Celé číslo 4/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Transkript

I_obalka_Obálka 14.12.10 11:47 Stránka 1
Zdravotnictví
v České republice
Migranti a zdravotní politika ≤ Stárnutí populace a výdaje na zdravotní
péči ≤ Analýza cen léků ≤ Zdraví obyvatel ČR ≤ Zdravotní politika krajů ≤
Komunitní sestry v ČR ≤ 50 let ÚZIS ≤ Výzkum public health ≤ Zdravotní
gramotnost ≤ Systém péče o zdraví
prosinec ≤ 4/XIII/2010
Časopis je vydáván za podpor y Ministerstva zdravotnictví České republiky
obsah 121_121_obsah 16.12.10 14:58 Stránka 117
Vydává
Asociace pro rozvoj sociálního
lékařství a řízení péče o zdraví
ve spolupráci s nakladatelstvím
Sdělovací technika spol. s r. o.
Zdravotnictví
v České republice
prosinec 2010
Vážení čtenáři,
z odborných textů v tomto čísle si dovoluji
upozornit zejména na příspěvek o výdajích na zdravotnictví v souvislosti se stárnutím populace. Rád bych také směřoval vaši
pozornost, kromě dalších odborných statí, na
předposlední stránku tohoto čísla (str. 159).
Jsou zde mimo jiné uvedena finanční
pravidla pro zveřejňování textů, která začnou platit pro příspěvky počínaje druhým
číslem Zdravotnictví v ČR 2011. Redakční
rada tento krok dlouho zvažovala. O tom,
že je třeba pro hospodaření časopisu získat více peněz, se v redakčním kruhu hovoří již několik let. Finanční podpora časopisu ze strany Ministerstva zdravotnictví
ČR totiž skončila již v roce 2006! Ukazuje
se jako správné, aby se kromě předplatného, příjmů z inzerce a příspěvku vydavatele na financování časopisu také podíleli
autoři odborných textů publikačním příspěvkem, jak je to ostatně obvyklé i v jiných
recenzovaných časopisech. Jsou to především právě autoři, kteří musí publikovat výsledky své práce, aby získali další finanční
podporu a oprávnění pokračovat ve své
vědecké práci. Vydavatelem stanovený publikační příspěvek pokryje pouze malou
část prostředků vynaložených na vydávání
a distribuci časopisu. Doporučujeme proto budoucím autorům, aby v žádostech
o granty nebo o jiné finanční zabezpečení
počítali s příslušnými částkami na publikační příspěvky.
V odůvodněných případech může redakce u recenzovaných textů upustit od vyžadování publikačních příspěvků . Týká se to
zejména originálních prací, které mají význam pro obor sociálního lékařství a nejsou
podporovány žádným grantem, prací vyžádaných redakcí nebo prací začínajících autorů.
Závěrem tohoto ne příliš veselého editorialu si jménem všech spolupracovníků, kteří se podílejí na přípravě a vydávání časopisu dovoluji popřát čtenářům a přispěvatelům časopisu hodně úspěchů v roce 2011.
Vít Černý
Z obsahu
Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová
Migranti a zdravotní politika v ČR
122
Valérie Tóthová a kol.
Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví
128
Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví
Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví
133
Martin Brhel,Vladimír Rogalewicz
Analýza cen léků v lékárnách jednoho okresu
134
Marek Pavlík
Zdravotní politika na úrovni krajů mezi léty 2003–2010
138
Ludwig Dittrich, Dana Stará
Je stárnutí populace hlavní příčinou růstu výdajů na zdravotní péči?
144
Věra Jeřábková
Zdraví obyvatel České republiky
148
Miroslav Barták
Výzkum public health 2. část
154
Pokyny autorům a rejstřík textů uveřejněných v roce 2010
159
Předseda redakční rady:
Ing. Alexandr Stožický, CSc.
Redakční rada:
RNDr. Petr Beneš
Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.
Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.
Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.
PhDr. Zdeněk Kučera
MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA
Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.
Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.
MUDr. Mgr. Petr Struk
Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.
Adresa redakce a administrace:
Sdělovací technika spol. s r. o.
Uhříněveská 40
Praha 10, 100 00
tel.: 274 819 625
fax: 274 816 490
e-mail: [email protected]
Vedoucí redakce:
Mgr.Vít Černý
mobil: 736 160 503
Grafika a zlom:Veronika Možná
Příjem inzerce: Redakce
Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o.
Registrace MK ČR E 7600
ISSN 1213-6050
Indexace a excerpce:
Bibliographia Medica Čechoslovaca
Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině.
Texty jsou recenzovány.
Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy
(http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642)
Cena ročního předplatného je 362 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura)
Na obálce: koláž Veroniky Možné
dobiasova_pletkova 14.12.10 11:36 Stránka 122
SUMMARY:
MIGRANTS AND HEALTH
POLICY IN THE CZECH
REPUBLIC
Dobiášová K., Hnilicová H.
The article deals with development and
current state of health policy in relation
to migration and migrants in the Czech
Republic. In detail it posts up available
data on migrants health and draws attention to some health risks connected
with migration. The article explains migrants legal claim for healthcare during
their residency in CR. An introduction
to commercial health insurance problems is also reported.The article draws
attention to existing inequalities in healthcare availability for so-called „third
countries“ migrants and shows some
typical issues in utilizing healthcare.
Key words:
Health policy, migrants, health status,
health care accessibility, commercial health insurance, health care quality
Migranti
a zdravotní
politika v ČR
Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová
Motto:
„Migrace patří k nejdůležitějším sociálním
determinantám zdraví ve 21. století. Zdraví migrantů je jedním z klíčových faktorů udržení sociální soudržnosti v současných vyspělých společnostech. Dostupnost zdravotní péče pro migranty tak nabývá v právně zakotvených zdravotnických systémech a ve veřejných programech,
zaměřených na snižování nerovností ve zdraví,
prvořadého významu.“
Daniel Lopez Acuna,WHO 2007
Úvod
O autorkách:
Mgr. Karolína Dobiášová, Univerzita
Karlova, Fakulta sociálních věd,
Institut sociologických studií
PhDr. Helena Hnilicová, PhD.,
Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta,
Ústav veřejného zdravotnictví
a medicínského práva
122
Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010
ČR patří od devadesátých let minulého století k zemím s nejrychlejším růstem migrace.
V letech 1990–2006 se počet cizinců v ČR
zvýšil na téměř desetinásobek [OECD Report on Social and Economic Development
2006]. I přes určitý pokles počtu cizinců
v posledním roce související s ekonomickou
krizí, pobývalo v polovině roku 2010 na území ČR legálně více než 420 tisíc cizinců, což
znamená více než 4 % populace. Odhaduje se,
že se v zemi zdržuje významný počet ilegálních migrantů, jejichž přesný počet však není
znám [Drbohlav 2009]. Tři čtvrtiny migrantů
(77 %) patří do věkové kategorie 20–65 let,
což koresponduje s faktem, že se převážně
jedná o ekonomickou migraci. Děti a mladiství
do 19 let tvoří 20 % migrantů, lidí starších 65
let jsou pouze 3% [Cizinci v ČR 2009]. Od
roku 1997 se postupně zvyšuje počet dětí
narozených cizincům. Všichni tito cizinci jsou
potenciálními příjemci zdravotní péče, přičemž zajištění její dostupnosti není důležité
jenom pro ně samotné, ale v souvislosti s ochranou veřejného zdraví i pro ostatní obyvatele ČR [Hnilicová, Dobiášová, Čižinský 2010,
Dobiášová, Hnilicová 2010].
Zdraví migrantů a jeho vliv na úspěšnou
integraci migrantů do společnosti se s růstem mezinárodní mobility stává v celosvětovém měřítku jedním z relevantních témat
tvorby a implementace zdravotní politiky
a veřejného zdravotnictví [Mladovsky 2007,
Schierup et al., 2006, Ingleby 2005, Peiro, Benedict 2009]. Ve vztahu k migrantům jsou
diskutována zejména rizika související s dlouhodobě neléčenými zdravotními problémy,
psychickými poruchami a s ochranou veřejného zdraví v souvislosti s infekčními chorobami. Samostatnou kapitolou v oblasti zdravotního stavu a zdravotní péče migrantů je
problematika bezpečnosti a zdraví při práci,
zejména prevence pracovních úrazů.
Oblast zdraví a migrace je tradičně multioborovou problematikou, která úzce souvisí s migrační a imigrační politikou [Mladovsky 2007]. Zdravotní stav migrantů a zdravotní
politika ohledně poskytování zdravotní péče
migrantům, jsou jedním z důležitých kritérií
hodnocení úspěšnosti integrační politiky [Ingleby 2003]. Zdravotní politika pak v principu směřuje do dvou základních oblastí, a to
jednak zajištění zdravotní péče pro migranty,
jednak ochrana veřejného zdraví hostitelské
země [Migration, health and human rights
2002, Mc Kinley 2001 dle Dobiášové a kol.
2004]. Obě tyto roviny se vzájemně prolínají.
Kupříkladu nárok migrantů na preventivní
zdravotní péči, kam patří i očkování, je zároveň ochranou zdraví majoritní společnosti.
Úkolem zdravotní politiky v kontextu politiky migrační a integrační, je udržet rovnováhu při zajišťování těchto dvou základních
úkolů. Jde o proces hledání kompromisu
mezi národní odpovědností udržet veřejné
financování zdravotnických a sociálních služeb a všeobecnou povinností státu chránit
vulnerabilní skupiny, mezi které migranti bezesporu patří [McKinley 2005].
Mezinárodní iniciativy,
zdravotní politika a migrace v EU
Problematice zdraví a migrace je dlouhodobě věnována pozornost také v Evropské
www.zcr.cz
unii, a to zejména v souvislosti s rostoucími
nerovnostmi ve zdraví. Ukazuje se, že rozdíl
mezi zdravotním stavem migrantů a zdravotním stavem hostitelské populace se trvale prohlubuje [Peiro, Benedict 2009]. Proto Amsterodamská smlouva, která byla podepsána
v roce 1997, ustanovila odpovědnost Společenství za imigrační a azylovou politiku. V roce
2000 byla oficiálně odvolána tzv. „nulová imigrační politika“ z 80 tých a 90 tých let minulého století. Od té doby byla přijata řada
opatření týkajících se oblasti zdraví, migrace
a migrantů, zejména v kontextu boje s chudobou a sociálním vyloučením. Přelomovým
obdobím bylo EU předsednictví Portugalska
(červenec – prosinec 2007), kdy se portugalské vedení specificky zaměřilo na oblast migrace a zdraví a vytvořilo základ pro další politické aktivity na mezinárodní úrovni. Organizace, které se nejvíce angažují, jsou zejména Rada Evropy, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM – International Organization of Migration).V lednu 2007 byla na 8. konferenci ministrů zdravotnictví členských zemí Rady Evropy v Bratislavě pod názvem „Lidé v pohybu: Lidská
práva a výzvy pro zdravotnické systémy“ přijata deklarace, která klade důraz na zajištění
zdravotní péče pro migranty [Bratislavská
deklarace o zdraví, lidských právech a migraci, 2007]. Také WHO se v posledních letech intenzivně zaměřuje na zdraví migrantů.
V letech 2007-9 vydala několik rezolucí, ve
kterých je tato problematika zařazena do
širších souvislostí snižování nerovností ve
zdraví. Rovněž Španělské předsednictví EU
(leden–červen 2010), které mělo stanovenou jako prioritu nerovnosti ve zdraví, věnovalo velkou pozornost migrantům [Peiro, Benedict 2009]. V současné době jsou ve vyspělých zemích identifikovány tři hlavní oblasti zdravotní politiky ve vztahu k migrantům:
– zdravotní stav migrantů a faktory, které
jej ovlivňují
– práva migrantů a přístup ke zdravotní
péči
– zlepšení kvality zdravotní péče pro migranty.
V dalším textu se zaměříme na vývoj a současný stav české zdravotní politiky ve vztahu
k migrantům z perspektivy těchto třech klíčových oblastí.
Zdravotní stav migrantů v ČR
Dostatek informací o zdravotním stavu migrantů a jejich zdravotních rizicích, je nezbytným podkladem pro racionální a efektivní
zdravotní politiku, pro kterou se vžilo mezinárodní označení „evidence based policy
www.zcr.cz
making“ [Ingleby 2005, Mladovsky 2007]. Při
analyzování dat je vždy nutno mít na zřeteli,
že dostupné informace není možno generalizovat, neboť zdravotní stav migrantů je ovlivněn řadou dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, genetické a kulturní odlišnosti, socioekonomické postavení, životní styl, psychosociální stres, využívání zdravotnické péče,
délka a typ pobytu, apod. [Hillier 1997, Landman and Cruickshank 2001, Read et al. 2005,
Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Cuadra, Cattacin 2007].
Informace o zdraví migrantů, které jsou
u nás k dispozici, poskytují pouze neúplný
obraz o zdraví a čerpání zdravotní péče narůstajícího počtu migrantů a o faktorech,
které jejich zdravotní stav ovlivňují. Existující
poznatky nejsou komplexní a netýkají se
rovnoměrně všech skupin cizinců. Lze shrnout, že pro popis zdraví migrantů existují
v ČR dva základní zdroje informací. Jsou to
jednak rutinní statistiky, jednak závěry z výzkumných studií a výběrových šetření [Hnilicová, Dobiášová 2009].
Možnost využití oficiálních statistických
údajů pro popis zdraví cizinců jako celku je
v ČR velmi omezená, protože většina rutinních statistik mortality a morbidity neobsahuje údaje o etnickém původu. Nicméně určitá data existují. Při jejich interpretaci je však
nutno přihlížet k řadě omezení. Např. v registru hospitalizovaných nejsou zahrnuti cizinci,
kteří jsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Jedná se přitom o více než tři
čtvrtiny ekonomicky aktivních cizinců v ČR
[Koncepce výběru a zpracování statistických
údajů spojených s migrací a integrací cizinců
na území České republiky, 2010]. O něco lepší
je situace u onemocnění, kde cizinci patří k rizikovým skupinám. Jedná se zejména o TBC,
sexuálně-přenosné nemoci a HIV/AIDS a ústavní psychiatrickou péči. Od roku 2000
Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje některé
údaje o spotřebě zdravotní péče, avšak pouze
u nemocniční péče a opět jen u cizinců, kteří
nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. Ambulantní péče není sledována vůbec. Existuje také povinné hlášení pracovních úrazů, kde se zaznamenává, zda je
obětí úrazu cizinec. Pro doplnění údajů o zdravotním stavu cizinců je možno v ČR využít
i výsledky několika výzkumů realizovaných
v posledních dvou dekádách (viz dále).
Dostupné informace a údaje o zdravotním stavu migrantů využitelné pro tvorbu
zdravotní politiky v ČR lze shrnout do několika okruhů:
Úrazy
Z dostupných statistik i výsledků výběrových
šetření vyplývá, že mezi závažná zdravotní ri-
zika migrantů patří úrazy, které z dlouhodobého hlediska patří mezi nejčastější příčiny
hospitalizace cizinců [Nesvadbová 1998, Cizinci v ČR 2006, 2007, 2008, 2009]. Třikrát
vyšší výskyt pracovních úrazů u cizinců než
u české populace byl také zjištěn v komparativním výzkumu subjektivního hodnocení
zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče
u migrantů z bývalého Sovětského svazu
z roku 2003 [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004]. Státní úřad inspekce práce v posledních letech zaznamenává každoročně nárůst pracovních úrazů u cizinců [Svobodová
2008]. Vyšší míra pracovních úrazů pravděpodobně souvisí s tím, že 60 % migrantů je
zaměstnáno v rizikových odvětvích, jako je
stavebnictví a zpracovatelský průmysl [Cizinci v ČR 2009]. Další příčinou je pravděpodobně nedostatečné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
a neznalost jazyka.
Infekční nemoci
Epidemiologická situace v oblasti většiny infekčních nemocí je více-méně stabilizovaná
a pod kontrolou. Nelze však přehlédnout, že
u některých nemocí je v posledních letech
zaznamenán znepokojivý nárůst.
Statistiky ukazují, že přes narůstající počet cizinců v ČR je výskyt TBC dlouhodobě
velmi nízký a průběžně klesá (6,8 případů na
100 tisíc obyvatel v roce 2009). Cizinci se na
celkovém počtu nemocných TBC podílejí
dlouhodobě cca 20 %. V roce 2009 nejvíce
nemocných pocházelo z Ukrajiny a Vietnamu. [Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR,
2007, 2008, 2009]. Znamená to, že podíl cizinců na výskytu TBC významně přesahuje
jejich zastoupení v populaci. Epidemiologická
situace v ČR se tak začíná podobat situaci ve
vyspělých zemích EU [Wallenfels, 2008]. Ne
tak příznivá je situace ohledně HIV/ AIDS.
I když prevalence tohoto nebezpečného
onemocnění je v ČR stále relativně nízká,
v posledních letech byl zaznamenán strmý
nárůst HIV pozitivních osob. Cizinci dnes
představují okolo 30 % všech nově registrovaných pacientů. Je skutečností, že přibližně
jedna třetina osob, u kterých byla zjištěna HIV/AIDS infekce, jsou cizí státní příslušníci, a to nejčastěji z Východní Evropy a Subsaharské Afriky [Národní referenční laboratoř pro AIDS, 2009, 2010]. Sexuálně přenosné nemoci jsou rovněž signifikantně častější u cizinců.V případě syfilis tvoří v posledních letech také asi jednu třetinu všech nově
diagnostikovaných případů [Pohlavní nemoci, ÚZIS ČR, 2008].Výskyt této nemoci se od
počátku devadesátých let minulého století
velmi zvýšil a tento trend trvá dodnes. Nepříznivá epidemiologická situace se projevila
123
i tím, že od devadesátých let se začaly opětně vyskytovat případy vrozené syfilis u novorozenců, což bylo v osmdesátých letech
v ČR velmi vzácné. Nelze bagatelizovat existenci rizika šíření této nemoci u české populace. Z výše uvedených příčin byla v polovině roku 2009 z iniciativy MZ ČR a hlavního
hygienika ČR přijata vyhláška o povinnosti
cizinců předložit lékařské potvrzení o negativním syfilis a TBC, jako součást žádosti o vízum. Přes toto opatření se incidence syfilis
v roce 2009 opět zvýšila a dosáhla hodnoty
9,5 na 100 000 obyvatel [ÚZIS ČR, 2010].
Spotřeba zdravotní péče
Rutinní statistiky čerpání zdravotní péče cizinci, které máme k dispozici, neumožňují validní srovnání tohoto ukazatele s českou populací. Určité informace nám však poskytuje
již zmíněný komparativní výzkum [Dobiášová, Vyskočilová, Čabanová 2004], který
ukázal, že legální ekonomičtí migranti z bývalého Sovětského svazu, ve srovnání s Čechy,
podstatně méně často navštěvují praktické
lékaře a stomatology a minimálně využívají ambulantní specializovanou péči. Migranti obou
pohlaví také udávali lepší subjektivní zdraví,
méně chronických nemocí a méně zdravotních problémů a pociťovaných bolestí než
Češi. Tento fenomén označovaný jako „efekt
zdravého migranta“ byl potvrzen i v zahraničních studiích [Hillier 1997, Westerling and
Rosén 2002, Ingleby 2005, Mladovsky 2007,
Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007]. Lze jej
vysvětlit tím, že pro migraci se častěji rozhodují zdravější, odolnější a vitálnější jedinci, než
je obecně populace v hostitelské zemi. Ve
zdravotní politice je však nutné počítat s tím,
že se tato relativní výhoda s délkou pobytu
v cizí zemi postupně vytrácí [Dobiášová,
Angelovská 2004, Ingleby 2005, Kristiansen,
Mygind, Krásnik 2007]. Naopak, stres a mnohem horší životní podmínky, postupem let
migranty zdravotně znevýhodňují.
Dostupnost zdravotní péče
Dostupnost péče pro migranty lze hodnotit:
1) z hlediska právního nároku, tj. zda existuje právní zakotvení dostupnosti zdravotní péče, včetně zajištění jejího financování
2) z hlediska reálné dostupnosti zdravotnických služeb (tj. z hlediska dostatečného
množství informací o zdravotnickém systému, z hlediska času, vzdálenosti, etc.)
3) z hlediska její kvality, tj. zejména „vstřícnosti“ k potřebám migrantů, tj. zda poskytovaná péče odpovídá jazykovým, kulturním, náboženským a jiným charakteristikám migrantů. Specifickou roli může
sehrát ostražitost a nedůvěra některých
124
migrantů k západním medicínským přístupům vůbec, nedůvěra k lékařům určitého pohlaví a strach z neznámé situace.
Ad 1) Právní nárok migrantů
na zdravotní péči v ČR
Podle Zákona o pobytu cizinců na území ČR
č. 379/2007 Sb. ve smyslu § 180i musí mít
všichni cizinci na území ČR zdravotní pojištění. Smyslem této zákonné úpravy je jednak
zajištění potřebné zdravotní péče pro všechny, kteří na území ČR mohou tuto péči potřebovat, jednak zajištění úhrady nákladů zdravotnickým zařízením. Této povinnosti dostojí
bez jakýchkoliv problémů všichni ti cizinci, kteří
jsou účastníky českého veřejného zdravotního pojištění na základě zákona 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění. Týká se to
cizinců s trvalým pobytem, cizinců/zaměstnanců u firem registrovaných v ČR, všech
občanů ze států EU, cizinců ze třetích zemí,
na které se vztahuje příslušná legislativa Evropských společenství (Nařízení 1408/71),
a některých dalších, přesně vymezených skupin (asylanti i žadatelé o azyl a cizinci, kterým
zdravotní péči zaručují mezinárodní smlouvy).
Ostatní cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR
si musí zdravotní pojištění zajistit u komerčních pojišťoven. Nejnovější (od ledna 2010)
a zatím platná legislativní úprava (§§ 180i
a 180j Zákona č. 326/1999 Sb o pobytu cizinců na území ČR a Zákon č. 277/2009 Sb.
o pojišťovnictví), neumožňuje cizincům uzavřít komerční zdravotní pojištění v zemi jejich původu, pokud příslušná pojišťovna nemá
oprávnění od České národní banky. Tím jsou
konkurenčně zvýhodněny české komerční
pojišťovny. Proto současná vláda na základě
protestů některých zahraničních pojišťoven
navrhuje novelizaci zákona o pojišťovnictví
tak, aby bylo toto znevýhodnění alespoň
zmírněno (viz dále).
Na komerční zdravotní pojištění jsou
tedy odkázáni migranti ze zemí mimo EU,
kteří nemají trvalý pobyt v ČR a:
– působí jako živnostníci či podnikatelé
(OSVČ),
– jsou rodinnými příslušníky (děti, manželé,
starší rodiče) všech cizinců ze třetích
zemí,
– studenti, kteří studují v ČR na své vlastní
náklady.
Z dostupných statistik nelze zjistit zcela
přesný počet cizinců odkázaných na komerční zdravotní pojištění. Na základě relativně jednoduchého odhadu, tj. odečtením 307 224 cizinců registrovaných v roce
2008 jako pojištěnci veřejného systému od
celkového počtu 438 000 cizinců v roce
2008, jsme dospěly k počtu cca 130 tisíc
osob.
Komerční zdravotní pojištění,
jeho vývoj a charakteristika
Historie komerčního zdravotního pojištění
pro osoby, které nejsou ze zákona účastníky
veřejného zdravotního pojištění, sahá až do
roku 1993.V té době Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) začala nabízet tzv. „smluvní
zdravotní pojištění cizincům při pobytu v ČR“.
V roce 2004 se však situace změnila. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla zrušena
možnost provozovat pojištění jinými právnickými subjekty, než jsou akciové společnosti anebo družstva.VZP tak ztratila oprávnění poskytovat tento typ pojištění. Proto
vznikla nová dceřina společnost VZP s obchodním názvem Pojišťovna VZP, a.s. (PVZP),
která převzala dřívější pojištěnce/cizince od
VZP [Výroční zpráva PVZP, 2004]. Zdravotní
pojištění cizinců se v průběhu let ukázalo
jako velmi ziskový pojistný produkt. Postupně
jej začaly nabízet i další komerční pojišťovny.
V současné době jsou to zejména Pojišťovna
Uniqa, a.s., Pojišťovna Slavia, a.s., Maxima pojišťovna, a.s. a Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s.
Komerční pojištění není nárokové. Ačkoliv cizinci mají zákonnou povinnost zajistit si zdravotní pojištění, pojišťovny mohou
rizikové zájemce odmítnout a také mohou
smlouvu snadno vypovědět (Pojistné podmínky zdravotní pojištění cizinců PVZP 2009,
čl. 13, odst. 5). Existuje jenom minimální
právní regulace pojistných podmínek a současná legislativní úprava se téměř nezabývá
ochrannou pojištěnce. V souladu se směrnicemi Evropského společenství je pouze
stanoven minimální rozsah pojistného krytí do výše 30 000 Euro. Všechny další podmínky určují pojišťovny. Důsledkem této
právní úpravy je, že komerční zdravotní
pojištění vykazuje z hlediska svého účelu,
tj. zajištění potřebné zdravotní péče pro
početnou skupinu migrantů, řadu zásadních problémů. Z praxe je známo, že uzavření smlouvy cizinci nikterak negarantuje,
že mu příslušná pojišťovna veškerou poskytnutou péči skutečně uhradí. Cizinci si
v současné době mohou vybrat ze dvou
typů pojištění. Jedná se buď o zdravotní
pojištění pro případ nutné a neodkladné
péče anebo o pojištění komplexní zdravotní péče. Obě formy splňují podmínky
dané zákonem. V praxi cizinci mnohem
častěji uzavírají zdravotní pojištění na neodkladnou péči, které je finančně méně nákladné a kde si lze vybrat z nabídky vícero
pojišťoven. Pojištění zahrnující komplexní
péči zatím nabízí pouze PVZP. Pojistné se
u obou typů platí jednorázově a na celou
dobu pojištění předem. Může to být až na
dva roky. U obou typů komerčního pojiš-
www.zcr.cz
tění platí četné výluky a limity pojistného
plnění. Pojistné podmínky jsou obecně složité a těžko srozumitelné pro lidi bez právního vzdělání, bez dokonalé znalosti jazyka
a bez orientace v českém zdravotnickém
systému. Týkají se celé řady nemocí, okolností jejich vzniku, nákladnějších léčebných
postupů, vrozených vad a dalších přesně
definovaných situací. Je paradoxem, že také
některá závažná onemocnění, u kterých
existuje v ČR povinné léčení, jsou z komerčního pojištění explicitně vyloučena. Jedná se
o onemocnění, kdy pacient může být díky
nemoci nebezpečný sobě nebo okolí, tudíž
je nutné jej hospitalizovat a léčit. Jsou to zejména psychiatrické nemoci, ale také drogové závislosti a nemoci spojené s abusem
alkoholu. Vyloučeny jsou také pohlavní a sexuálně přenosné nemocí včetně HIV/AIDS,
kdy je ovšem nařízené povinné léčení ve
smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví. Přitom, jak ukazují statistiky (viz výše), cizinci v ČR patří z hlediska
výskytu těchto nemocí k rizikovým skupinám. Lze konstatovat, že v praxi je cizincům nezbytná péče v těchto případech poskytována. Lékaře k tomu zavazuje příslušná zdravotnická legislativa a také etické
důvody. Část péče však zůstává nezaplacena a tyto pohledávky zatěžují nemocnice. Zdravotníci se dostávají do situací,
které jsou pro ně lidsky a eticky nesmírně
náročné, kdy musí vymáhat nemalé částky
od nemocných lidí, kteří jsou bez jakýchkoliv finančních prostředků. Situace se řeší
ad hoc, případ od případu a má v podstatě
charakter charitativní činnosti [Dobiášová,
Hnilicová 2009]. K určitému posunu došlo
v roce 2009, kdy proběhlo jednání ve Výboru pro práva národnostních menšin při
Radě vlády ČR pro lidská práva, jehož výsledkem bylo doporučení novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění tak,
aby se uvedené skupiny migrantů mohly na
veřejném pojištění podílet. Zároveň byla
zdůrazněna potřeba většího dohledu nad
komerčním zdravotním pojištěním. Výbor
pro práva cizinců měl pro své jednání
k dispozici podrobnou analýzu pojistných
podmínek komerčního zdravotního pojištění [Hnilicová, Dobiášová, 2009] i analýzu
finančních dopadů navrhované úpravy na
fond veřejného zdravotního pojištění [Čižinský, 2009]. Analýzy ukázaly, že lze oprávněně očekávat, že zahrnutí migrantů do veřejného zdravotního pojištění by mohlo
být výhodné nejenom pro migranty samotné, ale i pro veřejné zdravotní pojištění,
které tak navíc získá nezanedbatelné finanční prostředky (odhadem až 400 mil. Kč).
Proto Rada Vlády ČR pro lidská práva do-
www.zcr.cz
poručila Ministerstvu zdravotnictví předložit co nejdříve zmíněnou novelu zákona
o veřejném zdravotní pojištění ve výše uvedeném smyslu. Doposud se však tak nestalo. Jak je konstatováno v oficiálních vládních materiálech (Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu), nedostatečný rozsah
garantované péče v rámci komerčního
zdravotního pojištění se doposud nikterak
nerozšířil, a to i přesto, že řešení této problematiky je úkolem vyplývajícím z Usnesení vlády ČR, který byl Ministerstvu zdravotnictví ČR uložen již v roce 2007.V srpnu
2010 sice vláda schválila návrh novelizace
cizineckého zákona i zákona o pojišťovnictví, která by měla vyřešit některé existující problémy. Opět by mělo být za určitých podmínek možné uzavřít pojištění
v zemi původu a komerční pojišťovny již
nebudou moci uplatňovat některé výluky
z pojistného krytí (např. hrazení péče při
úrazech, pokud byl dotyčný pod vlivem alkoholu). Je také navrhováno rozlišovat
mezi zdravotním pojištěním pro krátkodobý pobyt do 3 měsíců a zdravotním pojištěním pro dlouhodobý pobyt, kde budou
muset pojišťovny garantovat péči až do
výše 60 000 EU. Zatím nelze odhadnout,
jaká bude konečná podoba úprav. V každém případě se však nejedná o systémovou změnu, která by vyřešila většinu stávajících problémů. Lze jenom doufat, že nové
