DIE NEUEN MILBEN INTERNATIONAL ART

DIE
NEUEN
MILBEN
INTERNATIONAL
ART
Die Neuen Milben
EIN KOLLEKTIV DER BESONDEREN „art“
Malen ist in der Regel eine außerordentlich intime
Kunstform. Der Maler steht vor seiner Staffelei und
versucht, die beste seiner Vorstellungen auf die
Leinwand zu bannen. Erfolgreich Malen ist aber auch
im Kollektiv möglich, das haben uns „Die Neuen
Milben“ während ihrer gemeinsamen Aktionswoche
in Freistadt bewiesen. Zusammen, und noch dazu vor
Publikum, Kunst der Extraklasse zu schaffen, dafür
ist freilich mehr notwendig als Talent und Fantasie.
„Die Neuen Milben“ haben es mit ihrer Malwoche
vorgezeigt! Man kann sehr wohl künstlerisch schaffen und dabei alle Welt teilhaben lassen. Und so
waren es nicht nur die zauberhaften, humorvollen
Bilder, von denen die Besucher begeistert waren,
sondern die Art und Weise, wie sie zustande kamen.
Sechs Maler aus sechs Ländern haben im Freistädter
Salzhof vor Augen geführt, dass Kunst nicht nur im
Elfenbeinturm wohnt, sondern sich vor aller Augen
abspielen und dazu auch noch Spaß machen kann.
„Die Neuen Milben“ verbindet seit vielen Jahren eine
Freundschaft über viele Grenzen. Die Sprachen sind
zwar verschieden, jeder aber fühlt sich als Quell
der Inspiration für die anderen, freut sich über das
gemeinsame Ergebnis. Das Projekt in Freistadt hat
recht eindrucksvoll gezeigt, dass ein solcher Zugang
zur Kunst ebenfalls ausgezeichnet funktionieren
kann. Nicht nur, weil die Stadt für die gemeinsame
Arbeit quasi Modell gestanden ist, sondern weil
jeder, der kam, um zuzusehen, schnell erkannte,
dass gemeinsames Arbeiten an einer Sache auch im
Kunstbereich von Erfolg gekrönt sein kann und dass
das gemeinsame Kunstschaffen vor allem freundschaftlich verbindet.
Deshalb wünsche ich der Künstlergruppe „Die Neuen
Milben“, die uns in Freistadt so begeistert haben,
noch viele Jahre des schöpferischen Zusammenarbeitens und noch viel Erfolg auf der Bühne des
europäischen Kunstgeschehens. Dass die Gruppe
dazu jederzeit imstande ist, hat sie in Freistadt auf
besonders schöne Art unter Beweis gestellt.
Mag. Christian Jachs
Bürgermeister von Freistadt
A TEAM OF A SPECIAL ”art”
MIMOŘÁDNÝ UMĚLECKÝ KOLEKTIV
Painting is generally speaking a very intimate form of
art. The painter is standing in front of his easel and
tries to ban the best of his imagination onto canvas.
To be successful as painters in a team has been
proved by ”Die Neuen Milben” at their collective
action filled week in Freistadt. To create superb art
together and in addition in front of public viewers
needs more than just talent and fantasy.
Malování je zpravidla velice intimní forma umění.
Malíř stojí před svým stojanem a pokouší se zachytit na
plátno tu nejlepší ze svých představ. Úspěšně malovat
lze ovšem i v kolektivu, jak nám dokázala skupina
umělců s názvem „Die Neuen Milben“ během svého
týdenního sympozia ve Freistadtu. Tvořit společně,
a to ještě před publikem, vyžaduje ovšem víc než jen
talent a fantazii.
This has been proved by ”Die Neuen Milben” during
their week of painting in public.
„Die Neuen Milben“ nám svou týdenní akcí ukázali, že je
velice dobře možné umělecky tvořit a současně umožnit
podílet se na této tvorbě mnoha dalším lidem. A tak byli
návštěvníci nadšení nejen kouzelnými a humornými
obrazy, ale i způsobem, jakým tato díla vznikala. Šest
malířů ze šesti zemí před očima diváků ve
freistadtském kulturním centru „Salzhof“ ukázalo,
že umění není uzavřené ve svém světě, ale naopak
se může odehrávat před očima všech – a navíc
může i pobavit.
