Slovinsko - logistické aspekty

Slovinsko
logistické aspekty
Teritoriální setkání
ICC ČR
16.září 2014
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
SLOVINSKO,
Země na samém severním cípu Jaderského moře,
země, se kterou nás pojí bohatá historie, kulturní a
jazyková spřízněnost a v nejnovější době i
sounáležitost obchodní ve svazku s EU.
Slovinsko má základ – podobně jako ČSR – v
rozpadu Rakouska-Uherska, resp. federalizaci
Jugoslávského království po 2.světové válce, kdy
byl vytvořen federativní stát Slovinsko, rozlohou
sice nejmenší ale hospodářsky vždy nejsilnější
region v zemi.
Po krátké válce v bývalé Jugosláviji, během níž se
dnešnímu území Slovinska boje takřka vyhnuly,
došlo ke vzniku Slovinské republiky. Následoval
vstup do EU, NATO, Schengenského prostoru,
OECD.
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Námořní spojení:
Slovinsku vinou Rapallské úmluvy z roku 1920
připadlo jen velmi krátké mořské pobřeží, navíc
vklíněné mezi Chorvatskou Istrii a italský Terst a
Goricii. Tím také byly položeny základy
opakujícím se sporům o teritoriální vody na
přístupu (roads) k jedinému významnému
přístavu – Koperu (it. Capodistria).
Na druhé straně poloha Koperu a jeho napojení
na poměrně bohatou infrastrukturu v zázemí
tento přístav brzy po rozdělení Jugoslávie - a
úpadku konkurenčních přístavů Rijeka a zčásti i
Terstu
rychle
vyneslo
do
pozice
nejvýznamnější vstupní brány pro zboží
směřující z/do jižního Rakouska, Maďarska,
Slovenska a zčásti i do JV Česka.
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Námořní spojení:
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Námořní spojení:
Přístav Koper má pro český obchod výjimečný význam
jako plnohodnotná alternativa ke klasické „severní“ cestě
přes severomořské přístavy.
Po dobudování železniční spojky z Murské Soboty na
maďarskou hranici začali intermodální operátoři zařazovat
spojení Střední Evropa-Koper do svých nabídek.
Dnes existuje přímé vlakové spojení (kontejnery) z
Dunajské Stredy (SK), České Třebové/Zlína (CZ), BILK
terminálu v Budapešti (HU), Vídně a Grazu (A).
Zvláštní postavení získal Koper jako gateway pro
automotive dedikovaným spojením Dálný Východ-KoperŽilina (KIA a Hyundai), kde mu však sekunduje chorvatská
Rijeka.
V Koperu jsou překládány kontejnery, celé eutomobily,
výrobky dřevařského průmyslu.
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Letecké spojení:
Vzhledem k silnému cestovnímu ruchu se ve
Slovinsku nabízí – vedle prvního letiště v zemi,
v Ljubljaně – několik dalších menších aerobází,
např. v Mariboru či v Portoroži.
Pro dopravu zboží slouží v pravidelném letovém
řádu pouze národní letiště Jože Pučnika v
Ljubljaně (LJU).
Letiště je základnou pro slovinské aerolinky
Adria Airways. Letišti slouží i další letecké
společnosti. Je to jedno z největších,
nejdůležitějších a nejvytíženějších letišť v
jihovýchodní Evropě (1,5 mio cestujících ročně,
1 přistávací dráha)
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Spojení z Prahy:
ČSA spojení do Slovinska dle aktuálního letového řádu nenabízí. Pokud je přijato k
dopravě kargo, je dopraveno do LJU po silnici tzv. road feederem, pod celní plombou a na
letecký nákladní list, ovšem s transitem cca 8 hodin.