vedení Ministerstva zdravotnictví bude při
formulování zdravotní politiky ve vztahu
k migrantům postupovat odpovědněji a více
racionálně, a to jak s ohledem na mezinárodní závazky, tak i s ohledem na ochranu
veřejného zdraví. Nelze také nezmínit oprávněný zájem zdravotnických zařízení na
bezproblémové úhradě zdravotní péče,
kterou cizincům stále častěji poskytují.
Ad 2) Informovanost migrantů
o českém zdravotnictví
Další významnou praktickou překážkou,
se kterou se musí migranti vyrovnat, je
nedostatek jasných, srozumitelných a aktuálních informací o tom, jak funguje český zdravotnický systém [Dobiášová, Angelovská, Čabanová 2003, Dobiášová, Křečková, Angelovská 2005, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Tento problém byl alespoň
částečně řešen prostřednictvím projektů
zaměřených na integraci cizinců v letech
2002–2006. V dnes již neexistujícím Institutu zdravotní politiky a ekonomiky vznikly informační brožury v různých jazykových mutacích, které byly v tištěné formě
distribuovány přímo v cizineckých komunitách a umístěny v elektronické podobě
na webové stránky určené cizincům (Průvodce systémem zdravotní péče České
republiky 2003,2004, Průvodce zdravotní
péčí o děti v ČR 2005). Nutno říci, že tyto
publikace jsou dnes již zastaralé, avšak
žádné novější nejsou k dispozici. Ministerstvo vnitra vydalo sice v nedávné době informační materiály pro cizince, zdravotnická problematika je zde však zmíněna
pouze okrajově. V posledních letech se
v tomto ohledu angažují i některé neziskové organizace.Vytvářejí vlastní informační letáky, které však neposkytují komplexní informace a i jejich počet je obvykle
omezený.
Ad 3) Kvalita zdravotní
péče pro migranty
Nejenom u nás, ale i v zemích, kde mají se
zdravotní péčí pro migranty dlouholeté zkušenosti (Nizozemí, Velká Británie), neexistují
téměř žádná exaktní a validní data, mapující
klinickou efektivitu a kvalitu zdravotní péče
poskytované migrantům [Ingleby 2005]. K dispozici je však celá řada výsledků kvalitativních a kvantitativních studií, sledujících účinnost péče jak z pohledu migrantů samotných,
tak i zdravotnických pracovníků [Mladovsky
2007, Cuadra, Cattacin 2007]. Závěry těchto
výzkumů jednoznačně ukazují, že největší
překážkou efektivní diagnostiky a léčby u migrantů je jazyková bariéra. Jazyková bariéra
je příčinou neznalosti práv a možnosti bránit
se před jejich porušováním, neumožňuje dostatečné vyjádření a zároveň i pochopení
zdravotních potřeb ze strany zdravotníků.
Komunikaci komplikuje neexistence ekvivalentních jazykových výrazů pro některé lékařské i jiné důležité termíny, což může někdy vést až k fatálním problémům [Ingleby
2005]. Na tento problém narážíme i v ČR,
a to zejména v případě vietnamské komunity. Někteří Vietnamci, kteří zde žijí i řadu
let, nejsou schopni základní komunikace
v češtině a jsou odkázáni na tlumočníky [Ivanovová, Kutnohorská, Špirudová 2005, Špirudová a kol. 2005, Michálková, Šedová, Tóthová 2009, Dobiášová, Hnilicová 2009]. Je
pozitivní, že česká vietnamská komunita je
poměrně dobře organizovaná a v případě potřeby jsou tlumočníci relativně často k dispozici. Naši zdravotníci se však kromě Vietnamců a Ukrajinců, stále častěji setkávají
i s představiteli jiných, méně zde zastoupených etnik, jako jsou Číňané [Scholz, Tóthová
2009], Mongolové, pacienti z muslimských
zemí nebo také španělsky mluvící migranti ze
zemí Jižní Ameriky. Reakcí na stále častější
přítomnost migrantů je v řadě zemí již po tři
dekády rozvíjen koncept „kulturně citlivé“
a „kulturně odpovídající“ péče [Zust and
125
Moline 2003 dle Ingleby 2005]. Je potěšující,
že v tomto ohledu bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti vzdělávání sester i v ČR. Základní témata z tzv. multikulturního ošetřovatelství jsou dnes standardně zahrnuta do
vzdělávacích programů bakalářského studia
ošetřovatelství i obdobného studia na vyšších odborných školách. Navíc, na mnoha univerzitních pracovištích lze dnes multikulturní
ošetřovatelství studovat jako povinně volitelný předmět. V rámci výuky adepti získávají
poměrně široké znalosti jiných kultur a jejich
zvláštností, které je třeba v ošetřovatelské
péči respektovat. Může jít o odlišnosti v pojetí
lidského těla, chápání intimity, režimu dne
a stravovacích zvyklostí, či mezilidských a rodinných vztahů a osobních kontaktů v ošetřovatelské praxi.V nedávné době u nás proběhlo
několik projektů, které tuto problematiku
zpopularizovaly a přispěly k jejímu uvedení do
praxe (více viz www.mighealth.net/cz).
Závěr
Nejpalčivějším problémem české zdravotní
politiky ve vztahu k migrantům stále zůstává
jejich nedostatečně zajištěný právní nárok na
zdravotní péči. Týká se početné skupiny migrantů s dlouhodobým pobytem, kdy současná právní úprava znevýhodňuje migranty,
kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Je to nezdůvodnitelné, není to etické a odporuje to
mezinárodním konvencím, kterými je Česká
republika vázána (Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o právech dítěte, Charta
základních práv EU, Evropská sociální charta). Česká republika se díky diskriminaci cizinců ze třetích zemí v přístupu k veřejnému
zdravotnímu pojištění může stát v dohledné
době terčem kritiky příslušných evropských
orgánů. I kdybychom zcela odhlédli od humanitárních důvodů, které právo cizinců a zejména jejich dětí na adekvátní zajištění zdravotní péče jednoznačně vyžadují, zůstává nezpochybnitelný veřejný zájem na tom, aby
zdravotnickým zařízením nevznikaly leckdy
obtížně vymahatelné pohledávky a aby byla
na našem území dostatečně zajištěna ochrana veřejného zdraví.
SOUHRN:
Článek pojednává o vývoji a současné podobě zdravotní politiky ve vztahu k migraci
a migrantům v ČR. Zevrubně seznamuje
s dostupnými informacemi o zdraví migrantů
a upozorňuje na některá zdravotní rizika
spojená s migrací. Popisuje právní nároky migrantů na zdravotní péči při pobytu v ČR, seznamuje s problematikou komerčního zdravotního pojištění a v tomto kontextu upozorňuje na existující nerovnosti v dostupnosti zdravotní péče u migrantů z tzv. třetích
126
zemí a na některé problémy, kterým musí
migranti při čerpání zdravotní péče čelit.
Klíčová slova: Zdravotní politika, migranti,
zdravotní stav, dostupnost zdravotní péče,
komerční zdravotní pojištění, kvalita zdravotní péče
Tento článek vznikl na základě finanční podpory
Grantové agentury Univerzity Karlovy v rámci
projektu č. 112410 Zdravotní politika ve vztahu
k migrantům v ČR v mezinárodním kontextu.
Literatura:
1. Aktuální informace č. 45/2010: Hlášené
infekční nemoci v ČR v letech 2007–2009,
ÚZIS ČR
2. Bratislavská deklarace o zdraví, lidských
právech a migraci 2007 [online]. 4. 8. 2010.
[cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://mighealth.net/eu/images/7/79/Brat.pdf
3. Cizinci v ČR 2006,2007, 2008 [online].
2010. [cit. 2010-10-07] Dostupné z http://
www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_
publikace
4. Cizinci v ČR, Český statistický úřad 2009,
ISBN 978-80-250-1993-1
5. Cuadra, C.B., Cattacin S. [eds.] Migration
and Health: Difference Sensitivity from an
Organisational Perspective. Malmö: IMER
[online]. 2007. [cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://mighealth.net/eu/images/2/22/
Diffsens.pdf
6. Dobiášová K.,Vyskočilová - Angelovská, O.,
Čabanová, B. Zdravotní stav a péče o zdraví
občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR. In Zdravotní
politika a ekonomika č. 1/2004. Kostelec
nad Černými lesy, IZPE, 2004, s. 6–97.
7. Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Migranti
a veřejné zdraví ve světle výzkumů In
„Přínos a potenciál výzkumu v oblasti migrace“, MV ČR Praha 2010, ISBN 978-80254-8008-3
8. Dobiášová, K., Hnilicová, H.: Zkušenosti
zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná
sonda, migraceonline.cz – Specializovaný
web a fórum Multikulturního centra Praha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR
a v zemích střední a východní Evropy,
http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/publikace-vyzkumy/, ver. 24. 1. 2010
9. Dobiášová, K., Křečková, N., Angelovská,
O. Zdravotní péče o děti cizinců. Realita
a zkušenost. Kostelec nad Černými lesy,
IZPE, 2006, ISBN 80-86625-53-2
10.Drbohlav D.: Nelegální ekonomické aktivity migrantů. Česko v evropském kontextu. Karolinum 2009, ISBN: 978-80246-1552-3
11.Hillier, S.: The Health and Health Care of
Ethnic Minority Groups. In: Scambler, G.:
Sociology as applied to Medicine, London: WB Sounders Company, 2005 ISBN
0-7020-2275-6, s. 135–147.
12.Hnilicová, Dobiášová: Zpráva o stavu
zdraví a zdravotní péči pro migranty v ČR
[online]. 2009. [cit. 2010-24-08]. Dostupné z http://www.mighealth.net/cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana
13.Hnilicová, H., Dobiášová, K., Čižinský, P.: Komerční zdravotní pojištění cizinců [online].
5. 3. 2010. [cit. 2010-10-07]. Dostupné
z http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2219641
14.Hnilicová,H. Dobiášová, K.: Zdravotní pojištění cizinců, migraceonline.cz – Specializovaný web a fórum Multikulturního
centra Praha pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední a východní
Evropy, http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2210418, ver. 24.1.
15.Hnilicová, H.: Souhrn hlavních důvodů
pro zahrnutí migrantů ze třetích zemí
a jejich rodinných příslušníků do veřejného zdravotního pojištění v ČR. Podkladový materiál pro jednání s ministrem pro lidská práva M. Kocábem, srpen
2009
16.Hnilicová, H. : Od ledna 2010 se změnily
podmínky zdravotního pojištění cizinců
v ČR, dlouhodobé problémy to ale neřeší
[online] 10. 5. 2010, dostupné z http://
www.migra ceonline.cz/e-kni hovna/?x=
2229027
17.Ingleby, D.et al.: Good practices in mental
health and social care for asylum seekers
and refugees. Final Report of the project
for the European Commission [European
Refugee Fund]. Canterbury: University of
Kent, 2003, 344 pp.
18.Ingleby, D.et al: Social integration and mobility: education, housing and health. IMISCOE Cluster B5 State of the art report.
Estudos para o Planeamento Regional
e Urbano nº 67, Fonseca, L. and Malheiros, J. [eds.], Lisbon: Centro de Estudos
Geográficos, 2005, pp. 89-119.
19.Ivanová, K., Špirudová,L., Kutnohorská, K.:
Multikulturní ošetřovatelství I., Grada
2005 ISBN-10: 80-247-1212-1
20.Jelínková M, Dobiášová K.: Falešná zdravotní pojištění cizinců, Zdravotnictví v ČR,
č. 4, 2007, str. 128–132
21.Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací
cizinců na území České republiky, Český
statistický úřad, Praha 2010, s. 25–26,
[online]. 4. 8. 2010. [cit. 2010-10-08]. Dostupné z http://www.cizinci.cz/ news.
php?lg=1
www.zcr.cz
22.Kristiansen, K, Mygind, A., Krasnik, A.: Health effects of migration. Dan Med Bull,
2007,vol. 54, p.46–7
23.Landman, J., Cuickshank, J. K.: A review of
ethnicity, health and nutrition-related diseases in relation to migration in the United Kingdom’. Public Health Nutr, 2001,
No.4, p. 647–57.
24.Mc Kinley, B.: International Dialogue on
Migration. Health and Migration: Bridging
the Gap. IOM, 2005, ISSN-1726-2224
25.MIGHEALTHNET – Informační síť o dobré praxi ve zdravotní péči pro migranty
a etnické menšiny v Evropě. [online]. 2010.
[cit. 2010-10-07]. Dostupné z http://mighealth.net/cz
26.Michálková, H., Šedová, L.,Tóthová,V.: Specifika ošetřovatelské péče u vietnamské
minority, Sestra 12/2009
26.Mladovsky, P: Research Note: Migration and
health in the EU. London School of Economics, [online]. 2007 [cit. 2010-21-08]. Dostupné z: http://mighealth.net/eu/images/3/3b/Mlad.pdf
27.Nesvadbová, L. a kol.: Zdravotní, psychologické a sociální aspekty migrace. Praha
1998
28.OECD Report on Social and Economic
Development 2006
29.Peiro, M.J., Benedict, R.: Migration Health.
Better Health for All in Europe. Final Report. IOM 2009
30. Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ze dne
26. února 2009 k začlenění vybraných kategorií cizinců, kteří pobývají v ČR přechodně,
do systému veřejného zdravotního pojištění –
Analýza finančních dopadů. Zpracoval P. Čižinský [podpořeno z prostředků ESF v ČR ].
31.Pohlavní nemoci, ÚZIS ČR, 2008 [online]. 2008. [cit. 2010-10-07]. Dostupné
z http://www.uzis.cz
32.Read, J. G., Emerson, M. O. and Tarlov, A.:
Implications of black immigrant health for
U.S. racial disparities in health. J Immigr
Health, 2005, 7, p. 205-12.
33.Schierup, C. -U., Hansen, P. and Castels, S.:
Migration, citizenship, and the European
welfare state: a European dilemma. Oxford: Oxford University Press, 2006.
34.Scholz, P., Tóthová, V.: Specifika v ošetřování příslušníků čínské minoritní skupiny
v ČR. In Kontakt 1/2009, ISSN 12124117, s. 210–217
35.Svobodová, L. Pracovní úrazy u cizinců,
vývoj, možnosti, prevence. In seminář „Migrace a zdraví“ realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, 27. 11. 2008.
Praha, 2008
36.Špirudová, L. a kol.: Multikulturní ošetřovatelství II. Grada 2005, ISBN
802471213X
Výskyt tuberkulózy v ČR, ÚZIS ČR, 2007,
2008, 2009. [online]. 2009. [cit. 2010-1007]. Dostupné z http://www.uzis.cz
37.Wallenfels, J.: Epidemiologická situace
TBC u cizinců v ČR., In seminář „Migrace
a zdraví“ realizovaný v rámci mezinárodního projektu Mighealthnet, 27. 11. 2008.
Praha, 2008
38.Westerling, R. Rosen, M.: „Avoidable“
mortality among immigrants in Sweden.
European Journal of Public Health, 2002,
12, p.279–286
39.Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva
ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.
Usnesení vlády ČR č. 1046 ze dne 30 října 2002. [online]. 2010. [cit. 2010-1007]. Dostupné z http://www.zdravi21
msk.cz/03_dokumenty/files/zdravi_21_ci
l_07.pdf
40.Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za
rok 2009 a 2010, Národní referenční laboratoř pro AIDS SZÚ [online]. 2010.
[cit. 2010-10-07]. Dostupné z http://
www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2010
Prevence násilí ve zdravotnictví
Projekt zaměřený na prevenci násilí ve zdravotnictví
a sociální péči zjistil, že zkušenost s pracovním násilím
má třetina dotázaných zaměstnanců.
Kulatý stůl na téma „Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče“
se konal v úterý 12. října 2010 v prostorách
Senátu Parlamentu ČR. Byl součástí projektu
Českomoravské konfederace odborových
svazů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR, jejímiž členy jsou
Asociace nemocnic ČR, Asociace českých
a moravských nemocnic, Asociace zdravotnických záchranných služeb a Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Projekt je hrazený z Evropských sociálních fondů, Operační
výzva - Lidské zdroje a zaměstnanost.
Cílem akce bylo seznámit s projektem odbornou i laickou veřejnost. Byly zde představeny klíčové aktivity projektu včetně dosavadních činností. Hovořilo se především o výsledcích diagnostického šetření, aktuálním stavu
výskytu pracovního násilí, srovnání s předcho-
www.zcr.cz
zími šetřeními z roku 2004 a byly vymezeny
nejčastěji se vyskytující formy tohoto druhu
násilí. Letos bylo osloveno 1 500 respondentů
z celé ČR vyjma Prahy, která nemohla být do
projektu zahrnuta na základě znění Operační
výzvy. V roce 2004 bylo obesláno 2 500 respondentů z celého území ČR.
Letošní šetření ukázalo, že zkušenost s pracovním násilím mělo v posledních 12 měsících
31 % respondentů. Zkušenost s fyzickým násilím potvrdilo 17 % respondentů a zkušenost
s některou z forem psychického násilí pak dokonce 41 % respondentů (jednalo se zejména
o mobbing, bossing, sexuální obtěžování a rasové ponižování). Čísla týkající se psychického
násilí byla překvapivě shodná s rokem 2004.
Dále se ukázalo, že 60 % zaměstnavatelů zavedlo opatření proti výskytu pracovního násilí
na svém pracovišti. Nejvíce spoléhají na opatření spojená s problematikou bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a screening paci-
enta.Výrazně klesají opatření jako úprava pracovního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, navýšení personálu nebo školení personálu v komunikačních dovednostech. Převážná většina
respondentů byly středoškolsky vzdělané
ženy ve věku 35–54 let, tedy s dlouholetou
praxí, zaměstnané ve veřejném sektoru. Ze
zkušeností respondentů vyplývá, že nejčastějším zdrojem pracovního násilí je špatná komunikace, přepracovanost a dezinformovanost. Účastníci akce (zástupci státní správy,
zřizovatelů, zaměstnavatelů i zaměstnanců
obou sektorů) byli přizváni ke spolupráci na
projektu. V rámci projektu je možno bezúplatně vyškolit 800 osob z celé ČR vyjma
Prahy. Více informací o projektu naleznete na
portálu www.cmkos.cz – Lidské zdroje.
13. 10. 2010
Mgr. Kateřina Hofmannová,
OSZSP ČR, 736 520 205,
[email protected]
127
tothova a spol_pletkova 14.12.10 11:38 Stránka 1281
SUMMARY:
COMMUNITY NURSE
IN HEALTH CARE SYSTEM
OF THE CZECH REPUBLIC
Tóthová V., Bártlová S., Prošková E.
The goal of the study was to ascertain the
ideas of professional and lay public on the
possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the
individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them.
Three target groups consisted of 1007
physicians, 1005 general nurses and 2022
citizens. The respondents were selected
by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees
the opportunities of use of work of the
nurse in community care in different
areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s
work in community care is her preceding
clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent
care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public:
unclear funding, financial burden, difficult
cooperation with health insurance funds,
legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the
Czech Republic. Both the physicians and
the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly
by the state; smaller part of respondents
thinks that the activity of such workers
should be funded by the organizations
they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region.
Key words: community care, lay public,
physician, nursing, nurse
O autorkách:
Prof. PhDr.Valérie Tóthová, Ph.D.,
proděkanka Zdravotně sociální fakulty
Jihočeské univerzity (ZSF JU)
Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D.,
ZSF JU v Českých Budějovicích
[email protected]
Mgr. et Mgr. Eva Prošková,
1LF UK, Praha
128
Uplatnění
komunitní
sestry v českém
zdravotnictví
Předpoklady a překážky
Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková
1. Úvod
V České republice zatím nebyl realizován výzkum, který by se zabýval hlouběji problematikou komunitní péče. V rámci výzkumu začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému České republiky byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři
ČR, sestry ČR a občané ČR. Cílem výzkumu
bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester
v komunitní péči a podrobněji analyzovat
jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich.
Pokud hovoříme o komunitním ošetřovatelství, je nutné si nejprve ujasnit tento pojem jak z hlediska odborného, tak i z hlediska
jeho současného právního zakotvení. K rolím
sester v rámci komunitní péče podle WHO
patří nejen poskytování přímých zdravotních
služeb obyvatelstvu, tedy vlastní ošetřovatelské intervence, ale také koordinace zdravotní a sociální péče, včetně vyhledávání rizikových osob, zejména seniorů, identifikace
ohrožených skupin v komunitě, příprava
vhodných preventivních programů a jejich realizace v komunitě (prevence zneužívání návykových látek u dětí v rámci škol či programy pro podporu kojení v rámci komunity)
či poradenská činnost pro jedince a rodiny
v rámci podpory zdravého životního stylu
[WHO 2000, 2003].
V České republice jsou jako sestry působící v komunitní péči vnímány sestry, působící v domácí ošetřovatelské péči, popřípadě
také sestry působící v rámci primární lékařské péče, tj. v ordinacích praktických lékařů
pro dospělé či pro děti a dorost. Nicméně
Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky
role těchto sester jsou užší oproti rolím komunitní sestry. Tyto sestry tedy nelze považovat za komunitní sestry ve smyslu uvedeném výše. K systematickému poskytování
péče nepřispívá ani organizační oddělení
preventivní role sestry (sestra u praktického
lékaře) od intervenčních činností sestry
v domácí péči, ani vázání činnosti sestry
v primární péči výhradně na ordinaci lékaře,
jelikož lékař nemusí mít, a ani nemívá, územně heterogenní skupinu pacientů.
K hlavním důvodům, které vedou v posledních letech k větší potřebě komunitní
péče lze počítat jednak stárnutí populace,
měnící se struktura rodiny (neúplné rodiny,
méně dětí, nukleární rodiny), rozvoj techniky
v terénní péči (management bolesti, infuzní
pumpy apod.), a to, že pacienti již nejsou pasivními příjemci, ale spolupracují na své úzdravě a jsou mnohem lépe informováni [Jarošová, 2007, s. 26]. Pokud chce zdravotnictví
do budoucna počítat s posílením aktivnější
úlohy jedince v péči o vlastní zdraví a se zvýšenou spoluúčastí veřejnosti na transformaci
zdravotnictví, pak je základním předpokladem rozvoj komunitní péče v ČR.
V systému založeném na komunitní péči
by měla být na místě podpora celého spektra ošetřovatelských aktivit. Sestry podporují
a udržují spojení mezi jednotlivci, rodinami
a komunitami. Pracují jak nezávisle, tak v kolektivu a jejich cílem je předcházet onemocněním a podporovat, zlepšovat, posilovat a obnovovat zdraví. Je nutné, aby sestry, které
mají významné místo při poskytování komunitní péče realizovaly, vedly a koordinovaly
péči, aby jejich role byla ve všech oblastech
www.zcr.cz
vnímána jako legitimní a zásadní. V České republice nejsou služby komunitní péče poskytovány jako komplexní servis, ale odděleně
jako sociální a zdravotní služby a tím dochází
k nejasnosti vymezení role sestry v komunitní zdravotní péči. Tyto důvody se staly základem pro realizaci projektu IGA MZ ČR
č. NS/9608-3, který získala ZSF JU – katedra
ošetřovatelství.
2. Metodika
Realizace zjišťování názorů laické i odborné
veřejnosti probíhala technikou řízených rozhovorů. Každý respondent byl informován
o účelu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Účast ve výzkumném šetření
byla dobrovolná, na základě informovaného
souhlasu. Sběr dat proběhl prostřednictvím
profesionální tazatelské sítě.
Ke zpracování těchto dat byl využit program SASD (Statistická analýza sociálních
dat) verze 1.4.4. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky 2. stupně třídění.
Míra závislosti byla stanovena na základě x2
(chí kvadrát) a dalších testovacích kritérií (dle
charakteru znaků).
Do výběrového souboru bylo zařazeno
1007 lékařů, 1005 sester a 2022 občanů.Tito
respondenti byli vybráni náhodným výběrem
pomoci kvót. Parametry výběru zdravotníků (sester a lékařů) byly konstruovány
na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR platných
k 31.12. 2007. Výběr souboru občanů byl určen údaji Českého statistického úřadu.
Lékařská veřejnost byla reprezentována
z 47,3 % muži a 52,7 % ženami. Podle věku
měla největší zastoupení věková kategorie
45-54 let (40 %). Ve výběrovém souboru byli
nejvíce zastoupeni lékaři pracující ve fakultních, krajských, okresních, městských či soukromých nemocnicích (60,5 %). Zastoupení
lékařů pracujících v ordinacích praktického
lékaře pro dospělé činilo 11,2 %, v ordinacích praktického zubního lékaře bylo 11,9 %
a v ordinacích praktického lékaře pro děti
a dorost 5,2 %.
Sestry byly zastoupeny z 96,8 % ženami
a 3,2 % souboru tvořili muži. Podle věku byla
zastoupena nejčastěji věková kategorie do
34 let (31 %). Největší část výběrového souboru (70,9 %) tvořily všeobecné sestry, pracující v nemocnicích (více než 2/3). Zbývající
působily v ordinacích soukromých lékařů, léčebnách a v dalších zařízeních.
Ve skupině laiků (občanů) soubor tvořilo
48,2 % mužů a 51,8 % žen.
3.Výsledky
Na základě analýzy lze konstatovat, že odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplat-
www.zcr.cz
nění sestry v komunitní péči v různých oblastech (Graf 1).
Péče o seniory je nejvíce preferovanou
oblastí ve všech skupinách. 63,4 % dotázaných občanů preferuje péči o seniory, v případě lékařů 53,0 % a sester 50,1 %. Na druhém místě je ve všech skupinách z hlediska
podpory domácí péče – tu preferuje 43,1 %
lékařů resp. 43,0 % sester a 31,4 % občanů.
a 55,3 % sester. Z dalších podmínek kladou
sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester (26,5 % lékařů a 32,7 % sester),
lékaři zase více preferují vysokoškolské
vzdělání sester (14,8 % lékařů a 10,4 % sester). Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné.
Mezi jinými podmínkami byla nejčastěji
uváděna kombinace všech uvedených před-
Tabulka I: Pořadí překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester
dle důležitosti, kterou jim přisuzuje odborná a laická veřejnost
Průměr
Pořadí
Lékaři Sestry Občané Lékaři Sestry Občané
Nejasnosti financování
1,297
1,373
1,482
1.
1.
1.
1,355
1,426
1,488
2.
2.
2.
Finanční zátěž
Obtížná spolupráce
1,392
1,442
1,512
3.
3.
3.
se zdravotními pojišťovnami
Otázka legislativy - uzákonění
1,429
1,451
1,610
4.
4.
4.
Ustanovení kompetencí
1,480
1,470
1,671
5.
5.
5.
sester v ČR
Otázka zaměstnavatele
1,665
1,640
1,759
6.
6.
8.
Dnešní uzavřené rodiny, které
1,689
1,645
1,713
7.
7.
7.
odmítají vstup do domácnosti
Neochota ke změnám
1,752
1,715
1,711
8.
8.
6.
Nedostupnost vzdělání
1,864
1,894
1,987
9.
11.
13.
pro komunitní sestry
Nedůvěra ve schopnosti sester
1,929
1,950
1,885
10.
13.
11.
ze strany laické veřejnosti
Překrývání kompetencí
1,950
1,741
1,874
11.
9.
10.
s kompetencemi lékaře
Nespolupráce mezi odborníky
2,030
1,822
1,849
12.
10.
9.
Nezájem odborníků
2,107
1,939
1,944
13.
12.
12.
Nedostatečné zkušenosti sester 2,169
2,325
2,229
14.
15.
15.
Nedůvěrave schopnosti sester
2,197
2,045
2,044
15.
14.
14.
ze strany odborné veřejnosti
Nezájem sester o navýšení
2,273
2,375
2,234
16.
16.
16.
kompetencí
Odborná veřejnost preferuje tedy působení
komunitní sestry v domácí péči více než veřejnost laická. Na třetím místě je z hlediska
preferencí u odborné veřejnosti péče o chronicky nemocné (podporuje 35,3 % lékařů
a 36,2 % sester) u občanů je to péče o nevyléčitelně nemocné (podporuje 29,1 % občanů).
Jiná otázka je, jaké podmínky by měla
sestra především splňovat, aby se v komunitní péči mohla plně uplatnit. Na tuto skutečnost byla dotázána pouze odborná veřejnost, neboť se předpokládalo, že laická veřejnost nebude mít dostatek informací k tomu, aby na otázku mohla odpovědět se znalostí věci.
V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi
lékaři a sestrami poměrná shoda (Graf 2).
Obě cílové skupiny jsou toho názoru, že nejdůležitější podmínkou pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí
klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Tento názor zastává 57,2 % lékařů
pokladů, dále komunikativnost sestry, schopnost empatie, vztah k lidem, vstřícný přístup
k pacientům, ochota pomáhat, specializované
studium komunitní sestry apod. Jiné podmínky však byly u obou cílových skupin uváděny jen minimálně.
Důležitým předpokladem zavedení funkce komunitní sestry a jejího uplatnění v praxi
je znalost možných překážek, které realizaci
samostatné péče komunitních sester brání.
Pro větší přehlednost a stanovení pořadí
a významu jednotlivých překážek v samostatné péči komunitních sester byl pro každou z nich vypočítán index (vážený aritmetický průměr) a na základě jeho hodnoty
zpracováno pořadí překážek dle důležitosti,
kterou jim odborná i laická veřejnost přisuzuje. Platí, že čím nižší je hodnota průměru,
tím větší váha je překážce přisuzována.
Ve všech skupinách (Tabulka 1) se na prvních pěti místech ve shodném pořadí umístily tyto překážky: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdra-
129
Graf 2 Východiska k odstranění překážek v realizaci
samostatné péče komunitních sester (v %) N = 1007
(lékaři); N = 1005 (sestry)
Legenda – 1) vzdělání pro sestry v komunitní péči; 2) vymezení jasných
Graf 1 Preferování oblastí působení sester v komunitní péči kompetencí; 3) úprava legislativy; 4) systém celoživotního vzdělávání; 5) zájem sester; 6) zájem lékařů; 7)motivace lékařů; 8) motivace sester; 9) mezi(v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry);
