Zápisky z Dějin architektury 4

KLASICISTNÍ ARCHITEKTURA
- klasicismus byl poslední slohovou jednotou různých odvětví umění
- klasicistní architektura je vysoce symetrická, vzniká jako reakce na rokoko
- klasicismus je charakteristický důrazem na funkční a finanční stránku stavby a omezením
dekorativnosti
- navrací se k antické řecké i k pozdní římské architektuře
- klasicistní architektura dokázala lépe zvládnout nově vznikající společensky závažné a
representativní budovy
- vytrácejí se jakékoli zakřivené plochy, křivky jsou nahrazeny přímkami
- jednoduchá okna se mění na dvojitá a druhá křídla se osazují při rekonstrukcích do líce
fasád, které se tak zplošťují
- důležitým podnětem pro klasicistní architekturu v 18.století se stal obnovený zájem o
antiku, od roku 1748 probíhaly výzkumy v Herculaneu a v Pompejích
- roku 1435 napsal Ciriaco d’Anconn spis o řecké antické architektuře
- roku 1762 vydal James Stuart knihu Antiquities of Athens
Francie
- ve Francii vznikala v 18. století tzv. promlouvající architektura, která zobrazovala účel pro
který byla určena
- revoluční nebo radikální architekti si libovali v klasicismu projevujícím se velkými
měřítky a robustností
Claude Perrault (1613 - 1688):
- Louvre - Paříž – dostavba paláce z roku 1667 je stále ještě barokní, je však již předzvěstí
klasicismu, sloupy jsou stále zdvojené korintské a předstupují před fasádu, je zde použito
rytmické travé
Jules Hardouin Mansart (1646 – 1708):
- kostel Saint Louis-des-Invalides - Paříž – kostel z roku 1676 je součástí Invalidovny,
hlavním motivem fasády je římský portikus nad kterým se zdvihá vysoká kopule na dvou
tamburech odvozená od chrámu San Pietro v Římě, barokní princip se projevuje použitím
zdvojených sloupů a rozdělením fasády do několika plánů, systém sloupové architektury
je však spíše klasicistní
- kaple ve Versailles – kaple z roku 1699 je téměř již výhradně klasicistní
Jaques-Anges Gabriel (1698 - 1762):
- Malý Trianon ve Versailles – téměř již klasicistní stavba
- Ministerstvo námořnictva - Paříž – stavba je z roku 1753, jsou zde použity samostatné
sloupy, které už nejsou zdvojené
Jacques Germain Soufflot (1713 – 1780):
- Pantheon - Paříž – chrám z roku 1764 je kombinací okrouhlého půdorysu
s portikem, okna
připomínají Bramantovská okna, kopule je odvozena od chrámu San Pietro
in Montorio
od Bramanta
Marie Joseph Peyre (1730 – 1775):
- Hotél de Condé - Paříž – klasicistní palác z roku 1763
Etienne Louis Boullée (1728 – 1793):
- tvořil utopické návrhy budov monumentálních rozměrů
- Opera na Carousselu – návrh budovy kruhového půdorysu z roku 1781
- Národní knihovna – návrh knihovny zaklenuté valenou klenbou s
velkým obdélným
otvorem
- Cénotaphe de Newton – hlavním motivem monumentální budovy
mauzolea je koule,
budova nemá žádný jiný účel, geometrická myšlenka převažuje nad
obsahem
Claude 1icolas Ledoux (1720 – 1799):
- tvořil především tzv. promlouvající architekturu
- zámek Bénouville – klasicistní zámek z roku 1768
- divadlo Byzancion – stavba z roku 1766 je bez dekorace
- Chaux – částečně realizovaný návrh
městečka z roku 1774, všechny stavby
jsou téměř bez
dekorace s důrazem na funkční stránku
- soubor celnic v Paříži – jsou to
antikizující stavby, dodnes se dochovaly
jen čtyři
Jean 1icolas Louis Durand (1760 - 1834):
- prosazoval rastrovou architektura
Jean Francois Chalgrin (1739 – 1811):
- Vítězný oblouk - Paříž – stavba je inspirována římským vítězným
obloukem, je však
mimo měřítko, stěny jsou pokryty bohatou plastickou výzdobou
Pierre Francois Fontaine (1762 – 1853):
- Triumfální oblouk - Paříž – klasicistní stavba z roku 1806
Alexander Piere Vignon (? – 1828):
- kostel La Madelaine - Paříž – kostel je kopií římského
chrámu, interiér příliš neodpovídá
antikizující formě exteriéru
Anglie
- v Anglii nebyly náboženské ani jiné předpoklady pro přijetí baroka
- angličtí architekti obvykle na počátku své kariéry odjížděli na stáž do Říma
- roku 1717 bylo založeno hnutí Zednářů
- Palladiánský styl: 1715 – 1775; inspirace především ve vrcholné renesanci
