oprava a obnova staveb

2009
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
10/09
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
oprava
a obnova staveb
dva roky dálničního tunelu Sitina
k auza soudního znalce:
havárie podhledu v ZŠ v Litovli
www.casopisstavebnictvi.cz
Podzim je tady
Frontrock
MAX E
ING
ENE
RGY
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zveřejnil na konci září
v ýsledky v ý voje stavebního
průmyslu v první polovině roku
2009 a hlavně připojil tři prognózy ekonomického vývoje tohoto
odvětví. Prognózy jsou označené
jako Optimisticko-realistická, Restriktivní a Katastrofická. Kromě
růstu HDP v nich zásadní roli
hraje ochota státu investovat do
dopravní a bytové infrastruktury. Nejbližší roky samozřejmě
budou ve znamení kolize přijetí
„udržitelného“ rozpočtu s „udržitelnými“ státními investicemi,
přičemž bude záviset na tom,
jaká politická reprezentace bude
v příštím roce sestavovat vládu.
Na druhou stranu jsou k dispozici
finance v rámci programu Zelená
úsporám a „nově“ v rámci programu Nový panel. Čerpání těchto peněz zatím zůstává daleko za
očekáváním přes veškeré změkčovací změny těchto dotačních
akcí. Občas prostě není lehké
peníze ušetřit, ale ani utratit.
Krátké historické intermezzo – citace ze Zakládací listiny Nového
města pražského vydané Karlem
IV.: Chceme a nařizujeme, aby
všichni i každý zvláště, kteří budou chtít v tomto městě sídliti,
do měsíce po tom, co jim bylo
přiděleno městiště a podíl půdy
nebo dílec, začali budovati a stavěti tak důkladně, aby mohli od
osmnácti měsíců od doby toho
přidělení v řečených staveních
bydliti a zdržovati se. O těch, kdo
by toho nedbali, ustanovujeme,
aby byli trestáni rozhodčím trestem našeho soudu.
České království se v polovině
čtrnáctého století sice zdaleka
nenacházelo v hospodářské recesi, ale tento císařský příspěvek
ukazuje, že s dostatkem a nedostatkem finančních prostředků
přímo souvisí dostatek a nedostatek politické vůle k jejich (ne)
využití.
Sestoupím z obecné roviny úvah
přímo na stránky říjnového čísla
a musím s potěšením konstatovat, že se pomalu ale jistě rozbíhá
autorská spolupráce se členy
Slovenské komory stavebních
inženýrů. Články, samozřejmě
ve slovenštině, popisují jednu
z největších dopravních staveb
na Slovensku za posledních deset
let – bratislavský tunel Sitina, respektive projekt opravy a obnovy
historických budov Univerzitní
knihovny, situované rovněž ve
slovenské metropoli. Vzhledem
k iniciativě slovenských kolegů
očekávám jejich pravidelnou
účast při vytváření obsahu časopisu Stavebnictví.
Do časopisu se rovněž vrací
rubrika Kauza soudního znalce.
Autor v ní popisuje mediálně
populární havárii podhledu v základní škole v Litovli a dochází
ke klasickému závěru, totiž že
havárii skoro vždy zapříčiní souběh okolností, z nichž některé
ovlivnit lze a některé ne. Nicméně
já bych rád oslovil soudní znalce
v oblasti stavebnictví, aby se
pokusili ovlivnit četnost článků
v rubrice Kauza soudního znalce
a nabídli nám své příspěvky ke
zveřejnění – chyby některých
z nás znamenají kvalitu ostatních.
Pokud o nich ovšem víme.
SAV
Vážení čtenáři,
inzerce
editorial
NOVÁ fasádní
deska z kamenné vlny
• Nejlepší tepelněizolační vlastnosti
• Dvouvrstvá deska nové generace
s vyztuženou horní vrstvou
• Zachovaná prodyšnost stěn
• Ideální pro nízkoenergetické stavby
• AKCE: hmoždinky ZDARMA
(do 31. 10. 09)
Hodně štěstí přeje
Využijte speciálních dotovaných cen,
volejte přímo obchodnímu zástupci!
Kontakt na obchodního zástupce naleznete na www.rockwool.cz, více informací
získáte také na zelené lince 800 161 161.
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
stavebnictví 10/09
3
obsah
10/09
říjen
2009
stavebnictví
časopis
10–14
3 editorial
4 obsah
5 aktuality
stavba roku
8Stavba roku 2009 – velké finále
10Banka s puncem devatenáctého století
Moderní banka z devatenáctého století
Historická budova České spořitelny v pražské Rytířské ulici byla v minulosti i muzeem revolučního hnutí Klementa Gottwalda. Rekonstrukce
ukončená v roce 2008 jí dodala zpět punc bankovního domu.
speciál
Zelená úsporám a projektanti IV
Zateplování historických a památkově chráněných staveb je jedním z nejsložitějších projektantských úkolů v programu Zelená úsporám. Například
funkcionalisté se na energetické potřeby budov příliš neohlíželi.
realizace
16Diaľničný tunel Sitina v Bratislave
po dvoch rokoch prevádzky
téma: oprava a obnova staveb
22Péče o klášterní areál v Emauzích
Ing. Martin Maršík
30Obnova a revitalizácia historických budov
Univerzitnej knižnice v Bratislave
doc. akad. arch. Ing. arch. Ján M. Bahna,
doc. Ing. arch. Vladimír Šimkovič, Ph.D.
37Vysušování zdiva vzduchovými systémy:
sanace obvodových zdí a obnova fasád
Ing. Michael Balík, CSc.
4 4Závěsné konzolové lešení v centru Prahy
Jan Strakoš
46Stavební ruch a památková péče na
konci prvního desetiletí nového století
Ing. Václav Jandáček
systémy
48Modelování postupu výstavby a fáze
přípravy a řízení realizace staveb
kauza soudního znalce
54 Havárie podhledu v učebně
základní školy v Litovli
62–65
58 svět stavbařů
62 infoservis
6 5 firemní blok
66 v příštím čísle
Havárie podhledu se šťastným koncem
Souběh příliš mnoha negativních okolností stojí za mediálně známým
případem havárie podhledů v základní škole v Litovli. Nicméně hlavními
příčinami této havárie bylo počasí a úspory na nesprávném místě.
4
stavebnictví 10/09
Co se nevešlo:
Kompletní statistické a prognostické analýzy SPS v ČR
najdete na www.casopisstavebnictvi.cz
foto na titulní straně: budova České spořitelny v Rytířské ulici,
Tomáš Malý
aktuality
Mezinárodní ocenění pro stanici metra Střížkov
Evropská asociace ocelových
konstrukcí (ECCS) oceňuje každé dva roky významné stavby
z oblasti ocelových konstrukcí
v rámci jednotlivých členských
zemí. V letošním roce vybrala
mezinárodní porota soutěže
Steel Design Awards mezi devatenáct vítězných staveb i jednu z České republiky, kterou
do soutěže nominovala Česká
asociace ocelových konstrukcí.
Konkrétně to byla stavba stanice
metra Střížkov v Praze, jejímž
investorem byl Dopravní podnik
hlavního města Prahy, architektem Ing. arch. Patrik Kotas,
generálním projektantem Metroprojekt Praha a.s. a projektantem
ocelové konstrukce Excon, a.s.
Ocelovou konstrukci vyrobily
společnosti Metrostav a.s.–
divize 7 (generální dodavatel), Excon Steel, a.s. a Vítkovice Power
Engineering, a.s.
Slavnostní ceremoniál, který je
považován za největší událost
v oboru ocelových konstrukcí,
proběhl 17. září ve španělské
Barceloně. Střížkov se objevil
ve společnosti takových staveb
jako je například Koncertní hala
v Kodani, Evropský soudní dvůr
v Luxemburgu, Terminál 2E na
letišti Charlese de Gaulla v Paříži,
stadion Letzigrund v Curychu, Centrální kurt ve Wimbledonu nebo
Swedbank stadion v Malmö.
Hlavním posláním soutěže je
zviditelnění a celková propagace staveb z oceli a oceněné
projekty jsou posuzovány podle
jejich přínosu pro obor ocelových
konstrukcí, tedy nezávisle na
jejich velikosti, původu, množství
použité oceli či jiných podobných
kritériích. V předchozích ročnících
soutěže bylo již oceněno několik
českých staveb, například Sazka
(O2) Aréna v Praze, Mariánský
most v Ústí nad Labem, lávka pro
pěší přes dálnici D 8 s názvem
Kočičí oči nebo budova Jihomoravské plynárenské v Brně.
Stanice metra Střížkov je svou
koncepcí unikátní v rámci celé sítě
pražského metra. Nejobtížnějším
úkolem z hlediska projektového
řešení ocelové konstrukce bylo
aplikovat vizi architekta z hlediska
statické analýzy a vyrobitelnosti
konstrukce. Zastřešení stanice
má základní rozměry 160x42 m
při maximální výšce konstrukce
20 m nad terénem. Nosná konstrukce sestává ze dvou hlavních
oblouků, které se vzájemně
kříží na začátku a konci stanice.
Oblouky jsou vzájemně spojeny
třemi spojovacími prvky a je na
nich zavěšena celá konstrukce
zastřešení. Stavba byla detailně
popsána v časopise Stavebnictví
09/08. ■
inzerce
...A VYHRAJTE ZDIVO NA CELÝ DŮM!
Se stavebním materiálem QPOR zvládnete při stavbě vašeho rodinného domu vše od A po Zeď. Levně, rychle a jednoduše. A stejně lehce můžete získat zdivo na celý dům! Stačí se zapojit do soutěže a poslat nám fotografii hrubé stavby,
na kterou viditelným způsobem napíšete slogan LIDÉ ZDĚTE! Více informací o soutěži najdete na www.lidezdete.cz.
infolinka:
800 900 366 www.lidezdete.cz
stavebnictví 10/09
5
Vzniká nadační fond pro
oběti nehod ve stavebnictví
V průměru tři pracovní nehody na sto zaměstnanců činí ze stavebnictví jednu z nejrizikovějších oblastí lidské činnosti. Situace se výrazně
zlepšuje, přesto tento údaj za posledních šest
let sledování poukazuje na skutečnost, že ve
stavebnictví dochází ke zhruba dvojnásobku
nehod, než je celorepublikový průměr.
Přitom, jak dokládají výsledky společnosti Skanska CS, a.s., to nemusí
být pravidlem. V této firmě byl ve sledovaném období počet pracovních
nehod třetinový a byl i výrazně pod
celorepublikovým průměrem.
„Bezpečnosti na staveništích
věnujeme velkou pozornost
a jsme rádi, že tato naše aktivita
přináší v ýsledky,“ konstatuje Dan Ťok, generální ředitel
a předseda představenst va
Skanska CS, a.s.
Od roku 2004 je Skanska v počtu
nehod pod celorepublikovým
průměrem, a výrazně tak snižuje
rok
počet nehod na 100
Stavebnictví ČR
zaměstnanců
počet nehod na 100
Průměr ČR
zaměstnanců
počet nehod na 100
Skanska
zaměstnanců
i průměr nehod, k nimž dochází
ve stavebnictví.
„I proto Skanska každoročně
pořádá celosvětovou akci Týden
bezpečnosti, týden pro život,“
říká Dan Ťok. Způsob, jak zvyšovat bezpečnost na stavbách,
je přitom v principu jednoduchý. Jde o důsledné dodržování
bezpečnostních předpisů. „Pak
by byl teoreticky počet nehod
nulov ý. Největším nebezpe čím pro zaměstnance je rutina
a podceňování rizik.“
Všichni zaměstnanci ve společnosti procházejí bezpečnostním
školením, denně jsou při rozdělování úkolů upozorňováni na
2003
2004
2005
2006
2007
2008
průměr
3,43
3,38
3,22
3,19
2,92
1,85
3,00
1,87
1,86
1,85
1,83
1,68
1,56
1,78
2,09
1,55
0,68
0,80
0,65
0,55
1,05
rizika a dodržování předpisů je
důsledně kontrolováno a vyžadováno. Všichni pracovníci jsou
navíc na eliminaci nehod finančně
motivováni.
A Skanska chce jít ještě dál. Jak
dokládají statistiky, k většině
smrtelných nehod dochází na
stavbách, které zajišťují subdodavatelé společnosti.
„Současná právní úprava nám
však neumožňuje osobní kontrolu a vynucování bezpečnostních předpisů u subdodavatelů.
A ani nám neumožňuje zavést
do smluvních vztahů s dodavateli smluvní pokuty za nehody,
k nimž dojde,“ up ozor ňuje
Dan Ťok. „Apelujeme proto na
zákonodárce, aby provedli legislativní změnu, jež tato pravidla
změní a umožní nám v yužít
našeho bezpečnostního knowhow i na těch částech staveb,
které provozují naši subdodavatelé. Dlouhodobé statistiky
i zkušenosti ze zahraničí dokazují, že je náš postup správný.
Věříme proto, že tato legislativní
změna přispěje k výraznému
snížení nehod, ochrání životy
a zdraví řady zaměstnanců ve
stavebnictví.“
▲ Počet nehod na 100 zaměstnanců v ČR
rok
nehody
vlastní
smrtelné
nehody
nehody
subdodavatelé
smrtelné
nehody
2003
2004
2005
2006
2007
2008
140
104
48
59
46
38
0
0
1
0
0
0
20
19
40
29
16
11
1
2
3
1
1
3
▲ Nehody a smrtelné nehody Skanska CS a jejích subdodavatelů
▼ Den otevřených dveří na stavbě R 513: v druhé polovině září otevřela Skanska CS, a.s. veřejnosti sledovanou stavbu pražského silničního okruhu. V současnosti pokračují stavební práce pokládkou cementobetonové vozovky. Ve
stísněných prostorách tunelu jí betonáři denně udělají až 300 m. Značně pokročily i práce na mostě přes Vltavu,
kde se nyní dokončuje nosná konstrukce levého mostu (viz foto).
6
stavebnictví 10/09
Nadační fond pro
oběti nehod
I když Skanska dlouhodobě pracuje na eliminaci nehod ve stavebnictví, je zřejmé, že jim nelze
zcela zamezit. Proto tato stavební
společnost vyzývá všechny významné hráče ve stavebnictví,
aby se připojili k ojedinělé iniciativě – vzniku nadačního fondu,
který by poskytoval pomoc obětem pracovního úrazu.
„Věříme, že tato naše aktivita přispěje ke vzniku nezávislého nadačního fondu, do něhož budou
stavební společnosti přispívat
a který poskytne cílenou pomoc obětem pracovních úrazů –
lidem, kterým se ve vteřině
změní život. A k tomu mnohdy víc
než finanční prostředky přispěje
psychosociální, posttraumatická, lékařská či právní pomoc,“
zdůrazňuje generální ředitel
a předseda představenstva Skanska CS, a.s. ■
Zbavte se všeho
nepodstatného
Geberit je znám především jako výrobce špičkových zdravotně
technických instalací. Naše předstěnové systémy pro závěsné
zařizovací předměty diskrétně skryjí potrubí a nádržky ve stěně
a umožní tak moderní pojetí interiéru koupelen. Jediné, co
zůstává po instalaci předstěnových prvků Geberit vidět,
je ovládací tlačítko. Stylové a nepřehlédnutelné.
www.geberit.cz
stavebnictví 10/09
7
stavba roku
text: redakce
foto: Tomáš Malý, redakce
▲ Stavba roku – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
Stavba roku 2009 – velké finále
Pět nejlepších staveb dokončených v roce 2008
a 2009 bylo poslední den v září v paláci Žofín
oceněno titulem Stavba roku.
Letošní soutěž tak trochu odráží
hospodářskou situaci ve stavebnictví. Ne že by zúčastněným
a výhercům chyběla kvalita, ale
je vidět úbytek investičně velkorysých staveb.
Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Vyjádření poroty: Titul Stavba
roku 2009 je udělen za vytvoření
stavby nevšedního architektonického řešení se zřetelem ke
způsobu práce s pohledovým
betonem a k vnitřnímu prostorovému uspořádání.
Jde asi o nejvýraznější stavbu
v rámci finálové pětky. Využití
pohledového betonu je na české
poměry unikátní (více o této stavbě časopis Stavebnictví 09/09).
B y t ov ý d ů m N a To p o l c e
v Praze
Vyjádření poroty: Titul Stavba
roku 2009 je udělen za vytvoření
obytné stavby zajímavě vstupující
do rozmanité starší zástavby se
zřetelem k dispozičnímu řešení
a kvalitě stavebních prací ve
všech úrovních.
Bytový dům z osvědčené dílny
Šafer Hájek architekti, spíše
střídmý než okázalý.
City Park Jihlava
Vyjádření poroty: Titul Stavba
roku 2009 je udělen za architek-
▼ Stavba roku – Bytový dům Na Topolce v Praze
8
stavebnictví 10/09
tonické řešení nákupního centra
v těsném sousedství historického jádra se zřetelem k nápaditému pojetí pěti fasád a vytvoření
biokoridoru.
Nákupní centra se po administrativních budovách pomalu stávají
architektonicky i konstrukčně
zajímavými stavbami – corten,
beton, sklo – to všechno autoři
využili pro jihlavský CITY PARK.
Nové spojení Praha Hlavní
nádraží, Masarykovo nádraží –
Libeň, Vysočany, Holešovice
Vyjádření poroty: Titul Stavba roku
2009 je udělen za realizaci kolejové
stavby, jež zásadním způsobem
modernizuje železniční dopravu
v Praze se zřetelem k charakteristickému architektonickému řešení.
Je tak trochu povinností zahrnout
do oceněných dopravní stavbu
a Nové spojení je svým rozsahem
▼ Stavba roku – City Park Jihlava
i důležitostí letos bezkonkurenční. Navíc
stavba obdržela
Cenu státního
fondu dopravní
infrastruktury.
Classic 7 Business Park –
I. etapa, Praha
Vyjádření poroty: Titul Stavba roku
2009 je udělen za proměnu historické technické stavby v ojedinělý
soubor kancelářských staveb se
zřetelem k citlivému a nápaditému využití původních konstrukcí
a stavebních detailů.
Konverze historických průmyslových staveb je jednou z nejlepších cest jak využít pozemkového
fondu ve velkých městech. Pražský Classic 7 má navíc ojedinělý
park. ■
▲ Stavba roku – Nové spojení Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží –
Libeň, Vysočany, Holešovice
▲ Stavba roku – Classic 7 Business Park – I. etapa, Praha
▲ Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR: Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Fabrika, Svitavy
▲ Cena Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu a Cena
primátora hl. m. Prahy: Národní technická knihovna v Praze
▲ Cena Státního fondu životního prostředí ČR za energetickou úspornost: Rodinný dům v Heřmanově Městci
▲ Cena Státního fondu rozvoje bydlení: Bytový areál Nové Měcholupy
▼ Cena Development News Awards: L´Ocelot, polyfunkční dům, Praha
▼ Cena veřejnosti: Rodinný dům The Bird
stavebnictví 10/09
9
stavba roku
text: Mgr. arch. Gabriela Kaprálová
foto: Vasil Stanko
▲ Exteriér rekonstruované budovy České spořitelny v Rytířské ulici
Banka s puncem devatenáctého století
Rekonstrukce neorenesančního památkově chráněného paláce v Rytířské ulici v Praze byla jednou z nejrozsáhlejších v rámci České republiky.
Zadání investora – České spořitelny, a.s. – znělo:
skloubit modernizaci bankovního provozu jedné
z nejkrásnějších poboček s maximální snahou
o zachování historické autenticity.
Historie
■ Budova Městské spořitelny
pražské, dnes České spořitelny,
a.s., byla postavena na místě
kotců (společných prodejních
míst řemeslníků a obchodníků)
v letech 1891–1894 podle návrhů architektů Antonína Wiehla
a Osvalda Polívky. Byla navržena v novorenesančním slohu,
ve stylu vlašské renesance,
s akcentem na sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobu.
10
stavebnictví 10/09
■ V roce 1926 byla pod budovou
vybudována dvě patra podzemních trezorů.
■ V roce 1931 byla došlo k přestavbě, doplnění o nástavbu
3. NP a přemostění s budovou
Rytířská 31.
■ V roce 1953 prošla budova
spoř itelny stavebními úpra vami z důvodu změny využití
pro Muzeum revolučního hnutí
K l e m e nt a G ot t w a l d a . Tato
rekonstrukce byla provede na formou účelové přestavby bez respektování původ -
ních uměleckých hodnot, ale
i dispozic jednotlivých podlaží.
Některé konstrukční zásahy
z této d o by j s o u n ev r at n é
a nebyly ani zdokumentovány
p ro p ř í p a d né reko nstr ukc e
dobového stavu.
■ V roce 1989 bylo muzeum
zrušeno. Objekt byl v rámci
privatizace navrácen nástupci
Městské spořitelny pražské –
České spořitelně, a.s.
■ V letech 19 9 0 –19 93 byla
stavba zpětně rekonstruována
pro svůj původní účel, tedy pro
potřeby banky.
■ Objekt je zapsán v Operativním
seznamu nemovitých kulturních
památek hlavního města Prahy
po R. č. Ú. s. 1 – 285 a nachází
se na území Pražské památkové rezervace, která je zapsána
na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Je tedy chráněn
ve smyslu ustanovení zákona
č. 20/87 Sb. o státní památ-
kové péči a ve
znění novely
č. 242/92 Sb.
■ 20 0 5 – 20 0 8:
generální rekonstrukce, rozložená
do tří etap.
Stav budovy před
rekonstrukcí
Budova České spořitelny je samostatně stojící stavba na rohu
Rytířské, Melantrichovy a Havelské
ulice. Byla postavena na principu
středové převýšené dvorany se
světlíkem obestavěné vnějšími
trakty s kancelářskými prostory.
Kompozice má jednotnou koncepci,
a to jak v exteriéru, tak v interiéru ve
stylu české novorenesance. Stavba
má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Základní dispoziční
dělení osově souměrného objektu
je v obou směrech třítraktové.
▲ Kavárna v 2. NP
V principu je budova vertikálně
rozdělena na velkoryse pojaté
prostory (s bohatou výzdobou)
v 1. NP a především v 2. NP, navazující na dvoranu – nejvýznamnější část
budovy, na kancelářské prostory
v horních podlažích a na zázemí
v podzemních podlažích. Významnou součástí stavby vedle dvorany je
dodatečně vybudovaný mramorový
sál v přemostění mezi „mateřskou“
a sousední budovou.
Budova je zděná, stropní konstrukce ve spodních podlažích mají
zděné klenby s násypy, od stropní
konstrukce nad 1. NP jsou klenby
dřevěné trámové, místně kombinované s hlavními nosníky ocelovými, zejména v mladší dostavbě
3. NP. Kvůli pozdějším stavebním
úpravám při změnách funkčního
řešení byly některé konstrukční
prvky doplňovány konstrukcemi
železobetonovými, případně kombinovanými s ocelovými válcovanými
nosníky, jako například vkládaná
podlaží sociálního zářízení okolo postranního schodiště a výtahu. Krov
je dřevěný a konstrukce světlíku
ocelová. Část nosných konstrukcí
a obklad fasády je z pískovce. Můstek je kombinací zděných a železobetonových konstrukcí. Budova má
bohatou malířskou a sochařskou
výzdobu v interiéru i exteriéru. Na
výzdobu byly použity kvalitní materiály – různé druhy mramorů, žul
a umělý kámen.
V první polovině tohoto desetiletí už
stávající stav budovy neodpovídal
provozním ani technickým standardům podle současných norem
a předpisů, ani představám investora o funkci finanční organizace.
Také předcházející stavební zásahy
nebyly vždy v souladu s původním
záměrem stavitelů, ani s charakterem významného historického
objektu. Cílem rekonstrukce bylo
proto funkční, estetické a technické
zhodnocení budovy tak, aby v budoucnosti plnila nároky významné
bankovní organizace.
Základní cíle rekonstrukce
■ zhodnocení kulturního dědictví
předků odbornou obnovou významné kulturní památky;
■ nové funkční uspořádání provozu, maximálně zhodnocující
všechny provozy budovy (zkvalitnění klientského a pracovního prostředí);
■ vytvoření skutečné reprezentativní stavby České spořitelny;
■ použití inteligentních a ekologických technologií snižujících
provozní náklady budovy.
I. a II. etapa
rekonstrukce
Hlavním tématem prvních dvou
etap byla (09/2005 –10/2006)
celková renovace fasád a na-
světlení paláce, skládající se
z obnovy kamenného pláště
budovy z hořického pískovce,
restaurátorských prací na sochařské výzdobě, repase historických
oken a zámečnických prvků.
Fasáda neorenesančního paláce
byla nasvícena lineárním xenonovým světlem, které je tak subtilní,
že je na fasádě stěží postřehnutelné. Méně efektní součástí
těchto etap rekonstrukce byla
sanace vlhkého obvodového
zdiva v suterénu, zasaženého
povodní v roce 2002.
III. etapa rekonstrukce
(11/2007–12/2008) –
interiér
Svislé nosné konstrukce
Rekonstrukce svislé nosné konstrukce se skládala z dozdívek
z plných cihel v místech úprav
ostění dveřních otvorů a případné
vložené ocelové stojky z válcovaných nosníků, použité k podepření hlavního ocelového průvlaku
v nové stropní konstrukci nad
trafostanicí (1. PP). Svislé prvky,
u nichž byla investorem předepsána požadovaná bezpečnostní
třída, jsou z cihelných tvarovek
Porotherm 30 P+D. Jde o stěny
oddělující prostor běžně přístupný veřejnosti a vlastní prostor
banky (veřejná část bankomatů,
předěl mezi vstupem do galerie
a bankou, zázemím galerie a technologickou místností banky).
Vodorovné nosné konstrukce
Úpravy vodorovných nosných
konstrukcí byly navrženy v místech stavebních úprav stropů
a otvorů. Jako nosné prvky se
použily ocelové profily. Úpravy
byly následující:
■ nový strop nad trafostanicí –
z důvodu zpřístupnění nově
zřízené samoobslužné zóny
bankomatů pro zdravotně postižené bylo nutné provést
snížení výšky podlahy 1. NP.
Stávající pole klenby bylo vybouráno a nahrazeno trámov ým stropem z ocelov ých
válcovaných profilů. Vlastní
nosnou konstrukci podlahy
tvoří železobetonová deska
celkové tloušťky 110 mm vybetonovaná do trapézového
plechu 60 mm;
■ z důvodu rozšíření prostor
pro schodiště do galerie, bylo
odstraněno schodiště a demontována stávající rozpěrná
konstrukce, navržená z ocelových profilů při původním
řešení vstupního schodiště do
galerie. Zajištění otvoru tvoří
nyní rozpěrný rám pro zachycení vodorovných sil z paty
klenby v prostoru galerie.
stavebnictví 10/09
11
▲ Archivní fotografie interiéru budovy krátce po jejím otevření
▼ Stejný pohled po poslední rekonstrukci budovy z roku 2008
12
stavebnictví 10/09
2
2
2
3
1
11
10
3
7
2
1
2
2
2
2
2
5
6
2
4
2
2
12
1
9
2
8
2
2
▲ Řez A-A: 1 – komunikace; 2 – zázemí; 3 – hala; 4 – vchod; 5 – hygienické zázemí; 6 – konferenční sál; 7 – pracoviště pobočky; 8 – hotovostní přepážky; 9 – kavárna;
10 – expart center; 11 – Erste private banking; 12 – zázemí zaměstnanců
▼ Půdorys 2. NP: 1 – komunikace; 2 – technické zázemí; 3 – hygienické zázemí; 4 – konferenční sál; 5 – firemní poradenství; 6 – privátní poradenství; 7 – kavárna;
8 – expart center; 9 – hala
3
6
1
6
1
7
8
9
4
2
8
5
1
2
5
stavebnictví 10/09
13
Úpravy povrchů
Podlahy
Suterénní prostory technického
zázemí byly pokryty betonovými
mazaninami, podlahy jsou místně
vyspraveny. V prostoru galerie
a zázemí galerie původní podlahy
(dřevěná parketová a PVC) nahradila keramická velkoformátová
podlaha.
V přízemí ve vstupních prostorách
byla opravena původní keramická
slinutá dlažba. V novém prostoru
bankomatu se repasovala původní
kamenná mozaiková podlaha,
která byla v průběhu rekonstrukce
odkryta pod násypem a nepůvodní
podlahou. V prostorách chodeb
a v pokladní hale, bezprostředně
navazujících na recepční halu, jsou
podlahy z betonové mazaniny z Terraza. Vzor je inspirován symbolikou
tzv. „penízků“, která se objevuje
v původní dekoraci interiéru paláce.
Původní historické podlahy v prvním patře – kamenná mozaika, bohatě zdobená převážně rostlinnými
motivy ve dvoraně a nové kavárně
a mramorová šachovnicová dlažba
v novém konferenčním sále – byly
v rámci restaurátorských prací odborně opraveny.
Povrchy stěn
Omítky v částech dotčených rekonstrukcí jsou nově ze štukové
omítky. V částech se štukatérskou a malířskou výzdobou se
opravily výzdoby a malby v rámci
restaurátorských prací. Stěny byly
před rekonstrukcí vymalované na
bílo a nepřirozeně kontrastovaly
s bohatou malířskou výzdobou
stropů. Optické odtržení stěn od
stropů nahradila nová výmalba
stěn vápennou malbou podle
restaurátorského průzkumu v tónech převážně béžových.
Ve velkém konferenčním sále
byla převážná část stěn obložena
původním kamenným obkladem
z leštěného mramoru, který byl
odborně vyspraven v rámci restaurátorských prací.
Truhlářské výrobky
Truhlářské výrobky tvoří výplně
otvorů s přidruženými komponenty (okna a výlohy, dveře,
parapety, kryty radiátorů/fanco-
14
stavebnictví 10/09
ilů), atypický vestavěný nábytek
a mobilní nábytek.
Okna byla kompletně repasována
v rámci odborné restaurátorské
obnovy včetně opravy a doplnění
parapetů a úpravy krytů radiátorů/
fancoilů pro potřeby provozu nové
technologie topení a chlazení.
Ve 2. NP se původní okna po obou
stranách ochozu dvorany nahradila
věrnou replikou s vyšší požární
odolností.
Převážná část dveří musela být
restaurátorsky opravena a upravena
podle požadavků požární ochrany.
Nové dřevěné dveře jsou navrženy
bezfalcové tak, aby co nejvíce splynuly se stěnou a nekonkurovaly bohaté zdobnosti původních dveří.
Restaurátorské práce
Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba,
malby celých stěn i lokální opravy
(například lunety ve vstupním
vestibulu, cvikly ve dvoraně atd.),
původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky
z přírodního i umělého kamene,
sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní
svítidla, skleněné prvky, vnitřní
okna, dveře a parapety. Rozsah
prací vycházel z restaurátorského
průzkumu a v průběhu stavby byl
doplněn o nové nálezy: kamennou
mozaiku v prostoru samoobslužné
zóny bankomatu, malbu lunety –
portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého
autora, dekorativní figurální malby
v 1. NP z dílny Václava Maška, odkrytí původních lunet u recepční
haly s žánrovými figurálními výjevy od stejného autora a přemístění
novějších lunet Mikoláše Alše do
prostor pokladen v přízemí.
Restaurátorské práce, které
probíhaly v rámci komplexní
rekonstrukce paláce, byly nejrozsáhlejší od dob vlastnictví
této budovy Českou spořitelnou,
a.s. a znamenají zhodnocení této
významné pražské památky.