oborová spolupráce; 10) spolupráce s pojišťovnami; 11) plná odpovědnost
N = 2022 (občané)
sestry; 12) adekvátní finanční ohodnocení sestry; 13) úprava systému vzděLegenda – 1) domácí péče; 2) péče o seniory; 3) péče o chronicky nemocné; lávání; 14) nevím, nepovažuji tuto funkci za potřebnou.
4) návštěvní péče pro děti; 5) péče o nevyléčitelně nemocné; 6) péče v ordinaci Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpraktického lékaře; 7) samostatné ošetřovatelské jednotky; 8) edukační centra nost označit více (max. tři) odpovědí.
pro zdravotní výchovu; 9) zdravotní výchova u dětí; 10) péče o těhotné ženy;
11) péče o rodinu; 12) péče o děti ve škole; 13) návštěvní služba pro matky; 14)
péče o psychicky nemocné; 15) péče o umírající; 16) péče o minority;17) péče
o ohrožené skupiny obyvatel; 18) nepreferuji žádnou oblast.
Pozn.: součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost
označit více (maximálně tři) oblastí.
votními pojišťovnami, otázky legislativy –
uzákonění a ustanovení kompetencí sester
v ČR.Všechny skupiny se shodují i na dalších
třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů
a sester je shodné, u občanů je pozměněné.
Jde o otázku zaměstnavatele, skutečnost, že
dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu ke změnám.
I těmto překážkám je ve všech cílových skupinách přikládána důležitost.
V souvislosti s identifikací překážek, které
odborná i laická veřejnost vidí v zavedení samostatné péče komunitní sestry bylo také
zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné
uvedené překážky odstranit.
Hlavní východiska, vedoucí k odstranění
překážek ve vzniku funkce komunitní sestry,
vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti (označilo 46,5 % lékařů a 46,9 % sester), ve vymezení jasných kompetencí (45,1 % lékařů
a 48,9 % sester) a v přijetí odpovídajících legislativních úprav (35,8 % lékařů a 33,1 %
sester).
Druhou skupinu východisek, kterým lékaři a sestry přikládají rovněž velkou důležitost, tvoří adekvátní finanční ohodnocení
sestry v komunitní péči (označilo 19,9 % lékařů a 30,0 % sester), dobře volená motivace
sester (19,3 % lékařů a 25,4 % sester), s ní
související zájem sester o výkon tohoto povolání (19,8 % lékařů a 18,8 % sester) a kon-
130
struktivní spolupráce
se zdravotními pojišťovnami (17,0 % lékařů a 16,7 % sester). Ostatním východiskům přikládají léGraf 3 Předpokládaný přínos péče komunitní sestry (v %)
kaři i sestry menší
N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry)
důležitost a četnost
Legenda – 1) zefektivnění poskytované péče; 2) zlepšení kontinuity péče;
jejich volby se v obou
3) zajištění zdravotní výchovy; 4) podpora zdraví; 5) podpora dostupnosti
cílových skupinách
péče; 6) znalost prostředí klientů; 7) zvýšení zájmu o své zdraví; 8) zvýšení
pohybuje cca do
autonomie sester; 9) zvýšení prestiže povolání sester; 10) rozšíření kompe10 %.
tencí sester; 11) vyhledávání rizikových skupin obyvatel; 12) nespatřuji
Předpokládaný
žádný přínos.
Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpřínos působení sesnost označit více (max. tři) odpovědí.
ter v komunitní péči
(Graf 3) je klíčovým
a 28,1 % sester), podporu dostupnosti péče
momentem, který může výraznou měrou
(22,2 % lékařů a 26,8 % sester), podporu
ovlivnit rozhodování v této oblasti. Cenný je
zdraví (23,7 % lékařů a 22,7 % sester), znalost
názor zejména odborné veřejnosti na tuto
prostředí klientů (21,3 % lékařů a 20,0 % sesotázku, neboť vychází z úrovně odborných
znalostí a praktických zkušeností lékařů a sester) a zajištění zdravotní výchovy (19,0 % léter. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, jaký
kařů a 16,7 % sester).
přínos lékaři a sestry především spatřují v práOtázky finanční povahy považuje odborná i laická veřejnost za hlavní překážku
ci komunitní sestry
Zcela jednoznačně vidí obě cílové skupiny
v realizaci samostatné péče komunitních
sester. V této souvislosti bylo rovněž zjišťonejvětší přínos v zefektivnění poskytované
péče (označilo 60,1 % lékařů a 59,2 % sester).
váno v cílových skupinách, reprezentujících
Tato skutečnost vysoce převládá nad ostatními
odbornou veřejnost, kdo by měl být odpovědný za financování práce sester v komua je jednoznačně formulovaným pozitivem případného vzniku funkce komunitní sestry.
nitní péči (Graf 4).
Za přínos rovněž obě skupiny označují
Lékaři i sestry se shodují v tom, že činzlepšení kontinuity péče (28,9 % lékařů
nost komunitních sester by měl financovat
Zdravotnictví v České republice ≤ III/XI/2008
www.zcr.cz
především stát (54,0 % lékařů a 52,5 % sester). Tento názor jednoznačně ve sledovaných cílových skupinách převládá. Menší část
respondentů si myslí, že financovat činnost
těchto pracovníků by měla organizace, ve
které pracují (12,8 % lékařů a 18,2 % sester).
Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem (13,6 % lékařů, 10,8 % sester),
jiné názory jsou zastoupeny méně.
Analýza, realizovaná na základě druhého
stupně třídění neprokázala uvnitř jednotlivých
cílových skupin výraznější diference v názorech na tuto otázku. Znamená to, že vnímaní tohoto problému je u obou skupin
i v jejich jednotlivých částech podobné a nevykazuje statisticky významné odchylky.
Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, zda je
u odborné veřejnosti zájem o spolupráci
event. práci v této oblasti.
Okolnost byla zjišťována v obou cílových
skupinách. V případě lékařů byl zjišťován jejich zájem o spolupráci se sestrou v oblasti
komunitního ošetřovatelství, v případě sester jejich zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že u lékařů
zcela jednoznačně převažuje zájem o spolupráci se sestrami v oblastí komunitního ošetřovatelství.Většina z nich (57,5 %) by určitě nebo
spíše takovou spolupráci přivítala, zatímco záporné stanovisko zastává pouze 20,1 % dotázaných (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě
ne“). Zbývající více než 1/5 (22,4 %) nemá
v této otázce jasno a volí odpověď „nevím“.
Analýza nezjistila významné diference dle
demografických a socioprofesních znaků. Objevila se pouze tendence více projevovat zájem o spolupráci u starších lékařů, menší zájem naopak měli tendenci projevovat zubní
lékaři, kteří ovšem možností takové spolupráce mají méně než lékaři z jiných oborů.
V případě sester bylo zjišťováno, zda by
měly zájem o práci v oblasti komunitního
ošetřovatelství.
U sester v České republice převládá nezájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Kladný přístup v této souvislosti
vyjádřilo 27,7 % sester (suma odpovědí
„určitě ano“ a „spíše ano“), záporný 44,3 %
sester (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě
ne“). Zbývajících 28,0 % sester nemá na
tuto záležitost jasný názor a volí odpověď
„nevím“.
Stanovisko sester je poměrně homogenní
a není výrazněji diferencováno dle sledovaných demografických či socioprofesních znaků. Slabší souvislost byla identifikována v případě vzdělání, kdy sestry s vysokoškolským
vzděláním projevovaly větší zájem o tuto
práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší.
www.zcr.cz
Z porovnání stanovisek obou cílových
skupin k této problematice vyplývá, že se názory lékařů a sester liší. Zájem lékařů spolupracovat se sestrami v oblasti komunitního
ošetřovatelství převyšuje zájem sester tuto
práci vykonávat.
4. Diskuse
V názorech na předpokládaný zájem veřejnosti o komunitní ošetřovatelství panuje
mezi lékaři a sestrami vysoká míra shody.
Odborná veřejnost předpokládá největší zájem u laické veřejnosti o oblast péče o seniory – tato oblast byla skutečně označena samotnými občany jako nejpotřebnější. Ostatní
oblasti jsou preferovány méně, nejmenší
podpora byla vyjádřena oblasti péče o minority. Lze říci, že laická veřejnost ještě stále
nevnímá, že společensko-politické změny,
které u nás nastaly v roce 1989, nastartovaly
i změny v národnostní, kulturní a etnické
struktuře populace. Kulturně kompetentní
Graf 4 Zdroje financování práce
komunitních sester (v %) N = 1007
(lékaři); N = 1005 (sestry)
Legenda – 1) stát; 2) kraj; 3) město; 4) zdravotnické zařízení; 5) pacient; 6) organizace, ve které
pracuje; 7) jiný názor.
péče se v jednadvacátém století tak stává
nutností pro ty, kteří jsou odpovědní za poskytování zdravotnických služeb v multikulturních společnostech [Papadopoulos, 2006].
Když hovoříme o kulturně kompetentní
péči neměli bychom myslet pouze na péči,
kterou poskytujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale i na komunitní péči, jejíž
úlohou je předcházet vzniku nemoci, chránit,
udržovat a podporovat zdraví. Z tohoto důvodu sestry pracující v komunitní péči nevykonávají pouze terapeutické činnosti, ale
hlavně poradenské, edukační, manažerské
a obhajovací aktivity [Bullough, B., Bullough,
V., 1990]. Leininger, zakladatelka transkulturního ošetřovatelství ve své publikaci poukazuje na rostoucí trend přesunu péče z nemocnice do domácího prostředí a vyzdvihuje význam péče o zdraví v komunitách
[Leininger M.,1995]. Zdůrazňuje, že sestry
v rámci poskytování komunitní péče stále
častěji se setkávají, resp. pracují s příslušníky
různých minoritních skupin a jejich práce
mohou přispět i k jejich integraci do naší
společnosti.
V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje
mezi lékaři a sestrami opět poměrná shoda
v tom, že za nejdůležitější podmínku pro samostatnou práci sestry v komunitní péči pokládají předchozí klinickou praxi, odpovídající zaměření komunitní péče. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester, lékaři zase více
preferují vysokoškolské vzdělání sester. Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však
u obou cílových skupin stejné.
Příslušně zaměřené vzdělání, odpovídající
vymezení kompetencí a potřebná legislativní
úprava jsou tedy dle odborné veřejnosti nejdůležitějšími předpoklady pro vznik funkce
komunitní sestry. Tyto předpoklady by měly
být doplněny odpovídajícím finančním ohodnocením, motivací a vyvoláním zájmu sester
o tuto práci a dohodou se zdravotními pojišťovnami o způsobu realizace této funkce.
Z výzkumu je patrné, že ani lékaři ani sestry
neznají legislativní úpravy, které již připravily
podmínky pro rozvoj nového typu specializačního vzdělávání – komunitní sestry kdy,
z nařízení vlády č. 463/2004 Sb. stanovující
obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky, vyplývá
možnost specializovat se v oblasti komunitní
péče. Vyhláškou MZ ČR č. 424/2004 Sb.,
která navazuje na zákon č. 96/2004 Sb., jsou
konkretizovány činnosti všeobecných sester
a porodních asistentek v oblasti komunitní
péče. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně
otevřelo v roce 2009 specializační vzdělávání
pro sestry v komunitní péči, o které projevily zájem sestry pracující především v sociální sféře a v domácí péči.
Odborná i laická veřejnost se ve značné
míře shodují v hodnocení závažnosti překážek, které brání v realizaci samostatné péče
komunitních sester. Za nejzávažnější z nich
pak považují otázky finanční povahy, problémy
ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami,
otázky legislativní povahy, vymezující tuto oblast a potřebu ustanovení příslušných kompetencí sester v ČR. Všechny skupiny se shodují
i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je
pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele,
kdo by financoval komunitní sestry, zda stát,
obec apod. a dále skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti
a obecnou neochotu veřejnosti ke změnám.
Je potěšující, že žádná ze sledovaných cílových skupin nepovažuje za závažnější pře-
Zdravotnictví v České republice ≤ III/XIII/2010
131
kážku v realizaci samostatné péče komunitních sester nedůvěru veřejnosti či nedostatečné zkušenosti sester.Všechny skupiny pak
shodně umístily na poslední místo případný
nezájem sester o navýšení kompetencí –
tuto skutečnost považují všichni za nejmenší
problém.
Po identifikaci překážek bylo zjišťováno,
jakým způsobem by bylo možné uvedené
překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku
funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry
shodně v zavedení příslušného vzdělání pro
tuto formu činnosti, ve vymezení jasných
kompetencí a v přijetí odpovídajících legislativních úprav, což jak bylo uvedeno výše , již
provedeno bylo.
Další významnou otázkou a v současné
době snad nejvýznamnější, je financování činností sester v rámci komunitní péče. Sestry
i lékaři se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především
stát, což se jeví v současné době značně nereálné. Menší část respondentů si myslí, že
financovat činnost těchto pracovníků by měla
organizace, ve které pracují – k tomuto názoru se přiklánějí častěji sestry než lékaři.
Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem.
Zcela neznámou a neprozkoumanou oblastí je případný zájem lékařů spolupracovat
se sestrou v oblastí komunitního ošetřovatelství a zájem sester tuto práci vykonávat.
Z výzkumu vyplynulo, že lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou
spolupráci se sestrami, působícími v oblasti
komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. U sester bylo zjišťováno, zda by měly
zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Je překvapivé zjištění, že u sester
v České republice převládá nezájem o práci
(44,3 %) v oblasti komunitního ošetřovatelství, které lze vysvětlit právě nejasným financováním v této oblasti. Sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem
o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší. Tuto disproporci
bude možné odstranit především opatřeními ve vzdělávání sester a jejich větší motivací vykonávat práci v oblasti komunitního
ošetřovatelství.
Domníváme se, že v ČR je nutná větší
provázanost mezi zdravotní a sociální službou, je nutné posílení komunity či lokálního
společenství, čímž rozumíme posílení zdraví
prospěšných činností na úrovni komunit, zapojení veřejnosti, svépomocných skupin, využití lidských zdrojů či posilování sociální soudržnosti [Mareš, 2005]. Rozvoj komunitní
zdravotní péče souvisí se zaměřením zdravotní politiky státu, která představuje souhrn
132
politických aktivit ovlivňujících zdraví a kvalitu života jedinců, skupin, komunit [Strnad
In. Gladkij, 2003, s. 26]. Konkrétní řešení pro
danou lokalitu je součástí lokální zdravotní
politiky. Neexistuje však zatím universální
řešení, stejné pro všechny situace a zároveň
efektivně využívající dostupné zdroje a kapacity. Z tohoto důvodu je zajímavé zjištění, jak
na danou problematiku nahlíží odborná a laická veřejnost v České republice.
5. Závěr
V době, kdy stále probíhá transformace českého zdravotnictví a hledají se finanční zdroje,
je komunitní péče výzva všem politikům, neboť ve vyspělých zemích jsou sestry a porodní asistentky považovány za nejdůležitější
zdroj pro zajištění reformních strategií v souvislosti s transformací nemocnic, zkracováním doby hospitalizace a především s rozvojem komunitní péče. V řadě států Evropské
unie, kde systém komunitní péče je realizován, pracují sestry v komunitách, které jejich
služby vyžadují a plně využívají. Jejich práce je
orientována na primární, sekundární i terciární prevenci, a provází jedince po celý jeho
život od narození až po smrt. Lze konstatovat, že tento typ péče není systematicky
a jednotně v ČR poskytován, přičemž jeho
zavedení z odborného hlediska nic nebrání
a odborná i laická veřejnost tento typ péče
považuje za vhodný.
SOUHRN
Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu
k ošetřovatelským službám, je klíčem ke
zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody
všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké
jsou představy odborné a laické veřejnosti
o možnostech působení sester v komunitní
péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester
v nich. V rámci výzkumu byly předmětem
zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem
pomoci kvót. Následující článek je věnován
interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů
a překážek, které vidí v začlenění sester do
komunitní péči v České republice. Odborná
i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění
sestry v komunitní péči v různých oblastech.
Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe,
odpovídající zaměření komunitní péče. Hlav-
ní překážky, které brání realizaci samostatné
péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se
zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy –
uzákonění a ustanovení kompetencí sester
v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat
především stát, menší část respondentů si
myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují
a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají
převážně zájem o případnou spolupráci se
sestrami, působícími v oblasti komunitní
péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany
sester však v současném období převládá
v České republice nezájem o případnou práci
v oblasti komunitního ošetřovatelství, který
lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti.
Klíčová slova: komunitní péče, laická veřejnost, lékař, ošetřovatelství, sestra
Studie byla provedena s podporou Interní grantové agentury MZ ČR v rámci řešení projektu
č. NS/9608-3.
Literatura
1. Bullough, B., Bullough, V..Nursing in the
Comminity. St. Luis: Mosby Co., 1990, 712 s.
2. Gladkij, I. Management ve zdravotnictví.
1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s.
3. Hanzlíková, A., et al. Komunitní ošetřovatelství. Přeložila J. Uhrová, J. Novotná.
1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 272 s.
4. Janečková, H., Hnilicová, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Portál,
2009. 296 s.
5. Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 99 s.
6. Leininger, M. Transcultural Nursing: Concepts, Theories, Research and Practices.
New York: McGraw-Hill, 1995, 727 s.
7. Mareš, J. Komunita a zdraví. Praktický lékař, 2005. 85, č. 12, s. 716–722.
8. Nařízení vlády ČR č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro
všeobecné sestry a porodní asistentky.
9. Nařízení vlády SR č. 322/2006 Sb. o způsobu dalšího vzdělávání zdravotnických
pracovníků v soustavě specializovaných
oborů a certifikovaných pracovních činností.
10.Předběžná národní zpráva o zdravotní
a dlouhodobé péči v České republice,
MPSV 2005 (www.mpsv.cz).
11.Papadopoulos, I.Transcultural Health and
Social Care. Churchill Livingstone Esevier,
2006, 351 s.
www.zcr.cz
12.Staňková, M. Jakou sestru chceme v komunitní péči? Sestra – příloha komunitní
péče, 2000, , r. 10, č.4, s.1- 2.
13. Stanhope, M., Lancaster, J. Community Public
Health Nursing. 5th ed. St. Louis: Mosby, 2000.
14.Stanhope, M., Lancaster, J. Foundations of
Nursing in the Community. St. Louis:
Mosby, 2006, 781p. 2nd.Ed.,
15.Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků
a jiných odborných pracovníků
16.Watkins, D., Edwards, J., Gastrell, P. Community Health Nursing.. 3th ed. Bailliere:
Tindall, 2006.
17.WHO. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Minis-
terstvo zdravotnictví České republiky,
2000.
18.WHO (kompilace a analýza Warrier, S.):
Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky 5: Portfolio inovačních praktik v ošetřovatelství a porodní asistenci primární zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2003.
Mým cílem je zavést
elektronické zdravotnictví
rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem,
náměstkem pro informatiku na MZ ČR
Pane náměstku znáte časopis Zdravotnictví v České republice?
Ano. Jsem rád, že tu tento časopis je a že veřejné zdravotnictví má tak platformu pro informace a diskuze.
V září jste se stal náměstkem pro informatiku. Co Vás jako dlouholetého
odborového předáka vedlo k přijetí tohoto angažmá v oboru, který je od Vašeho předchozího působení v odborech
přece jen velmi vzdálen?
V čele největšího odborového sdružení ve
zdravotnictví jsem působil již dvacet let. Měl
jsem pochybnosti, zda se mnou v čele může
být svaz ještě lépe reprezentovat zájmy zaměstnanců ve zdravotnictví a poskytovat jim
lepší služby. Chtěl jsem dát možnost i lidem,
kteří mají na práci odborů jiný názor než mám
já. Blíží se VI. Sjezd svazu a delegáti budou moc
zvolit nové vedení. Osobně jsem se vždy zajímal o budování naší země v širším kontextu
nežli jenom odborovém, spolupracoval jsem
s řadou odborných a diskusních platforem ve
zdravotnictví. V poslední době politici začali
více vnímat skutečné problémy zdravotnictví
a připouštět jiné způsoby řešení, než které
byly více či méně zkoušeny doposud. Napadlo
mi dát k dispozici moje znalosti a zkušenosti.
Této nabídce šla v ústrety žádost pana ministra Hegera o úzkou spolupráci. Naše rozhovory vyústily v moje jmenování náměstkem.
Jako náměstek pro informatiku budete mít problematiku e-Health tak
říkajíc „pod palcem“. Čeho chcete během Vašeho působení ve funkci dosáhnout? Jaké jsou Vaše cíle?
www.zcr.cz
Moje cíle kopírují programové prohlášené
této vlády : zavést elektronické zdravotnictví.
Časopis Zdravotnictví v České republice publikuje výsledky výzkumu v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství. Co soudíte o výzkumu v oblasti veřejného zdraví v ČR? Je výzkumná
základna, tč. rozptýlená na různých vysokoškolských pracovištích dostatečná? Můžeme hledat příčinu ne zcela
úspěšných pokusů o reformu českého
zdravotnictví v nedostatečném využí-
RNDr. Jiří Schlanger
vání výsledků výzkumů při formulování
zdravotní politiky? Reaguje výzkum dostatečně na společenskou poptávku? Myslíte, že politici dostatečně využívají výsledky výzkumů?
Hodně otázek a všechny jsou na místě. Myslím si, že kapacita lidí kteří se doposud zabývali veřejným zdravím není malá. S řadou odborníků jsem se potkával od roku 1990 a pozorně jsem je poslouchal. S jejich žáky – novými mladými odborníky se už také potká-
vám. Existuje tu kontinuita. To je příslib i do
budoucna. Doposud se však odborníkům na
veřejné zdraví málo naslouchalo, nedostatečně byli vtaženi do debat. A na čtení publikací, jakoby dnes nikdo neměl čas.
Současný pan ministr přednášel na škole
veřejného zdravotnictví IPVZ a to svědčí
o jeho pozitivním vztahu k veřejnému zdraví. Ostatně to platí o jeho vztahu k vědě a výzkumu a vzdělávání obecně. V tom je příslib,
že změny českého zdravotnictví pod jeho
vedením nebudou probíhat metodou zkoušek a chyb ale s rozmyslem.
Jako každá výzkumná činnost i výzkum
v oblasti veřejného zdraví a sociálního
lékařství vyžaduje příslušné finanční
prostředky. Výsledky výzkumů v uvedených oborech mohou mít velký vliv
na hospodaření s veřejnými prostředky. Na rozdíl od ostatních lékařských
oborů, kde mají své zájmy farmaceutické a přístrojové firmy, veřejné zdraví
a sociální lékařství takové zázemí nemají. Neměl by tedy být výzkum v těchto oborech financován především z veřejných prostředků?
Bývá to zvykem. Ostatně i Evropská unie a pochopitelně její členské země se věnují těmto výzkumům intenzivně. Řada výsledků je zobecnitelných a neplatí jen pro země vzniku. Je to nepřeberné bohatství, ze kterého můžeme čerpat. Pochopitelně bychom měli i doma zvažovat, jaká témata potřebujeme s pomocí našich
výzkumných kapacit řešit a věnovat na to prostředky.
Děkuji za rozhovor
Vít Černý
Rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem
133
brhel_pletkova 14.12.10 11:39 Stránka 1
SUMMARY:
ANALYSIS OF DRUG PRICES IN
PHARMACIES OF THE KLADNO
DISTRICT
Brhel M., Rogalewicz V.
The paper deals with a statistical analysis of drug prices in pharmacies of the
Kladno district.This analysis was carried
out on a model set of 13 drugs. It was
focused above all on differences in drug
prices. The coefficient of variation varied between 0.024 and 0.42, which reflects large differences in prices of some
drugs between pharmacies. The investigation has further shown that there is
a dependency of prices of some drugs
on the location and more detailed specification of pharmacies in the Kladno
district. Statistically significant difference was proved between the prices in
pharmacies within shopping malls, and
outside them (in medical centres, elsewhere). Effects of the community size
(Kladno – Slaný – other) and of the distance from the town centre were not
established. Pharmacists criticize the
system as too complicated and stress
above all the fact that patients do not
accept it.
Key words: pharmaceutical policy in
Czech Republic, drug prices, pharmacy,
Kladno
O autorech:
Martin Brhel je studentem doktorského
studia na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT), Kladno. Zaměřuje
se na ekonomiku zdravotnictví a využití
analýzy nákladů a přínosů v Health Technology Assessment (HTA).
Doc.Vladimír Rogalewicz, CSc. je vedoucí
skupiny zaměřené na HTA na FBMI
ČVUT. Je také generálním sekretářem
European Society for Engineering
and Medicine.
134
Analýza cen
léků v lékárnách
jednoho okresu
Martin Brhel, Vladimír Rogalewicz
Úvod
Ve všech státech Evropy je nějakou metodou
prováděna regulace cen, za které se poskytují léčiva v souvislosti se zdravotní péčí. Lé-
a pro pacienty nepochopitelné. Jedná se o stanovení maximální ceny výrobce a o určení
výše a podmínek úhrad pojišťoven, které provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dále je
Tab. 1. Umístění a bližší specifikace umístění lékáren
Lékárna
číslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Město/Malá obec
město
malá
obec
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
Centrum/Okraj
centrum
okraj
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ková politika ČR je vázána mnoha pravidly
a předpisy, které jsou značně komplikované
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
v zdrav.
zařízení
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ne
Specifikace
v nákup.
centru
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
jiné
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
cena regulována pomocí tzv. odpočtu, ovlivňuje ji DPH a regulační poplatky. Jednotlivé
www.zcr.cz
nách. Takto složitý systém obvykle reaguje jinak, než autor regulačních opatření zamýšlí.
Mezi pacienty se mluví o velkých rozdílech
v doplatcích a cenách mezi lékárnami. Tato
práce si klade za cíl zmapovat situaci v jednom okrese a zjistit, nakolik se ceny skutečně liší.
lékárny mohou cenu ovlivnit v podstatě
pouze snížením své marže. Výsledkem je situace, kdy výslednou cenu nebo doplatek
léku pro pacienta (zákazníka) počítá speciální software ve chvíli prodeje a cena téhož
léku v téže lékárně se může dle konkrétních
okolností prodeje lišit. Systém má zaručit
(cenovou) dostupnost léků pro všechny obyvatele, zohledňovat možnosti zdravotního
pojištění a v neposlední řadě bránit plýtvání [1,3,4].
Působení všech těchto opatření je standardně modelováno na makroekonomické
úrovni před přijetím příslušných zákonů.
Chybí však informace, jak se tato regulace
Metody a výsledky
Analýza byla provedena v okrese Kladno na
modelovém souboru 13 léků. Tato skupina
léků byla vybrána tak, aby obsahovala léky,
které mají velký podíl na finančním obratu
lékárny v závislosti na ceně léku; které mají
velký podíl na finančním obratu lékárny v zá-
volně prodejné i vázané na předpis. Seznam
vybraných léků je uveden v tab. 2.
Sběr dat probíhal v období od 15. 2. 2010
do 26. 2. 2010. V tomto období existovalo
v okrese Kladno 32 lékáren [5], z toho 16 lékáren přímo v Kladně, 6 lékáren ve Slaném
a 10 lékáren v menších obcích. Vzhledem
k citlivosti poskytnutých dat jsou lékárny
uvedeny anonymně pouze pod číslem. Specifikace umístění lékáren je uvedena v tab. 1.
Zjištěné ceny léků v jednotlivých lékárnách jsou uvedeny v tab. 2. Ceny poskytli
přímo pracovníci 28 lékáren, ve 4 lékárnách
nebyly ceny získány přímo. U 3 lékáren řetězce Dr. Max poskytl ceny obchodní a mar-
Tab. 2. Ceny léků v jednotlivých lékárnách
Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.:
Název
Paralen500
10x500mg
Ibalgin 400
24x400 mg
Anavenol
Anopyrin100MG
60x100 mg
Coxtral 100MG
30x100 mg
Diazepam
Slovakofarma
5MG 20x5 mg
Foradil
Helicid 20
Zentiva
90x20mg
Hypnogen
20x10 mg
