána nic neodporuje a tudíž ani technologie!
Hůř na tom jsou učitelé, kteří si
museli na počítače zvykat až v prů-
běhu své učitelské kariéry. A tak,
jak někteří z nich sami říkají, se
jich raději ani nedotýkají.
Třetí otázka zněla: „Je naše škola technicky dobře vybavená? Co
byste přidali?“ Na rozdíl od jiných
škol, je naše škola vybavená skvěle, máme zde to nejpotřebnější a
to myslím stačí všem. Ano, někdy
jsou s technikou problémy, ale tyto
nepatrné mouchy jako jsou problémy se zvukem, světlé závěsy ve
třídách, kvůli kterým není vidět na
tabule, jdou vychytat.
Nicméně, tato otázka studenty
opět pobouřila a začali se zmiňovat
o technice (tabletech), kterou málo
využíváme. Někteří napsali, že by
se mělo spíše ubrat a další technologii nakupovat až tehdy, když se
bude naplno využívat ta, kterou již
máme. Podle jiných, je však vždy
co přidávat. Několik studentů se
doprošovalo dalších funkčních
počítačů s internetem do klubu a
více tiskáren pro veřejné použití.
Studenti z kvinty se ozvali s tím, že
by chtěli lepší dataprojektor ve své
třídě. Mezi další požadavky patřilo
např. rozšíření wi-fi sítě, vychytání
problémů se zvukem, sluchátka do
učebny pc2, atd.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na to nejpodstatnější, co nám
na škole podle studentů chybí.
Patří mezi to např. přistávací plošina pro helikoptéry, zabezpečení
pomocí otisku prstů, automatické
uklízeče nepořádku, samootevírání dveří, pár televizí a kino. Dále
pak atomový reaktor, stroj času a
teleport. Ti lenivější nezapomněli
připsat eskalátory a výtah…nenároční studenti…
11
- Anežka Pithartová &
Anežka Papáčková
IT guys & girl
Naše škola není nijak zvlášť zaměřená na informační technologie,
ale i tak se zde najdou studenti,
kteří se ve výpočetní technice výborně orientují. Někteří z nich se o
ni zajímají hlouběji a v budoucnu
by se jí možná rádi věnovali i profesionálně.
Jakub Pumpr - I.
1. Co si myslíš o výuce IKT na naší
škole?
Myslím, že výuka IKT je velmi zajímavá a pestrá. Tudíž myslím, že
nepotřebuje změny, a nevím jak
jinak bych ho učil.
2. Děláš na počítači něco “navíc”?
Na PC nic navíc nedělám. Moc
toho ještě neumím a teprve se to
učím.
12
3. Chtěl by ses v budoucnu věnovat
technologiím?
V budoucnu bych se chtěl věnovat
programování, a to hlavně her.
Vojtěch Klimeš - III.
škole?
S panem učitelem Rosochou mě
vždy IKT bavilo. Jako velké plus
beru styl výuky: neměli jsme popisovanou práci krok po kroku (no
a teď si najeďte na word, v pravém
dolním rohu a dvakrát na něj rychle poklepněte), ušetřilo to spoustu
času, a navíc si myslím, že jsme ta
„generace počítačů“, která tyto základní postupy zvládá. Přesto mám
výhrady vůči občasné nevolnosti v
hodinách, kdy jsme například „tyranizovaní“ při natáčení filmu, jako
bychom to měli zvládnout hned na
poprvé bez jakýchkoliv problému a
chyb. Kdybych učil IKT, tak bych
se pokusil vyvarovat problémů,
které teď jako žák dobře vidím.
Mám rovnou několik takových
činností, ale jenom k pár z nich se
vracím každý den. Činnost číslo
jedna je určitě programování. Programuju v Delphi 7 (ObjectPascal).
Momentálně vytvářím jednu hru a
jinak se pomalu, ale jistě propracovávám do základů HTML. Další
činností je asi psaní různých povídek a příběhů.Tam mám taky něco
většího rozpracovaného, ale zatím
je to v začátcích. No a jako poslední nejčastější činnost mám dívání
se na různá videa na youtube nebo
hledání informací na wikipedii. Od
přírodovědy až po to, jak mám házet nože. Také zjišťuju, že se toho
z internetu naučím často více, než
z dlouhých hodin strávených ve
škole.
3. Chtěl by ses v budoucnu technologiím věnovat?
Určitě bych se jim chtěl věnovat. Už
dlouho si říkám, že půjdu na pro-
gramování (ať se ta škola jmenuje
jakkoliv), a minimálně to budu mít
jako velmi oblíbený koníček.
Pavel Mráček - IV.
škole?
Styl výuky IKT, jaký je na našem
gymnáziu, mi naprosto vyhovuje.
Jediné, co bych možná přidal, by
bylo něco o bezpečnosti na internetu. Tím nemyslím jen viry atd.,
ale i nebezpečí třeba na Facebooku.
Nebo by bylo taky užitečné se v důsledku rozmachu chytrých mobilů
učit, jak poznat podvodné aplikace, které třeba mohou bez vědomí
uživatele volat na nějakou "prémiovou" linku. To jsou ale jen drobnosti, jinak se mi místní výuka IKT
líbí.
Ano, rád se v počítačích všelijak
hrabu (a to jak v softwaru, tak
v hardwaru), protože právě tak
dokážu nejlépe pochopit, jak co
funguje. Kromě toho taky rád s
pomocí počítače vytvářím nebo
mixuji hudbu; občas taky zkouším
něco naprogramovat, což se mi ale
vzhledem k mému chabému logickému myšlení zatím moc nedaří.
Věnovat bych se technologiím chtěl
určitě, minimálně ve svém volném
čase, ale že bych byl v tomto oboru i zaměstnán, v plánu nemám.
Jak už jsem totiž jednou zmínil,
na programování mi to opravdu
nemyslí, takže tudy asi cesta nepovede. Baví mě spíš na počítači dělat
něco praktického (třeba zrychlit i
zdánlivě hodně zasekaný počítač),
a s tím bych třeba v budoucnu
mohl někomu pomáhat. Ale kdo
ví, jak se to nakonec vyvine.
Ondřej Knopp - IV.
škole?
Hlavní problém je výuka pro dvě
poloviny třídy. Jde o to, že výuka
R. vůči výuce K. je hodně jiná.
Samozřejmě témata se drží osnov,
ale způsob výuky se liší. Zde tedy
vzniká problém hodnocení tohoto předmětu, protože u těch méně
zdatných to znamená, že o známce
rozhoduje učitel, a to se může lišit
dokonce v několika stupních. Dále
musím poznamenat, že R. výuka je
lepší, užitečnější a záživnější, než
výuka K., jejímž hlavním problémem je předpoklad neschopnosti
studentů s počítači, a tak se v hodinách zabýváme věcmi, jako je
vytváření složek do stromů atp. Její
hodiny nakonec mají velice malou
hodnotu, co se naučení a praktických schopností týče, protože nevykládá nic navíc zajímavého nebo
zábavného, k čemu by si student
mohl asociovat předešlou látku.
Jediná věc, která mi vadí na R. hodinách, je to, že není dostatečně
tvrdý, a tak tedy mají žáci velkou
volnost. Tento volný čas mohou
využít, nebo hrají internetové hry
a nevěnují se tématu, což mě štve.
A teď k osnovám. Podle mě by se
už od primy mělo učit základům
programování. V tomto ročníku se
věnují malování a podobným intuitivním programům, se kterými
většinou umí. Základy programování nemyslím nějaký určitý jazyk,
protože pokud se ho naučí teď, tak
je velká pravděpodobnost, že až vyjdou ze školy, tak se již nebude používat. Myslím tím pracování s nějakou jednoduchou konzolí, klidně
grafickou, jako je Baltík. Ten však
možná není dostatečně abstraktní,
takže bych preferoval nějaký velice
intuitivní programovací jazyk (Python). Hlavní pointou je abychom
se naučili konceptům, které mají
jazyky společné (hodnoty, IF…),
takže až se budem nějaký jazyk
učit, tak budeme již s těmito koncepty seznámeni.
Aktuálně (poslední měsíc) nic výjimečného nedělám.
Ne profesionálně. Budu si určitě
hrát s různými programy a chci
ovládat pár dalších jazyků, ale pouze jako hobby.
Natálie Vítová - V.
škole?
Myslím si, že by možná bylo dobré, kdybychom měli více času na
vyzkoušení si některých teoretických znalostí v praxi, ale jinak je
podle mého názoru výuka IKT na
naší škole na dobré úrovni.
2. Co děláš na počítači “navíc”?
Na PC, kromě jiného, dělám pro
členy své rodiny různé grafy a prezentace a v současné době se učím
i programovat.
3. Chtěla by ses v budoucnu věnovat
technologiím?
Momentálně o tom vážně uvažuji,
protože IT jsou velmi perspektivní
obor a mají uplatnění v mnoha oblastech.
Jakub Moravec - VII.
1. Co si myslíš o výuce IKT u nás na
škole?
Nejdřív jsem odsuzoval systém,
kterým se musíme učit IKT, ale
během času jsem zjistil, že pro normálního člověka toho je i tak víc,
než potřebuje, takže abych nesbíhal moc od tématu, tak bych to asi
dělal podobně jako nynější učitelé,
možná bych se snažil trochu více
oživit výuku.