Provoz budovy
Nově navržené funkční uspořádání
je přehledné a maximálně zhodno-
cuje všechny prostory budovy. Úsek
plateb v hotovosti je situován v přízemí a navazuje bezprostředně na
počítárnu peněz. Dále jsou v přízemí
situovány poradenské služby retailového bankovnictví. Samoobslužná
zóna bankomatu byla přesunuta na
nároží Rytířské a Melantrichovy ulice
a je viditelná z Václavského náměstí. Galerie v suterénu má nový vstup
přímo z ulice, je nezávislá na otevíracích hodinách pobočky. S novým
zázemím poskytuje důstojné místo
pro výstavy a společenské akce.
V 1. NP vznikl systém tzv. „otevřeného velkoplošného prostranství“
poradenských pracovišť (privátní
a firemní poradci, Expart centre).
Budova získává větší škálu využití
zejména multifunkčním použitím
„mramorového sálu“ v 1. NP jako
konferenčního prostoru s přilehlou
kavárnou, která bude sloužit i jako
zázemí pro catering. V 2. NP je
podle nového standardu upraven
prostor ERSTE Private Banking pro
VIP klientelu. Dále se v něm nachází
malý konferenční sál včetně zázemí
pro oba konferenční sály, kanceláře
a zázemí pobočky. Ve 3. NP jsou
situovány kanceláře Komerčního
a Developerského centra a kanceláře IT oddělení. Ve 4. podlaží –
částečné půdní nástavbě – se nachází technologická část chlazení
a sklady.
Technologie
Nově navržený systém TZB je inteligentní a ekologický. Hlavní filozofie
návrhů systému techniky prostředí
(vzduchotechnika, klimatizace, topení a chlazení) vychází z myšlenky
„zelené budovy“ v podmínkách
památkově chráněného objektu.
Vybrané systémy působí nadčasově a garantují funkčnost v časovém horizontu 15 let a maximálně
umožňují hospodaření energií.
Zvláště pak využívají odpadního
tepla, které vzniká v budově při
jejím provozu. Komponenty jsou
navrženy převážně z materiálů
s možností ekologické likvidace.
Viditelné koncové prvky technologií
jsou vkomponovány do budovy tak,
aby nerušily původní historický interiér paláce. Systémy a technologie
jsou elektronicky řízeny a regulovány v duchu „inteligentní budovy“.
Nové technologie jsou implantovány do historické budovy tak, aby
nerušili její vzhled. Většina z nich
je neviditelná, skrytá ve zdech,
podlahách a stropech. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Rekonstrukce paláce
v Rytířské 29
Investor:
Česká spořitelna, a.s.
Technický dozor investora:
SINRECO, spol. s r.o.
Generální projektant:
ASGK Design s.r.o.
Hlavní architekt:
Gabriela Kaprálová
Generální dodavatel:
Konstruktiva Branko, a.s.
Manažer stavby:
Vratislav Pixa
Stavbyvedoucí: Jiří Hluchý
Čistá podlahová plocha:
6500 m²
Realizace: 09/2005–12/2008
▲ ▼ Virtuální prohlídky z budovy České spořitelny najdete na
www.casopisstavebnictvi.cz
www.portadoors.cz
inzerce
Podzim je tady
Multirock
Airrock ND
Komprimovaná
deska Multirock
•
•
•
•
Ideální do šikmých střech
Vhodná do trámových stropů
Hydrofobizovaná v celém objemu
Výborné tepelněizolační vlastnosti
Akustická
deska Airrock ND
PORTA DOORS
Váš partner v investicích
Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:
Holovousy
Svartes: 493 620 210, [email protected]
Mladá Boleslav
MB - interiéry, Michal Brzobohatý:
326 726 333, [email protected]
Praha
Atex Planá: 224 253 010, [email protected]
Darte: 283 893 630-3, [email protected]
Rovel Cz: 725 832 995, [email protected]
Woodcote ČR: 226 539 146, [email protected]
Porta KMI Poland +48 58 6778 100, [email protected]
• Ideální do provětrávaných fasád
• Vhodná do dělicích příček či nadkrokevního systému TOPROCK
• Výborná zvuková pohltivost
• Vynikající tepelněizolační vlastnosti
Využijte speciálních dotovaných cen,
volejte přímo obchodnímu zástupci!
Kontakt na obchodního zástupce naleznete na www.rockwool.cz, více informací
získáte také na zelené lince 800 161 161.
stavebnictví 10/09
15
realizace
text: Ing. Miloslav Frankovský, Ing. Viktória Chomová
foto: archiv autorů
▲ Letecký pohľad na južný portál tunela
Diaľničný tunel Sitina v Bratislave
po dvoch rokoch prevádzky
Pred viac ako dvomi rokmi bol v hlavnom
meste Slovenska do prevádzky uvedený tunel
Sitina dľžky 1,5 km na diaľničnom úseku
D 2 Lamačská cesta – Staré grunty. Príspevok
popisuje históriu prípravy a výstavby tunela,
jeho technické parametre a tiež zhrňuje pozitívne skúsenosti z prvých dvoch rokov jeho
prevádzky.
Bratislava ako hlavné mesto
Slovenskej republiky, ležiace
na rozhraní štyroch krajín, nemala dlhodobo riešený prejazd
tranzitnej doprav y cez mesto. K tomuto problému sa zač alo ak tívne pristupovať až
16
stavebnictví 10/09
v 90. rokoch minulého storočia,
kedy sa prioritou stalo vybudovanie obchvatu mesta, ktorý
tvoria diaľničné ťahy D 1 a D 2.
Tento obchvat sa okamžite po
dobudovaní stal nosným prvkom
dopravnej infraštruktúry v Bra-
tislave. Posledným úsekom na
diaľničnom ťahu D 2 a zároveň
posledným úsekom na vnútornom diaľničnom okruhu mesta
bol diaľničný úsek D 2 Bratislava,
Lamačská cesta – Staré grunty.
Jeho nosným objektom je dvojrúrový, takmer 1,5 km dlhý tunel
Sitina. Uvedením tohto diaľničného úseku do prevádzky v roku
2007 sa dopravne odľahčila jedna
z najzaťaženejších križovatiek
v Bratislave a na Slovensku –
križovatka Patrónka a výrazne sa
zjednodušila dopravná situácia
v západnej časti mesta. Počet
vozidiel prechádzajúci cez tunel
Sitina dnes prekonáva prognózy
dopravných inžinierov a presahuje hodnotu 20 000 vozidiel za
24 hodín v jednom smere.
História prípravy
projektu
Projekt diaľničného prepojenia
sa v rôznych štúdiách objavoval
už od roku 1963 ako pokračovanie tzv. brnianskej diaľnice.
V roku 1990 sa pri spracovaní
Generálneho dopravného plánu hlavného mesta Bratislava
ukázalo ako nevyhnutné okamžité dobudovanie vnútorného
diaľničného okruhu Bratislavy,
pozostávajúceho z úsekov D 1
a D 2 na území hlavného mesta,
a dlhodobá príprava vonkajšieho
diaľničného okruhu, ktorý bude
tvoriť úplný obchvat Bratislavy
a najbližšieho okolia. Slovenská
správa ciest a neskôr Národná
diaľničná spoločnosť na základe
týchto záverov začala s prípravou
štyroch stavieb, z ktorých okruh
pozostával.
Ako najkomplikovanejšie sa javilo
spojenie diaľnice D 2 v úseku Lamačská cesta – Mlynská dolina.
Dopravoprojekt, a.s., spracoval
v roku 1996 technickú štúdiu,
s 9 variantmi trasovania, z toho
3 tunelové, ktoré boli predmetom
multikriteriálneho hodnotenia
v procese EIA. Ako najvýhodnejší
bol vyhodnotený variant J s tunelom Sitina dľžky cca 1,3 km. Pre
realizáciu tohto variantu hovorilo
najmä to, že jeho zásah do rekreačných zón mesta – lesoparku
Železná studnička a zoologickej
záhrady, ako aj celkového výzoru
Mlynskej doliny bol najmenší.
Zároveň umožňoval síce komplikovanú, ale kontinuálnu dopravu
počas každej etapy realizácie
stavby a v neposlednej rade
nezasahoval priamo križovatku
Patrónka a umožnil jej ďalší rozvoj
ako mestskej križovatky.
Pre variant J bola v roku 1998
spoločnosťou Terraprojekt, a.s
spracovaná dokumentácia pre
územné rozhodnutie (DÚR). V tejto etape bol tunel Sitina predľžený
o cca 200 m úsek v areáli Slovenskej akademie vied (SAV), čím sa
chránia vedecko-výskumné pracoviská SAV pred priamym pôsobením dopravy. V roku 1999 začal
Dopravoprojekt, a.s., spracovávať
dokumentáciu pre stavebné povolenie a následne dokumentáciu
pre výber zhotoviteľa pre diaľničný
úsek D 2 Bratislava, Lamačská
cesta – Staré grunty. Množstvo
záujmov, ktoré sa stretáva v tomto území spôsobilo, že územné
i stavebné konanie trvalo niekoľko
rokov a stavebné povolenie bolo
vydané až v roku 2003.
Keďže sa stavba nachádza na
území mesta, nebolo jedno duché nájsť vhodný koridor,
ktorý by bol prijatý ako konsenzus všetkých strán a záujmov
v danej lokalite. Poloha úse-
Teoretická hrana výrubu
Primárne ostenie (striekaný betón)
Geotextília
Plošná izolácia z PVC resp. PE fólie min. 2 mm
Sekundárne ostenie (B30)
Cementobetónový kryt 60 mm
Betónový obrubník
Kanál pre káble
Filtrační betón
Drenáž medziľahlej izolácie
PVC DN200
▲ Vzorový priečny rez tunela Sitina bez spodnej klenby
Teoretická hrana výrubu
Primárne ostenie (striekaný betón)
Geotextília
Plošná izolácia z PVC resp. PE fólie min. 2 mm
Sekundárne ostenie (B30)
Cementobetónový kryt 60 mm
Betónový obrubník
Kanál pre káble
Filtrační betón
Drenáž medziľahlej izolácie
PVC DN200
▲ Vzorový priečny rez tunela Sitina so spodnou klenbou
ku diaľnice v intraviláne mesta v blízkosti rekreačnej zóny zoologickej záhrady a areálu SAV,
s množstvom vedeckých pracovísk, ktoré môžu byť ovplyvnené
blízkosťou budovanej a následne
prevádzkovanej diaľnice si vyžadovala riešenie špecifických
problémov.
Prvým bola dôsledná príprava
monitoringu zložiek životného
prostredia a seizmického monitoringu. Monitoring účinkov
hluku, vibrácii a emisii na okolité
prostredie viedol k návrhom opatrení, ktoré sa realizovali počas
výstavby – úprava pracovného
času a harmonogramu prác tak,
aby sa dopad prác na realizácii
diaľnice a najmä raziacich prác
na výstavbe tunela na okolie minimalizoval. Špeciálnu pozornosť
bolo nutné venovať výskumným
ústavom SAV.
Taktiež bol citlivo zvažované dopady hluku a emisii diaľnice po
uvedení do prevádzky. Ako protihlukové opatrenie bolo prijaté
predľženie hľbenej časti tunela
s umiestnením portálov tunela
pred areálom SAV a systém
protihlukových stien za výjazdom
z tunela v Mlynskej doline, v blízkosti ZOO. Podmienky rozptylu
emisii v ovzduší sú v Bratislave
vďaka geografickej polohe a mikroklíme pomerne dobré, preto
po zvážení všetkých okolností nebolo potrebné pristúpiť k realizácii
stavebnictví 10/09
17
ďalších opatrení pre zlepšenie
rozptylu.
Druhým problémom, s ktorým
sa potýkal už projektant, následne aj stavba, bola logistika
výstavby a zabezpečenie plynulosti verejnej dopravy. Stavba
prebiehala v mnohých miestach
na dopravne vysoko zaťažených
komunikáciách, kde bolo nutné
niekoľkonásobné presmerovanie
verejnej dopravy a v každej etape
zaručenie výjazdu staveniskovej
dopravy od obidvoch portálov
tunela a zo stavenísk objektov
nachádzajúcich sa v trasách
pôvodných komunikácií.
Základné technické
údaje o stavbě
▲ Južný portál tunela Sitina v Mlynskej doline pred otvorením
▼ Severný portál tunela na vjazde do Bratislavy v smere od Brna
18
stavebnictví 10/09
Tunel Sitina je tvorený dvomi tunelovými rúrami s jednosmernou
premávkou, pričom v prípade
uzatvorenia jednej tunelovej
rúry môže byť doprava vedená
obojsmerne cez druhú tunelovú
rúru. Situovanie oboch portálov,
výškové a smerové vedenie trasy
boli determinované umiestnením
tunela v podmienkach existujúceho využitia územia a zástavby,
s nevyhnutnou minimalizáciou
negatívnych vplyvov na životné
prostredie.
Obe tunelové rúry sú rozdelené
na úseky budované razením
a hľbené úseky budované v otvorenej stavebnej jame pri oboch
portáloch, ktoré boli následne
zasypané. Dôvodom pre vybudovanie viac než 200 m dlhého
hľbeného úseku v areáli SAV,
vedeného prakticky po povrchu
a následne zasypaného, je ochrana pred negatívnymi účinkami
dopravy (hluk, emisie).
Razené tunelové rúry je možno navyše rozdeliť na úseky
budované so spodnou klenbou
v menej priaznivých geologických podmienkach a úseky bez
spodnej klenby v podmienkach
vo všeobecnosti priaznivejších.
Podiel úsekov tunela so spodnou klenbou je približne 13 %
z celkovej dľžky razených tunelových rúr, pričom sú situované
najmä v priportálových úsekoch
a v tektonických poruchových
zónach.
Úsek tunela
Západná
tunelová rúra
Východná
tunelová rúra
Hľbený tunel
v areáli SAV
201 m
216 m
Razený tunel
1189 m
1159 m
50 m
40 m
1440 m
1415 m
Hľbený tunel
pri južnom portáli
Celkom
▲ Tab.1. Tunelové úseky podľa technológie výstavby
Geologické pomery
Tunel Sitina bol razený v prevažne granitoidných horninách
pahorku Sitina nachádzajúceho
sa na kontakte Malých Karpát
a Lamačského prielomu. Podstatnou charakteristikou masívu bola
jeho nerovnorodosť, podmienená
prítomnosťou tektonických porúch rôzneho charakteru v celej
dlžke tunela. V blízkosti tektonických porúch boli horniny silne
alterované, miestami intenzívne
mylonitizované, tvoriace masu
zloženú zo zmesi ílových minerálov a úlomkov alterovaných
hornín. Okrem granitoidných
hornín sa v trase tunela vyskytovali aj polohy metamorfovaných
hornín, veľmi často intenzívne
mylonitizovaných. Dominantným
typom metamorfovaných hornín
boli biotitické pararuly. Horninový
masív sa počas razenia javil ako
pomerne suchý, podzemná voda
v ňom bola najmä zrážkového
pôvodu, viazaná na polohy zvetraných zón hornín.
Dôležitým faktorom pre razenie
bola tiež pomerne malá výška
nadložia tunela, nadobúdajúca
hodnoty od 4 do 32 m. Nízke
nadložie výšky do 12 m sa okrem
priportálových úsekov nachádzalo aj v dvoch lokálnych depresiách v trase tunela. V úsekoch
s nízkym nadložím nebolo možné
uvažovať s vytvorením horninovej
klenby nad výrubom, ale naopak,
s plným zaťažením konštrukcie
ostenia tunela nadložím.
Postup výstavby
a konštrukčné riešenie tunela
Vo výberovom konaní na zhotoviteľa stavby, ktoré sa konalo
v druhej polovici roku 2002, bolo
spomedzi troch súťažiacich ako
víťaz vybrané japonsko-české
konzorcium Taisei Corporation –
Skanska DS. Najnáročnejšími
objektmi diaľničného úseku dĺžky
3,3 km boli mimoúrovňové križovatky a najmä tunel Sitina.
Stavebné práce sa začali v lete
roku 2003 vybudovaním tunelových portálov na juhu v Mlynskej
doline ako aj na severe v areáli
Slovenskej akadémie vied. Obe
tunelové rúry sa začali raziť od
južného portálu v Mlynskej doline
na konci roku 2003, v nasledujúcom roku sa začalo raziť aj na
dvoch pracoviskách od severného portálu. V marci 2005 bola
prerazená ako prvá západná tunelová rúra a v máji 2005 východná
tunelová rúra.
inzerce
ČSOB – profesionální partner pro autorizované
inženýry a techniky
Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat
další výhody k již existujícímu programu
připravenému speciálně pro tuto skupinu
klientů. Jde především o nové možnosti v rámci
zvýhodněného bankovního konta, sloužícího
k zajištění každodenního platebního styku
a zhodnocení volných finančních prostředků.
Další oblastí je provozní a investiční financování. Vše je samozřejmě přizpůsobeno
individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných inženýrů a techniků.
Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované
inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za
příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně
s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci
konta zdarma, můžete snadno komunikovat
s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen
drahocenný čas, ale i nemalé finanční částky, které
musíte zaplatit například při osobním podání
dokumentů na úřadech.
Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným
úročením, které není závislé na výši aktuálního
zůstatku na účtu. Při založení konta poskytneme
autorizovaným inženýrům a technikům i další
zvýhodnění pro zhodnocení volných finančních
prostředků. Kromě bezplatného zřízení a vedení
ČSOB Spořicího účtu máte navíc možnost získat
i zvýšení úrokové sazby o 0,5 % p. a.
Pro zajištění financování provozu kanceláře
umožníme členům profesní komory povolené
přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho
milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na
českém trhu. V rámci specializovaného Programu
pro autorizované inženýry a techniky jsme také
značně zjednodušili postup banky při vyřizování
úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na
základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše
potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo
v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí
finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí
teprve začínají. Plně postačuje členství v České
komoře autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců.
Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu),
zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti
ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky
v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše
požadavky týkající se pojištění prostřednictvím
ČSOB Pojišťovny.
V případě zájmu o detailní informace neváhejte
navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak
přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1
Infolinka 800 300 300
stavebnictví
10/09
4/8/09
5:03:23 PM 19
ru. Počet dopravných nehôd v tuneli
za rok 2008 bol 6, celkový počet
iných udalostí so zastavením vozidla
v tuneli (porucha vozidla, vozidlo bez
PHM a podobne) bol 155.
Stavbe tunela Sitina sa dostalo aj
profesionálneho ocenenia vo forme
hlavnej ceny v súťaži Stavba roku
2008. Jednoznačný prínos inžinierskej stavby a zlepšeniu podmienok
v západnej zóne Bratislavy ocenili
všetci členovia komisie zloženej
z väčšej časti z architektov. Okrem
hlavnej ceny stavba získala aj cenu
primátora Bratislavy a cenu Slovenskej komory stavebných inžinierov
za najlepšie projektové riešenie. ■
▲ Dopravný priestor tunela Sitina
Razenie prebiehalo v súlade s princípmi Novej rakúskej tunelovacej
metódy. Výrub bol vertikálne členený na kalotu, stupeň, prípadne
aj spodnú klenbu. Primárne ostenie zo striekaného betónu bolo
realizované v hrúbkach od 150
do 250 mm s vystužením jednou
alebo dvomi vrstvami oceľových
sietí a priehradovými oceľovými
skružami. Ďalším prvkom bolo
systematické radiálne kotvenie
výrubu SN kotvami dľžky 4 a 6 m.
Stabilita stropu bola zabezpečovaná predháňanými ihlami a IBO
kotvami dĺžky 4 až 8 m. V priportálových úsekoch s nízkym
nadložím bolo zvolené riešenie
s ochranou čela a stropu výrubu
dáždnikom z mikropilót dľžky
12 m nad klenbou tunela.
Definitívne ostenie razeného
tunela má hrúbku 300 mm, resp.
350 mm v núdzových zálivoch.
Hľbené tunely majú hrúbku ostenia 450 až 600 mm. Štandardná dľžka blokov sekundárneho
ostenia je 10 m, bloky atypickej
dľžky boli na prechodoch razených
a hľbených úsekov. Výstuž defintívneho ostenia bola navrhnutá
na základe výsledkov statických
výpočtov, pri ktorých bolo jedným
z predpokladov, že definitívne ostenie prenesie len časť celkového
zaťaženia od masívu a časť zostane prenášaná primárnym ostením.
Vystužené bloky ostenia razeného
tunela boli realizované v priportálových úsekoch s nízkym nadložím,
v úsekoch, kde došlo k výrazným
deformačným prejavom, prípadne
ku lokálnym kolapsom stability
stropu výrubu, ďalej v núdzových
zálivoch a v blokoch s napojením
priečnych únikových prepojení.
Celkový počet 56 plne vystužených blokov predstavuje cca
▼ Mesačné a priemerné denné intenzity dopravy v roku 2008 pre obe
tunelové rúry
800 000
25 000
20 000
600 000
500 000
15 000
400 000
10 000
300 000
200 000
5 000
100 000
0
1
2
3
Východná rúra
mesačné intenzity
20
4
5
6
7
8
9
mesiace 2008
Západná rúra
Východná rúra
mesačné intenzity
denné intenzity
stavebnictví 10/09
10
11
12
Západná rúra
denné intenzity
0
denná intenzita dopravy
mesačná intenzita dopravy
700 000
24 % dľžky razených úsekov tunelových rúr.
Skúsenosti z prevádzky
tunela
Diaľničný úsek Lamačská cesta –
Staré Grunty bol uvedený do
prevádzky po 4 rokoch výstavby
v júni 2007. Prakticky od prvého
dňa na seba stiahla diaľnica s tunelom veľký podiel vnútromestskej
i tranzitnej dopravy, čím sa výrazne
odľahčila najmä križovatka Patrónka a súvisiace vnútromestské
komunikačné ťahy.
Priemerná denná intenzita dopravy za rok 2008 dosiahla hodnotu
41 173 vozidiel spolu pre oba smery, čiže 20 587 vozidiel na jednu
tunelovú rúru. Množstvo ťažkej
nákladnej dopravy je 3073 na jednu tunelovú rúru, čo predstavuje
14,9 %. Je možné konštatovať,
že intenzity dopravy prevyšujú
prognózované množstvá, ale naopak podiel nákladnej dopravy je
nižší než bol predpoklad (dopravná
prognóza z roku 2001 predpokladala intenzitu 16 040 vozidiel na
jeden smer pri podiele nákladnej
dopravy 19 %). V ročnom súčte to
znamená, že križovatka Patrónka
je odľahčená približne o 15 miliónov prejazdov vozidiel. Maximálne
množstvá v dopravne najzaťaženejších dňoch v týždni (štvrtok,
piatok) presahujú 27 000 vozidiel
v jednej rúre.
Pozitívnou správou je, že počas prevádzky tunela zatiaľ nedošlo k požia-
Autoři článku:
Ing. Miloslav Frankovský,
Terraprojekt a.s., vedúci oddelenia tunelov;
Ing. Viktória Chomová,
Dopravoprojekt, a.s., riaditeľka
divízie Bratislava I.
Základné technické parametre
tunela
Dopravný priestor
7,5x4,8 m
Plocha výrubu:
79–98 m2
Dľžka tunela:
1440 m
Núdzové zálivy: 1 záliv dľžky 40 m v každej tunelovej rúre
Priečne prepojenia:
4 pre osoby, 1 pre príjazd
záchranných jednotiek
SOS výklenky:
každých 150 m
Požiarne výklenky:
každých 90 m
Vetranie tunelových rúr:
pozdľžne
Základné údaje o stavbe
Názov: Diaľnica D 2 v Bratislave Lamačská cesta – Staré grunty
Investor:Národná diaľničná
spoločnosť a.s.
Projektant stavby:
Dopravoprojekt, a.s.
Zhotoviteľ:
Joint Venture
Taisei Corporation –
Skanska DS, a.s.
Stavbyvedúci:
Mr. Toshihiko Aoki
Realizačný projekt:
Terraprojekt, a.s.
inzerce
kvalita
profesionalita
odpovědnost
Stali jsme se oficiálním
dodavatelem zateplovacích
systémů v programu
Zelená úsporám
To protože nám na životním
prostředí záleží jako vám.
SMP CZ, a. s.
Vsaďte na silného partnera
a ušetřete až 40 %
nákladů na energie!
Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6
www.smp.cz
Knauf Praha, s. r. o.
Mladoboleslavská 949, 197 00 Praha 9
Tel.: 272 110 111 | Fax: 272 110 301
E-mail: [email protected] | www.knauf.cz
SERVIS HOTLINE 844 600 600
stavebnictví 10/09
21
22
stavebnictví 10/09
oprava a obnova staveb
text: Martin Maršík
foto: Tomáš Malý, autor
▲ Klášterní areál v Emauzích, současný stav
Péče o klášterní areál v Emauzích
Ing. Martin Maršík (*1970)
Absolvoval ČVUT v Praze, Fakultu stavební, obor Pozemní stavby. Je členem
ČKAIT. Do roku 2003 pracoval v projektovém ateliéru MURUS v oblasti obnovy
památek, v současnosti je spolumajitelem realizační firmy FAS MANINY s.r.o.
zaměřené na klempířské a pokrývačské
práce, která je zakládajícím členem Cechu
klempířů, pokrývačů a tesařů.
E-mail: [email protected]
Klášter beuronských benediktinů u kostela
Nanebevzetí Panny Marie v Emauzích (Na Slovanech) byl založen císařem Karlem IV. s cílem
vybudovat v Praze řadu významných sakrálních staveb a církevních institucí. V současnosti je zde na vysoké odborné úrovni realizována
systematická obnova celé stavby.
Stručná stavební historie kláštera
Klášter měl dále naplnit přání papeže Klimenta VI.,
aby byli v českých zemích soustředěni slovanští
mniši rozptýlení ze Slavonie, kteří by v Čechách konali bohoslužbu v jazyce srozumitelném domácímu
lidu. 14. prosince 1347 byl vykonán zakládací akt.
První stavební fáze včetně skriptoria, jež zřídil Karel
IV., byla realizována do roku 1356, včetně malířské výzdoby. Kolem
roku 1360 byl namalován mimořádně významný freskový cyklus
na vnějších zdech ambitu, jenž je dnes přístupný veřejnosti. V roce
1372 byl slavnostně posvěcen halový trojlodní kostel s pětibokým
presbytářem, který tvoří jádro konventu. Klášter byl po vpádu Pasovských roku 1611 vydrancován. V roce 1613 byly opraveny krovy
a pokračovala další obnova. Po přerušení stavebních prací nechali roku
1636 benediktini pokrýt střechu prejzy. Neobvyklá krytina byla v té
době všeobecně obdivována. Ve 40. letech 17. století proběhly výrazné barokní úpravy kostela včetně zvýšení budov. Podle odborné literatury neměl nově zřízený refektář v jižním křídle v Čechách obdoby.
V letech 1708–1720 došlo k největším stavebním úpravám, kdy bylo
dokončeno dvojvěžové průčelí s cibulovými střechami a štítem mezi
stavebnictví 10/09
23
▲ V současnosti se opravuje sanktusová věž kostela – výměna břidlicové krytiny a částečná výměna měděných klempířských prvků
▲ V rámci opravy sanktusové věže se pracuje také na sanaci betonu
▼ Původní
dřevěné lůžko nadřímsového žlabu bylo zničeno dřevokaznou houbou
(foto: autor článku)
24
stavebnictví 10/09
▼ Realizace opravy nadřímsového žlabu (foto: autor článku)
věžemi s mariánskou sochou v nice. Během josefínských reforem počet řeholníků klesal a stavební činnost ochabla. Větší stavební práce
týkající se provozu kláštera spadají do období 1841–1846. Nicméně
počet řeholníků se i nadále snižoval a zdálo se, že klášter přirozenou
cestou zanikne. V roce 1880 však někdejší slovanský klášter převzali
řeholníci z Beuronu, vyhnaní z domovského kláštera, mezi nimiž působila řada významných umělců. V té době byla zahájena historizující
renovace konventu. V roce 1885 byly novogoticky upraveny věže
a později rozšířeny budovy před západním průčelím. Roku 1919 byl
klášter zkonfiskován, ale roku 1922 soudním rozhodnutím opět vrácen beuronům. Již od 19. století probíhala asanace oblasti Podskalí,
kde vznikaly nové činžovní domy. Mezi nimi byl vynechán prostor
tak, aby umožňoval průhled od Vltavy ke klášteru. Urbanisticky
mimořádně zdařilé řešení prostoru mezi klášterem a Vltavou navrhl
architekt Bohumil Hypšman, který se ujal i dlouho zamýšlené dostavby konventního areálu v jeho západní části. Vznikla tak dvě nová
novoklasicistní křídla před západním průčelím kostela, která uzavřela
druhé nádvoří kláštera. Za druhé světové války byl klášter zkonfiskován Němci. Dne 14. února 1945 byly budovy kláštera a zejména
kostel těžce poškozeny při angloamerickém náletu na Prahu. Budovy
konventu vyhořely až na klenby přízemí. Klenba kostela se ze dvou
třetin zřítila, severní věž byla zničena zcela, jižní vyhořela. Ihned po
náletu se zahájily opravy poškozených fresek. Rekonstrukcí budov
opatství byl pověřen profesor Oldřich Štefan, jenž navrhl hmotově
pozměnit západní průčelí tak, aby při zachování tradičního rozvržení
dvou průčelních věží byla zdůrazněna dominanta kláštera, která
u neogotických věží po Hypšmanově úpravě Podskalí nebyla tak
výrazná. V roce 1950 byl násilně potlačen řeholní život kláštera. Areál
kláštera se však musel staticky zajistit. Toho se ujal statik Bedřich
Hacar, který navrhl dodnes pozoruhodné řešení železobetonových
kleneb a železobetonových příhradových vazníků střech. Střešní plášť
tvoří železobetonové prefabrikované desky kryté prejzy. Dořešení
západního průčelí podle návrhu Oldřicha Štefana již nebylo politicky
průchodné, neboť zdůrazňovalo sakrální význam objektu. Ten v té
době již sloužil Akademii věd a jako kožní klinika. Byla tedy vypsána
soutěž na úpravu západního průčelí, z níž vzešla realizace dnes
známých věží – dvou zkřížených trojúhelných konvexních stěn podle
návrhu architekta F. M. Černého. Unikátní dostavba spojující architekturu gotickou s moderním tvaroslovím byla dokončena roku 1968.
Avšak rekonstrukce klášterních budov zcela dokončena nebyla.
Práce na obnově kláštera po roce 1990
V roce 1990 byl klášter navrácen původnímu vlastníku – benediktinskému řádu. Stav klášterních budov byl velmi neutěšený, proto staronový
vlastník začal s jejich rozsáhlou a postupnou stavební obnovou.
Dlažby
První etapu stavebních prací určily skromné finanční možnosti. Kostel
byl vyklizen a zbaven suti. V roce 1993 se položila dlažba v kostele.
Byla použita betonová dlažba získaná při likvidaci z premonstrátského
kostela na Strahově, zbytek dlažby byl doplněn. Kostel sloužil jako
výstavní prostor a postupně se shromažďovaly prostředky na opravy.
Podle finančních možností se počítalo s výměnou dlažby z této první
stavební etapy. V presbytáři a závěrech bočních lodí již byla nově
položena dlažba mramorová.