Yes, you can paint creatively and be watched by the
rest of the world. Not only the magic and humorous
way the paintings materialized fascinated the
visitors, but also the way they came to life.
Six painters from six countries have shown us in
the ”Salzhof in Freistadt” that art does not live in
the ivory tower alone, but can happen in front of
everybody’s eyes and can be fun on top of it.
”Die Neuen Milben” are connected since many years
by a friendship across many borders. Even though
their languages are different, each one of them is
a source of inspiration for the others and they are
delighted about the common results.
This project in Freistadt has shown impressively
that this approach to art works splendidly. Not only
because the city has been their communal model for
their collective piece of art, but also because everybody who cared to watch them realised very quickly
that working together in art can be a success as well.
To work together in art creates a closer friendship.
My wish for ”Die Neuen Milben” who have delighted
us so much in Freistadt is therefore that they may
continue to work together for many more years and
be successful on the stage of the European scene
of art. The proof that they are capable of doing so
has been shown to us in their delightful and special
appearance in Freistadt.
Mag. Christian Jachs
Mayor of Freistadt
Členy uskupení „Die Neuen Milben“ spojuje
mnohaleté přátelství, které překračuje hranice.
Jazyk je sice různý, ale každý se cítí být zdrojem
inspirace pro druhé a má radost ze společného
výsledku. Projekt ve Freistadtu opravdu působivě
ukázal, že takovýto přístup k umění může také
výborně fungovat. Nejen proto, že město jakoby
„stálo modelem“ pro společnou práci umělců, ale
také proto, že každý, kdo se přišel podívat, rychle
poznal, že společná práce na jednom díle může i v
oblasti umění být korunovaná úspěchem.
A že společné tvoření především upevňuje přátelství.
Proto přeji skupině „Die Neuen Milben“, která nás
ve Freistadtu tak nadchla, ještě mnoho let tvůrčí
spolupráce a mnoho úspěchů na prknech evropského
kulturního dění. Že je toto přání zcela na místě, nám
skupina „Die Neuen Milben“ ve Freistadtu dokázala
obzvláště krásným způsobem.
Mag. Christian Jachs
starosta města Freistadt
THE PROJECT
The international group of painters, ”Die Neuen Milben”,
meet once a year to paint together. For the National
Exhibition ”Alte Spuren - Neue Wege” they intended to
work together with the guest photographer Johanna
Kutschera-Kahrer. How could we go about to combine
photography with painting? Johanna provided endless
shots of Freistadt, from which we chose 14 for our idea.
We enlarged the photos to a width of 120 cm, mounted and framed them. Each artist chose two sights to
work on. He added by painting his personal style to
the photography without damaging the background of
Freistadt. With this idea, we achieved a photo-painting
on which each artist left his new tracks on the old city
of Freistadt. A wonderful result, a joy for our photographer, the painters and the viewers..
DAS PROJEKT
PROJEKT
Die internationale Künstlergruppe „Die Neuen Milben“,
die sich in jedem Jahr zu einer gemeinsamen Malwoche treffen, wollten zur Landesausstellung 2013
„Alte Spuren – Neue Wege“ mit der Fotografin
Johanna Kutschera-Kahrer zusammen arbeiten.
Wie aber sollten wir unsere Malerei mit der Fotografie zusammenbringen? Johanna lieferte uns
zahlreiche Fotoansichten von Freistadt, aus denen
wir 14 auswählten. Die Fotos wurden auf 120 cm
Breite vergrößert und auf festem Grund kaschiert
und gerahmt. Jeder Künstler wählte zwei Ansichten,
die er mit seinem nur ihm eigenen Malstil veränderte, ohne dem Freistädter fotografischen
Hintergrund Gewalt anzutun. Mit dieser Idee
erzielten wir eine Foto-Malerei und jeder Künstler
hinterließ seine neuen Wege in den alten Spuren
des ehrwürdigen Freistadt.