Já osobně toho moc navíc nedělám.
Akorát jednou za čas se kouknu na
něco o programování, snažím se
to pochopit, ale většinou to stejně
skončí tím, že to je na mě moc a
brzy s tím skončím.
13
technologiím?
Já bych se tím chtěl zabývat, dokonce i plánuji jít na školu, která
je na to zaměřena. Ale nevím, co
bych chtěl dělat přesně, to doufám,
že mi poradí na VŠ.
občas se pokouším zjistit, jak funguje nastavení atd.
Stanislav Toman - 1.
technologiím?
Nejsem plně rozhodnutý, čemu
bych se chtěl věnovat, ale IKT je
jedna z mála věcí, o kterých přemýšlím.
Michal Vlasák - 3. ročník
1. Jak bys vyučoval IKT?
Vyučoval bych ho tím způsobem,
aby si žáci mohli dostatečně osvojit
jednotlivé funkce PC, to znamená
dostatečné vysvětlení dané látky, ale i s tím související názorná
ukázka.
Myslím, že se až moc od "normálních lidí" neliším – jsem standardní uživatel PC.
Je jasné, že IKT/technologie mě
budou provázet prakticky celým
životem, ale nějak více se věnovat
těmto technologiím nehodlám –
zůstanu u svého již zmíněného
standartu.
1. Jak bys vyučoval IKT?
Promítal bych to, co dělám na
svém počítači, a žáci by museli dělat přesně to samé.
2. Děláš na počítači i něco jiného
než ostatní?
Nevím, co dělají ostatní lidé, ale
-Anežka Papáčková
FILMY
Otýpka plná filmů
Matrix
Režie: Andy a Larry Wachovski
Přes
velké
množství filmů hledících
do budoucnosti nenajdete příliš filmů,
které by se
daly s Matrixem srovnávat.
Většina
zdroj: csfd.cz
filmů se spíše
zaměřuje na
to, jak lidstvo kolonizuje vesmír a
jiné planety. Matrix se ovšem vydal
úplně jinou cestou. Film je posazen
do vcelku normálního dvacátého
14
století. Většina lidí ale žije v Matrixu. Matrix je umělá realita, kde se
zdá, že lidé se mají dobře, všechno
jde skvěle a nic jim nechybí. Problém je ale to, že lidé nemají svobodu. Celý Matrix je kontrolován
počítačovým expertem, který tento svět stvořil. Ten má k dispozici
„muže v černém“ – agenty, kteří
mají potlačit jakýkoli náznak odporu proti režimu. Každý člověk,
který se narodí, si může vybrat,
jestli bude žít v Matrixu, nebo
v realitě. Neo a hrstka dalších si
vyberou, že budou žít v realitě za
cenu, že budou celý život pronásledováni. Morfeus (vůdce lidí v realitě) sdělí Neovi, že je vyvolený, a
že má poslání zničit Matrix. Začne
ho tedy cvičit. Neo se umí vyhýbat
kulkám, skákat z domu na dům a
další šikovné dovednosti.
Samotnou kapitolou tohoto filmu
jsou bezesporu akční scény. Ty
jsou velmi dobře zpracované a v
napínavých částech jsou zpomalené, aby si divák tuto scénu učil
dosytosti.
Názor Otýpky: Film je neskutečně
dobře natočený. Díky tomu, že je
film posazen jako by do současnosti, tak máte pocit, že se to všechno
odehrává kolem nás. Jak jsem již
uvedl výše, ve filmu jsou výborné
akční scény, a proto tento film doporučuji všem, co mají rádi „střílečky, pořádné bitky a drama až do
konce.“
2001: Vesmírná odyssea
Režie: Stanley Kurbick
zdroj: csfd.cz
Nejproslulejší
a nejdůležitější film v žánru
sci-fi. I takto
se
můžeme
dívat na film
2001: Vesmírná
odyssea.
Kosmická loď
Discovery
-
dva piloti v řídící kajutě, tři vědci v
hibernátorech a umělá inteligence
HAL-9000 - směřují přes Jupiter
k Saturnu. Jenže cestou se něco
pokazí a Dave Bowman zůstane
na lodi sám. Sám ze šestice, která odlétala ze Země. A u Saturnu
ho čeká překvapení, objekt velmi
podobný objevenému měsíčnímu
monolitu, jen je jaksi naruby. Dave,
který už nemá co ztratit, se rozhoduje rychle. A začnou se dít věci...
Názor Otýpky: Film byl velmi
dobrý. I když z pohledu dnešního
diváka může být z hlediska efektů
docela vtipný. Spousta dnešních
režisérů se inspiruje právě tímto filmem. A proto určitě stojí za
zhlédnutí.
- Filip Otepka
Milada Benedová
Prázdniny se chystám
prožít co nejklidněji
v českém prostředí.
Chci si užít domova,
Vysočiny, vandrování
po horách a zasportovat si na kole.
Když se mi to všechno do puntíku
splní, budu moc spokojená.
FILMY
Sci-fi @ Universe
Za pár dnů tu máme prázdniny a
já jsem si pro vás nachystala pár
tipů na knížky k vyplnění „spousty“ volného času, který se na nás
valí. Tentokrát bych vás, v souvislosti s hlavním tématem tohoto
vydání GYMu, ráda seznámila s
dvěma podžánry sci-fi, kterými
jsou kyberpunk a steampunk. Příběhy tohoto duhu sci-fi se většinou
odehrávají v alternativní historii
(historické události jsou od určitého data nebo letopočtu upraveny
a historie pak směřuje podobným
nebo naprosto jiným směrem). V
kyberpunkových příbězích hrají
podstatnou roli počítače, informační technologie a umělá inteligence (lidi s implantáty nevyjímaje). Setkáváme se zde s roboty,
androidy nebo avatary. Steampunk
je zaměřený spíše na technologii
viktoriánské doby (století páry). V
knihách se objevují vynálezy nebo
technologie, které nikdy neexistovaly, nebo jsou smyšlenými předchůdci skutečných vynálezů (jak
je tomu například v knihách Julese
Verna).
Leviathan
Scott Westerfeld
Ukázkovým
příkladem
(spíše
pro
mladší čtenáře) steampunku je první díl
trilogie Scotta
We s t e r f e l d a
(nacházející se
mimochodem
zdroj: sarden.cz
i v naší třeboňské knihovně),
odehrávající se v alternativní historii. Konkrétně v roce 1914, na
začátku 1. světové války. Změnu v
historii ale autor udělal mnohem
dříve – za života Charlese Darwina, který v příběhu objevil DNA a
poskytl tak svým nástupcům možnost vytvářet nové živočišné druhy
s pomocí smíchané DNA. Ve válce
tu pak proti sobě stojí Industriálové, které zastupuje Německo a
Rakousko-Uhersko a Darwinovci
v čele s Velkou Británií, Francií a
Ruskem. Zbraněmi inustriálů jsou
chladné kovové stroje. Darwinov-
ci využívají „živých strojů“, ony
nové živočišné druhy. Pro lepší
pochopení - nejimpozantnějším
„živý strojem“ je obrovitá vzducholoď nesoucí jméno Leviathan.
Tento živočich, nebo spíše ekosystém je složen z velryby, netopýrů,
včel a šestinohých psů. Do chodu
těchto událostí je zasazen příběh
dvou dětí, Alexe, utajeného syna
arcivévody Františka Ferdinanda,
a skotské dívky Deryn, která se v
převleku za chlapce zaučuje právě
na válečné vzducholodi Leviathan.
Na knihu navazují další dva díly,
Behemót a Goliáš.
Skutečnost, že se vynálezy nebo
technický pokrok ve špatných rukou mohou stát nebezpečnými pro
celé lidstvo, popisuje Jules Verne
například ve svých knihách Vynález zkázy či Robur Dobyvatel.
15
Vynález zkázy
Jules Verne
Ještě si dovolím malou
poznámku;
v posledních
pár letech se
ve
výkladních skříních
knihkupectví
začínají objevovat
knihy
zdroj: antikvariatmotyl.cz
Julese Verna
v převyprávěném poddání Ondřeje Neffa, který
mně tímto neuvěřitelně zklamal.
Například v knize Dvacet tisíc mil
pod mořem nahradil v té době
fascinující elektromotory ponorky
Nautilus fiktivním energetickým
zdrojem, vulkanitem, za cílem přiblížit příběh mladé generaci a nadchnout ji pro slavné „Verneovky“.
Podle mě tak ale zničil kouzlo těchto knížek. Nezavrhujme ale Neffa
úplně. úplně. Jeho autorská díla, ve
kterých netlumočí cizí myšlenky,
stojí zato si přečíst. Pokud budete
mít chuť o prázdninách přemýšlet
o budoucnosti lidstva, sáhněte po
jeho románu Tma. Popisuje zde
chaos, který vypukne, když přestane fungovat elektrická energie.
16
Návrat z ráje
Čestmír Vejdělek
Návrat z ráje je
těžké charakterizovat jedním žánrem.
Zkusila bych
to ale slovy
román a sci-fi
(u které bych
se přikláněla
právě ke kyberpunku, a to
zdroj: wales.cz
díky všemocným počítačům, vyskytujícím se v
příběhu).
Čestmír Vejdělek před námi prostřednictvím žurnalisty Řehoře
rozprostírá novou planetu Lucii.