Omítky a malby
V roce 1996 se zahájilo doplňování omítek jižní a severní lodi kostela, jež byly v padesátých letech nesmyslně odstraněny. Omítky
jsou nově vápenné štukové v přirozené okrové barvě písku. Za-
▲ Pohled na opravovanou sanktusovou věž kostela
chovalé omítky byly vyspraveny, trhliny vyspárovány. Nástěnné
malby kostela znázorňující Korunování Panny Marie, scénu Úmrtí
sv. Benedikta, sv. Benedikta v doprovodu andělů a světce se svou
sestrou Scholastikou byly značně poškozené. Ty byly v roce 1997 restaurovány. Obnovovány byly i erby a medailony v klenbě hlavní lodi.
Po konzultaci s památkovým dozorem se restaurovaly dochované
zbytky beuronské výzdoby šablonami a chybějící části byly doplněny.
U edikuly byla odstraněna beuronská přemalba a obnovena dochovaná raně barokní polychromie na kletovaných omítkách. V letech
2002–2004 byla restaurována výmalba na varhanní kruchtě, která je
typickým projevem beuronské školy. Je provedena na vápenné omítce patrně s příměsí sádry. Jedná se o malbu secco, patrně klihovou
nebo kaseinovou temperu. Největším objevem je však bezesporu
nález fragmentu gotické malby odkrytého při restaurování raně
barokní edikuly. Autorství malby bylo přiřazeno dílně okruhu Mistra
Theodorika. Fragment byl restaurován v letech 1994–1995.
Kamenické práce
Současně s omítkami interiéru kostela probíhaly kamenické práce spočívající v doplnění střední římsy a podokenních parapetů
a obnově dříve zazděného okna objeveného při průzkumech. Okenní
kružby byly očištěny, u jednoho okna byla po dohodě s památkáři
kružba doplněna. Zvětralé opukové pruty oken byly doplněny. Původní, náletem nezničená kamenná žebra se kamenicky opravila
dotmelením, ojediněle výměnou jednotlivých kamenů. Poválečná
železobetonová žebra kleneb lodí kostela byla povrchově upravena
umělým kamenem. Některá žebra se vybetonovala tak, že nebylo
nutné jejich povrch doplnit umělým kamenem a byly provedeny
pouze barevné korekce. U opěrných pilířů byl kámen očištěn, díry
po pekování a po kotvách plynového vedení se doplnily umělým
kamenem. Chybějící části poválečných železobetonových pilířů dostavebnictví 10/09
25
▲ Pozinkovaná drážková krytina západního křídla Hypšmanovy dostavby dodatečně překrytá živicí byla odstraněna. Nově bylo zhotoveno bednění na spádových
klínech s výplní liaporem. Nová krytina je drážková z mědi (foto: autor článku).
▲ Železobetonová římsa západního průčelí kostela se zakryla olověným
plechem tzv. francouzským způsobem krytí, tedy napojením plechů přes
dubové lišty (foto: autor článku)
▲ V místech prejzové krytiny je dožilá malta a prejzy jsou uvolněné (foto:
autor článku)
▼ Uvolněné prejzy v místech střešní krytiny (foto: autor článku)
▼ Prejzová střešní krytina po výměně (foto: autor článku)
26
stavebnictví 10/09
plnily kamenné obklady z pískovce, jinde byl povrch opatřen umělým
kamenem, případně byla použita kombinace obou technologií. Vnitřní
část severního portálu byla restaurována. U gotického sedile, jednoho z mála autentických, sochařsky zpracovaných detailů původního
kostela, se restaurátorsky odstranily druhotné nátěry, kámen byl
zpevněn, nevhodné vysprávky odstraněny a doplněny drobné části.
Plastická retuš byla provedena měkkým minerálním tmelem bez
použití armatur. Dolní část sloupku se vsadila nově z opuky. Barevná
lazura zatím realizována nebyla.
Západní průčelí
Samostatnou kapitolu v obnově kláštera v 90. letech představuje
obnova západního průčelí, s jehož podobou z padesátých let se
komunita řeholníků z pochopitelných důvodů nemohla sžít. Proto byl
vypracován projekt na rehabilitaci západního průčelí, který byl podroben dlouhotrvající odborné debatě. Špatně technicky řešený vstupní
portál s železnými výplňovými dveřmi z doby reálného socializmu se
odstranil byl obnoven západní portál z období před válkou. Na fasádu se
vrátily restaurované plastiky sv. Petra a Pavla, do portálu byla navrácena
beuronská mozaika Krista a dochované železné dveře.
Pokrývačské a klempířské práce
Již v roce 1983 byl vydán havarijní výměr na střechy kláštera. Proto
se klášterní komunita po navrácení majetku rozhodla postupně
opravit všechny střechy. Prakticky všude, kde je prejzová střešní
krytina, je dožilá malta a prejzy jsou uvolněné. Místy je dožilá i samotná krytina. Tam, kde je z větší části krytina (střep) vyhovující, se
překládá částečnou výměnou poškozené krytiny. Tam, kde je krytina
ve větším rozsahu poškozena, probíhá její kompletní výměna. Prejzy
jsou nad železobetonovými střechami původních křídel kláštera a lodí
kostela zavěšeny na dřevěné latě. Původně byly zavěšeny přímo na
nabetonované latě, ale rozměr současné krytiny neodpovídá rozteči
těchto nabetonávek. Zajímavostí jsou starší hřebenáče mimořádných
rozměrů, dochované v půdě.
Nad jižním křídlem západního nádvoří byla v roce 2002 kompletně
vyměněna krytina z bobrovek. Nově byly zhotoveny vikýře vycházející
typologicky z tvaru vikýřů starších klášterních budov pro případné
využití podkroví v budoucnu.
Železobetonová římsa západního průčelí kostela byla silně navětralá.
Po dohodě s památkovým dohledem se zakryla olověným plechem
tzv. francouzským způsobem krytí, tedy napojením plechů přes
dubové lišty. Starší olověná krytina teras pod železobetonovými
věžemi již neplnila svou hydroizolační funkci. Plechy byly napojeny
falcováním s podložkou z ocelových pásků. Plech byl popraskaný,
nebyla zajištěna dilatace a sklon terasy byl nedostatečný, pásky byly
silně zkorodované. Zatékající voda způsobovala degradaci betonu
terasy a korozi výztuže. Provizorní oprava proběhla v minulosti překrytím olověného plechu živičnou krytinou. Toto opatření ale nebylo
dostatečné. V roce 2009 se celé souvrství odstranilo a vzhledem
k nedostatečnému spádu terasy a nemožnosti dilatovat případnou
olověnou krytinu byla nově položena hydroizolace z PVC a terasa
kryta dlažbou.
U západního křídla Hypšmanovy dostavby šlo mírně korigovat
nedostatečné spády. Pozinkovaná drážková krytina, dodatečně
překrytá živicí, byla odstraněna. Nově bylo zhotoveno bednění na
spádových klínech s výplní liaporem. Skladba střechy se zachovala
jako jednoplášťová vzhledem k nutnosti zachování původních detailů
říms. Krytina je drážková z mědi. Upraveny byly některé detaily, které
zvýšily spolehlivost krytiny (těsnicí pásky v drážkách, zapuštěné
úžlabí). Zachovaly se výtvarně působivé autentické detaily masky
nadřímsového žlabu včetně vertikálního členění drážkami. Původně
dřevěné lůžko žlabu, zničené dřevokaznou houbou, bylo nahrazeno
▲ Prejzy jsou nad železobetonovými střechami původních křídel kláštera
a lodí kostela zavěšeny na dřevěné latě
měděnými háky. V současnosti se realizuje oprava sanktusové věže
kostela s výměnou břidlicové krytiny a částečnou výměnou měděných klempířských prvků.
Sanace betonových konstrukcí
Železobetonové konstrukce střech kláštera a věže kostela jsou
bezesporu pozoruhodné nejen z hlediska architektonického, ale
i konstrukčního a technologického. Před majitelem stojí závažný
úkol sanace betonových konstrukcí způsobem, který zajistí nejen jejich funkci statickou, ale i estetickou. Nezbytné je zachovat
zejména barevnost a strukturu povrchu. V nedávné minulosti
byly vypracovány odborné expertizy na sanaci betonu obou věží.
V současné době v rámci opravy sanktusové věže probíhá i sanace
betonu. Průzkumem se zjistilo, že železobetonová sanktusová věž
je z litého betonu běžné šedé barvy. Toto nosné jádro bylo obaleno
výztuží z rabicového pletiva a opatřeno vrstvou cca 3–10 mm cementové malty, jejíž okrový odstín byl dán charakterem kameniva.
Tato vrstva ve větší míře odpadává a je popraskaná. Obnaženo je
i železobetonové jádro a místy je i konstrukční výztuž narušena korozí. Nedostatečné je propojení výztuže sloupků lucerny s podkladní
betonovou deskou. Odstraňují se nesoudržné vrstvy. Nosné jádro
bude zpevněno mokrocementy a vyspraveno sanačními betony.
Povrch bude opatřen krycí vrstvou, tvořenou vybranou směsí kameniva a cementů s vysokými pevnostmi. Tato vrstva byla navržena
stavebnictví 10/09
27
▲ ▼ Řešení
železobetonových kleneb a železobetonových příhradových vazníků střech navrhl v roce 1950 statik Bedřich Hacar
▼ Poválečná železobetonová žebra kleneb lodí kostela byla povrchově upravena úmělým kamenem
28
stavebnictví 10/09
a odzkoušena na vzorcích s požadavkem vysoké pevnosti, trvanlivosti
a zachování původního odstínu a struktury.
Závěrem
Z výše uvedeného vyplývá, že péče o areál zanedbaný v dobách
před rokem 1990, je technologicky i ekonomicky velmi náročná.
Zahrnuje řadu stavebních i uměleckých profesí. Vyžaduje hluboké
znalosti stavební i znalosti požadavků památkové péče. Klášter je
složitou infrastrukturou i z hlediska provozu, kdy jeho část tvoří
klausura řeholníků, část slouží plastické klinice, část je pronajímána
pro potřeby administrativní. V areálu je rovněž jídelna pro sociálně
slabé spoluobčany. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že s minimem
administrativního zázemí probíhá prakticky z vlastních prostředků
financovaná systematická a na vysoké odborné úrovni prováděná
obnova celého kláštera. Tyto práce jistě budou pokračovat i v dalších
letech – například rehabilitace klášterních zahrad, dokončení oprav
střech, sanace betonových konstrukcí. Dovolím si zmínit vynikající
spolupráci památkového dozoru architekta Ondřeje Ševců se správci kláštera panem Milanem Herianem a panem Karlem Švejdou,
kterému tímto děkuji za poskytnutí informací o obnově kláštera,
které tvoří podstatnou část tohoto článku. ■
Použitá literatura:
[1]Vlček, P., Sommer, P., Foltýn, D.: Encyklopedie českých klášterů
(Libri 1997)
[2]Benešovská, K., Kubínová, K.: Emauzy, benediktýnský klášter
Na Slovanech v srdci Prahy (Academia 2007)
▲ Zatékající voda způsobovala degradaci betonu terasy a korozi výztuže. V roce
2009 byla nově provedena hydroizolace z PVC a terasa kryta dlažbou.
english synopsis
Care of Historical Monument of the Benedictine
Abbey in Emauzy
▼ Železobetonové konstrukce střech kláštera a věže kostela jsou pozoruhodné z hlediska architektonického i konstrukčního a technologického. Před
majitelem stojí závažný úkol jejich sanace způsobem, který zajistí nejen
jejich funkci statickou, ale i estetickou.
The monastery was founded by the king and later emperor Charles
IV to the honour of Virgin Mary, St. Jerome, Cyril and Metoděj, Vojtěch and Prokop in 1347–1419. In 1990, the premises were returned
to the Benedictine Order in restitution, and the Order has been
residing here ever since. The article presents the building history,
building systems of each part of the premises and technological
procedures of the renovation thereof in terms of the approach
to the existing building materials.
klíčová slova:
Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, klášter
Emauzy v Praze, betonové krovy, břidlicová střešní krytina, klenba hlavní
lodi, barokní portál, gotické klenby, kamenická výzdoba konzol a svorníků
keywords:
Virgin Mary and St. Jerome Benedictine Abbey in Emauzy, Emauzy
Monastery in Prague, concrete trusses, slate roofing, main nave
vault, baroque portal, gothic vaults, stoneware decoration
of the brackets and vault keys
▼ Virtuální
prohlídku podkroví kláštěra najdete na www.casopisstavebnictvi.cz
stavebnictví 10/09
29
oprava a obnova staveb
text: Ján Bahna, Vladimír Šimkovič
foto: archiv autorů
▲ Stavba 3 – pohľad cez Lisztovu záhradu na Hrad
Obnova a revitalizácia historických budov
Univerzitnej knižnice v Bratislave
Doc. akad. arch. Ing. arch.
Ján M. Bahna (*1944)
Vyštudoval arrchitektúru na SVŠT
a Vysokej škole výtvarných umení
v Bratislave. Od 1971 do 1990 pôsobil v Štátnom projektovom ústave
obchodu, od r. 1990 ako docent
a mim. profesor vedie na VŠVU
ateliér architektúry, súčasne pracuje
vo vlastnom AA ateliéri architektúry.
Je prezidentom Spolku architektov
Slovenska.
E-mail: [email protected]
Doc. Ing. arch. Vladimír Šimkovič,
Ph.D. (*1953)
Vyštudoval FA STU v Bratislave
v roku 1977. Pracoval v Stavoprojekte
Bratislava v ateliéri F. Milučkého,
od r. 1990 ako samostatný a neskôr
autorizovaný architekt. Súčasne je od
roku 1997 zamestnaný aj na Fakulte
architektúry v Bratislave. Venuje sa
problematike knižníc a rekonštrukcií
historických objektov.
E–mail: [email protected]
30
stavebnictví 10/09
Univerzitná knižnica v Bratislave (UKB) je najstaršia a najnavštevovanejšia vedecká knižnica v Slovenskej republike. Vznikla v roku 1919
ako Knižnica Univerzity Komenského. Súbežne so svojím akademickým poslaním plnila
funkciu národnej knižnice. Od roku 1954
je samostatnou vedeckou knižnicou a slúži
širokej verejnosti. Zriaďovateľom UKB
je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.
Knižničný fond 2,4 mil. knižničných jednotiek sa uchováva vo viacerých historických objektoch v Bratislave a aj mimo územia hlavného
mesta. Knižničné fondy UKB sú nielen kultúrnym dedičstvom, ale
aj pokladnicou obrovského dokumentárneho bohatstva. Jedna zo
vzácnych zbierok, tzv. Bašagičova knižnica, je na zozname svetového dokumentárneho dedičstva UNESCO – Memory of the World.
Dôležité je zabezpečiť ochranu tohto a ďalších historických knižných
fondov v podobe vzácnych rukopisov a tlačí.
Budovy UKB sú pamiatkovo chránenými objektmi. V ústrednom
zozname nehnuteľných kultúrnych pamiatok je objekt Kláštora klarisiek na Klariskej ul. č. 5, evidovaný pod č. 81/1, objekt Paláca Uhorskej
kráľovskej komory na Michalskej ul. č. 1 pod č. 99/1 a objekt Paláca
L. de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11 pod č. 46/1.
UKB získala barokové paláce uhorskej kráľovskej komor y
a Palác L. de Pauliho v polovici 50. rokov. Prvý bol účelovo
adaptovaný na potreby knižnice v rokoch 1955 –1956, druhý
v rokoch 1966 –1969. Schátralý stav všetkých troch budov si
naliehavo vyžadoval rozsiahlu stavebnú obnovu. Zastaralé boli
hlavne všetky vedenia inžinierskych sietí vrátane hlavnej kotolne.
Adaptácie uskutočnené pred niekoľkými desaťročiam boli iba
čiastkové a dnes už nevyhovovali všetkým potrebám a úlohám
modernej knižnično-informačnej ustanovizne.
Projekt MKKC
UKB realizovala projekt Multifunkčné kultúrne a knižničné centrum –
Obnova a revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice
v Bratislave (ďalej len MKKC), ktorý bol financovaný rovnakým dielom
z pôžičky z Rozvojovej banky Rady Európy (RBRE) a zo štátneho
rozpočtu SR.
Stavba MKKC bola rozdelená na tri čiastkové stavby:
■ Stavba 1: Kláštor Klarisiek, Klariská ul. č. 3–5;
■ Stavba 2: Palác uhorskej kráľovskej komory, Michalská ul. č. 1,
Ventúrska ul. č. 13, Palác L. de Pauliho, Ventúrska ul. č. 11;
■ Stavba 2: Podzemné sklady, Nové sklady, Lisztov pavilón a Lisztova
záhrada, Ventúrska ul. č. 11.
Pred začatím prác sa v marci 2001 previedol predbežný statický
prieskum vo všetkých objektoch Univerzitnej knižnice. Pre prieskum
a hodnotenie jednotlivých nosných konštrukcií sa použila metodika
Znaleckého štandardu pre posudzovanie technického stavu domu,
bytov a nebytových priestorov, ktorú v roku 1993 vypracoval Technický a skúšobný ústav stavebný. Prieskum bol podľa tejto metodiky vykonaný na úrovni Technická prehliadka – I. stupeň. Súbežne
s prieskumom vykonala Drevárska fakulta vo Zvolene podrobný
prieskum biotického poškodenia dreva krovov všetkých objektov.
Veľmi dôležitou súčasťou vstupných údajov bol podrobný inžinierskogeologický prieskum.
Stavba 1: Kláštor Klarisiek
Kláštor Klarisiek (Klariseum) na Klariskej ulici č. 5 bol pôvodne stredoveký kláštor cisterciánskeho rádu z 13. storočia, neskôr kláštor
európskej ženskej rehole klarisiek. Po jeho zrušení roku 1782 v budove sídlila Kráľovská právnická akadémia (1784–1850), katolícke
gymnázium (1786–1908), neskôr budova slúžila na rôzne iné účely.
Roku 1914 sa budova stala sídlom knižnice Alžbetínskej univerzity
a roku 1919 sídlom dnešnej Univerzitnej knižnice.
UKB v budove Klarisea je koncipovaná ako prezenčná knižnica. Na
prízemí obnovenej budovy je Kancelária Rady Európy, ako aj viacúčelová konferenčná sála, nová vrátnica, bufet a vybudovaný výťah
umožňujúci debarierizáciu objektu. Na prvom poschodí je sústredený
konzervačný fond slovacikálnej literatúry ochraňovaný podľa zákona
o povinnom výtlačku, v chodbových priestoroch bude uložený generálny lístkový katalóg knižnice. Špecializované študijné priestory
slovacikálnej literatúry umožnia aj čiastočný voľný výber, avšak bez
▼ Celková situácia – vizualizácia
stavebnictví 10/09
31
▲ Pohľad z Ventúrskej ulice na De Paulyho palác a Palác Uhorskej kráľovskej
komory, v pozadí Michalská brána
▼ Palác Uhorskej kráľovskej komory
možnosti absenčnej výpožičky archívnych výtlačkov. Na 1. poschodie sa z Lisztovho pavilónu presťahoval hudobný kabinet knižnice.
Na 2. poschodí sú v klimatizovaných skladoch a v študovniach s osobitným režimom ochrany sústredené vzácne historické knižničné
fondy, ktoré boli z priestorových dôvodov rozptýlené v neklimatizovaných a nedostatočne ochraňovaných skladoch. Aj prevažná časť historických knižničných fondov je voľne prístupná, pričom najcennejšie
z nich sú k dispozícii v podobe digitálnych kópií z dátových serverov,
vo výstavných priestoroch a trezorových vitrínach. V budove sú aj
pracoviská retrospektívnej bibliografie a reštaurátorská dielňa.
Objekt ako celok neprešiel výraznejšími stavebnými úpravami, ktoré by
menili jeho základné charakteristiky. Najväčšími stavebnými zásahmi
do objektu je len kompletná oprava strešného plášťa, vybudovanie
nového výťahu v rámci debarierizácie objektu a zasklenie prízemia.
Budovu bolo potrebné sanovať, odvlhčili sa základy a suterénne priestory. Ostatné nadzemné a podzemné časti budovy zostali bez väčších
stavebných zásahov a zmenili sa len v menšej miere v súvislosti
s novým využitím. Prevádzky sú vybavené modernými informačnými
a komunikačnými technológiami. Verejnosť vstupuje do objektu pôvodným hlavným vchodom, novú úpravu si vyžiadal priestor nádvoria.
V januári 2002 sa informácie o stave nosných konštrukcií v objekte
Klariská 3–5 rozšírili o výsledky doplňujúceho statického prieskumu
drevených stropov, na základe sond do podlahových vrstiev nad
stropmi najvyššieho podlažia (všetky ostatné stropy v objekte sú
murované klenbové). Zo štyroch krídiel objektu je západné krídlo
prestropené drevenými trámovými stropmi, ostatné tri krídla stropmi
povalovými.
Pri sanácii drevenej konštrukcie krovu sme postupovali v zmysle
záverov znaleckého posudku biotického poškodenia dreva krovov
objektov:
–z konštrukcie krovu sa odstránili závažne poškodené drevené
prvky (resp. časti prvkov);
–povalový priestor sa vyčistil od zvyškov infikovaného dreva;
–dôkladne sa očistili pôvodné, v objekte ponechávané prvky od
prachu a rôznych nečistôt;
–vykonala sa výmena alebo oprava poškodených prvkov;
–novo zabudované drevo, ako aj drevo ponechávaných prvkov
krovu sa chemicky ošetrilo.
Na záver realizácie sme vydali Osvedčenie o statickej spôsobilosti
nosnej konštrukcie krovu, v ktorom sme užívateľa objektu upozornili
na potrebu vykonávania periodickej kontroly drevenej nosnej konštrukcie krovu v intervale cca 3 rokov (podľa STN 73 2810).
Drevené stropy nad najvyšším podlažím boli taktiež predmetom
sanácie. Stropy nad tromi krídlami boli zosilnené spriahnutím
s nadbetónovanou doskou hr. 60 mm, takže podľa STN 73 1701 –
Navrhovanie drevených stavebných konštrukcií vyhovujú posúdeniu
podľa medzných stavov I. i II. skupiny (t.j. únosnosť i priehyb).
Stavba 2: Palác Uhorskej kráľovskej komory,
Palác Leopolda de Pauliho
Palác Uhorskej kráľovskej komory
Palác Uhorskej kráľovskej komory (uhorského snemu) na Michalskej
ul. č. 1 a Ventúrskej ul. č. 13, dielo architekta G. B. Martinelliho, bol
postavený v roce 1753–1756. Na začiatku 19. storočia bola budova
adaptovaná pre uhorský snem. Uhorské stavy a rady tu zasadali
v rokoch 1802–1848. Ako poslanci na jeho pôde vystupovali významní slovenskí kultúrni a politickí dejatelia Ľudovít Štúr a Štefan
Moyzes. V tejto budove boli roku 1848 odhlasované revolučné zákony
o zrušení poddanstva na území Uhorska.
32
stavebnictví 10/09
V budove Paláca bývalej Uhorskej kráľovskej komory na Michalskej
ul. č. 1 je na prízemí zriadený dispečing (velín), výstavná sieň, ako aj
nový výťah. Turistická atraktívnosť objektu sa pre návštevníkov zvýši
tým, že sa im umožní nahliadnuť aj do pôvodných rokovacích priestorov uhorského snemu (ktoré boli už koncom 19. storočia prestavané), kde im bude toto historické obdobie pripomínať aj zamýšľaná
stála tematická výstava. Stavebné úpravy ďalších podlaží umožnili
racionálnejšie usporiadanie jednotlivých prevádzok. Technologické
linky spracovania dokumentov (periodík, kníh apod.) sú lokalizované
v tomto objekte tak, aby na ne organicky nadväzovali priestory pre
používateľov v objekte Paláca L. de Pauliho (študijné miesta s voľným
výberom periodík, kníh apod.). Na 1. poschodí sú dve veľké študovne
s osobitným zameraním na spoločenské a prírodné vedy. Niektoré
pracoviská knižnice, napr. riaditeľstvo, útvary ekonomiky a prevádzky,
je možné cez zónu voľného vstupu navštíviť bez obmedzenia.
V komplexe oboch budov sa nachádzal technologický unikát – dopravník kníh, prevedený v 60. rokoch ako jediný svojho druhu v Československu. Používal sa až do roku 2002 ako hlavná prevádzková kostra
knižnice a bol sústavne udržiavaný. Keďže nebolo možné zaručiť
jeho funkčnosť na celé návrhové obdobie, musel byť demontovaný
a funkčne nahradený sústavou výťahov.
Palác Leopolda de Pauliho
Palác Leopolda de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11 bol postavený
v rokoch 1775–1776 podľa plánov a pod vedením F. K. Römischa na
mieste neskorostredovekej kráľovskej kúrie. Je to rozsiahla trojposchodová budova s pavlačovým nádvorím s bohatými rokokovými
mrežami.
Súčasťou objektu Paláca Leopolda de Pauliho je rokokový záhradný
pavilón z 18. storočia, v ktorom roku 1820 koncertoval Franz Liszt.
Hlavný vchod do knižnice je pre používateľov nie ako v minulosti
na Ventúrskej ul. č. 13, ale v objekte Paláca L. de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11. Šatňa je umiestnená do suterénu. Tu je zriadená
z priestorov doterajšej kotolne aj nová konferenčná miestnosť pre
120 návštevníkov s potrebným sociálnym zázemím. Priestory na
prízemí budovy majú charakter voľne prístupnej zóny s kontrolným
vstupným bodom. Úplne nové dispozičné riešenie vstupných, výpožičných a oddychových priestorov knižnice vzniklo architektonicky
atraktívnym prestropením (presklením) barokového nádvoria paláca,
z ktorého je možný bezbariérový prechod do ďalších knižničných
priestorov. V priestoroch nádvoria je umiestnený centrálny dispečing
knižnice (informačný, konzultantský a kontrolný pult).
Rekonštrukcia objektu Paláca L. de Pauliho je zameraná na vybudovanie knižničného a informačného „supermaketu“ s voľným výberom literatúry a s rozšíreným počtom študijných miest vybavených
modernou informačnou a komunikačnou technikou.
Palác uhorskej kráľovskej komory sa vzhľadom na svoju pamiatkovú
hodnotu a zachovalosť historických detailov a konštrukcií (drevené
stropy a unikátny krov) upravuje len v miere nevyhnutnej podobe pre
jeho optimálne fungovanie v rámci nových prevádzkových súvislostí
(sanácia fyzického stavu, opravy, výmena rozvodov inžinierskych sietí
a nové vedenia slaboprúdov).
Stavebné zásahy do de Pauliho paláca sú závažnejšie už aj preto,
lebo bol pri predchádzajúcej rekonštrukcii podstatnejšie prestavaný
(vybúrané hlavné barokové schodište, všetky stropy, celé jedno krídlo
a podkrovie sú novostavbou zo železobetónu).
Z hľadiska bezpečnostných predpisov bolo nutné premiestniť plynovú
kotolňu so strojovňou vzduchotechniky zo suterénu do podkrovia na
4. NP paláca L. de Pauliho. Do bývalého priestoru strojovne dopravníka kníh sa umiestnila strojovňa VZT. Veľké požiarne zaťaženie objektu
si vyžiadalo vybudovanie nového únikového schodiska a zrušenie
skladu kníh na 4. NP na Ventúrskej č. 11. Ponechanie skladov v pries-
▲ Večerné nasvetlenie prestrešeného nádvoria v de Pauliho paláci s vloženým
recepčným objektom
toroch paláca neumožnilo uplatniť moderné technológie likvidovania
požiarov (ktoré sa uplatňujú v podzemných skladoch).
Na prízemí a na 1. poschodí sa predpokladajú občerstvovacie
a reštauračné priestory, čím sa zvýši sociálny „komfort“ návštevníkov
aj v čase predľženej prevádzky knižnice.
Prestropilo (presklilo) sa barokové nádvorie v objekte de Pauliho
paláca, kde sa pre verejnosť vytvorí ťažiskový vstupný priestor do
knižnice. Vykonala sa sanácia budovy (hydroizolačné práce v 1. PP,
odvlhčenie skladov, oprava statických porúch, výmena strešného
plášťa, nové nátery, maľovanie, podlahy. Rekonštruovali sa vnútorné
rozvody inžinierskych sietí (vodovod, kanalizácia, silnoprúd, slaboprúd, vykurovanie), ako aj nové technické zariadenia (kotolňa, výťahy,
počítačová sieť, požiarna a bezpečnostná signalizácia, elektronické,
zabezpečenie kníh, vzduchotechnika).
Z konštukčného hľadiska ako podklad pre vypracovanie projektovej dokumentácie slúžil znalecký posudok biotického poškodenia
krovu, na základe ktorého bol krov sanovaný obdobným spôsobom
ako v objekte susedných „Klarisiek“. Okrem toho sme mali pre
vypracovanie projektu statiky k dispozícii výsledky dvoch stupňov
prieskumov: technickej obhliadky a sondážneho prieskumu do drevených stropov.
Nosnou časťou projektu statiky bolo statické zabezpečenie
vstavby komunikačného výťahu, galérie v študovni a zastrešenia nádvoria svetlíkom. Projekt okrem toho riešil podchytenie
nových otvorov, ktoré boli navrhnuté v súvislosti s uvoľnením
dispozície, ktorá mala zabezpečiť voľnejší pohyb medzi jednotlivými študovňami.
stavebnictví 10/09
33
▲ Konštrukcia prestrešenia nádvoria v de Pauliho paláci
Nosná konštrukcia prekrytia nádvoria je tvorená primárnymi
rámami z oceľových profilov I 100, na ktoré sú priečne uložené
jäklové profily. Na ne sú prichytená ľahká priesvitná krytina Lexan. Oceľové rámy sú prikotvené do jestvujúcich murovaných
stien pomocou tmelených kotiev HILTI. Všetky oceľové prvky
sú povrchovo upravené pozinkovaním. V mieste pôvodných študovní sa realizovala vstavba galérii, na ktorých sú umiestnené
regály s knihami.
Nosnú konštrukciu galérie tvorí oceľový rošt s primárnymi nosníkmi
I 220 a priečne uloženými sekundárnymi nosníkmi I 140. Primárne
nosníky sú na jednej strane kotvené do jestvujúcej steny a na druhej
sú nosníky podoprené oceľovými rúrami Ø 194/8. Oceľová rúra je
v úrovni stropu kotvená na roznášací profil HEB100. Tento bol zaliaty
do lokálnej nadbetonávky klenby. Pôvodná konštrukcia klenby bola
s nadbetonávkou spriahnutá pomocou oceľových trnov Ø R12. Nad
oceľovým roštom bola vyhotovená betónová doska hr. 70 mm.