- Adam Style: 1775 – 1800; inspirace v římské architektuře, typická je pro toto období
rokoková dekorace s nádechem klasicismu
- Regent Style: 1790; dochází k návratu k řeckému stylu a římské architektuře
Inigo Jones (1573 – 1652):
- Banqueting House - Londýn – palác z roku 1622 je inspirovaný italskou
architekturou, je
zde výrazná atika
- Queen’s House - Londýn – palác z roku 1616, objevuje se zde vliv renesance
ChristopherWren (1632 – 1723):
- Pembroke College - Cambridge – univerzitní kaple z roku 1665 v duchu klasizujícího
baroka
- kostel St. Mary-Le-Bow - Londýn – centralizující kostel s věží, která je v horní části
hmotově odlehčena
- katedrála sv. Pavla - Londýn – klasicistně pojatá stavba na
půdorysu kříže, schéma se
přibližuje sv. Petru v Římě
- Hampton Court – zámek z roku 1690, spíše se podobá
francouzské barokní architektuře
- Greenwich hospital - Londýn – stavba byla dokončena po
roce 1690, jsou zde použity
zdvojené sloupy, věž je řešena dynamicky
- Christ Church - Oxford – čistě gotický kostel, který
nenavazuje na baroko
Colin Campbell (1676 – 1729):
- vydal knihu Vitruvius Britanicus
- Houghton Hall – vila z roku 1722
vybudovaná pro premiéra vlády, k ústřední
budově přiléhají čtyři oddělená křídla s
obytnými místnostmi, je zde použit
palladiánský motiv portiku a syrské
oblouky
- Mereworth Castle – na této vile z roku 1722 byl použit motiv vily
Rotondy
Lord Burlington (1694 – 1753):
- Chiswick House – vila z roku 1727 byla inspirovaná vilou Rotonda,
portikus je však jen na jedné straně, okolo domu se rozkládá zahrada
která je předchůdcem anglického parku
- Assambly Hall - York – budova z roku 1730
byla první skutečně klasicistní stavbou v Anglii,
návrh byl ovlivněn římskou tradicí
William Kent (1685 – 1748):
- tvořil také návrhy krbů
- Řecký pavilon – jedná se o typicky římský pódiový chrám
William Chambers (1723 – 1796):
- navštívil dálný východ a přinesl do Evropy asijskou
architekturu
- Marino House – vila z roku 1776, je zde použito
římského dórského řádu
- Charlemont House – zaoblené části paláce vycházejí z
Palladia
- Somerset House - Londýn – klasicistní dům z roku 1796
John Soane (1753 – 1837):
- Bank of England - Londýn – přízemní část budovy je z roku 1784, je
zde použit korintský řád
- Dulwich Picture Gallery – rozsáhlá
veřejná galerie z roku 1811 je bez oken,
bylo zde použito vrchního osvětlení,
fasáda z režného zdiva je členěna slepými
arkádami
- Holy Trninity Church – kostel z roku 1828 navazuje na tvorbu C. Wrena
Robert Adam (1728 – 1792):
- Kedleston Hall - Derbys – palác z roku 1771,
průčelí je ve formě triumfálního oblouku
- dům na St. James Square - Londýn –
klasicistní dům z roku 1772, architektura je
poměrně střízlivá
- Home House - Londýn – dům z režného zdiva
má antické detaily, architektura je přesto opět
velmi střízlivá
John 1ash (1752 – 1835):
- v jeho tvorbě se začal objevovat motiv eklektismu
- 17 Park Village West - Londýn – dům má typická
anglická předsazená okna inspirovaná gotikou
- Hannover Terrace - Londýn – klasicistní dům z
1823
- Hospital of St. Cross - Winchester – budova v
romantickém neogotickém stylu
roku
Robert Smirke (1781 – 1867):
- roku 1810 použil poprvé litinové nosníky a roku
1816 beton
- Eastor Castle – romantizující zámek z roku 1820
- Old Council House - Londýn – na domě je použit
antikizující dekor
- British Museum - Londýn – antikizující budova
musea je z roku 1847
Charles R. Cockerell (1755 – 1837):
- St. George’s Hall - Liverpool – antikizující
budova, v průčelí je použit motiv římského
portiku
Decimus Burton (1800 – 1881):
- Royal Botanical Garden - Kew –
klasicistní budova botanické zahrady
- Wellington Arch - Londýn –
antikizující vítězný oblouk
U.S.A.
- zpočátku v období kolonie se zde stavěly jen jednoduché dřevěné domy a pevnůstky
- klasicismus sem přinesli francouzští architekti a postupně se z něj stal národní sloh
Thomas Jefferson (1743 – 1826):
- vila v Monticello – vlastní vila z roku 1809, je zde patrný vliv Palladia
- Capitol - Richmond – budova byla ovlivněna francouzským
klasicismem
Benjamin Henry Latrobe (1764 – 1820):
- narodil se ve Fulneku v U.S.A.