Napřímo z Prahy do Ljubljany létá JP (Adria Airways) . Jde o spojení 2x týdně, k přepravě
se přijímají pouze kusové zásilky (balíky), neboť linka je operována malým strojem
Bombardier Regional Jet 200). Cena je poměrně vysoko … 59CZK all in / +1000kg …
54CZK all in
Nejlevnější spojení je „objížďkou“ přes Istanbul s Turkish = denně, transit cca 2-4 dny,
cena příznivá +100kg/+1000kg za 40CZK all in
Denní / rychlé spojení nabízí Lufthansa a její dceřinka Austrian Airlines (přes MUC, VIE,
FRA – 2 dny transit) … +100kg/+1000kg za 65CZK allin
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Železniční
doprava:
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Páteří celé slovinské železniční sítě je trať vstupující do země od Štýrského Hradce
(Graz) přechodem Šentilj-Maribor (tato část je také nejstarší, pochází již z roku 1846).
Trat se dále větví na jih do chorvatského Záhřebu a na západ do Ljubljany, a tato hlavní
větev pak překračuje hranici do Itálie u Sežany. Problematickým tak zůstal přípoj do
námořního přístavu Koper, mimo tuto hlavní trať, navíc vedoucím komplikovaným
terénem předhůří Alp, a končící na obvodu města, stále vně přístavu. Tento cca 40
kilometrový úsek – i po dobudování částečně dvoukolejné trati Murska Sobota – hranice
HU – je úzkým místem ve spojení přístav – širší středoevropské zázemí.
Další tratě mají především regionální, pasažérský význam a do přepravy zboží příliš
nezasahují. Podobně málo využita pak zůstává i trať z Ljubjany do Kranje a Jesenice, a
odtud do Rakouska.
Celková délka tratí 1230 km, z toho ½ jsou elektrifikované, cca ¼ dvoukolejné, ve
standardním rozchodu 1435 mm.
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Silniční doprava:
Páteřní síť ve Slovinsku představují dálnice („Avtocesta“, značená „A“), v délce cca 600
km, a rychlostní silnice („Hitra cesta“, značená „H“) o délce cca 200 km. Maximální
povolená rychlost u A činí 130 km, u H 100 km. Naprostá většina úseků je zpoplatněna,
navíc nejkratší známka platí pouze 7 dnů (nikoliv 10 jako v jiných zemích).
Země žije z průvozu zboží, systém silnic tomuto schématu logicky odpovídá (radiální
spojení západ-východ a sever-jih s křížením u hlavního města)
Do země lze vstoupit ze západu od Terstu příbřežní silnicí či přes Novou Goricu, dále
Karavankenským tunelem od Villachu, horskými přechody z Korutan (Celovec) a
Štýrska, pro český transit je asi nejvýznamnější cestou Graz-Maribor. Od obchvatu
hlavního města se pak nabízí moderní dálniční spojení na Záhřeb a dále na Balkán.
Pro turistický ruch má ještě význam silnice z Koperu na Istrijský poloostrov, ostatní
cesty mají zcela místní význam.
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Logistické aspekty při obchodech se Slovinskem
Celní omezení a
ochrana před
zavlečením škůdců
a chorob
Slovinsko
jako
plnohodnotný
člen
Evropských
společenství (EU, Schengenská dohoda atd.) má
předpisy týkající se pohybu osob, zboží a služeb plně
sladěny s ostatními státy Unie. Pro česko-slovinský
obchod tedy platí vnitrounijní pravidla a omezení (pokud
nějaká).
Zboží na cestě z jedné do druhé země nemusí být
doprovázeno žádnými celními ani obchodními doklady,
výjimku tvoří eventuální průvoz přes SLO do dalších
zemích na jižním okraji Balkánu (BIH, SRB, FYROM,
atd.)
Slovinsko je od března 2005 – v rámci členství v EU účastníkem mezinárodní dohody o zamezení přenosu
dřevoškůdců (ISPM 15) , a proto zboží s určením do S.
lze balit pouze do upraveného dřeva.
Děkuji Vám za pozornost !
Petr Rožek
Lektor ICC +
Poradce v mezinárodní dopravě