V časti nad 4. NP sa vyskytovali stropy s nadmerným priehybom,
pozorovateľným voľným okom. Na základe výsledkov sondážneho
prieskumu a následného statického posúdenia sme konštatovali,
že stropy vyhovujú posúdeniu podľa medzných stavov I. skupiny
(na únosnosť), ale nevyhoveli posúdeniu podľa medzných stavov
II. skupiny (na priehyb).
Stavba 3: Podzemné sklady, Nové sklady,
Rekonštrukcia Lisztovho pavilónu,
Úprava Lisztovej záhrady
▲ Vložený recepčný objekt v prestrešenom nádvorí
▼ Sedenie vo vloženom recepčnom objekte
34
stavebnictví 10/09
Vzhľadom na neustály rast knižničného fondu a súčasné uvoľnenie
kvalitných uličných priestorov barokových palácov od skladu kníh
sa knižné sklady umiestnili do podzemia v tzv. Lisztovej záhrade
rozšírením existujúcich suterénnych priestorov o novostavbu podzemných skladov. Situovanie skladov do podzemia je analogické
s historickými objektmi národných knižníc v mestských centrách
v zahraničí. Nové podzemné skladové priestory sú napojené na
existujúci objekt Nových skladov a na modifikovaný systém dopravy
kníh. Vybudovanie podzemných skladov si vyžiadalo aj pamiatkovými
orgánmi požadovanú novú koncepciu a rekonštrukciu Lisztovej záhrady, ktorej sa prinavrátil náznak pôvodného barokového charakteru.
Záhrada sa spolu s Lisztovým pavilónom bude využívať najmä na
rôzne kultúrne aktivity (napr. koncerty, výstavy, letná čitáreň apod.).
Súčasne sa z kapacitných dôvodov muselo pristúpiť k asanácii pôvodných Nových skladov zo 60. rokov 20. storočia, ktoré únosnosťou
nevyhovovali novým skladovým technológiám (kompaktné regále).
Boli nahradené novostavbou v pôvodnej hmote s racionálnejším
vnútorným usporiadaním.
Podzemné sklady bolo nutné požiarne chrániť, klimatizovať a napojiť
na systém dopravníkov fungujúci v Nových skladoch. V podzemí sa
vybudovali skladové priestory s minimálnymi výškami, ktoré budú postupne zariadené kompaktnými knižnými regálmi. Po realizácii tohoto
objektu sa do Nových skladov a Podzemných skladov premiestnil
knižničný fond z likvidovaných doterajších skladových priestorov. Podzemné sklady a Nové sklady sú po skončení rekonštrukcie hlavnými
skladovými priestormi knižnice. Zároveň sa v týchto priestoroch, a to
v závislosti od rozsahu doplňovania knižných fondov, vytvorí rezerva
potrebná na skladovanie nových prírastkov v budúcnosti.
Zo statického hľadiska výstavbe nového objektu skladov predchádzalo
statické posúdenie nosných konštrukcií tzv. Nových skladov. Pôvodný
návrh pre sklad kníh uvažoval s rekonštrukciou Nových skladov (vystavaných v 60. rokoch) a výstavbou nových podzemných skladov v centre
Lisztovej záhrady. Nakoľko v rámci archeologických prác v mieste
pôvodne navrhovaných objektov boli zistené významné archeologické
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 10/09
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
www.casopisstavebnictvi.cz
Zelená úsporám
a projektanti IV
Zelená úsporám a projektanti IV
Novinky a praktické uplatnění programu Zelená úsporám
Ministerstvo životního prostředí vydalo Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice MŽP č. 9/2009
o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí v rámci programu
Zelená úsporám.
Dodatek nabyl účinnosti dnem
1. září 2009. Z obsahu Dodatku
č. 1 uvádíme nejdůležitější ustanovení.
Do Přílohy č. I/2 Podmínky poskytování podpory v jednotlivých
oblastech se na konec části A.1
Celkové zateplení doplňuje text:
U projektů na zateplení bytových domů postavených
v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených
v Příloze č. 1 nařízení vlády
č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků
z úvěrů poskytnutých bankami
právnickým a fyzickým osobám
na opravy, modernizace nebo
regenerace panelových domů,
ve znění pozdějších předpisů,
je v yžadováno stanovisko
poradenských a informačních
středisek (PIS) zřízených podle
ust. § 3 odst. 4 nařízení vlády
č. 299/2001 Sb. PIS ověří splnění
podmínek stanovených v ustanovení § 3 odst 1, odst. 2, odst.
3 písm. a) a b) a odst. 4 nařízení
vlády č. 299/2001 Sb., (program
Nový panel).
V Příloze č. I/3 Zásady a podmínky
poskytování finančních prostředků z Fondu, v části 1. Základní
pravidla se upravuje znění bodu 9
takto: Stavebně technické posouzení budovy požadované
u bytových domů se dokládá
posudkem zpracovaným autorizovanou osobou v oboru
pozemních staveb, technika
prostředí staveb nebo statiky
a dynamiky staveb a má nejméně 5 let praxe ve výstavbě nebo
projektování domů a jejich změn.
Pokud toto stavebně technické
posouzení doporučí provedení
sanace statiky a opravu vnějšího
pláště budovy, vlastník domu je
povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná
2
speciál 10/09
pro kvalitní realizaci podpořeného
opatření.
Do Přílohy I se doplňuje Příloha
č. I/13 Podmínky poskytování podpory na zateplování
panelových bytových domů
v oblasti podpory A.1. Příloha č. I/13 uvádí shodně s
výše citovanou úpravou Přílohy
I/2 požadavek na předložení
stanoviska PIS u projektů na
zateplení panelových bytových
domů deklarující splnění podmínek stanovených v ustanovení
§ 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3
písm. a) a b) a odst. 4 nařízení
vlády č. 299/2001 Sb., (program
Nový panel).
Za účelem propojení programů
Zelená úsporám a Nový panel
byla uzavřena písemná Dohoda
mezi MŽP a MMR o sladění
vazby mezi podporou zateplování panelových bytových domů
a Dohoda mezi SFRB a SFŽP
o postupu při poskytování podpor
v rámci programu Nový panel
a Zelená úsporám na zateplování
panelových bytových domů. Dohody stanoví:
■ Na projekty zateplení panelových bytových domů bude
poskytnuta podpora z programu
Zelená úsporám pouze za předpokladu, že investor předloží
stanovisko PIS deklarující splnění
příslušných podmínek nařízení
vlády č. 299/2001 Sb.
■ Program Zelená úsporám
bude pro zateplení panelových
bytových domů otevřen pouze
v oblasti A.1 (komplexní zateplení). O dotaci nebude možno žádat
v oblasti A.2 (dílčí zateplení).
■ Ověření podmínek programu
Zelená úsporám pro podporu
v oblasti A.1, tj. dosažení měrné
roční potřeby tepla na vytápění
55, resp. 20 kWh/m2 podlahové
plochy podle úrovně dotace
a 40% snížení této hodnoty oproti
stavu před realizací zateplení,
bude provádět SFŽP.
■ SFŽP se bude podílet v přiměřeném rozsahu na úhradě části
nákladů na vypracování stanoviska k poskytnutí podpory na celkové zateplení v těch případech,
v nichž žadatel o dotaci z programu Zelená úsporám nevyužije
žádné z forem podpory v programu Nový panel.
■ SFŽP a SFRB zřizují ke dni
1. září 2009 společnou metodickou komisi. Jejím úkolem bude
posuzování případných nesrovnalostí v souvislosti s vydáváním
stanovisek. Závěry budou mít
charakter doporučení.
V praxi mohou způsobovat problémy některé rozdílné podmínky
v programech Zelená úsporám
a Nový panel. Patří k nim např.
definice žadatele o podporu.
V případě programu Zelená úsporám mohou být žadatelem vlastníci a stavebníci budov určených
k bydlení, a to jak fyzické osoby
tak právnické osoby. Žadatelem
o podporu může být pouze osoba
podléhající daňové povinnosti
podle zákona č. 338/1992 Sb.,
o dani z nemovitosti, ve znění
pozdějších předpisů (a to i vlastníci uvedení v § 9 tohoto zákona –
Osvobození od daně). Tato definice je obsažena ve Směrnici
MŽP č. 9/2009, Příloha č. I/3
Zásady a podmínky poskytování
finančních prostředků z Fondu.
Naproti tomu v programu Nový
panel může podporu získat fyzická nebo právnická osoba která je
vlastníkem nebo spoluvlastníkem
domu nebo bytu nebo nebytového prostoru podle zákona
č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy
k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů),
ve znění pozdějších předpisů.
V domě, ve kterém vzniká společenství vlastníků jednotek podle
zákona o vlastnictví bytů, může
podporu získat i tato právnická
osoba. (Viz § 3 nařízení vlády
č. 299/2001 Sb.).
Společenství vlastníků jednotek
tak v případě programu Nový panel může žádat o podporu přímo,
jako právnická osoba. V případě
programu Zelená úsporám musí
žádat společně všichni vlastníci
jednotlivých bytů.
Každý program používá jinou definici podlahové plochy. Program
Zelená úsporám definuje podlahovou plochu v Příloze č. I/1 shodně
se zákonem č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů, jako celkovou
vnitřní podlahovou plochu všech
podlaží budovy vymezenou vnitřní
stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů, a oddělených
nevytápěných prostor, tj. jako
vytápěnou plochu všech podlaží
budovy, včetně příček. K tomu poznámku: program Zelená úsporám
ve stejné příloze definuje rodinný
dům a bytový dům, v těchto definicích se rovněž používá termín
podlahové plochy. Tyto definice
byly převzaty ze stavebních předpisů, které definují podlahovou
plochu odlišně. Nařízení vlády
č. 299/2001 Sb., požaduje doložení
dokladu o podlahové ploše bytů
v domě, na jehož opravu nebo
modernizaci bude poskytnut úvěr
v § 3 odst. 4, aniž by termín podlahová plocha blíže specifikoval
nebo požadavek doplnil odkazem
na jiný právní předpis. Paragraf
4 odst. 3 tohoto nařízení vlády
obsahuje ustanovení, že podpora
se vztahuje na úvěr nebo jeho
část, jehož výše nepřekročí částku
5500 Kč na 1 m² podlahové plochy
bytů. U termínu podlahová plocha
je tu uveden odkaz na poznámku
pod čarou, která odkazuje na zákon
č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů,
ve znění pozdějších předpisů. Zákon o vlastnictví bytů definuje podlahovou plochu v § 2 písm. j) takto:
Podlahovou plochou bytu nebo
rozestavěného bytu se rozumí
podlahová plocha všech místností,
které tvoří příslušenství bytu nebo
rozestavěného bytu. ■
Autorka: Marie Báčová
Česká Komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě
Zelená úsporám a projektanti IV
Zelená úsporám a památkově chráněné stavby
Od letošního roku mají majitelé staveb pro bydlení možnost získat nezanedbatelný příspěvek
při vyhovění několika podmínkám pro stavební
úpravy domů. Podmínky jsou stanoveny s ohledem na úsporu tepla a týkají se zlepšení tepelně izolačních vlastností staveb, úspor energie
na vytápění a provozu domů s využitím odpadního tepla a tepla z obnovitelných zdrojů.
Tato iniciativa byla vyvolána snahou o omezení spotřeby energie, zejména v zimním období.
Energetická otázka zajištění
vhodného prostředí v budovách
je v posledních sto letech velmi
důležitým faktorem při jejich
navrhování. Vytápění budov
a popřípadě i ohřev teplé vody
v posledním století mnohonásobně zvýšil podíl bytového fondu na
spotřebě energie v zemích, které
mají vyšší životní nároky.
Od pradávna se získání energie
stalo klíčovým bodem rozvoje
nebo naopak stagnace či zániku civilizací. Nemusíme však
chodit až do dob vzdálených. Ve
druhé polovině 18. století došlo
patrně k jedné z největších novověkých energetických krizí.
Ve střední Evropě se začal projevovat nedostatek palivového
dřeva, a tak se se stoupajícími
nároky na vytápění budov asi
poprvé v širším měřítku projevila snaha o úsporu tepla nebo
snaha o hledání nových zdrojů
tepelné energie. Stavitelství
reagovalo rychlým osazením
vnějších křídel oken (okna byla
do té doby vybavena jen jednou
rovinou zasklení). Rovněž se
začaly měnit dispozice staveb
a způsob jejich vytápění. Tento
trend nebyl opuštěn ani po nalezení dalšího paliva, kamenného
uhlí, a zavedení této novinky do
vytápění budov. Zachován byl
princip dvojitých oken, dispozic
s oddělením místností od komunikací buď předsíněmi nebo
dvojitými dveřmi a otopnými
soustavami na nové palivo.
Stavby však byly zřizovány jako
masivní s poměrně silnými
zdmi, schopnými akumulace
tepla, a tedy obyvatelnými jak
v letním, tak v zimním období.
Samozřejmě že nároky na kvalitu vnitřního prostředí byly nižší
než dnes, topení v jedné obytné
místnosti nebo jen v místnosti,
kde se topilo pro vaření, bylo
samozřejmostí.
Nakonec v historických dobách
nikdo nepředepisoval teploty
pro vnitřní prostředí místností
podobné teplotám dnes požadovaným, nikdo nevyžadoval, aby
se tepelná pohoda udržovala
v době, kdy v místnostech nikdo
nepobýval. Musíme si uvědomit, že do začátku 20. století
byla i strojní zařízení omezena
spotřebou energie. Nebyla to
sice již doba, kdy mlýn o výkonu
3 a 6 kW byl největším strojem
v celém okolí, nicméně i výkony
strojů v průmyslu a dopravě
byly úměrné možnosti opatřit je
energetickým zdrojem. V občanském životě se ani po zavedení
elektrické energie neobjevuje
její spotřeba pro tepelné aparáty
nebo silové účely a příkon elektrizované zemědělské usedlosti
nepřesáhl příkon dnešní automatické pračky.
Doba velkých
spotřeb energií
Současná míra spotřeby energie
má své kořeny v době zřizování
komfortních bytů s možností
spotřeby tepla a teplé vody
ze zdrojů, které již nevyžadují
přímé spalování tuhých paliv
na místech spotřeby. Možnosti
dodávky plynu, dálkového tepla,
nebo alespoň tepla z centrálního
topení, byly posléze doplněny
spotřebou tepla z elektrické
sítě.
Tento rozvoj je podobný rozvoji
doprav y, kdy v dnešní době
v rozvinutých zemích připadá
na dva oby vatele automobil
s motorem o v ýkonu kolem
50 kW, který je jen z části měněn
na mechanickou energii nutnou
k pohybu, většina energie je bez
dalšího využití vychlazena do
vzduchu. Podobně se chovalo
dvacáté století i k energiím pro
topení a ohřev vody.
Optimizmus moderní architektury, která odlehčuje stavby, a tím
uvolňuje dispozice, měl však
negativní dopad na obvodové
konstrukce. Zdivo postavené
z dutých tvarovek minimální
tloušťky a špatná izolace střech
byla sice zatím v y važována
poměrně slušně zpracovanými okny a dveřmi, schopnými
snížit spotřebu tepla lépe než
následně vyráběná okna zdvojená. Stavby z dob technického
pokroku jsou vš ak největší
spotřebitelé tepla na vytápění
a tam, kde byly stavby opatřeny
velkoplošnými výplněmi otvorů,
jsou ztráty ještě větší.
Poválečná výstavba
typových staveb
Typová výstavba dále ustoupila
z požadavků na tepelné izolace
a provedení částí staveb ovlivňujících spotřebu tepla. Neregulovatelné soustavy topení
vedly k plýtvání teplem; špatně
izolované panely, kde se izolace
zredukovala na vrstvy menší
než 50 mm a nekvalitní provedení detailů, se spojily s větším
množstvím hmot nepříliš ověřených, zejména v oboru lehkých
betonů. Ani stavby postavené
svépomocí nebyly ve své kvalitě
lepší, nedostatek stavebních
materiálů vedl k užívání domácky vyrobených prvků, mnohdy
z odpadních hmot.
Konec dvacátého století zastihl
naše země silně vyčerpané nezájmem o stavby již postavené
a špatnou kvalitou masově realizovaných staveb. Dluh, který
byl založen při vypuknutí druhé
světové války, narůstal a lze říci,
že mnohde ještě narůstá. Lehkovážnost v nakládání s energiemi, podpořená nezájmem
o stavební fond státu, měst
a obcí, nebyla ani v posledních
dvaceti letech překonána. Můžeme říci, že byl zastaven pád,
ale zlepšení situace nastává
pomalu a z lokálního hlediska
nerovnoměrně. Politická nevůle
k narovnání bytového trhu a přebujelé dotování velkých skupin
obyvatel – potenciálních voličů,
vedla k ne ře š ení mnohých
problémů spojených s údržbou
a zlepšováním technické kvality
budov.
Památkově chráněné stavby
Vše popsané platí i pro budovy,
které jsou kulturními památkami
nebo se nacházejí v památkových rezervacích a památkových
zónách. Nemůžeme se nechat
odradit vlnou „fasádizmu“, kdy
dům s venkovní opravenou
fasádou pokládáme za dům
v dobrém stavu. Na budovy je
třeba nahlížet jako na celky,
které mají splnit určený účel.
Možnost získání větších fi nančních prostředků na opravy
a zlepšení technických kvalit
domů jistě přiláká i vlastníky
domů chráněných podle zákona
o státní památkové péči (zákon
č. 20/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Zde však nastává problém, či
spíše křížení dvou zájmů státu,
které zasahují do vlastnických
práv. Ochrana památky je samozřejmě omezením práv vlastnických z důvodu zákonné ochrany,
jež je veřejným zájmem. Jde
tedy o celospolečenskou dohodu, a ta vlastníka omezuje
a není mu v současném právním
systému kompenzována. I pro
stavby nezapsané v seznamu
kulturních památek je možné
speciál 10/09
3
Zelená úsporám a projektanti IV
omezení vlastnick ých práv,
jsou - li sou č ástí památkové
rezer vace, památkové zóny,
nebo se nacházejí v ochranném
pásmu kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové
zóny.
Vzhled a použité materiály na
vnějším povrchu fasády a střech
nemohou být libovolně měněny
a měly by se přizpůsobit zásadám pro dané místo vytčeným.
To je požadavek, který není
podpořen finanční kompenzací
pro vlastníka, nebo je vlastník
podporován tam, kde je pochopen zájem obce či státu. Na
takovouto podporu však není
právní nárok, a proto je umisťována tam, kde se očekává největší
ovlivnění skupin voličů. Jde tedy
vesměs o rozhodnutí politická,
nikoliv odborná a ochranná.
Nyní však nastává situace, kdy
stát podporuje akci na snížení
spotřeby tepla, která se u budov
zakládá na přidání vnější tepelné izolace, na výměně oken
a úpravě či novém způsobu
vytápění. U památkově chráněných staveb však vzniká problém. Tepelná izolace přidaná
z vnější strany změní charakter
budovy, musí dojít i ke změnám členění fasády a případně
mohou pod vrstvami izolací
zmizet články fasády. Stejně
tak i výměna oken nenávratně
změní výraz budovy a zejména
při užití oken z levnějších materiálů neodpovídají proporce
rámů a členění příčlí původnímu
stavu. To, že se změní i způsob
otevírání oken a jejich poloha
vzhledem ke špaletě a rovině
fasády, je také nenávratnou
negativní změnou.
Nastal proto okamžik, kdy se
odborná složka památkové péče
dostává do rozporu se snahami
o dotování úprav zvyšujících
úspory energie. Málo informovaní nebo neinformovaní majitelé nemovitostí se dostávají
do slepé uličky, kdy požadují
odborné vyjádření k zamýšleným stavebním úpravám a výsledkem je zamítavé vyjádření
pracovníků památkové péče.
Jaké jsou možnosti a případné
ústupky z pozice památkové
péče?
4
speciál 10/09
Tepelná ochrana
budov vs. ochrana
památek
Pokud se otázka týká zesílení
izolací, je možné postupovat
v hierarchii přidáním izolace tam,
kde to není estetickou závadou
a kde není porušována fasáda
s architektonickou strukturou
a články. Rovněž vložení izolací
do dutin konstrukcí nebude asi
v zásadě na závadu, pokud
nebudou zničeny další vrstvy,
které mají památkovou hodnotu. Zesílení izolací v prostorách
sklepů a nepodsklepených přízemí je rovněž řešením.
Možnost vložení izolací z vnitřních prostor je v našich končinách odmítána techniky a patrně
i památkáři. Nebezpečím je změna poloh kondenzačních oblastí
v konstrukci a nebezpečí nenávratných změn dřevěných konstrukcí uzavřených do takového
systému. Nicméně tato cesta
by měla být nadále zkoumána
a mohlo by být nalezeno řešení,
které spolu s regulací proudění
vzduchu v budově bude technicky schůdné.
Druhá oblast – okna a jejich kvalita – může paradoxně znamenat
prostor pro nová řešení. Většina
historických budov má okna
dvojitá, kde je vnitřní prostor
určitou klimatickou výhodou. Přidání dvojskel do roviny výhodné
z hlediska tepelného i památkového není ani u starších oken
nepřekonatelným problémem.
Těmto úpravám, které jsou repasemi stávajících oken a změnami
jejich tepelných oblastí, se však
většina dodavatelů úporně brání,
a rovněž majitelé nemovitostí
mají dojem, že životnost oken
je již naplněna a že je nahradí
materiálem novým s dlouhodobou životností. Mnohdy je až při
vysazování oken a bourání dřevěných špalet zřejmé, že jejich
stav nebyl nijak tragický a že by
repase byla možná.
Posledním prostorem pro zlepšení tepelných vlastností je
zlepšení vlastností stávajících
hmot v konstrukci památkové
stavby. Jde vesměs o různé
metody snížení vlhkosti a změny
větrání dutin a prostor se zvýšenou vlhkostí. Rovněž i způsob
vytápění a případná rekuperace tepla může být uplatněna
i u staveb památkově chráněných, stejně tak i úpravy dispozic, které budovu rozdělí na zóny
s různými vnitřními teplotami.
tepelně nejméně vyhovující.
Jejich problémy se budou dále
prohlu b ovat a mohou vést
i k celkovému nenávratnému
zneho dnocení st av by. Tato
oblast musí být sledována jak
stavebními inženýry a techniky,
tak pracovníky památkové péče,
a musí být hledána řešení, která
budovu uchovají pro další léta.
Vytvoření metodiky
Pro rozhodování o budovách
s památkovou ochranou bude
nutné vytvořit metodiku, která
by vymezovala možnosti a podmínky pro dosažení úspor energie při provozu těchto budov.
Musí být nalezena taková řešení,
která nesníží hodnotu památky
a nepoškodí samu památku.
Část památkově chráněného
stavebního fondu bude shledána
neschopná energetických úprav.
Ty to budov y lze provozovat
nadále, ale jejich energetický
režim nebude odpovídat stále se
zvyšujícím požadavkům předpisů na omezení spotřeby energií.
Jejich množství bude závislé na
možnostech finančních. Největší
skupinu budou tvořit budovy
s možností jen částečné úpravy.
Tyto budovy dosáhnou mírného
zlepšení energetické spotřeby,
ale opět nedosáhnou parametrů pro budovy plně upravené
s ohledem na nové energetické
požadavky.
Pokusíme-li se problém shrnout
a najít oblasti, které jsou pro řešení nejožehavější, lze asi konstatovat, že úpravy starších budov
s členitými fasádami a dobovými
okenními výplněmi nebudou
požadovány ani jejich vlastníky.
Zde dojde ke shodě s odborníky
v oblasti památkové péče asi nejsnáze a zlepšení budou napřena
tam, kde to neovlivní památkové
hodnoty stavby.
Za nejohroženější budovy lze
pak pokládat stavby v památkových zónách z doby, kdy se
tvary budov zjednodušovaly.
Změna vnějších povrchů a výměna poměrně jednoduchých
okenních a dveřních výplní se
zdá být snadným úkolem, nicméně tyto změny mohou být
pro památku zničující. Na druhé
straně jsou však tyto stavby
Závěr
Problematika památkové ochrany a současného zlepšení tepelné a energetické kvality budovy
jsou do jisté míry protiklady
a nalezení vhodných technických
a památkov ých řešení bude
mnohdy obtížné až nemožné.
Není možné se plně vrátit do
tepelných a energetických poměrů minulosti, a stejně tak
není možné na stavby vzniklé
před desetiletími či dokonce
staletími klást požadavky dnešní doby. Nebylo by dobré, kdyby
se památková péče dostala do
negativního světla kvůli svým
požadavkům na striktní ponechání budov v původním stavu.
Na druhé straně však není ani
možné ponechat památkově
chráněné stavby bez jakékoliv
ochrany před nedomyšlenými
stavebními úpravami pro nové
energetické koncepce. Po kud se pokusíme nahlédnout
do časů budoucích, můžeme
s jistotou předpokládat, že nelze
počítat s velkým energetickým
zázrakem, který by znamenal
opětovné ignorování spotře by energie v budovách. Čeká
nás patrně doba, kdy budeme
muset oželet část našich energetických nároků na budovy
a jejich provoz. Může nastat
situace, kdy bude opětovně budova vytápěna jen tam, kde se
žije, a nároky na bazény, sauny
a obrovité koupelny budou silně
omezeny jen pro malé skupiny
osob s nejvyššími příjmy. Pak
by nepomohlo ani překotné
zničení památkově chráněných
domů uspěchanými úpravami
v rámci už trochu pozapomenuté akce Zelená úsporám. ■
Autor: Ing. Václav Jandáček
Zelená úsporám a projektanti IV
Dodatečné tepelné izolace
jako ochrana historických budov
Dodatečné tepelné izolace (tzv. zateplování
budov) je stále chápáno jako způsob šetření
nákladů na vytápění. Toto pojetí je jednoduché, logické, a protože peníze jsou motorem
dnešní doby, tak i praktické jako přesvědčovací argument. často si bohužel ani odborná
veřejnost neuvědomuje, že dodatečná tepelná
izolace je především ochranou domu před další destrukcí a dále pak ochranou mikroklimatu,
respektive klimatvornou součástí budovy.
Lidé často nedomýšlejí technické
a fyzikální důsledky změn, které
se v každém domě udály za posledních padesát let, a bojují za
„nezateplování“ budov. Mezi
obhájce tohoto názoru bohužel
patří i někteří ochránci památek,
architekti i osoby bez specializovaného vzdělání angažující se
v ochraně památek. Neuvědomují si, že tento přístup k zachování
stávajícího stavu budovy může
vést k mnohem větším škodám,
než je tzv. poničení stavby zateplením. V následujícím textu
se zaměřím na technické řešení
tohoto problému. Toto je vždy
nutné konzultovat s pracovníky
památkové péče a vždy je třeba
si vzájemně vysvětlit důvody,
které vedou buď k technickému
návrhu na zateplení, a nebo
naopak k zachování stávajícího
stavu budovy. Následovat by
mělo takové řešení, které bude
pro všechny přijatelné.
Historická paralela
Při správném návrhu zateplení
a dalších stavebních úprav dům
téměř nezmění vzhled, bude
však kvalitně tepelně izolován.
U domů památkově chráně ných (domy zapsané do seznamu kulturních památek, domy
v památkových rezervacích nebo
v památkových zónách) je třeba
navrhnout každý detail tak, aby
byly zachovány jejich proporce
a původní podoba. Stávající omítky dokáží velmi dobře napodobit
klasické vápenné štukové omítky
i další používané povrchové úpravy; jistě je lepší pohled na omítku
připomínající tu původní, než
na omítku, která je z větší části
opadaná. Při řešení problému je
také nutné si uvědomit, že každé
technické řešení má i finanční
stránku, kterou musí někdo vyřešit. Pokud majitel domu nebude
mít finanční prostředky na jeho
opravu podle představ pracovníků památkové péče, musí dům
nechat chátrat a jen doufat, že
k ukončení jeho životnosti dojde
až za delší dobu.
Lehce odbočím od tématu:
Při opravách budov z počátku
18. století a starších se velmi
často stává, že se na stropě
pod omítkou, popřípadě pod
podbitím, najde vrstva nádherně
malovaných prken, které dříve
tvořily strop. Vždy je na takové
stavbě radost pracovat (mně
se to stalo jednou při opravách
protivínského zámku), protože se
člověk dostane k nádherným malbám, které dají stropu po ošetření
restaurátory neopakovatelný
vzhled. Položme si však otázku,
kde se pod omítkou vzaly krásné
malby, a proč byly zaomítnuty,
popřípadě proč byly dokonce
překryty ještě jedním podbitím.
Důvod je jednoduchý – v polovině 18. století císařovna Marie
Terezie vydala požární řády, které
zakazovaly ve městech v interiérech budov spalné materiály.
Musely být opatřeny nehořlavou
povrchovou úpravou, tedy omítnutím. Samozřejmě, že tím došlo
k poškození maleb, které se po
jejich znovuobjevení musí pracně
restaurovat. Ovšem pokud by
nebyly omítnuty, pravděpodobně
by se poškodily podstatně více,
pokud by dokonce nezmizely.
Obdobné je to nyní se zateplováním domů. Samozřejmě netvrdím, že by se všechny domy
měly zateplit na straně exteriéru,
zrušit štuky a udělat z nich nevzhledné krabice bez proporcí.
Na druhou stranu je třeba si
uvědomit, že zateplení chrání
domy před jejich zničením. Důvodů, proč je třeba starší budovy
chránit dodatečnými tepelnými
izolacemi, je několik. Na prvním
místě můžeme jmenovat tepelně
vlhkostní poměry, na druhém
místě dilatační pohyby vyvolané
teplotním namáháním. Je jasné,
že dřívější znalosti tepelně vlhkostní problematiky byly menší.
Majitel budovy bohužel často
nemá finanční prostředky na
komplexní obnovu, která zlepší
tepelně -vlhkostní parametr y
domu a přitom bude přijatelná
i z hlediska památkové péče.
V mnoha případech lze brát dodatečné zateplení jako zakonzervování stávajícího stavu do doby,
kdy budou na komplexní obnovu
inzerce
speciál 10/09
5
Zelená úsporám a projektanti IV
peníze. Přitom to může být i se
stejným odstupem, s jakým se
dnes restaurují staré malované
stropy, což je 250 let.
a za druhé byla stavba neustále
intenzivně provětrávána.
Tepelně-vlhkostní
problematika
Změny tepelně-vlhkostních podmínek
stavby
Opět se vrátím k dřívějším časům, protože se změnou doby
se měnily požadavky na užívání
staveb pro bydlení, nároky na
pohodlí, a v souvislosti s tím
i mikroklima v budovách. Představme si, jak dříve vypadal život
v klasickém měšťanském domě.
Nemusíme jít daleko, stačí do
první poloviny 20. století či ještě
pozdější doby.
V bytech se vařilo každý den na
kamnech, jako palivo sloužilo
dřevo. V zimě se pak kamny
i vytápělo, v chudších domech
dřevem, v bohatších dřevem
a uhlím. Všechno palivo se muselo koupit, nanosit do bytů,
skladovat a starat se o ně. Proto
se s ním šetřilo a vytápělo se na
nezbytně nutnou teplotu. Chyběl
také centrální rozvod tepla, a tak
se topilo pouze v těch místnostech, kde to bylo nutné. Tento
způsob užívání ovlivňoval stavební konstrukci. Zaprvé konstrukce
nebyly tak prohřáté jako dnes
Jak bylo výše řečeno, stavba
byla v minulosti více větrána,
neboť vzduch v místnosti sloužil
procesu hoření v kamnech, načež byl komínem odváděn ven,
a naopak dovnitř byl netěsnostmi
v oknech a dveřích nasáván do
místnosti vzduch z exteriéru.
Protože vzduch v exteriéru má
výrazně méně vody – vztaženo k absolutním hodnotám, tj.
uváděno v gramech vody na
m3 vzduchu (viz tabulku 1) – má
jinou relativní vlhkost i jiný rosný
bod (teplota, při níž dochází ke
kondenzaci vodní páry). Pokud
bychom výpočtově předpokládali, že vzduch v místnosti má
25% relativní vlhkost vzduchu,
což je v zimním období běžně dosažitelná hodnota při intenzivním
větrání, je teplota rosného bodu
0,2 °C. Znamená to, že povrch
konstrukce může být poměrně
chladný, a přesto na něm nedochází ke kondenzaci vodní páry.
