Na přehlídce v Kozienicích

Komentáře

Transkript

Na přehlídce v Kozienicích
Na přehlídce
v Kozienicích
Tak jako měli čeští chovatelé označeno v kalendáři 24. září jako
termín Chovatelského dnu v Napajedlích, měli jejich polští kolegové
u stejného data poznámku "Przeglad koni SK Kozienice". A protože
v Napajedlích jsem na rozdíl od Kozienic už byl několikrát, dal
jsem tentokrát přednost Kozienicím.
Stadnina Koni Kozienice je
jedním z posledních čtyř
polských plnokrevných hřebčínů, který zatím nebyl
privatizován a zůstává ve
státních rukou. Neznamená to
ale, že je státním podnikem.
Funguje jako společnost s
ručením omezeným ve 100%
vlastnictví polské obdoby našeho bývalého
Ministerstva národního majetku (Skarbu
Panstwa), přičemž dohled na ním vykonává
Ministerstvo zemědělství (Rolnictwa).
Kozienice, ačkoliv vznikly již v roce 1924 a
zažily hned několik režimů, byly státní vždycky.
A pohled do historie ukazuje, že jim to v
úspěšném rozvoji nijak nebránilo ani v dobách,
kdy státní vlastnictví nebylo jediné možné vítězové derby z let 1934 a 1937 Mat a Piano
pocházeli právě z Kozienic. Ale jednoduché to
hřebčín neměl. Zvláště po vypuknutí druhé
světové války, kdy se celé osazenstvo muselo
stěhovat a samotný hřebčín náležel Německu.
Poválečné časy ale přinesly pravý rozkvět
hřebčína, který dosud odchoval 8 vítězů derby,
přičemž dva z nich, Solali a Czerkies, získali
trojkorunu. K nejslavnějším jménům spjatých s
Kozienicemi patří dále Skarb, Surmacz, Grys,
Super, Skunks či Czubaryk - jména, která psala
polskou dostihovou historii. V posledních letech hřebčín nejvíce proslavila asi vítězka CE
Breeders’s Cup Mile a Nagroda Rulera (VJC)
Lawsonia.
Jednou z tradic nejen kozienického hřebčína,
ale i celého polského chovu, respektive dnes už
jen státních hřebčínů, je každoroční přehlídka
všech koní. Na tu jsou zváni ředitelé ostatních
Enjoy Plan se u nás proslavil produkcí koní jako Kolorado, Duce, Cieszymir či Bremen Plan
státních, ale nejen státních (mezi hosty byl třeba
majitel Strzegomi pan Romanowski) hřebčínů a
přítomen je i zástupce státu, přesněji Agencje
Nieruchomosci Rolnych pan Marek Wachel,
jemuž na těch přehlídkách skládají ředitelé
hřebčínů své účty.
V Kozienicích rozhodně bylo na co se dívat.
Přehlídku otevřela prezentace plemeníků. Jako
první vkráčel před diváky u nás dobře známý
Enjoy Plan (Alydar), bratr svého času
nejbohatšího koně planety Alysheby, dnes však
především otec celé řady špičkových steeplerů.
V letošní sezóně dostal z trojice kozienických
hřebců největší příležitost, když připustil 18
vlastních klisen a 8 matek ostatních chovatelů.
Devatenáctiletý plemeník ale letos v Kozienicích končí (jeho místo zaujme In Camera), a jak
jsem zjistil později při diskuzi ostatních ředitelů,
místo pro něj zatím není v žádném z ostatních
státních hřebčínů. Zřejmě by nebyl problém si
hřebce pronajmout...
Poté byl předveden mě do té doby neznámý
Lions Call. Pětiletý mohutný ryzák běhal dva
roky v Německu, kde z 9 startů vytěžil jedno
vítězství a 2 umístění, ale už zisk pouhých 4.250
euro a GAG 60,5 kg hovoří jasně o tom, jaké
dostihy běhal. Do chovu byl zařazen kvůli
svému rodokmenu, který je opravdu zajímavý.
Jako roček za 150.000 euro vydražený hřebec je
synem Giant’s Causeway (Storm Cat) a jeho
matka La Belga (Roy), importovaná z Argentiny,
dokázala ve své domovině získat Gr.1 vítězství
a doběhla mj. druhá v tamních 1000 Guineas.
Její matka La Baraca (Mariache) je trojnásobnou
vítězkou ceněné GP Carrera de Las Estrellas
(Gr.1) a dalších pěti grupových zkoušek. Lions
Call letos v chovu debutoval, kozieničtí mu
svěřili 9 matek, dalších 15 přišlo od jiných
chovatelů.