Lokren 20MG
98x20 mg
Milurit 100
50x100 mg
Neurotop
Retard 300
50x300 mg
Torvacard 20
90x20 mg
16
16,10
43,00
39,20
37,80
156,80
47,70
538,96
529,10
140,80
436,70
58,40
218,00
809,40
17
16,10
47,40
39,20
37,80
156,80
47,70
586,90
571,00
140,70
436,70
58,40
218,00
876,30
Max. úhrada
pojišťovny
(Kč)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
8,10
16,10
14,10
16,10
16,10
16,00
16,10
16,00
15,00
16,10
16,14
16,10
16,10
16,00
16,00
16,10
0,00
43,00
42,70
47,00
49,00
47,00
47,40
47,00
47,00
47,40
44,40
47,40
47,40
47,40
47,00
48,70
23,62
39,20
41,80
39,20
42,10
39,20
42,00
39,00
39,25
39,20
42,20
42,10
23,60
41,80
53,60
39,20
27,90
37,80
40,30
37,80
37,80
37,80
37,80
40,00
37,86
37,80
37,90
37,80
27,90
37,20
58,00
37,80
79,65
156,80 146,70
152,00 156,80 156,80 156,80 156,70 156,82 156,80 156,80 156,80 156,80 156,80 157,00 156,80
3,75
22,90
47,70
22,90
22,90
22,90
22,90
22,97
47,70
7,56
47,70
22,90
22,70
47,70
22,90
514,48
586,90 543,30
586,90 586,90 586,90 586,90 586,00 538,97 586,90 586,96 586,90 586,90 586,90 586,90 514,80
504,71
529,10 529,10
504,70 529,10 529,10 529,10 529,10 529,15 504,70 529,15 529,10 529,10 529,10 534,70 529,10
0,00
129,00 140,80
140,80 139,00 140,00 140,80 136,00 140,00 140,90 132,04 140,80 140,80 140,80 141,00 144,80
307,14
436,70 436,70
436,70 436,70 436,70 436,70 436,70 436,75 436,70 436,75 436,70 436,70 436,70 436,70 436,70
37,31
58,40
58,40
219,20
218,00 218,00
202,30 232,40 218,00 218,00 216,40 218,07
784,27
809,40 809,40
784,20 809,40 809,40 809,40 853,50 809,49 784,20 809,49 809,40 809,40 809,40 814,30 809,40
18
16,10
44,00
42,00
37,80
156,80
7,50
586,90
529,00
128,50
436,70
58,40
NA
809,40
19
16,10
47,40
39,20
37,80
156,80
47,70
586,90
529,10
139,60
436,70
58,40
230,00
809,40
62,30
58,40
58,40
58,40
58,40
58,47
58,40
NA
62,86
58,40
vislosti na počtu prodaných kusů; které patří
do různých indikačních skupin; které jsou
58,40
58,40
67,30
58,40
226,54 227,10 218,80 227,90 239,00 219,10
Prodejní cena v Kč (bez úhrady pojišťovny) v lékárně č.: (pokračování Tabulky 2)
20
21
22
23
24
25
26
27
28
16,00
16,00
16,00
16,00
16,10
16,10
16,10
16,10
16,10
47,00
48,00
47,90
47,00
47,40
47,40
47,40
47,30
47,40
39,00
39,00
42,10
39,00
39,20
39,20
39,20
39,20
39,30
38,00
38,00
37,80
37,50
37,80
37,80
37,80
37,80
37,50
157,00 156,50 156,80 156,50 156,80 156,80 156,80 98,90
85,90
23,00
22,50
22,90
22,50
47,70
22,70
47,70
22,90
47,70
NA
586,50 538,90 631,00 586,90 586,90 529,00 587,00
586,90
572,00 529,00 529,10 529,00 533,80 529,10 529,10 29,10
529,10
136,00 141,00 140,90 140,00 140,90 139,60 140,90 140,80
140,90
437,00 436,50 436,70 436,50 436,70 436,70 436,70 436,70
436,70
58,00
58,00
58,40
58,00
58,40
58,40
58,40
58,40
58,40
NA
219,20 232,40 218,00 229,10 219,50 218,00 218,80
218,80
809,00 282,00 809,40 809,00 809,40 809,40 809,40 809,40
809,40
projevuje v běžné lékárenské praxi, tedy
v běžných cenách léků v jednotlivých lékár-
www.zcr.cz
22,90
29
17,60
47,70
42,10
37,80
156,80
47,70
586,90
529,10
140,80
436,70
58,40
226,80
809,40
30
13,00
45,00
39,00
36,00
138,00
46,70
514,48
528,76
113,10
368,81
55,00
218,80
757,23
31
14,00
44,00
39,00
36,00
144,00
46,70
515,00
529,00
119,00
368,81
55,00
218,80
761,00
32
14,00
46,00
37,82
36,10
128,72
46,61
514,49
528,76
118,19
368,80
54,77
218,80
757,23
ketingový ředitel společnosti, v Ústavní lékárně umístěné v Oblastní nemocnici Kladno
135
byly ceny zjištěny prostřednictvím vrchních
sester nemocnice. Ve čtyřech případech nebyl daný lék v lékárně k dispozici. Jednalo se
o Neurotop Retard v lékárnách č. 9, 18 a 20
a o Foradil v lékárně č. 20.
Diskuze
V tab. 3 jsou uvedeny základní statistické charakteristiky zjištěných údajů.Tabulka ukazuje
významné rozdíly v cenách léků mezi jednotlivými lékárnami okresu. Variační koeficient,
který ukazuje na relativní rozdíly vztažené
Pomocí analýzy rozptylu a Wilcoxonova
testu [2] byl testován vliv umístění lékárny
na ceny léků. Testován byl vliv velikosti obce
(Kladno – Slaný – menší obec), poloha v obci
(centrum – periferie) a umístění v těsné blízkosti zdravotnického zařízení nebo v nákupním centru (ZZ – NC – jiné). Specifikace lékáren je v tab. 2. Statisticky významné rozdíly
byly zjištěny pouze v posledním případě, a to
u 5 léků. V těchto 5 případech byly porovnány jednotlivé varianty pomocí Tuckeyovy
metody mnohonásobného porovnávání [2].
Tab. 3. Základní statistické charakteristiky
Název
Paralen 500
10x500 mg
Ibalgin 400
24x400 mg
Anavenol
Anopyrin 100MG
60x100 mg
Coxtral 100MG
30x100 mg
Diazepam
Slovakofarma
5MG
20x5 mg
Foradil
Helicid 20
Zentiva
90x20 mg
Hypnogen
20x10 mg
Lokren 20MG
98x20 mg
Milurit 100
50x100 mg
Neurotop
Retard 300
50x300 mg
Torvacard 20
90x20 mg
Max
(Kč)
Min
(Kč)
Průměr
(Kč)
Medián
(Kč)
Sm.
odchylka
Var.
koef.
17,60
13,00
15,80
16,10
0,8623
0,0545
49,00
42,70
46,60
47,35
1,6664
0,0357
53,60
23,60
39,88
39,20
4,0556
0,1016
58,00
27,90
38,08
37,80
4,1136
0,1080
157,00
85,90
150,44
156,80
16,572
0,1101
47,70
7,50
32,66
22,94
13,777
0,4218
631,00
514,48
571,05
586,90
30,094
0,0526
572,00
504,70
530,52
529,10
12,412
0,0233
144,80
113,10
137,16
140,80
7,5521
0,0550
437,00
368,80
430,34
436,70
20,106
0,0467
67,30
54,77
58,58
58,40
2,2002
0,0375
239,00
202,30
221,47
218,80
6,9766
0,0315
876,30
282,00
790,17
809,40
95,346
0,1206
k ceně, byl vysoký zejména u 5 léků (Diazepam,Torvacard, Coxtral,Anopyrin,Avenol). Pacienti reagují negativně ale i u léků, kde jsou
rozdíly v cenách vysoké v absolutní hodnotě
vzhledem k vysoké prodejní ceně léku (např.
Foradil, Lokren, Helicid). Vzhledem k tomu, že
se celé rozdíly v cenách přenášejí do doplatků,
působí tyto vyšší částky často velmi nelogicky.
U Diazepamu došlo k situaci, kdy v některých lékárnách byly doprodávány zásoby
léku za nižší cenu, zatímco v jiných již byly
prodávány nové dodávky za výrazně vyšší cenu. Proto u tohoto léku rozdíly v ceně nevypovídají o rozdílném chování lékáren, ale
o poruchách, které jsou dány samotným systémem. Pacient samozřejmě mezi těmito
dvěma důvody nerozlišuje.
136
Ta prokázala, že významný je u těchto
léků rozdíl v ceně v nákupních střediscích
oproti umístění v blízkosti zdravotnického zařízení i oproti umístění jinde. Ceny Foradilu,
Hypnogenu, Lokrenu a Miluritu byly v nákupních centrech nižší než jinde. Ceny Diazepamu byly v nákupních centrech vyšší než
jinde. (Zde byly v nákupních centrech pravděpodobně již nové šarže za vyšší cenu, zatímco ostatní lékárny spíše doprodávaly starší levnější zásoby.)
Součástí analýzy bylo zjišťování názorů lékárníků na lékovou politiku krátkým dotazníkem, který byl aplikován formou řízeného
rozhovoru. Během něho se ukázalo, že prakticky všichni lékárníci jsou velmi nespokojeni
se systémem tvorby cen léků v ČR. Jeden
z hlavních problémů vidí lékárníci v nepochopení systému pacienty. „Několikrát se
nám stalo, že pacient, který užívá jeden lék
i několik měsíců, pokaždé hradí jinou částku.“ Taková reakce se vyskytla u mnoha lékáren a tento stav je příkladem toho, jak často
se mohou měnit maximální ceny a úhrady od
pojišťoven, které mají zásadní vliv na prodejní cenu léků v lékárně. Oslovení lékárníci
vyslovili podporu systému jednotných cen,
které by platily ve všech lékárnách. „Rozhodně ano! Tento systém by vše zjednodušil.
Pacienti už by nemuseli obcházet lékárny,
aby našli místo, kde budou nabízet lék nejlevněji.“
Závěr
Systém cenotvorby léků v ČR dává lékárnám
možnost ovlivnění cen léků, což je však v zásadě možné pouze snížením obchodní přirážky za výkony obchodu. Tento systém byl
analyzován v lékárnách kladenského okresu
formou dotazníkového šetření, kdy byly zjišťovány ceny vybraných léků a názorů lékárníků na lékovou politiku ČR. Analýza prokázala, že teoretická východiska vyplývající
z legislativních pravidel a předpisů nefungují
vždy tak, jak si autoři představovali. Ceny některých léků se mezi lékárnami značně liší.
Statistické zpracování také ukázalo, že ceny
některých léků v lékárnách umístěných v nákupních centrech jsou nižší, než je tomu
v ostatních lékárnách. V kladenském okrese
se jedná o řetězec Dr. Max, který pacientům
nabízí výhody ve formě příspěvků na každý
recept a věrnostních programů.
V současné době se ve vládě připravují
změny v lékové politice. Podle zveřejněných
informací se bude jednat pouze o dílčí
změny v současném systému (např. změna
placení regulačního příspěvku, pacienti by si
také měli hradit levné léky sami). Hlavní zásady současného systému mají zůstat v platnosti, a tak i výsledky této studie budou nadále platné.
SOUHRN
Práce se zabývá statistickou analýzou cen
léků v lékárnách okresu Kladno. Tato analýza byla provedena na modelové skupině
13 léků. Soustředila se zejména na rozdíly
v cenách léků. Variační koeficient se pohyboval od 0,024 do 0,42. To ukazuje na velký
rozdíl cen některých léků mezi lékárnami.
Šetřením bylo dále prokázáno, že existuje
závislost cen některých léků na umístění
a bližší specifikaci lékáren kladenského
okresu. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi cenami léků v lékárnách umístěných v nákupních střediscích a mimo tato
střediska (ve zdravotnických zařízeních, jin-
www.zcr.cz
de).Vliv velikosti obce (Kladno – Slaný – ostatní) ani vzdálenosti od centra na ceny léků nebyl prokázán. Lékárníci kritizují systém jako
příliš složitý a poukazují zejména na to, že mu
pacienti nerozumí a nepřijímají ho.
Klíčová slova: léková politika ČR, ceny
léků, lékárny, Kladno
Studie byla vytvořena v rámci projektu „Hodnocení zdravotnických prostředků“ podpoře-
ném grantem Interní grantové agentury (IGA)
Ministerstva zdravotnictví ČR číslo NT11532.
Literatura
1. Doležal T. Léková politika na rozcestí
aneb co nám dal a co nám vzal nový
systém stanovování cen a úhrad. Pharm
Business Magazine. 04/2009, roč. 5, č. 4,
str. 32.
2. Hendl J. Přehled statistických metod:
Analýza a metaanalýza dat. Praha: Por-
tál, 2009. 695 str. ISBN 978-80-7367482-3
3. Marečková J. Postřehy z cenové regulace.
Pharm Business Magazine. 01/2008, roč.
4, č. 1, str. 28.
4. Neubertová L., Štajer L. Cenová regulace – více než aktuální téma. Pharm Business Magazine. 03/2009, roč. 5, č. 3, str. 30.
5. SÚKL. Seznam lékáren okresu Kladno.
Aktualizováno 26.2.2010. Dostupné na
internetu: <http://www.sukl.cz>
Regulační poplatky trochu jinak
Otázka zdravotnických regulačních poplatků
je častým mediálním tématem. Většinou se
však omezuje pouze na jejich prosazování či
odmítání. Vědí však ti, kteří poplatky u lékaře, v lékárně i v nemocnici platí, k čemu
jsou poté tyto peníze využívány? Podle nejnovějšího šetření agentury STEM/MARK nemá
o dalším využití regulačních poplatků představu
téměř čtvrtina populace starší 15 let.
15 % osob se domnívá, že regulační
poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a vrací se nazpět do zdravotnictví.
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění je regulační poplatek
příjmem zdravotnického zařízení, které jej
vybralo.Téměř dvě třetiny populace starší 15
let (65 %) jsou si této skutečností vědomy.
Úroveň takovéto znalosti stoupá s věkem a dosaženým stupněm vzdělání.
15 % osob (zejména nejmladší věkové
skupiny do 29 let, ženy a lidé se základním
vzděláním) se domnívá, že vybrané poplatky
jsou příjmem státního rozpočtu, 8 % dalších
považuje mylně za příjemce poplatků zdravotní pojišťovny. Necelá desetina pak netuší,
komu takto vybrané finanční prostředky náleží.
A jak jsou vlastně
regulační poplatky využívány?
Zákon praví, že zdravotnické zařízení, které
poplatky vybralo, je následně povinno použít
takto vybrané finanční prostředky na úhradu
nákladů spojených s provozem zařízení
a jeho modernizací.
A jak to vnímají lidé? Téměř čtvrtina občanů nemá ponětí o tom, k čemu jsou
vlastně poplatky využívány, co se z nich hradí. Nejvíce takovýchto osob je mezi čtyřicátníky a osobami s nižší úrovní vzdělání. Více
než pětina ostatních se domnívá, že poplatky
slouží zdravotnickým zařízením k modernizaci vybavení a dalším investicím do jejich
rozvoje (tak jak ukládá zákon).
www.zcr.cz
Osmina ostatních (nejčastěji nejmladší
respondenti do 19 let), zastává názor, že takOdpovědi na otázku: Čí příjmem jsou
podle Vás regulační poplatky, které
platíte při návštěvě u lékaře,
v nemocnici nebo za položku na
receptu v lékárně?
(odpovědi v procentech)
zdravotnického zařízení
(lékaře, nemocnice, lékárny)
státu, státního rozpočtu,
systému zdravotnictví
zdravotních pojišťoven
ministerstva zdravotnictví
vlády, politiků
kraje, města
jiné
nevím
Kdy jsou poplatky vybírány?
U ambulantních lékařů by poplatky měly být
u osob od 18 let věku vybírány v případě ná-
65
15
8
2
2
1
3
9
Odpovědi na otázku: K čemu jsou
podle Vás dále tyto vybrané poplatky
využity? (odpovědi v procentech)
zisk/další příjem
vybavení/modernizace
zlepšení lékařské péče/kvality služeb
režie, provoz zdravotnického zařízení
do zdravotnického systému
mzdy lékařů
placení děr ve státním rozpočtu
příjem zdravotních pojišťoven/
lékaři dostanou o to méně
od zdravotních pojišťoven
hrazení finančně
náročné léčby/výzkumu
jiné
k ničemu
nevím
z příjmů/zisků zdravotnických zařízeních, které
mohou být využity jakýmkoliv způsobem, a to
v závislosti na rozhodnutí konkrétního provozovatele dané instituce (nejčastěji muži, osoby
ve věku 50–69 let a lidé s vyšším vzděláním).
25
19
12
8
7
4
2
2
1
5
3
24
to získané finanční prostředky jsou využívány ke zlepšení léčebné péče pacientů a kvality jim poskytovaných zdravotnických služeb.
Čtvrtina populace pokládá poplatky za další
vštěvy spojené s klinickým vyšetřením. Více
než čtyři pětiny respondentů (83 %) deklarovaly, že se tak při jejich návštěvě s vyšetřením u lékařů děje vždy nebo téměř vždy,
u 14 % dalších občas nebo pouze někdy.
Pokud jde o návštěvu lékařů spojenou
pouze s předepsáním léku, bez dalšího vyšetření pacienta, neměl by být regulační poplatek
vybírán. A jak tomu je ve skutečnosti? Podle
více než poloviny (53 %) oslovených tak tomu
skutečně v jejich případě je. Necelá polovina
osob má ale zkušenost jinou – 26 % osob
alespoň někdy platí u lékařů i za návštěvu spojenou s pouze předepsáním léku, 21 % dalších
má tuto zkušenost častější a za pouhou
preskripci zaplatí vždy a nebo téměř vždy.
Problematikou regulačních poplatků se
ve svém nejnovějším reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden v rámci internetového
šetření na reprezentativním vzorku populace ve věku 15–70 let. Výzkumu se celkově
účastnilo 951 osob. Terénní fáze výzkumu se
uskutečnila v období od 5. do 9. srpna 2010.
Zdroj: STEM/MARK
137
pavlik_pletkova 14.12.10 12:00 Stránka 1
SUMMARY:
REGIONAL HEALTH
POLICY DURING 2003–2010
Pavlík M.
The paper analyses three important circumstances tight with regional health
policy during period 2003–2010: (1) personal capacity of regional authorities; (2)
Formulation of strategic documents
and (3) relationship among regions and
the cabinet.
Methods:We tried to find out if there
are some important trends’ changes
among regions in previous three points.
We gathered data about number of officers focused on health matters; regional
strategic documents and political affiliation of members of regional councils and
the cabinet members.
Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of
regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health
matters was increased about 37 % during
2006–2010 and by usage indicator of
officer’s stress (number of inhabitants
to numbers of officers) we proved that
differences among average and median
values was decreased. Comparison of
regions during 2003–2010 showed that
10 of 13 regions increased production of
strategic documents; however the quality
some of this document is disputable.
Key words:
regional health plans, health policy, implementation
O autorovi:
Ing. Marek Pavlík,
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykovy University
e-mail:[email protected]
138
Zdravotní politika na úrovni krajů mezi lety 2003–2010
Zdravotní
politika na úrovni
krajů mezi
léty 2003–2010
Marek Pavlík
Úvod
Zdravotnictví, a stejně tak i tvorba a realizace zdravotní politiky, jsou předmětem často
velmi kontroverzních postojů. Na postavení
krajů a jejich úlohu při tvorbě zdravotní politiky rovněž neexistuje jednotný názor. Krajům, už od jejich vzniku, připadla celá řada povinností i samostatných práv a současně s tím,
bylo předpokládáno, že zájem kraje na vlastním rozvoji přinese lepší řešení, než centralizovaný pohled. Uplatnění principu subsidiarity však současně přináší určité problémy
jak pro vládu případě reformních či reorganizačních snah, tak i krajům skrze zásahy do legislativního rámce, které negativně ovlivňují
strategické rozhodování.
Zdravotnictví, díky svému významu patří
tradičně mezi oblasti zájmu, kterým je věnována velká pozornost voličů, medií i dalších
aktérů. Přesto, nebo snad právě proto, nacházíme poměrně významné rozdíly v aktivitě
krajů ve vztahu k této problematice. Aktivitu
krajů, ve vztahu ke zdravotnictví, lze charakterizovat následujícím způsobem:
– výkon v rámci přenesené působnosti
– koncepční a strategická činnosti, rozhodování v rámci samostatné působnosti
– vztahy s ostatními aktéry, zejména vládou
Cílem následujícího textu je porovnání aktivity krajů mezi lety 2003–2010 z hlediska tří
základních charakteristik: počtu pracovníků
příslušných odborů, koncepční činnosti a potenciální shody s vládní zdravotní politikou.
Smyslem článku není vyslovit závěry ve
smyslu normativního hodnocení, tedy, že kraj
s větším počtem úředníků nebo větším počtem
koncepcí má lepší zdravotní politiku. Záměrem
je poukázat na odlišné postoje a strategie jednotlivých krajů a ty pak případně dále zkoumat.
Ačkoliv počet pracovníků jednotlivých krajských úřadů bude odlišný, suma přenesených
povinností je v zásadě stejná,. Relativně vyšší
počet pracovníků by tedy mohl indikovat vyšší potenciál koncepčně strategické činnosti,
neboť příprava koncepcí a zpravování podkladů pro zastupitelstvo (radu) kraje bude
nutně vyžadovat zapojení úředníků krajského úřadu. Není však možné mezi počtem
úředníků a množstvím výstupů vidět jednoduchou kauzalitu, neboť koncepční činnost je
zpravidla výsledkem i politického rozhodnutí
zastupitelstva, rady či hejtmana.
Samostatným problémem, který není sledován, je kvalita koncepční činnosti co do formálních znaků. Některé výzkumy silně poukazují na zásadní nedostatky koncepcí znemožňujících posoudit splnění stanovených
cílů [viz např. Šedo, Marx 2009], přičemž kvalita koncepcí (v nich obsažených cílů) je zásadní pro hodnocení procesu jejich implementace, resp. evaluaci výsledků [viz např.
Howlett, Ramesh 2003, Winkler 2002, Potůček 2005, Malý, Pavlík 2005]. Současně je
však na koncepční činnost nutno nahlížet pouze jako na jednu z aktivit kraje, která je součástí zdravotní politiky. K demonstraci problému součástí zdravotní politiky lze použít Tabulku 1, přičemž je věnována pozornost těm
oblastem, které může kraj ovlivnit.
Z Tabulky1 poměrně jednoduše plyne, že
hlavní úlohu kraje lze spatřovat v koncepční
činnosti, která využije jemu svěřených pravomocí a současně aktivní ovlivnění tvorby
centrální zdravotní politiky a vyjednávání
s ostatními aktéry. Důležitou úlohou je rovněž předání informací mezi jednotlivými aktéry za účelem dosažení konsenzu/podpory
zájmům kraje.
www.zcr.cz
Tabulka 1: Součásti zdravotní politiky
Prvek
Potůček
Ovlivnitelnost
krajem
Koncepční
činnost
Ano
Financování
V principu ne,
částečně příjmy
zdr. zařízení jejichž
je zřizovatelem
Organizační
uspořádání
zdrav. služeb
Právní rámec,
zdrav. právo
Obecné principy
zdravotního
pojištění
Gladkij
Prvek
Ovlivnitelnost
Systém zákonů,
norem a standardů
Finanční prostředky
a způsob
jejich alokace
Ne
V principu ne,
je zřizovatelem
Pažitný
Prvek
Ovlivnitelnost
krajem
krajem
Definování
Ano
priorit
Financování,
Principy ne,
management
dluhu
je zřizovatelem
Částečně
Instituce
Částečně
Platební
mechanismy
Ne
Ne
Informace
Ano
Organizace
Částečně
Ne
Vyjednávání mezi
účastníky procesu
zdravotní péče
Částečně
Regulace
Ne
Sestaveno dle literatury [Potůček 2005: 330-344; Gladkij 2003: 17; Stratégia reformy zdavotníctva 2005 online]
Tabulka 2 Přehled počtu zaměstnanců krajských úřadů zaměřených na zdravotnictví
kraj
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
průměr
Odbor
SVaZ
Z
Z
SVaZ
Z
Z
Z
Z
SVaZ
Z
SVaZ
SVaZ
Z
2006
počet
prac. *)
45/10
19
8
33/8
13
23
6
17
33/11
23
37
30/NA **)
13
počet obyv.
na 1 prac.
62 527
59 354
38 043
68 841
32 937
55 194
106 562
29 899
50 063
48 803
22 168
34 614
45 770
Odbor
SVaZ
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
SVaZ
Z
Z
2010
počet
prac. *)
54/13
21
12
15
12
27
18
18
17
22
47/38
17 30
14
počet obyv.
na 1 prac.
48 948
54 626
25 700
36 968
36 444
46 306
35 674
19 815
33 507
55 941
21 997
318
42 244
% změna
počtu
počtu obyv
prac.
na 1. prac
30,00
-21,72
10,53
-7,97
50,00
-32,44
87,50
-46,30
-7,69
10,65
17,39
-16,10
200,00
-66,52
52,94
-33,73
54,55
-33,07
-4,35
14,63
2,70
-0,77
13,33
-12,41
7,69
-7,70
37,03
-19,50
Sestaveno dle internetových stránek krajů; český statistický úřad, rok 2006 dle literatury [Pavlík 2006]
*) Údaj za lomítkem udává počet pracovníků daného odboru, kteří jsou zaměřeni na oblast zdravotnictví
**) k výpočtu použita polovina celkového počtu pracovníků odboru
Zkratky: SVaZ – Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; Z – Odbor zdravotnictví
Pozn.: počet obyvatel stav r. 2005 a stav roku 2009 (počet pracovníků v r. 2010 počítán v srpnu 2010)
Metody
Výzkum byl rozdělen do tří částí. Do výzkumu bylo zahrnuto 13 krajů, Praha s ohledem
na svá specifika nebyla započítána.
(1) Data o pracovnících krajských úřadů
byla čerpána z webových stránek krajů, přičemž sběr dat proběhl v roce 2006 a 2010
a byl sledován počet zaměstnanců odboru
zdravotnictví nebo části odboru, jehož bylo
zdravotnictví součástí.
(2)Koncepční dokumenty byly vyhledávány přes webové stránky kraje a to zpravidla
přes volbu „zdravotnictví“ nebo „koncepce“,
dále byl vždy do vyhledávače zadán text
„zdravotní plán“ a „koncepce zdravotnictví“.
V druhém kroku byly kraje osloveny s žádostí
o verifikaci dat týkajících se jejich koncepční
činnosti. Celkem na žádost o verifikaci dat reagovalo 10 ze 13 oslovených krajů. Byli oslo-
www.zcr.cz
veni vedoucí odborů zdravotnictví, na žádost
o verifikaci/doplnění dat reagovaly kraje: Jihočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký,
Vysočina, Pardubický, Královehradecký, Liberecký, Jihomoravský a Plzeňský.
Do celkového počtu koncepcí byly započítány i koncepce zaměřené na rozvoj sociálních
služeb a to zejména tam, kde nebyly známy
žádné jiné koncepce spojené se zdravotnictvím. U krajů s propracovanou koncepční činností tyto dokumenty nebyly zařazeny.
(3) Pro analýzu postavení vlády v krajích
byla využita data o počtech získaných mandátů v procentech. Bylo abstrahováno od
změn v počtu mandátů politických stran daných změnami politické příslušnosti u jednotlivých zastupitelů.Toto zjednodušení by
mohlo v určitých dílčích případech ovlivnit
podhled na celkové postavení vlády, zejména
v situacích „těsné většiny“. Pro vyjádření postavení vlády v zastupitelstvech jednotlivých
krajů byl použit následující vzorec:
Legenda:
PVK,i – označuje postavení vlády v zastupitelstvu i-tého kraje;
V–
označuje počet mandátů dané politické strany vyjádřený v procentech.
Indexy označují:
P–
\politickou stranu pověřenou sestavením vlády;
K–
politickou stranu, která vstoupila do
koalice (vlády) se stranou pověřenou sestavení vlády;
r–
označuje rok
139
Koncepční činnost krajů mezi lety 2003–2010
roky 2003–2005
kraj
Dokument
Jihočeský
Zdravotní plán
Jihočeského kraje
Koncepce zdravotnictví KK
Restrukturalizace akutní
lůžkové péče v KK
Zdravotní plán KK
Karlovarský
Moravskoslezský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Koncepce zdravotní péče
roky 2006–2010
počet
stran
17
rok
Dokument
2003
163
18
23
2002
2003
2003
zůstává v platnosti (dle KÚ)
Koncepce zdravotnictví
Závěry šetření potřebnosti služeb
pro duševně nemocné v Karlovarském
kraji a náčrt koncepce
Strategie zdravotnictví KV kraje
zůstává v platnosti (dle webových stránek)
Moravskoslezský krajský plán pro
vyrovnání příležitostí pro občany se
zdravotním postižením na léta 2009–2013
Zprávu o stavu zdravotnictví v MSK
za období 2004–2008 (interní dokument)
Stanovení páteřní sítě zdravotnických zařízení
(nemocnic) v MSK (interní dokument)
Analýza nemocnic zřizovaných
a založených MSK (interní dokument)
zdraví 21 – odkaz na přehled aktivit
90
2004
ve Středočeském kraji
Koncepce zdravotnictví-lůžková péče
Zdravotní plán
Koncepce zdravotnictví –
rozšířené teze
Akční plán protidrogové politiky
Ústeckého kraje na
období 2005–2009
Zdravotní plán1)
115
2004
43
9
10
2003
2003
2003
46
2005
?
2003
Plán rozvoje zdravotnických zařízení
Koncepce rozvoje zdravotní péče lůžkové,
ambulantní a jiné ve Zlínském
kraji pro rok 2004–2007
48
123
2005
2004
Jihomoravský
Pardubický2)
Královehradecký
Liberecký kraj
Plzeňský
Olomoucký
Strategie protidrogové politiky
Pardubického kraje
na období 2005–2009
Program zdraví 2000
Zdravotní plán
Strategický protidrogový plán
Olomouckého kraje na
období 2005–2010
36
?
122
59
2005
?
2003
2004
Program zdravý kraj ČR – Ústecký kraj
Optimalizace lůžkové péče na území ÚK
Analýza institucionálního kontextu
služeb primární prevence
užívání drog v Ústeckém kraji
Projekt efektivní zdravotnictví )
ústeckého kraje (končí platnost
Program zdraví 21 pro kraj Vysočina
eHealth koncepce kraje Vysočina
Zdravotní plán
Plán rozvoje sociálních služeb
Krajský plán vyrovnávání příležitostí
pro občany se zdravotním postižením
v letech 2007–2009
Zpráva o plnění Krajského plánu vyrovnávání
příležitostí pro občany se
zdravotním postižením 2007–2009
Opatření Krajského plánu vyrovnávání
příležitostí pro občany se
zdravotním postižením 2010–2012
3. verze Střednědobého plánu rozvoje
sociálních služeb Jihomoravského
kraje na období 2009–2011
Střednědobá koncepce
zdravotnictví Pardubického kraje
Program Zdraví 21, hodnocení aktivit
2006–07 (ukončeno)
Strategie protidrogové politiky
Královéhradeckého kraje na období 2008–2010
Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany
se zdravotním postižením
Zdravotní politika Libereckého kraje –
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního
stavu obyvatel (každoroční revize od r. 2006)
Zdravotnictví plzeňského kraje (2. verze)
Analýza stavu drogové scény Olomouckého kraje
Krajský plán vyrovnávání příležitostí
pro osoby se zdravotním postižením
(aktualizované vydání 2010)
počet
stran
rok
?
2010
258
2009
38
?
2008
2008
2009
2010
86
149
55
2006
2007
2006
18
2006
56
12
25
57
2008
2009
2007
2008
8
2007
20
2010
8
2010
240
2009
100
2010
86
2008
39
2008
16
2007
144
2009
111
90
22
2010
2010
2010
Zdroj: sestaveno na základě informací z web.stránek krajů, a kontaktů vedoucími odboru zdravotnictví.
Pozn. 1) Zdravotní plán kraje Vysočina nebyl v r. 2006 dostupný, jeho existenci dokládá Háva (2004)
Pozn. 2) Protidrogová politika Pardubického kraje je v přípravě
140
www.zcr.cz
Výsledky
Počet pracovníků krajských úřadů
Prvním cílem příspěvku bylo srovnání struktury jednotlivých krajských úřadů a stejně
tak i počtu jejich pracovníků. Lze konstatovat,
že většina krajů vytvořila pro zdravotnictví
zvláštní odbor, počty zaměstnanců jsou však
poměrně odlišné a to především při srovná-
kraje, zatímco jiné považovaly za vhodné
zpracovat samostatnou koncepci.
V prvním zkoumaném období 2003–2005
je možné konstatovat, že Jihočeský kraj
a kraj Vysočina se při zpracování držely struktury navržené Ministerstvem zdravotnictví.
Ostatní kraje zvolily jinou strukturu, která
však zpravidla pokrývala oblasti jako např.
ka 3). Ukazuje se, že je poměrně tradiční situace opozičního postavení krajů vůči vládě, což potvrzují i následující data.Většinové
(nad 50 %) měla vláda v krajích pouze od
voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006
do krajských voleb v roce 2008. Typická je
tedy situace „levicové“ vlády a „pravicových“
krajů (a opačně). Tento opoziční vztah může
Tabulka 3: Postavení vlády v krajích vyjádřené skrze procento získaných mandátů
podle politické příslušnosti zastupitelů a členů vlády