Pokud však větrání omezíme
například tím, že lokální kamna
odstraníme a místo nich dáme
etážové vytápění, nebo dokonce
exteriér
Teplota vzduchu θ
Relativní vlhkost vzduchu φe
Obsah vody
Částečný tlak vodní páry pd
Rosný bod
–15 °C
84 %
1,16 g/m3 vzduchu
139 Pa
▲ Obr. 1. Ukázka možného směru pronikání vodní páry do dřevěného trámového stropu
vytápění elektrickými akumulačními kamny (oboje se ve velkém
měřítku dělo kolem 70. let minulého století), dojde ke zvýšení
relativní vlhkosti vzduchu, často
i nad normové vlastnosti vzduchu
v obytných prostorách. Nicméně
pokud se podíváme v tabulce na
hodnoty vzduchu v interiéru, zjistíme, že teplota rosného bodu je
10,2 °C. Je logické, že po „pouhé
změně způsobu vytápění“ začne
vodní pára kondenzovat tam, kde
doposud nekondenzovala. Pokud
je tomu tak na povrchu stěny,
začne zde růst plíseň. Pokud
k tomu však někde uvnitř konstrukce, kde je dřevo, začne dřevo podléhat hnilobět. Běžně jsou
u staveb nejvíce ohroženy dřevěné stropy a dále okenní konstrukce, kde dochází obvykle
interiér
intenzivní větrání
21 °C
25 %
4,68 g/m3 vzduchu
621 Pa
0,2 °C
interiér
normální větrání
21 °C
50 %
9,15 g/m3 vzduchu
1243 Pa
10,2 °C
▲ Tab. 1. Porovnání vlastností vzduchu o různých parametrech
▼ Tab. 2. Nejnižší povrchové teploty na trámu a na zdivu jsou patrné z následující tabulky 01
Umístění zateplení v interiéru
Bez zateplení
Bez zateplení ocelový nosník
Zateplení stěny v horním podlaží – tl. 50 mm
Zateplení stěny ve spodním podlaží – tl. 50 mm
Zateplení celé stěny – tl. 50 mm
Zateplení stěny vč. stropu – tl. 50 mm
Zateplení stěny v horním podlaží – tl. 100 mm
Zateplení stěny ve spodním podlaží – tl. 100 mm
Zateplení celé stěny – tl. 100 mm
Zateplení stěny vč. stropu – tl. 100 mm
6
speciál 10/09
Nejnižší povrchová teplota [°C]
na zdivu
na trámu
–2,55
+1,55
+3,04
+14,29
–5,16
–2,55
–6,00
–2,99
–7,63
–5,03
–9,36
–7,25
–5,73
–3,28
–6,95
–4,28
–8,85
–6,59
–10,65
–9,03
k hnilobě ve styku okenního
rámu se stěnou. Obě místa jsou
skrytá zrakům, a tak strop vypadá bezproblémově až do té doby,
než se začne výrazně prohýbat,
a nebo dokonce spadne. Okno
je také dlouhý čas v pořádku,
obzvláště když jsou obnovovány nátěry, ale může se stát, že
jednoho dne vypadne z rámu
pant držící křídlo. Tyto závěry
lze dokumentovat výpočty, kdy
jsme simulovali průběh teplot
ve stropním trámu osazeném
v kapse klasického zdiva z plných
pálených cihel.
Výpočty jsme prováděli s uvažováním různého způsobu zateplení z interiéru. Varianta
A znamená svislé zateplení
stěny v horní místnosti, varianta B svislé zateplení stěny
v dolní místnosti, varianta C
svislé zateplení stěny v horní
i dolní místnosti a varianta D
svislé zateplení stěny v horní
i dolní místnosti a zateplení
stropu zespodu. Varianta 1 a 2
jsou různá uvažování součinitele
přestupu tepla a číslo uvedené
u variant A, B, C a D pak označuje tloušťku uvažované tepelné
izolace v centimetrech. Z grafů
je patrné, že pouze bez vnitřního zateplení je teplota povrchu
trámu mírně nad +0 °C (přesněji
to je +1,55 °C), tedy mírně nad
teplotou rosného bodu při velmi
suchém vzduchu v interiéru. Při
zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v interiéru dojde téměř okamžitě ke kondenzaci vodní páry
na dřevěném trámu se všemi negativními důsledky. Může dojít
i k napadení dřevěného stropního trámu dřevomorkou, což je
katastrofa pro každý dům.
Zelená úsporám a projektanti IV
mnoha směry, u oken se jedná
o pracné řešení s nejistým
výsledkem.)
Dilatační pohyby
vyvolané teplotním
namáháním
▲ Graf 1. Průběh teplot v linii 1, tedy na povrchu dřevěného stropního trámu
▲ Graf 2. Průběh teplot v linii 2, tedy na povrchu kapsy ve zdivu
Jaké je řešení? Možností je
několik:
■ zůstat u klasického vytápění
lokálními topidly (nereálné);
■ z a te p l i t b u d ov u z ve n k u ,
a tím zvýšit teplotu dřevěného
prvku. (Z hlediska stavební
konstrukce ideální řešení, bohužel často z jiných důvodů
nereálné – pro vnější povrchové úpravy a vzhled stavby,
památkovou ochranu. Nejde
o ochranu domu jako celku, ale
pouze o ochranu jeho vnějšího
vzhledu.);
■ z výšit přívod tepla do inkriminovaného místa, například
nahrazením konce trámu oce-
▲ Obr. 2. Vizualizace průběhu teplot ve stropním trámu ve zdivu
s vyznačením linií, na kterých
jsme provedli graf průběhu teplot.
(pozn.: řez je veden středem dřevěného trámu).
lovým prvkem, vedením rozvodů ústředního vytápění kolem
zhlaví trámů, topným kabelem
apod. (První řešení je necitlivé
k domu – část konstrukce je nahrazena ocelí, navíc znamená
bourání podlah a stropů, druhé
řešení předpokládá vědomé
užívání domu.);
■ intenzivní větrání inkriminovaného místa (lze akceptovat
pouze u významných památek,
neboť jde o nákladné řešení,
které navíc vyžaduje vědomé
užívání stavby);
■ u oken je pak možné parotěsně
utěsnit vnitřní povrch okenního
rámu a napojení na zdivo. (To
je u stropních trámů nereálné,
neboť do mezistropního prostoru může vnikat vodní pára
Dilatační pohyby vyvolané teplotním namáháním vznikají tam,
kde dochází k cyklickému kolísání
teplot. U budov jde o obvodový
plášť, jehož konstrukce má uvnitř
téměř konstantní teplotu, a tak
k těmto dilatačním pohybům nedochází. Na obr. 3 je termogram
funkcionalistické fasády. Jsou
na něm patrné liniové tepelné
mosty v úrovni nadpraží oken.
Ty pak mají za následek trhliny
v obvodovém plášti, který je ve
viditelném spektru na obr. 4.
U funkcionalistických staveb
dochází k rozdílnému teplotnímu
namáhání železobetonového
skeletu a vyzdívky. Dochází tak
k trhlinám oddělujícím vyzdívky
od nosné konstrukce se všemi
důsledky. Již jednou vytvořená
spára vede ke kondenzaci vodní
páry v ní, k následnému růstu
plísní a k dalším stavebním poruchám. Dokumentuje to obr. 5,
na kterém je funkcionalistický
dům v Praze.
Funkcionalistické stavby se také
začaly rozcházet se Stavebním řádem Rakouska-Uherska, kde se,
mimo jiné, pravilo (§ 47 zákona
40 z. z. ze dne 10. dubna 1886,
inzerce
speciál 10/09
7
Zelená úsporám a projektanti IV
▲ Obr. 3. Na termogramu jsou patrné liniové tepelné mosty v nadpraží oken. Důsledkem jsou trhliny v obvodovém plášti.
hled na stejné místo je pak na obr.
8. Z toho pak vyplývají poruchy,
které provázejí funkcionalistické
železobetonové stavby, ale se
kterými se u zděných staveb
nesetkáváme.
Poznámka na okraj: Z předpisu pro
sílu zdiva vycházely i první československé normy o tepelných
izolacích a až do roku 1979 zeď
postavená podle rakousko-uherského stavebního řádu splňovala
požadavky na tepelné izolace.
Závěr
▲ Obr. 4. Rozdílné teplotní namáhání železobetonového skeletu a vyzdívky. Důsledkem jsou trhliny oddělující vyzdívky
od nosné konstrukce.
▲ Obr. 5. Termogram ukazuje horší tepelně izolační vlastnosti železobetonových funkcionalistických staveb v porovnání
se staršími domy postavenými klasickou technologií
kráceno): Pro obytné budovy s obvyklými dřevěnými stropy platí
obecné pravidlo, že když pokoje
nejsou hlubší než 6,5 m, hlavní
zdi nemají být slabší než 1½ cihly,
tj. 450 mm. Hlavní zdi z kamene
lomového buďtež v tomto případě
zřízeny 600 mm silné.
Železobeton má výrazně vyšší
pevnost než zdivo cihelné či kamenné, a proto se začaly používat
subtilnější stavební konstrukce,
a tím i slabší vyzdívky. To vedlo
k tomu, že funkcionalistické
stavby mají často horší tepelně
izolační vlastnosti než dříve postavené domy. Dokumentuje to
termogram na obr. 7. Reálný po-
Kontakt pro projektanty:
Ing. Jiří Tichý
projektový manažer
Tel.: 518 389 576
Fax: 518 389 510
Mobil: 774 773 811
E-mail: [email protected]
8
speciál 10/09
Vhodně navržené tepelné izolace
a vhodné tepelně-vlhkostní řešení stavby jako celek může pomoci
ochránit stavbu před devastací,
a tím ji zachovat pro budoucí
generace. Spolupráce stavebního
fyzika, projektanta, pracovníka
památkové péče a investora
může vést k nalezení optimálního
řešení, které bude vhodné pro
stavbu, realizovatelné pro dodavatele, cenově přijatelné pro investora, a přitom bude respektovat zachování kulturního dědictví.
Nerespektování stavební fyziky
a vlivu tepelně vlhkostního režimu stavby v reálných současných
podmínkách užívání může vést
k nevratným škodám na stavbách.
Jak se již v minulosti ukázalo, toto
nerespektování fyzikálních zákonů
vede k nevratné destrukci staveb.
Důkazem je mnoho stropů v celé
republice, kde došlo a dochází
například k uhnití zhlaví stropních
trámů. (Jeden konkrétní příklad za
všechny: Domy rekonstruované
v roce 1988 v ulici M. Cibulkové
v Praze.) ■
Autor: Ing. Roman Šubrt, energetický auditor a předseda sdružení
Energy Condulting, www.e-c.cz
RI OKNA, a.s.
Úkolky č.p. 1055
696 81 Bzenec
Tel.: 518 389 511
Fax: 518 389 510
www.ri-okna.cz
www.ri-zelenausporam.cz
Seznam výrobků a technologií ZÚ:
Plastová okna a dveře SALAMANDER
Plastová okna a dveře ALUPLAST
Hliníkové systémy HUECK-HARTMANN
NOVÉ SKLADY
LISZTOV PAVILÓN
▲ 3. stavba – rez A-A Novými skladmi a Lisztovou záhradou
▼ Riešenie 3. stavby – Lisztova záhrada a pavilón, Nové sklady: 1 – Gaštan; 2 – Palác Leopolda de Pauliho, Ventúrska 11; 3 – Lisztova záhrada; 4 – Lisztov
pavilón; 5 – Pawlovnia; 6 – prekladisko
A
1
2
4
3
5
6
stavebnictví 10/09
35
A
podlažiami objektu je zabezpečené dvojramenným železobetónovým
schodiskom, ktoré je uložené do železobetónových stien.
Záverom možno konštatovať, že prevedené zásahy boli vlastne
„rekonštrukciou rekonštrukcie“, prevedenej v polovici 20. storočia,
pretože sa týkali presne totožného rozsahu objektov. Kým prvá bola
realizovaná postupne asi 15 rokov, súčasná trvala asi 4 roky. Veríme,
že realizovaná obnova prispela významnou mierou k súčasnému
oživeniu jej činnosti. ■
▲ Zachované schodište v Paláci Uhorskej královskej komory
nálezy, riešenie muselo byť zmenené. Upustilo sa od realizácie podzemných skladov v centre Lisztovej záhrady. Tento zámer nahradili
dva nové objekty – dvojpodlažná podzemná stavba situovaná pozdľž
objektu Stavby 2 – Ventúrska 11 a novostavba s dvoma podzemnými
podlažiami a štyrmi nadzemnými podlažiami, umiestnená na mieste
bývalých Nových skladov. Nároky na nové úžitkové zaťaženie objektu
niekoľkonásobne prevyšovali hodnotu, na ktorú boli nosné konštrukcie
pri výstavbe nadimenzované (pôvodné variabilné zaťaženie 7,0 kN/m2),
investorom požadované variabilné zaťaženie 16,0 kN/m2. Preto sa po
technickom a ekonomickom vyhodnotení možnej sanácie pôvodných
skladov pristúpilo k návrhu odstránenia pôvodných nosných konštrukcií
a ich nahradenie novými, schopnými zabezpečovať dostatočnú mechanickú odolnosť a stabilitu objektu.
V rámci dočasného výkopu predstihového archeologického prieskumu
bola zhotovená pažiaca konštrukcia kotvenou mikropilótovou stenou.
Zabezpečenie základov susedných objektov (mikropilótami) bolo
predmetom samostatnej zložky projektovej dokumentácie, ktorú
vypracovali projektanti z VÚIS-ZAKLADANIE STAVIEB, s.r.o. Pred
začatím výkopových prác a počas celej doby výstavby sme v projekte
požadovali zabezpečiť monitoring okolitých stavieb vykonávaním merania výškových deformácií metódou veľmi presnej nivelácie, čo však
nebolo prevedené. Vykonal sa však podrobný pasport stavu susedných
objektov, takže prípadné reklamácie susedov boli minimalizované.
Nakoľko základové pomery sú v tejto oblasti veľmi zložité, bolo
potrebné uvažovať s vytvorením zhutneného štrkového vankúša minimálnej hrúbky 300 mm. Vzhľadom na najhoršiu, t.j.
III. geotechnickú kategóriu v zmysle STN 73 1001 – základová pôda
pod plošnými základmi, spodnú stavbu tvorí uzavretá „základová
krabica“ – steny votknuté do základovej dosky. Obvodové steny tejto
„krabice“ sú monolitické hr. 250 mm. Nadzemný objekt je založený
na základovej doske hr. 600 mm, ktorej hrúbka je v mieste stredových stľpov zväčšená na hr. 900 mm. Podzemný objekt je založený
na základovej doske hr. 400 mm.
Obidva objekty skladov sú konštrukčne riešené ako dvojtrakt. Zvislý
nosný systém je tvorený obvodovými železobetónovými monolitickými
stenami hrúbky 250 mm a vnútornými monolitickými stľpmi. Vodorovné
nosné prvky sú v skladových priestoroch navrhnuté ako monolitický
železobetónový trámový strop, v komunikačných priestoroch železobetónová monolitická doska. Komunikačné prepojenie medzi jednotlivými
36
stavebnictví 10/09
Základné údaje o stavbe
Názov stavby:Multifunkčné kultúrne a knižničné
centrum – Obnova a revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice
v Bratislave
Miesto stavby:
Michalská 1, Ventúrska 11, 13,
Klariská 3, 5, Bratislava
Investor:
Univerzitná knižnica Bratislava,
Zastúpený:
PhDr. T. Trgiňa, generálny riaditeľ
Technický dozor:
Ing. I. Hamar
Projektant:
AA ateliér architektúry
doc. akad. arch. Ing. arch. J. Bahna
Autori: doc. akad. arch. Ing. arch. J. Bahna
Ing. arch. V. Šimkovič, Ph.D.
Statika:
Ing. V. Kohút
VZT:
doc. Ing. M. Székyová, Ph.D.
Projekt:
2001–2003
Realizácia:
2002–2006
Dodávateľ:
HORNEX a.s.
Hlavný stavbyvedúci:
Ing. R. Kubala
Počet uchovávaných kníh: asi 2,3 mil.
Počet čitateľských miest:570
Úžitková plocha:
21 000 m2
Obostavaný priestor:
110 000 m3
Náklady:
asi 530 mil. Sk (bez interiéru a vybavenia)
english synopsis
Renovation and Restoration of Historical Buildings
of the University Library Bratislava
The University Library in Bratislava (UKB) is the oldest and most
visited scientific library in the Slovak Republic. It was established
as the Komenský University Library in 1919. The UKB buildings are
protected as historical monuments. The UKB completed the project
„Multifunction Cultural and Library Centre – Renovation and Restoration of Historical Buildings of the University Library Bratislava“.
The MKKC project was divided into three parts: Monastery
of the Poor Clares, Klariská street 3–5; Hungarian Royal Chamber
Palace, de Pauly´s Palace and Underground Deposits, New Deposits, Liszt Pavilion and Liszt Garden.
klíčová slova:
Univerzitná knižnica v Bratislave (UKB), Kláštor Klarisek, Palác
uhorskej kráľovskej komory, Palác Leopolda de Pauliho,
Lisztov pavilón, Lisztova záhrada
keywords:
The University Library Bratislava (UKB), Monastery of the Poor
Clares, Hungarian Royal Chamber Palace, de Pauly´s Palace,
Liszt Pavilion, Liszt Garden
odborné posouzení článku:
Ing. Jozef Ďurďa
autorizovaný inžinier
oprava a obnova staveb
text: Michael Balík
grafické podklady: autor
▲
1. Budovy
jsou tvořeny
několika
Jsou
situovány
▲ Obr.
Fasády
bývalýchbývalého
koníren vpivovaru
Malé pevnosti
v Terezíně.
Stavobjekty.
po obnově
v roce
2008.v terénním spádu tak, že úroveň 1. NP se stává částečným suterénem.
Vlhkost se projevuje v celém rozsahu obvodů a téměř u všech nosných zdí klasickými vlhkostními mapami.
Vysušování zdiva vzduchovými systémy:
Podpodlahové
sanační
sanace obvodových
zdídutinové
a obnovasystémy
fasád
Ing.Michael
MichaelBalík,
Balík,
CSc.
(*1943)
Ing.
CSc.
(*1943)
Vystudoval Stavební
Stavebnífakultu
fakultuČVUT
ČVUT
Vystudoval
Je majitelem
majitelemateliéru
ateliérupro
pronávrhy
návrhy
v Praze. Je
zdiva,ochrany
ochranyfasád
fasádaavšech
všech
sanace zdiva,
souvisejících vlivů,
vlivů,autor
autorsedmi
sedmiodborných
odborsouvisejících
ných publikací
v daném
Předseda
publikací
v daném
oboru.oboru.
Předseda
odborné společnosti
společnostipro
proodvlhčování
odvlhčování
staveb ČSSI.
ČSSI. Je
Jeexpertem
expertemČeského
Českého
egyptologického
egyptologickéhoústavu
ústavuFFUK.
FFUK.
E-mail: [email protected]
[email protected]
V úvodu malého seriálu o odvlhčování budov
(č.úvodu
03/08) bylo
konstatováno,
že žádné
dodatečné
V
seriálu
o odvlhčování
budov
(č. 03/08)
opatření
není účinné samostatně
– vždy se jedná
bylo
konstatováno,
že žádné dodatečné
o kombinace
několika
V minulém
díle seriopatření
není
účinnémetod.
samostatně
– vždy
álujedná
(č. 02/09)
byla popisována
metoda
vysušování
se
o kombinace
několika
metod.
zdiva vzduchovými systémy na návrhu podpodlahového sanačního dutinového systému. V tomto
článku je představen návrh sanace obvodových zdí
a obnova fasád na příkladu historické stavby bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně.
Cílem těchto úprav je snížení vlhkosti zdiva tak, aby nebyl nadále
Návrh sanace
obvodových
zdíprostor
a obnova
fasád
zhoršován
stav vnitřního
prostředí daných
a nepokračovala
bývalých
koníren
v Malé pevnosti v Terezíně
degradace
stavebního
materiálu.
V neposlední řadě se jedná o úpravy povrchového vzhledu ploch
Rozlehlý
památkově
přízemní
dům uzavírá
od výchozdiva. Přestože
jsouchráněný
předmětem
předkládaného
článku
úpravy
du
ústřední
prostranství
pevnosti.
Délka
obdélné
budovy
je cca
dodatečné, je třeba konstatovat, že právě systémy vzduchových
160
m bývaly
a šířka prováděny
12 m. V hmotové
skladbě je sdům
řešenvýstavbou.
na boční
úprav
často i současně
původní
křídla
ccajedním
5 m a střední
část,
zvýšenou
cca 1,8 oblíbenosti.
m. Budova
To je výšky
možná
z důvodů
jejich
velké oobecné
je
završena
střechou
a povzduch,
kratšíchaobvodových
stranách
Dutiny,
ve sedlovou
kterých se
pohybuje
tím podporuje
difuzi
trojúhelníkovými
štíty.
Plocha
střechy
je
dále
členěna
požárními
vlhkosti z ploch zdiva, bývaly často přirozenou součástí historicštítovými
stěnami mezi jednotlivými částmi budovy a další požární
kých staveb.
stěnou v každé části.
Fasády jsou tvořeny vystupujícím plochým soklem, plastickým
bosováním v nárožních a lesénami podpírajícími krajní linie střední
Historické vzduchové sanační úpravy
části a poměrně výraznou římsu. Sokl je sestaven z pískovcových
silných
a z malé
části budovány
z cihel (šancovek).
je posazená
Byly-li desek
vzduchové
úpravy
spolu seŘímsa
stavbou,
jako její
na
plochém
vystupujícím
vlysu.
konstrukční součást, znamená to, že podmínky stavby a opatrnost
V ose budovy je mohutný kamenný portál průchodu a fasády
jsou členěny řadou oken a dveří různých velikostí ve štukových
a kamenných plochých ostěních. Střední stavebnictví
část má 02/09
nadstaveno49
podkrovní patro.
Plastické řešení fasád je různé – u východní např. chybí vertikální
plastické prvky, římsy jsou zjednodušeny atd. Naopak, více členěné
jsou obě průčelí „krátká“, tj. severní a jižní, se zazděnými kamennými
stavebnictví 10/09
37
▲ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav před obnovou.
portály. Střední část budovy je v interiéru klenutá valenými klenbami,
boční křídla jsou plochostropá.
Historie stavby
▲ ▼ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav před obnovou.
Budova byla vystavěna současně se stavbou pevnosti v 80. letech
18. století. Objekt jednozačně prokazuje architektonické a konstrukční
prvky, které lze do této doby časově zařadit. Budova je vyzděna,
a to včetně vnitřních požárních štítů, z šancovních cihel formátu
320/160/80 mm. Z původního řešení fasád se dochovaly všechny
kamenné portály, dále ostění oken (zvláště severní části domu)
a ostění dveří s nadsvětlíkem.
Budova sloužila pro ustájení koní. V křídlech byly stáje pro jezdecké a patrně
i tažné koně vozatajstva. Interiéry křídel budovy byly v této době patrně
nečleněné a byly přístupné portály ve štítových obvodových zdech.
Sokl ostění, bosování, pilastry a římsy jsou provedeny dokonale zpracovanou zahlazenou maltou. Ostatní plochy jsou nahozeny maltou
s hrubou kropenatou povrchovou strukturou. Omítka byla nanesena
jako jednovrstvá, avšak na spodní tzv. polírskou vrstvu. Fasády byly
opatřeny barevným nátěrem, stejně tak jako všechny ostatní prvky
fasád, tj. dveře, okna a mříže.
Budova byla vcelku opravena koncem 19. století. Po zřízení policejního vězení na počátku okupace byla provedena rozsáhlá adaptace
stavby, zaměřená na interiérové úpravy především severního křídla.
Zde byly zřízeny nové tzv. prominentní cely a kinosál. V následném
období bylo realizováno několik dílčích úprav.
Stavebně technický stav před obnovou
Omítky
Omítky ve spodní části fasád byly značně zdevastovaný. Hlavní římsa
byla v relativně dobrém stavu, bez větších poškození. Omítky trpěly
především vysokou vlhkostí a salinitou, která je však u hospodářských
budov s ustájením zvířat přirozeným jevem. Tuto skutečnost bylo
nutné vzít na zřetel jako charakteristickou součást těchto historických
hospodářských budov.
Původní velmi kvalitní omítka, dochovaná především v horních partiích fasád, byla v relativně dobrém stavu.
Kamenné prvky
Původní pískovcové prvky tvoří sokl budovy, ostění portálů a dochované ostění původních oken a dveří. Ostění byla v některých případech
povrchově abradovaná, a to výrazně u soklových desek a výjimečně
u ostění. Dále se projevila různá mechanická poškození vzniklá většinou
již v minulosti. Tyto poruchy byly ošetřeny maltovými plombami.
38
stavebnictví 10/09
Sanace obvodového zdiva
Na základě výsledků průzkumů vlhkosti a salinity, celkové analýzy
a charakteristiky stavebního stavu byla navržena kombinace těchto
sanačních úprav:
■ v ybudování venkovního vzduchového kanálu pasivně provětrávaného a odvodněného podél celého obvodu budovy;
■ realizace tzv. chemických clon v určených omezených úsecích,
zvláště podle názoru projektanta trvale zavlhčovaných vodou do
zdiva vzlínající z podzákladí.
pasovních ploch měla odpovídat původním omítkám, dochovaným
v horní části fasád.
Štuková ostění z nastavené malty z období okupace byla opravena
ve shodné technologii. Degradované úseky omítky a omítkové kry
z nastavené malty byly odstraněny a zdivo do mírné hloubky cca
10 mm odspárováno. Méně degradované úseky omítky, které šly po
Chemické clony nebyly ze strany zástupců památkové péče přijaty
a všichni účastníci realizace obnovy fasád počítají s eventuálními
budoucími omezenými poruchami omítek.
Vzduchový kanál byl vybudován v celém rozsahu. Je tvořen ohraničením pracovního výkopu při fasádách cihelnou zídkou. Ta je samostatně založena. Dno kanálu má funkci drenáže, která je také do skladby
dna vložena. Zastropení kanálku je provedeno z betonových desek
PZD. Konečnou úpravou bylo položení čedičové dlažby z nalezených
valounů v dané lokalitě. Dílčí problémy konstrukce kanálku například
ve vazbě na kamenný sokl, ve spádech vzhledem k terénním možnostem atd., byly řešeny v rámci KD stavby.
Vzduchový kanál je pasivně provětráván. Výdechové otvory jsou
situovány pod římsou a propojeny svislými zateplovanými rýhami.
Součástí tohoto řešení jsou i plošné terénní úpravy a související
stavebně-architektonické detaily při vstupech.
Návrh řešení oprav fasád
Fasády
Zásadou, formulovanou zástupci památkové péče, bylo rekonstruovat fasády do podoby z doby okupace s respektováním původní
technologie. Povrchová struktura hlazených ploch a hrubě hozených
▼
Realizace
navržené sanace (mimo infúzních clon) – vzduchový kanál, jeho odvodnění, výdechy pod římsu fasád, zakrytí a příprava pro kladení čedičové
dlažby
stavebnictví 10/09
39
Fasáda jižní
▲ Rozborové návrhy obnovy části fasád – s vytipováním prvků, které budou zachovány, opraveny, event. provedeny kopie
▼ Schéma rozsahu poruch zdiva z hlediska vlhkosti s měřením hmotnostní vlhkosti
40
stavebnictví 10/09
Fasáda východní
▼ Návrh sanace severní části – půdorys se zakreslením, řez A-A’
stavebnictví 10/09
41
▲ ▼ Detaily
návrhu sanace obvodových zdí – půdorysy a řez s konstrukcí
vzduchového kanálu a infúzních clon
zpevnění ponechat, jsou konzervovány vápennou vodou, aplikovanou
v 30–50 cyklech (podle potřeby).
Malta pro rekonstruované úseky fasád
V předchozí části projektu uvažoval autor o použití vnitřně hydrofobizovaných omítek v soklové části fasád (nejméně v úsecích silně
zavlhčovaných). Tento návrh nebyl z hlediska památkové ochrany
přijat a nebyl realizován a je třeba počítat s budoucími lokálními poruchami vlivem vlhkosti. Byla uplatněna varianta, která respektuje technologii omítek historických a která je náhradním řešením v soklové části
a na ostatních porušených plochách:
Malta byla připravována na místě ze čtyř dílů husté vápenné kaše,
dvanácti dílů určeného písku a jednoho dílu cementu (nebo jiné
hydraulické složky). Malta byla dokonale promíchána a před použitím
uležená. Po nanesení byla jednovrstvá omítka chráněna proti účinkům
slunečního záření a při zrání opakovaně vlhčena vodou.
Technologie nových omítek pasivních ploch byly upřesněny na
základě klasického a granulačního průzkumu vzorku odebraného
z místa původní omítky z konce 18. století. Respektování původního
složení malty, resp. frakce a typů písku, je základním předpokladem
k docílení stejné povrchové struktury. Profilované části fasád byly
opraveny podle původního stavu. Opravená místa jsou zatažena do
líce okolní původní omítky. Původní nátěry omítek byly sejmuty jen
v nejnutnějším rozsahu (pouze uvolněné úseky).
Nový nátěr na bázi vápna, nanesený po vyzrání oprav omítky, byl
opatřen povlaky v barevnosti z doby okupace, ověřené průzkumem
i na jiných pevnostních stavbách. Aktivné plochy jsou hnědočervená, pasivní plochy okrovočervené. Shodné barevné nátěry jsou i na
povrchu všech kamenických prvků.
Kamenné prvky
Původní pískovcový sokl ostění portálů a dochované ostění oken
a dveří se ošetřily restaurátorskými postupy. Na jejich opravu byly
zpracovány restaurátorské záměry, které byly v předstihu předloženy
k vydání závazného stanoviska.
42
stavebnictví 10/09
▲ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav po obnově v roce 2008.
Chybějící části kamenných prvků byly doplněny maltou a povrch kamene opatřen krycím vápenným nátěrem. Přitom jsou v maximálně
možném rozsahu zachovány vrstvy původních polychromií.
Celkové hodnocení provedené sanace
z hlediska projektanta
Projektant (autor článku) považuje tuto realizaci za výjimečně zdařilou
i přes to, že nemohla být provedena v celé úplnosti (vypuštění chemických clon a původně navržené technologie omítek). Práce byly
realizovány pod dozorem a metodickým vedením zástupce památkové péče a projektanta a na kontrolních dnech byly modifikovány
vzhledem ke skutečnostem nalezeným na stavbě.
Realizace může být bezesporu drobným příkladem opravy památkově
chráněného objektu s použitím historických technologií a vynikající
úzké spolupráce zástupce památkové péče s projektantem a investorem. ■
▼ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav po obnově
v roce 2008.
Základní údaje o stavbě
Stavba: Terezín, Malá pevnost – obj. bývalých
koníren – fasády
Investor:
Památník Terezín
Projektant:
Ing. Michael Balík, CSc.