Planetu podobnou té naší – žijí zde
lidé jako my, dokonce můžeme najít určitou podobnost mezi jejich
historií a naší. Až na to, že oni jsou
vývojově daleko před námi. Zdokonalovali své počítače tak dlouho,
než byly schopny samostatnosti.
poté se počítače zdokonalovaly
sami. Začaly se sami vyrábět, lepší
a lepší. Až se nakonec jeden počítač
– Ben – chopil vlády a postupně si
podřídil všechny ostatní počítače.
A lidem, kteří pořád ještě žili, začal
plnit každé přání s pomocí "černého čtverce" do kterého stačilo
jen zašeptat požadovaný předmět,
jídlo nebo dokonce dům a centrální počítač Ben danou věc zhmotnil
přímo před žadatelem. Ano, zdá se
to jako ráj. jenže za zády těchto lidí
začal Ben vyrábět umělé. Dokonalé
napodobeniny lidí, kteří jsou dokonalí. Nejsou nemocní, nepožadují po Benovi tolik věcí. Jsou nenároční. Splňují Benovu představu
o dokonalé společnosti.
Návrat z ráje nám ukazuje teoretickou budoucnost, která by mohla
nastat, pokud se nám vývoj technologií vymkne z rukou. Planeta
Lucie se z toho díky Řehořovi na
poslední chvíli vyvlekla, ale kdo
pomůže nám, pokud taková situace
nastane? Směřuje na naší Zemi vývoj technologií správným směrem?
Takové i podobné otázky vyvolává
tato kniha ve čtenáři.
Tuto knížku doporučuji přečíst
všem, kdo mají chuť přemýšlet o
budoucnosti naší technologické
civilizace. Ale pozor! Důležité je,
které vydání si zvolíte. Neboť po
roce 1968 musel autor knihu přepracovat a odstranit některé pasáže. Nejznámější vydání jsou z let
1963 a 1993, ve kterých je odlišná
už první věta. Myslím, že vydání,
které se nachází v naší Třeboňské
knihovně je ucházející.
Vzpoura mozků
scénárista: Václav Šorel,
kreslíř: František Kobík
Tento komiks
je v mnohém
opakem Návratu z ráje.
Příběh se neodehrává na
jiné planetě.
Pod útlakem
robotů tu trpí
naše
Země,
kde se, stejzdroj: kultura.idnes.cz
ně jako na
planetě Lucii, technologie rychle
vyvíjely, až dospěly k momentu
odstraňování nedokonalé lidské
rasy. Na rozdíl od Čestmíra Vejdělka ale Václav Šorel použil roboty, a
ne počítače. Roboty, kteří sloužili
dlouho člověku a pak se vzbouřili.
Nad naší planetou vytvořili růžové
silové pole (! podobné pole, jako se
nachází na planetě Lucii), odkud
berou energii. Zmocnili se vlády
nad celou Zemí. Poslední lidé, kteří
se zachránili, se schovávají na území bývalé západní Evropy pod silovým polem. Stejně jako na planetu
Lucii, i k Zemi přilétá kosmická
loď vyslaná do vesmíru dávno před
těmito událostmi. Její posádka se
po seznámení se situací pokusí se
zachránit lidstvo a zaútočit na vedoucí centrum robotů.
V roce 2012 připravil Václav Šorel i scénář k rozhlasové hře, která
byla vysílaná na Českém rozhlasu
2 Praha v pořadu pro mládež Domino (pořad existoval jen do srpna
2012)
- Marie Oušková
Martin Krynický
S rodinou asi pojedeme do Rumunska.
Jinak se nikam nechystám, budu kutit
na zahradě, maximálně vyrazíme za
příznivých podmínek na pár dní
na vodu.
UČITELSKÁ ANKETA
Technologie z pohledu učitelů
Která technologie vás ve vaší učitelské kariéře posunula nejdále / nejvíce
vám usnadnila profesní život?
Karel Pazourek
Iva Kubínová
Jakožto „neopeřené
kantorské kuře“ jsem
nezažil žádný ze zásadních posunů v
technologiích - alespoň o nich nevím. Snad kromě tabletů a ty zatím nevyužívám.
Vzhledem k tomu, že
hlavně vyučuji IKT,
jsou přímo nezbytnou součástí mého
profesního
života
technologie související s vývojem počítačů. Jedná se
nejen o samotné PC, ale i dalších
částí, které s tím souvisí jako dataprojektor, plátno, interaktivní
tabule a hlavně aplikační software,
který se při výuce i v běžném životě
využívá. Porovnám-li instalaci počítače, kde byl OS DOS s instalací
počítače, kde je OS Windows 7, tak
je to jako nebe a dudy, dnes si udělám např. image instalace PC a za
chvíli mám počítač přeinstalovaný,
dříve to trvalo dlouho a dlouho a
dlouho.
Technologie na jedné straně mi
práci usnadňují, na druhé straně
komplikují. Můžu pomocí jednoduchých grafických programů
rychle a přesně zakreslit obrázky
v geometrii či grafy funkcí, ale to
nemusí být vždy žádoucí, protože
žák pak netuší, jak se totéž provede ručně. Také roste počet úloh,
které za žáky počítače vyřeší - pak
je obtížné zadávat takové příklady,
které musí žáci řešit sami bez jejich
pomoci.
Rovněž mi přijde, že pokud se žáci
příliš spoléhají na výpočty jakéhosi
programu (třeba by jen opisovali z
portálu Wolfram Alpha), pak přestávají rozumět podstatě problému
a jiné, náročnější úlohy nespočítají,
popřípadě výpočty nesprávně interpretují.
Takže: technologie ano, ale s rozmyslem.
Dnes už si ani neumím představit,
že bych nemohla při výuce zeměpisu využívat počítač s interaktivní
tabulí, prezentační program, internet, videa, zvuk ...
Jana Psotková
Adéla Holubová
Já a technologie? Tak
ten byl dobrej
☺
Věra Ježková
Pro mě bylo a stále je
nezbytné užívání internetu, a to hlavně ke
komunikaci s mými
četnými anglicky hovořícími přáteli doslova na celém
světě - bez nich bych už dávno zakrněla!
stupnost jakýchkoliv informací,
zefektivnění, zrychlení a vlastně i
možnost jakékoliv komunikace s
kýmkoliv potřebuji - někdy mám
až pocit jisté přehlcenosti a neklidu
a nevím, jestli to ve finále nebude pro naše mozky spíš naškodu.
Možnosti současných technologií
jsou nedozírné, nicméně na světě
jsme jen jednou, jsme jen lidé a
musíme vědět, že čas, který díky
všem možným technologiím ušetříme, musíme rozumně investovat
do sebe, do svého psychického
i fyzického zdraví. Nepřestávat
se setkávat se zajímavými lidmi,
dobře jíst, spát, hýbat se, cestovat,
dopřávat si dostatek zajímavých a
inspirativních impulzů.
Anna Kohoutová
My, kteří jsme zažili
dobu před internetem,
nepřestaneme
asi nikdy žasnout nad
jeho možnostmi. Do-
Profesní život mi nejvíce usnadnily projektory, díky nimž
mohu žákům ukazovat různé obrázky,
dokumenty nebo filmy vhodně ilustrující dějepisnou
výuku. Zároveň díky nim mohu
žákům promítat stručné poznámky z hodiny a nemusím je zaznamenávat na tabuli. Nejdále mě v
mé učitelské kariéře posunul internet, kde požadované digitalizované materiály do hodin sbírám.
17
Tablety ve výuce schvaluji a považuji je za výbornou pomůcku k zefektivnění a zpestření výuky.
Tereza Hlásková
Mé učitelské zkušenosti jsou dosti chabé,
ale co se týká učení se
a vyučování obecně,
nedám dopustit na
starou dobrou technologii tužka - papír . V profesním
životě mi zas nejvíce slouží kanál
pusa - ucho, no a musím přiznat,
že taky dost internet.
Milada Benedová
O žádné takové technologii nevím.
Zdeněk Kučera
Ohlédnu-li se zpět,
tak v čase zahájení
učitelské dráhy určitě
100% video (VHS) a
neustálé nahrávání a
přetáčení filmů z TV.
Dnes za usnadnění profesního života děkuji mé věrné družce „flešce“. Zajímalo by mě, co jednou za
nějakých 25 - 30 let do GYMu napíší naši začínající kolegové. Bohužel, u toho já ani dnešní redakční
rada nebudeme.
Martin Krynický
Vidím to na tři důležité kroky.
Počítač pro mě znamenal zásadní přelom v tom, že jsem
mohl něco napsat a někdo jiný to
po mně přečetl (to se mi před tím
nedařilo). Při troše snahy a systametičnosti navíc umožňuje nejen
postupně hromadit a recyklovat
připravy a další zajímavé materiály,
ale i sbírat zkušenosti a postřehy,
které bych jinak zase zapomínal.
Internet mně pak umožnil napsané
zveřejňovat.
Projektor mně to umožnil používat
ve třídě.
Ten poslední krok byl sice nejmenší, ale přinesl mně (zavedením
učebnic do hodin) nejhmatatelnější a nejvýraznější posun kupředu
(bez těch předchozích dvou kroků
by to však nešlo, protože by nebylo,
co promítat).
Tablety by mohly znamenat další
krok, ale musel by je mít každý žák
ve své tašce (rozdávání před hodinou je šílené).