Lions Call nepatří hřebčínu a není ani z kolekce
státních plemeníků, kteří putují mezi hřebčíny.
Byl koupen soukromě investorem a pronajat
hřebčínu.
Poslední byl předveden Night Shiftův (Northern
53
Storm Catův vnuk Lions Call je po Scufiottovi druhým synem Giant’s Causeway v polském chovu
Dancer) syn Zarewitsch, který patřil k nejlepším
mílařům v Německu, kde vyhrál mj. Darley
Oettingen-Rennen (Gr.3) či Badener Meile
(Gr.3). Korektní hnědák si s prvními tříletými,
které má letos na dráze, udělal
dobré jméno, o něž se nejvíce
zasloužila vítězka Austrian
Oaks Krasiwaja.
Po plemenících přišly na řadu
plnokrevné matky. Hřebčín
jich předváděl všech 30 včetně
jedné, která už byla ze stáda
vyřazena a je zde jen do
odstavu letošního potomka.
Struktura mateřského stáda se
výrazně liší od strzegomského, s nímž jste se mohli
seznámit v minulém čísle. S
jedinou výjimkou se všechny
klisny narodily v Polsku a
pocházejí ze starých polských
rodin. Tou výjimkou je v USA
narozená L’Etat C’Est Moi,
klisna známého polského
Zarewitsch se uvedl klasickou vítězkou v prvním ročníku
rodáka a posléze úspěšného
54
Mateřské stádo SK Kozienice
klisna, rok narození (rodokmen)
připuštění 2009
AKOLA, 2005 (Don Corleone - Andaluzja, Mooving Dream)
ANDALUZJA, 1993 (Mooving Dream - Apenina, Dakota)
ASCEZA, 1996 (Winds of Light - Alpina, Dipol)
BACHANTKA, 1993 (Graf - Buchara, Club House)
DONNA GRAFIA, 1993 (Graf - Donna Bova, Beauvallon)
DOROMIKA, 1993 (Omen - Damara, Pyjama Hunt)
CHESPETA, 1999 (Dixieland - Chespa, Euro Star)
CHRYZOLDA, 2002 (Special Power - Chespeta, Dixieland)
CHRZESNICA, 2000 (Who Knows - Chinka, Club House)
IMBRA, 1995 (Jape - Imada, Dakota)
JANELLA, 1997 (Special Power - Jawnuta, Skunks)
JAPURA, 1995 (Graf - Jawnuta, Skunks)
JERANIA, 2001 (Who Knows - Janeta, Babant)
JODOPSYNA, 2003 (Belenus - Jawna, Winds of Light)
L' ETAT C'EST MOI (USA), 1991 (Danzig Connection - Sounds of Secret, Secretariat)
LACRIMOSA, 2000 (Special Power - Lizbona, Graf)
LORENA, 2002 (Jape - L'Etat C' Est Moi, Danzig Connection)
MALEZJA, 1992 (Who Knows - Mombasa, Parysów)
MALTOZA, 2000 (Stelvio - Malezja, Who Knows)
MOYMIRA, 2002 (Special Power - Miriam, Jape)
SCANDINAVIA, 1998 (Special Power - Scatola, Skunks)
SEGASTA, 2002 (Special Power - Secada, Milione)
SENTINELLA, 1994 (Graf - Sefolia, Dakota)
SEPTICA, 1996 (Winds of Light - Simona, Beauvallon)
SESPECJA, 1998 (Special Power - Sefolia, Dakota)
SESTERCJA, 1997 (Saphir - Safaria, Club House)
SEKRETYNA, 2002 (Special Power - Sestercja, Saphir)
SURALINA, 1997 (Winds of Light - Surabaya, Dakota)
TAVIRA, 1996 (Beaconsfield - Toskanella, Demon Club)
březí po Zarewitsch
jalová po Lions Call
březí po Lions Call
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Zarewitsch
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Lions Call
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Lions Call
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
jalová po Enjoy Plan
jalová po Enjoy Plan
březí po Enjoy Plan
březí po Lions Call
březí po Enjoy Plan
nepřipuštěna
březí po Zarewitsch
březí po Lions Call
březí po Enjoy Plan
jalová po Enjoy Plan
L’Etat C’Est Moi s hřebečkem Laurelin, synem Enjoy Plana
dostihového majitele a chovatele v USA
Henryka Kwiatkowského běhala v Anglii, ale
do Polska přicestovala na Nagrodu Mosznej,
kterou vyhrála. Matka již zmíněné vítězky CEBC
Mile Lawsonii má dnes v kozienickém chovu
zařazenu i svou dceru Lorenu (Jape).