- Capitol - Washington D.C. – klasicistní budova
Německo
Wenzeslaus von Knobelsdorff (1699 – 1753):
- Staatsoper - Berlín – klasicistní budova z roku 1742 nese náznak
palladiánského stylu
Karl Gotthart Langhans (1732 – 1808):
- Staatsoper - Berlín – architekt vytvořil
průčelí budovy od W. Knobelsdorffa
- Braniborská brána - Berlín – stavba v
řeckém stylu pochází z roku 1793
Heinrich Gertz:
- mincovna v Berlíně – klasicistní budova byla inspirací pro celnici
v Praze
Karl Friedrich Schinkel (1781 – 1841):
- divadlo v Berlíně – budova z roku 1821 je v
římském stylu, portikus je předsazený, okenní
pasy jsou rozdělené pilíři
- Altes Museum - Berlín – průčelí budovy je antikizující, tvořené
osmnácti iónskými sloupy po bocích zpevněné nárožními pilíři
- Stavební akademie - Berlín – budova je z roku 1835, je zde zřetelný
odklon od antikizující architektury, fasáda je více plochá a jednodušší
Leo von Klenze (1784 – 1864):
- Soudní palác - Mnichov – budova je inspirována florentskou
renesancí
- Kostel všech svatých - Mnichov – na budově je patrný vliv
renesance
- Nová Ermitáž - St. Petersburg – klasicistní musejní budova byla
dokončena roku 1852
- Glyptothek - Mnichov – musejní budova v řeckém stylu je
tvořena dvěmi protínajícími se hmotami, střední rizalit používá
motiv římského chrámu
- Neue Pinakothek – Mnichov – klasicistní budova galerie
- Walhalla - Regensburg – památník inspirovaný athénským
Parthenonem je z bílého mramoru
Čechy
- v Čechách dlouho převládalo baroko, na venkově se udrželo až do poloviny 19. století
- pro stavby kostelů se ujalo nové jednoduché pojetí monumentální jednolodní stavby
- v této době se budovaly nové pevnosti Josefov, Terezín a Hradec Králové s rozvinutým
bastionovým systémem, kasárna mají bosované přízemí s arkádami
- vznikala také parková města, jako jsou Mariánské a Františkovy lázně, typické volnou
strukturou v zeleni
1icolo Pacassi (1716 – 1790):
- Pražský Hrad – přestavba z roku 1765 je spíše
ještě barokní, fasády jsou ploché
- vstup do Ústavu šlechtičen - Praha – stavba je z
roku 1753, oválný půdorys je stále ještě
barokní, přímý překlad je již náznakem klasicismu
Giovanni Battista Alliprandi (1665 – 1720):
- zámek Kosmonosy – část vrcholně barokního zámku byla upravena klasicistně
Anton Haffenecker (1720 – 1789):
- Nosticovo divadlo – budova je z roku 1781, průčelí má stále ještě barokní
prvky, rizalit je prohnutý, stavba je však již klasicistní, obloukové frontony se
střídají se segmentovými, ne už s prohnutými, v polovině 19. století bylo průčelí
upraveno
Ignác J. 1. Palliardi (1737 – 1824):
- průčelí Filosofského sálu Kanonie - Strahov – je
zde použit římský dórský řád, stále ale fasáda
nese barokní prvky
- Ledebourský palác - Praha – fasáda domu je
spíše barokní, střední rizalit byl vytvořen později,
má již neoklasicistní prvky
Mathias Hummel:
- Lichtensteinský palác - Praha – palác z
roku 1791 má klasicistní prvky
- Laudonův pavilon - Veltrusy – budova
stavidla je z roku 1792, objevuje se zde
vliv anglického palladianismu
- Chrámek přátel venkova a zahrad - Veltrusy – kruhová sloupová stavba z roku
1792
Johan August Giesel:
- zámecké divadlo v Teplicích – budova z roku 1787 je jednou z
prvních klasicistních
staveb u nás, je zde použit motiv průčelí římského chrámu
Christian Fridrich Schuricht (1753 – 1832):
- zámek Kačina – zámek z roku 1806 má spíše barokní dispozici
odvozenou od Palladia, je to vrcholné dílo českého klasicismu, na
průčelí je použit římský dórský styl, stále barokní tradice se projevuje
zdvojenými sloupy, ve stavbě pokračoval Jöndl
Georg Fischer (1768 – 1828):
- celnice u Hybernů - Praha – klasicistní budova
celnice z roku 1808 vznikla přestavbou kláštera
- kostel Sv. Kříže - Praha – kostel z roku 1823 nese
barokní prvky, je zaklenut pomocí českých placek
Johann Filipp Jöndl (1782 – 1870):
- vydal první skripta, která jsou návodem jak stavět různé typy budov
- hrobka Chotků – klasicistní stavba
- zámek Kačina – převzal výstavbu zámku po C. Schurichtovi, původní
návrh upravil
Vincenc Kulhánek:
- Rohanský palác - Praha – fasáda paláce z roku 1838 je členěna
pilastry, zajímavým prvkem je okno se syrským obloukem
- Klarův ústav slepců - Praha – budova z roku 1844 je inspirovaná
ranou italskou renesancí
Heinrich Koch (1781 – 1861):