- Martin Rosocha
ZAPOMENUTÁ MÍSTA
Jedna byla málo, tak máme dvě
,,V době pořizování prvních počítačů do učebny IKT nikdo slovo
internet ani neznal.”
Nejstarší počítačová učebna je
PC1, která vznikla v 80. letech minulého století. Byla vybavena počítači s černobílými monitory, které
se pyšnily názvem IQ151. Nebyly
napojeny do žádné sítě. Jediná, aspoň malinko zábavná věc, která se
na nich dala dělat, byla hra, v níž
bylo úkolem pohybovat s dvěma
čárkami, které měly představovat
tenisové rakety. Úkolem odvážlivce, který se rozhodl hru hrát, bylo
dostat míček pomocí jedné z čárek
přes čáru velkou, jež měla představovat síť.
Když se k nám po revoluci dostaly
18
počítače mnohem vyspělejší, tak se
kolem roku 1994 počítačová učebna poprvé předělala, nakoupily se
nejen nové počítače, ale i stoly, které jsou tam dodnes. S novými stoly
se v učebně udělaly i nové rozvody, aby počítače mohly pracovat
v síti. Dodnes učebna prodělala i
další změny. Když přibyl internet,
musely se dodělat další rozvody,
namontovat více kabelů. Proběhla
rekonstrukce podlahy, několikrát
se malovalo a vzhledem k narůstajícímu počtu počítačů byla namontována klimatizace. Přibyl dataprojektor, plátno a všechno ostatní, co
dnes v PC1 potkáváme. Protože
jedna učebna byla málo, tak byl
zmenšen původní studentský klub
a vybudovala se z něj učebna PC2.
Co v PC2 bylo, je a ještě pěknou
chvíli bude, můžeme všichni vidět.
Poměrně přelomové bylo pro naši
školu pořízení WiFi v roce 2013.
Při budování první počítačové
učebny by nikoho nenapadlo, že
bude možné sedět se svým přenosným počítačem před školou
a surfovat po internetu. V době
pořizování prvních počítačů do
učebny IKT nikdo slovo internet
ani neznal. Skutečnost, že škola
má funkční WiFi síť, umožnila i
používání 34 nově zakoupených
tabletů, které si své místo ve výuce budují sice pomalu, ale vše je na
dobré cestě. Možná se to někomu
může zdát přehnané, ale naše škola
čítá celkem 109 počítačů, což dělá
0,33 počítače na jednoho studenta,
a 4,03 počítače na jednoho učitele.
Správce všech 113 zařízení je paní
Kubínová, která se o svém správcování rozpovídala v dekahovoru, tak
si jej určitě přečtěte.
- Martina Marková
ÚVAHA
Technologie
Vyznáte-li se v chaosu, pak není
síťování nic těžkého
Co je to technologie, to vám neřeknu. Jak vznikla, jestli se to tak dá
říci, to také nevím. Důležité je, že
se kolem nás motá už od narození,
a čím víc spěje náš vývoj dopředu,
tím dřív ji začínáme vnímat. Obecné definice nebo novinky ve světě
technologie přenechám všem vědcům a nadšencům, protože nikdo
nemá rád chytrolíny, co věcem nerozumí, ale poučují o nich druhé,
že?
Zaměřila bych se na to, jak nás
technologie ovlivňuje. Pro nás,
jako téměř dospělé studenty, je
nyní normální, ne-li nezbytné, aby
každý měl doma nejlépe vlastní
počítač. Pevné linky už tolik nefrčí,
výhodnější je si koupit chytrý telefon, který ale zas může za chvíli
nahradit počítače. Tendencí moderních technologií je totiž doslova
cpaní co nejvíce věcí do jednoho
zařízení. A zmenšování velikosti.
Aspoň tedy u počítačů, u mobilů je
to spíš opačně.
Takže ve výsledku máte doma místo počítače, notebooku, mobilu,
tabletu, mp3 atd. jen jednu z těch
krabiček, co vydá za všechny dohromady. O praktičnosti toho jistě
není pochyb, ale pro konzervativce
jako jsem já, je to jen další věc, která mě přinutí zahodit staré dobré
přístroje, a začít se učit s něčím, co
už bude mezitím retro, než tomu
přijdu na kloub. Zde jistě hovořím
o většině starších lidí, kteří již nejsou na tak prudkou invazi všech
těch vymožeností zvyklí.
Vývoj technologie je důležitý ve
všech odvětvích, ať už se stará o
lidské pohodlí, zdraví či o objevování vesmíru. Každého z nás se
19
dotkne, ať se nám to líbí nebo ne,
ať chceme nebo ne. Tuhle vlnu už
někdo odstartoval a nikdo ji nezastaví. Smete nás všechny.
- Eva Zavadilová
ROZHOVOR S
Jan Kurš
Kdy ses o počítače začal zajímat a co
tě na tom baví?
O počítače jsem se začal zajímat
nejspíš už ve školce. Nejvíc mě
nyní baví programování webových
aplikací.
Jaké předměty tě nejvíce baví a
proč?
Momentálně a tento rok mě dost
bavila stereometrie v matematice.
jinak jsou to IVT a angličtina.
Jsi rád, že chodíš na třeboňské gymnázium? Přemýšlíš někdy o tom, že
bys přestoupil na jinou školu, pokud
ano, proč?
Na gymnázium chodím moc rád,
protože mi dává možnost se dál
rozvíjet. Ano, o přestupu jsem uvažoval už několikrát, ale pokaždé se
20
našlo něco, co mě zde udrželo - například náš třídní kolektiv a momentálně také GYM.
tí se tím osobní přístup k jednotlivým žákům (při současných technologiích).
Co je náplní tvé práce v GYMu?
Hlavně je to skládání všech článků
a obrázků dohromady
Co si myslíš o zavedení tabletů do
výuky? Přijde ti to smysluplné?
Zatím se mi nepoštěstilo mít možnost vyzkoušet tablety při výuce.
Při správném zacházení se může
jednat o zajímavé zpestření výuky.
Jak trávíš svůj volný čas?
Většinu svého volného času trávím
doma u počítače. Snažím se stále
vzdělávat v oblastí IT & programování a dělat vlastní projektíky,
na kterých zkouším nové metody
postupu a featury.
Myslíš, že jednou budou moct roboti nahradit učitele? Jak si vůbec
představuješ školství za 100 let?
Ano, je možné, že roboti někdy v
budoucnu nahradí učitele, ale ztra-
Co si myslíš o technickém vybavení
naší školy?
Pokud zavřu očko nad občasnou
nefunkčnost zvuku, rozhozenými
barvami v projektoru (septima),
případně rozdvojeným obrazem
(oktáva), tak si myslím, že je vybavení naší školy na takové úrovni,
kterou mohou jiné školy závidět.
Chtěl bys v budoucnu pracovat v oblasti IT? Pokud ano, v čem konkrétně?
Ano, určitě chtěl; jelikož mě baví
dělat webové stránky, tak bych v
tomto oboru chtěl pokračovat i po
studiu.
V čem si myslíš, že by se GYM mohl
v budoucnu zlepšovat?
V interním přístupu. Už kolikrát
se stalo, že nebyla dodržena uzávěrka, a pak se nestíhalo. Také by
se mohl změnit design, pokud si
dobře pamatuju, tak takovéto roz-
vržení tu je už s pár změnami od
Davida Viktory (maturitní ročník
2011/2012)…
- Martina Marková &
Tereza Stehlíková
Hide - part 1
Time by time so it happens, that
golden tears fall down from the
skies. Some say those are the tears
of Gods guiding us through the
paths of our lives, leading all our
decisions to make up our fates, for
eternity. Those tears shall fill the
Saint Goblet with gold-sparkling
liquid that should be – once it is
full – drunk by the monarch that
is to bring the never-ending peace to our kingdom, to make him
immortal. The others who don’t
pray to our Gods but rather just to
themselves believe there is nothing
to be afraid of. No war coming. No
real gold touching ground except
for that men throw away or the
heads of the state making alchemists create those drops to frighten the peasants to pay their taxes
and worship the crown. Drown the
royals with loyalty. The reality is
always different from rumours or
legends circulating among the residents. I can tell myself. I grew up in
a village surrounded by vast woods
and never knew anything about
our kingdom or those up there on
the throne although I only heard,
the seat had been warmed by many
bottoms since I was born. I also never got in touch with anyone from
the capitol, just the officers that
used to come to take taxes, which
always consisted of two thirds of
the harvest. I would believe that
was a country of no conflicts, since the criminality was minimal as
long as you didn’t tempt your fate
coming into the woods on your
own and our village got no further
than some burglary, dead wives
being far too pride, jealous or hurt
to stand their husbands’ mistresses
anymore and swearing against the
Gods. Everyone knew each other
there, almost no place for intimacy. So it was quite obvious people
always recognized whether you
had some problems or none at all,
you were quite potential to go travelling and get some good job in
some of the other regions or the
capitol if you’d be the most lucky,
or you were right at the age best for
getting married. All the conversations between me and my parents or
the rest of our little village-world
concerning the matter of some fat
rich gorgon marrying me and making me sound and safe and most
happy for the rest of my life always
made me think of the whole village
burning, with all the people within
their houses but me, me laughing
from the outside – the free world,
the wild and dangerous world,
seeing all the real life ahead and
reaching towards it hand in hand
with the fate of mine, away from
the place I never really felt to be-
long to me. The problem is, I did.