Ein Erlebnis für unsere Fotografin, die Maler und die
Betrachter. Eine großartige Idee.
Mezinárodní skupina umělců „Die Neuen Milben“,
která se každoročně schází k týdenní společné
tvorbě, chtěla při příležitosti zemské výstavy „Alte
Spuren –Neue Wege“ (Staré stopy – nové cesty) v
roce 2013 spolupracovat s fotografkou Johannou
Kutschera-Kahrer.
Jak bychom ale mohli spojit naše obrazy s fotografiemi? Johanna nám dodala mnoho snímků města
Freistadt, ze kterých jsme si čtrnáct vybrali do
projektu. Fotky se zvětšily na šířku 120 cm a byly
pak na pevném podkladě kašírovány a následně
zarámovány. Každý umělec si vybral dva snímky,
které pozměnil svým osobitým stylem, aniž by
překrucoval fotografický podklad. Pomocí tohoto
nápadu jsme docílili tzv. fotomalbu a každý z nás
zanechal své „nové cesty“ ve „starých stopách“
tohoto důstojného města.
Byl to zážitek pro naši fotografku, prosamotné
malíře i pro pozorovatele. Úžasný nápad.
Wolf Wolf
DIE NEUEN MILBEN
So verschieden unsere kulturellen und politischen
Erfahrungen sind, unsere Lebenswege und
Entwicklungen, so verschieden sind auch
unsere Stile, Motive und Ausdrucksformen.
In der „Liebensteiner Schule“ im Atelier von
Wolf Wolf haben im Jahr 2003 sechs Maler aus
sechs Ländern zueinander gefunden und eine
produktive Künstlergruppe gegründet. Eine grenzüberschreitende Freundschaft ist entstanden.
Wir haben bereits in Österreich, Deutschland,
Tschechien, Polen, Moldawien, Slowakien,
Rumänien und Spanien zusammen gemalt und
ausgestellt.
Gemeinsam sprechen wir zehn Europäische
Sprachen, aber selten alle auf einmal.
Wir haben das wunderschöne Gefühl, etwas zur
Völkerverständigung beizutragen.
Unsere Unterschiedlichkeit hat uns zusammengeführt, denn sie ist ein unerschöpflicher Quell
gegenseitiger Inspiration.
Wolf Wolf
DIE NEUEN MILBEN
DIE NEUEN MILBEN
As different as our experiences, our lifestyles, our
cultural and political knowledge and personal
developments are, as different are our form of
expressions, our motives and our individual styles
of painting.
In Upper Austria, in ”Die Liebensteiner Schule” in the
studio of Wolf Wolf six painters from six countries
founded an international and productive group of
artists. A friendship across borders developed.
We have painted and exhibited together in Austria,
Germany, Czech Republic, Poland, Slovakia, Spain,
Moldavia and Romania.
Together we speak 10 European languages, but
rarely all of them at once. We have the wonderful
feeling that we contribute to the understanding of
our different nations. Our diversity has brought us
together and it seems to be a source of endless
inspiration.
Naše kulturní a politické zkušenosti, naše životní
cesty a vývoj jsou velice různé a podobně různé jsou
i naše styly, motivy a způsoby vyjadřování. V „Liebensteinské škole“ v ateliéru Wolfa Wolfa si v roce 2003
padlo do oka šest malířů ze šesti zemí. Založili jsme
tvůrčí skupinu „Die Neuen Milben“. Vytvořilo se mezi
námi přátelství napříč Evropou. Společně jsme už
vystavovali a tvořili v Rakousku, v Německu, v Česku,
v Polsku, v Moldávii, v Rumunsku, na Slovensku a
ve Španělsku. Společně mluvíme deseti evropskými
jazyky, ale zřídka všichni najednou. Máme úžasný
pocit z toho, že můžeme přispět svou troškou k
porozumění mezi národy. Spojila nás naše rozdílnost,
protože ta je nevyčerpatelným zdrojem vzájemné
inspirace.