Dodavatel:
S-Bau s.r.o., Památník Terezín
Památkový dohled a spolupráce s projektantem:
NPÚ – Ing. arch. Zdeněk Chudárek
english synopsis
Masonry Drying by Using Air Systems Rehabilitation
of Outside Walls and Renovation of Facades
The introduction of a small series dealing with the dehumidification
of buildings (No. 03/08) said that no additional measure can be efficient by itself – it is always a combination of several procedures.
In the last part of the series (No. 02/09) there was a description
of a masonry drying procedure by using air systems given
on the example of a under-floor rehabilitation cavity system,
and this article presents rehabilitation of outside walls and renovation of facades on the example of a historical building of former
horse stables in the Small Fortress in Terezín.
klíčová slova:
sanace vlhkého zdiva, vzduchové sanační systémy, Malá pevnost
v Terezíně
keywords:
rehabilitation of damp masonry, air rehabilitation systems, Small
Fortress Terezín
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D.
Fakulta stavební, Vysoká škola báňská –
Technická univerzita Ostrava
stavebnictví 10/09
43
oprava a obnova staveb
text: Jan Strakoš
foto: archiv autora
Závěsné konzolové lešení v centru Prahy
Jan Strakoš (*1970)
Závěsným konzolovým lešením a kotvením se zabývá 10 let. Je jeden z mála
odborníků v této problematice v Čechách
a na Slovensku. Jeho práci bylo možné
vidět na Pražském hradě, Staroměstské
radnici, Týnském chrámu atd. Je odborně
způsobilá osoba pro DSK. Je také v představenstvu ČMKL, o.s.
E-mail: [email protected]
V nedávné době bylo možné na několika
významných historických stavbách v centru
Prahy, a nejen tam, vidět unikátní typ
lešení, které upoutalo již na první pohled.
Toto variabilní závěsné konzolové lešení,
které je určeno především pro montážní
a údržbové práce na střechách a věžích, je
k těmto památkovým stavbám maximálně
ohleduplné.
Kostel Matky Boží před Týnem
Pro obnovu stavby bylo použito závěsné konzolové lešení
s kotvením pomocí chemických kotev. Tato varianta byla zvolena
z důvodu minimálního zásahu do obvodového pláště, který je
tvořen historicky cennými kamennými kvádry. Montáž lešení se
skládala z několika navazujících kroků. Prvním a zároveň jedním
z nejtěžších úkonů, byla vlastní manipulace lešení na kamenný
ochoz Týnské věže, umístěný ve výšce cca 60 m. Pro etapu
přesunu materiálu se využil manipulační otvor ve stropní části
hlavní lodi chrámu. Elektrickým vrátkem byly vlastní konzoly
s ostatním materiálem šetrně vytahovány na půdní meziprostor
chrámové lodi, další část přesunu byla řešena vnitřkem věže,
po prudkém točitém dřevěném schodišti. Montáž lešení mohou
provádět jen speciálně vyškolení výškoví pracovníci. Ve výšce
cca 60 m je největším nepřítelem těchto speciálních prací počasí, zejména vítr.
Pro kotvení lešení se využívaly pouze spáry mezi jednotlivými
kamennými bloky. Do vyvrtaných otvorů průměru 28 mm a délky
300 mm se vpravila speciální chemická malta, do které se následně
šroubovitě zasunulo pevnostní ocelové pouzdro s vnitřním i venkovním závitem. Jednotlivé kotvy byly od sebe vzdáleny cca 2 m (podle
velikosti kamenných bloků). Po vytvrzení malty se s ohledem na
počasí do vnitřního závitu osadila pevnostní tyč průměru 12 mm
s přídavným DIN okem. Každá kotva byla testována tahovou zkouškou
na výtažnou sílu 13 kN.
Při použití tohoto typu kotvení je třeba se ujistit, zda je kotva
správně osazena. Do takto připravených kotev se dále uchycují již
vlastní konzoly lešení (obr. 1). Podlážka je tvořena fošnami délky
3 m, které jsou z hlediska bezpečnosti práce a vlastní povahy
stavby přiraženy až k obvodovému plášti věže (obr. 2). Zábradlí
44
stavebnictví 10/09
▲ Obr. 1. Pro obnovu stavby kostela Matky Boží před Týnem bylo použito
závěsné konzolové lešení s kotvením pomocí chemických kotev
bylo vysoké 2 m a v místě, kde prolézali kameníci z ochozu
přes žebřík na lešení, mělo výšku 3 m. V tomto případě bylo
zábradlí navíc speciálně uchyceno za kamenný ochoz. Na takto
postavené lešení se na podlážku pokládá ještě geotextilie
a na zábradlí lešenářská síťovina proti propadu stavebního
materiálu.
Na předávacím protokolu zákazníkovi bylo udáno povolené zatížení
závěsného konzolového lešení 0.75 kN.m -2 (tj. cca 2 pracovníci
+ 40 kg materiálu na jedno pole délky 2 bm). Samozřejmostí, a to nejen
u této stavby, je odborná prohlídka lešení po 14 dnech nebo při
velkých klimatických změnách.
Budova Staroměstské radnice a pražského
orloje
Jedním s největších překážek na této stavbě byla rozpadající
se prejzová střecha a nemožnost celkového uzavření prostoru
pod stavbou po dobu několika dní. Muselo být tudíž upuštěno
od standardní montáže lešení výškovými pracovníky na laně.
Po domluvě s investorem se montážní práce mohly provádět
z vysokozdvižné plošiny, která eliminovala možnost pádu střeš▼ Obr. 2. Podlážka lešení byla tvořena fošnami délky 3 m, které byly přiraženy
až k obvodovému plášti věže
▲ Obr. 3. Kotvy byly osazovány s největší opatrností, protože těsně pod kotvicím bodem byly na fasádě vyobrazeny staré erby
ní krytiny na zem. Turisté, kteří se pohybovali pod stavbou
a v jejím okolí, tak nebyli nijak ohroženi a omezeni v prohlídce
souvisejících památek. Samotné montážní práce probíhaly dva
dny, od 5 hodin ráno do 10. hodiny dopolední. Déle je nebylo
umožněno realizovat z důvodu otevření radnice pro veřejnost
a pro objednané svatební obřady.
Při kotvení lešení byly použity chemické kotvy, které byly od sebe
vzdáleny cca 2 m. Samotné vrtání a osazování kotev se provádělo
s největší opatrností, protože těsně pod kotvicím bodem byly vyobrazeny staré erby a v jejich okolí byla na zdivu zaznamenána historie
jejich oprav a další specifika (obr. 3).
Do takto osazených kotev už nebylo složité uchytit jednotlivé konzoly
lešení, na něž byla následně pokládána podlaha a zábradlí. V tomto
případě bylo použito dvoumetrové zábradlí, které bylo přikryto lešenářskou sítí. Taktéž dřevěná podlaha byla zabalena do geotextilie,
aby se zabránilo pádu zdiva nebo střešní krytiny. Takto postavené
lešení pak mělo garantovanou nosnost 0,75 kN.m -2. ■
english synopsis
Cradle Bracket Scaffold in Downtown Prague
Recently, a unique type of scaffold has been used in the renovation
of several important historical monuments in downtown Prague
and elsewhere, drawing attention at first sight. The cradle bracket
scaffold is original and highly variable. Featuring technical perfection
and variable use it is also very friendly to the building where it is used.
klíčová slova:
závěsné konzolové lešení, Kostel Matky Boží před Týnem,
Staroměstská radnice, kotvení lešení, chemické kotvy
keywords:
cradle bracket scaffold, Church of Our Lady in front of Týn,
Old Town Hall, scaffold anchoring, chemical anchors
inzerce
STAVEBNÍ CENTRUM EDEN 3000
B r n o
–
V ý s t a v i š t ě
» vzorové montované domy
(dřevostavby a jiné konstrukce)
» bazény, zastřešení, zimní zahrady
» ploty, dlažby, prvky zahradní architektury
» ukázkové úpravy okolí domů
»
»
»
vzorkovna stavebních materiálů
prodejna odborné literatury
konferenční prostory
Výhodná poloha v západní části brněnského
výstaviště přímo u dálničního přivaděče D1
(Brno-západ). Parkoviště pro zákazníky
Otevřeno denně od 10 do 18 hodin
mimo 24. 12.–2. 1.
»
»
»
odborné poradenství
vzdělávací semináře
hospůdka B10
Národní stavební centrum, s.r.o.,
Bauerova 10, 603 00 Brno
tel.: 541 152 861, 541 159 464 – pro vystavovatele
tel.: 541 152 515 – pro návštěvníky
e-mail: [email protected]
www.stavebnicentrum.cz
www.stavebniliteratura.cz
stavebnictví 10/09
45
oprava a obnova staveb
text: Václav Jandáček
foto: archiv autora
Stavební ruch a památková péče na
konci prvního desetiletí nového století
Ing. Václav Jandáček (*1952)
Absolvent FSv ČVUT (1975). Stavební
inženýr, samostatně činný v oboru
statika stavebních konstrukcí, rekonstrukce památek a dějiny stavitelství. Od roku 1991 vlastní statická
kancelář. Člen Klubu Za starou Prahu,
České společnosti pro dějiny věd
a techniky, Společnosti pro mechaniku.
E-mail: [email protected]
Památková péče a stavební ruch jsou ve své
činnosti dlouhodobě spojeny. Památková péče
v České republice je zorganizována na odborné úrovni systémem pracovišť Národního památkového ústavu (NPÚ) a jeho generálního
ředitelství. Pracovníci NPÚ vydávají odborná
vyjádření, která jsou podkladem pro vydání
závazného stanoviska odborů památkové
péče pověřených obcí.
Na přípravě nového zákona o státní památkové péči se mnoho nepokročilo. Byl sice zpracován jeho věcný záměr, který byl diskutován
odbornou skupinou na Ministerstvu kultury ČR, ale poslední rok se
o jeho osudu příliš nehovoří. Jednou ze změn by mělo být právě
odstoupení od povinného odborného vyjádření NPÚ pro všechny
stavební zásahy a nově realizované stavby. Odborné stanovisko by
se vypracovávalo pouze v případě, že bude památkovým odborem
pověřené obce vyžádáno. Takovéto opatření by mohlo snížit množství formálních vyjádření k nepodstatným úpravám, kterými je NPÚ
zavalován, ale na druhou stranu může vést k případům, kdy pověřená
obec některé zásahy podcení.
Vztahy mezi odborníky na památkovou péči
a účastníky stavebního ruchu
Vztahy mezi odborníky na památkovou péči a účastníky stavebního ruchu
jsou při stavebním řízení často základem problémů. Nové hospodářské
poměry kladou na investory při vlastní realizaci investic velký tlak. Investiční tlaky se projevují zejména v centrech velkých měst, kde je snaha
o zvětšení objemů stávajících objektů, ať už nástavbami a přístavbami
nebo jejich výměnou za nové stavby většího objemu. Nedostatek
parcel ve městech a památkových rezervacích a zónách je neustále
konfrontován s požadavky ochrany a zachování památek jako hodnot
pro další generace. Všechny tyto zmiňované skutečnosti vytvářejí obtížné podmínky pro projektanty a techniky, kteří se na přípravě investic
podílejí. Rovněž vstup investorů, které zajímá jen krátkodobý výsledek
nebo rychlý prodej dokončené investice, nijak nepomáhá klidné situaci.
Také zadání korporativních investorů, obcí a státu se mnohdy přibližují
46
stavebnictví 10/09
k zadáním komerčních investorů, a tak jsou ohroženy další památkové
hodnoty. Často ještě není odstraněno dlouhodobé zanedbávání údržby
staveb v druhé polovině dvacátého století a je jakousi skrytou zátěží,
která s časem narůstá, a to zejména v lokalitách méně ekonomicky
zajímavých. I dlouholeté spory o nemovitý majetek vytvářejí pro ničení
či znehodnocování památek prostor, a tak seznamy ohrožených památek
narůstají a pokles jejich položek tvoří spíše památky zcela devastované
a odepsané.
Na druhé straně jsou v oblasti práce památkové péče a stavební činnosti
patrné i kladné výsledky. Nelze nepřiznat, že se tvář českých měst
změnila k lepšímu a že byly mnohé památky odborně opraveny nebo
zrestaurovány. Poměrně velká skupina odborníků v oboru restaurování
různých druhů materiálů, vesměs s dobrým výtvarným vzděláním
a dovedností, je podporou při restaurování celých staveb. I dovednost
stavebních firem se postupně zlepšuje a rukodělná práce je udržována
na slušné úrovni. Je však nutné přiznat, že stále více řemeslných prací
je třeba svěřovat osobám z oboru restaurování, a to i tam, kde se jedná
o běžné řemeslné dovednosti, které však u mnohých řemeslníků
scházejí. Na některých památkách už můžeme pozorovat i jev, který lze
označit jako přílišnou restaurátorskou pozornost, která vede k opakovanému restaurování stále novějšími prostředky, i za cenu úbytku hmotné
podstaty původního díla.
Pro stavebního inženýra je v oblasti památkové péče ve stavebním ruchu
důležité zejména zachování podmínek pro přijatelná materiálová a konstrukční řešení. Spolupráce s památkářem by se měla odvíjet na vysoké
odborné úrovni a měla by být hledána shoda mezi podmínkami technickými a podmínkami památkové péče. V současné době se spolupráce
s NPÚ jeví jako dosti nerovnoměrná. Odborná úroveň pracovníků je sice
vesměs dobrá a jsou mezi nimi skutečné osobnosti oboru, nicméně při
běžné spolupráci se jeví jako problematické nesystémové rozhodování
o jednotlivých projektech.
Za největší komplikaci lze označit nejednotnost rozhodnutí a změny
názorů při projednávání projektových dokumentací. Od konzultace po
vydání odborného posouzení se názory překvapivě mění a celý proces se
protahuje. Tato skutečnost nemusí být jen výsledkem špatné orientace
v problému nebo osobní náladovosti odborníka, který se předmětem
rozhodnutí zabývá. Již sama podstata památkové péče je ve stavebním
řízení jediným článkem, který má subjektivní charakter.
Často je kritizováno tvrzení, že každý památkový případ je individuální,
a není tedy možné uplatňovat dané typové řešení. Je pravda, že pestrost
památkové problematiky je velká a rozhodování o památce je vždy ovlivněno velkou měrou subjektivních pocitů. Stejně jako u začlenění nové
stavby do historického prostředí je památkové péče jediným úřadem,
který zasahuje v rámci oblasti estetiky a vkusu. Tato oblast nemůže mít
jednoduše daná objektivní pravidla, a míra subjektivního rozhodování
je tak u významných nebo rozporuplných řešení omezována vytvářením poradních sborů a komisí, které mají nejednotnost památkových
a estetických názorů vyrovnat, je to však možné jen u malého počtu
řešených problémů.
Prostor daný památkové péči je tedy kolbištěm nejen ochranářských
snah, ale také estetických názorů. Pracovníci památkového ústavu jsou
pod tlakem odborných zásad a nezpronevěření se ochraně památek, ale
na druhé straně i pod tlakem na výkon rozhodování a jeho nekonfliktnost.
Druhým momentem je různé předchozí vzdělání památkářů. Najdeme
mezi nimi dvě velké skupiny, jednu s humanitním vzděláním na různých
filozofických fakultách, a druhou pak na školách zaměřených na architekturu a v menší míře i na stavitelství.
To se může projevit i na přístupu a vyjádření k daným problémům.
Skupina první si není příliš jistá v otázkách technických či materiálových
a jedná podle převzatých šablon nebo informací z restaurátorského
světa, které mechanicky přenáší i do stavební činnosti. Druhá skupina
se pak může nechat strhnout k vkládání latentních tvůrčích názorů do
předložených projektů.
Setkání s praktikujícím projektantem nebo architektem, který preferuje vlastní invenční názor, se pak může stát místem konfliktu nebo
neporozumění. Odkládání řešení nebo vyžadování dalších variant práci
zdržuje a konečnému výsledku mnoho nepřidá. Určitou nevýhodou je
i nepochopení předložené projektové dokumentace. Důvodem může být
nejen nedostatek času k jejímu prostudování, ale i neznalost technické
problematiky a záměru technického řešení. Vyjádření odborníka je pak
nejednoznačné a může být vysvětlováno několika způsoby. Konflikt se
posléze přenáší do dalšího stupně projektové dokumentace, pokud je
vyžadováno jeho předložení, nebo, což je nejhorší, vzniká až při realizaci,
kdy odborný památkář pochopí skutečný obsah projektu a sezná situaci
za nepřípustnou. Samozřejmě, jsou i případy, kdy je naopak projektová
dokumentace nejasná a nejsou řešeny problémy, které se tak objeví až
při realizaci. To je způsobeno nedostatečností průzkumů, ať již stavebně
technických nebo stavebně historických. V této oblasti rovněž vznikají
problémy – snaha o postižení hodnoty objektu průzkumem nemůže
být nikdy stoprocentní, rovněž interpretace průzkumu je rozdílná, podle
případné specializace zpracovatele. To, že je vypracování stavebně
historických průzkumů činností nezávislou na způsobilosti zpracovatele,
vede k tomu, že jejich úroveň značně kolísá a nutí účastníky stavebního
procesu k jejich doplňování a rozšiřování. Je obecným jevem, že průzkumy zpracovávají mnohdy pracovníci NPÚ, což by mělo zaručit odbornost
a potřebnou hloubku zpracování. Nicméně je otázkou, jestli je možné
oddělit práci pro investora od práce pro odbornou instituci hájící obecný
zájem.
Zbývá dodat, do jaké míry je odborná činnost památkové péče vystavena
vnějším tlakům, vesměs společenského nebo politického charakteru.
Nejvyšší tlak lze bezesporu očekávat z prostředí pověřených obcí a různých rovin státní správy. Tomu se neubrání žádná společnost, důležitá
je však míra tlaku a jeho důslednost. Pokud tyto tlaky překonají určitou
míru, stává se z nich nepsaná zvyklost a součást klientského systému.
Takový jev je však zcela mimo odborné a stavovské roviny a vstupuje
do politického uspořádání společenství občanů. Mnohokrát bývá zmiňována i korupce a personální ovlivňování. To jsou jevy, které se objevují,
a nelze je zcela vymýtit v žádné lidské společnosti. Je možné jejich
omezení, nicméně lze předpokládat, že v odborné rovině památkové
péče není korupce příliš častým jevem, její doložení je však nesmírně
obtížné až nemožné už kvůli tomu, že může mít charakter osobních
výhod, nebo výměny služeb za protislužby.
Co je pro účastníka stavebního ruchu mnohdy nepříjemné, jsou
také nepříliš dobré osobní vztahy na některých pracovištích NPÚ.
Stav je podmíněn shromážděním odborníků, kteří jsou individualitami, nebo se sami za individuality pokládají a tomu odpovídá jejich
jednání. Není výjimkou snižování významu hodnoty práce jiných,
vytváření umělých rozporů a diskuzí, které jsou vedeny nekorektně
a se záměrem se zviditelnit. Přidá-li se k tomu i mediální zájem, je
založen problém, který může trvat po léta. Za nepříliš kvalitní lze
pokládat i vztah Ministerstva kultury ČR k jím řízenému pracovišti
a dále pak i vztah k pověřeným obcím. Většina osobních a osobně motivovaných problémů je nekonstruktivní a znehodnocuje
dlouholetou dobrou praci v oboru. Rovněž změny ve vedení NPÚ
v posledních deseti letech nevytvořily dlouhodobě konstruktivní
poměry, které by se promítly do jeho práce.
▲ Restaurování Informačního centra Klubu Za starou Prahu
Jako každý obor i památková péče se rozvíjí a mění. Názory lze pozorovat
i po jednotlivých generacích a jejich platnost má určitou životnost. Rozhodnutí a doporučení z doby před čtyřiceti lety jsou dnes nepřijatelná,
nicméně názor, že současná doba dělá vše optimálně a nebude nalezena
cesta, jak věci dělat lépe, je nepřijatelný. Každý z účastníků procesu by
si měl uvědomit časovou omezenost dnešních postupů a názorů na
restaurování a opravy staveb. Nikdo ze spolupracujících na restaurování
či opravě stavby nebo na vložení stavby nové do historického prostředí,
by neměl podlehnout klamné iluzi, že jím navržené řešení je optimem
pro dlouhé časy a je ukončením stavebního vývoje objektu. Stavba je
organizmus nesmírně složitý a její ochrana se může v čase silně lišit. Měly
by proto být voleny prostředky vratné a odstranitelné, které v případě
překonání dnešního řešení stavbu nijak neznehodnotí nebo nezničí část
dodnes dochované hmotné podstaty.
Závěr
Nechci na závěr tohoto článku vidět v práci stavebního inženýra jen
negativní jevy nebo překážky. Vztahy k odborníkům v oboru památkové péče nebyly u techniků nikdy extrémně vyhrocené a snahou
bylo nalezení shody. Možná je to tím, že technik jedná vždy střízlivěji
a nepokládá se za individualitu, která světu přináší myšlenku, jež musí
každého ohromit a strhnout. To pak u individuality protistrany budí protitlak
a dochází ke konfliktu.
Pokud si můžeme něco přát v oblasti spolupráce s památkovou péčí, je
to tedy více prostoru k prvotním rozhodnutím a více souvislého rozhodování. Pro dobro věci by rovněž bylo nepodléhání dobovým výkyvům
a módním tvrzením s nízkou životností. ■
english synopsis
Building Activities and Care of Historical
Monuments at the End of the First Decade
of the New Century
One of the amendments to the new Historical Monuments Act
should be the annulment of the obligatory expert reports issued
by the NPÚ for all building interventions and newly built buildings.
Expert opinions would thus only be drawn up upon request
of the Care of Historical Monuments Department of the authorised
municipality.
klíčová slova:
památková péče, Národní památkový ústav (NPÚ), památkový zákon,
stavební řízení
keywords:
care of Historical Monuments, National Heritage Institute (NPÚ),
Historical Monuments Act, building proceedings
stavebnictví 10/09
47
systémy
text: prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.
Modelování postupu výstavby a fáze
přípravy a řízení realizace staveb
V knize [3] a stručně v článcích [2] a [4] jsou
popsány principy modelování postupu výstavby pomocí počítačového systému založeného
na metodě stavebně technologického síťového
grafu. Systém je schopen velmi rychle a poměrně přesně vytvářet základní dokumenty
stavebně technologické dokumentace [7],
tj. technologický rozbor (normál), rozpočet,
harmonogram, popř. časoprostorový graf, síťový graf, operativní a finanční plán, grafy potřeby různých technologických i ekonomických
zdrojů v čase i kontrolní a zkušební plán [1].
Na základě modelových vstupních údajů mů že dodavatel
též provádět i rozvahu zařazení předpokládané dodávky
z hlediska disponibilních zdrojů
v čase pro celý výrobní program
podniku. Systém má možnost
upřesňovat výše uvedené dokumenty podle výrobní kalkulace
a sledovat skutečný postup
provádění stavby pomocí operativní evidence, obvykle přímo
propojené na účetní agendu
podniku. Pro rychlé modelování
je k dispozici pravidelně půlročně aktualizovaná databáze
objektivizovaných dat o dílčích
stavebních procesech a jejich
kontrolách kvality a soustava
typových postupů stavebních
prací na různých druzích objektů, tzv. typových síťových grafů,
které jsou modifikovatelné podle
prostorové struktury skutečného objektu. Do počítačového
modelu realizace stavby je
možné zadávat jakékoli činnosti
(druhy stavebních prací, provozní
soubory, projekční a investorské
činnosti atp.). Využívání předem
připravených typových síťových
grafů a databází však práci při
modelování postupu výstavby
urychluje. Oproti systémům,
které tyto možnosti nemají a kde
je nutné každý model postupu
48
stavebnictví 10/09
výstavby vytvořit postupným zadáváním všech činností a vazeb
síťového grafu, doby činností,
potřebných zdrojů atp., se využitím systému užívajícího stavebně technologických síťových
grafů práce urychluje více než
dvacetkrát. Výsledné dokumenty, které jsou obvykle vytvářené
v technologické struktuře dílčích
stavebních procesů, jsou velmi
vhodné pro řízení stavby z úrovně stavbyvedoucího, pro vyšší
řídicí orgány dodavatele nebo
investorské řízení jsou však
někdy příliš podrobné.
Proto byl vyvinut postup, kter ý umožňuje t y to podrobné
dokumenty agregovat do jiné
technologické struktury a vytvářet výstupy vhodné i pro jiné
uživatele, kteří řídí realizaci stavby z jiné, obvykle vyšší úrovně
řízení. Programové vybavení je
schopno po případné interaktivní úpravě všech údajů v modelu
postupu výstavby v agregované
úrovni automatizovaně vytvářet
typové síťové grafy, ve kterých
jsou obsaženy agregované procesy. Je možné rovněž automatizovaně doplňovat databázi
normativních údajů v procesech
vyšší technologické struktury,
která je k systému vytvořena
a která má stejnou strukturu jako
databáze normativních údajů
o dílčích stavebních procesech.
Tímto způsobem jsou vytvářeny stručné dokumenty, které
však neztrácejí přesnost, neboť
jsou podloženy podrobným
modelem realizace výstavby
v technologické struktuře dílčích
stavebních procesů.
Agregace do etapových procesů
V síťových grafech zmíněného
systému vytvořených v technologické struktuře dílčích procesů
(pracovních čet) je u každého
procesu zadáno přiřazení do
technologické etapy: 0. zemní
práce a bourání; 1. zakládání;
2. hrubá spodní stavba; 3. hrubá
vrchní stavba; 4. střecha; 5. hrubé vnitřní konstrukce; 6. omítky
a potěry; 7. podlahy, povrchy
a technologie; 8. vnitřní komp l et a c e; 9 . v n ě j š í ú p r av y ;
10. rezerva, přejímky.
Princip agregace dílčích stavebních procesů do etapových procesů je schématicky znázorněn
v obrázku 1. V časoprostorovém
grafu jsou číslicemi označeny
jednotlivé dílčí stavební procesy
patřící do stejného etapového
procesu. Například etapový proces zemních prací může obsahovat následující dílčí procesy:
přípravné a přidružené práce,
skrývku ornice, hloubené vykopávky strojní, ruční vykopávky,
odvoz zeminy a úpravu podloží
základové spáry. Potom je možné etapový proces znázornit tučně vyznačeným kosodélníkem
(obrázek 1), přičemž dobou rozvinutí etapového procesu T’ se
rozumí časový interval mezi začátkem prvního dílčího procesu
a začátkem posledního dílčího
procesu v příslušném procesu
etapovém a dobou etapového
procesu t i je časový interval
mezi začátkem prvního dílčího
procesu a koncem posledního
dílčího procesu v příslušném
procesu etapovém. Jelikož při
výpočtu termínů začátků a konců dílčích stavebních procesů
pomocí síťových grafů vycházejí
tzv. nejdříve možné a nejpozději
přípustné termíny, proto i takto
navrženou agregaci je možné
provádět pomocí těchto druhů
termínů a počítat rezervy agregovaných procesů.
Při agregaci dílčích procesů do
etapových je potřeba určitým
způsobem upravovat některé
položky věty o procesu v souboru modelu postupu výstavby. Některé položky se podle
příslušnosti dílčích procesů
do etapového procesu sčítají,
jiné se upravují podle určitého
výchozího předpokladu. Název
procesu se vytváří automaticky
a je v něm zahrnuto jméno etapy
a případně číslo JKSO příslušného objektu. Upřesnění názvu,
což je vlastně označení objektu,
se přebírá z dílčích procesů. Za
měrnou jednotkou všech agregovaných procesů je považováno tisíc Kč (TKč). Norma času
a produktivita práce se vypočítá
pro etapový proces na základě
agregace (součtu) pracnosti
a cen dílčích procesů do etapov ých z celkové pracnosti
a celkov ých cen, popřípadě
z objemu v TKč pro etapový proces, a z počtu pracovníků.
Počet pracovníků N e v eta povém procesu je vypočítán
v á že ný m p r ů m ě re m p o d l e
vzorce (1), ve kterém N d je
počet pracovníků v dílčím procesu, td je doba dílčího procesu
a te je doba etapového procesu.
Součet se provádí přes všechny
dílčí stavební procesy, které do
etapového procesu patří.
[pracovníků]
(1)
Objem prací v etapovém procesu
je nasčítán z cen dílčích procesů
v TKč, rovněž tak rozpočtová
cena etapového procesu. Obě
hodnoty jsou stejné. Směnnost
se předpokládá hodnotou 1,
rovněž tak počet souběžných
čet. Součinitel napětí norem v %
pro příslušný etapový proces se
vypočítá po skončení agregace
příslušné etapy podělením součtu normové pracnosti součtem
skutečné pracnosti všech dílčích
procesů, které do etapového
procesu vstupují.
Doba rozvinutí etapového procesu T’ se při agregaci dílčích
procesů počítá jako rozdíl termínů
startu dílčího procesu, který do
etapového procesu vstoupí nejpozději, a startu prvního dílčího
procesu v etapovém procesu,
anebo jako rozdíl termínů konce
dílčího procesu, který v etapovém procesu skončí nejpozději,
a konce prvního dílčího procesu
v procesu etapovém, viz obrázek 1.
Jako doba rozvinutí T’ se určuje
nižší hodnota ze dvou výše uvedených hodnot.
Nejdříve možné a nejpozději
přípustné termíny startů etapových procesů se vypočítají jako
minimum příslušné hodnoty ze
všech dílčích procesů, které do
etapového procesu vstupují.
Nejdříve možné a nejpozději
přípustné termíny konců etapových procesů se vypočtou jako
maximum příslušných hodnot
ze všech dílčích procesů, jež do
etapového vstupují. Rozdíl mezi
nejpozději přípustnými a nejdříve
možnými termíny etapového
procesu udává celkovou rezervu
etapového procesu. Z nejdříve
možných termínů konců a startů
etapových procesů se vypočte
doba etapového procesu te jako
jejich rozdíl, jak pro původní,
tak i pro aktualizovanou verzi
výstavby.
Vazby mezi etapovými procesy
na objektu jsou určovány pomocí dohodnutých vazeb podle
tabulky 7.1 v [3]. Jedná-li se
o síťový graf stavby, jsou vazby
mezi objekty určovány mezi
0. etapami nebo první následující
jako proudové a mezi 10. etapami nebo první předcházející též
jako proudové.
Pomocí těchto uvedených předpokladů je možné podrobné síťové grafy zpracované v technologické struktuře dílčích procesů
(pracovních čet) počítačem agregovat do technologické struktury
etapových procesů, které slouží
jako přehledné dokument y,
zejména pro vyšší řídicí útvary
stavebních firem, popřípadě jako
podklady pro nabídkové řízení,
viz [5], [6]. Tato technologická
struktura je také vhodná pro časový plán pro projekt organizace
výstavby, jakožto součásti dokumentace pro stavební řízení.
Do těchto dokumentů, přestože
jsou stručné, je ještě dostatečně technologicky „vidět“,
mohou proto i částečně sloužit
pro řízení stavby, i když ne již
v takové přesnosti jako dokumenty zpracované v technologické
struktuře dílčích procesů. Příklad
tiskové sestavy harmonogramu
postupu výstavby průmyslové
haly agregovaného do etapových
procesů je na obrázku 2.
Agregace do procesů
stupně rozestavěnosti
Jsou-li i dokumenty zpracované
v technologické struktuře technologických etap příliš podrobné,
lze je dále agregovat do struktury
stupňů rozestavěnosti. Stupně
rozestavěnosti rozeznáváme
obvykle čtyři. I. stupeň rozestavěnosti – spodní stavba – zahrnuje technologické etapy 0–2.