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královehradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
2003
2004a
2004b
2005
2006a
2006b
2007
2008a
2008b
43,1
38,1
35,6
40,0
36,5
33,3
46,7
48,9
42,2
49,2
45,5
48,9
35,4
43,1
38,1
35,6
40,0
36,5
33,3
46,7
48,9
42,2
49,2
45,5
48,9
35,4
24,6
23,6
24,5
20,0
18,2
13,3
24,4
40,0
35,6
44,6
34,5
40,0
29,2
24,6
23,6
24,5
20,0
18,2
13,3
24,4
40,0
35,6
44,6
34,5
40,0
29,2
24,6
23,6
24,5
20,0
18,2
13,3
24,4
40,0
35,6
44,6
34,5
40,0
29,2
49,2
49,1
48,8
46,7
50,9
48,9
46,7
40,0
30,3
29,2
38,1
35,6
44,6
55,4
60,0
55,5
51,1
50,9
48,9
57,8
66,7
52,6
60,0
54,5
60,0
56,9
55,4
60,0
55,5
51,1
50,9
48,9
57,8
66,7
52,6
60,0
54,5
60,0
56,9
38,5
41,8
31,1
20,0
23,6
26,7
28,9
24,4
35,6
44,6
32,7
37,8
35,4
2009,
2010a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
2010b
38,46
34,55
31,11
20
23,64
26,67
28,89
24,44
24,44
16,92
23,64
24,44
27,69
Výpočteno z dat dostupných na www.volby.cz
Pozn.1: Roky označené písmenem a) udávají situaci před volbami; b) stav po volbách)
Pozn.2: Pro roky 2009 a 2010a není podpora počítána (vláda J. Fišera)
ní počtu obyvatel kraje připadajících na jednoho zaměstnance. Je sice možné očekávat,
že v oblasti samostatné působnosti budou
kraje čelit různým podmínkách, nicméně
v oblasti přenesené působnosti je rozsah stanovených výkonů dán zákonem. Při přepočtu
počtu obyvatel na jednoho pracovníků dochází k poměrně významným rozdílům. Blíže
viz Tabulka. 2.
Koncepční činnost krajů
S ohledem na významnost zdravotnictví
a pravomoci krajů v oblasti samostatné i přenesené působnosti lze považovat koncepční činnost krajů v této oblasti za významnou. Kraje byly na základě jednání hejtmanů
a ministryně zdravotnictví Součkové v červnu roku 2003 vyzvány ke koncepční činnosti, kterou blíže specifikoval dopis náměstka z 9. 6. 2003 kde byly nastíněny
základní body osnovy zdravotních plánů
krajů. Tyto kroky ovšem nebylo možné považovat za závazné. Z tohoto důvodu byl
v roce 2006 proveden průzkum koncepční
činnosti krajů a v roce 2010 doplněn
o nová data. Shromážděné údaje o koncepčních materiálech nemají vypovídací
schopnost vzhledem ke kvalitě zpracovaných materiálů, nicméně naznačuje míru pozornosti, jakou věnovaly kraje problematice zdravotnictví. Některé kraje věnovaly zdravotnictví jednu stranu v programu rozvoje
www.zcr.cz
demografický a populační vývoj; zdravotní
stav populace v kraji; přehled sítě zdravotnických zařízení; analýza lidských zdrojů; analýza ekonomických ukazatelů; geografická situace a dopravní obslužnost; návrh realizačních opatření.
Tabulka 4: Ukazatele vývoje počtu
pracovníků krajských úřadů
průměr
medián
Max.
Min.
rok 2006
50 367
48 803
106 562
22 168
rok 2010
38 253
36 444
55 941
28 621
Druhé zkoumané období bylo z části
předmětem analýzy v roce 2008 [Šedo, Marx
2009]. Ze studie vyplývá, že v roce 2008 neměly 4 kraje (Jihomoravský, Plzeňský, Královehradecký a a Karlovarský) žádnou koncepci (nebo ji nepředaly k analýze). U Karlovarského a Královehradeckého kraje došlo
k významné změně směrem ke koncepční činnosti, kraj Plzeňský má zpracovanou 2. verzi
strategického dokumentu a kraj Jihomoravský zůstal bez významné změny.
Vztah krajských
zastupitelstev a vlády
Skrze přepočet získaných mandantů, je možné
vyjádřit postavení vlády v krajích a tedy zjednodušeně potenciál názorové shody (Tabul-
poměrně silně ovlivňovat rozhodování krajů a jelikož je typicky podpora krajů považována za podstatnou při implementaci
centrální vládní politiky [Manzmanian, Sabatier 1989], tento faktor nemůže být opomíjen.
Diskuze
Ze zjištění plyne několik trendů. Pokud jde
o vývoj pracovníků jednotlivých odborů, lze
pozorovat určitou tendenci ke sjednocování
zátěže (vyjádřenou počtem obyvatel připadajících na jednoho pracovníka), při současném snižování průměrné i mediánové hodnoty (Tabulka 4).
Intuitivně by bylo možné předpokládat,
že klesá-li zátěž na jednoho úředníka a zůstávají-li stejné povinnosti v rámci přenesené
působnosti státní správy, potom má úředník
(odbor) větší kapacitu co do zlepšení kvality
činnosti. Měřit kvalitu činnosti je značně
problematické, nicméně menší zátěž by se
mohla projevit i ve větší schopnosti tvorby
podkladů pro zdravotnické plány, koncepce
Koncepční činnost krajů byla ohodnocena
pomocí bodové škály (Tabulka č.5 ).
Přijetí strategických dokumentů je politickou záležitostí a nelze tedy jednoznačně
spojovat počet úředníků s počtem koncepcí, nicméně jak je patrné z Tabulky 6, určitou
spojitost pozorovat lze.Trend ve smyslu poklesu zátěže ve vztahu růstu koncepční čin-
141
zařízeních (z důvodu optimalizace sítě ZZ),
nicméně kraj (město), kterého by se zrušení
zařízení dotklo, může mít zájem na jeho zachování (s ohledem na své cíle i na přání svých
voličů).
nosti je patrný, avšak přímá korelace těchto
veličin prokázána nebyla. Jedinou výjimku
z trendu představuje zlínský kraj, kde při
snížení zátěže klesla úroveň koncepční činnosti.
Tabulka 5: Bodovací škála
Hodnotící tabulka
existence poč.str. 1–50 51–200
zdravotní plán,
koncepce zdravotnictví
koncepce zaměřené
na dílčí zdravotní
problémy
koncepce rozvoje
sociálních služeb
201–?
100
0
10
20
max=130
10
5
10
10
max=50
5
5
5
5
max=20
Komentář k Tabulce 5:
Zohlednění počtu stran není primárně chápáno jako zohlednění kvality koncepce, nicméně u strategických dokumentů,
jejichž součástí je i analýza současné situace nelze přepokládat komplexní materiál pokud jeho rozsah stran se pohybuje
pod 50 stran. Koncepce zaměřené na dílčí problémy jsou hodnocení jako méně významné z toho důvodu, že ne každý
kraj musí potřebovat koncepci pro daný dílčí problém. Koncepce rozvoje sociálních služeb jsou počítány pouze okrajově u těch krajů, u kterých koncepční dokumenty přímo pro zdravotnictví nebyly nalezeny
Tabulka 6: Změny v koncepční činnosti a počtu obyvatel
připadajících na 1 pracovníka.
Kraj
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
nárůst
koncepční
činnosti
25,00
54,00
5,00
125,00
0,00
70,00
15,00
115,00
109,00
-100,00
10,00
35,00
-115,00
Procentní
snížení
zátěže
21,72
7,97
32,44
46,30
-10,65
16,10
66,52
4,27
33,07
-14,63
0,77
12,41
7,70
Závěr
Kraje mají poměrně rozsáhlé pravomoci
v oblasti přeneseného výkonu státní správy
i v oblasti samosprávy. Právě z tohoto důvodů je podstatné zabývat se krajem jako
aktérem, který má schopnost významně ovlivnit proces implementace vládnou formulované politiky a stejně tak ovlivňovat zdravotní politiku na svém území, stejně jako jeho
rozvojové podmínky. Pakliže krajem formulovaná zdravotní politika je svými cíli v rozporu s vládní politikou, je možné takovou
situaci vnímat jako jeden z faktorů, který
může zapříčinit implementační deficit. Kraje
při stanovování cílů své zdravotní politiky
mohou sledovat odlišné cíle a zájmy, ať už z důvodu politických nebo z důvodu specifik daného kraje. Příkladem takové situace může
být snaha vlády snížení počtu zdravotnických
142
Růst koncepční aktivity při
poklesu zátěže nebo pokles
činnosti při růstu zátěže?
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
Současně můžeme předpokládat, že zázemí kraje v podobě dostatku kvalifikovaných úředníků ovlivní kvalitu formulované
zdravotní politiky. Prostý počet úředníků
však není zárukou, že formulované koncepce
budou uskutečnitelné.
Závěr toho výzkumu představuje potvrzení předchozích výzkumů v potvrzení nutnosti zlepšit systematickou (koncepční) činnost krajů v oblasti zdravotnictví jak co do
formulace samotné koncepce, tak i ve smyslu
zlepšení její kvality, alespoň ve smyslu formálních požadavků na úspěšnou implementaci.
Literatura:
1. Český statistický úřad – údaje o obyvatelstvu 2009 http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E30032FE84/$File/400109q414.
xls
2. Gladkij, I. A kol.: Management ve zdravotnictví. Computer press, Brno 2003. ISBN
80-7226-996-8
3. Háva, P.: Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice 2/4/2004
4. Howlett, M., Ramesh, M.: Studing
public policy. Policy cycles and policy
subsystems. Oxford press 2003.
ISBN 0-19-541794-1
5. Jihočeský kraj: http://www.kraj-jihocesky.cz
6. Jihomoravský kraj http://www.kr-jihomoravsky.cz/
7. Karlovarský kraj http://www.kr-karlovarsky.cz/
8. Kraj Vysočina www.kr-vysocina.cz
9. Královehradecký kraj http://www.kr-kralovehradecky.cz/
10.Liberecký kraj http://www.kraj-lbc.cz/
11.Malý, I., Pavlík, M.: K předpokladům úspěchu
reformy. Zdravotnictví v České republice,
Praha:Asoc. pro rozv. soc. lék. a řízení péče,
2005, 4, od s. 174-177, 4 s. ISSN 1213-6050.
2005.
12.Manzmanian, D.A., Sabatier, P.A.: Implementation and public policy. University
press od America 1989. ISBN 0-81917526-9
13.Moravskoslezský kraj http://www.kr-moravskoslezsky.cz/
14.Olomoucky kraj http://www.kr-olomoucky.cz/
15.Pardubicky kraj http://www.pardubickykraj.cz
16.Pavlík, M.: Zdravotní politika na úrovni krajů. In Mladá věda. Brno: Masarykova Univerzita, 2006. ISBN 80-210-4148-X
17.Plzeňský kraj http://www.kr-plzensky.cz
18.Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. SLON
Praha 2005. ISBN 80-86429-50-4
19.Stratégia reformy zdravotníctva. [online].
Dostupné ke dni 20.10.2005 http://www.
health.gov.sk/redsys/rsi.nsf/0/36B903DE7
F46878DC1256CE100634782?Open
Document&ID=&TYPE=U&LANGUAGE
=S&LENGTH=S
20.Středočeský kraj http://www.kr-stredocesky.cz/
21.Šedo, J., Marx, D.: Analýza krajských zdravotních plánů. Zdravotnictví v ČR. Zdravotnictví v České republice. IV/XII/2009.
ISSN 1213-6050. 2009
22.Ústecký kraj http://www.kr-ustecky.cz/index.asp
23.Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR v letech 1998, 2002 a 2006.
[online]. Dostupné ke dni 24. 8. 2006
http://www.volby.cz
24.Winkler, J.: Implementace. Brno 2002.
ISBN 80-210-2932-3
24.Zlínský kraj http://www.kr-zlinsky.cz/
www.zcr.cz
uzis_pletkova 14.12.10 11:41 Stránka 2
50 let činnosti ÚZIS ČR
Dne 1.listopadu 2010 oslavil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 50 let své
činnosti.
Organizace byla zřízena pod názvem
Ústav pro zdravotnickou statistiku. Jejím hlavním posláním bylo zpracování statistických
Prof. MUDr. Jan Holčík zahajuje
seminář 50. let činnosti ÚZIS
(uprostřed ředitel ÚZIS Mgr Jiří
Holub, vpravo náměstek ministra
zdravotnictví Ing. Petr Nosek)
Mgr. Jiří Holub děkuje
emeritní ředitelce ÚZIS
Mgr.Vlastě Mazánkové
za dlouholeté vedení ústavu
údajů o zdravotním stavu obyvatelstva a činnosti zdravotnických zařízení a také analýza
a publikace zpracovaných dat. Pod svým současným názvem Ústav zdravotnických informací a statistiky ÚZIS ČR funguje od roku
1981, kdy také získal nový statut coby zařízení, které metodicky vede a organizuje statistickou činnost ve zdravotnických zařízeních rezortu, zajišťuje vytváření informačních
systémů ve zdravotnictví a publikuje souhrnné výsledky.
Rozšíření výpočetní techniky v 90. letech
umožnilo zefektivnění práce ústavu a jeho
další rozvoj. V roce 1993 začala nová etapa
realizace Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a o dva roky později
byl zákonem zaveden Program statistických
zjišťování na každý rok. V tomto roce také
www.zcr.cz
ústav připravil jednotnou koncepci systémů
výkazů pro všechna zdravotnická zařízení, která je stále platná.
Od roku 2001 je ústav součástí státní statistické služby a jeho základním účelem
a předmětem činnosti je řízení a koordinace
plnění úkolů NZIS, tj. především metodické,
organizační a technické zajištění sběru dat ze
zdravotnických zařízení, jejich zpracování
a analýza, vedení Národních zdravotních registrů a publikování a poskytování informací
uživatelům.
Ústav na domácí scéně úzce spolupracuje
s Ministerstvem zdravotnictví, Českým statistickým úřadem, Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, se zdravotnickými zařízeními a mnoha dalšími organizacemi v rezortu zdravotnictví i mimo rezort
(SZÚ, SÚKL, MŠMT, MPSV, ČSSZ, zdravotní
pojišťovny,…). V zahraničí probíhá nejužší
spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací, Eurostatem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Shodou okolností zároveň na den kdy
proběhl v Lékařském domě seminář na téma
„50 let činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR“ letos poprvé oficiálně
vyhlásila OSN datum 20. 10. 2010 Světovým
dnem statistiky. Kuriózní shoda termínů byla
čistě náhodná, seminář byl naplánován dávno
před vyhlášením „světového dne statistiky“
ze strany OSN. Seminář připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci se Společností sociálního lékařství
a řízení péče o zdraví JEP.
Semináře se aktivně zúčastnili zástupci
Ministerstva zdravotnictví, statistické a informatické veřejnosti nejen domácí, ale i slovenské, viz program.
V rámci „úvodních slov“ poděkoval současný ředitel Mgr. Holub emeritní ředitelce
Mgr.Vlastě Mazánkové za její dlouholeté vedení ústavu a předal kytici.
Po „úvodních slovech“ – zdravicích vystoupili přednášející s odbornými příspěvky,
viz program.
Na přestávku byla v salonku pro účastníky připravena prezentace publikační činnosti, elektronické a knižní. V průběhu posledního desetiletí významně narůstal význam
elektronických forem publikování výsledků
statistických šetření a jejich operativní dostupnosti, což vedlo k vytvoření již třetí verze
webových stránek www.uzis.cz tak, aby odpovídaly soudobým trendům. Naopak zájem
o knižní vydání výrazně poklesl.
Zároveň k 50. výročí své činnosti vydal
ústav publikaci Vývoj zdravotnictví České republiky po roce 1989, která byla účastníkům
k dispozici. Publikace popisuje vývoj českého
zdravotnictví po roce 1989 z pohledu zdravotnické statistiky. Úvodní kapitola je věno-
PROGRAM SEMINÁŘE
Zahájení
Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.,
Masarykova univerzita, Brno, předseda
společnosti Sociálního lékařství a řízení
péče o zdraví JEP
Úvodní slova (zdravice)
Ing. Petr Nosek,
náměstek ministra zdravotnictví,
Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc.,
předsedkyně ČSÚ,
PhDr. Helena Bouzková, ředitelka NLK,
MUDr. Alena Šteflová, PhD., ředitelka
kanceláře WHO pro ČR,
Mgr. Jiří Holub, ředitel ÚZIS ČR
Sčítání Lidu, Domů a Bytů 2011
a jeho význam pro
zdravotnickou statistiku
Ing. Stanislav Drápal, ČSÚ
Zdravotnická statistika na Slovensku
PhDr. Daniela Brašeňová,
NCZIS Bratislava
Přestávka
Informatické projekty v resortu
zdravotnictví
Ing. Fares Shima, MZ
Ochrana osobních dat v České
republice a v zahraničí
RNDr. Karel Neuwirt
Vzájemná spolupráce orgánů
ochrany veřejného zdraví a ÚZIS ČR
MUDr. Růžena Kubínová, SZÚ
vána stručné historii ústavu.V dalších kapitolách je popsán vývoj demografické situace
a zdravotního stavu, rozvoj zdravotnických
služeb a ekonomika zdravotnictví. Publikace
končí přehledem mezinárodní spolupráce
ústavu v oblasti zdravotnické statistiky.
Slavnostní den byl zakončen neformálním
společenským setkáním významných účastníků semináře a představitelů dlouhodobě
spolupracujících organizací s ÚZIS ČR.
10. 11. 2010
Redakce
50 let činnosti ÚZIS ČR
143
ditrich_pletkova 14.12.10 12:03 Stránka 1
SUMMARY
POPULATION AGING –
THE MAJOR FACTOR IN THE
RISE OF THE HEALTH CARE
COST?
Dittrich L.O., Stará D.
Population aging is purported to be
a major factor behind the rise of the
health care cost worldwide. The increasing body of evidence available in the literature on the subject of aging population and its influence on health care cost
suggests that demographic changes play
a relatively minor role in driving up the
health care bill. First, we review some
available evidence. Second, we analyze
the situation in the Czech Republic using
financial and utilization data and demographic projections. Third, we point out
main areas of health care responsible
for health care expenditures growth in
the Czech Republic
Key words: population aging, health
care cost, situation in the Czech Republic
O autorech:
Ludwig O. Dittrich, Ph.D., MPH
Česká zemědělská univerzita v Praze,
Provozně ekonomická fakulta, Katedra
ekonomických teorií
Ing. Dana Stará,
Česká zemědělská univerzita v Praze,
Provozně ekonomická fakulta, Katedra
ekonomických teorií
144
Je stárnutí
populace hlavní
příčinou růstu
výdajů na
zdravotní péči?
Ludwig Dittrich, Dana Stará
Úvod
Rešerše literatury
Politická reprezentace České republiky, především pravicově orientované strany, volají po
reformě zdravotnictví. Z dostupných zpráv
z médii je patrné, že zastávají názor, že současný systém zdravotního pojištění nebude
nadále schopen pokrývat rostoucí výdaje na
zdravotnictví. Systém financování zdravotnictví se musí vypořádat s růstem výdajů na zdravotní péči v důsledku zavádění drahých medicínských technologií, postupů a léčiv, zvyšujících se nároků občanů na množství a kvalitu zdravotní péče a stárnutí populace. Poslední z uváděných faktorů – stárnutí populace, je podle některých názorů větší hrozbou
pro financování zdravotní péče než pro financování důchodového zabezpečení. Mnohé dosavadní studie zaměřené na tento problém
však dokazují, že stárnutí populace není jednoznačně tak závažným problémem, jak se zdá.
Cílem tohoto článku je analýza předpokladu, že stárnutí populace je stěžejním faktorem vedoucím k akceleraci růstu výdajů
na zdravotní péči v České republice. S využitím zahraničních odborných zdrojů byla provedena literární rešerše. Byla zjištěna a dekomponována míra růstu výdajů zdravotních
pojišťoven na zdravotní péči s rozlišením pro
věkovou skupinu pojištěnců mladších 65 let
a ve věku 65 let a starších. Poté následovala
analýza míry růstu výdajů na zdravotní péči
pro finančně důležité kategorie zdravotní péče.
Analýza se opírala o zveřejněná data Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Burner, et.al (1992) [6] v rámci svého výzkumu
zjistili, že při odhadované míře růstu celonárodních výdajů na zdravotní péči v USA 8,3 %
ročně by celkové výdaje na zdravotní péči
v roce 2030 měly dosahovat 16 bilionů amerických dolarů. Po prozkoumání různých faktorů, které ovlivňují míru růstu výdajů na zdravotní péči, jako je míra inflace, větší množství
a intenzita zdravotnických výkonů, nové technologie a celkový růst populace v rámci stanovených kohort, autoři dospěli k závěru, že
stárnutí populace způsobuje jen 0,5 % z celkové míry růstu výdajů na stárnutí.
Ze studie Cutlera, et. al. (1998) [7] vyplývá, že zůstanou-li během let 1992–2050
náklady na jednotlivé věkové kategorie konstantní, výdaje na akutní péči v systému Medicare, by po zohlednění míry inflace nerostly více než 0,14 % ročně.
Strunk, et.al. (2002) [11] se zaměřili na
efekt stárnoucí populace mladších 65 let.
Modelováním až do roku 2010 v rámci populace skládající se z lidí rozených v období
označovaném jako „baby boom“ dospěli k závěru, že z ročního růstu výdajů v rozmezí
4–8 %, efekt stárnutí této populace způsobuje méně než 1% nárůst.
Evans, et. al. (1995) [8] ve studii, která se
zabývá dopadem stárnutí populace na růst
zdravotnických výdajů v Kanadě, uzavřeli své
zkoumání zjištěním, že trendy v demografickém vývoji samy o sobě mohou vysvětlit jen
malou část trendu vývoje čerpání zdravotní
péče a výdajů s tím spojených.
www.zcr.cz
Richardson a Robertson (1999) [10] ve
studii, která předpokládala konstantní výdaje
na osobu pro každou věkovou skupinu v období 1995–2051 a poměrně stabilní vývoj
populace, zjistili, že celkové výdaje na zdravotní péči by ročně rostly pouze o 0,6 % během modelovaného období. Demografický
vývoj hraje relativně malou roli v růstu výdajů na zdravotnictví. Růst výdajů na zdravotnictví je zapříčiněn jinými faktory. Některé jsou systémově ovlivnitelné, např. změnou
v systému úhrad, některé nikoli.
Strunk, et.al (2006) [12] dokládají, že růst
výdajů na zdravotnictví je hlavně způsoben
změnami ve struktuře celého léčebného procesu, zvýšení intenzity a počtu dílčích výkonů
v důsledku zavedení nových diagnostických
a kurativních technologií a metod a akcelerující substituce nových (často dražších) léků
za starší medikamenty.
Dekompozice míry růstu výdajů
S využitím faktu, že procentuální změna násobku čísel v časovém období se rovná součtu
procentuálních změn každého čísla v daném
časovém období, lze rozložit celkové výdaje
zdravotních pojišťoven na zdravotní péči
P(t,u)*Q(t) v daném období, kde t je časové
období a u představuje strukturu a intenzitu
péče. P(t,u) cena za případ-epizodu (poskytnutá zdravotní péče pojištěnci) je funkcí změny
cenové hladiny a změny ve struktuře a intenzitě péče. Q(t) je množství případů poskytnuté zdravotní péče v daném období.
Změna v celkových výdajích na zdravotní
péči během období se dá rozložit následovně:
Tedy změna celkových výdajů na zdravotní péči během časového intervalu je součtem změny počtu pojištěnců (určující počet
případů), změny struktury případu a intenzity dílčích zahrnutých výkonů a inflace
(změny ceny dílčích výkonů).
Vydělením předcházejícího výrazu součinem P(t,u) *Q(t), získáme výraz:
2008 výdaje zdravotních pojišťoven na ambulantní péči (vyjma stomatologické péče),
G – míra růstu celkových výdajů pojišťoven
ústavní péči a na léky na recept a zdravotna zdravotní péči
nické prostředky v tomto pořadí představoc – míra růstu z důvodu změny struktury
valy 21 %, 54 %, 21 % celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. V ambupřípadu a intenzity dílčích zahrnutých
lantním sektoru největší podíl výdajů tedy
výkonů
90 % připadá na specialisty, praktiky, a diaπ – inflace
gnostiku. V sektoru ústavní péče představují
g – míra růstu počtu pojištěnců
výdaje na nemocniční péči 90 % výdajů v této
Aplikací log-lineární regrese na sérii dat
skupině. V sektoru léků na recept a zdravot2000–2008 [1], [2], [3] byla určena hodnických prostředků výdaje za léky na recept
nota G a g, a to jak pro populaci „mladpředstavovaly 86 % výdajů v tomto sektoru.
ších“(<65 let), tak i „starších“(≥65 let).
Vzhledem k jejich dominantnímu podílu
Z údajů Českého statistického úřadu byla
na celkových výdajích, míra růstu výdajů na
vypočtena pro sledované období průměrná
hospitalizaci, péči specialistů a praktiků a diagnostických služeb také nejvíce přispívá k hodinflace π .Využitím identity G = c + π +g byla
notě míry růstu c. PrůměrTabulka 1. Roční míry růstu během let 2000–2008 v %
né míry růstu v těchto segπ
věková skupina
G
c
g
mentech a v segmentu léky
< 65
6,4
3,5
3,0
-0,1
na recept jsou uvedeny
≥ 65
8,6
4,9
3,0
0,7
v Tabulce 2.
G=c+π +g
Tabulka 2. Průměrná míra růstu výdajů v hlavních segmentech
zdravotní péče během let 2001–2008 v % (bez zohlednění inflace)
segment
ambulantní
praktičtí
diagnostika
nemocnice
léky na
zdravotní
specialisté
lékaři
předpis*
péče
míra růstu
10,3
6,1
8,4
7,4
2,7
*V sektoru léků byl růst výdajů mezi roky 2001 až 2005 v průměru 8,2 % ročně. Od roku 2006 do roku 2008 se výdaje za
léky prakticky nezměnily. Nejnovější statistiky pro rok 2009 ukazují znovu prudký nárůst výdajů, a to meziročně o 11 %.
vyčíslena hodnota c.Výsledek je presentován
v Tabulce 1.
Vysoká míra růstu zdravotních výdajů nemůže být v rozhodné míře důsledkem zvyšujícího se podílu populace ve věku 65 let a starší.
Podíl této populace na celkové populaci pojištěnců roste v průměru 0,7 % ročně. Je
zřejmé, že obě věkové skupiny zaznamenaly
růst výdajů na zdravotní péči. Po zohlednění
míry růstu inflace a míry růstu populace ve
věkových skupinách je rozdíl mezi mírou růstu výdajů na zdravotní péči mladší a starší
populace 1,4 % (c≥65 – c<65 = 1,4). Nárůst
zdravotních výdajů pro obě věkové skupiny
musí být tedy především způsobován změnami ve struktuře případu a intenzity dílčích
zahrnutých výkonů (c). Bylo zjištěno, že obě
časové řady se meziročně chovají stejně.Toto
zjištění umožňuje dále analyzovat faktory
ovlivňující c bez rozlišení věkových skupin.
Analýza vývoje výdajů
ve finančně důležitých kategorií
Použitím symbolů pro jednotlivé části výpočtu můžeme vztah zaznamenat následovně:
www.zcr.cz
Analýza míry růstu c ve finančně důležitých
kategoriích se opírá o údaje pro období
2001–2008 publikované ÚZIS ČR [4],[5].
Dlouhodobě největší podíl výdajů na zdravotní péči placených pojišťovnami mají výdaje na ambulantní péči, ústavní péči a úhrady
pojišťoven za léky na recept. Například v roce
Diskuse a závěr
Z analýzy vyplývá, že stárnutí populace celosvětově představuje relativně malý příspěvek
do míry růstu výdajů na zdravotní péči a Česká republika v tomto směru není výjimkou.
Další analýza bude proto zaměřena na identifikaci a případné možnosti reformy těch kritických faktorů, které jsou hlavními zdroji nárůstu výdajů na zdravotní péči. Z tohoto pohledu je zajímavá studie E.S. Fischera, et.al. z roku
2009 [9].Autoři analyzovali variace ve výdajích
na zdravotní péči pacientů v důchodovém
věku zařazených v systému Medicare z různých regionů USA.V rámci Medicare je používán systém platby za výkon, podobně jako
v systému v ČR. Došli k závěru, že důležitým
faktorem ovlivňujícím výdaje není ani tak dostupnost nových technologií, léků a dalších
zdrojů, ale způsob, jakým poskytovatelé zdravotní péče reagují na možnost jejich využití.
Je pravděpodobné, že ve zdravotnickém
systému České republiky by nabídkou indukovaná poptávka mohla být tím centrálním
mechanismem, který způsobuje rychlý růst
výdajů na zdravotní péči hrazené ze zdravotního pojištění. Politici a lékařská komunita by
se proto měli více zabývat tímto ovlivnitelným faktorem, speciálně v souvislosti s projevy finanční krize a s nimi spojeným kolísáním finančních toků do zdravotnictví.
145
SOUHRN:
Stárnutí populace je považováno na celém
světě za hlavní faktor, který je v pozadí růstu
nákladů na zdravotní péči. V odborné literatuře se však poslední dobou množí důkazy,
které naznačují, že stárnutí populace má jen
malý vliv na růst těchto nákladů. Autoři
textu předkládají rešerši literatury, analyzují
náklady na zdravotnictví v České republice
a upozorňují na oblasti zdravotní péče, které
mají největší vliv na růst výdajů na zdravotnictví v ČR.V závěru konstatují, že v ČR je vliv
stárnutí obyvatelstva na výdaje ve zdravotnictví relativně malý a podobá se situaci popsané v zahraniční literatuře.Vyslovují názor,
že by centrálním mechanismem způsobujícím
rychlý růst výdajů v ČR mohla být nabídkou
indukovaná poptávka.
Klíčová slova: stárnutí populace, náklady
na zdravotní péči v ČR, nabídkou indukovaná
poptávka
Literatura
1. Český statistický úřad. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až
2008 (kód: w-3306-10), 2010, dostupné
z http://www.czso.cz
2. Český statistický úřad. Analýza zdravotnických účtů 2000–2005 (kód: 3306-07),
2007, dostupné z http://www.czso.cz
3. Český statistický úřad. Analýza zdravotnických účtů ČR (2000–2004) (kód: 3306-06),
2006, dostupné z http://www.czso.cz
4. ÚZIS ČR. Zdravotní pojišťovny – náklady na
segmenty zdravotní péče. Aktuální informace č. 42/2006, dostupné z http://www.uzis.cz
5. ÚZIS ČR. Zdravotní pojišťovny – náklady
na segmenty zdravotní péče. Aktuální informace č. 60/2010, 2010, dostupné
z http://www.uzis.cz
6. Burner, S.T., Waldo, D.R., McKusick, D.R.
National Health Expenditures Projections through 2030. Health Care Financing
Review, 1992. s. 1–30
7. Cutler, D.M.,et al. Trends in Medical Spending by Age: 1963–1999. Health Affairs,
2003. r. 23, č. 4
8. Evans, R.G., Hertzman, C. Avalanche or
Glacier? Health Care and Demographic
Rhetoric. Canadian Journal on Aging, 1995.
r. 14, č. 2, s. 193–224
9. Fisher, E.S. Slowing the Growth of Health
Care Cost – Lesson from Regional Variation. N. Engl. J. of Medicine, 2009. s. 849–852
10.Richardson, J, Robertson,I. Ageing and the
cost of health services. In Policy Implications of the Ageing of Australia’s Population. Melbourne: Productivity Commission and Melbourne Institute of Applied
Economics and Social Research, 1999.
11.Strunk, B.C., Ginsburg, P.B. Aging Plays Limited Role in Health Care Cost Trends.
Data Bulletin, 2002.
12.Strunk B.C., Ginburg P.B. Effect of Population Aging on Future Hospital Demand.
Health Affairs, 2006, r. 25, s. 141–149
Počty důchodů,
důchodců a poplatníků pojistného
Celkem 2 254 779 starobních důchodů vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení
ke konci září 2010. Přitom důchodců starob-
Invalidních důchodů (jedná se o invalidní
důchody pro invaliditu prvního, druhého nebo
třetího stupně) vyplatila ČSSZ klientům ke