6
Wir sprechen
Deutsch, Englisch, Französisch, Spanisch, Tschechisch,
Slowakisch, Rumänisch, Russisch, Polnisch und Mantakisch.
7
Gast
Johanna Kutschera-Kahrer (A)
BIOGRAFIE
Schon als Kind kam ich zum Film. Zwar nicht
nach Hollywood, aber vor und hinter die Filmkamera
meines Vaters. Ich war begeistert vom
Filmschneiden und bekam meinen ersten
Plastikfotoapparat mit 8 Jahren.
Als ich ein Jahr im Ausland verbrachte, wurde die
Kamera zu meiner ständigen Begleiterin. Nachdem
ich den Film „Cinema Paradiso“ sah, wurde die Idee,
mich mit der Kamera auszudrücken, zu einem festen
Entschluss.
Meine Ausbildung für „Künstlerische Photographie“
an der PRAGER FOTOSCHULE begann 2004.
Nach einer Unterbrechung, in der ich von der
analogen zur digitalen Fotographie wechselte,
beendete ich mein Studium 2010.
Es folgten einige Ausstellungen und internationale
Freundschaften entstanden.
Ich wurde von der Künstlergruppe
„Die Neuen Milben“ eingeladen, an ihrem
Symposium in Freistadt 2013 teilzunehmen.
Eine Bereicherung in jeder Hinsicht.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Already as a child I joined the world of films. Not in
Hollywood, but in front and behind my father’s cine
camera.
I was fascinated by cutting films and received my
own plastic photo camera at the age of eight.
When staying abroad for one year, the camera
became my permanent companion. When I saw the
film „Cinema Paradiso“ the idea of expressing myself
with my photo camera was definitive.
In 2004 I started my studies with the PRAGER
FOTOSCHULE,
a college for art photography. After an interruption
in which I switched from analogical
to digital photography I finished my studies in 2010.
Some exhibitions followed. International friendships
started - and I joined the artist group „DIE NEUEN
MILBEN“ and their symposium in 2013 in Freistadt.
An enrichment in every way.
Už jako dítě jsem se dostala do světa filmu. Ne do
Hollywoodu, ale před a za kameru mého otce. Byla
jsem nadšená, když jsem stříhala filmy a v osmi
letech jsem dostala svoji první plastovou kameru.
Když jsem trávila rok v cizině, stala se kamera mým
stálým průvodcem. S filmem „Cinema Paradiso“ se
myšlenka vyjadřovat se pomocí kamery proměnila
v pevné rozhodnutí.
V roce 2004 jsem začala studium umělecké
fotografie na Pražské škole fotografie zde
v Rakousku. Po krátkém přerušení, kdy jsem
přesedlala z analogové na digitální fotografii,
jsem ukončila studium v roce 2010.
Následovalo několik výstav a vznikla mezinárodní
přátelství. Umělecká skupina „Die Neuen Milben“
mě pozvala k účasti na jejich sympoziu ve Freistadtu
v roce 2013.
Bylo to obohacení po všech stránkách.
8
9
10
Wolfgang Weissengruber
11
Helmut Bistika (SK)
BIOGRAFIE
LEBENs lauf des am 31.7. geborenen künstler
hel MUT bISTIKA.
Nach einer schönen JUgend, chaotischer Pubertät,
Lauft der MaNN einer unsicheren Kunstlerischen
zukunft entGEGEN . Mit 50jahren kann ich sagen,
Daß KUNST das beste ist, was mir passieren konnte.
HERZ licht an alle Leute für eine SCHTRAhLENDE
kulturelle WELT.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
BIOgraphy of the artist helMUT bISTIKA,
born August 31st .
After a beautiful CHildhood and a chaotic
adolescence - this mAN is approACHING an
unCERTAIN future.
At 50 I can say that ART was the best thing
that has ever happened to me.
With best wishes, and LighT in everybody’s
heart and the hope for a bRIGHT and
CULTural world.
Životopis umělce Helmuta Bistiky, narozeného
31. srpna.
Po krásném dětství a chaotické pubertě jde mladý
muž vstříc nejisté umělecké budoucnosti.