II. stupeň – vrchní stavba a střecha –
zahrnuje 3. a 4. technologickou
etapu. III. stupeň rozestavěnosti –
hrubé vnitřní konstrukce a práce –
obsahuje 5.–7. technologickou
etapu a poslední IV. stupeň – do-
▲ Obr. 1. Princip agregace dílčích stavebních procesů do etapových procesů
▲ Obr.
2. Příklad agregace do etapových procesů
stavebnictví 10/09
49
končovací práce – zahrnuje 8.–10.
technologickou etapu.
Základní podmínky pro agregaci
procesů popsané v předchozí
kapitole (Agregace do etapových
procesů) zůstávají v podstatě
v platnosti s některými změnami
popsanými v [3]. Tato úroveň
agregace je již poměrně značná
a zvolená technologická struktura
znemožňuje mít přehled potřebný pro řízení stavby. Procesy
stupně rozestavěnosti vycházejí po agregaci poměrně velmi
dlouhé a obvykle obsahují ještě
rezervy. Tato úroveň agregace
může někdy sloužit i pro „žádoucí
zatemnění“ skutečné situace na
staveništi.
Agregace do objektových procesů
Základní podmínky pro agregaci
procesů uvedené v části Agregace do etapov ých procesů
zůstávají v platnosti prakticky
všechny, až na podmínky tvorby
vazeb v agregovaném síťovém
grafu. Objektovému procesu se
přiřazují výše uvedeným způsobem všechny procesy dílčí,
etapové nebo procesy stupně
rozestavěnosti, které náleží určitému objektu. Doba, doba
rozvinutí, celková rezerva a termíny objektového procesu se
vypočítávají jako v části Agregace
do etapových procesů, avšak
ze všech procesů, které do
objektového procesu vstupují.
Sledovaný objektový proces je
vždy navázán na bezprostředně
předcházející objektový proces
částečnou vazbou začátek – začátek, viz [3], přičemž součinitel
částečné vazby f v procentech se
automaticky vypočte ze známých
termínů začátků a dob vázaných
objektových procesů.
Tento stupeň agregace slouží pro
tvorbu velmi stručných přehledů.
Je zejména vhodný u stavebně
technologické analýzy rozsáhlých
projektů s vysokým počtem objektových procesů pro přehledný
a stručný výstup. Poskytuje totiž
přehled o součtech zdrojů, tj.
ceny, pracnosti, nákladů, materiálů atp. pro jednotlivé objekty,
které jsou součástí projektu.
50
stavebnictví 10/09
Takto agregovaný harmonogram
a časoprostorový graf jsou stručné, avšak poskytují uživatelům na
vrcholové úrovni řízení dostatečný přehled o plánovaném postupu
výstavby. Příklad tiskové sestavy
harmonogramu v technologické
struktuře objektových procesů
je uveden na obrázku 3.
Agregace do
řemeslných oborů
Tento typ agregace umožňuje
vytvářet agregované základní
dokumenty přípravy staveb ve
struktuře skupin stavebních dílů
u prací HSV a řemeslných oborů
u prací PSV. Struktura se tedy
shoduje s rozpočtovou metodikou pro rekapitulaci rozpočtových
položek v rozpočtu. Většina
uživatelů tuto strukturu zná a je
na ni zvyklá.
Při agregaci se název procesu obvykle přebírá z databáze
skupin stavebních dílů a řemeslných oborů. Pokud však do
agregované činnosti vstupuje
pouze jeden dílčí stavební proces
z podrobného síťového grafu,
přebírá se pro agregovanou
činnost název dílčího stavebního
procesu. Doba, doba rozvinutí
a termíny agregovaného procesu
se vypočítávají jako v Agregaci do
procesů stupně rozestavěnosti,
tj. ze všech dílčích procesů,
které do agregovaného procesu
vstupují, vazby se určují stejně.
Příklad obrazovky harmonogramu agregovaného do řemeslných oborů je uveden na obr. 4.
Červeně jsou vyznačeny kritické
činnosti, zeleně činnosti s časovou rezervou, jež je znázorněna
přerušovanou čarou. Je v něm
vidět, že řada agregovaných činností je poměrně dlouhých. Je to
způsobeno tím, že některé dílčí
procesy příslušného řemeslného
oboru jsou prováděny například
v počátečních technologických
etapách (0 –2) spodní stavby,
další, které patří do téhož řemeslného oboru, jsou však prováděny
v dokončovacích pracích. Při
agregaci pak tyto dílčí procesy
splynou do jedné agregované
činnosti, která trvá od počátku
první dílčí činnosti patřící do agre-
gované až do konce poslední dílčí
činností, která do agregované
patří také. Pokud by je uživatel
chtěl rozlišit, může jim v podrobném síťovém grafu zadat jiná
jména dodavatelů a při agregaci
do řemeslných oborů zaškrtnout
možnost rozlišování dodavatelů
u procesů HSV a PSV.
Agregace podle
činností dodavatelů
Tento typ agregace umožňuje
vytvářet agregované základní dokumenty přípravy staveb
ve struktuře prací jednotlivých
dodavatelů. Pokud u dílčích
procesů podrobné stavebně
technologické dokumentace
není zadáno jméno dodavatele,
proces se přiřadí podle svého
druhu vedoucímu dodavateli HSV
nebo vedoucímu dodavateli PSV.
Název procesu se obvykle vytváří
automaticky jakožto práce určitého dodavatele s jeho označením. Pokud však do agregované
činnosti vstupuje pouze jeden
dílčí stavební proces z podrobného síťového grafu, přebírá se
pro agregovanou činnost název dílčího stavebního procesu.
Ostatní podrobné předpoklady
této agregace jsou uvedeny
v dodatku knihy [3]. Tento stupeň
agregace se využije zejména
při inženýrském systému řízení
stavby, kdy se koordinuje práce
jednotlivých subdodavatelů.
Agregace do činností
podle vlastní definice
Tento typ agregace umožňuje
uživateli nadefinovat si vlastní
skladbu agregovaných činností,
například podle požadavků investora nebo vlastních zvyklostí. Jak
je podrobně popsáno v dodatku
knihy [3], uživatel si definuje
index agregované činnosti, její
název a upřesnění. Poté interaktivně určí, které činnosti podrobného modelu postupu výstavby
budou agregovány do příslušných
agregovaných činností. Je však
možné využít i automatizovaných
agregací do procesů uvedených
výše, které jsou předem defino-
vané, a ty pak následně upravit
podle vlastní definice, viz obr. 5,
kde byl přidán po automatickém
návrhu agregace do etapových
procesů ještě proces vzduchotechniky, do kterého budou
vloženy dílčí stavební procesy
v pravé části formuláře.
Návrh vlastní agregace je možné
uložit do souboru a později jej dále
užívat. Agregace se jinak provádí
podle obdobných podmínek,
jako v předchozích kapitolách,
včetně výpočtu vazeb. Při tisku
harmonogramu si uživatel může
určit, jaké procesy vyžaduje pro
tisk jen v agregované technologické struktuře a u kterých se
ještě požaduje vytištění podrobné technologické struktury, viz
obrázek 6, kde je uveden příklad
tiskové sestavy harmonogramu
etapových procesů. U procesu
vzduchotechniky jsou zde vidět
i podrobné dílčí stavební procesy. Agregované činnosti jsou
zvýrazněny na nejdříve možných
termínech začátků a konců a jsou
vypsány kurzívou.
Příklady využití
Velmi zajímavým příkladem využití uvedeného přístupu pro
přípravu a řízení staveb byla
r e ko n s t r u k c e P r ů m y s l o v é
a stavební banky (Promstrojbank) na Něvském prospektu
v Petrohradu. Tento projekt začal
v roce 2001 a byl dokončen na
přelomu jara a léta 2003. Tato
budova, která byla postavena
koncem 18. století, vyhořela
v roce 1993. Dokumenty pro
investora byly zobrazeny v technologické struktuře etapových
a objektových procesů, avšak
vlastní model pro řízení postupu rekonstrukce byl vytvořen
v technologické struktuře dílčích
stavebních procesů a z hlediska
prostorové struktury byl hlavní
objekt členěn do úseků o ploše
cca třetiny podlaží. Byl tak vytvořen velmi podrobný model, kdy
se jednotlivé úseky rekonstrukce
řadily do dvou paralelních proudů.
V tomto případě bylo rozhodující
zejména zahájení výstavby a provedení spodní stavby, dále hrubé
vrchní stavby. Ta je celá nová až
na obvodové a některé nosné zdi
a kompletně nového zastřešení.
Ve stavebně technologické dokumentaci se respektovaly i podmínky klimatické, které mohou
mít v této oblasti velmi nepříznivý
vliv na provádění stavby, zejména
v zimním období.
Dalším příkladem využití popsaného přístupu zpracování modelů
postupu výstavby byla výstavba
1. etapy víceúčelového centra
Zelený ostrov v Praze – Vysočanech. Součástí tohoto projektu
byla i výstavba Sazka arény (dnes
O2 arény). Tento přístup byl užit
pro zpracování časového plánu
pro projekt organizace výstavby,
jenž se stal součástí dokumentace
pro stavební povolení. Součástí tohoto projektu, sestávajícího ze tří staveb, bylo více než
40 objektů včetně objektů zařízení
staveniště. Pro vytvoření co nej-
přesnějšího časového plánu pro
projekt organizace výstavby byl
proto sestaven podrobný síťový
graf, jakožto model provádění
stavby v technologické struktuře dílčích stavebních procesů,
který měl přes 2900 činností.
Tento podrobný síťový graf se
▲ Obr. 3. Příklad agregace do objektových procesů
▼ Obr. 4. Harmonogram činností agregovaných do řemeslných oborů
stavebnictví 10/09
51
však pochopitelně nestal součástí
dokumentace projektu organizace výstavby. Pro tento účel byl
podrobný model agregován do
technologické struktury etapových
procesů, které dostatečně podrobně znázorňují časový průběh
provádění jednotlivých staveb pro
účely stavebního řízení a výběrového řízení na dodavatele jednotlivých částí stavby. Velmi stručný
harmonogram prací byl dále získán
agregací do procesů stupně rozestavěnosti (pro hlavní pozemní
objekty) a objektových procesů pro
ostatní objekty. Pochopitelně analýza počtu pracovníků pro návrh
zařízení staveniště a další analýza
nákladů a materiálových zdrojů
v čase, která však již není součástí
projektu organizace výstavby, byla
prováděna dle podrobného modelu postupu výstavby.
Popsané programové vybavení lze
v provozovat v rámci zmíněného
systému [3] na mikropočítačích
kompatibilních s IBM PC pod
operačními systémy MS Windows
95/98/NT/2000/XP/Vista. K provozu je zapotřebí harddisku s volným
prostorem min. 25 MB a tiskárny,
popřípadě plotteru. ■
Odborné posouzení:
prof. Ing. František Musil
Stavební fakulta VUT Brno
Použitá literatura:
[1]Gašparík, J.: Manažérstvo kvality v stavebníctve, Vydavateľstvo
Jaga group, v. o. s., Bratislava
1999, ISBN 80-88905-13-3
[2]Jarský, Č.: On Modeling
of the Building Process by
a Computer Expert System,
proceedings of the 8th International Conference on Computing in Civil and Building
Engineering 2000, Stanford
University, Stanford, California, USA, ASCE Reston VA
2000, ISBN 0-7844-0513-1
[3]Jarský, Č.: Automatizovaná
příprava a řízení realizace staveb, CONTEC Kralupy n. Vlt.
2000, ISBN 80-238-5384-8
[4]Jarský, Č.: K počítačovému
modelování realizace výstavby
pro investory a dodavatele, Časopis Stavebnictví č. 08/2008,
▼ Obr. 6. Harmonogram agregovaný do činností definovaných uživatelem
52
stavebnictví 10/09
str. 74–77, EXPO DATA spol.
s.r.o. Brno, ISSN 1802-2030
[5]Kozlovská, M.: Integrovaný
prístup k riadeniu času, nákladov a kvality vo výstavbovom
procese, Conference Proceedings of International Confererence on Developments in
Building Technology, Slovak
Technical University Bratislava
2001, ISBN 80-227-1572-7
[6]Makýš, P.: Časový plán výstavby a jeho možnosti. Stavebné
materiály, ročník 2006, č. 4,
str. 22–23, ISSN 1336-7617
[7]Musil, F.: Příprava a řízení výrobních procesů – podmínka
snižování nákladů na stavbu,
Sborník příspěvků XI. mezinárodní vědecké konference,
sekce č. 13, SvF VUT Brno
1999, ISBN 80-214-1445-6
▲ Obr. 5. Uživatelská definice agregovaných činností
inzerce
Geberit AquaClean – WC, které Vás očistí vodou
Očista těla pomocí vody je nyní
možná také na toaletě. Výrobce
sanitární techniky Geberit je přesvědčen, že na evropských toaletách probíhá kulturní revoluce.
„Chceme být hnací silou této kulturní přeměny“, říká Albert Baehny,
výkonný ředitel koncernu Geberit.
Své sprchovací toalety proto Geberit přizpůsobil současným trendům,
rozšířil sortiment výrobků a uvedl
je na trh pod novým názvem Geberit AquaClean.
Představte si tento výjev: Mladá žena se
brzy ráno chystá v koupelně na dlouhý
pracovní den. Masíruje si celé tělo a vlasy
suchým froté ručníkem a nakonec si suchým
hadříkem čistí zuby. Nepoužije přitom ani
kapku vody! Zní to absurdně. Na evropských toaletách je to ale už po staletí každodenní realita. Čistíme se po použití WC
suchým papírem, místo toho, abychom použili zcela přirozeně – vodu!
Je to opravdu zarážející, protože voda je
považována prakticky na celém světě za
hlavní zdroj čistoty. Geberit je přesvědčen, že očista vodou se prosadí i na toaletách. To, co je již dávno běžné v Japonsku
a Finsku, se jistě rozšíří i u nás. Co se týče intimní hygieny, je Česká republika stále ještě
rozvojová země. Po použití WC používáme
většinou papír, i když je zřejmé, že očista
vodou je mnohem jemnější a důkladnější.
Geberit AquaClean nabízí 6 modelů, od
základních po luxusní. Některé z nich jsou
vylepšenými verzemi svých předchůdců,
známých pod jménem Balena. Geberit
AquaClean existuje ve dvou provedeních –
buď jako sedátko, které lze připevnit na jakoukoliv běžnou toaletu, nebo jako kompletní zařízení včetně závěsné klozetové mísy.
fén pro jemné osušení. Pro očistu citlivých intimních oblastí žen může být zvolena Lady
sprcha.
Sprchový proud jemně masíruje citlivou
anální oblast a působí tak blahodárně na
činnost střev. Během sprchování se proud
vody postupně ochlazuje, což osvěžuje
a podporuje krevní oběh. Geberit
AquaClean tak nejenom přispívá k pocitu
čistoty a svěžesti, ale pomáhá také předcházet možným zdravotním problémům
v oblasti konečníku.
▼ Základní
model Geberit AquaClean ve formě sedátka je možné připevnit
na stávající WC mísu
Geberit AquaClean hýčká své majitele
mnoha příjemnými funkcemi. Po dosednutí
na toaletu aktivujete odsávání pachů přímo
z WC mísy. Zmáčknutím tlačítka po použití
WC spustíte teplou sprchu s možností masážního či oscilačního proudu a následně
stavebnictví 10/09
53
kauza soudního znalce
text: Ing. Jaromír Vrba, CSc.
Havárie podhledu v učebně
základní školy v Litovli
Při velkých poryvech větru došlo 30. října
loňského roku v litovelské základní škole
ve Vítězné ulici k pádu konstrukce stropního
podhledu. Díky včasnému zásahu vyučující
učitelky (havárie se stala v dopoledních hodinách) byly děti ze třídy odvedeny včas a nedošlo k žádnému zranění. Policie vyšetřování
zastavila, trestný čin nebyl prokázán. Podhled
ve všech prostorách nejvyššího podlaží je již
obnoven, je posílen a výuka již od konce ledna
pokračuje.
Autor článku byl pověřen Policií ČR k vypracování znaleckého posudku příčin pádu podhledu, později byly vyžádány
ještě dva další posudky. Jako
ve velké většině havárií ve stavebnictví nebyl pád podhledu
zapříčiněn jedinou okolností
a jednalo se o souběh několika
příčin. Článek na tyto okolnosti
upozorňuje s možná neskromným přáním, aby při dalších
stavebních realizacích pod hledů pod půdními prostor y
byly alespoň některé příčiny,
ovlivnitelné lidským faktorem,
vyloučeny.
Situování školy
a konstrukční řešení
Základní škola v Litovli byla
postavena před šesti lety na
nábřeží řeky Moravy formou
monobloku sestávajícího z několika křídel (obr. 1). Pavilo ny učeben byly řešeny jako
trojtrakty se střední chodbou
a učebnami po obou stranách
chodby. V příčném směru činila osová vzdálenost sloupů
skeletu učebnového trojtraktu
7,2+3,6+7,2 m, v podélném
směru pak 6 m. Stropy jsou
monolitické lokálně podepřené
desk y, zastropení nad nej vyšším podlažím bylo řešeno
54
stavebnictví 10/09
úsporněji pomocí sádrokartonových podhledů, zavěšených na
dřevěné vazníky GANG-NAIL
orientované v příčném směru
(obr. 2 a 9). Jejich osová vzdálenost byla v průměru 1,2 m. Kromě sádrokartonových podhledů
byl ve významné části plochy
učeben ještě zabudován další
podhled s cílem útlumu zvuku.
Střecha byla konstruována jako
větraná se dvěma průběžnými
štěrbinami tloušťky 10,0 mm
po celém obvodu křídla pavilonu učeben (obr. 5). Podhledy
se zavěsily na vazníky pomocí
pružinových páskových závěsů
na ocelov ých t yčích profilu
4,0 mm a délk y př ibližně
400 mm včetně nastavovací tyče
(obr. 8). Na podhledu byla navržena tepelná izolace tloušťky
160 mm. Projektová dokumentace stavby přesně nespecifikovala konkrétního v ýrob ce podhledu, určovala pouze
skladbu jednotliv ých vrstev.
V rámci statického posouzení
podhledu bylo v projektové
dokumentaci vypočteno jeho
vertikální zatížení v klidovém
(statickém) stavu. To bylo zadáno jako přitížení spodního
pásu vazníků pro zpracování výrobní dokumentace, jejíž návrh
i zhotovení se předpokládalo
v rámci subdodávky hlavního
zhotovitele stavby.
Realizace stavby
V předmětné části podhledu byl
zabudován systém složený z různých komponent zřejmě proto, že
byl výrazně cenově levnější než
kompletizované systémy renomovaných firem.
Statický návrh vazníků respektoval přitížení podhledem. Oproti
navrhovanému řešení však byla
odlišně zhotovena odvětraná
střešní konstrukce, která mimo
dvou průběžných štěrbin tloušťky
10 mm uvedených v projektové
dokumentaci obsahovala také
další průběžnou mezeru o šířce
80 mm – z důvodu splnění požadavku normy ČSN 731901 – Navrhování
střech z hlediska potřebného otvoru
u okapu (obr. 6). Tato okolnost významným způsobem změnila statické působení větru uvnitř půdního
prostoru z hlediska dimenzování
podhledu. Plocha projektovou dokumentací navržených průběžných
otvorů ve stěně byla menší než
5 % celé plochy stěny a v takovém případě se otvory, ve smyslu
tabulky 21, poř. č. 1, 2, 3, normy
ČSN 730035 – Zatížení stavebních
konstrukcí (1986), zanedbávají
ve výpočtu působení účinků větru. Rozšíření mezery o dalších
80 mm již ale znamenalo, že plocha
otvorů přesáhla zmíněných 5 %.
V tom případě se stěna považuje
již za propustnou a v půdním prostoru se musí počítat se střídavým účinkem větru součinitelem
Cw = ±0,2 až ±0,7. Podhled tak
může být přitěžován tlakem větru
shora dolů, ale i sáním větru směrem od podhledu nahoru. S touto
okolností nebylo v návrhu střešních
konstrukcí počítáno.
Anomálie související
s datem havárie
V den, kdy došlo k pádu podhledu, byl zaznamenán prudký
foto: archiv autora
jihov ýchodní vítr umocněný
polohou školy v blízkosti otevřeného koryta řeky Moravy.
Hydrometeorologick ý ústav
dodal hodnoty rychlosti větru
v = 21,2 m/sec. Taková rychlost
větru je již ve smyslu Beaufortovy anemometrické stupnice
[1] vnímána jako vichřice. Vítr
vnikl do střechy přes učebnu
č. 3142 (kde došlo následně
k pádu podhledu) otevřenými
čtyřmi spodními částmi oken
p řes ne d okonale utě sn ě ný
podhled – o čemž svědčí natočení lamel žaluzií před okny
na fasádě (obr. 4). Bohužel,
tento den se prováděla v jiné
učebně v rohu na diagonále
učebnového pavilonu výměna
oken (obr. 1), a byl tudíž během
dopoledne otevřený otvor ve
fasádě o ploše více než 6 m 2.
V této učebně sice nebyli žáci,
byla mimo provoz, ale otvor
v y t voř il na závětrné straně
pavilonu učeben vhodné podmínky pro sání větru. Vítr tedy
proudil okny z učebny č. 3142
přes netěsný podhled (spoje
rohoží tepelné izolace nebyly
dokonale přelepeny) do půdního prostoru, po diagonále pak
opět přes netěsný podhled do
učebny s vyměňovanými okny
a odtud sáním ven (obr. 3). Do
půdy se však vítr dostával také
zmíněnými zvětšenými štěrbinami u římsy. Tuto hypotézu
potvrdilo také zjištění, že byla
v půdním prostoru ze vzduchotechnických rozvodů stržena
tepelná izolace a rohože byly
natočeny a nadzvednut y ve
směru diagonály.
Příčiny pádu
podhledu
Statický výpočet zpracovaný
v rámci znaleckého posudku
prokázal, že pružinové závěsy
nebyly při střídavém zatíže ní větrem schopny odolávat
vzniklému sání. Tenké ocelové
tyče o průměru 4,0 mm o délce
4 0 0 mm nebyly dostatečně
odolné z hlediska vzpěru.
Obloukové upínací pouzdro
pružinových závěsů z páskové
oceli bylo konstrukčně řešeno
▲ Obr. 1. Pohled na učebnový pavilon školy, tlustá šipka ukazuje směr působení větru na učebnu č. 3142, tenká šipka pak učebnu, kde se prováděla výměna oken
pro statické zatížení působící shora, nikoliv pro zatížení
opačného směru způsobeného
sáním. Významnou příčinou
bylo působení větru. I přesto,
že v minulosti škola odolala
výraznějším větrovým zátěžím,
jihovýchodní vítr v kombinaci
s v ýměnou oken v u č ebně
uzavřené pro výuku zásadně
přispěl ke vzniku havarijního
stavu. Rozšíření otvorů pro větranou střechu u okapu (římsy)
nebylo z hlediska statického
také vhodné, protože v těchto
oblastech se vždy účinky větru
násobí a proud vzduchu se tedy
zrychlil.
Otázku v ýznamu v ýměny
oken, hrající značnou roli ve
zrychlování vzdušného proudu,
si podle názoru autora posudku
investor neuvědomil. Netušil,
jaké v tomto smyslu mohou
vzniknout souvislosti s propojením návětrné i závětrné strany fasád přes půdní prostor.
Každému uživateli rodinného
domu či bytu je sice známo,
že při vichřici musí zavřít protilehlá okna, jinak se minimálně
p oru ší zasklení, pracov níci
malé firmy, provádějící výměnu oken, však nemohli tušit,
že trojtrakt může přes půdu
působit pro vzdušný proud jako
spojité prostředí.
▼ Obr. 2. Příčný řez učebnovým pavilonem
stavebnictví 10/09
55
▲ Obr. 3. Nasávání větru do učebny 3142 a šipka vyjadřuje směr toku větru v půdním prostoru po
diagonále pavilonu
Otázka zvětšení štěrbiny po
celém obvodu
u římsy je rovněž zajímavá.
Nepodařilo se
zjistit, kdo byl
iniciátorem
této, oproti
projektové
d o k u m e nt a c i
rozdílné, sta vební úprav y,
protože sta vební dení k y
již nebyly nalezeny. Z praxe je známo,
že projektanti,
kteří tuto problematiku řeší,
v řadě přípa dů své kolegy
statiky neupozorní na existenci těchto
otvorů, a změna statického
zatí žení ted y
není často ve
statickém náv r hu ře š en a .
Stejně tak
stavbyvedoucí a technický
▼ Obr. 4. Natočené lamely žaluzií dokumentují směr působení větru a jeho nasávání do učebny a půdního prostoru
56
stavebnictví 10/09
dozor investorů nebývají úplně
důslední v zápisech změn do
stavebních deníků.
Závěr
Pád stropního podhledu byl
značně medializován a veřejností vnímán negativně. Často
byly kladeny otázk y, jak je
vůbec možné, že u poměrně
nové školy k takové poruše
došlo. Snad se v článku po dař ilo souvislosti vedoucí
k havárii v ysvětlit, nicméně
jedna okolnost této havárie
je podstatná a obecně rozšířená – šetření investičních
prostředků, ke kterému jsou
ú č astníci v ýstav by tla č eni.
I v tomto projektu bylo z porovnání projektové dokumentace
předkládané ke stavebnímu
řízení a realizační projektové
dokumentace patrné, že byl na
snížení investičních prostředků v ytvářen tlak. Mimo jiné
v dokumentaci pro stavební
povolení byly ještě uvedeny
podhledy osvě d č eného v ý robce, v dokumentaci pro realizaci stavby již použití tohoto
systému závazné nebylo. Pro to se užil skládaný podhled,
▲ Obr. 5. Projektovou dokumentací určené štěrbiny o šířce 10 mm pod římsou
▲ Obr. 6. Další průběžná štěrbina o šířce 80 mm nebyla v projektové dokumentaci
▲ Obr. 7. Spadlý podhled v učebně 3142
▲ Obr. 8. Detail pružného závěsu a „CD“ profilu
k te r ý z ř e j m ě n e v y h o v o v a l
všem požadavkům.
Nev yhovoval nejspí še ani
z hlediska požárního, ale tato
záležitost pravděpodobně při
kolaudačním procesu zjištěna
nebyla, protože závěsy byly
překryty izolací, nebyly vizuálně
kontrolovatelné a v návrhu uvedeny nebyly, tak detailní položky
se totiž v dokumentaci pro provedení stavby nemusí specifikovat. Pokud by byl užit systém
podhledu od jednoho výrobce,
s největší pravděpodobností by
byl rozpor odhalen. Návody na
jejich užívání totiž upozorňují na
statické souvislosti.
Samostatným problémem je
pak případné použití podhledů
renomovaných firem se závěsy, které plní i požadavky na
střídavé tlakové a tahové za-
tížení větrem a plní také požadavky z hlediska požární odolnosti. Jejich cena by v tomto
případě byla tak v ysoká, že
by se vyrovnala ceně stropní
monolitické konstrukce. Úspora při tomto řešení podhledů
může tedy být „fiktivní“. Tento
přístup „úsporného“ řešení
nejvyšší stropní konstrukce je
navíc poměrně běžným jevem
u by tov ých a ob č ansk ých
s t ave b , p roto z m í n i l a u to r
tyto souvislosti jako poučení
p ro i nve s to r y, p ro j e k t a nt y
a zhotovitele staveb při dalších
realizacích. ■
▼ Obr. 9. Pohled na dřevěné vazníky a visící pružné závěsy
Použitá literatura:
[1] T ichý, M. a kol.: Technický
průvodce 45 – Zatížení stavebních konstrukcí, SNTL
Praha (1987)
stavebnictví 10/09
57
svět stavbařů
text a foto: redakce
Svět po krizi podle SPS v ČR
Svět po krizi bude podstatně jiný než svět
dosavadní. Proto se i stavebnictví musí výrazně změnit. Tímto heslem začali představitelé
Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR svoji
podzimní tiskovou konferenci.
SPS v ČR zpracoval a v ydal
v roce 2007 publikaci Strategie – vize stavebnictví do roku
2015. S ohledem na krizové
změny v české i celosvětové
ekonomice v posledních dvou
letech bylo třeba provést její
podstatnou aktualizaci. Krize
prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají
kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit,
dokáží krizi překonat. Nejlepší z
nich si dokonce svou pozici posílí. Mnoho českých firem však
žádnou strategii vůbec nemá,
a proto jsou krizí překvapeny,
nevědí, jak na ni reagovat, nebo
reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie v 21. století
je připravit podnik na všechny
variant y budoucnosti, které
s vysokou pravděpodobností
mohou nastat.
I za cenu velkého rizika byly
zpracovány tři pravděpodobné
Varianta restriktivní
scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich vycházejí úvahy
o vývoji českého stavebnictví
a nakonec doporučení určitých
strategických cílů a strategických operací.
Vývoj probíhá podobně jako
u varianty optimisticko-realistické. Rozpočtové výdaje na
investice však podléhají striktním
rozpočtovým omezením. Velké
státní a krajské investice se
nezahajují a některé se zmrazují.
Domácí soukromé investice se
zahajují jen v omezené míře.
Varianta optimisticko-realistická
Předpokládá trvající pokles HDP,
v průběhu roku 2010 počátek stabilizace, HDP zůstává na úrovni
roku 2009. Od roku 2011 mírný
růst HDP o 2–3 %. Z úrovně
rozpočtu státu a krajů jsou přidělovány „přiměřené“ prostředky
pro investiční výstavu, opravy
a údržbu i za cenu vysokého
rozpočtového deficitu.
Varianta katastrofická
Pokles HDP pokračuje v letech
2010, 2011 a 2012. Poté následuje stabilizace a mírný růst.
Restriktivní rozpočtová politika
pokračuje. Soukromé investice
i nadále stagnují.
Více informací na www.casopisstavebnictvi.cz. ■
▼ Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k 31. 12. 2009
Varianta
2008
2009
2010
2011
2012
Vývoj stavební produkce
Optimisticko-realistická
mld. Kč
index k roku 2008
Restriktivní
mld. Kč
index k roku 2008
Katastrofická
mld. Kč
index k roku 2008
536,6
493,6
466,8
493,6
525,8
1,00
0,92
0,87
0,92
0,98
536,6
477,5
429,3
445,4
472,2
1,00
0,89
0,80
0,83
0,88
536,6
456,1
402,4
402,4
402,4
1,00
0,85
0,75
0,75
0,75
Snížení stavební produkce oproti roku 2008
Optimisticko-realistická
mld. Kč
-42,9
-69,8
-42,9
-10,7
Restriktivní
mld. Kč
-59,0
-107,3
-91,2
-64,4
Katastrofická
mld. Kč
-80,5
-134,1
-134,1
-134,1
Dopady na zaměstnanost v ČR
Optimisticko-realistická
počet prac. míst (tis.)
-129,5*
-210,7
-129,5
-32,55
Restriktivní
počet prac. míst (tis.)
-178,15*
-324,1
-275,45
-194,6
Katastrofická
počet prac. míst (tis.)
-243,25*
-405,3
-405,3
-405,3
Z toho dopady na zaměstnanost ve stavebnictví
Optimisticko-realistická
počet prac. míst (tis.)