Tabulka: Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav ke 30. 9. 2010)
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet
důchodců
2 631 838 2 674 191 2 703 847 2 738 474 2 770 585 2 808 379
celkem
Počet
starobních
1 957 299 1 992 858 2 022 116 2 056 338 2 094 808 2 254 779*)
důchodců
Počet poplat.
4 793 502 4 853 764 4 903 828 5 145 600 4 849 275 4 992 194
pojistného
Počet poplat.
1,82
1,82
1,81
1,88
1,75
1,78
na 1 důchodce
Počet
poplatníků
2,45
2,44
2,43
2,50
2,31
2,21*)
na 1 starobního
důchodce
Pozn.: *) Uvedený údaj není možné porovnávat s údaji z předchozích let v důsledku navýšení počtu starobních důchodců
od 1. 1. 2010 v souvislosti s přeměnou invalidního důchodu na starobní při dosažení věku 65 let (novela zákona o důchodovém pojištění).
ních i osob pobírajících důchody invalidní
a pozůstalostní evidovala ČSSZ celkem
2 808 379. Těm ČSSZ ke 30. 9. 2010 vyplácela celkem 3 436 136 důchodů. Kromě toho
zasílala ČSSZ celkem 58 053 výplat důchodů
do zahraničí.
146
konci září celkem 468 267 (novelou zákona
o důchodovém pojištění se po dosažení
věku 65 let vyplácený invalidní důchod automaticky mění na starobní důchod a ten nadále náleží důchodci ve výši původně vypláceného důchodu invalidního). Pozůstalost-
ních důchodů (tj. vdovských, vdoveckých a sirotčích) vyplatila ČSSZ celkem 713 090.
Průměrná výše sólo starobního důchodu
činila ke 30. 9. 2010 celkem 10 101 Kč,
z toho u mužů 11 216 Kč a u žen 9 178 Kč
(jedná se vyplácené starobní důchody vč. předčasných). Pro srovnání: v roce 2005 ke stejnému datu činil průměrný sólo starobní důchod 7 731 Kč (u mužů 8 646 Kč a u žen
7 020 Kč). Průměrný věk důchodců pobírajících sólo starobní důchod ke konci září 2010
byl 68 let (muži 70 a ženy 67 let).
Nejvyšší průměrná výše starobního důchodu byla v Praze a činila 10 794 Kč
(muži – 11 804 Kč, ženy – 10 023 Kč), nejnižší průměrná výše starobního důchodu
byla v Olomouckém kraji a činila 9 813 Kč
(muži – 10 836 Kč, ženy – 8 986 Kč).
Nově přiznaných důchodů, jejichž trvalá
výplata byla zahájena ve 3. čtvrtletí 2010, bylo
celkem 54 527, z toho bylo 33 214 starobních důchodů a 9 819 invalidních důchodů.
ČSSZ evidovala ke 30. 9. 2010 celkem
2 808 379 všech důchodců a 4 992 194 poplatníků pojistného na důchodové pojištění.
Na jednoho důchodce tak přispívalo 1,78
poplatníků.
Zdroj: Tisková zpráva
České správy sociálního zabezpečení
www.zcr.cz
Recenze na knihu
Jan Holčík: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost
V posledních letech bývá zdůrazňováno, že
každý člověk by měl řádně a odpovědně pečovat o své zdraví. S tím lze samozřejmě bez
výhrad souhlasit, problém nastává, položí-li si
jednotlivec otázku, jak má taková péče
vlastně vypadat. Mnozí lidé vyznávají zdravý
životní způsob a favorizují biopotraviny. Jiní
stále spoléhají na to, že až onemocní, jejich
„tělo“ jim bez problému „opraví“ lékaři. Problematika, jak účinně pečovat o své zdraví
a jak předcházet nemocem, je naléhavá a je
třeba ji zařadit do náležitých souvislostí.
Ostatně patrně právě proto napsal Jan Holčík svou přehlednou knihu Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost
Autor, který je přednostou Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví na
Lékařské fakultě Masarykovy univerzity
v Brně, hned v úvodu připomíná, že jeho cílem rozhodně nebylo poskytnout „jednoduchý návod jak postupovat s cílem dosáhnout
co nejlepšího zdraví“. To co však bylo jeho
ambicí, vystihl takto: „aby co nejvíce lidí pochopilo význam a hodnotu zdraví i obsah
a funkci zdravotní gramotnosti a aby relativně samostatně hledalo a nacházelo svou
cestu ke zdraví“.
Jistě je třeba zdůraznit, že jednotlivý člověk toho může pro své zdraví hodně vykonat.
Podstatné je, že ve svém úsilí nemá být osamocen, a proto by i celá společnost měla do-
cenit hodnotu zdraví svých členů a učinit ji
„přirozenou prioritou“. Z uvedeného vyplývá,
že o problematiku zdravotní gramotnosti by
se měli zajímat nejen jednotlivci, ale i ti, kteří
usilují o reformu našeho zdravotnictví.
Publikace Jana Holčíka je opatřena úvodem i závěrem a má celkem pět samostatných
částí. Obsahem té první je vysvětlení pojmu zdravotní gramotnosti,
dále jsou představeny modely zdravotní
gramotnosti a její
konkrétní praxe na
příkladu Kanady.
V druhé části, nazvané Vybrané navazující pojmy, se dočteme o potřebě zdravotní výchovy,
o růstu akceschopnosti obyvatelstva a o podpoře zdraví
(health promotion). Třetí část je věnována
především cílům zdravotní politiky a jejím
prioritám, rozvoji zdravotních systémů v Evropě a významu sociálních determinant
zdraví.
Ve čtvrté části jsou popsány rozvojové
priority zdravotní gramotnosti v Evropě a cesta ke zdraví.
Obsahem páté části je osm příloh, respektive výběr mimořádně důležitých doku-
mentů Světové zdravotnické organizace. Poslední přílohu tvoří výkladový slovník základních a v knize používaných termínů.
Publikace Jana Holčíka je odborně fundovaná, přehledná a čtivá. Zbývá dodat, že
vznikla v rámci Výzkumného záměru MŠTM
/MSM00216224211 „Škola a zdraví 21. století“. Publikace ale vyšla jen v malém nákladu (350 kusů) a patrně bez celostátní
knižní distribuce. To je škoda, protože
by se s ní měli určitě seznámit mnozí odborníci z řad zdravotníků, sociálních pracovníků i školství
a nepochybně i studenti magisterských programů zdravotnického nebo sociálního zaměření. Možná,
že se stane i nevídaná
věc a s nashromážděnými a přehledně prezentovanými informacemi se seznámí i někteří politici.
ČSSZ má zájem o to, aby se podpora pro
e-Podání HPN stala postupně součástí existujících lékařských a nemocničních softwarových aplikací.V praxi to znamená, že lékaři,
kteří budou mít upravené svoje SW, či jiné
odborné aplikace, mohou bez problémů začít využívat tuto efektivní službu. Dosud zasílají ošetřující lékaři ČSSZ uvedené hlášení
poštou.
Tato elektronická forma komunikace přinese jednoznačně lékařům zjednodušení administrativy. Pro ošetřující lékaře, kteří se
k elektronickému předávání hlášení pracovní
neschopnosti, e-Podání HPN, zaregistrují
a rozhodnou se je využívat, představuje snížení nákladů i úsporu času na pořízení a zasílání I. a II. dílu Rozhodnutí o DPN a Hlášení
ošetřujícího lékaře příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení. Zapojením co největšího počtu lékařů do elektronické výměny se zrychlí komunikace a následně i vyřizování a poskytování dávek nemocenského
pojištění.
Od poloviny října 2010 je možné vyzkoušet příjem elektronických hlášení přímo v pilotním provozu. Zapojit se do něj mohou lékaři, jejichž aplikační software elektronickou komunikaci bude podporovat.
Bližší informace o celém projektu e-Podání HPN pro vývojáře i ošetřující lékaře
jsou k dispozici na webu ČSSZ na adresách:
http://www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e-podani/ a http://www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e-podani/e-podani-informace-pro-osetrujici-lekare-sluzba-HPN.
Zdroj: Tisková zpráva ČSSZ
Vyd. 1. Brno: MSD, spol. s r.o., 2009. 153 s.
Škola a zdraví pro 21. století.
ISBN 978-80-7392-089-0.
Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.
Fakulta humanitních studií
Univerzity Karlovy
Zdroj: Bulletin 12/2009, OSZ ČR
e-Podání HPN
Moderní, rychlou a výhodnou službu představuje pro ošetřující lékaře a nemocnice nový
projekt České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ): zavedení elektronického hlášení o vzniku, změně režimu a ukončení dočasné
pracovní neschopnosti, tzv. e-Podání HPN.
Realizace projektu se dostává do poslední
fáze. Aby se na spuštění elektronického hlášení mohli lékaři připravit a zajímat se u svých
poskytovatelů softwaru o možnosti úprav pro
zasílání vybraných dílů „neschopenky“ elektronicky, oslovila ČSSZ největší výrobce lékařských SW. Požádala je o zapojení do projektu
a o spolupráci v průběhu pilotního provozu.
Pro softwarové firmy zpřístupnila testovací
prostředí, ve kterém lze vyvíjený SW pro komunikaci s ČSSZ ověřovat. ČSSZ nabízí lékařům i vývojářům SW plnou součinnost.
www.zcr.cz
Recenze na knihu: Jan Holčík Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost
147
jarabková_pletkova 14.12.10 12:09 Stránka 1
SUMMARY:
HEALTH OF THE POPULATION
IN THE CZECH REPUBLIC
Jeřábková V.
Health is a valuable asset which significantly affects the quality of human life.
Although it is estimated that health
care can affect the health of the population only from 20 %, the health care is
absolutely necessary from point of view
of diseases treating and providing preventive programs. With fact being of civilization diseases (cardiovascular, cancer, metabolic disorders) it is necessary
to focus on the protection and promotion of the health than only on the process of healing.
According to Decree No. 3/2010 Coll.,
on the content and time range of preventive visits, a preventive care is offered to citizens at a medical practitioner,
dentist and gynaecologist. However, results of the European Survey on health
status in the CR in 2008 pointed out
that preventive care is not often used
and most adults visit a doctor with serious health problems. The cost of treating diseases of civilization in comparison with the cost of preventive tests
represents a significant item in the public health insurance. The economic and
social aspects are therefore more efficient to prevent diseases than to treat
them.
Key words: health staus, diseases of
the circulatory system, neoplasms, prevention of diseases, EHIS 2008, cost of
treatment
O autorce:
Ing.Věra Jeřábková je doktorandkou
na katedře ekonomické statistiky
Vysoké školy ekonomické v Praze
a zároveň pracuje jako výzkumná
pracovnice ve Výzkumném ústavu
práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha.
148
Zdraví obyvatel
České republiky
Zdravotní stav, prevence
zdraví a náklady na léčení nemocí
Věra Jeřábková
Úvod
Zdraví je cennou hodnotou, která výrazně
ovlivňuje kvalitu lidského života, a zároveň je
podmínkou samotné existence lidstva.V moderním pojetí je chápáno nejen jako „stav organismu bez choroby, ale také jako soubor schopností člověka vyrovnat se s nároky vnitřního
a vnějšího prostředí bez narušení životních
funkcí“[11]. Vnitřní prostředí je přitom dáno
genetickou výbavou organismu (např. náchylnost na některé nemoci) a vnější prostředí je
dáno sociálními, ekonomickými a ekologickými podmínkami (např. životní a pracovní prostředí, styl života). Odhaduje se, že nezdravotnické faktory (vnitřní a vnější prostředí)
ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva cca z 80 %.
Zbývajících 20 % připadá na zdravotnictví[11].
To pak může ke zlepšení zdravotního stavu
obyvatel přispět zejména kvalitní a dostupnou zdravotní péčí a zvyšováním efektivnosti
při jejím poskytování. Svou neméně významnou roli zde pak zaujímá i politika prevence.
Zdravotní stav obyvatelstva
Zdravotní stav obyvatelstva nelze popsat pouze jedním souhrnným ukazatelem, neboť se
vychází z více údajů a statistik najednou. Mezi
tyto základní statistiky patří statistika úmrtnosti, zejména statistika příčin smrti, a statistika nemocnosti. Na jejich základě lze pak predikovat další vývoj nemocnosti a úmrtnosti,
a tím i potřebu zdravotní péče, spotřebu
léků a podporu rozvoje diagnostických a léčebných metod. Před samotnou analýzou zdravotního stavu je rovněž nutné zaměřit pozornost na demografickou situaci, a to z toho
důvodu, že počet obyvatel a věková struktura populace ovlivňují rozložení onemocnění a rizikových faktorů, a tím i potřebu a spotřebu zdravotní péče.
Počet obyvatel v České republice se od
roku 2000 postupně zvyšuje, přičemž v průměru 14 % osob je ve věku do 14 let, téměř
tři čtvrtiny osob (71 %) jsou ve věku 15 až
64 let a 15 % osob je starších 65 let. Z dlouhodobého hlediska pak dochází k prodlužování délky života let (ČSÚ – Základní údaje
o České republice) a ke stárnutí populace (vyjádřeno indexem stáří; v roce 2008 připadalo
na 100 dětí ve věku do 14 let 105,1 osob ve
věku 65 let a více). Podle projekce obyvatelstva České republiky (střední varianta) vypracované Českým statistickým úřadem by mělo
v roce 2050 dojít k více než zdvojnásobení
počtu seniorů (tj. obyvatel ve věku na 65 let),
což bude mít zajisté vliv i na poskytování zdravotní a sociální péče.
Příčiny smrti jsou definovány jako „všechny choroby, chorobné stavy nebo úrazy,
které buď ke smrti vedly, nebo k ní přispěly,
a okolnosti nehody nebo násilí, které takové
úrazy přivodily“ [10]. Statistika příčin smrti
vychází z formuláře List o prohlídce mrtvého, kam lékař zaznamenává identifikační
údaje o zemřelém (rodinný stav, vzdělání, aj.)
a příčinu jeho smrti (pokud je uvedena více
než jedna příčina smrti, musí se provést výběr základní příčiny, a to podle přesných pravidel pro statistickou evidenci). Příčiny smrti
jsou kódovány podle Mezinárodní statistické
klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), kterou vydává Světová
zdravotnická organizaci (WHO). V současné
době je v platnosti desátá revize (MKN-10).
Nejčastější příčinou úmrtí jsou podle
MKN-10 nemoci oběhové soustavy (tabulka
č. 1), jejichž podíl na celkové úmrtnosti
z dlouhodobého hlediska tvoří více než polovinu. V roce 2000 zemřelo na nemoci oběhové soustavy 566,5 osob na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 tento počet poklesl na
hodnotu 501,3. U více než čtvrtiny zemřelých jsou potom příčinou smrti novotvary. Zatímco v roce 2000 zemřelo v důsledku onemocnění novotvarem 279,4 osob na 100 tisíc
obyvatel, v roce 2008 jejich počet poklesl,
a to na hodnotu 268,3. Nemoci dýchací soustavy jsou označovány za příčinu smrti v 5 %
www.zcr.cz
případů, podobně jako nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny poranění a otrav. Podíly
ostatních skupin diagnóz pak na celkové úmrtnosti tvoří zanedbatelné procento.
Mezi nejčastější konkrétní příčiny úmrtí
ve skupině diagnóz nemoci oběhové soustavy
patří akutní infarkt myokardu (I21), chronická ischemická nemoc srdeční (I25), ateroskleróza (I70) a cévní příhoda mozková neurčená jako krvácení nebo infarkt (I64).V oblasti novotvarů pak trpí muži a ženy specifickými druhy onemocněními, proto se také liší
příčiny jejich úmrtí. Muži nejčastěji umírají na
zhoubný novotvar průdušky – bronchu a plíce (C34), zhoubný novotvar tlustého střeva
(C18), zhoubný novotvar předstojné žlázy –
prostaty (C61) a zhoubný novotvar žaludku
(C16). Ženy pak nejčastěji na zhoubný novotvar prsu (C50), zhoubný novotvar průdušky –
bronchu a plíce (C34), zhoubný novotvar
tlustého střeva (C18) a zhoubný novotvar slinivky břišní (C25).
Jak již bylo uvedeno, kromě statistiky
úmrtnosti je základním ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva i statistika nemocnosti.
Nemocnost je definována jako „výskyt jednotlivých nemocí v populaci“ a její statistické
údaje jsou sledovány Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR),
který prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) shromažďuje údaje z několika zdrojů (např. Programy statistických zjišťování MZ ČR, Národní zdravotní registry, aj.). Mezi základní ukazatele patří prevalence, jež vyjadřuje počet
nemocných osob ke střednímu stavu obyvatelstva, a incidence, která vyjadřuje počet onemocnění (nově vyskytnutých případů) v určitém období ke střednímu stavu obyvatelstva.
Nemoci oběhové soustavy jsou v České
republice příčinou každého druhého úmrtí
a rovněž jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Na nemoci oběhové soustavy bylo v roce
2000 hospitalizováno 16 % osob z celkového
počtu 2.178.023 hospitalizovaných osob,
v roce 2008 to bylo 14 % osob z celkového
počtu 2.271.234 hospitalizovaných osob. Kardiovaskulární onemocnění postihují srdce
a cévy a mohou mít mnoho podob, například
vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice. Statistická data o kardiovaskulárních onemocněních lze získat buď z údajů „hospitalizovaní v nemocnicích podle příčin hospitalizace“, „dispenzarizovaní pacienti v evidenci
praktického lékaře pro dospělé“ či „ukončené
případy pracovní neschopnosti podle příčin“.
Nemocnost měřená počtem dispenzarizovaných pacientů je zveřejňována od roku
2004.V roce 2004 bylo z důvodu nemocí oběhové soustavy (hypertenzní nemoci, ische-
www.zcr.cz
mické nemoci srdeční, cévní nemoci mozku)
pod stálým lékařským dohledem 2,6 mil.
osob, v roce 2008 pak cca 2,7 mil. osob (tj. každý čtvrtý občan ČR). Z tohoto počtu bylo
registrovaných pacientů (rok 2004 630,6) a cévní nemoci mozku u 345,3 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů (rok 2004 339,9).
Počet pacientů, u nichž byly nově zjištěny hy-
Tabulka č. 1 Počet zemřelých podle příčin smrti MKN-10
na 100 tisíc obyvatel v ČR v roce 2000 a 2008
MKN-10
I Některé infekční a parazitární nemoci
II Novotvary
III Nemoci krve, krvetvorných orgánů
a některé poruchy týkající se mechanismu imunity
IV Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
V Poruchy duševní a poruchy chování
VI Nemoci nervové soustavy
VII Nemoci oka a očních adnex
VIII Nemoci ucha a bradavkového výběžku
IX Nemoci oběhové soustavy
X Nemoci dýchací soustavy
XI Nemoci trávicí soustavy
XII Nemoci kůže a podkožního vaziva
XIII Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
XIV Nemoci močové a pohlavní soustavy
XV Těhotenství, porod a šestinedělí
XVI Některé stavy vzniklé v perinatálním období
XVII Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality
XVIII Příznaky, znaky a abnormální klinické
a laboratorní nálezy nezařazené jinde
XIX Vnější příčiny poranění a otrav
Celkem
2000
2,6
279,4
2008
8,9
268,3
0,9
1,3
14,4
1,1
14,2
566,5
48,3
41,3
0,1
0,4
14,3
0,0
2,1
1,1
21,2
2,3
12,3
0,0
501,3
55,0
45,5
0,8
0,8
12,2
0,1
1,9
1,4
5,6
14,7
68,8
1061,1
58,4
1006,2
Zdroj: ČSÚ
v roce 2008 sledováno 1,613 milionů pacientů pro hypertenzní nemoci, 797 tisíc pacientů pro ischemické nemoci srdeční a 266 tisíc
pertenzní nemoci, tak v čase roste, a to průměrným ročním tempem růstu 6 % (za období
2004 až 2008). Ischemické nemoci srdeční
Tabulka č. 2 Nově zjištěná onemocnění u dispenzarizovaných pacientů
v evidenci praktického lékaře pro dospělé na 100 tisíc registrovaných
pacientů v roce 2004 a 2008
Diagnóza
Hypertenzní nemoci
Ischemické
nemoci srdeční
z toho: akutní
infarkt myokardu
Cévní nemoci mozku
Kód dg.
(MKN-10)
2004
2008
1547,1
průměrný
absolutní
přírůstek
76
průměrný
koeficient
růstu
6%
I10-I15
1242,9
I20-I25
630,6
695,9
16
2%
I21-I22
209,0
194,0
–4
–2%
I60-I69
339,9
345,3
1
0%
Zdroj: ÚZIS ČR
pacientů pro cévní nemoci mozku. Téměř
polovinu pacientů tvoří osoby starší 65 let
(rok 2004 48 %, rok 2008 49 %). Dispenzarizované osoby ve věku do 44 let tvořily
v roce 2008 10 % (rok 2004 8 %) a osoby ve
věku 45 až 64 let 42 % (rok 2004 42 %).
V případě cévních nemocí mozku pak osoby
starší 65 let tvořily více než dvě třetiny (rok
2004 67 %, rok 2008 69 %).
V roce 2008 byly hypertenzní nemoci nově
zjištěny u 1547,1 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů (rok 2004 1242,9), ischemické
nemoci srdeční u 695,9 pacientů na 100 tisíc
byly v letech 2004 až 2008 každý rok nově
zjištěny v průměru u 16 pacientů na 100 tisíc
registrovaných pacientů, přičemž počet pacientů, u nichž se objevil akutní infarkt myokardu, v čase klesal (průměrný koeficient
růstu –2 %). Cévní nemoci mozku zůstávají
v čase poměrně stabilní (tabulka č. 2).
Zhoubné novotvary jsou velmi závažným
onemocněním, jež jsou příčinou každého čtvrtého úmrtí. V dnešní době se řadí mezi tzv.
„civilizační nemoci“, neboť jejich výskyt se
v populaci neustále zvyšuje (graf č. 1). Pozitivním trendem však je, že počet zemřelých
149
osob na novotvary v čase klesá (tabulka č. 1).
To je mimo jiné způsobeno tím, že se zvyšuje
kvalita lékařské péče, vznikají komplexní onkologická centra a onemocnění jsou časněji
diagnostikována (díky existenci screeningových
programů).
Zatímco tato nemoc byla v roce 2000 zjištěna u 54,4 mužů na 100 tisíc mužů, v roce
2007 to již bylo u 100,9 mužů na 100 tisíc
mužů. V letech 2000 až 2007 se tak každý
rok zvyšoval jejich počet v průměru o 9 %.
Dále se pak jedná o zhoubný novotvar prů-
bylo léčeno 6371,8 diabetiků na 100 tisíc
obyvatel, v roce 2008 jejich počet vzrostl na
7390,1 na 100 tisíc obyvatel.V letech 2000 až
2008 se tak v průměru každý rok zvyšoval
počet léčených diabetiků o 127,3 na 100 tisíc
obyvatel, tj. průměrný koeficient růstu +2 %.
Zdroj: ÚZIS ČR
Graf č. 1 Vývoj incidence novotvarů (počtu nově hlášených
onemocnění) na 100 tisíc obyvatel v letech 2000 až 2007
(MKN-10, dg. C00-C97 a dg. D00-D09)
Data týkající se incidence (počtu nově hlášených) novotvarů (diagnózy C00-C97 a diagnózy D00-D09 podle MKN-10) jsou k dispozici jen do roku 2007.V roce 2000 bylo zjištěno
onemocnění novotvarem nově u 591,1 osob
na 100 tisíc obyvatel, přičemž v roce 2007
tento počet vzrostl na hodnotu 737,9 (graf
č. 1). Průměrný absolutní přírůstek v letech
2000 až 2007 tak byl ve výši 21, tzn. každý
rok v průměru nově onemocnělo novotvary
21 osob na 100 tisíc obyvatel, a průměrný
koeficient růstu činil +3 %.
I když je výskyt novotvarů dán povahou
onemocnění, častěji se vyskytuje ve vyšších
věkových skupinách (graf č. 2). V roce 2007
tvořili muži starší 60 let více než tři čtvrtiny
mužů (75,7 %), u nichž byly nově hlášeny případy zhoubných novotvarů a novotvarů in
situ, a u žen bylo toto procento ve výši
67,5 % (z celkového počtu žen, u nichž bylo
toto onemocnění zjištěno). Téměř čtvrtina
mužů (24,4 %) a necelá třetina žen (32,3 %)
pak byla ve věku 15 až 59 let. Věkové rozložení osob s nově zjištěnými novotvary je
dlouhodobě stabilní.
Z hlediska jednotlivých diagnóz ve skupině novotvarů se u mužů, stejně jako u žen,
nejčastěji vyskytuje jiný zhoubný novotvar
kůže (C44). V roce 2007 touto nemocí onemocnělo 192,4 mužů na 100 tisíc mužů
a 171 žen na 100 tisíc žen. Oproti roku 2000
tak došlo k poměrně velkému nárůstu (tabulka č. 3). Průměrný koeficient růstu v období 2000 až 2007 byl u mužů ve výši +7 %
a u žen +6 %. U mužů je dále velmi častý novotvar předstojné žlázy – prostaty (C61).
150
Zdroj: ÚZIS Novotvary ČR 2007
Graf č. 2 Věková struktura nově hlášených případů
zhoubných novotvarů a novotvarů in situ(dg. C00-C97
a D00-D09 dle MNK-10) u mužů a žen v roce 2007
dušky – bronchu a plíce (C34) a zhoubný
novotvar tlustého střeva (C18), jejichž hodnoty jsou v čase poměrně stabilní.
Druhým nejčastějším novotvarem u žen
je zhoubný novotvar prsu (C50), přičemž
jeho výskyt se v čase neustále zvyšuje.V roce
2000 byl tento novotvar nově zjištěn u 92,4
žen na 100 tisíc žen, v roce 2007 to již bylo
u 123,2 žen na 100 tisíc žen. V průměru tak
byl v letech 2000 až 2007 zjištěn každý rok
zhoubný novotvar prsu nově u 4,4 žen na
100 tisíc žen. Carcinoma in situ – hrdla děložního (D06) je dalším častým nádorovým
onemocněním postihujícím pouze ženy (rok
2000 27,1 žen na 100 tisíc žen, rok 2007
37,3 žen na 100 tisíc žen). Podobně jako
u mužů, je pak i u žen často diagnostikován
zhoubný novotvar tlustého střeva (C18). Vývoj tohoto nádorového onemocnění je v čase
stabilní.
Mezi civilizační choroby dále řadíme diabetes mellitus – úplavici cukrovou, čili cukrovku (diagnózy E10-E14 podle MKN-10),
která se projevuje zvýšenou hladinou cukru
(glukózy) v krvi. Její neléčená forma má za následek dalekosáhlé poškození cév a následně
i celé řady životně důležitých orgánů – např.
poškození oční sítnice, jež může vést až k slepotě, selhání ledvin, diabetická noha, která
může skončit amputací. Kromě tohoto je u diabetiků v porovnání s běžnou populací i dvakrát vyšší riziko ischemických nemocí srdečních a cévních mozkových příhod (ÚZIS ČR,
Péče o nemocné cukrovkou 2008).
V České republice počet léčených diabetiků každoročně přibývá. Zatímco v roce 2000
V roce 2000 se s diabetem léčil každý 16. občan
ČR, v roce 2008 to již byl pak každý 13. občan.
Prevence
Údaje o nemocnosti a úmrtnosti jsou velice
cenným zdrojem informací ve vztahu k možnostem prevence nemocnosti. Podstatou prevence je předcházení vzniku nemoci, respektive její podchycení v co nejčasnějším stádiu.
Mnohem účinnější a účelnější je totiž zdravotním problémům předcházet, než je léčit.
Na vznik onemocnění působí celá řada
vlivů. Mohou to být například vrozené dispozice, dlouhodobé stresové situace, nepravidelná životospráva, nedostatek pohybu a nedostatek odpočinku či spánku. Podle platné
vyhlášky č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu
a časového rozmezí preventivních prohlídek,
jsou občanům nabízena preventivní vyšetření
ze zdravotního pojištění, a to u praktického
lékaře, stomatologa a gynekologa.
Preventivní prohlídka v oboru praktický
lékař pro dospělé se provádí osobám od 18
let vždy jednou za dva roky. Obsahem preventivní prohlídky je doplnění anamnézy se
zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze je pak
zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, cukrovky (diabetes mellitus), poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění. Dále
se kontroluje očkování proti tetanu, provádí
se kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, u osob od 40 let se ve
čtyřletých intervalech provádí vyšetření EKG
a povinnou součástí preventivní prohlídky je
www.zcr.cz
i onkologická prevence. U osob ve věku 50
až 54 let by se měl jednou ročně provést
test okultního krvácení do stolice (TOKS),
od 55 let se pak může pokračovat v pravidelných testech TOKS (doporučováno jednou za dva roky) nebo je možné toto nahradit doporučením k provedení primární screeningové kolonoskopie, a to jednou za 10 let.
U žen od 45 let se provádí jednou za dva
roky screeningové mamografické vyšetření.
V rámci preventivní prohlídky je zahrnuto
rovněž laboratorní vyšetření, jehož obsahem
je orientační chemické vyšetření moče (při
každé prohlídce), vyšetření plasmatického
cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů (v 18 letech, a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku)
a vyšetření glykemie (v 18 letech, a od 40 let
ve dvouletých intervalech).
V rámci gynekologických prohlídek mají
ženy od 15 let nárok na preventivní prohlídky
jednou ročně. Tato pravidelná vyšetření dokáží objevit tzv. přednádorové stavy, které lze
velice účinně léčit. Od objevení prvních přednádorových změn se zhoubný nádor totiž vytvoří cca za 3 roky (http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-verejnost—rakovina-delozni
ho-cipku—prevence). V souladu se screeningovým programem vyšetření děložního čípku
má každá dospělá žena jednou ročně nárok
na preventivní cytologické vyšetření hrazené
z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Cenu vybraných preventivních vyšetření lze
stanovit na základě vyhlášky č. 472/2009 Sb.,
kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Takto lze vyčíslit
jak přímé, tak i nepřímé náklady na provedení zdravotního výkonu. Přímé náklady se
vypočítají tak, že celkové body za zdravotní
výkon jsou vynásobeny hodnotou bodu v Kč,
kterou stanovuje úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Nepřímé (režijní) náklady se pak vyčíslí na základě vztahu času
výkonu, hodnoty bodu za jednu minutu (režijní bod) a hodnoty bodu v Kč. Výše uvedený vztah lze pro zjednodušení popsat následujícím vzorcem:
Cena = body za výkon x hodnota bodu v Kč +
čas výkonu x režijní body x hodnota bodu v Kč
Preventivní prohlídka u praktického lékaře
(kód výkonu 01022) je ohodnocena 319 body.
K tomuto je ovšem nutno připočíst i režijní
náklady. Vyhláškou č. 472/2009 je stanoveno
2,75 bodu za jednu minutu času (celkem 40 minut). V souhrnu je tento výkon ohodnocen
429 body. Úhradová vyhláška pro rok 2010
pak stanovuje hodnotu jednoho bodu ve výši
1,05 Kč, tzn. celková cena preventivní prohlídky je 451 Kč.
www.zcr.cz
jištění) využívaná, lze zjistit z Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR
(EHIS CR). Toto šetření navazuje na šetření
HIS CR, která byla provedena v letech 1993,
1996, 1999, 2002; a skládá se ze čtyř základních modulů – Evropský základní modul
(EBM), který zjišťuje informace ohledně pohlaví, věku, ekonomické aktivitě, vzdělání, rodinném stavu a příjmu domácnosti; Evropský
modul o zdraví (EHSM), jež zjišťuje charakteristiky zdravotního stavu (např. subjektivně