V padesáti letech mohu říci, že umění je to nejlepší,
co mě mohlo potkat.
Srdečně věnuji všem lidem s přáním rozzářeného
kulturního světa.
12
13
Dirk Balke (D)
BIOGRAFIE
Mit 7 Jahren bekam ich meine ersten Ölfarben,
seitdem bin ich ein Öl-Maler. Mit 15 wurde ich
Dekorateur - ich liebe Zentralperspektiven wegen
der Symmetrie und der ordnenden Ruhe.
2000 begann mein Kunststudium in dem man mir
sagte, dass es einen Unterschied zwischen
Dekoration und Kunst gibt.
Bis heute habe ich Zweifel daran. 2002 erkrankte
mein Bruder. Ich gab ihm einen Teil meiner Leber.
Danach begann ich Skulpturen zu mumifizieren.
4 Jahre lebte ich in Wien, dem Epizentrum der
Schönheit, hatte dort ein erstes Atelier und gründete
mit Freunden „Die Neuen Milben“ bevor ich 2006 der
Liebe wegen zurück ins Rheinland ging.
Seitdem arbeite ich in meinem Düsseldorfer Atelier.
Viele Studienreisen trieben mich in den letzten
Jahren durch Europa und die USA. Unterwegs zu sein
ist nach wie vor ein bevorzugter Zustand, bei dem ich
meine Motive am Wegrand finde.
Nach vielen Ausflügen in die Abstraktion beschäftige
ich mich heute mit der gegenständlichen Welt.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
At the age of seven, I received my first box of oil
colours. Since then I am an oil painter. At the age of
15 I became a decorator – today I love the central
perspective because of the symmetry of calculated
ease. When I started to study art in 2000, my
professor told me, there was a difference between
deco and art. I still have my doubts.
When my brother became life threateningly ill,
I donated part of my liver for him. Since then I create
sculptures, which I like to strap up or mummify.
I lived 4 years in Vienna, the epicentre of beauty,
had my first studio there and together with friends
founded ”Die Neuen Milben”. Love made me return
to the Rhineland in 2006 and I now work in my studio
in Düsseldorf.
My numerous travels took me through Europe and
the USA. To be on the road is still my favourite
pastime, finding my motives by the roadside.
After many excursions into the world of abstract art
I occupy myself nowadays with the figurative world.
V sedmi letech jsem dostal své první olejové barvy
a od té doby dělám olejomalbu.
V patnácti se ze mě stal dekoratér – miluji centrální
perspektivu kvůli její symetrii a klidu.
V roce 2000 jsem začal studium umění, kde mi řekli,
že je rozdíl mezi dekorací a uměním.
Dosud o tom mám pochybnosti.
V roce 2002 onemocněl můj bratr. Dal jsem mu část
svých jater. Poté jsem začal mumifikovat sochy.
Čtyři roky jsem žil ve Vídni, epicentru krásy, kde jsem
měl svůj první ateliér a s přáteli založil „Die Neuen
Milben“. V roce 2006 jsem se vrátil do Porýní. Od té
doby pracuji ve svém düsseldorfském ateliéru.
V posledních letech mě studijní cesty zavedly do
mnoha míst Evropy a USA. Být na cestách je u mě
dlouhodobě upřednostňovaný stav. Na cestách
nacházím motivy pro svou tvorbu.
Po mnoha výletech do světa abstrakce se dnes
zabývám realistickým světem
14
15
16
17
Antonina Jasińska (PL)
BIOGRAFIE
Antonina Jasińska (Anton) – Künstlerin, graphische
Designerin, Mutter und HausFRAU
(vier verschiedene Personen in einem Körper, die um
Gleichberechtigung kämpfen.)
Ich wurde am „Kindertag“, 1. Juni 1983 geboren,
rechtzeitig zum Nachmittagstee. Vielleicht fühle ich
mich deshalb, trotz meiner 30 Jahre, noch als Kind.