Zbytek klisen reprezentuje rodiny působící v
Polsku již řadu generací. Na přehlídce byly
předváděny právě po rodinách, ze kterých byla
suverénně nejvíce zastoupena rodina, kterou v
Kozienicích založila v roce 1942 narozená
Solina (Aventin). Naopak průvodce prohlídkou
si povzdechl, že rodina Cardei tu má už jen
jedinou zástupkyni.
Nešlo si nevšimnout vysokého počtu dcer
hřebce Special Power v mateřském stádě.
Celkem 8 dcer je výsledkem
důvěry, které se tento
hřebec u vedení těší. "A to
máme ještě v tréninku několik jeho dcer, se kterými
počítáme do chovu," řekl mi
později ředitel hřebčína pan
Andrzej Zych. "Special Power se mi vždycky líbil,
všechny koně po něm slušně
běhali, jezdili k němu
připouštět i ostatní chovatelé
a koně po něm se vždycky
dobře prodávali," vysvětloval mi. Však je také hodně
zastoupen mezi ročky i
letošními hříbaty.
Právě hříbata, tedy přesněji už odstávčata, byla
předváděna jako další v řadě. Je fakt, že ne
všechna se nechala bez problémů vodit, ale
přesto se ošetřovatelům podařilo všech 8 již
odstavených letošních hříbat divákům předvést.
Pak následovali ročci. Stejně jako odstávčata i
ročci byli předváděni samozřejmě podle
pohlaví, ale také ve skupinách po stejném otci.
Mohli jste si udělat pěkný obrázek o tom, jak
který plemeník proráží i jaká je úroveň jeho
potomků. Byli předváděni potomci Sorbie
Towera, Special Powera a Zarewitsche,
poměrně výrazně nejvíce se mi líbila produkce
Sorbie Towera, u nás populárního zásluhou
Determinacje, Magmy a Dupla. Všichni byli v
Potomci Sorbie Towera hřebeček
Lambert a klisna Iliria
56
jednom typu, vyrovnaní,
korektní, radost pohledět.
A, řekl bych, že o chloupek
lepší byla jeho kolekce
klisen, i když i mezi hřebci
měl několik velmi pěkných
ročků. Osobně se mi
nejvíce líbil Lambert, syn již
zmiňované L’Etat C’Est Moi,
mezi klisnami bych si vybral
Ilirii (z Imbra po Jape) a
Banti (z Bachantka po
Graf), která však kvůli
menšímu poranění nebyla
předváděna a mohli jsme si
ji prohlédnout jen v boxe.
Po přehlídce jsme si sedli s Ředitel hřebčína Andrzej Zych (druhý zprava), zcela vlevo předchozí ředitel
ředitelem hřebčína Andrze- Józef Kempa
jem Zychem a jeho zástupcem Józefem Kempou, předchozím ředitelem, klisna třeba zraní, ale má dobrý rodokmen,
který, ač v důchodu, stále zůstává s hřebčínem dostane v chovu šanci."
v kontaktu a vedl přehlídku. V tu chvíli jsem to Vedle vlastních klisen tu stojí i klisny na penzi,
ještě netušil, ale byl jsem v místnosti s celkem je na hřebčíně 25 koní soukromých
polovinou všech kozienických ředitelů za jeho majitelů, většina chovných, ale i několik
85 letou historii. Poučen z předchozího sportovních koní. Místa je tady dost, aktuálně
rozhovoru s Markem Wachelem, který též má hřebčín 50 volných boxů, které využívá
najdete v tomto čísle, jsem věděl, že hřebčín si hlavně během připouštěcí sezóny.
na sebe musí vydělat a protože narozdíl od Při hřebčíně funguje sportovní klub KJ Skarb,
zbylých tří státních hřebčínů nemá další který tak trochu souvisí s fungováním polského
hospodářství jako chov skotu apod., je jeho boj trhu a snahou uplatnit na něm v jakékoliv
o přežití o to těžší. Musel jsem ale s potěšením podobě koně co nejlépe. I v Kozienicích
konstatovat, že na koních, ale dokonce ani na registrují nižší zájem majitelů o ročky, by ne v
budovách není vidět žádné strádání. Spíš takové míře, jako ve Strzegomi. "Přibližně
naopak. Hřebčín vypadá opravdu pěkně a polovinu koní prodáme jako ročky na naší
protože jsem díky přehlídce viděl všechny aukci či bezprostředně po ní, zbytek bu prokoně, mohu si dovolit to prohlásit i o nich a najmeme nebo dáme do tréninku ve vlastní
režii," vypočítává pan Zych. Přišlo mi, že projejich kondici.