vnímané zdraví, chronická nemocnost, úrazy,
omezení pracovních aktivit z důvodu nemoci); Evropský modul o zdravotní péči (EHCM),
který zjišťuje využívání ambulantní, preventivní a lůžkové péče, užívání léků a výdaje za
zdravotní péči; a Evropský modul o zdravotních determinantech (EHDM), který mapuje
životní styl respondentů z hlediska fyzické
aktivity, spotřeby alkoholu a drog, stravovacích návyků, tělesné výšky a hmotnosti, kouření a životních podmínek jedince. Evropské
výběrové šetření o zdravotním stavu bylo
v České republice realizováno v roce 2008
pro střednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Na základě výsledků šetření
Tabulka č. 3: Incidence novotvarů podle
EHIS lze konstatovat, že prejednotlivých diagnóz
ventivní péči věnuji větší pona 100 tisíc mužů/žen v roce 2000 a 2007
zornost osoby starší 55 let než
Muži
Ženy
mladší. Například měření chodiagnóza 2000 2007 diagnóza 2000
2007
lesterolu v krvi, které pomáhá
C44
122,2 192,4
C44
112
171
odhalit vznik srdečních a cévC61
54,4 100,9
C50
92,4
123,2
ních onemocnění, se v praxi proC34
92
91,5
D06
27,1
37,3
vádí častěji u osob starších 55 let,
C18
46,5
50,7
C18
35,9
36,2
a to i za předpokladu, že o tuto
Legenda: C18 zhoubný novotvar tlustého střeva, C34 zhoubný novotvar prevenci by se měli zajímat
průdušky – bronchu a plíce, C44 zhoubný novotvar kůže, C50 zhoubný i mladší lidé. Obdobně je to
novotvar prsu, C61 zhoubný novotvar předstojné žlázy – prostaty, D06
i s vyšetřením hladiny cukru
carcinoma in situ – hrdla děložního
v krvi, kterým lze včas odhalit
Zdroj: ÚZIS ČR – Novotvary ČR 2000; Novotvary ČR 2007
cukrovku (využívá ho pouze
Cena screeningu karcinomu děložního
42 % populace ve věku 15 let a více). Pohrdla (kód výkonu 95198) je pak 204 Kč
dobně u běžného zdravotnického výkonu
(165x1,03+12x2,75x1,03).
jako je měření krevního tlaku, který pomáhá
Zatímco kolorektální screeningový propředcházet mnoha onemocněním (např. kargram na včasný záchyt kolorektálního karcidiovaskulárním), dochází k poklesu počtu
nomu vešel v platnost v roce 2009, screening
měření, a to nejspíše z důvodu zavedení regulačních poplatků.V rámci onkologické prenádorů prsu je v České republice platný již
vence je pak prováděno u žen starších 45 let
od roku 2002. Pokud žena nespadá do scremamografické vyšetření prsů, a to jednou za
eningového programu (tzv. samoplátkyně),
dva roky. I přesto, že by toto vyšetření mělo
cena mamografického vyšetření se pohybuje
každý rok podstoupit v dospělé populaci žen
v rozmezí 500 až 600 Kč, cena ultrazvukozhruba 26 % žen starších 45 let, na základě
vého vyšetření (obvykle se provádí u žen do
šetření EHIS bylo zjištěno, že je to 17 % žen.
40 let) pak mezi 300 až 400 Kč. Dalším proCytologickému vyšetření by se pak měla
gramem pro prevenci onkologických onekaždý rok podrobit každá dospělá žena (tzn.
mocnění je screening děložního hrdla, který
100 % žen v dospělé populaci), nicméně ve
je v České republice platný od roku 2008.
skutečnosti je to pouhých 38 % žen. Pro
Využívání preventivní péče
včasné zachycení rakoviny tlustého střeva se
Údaje o tom, jak je preventivní péče (hraprovádí u osob ve věku 50 až 54 let jednou
zená z veřejných prostředků zdravotního poročně test okultního krvácení. U osob nad
Jednotlivé ceny laboratorních vyšetření
preventivní prohlídky jsou následující (hodnoty získány od MUDr. Macharáčka z Městské polikliniky v Praze):
– cholesterol 44 Kč,
– LDL 61 Kč,
– HDL 50 Kč,
– triacylglyceroly (TAG) 63 Kč,
– glykemie 22 Kč,
vyšetření EKG a moči je součástí kapitační platby.
V rámci onkologické prevence je pak
prováděn speciální test na okultní krvácení
(kód výkonu 1520). Tento výkon je ohodnocen 154 body, kdy jeden bod je 1,03 Kč.
K tomuto se připočítávají režijní náklady,
jež jsou ve výši 2,75 za jednu minutu. Celková cena tohoto testu je tudíž 187 Kč
(154x1,03+10x2,75x1,03=187 Kč).
Primární screeningová kolonoskopie (kód
výkonu 15105), která se provádí v rámci prevence kolorektálního karcinomu stojí 904 Kč
(753x1,03+30x4,13x1,03=904 Kč).
Pro odhalení rakoviny prsu se využívá screeningová mamografie (kód výkonu 89221),
která stojí 594 Kč (521x1,03+20x2,75x1,03).
151
55 let se pak provádí jednou za dva roky.
V dospělé populaci by takto mělo být vyšetřeno každý rok zhruba 17 % osob starších
55 let, přičemž šetření EHIS ukázalo, že jich
bylo prošetřeno 6 %. Prevenci tak zanedbává
většina dospělých osob.
Náklady na léčbu
Ekonomické náklady, kterými nemoci zatěžují společnost, lze rozdělit na náklady přímé, tj. ty, které společnost věnuje na zdravotnictví, nemocenské dávky a invalidní důchody
a na náklady nepřímé, tj. ekonomické ztráty
v důsledku ztráty pracovní produkce nemocností, invaliditou a úmrtími osob v produktivním věku.
Výdaje na zdravotnictví v čase neustále
rostou.V roce 2000 byly ve výši 146 835 milionů Kč, přičemž v roce 2008 vzrostly téměř na dvojnásobek (264 520 milionů Kč).
Největší zátěž financování zdravotní péče
pak spočívá na zdravotních pojišťovnách (podíl výdajů zdravotních pojišťoven na celkových výdajích v roce 2008 činil 75 %). Dále se
jedná o veřejné rozpočty, jejichž podíl tvořil
cca 8,1 % (z toho státní rozpočet 4,7 % a místní rozpočty 3,4 %), domácnosti zaujímaly téměř 16 % výdajů na zdravotnictví a ostatní
zdroje 1,7 %.
Výdaje na zdravotní péči podle skupin
diagnóz MKN-10 lze určit pouze u zdravotní
péče financované zdravotními pojišťovnami. Celkové výdaje na zdravotní péči podle
diagnóz MKN-10 byly v roce 2008 ve výši
197.280 mil. Kč. Největší objem výdajů vykázaly v roce 2008 nemoci oběhové soustavy
(19 589 mil. Kč), jejichž podíl na celkových výdajích byl 10 %. Oproti roku 2000 tak vzrostly
téměř 3x (rok 2000 7 464 mil. Kč). Průměrný
koeficient růstu za období let 2000 až 2008
byl ve výši 1,09. Druhou nejnákladnější skupinou diagnóz byly novotvary, které z hodnoty 7 222 mil. Kč v roce 2000 vzrostly na
hodnotu 14 491 mil. Kč v roce 2008 a jejich
podíl na celkových výdajích tak tvořil 7 %
(ve sledovaném období 2000 až 2008 činil
průměrný koeficient růstu +13 %).
Náklady na léčbu určitého onemocnění
se liší případ od případu. Zdravotní pojišťovny tato data sice sledují, nicméně se jedná
o interní data a nedávají je k dispozici. Podle
informací Všeobecné zdravotní pojišťovny se
však například cena operace rakoviny tlustého střeva včetně hospitalizace pohybuje v rozpětí 150 až 230 tisíc Kč. Případná chemoterapie s biologickou léčbou přijde měsíčně na
dalších až 115 tisíc korun. Celkově se tak
roční náklady na léčbu rakoviny tlustého střeva pohybují okolo 1,5 až 1,6 milionu korun
na jednu osobu. Podobně je na tom i léčba
rakoviny prsu. S rozvojem léčebných metod
152
roste i ekonomická náročnost léčby. Operace a pobyt v nemocnici stojí cca 50 tisíc Kč,
hormonální léčba rovněž 50 tisíc Kč, cena
případné radioterapie dosahuje v průměru
20 tisíc Kč a náklady na roční chemoterapii
včetně bioléčby činí až 1,3 milionů Kč na
osobu.
Náklady na léčbu diabetu mellitus (cukrovky) je obtížné stanovit, neboť vedle přímých nákladů (léky, vyšetření u lékaře, aj.)
jsou zde i indukované náklady, a to např. na
léčbu infarktu myokardu, cévních mozkových
příhod, chronického selhání ledvin. Přitom až
90 % onemocnění cukrovkou II. typu se dá
vyhnout správným životním stylem.
Po srovnání nákladů na léčbu rakoviny
a nákladů na její prevenci názorně vidíme, že
zatímco prevence stojí stovky korun, léčba
stojí statisíce či miliony korun. Přitom obecně platí, že zhoubné nádory, které jsou zachyceny v počátečním stadiu, lze léčit poměrně snadno a účinně, a prodlouží tak délku
a kvalitu života pacientů. Prevenci však většina dospělé populace zanedbává a k lékaři
jdou až s vážnými zdravotními problémy, a to
i přesto že preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, do kterého každý rok vkládají několikatisícové částky (např. zaměstnanec s měsíčním platem
25 tisíc Kč hrubého platí zdravotní pojištění ve
výši 13,5 tisíc Kč ročně a dalších 27 tisíc Kč/rok
za něj odvede zdravotní pojišťovně zaměstnavatel).
Závěry
Při popisu zdravotního stavu obyvatelstva
vycházíme z více statistik najednou, a to nejčastěji ze statistiky úmrtnosti a statistiky nemocnosti. Na úmrtnosti se nejvíce podílí nemoci oběhové soustavy, a to z více než jedné
poloviny, a novotvary, jež jsou příčinou úmrtí
ve více než čtvrtině případů.
Nemoci oběhové soustavy, které postihují
srdce a cévy, mohou mít mnoho podob – vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice.
Počet pacientů, u nichž byly nově zjištěny hypertenzní nemoci, v čase roste. Stejně tak je
tomu i u ischemických nemocí srdečních,
které jsou každý rok nově zjištěny v průměru u 16 pacientů na 100 tisíc registrovaných pacientů. Oproti tomu počet pacientů,
u nichž se objevil akutní infarkt myokardu,
v čase klesá. Cévní nemoci mozku pak zůstávají v čase poměrně stabilní.
Kromě kardiovaskulárních onemocnění
patří mezi civilizační nemoci i novotvary, jejichž výskyt se v populaci neustále zvyšuje.
Pozitivním trendem ovšem je, že počet zemřelých na novotvary v čase klesá. Nejčastěji
se nově objevuje zhoubný novotvar kůže,
a to jak u mužů, tak i žen. U mužů jsou dále
velmi časté zhoubné novotvary prostaty, průdušky a tlustého střeva. U žen pak zhoubný
novotvar prsu, děložního hrdla a tlustého
střeva. Rostoucí počet nově hlášených novotvarů lze přisuzovat zavedení screeningových
programů, které pomáhají včas odhalit nádorové onemocnění.
Mezi civilizační nemoci dále patří i diabetes mellitus (cukrovka). V České republice
počet léčených diabetiků každoročně přibývá. V roce 2000 se s diabetem léčil každý
16. občan ČR, v roce 2008 to již byl pak každý 13. občan. Diabetes se projevuje zejména
u lidí středního věku a starších. Jeho příčiny
je možné spatřovat, kromě genetických dispozic, v nezdravém životním stylu, špatných stravovacích návycích a nedostatku pohybu. Neléčená forma cukrovky má za následek dalekosáhlé poškození cév a následně i celé
řady životně důležitých orgánů. Kromě tohoto je u diabetiků v porovnání s běžnou populací i dvakrát vyšší riziko ischemických nemocí srdečních a cévních mozkových příhod.
Mnohem účelnější než nemoci léčit, je nemocím předcházet. K tomu slouží různé preventivní programy, změna životního stylu, stravovacích návyků, dostatek pohybu, aj. Podle
platné vyhlášky č. 3/2010 Sb. jsou občanům
ČR nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního pojištění, a to u praktického lékaře,
stomatologa a gynekologa. Jejich ceny se pohybují v rámci stovek korun – například preventivní prohlídka u praktického lékaře stojí
451 Kč, speciální test na okultní krvácení
187 Kč, primární screeningová kolonoskopie
904 Kč, screeningová mamografie 594 Kč
a screening karcinomu děložního hrdla 204 Kč.
Oproti tomu náklady na léčbu se přitom pohybují v řádu stovek tisíc či milionů korun
(např. roční náklady na léčbu rakoviny tlustého střeva jsou cca 1,6 mil. Kč na osobu).
Tato preventivní vyšetření ovšem nejsou
často využívána. Na základě šetření EHIS
2008 bylo zjištěno, že prevenci věnují větší
pozornost osoby starší 55 let. Například vyšetření hladiny cukru v krvi podstupuje každý rok jen 42 % dospělé populace.V onkologické prevenci jsou rovněž rezervy (např. cytologickému vyšetření by se měla každý rok podrobit každá dospělá žena, nicméně na prevence chodí jen 38 % žen).
Zdraví člověka je ovlivněno přibližně z 80 %
genetickou výbavou organismu a sociálními,
ekonomickými a ekologickými podmínkami.
I přes skutečnost, že se neustále zdokonalují
léčebné metody a postupy, každý člověk by
měl pečovat o své zdraví prostřednictvím
dodržování zdravého životního stylu a využívání preventivních prohlídek, které včas odhalí závažné onemocnění a prodlouží tak
www.zcr.cz
délku i kvalitu života. Vždyť právě rizikové
faktory jako jsou kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, způsob stravování, nedostatek pohybu spolu s obezitou zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména v kardiovaskulární
a do značné míry i onkologické oblasti. Rostoucí počet těchto onemocnění je tak ekonomickou zátěží nejen pro život daného jedince, ale také pro společnost jako celek.
SOUHRN
Zdraví je cennou hodnotou, která výrazně
ovlivňuje kvalitu lidského života. I když je odhadováno, že zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva pouze z 20 %, zdravotní péče je naprosto nezbytná, a to ať už
z hlediska léčení nemocí nebo zajištění preventivních programů. S nástupem civilizačních nemocí (kardiovaskulární a nádorová onemocnění, metabolické poruchy) je pak nutné
soustředit pozornost zejména na ochranu
a podporu zdraví, než jen na samotný proces
léčení.
Podle platné vyhlášky č. 3/2010 Sb.,
o stanovení obsahu a časového rozmezí
preventivních prohlídek, jsou občanům nabízena preventivní vyšetření ze zdravotního
pojištění, a to u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Výsledky Evropského
výběrového šetření o zdravotním stavu
v ČR z roku 2008 však poukázaly na to, že
tato preventivní vyšetření často nejsou využívána a většina dospělé populace navštíví
lékaře až s vážnými zdravotními problémy.
Přitom náklady na léčbu civilizačních chorob ve srovnání s cenou preventivního vyšetření představují výraznou položku v systému veřejného zdravotního pojištění. Z ekonomického a sociálního hlediska je proto
mnohem účelnější nemocím předcházet,
než je léčit.
Klíčová slova: zdraví, nemoci oběhové soustavy, novotvary, prevence, EHIS 2008, náklady na léčbu
Literatura
1. Cervikální screening. Dostupné z:
<www.cervix.cz>
2. Český statistický úřad – Pohyb obyvatelstva, měsíční časové řady – Střední stav
obyvatelstva
3. Český statistický úřad – Stav a pohyb
obyvatelstva v ČR v roce 2008
4. Český statistický úřad – Věkové složení
žen v ČR k 1. 7. 2008
5. Český statistický úřad – Věkové složení
obyvatel v ČR k 1. 7. 2008
6. Český statistický úřad – Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až
2008
7. Český statistický úřad – Základní údaje
o České republice
8. Český statistický úřad – Zaostřeno na muže
a ženy 2008
9. Český statistický úřad – Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR,
krajích a okresech
10.Demografie. Demografické procesy, úmrtnost. Dostupné z: <www.demografie.info>
11.Durdisová, Jaroslava. Ekonomika zdraví.
VŠE Praha 2005. ISBN 80-245-0998-9
12. Finance.idnes. „Co je zdarma, neumíme moc
využívat.“ Dostupné z: <http://finance.idnes.cz/co-je-zdarma-neumime-moc-vyuzivat-prevenci-zanedbava-vetsina-z-nas-10b/poj.asp?c=A100308_111205_poj_sov>
13.Holub, Jiří. Zdravotní stav obyvatel ČR
v souvislosti s problematikou restriktivních
opatření ve zdravotnických zařízeních.
ÚZIS ČR, Praha 2009
14.Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Zpráva o stavu, vývoji a vý-
hledu zdravotnictví v ČR. Praha 2008.
ISBN 13978-80-85047-35-6
15.Portál EU o veřejném zdraví. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/health-eu/hea lth_problems/cardiovascular_diseases/index_cs.htm>
16. Program mamografického screeningu v České republice. Dostupné z: <www.mamo.cz>
17.Screening kolorektálního karcinomu. Dostupné z: < www.kolorektum.cz>
18.Úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR pro rok 2010. Dostupné z:
<http://www.mzcr.cz/dokumenty/uhradova-vyhlaska-pro-rok-pocita-se-stejnoukvalitou-i-rozsahem-pece_1537
_868_1.html>
19.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Aktuální informace č. 9/2009 –
Evropské výběrové šetření o zdravotním
stavu v ČR – EHIS CR, Úvodní informace
20.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Aktuální informace č. 2/2010 –
Evropské výběrové šetření o zdravotním
stavu v ČR – EHIS CR, Preventivní péče
21.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Novotvary ČR 2000
22.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Novotvary ČR 2007
23.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Péče o nemocné cukrovkou 2008
24.Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR – Zdravotnická ročenka České republiky 2000
25.Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Zdravotnická ročenka České republiky 2008
26.Vyhláška č. 472/2009 Sb., o seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
27.Vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek
Informace ve zdravotnictví
Nezisková organizace Health Care Institute
(HCI) v rámci projektu Nemocnice ČR – sledovala mimo jiné tyto oblasti:
– spokojenost pacientů v nemocnicích
– spokojenost zaměstnanců nemocnic
Toto šetření probíhá v režii HCI již pátý
rok. V roce 2009 se průzkumu zúčastnilo celkem 160 nemocnic. Zastoupeny byly fakultní,
krajské a městské nemocnice ČR.V průzkumu
hlasovalo více než 29 000 pacientů a více než
5 000 zaměstnanců. Podkladem pro průzkum
byly odpovědi na tištěné dotazníky a elektronické formuláře, které jsou umístěny na webových stránkách www.hc-institute.org.Tam jsou
rovněž umístěny i výsledky celého výzkumu.
www.zcr.cz
Odpovědi na vybrané otázky
Zaměstnanci
Jak jste spokojeni s fungováním Vašeho informačního systému?
Rozhodně spokojenoa spokojeno je 71,5 %
respondentů
Zvýšila se efektivita Vaší práce při využití informačního systému?
Rozhodně ano a spíše ano 61,0 % odpovědělo respondentů.
Pacienti
Stalo se Vám někdy při vyšetření u lékaře, že
jste si nemohl/a vzpomenout na název užívaných léků?
Ano odpovědělo 51, 1 % respondentů.
Víte, kdy jste byl/a naposledy očkován/a proti
tetanu?
Ano odpovědělo 63, 3 % pacientů.
Měli vždy všichni Vaši ošetřující lékaři komplexní přehled o Vámi absolvovaných léčbách,
aktuálně užívaných lécích, provedených očkováních, alergiích?
Ano a spíše ano odpovědělo 67, 3 % pacientů.
Zdroj: přednáška ing. Dvořákové (HCI)
na eHealth Days v Brně 20. 10. 2010
Zpracoval: Čý
153
bartak_pletkova 14.12.10 11:45 Stránka 1
SUMMARY:
HEALTH POLICY AND
ECONOMICS RESEARCH AND
ITS UTILIZATION IN POLICYMAKING PROCESS - 2ND PART
Miroslav Barták
The second part of the paper is deals
with the synthesis of relevant knowledge in the field of health system research utilization in policy-making. The
text summaries most relevant public
health research institutions, including
their classification according to legal
status. The attention is paid also to the
analysis of the multidisciplinary public
health research centre that could be interested as a good practice example for
the situation in the Czech Republic. In
the last part deals with the value oriented discussion of the public health research utilization in the health policy-making process.
Key words: public health, health system research, research utilisation, public
health research institutions
O autorovi:
PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.,
Vedoucí katedry obchodu a služeb na
Fakultě sociálně ekonomické UJEP
154
Výzkum public
health 2. část
Využití v praxi zdravotní politiky
Miroslav Barták
Studiu v oboru public health se věnuje jak
v Evropě, tak i zámoří, celá řada organizací,
jejichž organizační a právní forma, stejně jako
cíle a vize, kterými se řídí, se do značné míry
liší. Jiné jsou aspirace univerzitních pracovišť,
jiné nestátních organizací, ať se jedná o subjekty ziskové nebo občanskoprávní povahy
a jiné subjekty veřejné, které jsou zřizovány
státní správou či nadnárodními organizacemi.
Všechny výše uvedené subjekty můžeme klasifikovat pomocí jednoho z modelů veřejné politiky [Kotlas 2001] jako aktéry, kteří se podílí
na její realizaci. Někteří autoři staví, alespoň
teoreticky, jejich roli relativně vysoko [Howlet
Ramesh1995]. Pro účely této analýzy budeme
rozlišovat zejména aktéry na úrovni mezinárodní a národní. Pozornost budeme tedy věnovat situaci v zahraničí, která může být inspirativní pro další úvahy o možných trendech
výzkumu a jeho následného využití v praxi
tvorby a realizace zdravotní politiky v ČR.
Mezi veřejné aktéry na mezinárodní
úrovni můžeme zařadit např. Světovou zdravotnickou organizaci (dále WHO), Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále
OECD), Evropskou unii (EU) či Světovou banku (dále WB). Nejkomplexněji se otázkami
public health zabývá WHO, která je agenturou OSN, jenž se věnuje ochraně a rozvoji
zdraví veřejnosti v celosvětovém kontextu.
Také vliv této organizace na tvůrce veřejné
politiky lze hodnotit jako velmi významný,
alespoň v deklarativní rovině. WHO de facto
tvoří zdravotní politiku ve svých členských
státech např. pomocí programu a dlouhodobé koncepce Zdraví 21, pomocí svých orgánů ovlivňuje tvůrce zdravotní politiky na
nejvyšší úrovni, uznávané jsou také statistické databáze a celosvětově je používána Mezinárodní klasifikace nemocí WHO.Velmi významná je také úloha WHO jako zdroje
informací pro výzkumná pracoviště v oboru
public health. WHO je vydavatelem celé
řady uznávaných časopisů, jakými jsou např.
Bulletin of the World Health Organization –
International journal of public health, Eastern
Mediterranean Health Journal, Pan American
Výzkum public health 2. část - využití v praxi zdravotní politiky
Journal of Public Health,Weekly Epidemiological Record nebo WHO Drug Information.
Jak pro politiky, tak i pro výzkumníky jsou určeny publikace, jakými jsou The World Health
Report (Světová zpráva o zdraví).V Evropském
kontextu vytvořila Evropská úřadovna WHO
ve spolupráci s některými členskými státy
unikátní výzkumné pracoviště – European
Observatory on Health Systems and Policies –
tj. Evropskou observatoř zdravotních systémů a politik. Přínos této instituce spočívá především v rozvoji metody mezinárodního srovnávání zdravotnických systémů a publikování
řady Health Systems in Transition (HIT) i monotematických publikací. Tyto publikace často
představují jakési základní povědomí o zdravotnických systémech a otázkách veřejného
zdraví, které je využíváno tvůrci politiky.
Další nepominutelnou institucí, která významným způsobem ovlivňuje jak politické
rozhodovatele, tak i výzkumnou sféru v oblasti public health, je OECD. OECD se věnuje
otázkám public health první dekádu, nicméně
výsledky jsou již zřejmé. Uznávaná je především statistická databáze OECD Health
Data, která představuje zdroj mezinárodně
uznávaných údajů z oblasti ekonomiky a organizace zdravotnických systémů. Také publikační výstupy jakými jsou Measuring Up, Towards Hight Performing Health Systems
a další jsou v praxi tvorby zdravotní politiky
využívány. OECD publikovalo rovněž doporučení pro řízení zdravotnických systémů,
které bylo prezentováno na nejvyšší politické úrovni. Členské, ale také nečlenské státy,
mají možnost požádat OECD o zpracování
studie o zdravotnickém systému, jehož výsledky jsou publikovány v rámci tzv. Reviews
of Health Systems. Česká republika prozatím
o zpracování takovéto studie nepožádala.
Nutno připomenout, že zpracování studie je
vázáno určitým dodatečným příspěvkem ze
strany členského státu. Důležitou úlohu mají
také Economics Survey, kde je otázka public
health vždy zmíněna. Tyto přehledy mají pro
státy nejen informační, ale také praktický dopad. Hodnocení OECD může mít vliv na rai-
www.zcr.cz
ting dané země u různých mezinárodních
agentur.
V oblasti výzkumu public health hraje významnou roli také EU. Orgány EU se zabývají
otázkami public health v řadě svých agend.
Na úrovni EU je zřízena specializovaná agentura Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC – European Centre for
Disease Prevention and Control), otázkami
public health se zabývá Generální ředitelství
Evropské komise odpovědné za zdraví a ochranu spotřebitele (DG SANCO – Direction
Générale de la Santé et des consommateurs), které se mimo tuto agendu zabývá také
ochranou spotřebitelů na vnitřním trhu EU.
EU podporuje výzkum v oblasti public health
pomocí grantových schémat a obecněji řečeno je zdraví důležitou součástí její strukturální politiky. Nicméně je třeba si uvědomit,
že významné oblasti public health jsou stále
v kompetenci členských států a EU podporuje jejich činnost např. pomocí své specializované agentury ECDC.
Vliv v oblasti výzkumu public health má
také WB. V rámci WB se otázkám výzkumu
public health věnují jak různé pracovní skupiny, tak i Institut Světové banky, kdy nabízí
státům podporu při prosazování reforem v oblasti péče o zdraví.Vliv WB je, alespoň v nízko
a středně příjmových státech, značný (vzhledem k poskytování úvěrů na provádění reforem), v nejvyspělejších státech není její vliv
zdaleka tak významný a tamější tvůrci politiky
neberou tohoto aktéra příliš do úvahy.
Výše zmínění aktéři představují zvláštní
skupinu, protože jsou na jedné straně příjemci výzkumu public health, na druhé straně jej sami vytváří a ovlivňují tím jak tvůrce
politiky, tak i další výzkumné instituce. Jejich
vliv je do značné míry dán tím, že se jedná
o mezinárodní organizace, které sdružují
státy za dosažení více či méně konkrétních
cílů. Nicméně z hlediska přehledu a z důvodu
jejich vlivu na další organizace je nelze, co se
týče výzkumu public health a jeho převodu
do politické praxe, opomenout.
Jiný typ organizací prezentují mezinárodní
organizace – „zájmová sdružení“ jakými jsou
např. IHEA (International Health Economics
Association), ASPHER (Association of Schools
of Public Health in the European Region) nebo
EUPHA (European Public Health Association).
ASPHER je významnou nezávislou organizací,
která v Evropě usiluje o posílení role veřejného
zdraví, a to prostřednictvím zlepšení podmínek
pro vzdělávání o odborný výcvik v tomto oboru, který je určen jak odborníkům a výzkumníkům, tak i politickým rozhodovatelům.ASPHER
sdružuje řadu škol veřejného zdraví a má
v současné době více než 80 členských organizací z 39 států Evropy a reprezentuje zájmy
www.zcr.cz
více než 5 000 odborníků. ASPHER vydává odborný časopis Public Health Reviews. ASPHER
je financován pomocí příspěvků členských institucí, ale také z veřejných prostředků, zejména EU. ASPHER se v současné době podílí
na realizaci projektu Posilování kapacity veřejného zdraví v EU. Důležitým cílem tohoto
projektu je rovněž vytvoření návrhů pro
tvorbu politiky v oblasti public health. Česká
republika má zastoupení prostřednictvím Školy veřejného zdravotnictví IPVZ Praha.
IHEA je zkratka pro Mezinárodní asociaci
ekonomiky zdraví, což je organizace, která
sdružuje asociace ekonomiky zdraví ze všech
kontinentů. Členy jsou organizace z USA,
Austrálie, Asie i Evropy. Cílem této mezinárodní organizace je zlepšovat komunikaci
mezi ekonomy zdraví, pečovat o vysokou úroveň této debaty a aplikace zásad ekonomiky
zdraví do praxe zdravotní politiky.Významným
cílem, který je u mnoha jiných institucí opomíjen, je rozvoj mladých vědeckých pracovníků
v oblasti ekonomiky zdraví. Mezi další zajímavé
aktivity organizace patří také distribuce odborných časopisů z oblasti ekonomiky zdraví
svým členům za zvýhodněných podmínek.
Členské organizace zahrnují:American Society
of Health Economists (ASHEcon), Asociacion
de Economia de la Salud Latinoamerica y Caribe (AES LAC) Australian Health Economics
Society (AHES), China Health Economics Association (CHEA), Collège des Economistes
de la Santé (CES), Colombian Health Economics Association (ACOES), Croatian Society
for Pharmacoeconomics and Health Economics (CSPHE), Finnish Society for Health Economics (TTTS), German Association of Health Economics (DGGOE), Health Economics
Study Group (HESG) (Velké Británie), Italian
Association of Health Economics (AIES), Japan
Health Economics Association (JHEA), Nepal
Health Economics Association (NHEA),
Portuguese Health Economics Association
(APES), Spanish Health Economics Association
(AES), Swiss Association for Health Economics (SAG), Taiwan Society of Health Economics (TaiSHE), Turkish Health Economics and
Policy Association (THEPA)
EUPHA (The European Public Health Association) je zastřešujícím sdružením evropských asociací v oblasti public health. Byla založena v roce 1992 jako mezinárodní, multidisciplninární vědecká organizace, která sdružuje více než tisíc expertů v oblasti public health za účelem sdílení informací a spolupráce
v Evropě. Organizace podporuje a rozvíjí multidisciplninární přístup v oboru public health.
Typickým znakem výše zmíněných mezinárodních organizací je jejich multidisciplinární přístup, z hlediska organizačního se de