Eines wusste ich schon immer: Ich wollte etwas Kreatives in meinem Leben machen. Deshalb ging
ich zum Lyzeum der Feinen Künste und 2008 habe
ich mein Studium an der Akademie der Künste in
Krakau abgeschlossen.
Als ich klein war, habe ich immer niedliche Katzen
gezeichnet, später nur böse Teufel. Heute verbinde
ich diese Gegensätze, wie Mann und Frau, mit dem
Schwerpunkt auf Gefühle.
Ich glaube, dass Begegnungen ein Leben beeinflussen. Manche sind wie große Steine, die meinen
Lebensweg verändern. Einer dieser Steine ist Helmut.
Durch ihn traf ich „Die Neuen Milben“ und durch
dieses Zusammentreffen hat sich mein Leben zum
Schöneren gestaltet.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Antonina Jasińska (Anton) – artist, graphic designer,
mother, houseWIFE (that’s four different persons in
one body fighting for democracy).
I was born on Child’s day, June 1st, 1983, just for
teatime. Perhaps that is why in spite of my 30 years
I still feel like a child.
One thing I always knew, I wanted to be creative in
my life. That’s why I went to the Lyceum of Fine Arts
and in 2008 I finished my studies at the Academy of
Fine Arts in Cracow. When I was a little girl I drew
sweet cats, later only naughty devils and now I link
these two characters, like man and women, and
I focus on emotions.
I believe that some meetings with people can change
your life. Some people were like big stones, which
changed my way through life. One of these stones
was Helmut. Because of him, I met “Die Neuen
Milben”, and this meeting changed my life for the
better.
Antonina Jasińska (Anton) – umělkyně, grafická
dizajnérka, matka a žena v domácnosti (čtyři různé
osoby v jednom těle, které bojují o rovnoprávnost).
Narodila jsem se na „Den dětí“, 1. červen 1983 akorát
tak k odpolední kávě. Možná právě proto se i dnes,
ve svých třiceti letech, cítím stále jako dítě.
Jedno jsem věděla už dávno: chtěla jsem ve svém
životě dělat něco kreativního. Proto jsem šla na
umělecké lyceum a v roce 2008 jsem ukončila
studium na Akademii umění v Krakově.
Jako malá jsem pořád kreslila roztomilé kočičky,
později zase jen zlé čerty. Dnes spojuji tyto
protiklady, jako např. muž a žena, a zaměřuji se
na city a pocity.
Věřím, že setkání mohou změnit život. Některá jsou
jako veliké kameny, které změnily mou životní cestu.
Jedním z těchto kamenů byl Helmut. Díky němu jsem
potkala „Die Neuen Milben“ a toto setkání učinilo
můj život krásnějším.
18
19
Teodor Buzu (MD)
BIOGRAFIE
Ich wurde an einem Dienstag geboren, und das war
gut so. Als Kind habe ich Gänse gehütet und später
Kühe. Da habe ich es gewußt: Das Leben ist schön.
Mit 10 Jahren wurde ich an einer Kunst Schule
aufgenommen. Da habe ich begriffen, dass ein Bild
zwei Seiten hat: Eins was man sieht und ein zweites,
das im Bild versteckt ist.
Mehrere Male habe ich versucht, an der Kunst
Akademie aufgenommen zu werden.
Bei meinem siebenten Versuch hat es dann geklappt.
Im Zug zwischen Odessa und Kharkov traf ich meine
zukünftige Ehefrau. Wir haben jetzt zwei Söhne.
Ich habe in der sowjetischen Armee eineinhalb Jahre
meinen Militärdienst geleistet.
„Wer in der sowjetischen Armee gedient hat, kann
im Zirkus nicht mehr lachen“.
Wir leben in der Tschechischen Republik und nun
weiß ich, dass die Welt denen gehört, die sie lieben.
„Die Neuen Milben“ sind der Beweis, dass wir eine
Einheit sein können, auch wenn wir verschieden
farbige Pullover tragen.
Ich bin ein Realist, ich glaube an Wunder!