- vila Kinských - Praha – vila pochází z roku
1831, jednopatrová budova se středním rizalitem
má předsazený portikus s dórskými sloupy
- zámek v Kostelci nad Orlicí – zámek má
křížový půdorys s rizality
- oranžerie v Chlumci nad Cidlinou – autorem klasicistní budovy
zámecké oranžerie je pravděpodobně někdo jiný
Maxmilián von Verschafeld:
- návrh zámku v Nových Hradech – klasicistní návrh z roku 1801 nebyl
realizován
Johan Ferdinand Hetzendorf:
- kostel Vzkříšení Páně - Slavkov – kostel pochází z roku 1789
Joseph Hardtmuth (1758 – 1816):
- kostel sv. Jakuba Většího - Česká Třebová – klasicistní kostel
pochází z roku 1801
- zámek v Kolodějích – klasicistní přestavba zahradního průčelí
staršího zámku
- Dianin pavilon – výrazně klasizující stavba
- Janův hrad – romantická zřícenina
Heinrich Hausknecht:
- dům Platýz - Praha – rozlehlý nájemní dům přestavěný v roce 1825
Peter von 1obile (1774 – 1854):
- návrh Koňské brány - Praha – návrh z roku 1830 nebyl realizován,
bránu tvořily tři půlkruhové oblouky na pilířích, celá brána byla
pokryta bosáží
ROMANTISMUS
- romantismus se projevuje koncem 18. století a na počátku 19. století, tento termín vznikl
již ve stejné době
- romantická architektura má své kořeny v Anglii, nejdříve se projevovala v zahradní
architektuře
- romantismus upřednostňuje intuice před rozumem
- v Anglii vzniklo na konci 18. století Piktoreskní hnutí
Anglie
William Kent (1685 – 1748):
- Merlinova chýše – zahradní domek s grótou z roku 1733
- Gotický templ – gotizující zahradní pavilon z roku 1745
Batty Langley (1696 – 1751):
- zahradník a zakladatel romantické
anglické zahradní architektury
- navrhoval gotizující zahradní domky
Horace Walpole (1717 – 1797):
- Strawberry Hill – gotizující palác s galerií a oddělenou soukromou
částí z roku 1777, galerie je zaklenuta síťovou klenbou
James Wyatt (1774 – 1853):
- Fonthill Abbey – gotizující sídlo z roku 1795 mělo vzor v anglické pozdní
gotice, dokončeno bylo až v roce 1813, autor neměl dostatečné zkušenosti se
stavbou gotických staveb, což pravděpodobně způsobilo zhroucení věže
Richard Payne Knight (1751 – 1824):
- Downton Castle – autorův vlastní dům z roku 1778 má několik
tupých věží a cimbuří a je
zároveň jeden z prvních asymetrických paláců v Anglii
Charles Barry (1795 – 1860):
- Houses of Parliament - Londýn – neogotická
budova z roku 1865 je na rozmezí
romantické a rigorózní architektury, je výrazně
symetrická, což není příliš typické pro
gotiku, ale spíše pro baroko
- kostel Všech svatých - Whitefield rekonstrukce gotického kostela
- kostel Sv. Petra – neogotický návrh kostela
Augustus Welby 1orthmore Pugin (1812 – 1852):
- Scarisbrick Hall – gotizující přestavba staršího
paláce, budova byla doplněna o věže, interiér a fasády
byly přestavěny v duchu romantismu
- kostel St. George in the Fields - Londýn – kostel z
roku 1848 se svým pojetím blíží spíše neogotice
- The Grange – vlastní gotizující sídlo z roku 1843,
součástí celého komplexu byl i kostel
Sv. Augustina, stavba byla dokončena jeho synem
Německo
Karl Fridrich Schinkel (1781 – 1841):
- kostel Sv. Ludvíka - Mnichov – kostel je inspirovaný
románským slohem
- hrad Löwensburg – romantická zřícenina hradu z roku
1806
- památník královny Louisy von Preussen – gotizující
stavba z roku 1810
- hrad Stolzenfels – romantický zámek pro pruského
krále Bedřicha Viléma IV. z roku 1836
ovlivněný anglickou pozdní gotikou
Eduard Riedel (1813 – 1885):
- zámek Neuschwanstein – romantický zámek z roku 1881
Čechy
Eduard Bucton Lamb (1805 – 1869):
- zámek Hrádek u Nechanic – romantický zámek z roku 1854
ve stylu tudorské gotiky
Georg Wingelmüller (1810 – 1848):
- zámek Lednice – gotizující přestavba zámku z roku 1858
INŽENÝRSTVÍ A NOVÉ MATERIÁLY
- průmyslová revoluce způsobila zrod industriální společnosti
- od konce 18. století se začínají v architektuře používat ve větší míře železo a litina
- ve stejné době byl objeven i železobeton, ve větší míře se však začal používat až od konce
19. století
- nové konstrukce a materiály však byly nadále v naprosté většině případů zakrývány
tradičními materiály
- litinové konstrukce bývají velice dekorované, nekorespondují příliš s klasicismem,
přibližují se spíše neogotice
- veřejné budovy setrvávaly v zajetí historické dekorace, u církevních staveb se dokonce