I saw it burn. Suddenly I really was
alone. Suddenly I felt a bit scared
with my nearly dead mother pointing towards the ancient-looking
trunk in her bedroom when I came
back home trying to safe her before
the fires not possible to be put out
reached our house and whispered
just one single word I know I shall
remember for the rest of my days. I
opened it and couldn’t believe my
eyes seeing a gilded necklace with a
medallion sheltering a tiny golden
drop of some liquid that smelled
better than anything I knew and
nearly burnt your eyes. Than I quite understood my mother. Even
though now I know I was wrong.
I kept repeating it on and on until
I truly understood, months later.
That was the real beginning of my
story, with everything and everyone I knew dead. Just me with the
necklace hidden in the pocket of
my trousers, all alone abandoned
to what was waiting for me out there in the unknown woods with my
thoughts running back to the last
breath of my mother and the last
whispered word. “Hide.”
21
- Karin Pirglová
JAZYKOVÝ KOUTEK
Deutsche Technologien
Wenn man über Technologien
in Deutschland nachdenkt, sieht
man, dass hier fast keine große
Weltberühmte Computer- oder
Handy-Firmen sind. Doch gab es
hier eine – Siemens – aber diese
Firma produziert leider keine Han-
den. Viele Wagenhersteller, die
die Wagen herstellen, schon diese
Autos probieren – aber sicher können wir nicht erwarten, dass sie
in den kommenden Jahren zu verkaufen beginnen. Diese Autos arbeiten mit einer GPS-Navigation
dys oder Computer mehr. Was aber
in Deutschland sehr entwickelt
ist, ist die Autoindustrie. Von dort
kommen viele bekannte Marken,
wie z. B. Audi, BMW, MercedesBenz, Opel, Porsche oder Volkswagen und viele andere. Ihre
Wagen sin die besten in der Welt,
dennoch glaube ich, dass man bei
diesen Autos noch manches verbessern kann. In der Zukunft kann
man sogar erwarten, dass die Autos ohne einen Fahrer fahren wer-
zusammen, die die kürzesten Strecken plant. Es sind drinnen auch viele Kameras, die die Umgebung
kontrollieren. Das schwierigste
wird aber ein Kommunikationssystem zwischen den Wagen zu
machen, um die Unfälle zu verhindern. Trotzdem bin ich mir sicher,
dass meine Generation noch
diese Autos kennenlernt und dass
die Technologien wieder mehr
fortgeschritten werden.
„In der Zukunft kann man sogar erwarten, dass die Autos ohne einen Fahrer fahren werden.“
Romana Illeová
- Pavel Mráček
México no es atrasado!
La mayoría de los extranjeros piensa que México no es un país
muy moderno. Pero no es cierto!
Cuando se camina por la calle definitivamente no es normal encontrarse con un indio con sombrero
montando en un asno como nos lo
presentan en el cine. Las ciudades
mexicanas son como cualquiera
otra ciudad moderna. Esto es, en
gran mayoria gracias a su vecino,
Estados Unidos de América.
Hablando de tecnología, como
son computadoras, tabletas, teléfonos móviles, etc., yo diría que
22
México está al mismo nivel que
la República Checa y ya hace dos
años tenía una tableta o ipad casi
cada segundo mexicano (incluso
elas los estudiantes reciben tabletas
y las usan en las clases durante
todo el año (durante las vacaciones
de verano los tienen que regresar)
„hace dos años tenía una tableta o ipad
casi cada segundo“
niños pequeños).
De mis primos sé que las escuelas
están muy bien por el lado tecnológico. Cada maestro lleva su propia
laptop a todas sus clases. En todos
los salones hay algo como una pizarra interactiva. En algunas escu-
y los estudiantes que tienen teléfonos inteligentes los pueden usar en
la clase para encontrar informaciones en el internet.
Asi que...no debemos creer todo en
lo que vemos en las peliculas!
- Anežka Papáčková
DEKAHOVOR
Ivana
Kubínová
,,Strojům by určitě chyběl individuální, přátelský a originální přístup skutečného kantora.“
Na našem gymnáziu spravuje počítačovou síť, stará se o počítače
jako takové, dohlíží na jejich software a hardware. Asi je nám všem
tedy jasné, že paní Kubínová byla
jasným adeptem na nynější ITdekahovor.
1.Co si myslíte o technické vybavenosti naší školy?
Technická vybavenost naší školy
je celkem na dobré úrovni. Máme
2 počítačové učebny (jak všichni jistě víte), kde se nám podařilo
zajistit, aby měly všechny počítače stejný operační systém a stejné programové vybavení, což je
podle mě důležité pro výuku IKT
i ostatních předmětů, protože vyučující nemusí přemýšlet, jestli je
program nainstalovaný v učebně
PC1 nebo PC2. Pro výuku bylo
velkým přínosem vybavení kmenových učeben počítači, zvukem,
diaprojektorem, interaktivní tabulí
nebo plátnem. Ve většině kabinetů
má každý vyučující počítač sám
pro sebe, i když na většině těchto
počítačů je OS Windows XP, jehož
podpora skončila v dubnu 2014.
Bohužel počítače i software poměrně rychle „stárnou“, ideálně
bych si představovala, že na všech
počítačích ve škole nebo alespoň v
obou počítačových učebnách bude
OS Windows 8.1, MS Office 2013
a další nový software. Dále by bylo
vynikající, kdybychom do rozpočtu školy dostávali pravidelně každý rok peníze na zdokonalování
technického vybavení školy podle
našeho rozhodnutí.
2.Jaký názor máte na používání tabletů ve výuce?
Používání tabletů ve výuce má určitě svoje uplatnění, ale klade obrovské nároky na přípravu učitele,
protože pro danou hodinu musí
vyučující najít efektivní a zajímavé prostředky, které se dají na
tabletech používat, např. sestavit
pracovní list s vyhledáváním na internetu nebo s využitím výukových
programů. Zajímavé a dobré výukové programy jsem viděla hlavně pro mladší děti na ZŠ, pro žáky
střední školy mi kvalitní výukové
programy chybí.
Problém také je, kde jsou tablety
pro výuku uloženy. Představovala
bych si, že pod každou lavicí bude
vysunovací část, kde bude tablet
připraven pro výuku. Otázkou je,
23
jak dlouho by tam tablet bez zámku vydržel.
3.Kdy vás napadlo, že si uděláte
aprobaci na IKT?
Po absolvování PřF UK s oborem
matematika a zeměpis jsem nastoupila na naše gymnázium, kde
mi dali učit IKT, i když jsem to podle mě skoro neuměla. Jeden známý mi říkal, abych si aprobaci na
IKT dodělala, že to bude perspektivní obor, tak jsem dálkově IKT
dostudovala a vůbec nelituji.
4.Vyučujete raději zeměpis nebo
IKT?
Nemohu jednoznačně říci, který
předmět učím raději, záleží spíš na
studentech, kam jdu daný předmět
vyučovat. Oba předměty jsou podobné v tom směru, že se musím
stále něco nového učit, v obou jsou
stále nějaké změny a snažím se,
abych o nejnovějších informacích
věděla.
5.Půjdou vaše děti ve vašich šlépějích?
Ve šlépějích učitelských zřejmě
ne, dcera studuje obor finance a
finanční služby, jediné co, tak vede
kurzy pro své spolupracovníky. Syn
studuje obor informatika, takže se
malinko mým stopám blíží.
6.Jak velká je zodpovědnost být
správcem sítě?
Zodpovědnost vidím hlavně v tom,
aby vše fungovalo, jak má, aby
nezkolabovala počítačová síť, aby
fungovaly zálohy dat apod. Pokud
si s něčím nevím rady, volám povolanější odborníky. Počet počítačů i
další techniky na škole se stále zvyšuje, takže je o co se starat.
7.Jak trávíte svůj volný čas?
Svůj volný čas věnuji hlavně sportu,
jednak aktivnímu, ale i pasivnímu
při různých televizních přenosech.
Jezdím hodně na kole, chodím na
pilates a aerobic. Olympiáda, MS
v hokeji nebo ve fotbale je pro mě
vždycky svátek a musím vše sledovat. Dívám se ale i na pohárové fotbalové zápasy, extraligové zápasy v
hokeji, biatlon, atletiku, tenis i další
sporty. Fotbalový pohárový zápas
komentovaný Jaromírem Bosákem
je dokonalý.
Kromě sportu ráda čtu, dívám se
na české filmy i na některé seriály
v TV. Dalším koníčkem je práce
na chalupě, cestování a poznávání
nových míst.
8.Už jste někdy přemýšlela o
hacknutí či nabourání se do školní
PC sítě?
Nepřemýšlela, spíš se bojím, abychom měli vše zajištěné, aby se
nám do školní PC sítě nikdo nepovolaný nedostal.
Má-li vše fungovat, je třeba především zodpovědnosti!
9.Vlastníte doma nějaké speciální
(vytuněné) počítače či elektroniku?
Nevlastním,
doma
používám
školní notebook. Jedině snad od
loňského prosince mám chytrý telefon, takže jsem opustila svůj maličký Samsung, který umožňoval
jen volat a posílat sms.
10.Myslíte si, že třeba někdy v budoucnu nahradí stroje a umělá inteligence skutečné kantory?
Doufám, že ne, protože strojům by
určitě chyběl individuální, přátelský a originální přístup skutečného
kantora.