463
-37,0*
-60,2
-37,0
-9,3
Restriktivní
počet prac. míst (tis.)
463
-50,9*
-92,6
-78,7
-55,6
Katastrofická
počet prac. míst (tis.)
463
-69,5*
-115,8
-115,8
-115,8
Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálního a zdravotního pojištění
Optimisticko realistická
mld. Kč
-23,6
-38,4
-23,6
-5,9
Restriktivní
mld. Kč
-32,5
-59,0
-50,2
-35,4
Katastrofická
mld. Kč
-44,3
-73,8
-73,8
-73,8
58
stavebnictví 10/09
Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje
Není obvyklé, aby se redaktoři časopisu Stavebnictví přímo účastnili jednání regionálních poboček Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Jaroslav Tvrzský, regionální manažer Sdružení
stavebních firem Ústeckého kraje a oblastní manažer SPS v ČR v Ústeckém kraji, spolu
s předsedou pobočky Martinem Doksanským
se však rozhodli představit činnost pobočky
osobně. Výsledkem setkání je krátká beseda
s členy výboru, která vystihuje situaci ve Sdružení a přináší i regionální pohled na činnost svazu.
Jaroslav Tvrzský
Rádi bychom využili časopisu, který považujeme za svůj, k vyjádření
našich názorů. Názorů otevřených
a nepřibarvovaných na růžovo.
Martin Doksanský
(SMP CZ, a.s.)
Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje má v současnosti
dvacet sedm firem, které působí
v ústeckém regionu. Firmy podnikají ve všech bývalých okresech
kraje. Tomu odpovídá i složení
zástupců ve výboru. Profesně
jsou ve Sdružení zastoupeny firmy
postihující celé spektrum stavebnictví od projektantů přes výrobce
stavebních hmot po stavební firmy
různého zaměření. Mezi námi jsou
relativně velké stavební společnosti, zastoupené svými místními
divizemi, nebo naopak střední
a malé firmy místního významu.
Nepatříme sice mezi největší regionální sdružení v ČR, ale náš podíl
na realizaci staveb v rámci území
kraje je nepřehlédnutelný. Za dobu
působení Sdružení jsme se navzájem poznali a snažíme se kultivovat
vzájemné pracovní kontakty.
Jaroslav Tvrzský
Organizujeme semináře podle
potřeb firem, pořádáme pro členy návštěvy zajímavých staveb.
V červnu 2009 jsme například navštívili tři úseky stavby Pražského
okruhu–most přes údolí Berounky
Lahovice-Slivenec, ocelový most
přes Lochkovské údolí a dvoupruhový tunel Lochkov-Radotín.
Martin Doksanský
Kromě aktivit uvnitř Sdružení
spolupracujeme s partnerskými organizacemi, jako je ČKAIT,
Krajská hospodářská komora, SSI
v ČR, ale také se školami, orgány
kraje a především s vedením
Svazu podnikatelů ve stavebnictví
v ČR. V nejbližší době například při
organizaci Dnů stavitelství a architektury. Jeden z našich zástupců
je rovněž členem Expertní skupiny
svazu pro malé firmy.
Časopis Stavebnictví
Takže všechno je v nejlepším
pořádku.
Jaroslav Tvrzský
To bohužel není. Například se
nám nedaří zvyšovat počet členů
Sdružení. Některé oslovené firmy
se ptají, co členstvím ve Sdružení
mohou získat, jaké výhody jim
můžeme poskytnout a naší argumentaci přijímají pouze částečně
s tím, že by očekávali více.
Ladislav Červený (Vodohospodářská stavební společnost, s.r.o.)
Týká se to konkrétně třeba schůze
Expertní skupiny pro malé a střední
podnikání v letošním roce, které
jsem se jako zástupce Sdružení
zúčastnil. Nechci zabíhat do podrobností, ale vrátil jsem se zklamaný. Skutečné problémy firem naší
velikosti se na setkání neřešily.
Martin Doksanský
Střední a menší firmy očekávají od
členství ve Svazu zavedení stavov-
ského statutu a od vedení Svazu
chtějí intenzivnější snahu o kultivaci vztahů mezi jeho členy. Přitom
jestli se něco v posledních letech
v ústeckém kraji v rámci činnosti
Sdružení opravdu zlepšuje, tak je
to právě vzájemná komunikace
mezi firmami organizovanými ve
Sdružení. Kromě osobních kontaktů a četnější spolupráce jde
také například o tlak na zlepšení
kázně při proplácení faktur subdodavatelům.
Vladislav Milerski (Horák, Stavební a obchodní společnost, s.r.o)
Velké stavební firmy mají někdy
tendenci odkládat proplacení faktury na období, které je pro ně nejvýhodnější, bez ohledu na termíny
splatnosti.
Luboš Tomášek
(Viamont DSP a.s.)
Tady bych se trochu ohradil. Naše
firma se počítá mezi ty větší, ale
snažíme se vždy chovat k subdodavatelům slušně. Bohužel,
někdy narážíme na problém zpožďování plateb investora, kterým
je často stát.
Martin Doksanský
Jednání se státní správou je
nezastupitelnou úlohou vedení
Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Nedovedu si představit, jak
by se chovali třeba lékaři nebo
soudci, kdyby dostali zaplaceno
se zpožděním například tří měsíců. A ve stavebnictví je to přitom
téměř norma.
Jaroslav Tvrzský
V lednu jsme podali návrh na
řadu aktivit Svazu, které by měly
směřovat k utlumení dopadů
finanční a ekonomické krize na
členské organizace. Kromě jiného naši členové navrhovali, aby
byly zavázány členské firmy SPS
při zadávání subdodavatelských
zakázek v regionech alespoň
zčásti poptávat ostatní členy
Sdružení. Naším požadavkem
rovněž bylo, aby byli získáváni
noví pracovníci ve stavebních
firmách důsledně z řad českých
pracovníků volných na trhu práce
po rekvalifikaci z jiných oborů,
kde ztratili zaměstnání, a koordinovat přitom činnost zejména se
Svazem průmyslu a dopravy ČR,
Hospodářskou komorou ČR a dalšími partnerskými organizacemi,
kterých se problematika týká. Ve
vztahu ke státní správě prosazovat zkrácení splatnosti faktur
ze všech investičních zdrojů do
třiceti dnů, včetně stanovení
obecně platných sankcí (aby
byly státem penalizovány částky,
které nebudou podle platných
pravidel proplaceny) a aby Svaz
důsledně odolával tlakům na zvyšování mezd v rámci kolektivního
vyjednávání.
Pavel Juračka
(Chládek & Tintěra, a.s.)
Měl by se zvýšit tlak na zlepšení
postavení českého stavebnictví.
Nepochybujeme však, že při
neexistenci zastřešujícího orgánu pro stavebnictví ve státní
správě, kdy je obor součástí
agendy několika ministerstev
a ve skutečnosti chybí partneři
pro jednání, je funkce vedoucích
představitelů Svazu nesmírně
obtížná.
Luboš Tomášek
O jejich nezastupitelnosti svědčí skutečnost, že problematiku
stavebnictví, včetně statistických dat poklesu nebo vzestupu
jednotlivých oblastí stavební výroby většinou komentuje pro ČT
a ČR prezident SPS v ČR Václav M at yá š nebo generální
ředitel Miloslav Mašek, nikoliv
představitel nějakého ministerstva.
Martin Doksanský
Představitelé Svazu jsou zkušení
manažeři, kteří většinou velmi
dobře znají naše podmínky v praxi
a prosazují naše zájmy. Patrně se
shodneme na tom, že pokud by
se situace ve stavebnictví nadále
zhoršovala, formy přesvědčování
politiků by musely být i ostřejší.
V tom má vedení SPS v ČR naši
jednoznačnou podporu. ■
stavebnictví 10/09
59
Ocenění pro projektanta letišť Konfokální mikroskopie
Rada podvýboru pro vědu, vý- bou expertní činnost do Iráku,
zkum, letectví a kosmonautiku kde probíhalo významné rozšíření
při Hospodářském výboru Posla- letiště BIA (Bagdad International
necké sněmovny Parlamentu ČR Airport). Z tohoto období lze zmínit
udělovala v září ceny Osobnost i další návrhy letišť zpracované pod
českého letectví a Osobnost jeho vedením (v Karibské oblasti,
české kosmonautiky.
Středním východě a v Africe).
Zmínka o této události je v časopi- V současnosti je Alois Nikodem
se Stavebnictví proto, že ocenění odborným konzultantem v proOsobnost českého letectví bylo jektové inženýrsko obchodní
uděleno architektu Aloisi Ni- firmě NIKODEM A PARTNER,
kodemovi. Ten je autorem nebo spol. s r.o. ■
spoluautorem řady
návrhů, generelních
řešení a projektů téměř všech civilních
letišť na území České
republiky, zejména
pak letišť Praha-Ruzyně, Brno -Tuřany
a Ostrava-Mošnov,
včetně vojenských
l et i š ť o p e r a č ní c h
a záložních. Vzhledem
k jeho vysoké odbornosti byl v roce 1979
se spolupracovníky
vyslán na dlouhodo- ▲ Alois Nikodem (vpravo) přebírá ocenění
inzerce
60
stavebnictví 10/09
na Stavební fakultě VUT
V červnu letošního roku byl
do výukových laboratoří na
Ústavu fyziky Fakulty stavební
VUT v Brně nainstalován nový
konfokální mikroskop Olympus
Lext OLS 3100, který v současné době patří mezi špičkové konfokální mikroskopy
zaměřené na práce v materiálovém inženýrství. Tato více než
dvoumilionová investice byla
z převážné míry financována
z Fondu rozvoje vysokých škol
MŠMT (projekt 1108/2009)
a menší měrou Fakultou stavební VUT (vnitřní grantový systém,
projekt Výuková laboratoř konfokální mikroskopie).
Zatímco u běžných optických
přístrojů (fotoaparátů a kamer)
se dosahuje co největší hloubky ostrosti při zobrazování,
u konfokálního mikroskopu je
tomu právě naopak: snahou je
dosáhnout co nejmenší hloubky ostrosti. Dosahuje se toho
zařazením konfokální clonky
do optické dráhy mikroskopu
těsně před detektor. Clonka
odstraní paprsky, které nepřicházejí z roviny zaostření,
a v ýsledný obraz obsahu je pouze ostré body vzorku
a ostatní (nezaostřené) chybí.
Když se postupně vzdaluje
objek tiv od povrchu v zorku a současně se exponují
a ukládají snímky, vzniká série ostr ých optick ých řezů
(„vrstevnic“), ze kterých lze
digitálně rekonstruovat povrchový reliéf vzorku. Jakmile
je tento trojrozměrný digitální
reliéf vytvořen, lze softwarově
provádět nejrůznější analýzu
povrchu, čehož se hojně využívá např. při průmyslovém
testování kvality výrobků. ■
říjen 2009
Pozitivní ZPRÁVY
ZE světa ZATEPLOVÁNÍ
Izolace šikmé střechy
Kolik ušetříte díky izolacím Rockwool?
Izolace střechy
11 %
Izolace
venkovních
stěn
Pokud rekonstruujeme celý dům, je zateplení
střechy jeho nezbytnou součástí, zároveň lze
půdní prostory připravit pro nové bydlení. Pro
kvalitní zateplení střechy platí zásada: minimální tepelné ztráty bez kondenzace vodní páry
v tepelné izolaci a pod krytinou.
Šikmou střechu můžeme zateplit třemi
základními způsoby:
1
Zateplení mezi a pod krokvemi
– Airrock LD nebo
Airrock ND
2
Zateplení mezi, pod a nad krokvemi
– Airrock LD nebo
Airrock ND
3
Zateplení nad krokvemi systémem
TOPROCK – Airrock LD
nebo Airrock ND
30 %
12 %
Rozvody
tepla
6%
Izolace
podlahy
Situace před zateplením
vysoké účty za energii
pocit chladu v zimě
nadměrné přehřívání v létě
nadměrný hluk
výskyt plísní
Situace po zateplení
snížení spotřeby energie až o 50 %
vytvoření podmínek tepelné pohody,
zvýšení vnitřní povrchové teploty
zpomalení ochlazování místností
eliminace pronikání hluku
Zateplení vnějších stěn
Při zateplování staveb, resp. jejich obvodového
pláště (fasády) musí být důraz kladen na pečlivé
řešení detailů (zateplení ostění, nadpraží, soklů
a podobně), u objektů s nedokonalou hydroizolací spodní stavby může snížení prostupnosti
obvodové stěny vést až ke kondenzaci vodních
par, výskytu plísní nebo dokonce alergiím.
Proto je třeba věnovat velkou pozornost právě
„dýchání“ použité izolace. Kvalitní kamenná vlna
je díky své propustnosti jedním z nejvhodnějších
materiálů pro vnější zateplení rekonstruovaných
objektů.
Zateplení rodinných domů se v drtivé většině
děje tzv. kontaktním způsobem ETICS. Již zkratka
samotná (External Thermal Insulation Composite
Systems) vyjadřuje, že se jedná o ucelený systém.
Nejdůležitější částí jsou desky z kamenné vlny.
Deska může mít dokonce vyztuženou horní vrstvu, čímž je zajištěna vysoká odolnost fasády proti
mechanickému poškození. Pro každý typ desky
je pak třeba rozlišit pracovní postup vč. kotvení
a použitých hmoždinek. I samotná příprava podkladu patří mezi důležité technologické operace
a právě u rekonstrukcí je třeba věnovat pečlivý
dohled na přípravné stavební práce ještě před
samotným nalepením desek.
Komplexní realizace fasády má mnohá odborná
specifika a je potřeba rozlišovat případ od případu. Proto doporučujeme svěřit zateplení fasády odborné firmě. A jeden reálný příklad
z praxe: v Brně byl v roce 2005 zateplen bytový
dům. Když po pěti topných sezónách spočítali
náklady na vytápění a porovnali je s relevantními údaji před zateplením, vyšla jim v průběhu
těchto pěti „zateplených“ let celková úspora více
než 2 mil. Kč!
Pozor na rosný bod!
LÉTO
+60 °C
+30 °C
te (vnější
teplota)
ti (vnitřní
teplota)
+20 °C
–13 °C
–15 °C
ZIMA
V létě může teplota na povrchu fasády
dosáhnout až 60 °C!
Pokud zateplíte „dýchající konstrukci“ neprodyšným izolantem, může se Vám stát, že se
ve stěně bude srážet voda a vzniknou plísně.
Více informací získáte na www.rockwool.cz
stavebnictví 10/09
61
infoservis
Veletrhy a výstavy
13.–16. 10 2009
INTERLIFT 2009
Mezinárodní veletrh výtahů
a zdvihací techniky
Německo, Augsburg, Messezentrum Augsburg
E-mail: [email protected]
www.interlift.de
13.–18. 10. 2009
AMBIENTA 2009
36. záhřebský podzimní veletrh
nábytku a interiérů
Chorvatsko, Záhřeb,
World Trade Center Zagreb
Avenija Dubrovník 15
E-mail: [email protected]
18.–21. 10. 2009
INTERBUILD 2009
Veletrh stavebnictví
Velká Británie,
Birmingham, NEC
E-mail:
[email protected]
www.interbuild.com
20.–23. 10. 2009
CERAMITEC
Mezinárodní veletrh strojů,
zařízení, vybavení
a technologií pro průmysl
keramiky
a práškovou metalurgii
Německo, Mnichov, Nové
výstaviště
E-mail: [email protected]
www.ceramitec.de
22. 10. 2009
Art & interior¹º
10. ročník komplexu
výběrových výstav
inzerce
62
stavebnictví 10/09
moderního designu
nábytku, osvětlení a bytových
doplňků
Praha 7, Veletržní palác,
Dukelských hrdinů 47
E-mail: [email protected]
28.–31. 10. 2009
SAIE 2009
45. stavební veletrh
Itálie, Boloňa, Bolgna Fiere
E-mail: [email protected]
www.saie.bognafiere.it
22.–25. 10. 2009
BAUCON YAPEX 2009
17. stavební veletrh
Turecko, Antalya,
Antalya Expo Center
E-mail: [email protected]
www.bauconyapex.com
28.–31. 10. 2009
AQUANALE 2009
Mezinárodní veletrh
saun a bazénů
Německo, Kolín nad Rýnem,
Výstaviště, Messeplatz 1,
E-mail:
[email protected]
27.–30. 10. 2009
ENTSORGA – ENTECO 2009
Mezinárodní veletrh pro
Komunální služby a ochranu
životního prostředí
Německo, Kolín nad Rýnem,
Výstaviště Kolín, Messeplatz 1
E-mail: [email protected]
www.entsorga.com
28.–30. 10. 2009
EFA 2009
Veletrh techniky a elektrotechniky budov, klimatizace
a automatizace
Německo, Lipsko, Výstaviště
Lipsko
E-mail: [email protected]
www.efa.messe.com
28.–30. 10. 2009
SHKG LEIPZIG 2009
Veletrh sanity, topení, klimatizace a automatizace vybavení
budov
Německo, Lipsko, Výstaviště
Lipsko
Messezentrum
E-mail: [email protected]
www.efa.messe.com
1.–4. 11. 2009
MEUBELLBEURS 2009
Mezinárodní veletrh
nábytku
Belgie, Brusel, Brussels ExpoHeysel
E-mail:
[email protected]
www.salondumeuble.be
2.–7. 11. 2009
BATIMAT 2009
27. ročník mezinárodního
stavebního veletrhu,
Francie, Paříž, Porte de Versailles (jižní výstaviště)
E-mail:
[email protected]
www.batimat.cz
20.–14. 11. 200
PROWOOD
3. ročník veletrhu dřeva,
dřevěných výrobků,
dřevoobráběcích strojů,
nástrojů a nářadí
Belgie, Gent, Flanders Expo
E-mail: [email protected]
www.prowood-fair.be
Odborné semináře
a konference
9.–10. 10. 2009
Průmyslové dědictví: ve
vzduchoprázdnu mezi
profesionály a amatéry
Konference
Praha 6, Papírenská 6, Stará
kanalizační čistírna
(Ekotechnické muzeum)
E-mail: [email protected]
12.–14. 10. 2009
AutoCAD LT – pokročilí
Školení
Praha 3, Domažlická 1053/15
E-mail: [email protected]
12.–15.10. 2009
AutoCAD a AutoCAD LT –
základní kurz
Certifikované školení
Praha 8, NICOM,
Zenklova 32/28
E-mail: [email protected]
13. 10. 2009
Multikomfortní dům
s podporou státních dotací
Celostátní odborný seminář
Seminář je hodnocen jedním
bodem v rámci programu
celoživotního vzdělávání
členů ČKAIT
Ústí nad Labem, Hotel Vladimír,
Masarykova 36
E-mail: [email protected]
13. 10. 2009
Materiály pro dřevostavbu
Odborný seminář
Praha 8, Hotel Čechie,
U Sluncové 618
E-mail: [email protected]
13. 10. 2009
Novela katastrálního zákona
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
13. 10. 2009
Datové schránky
pro pokročilé
Konference
Praha 4, TOP Hotel Praha,
Blažimská 1781/4
E-mail: [email protected]
www.dataschranky.cz
14. 10. 2009
Real Estate Market – Autumn
2009
8.ročník mezinárodní
konference
Praha 4, Corinthia hotel Praha
Kongresová 1
E-mail:
[email protected]
www.stavebni-forum.cz/
rem2009/autumn
14. 10. 2009
Bezpečnost práce na stavbě
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
14. 10. 2009
Ve světě stavebních zakázek aneb Jak řešit stavební
rozpočty
Seminář
Olomouc, Hotel Hesperia,
Brněnská 55
E-mail: [email protected]
15. 10. 2009
Fasády a fasádní konstrukce
Odborný seminář
Zlín, Interhotel Moskva,
Náměstí Práce 2517
E-mail:
[email protected]
20.–21. 10. 2009
Otvorové výplně stavebních
konstrukcí
IV. ročník celostátního
odborného semináře
Hradec Králové,
Konferenční centrum ALDIS
Eliščino nábřeží 375
E-mail:
[email protected]
21. 10. 2009
Stavební zákon –
část Stavební řád
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
3.– 4. 11. 2009
Sanace a rekonstrukce
staveb 2009
Odborná konference,
zaměřená především na sanace
betonových konstrukcí,
uplatňování progresivních trendů v sanacích staveb a obnovu
historických staveb
Praha 6, Thákurova 550/1
Masarykova kolej,
Kongresový sál
E-mail: [email protected]
www.wta.cz
Pavilon P Brno
Dne 29. 10. 2009 se bude
konat v Brně Den otevřených
dveří v rámci Dnů stavitelství
a architektury pořádaný SPS
v ČR (potažmo JmSS ) JMK
a BVV a.s. Zájemcům budou
zpřístupněny stavby – administrativní a školicí centrum
KrÚ JMK Brno, Cejl a především pavilon P na brněnském
výstavišti.
Otevírací hodiny:
Administrativní a školicí centrum – od 12.00 do 16.00
Pavilon P – o d 10.0 0 do
14.00. ■
10.– 11. 11. 2009
Regenerace bytového fondu
Celostátní odborná konference
Hradec Králové,
Konferenční centrum ALDIS
Eliščino nábřeží 375
E-mail: [email protected]
inzerce
stavebnictví 10/09
63
Navrhování a provádění
dřevěných konstrukcí
Seminář pořádaný expertní skupinou SPS v ČR pro jakost a technickou politiku, Moravskoslezským
dřevařským klastrem a Fakultou
stavební VŠB-TU Ostrava. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 22.
10. od 10.00 do 15.00 na Fakultě
stavební VŠB-TU Ostrava.
Předseda přípravného výboru je
doc. Ing. Alois Materna, CSc.,
MBA.
Pozvánka s podrobným programem se jmény přednášejících
bude zveřejněna na internetových stránkách SPS v ČR
a ČKAIT. ■
▲ Do výuky jsou zařazovány odborné exkurze studentů na probíhající stavby
Fakulta stavební VUT v Brně
zohledňuje potřeby firem
Rozvoj stavebních vědních disciplín, konstrukcí a technologií je
v posledních desetiletích doprovázen také rozvojem výpočetní
techniky, informačních toků
a analýz. S tím je úzce spjata
snadnější možnost modelování
variantních řešení a optimalizace
složek i stavebně technologické
přípravy a realizace staveb. Rozvinul se vědní obor technologie
staveb, který se zabývá v systémovém pojetí specifikací,
analýzou a řešením optimálních
stavebně technologických hledisek při navrhování a realizaci stavebního díla. Začíná již
v přípravě územně plánovací
a projektové dokumentace, kdy
se vytyčují a upřesňují zásady
návrhu budoucí stavby a určují
se její funkce i podmínky jakostního provedení.
V návaznosti na postupnou
inovaci výuky Stavební fakulty
VUT a předmětů technologie
staveb v akreditovaných bakalářských a magisterských
studijních programech byl ve
spolupráci s některými stavebními společnostmi připraven, vědeckou radou fakulty
schválen a posléze v roce
2007 na MŠMT akreditován
nový studijní obor Realizace
staveb. Obor je včleněn do třísemestrálního magisterského
studijního programu Stavební
inženýrství. Je určen především pro absolventy čtyřletého
bakalářského studijního programu Stavební inženýrství,
a to zejména absolventům
oborů Pozemní stavby, Konstrukce a dopravní stavby
a Vodní hospodářství a vodní
stavby. Studium prvního ročníku nového oboru bylo poprvé
zahájeno v akademickém roce
2008/2009. ■
inzerce
Program Zelená úsporám ve světle Odborné způsobilosti firmy provádějící
zateplení budov kontaktními zateplovacími systémy
Za skvělou stavbou pečlivá firma
Program Zelená úsporám je zaměřen na
podporu investic do energetických úspor
při rekonstrukcích a v novostavbách. Cílem
programu Zelená úsporám je zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie
v rodinných a bytových domech. Zaměření
programu proto vyžaduje využití takových
materiálů, výrobků a zařízení a zároveň
poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních
přínosů pro společnost a zároveň budou
zárukou kvality pro realizátory projektů.
Proto je správné, že v rámci programu je
možné podpořit pouze výrobky, zařízení
64
stavebnictví 10/09
a technologie uvedené v Seznamu výrobků
a technologií a také služby firem v Seznamu
odborných dodavatelů uvedených.
Mnohem důležitější je však to, aby kvalita
jak ve výrobcích, tak v provedení byla skutečnou kvalitou, aby certifikáty kvalitu skutečně garantovaly.
Je proto správné, že kvalita provádění zateplování bude sledována od samého počátku, tzn.
od podání žádosti, jak Státní fond životního prostředí ČR na svých webových stránkách slibuje.
V oblasti provádění zateplování existuje řada
dokumentů, které lze k zapsání do seznamu
odborných dodavatelů předložit. Ale pouze
Osvědčením o odborné způsobilosti firem provádějících zateplení budov kontaktními zateplovacími systémy (Osvědčení pro provádění ETICS)
vydané nezávislým a nestranným Technickým
a zkušebním ústavem stavebním v Praze s.p.
může žadatel doložit snadno ověřitelným způsobem svoji odbornou způsobilost, ověřenou
nezávislou autoritou.
Protože Systém osvědčování je vytvořen tak, aby
ručil, že držitelé osvědčení budou práce provádět po celou dobu realizace zakázky správným
způsobem, bude zajímavé v budoucnu sledovat
výsledky kontrol, které bude autorizovaná osoba na stavbách provádět.
Platnost uděleného osvědčení je časově omezená. Osvědčení vydané při první žádosti po
počátečním auditu platí nejvýše 3 roky od data
vydání při plnění předem stanovených podmínek platnosti.
V průběhu platnosti uděleného osvědčení je
držitel osvědčení povinen oznamovat zahájení všech prací, na něž se osvědčení vztahuje,
s přesnou adresou stavby a kontaktními údaji.
Na základě těchto oznámení zvolí TZÚS rozestavěnou stavbu nebo stavby, kde vykoná
kontrolní audit, přičemž opět bude zjišťovat
úroveň prací a dodržování podmínek uděleného osvědčení. Kontrolní audity budou
prováděny namátkově nejméně 1x ročně
v průběhu platnosti osvědčení.
Program Zelená úsporám se tak, vedle energetických úspor a ekologických přínosů, stává i příležitostí k prověření a zvýšení kvality
v oboru zateplování a revitalizace staveb.
Aleš Kocourek
KASTEN spol. s r.o.
www.kasten.cz
firemní blok
Prodejní servis Terramet Brno
byl v září uveden do provozu
10. září 2009 byly Modřice u Brna
svědkem významné události. Za
přítomnosti mnoha významných
hostů z řad státní správy, hospodářské sféry, novinářů a zahraničních hostů zde byla úderem
11. hodiny slavnostně přestřižena
páska nově vybudované pobočky
společnosti Terramet v ČR.
Firma Terramet patří již déle než
osmnáct let mezi nejvýznamnější
dovozce stavebních strojů na český trh. Je výhradním dovozcem
stavebních strojů značky JCB,
vysokozdvižných vozíků Nissan,
generátorů a vibrační techniky
JCB Vibromax. Důležitost události podtrhli svou účastí výkonný
ředitel společnosti JCB, pan
Matthew Taylor, dále majitel společnosti Terra, pan Egon Zwinger,
oba jednatelé společnosti Terramet, pan Ing. Zdeněk Chyba
a pan Ing. František Novotný.
Význam celé akce podpořil svojí
účastí primátor města Brna, pan
Roman Onderka.
Krátce poté, co si hosté připili
na úspěch nové pobočky, se
účastníci akce vydali na prohlídku
nových prostor Terrametu. Řada
přítomných zákazníků ocenila
moderní, nadstandardní zázemí
objektu, který si v ničem nezadá
s pražskou centrálou Terrametu otevřenou před pěti lety.
I zde jsou zákazníkům k dispozici
prostorné servisní dílny, sklady
náhradních dílů, odstavné plochy a také nové prostory pro
administrativu, obchod a jednání
s klienty.
Po krátkých projevech zástupců
společnosti JCB, společnosti
Terra a Terrametu se ve venkovních prostorách areálu nové
pobočky uskutečnil tanec strojů
JCB. Tanec předvedli angličtí
strojníci firmy JCB, kteří jsou
skutečnými mistry svého oboru.
Po ukončení tance strojů si mohli
účastníci akce vyměnit své zkušenosti s využitím strojů JCB při
bohatém občerstvení, které jim
firma Terramet připravila z typicky moravských specialit. Pracovní část dne dále pokračovala
tiskovou konferencí. Zde měli
novináři jedinečnou možnost položit své otázky přímo klíčovým
manažerům zosobňujícím v současné době značku JCB u nás
doma i v zahraničí. K dispozici
jim byli Mathew Taylor – výkonný
ředitel JCB, dále Egon Zwinger –
majitel společnosti Terra a jednatel společnosti Terramet s.r.o. –
pan Ing. František Novotný. Ke
zdárnému průběhu celé akce
přispělo i krásné počasí.
Pro příznivce značky JCB a zákazníky firmy Terramet je však mnohem důležitější fakt, že dnem
10. září 2009 získají díky novému
provoznímu zázemí firmy služby na
mnohem vyšší kvalitativní úrovni,
než tomu bylo doposud. ■
Základní údaje o stavbě
Zastavěná plocha nadzemní
části: 1898 m²
Obestavěný prostor:
12 329 m³
Parkovací místa: 34 vozidel
Termín realizace:
08/2008–06/2009
Celkový finanční objem: cca 80 mil. Kč
Investor stavby: Terramet, spol. s r.o.
Architektonický návrh a generální projektant: ATREA spol. s r.o.
Dodavatel stavby:
Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost,
s.r.o.
Hlavní stavbyvedoucí:
Ing. Jiří Pásek
stavebnictví 10/09
65
v příštím čísle
11/09
listopad
2009
stavebnictví
časopis
Listopadové číslo časopisu je
zaměřeno na oblast informačních technologií ve stavebnictví.
Příspěvky se budou věnovat
řešením snižování provozní
energetické náročnosti budov
systémům inteligentního řízení
nebo konkrétním realizacím mapujícím systémy řízení osvětlení
vnitřních a veřejných prostor.
Nebudou chybět trendy v oblasti
jejich navrhování a rozvoje.
Ročník III
Číslo: 10/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
Čislo 11/09 vychází 6. listopadu
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
5 4 4 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně, odd. C,
vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře na
www.casopisstavebnictvi.cz.
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
Kontakt pro zaslání edičních plánů 2009 a 2010 v tištěné nebo elektronické podobě:
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
66
stavebnictví 10/09
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Mobil: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Mobil: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Inzerce:
Jana Jaskulková
Tel.: +420 541 159 369
E-mail: [email protected]
Lucie Kopecká
Tel.: +420 541 159 368
E-mail: [email protected]
Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
Náklad: 31 300 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300509
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
stačí už jen KLIKNOUT ...
e
s h
o
p
.
l
i
a
p
o
r .
c
z
Společnost Lias Vintířov spustila na svých webových stránkách zcela nový e-shop, naplněný
produkty vynikající kvality za velmi lákavé ceny. Nyní je nákup stavebního materiálu ještě jednodušší
a bližší Vám všem, kteří chcete bydlet ve zdravém prostředí z přírodního materiálu, vynikající tepelnou
i zvukově izolační schopností.
w
w
w .
l
i
a
p
o
r .
c
z
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
357 44 Vintířov, tel.: +420 352 324 444
fax: +420 352 324 499
e-mail: [email protected]