facto jedná o mezinárodní zájmová sdružení
a jejich financování je závislé na členských
příspěvcích a veřejných (grantových) zdrojích.Vzhledem k tomu, že výše zmíněné organizace se profilují jako nezávislé, je zřejmé, že
nevyužívají ve větším rozsahu soukromých
finančních zdrojů, které by jejich nezávislost
musely nutně zpochybnit. Jejich vliv na tvůrce veřejné politiky je o poznání méně průkazný také proto, že jejich členové mohou
mít často velmi různé zájmy a jejich jednání
ve vnějším prostředí je relativně opatrné
a např. se nesetkáváme s hodnotovými soudy
nebo propagací jednoho vyhraněného myšlenkového proudu v public health.
Přenos poznatků do politické praxe je
také do jisté míry činností univerzit. Ve výzkumu public health působí celá řada mezinárodně uznávaných institucí. Tyto instituce
nabízí vzdělání v oblasti public health na
úrovni bakalářské, magisterské i doktorské.
Dále nabízí postgraduální vzdělávání v oboru. Pokud se týká zahraničí lze uvést například Harvard University Department of Health Care Policy, Princeton University,
Standford University, London School of Economics & Political Science, London School of
Hygiene and Tropical Medicine, University of
York a další. Tyto školy ovlivnily celou řadu
tvůrců zdravotní politiky, a to již tím, že tyto
školy navštěvovali. Co se týče zahraničních
vzdělávacích institucí, které působí v ČR, je
třeba jako jeden příklad za všechny uvést
kurzy pro manažery ve zdravotnictví, které
byly pořádány v rámci projektu HOPE americké nadace The People-to-People Health
Foundation, Inc.
Pokud bychom to měli do určité míry
shrnout, lze konstatovat, že výzkumu v oblasti public health se v mezinárodním i národním měřítku věnuje v zahraničí rostoucí pozornost s tím, že stále vznikají nové instituce.
Mezinárodní organizace, které se zabývají
public health mají vlastní výzkumné kapacity,
jejichž výsledky pak prokazatelně využívají ve
své činnosti. Mimo to financují tyto organizace také výzkum dalších organizací, případně
se pro ně stávají inspirací a zdrojem dat. Jak
na vládní, tak i nevládní úrovni lze sledovat
trend multinacionalizace výzkumu public health, což lze dokladovat např. u organizací, jakými jsou IHEA, ASPHER nebo EUPHA. Minimálně v deklaratorní rovině je naprosto
zřejmý trend multidisciplinarity, ačkoliv tento
přístup se zpravidla lépe proklamuje než důsledně a reálně aplikuje. Co se týče financování, dominuje vícezdrojové financování s významným zapojením veřejných zdrojů, soukromé zdroje (pokud pomineme členské příspěvky) nejsou zpravidla dominantní. Důvodem může být jak omezená schopnost organizací tyto zdroje získávat, tak spíše a pře-
155
devším důraz, který je kladen na nezávislost
výzkumu. Vliv těchto organizací na konkrétní
politická rozhodnutí se odvíjí od jejich postavení, kdy samozřejmě jiná je pozice vlastního
výzkumu a jiná dalších výzkumů.Většina mezinárodních institucí je otevřena i k alternativním výsledkům výzkumu.
Zatímco v předchozích částech byla pozornost věnována obecněji klasifikaci aktérů,
podívejme se nyní na konkrétní situaci vybraného pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti public health v našem nejbližším zahraničí. Jde o Centrum pro ekonomiku zdraví Technické univerzity v Drážďanech, které bylo založeno v roce 2007
s cílem vytvořit institucionalizované pracoviště, které by se zabývalo multidisciplinárním výzkumem v oblasti public health, který
je relevantní jak pro rozvoj poznání, tak i veřejně politickou praxi. Cílem tohoto centra
je samozřejmě také rozšiřování poznatků jak
v rámci akademického prostředí, tak i v praxi. Svůj úkol vidí Centrum také ve zpřístupňování odborné literatury a vytváření tvořivého prostředí pro výměnu názorů mezi
aktéry ve zdravotnictví. Centrum je primárně akademické pracoviště, které těží
z multidisciplinárního přístupu, který je rozvíjen v rámci pracovišť drážďanské univerzity, především v oblasti ekonomiky zdraví,
zdravotnického práva, medicíny, sociálních
věd, ale také architektury (architektonických
řešení zdravotnických zařízení). Aktuálně řešená témata zahrnují ekonomické analýzy
zdravotních rizik, efektivnosti zdravotnických služeb a jejich organizace, management
nemocnic, ale také témata demografická
a regionálního rozvoje. Pravidelných akcí
Centra se účastní významní tvůrci politiky,
a to jak na úrovni spolkové země Sasko, tak
i na úrovni celoněmecké. Mimo zcela konkrétních témat a zadání Centrum systematicky rozvíjí metody, které jsou využívány
v rámci oboru public health. Pracovníci centra se také podílí na výuce jednotlivých disciplín oboru public health, čím získávají další
kritické publikum pro výsledky své práce. Financování centra je vícezdrojové, aktivity
jsou financovány jak z prostředků veřejných,
tj. rozpočtu univerzity, dále zakázek veřejného sektoru, grantovými prostředky např.
ze strany EU, tak do jisté míry přispívají na
konkrétní akce také soukromé firmy a nadační fondy. Centrum rozvíjí spolupráci
s dalšími pracovišti nejen v Německu, ale
také v zahraničí, vzhledem ke geografické
poloze Drážďan zde existuje také významný
příhraniční přesah jeho aktivit. Příklad Centra
pro ekonomiku zdraví TU Dresden nebyl zvolen zcela náhodně. Autor se domnívá, že na
tomto příkladě lze poukázat na určitý model
156
výzkumné instituce v oblasti public health,
který má dobrou šanci na uplatnění svých
poznatků v politické praxi. Kdy existuje výzkumné pracoviště, které má dostatečnou
oporu v již etablované výzkumně-pedagogické
instituci, je schopno naplnit multidisciplinární
charakter zkoumaného oboru, je financováno
vícezdrojově, je schopno získávat prostředky
z různých grantových schémat i zakázek veřejného a do jisté míry také soukromého
sektoru. Spolupracuje s institucemi v Německu i zahraničí a výsledky své práce přesvědčivě prezentuje tvůrcům politiky na místní,
regionální, ale také národní úrovni.
Pokud bychom měli shrnout faktory úspěšného přenosu poznatků public health do
politické praxe, pak musíme konstatovat, že
pomyslný míček je jak na straně výzkumu,
tak na straně politických rozhodovatelů. Na
straně výzkumu je úkolem provádět kvalitní
výzkum. Praxe ukazuje, že nejdůležitější pro
přenos do praxe je téma výzkumu a prezentace jeho závěrů, což na druhé straně bohužel neodpovídá zcela výzkumným zásadám,
kdy je oprávněně kladen důraz rovněž na
metodologii a samotný průběh výzkumu. Výzkum by měl být institucionálně ukotven, ale
zároveň by měl být značně operativní, co se
týče získávání zdrojů pro svou činnost, a měl
by mít mezinárodní rozměr.Velmi výhodné je,
pokud jsou poznatky výzkumu využitelné
také pro výuku v negraduálním i postgraduálním vzdělávání. Určitým čertovým kopýtkem
je role výzkumníka v oblasti analýzy politiky
a analýzy pro politiku. Přenos poznatků do
praxe je sice významným ukazatelem úspěšnosti výzkumu, na druhé straně by však neměl zbavit výzkumníka a výzkumné instituce
jejich klíčového významu v kritické reflexi společenského vývoje.
Tvůrci veřejné politiky by měli dále rozšiřovat poznávání problémů a příležitostí v oblasti zdraví veřejnosti. Pozornost by měli věnovat formulaci témat výzkumu veřejného
zdraví a studiu jeho výsledků, které jsou z hlediska kvality života občanů – voličů více než
relevantní. Všude na světě je výzkum public
health financován vícezdrojově s tím, že úkolem tvůrců politiky je na základě společenské potřeby, kterou reprezentují, dále rozvíjet podmínky pro získávání veřejného financování výzkumu. Nedávné zkušenosti se zvládáním pandemií, ale také další události jasně
ukazují, že výsledky výzkumu v oblasti public
health významně přispívají ke zvládání situace a kvalitě života občanů.
SOUHRN:
Druhá část dvoudílného článku je věnována
syntéze poznatků, které jsou relevantní z pohledu zkoumání vlivu výzkumu v oblasti pub-
lic health na tvorbu a realizace zdravotní politiky. V textu jsou představeny nejvýznamnější výzkumné instituce, které v dané oblasti
působí, včetně jejich klasifikace podle organizační formy. Dále je představen a analyzován
příklad mutidisciplinárního centra, který by
mohl být inspirativní z hlediska praxe ČR.
V závěru je diskutován vztah aktérů a využití
poznatků public health v praxi tvorby a realizace politiky zdraví veřejnosti.
Klíčová slova: zdraví veřejnosti, výzkum
zdravotnického systému, využití výzkumu, výzkumné instituce veřejného zdraví
Literatura a zdroje informací:
1. BRAUN, D.: Structure and dynamics of
health research and public funding: an International Institutional Comparison. Dordrecht :Kluwer Academics Publisher, 1994.
ISBN 0-7923-2777-2.
2. HOWLET, M., RAMESH, M.: Studying Public Policy: Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford: Oxford University Press,
1995. ISBN 978-01-9540-976-5.
3. KOTLAS, P.: Sítě aktérů tvorby politiky: alternativní koncept policy-making. Praha:
FSV UK, 2001.
4. http://www.who.int/topics/research/en/
[citováno 15. 10. 2010]
5. http://www.oecd.org/topic/0,3373,en_26
49_37407_1_1_1_1_37407,00.html [citováno 15. 10. 2010]
6. http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/0, menuPK:476823~
pagePK:64165236~piPK:64165141~theSitePK:469372,00.html [citováno 15. 10. 2010]
7. http://europa.eu/pol/health/index_cs.htm
[citováno 15. 10. 2010]
8. http://www.ecdc.europa.eu/en/Pages/
home.aspx [citováno 15. 10. 2010]
9. http://www.healtheconomics.org/ [citováno 15. 10. 2010]
10.http://www.eupha.org/
[citováno 15. 10. 2010]
11.http://www.aspher.org/
[citováno 15. 10. 2010]
12.http://www.hcp.med.harvard.edu/
[citováno 15. 10. 2010]
13.http://wws.princeton.edu/
[citováno 15. 10. 2010]
14.http://healthpolicy.stanford.edu/
[citováno 15. 10. 2010]
15.http://www2.lse.ac.uk/LSEHealthAndSocialCare/Home.aspx [citováno 15. 10. 2010]
16.http://www.hefp.lshtm.ac.uk/[citováno
15. 10. 2010]
17.http://www.york.ac.uk/che/
[citováno 15. 10. 2010]
18.http://www.tu-dresden.de/goez/
[citováno 15. 10. 2010]
www.zcr.cz
Konference
eHealth Days 2010
Pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR se
ve dnech 19.–20. října 2010 ve zcela zaplněném
sále Morava pavilonu A na brněnském výstavišti sešla odborná veřejnost (více než 170
osob), aby diskutovala nad úrovní problematiky eHealth v České republice. Mezinárodní
konference eHealth Days je pravidelný doprovodný program mezinárodního veletrhu
Medical Fair 2010. Pořádá ji Nakladatelství
a vydavatelství Sdělovací technika společně se
svými partnery. Vysoká účast na konferenci naznačuje, že zájem o problematiku elektronizace zdravotnictví (eHealth), nebude klesat ani
v blízké budoucnosti. Po úvodním zahajovacím
slově RNDr. Petra Beneše z pořádající organizace Sdělovací techniky byla konference otevřena úvodní prezentací na téma – eHealth:
cesta od záměrů k realizaci. Přednesl ji
RNDr. Jiří Schlanger, náměstek pro koordinaci
informačních systémů, Ministerstvo zdravotnictví ČR. „Povídá se, že když se katolická církev
smířila se skutečností, že země obíhá kolem
slunce, vyběhl jeden z kněží na veřejnost a se
slovy – Povolili nám to. Jsme nyní ve stejné situaci. Politici pochopili a uznali, že elektronické
zdravotnictvím prostředkem, který může zvýšit
kvalitu a bezpečí pacientů, pomoci zdravotníkům a zajistit informační podporu zdravotního
pojištění.“ Vypíchl důležité body problematiky eHealth a jejího zavádění do praxe:
fáze by měla být podle slov MUDr. Schlangera časována do let 2010 a 2011.
Následovala přednáška sahající do citlivé
oblasti a tou je – Reforma českého zdravotnictví a eHealth. Přednesl ji MUDr. Pavel Horák, CSc. MBA, ředitel VZP ČR. Ve své přednášce vyzdvihl skutečnost že daňový systém
u nás vykazuje chyby. Ve své podstatě v případě zdravotního pojištění nejde o pojištění.
Například většina pojištěnců pojistné neplatí,
Z dalších zajímavých přednášek je třeba připomenout vystoupení vedoucí odboru zdravotnictví Kraje Vysočina MUDr. Lukáš Kettner
s příspěvkem eHealth na Vysočině. Přítomní
byli seznámeni s pilotním projektem, který je
již v ostré verzi detailně zkoušen v jihlavské nemocnici. Kraj Vysočina v rámci tohoto projektu
spolupracuje s firmami z Tchaiwanu, které se
oblasti eHealth věnují ve zdravotnickém systému této země. Důraz tento pilotní projekt
plátcem je u nich stát. Stávající systém nezapojuje do pojistného občana.Vzhledem k tomu, že jedním z partnerů konference byla
i Česko – Izraelská smíšená obchodní komora, s bohatými zkušenostmi z eHealth
mohla seznámit přítomné i Anat Katz, Project Manager of Clinical computing, Maccabi
Healthcare Services z Izraele. Přítomní byli
seznámeni s kompletním systémem eHealth
v Izraeli a s problémy při jeho zavádění do reálného života (od roku 1983). Součástí přednášky byl i dokumentárně instruktážní film
o stávající úrovni eHealth v Izraeli.
MUDr. Milan Cabrnoch, prezident Českého národního fóra pro eHealth se ve své
přednášce zaměřil na otázku nutnosti vytvoření Národního plánu rozvoje eHealth v ČR.
klade zejména na výměnu dokumentace mezi
ZZS a vybranými nemocnicemi kraje, na zavádění technologie EC – (emergency card), na
přenos záznamů ZZS do nemocnice (NIS), žádankový systém na RDG vyšetření. V příštím
roce se Kraj Vysočina zaměří na elektronický podpis. Podrobnější informace lze nalézt přímo na webových stránkách kraje na
adrese www.kr-vysocina.cz/ehealth.
Další zajímavá prezentace se zahraniční
účastí nabídla nová e-Health řešení pro české zdravotnictví. Zúčastnění konference byli
seznámeni s pilotním programem VZP a CGM
(CompuGroup Medical), který nabízí přehled hrazených léčivých přípravků a potravinových doplňků. Ukazuje nejenom všechny
stejné přípravky se stejnými účinky, ale řadí
je i podle ekonomické výhodnosti.
Dvoudenní konference byla hodnocena
všemi účastníky velice kladně a je zřejmé, že
problematika eHealth se v České republice
dostává na kolej, kde se stále více objevují
pouze zelené semafory.
Není cílem tohoto textu a není ani vmožnostech tohoto časopisu seznámit čtenáře
s celým obsahem konference v plném rozsahu. Zájemci plné texty prezentací naleznou
na stránkách www.stech.cz.
Zdroj: www.stech.cz
Důvěryhodnost
Nalezení shody všech zainteresovaných subjektů.
Zákonnost
Implementace a provoz musí mít podporu
v legislativě.
Bezpečnost
Zajištění dat proti zneužití a manipulaci, bezpečnost musí být zajištěna jak pro spotřebitele ale i pro poskytovatele.
Jednoduchost
Využití musí být pro uživatele přirozené
a jednoduché.
Otevřenost a flexibilita
Založeno na standardech, změny neznamenají nutnost systém přepracovat. Přípravná
www.zcr.cz
Konference eHealth Days 2010
157
kratasy_pletkova 14.12.10 11:46 Stránka 1
Pracovní neschopnosti leden až září 2010
Celkem 998 073 ukončených dočasných
pracovních neschopností (DPN) evidovala
za období od ledna do konce září 2010 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). To
je téměř o 12,5 % ukončených DPN méně
tři čtvrtě roku činila 47,88 dne, což je o 2,58
dne méně než ve stejném období loňského roku, kdy činila 50,46 dne. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu DPN – 58,83 dne –
byla ve Zlínském kraji, naopak nejkratší zůstává
příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale zároveň mají nejkratší průběh. Průměrně jedna DPN zapříčiněná touto diagnózou trvala ve třetím čtvrtletí 2010 celkem
17,40 dne. Nejvíce bylo akutních infekcí dý-
Srovnání základních ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti (leden–září 2009 a 2010)
Region
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Brno/MSSZ
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Praha/PSSZ
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Celkem ČR
Ukončené případy DPN
2009
2010
Rozdíl
73 789
67 440
-6 349
78 199
66 292
-11 907
34 345
29 072
-5 273
62 037
54 880
-7 157
51 295
44 505
-6 790
129 358
117 656
-11 702
49 326
42 627
-6 699
65 873
55 357
-10 516
56 193
48 988
-7 205
70 631
60 403
-10 228
138 990
124 126
-14 864
128 983
111 872
-17 111
82 622
70 728
-11 894
54 512
48 718
-5 794
64 107
55 409
-8 698
1 140 260
998 073
-142187
než ve stejném období minulého roku. Tehdy
se jednalo o 1 140 260 případů DPN. K poklesu přitom došlo ve všech krajích ČR – nejvíce v kraji Olomouckém. Oproti roku 2009
se zde počet DPN snížil o 16 %, což představuje úbytek o 10 516 případů.
V období od ledna do září 2010 také meziročně ubylo prostonaných dnů. Celkem jich
bylo 47 786 947, což je téměř o 17 % méně
než ve stejném období roku 2009, kdy ČSSZ
evidovala celkem 57 534 313 prostonaných
dnů. Největší meziroční pokles zaznamenal
Karlovarský kraj, kde počet prostonaných
dnů klesl o 23,7 %, tj. o 386 524 dnů.
Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se též zkrátila. Za
2009
3 904 591
4 370 516
1 627 595
3 083 584
2 724 445
7 669 122
2 263 101
3 847 568
2 783 490
3 274 596
5 184 591
5 746 338
4 335 602
2 761 468
3 957 706
57 534 313
Prostonané dny
2010
Rozdíl
3 336 220
-568 371
3 565 405
-805 111
1 241 071
-386 524
2 568 708
-514 876
2 196 970
-527 475
6 268 696
-1 400 426
1 940 040
-323 061
3 024 280
-823 288
2 240 648
-542 842
2 727 344
-547 252
4 764 481
-420 110
4 916 583
-829 755
3 370 931
-964 671
2 365 899
-395 569
3 259 671
-698 035
47 786 947
-9 747 366
v Praze – 38,38 dne, a to i přesto, že se mírně
zvýšila – o 1,08 dne oproti loňskému roku.
Průměrná doba trvání jednoho případu
DPN se u mužů a žen mírně lišila – u žen trvala 48,94 dne a u mužů 46,78 dne. Nejdelší
průměrnou dobu jedné DPN u žen vykázala
věková skupina od 50 do 59 let (61,02 dne),
u mužů pak kategorie nad 60 let (78,46 dne).
Naopak nejkratší dobu byly průměrně nemocné osoby ve věkové skupině do 20 let
(muži 17,68 dne, ženy 23,91 dne).
Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchací soustavy. ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění celkem 303 070 ukončených případů DPN a 5 274 133 prostonaných dnů. Nemoci dýchací soustavy jsou také nejčastější
Prům. délka trvání 1 DPN
2009
2010
Rozdíl
52,92
49,47
-3,45
55,89
53,78
-2,11
47,39
42,69
-4,70
49,71
46,81
-2,90
53,11
49,36
-3,75
59,29
53,28
-6,01
45,88
45,51
-0,37
58,41
54,63
-3,78
49,53
45,74
-3,80
46,36
45,15
-1,21
37,30
38,38
1,08
44,55
43,95
-0,60
52,48
47,66
-4,81
50,66
48,56
-2,09
61,74
58,83
-2,91
50,46
47,88
-2,58
chacích cest – ty představovaly 247 498 případů ukončených DPN, 3 853 924 prostonaných dnů a průměrně jedna taková DPN
trvala 15,57 dne. Dále sem patří také chřipka. Ta si vyžádala celkem 35 365 ukončených
DPN, 543 297 prostonaných dnů a průměrně trvala 15,36 dne.
Mezi další časté důvody DPN patřila také
onemocnění pohybové soustavy.Tato diagnóza
zapříčinila 202 621 případů DPN (z toho nemoci páteře – 136 988 DPN) a 14 046 142
prostonaných dnů. Průměrná doba trvaní jedné DPN (69,32 dnů) výrazně přesahovala
celkový průměr.
Praha 27. 10. 2010
Zdroj: Tisková zpráva ČSSZ
Elektronická zdravotní knížka
V listopadu si svou Elektronickou zdravotní
knížku (EZK) zaregistroval letošní jubilejní miliontý uživatel. Patentovaná služba EZK tak má
v České republice již více než 2 300 000 klientů. Dynamiku rozvoje dokumentuje nejlépe
to, že oproti konci roku 2009 má nyní svou
Elektronickou zdravotní knížku o 60 % více
uživatelů. Elektronické zdravotní knížky jsou
přitom jediným funkčním systémem elektronického zdravotnictví na světě, který je založen na dobrovolnosti – tedy na souhlasu jak
na straně pacienta, tak na straně lékaře.
158
V letošním roce se registruje měsíčně do
systému v průměru 600 zdravotnických pracovníků, takže v současné době je zaregistrovaných více než 37 procent všech zdravotnických pracovníků České republiky.
Unikátní a patentovaný systém EZK je
exkluzivně poskytován zdarma pojištěncům
Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Služba EZK staví pacienta do zcela nové role,
kdy on sám je manažerem svého zdraví a nosičem svých zdravotních informací. Sám se
rozhodne, který lékař do nich může nahléd-
nout. Systém zároveň motivuje lékaře ke
kvalitnější péči a hospodárnějšímu využívání
finančních zdrojů.
Aktuálně je v systému Elektronické zdravotní knížky (k 15. listopadu 2010) registrováno 2 139 737 uživatelů (z 10 470 000 obyvatel ČR), 16 494 zdravotnických pracovníků (ze 44 381 zdravotnických pracovnéků
v ČR) a 100 nemocnic (ze 198 nemocnic
v ČR).
Praha, 30. listopadu 2010
Zdroj: Tisková zpráva IZIP
www.zcr.cz
Zdravotnictví
v České republice
Požadavky redakce na rukopis
Rukopisem se myslí kompletní rukopis, včetně obrazové dokumentace
Každý originální příspěvek musí mít zejména tyto náležitosti:
–
–
–
–
–
–
–
Název maximálně 45 znaků včetně mezer
Anglický název článku, kvalitní anglický souhrn přiměřeného rozsahu (ne více než 2000 znaků včetně mezer), anglická klíčová slova
Plná jména autorů s tituly a pracovišti
Logicky členěný text včetně závěru, souhrnu a českých klíčových slov, s důsledně uvedenými odkazy na obrázky, tabulky
a citace
Reprodukce schopnou dokumentaci s popisky v českém jazyce, kompletní české legendy
Grantovou dedikaci, je-li třeba
Jednotně zpracovaný oddíl literatury (úplné citace)
Článek by pokud možno neměl obsahovat poznámkový aparát ve formě poznámek pod čarou. U obrázků a grafů použít černobílou verzi – textová část časopisu není barevná.
Celý text originálního příspěvku by neměl být delší než 30 tisíc znaků včetně mezer, což je asi 4–5 stran tištěného textu
včetně úvodních informací a souhrnu. V textu by mělo být přiměřené množství tabulek, grafů a obrázků, které se vztahují
k textu. Přiměřeným množstvím se rozumí maximálně 4–5 tabulek, obrázků nebo grafů.
Děkujeme předem za respektování těchto minimálních požadavků, které by měly usnadnit naši společnou práci. Další a podrobnější pokyny jsou na webových stránkách časopisu www.zcr.cz.
Finanční pravidla pro zveřejňování textů
1. Redakce neposkytuje za uveřejněné texty žádné honoráře
2. Recenzované texty otištěné v časopise Zdravotnictví v České republice, zejména pokud obsahují grantovou dedikaci,
podporují autoři publikačním příspěvkem ve výši 1 100,- Kč za tiskovou stranu v časopise. Jedná se o částku, která částečně hradí režijní náklady časopisu.Vybrané příspěvky budou použity na částečnou úhradu redakčních prací a na zajištění tisku.
3. Redakce může u recenzovaných textů v odůvodněných případech upustit od vyžadování publikačních příspěvků. Zejména se to týká originálních prací, které mají význam pro obor sociálního lékařství a nejsou podporovány žádným grantem nebo o práce vyžádané redakcí.
4. Za jednu tiskovou stranu textu charakteru PR redakce požaduje poplatek 5 000,- Kč. Posouzení charakteru textu, tedy
určení zda se jedná o PR text nebo nikoliv, si vyhrazuje redakce.
Semináře Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP v roce 2011
26.1.
23.3.
25.5.
19.10.
30.11.
zdravotní politika
aktuální téma – bude upřesněno
ekonomika a řízení
zdravotní stav obyvatel
WHO, novinky ze zahraniční spolupráce, projekty
Odborné semináře se konají ve velkém sále Lékařského domu v Praze (Sokolská 31, Praha 2, u stanice metra „I.P.Pavlova“ linky C).
Semináře začínají v 9.30 hod. a končí do 13 hod. Přístup na tyto semináře je volný (i pro nečleny Společnosti). Členům Společnosti je
posílána pozvánka a program každého semináře e-mailem.
1. 12. 2010
Redakce
www.zcr.cz
Požadavky redakce na rukopis
159
Rejstřík článků uveřejněných v ročníku 2010
Autor
Barták M.
Barták M.
Bartlová S.
Bártová S., Hajduchová H.
Brhel M., Rogalewicz V.
Bruthans J.
Čeledová L.
Černá V.
Černý V.
Čevela R., Čeledová L.
Darmopilová Z., Malý I.
Dittrich L., Stará D.
Dlouhý M.
Dobiášová K., Hnilicová H.
Habart P.
Haškovcová H.
Heger L.
Hnilica K.
Holčík J.
Holčík J.
Holčík J.
Holčík J.
Hořejší J.
Hovorka L.
Ivanová K., Švíková R.
IZIP
Jaganjacevová D., Háva P.
Jaganjacová D, Háva P.
Jarošová D.
Jeřábková V.
Kinkorová J.
Kinkorová J.
Krůtilová V.
MPSV
MZČR
MZČR
Pastorková L.
Pavlík M.
Plíšek M.
PR text
Rada pro výzkum, vývoj …
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Redakce
Schlanger J.
Stará D., Ditrich L.O.
Stožický A.
Struk P., Hnilicová H.
Tóthová V. a kol.
ÚZIS
Venclíková J.
Vlček F. a kol.
Volejníková Z,Vondráček L.
Vondráček L. a kol.
Vostatek J.
160
Název
Týmová spolupráce z pohledu lékařů – vztah všeobecná sestra/lékař
Psychofyzická zátěž a příčiny fluktuace sester
Analýza cen léků jednoho okresu
e-Health a úspory ve zdravotnictví
Vznikla Vědecká lékařská rada ministra práce
Výročí eradikace neštovic
eHealth v roce deset
Posuzování pracovní neschopnosti
Vliv zájmových skupin na zdravotní politiku
Dvacet let zdravotnických reforem 1989–2009
Pečující etika a současná péče o seniory v ČR
Recenze na knihu : Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví
Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet
K determinantám hodnocení zdravotnictví
Zvládání zdravotních nerovností – jedna z priorit Evropské unie
Za profesorem MUDr. Adolfem Žáčkem, DrSc.
Zdraví – veřejný zájem a evropská priorita – 2.konference EUPHA
Výhrady k ministerské vyhlášce – obory postgrad.Vzdělávání
Jak sponzorujeme stát
Co můžeme čekat ve zdravotnictví od Nečasovy vlády?
Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví – projekt STEPS v ČR
Elektronická zdravotní knížka
Zdravotní politika prevence a léčby CMP – část 2.
Zdravotní politika a prevence léčby CMP – část 1.
Recenze na knihu Klinické doporučené postupy
Zdraví v 7. rámcovém programu EU
eHealth priprity a strategie v zemích EU
Dopady regulačních poplatků na domácnosti
Příspěvky na péči v roce 2009
Měření kvality zdravotní péče v ČR
Iktová centra
Nově v posuzování invalidity
Systém zdravotní péče v Izraeli mne inspiroval
Konference INMED 2010
Analýza výzkumu, vývoje a inovací v ČR
Mgr. Jiří Holub – nový ředitel ÚZIS ČR
Recenze na knihu Ekonomika zdraví
Mezinárodní konference ICEQ 2010
Ze semináře na téma Mezinárodní spoluipráce ÚZIS ČR
V programu konference ISSS 2010 nechyběl blok eHealth
Recenze na knihu Posudkové lékařství – vybrané kapitoly
50. let činnosti ÚZIS
Konference eHealth Days 2010
Pokyny autorům, finanční politika časopisu
Rejstřík textů uveřejněných v roce 2010
Ohlédnutí za e-Health Day
Národní zdravotní pojištění na Tchajvanu – 15. let po zavedení
Jaké informace poskytují zdravotnické účty?
Projekty zaměřené na vstřícnou péči pro migranty ze třetích zemí
Uplatnění komunitní sestry v Českém zdravotnictví
Vliv regulačních poplatků na spotřebu zdravotní péče
Konference Efektivní nemocnice
Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví
Konkurence při poskytování zdravotní péče
Co je poskytování zdravotní péče
Zdravotní pojištění a zabezpečení – základní vývojové tendence
Rejstřík článků uveřejněných v ročníku 2010
Číslo/strana
III/92–94
IV/154–156
I/174–181
III/110–115
IV/134–137
I/194–197
III/91
II/65
I/198
I/188–193
II/54–58
IV/144–146
II/42–47
IV/122–127
II/66–67
IV/147
III/82–84
II/48–52
III/86–90
III/99
I/162–164
I/199
I/187
III/85
III/96–98
I/197
III/116–120
II/60–64
III/98
IV/148–153
I/165–167
II/71–73
I/168–172
I/193
II/52
II/64
II/76–77
IV/138–142
II/59
III/91
I/181
III/94
III/95
I/173
II/74–75
II/78
II/80
IV/143
IV/–157
IV/159
IV/160
IV/158
II/73
II/68–70
II/53
III/90
IV/128–133
I/172
I/164
I/182–187
II/79–80
I/200
III/100–109
www.zcr.cz

Celé číslo 4/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Transkript

Podobné dokumenty

Drobnosti 2014/05

Nepřijatelné produkty Dále nejsou přijatelné

Celé číslo 4/2005 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Integrační kurzy pro migranty a migranty. Zahraniční zkušenosti.

Celé číslo 4/2007 v pdf - zdravotnictví v české republice

MAŠKOVÁ-HANUŠOVÁ, Pavla. Zdravotní politika viszegrádských zemí

800 100 416

Stáhnout publikaci

Celé číslo 1/2006 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Číslo 1 - 2011 - Sociální služby

Celé číslo 3/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Základní kvalifikační předpoklady pro epidemiology

Číslo 2006/2

Magická gesta

Celé číslo 4/2004 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Média a Migranti - Migration4media.net

Závěrečná zpráva o realizaci projektu1 1. Stručný přehled

Reprodukční soustava - Otázky z biologie a chemie

Rod Milčák z Ohradzan

Kapitola 9.: Globální přístup k migraci a rozvoji a postoj

EPN_1.pololetí_ 2016_ pohdg