- Martina Marková
HRY
Dohráno
Všechno krásné jednou končí.
Stejně tak tato rubrika je poslední,
kterou vám předkládám. A protože
loučení by mělo být alespoň trochu
speciální, pojmeme tentokráte hry
trochu netradičně. Rozhodl jsem
se, že vás nebudu zpravovat o nejnovějších hrách, ale seznámím vás
24
s mými nejmilejšími kousky, se
kterými jsem strávil spoustu příjemně prožitého času.
Okolní printscreeny jsou z Konungu a druhého Zaklínače.
Prince of Persia II
Tuhle hru asi pamatujete, přestože
je starší než většina z vás (takhle to
formuluji jen pro případ, že by sem
zavítal nějaký učitel). Vzpomínám
si, že to byla jedna z mála, která
fungovala na mamky starém pracovním notebooku, který byl po
několik let jediným herním strojem, ke kterému jsem měl přístup.
Těžko zapomenout na skákání nad
propastí a bojování s kostlivci. Nikdy jsem se sice nedostal přes nesmrtelného kostlivce ve čtvrtém
levelu, ale co... dlouhou dobu to
byla jediná hra, kterou jsem měl k
dispozici, a pár minut denně jsem
jí hrál se stejným zaujetím, jako vy
teď COD nebo Battlefield.
Konung: Legenda Severu
Troufám si říct, že KOnung neznáte. V tomto RPG ( vyšlo v Rusku
koncem devadesátých let) si můžete vybrat jednoho ze tří hrdinů
a vydat se na cestu za náramkem
moci. Ten je hlídaný drakem, přes
nějž se dostane jen ten, který má
dračí amulet. Každý ze zmíněných
hrdinů má jednu třetinu a na vás je,
abyste v kůži jednoho z nich našli
zbylé dva, zabili je, sebrali jejich
amulety a poté přešli přes draka.
Ať už si vyberete kteréhokoli hrdinu, váš úkol je stejný. Prozkoumat
vaší třetinu mapy (jinam nemůžete) a najít způsob, jak se dostat do
další třetiny, ve které se nachází
jeden z vašich soků. Na to je třeba shromáždit kolem sebe pokud
možno co nejsilnější družinu a
sehnat pro ni co nejlepší vybavení.
Abyste mohli mít družinu, musíte
mít značné charisma a aby její členové mohli používat nejlepší vybavení, musí mít vysokou obratnost,
odolnost a sílu. Obojí ale znamená
totéž – potřebujete „expit“. Toto je
zajištěno pomocí sady rozmanitých a velmi zajímavých úkolů, tu
více, tu méně významných – někdy
pomáháte lesnímu šamanovi, někdy starostovi vesnice, někdy jen
obyčejnému občanovi v nesnázích.
Na cestách mezi vesnicemi potkáte spousty rozmanitých příšer a ne
na všechny stačíte od začátku. Jak
vaše družina postupně sílí, dokážete porazit silnější a silnější příšeřiska a dostáváte se do nových a
zajímavých míst. Postupně si pod
svou kontrolu poddáváte vesnice,
které vám poté odvádí daně a zdarma vám poskytují základní služby,
jako oprava zbraní, léčení zranění
či slevy v obchodech. Nakonec se
dostanete i do dalších dvou třetin
mapy, a když máte skutečně dobrou družinu, podaří se vám získat
celý amulet probojovat se až ke
drakovi. Konung jsem si oblíbil
pro jeho skvělé dialogy, bezchybný překlad a celkově chytlavý svět.
Pravda, z dnešního pohledu je to
hra tak trochu zdlouhavá a graficky zaostalá byla už v roce 2000, ale
to namůže Konung vystrnadit ze
zlatého peidestalu, který si v mém
herní srdci vydobyl.
Age of Empires II: The
Age of Kings
Prakticky jediná strategie, kterou
jsem kdy dlouhodobě hrál. A zde si
troufám říct, že i po patnácti letech
od vydání má co nabídnout. Je to
jako šachy – když fungují pravidla
(herní principy), bohatě vám stačí
staré, omlácené figurky (grafika).
Soubojový systém je propracovaný do překvapivé míry – například
kopiníci (jinak totálně k ničemu)
mají nezanedbatelný bonus proti
jízdě atd. atd. (a ještě padesátkrát
atd!). Další devizou AOE byly
skvěle udělané kampaně – příběhy
Johanky z Arku, Čingischána, Saladina a Friedricha Barbarossy (stejně tak Montezumy, El Cida a Atilly
Hunského v datadisku), zpracované vždy jako vyprávění propojující
šest misí (většinou bitev), které jste
museli zvládnout. Příjemný byl i
Map Editor a co si budeme povídat
– asi není nad klasický mulťákový
skirmish či deathmatch...
25
FlatOut 2
Ti z vás, co alespoň na jeden závod
podlehli, jistě víte, co mám na mysli. Závody přes, lesy, pole, města
a závodní tratě, bourací derby a
šílené (i když většinou nehratelné)
minihry, kde jste vyhazovali z auta
svého vlastního řidiče. Nechápete?
Tak si FO2 (nebo Ultimate Carnage) zahrajte. Skvělý arkádový
jízdní model, návykové bourání do
soupeřů a skvělý metalový soundtrack (zahrnující třeba Megadeth
nebo Roba Zombieho) vás připoutá do křesla a vy tam zkysnete až
do... nevím, to samozřejmě záleží
na vaší vůli.
Zaklínač
Jako fanoušek Sapkowského povídek a ságy jsem byl přímo u vytržení, když jsem zjistil, že existuje hra
inspirovaná příběhy o bělovlasém
zabijákovi příšer. Polští CD Projekt
se postavili k vývoji zodpovědně a
snažili se ze všech sil, aby knížkám
neudělali ostudu. Přišli s neokoukaným systémem dovedností a míchání lektvarů, který výborně pasoval Sapkowského knížky, vymysleli
nový soubojový systém a přidali
pohlednou grafiku. Vývojáři také
naplno využili rozporuplnosti, se
kterou se často potkávali čtenáři Ságy – Geralt se snaží zachovat
se dobře a neutrálně, ale nakonec
zjišťuje, že stejně vždy nekomu
ublíží a že vlastně vybírá jen menší
zlo. Právě takovéto volby (jejichž
plný důsledek jste často pochopili
až v samém závěru hry) udělaly ze
Zaklínače ve své době jedinečnou
hru. Celou hru navíc protkávaly
zábavné minihry, jako hospodská
rvačka nebo hra v kostky. Co bylo
k uvztekání, byly nahrávací časy.
Přiznám se, že jsem Zaklínače hrál
ještě na starém počítači s jedním
GB DDR (1!) RAM, ale i tak – loadingy zabraly tak dlouho, že jsem u
nich přečetl nejeden LEVEL a nejedno SCORE.
26
Zaklínač
králů
2:
Vrahové
Druhý díl Zaklínače přinesl proti
dílu prvnímu (už tak úspěšnému)
spoustu změn. Dechberoucí grafiku, špičkově krátké nahrávací
časy, opět zbrusu nový soubojový
systém i systém vylepšování postavy, další část famózního příběhu a další desítky hodin zábavy.
Samozřejmostí je možnost použití
uložených her z jedničky. Druhý
zaklínač nezapomněl na minihry,
velmi efektivně zapojil boss-fighty,
přibyla nová zaklínačská magie – a
na závěr – souboj s drakem a otevřený konec, který nás (fanoušky)
nechá netrpělivě čekat až do února
příštího roku.
Obě hry vyšly v rozšířených edicích – tedy opatchovaných, vydáních v lesklých hezkých obalech, s
mapou světa, návodem a ke druhému dílu byly dokonce všechny
DLC zdarma. Servis, jak má být.
Dragon Age: Origins
Asi si říkáte, kolik RPGček ještě
vyvalím a kdy přijde Céesko. Tak
stručně: nevím a nikdy. Tuto hru
určitě většina z vás zaregistrovala,
ale spousta z nich jí stále nezažila
na vlastní kůži.
Váš hrdina, který má podle své
rasy šest různých možností, jak
začít svůj příběh, nakonec zjistí, že
je posledním, kdo může zachránit
celou zemi od náplavy nemrtvých.
Začátek ale není to, co by vás nejvíce upoutalo a stejně jako u mnoha dalších RPG se i zde musíte
pár hodinek nudit, abyste zažili to
pravé „vzrůšo“. Pokud se ale nenecháte odradit pomalým rozjezdem,
slibuji, že nastoupíte na jízdu, kterou nebudete chtít nikdy skončit
– protože příběh, taktické souboje,
dialogy jak s NPC tak s vaší družinou jsou jednoduše skvělé. Brilantní. Vyvrcholení hry také nádhrené
a doporučuji (mohu-li) i datadisk,
který se v současnosti (stejně jako
základní hra) dá sehnat pod 200 Kč
– a málokdy dostanete tak dlouhou
a kvalitní porci zábavy za tak malé
peníze. DA:O je skutečný nástupce
Baldur's Gate (ve všem – taktické
souboje, na svou dobu průměrná
grafika, dlouhé dialogy, spletitý
příběh) a jedno z nejlepších RPG
všech dob.