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
I was born on Tuesday, It was alright to have been
born that day. As a child I used to herd geese, then
I was herding cows and that showed me that life is
beautiful. At the age of 10 I was accepted to art
school. There I understood that a picture has two
sides: the one you see and the one, which is hidden
in the painting. I tried to get to Art Academy several
times; I succeeded on my 7th attempt.
On the train from Odessa to Kharkov I met my wife
and we have two sons now.
I served one and a half years in the Soviet Army.
“The one, who served in the Soviet Army, cannot
laugh in the circus anymore”.
Here in the Czech Republic I understood that the
world belongs to those who love it.
“Die Neuen Milben” Group is the proof that even if
each of us wears a different coloured sweater we
can work as a team.
I am realist, I believe in miracles.
Narodil jsem se v úterý a dobře jsem udělal. Jako dítě
jsem pásl husy, pak krávy a to mi ukázalo, že život je
krásný. V deseti letech jsem se dostal na uměleckou
školu. Na škole jsem pochopil, že obraz má dvě
stránky: tu, co vidíš, a tu, která je skryta v malbě.
Po škole jsem se až na sedmý pokus dostal na
Akademii výtvarných umění.
Ve vlaku Oděsa – Charkov jsem potkal svou ženu,
se kterou máme dva syny. Sloužil jsem rok a půl v
sovětské armádě. „Kdo sloužil v sovětské armádě,
ten se v cirkusu nesměje“.
A tady v Čechách jsem pochopil, že svět patří
především těm, co chtějí.
Skupina Neuen Milben je důkazem toho, že přesto
že každý máme jinou barvu dresu, dokážeme
vystupovat jako tým.
Jsem realista, věřím na zázraky!
20
21
Die Neuen Milben
in Österreich/Austria
22
Die Neuen Milben
und Freunde in Tabor
23
Ladislav Hodný (CZ)
BIOGRAFIE
Geboren am : 14. Februar 1943 in Týn nad Vltavou,
Tschechische Republik
Ausbildung: UMPRUM (University of Arts and
Industry) in Brno
Lehrer: Professor Jindřich Svoboda,
Karel Langer, Jaroslav Lukeš
Lehre bei seinem Vater, Ladislav Hodný, als Buchbinder.
Auszeichnungen für künstlerische Bucheinbände:
Internationale de la Leriere Lousanne (Switzerland),
Triennial of artistic bookbinding (for example
in Kroměříž, Brno, Karlovy Vary). Seine Arbeiten
finden sich in Sammlungen in USA, Deutschland,
der Schweiz, Belgien, Frankreich, Ungarn und der
Slowakei.
Auszeichnungen für Malerei: Biennial of Painting
Trebišov 2010, Intersalon 2010
Teilnehmer an Symposien in der Slowakei, Ungarn,
Polen, Ukraine und der Republik Tschechien
Praktikum: Methodist University in Dallas, USA
Lebt und arbeitet/Lives & Works at/Žije a pracuje:
Atelier Hodný, U Kublova 17, Praha 4
Atelier Hodný, Nábřeží 5. května 199
Týn nad Vltavou, CZ
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Born:14th February 1943 in Týn nad Vltavou,
Czech Republic
Education:UMPRUM (University of Arts and Industry)
in Brno
Teachers:Professor Jindřich Svoboda, Karel Langer,
Jaroslav Lukeš
Apprenticeship with his father Ladislav Hodný in the
bookbinding profession.
Prizes for artistic bookbinding: Internationale de la
Leriere Lousanne (Switzerland),
Triennial of artistic bookbinding (for example in
Kroměříž, Brno, Karlovy Vary)
His works are in collections in Germany, Switzerland,
Belgium, France, Hungary, Slovakia and USA
Prizes for painting: Biennial of Painting
Trebišov 2010 Prize, Intersalon 2010 Prize
Attended en plein air events in Slovakia, Hungary,
Poland, Ukraine, and Czech Republic.
Internship: Methodist University in Dallas, USA
Narozen: 14. 2. 1943 v Týně nad Vltavou
Vzdělání: UMPRUM Brno
Profesor :
Jindřich Svoboda, Karel Langer,
Jaroslav Lukeš
Vyučen u svého otce Ladislava Hodného v oboru
knižní vazba.