použití železa nebo betonu stávalo příčinou společenských skandálů
- v 60. letech 19. století vznikají pavilonové nemocnice
- Albertovy doly - Liverpool – důlní budovy pocházejí z roku 1845, tvoří je litinová
konstrukce a zdivo, je zde použit palladiánský motiv syrského oblouku
Eugéne Emmanuel Viollet-Le-Duc (1814 – 1879):
- nová konstrukce střechy katedrály v Chartres – po požáru v roce 1836 byl vybudován
nový krov z litiny, jeho výhodou je nehořlavost
Charles Bage:
- most u Coalbrookdale – most pochází z roku 1779, na
konstrukci byla použita kombinace
železa s litinou
- přádelna v Shrewsbury – budova z roku 1797 je tvořena
kombinací litiny a zdiva
Thomas Telford (1757 – 1834):
- most přes Menai Straits – první závěsný řetězový most z roku 1826
o délce téměř 100 m
- Conway Bridge – neogotický řetězový most z roku 1826 stojící u
zámku
Marc Seguin (1786 – 1875):
- most u Tournon – závěsný most z roku 1824, lana jsou zakotvena až
u paty věže
John Augustus Roebling (1806 – 1869):
- Brooklynský most - New York – most byl dokončen roku 1883, byl prvním závěsným
mostem s ocelovými kabely, rozpon je téměř půl kilometru
Rowland Mason Ordish (1824 – 1886):
- most Františka Josefa - Praha – řetězový most z roku 1868
Decimus Burton (1800 – 1881):
- palmový skleník v Královské botanické zahradě - Kew – budova
pochází z roku 1844,
konstrukce je litinová, stala se vzorem pro Crystal Palace
Joseph Paxton (1803 – 1865):
- byl to zahradní architekt, měl také zkušenosti se stavbou skleníků
- skleníky v Somerton Hall – skleníky mají dřevěnou konstrukci
- Crystal Palace - Londýn – Hector Horeau a Richard Turner vyhráli
roku 1850 soutěž na universální halu pro světovou výstavu, projekt byl
ale nakonec zadán J. Paxtonovi, stavba byla vytvořena z modulů, na
zasklení byly použity neobvykle velké tabule skla, do hlavní
lodi byl zakomponován strom, interiér vytvořil Owen Jones, palác byl
po výstavě přemístěn do Sydenhamu, Paxton zde vytvořil i zahradu
August von Voit (1801 – 1870):
- Glaspalast - Mnichov – skleněná hala z roku 1854 byla inspirována
anglickým Crystal Palace
Bedřich Münzberger (1846 – 1928):
- Průmyslový palác - Praha – budova byla vytvořena pro jubilejní výstavu v roce 1891,
z větší části je to litinová konstrukce, návrh byl ovlivněn barokem, byla to zároveň první
železná montovaná stavba v českých zemích
Hector Horeau (1801 – 1872):
- navrhl tunel pod kanálem La Manche
Louis August Boileau:
- St. Eugéne - Paříž – neogotický litinový kostel z roku 1854, v interiéru je pestrá výmalba
- Notre-Dame - Paříž – žebra klenby jsou z litiny
- Bon Marché - Paříž – obchodní dům s vnitřní konstrukcí z litiny
Henri Labrouste (1801 – 1875):
- knihovna Sainte-Geneviére - Paříž – budova
inspirovaná renesancí byla dokončena roku 1851,
vnější fasáda je kamenná, vnitřní konstrukce je
kovová
- Bibliothéque Nationale - Paříž – knihovna pochází z
roku 1867, stropy v hlavním čtenářském sále jsou
velmi subtilní, prostor je osvětlován otvory v kopulích, byla zde použita kombinace litiny a
železa
Robert Stephenson (1803 – 1859):
- Euston Station - Londýn – klasicistní budova nádraží v řeckém stylu z roku 1839
Gustav Eiffel (1832 – 1923):
- Galerie des Machines - Paříž – hala s velkým
rozponem byla vystavěna pro světovou
výstavu v Paříži roku 1889
- Eiffelova věž - Paříž – monumentální věž kovové
konstrukce o výšce 300 m
- most Maria Pia – most s hlavním obloukem o
rozponu 160 m
- socha Svobody - New York – monumentální socha
NEOSTYLY
- kolem roku 1850 se ustálila konvence stavět chrámy, nemocnice a radnice ve slohu
neogotickém, důležité státní budovy v řeckém stylu a obytné domy, školy a muzea ve
slohu neorenesančním
- kolem roku 1880 se objevuje neobarokní tvarosloví
Anglie
Institut britských architektů (IBA) => Královský institut britských architektů (RIBA), Asociace
architektonických kreslířů (mladí architekti), časopis Stavitel, vliv nových konstrukcí, vliv lidové
architektury, chudinský
zákon, hygienické předpisy pro města, ...-vliv na budování měst, neobnovování památek
Philip Webb (1831 – 1915):
- Worship Shoredish – gotizující řadové domy
stavitelská rodina, spolupráce s Morrisem, stál u zrodu památkářské péče
(soukromá společnost), reakce na nové konstrukce, obrat k řemeslným pracím,
vernakulární styl-lidové stavby, Red House (pro Morrise, typický vernakulární