K té zdejším ročkům pomáhá dostatek pastvin. nájem nebude příliš výhodný, vesměs se majiteHřebčín hospodaří na ploše 330 hektarů, ovšem li vrací po kariéře kůň, jehož možnosti prodeje
220 z nich jsou pole, na kterých pěstuje pšenici jsou velmi limitované, ale v Polsku to funguje
a tritikale (pšenžito), za které poté nakupuje trošku jinak. "Polovinu pronajatých koní si
oves pro koně, zbytek patří pastvinám nebo se majitelé stejně za dva tři měsíce sami koupí,"
využívá k výrobě sena, které si hřebčín sám říká a dodává, že hřebčínu nakonec zůstane asi
zajiš uje. I Kozienice prošly v posledních letech čtvrtina produkce. "Pokud mají koně na dráze
redukcí, současných 30 matek ještě zřejmě není dobré výsledky, snadno je prodáme do nějaké
konečné číslo. "Optimální by pro nás byl počet dostihové stáje, ti, kterým se nedařilo, půjdou
25 vlastních matek," plánuje ředitel, a když se do sportu." Právě pro ně funguje zmíněný
jej zeptám, jaké je hlavní kritérium pro zařazení jezdecký klub, jehož úkolem je koně přijezdit
matky do chovu, odpoví jednoznačně: "Dosti- tak, aby byli dobře prodejní pro sportovní či
hová kariéra," ale zároveň dodává. "Pokud se rekreační využití.
57
Stáje ročků
Ani v Kozienicích nejsou moc spokojeni s
vývojem na domácím trhu, ale registrují jisté
oživení, by ne ve všech směrech. "Třeba před
pěti lety rostl počet malých soukromých
chovatelů, nyní počet stagnuje," říká pan
Kempa, ale zase dodává, že po nástupu
Totalizatoru Sportowego (obdoba naší Sazky)
na Sluzewiec lidé hledí do budoucna s větším
optimismem a roste počet připuštěných klisen.
S obnovou stáda zde ani při prodeji všech koní
problémy nemají, situace je v Polsku podobná
jako u nás. "Nové matky získáváme všemi možnými způsoby, koupí, výměnou, vrácením z
nájmu a podobně," vysvětluje pan Zych. Na dráze úspěšné klisny ze zdejšího chovu, které byly
prodány jako roční, se často vrací do mateřského
stáda stejnou cestou jako u nás - výměnou za
ročka. I v Polsku platí, že cena by i velmi
úspěšné klisny po skončení kariéry vesměs
nedosahuje ceny nevyzkoušeného ročka.
Počátkem 90. let prodávali kozieničtí koně do
Rakouska, před časem realizovali několik
úspěšných prodejů do Kazachstánu, dnes
nezakrývají, že by rádi našli nové trhy a hledají
58
nové kontakty i u nás. Nakonec kozienický chov
není u nás neznámý, pochází z něj třeba Scater
nebo slovenský šampión Czas a řada dalších.
Čím by mohl speciálně řadu českých majitelů
zaujmout je jeho dlouholetá anifita k překážkám.
Koně z Kozienic, plnokrevní, se dobře uplatnili i
ve sportu - například Via Vitae svého času držela
rekord překonáním výšky 2 metry 20 centimetrů,
kozienický chov a jeho odchovanec Bremen se
podílel na úspěchu polské reprezentace na
Olympijských hrách v Moskvě a polský vojenský
klub Legia stál na plnokrevnících z Kozienic.
Rozvoj skokanských vlastností stáda má aktuálně
v "popisu práce" Enjoy Plan, který se v této roli již
úspěšně osvědčil.
"Nezakrývám, že bychom rádi, kdyby k nám
přijeli kupci z Čech," vysvětluje pan Zych jeden
z důvodů angažování Enjoy Plana, který by rád
zacelil mezeru v kontaktech na náš turf, která tu
v posledních letech vznikla. S nabídkou ročků,
které jsem viděl, zvláště těch po Sorbie Tower i
s nastupující generací po Enjoy Plan, nevidím
snahy zaujmout naše majitele jako marné.
Miloslav Vlček

Podobné dokumenty