Ceny za uměleckou knižní vazbu: Internacionále de la
Leriere Lousanne (Švýcarsko),
Trienale umělecké knižní vazby (například Kroměříž,
Brno, Karlovy Vary), Zastoupen ve sbírkách v USA,
Německo, Švýcarsko, Belgie, Francie, Maďarsko,
Slovensko.
Ceny za malbu: Cena bienále malby Trebišov 2010,
Cena Intersalon 2010,
Cena města Týn nad Vltavou za celoživotní
uměleckou tvorbu 2013
Účast na plenérech: Slovensko, Maďarsko, Polsko,
Ukrajina, Česká Republika
Stáž: Metodistická Universita Dallas, USA
24
25
Die Neuen Milben in Düsseldorf
Die Neuen Milben bei einer internationalen Kunstausstellung in Düsseldorf
26
Die Neuen Milben in Liebenau
Die Neuen Milben in Krakau
27
Wolf Wolf (A)
BIOGRAFIE
In Berlin arbeitete ich als Student nachts in einer
Druckerei, morgens bis zur Vorlesung
war ich Busschaffner.
Mein Bett hatte ich kurzfristig an einen Studenten
vermietet.
Nach dem Studium fuhr ich nach London, wo ich in
einer Werbeagentur Englisch telefonieren lernte.
Abends radierte ich in der St.Martin’s Academy. In
der Mittagspause schwamm ich 1000 Meter.
Als ich den tieferen Sinn der Werbung begriff,
wanderte ich nach Spanien aus.
In der Künstlerstadt Altea half ich, eine Reitschule
zu bauen und bis mich die St. Oswalderin Ulrike
heiratete war ich viele Jahre Stallbursche, Reitlehrer,
Koch, Barmann und Verantwortlicher für alle Sorgen
meiner Pferde und meiner Reitschüler.
„Schau dir doch mal meine Heimat an“, sagte Ulrike,
und nun bin ich hier im Mühlviertel.
Mit den Neuen Milben Kunst zu leben,
ist mein erfüllter Traum.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
As a student I worked in Berlin as a typesetter at
nights, and until lectures started in the morning,
I sold tickets as a bus conductor. My bed I had let
temporarily to a student who looked for a flat in
Berlin.
In an advertising agency in London I learned to
telephone in English after finishing my studies.
In the evenings I was etching at St.Martin’s Academy,
during lunch break I swam 1000 meters.
When I finally understood what advertising was all
about, I emigrated to Spain.
In the artist’s village of Altea I helped building a
riding school and until Ulrike from St.Oswald married
me, I worked as a stable lad, riding teacher, cook,
barman and listened patiently to all my clients’
troubles.
“Why don’t you have a look at my country?”
said Ulrike. So now I live in Upper Austria.
Life with ”Die Neuen Milben” is a dream come true.
V Berlíně jsem jako student pracoval po nocích v
tiskárně, ráno před přednáškami jsem ještě dělal
revizora v autobusech.
Svou postel jsem na nějaký čas pronajal jinému
studentovi.
Po studiu jsem odjel do Londýna, kde jsem se učil
u jedné reklamní agentury telefonovat v angličtině.
Večer jsem pak dělal lepty na St. Martin’s Academy.
V polední pauze jsem plaval 1000 m. Když jsem
pochopil hlubší smysl reklamy, odstěhoval jsem se
do Španělska.
Ve městě umělců Altea jsem pomáhal stavět
jezdeckou školu, a než si mě vzala Ulrika ze
St. Oswaldu, byl jsem mnoho let pacholkem,
učitelem jezdectví, kuchařem, barmanem a člověkem
zodpovědným za všechnu péči o mé koně a žáky
jezdectví.
28
29
Dirk Balke
Wolf kopiert Dirk
30
31
Landesausstellung Freistadt 2013; Die Neuen Milben, 4271 St. Oswald b.Fr., Markt 25, Österreich; www.dieneuenmilben.com, Fotos und Grafik: J. Kutschera-Kahrer, Freistadt