styl: porch=architektonizovaný vstup do stavby, strmá střecha, posuvná okna,
lomené oblouky, režné cihelné zdivo v pohledu), vikariát Panny Marie,
soukromé domky v Londýně (gotizující), kostel sv. Martina v Bramptonu (návrh
věže), opevněný dům ve Standen (typicky v zahradě)
Charles Barry (1795 – 1860):
- Reform Club - Londýn – budova z roku 1837 napodobuje italskou vrcholně renesanční
architekturu
George Gilbert Scott (1811 – 1878):
- kostel St. George - Doncaster – původní gotický kostel byl roku 1853
rekonstruovaný ve stylu striktní neogotiky
- kostel All Souls - Halifax – neogotický kostel z roku 1856
- George Chapel - Oxford – stavba je inspirována pařížskou Saint
Chapell
- soutěžní návrh na vládní budovy ve White Hall - Londýn –
neogotický soutěžní návrh, vybrán byl však neorenesanční návrh od
jiného autora
- Foreign and Colonial - Londýn – neorenesanční budova z roku 1875
William Burges (1827 – 1881):
- katedrála v Corku – neogotická katedrála je inspirována francouzskou gotikou
Alfred Waterhouse (1830 – 1905):
- radnice v Manchesteru – budova z roku 1868 je inspirována
ranou gotikou, v průčelí je
umístěna mohutná věž
- Natural History Museum - Londýn – na budově z roku 1872
se odráží vliv románského i
gotického slohu, ústřední hala je zaklenuta železnou
konstrukcí, teracotové pruhování je
inspirováno sienskou architekturou
- National Liberal Club - Londýn – budova z roku 1887 je
spíše romantizující
Cuthbert Brodrick (1822 – 1905):
- radnice v Leeds – budova je inspirována barokem a architekturou C. Wrena
-věznice: pensylvánský rozvětvený typ, záchod a tekoucí voda na každé cele
-nemocnice: samostatné pavilony, přivedení světla do operačních sálů, otevřené dispozice
Francie
rekonstrukce památek do ideální podoby
-výchozí stavby:
-kostel sv. Klotyldy (první novogotická stavba ve Francii, velice přísný styl),
-rekonstrukce katedrály v Chartres (nahrazení vyhořelého krovu litinovou konstrukcí)
Eugéne Emmanuel Viollet-Le-Duc (1814 – 1879):
- vydal příručku gotické architektury
- obnova Carcassonne – poměrně zdařilá rekonstrukce gotického města
s opevněním
Jean Baptiste Lassuse:
- katedrála v Lille – neogotická dostavba katedrály
Paul Abadie (1812 – 1884):
- basilika Sacr Ceur - Paříž – na stavbě je znatelný vliv byzantské
a románské architektury
Charles Garnier (1825 – 1898):
- opera v Paříži – výstavba budovy probíhala v letech 1862 – 1874,
architektura je inspirována francouzským barokem a pozdní
renesancí
Eugéne Haussmann (1809 – 1891):
- starosta Paříže v době Napoleona III., nebyl to však
architekt
- vybudoval nové široké bulváry uzpůsobené tak, aby
se v nich nedaly stavět barikády
- nároží byla oblá, aby se zlepšil přehled v ulicích
- z jeho podnětu vznikala i nová městská zeleň
Německo
Heinrich Hübsch (1795 – 1863):
- botanická zahrada - Karlsruhe – stavba z roku 1837 je na
pomezí morgenstilu a neorenesance
- ministerstvo financí - Karlsruhe – jednoduchá stavba bez
dekorace
- Technische hochschule - Karlsruhe – neorenesanční fasáda
budovy obsahuje románské
detaily
Fridrich Bürklein (1813 – 1872):
- Atheneum - Mnichov – budova z roku 1864 je inspirována
gotikou, ale autor se snažil vytvořit nový národní styl
- Maxmilianeum - Mnichov – budova z roku 1874 má
renesanční prvky, konkávně prohnutá fasáda je však
vytvořena ve stylu dynamického baroka
Gottfried Semper (1803 – 1879):
- prosazoval názor, že by architektura měla být barevná
- došel k závěru, že na obzoru není žádný nový sloh,
protože nevzniká žádná nová idea
- dvorní divadlo - Drážďany – divadlo je z roku 1841,
vnější forma budovy poprvé odpovídá vnitřní dispozici,
divadlo je půlkruhově zakončené, návrh byl inspirovaný
Koloseem, po požáru bylo divadlo přestavěno, zdůraznila
se střední osa, členění stěny bylo odvozeno od benátské
pozdně renesanční architektury
- Gemäldegalerie - Drážďany – neorenesanční budova
- Nikolaikorche - Hamburg – neogotický soutěžní návrh
kostela
- polytechnika v Zürichu – budovy pocházejí z roku 1858,
vzorem se pro ně stal Pallazo
Belaquile, vedlejší křídlo je zdobené sgrafitem
- radnice ve Winterthuru – budova z roku 1866 se navrací
ke klasicismu
Paul Wallot (1841 – 1912):
- Reichstag - Berlín – budova říšského sněmu byla dokončena roku 1884, je zde použit