FIFA 11
U počítačového fotbalu jsem strávil velké množství času. Začalo to
kdysi FIFOU 2004 (která tehdy už
byla docela vykopávka), která mě
bavila dlouhé roky. Po nějaké době
jsem si koupil FIFU 06 a poté FIFU
09, kde jsem konečně našel českou
ligu. FIFA 11, první next-gen FIFA,
která byla takřka rovnocenná s
konzolovou verzí, mě ale zaujala
víc, než jakákoli jiná předtím. Fotbalový míč létající a točící se právě tak, jako ten skutečný, skokově
vylepšená grafika a vůbec – žádná
retardovaná konverze.
Co je na sérii FIFA tak úžasného,
nevím. Mám doma i FIFU 12 a 13,
kde už je krásně vymakaný systém
online lig, který umožňuje dlouhodobé a cílevědomé hraní po netu.
FIFU 11 jsem vybral jako zástupce
této série (z paradoxních důvodů je
to jediný díl, který nemám v originální kopii - pššššt!).
Křišťálová koule
Tohle není hra, o které byste neslyšeli, to je jenom konec. A náhled na
přicházející hry, na které se těším.
Jmenuji dvě a tradičně to budou
RPGčka. Od Zaklínače 3 si slibuji
minimálně to, co od prvních dvou
dílů a špicové zakončení příběhu
s Divokým honem. A doufám, že
vývojáři podzimního Dragon Age:
Inquisition dostanou rozum a na
tristní hratelnost druhého dílu.
Přemýšlel jsem, jak napsat posledení zakončení her, co kdy napíšu.
Asi úplně normálně. Přátelé, přeji
vám, abyste si užívali vaší (mé už
ne) krásné školy, byli zvídaví (protože to většině studentů chybí a je
to hrozná škoda) a hraví. Abyste
vždy dokázali správně vybrat (jako
jestli ve 3:15 ráno dát ještě jeden
level Plants vs. Zombies, nebo jít
spát) a byli správně hraví (nápověda, jak si v předchozí situaci správně vybrat). Mějte se krásně, užijte si
prázdniny a třeba někdy ve skutečném životě naviděnou.
- Petr Čížek
POČÍTAČE, MOBILY, INTERNET,...
Hýbejte se s pomocí technologií!
Rád vás opět vítám při čtení mé
rubriky ze světě počítačů, mobilů
a internetu – zkrátka technologií.
Ty nás dnes provázejí téměř na každém kroku, a to doslova, protože
chytré telefony jsou dneska již naprosto běžné, a jejich vlastníci si
tedy v kapsách nosí vlastně takový
malý počítač plný různých čipů.
Jistě mi dáte za pravdu, že jsou
smartphony velmi užitečné svými funkcemi, a dnes již i většinou
rychlé, jedno však drtivé většině z
nich stále schází – a to je pořádná
výdrž na baterii.
Majitelé takových přístrojů to jistě znají – ráno mají 100% nabitou baterii, přes den třeba hodinu
brouzdají po internetu, udělají pár
hovorů, napíšou několik zpráv, vyfotí několik fotek; pomalu se ani
nestihnou dostat domů - a už jejich
telefon hlásí, že je potřeba dobít
jeho baterii. Jak je možné, že procenta z baterie na dnešních mobilech mizí přímo před očima, když
ještě před pár lety běžně držely
třeba týden? A baterie v nich jsou
přece stále větší a větší, takže by
to mělo i déle vydržet, ne? Kromě
větších baterií ale mají mobily také
čím dál větší výkon, samotná výdrž
je tím pádem často špatná. Někdy
tomu ještě nechtěně „napomáhají“ přímo výrobci tím, že si nedají
moc práce se softwarem, který se o
napájení stará. Samozřejmě to lze
vyřešit koupí externí baterie; jádro
Samotná technologie akumulátorů
(Li-Ion nebo Li-Pol), která se dnes
v přenosných přístrojích používá
nejvíce, je již poměrně stará, ale
nezdá se, že by v dohledné době
měl přijít nějaký nástupce. Každou
chvíli sice vyjde zpráva o tom, že
vědci z laboratoře XY vymýšlejí
nový, revoluční typ akumulátoru,
který při stejných rozměrech těch
dnešních nabídne až 10x vyšší ka-
problému je ale v samotných bateriích, které jako by oproti jiným
součástkám ustrnuly na vývoji.
Zvyšuje se sice stále jejich kapacita, ale s větší kapacitou přicházejí
také větší rozměry. A to se zrovna
do mobilů, kde je snaha ušetřit každý kousíček místa, zrovna nehodí.
pacitu při 100x rychlejším nabíjení
a že se taková baterie začne masově
prodávat nejpozději do pěti let...
Většinou to však právě u takových
zpráv bohužel končí. V poslední
době se objevil jeden další nápad
na zlepšení výdrže, vycházející z
Microsoftu. Nápad je to celkem
„Technologie, jak je známe dnes, většinou
člověka moc nerozpohybují, ba naopak –
všichni u těch obrazovek sedí, nebo leží;
dobře, také při tom hýbou prsty, ale tím
to hasne.“
27
jednoduchý: Baterie by mohly být
„dvoujádrové“. Toto označení je
známé hlavně z procesorů, kde se
u některých typů využívá jednoho
jádra ve špičce (když je potřeba
nejvíce výpočetního výkonu), to
druhé je pak využité v klidovém
stavu, kdy se s přístrojem nic moc
neděje. Každé jádro je tak pro svůj
úkol přizpůsobeno a umožňuje ho
lépe plnit. Stejné by to bylo u těchto baterií; v jednom celku by se
nacházely vlastně dvě menší baterie, každá skvěle přizpůsobená pro
svůj účel. Jedna by přístroj napájela
v klidu, kdy je třeba vypnutý displej
nebo při telefonování; ta druhá by
pak dodávala energii náročnější
úkonům, třeba brouzdání po internetu, focení, hraní her atd. Tento
nápad se mi velmi líbí, avšak jestli
se skutečně začnou takové baterie
prodávat, nebo i toto zůstane jen
u pouhých plánů, si můžeme jen
domýšlet.
V souvislosti s rozmachem technologií se také hodně mluví o ztrátě
soukromí na internetu. Při registraci do mnoha služeb musí jejich
uživatelé odsouhlasit podmínky
použití, které jsou však často příliš
dlouhé, a tak je většina lidí je odrazena je číst. Přitom se ale v takovém
textu může psát leccos o soukromí.
Většinou se takové služby dušují, že
vaše údaje nikomu dalšímu poskytovat nebudou, stačí, když ale své
jméno zadáte do Googlu, a možná
budete překvapeni, kolik se toho
o vás na internetu dá najít. A také
je možné, že v seznamu výsledků
takového hledání najdete i odkazy,
které se o vás nezmiňují zrovna v
pozitivním světle. Co kdybyste ale
takový příspěvek chtěli vyřadit z
vyhledávání Googlu, tak, aby ho
nikdo neviděl? Ještě do nedávné
doby byste proti tomu nemohli
podniknout vlastně nic – možná
tak požádat autora toho příspěvku,
aby jej ze svých stránek smazal, kde
navíc není moc pravděpodobné, že
28
by tomu vyhověl. Právě kvůli takovým případům nedávno soudní
dvůr EU rozhodl, že budou vyhledávače muset na požádání vymazat
odkazy na osobní data uživatelů.
Tento krok vyvolal bouřlivé diskuze, zda se jedná o cenzuru, nebo
skutečně o soukromí uživatelů. Podle mého názoru je fajn, že taková
možnost existuje, nicméně bych
tomu nepřikládal zase tak velkou
důležitost. Kdo totiž bude chtít nějaké osobní údaje najít, dokáže si
poradit i bez Googlu. Minimálně
však vyplnění takového formuláře
s žádostí o vymazání dokáže navodit pocit, že je soukromí uživatele
zase v trochu větším bezpečí.
Technologie, jak je známe dnes,
většinou člověka moc nerozpohybují, ba naopak – všichni u těch
obrazovek sedí, nebo leží; dobře,
také při tom hýbou prsty, ale tím
to hasne. Jednou z mála výjimek
je třeba Kinect, tedy legendární
snímač pohybu, který pak podle
nich ovládá hru. Ten ale jistě všichni znáte, a tak vás raději seznámím
s něčím, co zatím moc rozšířené
není, i když se tomu přikládá velká budoucnost. Řeč je o chytrých
náramcích a jejich úkolem je motivovat uživatele k pohybu. Většinou
to funguje tak, že si uživatel nastaví
určité minimum kroků nebo prochozené vzdálenosti, a náramek jej
pak „nutí“ to splnit. Některé náramky jsou jednodušší (mají pouze
pár diod – čím více jich svítí, tím
je uživatel blíže ke svému dennímu
limitu), jiné jsou naopak promakané, mají barevný displej a dokáží
nahradit i hodinky. Všechny ale
mají společné to, že jsou propojeny
s chytrým mobilem, v němž se pak
lze podrobně podívat na to, kolik
nám ještě zbývá ujít, kudy jsme
vlastně chodili, jakou rychlostí,
kolik jsme přitom ušli kroků, nebo
také jaký jsme při tom měli srdeční tep (ano, i to dokáže náramek
změřit). V zámoří se tyto vychytávky těší velké oblibě a pomalu se to
blíží i k nám. Tento trend přitom
nechce zmeškat žádná velká společnost, takže třeba Sony, Samsung
nebo Garmin už své náramky mají.