vysoký řád, architektura je spíše neobarokní, kopule však byla téměř renesanční
Rakousko-Uhersko:
Carl von Hasenauer (1833 – 1894):
- Naturhistorisches museum - Vídeň – budova z roku 1808 si vzala za
vzor baziliku od Palladia, výsledná stavba je však ovlivněná spíše
římskou renesancí
- Burgtheater - Vídeň – divadlo je z roku
1874, na návrhu se podílel i Semper, je zde
zopakován princip Drážďanského divadla,
na fasádě je použit vysoký řád
Theophil Hansen (1813 – 1891):
- Parlament - Vídeň – budova z roku 1865 je inspirována
řeckým stylem, součástí je i
předsíň s karyatidami
- Arsenal - Vídeň – budova je směsí gotiky, renesance a
maurského stylu
Heinrich von Ferstel (1828 – 1893):
- Votivkirche - Vídeň – gotizující kostel z roku 1853 s katedrální dispozicí,
opěrný systém však není příliš rozvinutý
August Sicard von Siccardsburg (1813 – 1868):
- Opera - Vídeň – na návrhu neorenesanční budovy opery
z roku 1869 spolupracoval s Eduardem van der Nüllem
Friedrich von Schmidt (1825 – 1891):
- radnice ve Vídni – obrovská neogotická stavba je částečně
ovlivněna soudobou tvorbou, je proto přísně symetrická
Imre Steindl (1839 – 1903):
- parlament - Budapešť – budova dokončená roku 1902 je inspirována gotikou, je však
výrazně symetrická
Čechy
Ignác Vojtěch Ullmann (1822 – 1897):
- zámek Bezděkov – romantický zámek z roku 1855
- zámek Chýše – romantická přestavba barokního zámku
- Česká spořitelna - Praha – novorenesanční budova z roku 1861 byla
později rozšířena, je zde použit benátský vrcholně renesanční styl
- Lažanský palác - Praha – budova je z roku 1863, střechy jsou
inspirované francouzskou renesanční architekturou
- Vyšší dívčí škola - Praha – budova školy z roku je 1867 je ovlivněná
morgenstilem, lze ji však pokládat za první neorenesanční budovu,
která je inspirována českou renesancí
- Česká polytechnika - Praha – budova z roku 1874 používá motiv
Pallazo Farnense
- zahradní průčelí Lanovy vily - Praha – 1872, na návrhu spolupracoval
s Antonínem Barvitiem
Antonín V. Barvitius (1823 – 1901):
- Groebeho vila - Praha – budova evokuje renesanční toskánskou
architekturu 15. století výrazným přesahem střechy
- kostel Sv. Václava na Smíchově – bazilika je inspirovaná ranou
renesancí avšak v průčelí jsou dvě věže, což je poměrně netypické,
interiér je řešený jako starokřesťanská bazilika
- Nádraží Franze Josefa - Praha – budova byla realizována v roce 1871
jako honosná renesanční vila, později byla zbořena a nahrazena novou
secesní budovou od J. Fanty
Josef Zítek (1832 – 1909):
- zámek v Bečově – přestavba hradu
- Národní divadlo – Praha – neorenesančně eklektická budova z roku
1865 inspirovaná operou ve Vídni, bylo do ní integrováno Prozatímní
divadlo od I. Ullmana, po požáru bylo přestavěno Josefem Schulzem
- Rudolfinum – Praha – na projektu spolupracoval s J. Schulzem, v
budově byla galerie a koncertní sál
- Museum ve Výmaru – neorenesanční budova
Josef Schulz (1840 – 1917):
- Národní museum království českého - Praha – budova byla
vystavěna roku 1885 na místě Koňské brány, je inspirována
klasicizujícím barokem, ale má renesanční detaily
- Uměleckoprůmyslové museum – Praha – neorenesanční budova je z
roku 1901, projekt vychází z koncepce francouzských renesančních
zámků
Josef 1iklas (1817 – 1877):
- Nové děkanství na Vyšehradě – gotizující spíše romantická budova z roku 1878
- Španělská synagoga - Praha – budova v maurském stylu pochází z roku 1868, na projektu
se podílel i I. Ullmann, synagoga má centrální čtvercový půdorys s kopulí nad ústředním
prostorem, ze tří stran jsou vestavěny galerie na kovových
konstrukcích
Josef Hlávka (1831 – 1908):
- Zemská porodnice na Novém Městě pražském – gotizující budova je
vystavěna z lícového zdiva, fasáda je zdobena arkýři a vysokými štíty,
architektura je odvozena od pozdně gotických německých staveb
Karl Schlimp (1834 – 1901):
- nádraží Těšnov – budova přejala motiv římského vítězného oblouku
Antonín Wiehl (1846 – 1910):
- dům čp. 1050 v Divadelní ulici - Praha – stavba je inspirovaná
italskou renesancí
- dům čp. 1035 v ulici K. Světlé - Praha – dům je zakončen
typickou lunetovou římskou, je návrh byl ovlivněn italskou i českou
renesancí
- Myslivečkovský mlýn - Praha – stavba vychází především z české
renesance
- dům čp. 542 ve Zborovské ulici - Praha – portál domu kopíruje
české renesanční portály, je zde však použito pro českou renesanci netypické
režné zdivo
- vstupní brána Jubilejní výstavy - Praha – kromě dřevěné brány navrhl i
soubor menších pavilonů
- fara u sv. Petra - Praha – stavba je z roku 1893, okna jsou mírně gotizující,
fasáda je zakončena lunetovou římsou, je zde opět použito režné zdivo
- spořitelna hl. m. Prahy – u této stavby dochází k odklonu od české
renesance, v 2. patře jsou použita bramantovská okna, v 1. patře naopak okna
typická pro benátskou renesanci
Eduard Rechziegel:
- Rottův obchodní dům - Praha – stavba z roku 1890 kopíruje typickou českou renesanci,
fasáda je zdobena malbou a zakončena lunetovou římsou
Josef Mocker (1835 – 1899):
- dostavba chrámu sv. Víta – dostavba probíhala v letech 1886 –
1929, konstrukce střechy je železná
- přestavba Karlštejnu – nepříliš zdařilá rekonstrukce, došlo k zboření
části původní stavby
- kostel sv. Ludmily - Vinohrady – neogotický kostel z roku 1888
Gislin Becklin:
- kostel zvěstování P. Marie - Smíchov – neorománský kostel
Fridrich Ohmann (1858 – 1927):
- Walterův palác - Praha – neobarokní palác věrně napodobující baroko
CHICAGSKÁ ŠKOLA
- roku 1871 zničil velkou část města požár
- začala nová výstavba, pozemky byly drahé, proto se začaly stavět výškové budovy
- nosná konstrukce nových budov byla kovová, z protipožárních důvodů se obezdívala,
používaly se teracotové obklady a režné zdivo, architektonické detaily se blíží secesi
- objevovaly se zde tendence k experimentu a konstruktivním novotám
- pro Chicagskou školu jsou typická velká ležatá okna s úzkými otevíratelnými okénky po
stranách
Henry Hobson Richardson (1838 – 1886):
- Harvardská universita - Cambridge – neorománské universitní budovy z roku 1881
- Marshall Field Wholesale - Chicago – obchodní dům z roku 1887, fasáda je členěna
románskými oblouky do kterých jsou vsazena okna
Daniel Hudson Burnham (1846 – 1912):
- Retrance building - Chicago – výšková budova z roku 1895 se skeletovou konstrukcí,
fasáda je prolomena velkými okny
- Union Station - New York – historizující nádražní budova
William Le Baron Jenney (1832 – 1907):
- v jeho architektonické kanceláři postupně působili všichni architekti
chicagské školy
- Home Insurance building - Chicago –
první výšková budova, nosná konstrukce
je skeletová s litinovými sloupy a
železnými nosníky, fasáda je členěna
pilastry
- 2nd Leiter building - Chicago – fasáda je
rozčleněna značně vertikálními pilastry
se stylizovanými hlavicemi
Louis H. Sullivan (1836 – 1890):
- Auditorium building - Chicago – koncertní sál kombinovaný s
hotelem z roku 1889, součástí budovy je i mohutná věž
- Guaranty Trust building - New York – budova z roku 1895 členěná
vysokými pilastry
- Carson Pirie & Scott - Chicago – na fasádě jsou použita typická
chicagská okna a teracotové obklady, na rozdíl od strohé fasády pater
je přízemí zdobeno bohatým ornamentálním reliéfem
SECESE
- na přelomu 19. a 20. století vzniká nová estetika
- formuje se názor, že následující období musí být razantně odděleno od historie, vytrácí se
tak řádová architektura a je nahrazována abstrakcí
- charakteristické znaky secese jsou vlnovité linie a formy podle rostlin, malba je bez stínu
- objevují se také formy předchozích slohů převáděné na přirozené linie
- secese je v Anglii a v Rusku nazývána Modern Style, v Belgii a Francii Art Joveau,
v Rakousku secese, ve Španělsku Modernismo, v Itálii Stile Liberty nebo Stile Floreale a
v Jěmecku Jugendstil
- dosud neobvyklé tvary byly dávány oknům a dveřím, arkýřům, balkonům, domovním
štítům a sloupům
Hector Guimard (1867 – 1942):
- vstupy do pařížských stanic metra – konstrukce z kovu a skla
Antonio Gaudí (1852 – 1926):
- Casa Batló - Barcelona – obytný dům z roku 1906
- Casa Milá - Barcelona – bytový dům z roku 1910 je nejstarším ocelovým skeletem
v Evropě
- Sagrada Familia - Barcelona – stavba chrámu byla započata roku 1883, je to autorovo
největší dílo, stále je nedokončeno
Charles Rennie Mackintosh (1868 – 1928):
- škola umění v Glasgow – secesní budova s velkými okny
Otto Wagner (1841 – 1918):
- stanice městské dráhy ve Vídni – soubor stanic z roku 1894
Josef Maria Olbrich (1867 – 1908):
- Svatební věž - Darmstadt – na věžové stavbě je vidět doznívání secese, okna jsou spojená
v souvislé pásy zabíhající za roh