Jejich cena se přitom různí, průměrný náramek však svého kupce
vyjde na přibližně 2000 Kč.
To by z mé rubriky bylo vše. Pokud ale ani teď nemáte technologií
dost, určitě doporučuji prolistovat
i zbytek čísla, jistě nebudete zklamáni. Jinak vám také přeji krásné
prázdniny a i po nich se budu těšit,
až vám opět budu opět servírovat
další novinky ze světa počítačů,
mobilů a internetu!
- Pavel Mráček
SPORT
Na souši i ve vodě, byli jsme vždy v pohodě
„Dojeli jsme živí.“
Nastal začátek června. Tolik očekávaný pro studenty septimy a třetího
ročníku s dobrodružnou náturou.
Jako každým rokem se totiž tuto
dobu koná druhá část vodáckého výcviku. Letošní výcviky se
však oproti předešlým lišily. Místo
Lužnice se jela o něco jednodušeji
sjízdná Vltava. Obě dvě výpravy
startovaly od kempu ve Vyšším
Brodě. Septima pobyla na vodě dva
dny a končila v kempu Vltavan nedaleko Českého Krumlova. Třeťáci
jeli až do Boršova nad Vltavou, což
jim trvalo čtyři dny.
Ihned po vyplutí nás čekala první
velký „křest ohněm“. Jez U Bílého
mlýna. Nezbývalo nic jiného, než
oprášit vědomosti získané v září na
pláži Ostende. S oprašováním nám
pomohl starý mořský vlk pan Werner. Vody moc neteklo, avšak došlo
zde na první nechtěné koupání.
Nikomu ale ta trocha vody na sobě
ani hektolitry vody v kánoji náladu
nezkazily. Další dva jezy, které nás
ten den čekaly, nám již nedělaly
větší potíže. První noc jsme strávili
v kempu U Fíka.
Druhý den nás čekal celkem klidný
úsek. Sjíždění jezů jsme si pamatovali z předchozího dne, tudíž nám
tato adrenalinová zpestření nedělala ve Větřní ani ve Spolí problém.
Cíl dne byl kemp Vltavan. Třeťáci
Je tohle Mekong?
Když jsem byl malý, Vltavo mi hlavou, kde se všechna ta voda bele...
byli vyhladovělí, a proto vyhlásil
třídní velitel Martin Krynický pěší
výpravu do Českého Krumlova za
účelem získání potravinové pomoci od obchodního řetězce Coop.
Špekáčky byly nakoupeny, dřevo
nachystáno. Nezbylo nic jiného než
se pustit do hodování.
Třetí den byl pro nás velkou a příjemnou výzvou. Čekal nás úsek
skrze malebný Krumlov do Zlaté
Koruny. Celkem pět jezů, z toho
čtyři v samotném srdci Krumlova. Zvládli jsme to pouze s jedním
cvaknutím. Bylo krásné slunečné
počasí. Nikomu tedy opět malé namočení nevadilo. Do Zlaté Koruny
jsme přijeli všichni živí. Pár lidí zde
končilo a jen ti nejsilnější pokračovali dále. Mnozí z nás děkovali
Bohu za smažený sýr s hranolkami, který jsme vyměnili za všední
mazání chlebů paštikou či něčím
jiným. Bylo to vlastně druhé pořádné jídlo za dobu strávenou na
Vltavě.
Čtvrtý den byl bez jezů. Úsek ze
Zlaté Koruny do Boršova se pyšní krásnou přírodou, skalami a
bílými peřejemi. Jestliže toto dáte
dohromady s azurovým počasím,
máte nám oprávněně co závidět.
Voda nás hnala rychle ke konečné
stanici. Abychom nebyli tak rychle
doma, našel se čas i na vykoupání v
rozbořeném jezu. Zde se projevila
dětská hravost Martina Krynického, který vymyslel zábavu ve formě
pouštění se do proudu jezu s držením vrhačky a následné ponechání
puštěného na pospas vlnám. I přes
možná trochu nebezpečný popis,
jsme všichni dojeli do Boršova
živí. Záměrně neříkám „zdraví“,
protože někdo se vrátil domů se
spáleninami od sluníčka a někomu
se povedlo opálit si na tělo vzorek
plovací vesty. Že, Tony?
29
- Marek Čáp
NA ZÁVĚR
V úterý dostal poslední žák tablet.
„Sešity samozřejmě roztřídíme a
odvezeme do sběrného dvora. Do
archivu potom uložíme nejlépe
vedené sešity za každý ročník a
předmět,“ odvětila
ředitelka školy na
dotaz, co se bude
po tabletové nadílce dít se sešity. „Ale
no tak, dokážete si
představit, že by je
někdo chtěl ještě
používat?“ dodala
ještě k otázce, zda
bude další používání sešitů dovoleno. Mezitím ve
sklepních prostorách vzniklo podzemní hnutí „sešit
isn´t seshit“, jehož
hlavním cílem bylo
pořizování tajných
poznámek v klasické podobě. Stěžejní
postavou odporu
se stal kvartán K.,
který si nechal na
tričko natisknout
heslo „Tablet? Nacer!“ Kvartána K.
a jeho kumpány,
kvintána N. a prvačku Z., dostihly
jejich
podezřele
časté
neodchody,
které byly pečlivě zaznamenány
okem Velkého bratra. „Ano, máme
je, jsou to oni,“ pravil školní inspektor Šmithec, který byl do školy
povolán po sérii nevysvětlitelných
útoků na tablety. „Záměrně vybíjeli tablety a v některých případech
dokonce uváděli tablety do továrního nastavení, čímž uváděli výuku v chaos, neboť žáci byli nuceni
sáhnout k nouzovému řešení psaní
poznámek, tedy použití sešitů, kte-
30
MARTIN ROSOCHA
ré ovšem neměli,“ tweetovala rozezlená ředitelka do světa. „Je to o to
více neomluvitelné, oč více si uvědomíte, nakolik by měli být jedinci
jejich inteligence s tablety jednou
a provždy srozuměni!“ Učitelský
sbor uspořádal skype konferenci,
aby rozhodl o trestu. „Je to rebel!
Při zatýkání tři tablety těžce vybil,
dva poškrábal a jednoho zformátoval!“ vznesla na počátku rady
zvýšeným hlasem a ve FullHD
rozlišení obvinění ředitelka. „Navrhuji exemplární potrestání!“
odvětil fyzikář K., „nechť za trest
instalují všechny nové aplikace na
tablety pro celou školu!“ Na skype
se rozhostilo digitální ticho. „Není
to příliš kruté, nebylo by přece jenom lepší pouze je podmínečně
vyloučit?“ ozval se nakonec hlas
angličtinářky J. Nebylo. Zmínění
K., N. a Z. byli na konferenci odsouzeni na půl
roku k instalacím všech
nových programů na
tablety celé školy. Zpočátku vznikly na jejich
podporu na facebooku
skupiny jako„Proč tak
přísný trest???“, případně
„Ne instalačním galejím“,
postupně ale lajkování
statečných
příspěvků
ustávalo, až uniklo docela. „Víte, ony jsou ty tablety docela fajn,“ odtušila
tělocvikářka K. o několik
měsíců později v jiném
rozhovoru, „tady mám
aplikaci, která mi počítá
spálené kalorie každého
žáka, načež automaticky vyhodnotí vůči body
mass indexu, zda se dotyčný neuléval, a přidělí
mu známku. A když skáčeme přes kozu, spustí
se při úspěšném pokusu
automaticky potlesk, při
neúspěšném pak tablet
docela sám vyhodnotí
stupeň poškození žáka,
aby případně zavolal záchrannou službu...“ Na závěr několik rad. Kamera tabletu se dá
zapnout na dálku, takže na vás
může leckdo civět. Vše, co na tabletu děláte, lze na dálku sledovat.
Cokoli na tabletu vytvoříte, se automaticky odešle na vzdálená úložiště... Konec rad? Ale ne, dělám
si srandu, vždyť tohle všechno lze
v nastavení tabletu vypnout... „Nevíte někdo, kde se to dá vypnout?“
pravil jsem na závěr.
BLACKLADY
TECHZERCE
Daruji použitá
okna.
Neviděl někdo
můj seznam?
Paměti není
nikdy dost!
Bill Gates
Ivo Lukačovič
Mr. Kingston
Když nezavadíte
o práci!
Aby nebyl bit!
Z příručky pro
zachování psaní
i/y
Zdvojnásobím
cokoli!
Jobs Steve
Sraz na netu!
Tisk jako když
lžete.
Tim Berners-Lee
Canon
K interaktivní
tabuli půjde...
Gordon Moore
I. Kubínová
Facebook máte.
Tak teď ještě
facelift.
Loreal
Daruji foťák s
bleskem.
Věnuji tablet.
Rozlišovat
správné věci je
důležité!
Vojta Kotek
Full & HD
Zařídíme váš
životní restart.
Vyměníme
sluchátko za
mobilní telefon.
Když se nemůžete najít, zkuste
můj recept.
Pomůžeme vám
zmizet.
Delete &
Backspace
Zapněte wifi!
Heslo zoufalců
Levou zadní
všema deseti!
I. Čurdová
Tiskněte s
ingustem!
Epson
Advokátní
kancelář
Ctrl-Alt-Del
Mach &
Šebestová
Zeus
Larry Page

zde

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák